Seminární práce

Seminární práce
výtvarná výchova
Zámek Citov
Eva Procházková
3.B
V Brodku u Přerova,
6.6.2005
ÚVOD
V této práci jsem se rozhodla psát o citovském zámku. Téma jsem si vybrala, protože
bych později chtěla na vysoké škole studovat architekturu a touto prací jsem dostala možnost
vyzkoušet si rozbor historické budovy.
Obec Citov se nachází necelé dva kilometry od mého bydliště, Brodku u Přerova, a
jeho zámek přitahoval mou pozornost, již když jsem byla malá. Později mě na zámku zaujaly
především jeho překrásné malované stropy.
Ve své práci jsem použila metodu popisu exteriéru i interiéru zámku a zaměřila jsem
se především na stropní malby v přízemí i prvním patře.
Podklady jsem čerpala z dokumentů o restaurování nástropních maleb, evidenčních
listů zámku a stavebně historického průzkumu.
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně.
Eva Procházková
CITOV
Obec Citov se rozkládá na rovinatém území úrodné Hané, přibližně 10 Km západně
od Přerova. Citov leží na levém břehu říčky Morávky, říčního ramene řeky Moravy.
Citov a okolí
HISTORIE CITOVSKÉHO ZÁMKU
První písemná zmínka o Citově pochází z roku 1283, kdy na listině Oldřicha
z Lichtenburga vystupuje jako svědek Milíč z Citova. Roku 1305 vyměnil klášter
dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci statky v Čechách, Služíně, Všebořicích a Ohrozimi
za dědiny Brod, Milíčov a Citov. Od té doby až do zrušení kláštera roku 1782 náležel Citov
k majetku olomouckých dominikánek. Ty si zde v 60. letech 18. století postavily barokní
zámeček jako své letní sídlo.
Po zrušení kláštera roku 1782 připadl statek Citov náboženskému fondu, od něhož jej
v roce 1827 odkoupila za 79 590 zl. Rodina Pauspertových z Drachenthalu, která pak
v Citově sídlila.
Poté co roku 1843 získal citovský zámek sám Tobiáš Pauspert ml., dal strhnout
dosavadní zámeckou budovu, stojící na okraji vesnice u panského dvora a na jejím místě dal
postavit stavitelem Ferdinandem Rosou z Kroměříže nový,empírový zámek, dokončený roku
1845 (nákladem 60 000 zl.).
Roku 1845 pak ještě pokračovalo vybavení zámeckých interiérů za velké účasti
vídeňských řemeslníků a byla upravována i okolní zahrada, založená v 60. lech 18. stol., na
přírodně krajinářský park.
Citov se pak stal nejen sídlem vrchnosti, ale i hospodářským centrem, v němž byl i
pivovar, stáje hájovny. Z tohoto období nemáme doloženy žádné větší opravy zámku.
K poškození došlo zřejmě až při bojích koncem druhé světové války.
Zámek byl 14. srpna 1945 dekretem prezidenta republiky vyvlastněn a 4. května 1946
byli Paul Hevin de Navarra s manželkou Augustou a dcerou Alexandrou odsunuti
s transportem do amerického pásma v Německu. Národním správcem, zámku v Citově byl
jmenován ONV Přerov, nadlesní L. Rédl z Citova. Zajištěný zámek byl uzavřen spolu s věcmi
tak, jak zůstali uloženy po demolování zámku armádou a partyzány – údajně šlo již jen o
nábytek. Umělecké předměty tam dle této zprávy již nebyly.
Roku 1947 začaly v zámku úpravy na zřízení dvoutřídní obecné školy a mateřské
školy a dvou kanceláří a zasedací síně pro MNV Citov, který získal zámek s podmínkou
udržování zámecké budovy a okolí. V roce 1948 byla opravena elektroinstalace, roku 1949
byl upraven byt pro školníka a pro ředitele národní školy, nové WC.
Již z roku 1950 pochází první stížnosti na špatný stav zámecké budovy, zejména
střechy, jejíž krytina a okapy byly děravé a zatékalo jimi, což způsobovalo vlhnutí zdí a
padání omítky. Roku 1951 a 1960 byly provedeny opravy. Fasáda zámku byla obnovena roku
1968.
V současné době je celý areál zámku využíván pro potřeby obce. V přízemí má sídlo
obecní úřad, místní knihovna a mateřská škola. V patře je obřadní síň a byt kastelána. Rovněž
park a sklepení jsou periodicky využívány ke kulturně společenským účelům.
POPIS ZÁMKU
Vnější popis
Zámek v Citově je situován v areálu nevelkého přírodně-krajinářského parku, v jehož
sousedství se nalézá také někdejší hospodářský dvůr. Zámek je volná jednopatrová budova
s trojosým portikem ve střední ose.
Hlavní průčelí
Fasády mají jednoduchou pozdně empírovou koncepci. Patrový portikus se v přízemí
otevírá trojicí půlkruhových arkád na sloupcích, z bočních stran jsou širší arkády. Pilíře mezi
arkádami mají sokly obložené pískovcovými deskami, jinak je plocha průčelí portika hladká.
Ve střední arkádě jsou umístěny tři kamenné schody a do bočních jsou vloženy úseky
litinového zábradlí, složeného z prutů, tvarovaných jako nahoru se zužující sloupky,
vyrůstající z kalichových patek, posazených na válcové soklíky a završené vegetabilními
hlavicemi. Arkády jsou z bočních stran uzavřeny prosklenými dřevěnými stěnami Vlastní
pravoúhlý vstup v interiéru portiku je ve střední ose. V něm jsou usazeny původní dvoukřídlé
dveře s profilovanými obdélnými výplněmi. V geometricky členěném světlíku jsou vsazena
barevná skla. Dvojice oken po stranách vstupu mají pásovou šambránu a stejný tvar jako
všechna ostatní okna na fasádách zámku. Přízemí portika zakončené hranolovou římsou, tvoří
podklad prosklené verandě v prvním patře, z čelní strany členěné čtyřmi útlými kamennými
sloupky, s profilovanými patkami, hlavicemi s vegetabilním motivem a čtvercovými krycími
deskami, a na něž dosedá hladký architráv. Dříky sloupu jsou kanelované a v rozestupech
mezi nimi je plná parapetní zídka. Portikus završuje profilovaná korunní římsa a z čelní strany
je umístěn trojúhelníkový štít v jehož ploše je kruhový ciferník hodin. Ze sedlové střechy
vstupního útvaru vyrůstá hranolová věžka otevřená do čtyř stran půlkruhově zakončenými
okénky. Na vrcholu jehlanové střechy věžky je posazena kovaná korouhev se znakem
Pauspertů a rodiny de Navarre.
Detail vstupního portika
Kovaná korouhev na vrcholu vížky
Po stranách portika má budova v obou patrech po čtyřech oknech. Vnější fasáda je
v přízemí členěna páskovou rustikou, v patře je hladká. Okna jsou lemována tenkými
pásovými šambránami. Pod okny prvního patra je plochá průběžná parapetní římsa, na kterou
navazují pásové šambrány. Průčelí završuje bohatě profilovaná korunní římsa. Okna jsou
dvoukřídlá, členěna na šest tabulek.
Detail rizalitu na zadní straně zámku
Jelení trofej
Stejně jsou řešeny i tříosé boční fasády a také zahradní průčelí, které je ve středu
rozděleno předsazeným rizalitem s trojúhelníkovým štítem, v němž je umístěna jelení trofej.
Rizalit má v přízemí vstup se schodištěm. Osazeny jsou dvoukřídlé dvojité dveře (vnější
křídla jsou novodobá a vnitřní, s prosklenými výplněmi, dosud původní).
Fasáda v přízemí rizalitu je hladká, okna mají stejný tvar a členění jako na zbylých
částech fasád. V prvním patře je do střední osy situován balkon nesený čtveřicí volutových
konzol, ozdobených motivy akantových listů. Litinové zábradlí má stejný tvar, jako u
vstupního portiku. Balkónové dveře jdou dvojité (vnější dvoukřídlá novodobá, vnitřní
původní). V patře rizalitu není vedena průběžná parapetní římsa, okna mají jen ploché pásové
šambrány. Na levém bočním průčelí zámku je boční vstup s jednoramenným schodištěm
obloženým pískovcovými deskami. Na dvojitými dvoukřídlými dveřmi je umístěná stříška
z vlnitých laminátových ploten nesených kovovou konstrukcí. Na pravém bočním průčelí je
pak umístěn podúrovňový vchod do suterénu zámku s otevřeným schodištěm.
Detail volutových konzol
Vstup na levém bočním průčelí
Zadní průčelí zámku
Přízemí
Interiér přízemí je řešen jako podélný trojtrakt se středním chodbovým traktem. Tato
dispozice je užita ve všech podlažích objektu. Celé přízemí má klenuté stropy. V obytných
prostorách jsou užity klášterní klenby z větší části s dekorativní výmalbou a zbylé části mají
většinou nízké segmentové klenby.
V centrální části je umístěna vstupní hala navazující na čelní portikus a hlavní schodiště.
Segmentovou klenbu přední části zdobí jednoduchá modrošedá malba členící její plochu na tři
čtvercová pole, v jejichž středu jsou umístěny malované kruhové terče s háky k zavěšení
osvětlovacích těles lemované jemným vegetabilním ornamentem, užitým dále v nárožích
výplní.
Nástropní malby ve vstupní hale
Naproti hlavního vstupu haly je situován vstup do středního sálu zahradního traktu, na
který v pravé i levé části navazují dva menší sály. Klenba středního sálu (prostora č. 2) je
opatřena dekorativní výmalbou. Ve vrcholu klenby je umístěna malovaná zlatá rozeta
lemovaná bohatou vegetabilní arabeskou. Střední motiv je umístěn do kruhové výplně z níž
v hranách klenby vybíhají pásky, dělící celou kompozici na čtyři části, vroubené jemnými
bordurami. Všechna čtyři pole mají výzdobu s kruhovými ovocnými zátišími, s mušlemi ,
akantovými rozvilinami a motivy stylizovaných labutí. Celá kompozice je provedena
v tlumené pastelové barevnosti.
Dekorativní výmalba klenby středního sálu
Sousední prostora (č.3) napravo od centrálního sálu má klenutý strop lemovaný
malovanou římsou. V nárožích jsou umístěny rokajové motivy a květinová zátiší. Ve vrcholu
je do křížové kompozice sestavena do čtveřice dalších květinových zátiší s centrální rozetou a
úponkovými arabeskami. Ve zdi je vyhloubena široká segmentovaným obloukem zaklenutá
nika.
Malba v prostoře č.3
Detail
Nárožní místnost (č.4) pravé půle zahradního traktu má malovanou klenbu v odstínech
blankytné modře a akcenty růžovo-červené a šedo-zelené. V nárožích jsou umístěny ronda
s květinovými zátišími a ve vrcholu zlatá rozeta na modrém pozadí zakomponovaná v jemné
arabesce. V nárožích jsou užity motivy klásků a ornamentálních květů.
Strop místnosti č. 4
Rondo s květinovým zátiším
V protější části zahradního traktu je malbou ozdobena pouze klenba místnosti č. 9,
sousedící s centrálním sálem, v nárožní prostoře č. 10 je výmalba patrně přelíčena. Malba
klenby prostory č. 9 je tvořena pěti do kříže sestavenými rozetami provedenými v hnědookrové barevnosti. Rozety jsou spojeny šedomodrými pásky, lemovanými ještě červenými
vlnkami. Zdá se, že původní kompozice byla částečně zabílena. V místnosti jsou zachována
původní hnědě glazovaná kachlová kamna.
Místnost č. 9
Detail rozety
Kachlová kamna v místnosti č. 9
Detail horní části
Další malovaný strop je v rohové místnosti předního traktu napravo od schodiště
(prostora č. 6). Na bohatou ilusivní římsu navazují lunety s motivem dvojice labutí a vázy
s květinami. Uprostřed je umístěn modrobílý motiv rozety v bohaté akantové rozvilině.
Malovaný strop v prostoře č. 6
Rozeta v akantové rozvilině, detail
Lunety s motivem labutí a vázy s květinami
Malbou je rovněž zdobená necková klenba nevelké místnosti č. 5 ve středním traktu,
která spojuje rohové prostory č. 6 a č. 4. Patu klenby obíhá ilusivní římsa vroubená nahoře
zeleno-růžovou páskou, z níž vyrůstají trojúhelné ornamentální kompozice s modrozelenými
lístečkovými arabeskami. Ve středu je kruhová rozeta začleněna do kosočtverečného útvaru
s rozvilinovými arabeskami. Na tuto prostoru navazuje krátká chodbička 5a, která pokračuje
širší klenutou chodbou č. 8, propojenou s centrální halou č. 1. Místnost č. 7 napravo hlavního
schodiště má klenbu bez dekorace, je spojena s prostorou č. 6 v nároží předního traktu a
s chodbou č. 8 ve středním traktu.
Boční vstup v levé části budovy přízemí je
vyústěn do chodby (prostora č.11), zaklenuté
segmentovou klenbou, z níž je protilehlými
dvoukřídlými dveřmi přístupná rohová prostora č. 10
v zahradním traktu a prostora č. 12a – b, později
rozdělená příčkou v předním traktu. Z prostory č. 12b
je přístupná sousední, také později zdí přepažená
místnost č. 13a-c. Klášterní klenby prostor č. 12 i 13
jsou bez dekorativní výzdoby.
Popsanou chodbu č. 11 spojuje se vstupní
halou úzká chodba č. 14 se segmentovou valenou
klenbou. Zní je dále přístup na vedlejší schodiště a
vstup do prostory č. 13b.
Vedlejší schodiště
První patro
Hlavní schodiště je dvouramenné, vyústěno do schodišťové haly v prvním patře, od
níž je odděleno prosklenou dřevěnou stěnou. Horní schodišťové rameno je opatřeno litinovým
zábradlím. Ve středu plochého stropu nad schodištěm je umístěna rozměrná rozeta. Celá
malba je řešena v šedo-modro-bílé.
Detail rozety nad schodištěm
Hlavní schodiště
Obdobně byl zřejmě vyzdoben i strop schodišťové haly (prostora č. 20), kde je však
původní výmalba zčásti
zalíčena. Zachovány jsou pouze motivy v kosočtverečném vegetabilním rámování. Dlažba
haly je dosud původní, z čtvercových keramických desek.
Detail malby nad schodištěm
Zbytek malby ve schodišťové hale
V patře jsou všechny stropy ploché, rozvržení místností navazuje na přízemí.V zadním
traktu je rovněž pět propojených místností,dnes je však tento systém porušen pozdějším
zazděním dveří mezi centrálním sálem č. 21 a prostorou č. 23 a novým probouráním průchodu
mezi místností č.22 (jsou zde zachována kachlová kamna), nalevo sálu, a prostorou č. 31.
Malované stropy zůstaly zachovány pouze v místnostech č. 21, 23 a 24.
Strop hlavního sálu lemuje bordura s akantovými motivy, do které je vepsán ovál
zdobený rokajovými a akantovými prvky. V nárožích jsou umístěny kartuše s erby. Ilusivní
oválné zrcadlo je provedeno v šedo-okrové
barevnosti, erby jsou pestře barevné.
Bordura s motivem akantových listů
Erby Pauspertů a de Navarrů
Detail
Dekorativní výmalba sousední prostory č. 23 je provedena v šedo-okrové barevnosti.
Středová rozeta je umístěna v kruhu s červeným pozadím, který je dále položen ve větším
kruhu akantových lístků. Okolo jsou zobrazeny motivy mušlí v akantových rozvilinách a
v nárožích vnitřního malovaného rámu jsou hrozny.
Výzdoba stropu prostory č. 24 je
rozdělena na tři
pole, do středního je vepsán
kruh s vroubkovaným okrajem, ve kterém po
straně probíhá ornamentální pás
vnitřní
s růžovými stuhovými motivy, doplněnými
modrou kresbou. V obdobném stylu je také
středová rozeta, provedená v zelenomodré a
zlatokovové a doplněná bohatým lineárním
oblemováním. V nárožích středního pole jsou
květinová zátiší v akantových rozvilinách.
V krajních polích jsou páskové ornamenty.
Bordura stropu je zdobena motivem vinných
úponků a stylizovanými rozetami.
Detail květinového zátiší
Strop prostory č. 24
Bordura s motivem vinných úponků
Rohová místnost č. 34 byla zřejmě původně rozdělena prosklenou dřevěnou příčkou.
Nárožní prostora č. 25 je propojena se sousední prostorou č. 24 a s menší místností č. 26 vedle
schodiště. Chodba č. 27 ve středním traktu, přístupná ze
schodišťové haly, tvoří spojnici mezi místnostmi č. 23, 24, a
26. V místnosti č. 25 jsou zachována kachlová kamna.
Z haly je přístupná chodba č.28a – b ve středním traktu levé
části patra, nově rozdělená na dvě části. Zadní část chodby,
do níž je vyústěno vedlejší schodiště z přízemí zpřístupňuje
byt sestávající z předsíně č. 29 ve středním traktu odkud je
přístupný pokoj č. 30 v zadním traktu a pokoj č. 32
s kuchyní č. 33 v předním traktu, kde se dále nalézá
pozdějším přepažením vzniklé příslušenství bytu 34a– c.
Zbylou část předního traktu zabírají záchodky někdejší
školy, přístupné z chodby č. 28 a ze schodišťové haly.
Kachlová kamna z místnosti č. 25
Suterén
Objekt je, kromě plochy vstupní haly a portiku, v celém rozsahu půdorysu podsklepen.
Dispozice suterénu odpovídá rozvržení přízemí. Přístup je schodišťovým ramenem
situovaným pod hlavní schodiště, dále vedlejším schodištěm z chodby č. 14 a zvenčí vnějším
vchodem z pravého bočního průčelí. Zaklenutí tvoří systém segmentových kleneb.
ZÁMECKÁ ZAHRADA
Zámecká zahrada o rozloze 1,9428 ha se nachází na J okraji obce v nadmořské výšce cca 200
m.n.m. Západní hranici tvoří místní komunikace Citov - Tovačov, jižní a východní
zemědělské pozemky a severní sad s rodinnou zástavbou.
Park byl založen již v 60. letech 18. století, v první polovině 19. století byl Pausperty
přetvořen v přírodně krajinářský park.
SOCHA DÍVKY
Před hlavním průčelím zámku na zděném soklu ladně sedí dívka - víla. Má obnaženou
pravou nohu a horní část těla. Obličej jí lemují dlouhé rozevláté vlasy. Na hlavě má věnec
z vavřínových ratolestí. Ruce má pokrčeny ve výrazném gestu, hlavu nakloněnou napravo a
pohled upřený na trpaslíka s vousem. Romantizující socha pochází z konce 19.století, má
mytologický námět. Je vyrobena z dusaného betonu. Zrestaurována byla roku 1995.
Socha dívky
Detail trpaslíka
POUŽITÁ LITERATURA
Evidenční listy nemovité kulturní památky - zámek v Citově 1963
Dokumentace o restaurování nástropních maleb 1989 a 1990
Stavebně historický průzkum - plány zámku 1999