215.1.5 MOTOROVÉ NAFTY

215.1.5 MOTOROVÉ NAFTY
ÚVOD
Motorové nafty jsou paliva používaná pro pohon vznětových (dieselových) motorů. Výroba
motorových naft je jednodušší než výroba automobilových benzínů. Obvykle se vyrábějí mísením
vhodných ropných destilátů tak, aby výsledná směs vyhovovala požadavkům na destilační rozmezí,
cetanové číslo, viskozitu, bod vzplanutí, bod tuhnutí, aj. Vhodnými ropnými destiláty pro výrobu
motorových naft jsou především plynové oleje a petroleje z atmosférické destilace ropy nebo střední
destiláty pocházející ze štěpných procesů. Tyto vstupní suroviny se zpravidla rafinují a to především za
účelem snížení obsahu síry (< 10 mg·kg-1) a aromatických uhlovodíků (< 11 % hm.). Motorové nafty se
ještě mohou podle potřeby aditivovat různými typy přísad pro zlepšení jejich vlastností. Používají se
aditiva zlepšující nízkoteplotní vlastnosti - depresanty, mazivostní přísady, zlepšovače cetanového čísla
apod. V České republice jsou požadavky na kvalitu motorové nafty obsaženy v normě ČSN EN 590+A1,
která je totožná s normou Evropské unie. Podle této normy se motorové nafty (MN) dělí na 2 skupiny:
MN pro mírné klima a MN pro arktické klimatické podmínky. MN pro mírné klima se dále dělí podle
hodnoty CFPP na 6 tříd. Vybrané požadavky na motorové nafty pro mírné klima podle ČSN EN 590 jsou
uvedeny v následující tab. 1.
Tab. 1: Vybrané kvalitativní parametry motorových naft dle ČSN EN 590+A1
Jednotky
Mezní hodnoty
min.
max.
Hustota při 15 °C
kg/m3
820,0
845,0
Polycyklické aromatické uhlovodíky
% (m/m)
-
8,0
Obsah síry
mg/kg
-
10,0
Bod vzplanutí
Obsah methylesterů mastných kyselin
(FAME)
°C
nad 55
-
EN ISO 3675
EN ISO 12185
EN 12916
EN ISO 20846
EN ISO 20884
EN 2719
% (V/V)
-
7,0
EN 14078
g/m3
h
mm2/s
20
2,00
25
4,50
EN ISO 12205
EN 1575
EN ISO 3104
Vlastnosti
Zkušební metoda
Cetanové číslo
Cetanový index
Oxidační stabilita
Viskozita při 40 °C
Destilační zkouška
při 250 °C předestiluje
při 350 °C předestiluje
95 % (V/V) předestiluje při
Vlastnost
Jednotka
Třída
A
% (V/V)
% (V/V)
85
°C
Mezní hodnoty
Třída
Třída Třída
B
C
D
CFPP
°C, max.
+5
0
-5
-10
1
< 65
EN ISO 3405
360
Třída
E
Třída
F
-15
-20
Zkušební
metoda
EN 116
(65 6166)
ZADÁNÍ PRÁCE
1. Stanovte základní parametry (destilační zkouška, hustota a bod vzplanutí) surovin pro výrobu
motorové nafty. Vypočítejte cetanový index (CI) petroleje a plynového oleje.
2. Proměřte závislost bodu vzplanutí, hustoty a filtrovatelnosti (CFPP) na obsahu petroleje (0, 20, 40
a 60 % obj.) ve směsi petrolej-plynový olej. Určete rovnice pro výpočet příslušných parametrů
s objemovým zlomkem petroleje jako nezávislou proměnou.
3. Proveďte charakteristiku neznámého vzorku motorové nafty připraveného z petroleje a plynového
oleje: destilační zkouška, hustota, bod vzplanutí, CFPP a výpočet CI. Na základě měření provedených
v bodě 2 a 3 určete obsah jednotlivých rafinérských proudů (petrolej - xpe, plynový olej - xpo) ve vzorku
(při výpočtu složení nepoužívejte parametr CFPP!) a určete třídu motorové nafty.
5. Posuďte aditivnost dMN,15 = dpe,15·xpe + dpo,15·xpo - hustoty
CIMN = CIpe·xpe + CIpo·xpo - cetanového indexu, T10, T50, T90 a bodu vzplanutí
neznámého vzorku motorové nafty.
6. Určete množství depresantu (mg·kg-1), kterým je neznámý vzorek motorové nafty aditivován.
Doporučený postup: proměřte závislosti CFPP na obsah depresantu (0, 500, 1000 a 2000 mg·kg-1) a
proložte ji vhodnou regresní křivkou (K tomu je třeba připravit motorovou naftu o složení vypočítaném
v bodě 3).
POTŘEBY PRO PRÁCI
Analyzované vzorky
Vzorky dodá vedoucí laboratorní práce.
Aparatura
Stanovení bodu vzplanutí v přístroji s uzavřeným kelímkem:
přístroj Pensky Martens PMA 5
zkušební kelímek
předvážky
Erlenmeyerova baňka 100 nebo 250 ml, zábrus NZ 29/32
zátka NZ 29/32
Destilační zkouška motorové nafty
destilační přístroj Herzog HDA 620
frakční baňka
elektronický teploměr s termočlánkovým čidlem
korková zátka
odměrný válec 100 ml
varné kamínky
Stanovení hustoty pomocí hustoměru s oscilační U-trubicí
hustoměr Anton Paar DMA 4000
injekční stříkačky
Erlenmayerova baňka 100 ml
Filtrovatelnost - CFPP (Cold Filter Plugging Point)
měřicí přístroj Calisto 100
Chemikálie
toluen technický na mytí
aceton technický na mytí
2
6 ks
6 ks
6 ks
6 ks
Filtrovatelnost - CFPP (Cold Filter Plugging Point)
n-hexan
PRACOVNÍ POSTUP
Stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku
Automatický analyzátor bodu vzplanutí PMA 5 (obr. 1) se používá pro empirické stanovení
bodu vzplanutí hořlavých kapalin v souladu se standardizovanými zkušebními postupy a standardy
ASTM D93 A, B a C, JIS 2245 A a B, ISO 2719 A a B.
4
5
3
6
7
8
2
9
1 - kelímek
2 - víčko
3 - temperovaný blok
4 - měřící hlava
5 - displej
6 - joystick
7 - funkční klávesy
8 - tlačítko RUN
9 - tlačítko STOP
1
Obr. 1: Přístroj pro stanovení bodu vzplanutí v uzavřeném kelímku
Popis metody: Pro stanovení bodu vzplanutí se zkušební kelímek naplní po rysku vzorkem.
Vzorek se zahřívá konstantní rychlostí, přičemž je plynule míchán. Zkušební plamínek se zapálí
plynovým nebo elektrickým zapalovačem a ponořuje se do prostoru kelímku v pravidelných
intervalech, během kterých je míchání přerušeno. Při vzplanutí směsi par se vzduchem vznikají ionty,
které umožní vedení proudu mezi dvěma elektrodami umístěnými ve víčku kelímku. Tento proudový
impuls indikující dosažení bodu vzplanutí, ukončí měření a zapne chlazení. Teplota bodu vzplanutí
korigovaná na atmosférický tlak se zobrazí na displeji. Doba měření je cca 30 až 60 minut v závislosti
na bodu vzplanutí vzorku.
Příprava vzorku: Směsné vzorky připravte odvážením složek do Erlemeyerových baněk s
přesností na 0,1 g. Vzorek nalijte do zkušebního kelímku (1) po rysku, která se nachází na vnitřní straně
kelímku. Pokud nalijete vzorek nad úroveň rysky, odstraňte přebytek pomocí injekční stříkačky nebo
automatické pipety. Nasaďte na kelímek víčko (2) a přesvědčte se, že je dokonale usazeno, dejte při
tom pozor na teploměr a čidlo sondy, aby nedošlo k jejich poškození. Zkušební kelímek vložte do
odpovídajícího otvoru na horní straně přístroje. Kelímek lze správně vložit pouze v jedné pozici, při
správném vložení výřezy z boku kelímku zapadnou na tyč držící měřící hlavu a na šrouby vedle horního
otvoru.
Příprava přístroje: Otevřete přívod zemního plynu do přístroje. Zapněte přístroj hlavním
vypínačem umístěným vpravo dole na zadním panelu. Měřící hlavu (4) umístěte na místo otáčivým
pohybem kolem osy jejího držáku.
Měření: V menu přístroje se pohybujte pomocí otáčecího joysticku (6), potvrzujte zmáčknutím
joysticku nebo klávesou OK. V hlavním menu potvrďte výběr „Test run“. Na následující obrazovce
3
displeje (5) nastavte předpokládanou teplotu vzplanutí EFLP (Expected FLash Point – 50 °C pro letecký
petrolej, 65 °C pro motorovou naftu). Mezi čísly se pohybujte náklonem joysticku. EFLP může být
změněn i v průběhu měření. Dále nastavte metodu, podle které se bude provádět měření, na
EN ISO 2719-A. Měření spusťte stisknutím tlačítka RUN (8).
Po spuštění měření přístroj měří automaticky, průběh ohřevu vzorku můžete sledovat na
displeji. Po spuštění prvního měření je třeba otestovat správnou délku zkušebního plamínku, která má
být taková, aby se předčasně neukončilo měření kvůli plamínku. Někdy je třeba ručně seřídit délku
testovacího plamene pomocí ventilu. Test plamínku spustíte stiskem klávesy, nad kterou se nachází na
displeji nápis „ManTest“. Testování vzorku začne 22 C před nastavenou hodnotou EFLP. Testovací
plamen se zapálí automaticky po startu testu. Vzorek se zahřívá pomalou konstantní rychlostí (5 až
6 °C/min), za kontinuálního míchání
Části přístroje mohou být v průběhu zkoušky velmi horké. Z tohoto důvodu, se nedotýkejte
žádné součásti zařízení v oblasti vytápění, jak během, tak po provedení zkoušky bez rukavic.
Po dosažení bodu vzplanutí se automaticky vypne přívod plynu, zapne se chlazení a zazní
zvukový signál. Dosažený bod vzplanutí se objeví na displeji.
Ukončení měření: Po skončení testu odsuňte měřící hlavu (4) do parkovací polohy jejím
zvednutím a otočením proti směru hodinových ručiček. Kelímek se vzorkem a víčkem vyjměte a víčko
opatrně sundejte. Míchadlo, teploměr a teplotní sondu opláchněte rozpouštědly a nechte uschnout.
Vzorek z kelímku vylijte do odpadní nádoby, vypláchněte ho rozpouštědly a nechte ho vysušit.
Po vychladnutí na teplotu 35 °C je přístroj připraven k dalšímu měření.
Destilační zkouška motorové nafty
Destilační zkouška představuje zjištění
průběhu destilace benzínových a petrolejových
frakcí v předepsaném přístroji a za přesně
dodržovaných
předepsaných
podmínek.
Měrnými jednotkami jsou stupeň Celsiovy
stupnice (°C) a procento objemové (% obj.) ve
vzájemném vztahu.
Destilační zkouška se hodnotí podle
následujících parametrů:
odpařené množství při 70 °C (E70), % obj.
odpařené množství při 100 °C (E100),
% obj.
odpařené množství při 180 °C (E180),
% obj.
konec destilace (FBP), °C
destilační zbytek, % obj.
Obr. 2: Destilační poloautomat Herzog HDA 620
Příprava ke zkoušce: Nejprve důkladně vyčistěte destilační aparaturu včetně trubky chladiče
toluenem a acetonem.
Odměrným válcem odměřte 100 ml vzorku a přelijte ho do frakční baňky tak, aby nevnikl do
odvodní trubice. Do baňky vhoďte varný kamínek!
Termočlánkové čidlo opatřené korkovou zátkou těsně zasuňte do hrdla baňky tak, aby byl
konec sondy asi 0,5 – 1 cm pod dolním okrajem odvodní trubice.
Pomocí otočného knoflíku posuňte pohyblivou plotýnku dolů tak, aby bylo možné frakční
baňku se vzorkem spojit dobře těsnící silikonovou zátkou s trubicí chladiče. Odvodní trubice baňky by
měla být v ose chladičové trubice a zasahovat do ní v délce 25 – 50 mm. Takto umístěnou baňku
4
přidržte a knoflíkem pro posun plotýnky vysuňte pohyblivou plotýnku tak, aby dno baňky dobře
zapadlo do kruhového otvoru v plotýnce.
Odměrný válec postavte pod konec chladičové trubice tak, aby trubice končila nad značkou
100 ml a nedotýkala se stěny válce. Utěsněte zátky a frakční baňku zakryjte krytem.
Postup zkoušky: Přepněte hlavní přepínač do polohy I a knoflíkem „HEATER POWER“ seřiďte
výkon elektrického ohřevu tak, aby první kapka z chladiče skápla mezi 10. a 20. minutou od počátku
zahřívání. Teplotu v okamžiku skápnutí první kapky zaznamenejte jako počátek destilace. Odměrný
válec poté posuňte, aby se konec chladičové trubice dotýkal jeho stěny.
Prvních 8 – 10 ml vzorku má předestilovat rychlostí 2 – 3 ml·min-1 , a dále rychlostí
4 – 5 ml·min-1 kondenzátu. Během destilace zaznamenávejte teploty, při nichž předestiluje 5, 10,
15…90, 95 ml, a to na celé stupně (°C).
Destilační zkoušku ukončete, jakmile je dosaženo teploty konce destilace tj., když se vzestup
teploty zastaví a teplota začne klesat po oddestilování cca 95 % obj. vzorku. Po dosažení konce destilace
přepněte knoflík „HEATER POWER“ do polohy OFF, posuňte dolů pohyblivou plotýnku a zmáčkněte
oranžové tlačítko „BLOWER ON“ (elektrický větrák ochlazující topnou plotýnku). Aparaturu rozeberte
a důkladně vyčistěte.
Likvidace rozpouštědel: Změřené vzorky a všechny mycí rozpouštědla vylijte do odpadní
nádoby pro nechlorovaná rozpouštědla.
Výsledek: Destilační křivku vyneste do grafu jako závislost teploty (°C) na předestilovaném
množství vzorku (% obj.).
Měření hustoty oscilačním hustoměrem DMA 4000
Princip měření: V přístroji je umístěna křemenná kapilára, která je temperována a má
konstantní objem. Kapilára se vzorkem je neustále rozkmitávána. Rezonanční frekvence oscilací je
závislá na hmotnosti trubice a tedy i hustotě vzorku, který ji vyplňuje. Z periody oscilace přístroj podle
kalibračních dat automaticky vypočítává hustotu, která je udávána v g·cm-3 s přesností na čtyři
desetinná místa. Přístroj se vyznačuje vysokou přesností, malou časovou náročností a také malou
spotřebou vzorku (řádově několik mililitrů).
Postup zkoušky: Nástřik vzorku do U-trubice hustoměru proveďte injekční stříkačkou.
Stříkačku v průběhu měření nechávejte v ústí U-trubice. Každé měření vzorku proveďte minimálně
dvakrát, pokud rozdíl hodnot dvou měření přesáhne 0,0001 g·cm-3. Při opakovaném měření vzorku
propláchněte U-trubici stejným vzorkem. Při měření dalšího vzorku nebo při změně teploty měření,
U-trubici dostatečně propláchněte toluenem a následně acetonem p.a. a vysušte ji profouknutím
dostatečným množstvím vzduchu. Před nastříknutím dalšího vzorku počkejte na změření hodnoty
hustoty vzduchu (0,0012 g.cm-3), která informuje o čistotě U-trubice.
Během této práce budete provádět měření na hustoměru Anton Paar DMA 4000. Obsluha
spočívá v podstatě ve výměnách vzorku, vymytí měřící cely a nastavení teploty měření.
Pro ovládání přístroje použijte ovládací tlačítka na čelním panelu:
▲/MENU
zvýšení vkládané hodnoty / vstup do menu a procházení položek
▼/PRINT
snížení vkládané hodnoty / tisk výsledků
◄/SAMPLE#
posun kurzoru doleva / číslo vzorku
►/METHOD
posun kurzoru doprava / výběr metody
E/START
potvrzení – vstup do položky menu (Enter) / start měření
ESC/PUMP
zpět do nadřazené úrovně menu / spuštění vzduchové pumpy
/HELP
nápověda
Pro měření a změnu teploty měření využijete následující položky menu přístroje, viditelné na
displeji:
5
 Measuring window (skok do okna s měřenými údaji)
 Unlock (zadání hesla ‚4000‘ pro přístup do nastavení metody)
 Method settings
 set temperature (nastavení teploty měření)
Výslednou hustotu si zapište v okamžiku, kdy se vpravo vedle hodnoty hustoty objeví svislý
nápis OK.
Výpočet cetanového indexu
Cetanový index byl zaveden pro porovnání dieselových paliv z hlediska jejich cetanového čísla,
které charakterizuje zpoždění teplotního vznětu při spalování ve vznětovém motoru. Cetanové číslo lze
změřit pouze na zkušebním motoru, zatímco k výpočtu cetanového indexu stačí znát hustotu a vybrané
body destilační křivky paliva. Číselně jsou si hodnoty CI a CČ velice podobné. Existuje více
matematických vztahů pro výpočet CI. Např. výpočet CI podle ASTM D976 je založen na znalosti
hustoty a teploty, při které předestiluje 50 % obj. vzorku. Tento výpočet se však nehodí pro lehká paliva
s koncem destilace menším než 260 °C. Následující vztah pro výpočet cetanového indexu je
čtyřparametrový a kromě hustoty je pro výpočet nutná znalost tří bodů destilační křivky.
Rovnice pro výpočet cetanového indexu nelze použít pro posouzení kvality teplotního vznětu
paliv, která byla aditivována zlepšovači cetanového čísla. Tyto přísady totiž mohou zvýšit CČ až o 5
jednotek při dozaci 1000 mg·kg-1.
Vzorec pro výpočet cetanového indexu: Podle následujícího vzorce vypočtěte cetanový index
vzorků paliva.
𝐶𝐼 = 45,2 + 0,0892 ∙ 𝑇10𝑁 + (0,131 + 0,901 ∙ 𝐵) ∙ 𝑇50𝑁 + (0,0523 − 0,42 ∙ 𝐵) ∙ 𝑇90𝑁 +
2
2 )
+0,00049 ∙ (𝑇10𝑁
− 𝑇90𝑁
+ 107 ∙ 𝐵 + 60 ∙ 𝐵2 ,
kde:
𝐶𝐼 − 𝑐𝑒𝑡𝑎𝑛𝑜𝑣ý 𝑖𝑛𝑑𝑒𝑥
𝑇10𝑁 = 𝑇10 − 215
𝑇50𝑁 = 𝑇50 − 260
𝑇90𝑁 = 𝑇90 − 310
𝐵 = 𝑒 −3,5∙(𝑑15 −0,85) − 1
𝑇10 = 𝑡𝑒𝑝𝑙𝑜𝑡𝑒 (°𝐶) 𝑝ř𝑖 𝑘𝑡𝑒𝑟é 𝑝ř𝑒𝑑𝑒𝑠𝑡𝑖𝑙𝑢𝑗𝑒 10% 𝑜𝑏𝑗. 𝑣𝑧𝑜𝑟𝑘𝑢
𝑇50 = 𝑡𝑒𝑝𝑙𝑜𝑡𝑒 (°𝐶) 𝑝ř𝑖 𝑘𝑡𝑒𝑟é 𝑝ř𝑒𝑑𝑒𝑠𝑡𝑖𝑙𝑢𝑗𝑒 50% 𝑜𝑏𝑗. 𝑣𝑧𝑜𝑟𝑘𝑢
𝑇90 = 𝑡𝑒𝑝𝑙𝑜𝑡𝑒 (°𝐶) 𝑝ř𝑖 𝑘𝑡𝑒𝑟é 𝑝ř𝑒𝑑𝑒𝑠𝑡𝑖𝑙𝑢𝑗𝑒 90% 𝑜𝑏𝑗. 𝑣𝑧𝑜𝑟𝑘𝑢
𝑑15 = ℎ𝑢𝑠𝑡𝑜𝑡𝑎 (𝑔 ∙ 𝑐𝑚−3 )𝑝ř𝑖 15 °𝐶
Filtrovatelnost - CFPP (Cold Filter Plugging Point)
Automatický přístroj pro měření CFPP (Calisto 100) je nutno připojit ke kryostatu, který dodává
chladící lázeň požadované teploty. Jako chladící médium se používá ethanol. Teploty kryostatu, pláště
přístroje a měřené teploty jsou uvedeny v tab. 2.
Tab. 2: Teploty kryostatu, pláště přístroje a minimální měřitelné teploty
Teplota kryostatu
-23 až -21 °C
-20 až -10 °C
-10 až 10 °C
Teplota plaště
do -69 °C
do -51 °C
do -34 °C
Teplota testu
-51 °C
-35 °C
-20 °C
Příprava měření: Zapněte kryostat a nastavte teplotu lázně. Počkejte, až bude na kryostatu
ustálena teplota cca -15 °C. Zapněte přístroj hlavním vypínačem, který je umístěn vpravo na zadním
panelu. Přístroj ovládejte prostřednictvím dotykového displeje na čelním panelu přístroje. K dotyku
využívejte dotykové pero (stylus). Ovládací rozhraní přístroje je na obr. 3.
6
Popis měření: Nejprve připravte plášť – poklepejte na ikonku vločky v zóně rychlého přístupu,
nastavte teplotu pláště na -34 °C, pro spuštění chlazení klikněte na <Start>. Při chlazení přístroje bez
přítomnosti celého příslušenství pro vlastní měření používejte víko, aby nedocházelo ke tvorbě námrazy.
Volba programu: Poklepněte na <Program>, poklepnutím na příslušný řádek zvolte program –
vždy EN 116.
Definování názvu vzorku: V menu <Quick settings> lze nastavit název vzorku.
Pokud má plášť požadovanou teplotu, naplňte zkumavku vzorkem po rysku, vložte ji do cely a
spusťte sítko do zkumavky – zkumavka musí do aparátu „zaklapnout“. Vložte testovací sestavu do
přístroje. Vložte do sestavy teploměr. Připojte vakuovou hadičku k pipetě. Pro spuštění měření
poklepněte na <Start>.
Po ukončení měření se zobrazí okno s výsledkem a ozve se akustický signál. Po skončení měření
opatrně vyjměte zkumavku ze zkušební cely tak, aby v ní zůstal teploměr a sítko a uzavřete měřící celu.
Zkumavku poté nechte rozmrazit nad měřící celou. V případě, že už nebudete dále provádět žádná
měření, vypněte také kryostat. Mezi jednotlivými měřeními je nutno sestavu pročistit. Naplňte
zkumavku po rysku hexanem, poklepněte na ikonku pipetky , zvolte počet čistících cyklů (mezi
měřeními 2, po ukončení měření 5), hodnotu vakua nastavte na 17 mbar. Po čistícím cyklu vylijte hexan
ze zkušební zkumavky a vymyjte ji ještě acetonem. Sítko a pipetku připojte na vývěvu, abyste se zbavili
všech zbytků rozpouštědel. Pro čištění musí být vzorek dostatečně rozmražen, aby na sítku nezůstávaly
parafinické usazeniny, které by ovlivňovaly další měření.
Pokud jste ukončili všechna měření, vypněte hlavní vypínač přístroje.
Obr. 3: Příklad základního displeje (1. záhlaví, 2. vstupní pole, 3. obsahová zóna, 4. tlačítka, 5. zóna
rychlého přístupu)
Popis ovládacího rozhraní přístroje:
Záhlaví. V levé části je uveden název aktuálně aktivní metody a název vzorku.
Obsahová zóna. V této části jsou zobrazeny naměřené hodnoty v malých, středních anebo
velkých výstupních polích. Vzhled zóny výsledků je definován v nastavení aktuální metody a lze jej
podle potřeb upravit. Progresní lišta na konci zóny výsledků udává fázi měření resp. jeho ukončení
7
Tlačítka: <Menu> Otevírá hlavní menu.
<Quick Settings> Otevírá seznam pro rychlé zadání názvu vzorku nebo známé hodnoty zákalu.
<Program> Vstup do seznamu metod (volba metody)
<Start> Spuštění měření.
<Stop> Ukončení a přerušení měření.
POŽADAVKY NA PROTOKOL
Výsledky měření zpracujte do protokolu, který bude obsahovat, stručný popis práce, výsledky
měření a závěr (zhodnocení vzorků, zdůvodnění závislosti, mimořádné jevy, atd. …).
Do protokolu uveďte jevy pozorované během měření a odpovědi na otázky položené v zadání
úlohy.
Výsledky destilační zkoušky uveďte ve formě tabulky i grafu. Při vyhodnocování závislosti
výsledky uveďte v tabulkách a dále sestrojte grafy proložené vhodnou regresní křivkou (přímka,
polynom atd.). Parametry zpracujte podle vzoru uvedeného v tab. 3.
Tab. 3: Vzorová tabulka pro posouzení aditivnosti různých parametrů motorové nafty
Parametr
Exponenciální zjištěná
hodnota
Vypočítaná Aditivní
hodnota*
hodnota**
Obsah petroleje ve vzorku
Hustota při 15 °C (kg·m-3)
Destilace:
10 % obj. předestiluje při T10 (°C)
50 % obj. předestiluje při T50 (°C)
90 % obj. předestiluje při T90 (°C)
Bod vzplanutí (°C)
Cetanový index
CFPP (°C)
*Hodnota vypočítaná ze závislostí Veličina = f(xpe)
**Hodnota vypočítaná za předpokladu aditivnosti veličin (např. CIMN= CIpe·xpe + CIpo·xpo).
8