rydlo vzor konec

Transkript

rydlo vzor konec
2001
Z OBSAHU
Krátké zprávy
Zemìdìlská praxe
Poradenství
Poznatky ze svìta
Životní prostøedí
Lidská výživa
Zahradnictví
Kyselina mléèná
v pitné vodì mùže
snižovat kontaminaci
jateèné drùbeže
1
4
7
9
23
25
29
zemìdìlské
aktuality
ze svìta
Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací,
Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected],
v elektronické podobì pouze jako soubor PDF.
Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè
Podle sdìlení pracovníka amerického ministerstva zemìdìlství mùže
dodání kyseliny mléèné do pitné vody brojlerùm bezprostøednì pøed
porážkou pomoci snížit kontaminaci jateèných tìl bakteriemi Salmonella a Campylobacter. Nìkolik studií ukázalo, že mùže být prospìšné. doplòovat ptákùm do pitné vody kyselinu mléènou bìhem
pøedporážkového období, kdy se pøestává krmit. Když byli zkoumáni ptáci bezprostøednì pøed porážkou a jateèné splachy po porážce
ptákù pøed mrazicím procesem, ukázalo se, že výskyt Salmonelly
byl snížen o 50 % a výskyt Campylobactera o 14,7 %. Aèkoliv tato
technika bakterie úplnì nevylouèila, mùže se stát levným nástrojem pøi snižování kontaminace tìmito organismy bìhem jateèného
procesu.
Poultry Digest, 59, 2000, è. 3, s. 6
Ochrana telat proti
rotavirovým infekcím
Krátké
zprávy
Rotavirus je infekèní pøíèina prùjmu, objevujícího se typicky u telat do dvou týdnù vìku. Tím, že se novorozeným telatùm poskytne
jednoduché krmení - kolostrum od matek vakcinovaných proti rotaviru, je možno ochránit je proti rotavirovým infekcím v prvních
dvou týdnech života. Výzkum britského Institutu pro zdraví zvíøat
(Institute for Animal Health, Compton, Berks) zjistil , že krmná
dávka dvou litrù kolostra od krav, které byly preventivnì dennì
vakcinované proti rotaviru v období stání na sucho, by mohla pomoci imunitnímu systému telat v ochranì proti rotaviru. Experiment ukázal, že telata mladší než 12 hodin, kterým byly poskytovány dva litry kolostra od vakcinovaných krav, mìla zvýšenou hladinu protilátek.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 3 , s . 3 8
Pøíèiny acidózy
u jateèného skotu
( Vo )
( Vo )
Acidóza skotu se stala významnou metabolickou poruchou, protože výkrm skotu se vyvinul v intenzivnì øízený systém využívající
obilí jako primární zdroj energie. Acidóza bachoru vzniká, když je
zkonzumované množství jádra pøíliš velké nebo když skot pøijímá
nadbytek jádra (škrobu) nebo jednodušších cukrù v krátkém èasovém období. Mikrobiologická fermentace obilí probìhne pøíliš rychle
a rychlá produkce a absorpce organických kyselin a endotoxinù
z bachoru zpùsobí, že se bachor stane acidotickým. Acidóza není
jedna porucha, ale stupòovité kontinuum rozdìlené do akutních nebo
subakutních stavù. Akutní acidóza je èasto neléèitelná, protože poškození trávicího traktu je nezvratné, nebo dochází k úmrtí. Subakutní acidóza se ve výkrmovém období objevuje èastìji, ale je obtížnìji rozpoznatelná. Hlavní reakce pozorované u zvíøat, trpících
subakutní acidózou, je snížený a nepravidelný pøíjem krmiva, který se promítá ve snížených prùmìrných denních pøírùstcích a snížené úèinnosti krmiva. Podle odborníka z univerzity v Nebrasce
jsou druh a množství jádra, metoda zpracování obilí, krmná aditiva, množství objemového krmiva a zpùsob krmení nìkteré z èinitelù, které ovlivòují subakutní acidózu.
Feedstuffs, 72, 2000, è. 34, pøíloha – s. 1
( Vo )
Nosnice speciálnì
vyšlechtìná pro chovy
bez klecí
Krátké
zprávy
Evropský trh rychle pøechází smìrem k volnému chovu a jiným systémùm managementu produkce vajec bez klecového chovu nosnic.
To donutilo nìmeckou spoleènost pro chov nosnic Lohmann Tier
Zucht (LTZ), aby intenzifikovala svùj chovný program a marketinkové aktivity v tomto smìru. Hlavní genetik spoleènosti Lohmann øekl
na výroèním mezinárodním mítinku o líhòaøství, že tento trh vyžaduje nosnici se specifickými charakteristikami. Díky získání nosnic
linie Meister Hybrid získala spoleènost nové odchylky nosnice, které
mohly být využity pro tento cíl. Kombinováním charakteristik ptákù
Meister Hybrid a nosnic spoleènosti Lohmann byla vytvoøena nová
varieta – Lohmann Tradition. Tato hnìdá nosnice je pøizpùsobivá,
neprojevuje kanibalismus, má stabilní opeøení a produkuje vejce
s nadprùmìrnou hmotností (65–66,5 g). Snáší 320–330 vajec bìhem
období 14 mìsícù a její míra pøežití bìhem chovu je 97–98 % a bìhem
snášky 94–96 %.
Wo r l d Po u l t r y, 1 6 , 2 0 0 0 , è . 7 , s . 6
Pøíèina abscesù
chodidla u dojnic
Když opotøebení paznehtu pøedstihne jeho rùst, má to èasto za výsledek tenkou rohovinu chodidla a jeho abscesy. Tento stav se velmi
èasto objevuje u jalovic, mùže se ale vyskytovat u zvíøat všech vìkových kategorií. Veterináø z floridské univerzity radí, kterým skuteènostem má chovatel dojnic vìnovat pozornost, aby mohl urèit pøíèiny vzniku abscesù chodidla ve svém stádu. Jsou to: dramatická zmìna v krmení v pøedešlém mìsíci, která vedla k laminitidì a následnému abscesu, abrazivní podlahy, napø. nový beton, pøílišná vlhkost
a zneèištìní podlah, která zpùsobuje mìkkost paznehtù zvíøat, pøílišné zastøižení paznehtu a oblasti chodidla, zvíøata, která jsou temperamentnìjší a pohyblivìjší, napøíklad jalovice, jalovice umístìné
ve skupinách se staršími zvíøaty ve stísnìných podmínkách.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 7, s. 10
Nový zpùsob léèení
digitální der matitidy
skotu
( Vo )
Digitální dermatitis je jedna z nejvýznamnìjších pøíèin kulhavosti
u ustájeného dojeného skotu. Etiologie stavu není zatím zcela jasná,
aèkoli evidence údajù naznaèuje, že významným faktorem je infekce
mikroorganismem Treponema sp. Britští výzkumní pracovníci zkoumali úèinnost ošetøení nohou koupelemi obsahujícími antibiotikum
erytromycin. Léèeno bylo 111 krav ze šesti pøirozenì infikovaných
stád. 55 postižených kusù skotu ošetøovaných od zaèátku pokusu
ukázalo po ètyøech dnech snížení výpotku, zmírnìní rudnutí, hnisání a pøíznakù bolesti ve srovnání s neošetøeným skotem. Poté zaèal
podobný postup s dosud neošetøovanými kusy skotu. Po dalších sedmi dnech léèení neexistoval žádný významný rozdíl v intenzitì postižení mezi obìma skupinami. Na základì pokusù autoøi uèinili závìr,
že koupele nohou erytromycinem jsou bezpeèným a úèinným ošetøením digitální dermatitidy.
Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 4 7 , 2 0 0 0 , è . 1 8 , s . 4 9 7
Optimální množství tuku
v kr mných dávkách
vysokoprodukèních
dojnic
( Vo )
( Vo )
Podle konzultanta pro výživu dojnic kalifornské spoleènosti Acampo
se doporuèuje doplòovat tuk do vìtšiny krmných dávek vysokoprodukèních dojnic (napøíklad pro holštýnské dojnice produkující více
než 40,5–43 kg mléka a pro jerseyské dojnice produkující více než
25–27 kg mléka). Tuk pøidávaný do krmných dávek vysokoprodukèních dojnic zvyšuje úèinnost produkce mléka a dojivost. Pro maximalizaci hospodárnosti vysoké produkce je dùležitìjší píce vysoké
kvality než pøidávaný tuk. Ale v pøípadì, kdy musí být zkrmována
píce nízké kvality, je nezbytné doplòovat limitované množství tuku
ve vìtším rozsahu, než když je zkrmována píce vysoké kvality. Obecnì je jadrné krmivo levnìjším zdrojem energie než tuky, ale množství
produkovaného mléka je omezeno množstvím škrobu, které mùže být
bez rizika zkrmováno. Tuky pøimíchané do krmné dávky by mìly
tvoøit maximálnì asi 2,5 %. Nad touto úrovní je bezpeènìjší užívat
bypassové tuky. Celkové množství tuku v krmné dávce by nemìlo
pøesáhnout maximální množství 7 %.
Feedstuffs, 72, 2000, è. 42, pøíloha – s. 3
( Vo )
Význam betainu
pøi léèení kokcidiózy
drùbeže
Krátké
zprávy
Betain je pøirozenì vyskytující se složka, pøítomná ve vìtšinì organismù, která jako krmný doplnìk nabízí rùzné výhody. Odborníci na
výživu zmiòují zejména jeho úlohu v šetøení methioninu jako donoru metylové skupiny a jeho funkci jako osmoprotektantu. Nedávné
pokusy sponzorované spoleèností Finnfeeds International, dodavatelem krmného betainu a enzymù, ukazují, že vlastnosti betainu jako
osmoprotektantu mohou pomoci snižovat nìkteré z negativních dopadù kokcidiózy, která podle údajù spoleènosti zpùsobuje více než
10 % ztrát v celém svìtovém drùbežáøském prùmyslu. Parazit
zpùsobující kokcidiózu (Eimeria spp.) napadá buòky, které vystýlají
støeva ptákù a to má za následek sníženou absorpci živin a nerovnováhu vodního režimu v tìle. K likvidaci kokcidiózy jsou dosud používána chemická kokcidiostatika, avšak spoleènost Finnfeeds International upozoròuje, že tento zpùsob léèení mùže zvyšovat osmotický
stres u ptákù. Výhoda použití doplòkù betainu pøi kokcidiálních infekcích je ta, že pomùže vyhnout se osmotickému stresu zpùsobenému kokcidiózou a jejím léèením, zlepší retenci vody a konverzi krmiva ptákù.
Feed International, 21, 2000, è. 10, s. 36
Ameriètí školáci pijí více
mléka
Podle nedávného pøehledu vypracovaného pro americkou organizaci
Dairy Management Inc. více amerických dìtí pije mléko. V roce 1998
konzumovalo mléko jako nápoj 82 % dìtí mezi 6. a 11. rokem vìku
prùmìrnì 7,8krát za týden. V roce 1999 došlo ke zvýšení konzumace
– mléko jako nápoj konzumovalo 86 % dìtí mezi 6. a 11. rokem vìku
prùmìrnì 8krát za týden. Obdobnì v roce 1998 konzumovalo mléko
jako nápoj 78 % teenagerù prùmìrnì 8,7krát za týden. V roce 1999
konzumovalo mléko jako nápoj již 83 % teenagerù prùmìrnì 9,3krát
za týden. Organizace National Dairy Council pøesvìdèuje prostøednictvím marketinkového úsilí a výchovných programù pro školy více
dìtí, aby vyžadovaly mléko èastìji.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 124
Spoleènost AviGenics
bude klonovat kuøata
( Vo )
Spoleènost AviGenics oznámila, že obdržela od NIST (U.S.Department
of Commerce´s National Institue of Standards & Technology) grant
ve výši 2 mil. USD a shromáždila tak více než 10 mil. USD na vývoj
postupu klonování drùbeže; má v úmyslu vytvoøit základ pro výrobu
biofarmak.
Program pøenosu jádra spoleènosti AviGenics bude využit pro klonování drùbeže, pøedevším za úèelem získání kuøat se zlepšenou užitkovostí a pro vytvoøení technologie produkce biofarmak
Na rozdíl od savcù nebylo klonování u drùbeže zatím realizované
vzhledem k tomu, že nìkteré kroky pøi klonování savcù nebyly
u ptákù použitelné. Spoleènost AviGenics vyvinula novou technologii, která mùže odstartovat klonování u drùbeže.
Aplikace klonování drùbeže skýtá znaèné možnosti od množení zvíøat s nejlepšími vlastnostmi, jako je konverze krmiva a odolnost proti
nemocem, až po zachování ohrožených druhù a rychlou a úèinnou
produkci léèiv v dostateèném množství transgenními zvíøaty.
Feedstuffs, 72, 2000, è. 45, s. 7
ProdiGene mùže vyrábìt
orální vakcíny
( Vo )
(Sch)
Spoleènost ProdiGene (Texas) oznámila 24. øíjna 2000, že dostala patent na výrobu orálních vakcín pomocí rostlin; vakcíny budou sloužit k imunizaci lidí a zvíøat proti virovým onemocnìním.
Patentovaný systém umožní, podle výkonného pøedsedy spoleènosti,
výrobu farmaceutických výrobkù pro lidskou i zvíøecí spotøebu
v rostlinách. Oèekává se, že orální vakcíny významnì sníží jak výrobní náklady, tak náklady pøi aplikaci. Možnost vakcinovat velké
množství zvíøat bez individuální manipulace s nimi bude ménì nákladné a pro zvíøata ménì stresující
Veterináø z univerzity v Texasu, dr. Ian Tizard øekl, že výroba jedlých vakcín bude znamenat revoluci v prùmyslové výrobì vakcín pro
zvíøata.
Výrobní postup využívá biotechnologie a zahrnuje vnesení genù
z virù do genomu rostlin, které stimulují k produkci antigenu proti specifickým nemocím. Geneticky obohacené rostliny mohou být užity
!
Krátké
zprávy
jako imunizaèní krmivo pro zvíøata nebo aplikovány do potravin pro
lidi.
Výrobní postupy byly prozkoušeny na kukuøici a podle spoleènosti
jsou použitelné i u dalších plodin. Patent se týká jak pøímé spotøeby
rostlinných frakcí s obsahem vakcín, tak extrahovaných a èištìných
vakcín z rostlin.
Feedstuffs, 7 2, è. 45, s. 4
Inzulín zlepšuje
plodnost krav
Ukazuje se, že úprava hladiny inzulínu v krvi dojnic by mohla zlepšit plodnost krav. Podle odborníkù z univerzity v Nottinghamu
a z výzkumného ústavu v Roslin krávy, které ztrácejí kondici, vykazují nižší hladinu inzulínu. Provedená studie ukazuje rozdíly
v reprodukèní užitkovosti krav krmených dávkou podporující produkci inzulínu nebo naopak dávkou snižující hladinu inzulínu v krvi
dojnic. U vysoce užitkových dojnic krmených dávkou snižující hladinu inzulínu došlo u 5 z 10 k ovulaci bìhem 50 dnù po otelení a pøi
krmení dávkou podporující hladinu inzulínu v krvi ovulovalo 8 krav
z deseti bìhem 50 dní po otelení.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 5 , s . 3 8
Britský zahradnický
výzkum odmítá testy
na GM
Mezinárodní banka
semen
Zemìdìlská
praxe
Objem ztrát pùdy zpùsobených vodní erozí stále roste
a tento proces zastavit neb u d e s n a d n é.
(Sch)
Odpor veøejného mínìní ke geneticky modifikovaným rostlinám poškozuje zahradnický výzkum. Tento svùj názor vyslovil prof. Michael
Wilson a souèasné ovzduší v oblasti výzkumu oznaèil jako „Luddite
time“, což je totéž, jako rozbíjení prvních továrních strojù v 18. stol.
Pod tlakem „nepodložené“ a „nevìdecké“ tiskové kampanì dojde totiž
k uzavøení okolí pracovištì HRI v Severním Yorkshiru. Celou kampaò pociuje jako nepodložené poškození renomované instituce, jakou
je HRI (Horticultural Research Institute).
Podle prof. Wilsona znamená tento druh biotechnologií ekonomický
i ekologický pokrok. Jako pøíklad uvedl genetický experiment s chryzantémou, která získala kompaktní a uniformní vzrùst a mimoto
díky jejím novým vlastnostem odpadá použití hormonu jako rùstového regulátoru. Díky geneticky získané rezistenci rostlin k chorobám
a škùdcùm zmizí potøeba používat chemické postøiky se všemi dùsledky vèetnì erozních vlivù, což znamená pro životní prostøedí vìtší riziko než genové modifikace. M. Wilson považuje genové inženýrství za skuteènì bezpeèné a nesmírnì dùležité pro budoucnost.
H o r t i c u l t u r e We e k , 2 6 , 2 0 0 0 , è . 4 3 , s . 6
(AŽ)
Známá britská botanická zahrada Royal Kew Garden nyní otevírá
„Semennou banku milénia“. Tzv. Archa Noemova, jejímž cílem je zachovat pro budoucnost a pøed vymizením zachránit ohrožené druhy
rostlin, sestává z laboratoøí, knihovny a prostor pro výstavy a semináøe. Její vybudování v jihoamerickém Wakehurst Place, poboèce Kew
Garden, stálo 80 mil. GBP. Speciální metody skladování umožní udržet vìtšinu semen v živém stavu pøes 200 let. Tìžištìm mezinárodního programu, na nìmž se podílí øada zemí, jsou pøedevším suché
oblasti zemìkoule, kde je flóra nejvíce ohrožena zmìnami prostøedí.
Do r. 2010 se tu mají soustøedit tisíce druhù. Na národní úrovni je
cílem Velké Británie sebrat a konzervovat semena všech domácích
rostlin.
Der Gar tenbau, 2000, è. 24, s. 4–5
Ztráty pùdy zpùsobené
vodní erozí
(Sch)
(EP)
Pedoložka ADAS (GB) Sheila Royle se zabývá základními otázkami
tohoto jevu, který ohrožuje stav pùdy ve vìtšinì zemí s vyspìlým
zemìdìlstvím. Jako bìžné pøíklady uvádí odplavení seového lože nebo
erozní rýhy tak hluboké, že do nich nelze dosáhnout kultivaèním
náøadím ani postøiky. Nìkdy jsou poškození mnohem závažnìjší.
Objem ztrát pùdy z erodovaných pozemkù je mnohem vìtší, než by
se na první pohled zdálo. Tak napø. odplavení povrchové vrstvièky
pùdy o výšce 1 mm z plochy 1 ha pøedstavuje hmotnost 11 až 15 t
zeminy. Spolu s povrchovou vrstvou ornice, bohatou na dostupné
živiny a organickou hmotu, mohou být odplavována i semena plodin
a pesticidy.
Nejnápadnìji se ztráty projevují právì na úpatí svažitých erodovaných pozemkù, kde je pùda unášena a ukládána podél cesty nebo
"
Zemìdìlská
praxe
sousedního pozemku. Jako ménì obvyklý jev oznaèuje autorka vytváøení vodních suspenzí z jemných pùdních èástic a jejich smyv do
potokù a øek. Tyto roztoky obsahují obvykle dusík, fosfor a pesticidy a mohou zpùsobit významné škody na životním prostøedí.
K pùdní erozi dochází za pøedpokladu, že srážková nebo závlahová
voda má dostatek síly k odplavení jemných pùdních èástic, a že srážky nebo závlahová voda dopadají v množství, které pøesahuje vsakovací schopnost pùdy. Nejhùøe odolávají erozivnímu pùsobení vody
pùdy se slabou soudržností drobtù, jež jsou dopadajícími kapkami
silnì narušovány a následnì odnášeny za souèasného vzniku erozních rýh. Nejdramatiètìji se eroze projevuje obvykle na strmých svazích, kde dochází ke vzniku hlubokých struh a výmolù. I když ke
znaèným ztrátám èasto dojde i na svazích pomìrnì mírných, jsou-li
dlouhé a nepøerušené mezí nebo jinou pøírodní pøekážkou.
V posledních letech se rozsah pùdní eroze významnì zvýšil, což se
pøièítá následujícím pøíèinám:
• snížení ploch pod trvalými trávními porosty,
• snížení obsahu organické hmoty v pùdì,
• zvìtšení ploch pozemkù,
• seové lože se dùkladnìji zpracovává, takže je pak všeobecnì náchylnìjší k pùsobení erozních vlivù,
• sklizòová technika vyžaduje smìrování øádkù plodin po svahu, nikoliv po vrstevnicích,
• kolejové øádky soustøeïují odtokovou vodu, a to èasto nastartuje
vznik erozních rýh.
Porosty cukrovky jsou nejvíce ohroženy od dubna do èervna, dokud
nedojde k dokonalému zakoøenìní rostlin a zapojení porostu. Avšak
silnì uježdìný a kolejemi zbrázdìný povrch po sklizni je opìt velmi
zranitelný. Pokud se øepné skrojky spásají ovcemi, povrch pùdy se
dále rozruší a ušlape, takže se zvýší odtok a odtékající voda unáší
nejen èásteèky pùdy, ale také trus a moè, a tak se opìt zvyšuje riziko
zneèistìní vodních tokù. K zesílení erozní èinnosti vody pøispívá
zaøazení ozimé obiloviny po cukrovce. Pozdì zasetý ozim nestihne
vytvoøit pøed zimou potøebný pùdní pokryv.
Velice problematická je pøemìna tradièních luèních pùd, tvoøících
pobøežní porosty vodních tokù, na ornou pùdu. Øíèní záplavy jsou
schopny odnést v krátké dobì obrovské množství ornice, jejíž tvorba pøirozeným pùdotvorným procesem trvá desítky let.
Existuje celá øada úèinných opatøení, kterými lze riziku pùdní eroze
zabránit. Èasto staèí jen malá zmìna pìstitelského nebo kultivaèního postupu. V nìkterých pøípadech je nutno pøikroèit ke komplikovanìjším a nároènìjším opatøením, jako je zmìna polohy mezí, vysazení živých plotù, ochrana vodního toku vytvoøením travnatých
ochranných stupòù nebo pøevodem nejohroženìjších pozemkù z orné
pùdy do fondu trvalých trávních porostù nebo do lesní pùdy. Autorka navrhuje nìkolik základních typù protierozních opatøení.
Pøedevším je to regulace odtoku, resp. dùsledná kontrola veškerého
vodního režimu každého hospodáøství. Veškerý odtok z budov, zpevnìných ploch, cest a kolejových tras je nutno efektivnì odvádìt do
pøíkopù a drénù, aby se zabránilo nadmìrnému protékání odtokové
vody po pozemcích. Na delších svazích doporuèuje vybudování odvodòovacích pøíkopù ve vrstevnicovém smìru jako pøekážky proudící vodì. Nad horním bøehem pøíkopu se doporuèuje vytvoøení nìkolik metrù širokého stupnì osetého trávou, který tvoøí pøirozený filtr
k zachycování unášených sedimentù a ochranu bøehu pøíkopu pøed
narušením. Kde si to stav pozemkù vyžaduje, mìla by se položit podzemní drenáž, nejlépe z flexibilního potrubí. Nutno pak také vìnovat zvláštní pozornost odstraòování usazenin z drenážních recipientù.
Nebezpeèí eroze lze snížit volbou kultivaèních zásahù, a to pøedevším jejich naèasováním tak, aby pokud možno nedošlo ke zhutnìní
povrchové nebo kterékoliv jiné vrstvy ornice èi podornièí. Dojde-li
ke zhutnìní, je vždy nutno volbou nejvhodnìjší operace tuto závadu
odstranit. V nìkterých pøípadech na lehèích pùdách, kde si stav pozemku pøímo nevyžaduje orbu, lze zvolit pøímý výsev. Dobré výsledky bývají dosaženy pøi pøímém výsevu cukrovky do mulèovaného
strništì obilovin. Je-li pùda v takovém fyzikálním stavu, že je orba
#
Zemìdìlská
praxe
pluhem nezbytná, doporuèuje se po orbì pluhem pouze utužit brázdy
válcem a poté vysévat. Vzhledem k tomu, že nejvíce je erozí ohrožená pùda bez pokryvu, mìlo by se dùslednì dbát na to, aby byl rostlinný pokryv na pozemku ponechán co nejdéle. Tuto funkci plní i strništì obilovin s pokryvem øezanky, popø. jinými posklizòovými zbytky.
Nemenší význam má organizace porostu, kdy by se mìl dodržovat
smìr øádkù po vrstevnicích. To ovšem v podmínkách Velké Británie
nelze vždy dobøe dodržet, jelikož sklizòová technika je obvykle schopna dobøe fungovat jen ve smìru svahu.
Využívá-li se pøi pìstování plodin závlaha, mìla by se volit technologie, kterou se voda na pozemek aplikuje co nejšetrnìjším zpùsobem.
Rovnìž nezbytné je pøizpùsobení závlahové dávky konkrétním pùdním podmínkám tak, aby nedocházelo k proudìní vody po povrchu
a následné erozi.
B r i t i s h S u g a r B e e t R e v i e w, 6 8 , 2 0 0 0 , è . 7 , s . 3 0 – 3 4
Vliv klimatu a obsahu
ligninu na tvorbu
a velikost pùdních èástic
v pùdách pod TTP
Proces pøemìny pùdního organického uhlíku (SOC) na
TTP mùže být vyjádøen
jako funkce klimatu, obsahu ligninu v rostlinách,
textury a kineticky stanovené zásoby uhlíku.
Vejce s vysokým
obsahem omega 3
Irská Asociace výrobcù vajec od nosnic z volného
c h o v u ( I F R E PA ) p r o d u ku j e
také vejce bohatá na omeg a 3 m a s t n é k y s e l i n y. Ve j ce získala od komise pro
potraviny Board Bia oznaèení „healthy heart“.
(AŽ)
Touto problematikou se zabývali spoleènì nìmeètí a ameriètí autoøi
ve studii zamìøené na výzkum vlivu klimatu na dynamiku ligninu
ve velikostních frakcích pùdních èástic. Pùdní vzorky byly odebírány z hloubky 10 cm z 18 stanoviš na pøirozených luèních porostech
s odlišnými teplotními a srážkovými charakteristikami od Central
Saskatoon v Kanadì po jižní Texas. Èím menší byla velikost pùdních èástic, tím menší byla jejich koncentrace ligninových fenolových derivátù, a to od 72 g . kg –1 SOC (pùdní organický dusík)
v hrubozrnných písèitých pùdních frakcích až na 12 g . kg–1 SOC
v jílovitých pùdních frakcích. Pokus dokázal, že intenzita rozkladu
ligninu se snižovala úmìrnì se stoupající prùmìrnou roèní teplotou
stanovištì.
Soil Science Society of Amarica Journal, 63, 1999, è. 5, s, 1222–1228
(AŽ)
Board Bia ještì pøed tím, než se Mega Egg (tak se nová vejce jmenují) stala souèástí systému výroby vajec se zaruèenou kvalitou (Quality Assured Eggs – QA scheme), provedla vlastní výzkum. Výzkum
byl zamìøen na vztah mezi výživou a srdeèními onemocnìními lidí
a na faktor, který podporuje snižování výskytu tìchto onemocnìní –
omega 3 polynenasycené tuky.
Výsledky mezinárodnì uznávaného výzkumu ukázaly, že pøídavek
správné kombinace olejù bohatých na omega 3 kyseliny do krmných
dávek nosnic zvyšoval obsah tìchto kyselin i v jejich vejcích. Cena
tuctu vajec s vysokým obsahem omega 3 – Mega Eggs je, v porovnání
s cenou za tucet vajec od nosnic z volného chovu, vyšší o 20–25
pencí.
Speciální krmivo pro nosnice produkující Mega Eggs obsahuje nìkterý z pøirozených zdrojù omega 3 kyselin, jako je rybí tuk (hlavní
zdroj), lnìný olej a pøípadnì v malém množství sójový olej. Kromì
tìchto speciálních složek obsahuje krmivo kukuøici, jeèmen a pšenici. Maximální hladina kyselin omega 3 ve vejcích se dosáhne po 3–4
týdnech aplikace speciální krmné dávky. Vejce Mega obsahují
250 mg omega 3 v jednom kusu, zatímco standardní vejce obsahují
50 mg omega 3.
American Medical Association uvedla, že zvýšení mìsíèního pøíjmu
omega 3 z 1,1 g na 5,5 g snížilo výskyt srdeèních onemocnìní o 50 %
a že denní spotøeba jednoho vejce s vysokým obsahem omega 3 dennì zásobí lidský organismus mìsíènì 5,5 g omega 3.
Krmné dávky nosnic produkujících vejce Mega Egg mají kromì vysokého obsahu omega 3 také vysoký (10násobný) obsah vitaminu E;
jeho obsah je zvýšený i ve vejcích. Jedno vejce Mega Egg poskytuje
tøetinu denní potøeby stopového prvku – selenu, významného pro
funkci štítné žlázy a imunitního systému.
Podstatou úspìchu je, aby koneèný produkt nebyl cítit rybinou nebo
nemìl jinak pozmìnìnou chu. Proto bylo množství použitých olejù
v krmivu peèlivì stanoveno, jejich oxidaci a vzniku rybího zápachu
se pøedchází pøídavkem vitaminu E. Jakmile byly na základì vìdeckého zkoumání pøesnì stanoveny krmné dávky pro nosnice, byla
v každé irské provincii urèena minimálnì jedna výrobna pro dodáv-
$
Poradenství
ku speciálních krmných smìsí pro èleny IFREPA. IFREPA má licenci
na recepturu krmných smìsí pro nosnice jak pro výrobu vajec
z volného chovu nosnic, tak pro produkci vajec bohatých na omega
3; receptury jsou tajné.
Ze sta výrobcù vajec sdružených v Irish Free Range Egg Producers
Association se asi 35 pøeorientovalo na produkci vajec s vysokým
obsahem omega 3. Odborníci pøedpovídají tìmto vejcím, která se již
ukazují i v Americe, Austrálii a z evropských zemí v Itálii, dlouhodobì optimistickou budoucnost.
Po u l t r y Wo r l d , 1 5 4 , 2 0 0 0 , è . 1 2 , s . 1 5
Státní poradce by mìl
infor movat a být
infor mován
Èeským zemìdìlcùm chybí informace všeho druhu
a právì to je hlavním cílem pùsobení státních poradcù.
1. Far máøský den
ve Velké Chyšce
(Sch)
Otázky, na které potøebuje farmáø získat odpovìï mají rùzný charakter. A jsou to legislativní otázky, vstup do EU, možnosti získání
finanèních prostøedkù od státu nebo napø. z programu SAPARD. Oèi
nelze zavírat ani pøed technologickým poradenstvím, to by ovšem
mìlo mít charakter vytváøení jakési „zpìtné vazby“ na trase zemìdìlský podnik – výzkumný ústav èi univerzita. Státní poradce je poslední šancí tìchto institucí, žíznících po informaci, co vlastnì ti zemìdìlci potøebují, jak máme formulovat výzkumné úkoly, abychom jim
pomohli? Je na poradci, aby byl dobrým pøekladatelem z „vìdeckého“
do „praktického“ jazyka každodenního života farmy èi zemìdìlského
podniku. I když média, mám na mysli odborné noviny, èasopisy
i rùzné internetové informaèní produkty, mají zemìdìlci k dispozici,
dávají stále pøednost spíše osobnímu kontaktu, což je pro státní poradenství velká šance a možnost navodit tolik potøebnou atmosféru
dùvìry, protože jak jinak by stát mohl dostat dùvìryhodné informace o tom, co se na polích a ve stájích opravdu dìje.
Jsem pøesvìdèen o tom, že státní poradce pro zemìdìlství by nemìl
vìnovat veškerou svou pozornost pouze intenzivnímu zemìdìlství.
Problematika extenzivního zemìdìlství a funkce zemìdìlce jako údržbáøe venkovského prostoru bude nabývat s našim pøibližováním
k EU stále vìtšího významu, pokud model „evropského zemìdìlství“
chceme brát vážnì.
Berme vážnì i „pionýry“ státního poradenství, kteøí ještì k dnešnímu dni nevìdí, zda stát bude stát o jejich služby i po vypršení roèního kontraktu. I státní poradci potøebují urèitou jistotu proto, aby ji
mohli garantovat svým klientùm z øad zemìdìlské veøejnosti i všeho
venkovského obyvatelstva.
Nová koncepce zemìdìlského poradenství a její dopady na podnikatelské subjekty v oblasti Pelhøimovska a Táborska byly náplní
1. Farmáøského dne poøádaného regionálním pracovištìm Výzkumného ústavu živoèišné výroby ve Velké Chyšce (okr. Pelhøimov) koncem listopadu 2000. K plné spokojenosti ètyøiceti zúèastnìných zástupcù z asi 20 zemìdìlských podnikù probìhla diskuse o naléhavých tématech novì se konstituovaného státního poradenství, které
má provázat aktivity zemìdìlských výzkumných ústavù i univerzit
s problémy zemìdìlské praxe. Sami manažeøi podnikù se ocitli v pozici
tìch, kteøí svými požadavky budou modelovat tuto novou službu zemìdìlským podnikùm a farmám .
Co zemìdìlce nejvíce zajímá? V chovu skotu je to pøedevším øešení
otázky strategie a postupu zemìdìlského podniku pøi modernizaci,
rekonstrukci nebo i výstavbì nových objektù kravínù, odchoven
mladého skotu apod. Problémy jsou ve výživì a reprodukci
v intenzivních chovech skotu, v plemenáøské práci u masného skotu, pøi budování zimoviš v chovech krav bez tržní produkce mléka
atd. Z ostatních diskutovaných témat, které s chovem hospodáøských
zvíøat bezprostøednì souvisí, se napø. hovoøilo o programu SAPARD.
Budou státní poradci schopni zodpovìdìt otázku kolik procent finanèní èástky z tohoto programu bude skuteènì možné proinvestovat v zemìdìlském podniku a jaký díl pohltí bankovní domy?
Semináø se vydaøil. Úèastníci z øad chovatelù byli velmi spokojeni
s možností konzultovat s pøítomným doc. Oldøichem Doležalem
z VڎV Uhøínìves projektovou dokumentaci pøipravovaných rekonstrukcí stájí pro dojnice i skot ve výkrmu.
Ing. Petr Hienl, VڎV
%
Rozvoj poradenství v pùsobnosti
Ministerstva
pôdohospodárstva
Slovenské republiky
Semináø o poradenství se
konal dne 8. 12. 2000
v Agroinštitútu Nitra ve
Slovenské republice.
Poradenství
O poradenství ve Slovenské republice hovoøil prof. ing. Štefan Mihina,
PhD., pøedseda Rady pro poradenství (RVP) a dále vystoupil doc. ing. Ján
Murgaš, Csc., vedoucí ORSPS v Agroinštitútu Nitra. Ve struènosti jsou
uvedeny údaje o poradenství, jaké je v souèasné dobì na Slovensku
• Øízením poradenských služeb na Slovensku je povìøen samostatný
Odbor øízení sítì poradenských služeb (ORSPS) se 4 pracovníky, v rámci organizaèní struktury „Agroinštitútu“ v Nitøe, institucionálnì zahrnuje ministerstvo pôdohospodárstva, potravináøský komplex, vzdìlávací instituce, výzkumné ústavy a soukromé poradce.
• Øídící výbor zodpovídá za strategii a kontrolu èinnosti èlánkù
poradenské sítì. Má iniciaèní funkci pro MP SR pøi tvorbì politiky
poradenství. Má 13 èlenù v zastoupení MP SR, SPPK, ARVI, Agentury SAPV, uživatelù, poradcù, vzdìlávacích institucí a dalších. Øídící
výbor je jmenovaný MP SR ve spolupráci s SPPK.
• Poradenská centra (PC) – 22 míst – jsou kontaktním místem
pro každého klienta a poradce v spádovém území. Kromì zprostøedkování poradenství mají za úkol poskytovat všeobecné informace
a propagaci v rámci poradenské sítì. Personál je v zamìstnaneckém
pomìru instituce nebo firmy, pøi které bylo støedisko zøízené.
• Všechna Poradenská centra jsou si svou hlavní náplní a zamìøením
rovnocenná, tj. nejsou specializovaná na urèitou èinnost. Slouží
pro všechny podnikatele a poradce v rámci poradenské èinnosti
v resortu zemìdìlství vèetnì poradcù pro rozvoj venkova.
• Potøeba poradcù na Slovensku se pohybuje od 300 do 400
(z toho cca 20 poradcù pro rozvoj venkova). Kdo pùsobí jako poradce
a má komerèní úspìchy, mùže dostat pøedbìžnou certifikaci, která
bude platit maximálnì jeden rok. Øídící výbor navrhne akceptovatelnou kvalifikaci a podmínky akreditace poradcù. Kterékoliv organizaci, která disponuje s akreditovanými pracovníky poskytujícími poradenství, bude umožnìno zapojení do poradenské sítì. Koneèný poèet
poradcù stanoví trh, resp. poptávka po jejich službách. Sí Poradenských center bude disponovat registrem akreditovaných èlenù.
• Informaèní podpora je zajištìna prostøednictvím Informaèního
centra pro poradenství (ICP), které zøídilo Ministerstvo pôdohospodárstva SR svým povìøením a finanèním zabezpeèením jeho èinnosti v rámci ÚVTIP v Nitøe.
Maïarským zástupcem byl dr. Tibor Czepregi ze Zemìdìlské univerzity Gödölö. Uvedl následující informace, které se týkají organizace
poradenské sítì v Maïarsku.
• Na úvod pøednesl základní informace o maïarském zemìdìlství
(93 000 km2, 10,0 mil. obyvatel, zemìdìlství, potravináøství a lesnictví se podílí 10,7 % na tvorbì HDP, 8,5 % z pracujících obyvatel pracuje v zemìdìlství, export zemìdìlských produktù zahrnuje 20 až 25
% z celkového exportu zemì, celková výmìra z. p. 6,195 mil. ha, z toho
je 76 % orná pùda, 19 % pastviny a 5 % zahrady, sady a vinice).
• S podporou projektu PHARE a Svìtové banky byl v r.1990 pøijat
program pro rozvoj poradenského systému. Založen Registr soukromých poradcù (cca 600 poradcù).
• Systém poradenství koordinuje Oddìlení rozvoje poradenství
na maïarském Ministerstvu zemìdìlství v Budapešti.
• Za pomoci ministerstva zemìdìlství a maïarských univerzit bylo
zøízeno 11 regionálních center, každé centrum pro 2 župy, jejich
èinnost je zamìøena na nejmenší hospodáøe – 70 % zemìdìlcù hospodaøí s výnosy menšími než 1 milion HUF roènì.
• Podle statistiky mají soukromí maïarští zemìdìlci nedostateèné
vzdìlání, pouze 10 % zemìdìlcù hospodaøících na malých farmách
má potøebné vzdìlání na rozdíl od EU, kde potøebné vzdìlání má 70
až 74 % pracovníkù v zemìdìlství.
• Pro zvýšení kvalifikace poradcù je tøeba zajistit školení, kurzy
a zahranièní poznávací cesty, tato školení jsou ze 100 % hrazena státem.
• V r. 1992 byla schválena platnost Zákona o zemìdìlských fondech – na jeho základì vyhláška 40/1993 o pravidlech zacházení
a upotøebení Zemìdìlského rozvojového fondu a vyhláška 6/1993
(I./30. – Výzva na úèast v konkurzu o získání podpory pro poradenskou èinnost ze Zemìdìlského rozvojového fondu. Èinnost poradenské služby v zemìdìlství a v rozvoji venkova je tedy dána zákonem.
&
Poradenství
Poznatky
ze svìta
• Státní finanèní podporu mohou získat právnické a fyzické osoby zapsané do Registru odborných poradcù ministerstva zemìdìlství.
Na podporu se vypisuje výbìrové øízení. Pøihlášky do konkurzu
posuzuje za spoluúèasti Výboru pro poskytování odborného poradenství ministerstvo zemìdìlství.
• Podporu do výše 50 % nákladù lze poskytnout na: odborné kurzy,
publikace a odborné materiály, rozvoj infrastruktury pro poradenskou
èinnost, rozvoj informaèních systémù a doškolování odborných poradcù.
• Regionální centrum provádí kontrolní èinnost, zpracovává roèní zprávu, kde analyzuje v jakých otázkách a komu byla poskytnuta pomoc a vyhodnocuje úèinnost poradcù.
• Ministerstvo zemìdìlství poøádá každoroènì v prosinci asi pro
600 poradcù na nìkolik dnù doškolovací kurz, který je zakonèen
zkouškou. Ten poradce, který zkoušku nesloží, je vyškrtnut z Registru ministerstva zemìdìlství.
• Odborné poradenství na venkovì doplòují privátní poradci, kteøí
nejsou v Registru ministerstva zemìdìlství, jsou to specialisté, kteøí
si vydìlávají mimo státní dotaèní systém
• Jako priority dalšího zamìøení: uvedl vstup Maïarska do EU, ochranu životního prostøedí na venkovì, trvale udržitelný rozvoj zemìdìlství, ekologickou ochranu, sociální otázky regionu a integraèní rozvoj venkova.
Za Èeskou republiku se semináøe v Nitøe zúèastnili ing. Aleš Stanìk z Odboru výzkumu, vzdìlávání a poradenství MZe ÈR a ing.
Vlasta Holasová z Koordinaèního centra pro poradenství ÚZPI, kteøí pøednesli pøíspìvek o koncepci zemìdìlského poradenství Ministerstva zemìdìlství ÈR a založení sítì pracoviš poradcù pro zemìdìlství a rozvoj venkova. v Èeské republice.
Závìrem bylo doporuèeno využít získaných poznatkù o poradenských
systémech jednotlivých zemí ke zkvalitnìní vlastní poradenské práce. Další spolupráce bude ve vzájemném poskytování informací do
informaèního systému, udržování kontaktù a uskuteèòování pravidelných setkání odborných pracovníkù na výmìnu zkušeností
v oblasti poradenství a také vzájemná konzultace o dokumentech
jako je koncepce poradenství, legislativa, výsledky analýz, které pomohou pøi organizaci poradenských služeb a pøi zajištìní vzdìlávání
poradcù.
I n g . V. H o l a s o v á , K o o r d i n a è n í c e n t r u m p r o p o r a d e n s t v í Ú Z P I
Biologické zemìdìlství
ve Francii na vzestupu
Vzhledem ke stále stoupající poptávce spotøebitelù
po bioproduktech se francouzští zemìdìlci intenzivnì zajímají o alternativní
zpùsoby hospodaøení na
pùdì i chovu hospodáøských zvíøat.
Aèkoli biologické zemìdìlství se za podpory prostøedkù z národního
rozpoètu i spoleèného fondu EU rychle rozšiøuje, není jeho vzestup
bez problémù. Starosti pùsobí sílící nerovnováha mezi živoèišnou
a rostlinnou produkcí. Vyplývá to z roèenky „Národního observatoria pro biozemìdìlství“ (ONAB) uveøejnìné v roce 2000, která shrnuje výsledky tohoto smìru zemìdìlství ve Francii dosažené do roku
1999. Uvádí se v ní, že poèet zemìdìlských biopodnikù se ve srovnání
s rokem 1998 zvýšil pøibližnì o 33 % na 8 140. Tyto podniky obdìlávají celkem 316 000 ha pùdy (vèetnì ploch nacházejících se ve stavu
pøemìny z konvenèního na biologické zemìdìlství), což je o 44,4 %
více než v roce 1998, ale pøedstavují pouze 1,1 % z celkové výmìry
zemìdìlské pùdy Francie. Ve srovnání s ostatními evropskými zemìmi zùstává Francie v procentu biologicky obdìlávané pùdy pozadu za Rakouskem, Itálií, Nìmeckem a Španìlskem. Plánuje se, že
biologicky obhospodaøovaná plocha se do roku 2005 rozšíøí na 1 mil
ha a ve stejném termínu se má zvýšit poèet francouzských biopodnikù na 25 000.
Pøedstavitelé ONAB jsou s dosavadním vývojem vcelku spokojeni.
Problémy však vidí zejména v nadprùmìrném rùstu biologického
chovu hospodáøských zvíøat, na který ukazuje roèní míra pøírùstku
uvedená ve výroèní zprávì. V rostlinné výrobì je doba konverze konvenènì obdìlávané pùdy na biologické metody pomalejší, než je tomu
pøi pøechodu na alternativní zpùsoby chovu v živoèišné výrobì. Nabídka ekologicky vyrobených obilovin a bílkovinných plodin nestaèí
pokrýt poptávku živoèišné produkce, což podle údajù ONAB vytváøí
v souèasné dobì úzký profil v zásobování živoèišné výroby krmivy.
'
Dovozní potøeby ekologicky vyrobených bílkovinných krmiv, na nichž závisí ve velkém rozsahu zvláštì biolo6 139
8 140
32,6
gický chov drùbeže, se zvýšily proti
roku 1998 pøibližnì o 80 % na celkem
218 793
315 917
44,4
8 600 t. Zpracovatelé krmiv byli nuce142 254
179 831
26,4
ni asi 60 % potøeby ekologicky vyro76 540
136 086
77,8
bených surovin dovážet, pøevážnì
z partnerských zemí EU, pøípadnì z tøetích zemí.
Biologické zemìdìlství ve Francii
1998
Poèet podnikù
Plocha zem. pùdy, ha
z toho certifikovaná, ha
v pøechodu, ha
1999
Zmìna v %
Agrarmarkt, 2000, è. 10, s. 31
(Jav)
Podle pøedbìžných údajù Statistického úøadu Evropské unie (Eurostatu) museli spotøebitelé EU v øíjnu 2000 zaplatit za potraviny a nealkoholické nápoje v prùmìru o 1,9 % více než v øíjnu pøedchozího
roku. V záøí byly ceny této skupiny zboží proti pøedchozímu roku
vyšší o 1,9 %, v srpnu o 1,7 % a v èervenci o 1,5 %. Ponìkud vyšší
rùst cen byl zaznamenán u alkoholických nápojù a tabáku; podle zjištìní Eurostatu se ceny v øíjnu 2000 zvýšily proti øíjnu 1999
o 2,4 %. V záøí byly proti stejnému mìsíci pøedchozího roku o 2,7 %
vyšší. Index spotøebitelských cen všeho zboží (EVPI), kterým se
vyjadøuje celková míra inflace, èinil v øíjnu 2000 v prùmìru 2,4 % ve
srovnání s 2,5 % v záøí a 2,0 % v srpnu.
Pøes všechny regulace spoleèné zemìdìlské politiky a jiná opatøení
smìøující k jednotnému ekonomickému vývoji v rámci Unie se ceny
potravin a celková míra inflace vyvíjely
Vývoj spotøebitelských cen v EU 15
v jednotlivých èlenských státech rùznì. V øíjnu
(øíjen 2000; zmìna proti øíjnu 1999 v %)
2000 se potrav i n y a n e a l k o h o l i c k é n á p o j e
Belgie
+ 1,4
+ 1,2
+ 3,7
v Nìmecku, Velké Británii a Švédsku zdražily
proti øíjnu 1999 o necelé jedno procento. NaDánsko
+ 2,3
+ 3,2
+ 2,8
proti tomu obyvatelé Irska museli zaplatit za
Nìmecko
+ 0,6
+ 0,1
+ 2,4
tyto produkty o 4,5 % více než pøed rokem. Ve
Øecko
+ 1,3
+ 5,6
+ 3,8
Španìlsku, Francii a Lucembursku se ceny zvýšily o 3,2 %, v Por-tugalsku o 3,7 %. Pøes uveŠpanìlsko
+ 3,2
+ 3,6
+ 4,0
1)
dené rozdíly mezi èlenskými státy se ceny poFrancie
+ 3,2
+ 2,9
+ 2,1
travin a nealkoholických nápojù ve všech stáIrsko
+ 4,5
+ 12,9
+ 6,0
tech (s výjimkou Francie) zvýšily o menší proItálie
+ 2,3
+ 0,4
+ 2,7
cento než ceny všech produktù a pùsobily tak
jako brzda celkové míry inflace. Urèující pro celLucembursko
+ 3,2
+ 3,4
+ 4,3
kový index cen byly ceny nafty a odvozených vý1)
Nizozemsko
+ 2,7
+ 3,4
+ 3,2
robkù. Ceny tìchto komodit a také výdaje za
1)
Rakousko
+ 1,7
+ 1,4
+ 2,1
elektøinu, bydlení a vodu se v uvedeném období zvýšily o 5,2 %. Nadprùmìrnì se zdražila také
Portugalsko
+ 3,7
+ 1,1
+ 3,7
doprava a vzdìlání. Naproti tomu levnìjší než
Finsko
+ 1,7
+ 2,6
+ 3,4
pøed rokem byly odìvy a obuv a také zpravoŠvédsko
+ 0,3
+ 1,8
+ 1,3
dajství. Nejnižší míru celkové inflace zaznameVelká Británie
+ 0,9
+ 4,8
+ 1,0
nali ve Velké Británii (1,0 %), na druhém konci
škály se nachází opìt Irsko, kde statistika EU
EU 15 1)
+ 1,9
+ 2,4
+ 2,4
zjistila roèní míru inflace 6 %.
1)
Spotøebitelské ceny
potravin v EU jsou
brzdou inflace
Poznatky
ze svìta
pøedbìžné údaje
Tr h se zemìdìlskou
pùdou ve východním
Nìmecku
Trh pùdy v nových spolkových zemích SRN se vyvíjí
v e l m i d y n a m i c k y.
Agra Europe, 2000, è. 51, s. MM/1
(Jav)
Poukazuje na to hodnocení celonìmecké Tržní a cenové centrály
(ZMP Berlin), které vychází z údajù o trhu pùdy 1999 získané od
statistických úøadù spolkových zemí ve východním Nìmecku
a z odhadù Spolkového statistického úøadu. V celém Nìmecku bylo
v roce 1999 prodáno
108 900 ha zemìdìlské pùdy, z nichž pøipadá na nové spolkové zemì
60 %. Celková hodnota prodané pùdy ve východním Nìmecku se za
rok zvýšila o 65 mil. DEM na 420 mil. DEM (+ 18 %). Poèet prodaných parcel se zvýšil ještì zøetelnìji, jmenovitì o dobrou jednu pìtinu, na celkem 11 000. Nejèilejší obchod se zemìdìlskou pùdou byl
zaznamenán v Braniborsku, kde bylo v roce 1999 provedeno 3 000
pøevodù pùdy koupí a prodejem ve srovnání s 1 370 v pøedchozím
roce. Podle údajù tamního statistického úøadu je tento rùst založen
mimo jiné hlavnì na zdokonalení statistiky o pøevodech vlastnictví
zemìdìlské pùdy. Analýza kupních cen pùdy ve východní èásti Nìmecka ukazuje, že ke zøetelnému rùstu cen pùdy došlo pouze
v Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku, a to o 15,2 % z 5 798 DEM/ha
v roce 1998 na 6 680 DEM/ha v roce 1999. Podle statistických údajù
vedených v této spolkové zemi od roku 1991 se zde trvale vykazuje
nejvyšší cena jednoho hektaru pùdy. Jak uvádí zpráva ZMP, je základem zvýšení ceny v této spolkové zemi zejména vysoká poptávka. Dalším relevantním faktorem pro tvorbu kupní ceny pùdy je
kvalita nebo velikost prodávané parcely, které se mìnily jen nepatrnì. Ve všech ostatních nových spolkových zemích stouply ceny pùdy
jen mírnì. Míra rùstu se zde pohybuje mezi 1,9 % v Braniborsku a 4,4 % v Durynsku.
V nových spolkových zemích se zvyšuje poptávka zvláštì po pozemcích s vyšším výnosovým mìrným èíslem (Ertragmesszahl – EMZ).
Jak sdìluje ZMP Berlin, kupní ceny za kvalitní pùdu se zvýšily nadprùmìrnì, napøíklad v oblasti Aschersleben/Stassfurt pùda s EMZ
nad 83 se zvýšila z 10 647 DEM/ha na 12 193 DEM/ha a v oblasti
Bõrder z 13 484 DEM/ha na 16 098 DEM/ha. Znaènì vyšší ceny pùdy
byly zaznamenány také v dalších oblastech s vyšším prùmìrným
EMZ. Vedle kvality pùdy získávají pozemky na cenì samozøejmì také
z hlediska infrastruktury; patøí sem zejména blízkost mìsta nebo
ochrana krajiny, jejíž vliv na cenu pùdy je mnohem výraznìjší než
tomu bylo døíve. To je patrné zejména v Durynsku, ale také v dalších
nových spolkových zemích. Tyto faktory mohou být podle hodnocení
ZMP pøíèinou, proè v roce 1999 došlo k ještì vìtšímu prohloubení
rozdílù v cenách pùdy mezi jednotlivými regiony. V MeklenburskuPøedním Pomoøansku rozdíl mezi oblastmi s nejvyšší a nejnižší cenou pùdy v roce 1998 èinil 4 442 DEM/ha, ale v roce 1999 se tento
rozdíl zvýšil na 6 325 DEM/ha. V Sasku a Sasku-Anhaltsku jsou podobné rozdíly.
Rozdíly v cenách pùdy mezi novými a starými spolkovými zemìmi
SRN se v roce 1999 ponìkud zmírnily. Podle údajù ZMP Berlin se
zvýšila prùmìrná kupní cena zemìdìlské pùdy na východì
o 325 DEM/ha (+ 5,1 %), zatímco na západì byl zaznamenán pokles o 1 300 DEM/ha (– 3,9 %). Pøes urèité sbližování cen mezi východem a západem SRN existuje nadále enormní rozdíl v kupních
cenách zemìdìlské pù-dy. V roce 1999 byla prùmìrná cena v nových spolkových zemích 6 690 DEM/ha, ve starých spol kových zemích 32 329 DEM/ha. Odborníci vidí pøíèinu tohoto rozdílu v celém
komplexu faktorù. Patøí k nim na východì vyšší nabídka zemìdìlské
pùdy, slabší vybavení východonìmeckých zemìdìlcù vlastními finanèními prostøedky, vìtší podíl pronajíma né zemìdìlské pùdy v nových
spolkových zemích a zvýhodnìný prodej pùdy prostøednictvím
Spoleènosti pro vyuKupní cena zemìdìlských pozemkù ve starých a nových spolkových zemích SRN r. 1999
žití a spravování
1)
DEM za hektar zemìdìl-sky využívané plochy
pùdy (BVVG – BodenPlocha pùdy
Mìrné výnosové èíslo ve 100 na hektar zemìdìlsky využívané pùdy
verwertungs und
verwaltungsgesells(ha)
chaft).
Pod 30
30–40
40–50
50–60
60 a více
Celkem
V jednotlivých noStaré spolkové zemì (bez Brém, Hamburgu a západního Berlína)
vých spolkových
0,1–0,25
25 641
31 166
42 047
50 184
63 765
45 680
zemích bylo možné
pozorovat v roce
0,25–1
23 852
26 141
31 212
40 319
49 972
34 209
1999 zèásti stejné,
1–2
24 628
25 401
31 176
39 907
47 763
32 590
zèásti ale také zcela
2–5
23 472
25 521
33 397
39 206
49 423
32 941
specifické regionál5 a více
23 061
23 694
31 754
34 307
40 095
30 443
ní tendence. Meklen
bursku-Pøedním PoCelkem
23 554
24 971
32 265
37 819
45 368
32 329
moøansku se pohyNové spolkové zemì
bovala kupní cena
0,1–0,25
11 524
12 592
8 998
10 642
11 412
11 317
za hektar zemìdìlsky využívané pùdy
0,25–1
7 894
7 994
7 619
9 036
10 770
8 668
mezi oblastmi od
1–2
6 133
6 316
7 202
8 957
10 903
7 712
4 405 DEM ve výcho2–5
4 936
5 750
6 939
7 861
11 416
7 201
dním Pomoøansku
5 a více
4 199
5 213
6 933
10 028
11 151
6 522
do10 730 DEM v severo západním MeCelkem
4 479
5 359
6 951
9 708
11 167
6 690
klenbursku. Prù1)
Poznatky
ze svìta
kupní cena za zemìdìlsky využívané pozemky bez budov a bez inventáøe
Pramen: Statistisches Bundesamt, BML (226)
Poznatky
ze svìta
mìrné výnosové mìrné èíslo 40,1 je ponìkud nižší než celostátní prùmìr. Jako v minulých letech bylo také v roce 1999 prodáno nejvíce
zemìdìlské pùdy v Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku. V roce 1999
bylo v této spolkové zemi prodáno celkem 25 045 ha, což pøedstavuje
celou jednu ètvrtinu z celkového prodeje zemìdìlské pùdy v SRN.
Také prùmìrná velikost prodaných pozemkù pøipadající na jednu
transakci v Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku (9,44 ha) byla ve
srovnání s ostatními novými spolkovými zemìmi i v celonìmeckém
mìøítku nejvìtší.
Statist. Mber., 2000, è. 11, s. 896
B e t r. - w i r t s c h . N a c h r. d . L a n d w i r t s c h . , 2 0 0 0 , è . 1 1 , s . 2 4 7 – 2 4 9
Øepka v roce 2000 ve
znamení hlízenky?
Houba
hlízenka
obecná
(Sclerotinia sclerotiorum)
pøežívá – jak již její latinský
název
napovídá
–
v podobì sklerocií nìkolik
let v pùdì polí, na nichž
se pìstuje øepka, sluneènic e , l e n ap o d .
(Jav)
Nové aspekty v ochranì rostlin
Velmi pøíznivé podmínk y infekce v kvìtnu 2000
Za pøíznivých podmínek tvoøí tato sklerocia ve svrchní vrstvì pùdy
(0–5 cm) plodnice (apothecia), z nichž se bìhem kvetení øepky vymršují askospory, které „pøistávají“ na listech. Napadení je znaènì závislé na prùbìhu poèasí – pokud je v této dobì teplo a vlhko, dochází
k infekci stonkù. Napadená místa jsou svìtle žlutá až bìlavá a èasto mohou obsáhnout celý vnìjší obvod stonku. Stonek je uvnitø
dutý, s vloèkovitým myceliem. Pozdìji (bìhem zrání øepky) se uvnitø
stonku tvoøí èetná nestejnì velká tmavá sklerocia. Výhony a šešule
nad místem napadení žloutnou, nouzovì dozrávají a odumírají. Šešule napadených rostlin pøedèasnì pukají. K epidemiím dochází pøedevším v dobì plného kvìtu.
Po takøka letním suchém poèasí a vedrech zaèátkem kvìtna 2000
dostalo poèasí koneènì v druhé polovinì kvìtna obvyklý jarní ráz,
což znamenalo pøedevším ve východním a jižním Nìmecku vlhký,
teplý vzduch, bouøky nebo èasté srážky a dusné dny i noci – ideální
podmínky pro infekci hlízenkou. V mnoha spolkových zemích (ve
Falcku, severním Hesensku, Neubrandenbursku, Durynsku, Šlesvicko–Holštýnsku a Vestfálsku) došlo k silnému místnímu napadení.
Mnoho polí proto mìlo v dùsledku napadení hlízenkou v dobì zrání
øepky nepravidelný a nevyrovnaný vzhled.
Vysoké ztráty na výnosech øepky ve sklizòovém roce 2000
Pøíèinou vysokých ztrát na výnosech sklizené øepky v jednotlivých
oblastech SRN je bezpochyby napadení hlízenkou obecnou. To mohlo
být zpùsobeno buï tím, že se aplikace fungicidù nemohla uskuteènit
ve vhodném termínu nebo tím, že z úsporných dùvodù nebyly odpovídající fungicidy aplikovány vùbec.
Zajištìní výnosù aplikací triazolových fungicidù v plném kvìtu
Pokud se na zaèátku plného kvìtu podle potøeby aplikoval fungicid
Folicur (úèinná látka tebuconazol), popø. nový fungicid do øepky
Caramba (úèinná látka metconazol), podaøilo se zabránit ztrátám na
výnosech øepky pùsobených hlízenkou.
Optimální termín aplikace fungicidù
Stanovení optimálního termínu aplikace fungicidù je pro pìstitele
øepky obtížné. Správný termín ošetøení porostu øepky proti hlízence
je na zaèátku plného kvìtu. Není ovšem jasné, jak dlouho trvá preventivní pùsobení úèinné látky po provedeném postøiku a pokud již
houba infikovala øepku, nakolik mohou uvedené fungicidy ještì postup napadení zastavit (kurativní úèinek). Zatím však jsou k dispozici pouze výsledky prvních laboratorních pokusù.
Hlízenka vytváøí rùznì agresivní kmeny
Laboratorními pokusy bylo rovnìž prokázáno, že v závislosti na geografickém pùvodu existují izoláty hlízenky s rùznou agresivitou.
Biologická ochrana proti hlízence
Již nìkolik let se hledají možnosti biologického zpùsobu ochrany
proti hlízence. Jde, jak známo, o pùdní fytopatogenní houbu, která
sklerocii, pøežívajícími v pùdì nìkolik let, infikuje porosty øepky.
Tato sklerocia však mohou být likvidována jinak zcela neškodnými
Poznatky
ze svìta
pùdními houbami (mykoparazity). Takovou pùdní houbou je napø.
Coniothyrium minitans. Biopreparát na bázi spor této houby je na
trhu pod obchodním názvem Contans WG. První pozitivní zkušenosti s tímto biologickým pøípravkem jsou již k dispozici. Pro jeho
úspìšné použití je však dùležité, aby se po sklizni øepky a pøed výsevem co nejrovnomìrnìji promíchal s horní vrstvou pùdy. Jde
o to, aby novì vytvoøená, popø. již existující sklerocia pùvodce choroby byla spolehlivì infikována sporami C. minitans. V termínu aplikace biopreparátu musí mít pùda jemnou drobtovitou strukturu
a odpovídající vlhkost.
Perspektivy
Fungicidy na bázi azolù jsou osvìdèené pøípravky proti napadení øepky
hlízenkou. V pøípadì nebezpeèí napadení by mìl postaèit postøik, jakmile je otevøeno 50–60 % kvìtù (zaèátek plného kvìtu); v této dobì
již opadávají první korunní plátky. To platí i pro fungicid Caramba,
který je pìstitelùm øepky novì k dispozici. Dosavadní pozitivní zkušenosti potvrzují, že je možné ochránit øepku proti napadení hlízenkou obecnou také na základì „biologické dezinfekce“ pùdy, popø. likvidací sklerocií.
Raps, 18, 2000, è. 4, s. 184–187
Brambor y odolné
mandelince
Mandelinka
bramborová
(Leptinotarsa decemlineata) je bezesporu nejzávažnìjší škùdce brambor (Solanum tuberosum), který
má znaèný vliv na množství hlíz, a proto vyžaduje
znaèné náklady na chemickou ochranu.
Hodnocení brambor
jako pøedplodiny
v intenzivních osevních
postupech
Po dlouhou dobu se v oblas t i Po r ý n í j a ko k l a s i c k ý
osevní postup pìstovaly
tyto plodiny: cukrovka, po
ní pšenice a jeèmen. V dùsledku
agrární
reformy
v rámci Evropské unie získávají na významu stále
více brambory. Jak se tato
zmìna projevila v rámci
celého osevního postupu
i z hlediska jednotlivých
plodin, o tom informuje
následující èlánek.
(DK)
V poslední dobì bylo dosaženo urèitého pokroku v tvorbì odolných
odrùd brambor za pomoci konvenèního i transgenního šlechtìní.
Již v šedesátých letech bylo zjištìno, že botanický druh Solanum
chacoense je vysoce rezistentní vùèi mandelince. Tato rezistence
souvisí s pøítomností leptinù, které mandelinky odpuzuje. Leptiny
(leptin I a II a leptinin I a II) jsou vzácnou skupinou glykoalkaloidù
(steroidních alkaloidù), jejihž produkce je doposud známá pouze
u druhu S. chacoense. Leptiny jsou acetylované alkaloidy alfa-chaconinu a alfa-solaninu, což jsou glykoalkaloidy bìžnì se vyskytující
u všech odrùd druhu S. tuberosum. Specifickou vlastností leptinù je,
že oproti ostatním glykoalkaloidùm jsou syntetizovány jen v listech
a ne v hlízách. To má samozøejmì znaèný praktický význam, nebo
nedochází ke zvyšování koncentrace glykoalkaloidù v hlízách, což
by mìlo negativní zdravotní vliv na lidi a zvíøata, kteøí takovéto
hlízy konzumují. Dosavadní poznatky ukazují, že syntéza leptinù
v rostlinách je øízena pouze jedním nebo velmi omezeným poètem
genù, a proto pøenos genù zodpovìdných za akumulaci leptidù do
rodu S. tuberosum je problematický a zdlouhavý. Jedním z dùvodu
tìchto obtíží je i ta skuteènost, že druh S. tuberosum je tetraploidní
a S. chacoaense diploidní. Pøi podrobné chemické analýze tetraplodních køížencù S. tuberosum x chacoaense (v generaci F2) byla u nich
koncentrace leptinù od nedetekovatelného množství až po 18 mg . g-1
suché hmoty listù. Èím byla koncentrace leptinù vyšší, tím bylo nižší poškození rostlin mandelinkami (larvami i brouky). Obsah alfasolaninu a alfa-chaconinu v žádném pøípadì neovlivòoval chutnost
bramborových listù pro mandelinky.
A m e r. J . o f Po t a t o Re s . , 7 7 , 2 0 0 0 , s . 1 6 7 – 1 7 8
(JaRo)
Vedle dvou stálých plodin – cukrovky a ozimé pšenice – se jako tøetí
plodina v osevním postupu ovìøovaly tyto alternativy: ozimý jeèmen/
úhor, ozimé žito a brambory. To umožnilo mimo jiné ovìøit i otázku,
zda døíve s oblibou uvádìná dobrá hodnota brambor jako pøedplodiny platí i v dnešních intenzivních osevních sledech s okopaninou.
Brambory jako pøedplodina pro cukrovku
V následujícím hodnocení byl výnos pøi standardním osevním postupu (cukrovka, ozimá pšenice, ozimý jeèmen) stanoven jako 100 %.
V osevním postupu s ozimým žitem jako tøetí plodinou (vedle cukrovky a ozimé pšenice) se zvýšil jak výnos cukrovky (o 10 %), tak
cukru (o 9 %) . Zde se mohl projevit význam ozimého žita jako ozdravující plodiny (viz tab.).
Také náhrada ozimého jeèmene brambory nevedla, jak se v praxi èasto tvrdí, k poklesu výnosu. Jak výnos bulev, tak výnos cukru se zvýšil v porovnání se standardním osevním postupem (o 2, popø. 3 %).
!
Brambory jako pøedplodina pro ozimou pšenici
Podobnì jako u cukrovky pùsobí zmìna v osevním postupu i na výnos ozimé pšenice. Také zde mohlo žito projevit své pøednosti a vedlo
ke zvýšení výnosù zhruba o 10 %. Brambory, pøestože se nepìstovaly bezprostøednì pøed pšenicí, vedly ještì ke zvýšení výnosù o 4,5 %,
popø. 0,4 t . ha –1 (viz tab.).
Lze tedy uèinit závìr, že zavedení brambor do osevního postupu
s cukrovkou a obilninou nemá u tìchto plodin z hlediska výnosù nepøíznivé dùsledky. Ty lze spatøovat spíše v nepøímém pùsobení pìstování brambor.
Poznatky
ze svìta
Relùativní zvýšení výnosu náhradou ozimého jeèmene brambory nebo
ozimých žitem (%)
Osevní postup
Výnos ozimé pšenice
Výnos cukru
CU–OZP–OZJ
100
100
Prorùstání brambor v následné
plodinì
Velmi živì se v souèasné dobì
v zemìdìlských
podnicích
s pìstováním
brambor
diskutuje
o
CU–OZP–brambory
104,5
103,3
problému prorùstání brambor
CU–OZP–ozimé žito
109,5
109,3
v následné plodinì. Zima bez mraVysvìtlivky: CU – cukrovka, OZP – ozimá pšenice, OZJ – ozimý jeèmen
zù umožnila mnoha hlízám pøežít
a „nadìlila“ tak mnoha zemìdìlcùm problémy ve všech následných
plodinách. Uspokojivé øešení se dosud nepodaøilo najít. Všechna
v praxi využívaná opatøení jsou buï pracovnì nároèná, nebo omezená ve svých úèincích. V každém pøípadì to znamená zvýšené náklady v následné plodinì, které mohou dosahovat až 250 DEM na hektar.
Zatížení hospodaøení s humusem
Další výraznou zmìnu spojenou se zavedením brambor pøedstavuje
zmìna v bilanci humusu v rámci osevního postupu. Druhá okopanina zatìžuje hospodaøení s humusem dvojím zpùsobem. Za prvé
zanechávají brambory po sklizni jen málo organické hmoty, za druhé se pøi intenzivní sklizni mnoho humusu odbourá, což pùsobí zhoršení struktury pùdy.
V praxi se to projevuje napø. pøi pìstování brambor tím, že nahrnuté hrùbky jsou ménì stabilní a pøi silných deštích nebo intenzivní
závlaze se snadno odplaví. V dùsledku toho se pak zvyšují srážky na
základì vysokého podílu zelených hlíz a strupovitosti.
Cukrovka reaguje na zhoršení struktury pùdy horším vzcházením
v dùsledku snadnìjšího rozbahnìní vrchní vrstvy pùdy nebo pomalejším rùstem vzhledem ke špatnému odvádìní vody do spodních vrstev pùdy. I když se oba tyto jevy pozorované v praxi dají tìžko finanènì vyjádøit, v intenzivních osevních postupech je již nelze pøehlížet. Pomoci od tìchto dùsledkù lze dosáhnout pouze dùsledným
pøísunem organické hmoty v rámci osevního sledu (napø. využitím
meziplodin).
Závìr
Jak zavedením brambor, tak ozimého žita do osevních postupù lze
dosáhnout zvýšení jejich ekonomické efektivnosti. Je to jednak díky
vìtším podporám u brambor ve srovnání s jeèmenem, jednak ozdravovacímu efektu ozimého žita. Jak se bude vyvíjet situace v budoucnu
však mùže na základì dosavadních zkušeností záviset ménì na daných pìstitelských postupech než na agrárnì-politických rámcových
podmínkách. Kdo bude chtít v budoucnu s pìstováním brambor dobøe obstát, potøebuje i nadále dobré nervy, aby pøípadné nepøíznivé
zvraty dokázal ve zdraví pøeèkat.
Kar toffelbau, 51, 2000, è. 7, s. 302–305
Kr mné aditivum zlepšuje
kvalitu sper matu
Doplnìní deficitních krmných dávek kancù mastnými
kyselinami
zlepšuje
plodnost.
( FA )
Na konferenci o reprodukci zvíøat ve Velké Británii bylo øeèeno, že
užití krmného pøídavku Prosperm podporuje nejen samotnou produkci spermií, ale také vznik spermií s vìtší motilitou a lepší kvalitou. Mastné kyseliny jako základ všech tukù jsou potøebné pro zachování zdraví a pocitu pohody zvíøat.
Zatímco ve vìtšinì tkání tvoøí polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým øetìzcem okolo 6 % z celkových mastných kyselin, u spermií
tvoøí 60–65 % celkových mastných kyselin. Zatímco hladina hlavní
"
Poznatky
ze svìta
polynenasycené mastné kyseliny (DHA) dosahuje u býkù a beranù až
60 % z obsahu mastných kyselin, tvoøí u kancù jen 30 %. Podle odborníkù mùže být tato situace zpùsobena dietetickými vlivy a vlivy prostøedí. Nízká hladina DHA a zvýšený obsah jiné mastné kyseliny (DPA) jsou v korelaci se sníženou plodností kancù.
Teorii, že doplnìk tuku v množství 250 g/den ve formì pelet na povrch krmiva zvyšuje hladinu DHA a také plodnost, mìl potvrdit pokus se 35 kanci, jejichž dávky byly doplòovány po dobu 16 týdnù
(vèetnì 6týdenního období tvorby spermií) krmným pøídavkem Prosperm.
Mezi 4. a 8. týdnem byla u pokusných kancù zjištìna významnì vyšší tvorba životaschopných spermií – 88 % oproti 73 % u kontrolních
kancù a v 16 týdnech 89 % oproti 70 % u kontrolních kancù.
Poèet spermií v ejakulátu pokusných kancù byl také vysoký a spermie byly pohyblivìjší.
Z prasnièek inseminovaných spermatem pokusných kancù zabøezlo
90 %, z kontrolních prasnièek to bylo 83 %. Kontrolní prasnice
produkovaly 10,5 selete ve vrhu, z toho 10,2 bylo narozených živì
a pokusné prasnice produkovaly 11 selat, z toho 10,6 bylo narozeno
živì.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 0 , s . 4 2 – 4 3
Význam tukù v kr mných
dávkách pro odstavená
selata
Odborníci na výživu, výrobci krmiv a chovatelé
prasat využívají dùslednì
živoèišné a rostlinné tuky
v krmných dávkách pro
odchov selat.
(Sch)
Tyto významné zdroje lipidù poskytují koncentrovanou energii, nebo mají až 2,25krát více energie než vìtšina obilovin, mohou být
v urèitých podmínkách levnìjší než jiné zdroje energie, omezují prach
pocházející z krmiva, zvláštì když jsou krmiva zkrmována ve formì
mouèky a pomáhají peletovacímu procesu promazáváním lisovacího
pøístroje. Je tøeba poznamenat, že neexistují žádné údaje výzkumu,
které by ukazovaly, že selata po odstavu mají nutrièní výhody z vysokého obsahu tuku v moderních komplexních krmných dávkách.
Fyziologické požadavky
Prasata nemají fyziologický požadavek na lipidy samy o sobì v krmných dávkách – kromì relativnì malého požadavku (0,3 g na Mcal
stravitelné energie) na kyselinu linolovou, který je snadno splnìn
vìtšinou krmných dávek. Pøesto jsou živoèišné a rostlinné tuky obvykle zaèleòovány do krmných dávek s vysokou koncentrací živin,
protože selata jsou ve stavu stálého nedostatku energie. Mladá prasata konzumují krmivo v dávkách nižších, než je jejich fyziologická
schopnost pro jeho pøíjem. V tomto vìku jsou jejich požadavky výjimeènì vysoké kvùli vysokému potenciálu rùstu. Takže se objevuje
deficit energie a ten má obvykle za výsledek ztráty tìlesného tuku
a ten je pro sele po odstavu zvláštì významný. Odborníci na výživu
proto doporuèují krmné dávky s vysokým obsahem energie, dobøe
vyvážené ve všech živinách, aby selatùm umožnily maximálnì vyjádøit jejich genetický potenciál rùstu.
Využití tukù
Sající selata jsou na trávení živoèišných tukù dobøe adaptována –
mléko prasnice obsahuje okolo 35 % lipidù v sušinì. Ale výzkumníci
debatují o schopnosti selat využívat živoèišné a rostlinné tuky. Døívìjší studie tvrdí, že selata nejsou schopna využít kalorie z tukù tak
úèinnì jako kalorie z karbohydrátù v krmné dávce. Když byly selatùm nabídnuty krmné dávky s vysokým obsahem tukù, pøírùstky
se snížily. Ale v døívìjších pokusech byl tuk nahrazován kaloriemi
z karbohydrátù na základì hmotnosti. To vytvoøilo nerovnováhu
energie a živin, která mohla zmást výsledky. Naopak když byly mladým prasatùm nabídnuty krmné dávky doplnìné tukem, které byly
dobøe vyvážené v jiných živinách, selata byla schopna využít kalorie z tuku tak jako kalorie z karbohydrátù. Tøebaže selata mohou
kalorie z tukù využívat, výzkumníci stále vedou debatu o tom, zda
skuteènì potøebují další energii poskytnutou v koncentrovaných,
dobøe vyvážených krmných dávkách. Konstatují, že reakci mladých
prasat na aditiva tuku v krmných dávkách ovlivòuje nìkolik faktorù: vìk prasete, druh tuku, pøírùstek prasete a analytické metody.
#
Stáøí prasat
Poznatky
ze svìta
Nìkteøí výzkumníci tvrdí, že „èasnì odstavená selata“, tzn. selata
odstavená okolo 21 dne vìku, nereagují bezprostøednì na zvýšené
koncentrace energie v krmných dávkách tím, že sníží svùj pøíjem
krmiva. Stravitelnost tukù je pomìrnì nízká a zvyšuje se s vìkem od
cca 70 % bìhem prvního týdne po odstavu k maximu 85 % ve tøetím
nebo ètvrtém týdnu, kdy nastupuje plató. Stravitelnost tukù (fekální) probíhá lineárnì se zvýšením emulzifikace tukù a stravitelnosti
pozorované v gastrointestinálním traktu bìhem téhož období. Intestinální lipázová aktivita se bìhem prvních tøí týdnù zvyšuje stejným
zpùsobem, ale není ovlivnìna pøítomností tukù v krmné dávce do
ètvrtého týdne. Aèkoli absorpce tuku je zvýšena tukem v krmné dávce, koncentrace sérového triglyceridu zùstávají konstantní po celé
období odchovu selat. To také podporuje pøedpoklad, že využívání
tukù je vyšší bìhem pozdìjších stadií období odchovu.
Druh tuku a analytické metody
Stravitelnost tukù znaènì ovlivòuje délka øetìzce mastných kyselin
a stupeò jejich nasycení. Živoèišné tuky jako vepøové sádlo a lùj
mají dlouhý øetìzec a jsou vysoce nasycené. Takže mají nižší stravitelnost než vìtšina rostlinných tukù, jako napø. sójový a kukuøièný
olej, které jsou vysoce nenasycené. Kokosový olej je jediný rostlinný
olej, který je vysoce nasycený, ale je stravitelnìjší než vìtšina jiných
rostlinných olejù. Kokosový olej má totiž vysokou koncentraci triglyceridù se støednì dlouhým øetìzcem, které jsou absorbovány rychleji a metabolizovány úèinnìji než mastné kyseliny s dlouhým øetìzcem. Ale tyto rozdíly mezi rùznými druhy tukù se rychle stírají se
zvyšujícím se vìkem prasete. Po ètyøech týdnech v odchovnì již neexistují žádné praktické rozdíly mezi živoèišnými a rostlinnými tuky.
Také emulzifikace živoèišných tukù nezlepšuje konzistentnì stravitelnost. Urèení stravitelnosti lipidù závisí na pøesnosti analytických
metod. Metoda extrakce z roztoku extrahuje nepolární lipidy. Ale fekální lipidy existují ve formì nepolárních mastných kyselin, které
nejsou úplnì extrahovány, protože tvoøí nerozpustná mýdla mastných kyselin.
Pøírùstky
Údajù zabývajících se využitím tukù selaty s vysokým obsahem libového masa, odchovávaných v podnicích na vysoké zdravotní úrovni, kde se podávají komplexní krmné dávky je v souèasnosti nedostatek. Bìhem sledování bylo zjištìno, že prasata vždy strádají nízkým pøíjmem krmiva a následnì – bìhem prvních dvou týdnù po
odstavu mají sníženou rychlost rùstu. Èasnì odstavená selata nereagují na vyšší obsah energie v krmné dávce snížením pøíjmu potravy. To ukazuje na to, že jejich fyziologickou kapacitu pøíjmu
potravy limitují jiné faktory. To by mohlo být zajímavé pro prùzkum reakce selat v souèasných podmínkách chovatelských praktik, kterým byly nabídnuty krmné dávky s vysokým obsahem energie. Avšak dosud neexistují jasné dùkazy o tom, že mladá prasata
mají skuteènì výhody z vysokého obsahu tukù v komplexních krmných dávkách. Proto v 1. fázi krmné dávky poskytované bìhem prvního týdne po odstavu by mìli výrobci krmiv a chovatelé uvažovat
o doplòování tuku jen na základì nákladù, ceny na Mcal a jejich
užitku, jako je potlaèení prašnosti a podpora peletování. Ve 2. a 3.
fázi krmné dávky, podávané ve zbytku odchovného období, jsou pøídavky tuku nad 8 % v dobøe vyvážených krmných dávkách užiteènìjší.
Feed International, 21, 2000, è. 5, s. 15–16
( Vo )
$
Úloha organických
kyselin v kr mivu pøi
stimulaci rùstu
Výzkumníci se v souèasnosti shodují na tom, že
okyselování krmných dávek monogastrických zvíøat organickými kyselinami nemohou být pøisuzovány jednoduše snižování pH.
Prospìšný vliv je pøipisován možnému komplexnímu
zpùsobu pùsobení – poškozování patogenních mikrobù a pomoc pøi trávení
aminokyselin.
Poznatky
ze svìta
V minulých dvou letech ukázaly testy rùzných organických kyselin
pøidávaných do krmných dávek selat v období po odstavu, že doplòky kyselin zlepšily využití krmiva o více než 20 %. Aèkoli bylo podáno nìkolik možných vysvìtlení – od zvýšení acidity žaludku, o které
lze pøedpokládat, že pomáhá pøi degradaci proteinù, k vlivu na rùst
bakterií nebo plísní, bylo uznáno, že žádné nebylo vìdeckým hodnocením prokázáno. Evropští výzkumníci poukazují na to, že pochopení zpùsobu pùsobení organických kyselin zatím není zdaleka úplné.
Jejich vlastnosti podporující rùst mohou èinit živiny stravitelnìjší,
mohou zlepšovat metabolismus nebo mìnit složení bakteriální flóry
osidlující gastrointestinální trakt. Je sice známo, že okyselení snižuje pufrovací kapacitu krmné dávky, ale že to znamená lepší stravitelnost proteinù je více pøedpoklad než uznávaný fakt. Urèité organické kyseliny ukázaly, že jsou selektivnì antimikrobiální. Vìtšina dùkazù o této skuteènosti se týká kyseliny mravenèí, èasto volenou pro výzkum zpùsobu pùsobení pro její vysokou nutrièní úèinnost. Vìdecký pøehled vypracovaný v roce 1999 v Ústavu nutrièní
fyziologie pøi Technické univerzitì v Mnichovì (SRN) se odvolává
na prùzkumy, ve kterých doplòky kyseliny mravenèí v krmných
dávkách pro prasata neovlivnily bakteriální populace trávené potravy v tenkém støevì, slepém a tlustém støevì v jakékoli míøe. Avšak
byl pozorován významný pokles poètu potenciálních patogenù, jako
napø. Escherichia coli a enterokoky. Naopak snížení poètu užiteèných laktobacilù bylo celkovì menší. Tento antibakteriální vliv by
mohl být vysvìtlen protony a anionty, do kterých je disociována
kyselina mravenèí po prùchodu stìnou bakteriální buòky a které
mají nièivý vliv na syntézu bakteriálních proteinù. V praktických
podmínkách to znamená, že bakteriální buòky se nacházejí ve znaèném stresu a nejsou schopny replikace. Existují urèité doklady, že
kyselina fumarová a propionová a rovnìž kyselina mravenèí potlaèují rùst bakterií ve støevì. To mùže být pro odstavené sele velmi
prospìšné. Bylo pozorováno, že kyselina mravenèí neovlivnila významnì pH v rùzných segmentech støevního traktu. Obdobnì nebyla
pozorována žádná zmìna pH, když krmné dávky byly doplòovány
kyselinou citronovou, propionovou nebo fumarovou. Zatím není možné
dosáhnout úèinku stimulace rùstu u selat pouze snížením pH a pufrovací kapacitou krmiva s použitím anorganických kyselin, jako napø.
kyseliny fosforeèné nebo kyseliny chlorovodíkové. Publikace „Nutricines: Food Components in Health and Nutrition“ vydaná v roce 1999
nottinghamskou univerzitou souhlasí s tím, že zpùsob pùsobení rùzných organických kyselin pøi potlaèování plísní a patogenních bakterií v krmivech není zcela potvrzen. Ale potvrzeno je to, že mnoho
patogenù roste nejlépe v podmínkách blížících se neutrálnímu prostøedí (pH 6,5–7,5). Tyto bakterie obvykle nemohou rùst v pøítomnosti organických kyselin, zvláštì kyseliny mléèné. Žádoucí druhy
bakterií jako laktobacily rostou dobøe v podmínkách nízkého pH.
Urèití autoøi poukazují na úèinek pH a specifický vliv molekul organické kyseliny. V mikroorganismech se organické kyseliny zúèastòují narušování metabolismu aminokyselin, syntézy DNA a metabolismu energie. Kyseliny mohou snižovat vnitrobunìèné pH a zpùsobovat zmìny propustnosti bunìèné membrány. Slabé lipofilní kyseliny, jako napø. kyselina mléèná, octová nebo propionová jsou schopné projít bunìènou membránou plísní a bakterií ve svém nedisociovaném stavu, pak uvnitø buòky disociují a okyselují vnitøek buòky.
Buòky reagují všeobecnì tak, že udržují konstantní vnitøní pH odstranìním protonù. Protože mnoho bunìèné energie je vynaloženo
na udržení konstantního vnitøního pH, rychlost rùstu je snížena.
Hydrokarboxylové organické kyseliny, napø. citronová, mléèná, jableèná a vinná mají antimikrobiální úèinek díky tomu, že jsou silnými chelátovými vazaèi kovù. Prospìšná antimikrobiální aktivita se
objevuje také u propionátu vápníku a podobných solí organických
kyselin, navzdory jejich plné disociaci ve vodných roztocích a nízké
koncentraci kyseliny v nedisociované formì. Akumulace aniontù tìchto kyselin zabraòuje rùstu rùzných mikroorganismù. Existuje také
pevnì podložená teorie o vztahu mezi okyselováním a stravitelností
aminokyselin v krmivech. Pøítomnost okyselovaèù v krmivu mùže
mít pozitivní vliv na intermediární metabolismus snižováním pro-
%
dukce toxických polyaminù a èpavku v tenkém a slepém støevì, které vznikají jako produkty katabolismu aminokyselin. Proto by se
mohlo od doplòkù krmiv pro selata okyselovaèi oèekávat, že pomohou stravitelnosti aminokyselin.
Feed International, 21, 2000, è. 5, s. 23–24
Vliv sezony na pøíjem
kr miva prasnicemi
Odborníci konstatují, že
moderní
typy
prasnic,
které
jsou
pøipouštìny
v ranìjším vìku a mají
vìtší podíl libového masa,
vykazují menší chu k pøíjmu krmiva než prasnice
p ø e d d v a c e t i r o k y.
Poznatky
ze svìta
Cílem souèasných strategií výživy je minimalizace ztrát hmotnosti
a zachování tìlesné kondice bìhem celého reprodukèního života prasnic.
Strategie výživy by mìla vycházet z krmných programù pro vývoj
prasnièek, zahrnovat øízení pøíjmu krmiva bìhem bøezosti, zajistit
optimální pøíjem krmiva bìhem laktace a intervalu od odstavu do
nástupu øíje.
Vliv výživy na reprodukèní užitkovost prasnic se projevuje prostøednictvím zmìn ve složení tìla prasnic, metabolismu a endokrinních
faktorù. Výživa prasnic v urèitém stadiu reprodukèního cyklu ovlivòuje jejich požadavky na živiny a užitkovost v následujících stadiích. Výživa v období pøed pøipouštìním a bøezostí ovlivní ovulaci,
pøežití embryí a rùst plodù. Výzkumníci uvádìjí, že poptávka po
živinách v období vývoje plodu není tak vysoká jako bìhem laktace
a doporuèují, aby se dlouhodobá strategie výživy soustøedila na laktaci s cílem udržet tìlesnou kondici matek.
Jedním z faktorù ovlivòujících pøíjem krmiva prasnicemi a jejich
reprodukèní užitkovost je roèní období. Vysoké letní teploty snižují
pøíjem krmiva a vliv nedostateèného pøísunu živin se prodlouží až
do intervalu od odstavu do pøipuštìní prasnic a projeví se v menší
velikosti vrhu a nižší hmotnosti vrhu pøi odstavu.
Pøíjem krmiva prasnicemi v období bøezosti souvisí s pøírùstkem
hmotnosti bìhem bøezosti a je významným faktorem ovlivòujícím
pøíjem krmiva v laktaci; nižší pøíjem krmiva bìhem laktace je v korelaci s vyšším ohodnocením tìlesné kondice pøi porodu.
Na univerzitì v Minnesotì (USA) provedli studii zamìøenou na spotøebu krmiva a zmìny v reprodukèní užitkovosti prasnic na komerèních farmách v zimním a letním období s cílem stanovit vliv zimního a letního období na pøíjem krmiva a ukazatele reprodukce prasnic.
Feedstuffs, 72, 2000, è. 44, s. 9
Stanovení obsahu
aminokyselin s obsahem
sír y v kr mných dávkách
prasat
Z dùvodu ochrany životního prostøedí mají moderní
krmné režimy pro rostoucí až vykrmovaná prasata
za cíl snižování obsahu
hrubého proteinu v krmných dávkách.
( Vo )
(Sch)
To vyžaduje, aby výživáøi doplòovali krmné dávky syntetickými aminokyselinami, aby splnili specifické požadavky na výživu jednotlivých rùstových stadií pøi fázovém krmení. Syntetický lyzin se dnes
objevuje ve vìtšinì vyrábìných krmivech. S tím, jak výživáøi dále
urèují úlohu aminokyselin s obsahem síry (AKS) v krmivech, zvyšuje
se i využívání metioninu v limitování rùstu. Jakmile je stanoven
obsah lyzinu ve vztahu k energii obsažené ve specifické krmné dávce, obvyklý pøístup je stanovení obsahu zbývajících aminokyselin ve
vztahu k lyzinu. Když byla tato technika poprvé vyvinuta, panovala
pøedstava, že jediný „ideální protein“ nebo rovnováha aminokyselin
by mohla být používána bìhem celého období rùstu prasete. Tento
pøístup je stále široce praktikován, takže obvyklým zpùsobem zùstává zjištìní pomìru aminokyselin s obsahem síry (AKS) k lyzinu (pøibližnì 58–60 %), obvykle bez úvahy o specifickém požadavku na metionin.
Rùst versus udržení
Avšak výzkum ukazuje, že je dùležité uvážit rùzné pomìry ideálního proteinu závisející na stadiu života a cílech produkce. Pøíjem
proteinu v krmné dávce u mladého zvíøete je urèen hlavnì pro období rùstu a vyžaduje relativnì vysoký pøíjem lyzinu. Bylo zjištìno,
že pomìr AKS k lyzinu stoupá bìhem celého rùstu prasete – od 57 %
bìhem „pøirùstání proteinu“ u selete do 64 % u prasete o hmotnosti
50–110 kg. Jak zvíøe stárne, požadavek na udržení získává na vìtším významu a to má za výsledek relativnì menší potøebu lyzinu
a více AKS a tedy i více metioninu. Jiný výzkum ukázal, že nízký
pomìr AKS v krmných dávkách pro vykrmovaná prasata podporuje
ukládání tuku, což by mohlo negativnì ovlivnit konverzi krmiva.
&
Poznatky
ze svìta
Reprodukèní užitkovost
prasnic
Reprodukèní
užitkovost
prasnic, hodnocená poètem
živých odstavených selat
za rok, je ovlivnìna velikostí vrhu pøi narození,
poètem pøežívajících selat
do odstavu a intervalem od
porodu do dalšího zabøeznutí.
Mnoho odborníkù na výživu stále nezvažuje formulování minimální úrovnì metioninu, ale spíše jednoduchou rovnováhu krmiva,
pokud jde o celkový obsah AKS. Ve svìtle toho, co je známo o zmìnách v požadavcích na ideální protein bìhem rùstového období, by
mohl tento zjednodušený pøístup vést k nerovnováze aminokyselin,
zvláštì v krmných dávkách s vìtším množstvím cystinu než metioninu. Aèkoli metionin mùže snadno být pøemìnìn na cystin, opak není
možný. Souèasný obecný konsensus je takový, že metionin by mìl
být dodáván v dávce alespoò 50 % celkového množství AKS, aby se
zabránilo jeho nedostatku. Jestliže krmná dávka je sestavena jen
pro celkové množství AKS, nemusí obsahovat dostateèné množství
metioninu.
Zdroje pøírodních aminokyselin s obsahem síry
Jiným faktorem, který èiní doplòkový metionin pro rostoucí až vykrmovaná prasata atraktivnìjší, je možnost zaèlenit do krmných
dávek širší škálu surovin. Mezi energetickými složkami bude jeèmen pøedstavovat relativnì ménì metioninu než pšenice a pšenice
ménì než kukuøice. Mezi bílkovinnými koncentráty mají nejnižší
koncentrace SAA masová a sójová mouèka, zatímco mouka z øepkových semen a sluneènicová mouka jsou bohatší. Hrách obsahuje
53 % škrobu a 22 % proteinu a nahrazuje jak obiloviny, tak rostlinné proteiny. Je bohatý na lyzin, ale má jeden z nejnižších celkových
obsahù AKS a je též špatnì stravitelný. Naopak, tapioka je témìø
èistý škrob a obsahuje málo proteinu. Sestavování krmných dávek
pro rostoucí až vykrmovaná prasata se pøi nahrazování obilovin zvyšuje využívání proteinových koncentrátù s odpovídajícím poklesem
pøírodních AKS. Ale jestliže formule nahrazuje hrách sójou nebo øepkovým semenem, aby kompenzovala protein, pak by mìl být efekt
opaèný a krmná dávka by mìla mít více pøírodních AKS. Je relativnì
snadné a pøitom vyhovující zvýšit obsah lyzinu napøíklad sójovou
mouèkou. To mùže radikálnì snížit požadavek na syntetický lyzin.
Ale to není pøípad metioninu – nahrazení syntetického metioninu
pøírodními zdroji není pravdìpodobné, protože existuje jen málo složek bohatých na AKS a ty jsou relativnì drahé - napøíklad kukuøièná glutenová mouka a rybí mouèka. Trend vzrùstání obav o životní
prostøedí a spoléhání se na genetiku prasat s vysokým podílem libového masa v jateèném tìle stále pokraèuje. To povzbuzuje výživáøe k tomu, aby sestavovali krmné dávky z hlediska specifických
aminokyselin. Je pravdìpodobné, že výrobci komerèních krmiv pro
prasata budou následovat pøíklad úspìšných chovatelù kuøecích
brojlerù, kteøí pomocí syntetického metioninu zlepšili konverzi krmiva, snížili náklady na krmiva a zvýšili koncentraci proteinù
v krmivu a tím snížili dopad intenzivní živoèišné výroby na životní
prostøedí.
Feed International, 21, 2000, è. 5, s. 17–18
( Vo )
V posledních deseti letech došlo ke zkrácení intervalu do dalšího
zabøeznutí a ke snížení mortality selat do odstavu, ale prùmìrná
velikost vrhu se od poèátku 90. let nezmìnila. Hlavní pøíèinou nižší
užitkovosti prasnic je pravdìpodobnì, v pøípadì, že nepùsobí infekèní nemoce, èasná embryonální mortalita selat. Mùže dojít buï k úplné
ztrátì embryí nebo celého vrhu v prvních týdnech bøezosti, která se
projeví ve výrazném rozdílu mezi poètem pøipuštìných prasnic a poètem prasnic, které porodí, nebo k èásteèné ztrátì embryí ve vrhu.
Množství rodících prasnic je pak relativnì vysoké (80–85 %), i když
mortalita selat mùže dosáhnout 30 až 35 %.
Plodnost prasnic kolísá podle roèního období a je nižší v letních
mìsících. Toto zjištìní je významné pøi venkovním chovu, kdy jsou
prasnice vystaveny vlivu pøirozených zmìn ve fotoperiodì a okolní
teplotì. Ve Velké Británii provedli v roce 2000 retrospektivní prùzkum pøíèin sezonní neplodnosti prasnic ve venkovním chovu a zjistili významnì vyšší ztráty raných embryí v období èervenec až záøí
a menší velikost vrhù asi o 0,5 selete u prasnic pøipouštìných v srpnu
až øíjnu.
'
Poznatky
ze svìta
Na základì zkušenosti s aplikací hormonu GnRH u dojnic, zkoušeli ve Velké Británii možnost ovlivnit reprodukèní užitkovost pomocí tohoto hormonu i u prasnic.
Výsledky ukázaly, že poèet prasnic s pokraèující bøezostí se po aplikaci GnRH buï v den pøipuštìní nebo 12 dní po pøipuštìní zvýšil
o 16 a 20 %, ale velikost vrhu nebyla ovlivnìna. V další studii, kdy
byl použit analog GnRH – buserelin, nebyl zjištìn významný vliv
na poèet rodících prasnic po prvním pøipuštìní a konstatovalo se
významné zvýšení celkového poètu živì narozených selat u prasnic
po prvním až 2. vrhu. Odborníci uvádìjí, že dochází k rozporu mezi
vlivem analogu na celkový poèet narozených selat (analog neovlivnil tento ukazatel) a významným vlivem na poèet živì narozených
selat. Rozdíly jsou zpùsobeny úhynem plodù pøi nebo bezprostøednì
po porodu. Odborníci se domnívají, že GnRH se projevuje ve zlepšení kvality nebo životaschopnosti embryí a plodù zlepšením synchronnosti mezi pøipuštìním a ovulací (pøi aplikaci v den pøipuštìní)
a zvýšením produkce progesteronu (11. nebo 12. den) a doporuèují
dále stanovit fyziologické a farmakologické vlivy GnRH pøi aplikaci
prasnicím v rùzných obdobích.
Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 4 7 , 2 0 0 0 , è . 2 3 , s . 6 4 9 – 6 5 1
Doplòování kr mných
dávek dojnic mìdí
Pøikrmování krav mìdí je
užiteèné. Ukázalo se, že doplnìk mìdi snižuje intenzitu mastitidy, ale krmení
pøíliš velkým množstvím
mùže vést k toxicitì.
(Sch)
Pøehled vypracovaný univerzitou v Minnesotì z roku 1999 zjistil na
základì výzkumu u 30 stád, že prùmìrný obsah mìdi v játrech krav
je 480 ppm (optimální úroveò je však 75–300 ppm). Odborník na výživu dojnic z univerzity v Illinois nabízí následující strategie pøi doplòování krmných dávek mìdí:
• Denní požadavek dojnic na mìï je 10 ppm na základì sušiny. Ale
množství poskytované v krmivech kolísá. Napøíklad zkoumané množství více než 4 000 vzorkù kukuøièné siláže mìlo obsah mìdi pohybující se od 2 do 12 ppm. Jestliže je mìï poskytována prostøednictvím
krmiv v základní krmné dávce, je tøeba krmit celkem 10 až 15 ppm
nebo doplòovat základní krmnou dávku 10 ppm mìdi. Tím se zajistí
dostatek mìdi aniž by bylo dosaženo její toxické úrovnì.
• Je tøeba sledovat množství molybdenu, síry a železa v krmné dávce,
protože mohou snižovat dostupnost mìdi. Je tøeba respektovat následující žádoucí pomìry minerálù: zinek ku mìdi 4 : 1, mìï ku molybdenu 6 : 1, železo ku mìdi 40 : 1.
• Mìla by být využívána kombinace anorganické a organické mìdi
v krmných dávkách. Pravidlem je zkrmovat 35 % organické a 65 %
anorganické mìdi, zvláštì má-li krmná dávka vysoký obsah zinku,
molybdenu a železa.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 32
( Vo )
Dokonalejší lisy na
válcové balíky Vicon
Aby Vicon dosáhl vyšší výkonnosti musel rekonstruovat pøedkomoru pro pozitivnìjší start procesu lisování zaøazením dvou pohánìných bubnù nad a za vstupující rostlinnou hmotou, kterou dostanou
Vyšší výkonnost a lépe vydo rotace už pøi vstupu do pøedkomory. Také sbìrací zaøízení o zábìpadající balíky s mìkèím
ru 2,1 m má vyšší výkonnost, protože se hmota nad ním nehromadí.
prostøedkem jsou charakVkládací buben s integrovanými šneky z lisu Vicon s pevnou koteristické rysy nového svimorou zlepšuje vkládání zejména pøi jízdì po nerovném a zamotanovacího lisu Vicon øady
ném øádku. Výkonnost stroje 100 balíkù za hodinu byla dosahována
R V.
v podniku služeb s prototypy lisù RV1601 a RV1901.
Balíky jsou tvarovány kombinovanou èinností pásù a bubnù, které
jim dávají lepší koneèný tvar. Vzhled balíkù je velmi
dùležitý pro podniky služeb. Dobøe tvarované balíky
s hladkým povrchem se také snadnìji zavazují. Také
ztráty rostlinné hmoty jsou nižší, protože lis má pouze pìt širokých pásù, mezi nimiž je ménì mezer, kterými materiál propadával. Nové pásy (místo šesti u
starého modelu) pokrývají 90 % povrchu balíkù, zatímco staré se šesti pásy jenom 80 %.
Vicon vysvìtluje, že požadavek co nejhustšího povrchu balíkù vedl k tvorbì nadmìrnì hustého jádra balíku. To vyvolávalo potíže na farmách. Požadavek mìkèího jádra nový lis splòuje, zatímco požadavek na pevnìjší, poèasí více vzdorující povrch je rovnìž dodrVálcový balík pøed lisem RV1601
žen.
Zcela nový je systém vkládání vázací sítì. Vkládací válce jsou umísovány vzadu. Jakmile je proces lisování ukonèen, pøitlaèí ocelová
deska konec sítì k balíku, který ji vynese nahoru. Tímto systémem
se eliminuje potøeba dalších válcù a nebezpeèí, že se sí omotá kolem
nich. Zlepšen byl celý proces vázání vèetnì hnacích prvkù. Elektronický kontrolní systém Autoform nyní mìøí délku sítì a ukazuje tyto
údaje na displeji v kabinì. Displej dále znázoròuje potøebu vymìnit
vyprázdnìný válec se sítí a ukazuje také délku sítì, která ještì zùstává na válci.
Lis RV1601 produkuje balíky o prùmìru 1,6 m, zatímco model RV1901
balíky o prùmìru 1,9 m. Ceny zaèínají na hodnotách 19 235 GBP
a 26 995 GBP vèetnì vázání do sítì nebo motouzu, volitelné øezací
jednotky Opticut a vestavìného šnekového rotoru.
Pìt pásù ve variabilní
lisovací komoøe
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 7 8
(Š)
Claas Jaguar 900 má o 25 % vyšší výkon motoru než Jaguar 880 se
svými 354 kW. Má rovnìž poloautomatickou hydrostatickou pøevodovku usnadòující ovládání a 6metrovou lištu schopnou sklízet osm
øádkù kukuøic.
Vzhledem k nižším cenám mléka jsou podniky služeb pod stále vìtNárodní den techniky stroším finanèním tlakem a proto volají po nových strojích s vyšší provozjù na sklizeò kukuøice
ní úèinností. Výkonnost modelu Jaguar 900 je 36 ha kukuøice za
v Shinfieldu, Berks seznáden, proti výkonnosti 28 ha za den øezaèky Jaguar 880 se šestiøádmil návštìvníky s velmi
kovým adaptérem. Pøi sklizni píce dosahovala sklízecí øezaèka Javýkonnými sklízecími øeguar 880 výkonnosti 60 ha za den, zatímco Jaguar 900 dosahovala
zaèkami Claas.
výkonnosti 96 ha (4 000 tun zelené píce). To klade
vysoké nároky na uskladnìní. Kontraktoøi používali
dva nakládaèe na plochých silech. Jeden rozrovnával
silហa druhý ji dusal. Jaguar 900 je
o málo delší než model 880, ale polomìr otáèení se
nezvìtšil. Motor Mercedes-Benz s vnitøním chlazením
a pøeplòováním a s válci do V nabízí výkon 445 kW
pøi 1 800 ot . min – 1. Je uložen napøíè vzadu a pohání
buben øezaèky, metaè, vkládací válce a pøíslušenství.
Hydrostaticky pohánìné pojezdové ústrojí má motor
o variabilním výkonu stejnì tak jako èerpadlo. Místo
tøístupòové pøevodovky je instalována dvoustupòová, avšak nové konstrukce umožòující pružnou práci stroje. Do nové konstrukce stroje patøí i hydrauSklízecí øezaèka Jaguar 900
licky ovládaný reverzaèní mechanismus vkládacích
válcù, snadnìjší nastavení žacího stolu a poètu otáèek
šnekového
dopravníku a možnost nastavení delší øezanky u kuVýkonná sklízecí øezaèka
kuøice.
Výkonné samojízdné
sklízecí øezaèky
C A SE
Model Mammoth 8790 je
nejvýkonnìjší samojízdná
sklízecí
øezaèka
firmy
CASE-IH, která byla poprvé pøedstavena v roce
2 0 0 0 n a N a t i o n a l Fo r a g e
M a i z e v e Ve l k é B r i t á n i i .
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 8 0
(Š)
Má motor Mercedes-Benz V8 o výkonu 400 kW. Vyznaèuje se pøedevším velmi jednoduchým a snadným pøestavìním z programu skliznì píce na silហna program skliznì na zrno. Na rozdíl od ostatních
typù sklízecích øezaèek se pøestavìní neprovádí mechanickým pøemístìním drticích válcù, ale provádí se pouze pøepnutím spínaèe
v kabinì stroje. Panely ve skøíni øezacího bubnu, které navádìjí píci
pøímo k metaèi se pøemístí pøes drticí válce na kukuøici. Sklízecí øezaèka má rovnìž místo dvou tøi bubny,
které mají vìtší povrchovou plochu a vìtší možnosti
nastavení, aby se dosáhlo vyrovnání výkonnosti stroje
s kapacitou drcení.
Mezi další rysy patøí hydraulický pohon vkládacích
válcù, umožòujících snadno mìnit délku øezanky a hladkou reverzaci pohybu. Ostøení nožù je voládáno
z kabiny øidièe stejnì jako nastavení støihu, zatímco
pøístup k nožùm se dosáhne odklopením soustavy vkládacích válcù dopøedu a nahoru a jejich zajištìním. Podobnì se otevøe pøístup k drticích válcùm pro jejich
kontrolu.
Samojízdná sklízecí øezaèka CASE-IH Mammoth 8790
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 8 0
(Š)
Zlepšený SAME DeutzFahr
Poprvé byl traktor MK3 pøedstaven na výstavì Cereals 2000. Nahrazuje tøi nejoblíbenìjší modely øady MK2 – 120, 135 a 150. Tato èísla
modelù souèasnì udávají i údaje o výkonu v koních.
Hydraulický systém traktorù stejné ceny a vzhledu jako MK 2 má
Traktor zítøka dodávaný
èerpadlo o výkonu 108 l . min–1 (proti hydraulickému èerpadlu na MK2
již dnes je slogan výrobo výkonu 60 l . min–1). Hydraulický závìs snímá zatížení systémem
ce. Nìkolik zlepšení v kaPower Beyond, který nabízí variabilní prùtok oleje podle okamžitých
binì a odpružená pøední
požadavkù.
náprava jsou nyní dodávaDalší specifický prvek se vztahuje k elektronickému systému SMC,
né jako standardní vybaumožòujícímu pøedem naprogramovat poèet otáèek motoru pøes revení øady Agrotron.
gulátor èerpadla na dvì požadované rychlosti.
Pro uživatele, kteøí hledají traktor v nižší cenové hladinì výrobce nabízí sérii „B“. Zadní
blatníky jsou užší, aby mohla být montována
kola rùzných šíøek. Schùdky do kabiny jsou
z galvanizované ocele.
Široce se otevírající sklenìné dveøe vedou do
prostorné a útulné kabiny s modernì øešeným
interiérem. Výhled je zatím kompromisem mezi
øešením rozmìrných zasklených dveøí a menší
plochou èelního skla nad mohutným sloupkem
øízení. Na sloupku je páka reverzaèního mechanismu, odlišná od øešení na modelech øady
MK2. Toto provedení umožòuje øadit bez použití spojky. Za touto pákou je deska s ukazateli
Traktor Detz-Fahr MK3 Agrotron s odpruženou pøední
stavu paliva, teploty a poètu otáèek motoru.
nápravou
Øidiè mùže sledovat rovnìž poèet motohodin,
pracovní rychlost a hodnoty prokluzu, v digitální formì.
Významnou zmìnou v kabinì je zavedení multifunkèní
loketní opìrky. Zde jsou umístìna tlaèítka k ovládání
tøíbodového závìsu, otáèek motoru, øazení pøevodových
stupòù a systému SMC. Avšak ne pøíliš vhodnì je umístìna øadicí páka. Je mimo pohodlný dosah øidièe pøed
hlavním ovládacím panelem. Touto pákou se øadí pøevodové stupnì od jednoho do šesti a dvìma tlaèítky následnì se øadí nahoru a dolù pomalé, støední a vysoké
rozsahy a rozsah „S“, tedy celkem 24 pøevodových stupòù dopøedu a dozadu se øadí na pøevodovce do rychlosti
až 50 km.h -1. Požaduje-li øidiè plazivé rychlosti, pak je
musí øadit pákou umístìnou na ponìkud nekonvenèOvládací systém ergonomického provedení
ním místì – za sedadlem. Zmìnou polohy této páky se
dosáhne dalších 24 pøevodových stupòù dopøedu a dozadu.
Agrotron 150 MK3 (technické údaje)
Také klíèek k zapalovací soustavì není
„na svém obvyklém místì“, ale je na praVýkon motoru, kW
110
vém sloupku „B“, kde podle výrobce je
Výrobce motoru
Deutz
dostupnìjší, bezpeènìjší a používání jedTyp motoru
pøeplòovaný
nodušší. Pøi intenzívním sešlápnutím plynového pedálu až na podlahu traktor velØazení pøevodových stupòù
pod zatížením
mi rychle dosáhne rychlosti 36 km . h–1,
Poèet pøevodových stupù
24 x 24
zatímco maximální rychlosti 50 km . h –1
Poèet plazivých pøevodových stupòù
48 x 48
dosáhne po stlaèení tlaèítka. Odøazování rozsahù a pøevodù smìrem dolù je neVýkon hydraulického èerpadla, l . min–1
108
klidné a škubavé, tøebaže kabina i odTyp hydraulické soustavy
se snímáním zatížení
pružená pøední náprava mnoho rázù zaCena, GBP
68 450
chycuje.
Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 7 4
Kompostové výluhy –
možnosti a omezení
Ve USA si v souèasnosti
zís kávají pozornost kapalné pøípravky vyrobené na
bázi kompostù, pro které
se používá název Compost
Tea,
(„kompostový
èaj“,
resp. kompostový výluh).
(Š)
Pod názvem kompostový výluh si lze pøedstavit øadu rùzných výrobkù, pro nìž byl jako výchozí surovina použit kompost.
Názory odborníkù i širší zemìdìlské veøejnosti na kompostové extrakty jsou zatím velmi optimistické, avšak je tøeba si také uvìdomovat jejich limity a neoèekávat od nich univerzální uplatnìní.
Jsou to kapalné extrakty, popø. tzv. kapalná verze pùvodního kompostu. K jejich výrobì slouží rùzné typy zaøízení, a už zhotovená
„na kolenì“ nebo dokonalé prùmyslovì vyrábìné aparatury u nichž
neustále dochází k technologickému zdokonalování. Mimoto existu-
Životní
prostøedí
je k jejich výrobì velké množství rùzných receptur a nemenší množství specifických zpùsobù využití.
Pøi zhotovování kompostového extraktu k boji proti rostlinným patogenùm se sleduje trend maximální mikrobiální diverzity. Má-li být
použit jako hnojivý doplnìk, mnoho výrobcù zvyšuje koncentraci
živin už bìhem výrobního procesu nebo dodateènými pøídavky.
Kompostový extrakt, je pro rostliny rychle dostupná forma kompostu, jejíž úèinek je rychlejší než úèinek kompostu promíseného s pùdou.
Stupnice kvality kompostu, zahrnující zralost a obsah mikroorganismù, má veliký význam pro získání kvalitního výrobku. Jinak øeèeno, transformace kompostu na kompostový extrakt nemùže vylepšit pùvodní kvalitu výchozího materiálu. Pøi správném zpùsobu zpracování lze z kvalitního kompostu získat kvalitní kompostový extrakt.
Naopak vysoká koncentrace solí, vysoká hladina anaerobních mikroorganismù a pøítomnost patogenù ve výchozí surovinì jsou faktory, které rozhodnì brání jejímu použití k dalšímu zpracování.
Pro kvalitu výrobku je významná též koncentrace a diverzita mikroorganismù. Kompost bohatý na mikroorganismy s pestrou druhovou skladbou mùže poskytnout výrobek obdobných parametrù.
Avšak typiètí zástupci mikroorganismù ve výluhu se mohou od výchozího materiálu lišit. Nìkteré typy kompostových extraktù, pøedevším ty které jsou urèeny ke kapkové závlaze, se pøipravují pomocí jemných sít. Dochází tak k separaci urèitých druhù mikroorganismù, jejichž pøirozeným životním prostøedím jsou pevné èástice. Užiteèné houby a aktinomycety pøevažující v kvalitních kompostech mohou být jen slabì zastoupeny ve výluhu. Mikrobiální složka kompostových výluhù je také silnì ovlivòována pøístupem kyslíku, složením a mikrobiologií výchozích kompostù. Pøi hodnocení
výluhù se sledují obdobné parametry jako u klasických kompostù,
vèetnì obsahu toxických látek a patogenù.
Kompostové výluhy se mají zásadnì používat v co nejèerstvìjším stavu. Pokud je nezbytné skladování, pak se uchovává v temném prostøedí, v tancích s možností promíchávání a ventilace. Dlouhodobé
skladování má neblahý dopad na biodiverzitu i na obsah a dostupnost živin.
Kompostové extrakty se aplikují buï do pùdy nebo k rostlinám pøímo na list. Pøi pùdní aplikaci mùže hnojivo pronikat až ke koøenùm
a ovlivòovat vlastní rhizosféru rostlin. Živiny z nich jsou pøijímány
a využívány jak rostlinami, tak pùdními mikroorganismy. Mikroorganismy z kompostových výluhù se do jisté míry stávají souèástí
pøirozeného pùdního prostøedí, popø. rhizosféry.
Pøi aplikaci na list mají tyto preparáty okamžitý výživný úèinek
a pokud by obsahovaly toxické složky, rostliny na nì také bezprostøednì reagují. Naopak kvalitní výrobek napomáhá rostlinám odolávat chorobám a usnadòuje pøíjem živin.
Zemìdìlci vidí potenciální uplatnìní výluhù pøedevším v tom, že se
stane úèinnou složkou komplexnìjších pøípravkù. V tomto smìru
lze oèekávat další vývoj, který ještì ukáže, jaké jsou skuteèné možnosti èi limity kompostových preparátù.
BioCycle, 41, 2000, è. 10, s. 71–72
Rostliny èistí vodu
K ekologizaci pøispívají
rostlinné èistièky, budované u prùmyslových závodù.
(AŽ)
První pøíklad tohoto druhu je kosmetický závod Watersmead ve Velké Británii, který ukazuje, že pøi správném výbìru rostlin a vhodném èisticím systému se dají podstatnì vyèistit i problematické odpadní prùmyslové vody. K èištìní se osvìdèily pøedevším Cyperus longus, C. papyrus, Phragmites a Iris. V koøenovém systému tìchto
rostlin žijí mikroby, které z vody pøijímají a ke své výživì využívají
chemikálie a vodu tak èistí. Takto pøedèištìná voda se dá použít
k zavlažování nebo ke splachování na toaletách.
Rostlinná èistièka pracuje ve skleníku ve dvou identických paralelních øetìzcích, v každém po osmi tancích. Odpadní voda se nejdøíve
filtruje a celým systémem pak probíhá 5 dní. V prvních dvou tancích
jsou pøítomné rùzné druhy pøírodních vodních bakterií. Pomocí uhlíku, který se uvolòuje pøi jejich rozmnožování a tvorbì jejich vlastní biomasy, vodní bakterie štìpí organické škodlivé látky. Do tøetího
tanku pøichází už natolik èistá voda, že se v ní daøí nìkteré robustní
rostliny. Mikroorganismy, které na jejich koøenech žijí, škodlivé lát-
!
Životní
prostøedí
ky dále zpracovávají. V pátém tanku mùže již existovat 6 druhù rostlin, které v souèinnosti s baktériemi v rozkladu škodlivých látek
pokraèují. Asi po 4 dnech se voda dostává do poslední èásti èisticího
procesu. Do té doby jsou témìø všechny škodliviny odbourány. V tomto
stavu je však voda ještì kalná a obsahuje bakterie. Nyní se èásteèky
usazují na dnì malého èisticího tanku. Bakteriální šlém se každou
hodinu automaticky odèerpává a uvnitø systému se znovu zpracovává. Pak se voda vypouští do biofiltraèního zaøízení se žlabem, kde
protéká vysokou rychlostí skrz speciální vysokopecní strusku, která je ideálním prostøedím pro bakterie, øasy, èervy a mìkkýše, kteøí
zpracovávají zbývající jemné èásteèky. Z èistièky odtékající voda obsahuje sotva 1 % pùvodních škodlivých látek.
Der Gar tenbau, 2000, è. 26, s. 25
Nikl v pùdì a rostlinì
Nikl je jedním z tìžkých
kovù majících negativní
vliv na zemìdìlské plodin y. V n e p a t r n ý c h m n o ž stvích je nikl nezbytným
prvkem pro živé organismy,
avšak ve vyšších koncentr a c í c h p ù s o b í t o x i c k y.
(EP)
U èlovìka i zvíøat zpùsobuje poruchy ledvin, srdeèní èinnosti a centrálního nervového systému. Mùže také zpùsobovat ekzémy, alergické zánìty a rakovinu plic. Mezi nejdùležitìjší zdroje niklu patøí hutnictví, které ve svìtì produkuje 12 000 tun niklu roènì, dále ropný
prùmysl a spalování fosilních paliv. Spálením jednoho kilogramu uhlí
se uvolòuje 10 až 50 mg niklu. Nepatrné koncentrace niklu jsou nezbytné pro vìtšinu rostlin, mikroorganismy a nìkterá zvíøata. Nezbytnost niklu v lidském tìle nebyla prokázána. Ve støední Evropì
èiní pøíjem niklu lidským organismem v prùmìru asi 0,3–0,5 mg dennì. Pøevážná èást tohoto niklu je pøijímána ze vzduchu a jen zanedbatelné množství potravou a vodou.
Obsah niklu v zemské kùøe èiní v prùmìru 45 mg . kg–1. V ultrabazických horninách s vysokým obsahem olivínu a v serpentinech mùže
být i nad 8 000 mg niklu na 1 kg. Prùmìrný obsah niklu v pùdách
èiní 5–50 mg . kg–1. V zamoøených pùdách ve Švýcarsku, Skotsku,
Øecku a Austrálii byl však zjištìn obsah až 5 000 mg Ni . kg–1. Kontaminace pùdy niklem se projevuje do vzdálenosti až 30–40 kilometrù od zdroje zneèištìní a závisí zejména na meteorologických podmínkách.
Nikl je v pùdì adsorbován jílovými minerály a oxidy Fe, Mn a Al.
Znaèná èást niklu se v pùdách nachází také v silikátové formì.
V pùdním roztoku je obsaženo v prùmìru 10–90 mikrogramù niklu na
1 litr, u pùd kontaminovaných to potom mùže být až 3,3 mg Ni . l–1.
Rozpustnost niklu a tím i jeho pøístupnost pro rostliny závisí na
hodnotách pH pùdy. Pøi pH pod 5,5 vzrùstá rozpustnost a pøijatelnost tohoto prvku. Rozpustnost niklu je také vìtší za pøítomnosti
redukèních podmínek v pùdì. Nejvìtší nebezpeèí škodlivosti tedy hrozí
na pùdách s nízkou hodnotou pH a s nízkým obsahem Fe a Mn oxidù.
Jako nejefektivnìjší ochrana proti fytotoxicitì se jeví vápnìní pùd
na pH 6,4–6,8.
V pùdì se nikl vyskytuje pøevážnì ve formì sulfidù a køemièitanù.
Z minerálù jsou to nikelin, v nìmž bývá nikl v rùzném pomìru zastoupen železem, chloranthit, millerit, síroarsenit gersdorffit, síroantimonit ullmanit, garnierit a jako køemièitan nikelnatohoøeènatý. Dále je nikl pøítomen až do hodnoty nìkolika procent v pyrrhonitech, magnetových kyzech železa, které jsou spolu s garnieritem nejèastìjšími prùmyslovì zpracovávanými rudami.
Nejvíce je nikl pohyblivý ve vrchních vrstvách pùdy a smìrem do
hloubky jeho mobilita klesá.
Zvýšený obsah niklu v pùdì snižuje aktivitu pùdních mikroorganismù. Nikl inhibuje nitrifikaci a jeho zvyšující se koncentrace snižují
potenciální respiraci mikroorganismù.
Dùkazy o jednoznaèné nezbytnosti tohoto prvku pro rostliny chybí,
avšak øada prací zdùrazòuje jeho pozitivní pùsobení na rùst rostlin.
Obsah niklu se v rostlinách pohybuje v rozmezí 0,1–5 mg . kg–1 sušiny. Fytotoxické koncentrace dosahují hodnot 10–100 mg . kg–1 sušiny. Vysoký obsah niklu omezuje rùst rostlin a potlaèuje fotosyntézu
a transpiraci. U bobovitých bylo zjištìno snížení intenzity fixace
vzdušného dusíku. Pøíjem niklu koøeny a jeho transport do nadzemních èástí je brždìn Cu2+ a Zn2+. Toxicita niklu je vysvìtlována pomìrem Ni : Fe v rostlinách, která má vìtší význam než jeho absolutní
koncentrace. Z rostlin, které nikl akumulují, jsou to pøedevším jahody, maliny a vìtšina semen. Podle nìkterých autorù se nikl nejvíce
"
Životní
prostøedí
akumuluje v koøenech rostlin. Rajèata kumulují tento prvek nejvíce
ve stoncích a nejménì v listech. Stejnì tak špenát, zelí a fazol mají
nejvyšší obsahy Ni ve stoncích. V rostlinách kukuøice bývá nikl obsažen jen v malé míøe a jeho pøítomnost se soustøeïuje pøedevším na
koøeny.
Pøi pøíjmu prvkù rostlinami byl zjištìn antagonismus mezi niklem
a manganem, niklem a železem a synergismus mezi niklem a fosforem a niklem a hoøèíkem.
V okolí dolù tìžících nikl stoupá u obilnin jeho obsah na
60–80 mg . kg –1 Ni v sušinì. Jestliže však nejsou rostliny pøed analýzou opláchnuty èiní obsah niklu až 250 mg . kg –1 sušiny. Obsah 0,5–
2 mg Ni v 1 litru pùdního roztoku již mùže být pro rostlinu toxický.
Pøíjem niklu rostlinami je ovlivnìn zejména jeho obsahem, hodnotou pH, obsahem organických látek a mikrobiání aktivitou. Obsah
niklu se zvyšuje zejména u rostlin, které rostou na písèitých pùdách, zatímco na pùdách støedních a tìžkých není toto zvýšení prùkazné. Nikl je rostlinou pøijímán ve formì Ni 2+.
Koncentrace niklu v sušinì stoupá úmìrnì se zvyšujícími se dávkami Ni a pøi dávkách nad 56 mg Ni na 1 kg pùdy už pøekraèuje obsah
Ni u vìtšiny plodin povolenou mez. Zajímavostí je chování rostliny
Alyssum bertolonii, která koncentruje mimoøádnì vysoké množství
tohoto prvku. Popel listù této rostliny obsahuje až 10 % NiO. Vysoké množství niklu se také akumuluje v bøezových vìtévkách, které
mohou být použity jako indikátor obsahu Ni.
(OR)
Hmyz na talíøích
I pro bìžného obèana není
problém si pøedstavit termity
v
trouchnivìjícím
døevu, cvrèky na poli nebo
èervy v rozkládajícím se
mase. Co však ale pohledává hmyz na našich talíøích? Pro pojídaèe hmyzu
je hmyz chutným požitkem.
Lidská
výživa
Øada internetových webových stránek nabízí rady jak chovatelsky
i kuchyòsky se s hmyzem vypoøádat. Spisovatel D.G. Gordon, který
se orientuje na popularizaci pøírodních vìd, dokonce vydal speciální
kuchaøku (The Eat A Bug Cookbook), ve které uvádí jak pražit cvrèky na zpùsob garnátù nebo jak pøipravovat termity, aby vypadaly
jako „jiné bílé maso“. Najdeme zde i návody na polévku z vážek,
peèeni ze stonožek, na potoènici s potápníky, na peèené mouèné èervy s vlašskými oøechy a sýrem nebo na housenky se smaženými zelenými rajèaty. Pojídání hmyzu však není nic módního, jak by se na
prvý pohled zdálo, nebo má velmi dlouhodobou tradici. Taktéž to
není aktivita typická jen pro nìjakou omezenou oblast, nebo je rozšíøena po celém svìtì, i když v rùzných lokalitách je zamìøena na
rùzný hmyz. Tak napø. housenky jsou populární v jižní Africe, larvy
potápníkù v Mexiku a Asii a larvy èerných mravencù v Indii. V nìkterých pøípadech lidé jí hmyz z nutnosti, obecnì ale lze konstatovat, že hmyz jako poživatina je oblíben z dùvodu jeho dostatku,
pøístupnosti, vysoké nutrièní hodnoty a chutnosti. Hmyz obsahuje
bílkoviny, lipidy, minerály, vitaminy, vodu a stravitelnou vlákninu.
Napø. drobní luèní koníci obsahují tolik bílkovin jako hovìzí maso
a cvrèci tøikrát a termiti dokonce desetkrát více železa, než je obsaženo v hovìzím mase. V mnohých oblastech svìta je hmyz považován
za delikatesu. Napø. v japonských restauracích nabízí vaøené vosí
larvy, larvy vodního hmyzu, rýži se smaženými luèními kobylkami
a smažené larvy bource morušového. V Mexiku jsou zase larvy, a to
dokonce živé, pojídány se speciálními topinkami (taco) nebo podávány se speciální omáèkou (salsa), která má chu pøipomínající mátu
a skoøici. Mnohdy však lidé konzumují hmyz aniž by si to uvìdomili. V bìžné, pekaøsky použitelné mouce jsou èasto rozemleti jak brouci,
tak i larvy. Z èervivých jablek se pak bìžnì vyrábí jableèný mošt
nebo jableèné víno (cider) a Americký úøad pro potraviny a léèiva
(FDA) uvádí, že v sójovém másle nebo pomazánce je až 50 èásteèek
hmyzu a to v množství použitém na jeden sendviè. Konzumace hmyzu má však i nìkterá svá omezení. Napø. se nedoporuèuje konzumovat luèní kobylky a saranèata bez tepelné úpravy, nebo mohou mít
nìkteré parazity, které jsou pøenosné i na lidi. Taktéž malé procento
lidí má alergii na jinak kulináøsky oblíbené vèely.
V souèasnosti je dokumentováno 1 452 „jedlých“ druhù hmyzu. Patøí mezi nì pøedevším larvy potemníkù (mouèní èervi), vážky, termiti,
mravenci, potápníci, cikády, švábi, cvrèci, housenky severoamerického škùdce rajèete Manduca quinquemaculata, saranèata, luèní
kobylky, tarantule, vèely, mnoho druhù broukù a larvy bource mo-
#
Lidská
výživa
rušového. Nìkteøí odborníci tvrdí, že vìtšina druhù hmyzu je jedlých, ale jen nìkteré druhy jsou výjimeènì chutné a souèasnì výživné a snadno dostupné. V tomto smìru na prvním místì jsou pøedevším cvrèci, i když ne vždy je snadné je v pøírodì v dostateèném
množství sehnat. Protože i cvrèci mohou být kontaminováni parazity, bakteriemi, rostlinnými toxiny nebo pesticidy, je velmi vhodné je
chovat a to za urèitých hygienických podmínek. K jejich odchovu se
hodí asi padesátilitrová akvaria se zakrytým vrchem nebo speciální
velké kontejnery s vysokými boènicemi, pøiléhavými poklopy a s èistou, nejlépe propaøenou zeminou na dnì. Úkryty uvnitø tìchto kontejnerù je vhodné dìlat z papírových prokladù na vejce nebo z vlnité
lepenky. Ke krmení se jim pøedkládá odpad ze zeleniny a zrní. Nesmí
se zapomenout ani na vodu. Za ideálních podmínek každá samièka
cvrèka domácího mùže naklást více než 700 a cvrèka polního 150 až
400 vajíèek. Ještì snadnìjší je chov mouèných èervù (larvy potemníka mouèného), kteøí se proto doporuèují pro zcela nezkušené nováèky. Jejich velkou pøedností je i to, že nemohou tak snadno utéct jako
cvrèci. Kuchyòská pøíprava cvrèkù i larev potemníkù je velmi snadná. Z potøebné dávky se vyberou mrtví jedinci, na cedníku se pod
tekoucí vodou operou a osuší se v èisté utìrce. Usmrcují se tak, že
se v plastovém sáèku umístí asi na 15 minut do mraznièky. Larvy
potemníkù se pøipravují celé, u cvrèkù se vìtšinou odstraòují hlavy a nohy. Rùzné jednoduché recepty je možné najít na webových
stránkách. Jako výjimeèná delikatesa jsou považováni cvrèci v èokoládì, kdy asi 25 cvrèkù nebo luèních koníkù se do chøupava nasucho upraží pøi teplotì asi 150 °C. Upražený hmyz se pak namáèí
v roztavené èokoládì (druh èokolády je podle chuti) a nechají se vychladnout na voskovém papíøe. Takže, dobrou chu!
Pest Control, 2000, June, s. 42–43
Konzumace mléèných
výrobkù mùže snižovat
obezitu
Topinambur – surovina
i pro pekárny
(JaRo)
Nový výzkum ukázal, že potrava s vysokým obsahem vápníku mùže
pomoci snižovat množství tìlesného tuku. Výzkumníci krmili skupiny obézních myší krmivem s omezeným množstvím kalorií a s rùzným obsahem vápníku. Pro srovnání použili krmné dávky s pøídavkem vápníku a krmné dávky s mléènými výrobky bohatými na vápník. V pøípadì myší s nejvyšším pøíjmem vápníku z mléèných výrobkù
byl zaznamenán také nejvìtší pokles tvorby tìlesného tuku – 69 %.
Tento výzkum podporuje výzkum prezentovaný organizací North
American Association, který se týká obezity a spotøeby mléèných
potravin v souvislosti se ztrátou hmotnosti.
Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 127
( Vo )
Topinambur (Helianthus tuberosus. L.) je stará indiánská kulturní
plodina patøící stejnì jako èekanka do skupiny Asterácaen, která je
od 17. století známá i v Evropì. Pìstuje se na lehkých pùdách podobnì jako brambory zejména v Nìmecku, výnosy se pohybují od 200 do
400 t . ha–1. Jeho hlízy obsahují zásobní sacharid inulin (až 15%),
který je analogem škrobu v bramborách. Rozdíl mezi tìmito dvìma
sacharidy spoèívá v tom, že inulin není v lidském organismu stravitelný, a má proto stejný úèinek jako vláknina. Na rozdíl od inulinu z èekanky má topinamburový inulin krátké øetìzce (6–12 fruktózových jednotek) a je tudíž lépe rozpustný a snadnìji se metabolizuje
støevní mikroflórou. Mimo pùsobení ve funkci rozpustné vlákniny
patøí inulin k nejdùležitìjším prebioticky aktivním složkám. Tvoøí
nestravitelný podíl potravy, který cílenì zvyšuje rùst a/nebo aktivitu
nìkterých skupin mikroorganismù v tlustém støevu s pozitivními
úèinky na organismus. Podporuje rùst bifidobakterií a potlaèuje nežádoucí druhy støevní mikroflóry. Z toho následnì vyplývají ochranné úèinky, napø. proti støevním onemocnìním a snížení výskytu rakoviny tlustého støeva. Inulin mùže být velmi dobrou alternativu
jako funkèní surovina i pro peèivo. V souèasné dobì se již komerènì
využívá široká paleta produktù z topinamburu. Mezi nejdùležitìjší
patøí koncentrované šávy v pøírodní i hydrolyzované formì, nebo
sušené produkty s rùznou granulací. Topinambur je možno pomìrnì
snadno použít pøi výrobì chleba a peèiva. Z technického hlediska je
nejménì nároèné použití sušeného produktu z celých hlíz. Tìsto je
citlivé na pøídavek vody v závislosti na kvalitì mouky. Topinambu-
$
rové preparáty se mohou do tìsta pøidávat až do množství 10 % na
sušinu, aniž by došlo ke snížení objemu peèiva. Zvláštì pøi výrobì
drobného celozrnného peèiva vhodnì ovlivòují pocit pøi žvýkání. Peèivo má velmi dobrou chu a pøíznivé fyziologické úèinky. Jako fermentaèní substrát pøi výrobì kvasu nejsou pøípravky z topinamburu
vhodné, protože úèinná mikroflóra pøevážnì metabolizuje glukózu
resp. maltózu.
Brot u. Backwaren, 48, 2000, è. 4, s. 35–38
Kanadské zpracování
r yb v èíslech
Lidská
výživa
Prùmysl zpracování ryb zaujímá 7 % ze sektoru výroby potravin
a nápojù, èímž rybáøství pøedstihuje napø. drùbežáøství èi výrobu
konzervovaného ovoce a zeleniny. Objem prodeje i služeb rychle
narùstá, o èemž svìdèí i tempo rùstu spotøeby ryb na hlavu, která
rostla v 90. letech v USA a Kanadì (3,5 % roènì). Nedostateèná pružnost tuzemských producentù zpùsobila, že polovina rùstu spotøeby
pøipadá na dovezené výrobky. Zatímco hodnota výlovu tresek a lososù
klesla o 83 %, resp. 60 %, celková hodnota komerèního výlovu ryb
vzrostla v 90. letech o 30 %, na 2 miliardy USD.
Výnosy v produkci korýšù, mìkkýšù a z chovu ryb postupnì vyrovnaly ztráty vzniklé kvotací. Hodnota výlovu korýšù se ve sledovaném období zdvojnásobila na více než 1,1 mld. USD. Objem zpracování garnátù, krabù a škeblí se zvýšil o více než 100 % a výlov
mušlí vzrostl o 50 %. Chovné druhy ryb (pùvodnì jen lososù) „expandovaly“ o 150 %, pøièemž hodnota roèní produkce v segmentu
èiní 400 mil. USD.
Food in Canada, 1999, è. 11–12, s. 30–31
Nový emulgátor
spoleènosti Quest
(kop)
Vzrùstající obliba peèiva s lnìným semínkem je provázena souèasnì
i zvýšeným zájmem o jeho zdravotní efekty. Lnìný olej je bohatý na
linolenovou kyselinu (ALA, omega-3-mastná kyselina), která vykazuje øadu biologicky významných úèinkù, vèetnì ochrany proti kardiovaskulárním onemocnìním, vysokému krevnímu tlaku a rakovinì.
ALA je nezbytná pro optimální vývoj nervového systému èlovìka.
Lnìná semínka se mohou používat pøi výrobì peèiva, pøestože ALA je
náchylná k oxidaci, která zpùsobuje vznik nežádoucí vedlejší pøíchuti finálního výrobku a je i pøíèinou výrazného zkrácení doby jeho
údržnosti. Zpomalení oxidaèních pochodù a prodloužení doby údržnosti se ale mùže docílit pøídavkem antioxidantù. V USA byl kupø.
patentován postup rozmìlòování lnìných semen v pøítomnosti vitaminu B6 a zinkového iontu, kterým se doba údržnosti lnìných semen prodlouží na 6 mìsícù. Lnìná semínka rovnìž obsahují kvalitní
protein, vlákninové komponenty a fytochemikálie, kupø. lignany.
V souèasné dobì je u spotøebitelù nejoblíbenìjším výrobkem obsahujícím lnìné semínko chléb, z dalších výrobkù pak cereální tyèinky, cereální smìsi, sušenky, muffiny a nutrièní nápoje.
Bakers Journal, 60, 2000, è. 6, s. 9
Výživový význam
moøských øas
(mih)
Spoleènost QUEST INTERNATIONAL FLAVORS & FOOD INGREDIENTS uvedla na americký trh nový emulgátor s košer certifikací,
nazvaný Admul WOL 1408K. Pøípravek má vynikající funkèní vlastnosti, èistou, jemnou chu a je významným pøínosem zejména pro
výrobce èokolády. Spoleènost QUEST doporuèuje používat pøípravek
Admul v kombinaci se standardním èokoládovým emulgátorem – lecitinem, protože oba preparáty se vzájemnì doplòují, resp. vytváøejí
jedineènou synergii, díky níž dochází k výraznému zvýšení úèinnosti a potažmo i snížení výrobních nákladù. Admul WOL redukuje
energetickou hodnotu èokolády a snižuje povrchové napìtí, takže je
možno vytvoøit na výrobku slabší a rovnomìrnìjší vrstvièku èokoládové polevy, aniž by se musel zvyšovat obsah èokoládového másla.
Candy Industry, 164, 1999, è. 10, s. 44
Zdravotní pøínos peèiva
s lnìným semínkem
(kop)
(kop)
Moøské øasy se podle chemického složení dìlí na zelené, èervené
a hnìdé. Pigmenty pøijímají svìtlo urèité vlnové délky a pøemìòují
je na potøebnou energii. Roènì se pro hospodáøské úèely sklidí kolem
9 mil. t pìstovaných kultur. Hlavním producentem je Èína (63 %)
a nìkteré další východoasijské zemì. Nejvìtší podíl tvoøí hnìdé øasy
Laminaria japonica, zelené øasy mají jen malý význam.
%
Lidská
výživa
Hnìdé øasy slouží pøedevším k výrobì alginátù, èervené k výrobì
agaru a karagenanu. V Orientu se øasy po staletí používají jako
potraviny a to syrové do salátù a vaøené jako zelenina se sójou.
Ostatní svìt toto použití témìø neznal, ale rozšiøuje se v dùsledku
migrace obyvatel.
Složením se øasy podobají suchozemským rostlinám bohatým na
vlákninu (polysacharidy ze 75 % nestravitelné) a bílkoviny. Bílkoviny se aminokyselinovým složením podobají vajeèné bílkovinì. Ve vegetariánské stravì jsou øasy dùležitým zdrojem vitaminù
a minerálních látek. Obecnì obsahují více vitaminù A, B a C než
èerstvé ovoce a zelenina. Zelené øasy pøevyšují množstvím vitaminu
B 12 živoèišné zdroje. Èervené a zelené øasy jsou bohatší na vitaminy
skupiny B než hnìdé øasy. Vzhledem ke schopnosti selektivnì absorbovat minerálie jsou øasy bohatým zdrojem Ca, Na, Mg, K, P, I, Fe,
Zn a stopových prvkù. Obsah jódu v hnìdých øasách 40 000krát
pøevyšuje jeho koncentraci v moøské vodì a k pokrytí denní dávky
by staèil 1 g øasy kombu (100–200 µg). Obsah železa silnì kolísá, ale
v prùmìru èiní 600 mg . kg –1, což je mnohem více než ve žloutku
nebo špenátu. Denní potøeba by se dala pokrýt 10–18 mg èerstvé
øasy.
Vzhledem ke své nutrièní hodnotì jsou øasy zdrojem výživy využitelným v budoucnosti.
Ernährungs-Umschau, 44, 1999, è. 12, s. 424–428
Nové centr um pro
výzkum lecitinu
V dánském Aarhusu bylo otevøeno nové centrum pro aplikaci lecitinu, které zde zøídila spoleènost CENTRAL SOYA ZERN LECITIN. Nový
ústav bude poskytovat veškeré potøebné pøístrojové i personální
vybavení pro výzkum aplikaèních možností a vývoj nových receptur
s uplatnìním lecitinu, zejména s ohledem na regionální chuové
zvyklosti a požadavky spotøebitelù v Evropì, Africe a na Støedním
východì. Centrum bude rovnìž poøádat semináøe a praktickou výuku v oblasti využívání lecitinu ke zvyšování nutrièní hodnoty
a spotøebitelských charakteristik potravináøských výrobkù.
C F W, 4 5 , 2 0 0 0 , è . 4 , s . 1 8 6
For tifikovanými
cereáliemi ke snižování
rizika srdeèních
onemocnìní
(kop)
Suplementy kyseliny listové (folové) a fortifikované cereálie jsou
mnohem úèinnìjší pøi snižování hladiny homocysteinu v krvi než
strava s pøírodními foláty. K tìmto závìrùm dospìli výzkumníci na
Novém Zélandu. Výzkum prokázal, že vysoká hladina aminokyseliny
homocysteinu zvyšuje riziko onemocnìní chorobami srdce a dalšími
vaskulárními poruchami. Rovnìž bylo zjištìno, že vyšší hladiny folátu v krvi jsou spojeny s nižší hladinou homocysteinu, což podporuje pøedpoklad, že zvýšený pøívod kyseliny listové mùže redukovat
hladinu homocysteinu, a potažmo riziko srdeèních onemocnìní. Lidé,
kteøí konzumují potraviny bohaté na pøírodní foláty sice pøijímají
více folátù než ti, kteøí jedí fortifikované cereálie nebo folátové suplementy, pøírodní zdroje ovšem nezvyšují obsah folátù v krevním
séru. Je tudíž zøejmé, že obecné doporuèení zvýšené konzumace potravin s obsahem pøírodních folátù není nikterak efektivním prostøedkem pro redukování celkové koncentrace homocysteinu.
Výsledky výzkumu zahrnujícího 65 dospìlých osob ve vìku od 36 do
71 let prokázaly, že cereální pøesnídávky fortifikované kyselinou listovou a užívání suplementù kyseliny listové jsou mnohem úèinnìjší
prostøedky redukování koncentrace homocysteinu, než konzumace
potravy bohaté na pøírodní foláty. Po 12 týdnech se celková koncentrace homocysteinu snížila u skupiny konzumující pøírodní foláty
o 9 %, u konzumentù fortifikovaných cereálií o 24 % a u osob pøijímajících folátové suplementy o 21 %.
American J.of Clinical Nutrition, 71, 2000, s. 1448–1454
Požadavky na
mechanicky separované
maso
(sk)
(kop)
V posledních letech byly v mnoha èlenských státech EU vydány normy pro maso, oddìlené z kostí mechanickou cestou. Stanoví mj. jeho
obsah bílkovin, tukù a vápníku, poèet úlomkù kostí, podmínky pro
skladování a použití. Dále se stanoví, že podíl kostí se musí snížit
na technologicky dosažitelné minimum, resp., že obsah vápníku
v sušinì nesmí pøekroèit 1,5 % a v èerstvé hmotì 0,25 %. Mechanicky separované maso se smí používat výluènì pro prùmyslovì vyrábì-
&
Lidská
výživa
Mléènan sodný
v technologii masa
né, tepelnì zpracované masné výrobky, podrobené ohøevu na 70 °C
po dobu 30 minut nebo kombinací èas/teplota shodné úèinnosti. Zaøízení na zpracování mechanicky separovaného masa musí vyhovovat
všeobecným hygienickým pøedpisùm, platným pro èerstvé maso (více
informací v PA–Masný prùmysl, 42, 2000, è. 1, s. 1–3).
Fleischwir tsch., 79, 1999, è. 4, s. 28–31
Výsledky øady prací výzkumných ústavù z celého svìta prokázaly,
že soli kyseliny mléèné (hlavnì Na a Ca), pøidané do syrového masa
a tepelnì neopracovaných masných výrobkù, brání rùstu patogenních zárodkù a mikrobù, vyvolávajících kažení. Tyto soli se pozitivnì uplatòují u krájených ováøených výrobkù, balených v plastech.
Úèinná koncentrace mléènanu sodného je 2–4 % (více informací v PA–
Masný prùmysl, 42, 2000, è. 1, s. 11–13).
Gospodarka Miesna, 51, 1999, è. 4, s. 40–43
Proè nám chutnají
potraviny s obsahem
glutamanu?
Porosty salátu byly v uplynulé sezonì v SRN napadeny plísní salátovou nebo
mšicemi .
Zahradnictví
V létì 1999 byl v porostech
rajèat v Anglii a Nizozemsku objeven tzv. virus mozaiky pepina.
(kvas)
Pøíèinou intenzivního napadení byl nejen prùbìh poèasí, ale i rozdílné podmínky pìstování.
Plíseò salátová je nejdùležitìjší houbovou chorobou salátu. Dosud je
známo 22 rùzných kmenù této houby, které se v jednotlivých oblastech projevují s rozdílnou agresivitou. Mimo to byly nalezeny kmeny, u nichž byla rezistence dosažená šlechtìním porušena. Proto se
šlechtitelé snaží nalézt nové geny rezistence, které se èasto vyskytují u planì rostoucích forem salátu.
Bìžnì pìstované dobré odrùdy salátu jsou v souèasné dobì rezistentní vùèi kmenùm 1 až 16. Vzhledem k tomu, že kmeny plísnì salátové
17–22 se mohou vyskytovat i na odrùdách rezistentních ke kmenùm
1–16, mohou spory této houby za urèitých podmínek (napø. 5–7 hodin vlhko pøi teplotách 10–15 °C) na listech klíèit a pronikat do nich.
Pokud se však u odrùd hlávkového salátu jako ’Dynamit’ nebo ’Fiorella’ dodržují zásady správného pìstování, lze podle názoru nìmeckých odborníkù pouze zøídka pozorovat napadení plísní salátovou.
Dosažení rezistence proti mšicím klasickými šlechtitelskými metodami bylo zdlouhavé. Již pøed ètyømi lety však bylo dosaženo stoprocentní ochrany proti mšicím druhu Nasonovia ribisnigri (NAS). Zároveò se zvýšila také rezistence salátu proti dalším mšicím (napø.
mšici bramborové). Zajímavé je, že na rezistentních odrùdách salátu
se Nasonovia ribisnigri nemùže rozmnožovat. Mšice osidlují rostliny
na krátký èas, nepoškozují je sáním a zase odlétají. Proto je také
možnost pøenosu infekce virových chorob mšicemi znaènì omezena.
To se pozitivnì projevuje jak u již zmínìných odrùd hlávkového salátu, tak i u odrùd ledového salátu ’Fortunas’ a ’Barcelona’.
Obst und Gar ten, 119, 2000, è. 11, s. 422–423
Nový vir us mozaiky
prokázán
(lep)
Již pøed více než 1 200 lety pøidávali v Asii do pokrmù speciální
moøské øasy, nebo zjistili, že chu tìchto pokrmù je výraznìjší.
V r.1908 dr. K. Ikeda z univerzity v Tokiu odhalil, že za tento úèinek moøských øas je odpovìdná kyselina glutamová, která se vyskytuje pøirozenì témìø ve všech bílkovinných potravinách, a to jak
volná, tak i vázaná. Vliv na zvýraznìní chuti má volná forma. Volná
kyselina glutamová a její sodná sùl je obsažena ve velkém množství
v sýru, houbách a mase (vývaru), a proto nacházejí tyto suroviny
znaèné uplatnìní v kuchyních celého svìta. Vzhledem k tomu, že se
chu glutamanu sodného liší od známých ètyø základních chutí, tj.
sladké, kyselé, hoøké a slané, byla v Japonsku oznaèena za pátou
chu a byla pojmenována „umami“.
F o o d Re v. I n t . , 1 4 , 1 9 9 9 , è . 2 – 3
Rezistentní odrùdy
salátu se osvìdèují
(lep)
(DK)
Pùvodce byl nazván podle druhu zeleniny pepino (Solanum muricatum), na nìmž byl tento virus poprvé v roce 1974 v Peru urèen.
V Anglii byly na podzim napadeny rostliny rajèat ve dvou podnicích,
zatímco v Nizozemsku byla tímto virem napadena rajèata ve více než
ètyøiceti podnicích.
Virus mozaiky pepina je velmi infekèní a šíøí se rychleji než virus
mozaiky tabáku. Aèkoli neexistuje žádný dùkaz, že by k šíøení mohlo
docházet semeny, nelze tento zpùsob pøenosu vylouèit. Virus se mùže
šíøit bunìènými šávami, a to zejména pøi manipulaci s rostlinami
'
Zahradnictví
(vyvazování rostlin, vyštipování fazochù apod.). Rovnìž pøi sklizni
vzniká riziko infekce.
Není známo, jak dlouho zùstává zachována životaschopnost tohoto
viru mimo rostlinu, avšak pøedpokládá se, že k delšímu pøežívání
potøebuje živou rostlinnou buòku. Nizozemští odborníci doporuèují
dùslednì dodržovat hygienická opatøení (èistý odìv a boty, mytí rukou mýdlem).
Použitý substrát bylo tøeba vymìnit nebo dezinfikovat. Dezinfikovány musely být také skleníky. V Anglii bylo nutné vèas zlikvidovat
2 hektary napadených porostù rajèat. U jiných plodin k tomu, aby se
zabránilo další infekci, postaèilo odstranit kromì napadených rostlin i rostliny z bezprostøedního okolí pùvodního místa napadení.
Podle nizozemských údajù je snížení výnosù, zpùsobené napadením
plodin tímto virem, velmi malé. 20 % pìstitelù uvádí, že nezjistilo
žádné snížení výnosù, 75 % zaznamenalo snížení výnosù o 3 %. Nizozemští odborníci jsou toho názoru, že je možné s virem mozaiky
pepina žít, zatímco angliètí odborníci a odborníci z jiných zemí požadují v EU karanténní opatøení.
Gemüse, 36, 2000, è. 10, s. 24
Biologické pìstování
zeleniny
Biologické pìstování zeleniny ve Švýcarsku využívá kombinaci výbìru vhodných odrùd a stanovištì, pìstování na zvýšených záhonech a v širších sponech, a nastýlání pùdy papírem nebo fólií.
V boji s plevely se uplatòují nejen novì konstruované stroje, ale také
vypracovaná strategie regulace plevelù pro jednotlivé plodiny. Nové
pleèky snižují napø. u mrkve spotøebu pracovních hodin na 1 ha
z 350 na 200. Mrkev se pìstuje na zvýšených záhonech, cibule se
pìstuje s fólií a vysazováním místo výsevu. Pro jarní mineralizaci
dusíku se osvìdèuje ricinový šrot, rohová a kostní mouèka. Výbìr
odrùd se zamìøuje na rezistentní a rychle rostoucí, které mohou chorobám „utéct“, a na odrùdy s pøíhodnìjším charakterem vzrùstu pro
pìstování na zvýšených záhonech a v širších sponech, které pøíznivì
ovlivòují mikroklima v porostu. Nastýlání pùdy fólií má tendenci
nahrazovat fólii mulèovacím papírem. V tomto smìru je však nutný
další vývoj, aby byl papír vhodnì stabilizovaný a dal se pokládat
strojem zároveò s výsadbou. U pøímých metod ochrany rostlin se
jeví ústup od aplikace jílových a mìïnatých pøípravkù pro jejich
nedostateènou úèinnost. V pokusech jsou však biologické pøípravky na základì antagonistù a hyperparazitù, napø. Bacillus subtilis
a Coniothyrium minitans. Houbové a rostlinné extrakty, jako napø.
extrakt z tropického stromu Antalaea azadirachta, které se osvìdèují v Nìmecku, jsou ve Švýcarsku zatím posuzovány skepticky
vzhledem k nedostateènì prozkoumané pøítomnosti reziduí. Pokud
jde o ošetøení osiva, praxe využívá promývání osiva (proti Phoma)
a pøeskladòování, pøi nìmž si osivo zachovává klíèivost déle, než
spory patogenù. Smíšeným kulturám se pøisuzuje jen nepatrný význam, ponìvadž je jen velmi málo zeleninových kultur, které se pøi
velkovýrobním pìstování dají kombinovat. Osvìdèenou výjimkou je
kombinace øapíkatého celeru a póru, jejichž smíšený porost se dá
jednorázovì sklízet.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 2 3 , s . 1 0
„Probuzená“,
pøedklíèená a obalovaná
semena
(DK)
(EP)
Èerstvá semena bramboøíkù, primulí, pryskyøníkù i nìkterých jiných druhù kvìtin jsou ve vysokém procentu ve stavu klidu, z nìhož se probouzejí teprve po mìsících nebo po ošetøení chladem. Byla
vypracována metoda chemického ošetøení, která zvyšuje klíèivost
i výtìžnost prodejných rostlin. Nyní se zkouší, u kterých druhù se
osvìdèí. Uplatnìní pøedklièování (priming) semen, které se už osvìdèilo u øady kvìtinových druhù, se nyní rozšiøuje na další druhy, napø.
petúnie a netýkavky. U nich se dociluje o 2–3 dny rychlejší klíèení,
rychlejší a vyrovnanìjší následný vývoj semenáèkù. Modernizuje se
i obalování kvìtinových semen metodou „splash and grow“, pøi níž
se obalovaná semena nastøíkají vodou, po styku s ní se pak obal
rozpouští rychleji, než tomu bylo døíve. Tím se umožòuje peletování
semen i u kvìtinových druhù, u nichž se zatím neužívalo, napø. begónií, zvonkù a pantoflíèkù. Inkrustace semen jako chemická ochrana
proti patogenním houbám a bakteriím je u nìkterých druhù už bìž-
!
ná, napø. u bramboøíkù proti Fusarium a Penicillium. Podobnì se
inkrustují semena prorostlíku proti Alternaria a Penicillium. Nyní
probíhají úspìšné pokusy s tzv. „biodezinfekcí“, kde ochranu semen
zajišuje místo chemické látky užiteèná baktérie, která je k patogenu antagonistická. Nìkteré otázky této metody jsou ještì otevøené,
napø. skladovatelnost takto ošetøených semen.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 2 3 , s . 6
Nasazení retardátorù
mùže maskovat
nedostatek živin
Zahradnictví
V posledních letech se u skleníkových kvìtin èasto vyskytovaly na
starších listech poèáteèní chlorózy a pozdìji nekrózy, pøestože ostatní
listy mìly sytì zelenou barvu, která by mìla nasvìdèovat dobrému
zásobení živinami. Analýzy substrátu i rostlin však ukázaly, že postižené rostliny trpìly nedostatkem živin. Vesmìs šlo o rostliny ošetøované chemickými retardátory; ty nejenom zkrátily jejich rùst, ale
vedly také k tvorbì menších listù, vìtší hustotì bunìèných blan
a zintenzivnìní zelené barvy listù, která mùže pøekrýt projev akutního nedostatku živin. Pìstitel by se proto pøi intenzívním použití
regulátorù rùstu nemìl spoléhat na svoje zkušené vizuální posouzení zelenì listù. Problémy mohou vznikat zejména u hrnkových sluneènic, kde mají vysoký nárok na živiny. Rostliny je tøeba pravidelnì pøihnojovat živným roztokem (1g . l–1 vztaženo na 15% N).
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 2 4 , s . 7
Novinka: kvìtiny pro
netopýr y
(ES)
Dnes se nabízejí a prodávají tisíce odrùd rùží. Jedna odrùda je však
výjimeèná a sice èajohybrid ’Glora Dei’. Pøed 55 lety byla vyšlechtìna a uvedena na trh známým francouzským šlechtitelem F. Meillandem. Dosud bylo prodáno více než 100 milionù sazenic této rùže.
Podle tìchto údajù je to nejprodávanìjší odrùda rùže všech dob. Pùvodnì ji šlechtitel nazval podle své manželky ’Madame A. Meilland ’,
v Itálii byla uvedena pod jménem ’Gioia’ (radost), v Anglii pod jménem ’Peace’ (mír). Keø bujnì roste, má mírnì rozložitý tvar, dorùstá
do výšky 80 cm, listy jsou velké, lesklé, tmavì zelené, dekorativní.
Kvìtní stonek bývá 50 cm dlouhý a zakonèený zpravidla více poupaty na silných pevných stopkách. Kvìty jsou velké – až 16 cm široké,
plné, korunní plátky jsou žluté s naèervenalými okraji. Na podzim
bývají kvìty narùžovìlé. U této odrùdy je nápadná robustnost keøe
a neobyèejná bohatost kvetení. Dobøe také odolává povìtrnostním
vlivùm.
Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è 4, s. 109
Staré odrùdy hr ušní jsou
dosud lepší než nové
(EP)
Je již dlouho známo, že urèité rostliny mohou do zahrady pøilákat
hmyz i ptáky. V souèasné dobì se zkoumají možnosti, co udìlat pro
to, aby netopýøi co nejvíce navštìvovali naše zahrady. Tato zvíøátka,
která jsou aktivní v noci, se živí hmyzem, napø. komáry, mouchami,
moly, brouky aj. V zahradách musíme uvedeným druhùm hmyzu
nabídnout ty správné rostliny, a tak souèasnì pøilákat i netopýry. Ve
Švýcarsku se dnes dokonce nabízejí speciální smìsi semen rostlinných druhù, které jsou pøímo urèeny pro pøilákání netopýrù do zahrady. Tyto smìsi obsahují napø. semena mìsíèku zahradního, koukolu, máku, pohanky, brutnáku aj. Mnohé z tìchto rostlin se vyznaèují atraktivními kvìty a jsou skuteènou okrasou každé zahrady.
Tyto rostliny žádají slunné stanovištì a kyprou pùdu s drobtovitou
strukturou.
Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 3, s. 78
Nejvíce prodávaná rùže
’Gloria Dei’
(EP)
(ES)
V posledních letech se ve SRN na trhu objevilo nìkolik nových odrùd hrušní, které tu byly vyšlechtìny, nebo byly dovezeny ze zahranièí. Ve Státním výzkumném ústavu v Ahrweileru se již dlouho zabývají jak novými pìstebními metodami této ovocné døeviny, tak
i jejím novošlechtìním. Zkoumají také nové odrùdy hrušní. Výsledky
však nejsou nijak pøíznivé. Žádná hvìzda nebyla totiž mezi novými
odrùdami objevena. Proto se doporuèuje stále pìstovat staré známé
a osvìdèené odrùdy jako je ’Williamsova èáslavka’, ’Konference’, ’Lucasova’ nebo ’Dìkanka spolková’, které pìstitele nezklamou.
Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 4, s. 121
(ES)
!
Úspìšný boj proti
koøenovým plevelùm
Zahradnictví
U vytrvalých koøenových plevelù, jako napø. bršlice a pýr plazivý, je
okopávání pùdy zcela nesprávné, nebo napomáhá rozsekání koøenù
na malé kousky, z kterých co nejdøíve vyrostou nové rostliny. Proto
se nedoporuèuje zaplevelené plochy naráz pøekopat, nýbrž se musíme pokusit sí koøenù plevelù kousek po kousku vykopávat. Podaøíli se nám obnažit provazec koøenù, snažíme se jej sledovat a pokud
možno celý vytáhnout. I když pracujeme velmi peèlivì, vždy pøehlídneme kousek koøenu, který v pùdì zùstane. Proto se doporuèuje
nastýlání celé plochy vrstvou organické hmoty vysokou 10 až 15 cm.
K nastýlání se doporuèuje použít drcená kùra, posekaná tráva nebo
i èerná nastýlací fólie. Koøeny, které zùstaly v pùdì, uhynou
v dùsledku nedostatku svìtla. Také je vhodné vysít rostliny na zelené hnojení, napø. øepku olejnou, øedkev olejnou, mezi jejichž hustým pøíkrovem listù nemají plevele žádnou šanci rùst.
Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 3, s. 80
Využití kaštanovníku do
vazeb
Kaštanovník pravý (Castanea sativa) se zaèal používat i jako okrasná zeleò do kvìtinových kytic. Školkaøský závod v belgickém
Waarschoot využívá parkové stromy kaštanovníku k øezu zelených
vìtví od zaèátku záøí a vyváží je i do Nizozemí. Vìtvièky kaštanovníku s charakteristickými tmavozelenými, tuhými, protáhlými, jemnì
pilovitými listy mají vysokou dekorativní hodnotu. Dodávají kvìtinovým kyticím koncem léta a na podzim exkluzivní sezonní akcent.
Navíc jsou mimoøádnì trvanlivé.
Der Gar tenbau, 2000, è. 36, s. 30
Spor o patentování
(ES)
(EP)
Pan Arnold Denberger z nìmeckého Meckenheim si dal patentovat
pìstování ovoce a zeleniny pod fólií. Svaz zemìdìlcù a vinaøù v Porýní-Falcku naproti tomu prohlašuje, že napø. pìstování chøestu pod
fólií je dávno známý a proto nepatentovatelný postup. Protože zatím nedošlo k jednotnému mimosoudnímu stanovisku, Svaz zemìdìlcù a vinaøù považuje za nutné podat žalobu o „negativní zjištìní“.
Na jeho základì žádá odmítnout poplatky a také pøíslušné varování,
které pan Denberger pìstitelùm chøestu rozeslal. Svaz zároveò podává žalobu na neplatnost zapsání zmínìného patentu.
TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 5 , s . 2
(EP)
zemìdìlské aktuality
ze svìta
Øídí redakèní rada:
PhDr. J. Rydlo – øeditel
Ing. V. Pokorný, CSc.
Redaktoøi:
Dr. J. Javùrková, CSc.
Doc. Ing. P. Kic, DrSc.
Mgr. D. Koubová
PhDr. A. Kubaèák, CSc.
Ing. S. Mihulka, CSc.
Ing. P. Schneiderová
Ing. M. Šastný
Ing. Š. Vondrášková
Ing. I. Fantyšová (tech. redakce)
tel.: 02/24 25 79 39 l. 580
!

Podobné dokumenty

rydlo vzor konec

rydlo vzor konec Celozrnná smìs zlepšuje jakost chleba

Více

zemědělské aktuality ze světa

zemědělské aktuality ze světa V kooperaci s RWZ Rhein-Main e.G. nabízí firma DSM Agro B.V., jedna ze šestnácti obchodních skupin nizozemského chemického koncernu DSM N.V., on-line poradenství pro aplikaci prùmyslových hnojiv. P...

Více

hamco - multi plate

hamco - multi plate stranách roury ve vrstvách 20-30 cm lehkými zhutòovacími stroji. Maximální rozdíl ve výšce obsypu na jednotlivých stranách systému mùže být max. 30 cm. Kvalita a složení zeminy zásypové vrstvy musí...

Více

rydlo vzor konec

rydlo vzor konec Za šest mìsícù hospodaøení v letošním roce dosáhla mlékárenská spoleènost Milex, a.s., Nové Mesto nad Váhom zisk pøed zdanìním 26,17 mil. SKK pøi celkových výnosech 503 mil. SKK. V meziroèním porov...

Více

Zemědělská technika a biomasa 2004

Zemědělská technika a biomasa 2004 1000 do 1600 Kè.t-1 (výjimkou je èirok s náklady pøes 2000 Kè.t-1, který se jeví jako ekonomicky nevhodná energetická plodina). Pøi využití dotací se celkové náklady na jednotku energetického produ...

Více

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku

zemědělské aktuality ze světa - Nastavit jako titulní stránku Monitorování a kontrola skotu nebyla v zemi nikdy tak dobrá jako v souèasné dobì, a jde o import zvíøat nebo jatky. Podle posledních naøízení ministerstva jsou porážky skotu povoleny pouze v 54 re...

Více

rydlo vzor konec

rydlo vzor konec zemìdìlské aktuality ze svìta

Více

Potravinářské aktuality

Potravinářské aktuality z piva obsahujícího více než 10 mg tyraminu v litru se považuje pro tyto pacienty za nebezpeèný. Pivo mùže být rovnìž pøíèinou bolesti hlavy u osob citlivých na migrény. Alkohol a pravdìpodobnì nìk...

Více

27 - ÚZPI

27 - ÚZPI stejný jako v roce 1999. Pokles produkce se týká hlavnì pšenice, jejíž sklizeò klesla z loòských 13,5 mil. t na 11,2 mil. t. Také jeèmene se letos sklidilo mnohem ménì než v roce 1999, a to jen 5,7...

Více