Farní list

Komentáře

Transkript

Farní list
ÚVODNÍ SLOVO
Milí farníci,
kdyţ bude končit měsíc březen, tak budeme stát těsně před velikonocemi. Víme,
ţe tyto svátky jsou první a poslední příčinou naší víry, pro kterou si nás vyvolil
sám Jeţíš Kristus. Moje myšlenka však není bezprostředně velikonoční, třebaţe
se od nich oddělit nedá. To, o čem teď přemýšlím častěji, je svátost Ducha
svatého – biřmování. Duch svatý, Utěšitel, uvádí věřícího člověka do veškeré
pravdy. Nikdo neumí jako On ovládnout a vyuţít úplně kaţdou situaci osobního
ţivota, a nastavit ji tak, abychom viděli pravdu ţít. Abychom pravdu viděli nejen
jako jakési pravidlo či definici, ale abychom ji viděli ţít. On chce ale ještě víc.
Chce, aby nás Pravda osobně stigmatizovala. Nejde totiţ o nic menšího neţ o
Pravdu – Krista, o které říká apoštol Pavel: „Neţiji uţ já, ale ţije ve mně Kristus“.
Tuto svátost nejde vysvětlit „polopatě“, protoţe ona se nechává pochopit víc tím,
jak je proţívána, neţ jak je vysvětlována.
Myslím ale na biřmování také proto, ţe za chvíli skončí zima a s
postupujícím jarem se začne přibliţovat i konec školního roku. Myslím tedy na
biřmování a proto i na děti, které jsou v posledním ročníku našich farních
katechezí. Chci přitom říct hlavně jejich rodičům a také katechetům, abyste je
k této svátosti povzbuzovali. Vím ovšem, ţe k přípravě na biřmování je moţné se
přihlásit v Praze na vícero místech, ale zároveň je moţné, a myslím, ţe i moudré,
se k přípravě přihlásit v naší farnosti. Domnívám se, ţe je to moudré proto, ţe tak
budeme, u nás doma, víc spojeni na Pánově vinici.
Mějte se moc hezky a přeji vám krásné proţití konce zimy a začátku jara.
Antonín Lukeš, M.Id.
ŽIVOT FERNANDA RIELA, ZAKLADATELE MISIONÁŘŮ IDENTES –
5. ČÁST
Fernandův ţivotopis minulý měsíc končil vzpomínkou na biskupské dovolení,
jímţ laiku Fernandovi bylo umoţněno promlouvat v tenerifských kostelích, které
se, proti zvyklostem, přeplňovaly mladými lidmi. To však téměř všichni kněţí a
také mnozí laikové nesli s nelibostí i ţárlivostí. Smrt biskupa Dominga, k níţ
došlo 1. srpna 1961, tak logicky znamenala, ţe Fernando a institut Identes pozbyli
jediné oficiální zastání a museli počítat s úplným odmítnutím. Tou dobou navíc,
krátce před biskupovou smrtí, se náhle zhoršilo Fernandovo zdraví. Byl to začátek
jeho vyčerpávajícího, více neţ čtyřicetiletého martýria nemoci, které skončilo aţ
smrtí. Příčinou všeho, včetně onoho prvnímu ataku, bylo nepochybně dlouhé a
těţké přepětí organizmu, které nebralo konce, takţe jinudy neţ přes nemoc jeho
1
cesta ani nemohla vést. Aţ s tímto rapidním propadem zdraví musel zanechat
práce u pošt, kde aţ té doby stále pracoval.
S těmito nepříznivými vyhlídkami však přicházela i radost, protoţe právě tehdy
institut početně rychle rostl. Za zmínku stojí, ţe většina mladých, kteří do
institutu vstupovali, vzešla z uţ zmíněných barů «Deštníčky» a «Imperial».
Těţkosti a rány však dopadaly. V říjnu toho roku byl vydán dekret, kterým byl
zrušen právní statut institutu, s ním samozřejmě povolení k hlásání v kostelích a
to nejhorší; byl vydán zákaz vykonávat asketicko-mystický examen, tedy něco, co
pro svědomí kaţdého, kdo se ho účastnil, mělo rozhodnou důleţitost.
Nový tenerifský biskup
Nový biskup se úřadu ujal aţ v únoru roku 1962 a těţkosti s jeho příchodem
vzrostly. Útisk nebyl namířen jen proti Fernandovi, ale i proti členům zrušeného
institutu, a na prosby o svolení vykonávat examen alespoň v soukromí, odpověď
nepřicházela.
Dne 7. listopadu 1962 ve Vatikánu, Fernanda přijal kardinál Ottaviani, který
examen povolil v soukromí. Zároveň si od Fernanda vyţádal konstituce institutu,
coţ bylo důleţitým povzbuzením pro budoucnost. Ta však byla ještě hodně
vzdálená. Fernando po návratu nového biskupa o audienci a celém jejím obsahu
informoval a opakovaně ho ujistil o své poslušnosti jemu osobně jako biskupovi
Kristovy církve. Odpovědí bylo, ţe diecéze Tenerife, k povolení kardinála
Ottavianiho, ţádný kanonicky příslušný dekret nevydá. Pročeţ, i nadále, jakkoliv
byla jejich setkání náboţenské povahy respektive byla setkáním soukromým,
budou chápána jako neposlušnost vůči místnímu biskupovi, z čehoţ budou
vyvozeny důsledky. Fernando biskupa znovu ujistil o poslušnosti a o úplném
zdrţení se soukromých setkání náboţenské povahy. Krátce na to biskup
Fernandovi napsal:
„ …opakovaně mne přesvědčilo, ţe váš projekt nazývaný «Institut Id Krista
Vykupitele», není dílem Boţím, ţe Bůh jej nechce a proto jej nechce a nepřipouští
ani biskup. Dekret o jeho úplném a kompletním rozpuštění je z opravdové
inspirace Pána a je vůlí Boţí i biskupa, aby byl plněn s naprostou věrností.“
Jak dál?
Nedlouho na to se naskytla příleţitost otevřít ve městě La laguna malou
soukromou školu pro děti. Pochopitelně se muselo postupovat opatrně, ale škola
otevřena byla a Fernando i někteří spolubratři v ní začali učit. Fernando tuto práci
nemohl, ani nedokázal dělat jinak neţ opět jako předávání poselství evangelia.
Navíc ne opatrnicky ve strachu z případných důsledků, ale dělal to tak jak mu
bylo vlastní, otevřeně, prostě a osobně. Nezapomínal na biskupův zákaz, ale
2
nebyl sto přemýšlet podle jiného modelu neţ evangelního.
Avšak útisk rychle sílil a změnil se brzy v pronásledování. Fernando nikdy v
hierarchii institutu nefiguroval. Sám si přál, aby příslušná autorita vţdycky vyšla
z voleb. Z nich také, jiţ dříve vzešel první prezident institutu P. Sebastián Farrais,
který jiţ byl knězem, a kterému tehdy bylo zakázáno slouţit mši svatou a v
jednom klášteře byl dokonce na deset dní zadrţen. O tomto zadrţení uţ však
Fernando informoval apoštolského nuncia.
Vztahy se Svatým stolcem
Sama audience u kardinála Ottavianiho napovídá, ţe Fernando byl se Svatým
stolcem v písemném kontaktu. Ano byl s ním v písemném kontaktu, ale ne tak, ţe
by obesílal Svatý stolec stíţnostmi. To sice udělal, ale jen v mezním případě
P. Sebastiána Farraise. Tématy korespondence byla teologie, antropologie, ideově
a politicky rozdělený svět zmítaný studenou válkou. Také sociální disproporce a
problémy třetího světa. Byl to jakýsi dialog nad otázkami, jimiţ se církev, tváří
v tvář světu, musela a musí zabývat.
Fernando většinu svých úvah posílal Svatému Stolci hlavně v první polovině
pontifikátu Pavla VI., tedy v 60. letech. Většina z nás má ze šedesátých let
pozitivní pocity, ale zároveň rozeznáváme, opět asi většina z nás, ţe konfúze
lidských a společenských hodnost v šedesátých letech byla masivnější neţ
kdykoliv dřív. Celé tehdejší (nejen tehdejší) společenské klima Fernanda
přesvědčilo pro «slib katedry», který tenkrát pro institut ustavil. V praxi tento slib
znamená soustavné studium k sluţbám víry a důstojnosti člověka, a k sluţbám
náboţenského ţivota obecně.
Pro představu o korespondenci to, mimo jiné, byla třídílná Mariologická studie. V
prvním díle se věnuje dogmatice, konkrétně otázce milosti posvěcující a pojmu
hypostaze, kterou vidí nejen v Christologii, ale také v antropologii. Druhou část
věnuje morální teologii a třetí pastoraci. Dál odeslal pojednání věnované
Nejsvětější Trojici (ad intra i ad extra) se zapracovanou otázkou stvoření a
evoluce. Odeslal také pojednání o Kristovy přítomnosti v eucharistii a
transsubstanciaci, pojednání o apoštolátu, o kněţství…
Korespondence byla rozsáhlá, ale podrobný výčet myslím není nutný a podrobně
ho vlastně ani neznám. Přece však je dobré zmínit ještě jeden osobní dopis,
v němţ interpretuje svou osobní víru v dogma papeţské neomylnosti.
Obsahem dopisu je Fernandovo vyznání víry v Kristův slib, ţe moci pekel
nepřemohou Petra, ani jeho nástupce a v důsledku toho nepřemohou nikdo, kdo
Petra staví do středu svého srdce. Fernando v tomto dopisu napsal, ţe tak je Pavel
VI., pro své poslání «být Petrem», znamením naší individuální i kolektivní spásy.
3
Fernando měl ze členů Svatého Stolce, jak sám říká: «titánský dojem», protoţe
něco takového jako období šedesátých let církev do té doby nepoznala.
Pochopitelně se ptáme, jestli tato pojednání neobsahovala dogmatické chyby
anebo zda nebyla čímsi uţ dávno řečeným? Svatý stolec k jeho spisům aţ dosud
oficiální stanovisko nesdělil, i kdyţ výměna dopisů tehdy byla velmi ţivá. Na
tutéţ otázku by si samozřejmě přál znát odpověď i Fernando a stalo se, ţe byl
pozván k audienci Prefektem Kongregace pro nauku víry, kardinálem Seperem.
Došlo k ní 7. května roku 1969 a Fernando při ní byl ujištěn, ţe jeho teologické
spisy dogmatické chyby neobsahují. Tato audience však měla ještě jiný, druhý
bod k projednání, ale o něm budeme pokračovat v příštím čísle.
STŘEDEČNÍ MŠE SV. PRO BBC V MICHLI AŽ OD 12:00 HOD.
Před necelými dvěma lety, kdyţ uţ v BBCentru, hned vedle kostela Narození
Panny Marie, pracovalo jiţ obrovské mnoţství lidí, jsme se rozhodli pro určitou
změnu v našem zavedeném mešním pořádku: poskytovat těm osobám, zvláště
katolíkům, příleţitost zastavit se alespoň na chvilku modlitby v našem kostele.
Proto jsme zavedli další mši svatou, a to, jak víte, ve středu v 7:30 hod. ráno.
BBCentrum tuto zprávu uveřejnilo i ve svém čtvrtletním buletinu.
Dnes, i kdyţ občas někdo z pracujících BBCentra tuto mši navštíví, vidíme, ţe se
i tato mše stala téměř výlučně farní záleţitostí. I Vás, farníků, aţ do této chvíle
přicházelo jen několik, s výjimkou svátků. Zato Vaše návštěvnost byla velmi
stabilní. Jsme vám za to velice vděční: za vaši přítomnost i za modlitby. Víme i
to, ţe některým z vás tato hodina lépe vyhovovala. Chceme se ale drţet původní
myšlenky a proto jsme se, i na doporučení farní rady z 1.12.2011, rozhodli pro
změnu. Středeční mše svatá pro pracovníky BBCentra a ostatní zájemce jiţ
nebude v 7:30, ale ve 12:00 hod., a to od března. Znamená to, ţe po prvé tuto
polední mši budeme slouţit ve středu 7.3.2012 v Michli. Pokud se takto podaří
přizvat nové návštěvníky mše, tak u tohoto času zůstaneme; kdyby ne, tak
uvidíme.
Děkujeme Vám všem za pochopení a podporu.
Antonio Pérez, farní vikář
PŘÍPRAVA KE SVÁTOSTI BIŘMOVÁNÍ
Milí farníci i všichni ostatní, kteří budete tento farní list číst,
pokud jste dosud nepřijali svátost biřmování nebo i svátost křtu, chci říct, ţe se
můţete přihlásit na přípravu k přijetí těchto svátostí.
Duchovní ţivot je v kaţdém člověku uţ od samotného početí, bez ohledu na
vyznání. Je tomu tak proto, ţe ţivý, osobní duch, je základem osobního ţivota
vůbec. Proto je také hodně druhů a úrovní duchovního ţivota. Avšak věříme nebo
tušíme, ţe aţ v Jeţíši Kristu přichází vrcholné vyjádření duchovního ţivota. To
4
ovšem předpokládá Kristův křest. Úplné ponoření do ţivota s Kristem pak
přichází ve svátosti biřmování - svátosti Kristova Svatého Ducha.
Vy, kteří pokřtěni nejste a jakési křestní volání pociťujete, tak raději nečekejte na
vhodnější chvíli, a přijďte. Budete-li chtít, tak se svobodně můţete obrátit na
kteréhokoliv kněze, to znamená, ţe i na nás, na správce farnosti. Na otce
Antonína a Antonia Vicenteho. Telefon: 241 485 428
ZÁPIS Z FARNÍ RADY
Dne: 2.2.2012
Přítomni:
P. Antonín Lukeš, P. Antonio Vicente Perés Caramés, Petr Hobza,
Miroslava Horáková, Petr Kolář, Dorotka Kramaříková, Luboš Kysela, Lucie
Rudňanská, Lukáš Svoboda, Josef Tlustý, Martin Vítek
Hosté: Lada Pallová (za ekonomickou radu)
Omluveni: zástupkyně školských sester
S účetnictvím farnosti vypomáhá Dorotka Kramaříková.
Záměr nových nástěnek na Habrovce: Lukáš Svoboda je zakoupí. Byla
instalována nová nástěnka před kostelem v Michli.
Josef Tlustý předloţil 3 návrhy osvětlení kostela na Habrovce (ve spolupráci
s firmou Delta Light). Farní rada pověřila Josefa Tlustého, aby byly dopracovány
návrhy pro osvětlení presbytáře.
Diskuse o preferovaných investičních záměrech farnosti:
osvětlení kostela na Habrovce
zateplení zádveří kavárničky na Habrovce
nástěnky na Habrovce
oplocení areálu na Habrovce s bývalou zahrádkářskou kolonií (asi nutná
výměna celého plotu).
Členové rady tento seznam do příštího jednání doplní. Následně bude rozhodnuto
o prioritách.
P. Antonín informoval, ţe farnost dne 15.2.2012 navštíví okrskový vikář
III. praţského vikariátu P. Góra, který je současně farářem vršovické farnosti.
Bude slouţit večerní mši na Habrovce a pak se sejde na faře se členy farní rady ke
společné večeři a rozhovoru.
Proběhla volná diskuse o moţnostech pastorace mládeţe v naší farnosti. Některé
podněty:
P. Antonín by rád nabídl moţnost přípravy mládeţe na svátost biřmování
práce s ministrantskou skupinou (výlety?)
poutě (Velehrad, návštěva u sochaře Olivy) – P. Antonín
Petr Kolář nabízí účast na cyklovýletě Orla do Dobříše (květen?)
zprostředkovávat informace o zajímavých aktivitách pro mládeţ i mimo
farnost (např. duchovní cvičení v centru mládeţe Nazaret v Kunraticích,
5
přednášky – jako např. Marek Orko Vácha zítra ve spořilovské farnosti
atd.)
mše pro mladé
máme zájem, aby i naše farnost měla co nabídnout naší mládeţi, zároveň
podpoříme i její účast na zajímavých aktivitách mimo farnost
Účty farnosti: Lukáš Svoboda informoval, ţe není nutné podniknout ţádné změny
v jejich nastavení.
Příští farní rada se sejde 29.3.2012.
Zapsal Martin Vítek
Milé děti,
v dnešním biblickém příběhu uslyšíme o králi
Šalamounovi a jeho moudrosti.
Šalamoun ji
hledal a přál si ji hlavně kvůli svému národu.
Chtěl být dobrým vládcem, chtěl, aby se všem
dobře dařilo. Hledal prospěch pro všechny.
Moudrým se stáváme poctivým učením se a
upřímným poznáváním ţivota.
Váš Sedmikrásek
KRÁL ŠALAMOUN
z knihy: "Dětská ilustrovaná Bible", vydalo: nakladatelství Fragment,
anglický
originál:
nakladatelství
Usborne
Publishing
Ltd.,
autor: Heather Ameryová, ilustrace: Linda Edwardsová
6
KRÁL ŠALAMOUN
1. kniha Královská
Šalamoun, Davidův syn, byl králem Izraele. Ţil ve slavném městě jménem
Jeruzalém. Jedné noci k němu přišel bůh a zeptal se ho: „Jaký dar by sis ode mě
přál?“ Jsem příliš mladý na to, abych byl vládcem, a musím se ještě doně učit.
Přál bych si, abys mi dal moudrost a já mohl vládnout dobře a spravedlivě,“
odpověděl Šalamoun.
Bůh byl jeho odpovědí velmi potěšen. „Mohl jsi poţádat o bohatství, slávu či smrt
svých nepřátel,“ řekl, ale protoţe jsi poţádal o moudrost, udělám tě
nejmoudřejším člověkem na světe. K tomu ti daruji i bohatství a slávu. Navíc se
doţiješ vysokého věku.“
Král Šalamoun se brzy proslavil svými moudrými rozhodnutími a lidé za ním
přicházeli pro spravedlivé rady. Jednoho dne přišly k jeho dvoru dvě ţeny a
prosily o pomoc. První ţena řekla: „S touto ţenou ţiji ve stejném domě. Před pár
dny se nám oběma narodilo dítě. Její dítě zemřelo, ale ona ukradla to moje a nyní
tvrdí, ţe patří jí.“
„Ne, to tvoje dítě zemřelo!“ vykřikla druhá ţena. „Tohle dítě patří mně, poznám
přece, ţe je moje!“ „Přineste mi meč!“ přikázal král Šalamoun jednomu ze svých
stráţců. Kdyţ ho muţ donesl, král Šalamoun prohlásil: „A teď to dítě rozsekni na
dvě poloviny a kaţdé ţeně dej jednu půlku.“
Jedna z ţen zvolala: „Ano, zabij to dítě, ať ho nemůţe mít ani jedna z nás!“ Ale
druhá ţena zaprosila: „Můj pane, nezabíjej to dítě. Dej ho té druhé ţeně a nech ho
ţít.“ Král Šalamoun poznal, ţe tohle je skutečná matka, a vrátil jí dítě.
KRÁLOVNA ZE SÁBY
7
z knihy "Malá dětská Bible", vydalo:
autor: Pat Alexander, ilustrace: Carolyn Cox
Karmelitánské
nakladatelství,
1. kniha Královská 10
Šalomounova sláva se rozšířila i do dalekých zemí. Kupci donesli zprávu o jeho
moudrosti přes poušť aţ do země Sába. Královna Sáby nevěřila tomu, co kupci
říkali, ale byla by se sama ráda dozvěděla, co je to za krále.
A tak sepsala všechny nejtěţší otázky, které ji napadly, aby ho vyzkoušela. A pak
se vydala s celým svým doprovodem a s velbloudy naloţenými vzácným
kořením, drahokamy a zlatem na dlouhou cestu.
Obyvatelé Jeruzaléma byli zvyklí na návštěvníky z daleké ciziny. Ale kdyţ přijela
královna ze Sáby, hleděli na ni s úţasem. Královnu uvedli do královského paláce.
Poloţila králi Šalomounovi všechny otázky, které si pro něj připravila. A on na
všechny odpověděl! Provedli ji palácem a ukázali jídla, která se připravovala pro
králův stůl a pro velké hostiny. Viděla královské úředníky v jejich nádherných
oblecích. To jí úplně bralo dech.
„Nevěřila jsem tomu, co mi o tobě vyprávěli,“ řekla králi. „Teď jsem to ale viděla
na vlastní oči. Bůh dal svému lidu moudrého krále, protoţe Bůh svůj lid miluje.“
Dala králi Šalomounovi dary, které s sebou přivezla: vzácná koření, drahokamy a
zlato. Také král jí dal na oplátku svoje dary a všechno, co si přála. Potom se
královna se svým průvodem vrátila do Sáby.
ŠALAMOUN A JEHO CHRÁM
1. kniha Královská
Šalamoun byl králem uţ čtyři roky, kdyţ začal stavět chrám, v němţ by mohl
uctívat Boha. Stovky muţů lámaly kámen v lomech na horách a opracovávali ho
do správných tvarů pro stavbu základů a zdí. Šalamoun si přál, aby stěny chrámu
byly obloţeny cedrovým dřevem. Nejlepší cedry rostly na severu, kde vládl
týrský král Chíram.
Král Šalamoun uzavřel s králem Chíramem smlouvu. Chíram mu dal svolení, ţe
smí pokácet cedry a odplavit je podél pobřeţí aţ k chrámu. Šalamoun na oplátku
kaţdoročně posílal Chíramovi obrovské mnoţství obilí a oleje.
Na stavbě chrámu pracovaly tisíce dělníků. Měl dvě prostory. Ta vnitřní byla
8
čtvercová, bez oken. To byla svatyně. Do ní směl jedinkrát za rok vstoupit pouze
velekněz, a to během svátku zvaného Den smíření. V obrovské vnější prostoře se
nacházel oltář a deset stojanů s lampami. Všechny stěny chrámu byly obloţeny
cedrovým dřevem, v němţ byly řezby květin, stromů a okřídlených tvorů.
Všechno, dokonce i podlaha, bylo pokryto zlatem. Kolem chrámu se prostíralo
rozlehlé nádvoří, kde se lidé mohli modlit k Bohu.
Po sedmi letech byl chrám konečně hotov. Šalamoun svolal všechny kněze a lidi
k slavnostnímu a důstojnému obřadu. Poté prostory chrámu vyplnila Boţí
přítomnost.
Venku se král Šalamoun postavil před lidmi a pomodlil se k Bohu. Nakonec
oslovil shromáţdění: „Kéţ je Bůh vţdy s námi. Kéţ jsme mu vţdy věrní a řídíme
se jeho přikázáními.“ Kdyţ byl obřad u konce, král Šalamoun uspořádal pro lid
bohatou hostinu. Trvala rovných sedm dní. Pak všem poţehnal a spokojené je
poslal domů.
9
NÁVŠTĚVA OKRSKOVÉHO
VIKÁŘE P. GÓRY
Na úvod malé vysvětlení: Slovo
vikariát znamená seskupení více
farností. Praha má celkem čtyři
takové vikariáty. Ten, do kterého
patří naše farnost, se nazývá
3. praţský a rozprostírá se od
Vinohrad aţ po Uhříněves nebo od Modřan aţ po Koloděje. V čele
vikariátu stojí zpravidla jeden z farářů, který má kromě péče o svou
farnost za úkol i starost o všechny farnosti ve vikariátu. Naším
vikářem je nyní P. Stanisław Góra, farář ze sousedních Vršovic. Otec
Stanisław ohlásil návštěvu v naší farnosti a slouţil ve středu 15. února
mši v kostele sv. Františka na Habrovce. Hned z jeho prvních slov
bylo jasné, ţe nepůjde o přísnou „vizitaci“, ale o přátelskou návštěvu.
Při mši nezapomněl ani oslovit rodinu, která přišla na bohosluţbu
připomenout si jiţ třetí výročí úmrtí našeho farníka Jana Winklera, mj.
velvyslance České republiky ve Velké Británii. Navodil tak od
začátku hřejivý a otevřený vztah s námi se všemi. A neskončilo jen u
hezkých slov při kázání. Členové farní rady byli po mši pozváni na
společnou večeři s otcem Stanisławem na michelskou faru. Večeře to
byla chutná, za coţ patří dík farnicím Martě Pechové, Marii Klepšové
a Dagmar Khekové. Ale bylo by málo, kdybychom jen „hodovali“.
Otec vikář se ţivě zajímal o ţivot v naší farnosti. Kaţdý z nás mohl
hovořit o tom, co si myslíme, ţe se v naší farnosti daří a co by se
mohlo zlepšit. P. Stanisław vše doprovázel svými postřehy a
připomínkami. Nepřikazoval, nekáral. Všechny si nás získal svým
otevřeným srdcem, nasloucháním i tím, ţe se za starosti naší farnosti
na závěr večera s námi modlil. A všichni jsme odcházeli domů nejen
s jeho pozdravy a ujištěním o modlitbě, nejen s novou inspirací, co
bychom mohli v naší farnosti dále podnikat, ale zejména s jistotou, ţe
máme ve vedlejší farnosti otce, či spíše bratra, který na nás myslí. A to
není málo.
Za farní radu Martin Vítek
Pán Bůh miluje své lidské děti
Jitřní píseň ptáci pějí,
medová vůně z rozkvetlých
lip se line,
10
ať krása světa nezahyne!
Krása světa pro spravedlivé a čestné lidi,
hlavně oni ať ji vidí!
za to, ţe si pomáhají
v jejich duších
vroucí cit se tají!
a Pán Bůh všechny dobré skutky vidí,
miluje své lidské děti
od století ke století.
Amen
Jarní nebe a dobro od Pána Boha
Jarní nebe je podobné
modrému safíru,
všichni dobří lidé na zeměkouli
při pohledu na něj
touţí po míru!
Všichni dobří lidé na zeměkouli
chrání přírodu
a přinesou ţíznícím květinám
Boţí dar – vodu!
A já pokorně prosím,
aby přestaly války,
a lidé byli vděčni Pánu Bohu,
ţe pořád bdí nad světem,
a chystá dobro boţím dětem!
Amen
Eva Marie Kubcová
VEČER POEZIE
Srdečně zveme na večer poezie, který se chystá na neděli 18. března
ve 20:00 hodin v sále na Habrovce. Vím, ţe ten večer bude akorát po
farním bazaru, takţe po náročné akci, ale je to také den mezi svátky
svatého Patrika a svatého Josefa, ale přesto jste všichni tímto zváni.
Antonín Lukeš, M.Id.
11
FARNÍ SÁL HABROVKA - ZPRÁVA ZA ROK 2011
Začnu dneska, jak jinak, neţli penězi :o) Vedle placených akcí, oslav,
setkání a cvičení jsme pomohli řadě veřejných akcí - níţe uvádím jen
ty, které byly zdarma. Je to dobře, ţe kdyţ sami nepomáháme, tak
můţeme podpořit někoho, kdo pomáhat umí, a na rozdíl od nás, také
skutečně pomáhá. Jste - či jsme - na to dost hrdí?
Nadace Dětský úsměv měla na Habrovce karneval. Stará se o zlepšení
podmínek dětí v kojeneckém ústavu v Krči. Školili
se
u
nás
dobrovolníci z Člověka v tísni. Skauti měli postní bohosluţbu a
setkání, o Vánocích „besídku“, kromě krčských oddílů mohla na
Habrovce svou akci uspořádat další dvě skautská střediska. Konalo se
zde setkání zaměstnanců a dobrovolníků Cesty Domů, skautské
schůzky (kdyţ v klubovně mrzlo), křest romského komiksu Příbjehi (s
Jiřím Langmajerem a Simonou Babčákovou), Jednota Baptistů
pořádala několik kursů animátorů – těch, co se starají o mládeţ, konal
se koncert střediska Raná péče (pomáhají postiţeným), poté byla
Benefice sdruţení Okamţik (pomáhají zrakově postiţeným).
Dále sem patří výroční akce o.s. Romodrom (byli báječní, hádejte,
komu pomáhají) a předškolní workshop znevýhodněných dětí Člověk v tísni je doučoval před začátkem školy, a tím končím tento
výběr.
Zadarmo byly také všechny farní akce, jejich seznam
vypisuju kaţdý rok, a znáte je z farního kalendáře a z ohlášek.
A teď konečně k těm penězům, koneckonců jsem vám, totiţ farnosti,
za ně odpovědný: Za sál se letos vybralo 220 005 Kč, podruhé přes
200 000 Kč (v r. 2010 to bylo 228 000 Kč).
Náklady (voda, plyn, elektřina, materiál na údrţbu, úklid) nejsou ještě
přesně vyčísleny, ale bývají cca 120 000 Kč. Díky všem, kdo zaplatili
více, díky všem, kdo přispěli jakoukoliv prací a pomocí, jmenovitě
Pavlu Steinbauerovi st., který se důsledně stará o část běţných
povinností, a Pavlíně Muzikářové za spolupráci při výměně koberce a
při malování. Ale opravdu díky i všem dalším, kteří mají zásluhu na
tom, ţe se sál zlepšuje a činnosti rozšiřují.
Josef Basík
A JEŠTĚ SÁL HABROVKA
Jsem za těch 12 let v sálu fakt ošoupanej, jsem pak i méně vrlej :o)
také času mám méně neţ dřív. Prosím, aby se starosti o sál někdo ujal,
je to pěkná zkušenost. Děkuju za první částečnou nabídku, ale ta
nestačí. O práci se můţe podělit několik lidí. Uţ jsem o tom psal, teď
12
v zimě a začátkem jara je menší provoz, a lze se to snadno naučit,
navíc já nikam nemizím a rád pomůţu (a budu si připadat děsně
důleţitej :o).
Josef Basík
VÁNOČNÍ POZDRAV
od Ramyy Sudhakara, adoptivní dívky naší farnosti.
V průběhu předloňského roku jsem se stala „styčným důstojníkem“ za
naši farnost v programu Adopce na dálku. Letos před Vánoci jsem na
svoji adresu dostala od naší adoptované dívky dopis spolu
s pozdravem ze vzdělávacího místa Dharma Jyothi Social Centre, kde
dívka Ramya studuje. Protoţe veškerá korespondence s Arcidiecézní
charitou chodí na moji adresu, je i dopis od Ramyy adresován mně.
Vzhledem, ţe obé bylo v angličtině, poţádala jsem Dášu Winklerovou
o překlad. Díky její ochotě Vám mohu tento dopis od Ramyy předat:
Má drahá podporovatelko,
je období Vánoc a já mám opět to potěšení popřát Vám i Vaší rodině
radostné Vánoce a úspěšný Nový rok. Ať Vás náš Pán hojně poţehná
svými dary. Moje studia pokračují hladce, úspěšně jsem sloţila
zářijové pololetní zkoušky a poté jsem měla krátké prázdniny
v Dasaře. Během prázdnin jsem si opakovala obtíţnější učební látku a
pomáhala jsem své mamince s prací. Dharma Jyothi Social Centre
organizovalo 21. srpna „tábor „profesního vedení“ pro všechny
sponzorované děti. Bylo to pro nás velmi uţitečné, neboť jsme se
dozvěděly mnohé o svém studiu a o svých moţnostech do budoucnosti.
Tábora se účastnilo mnoho dětí. V měsíci říjnu jsme slavili Deepavali.
Deepavali je pro hinduisty významný svátek. Ten den uctíváme bohyni
Lakšmí, zdobíme své domovy barevnými světly a odpalujeme rachejtle.
Moje matka nám uchystala rozličná překvapení a všichni jsme si ten
den moc uţili. Dostala jsem od Dharma Jyothi Social Centre na Vaše
útraty vánoční dárek. Moc Vám za něj děkuji. Teď máme zimu, počasí
je chladné a příjemné. Se srdečnými pozdravy končím svůj dopis, Vaše
milující dítě
Ramya Sudhakara
Myslím si, ţe by bylo velmi dobré, abychom napsali Ramyy dopis,
kde bychom jí vysvětlili, ţe je vlastně dítě naší farnosti a poslali jí
také pár fotografií.
Na všechny Vaše nápady, jak dopis napsat se těší
Ivana Zelinková, kontakt: [email protected]
13
FARNÍ KALENDÁŘ NA BŘEZEN 2012
Čt
Pá
So
Ne
Po
Út
1
2
3
4
5
6
St
7
Čt
Pá
So
Ne
Po
Út
St
8
9
10
11
12
13
14
Čt
15
Pá
So
16
17
Ne 18
Po
Út
19
20
St
Čt
Pá
So
21
22
23
24
Ne 25
17:00 Kříţová cesta – Michle
17:00 Kříţová cesta – Krč
2. neděle postní
9:00 úklid kostela - maminky - Krč
9:00 Noemi – kavárna Krč
12:00 mše sv. - Michle
18:30 farní biblická hodina – Krč
20:00 modlitba Taizé - od 19:30 nácvik zpěvu – Krč
17:00 – Kříţová cesta – Michle
17:00 – Kříţová cesta – Krč
3. neděle postní
17:30 Dětská mše – Krč
9:00 Sedmikrásek, program: čtení z Bible – Krč
12:00 mše sv. - Michle
18:30 – farní biblická hodina – Krč
9:00 zdobení věnců a květin na Druţnou neděli - Krč
17:00 – Kříţová cesta – Michle
17:00 – Kříţová cesta – Krč
Svátek svatého Patrika
18:00 příprava sálu na Druţnou neděli – Krč
4. neděle postní
Sbírka na charitní činnost arcidiecéze
9:00 Družná neděle - sál Krč
20:00 – Večer poezie – sál Krč
Slavnost sv. Josefa
9:00 úklid kostela – babičky – Krč
9:30 Čtyřlístek - kavárna Krč
12:00 mše sv. – Michle
17:00 – Kříţová cesta – Michle
17:00 – Kříţová cesta – Krč
Svatá Kateřina Švédská
14:00 – Postní rekolekce pro farnost – Michle
5. neděle postní
14
Po
Út
St
Čt
Pá
So
26 Slavnost Zvěstovaní Páně
Den modliteb za úctu k počatému ţivotu a za nenarozené děti
27 9:00 Sedmikrásek - přednáška o ekumenii Jany Erneyiové - Krč
28 12:00 mše sv. – Michle
18:45 – ekumenická biblická hodina - Krč
29 17:00 – Kříţová cesta – Michle
18:30 – schůze farní rady – fara
30 17:00 – Kříţová cesta – Krč
31 Světový den mládeţe – setkání mládeţe – Kobylisy
Neděle
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
POŘAD BOHOSLUŽEB
Michle
8:00
17:30 (s nešporami)
12:00
17:30
Habrovka
9:30
11:00 („dětská“)
19:00
17:30 
17:30
17:30
17:30
Svátost smíření:
obvykle půl hodiny před mší svatou, po domluvě kdykoliv jindy.
 Vţdy druhé pondělí v měsíci „dětská mše“
FARNÍ MODLITEBNÍ ÚMYSL NA BŘEZEN 2012
Za rodiny, za mládeţ, za dobré vztahy mezi generacemi a za nenarozené děti.
Farní list Řk farnosti u kostela Narození Panny Marie Praha–Michle, Baarova
23, Praha 4, 140 00; tel. 241 485 428; e-mail pro zasílání příspěvků do farního
listu: [email protected] (nebo moţno nechat texty příspěvků v sakristiích
kostelů), e-mail farnosti: [email protected]; www.volny.cz/farnost.michle.
Redakce textů: Jiří Šesták, Sedmikrásek: Josef Tlustý, doprava FL na faru:
Zdeněk Hučín. Ţádáme autory o pochopení pro redakční a jazykovou úpravu
zaslaných textů. Vychází 26.2.2012. Náklad 300 výtisků. Uzávěrka příspěvků do
dubnového čísla bude ve středu 14.3.2012 ve 23:59. Dubnové číslo vyjde
25.3.2012.
15

Podobné dokumenty