Červen 2009 ( 1,8 MB)

1
Chřestové náměstíčko před radnicí
Předvádění loupání chřestu (k článku na str. 5)
2
KIC Ivančice –
pořadatel Slavností chřestu – děkuje všem,
kteří s velkým nasazením a odpovědností pomáhali a postarali se o zdárný průběh akce
Jmenovitě:
firmě ASPARAGUS, s. r. o. Velké Leváre, Slovensko, za dodávku 3500 kg kvalitního a čerstvého chřestu,
pracovní četě MěÚ Ivančice,
úklidové četě MěÚ Ivančice,
Městské policii Ivančice
hlídací agentuře SECURITY MONIT, s.r.o. Brno,
firmě D&S za přesun stánků,
Zdeňku Havlíčkovi za technickou pomoc,
firmě ZIKO PLUS, spol. s r. o. Ivančice,
firmě STOPA-REVEKO, spol. s r. o. Ivančice,
studentům GJB za zajištění prodeje a navážení chřestu z chladícího boxu,
žákyním ZŠ Vl. Menšíka za propagaci chřestu a předvádění jeho loupání,
autodopravci Janě Nováčkové, která v průběhu akce dovážela ze Slovenska
čerstvý chřest,
firmě STRAVOVÁNÍ – Tomáš Sysel, za prodej chřestových pochoutek na náměstí a poskytnutí chladícího boxu,
všem restauracím, které v průběhu Slavností nabízely chřestová menu:
BESEDNÍ DŮM, SNACK BAR MAREK, CHA-CHA, POD KAPLIČKOU,
U URBANŮ, PIZZERIA VE SBORU
VINAŘSTVÍ JAN PLAČEK-Moravské Bránice
zvukaři Václavu Michalcovi a všem účinkujícím, trhovcům a stánkařům
Ohlasy k 15. Slavnostem chřestu
Kdo navštívil letošní Chřestové slavnosti, byl potěšen, že se rok od roku
zlepšuje nejen úroveň organizace, ale i program dnes už tradiční události. Pozornost zasloužilo především rozmístění stánků v prostoru náměstí. Bylo účelné,
téměř tematicky. A to je dobře, protože návštěvníci měli přehled i více prostoru
pro promenádu. Sektor, vymezený ústřednímu tématu – chřestu, se odlišoval od
ostatních svou veselou barevností. I obsluhující personál, který prodával tuto zeleninu i lahůdky z ní připravené, byl oděn a vyšperkován stylově. Byla to prostě
paráda! Město se má čím chlubit. A to je dobře. Jsme zvědavi, čím nás pořadatelé
překvapí v příštím roce.
Jan Kouřil, Moravské Bránice
3
Vážení pracovníci KIC Ivančice,
zasloužíte obrovskou pochvalu. Slavnosti byly skvělé. Pódium, krásné stánky
na chřest, spousta stánků se zajímavým zbožím. Zdálo se mně, že ubylo i stolů
v průchodu radnice, takže nebylo nepříjemné procházet tudy na překrásné nádvoří. Velmi mě potěšil i výběr programu, pohádky, hudba. Děkuji za skvělou
realizaci a doufám, že takhle spokojených je nás více.
S pozdravem a přání krásných dnů
Darja Šlapanská, Ivančice
Vážený pane řediteli,
o víkendu jsem se již po třetí zúčastnila Slavností chřestu Vámi pořádaných.
Líbila se mi vystoupení pro děti na nádvoří radnice, ochutnávka vín i nabídka
u některých stánků. Čerstvý chřest byl opravdu čerstvý.
Velkým zklamáním je vždy pro mě nabídka chřestových pochoutek. Na
Vašich stránkách máte několik receptů na zpracování čerstvého chřestu. Bohužel, žádnou z těchto pochoutek jsem na náměstí ochutnat nemohla. Chřestové
pochoutky jsou nabízené pouze u jednoho stánku. Ve smaženém karbenátku
a topince je chuť chřestu potlačená. Smažený chřest byl okamžitě rozebrán. Zůstala jen nabídka pomazánek a to je dost málo na akci, která se nazývá Slavnosti
chřestu.
Proč se chřest neprodává u více stánků a v nabídce není tradičnější zpracování chřestu (chřest se šunkou a sýrem, chřestová polévka, zapékaných chřest)?
Jana Šoltézová, Brno
Vážená paní Šoltézová,
děkuji za pochvalu, ale i za Vaše kritická slova k nabídce tradičních chřestových jídel na náměstí.
Podávat na náměstí vařená jídla z chřestu by však vyžadovalo postavit velké
přístřešky se stoly a židlemi, pro které však na náměstí už není místo. Také úroveň stolování – misky a příbory z umělé hmoty, poblíž nevábné odpadní pytle na
jejich vyhození po použití – by nebyla dobrá.
Proto přímo na náměstí prodává ve dvou spojených stáncích firma STRAVOVÁNÍ p. Tomáše Sysla pouze tzv. pochoutky z chřestu. Jejich výrobu průběžně
zajišťuje 25 pracovníků v nedaleké velkokapacitní vývařovně a přímo z výrobny
je navážejí k prodeji na náměstí. O tyto pochoutky je velký zájem a tvoří se u nich
v některých chvílích dlouhé fronty. Proto bychom si, jako pořadatelé, přáli tento
sortiment do příštích let alespoň v sobotu posílit o jeden až dva další stánky.
Ta „pravá“, tedy vařená jídla z chřestu, která si přejete ochutnat, však jsou
v rozsáhlém sortimentu k mání v několika ivančických restauracích. Jde o tyto
restaurace: BESEDNÍ DŮM, SNACK BAR MAREK, CHA-CHA, POD KAPLIČKOU, U URBANŮ, PIZZERIA VE SBORU. Tyto restaurace mají celkovou
4
stolovací kapacitu přes 500 míst. Otevřeno měly od rána do večera a zájem
o chřestová jídla byl veliký. Podle mých informací jich bylo během tří dnů
celkem vydáno přes 2000. Na všechny tyto restaurace byla na vývěsce u pódia
upoutávka a další, podrobnější informace byste obdržela v informačním centru
v Památníku A. Muchy.
Zájem o chřest a jídla z něho na našich Slavnostech rok od roku roste. Z původních 60 kg v roce 1995 je to už dnešní 3500 kg chřestu, který zcela čerstvý
dovážíme od velkopěstitele firmy Asparagus, s.r.o., Velké Leváre, Slovensko.
Osobně jsem velký chřestový gurmet a výborně jsem si pochutnal na chřestové polévce jak Besedním domě, tak ve Snack Baru u Marků. Také hlavní chřestová jídla mně v obou těchto restauracích velmi chutnala.
Doufám, že jste na nás nezanevřela a na Slavnosti chřestu přijedete i v příštím
roce. Věřím, že po návštěvě některé z uvedených restaurací budete spokojena
i v ohledu nabídky chřestových jídel.
Hezký pozdrav z Ivančic Vám posílá
Vít Karas, ředitel KIC Ivančice, organizace pořádající Slavností chřestu
Svátek chřestu
Každý slaví svátek, proč by jej nemohla slavit i tak zdravá zelenina jakou je
chřest? Naštěstí si toho nějaká moudrá hlavička všimla, a proto se v Ivančicích
rozhodli, že nechají napovrch vyplavat pozitivní světlo chřestu. Jenže je trochu
obtížné propagovat zdravou zeleninu a neumět to podat tak, aby se i ten nejzatvrzelejší antivegetarián pokusil chřest ochutnat. Právě na tuto „povídací“ práci
jsme tam byly já a moje kamarádka (Karolína Pavlíková). Většina lidí, která se
u našeho stánku zastavila, měla s chřestem své (někdy i letité) zkušenosti, ale,
jak nám řekli, často zapomínali na to nejdůležitější... Na loupání! Když chřest
neoloupete, zůstává na něm kůžička, která je tuhá a cahovitá. Ovšem po jeho
oloupání získáte jemňoučkou zeleninu s chutí zeleného hrášku. Naši „posluchači“, kteří nebyli zasvěceni do tajů chřestu, byli mnohdy přednáškou překvapeni
a myslíme si, že si pak nějaký ten chřest do zásoby koupili. Dokonce jsme přednášely i cizojazyčně. Naše úloha na stánku byla poučná i proto, že jsme kromě
povídání také předváděly, jak chřest správně oloupat. Po nějaké době se z nás
staly téměř profesionálky, až jedna zákaznice s obdivem pravila: ,,Ty dívčiny ten
chřest přímo hladí.“ Opravdu se nám práce líbila a myslím si, že jsme navnadily
i zapřísáhlé odpůrce chřestu k jeho koupi, a to je největší plus. Vždyť v chřestu je
celá škála vitamínů, o které bychom neměli náš organismus ochuzovat.
Martina Pyrochtová, ZŠ Vl. Menšíka
5
Co byste měli vědět, než půjdete
k volbám do Evropského parlamentu
Česká republika je členem Evropské unie (EU) od roku 2004.
Evropská unie je politická a ekonomická unie, kterou tvoří v dnešní době 27
evropských států s téměř 500 miliony obyvatel (7,5% světové populace).
Evropská rada (ER) – Evropský summit je nejvyšší orgán Evropské unie.
Jejími členy jsou hlavy států členských zemi EU. Zasedání ER se účastní také
předseda komise a ministři zahraničních věcí. Generálním tajemníkem ER je
Javier Solana (Španěsko).
Evropská komise (EK), „vláda EU“, je orgán iniciativní, výkonný, kontrolní. Má sídlo v Bruselu. Od 1. ledna 2007 má každý členský stát EU v této EK
jenoho člena. EK má tedy v současné době 27 komisařů („ministrů“). Ti jsou
do funkcí navrhováni státy. Předsedou EK je José Manuel Duräo Barroso (Portugalsko). Komisařem pro zaměstnání, sociální otázky a rovnost je za Českou
republiku Vladimír Špidla (Česko).
Evropský parlament (EP) je orgán EU. Reprezentuje zájmy občanů EU.
Volí se většinou tajně systémem poměrného hlasování. Volební právo mají občané starší 18 let. Povinnou účast ve volbách do EP mají občané Belgie, Lucemburska, Řecka a Malty.
EP má dnes 785 poslanců. Jejich zastoupení podle států určuje Smlouva
o evropském společenství (Maastrichtská smlouva). Sídlem EP je Štrasburg
(parlamentní zasedání). V Bruselu sídlí EK (pracovní výbory), V Luxemburgu
je sekretariát.
Základní pravomoci EP jsou: legislativa, rozpočet, kontrola. Politická role
roste. EP spolupracuje s Radou Evropy.
Předsedou EP, který je zvolen na dva roky, je v současné době Hans-Gert
Pöttering (Německo).
Zastoupení států Evropské unie v Evropském parlamentu:
Německo 99
Česká republika 22
Finsko 13
Francie 72
Řecko 22
Litva 12
Itálie 72
Portugalsko 22
Irsko 12
Sp. království 72
Maďarsko 22
Lotyšsko 8
Španělsko 50
Švédsko 18
Slovinsko 7
Polsko 50
Rakousko 17
Lucembursko 6
Rumunsko 33
Bulharsko 17
Estonsko 6
Nizozemsko 25
Slovensko 13
Kypr 6
Belgie 22
Dánsko 13
Malta 5
Podle Wikipedie, otevřené encyklopedie, sestavil Jan Kouřil
6
OZNÁMENÍ
o době a místu konání voleb
do Evropského parlamentu
DNY STANOVENÉ KE KONÁNÍ VOLEB:
pátek 5. června 2009 od 14.00 do 22.00 hod.
sobota 6. června 2009 od 8.00 do 14.00 hod.
MÍSTA KONÁNÍ VOLEB V IVANČICÍCH:
1. Místem konání voleb v okrsku č. 1
je volební místnost na Gymnáziu Jana Blahoslava, Lány 2
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Jana Blahoslava,
Okružní, Sportovní, Za Ústavem, Boží Hora, Vladimíra Menšíka
2. Místem konání voleb v okrsku č. 2
je volební místnost na Gymnáziu Jana Blahoslava, Lány 2
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Luční, Mjr. Nováka
3. Místem konání voleb v okrsku č. 3
je volební místnost na Gymnáziu Jana Blahoslava, Lány 2
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Větrná, Polní,
V Lánech, Na Úvoze
4. Místem konání voleb v okrsku č. 4
je volební místnost na Gymnáziu Jana Blahoslava, Lány 2
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Dr. Novotného,
Hornická, Mřenková, Na Brněnce, Oslavanská, Ostřihom, Padochovská,
Tomáše Procházky, V Uličce, Zemědělská, Břízová, Lipová, Javorová
5. Místem konání voleb v okrsku č. 5
je volební místnost na Základní škole Vladimíra Menšíka, Růžová 7
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Dolní Hlinky,
Drůbežní trh, Horní Hlinky, Jana Schwarze, Josefa Vávry, Komenského
náměstí, Kounická, Palackého náměstí, Tesařovo náměstí, Růžová, Ve Fortně, Žerotínovo náměstí, Mlýnská
7
6. Místem konání voleb v okrsku č. 6
je volební místnost v městské sportovní hale na Rybářské ulici
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Chřestová, Hřbitovní, Jakuba Svobody, Jana Fibicha, Jana Vrby, Na Réně, Nad Klínkem,
Novohorská, Pod Jakubem, Rybářská, Slunečná, Stříbský mlýn, Tyršova,
U Cihelny, U Nové brány a v objektech pouze s číslem evidenčním v k.ú.
Ivančice a Kounické předměstí
7. Místem konání voleb v okrsku č. 7
je volební místnost na SOŠ a SOU dopravní a mechanizační, Krumlovská 25
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v ulicích Alfonse Muchy,
B. M. Kuldy, Jiřího Dvořáka, Hybešova, Krumlovská, Malovanská, Na
Volvách, Petra Bezruče, Široká, U Jatek, U Malovaného mlýna, V Olších,
Ve Sboru
8. Místem konání voleb v okrsku č. 8
je volební místnost na ZŠ Němčice, Ivančice-část Němčice, Školní 230
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Němčice
v ulicích Na Návsi, U Řeky, Za Mostem Ke Karlovu, Příčná, K Lesu, Vodárenská, Za Hasičkou, V Zatáčce, Kaštanová, Školní, Nad Kurty, Kpt.
Jaroše, Černá, Mezírka, Trnová, K Náhonu, Slepá, Zahrádky a v objektech
pouze s číslem evidenčním v k.ú. Němčice
9. Místem konání voleb v okrsku č. 9
je volební místnost v Mateřské škole Alexovice, Ivančice-část Alexovice, Tovární 168
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Alexovice
v ulicích K Pekárce, U Parku, Pod Hájkem, Tovární, Zahradní, U Hřiště,
Na Hrázi
10. Místem konání voleb v okrsku č. 10
je volební místnost v objektu „Myslivna Letkovice“, Dlouhá 39/9, Ivančice-část Letkovice
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Letkovice
v ulicích U Kapličky, Novoveská, Dlouhá, Říční, Lužní, Pod Hlinkem,
Široké louky, Boční a v objektech pouze s číslem evidenčním v k.ú. Letkovice
11. Místem konání voleb v okrsku č. 11
je volební místnost v Základní škole Řeznovice, Ivančice-část Řeznovice 88
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Řeznovice
8
12. Místem konání voleb v okrsku č. 12
je volební místnost na zámku, Ivančice-část Hrubšice 14
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Hrubšice
13. Místem konání voleb v okrsku č. 13
je volební místnost v budově Osadního výboru, Ivančice-část Budkovice 72
pro oprávněné občany přihlášené k trvalému pobytu v části Budkovice a v objektech pouze s číslem evidenčním v k.ú. Budkovice
Hlasovací lístky pro volby do Evropského parlamentu budou doručeny
voličům nejpozději 3 dny před začátkem voleb.
Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní
občanství České republiky platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem nebo platným občanským průkazem. Volič, který je občanem jiného členského státu, prokáže po
příchodu do volební místnosti svou totožnost a občanství jiného členského státu
a že je na území České republiky veden v evidenci obyvatel podle zvláštního
právního předpisu.
Po záznamu ve výpisu ze seznamu pro volby do Evropského parlamentu obdrží volič od okrskové volební komise prázdnou úřední obálku. Na žádost voliče
mu okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené
hlasovací lístky jiné.
Voliči, který není zapsán ve výpisu ze seznamu pro volby do Evropského
parlamentu, okrsková volební komise hlasování neumožní. To neplatí, pokud volič hlasuje na voličský průkaz.
Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je
povinen po prokázání totožnosti a státního občanství tento průkaz odevzdat
okrskové volební komisi.
V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední
obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku může přitom zakroužkováním
pořadového čísla nejvýše u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím
lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost.
Neplatný je hlasovací lístek, který není na předepsaném tiskopise, který je
přetržený nebo který není vložen do úřední obálky. Poškození nebo přeložení
hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrné potřebné
údaje. Hlas voliče je neplatný, je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků.
Volič může požádat telefonicky předem na tel. č. 546 419 417 nebo 546 419 418
nebo ve dnech voleb přímo okrskovou komisi, v jejímž obvodu má trvalý pobyt,
9
aby mu z důvodu jeho věku nebo zdravotního stavu bylo umožněno hlasovat
mimo hlasovací místnost. V takovém případě pak ve dnech voleb navštíví voliče
2 členové okrskové komise s přenosnou volební urnou. Volič však takto může
hlasovat pouze na místě, které se nachází v obvodu komise, v jejímž obvodu má
volič trvalý pobyt.
MUDr. Vojtěch Adam, starosta
Pozn.
Bližší informace k otázce voleb poskytne JUDr. Chládková, tel. 546 419 417
Bližší informace k otázce voličských seznamů poskytne
p. Palmášiová, tel. 546 419 543
UPOZORNĚNÍ – ZMĚNA sídla volebního okrsku v Letkovicích:
V Letkovicích se nebude volit v knihovně v objektu pohostinství Konečných,
ale v objektu „Myslivna Letkovice“ na ul. Dlouhá č. 39/9.
Volby v okrsku č. 1 (pro voliče ze „starého sídliště“ + z ulic V. Menšíka
a Boží Hora) proběhnou již tradičně ve volební místnosti na Gymnáziu Jana
Blahoslava.
UPOZORNĚNÍ: v době voleb bude zajištěna služba na odboru správních
činností, P. Bezruče 4, Ivančice, kde bude možno obdržet na počkání občanský
průkaz bez strojově čitelné zóny.
Volby do Evropského parlamentu
Státní volební komise vylosovala čísla stran, kterými budou označeny hlasovací lístky.
Státní volební komise na svém dnešním zasedání vylosovala losem čísla,
kterými budou označeny hlasovací lístky politických stran, politických hnutí
a koalic pro volby do Evropského parlamentu, které se budou konat na území
České republiky 5. a 6. června 2009.
Výsledky losování – pořadí podle vylosovaných čísel
1.
2.
3.
4.
5.
6.
10
Libertas.cz
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
Věci veřejné
Občanská demokratická strana
Suverenita
Volte Pravý Blok – stranu za snadnou a rychlou ODVOLATELNOST politiků a státních úředníků přímo občany, za NÍZKÉ daně, VYROVNANÝ
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
rozpočet, MINIMALIZACI byrokracie, SPRAVEDLIVOU a NEZKORUMPOVANOU policii a justici, REFERENDA a PŘÍMOU demokracii
WWW.CIBULKA.NET, kandidující s nejlepším protikriminálním programem PŘÍMÉ demokracie VY NEVĚŘÍTE POLITIKŮM A JEJICH
NOVINÁŘŮM? NO KONEČNĚ! VĚŘME SAMI SOBĚ!!! – ale i s mnoha
dalšími DŮVODY, proč bychom měli jít tentokrát VŠICHNI k volbám, ale
– pokud nechceme být ZNOVU obelháni, podvedeni a okradeni – NEVOLIT žádnou parlamentní stranu vládnoucí (post) komunistické kriminální
fízlokracie!!! – jenž žádá o volební podporu všechny české občany a daňové poplatníky, kteří chtějí změnit dnešní kriminální poměry, jejichž jsme
všichni obětí, v jejich pravý opak! V BOJI MEZI DOBREM A ZLEM,
PRAVDOU A LŽÍ, NELZE BÝT NEUTRÁLNÍ A PŘESTO ZŮSTAT
SLUŠNÝ!!! Proto děkujeme za Vaši podporu!!!
Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa
Česká strana národně socialistická
Evropská demokratická strana
Strana svobodných demokratů
Demokratická Strana Zelených
Česká strana národně sociální
Národní strana
SDŽ – Strana důstojného života
Humanistická strana
Moravané
Spojení demokraté – Sdružení nezávislých
Liberálové.CZ
Strana demokracie a svobody
Nejen hasiči a živnostníci s učiteli do Evropy
– www.hnpd.cz,www.sdzp.cz
Komunistická strana Čech a Moravy
„STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ – VAŠE ALTERNATIVA“
Strana svobodných občanů
SNK Evropští demokraté
Balbínova poetická strana
Strana zelených
Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)
Lidé a Politika
„Strana soukromníků České republiky“
Zelení
Dělnická strana
NEZÁVISLÍ
Česká strana sociálně demokratická
11
Z USNESENÍ RADY MĚSTA
9. schůze
konaná dne 30.04.2009
Ve zveřejněných výpisech jsou vypuštěny osobní údaje ve smyslu z. č. 101/2000
Sb. (zákon o ochraně osobních údajů) v platném znění.
Ö Smlouvy o budoucích smlouvách
o zřízení věcného břemene
RM schvaluje smlouvy o budoucích
smlouvách o zřízení věcného břemene
pro akce „Rekonstrukce PZS v km
3,780 a km 5,535 Moravské Bránice-Oslavany“ a „Rekonstrukce PZS
v km 6,177 a km 7,118 Moravské
Bránice-Oslavany“, stavebník Správa
železniční dopravní cesty, s.o.
Ö Rozpočtové opatření č. 1
RM schvaluje rozpočtové opatření č. 1
(v pravomoci RM dle metodického
pokynu), které zahrnuje:
1) úpravu dotací,
2) převody mezi obcemi,
podle návrhu předloženého vedoucím
odboru plánovacího a finančního Ing.
Peškou.
Ö Projednání problematiky plátcovství DPH
RM odkládá projednání bodu na
18.05.2009 s účastí daňové poradkyně.
10. schůze
konané dne 04.05.2009
Ö Rozbory hospodaření škol a
školských zařízení regionu Ivančice za rok 2008
RM bere na vědomí „Rozbory hospodaření škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými
celky za rok 2008 – region Ivančice“.
Ö Poskytnutí bezplatného webhostingu na portálu města – občanské sdružení RÉNA
RM schvaluje poskytnutí bezplatného
webhostingu občanskému sdružení
RÉNA na portálu města Ivančice.
Technickým zajištěním pověřuje
správce portálu Ing. Smutného.
12
Ö Živnostenská oprávnění Města
Ivančice
RM schvaluje zrušení veškerých živnostenských oprávnění, na která má
Město Ivančice ke dni 04.05.2009
živnostenské listy, s výjimkou volné
živnosti „výroba, obchod a služby ...“;
zde ponechat pouze obor č. 66, jehož
nové znění je „reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení“.
Ö Zpráva o činnosti MěP Ivančice za období od 23.03.2009 do
12.04.2009
RM bere na vědomí zprávu o činnosti
Městské policie Ivančice za období od
23.03.2009 do 12.04.2009.
Ö Pořízení barevného multifunkčního kopírovacího stroje
RM schvaluje kupní smlouvu s firmou
RIBBON, s.r.o., Brno, IČ 60721227
k nákupu 1 ks barevného multifunkčního digitálního kopírovacího stroje/
síťové tiskárny /skeneru TOSHIBA
e-STUDIO 3511c za cenu 44.900,- Kč
bez DPH. Současně RM schvaluje
Smlouvu o platbě za vytvořené kopie
a provádění servisních služeb s výše
uvedenou firmou. Hrazeno bude z rozpočtu odboru správních činností.
Ö Přesun finančních prostředků
v rámci rozpočtu odboru majetkoprávního
RM bere na vědomí informaci vedoucího odboru majetkoprávního o přesunu finančních prostředků v rámci
oddílu 36 rozpočtu OMP.
Ö Záměr pronájmu místnosti v objektu pošty
RM schvaluje záměr pronájmu místnosti o výměře 7 m2 (bývalá místnost
pro topiče) v objektu pošty v Ivančicích, Komenského nám. 22/9.
Ö Nájem za hrobové místo, vsyp
a provedení rozptylu
RM schvaluje poplatek:
1) za hrobové místo (hrob, urnové
místo) ve výši 32,- Kč/m2/rok pro
hřbitov v Ivančicích, ve výši 26,Kč/m2/rok pro hřbitov v Řeznovicích
a ve výši 13,50 Kč/m2/rok pro hřbitov
v Budkovicích,
2) za vsypové místo na vsypové loučce 200,- Kč na 10 let; cena se skládá
z nájemného podle Výměru MF ČR
č. 01/2009 a z ceny služeb spojených
s pronájmem hrobových míst vykalkulovaných za r. 2008,
3) za rozptyl na rozptylové loučce
800,- Kč za 1 rozptyl.
Vsypy a rozptyly budou prováděny
pouze v období od 1. 5. do 31. 10.
Ceny výše uvedené jsou platné pro
období do 31.12.2009.
Ö Smlouva o budoucí smlouvě
o zřízení věcného břemene pro
akci „Ivančice, Oslavanská,
příp. NN Votavová“
RM schvaluje Smlouvu o budoucí
smlouvě o zřízení věcného břemene pro akci „Ivančice, Oslavanská,
příp.NN Votavová“ (stavebník E.ON
Distribuce, a.s.).
Ö Záměr pronájmu pozemku st.
362/1 v k.ú. Kounické předměstí
RM schvaluje záměr pronájmu pozemku st. 362/1 o výměře 95 m2 v k.ú.
Kounické předměstí.
Ö Záměr prodeje části pozemku
p.č. 3166/1 v k.ú. Ivančice
RM nedoporučuje zastupitelstvu
schválit záměr prodeje části pozemku
p.č. 3166/1 v k.ú. Ivančice.
Ö Stanovisko k rekonstrukci RD
Slunečná 1274/14
RM uděluje souhlas k rekonstrukci
RD Slunečná 1274/14 dle předložené
dokumentace.
Ö Napojení kanalizace – obytná
zóna Černá-Ivančice
13
RM uděluje Ing. Dokulilovi a Ing.
Peškové souhlas k napojení kanalizace z pozemků p.č. 3080/10, 3080/11,
3080/12 a 3080/13 na městskou kanalizaci umístěnou na pozemku p.č.
3166/1 v k.ú. Ivančice dle předložené
projektové dokumentace. Žadatel je
povinen předložit odboru technickému
a investičnímu MěÚ Ivančice technické řešení k odsouhlasení před vlastní
realizací stavby.
Ö Připojení nemovitosti na pozemku p.č. 3080/10 sjezdem a nájezdem na pozemek p.č. 3166/1
v k.ú. Ivančice
RM uděluje Ing. Dokulilovi
a Ing. Peškové souhlas k připojení
nemovitosti na pozemku p.č. 3080/10
sjezdem a nájezdem na pozemek p.č.
3166/1 v k.ú. Ivančice. Jedná se o staveništní sjezd a nájezd.
Ö Připojení nemovitosti na pozemku p.č. 851/2 v k.ú. Ivančice sjezdem a nájezdem na komunikaci
RM uděluje manželům Zimmermannovým souhlas k připojení nemovitosti na pozemku p.č. 851/2 sjezdem
a nájezdem na stávající komunikaci
p.č. ZE 851/3 a p.č. ZE 3111 v k.ú.
Ivančice. Stavebníci jsou povinni respektovat předloženou studii dostavby
území Horní Pancíře a stanovisko odboru technického a investičního.
Ö Připojení nemovitosti na pozemku p.č. 851/1 v k.ú. Ivančice sjezdem a nájezdem na komunikaci
RM uděluje manželům Veselým
souhlas k připojení nemovitosti na po14
zemku p.č. 851/1 sjezdem a nájezdem
na komunikaci p.č. ZE 851/3 a p.č.
ZE 3111 v k.ú. Ivančice. Stavebníci
jsou povinni respektovat předloženou
studii dostavby území Horní Pancíře
a stanovisko odboru technického a investičního.
Ö Připojení pozemku p.č. 440/7
v k.ú. Ivančice sjezdem a nájezdem na komunikaci
RM uděluje firmě Autoexpres CZ,
s.r.o., souhlas k připojení pozemku
p.č. 440/7 sjezdem a nájezdem na
komunikaci p.č. 481/2 v k.ú. Ivančice.
Stavebník je povinen provést sjezd
a nájezd podle příslušných technických norem a předpisů a se souhlasem
silničního správního úřadu včetně stanoviska Policie ČR.
Ö Zřízení parkovacího místa pro
auto Pečovatelské služby Ivančice
RM ponechává parkovací místa
před Penzionem pro důchodce v Ivančicích ve stávající podobě.
Ö Rozpočtové opatření č. 2
RM schvaluje rozpočtové opatření
č. 2 (v pravomoci RM dle metodického pokynu), které zahrnuje čerpání
rezervy rady vyplývající z usnesení
přijatých na jednáních RM č. 1 až č.
10 roku 2009.
Ö Žádost o vydání souhlasu města
se zásahem do registrovaného
významného krajinného prvku
„Stará Oslava“
RM uděluje souhlas k zásahu do
významného krajinného prvku „Stará Oslava“ spočívajícího v položení
dešťové kanalizace a jejím vyústění do
slepého ramena řeky Oslavy v rámci
projektu „Ivančice-lokalita Boží hora“
pro společnost Jihomoravská a.s.,
Brno.
RM bere na vědomí zápis komise
pro regeneraci památkové zóny konané dne 20.04.2009 a schvaluje její
doporučení přihlásit se do soutěže
o „Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ
za rok 2009“.
Ö Zápis komise pro regeneraci
památkové zóny konané dne
20.04.2009
Ivančickému občanu Janu Abrahámovi
byl udělen Zlatý kříž 2. stupně
Dobrovolní dárci krve z Ivančic manželé Abrahámovi obdrželi za své ušlechtilé a dlouholeté počínání již řadu ocenění Janského plaketou, od bronzové (10
odběrů) a stříbrné (20) až po zlatou (40). Letos, na slavnostním zasedání dárců krve v Praze, byl p. Jan Abrahám oceněn Zlatým křížem 2. stupně za 120
bezplatných odběrů krve. Blahopřejeme a děkujeme za životy mnohých, které
zachránil vlastní krví.
15
Jak správně postupovat
při opuštění domácnosti/objektu při evakuaci?
http://www.firebrno.cz/vase-cesty-k-bezpeci
V případě vyhlášení evakuace, ať už se nacházíte doma,
v kanceláři nebo nákupním středisku, je důležité vědět, co udělat před odchodem a jak se chovat při opuštění objektu. Hasičský záchranný sbor JmK ve spolupráci s Policií ČR – Městské
ředitelství Brno a Diecézní charitou Brno Vám přináší základní
informace o tom, jak v tomto případě postupovat a na co nezapomenout.
Kdo rozhoduje o připravované evakuaci?
Evakuace je souhrnem opatření pro rychlé, bezpečné
a účinné přemístění osob, zvířat a majetku z ohroženého
objektu nebo oblasti do prostoru, kde nebezpečí nehrozí.
Evakuaci je oprávněn nařídit (v rámci svých kompetencí) velitel zásahu při záchranných pracích, zaměstnavatel
pro svůj objekt, starosta obce v rámci území své obce,
starosta obce s rozšířenou působností pro svůj správní
obvod ORP a hejtman kraje pro část území svého kraje.
Jak se dozvíte o připravované evakuaci?
Hrozí-li nebezpečí z prodlení – např. hrozba výbuchu, úniku nebezpečné látky, destrukce objektu, přívalová vlna při zvláštní povodni – dozvíte se
z místního rozhlasu, není-li zřízen, tak z radiovozů policie / městské policie, od
zaměstnavatele či správce objektu.
Nehrozí-li nebezpečí z prodlení – např. přirozená povodeň, dlouhodobý kolaps dodávek energií – kromě výše uvedených způsobů se dozvíte také z médií,
zvl. z České televize a Českého rozhlasu.
Jak správně postupovat při krátkodobém opuštění domácnosti
/ objektu?
Pokud lze předpokládat, že se budete moci vrátit do svého domova / kanceláře již za několik hodin, postupujte takto:
16
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vypněte všechny plynové a elektrické spotřebiče, které máte v provozu,
elektrické spotřebiče odpojte ze zásuvky (mimo ledničky a mrazničky),
uhaste otevřený oheň (krb, kamna, svíčky...),
vypněte topení (plynový kotel),
zhasněte před odchodem všechna světla,
vezměte s sebou i svá domácí zvířata,
uzamkněte byt / kancelář,
ověřte, zda i ostatní v budově vědí o evakuaci,
opusťte budovu podle únikového značení nebo podle
pokynů toho, kdo evakuaci řídí.
Při opouštění budovy se chovejte klidně, pomáhejte
osobám se sníženou pohyblivostí a po opuštění budovy
se shromážděte na místě, určeném k evidenci evakuovaných. Je nezbytné se zaevidovat, aby záchranáři při případné havárii po Vás
nepátrali zbytečně v troskách budovy.
V Řeznovicích vysázeli ovocnou alej
Smíšené stromořadí jabloní, třešní, višní, hrušní, celkem 84 ks stromků různých ovocných druhů, vysázeli řeznovští občané kolem polní cesty z Řeznovic
do Budkovic. Hlavním iniciátorem a organizátorem akce bylo Sportovní občanské sdružení Řeznovic vedené předsedou Miroslavem Solanem.
O vyhloubení jam pro stromy se sponzorsky postarala fa FOTEL p. Jana
Pavlíka, dalším sponzorem byl stolař Karel Píca, který se postaral o dovoz vody
a zálivku jak při vysázení, tak v době sucha.
O další práce – sázení, zatloukání opěrných tyčí, zahrnování zeminy a další
práce se postarali tito řeznovští občané: Petr Čechovský, František Holý, Jiří
Holý junior i senior, Alois Janeček se synem Pavlem, Jan Chmelíček, Jaroslav
Kalina, Michala Láničková, Michal Martinů, Jan Pavlík, František Pavlík, Karolína Pavlíková, Oldřiška Pavlíková, Karel Píca se synem Karlem a dcerkou
Kateřinou, Mirek Solan, Jiří Špaček, Aleš Theiner se syny Alešem a Lukášem,
Hana Vybíralová s dcerami Annou a Marií a o roznášení tyčí a evidenci stromků
se starala devítiletá Zoja Doupovcová.
17
Akci zpříjemňovaly zásobováním domácím proviantem Lenka Janečková,
Vendula Pícová, Ludmila Solanová a Oldřiška Pavlíková.
Všem, kteří se o tuto akci svědomitě postarali, děkujeme a věříme, že většina
stromků se ujme, abychom si cestou z Řeznovic do Budkovic mohli pochutnávat
na dobrém ovoci.
V. K.
Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně
přivítala třicetitisícího návštěvníka
Rozhledny patřily od nepaměti k ozdobám moravské i české krajiny a také se
v posledních letech staly žádaným turistickým cílem mnoha návštěvníků. Velice
mladičká rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně, která byla postavena před dvěma lety, o uplynulém víkendu přivítala již svého třicetitisícího návštěvníka.
V neděli odpoledne se jím stal pan Petr Kořínek ze Žďárce u Tišnova, který
dorazil na rozhlednu na motorce. A jak nám sdělil, přijel se na rozhlednu podívat
již podruhé, poprvé byl na rozhledně v záři roku 2008. Pak Kořínek se zapsal do
pamětní knihy rozhledny a obdržel propagační a upomínkové předměty.
18
Připomeňme ještě návštěvnost rozhledny, která byla slavnostně otevřena 29. 4. 2007. Po třech měsících od svého otevření přivítala desetitisícího návštěvníka, celkem tedy za rok
2007 navštívilo rozhlednu 15 617 osob, za uplynulý rok 2008
na ni vystoupalo celkem 10 890 lidí a 17. května 2009 již rozhlednu shlédnul i třicetitisící návštěvník.
Rozhledna je otevřena od dubna do října pravidelně v sobotu, v neděli a ve svátky vždy od 10 do 17 hodin, od listopadu
do března je to pak pouze v neděli od 13 do 15 hodin. Návštěvu
v jiné dny a hodiny lze předem domluvit pro skupinu více jak
10 osob na telefonním čísle 723 095 552. Aktuální informace
k provozu a pozvánky na akce u rozhledny najdete na webových stránkách obce Hlína: www.obec-hlina.cz – v odkaze
rozhledna.
Rekord v Hrubšicích
Obec Hrubšice se svými cca 250 obyvateli se o nedělním
odpoledni 17. května rozrostla o dalších 700 lidí. Přesně tolik zaznamenalo Občanské sdružení Hrubšice návštěvníků
na své tradiční jarní akci pro děti – Dětském dni.
Nikdo nepamatuje, která jiná hrubšická akce nalákala tolik návštěvníků.
Ovšem nutno podotknout, že rekordy nikdy nevznikají snadno. O tom ví své organizátorky samotné. Jejich snaha a úsilí byly nakonec korunovány téměř letním
počasím, takže to, co jako celek všem 700 návštěvníkům nabídly, bylo prostě na
výbornou.
Dětským dnem však dění v Hrubšicích nekončí. A tak pro všechny, komu
se v Hrubšicích líbí nebo by se rádi podívali, jak to v Hrubšicích dělají, je zde
pozvánka na další akce OS Hrubšice:
sobota 12. září – tradiční krojované Rozmarýnové hody
sobota 10. října – Strašidelný zámek.
OS Hrubšice děkuje Jaderné elektrárně Dukovany za finanční odporu Dětského dne, který se konal 17. května 2009 na zámku Hrubšice.
(VŠ )
19
Moudrá slova ke Dni dětí
Lidskému rodu není nic dražšího než děti.
Livius
Děti si zaslouží největší ohleduplnost.
Iuvenalis
Dítě považuje to, po čem touží, za něco, co mu patří.
J. Paul
Mít děti není ještě pojistkou proti opuštěnosti.
H. de Balsac
O lásku nebudu prositi nikoho, ani své vlastní dítě ne.
B. Němcová
Děti zprvu své rodiče milují, později je soudí a zřídka,
pokud vůbec kdy, jim odpouštějí.
Wilde
Jedno dítě zabere ženě celý život. Pět nebo šest dětí zdaleka
nevyžaduje tolik péče jako jedno.
Jerome Klapka Jerome
Leží-li ti na srdci blaho tvých dětí,
dej jim zakusit trochu zimy a hladu.
Čínské přísloví
Rodiče mají děti nejdříve na rukou,
potom na klíně a nakonec na hřbitově.
Japonské přísloví
Jeden otec spíše uživí deset dětí
než deset dětí jednoho otce.
Holandské přísloví
Děti vychované – rodičům věnec,
děti zpovykané – rodičům konec.
Řecké přísloví
Rodiče pro děti, děti pro sebe.
Gruzinské přísloví
Děti jsme narodili, nikam se nehodily.
Tatarské přísloví
Matka zoufale pláče, dcera na bále skáče.
Německé přísloví
Malé děti kaši jedí, velké srdce ujídají.
České přísloví
1919
Gaudeamus igitur…
2009
Slavili jsme DEVADESÁTKU
V sobotu 16. května vyvrcholily oslavy 90. výročí založení Gymnázia Jana
Blahoslava v Ivančicích.
V pátek 15. května se studenti sešli na svém Majálesu. Tentokrát počasí moc
nepřálo, a proto se maturitní ročníky se svým programem uchýlily do jídelny
škol. Ani trochu stísněné prostory nebránily studentské recesi, zpěvu, smíchu
a veselí. Studenti 4.C a 8.A tak po svém poděkovali svým vyučujícím, rozloučili
se s nimi, s kamarády i se školou. A protože se naštěstí počasí umoudřilo, vydali
se v majálesovém průvodu, bohatě lemovaném diváky, od školy k pomníku Jana
20
Blahoslava, aby uctili jeho památku. Průvod byl již tradičně velmi pestrý, jednotlivé třídy si i letos daly na svých kostýmech záležet, a tak jsme mohli vidět
pochodující sirky, účastníky narozeninové oslavy, smajlíky, sportovce a další.
Samozřejmě nechybělo čelo průvodu s dechovým orchestrem mladých – Bobrava a mažoretkami, které dostaly k výročí školy dárek, nové oblečky. Po průvodu
zahrály na nádvoří radnice studentské kapely.
Zástupci vedení školy navštívili s kytičkou a upomínkovými dárky nejstarší
absolventku školy – paní Marii Pospíšilovou (absolvovala v roce 1927) a paní
profesorku Annu Fediovičovou-Nováčkovou, aby jim předali kytičku, pamětní
list, výroční almanach a drobné upomínky na 90. výročí založení školy a popřáli
jim hodně zdraví do dalších let. Položili i vzpomínkovou kytici na hrob bývalého
ředitele školy doc. RNDr. Václava Kudláčka na ivančickém hřbitově.
A pak se škola připravovala na svůj velký den. Poslední úpravy – a v sobotu 16. května se v 9 hodin otevřely dveře všem zájemcům o prohlídku školy.
Co bylo k vidění? Vybavení odborných učeben včetně historických i nových
pomůcek, výstavky učebnic apod. Jednotlivé třídy seznámily příchozí se svým
životem ve škole i mimo ni nástěnkami a panely v kmenových učebnách. Bylo
připraveno několik výstavek věnovaných projektovému vyučování, programu
EU Comenius, dalším mezinárodním kontaktům, úspěchům školy apod. V 10
21
hodin se konala vernisáž literární a výtvarné soutěže Škola a já, která byla
k výročí vyhlášena. Zde byli oceněni nejúspěšnější autoři uměleckých dílek. Po
poledni se sešli bývalí i současní pedagogičtí pracovníci na společném posezení,
ředitel školy RNDr. Antonín Šerý přivítal významné hosty a provedl je školou.
O Den otevřených dveří byl velký zájem. Školu navštívilo na tři sta absolventů,
ale i zájemců o studium a dalších hostů.
Na slavnostním veřejném zasedání, které se konalo v 16 hodin v kině Réna,
byli přivítáni čestní hosté: člen Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a starosta
města Ivančice MUDr. Vojtěch Adam, člen Senátu Parlamentu ČR MUDr. Tomáš Julínek a tajemník Městského úřadu města Ivančice magistr Jiří Vařejka,
kteří ve svých projevech vyjádřili především podporu škole. Byl promítnut film
o Gymnáziu Jana Blahoslava, jenž pro tento účel natočila Televize Ivančice. Potlesk sklidilo i vystoupení aerobiku a dramatického kroužku. Večer po 17. hodině
se absolventi sešli v prostorách Besedního domu, aby společně zavzpomínali na
léta prožitá ve školních lavicích v Ivančicích.
PhDr. Milena Špiříková
Projev starosty města Ivančice MUDr. Vojtěcha Adama
Vážené dámy, vážení pánové!
Čas je veličina, která se nedá nijak uchopit, dá se jen dobře nebo špatně využít. Platí to jak pro jednotlivce, tak pro větší společenství lidí, národy, ale obrazně
řečeno i pro instituce.
Dnes jsme se sešli, abychom si připomněli už devadesáté výročí od založení Gymnázia Jana Blahoslava v Ivančicích. To, že se škola dožila takového
věku, je důkazem, že čas své dosavadní existence využila beze zbytku. Ve
prospěch vzdělávání mnoha generací studentů a rozvoje středního školství
v naší oblasti.
Dorostla do zralého věku plně životaschopná, a to i přes určité peripetie, kterými musela během své existence projít. Vždy je však nakonec zvládla a dosáhla
podoby, jak ji známe teď.
Přesto, že je gymnázium střední školou, kterou spravuje Jihomoravský kraj,
je to naše škola a my jsme na ni patřičně hrdí. Patří k významným vzdělávacím
institucím nejen v naší oblasti, ale i v rámci celé jižní Moravy. Navzdory svému
úctyhodnému věku je moderní perspektivní školou, která působí i jako mezinárodní regionální kulturní centrum.
Když náš ročník před čtyřiceti lety v roce 1969 maturoval a pořádal po dlouhé době nezapomenutelný majáles, nikoho z nás nenapadlo zabývat se tím, co
bude v roce 2009. Naprosto všechno bylo tehdy jiné a jiné to bude i po dalších
letech. Vývoj jak technický, tak společenský nelze zastavit. Co ale zůstává, jsou
22
vzpomínky. Vzpomínky na nejkrásnější studentská léta, prožitá na naší Alma
mater, ať se v průběhu historie – a 90 let už historie je – jmenovala jakkoli.
Pořád to byl náš gympl. Kromě neuvěřitelných zážitků a prvních lásek, které
se mnohdy staly celoživotními, jsou to i vzpomínky například na školní výlety,
chmelové brigády nebo lyžařské kurzy. Nelze zapomenout ani na všestrannou
sportovní činnost, Bavkluby a sehraný Shakespearův kus Sen noci svatojánské
v amfiteátru na Réně.
Zvláštní kapitola patří samozřejmě nezapomenutelným pedagogům, kteří nás
připravovali na další uplatnění, ač se nám to tenkrát moc nezdálo. Další roky
však ukázaly, kdo měl pravdu.
Gymnázium po dobu jeho existence absolvovaly celé rodinné dynastie. Jsem
rád, že mezi ně patří i moje rodina.
A co říci závěrem? Stále platí: Škola základ života. Gymnázium Jana Blahoslava je v plné síle, připraveno na další rozvoj.
Přeji všem, kteří jsou s jeho historií nebo současností svým životem jakkoli
spojeni, hodně zdraví a spokojenosti.
Všem, kteří se dnešního výročí nedožili, věnujme tichou vzpomínku.
Ať Šrámkův Stříbrný vítr dále naplňuje čerstvým povětřím naši mysl.
Jménem našeho města přeji Gymnáziu Jana Blahoslava všechno nejlepší.
Projev ředitele školy RNDr. Antonína Šerého
Dámy a pánové, vážení hosté,
po pěti letech se opět setkáváme u příležitosti významného jubilea, které
slaví naše škola. Je to již 90 let, co se Gymnázium Jana Blahoslava podílí na
vzdělanosti Ivančic a okolí. O historii i současnosti školy jste právě zhlédli film,
mnozí z vás jste školu navštívili během dnešního dne, a protože jednou vidět je
lepší než desetkrát slyšet, nemám, co bych dodal. Něco bych však přece jen rád
řekl. Něco, na co se v dnešní uspěchané době často zapomíná. Neustále jsme
obklopeni kritikou, ze všech médií se na nás valí katastrofy všeho druhu, ale na
poděkování a pochválení se zapomíná. Proto bych rád v tuto slavnostní chvíli
děkoval a chválil.
Moje první poděkování a pochvala patří všem zaměstnancům školy, zejména
však učitelům, a to nejen těm současným, ale i bývalým. Bez nich, bez jejich
každodenní práce, bez jejich obětavosti, by naše gymnázium nebylo tam, kde
je, nebylo by školou, která se může chlubit celou řadou úspěchů. Jejich výčet je
opravdu dlouhý a vy se o nich můžete dočíst ve výročním almanachu.
Mé druhé poděkování patří našim studentům. Jejich převážná většina pochopila, že do školy chodí kvůli sobě, spolupracují s učiteli, což je vidět na výsledcích, kterých dosahují. Někteří z nich se kromě vzdělávání věnují také společen23
sky prospěšné činnosti. Nemohu nepochválit skupinu našich studentů, kteří již
několik roků nezištně pomáhají v Léčebně dlouhodobě nemocných v Nemocnici
Ivančice, kde působí jako společníci, pečovatelé, předčitatelé i nákupčí a zprostředkovávají tak kontakt s okolním světem především starým a bezmocným
pacientům.
Moje třetí poděkování patří rodičům našich studentů. Vždyť bez jejich spolupráce by byla veškerá naše snaha marná. Navíc nám pomáhají i finančně, jejich
nezanedbatelný podíl najdete v nové učebně informatiky i v novém gymnastickém sále. Každoročně také díky jejich příspěvku do Nadačního fondu můžeme
odměňovat nejúspěšnější studenty gymnázia. Moc jim za jejich pomoc děkuji.
Další poděkování patří Školské radě, která se stala mým důležitým partnerem. Spolupráce s jejími členy je velmi dobrá a jejich náměty a připomínky se
snažím uvádět do školní praxe.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří s námi spolupracují, pomáhají
naší škole nebo nás jinak podporují. Tedy i našim absolventům, kteří pomáhají
šířit dobré jméno naší školy v blízkém i dalekém okolí.
Přeji vám příjemný zbytek dne, přeji vám, abyste se v Besedním domě setkali
se všemi svými spolužáky i učiteli a abyste si z dnešního dne odnesli jen ty nejkrásnější vzpomínky.
Děkuji vám za pozornost.
Červnové události v kronice školy
Na první pohled se zdá, že měsíc červen nemůže přinést mnoho zajímavých
událostí. Blíží se klasifikace za druhé pololetí. Píší se písemky, probíhá ústní
opakování a po hektických týdnech nastává čas školních výletů. Přesto jsme
v kronice školy nalezli zajímavé červnové události, které stojí za to si připomenout.
V roce 1926 proběhly na gymnáziu první ústní maturitní zkoušky. Ke zkouškám byli připuštěni všichni studenti. Předsedou komise byl jmenován referent
ústavu, zemský školský inspektor F. V. Žlábek. Nemoc však panu Žlábkovi
zabránila plně se zhostit svěřené funkce, Zemská školní rada proto jmenovala
nového předsedu maturitní komise profesora Karla Friče. Studenti se poctivě
připravovali, o čemž svědčí dobré výsledky. Bylo osm vyznamenaných, 23
studentů prospělo a pouze jeden neprospěl. Slavnostní ráz prvních maturitních
zkoušek byl doplněn konáním večírku ve dvoraně Besedního domu. Přítomni
byli studenti, jejich rodiče, zástupci úřadů, korporací a města Tišnova. V průběhu hostiny pronesli zdravice občané, kteří se podíleli na založení gymnázia
usilovnou prací nebo hmotnou podporou. Slavnostní večírek plynule přešel
v abiturientský večírek.
24
V témže roce se škola účastnila Středoškolských tělocvičných závodů v Praze. Sedmičlenné družstvo složené ze studentů 6. třídy a 7. třídy za vedení výpomocného učitele E. Šindelky obsadilo 30. místo mezi 76 družstvy ze 60 škol.
Do života školy zasáhly také smutné události. V roce 1924 zemřela na zánět
pobřišnice Miloslava Kalábová z 1. třídy. Pohřeb se konal v Rosicích. Za školu
se pohřbu účastnili tři profesoři a studenti 1. třídy, 2. třídy a 3. třídy.
Nastala změna na postu ředitele školy. V roce 1936 odešel do penze první
ředitel gymnázia Dr. Jaroslav Lisický, který na škole strávil vrcholná léta svého
života.
Kronika gymnázia se může pyšnit autogramy významných osobností českého národa. První autogram patří slavnému ivančickému rodáku, akademickému
malíři Alfonsu Muchovi, který poctil školu svojí návštěvou 26. 6. 1922. Studenti
se shromáždili ve 3. třídě a na počest významného hosta připravili kulturní program.
Druhý autogram patří prvnímu prezidentovi ČSR T. G. Masarykovi. Autogram pochází z 13. 6. 1928. Tento den byl významný nejen pro naši školu, ale
také pro všechny občany Ivančic. Na své cestě po městech a obcích jihozápadní
Moravy přijel do Ivančic v 19 hodin prezident ČSR T. G. Masaryk. Setkání
s prezidentem se konalo na Palackého náměstí před kostelem. Gymnáziu byl
vyčleněn prostor naproti tribuně. Profesorům a studentům se díky tomu naskytl
pěkný výhled na prezidenta Osvoboditele. Po ukončení slavnostního aktu prošel prezident kolem místa vyhrazeného pro gymnázium. Pan prezident poznal
v řediteli gymnázia Jaroslavu Lisickém svého studenta. Krátce prohodili několik
slov, načež se prezident podepsal do pamětní knihy gymnázia. Pan ředitel Li25
sický o podpisu prohlásil: „Podpis prezidenta
jest její ozdobou, nad níž větší sotva mohlo by
se jí dostati.“
Krátce po osvobození našeho města se dne 30. června 1945 profesorský sbor
i žáci ivančického gymnázia zúčastnili smuteční tryzny za zemřelé a umučené
občany Ivančic během německé okupace. Správce ústavu řídil smuteční mužské
sbory, pan profesor Otakar Schütz řídil orchestr a pan profesor Josef Konvička
při této příležitosti učinil proslov.
Dne 23. června 1946 uspořádalo naše gymnázium slavnostní znovuodhalení
desky ivančického rodáka, univerzitního profesora a významného historika Dr.
Václava Novotného, který se specializoval na české středověké dějiny. Slavnostním řečníkem při této příležitosti byl pan profesor Oldřich Ševčík. Program
obsahoval také recitační příspěvky a zpěvy.
Po skončení druhé světové války byly často připomínány významné události,
k nimž v doposud největším a nejkrvavějším konfliktu v dějinách lidstva došlo.
Ve dnech 3.–8. června 1946 tak byla při vyučování věnována zvýšená pozornost
slovenskému národnímu povstání ze srpna 1944. Dne 7. června téhož roku pak
bylo třídními profesory vzpomenuto čtvrtého výročí lidické tragédie (vyvraždění
obyvatel obce Lidice a její následné srovnání se zemí 10. června 1942 v důsledku
atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha).
V červnu 1955 se v Československu konala první celostátní spartakiáda, která byla pojata jako vyvrcholení oslav desátého výročí osvobození Československa Rudou armádou. Tato akce se patřičně odrazila také v životě našeho ústavu,
který se od školního roku 1953/54 stal součástí tzv. jedenáctileté střední školy.
Studenti se prakticky celý školní rok 1954/55 v hodinách tělocviku na spartakiádu připravovali. Nacvičována byla mimo jiné prostná a cvičení se stuhami,
jisté zpestření pak představovala skupina žáků v hanáckých krojích, kteří pilně
trénovali tanec.
Dne 5. června 1955 se cvičící žáci zúčastnili oblastní spartakiády v Rosicích.
Žáci 9.–11. ročníku se pak zúčastnili také krajské spartakiády 10.–12. června
1955. Na celostátní spartakiádu do Prahy, která byla zahájena 23. června 1955,
odjeli studenti 9.–11. ročníku. První skupinu tvořilo dvacet chlapců, které vedl
pan profesor (v kronice uvedeno soudruh) R. Mucha, druhá skupina byl složena
ze čtrnácti dívek, vedených paní Zukalovou a Nováčkovou starší. Skupinu v hanáckých krojích, v níž byli přítomni chlapci i dívky, vedla A. Nováčková starší.
Mgr. Radek Musil, Mgr. Aleš Ziegler
26
Vzpomínka paní Marie Pospíšilové
na založení gymnázia
Jak ten čas letí, ani se mi nechce věřit, že uběhlo už 90 let od založení našeho
gymnázia. Vzpomínám. Nevím již, který den to bylo v roce 1919, kdy se zaplnilo
náměstí poblíž kašny množstvím lidí a dětí. My, budoucí primáni a sekundáni,
jsme stáli v předních řadách. Několik dívek bylo v národních krojích, jak to tehdy o slavnostech chodilo. Mezi námi pobíhal hoch a fotografoval. Byl to Pepa
Liška z Oslavan, budoucí významný a uznávaný lékař alergolog. Snad v jeho
rodině by se našla nějaká fotografie z oné doby.
Na balkonu domu p. stavitele Ryšavého vystoupili zástupci města a oznámili, že Ivančice zakládají gymnázium. Tuto zprávu Vančáci radostně a s velkým
potleskem uvítali. Na balkóně nás zaujal vysoký, štíhlý pán. Byl nám představen
jako náš pan ředitel dr. Jar. Lisický.
V září jsme „študenti“ usedli do starých lavic se skleněnými kalamáři do třídy
v bývalé německé škole v Růžové ulici. Naše prima byla v prvním patře vedle
ředitelny, sekunda v druhém rohu vedle kabinetu. Lavice byly plně obsazeny,
primánů byl 50. Kabinet zel prázdnotou. Pomůcky jsme si chodili vypůjčovat do
chlapecké školy na Komenského náměstí. Vyučoval p. ředitel, prof. Cmuntová
– přírodověda a matematika. Ostatní vyučující – hudební výchova, kreslení a tělocvik – byli učitelé zdejších škol.
Pomalu jsme si zvykali na náročnější výuku. Velkou sprchu jsme dostali při
zkoušení učiva z živočichopisu. Způsobili ji primáti, o kterých bylo v učebnici
jen pár vět. My jsme byli zvyklí z obecné školy odpovídat stručně na otázku, položenou paní učitelkou, ale paní profesorka požadovala souvislé vyprávění. A tak
padaly „koule“. Utěšovalo mne, že mezi námi postiženými byla i premiantka
Olinka. Během několika týdnů se situace uklidnila, paní profesorka nás naučila,
jak pracovat. V prvním pololetí skončilo několik dětí s vyznamenáním. Oblíbená
byla velká přestávka. Tu jsme prožívali na dvoře – honěná, pešek apod. K pedelovi p. Kocábovi jsme chodili pro křupavé rohlíky od Procházků, ti movitější si
dopřávali párek od Jonášů.
Druhým rokem přibyla nová prima a tak to šlo každým rokem. Jak přibývalo
tříd, obsazovali jsme další prostory. Učili jsme se v německé mateřské škole i upravené tělocvičně uprostřed dvora. Na dva roky nás přijala chlapecká škola. Konec
studia jsme prožili v Růžové ulici. Gymnázium začalo žít, přinášelo Ivančicím
oživení. Každoročně se konaly akademie, kde jsme recitovali, zpívali sólově i ve
sboru, cvičili a tančili. Asi v kvartě jsme měli početný orchestr. Nacvičili jsme hru
Cop a později Sen noci svatojánské, kde se uplatnil náš orchestr. Vzpomínám, jak
jsem s trémou usedala k harmoniu, abych zahrála úvodní takty Mendelssohnovy
předehry. Představení mělo velký úspěch, ještě se pak opakovalo.
27
Jak léta ubíhala, žáků naší třídy také ubývalo. Někteří neprošli „sítem“, jak
říkal p. ředitel, jiní odešli na odborné školy nebo se odstěhovali. Do oktávy nás
zůstalo 19. Po maturitě studovali 2 lékařství, 4 právní fakultu, 3 filozofickou, 2
odešli k armádě, 5 z nás se stalo učiteli a ostatní byli v různých úřadech. Občas
jsme se scházeli. Krásné bylo setkání v r. 1969. Přijeli i někteří naši bývalí profesoři. V 70. a 80. letech jsme mívali měsíční schůzky v Brně, většinou maturitní
ročníky 1926–1929. Ke konci nás začalo rapidně ubývat. Několik odešlo již
navždy, jiné začaly trápit různé neduhy. Poslední setkání bylo v r. 2004. To už
z prvních maturantů zbyla jen jedna, z mého maturitního ročníku 1927 jenom
já, z ročníku 1928 také jedna. Z ostatních mladších se k nám přihlásilo jen málo
absolventů. Letos nás opustila poslední z prvních maturantů paní Vránová, dva
dny před 105. narozeninami. Kdo žije z posledních ročníků, mi není známo.
Velmi často a ráda vzpomínám na svá studia. Hodně jsme četli, oblíbená byla
hudba, chodili jsme do Sokola. K tomu nás vedli naši profesoři. Díky jim všem!
Člověk žasně, jak je dnešní gymnázium vybaveno. O tom se nám ani nesnilo.
Přeji studentům, aby plně využívali všech možností při studiu. Profesorskému
sboru vědychtivé a pilné studenty, aby si naše gymnázium i nadále udrželo svou
dobrou pověst.
Marie Pospíšilová, maturitní ročník 1927
130. výročí založení Hasičské jednoty
v Ivančicích
Setkání nejstarších hasičů u příležitosti 50. výročí založení hasičského sboru v Ivančicích.
Foto Sdružení dobrovolných hasičů Ivančice.
28
Založení sboru dobrovolných hasičů v Ivančicích předcházely v padesátých
a šedesátých letech 19. století četné požáry obytných i hospodářských stavení
v samotném městě, ale i v jeho blízkém okolí. Obec tehdy vlastnila dřevěnou
čtyřkolovou stříkačku, do níž se musela voda ručně nalévat, menší starou stříkačku, několik háků, puten a vysmolené košíky. Díky tomuto špatnému technickému vybavení, pomalému a improvizovanému postupu při vlastním hašení
požárů docházelo někdy k jejich plošnému rozšíření a ke zbytečnému nárůstu
rozsahu škod.
V roce 1861 tehdejší ivančický starosta Anton Mauritz Worell předložil
městské radě ke schválení „Oheň hasící řád“, jenž měl posílit preventivní požární opatření. Ten byl již o tři roky později v roce 1864 na návrh prvního českého
starosty v Ivančicích Václava Hanse nahrazen „Městským hasícím řádem“.
K založení hasičského sboru však v šedesátých letech 19. století ještě nedošlo.1)
Důležitým impulsem k zakládání hasičských sborů se stalo 28. dubna 1873 vydání nového zákona platného pro Moravské markrabství o řádu požárové policie
a řádu hasícím – zemský zákoník č. 35/1873. Ten nově upravoval preventivní
protipožární opatření a vlastní postup při hašení požárů. V § 34 přímo nařizoval
představeným obcí s více než sto domovními čísly, aby usilovali o zřízení dobrovolných hasičských sborů. Vyzvání k založení těchto spolků měl představený
obce obnovovat každoročně.2)
Náčelník hasičů Václav Hans
(vlevo)
a starosta hasičů Jan Kočí
(vpravo).
V Ivančicích byl v letech 1867 až 1877 starostou představitel německé menšiny pan Karel Panovský a k založení tohoto obecně prospěšného spolku ještě
nedošlo. Situace se změnila k lepšímu až po obecních volbách v roce 1877, kdy
se starostou stal zástupce české většiny ve městě pan Jan Kočí. Dne 23. srpna složil nový starosta slib do rukou okresního komisaře a náměstka okresního hejtmana. Již na prvním pracovním shromáždění obecního výboru 13. září 1877 se
jednalo o založení hasičského sboru, současně byl zřízen odbor sestavený z pánů
Václava Hanse, Jana Hunáčka, Vincence Vencálka a starosty Jana Kočího, který
měl v této záležitosti vypracovat návrhy a sepsat osnovu nového hasícího řádu.3)
29
Dne 15. ledna 1878 byly Václavem Hansem a jeho spolupracovníky sepsány stanovy hasičské jednoty, jejichž součástí byl i služební řád dobrovolného hasičské
sboru. Úvodní paragraf stanov se odvolává na zemský zákon č. 35 z 28. dubna
1873 a jako náplň činnosti hasičské jednoty uvádí spoluúčast při nebezpečí ohně
za účelem záchrany života a majetku občanů. Jako prostředky k dosažení tohoto
cíle § 2 stanov uvádí pravidelná hasičská cvičení a schůze o hasičském zřízení.
Veřejná i soukromá cvičení se měla konat jak se stroji, tak bez nich. Obecní
výbor schválil tyto hasičské stanovy 21. března 1878 a dne 6. července zaslalo
představenstvo obce žádost o povolení zřízení hasičské jednoty v Ivančicích
společně s třemi exempláři stanov Okresnímu hejtmanství v Brně.4) Tento úřad
předal obratem žádost k projednání Moravskému místodržitelství v Brně, které
výnosem č. 12688 ze dne 18. července 1878 založení dobrovolného hasičského
spolku zakázalo. K žádosti přiložené stanovy spolku totiž neodpovídaly říšskému
zákonu z 15. listopadu 1867 o právu spolčovacím (říšský zákoník č. 134/1867)
a zákonu pro Moravské markrabství z 28. dubna 1873 o řádu požárové policie
a řádu hasícím (zemský zákoník č. 35/1873). Ve výnosu zaslaném panu okresnímu hejtmanovi k dalšímu řízení byly stanovy označeny za chybné v těchto pěti
bodech:
1) Zákon o právu spolčovacím vyžadoval v § 4f aby bylo ze spolkových stanov zřejmé: „...jak mají býti zřízena všeliká se psaní a vyhlášení, od spolku vydaná.“ Spolkové stanovy, § 13 poslední odstavec, však upravovaly pouze oprávnění
podepisovat listiny, kterými jednota bere na sebe právní závazek.
2) Dále nebyl žadatelem splněn § 5 tohoto zákona, ten ukládal k žádosti o povolení spolku přiložit stanovy v 5 shodných exemplářích z důvodu, že úřad měl
povinnost do u něj uložených stanov umožnit každému nahlédnout a případně
zhotovit jejich přepis.
3) Zákonu pro Moravské markrabství z 28. dubna 1873 o řádu požárové policie a řádu hasícím neodpovídaly potom stanovy v jeho § 44: „V záležitostech,
které týkají se spolupůsobení sboru hasičského k rozkazu obce a při vykonávání
policie požárové, zastupuje sbor hasičský obec, v jiných případech, pak naproti
výboru a představenému obce jeho náčelník“. Ve stanovách, oddíl „náčelnictvo“ bod a), zastupuje obec místo hasičského sboru náčelnictvo a termín „představený obce“ je nahrazen výrazem „obecní představenstvo“.
4) Špatný byl také druhý odstavec zabývající se vyřízením sporů mezi obecním představenstvem a hasičským sborem, který zřizoval v tomto případě „soud
narovnací“ složený ze 4 členů obecního zastupitelstva a 4 členů výboru jednoty
hasičské za předsednictví obecního starosty. Toto ustanovení označilo místodržitelství jako nezákonné, odporující rozhodování těchto sporů v zákonném
instančním postupu.
5) Chybělo také schválení stanov ze strany obce ve smyslu § 52 obecního
řádu spolupodepsáním ze strany obecní rady a dvou členů výboru.
30
Na závěr výnosu místodržitelství ještě upozornilo, pro případ opětovného
předložení žádosti, jakými kolky mají být zaopatřeny jednotlivé exempláře stanov. Požádalo také o předložení popisu služebních odznaků hasičského spolku
a o notový záznam signálů na lesní roh.5)
Na zasedání obecního zastupitelstva 20. března 1879 byly opravené stanovy
podle připomínek místodržitelství přečteny a schváleny. Dne 1. května zaslala
obec již přímo místodržitelství novou žádost o povolení činnosti spolku. Tentokrát místodržitelství žádost schválilo a výnosem č. 11085 ze dne 27. června 1879
povolilo zřízení Hasičské jednoty v Ivančicích.6)
Dne 10. srpna 1879 se tak mohla na radnici města Ivančice sejít ustavující
valná hromada hasičského sboru. Schůze se konala za přítomnosti zastupitelstva
města a účastnilo se jí nejméně dalších 200 místních obyvatel. Valnou hromadu zahájil starosta
města Jan Kočí, který oznámil schválení stanov
místodržitelstvím a osvětlil účel založené jednoty.
Následně přečetl jednotlivé články potvrzených
stanov. Z přítomných posluchačů se za členy spolku přihlásilo 67 mužů. V následujících volbách byl
prvním starostou spolku zvolen 67 hlasy samotný
starosta města Jan Kočí a jeho náměstkem se stal
stejným počtem hlasů Jan Seka. Dalšími členy
výboru byli zvoleni: Václav Hans (65 hlasů), Razítko ivančických hasičů
Josef Kočí (67 hlasů), Antonín Vorel (65 hlasů), (SOkA Brno-venkov, G-421
Karel Missbach (66 hlasů), Rudolf Hans (66 Sbor dobrovolných hasičů
hlasů) a Vincenc Vencálek (67 hlasů). Zbylých 5 Ivančice, neinv., Žádost o poneúspěšných kandidátů za členy výboru dostalo volení pořádat taneční zábavu
(18. ledna 1887)
zanedbatelné množství hlasů.
První schůze nově zvoleného výboru hasičského sboru se konala už 16. srpna
1879. Na ní došlo k hlasování o dalších funkcionářích spolku – pokladníkem byl
aklamací zvolen Rudolf Hans, jednatelem Vincenc Vencálek, správcem skladu
Antonín Vorel, technickým náčelníkem Václav Hans a náměstkem náčelníka
Josef Kočí. Volba jednotlivých četařů byla ponechána na dobu, až se spolek
přesvědčí o způsobilosti svých členů při cvičení. Dále bylo rozhodnuto natisknout a rozeslat v obálkách výzvu zdejším i občanům okolních obcí, aby vstoupili
do sboru jako přispívající členové. Současně se hasičský výbor usnesl nechat
vytisknout 300 kusů stanov, aby každý člen mohl dostat jeden exemplář. Do
začátku věnovala ivančická občanská záložna spolku 50 zlatých, které se výbor
rozhodl použít na nákup nejnutnějších potřeb.
Hasičský spolek stál před naléhavým úkolem zajistit co nejdříve vycvičení
družstva a nakoupit potřebné přístroje. To vše bylo potřeba zvládnout do prvního
31
většího požáru, neboť úspěch či neúspěch při jeho hašení mohl výrazně ovlivnit
další budoucnost spolku. K splnění tohoto cíle v co nejkratším časovém období
byla potřebná značná finanční částka, kterou nově vzniklý spolek samozřejmě
nedisponoval. V tomto směru se naštěstí hasiči mohli spolehnout na pomoc ivančické Občanské záložny, která jim ochotně potřebné peníze nejen půjčovala, ale
v následujících letech je spolku i často darovala. Již 3. prosince 1879 požádal
výbor o zapůjčení 1400 zlatých na uhrazení prvních větších výdajů.
Díky nadšení zakládajících členů spolku se rychle podařilo zvládnout vycvičení družstev pro zásah u požáru. Dne 7. září se hasičský výbor rozhodl požádat
Jindřicha Brasze ze Žďáru o provedení výcviku mužstva a povolil mu vyplatit
odměnu 150 zlatých. Přesně po čtvrt roce dne 7. prosince proběhlo za mrazu na
zasněženém dvoře městských kasáren pod vedením pana Brasze první veřejné
cvičení. Činní členové při něm cvičili rozdělení do jednotlivých družstev. Podle
svých možností byli zařazeni jako lezci, stříkačníci, vodaři a ochránci. Předtím
se celý sbor zúčastnil mše svaté a po vydařeném cvičení následovala zábava
v hostinci pana Misbacha. Při zasedání obecního zastupitelstva dne 20. prosince
1879 bylo hasičskému sboru povoleno odbývat hasičská cvičení v prostorách
městských kasáren, kde bylo postaveno na dvoře v blízkosti mlýnské strouhy třípatrové lešení. Nebezpečí úrazu hasičů při požáru bylo řešeno pojištěním všech
činných členů spolku u Všeobecné podporovací pokladny hasičských spolků
s ročním příspěvkem 10 krejcarů za jednoho hasiče.7)
V květnu 1879, tedy ještě před vznikem hasičského spolku, obdrželo město
Ivančice darem od pojišťovny Slavie novou čtyřkolovou stříkačku vyrobenou dílnou na stroje a vodovody pana Čermáka v Teplicích. Její zkouška zapůsobila na
přítomné početné obecenstvo z Ivančic i z nedalekých Dolních Kounic uchvacujícím dojmem.8) Spolek při svém vzniku obdržel od města Ivančice tuto moderní
32
stříkačku, dvou starých stříkaček se výbor rozhodl zbavit co nejrychleji. Obci
Neslovice byl schválen prodej menší již 3. prosince 1879 a větší čtyřkolová stříkačka zamířila v červenci 1880 až do Čech pod Kosířem k panu Smejkalovi. Ten
se zaplacením příliš nepospíchal a dlužných 60 zlatých uhradil až v roce 1882.
Na základě nabídky továrníka Kernreitera z Vídně se spolek rozhodl zakoupit moderní dvoukolový hydrofor za 540 zlatých. Tato dvouproudová stříkačka
přišla 2. února a následujícího dne byla úspěšně a k všeobecné spokojenosti vyzkoušena. Na její zaplacení a uhrazení odměny 150 zlatých pro cvičitele Brasze
si spolek musel vypůjčit dalších 700 zlatých u Občanské záložny, neboť první
půjčka z prosince 1879 byla již téměř utracena. Hasičský výbor totiž od října
1879 pilně objednával další nutnou výzbroj a výstroj z továren pana Millera
z Vídně a Smejkala z Čech pod Kosířem, od pana Knapa v Třešti: 9 žebříků
dvou stěnových se 13 příčkami, jeden střechový a jeden skládací, 4 bodací žebříky, opasky, karabiny, sekerky, šňůry, přilbice, desítky metrů nových hadic i se
šroubením, 10 ježků i z celým přístrojem a s hřebíky pro lezce, krompáče, lopaty
a motyky. Jen přístroj k okamžitému opravení porouchaných hadic stál 128 zlatých, třípatrové cvičné lešení ve dvoře v městských kasárnách stálo 400 zlatých.
Objednáno bylo také razítko s nápisem „Dobrovolný hasičský spolek Ivančice“
a pro rok 1880 si spolek předplatil hasičské noviny až z Klatov. Pro předávání
signálů mezi hasiči byly zakoupeny lesní rohy a každý činný člen měl píšťalku.
Na zaplacení zhotovených přezek a řemenů od sedláře Gamberského a barvíře
Exnera v březnu 1880 bylo nutné si vypůjčit v záložně dalších 60 zlatých. Některé věci si hasiči samozřejmě zhotovovali sami: Václav Hans vyrobil ruční naviják, Jan Seka tabulky na domy s nápisem „hasič“. V prostoru městských kasáren
si hasiči zřídili strážnici vybavenou dvěma slamníky, vnitřní lampou a červenou
venkovní lampou. Mezi strážnicí a věžníkem byla pomocí drátů a zvonku vybudována výstražná signalizace.9)
Stejně velkou pozornost věnoval výbor také zajištění hasičských stejnokrojů.
Každý činný člen dostal od sboru zdarma služební oděv10), parádní uniformu si
ale musel každý uhradit sám. V lednu 1880 objednal starosta Jan Kočí sukno na
hasičské parádní blůzy a sám je také zaplatil ze svých soukromých prostředků.
Většina členů spolku nemohla uhradit celou částku za slavnostní uniformu najednou, proto bylo dohodnuto, že si každý zaplatí její ušití a dlužnou částku za
látku bude splácet starostovi spolku po 50 krejcarech měsíčně. Hasičský spolek
se zavázal, v případě úmrtí nebo zchudnutí některého ze členů spolku, dlužnou
částku panu Kočímu ze spolkové pokladny vrátit11). Přesně stanovené bylo hodnostní označení. Náčelník a jeho náměstek (velitel a podvelitel) měli nosit po
boku kord. Na límci blůzy velitele byly 3 a u podvelitele 2 zlaté rozetky, kolem
límce zlaté pásky a kolem čapky červenozlaté šňůry a hasičský znak jako u ostatních členů. Naddůstojník měl nosit na límci dvě zlaté rozetky, důstojník nebo
četař jednu. Ostatní mužstvo obdrželo na límec svých blůz odznak představující
33
hasičské náčiní. Trubači obdrželi oblek jako ostatní mužstvo, pouze přilbice byla
opatřená červeným hřebenem. Spolek zřídil svůj vlastní hudební sbor sestávající
z členů jednoty a jeho členové obdrželi oblek jako ostatní mužstvo.
První společenskou akcí pořádanou sborem v roce 1880 se stal v neděli 1.
února spolkový ples v hostinci u Tří Kohoutů. S ohledem na značné zadlužení spolku odmítl výbor převzít zodpovědnost
za případný prodělek. Vlastní organizaci plesu
a zodpovědnost za případný schodek proto převzal zvláštní komitét zvolený z řad hasičů. Ples
však skončil úspěchem a díky početné účasti i se
ziskem, ten byl obratem převeden do spolkové
pokladny. Jediným nepříjemným dozvukem,
kterým se zabývalo zasedání výboru dne 5. února
1880, se stalo vyloučení dvou členů pro nedůstojné chování na této společenské události. Prvními
vyloučenými členy se stali knihař Jan Procházka
Původní přilbice s červeným
a
kovář František Bartoš, současně jim byla zaslápáskem, mosazným hřebenem,
žlutými lvíčky a se znakem na písemná výzva k odevzdání spolkových věcí.
ivančických hasičů (znak tvoří: Důvodem k vyloučení mohla být také opakovaná
štít se třemi korbely, na štítě neúčast při výcviku. Přesto se počet členů sboru
hasičská přilbice, za štítem
během prvního roku své existence rozrostl o další
křížem dvě sekery a horizontálně žebřík, pod štítem ve stuze dvě desítky členů. S ohledem na nedostatek uninápis „Ivančice“) z roku 1879 forem a výzbroje byli tito noví členové zpravidla
darovaná Františkem Pařilem přijímáni pouze do rezervy a činnými členy se
ivančickému muzeu.
stávali až po jisté době. Místa mezi činnými členy ve sboru se uvolňovala také z důvodu časové zaneprázdněnosti v zaměstnání,
odstěhování se do jiné obce nebo úmrtí. Prvního pohřbu svého zemřelého člena
Simona Samka se sbor účastnil 5. února 1880. Čest jeho památce vzdali hasiči
svojí hojnou účastí. V případě, že se jednalo o nemajetného člena, jehož rodina se
ocitla v tíživé situaci, byl důstojný pohřeb uhrazen ze spolkových peněz.
Mnohem veselejším dnem se stal 12. červen 1880, hasičský sbor se účastnil
přivítání Jeho Veličenstva Františka Josefa I. na vlakovém nádraží v Moravských Bránicích, kde měl císař krátce vystoupit z vlaku. K všeobecnému překvapení císař věnoval spolku více než pět minut své pozornosti. Se zájmem se
vyptal na činnost a dobu trvání spolku. Rozhovor císaře a velitele hasičů Václava
Hanse zachytil ve výroční zprávě na valné hromadě dne 10. dubna 1881 jednatel
Vincenc Vencálek:
František Josef I.: „Jak dlouho stává spolek Váš?“
velitel: „Jeden rok“
František Josef I.: „Kolikrát jste byli již při požáru?“
velitel: „Jednou“
34
František Josef I.: „Nu budete mět příležitost vícekrát se v neštěstí bližního
vyznamenat. Dej však Bůh, aby se Vám nikdy příležitost nenaskytla, tj. aby jste
nemuseli k ohni jíti.“
O prvním zásahu ivančických hasičů při požáru v době před 12. červnem
1880 však písemné prameny bohužel mlčí. Patrně se nejednalo o významnější
požár. O necelý měsíc později 10. července se členové spolku ve slavnostních
uniformách a v doprovodu hasičské hudby zúčastnili svěcení praporu místních
válečných vysloužilců. Dne 22. srpna 1880 se pan starosta Jan Kočí, velitel
Václav Hans, podvelitel Josef Kočí, pokladník Rudolf Hans a jednatel Vincenc
Vencálek zúčastnili ve Znojmě valné hromady Společenstva všeobecné podporovací pokladny dobrovolných hasičských sborů a organizovaných hasičských
sborů obecních na Moravě. Oprávněn hlasovat na valné schůzi byl z ivančických
zástupců pouze starosta Jan Kočí. Zvolení představitelé 31 zúčastněných hasičských sborů rozhodli o povinnosti jednotlivých sborů přijímat za činné členy
pouze zdravé a fyzicky zdatné muže. Schválen byl také návrh vyplácet podpory
při nehodách u požárů, při cvičeních i při všech záchranných akcích, ke kterým
budou hasiči povoláni, tedy i v případě povodní. Zachovány byly dočasné i trvalé podpory vdovám a sirotkům po hasičích. Ivančické hasiče po celém městě
provedl osobně sám znojemský purkmistr, cennou zkušeností se stala i prohlídka
zařízení a nástrojů ostatních hasičských spolků. V tomto roce sdružovala všeobecná podporovací pokladna 136 hasičských sborů a měla 8301 členů.12)
První hasičská zbrojnice stála za kostelem a nacházela se v části obecního domu, ve kterém bydlel regenschori V. Dusík. Později šlo také o sídlo první záchranné pomoci v Ivančicích, neboť hasiči tehdy poskytovali i nepřetržitou službu pro převoz do nemocnice.
35
Necelých 13 měsíců po svém založení zasahovali ivančičtí hasiči při prvním písemně doloženém požáru. Dne 6. září 1880 začala hořet stodola mlynáře
Františka Panovského. Jenom díky včasnému, neúnavnému a dobře organizovanému zásahu členů spolku se podařilo zabránit rozšíření požáru na další objekty
v blízkém okolí. O jejich obětavém zásahu se dozvěděl c. k. místodržitelský rada.
Ten v dopise adresovaném c. k. okresnímu hejtmanství vyslovil uznání a díky
panu Janovi Kočímu, Františku Sükltovi, Adolfu Stöslovi, Ferdinandu Hruškovi
a Edurdu Novotnému za zvláštní obětavost a odhodlání při hašení tohoto požáru.13) Při tomto zásahu utrpěl úraz pan Václav Veselý, který způsobil jeho delší
pracovní neschopnost. Výbor při svém zasedání dne 13. září 1880 odsouhlasil
navrhnout vyplacení podpory za dobu pracovní neschopnosti 1 zlatý a 20 krejcarů denně. Všeobecná podporovací pokladna dobrovolných hasičských sborů
a organizovaných hasičských sborů na Moravě na základě tohoto návrhu vyplatila dne 3. ledna 1881 Václavu Veselému celou požadovanou částku 16 zlatých
a 80 krejcarů.14)
Dobrovolný hasičský spolek Ivančice vedený jeho starostou Janem Kočím
a členy výboru zvládl od srpna 1879 do počátku září 1880, tedy během prvních
13 měsíců svojí existence, zajistit odborný výcvik svých členů i nakoupit potřebné technické vybavení. Vysokou úroveň prokázal při hašení požáru Panovského
mlýna. Další úspěšné zásahy při boji s požáry, pořádání nebo spoluúčast na rozmanitých osvětových a kulturních akcích byly o to významnější, že se odehrávaly v době probíhajícího soupeření zástupců většinového českého obyvatelstva
Ivančic s představiteli německé menšiny, která zde byla sice málo početná, ale
ekonomicky velmi vlivná. V následujících letech tak sehrál tento český spolek
významnou roli v rozvoji národního uvědomění. Zkušenosti získané při založení
hasičského sboru i jeho pokračující úspěšná a pestrá činnost usnadnily zakládání
dalších českých spolků v Ivančicích.15)
Pavel Rubeš
Poznámky:
1 Kratochvíl, A: Ivančice, bývalé královské město, Ivančice 1906, str. 292;
Ivančice sto let požární ochrany 1879-1979, Ivančice 1979, str. 358; Čejka,
J.: Ivančice v letech 1848-1918, str. 358. In: Ivančice. Dějiny města, Ivančice
2002.
2 Zákony a nařízení zemská pro Markrabství moravské, ročník 1873, zemský
zákon č. 35, Brno 1873, str. 57-68.
3 SOkA Brno-venkov, C-36 Archiv města Ivančice, inv. č. 200, Protokol o zasedání obecního výboru (1875-1884), nestr.
4 SOkA Brno-venkov, G-421 Sbor dobrovolných hasičů Ivančice, neinv., Stanovy hasičské jednoty (1878), nestr.
36
5 SOkA Brno-venkov, G-421 Sbor dobrovolných hasičů Ivančice, neinv.,
Výnos Moravského místodržitelství v Brně č. 12688 ze dne 18. července
1878 (opis); Překlady zákonů a nařízení ze Zákoníku říšského na rok 1867
pro Markrabství moravské otištěných, říšský zákon č. 134, Brno 1867, str.
220-224; Zákony a nařízení zemská pro Markrabství moravské, ročník 1873,
zemský zákon č. 35, Brno 1873, str. 57-68.
6 SOkA Brno-venkov, C-36 Archiv města Ivančice, inv. č. 200, Protokol o zasedání obecního výboru (1875-1884), nestr.
7 SOkA Brno-venkov, G-421 Sbor dobrovolných hasičů Ivančice, neinv.,
Protokoly z valných hromad a schůzí výboru hasičského sboru (1879-1899),
nestr.
8 SOkA Brno-venkov, G-421 Sbor dobrovolných hasičů Ivančice, neinv.,
Oznámení pana Čermáka o zaslání stříkačky městu Ivančice (6. května
1879), vyjádření spokojenosti se zkouškou stříkačky (28. května 1879).
9 SOkA Brno-venkov, G-421 Sbor dobrovolných hasičů Ivančice, neinv.,
Protokoly z valných hromad a schůzí výboru hasičského sboru (1879-1899),
nestr.
10 Činní členové ve službě měli cvilichovou blůzu a kalhoty, přilbici s červeným
páskem, mosazným hřebenem, se žlutými lvíčky a s odznakem městského
erbu (tři korbely s nápisem „Ivančice“). K obyčejnému cvičení mimo službu
nosili čapky černé barvy s červenostříbrnou šňůrkou a znakem představujícím hasičské náčiní s nápisem „Ivančice“. Při službě, cvičení i výletech měli
mít hasiči po boku těla zavěšen červenočerný pás s potřebnými nástroji a sekerkou. Na cvilichových blůzách nosili dragoun z červené vlny.
11 Při slavnostech a výletech nosili tmavomodré blůzy ze sukna a černě melírové kalhoty s červenými paspulami. Na těchto blůzách měli stříbrnočervený
dragoun.
12 SOkA Brno-venkov, G-421 Sbor dobrovolných hasičů Ivančice, neinv.,
Protokoly z valných hromad a schůzí výboru hasičského sboru (1879-1899),
nestr.; Krška, T.: Hasičská kronika, str. XXXIII, Holešov 1898.
13 SOkA Brno-venkov, G-421 Sbor dobrovolných hasičů Ivančice, neinv., Dopis c. k. místodržitelského rady adresovaný c. k. okresnímu hejtmanství (18.
září 1880).
14 SOkA Brno-venkov, G-421 Sbor dobrovolných hasičů Ivančice, neinv.,
Protokoly z valných hromad a schůzí výboru hasičského sboru (1879-1899),
nestr.; Krška, T.: Hasičská kronika, str. XXXIII, Holešov 1898.
15 Srov. Čejka, J.: Ivančice v letech 1848-1918, str.362-375. In: Ivančice. Dějiny města, Ivančice 2002; Altman K., Durec., I.: Založení a počátky působení
Tělocvičné jednoty Sokol v Ivančicích. In: Jižní Morava 2001, roč. 37, str.
125-136.
37
Rudolf Kondei
Z MÉHO ŽIVOTA (IX)
Jak jsme poznávali Vysočinu
S manželkou jsme byli odmalička milovníci přírodních krás, vždyť jsme oba
vyrůstali uprostřed nádherných lesů a polí, kolem těch našich tří krásných řek.
Není proto divu, že když jsme teď nakoukli trochu dál do kraje, našli jsme kousek
země, která nám navždy učarovala. Vysočinu, tu Českomoravskou. První takové osudové setkání se událo v roce 1956. Naše sousedka, Zdeňka Filová měla
maminku, která bydlela v malém domku ve Sněžném. Zdeňka znala naši touhu
poznávat ten krásný kout naší země. Domluvila nám, že bychom mohli nějaký
čas u maminky bydlet. Takže o prázdninách jeli kluci do Ivančic k babičce, (stejně se tam moc těšili) a my se vydali za poznáním. Byli jsme tam jenom týden,
ale byly to dny, na které se nezapomíná. Spávali jsme na jedné posteli (ale nějak
nám to nevadilo). Koupili jsme někde takovou malou příručku, kde byla mapka
Žďárských vrchů s popisem nejzajímavějších turistických tras.
Denně jsme podnikali výlety, jeden hezčí než druhý. Devět skal, Křižánky,
Blatiny, Svratka, Milovy, co jméno, to pojem. Zvláštní kouzlo měly zdejší hospody a hospůdky, kam jsme chodili na obědy. Co hospoda, to galerie. Tolik obrazů, originálů od malířů zvučných jmen jsme nikdy v životě neviděli. Počasí nám
přálo, využili jsme toho plnou měrou. Večer unaveni, ale plni dojmů, uléháme na
jednu postel a znovu prožíváme ty krásné zážitky. Já mám plný skicák záznamů
i nějaké fotky máme. Týden plný pohody je pryč a my musíme domů. Však se
sem ještě určitě vrátíme!
R. Kondei: Na Blatinách
38
Zbylo nám pár dní dovolené, tak pojedeme do Ivančic za klukama. Už se
nám po nich stýská. Hoši jsou u babičky rádi. Zvlášť teď v létě je tady pohoda.
Koupání, na zahradě jahody, rybíz a vůbec různého ovoce co hrdlo ráčí. Babička
už sice prase ani kozu nemá, takže pást ji, jako já kdysi, jim nehrozí. Práce je
kolem chalupy pořád dost. Takže kluci musí také občas přiložit ruku k dílu. Myslíme, že jim to nebude na škodu. Prázdniny teď mívají trochu jiný ráz, než když
jme bydlili v Ivančicích. Tehdy jsme skoro všechen volný čas trávili u vody.
Někdy u splavu, jindy zase v Němčicích, kde bylo také pěkné koupání. Navíc
tam Anička měla rodiče a vdanou sestru s děvčaty. Když zrovna nebyl čas ke
koupání, chodilo se na procházky po okolí. Naši přátelé, Blížkovští a jejich početná rodina, ti všichni měli děti ve věku našich kluků Takže, když jsme společně
vyrazili do terénu, vypadalo to jako když jde mateřská školka na výlet. Teď bylo
všechno jinak. Měli jsme sice tady v Kuřimi už také nové kamarády, ale nějak
nebyli zvyklí toulat se po zdejší krásné krajině. Pokud to ovšem nebyli přátelé
výtvarníci. Ti se k vycházkám nenechali dvakrát pobízet.
R. Kondei: Svratka u Prudké
Zajížděli jsme malovat i mimo pravidelné schůzky a to trochu dál než za
kuřimská humna. Svratka u Prudké, Doubravník s unikátním kostelem, nebo
Ořechovské rybníky, to byly časté cíle našich pracovních cest. Zvlášť ty posledně jmenované, ty se nám nejvíc líbily. Dalo se tady totiž také koupat. To se
nejvíc líbilo rodinným příslušníkům, které jsme brávali sebou. Zatím největší
naše společná výprava se uskutečnila do Křižánek. Pan profesor Formánek tam
pravidelně zajížděl na ,,letní byt“. Často tam maloval, takže nám tu líbeznou
39
krajinu doporučil ke studiu, což jsme přijali s nadšením. Abychom se inspirovali,
navštívili jsme výstavu obrazů (kterých je na Vysočině bezpočet). První setkání
s novým prostředím je vždy tak trochu problém. Všude plno nádherných motivů
a času je málo. Nakonec se vybere ten, který nejvíc padne do oka a pak s chutí
do práce. Byl to jeden z nejhezčích zážitků, ani se nám nechtělo domů. Však se
neloučíme navždy. Já tedy ne! Mně se Vysočina stala láskou na celý život.
R. Kondei: Ořechovské rybníky
Když za námi prof. Formánek přestal jezdit, zase jsme osiřeli. Opět ne
nadlouho. A zase to byl vynikající malíř a skvělý kamarád, Josef Toman. Absolvent Umělecko-průmyslové školy v Brně. Jezdil za námi jednou týdně a přivedl
s sebou svého kamaráda Bohouška Žateckého. Tak nás zase přibylo. Teď by bylo
asi načase, abych se zmínil o členech naší výtvarné skupiny. V době, kdy byl
naším učitelem Pepa Toman (který nám také nabídl tykání), už mezi námi nebylo
několik bývalých kamarádů. Sylva Spousta, někdejší předseda kroužku a Honza
Kučka, kteří zemřeli. Můj dobrý kamarád Dimo Michailidis, Řek, který se odstěhoval do své starobylé vlasti a Pepa Zorník, který přestal malovat. Přibyli ale
noví členové. S Tomanem přišel Bohuš Žatecký a ing. Minář. Ze staré party tady
zůstali: Olda Šikula, Boženka Slámová, Luboš Tauš a já.
Znova se rozjela práce v plenéru. Středem zájmu našeho nového kantora byla
hlavně jižní Morava, především partie kolem Pálavy a Novomlýnských nádrží.
Poznávání úplně jiné krajiny bylo pro nás velmi užitečné. Zajíždíme do Pavlova
a malujeme tu rozsáhlou vodní plochu pod Pálavou. Toman v Pavlově chystal
svoji výstavu a tak jsme mu vydatně pomáhali. Spolupráce s ním se dostala znovu do obrátek. Zase studujeme hlavu i figuru a to úhlem a pastelem. Také krajinu,
a to jako olejomalbu. Toman vlastnil ateliér v Holešíně nedaleko Rájce na Drahanské vysočině. Starou kovárnu si upravil na příjemné bydlení v malebné ves40
ničce. A tak se nám naskytla příležitost, poznávat další krásnou krajinu. S radostí
přijímáme pozvání a často navštěvujeme Holešín. Rád na tu dobu vzpomínám.
Na památné výpravy, kterých se zúčastnila vždy celá parta i s manželkami. Ty
měly za úkol s mistrem kuchařem, Tomanem, připravit dobrý oběd. My ostatní
šli malovat do terénu. Po obědě bylo hodnocení našich prací a pak jsme zasedli
k rušné debatě. V té nebylo nouze o veselé příhody ze společných vycházek za
krásami naší vlasti. Jak už jsem se zmínil, rád na to vzpomínám i když trochu
s nostalgií. Když totiž Mistr Toman v r. 1997 zemřel, náš výtvarný kroužek se
rozpadl a všechno bylo jinak. Já ale dostal nabídku stát se členem ,,Uměleckého
sdružení Parnas“, se sídlem v Malé královopolské galerii. Nabídku jsem přijal
a tím nastala nová éra mého malování. Tato skupina je zaměřena výhradně na
výstavní činnost. Výstavy zde probíhají po celý rok a členové mají možnost
uspořádat samostatnou výstavu jednou za dva roky. Využil jsem toho už třikrát.
Ve svém vzpomínání jsem však dostal příliš daleko, je třeba se vrátit zpět.
• Přes všechna kouzla naší krásné vlasti, nejvíc nám přirostla k srdci Vysočina. Od našeho objevení v padesátých letech jsme se tam nepřestávali vracet.
Záměrně říkám ,,my“ protože nejen já, ale i Anička a naši přátelé Blížkovští,
byli tím kouskem kouzelné přírody nadšeni. Tehdy nám nohy ještě dobře
sloužily, takže jsme využívali každé příležitosti k novým objevům. Vždy
v létě, když byli hoši u babičky na prázdninách, vyráželi jsme na Vysočinu.
Vzpomínám na jeden vydařený výlet. Měli jsme ve Žďáru kamaráda, u kterého jsme týden bydleli a denně podnikali túry po okolí. V torně, kromě
svačiny, byla také mapa, autobusový a vlakový jízdní řád a také samozřejmě
skicák a foťák. A jelo se.
• Zvlášť jeden výlet nám utkvěl v paměti. Vlakem do Přibyslavi a odtud už jen
pěšky. Přes Žižkovo Pole, kde jsme u Žižkova pomníku posvačili, dále do
Havlíčkovy Borové. Tam byla další zastávka Něco jsme snědli, já si nakreslil
zajímavý kostel a šlo se dál. V nohách jsme už měli asi 10 km. Tak jsme
otevřeli mapu a uvažovali, jak pokračovat dál. Z nedaleké dědinky Vepřové,
vzdálené asi 5 km, jede odpoledne autobus do Žďáru, to by se dalo stihnout.
Cesta teď už vede jen po silnici, tak rázujeme, abychom to měli brzy za sebou.
I když tehdy aut až tak moc nejezdilo. Do Vepřové dorážíme brzy, máme
asi 20 min. času do příjezdu autobusu. Zastávka je hned na začátku vesnice
a nedaleko pěkná meza se stromem. Unaveni usedáme do stínu a rozbalujeme
svačinu. Ještě jsme nedojedli, přijíždí autobus, ale jede dál. To nemůže být
on, vždyť je ještě čtvrť hodiny čas. Kdo ví, co je to za spoj! Skončili jsme s jídlem a pomalu se loudáme na zastávku. Jenže čas je tady, ale autobus nikde.
Začíná nám to být divné. Když už nějaký čas marně čekáme, dozvídáme se,
že autobus již dávno jel. My ho viděli, ale on tady nestavěl! Prý, když nikdo
na zastávce není, tak prostě nezastaví. No nazdar! Co teď! Jak se dostaneme
do Žďáru? ,,To vám nepovím“, povídá ten dobrodinec. Po chvíli dumání vyta41
•
huji mapu a autobusový jízdní řád. Nacházíme poslední spoj z Velkého Dářka
do Žďáru. Podle mapy je to asi 7 km. Únava neúnava, musíme to zvládnout.
Jinak budeme spát pod širákem. Nakonec nám to vyšlo, ještě jsme pár minut
čekali. Do Žďáru jsme dorazili se značným zpožděním, přátelé už o nás měli
starost. Ale konec dobrý, všechno dobré. Ještě jsme se tomu společně zasmáli.
Kdykoliv máme k obědu vepřovou, vždy si vzpomeneme na tu anabázi. Nijak
nás to však neodradilo od dalších výprav za krásami Vysočiny.
Další zajímavý výlet. Bylo konec srpna a pole už byla sklizena. Tu dobu
mám nejraději. Slunce zlatí strniště, někde už jsou hnědé pásy zoraných polí,
kolem cest svítí rudé jeřabiny. Autobus nás zavezl do Meziboří. Nedaleko
jsou dva krásné rybníky, kde jsme se trochu osvěžili před dalekou cestou,
která nás uprostřed polí a luk dovedla do malebného údolí Bobrůvky pod
vesničkou Habří, s rázovitými dřevěnými stavbami. Místo jak stvořené pro
odpočinek, čehož jsme náležitě využili. Potom po mírném stoupání kolem
hezké myslivny ,,Lopaty“, dále až do Stříteže. Nad zajímavou vsí jsou rozsáhlé stráně, zřejmě pastviny. Ze Stříteže potom hlubokým lesem příkrou
strání dolů do stanice Věžná. Ta leží v romantickém údolí říčky Nedvědičky,
na trati z Tišnova do Nového Města.
R. Kondei: Viadukt do srdce Vysočiny
Tím vláčkem, ,,Tišnovkou“, jsme jezdili na Vysočinu nejraději. Motorový
vláček o dvou vagonech, se proplétá kolem Svratky do Nedvědice, odtud pak
kolem břehů Nedvědičky, přes Bystřici nad Pernštejnem do Nového Města. A to
už jsme v samém srdci Vysočiny. Když chceme navštívit krajinu kolem Žďáru,
jedeme po nové trati, přes velký viadukt, který jsem později namaloval, kolem
Ořechovských rybníků, kde jsou velmi atraktivní náměty na malování. Protože
42
se nám stýskalo po našich řekách, cílem našich výletů se staly řeky a říčky v podhůří Vysočiny. Svratka, Bobrůvka, Libochůvka a Nedvědička. Na Bobrůvce
jsme jednou strávili nezapomenutelný týden. Náš přítel p. Vaněrka nám propůjčil
chatu nedaleko Habří, krásný kout, který jsme kdysi objevili. Počasí nám přálo,
nikde ani živáčka, ticho, jen voda šuměla a já maloval tu krásnou říčku. Toulali
jsme se sami dva kolem toku třeba až do Strážku. Nakupovat se chodilo do Habří, kde jsem také maloval zajímavá vesnická zákoutí. Báječný týden, vždy jsme
se tam rádi vraceli, třeba jen na chvíli. Ještě jeden zážitek, i když méně příjemný.
Měl jsem tehdy problémy se žlučníkem. To znamenalo držet patřičnou dietu.
Na tu jsem však při té pohodě dočista zapomněl. Ten den jsme si udělali pěkný
výlet do Strážku. Cesta vede podél říčky, všude kolem plno malin, tak jsme pilně
mlsali. Ve Strážku jsme nakoupili a já dostal chuť na mléko. To však neměli, tak
si dám smetanu. Pochutnal jsem si na půllitru a šlo se zpět. Cestou ještě nějaká
ta malina a večer bylo zle. Dostal jsem pěkný záchvat. Co pěkný? Hrozný! Kdo
jednou zažil žlučníkovou koliku, ví o čem je řeč. Já měl sice s sebou léky (které
stejně moc nepomáhaly), navíc jsme byli daleko od jakékoliv lékařské pomoci,
což nám na klidu moc nepřidalo. Nějak jsem to však přetrpěl a ráno bylo už zase
dobře. Dostal jsem však za vyučenou a už si dával dobrý pozor! Zbytek pobytu
uprostřed krásné přírody nám už nic nenarušilo.
Na Vysočinu jsme jezdili také na výstavy. Tento drsný, ale krásný kraj,
odjakživa přitahoval malíře snad ze všech končin naší vlasti. Proto tam bývalo
vždy plno výstav. V Novém Městě, ve žďárském zámku, v Křižánkách. Nebo
v Hlinsku. Tam bývaly pravidelně výstavy Výtvarné Hlinsko. Nedaleko odtud,
na Medkových Kopcích, je místo dalekého výhledu. Za příznivého počasí jsou
údajně vidět vrcholky Krkonoš. Nám se to však nikdy nepovedlo. No, jen co by
kamenem dohodil jsou Kameničky, které proslavil jeden z nejslavnějších malířů
Antonín Slavíček. Pokud jsme jezdili na výstavy s partou malířů, spojili jsme
příjemný zážitek s malováním.
Ještě jednu zajímavou lokalitu musím připomenout. Moravec. Rodina Richterova tam měla pěknou chatičku. A protože Helenka, manželka našeho Jirky
byla Richterova, patřili jsme do rodiny. Takže jsme tam trávívali mnohé krásné
chvíle. Ale to už bylo mnohem později, to už s námi jezdili vnuci, kteří se zde
mohli řádně vydovádět. Je tady několik rybníků, jeden, Zimolejsek byl hned
vedle chaty. Byl sice maličký, ale bylo u něj velice příjemně. Zato nedaleko
Pignůstek, to už byl jinačí chlapík. Krásná písečná pláž, voda čistá, nehluboká,
krásné koupání. Vedle rekreační areál, kde jsme po dva roky s přáteli Blížkovskými a jejich vnučkami užívali pohody, kterou nám zdejší kraj nabízel. Tady
také vzniklo mnoho mých obrazů. Kraj je to požehnaný. Nedaleko je půvabná
vesnička Mirošov, kolem nádherné lesy plné malin a hub. Takže je na co vzpomínat.
43
Středisko volného času Ivančice
Tradiční slet čarodějnic
Odpoledne 26. dubna se park Réna v Ivančicích zaplnil nebojácnými dětmi.
V doprovodu rodičů si přišly vyzkoušet svoji odvahu a důvtip na akci Tradiční
slet čarodějnic, kterou připravilo Středisko volného času Ivančice.
Tentokrát všechny přivítal čaroděj Dobroděj, který si děti pořádně vyzkoušel,
jak jsou šikovné a jestli by se stejně jako on mohly stát mistry všech čar a kouzel.
Děti dostaly na cestu listinu s úkoly a vydaly se do parku za čarodějnicemi. Tam
už na ně bylo přichystáno 8 nesnadných úkolů. Učily se sbírat bylinky, vařit
čarodějný lektvar, lovit brouky, létat na koštěti, procházet pavučinou a další. Ti,
kteří umí dobře malovat také u jedné čarodějnice malovaly její portrét. Z těchto
obrázků na závěr Dobroděj vylosoval tři, kteří byli odměněni malířskými pomůckami. Po splnění všech úkolů čarodějnice rozdaly dětem sladké odměny
a nastal čas vybrat Miss čarodějnici pro následující rok, kterou se stala Kristýna
Sojková.
Některým dětem se ještě nechtělo domů tak si zasoutěžily s čarodějnicemi na
tanečním parketu, poslechly country skupinu Pumpaři, která jim celé odpoledne
hrála, v tvořivé dílně si vyrobily malou čarodějnici na památku a aby si i domů
44
odnesly kousek strašidelné atmosféry, nechaly si vyzdobit obličej nebo ručky
obrázky pavouků a netopýrů v salonu Baby Jagy. Po celou dobu akce se také
mohly nechat svézt na koních.
Nedělní odpoledne se opravdu vydařilo, v parku se sešlo téměř 250 dětí
a rodičů.
Pracovníci Střediska volného času děkují všem, kteří se na přípravě této akce
podíleli, zejména Městu Ivančice.
SVČ Ivančice v Praze – PHC 2009
V dubnu o velikonočních prázdninách vyrazili pracovníci Střediska volného
času s dětmi do Prahy na Prague Handball Cup 2009. Ptáte se, co je to Prague
Handball Cup (PHC)? Je to velký mezinárodní turnaj v házené pro mládež v srdci Evropy, v České republice, v Praze. Turnaj je pořádán pravidelně o velikonočních svátcích již od roku 1992. V tomto roce se tedy uskutečnil již 18. ročník. Za
dobu jeho existence se tohoto turnaje zúčastnilo více než 78 360 účastníků, 5 224
družstev z 39 zemí Evropy, Asie, Ameriky a Afriky. Historie tohoto turnaje je
dlouhá a bohatá. Hlavním pořadatelem turnaje PHC je Dukla Praha. Spolupořadatelem turnaje PHC je tradičně Hlavní město Praha. To podpořilo již první
ročník a zůstává turnaji věrné po celou dobu jeho existence celých 18 let. I ivančické naděje házené jsou věrné tomuto největšímu turnaji v ČR, tento rok to byla
už sedmá účast. Turnaj je brán jako zájezd do Prahy, na programu je prohlídka
45
největších památek, návštěva Matějské pouti, Křižíkovy fontány a samozřejmě
nechybí spousta zápasů. Tento rok zavítalo na turnaj 389 týmů z 21 států a hrálo
se v 16 halách po celé Praze. Naši svěřenci se snažili o úspěch ve třech kategoriích. V těžké konkurenci zahraničních týmů se jim nepodařilo výrazně prosadit
a promluvit do konečných pořadí, ale dílčí úspěchy ve formě vyhraných zápasů
ve skupinách tu byly. Chlapci i vedoucí si turnaj skvěle užili a těší se na další
ročník, který bude příští rok opět o velikonočních prázdninách.
Mateřská škola, Základní škola pro sluchově
postižené a Dětský domov Ivančice, Široká 42
Vegetariánská restaurace
Na „Ústavě pro neslyšící“ se zase něco dělo. A co to bylo? Týdenní projekt
všech ročníků ZŠ související s celoškolním projektem
ZAHRADNÍCI
s využitím výuky učitele stolničení pana Jana H. Lušovského. Vrcholem projektu byl skutečný oběd ve školní restauraci (jídelně), kde obsluhovali jako číšníci, sice ne v číšnickém úboru, ale v zahradnickém, tj. v krtkovských kalhotkách
na těle a slaměných kloboučcích na čele, žáci 7., 8. a 10. ročníku. Role hostů se
úspěšně zhostili všichni ostatní včetně pedagogů a správních zaměstnanců. Na
své si nepřišli zřejmě jen „masožravci“, protože letošní novinkou byla realizace
vegetariánské restaurace s cílem prakticky seznámit žáky i jiné jedlíky s vegetariánstvím jako alternativním a zdravým způsobem stravování. Navíc si žáci
46
osvojili poznatky o zeleninové kuchyni, komunikaci
při objednávce i obsluze
a řešili problémy, které
vyplynuly při stolování v restauraci – spočítání útraty za
oběd, jeho zaplacení ústavními penězi, poděkování za
obsluhu či návštěvu atd.
V neposlední řadě se jim
i pěkným chováním a vystupováním podařilo vytvořit
příjemnou atmosféru v naší
dočasné restauraci.
Bc. Eva Kalousková
47
ZŠ TGM
Každoročně se u nás slaví Svátek matek. Má u nás již
několikaletou tradici, ale známe opravdu původ tohoto dne?
Víte, že se u nás slavil již na počátku minulého století? O jeho prosazení se v tehdejším Československu postarala za 1. republiky manželka prvního prezidenta
Alice Masaryková.
Hledali jsme s dětmi všechny údaje, které nám poskytuje literatura, internet,
a doplnili je vlastními představami, zkušenostmi.
První zprávy o Svátku matek sahají do Anglie 16. století. Říkalo se mu Neděle matek (Mothering Sunday) a slavil se na počest všech anglických matek 40
dní před Velikonocemi. K jeho rozšíření do USA došlo na konci 19. století díky
Anne Reevers Jarvisové z Filadelfie (matce jedenácti dětí). K založení svátku
matek ji inspirovalo úmrtí její maminky v r. 1908.
V roce 1914 byl Den matek prohlášen oficiálně za národní svátek – druhou
květnovou neděli matky nepracovaly, nevařily, neuklízely. Všechno obstarávaly
děti. Dospělí posílali matkám pozdravy a blahopřání. Občané USA se v tento den
zdobili květinou: bílou ten, kdo maminku už neměl, červenou ti ostatní.
Děti z 5. B si na tento den připravily pro maminky program plný básniček,
her, písní, nechyběl ani taneček. Předvedly jim své dovednosti a schopnosti. Především však ukázaly, že jsou si vědomy, kolik práce denně maminky zastávají,
jak jsou v jejich životě potřebné.
Když jsme přemýšleli o maminčiných každodenních aktivitách, sešlo se tolik
věcí, že bylo obtížné je vůbec zaznamenat. O kolik těžší musí být je vykonávat!
Jen nahlédněte na část z nich, kterou jsme vybrali:
Když se probouzíme, ona už musí být v zaměstnání. V okamžiku, kdy odpoledne přicházíme domů, je opět v plné práci – vaří, žehlí, uklízí... Vypráví si s námi
o problémech, umí nás potěšit a uklidnit. Jakmile se na nás směje, naše bolístky
a potíže rázem zmizí. Večer usínáme, povídá si s námi před spaním, vždy nám
ráda vyhoví. Když nás políbí na dobrou noc a my už odcházíme do „krajin snů“,
odchází opět za prací.
Občas jsou na ní patrné stopy velké únavy, ale přesto s úsměvem pracuje dál
a dál.
I z nás budou jednou tátové a mámy a do té doby se od ní máme co učit.
Když nás maminky sledovaly při našem programu, zaleskly se v očích mnohých z nich slzy – byly to slzy štěstí.
Proč se ženy tak snadno rozpláčou? Ani to pro nás dnes není záhadou, četli
jsme ve čtení příběh, který nám přiblížil, jak jsou všechny ženy silné i zranitelné.
48
Čtěte, pak pochopíte i Vy, jak jsou jedinečné:
„Bože, proč se ženy rozpláčou tak lehce?“ Bůh odpověděl:
Když jsem stvořil ženu, musela být výjimečná.
Stvořil jsem její HRUĎ dost silnou na to, aby unesla váhu světa, ale natolik
jemnou, aby poskytovala pohodlí.
Dal jsem jí vnitřní SÍLU, aby vydržela i odmítnutí, které často zažije od svých
dětí.
Dal jsem jí TVRDOST, která jí pomůže stále pokračovat, i když se všichni
ostatní vzdávají, a starat se o svoji rodinu i přes choroby a únavu, bez stěžování
si.
Dal jsem jí CIT milovat svoje děti za všech okolností, dokonce i tehdy, když
ji její dítě hluboce zraní.
Dal jsem jí MOUDROST a SLZU, kterou uroní, aby to všechno zvládla. Na tu
slzu má právo, nikdo nevydrží bez slova tolik, jako žena!
A tak jsme za slzy štěstí našich maminek vlastně vděční. Víme, že tak načerpají zase novou sílu pro jejich nelehký životní úděl.
Ačkoli jsme ještě stále děti, snažíme se našim maminkám co nejvíce porozumět, abychom jim uměli pomáhat, když to potřebují, a naučili se tak
být jim oporou po zbytek jejich života stejně jako ony byly pro nás.
A nakonec ještě jedna moudrost, na kterou mnohdy zapomínáme:
Krása našich maminek není v šatech, které nosí, v postavě, kterou mají, spočívá v jejich očích, protože ty jsou bránou k jejich srdci, místu, kde sídlí láska.
Maminky, ještě jednou vše nejlepší, máme Vás rádi.
Za kolektiv žáků 5. B Mgr. Jarmila Loudová
Léto – čas slunce, barev a motýlů
Když se jaro obleče do „letního kabátku“, je nám hned veseleji. Prázdniny
zaklepou na dveře a my jsme plni očekávání.
Léto děti přímo milují. Je to čas prázdnin a dobrodružství.
Žáci vzpomínali, která slova lze k létu přiřadit. Poradili si s tím hravě a utvořili jich opravdu mnoho. Zásobník slov jsme si zaznačili na interaktivní tabuli.
Usnadnil nám psaní básniček a krátkých textů o létu.
49
Léto očima dětí – práce žáků:
Léto je moc krásná doba,
před ním se vždy zima schová.
Krásně svítí sluníčko,
ohřívej se, vodičko!
Léto už se vrací zpátky,
dere se k nám všemi vrátky.
Děti, pojďte si hrát ven,
prožijeme slunný den.
Koupeme se, dovádíme,
na školu už nemyslíme.
Nejkrásnější na létu –
prázdniny, už ať jsou tu!
Všichni k vodě spěchají,
do bazénu skákají.
Léto je tu zas,
s ním prázdninový čas.
Tomáš Březina
Beáta Stankovičová
Léto, léto, to je prima,
hlavně, že už není zima.
Slunce hřeje a moc pálí,
u vody se všichni válí.
Slunce hřeje na záda,
je to zkrátka paráda.
Je tu zase po roce,
léto a s ním ovoce.
Prázdniny jsou tady,
užijem si kamarády.
S maminkou a tatínkem
pojedeme parníkem.
Jablka jsou voňavá,
všechno sládne, dozrává.
Teplo a moc dusno je,
slunce až moc pracuje.
Naše tělo ochrání
jen pořádné koupání.
Sportu není nikdy dost,
protáhneme každou kost.
Ovoce již dozrává,
to je ale paráda!
Tereza Olšová
Rodí se i mláďata,
hnědá a ta strakatá.
Léto prostě super je,
příroda se zkrášluje.
Roman Jelínek
Hurá, hurá, léto je tu zas,
prázdniny a volný čas.
Čas ohýnků a rožnění
až do ranního kuropění.
Potom rovnou do vody,
užívat si pohody.
Jak dozraje obilí,
bude podzim za chvíli.
Adam Domkář
50
J
Základní škola Vladimíra Menšíka
Olympiáda školních družin
V pátek 24. dubna proběhla na základní škole v Oslavanech již tradiční
Olympiáda školních družin. I my jsme obdrželi pozvání a pilně se na soupeře
připravovali. Nakonec jsme vybrali deset nejzdatnějších z nás a jelo se.
Stejně jako vloni se soutěžilo v sedmi disciplínách. Rychlost a vytrvalost
jsme si vyzkoušeli v běhu na 60 a 300 m, štafetě a stavbě pyramidy, obratnost
zase při zdolávání lanové dráhy a skoku do dálky. Netradiční disciplínou bylo
pití limonády brčkem na čas, s níž si naši zástupci velmi dobře poradili.
Vyvrcholením Olympiády bylo sečtení všech dosažených bodů a vyhlášení
výsledků. A jak jsme dopadli?
1. místo – ŠD při ZŠ Oslavany
2. místo – ŠD při ZŠ Nová Ves
3. místo – ŠD při ZŠ Vladimíra Menšíka Ivančice
4. místo – ŠD při ZŠ Němčice
Domů jsme si kromě diplomu a poháru za 3. místo přivezli spoustu vzpomínek na příjemně strávené odpoledne. A tak nám nezbývá než dodat „Sláva
vítězům, čest poraženým!“ a za rok opět nashledanou!
Žáci školní družiny
51
Noc s pohádkou
Nastal den, na který se všichni žáci z 1., 2. a 3. třídy těšily – spaní ve škole.
Nedočkavé děti přicházely do tříd s maminkami, které nesly spacáky, podložky a batohy s oblečením a pestrou večeří. Konečně si kluci a děvčata mohli ve
třídě místo usednutí do lavic nachystat svůj pelíšek. Pracovníci SVČ – Simona,
Iva a Jirka – seznámili děti s připraveným programem. A pak už jsme vyrazili
na Rénu, kde si všichni vyzkoušeli různé pohybové aktivity. Chlad a tma nás
vyhnaly zpět do školy. V jídelně jsme si rozbalili večeři a zahřáli se teplým čajem od paní ředitelky. Vrcholem večera byla stezka odvahy. Cestu od půdy do
přízemí osvětlovaly svíčky a tajemnou atmosféru dotvořila magická hudba. Aby
se dětem dobře usínalo, četly jsme pohádky. Ještě dlouho poté, co zhasla světla,
si děti vyměňovaly dojmy.
Po ranní hygieně jsme si pochutnali na snídani, kterou připravila paní ředitelka s paní zástupkyní. A zase jsme vyrazili do lesa. Ve hře Pohádková žížala
se ukázalo, kolik pohádek děti znají. Na závěr všichni získali osvědčení a malé
odměny.
A jaké jsou ohlasy dětí:
„Mně se líbilo, jak jsem ponocovala a nespala.“
Adélka Milostná
„Nejlepší byla stezka odvahy a čtení pohádek.“
Terezka Bučková, Katka Kračmarová
„Nejvíc se mi líbilo úplně všechno.“
Téměř celá třída.
52
Soutěž „Evropa našima očima“
Ve čtvrtek 30. 4. se v kině Réna konalo oblastní kolo soutěže „Evropa našima
očima“. Stejně jako na podzim se ho účastnila i naše škola, tentokrát však měla
ne dva, ale rovnou pět soupeřů. Díky tomuto počtu hýřilo kino mnoha barvami,
protože publikum každé školy se odělo do barev svého týmu, naše škola do povzbuzující zelené. O této barvě se říká, že je uklidňující. Jestli to bylo barvou,
nebo zkušenostmi našeho týmu (M. Jahnová, M. Pyrochtová, J. Hofman, T. Šlehofr a J. Vaněk) nevím, každopádně nervozita nebyla znát.
Mohli se tedy vrhnout rovnýma nohama do nejtěžší, první disciplíny, která
zevrubně hodnotí znalosti o EU. Po takovém startu se vše další zdá jednoduché.
I minutové mluvení na vybrané téma, pro nás „Evropě to osladíme“. Soupeřům
to osladila Martina Pyrochtová, která za náš tým hovořila a zvítězila na plné
čáře. Následovalo protažení těl u tradičního stavění co nejvyšší věže z různých
materiálů, poznávání států podle fotografií a krátkých charakteristik a na závěr
velmi oblíbená disciplína – poznávání evropských hudebních interpretů. Některé
disciplíny nám vyšly výborně, v některých se úplně nedařilo, ale můžeme říct,
že zelené družstvo si během soutěže drželo slušný standard a nakonec skončilo
na výborném medailovém třetím místě. Mrzelo nás snad jen to, že od druhého
stupínku jsme zůstali o jeden jediný bod. Alespoň víme, že je pořád kde se zlepšovat.
53
Mami, tati, slavte s námi
V úterý 5. května jsme s předstihem oslavili svátek našich maminek. V místním kině Réna se sešly nejen maminky, ale i tatínkové, babičky a další členové
rodin. Nejdříve všechny přivítala paní ředitelka Lenka Vokurková. Poté se už
ujali slova dva milí průvodci, žáci druhého stupně Martina Pyrochtová a Jan
Vaněk, kteří každé vystoupení pěkně uvedli. A program byl opravdu pestrý. Co
všechno bylo k vidění a slyšení? Sálem zněly písně, básně, pohádky. Prvňáčci
zahájili básničkami o maminkách a své recitování zakončili písničkou. Celý sál
roztleskaly mažoretky z druhé a třetí třídy. Vystřídali je druháci s krátkými básničkami a s písničkou Naše máma. Následovala pohádka O Koblížkovi v podání
žáků třetí třídy. Čtvrťáci zazpívali a zahráli scénku o pilném mravenečkovi. Svoji
obratnost a cit pro rytmus předvedla děvčata z třetí a páté třídy v taneční sestavě
ve stylu aerobic. Nakonec žáci zazpívali anglickou písničku. Rodiče si průběžně
fotografovali a filmovali svoje šikovné děti. Maminky si odnesly kromě kulturního zážitku kytku, kterou jim vyrobily děti, a tatínkové dostali čokoládový
penízek.
I přes obrovskou trému některých účinkujících se vystoupení všem líbilo.
Učitelky prvního stupně
Škola v přírodě
Tento rok byla škola v přírodě organizována pobytovou formou v období 21.
až 24. dubna. Žáci byli ubytovaní ve středisku Hálův mlýn v přírodním parku
54
„Údolí Bílého potoka“ v okolí obce Lažánky. Škola v přírodě byla zaměřena
na praktické poznávání přírody, na které nezbývá ve vyučování moc času. Žáci
se zde seznámili s technikou odlovu drobných bezobratlých živočichů pomocí
plastových lahví zakopaných do země, vyzkoušeli si odlévání stop ze sádry a na
památku si nasbírali zbytky tavenin ze Šmelcovny nebo kaolín z kaolínového
jezírka u Lažánek. Večer v klubovně tvořili plakáty, pexesa a vyplňovali úkoly
v pracovním sešitě. Ve volném čase měli čas na hraní fotbalu a kuželek.
Příjemnou atmosféru dotvářelo na duben nezvykle pěkné počasí. Věříme, že
se jim na škole v přírodě líbilo a nové vědomosti maximálně využijí.
Mgr. Pavel Procházka,
Mgr. Pavel Švehlík
Kniha mého srdce
V úterý 21. dubna navštívili žáci 8. a 9. ročníku Mahenovu knihovnu v Brně
a Památník písemnictví na Moravě v Rajhradě.
Mahenova knihovna nás zaujala už při vstupu. Krásně renovovaná barokní
budova s novou dvorní vestavbou s ochozy a proskleným zastřešením dvorany
na nás dýchla historií (vždyť v těchto prostorách přenocoval při své návštěvě
Brna mladý Wolfgang Amadeus Mozart se svými rodiči), ale i současností
– čítárny i výpůjční sály vybavené počítači s připojením k internetu, hudební
oddělení s nejmodernější přehrávací technikou. Od paní průvodkyně jsme se dozvěděli, že Knihovna Jiřího Mahena v Brně je největší veřejná městská knihovna
na Moravě, druhá největší v ČR. Zřizuje ji od roku 1921 Město Brno. Nabízí
rozsáhlý výběr literatury, novin, časopisů, AV médií a hudebnin, přístup do sítě
internetu a služby nevidomým a slabozrakým čtenářům. Knihovní fond dosahuje
800 tisíc knihovních jednotek. Za rok přibývá do fondu 25–30 tisíc knih a zaregistruje na 40 tisíc čtenářů, kteří uskuteční více než 600 tisíc čtenářských návštěv
a 2,4 milionu výpůjček.
Při zpáteční cestě jsme zavítali do Památníku písemnictví na Moravě v Rajhradě, který je otevřen pro veřejnost v prostorách benediktinského kláštera. Jsou
zde k vidění knihy staré i tisíc let. Nejvíce nás zaujala historická benediktinská
knihovna s 18 000 knihami. Mezi nimi jsme zhlédli i nejstarší výtisky Bible
kralické.
I když mnozí z nás nemají četbu jako své hobby, exkurze se nám líbila. Poznali jsme kus naší literární historie, ale i současné trendy v knihovnictví a možná někteří našli „knihu svého srdce“.
Žáci 8. a 9. ročníku
55
ZŠ Němčice
Besídka ke Dni matek
Ve středu 6. května se v prostorách školní družiny při Základní škole v Němčicích uskutečnila besídka ke Dni matek. Žáci se na ni připravovali téměř tři
týdny. Vyšívali a vyráběli pro maminky přáníčka, zdobili perníková srdíčka.
A co hlavně? Učili se program na besídku. Také se postarali o výzdobu družiny.
Na besídku jsme pozvali maminky, babičky, příbuzné a přátele školy. Celkem se
zúčastnilo kolem stovky diváků. Děti přivítaly hosty pěknou uvítací básničkou
a pásmem říkanek a povídání o svátku maminek. Pak následovaly básničky,
které si připravily všechny děti družiny. Říkanky vyjadřovaly lásku k mamince
(i tatínkovi), poděkování za vychování a přání, aby byla celá rodina vždy pohromadě a veselá. Mezi recitací hrály děti na zobcové flétničky, zahrály scénku
Smíření a zpívaly dojemné písničky. Na závěr všechny děti přednesly společnou
básničku s přáním pro všechny maminky. Poté se rozběhly ke svým maminkám
a babičkám s dárečky a pěkně jim popřály. Srdíčkem byly obdarovány všechny
přítomné ženy a také paní vychovatelky, učitelky a zaměstnankyně školy. Z besídky odcházeli všichni dojati a spokojeni.
56
Psycholog, ivančický rodák dr. Miroslav Pospíšil, v letošním roce vydal
vlastním nákladem 5. publikaci s názvem Slovní manipulace v komunikaci.
Je to monografie o efektivní komunikaci a manipulacích v komunikaci. Cenná je tím, že se autor zabývá nejen popisem manipulací, ale udává mnoho
příkladů a seznamuje čtenáře s obranou proti manipulacím. Klade otázku
„proč se manipuluje“ a zasvěceně na ni z hlediska různých prostředí odpovídá.
Nezůstává jen u typických forem přemlouvání, přesvědčování, nucení. Popisuje
a varuje i před postupy v rukavičkách – namátkou dělání si legrace z druhého,
nadměrná uctivost, odvolání se na zvyky atd. Čtenáře mohou překvapit skutečné
cíle manipulátora a to, že jich je téměř 50. Devadesát stran textu je věnováno
manipulacím v dětském světě a radám, jak nemrzačit dětské duše. Čtenáře mohou zaujmout i texty o globální manipulaci v tisku, rozhlase, televizi
a problematika reklamy. Zvláštní pozornost zasluhuje kapitola o správných
lidských principech a hodnotách, na které se často zapomíná. Mnoho lidí
je vyměňuje za pseudohodnoty a náhradní náplň života. Mrhají tak svým
životním potenciálem. A to je škoda. V období krize opět musí správné hodnoty vyplynout na povrch a ukázat jasný směr, jak z ní ven.
57
Přehled nejčastějších manipulací v komunikaci a obran proti nim
Přesvědčování – nucení – přemlouvání...
Nadměrné a neoprávněné požadavky, citové vydírání...
Utvrzování v omylu, v chybě, popírání lepšího názoru....
Dělání si legrace z druhého ...
Odvolávání se na zvyky, morálku, na přecházející postupy....
Přehnaná zdvořilost – ponižování se – strojená úcta a úslužnost....
Zastrašování, vzbuzování úzkosti, strachu, nejistoty...
Vmetky, urážky, shazování důstojnosti, neoprávněná kritika....
Silná dominance, arogance, ponižování, devalvace....
Žádná nebo vyhýbavá odpověď na vaši důležitou otázku...
Veřejné znevažování či zostuzování ve sdělovacích prostředcích...
Vyčítání chyb, za které daná osoba nemůže, které nezavinila...
Manipulace penězi...
Hloupé výmluvy, jalové omluvy svých chyb, vyhýbání se povinnostem...
Citové vydírání, předstírání velkých emocí...
Přehánění a katastrofizování...
Mít dvojí metr na něho a jiné lidi...
Výčitky...
Manipulátor říká, že to, co vidíte, slyšíte, cítíte, není pravda: „Já vám řeknu,
co máte vidět, co cítit a slyšet. Co si máte a nemáte myslet, co máte říkat a neříkat. Beze mne byste byli zcela zmatení“.
Manipulace s dětmi
Ranný vývoj dítěte, jistá a nejistá emoční vazba
Podněty a vývoj dítěte
Děti a hodnoty, které je třeba jim vnutit
Výčitky vůči dětem
Jak dosáhnout výchovných a vzdělávacích cílů bez použití manipulace
Co s neposlušným dítětem
Jak děti učit asertivitě
Rozhovory s pubescenty a dospívajícími
Dětský pokoj
Obrana proti manipulacím využitím manipulace
Kontramanipulace, rána za ránu
Metody destabilizace manipulátora
O patro výš než manipulátor
58
Velmi vyspělé manipulace a jejich odrážení
Drby a pomluvy
Rány pod pás
Argumentace nezvratnou pravdou
Manipulace děláním si starostí o druhé
Manipulace provinilostí
Globální a masové manipulace
Manipulace ve sdělovacích prostředcích
Reklama a její působení na člověka
Slovník vězeňského argotu
ROSTOU KOLEM NÁS
Ruderální vegetace (III)
× Bílé květy uspořádané v hroznech
má komonice bílá (Melilotus albus).
Je to vysoká rostlina s trojčetnými listy.
Komonice bílá roste na písčitém pobřeží pravého břehu Jihlavy mezi splavem
a mostem na Rénu, v křovinách u letkovického rybníka nebo kolem cesty
z Dolních Hlinek k Červenému kříži.
Kvete od května do srpna.
Ze severní Ameriky pochází turan
roční (Erigeron annuus). Tato až 1,5
metru vysoká bylina má jazykovité
květy bílé až nafialovělé a terč žlutý. Turan roční najdeme na navážce
u splavu na Réně, na levém břehu
Oslavy pod Kocperkami, na louce za
rozhlednou na Oklikách a na dalších
místech.
Ø
59
× Kolem cesty k mostu na Rénu,
u rybníka a strouhy pod Kocperkami,
na okraji polí u Němčic a jinde se
můžeme setkat s jednoletou trávou ječmenem myším (Hordeum murinum).
Je to rostlina středního vzrůstu. Osiny
klásků mohou být až 5 cm dlouhé.
Velké vejčité listy se srdčitou bází
má šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius). Je to vysoká trvalka, která má několik variet. Roste u cesty k mostu na
Rénu, na levém břehu Rokytné u brodu
za Němčicemi, na břehu strouhy nedaleko jejího ústí do řeky Jihlavy a jinde.
Ø
× V akátinách, na okrajích vodních
toků, na rumištích nebo na druhotně
narušených plochách v okolí sídel najdeme kopřivu dvoudomou (Urtica
dioica). Má čtyřhrannou lodyhu a je
pokryta žahavými chlupy. Drobné
zelené květy jedné rostliny kopřivy
dvoudomé jsou buď samčí, nebo samičí. Celé porosty této oblíbené léčivky
najdeme na pravém břehu Rokytné
před soutokem s Jihlavou, na levém
břehu Jihlavy před elektrárnou na Réně
a na mnoha dalších místech.
RNDr. Zuzana Lotreková
Použitá literatura: Klíč ke květeně České republiky (Academia 2002)
60
Glykemický index – v čem spočívá jeho tajemství (pokračování)
DIAlog, Edukační bulletin pro diabetiky
Vysoký GI
Příklady: bílý chléb (70), bílá rýže (70), pečené brambory (85), bramborová
kaše (90), vařená mrkev (85), kukuřice (70), instantní vařená rýže (87), meloun
vodní (75), pivo (110)
• Potraviny, které se objevují na seznamu glykemického indexu obsahují sacharidy, maso, drůbež, vejce, ryby a sýry nemají hodnotu GI.
• Přesto však zpracované maso jako párky na seznamu být mohou, protože
obsahují mouku, což jsou sacharidy.
• Potraviny s nízkým GI pomáhají omezovat chuť k jídlu tím, že vytvářejí pocit
plnosti delší dobu po jídle, což je ideální pro regulaci váhy.
• GI potravin může být dále ovlivňován vařením, zpracováním, dozráváním
ovoce, takže někdy bývá obtížné stanovit přesnou hodnotu GI tyoického jídla.
• Potraviny mající nízký GI mohou mít vysoký obsah kalorií, např. šálek fazolí
– přibližně 215 kalorií, šálek burských oříšků – asi 450 kalorií.
• Potraviny s vysokým GI jsou prospěšné pro cvičení, kdy je třeba rychle obnovit zásoby cukru ve svalech.
• Typické vyvážené jídlo by mělo obsahovat směsici potravin - sacharidů, tuků
a bílkovin.
• GI výrazně sníží i kyseliny obsažené ve stravě (zpomalují vyprazdňování potraviny ze žaludku a tím sníží rychlost vstřebávání cukrů (typickými příklady
jsou zakysané mléčné výrobky, citronová šťáva, kyselé ovoce, vinný ocet
apod.
• K večeři bychom neměli jíst pečivo ani přílohy, i kdyby měly GI nízký.
• Také osobnost diabetika ovlivňuje hodnotu GI. Pokud má diabetik zpomalené trávení (tzv. gastroparéza), jídlo v žaludku déle setrvá, což vede ke vzestupu glykémie po jídle.
Jak zjistíte hodnoty glykemického indexu?
Nejlepší bude pořídit si v knihkupectví publikace, kde jsou uveřejněné tabulky potravin s hodnotou GI. Tabulky GI najdete i na internetu.
Některé typy:
Iva Málková, Jaroslava Štochlová: Glykemická kuchařka, jídelníček a typy
na celý den – 2. vydání
61
Helen Foster: Dieta GI, Glykemický index – nižšia hmotnosť a viac energie
http://www.fzv.cz – fórum zdravé výživy při IKEM Praha, mimo jiné také
glykemický index vybraných potravin
http://www.merilinky.cz – zdravé hubnutí, ale nejen to, také kalorické tabulky a glykemický index.
Závěrem lze říci, že máme-li diabetes a zařadíme-li do svého jídelníčku
potraviny s nízkým obsahem GI, zlepšíme své pojídlové glykémie a tím i svoji
kompenzaci. A nejen to. Tento způsob stravování bude prospěšný celé vaší rodině.
M. Krýdlová
§ PRÁVNICKÁ PORADNA §
Dotaz:
V minulém roce jsem objednala dovolenou – cestu po afrických zemích.
Abych dostala slevu, zaplatila jsem plnou částku již v lednu t.r. Odjezd
máme plánovaný na červen. Včera mi cestovní kancelář oznámila, že mi
v důsledku nižší hodnoty koruny zájezd zdražila a mám doplatit ještě docela
velkou sumu. Zároveň mi oznámila, že krajina, kam se chystáme, není úplně
bezpečná a pokud v ní vypukne nějaký konflikt, nebude se na něj vztahovat
pojištění. Mohu zájezd zrušit bez sankcí, v důsledku nedodržení původní
smlouvy?
Martina K., Rosice
Odpověď:
V cestovní smlouvě je možné sjednat oprávnění CK ke zvýšení ceny zájezdu,
v případě že do 21 dnů před zahájením zájezdu dojde ke zvýšení:
a) ceny za dopravu včetně cen pohonných hmot,
b) letištních a přístavních poplatků, které jsou zahrnuty v ceně zájezdu,
c) směnného kurzu české koruny použitého pro stanovení ceny zájezdu v průměru o více než 10 %.
Písemné oznámení o zvýšení ceny zájezdu musí být zákazníkovi odesláno
nejpozději 21 dní před zahájením zájezdu, jinak CK nevznikne právo na zaplacení rozdílu v ceně. Je-li CK nucena z objektivních důvodů před zahájením zájezdu
změnit podmínky cestovní smlouvy, včetně ceny zájezdu, může navrhnout změnu cestovní smlouvy s uvedením nové ceny. Pokud tak učiní, zákazník má právo
rozhodnout se, zda bude se změnou cestovní smlouvy souhlasit, nebo zda od ní
odstoupí. V případě odstoupení od cestovní smlouvy z uvedených důvodů, nemá
CK nárok na žádné sankce.
62
Co se týče cestovního pojištění, to se zpravidla vztahuje na běžná rizika. Nastane-li škodní událost v důsledku války, občanských nepokojů, povstání apod.,
jedná se o výluku z pojištění a na tyto případy se pojištění nevztahuje. V případě,
že k takovým událostem v zemi, kterou navštívíte, dojde, musíte ve spolupráci
s pojišťovnou a CK usilovat o urychlený návrat domů.
Vzhledem ke všem popsaným okolnostem Vám doporučuji zvolit pro Vaši
dovolenou klidnější lokalitu.
JUDr. Petronela Sojková, advokátka
Rosice, Brněnská 555, tel. 546 413 003
MHF 13 měst CONCENTUS MORAVIAE 2009
Dámy mají přednost
30. 5.–27. 6. 2009
7. 6., Ivančice, nádvoří radnice, 19.30 hod.
(při špatném počasí sál Besedního domu)
Sestry Steinovy
Karolina Kamberská – kytara, zpěv
Lucie Steinhauserová – kytara, zpěv
Jen děcko se bojí
Sestry Steinovy jsou skutečné sestry, Karolina Kamberská a Lucie Steinhauserová.
Díky tomu spolu zpívaly už
od dětství, jak v rodinném
kruhu, tak v pěveckých sborech a hudebních skupinách
rodného Děčína. V roce
2000 se rozhodly hrát ve
dvojici, a o rok později jim
vyšlo u vydavatelství Indies
první cd – Lilie polní. Stejně
jako jejich další alba Můj
63
tanec (2004) a Jen děcko se bojí (2007) obsahují především Karolininy písně ve
společné úpravě pro dvě kytary a dva zpěvy, která však nezní jako čistý folk. Obsahuje i náznaky dalších žánrů, především rocku, který je oběma sestrám blízký.
Objevíte v nich ale i záblesky folkloru, z něhož též Karolina, žijící s rodinou na
venkově, často čerpá inspiraci ve svých textech.
Sestry Steinovy jsou především koncertní kapelou, živé hraní v klubech
a divadlech je pro ně nejdůležitější. „Baví nás jezdit po světě malým autem a poznávat nová místa i vracet se na ta stará, každý koncertní výjezd bereme i jako
výlet, tedy s jistou zvědavostí“, říkají k tomu. Sestry si velmi váží toho, že je
brzy objevilo jejich spřízněné publikum. Proto také jejich koncerty bývají plné
humoru a veselé nálady, ačkoliv z písní často probleskává melancholie. Jejich
alba i koncerty sklízejí pravidelně pozitivní ohlas i u hudební kritiky.
V roce 2008 Sestry Steinovy vydaly album lidových písní pro děti nazvané
Měsíček svítí, na kterém zúročily svou lásku k folkloru, i Luciiny bohaté zkušenosti s hudební prací s malými dětmi. Album vyšlo též jako doplněk ke stejnojmennému ilustrovanému zpěvníku, který vydala u nakladatelství Baobab jejich
dlouholetá spolupracovnice, kamarádka a autorka bookletů, vysočinská malířka
Tereza Říčanová.
Letos v létě Sestry Steinovy z rodinných důvodů ukončují svou koncertní
činnost, takže koncert v Ivančicích bude jednou z posledních příležitostí si je
poslechnout.
http://www.sestrysteinovy.cz/
16. 6., Ivančice, Besední dům, 19.30 hod.
České noneto
Geraldina Muchová: Variace pro noneto
Bohuslav Martinů: Nonet H 374
Jiří Jaroch: Dětská suita
Jacqueline Fontyn: Noneto
Jan Novák: Baletti a 9
České noneto je jedním
z nejstarších komorních
souborů na světě. Bylo
založeno v roce 1924 studenty pražské konzervatoře
a v krátké době se stalo
uznávaným významným interpretem klasického repertoáru, stejně jako nadšeným
průkopníkem nové hudby.
64
České noneto inspirovalo svou hrou a originálním nástrojovým obsazením vznik
celé řady kompozic největších soudobých skladatelů, z nichž uveďme Prokofjeva, Lutosławského, Martinů a další.
Specifické nástrojové obsazení (housle, viola, violoncello, kontrabas a dechové kvinteto) nabízí takřka nevyčerpatelnou škálu barevných kombinací dosahujících bohatého zvuku komorního orchestru. Tímto umožňuje do repertoáru
přirozeně zařazovat skladby od baroka po současnost, čímž se repertoár Českého
noneta stává výjimečně bohatým a pestrým.
České noneto vystoupilo na mnohých významných mezinárodních hudebních festivalech: Salzburger Festspiele, Edinburgh, Montreux, Schleswig-Holstein, La Folle journée de Nantes, Festival de Música de Canarias, Pražské jaro
a dalších.
Podniklo četná koncertní turné po státech Evropy (Německo, Rakousko Velká
Británie, Holandsko, Španělsko, Itálie, Francie), dále po státech Severní a Jižní
Ameriky, Japonska a Afriky a vystoupilo také na významných světových hudebních pódiích: Vídeň Musikverein, Montreaux Auditorium Stravinskij, Mnichov
Herkulessaal, Auditorio de Zaragoza, Lyon Auditorium, Washington Library of
Congress, Playhouse Vancouver, Dvořákova síň pražského Rudolfina ad.
Bohatá diskografie Českého noneta je zaznamenána na pětačtyřiceti dlouhohrajících deskách a kompaktních discích firem Supraphon a Panton a Harmonia
Mundi.
Za snímky natočené pro francouzské vydavatelství Praga Digital´s, s celosvětovou distribuční sítí Harmonia Mundi, se kterým uzavřelo České noneto
v roce 1995 exkluzivní smlouvu, obdrželo několik prestižních ocenění. Nahrávka s Nonetem Bohuslava Martinů obdržela od prestižního recenzního časopisu
Répértoire v roce 1996 nejvyšší ocenění – 10 du Répértoire a v roce 2003 pak nahrávky Beethovenových skladeb cenu Choc du Monde de la Musique. Pro Praga
Digital´s České noneto natočilo i skladby Brahmsovy, Mozartovy, Rousselovy,
Prokofjevovy, Spohrovy, Dvořákovy aj.
VÝSTAVY V PAMÁTNÍKU A. MUCHY
1. června (pondělí) – 28. června (neděle), chodba Památníku A. Muchy
TAM, KDE OČI SNÍ – DIGITÁLNÍ OTISK SVĚTLA
PETR KUDLÁČEK – výstava fotografií
Vstup zdarma
6. června (sobota) – 24. června (středa),
galerie a sklepení Památníku A. Muchy
SECESE
Výstava výtvarného oboru ZUŠ A. Muchy Ivančice
Vernisáž v pátek 5. června v 17.00 hodin
Vstup zdarma
65
POZVÁNKA NA KRÁSNÝ KONCERT
Milí Vančáci,
uplynuly už 3 roky, a já se k vám všem zase vracím ve formě dopisu.
Vy, kteří čtete Zpravodaj, si jistě vzpomenete, že v květnovém čísle roku
2006 jsem se na vás obracela poprvé. Tenkrát jsem vás zvala na krásný koncert
našeho dechového symfonického orchestru (z Hudební školy v Kostnici). Koncert se tenkrát vydařil, vy jste přišli a snad jste ještě na nás nezapomněli.
Chci se vám připomenout znovu, a zase s krásným kulturním zážitkem – tentokrát českým.
Naše německá hudební škola má už několik let družbu s pěveckým sborem
Permoník z Karviné. Náš orchestr a Permoník se pravidelně navštěvují a společně koncertují. A tak tedy tentokrát Permoník na cestě k nám přijede do Ivančic
(28. června 2009), ubytuje se v Besedním domě a uspořádá krásný koncert pro
vás pro všechny. Na programu bude mít muzikálové a filmové skladby. Mohu
vám slíbit, že budete nadšení, tak jako jsme i my v Kostnici vždy, když k nám
Permoník přijede.
Tento sbor totiž patří k nejlepším v České republice, jeho dlouholetá dirigentka paní Eva Seinerová jej dovedla k významným úspěchům ve světových
i domácích soutěžích.
Slibuji vám, že se vám vystoupení Permoníku určitě bude líbit. Proto tedy,
milí Vančáci, přijďte se na nás v neděli 28. června v 19 hodin podívat do sálu
Besedního domu, budeme moc rádi.
Na shledanou s vámi se těší Truda Holková-Geidlová
Základní umělecká škola Alfonse Muchy
zve širokou veřejnost na
Den hudby na nádvoří radnice
Sobota 20. 6. 2009 od 16 hodin
Vystoupí:
jako sólistka Karolína Smutná, stipendistka nadace ČHF
– příčná flétna
a dále soubory Základní umělecké školy Alfonse Muchy Ivančice: taneční
obor, flétnové soubory, kytarové trio, rockový soubor, jazzový soubor,
dechový orchestr Bobrava.
66
PROGRAM KINA RÉNA
Bližší informace o filmech naleznete na stránkách www.csfd.cz
REZERVACE VSTUPENEK na tel. 546 451 469, mobil 736 601 631,
e-mail: [email protected]
Pokladna kina je otevřena hodinu před začátkem představení.
St
3. 6. 2009
18.00 a 20.00 hod.
RŮŽOVÝ PANTER 2
USA, komedie, 92 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Steve Martin, J. Cleese, J. Reno, A. Garcia, Alfred Molina, E. Mortimer
Dobrodružná komedie pro celou rodinu. Když začnou po celém světě mizet vzácné šperky včetně diamantu Růžový panter, je šéfinspektor Dreyfus nucen zapojit
Clouseaua do vyšetřování. Tím samozřejmě přivolá nejednu pohromu!
Ne
7. 6. 2009
17.00 hod.
PŘÍBĚH O ZOUFÁLKOVI
USA, pohádka, 94 min., 42 Kč (+ 1 Kč)
Dobrodružný animovaný příběh pro malé i velké diváky. Malý hrdina s velkým
srdcem. ČESKÝ DABING
Myšák Tilling s velkýma ušima se touží stát hrdinou. Vymyká se však myšímu
společenství. Nebojí se koček, čte knížky, vypráví si s lidmi. Je proto vykázán ze
země. Vydává se do království Dor, aby zachránil princeznu...
Ne
7. 6. 2009
20.00 hod.
NORMAL
ČR, thriller, 95 min., 49 Kč (+ 1 Kč), doporučená přístupnost od 18 let
Hrají: Milan Kňažko, Pavel Gajdoš, Dagmar Havlová, M. Táborský, J. Vlasák
Normal je natočený podle skutečného případu sériových vražd, které ve 30.
letech minulého století otřásly celou Evropou. Film zachycuje vražedné řádění
i dramatický střet vraha a jeho obhájce. Geniální vrah rozehrává další scénář...
St
10. 6. 2009
20.00 hod.
EL PASO
ČR, drama, 98 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Irena Horvátová, Linda Rybová, David Prachař, Igor Chmela, Vladimír
Javorský
Inspirováno skutečným osudem romské vdovy, matky devíti dětí. Věra je po tragické smrti manžela odhodlaná udržet rodinu pohromadě. Sociální odbor ji dává
k soudu. Ambiciózní advokátka bere zprvu její případ jako odrazový můstek.
67
Ne
14. 6. 2009
17.00 hod.
MONSTRA VS. VETŘELCI
USA, pohádka, 95 min., 42 Kč (+ 1 Kč)
Jenom monstr akce zachrání svět hladce. Animovaná komedie. ČESKÝ DABING
Susan po úderu meteoritu naroste do výšky 15 metrů. Je uvězněna spolu s dalšími „výjimečnými“. Jejich doživotí skončí ve chvíli, kdy zemi napadnou vetřelci
z vesmíru. Naše partička příšer je povolána zachránit lidstvo před zkázou.
St
17. 6. 2009
20.00 hod.
MILIONÁŘ Z CHATRČE
Indie, drama, 120 min., 49 Kč (+ 1 Kč). Nejúspěšnější oscarový film
Hrají: Dev Patel, Freda Pinto, Anil Kapoor, Saurabh Shukla
Mladík Jamal sedí v televizním studiu naproti moderátorovi indické soutěže
Chcete být milionářem a čeká na poslední otázku, která jej dělí od pohádkové
výhry. Nedávno byl chlapcem, který se narodil do světa bez budoucnosti a nepředstavitelné bídy.
Ne
21. 6. 2009
20.00 hod.
ODPOR
USA, drama, 137 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Daniel Craig, Liev Schreiber, Jamie Bell, Alexa Davalos, G. MacKay
Nejzajímavější příběh 2. světové války. Bratři Bielski po obsazení Běloruska nacisty utíkají do hlubokých lesů. Zde začíná jejich mise na záchranu Židů. V lesích
zakládají osadu – nemocnici, pekárnu, divadlo – místo plné života.
St
24. 6. 2009
18.00 a 20.00 hod.
X-MEN ORIGINS: WOLVERINE
USA, akční, 96 min., 49 Kč (+ 1 Kč)
Hrají: Hugh Jackman, Ryan Reynolds, Liev Schreiber, D. Monaghan, L.Collins
Děj se vrací na začátek Wolverinovy hrdinské kariéry. Po smrti své lásky se
zaplete s tajným vládním programem. Tento projekt mu změní život. Čeká jej
vojenská jednotka složená výhradně z mutantů v čele se Sabretoothem...
Ne
28. 6. 2009
20.00 hod.
PÁTEK TŘINÁCTÉHO
USA, horor, 98 min., 42 Kč (+ 1 Kč), doporučená přístupnost od 15 let
Hrají: Jared Padalecki, Danielle Panabaker, Amanda Righetti, Travis Van Winkle
Kultovní horor Pátek Třináctého si vybral svou další krvavou daň v podobě skupiny teenagerů, kteří byli v nesprávný čas na nesprávném místě. Přijíždí si užít
do letního tábora uprostřed divočiny a netuší, že za to zaplatí tu nejvyšší cenu...
68
Nabídka KČT Ivančice
3. 6. – středa – exkurze „Nejstarší umění Evropy“ sraz v Brně před Anthroposem v Brně-Pisárkách v 15.00 hod., Vede J. Flíček – tel. 546 452 788.
6. 6. – sobota – „Výlet do svobodné spolkové republiky – Kraví Hora v Modrých horách“ odjezd vlakem z Ivančic 7.08 hod., z Brna 8.36 hod. Návštěva
rozhledny ve Velkých Pavlovicích a rozhledny v Bořeticích. Chůze cca 15 km.,
Vede H. Šťastná a H.Valová.
13. 6. – sobota – „Setkání s turisty z Uherského Hradiště v Ivančicích“ vycházka po okolí Ivančic. Bližší info. p. J. Flíček – tel. 546 452 788.
13. 6. – sobota – „Cykloprojížďka po okolí Ivančic“ sraz v 9.30 hod. na Tržnici u tří kohoutů, trasa cca 55 km, vede F. Matoušek
20. 6. – sobota – „Kolem Doubravníku pěšky i s kolem“ trasy 46, 33, 25, 14,
10 km, start a cíl v budově bývalé radnice na náměstí. Info o ubytování – Hana
Ondroušková tel. 732 230 310, email: [email protected]
27. 6. – sobota – „Babí lom u Kuřimy“ odjezd z Ivančic vlakem 7.08 hod,
z Brna 8.19 hod. Chůze do 12 km, vede Hana Pokorná
27. 6. – sobota – „Pošťácká 50 – pochod pro zdraví“ start od restaurace Rubín,
(zastávka MHD Příprav) Brno-Žabovřesky od 7–9 hod. Trasy 8, 16, 26, 35 a 50
km, účast individuálně
Ing. A. Moravec
předseda odboru KČT tel. 549 241 175 e-mail: [email protected]
Kam za kopanou
Pá
Pá
So
Ne
Ne
Pá
So
So
So
So
Ne
Ne
Ne
5. 6.
5. 6.
6. 6.
7. 6.
7. 6.
12. 6.
13. 6.
13. 6.
13. 6.
13. 6.
14. 6.
14. 6.
21. 6.
16.00 hod.
17.15 hod.
16.30 hod.
14.15 hod.
16.30 hod.
17.00 hod.
9.00/10.45 hod.
14.15 hod.
16.30 hod.
16.30 hod.
14.15 hod.
16.30 hod.
16.30 hod.
přípravka st. Ivančice–Rajhrad
přípravka ml. Ivančice–Troubsko
Řeznovice B–Ořechov B
dorost Ivančice–Přímětice
Ivančice B–Veverská Bítýška B
přípravka ml. Ivančice–Velká Bíteš
žáci st./ml. Ivančice–Miroslav
dorost Ivančice–Otnice
Ivančice A–Podluží
Budkovice–Řeznovice B
dorost Řeznovice–Zbraslav
Řeznovice A–V. Popovice
Ivančice B–Řeznovice A
69
70
71
IVANČICKÝ ZPRAVODAJ vydává KIC Ivančice, Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice,
e-mail: [email protected], registrováno u MK ČR pod č. E 11378, IČ: 65268768. Odpovědný
pracovník
Vít Karas, tel.: 546 419 429. Cena výtisku 20 Kč.
Tisk Gloria Rosice.
72