Časopis pro uživatele programů ZEIS 1. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY

Transkript

Časopis pro uživatele programů
ZEIS
OBSAH
1. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY ZJIŠTĚNÉ PŘI KONTROLÁCH ÚČETNICTVÍ¨
A DANÍ ZA ROK 2011
Inventarizace
1
Novela zákona o účetnictví
1
Inventarizační rozdíly
3
Dlouhodobý hmotný majetek
4
Dlouhodobý finanční majetek
11
Zásoby
11
Zvířata
11
Krátkodobý finanční majetek
12
Zúčtovací vztahy
12
Daň z přidané hodnoty
13
Silniční daň
13
Daň z nemovitostí, z převodu nemovitostí, spotřební a z příjmu právnických osob
14
Dotace
16
Časové rozlišení a dohadné položky
17
2. ŠVARC SYSTÉM, NELEGÁLNÍ A ZÁVISLÁ PRÁCE
3. DAŇ Z PŘÍJMU
4. ZÁKON O DPH
19
Vydavatel: PROFEX AM, spol.s r.o., Fügnerova 263, 388 01 Blatná
Tel. 383423521, fax 383423835, e-mail: [email protected]
© PROFEX AM, spol. s r.o., 2012, vyšlo 8. listopadu 2012
28
37
PROFEX 4/2012
1. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY ZJIŠTĚNÉ
PŘI KONTROLÁCH ÚČETNICTVÍ A DANÍ
ZA ROK 2011
Ing. Jiří Pavel, daňový poradce, auditor
Inventarizace
Častou chybou hlavně u neauditovaných účetních jednotek je neprovádění inventarizací, případně jsou inventarizovány pouze některé účty nebo není účtováno o inventurních rozdílech.
Povinnost inventarizací vyplývá přímo z §29 zákona o účetnictví:
(1) Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný
skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o
snížení hodnoty majetku. Inventarizaci účetní jednotky provádějí k okamžiku, ke kterému sestavují
účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou ("periodická inventarizace"). V případech uvedených v
odstavci 2 účetní jednotky mohou provádět inventarizaci i v průběhu účetního období ("průběžná inventarizace").
(2) Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů
nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a
uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období.
(3) Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení.
NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ
239/2012 Sb. - novela zákona o účetnictví nabyla účinnosti 1. 9. 2012. Kromě změn zaměřených na jednotky veřejné správy a legislativně technické úpravy je věnována větší pozornost
pravidlům inventury, které se věnuje §30 zákona. Nově jsou do tohoto paragrafu přidány odstavce upravující:
 způsob provádění fyzické inventury (§30/1,2),
 způsob stanovení skutečného stavu k rozvahovému dni, pokud inventarizace proběhla v jiný
než rozvahový den (§30/3,4),
 zahájení inventarizace nejdříve 4 měsíce před a 2 měsíce po rozvahovém dni (§30/6),
 náležitosti inventurního soupisu (§30/6).
§30 odstavce 1 a 2:
(1) Účetní jednotky zjišťují při inventarizaci skutečné stavy majetku a závazků a zaznamenávají je
v inventurních soupisech. Tyto stavy zjišťují
a) fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze vizuálně zjistit jeho existenci, nebo
b) dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně
jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.
(2) Účetní jednotky při inventarizaci postupují tak, že provádějí jednu nebo více inventur a ověřují,
zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu v účetnictví.
-1-
PROFEX 4/2012
Upřesnilo se, že dokladové inventury se týkají pouze skutečností, u kterých v rámci inventarizace nelze použít metodu vizuálního zjišťování jejich fyzické existence, a to s ohledem na
jejich podstatu.
Dokladové inventury se použijí nejen v případě pohledávek, závazků, jiných aktiv a jiných
pasiv, ale i v případě určitého druhu majetku, který z hlediska své podstaty nenaplňuje kritéria
pro provedení fyzické inventury – např. nehmotný majetek ve formě ocenitelných práv, software
apod.
Upřesňuje se vztah mezi inventarizací a inventurami. Počet inventur v rámci inventarizace není omezen, a to bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou nebo dokladovou inventuru. Zohledňují se reálné možnosti a potřeby účetních jednotek pro provádění inventur.
§30 odst.3 a 4:
Účetní jednotky mohou při fyzické inventuře zjišťovat skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením
a dalšími obdobnými způsoby, případně mohou využívat účetní záznamy, které prokazují jeho existenci.
Při periodické inventarizaci mohou účetní jednotky při zjišťování skutečného stavu stanovit den, ke kterému skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni (dále jen „rozhodný den“), a mohou dokončit zjišťování skutečného stavu podle účetních záznamů, které prokazují přírůstky a úbytky majetku a
závazků, které nastaly mezi tímto dnem a rozvahovým dnem.
Upřesnilo se, že v rámci fyzické inventury lze využívat určité způsoby, které jsou v praxi
běžné, jako je počítání, vážení, apod. Tento postup se týká pouze určitého druhu majetku, a
proto nemůže být jediným způsobem pro zjišťování skutečného stavu. Proto se při zjišťování
skutečného stavu umožňuje také využití odpovídajících účetních záznamů. Může se jednat také
o účetní záznamy, které vznikají v průběhu inventarizace. Např. v oblasti majetku, který při inventarizaci užívá jiná osoba, se může jednat o odpovídající prohlášení osoby, která tento majetek užívá. V případě určitého druhu majetku, jako jsou například nemovitosti, jsou využitelné při
fyzické inventuře údaje uvedené v určitých evidencích, jako je např. katastr nemovitostí. Tyto
údaje mohou být významné pro zjišťování skutečného stavu.
Důvodem pro stanovení rozhodného dne byla potřeba stanovit okamžik, od jakého se
vychází při inventurách z přírůstků a úbytků jednotlivých částí předmětu inventarizace. Podle
znění zákona musí být rozhodný den stanoven před rozvahovým dnem. Dále byla rozšířena
možnost, aby i v případě dokladových inventur bylo možné ukončit tyto inventury i po rozvahovém dni. Tímto jsou zohledněny potřeby a možnosti účetních jednotek při dokladové inventuře.
§30 odst. 6:
Účetní jednotky při periodické inventarizaci
a) mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem,
b) ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni.
Do 31.8.2012 platilo: Fyzickou inventuru hmotného majetku, kterou nelze provést ke konci rozvahového dne, lze provést v průběhu posledních čtyř měsíců účetního období, popřípadě v prvním měsíci následujícího účetního obdo‐
bí. Prodloužení doby ukončení inventur zohledňuje potřeby a možnosti účetní jednotky (dříve 4+1).
§30 odst. 7:
Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat
a) skutečnosti podle odstavce 1, a to tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky též jednoznačně určit,
b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury,
c) způsob zjišťování skutečných stavů,
d) ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud
jej účetní jednotka stanovila,
e) ocenění majetku a závazků při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni,
pokud jej účetní jednotka stanovila,
f) okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka,
-2-
PROFEX 4/2012
g) rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila,
h) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury.
Do 31.8.2012 platilo: Inventurní soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat a) skutečnosti podle odstavce 1 tak, aby bylo možno zjištěný majetek a závazky jednoznačně určit, b) podpisový záznam osoby odpovědné za zjištění skutečností podle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventarizace, c) způsob zjišťování skutečných stavů, d) ocenění majetku a závazků k okamžiku ukončení inventury i pro účely podle § 26 odst. 3, e) okamžik zahájení a okamžik ukončení inventury. Je vypuštěn požadavek, aby jednotlivé inventurní soupisy obsahovaly podpisový záznam
osoby odpovídající za provedení inventarizace. Inventurní soupisy se týkají jednotlivých inventur, a proto je stanoveno, že jsou na inventurních soupisech připojovány podpisové záznamy
osob odpovědných za provedení jednotlivých inventur.
Jsou rozdílně stanoveny dny, ke kterým se provádí ocenění předmětu inventarizace při
periodické a průběžné inventarizaci s ohledem na jejich specifika. Také je zohledněna možnost
stanovení rozhodného dne. V této souvislosti jsou dále doplněny náležitosti inventurního soupisu
o okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, a případně o rozhodný den, pokud jej účetní
jednotka stanovila. Odkaz na ustanovení § 26 odst. 3 zákona byl vypuštěn jako nadbytečný (odkaz na rezervy, opravné položky a odpisy).
Inventarizační rozdíly (ČÚS 007)
Za inventarizační rozdíl se považují výlučně případy, kdy
 skutečný stav je nižší než stav v účetnictví (manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin) a rozdíl mezi těmito stavy nelze prokázat způsobem stanoveným zákonem,
 skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví (přebytek) a rozdíl mezi těmito stavy nelze
prokázat způsobem stanoveným zákonem.
Mankem nejsou technologické a technické ztráty vznikající například rozprachem, vyschnutím v
rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu - jde o tzv. ztráty
v rámci norem přirozených úbytků zásob.
Inventarizační rozdíly se účtují MD 54x (56x) nebo DAL 64x (66x) s výjimkou
a) chybějících cenných papírů; pokud ze zvláštního právního předpisu vyplývá, že je nutno
zahájit umořovací řízení, pak jsou tyto cenné papíry vedeny na odděleném analytickém
účtu „Cenné papíry v umořovacím řízení,
b) manka a přebytku odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
 v případě, že se jedná o manka, zůstatková cena majetku se MD 54x - Jiné provozní
náklady a DAL příslušných účtů účtových skupin 07 - Oprávky k dlouhodobému
nehmotnému majetku nebo 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku; majetek se vyřadí,
 v případě, že se jedná o přebytek, zaúčtuje se inventarizační rozdíl MD 01x - Dlouhodobý nehmotný majetek nebo 02x - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný a DAL
07x - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku nebo 08x -Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku.
c) manka a přebytku neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku
 v případě, že se jedná o manko, vyřazovaný majetek se zaúčtuje MD 54x - Jiné provozní náklady a DAL 03x - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný,
 v případě, že se jedná o přebytek, zaúčtuje se inventarizační rozdíl na MD 03x - Dlouhodobý majetek neodpisovaný a DAL 41x - Základní kapitál a kapitálové fondy.
-3-
PROFEX 4/2012
d) přebytku nakoupených zásob, pokud se má oprávněně za to, že k němu došlo chybným
účtováním při jejich vyskladnění; účtuje se DAL 50x - Spotřebované nákupy;
e) přebytků u zásob vlastní výroby včetně zvířat, které se účtují na příslušné účty změny
stavu vnitropodnikových zásob.
ZÁSOBY
Pokud se účtuje o zásobách způsobem A :
U nakoupených zásob se inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků
zásob zaúčtují
 na MD 50x -Spotřebované nákupy, jde-li o ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob,
 na MD 54x - Jiné provozní náklady v případě manka
 u přebytků zásob DAL 64x - Jiné provozní výnosy, popřípadě na stranu DAL příslušných účtů účtové skupiny 50 - Spotřebované nákupy.
U zásob vlastní výroby se inventarizační rozdíly a ztráty zaúčtují
 na MD 61x - Změny stavu zásob vlastní činnosti, jde-li o ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob,
 na MD 54x - Jiné provozní náklady v případě mank
 u přebytků zásob DAL 61x - Změny stavu zásob vlastní činnosti.
Pokud se účtuje o zásobách způsobem B
U nakoupených zásob se inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob zaúčtují
 inventarizační rozdíly v případě, že se jedná o manka, se zaúčtují MD 54x - Jiné
provozní náklady a DAL příslušného účtu zásob,
 přebytky zásob se zaúčtují DAL 64x - Jiné provozní výnosy, popřípadě DAL 50 a
MD příslušného účtu zásob.
U zásob vlastní výroby se inventarizační rozdíly a ztráty zaúčtují
 manka se zaúčtují na MD 54x - Jiné provozní náklady,
 přebytky zásob DAL 61x - Změny stavu zásob vlastní činnosti.
Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat pouze tehdy, jedná-li se o manka a přebytky zásob, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob,
například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob.
Převyšuje-li po tomto vyrovnání částka mank částku přebytků, je třeba rozdíl posuzovat jako
výsledné manko; převyšuje-li částka přebytků částku mank, posuzuje se rozdíl jako výsledný
přebytek (jedná se o výjimku ze zákazu vzájemného zúčtování podle § 58 odst. 1 písm. c) vyhlášky 500/2002 Sb.).
Pohledávka za odpovědnou osobou z titulu náhrady manka se zaúčtuje souvztažně ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 64 - Jiné provozní výnosy.
Dlouhodobý hmotný majetek
 Neexistence vnitropodnikových směrnic, drobný majetek, úroky z úvěrů,
 ODPISOVÝ PLÁN ÚČETNÍCH ODPISŮ NEODPOVÍDÁ REÁLNÉ ŽIVOTNOSTI
NEBO VŮBEC NEEXISTUJE
 Nedostatky v inventurách – je evidovaný zpravidla zcela odepsaný majetek, který ve skutečnosti již neexistuje, neprovádějí se inventury, zejména u drobného majetku
 OPRAVY MAJETKU, KTERÝ NENÍ VE VLASTNICTVÍ, BĚŽNÉ OPRAVY X
TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ, ŠKODY NA CIZÍM MAJETKU, NEOPRAVITELNÉ
-4-
PROFEX 4/2012




ŠKODY NA VLASTNÍM MAJETKU (NAD VÝŠI PŘIJATÉ NÁHRADY
NEDAŇOVÉ) X OPRAVITELNÉ ŠKODY NA VLASTNÍM MAJETKU (DOHADNÉ
POLOŽKY NA POJISTNÁ PLNĚNÍ).
Nedostatečná inventura 042 – dokladová-karta účtu příslušné 042- odkaz na doklad
Zálohy na nakupovaný majetek se účtují na 314 nebo 042 místo do sk. 05
KONTROLA VZTAHU ÚČTŮ 541-641
ODKUP STAVEB A POZEMKŮ PO PRONÁJMU §24/5)
Kontrola vztahu účtů 541-641



Při prodeji neodepsaného majetku musí být účtováno o výnosu na účtu 641 a současně
musí být účtováno o vyřazení majetku – zůstatková cena se účtuje na účet 541. Pokud je
majetek odepsán, náklad na účtu 541 není žádný.
Nejčastější chybou je, že je účtováno o tržbě, ale majetek se zapomene vyřadit. Pokud
není majetek účetně zcela odepsán, je chyba i v hospodářském výsledku. Pokud není
odepsán ani daňově, je chyba v základu daně.
Obrat účtu 02x DAL musí odpovídat pořizovacím cenám veškerého vyřazeného majetku
(prodej i likvidace, případně jiný typ vyřazení).
Příklad:
Prodán nákladní automobil, PC 500.000 Kč, ZCÚč 150.000 Kč, ZCDaň 100.000 Kč,
tržba bez DPH 250.000 Kč.
Musí být účtováno:
311/641
250.000
dosažená tržba
/343
50.000
DPH na výstupu
541100 D/082
541900 N/082
100.000
50.000
daňová ZC (v případě programu ZEIS)
dorovnání na ÚZC (∑551 = ÚZC)
082/022
500.000
vyřazení majetku
Škody na dlouhodobém majetku
Nejčastějšími chybami je porušování časové a věcné souvislosti – náklady se objevují v jiném
účetním období než výnosy. Další chybou objevující se v praxi je, že se vůbec neúčtuje o pojistné události.
 OPRAVITELNÉ ŠKODY
Opravitelná škoda není škodou ve smyslu daňových zákonů, nedochází k vyřazení majetku. Obecně platí, že náklad na opravu je daňově uznatelný.

Opravitelná škoda na nepojištěném majetku.
 Oprava je provedena v roce poškození
V září došlo k havárii nepojištěného automobilu. Bylo rozhodnuto, že automobil bude opraven - vznikla opravitelná škoda na nepojištěném automobilu.
Oprava byla provedena říjnu za 100.000 Kč bez DPH.
Účtování:
Říjen
511/321 100.000 Kč
343/
20.000 Kč
(378/648)
??? Kč
faktura za opravu
případný předpis náhrady škody
osobě zodpovědné za škodu („škůdci“)
 Oprava je provedena v roce následujícím po poškození, škoda je předepsána
k náhradě v roce jejího vzniku
V prosinci 2011 došlo k havárii nepojištěného automobilu. Bylo rozhodnuto,
že automobil bude opraven - vznikla opravitelná škoda na nepojištěném automobilu. ZC automobilu je 80.000 Kč.
-5-
PROFEX 4/2012
Oprava byla provedena únoru 2012 za 100.000 Kč bez DPH. Škoda byla částečně předepsána k úhradě zaměstnanci již v roce 2011(alkohol…)
Účtování:
2011
Prosinec 378/648
559/092
30.000 Kč
80.000 Kč
předpis náhrady škody
odhad znehodnocení automobilu –
§24/2zc)ZDP => lze uznat za daňový náklad do výše přijaté náhrady (30.000
daňový náklad, 50.000 nedaňově)
2012
Únor
511/321 100.000 Kč
343/
20.000 Kč
092/559 80.000 Kč
faktura za opravu
zrušení OP (30.000 daňově, 50.000 nedaňově)
- Na základě posouzení výše škody (došlo k dočasnému znehodnocení majetku) nebo
v rámci inventury se rozhodne o vytvoření opravné položky k dlouhodobému majetku.
Opravná položka se vytváří ve výši předpokládané hodnoty opravy, maximálně však do
výše zůstatkové ceny (hodnota majetku nemůže být záporná).
- Opravnými položkami se k rozvahovému dni vyjadřuje dočasné znehodnocení opravitelného majetku, pokud se oprava neprovede ve stejném období, kdy k poškození došlo.
- Pokud je opravná položka (náklad) krytá výnosem z titulu přijaté náhrady škody, lze ji
podle ustanovení §24 odst.2 písm.zc) ZDP považovat za daňový náklad do výše přijaté
náhrady.

Opravitelná škoda na pojištěném majetku.
 Oprava je provedena v roce poškození, pojistné plnění vyplaceno ve stejném roce.
V září došlo k havárii pojištěného automobilu. Bylo rozhodnuto, že automobil bude opraven - vznikla opravitelná škoda na pojištěném automobilu.
Oprava byla provedena říjnu za 100.000 Kč bez DPH. V listopadu 2011 byla
škodní událost projednána pojišťovnou, uznán nárok na pojistné plnění a
bylo rozhodnuto o jeho výši. Pojistné plnění ve výši 95.000 Kč bylo uhrazeno v prosinci.
Účtování:
(září
??559/092)
? Kč
Říjen
odhad znehodnocení automobilu – většinou se o opravné
položce neúčtuje, protože k rozvahovému dni je automobil opraven. Pokud by opraven nebyl, účtovalo by se
k rozvahovému dni. Účtování v průběhu roku mohou použít účetní jednotky, které přísně sledují měsíční výsledky hospodaření.
511/321 100.000 Kč
343/
20.000 Kč
Listopad 378/648 95.000 Kč
nárok na pojistné plnění
Prosinec 221/378
výplata pojistného plnění
95.000 Kč
faktura za opravu
 Oprava je provedena v roce poškození, škodu zavinil řidič jiného vozidla - pojistné
plnění z povinného ručení je vyplaceno ve stejném roce na účet dodavatele opravy.
V září došlo k havárii automobilu. Viníkem nehody je řidič jiného vozidla.
S pojišťovnou je dohodnuto, že pojistné plnění uhradí přímo autoservisu.
Oprava byla provedena říjnu za 100.000 Kč bez DPH. V listopadu pojišťovna
oznámila, že pojistné plnění ve výši 100.000 Kč bylo zasláno na účet autoopravny.
Účtování:
Říjen
511/321 100.000 Kč
343/
20.000 Kč
Listopad 378/648 100.000 Kč
-6-
faktura za opravu – je nutné
účtovat o celé faktuře, nikoliv jen o DPH!!!
PROFEX 4/2012
321/378 100.000 Kč
321/221 20.000 Kč
zápočet platby na účet dodavatele
doplatek dodavateli
CHYBY: V praxi je někdy účtováno pouze o té části faktury za opravu, kterou je povinen objednatel opravy uhradit dodavateli opravy.
Někdy se dokonce zjistí, že došlo ke škodě, majetek je opraven, ale faktura za
opravu v účetnictví chybí. K této chybě dojde buď tak, že autoopravna přijme
peníze od pojišťovny, ale fakturu nevystaví nebo ji sice vystaví, ale než zjistí, že
není uhrazena celá, uplyne nějaký čas a mezitím proběhne účetní závěrka.
 Oprava je provedena v roce poškození, pojistné plnění přiznáno v roce poškození,
vyplaceno v roce následujícím.
V říjnu 2011 došlo k havárii pojištěného automobilu. Bylo rozhodnuto, že
automobil bude opraven - vznikla opravitelná škoda na pojištěném automobilu.
Oprava byla provedena listopadu za 100.000 Kč bez DPH. V prosinci 2011 byla škodní událost projednána pojišťovnou, uznán nárok na pojistné plnění a
bylo rozhodnuto o jeho výši. Pojistné plnění ve výši 95.000 Kč bylo uhrazeno v lednu 2012.
Účtování:
2011
Listopad 511/321 100.000 Kč
343/
20.000 Kč
Prosinec 378/648 95.000 Kč
2012
Leden
221/378
95.000 Kč
faktura za opravu
(lze účtovat i 385/648)
 Oprava je provedena v roce poškození, pojistné plnění přiznáno a vyplaceno
v roce následujícím. K datu závěrky lze oprávněně předpokládat, že pojišťovna plnění přizná (k datu uzavírání účetních knih 15.4.2012 je již pojišťovnou přiznáno).
V listopadu 2011 došlo k havárii pojištěného automobilu. Bylo rozhodnuto,
že automobil bude opraven - vznikla opravitelná škoda na pojištěném automobilu.
Oprava byla provedena prosinci za 100.000 Kč bez DPH. V lednu 2012 byla
škodní událost projednána pojišťovnou, uznán nárok na pojistné plnění a
bylo rozhodnuto o jeho výši. Pojistné plnění ve výši 95.000 Kč bylo uhrazeno v únoru 2012.
Účtování:
2011
Prosinec 511/321 100.000 Kč
343/
20.000 Kč
388/648 95.000 Kč
faktura za opravu
dohadná položka na pojistné plnění
(pokud známe přesnou částku, lze účtovat 385/648)
2012
Leden
378/388
95.000 Kč
Únor
221/378
95.000 Kč
 Oprava je provedena v roce poškození, pojistné plnění je přiznáno a vyplaceno až
po podání daňového přiznání v roce následujícím. K datu závěrky nelze oprávněně
předpokládat, že pojišťovna plnění přizná (k datu uzavírání účetních knih 15.4.2012
není pojišťovnou přiznáno a není přiznáno ani k 30.6.2012). Pojistné plnění je pojišťovnou přiznáno až po vleklých sporech.
-7-
PROFEX 4/2012
V listopadu 2011 došlo k havárii pojištěného automobilu. Bylo rozhodnuto,
že automobil bude opraven - vznikla opravitelná škoda na pojištěném automobilu.
Oprava byla provedena prosinci za 100.000 Kč bez DPH. V lednu 2012 byla
škodní událost projednána pojišťovnou a nebyl uznán nárok na pojistné plnění. Po vleklých sporech přiznala pojišťovna plnění až v srpnu 2012 ve
výši 95.000 Kč. Pojistné plnění ve výši 95.000 Kč bylo uhrazeno v září
2012.
Účtování:
2011
Prosinec 511/321 100.000 Kč
343/
20.000 Kč
faktura za opravu
2012
Srpen
378/648
95.000 Kč
Září
221/378
95.000 Kč
V takovýchto případech není zcela výjimečně nutno účtovat o dohadné položce na pojistné plnění. Tento postup je potvrzen i rozhodnutím NSS 2 Afs 101/2008:
Finanční úřad dodatečně vyměřil daň z příjmů právnických osob. Daň doměřil na základě výsledků daňové
kontroly, při níž bylo zjištěno, že žalobce v rozporu s § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů účtoval o nákladech
vynaložených v souvislosti s odstraňováním havárie, nikoliv však o očekávané náhradě škody od pojišťovny, ač
bylo nepochybné, že povinnost plnění z pojistné smlouvy byla již v tomto zdaňovacím období dána.
Shrnutí rozhodnutí soudu::
„Za situace, kdy ke dni účetní závěrky není jistota nejen o výši pojistného plnění, ale ani o tom, zda havárie je
skutečně pojistnou událostí, nelze účtovat o předpokládaném výnosu pojistného jako o dohadné položce aktivní.
Nepostačuje pouze existence pojistné smlouvy, nýbrž by muselo být také zřejmé, že se na havárii vztahuje, tedy
že škodní událost je událostí pojistnou. K naplnění podmínek účtování očekávaného pojistného plnění na dohadné účty aktivní nepostačí pojistná smlouva a neodmítnutí plnění pojišťovnou. Pojišťovna před skončením šetření Policie ČR a šetření vlastního neměla podklady ani pro příslib plnění ani pro jeho odmítnutí. Neodmítnutí
plnění není žádným projevem vůle, o který by mohl stěžovatel opřít postup při účtování.“
 Oprava je provedena v roce následujícím po roce poškození, pojistné plnění je přiznáno a vyplaceno v roce poškození. K datu závěrky je nutné vytvořit opravnou
položku.
V říjnu 2011 došlo k havárii pojištěného automobilu. Bylo rozhodnuto, že
automobil bude opraven - vznikla opravitelná škoda na pojištěném automobilu. Účetní ZC automobilu je 80.000 Kč. Oprava nebyla do konce roku 2011
dokončena, byla ukončena v únoru 2012 za částku 100.000 Kč bez DPH.
V listopadu 2011 byla škodní událost projednána pojišťovnou, uznán nárok
na pojistné plnění a bylo dohodnuto, že plnění bude provedeno rozpočtem
(nebude se čekat na dokončení opravy). Na návrh pojišťovny byla dohodnuta
výše plnění 90.000 Kč. Pojistné plnění bylo uhrazeno v prosinci 2011.
Účtování:
2011
Říjen
559/092
80.000 Kč
odhad znehodnocení automobilu – většinou se o
opravné položce neúčtuje k datu vzniku škody, je
možné zaúčtovat až k 31.12.2011 na základě provedené inventarizace.
Listopad 378/648
90.000 Kč
§24/2zc)ZDP => lze uznat za daňový náklad
Prosinec 221/378
90.000 Kč
2012
Únor
-8-
511/321 100.000 Kč
343/
20.000 Kč
092/559 80.000 Kč
faktura za opravu
zrušení opravné položky (daňově)
PROFEX 4/2012
- U poškozeného majetku určeného k opravě se neúčtuje o žádné škodě, vyřazení, ani
částečném vyřazení.
- Na základě posouzení výše škody (došlo k dočasnému znehodnocení majetku) nebo
v rámci inventury se rozhodne o vytvoření opravné položky k dlouhodobému majetku.
Opravná položka se vytváří ve výši předpokládané hodnoty opravy, maximálně však do
výše zůstatkové ceny (hodnota majetku nemůže být záporná).
Opravnými položkami se k rozvahovému dni vyjadřuje dočasné znehodnocení opravitelného majetku, pokud se oprava neprovede ve stejném období, kdy k poškození došlo.
Pokud je opravná položka (náklad) krytá výnosem z titulu pojistného plnění, lze ji podle
ustanovení §24 odst.2 písm.zc) ZDP považovat za daňový náklad (v podstatě nahrazuje
náklad vynaložený na opravu).
- Pojistné plnění se účtuje do toho roku, ve kterém pojišťovna přizná nárok na pojistné plnění
 NEOPRAVITELNÉ ŠKODY
 Neopravitelná škoda na nepojištěném majetku, která vede k vyřazení z účetnictví
V září došlo k havárii nepojištěného automobilu. Bylo rozhodnuto, že automobil nebude opravován - vznikla neopravitelná škoda. PC cena 500.000, ZCÚč
150.000 Kč, ZCDaň 70.000 Kč.
Účtování:
549 N/082
70.000
549 N/082
80.000
082/022
500.000
daňová ZC => nedaňový náklad (není
náhrada škody)
ZEIS dorovnání na ÚZC (∑551 = ÚZC)
vyřazení majetku
 Neopravitelná škoda na pojištěném majetku, která vede k vyřazení z účetnictví
V září došlo k havárii pojištěného automobilu. Bylo rozhodnuto, že automobil nebude opravován - vznikla neopravitelná škoda. PC cena 500.000, ZCÚč
150.000 Kč, ZCDaň 70.000 Kč. Přijatá náhrada od pojišťovny 120.000 Kč.
Účtování:
549 D/082
70.000
549 N/082
80.000
082/022
378/648
500.000
120.000
daňová ZC => daňový náklad do výše
přijaté náhrady škody
ZEIS dorovnání na ÚZC (∑551 = ÚZC)
Vždy nedaňový náklad!
vyřazení majetku
náhrada škody
 Odkoupení najatého dlouhodobého odpisovaného majetku
Účetní jednotka užívá od 1.5.2011 na základě smlouvy o finančním leasingu
traktor. Poměrná část nákladů účtovaná měsíčně jako nájemné na účet 518 byla
100.000 Kč.
K 31.7.2012 2012 se dohodla s leasingovou společností, že smlouvu ukončí a
traktor odkoupí. ZC daňová (stanovená podle §24/5a ZDP = po rovnoměrných odpisech) ke dni prodeje byla u leasingové společnosti 4.000.000 Kč. Protože společnost platila velké splátky, kupní cena byla stanovena 3.500.000 Kč.
Tímto postupem došlo k porušení podmínky §24/5a a účetní jednotka musí vyloučit nájemné zaúčtované v roce 2012 do nákladů (700.000 Kč) vyloučit na ř.40
daňového přiznání a o nájemné zahrnuté do daňových nákladů v roce 2011 zvýšit
základ daně v ř.30 (800.000 Kč). O nájemné, které nebylo uznáno jako daňový
náklad, si může zvýšit vstupní cenu pro daňové odpisování (700.000 + 800.000 =
1.500.000 Kč) podle §29/1a.
-9-
PROFEX 4/2012
Nájemné by mohlo zůstat daňově uznatelné za předpokladu, že kupní cena nebude
nižší než ZC po rovnoměrných odpisech. V našem případě je ZC po rovnoměrných
odpisech 4.000.000 Kč a kupní cena 3.500.000 Kč. Kupující nedodržel podmínky
dané ZDP a uplatněné nájemné v minulých letech musí dodanit v roce, kdy k porušení podmínek došlo (§23/3a3), tedy v řádném daňovém přiznání za rok 2012.
Nákup najatých pozemků v roce 2012
Nájemce má uzavřenu od roku 2006 nájemní smlouvu na 1 ha pozemku a platí nájemné z 1 ha ve výši 800 Kč ročně.
 V roce 2012 odkoupí tento 1 ha pozemku za cenu 5 Kč/m2, vyhlášková cena
je 4,50 Kč/m2. Provede se test nákladů podle §24/5b) ZDP. Nájemné
v předchozích letech bude daňově uznatelné jen tehdy, když kupní cena
pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zákona o oceňování (vyhlášková cena). Účetní jednotka podmínky neporušila. Náklady jsou uznatelné.
 V roce 2012 odkoupí tento 1 ha pozemku za 4 Kč/m2, vyhlášková cena je
4,50 Kč/m2. Provede se test nákladů podle §24/5b) ZDP. Účetní jednotka
podmínky porušila, v daňovém přiznání za rok 2012 bude připočitatelnou
položkou v ř.30 částka ve výši nájmů uplatněných v daňových nákladech od
1.1.2008 do 31.12.2011 (§23/3a3 + čl.II přechodné ustanovení bod 5 zákona č.346/2010 Sb.) => 800 x 4 = 3.200 Kč. (v ř.40 se případně vyloučí
z daňových nákladů ještě nájem zaúčtovaný do nákladů roku 2012).
Poznámka: Pokud účetní jednotka vykázala v letech 2006 a 2007 daňové ztráty, musí řešit individuálně.
 Směna nemovitostí - pozemků (i staveb) bez doplatku
Účetní jednotky, které směňují pozemky, účtují úbytek jako prodej 541/031v částce pořizovací ceny pozemku (stav 031).
Účetní jednotky, které směňují budovy nebo stavby, účtují úbytek jako prodej 541/081 ve
výši zůstatkové ceny a následně 081/021 v částce pořizovací ceny.
Namísto své nemovitosti získá každý z nich novou směněnou nemovitost oceněnou ve výši
znaleckého ocenění (vyhláškové ceně) 042/641. Ke dni podání žádosti o vklad práva do KN se
zaúčtuje zařazení 031/042.
Pozor:
U směny pozemků je nutné daňově vyhodnotit částku zaúčtovanou na účet 541 podle dosaženého výnosu na účtu 641. Daňovým nákladem je pouze do výše výnosů. Hodnotí se zvlášť za
každý pozemek. Většinou u jednoho z účastníků směny je část nákladu nedaňová (ten který o
směnu více stál, má někdy pořizovací cenu zcizeného pozemku vyšší než je odhad nabytého
pozemku).
 Směna pozemků s doplatkem
A vlastní pozemek (v účetnictví na 031 je v poř ceně 90 tis. Kč) ocenění k datu směny podle
vyhlášky 100 tis. Kč,
B vlastní pozemek B (v účetnictví na 031 je 92 tis. Kč) ocenění podle vyhlášky 140 tis. Kč. Účetní jednotky si pozemky směňují. Doplatek bude platit A ve výši dohodnutých 40 tis. Kč.
A vyřazuje pozemek z evidence v pořizovací ceně 90. Účtuje se ve výši pořizovací ceny (částka na 031 připadající na příslušné parcelní číslo).
A přijímá pozemek B oceněný ve výši vyhláškové ceny 140. Účtuje se k datu
právních účinků vkladu. A pořídila pozemek v ocenění 140, z toho 40 doplatku je
na 321, zbytek 100 je ve výnosech 40+100 = 140 tis. Kč.
B vyřazuje pozemek z evidence v účetní ceně 92. Účtuje se v takové částce jaká
je na 031 u příslušného parcelního čísla.
B přijímá pozemek od A ve výši vyhláškové ceny, přes 042
- 10 -
541/031
90.000
042/641
042/321
031/042
541/031
100.000
40.000
140.000
92.000
031/641
100.000
PROFEX 4/2012
Vydání pozemku Pozemkovým fondem na postoupené pohledávky
Účetní jednotka odkoupila od oprávněné osoby pohledávku za 100000 Kč. Na tuto pohledávku jí
byl vydán pozemkovým fondem pozemek (ocenění 82000 Kč). Pořizovací cenou tohoto pozemku je částka, za kterou byla pohledávka nakoupena.
Nákup pohledávky od oprávněné osoby
Úhrada za pohledávku
Vydání pozemku PF
Případné vedlejší náklady (právní služby)
378/321
321/221
042/378
042/321
100
100
100
???
Dlouhodobý finanční majetek – účty 061,2,3
 Neexistence vnitropodnikových směrnic pro způsob ocenění 06x úbytků v průběhu roku a
v ocenění k rozvahovému dni.
 Neprovádí se závěrkové přecenění
 Analytická evidence 06x (podle jednotlivých emitentů a jmenovitých hodnot)
 Do ocenění nejsou v případě nákupu zahrnuty vedlejší náklady
 Vlastní akcie jsou drženy déle než povoluje obchodní zákoník
 CH YBN É ZD AN ĚN Í PŘ IJ AT ÝCH D I V ID END- V ŽD Y J E T O N EDAŇOVÝ VÝNOS (J E
J EDNO ZDA SE J EDNÁ O PŘ ÍJ EM O SVO BO Z ENÝ N EBO ZDAN ĚN Ý SRÁŽ KO VOU
D AN Í) .
Zásoby
Formálně prováděné nebo vůbec neprováděné inventarizace
Nezaúčtování inventurních rozdílů
Chybí směrnice pro technologické ztráty a ztratné v maloobchodech (do normy)
Neexistence vnitropodnikových směrnic pro účtování zásob, zvířat
Neexistence směrnice pro tvorbu opravných položek
Do ocenění nejsou zahrnuty vedlejší náklady, neprovádí se aktivace vlastních výkonů
Neexistence OP u bezobrátkových zásob
NENÍ ZAÚČTOVÁN INVENTÁRNÍ STAV ZÁSOB (AKTIVACE SKLADU) U
VARIANTY B, VŠE JE VE SPOTŘEBĚ.
 B nevede skladovou evidenci
 Problematika správného ocenění produkce ve vlastních nákladech








Zvířata – účet 026, 124
Od roku 2008 se zvířata základního stáda (nyní dospělá zvířata) účetně a daňově chovají stejně
jako ostatní dlouhodobý hmotný majetek. Na účet 026 se musí účtovat, pouze pokud pořizovací
cena překročí 40 tis. Kč. Jestliže nepřekročí 40 tis. Kč, může se o dospělých zvířatech účtovat
(stanoví vnitropodniková směrnice.
 jako o zásobách - zůstanou v zásobách na účtu 124. Neodpisují se, při vyřazení (prodej,
úhyn) je celá pořizovací cena (ZC) nákladem na účtu 614.
 Jako o drobném dlouhodobém majetku – v tomto případě se účetní odpisy uznávají za
daňový náklad.
Zvířata zařazená do konce roku 2007 se odpisují původním režimem v odpisové skupině 1,2.
Většina těchto zvířat je již odepsána nebo vyřazena.
Chyby:
 Chybí směrnice pro účtování dospělých zvířat do 40.000 Kč
- 11 -
PROFEX 4/2012
 Nejčastější chybou je, že zvířat do 40.000 se zařadí na účet 026, ale v systému se nastaví odpisování chybně a účetní a daňové odpisy jsou různé. Protože se jedná o drobný
hmotný majetek, musí se postupovat podle §24/2v a ÚO = DO.
 Chybně oceněné přírůstky a příchovky. Zvířata vlastního odchovu (příchovky) se oceňují
vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou v případech, kdy vlastní náklady
nelze zjistit. Přírůstky zvířat se oceňují vlastními náklady (ČÚS 015, bod 3.7).
Krátkodobý finanční majetek
 Běžný účet se zůstatkem v minusu (kontokorent, revolving) se v rozvaze musí vykazovat
v krátkodobých úvěrech. V programu Finance ZEIS se pro kontokorenty standardně používají účty 2218xx .
 Zůstatky devizových účtů a valutových pokladen se v závěrce musí ocenit závěrkovým
kursem ČNB
 Vlastní akcie
 nákup 252/321 v pořizovací ceně
 prodej 561/252, 378/661 daňový test nákladů do výše dosažených tržeb
 nedodržení lhůty dané obchodním zákoníkem (§161a)
Zúčtovací vztahy
 Neudržované saldokonto.
 Není prováděno odsouhlasení významných závazků a pohledávek (konfirmace)
s obchodními partnery. Odsouhlasení zůstatků saldokonta na HK účetnictví = shoda SÚ
a AÚ.
Pohledávky
 Neexistence vnitropodnikové směrnice pro tvorbu účetních opravných položek
 Nejsou tvořeny účetní opravné položky k pohledávkám
 Jsou chybně tvořeny daňové opravné položky
 Při částečných úhradách pohledávek se neruší opravné položky (zejména daňové)
 Neprovádí se kontrola ukončení konkursu


Rejstřík úpadců
Insolvenční rejstřík
 Chybné účtování prodeje pohledávek (jen účty 3 třídy)
546/311100
5000000
378/646
1000000
Náklad je daňový do výše dosažených tržeb zvýšený o vytvořenou „zákonnou“ opravnou
položku
 O nákupu pohledávek je chybně účtováno přes účty 546/646
 Chybné ocenění nákupu pohledávky za 50 tis. Kč + právní služby 2000 Kč. Pořizovací
cena pohledávky je cena včetně vedlejších nákladů.
378/379
50000,00 kupní cena pohledávky
378/379
2000,00 právní služby
 Neuhrazené zálohové faktury v závěrce
Příklad:
Na účtu 150 je evidována záloha na zásoby ve výši 3.000.000 Kč,
která nebyla uhrazena (přijatá zálohová faktura je zaúčtována
- 12 -
PROFEX 4/2012
150/321). Tím byla v rozvaze navýšena aktiva i pasiva na ř.38 a
ř.103 o 3.000 tis.Kč. Obdobně platí i pro zálohy na 05x nebo 314,
Takto zaúčtované nehrazené zálohy mají být stornovány v roční závěrce.
Závazky
 Závazky zaniklé – je povinnost účtovat
Zánik:
 úhradou 321/221
 zápočtem 321/311,
 zánikem firmy 321/668 D
 písemnou dohodou 321/668 D s výjimkou transformačních 321/668 N.
 Závazky promlčené-možnost účtovat (věrné účetnictví)
 Dobrovolný odpis závazků z rozvahy (z účtů 321,479…) a jejich přesun do podrozvahy je daňovým výnosem s výjimkou závazků, pro které je zpracována interpretace.
 Interpretace č. I15 – dobrovolný odpis účtu 364 z rozvahy a přesun do podrozvahy –
promlčené nedoručitelné dividendy 364/42x. Nutno zpracovat vnitropodnikovou
směrnici.
 Interpretace č.I19 – dobrovolný odpis účtů 479 z rozvahy a jejich přesun do podrozvahy – zúčtování promlčených transformačních závazků, které vznikly rozdělením vlastního kapitálu- 479100/422, 479200/422, 479201/422. Nutno zpracovat vnitropodnikovou směrnici.
 Závazky 36 měsíců po splatnosti (povinnost dodanit)
 test na §23, odst.3, písm.a bod 12 ZDP ) - k 31.12.2012
PŘÍKLAD:
SUAU
SPLATNOST
PŘEDPIS
ÚHRADA
ZBÝVÁ
DODANIT?
-------------------------------------------------------------------------321800 19.11.2010 11643,00
0,00 11643,00
právní konzultace
321800 31.10.2009 231216,00 156216,00 75000,00
sklizen kukuřice
379000 09.09.2008 99938,00 83498,00 16440,00
půjčka
321010 18.12.2007
4077,00
0,00 4077,00
nájem pozemků
Daně
Daň z přidané hodnoty
 Zůstatek účtu neodpovídá ani po kompenzaci o částky „odložené“ DPH na vstupu neuhrazeným daňovým přiznáním.
 Neprovedené vyrovnání odpočtu klasickým koeficientem, případně poměrovým koeficientem (osvobozená plnění bez nároku na odpočet na výstupu, soukromé používání vozidel)
 Chyby při nárokování odpočtu daně na vstupu – většinou předčasně uplatněný nárok
 Uplatněný nárok na daň na vstupu u vstupů, které souvisejí s pronájmem bytů zaměstnancům
Silniční daň
 Silniční daň je daňově uznatelným nákladem při zaúčtování, není vázána na úhradu.
Částka v přiznání musí souhlasit na zůstatek účtu 531.
 Na silniční dani se často vyskytují přeplatky z předchozích let, o kterých se účetní jednotka dozví, až když požádá o výpis z účtu daňového dlužníka. Tyto přeplatky chybí
v účetnictví – doúčtování na 345/648, 668.
- 13 -
PROFEX 4/2012
 Zapomene se při vyúčtování daně na přeplatek z minulých let a daň se hradí zbytečně
vysoká
Daň z nemovitosti
 Do účetních nákladů musí být účtováno vždy v roce, za který je daň vyměřena (účtuje se
předpisem. Pokud není daň uhrazena do 31.12., je nutno se s tím vyrovnat v daňovém
přiznání.
Vzhledem k tomu, že náklady na tuto daň jsou uznatelné až po úhradě, vzniká u neplatících firem problém se sledováním daňové uznatelnosti účtu 532. Naprosto nezbytná je
pomocná evidence úhrad od data, kdy účetní jednotka přestala platit v termínu. Úhrady,
které byly provedeny v roce 2012, jsou daňově uznatelné v roce 2012 ať je placena daň
za jakékoliv období.
Daň z převodu nemovitostí
 Podle zákona o dani z převodu nemovitostí je poplatníkem strana prodávající. Strana
kupující je ručitelem. V některých případech je však poplatníkem daně z převodu nabyvatel, (kupující strana). Jedná se o situace vyjmenované v § 8/1 b) zákona o dani
z převodu.
Placení daně z převodu kupující stranou - povinnost vyplývá ze zákona:
 Konkurs a dražba kupující strana je poplatníkem, daň je daňově účinným nákladem
 Příjem nemovitosti na likvidační zůstatek
 Kontrola nákladů se provádí na podaná daňová přiznání a úhradu.
 Lhůta pro podání a placení daně je do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy
je vklad práva zapsán do katastru nemovitostí.
 Pokud kupující strana není poplatníkem, je ručitelem za úhradu. Uplyne-li lhůta pro zaplacení a poplatník nezaplatí, na výzvu správce daně platí ručitel. Úhrada je daňovým
nákladem, ale ručitel může vymáhat tuto daň na původním poplatníkovi.
Daň spotřební
 Zůstatek rozvahového účtu spotřební daně (v drtivé většině případů se jedná o „zelenou
naftu“) se kontroluje na daňové přiznání ke spotřební dani. Z tohoto daňového přiznání
vychází nárok na vratku spotřební daně. Nárok je na MD účtu 345 a účtuje se jako snížení spotřeby příslušného nákladového účtu 501.
Daň z příjmů právnických osob-účet 341
 V řádku 10 DP se uvádí výsledek hospodaření bez účtové skupiny 59.
 Kontrola zaplacených záloh:
Zálohy se platí:

Čtvrtletně pokud daňová povinnost překročila 150.000 Kč. Platí se ve výši 25%
z částky daně uvedené na ř.360 DP zaokrouhleno na celé 100 Kč nahoru. Termíny 15.3., 15.6., 15.9., 15.12.

Pololetně pokud daňová povinnost překročila 30.000 ale nepřesáhla 150.000 Kč.
Platí se ve výši 40% z částky daně uvedené na ř.360 DP zaokrouhleno na celé
100 Kč nahoru. Termíny 15.6. a 15.12.
Nejčastější chybou je opomenutí povinnosti uhradit zálohu a chybně zaokrouhlená částka zálohy
(není zaokrouhleno na 100 Kč nahoru). Občas je o záloze účtováno na jiný účet než 341.
- 14 -
PROFEX 4/2012
V daňovém přiznání se započítávají zálohy uhrazené ve zdaňovacím období (většinou kalendářní
rok, eventuálně hospodářský rok). Pokud byly zálohy uhrazeny pozdě, započítávají se, pouze pokud byly uhrazeny do termínu pro podání DP.
Nově se výše záloh stanovuje vždy ode dne podání daňového přiznání.
 Zůstatek účtu 341 by ve většině případů měl souhlasit na ř.4 V.oddílu DP (placení daně).
Nesouhlasí v případě podání dodatečného přiznání či doměrku daně pokud nebylo
k rozvahovému dni uhrazeno.

Příklad:
Kontrola daňového přiznání za rok 2011
Kontrolou daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob za rok 2011
bylo zjištěno, že vznikla daňová povinnost ve výši 29.000 Kč. Daňová povinnost je zaúčtovaná na účtech 591900/341. Z této daňové povinnosti nevznikla povinnost platit zálohy až do podání DP za rok 2012, tj.
do 30.6.2013.
Uplatněné zálohy v oddílu V daňového přiznání souhlasí na zůstatek zaplacených záloh v účetnictví. Zůstatek účtu 341 MD souhlasí na přeplatek
daně ve výši 140.000 Kč. Účetní jednotka může o přeplatek písemně požádat (až po 30.6.2012).

Kontrola uplatnění daňové ztráty – v DP za rok 2011 bylo možno uplatnit ztrátu
z roku 2006 a mladší. Na ztráty z roku 2004 a mladší platí 5 letá lhůta pro uplatnění.
V DP za rok 2011 bylo možné uplatnit již jen 5 leté ztráty.

Kontrolní období: 3 roky od rozvahového dne (datum, ke kterému se sestavuje závěrka) + počet měsíců do zákonného termínu pro podání DP za předpokladu, že nebyla
vyměřena daňová ztráta (u ztráty se prodlužuje o 5 roků = doba, po kterou lze ztrátu
uplatnit).

DP za 2008 - 31.3. nebo 30.6.2012)

DP za 2009 - 31.3. nebo 30.6.2013)

DP za 2010 - 31.3. nebo 30.6.2014)

DP za 2011 - 31.3. nebo 30.6.2015)

Kontrola uplatněných darů
 Minimální hodnota daru, aby mohl být uplatněn je 2000 Kč.
 Je nutno prověřit, zda obdarovaný subjekt a účel daru splňují požadavky § 20/8
ZDP.
 Z darů nepeněžních se odvádí DPH.
 Všechny dary nejdříve vyloučí jako nedaňový náklad v řádku 40 DP a dále mohou
být odečteny od základu daně v řádku 260.
 Celkem lze odečíst nejvýše dary ve výši 5 % ze základu daně sníženého podle § 34
(ř.250 DP). V případě poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím lze základ daně snížit nejvýše o dalších 5 %.
Nejčastější chybou je, že účel daru nesplňuje podmínky §20/8. Účely daru jsou samostatně stanoveny pro obdarované právnické osoby a samostatně pro obdarované fyzické osoby. Při kontrole je nutné číst správný řádek zákona.
Příklad:
Účetní jednotka poskytla dary, které jsou zaúčtovány nedaňově na
účtu 543900. Byly prověřeny darovací smlouvy.
Obdarovaný
1. Mateřská školka
- 15 -
Částka
1 000,-
Účel
Uplatnění v DP
dětský den - lze uplatnit od 2 tis.
NE
PROFEX 4/2012
2. Sbor dobrovolných hasičů
3. Jezdecký klub
4. Obec
5. 4.A SPŠ

Doměrky daní
DAŇ
Daň z příjmů
DPH
Daň silniční
Daň z nemovitostí
Daň z převodu nem.
Daň spotřební
5 000,3 000,3 000,5 000,-
požární ochrana
tělovýchova a sport
kultura
maturitní večírek- nesplňuje podmínky
DOMĚREK
595900/341
538,548/343
531/345
532/345, D náklad úhradou
532/345, D náklad úhradou
501/345,
ANO
ANO
ANO
NE
PENÁLE
545900/
545900/
545900/
545900/
545900/
545900/
Dotace – účet 346



Rozhodnutí o poskytnutí dotace
Použití dotace
Úhrada
378/346
346/648, 042
221/378
Metodika účtování o dotacích byla zveřejněna v Interpretaci NÚR č. I14.
Bod 9. Interpretace:
a) Dotace se vykazuje zejména tak, aby byl dodržen akruální princip jejího vykázání. Úkolem této zásady je zabezpečit věcnou a časovou souměřitelnost nákladů a výnosů týkajících se dané dotace tak, aby nedošlo ke zkreslení výsledku hospodaření vykázáním
nákladu v jiném období, než ve kterém by byla vykázána dotace tohoto nákladu. Podmínkou pro dodržení této zásady ale je, že o dotaci nemůže být účtováno dříve, než je
splněna podmínka v bodu b);
b) Pro vykázání dotace není důležité, kdy byla finančně vypořádána, ale rozhodující je
okamžik, v kterém se proces jejího schvalování dostane do takové fáze, kdy je její poskytnutí nepochybné.
V současné době je v připomínkovém řízení návrh interpretací č. I43 a I46, které řeší následné
získání a následné vrácení dotace na dlouhodobý majetek. Je navrhováno, aby při účtování byla
vazba na datum uzavření účetních knih. Zatím platí, že pokud nemáme k rozvahovému dni rozhodnutí o dotaci na pořízení dlouhodobého majetku, odpisujeme z ceny nesnížené o dotaci
Provedení kontroly dotací:
Důkladně lze zkontrolovat vyčíslením jednotlivých dotačních titulů do tabulky a porovnat
s účetním stavem (obraty jednotlivých účtů):
Tabulka dotací
Dotace 2011
SAPS
TOP-UP Platba na dojené krávy
TOP-UP Přežvýkavci
LFA Ha
Pojištění plodin
Pojištění zvířat
Udrž.gen.pot.zv.-KU
Nákazový fond - Kadávery
Kadávery (doh.pol. 2010)
8.F.) Prev.opatř.na zoonózy
- 16 -
Jednotka
1001,89
358
972
336,25
373
72050
Sazba
4 686,50
1 185,45
910,80
3 938,82
0,47
0,47
130,64
1,10
648...
378000
4 695 357,70
424 391,10 424 391,10
885 297,60
1 324 428,20
77 488,90
77 488,90
99 384,10
99 384,10
48 728,00
79 255,00
-17 699,00
425 820,00
388552,
385106
PROFEX 4/2012
8.F.) Prev.opatř.na zoonózy (doh.pol.)
Péče o krajinu
AEO zatravnění orné §10/1c
AEO meziplodiny 79/2007 §11
Dotace úroků
425 820,00
4,11
60,98
6 773,76
2 609,15
425 820,00
27 840,16
27 840,16
159 105,96 159 105,96
8 655 217,72 788 210,22
73 457,00
499 277,00
Konto (karta) účtu 648
SUAU-r OBDOBÍ DOKLAD DATUM
SUAU-s
DAL Popis účetního případu
--------------------------------------------------------------------------------648001 2011-10 900206 18.10.11 346000 1324428,20 dotace LFA,
648002 2011-11 900270 10.11.11 346000 4695357,70 Dotace SAPS,
648004 2011-12 900298 13.12.11 346000 885297,60 Dotace platba na přežvýkavce,
648006 2011-12 900306 31.12.11 346000 159105,96 Dotace meziplodiny,
648008 2011-12 900308 31.12.11 346000
27840,16 Dotace zatravnění,
648010 2011-12 900279 07.12.11 346000
1254,00 dotace nákaz.fond-kadávery 1-9,
648010 2011-12 900279 07.12.11 346000
648010 2011-12 900279 07.12.11 346000
648010 2011-12 900279 07.12.11 346000
648010 2011-12 900279 07.12.11 346000
648012 2011-12 900404 31.01.12 346000
77488,90 dotace pojištění,
648012 2011-12 900404 31.01.12 346000
99384,10 dotace pojištění,
648014 2011-12 900300 06.12.11 346000
48728,00 Dotace KU skotu,
648016 2011-12 900304 20.01.12 346000 424391,10 Dotace dojnice,
648017 2011-12 900281 07.12.11 346000 203076,23 dotace nákazový fond - zoonózy,
648017 2011-12 900281 07.12.11 346000 222743,77 dotace nákazový fond - zoonózy,
648017 2011-12 900301 28.12.11 388552 203076,23 dotace zoonózy dohadná pol.,
648017 2011-12 900301 28.12.11 388552 222743,77 dotace zoonózy dohadná pol.,
--------------------------------------------------------------------------------8655217,72
Časové rozlišení a dohadné položky – skupina účtů 38
 Nejčastější chyby

záměny účtů aktiv a pasiv, z toho plynou chybné zůstatky účtů na obrácených stranách a
chybné načtení minusových položek do rozvahy


nepoužití časového rozlišení v případech, kdy je to nutné
Zaúčtování přesné částky podle faktury za elektřinu, vodu, plyn. Účtováno na 389,
správně má být na 383
Účtování záloh na energie přímo do spotřeby. Tímto způsobem je nahrazováno účtování
o dohadných položkách. Při tomto způsobu účetní jednotka riskuje, že správce daně napadne náklad, protože nebude prokázáno účtování na základě kvalifikovaného odhadu.

 Na kterých účtech účtujeme:

Časové rozlišení – účty 381 až 385 - je znám účel, doba, částka.

Nejsou-li známé všechny 3 veličiny (přesná částka nebo čas), účtuje se o dohadných položkách – účty 388, 389..

Není-li jistota, že k předpokládané události skutečně dojde:

účtuje se o rezervě (v případě předpokládaného nákladu – např. soudní spor o náhradu škody na straně škůdce)

neúčtuje se vůbec (v případě předpokládaného výnosu – např. předpokládané pojistné plnění, u kterého není zřejmé, že je skutečně předmětem pojistné smlouvy)
 Časové rozlišení – účty 381 až 385
 Účty rozvahové aktivní. Mají zůstatek na MD. Rozvaha: oddíl aktiva - D časové rozlišení.
- 17 -
PROFEX 4/2012





381 náklady příštích období
382 komplexní náklady příštích období
385 příjmy příštích období

381/221 zaplatí se v roce 2012, ale náklady nebo jejich část se uplatní až
v příštích letech 5../381. Např. leasing, nájemné hrazené dopředu.

385/66x výnos se zaúčtuje v roce 2012, ale peníze přijdou až v dalších letech 221/385. Méně používané, většinou se účtuje o pohledávce
Účty rozvahové pasivní. Mají zůstatky na DAL. Rozvaha: Pasíva C – časové rozlišení.

383 výdaje příštích období

384 výnosy příštích období 501/383

5../383 náklad se zaúčtuje v roce 2012, ale peníze se vydají až v dalších letech 383/221. Méně používané, většinou se účtuje o závazku.

221/384 peníze jsou přijaty v roce 2012, ale výnos patří do dalších let
384/6xx (nájemné přijaté dopředu).
Je možno využít vnitropodnikové směrnice pro časové nerozlišování drobných, nevýznamných opakujících se položek, jejichž nerozlišení nezkreslí významně VH a které by
se časově rozlišovaly jen mezi dvěma účetními obdobími. Tuto směrnici nelze použít na
náklady, které se rozlišují více let, leasing, nájemné, spotřeby energií a nákladů na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby.
 Dohadné položky - účty 388 a 389– zpravidla není známa částka.

účet 388 – dohadné účty aktivní mají zůstatek na MD a v rozvaze se načítají do oddílu
Aktiv C III krátkodobé pohledávky, kde mají samostatný řádek.
Účtují se sem kvalifikovaně odhadnuté částky výnosů, které patří do roku 2012, ale
peníze přijdou až v dalších obdobích.
388/648
500 tis. Kč dohadná položka na pojistné plnění rok 2012 na základě
příslibu pojišťovny
221/388
480 tis. Kč skutečné pojistné plnění v roce 2013
548/388
20 tis. Kč vyúčtování rozdílu dohadné položky v roce 2013
Pokud by skutečně přiznané pojistné plnění bylo např. 520 tis bude zaúčtováno v roce
2013:
221/388
520 tis. Kč skutečné pojistné plnění v roce 2013
388/648

účet 389 – dohadné účty pasivní mají zůstatek na DAL a v rozvaze se načítají do oddílu
Pasiv B III krátkodobé závazky, kde mají samostatný řádek.
Účtují se sem odhadnuté částky nákladů, které patří do roku 2012, ale jejich skutečná
výše bude známá až v roce 2013. Nejčastěji se účtuje o energiích (elektřina, voda,
plyn).
502/389
500 tis. Kč odohad odběru roku 2012
389/321
480 tis. Kč vyúčtování roku 2012, které přijde až v roce 2013
389/502
Pokud by skutečný odběr byl např. 520 tis bude zaúčtováno
389/321
520 tis. Kč vyúčtování roku 2009, které přijde až v roce 2010
502/389

K účtům 388 a 389 se nevytváří vnitropodniková směrnice, výše odhadů má být kvalifikovaně doložena a zdůvodněna.

Nepodhodnocovat výnosy a nenadhodnocovat náklady, nezapomenout zaúčtovat provize, slevy, skonta, které se váží k příslušnému roku.
- 18 -
PROFEX 4/2012
Účet 451 – Rezervy
 řádná dokladová inventura, inventurní soupis jednotlivých rezerv k odsouhlasení účtů
451, 552.
 rozpočet dostatečně podrobný podle jednotlivých oprav a inventárních čísel, nemůže to
být rozpočet na technické zhodnocení
 karty rezerv podle jednotlivých rezerv s vazbou na konkrétní inventární číslo majetku vedené v analytické evidenci
 pokud budete provádět více oprav na jednom majetku, je lépe vytvořit rezervu na každou
opravu zvlášť – v případě neuskutečnění, opoždění některé z oprav se s rezervami snáze účtuje
 z daňového hlediska §7 zákona č. 593/1992 o rezervách
 Pozor na změnu v zákoně o rezervách od roku 2011:
Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší ve zdaňovacím období, za které se toto daňové přiznání podává. (do konce roku 2010 platilo až „v následujícím zdaňovacím období“)
Příklad:
2011: 552/451
1.000.000 Tvorba rezervy
2012: 552/451
1.000.000 Tvorba rezervy
Do 30.6.2013 nejsou uloženy peníze na samostatný účet.
 Pokud účetní jednotka nemá k datu podání přiznání uzavřené
účetní knihy, zaúčtuje rozpuštění celé vytvořené rezervy
451/552 2.000.000 Kč a zvýší se jí základ daně.
 Pokud účetní jednotka již má k datu podání přiznání uzavřené
účetní knihy, musí vyloučit tvorbu rezervy v roce 2012 na
ř.40 a o rezervu vytvořenou v roce 2011 musí zvýšit základ
daně na ř.20. Základ daně tedy musí zvýšit celkem o 2 mil.
Kč. Rezervu účetně rozpustí v roce 2013 a vyloučí v daňovém
přiznání na ř.112.
2. ŠVARC SYSTÉM,
NELEGÁLNÍ A ZÁVISLÁ PRÁCE
Dne 1.1.2012 nabyla účinnosti novela č.367/2011 Sb. zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Novela zcela jednoznačně posunula tzv. „švarcsystém“ za hranici zákona jako nelegální
práci a zpřísnila i postih za jeho používání. S účinností od 4.1.2012 byla upravena ještě novelou
1/2012.
S touto novelou souvisí i novela č.365/2011 Sb., kterou byl novelizován zákoník práce přesně vymezila pojem „závislá práce“.
Kontrolou dodržování zákazu výkonu nelegální práce je pověřen Státní úřad inspekce
práce se sídlem v Opavě a podřízené Oblastní inspektoráty práce, které pokrývají ve většině
případů oblast dvou krajů.
Významně se zvýšily sankce za nelegální práci: pokuta až do 10.000.000 Kč za umožnění výkonu nelegální práce, minimálně však 250.000 Kč pro objednatele práce a pokuta až 100.000 Kč
pro fyzickou osobu za výkon nelegální práce.
Historie švarcsystému
- 19 -
PROFEX 4/2012
Švarcsystém označuje provozování ekonomické činnosti tím způsobem, že osoby, které
pro podnikatele vykonávají závislou činnost (fakticky jeho zaměstnanci) formálně vystupují jako
podnikatelé na základě obchodněprávní nebo občanskoprávní smlouvy. Cílem tohoto způsobu
je dosáhnout ekonomického prospěchu úsporou na daních (daň z příjmu, zdravotní a sociální
pojištění). Průkopníkem tohoto systému byl v 90. létech minulého století podnikatel Miroslav
Švarc, který prodavače a ostatní personál ve svém obchodním domě začal „zaměstnávat“ jako
OSVČ.
Důsledky švarcsystému



Úspora na výdajových paušálech na dani z příjmů a na pojistném na veřejnoprávním pojištění
Zvýšená administrativa na straně OSVČ – vystavování faktur, podání přiznání k DPFO a
přehledů o pojistném
Výkon práce je zcela mimo zákoník práce
o OSVČ nese plnou odpovědnost za provedenou práci bez omezení výše náhrady
škody podle zákoníku práce,
o OSVČ nemá nárok na příplatky (přesčasy, SO, NE),
o OSVČ nemá nárok na dovolenou,
o OSVČ nemá nárok na doplatky do minimální či zaručené mzdy,
o OSVČ nemusí být nemocensky pojištěna,
o Pracovní úrazy: na OSVČ se nevztahuje zákonné úrazové pojištění zaměstnavatele.
 V případě zaměstnance platí, že zaměstnavatel zodpovídá za jeho pracovní
úraz objektivně (nezkoumá se zavinění),
 U komerčního pojištění OSVČ platí smluvní podmínky.
 U některých profesí se nelze komerčně pojistit za stejně výhodných podmínek.
Možnosti postihu před rokem 2012
 zákoník práce vymezoval pojem závislá práce a v §3 bylo uvedeno, že má být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu (platilo od r. 2007 do konce roku 2011)
 ale neexistovala návaznost na zákon o zaměstnanosti (pokud bylo toto ustanovení porušeno, nejednalo se o nelegální práci)
 neexistovala ani návaznost na zákon o inspekci práce č. 251/2005 (nebyla v něm vymezena skutková podstata přestupku nebo správního deliktu a nebylo tak možné ukládat
pokuty podle tohoto zákona)
 postih „švarcsystému“ mohli vykonávat pouze správci daně (Finanční úřady) tak, že překvalifikovali odměnu za práci z §7 (příjmy z podnikání) do §6 (příjmy ze závislé činnosti).
Pro tyto účely existoval pokyn D-285 k aplikaci §6 a vymezení závislé činnosti
Platná úprava v roce 2012
Důvody pro zpřísnění postihu „švarcsystému od roku 2012:
 zamezení únikům na dani z příjmu ze závislé činnosti a na odvodech zdravotního a sociálního pojištění
 „podnikatelé“, kteří ve skutečnosti vykonávají závislou činnost, nejsou při práci chráněni
zákoníkem práce (včetně např. omezení délky pracovní doby) a nejsou ani odškodňováni
při pracovním úrazu (jejich úraz není pracovním úrazem zaměstnance)
Abychom pochopili principy opatření, podle kterých státní orgány postupují v roce 2012, musíme
pochopit základní používané výrazy.
Nelegální práce
Zákon tvrdě postihuje „nelegální práci“. Definice nelegální práce je obsažena v §5 písm. e) zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti.
- 20 -
PROFEX 4/2012
Do konce roku 2011 byla u občanů ČR za nelegální práci považována pouze „práce načerno“.
Podle zákona se jednalo o nelegální práci v případě, že:
Fyzická osoba nevykonávala práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na
základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy.
Kontrolními orgány byly určité situace velmi těžko postižitelné, protože buďto existoval nějaký
druh písemné smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem, nebo oba shodně tvrdili, že mají ústně
uzavřenou obchodní smlouvu (smlouvu o dílo nebo smlouvu mandátní nebo občanskoprávní
smlouvu (např. příkazní) a nejedná se tedy o bezesmluvní vztah, který by byl postižitelný. Do
této těžce postižitelné kategorie patřil i „švarcsystém“, protože mezi odběratelem a dodavatelem
vždy byla uzavřena „jiná smlouva“.
Od 1.1.2012 je za výkon nelegální práce považována „práce načerno“ i „švarcsystém“, protože
zákon definuje nelegální práci jako:
Výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah.
Tato změna je zásadní, protože došlo k propojení vymezení závislé a nelegální práce
Protože ne každá osoba provádějící nějakou práci v ČR musí být občanem ČR nebo jiného státu EU, definuje zákon nelegální práci i pro občany jiných států mimo EU (státní příslušník jiného členského státu
Evropské unie = občan Evropské unie má stejné právní postavení jako občan České republiky- §3 odst.2
zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti).
- pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k
zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (dále jen „zelená karta“) vydaným podle zvláštního právního
předpisu nebo v rozporu s modrou kartou.
- pokud fyzická osoba-cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky, je-li podle
zvláštního právního předpisu vyžadováno.
Aby mohlo jít po 1.1.2012 o nelegální práci, musí se tedy současně jednat o závislou práci,
protože pouze výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah může být nelegální prací.
Závislá práce
Definici závislé práce obsahuje zákoník práce v §2 odst.4.
Definiční znaky závislé práce:
Závislou prací je práce, která je vykonávána:




ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
jménem zaměstnavatele,
podle pokynů zaměstnavatele a
zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
Aby se jednalo o závislou práci, musí být tyto definiční znaky závislé práce splněny všechny
současně. Pokud některý nebude splněn, nemůže se jednat o závislou práci.
Podmínky (důsledky) výkonu závislé práce:
Závislá práce musí být vykonávána (kogentní ustanovení, ze zákona, nelze se odchýlit):

- 21 -
za mzdu, plat (v pracovním poměru) nebo odměnu za práci (u dohody o provedení práce
nebo dohody o pracovní činnosti),
PROFEX 4/2012



na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
v pracovní době,
na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. Základními
pracovněprávními vztahy zákoník práce rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní
činnosti).
Výjimku mají pouze zaměstnanci podle zvláštních zákonů - například zákon č. 218/2002 Sb., o službě
státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o
služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů).
Jak tedy v praxi poznat závislou práci?
Mnohdy je to velmi složité a v některých případech o tom rozhodne až případná kontrola,
eventuálně soud.
Pro začátek neuškodí si připomenout, jak podnikání definuje obchodní zákoník v §2 odst.1:
Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku.
Na úvod můžeme vymezit případy, kdy se s velkou mírou pravděpodobnosti nejedná o závislou
práci (a lze tedy předpokládat, že odběratel nemůže být postižen za umožnění nelegální práce):


pokud je dodavatelem právnická osoba
pokud je dodavatelem OSVČ, která provádí dodávané práce svými zaměstnanci, kteří
jsou u ní v řádném pracovněprávním vztahu. Toto platí i tehdy, pokud se OSVČ provádění těchto prací sama účastní (pracuje spolu se svými zaměstnanci)
JUDIKATURA:
Např. Rozhodnutí Nejvyššího správní soudu č.j. 2 Afs 131/2005–49 za definiční prvek závislosti
považuje:



zejména povahu vykonávané činnosti (typicky práce vykonávaná na jednom místě
výhradně pro jednoho zaměstnavatele)
a dále také případy, pokud se bude jednat o činnost dlouhodobou
a pokud k uzavření pracovněprávního vztahu mělo dojít především v zájmu osoby tuto
činnost vykonávající, jejíž právní sféru neuzavření tohoto vztahu v konečném důsledku
poškozuje.
Naopak o závislou činnost zpravidla nejde, jedná-li se o specializovanou činnost vykonávanou pouze krátkodobě či nesoustavně, jejíž výkon je podmíněn faktory do značné míry nezávislými na vůli zadavatele (např. sezónní práce, práce závislé na počasí, práce podmíněné realizací jednorázově získané zakázky).
Lze velmi zjednodušeně konstatovat, že blíže k závislé práci mají vždy tzv. manuální profese než profese, u kterých je lze předpokládat naplnění nějakých kvalifikačních kritérií (vzdělání,
certifikace, kvalifikační předpoklady…). Například kontrolní orgán velmi snadno prokáže, že dodavatel (podnikatel FO, OSVČ, tzv. ičař), který provádí pomocné práce na stavbě, ve skutečnosti vykonává závislou práci. Hůře se mu ale bude prokazovat, že závislou práci vykonává např.
účetní (také OSVČ), zpracovávající účetnictví společnosti sice v kanceláři odběratele a na jeho
počítači, která ale před tím na své náklady prošla určitým vzdělávacím procesem a má certifikaci
Svazu účetních.
Při kontrole, ke které jsou oprávněni inspektoři oblastních inspektorátů práce, bude každý
jednotlivý případ inspektorem pečlivě posuzován podle všech konkrétních okolností a inspektor
- 22 -
PROFEX 4/2012
se vždy bude zabývat otázkou, zda OSVČ pracující pro odběratele na živnostenský list, nevykonává ve skutečnosti závislou práci. Podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce
může být i skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě smlouvy o dílo i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Indicie (dílčí znaky), které mohou vyvolat podezření, že se jedná o závislou práci (jednotlivosti, které jsou ve svém celku rozhodující pro posouzení nelegální práce):


















práce je vykonávána v pracovní době stanovené odběratelem
odběratel odpracovanou dobu sleduje a pro účely fakturace ji pro sebe vykazuje
cena dodávky je dána hodinovou sazbou, která se poskytuje za dobu nikoliv podle údaje
dodavatele nebo podle dohody, ale podle evidence odběratele
dodavatel (faktický zaměstnanec) nepoužívá vlastní nářadí, stroje a jiné vybavení, případně
při práci zpracovává materiál odběratele, což ani není předmětem fakturace (práce je tak
konána na náklady odběratele)
dodavatel používá osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP), kterými jej vybavil odběratel, případně jím poskytnutý pracovní oděv (zejména jestliže je na něm uveden jeho název
či logo)
dodavatel má jen jediného odběratele, případně mu smlouva zakazuje provádět práce i pro
jiného
dodavatel se při práci chová jako zaměstnanec, jeho práce je standardně řízena vedoucím
zaměstnancem odběratele, stejně jako tomu je u zaměstnanců odběratele (i když v obchodněprávních vztazích je běžné, že dodavatel plní určité pokyny odběratele, u tzv. švarcsystému je míra samostatného rozhodování dodavatele o způsobu postupu při provedení dodávky prakticky nulová)
třetím osobám se dodavatel zcela jeví jako zaměstnanec, postavení dodavatele či subdodavatele není z ničeho zřejmé
je vyloučeno, aby si dodavatel najal na práci k sobě nebo namísto sebe jinou osobu (odběratel požaduje osobní výkon práce)
pro případ nepřítomnosti OSVČ v práci, například v důsledku nemoci, smlouva odběrateli
nezajišťuje, že práci vykoná jiná osoba najatá touto OSVČ
při vadách v dodávce, kterou odběratel dodává vyššímu odběrateli, je odpovědnost za škodu řešena nejen právně, ale i odůvodněním škody výlučně jen mezi odběratelem a vyšším
odběratelem — odběratel se o tom, že za škodu zodpovídá jeho subdodavatel, vůbec nezmiňuje
lze uvést pravidlo, že čím méně je dodávaná práce specializovaná, tím pravděpodobnější
je, že jde o práci závislou (např. u nekvalifikovaných manuálních prací)
nezávislé práci naopak obvykle svědčí, že jde o specializovanou činnost, zvláště pak je-li
vykonávána krátkodobě či nesoustavně
jde o práci obvykle (jinde) vykonávanou v pracovněprávním vztahu
závislou je zpravidla společná práce skupiny fyzických osob, ať již jsou všichni OSVČ nebo
dokonce někdo je OSVČ a další jsou zaměstnanci — odpovědnost jednotlivých OSVČ za
dodávku nebude vůbec zřejmá
při uzavření obchodněprávního vztahu zneužil odběratel své dominantní postavení a nepřipustil uzavření pracovněprávního vztahu, ačkoliv další skutečnosti nasvědčují, že jde o závislou práci
obchodněprávní vztah je uzavřen na dobu neurčitou nebo je dlouhodobý — nejde tedy o
časově a věcně vymezené plnění (dodávku)
jde o vztah soustavný, nikoliv podle potřeby (např. na zavolání, což je možné např. u údržbářských prací)
- 23 -
PROFEX 4/2012







k uzavření pracovněprávního vztahu mělo dojít především v zájmu osoby, která ji koná a
kterou neuzavření tohoto vztahu v konečném důsledku (např. při úrazu) poškozuje
výše odměny (ceny práce) OSVČ je stanovena sazebníkem odběratele a není tak v podstatě smluvní, jednotlivé OSVČ j tak nemohou ovlivnit
odměny jsou OSVČ vypláceny ve stejných termínech, v nichž jsou zaměstnancům odběratele vypláceny mzdy (ve výplatních termínech)
odměna (cena práce) OSVČ je fakticky totožná s výší mzdy, která je vyplácena za obdobnou práci zaměstnanci odběratele. Nejsou tedy kompenzovány žádné náklady, které OSVČ
do provedené práce vložil
pro svou práci OSVČ prakticky nepoužívá žádné vlastní prostředky a provádí ji na náklady
odběratele. Vykazované vlastní výrobní prostředky (např. osobní auto) mají ve skutečnosti
povahu osobní spotřeby (autem jezdí pouze do práce a z práce, při výkonu své činnosti jej
jinak nepotřebuje)
naprosto zásadní indicií by bylo, pokud by odběratel přiznával dodavateli i nároky, které přísluší výhradně zaměstnancům – např. mzdové příplatky za SO, NE, přesčasy, dovolená,
překážky v práci, stravenky…
pokud je vykonavatel práce pouze článkem určitého řetězu (např. na montážní lince, na třídičce odpadu, v potravinářské výrobě, bourání masa v masně…), prokazuje to závislost takto vykonávané práce. Závislost je diktována použitou technologií, práce je pouze dílčí pracovní operací, navazující na ostatní.
Prokazování povahy právního vztahu na pracovištích
Zaměstnanci kontrolních orgánů jsou oprávněni požadovat při kontrolní činnosti na pracovišti:

u fyzických osob, zdržujících se na pracovišti kontrolované osoby a vykonávajících pro ni
práci, prokázání totožnosti. Dále pokud nejde o manžela nebo dítě kontrolované osoby i
prokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy (§132 zákona o zaměstnanosti). Za nesplnění této povinnosti uvedené v
odstavci 2 může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč, a to i
opakovaně, nejvýše však do částky 100 000 Kč.

Kontrolovaná právnická nebo fyzická osoba je povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a u cizinců kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území České republiky. Při nesplnění této povinnosti hrozí zaměstnavateli pokuta do 100 000 Kč z důvodu nevedení evidence (§139 odstavec 3 písm. c zákona o zaměstnanosti).
Sankce
Za porušování povinností stanovených v Zákoně o zaměstnanosti jsou v § 139 stanoveny sankce pro fyzické osoby a v § 140 pro podnikající fyzické a právnické osoby. Tyto sankce byly od 1.
1. 2012 v souvislosti se změnou definice nelegální práce navýšeny.
Možné postihy za přestupky pro fyzickou osobu
Způsob porušení
Pokuta až do výše
a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení
podle tohoto zákona
1 000 000 Kč
b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení
2 000 000 Kč
c) vykonává nelegální práci
100 000 Kč (do 31. 12. 2011 bylo maximálně 10 000
Kč)
d) umožní výkon nelegální práce podle par. 5 písm. e) bodu
1 nebo 2, nebo
5 000 000 Kč
e) nesplní oznamovací povinnost podle par. 87 Zákona o
zaměstnanosti (o zaměstnání cizinců)
100 000 Kč
f) umožní výkon nelegální práce podle par. 5 písm. e) bodu 3
5 000 000 Kč
- 24 -
PROFEX 4/2012
Možné postihy za správní delikty, jichž se dopustí právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba
Způsob porušení
Pokuta až do výše
a) poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení
podle tohoto zákona
1 000 000 Kč
b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy
2 000 000 Kč
c) umožní výkon nelegální práce podle par. 5 písm. e) bodu
1 nebo 2, nebo
10 000 000 Kč (do 31. 12. 2011 bylo maximálně 5 000
000 Kč)
d) nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo
nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou
100 000 Kč
10 000 000 Kč, nejméně však 250 000 Kč (do 31. 12.
e) umožní výkon nelegální práce podle par. 5 písm. e) bodu
2011 bylo maximálně 5 000 000 Kč a minimální hranice
3
nebyla stanovena)
Vedle pokuty od příslušného inspektorátu práce je u tzv. švarcsystému dále riziko, že finanční úřad doměří nedoplatky na daních a penále. To stejné platí u orgánů sociálního
zabezpečení a zdravotních pojišťoven v oblasti odvodů na pojistné na zdravotní a sociální pojištění.
O tom, že vysoké pokuty jsou skutečně ukládány, svědčí např. tisková zpráva Státního úřadu inspekce
práce ze dne 5.6.2012:
Na základě poznatků Policie ČR provedl OIP ve spolupráci s odborem cizinecké policie kontrolu na stavbě v Brně.
Zkontrolováni byli dva subdodavatelé. V jednom případě bylo zjištěno nelegální zaměstnávání 10 osob. Šest občanů EU
pracovalo na stavbě bez pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti – vykonávali
závislou práci bez uzavření základního pracovněprávního vztahu a kontrolovaná osoba jim nelegální práci umožnila.
Dále pro stejnou kontrolovanou osobu vykonávali závislou práci čtyři cizinci ze třetích zemí. Dva z nich závislou práci
vykonávali bez potřebného povolení k zaměstnání a další dva cizinci pobývali na území ČR nelegálně - neměli povolení k
pobytu. Policie ČR, odbor cizinecké policie, všechny čtyři cizince ze třetích zemí vyhostila. Oblastní inspektorát práce po
provedeném správním řízení vydal správní rozhodnutí, kterým kontrolované osobě uložil pokutu ve výši 2 500 000 Kč za
umožnění výkonu nelegální práce tak, jak je definována v ust. § 5 písm. e) bodů 1., 2., 3 zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Výši pokuty významně ovlivnil počet osob, kterým kontrolovaná osoba umožnila výkon nelegální práce a také
skutečnost, že cizinci vykonávali závislou práci a při tom neměli povolení k zaměstnání a ve dvou případech dokonce ani
povolení k pobytu na území ČR.
Informace Státního úřadu inspekce práce k záležitosti výkonu závislé práce ze dne
12.3.2012
Nelegální práci definuje zákon o zaměstnanosti (§5 písm. e) jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu (v případech, kdy je
povolení příslušnými právními předpisy vyžadováno) je nelegální prací. „Švarcsystém“ (nazývaný tak po svém „objeviteli“ ‐
podnikateli Miroslavu Švarcovi, který jej v 90. letech minulého století začal jako první systémově používat) je z pohledu pracovního práva nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou.
Závislou práci definuje zákoník práce (§2 odst. 1) jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a
podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně (jedná se o tzv. pojmové nebo též hlavní znaky závislé práce). Z výkonu závislé práce pak jako důsledek vyplývají
podmínky, za kterých je závislá práce vykonávána (§2 odst. 2) ‐ závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu
za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Zároveň podle zákoníku práce (§3) platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, přičemž základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr (založený pracovní smlouvou) a
právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (těmi jsou dohoda o provedení práce a dohoda o
pracovní činnosti). Z uvedeného vyplývá, že pokud výkon práce fyzickou osobou splňuje současně všechny pojmové znaky
závislé práce definované v ust. §2 odst. 1 zákoníku práce a fyzická osoba tuto práci vykonává za podmínek uvedených v ust. §2
odst. 2 zákoníku práce, může fyzická osoba tuto práci vykonávat výlučně v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.
Ustanoveními §§2 a 3 zákoníku práce a § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti není a priori vyloučen výkon práce na
základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto
smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky závislé práce. (Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme se smlouvou o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování, smlouvou o dílo.) Práce vykonávaná na základě těchto
jiných (ne – pracovněprávních) smluv např. formou jednorázových‐ byť i opakujících se ‐ zakázek, při kterých dodavatel prací
používá své vlastní pracovní prostředky (kancelář, výpočetní techniku apod.) a nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně
pracovních postupů a pracovní doby, zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, apod. (například práce daňového
- 25 -
PROFEX 4/2012
poradce, externí účetní, různé obory poradenství) znaky závislé práce nenaplňuje a je možno ji vykonávat i v obchodněprávním
nebo občanskoprávním smluvním vztahu.
Podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce je také skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě obchodní smlouvy i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o
pracích konaných mimo pracovní poměr. Pro úplnost je třeba konstatovat, že k tzv. zastřenému výkonu závislé práce tedy může docházet pouze v případě, že dodavatelem díla (obchodním zástupcem, mandatářem atd.) je fyzická osoba vlastnící živnostenský list, nikoli obchodní společnost.
Při posuzování konkrétního případu je vždy nutno vycházet z podrobného posouzení charakteru práce, kterou konkrétní fyzická osoba (obchodní zástupce, mandatář, zprostředkovatel, zhotovitel díla, potenciální „zaměstnanec“) pro druhou smluvní
stranu (zastoupeného, mandanta, objednatele díla, resp. potenciálního „zaměstnavatele“) vykonává. Rozhodující přitom je, zda
se jedná o výkon tzv. závislé práce či nikoli.
DOČASNÉ PŘIDĚLENÍ ZAMĚSTNANCE K JINÉMU ZAMĚSTNAVATELI
Zákonem č. 365/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 je do zákona č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, vloženo nové ustanovení § 43a, dle kterého lze sjednat dočasné přidělení zaměstnance k
jinému zaměstnavateli. Jedná se v podstatě o znovuzavedení institutu, který existoval již ve
starém zákoníku práce (ust. § 38 odst. 4 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., které bylo zrušeno k 1.
10. 2004 zákonem č. 436/2004 Sb.).
V podstatě jsou tímto opatřením řešeny situace, kdy zaměstnavatel nemá pro zaměstnance
práci a proto jej „půjčí” jinému zaměstnavateli.
Nesmí se jednat o výdělečnou činnost – zaměstavatel může požadovat pouze refundaci
nákladů.
Daňové dopady řeší KOV MFČR a KDPČR č.358/22.02.12.
Podmínky:







Dohodu smí zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít nejdříve po 6 měsících od vzniku
pracovního poměru. Zaměstnanec musí souhlasit.
Dohoda musí být uzavřena písemně a má přesné náležitosti.
Za dočasné přidělení nesmí být poskytována úplata s výjimkou úhrady nákladů.
Zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen (EKONOMICKÝ
ZAMĚSTNAVATEL) řídí zaměstnance jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně
přidělí (PRÁVNÍ ZAMĚSTNAVATEL).
Mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel,
který zaměstnance dočasně přidělil (PRÁVNÍ ZAMĚSTNAVATEL).
Pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance nesmějí být horší než podmínky
srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen.
Nesmí se jednat o agenturní zaměstnávání.
Dopady pro daň z příjmů
Daňová uznatelnost nákladů u ekonomického zaměstnavatele:

Pro ekonomického zaměstnavatele je úhrada právnímu zaměstnavateli za přiděleného
zaměstnance daňově uznatelným nákladem.
GFŘ:
-
-
- 26 -
Předmětem refundace mohou být veškeré náklady, které vynaložil právní zaměstnavatel v souvislosti s výkonem práce svého zaměstnance v době přidělení k ekonomickému zaměstnavateli,
včetně výdajů, které souvisí se zajištěním pracovních, mzdových a platových podmínek též s
ohledem ke „srovnatelnému zaměstnanci“.
Právní zaměstnavatel může od ekonomického zaměstnavatele požadovat v souladu s § 43a odst.
5 zákoníku práce i jiné náklady, které souvisejí s výkonem práce zaměstnance pro ekonomického
zaměstnavatele a mají přímou vazbu na výkon práce dočasně přiděleného zaměstnance jako
např. úhradu sociálního a zdravotního pojištění hrazeného za zaměstnance z vyměřovacího
PROFEX 4/2012
-
základu právním zaměstnavatelem, jiné složky odměny přiděleného zaměstnance, benefity vyplývající ze smluvního ujednání (kolektivní smlouva) nebo stanovené vnitřním předpisem, bonusy,
ale také náklady související s poskytnutím služebního automobilu i pro soukromé účely
(bude-li vozidlo využíváno i ke služebním účelům u ekonomického zaměstnavatele), pokud takové
plnění vyplývá ze smluvního ujednání mezi právním zaměstnavatelem a dočasně přiděleným zaměstnancem ( kolektivní smlouva, vnitřní předpis).
Pokud ekonomický zaměstnavatel bude hradit právnímu zaměstnavateli náklady specifikované v
§ 43a odst. 5 zákoníku práce (mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady), příp. jiné náklady, které souvisejí s výkonem práce přiděleného zaměstnance, a tyto náklady budou mít přímou
vazbu na výkon práce dočasně přiděleného zaměstnance a splní podmínky pro daňovou uznatelnost podle ZDP, lze je u ekonomického zaměstnavatele uznat jako daňové.

Pokud náklady na příznivé pracovní podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci (§ 43a
odst. 4 zákoníku práce) související s dočasným přidělením zaměstnance hradí ekonomický zaměstnavatel přímo a tyto náklady mají přímou a bezprostřední vazbu na výkon práce
dočasně přiděleného zaměstnance, vyplývají z příslušných ustanovení pracovně právních
předpisů a splní podmínky pro daňovou uznatelnost podle ZDP, lze je u ekonomického zaměstnavatele uznat jako daňové.

Pokud jsou právní zaměstnavatel a ekonomický zaměstnavatel spojenými osobami ve
smyslu §23 odst. 7 ZDP, je považována úhrada za přiděleného zaměstnance ve výši dle
§43a odst. 5 zákoníku práce (refundované náklady) za cenu obvyklou.
Zdanění u zaměstnance:

Plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti je právní zaměstnavatel.
V případě, že právní zaměstnavatel je zahraničním subjektem, přecházejí povinnosti plátce
příjmů ze závislé činnosti na českého ekonomického zaměstnavatele, avšak nelze použít
stanovení výše příjmů ze závislé činnosti ve výši 60% z uhrazené částky právnímu zaměstnavateli, protože úhrada právnímu zaměstnavateli neobsahuje částku za zprostředkování
(nejedná se o agenturní zaměstnávání).

Cestovní náhrady dočasně přidělenému zaměstnanci ve smyslu §152 zákoníku práce včetně náhrad při dočasném přidělení dle §165 zákoníku práce nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti ve smyslu §6 odst. 7 písm. a) ZDP, a to bez ohledu na skutečnost,
zda tyto cestovní náhrady vyplácí právní zaměstnavatel nebo ekonomický zaměstnavatel.
 Pokud přiděleného zaměstnance vyšle ekonomický zaměstnavatel na pracovní cestu,
budou mít cestovní náhrady obvyklý režim cestovních náhrad při pracovní cestě.
 Zaměstnanci nemohou být poskytnuty dvojí náhrady za tytéž dny (u ekonomického i
právního zaměstnavatele najednou).
 Posouzení dle § 43a odst. 3 zákoníku práce:
- V dohodě o přidělení zaměstnance může být sjednáno pravidelné pracoviště
zaměstnance pro účely cestovních náhrad.
- Pokud bude sjednané pracoviště pro účely cestovních náhrad v místě přidělení, pak
zaměstnanec nemá nárok na cestovní náhrady při cestě od právního zaměstnavatele
k ekonomickému zaměstnavateli.
Dopady pro DPH

Úhrada nákladů, poskytnutá při splnění podmínky dle § 43a odst. 2 zákoníku práce (refundace nákladů), není úplatou za zdanitelné plnění a nepodléhá tedy odvodu DPH. Výjimkou jsou náklady, u kterých si právní zaměstnavatel uplatnil nárok na odpočet DPH na vstupu (auta, benzín – pokud by přidělil zaměstnance včetně služebního auta).
- 27 -
PROFEX 4/2012
GFŘ:
Úhrada nákladů na zaměstnance hrazená striktně ve smyslu dotčených ustanovení zákoníku práce zaměstnavatelem, u kterého je zaměstnanec přidělen, zaměstnavateli který ho přidělil, není úplatou za zdanitelné plnění.
Refundované náklady jsou výrazem hodnoty práce, kterou poskytl zaměstnanec zaměstnavateli, ke kterému byl
přidělen. Vzhledem k zákonné úpravě v zákoníku práce lze tyto příjmy chápat jako příjmy na základě pracovněprávního vztahu, které se podle § 5 odst. 2 ZDPH nepovažují za ekonomickou činnost.
Přeúčtování nákladů na zaměstnance by nemělo být proto považováno za úplatu za zdanitelné plnění, protože
mezi oběma zaměstnavateli nevzniklo zdanitelné plnění, jehož by úhrada mzdových a jiných nákladů mohla být
protiplněním, jde-li o prostou refundaci nákladů dle jmenovaných ustanovení zákoníku práce.

Z cestovních náhrad hrazených ekonomickým zaměstnavatelem přidělenému zaměstnanci,
v případech, kdy tyto plnění pořídil přímo ekonomický zaměstnavatel (např. náklad na hotelové ubytování, náklady na jízdné apod.) může obecně ekonomický zaměstnavatel nárokovat odpočet DPH na vstupu.
3. DAŇ Z PŘÍJMŮ
Novely:
ROK 2015
č.458/2011 Sb. Zřízení jednotného inkasního místa – novela je schválena s účinností od
1.1.2015. Vláda uvažuje o nabytí účinnosti již od 1.1.2014 ve vazbě na nový občanský zákoník
č.89/2012 Sb. (má 3081 paragrafů), který má vstoupit v účinnost právě 1.1.2014. Zákon o daních z příjmů není na nový občanský zákoník připraven a bude se muset výrazně novelizovat.
ROK 2013
Stav projednávání daňového stabilizačního balíčku pro rok 2013
Poslanecká sněmovna při hlasování 7.11.2012 schválila nový návrh zákona o změně daňových,
pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů (tisk PSP č.801,
původně tisk PSP č.695). Parlamentem prošly následující změny:

Zvýšení daně z příjmů fyzických osob o 7% přirážku k dani pro příjmové skupiny s příjmy
nad cca 100 tis. Kč měsíčně (48násobek průměrné mzdy, v roce 2012 cca 1,2 mil. Kč
ročně). Jednotná sazba 15 % bez dalších přirážek zůstává prozatím zachována.
 Zrušení stropu pojistného na veřejné zdravotní pojištění; prozatím zůstává maximální
částka pro odvod 72násobek průměrné mzdy, v roce 2012 cca 1,8 mil. Kč.
 Omezení paušálních výdajů a slev na dani z příjmů fyzických osob.
 Zvýšení daně z převodu nemovitostí na 4%, zůstává 3 %.
 Nastavení sazeb DPH na 15 % a 21 %.
Legislativní proces ještě není zcela ukončen. Novela musí projít Senátem a poté půjde
k podpisu prezidentui republiky.
Předpokládaná novela daně z příjmů od 1.1.2013
Pokud bude schválena, bude se týkat až příjmů dosažených v roce 2013:
Sněmovní tisk 801 – navrhované změny v souvislosti se snižováním schodků veřejných
rozpočtů (schváleno pouze v PSP):
Navrhováno provedení úprav v §7, §9, §38g, nové §16a – solidární sazba daně, §35ca, §38ha.
- 28 -
PROFEX 4/2012
 Změní se reálná možnost použití paušálních výdajů u některých poplatníků:
Nezmění se procenta paušálních výdajů (80,60,40,30), ale budou zavedena omezení u
paušálních výdajů fyzických osob
o podnikatelé, kteří uplatňují 40% paušál, budou moci uplatnit paušální náklady pouze do
výše 800.000 Kč (advokáti, auditoři, znalci, daňoví poradci, nezávislá povolání). Tato
částka paušálních nákladů odpovídá částce 2.000.000 Kč příjmů. Nad touto hranicí se
bude zdaňovat celý příjem bez snížení o náklady (§7/7c).
Příklad:
Advokát má příjem 3.000.000 Kč
Základ daně podle §7 2012:
3.000.000 – 1.200.000 = 1.800.000
3.000.000 – 800.000 (maximum) = 2.200.000
o u příjmů z pronájmu lze uplatnit 30% paušál, avšak bude se moci uplatnit pouze do výše 600.000 Kč. Tato částka paušálních nákladů odpovídá částce 2.000.000 Kč příjmů.
Nad touto hranicí se bude zdaňovat celý příjem bez snížení o náklady (§9/4 a §7/7d).
Příklad:
Vlastník nemovitostí má příjem 3.000.000 Kč z pronájmu
3.000.000 – 900.000 = 2.100.000
3.000.000 – 600.000 (maximum) = 2.400.000
 Sleva na dani - bude se týkat všech fyzických osob:
Nebude možné uplatnit slevu na manželku (§35ba/1b) ani daňové zvýhodnění na vyživované dítě (slevu nebo daňový bonus) pokud poplatník uplatní paušální výdaj podle §7/7
(příjmy z podnikání) nebo §9/4 (příjmy z pronájmu) a současně platí, že součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně.
Příklad:
Příjmy z pronájmu §9:
300.000
(uplatněn paušál 30%)
Základ daně §6 (ze zaměstnání) §6
200.000
Tento poplatník nebude mít nárok na daňové zvýhodnění na děti ani slevu
na manželku.
 Solidární zvýšení daně §16a – fyzické osoby s vysokými příjmy:
Pokud součet příjmů podle §6 a základu daně podle §7 přesáhne 48 násobek průměrné
mzdy, z částky rozdílu se vypočítá 7% a o těchto 7% se zvýší celková daň.
Částka 48 násobku průměrné mzdy je současně stropem pro vyměřovací základ na sociální
pojištění (v roce 2012 = 1.206.576 Kč).
Toto opatření se netýká příjmů podle §8, §9 a §10.
Příklad:
Příjmy z podnikání §7:
2.000.000
→ Základ daně §7 (2000000-1200000)
800.000
Hrubá mzda §6 (zaměstnání)
500.000
SOUČET základu §7 + hrubá mzda:
1.300.000
Předpokládaný 48 násobek prům.mzdy
1.250.000
Tento poplatník si stanoví standardní daň:
Příjmy z podnikání §7:
2.000.000
- 29 -
PROFEX 4/2012
→ Základ daně §7 (2000000-1200000)
800.000
Hrubá mzda §6 (zaměstnání)
500.000
→ Základ daně §6 = superhrubá mzda
670.000
SOUČET základů §6 + §7
1.470.000
Daň = 1.470.000 x 15%
220.500
Sleva na dani §35ba/1a na poplatníka
-24.840
Standardní daň k úhradě
195.660
A dále ji zvýší podle §16a (1.300.000 – 1.250.000) x 7%:
Zvýšení daně podle §16a
3.500
Celková daň,
199.160 Kč.
kterou
tento
poplatník
zaplatí
bude
195.660
+
3.500
=
Zaměstnanec, který překročí hranici danou §16a, bude muset podávat daňové přiznání
(zaměstnavatel mu nebude moci udělat roční zúčtování).
Pokud příjmy zaměstnance překročí částku uvedenou v §16a, odpovídajícím způsobem se
zvýší i zálohy (porovnává se měsíční příjem se čtyřnásobkem průměrné mzdy).
 Zrušení základní slevy u důchodců §35ba odst.1:
Daň se nesníží o základní slevu (24.840 Kč) u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího
období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného
pojištění stejného druhu.
Omezení §4 odst.3 v zákoně zůstane = osvobození důchodu pouze pokud příjmy podle §6
+ dílčí základy daně podle §7 a §9 nepřesáhnou 840.000 Kč.
Přijatá novela účinná od 1.1.2013:
428/2011 Sb. upravuje osvobození v §4/1l ve vazbě na zavedení 2. pilíře důchodového pojištění. Od roku 2013 budou osvobozené pouze penze a životní pojištění, které bude vypláceno po
dobu neurčitou = smlouvy u kterých u kterých není vymezeno období jejich pobírání → životní
pojištění pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti
nebo dožití a z důchodového pojištění.
ROK 2012

346/2010 Sb. Vrácení částky základní slevy na dani u fyzických osob na částku 24840 Kč
ročně = 2070 Kč měsíčně (2011 23640 Kč = 1970 Kč měsíčně → byla zrušena tzv. povodňová daň).
 370/2011 Sb.
• Daňové zvýhodnění na dítě se zvyšuje z 11.604 Kč ročně (967 Kč měsíčně) na 13.404
Kč ročně (1117 Kč měsíčně).
• Maximální výše ročního daňového bonusu se zvýšilo z 52.200 Kč na 60.300 Kč.
• Maximální výše měsíčního daňového bonusu se zvýšila z 4.350 Kč na 5.025 Kč.

470/2011 Sb. Na základě plného „zpojistnění ZP a SP“ odměn členů statutárních orgánů
byla zrušena jejich daňová neuznatelnost. Zkontrolujte si funkci mzdových programů, zda je
správně odváděno pojistné a pokud program automaticky účtuje, zda máte správně ošetřenu daňovou uznatelnost.

355/2011 Sb. – byly korigovány chyby předchozích novel zákona a tím byly pravděpodobně dořešeny problémy s odpisem „nesouzených“ pohledávek vyšších než 200 tis. Kč a pohledávek méně než 6M po splatnosti. Touto úpravou bylo zcela zamezeno odpisu promlčených pohledávek.
- 30 -
PROFEX 4/2012
Při daňovém odpisu pohledávek je nutné kromě splnění písmenkových podmínek §24/2y
ZDP kontrolovat také to, zda odpisované pohledávky splňují podmínky uvedené v 1. větě
§24 odst.2 písm. y). Proto musí odpisovaná pohledávka vyhovět i ustanovení §2 a §3 zákona o rezervách (obecné podmínky pro tvorbu OP) a současně i některému z ustanovení §8
nebo §8a nebo §8c zákona o rezervách.
Pokud jsou splněny podmínky bodů 1 až 6 v §24/2y, je možné daňově odepsat:
 Pohledávku, ke které lze k datu odpisu tvořit opravnou položku podle zákona o rezervách
 Pohledávku, ke které nelze tvořit OP podle ZoR jen proto, že od její splatnosti ještě neuplynulo 6 měsíců
 Pohledávku, ke které nelze tvořit OP podle ZoR jen proto, že měla ke dni vzniku jmenovitou hodnotu větší než 200.000 Kč a ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí, soudní nebo správní řízení
NELZE DAŇOVĚ ODEPSAT:
 Pohledávky promlčené
 Právně sporné pohledávky
 Pohledávky, o kterých nebylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech zahrnutých do základu daně - pohledávky z titulu smluvních pokut, z dividendových příjmů, z uhrazených
záloh….
 375/2011 Sb. účinná od 1.4.2012 - změny vyvolané zákonem č.373/2011 Sb. o
specifických zdravotních službách.
Existují případy, kdy zaměstnanci je „poskytnuta zdravotní péče“, kterou nehradí zdravotní pojišťovna, ale uhradí ji zaměstnavatel. Z hlediska daně z příjmů musíme vyřešit tyto otázky:


Je náklad u zaměstnavatele daňově uznatelný?
Vzniká zaměstnanci nějaký příjem?
o
Pokud ano → bude z něj zaměstnanec platit daň (+ZP a SP)?
Obecně platí pro zdravotní služby poskytované zaměstnancům:
ZAMĚSTNAVATEL
§25/1h – ZÁKLADNÍ DAŇOVÝ REŽIM = nedaňový náklad u zaměstnavatele:
Za náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat
zejména nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti
používat zdravotnická zařízení s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech
1 až 3.
§24/2j2 – VÝJIMKY = daňový náklad u zaměstnavatele
Náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou také náklady
na péči o zdraví vynaložené na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem
těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,
Platilo do 1.4.2012: Náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou
také náklady na péči o zdraví vynaložené na závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,
na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy.
ZAMĚSTNANEC
NEZDAŇUJE: §6/3 + KOOV č.753/19.02.03 + KOOV 357/22.02.12 – Náklady vynaložené zaměstnavatelem na závodní preventivní péči (od 1.4.2012 vynaložené na pracovnělékařské
služby poskytované poskytovatelem těchto služeb) nejsou u zaměstnance příjmem ze závislé
- 31 -
PROFEX 4/2012
činnosti podle §6/3 ZDP, protože se nejedná o žádné plnění ve prospěch zaměstnance, ze
kterého by měl zaměstnanec nějaký benefit (fakticky se jedná o službu poskytnutou zaměstnavateli, nikoliv zaměstnanci).
MÁ OSVOBOZENO: §6/9d Od daně jsou osvobozeny nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a
udržení příjmů, ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení,
ZDAŇUJE: Teoreticky zdravotní péči poskytnutou zaměstnanci, kterou hradí zaměstnavatel
z daňových nákladů a nejedná se o pracovnělékařské službu – v tomto případě by vznikl u
zaměstnance příjem, který by mu zaměstnavatel musel zdanit. V praxi pravděpodobně nebudou takové případy vznikat.
PRACOVNĚLÉKAŘSKÉ SLUŽBY
Zákon č.373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách institucionalizuje pracovnělékařskou péči,
definuje pracovnělékařské služby a stanoví, že pracovnělékařské služby zajišťuje pro zaměstnance a
osoby ucházející se o zaměstnání zaměstnavatel za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy.
Každý zaměstnavatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařské péče s poskytovatelem / poskytovateli pracovnělékařských služeb (§54 odst.2).
Pokud má zaměstnavatel uzavřenu platnou smlouvu se závodním lékařem, může podle §98
až do 1.4.2013 postupovat podle předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče.
Výjimka: Poskytovatelem pracovnělékařských služeb může být v zákonem definovaných případech
(např. zajištění provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci) i
registrující poskytovatel zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání = všeobecný praktický lékař těchto
osob. To znamená, že na žádost zaměstnavatele a v případě, že na pracovišti zaměstnavatele se vyskytují práce zařazené do první kategorie dle zákona o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky (zákon č.
432/2003 Sb.) mohou vstupní a periodické prohlídky vykonávat registrující lékaři zaměstnanců nebo
uchazečů o zaměstnání. Za práce první kategorie se považují práce, při nichž podle současného poznání
není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví (faktory působící na zaměstnance při práci nebo jejím vlivem zjevně nedosahují kritéria pro kategorii 2 dle vyhlášky č. 432/2003 Sb.)
Podle §58 zákona o specifických zdravotních službách obecně hradí pracovnělékařské služby zaměstnavatel, přestože existující určité výjimky (např. u uchazečů o zaměstnání, u nemocí z
povolání).
ZJEDNODUŠENĚ ŘEČENO - pracovnělékařské služby jsou preventivní zdravotní služby, které
zahrnující tři součásti:
1) hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví a
provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,
2) poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací – jeho součástí bude také provádění školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem k první pomoci (§ 102 odst. 6 zákoníku práce)
a zpracování návrhu vybavení lékárničky první pomoci pro zaměstnavatele,
3) pravidelný dohled na pracovištích a v dalších zařízeních zaměstnavatele a nad výkonem práce (dohled hygienické povahy).
PODROBNĚJŠÍ DEFINICE:
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v § 53 definuje pracovnělékařské služby jako
zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je:
- 32 -
PROFEX 4/2012
a. Hodnocení vlivu pracovní činnosti, prostředí a podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci. Prováděcí vyhláška konkretizuje obsah pojmu hodnocení například následovně: hodnocení prostřednictvím pracovnělékařských prohlídek, které by měly být zaměřeny na zjišťování vlivu práce a pracovních podmínek na vývoj zdravotního stavu zaměstnanců a posouzení zdravotní způsobilosti
zaměstnanců, hodnocení výsledků sledování zátěže organismu zaměstnanců působením rizikových faktorů, zpracování
rozborů vzniku a příčin pracovních úrazů, výskytu nemocí z povolání, nemocí souvisejících s prací apod.
b. Poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi
souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci. Toto poradenství je dále prováděcí vyhláškou definováno jako
poradenské činnosti např.: v problematice ergonomie včetně fyziologie práce, psychologie práce, režimu práce a odpočinku, při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť, při úpravách pracovních míst, při výběru osobních ochranných
pracovních prostředků, v problematice pitného režimu, poskytování ochranných nápojů, apod. Součástí poradenství je také provádění školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v první pomoci a zpracování návrhu vybavení lékárničky
první pomoci pro zaměstnavatele
c. Pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby. Dohled je ve vyhlášce konkretizován jako např.:
pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení faktorů pracovního prostředí a
pracovních podmínek ve vztahu ke zdraví, dohled v zařízení závodního stravování a dalších zařízeních zaměstnavatele.
d. Prováděcí vyhláška vymezuje, že zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o
poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo
umístění jednotlivých pracovišť účelné, popř. z kapacitních možností poskytovatele pracovnělékařských služeb.
Vyhláška dále stanoví, že pracovnělékařské prohlídky zahrnují:
a. vstupní lékařskou prohlídku: prováděna z důvodu toho, aby k výkonu práce nebyla zařazena osoba, u které by výkon této
práce vedl ke zhoršení zdravotního stavu či k poškození zdraví jiných osob.
b. periodickou prohlídku: prováděna za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu osoby. Vyhláška stanoví, v jakých
intervalech se u zaměstnanců preventivní prohlídky provádějí. V kategorii první je to nejdéle jednou za 6 let, v kategorii
druhé nejdéle jednou za 4 roky.
c. mimořádnou prohlídku: ta se provádí např., pokud ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví na základě informace sdělené
ošetřujícím lékařem o důvodném podezření, že změnou zdravotního stavu zaměstnance došlo ke změně zdravotní způsobilosti, na základě žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu či podnětu zaměstnance apod.
d. lékařskou výstupní prohlídku (důraz na zjištění takových změn zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat souvislost se
zdravotní náročností vykonávané práce)
e. lékařskou prohlídku po skončení rizikové práce (následná prohlídka), prováděna za účelem včasného zjištění změn zdravotního stavu vzniklých v souvislosti s prací
Podle důvodové zprávy se při stanovení periodiky periodických prohlídek vychází jednak z předpokladu, že potenciál k výkonu práce nebo služby se vlivem stárnutí snižuje, jednak z předpokladu, že ke ztrátě kvality zdraví dochází vlivem působení rizikových faktorů vyskytujících se při práci a vlivem pracovních podmínek, při kterých je
práce vykonávána. Podle důvodové zprávy je cílem periodických a dalších lékařských prohlídek prováděných ke
zjištění zdravotní způsobilosti k práci a službě včasná prevence.
V rámci pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby.
Podle §6 prováděcí vyhlášky je obsahem každé pracovnělékařské prohlídky tzv. základní vyšetření: rozbor údajů o
dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných onemocněních, pracovní anamnéza, zejména odezva
organizmu na výskyt rizikových faktorů a pracovní podmínky, komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a
systémů a jeho výkonu a základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a PH moče.
Možné problémy v praxi:
 Pokyn GFŘ-D-6 se v článku k §24 ZDP v bodě 14 stále odkazuje na závodní preventivní péči. Na koordinačním výboru byl přijat závěr, že od 1. dubna 2012 již není výše uvedený bod k
§24 Pokynu D-6 aktuální a s ohledem na nové znění §24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP lze za
daňově uznatelné náklady považovat náklady vynaložené zaměstnavatelem na pracovnělékařské služby poskytované poskytovatelem těchto služeb v rozsahu stanoveném zvláštními
předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření
stanovené zvláštními předpisy, zejména zákonem o specifických zdravotních službách a prováděcím předpisem Ministerstva zdravotnictví ČR vydaným dle §60 zákona o specifických
zdravotních službách.
 Náklady na pracovnělékařské služby pro uchazeče o zaměstnání
A) Pokud je následně uzavřena pracovněprávní smlouva, může zaměstnavatel uplatnit náklad na vstupní prohlídku jako daňový.
B) Pokud je uchazeč odmítnut, podle stanoviska GFŘ platí:
 Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP lze uplatnit pouze náklady vynaložené na zaměstnance, kterým se pro účely zákona o daních z příjmů podle § 6 odst. 2 tohoto
- 33 -
PROFEX 4/2012
zákona rozumí pouze poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání uvedenou podmínku nesplňuje, nelze v
daném případě ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP použít. Tedy nelze účtovat
jako daňový náklad.
 Avšak:
Problematické stanovisko GFŘ: Pokud uchazeč o zaměstnání neuzavře se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah nebo obdobný vztah, na základě kterého tento uchazeč
o zaměstnání splní podmínky pro vymezení pojmu „zaměstnanec“ pro účely ZDP,
avšak v souladu s § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních
službách se obě strany dohodnou, že vstupní lékařskou prohlídku uhradí zaměstnavatel, lze při splnění všech zákonem stanovených podmínek uvažovat na straně zaměstnavatele o možnosti uplatnění výdajů dle § 24 ZDP (obecných ustanovení).
§59/2:
1. Věta: Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání.
2. Věta: Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání
pracovněprávní nebo obdobný vztah.
3. Věta: první a druhá věta se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak.
Komplexní smlouva se zdravotnickým zařízením
Pokud je smlouva na poskytování pracovnělékařské péče uzavřena se zdravotnickým zařízením, které poskytuje komplexní zdravotní péči a to jak pracovnělékařské služby tak i
nadstandardní zdravotní péči (tj. jinou než pracovnělékařské služby) či další služby
(např. provádění kontroly, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce
neschopného pojištěnce, tj. jde o povinnost zdržovat se na nahlášeném místě pobytu a
dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, toto oprávnění má zaměstnavatel po dobu prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti). V těchto smlouvách se
zdravotnickým zařízením jsou smluvní poplatky za jednotlivé služby obvykle stanoveny
pro jednotlivé druhy poskytovaných služeb samostatně.
 Náklady na pracovnělékařskou službu poskytovanou zdravotnickým zařízením jsou
daňově uznatelným nákladem ve smyslu §24 odst. 2 písm. j) bod 2 ZDP. Nevztahuje
se na ně tedy režim §25 odst. 1 písm. h) bod. 2 ZDP, přestože plnění poskytuje zdravotnické zařízení, jelikož se nejedná o nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci,
ale o službu poskytovanou zdravotnickým zařízením zaměstnavateli.
 Náklady na nadstandardní zdravotní péči zajišťovanou a hrazenou zaměstnavatelem
zaměstnanci ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení jsou daňově neuznatelným nákladem ve smyslu §25 odst. 1 písm. h) ZDP. Současně jsou u zaměstnance
osvobozeným příjmem podle §6 odst.9 písm.d).
 Náklady vynaložené zaměstnavatelem na služby nakoupené od zdravotnického zařízení, které však nepředstavují nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci, nejsou považovány obecně za daňově neuznatelné ve smyslu §25 odst. 1
písm. h) ZDP a na posouzení jejich daňové uznatelnosti se aplikují obecná ustanovení
§24 ZDP. Mezi tyto náklady lze zahrnout např. náklady na monitoring plnění režimu
práce neschopných zaměstnanců či úplatu za dodržení garantované doby ošetření
zaměstnanců během pracovní doby apod.

AKTUALITY
Nákupy v MAKRU apod.
Opakuje se situace z minulosti, kdy se někteří správci daně zaměřovali na nákupy ve velkoobchodech pro podnikatele nevykázané v účetnictví společnosti.
Právnické osoby:

Pokud nejsou firemní nákupy ve firmě zaúčtovány, není účetnictví úplné.
- 34 -
PROFEX 4/2012


Pro zaměstnance platí ustanovení §6 odst.3: Příjmem zaměstnance se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci
nižší, než je cena zjištěná podle zákona č.151/1997 o oceňování majetku nebo cena, kterou
účtuje jiným osobám.
PO musí zaměstnancům prodávat za „ceny obvyklé“, pokud tento princip nedodrží, riskuje,
že správce daně doměří daň ze závislé činnosti jejím zaměstnancům. Je otázkou jakým
zaměstnancům (pokud např. nákup provedl jednatel s.r.o., velmi pravděpodobně by rozdíl
mezi cenou obvyklou a cenou nákupní byl doměřen jednateli jako příjem podle §6).
Fyzické osoby:
Fyzická osoba může vykázat osobní spotřebu – pokud není nepřiměřená, žádný doměrek neriskuje.
NEREALIZOVANÉ KURZOVÉ ROZDÍLY
Judikát 5 Afs 45/2011 - Nejvyšší správní soud rozhodl 19.4.2012 zcela proti zavedeným zvyklostem a postupům v případě tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů a konstatoval, že nerealizované kurzové rozdíly nemají mít vliv na výši daně z příjmů.
Podstata problému
Pokud účetní jednotka eviduje v účetnictví majetek v cizí měně definovaný v §4 odst.12 zákona
o účetnictví, musí tento majetek přepočítat k rozvahovému dni podle §24 odst.6 písm.b) kurzem
devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění (k rozvahovému
dni). Přepočet se provádí u pohledávek a závazků, podílů na obchodních společnostech, cenných papírů a derivátů, cenin a dále u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud
majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.
Přepočtem vzniknou „nerealizované“ kurzové rozdíly, o kterých je nutno účtovat (na účtech
v účtových skupinách 56x/66x) a je třeba se s nimi vyrovnat i v daňovém přiznání k DPPO.
Rozsudek NSS jde proti běžně uplatňované a zavedené správní praxi co se týče zahrnutí nerealizovaných kurzových rozdílů do základu daně.
V praxi se nejčastěji jedná o pohledávky a závazky vyjádřené v cizí měně.
Příklad:
3. listopadu 2011 jste vystavili fakturu německému odběrateli, smluvně jste
měli dohodnuto, že úhrada proběhne v EUR. Částka pohledávky byla 10.000 EUR.
Kurz, který jste použili pro ocenění pohledávky podle vnitropodnikové směrnice, byl 24,915 CZK/EUR.
Účtováno:
311/601
24.915 Kč
(10.000 EUR)
K datu závěrky 31.12.2011 jste měli povinnost přepočítat pohledávku kurzem
25,80 CZK/EUR a účtovat o rozdílu mezi rozvahovým a původním oceněním pohledávky.
Účtováno:
311/663
885 Kč
(0 EUR)
(Pamětníci si dobře pamatují, že v minulosti se místo na účty 563/663 účtovalo
na účty 386/387, tedy mimo oblast hospodářského výsledku).
Zůstatek účtu 311 k 31.12.2011 = 24.915 + 885 = 25.800 Kč
Částka zaúčtovaná na účet 663 ze podle běžných zvyklostí objeví jako součást
hospodářského výsledku na ř.10 daňového přiznání k DPPO.
Základ daně při uplatnění obecných zvyklostí je následující:
24.915 (účet 601) + 885 (účet 663) = 25.800 Kč
Velmi zjednodušený závěr NSS:
Soud dospěl k následujícím závěrům (velmi zjednodušeně řečeno):
- 35 -
PROFEX 4/2012
Je nutné odlišit:



Kurzové rozdíly realizované (vzniklé např. úhradou pohledávky => dochází k reálnému příjmu), které ovlivňují výši daně.
Kurzové rozdíly nerealizované (vzniklé při závěrkovém přepočtu => nedochází ke skutečnému příjmu), které neovlivňují výši daně.
Toto odlišení není provedeno v účetnictví, a proto je nutné to provést
v daňovém přiznání.
Podle závěrů NSS by se částka 885 Kč měla vyjmout ze zdaňovaných výnosů
a základ daně by měl být 25.800 – 885 = 24.915 Kč.
Stanovisko GFŘ:
GFŘ vydalo dne 6.6.2012 následující stanovisko k rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu ve věci zdanění kurzových rozdílů:
Dne 19.4.2012 byl pátým senátem Nejvyššího správního soudu vydán rozsudek sp.
Zn. 5 Afs 45/2011-94 ve věci zdaňování kurzových rozdílů. V současné době vnímá Generální finanční ředitelství zmíněný judikát jako rozhodnutí v konkrétní
kauze, který pro svoji ojedinělost nemá povahu ustálené judikatury Nejvyššího
správního soudu.
Generální finanční ředitelství po jeho analýzách neshledalo žádné relevantní
důvody k odchýlení se od dosavadní praxe, a proto zůstanou ze strany daňové
správy doposud zastávané aplikační postupy ohledně zdaňování kursových rozdílů
zachovány.
Pokud byste chtěli využít výše uvedený judikát v praxi:
 Je nutné se připravit na to, že správce daně pravděpodobně při kontrole nebude váš postup respektovat a doměří daň podle dosavadních zvyklostí. Svůj
názor budete velmi pravděpodobně muset obhajovat u soudu.
 Dále se musíte připravit na technické problémy v budoucnu. Ve zdaňovacím
období, kdy dojde k úhradě pohledávky/závazku budete muset vypořádat daňově
i kurzový rozdíl vyloučený ve zdaňovacím období, kdy jste přepočítávali kurzem k rozvahovému dni. (původně byl vyloučen jako nerealizovaný, úhradou došlo k jeho realizaci). Většina používaných účetních programů není na tento
postup nastavena a tyto dopočty by se musely provádět mimo systém.
- 36 -
PROFEX 4/2012
4. ZÁKON O DPH
Režim přenesení daňové povinnosti – tzv. tuzemský reverse charge §92a
Od 1.1.2012
se uplatňuje režim tuzemského přenesení daňové povinnosti u následujících
plnění:

§92b dodání zlata

§92c dodání zboží podle přílohy č. 5 – v zásadě se jedná o dodání odpadů a šrotu.

§92d obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – platí do 30.6.2015

§92e poskytnutí stavebních nebo montážních prací CZ-CPA 41 až 43
Obecné podmínky uplatňování tuzemského přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění:
 PRINCIP REŽIMU PDP (tuzemský reverse charge):
U běžně používaného principu uplatňování DPH má povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečněné zdanitelné plnění poskytovatel plnění (ten plátce, který zdanitelné plnění uskutečnil). V režimu přenesení daňové povinnosti je povinnost přiznat a zaplatit daň na
výstupu přenesena na příjemce plnění. V rámci tohoto režimu má tedy povinnost přiznat a
zaplatit daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění v tuzemsku uskutečněno. Tento plátce
tedy současně odvádí z tohoto plnění daň na výstupu (a to vždy) a současně uplatňuje nárok
na odpočet této daně na vstupu (pouze pokud mu nárok na tento odpočet vznikne).
 KDY SE POUŽÍVÁ:
Režim se použije pouze tehdy, když poskytovatel i příjemce plnění jsou plátci.
Tuzemský režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění je zásadně uplatňován jen
při plněních poskytnutých plátcem DPH jinému plátci pro jeho ekonomickou činnost a to
při poskytnutí plnění v tuzemsku (pokud místo plnění je v ČR).
Musí tedy být splněny všechny následující podmínky současně!




dodavatel je plátce
odběratel je plátce
místo plnění je v ČR
odběratel použije plnění pro svou ekonomickou činnost
 Platí, že v takovém případě mají povinnost použít daný režim plátce, který poskytl
plnění i plátce, který je příjemcem plnění.
 Pokud má dodavatel povinnost použít režim přenesení daňové povinnosti, ale nepoužije jej, nemá odběratel nárok na odpočet daně na vstupu.
 Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije:
- při poskytnutí plnění osobě, která není plátcem,
- při poskytnutí plnění obci v režimu kdy není osobou povinnou k dani (při výkonu veřejné
správy)
- při poskytnutí plnění fyzické osobě – plátci pro jeho osobní spotřebu
 Problémy vznikaly v roce 2012 především u stavebních a montážních prací.
- 37 -
PROFEX 4/2012

Pro období od 1.1.2012 do 31.8.2012 existuje pro stavební a montážní práce určitá
benevolence (jakýsi generální pardon) zveřejněná v informaci GFŘ Č.j.: 29 726/123210-010311 ze dne 31.8.2012:
Pokud plátci doposud postupovali v dobré víře a následně se ukáže, že jejich postup není v souladu s výše uvedenými shodnutými závěry, nebude již uplatněný režim ze strany daňové správy zpochybňován resp. není nutné provádět opravy.
Konstatované však platí samozřejmě pouze za podmínky, že takto postupoval jak
dodavatel, tak příjemce plnění a nedošlo tak ke zkrácení státního rozpočtu.

V novele pro rok 2013 (sněmovní tisk č.733) je navrhováno s účinností od
1.1.2013 (pouze pro stavební nebo montážní práce):
Bod 159. § 92e:(2) Pokud plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací podle odstavce 1 zdanitelné plnění související s
těmito pracemi, použije k tomuto zdanitelnému plnění režim přenesení daňové povinnosti a plátce, pro kterého byly tyto práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely
daně z přidané hodnoty výši daně, má se zato, že toto zdanitelné plnění režimu
přenesení daňové povinnosti podléhá.
Pokud opravdu tato novela bude přijata, bude ve sporných případech lepší
fakturovat po vzájemné dohodě v režimu PDP.
 Nesprávné použití režimu PDP by mělo být tolerováno ze zákona, pokud dodavatel i odběratel splní všechny povinnosti z toho vyplývající
 Nepoužití režimu PDP v případech, kdy mělo být použito, tolerováno
nebude – riziko je především na straně odběratele, který riskuje, že mu
nebude uznán nárok na odpočet daně na vstupu
 KDY SE PLNĚNÍ PŘIZNÁVÁ:
Daň se přiznává vždy ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (§92a/1).
Pro odpočet daně na vstupu není důležité datum doručení daňového dokladu – vždy se
přiznává ke dni uskutečnění zdanitelného plnění a ke stejnému dni vzniká nárok na odpočet daně na vstupu.
Podle §92a odst.2 se daň přiznává až ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Neplatí tedy
obecné pravidlo o přiznávání plnění ke dni přijetí úplaty (§21/1).
ZBOŽÍ
Při dodání odpadů a šrotu se přiznává v drtivé většině ke dni dodání. Dodáním se pro účely
DPH rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Pokud by odběratel poskytl zálohu,
ke dni přijetí platby se nic nepřiznává, daňový doklad o přijaté platbě se nevystavuje.
SLUŽBY
Stavební a montážní práce jsou službou. Datum uskutečnění se u tohoto typu služeb stanovuje
podle §21 odst.5 písm.a):
Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového nebo platebního
kalendáře) nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve
Poskytnutím služby může být i dílčí plnění podle §21 odst.9
Dílčím plněním se rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je
uzavřena smlouva.
Dílčí plnění se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě.
- 38 -
PROFEX 4/2012
U dílčích plnění uskutečněných podle smlouvy o dílo se zdanitelné plnění považuje za
uskutečněné i dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části, a dnem uskutečnění
zdanitelného plnění je ten den, který nastane dříve.
Nejčastěji platí, že u stavebních a montážních prací se plnění přiznává:



Ke dni předání služby nebo díla
Ke dni předání dílčí části provedených prací, části díla
Ke dni uvedenému ve smlouvě (pokud předchází den předání)
Zcela výjimečně se může stát, že se plnění přiznává:
 Ke dni přijetí platby – naprosto výjimečně, pokud se dodavatel splete a vystaví daňový
doklad na přijatou zálohu (přestože nemá žádnou povinnost tento doklad vystavit).
 Ke dni vystavení daňového dokladu – také zcela výjimečně. Jedná se většinou o situaci, kdy dodavatel omylem vystaví daňový doklad před ukončením prací. Pokud je takovýto doklad vystaven, je platný a ke dni jeho vystavení vzniká povinnost přiznat plnění.
Dotaz z praxe:
Dostali jsme zálohovou fa na stavební práce, uhradili ji a obdrželi jsme daňový doklad na přijatou platbu. Jde o stavbu, tudíž o přenesenou daňovou povinnost.
Musí mít tento daňový doklad na přijatou zálohu všechny náležitosti obyčejného daňového dokladu s přenesenou daň. povinností, tzn. zápis, že se daňová
povinnost přenáší na odběratele, základ daně, sazbu daně, bez vyčíslení DPH?
Můžeme na základě tohoto dokladu uplatnit a odvést DPH (řádek 10 a 43)?
Ze školení máme poznámku, že ze záloh se DPH neodvádí ani nepřijímá, i když
jde o režim přenesené daňové povinnosti, ale nejsme se jisti, zda se toto
vztahuje i na daňový doklad na přijatou zálohu.
Odpověď:
Pro režim PDP platí §92a, který je speciální ve vztahu k obecnému §21:
§ 92a/1 Režim přenesení daňové povinnosti
V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
Jedná se tedy o výjimku z obecného ustanovení §21/1:
§21/1 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží, poskytnutí služby a převodu nemovitosti
Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí
v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.
Ale současně platí ustanovení o datu plnění u služeb §21/5:
§21/5 Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí
nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve
V režimu PDP má §92a přednost před §21 a DPH se přiznává až ke dni uskutečnění plnění. Pokud
však dodavatel vystavil platný (!!!) daňový doklad na přijatou platbu, musíte plnění přiznat ke dni přijetí
platby.
 DAŇOVÝ DOKLAD:
Plátce – dodavatel/poskytovatel vystavuje daňový doklad do 15 dnů podle §26 s náležitostmi dle §28 odst.2 písm.a) až k) – to znamená, že uvede všechny standardní údaje
s výjimkou částky daně – místo částky daně doplní doklad textem, že výši daně je povinen
doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno:
 obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo
názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění,
- 39 -
PROFEX 4/2012
 daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění,
 obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo
názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
 daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem,
 evidenční číslo daňového dokladu,
 rozsah a předmět plnění,
 datum vystavení daňového dokladu,
 datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu,
 jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně,
 základ daně,
 základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a
odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona,
 text „výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno“
Plátce – odběratel/příjemce plnění doplní na daňový doklad výši (částku) daně, odpovídá
také za správnost vypočtené daně. Fakticky tedy zodpovídá i za správné stanovení sazby
daně, přestože sazbu uvádí na daňový doklad dodavatel – poskytovatel plnění. Bez ohledu
na to, jakou sazbu daně uvedl na dokladu poskytovatel plnění, musí příjemce při výpočtu a
doplnění výše daně vycházet ze správné sazby (stanovené podle zákona, nikoliv podle sazby
uvedené dodavatelem).
 POVINNÁ EVIDENCE:

Dodavatel/poskytovatel plnění vede evidenci, kterou povinně přikládá k daňovému přiznání výhradně v elektronické formě (DIČ příjemce, DUZP, ZD, rozsah a předmět plnění).

Odběratel/příjemce plnění vede obdobnou evidenci, kterou povinně přikládá k daňovému
přiznání výhradně v elektronické formě (DIČ poskytovatele, DUZP, ZD, rozsah a předmět
plnění).

Výpis se podává ke stejnému datu jako daňové přiznání

Podává příjemce i poskytovatel

Pokud plátce v jednom období přijal i poskytl plnění, používá pro vstup i výstup samostatný formulář – podává tedy dva výpisy na dvou formulářích.

Formuláře s výpisem lze podat pouze elektronicky a to:
 datovou zprávou prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy; datová
zpráva musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem.
 datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu podanou, prostřednictvím
Daňového portálu české daňové správy, pokud je toto podání správci daně do 5 dnů
potvrzeno nebo opakováno písemně
 datovou zprávou prostřednictvím datové schránky
Zvláštní režim při poskytnutí stavebních nebo montážních prací § 92e
Týká se CZ-CPA:



- 40 -
41 Budovy a jejich výstavba
42 Inženýrské stavby a jejich výstavba
43 Specializované stavební práce
PROFEX 4/2012
UPLATŇOVÁNÍ PŘENESENÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI V PRAXI
GFŘ postupně vydalo tři tabulky s pokyny pro aplikaci §92e, každá tabulka má pořadová čísla řádků od jedničky, proto pokud chcete svému obchodnímu partnerovi sdělit, že jste postupovali podle
doporučení GFŘ, musíte mu sdělit číslo tabulky a číslo řádku.
Informací ze dne 31.8.2012 GFŘ dodatečně upravilo některá svá předchozí doporučení. Pokud jste
do 31.8.2012 postupovali podle původně zveřejněných tabulek, bude to správci daně respektováno.
Přehled nejčastějších dotazů veřejnosti uveřejněných GFŘ k aplikaci přenesení daňové
povinnosti u stavebních prací podle § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty:
Podle § 92e zákona o DPH se systém přenesení daňové povinnosti použije u stavebních prací vymezených v CZ-CPA 41 až 43. Jedná se o sekci F, která zahrnuje stavby a stavební práce. Z této sekce se
systém přenesení daňové povinnosti použije na stavební práce, vymezené stanovenými kódy.
TABULKA I.
* Nevyplývá-li z popisu jinak, je zdanitelné plnění uvedené v jednotlivém řádku posuzováno v zásadě jako samostatně poskytnuté,i
pokud to výslovně v popisu zmíněno není. Popis zdanitelného plnění je proveden zjednodušeným způsobem, jde o výňatek z konkrétního dotazu.
pořadové
kód služby
popis zdanitelného plnění*
poznámka
číslo
dle CZ CPA
§92e
1
opravy bytových, nebytových prostor, instalační práce
43
ano
2
výměna žárovky v prostorách nemovitosti (místnosti)
81
ne
3
výměna repasovaných vodoměrů
43
ano
4
instalace kanalizace, rozvod vody
43
ano
5
montáž, pronájem lešení jako součást díla
43
ano
6
instalace topení
43
ano
7
pronájem lešení bez montáže
77
ne
8
ano
smlouva o dílo na rekonstrukci budovy
41
9
ne
samostatná doprava materiálu, odvoz zeminy ze stavby
49
10
ne
revize výtahů
71
11
ne
přeprava stavebního stroje
49
není předmětem daně,
12
mýtné
ne
charakter poplatku
13
ne
pronájem vodních čerpadel na stavbu
77
14
ne
pronájem bednění, pažících boxů
77
15
pronájem jeřábu s obsluhou - jeřábnické práce (jeřáb s obsluhou)
43
ano
16
pronájem jeřábu bez obsluhy
77
ne
17
Pronájem plošiny s obsluhou
43
ano
18
Pronájem plošiny bez obsluhy
77
ne
19
montáž suchých staveb (montáž sádrokartonu)
43
ano
20
montáž a opravy plynových kotlů a jiných plynových spotřebičů
43
ano
21
revize, zkoušky plynových zařízení
71
ne
22
plnění plynu do nádob
ne
dodání zboží
23
samostatně prováděné geodetické práce (zaměření)
71
ne
24
projektové práce (samostatně poskytnuté)
71
ne
dodání vestavěného nábytku, včetně montáže (zapracování do
25
43
ano
stavby)
26
dodání vestavěného nábytku bez montáže
ne
dodání zboží
27
instalatérské a topenářské práce
43
ano
servis -prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů, uvedení do provozu
28
71
ne
nebo z provozu
uvedení kotle do provozu nebo vyřazení z provozu v rámci zabudo29
43
ano
vání do stavby
provedení prací s montážní plošinou (může být včetně dopravení
30
43
ano
plošiny na stavbu)
31
opravy elektronického bezpečnostního zařízení v budově
43
ano
32
údržba bezpečnostních systémů
80
ne
33
servis a údržba dveřních zavíračů spojených se stavbou
81
ne
34
opravy dveří-oprava dveřního zavírače spojených se stavbou
43
ano platilo do 31.8.2012
- 41 -
PROFEX 4/2012
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
opravy dveří-oprava dveřního zavírače spojených se stavbou
výroba kancelářského nábytku a stavebních hranolů
sklenářské práce provedené přímo na stavbě
sklenářské práce provedené v dílně (např. zasklení přineseného
okna)
instalace počítačů u zákazníka, kabelové vedení pro počítačové sítěmateriál, stroje či zařízení jsou pevně spojeny s budovou
vyrobené kuchyňské linky a skříně - prodej
dodání vyrobené kuchyňské linky a skříně, kde je součástí její montáž do buduvy
údržba a drobné opravy v rámci správy nemovitostí
montáž vrat, mříží rolet (zapracování do budovy)
instalace garážových vrat
opravy vrat,mříží rolet (práce při renovaci budov)
správa nemovitostí
inspekce,revize (např. elektrorevize), zkoušky
údržba a opravy budovy/renovace budovy
malování budovy (práce prováděná na budově)
truhlářské práce a drobné úpravy kanceláří (práce na budově)
zahrádkářské práce
zámečnické práce - prodej hotových výrobků bez instalace do stavby
montáž plotů, zábradlí, mříží
instalace okapů a svodů
obíjení stavby šindelem
stavba plechových střech(klempířské práce)
instalace standartních nebo zakázkových plechových dílů
instalace mřížových krytů na radiátory
pokládka koberců a linoleí včetně dokončovacích prací
instalace topení
instalace ventilace a klimatizace pro obydlí, počítačová centra, kancelářa a obchody včetně souvisejících rozvodů
opravy a údržba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení
instalace ostatních všestraně použitelných strojů a zařízení
instalace reklamního panelu na stavbě
dodání a montáž okeních žaluzií
rekonstrukce čerpací stanice -předmětem smlouvy je celková rekonstrukce
údržba pronajatých kancelářských prostor
Oprava FAB vložky (zámek do vchodových dveří) případně její výměna
Oprava či výměna okeních kliček
převody staveb v oblasti developerských projektů
Výměna zapuštěných pantů na vchodových dveřích budovy
43
ne
43
ne
ano
opraveno
31.8.2012
dodání zboží
informací
ne
43
ano
ne
43
ano
81
43
43
41
68
71
43/41
43
43
81
43
43
43
43
43
43
43
43
ne
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
43
ano
33
33
43
43
ne
ne
ano
ano
41
ano
81
ne
95
ne
81
ne
ne
ano
43
dodání zboží
dodání zboží
převod nemovitosti
TABULKA II.
pořadové
kód služby
popis činnosti pro zatřídění Klasifikace produkce CZ-CPA
číslo
dle CZ CPA
1 Opravy budov, skladů, vodojemů a čerpacích stanic 41 Výstavba budov pro potřeby vodního hospodářství, výstavba čerpacích stanic, výstavba čistíren odpad‐
2 41 ních vod Výstavba nebytových budov zahrnuje : výstavbu nových staveb, přístaveb, přestaveb a rekonstrukcí u 3 41 všech nebytových budov 4 Dodávka a montáž dopravního značení (svislé, vodorovné) 42 5 Oprava povrchu vozovky ‐ vozovka se uvádí do původního stavu (zahrnuje materiál, dopravu a práci) 42 6 Opravy komunikací a chodníků ‐ jako např. asfaltování, dlažba, zámková dlažba 42 7 Oprava havárie vod. sítě ‐ obnova povrchu vozovky a parkoviště 42 Úprava povrchu nezpevněné příjezdové cesty k provoznímu zařízení (zemní práce a doplnění zeminy, 8 42 příp. jiného materiálu) 9 Dláždění výkopů po poruchách vodovodního řadu 42 10 Osazení obrubníků u chodníků 42 11 Pokládka dlažby na přípojné komunikaci 42 12 Pokládka živičné směsi na vozovce 42 - 42 -
§92e
Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano PROFEX 4/2012
13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 - 43 -
Povrchové úpravy komunikací Řezání asfaltu na vozovce Oprava kanalizace nebo přípojky bezvýkopovou technologií Výstavba, opravy a úpravy kanalizace Výstavba místních potrubí pro vodu a kanalizace Výměna a opravy vodovodních přípojek Přípojky na požární průtok Oprava napojení kanalizační přípojky Oprava kanalizační šachty Výměna (nová instalace ‐ zapracování) poklopu Navrtávání kanalizace pro zřízení přípojky Výstavba kanalizační přípojky ‐ položení potrubí Výstavba kanalizační přípojky ‐ zahrnuje vytyčení přípojky, výkopové práce, geodetické zaměření, mate‐
riál a další Výstavba vodovodních řadů, kanalizačních sítí Výstavba úpraven vody, čistíren odpadních vod a přečerpávacích stanic Výstavba vodovodní přípojky Oprava potrubí vodovodního řadu Prodloužení vodovodního řadu Zhotovení vodovodní odbočky , přípojky Oprava vodovodního potrubí Propojení vodovodního řadu ‐ výstavba nového úseku vodovodního řadu Přeložení vodovodního řadu Oprava kanalizace ‐ zahrnuje vytyčení, dopravní značení, další práce a materiál Oprava kanalizační šachty ‐ zahrnuje výměnu poklopu s rámem, práce‐instalace, materiál, dopravné Navrtávka kanalizační přípojky ‐ zahrnuje geodetické zaměření instalaci odbočky kanalizační, navrtávku, další práce, materiál, dopravu Oprava domovní čerpací šachty (vč. instalované technologie) Opravy stavební části čistírny odpadních vod Instalace (montáž) nadzemních hydrantů Instalace (montáž) podzemních hydrantů (součást potrubí) Oprava kanalizační přípojky po havárii ‐ zemní práce, vodorovné konstrukce, komunikace, trubní vedení, ostatní konstrukce, bourání staveništní přesun hmot Oprava kanal. šachty ‐ odstranění poškozené konstrukce šacht;, otryskání stěn; dobetonování chybějí‐
cích stěn a dna šachty, obklad dna, nástupnic a stěn šachty čedičovým žlabem; osazení stupadel; pří‐
pravné a pomocné práce vč. inženýrské činnosti Oprava stoky ‐ vyčištění kmenové stoky, vč. odvozu vytěženého mat.; vložení potrubí; zapravení hlavní stoky zednickým působem; dosypání a zhutnění začínající kaverny na komunikace; podbetonování a příprava komunikace na asfalt; inženýrská činnost Oprava štoly vodovodu ‐ narušené betonové podlahy Oprava a čištění odvodňovacího kanálku (vybourání betonu, přibetonování rámečku, zarovnání revizních vzorečků) Napojení kanal.přípojky Navrtávka kanal.přípojky Oprava instalace odpadních vod mimo budovu Oprava jímacích, pramenních šachet Oprava rozvodů pro kamerový systém (nikoliv koncové zařízení) Oprava potrubí vody Oprava schybek vod a kanalizačních řadů Oprava stanice užitkové vody Oprava vodovodní přípojky Oprava vododovodní šachty Oprava zakrytí jímky Osazení pítka Provedení přeložky vodovodního řadu Provedení přeložky kanalizace Přepojení vodovodního řadu Rekonstrukce vodovodní přípojky Rekonstrukce vodovodní šachty Rekonstrukce vodovodu Uprava rozvodů vody Výměna potrubí horkovodu 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 42 Ano 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 42 Ano 42 42 42 42 Ano Ano Ano Ano 42 Ano 42 Ano 42 Ano 42 Ano 42 Ano 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano PROFEX 4/2012
67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 - 44 -
Výměna vodoměrné sestavy Opravy po havárii vodovodu ‐ přespojkování tel. kabelu pro umožnění výkopových prací Elektromontážní práce ‐ odstranění sloupu veřejného osvětlení Oprava jímky ‐ montáž lešení, demontáž st. mřížek, vyfrézování betonu, zbroušení vyčnívajících hrdel, montáž nových nerez. mřížek, zapravení spár chem. maltou, demontáž lešení Oprava a obložení spadišťové šachty čedičovou vystýlkou ‐ otryskání; vyčištění, vybourání; osazení stupadel; reprofilace den a stěn; obložení kynet, nástupnic a stěn čedičovými tvarovkami Zrušení vodovodní přípojky ‐ zahrnuje výkopové práce, demnontáž vodovodní přípojky, další práce a dopravu Bourací práce Výkopové zemní práce a přemísťování zeminy Protlaky pod komunikací Výkopové práce pro úpravu kanalizačního zařízení (např.čerp.šachet, přípojek, kanalizačního potrubí) Zemní práce, které jsou součástí výstavby, úpravy a opravy sítí (vodovod i kanalizace) Úprava dna a stěn otevřeného odpadu (nezatrubněná část odlehčovací stoky, tj. zemní práce a terénní úpravy a pohoz kamenivem) Práce bagrem ‐ terénní úpravy, výkopové práce ‐ nejenom pro vodovodní práce, ale i práce pro postave‐
ní domu, bazénu apod. Výkopové práce ‐ pro položení sítí Jádrové vrtání jako průzkumné práce země Instalace nových elektr.vedení Opravy stávajících elektr.vedení Instalace rozvaděčů stavebních netechnologií Opravy rozvaděčů stavebních netechnologických Montáž antény včetně svodu Montáž rozvodů průmyslové televize Elektrikářské práce stavební Izolační práce ‐ tepelné izolace trubek pro teplou a studenou vodu Oprava elektoinstalace a zednické práce (přeložení stávajícího vedení;práce bourací a řezání betonu; omítky, podlahy, prahy, malířské práce) Oprava topení Demontáž, odvoz a likvidace stávajících světel, montáž nového osvětlení v budově Montáž zabezpečovacího zařízení Montáž komunikační sběrnice Demontáž a montáž transformátoru na budově Oprava elektroinstalace Oprava nouzového osvětlení (elektrorozvody) ‐ na budovách Oprava stavebních částí objektů Oprava přív.kabelu Oprava regulační stanice plynu Oprava vedení transformátoru Oprava venkovního osvětlení Přeložení elektr.vedení Instalace vodoměrů Údržba a opravy kotlů pro ústřední topení a hořáků domovních ( oprava a údržba průmyslových kotlů je kód 33) Čistění kanalizace v budovách, (čištění venkovní kanalizace je kód 37) Výměna poškozeného vodoměru za nový Osazení redukčního ventilu ‐ zahrnuje osazení regulátoru tlaku, materiál,další práci, dopravu Přeložení vodoměru ‐ demontáž a opětovná instalace vodoměru na jiné místo, zahrnuje práci, další materiál a dopravu Zrušení nebo odebrání odpočtového vodoměru ‐ zahrnuje demontáž, další práce, dopravu, v některých případech i další materiál Provedení výkopových práce stavebním strojem JCB při opravě vodovodního řadu Osazení vodoměru‐ jedná se o montáž vodoměru na odběrné místo, zahrnuje materiál, práci a dopravu Osazení hydrantu pro odběr vody ‐ krátkodobé osazení, např. pro kolotoče Přeložení hydrantu ‐ demontáž a opětovná montáž hydrantu, práce a doprava Výměna vodovodních armatur ‐ oprava na přípojce vody nebo na vodovodním řadu Demontáž hydrantu Montáž redukčního ventilu ( nikoliv u technologie) Oprava armatur (kanalizační a vodovodní rozvody) Oprava domácích hořáků Oprava instalace odpadních vod uvnitř budovy 42 42 42 Ano Ano Ano 42 Ano 42 Ano 43 Ano 43 43 43 43 43 Ano Ano Ano Ano Ano 43 Ano 43 Ano 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 43 Ano 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 43 Ano 43 43 43 Ano Ano Ano 43 Ano 43 Ano 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano PROFEX 4/2012
121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 - 45 -
Oprava klimatizace (neprůmyslové) Oprava kotle domácího Oprava rozvodů topení Oprava, výměna , instalace šoupat Oprava, výměna ventilu u stavebních částí Oprava vodovodního řadu v budově Oprava vodoinstalace Oprava rozvodů vzduchotechniky v kancelářích Opravy plynových kotlů domovních Osazení ventilu (na potrubí) Osazení zpětné klapky (na potrubí) Výměna , oprava uzávěrů na stav.dílech ( nikoliv u technologie) Výměna ‐ nová instalace, požárního hydrantu Výměna, nová instalace sedlového ventilu Montáž plotů, zábradlí, mříží Oprava střešního pláště, oprava betonových nebo dřvěných konstrukcí Oprava a seřízení dveřní uzávěry výtahu Oprava, údržba a servis výtahů Oprava žaluzií (součást budovy) Výměna (nová instalace) žaluzií ‐ pevné spojení s budovou Oprava zábradlí pocházných lávek Oprava izolace teplovodního potrubí Označení objektu (např. plechová či plastová tabule umístěná na oplocení či stěně objektu) Oprava oplocení Demontáže žaluzii pevně spojených s budovou Izolace vodovodního potrubí Oprava brány nebo vrat Oprava pojezdu brány (neplatí pro opravu dálkového ovladače, servomotor, přeprogramování apod. . t.j. co není pevně spojeno s bránou) Oprava fasády Truhlářské práce prováděné na nemovitostech, stavebních dílech Výměna dveří ve vážním domku a kotelně Oprava oken Oprava dveří ‐ rámy ,zárubně nikoliv opravy zámků Truhlářské práce pouze spojené se stav.díly tj.plot,dveře,rámy,okenice … Výměna parapetů a krytů topení Oprava podlahy Dodání a montáž koberce Pokládka koberce , PVC Malířské a natěračské práce Oprava nátěru armaturních komor Nátěr fasády, konstrukce vč.pronájmu plošiny (zakázka je nátěr fasády) Oprava skleněného přístřešku nad rampou budovy filtrace Nátěr potrubí a dveří Zasklení oken na stavbě Kovářské práce přímo související s budovou,plotem... Ostatní pokrývačské práce Opravy střech Klempířské práce a pokrývačské práce na střeše Oprava oplechování a okapů na budově Opravy okapů Zednické práce Přesné vyřezání prostupu šachty (řezání‐železobeton,pomocné práce, doprava) Odstranění staré omítky z budovy, zapr. děr, malířské práce, úklid Vložkování komínu Oprava komínu Oprava betonové rampy Pronájem lešení, jeho postavení a demontáž Oprava opěrné zdi Zazdění oken Výměna vodovodní baterie 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano 43 Ano 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 43 Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano PROFEX 4/2012
181 182 183 Instalace antény na budově Montáž a oprava zabezpečovacího zařízení nemovitosti Oprava a servis klimatizačního zařízení v počítačovém centru 43 43 43 Ano Ano Ano TABULKA III.
pořadové
číslo
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 - 46 -
popis činnosti pro zatřídění Klasifikace produkce CZ-CPA
Zámečnické práce Soustružnické práce Provozně technologické zařízení ‐strojní zařízení čerpacích stanic, čerpadla Provozně technologické zařízení ‐strojní zařízení čističek odpadních vod Instalace strojního zařízení čističek odpadních vod Seřízení ventilu Cla‐Val (součást souboru technologie) ‐ při servisní kontrole Oprava kotle průmyslového Opravy a kontrola ( revize) hasicích přístrojů Oprava nátěrů potrubí a technologie AK ČS Výměna odpadů od praček Oprava motoru čerpadla Servisní zabezpečení kopírky podle smlouvy Stanice plynových motorů ‐ servis kogeneračních jednotek Oprava vzorkovačů u fekálních stanic SPOV (výměna‐krokový magnet karusel vzorkovače) (topení a izolace nasávací hadice) Technická prohlídka, oprava a údržba technologického zařízení Oprava a servis zařízení Stihl Oprava dusáku Wacker a pravidelná údržba Oprava a servis dmychadel a kompresorů Oprava kalového čerpadla Oprava drapákové kočky Oprava pracovního stroje Údržba vzorkovače Servis dmychadel Práce autojeřábem (oprava čerpadla) Oprava čerpadla Oprava míchadla Oprava mechanické ucpávky (součást čerpadla) Oprava česlí Oprava technologie přečerpávací stanice odpadních vod (elektro nebo strojní) Servisní práce na technologickém zařízení čističky odpadních vod Oprava poškozeného vodoměru Oprava a údržba soupravy pro měření rozhraní voda/kal , Údržba sondy na měření nerozpustných látek ‐ vyčištění senzorů snímání hladiny kalu, kabelů ponor‐
ného senzoru Oprava (výměnou) průtokoměru vzduchu na čistírně odpadních vod Oprava snímače hl. kalu Servis analyzátoru Servis a oprava detektorů plynů Oprava indukčního průtokoměru Opravy automatizovaného systému řízení Oprava a kalibrace přístrojů v laboratoři Oprava antény Servis kompenzačních rozváděčů (opravy el.zařízení) Oprava technologických rozvaděčů Servis elektr.zařízení ‐ frekvenční měniče Servis kogenerační jednotky, vč. snímačů teploty Oprava elektrocentrály HONDA Opravy a běžné měření na zařízení protipožární ochrany na trasách úložných zařízení Montáž a oprava komunikační sběrnice Dodávka a instalace automatického systému řízení, měření a regulace Instalace strojního zařízení čerpacích stanic a čerpadel Dodávky vody do bazénů Zásobování vodou cisterna Zavírání a otevírání vod potrubí kód služby
dle CZ CPA
28 28 28 33 33 33 33 33 33 33 33 §92e
Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne 33 Ne 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne 33 Ne 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 33 36 36 36 Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne PROFEX 4/2012
54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 - 47 -
Čerpání septiků a jímek Čistění kanalizačních přípojek mimo budovy (tj. úsek mezi budovou a napojením na veřejnou kanaliza‐
ci) Čistění jímek pro odpadní vody Likvidace dovážených odpadních vod na čistírnu odpadních vod Odstraňování vrostlých kořenů do profilu potrubí kanalizačním robotem Kontrola průchodnosti potrubí včetně odstranění překážek odtoku Odstranění nánosu sedimentů z výústního objektu odlehčovací stoky (kanalizace) Proplach vodovodního potrubí‐ provádí se v případě nového vodovodního řadu před zprovozněním vodovodu, zahrnuje práci, odběr vody k průplachu a dopravu, pokud je poskytováno jako samostatné plnění Čistění vnějších rozvodů ‐ čistění ČOV, kanalizačních stanic( např.pro obce), vyčistění kanalizačního řadu atd. Vyčerpání septiku, čerpání jímky ‐ zahrnuje práci, dopravu a uložení odpadní vody Čistění dešťových spustí kanalizace ‐ nejčastěji pro Správu a údržbu silnic, to samé jako čistění kanali‐
zace, práce i doprava Bagrování sedimentu z tukových jímek Vytěžení kalu a sedimentů z uskladňovací nádrže Čístění filtrů kondenzačních jednotek, vyčistění kondenzačních jednotek od hrubých nečistot Odvoz sedimentu vytěženého z kanalizace Odvoz likvidace odpadu , sutí, vybouraných hmot Uložení sedimentů na skládku Úprava skládky, přemístění výkopku Likvidace kopírky Sanační a jiné služby související s nakládáním s odpady Oprava nákladních a osobních automobilů Oprava a čištění klimatizace v automobilu Oprava autojeřábu Provedení záchranného archeologického výzkumu Poradenská a posudková činnost technická Vytyčování vodovodní a kanalizační sítě Vytyčení stavby, sítí apod. Vytyčení, zaměření stavby geodetické Projektová činnost, projektová dokumentace Zpracovnání znaleckého posudku na statiku Geodetické zaměření Posouzení stavebního stavu objektu Rozbory pitných a odpadních vod Přezkoušení vodoměru Vyhledávání poruch – kolerátor Revize plynu Revize elektro Revize tlakových nádob Revize komínů Prohlídka kanalizace (inspekce potrubí) TV kamerou Zkouška propustnosti kanal.potrubí Tlaková zkouška ‐ zjištění zda je vodovodní řad vpořádku Revize kotlů Revize hasících přístrojů Revize kotelny ‐ revize plynového zařízení a odborná prohlídka kotelny Kontrola strojního zařízení regulační stanice plynu Prohlídka sekčních vrat Inženýrská činnost (technický dozor investora) Autorský dozor, stavební dozor Zapůjčení přenoseného dopravního značení Úklid komunikace po havárii vody, posyp solí, štěrkem Vodovodní sítě ‐ zimní údržba ‐ posyp solí Zajištění přístupu ke kanalizačnímu zařízení ‐ odklizení sněhu, větví a jiných překážek z přístupové cesty Odstraňování sněhu Úprava travnatých ploch Kácení stromu 37 Ne 37 Ne 37 37 37 37 37 Ne Ne Ne Ne Ne 37 Ne 37 Ne 37 Ne 37 Ne 37 37 37 38 38 38 38 38 39 45 45 45 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 71 74 74 77 81 81 Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne 81 Ne 81 81 81 Ne Ne Ne PROFEX 4/2012
110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 Rekultivace plochy Oprava monitoru Oprava mobilního terminálu Dodání kanalizačního poklopu (materiál) ‐ pouze dodání zboží Oprava kamerového systému ‐ koncového zařízení Výměna indukčního čidla (oprava technologie) Oprava nouzové osvětlení ‐ výměna žárovek, atp. Oprava armatur (technologie) Oprava koncového zařízení vzduchotechniky Plombování vodoměru Přeplombování vodoměru Údržba a drobné opravy prováděné v rámci správcovské údržby Informace GFŘ vydaná ve spolupráci s ČSÚ
81 95 95 33 33 81 33 33 36 36 81 Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne (ze dne 31.8.2012 Č.j.: 29 726/12-3210-
010311)
k některým otázkám zatřídění stavebních prací dle oddílů 41 až 43 klasifikace CZ-CPA
ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví na DPH

UPRAVENO, DOPLNĚNO KOMENTÁŘEM
Podle praktických zkušeností vyplývajících z dotazů k režimu přenesení daňové povinnosti se z pohledu
zatřiďování jako jedny z nejvíce problémových ukazují případy prací, které se svým charakterem mohou
vázat jak na oddíl 43, tak na oddíl 33 klasifikace CZ-CPA. Jde o práce typu instalace, opravy či údržby
různých zařízení pevně spojených s budovou.
1. Instalace, opravy a údržba zařízení pevně připojeného k budově - obecné zásady pro zatřídění do klasifikace CZ-CPA z pohledu režimu přenesení daňové povinnosti na DPH

Instalace zařízení, která tvoří nedílnou součást budovy nebo podobné struktury a
zároveň zajišťují funkčnost dané budovy či podobné struktury, jsou zařazeny do některého z oddílů 41 až 43 CZ-CPA, jestliže nejsou z těchto oddílů explicitně vyloučeny.
Příklad: instalace průmyslových klimatizačních a chladících zařízení (33.12.18, 33.20.29) je přímo vyloučena v klasifikaci z kódu 43.22.12 (Instalace topení, ventilace a klimatizace). I kdyby klimatizace byla nedílnou součástí stavby, pokud by se prováděla jako samostatné dílo, nevztahovala by se na ni přenesená daňová povinnost.

Instalace zařízení, která jsou připevněna k budově nebo podobné struktuře, jsou zařazeny do některého z oddílů 41 až 43 CZ-CPA.
Výjimky:
jestliže se jedná o instalaci zařízení (resp. strojů) explicitně uvedených v oddílu 33
CZ-CPA.
Poznámka: Instalace ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.
(33.20.29) zahrnuje instalace takových strojů a zařízení, které jsou vymezeny jako
zboží kódem 28.2 CZ-CPA – například zdvihací zařízení na zdvihání vozidel).
Lze tedy dovodit, co nespadá pod režim přenesené daňové povinnosti:
o
33.20 Instalace průmyslových strojů a zařízení
33.20.1 Instalace kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
33.20.11 Instalace parních kotlů (kromě kotlů pro ústřední topení), instalace potrubních systémů v průmyslových
závodech
33.20.12 Instalace ostatních kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení
33.20.2 Instalace všestranně použitelných strojů a zařízení
33.20.21 Instalace kancelářských a účetnických strojů
33.20.29 Instalace ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.:
- 48 -
PROFEX 4/2012
Těmito zařízeními jsou:
28.2 Ostatní všestranně použitelné stroje a zařízení, vč. subdodavatelskýchprací
28.21 Pece a hořáky pro topeniště, vč. subdodavatelských prací
28.21.1 Pece a hořáky pro topeniště a jejich díly
28.21.11 Hořáky pro topeniště; mechanická přikládací zařízení a mechanické rošty; mechanická zařízení pro odstraňování popela a podobná zařízení
28.21.12 Neelektrické průmyslové nebo laboratorní pece, vč. spaloven, avšak kromě pekárenských pecí
28.21.13 Elektrické průmyslové nebo laboratorní pece a kamna; zařízení s dielektrickým nebo indukčním ohřevem
28.21.14 Díly pecí a hořáků pro topeniště
28.21.9 Subdodavatelské práce při výrobě kamen, pecí a hořáků pro topeniště
28.21.99 Subdodavatelské práce při výrobě pecí, kamen a hořáků pro topeniště
28.22 Zdvihací a manipulační zařízení, vč. subdodavatelských prací
28.22.1 Zdvihací a manipulační zařízení a jejich díly
28.22.11 Kladkostroje a zdvihací zařízení j. n.
28.22.12 Navijáky na přemísťování dopravních košů a skipů v důlních šachtách; navijáky speciálně upravené pro práci pod
zemí; ostatní navijáky; vrátky
28.22.13 Zdviháky; zdvihací zařízení na zdvihání vozidel
28.22.14 Lodní otočné sloupové jeřáby; jeřáby; mobilní zdvihací rámy, zdvižné obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné vozíky
a jeřábové vozíky
28.22.15 Vidlicové stohovací vozíky, jiné vozíky; malé tahače používané na nádražních stanicích
28.22.16 Výtahy a skipové výtahy, eskalátory a pohyblivé chodníky
28.22.17 Pneumatické a ostatní výtahy a dopravníky pro plynulé přemísťování výrobků a materiálu
28.22.18 Ostatní zdvihací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení
28.22.19 Díly zdvihacích a manipulačních zařízení
28.22.2 Korečky, lopaty, drapáky, upínadla strojů, rypadla apod.
28.22.20 Korečky, lopaty, drapáky, upínadla strojů, rypadla apod.
28.22.9 Subdodavatelské práce při výrobě zdvihacích a manipulačních zařízení
28.22.99 Subdodavatelské práce při výrobě zdvihacích a manipulačních zařízení
28.23 Kancelářské stroje a zařízení, kromě počítačů a periferních zařízení, vč. souvisejících služeb a prací, vč. subdodavatelských prací
28.24 Ruční mechanizované nástroje, vč. subdodavatelských prací
28.25 Průmyslová chladicí a klimatizační zařízení, vč. subdodavatelských prací
28.25.1 Výměníky tepla; průmyslová klimatizační, chladicí a mrazicí zařízení
28.25.11 Výměníky tepla, přístroje a zařízení na zkapalňování vzduchu nebo jiných plynů
28.25.12 Klimatizační zařízení
28.25.13 Chladicí a mrazicí zařízení, tepelná čerpadla (kromě zařízení převážně pro domácnost)
28.25.14 Stroje a zařízení na filtrování a čištění plynů j. n.
28.25.2 Ventilátory (kromě stolních, podlahových, nástěnných, okenních, stropních nebo střešních)
28.25.20 Ventilátory (kromě stolních, podlahových, nástěnných, okenních, stropních nebo střešních)
28.25.3 Díly chladicích a mrazicích zařízení a tepelných čerpadel
28.25.30 Díly chladicích a mrazicích zařízení a tepelných čerpadel
28.25.9 Subdodavatelské práce při výrobě průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení
28.25.99 Subdodavatelské práce při výrobě průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení
28.29 Ostatní všestranně použitelné stroje a zařízení j. n., vč. subdodavatelských prací
28.29.1 Plynové generátory, destilační a filtrační přístroje
28.29.11 Plynové generátory na výrobu generátorového nebo vodního plynu; vyvíječe acetylenu a podobná zařízení; destilační
nebo rektifikační přístroje
28.29.12 Přístroje na filtrování nebo čištění kapalin
28.29.13 Olejové nebo benzinové filtry, sací vzduchové filtry pro spalovací motory
28.29.2 Stroje a zařízení na čištění, plnění, uzavírání a balení lahví nebo jiných obalů; hasicí
přístroje, stříkací pistole, dmychadla na vrhání písku nebo vhánění páry; těsnění
28.29.21 Stroje a zařízení na čištění, plnění, uzavírání a balení lahví nebo jiných obalů
28.29.22 Hasicí přístroje, stříkací pistole, dmychadla na vrhání písku nebo vhánění páry a podobné tryskací přístroje, kromě používaných v zemědělství
28.29.23 Kovoplastická těsnění; mechanické ucpávky
28.29.3 Průmyslové, domácí a ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti a měření
28.29.31 Váhy pro průmyslové účely; váhy pro průběžné vážení výrobků na dopravnících; váhy pro konstantní odvažování a váhy
pro dávkování předem stanoveného množství materiálů
28.29.32 Osobní a domácí váhy a zařízení k určování hmotnosti
28.29.39 Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
28.29.4 Odstředivky, kalandry a prodejní automaty
28.29.41 Odstředivky j. n.
28.29.42 Kalandry nebo jiné válcovací stroje (kromě strojů na válcování kovů nebo skla)
28.29.43 Prodejní automaty
28.29.5 Myčky nádobí průmyslového charakteru
28.29.50 Myčky nádobí průmyslového charakteru
28.29.6 Stroje a zařízení na zpracovávání materiálu výrobními postupy spočívajícími ve změně teploty j. n.
28.29.60 Stroje a zařízení na zpracovávání materiálu výrobními postupy spočívajícími ve změně teploty j. n.
28.29.7 Neelektrické stroje a přístroje pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování a jejich díly; plynové stroje a přístroje pro
povrchové kalení
28.29.70 Neelektrické stroje a přístroje pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování a jejich díly; plynové stroje a přístroje
pro povrchové kalení
28.29.8 Díly ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.
28.29.81 Díly plynových generátorů
28.29.82 Díly odstředivek; díly přístrojů na filtrování nebo čištění kapalin nebo plynů
28.29.83 Díly kalandrů a jiných válcovacích strojů; díly stříkacích přístrojů, závaží pro váhy
28.29.84 Díly strojů a přístrojů neobsahující elektrické konektory j. n.
- 49 -
PROFEX 4/2012
28.29.85 Díly myček nádobí a strojů na čištění, plnění nebo balení
28.29.86 Díly neelektrických strojů a přístrojů pro pájení na měkko, pájení na tvrdo nebo svařování; díly plynových strojů a přístrojů
pro povrchové kalení
28.29.9 Subdodavatelské práce při výrobě ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.
28.29.99 Subdodavatelské práce při výrobě ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.
33.20.3 Instalace strojů pro speciální účely
33.20.31 Instalace průmyslových strojů a zařízení pro zemědělské účely
33.20.32 Instalace kovoobráběcích strojů
33.20.33 Instalace průmyslových strojů a zařízení pro metalurgii
33.20.34 Instalace průmyslových strojů a zařízení pro těžbu
33.20.35 Instalace průmyslových strojů na výrobu potravin, nápojů a pro zpracování tabáku
33.20.36 Instalace průmyslových strojů pro výrobu textilu, textilních a oděvních výrobků a usní
33.20.37 Instalace průmyslových strojů pro výrobu papíru a lepenky
33.20.38 Instalace průmyslových strojů na zpracování pryže a plastů
33.20.39 Instalace ostatních strojů pro speciální účely
33.20.4 Instalace elektronických a optických zařízení
33.20.41 Instalace lékařských strojů a přístrojů, přesných a optických přístrojů
33.20.42 Instalace profesionálních elektronických zařízení
33.20.5 Instalace elektrických zařízení
33.20.50 Instalace elektrických zařízení
33.20.6 Instalace zařízení pro řízení průmyslových procesů
33.20.60 Instalace zařízení pro řízení průmyslových procesů
33.20.7 Instalace ostatních výrobků j. n.
33.20.70 Instalace ostatních výrobků j. n.

Všechny příslušné opravy a údržba zařízení, které je nedílnou součástí budovy či podobné
struktury (pevné připojení ke stavbě), představují svým charakterem stavební a montážní
práce uvedené jako takové v oddílech 41 až 43. Považují se za stavební a montážní práce,
na které se vztahuje ustanovení § 92e zákona o DPH
Výjimky:
o
drobné opravy a údržba prováděná v rámci „správcovské“ činnosti či komplexního úklidu kódy 81.10.10 a 81.21.10.
o
pokud daná oprava či údržba je explicitně uvedena v jiných kódech CZ-CPA, zejména v
některé ze tříd 33.11 až 33.14, 33.19 a 95.22.
Příklad: Opravy a údržba ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení jinde neuvedených (33.12.19) jsou vymezeny jako zboží kódem 28.29, takže opravy průmyslových vah
nebudou v přenesené daňové povinnosti ani kdyby byly pevně spojené se stavbou.

Pokud je oprava nebo údržba zařízení pevně připojeného ke stavbě zatříděna do některého
z kódů mimo oddíly 41 až 43 (zejména v 33.11 až 33.14, 33.19, 81.10.10, 81.21.10 nebo
95.22), nedochází při jejich poskytnutí k přenesení povinnosti přiznat daň na příjemce, i
když se jeví zařízení jako součást stavby.
33.11 Opravy a údržba kovodělných výrobků
33.11.1 Opravy a údržba kovodělných výrobků
33.11.11 Opravy a údržba kovových konstrukcí
33.11.12 Opravy a údržba kovových nádrží, zásobníků a podobných nádob z kovu
33.11.13 Opravy a údržba parních kotlů (kromě kotlů pro ústřední topení)
33.11.14 Opravy a údržba zbraní a střeliva
33.11.19 Opravy a údržba ostatních kovodělných výrobků
33.12 Opravy a údržba strojů
33.12.1 Opravy a údržba všestranně použitelných strojů a zařízení
33.12.11 Opravy a údržba motorů a turbín, kromě motorů pro letadla, automobily a motocykly
33.12.12 Opravy a údržba hydraulických zařízení, ostatních čerpadel, kompresorů, potrubních armatur
33.12.13 Opravy a údržba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků
33.12.14 Opravy a údržba pecí a hořáků pro topeniště
33.12.15 Opravy a údržba zdvihacích a manipulačních zařízení
Nezahrnuje - opravy a údržbu výtahů a eskalátorů (43.29.19)
33.12.16 Opravy a údržba kancelářských strojů a zařízení (kromě počítačů a periferních zařízení)
33.12.17 Opravy a údržba ručních mechanizovaných nástrojů a nářadí
33.12.18 Opravy a údržba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení
33.12.19 Opravy a údržba ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.
33.12.2 Opravy a údržba ostatních strojů pro speciální účely
33.12.21 Opravy a údržba zemědělských a lesnických strojů a přístrojů
33.12.22 Opravy a údržba kovoobráběcích a jiných obráběcích strojů
33.12.23 Opravy a údržba strojů pro metalurgii
33.12.24 Opravy a údržba důlních, těžebních a stavebních strojů
33.12.25 Opravy a údržba strojů na výrobu potravin, nápojů a pro zpracování tabáku
33.12.26 Opravy a údržba strojů pro výrobu textilu, textilních a oděvních výrobků a usní
33.12.27 Opravy a údržba strojů pro výrobu papíru a lepenky
- 50 -
PROFEX 4/2012
33.12.28 Opravy a údržba strojů a přístrojů na zpracování pryže a plastů
33.12.29 Opravy a údržba ostatních strojů pro speciální účely
33.13 Opravy a údržba elektronických a optických zařízení
33.13.1 Opravy a údržba elektronických a optických zařízení
33.13.11 Opravy a údržba měřicích, zkušebních a navigačních nástrojů a přístrojů
33.13.12 Opravy a údržba ozařovacích, elektroléčebných a elektroterapeutických přístrojů
33.13.13 Opravy a údržba profesionálních optických a fotografických přístrojů a zařízení
33.13.19 Opravy a údržba ostatních profesionálních elektronických zařízení
33.14 Opravy a údržba elektrických zařízení
33.14.1 Opravy a údržba elektrických zařízení
33.14.11 Opravy a údržba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení
33.14.19 Opravy a údržba ostatních profesionálních elektrických zařízení
33.19 Opravy a údržba ostatních zařízení
33.19.1 Opravy a údržba ostatních zařízení
33.19.10 Opravy a údržba ostatních zařízení
Zahrnuje také: restaurování varhan a jiných historických hudebních nástrojů
81.10.10 Kombinované pomocné služby
Zahrnuje:
- provádění kombinace pomocných služeb v zařízeních klienta, např. všeobecného úklidu interiéru, údržby, likvidace odpadků, ochrany a bezpečnosti, rozdělování pošty, recepce, prádelny atd.
Nezahrnuje:
- poskytování pouze jedné z těchto pomocných služeb (např. všeobecný úklid interiéru) (příslušná třída podle
poskytované služby)
- poskytování řídícího a provozního personálu pro celkový provoz klientovy provozovny, např. hotelu, restaurace,
dolu nebo nemocnice (třída pro provozovanou jednotku)
81.21.10 Všeobecný úklid budov
Zahrnuje:
- úklid a údržbu bytových prostor nebo komerčních, administrativních a průmyslových budov:
• mytí a voskování podlah
• čištění vnitřních zdí
• leštění nábytku
• jiná správcovská údržba včetně drobných oprav
Nezahrnuje:
- specializované úklidové práce v interiéru, např. vymetání komínů, čištění krbů, kamen, pecí,spalovacích zařízení, kotlů, ventilačního potrubí, odsávacích jednotek (81.22.1)
95.22 Opravy přístrojů a zařízení převážně pro domácnost, dům a zahradu
95.22.1 Opravy přístrojů a zařízení převážně pro domácnost, dům a zahradu
95.22.10 Opravy přístrojů a zařízení převážně pro domácnost, dům a zahradu
Zahrnuje:
- opravy elektrospotřebičů pro domácnost, např. ledniček a mrazniček, myček nádobí, praček a sušiček pro domácnost, domácích elektrických spotřebičů na vaření a vytápění, vysavačů a jiných malých domácích spotřebičů
- opravy domácího a zahradního vybavení, např. sekaček trávy, vysekávačů rohů, foukačů sněhu a listí, zastřihávačů atd.
Závěry výše uvedené podpůrně vychází mj. ze srovnání klasifikací CZ-CPA a CZ-NACE. Klasifikace CZ-NACE, používaná pro zatřídění jednotlivých ekonomických činností, má až po úroveň
tříd stejná kritéria pro zatřídění a tomu odpovídající kódy jako klasifikace CZ-CPA.
Z vysvětlivek uvedených na začátku oddílu 43 klasifikace CZ-NACE je možno stanovit, co lze
pod kód 43 CZ-CPA zařadit.
"Do tohoto oddílu se také zatřiďují jakékoli instalační práce, díky kterým lze zajistit funkčnost
stavby. Tyto činnosti jsou většinou prováděny na staveništi (i když některé přípravné práce lze
provádět v dílně). Patří sem instalace plynu, vodovodů, odpadů, systémů vytápění, větrání
a klimatizace, antén, bezpečnostních zařízení a ostatních elektrických zařízení, požárních
sprinklerů, výtahů, pojízdných schodišť atd. Dále sem patří provádění izolací proti vodě,
tepelné a protihlukové izolace, plechařské práce, instalace chladicích zařízení, instalace
osvětlení a signalizačních zařízení pro komunikace, železnice, letiště, přístavy atd.
Dokončovací práce zahrnují činnosti potřebné pro dokončení budovy. Jsou to sklenářské práce, práce s omítkami, malířské práce, pokládání podlahových krytin (dlaždic, parket, koberců atd.) nebo obkládání stěn (kachlíky, tapetování atd.), broušení podlah, tesařské a
truhlářské práce, akustické práce, vnější čištění fasády atd.
Oddíl rovněž zahrnuje příslušné opravy."
K zásadám pro aplikaci § 92e ZDPH
Pro určení daňového režimu zdanitelného plnění je primárně vždy nutné správné vymezení
tohoto plnění. Pro toto je rozhodující skutečný obsah závazkového vztahu resp. tomu odpo- 51 -
PROFEX 4/2012
vídající skutečný obsah poskytovaného plnění. Takto je třeba správně vymezit plnění
zejména z pohledu jeho samostatnosti (event. více samostatných plnění) versus určení plnění, které jsou součástí jiného plnění (tedy hlavního a vedlejšího plnění v rámci jednoho
plnění).
Je-li např. služba hlavní stavební prací zatříděnou v kódu 41 až 43 CZ-CPA, režim
přenesení daňové povinnosti se uplatní na plnění jako celek, tj. i na služby, které jsou
její součástí a které by jinak – tj. pokud by byly poskytnuty samostatně - do režimu
přenesení daňové povinnosti nespadaly, protože samy o sobě nepatří do kódů 41 až
43 CZ-CPA.
Příklad: instalace průmyslových klimatizačních a chladících zařízení (33.12.18, 33.20.29) je přímo vyloučena v klasifikaci z kódu 43.22.12 (Instalace topení, ventilace a klimatizace). Kdyby klimatizace byla nedílnou
součástí stavby:
1)
pokud by se neprováděla jako samostatné dílo, ale byla součástí smlouvy o dílo na dodávku celé stavby,
vztahovala by se na ni přenesená daňová povinnost.
2)
pokud by se prováděla jako samostatné dílo, nevztahovala by se na ni přenesená daňová povinnost.
Naopak pokud je poskytnuto plnění, kde hlavní je služba, která nespadá do kódu 41 až 43
CZ-CPA a není tak v režimu přenesení daňové povinnosti, neuplatní se tento režim ani na
žádnou ze souvisejících poskytnutých služeb, neboť ty sledují daňový režim služby hlavní a
nezáleží na tom, jaký režim by se uplatnil, pokud by byla daná související služba poskytnuta
samostatně.
Nutno ovšem upozornit, že vždy se musí jednat o skutečně vedlejší služby, které jsou součástí hlavní služby (viz dále) a samozřejmostí je, že jde o služby poskytnuté mezi týmiž subjekty.
Posouzení režimu u subdodavatele musí být aplikováno na konkrétní službu a není rozhodující režim, který bude aplikován u následného odběratele.
součástí stavby:
1)
subdodavatel (firma zabývající se dodávkami a montážemi klimatizací) ji dodává jako samostatné dílo
hlavnímu dodavateli celé stavby– na dodávku se nevztahuje přenesená daňová povinnost.
2)
dodavatel celé stavby (stavební firma) ji následně dodá investorovi jako součást celého dílo (stavby včetně klimatizace) – na dodávku se vztahuje přenesená daňová povinnost. Hlavní službou, která dává dílu
jeho charakter je stavební dodávka.
Pokud je uzavřen závazkový vztah na více hlavních služeb (služby spolu nesouvisí tak, aby
je bylo možné kvalifikovat jako jedno plnění), pak musí být daňový režim určen pro každou
hlavní službu samostatně.
součástí stavby:
1)
dodavatel celé stavby (stavební firma) nejprve uzavřel smlouvu na dodávku stavby bez klimatizace – na
dodávku se vztahuje přenesená daňová povinnost.
2)
následně tento dodavatel uzavřel další smlouvu na dodávku klimatizace -– na dodávku se nevztahuje
přenesená daňová povinnost, protože se jedná o samostatné plnění.
Služba, která je součástí hlavní služby, tedy služba vedlejší, představuje nikoliv účel sám o
sobě, nýbrž prostředek k užívání hlavní služby poskytovatele za nejvýhodnějších podmínek.
Služba hlavní je službou dominantní.
- 52 -
PROFEX 4/2012
Ke konkrétním případům zatřídění stavebních prací do klasifikace CZCPA pro účely DPH
A) Stavební práce výhradně zařazené do kódu CZ CPA 41 až 43
1) Pronájem lešení zahrnující jeho postavení a demontáž CZ-CPA 43
Pronájem lešení s montáží a demontáží je stavební práce sama o sobě a nezáleží, kde
montáž či demontáž lešení probíhá. Kód CZ-CPA 43.99.20 obsahuje i samostatnou
stavbu a demontáž lešení a pracovních plošin. Pracovní plošina zde není chápána ve
smyslu mobilní pracovní plošiny na autě.
2) Pronájem bednění, pažících boxů - bude-li poskytnut včetně montáže CZ-CPA 43
3) Pokládání optických kabelů CZ-CPA 42, 43
4) Uvedení kotle do provozu nebo vyřazení z provozu v rámci instalace topení CZCPA 43
Jedná se o službu spuštění nebo vyřazení kotle z provozu poskytnuté v rámci instalace
topení, tedy jedná se o službu, která je součástí služby instalace topení a sleduje tak daňový režim této /hlavní/ služby.
5) Dodání a montáž okenních žaluzií CZ-CPA 43
Při samostatné výměně plátů vertikálních žaluzií (CZ-CPA 95) nejde o stavební práci v
režimu přenesení daňové povinnosti.
6) Dodání hasicího přístroje s montáží CZ-CPA 43
V režimu přenesení daňové povinnosti je dodání hasicího přístroje s montáží, kde je
montáž chápana tak, že je pevně k budově přidělán držák na hasicí přístroj. Pouhá výměna hasicího přístroje bez instalace držáku k budově v režimu přenesení daňové povinnosti není.
7) Instalace/oprava vodovodní baterie v budově CZ-CPA 43
8) Instalace plynových nebo el. domácích spotřebičů CZ-CPA 43
Je tím chápána např. instalace karmy, která je v režimu přenesení daňové povinnosti. V
režimu přenesení daňové povinnosti není instalace plynového sporáku (volně stojícího),
lze sem zařadit pouze vestavěné spotřebiče v kuchyňské lince.
9) Oprava automatických dveří obchodních domů, výrobních hal, skladů apod. (součástí opravy je výměna dveřních motorů) CZ-CPA 43
V kódu 43 jsou opravy jako takové (platí i pro závory). Samostatná oprava elektromotoru
(tj. pohonu dveří) není stavební prací.
10) Výstavba exteriérů při filmování CZ-CPA 43
11) Instalace/ opravy plynových zářičů pro vytápění průmyslových objektů CZ-CPA 43
Jako nedílná součást stavby pro vytápění objektu
12) Instalace integrovaných regálů ve skladu CZ-CPA 43
Musí být zajištěná dostatečná integrita regálu se stavbou - pouhé přišroubování ke zdi z
důvodu zabezpečení regálu proti pádu, není dostačující pro učinění závěru, že jde o integrované regály.
13) Instalace mobilní buňky CZ-CPA 43
B) Plnění, které mohou být podle charakteru stavební práce zařazené v kódu CZ-CPA 41
až 43 nebo se o stavební práce nejedná
1) Průmyslová klimatizace, průmyslové kotle atd.
- 53 -
PROFEX 4/2012
Sub-kategorie 43.22.12 CZ-CPA Instalace topení, ventilace a klimatizace zahrnuje mj.
instalace klimatizačních, ventilačních a chladících zařízení pro obydlí, počítačová centra,
kanceláře a obchody, včetně souvisejících trubních rozvodů a klempířských prací.
Nezahrnuje naopak instalace, opravy a údržbu průmyslových klimatizačních a chladících
zařízení. Tyto spadají do subkategorií 33.12.18 (Opravy a údržba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení) nebo 33.20.29 (Instalace ostatních všestranně použitelných strojů a zařízení j. n.).
Kritériem pro posouzení, zda na instalaci klimatizace dopadá režim přenesení daňové
povinnosti, je účel jejího použití či využití. Pokud je klimatizace instalována pro obydlí,
počítačová centra, kanceláře a obchody, bude zdaňována odběratelem v režimu přenesení daňové povinnosti, protože je to výslovně uvedeno ve vysvětlivkách k sub-kategorii
43.22.12, a to bez ohledu na její technické parametry.
Kromě těchto konkrétně vyjmenovaných účelů použití podléhají režimu přenesení
daňové povinnosti také jiné klimatizace, které nelze označit za klimatizace průmyslové, např. klimatizace zdravotně hygienické (komfortní), vytvářející optimální stav mikroklimatu pro pobyt lidí.
• Pro posouzení, zda se jedná o klimatizaci průmyslovou, která je dle vysvětlivek ze
sub-kategorie 43.22.12 vyloučena a nepodléhá tedy režimu přenesení daňové povinnosti, je rozhodující, zda se jedná o klimatizaci nezbytnou pro provoz zařízení
(zejména průmyslového, ale nemusí jít výslovně o průmyslový provoz, většinou je
součástí technologického zařízení, má vliv na kvalitu výroby, snižování výrobních
nákladů nebo přímo podmiňuje funkci zařízení). „Průmyslový“ je zde tedy rozuměno pro výrobní účely, nikoli primárně pro budovu jako takovou a pobyt lidí v ní.
Stejná kritéria jako při určování druhu klimatizace je pak nutno použít i pro určování
průmyslových kotlů atp., tedy rozhodujícím kritériem musí být účel využití. Kotle zajišťující vytápění pro potřeby lidí, jejich obydlí a jiných odpovídajících stavebních objektů (školy, nemocnice, administrativní budovy atd.), nelze tedy pokládat za kotle
průmyslové.
2) Pronájem plošiny s obsluhou pro činnosti uvedené v sekci F CZ-CPA 43
Pronájem plošiny s obsluhou je v režimu přenesení daňové povinnosti pouze tehdy,
pokud se služba vztahuje ke stavební práci uvedené v sekci F CZ-CPA. O stavební
práci nepůjde při pronájmu plošiny např. pro zábavní akci. Samostatný pronájem bez
obsluhy není také v režimu přenesení daňové povinnosti (CZ-CPA 77).
3) Výměna čidla bezpečnostního systému stavby CZ-CPA 80/43
Je-li provedena výměna čidla, která spočívá ve vyjmutí čidla a zaklapnutí nového čidla do patky, nejedná se o stavební práci a režim přenesení daňové povinnosti se
neuplatní. Pokud půjde o výměnu čidla, kdy je nutno provést demontáž a následnou
montáž předmětného zařízení (chápáno jako instalační zákrok do rozvodného systému), pak se jedná o stavební práci v režimu přenesení daňové povinnosti.
4) Oprava fotovoltaického panelu CZ-CPA 26/43
Pokud se jedná o tzv. „generální opravu“ patří tato činnost do kategorie výroby zboží.
Je-li předmětem závazkového vztahu oprava FTV panelu výměnným způsobem (reinstalace panelu), pak se o režim přenesení daňové povinnosti jedná.
5) Montáž pojezdových kolejnic na záclony CZ-CPA 43/95
Jedná-li se o přišroubování pojezdových kolejnic do stropu, půjde o stavební práci.
Jedná-li se o nasazení pojezdové kolejnice na garnyže, jedná se o drobnou práci zařazenou v oddílu 95 CZ-CPA.
C) plnění, která nejsou stavební prací zařazenou v kódu CZ CPA 41 až 43
- 54 -
PROFEX 4/2012
1) Výměna žárovky na nemovitosti CZ-CPA 81
Samotná výměna žárovky, výbojky i světla elektrického osvětlení není v režimu přenesení daňové povinnosti, a to jak v místnosti, v obchodě, na hale nebo u pouličního osvětlení.
2) Pronájem bednění, pažících boxů bez montáže CZ CPA 77
3) Pravidelná údržba silnic - posyp štěrkem, solí CZ CPA 81
Pravidelná údržba silnic (posyp štěrkem, solí) - nejedná se o stavební práci, neboť hlavním
smyslem této údržby je udržení sjízdnosti silnice, nikoliv údržba samotné stavby (silnice) pro
účely prodloužení její životnosti apod. Vysvětlivku u kódu CZ-CPA 42.11.20 „údržba a opravy
silnic“ je třeba chápat jako údržbu a opravy stavby, nikoliv úklidovou službu.
4) Servis - prohlídka, odzkoušení funkčnosti kotlů, uvedení do provozu nebo z provozu
CZ-CPA 71
Jedná se o samostatnou službu ověření funkčnosti kotle a jeho spuštění (uvedení) do provozu.
5) Údržba bezpečnostních systémů CZ-CPA 80
6) Servis a údržba dveřních zavíračů v rámci stavebního objektu CZ-CPA 81
Jedná se o servis a údržbu dveřních zavíračů, která je vykonávána v rámci správcovské údržby,
7) Oprava dveřního zavírače (jako takového) u dveří zabudovaných ve stavbě CZ-CPA 95
Jde o změnu v položce 34 v tabulce GFŘ uvedené na webu GFŘ.
Zařazení uvedené opravy do oddílu CZ-CPA 95 představuje výkladový posun, dosavadní postupy podle předchozího výkladu nebudou v tomto ohledu zpochybňovány.
8) Oprava zámku u dveří (výměna vložky FAB) CZ-CPA 95
Samotná výměna vložky FAB je zámečnická práce, která není v režimu přenesení daňové povinnosti.
9) Vymezení třídy 81.10 - je-li na ni odkaz v jiné třídě, ale pokud jde jen o jednu pomocnou
službu
Pokud je samostatně poskytována služba drobných oprav a údržby, nelze ji zatřídit do kódu
81.10.10, ale je možno zatřídit do kódu 81.21.10.
10) Oprava turbíny CZ-CPA 33
11) Opravy domácích plynových spotřebičů a elektrospotřebičů CZ-CPA 95
Samostatné opravy plynových spotřebičů a elektrospotřebičů nejsou v režimu přenesení daňové
povinnosti za předpokladu, že není oprava spotřebiče prováděna výměnným způsobem.
12) Instalace potrubní pošty, v bankách, nákupních centrech atd. CZ-CPA 33
Z pohledu zatřídění do CZ CPA a návazně posouzení režimu přenesení daňové povinnosti na
DPH je potrubní pošta zařazena v kódu CZ CPA 28.22.17 a její instalace je zařazena v kódu CZ
CPA 33.20.29
Režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní ani při instalaci a ani při případných opravách.
Jde o výkladový posun.
13) Dodávka díla- chladících a mrazících „boxů“ (izolovaných místností včetně technologie) CZ-CPA 33
Zařazení uvedených mrazících boxů včetně technologie do oddílu 33 CZ-CPA představuje výkladový posun, dosavadní postupy podle předchozích výkladů nebudou v tomto
ohledu zpochybňovány.
14) Instalace náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregátů) CZ-CPA 33
15) Lepení reklam na stěny CZ-CPA 73
- 55 -
PROFEX 4/2012
Instalace firemních štítů (pružných materiálů) nade dveře, tedy i na výlohy (43.33.29) je v
režimu přenesení daňové povinnosti. Rovněž umisťování reklamních ploch na budovy nebo na stavbě je stavební prací.
Instalace nejrůznějších konstrukcí, panelů pro potřeby reklamy patří do CZ-CPA 43, ale
vlastní polepování různých ploch (výkladní skříně, plakátovací stěny, billboardy atd.) reklamou, pokud je poskytováno samostatně patří do CZ-CPA 73.11. a proto se režim přenesení daňové povinnosti neuplatní.
16) Stavba prodejních stánků (farmářské trhy, na Velikonoce, na Vánoce atd.) CZ-CPA
82
Jako jiné podpůrné služby pro podnikání (CZ-CPA 82.99.19).
Nebo CZ-CPA 77 Pronájem a leasing jiných strojů, zařízení a výrobků j.n. (CZ CPA
77.39.19).
Pokud plátci doposud postupovali v dobré víře a následně se ukáže,
že jejich postup není v souladu s výše uvedenými shodnutými závěry,
nebude již uplatněný režim ze strany daňové správy
zpochybňován resp. není nutné provádět opravy. Konstatované však platí samozřejmě pouze za podmínky, že
takto postupoval jak dodavatel, tak příjemce plnění a
nedošlo tak ke zkrácení státního rozpočtu.
V novele pro rok 2013 (sněmovní tisk č.733) je navrhováno s účinností od 1.1.2013 (pouze
pro stavební nebo montážní práce):
Bod 159. § 92e:(2) Pokud plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo
montážních prací podle odstavce 1 zdanitelné plnění související s těmito pracemi, použije k tomuto zdanitelnému plnění režim přenesení daňové povinnosti a plátce, pro kterého byly tyto
práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty výši daně, má se zato, že
toto zdanitelné plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá.
- 56 -

Časopis pro uživatele programů ZEIS 1. NEJČASTĚJŠÍ CHYBY

Transkript

Podobné dokumenty

II. Přehled nejčastějších dotazů veřejnosti k aplikaci přenesení

1. změny zákonů v roce 2005

DPH 2015

Přehled u RCH

AX ZPR08.indd - AXIOM TECH sro

Dotazy ke směrné účtové osnově – sumář 5/2013 Dotazy jsou

Všeobecné obchodní podmínky EXCHANGE s.r.o. pro poskytování

Všeobecné obchodní podmínky EXCHANGE s.r.o. pro poskytování

Finanční zpravodaj č.5/2011

MONTÁŽ SPOJE V+i

zde - Randl Partners

Katalog MoTip - MOTIP DUPLI sro

DODACÍ A PLATEBNÍ PODMÍNKY VIA-REK, a.s., Ič: 494 50 956

Zákon č. 258/2000 Sb.

Léto 2013

Svrablavé uši

Program pro prohlížení a ukládání naměřených dat z

Annual Repo School Year Annual Report School Year 2014-2015

Celý text pracovněprávních aktualit

Metodický návod pro pořizování a tvorbu