zprava_o_exportu_vm_2013_pdf_16735

Transkript

VÝROČNÍ ZPRÁVA
O KONTROLE VÝVOZU
VOJENSKÉHO MATERIÁLU,
RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ
A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ
V ČESKÉ REPUBLICE
ZA ROK 2013
Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2013
_________________________________________________________________________________________________________________
Obsah
Úvod...................................................................................................................................................3
1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití
a vývozu a technologií dvojího užití v České republice .........................................................................4
1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem ...........................................................................4
1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití ........................................................6
Změny v režimu vývozu do zemí mimo EU na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 258/2012:...................................................................................................................................7
1.3 Dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU ...........................................................9
1.4 Vývoz zboží a technologií dvojího užití ..................................................................................10
1.5 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO.....................13
1.6 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly.................................15
1.6.1 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)............................................................................15
1.6.2 Ministerstvo vnitra .......................................................................................................17
1.6.3 Ministerstvo obrany .....................................................................................................18
1.6.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel..............................................................19
1.6.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost ............................................................................21
1.6.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu..................................22
2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní ..........................23
2.1 Evropská unie .......................................................................................................................23
2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP...........................................................................23
2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU...................................................................26
2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí................................26
2.1.4 Pozice České republiky v rámci EU ................................................................................27
3. Mezinárodní spolupráce ..............................................................................................................27
3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) ..........................................................28
3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními
a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech ...............................................................................30
3.3 Kazetová munice ..................................................................................................................31
4. Mezinárodní kontrolní režimy......................................................................................................32
5. Mezinárodní embarga .................................................................................................................34
6. Přehled příloh..............................................................................................................................36
2
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Úvod
Usnesením č. 659 ze dne 21. srpna 2013 uložila vláda ministrovi průmyslu a obchodu „zpracovat v
roce 2014 ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí Výroční zprávu o kontrole vývozu vojenského
materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v České republice za rok
2013 a předložit ji vládě do 30. června 2014 a dále pro informaci Poslanecké sněmovně a Senátu
Parlamentu České republiky“ (dále jen „Zpráva“).
Zpráva byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) s využitím podkladů
z Ministerstva zahraničních věcí (MZV), Ministerstva obrany (MO), Ministerstva vnitra (MV),
Generálního ředitelství cel (GŘC) a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Předkládaná Zpráva respektuje metodiku zpracování společných výročních zpráv Evropské unie
(dále EU) a je jedenáctou Zprávou tohoto typu.
V první části je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem, obchodu s ručními
zbraněmi pro civilní použití, dovozu pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU a vývozu zboží
a technologií dvojího užití, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu.
Následuje hodnocení aktivit v oblasti mezinárodní spolupráce, informace o stavu přípravy
celosvětové Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a aktivity OSN v oblasti kontroly
ručních a lehkých zbraní v rámci Akčního programu k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného
obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech.
Další část Zprávy obsahuje informace o zapojení ČR do mezinárodních kontrolních režimů a popisuje
aktivity Wassenaarského ujednání (WA) při kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií
dvojího užití.
Poslední část Zprávy je věnována aktuálnímu přehledu mezinárodních zbrojních embarg, na jejichž
formulaci a aktualizaci se ČR v rámci mezinárodních organizací aktivně podílí.
Dokument doplňují přehledy obsahující číselné údaje o udělených povoleních k provádění
zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencích udělených pro jednotlivé obchodní
případy a tabulky licencí udělených na vývoz (prodej), dovoz (nákup) a dovoz s následným vývozem
(„brokering“), diferencované podle objemu, země konečného užití a podílu konečných uživatelů.
Při zpracování číselných údajů byl využit systém Elektronické licenční správy (ELIS) pro licenční a
povolovací řízení, který byl zaveden počátkem roku 2013, prostřednictvím něhož bylo mimo jiné
dosaženo stabilního a bezpečné uložení dat, včetně utajovaných informací ve smyslu zákona č.
412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších
předpisů. ELIS představuje modernizaci služeb MPO, která zásadně zrychlila a usnadnila povolovací
řízení a současně zvýšila jejich transparentnost.
3
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem,
ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití
v České republice
1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem
Kontrolní režim v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem
č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „Zákon č. 38/1994 Sb.“), který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce
státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničněpolitické
nebo bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení
zákona. Zákon č. 38/1994 Sb. stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence
a jejího užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání
sankcí za jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího licenčního režimu je zákonem svěřeno
MPO.
Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová. Podnikatelský subjekt
je oprávněn nabízet své výrobky a služby a vstupovat v jednání se zahraničními partnery teprve poté,
co obdrží příslušné rozhodnutí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským
materiálem. Držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem může být
v případě dovozu a vývozu pouze právnická osoba se sídlem na území ČR a od 30. června 2012
v rámci transferů mezi zeměmi EU i fyzická osoba.
Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského materiálu, se kterými může daná právnická
nebo fyzická osoba obchodovat, a dále seznam zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat.
Povolení vydává Licenční správa MPO po souhlasném stanovisku MZV, MV a MO.
Pro realizaci obchodní transakce musí držitel povolení k provádění zahraničního obchodu
s vojenským materiálem požádat o udělení licence, jejíž platnost může být i delší než jeden
kalendářní rok. To znamená, že její využití může zasahovat i do několika let. Licence zároveň určuje
podmínky, za kterých může být využívána.
O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa
MPO poté, co obdrží závazná stanoviska dotčených resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení
licence je vydáno, jestliže žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu
zahraničněpolitických nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Společnému postoji Rady
2008/944/SZBP a společné databázi denialů členských států EU).
4
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES do zákona č. 38/1994 Sb.
s účinností od 30. června 2012 došlo ke snížení administrativních úkonů a tím i usnadnění pohybu
vojenského materiálu v těch případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery ze členských
států EU, což se výrazně projevilo v roce 2013 na počtu správních řízení. Především došlo ke zrušení
dovozních licencí v rámci transferu mezi státy EU.
Pro vývozce je také důležité ustanovení směrnice, podle kterého vývozní licence k transferu, udělená
příslušným orgánem státu, platí v celé EU s tím, že k průvozu přes jiné členské státy nebo ke vstupu
na území jiných členských států by z jejich strany již neměla být vyžadována žádná další povolení.
To je však v protikladu se současnou praxí při vývozu vojenského materiálu mimo EU přes jiné členské
státy. Ze strany EU je členským státům dána možnost v předmětné problematice vydávat z důvodu
veřejné bezpečnosti tzv. tranzitní licence (mimo jiné s přihlédnutím ke čl. 36 Smlouvy o fungování EU
/SFEU/ a ke Společnému postoji Rady 2008/944/SZBP).
Klíčovou otázkou je, zda možnost daná členským státům ze strany EU je využívána v mezích
stanovených v čl. 36 SFEU, především zda není zneužívána a neslouží k diskriminaci vývozců z jiných
členských zemí (v daném případě z ČR), tzn. zda není naplněn zákaz stanovený v článku, že „tyto
zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastření
omezování obchodu mezi členskými státy“.
Problematiku tranzitních licencí proto v současné době lze řešit pouze v obecné rovině, kdy členským
státům je toto umožněno primárním právem EU, ale je nezbytné poukázat na konkrétní případy,
na nichž by bylo možno doložit, že některým členským státem je tato pravomoc zneužívána a je
v rozporu s právem EU. V této souvislosti nelze opomenout proklamované zásady společných
pravidel pro kontrolu vývozu vojenských technologií, a to zejména zásadu posílené spolupráce,
konvergence a vysokých společných standardů v rámci EU a zemí NATO.
Koncem roku 2013 bylo 202 právnických a jedna fyzická osoba držiteli povolení k provádění
zahraničního obchodu s vojenským materiálem, nových povolení bylo vydáno celkem 59. Současně
bylo provedeno 75 úprav povolení týkající se buď rozšíření o položku vojenského materiálu, se kterou
může právnická osoba obchodovat, nebo rozšíření seznamu zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost
realizovat. Zamítnuty byly dvě žádosti o teritoriální rozšíření týkající se Běloruska.
K vývozu vojenského materiálu bylo v roce 2013 uděleno 1 128 licencí v hodnotě 12 638,9 mil. Kč
(486,6 mil. €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí, včetně licencí udělených
v minulých letech, (dále pouze „využití“) činila 7 431,2 mil. Kč (286,1 mil. €).
Na žádost Ministerstva zahraničních věcí Licenční správa MPO v září 2013 pozastavila vývoz
vojenského materiálu do Egypta, a to v souvislosti se zhoršující se situací v regionu.
5
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Do zemí EU bylo vydáno 467 transferních licencí na vývoz, využití pak činilo 2 304,8 mil. Kč (88,7 mil.
€). Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Slovenské republiky (88), Polska (69) a Německa (55).
Hodnotově největší byl vývoz do Slovenské republiky − 465,9 mil. Kč (17,9 mil. €) a Polska ‒ 328,1 mil
Kč (12,63 mil. €) do Rakouska ‒ 327,4 mil. Kč (12,6 mil. €) a Bulharska ‒ 226,4 mil. Kč (8,7 mil. €).
Největší počet licencí k vývozu do zemí mimo EU bylo vydáno do Spojených států amerických (59),
Izraele (50) a Thajska (38). Hodnotově největší vývoz byl realizován do Vietnamu ‒ 1124,6 mil. Kč
(43,3 mil. €), Spojených států amerických ‒ 733,7 mil. Kč (28,2 mil. €) a Egypta ‒ 631,7 mil. Kč
(24,3 mil. €).
Pro dovoz vojenského materiálu bylo uděleno 485 licencí v hodnotě 27 090,9 mil. Kč (1 043 mil. €).
Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí, včetně licencí udělených v minulých
letech, činila 1 573,8 mil. Kč (60,59 mil. €). Od 30. června 2012 došlo ke zrušení dovozních licencí
v rámci transferu mezi státy EU.
Pro dovoz spojený s následným vývozem (brokering) bylo vydáno celkem 33 licencí v celkové
hodnotě dovozu 94,5 mil. Kč (3,6 mil. €) a následného vývozu v hodnotě 168,4 mil. Kč (6,5 mil. €).
Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí při dovozu činila 78,2 mil. Kč (3,0 mil. €)
a při vývozu 70,1 mil. Kč (2,7 mil. €). Hodnotově byl realizován největší dovoz z Ruské federace
28,6 mil. Kč (1,1 mil. €) spojený s vývozem do Bangladéše v hodnotě 31,2 mil. Kč (1,2 mil. €).
1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití
Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole
obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů (dále jen „Zákon
č. 228/2005 Sb.“).
Česká republika je vázána společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií
a vojenského materiálu EU (Společným postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně
právní povahy, především pak mezinárodními sankcemi v oblasti vývozu zbraní a střeliva.
Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny náležitosti žádosti, vyžadují-li to bezpečností zájmy ČR
nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné
v případě nedodržení podmínek stanovených v povolení, nepravdivých údajů uvedených v žádosti
nebo vyžadují-li to bezpečnostní zájmy ČR.
Ke 30. září 2013 se stalo účinným Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne
14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti
nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který
doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu
6
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
(protokol OSN o střelných zbraních) a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných
zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva.
Uvedení Nařízení je závazné a přímo použitelné v celém svém rozsahu ve všech členských státech
s tím, že některé jeho články se musí implementovat prostřednictvím vnitrostátních legislativ
členských států EU.
Česká republika připravila provedení těchto článků do českého právního řádu prostřednictvím novely
zákona č 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje
z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů. Současně byl připraven nový prováděcí
předpis zákona č. 228/2005 Sb., jímž je nařízení vlády č. 282/2013 Sb., o stanovení seznamu
stanovených výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz nebo přepravu, o stanovení
některých podmínek pro určené výrobky, za nichž lze uskutečnit jejich vývoz, a o stanovení náležitostí
a vzorů žádostí o udělení povolení a povolení k vývozu s účinností od 30. září 2013.
Změny v režimu vývozu do zemí mimo EU na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 258/2012:

Rozdělení střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva pří vývozu do třetích zemí
do 15 kategorií.

Povinnost žádat o udělení povolení k vývozu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí
a střeliva do třetích zemí i pro neobchodní vývozy prováděné fyzickou osobou nebo právnickou
osobou usazenou v České republice.

Nové typy povolení k vývozu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva do třetích
zemí:
−
jednorázové povolení k jednotlivé přepravě jedné či více střelných zbraní, jejich součástí,
hlavních částí a střeliva jednomu konkrétnímu příjemci ve třetí zemi;
−
vícenásobné povolení k vícenásobné přepravě jedné či více střelných zbraní, jejich
součástí, hlavních částí a střeliva jednomu konkrétnímu příjemci ve třetí zemi;
−
souhrnné povolení k vícenásobné přepravě jedné či více střelných zbraní, jejich součástí,
hlavních částí a střeliva několika konkrétním příjemcům v jedné či více třetích zemích.

Povinnost žadatele předložit potřebné doklady, které prokazují, že dovážející třetí země povolila
příslušný dovoz střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva.

Povinnost žadatele předložit potřebné doklady, které prokazují, že třetí země tranzitu neměla
námitky proti tranzitu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva.
7
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
(Pozn.: Není vyžadováno v případě vývozu námořní nebo vzdušnou cestou a přes přístavy
či letiště třetích zemí za předpokladu, že nedojde k překládce nebo změně dopravního
prostředku).

Udělení povolení k vývozu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních částí a střeliva do třetích
zemí na základě závazných stanovisek MZV z hlediska zahraničněpolitických zájmů České
republiky a dodržování mezinárodních závazků České republiky, zejména závazků vyplývajících
z vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a ze členství České
republiky v mezinárodních organizacích a MV z hlediska vnitřního pořádku a bezpečnosti.

Nově byla zavedena možnost pozastavit čerpání povolení k vývozu, dovozu a přepravě střelných
zbraní a střeliva.
K uvedené problematice uspořádala Licenční správa v roce 2013 informativní semináře a instruktáže.
V roce 2013 bylo vydáno celkem 1 142 povolení k vývozu střelných zbraní, jejich součástí, hlavních
částí a střeliva, 3 žádosti byly zamítnuty.
Celková realizace vývozů v roce 2013 činila 2 264 936 tis. Kč.
Revolvery a pistole: 56 752 ks v hodnotě 428 163 tis. Kč
Vývozy se uskutečnily do celkem 66 zemí. Největší realizované vývozy:
1. USA
32 305 ks
228 163 480 Kč
2. JAR
3 002 ks
18 318 446 Kč
910 ks
30 017 848 Kč
4. Paraguay
2 319 ks
11 742 979 Kč
5. Kanada
2 155 ks
21 242 181 Kč
3. Pákistán
8
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Dlouhé zbraně: 65 793 ks, 481 163 tis. Kč
Vývozy se uskutečnily do celkem 62 zemí. Největší realizované vývozy:
1. USA
25 028 ks
159 045 675 Kč
2. Ruská federace
9 818 ks
72 517 006 Kč
3. Thajsko
8 543 ks
54 679 278 Kč
4. Kanada
6 052 ks
51 235 499 Kč
5. Austrálie
3 859 ks
25 703 863 Kč
Náboje: 565 955 182 ks, 989 130 078 Kč
Vývozy se uskutečnily celkem do 66 zemí.
1.3 Dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU
Právní rámec, upravující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků z hlediska jejich technických
parametrů a souladu s bezpečnostními předpisy Společenství, je s účinností od 1. srpna 2011 dán
nařízením vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž
lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení (dále jen „nařízení“). Nařízení je
prováděcím předpisem k zákonu č. 228/2005 Sb., kterým se zavádí povolovací režim na dovoz
pyrotechniky vyrobené mimo Společenství.
Nařízení stanovuje pro dovozce pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU povinnost předložit
při uvedení vybraných pyrotechnických výrobků do volného oběhu na celním území ČR povolení
k dovozu, které ve správním řízení uděluje Licenční správa MPO. Dovozní povolení je vydáno
na základě certifikátu vydaného podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva
a pyrotechnických předmětů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo
certifikátu vydaného oznámenou osobou v jiném členském státě EU podle směrnice Evropského
parlamentu a Rady č. 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh. Další podmínkou je
doložení smluvního zajištění dovozu a poskytnutí informací o konečném uživateli pyrotechnických
výrobků.
Celní orgán má tak k dispozici dovozní povolení s identifikovanými výrobky, jejich množstvím a cenou,
přičemž bylo již v průběhu povolovacího řízení prokázáno, že dovážená pyrotechnika odpovídá
požadovaným normám EU.
9
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo v roce 2013 vydáno celkem 67 povolení (65 z Číny,
1 z Japonska a 1 ze Švýcarska) s deklarovanou dovozní hodnotou 321 587 tis. Kč.
1.4 Vývoz zboží a technologií dvojího užití
Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické
a biologické oblasti. Přestože jsou primárně vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být
vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem použity i pro vojenské účely, zejména k výrobě
zbraní hromadného ničení (dále jen „ZHN“) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní.
Systém kontroly exportu v této oblasti, jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření ZHN, je
mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní
v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný společný systém kontrol vývozu
zboží a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky
a povinnostmi členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů (viz další část
Zprávy) a EU v oblasti nešíření ZHN.
V červnu roku 2003 přijaly členské státy EU, na úrovni hlav států a předsedů vlád, Akční plán
o nešíření zbraní hromadného ničení a v prosinci roku 2003 pak byla Evropskou radou přijata
Strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení. Tou je konkrétně dáno, že musí být posílena
politika a postupy kontrol vývozu zboží dvojího užití.
Radou bezpečnosti OSN byla v dubnu 2004 přijata rezoluce č. 1 540, kterou se všechny státy
zavázaly, že přijmou a posílí účinná opatření k zavedení tuzemských kontrol za účelem zabránění
šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením příslušných
kontrol souvisejících materiálů, a za tímto účelem mimo jiné zavedou kontroly tranzitu
a zprostředkování. Proto koncem roku 2006 vydala Evropská komise Sdělení o přezkumu režimu
pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití a současně předložila návrh přepracovaného
nařízení Rady. Primárními důvody bylo zvýšit účinnost kontrol pro zajištění vyšší bezpečnosti, zajistit
kvalitnější
regulační
prostředí
pro
výrobní
odvětví
a dosáhnout
větší
konzistentnosti
při uplatňování nařízení členskými státy přijetím obecných zásad nebo osvědčených postupů
pro jeho provádění.
Režim kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití je prováděn v rámci společné obchodní
politiky EU podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství
pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, jež je závazné
v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU (toto nařízení nahradilo předchozí
nařízení Rady (ES) č. 1334/2000, které bylo platné od roku 2000). Přílohou nařízení je stanoven
seznam zboží dvojího užití, který shrnuje zboží uvedené na seznamech dohodnutých v jednotlivých
10
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
mezinárodních kontrolních režimech, tj. Wassenaarském ujednání (WA), Australské skupině (AG),
Skupině jaderných dodavatelů (NSG) a Režimu kontroly raketových technologií (MTCR). Seznam
kontrolovaného zboží je každoročně aktualizován v souladu s příslušnými závazky a povinnostmi,
které každý členský stát přijal jako člen mezinárodních režimů nešíření ZHN a dohod o kontrole
vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv.
K implementaci režimu kontroly vývozu byl na národní úrovni přijat zákon č. 594/2004 Sb., jímž se
provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování
a tranzitu zboží dvojího užití, který byl novelizován zákonem č. 343/2010 Sb. s účinností
od 7. prosince 2010. Tento zákon upravuje zejména kontrolu vývozu zboží dvojího užití, dále
práva a povinnosti osob přepravujících toto zboží z území České republiky na území jiného
členského státu Evropské unie a osob dovážejících toto zboží do České republiky a nově i kontrolu
poskytování zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího užití a jeho tranzitu.
Zákonem se provádí i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/SZBP ze dne 22. č ervna
2000, o kontrole technické pomoci týkající se určitých konečných vojenských použití.
Licenčnímu řízení podléhá zejména vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného
zboží (příloha I nařízení Rady č. 428/2009) a které lze z území Společenství vyvážet jen na základě
vývozního povolení. Povolení je také udělováno k poskytování zprostředkovatelských služeb
a poskytování technické pomoci.
Jednotlivá povolení pak vydávají příslušné licenční úřady každé členské země, v níž je vývozce zboží,
zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci usazen. Vývozní povolení má předepsanou
formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi Evropské unie, než ve které bylo povolení
vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno
o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských
zemí.
Koncem roku 2011 bylo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2011 doplněno
do přílohy II nařízení Rady č. 428/2009 5 nových Všeobecných vývozních nařízení EU, na základě
kterých může být vyváženo určité zboží do určitých míst určení, a to za podmínek stanovených
v jednotlivých povoleních. Vývozci mohou tedy využívat 6 Všeobecných vývozních nařízení EU:
č. EU001 − Vývoz do Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, na Nový Zéland, do Švýcarska včetně
Lichtenštejnska, do Spojených států amerických, č. EU002 − Povolení pro vývoz určitého zboží dvojího
užití do určitých míst určení, č. EU003 − Vývoz po opravě/výměně, č. EU004 − Dočasný vývoz
na výstavu nebo veletrh, č. EU005 − Telekomunikace a č. EU006 − Chemické látky. K využívání
všeobecných vývozních nařízení EU se vývozci musí zaregistrovat na MPO.
11
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I nařízení Rady č. 428/2009, je
vyžadováno i tehdy, jestliže byl vývozce informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé
nebo z části určeno k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní
či jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem,
údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou
nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést. Dále je povolení vyžadováno,
vztahuje-li se na kupující zemi nebo zemi určení zbrojní embargo a vývozce byl informován,
že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno pro vojenské konečné použití nebo
že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití jako díly nebo součásti
zboží uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu a vyvezeného bez povolení
nebo v rozporu s povolením.
Již od roku 2005 informuje MPO známé vývozce zboží, zařazeného podle Českého integrovaného
tarifu pod podpoložkami 8456‒8466 (jedná se o různé typy obráběcích strojů, vč. příslušenství),
že bez ohledu na to, zda splňují technické požadavky uvedené v seznamu kontrolovaného zboží,
či nikoliv, lze jejich vývoz do Íránu a Sýrie uskutečnit pouze na základě individuálního vývozního
povolení uděleného Licenční správou MPO. V návaznosti na mezinárodní sankce uplatňované vůči
KLDR je vyžadováno povolení pro vývoz širokého sortimentu výrobků do tohoto teritoria. Postupně
bylo upozorněno 232 vývozců a další jsou na tuto povinnost upozorňováni na základě informací
získaných především od GŘC.
Zodpovědným orgánem pro vydávání vývozních povolení je Licenční správa MPO. Spolupracujícími
orgány při posuzování jednotlivých žádostí o vývozní povolení jsou MZV, MO, MV a zpravodajské
služby, které vydávají svá stanoviska z pohledu své působnosti, GŘC, které je ze zákona
kontrolním orgánem, a také SÚJB jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické
a biologické položky.
Jedním z klíčových prvků systému kontroly exportu zboží a technologií dvojího užití je spolupráce
s podnikovou sférou. Vývozci a zejména výrobci jsou spolu se státními orgány spoluodpovědnými
za účinnost kontrolního systému. Výměna informací o aplikaci systému vývozních kontrol probíhá
především formou konzultací při běžném styku žadatelů s MPO v rámci procesu vyřizování jejich
žádostí. Vývozci mají možnost získat ucelené a aktuální informace na webových stránkách MPO
nebo na seminářích pořádaných MPO.
V roce 2013 MPO vydalo v oblasti zboží a technologií dvojího užití celkem 374 rozhodnutí, z toho:

344 udělených povolení k vývozu do 59 zemí v celkové hodnotě 7092 130 tis. Kč,

15 neudělených vývozních povolení,
12
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________

15 správních řízení bylo zastaveno podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) až c) zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Kromě toho MPO vydalo ve 29 případech stanoviska k žádostem vývozců o předběžné prověření
možnosti vydání povolení nebo k posouzení potřeby žádat o povolení.
Nejvýznamnějšími státy, do kterých byly vyváženy položky dvojího použití, byly v roce 2013 Ruská
federace (88x), Čína (34x), Írán (10x), Indie (28x), Turecko (23x), USA (9x), Bělorusko (16x), Saúdská
Arábie (10), Izrael (12x) a Spojené arabské emiráty (8x).
Nejčastěji vyváženými položkami v roce 2013 byly:

strojírenské
výrobky
(obráběcí
stroje
včetně
náhradních
dílů,
zařízení
Nanospider
vč. příslušenství, přenosný detektor explosiv Explonix, modelářský motor ZDZ),

z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný, krasol (kapalný polybutadién
s koncovými –OH skupinami) a kyselina fluorovodíková, uhlíková a aramidová vlákna,

rastrovací elektronové mikroskopy,

detekční trubičky, detekční papírky bojových chemických látek,

ochranné plynové masky a filtry.
V roce 2013 byly provedeny registrace dalších 19 vývozců k využití Všeobecných vývozních
povolení EU001, EU002, EU003 a EU004, a celkem tak může vyvážet na základě všeobecných
vývozních povolení 90 firem.
1.5 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy
MPO
V následující tabulce je uveden přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční
správy MPO za období od 1. ledna do 31. prosince 2013 spolu s úkony, na základě kterých byly tyto
příjmy uskutečněny.
Správní úkon
Počet provedených
správních úkonů
Příjmy ze správních úkonů
(v Kč)
Povolení obchodu s vojenským
materiálem
59
1 180 000
(poplatek na účet − 20 000 Kč)
13
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Licence − vojenský materiál
(poplatek − kolek 1 000 Kč)
Povolení − civilní zbraně a střelivo
(poplatek − kolek 500 Kč)
Povolení − pyrotechnika
Povolení − mezinárodní kontrolní režimy
1 404
1 404 000
1 485
724 500
67
32 500
353
176 500
12
6 000
3
18 000
Povolení − obchodování s některým
zbožím, které by mohlo být použito pro
trest smrti, mučení nebo jiné kruté,
nelidské či ponižující zacházení nebo
trestání
Pokuta za správní delikt
(na účet)
Kopie stran ze správních spisů
Příjmy celkem
465
3 541 965
Poznámka:
Od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu, civilních zbraní
a střeliva pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků a dovozu
pyrotechnických výrobků pro účel výstav, předvedení a bezúplatného dovozu vzorků.
14
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
1.6 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly
1.6.1 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
Role a postavení ministerstva při kontrole vývozu vojenského materiálu vyplývají ze zákona
o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, který definuje stanovisko tohoto ministerstva jako
závazné. MZV je tímto zákonem stanovena povinnost, že udělené licence a následný vývoz
vojenského materiálu nebudou v rozporu se zahraničněpolitickými zájmy České republiky, a to
zejména závazky vyplývající z vyhlášených mezinárodních smluv a členství České republiky
v mezinárodních organizacích.
Zahraničněpolitický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní sérii aspektů bezpečnostněpolitických,
lidskoprávních, humanitárních a dalších. Politika v této oblasti vychází z komplexního posuzování
exportů celým aparátem ministerstva včetně aktivního zapojení zastupitelských úřadů, konzultací
s partnery v EU a dalšími mezinárodními aktéry. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl
v souladu s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem dovážející země. Další rovinou je
minimalizace rizika, že vývoz bude realizován jinak, než jak je deklarováno a garantováno
v dokumentaci. Tato rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a případným dalším šířením
vyváženého materiálu (záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům než těm, kteří jsou uvedeni
v dokladu o konečném užití, pečlivě zkoumají také ostatní státní orgány zapojené do licenčního řízení.
MZV během hodnoticího procesu, na kterém se podílí vždy několik odborů ministerstva, komplexně
posuzuje každý případ exportu vojenského materiálu do zemí konečného užití mimo EU, situaci
v zemi konečného užití, subjekt konečného uživatele i zahraničního smluvního partnera a rovněž
deklarovaný způsob konečného užití zboží. Je také přihlíženo k dalším okolnostem a dopadům, které
by dodávka mohla mít na stav a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, dále na vnitřní
bezpečnostní situaci v zemi či na narušení regionální rovnováhy a celkovou situaci v regionu. Jasným
vyjádřením základních hledisek je osm kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, o které tato
Zpráva pojednává v následující kapitole. MZV posuzuje žádosti o vývozní licence vždy podle země
skutečného konečného užití vojenského materiálu, i když je zboží vyváženo přes území dalšího státu,
např. členské země EU.
Výše uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocovány v úzké spolupráci
ústředí MZV v Praze a zastupitelských úřadů s působností v zemi deklarovaného uživatele. Tento
proces je v některých případech časově náročný, zejména tehdy, nemá-li Česká republika v zemi své
zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je v těchto případech nuceno žádat v souladu
se zákonem o prodloužení dvacetidenní lhůty. Čím dál více se také rozvíjí systém vzájemných
formálních i neformálních konzultací s ostatními členskými státy EU. MZV se snaží formou
15
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
preventivního dialogu a komunikace s vývozci předcházet podání žádostí o exportní licence, které by
byly pro ministerstvo jednoznačně neprůchodné. Tímto způsobem se snižuje nejen administrativní
zátěž státního aparátu, ale také riziko zbytečně vynaložených nákladů na straně exportérů. Současně
s tím se sníží i riziko vzniku případných soudních sporů. MZV ve spolupráci se zastupitelskými úřady
využívá při formulaci svých souhlasných stanovisek k žádostem o vývozní licence možnosti stanovit
postlicenční kontrolní podmínky, které snižují riziko možného porušení kritérií Společné pozice Rady
2008/944/SZBP a zároveň vytvářejí tlak na straně konečného uživatele, aby se choval transparentněji
a zodpovědněji při nakládání s dováženým vojenským materiálem.
Systém využívání preventivního dialogu a komunikace s exportéry i možnost vývozců vznést
předběžný dotaz formální cestou vedl v uplynulých letech k významnému snížení počtu zamítnutých
žádostí o udělení licencí k vývozu vojenského materiálu z důvodu nesouladu se zahraničněpolitickými
zájmy České republiky. MZV v rámci kontaktů s exportéry i zástupci zájmových sdružení otevřeně
deklaruje svůj postoj k jednotlivým teritoriím potenciálního vývozu, informuje o existenci zbrojních
embarg a dalších restriktivních opatření i o pohledu ministerstva na exporty jednotlivých kategorií
vojenského materiálu. Exportéři tak mají obvykle dostatek informací k tomu, aby mohli zvážit, zda má
v tom kterém konkrétním případě smysl podávat žádost o licenci k vývozu.
Ve dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu zaujímá MZV, v souladu s českou
legislativou, stanovisko také k žádostem o povolení obchodu s vojenským materiálem. V roce 2013
MZV ze zahraničněpolitického hlediska nezaujalo negativní stanovisko k žádné žádosti o udělení
povolení z důvodu nepřijatelnosti subjektu žádajícího o povolení.
Současně je ale nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k obchodování jeho teritoriální
zaměření. MZV v roce 2013 neudělilo souhlas s povolením k obchodu s vojenským materiálem, resp.
omezilo teritoriální platnost povolení k obchodování o ta teritoria, která byla předmětem zbrojního
embarga ze strany mezinárodního společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní
či regionální bezpečnost nebo zahraničněpolitické zájmy ČR, případně jejích spojenců.1 S ohledem
na existenci restriktivních opatření a zahraničněpolitický zájem neudělovalo ministerstvo v roce 2013
souhlas s povolením k obchodu s vojenským materiálem pro Sýrii, Írán, Somálsko, Súdán, Bělorusko,
Kubu, Severní Koreu, Eritreu a Zimbabwe.
MZV se i díky intenzivní komunikaci s podnikatelským sektorem snaží zřetelněji definovat průsečík
zahraničněpolitických zájmů České republiky a zájmu státu i soukromého sektoru na rozvoji exportní
relace. MZV si je vědomo skutečnosti, že bezpečnostní a obranný průmysl je v ČR tradičním
průmyslovým odvětvím, jež má exportní potenciál, nabízí produkty s vysokou přidanou hodnotou
a v některých případech plní úlohu významného regionálního zaměstnavatele.
1
Tuto problematiku řeší také kapitola 5 − Mezinárodní zbrojní embarga.
16
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
V roce 2013 byla usnesením vlády České republiky č. 631 ze dne 14. srpna 2013 schválena Strategie
vztahu státu a obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky. Strategie byla připravována
od roku 2012 k tomu ad hoc zřízenou mezirezortní pracovní skupinou s cílem systémového
zarámování oblasti vztahů mezi sektorem obranného a bezpečnostního průmyslu a státními
institucemi v měnících se bezpečnostních, právních a ekonomických podmínkách. Přijetím Strategie
reagovala státní správa na poptávku ze strany Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR
a podnikatelského sektoru i na potřebu širšího mezirezortního přístupu k řadě témat provázaných
s touto problematikou.
V říjnu 2013 pak byla v souladu s usnesením vlády č. 613 v rámci Výboru pro koordinaci zahraniční
bezpečnostní politiky ČR ustavena stálá Odborná pracovní skupina pro obranný a bezpečnostní
průmysl. Cílem mezirezortní pracovní skupiny je implementace závěrů Strategie a zároveň by se tato
skupina měla stát dosud chybějícím fórem pro odbornou diskuzi mezi zástupci jednotlivých rezortů,
jejichž působnosti se dotýkají problematiky obranného a bezpečnostního průmyslu, a mezi státní
správou a podnikatelským sektorem. V říjnu 2013 proběhlo ustavující zasedání Odborné pracovní
skupiny pro obranný a bezpečnostní průmysl a byl schválen její Plán činnosti pro období 2013 a 2014,
vymezující 4 prioritní témata činnosti. V listopadu 2013 proběhlo první řádné zasedání Odborné
pracovní skupiny k tématu podpory obranného a bezpečnostního výzkumu a vývoje. Činnost této
skupiny bude pokračovat dalšími zasedáními v roce 2014.
V rámci spolupráce při zajišťování kontroly vývozu zboží dvojího užití zaujímá MZV stanovisko
ze zahraničněpolitického hlediska i k žádostem o vývozní povolení pro toto zboží.
1.6.2 Ministerstvo vnitra
Ze zákona vyplývá pro MV povinnost vydávat ve stanovené lhůtě závazná stanoviska pro MPO
ke všem žádostem o vydání povolení a udělení licencí k zahraničnímu obchodu s vojenským
materiálem, a to z pohledu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva.
Při vydávání závazných stanovisek MV úzce spolupracuje se zpravodajskými službami a Policií ČR,
od kterých získává informace důležité pro posouzení žádosti. Následně provádí jejich analýzu,
posuzuje jejich relevantnost a teprve poté zpracuje závazné stanovisko pro MPO. Aby byla zajištěna
rovnost všech žadatelů, vydalo MV interní předpis, kterým se stanoví postup při vydávání vyjádření
a při poskytování informací pro MPO. V případě potřeby je samozřejmostí, že získané informace jsou
diskutovány a vyhodnocovány pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve
následně zpracuje MV závazné stanovisko, které musí být zejména u negativního rozhodnutí řádně
odůvodněno. Všechna závazná stanoviska MV zpracovává ihned po obdržení podkladů
od zpravodajských služeb a Policie ČR, a to ve lhůtách stanovených zákonem.
17
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Úloha a postavení MV při kontrole vývozu zboží dvojího použití vyplývají ze zákona č. 594/2004 Sb.,
jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití,
v platném znění. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené
lhůtě ke všem žádostem o vydání vývozního povolení z pohledu bezpečnostních zájmů České
republiky. Při tomto spolupracuje obdobným způsobem jako u zahraničního obchodu s vojenským
materiálem s Bezpečnostní informační službou a Policejním prezidiem České republiky.
Policie ČR v roce 2013 vydala 1 235 zbrojních průvodních listů k trvalému vývozu zbraní, na jejichž
základě byla vyvezena 1 zbraň kategorie A, 1 101 kategorie B a 348 kategorie C. Dále vydala 817
zbrojních průvodních listů k trvalému dovozu a na jejich základě byly dovezeny 2 zbraně kategorie A,
557 kategorie B a 979 kategorie C.
V souvislosti s novelou zákona č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR
omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, v platném znění, MV nově vydává
pro MPO závazné stanovisko k žádostem o udělení povolení k vývozu zbraní a střeliva, které nejsou
vojenským materiálem. I při této činnosti spolupracuje se zpravodajskými službami a Policejním
prezidiem ČR.
1.6.3 Ministerstvo obrany
Ministerstvo obrany (dále jen „MO“) v rámci řízení o žádostech o vydání povolení k provádění
zahraničního obchodu s vojenským materiálem vydává pro MPO závazná stanoviska z hlediska
zabezpečování obrany ČR. V roce 2013 obdrželo celkem 83 žádostí od 75 žadatelů. Ve všech
případech vydalo souhlasné stanovisko.
MO také vydává závazná stanoviska k žádostem o vydání certifikátu a žádostem o vydání licence
pro držitele povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem z hlediska
zabezpečování obrany ČR.
Stanovisko MO je vyžadováno, jedná-li se o významný vojenský materiál podle zákona o zahraničním
obchodu s vojenským materiálem.
V roce 2013 MO obdrželo celkem 106 žádostí podaných 261 subjekty. Z toho bylo 18 žádostí
o prodloužení doby platnosti již vydané licence, 10 žádostí o stanovisko k dovozu významného
vojenského materiálu, 9 žádostí o stanovisko k dovozu služby související s významným vojenským
materiálem (údržba, opravy), 6 žádostí o stanovisko k vydání souhrnné licence, 32 žádostí o vydání
licence k transferu a 31 žádostí o vydání licence k vývozu významného vojenského materiálu.
Z hlediska komoditního se jednalo o ruční palné zbraně, velkorážní výzbroj a munici, raketovou
techniku, tanky a obrněnou techniku, vojenská vozidla, raketovou techniku, leteckou techniku
18
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
a ženijní techniku, kryptografická zařízení a služby spojené s vývozem významného vojenského
materiálu (záruční a generální opravy).
Z toho bylo ve 100 případech vydáno kladné stanovisko a ve 2 případech MO vydalo nesouhlas
s transakcí.
Z teritoriálního hlediska se jednalo o následující státy: Alžírsko, Anglie, Argentina, Austrálie, Bahrajn,
Bulharsko, Egypt, Etiopie, Francie, Irák, Izrael, Jemen, Kambodža, Kanada, Litva, Lucembursko,
Maďarsko, Německo, Nigérie, Nizozemsko, Norsko, Pákistán, Polsko, Rusko, Saudská Arábie,
Slovensko, Srbsko, Švýcarsko, Thajsko, Tunisko, Uganda, Ukrajina, Uruguay, USA, Velká Británie,
Vietnam.
Stanovisko MO k souhrnným licencím bylo vydáno 6 žadatelům pro teritoria Itálie, Litva, Maďarsko,
Polsko, Řecko, Slovensko a Velká Británie.
Postup pro vydání stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem upravuje vnitřní
předpis MO a v rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné útvary ministerstva. V dílčích stanoviscích
těchto útvarů jsou kromě hlediska zabezpečování obrany ČR zohledněny i mezinárodní závazky
vyplývající z členství ČR v NATO, EU, OSN a OBSE, kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU
2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií
a vojenského materiálu, a v neposlední řadě i závazky vyplývající z nutnosti dodržovat ustanovení
Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (publikované pod č. 94/2004 Sbírky
mezinárodních smluv) a Vídeňského dokumentu.
1.6.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel
Celní orgány dohlížejí na to, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze osobami,
kterým bylo uděleno povolení podle zákona č. 38/1994 Sb., a zda je prováděn v rozsahu
a za podmínek stanovených vydanými licencemi. Celní správa ČR dále provádí kontrolní činnost
vývozu zboží dvojího užití podle zákona č. 594/2004 Sb. V roce 2013 došlo k vývozu 3 999 položek
zboží dvojího užití uvedených v celních prohlášeních, na které bylo vydáno MPO − Licenční správou
individuální vývozní povolení nebo bylo použito všeobecné vývozní povolení, případně bylo použito
vývozní povolení vydané příslušným orgánem jiného členského státu EU.
Za období 1. ledna 2013 až 31. prosince 2013 jsou evidovány v databázi GŘC následující počty
vývozů a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu:
19
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Počet
Číslo
vývozů
119
8710
Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části
a součásti těchto vozidel
8801
Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogala a ostatní bezmotorové prostředky
pro létání (letouny)
8802
Ostatní letadla (např. vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic)
a balistické a kosmické nosné rakety
8803
Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802
8804
Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části
a součásti a příslušenství
8805
Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení
pro přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní
přístroje pro pozemní výcvik a jejich části a součásti
9301
Vojenské zbraně jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307
9302
Revolvery a pistole jiné než čísel 9303 nebo 9304
9303
Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně
556
9304
Ostatní zbraně (např. pušky, karabiny a pistole na pero…) vyjma sečných
a bodných zbraní čísla 9307
191
9305
Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304
776
9306
Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich
části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti včetně broků
všech druhů a nábojových krytek
748
33
158
2 005
692
9
92
1 344
Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní,
kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží.
Celní správa ČR v roce 2013 prováděla ve 22 případech šetření z důvodu podezření z nelegálního
obchodování s vojenským materiálem, zbraněmi či výbušninami. V případě vojenského materiálu
se jednalo především o balistické materiály a náhradní díly k vojenským vozidlům, vrtulníkům
a letounům. Dále bylo Celní správou ČR zjištěno, že v roce 2013 došlo v 5 případech k porušení
zákona č. 594/2004 Sb.
20
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
1.6.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
SÚJB jako ústřední orgán státní správy zabezpečuje úkoly vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných
zbraní (NPT), z Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) a z Úmluvy o zákazu biologických
a toxinových zbraní (BTWC). SÚJB jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické
a biologické položky v rámci své kompetence a v souladu se zákony č. 18/1997 Sb.,
o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů, v platném znění, č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem
chemických zbraní, v platném znění, a č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících
se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona,
v platném znění, vykonává státní dozor nad chemickými, biologickými a radioaktivními látkami
a jadernými materiály a kontrolu povinností vyplývajících z nakládání s nimi.
Z hlediska kontrolovaných položek v kompetenci SÚJB patří do kategorie vojenského materiálu
pouze chemické látky seznamu 1 podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (vysoce nebezpečné
látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). V roce 2013 nebyl v České republice realizován žádný vývoz
těchto chemických látek.
V oblasti kontroly vývozu dalších chemických látek sledovaných Úmluvou o zákazu chemických
zbraní byly v roce 2013 z České republiky vyváženy látky seznamu 2 a seznamu 3 této Úmluvy
(nebezpečné látky, resp. méně nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). Chemické látky
seznamu 3 byly vyváženy především do zemí Evropské unie (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko,
Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Francie a Německo). Mimo země Evropské unie byly chemické látky
seznamu 3 vyváženy do Srbska.
Sledování vývozu chemických látek podle seznamu Úmluvy o zákazu chemických zbraní i do zemí
Evropské unie je nezbytné z důvodu deklarování těchto údajů Technickému sekretariátu Organizace
pro zákaz chemických zbraní.
V rámci kontroly vývozů a dovozů jaderných položek vydal SÚJB v roce 2013 celkově 358 rozhodnutí
v oblasti povolování k dovozu/vývozu jaderných materiálů, vybraných položek a položek dvojího
použití v jaderné oblasti podle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. Z tohoto počtu bylo
vydáno pro dovoz/vývoz jaderných materiálů 7/11 povolení, pro dovoz/vývoz vybraných položek
13/4 povolení a pro dovoz/vývoz položek dvojího použití v jaderné oblasti 26/265 povolení.
Pro vývoz a zpětný dovoz jaderných materiálů byla vydána 3 povolení, pro dovoz a zpětný
vývoz jaderných materiálů byla vydána 2 povolení a pro vývoz a zpětný dovoz položek dvojího
použití v jaderné oblasti 10 povolení. Jedno povolení bylo vydáno pro dovoz a zpětný vývoz
vybraných položek. V 16 případech vydal SÚJB změnu podmínek rozhodnutí v oblasti dovozu/vývozu
jaderných položek. V roce 2013 nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by nepovolilo činnost
21
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
stanovenou § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb.
V oblasti biologie byl v roce 2013 Přírodovědeckou fakultou Masarykovy Univerzity v Brně
nahlášen vývoz lyofilizovaných kultur Legionella pneumophila do Španělska (příjemce ETYCA
Research, Barcelona) a na Slovensko (příjemce EL spol. s r.o., Spišská Nová Ves). Společnost Baxter
BioScience s.r.o. vyvezla do Rakouska (příjemce Baxter Vaccine AG) virus influenzy drůbeže,
konkrétně divoký kmen A/H5N1/Indonesia/05/2005 v rámci výroby vakcín. Státní zdravotní ústav
ohlásil vývoz 5 kmenů Shigella dysenteriae Typ 1 na území Francie určených pro Institut Pasteur,
French National Reference Centre for Escherichia coli, Shigella, and Salmonella. Rovněž došlo
k vývozu veterinárních vakcinačních prostředků proti vzteklině, newcastleské chorobě drůbeže,
klasickému moru prasat a viru moru skotu, vyráběných společností Bioveta, a.s. Tyto vývozy byly
uskutečněny jak do zemí EU (Bulharsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko,
Rumunsko, Řecko, Slovensko), tak mimo Evropskou unii (Bangladéš, Bosna a Hercegovina, Černá
Hora, Egypt, Filipíny, Irák, Jordánsko, Kazachstán, Kosovo, Moldávie, Mozambik, Pákistán).
V rámci odborného testu způsobilosti v diagnostice nemoci byly na území ČR z Francie dovezeny
vzorky viru vztekliny (příjemce Státní veterinární ústav Praha). Pro potřeby výzkumu
fyziologických účinků byl na území ČR dovezen tetrodotoxin (příjemce Fyziologický ústav AV ČR).
V podobě standardů, zkušebních vzorků a diagnostických sad byly na území ČR dovezeny
aflatoxiny, trichothecenové toxiny a toxiny Staphylococcus aureus. V těchto případech se jednalo
o dovozy z Polska, Rakouska a Slovenska.
1.6.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu
Pro efektivní výkon kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem je nezbytná spolupráce
a koordinace mezi všemi zainteresovanými složkami státní správy − MPO, MZV, MV, MO
a zpravodajských služeb.
Jedním z cílů snahy o co nejtransparentnější systém kontroly exportu je seznámit veřejnost (zejména
media a pracovníky nevládních organizací na straně jedné a zástupce výrobců a obchodníků
s vojenským materiálem na straně druhé) s principy a postupy kontroly, které vyplývají z průběžné
adaptace národního systému na standardy ve vyspělých zemích Evropské unie. K tomuto účelu jsou
publikovány výroční zprávy dostupné veřejnosti jak v české, tak i anglické podobě.
Za účelem zvýšení transparentnosti licenčního procesu MPO a MZV v roce 2013 průběžně
komunikovalo s neziskovými organizacemi zabývajícími se monitoringem obchodu s vojenským
materiálem a jeho kontrolou. Tyto rezorty se takto snaží o co největší transparentnost směrem
k odborné i široké veřejnosti. V roce 2013 se zástupci dotčených rezortů účastnili rovněž odborných
diskuzí k problematice exportu vojenského materiálu, které proběhly na půdě Poslanecké sněmovny
22
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
i Senátu Parlamentu ČR.
V roce 2013 pokračovalo MZV v účasti na aktivitách EU v otázce kontroly exportu konvenčních zbraní
ve třetích zemích. V návaznosti na přijetí rozhodnutí Rady 2012/711/SZBP proběhlo v roce 2013
několik studijních cest, regionálních seminářů i akcí individuální asistence za účelem asistence třetím
státům usilujícím o harmonizaci vlastních systémů kontroly exportu vojenského materiálu se systémy
členských států EU, založených na plné implementaci Společného postoje Rady 2008/944/SZBP.
Zástupci MZV se v pozici expertů EU účastnili regionálních seminářů pro státy západního Balkánu
(Lisabon), jižního Kavkazu a východní Evropy (Stockholm) a severní Afriky (Tunis) nebo individuální
asistence při tvorbě legislativního rámce kontroly exportu vojenského materiálu v Černé Hoře
a Srbsku.
2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly
konvenčních zbraní
2.1 Evropská unie
Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní
Česká republika, podobně jako všechny členské státy, v rámci Evropské unie dlouhodobě respektuje
základní principy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, mezi které v oblasti kontroly
exportu mimo jiné patří zodpovědný přístup k vývozu vojenského materiálu a vůle omezit
a eliminovat riziko nekontrolovaného šíření zbraní. Česká legislativa regulující obchod se zbraněmi
a vojenským materiálem byla v uplynulých letech novelizována tak, aby byla uvedena v soulad
s relevantním právním rámcem EU, zejména požadavky vyplývajícími ze Společného postoje Rady
2008/944/SZBP a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES o zjednodušení podmínek
transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství.
2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP
V roce 2008 přijala Rada ministrů zahraničí členských států EU Společný postoj 2008/944/SZBP,
kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského
materiálu. Tento dokument obsahuje ve svém druhém článku osm kritérií, podle kterých je
v členských státech hodnocen každý vývoz zbraní. Jedná se o kritéria, která v roce 1998 přijaly státy
EU jako politicky závazný Kodex chování EU při vývozu zbraní2. Společný postoj Rady 2008/944/SZBP
2
EU Code of Conduct on Arms Exports. Vžitý český překlad neodpovídá přesně významu, neboť Kodex
23
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
dále v několika článcích obsahuje přeformulovaná Operativní ustanovení, která byla rovněž součástí
Kodexu chování EU.
Přijetí osmi společných kritérií, která státy zvažují při svém rozhodování o žádostech o exportní
licence, ve formě právně závazného Společného postoje vnímá EU jako signál partnerům i evropské
veřejnosti, kterým dokazuje důležité místo problematiky kontroly vývozu zbraní v rámci evropské
agendy.
Společný postoj není, na rozdíl od instrumentů prvního pilíře EU (Smlouva o založení Evropského
společenství), přímo použitelný v právních řádech členských států a ani nespadá pod jurisdikci
Evropského soudního dvora, avšak dle čl. 15 Smlouvy o Evropské unii „Členské státy zajistí, aby jejich
vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji“. Z tohoto důvodu některé členské státy,
mezi nimi i Česká republika, již během roku 2009 implementaci principů Společného postoje
2008/944/SZBP3 zohlednily při novelizaci své národní legislativy.
Základním rámcem společného postoje Rady 2008/944/SZBP je osm referenčních kritérií vztahujících
se k chráněným hodnotám, které mohou být v případě vývozu vojenského materiálu za určitých
okolností ohroženy. Členské státy EU jsou na základě ustanovení společného postoje povinny
posuzovat všechny vývozy vojenského materiálu oproti těmto společným referenčním kritériím.
Jedná se o následující:
1. mezinárodní závazky členských států EU (sankce RB OSN, EU/ES, OBSE, dohody o non-proliferaci
atd.);
2. respektování lidských práv v zemi konečného určení (nově je ve Společném postoji
2008/944/SZBP také zmiňováno respektování mezinárodního humanitárního práva);
3. vnitřní situace v zemi konečného určení;
4. zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability;
5. národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích
zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých;
6. chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu;
7. existence rizika, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli
nebo znovu vyvezen za nežádoucích podmínek;
8. kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země.
3
pokrývá nejen oblast zbraní, ale celou oblast vojenského materiálu.
Řada členských států (například Německo) zavedla kritéria Kodexu chování EU do své legislativy již dříve.
24
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Výše uvedená kritéria, jejich rozšířený text i komentář a doporučené postupy výkladu obsažené
v Uživatelské příručce tvoří poměrně detailní popis společného přístupu k exportní politice v oblasti
konvenčních zbraní. Každá žádost o licenci je v České republice hodnocena také podle těchto kritérií4.
Na základě Společného postoje Rady 2008/944/SZBP mají členské státy EU rovněž povinnost
informovat ostatní členské státy o svých rozhodnutích v případě, že došlo k neudělení licence
k vývozu vojenského materiálu do třetích zemí (tzv. denial). Tuto informaci členské státy EU
předepsaným způsobem notifikují všem ostatním členským zemím. Informace o denialu jsou
vzhledem k jejich možné zneužitelnosti k obchodní výhodě sdíleny ve vyhrazeném režimu.
Databáze odmítnutých licencí je sekretariátem Rady pravidelně aktualizována a kontrolní orgány
států EU při posuzování každé licence v této databázi ověřují, zda v minulosti jiný stát už podobný
případ nevyhodnotil jako odporující kritériím Společného postoje Rady 2008/944/SZBP. V případě,
že databáze obsahuje informaci o odmítnutí „v zásadě identické transakce5“ jakýmkoli členským
státem, je povinností hodnotícího státu žádost o licenci konzultovat se státem, který dříve podobnou
transakci zamítl. Pokud konzultace prokáže, že jde o případ „v zásadě identický“, je žádost o licenci
zamítnuta. Eventuální udělení licence, i přes potvrzující výsledek případné konzultace (undercut),
členský stát notifikuje ostatním spolu s podrobným vysvětlením svého postupu.
Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka
ke Společnému postoji 2008/944/SZBP. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále
průběžně doplňován. V první polovině roku 2008 − za slovinského předsednictví − byla Uživatelská
příručka doplněna o krátkou analýzu technické schopnosti konečného uživatele pracovat
s dodávaným materiálem (strany 70−71 anglického textu, část interpretující páté kritérium).
Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy
při vydávání licencí, podrobněji vysvětluje výše uvedená kritéria Společného postoje a definuje
způsob, jakým členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě článku 8 Společného
postoje.
Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením
zahrnujícím všemožné aspekty kritérií a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý
případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují
stručnější verzi. Česká republika se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe
komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů.
4
5
V některých případech, např. u kritérií 3 či 7, bývá problematické územní vymezení platnosti jednotlivých
kritérií. MZV sleduje propustnost hranic i ohraničení problematických oblastí v jednotlivých zemích s tím,
že logickou jednotkou, na kterou se omezení vztahuje, je ve většině případů stát.
„V zásadě identickou transakcí“ se zpravidla rozumí transakce, ve které je shodný konečný uživatel
a obdobný dodávaný materiál.
25
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU
Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka
ke společnému postoji 2008/944/SZBP. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále
průběžně doplňován. V roce 2008 byla Uživatelská příručka doplněna o krátkou analýzu technické
schopnosti konečného uživatele pracovat s dodávaným materiálem (strany 70−71 anglického textu,
část interpretující páté kritérium).
Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy
při vydávání licencí, podrobněji vysvětluje kritéria 1 (mezinárodní závazky členských států EU),
2 (respektování lidských práv v zemi určení), 3 (vnitřní situace v zemi jako výsledek existence napětí
nebo ozbrojeného konfliktu), 4 (zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability), 5 (národní
bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají,
a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých), 6 (chování kupující země vůči mezinárodnímu
společenství, zejména vztah k terorismu), 7 (riziko, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému
než deklarovanému uživateli či znovu vyvezen za nežádoucích podmínek) a 8 (kompatibilita vývozu
s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země) Společného postoje 2008/944/SZBP
a definuje způsob, jakým členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě článku 8 SP
2008/944/SZBP.
Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením
zahrnujícím všemožné aspekty kritéria a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý
případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují
stručnější verzi. Česká republika se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe
komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů.
2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí
Mnohé členské země EU, ale i jiné země s rozvinutými systémy kontroly exportu se snaží
nejrůznějšími způsoby podporovat kontrolní mechanismy dalších zemí. Tyto aktivity mají formu
bilaterální či jsou realizovány v rámci mezinárodních organizací. EU realizovala v roce 2013
ve spolupráci se Spolkovým úřadem pro hospodářství a kontrolu exportu (BAFA) a jednotlivými
členskými státy EU na základě rozhodnutí Rady 2012/711/SZBP několik studijních cest, regionálních
seminářů i akcí individuální asistence za účelem asistence třetím státům, usilujících o harmonizaci
vlastních systémů kontroly exportu vojenského materiálu se systémy členských států EU založenými
na plné implementaci společného postoje Rady 2008/944/SZBP. Příjemci této asistence byly státy
regionu západního Balkánu, východní Evropy, jižního Kavkazu i severní Afriky. Na úrovni EU probíhal
rovněž politický dialog k otázkám exportu zbraní a vojenského materiálu s dalšími státy.
26
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
2.1.4 Pozice České republiky v rámci EU
Česká republika se aktivně zapojuje do systému společných standardů EU pro kontrolu zahraničního
obchodu s konvenčními zbraněmi. V souladu s pravidly obsaženými ve společném postoji Rady
2008/944/SZBP konzultuje Česká republika denialy vydané jednotlivými členskými státy EU.
Vedle toho probíhají s partnerskými státy v rámci EU neformální konzultace jak v rámci jednání
pracovní skupiny COARM, tak prostřednictvím telefonické či e-mailové komunikace.
Přes sdílení poměrně detailních informací o licenčních mechanismech a jejich praktické aplikaci, čímž
je charakterizována současná spolupráce v rámci skupiny COARM, zůstávají exportní politiky
jednotlivých členských států v dílčích aspektech rozdílné, podobně jako se mohou lišit jejich názory
na politiku EU k různým částem světa. Toto vše je dáno historickými souvislostmi, tradičními postupy,
ale i obchodními příležitostmi a vztahy vzniklými v moderní době.
Také Česká republika má ve srovnání s ostatními členskými státy svá specifika. Jak vyplývá ze srovnání
českých vývozů s vývozy dalších zemí, které přispěly do čtrnácté výroční zprávy EU pro rok 20126,
existují destinace (mimo území členských zemí EU a NATO), kde ČR představuje objemem
uskutečněných vývozů významného exportéra vojenského materiálu ze zemí EU7. Tyto vývozy je
třeba vnímat v kontextu výše zmíněných specifik jednotlivých členských zemí a jsou odrazem
obchodních aktivit v daném roce. Nelze je považovat za odraz tendencí v zahraničním obchodu
s vojenským materiálem.
3. Mezinárodní spolupráce
Kontrole obchodování či obecně transferů vojenského materiálu je věnována velká pozornost rovněž
v celosvětovém měřítku. Tato oblast se proto dostává do popředí mezinárodní spolupráce mezi státy
a je předmětem jednání na fórech řady mezinárodních organizací. V celosvětovém měřítku objem
obchodu se zbraněmi narůstá. Největší problém však nepředstavují legální vývozy důvěryhodným
státním subjektům, ale zbraně prodávané nelegálně nestátním polovojenským subjektům,
teroristickým skupinám apod. Ty vedou k celkové destabilizaci bezpečnostní situace v některých
oblastech, např. v subsaharské Africe.
6
7
Evropské údaje o exportech za rok 2013 nejsou v době přípravy této Zprávy k dispozici.
Informace o vývozech ze zemí mimo EU, které nejsou vázány společnou pozicí Rady 2008/944/SZBP,
evropská zpráva o kontrole exportu neobsahuje.
27
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty)
V roce 2013 vyvrcholil proces přípravy globální Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty –
dále jen „ATT“). Na svém zasedání dne 2. dubna 2013 přijalo ATT v návaznosti na jednání Finální
konference OSN o Smlouvě o obchodu se zbraněmi, která proběhla ve dnech 18. až 28. března 2013
v New Yorku, Valné shromáždění OSN. Samotné konferenci OSN, která měla završit více než šest let
trvající proces vyjednávání ATT, se ovšem nepodařilo dosáhnout konsenzuálního přijetí smluvního
textu všemi členskými státy OSN. Z tohoto důvodu byla ATT přijata většinovým hlasováním ve formě
rezoluce Valného shromáždění, a to většinou 154 států proti 3 (23 zemí se zdrželo hlasování
a 13 zemí se hlasování nezúčastnilo). ATT byla otevřena k podpisu smluvních stran 3. června 2013.
ČR byla jedním ze 67 států, které podepsaly ATT první možný den.
Česká republika od počátku podporovala sjednání silné ATT, která bude efektivním nástrojem
pro kontrolu mezinárodního obchodu se zbraněmi. Delegace složené ze zástupců MZV a MPO
se účastnily obou vyjednávacích konferencí ATT (červenec 2012 a březen 2013) a v souladu
s národními prioritami se aktivně zapojily do vyjednávání smluvního textu. Vyjednávání ATT bylo
rovněž předmětem intenzivní koordinace v rámci pracovní skupiny Rady (EU) COARM.
ATT náleží do kategorie tzv. prezidentských smluv, které ke své platnosti vyžadují vyslovení souhlasu
Parlamentem České republiky a ratifikaci prezidentem republiky, a to z důvodu, že se jedná
o mezinárodní smlouvu „upravující práva a povinnosti osob“, respektive „o dalších věcech, jejichž
úprava je vyhrazena zákonu“ ve smyslu článku 49 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Usnesením vlády ze dne 29. května 2013 č. 408 souhlasila vláda se sjednáním ATT s tím, že doporučila
prezidentu republiky, aby zmocnil ministra zahraničních věcí a jako alternáta stálého představitele
České republiky při Organizaci spojených národů k podpisu ATT. Současně pověřila předsedu vlády,
aby ATT předložil Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s její ratifikací,
a uložila ministrovi průmyslu a obchodu, aby odůvodnil sjednání ATT v Parlamentu ČR.
Dne 3. června 2013 byla ATT za Českou republiku v sídle Organizace spojených národů v New Yorku
podepsána stálou představitelkou České republiky při Organizaci spojených národů.
S ohledem na skutečnost, že ATT reguluje rovněž oblasti spadající do výlučné kompetence EU
v oblasti vnitřního trhu, je nezbytné ještě před možností ratifikace Smlouvy členskými státy EU, přijetí
rozhodnutí Rady zmocňující členské státy EU, aby v zájmu EU ratifikovaly Smlouvu. Ačkoliv národní
gestor i spolugestor předpokládali zahájení procesu ratifikace ATT v průběhu podzimu 2013, průtahy
v přijetí rozhodnutí Rady EU zmocňující členské státy k ratifikaci ATT znamenaly odklad ratifikace až
na rok 2014.
28
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Vstup ATT v účinnost lze očekávat v průběhu roku 2014, kdy bude smluvní text ratifikován 50 státy.
Po vstupu Smlouvy v platnost se v souladu s usnesením vlády ze dne 29. května 2013 budou na jejím
provádění podílet, i s ohledem na zákonné povinnosti, Ministerstvo průmyslu a obchodu,
Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany.
ATT vytváří první globální nástroj pro kontrolu mezinárodního obchodu se zbraněmi, vojenským
a dalším souvisejícím materiálem. Až do přijetí ATT probíhala regulace obchodu se zbraněmi pouze
na národní úrovni, případně v rámci regionálních integračních uskupení (EU, zčásti například
ECOWAS). Kontrolní systémy jednotlivých států nejsou dosud harmonizované a řada států vyspělým
systémem pro kontrolu o obchodu se zbraněmi stále nedisponuje. ATT v tomto ohledu představuje
průlomový dokument, jehož význam nesnižuje ani to, že i nadále bude existovat skupina států, které
regulaci obchodu se zbraněmi v této podobě odmítají.
ATT přinese smluvním stranám povinnost zavést do své legislativy kontrolní systém vycházející
ze smluvní úpravy. Ta je minimálním standardem umožňujícím stranám ATT uplatňovat přísnější
regulaci. Státy budou na základě ATT povinny kontrolovat transakce zahrnující 8 kategorií
konvenčních zbraní (včetně malých a lehkých zbraní). Separátně je upraven kontrolní režim
pro munici a součásti a komponenty zbraní. Jádrem ATT je regulace vývozu zbraní, přičemž
signatářské státy na sebe přebírají závazek zamezit vývozům zbraní v situaci, kdy by export znamenal
porušení mezinárodních závazků (včetně embarg a sankčních opatření), smluv a ujednání či vedl
k páchání genocidy, zločinů proti lidskosti a vážným porušením Ženevských úmluv. Současně s tím
budou signatářské státy povinny provést zhodnocení rizik specifikovaných v textu ATT (ve vztahu
k mezinárodní bezpečnosti a míru, porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv,
terorismu, organizovanému zločinu a dalším dílčím zájmům). Pouze v případě, dojde-li na národní
úrovni k vyhodnocení absence těchto rizik, bude možné autorizovat vývoz zbraní do deklarované
země konečného užití. Státy budou na základě ATT povinny činit náležitá opatření směrem k prevenci
rizika diverze zbraní a kontrolovaného materiálu jinému než deklarovanému konečnému uživateli
a toto riziko brát v úvahu při posuzování jednotlivých exportních případů. Významným posunem
oproti dosavadní neucelené praxi je soubor povinností vztahující se k vedení záznamů o udělených
povoleních a uskutečněných transakcích a také povinnost sdílet vymezené informace.
Pro Českou republiku, jakožto stát disponující vyspělým systémem kontroly exportu konvenčních
zbraní, ani pro jednotlivé exportéry nevytváří ATT nové povinnosti nad rámec stávajícího
legislativního rámce. Pro české subjekty z přijetí ATT nevyplynou žádné nové povinnosti ani omezení
vztahující se k vývozům vojenského materiálu do EU a třetích zemí. Implementace ATT napříč
mezinárodním společenstvím přinese dílčí narovnání dosud nerovných podmínek exportérů ze států
EU a vývozců ze třetích zemí, které před vznikem ATT neaplikovaly na vývozy zbraní kritéria obsažená
29
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
ve vyspělých kontrolních systémech. V tomto ohledu je sjednání ATT přínosem pro exportéry ze zemí
EU, včetně České republiky.
Ačkoliv je ATT výsledkem kompromisu odrážejícím průsečík zájmů jednotlivých aktérů mezinárodního
společenství a nikoliv ideálním dokumentem odrážejícím plně pozici České republiky a dalších
vyspělých států, z pohledu ČR znamená její přijetí významné posílení mezinárodního práva,
a to včetně mezinárodního humanitárního práva, respektu k lidským právům a mezinárodní
bezpečnosti. Implementace ATT přinese omezení negativních dopadů plynoucích z neregulovaného
obchodu se zbraněmi, ale také nelegálního obchodu a zneužívání zbraní teroristy a organizovaným
zločinem.
3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného
obchodu s ručními a lehkými zbraněmi8 ve všech jeho aspektech
Důležitým rámcem aktivit OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní (RLZ) je Akční program
k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho
aspektech (dále jen „Akční program OSN“). Akční program OSN byl schválen v roce 2001. První
konference ke zhodnocení implementace cílů mezinárodního společenství v dané oblasti se
uskutečnila v roce 2006, druhá hodnoticí konference proběhla v roce 2012, přičemž vždy v dvouleté
periodě dochází ke kontrole plnění stanovených cílů a výměně zkušeností v zájmu posílení
implementačních mechanismů. Každoročně je pak Valnému shromáždění OSN předkládána zpráva
Generálního tajemníka OSN k ručním zbraním (spolu se sadou doporučení pro Radu bezpečnosti
OSN) a Valné shromáždění tradičně přijímá rezoluce pod názvy „Nezákonný obchod s RLZ ve všech
aspektech“ a „Pomoc státům při potlačování nezákonného obchodu s RLZ a při sběru RLZ“.
Předností Akčního programu OSN je definování konkrétních závazků a mechanismů pro zlepšení
kontroly RLZ, které mají být uvedeny v život. Tato opatření lze rozdělit podle toho, na jaké úrovni
mají být přijata. Jde o úroveň národní, regionální a globální. Na národní úrovni se jedná mj. o přijetí
a plnění legislativních norem týkajících se kontroly výroby, vývozu a dovozu RLZ, evidence a sledování
pohybu RLZ či ničení nadpočetných RLZ. Opatření na regionální úrovni jsou dobrovolná a jsou
zaměřena na zvýšení transparentnosti, mohou však též zahrnovat regionálně závazná moratoria
na výrobu, dovoz a vývoz RLZ s cílem zabránit jejich nežádoucímu hromadění v daném regionu
či oblasti. Na globální úrovni se jedná především o spolupráci v potlačování nezákonného obchodu.
8
Ruční zbraně jsou dle pracovní definice OSN zbraně určené pro osobní použití, obsluhované zpravidla
jednou osobou (např. samopaly, lehké kulomety), lehké zbraně jsou potom obsluhovány skupinou osob
a přepravovány lehkou technikou; jedná se např. o minomety nižších ráží či některé typy přenosných
kanónů.
30
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
Veškerá opatření tvoří součást úsilí mezinárodního společenství zaměřeného na předcházení
konfliktům, kde jsou RLZ zneužívány, a na řešení těchto konfliktů. Jde přitom zejména
o demobilizační, demilitarizační, odzbrojovací a konsolidační projekty zacílené na bojovníky, kteří byli
do konfliktu zapojeni. Klíčovým prvkem je samozřejmě likvidace RLZ v konflikty postižených
oblastech.
Součástí naplňování opatření Akčního programu OSN je rovněž „Mezinárodní nástroj umožňující
zemím identifikovat a sledovat včas a spolehlivým způsobem nedovolený obchod s ručními a lehkými
zbraněmi“ (zkráceně Mezinárodní nástroj sledování / ITI), který byl přijat v roce 2005 jako politicky
závazný dokument.
Evropská unie podporuje Akční program OSN formou projektů spolupráce na základě specifických
Rozhodnutí Rady. Jedním z opatření Evropské unie ve vztahu k nelegálnímu šíření RLZ se stala
klauzule zakazující nelegální hromadění a šíření ručních a lehkých zbraní. Klauzule je počínaje
8. prosincem 2008 závaznou součástí mezinárodních dohod Evropské unie se třetími zeměmi. Cestou
Společných akcí Rady Evropské unie je řešena rovněž otázka zamezení nezákonné přepravy RLZ
vzduchem (letecky).
V rámci implementace Akčního programu OSN je Česká republika aktivním účastníkem úsilí
mezinárodního společenství zamezit nezákonnému obchodování s RLZ a jejich nekontrolovanému
šíření a hromadění. Na národní úrovni se jedná zejména o posilování legislativních norem týkajících
se regulace držení, nošení a evidence RLZ; kontroly výroby, vývozu, dovozu, převozu a převodu RLZ
k prevenci ilegální činnosti, včetně právních postihů; označování zbraní při výrobě a dovozu;
uchovávání záznamů; likvidaci nadpočetných RLZ. Na úrovni regionální a globální se Česká republika
připojila k iniciativám Evropské unie, kromě toho prostřednictvím dobrovolného příspěvku podpořila
činnost Kanceláře OSN pro záležitosti odzbrojení (United Nations Office for Disarmament Affairs /
UNODA), jenž byl v roce 2009 využit k uspořádání semináře UNODA zaměřeného na implementaci
„Mezinárodního nástroje sledování“ pro účastníky ze západoafrických zemí. Seminář se konal v České
republice ve dnech 14.–18. září 2009. Během druhé hodnoticí konference Akčního programu OSN
uspořádala ČR společně s Keňou počátkem září 2012 v New Yorku doprovodnou akci na téma
„Národní zkušenosti se značením a monitorováním zbraní a střeliva“.
3.3 Kazetová munice
Používání kazetové munice (KM) přináší velká humanitární rizika. Kontejnery vrhané z letadel
či odpalované ze země obsahují větší množství výbušné munice, která vybuchuje před,
při nebo po dopadu na zem. Jako zbraň s velkým prostorovým účinkem v případě nevhodného použití
nerozlišuje mezi bojovníky a civilním obyvatelstvem. Až 25 % KM po dopadu selže a nevybuchne,
31
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
takže i po ukončení konfliktu pak působí podobně jako protipěchotní miny, svým vzhledem je
atraktivní pro děti (vypadá většinou jako lesklá rolnička), vybuchuje náhodně nebo fyzickým
kontaktem, např. při obdělávání půdy.
V únoru 2007 byl konferencí o omezení KM zahájen tzv. „proces z Osla“. Celkem 46 zemí (včetně
České republiky a dalších 20 zemí Evropské Unie) se tehdy dohodlo na tom, že do konce roku 2008
uzavřou právně závazný mezinárodní nástroj, který zakáže používání, výrobu, přesuny a skladování
KM. „Úmluva o kazetové munici“ (Convention on Cluster Munitions / CCM) byla sjednána v Dublinu
dne 30. května 2008 a slavnostně otevřena k podpisu v Oslu dne 3. prosince 2008. CCM na místě
podepsalo přes 100 zemí, za Českou republiku připojil podpis ministr zahraničních věcí
K. Schwarzenberg. CCM vstoupila v platnost 1. srpna 2010 a koncem roku 2013 měla 84 smluvních
stran a 29 signatářů. ČR se stala smluvní stranou CCM 1. března 2012, Armáda České republiky
v souladu s přijatými závazky KM vyřadila a její zbývající zásoby sovětské výroby zlikvidovala již v roce
2011.
Sjednání CCM mimo rámec OSN bylo reakcí na zdlouhavé vyjednávání nového protokolu (Protokol VI)
o omezení KM k „Úmluvě o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní“ (Convention
on Certain Conventional Weapons / CCW) pod hlavičkou OSN. Přílišná náročnost závazků ve formě
absolutního zákazu KM odradila od podpisu CCM hlavní uživatele a výrobce kazetové munice. Úmluva
tak fakticky postihuje pouze menší část KM (cca 10 % světového objemu), a to ještě zejména starší
produkce. I proto pokračovala v Ženevě jednání o Protokolu VI k CCW, která však koncem roku 2011
navzdory úsilí účastníků zkrachovala, bez naděje na obnovení procesu v dohledné době. Neúspěch
byl do značné míry ovlivněn obtížně řešitelnou otázkou kompatibility a komplementarity dvou
mezinárodních instrumentů různé náročnosti vztahujících se ke stejnému předmětu právní úpravy.
4. Mezinárodní kontrolní režimy
Mezinárodní kontrolní režimy
Mezinárodní kontrolní režimy (MKR) monitorují a omezují mezinárodní pohyb zboží, softwaru
a technologií, které jsou nebo mohou být využívány pro vojenské účely, s cílem zamezit šíření zbraní
hromadného ničení i šíření konvenčních zbraní v citlivých oblastech. MKR jsou mezivládním
uskupením, jehož cílem je vytvoření důsledného vývozního režimu podle společných zásad
a procedurálních pravidel, zpracovaných do národních legislativ a celních opatření. Počet MKR je již
od roku 1996 ustálený na pěti, jednotlivé režimy se liší svým zaměřením. V oblasti nešíření jaderných
zbraní působí Skupina jaderných dodavatelů (NSG) a Zanggerův výbor (ZC), v oblasti nešíření
chemických a biologických zbraní Australská skupina (AG), v oblasti raketových nosičů Kontrolní režim
raketových technologií (MTCR) posílený o Haagský kodex chování proti šíření balistických raket
32
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
(HCOC) a v oblasti konvenčních zbraní je kontrolním režimem Wassenaarské ujednání o vývozních
kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití (WA).
Česká republika je, podobně jako většina ostatních průmyslově vyspělých států, aktivním účastníkem
všech těchto režimů. Jejich činnost sice není odvozena od mezinárodních smluv (výjimkou je
Zanggerův výbor, jehož role se odvozuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), je však zaměřena
na důsledné plnění závazků účastnických zemí vyplývajících z právně závazných mezinárodních smluv
OSN týkajících se zákazu a/nebo nešíření ZHN9 a RLZ. V tomto smyslu mezinárodní kontrolní režimy
efektivně doplňují a posilují systém těchto instrumentů OSN.
Jak již bylo řečeno, v České republice je zákonem č. 38/1994 Sb. zakázán obchod se zbraněmi
jadernými, chemickými a biologickými stejně jako s nosiči schopnými nést takové zbraně.10 Přímo
související problematikou je kontrola vývozu položek dvojího užití, která je součástí práce uvedených
mezinárodních kontrolních režimů. V ČR je kontrola vývozu položek všech mezinárodních kontrolních
režimů prováděna podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství
pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ze dne 5. května 2009,
které vstoupilo v platnost dne 27. srpna 2009 a v plném rozsahu nahradilo nařízení Rady (ES)
č. 1334/2000, a podle zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství
pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ve znění pozdějších
předpisů. Aktivita ČR ve výše uvedených mezinárodních kontrolních režimech, s výjimkou
Wassenaarského ujednání, nemá přímý dopad na český zahraniční obchod s vojenským materiálem
a zůstává většinou oblastí diplomacie a prevence.11
Proliferace zbraní hromadného ničení není jediným problémem spjatým s vojenským materiálem.
Ruční a lehké zbraně zabíjejí ve světě nepřijatelně velké množství civilistů a světová komunita začíná
být i k této problematice stále vnímavější. Nebezpečí, jaké představují převody ručních a lehkých
zbraní nestátním subjektům, ilustrují příklady zneužití přenosných protiletadlových raketových
kompletů proti civilní letecké dopravě.
I v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní je Česká republika věrna svému postavení, aktivně působí
ve stávajících kontrolních režimech a zasazuje se o globální prosazení přísnějších kontrol podobných
těm, kterými je sama vázána.
Ve světových kontrolních režimech existují orgány zaměřené na specifický druh zbraní, nejčastěji
9
10
11
Významná je v tomto směru rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1540 (2004)
k nešíření zbraní hromadného ničení (ZHN) nestátním aktérům.
„Předmětem obchodu s vojenským materiálem nesmí být zbraně hromadného ničení, kterými se rozumí
jaderné, chemické a biologické zbraně.“ § 4 zákona č. 38/1994 Sb.
V oblasti chemických zbraní nelze vyloučit dopad mezinárodních kontrolních režimů na český zahraniční
obchod. Problematika šíření zbraní hromadného ničení je bližší spíše problematice zboží dvojího užití
než vojenského materiálu.
33
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
na zbraně hromadného ničení, jak bylo řečeno výše. Jedinou obdobnou iniciativou na globální úrovni,
orientovanou pouze na ruční a lehké zbraně, avšak omezenou jen na nelegální obchody s nimi,
je již zmíněný „Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními
a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech“. Alternativou k vytváření dalších speciálních režimů
pro ruční a lehké zbraně je zvýšení důrazu, který je kladen na tento typ materiálu v šířeji zaměřených
kontrolních režimech, ať již na regionální12, nebo globální úrovni13.
Wassenaarské ujednání − WA (The Wassenaar Arrangement on Export Controls
for Conventional Arms and Dual-Use Goods and Technologies)
Wassenaarské ujednání (WA) o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího
užití bylo založeno v roce 1995 jako kontrolní uskupení zaměřující svou pozornost na široké spektrum
konvenčních zbraní a materiálu dvojího užití, tedy položek určených v prvé řadě pro průmyslovou
oblast, ale využitelných rovněž k výrobě konvenčních zbraní. Podstatou činnosti WA je specifický
systém mezinárodní výměny informací jednak o obecných aspektech mezinárodního obchodu
se strategickým zbožím, jako jsou globální trendy obchodu se zbraněmi, bezpečnostní situace
v určitých regionech, podezřelé nákupní aktivity určitého státu, podezřelé projekty či firmy v určité
zemi apod., a zároveň hlášení konkrétních převodů vyjmenovaných položek do zemí mimo WA anebo
zamítnutých žádostí o vývoz do těchto zemí. WA každoročně novelizuje seznamy kontrolovaných
položek, rozšiřuje sadu svých pravidel nejlepší praxe s cílem držet krok s technologickým pokrokem
a změnami v geopolitickém vývoji; důkazem toho je např. zahájení diskuse o riziku šíření
termobarických zbraní a o „cloud computing(-u)“. Navzdory skutečnosti, že zmíněné nástroje WA
nejsou smluvní povahy a že WA sdružuje pouze 41 účastnických zemí, se prostřednictvím vazeb
s nečlenskými zeměmi daří rozšiřovat geografický a hlavně substantivní (co do objemu podchycených
položek) záběr jejich praktického uplatňování.
5. Mezinárodní embarga
Česká republika respektuje veškerá zbrojní embarga vyhlášená OSN, EU a Organizací pro bezpečnost
a spolupráci v Evropě. Zároveň se aktivně podílí na jejich formulaci a aktualizaci v rámci všech výše
zmíněných mezinárodních organizací.
Výčet mezinárodně částečně či úplně embargovaných zemí se stejně jako rozsah jednotlivých embarg
12
13
Příkladem regionální spolupráce při kontrole převodů zbraní jsou kromě již zmiňovaného mechanismu EU
při vývozu zbraní (SP 2008/944/SZBP) také Nairobský protokol či podobné iniciativy v rámci MERCOSUR,
OBSE nebo CARICOM.
Mimo Wassenaarské ujednání je to hlavně připravovaná Smlouva o obchodu se zbraněmi.
34
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
průběžně během roku mění, a to v návaznosti na relevantní rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN
(rezoluce RB OSN), Rady EU, eventuálně dalších subjektů.
Text embarg většinou obsahuje vymezení materiálu, který pokrývají, a oblast, respektive konečné
uživatele, proti kterým jsou namířeny. Materiál bývá často popisován velmi široce jako „arms
and related material“, jen v některých případech se omezuje dovoz těžké techniky14 či naopak
lehkých palných zbraní15. Nežádoucími konečnými uživateli mohou být v případě embarg vlády
určitých států (např. embargo EU na Barmu/Myanmar) nebo nevládní ozbrojené milice pohybující se
na určitém území (např. embargo na Libanon). Příslušné rezoluce či restriktivní opatření EU
předpokládají většinou výjimky z embarg, které tvoří dodávky pro mírové mise či pro ochrannou
službu ambasád evropských zemí.
Úplná zbrojní embarga s minimálními výjimkami uplatňuje EU na Korejskou lidově demokratickou
republiku, Barmu/Myanmar, Írán, Sudán a Zimbabwe či Bělorusko. Embarga na Irák, Konžskou
demokratickou republiku, Libérii, Libyi, Pobřeží slonoviny, Somálsko a Jižní Súdán umožňují dodávky
pouze pro mezinárodní mise působící v jednotlivých zemích a v některých případech také na dodávky
vládním bezpečnostním složkám.
Restriktivní opatření na Libanon omezují dodávky na transakce schválené libanonskou vládou.
Madridské deklarace Evropské unie z 27. června 1989, která krátce po událostech na náměstí
Nebeského klidu ustavila embargo na Čínu, zmiňuje vysloveně zákaz vývozu zbraní zneužitelných
k potlačování lidských práv. Embargo na síly zapojené v konfliktu v Náhorním Karabachu interpretuje
EU jako embargo na Arménii a Ázerbájdžán. Zvláštní kontrolní režim mezi sebou uplatňují členské
země společenství ECOWAS (jedná se o region západní Afriky). Tento režim se týká ručních a lehkých
zbraní, resp. dalšího vybraného vojenského materiálu. ČR uplatňování tohoto režimu podporuje
a dodávky do zemí ECOWAS musí být podloženy příslušnými dokumenty.
Specifickým příkladem je restriktivního opatření jsou zákazy dodávek teroristickým skupinám a v ČR
platný zákaz obchodování s protipěchotními minami a kazetovou municí16.
14
15
16
Těžkou technikou v kontextu OSN rozumíme zbraně zahrnuté do registru OSN (UNROCA). OSN svými
embargy takto limituje dovozy do Íránu a KLDR.
Například moratorium států ECOWAS.
Viz kapitola 3.3.
35
__________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
6. Přehled příloh
Příloha č. 1
Specifikace členění položek seznamu vojenského materiálu (SVMe) dle vyhlášky č. 210/2012 Sb.
Příloha č. 2
Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu za rok 2013
Příloha č. 3
Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití vývozních licencí v roce 2013
Příloha č. 4
Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2013
Příloha č. 5
Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2004–2013
Příloha č. 6
Realizace vývozu vojenského materiálu − prodej zahraničním osobám v letech 1994–2013
Příloha č. 7
Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu za rok 2013
Příloha č. 8
Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití dovozních licencí v roce 2013
Příloha č. 9
Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2013
Příloha č. 10
Realizace dovozu vojenského materiálu − nákup od zahraničních osob v letech 1994−2013
Příloha č. 11
Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz vojenského materiálu za rok 2013
Příloha č. 12
Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2013
Příloha č. 13
Licence udělené k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v letech 2011, 2012
a 2013
36
__________________________________________________________________________________
Příloha č. 1
Skupiny vojenského materiálu SVMe
Zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s
ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně
určené součásti
služby
Zbraně s hladkým vývrtem a ráží 20 mm a větší, další zbraně a výzbroj s ráží větší než
12,7 mm (ráže 0,50 palce), vrhací zařízení a příslušenství, a rovněž pro ně speciálně
určené součásti
služby
Střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti
služby
Pumy (letecké), torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože a
příslušné vybavení a příslušenství a součásti speciálně pro ně určené
služby
Vybavení sloužící k řízení palby a s tím spojená poplašná a varovná zařízení, a dále
související systémy a testovací a směrovací zařízení a prostředky, speciálně určené pro
vojenské použití a součásti a příslušenství pro ně speciálně určené
služby
Pozemní vozidla a jejich součásti
služby
Chemické nebo biologické toxické látky, "látky určené k potlačování nepokojů",
radioaktivní materiály, související vybavení, součásti a materiály
služby
"Energetické materiály" a příbuzné látky
služby
Válečná plavidla (hladinová i podmořská), speciální námořní výzbroj a výstroj,
příslušenství, součásti a jiná hladinová plavidla
služby
"Letadla", "vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch", bezpilotní vzdušné
prostředky ("UAV"), letecké motory a výzbroj a výstroj letadel, související vybavení a
součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití
služby
Elektronické vybavení nepodléhající kontrole podle jiných bodů Společného vojenského
seznamu EU a pro ně speciálně určené součásti
služby
Zbraňové systémy využívající kinetickou energii o vysoké rychlosti, příslušné vybavení a
pro ně speciálně určené součásti
služby
Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti
služby
'Specializované vybavení pro vojenský výcvik' nebo pro simulaci vojenských taktických
situací, simulátory speciálně určené pro výcvik v používání jakékoliv palné zbraně nebo
zbraně podle bodů SVMe 1 nebo SVMe 2 a pro ně speciálně určené součásti a doplňky
služby
Označení SVMe
dle vyhlášky
č.210/2012 Sb.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
1/29
Skupiny vojenského materiálu SVMe
Zobrazovací vybavení nebo vybavení pro ochranu proti průzkumu, určené speciálně pro
vojenské účely a speciálně pro ně určené součásti a příslušenství
služby
Výkovky, odlitky a další nedokončené výrobky, které jsou speciálně určeny pro položky
podle bodů SVMe 1 až SVMe 4, SVMe 6, SVMe 9, SVMe 10, SVMe 12 nebo SVMe 19
služby
Různé vybavení, materiály a 'knihovny' a pro ně speciálně určené součásti
služby
Výrobní zařízení a součásti
služby
Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie, příslušná vybavení realizující
protiopatření a testovací modely, a dále pro ně speciálně určené součásti
služby
Kryogenní a "supravodivé" vybavení a pro něj speciálně určené součásti a doplňky
služby
"Programové vybavení"
služby
"Technologie"
služby
Označení SVMe
dle vyhlášky
č.210/2012 Sb.
15
16
17
18
19
20
21
22
2/29
Příloha č. 2
Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu za rok 2013*)
Vývoz - země
01 Severní Afrika
Alžírsko
Libyjská arabská džamáhírije
Maroko
Tunisko
02 Sub-Saharská Afrika
Angola
Burkina Faso
Etiopie
Jižní Afrika
Kamerun
Keňa
Konžská demokratická
republika
Mauritánie
Nigérie
Tanzanská sjednocená
republika
Uganda
Zambie
03 Severní Amerika
Kanada
Spojené státy
Počet
licencí **
14
8
1
1
4
32
3
2
2
4
2
3
2
Udělené licence
Hlavní položky
vojenského materiálu (SVM)
1, 2, 3, 6, 10, 11
2, 6, 10, 11
1, 3
3
1, 10
1, 3, 6, 10, 14
3, 6, 10
10
6, 10
1, 6, 10
1, 3
1, 3, 10
3
13
9 1, 10
1 1, 3
2
1
77
18
59
3, 14
1
1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 17
1, 2, 3, 10
1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 17
Hodnota
tis. EUR ***
53 745
41 103
0
128
12 514
5 761
476
490
373
104
26
382
594
Využití licencí
Hlavní položky
3, 6, 10, 11
6, 10, 11
3
3, 10
1, 3, 6, 10, 18
6
10
10
6, 10, 18
1
1, 3
Využití
tis. EUR
14 426
12 781
0
0
1 645
4 742
239
470
284
155
14
35
0
63
1 531 10
03
1 780
0
92 412
2 077
90 335
3, 6
1
1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 14, 15
1, 2, 3, 10
1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 14, 15
3
1 825
0
1 718
0
29 583
1 334
28 249
3/29
Vývoz - země
04 Střední Amerika a Karibská
oblast
Dominikánská republika
Guatemala
Kostarika
Mexiko
Nikaragua
Panama
Salvador
05 Jižní Amerika
Argentina
Bolívie
Brazílie
Chile
Peru
Uruguay
06 Střední Asie
Kazachstán
Turkmenistán
07 Severovýchodní Asie
Čína
Hongkong
Korejská republika
Macao
Mongolsko
Tchaj-wan (čínská provincie)
Udělené licence
Počet
Hlavní položky
licencí **
28 1, 3, 4, 8, 13
2
2
2
11
0
10
1
25
3
2
12
1
5
2
5
4
1
31
6
0
3
1
17
4
1, 3
3, 8
1
1, 3, 4, 8, 13
1, 3
1
1, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 22
1, 11, 14
1
1, 6, 8, 10, 11, 14, 22
11
1, 3, 8
1, 3, 4
1, 7, 8, 15
1, 8, 15
7
1, 3, 6, 10, 11, 13, 15, 18, 22
10, 18, 22
6, 10, 18
3
1, 3, 13, 15
3, 11, 18
Využití licencí
Hodnota
Hlavní položky
tis. EUR ***
2 929 1, 3, 4, 8, 13
4
288
19
2 436
0
164
17
8 523
108
128
7 286
0
715
286
2 190
835
1 355
4 150
2 337
0
447
8
130
1 228
Využití
tis. EUR
1 973
1, 3
8
1
1, 3, 4, 8, 13
1
1, 3
1
1, 3, 4, 6, 8, 10, 14
14
1
1, 3, 6, 8, 10, 14
0
215
10
1 650
5
89
4
4 282
105
99
3 755
0
32
292
277
273
4
4 013
793
16
401
7
106
2 692
1, 3, 10
3, 4
1, 7, 8
1, 8
7
1, 2, 3, 6, 10, 11, 13, 15, 18
10, 18
1, 2
6, 10, 18
3
1, 3, 13, 15
3, 11, 18
4/29
Vývoz - země
08 Jihovýchodní Asie
Brunej Darussalam
Filipíny
Indonésie
Kambodža
Malajsie
Singapur
Thajsko
Vietnam
09 Jižní Asie
Afghánistán
Bangladéš
Indie
Pákistán
Srí Lanka
10 Evropská unie
Belgie
Bulharsko
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Itálie
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Německo
Počet
licencí **
79
1
2
8
6
6
6
38
12
62
11
12
18
13
8
467 / 514
16
24
8
4
7
32
29
12
3
5
16
7
55
Udělené licence
Hlavní položky
Hodnota
tis. EUR ***
1, 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 11, 15, 17, 18, 21
34 320
1
0
1, 18
372
1, 3, 11, 18, 21
360
1, 2, 3, 4, 6
5 334
1, 3, 6, 8
11 521
11, 15, 18
100
1, 3, 10, 11
8 645
1, 2, 3, 4, 6, 9, 10, 17
7 989
1, 3, 6, 10, 11, 15, 17, 18
42 323
1, 6, 10
5 406
1, 10, 11
738
6, 10, 11, 15, 17, 18
2 209
1, 3, 10, 11, 18
33 936
1, 3, 6, 10
33
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18
0
1, 3, 8, 15, 16, 18
1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 14, 16
1, 3, 18
1, 10
1, 3, 6, 15
1, 3, 4, 6, 8, 15, 18
1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 16, 17, 18
1, 2, 3, 4, 6, 8, 10
7, 8
1, 3, 10
1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 16, 18
1, 3, 4, 5
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Využití licencí
Hlavní položky
1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 17, 18, 22
1
1, 3, 11, 18
1, 2, 3, 4, 6
1, 3, 6, 8, 11
3, 11, 18
1, 3, 10
1, 3, 4, 6, 10, 11, 17, 18, 22
1, 3, 6, 10, 11, 15, 17, 18
1, 6, 10
1, 6, 10
6, 11, 15, 17, 18
1, 3, 10, 11, 18
1, 3, 6, 10
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18,
21, 22, 24
1, 3, 7, 8, 15, 18, 22
1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 14, 15, 16
1, 3, 18
1, 3, 10, 11
1, 3, 6, 15
1, 2, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 15, 18
1, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 13, 16, 17, 18
2, 3, 6, 8, 10, 11
7, 8, 10
1, 3, 10
1, 3, 6, 8, 10, 15, 18
1, 3, 4, 5
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 16, 18
Využití
tis. EUR
56 663
0
46
359
4 410
4 120
93
4 323
43 310
5 209
3 268
491
426
996
28
88 736
4 420
8 717
404
66
80
4 109
5 996
1 301
686
6 093
1 435
159
4 817
5/29
Vývoz - země
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Řecko
Rumunsko
Slovensko
Slovinsko
Španělsko
Spojené království
Švédsko
Nečerpané obecné licence
11 Další evropské země
Ázerbájdžán
Bosna a Hercegovina
Černá Hora
Chorvatsko
Gruzie
Kosovo
Makedonie, bývalá jugoslávská
republika
Moldavsko
Norsko
Ruská federace
Srbsko
Švýcarsko
Turecko
Ukrajina
12 Blízký východ
Počet
licencí **
12
69
2
9
4
8
88
8
6
18
14
58
151
1
8
2
15
6
1
3
11
10
17
9
29
25
14
147
Udělené licence
Hlavní položky
1, 4, 9, 11, 18
1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 16, 18
1, 3
1, 3, 4, 16
1, 2, 3, 4, 6, 8
3, 10
1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 18
1, 3, 11, 16
1, 3, 8, 10, 18
1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 16
1, 3, 10, 14, 16
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 16, 18
11
1, 8, 16, 18
7
3, 10, 11, 15, 18
1, 3, 6, 8
3
3, 8, 16
1, 3, 10
1, 3, 6, 15, 18
1, 2, 3, 9, 10, 11
1, 3, 8, 10, 11, 15
1, 2, 4, 6, 11, 14, 15, 16
1, 3, 7, 8, 10, 15, 18
1, 2, 3, 6, 10, 15, 18
1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 22
Hodnota
tis. EUR ***
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
39 540
1 413
7 986
38
176
824
54
159
251
3 046
7 370
141
7 838
6 310
3 931
200 172
Využití licencí
Hlavní položky
1, 4, 5, 7, 11, 13, 15, 18, 22
1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 16, 18
1, 3
1, 3, 5, 6, 15, 16, 17, 22
1, 8, 15
3, 10
1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 13, 15, 18
1, 3
3, 10, 16, 18
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 21, 22, 24
1, 3, 6, 10, 14, 15, 16, 21
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 14, 15, 16, 18
1, 8, 16, 18
7
3, 10, 11, 15, 18
1, 3
3
8
1, 3, 10
1, 3, 6, 18
2, 3, 9, 10
1, 10, 11
1, 2, 3, 4, 6, 7, 11, 14, 15, 16
1, 3, 7, 8, 15, 18
1, 6, 10, 18
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18,
22
Využití
tis. EUR
301
12 630
548
12 604
46
3 732
17 939
36
473
1 064
1 079
0
16 512
0
1 236
38
187
39
47
28
144
3 449
4 313
13
3 388
2 960
670
59 576
6/29
Vývoz - země
Bahrajn
Egypt
Irák
Izrael
Jemen
Jordánsko
Libanon
Omán
Saúdská Arábie
Spojené arabské emiráty
13 Austrálie a Oceánie
Austrálie
Nový Zéland
Celkem
Počet
licencí **
4
32
2
50
4
10
1
3
15
26
10
Udělené licence
Hlavní položky
1, 3, 11
1, 2, 3, 6, 7, 10, 11, 14, 15, 18
1, 3
1, 2, 3, 5, 6, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18, 22
3, 6
1, 3, 6, 11, 18
3
1, 3
1, 3, 6, 13, 14
1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, 11
1, 3, 6, 10, 11
5 3, 6, 10, 11
51
1128 / 1175 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17,
18, 21, 22
Hodnota
tis. EUR ***
186
40 416
8 797
6 710
2 718
1 945
215
20
126 691
12 473
616
Využití licencí
Hlavní položky
1, 3, 11
1, 2, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 18
1, 3
1, 2, 3, 6, 10, 11, 15, 16, 17, 18, 22
2, 3, 6, 10
1, 3, 6, 18
3, 4, 8
1, 3, 6, 13
1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, 11
1, 6, 10, 11
554 6, 10, 11
62 1
486 681 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17,
18, 21, 22, 24
Využití
tis. EUR
187
24 320
6 439
4 229
5 406
1 456
0
124
11 291
6 123
104
89
15
286 096
*) Pokud se jedná o využití, jde i o licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje vývozu dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od
30. 6. 2012, tak po jeho novele.
**) První hodnota před lomítkem uvádí počet vydaných licencí, druhá je matematickým součtem zemí v regionu povolených v rámci vydaných licencí. (Dle novely zákona
č. 38/1994 Sb. u obecných transferních licencí je vývoz možný v rámci vydané licence do všech zemí EU, u souhrnných transferních licencí je vývoz možný do zemí EU
uvedených na licenci.)
***) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. není u všech typů transferních licencí vydanou licencí omezena hodnota vyváženého zboží. U obecných a souhrnných transferních licencí
není na vydané licenci definována položka vojenského materiálu, název zboží i jeho množství. Tzn. využití (tzn. čerpání) vydané licence je podle typu transferní licence bez
omezení na konkrétní zboží, jeho množství i hodnotu po celou dobu její platnosti.
7/29
Příloha č. 3
Podíl položek SVM na využití vývozních licencí v roce 2013*)
Země
Vietnam
Spojené státy
Podíl
14.9957 %
9.7808 %
SVM v %
SVM 11 - 80%
SVM 10 - 84%
SVM v %
SVM 4 - 7%
SVM 6 - 8%
SVM v %
SVM 1 - 6%
SVM 8 - 2%
SVM v %
SVM 22 - 2%
SVM 1 - 1%
Egypt
Slovensko
Alžírsko
Polsko
Rakousko
Saúdská Arábie
Bulharsko
Irák
Lucembursko
Itálie
Jemen
Německo
Thajsko
Belgie
Kambodža
Ruská federace
Izrael
Malajsie
Francie
Brazílie
Rumunsko
Norsko
Švýcarsko
Afghánistán
Turecko
8.4792
6.2112
4.4624
4.3929
4.3639
3.9094
3.0182
2.2294
2.1638
2.1096
2.0760
1.8718
1.6677
1.5359
1.5302
1.5271
1.4933
1.4641
1.4266
1.4227
1.3001
1.2923
1.1940
1.1731
1.1315
1.0248
0.9320
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
SVM 1 - 77%
SVM 6 - 46%
SVM 10 - 66%
SVM 6 - 44%
SVM 6 - 75%
SVM 6 - 55%
SVM 10 - 41%
SVM 1 - 72%
SVM 6 - 51%
SVM 3 - 98%
SVM 10 - 44%
SVM 3 - 91%
SVM 3 - 47%
SVM 10 - 44%
SVM 8 - 71%
SVM 3 - 35%
SVM 10 - 82%
SVM 6 - 38%
SVM 6 - 69%
SVM 10 - 47%
SVM 6 - 97%
SVM 10 - 93%
SVM 6 - 84%
SVM 14 - 73%
SVM 10 - 84%
SVM 3 - 89%
SVM 3 - 98%
SVM 3 - 14%
SVM 2 - 19%
SVM 6 - 33%
SVM 10 - 32%
SVM 3 - 13%
SVM 3 - 32%
SVM 4 - 30%
SVM 3 - 27%
SVM 11 - 26%
SVM 6 - 2%
SVM 1 - 11%
SVM 11 - 1%
SVM 10 - 10%
SVM 3 - 8%
SVM 1 - 5%
SVM 13 - 11%
SVM 5 - 6%
SVM 11 - 7%
SVM 5 - 2%
SVM 10 - 20%
SVM 2 - 1%
SVM 3 - 25%
SVM 6 - 5%
SVM 11 - 23%
SVM 1 - 30%
SVM 3 - 22%
SVM 6 - 28%
SVM 3 - 10%
SVM 15 - 32%
SVM 11 - 29%
SVM 15 - 23%
SVM 10 - 1%
SVM 3 - 6%
SVM 3 - 11%
SVM 16 - 11%
SVM 1 - 11%
SVM 7 - 5%
SVM 18 - 1%
SVM 16 - 18%
SVM 10 - 2%
SVM 10 - 10%
SVM 3 - 24%
SVM 22 - 2%
SVM 4 - 18%
SVM 2 - 3%
SVM 2 - 11%
SVM 8 - 4%
SVM 8 - 15%
SVM 6 - 7%
Nigérie
Bangladéš
Uganda
Mexiko
Tunisko
Jordánsko
Maďarsko
Kanada
Litva
Bosna a Hercegovina
Švédsko
Pákistán
Čína
Indonésie
Lotyšsko
Ukrajina
0.6320
0.6250
0.5948
0.5712
0.5695
0.5116
0.4969
0.4619
0.4504
0.4279
0.3737
0.3683
0.3450
0.2744
0.2620
0.2375
0.2318
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
SVM 10 - 100%
SVM 10 - 89%
SVM 3 - 78%
SVM 8 - 58%
SVM 10 - 92%
SVM 3 - 79%
SVM 8 - 51%
SVM 3 - 65%
SVM 8 - 62%
SVM 16 - 93%
SVM 21 - 57%
SVM 8 - 45%
SVM 10 - 53%
SVM 10 - 97%
SVM 10 - 52%
SVM 10 - 96%
SVM 10 - 65%
SVM 6 - 10%
SVM 6 - 21%
SVM 3 - 16%
SVM 3 - 7%
SVM 6 - 19%
SVM 6 - 13%
SVM 1 - 22%
SVM 3 - 23%
SVM 18 - 3%
SVM 14 - 11%
SVM 10 - 31%
SVM 18 - 33%
SVM 18 - 2%
SVM 11 - 25%
SVM 8 - 2%
SVM 6 - 24%
SVM 18 - 4%
SVM 11 - 4%
SVM 6 - 4%
SVM 1 - 2%
SVM 1 - 15%
SVM 1 - 1%
SVM 10 - 12%
SVM 10 - 12%
SVM 10 - 8%
SVM 8 - 2%
SVM 10 - 11%
SVM 11 - 11%
SVM 1 - 13%
SVM 18 - 20%
SVM 7 - 1%
SVM 18 - 8%
SVM 1 - 6%
SVM 14 - 4%
SVM 1 - 1%
SVM 2 - 17%
SVM 9 - 3%
SVM 16 - 5%
SVM 3 - 4%
SVM 15 - 1%
SVM 4 - 9%
SVM 3 - 11%
SVM 6 - 4%
SVM 16 - 9%
SVM 6 - 7%
SVM 1 - 1%
8/29
Země
Portugalsko
Španělsko
Burkina Faso
Indie
Dánsko
Korejská republika
Etiopie
Nizozemsko
Kazachstán
Uruguay
Angola
Guatemala
Bahrajn
Chorvatsko
Keňa
Malta
Srí Lanka
Moldavsko
Jižní Afrika
Omán
Gruzie
Mongolsko
Argentina
Bolívie
Singapur
Panama
Austrálie
Finsko
Estonsko
Kosovo
Řecko
Filipíny
Černá Hora
Slovinsko
Peru
Makedonie, bývalá
jugoslávská republika
Hongkong
Nový Zéland
Kamerun
Srbsko
Kostarika
Macao
Nikaragua
Salvador
Turkmenistán
Mauritánie
Podíl
0.1897
0.1639
0.1627
0.1474
0.1398
0.1389
0.1138
0.1043
0.1035
0.1010
0.0826
0.0744
0.0649
0.0646
0.0585
0.0550
0.0547
0.0540
0.0537
0.0429
0.0377
0.0365
0.0363
0.0344
0.0322
0.0310
0.0307
0.0279
0.0230
0.0163
0.0160
0.0159
0.0134
0.0125
0.0109
0.0096
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
SVM v %
SVM 3 - 99%
SVM 3 - 65%
SVM 10 - 100%
SVM 6 - 56%
SVM 3 - 87%
SVM 6 - 61%
SVM 10 - 100%
SVM 22 - 45%
SVM 8 - 71%
SVM 4 - 58%
SVM 6 - 100%
SVM 8 - 100%
SVM 11 - 64%
SVM 3 - 82%
SVM 3 - 96%
SVM 1 - 74%
SVM 6 - 65%
SVM 1 - 53%
SVM 6 - 63%
SVM 8 - 69%
SVM 15 - 49%
SVM 13 - 65%
SVM 14 - 100%
SVM 1 - 100%
SVM 11 - 71%
SVM 1 - 55%
SVM 6 - 82%
SVM 3 - 35%
SVM 3 - 62%
SVM 3 - 100%
SVM 8 - 84%
SVM 1 - 100%
SVM 7 - 100%
SVM 3 - 55%
SVM 3 - 72%
SVM 8 - 100%
0.0054
0.0053
0.0047
0.0047
0.0034
0.0023
0.0017
0.0014
0.0014
0.0009
0.0002
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
SVM 1 - 78%
SVM 1 - 100%
SVM 1 - 100%
SVM 10 - 71%
SVM 1 - 100%
SVM 3 - 100%
SVM 1 - 100%
SVM 1 - 100%
SVM 7 - 100%
SVM 3 - 100%
SVM 1 - 77%
SVM v %
SVM v %
SVM v %
SVM 18 - 24%
SVM 10 - 9%
SVM 18 - 20%
SVM 18 - 11%
SVM 10 - 38%
SVM 11 - 12%
SVM 1 - 1%
SVM 18 - 1%
SVM 15 - 10%
SVM 7 - 28%
SVM 1 - 20%
SVM 3 - 41%
SVM 15 - 13%
SVM 5 - 8%
SVM 18 - 6%
SVM 1 - 35%
SVM 11 - 15%
SVM 1 - 3%
SVM 3 - 25%
SVM 1 - 17%
SVM 10 - 44%
SVM 18 - 33%
SVM 4 - 30%
SVM 1 - 41%
SVM 3 - 18%
SVM 18 - 2%
SVM 10 - 16%
SVM 3 - 2%
SVM 10 - 3%
SVM 3 - 8%
SVM 15 - 10%
SVM 3 - 16%
SVM 3 - 44%
SVM 10 - 16%
SVM 15 - 31%
SVM 11 - 27%
SVM 18 - 12%
SVM 1 - 8%
SVM 15 - 7%
SVM 11 - 1%
SVM 6 - 26%
SVM 1 - 5%
SVM 1 - 5%
SVM 1 - 7%
SVM 10 - 3%
SVM 1 - 44%
SVM 10 - 27%
SVM 2 - 21%
SVM 11 - 28%
SVM 3 - 22%
*) Včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).
9/29
Příloha č. 4
Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2013*)
vojenský materiál
(příklad)
kusů
celkem
Revolvery a pistole
67 374
samonabíjecí pistole CZ 75, CZ 75 P-07 DUTY, pistole CZ 82
ráže 9x18 mm, pistole Makarov ráže 9 mm, samonabíjecí
pistole Tokarev 33 ráže 7,62x25 mm, CZ 83 ráže 9 mm
Browning, samonabíjecí pistole CZ 75 D Compact,
samonabíjecí pistole CZ Skorpion vz.61, samonabíjecí
pistole ČZ 27, pistole Sig Sauer různých modelů, pistole M70
země
(nejvýznamnější)
Thajsko, Vietnam, Spojené státy, Egypt,
Pákistán, Kanada, Slovensko, Maďarsko,
Mexiko, Afghánistán, Bolívie, Belgie, Francie,
Gruzie, Kostarika, Moldavsko, Nikaragua,
Salvador, Slovinsko,
Pušky a karabiny
4 378
samonabíjecí puška CZ 858 Tactical ráže 7,62x39 mm,
Kanada, Filipíny, Malta, Belgie, Francie, Gruzie,
opakovací puška Mosin 1938/44, Mosin 1891/30,
Německo, Itálie, Slovensko, Moldavsko,
samonabíjecí puška SVT 40, SKS Simonov, opakovací
Polsko, Slovinsko
puška Mauser 98, samonabíjecí puška Gazela 58,
samonabíjecí puška SKS 4
Samopaly
10 178
samopal vz. 61 ráže 7,65 mm, samopal PM-63 ráže 9x18 Slovensko, Spojené státy, Německo,
mm, CZ Scorpion vz. 61, samočinné zbraně CZ Scorpion
Bulharsko, Kanada, Belgie, Francie, Nový
EVO3 A1 a EVO3 A2, samopaly vz. 24, vz. 26, m56,
Zéland, Polsko,
m49/57, m41/ppsh41 ráže 7,62x25 mm a samopal vz. 61
ráže 7,65 Br, samopal VZ 26 r. 7,62x25mm, samopal PPŠ
41 (Špagin) 7,62 mm, samopal vz. 58, samopaly vz. 26
ráže 7,62x25
Samočinné pušky
32 535
útočné pušky AKM a AKMS-F, CZ Scorpion EVO3 A1 a
Irák, Egypt, Slovensko, Vietnam, Belgie,
EVO3 A2, útočná puška vz. 58 V ráže 7.62x39 mm, útočné Německo, Francie, Lucembursko, Kamerun,
pušky CZ Mod. 58V ráže 7,62x39 mm, útočná puška M70 Kanada, Spojené arabské emiráty
ZASTAVA, samočinná puška CZ 805 BREN A1 ráže 5,56x45
mm
Lehké kulomety
2 227
kulomet UK-59L ráže 7,62x54R,kulomety UK-59 a
Bulharsko, Slovensko, Kambodža, Německo
kulomety PKT ráže 7,62 mm, kulomet RPK, RPKS, kulomet
M-26
Těžké kulomety
142
14,5 mm protiletadlový kanón ZU-2, kulomety KPVT ráže Slovensko, Kambodža, Spojené státy
14,5 mm
Tanky
tank T-55, tank T-72, mostní tank MT-55
11
Slovensko, Spojené království, Maďarsko
10/29
vojenský materiál
(příklad)
země
kusů
celkem
Obrněná vozidla
5
obrněné vozidlo BMP 1, VEGA - obrněné střední kolové
Slovensko, Spojené království, Německo
vozidlo 4x4, vozidlo BVP ZV-90
raketomety vz. 70 ráže 122 mm, 125 mm kanón 2a46, 152 Slovensko, Kambodža, Polsko, Spojené státy
mm DANA vz.77, 122 mm raketomet BM-21, 122 mm
raketomet RM-70, kanónové houfnice D-20 ráže 152 mm
Rakety a raketové střely, přenosná zařízení
16 278
protitankových raket
ruční vrhač granátů RPG-7V ráže 40 mm s optickým
Polsko, Uruguay, Izrael, Bulharsko, Spojené
zaměřovačem PGO-7, granátomet CZ 805 G1, ruční
arabské emiráty
granátomet GLi-06 ráže 40 mm, 122 mm raketa GRAD,
protitanková střela PG-7V, samočinná zbraň granátomet
ráže 40x46 mm
Letouny a vrtulníky
letoun L-39ZO
3
Spojené státy, Moldavsko
Kromě toho byla vyvezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. vozidlo OT-64 SKOT,
demilitarizovaná 122 mm houfnice vz. 38/64, znehodnocený granátomet RPG-2 , znehodnocení 60 mm
minomet ANTOS-LR, znehodnocené rakety 9M8 KRUG, deaktivované minometné náboje ráže 60 mm typů
ILL a ILL-IR, demilitarizované rakety Volchov, školní protiletadlová raketa PG-15 ráže 73 mm,
demilitarizované bojové vozidlo BVP-1, obrněný transportér BTR 60, obrněný transportér SAURER bez
výzbroje
11/29
Příloha č. 5
Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2004 - 2013
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
orientační hodnota v tis. EUR
01 Severní Afrika
Alžírsko
Libyjská arabská
džamáhírije
Maroko
Tunisko
Angola
Burkina Faso
Čad
Etiopie
Gabun
Ghana
Jižní Afrika
Kamerun
Kapverdy
Keňa
Konžská demokratická
republika
Madagaskar
Malawi
Mali
Mauritánie
Namibie
Niger
Nigérie
Rovníková Guinea
14 426
12 781
0
19 355
17 774
0
20 941
20 130
0
9 493
8 961
13
7 717
6 651
0
17 791
17 221
383
14 650
9 339
2 233
7 096
2 213
712
3 470
2 265
0
6 043
5 292
0
0
1 645
4 742
239
470
0
284
0
0
155
14
0
35
0
0
1 580
3 390
0
28
0
46
0
0
28
60
0
176
0
0
811
1 719
0
0
0
200
439
59
14
641
0
66
0
0
519
1 315
0
0
0
754
0
0
2
0
0
29
0
0
1 066
9 439
0
0
0
6 980
0
0
0
2 002
7
0
0
0
187
9 394
0
0
0
2 432
0
0
26
106
4
0
0
0
3 078
11 434
0
0
0
7 334
0
135
160
0
2
0
0
0
4 171
1 581
0
0
0
1 015
0
0
0
0
0
0
0
362
843
1 683
304
0
3
839
0
0
0
0
5
0
0
199
552
1 051
0
0
0
709
0
0
81
0
0
222
0
0
0
0
3
0
0
0
0
5
22
38
1 500
0
0
0
0
2
0
0
176
70
0
0
181
6
148
0
118
42
0
0
0
0
0
0
446
4
0
0
0
0
0
0
6 532
0
37
0
0
0
0
0
1 736
2 030
0
0
3
0
0
0
539
0
0
0
422
0
0
0
110
0
0
1
0
0
0
0
38
0
1 825
0
12/29
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
Súdán
Tanzanská sjednocená
republika
Togo
Uganda
Zambie
03 Severní Amerika
Kanada
Spojené státy americké
04 Střední Amerika a
Karibská oblast
Guatemala
Haiti
Honduras
Kostarika
Mexiko
Nikaragua
Panama
Salvador
Trinidad a Tobago
05 Jižní Amerika
Argentina
Bolívie
Brazílie
Ekvádor
Chile
Kolumbie
Paraguay
Peru
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
294
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 718
0
29 583
1 334
28 249
1 973
0
1 487
0
33 669
1 729
31 940
1 035
0
8
44
14 816
1 406
13 410
549
35
0
0
12 430
551
11 879
2 735
0
0
0
10 305
539
9 766
1 196
0
0
0
10 801
433
10 368
3 156
0
0
0
10 636
410
10 226
798
0
0
24
9 433
96
9 337
221
0
0
0
13 215
207
13 008
1 450
0
0
0
4 668
110
4 558
212
0
215
0
0
10
1 650
5
89
4
0
4 282
105
99
3 755
0
0
0
0
32
0
5
0
0
0
947
77
0
6
0
2 994
96
0
2 641
0
8
8
13
227
0
0
0
0
97
363
20
62
7
0
722
0
0
562
0
152
0
8
0
0
0
0
0
153
2 485
0
97
0
0
517
0
0
401
0
91
0
0
0
0
0
0
0
4
1 192
0
0
0
0
7 560
0
0
6 358
1 015
7
176
0
0
0
0
57
168
3
2 928
0
0
0
0
1 192
0
0
75
0
87
815
0
0
0
0
0
0
0
533
0
265
0
0
563
0
0
64
0
62
251
0
0
0
0
0
0
0
221
0
0
0
0
1 208
0
0
0
68
3
438
0
0
33
0
0
0
0
1 333
0
0
0
84
1 907
0
0
0
63
0
1 733
0
1
0
0
0
0
0
212
0
0
0
0
1 505
0
0
0
0
1
1 424
0
0
13/29
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
Surinam
Uruguay
Venezuela
06 Střední Asie
Kazachstán
Kyrgyzstán
Uzbekistán
Turkmenistán
Čína
Hongkong
Japonsko
Korejská republika
Macao
Mongolsko
Tchaj-wan (čínská
provincie)
Brunej Darussalam
Filipíny
Indonésie
Kambodža
Malajsie
Singapur
Thajsko
Vietnam
0
292
0
277
273
0
0
4
4 013
793
16
401
7
106
2 692
0
0
0
183
183
0
0
0
1 463
782
0
0
467
0
214
0
0
0
0
282
83
0
199
0
495
383
11
0
44
29
28
0
5
20
0
41
41
0
0
0
938
921
0
0
17
0
0
0
0
4
0
27
22
5
0
0
57
44
1
7
5
0
0
0
0
215
0
4
0
4
0
0
630
189
0
16
67
0
24
334
0
186
0
0
0
0
0
0
299
0
0
93
0
0
4
202
0
118
581
324
324
0
0
0
1 282
1 166
1
81
0
0
34
0
0
110
0
1 515
1 515
0
0
0
2 165
2 162
0
0
0
0
3
0
0
80
0
1 815
1 685
0
130
0
3 038
3 006
0
0
0
0
31
1
56 663
0
46
359
4 410
4 120
93
4 323
43 310
44 468
81
270
292
0
1 994
137
8 720
32 974
15 929
0
209
1 860
0
2
0
9 750
4 108
11 550
21
365
54
0
54
0
5 897
5 159
10 992
0
40
0
0
3 633
0
5 260
2 059
23 129
0
151
19
29
17 306
95
4 209
1 320
5 622
0
69
431
0
473
0
4 277
372
5 650
0
19
167
0
357
139
2 221
2 747
6 032
0
0
0
0
21
15
2 268
3 728
4 921
0
12
625
0
3
0
3 146
1 135
14/29
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
09 Jižní Asie
Afghánistán
Bangladéš
Indie
Nepál
Pákistán
Srí Lanka
10 Evropská unie
Belgie
Bulharsko *
Česká republika
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Kypr
Irsko
Itálie
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Německo
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Řecko
Rumunsko **
5 209
3 268
491
426
0
996
28
88 736
4 420
8 717
404
66
80
4 109
0
0
5 996
1 301
686
6 093
1 435
159
4 817
301
12 630
548
12 604
46
3 732
14 152
5 196
597
6 220
0
1 827
312
108 890
2 230
1 537
0
402
115
236
1 966
0
0
3 806
1 262
70
1 735
3 721
84
6 132
324
12 327
47
49 079
530
447
21 548
2 734
2 273
12 464
0
4 009
68
73 553
1 713
2 244
0
304
117
198
1 184
0
0
7 410
1 019
48
2 656
1 291
45
5 990
275
12 309
300
23 278
0
341
37 205
2 560
1 438
29 382
0
3 481
344
86 553
1 791
4 684
0
480
747
308
505
0
17
7 680
617
993
69
3 098
0
6 026
181
4 450
642
31 348
223
256
33 104
347
785
17 097
33
14 289
553
70 823
1 533
1 976
0
438
423
54
506
1
0
10 477
2 375
349
17
1 529
25
8 754
137
4 502
77
11 584
502
193
41 282
520
414
20 430
0
9 004
10 914
44 562
573
517
0
116
51
10
1 786
0
0
5 733
445
78
184
171
14
4 234
113
7 648
14
1 868
226
175
53 423
920
326
39 457
0
12 697
23
41 326
528
182
5 454
0
4 231
19
375
0
0
226
2 415
2 486
300
1 012
26
5 918
232
3 149
28
2 442
343
299
9 186
205
437
7 024
0
46
1 474
38 639
257
0
0
4
3 158
72
216
59
0
13
435
3 318
18
99
0
3 865
100
6 271
14
956
361
0
5 579
355
578
3 793
0
3
850
33 850
277
0
0
0
19
138
12
488
0
0
797
606
0
1 283
0
1 765
48
4 556
50
7
286
0
20 791
1 842
1 021
17 240
0
2
686
30 314
456
0
0
0
68
48
534
0
0
0
262
47
0
988
0
3 992
33
7 424
7
52
69
0
15/29
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
Slovensko
Slovinsko
Španělsko
Švédsko
Albánie
Ázerbajdžán
Bosna a Hercegovina
Bulharsko *
Černá Hora
Chorvatsko
Gruzie
Kosovo
Makedonie
Moldavsko
Norsko
Rumunsko **
Ruská federace
Srbsko
Švýcarsko
Turecko
Ukrajina
12 Blízký východ
Bahrajn
Egypt
Irák
Izrael
Jemen
Jordánsko
17 939
36
473
1 064
1 079
16 512
0
0
1 236
0
38
187
39
47
28
144
3 449
0
4 313
13
3 388
2 960
670
59 576
187
24 320
6 439
4 229
5 406
1 456
15 634
24
462
1 304
5 415
15 313
30
1 328
35
0
8
242
108
66
390
81
2 491
0
5 258
298
426
1 051
3 500
24 194
229
5 595
1 780
2 031
5 900
2 589
8 143
85
544
998
3 061
14 024
64
2 542
0
0
35
287
3 464
0
0
113
704
0
1 207
366
2 668
95
2 479
18 827
0
4 477
0
2 601
1 749
472
10 874
14
8 528
787
2 235
18 525
0
3 117
28
0
0
133
4 022
0
0
35
2 218
0
3 890
0
1 320
356
3 406
35 664
0
7 750
1 491
1 440
12 525
2 268
21 613
1 345
1 845
246
322
6 758
0
0
22
0
0
650
40
0
0
14
72
0
3 218
0
248
195
2 299
17 129
0
4 191
975
362
10 498
38
18 972
21
1 033
333
247
27 795
0
466
0
0
0
120
14 023
0
190
3
14
0
9 864
0
2 347
251
517
9 872
0
7 124
962
161
1 230
121
10 696
19
295
651
0
20 802
0
470
0
0
0
593
13 244
0
0
43
544
0
3 142
0
241
30
2 495
15 065
0
6 177
2 404
394
1 854
553
18 748
14
206
72
383
9 598
0
230
0
540
0
0
6 196
0
68
0
2
838
327
0
66
9
1 322
8 744
0
4 646
38
261
3 071
299
21 089
97
193
1 899
240
7 734
0
717
0
1 622
0
0
3 264
0
25
0
0
207
1 021
0
25
41
812
9 456
0
3 443
2 063
1 289
4
0
13 085
64
330
2 855
0
5 314
0
165
0
460
0
96
2 043
0
1 148
0
0
81
911
0
31
21
358
10 019
0
1 648
2 873
821
2 355
1
16/29
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
Katar
Kuvajt
Libanon
Omán
Saudská Arábie
Sýrie
13 Austrálie a Oceánie
Austrálie
Nový Zéland
Celkem
0
0
0
124
11 291
6 123
0
104
89
15
286 096
0
0
0
487
3 298
2 285
0
66
45
20
269 170
0
76
0
2
4 637
4 813
0
18
5
13
183 423
5
41
24
3
8 556
1 561
0
24
10
14
216 990
0
143
0
83
4
835
0
10
0
10
175 117
0
0
0
0
0
274
0
6
6
0
189 614
0
0
0
0
2 578
1 105
0
107
0
107
174 725
0
12
0
0
202
215
27
0
27
92 989
0
186
712
5
551
936
267
2
2
0
88 058
0
0
342
0
957
1 022
0
7
0
7
89 698
*) Bulharsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007
**) Rumunsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007
17/29
Příloha č. 6
Realizace vývozu vojenského materiálu dle dostupných údajů prodej zahraničním osobám v letech 1994 - 2013
(v mil. Euro)
Rok
Finanční objem
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
172,00
136,00
103,00
161,00
92,00
89,90
86,70
60,50
77,00
82,90
89,70
88,00
92,70
174,00
189,60
175,10
216,99
183,42
269,17
286,10
Příloha č. 7
Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu za rok 2013*)
Dovoz - země
Jižní Afrika
03 Severní Amerika
Kanada
Spojené státy
04 Střední Amerika a Karibská
oblast
Mexiko
05 Jižní Amerika
Brazílie
Kolumbie
Uruguay
Čína
Hongkong
Korejská republika
09 Jižní Asie
Indie
10 Evropská unie
Belgie
Bulharsko
Francie
Lotyšsko
Německo
Polsko
Rakousko
Udělené licence
Hlavní položky
Počet
licencí**
25
25
300 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 21,
22
12 1, 2, 3, 6, 7, 11
288 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 21, 22
11
1
7
4
1
2
7
3
2
1
1
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
1
1, 3
3
1
3
1, 2, 4, 11, 13
11, 13
1, 13
2, 4
1
16
16
Využití licencí
Hlavní položky
Hodnota
tis. EUR
48 5
48 5
984 802 1, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18, 24
Využití
tis. EUR
43
43
11 765
1 706 1, 3, 11, 16
983 096 1, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18, 24
0
210
11 555
0
0
2 079
2 004
0
75
751
3
657
0
91
623
623
0
0
0
0
0
0
0
0
3
3
3
1, 2, 4, 11, 13
11, 13
2, 4
1
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 15, 17, 18, 24
11
3, 6, 8
10, 18
10
7, 11, 15
1, 4, 8
6, 11, 17, 24
0
489
414
0
75
87
8
0
0
78
0
0
30 905
6
388
1 043
1
86
132
27 147
20/29
Dovoz - země
Slovensko
Španělsko
Švédsko
Albánie
Bosna a Hercegovina
Černá Hora
Chorvatsko
Makedonie, bývalá jugoslávská
republika
Norsko
Ruská federace
Srbsko
Srbsko
Švýcarsko
Turecko
Ukrajina
12 Blízký východ
Egypt
Izrael
Jordánsko
Saúdská Arábie
Celkem
Počet
licencí**
0
0
0
0
149
3
3
1
1
1
10
37
2
7
47
3
34
18
1
16
1
0
485
Udělené licence
Hlavní položky
1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 14, 15
3, 8
1, 3
10
1, 2
3
1, 3, 5, 6, 11
6, 10, 11, 15
6, 8
1, 2, 6, 8
1, 2, 3, 5, 10, 11, 14, 15
1
1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11
1, 3, 5, 6, 10, 11, 13, 15
6
1, 3, 5, 10, 11, 13, 15
3
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17,
21, 22
Využití licencí
Hlavní položky
Hodnota
tis. EUR
0
0
0
0
53 477
3 998
231
4
59
0
1 713
8 361
1 984
6 518
3 262
171
27 177
1 286
60
1 226
0
0
1 043 066
1, 2, 4, 6
10
7, 11, 15
2, 8
1, 2, 3, 5, 6, 8, 10, 11, 13, 14, 15
3, 8
1
1, 3
1, 3, 5, 6, 8, 10, 11
10, 15
8
1, 8, 13
1, 2, 3, 5, 6, 10, 11, 14, 15
1
1, 3, 6, 8, 10
1, 3, 4, 6, 10, 11, 13, 15
1, 3, 6, 10, 11, 13, 15
3
4
1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18,
24
Využití
tis. EUR
1 424
408
73
198
16 448
502
7
0
286
0
1 758
4 384
1 428
977
1 506
0
5 599
854
0
854
0
0
60 591
*) Pokud se jedná o využití, jde i o licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje dovozu dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb.,
platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele.
**) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. nejsou vydávány dovozní a transferní licence do zemí EU. Licence vydané na dovoz ze zemí EU před 30. 6. 2012 jsou účinné do konce
jejich platnosti.
21/29
Příloha č. 8
Podíl položek SVM na využití dovozních licencí v roce 2013*)
Země
Rakousko
Spojené státy
Podíl
42.6811 %
18.4281 %
SVM v %
SVM 6 - 96%
SVM 10 - 61%
SVM v %
SVM 24 - 2%
SVM 11 - 16%
Ukrajina
Ruská federace
9.1159 %
8.9336 %
SVM 10 - 46%
SVM 10 - 96%
Srbsko
Norsko
Švýcarsko
Slovensko
Bulharsko
Francie
Izrael
Lotyšsko
Albánie
Brazílie
Španělsko
Chorvatsko
Kanada
Švédsko
Polsko
Německo
3.7814
2.7643
2.3680
2.2388
1.7176
1.6395
1.4073
0.8508
0.7896
0.6501
0.6421
0.4503
0.3304
0.3110
0.2069
0.1357
0.1231
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
SVM 8 - 99%
SVM 11 - 91%
SVM 11 - 30%
SVM 4 - 58%
SVM 6 - 65%
SVM 18 - 73%
SVM 6 - 49%
SVM 10 - 100%
SVM 3 - 71%
SVM 3 - 100%
SVM 10 - 100%
SVM 3 - 84%
SVM 3 - 42%
SVM 8 - 95%
SVM 1 - 84%
SVM 15 - 53%
SVM 1 - 100%
Uruguay
Bosna a Hercegovina
Jižní Afrika
Thajsko
Čína
Belgie
Turecko
Korejská republika
Jordánsko
Saúdská Arábie
0.1181
0.1168
0.0865
0.0680
0.0225
0.0126
0.0089
0.0007
0.0003
0.0000
0.0000
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
%
SVM 3 - 100%
SVM 7 - 49%
SVM 3 - 87%
SVM 5 - 100%
SVM 10 - 100%
SVM 13 - 93%
SVM 11 - 100%
SVM 1 - 100%
SVM 2 - 95%
SVM 3 - 100%
SVM 4 - 100%
SVM v %
SVM v %
SVM 16 - 11%
SVM 1 - 5%
SVM 3 - 23%
SVM 15 - 3%
SVM 1 - 20%
SVM 6 - 9%
SVM 8 - 5%
SVM 5 - 23%
SVM 6 - 37%
SVM 3 - 31%
SVM 10 - 26%
SVM 1 - 21%
SVM 5 - 2%
SVM 2 - 13%
SVM 2 - 4%
SVM 8 - 3%
SVM 1 - 12%
SVM 11 - 17%
SVM 10 - 5%
SVM 16 - 7%
SVM 1 - 7%
SVM 8 - 28%
SVM 1 - 15%
SVM 11 - 42%
SVM 2 - 4%
SVM 8 - 13%
SVM 11 - 44%
SVM 15 - 31%
SVM 1 - 12%
SVM 11 - 6%
SVM 4 - 4%
SVM 4 - 1%
SVM 7 - 1%
SVM 11 - 16%
SVM 10 - 2%
Příloha č. 9
Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2013*)
vojenský materiál
(příklad)
země
kusů
celkem
Revolvery a pistole
1 356
samonabíjecí pistole a revolvery různých typů a ráží,
Izrael, Ukrajina, Chorvatsko, Spojené státy
samonabíjecí pistole Tokarev 1933 ráže 7,62x25 mm,
pistole HS a pistole XDM, pistole Sig Sauer různých
modelů
Pušky a karabiny
1 531
samonabíjecí puška SVT 40 ráže 7,62x54R, samonabíjecí Ukrajina, Kanada, Spojené státy, Švýcarsko
pušky CZ 858 Tactical ráže 7,62x39 mm, opakovací puška
Schmidt Rubin ráže 7,5 x 55 mm, karabina Sig 516
Tactical,samonabíjecí puška SIG 550 a SIG 510, opakovací
pušky Schmidt-Rubin a Mannlicher, poloautomatická
karabina AKMS-MF ráže 7,62x39 mm
Samopaly
4 384
samopal PM-63 ráže 9 mm Makarow, samopal AKS 74U Polsko, Ukrajina, Izrael, Srbsko
ráže 5,45x39 mm, samopal UZI ráže 9x19 mm, samopaly
M21 BS, samopal Suomi
Samočinné pušky
15 552
samočinné pušky AKM ráže 7,62x39 mm, útočné pušky,
Ukrajina, Polsko, Spojené státy, Srbsko
systém útočné pušky M6A2 ráže 5,56 mm,pušky M21,
M77, M91 a M0
Lehké kulomety
333
kulomet RKM vz. 28 DPM ráže 7,62 mm, tankový kulomet Polsko, Slovensko, Spojené státy
PKT ráže 7,62 mm a NSV ráže 12,7 mm, kulomety vz. 43
Těžké kulomety
0
Tanky
0
Obrněná vozidla
5
kolová bojová vozidla PANDUR II v různých modifikacích Rakousko
Velkorážové dělostřelecké systémy
dělo PAK 50 ráže 90 mm
1
Švýcarsko
23/29
vojenský materiál
(příklad)
země
kusů
celkem
Rakety a raketové střely, přenosná zařízení
protitankových raket
0
Letouny a vrtulníky
0
*) Včetně uskutečnění dovozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).
Kromě toho byla dovezena další technika upravená pro sběratelské účely, tank Centurion a frontový
bombardovací letoun Petljakov Pe-2
24/29
Příloha č. 10
Realizace dovozu vojenského materiálu dle dostupných údajů nákup od zahraničních osob v letech 1994 - 2013
(v mil. Euro)
Rok
Finanční objem
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
39,00
44,00
30,50
29,30
38,80
102,30
150,50
113,30
92,00
120,40
125,00
726,80
93,00
193,00
106,70
179,60
376,63
238,17
304,71
60,59
Příloha č. 11
Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz (brokering) vojenského materiálu za rok 2013*)
Dovoz (D)
- země
03 Severní Amerika
Vývoz (V)
- země
Spojené státy
Spojené státy
Spojené státy
Spojené státy
Spojené státy
07 Severovýchodní
Asie
Čína
Thajsko
Gruzie
Moldavsko
Polsko
Kazachstán
Thajsko
10 Evropská unie
Bulharsko
Bulharsko
Lotyšsko
Lotyšsko
Lotyšsko
11 Další evropské
země
Bosna a Hercegovina
Thajsko
Nigérie
Vietnam
Indonésie
Bangladéš
Bangladéš
Keňa
Udělené licence
Počet
Hlavní položky
licencí
6 1, 10, 15
3
2
1
0
0
1
13
34
48
10
0
0
2
1 13
0
2
0
0
8
1
0
4
2
0
1
17
10
1, 15
1
Využití licencí
Hodnota D Hodnota V
Hlavní položky
tis. EUR
tis. EUR
92
122 1, 5, 10, 11, 15
6, 10
6
10
10
10
3, 6, 10, 11
13
0
1 233
663
0
394
174
0
2
2 073
50
41
70
12
0
0
5
10
1, 15
1
11
5
5
0 10
0
3 017
2 394
0
434
186
0
3
2 991
10
6, 10
6
10
10
10
10
3, 6, 10, 11
137 3
Využití D
tis. EUR
166
Využití V
tis. EUR
207
34
48
9
53
22
0
41
70
12
58
26
0
0
14
0
17
14
1 246
0
704
365
85
89
2
1 546
17
493
0
0
398
93
0
3
1 847
48
134
26/29
Dovoz (D)
- země
Ruská federace
Ruská federace
Ruská federace
Ruská federace
Ruská federace
Ukrajina
Ukrajina
Ukrajina
12 Blízký východ
Izrael
Ostatní
Celkem
Vývoz (V)
- země
Spojené arabské
emiráty
Srí Lanka
Etiopie
Bangladéš
Jordánsko
Egypt
Keňa
Alžírsko
Thajsko
Srí Lanka
Počet
licencí
4 10
4
1
4
0
2
1
0
1
1
0
0
33
Udělené licence
Hlavní položky
10
10
10
6, 11
3
10
10
1, 3, 6, 10, 11, 13, 15
Hodnota D Hodnota V
tis. EUR
tis. EUR
104
118 10
25
32
1 445
0
289
129
0
238
238
0
0
3 638
31
45
1 570
0
440
649
0
350
350
0
0
6 485
Využití licencí
Hlavní položky
Využití D
tis. EUR
114
Využití V
tis. EUR
126
24
31
1 112
17
111
0
88
41
41
0
0
3 013
26
44
1 219
21
169
0
107
54
54
104
104
2 722
10
10
10
6
6, 11
6
10
10
6
6
1, 3, 5, 6, 10, 11, 15
*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6.
2012, tak po jeho novele.
**) Pokud není uvedena země dovozu či země vývozu, jde o licenci vydanou před rokem 2012, využitou (tzn. čerpanou) v něm jen v části vývozu či dovozu.
27/29
Příloha č. 12
Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2013
Počet podaných žádostí o vydání povolení
67
Počet rozhodnutí o vydání povolení
62
z toho negativních
1
Počet zrušených povolení (§ 13 písm. c) zákona)
1
Počet žádostí o rozšíření povolení
82
Počet rozhodnutí o rozšíření povolení
72
Počet držitelů povolení koncem roku 2013
204
Počet držitelů povolení koncem roku 2012
179
Příloha č. 13
Licence udělené k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem
v letech 2011, 2012 a 2013*)
a) Řízení o žádosti ukončené udělením
Rok 2011**)
Rok 2012***) Rok 2013****)
či prodloužením licence
Licence udělené - celkem
2 024
1 920
1 902
k vývozu
1 092
1 263
1 313
k dovozu
911
625
551
21
32
38
Licence neudělené - celkem
2
2
10
k vývozu
2
2
10
k dovozu
0
0
0
k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering)
0
0
0
Zastavení řízení celkem
46
80
116
ca) Počet zpět vzatých žádostí
43
70
84
k vývozu
28
53
64
k dovozu
15
15
18
0
2
2
cb) Zastavení z moci úřední
3
10
32
k vývozu
2
10
23
k dovozu
1
0
9
0
0
0
b) Řízení o žádosti ukončené neudělením licence
c) Zastavení řízení o žádosti o udělení licence
*) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. nejsou od 30. 6. 2012 v rámci zemí EU požadovány, tj. i vydávány
licence pro dovoz a transfer zboží. Licence vydané na dovoz ze zemí EU před 30. 6. 2012 jsou účinné do
konce jejich platnosti.
**) V části a) jde i o licence udělené v předchozích letech, u nichž byla prodloužena platnost.
***) Ve všech částech jde pouze o licence udělené v roce 2012.
****) Ve všech částech jde i o licence udělené v předchozích letech, u nichž byla v části a) prodloužena
platnost, v části b) neuděleno prodloužení a v části c) zastaveno řízení o prodloužení.

zprava_o_exportu_vm_2013_pdf_16735

Transkript

Podobné dokumenty

Výroba zbraní v USA

Office Depot – kancelář bez starostí