přírodovědecká fakulta univerzity palackého pedagogická - zde

Transkript

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO
a
PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO
V OLOMOUCI
II. ročník mezinárodní konference
NOVÉ METODY PROPAGACE PŘÍRODNÍCH VĚD MEZI
MLÁDEŽÍ
aneb
VĚDA JE ZÁBAVA
SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ
OLOMOUC, 15.-16. listopadu 2007
2
Redakční rada sborníku
Tomáš Opatrný (předseda)
Libor Kvítek (výkonný redaktor)
Členové:
Veronika Fadrná, Regina Menzelová
Abstrakty příspěvků byly přijaty bez jazykové recenze, proto za jejich správnost plně
odpovídají jejich autoři.
© Vydala Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Tisk: Vydavatelství UP Olomouc
ISBN
3
Program konference a přehled příspěvků
NOVÉ METODY PROPAGACE PŘÍRODNÍCH VĚD MEZI MLÁDEŽÍ
15.-16. 11. 2007, OLOMOUC
Čtvrtek 15.11. 2007
08:00-14:00 prezence, sál Perseus (1. patro), RCO, Jeremenkova 40b, Olomouc
09:00 Zahájení konference (Prof. RNDr. J. Ševčík, Ph.D., děkan PřF UP Olomouc)
Přednášky
Matematika a její popularizace
09:05-09:30
L01: Novák B., Dofková R., Stopenová A. (UP Olomouc)
Reflexe netradičních matematických aktivit na základní škole
09:30-09:50
L02: Švrček J. (UP Olomouc)
Nová matematická soutěž – Středoevropská MO
09:50-10:10 přestávka
Obecné aspekty popularizace přírodních věd
10:10-10:30
L03: Nevěčná T., Říha J., Ženčák P., Soukupová J., Smolová I., Filipová R. (UP Olomouc)
Studentská konference „O cenu děkana 2007“
10:30-10:50
L04: Dopita M. (UP Olomouc)
Zájem o přírodní vědy na základních a středních školách
10:50-11:10
L05: Grecmanová H. (UP Olomouc)
Jak vnímají žáci výuku přírodovědných předmětů
11:15-12:45 oběd
12:45-12:50
L06: Fryšová I., Kameníček J., Maier V., Barták P., Müller L. (UP Olomouc)
Acta Universitatis Palackianae Olomucensis - chemica
12:50-13:15
L07: Melicherčíková D., Melicherčík M. (UMB Banská Bystrica)
Propagácia prírodovedného vzdelávania prostreníctvom náučného chodníka
13:15-13:40
L08: Melicherčík M., Cejpek K., Melicherčíková D., Vaculčíková D. (UMB Banská Bystrica)
Popularizácia prírodných vied formou detskej univerzity na UMB
13:40-14:05
L09: Čáp I. (ŽU Žilina)
Zvyšovanie atraktivity prírodovedného vzdelávania z pohľadu Lisabonskej stratégie Európskej únie
14:05-14:25
L10: Gašparová M. (UMB Banská Bystrica)
Schopnosť študentov vysokých škôl poskytnúť predlekársku prvú pomoc
4
Matematika a její popularizace
14:35-14:50
L11: Hátle J., Molnár J. (UP Olomouc)
Přírodovědný klokan
14:50-15:05
L12: Horenský R., Calábek P. (UP Olomouc)
T urnaj měst
15:05-15:20
L13: Raška J. (Gymnázium J. Škody, Přerov)
STM - Morava z pohledu ředitele gymnázia
15:20-15:35
L14: Olšáková V. (MŠ a ZŠ Čtyřlístek, Uherské Hradiště)
Matematická rozhledna – aneb i matematika má duši
15:35-15:50
L15: Lepík L. (Gymnázium a SOŠ, Frýdek-Místek)
Evropský den vědy mládeže
15:50-16:10
L16: Topinka D., Smolka S., Ševčík J. (UP Olomouc)
Vnímání přírodních věd žáky a studenty základních a středních škol
16:10-16:30
L17: Müller L. (UP Olomouc)
Možnosti motivace studentů k chemii pomocí inovovaných laboratorních cvičení
s environmentálním podtextem
16:30-17:30 Posterová sekce
P01: Blažková D. (UP Olomouc)
Hlavomorna
Matematikou za pokladem aneb "O poklad piráta Huga"
Hrátky s matematikou na ZŠ Novoměstská
P04: Fadrná V., Menzelová R., Maier V., Kvítek L. (UP Olomouc, )
Chemie, fyzika a matematika hrou
P05: Feszterová M., Šimková S.
Interdisciplinárne aspekty chémie - orientácia študentskej vedeckej odbornej aktivity na ochranu
životného prostredia
P06: Filipová R., Banáš P., Otyepka M., Nevěčná T., Kvítek L. (UP Olomouc)
Stát se vědcem?
P07: Hodaňová J., Laitochová J., Slouka J. (UP Olomouc)
Číselné hvězdice a hry s matematikou
P08: Hodaňová J., Laitochová J., Pavlůsková J., Blažková D. (UP Olomouc)
Hrajeme si v matematice
P09: Holubová R. (UP Olomouc)
Řešili jsme Fermiho úlohy
P10: Chráska M. (UP Olomouc)
K charakteristice uchazečů o vysokoškolské studium přírodovědných oborů
P11: Laitochová J., Hodaňová J. (UP Olomouc)
Logické hry v matematice
5
P12: Lepík L. (Gymnázium a SOŠ, Frýdek-Místek)
Makoň a Fykoň
P13: Lepík L. (Gymnázium a SOŠ, Frýdek-Místek)
Týden s matematikou na gymnáziu a SOŠ ve Frýdku-Místku
P14: Navrátilová B., Medková J., Vinter V., Jurčák J. (UP Olomouc)
Středoškolští studenti a jejich činnost na Katedře botaniky PřF UP Olomouc
P15: Panáčková A., Panáček A., Knápek Z., Vondráčková J., Soukupová J.,(ZŠ Uničov)
DEBRUJÁR na ZŠ Paseka a PŘÍRODOVĚDNÝ KROUŽEK na ZŠ Pionýrů v Uničově –
popularizace přírodních věd na základních školách
P16: Pavlíková L., Machů A. (Gymnázium J. Škody Přerov)
Průzkum: Mládež a její vztah ke kouření, drogám a alkoholu
P17: Pavlíček M., Klečková M., Richterek L., Calábek P., Kvítek L. a kol. (UP Olomouc)
L@byrinty přírodních věd aneb bludiště úloh a hlavolamů
P18: Říha J., Kvítek L., Nevěčná T., Ženčák P., Smolová I. (UP Olomouc)
Studentské vědecké soutěže a zájem studentů o vědu a výzkum
P19: Müller L., Maier V., Fryšová I., Skopalová J., Soukupová J., Součková J., Barták P.,
Prášilová M. (UP Olomouc)
Internetová soutěž pro posluchače chemie a biochemie na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci
P20: Slezáková J. (Slovanské gymnázium Olomouc)
Běh s Klokanem
P21: Součková J., Müller L., Soukupová J., Skopalová J., Barták P., Prášilová M., Obst O.
(UP Olomouc)
Renesance programového učení
P22: Soukupová J., Štosová T., Fadrná V., Zajoncová L. (UP Olomouc)
Přírodní vědy hrou aneb jak motivovat žáky prvního stupně ZŠ
P23: Štosová T. (UP Olomouc)
Přírodovědný kroužek jako inspirace
P24: Eisenmann P., Kolská Z., Oršulák T., Seifert R., Sýkorová–Dvorníková G.
(UJEP Ústí n. Labem)
Podívejte - umožňujeme vědu vidět, slyšet, nahmatat
P25: Šimková S., Jakab I., Strejček F., Švikruhová J., Vargová A. (UKF Nitra)
Čo nám prezradí rieka? Projekt monitorovania vodného toku pre základné školy
P26: Švikruhová J., Šimková S., Vargová A. (UKF Nitra)
Efektné chemické pokusy v krúžkovej činnosti
P27: Toman M. (UMB Banská Bystrica)
Hračka v technickej tvorivosti detí mladšieho školského veku
P28: Uhlířová M. (UP Olomouc)
Čarodějná matematika
P29: Uhlířová M. (UP Olomouc)
Netradičně za školskou geometrií
P30: Valovičová L., Šimková S., Jakab I., Hasprová M., Strejček F., Vasková V. (UKF Nitra)
1. celoslovenská detská vedecká konferencia
P31: Valovičová L. (UKF Nitra)
Fyzikálny krúžok Fyzikus
P32: Valovičová L., Vasková V. (UKF Nitra)
Raketa ako popularizácia fyziky
P33: Valovičová L. (UKF Nitra)
Mestský fyzikálny tábor FAJN
6
Pátek 16.11. 2007
08:00-09:00 prezence, sál Perseus (1. patro), RCO, Jeremenkova 40b, Olomouc
08:35 zahájení (L. Kvítek)
Přednášky
Přírodní vědy a jejich propagace mezi mládeží
08:40-09:00
L18: Illášová L. (UKF Nitra)
Ako propagovať geológiu
09:00-09:20
L19: Ganajová M. (UJEP Košice)
Propagácia výučby chémie prostredníctvom projektových prác žiakov
09:20:09:40
L20: Lilpop J. (SFN Warsaw)
Your meeting with the Science at the Science Festival School
09:40:10:00
L21: Eisenmann P., Kolská Z.,Oršulák T., Seifert R., Sýkorová–Dvorníková G.
(UJEP Ústí n. Labem)
Umožňujeme vědu vidět, slyšet, nahmatat…
10:10:10:30
L22: Sandanusová A. (UKF Nitra)
Skúsenosti s propagáciou vedy na Fakulte prírodných vied Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre
10:30-10:50
L23: Valovičová L., Hasprová M., Kramáreová H., Melušová J. (UKF Nitra)
Študijný program Disci
10:50-11:10
L24: Kopáčová J. (UK Bratislava)
Prírodovedný projekt – zábava aj pre mladších žiakov
11:10-11:30
L25: Čellárová L. (UMB Banská Bystrica)
Hry na remeselníka – jeden z prostriedkov netradičnej technickej výchovy v predprimárnej
a primárnej edukácii
11:30-12:45 oběd
12:50-13:10
L26: Solárová M. (OSU Ostrava)
Možnosti propagace chemie nepovinnou formou výuky
13:10-13:30
L27: Slovák V., Taraba B. (OSU Ostrava)
Chemie na slezskoostravském hradě
13:30-13:50
L28: Zajoncová L., Kvítek L., Tarkowski P., Soukupová J., Vinter V., Fadrná V., Menzelová R.
(UP Olomouc)
Propagace přírodních věd formou přírodovědných kroužků na základních a středních školách
7
14:00-14:15
L29: Richterek L., Říha J., Kvítek L. (UP Olomouc)
L@byrint fyziky – korespondenční soutěž pro mladé fyziky
14:15-14:30
L30: Kubala M.. (UP Olomouc)
Aktivní vědecká činnost středoškolských studentů v projektu Badatel
14:30-14:45
L31: Maier V., Fadrná V., Menzelová R. (UP Olomouc)
Letní škola chemie, fyziky a matematiky – popularizační akce pro studenty středních škol
14:45-15:00
L32: Tarkowski P., Cankař P., Zajoncová L., Kvítek L. (UP Olomouc)
Přírodovědné kroužky a fytochemie
15:00-15:15
L33: Vinter V., Navrátilová B., Medková J., Zajoncová L., Tarkowski P. (UP Olomouc)
Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty UP v projektu STM-Morava
15:15-15:30
L34: Pavlíček M., Klečková M., Vašíčková M., Štosová T., Cankař P., Kvítek L. (Slovanské
gymnázium Olomouc)
Korespondenčně-Internetová soutěž pro žáky a studenty – LABYRINT 2006 – 2007
15:30-15:45
L35: Holubová R. (UP Olomouc)
Fermiho úlohy – zajímavé výsledky a zkušenosti
15:45 Zakončení konference a pozvání na III. ročník konference v roce 2008
8
PŘEDNÁŠKY
9
L01: REFLEXE NETRADIČNÍCH MATEMATICKÝCH AKTIVIT NA
ZÁKLADNÍ ŠKOLE
BOHUMIL NOVÁK, RADKA DOFKOVÁ, ANNA STOPENOVÁ
Katedra matematiky Pedagogické fakulty UP v Olomouci, Žižkovo nám. 5,
771 40 Olomouc, [email protected]; [email protected];
[email protected]
Ve druhém roce řešení jednoho z dílčích úkolů projektu S 006 s pracovním
názvem „Hrátky s matematikou“ jsme se pokusili zjistit, jak přijímají netradiční
matematické aktivity realizované v rámci projektu učitelé a žáci základních škol. Využití
soutěží, nestandardních úloh a her pro vlastní práci učitele matematiky považujeme v
konstruktivisticky koncipovaném matematickém vyučování za významné. Pro učitele je
přitom velmi důležitá reflexe vlastní činnosti: signifikantně ovlivňuje kvalitu činnosti
učitele, může významně rozvíjet jeho didaktické myšlení a jednání (Nezvalová, 2000).
Současně je třeba zajistit, aby učitel vytvořil vhodné podmínky pro učební činnost žáka,
aby dal možnost žákům podílet se na rozhodování o nástrojích, prostředcích a organizaci
učební činnosti, prezentovat, „aranžovat“ úlohu či hru jako zajímavý problém, jinými
slovy individualizovat vyučování matematice (Šedivý, 2004).
Příznivé názory učitelů, kteří se podíleli na jednotlivých akcích našeho projektu v letech
2006 - 2007, byly přesvědčivě prezentovány na odborném semináři 26. 9. 2007 v
Olomouci. CD-rom, který jsme z prezentací spolupracujících učitelů sestavili (ed. E.
Hotová, 2007), zřetelně ukázal pozitivní posun v kvalitě přípravy i realizace školních i
mimoškolních matematických aktivit a stal se zdrojem vzájemně se obohacující
inspirace pro účastníky semináře. Rovněž ohlasy prezentace projektu na zahraničních
konferencích (např. Novák, B., Novák, M., 2007) ukázaly, že tematika popularizace
matematiky námi zvolenou formou je příznivě přijímána. Při kritickém posouzení a
zhodnocení dosažených výsledků je třeba dále rozšířit rámec nových aktivit zaměřených
na změnu metod a forem výuky matematiky (otevřené hodiny matematiky, dny se
zajímavou matematikou, matematické soutěžení,…), na různých stupních (primární a
sekundární) školy, na škole pro žáky se surdopedickým handicapem, dostatečně je mezi
učitelskou i rodičovskou veřejností propagovat.
Do jaké míry se podařilo řešitelům projektu k naplnění tohoto cíle alespoň
přiblížit jsme ověřovali pomocí dotazníku. Pro zachování autentičnosti a získání co
nejvěrohodnějších údajů probíhalo dotazníkové šetření vždy bezprostředně po ukončení
akce na dané škole.
V záhlaví obsahoval anonymní dotazník základní údaje o dotazovaném –
pohlaví, třídu, školu a poslední známku z matematiky na vysvědčení - zařazení těchto
položek mělo usnadnit pozdější klasifikaci
a vyhodnocení. Byl sestaven
z 10 strukturovaných položek, ve kterých měli žáci své odpovědi vyznačovat na
čtyřstupňové škále, dále jedné stupnicové položky a z jedné nestrukturované položky:
10
rozhodně
ano
1.
2.
3
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
ano
ne
rozhodně
ne
Matematika mě baví.
Řeším rád(a) netradiční
matematické úlohy (např. v
časopisech nebo novinách).
Rád(a) řeším hlavolamy, hraji
šachy, dámu,...
Rád(a) využívám počítač.
Zadání úloh pro mě bylo
jednoduché.
Při řešení úloh jsem byl(a)
úspěšný(a).
Požadované činnosti pro mě byly
nové.
Líbilo se mi být členem týmu a
navzájem si pomáhat.
Celkově se mi celá akce líbila.
Byl(a) bych rád(a), kdyby se
opakovala.
11. Vyber a napiš názvy pěti činností, kterých ses zúčastnil(a), a seřaď je od nejlepší po
nejhorší:
12. Napiš svoje vlastní zhodnocení akce:
Podařilo se nám získat údaje od 340 respondentů, z toho 153 dívek a 165 chlapců ze
6 základních škol Olomouckého kraje. Z celkového počtu bylo 119 žáků 1. stupně a
216 žáků 2. stupně.
Zpracování výsledků šetření za použití jednoduchých statistických procedur
(test chí -kvadrát) přineslo zajímavé údaje, které však bude třeba dále zpřesňovat.
Uvedeme alespoň některé z nich ve stručném shrnutí:
• nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi chlapci a dívkami v řadě oblastí
- matematiku mají stejně rádi (neradi), neliší se ani v oblibě jednotlivých typů
netradičních činností či v používání PC - parametr pohlaví byl pro odpovědi
žáků irelevantní,
• žáci 2. stupně ZŠ mají raději matematiku, řeší raději netradiční úlohy, využívají
více PC, cítili se úspěšnější při řešení úloh než žáci 1. stupně ZŠ,
• nejoblíbenější byly kolektivní logické hry (Reverzi, Blokus apod.), oblíbené
byly také zápalkové hlavolamy, sudoku a skládání různých geometrických
obrazců, které byly jednoduché svým zadáním a představovaly přiměřenou
výzvu k logickému myšlení žáků,
• bez rozdílu věku hodnotili žáci akci jako novou a uvítali by její opakování.
Často se opakovaly výroky typu: „Akce se mi líbila,“ „Příště zas“, které někdy byly
vyjádřeny i více tvůrčím způsobem: „Seřaďte od nejlepší po nejlepší“ nebo „Ať žije
11
škola hrou!“ Negativa, které žáci akci vytýkali, se dají přiblížit těmito výroky: „Bylo to
moc dlouhé“, „Bylo tam málo činností“ nebo „Bylo tam moc kreslení“.
Je zřejmé, že není možné uspořádat podobnou akci, která by byla sestavena tak, aby
získala kladnou odezvu u všech žáků. Naším cílem není vytvořit jednotnou univerzální
šablonu podobných akcí, ale udělat matematiku co nejvíce pestrou a živou, aby byla
blízká nejširšímu spektru žáků.
Práce vznikla za finanční podpory grantu MŠMT 2E06029 „STM-Morava“.
LITERATURA
1.
2.
3.
4.
5.
Hrátky s matematikou. CD- rom z odborného semináře. Olomouc, 26. 9. 2007 (ed.
E. Hotová).
Nezvalová, D.: Reflexe v pregraduální přípravě učitelů. Olomouc, UP (2000).
Novák, B., Novák, M.: Mathematics as an environment for developping pupils´/
students´personality. In: Proceedings abstracts VIII. International conference
„Teaching mathematics: retrospective and perspectives“. Riga (2007).
Skalková, R.: Playful mathematics as a method of motivation. Proceedings SEMT,
Prague (2007)
Šedivý, O.: Úlohy a humanizácia vyučovaní matematiky. In: Cesty k poznávání v
matematice primární školy. Olomouc, UP (2004).
12
L02: NOVÁ MATEMATICKÁ SOUTĚŽ – STŘEDOEVROPSKÁ MO
JAROSLAV ŠVRČEK
Katedra algebry a geometrie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, Tomkova 40,
779 00 Olomouc, [email protected]
Z podnětu organizačního výboru rakouské matematické olympiády (İMO) byly v
prů-běhu 47. Mezinárodní matematické olympiády (IMO) v roce 2006 seznámeny
delegace středoevropských zemí (Švýcarska, Rakouska, Německa, Slovinska,
Chorvatska, České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska) s návrhem Rakouska
vytvořit pro matematicky talentované středoškoláky uvedených zemí novou soutěž, která
podobně jako IMO umožní dalším studentům zemí střední Evropy porovnat své znalosti
v mezinárodním měřítku. Na tomto jednání byly předběžně stanoveny také cíle a
pravidla této nové mezinárodní mate-matické soutěže. Iniciátoři jejího vzniku přitom
vycházeli z pravidel dvojstranné mezinárodní matematické soutěže středoškoláků Polsko
– Rakousko, která existovala až do roku 2006 plných 29 let. Na světě, a speciálně také v
Evropě, existuje celá řada podobných regionálních soutěží (Balkánská MO, Baltic Way,
Mediterranean MO, pro Španělsko a Portugalsko pak také Iberoamerická MO atd.), jichž
se každoročně účastní soutěžící ze zemí spádových regionů Evropy. Naše země takovou
možnost dosud neměla, proto uvítala tuto konkrétní nabídku, která umožní postupné
zapojení dalších matematicky talenovaných středoškoláků do nové mezinárodní
matematické soutěže.
První ročník soutěže, nazvané Středoevropská matematická olympiáda (MEMO –
Mid-dle European Mathematical Olympiad), se uskutečnil v termínu 20. – 26. září 2007
v ra-kouském Eisenstadtu – hlavním městě spolkové země Burgenland. Soutěže se
přitom zúčastnilo pouze sedm (z devíti) středoevropských zemí (Německo a Maďarsko
hodlají do soutěže vstoupit až od jejího 2. ročníku).
Každou zemi mělo právo reprezentovat 6 soutěžících, kteří se (podle pravidel
soutěže) nezúčastnili uplynulé 48. IMO ve Vietnamu a jsou současně ve školním roce
2007/08 ještě studenty středních škol.
Podobně jako na IMO měly jednotlivé země možnost s jistým časovým předstihem
zaslat organizačnímu výboru návrhy svých úloh pro soutěž. Z nich pak mezinárodní jury
vybrala dvě čtveřice úloh, jednu pro soutěž jednotlivců a druhou pro soutěž družstev.
Náročnost úloh byla srovnatelná s úlohami z podobných mezinárodních soutěží (včetně
IMO). Všichni soutěžící tak měli možnost získat potřebné mezinárodní zkušenosti, které
mohou zúročit již na příští (49.) IMO v roce 2008.
Vlastní soutěž se konala ve dvou soutěžních dnech – nejprve soutěž jednotlivců a
den poté soutěž družstev. V obou soutěžních dnech byly jednotlivcům, resp.
zúčastněným druž-stvům předloženy vždy čtyři soutěžní úlohy, na jejichž vypracování
byl stanoven čas 5 hodin. Jednotlivé úlohy byly přitom hodnoceny koordinátory (podle
předem schváleného systému hodnocení každé úlohy), a to celočíselným počtem bodů v
rozpětí 0 – 8.
Texty úloh (pro obě soutěže) byly soutěžícím předloženy v jejich mateřských
jazycích. Řešení jednotlivých úloh mohli soutěžící odevzdávat rovněž ve svém
mateřském jazyku. Každý ze soutěžních dnů měli přitom soutěžící po dobu úvodních 45
13
minut klást písemně případné dotazy, na něž, stejně jako na IMO, se souhlasem
mezinárodní jury odpověděl vždy vedoucí příslušné delegace.
Následující, 2. Středoevropská matematická olympiáda se bude konat počátkem
září 2008 na půdě Univerzity Palackého v Olomouci – pod patronátem jejího rektora,
prof. RNDr. Lubomíra Dvořáka, CSc., a dále za podpory grantu STM Morava a za
organizačního přispění především řešitelského týmu dílčího úkolu S005. Příprava této
významné akce začala (v rámci řešení projektu) již v říjnu 2007.
14
L03: STUDENTSKÁ KONFERENCE „O CENU DĚKANA 2007“
NEVĚČNÁ, T.a, ŘÍHA, J.a, ŽENČÁK, P.a, SOUKUPOVÁ, J.b, KVÍTEK, La.,
SMOLOVÁ, I.a . VINTER, V.a , FILIPOVÁ, R.c
a
Přírodovědecká fakulta UP, Tř. Svobody 26, 771 46 Olomouc, [email protected];
Centrum pro výzkum nanomateriálů, Univerzita Palackého, Šlechtitelů 11, 783 71
Olomouc, [email protected];
c
Filozofická fakulta UP, Křížkovského 10, 771 46 Olomouc, [email protected]
b
V roce 2006 získala Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci finanční prostředky na
řešení projektu STM-Morava , MŠMT NPV II č. 2E06029. Jedním z podúkolů je
„Věda z výšky“. Dílčím cílem tohoto podúkolu je výzkum vedoucí k vytvoření
studentských vědeckých soutěží zaměřených na podporu zájmu studentů terciárního
vzdělávání o další vědu a výzkum.
Soutěže o nejlepší studentskou vědeckou práci mají již svou tradici a probíhají
v různých obměnách na všech vysokých školách. Přesto se stále setkáváme s nízkým
zájmem studentů o účast v těchto soutěžích. Naším cílem je najít vhodné formy
motivace vysokoškolských studentů, jak pro aktivní, tak i pro pasivní účast v těchto
soutěžích.
Na podkladech z prvního sociologického průzkumu (4Q /2006) jsme se rozhodli
uspořádat ve školním roce 2006/07 Studentskou vědeckou soutěž „O cenu děkana
2007“ trochu jinou formou a to formou jednodenní konference za účasti všech oborů.
Chtěli jsme umožnit studentům se seznámit s vědeckou prací i na oborech, které nejsou
obory jejich studia.
K tradičním přírodovědným oborům jsme nově zařadili trochu opomíjený obor
„Didaktika přírodovědných oborů“ a rovněž sekci vývěskových sdělení. Na rozdíl od
odborných porot, jejichž členové měli nesnadný úkol určit pořadí, tak v případě
vývěskových sdělení úlohu porotců studenti fakulty . Při tomto rozhodnutí jsme byli
vedeni snahou zapojit do soutěže co možná nejvíc studentů alespoň tím, že přijdou
podpořit své kamarády. Hlasovacím lístkem byl vyplněný dotazník, který byl součástí
sociologického průzkumu.
Finanční prostředky na odměny poskytl děkan PřF. Navíc jsme odměnili každého
účastníka věcnou cenou . Mimo těchto cen se nám podařilo získat i podporu firem např.
Merci, s.r.o., Středomoravská vodárenská, a.s., Bohemian Fantasy spol. s r.o., Labicom,
s.r.o. a další. Novinkou bylo vyhlášení absolutního vítěze v každém oboru bez ohledu na
sekci. Těmto vítězům předal děkan fakulty putovní poháry s jejich jmény. Tyto poháry
s fotkami vítězů jsou vystaveny na fakultě, aby měli možnost všichni studenti fakulty se
s vítězi seznámit.
Z jednotlivých příspěvků soutěžících byl vydán sborník, který mimo jiné je
distribuován na střední školy, aby i středoškolští studenti měli možnost se seznámit
s okruhy výzkumných problematik, kterým se na jednotlivých oborech studenti a
zaměstnanci fakulty věnují. Sborník bude k dispozici také ve stánku fakulty na celostátní
informační akci Gaudeamus .
15
Při přípravě vlastní konference jsme se rozhodli získat členy odborných porot z řad
pedagogických či vědeckých pracovníků jiných vysokých škol, aby byla zaručena
objektivita při vybírání nejlepších příspěvků. Bohužel se pro tento rok podařilo takto
sestavit odbornou porotu pouze na oboru chemie. Všem členům odborných porot, ale
těm, kteří obětovali svůj drahocenný čas a přijeli do Olomouce z Prahy, Pardubic a Brna
především, bychom co nejsrdečněji chtěli i na tomto místě poděkovat.
V průběhu konference bylo prováděno 2. kolo sociologického výzkumu o motivaci
studentů zapojit se do vědecké práce. A nyní několik konkrétních údajů o počtu
účastníků:
Obor/sekce
Chemie
Fyzika
Matematika
Geografie
Biologie a ekologie
Didaktika
Vývěsková sdělení
bakalářská
8
6
1
2
0
magisterská
7
3
3
5
0
8
6
doktorská
4
1
7
0
2
Z předchozí tabulky je patrný výrazně nižší počet soutěžících na oboru biologie a
ekologie, oboru tradičně na fakultě velmi silném co do počtu studentů. Částečným
důvodem byla kolize s terénními cvičeními. Důvodem neúčasti studentů ekologie byla
jejich údajná účast na jiných studentských soutěžích. Tyto naše „neúspěchy“ se
pokusíme v dalším ročníku studentské vědecké konference odstranit. Více se budeme
snažit do organizace zapojit prostřednictvím organizace studentů POSPOL studenty
samotné.
Celkoví vítězové soutěže v jednotlivých oborech
CHEMIE
MATEMATIKA
FYZIKA
Bc.Petra Krumpochová
Zesílení cytotoxických účinků
protinádorových léčiv inhibitory Pglykoproteinu
Mgr. Botur Michal
Commutative basic algebras
Lukáš Slodička
Controlling the spatial mode in correlatedphoton generation
GEOGRAFIE
Vít Andrejs
Geomorfologické poměry jižní části
Adršpašsko-teplického skalního města ve
vztahu k životnímu prostředí
DIDAKTIKA
Jana Bránecká
Interaktivní učebnice chemie pro střední
školu
16
L04: ZÁJEM O PŘÍRODNÍ VĚDY NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH
ŠKOLÁCH
MIROSLAV DOPITA
Téměř ve všech zemích Evropské unie dokončilo studia v roce 2002 více než 25 %
studentů v oborech společenské vědy, obchod a právo. Tyto obory tak v Evropě mají ve
vysokoškolských kvalifikacích největší podíl. Přírodní vědy, matematika a informatika
zaostávají a počet absolventů téměř všude tvoří méně než 15 %. Nárůst počtu absolventů
v oborech přírodní vědy a technika v letech 1998 až 2002 je ale trvalý. Míra jeho růstu
na 1000 obyvatel ve věku 20 až 29 let je mezi 10 % až – v některých případech – 50 %
(srov. Klíčové údaje ..., 2005, s. 2). Konkrétně tento stav ilustruje Bernard Convert a
Francis Gugenheim (2005) na příkladu Francie, kde od roku 1990 došlo k snížení zájmu
o fyziku a chemii a následně o biologii a matematiku. Pokles v zájmu o teoretické vědy
se projevil v nárůstu zájmu o aplikované vědy a technologie. V Nizozemí se touto
tematikou zabývají Maarten Biermans, Uulkje De Jong, Marko Van Leeuwen a Jaap
Roeleveld (2005), kteří zjistili, že žáci a studenti v rámci pregraduálního studia mají
větší zájem o odborné vysokoškolské vzdělání než akademické vysokoškolské vzdělání,
a to konkrétně o přírodní vědy a zdravotnictví a přírodní vědy a technologie, tedy o
přírodní vědy a technologie více orientované na člověka, tzv. „Human Technology“
(srov. Biermans a kol. 2005, s. 435). Popis situace v Německu Joachim Haas (2005)
otevírá otázkou, zda se jedná o pokles zájmu o přírodní vědy, který má charakter trendu,
cyklu nebo změny? Konstatuje, že nárůst a pokles zájmu o studium přírodních věd a
technologií není ani trendem, ani změnou, ale že má charakter pavučinového cyklického
modelu, který je závislý přinejmenším na dvou strukturálních podmínkách, a to 1) na
schopnosti vyššího vzdělání přizpůsobit se změnám a 2) zda se přizpůsobí sektory práce
členitosti trhu pracovních sil.
Jaká je situace v České republice? V kategorizaci vysokoškolských studentů se
v České republice ve studijním roce 2004/2005 umístili podle oborů studenti přírodních
věd na 5. místě. Otázkou však je, jak jsou koncipovány, co obsahují, uvedené kategorie.
Je možné, že mezi studenty učitelství jsou rovněž studenti přírodních věd?
Objevuje se proto otázka, jak motivovat žáky základních a středních škol ke
studiu přírodních věd? Podle zprávy Evropské unie vydané v roce 2006, je v přírodních
vědách nastavena dvojí cesta, jak motivovat žáky ve věku 11–15 let v procesu učení
k zájmu o přírodní vědy: (1) analýzou významných vědeckých poznatků za využití
herních aktivit, to je zkoumáním a hledáním praktického využití poznatků i výsledků
výzkumu (předpovídání nebo nabízení vysvětlení); (2) analýzou problémů, na které žáci
narazí při učení a vlastních představ žáků (srov. Science Teaching ..., 2006, s. 59).
Výzkum, na nějž odkazuje zpráva, realizovaný mezi žáky ve věku 15–17 let
ukázal, že takový přístup je smysluplný pro odbourání stereotypů ve výuce a komunikaci
o vědě mezi žáky a učiteli. Pozdější nalezení jednotlivých problémů vztahujících se k
metodám výzkumu se stalo součástí výuky, popisu cesty k výstupům. Ukázal se tak
směr, jak nejlépe pomáhat žákům překonat problémy při vědecké práci. Taková pomoc
17
však musí být přiměřeně rozvržená. Pozitivní efekty byly pozorované jak v rámci učení
vědeckých pojmů, tak v porozumění žáků vědě, jejím principům.
V rámci projektu STM-Morava, podporovaného Národním programem
výzkumu II. MŠMT ČR, bylo v Olomouckém kraji na sklonku roku 2006 realizováno
dotazníkové šetření. Výzkumu se zúčastnilo 645 žáků 9. ročníků základních škol nebo
odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, z nich bylo 276 chlapců (43%) a 369 dívek
(57%). Na základní školy docházelo 423 respondentů (65,6 %) a 222 dotazovaných
(34,4 %) studovalo na víceletých gymnáziích. Odpovědi jsme získali rovněž od 500
středoškoláků 2. ročníků Olomouckého kraje. Z toho bylo 307 mužů (61,2%) a 193 žen
(38,4%). Na gymnáziu jich studovalo 228 (45,4%), na střední odborné škole 245
(48,8%), na středním odborném učilišti s maturitou 27 (5,4%).
Zaměřili jsme se na zjištění míry oblíbenosti vyučovaných přírodních věd u
žáků základních a středních škol. V příspěvku vás seznámíme s některými dílčími
zjištěními týkajícími se hodnocení vyučovacích předmětů, zejména přírodovědných,
důvodů jejich oblíbenosti, účasti v přírodovědných soutěžích a motivů pro soutěžení,
hodnocením prestiže povolání, orientací na charakter práce, kterou by chtěli vykonávat.
Opomenuta nezůstává ani volba oboru studia na vysoké škole a důvody této volby.
Zajímalo nás primárně, v jaké relaci jsou přírodovědné předměty vůči ostatním
vyučovaným předmětům na základní a střední škole. Velmi silně kladný vztah žáci
zaujali k technické a informační výchově (informatice a výpočetní technice), která se
objevila v pořadí předmětů co do oblíbenosti na prvním místě následovaná výchovami
(hudební, rodinnou, výtvarnou, estetickou, tělesnou). Přírodovědné předměty se umístily
na konci hodnocení. Poněkud kladnější vztah mají žáci základní školy k matematice než
středoškoláci, což je možná dáno vzrůstající mírou její abstraktnosti na vyšším stupni
školy, což koresponduje s výsledky výzkumů prezentovaných Lucií Kelblovou (2006).
Tabulka: Hodnocení oblíbenosti předmětů na základní a střední škole
Primary school
1.
0,79
2.
0,78
3.
0,77
4.
0,75
5.
0,63
6.
0,61
7.
0,53
8.
0,38
9.
0,36
0,35
10.
11.
0,15
12.
0,11
13.
0,07
0,07
14.
není
není
Z vyučovacích předmětů mám rád
Technická a informační výchova
Přírodopis/Biologie
Hudební výchova
Rodinná výchova
Výtvarná výchova
Tělesná výchova
Zeměpis
Občanská výchova/základy společenských věd
Cizí jazyk
Matematika
Dějepis
Český jazyk
Fyzika
Chemie
Estetická výchova
18
Secondary school
0,69
1.
0,29
7.
není
není
není
není
není
není
0,68
2.
0,42
5.
0,41
6.
0,43
4.
- 0,05
11.
0,28
8.
0,16
9.
- 0,02
10.
- 0,14
12.
0,62
3.
Podle známek z posledního vysvědčení byli lepší v přírodních vědách žáci základních
škol než středních. Průměrná známka žáků základní školy byla z matematiky 2,04,
z chemie 1,76, z přírodopisu 1,61 a z fyziky 1,58. Nejlepší průměr dosahují středoškoláci
v biologii (1,84), i když je zde i jedna nedostatečná. Po fyzice se známkovým průměrem
2,18, následuje chemie (2,21). Nejhorší je však hodnocení v matematice (2,42).
Když měli žáci vyjádřit příčinu oblíbenosti vyučovaného předmětu, nejčastěji
uváděli, že je baví objevovat nové věci (83,6 % na ZŠ a 79,3 % na SŠ). Jako další
důvody oblíbenosti předmětu jsme zaznamenali na základní škole skutečnost, že učitel
umí pro vyučovaný předmět zaujmout (78,1 %), a na střední škole, že má vyučovaný
předmět praktické uplatnění v životě a profesi (77,5 % respondentů). Na třetím místě
uvedené důvody změnily pořadí, středoškoláky učitel umí pro předmět zaujmout (67,9
%) a žáci základní školy v něm viděli praktické uplatnění v životě a profesi (72,4 %).
Zde by bylo zajímavé sledovat, na jaké úrovni je tato schopnost u učitele přírodovědných
předmětů v případě jejich nízké obliby, protože se jedná o výukou ovlivnitelnou
skutečnost. Důvod, že se respondenti ve volném čase věnují tomu, co je z vyučovacího
předmětu zajímá uvádělo na čtvrtém místě 57,4 % žáků základní školy a na pátém místě
57,2 středoškoláků. Naopak na čtvrté místo středoškoláci umístili skutečnost, že
vyučovaný předmět budou potřebovat pro práci, která je dobře placena (58,4 %), žáci
základní školy totéž konstatovali v 43,7 %. Pouze 11,2 % žáků základní školy a 12,2 %
dotazovaných středoškoláků uvedlo, že si předmět oblíbili, protože někdo blízký pracuje
v tomto oboru.
Jakou roli v oblíbenosti vyučovacích předmětů hrají učitelé? Podle odpovědí
žáků učitelé dělají pokusy někdy (54,7 % na ZŠ, 51 % na SŠ, ), nedělají vůbec (14 % na
ZŠ, 35 % na SŠ), dělají (31,3 % na ZŠ, 12,7 % SŠ). Přičemž převažuje názor žáků, že je
baví dělat pokusy ve výuce (81,2 na ZŠ, 74,7 % na SŠ) a líbí se jim, když jsou
v přírodovědných předmětech zařazené (91 % na ZŠ, 82,7 % na SŠ). Proč učitelé
nekoncipují výuku praktičtěji a zajímavěji? Jednalo by se přece o její přiblížení realitě,
praktickou ukázku významu toho, co se teoreticky žáci učí. Možná i s ohledem na tyto
skutečnosti si žáci středních škol vybírali jako volitelné předměty přírodovědné
disciplíny méně často: biologii 25,7 % respondentů, fyziku 22,3 % dotázaných a chemii
jen 17,7% žáků. Největší zájem byl o informatiku a výpočetní techniku (52,6 % žáků).
Matematika byla volena 31,1 % respondentů. Pro deskriptivní geometrii se rozhodlo
pouze 16,1 % žáků.
Podíváme-li se vedle využívání pokusů ve výuce také na účast žáků
v přírodovědných soutěžích, musíme konstatovat, že žáci využívali možností se jich
zúčastnit. Nejvíce soutěžících zaznamenal Matematický klokan (71,5 % na ZŠ, 71,1 %
na SŠ), následován Matematickou olympiádou (61,9 % na ZŠ, 51,1 % na SŠ). Žáci
základní školy se v 61,4 % účastnili rovněž matematické Pythagoriády. Atraktivní byla
pro žáky i Zeměpisná olympiáda se 44,8 % účastníky ze základních a 33,3 % soutěžícími
ze středních škol. Na základních školách se žáci ve 36,1 % účastnili fyzikální olympiády
a na středních školách byl zájem nižší (23,3 %). Biologická olympiáda měla 21,4 %
účastníků ze základních škol a 19,7 % ze škol středních. O chemickou olympiádu byl na
základních školách zájem ve 3,1 % a na středních školách ve 14,7 %. Malý zájem byl na
SŠ o astronomickou olympiádu (8 %) a o Turnaj mladých fyziků (1,7% žáků).
Jaký je vztah vzdělání a práce? Z výsledků, které jsme obdrželi, vyplývá, že
žáci připisují vyšší společenskou prestiž povoláním podmíněným vysokoškolským
19
vzděláním a těm, kde se pracuje s lidmi. Za pozornost stojí rozdílné vnímání prestiže
povolání vědce, učitele základní školy a dalších. Hodnocení žáků se liší od hodnocení
prestiže povolání dospělou populací České republiky, kde na prvním místě je lékař,
následuje vědec, učitel na vysoké škole, učitel na základní škole, programátor, soudce,
projektant, starosta, manager, soukromý zemědělec a další. Za odlišnostmi možná stojí
znalost nebo naopak neznalost obsahu práce uvedených povolání.
Rovněž jsme položili otázku, jak si představují svoji budoucí práci? Žáci
základní školy odpovídali, že chtějí pracovat především s lidmi – sociální pracovník,
učitel, prodavač, kosmetička, lékař… (35%), další chtějí podnikat – manager,
obchodník… (18%) nebo se zabývat informačními technologiemi – počítačový grafik,
designér, softwarový specialista… (15%). Zajímají se i o práci v průmyslové výrobě –
strojař, stavař, chemik, architekt, projektant, dělník, soustružník…(11%) a uměleckou
tvorbu – herec, režisér, malíř, hudebník, fotograf, zlatník… (8%). Objevovat nové věci
jako vědci, výzkumníci, specialisté má však zájem pouze 6% žáků! Jen 2%
dotazovaných
chce
pracovat
v úřadě
účetní,
referent
a 1% respondentů touží pracovat v přírodě – zemědělec, lesník, zahradník… Jak na
podobnou otázku odpověděli středoškoláci? Pouze 8,8 % středoškoláků sdělilo, že chtějí
pracovat jako vědci, výzkumníci a specialisté. Ostatní objevování nových věcí neláká.
Spíše by chtěli pracovat s lidmi (sociální pracovník, učitel, psycholog, lékař) – 28,5 %
respondentů, s informačními technologiemi (počítačový grafik, designér, softwarový
specialista) – 21,5 % oslovených, v průmyslové výrobě (strojař, stavař, chemik,
architekt, projektant) – 16,3% žáků. Umělecky tvořit (herec, režisér, malíř, hudebník),
pracovat v přírodě (zemědělec, lesník, zahradník), v úřadě (účetní, referent) – 5% a méně
dotazovaných.
S budoucím povoláním korespondují i vzdělanostní plány mladých lidí do
budoucna. O studiu na vysoké škole uvažuje 57,2 % žáků základní školy a 24 % ještě
neví, ze středoškoláků o studiu uvažuje 87,3 % dotázaných. Největší zájem mají
středoškoláci o odborné studium společenských věd (ekonomie, filozofie, historie,
management, politologie, psychologie, sociální práce, sociologie) – 44 % žáků.
Následuje volba informatiky – 38,6 % respondentů, což se dalo očekávat z předchozích
zjištění. O něco více než třetina (36,9 %) dotázaných uvažuje o studiu techniky
(strojírenství, stavebnictví, architektury, elektrotechniky). Potěšující je, že další pořadí
zaujímá odborné studium přírodních věd (biologie, fyzika, chemie, matematika,
zeměpis), volí je 34,1% žáků, ale zřejmě neuvažují o volbě povolání vědce a
výzkumníka, o níž uvažovalo 8,8 % dotázaných. Je možné, ale nemají konkrétní
představu o náplni profese vědce. Překvapivé je, že některé obory, které jsou často
považovány za atraktivní, volili respondenti méně často než odborné studium přírodních
věd. Týká se to odborného studia cizích jazyků, které je zajímavé pro 32,7 % dotázaných
a o studium práva a správy, pro než se rozhoduje 25,3 % žáků. O studiu uměleckých
oborů uvažuje 24,9 % oslovených a studium medicíny a farmacie preferuje 24,1 %
respondentů. Učitelství společenských věd a jazyků, rekreologie a trenérství, učitelství
přírodních věd, zemědělství, chovatelství, lesnictví, teologie – náboženství se ukázaly
zajímavé jen pro 14% a méně žáků. Srovnáme-li námi získaná data s daty v Tabulce 1,
zaznamenáváme posun ve volbě oborů studia ve prospěch odborného studia přírodních
věd. Je otázkou, na které vysoké školy si středoškoláci budou podávat přihlášky
v posledním ročníku studia?
20
Rozhodnutí o výběru vysoké školy v případě, že by žáci uspěli u přijímacích
zkoušek na více vysokých škol, by podle váženého aritmetického průměru odpovědí
respondentů především ovlivnil zájem o obor (1,73), potom statistika uplatnění
absolventů (1,92), propojení VŠ s praxí (1,93), následuje prestiž VŠ nebo konkrétního
studijního oboru (2,01) a vybavenost vysoké školy pro výuku (2,03). Jako další kritérium
výběru se ukázala vize stipendia (2,19) a možnosti studia v zahraničí (2,35). Roli pro
respondenty hraje i možnost získat koleje (2,41) a personální obsazení pracovišť – tituly,
publikace, výzkumy (2,44). Odpovídající se rozhodují méně o výběru vysoké školy
podle její vzdálenosti od místa bydliště (2,69) a možnosti studovat s kamarády (2,83).
Nejmenší vliv má na respondenty obraz vysoké školy v médiích (3,24) a skutečnost,
jestli rodič nebo někdo blízký je jejím absolventem (3,85).
LITERATURA
1.
Biermans, M., De Jong, U., Van Leeuwen, M. and J. Roeleveld (2005); Opting for
Science and Technology! European Journal of Education, Vol. 40, No. 4 (pp. 433–
445).
2. Bills, D. B. (2004); The Sociology of Education and Work. Malden, MA: Blackwell
Publishing.
3. Convert, B. and F. Gugenheim (2005) Scientific Vocations in Crisis in France:
explanatory social developments and mechanisms. European Journal of Education,
Vol. 40, No. 4 (pp. 418–431).
4. Červenka, J. (2004); Prestiž povolání z pohledu veřejného mínění. Praha: CVVM.
5. Fosnot, C. T. (ed.) (1996); Constructivism: Theory, Perspectives, and Practice.
Columbia University: Teacher’s College Press, 1996.
6. Grecmanová, H. a E. Urbanovská (2007); Aktivizační metody ve výuce, prostředek
ŠVP. Olomouc: Hanex.
7. Haas, J. (2005); The Situation in Industry and the Loss of Interest in Science
Education. European Journal of Education, 2005, Vol. 40, No. 4 (pp. 405–416).
8. Henderson, J. G. (1996); Reflective Teaching: The Study of Your Constructivist
Practices. Columbus, OH: Merrill.
9. Kelblová, L. et al. (2006); Čeští žáci v mezinárodním srovnání. České školství ve
světle dlouhodobě zjišťovaných výsledků vzdělávání v mezinárodních šetřeních.
Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání.
10. Klíčové údaje o vzdělávání v Evropě 2005. Vzdělávací systémy v Evropě ze všech
úhlů pohledu. (2005); Brusel; Praha: Eurydice, Ústav pro informace ve vzdělávání.
11. Science Teaching at School in Europe. Policies and Research. (2006); Brussels:
Eurydice (pp. 55–62).
12. Struktury systémů vzdělávání, odborné přípravy a vzdělávání dospělých v Evropě.
Česká republika 2005/2006. (2006); Brusel: Eurydice.
21
L05: JAK VNÍMAJÍ ŽÁCI VÝUKU PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ
HELENA GRECMANOVÁ
Malý zájem studentů o studium matematiky, fyziky a chemie vedl ke koncipování
a realizaci vědecko-výzkumného projektu podporovaného Národním programem
výzkumu II. MŠMT ČR s názvem Výzkum nových metod soutěží tvořivosti mládeže
zaměřených na motivaci pro vědecko-výzkumnou činnost v oblasti přírodních věd,
obzvláště v oborech matematických, fyzikálních a chemických. Ve výzkumu, který se
realizoval koncem roku 2006, byla sledována výuka matematiky, fyziky a chemie a
vztah žáků k těmto disciplínám na základních (645 respondentů) a středních (500
respondentů) školách.
Předpokládali jsme, že významným motivačním faktorem v oblasti získání zájmu
žáků o přírodní vědy je vyučovací klima při výuce těchto předmětů. Z tohoto důvodu
jsme se zajímali o vnímání a posouzení výuky přírodovědných disciplín (fyziky, chemie
a matematiky) žáky základních a středních škol.
Při posuzování výuky přírodovědných disciplín jsme pomocí dotazníkového šetření
sledovali jejich vyučovací klima. Zajímali jsme se o sociální a kulturní dimenzi prostředí
a proto jsme se zaměřili na kategorie: učitelovo nadšení a rozhled, schopnost zaujmout,
netradiční způsob výuky, aktivita a spolupráce, učitelova podpora a zájem o žáka,
spravedlivý přístup, smysluplnost výuky, přiměřenost požadavků, přehlednost výuky
v matematice, fyzice, chemii a v přírodovědných předmětech celkem.
Kategorie jsme charakterizovali tak, aby postupy ve výuce co nejvíce
odpovídaly představám žáků o pozitivním vyučovacím klimatu a umožňovali jim jeho
pozitivní vnímání.
Učitelovo nadšení a rozhled, schopnost zaujmout chápeme jako východisko. Je
zřejmé, že učitel může působit v této situaci jako vzor. Pokud má sám zájem o svůj
předmět, dokáže žáky spíše získat, než když vyučuje s nechutí. Nadšený učitel se
většinou dále vzdělává ve svém oboru, přemýšlí o tom, jak nejlépe, nejnázorněji a
nejpřitažlivěji učivo předat. Častěji využívá různé pomůcky a uvádí konkrétní příklady.
Může si to dovolit, protože mívá větší přehled a na víc své vědomosti dokáže i lépe
předat. Takových učitelů si žáci váží a oceňují je jako přirozené autority. Udržet
potřebnou koncentraci žáků na učení se, nebývá v tomto případě většinou problém.
Zvláště když tomu dále napomáhá netradiční způsob výuky, aktivita a
spolupráce. „Novost“ a neobvyklost (i tady však platí přiměřená!!!) vzbuzuje pozornost
a zájem. Výuka nemusí přece probíhat jen ve škole. Lépe je, když se žáci setkávají přímo
s realitou a mají možnost vytvořit si vlastní zkušenost. Netradiční způsob výuky může u
žáků rovněž vyvolat větší zájem o přírodovědné učivo a doslova „přilákat“ jejich
pozornost tam, kde se zdánlivě jedná o nezáživné téma. Učitel rovněž nemusí stále jen
stát před tabulí a mluvit. Měl by nechat hovořit své žáky. Tito dokáží ocenit, pokud mají
pedagogové zájem o jejich názor nebo nápad. Již klasici upozorňovali, že by učitel
neměl dělat veškerou práci za žáky. Jejich aktivita ve výuce je jedna z velmi důležitých
pedagogických zásad. Poznání, ke kterému dospějí díky samostatnému bádání je
22
kvalitnější a takový poznávací proces je i více baví. Aktivní mohou být jednotlivci,
dvojice, skupiny i celá třída. V současnosti je vyzvedávána také spolupráce ve skupině,
kdy každý její člen má svůj díl odpovědnosti za plnění úkolu. Tak jako v životě. Ve
skupině se může poradit, vnímat pomoc a podporu ostatních, když si neví rady. Na
skupinovou práci je však nutné žáky připravit. Při řešení přírodovědných problémů by
měla být ovšem zcela přirozená.
V případě, že učitelé přírodovědných předmětů chtějí nejen získat, ale i udržet
zájem žáků o předmět, je často rozhodující jejich podpora a zájem o žáka. Upozornit
zde můžeme na pomoc při rozvíjení vědomostí a dovedností některých žáků ve
specifické oblasti, na kterou se soustřeďuje jejich pozornost. Zaměstnávání rychlejších a
bystřejších žáků dalšími úkoly. Pomoc těm, kteří mají problémy. Radost učitele, když se
žákům ve výuce daří. Takový přístup vypovídá o didaktických schopnostech a lidských
vlastnostech pedagoga, především o empatii. Na takové učitele žáci rádi vzpomínají, na
jejich výuku se těší. Mají-li si žáci oblíbit předmět, měli by nalézt zalíbení v jeho učiteli.
Pro žáky je velmi důležité setkávat se se spravedlivým učitelem, vnímat
spravedlivý přístup. Můžeme konstatovat, že je to i otázka důvěry. Nebát se učiteli
sdělit názor a být přesvědčen, že výsledky práce ve výuce budou objektivně hodnoceny.
Potom se může stát, že i před zkoušením nebudou žáci tolik stresovaní. Zmenší se jejich
nepříjemné pocity, které vyvolává situace zkoušky a následné hodnocení výkonu
v přírodovědném předmětu.
Většina lidí usiluje, aby aktivity, které vykonávají v životě, měly smysl. Tím by
se měla řídit také výuka. Její smysluplnost žáky motivuje. Je vhodné, když budou vědět,
kde mohou využít co se naučili, které profese je probíraná látka součástí. Potom lépe
pochopí
i slova, že učivo je potřebné pro život. Již na základní škole je žákům zřejmé, že pro
aplikaci většiny poznatků je důležité, jak je chápou a dokáží vysvětlit. Pokud něčemu
rozumí, mohou další skutečnosti odvozovat a to bývá i snadnější a mnohdy opět
smysluplnější než se učit nazpaměť. Když dojde lidský mozek porozumění, odměňuje
organismus přes neurotransmitery libými pocity – člověk cítí uspokojení. Je tedy zřejmé,
že aktivity spojené s pozitivními prožitky bude žák vykonávat rád. Sledovaný účel jistě
neplní tzv. „zařazování pokusů pro pokus“, když žáci ani nevědí, proč experimentují.
Další důležitou zásadou v pedagogice, která respektuje uspokojování některých
základních lidských potřeb, je přiměřenost požadavků. Žák se může adekvátně
rozvíjet, když učitel zohledňuje jeho individuální zvláštnosti a dosavadní pokrok. Úkoly
by měly svojí náročností odpovídat tomu, co se žáci doposud naučili. Když jsou příliš
jednoduché - nerozvíjejí, přehnaně obtížné – demotivují. Učitel by se měl zajímat o
poznatky konstruktivistické pedagogiky a výuku zahajovat evokací. Každý žák si musí
totiž nejprve vybavit svoji dosavadní vědomostní strukturu, uvědomit si, co o tématu ví
nebo si myslí, že ví, jaké má pocity, otázky. Do myšlenkové mapy se snáze, úspěšněji a
s větší efektivitou, při pozdější aplikaci, zasazují nové informace. Žák vykonává
činnosti, které mají smysl (Grecmanová, Urbanovská, 2007).
Ať si to lidé připouštějí nebo ne, pro hodnotný život potřebují pravidla.
Nastávají-li skutečnosti, které očekávají, prožívají vnitřní jistotu. Také výuka by měla
být přehledná. Jasně stanovená pravidla za spoluúčasti žáků, spolehlivé plnění úkolů a
jejich důsledná kontrola, neodbíhání od tématu – zaměřenost na cíl, kterým je nejen
předat obsah, ale rovněž vyvolat a udržet zájem.
23
Každá kategorie byla tvořena 3 – 4 tvrzeními (např.: Svůj názor sděluji
učiteli bez obav. Úkoly musím plnit přesně a spolehlivě. Způsobem výuky udržuje učitel
moji pozornost. Učitel využívá názorné pomůcky a příklady.) Celkem bylo v této části
dotazníku 26 výpovědí, které respondenti posuzovali pomocí pětistupňové škály (1 –
vždy, 2 – skoro vždy, 3 – někdy, 4 – skoro nikdy, 5 – nikdy).
Data získaná z dotazníkového šetření byla zpracována za použití statistického
softwaru STATISTICA 5.0 CZ. Ze statistických metod pro ověřování platnosti hypotéz
byl použit Studentův t-test, dále pak korelační analýza a kontingenční tabulky.
Přírodovědné předměty byly nejdříve hodnoceny z hlediska kategoriích vyučovacího
klimatu. Upozorňujeme, že čím nižší průměrná hodnota se u sledovaných kategorií
objevila, tím byl výsledek lepší.
Ve výuce fyziky na středních školách posuzovali dotazovaní nejlépe učitelovo
nadšení a rozhled (průměrná hodnota 2,39) a hned potom přehlednost výuky (průměrná
hodnota 2,45), což je potěšující zjištění. Proti tomu netradiční způsob výuky, aktivitu a
spolupráci (průměrná hodnota 3,75) a učitelovu podporu a zájem o žáka (průměrná
hodnota 2,82) považovali za nejslabší stránky při výuce tohoto předmětu.
Ve výuce chemie se také ukázaly jako nejlépe posuzované kategorie
přehlednost (průměrná hodnota 2,35) a učitelovo nadšení a rozhled (průměrná hodnota
2,52). Propadly se opět netradiční způsob výuky, aktivita a spolupráce (průměrná
hodnota
3,82)
a učitelova podpora a zájem o žáka (průměrná hodnota 2,82).
Rovněž výuka matematiky se mohla nejvíce pyšnit přehledností (průměrná
hodnota 2,18). Můžeme konstatovat, že výuka matematiky byla pro žáky střední školy
nejpřehlednější ze všech sledovaných přírodovědných předmětů. Navíc zjišťujeme, že
tato kategorie byla respondenty hodnocena vůbec nejlépe ve srovnání s ostatními
kategoriemi. Takové zjištění se dalo očekávat s ohledem na systematičnost matematiky
jako vědecké disciplíny. Problémy zde však byly opět s netradičním způsobem výuky,
aktivitou a spoluprací (průměrná hodnota 4,03). Podotýkáme, že se jednalo o nejhůře
hodnocenou kategorii ze všech sledovaných a s nejslabšími výsledky právě v matematice
ve srovnání s výukou chemie a fyziky, i když i u těchto disciplín dosahovala
nepříznivých hodnot.
Domníváme se, že s ohledem na cíle projektu STM-Morava (zkoumat nové
metody tvořivosti mládeže za účelem zvýšení jejich motivace pro vědecko výzkumnou
činnost v oblasti přírodních věd, obzvláště v oborech matematických, fyzikálních a
chemických), ve kterém jsme zainteresovaní, se jedná o významné zjištění. Záměr
řešitelů projektu by mohl napomoci vypořádat se s nepříznivou realitou.
K podobným výsledkům jako u žáků střední školy jsme dospěli na základních
školách. Rozdíl byl pouze v tom, že mladší respondenti mnohem více spatřovali rezervy
ve spravedlivém přístupu učitele, než aby upozorňovali na nízkou podporu a zájem o
žáka v přírodovědných předmětech.
Zajímavé je, že žáci střední školy si na nespravedlivý přístup ze strany učitelů
již tak nestěžovali. I když to nemusí znamenat, že by se s ním nesetkávali. Možná
dokázali být „více nad věcí“. Jak je patrné ve vztahu učitel a žáci, respondenti ze střední
školy silněji vnímali nízkou podporu a zájem o žáka. Volali po individuálním přístupu
učitele, větší pomoci z jeho strany při předávání vědomostí a rozvíjení dovedností
(zvláště, když měli problémy), zaměstnávaní rychlejších a bystřejších žáků dalšími úkoly
24
atd. Tyto výstupy jen potvrzují větší anonymitu a distanc mezi učitelem a žákem na
střední než na základní škole.
Zjistili jsme, že všechny dosahované hodnoty byly na škole střední vyšší než na
základní, což znamená horší výsledky a méně příznivější situaci ve sledovaných
kategoriích na střední škole. Vnímání výuky přírodovědných předmětů žáky střední
školy je horší než u žáků základní školy.
LITERATURA
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Conrad, P. and J. Sydow (1984); Organisationsklima. Berlín, New York: Walter de
Gruyter.
Dopita, M. (2007); Piere Bourdieu o umění výchově a společnosti. Olomouc:
Univerzita Palackého v Olomouci.
Dressmann, H. (1979); Das Unterrichtsklima als situative Bedingung für kognitive
Prozesse und das Leistungsverhalten von Schülern: Dissertation an der Wirtschaftsund Sozialwissenschaftlichen Fakultät der Universität Heidelberg.
Dressmann, H. (1981); Zur Beziehung zwischen Rechenleistung, kognitiven
Variablen und Unterrichtsklima. Zeitschrift für Empirische Pädagogik, 5 (pp. 83–
96)
Eder, F. (1990); Schulische Umwelt Typen und ihr Einfluss auf das Klima in
Schulkassen. Empirische Pedagogik, 4 (pp. 165-189)
Eder, F. (1996); Schul- und Klassenklima. Ausprägung, Determinanten und
Wirkungen des Klimas an höheren Schulen. Innsbruck: Studien Verlag.
Grecmanová, H. and E. Urbanovská (2007); Aktivizační metody ve výuce,
prostředek ŠVP. Olomouc: Hanex.
Fend, H. (1977); Schulklima: Soziale Einflussprozesse in der Schule. Weinheim:
Beltz.
Janke, N. (2006). Soziales Klima an Schulen aus Lehrer-, Schulleliter-,
Schüllerperspektive. Eine Sekundäranalyse der Studie „Kompetenzen und
Einstellungen von Schülerinen und Schülern – Jahrgangsstufe 4 (KESS 4)“.
Monster: Waxmann.
Moos, R. H. (1979); Evaluating educational environments. Procedures, measures,
findings and policy implications. San Francisco: Jossey Bass.
Plassmeier, N. (2005); Wahrnehmung des Deutschunterrichts durch Schülerinen und
Schüler als Teil des Unterrichtsklimas. In W. Bos u. M. Pietsch (Hrsg.), KESS 4.
Kompetenzen und Einstellungen von Schülerinnen und Schülern – Jahrgangsstufe 4
(pp. 135-148). Hamburg: Behörde für Bildung und Sport.
Rosenstiel, L., Falkenberg, T., Hehn, W., Henschel, E. and I. Warns (1983);
Betriebsklima heute. Ludwigshafen: Friedrich Kiehl.
Schaffer, F. Nepublikované texty.
25
L06: ACTA UNIVERSITATIS PALACKIANAE OLOMUCENSIS - CHEMICA
IVETA FRYŠOVÁ, JIŘÍ KAMENÍČEK, VÍTĚZSLAV MAIER, PETR BARTÁK,
LUKÁŠ MŐLLER
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Tř. Svobody 26, 771 46
Olomouc, [email protected]
Univerzita Palackého v Olomouci je jednou z mála českých vysokých škol,
která na Přírodovědecké fakultě vydává vlastní odborný vědecký časopis se zaměřením
na problematiku chemie. Pro rozšíření spektra potenciálních autorů a čtenářů tohoto
abstrahovaného (Chemical abstract) časopisu připravila skupina editorů několik novinek:
První a podstatnou novinkou je rozšíření ryze odborných chemických
časopiseckých sekcí (anorganická, analytická, organická, fyzikální chemie a biochemie)
rovněž o sekci týkající se didaktiky a výuky chemie. Uvedená sekce je otevřena všem,
kteří by rádi prezentovali zajímavé výsledky z pedagogických a didaktických výzkumů,
zajímavých metod a strategií výuky chemie, ale také zkušenosti a příklady dobré praxe
týkající se popularizace chemie, popř. dalších přírodních věd.
Druhou podstatnou novinkou je zařazení (vedle klasických článků a rychlých
sdělení) nové článkové formy, která je zatím pracovně nazývána “Předběžné výsledky”
(Preliminary results) a která má sloužit k rychlému publikování čerstvých výsledků
(rozpracovaných nápadů). Tyto výsledky mohou být (po dopracování) zaslány jako
klasické články k publikování, resp. se mohou stát součástí obsáhlejších publikačních
výstupů. Výhodou publikování v této formě je zejména rychlost zveřejnění výsledků,
které projdou rychlým recenzním řízením, na Internetu.
Uvedený příspěvek shrnuje data týkající se možností publikace v univerzitních
Aktech a zaměřuje se na zhodnocení výhod nově zřízené didaktické sekce.
26
L07: PROPAGÁCIA PRÍRODOVEDNÉHO VZDELÁVANIA
PROSTREDNÍCTVOM NÁUČNÉHO CHODNÍKA
MELICHERČÍKOVÁ DANICAa, MELICHERČÍK MILANb
a
Katedra prírodovedy, Pedagogická fakulta UMB, Ružová 13, 974 11 Banská Bystrica,
e-mail: [email protected]
b
Katedra chémie, Fakulta prírodných vied UMB, Tajovského 40, 974 01 Banská
Bystrica, e-mail: [email protected].
Už od čias J. A. Komenského (1592 – 1670) až po súčasnosť, sa vo vzdelávaní
neustále s rôznou intenzitou presadzuje názornosť a činnosti, manipulácia s prírodninami
z najbližšieho žiakovho okolia. Tejto požiadavke vyhovujú svojou podstatou aj náučné
chodníky. Už samotný názov nesie informáciu o možnosti využitia náučných chodníkov
v prírodovednom vzdelávaní.
Areál Pedagogickej fakulty UMB v Banskej Bystrici je rozsiahly a okrem
stavieb ho tvoria aj mnohé, veľkosťami rozdielne zelené plochy, vysadené rôznymi
okrasnými, čiastočne aj ovocnými drevinami a trávnaté plochy. Terén je zväčša členitý,
v okolí budov terasovite upravený. Pre veľkú rozmanitosť vysadených drevín, bohatú
návštevnosť vtáčích druhov a možnosti ďalšej výsadby sme sa v tomto prostredí rozhodli
vybudovať Náučný chodník PF UMB. Cieľom vybudovania náučného chodníka je
propagácia a motivácia k prírodovednému vzdelávaniu. Náučný chodník by mal slúžiť
nielen pre potreby rozvíjania prírodovedného poznania študentov v pregraduálnom
štúdiu učiteľstva pre 1. stupeň základnej školy, ale aj pre žiakov základných škôl
z blízkeho okolia, prípadne mesta Banskej Bystrice.
Realizácia projektu je rozvrhnutá na niekoľko etáp. V prvej etape sa pozornosť
venovala vytýčeniu trasy náučného chodníka, čo nebola ľahká úloha, pretože má mať
viac rozmerový charakter. Má poskytovať informácie z oblasti botanickej, zoologickej,
fyzikálno –technickej, ako aj kultúrno – historickej.
V druhej etape výstavby náučného chodníka sa pripravuje prezentačný materiál
na informačné tabule. Informačné tabule využívané v náučnom chodníku sú rôznych
rozmerov. Malé informačné tabule poskytujúce údaje o jednotlivých drevinách náučného
chodníka sú umiestnené v ich blízkosti. Je na nich zobrazená rastlina (strom, ker, bylina)
a najvýznamnejšie charakteristické vlastnosti. Informačné tabule väčších rozmerov
poskytujú ucelenejšie informácie z rôznych oblastí (histórie, meteorológie,
jednoduchých strojov, okrasných rastlín, vtákov parkov a záhrad a pod.).
V priestoroch náučného chodníka sme pripravili priestory na výsadbu
jednoročných i trvalých druhov okrasných rastlín, najmä takých, ktoré majú poznať žiaci
základných škôl, podľa odporúčania učebných osnov1. Pri ich výsadbe študenti
prezentujú aj svoje priestorové, orientačné a estetické videnie. Pri príprave a výsadbe
sadeníc sa rozvíja aj vzťah k manuálnej práci.
Zaujímavé je aj políčko, kde sú vysadené rôzne obilniny, olejoviny a ľan, nielen
za účelom poznania, ale aj ich využitia pri prezentácii tradičných výrob (zber a
spracovanie ľanu), pri výrobe ozdobných predmetov zo šúpolia a pod. Semená
slnečnice, maku i obilním tvoria súčasť zmesí, ktorými sú v zimnom období kŕmené
vtáčiky v priestoroch náučného chodníka.
27
Veľká informačná tabuľa bude venovaná poznávaniu a hniezdeniu vtákov
záhrad a parkov. V jej blízkosti budú prezentované rôzne kŕmidlá a najmä vtáčie búdky.
V informáciách je kladený dôraz nielen na správny výber búdky pre určitý druh vtákov,
ale aj na ich správne umiestnenie, aby sa stali obývanými a vtáky v nich zahniezdili 2.
Súčasťou náučného chodníka je aj meteorologická stanica, pozostávajúca
z meteorologickej búdky, ombrografu, anemografu a heliografu . V meteorologickej
búdke je psychrometer, hygrometer a hygrograf na meranie vlhkosti vzduchu, teplomery
na meranie minimálnej a maximálnej teploty vzduchu, ako aj termograf, ktorý
kontinuálne zaznamenáva teplotu vzduchu. Meteorologickú búdku aj s vybavením nám
poskytol SHMÚ so sídlom v Banskej Bystrici, ktorého pracovníci dúfajú, že aj takýmto
spôsobom prezentácie môžu získať spolupracovníkov na každodenné pozorovanie
a zaznamenávanie meteorologických javov v rôznych oblastiach Slovenska. V minulosti
sa o takéto meteorologické stanice v rôznych lokalitách starali v mnohých prípadoch
práve učitelia. Pracovníci SHMÚ veria, že táto tradícia nezanikne, pretože v radoch
učiteľov našli ľudí zodpovedných, svedomitých, precíznych a vytrvalých. V súčasnom
štádiu využívania náučného chodníka sme zatiaľ neviedli študentov k pravidelnému
zaznamenávaniu nameraných údajov a ich štatistickému vyhodnocovaniu.
V tesnej blízkosti výučbových blokov pedagogickej fakulty je umiestnená
informačná tabuľa venovaná prvému slovenskému kozmonautovi, plukovníkovi Ing.
Ivanovi Bellovi, ktorý sa v daných priestoroch pohyboval, pretože počas jeho štúdia na
vojenskom gymnáziu sídlila škola v priestoroch, ktorých je umiestnená PF UMB.
Informačná tabuľa prezentuje nielen životopis prvého slovenského kozmonauta, ale
predovšetkým približuje cieľ a význam výskumných úloh realizovaných počas pobytu na
orbitálnej stanici MIR.
V priestoroch náučného chodníka je vymedzený priestor na umiestnenie
rôznych technických zariadení, napr. váhovej studne, studne s rumpáľom, hojdačkami,
kĺzačkami, veterným mlynom a pod., ktoré umožnia pochopiť význam jednoduchých
strojov pre rozvoj technických zariadení v minulosti a súčasnosti. Priestor bude
vybudovaný v ďalšej etape riešenia projektu a jednotlivé exponáty budú kompletizované
študentami v rámci technického vzdelávania počas štúdia na PF. Priestor bude slúžiť
nielen na vzdelávania, ale aj na oddych.
Súčasťou projektu Náučný chodník PF UMB je aj vydanie sprievodcu náučným
chodníkom, ktorý nielenže výrazne rozšíri informácie o prezentovaných oblastiach
prírody, ale poskytne vyučujúcim základných škôl aj námety na aktívne činnosti priamo
v areáli náučného chodníka, napr. určovanie ihličnatých drevín podľa šišiek, určovanie
krátkodobého a dlhodobého počasia podľa zmien v prírode a pod.
Sme presvedčení, že po dobudovaní jednotlivých staníc náučného chodníka
a po inštalovaní všetkých informačných tabúl sprostredkujeme nové vedomosti všetkým
návštevníkom areálu a tým prehĺbime ich vzťah k prírode. Informačné tabule náučného
chodníka budú vzdelávať všetkých ľudí pohybujúcich sa v areáli PF UMB a to buď
cielene, alebo spontánne.
Práca bola vypracovaná v rámci riešenia projektu KEGA č. 3/3013/05.
LITERATÚRA
1.
Učebné osnovy pre 1. stupeň základných škôl. 1995.
2. GABLER, E.: Ptačí búdky a krmítka. Grada, 2007.
28
L08: POPULARIZÁCIA PRÍRODNÝCH VIED FORMOU DETSKEJ
UNIVERZITY NA UMB
MELICHERČÍK MILANa, CEJPEK KAMILa, MELICHERČÍKOVÁ DANICAb,
DAGMAR VACULČÍKOVÁa
a
Katedra chémie, Fakulta prírodných vied UMB, Tajovského 40, 974 01 Banská
Bystrica, e-mail: [email protected], [email protected], [email protected];
b
e-mail: [email protected].
Vysoké školy sú vrcholné vzdelávacie, vedecké a umelecké ustanovizne a
hlavnou úlohou pri napĺňaní ich poslania je poskytovanie vysokoškolského vzdelávania
a tvorivé vedecké bádanie alebo tvorivá umelecká činnosť1. Jednou z úloh, ako napĺňajú
svoje poslanie, je aj poskytovanie ďalšieho vzdelávania v zmysle zákona o celoživotnom
vzdelávaní občanov Slovenskej republiky2. Je nám, na vysokých školách, ale aj v širokej
verejnosti všetkým dobre známa činnosť Univerzít tretieho veku. Jedna z nich na UMB
pôsobí už 14 rokov.
Na Slovensku sa v ostatných rokoch vysoké školy začínajú angažovať aj v
uspokojovaní zvedavosti našich mladších občanov, čiže v popularizácií vzdelávania.
Priekopníkom v tejto oblasti na Slovensku bola naša najstaršia a najväčšia Univerzita
Komenského, ktorá v tomto roku otvárala 5. ročník Detskej univerzity a diplomom z nej
sa môže pýšiť už okolo 1 500 absolventov3.
Na našej Univerzite Mateja Bela v Banskej Bystrici bol v tomto roku pod
záštitou primátora mesta Banskej Bystrice slávnostne otvorený 1. ročník Detskej
univerzity. V tomto príspevku sa chceme podeliť so skúsenosťami a zážitkami z jeho
priebehu.
Na základe uznesenia č.7/5 GR z 12.3. 2007 bol schválený návrh na zriadenie
a činnosť Detskej univerzity UMB (ďalej DU UMB). Po dopracovaní obsahovej náplne
a uskutočnení potrebných organizačných krokov bola slávnostná imatrikulácia prvých
študentov DU UMB dňa 20. augusta 2007 v Aule Beliana. Z pôvodne prihlásených 91
žiakov základných škôl vo veku 9 až 13 rokov, sa na imatrikulácii a následnom
výchovno-vzdelávacom programe zúčastnilo 74. Študujúci boli vo väčšine
z banskobystrických základných škôl, 7 zo Žiaru n./Hronom a 1 z Levíc. Pri výbere škôl
boli uprednostnené najmä tie, ktoré zabezpečujú priebežné a súvislé pedagogické praxe
pre našich študentov učiteľstva.
Jednotlivé témy primerane veku spracovali učitelia troch fakúlt UMB v členení:
Rektorát – Univerzitná knižnica – 1, Fakulta prírodných vied – 11, Fakulta humanitných
vied – 1, Pedagogická fakulta – 1, externí učitelia – 4. Program DU UMB a personálne
obsadenie jednotlivých tém budú priložené v závere celého príspevku. Pre študujúcich
boli vypracované zásady správania sa počas pobytu na DU UMB, ktoré tiež budú
súčasťou celého príspevku. Obsahová náplň jednotlivých dní bola dodržaná zo strany
vyučujúcich úplne, pričom bolo nutné s ohľadom na vysoký počet študujúcich pristúpiť
ku rozdeleniu na menšie skupiny, čo zvýšilo nároky tak na vyučujúcich, ako aj na
organizátorov.
29
Keďže išlo o otvorený systém výučby, prístup mali aj rodičia, resp. starí rodičia
účastníkov DU UMB, čo viacerí aj využili. Bolo to výhodné najmä pri organizovaní
aktivít mimo budov UMB, ako je to bude zrejmé z priloženého programu. Študujúci
dostali pri otvorení, a potom každý deň, podľa tém príslušné materiály v písomnej
forme. Išlo napr. o skriptum Farebná a zaujímavá chémia (katedra chémie), pracovné
listy (katedra fyziky a biológie), letáky o histórii Banskej Bystrice, Španej Doliny,
činnosti Krajskej hvezdárne na Vartovke, rastlinný materiál na rozmnožovanie doma
a pod. Ohlasy zo strany študujúcich i zákonných zástupcov boli na priebeh výchovnovzdelávacieho procesu pozitívne, verbálne poďakovania počas konania DU i po jej
ukončení boli pre organizátorov zadosťučinením za vynaložené viacmesačné úsilie.
V záujme bezúrazového a následne bezproblémového ukončenia DU UMB boli
účastníci poistení, pričom na pobyt mimo budov UMB prevzala Allianz – Slovenská
poisťovňa sponzorstvo. Počas konania DU UMB však nedošlo ku žiadnej situácii, ktorá
by si vyžadovala plnenie uzatvorených poistných zmlúv. Zásluhu na tom majú aj
dobrovoľní záchranári z Miestneho spolku Slovenského Červeného kríža v Banskej
Bystrici, ktorí sa zúčastnili bezplatne počas 3 dní aktivít na hvezdárni, športovom
štadióne a v Španej Doline.
Z hľadiska financovania DU UMB bol hlavným zdrojom príjmov poplatok vo
výške 500.- Sk za každého študujúceho. Na vykrytí nevyhnutných nákladov sa podieľalo
okrem UMB (bezplatné poskytnutie potrebných priestorov na imatrikuláciu, promóciu
a vlastnú výučbu) aj deväť partnerských subjektov.
Na príprave a vlastnom programe DU UMB sa podieľal vyše 50-členný
kolektív zamestnancov UMB, ako aj členov Slovenskej spoločnosti pre výživu
v Banskej Bystrici. Napriek tomu, že o organizovaní DU UMB boli poskytnuté včas
informácie pre masmédiá, odozva nebola zodpovedajúca úsiliu organizátorov. Až po
ukončení tejto aktivity a pozitívnych ohlasoch sa začali niektorí novinári zaujímať o jej
priebeh a výsledky. Z dvojtýždňového konania DU UMB vzniklo vyše dvesto fotografií,
ktoré dostanú na DVD účastníci ako vianočný darček.
Cieľom organizátorov prvého ročníka DU UMB bolo zvýšiť záujem žiakov
základných škôl o prírodovedné vzdelávanie, a tak perspektívne prispieť k dostatku
vysokoškolských študentov v týchto vedných disciplínách. S ohľadom na odozvu, akú
sme v blízkom aj vzdialenejšom regióne
zaznamenali, navrhujeme pokračovať
v organizovaní DU UMB aj v budúcich rokoch, pričom obsahovú profiláciu voliť
v súlade so záujmom príslušnej fakulty, ktorá bude poverená organizovaním DU.
Zároveň odporúčame rozšíriť ponuku aj na ďalšie školy v rámci stredoslovenského
regiónu.
Práca bola vypracovaná v rámci riešenia projektu KEGA č. 3/3013/05.
LITERATÚRA
1.
2.
3.
Zákon č. 363/2007 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 131/2002 Z. z.
o vysokých školách a o zmene a doplnení niektorých zákonov.
Zákon č. 386/1997 Z. z. o ďalšom vzdelávaní.
Detská univerzita Komenského. [cit. 2007-10-12]. Dostupné na internete:
<http://www.uniba.sk/index.php?id=891>.
30
L09: ZVYŠOVANIE ATRAKTIVITY PRÍRODOVEDNÉHO VZDELÁVANIA
Z POHĽADU LISABONSKEJ STRATÉGIE EURÓPSKEJ ÚNIE
IVO ČÁP
Žilinská univerzita, Elektrotechnická fakulta
Univerzitná 1, 010 26 Žilina, Slovensko, e-mail: [email protected]
Úroveň spoločnosti a jej ďalší rozvoj súvisí s jej gramotnosťou. Zatiaľ čo v minulosti sa
pod gramotnosťou rozumela spôsobilosť čítať a písať, v súčasnej vyspelej spoločnosti sa
hovorí o gramotnosti počítačovej, prírodovednej atď. Ide v podstate o získanie základnej
spôsobilosti používať určitú vedomostnú bázu. Súčasná globalizácia sveta vytvára
z celej zemegule jedno veľké konkurenčné prostredie, v ktorom obstoja iba tie
spoločenstvá, ktoré si zachovajú dostatočnú konkurencieschopnosť. Dnešná veda
a technika už nevystačí s izolovanými laboratóriami a výrobňami, stále viac sa opiera
o vytváranie nadnárodných komplexov a integráciu „mozgových kapacít“ na jednej
strane a kapitálu na strane druhej. Integračný proces v Európe je toho dokladom.
Vedecké i realizačné tímy tvoria konkrétni jednotlivci a o vytváraní týchto tímov
a ich financovaní rozhodujú v rámci demokracie opäť iní jednotlivci. Tí prví musia byť
vysoko vzdelaní a kreatívni (špičkoví vedci a technici), tí druhí by mali mať aspoň
základnú predstavu o čom rozhodujú (manažéri, politici a ich voliči). Tieto argumenty si
uvedomili politici na úrovni hlavných orgánov EU a po niekoľkoročnom úsilí
sformulovali v roku 2000 strategický program známy ako Lisabonská stratégia, ktorý si
kladie za cieľ vytvoriť z Európy najkonkurencieschopnejšie spoločenstvo na svete.
Z tejto stratégie vyplynuli rámcové programy EU, ktoré značnými čiastkami podporujú
rozvoj inovačnej spôsobilosti krajín EU. V súlade s predchádzajúcimi argumentmi sa
táto podpora orientuje na jednej strane na podporu špičkového výskumu a jeho
praktického využitia, na vytváranie integrovaných vedeckých pracovísk a centier
excelencie, na druhej strane sa zameriava na rozvíjanie „vedeckej gramotnosti“
spoločnosti v rámci programu „Science and Society“. Tento program má za cieľ zvýšiť
pozitívne povedomie spoločnosti o modernej vede a technike na základe chápania
základných súvislostí a zákonitostí a na oboznámení so základnými faktami, ktoré sú
podstatné pre formovanie kvalifikovaných postojov. Ťažko presvedčíme spoločnosť
o užitočnosti ochrany životného prostredia alebo o prospešnosti využívania energie
z jadrových zdrojov, ak nebude dostatočne vzdelaná, aby argumenty seriózne pochopila
a posúdila. Zásadným momentom tohto úsilia je priblíženie vedy občanom, aby sa
prekonával názor, že veda je vecou vedcov a bežného občana sa to nedotýka.
Rozvíjanie „vedeckej gramotnosti“ spoločnosti je len makroskopický proces, ktorý
je založený výchove jej jednotlivcov. Systém výchovy preto musí rešpektovať čo najviac
individualitu každého jednotlivca, ak chceme dosiahnuť maximálnu účinnosť. V súlade
s potrebami „inovačnej“ spoločnosti je základným cieľom vychovať dostatočne širokú
základňu ľudí „ktorí chápu“, a na tejto báze užšiu skupinu talentovaných ľudí, ktorí
dosiahnu špičkové tvorivé schopnosti. Každá z týchto skupín vyžaduje iný prístup a iné
formy výchovy. Z hľadiska maximálnej účinnosti sa výchova spoločnosti orientuje
najmä na systematickú výchovu mladej generácie v rámci školského systému a následne
na celoživotné vzdelávanie.
31
V tomto príspevku venujeme pozornosť starostlivosti o výchovu žiakov a študentov
základných a stredných škôl. V súlade s uvedenými cieľmi je úlohou školského systému
zabezpečiť základnú gramotnosť spoločnosti a vychovať aj špičkových odborníkov pre
jednotlivé odbory činnosti spoločnosti. Ak sa v dôsledku nesprávneho pochopenia stane
cieľom škôl vychovať zo všetkých žiakov a študentov špičkových odborníkov, budú
výsledkom sklamaní nielen učitelia ale aj študenti. Toto sklamanie sa pozoruje
v narastajúcej miere v súčasnom období – učitelia sú sklamaní, ako klesá úroveň
študentov, študentov školské vzdelávanie najmä v oblasti prírodných a technických vied
baví stále menej. Strata záujmu študentov o prírodovedné a technické vzdelávanie
a s tým súvisiaci úbytok kreatívneho potenciálu spoločnosti môže mať veľmi
nepriaznivé dôsledky v budúcnosti. Aj keď si toto nebezpečenstvo mnohí politici na
národnej i nadnárodnej úrovni uvedomujú alebo ho aspoň tušia, nedokážu stále presadiť
zásadnú transformáciu vzdelávacieho systému, ktorá by dokázala nepriaznivé trendy
zmeniť.
Nepriaznivý trend, ktorý sa pozoruje v ekonomicky najvyspelejších krajinách,
spočíva v klesajúcom záujme mladých ľudí o prírodovedu a techniku, najmä o štúdium
týchto odborov na vysokých školách. Už dnes pociťujú naše krajiny, ako aj celá EU,
nedostatok inžinierov, či v elektrotechnike, stavebníctve alebo strojárstve. Kde hľadať
príčiny tohto stavu, keď si uvedomíme, že nie tak dávno (pred 15 rokmi) boli ešte
prírodovedecké a technické fakulty plné študentov a ešte si mohli vyberať najlepších
uchádzačov? Je pritom zrejmé, že tvorivosť a stým súvisiaci záujem o prenikanie do
tajomstiev javov okolo seba je človeku vlastný nezávisle od storočia, v ktorom sa
narodil. Kde sa tento záujem vytráca a kto to má na svedomí?
Rozvoj individuality je proces, ktorý podlieha podobným zákonitostiam, ako
ktorákoľvek iná činnosť. Človek prirodzene a efektívne robí to, čo ho baví – to, z čoho
má radosť a v čom vidí určitý zmysel. Ak pozorujeme, s akou radosťou a opravdivosťou
kladie malé dieťa otázky „prečo?“ svojim rodičom a ako sa teší, keď dostane prijateľné
vysvetlenie, musíme si položiť otázku, prečo sa postupujúcimi rokmi školskej
dochádzky táto radosť a záujem klásť otázky vytráca? Možno, že jednou z príčin je to, že
už dieťaťu nedovolíme otázky klásť, ale že otázky kladieme my, zároveň si na ne sami
odpovedáme a dieťa nútime tieto predkladané odpovede opakovať. Často pritom
dominujú odpovede na otázky tipu „ako?“ nad otázkami tipu „prečo?“. Iná príčina môže
spočívať v rôznej spôsobilosti jednotlivých žiakov osvojovať si dané učivo. Ak ideme na
žiaka príliš rýchlo, prestáva tempu stačiť a trpí stresom z učenia, ktorý generuje v jeho
myslení odpor. Ak ideme pomaly, žiak sa nudí a vymýšľa iné príležitosti pre nasýtenie
svojich schopností.
Rozumnú cestu zvyšovania efektívnosti vzdelávania predstavuje diferenciácia
štúdia. Štandardný program školy by mal zabezpečiť širokej populácii základnú
gramotnosť. Tento program by mal byť koncipovaný po obsahovej a kvantitatívnej
stránke tak, aby sa mohlo v rámci časových možností ísť dostatočne do hĺbky a aby bolo
možné využívať experimenty a aby bol akceptovateľný väčšinou žiakov. Paralelne by sa
mali vytvárať podmienky pre diferencovanú výchovu užšej skupiny talentovaných
žiakov, ktorí sú schopní svoje schopnosti ďalej rozvíjať nad rámec štandardného
programu. Nútiť všetkých žiakov dosahovať špičkové výkony je ilúzia, ktorá možno
vyhovie niekoľkým jednotlivcom, ale pre väčšinu má katastrofálne následky.
Prispôsobovať sa priemeru alebo dokonca tým slabším jednotlivcom je na druhej strane
neodpustiteľné mrhanie talentom tých najlepších. Tento rozpor nevyrieši žiadne
32
pedagogické majstrovstvo učiteľov. Diferencované štúdium je jediné rozumné
východisko z tohto rozporu.
Súčasný školský systém diferencovanú formu inštitucionálneho vzdelávania
nepodporuje. Predmet sa vyučuje bez ohľadu na heterogénnosť schopností žiakov podľa
štandardného študijného plánu. Tlak na skvalitňovanie a modernizáciu výučby sa často
chápe ako výzva na zakomponovanie najnovších poznatkov vedy do látky základnej
alebo strednej školy. Keďže toto rozšírenie nie je sprevádzané zvýšením vyučovacieho
času, vedie táto snaha k tomu, že chceme, aby žiaci „pochopili a obdivovali poéziu“, ale
nemôžeme venovať dosť času tomu, aby sme ich „naučili jazyk, v ktorom je napísaná“.
Ak sú požiadavky neúmerné schopnostiam žiaka, žiak stráca kontakt s látkou a stráca
motiváciu – snaha o zvýšenie atraktivity predmetu tak vyvolá práve opačný účinok.
Jednou zo súčasných foriem nadštandardnej výchovy je neinštitucionálna výchova
v rámci záujmových krúžkov alebo rôzne motivovaná individuálna príprava často
spojená s talentovými súťažami. Súťaživosť je najmä pre mladý vek veľmi silným
motívom, ktorý možno efektívne využiť. Mladí ľudia sa radi zapájajú do spoločenstiev,
ktoré im zabezpečia určitú prestíž – zo skúsenosti je známe, že dobre fungujúce
spoločenstvá sa prirodzene vytvárajú medzi študentmi, ktorí sa stretávajú na rôznych
súťažiach (olympiády, turnaje, korešpondenčné semináre a pod.). Obstáť v takomto
spoločenstve je veľmi silný motív, ktorý podporuje efektivitu výchovy študenta.
Efektivita týchto foriem práce s talentovanými žiakmi je pomerne vysoká vo vzťahu
k osloveným žiakom, nakoľko sa tejto vzdelávacej činnosti venujú učitelia, ktorých to
baví a ktorí v tom vidia svoje poslanie. Možno práve skutočnosť, že sa na tejto práci
s talentovanými žiakmi nedajú zarobiť väčšie peniaze, priťahuje skutočne zanietených
učiteľov a neláka tých, ktorí by sa výchove talentov venovali skôr zo zištných dôvodov.
Na druhej strane však nedostatok uvedeného neinštitucionálneho prístupu spočíva v tom,
že sieť takýchto „dobrovoľníkov“ zachytí len veľmi málo z potenciálnych talentov.
Súčasný systém je schopný pre každý rok vyhľadať a následne vychovať malú skupinku
špičkových reprezentantov pre medzinárodné súťaže, ale má byť úspech reprezentácie
krajiny v súťažiach hlavným cieľom kvalitného vzdelávania? A skutočne je schopná
krajina nájsť a vychovať iba desiatku talentovaných študentov? Ak by sme
predpokladali, že napr. iba 1 % populačného ročníka má mimoriadny talent v prírodných
vedách, malo by ísť o niekoľko stoviek študentov. To, že vzdelávací systém nevyužíva
(a ani nepodporuje) nástroje na objavovanie a osobitnú výchovu talentov, zostáva
väčšina talentovaných žiakov bez povšimnutia a ich talent sa nerozvinie.
V snahe poskytnúť najlepším študentom príležitosť na uplatnenie ich schopností
založili skupiny zanietených organizátorov pred polstoročím prvé predmetové súťaže –
matematickú a neskôr fyzikálnu olympiádu. Obľúbenosť týchto súťaží viedla
prirodzenou cestou k rozšíreniu jednak na ďalšie predmety, jednak do medzinárodného
rozmeru. Tak sa postupne vytvoril veľmi dobre prepracovaný systém talentovej prípravy
v rôznych predmetoch. Aj keď môžeme ako cieľ vidieť úspech v medzinárodnom
porovnávaní, je zrejmé, že tento úspech nemožno dosiahnuť bez dostatočnej
východiskovej základne a kvalitného „tréningu“. Zreteľnejšia je paralela s športom – aj
keď sa telesná výchova učí na školách, nikto neočakáva, že škola v rámci štandardnej
výučby vychová reprezentanta pre medzinárodné súťaže – ak sa objaví talent, musí sa
mu intenzívne venovať schopný tréner. V prírodných vedách je to isté. O kvalite
„trénerskej“ práce v prírodných vedách svedčia úspechy v medzinárodných súťažiach,
33
treba však zdôrazniť, že tieto úspechy nie sú obrazom úrovne vzdelávacieho systému, ale
ukazujú na kvalitu práce náhodných dobrovoľných „trénerov“.
V čom spočíva úspešnosť práce s talentami a v čom môže táto úspešnosť inšpirovať
tvorcov legislatívy školského vzdelávania? Prvým predpokladom je to, že talentovej
výchovy sa účastina iba žiaci a študenti, ktorí prejavili potrebné nadanie, schopnosti
a záujem. Druhým predpokladom je to, že tejto výchove sa venujú schopní a zanietení
učitelia, ktorí vedia študentom pripraviť dostatočne motivujúci program. Významným
motivačným faktorom je poskytnutie dostatočného priestoru pre samostatnú tvorivú
prácu. Motiváciu predstavuje aj formovanie určitého spoločenstva, v rámci ktorého si
môžu študenti porovnávať dosiahnutú úroveň s využitím prvkov prirodzenej súťaživosti.
Najstaršou prírodovednou talentovou súťažou je Fyzikálna olympiáda (FO), ktorá
bude v roku 2008 oslavovať 50. výročie vzniku v ČSR. V rámci výchovného
a súťažného systému FO vyrástol značný počet úspešných vedcov, vysokoškolských
učiteľov aj vynikajúcich odborníkov pre prax. FO je systém založený na rozvíjaní
schopnosti teoreticky a experimentálne riešiť úlohy s jednoznačným riešením. Ide
o úlohy, ktoré výrazne prekračujú rámec bežnej výučby v danom ročníku a obsahujú
silné motivačné faktory, akými sú najmä spätosť úloh s reálnymi problémami bežného
života alebo vedy, netradičné metódy riešenia, prekvapujúce výsledky riešenia
a primeraná (aj keď náročná) matematika. Významným motivačným faktorom je
vyvrcholenie prípravy v súťaži, ktorá je súťažou jednotlivcov.
Podľa vzoru prvých olympiád vznikli predmetové súťaže aj v ostatných prírodných
vedách, ako sú chémia, biológia, geografia, astronómia a pod. Model týchto
predmetových olympiád je podobný ako model FO.
Ďalšou významnou prírodovednou súťažou je Turnaj mladých fyzikov (TMF).
Systém TMF je odlišný. Ide o súťaž družstiev. Príprava spočíva v domácom riešení
určitého počtu medzinárodne zadaných vysoko sofistikovaných problémov. Riešenie
týchto problémov je neštandardné, vyžaduje vysokú originalitu prístupu k riešeniu,
uplatnenie určitej fantázie a kreativity. U úloh sa neočakáva jednoznačný výsledok,
hodnotí sa najmä prístup k riešeniu a hodnovernosť záverov. Súťaž prebieha formou
obhajoby riešenia pred odbornou porotou a ostatnými súťažiacimi družstvami. Úroveň
úloh výrazne presahuje úroveň bežnej školskej výučby, vyžaduje štúdium rôznych
informačných zdrojov a často konzultácie s vedeckými pracoviskami v príslušnom
odbore. Vzhľadom na vysokú náročnosť spracovania riešení úloh sa TMF venuje iba
veľmi obmedzený počet stredných škôl.
Inú formu práce s talentami predstavujú korešpondenčné semináre. Ide
o nadštandardné vzdelávanie formou zadávania zaujímavých úloh pre domáce riešenie.
Táto forma nadobúda nový rozmer v súvislosti s elektronickou komunikáciou, ktorá
umožňuje výmenu materiálov prostredníctvom počítačovej siete. Motivačným faktorom
tejto formy vzdelávania je súťaž, ktorá spočíva vo vytváraní rebríčka získaných bodov
a v organizovaní sústredení a letných škôl pre najúspešnejších riešiteľov. Výhodou
korešpondenčného seminára je permanentné zaťažovanie riešiteľov počas celého roka.
Efektivita tejto formy závisí od kvality zadávaných úloh a aktivity jednotlivých
účastníkov. Úlohy majú prevažne teoretický charakter.
Novú formu motivácie študentov predstavuje nový typ súťaže, ktorým je EUSO
(European Union Science Olympiad). Ide o komplexnú prírodovednú súťaž z dôrazom
na fyziku, chémiu a biológiu. Súťaž sa orientuje na žiakov vo veku do 16 rokov. EUSO
34
je súťaž trojčlenných družstiev a má prevažne experimentálny charakter. V súčasnosti
má EUSO iba medzinárodné kolo, pričom súťažné družstvá sa vyberajú z najlepších
riešiteľov príslušných troch predmetových olympiád. Zaujímavými úlohami a tímovou
prácou je táto súťaž vysoko motivujúca. Nevýhodou je v súčasnosti malý počet
oslovených študentov.
Inú formu propagácie prírodných vied predstavuje samostatné riešenie náročných
problémov metódami vedeckého výskumu a rôzne súťaže o najlepšie vedecké práce. Do
tejto kategórie patria súťaže typu SOČ, rôzne národné a medzinárodné prehliadky
vedeckých a odborných prác žiakov základných a stredných škôl, súťaž First Step to
Nobel Price organizovaná Poľskou akadémiou vied alebo EYSC (European Young
Scienticts Competition) organizovaná Európskou komisiou. Tieto aktivity majú
individuálny charakter a sú určené iba najtalentovanejším žiakom so sklonom
k samostatnej vedeckej práci.
K popularizácii vedy a techniky prispievajú významne aj rôzne propagačné
aktivity, ako sú rôzne vedecké expozície (Science Museums), festivaly vedy, týždeň
vedy, rozhlasové a televízne relácie, osvetové prednášky a podobne.
Významnú úlohu v tejto činnosti zohrávajú okrem učiteľov základných a stredných
škôl aj vysokoškolskí pedagógovia a vedecko-výskumní pracovníci rôznych inštitúcií
vedy a výskumu.
Aktivity zamerané na propagáciu vedy a osobitných foriem výchovy žiakov
základných a stredných škôl významne podporuje aj Európska Únia prostredníctvom
rámcových programov (v súčasnosti 7 RP). Projekty, ktoré sú najvyššie hodnotené
a získavajú finančnú podporu sú prevažne tie, ktoré sú zamerané na vytváranie
prostredia pre samostatnú tvorivú prácu žiakov, či individuálnu alebo skupinovú.
Ak chcú naše krajiny hrať dôstojnú úlohu v narastajúcej medzinárodnej
konkurencii, budú sa musieť vážne zamyslieť nad výraznejšou podporou diferencovanej
výchovy v oblasti prírodných vied a techniky. Rozumná spoločnosť si musí uvedomiť,
že výchova primerane vzdelanej populácie a v rámci nej špičkových vedcov
a vynálezcov je jednou z najefektívnejších investícií do budúcnosti.
35
L10: SCHOPNOSŤ ŠTUDENTOV VYSOKÝCH ŠKÔL POSKYTNÚŤ
PREDLEKÁRSKU PRVÚ POMOC
MIROSLAVA GAŠPAROVÁ
Pedagogická fakulta UMB v Banskej Bystrici, Ružová 13, 974 11 Banská Bystrica,
[email protected]
Súčasný život nás denne vystavuje situáciám, ktoré sú potencionálnymi pre
vznik úrazov ohrozujúcich zdravie a život jednotlivcov alebo viacerých ľudí. Nielen v
prostredí, v ktorom sa cítime bezpečne - vo vlastnom domove, domácnosti, ale často aj
pri práci, v doprave a pri trávení voľného času v prírode, či pri športe. Pomôcť človeku,
ktorý sa ocitol v takejto situácii by malo byť samozrejmým prejavom ľudskej
spolupatričnosti. Nie je to však len otázka našej dobrej vôle. §207 trestného zákona
formuluje povinnosť každého človeka poskytnúť prvú pomoc:
„Kto osobe, ktorá je v nebezpečenstve smrti alebo javí príznaky vážnej poruchy zdravia,
neposkytne potrebnú pomoc, hoci tak môže urobiť bez nebezpečenstva pre seba alebo
iného, potresce sa odňatím slobody až na dva roky alebo peňažným trestom.
„Kto osobe, ktorá je v nebezpečenstve smrti alebo javí príznaky vážnej poruchy zdravia,
neposkytne potrebnú pomoc, hoci je podľa povahy svojho zamestnania povinný takú
pomoc poskytnúť, potresce sa odňatím slobody na šesť mesiacov až tri roky alebo
peňažným trestom alebo zákazom činnosti.“ § 208 : „Vodič dopravného prostriedku,
ktorý po dopravnej nehode, na ktorej mal účasť, neposkytne osobe, ktorá pri nehode
utrpela ujmu na zdraví, potrebnú pomoc, hoci tak môže urobiť bez nebezpečenstva pre
seba alebo iného, potresce sa odňatím slobody až na tri roky alebo zákazom činnosti.“
Problémom v tejto súvislosti nie iba ochota alebo neochota jednotlivcov, ako sa
v danej situácii zachovajú. Veľmi častým determinantom ich správania je stres,
sprevádzajúci udalosť v ktorej sa ocitli, ich nedostatočné elementárne poznatky
o anatómii a fyziológii ľudského tela a najzávažnejších ohrozeniach, ktorým je pri
úrazoch vystavené. Súčasne nedisponujú zručnosťami, ktoré sú nevyhnutné pre
odstránenie týchto ohrození pre zachovanie života a zdravia postihnutého človeka zastavenie krvácania, resuscitácia, polohovanie, atď. Napriek tomu, že poskytnutie prvej
pomoci je povinnosťou, potrebné vzdelávanie v tejto oblasti je dosť živelné a ako
povinné sa na Slovensku pravdepodobne začne vyžadovať od budúceho roku len
u žiadateľov o vodičské oprávnenie. Ostatná populácia – nevodiči, či súčasní vodiči si
musia vystačiť s tým čo vedia. Možnosti na zvyšovanie vlastných kompetencií v tejto
oblasti, samozrejme, existujú. Slovenský červený kríž (SČK) je organizáciou, ktorá
vyvíja mnohé aktivity aj v oblasti organizovania školení a kurzov prvej pomoci – pre
verejnosť, autoškoly, BOZP, kurzov pre inštruktorov a školiteľov prvej pomoci,
Európsky certifikát prvej pomoci pre základné a stredné školy a verejnosť, organizujú
kampane, rôzne akcie, súťaže, realizujú projekty. Každoročne je realizovaná výučba
prvej pomoci na základných a stredných školách v rámci nepovinného – voliteľného
predmetu. Napriek tomu sa tieto aktivity nedostávajú k celej populácii, pretože sú
dobrovoľné a ich absolvovanie závisí len od záujmu ich účastníkov. Verejnosť môže
odrádzať od absolvovania kurzu prvej pomoci aj finančná záťaž.
36
O zhodnotenie reálneho problematiky na vysokých školách sa chceme pokúsiť
v pripravovanom projekte zameranom nielen na zistenie úrovne schopností študentov
vysokých škôl zachovať sa v situácii vyžadujúcej flexibilný zásah pre zachovanie života
a zdravia postihnutého, ale najmä ich vyškolenie v poskytovaní prvej pomoci v čo
najväčšom počte. V pilotnom prieskume sme sa zamerali najmä na študentov 1.ročníka
Pedagogickej fakulty v Banskej Bystrici. Poslucháči všetkých učiteľských študijných
programov – okrem aprobácií s TV - absolvujú povinný predmet Biológia dieťaťa,
dorastu a zdravotná prevencia v dotácii 1, resp. v študijnom programe Pedagogika 2
hodiny prednášky. Jeho súčasťou sú aj základy poskytovania prvej pomoci. Vzhľadom
na časový priestor, rozsah problematiky a formu výučby sa však tejto téme nevenuje
potrebná pozornosť. Prieskumu sa zúčastnilo 202 študentov z toho 53 mužov (26,23%)
a 149 žien (73,76%) . Zisťovali sme, do akej miery sami seba hodnotia ako
kompetentných poskytnúť prvú pomoc pri úraze. Na túto otázku odpovedalo kladne 91
respondentov (45,04%). Nevedel by som poskytnúť prvú pomoc odpovedalo 34
(16,83), odpoveď možno zvolilo 64 (31,68%) a na otázku neodpovedalo 13 (6,43%)
účastníkov prieskumu. Niektorí probandi, odpovedajúci nie, však uvádzali, že sa niekedy
v minulosti s problematikou prvej pomoci stretli – minimálne účasťou na nejakej
prednáške alebo na hodinách biológie. Až 122 respondentov, čo je 69,39% uvádzalo, že
absolvovali nejakú formu školenia zameraného na poskytovanie prvej pomoci. Ako jeho
organizátora však často uvádzali základnú školu 47 odpovedí (23,26%), strednú školu
63 (31,18%), autoškolu v 14 prípadoch (6,93%) rovnako ako aj školenie organizované
SČK. V siedmych prípadoch sa vyskytli iné inštitúcie – v práci, v základnej umeleckej
škole, v skautingu, pred letným táborom a pod. Základná aj stredná škola, niekedy aj
autoškola boli často uvádzané spolu, čo je iste dôsledok iniciatívy SČK v zavedení
nepovinného predmetu na tieto typy škôl. 78 respondentov (38,61%) sa nijakého
školenia orientovaného na túto problematiku nezúčastnilo. Ako najčastejší dôvod
uvádzali, že v ich okolí nebolo organizované – 52 odpovedí, (25,74%) nevedeli
o možnosti absolvovať takéto školenie – 24 odpovedí (11,88%). Jeden uviedol finančné
dôvody a piati iné – majú iné koníčky, majú málo času, bojí sa, že postihnutému by viac
ublížil a pod. Najpozitívnejším zistením je, že väčšina, takmer všetci respondenti (193,
čo predstavuje 95,54%) uviedli, že ak by mali možnosť, školenia zameraného na
poskytovanie prvej pomoci by sa zúčastnili. Záporne sa vyjadrili iba piati a štyria na
otázku neodpovedali. Keďže 69,39% opýtaných probandov už nejakú formu školenia
o prvej pomoci absolvovalo a napriek tomu má záujem absolvovať ho opakovane, svedčí
to jednak o tom, že vedomosti a poznatky, ktoré získali nepovažujú za dostatočné – čo
sami uvádzali v odôvodneniach, prečo by sa tak rozhodli. Podporuje však aj skutočnosť,
že ich treba z času na čas opakovať a najmä, že poznatky z tejto oblasti sa vyvíjajú
a menia.
Pripravovaný projekt plánujeme zamerať na zlepšenie zaškolenia študentov
vysokých škôl najmä pedagogických študijných programov. Budúci učiteľ ako držiteľ
preukazu absolventa školenia SČK môže podávať kvalifikované informácie svojim
budúcim žiakom v tejto oblasti, ale dokáže ich aj vhodne motivovať pre vytvorenie
záujmu o danú problematiku. V neposlednom rade môže mať aj praktický efekt nielen
v primárnej oblasti, ktorej sa dotýka – správna laická prvá pomoc postihnutému pred
príchodom odbornej. Mohla by za podmienok stanovených zákonom byť aj dokladom
pre záujemcov o získanie vodičského oprávnenia, ktoré je avizované do budúcnosti.
Považujeme takéto rozhodnutie vzhľadom k stúpajúcemu počtu dopravných nehôd za
37
správne a vysoká škola by mohla byť tiež akreditovaným pracoviskom na získanie
vzdelania v tejto oblasti. Podporujú to aj naše zistenia, že študenti oň záujem majú
a uvedomujú si potrebu vedieť sa zorientovať, rozhodovať a rozvážne konať aj v takej
náročnej a vypätej situácii, akou je nehoda a jej účastníci, ľudia potrebujúci našu pomoc.
Môže byť len otázkou času, kedy budú úlohy zúčastnených opačné.
LITERATÚRA
1.
2.
3.
Beránková, M., Fleková, A., Holzhauserová B.: První pomoc. Praha :
Informatorium, 2002. ISBN 80-86073-99-8
www.redcross.sk
Zákon 140/1961, Zb. zo dna 29. novembra 1961.
38
L11: PŘÍRODOVĚDNÝ KLOKAN
JIŘÍ HÁTLE, JOSEF MOLNÁR
Katedra algebry a geometrie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci,
Tomkova 40, 779 00 Olomouc, [email protected], [email protected]
V rámci řešení projektu MŠMT ČR „STM-Morava“ vznikla nová soutěž
Přírodovědný klokan. Jak název napovídá, tato soutěž vychází z mezinárodní soutěže
Matematický klokan, která je v České republice dobře zavedená a populární. Obě
soutěže jsou jednorázové a individuální, žáci řeší v testu v daném časovém limitu
24 úloh s uzavřenými otázkami s jednou správnou odpovědí z pěti nabízených.
K distribuci zadání a k vyhodnocování soutěže se využívá vybudované sítě krajských
(okresních a školních) důvěrníků. Přírodovědný klokan však není úzce zaměřen pouze na
matematiku, a tak zde nalezneme úlohy i z fyziky, chemie a biologie, dále se objevují
otázky z vědy a techniky, historie, geografie či filologie.
Prvního ověřovacího ročníku soutěže Přírodovědný klokan se zúčastnilo přes
20 tisíc žáků a studentů základních a středních škol České republiky v kategoriích Kadet
(8. a 9. třída základních škol, tj. 14-15 let) a Junior (I. a II. ročník středních škol, tj. 1617 let). Další ročníky s ohledem na připomínky z řad lokálních organizátorů budou
probíhat v podzimních měsících. Ročník 2007/2008 se tak uskutečnil dne 7. listopadu
2007. Výsledky a další informace o soutěži naleznete na nově vytvořených webových
stránkách na adrese www.kag.upol.cz/prirodovednyklokan.
Z dalších propagačních akcí lze zmínit novinku „Běh s Klokanem“m ale i již
tradiční akce s novou náplní - Kangaroo camp v Zakopanem (Polsko), Letní školu
chemie, fyziky a matematiky v Jevíčku. Soutěž Přírodovědný klokan je během roku
prezentována na konferencích v České republice i zahraničí (pracovní konference
Klokani v Jeseníkách; Ani jeden matematický talent nazmar, Hradec Králové;
konference v Czenstochowe, Polsko; Letní škola, Uherské Hradiště; MAKOS,
Mariánská u Jáchymova; Jak učit matematice žáky ve věku 11-15 let, Litomyšl;
Kangaroo meeting v Grazu, Rakousko; setkání krajských důvěrníků obou
Klokanů, Hradec Králové). Z tištěných materiálů zmiňme vydaný sborník Přírodovědný
klokan 2006/2007 a sborník Matematický klokan (UP Olomouc), Počítáme s klokanem
(PRODOS), sborník MAKOS 2005 a MAKOS 2006, článek v Problems of Education in
21st Century a články ve sbornících z konferencí.
Budeme dále řešit otázku, zda rozšířit Přírodovědného klokana o další kategorie
– Benjamín (6. a 7. třída základních škol, tj. 12-13 let) a Student (III. a IV. ročník
středních škol, tj. 18-19 let) a jak se postavíme k návrhu vzniku mezinárodní asociace
pro Přírodovědného klokana.
LITERATURA
HÁTLE, J. – MOLNÁR, J. – NOCAR, D. Přírodovědný klokan 2006/2007. Olomouc :
VUP, 2007. ISBN 978-80-244-1761-5.
39
L12: TURNAJ MĚST
HORENSKÝ RADEKa, CALÁBEK PAVELb
a
SŠE Lipník n. Bečvou, odloučené pracoviště Přerov, [email protected]
KAG PřF UP Olomouc, [email protected]
b
Turnaj měst je mezinárodní matematická soutěž s téměř třicetiletou tradicí probíhající v
mnoha státech celého světa. Na tvorbě původních netradičních úloh se podílejí přední
světoví odborníci na práci s matematickými talenty. Do této soutěže se v posledních
letech zapojila také Česká Republika.
První ročník mezinárodní matematické soutěže Turnaj měst (Tournament of Towns,
Turnir gorodov) se uskutečnil na jaře roku 1980 jako matematická soutěž mezi
středoškoláky tří velkých měst tehdejšího SSSR (Moskvy, Kijeva a Rigy). U zrodu
soutěže stáli přední matematikové uvedených tří měst; odbornými garanty za jednotlivá
města byli po řadě (Nikolaj Nikolajevič Konstantinov, Alexej Tolpygo a Agnis
Adžāns). První tři ročníky Turnaje měst se konaly vždy jednou ve školním roce, ale od
jeho čtvrtého ročníku probíhá soutěž ve dvou etapách - na podzim a na jaře. Každá etapa
má přitom dvě části - přípravnou část a hlavní část.
Tato nová matematická soutěž postupně získávala stále větší popularitu a každoročně se
do ní zapojovala další města. Např. ve školním roce 1990/1991 se 12. ročníku Turnaje
měst zúčastnilo také 65 měst z Austrálie, Bulharska, Německa, Řecka, Izraele, Kanady,
Kolumbie a dalších zemí celého světa. V současnosti má soutěž dvě velká koordinační
centra, kterými jsou Moskva a Canberra. Zejména Australský matematický trust
(AMT) věnuje popularizaci této soutěže v současné době velkou pozornost (viz
literatura). Především díky této skutečnosti má Turnaj měst dnes již celosvětový
charakter.
Turnaj měst je soutěží středoškoláků ve dvou věkových kategoriích - kategorie SENIOR
(je určena pro žáky našich 3. a 4. ročníků čtyřletých gymnázií, SOŠ a jim odpovídajícím
ročníkům víceletých gymnázií) a kategorie JUNIOR (je určena pro naše mladší
středoškoláky, případně pro žáky 9. ročníků ZŠ).
Soutěžící řeší úlohy v rámci každého města vždy na jednom místě, všichni ve stejný čas
(přípravné úlohy a s odstupem zhruba 14 dní i soutěžní úlohy). V rámci přípravné části
mají soutěžící v obou kategoriích možnost při řešení pěti zadaných úloh načerpat nové
podněty, které lze dále uplatnit při řešení sedmi soutěžních úloh. Žáci přitom uvádějí
vždy úplná řešení daných úloh. Do výsledku se jim započítávají 3 nejlépe ohodnocené
úlohy (z pěti v přípravné části, resp. ze sedmi v hlavní soutěži).
V jednotlivých etapách (podzim, jaro) se u každého soutěžícího bere jako jeho výsledek
maximum z dosaženého bodového zisku v přípravné a hlavní části soutěže. Výsledky
žáků z nižších ročníků jsou pro obě věkové kategorie na závěr korelovány následujícími
koeficienty: v kategorii SENIOR je výsledek každého žáka 3. ročníku SŠ vynásoben
koeficientem 5/4, v kategorii JUNIOR jsou žáci 1. ročníku SŠ zvýhodněni koeficientem
4/3 a žáci 9. ročníku (a jim odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) koeficientem
3/2.
V České republice se pak do vlastní soutěže započítávají výsledky nejlepších
5 soutěžících v každé kategorii. U měst nad 100 tis. obyvatel nejlepších 10 výsledků,
u měst nad 300 tis. obyvatel nejlepších 15 výsledků a v Praze 20 nejlepších soutěžících
40
v obou věkových kategoriích. Z počtů nejlepších řešitelů (jejich bodových zisků) v
jednotlivých městech (5, 10, 15, 20) se poté stanoví průměrný bodový zisk v každé
věkové kategorii. Výsledek každého města (v každé etapě soutěže) je pak stanoven jako
maximum průměrného bodového zisku nejlepších soutěžících z obou věkových
kategoriích (SENIOR a JUNIOR).
LITERATURA
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
ed. Taylor, P. J. : Tournament of the Towns 1980 - 1984. Australian Mathematics
Trust, Enrichment Series, 1993.
ed. Taylor, P. J. -- Storozhev, A. M. : Tournament of Towns 1993 - 1997 (Book 4).
Australian Mathematics Trust, Enrichment Series, 1998.
Storozhev, A. M. : Tournament of Towns 1997 - 2002 (Book 5). Australian
Mathematics Trust, Enrichment Series, 2006.
Švrček, J. : Turnaj měst v České republice. MFI, roč. 16, 2006/07, č. 7, s. 402-406.
Tolpygo, A. : Turnaj měst - mezinárodní matematická soutěž. MFI, ročník 4,
1994/95, č. 8, s. 349-352.
41
L13: STM - MORAVA Z POHLEDU ŘEDITELE GYMNÁZIA
JAN RAŠKA
Gymnázium Jakuba Škody, Přerov, Komenského 29, 750 11, Přerov, [email protected]
Na nedávné konferenci matematiků v Hradci Králové (20.-21.9.2007) jsme se
z mnoha příspěvků doslechli docela pesimistické vize k současnému stavu a vývoji
matematiky a přírodních věd. Slyšeli jsme, že jak výchova, tak vzdělanost postupně
upadají a v přírodních vědách je to patrné nanejvýš zřetelně. Žáci se zabývají povrchními
zálibami a učitelé jsou velmi nevýrazní při motivování žáků pro přírodní vědy.
Společnost a s ní i vzdělávání je orientována na hmotné statky a společně jsme svědky
zhoršování všeobecného rozhledu mladé generace oproti generaci jejich rodičů. Výrazně
prý klesá chuť porozumět světu a chápat přírodní a společenské jevy…
Není to ale jen důsledek přirozeného vývoje společnosti a jiné struktury
současných moderních věd a výzkumu? Jsou naši žáci opravdu tak pozadu za
generacemi starších? Nikoli! Tvrdím, že tomu tak není.Ano, společnost se částečně od
matematických věd odklání, ale ti, které matematika a přírodní vědy baví a zajímají je,
mají obrovské možnosti svou zálibu rozvíjet. A my učitelé matematiky a dalších
přírodních věd je musíme motivovat a představovat jim matematiku v nejrůznějších
formách, jako součást a většinou základní pilíř věd ostatních.
Forem popularizace matematiky a přírodních věd je mnoho. Rád bych
představil nemálo aktivit, které v rámci statutu „Fakultní škola PřF UP Olomouc“ a
v rámci řešení projektu „STM Morava“ realizuje Gymnázium Jakuba Škody v Přerově.
Spolupráce je velmi bohatá a účastní se jí mnoho žáků gymnázia. Pro žáky organizujeme
semináře a exkurze rozšiřující jejich odborné znalosti. Učitelé gymnázia i PřF UP
připravují žáky pro předmětové soutěže a olympiády. Zvláště matematický seminář
k přípravě na olympiádu, který pod vedením učitele PřF UP navštěvují žáci posledních
čtyř ročníků gymnázia, má vynikající výsledky. Škola se díky tomu stala organizátorem
celostátního kola MO, při němž úzce spolupracovala s PřF UP. Účastí a vynikajícími
výsledky v matematickém Klokanovi jsme si otevřeli dveře na mezinárodní camp
v polském Zakopaném (16.-25.8.2007) jehož průběh je dokumentován na této konferenci
prostřednictvím posteru „Klokani v Tatrách“. Spolupráce na veřejné popularizaci
matematiky je realizována např.organizací „Běhu s Klokanem“, kterého se účastní stále
více závodníků všech kategorií. Díky zahraničním kontaktům jsou žáci motivováni
k matematickým soutěžím, za kterými jezdíme do rakouského Grazu a Judenburgu.
Samozřejmá je pak účast žáků z Rakouska na našich soutěžích. A opět díky matematice
se naše spolupráce s těmito školami rozšířila na další přírodovědné předměty (zeměpis a
biologie) při realizaci společného mezinárodního projektu „Mensch und Natur“
v Alpách a v Jeseníkách. Matematický „DUEL“ gymnázií z Grazu, Bílovce, Chorzowa a
GJŠ-Přerov, je dalším projektem, ve kterém se díky matematice poznávají žáci z Polska,
Rakouska a Česka.
Nejnovější aktivita naší školy realizovaná společně s PřF UP je „Turnaj Měst“,
který je soutěží žáků různých škol, kteří reprezentují svá města. Matematika zde tak
působí jako tmelící prvek mezi mnohdy konkurenčními školami.
Je zřejmé, že forem popularizace matematiky a přírodních věd je mnoho…
Pojďme se tedy pustit do zajímavé práce pro žáky a pro matematiku!
42
L14: MATEMATICKÁ ROZHLEDNA - ANEB I MATEMATIKA MÁ DUŠI
VĚRA OLŠÁKOVÁ
MŠ a ZŠ Čtyřlístek, s.r.o., Tyršovo nám. 363, 686 01 Uh.Hradiště,
[email protected]
Projekt uskutečněný dne 3.5.2007 ve spolupráci s Pedagogickou a Přírodovědeckou
fakultou UP Olomouc. Tohoto projektu se zúčastnilo celkem 130 dětí mateřské a
základní školy a 15 učitelů. Pozváni byly také rodiče dětí. Cílem projektu bylo v žácích
vzbudit pozitivnější přístup k matematice, zejména k jejím aplikacím. Projektem jsme
poskytli prostor pro realizaci potřeb a zájmů žáků. Ti mohli získat nové zkušenosti,
poznatky a schopnosti pomocí různých prostředků a různými cestami. Žáci tak mohli
konstruovat své poznání ( matematické pojmy, jejich vlastnosti a vztahy mezi nimi,
postupy, .....nejsou definovány, ale „objevovány“ samotnými žáky)
Tento projekt jsme pojali jako motivační a zároveň také aplikační. Šlo o projekt
krátkodobý, s délkou trvání 4 hodiny v jednom dnu. Realizován byl v dopoledních
hodinách ve škole.
Bylo vytvořeno 10 pracovních dílen. Žáky jsme dopředu rozdělili do skupin podle
věku a nadání. Každá skupina dostala kartu ve tvaru rozhledny, na kterou si po splnění
úkolu zapsali vždy jedno písmeno Z těchto písmen pak v závěru vytvořili slovo „
Čtyřlístek“ - název školy. Na druhé straně karty každá skupina napsala zpětnou vazbu
k projektu - sebehodnocení. Po splnění úkolů se děti sešly ve svých třídách a dostaly
poslední úkol. Měly namalovat svoji Matematickou rozhlednou a v ní znázornit, kam až
doposud dospěli se svými matematickými znalostmi. Každá třída je samozřejmě na jiné
matematické úrovni. Po rozhlédnutí z vrcholu rozhledny vidí každý nějakou aplikaci
matematiky v běžném životě, což měli symbolicky znázornit v okolí namalované
rozhledny. Vznikla nám tak řada devíti Matematických rozhleden, s užitím matematiky.
Výsledky práce dětí pak byly vystavěny na chodbách školy.
Pracovní dílny :
1. Mozaika - žáci si buď sami narýsovali mozaiku nebo využili předlohu. Starší žáci již
uměli z hodin matematiky určit, kterými mnohoúhelníky dokážou pokrýt plochu. Na
fóĺii pak barvami na sklo každá skupina mozaiku nakreslila. Hotovými výtvory jsme pak
ozdobily okna na chodbách školy.
2. Niťáky - úkolem bylo narýsovat osy ( nemusely svírat pravý úhel) a na nich zvolit
libovolnou jednotku. Vše se rýsovalo na barevný tvrdý papír. Potom si děti vzaly jehlu
s barevnou nití a vytvářeli spojnice tak, že součet jednotlivých bodů dával vždy shodné
číslo. Výsledkem byly pěkné obrázky, které se zavěsily na stěny ve třídách.
3. Deskové hry - tato dílna patřila mezi nejoblíbenější, což vyplynulo ze závěrečné
zpětné vazby. Zde si jednotlivé skupiny mohly zahrát např.Blokus, Domino, Ubongo,
Tučňáky, Digit a jiné hry ve kterých nalézáme mnohé využití matematiky, zejména pak
geometrii ( osovou a středovou souměrnost....)
4. Člověče, nezlob se - touto dílnou jsme chtěli proložit jinak vcelku statické dílny. Hra
se odehrávala na dvoře a žáci sami tvořily hrací figurky.
43
5. Šifrování - prostřednictvím šifer luštily děti jednoduché zprávy. Zde hodně záleželo
na jejich schopnostech a dovednostech vhodně kombinovat a správně využívat
jednotlivé symboly pro šifry, ale také správně využít Morzeovu abecedu.
6. Stavby - jednotlivé skupinky si stavěly rozličné stavby z barevných kostek různých
tvarů. Dle svých možností pak dělaly nákresy, starší žáci se pokoušeli načrtnout půdorys
a nárys těchto staveb.
7. Špejlování - pomocí modelů vyrobených ze špejlí a modelíny žáci mohli názorně
demonstrovat vzájemnou polohu hran či povrchových úseček těles. Opět dle věkové
rozlišnosti jsme demonstrovali různá tělesa: krychle, kvádr, rovnoběžnostěn, čtyřboký
hranolec, delta šestnáctistěn, pravidelný osmistěn, ale také i mnohostěn zvaný Keplerova
stella octangula ( hvězda osmicípá). Vymodelovali z pravidelného osmistěnu tak, že nad
každou jeho stěnou doplnili pravidelný čtyřstěn.
8. Tangramy, origami - kromě čínské rovinné hry Tangram existuje japonské prostorová
hra Origami. Jedná se o skládanky z papíru jako je například vlaštovka, čepice a různá
zvířátka. Při skládání Tangramu musí být dodržená dvě základní pravidla: 1. do obrázku
musí být využity všechny díly, 2. strany jednotlivých částí se musí dotýkat ( ale ne
překrývat).
9. Pokusy - v této dílně se žáci seznámily s jednoduchými fyzikálními a chemickými
pokusy.
10. Zkoumáme čísla - zde bylo velmi důležité věkové rozlišení pro jednotlivé úkoly.
Děti formou hry zkoumaly čísla.
Pro děti z MŠ jsme ještě připravili navíc dílnu, která podporovala rozvoj matematických
dovedností a znalostí ( předškoláci umí poznat čísla 1 - 6, znají pojmy „ za“, „ před“,
„pod“....
Vyhodnocení projektu:
1. hodnocení dětí - nejvíce oblíbené byly deskové hry, niťáky a špejlování). Celkově
vyjádřily všechny skupiny své velmi pozitivní stanovisko. („ Zjistili jsme, že matematika
není jenom počítání“, „ Chtěli by jsme všechno opakovat“).
2. hodnocení učitelů - pozitivně hodnotili dobré rozdělení do skupin, srozumitelná a
jasná pravidla her, zajímavá změna. Potřebovali by však více času pro jednotlivé skupiny
v dílnách. Šlo o akci velmi náročnou, uvítali by více přestávek.
Projekt byl hodně náročný v oblasti přípravy. Všechny dílny musely být připraveny
pro kategorie MŠ, I.stupeň, II. stupeň. V těchto kategoriích různých obtížností se
mnohdy musely vytvořit ještě další podkategorie. Vzhledem k tomu, že učitelé pracovali
s dětmi nepřetržitě po dobu čtyř hodin, považuji tento projekt za velmi náročný. Celkový
dopad bal však velmi pozitivní, v dětech zanechal velmi hluboké emoce. Některé třídy
pokračovaly v činnostech ještě v průběhu týdne a dodělávaly výrobky, které nestačily
dokončit. Projekt splnil naše očekávání, snad i předčil.
LITERATURA
1.
2.
Kubínová M.: Projekty ve vyučování matematice cesta k tvořivosti a samostatnosti (
2002)
Kupčáková M.: Geometrie ve světě dětí i dospělých ( 2001)
44
L15: EVROPSKÝ DEN VĚDY MLÁDEŽE
LIBOR LEPÍK
Gymnázium a SOŠ, Cihelní 410, 73801, Frýdek-Místek, [email protected]
MILSET Evropa je evropská nestátní, nezisková a politicky nezávislá mládežnická
organizace, vytvořena členy MILSETu (International Movement for Science &
Technology in Leisure time) sdružujícími se v Evropě. Tato organizace pracuje na poli
volnočasového vzdělávání a je zaměřena na organizaci vědecko - technických programů
pro mladé lidi.
MILSET byl založen 1987 v Quebecu, v průběhu prvého ESI (Expo-Sciences
International). Kvůli jeho stálému růstu, byly zformovány rozličné regionální pobočky:
•
•
•
•
•
MILSET Europe
MILSET AMLAT (Latinská Amerika)
MILSET NORAM (Severní Amerika)
MILSET AFRICA
MILSET ASIA
MILSET Evropa byl založen jako evropská pobočka MILSETu mládežnickými
organizacemi z dvanácti zemí (Česko, Slovensko, Francie, Bulharsko, Španělsko,
Belgie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Rusko, Malta a Dánsko), 12. července
2004, během Expo Science Europe v Drážďanech, s těmito cíly:
•
•
•
•
•
•
Na podporu vývoje vědeckých a technických vzdělávacích aktivit pro děti a
mládež v Evropě;
Na podporu evropské a mezinárodní spolupráce mezi regionálními a státními
organizacemi, zejména jako jsou výměny mladých lidí mezi členskými
organizacemi MILSETu.
Povzbuzovat spolupráci mezi mladými vědci na evropské úrovni, podporovat
myšlenku sjednocené Evropy;
Pomoci členským organizacím prostřednictvím mezinárodních seminářů a
konferencí;
Organizovat vědecké výstavy na evropské a mezinárodní úrovni, v průběhu
které se mladí lidé setkají a prezentují projekty, které jsou odrazem jejich
tvořivosti ve vědě a technice, především na Expo Science Europe;
Spolupráci s MILSETem, být činný ve stejné oblasti avšak globálně.
V únoru 2005 byl MILSET Europe oficiálně zaregistrován jako nestátní organizace
v souladu s Českým právem. MILSET přistupuje k chartě, která se podílí na místním
vývoji vědeckého a technického vzdělávání ve volném čase, podporuje mezinárodní
spolupráci, občanství a mír prostřednictvím prezentovaní vědy a techniky v duchu
přátelství, porozumění a solidarity ve vnitřně rozdílných zeměpisných, ale i
náboženských komunit.
45
Díky MILSETu se už tisíce mladých lidí setkaly a zužitkovaly svoji práci, diskutovaly s
výzkumníky, vedoucími výprav a s pracovníky v technice. Táto mládež tvořila projekty,
objevovala cizí jazyky a kultury a byla školena k osvojování nových technologií.
3. květen 2007: Evropský vědecký den mládeže - http://esdy.milset.org
A jak to vypadá?
Karta aktivity: „Vlček - káča”
Materiál: korková zátka, párátko
Výroba: nařežte zátku na kolečka, propíchněte střed kolečka párátkem. Další vylepšení
přidejte víc korkových koleček, přidejte kousky papíru, dekorujte vrcholek vlčka (káče),
zkuste najít jiný způsob výroby atd.
Aktivity: jízda výdrže - každý si roztočí vlastního vlčka. Vítězem se stává osoba, jejíž se
bude točit nejdéle.
Nejdivnější objekt: najděte nejdivnější objekt, který se chová jako vlček.
Největší vlček: vytvořte co největšího vlčka.
Cestující vlček: položte vlčky na jednu čáru a roztočte je. Vítězem se stává ta osoba,
jejíž vlček dorazil nejdál.
Souboj vlčků: každý si roztočí svého vlčka tak, aby se vlčci střetli, vráželi do ostatních.
Vítězem se stává ta osoba, jejíž vlček se bude točit nejdéle.
Terč: nakreslete na podlahu terč. Roztočte svého vlčka na předem vybraném místě.
Vítězem se stává ta osoba, jejíž vlček se přestal točit nejblíže při středu terče.
Skok vlčka: roztočte vlčka na okraji stolu tak, aby spadl na zem. Vítězem se stává ta
osoba, jejíž vlček se bude na zemi točit nejdéle.
Závod na vzdálenost: použijte pravítko. Cílem je roztočit vlčka u pravítka. Vítězem se
stává ten, jehož vlček urazí největší vzdálenost.
Účastníci měli vlčky, nafotit, natočit a se svými zážitky se podělit s mladými „vědci“ z
celé Evropy.
Karta aktivity: „Fotografická soutěž a její podmínky.“
Účastníci soutěže musí mít méně než 25 let. Neplnoletí fotografové se mohou zúčastnit
jen se souhlasem poručníka nebo zákonného zástupce. Všechny digitální výstupy musí
být umístěné na MILSET Evropa Web stránce od 1.února do 1.června 2007.
Soutěžní kategorie:
- Vědecké fenomény
- Vědecké objekty
Formát fotografie
- Černo-bílá, nebo barevná
- Minimální rozměry : 1600 x 1200 pixel
- Formát: png, jpeg, pdf, psd, eps, ps, pcd
- Bez úprav v různých grafických editorech
- S názvem a popisem (max. 200 slov)
Další Evropský den vědy bude 24. dubna 2008.
46
L16: VNÍMÁNÍ PŘÍRODNÍCH VĚD ŽÁKY A STUDENTY ZÁKLADNÍCH A
STŘEDNÍCH ŠKOL
DANIEL TOPINKAa, MICHAL SMOLKAb, JURAJ ŠEVČÍKb
a
VeryVision, Dlouhá 194/3, 702 00 Ostrava, [email protected]
Přírodovědecká fakulta UP, Tř. Svobody 26, 771 46 Olomouc,
[email protected], [email protected]
b
Výzkum „Vnímání přírodních věd žáky a studenty základních a středních škol“ proběhl
v rámci projektu MŠMT 2E06028 Mediální zdůraznění potřeb vědy a perspektiv studia
exaktních oborů (akronym MedVěd), jehož řešitelem je Přírodovědecká fakulta UP
Olomouc. Cílem projektu MedVěd je definovat nové formy a postupy medializace vědy,
výzkumu a studia exaktních oborů, a zviditelnit činnost a výsledky v oblasti výzkumu a
přírodních věd. V tomto směru je výrazně popularizační a zaměřuje se nejen na žáky a
studenty Olomouckého kraje, ale oslovuje i širokou veřejnost. Předpokládá dosažení
vyšší atraktivity přírodovědných oborů pro studenty a přiblížení přírodních věd
veřejnosti. Projekt reaguje na současnou situaci, kterou charakterizuje nedostatečné
povědomí široké veřejnosti o významu vědy, výzkumu a souvisejících oborů.
Cílem výzkumu, který byl důležitou součástí projektu MedVěd, bylo zjistit aktuální
postoje žáků základních a středních škol k přírodním vědám a popsat, jaký mají výše
uvedené cílové skupiny vztah k oblasti přírodních věd a výzkumu, jaký postoj k nim
zaujímají a co jejich postoje ovlivňuje. Na provedené analýzy navázalo definování
efektivních forem popularizace a medializace přírodních věd a výzkumu. Výzkum měl
přinést ucelený obraz o vnímání přírodních věd žáky základních a studenty středních
škol, získat k tomu potřebná data ze zkoumaného prostředí, ověřit možnosti
kvantitativního výzkumu v dané oblasti a předložit případná doporučení, jež se týkají
medializace a popularizace vědy.
Ústředním tématem výzkumu bylo zjištění postojů k přírodním vědám mezi žáky
základních a středních škol. Operacionalizovali jsme pojem přírodní vědy a pátrali po
faktorech, které ovlivňují postoje žáků k přírodním vědám. Zjišťovali jsme, jaký mají
výše uvedené cílové skupiny vztah k oblasti přírodních věd a výzkumu, jaký postoj
k nim zaujímají, a co jejich postoje ovlivňuje.
Náš výzkum byl kvantitativní a data jsme od žáků a studentů získávali prostřednictvím
dotazníku. Prvním krokem realizace výzkumu bylo sestavení dotazníku a jeho pilotní
ověření ve školách. Dotazník musel splňovat kritérium srozumitelnosti pro zkoumanou
populaci. Pilotáže se zúčastnilo přibližně třicet žáků a studentů, kteří také dotazník
komentovali.
Výzkum jsme uskutečnili na základních a středních školách v Olomouckém kraji. Při
výběru respondentů jsme brali v úvahu systém učebních plánů a obeznámenost žáků a
studentů s přírodními vědami. Proto jsme se soustředili na výběr mezi žáky 8. a 9. tříd
základních škol a mezi studenty posledních dvou ročníků škol středních. Celkem se nám
po distribuci mezi žáky a studenty vrátilo 1 250 dotazníků. Do analýzy jsme nechali
vstoupit dotazníků o něco méně – celkem 1 173 dotazníků.
47
Hlavní výzkumné otázky se zaměřily na oblast vztahu žáků a studentů k přírodním
vědám a výzkumu, vnímání oblasti přírodních věd a detekci vlivů a proměnných, které
vedou k preferování či opomíjení přírodních věd (forma výuky, kulturní kapitál,
perspektivy oboru, atraktivita, imaginace). Téma výzkumu bylo stejné pro obě cílové
populace a výzkum musel zohlednit charakteristiky cílových populací - dotazování jsme
přizpůsobili věku dotazovaných. Součástí výzkumu byly dvě paralelní šetření – na
základních a středních školách. Lišily se nikoliv obsahem, ale způsobem přístupu ke
zkoumané populaci.
Abychom splnili výzkumný cíl, sestavili jsme si soubor pracovních hypotéz. Ty se
týkaly především:
 formy výuky a vyučovacích metod tzv. školní vědy
 preference jiných oborů než přírodovědných
 malé atraktivity přírodních věd
 vnímání vědce
 transmise kulturního kapitálu
 vztahy vědy, přírodního prostředí a techniky
 proměny moderní společnosti
 imaginace – asociace ve vztahu k přírodním vědám a vědcům
 genderové percepce
 postoje k oborům přírodních věd
 mimoškolních vlivů
 popularizace vědy
 budoucí profese a kariéry
 motivace k učení se přírodním vědám
Ukázalo se, že kulturní kapitál v rodinném prostředí významně ovlivňuje zájem žáků a
studentů o přírodní vědy, vnímání těchto předmětů coby vysoce atraktivních, a také i
výsledky dosahované při jejich studiu. Volba typu školy souvisí se vzděláním matky a
otce, ale nenalezli jsme nijaké odlišnosti ve vztahu genderu a kulturního kapitálu.
Žáci a studenti základních a středních škol převážně považují přírodní vědy za zajímavé.
Oblíbenými jsou informatika a volitelné přírodovědné předměty. Kolem dvou třetin
respondentů si také oblíbilo přírodopis, zeměpis, biologii a ekologii. Mezi nejméně
oblíbené přírodovědné předměty patří fyzika, matematika a chemie, alespoň takto je
vnímá téměř třetina respondentů. Oblíbenost jednotlivých předmětů se liší i podle
pohlaví respondentů. Na rozdíl od chlapců dívky preferují předměty o živé přírodě
(přírodopis, biologie, ekologie) a naopak nižší oblíbenost má mezi děvčaty matematika a
zejména pak fyzika. Více než polovina žáků a studentů se domnívá, že vyučující
podávají předměty zajímavě a poutavě, přičemž výuka těchto předmětů zvýšila zájem o
nevysvětlitelné jevy. Pokud bychom měli vnímání přírodních věd stručně
charakterizovat z perspektivy žáků a studentů, tak o nich můžeme tvrdit, že jsou
zajímavé, leč málo oblíbené. Nejlepšího hodnocení v oblasti přírodních věd dosahují
studenti čtyřletých a osmiletých gymnázií.
Nejčastějším zdrojem informací o přírodních vědách jsou pro respondenty učitelé,
televize a internet. Výsadní postavení zůstává učitelům a také televizi. V oblasti
popularizace vědy je zřejmé, že lze využít možností internetu. Z uvedených
informačních zdrojů odvozujeme, že zájem studentů o tradiční zdroje informací (knihy,
48
rozhlas) klesá. Popularizace může využít zmíněné tři hlavní zdroje a měla by nést
interaktivní prvky, které zvyšují atraktivitu přírodních věd a umožní překonat nesnáze
s jejich zvládnutím. V popularizaci vědy stále hraje významnou roli učitel. Učitelé by
měli být popularizátory vědy ve školách a měli by využít možností, které s sebou nese
„zajímavost“ přírodních věd. Z odpovědí žáků a studentů vyplývá, že vnímají přírodní
vědy převážně kladně. Přestože je považují za důležitý prostředek rozvoje společnosti,
jsou si vědomi jejich omezení při řešení některých problémů i jistých negativních
vedlejších účinků jejich využívání.
Pro budoucí profesní život respondentů je hlavní mít práci jistou, rozvíjet se a zlepšovat
své znalosti, využít svůj talent a schopnosti, uskutečňovat vlastní rozhodnutí a
samostatně se rozhodovat. Přitom si přejí zachovat dostatek času na svou rodinu a mít
hodně času na zájmy a koníčky. Přírodní vědy se v budoucnosti chystá studovat necelých
40 % respondentů.
Dotazovaní přisoudili vědcům dvě kladné charakterové vlastnosti - inteligenci a
pracovitost. Vědce však většinou vnímali značně stereotypně – zobrazovali je jako
nespolečenské, bláznivé, neupravené a nepřitažlivé bytosti, které jsou uzavřeny mezi
zdmi laboratoře. Překonání těchto stereotypů by mělo být součástí medializace vědy,
která by představila vědce v rámci jejich každodenního života a více je přiblížila
běžnému životu.
Práce vznikla za finanční podpory grantu MŠMT 2E06028 „MedVěd“.
LITERATURA
1.
2.
3.
4.
Bauman, Z. Individualizovaná společnost. Praha: Mladá Fronta, (2004).
Bourdieu, P. Teorie jednání. Praha: Portál, (1997).
Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, (1993).
Fensham, P.J. Student interest in science: The problem, possible solutions, and
constraints. Boosting Science Learning – what will it take? Research Conference,
(2006).
5. Hendl, J. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, (2005).
6. Katrňák, T. Odsouzeni k manuální práci. Praha: Slon, (2004).
7. Kuhn, T.S. Struktura vědeckých revolucí. Praha:Oikoymenn, (1997).
8. Research Findings on Young People´s Perceptions of Technology and Science
Education. Helsinki: Technology Industries of Finland, (2005).
9. Schreiner, C., Sjøberg, S. Sowing the Seeds of ROSE. Background, Rationale,
Questionnaire Development and Data Collection for ROSE (The Relevance
ofScience Education) – a Comparative Study of Student´s Views of Science and
Science Education. Oslo: University of Oslo, Acta Didactica 4/2004.
10. Sjøberg, S. Science and Scientists: The SAS-study. Oslo: University of Oslo,
(2000).
11. Sjøberg, S. Young people and Science. Attitudes, Values and Priorities. Keynote
presentation at EU´s Science and Society Forum 2005, Brussels 8-11 March (2005).
12. Standardy základního vzdělávání. MŠMT ČR, 22. 8. 1995, čj. 20819/95-26.
49
L17: MOŽNOSTI MOTIVACE STUDETŮ K CHEMII POMOCÍ
INOVOVANÝCH LABORATORNÍCH CVIČENÍ S
ENVIRONMENTÁLNÍM PODTEXTEM
LUKÁŠ MŐLLER
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra analytické chemie,
tř. Svobody 8, 771 46 Olomouc.
Studenti oboru Ochrana a tvorba životního prostředí představují specifickou
skupinu studentů, kteří musí v rámci svého studia na UP absolvovat Cvičení z chemie
životního prostředí: U mnohých z nich by se dalo hovořit o defaultně nastaveném
negativním postoji k chemii jako takové (vizte vlastní výzkum, který bude blíže
diskutován v příspěvku). Zmíněný negativní postoj k chemii indukuje nechuť těchto
studentů k jakémukoli rozvíjení dovedností, polytechnických schopností a vědomostí
souvisejících s touto vědou. Chemii většinou chápou jako podstatný zdroj všech
problémů spojených se znečištěným životním prostředím (více vizte vlastní příspěvek).
Jak ukazují naše výzkumy, ke změně záporného naladění uvedených studentů
k chemii může (vedle jiného) přispět i volba úloh prováděných ve zmíněném
laboratorním cvičení. Navrhované laboratorní úlohy demonstrují známé a obecné
principy vědeckého poznání, ale důraz je kladen zejména na praktické upotřebení
výsledků (výsledky byly zpracovány jako zprávy z řešení pro některé orgány státní
správy a občanská sdružení) a zřetelný ekologický podtext v jednotlivých úlohách.
V prezentovaném příspěvku autor popisuje skladbu inovovaného cvičení a dále
prezentuje vybrané zajímavé výsledky provedených výzkumů se zaměřením na
motivační faktory (fantazie, ocenění, přiměřené cíle, úspěch a smysluplnost).
Autor děkuje grantům FRVŠ G6-2189/2007 a MŠMT NPV II č. 2E06029 a č. 2E06028.
50
L18: AKO PROPAGOVAŤ GEOLÓGIU. GEMOLÓGIA A GEMOLOGICKÉ
PRÍSTROJE
ĽUDMILA ILLÁŠOVÁ
Fakulta prírodných vied Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre, Tr. A. Hlinku 1, 949 74
Nitra, e-mail: [email protected]
Vedy o Zemi – geovedy (o neživej prírode) sú základom prírodovedného bádania. Aby
boli vhodným spôsobom a postupmi správne interpretované, je potrebné, aby si túto
problematiku osvojili v prvom rade učitelia. Svojim postojom, správnym náhľadom
a množstvom nápadov môžeme predpokladať, že zavedieme žiakov a študentov do
tajomstiev aj týchto, niekedy nezáživných a neobľúbených vied. Mnohokrát si tento
význam ani neuvedomujeme. Pestrosť povrchových tvarov, dostatok čistej tečúcej
vody, vhodná mikroklíma a najmä úrodné nížiny tvorili základný predpoklad pre hojnosť
potravy (zveri, lesných plodín), ale aj dreva a iných materiálov na stavbu príbytkov
a výrobu nástrojov. Zemská litosféra je miestom, kde sa zrodila ľudská civilizácia.
Súhrn uvedených faktorov, už v dobe kamennej, pred mnohými tisíckami rokov
predstavoval základnú podmienku osídlenia aj nášho územia. Poznanie dejov prírody od
počiatkov formovania zemskej kôry, o pohyboch kontinentov, vrásnení a sopečnej
činnosti až po vznik ložísk nerastných surovín a ich význam pre človeka, vytvára
predpoklady k vyššiemu záujmu o danú problematiku.
Odraz záujmu o danú problematiku je aj odrazom schopnosti učiteľa. V prípade
prírodných vied s bežnými teoretickými vedomosťami nevystačíme. Prečo a ako učiť
geológiu prezentovali Turanová, Bizubová a Uhereková (2006). Motivácii je niekoľko:
1. Formovanie Zeme, vznik pohorí, riek a kaňonov, činnosti vetra, ľadu a pod. sú
procesy dlhodobé, kde ľudský život v trvaní a porovnaní tvorí možno jednu
sekundu. Na výklad učiva je vhodné použiť multimediálne programy.
Najvhodnejšie by bola multimediálna učebnica.
2. Používanie modelov, ktoré by mali byť aktualizované. Prierez Zeme, vrstvy,
zlomy a poruchy, prierez a uloženie nerastných surovín pod povrchom, vznik
a prienik horúcej magmy k povrchu, vznik termálnych prameňov a ich postup
a množstvo iných.
3. Vytváranie spolu so žiakmi zbierkové fondy. Pri vysvetľovaní látky
o horninách a mineráloch je nutné používať trojrozmerné modely – vzorky.
4. Organizovať krátkodobé exkurzie a výlety, z ktorých si vzorky žiaci prinesú do
školy, budujú si aj svoju vlastnú zbierku.
5. Podieľať sa na vytváraní náučných chodníkov rôznymi nápadmi, resp. ich
navštevovať (Bizubová, Nevřelová, 2006).
6. Účasť (aktívna alebo pasívna ako pozorovateľ) na vedeckej konferencie
7. Pozývať na krátku besedu odborníkov z oblasti vedy a výskumu.
8. Usporiadanie vlastnej výstavy v školách či iných priestoroch zameraných na
prírodné vedy (výstava minerálov a hornín okolia a pod.).
9. Osvedčili sa návštevy univerzít Dni otvorených dverí, ktoré navštevujú nielen
žiaci SŠ ale aj ZŠ. V prípade geovedných predmetov sme sa zamerali na ukážky
najkrajších minerálov, laboratórnej techniky a prácou s nimi. Z pozorovania,
51
ktoré geovedné predmety žiaci poznajú a čo by o nich vedeli povedať, bola
jednoznačná odpoveď – poznajú zlato, striebro, žulu, vápenec, čierne a hnedé
uhlie, magnetit a pod. Teda z väčšej časti minerály. Ale pojmy mineralógia,
petrológia, hydrológia a iné, resp. ich význam pre človeka bol viac-menej
cudzí. Práce s prístrojmi sa pri týchto činnostiach veľmi osvedčili.
10. Propagácia štúdia, nových kníh a noviniek z oblasti geovied. Predstavili sme
nový študijný program - gemológiu. Jej názov je odvodený od slova gemma či
gem, čo v histórii znamenalo drahý kameň a jeho opracovanie. S týmto
odborom sa stretávajú iba v posledných rokoch študenti bakalárskeho štúdia
(Illášová, Turnovec 2004, Illášová, Sandanusová 2006).
Pri príležitosti Dni otvorených dverí sme predstavili gemologický binokulárny
mikroskop – Gemmodul. Ide o univerzálne zariadenie pre identifikáciu šperkových
kameňov. Zostava obsahuje základné prístroje s vhodným zdrojom osvetlenia. Má malé
rozmery, takže sa môže umiestniť na normálny pracovný stôl. Je konštruovaný tak, aby
bolo možné dopĺňať nové prístroje, ktoré tvoria jednotlivé identifikačné moduly.
LITERATÚRA
1.
2.
3.
4.
Illášová Ľ., Turnovec I. Základy gemológie. FPV UKF Nitra, 91 str. (2004).
Illášová Ľ., Sandanusová A.: Využitie výsledkov výskumu v edukačnom procese.
Výzkum v oborových didaktikách, přírodovědných, zemědělských a příbuzných
oboru. Tatranská Štrba 2006, Educo č. 2, Katedra učitelství a didaktiky biologie PřF
UK, Praha, Katedra zoológie a antropológie FPV UKF, Nitra, Institut vzdělávání
a poradenství ČZU, Praha. ISBN 80-86561-29-1, 146-151 (2006).
Bizubová M., Nevřelová M.: Katalog naučných chodníkov Slovenska. Učebná
pomôcka pre školy. (Catalogue of the educational trails in Slovakia – educational
assistant for schools). Metódy, formy a prostředky přírodovědných, zemědělských a
příbuzných oboru. Edice Educo č. 1, Praha 2006, ISBN 80-86561-28-3, 49-52
(2006)
Turanová, L., Bizubová, M., Uhereková, M.: Prečo a ako učiť geológiu v základnej
a strednej škole ? (Why and how to teach geology on elementary and grammar
school ?). Metódy, formy a prostředky přírodovědných, zemědělských a příbuzných
oboru. Edice Educo č. 1, Praha 2006, ISBN 80-86561-28-3, 53-56 (2006).
52
L19: PROPAGÁCIA VÝUČBY CHÉMIE PROSTREDNÍCTVOM
PROJEKTOVÝCH PRÁC ŽIAKOV
MÁRIA GANAJOVÁ
Oddelenie didaktiky chémie, Prírodovedecká fakulta, Univerzita P. J. Šafárika,
Moyzesova 11, 041 54 Košice, Slovensko, [email protected]
Cieľom príspevku je informovať o nových technológiách vo výučbe chémie
a mimoškolskej činnosti žiakov základných a stredných škôl k téme „trvalo udržateľný
rozvoj“. Vzdelávanie žiakov bolo uskutočňované kombinovanou formou blended
learning, dištančnou na báze informačno-komunikačného chemicko-environmentálneho
laboratória a prezenčnou formou uskutočňovaním exkurzií na Ústave chemických vied
PF UPJŠ, kde mali žiaci možnosť experimentálne pracovať a merať jednotlivé parametre
vlastných prinesených vzoriek na prístrojoch Fotometer Multidirect a Systém RQflex..
Smerovanie projektu viedlo k realizácii a vyhodnoteniu projektovej súťaže žiakov
k zadaným témam trvalo udržateľného rozvoja.
Projektové vyučovanie sa v posledných dvoch desaťročiach dostalo do popredia
v školstve USA a západnej Európe. Je charakterizované najvyšším stupňom
samostatnosti a poznávacej činnosti žiakov a je chápané ako komplementárny doplnok
ku klasickému vyučovaniu, ktorý umožňuje prehlbovať a rozširovať kvalitu učenia sa
a vyučovania. S tvorbou projektov v spoločenskovedných predmetoch sa stretávame
pomerne často. V prírodovedných predmetoch je to zriedkavejšie. Príčina spočíva v
hľadaní vzťahu medzi poznatkami a vedomosťami súvisiacimi s vypracovaním projektu
a aktuálnymi naučenými poznatkami v danom predmete. V chémii to nie je možné bez
doplnenia poznatkov – teda vzdelávania v príslušnej oblasti. V chémii ide
o sprístupnenie pomerne veľkého množstva pomerne obťažných pojmov, ktoré sú
základom pre nadstavbovú prácu na projekte aj v ďalších prírodovedných predmetoch.
Medzi čiastkové ciele uvedeného projektu patrilo dištančné vzdelávanie žiakov na
báze informačno-komunikačného chemicko–environmentálneho laboratória (IKCHEL)
k vybraným problémom témy Trvalo udržateľný rozvoj, ktoré sme vytvorili na stránke
kekule.science.upjs.sk (Školského informačného chemického servisu) a ktoré
sprístupňuje chemické a biologické výučbové zdroje – učebné texty, otázky a úlohy
a návody na experimenty v súlade s učebnými osnovami vyučovacích predmetov chémia
a biológia na základných a stredných školách, zamerané na vybrané témy trvalo
udržateľného rozvoja. (Uvedené laboratórium slúžilo ako zdroj
pre realizáciu
dištančného vzdelávania žiakov základných a stredných škôl v rámci školskej
i mimoškolskej výučby chémie a biológie.) Ďalšou formou bola prezenčná forma
vzdelávania súvisiaca s prácou s monitorovacím kufríkom, ktorý sme pre túto výučbu
zostavili. Monitorovací kufrík predstavuje prvok mobilnej analytiky a je určený pre
rýchlu, jednoduchú analýzu parametrov potravín, vody, pôdy, vzduchu. V potravinách
umožňuje stanovovať nasledovné parametre: dusičnany v zelenine, dusitany v mäsových
výrobkoch, anióny a katióny v minerálnych vodách a pod.
V rámci prezenčnej formy boli uskutočnené aj exkurzie, ktoré mohli žiaci na
Ústave chemických vied uskutočniť a merať rôzne parametre v prinesených vzorkách na
prístrojoch Fotometer Multidirect a Systém RQflex.
53
Do projektovej súťaže sa zapojilo okolo 160 žiakov z 17 základných
a stredných škôl východoslovenského a stredoslovenského kraja. Najlepšie práce boli
vyhodnotené a ocenené na záverečných konferenciách v júni 2007 na riešiteľských
fakultách v Košiciach a v Banskej Bystrici.
Medzi témy ocenených prác patrili: „Kyslé zrážky a ich vplyv na život v
Košiciach“, „Zdravá škola – žiadna kola“, Stanovenie prítomnosti ozónu v ovzduší,
„Dýcham, konzumujem, rozmýšľam, „Ja a moja výživa“ apod.
Za účelom získania poznatkov o takejto forme vzdelávania v chémii sme dali
učiteľom i žiakom vyplniť nami zostavený dotazník. Z odpovedí žiakov vyplynuli pre
nás nasledovné poznatky:
Žiaci očakávali od práce na projektových tímových prácach získanie nových
poznatkov a skúseností z nasledovných oblastí: z odboru chémie, zo života,
o potravinách, zručnosť uskutočňovať experimenty, o práci v kolektíve apod.
Pri uskutočňovaní exkurzie oceňovali možnosť vlastného experimentovania
a získavania výsledkov meraní na prístrojoch.
Ukázalo sa, že žiaci majú vážny záujem o prostredie, v ktorom žijú, o kvalitu
potravín, ktoré konzumujú.
Získané poznatky považujú za významné pre ich život, pretože:
Viem niečo viac o účinkoch hliníka a kofeínu na ľudský organizmus a tak si na
to môžem dávať pozor a poradiť aj iným ľuďom v prípade potreby.
• Myslím si, že cukor a s tým spojených mnoho civilizačných chorôb tejto doby
je problém, ktorý by sa mal riešiť a týmto projektom sme chceli poukázať na
škodlivosť rôznych sladkých nápojov.
• Zistil som, že viaceré potraviny, ktoré konzumujem obsahujú škodlivé látky
• Zistili sme v akom stave sú vody ktoré obklopujú náš život a bojovať za to, aby
sa zlepšila čistota našich vôd
•
Čo sa týka celkového zhodnotenia projektu sa vyjadrili:
• Podľa mňa by sme si mali viac uvedomovať, čo nás obklopuje. pretože chémiu
môžeme využiť aj v praxi, je pre nás potrebná. Ľudia si neuvedomujú, že si ňou
môžu pomôcť. Možno ich to nezaujíma a to je škoda.
• Celkový projekt bol veľmi zaujímavý. Najviac ma zaujali experimenty a rôzne
pokusy na zisťovanie prítomnosti dusičnanov, dusitanov. Páčilo sa mi, že sme
pracovali v dobrej partii ľudí a vzájomne sme si pomáhali. Exkurzia
v Košiciach bola zábavná a predovšetkým poučná. Na projekte sme sa naučili
rôzne veci, ktoré podľa mňa využijeme i v normálnom živote i v ďalšom štúdiu.
LITERATÚRA
1.
2.
Ganajová, M.: Chemické experimenty s vybranými produktami z obchodu. UPJŠ
v Košiciach, Prírodovedecká fakulta, 2005. 110 s. ISBN 80-7097-611-X
Ganajová, M., Kukľová, L., Kožurková, M., Oriňák, A., Poráčová, J., Lichvárová,
M.: Chemické experimenty s vybranými potravinami – virtuálne laboratórium.
UPJŠ Košice, s.130, ISBN 80-7097-645-4
54
L20: YOUR MEETING WITH THE SCIENCE AT THE SCIENCE FESTIVAL
SCHOOL
JOANNA LILPOP
Science Festival School, 4 Trojdena str., 02-109 Warsaw, Poland, [email protected]
Science Festival School (SFS) is a first non-governmental, non-profit, fulltime biology
popularization institution in Poland. Since 2002 it has been founded by The International
Institute of Molecular and Cell Biology in Warsaw (IIMCB), Institute of Biochemistry
and Biophysics of Polish Academy of Sciences (IBB PAS), Nencki Institute of
Experimental Biology PAS (NIEB), Warsaw University of Life Sciences, BioEducation
Foundation and the Science Festival. The SFS aims to reduce the gap between science
and society in Poland by conducting educational activities popularizing biology: open
lectures, workshops for students and all interested participants, as well as courses for
biology teachers. All activities are focused on improving biology education and the
awareness of biology in society. In 2006, a total number of 1360 young participants took
part in laboratory workshops together with 116 biology teachers and about 1000 lectures
listeners. In 2007 the number of participants will certainly rise because in the period of 8
month there have been already over 1100 visitors.
During 5-hours workshop at the two professionally equipped laboratories at IIMCB and
the Warsaw University of Life Sciences participants can explore their own DNA, clone
genes, study molecular evolution or investigate differences between proteins.
SFS helps in solving the main problems in Polish education system which are: lack of
practical experiments in comparison with too much theoretical knowledge, low founds
for education and often low qualified teachers.
One of our main challenges is to help teachers in their work by giving them good
examples of school practice and support them in professional, up-to-date knowledge of
molecular biology and modern research fields. Teachers participating in SFS courses
have an opportunity to learn how to use modern equipment and molecular biology
techniques, and how to make experiments that can be easily implemented in schools.
During our workshops for teachers, we try to build a connection between them and
scientists so they can feel like a part of the science community. We also equip them with
lesson scenarios and affordable experimental kits that can be used at school laboratories.
After each workshop, the participants receive certificates, which in turn, help them to
develop their own career. SFS helps all teachers, especially those from small towns and
villages, whose access to such forms of self-improvement is the most difficult.
The SFS laboratories of molecular biology are open not only for teachers and talented
students but also for average pupils from secondary schools a little interested in biology.
They can participate in one-day long experiments such as gene cloning, molecular
diagnosis, DNA fingerprinting, exploring gene evolution or transformation of bacteria. It
has been proven that these kinds of activities not only help to learn and understand
complicated thesis but also motivate for further learning and strengthen interest in
scientific research.
55
Appart from teaching laboratory practice, SFS presents theoretical issues of modern
biology. Open lectures on biology given by top Polish scientists are organized every two
weeks. The lectures are accessible to anyone with a basic knowledge of biology. Some
popular topics like genomics, evolution controversies, genetic diseases or genetically
modified organisms bring huge audiences. But also more specific themes refering to gene
expression regulation, immunology and the RNA functions are in the center of interest of
young students and biology teachers.
In the second “Master of Science Popularization” contest, organized by the Polish Press
Agency and Ministry of Science and Higher Education, Science Festival School received
the first prize in the category of “Journalist, Editorial Office or Non-Scientific Institution
of Science”. This award was given for the efforts of SFS to develop the interest of young
students in biology and furthermore in science, and in encouraging teachers to
incorporate a molecular biology curriculum into the biology courses at schools. In this
way, the SFS changes biology education in Polish schools.
We offer 2-weeks training in different areas of biology covering the interest of many
young biology enthusiasts. SFS board chooses participants of the training among the
Polish Biology Olympiad laureates. The students send to the board an application letter
with declaration of their interest and the most desired subject of research. Then SFS
search for laboratories and research teams who whish to enclose young enthusiastic one
and take care of him/her for one or two weeks during vacation period. The strength of
SFS is a good contact with almost all biology laboratories in Warsaw – we closely
cooperate with the International Institute of Molecular and Cell Biology, the Institute of
Biochemistry and Biophysics Polish Academy of Science, the Nencki Institute of
Experimental Biology PAS and the Warsaw University of Life Sciences.
The first laboratory training for four gifted secondary school pupils was organized in
2005 during summer holidays. Four of laureates of Polish Biology Olympiad joined for a
week the research groups, the two of them restarted in National level Biology Olympiad
next year, became a finalists and took part in the 17th International Biology Olympiad in
Argentina 2006 winning the very good Silver and Bronze medals.
Next year during summer holidays two weeks laboratory training for seven gifted secondary
school pupils was organized. In every case SFS organized initial training for participating
students in laboratory practice covering the main laboratory techniques and laboratory
chemistry basics. SFS usually cover costs of travel and accommodation in Warsaw as well
as costs of accident insurance during the time of trainig of our young researchers.
In 2005, Science Festival School started the implementation of the Volvox Specific Support
Action project funded by the European Commission within FP6, officially entitled:
Coordinated internet-linked networks for promoting innovation, exchanging knowledge and
encouraging good practice to enhance bioscience education in European schools
(www.eurovolvox.org). Volvox consists of nine partners from Denmark, Estonia, Germany,
Italy, Luxembourg, Poland, Portugal, Sweden and the UK. The Volvox project aims to:
56
•
•
•
implement mechanisms to help teachers, scientists and others develop, exchange
and adapt resources for biology teaching;
identify barriers that prevent the exchange of new and novel ideas between those
with a professional interest in bioscience education;
investigate practical means of enhancing the uptake of new and novel ideas by
European biology teachers.
The Volvox network will provide teachers with authoritative briefings, proven
laboratory protocols, classroom activities addressing the social impact of bioscience,
accounts of the careers of young scientists and numerous other educational resources to
help motivate them and their students. Furthermore, Volvox will provide a dynamic
forum for the exchange of creative ideas and good educational practices across the
European Union. The Volvox project combines elements from the developments such as:
refereed electronic publication, open source, exchange networks, and flexible copyrights.
Such resources free available in the Internet should encourage more young people to
develop positive attitude towards studying science and to consider a scientific career.
In the article I’ve mentioned the main trends in SFS activities and highlighted the main
ideas that we try to implement into practice. SFS organizers hope that active popularization
will cause the rise of interest for Science in the society and increase the number of students
finding their careers at science research fields.
57
L21: UMOŽŇUJEME VĚDU VIDĚT, SLYŠET, NAHMATAT…
PETR EISENMANN, ZDEŇKA KOLSKÁ, TOMÁŠ ORŠULÁK, ROBERT SEIFERT,
GABRIELA SÝKOROVÁ - DVORNÍKOVÁ
Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, České
mládeže 8, 400 96 Ústí nad Labem, [email protected]
Katedra fyziky Přírodovědecké fakulty UJEP
Ve školním roce 2006/07 katedra fyziky pokusně rozběhla Přírodovědný
kroužek. Ze dvou oslovených gymnázií se přihlásilo celkem 6 zájemců z řad studentů
nižšího gymnázia (sekunda až kvarta), mezi studenty vyšších gymnázií nebyl zájem
vůbec. V letošním roce rozbíhá katedra pokusně Kroužek zaměřený na astronomická
pozorování, situace se zájemci se očekává o něco lepší. Cílem kroužků není vychovat
novou generaci fyziků, ale ukázat dětem, že i školská fyzika může být hravá. Náplní
kroužku je pomocí jednoduchých fyzikálních hraček pomoci dětem objevovat základní
technické principy využívané při každodenních činnostech (páky, kladky, hydraulika).
Další aktivitou popularizující fyziku a matematiku je Letní škola matematiky a
fyziky, kde se již devátým rokem setkali středoškolští a základoškolští učitelé z regionu
s pracovníky Přírodovědecké fakulty, a ti pro ně, jako každoročně, připravili řadu
zajímavých přednášek a seminářů. V posledních dvou letech pořadatelé znovuobnovili
tradici pořádání Letní školy matematiky a fyziky pro studenty středních škol, kde se také
talentovaní středoškoláci z celého regionu setkávají s pracovníky vysokoškolského.
Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UJEP
Geografie jako věda ležící na pomezí přírodních a společenských věd má
nespornou výhodu při popularizaci v rámci široké veřejnosti. Výhoda plyne především z
možnosti využívat a propagovat obě složky geografie jak sociální tak
fyzickogeografickou. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UJEP hledá těžiště
propagace své „přírodní“ složky právě prostřednictvím návaznosti na aplikace ve
společnosti. Své propagační aktivity rozděluje na distanční a prezenční, vždy s důrazem
na interdisciplinárnost všech vědních oborů. V rámci reklamních výstupů v různých
podobách zapojuje mimo geografů i pracovníky z jiných vědních oborů, studenty nebo
odborníky z praxe.
Jednou z nejvýznamnější akcí je Týden geografie, který probíhá vždy třetí týden
v listopadu ve spolupráci s dalšími organizacemi napříč vědními obory a společností.
Týden geografie se snaží přiblížit vědecké výsledky prostřednictvím přednášek, besed,
soutěží a filmů a není přímo zaměřen jen na propagaci studia a studijních oborů, ale na
širší propagaci vědních oborů.
Další formou propagace geografie je „vývoz“ přímo do škol v rámci akce
Geografové na cestách regionem, kdy skupina akademiků přednáší a diskutuje zajímavá
témata na vybraných školách v regionu. Nejúčinnější propagací vědních oborů je pak
použití výsledků výzkumu v každodenním životě.
58
Katedra chemie Přírodovědecké fakulty UJEP
Katedra chemie Přírodovědecké fakulty UJEP pořádá v rámci popularizace
Populárně vědecké semináře pro mládež a dospělé. Jedná se o prezentace zajímavých
témat pro učitele a studenty, které mají zvýšit zájem o chemii a to nejen o její studium na
fakultě, ale i o vědeckou práci v tomto oboru. Semináře studentům zároveň nastiňují,
jaké existují firmy, instituce či jiné školy, které v jakékoli podobě chemii aplikují.
Další velmi účinnou popularizační aktivitou jsou Ukázky zajímavých pokusů,
které se pořádají při různých aktivitách, například Dnech otevřených dveří chemických
společností Ústeckého kraje, Dnech otevřených dveří univerzity či fakulty, apod..
K dalším popularizačním aktivitám katedry chemie v rámci Dnů otevřených
dveří PřF, Dnů otevřených dveří UJEP a Dnů vědy na PřF patří ukázky stanovení
analytů, prezentace vědecké činnosti členů katedry, prezentace produktů katedry
(promítání videopořadů vytvořených na KCH, možnost osahání si výukového programu
o chloru, apod..). Mezi oblíbené a navštěvované akce řadí katedra Letní chemickou
školu, jejíž 1.ročník proběhl letos a těšil se velkému zájmu cílové skupiny. Podobně jako
katedra geografie realizuje katedra chemie ukázky pokusů v rámci výjezdů na ZŠ.
Katedra matematiky Přírodovědecké fakulty UJEP
V rámci akcí určených pro žáky ZŠ a studenty SŠ zajišťuje katedra matematiky
Organizaci celosvětové matematické soutěže mládeže Klokan v ústeckém regionu.
Soutěž je určena pro žáky 1. a 2. stupně ZŠ a studenty SŠ. Jejím cílem je získávat
zájemce o matematiku a rozvíjet matematické schopnosti řešitelů.
Dále katedra organizuje Matematický korespondenční seminář KoS Severák
studentů základních a středních škol, a to ve dvou kategoriích, pro žáky 2. stupně ZŠ
kategorie Junior a studenty středních škol kategorie Student. Jeho cílem je rozvíjet
jednak zájem o matematiku a také matematické schopnosti a dovednosti. Řešitelé těchto
seminářů navázali bližší kontakt s pořádající fakultou.
Spolu s katedrou fyziky pořádá katedra Letní školu matematiky a fyziky pro
studenty středních škol a Letní školu matematiky a fyziky pro učitele základních a
středních škol, která je organizována pro učitele matematiky a fyziky škol všech stupňů a
zaměření a pro studenty vyšších ročníků učitelství matematiky. Program školy je
koncipován tak, aby v rámci přednášek, seminářů i dalších částí programu byl prostor i
pro výměnu praktických zkušeností z vyučování. Do této aktivity jsou zapojeni i studenti
katedry matematiky. Rovněž středoškolským studentům jsou určeny Pravidelné
přednášky z matematiky pro nadané studenty středních škol, které vedou členové katedry
matematiky na různá populární témata formou přístupnou pro středoškolské studenty.
Pro učitele SŠ a ZŠ pořádá katedra Pravidelné didaktické semináře pro učitele
matematiky základních a středních škol. Přednášky, které vedou členové katedry
matematiky, a pracovní dílny se konají zpravidla jednou za měsíc. V neposlední řadě
pořádá katedra Přednášky o realizaci Školních vzdělávacích programů pro učitele
základních a středních škol (v rámci projektu ESF, op. 3.1).
Přírodovědecká fakulta UJEP
Všeobecné prezentaci a popularizaci přírodních věd jsou určeny Dny
otevřených dveří Přírodovědecké fakulty UJEP, Den otevřených dveří UJEP a Den vědy
na Přírodovědecké fakultě UJEP pořádaný v rámci Týdne vědy a umění na UJEP.
59
L22: SKÚSENOSTI S PROPAGÁCIOU VEDY NA FAKULTE PRÍRODNÝCH
VIED UNIVERZITY KONŠTANTÍNA FILOZOFA V NITRE
ANNA SANDANUSOVÁ
Katedra zoológie a antropológie FPV, Univerzita Konštantína Filozofa,
Tr. A. Hlinku 1, 949 74 Nitra, Slovenská republika, [email protected]
Týždeň vedy na Slovensku ako súčasť Európskeho týždňa vedy je vhodnou príležitosťou
predstaviť verejnosti výsledky výskumu a jeho aplikácie do praxe, demonštrovať
užitočnosť vedeckého poznania pre rozvoj spoločnosti. Vytvára priestor pre dialóg
vedcov s verejnosťou prostredníctvom rôznych aktivít ako sú napr. Dni otvorených
dverí, výstavy, besedy, prednášky, tvorivé dielne a pod. Cieľom snaženia je tiež
motivovať mládež a pomáhať jej pri voľbe povolania. Fakulta prírodných vied UKF
v Nitre prostredníctvom rôznych projektov ( A-centrum, Nitrianska mladá veda, Elbien)
už viacej rokov priebežne oslovuje najmä učiteľov, študentov a pracovníkov štátnej
správy, samosprávy a školstva, s cieľom rozšíriť ich poznatky z oblasti prírodných vied a
oboznámiť ich s aktuálnymi výsledkami výskumu a vývoja.
Aktivity spojené s propagáciou vedy na FPV UKF v Nitre
Dlhodobo najväčší záujem učiteľov je o špecializačné kurzy. Katedra zoológie
a antropológie zorganizovala týchto kurzov niekoľko, spomenieme iba tie, ktoré mali
najväčší úspech v radoch učiteľskej verejnosti :
1. Nové smery v biologických odboroch a ich špeciálnych didaktikách s témami
a) Biologické vzdelávanie vo vzťahu k uplatňovaniu aktivizujúcich metód a foriem
práce so žiakmi stredných škôl- projektové vyučovanie, interaktívne prístupy –
prednášajúca doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc., UK Praha PřF
b) Nové prístupy k rozmnožovaniu organizmov (klonovanie) – prednášajúci prof.
Ing. Jaroslav Petr, CSc., VÚŽV Praha – Uhříněves
c) Variabilita ľudského genómu a jeho využitie pre súdno – lekársku prax –
prednášajúci doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc., UK Praha PřF
Kurz bol akreditovaný MŠMT ČR, všetci účastníci po jeho skončení dostali certifikát
podpísaný rektorom UK v Prahe a zástupcom MŠMT ČR.
2. Nové poznatky v biologických odboroch a ich využitie vo vyučovaní biológie s
témami
a) Geneticky modifikované živočíchy – prednášajúci doc. Ing. Peter Chrenek, PhD.,
Slovenské centrum poľnohospodárskeho výskumu, VÚ živočíšnej výroby Nitra
b) Biodoverzita rastlín v kontexte klimatických zmien – prednášajúci Ing. Pavol
Hauptvogel, PhD., Výskumný ústav rastlinnej výroby Piešťany
c) Vegetácia strednej Európy – didaktické spracovanie – prednášajúca doc. RNDr.
Jitka Málková, CSc., UHK
3. Komplexná didaktická exkurzia do Prírodovedeckého múzea vo Viedni – vedúca
exkurzie PaedDr. Anna Sandanusová, UKF Nitra
4. Progresívne trendy biologického vzdelávania – prednáškový kurz a práca v teréne
a) Vplyv osobnosti učiteľa na výsledky vo vzdelávaní – prednášajúci doc. PaedDr.
Tomáš Lengyelfalusy, CSc., ŽU Žilina
b) Využívanie multimediálnych aplikácií vo vyučovaní biológie, interkatívne
učebnice – prednášajúca doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc., UK Praha PřF
60
c) Variabilita ľudského genómu a jej využitie v kriminalistickej a biomedicínskej
praxi - prednášajúci doc. RNDr. Ivan Mazura, CSc., UK Praha PřF
d) Štúdium flóry a fauny v TANAPE – práca v teréne, doc. RNDr. Ľudmila Illášová,
PhD., PaedDr. Anna Sandanusová, UKF Nitra
e) Učebné úlohy s odstupňovanou zložitosťou a ich uplatnenie vo vyučovaní
biologie - prednášajúca doc . RNDr. Věra Čížková , CSc., UK Praha
O úspechu jednotlivých vzdelávacích aktivít, kurzov odborného vzdelávania, svedčí
počet preškolených priamych účastníkov – viac ako 500 (oproti pôvodne plánovaným
300). V rámci uvedeného pilotného projektu sa realizovali aj nasledovné tematické
kurzy: Regionálny rozvoj a manažment územia, IKT a ich aplikácie vo vzdelávaní,
Špecializačné kurzy pre učiteľov prírodovedných predmetov a matematiky, Príprava
absolventov na vstup do zamestnania, Projektový manažment, GIS (Geografické
informačné systémy) pre každého. Kurzy boli pre účastníkov bezplatné, navyše
umožňovali preplatiť účastníkom cestovné náklady a diéty, čo bolo pochopiteľne
oceňované najmä pracovníkmi školstva. Každý účastník obdržal certifikát ako doklad o
absolvovaní príslušného kurzu (Bauerová, Sandanusová, Čeretková, 2007).
Odborná verejnosť – učitelia, vedci i vývojoví pracovníci si uvedomujú, že prosperita
krajiny nie je možná bez realizácie vývoja a výskumu a najmä prenosu poznatkov vedy
a výskumu do praxe (Švecová, Blažová, 2007, Dytrtová, 2003).
Katedra zoológie a antropológie FPV UKF v Nitre chce aj v budúcnosti pokračovať
v podobných aktivitách pre učiteľov a rozšíriť aktivity aj pre študentov. Z najbližšie
plánovaných je to seminár spojený s tvorivou dielňou na tému : Ako písať práce
Stredoškolskej odbornej činnosti“.
Propagácia vedy a jej výsledkov prispeje aj k zvýšeniu atraktívnosti u mladých ľudí
a prehĺbi záujem žiakov a študentov o štúdium vybraného odboru a o hlbšie poznanie
sveta okolo nás a javov v ňom prebiehajúcich.
Práca vznikla s finančnou podporou projektov CGA VI/7/2006 , KEGA 3/3042/05 a
VEGA 1/3541/06.
LITERATÚRA
1.
2.
3.
Bauerová, M., Sandanusová, A., Čeretková, S. : Projects of European Social Fund
at the Facultyof Natural Sciences, CPU in Nitra. Projekty Európskeho sociálneho
fondu na Fakulte prírodných vied UKF v Nitre. In : Matejovičová, B., Sandanusová,
A., Dytrtová, R. (ed.) : Dekáda OSN výchovy a vzdělávání pro udržitelný rozvoj
v kontextu terciálního vzdělávání. Praha : Přírodovědecká fakulta Univerzity
Karlovy, edice EDUCO 3, 2007, s. 23-26, ISBN 978-80-87139-02-8
Dytrová, R. : Pedagogická praxe v přípravě učitelů odborných předmětů pro střední
zemědělské a lesnické školy na ČZU v Praze. In : Sborník příspěvků z III.celostátní
konference "Pedagogická praxe" . Praha : UK-PedF, 2003, s. 116–120. ISBN 80–
7290–105–2
Švecová, M., Blažová, K. : Připravenost budoucích učitelů na realizaci
pedagogických praxí v kontextu změny postavení učitele ve vzdělávacím procesu.
In : Zelenická, E. (ed.). : Pedagogická prax – súčasnosť a perspektívy. Nitra : FF
UKF, 2007,s. 361-366. ISBN 978-80-8094-145-1
61
L23: ŠTUDIJNÝ PROGRAM DISCI
ĽUBOMÍRA VALOVIČOVÁa, MAGDALÉNA HASPROVÁb, HILDA
KRAMÁREOVÁb, JANKA MELUŠOVÁc
a
Katedra fyziky, bKatedra geografie, cKatedra matematiky FPV UKF v Nitre,
Tr. A. Hlinku 1, 949 74 Nitra, Slovenská republika, lvalovičová@ukf.sk
V súčasnosti sa informácie prezentujú na globálnej úrovni a vo veľkých množstvách.
Preto je často zložité absorbovať nával informácií a používať ho v bežnom živote.
Základné prírodné zákonitosti sa používajú tak bežne, že si ani neuvedomujeme ich
prírodný charakter. Ako náhle by sme vzali do úvahy prírodné súvislosti a chápali ich,
boli by sme schopný omnoho efektívnejšie a rýchlejšie riešiť mnohé problémy.
Prírodné zákony sa často vysvetľujú jednotlivo bez toho, aby sa zdôrazňovali
všeobecné princípy a rôzne aspekty konkrétnych javov. Biológia, chemici alebo
ekológovia môžu hovoriť o tom istom jave, ale pritom často neuvedú zjednocujúci
moment danej tematiky. V takých prípadoch je potom veľmi ťažké pochopiť súvislosti
a prepojenosť zákonitostí, ktoré tvoria základ spomínaného javu, čím sa zanedbáva aj
interdisciplinárny aspekt prírodných zákonitostí.
Z vyučovacieho procesu na základných a stredných školách sa tieto aspekty
z rozličných príčin vytrácajú, rovnako ako aj prepojenosť medzi vyučovaním a reálnymi
potrebami, priestorom pre názorné ukážky, overením si prírodných javov na vlastnej
koži a prostriedkami, ktoré by pomohli podrobnejšie pochopiť prírodu.
Vychádzajúc z týchto poznatkov sme sa snažili nájsť vhodný prostriedok na
popularizáciu prírodných vied s využitím „univerzitnej pôdy“. V rámci projektu,
získaného z Agentúry pre vedu a výskum (APVV), „Objavme svet prírodných vied“
(ang. preklad Discovering science) sme pre žiakov 6., 7., 8., a 9. ročníka alebo študentov
sekundy, tercie a kvarty nižšieho stupňa osemročného gymnázia a študentov stredných
škôl pripravili nový študijný program z názvom DISCI (DIscovering SCIence), ktorý
prebieha vždy v rámci jedného semestra.
Na začiatku sa „nádejný študenti“ musia prihlásiť na študijný program. Prihláška sa
nachádza na stránke projektu www.disci.ukf.sk a tiež je distribuovaná do všetkých škôl
mesta Nitry a blízkych dedín. Z prihlásených žiakov a študentov sú vybrané dve
skupiny. (pozn. tak ako väčšina prírodovedných odborov ani my na naše štúdium
nerobíme prijímacie skúšky) Jednu skupinu tvoria žiaci základných škôl a druhú skupinu
tvoria žiaci stredných škôl. V každej skupine je maximálny počet študentov 20, pretože
počas semestra študenti navštevujú biologické, chemické a fyzikálne laboratória. Kde je
obmedzený počet študentov.
Prihlásený žiaci sú potom pozvaný na zápis do študijného programu. Na zápise
študenti dostanú riadny index, do ktorého si vypíšu jednotlivé prírodovedné odbory
a názvy jednotlivých seminárov. Taktiež knižku študijného programu, tzv. sprievodcu.
V nej nájdu zoznam katedier, na ktorých sa bude vyučovať, kde sa bude učiť a kto ich
bude učiť, ako aj mapku školy, aby sa v nej vedeli zorientovať. Tiež sa tam nachádzajú
62
dátumy jednotlivých seminárov. Okrem toho sú tak stručne napísané podmienky na
udelenie diplomu a titulu.
Počas semestra absolvujú študenti 9 až 10 seminárov na rôznych katedrách Fakulty
prírodných vied UKF v Nitre. Každý seminár má hodnotu 6 kreditov a záleží na
vedúcom daného seminára za čo im dané kredity udelí (napr. kredity im môže udeliť za
účasť alebo za podľa prístupu k práci posúdi, či mu strhne kredity alebo nie). Jednotlivé
semináre sú zamerané rôzne podľa toho, ktorá skupina má seminár.
Príklady seminárov:
pre študentov zo základných škôl
Telefón, ktorý nezvoní – študenti si vyrobia počas seminára rôzne typy
nitkových telefónov a pokúšajú sa prísť na to čo ovplyvňuje prenos zvuku.
Chémia čistoty – kde žiaci testujú pracie prostriedky určujú ich Ph a vyrábajú
si mydlo
pre študentov stredných škôl
potravinové otázniku – potravinárske farbivá a ich chromatografia.
fyzikálna herňa – v ktorej na študentov čakajú zaujímavé experimenty z
rôznych oblasti.
Okrem seminárov je pre študentov pripravená jedna veľká prednáška so zahraničným
prednášajúcim, na ktorú môžu študenti prísť aj so svojimi spolužiakmi, ktorí
nenavštevujú študijný program. Mali sme prednášku z fyziky : Zvuk na vlastné oči a uši
alebo prednášku z geografie: Kuba – minulosť a prítomnosť.
Na konci semestra žiaci majú riadnu promóciu, presne takú istú ako ich o pár rokov
starší kolegovia. Na promócií je prítomný rektor alebo prorektor UKF, dekan fakulty
a všetci prodekani ako aj zástupca každej katedry, na ktorej prebiehal študijný program.
Na promóciu sú pozvaný všetci študenti, ktorý splnili kreditné podmienky študijného
programu a dekan im na promócii udelí titul „mladý prírodovedec“ (skratka titulu
„JRn“). Študentov na promóciách sprevádzajú ich rodinný príslušníci, ktorí majú z toho
určite nezabudnuteľný zážitok
Myslíme si, že takáto forma popularizácie prírodných vied je veľmi vhodná
a zaujímavá nielen pre študentov a ich rodiny, ale aj pre vysokoškolských pedagógov,
ktorí majú takto možnosť spoznať a zistiť úroveň žiakov na základných a stredných
školách.
Príspevok vznikol s finančnou podporou projektu APVV – LPP-0333-06-Objavme svet
prírodných vied.
63
L24: PRÍRODOVEDNÝ PROJEKT – ZÁBAVA AJ PRE MLADŠÍCH ŽIAKOV
JANA KOPÁČOVÁ
Univerzita Komenského Pedagogická fakulta, Račianska 59, 813 34 Bratislava
[email protected]
Ťažisko prírodovedného vzdelávania na 1. stupni ZŠ je na predmetoch prvouka
a prírodoveda. Tieto predmety majú tak koncipovaný obsah, aby žiaka oboznamovali
s prírodou, jej jednotlivými zložkami i javmi, ale aj s ľudskou spoločnosťou a technikou.
Úlohou dnešnej školy je vychovávať žiakov tak, aby boli v budúcnosti schopní zapojiť
sa do života spoločnosti, hlavne čeliť rýchlym spoločenským zmenám.
Nové poňatie výučby prírodovedných predmetov sa opiera predovšetkým o dôkladné
porozumenie psychológie myslenia dieťaťa v danej etape vývoja. Dôsledne vychádza z
prirodzených skúseností detí a maximálne s nimi pracuje. Cieľom už nie je
odovzdávanie „hotových“ informácií, dôležité nie sú encyklopedické vedomosti, ale
rozvoj všetkých kompetencií žiaka – nielen kognitívnych, ale aj personálnych a
sociálnych ( bližšie viď Wiegerová, Bubelíniová, 2003).
V prírodovede učiteľ nielen pomáha vytvárať nové pojmy, ale častejšie pomáha dotvárať
alebo korigovať už vytvorené pojmy. Žiaci už majú vytvorené nejaké vlastné predstavy,
ktoré môžu ale nemusia byť správne, tzv. naivné teórie. Niekedy sú spojené s bohatými,
ale jednostrannými skúsenosťami dieťaťa, a preto sú nepresné a povrchné, dôležitosť
prikladajú nepodstatným znakom. Vytváranie adekvátnych predstáv je zložitý proces.
Čím je objekt zložitejší, tým dlhšie trvá vytvorenie správnej predstavy. Všetky
prírodovedné objekty a javy sú zložité, ale na druhej strane pre väčšinu žiakov nie sú
úplne nové. Obsah pojmov sa neustále mení, obohacuje, spresňuje a prehlbuje s
rozširovaním žiakových skúseností a s rozvojom jeho myslenia.
Prírodoveda sa venuje témam, ktoré sú žiakom známe a blízke, naviac má silné
medzipredmetové väzby na vlastivedu a technickú výchovu, preto je veľmi vhodná na
využitie projektovej metódy. Práca na projekte môže byť pre žiakov aj učiteľa veľmi
poučná a motivujúca. Z pohľadu učiteľa je dôležitá príprava - aký projekt a kedy zaradiť,
koľko času mu venovať, stanoviť si ciele a spôsob kontroly ich plnenia. (Partová, 1997)
Práca na projekte od žiakov vyžaduje, aby pracovali samostatne a zodpovedne, naučia sa
spolupracovať so spolužiakmi, deliť si povinnosti aj zodpovednosť, overia si prácu s
informáciami. Je to dobrá príležitosť pre učiteľa aj žiakov zistiť čo sa naučili v škole a
ako to vedia využiť, naučia sa prezentovať svoje výsledky napr. pred rodičmi.
Projekt pre mladších žiakov musí mať konkrétne zadanie, rozplánované etapy a jasný
výsledný produkt. Ak sa ho učiteľ rozhodne klasifikovať, vopred musí stanoviť kritériá
hodnotenia a žiakov s nimi oboznámiť. Téma by mala byť pre žiakov zaujímavá a mať
spojitosť s ich životom. Vhodná téma je napr. voda, máme niekoľko možností:
Minerálne vody - Slovensko je bohaté na minerálne vody, určite bude pre žiakov
zaujímavé zistiť odkiaľ pochádzajú, aké majú vlastnosti, ako vplývajú na zdravie
človeka. Môžeme sa zamerať len na slovenské, alebo spracujeme všetky, ktoré dostať
v obchode. Výsledkom môže byť katalóg, prípadne aj s nálepkami z fliaš, alebo ich
zakreslíme do mapy, alebo ich zoradíme podľa vplyvu na organizmus a vytvoríme
informačný plagát. môžeme využiť aj poznatky z matematiky a zistiť, ktorá je
64
najdrahšia, či najlacnejšia, zistiť v obchode, ktorá sa predáva najviac, alebo urobiť
štatistiku konzumácie minerálok v triede a nakresliť graf.
Voda v našej obci - zdroje vody, cena, spotreba v jednotlivých domácnostiach,
likvidácia odpadovej vody, ale aj potok či rieka, jej čistota, množstvo vody v závislosti
od ročného obdobia. Výsledkom môže byť opäť plagát, informačné noviny alebo aj malá
galéria vzoriek vody z rôznych zdrojov, prípadne výstava fotografií vylovených
odpadkov.
Pre žiakov sú zaujímavé aj témy so živej prírody - napr. každá skupina si vyhliadne
strom a zisťuje o ňom a jeho obyvateľoch rôzne informácie, pekný námet môže byť
jedálny lístok na narodeninovú hostinu (nielen človeka, ale aj domáceho miláčika),
rodokmeň,... Aj zaujímavo podané matematické problémy sa tešia obľube – napr.
dlaždenie chodníkov v parku, ukladanie strihu na látku, zariaďovanie bytu, hľadanie
najoptimálnejšej cesty,...
Dôležité je presne stanoviť časové etapy, inštrukcie musia byť jednoznačné, ale majú
umožniť žiakovi pracovať samostatne. Nesmieme zabudnúť, že mladší žiaci nevydržia
pracovať príliš dlho na jednej téme, strácajú záujem a motiváciu. Vhodné sú projekty na
jeden deň, alebo ich rozvrhneme na niekoľko dvojhodinových etáp. Vhodné je začať
zberom materiálu a informácií, prípadne informačných zdrojov. Veľmi dôležité je
záverečné hodnotenie celej práce - mali by ju zhodnotiť najskôr žiaci, až potom učiteľ.
Súčasťou projektu môže byť aj prezentácia pred obecenstvom (rodičia, paralelná trieda,
iní učitelia a riaditeľ) a nácvik prezentácie. Je to pre žiakov cenná skúsenosť.
Ako každá vyučovacia metóda, aj projektová metóda má svoje obmedzenia a nevýhody.
Nedá sa využívať na každej vyučovacej hodine, vhodná je na utvrdenie a zopakovanie
učiva, na posilnenie medzipredmetových vzťahov. Je náročná na prípravu učiteľa, ale
vyžaduje aj dostatok času na realizáciu. To sa javí ako najväčší problém v našej škole.
Nedostatok času na vyučovaní je relatívny. Práca na projekte má žiakom ukázať zmysel
a praktické využitie naučeného, možnosť pospájať poznatky z rôznych predmetov. Práve
na 1. stupni ZŠ, kde učiteľ učí väčšinu predmetov, má možnosť pospájaním vyučovacích
tém a hodín vytvoriť vhodný časový priestor. Zmysluplné využitie tohto času záleží od
precíznej prípravy a samotnej realizácie.
Mnoho učiteľov nezaraďuje aktivizujúce metódy (experimenty, vychádzky, projekty,...),
lebo má mylnú predstavu, že keď učivo odučia („vysvetlia“ a napíšu výpisky), naozaj ho
aj naučia. Žiaľ v prírodovede je opak pravdou. Pojmy sú pre žiakov abstraktné, javy
zostávajú nepochopené a naspamäť naučené vedomosti nevedia používať, ba ich aj
rýchlo zabúdajú. V príspevku sa pokúsime oboznámiť vás s konkrétnymi ukážkami
prírodovedných projektov pre mladších žiakov.
LITERATURA
1. Kopáčová, J., Kubovičová, M. (2001): Metodická príručka k prírodovede pre 4.
2.
3.
ročník ZŠ. Bratislava: Orbis Pictus 2001. ISBN 80-7158-360-X
Partová, E. (1997): Skúsenosti so zadávaním projektových úloh. In: K aktuálním
otázkám matematické prípravy učitelu 1. st. ZŠ. Olomouc 1997.
Wiegerová, A., Bubelíniová, M. (2003): Nová podoba učebnice prvouky pre 1. a 2.
ročník ZŠ na Slovensku. In: Cesty demokracie vo výchove a vzdelávaní VII.
Zborník z konferencie. Bratislava 2003, str. 154 - 157. ISBN 80-88868-85-8
65
L25: HRY NA REMESELNÍKA – JEDEN Z PROSTRIEDKOV NETRADIČNEJ
TECHNICKEJ VÝCHOVY V PREDPRIMÁRNEJ A PRIMÁRNEJ
EDUKÁCII
LÝDIA ČELLÁROVÁ
[email protected]
Súčasné obdobie kladie na učiteľa vysoké nároky na tvorivú činnosť, aby
dokázal v intenciách požiadaviek modernej pedagogiky, prognóz potrieb výchovy
a vzdelávania pre nové milénium a podmienok, za ktorých projektuje a organizuje
formovanie osobnosti dieťaťa, ako budúceho aktívneho občana spoločnosti.
Problém zhoršujúceho sa životného prostredia, neracionálneho využívania
surovinových zdrojov a techniky vyžadujú nielen uvedomiť si potrebu naučiť sa
racionálne koexistovať s technikou, a to už od útleho veku, ale najmä pochopiť techniku
ako súčasť ľudskej kultúry. Vďaka novým poznatkom spočiatku na empirických
základoch, neskôr na vedeckých, vstupoval človek do vzťahu s prírodou a technikou,
menil sa svet práce, menil sa aj postoj k prírode. Pôvodne priama závislosť od
prírodného prostredia naučila našich predkov rozumne, účelne využívať prírodné zdroje
na zabezpečenie svojej existencie. Intenzívnejším vstupom techniky do vzťahu človeka
a prírody menil sa postoj k prírodnému prostrediu. Pre zachovanie podmienok života
a trvalo udržateľného rozvoja je veľmi dôležité do systému výchovy a vzdelávania na
všetkých typoch a stupňoch škôl integrovať problematiku technického charakteru priamo
nadväzujúcu na surovinové zdroje, materiály, technológie, vývoj jednotlivých odvetví od
remeselných až po moderné, riadené výpočtovou technikou. Na tento fakt poukázali aj
kongresy UNESCO v r. 1984 a 1985. (Kožuchová, 1993).
Na základe analýzy cieľov technickej výchovy v predprimárnej a primárnej
edukácii v súlade s požiadavkou integrovať do obsahu edukácie problematiku kultúrnych
tradícií (formulovanú na pôde kongresov a konferencií UNESCO napr. v r. 1989, 2001,
2003) sa viac rokov venujeme didaktickej analýze prieniku technickej výchovy,
prírodného a kultúrneho prostredia a kultúrnych tradícií.
Na základe overovania modelov integrovaného ponímania technickej výchovy
možno konštatovať, že pre deti v predškolskom a mladšom školskom veku je veľmi
prístupná, atraktívna a efektívna metodika využívajúca prvky remeselných tradícií, pri
ktorých sa prirodzeným spôsobom napĺňajú všetky princípy tvorivo-humanistickej
edukácie. Pri samotnej realizácii edukačných aktivít počas pedagogickej praxe budúcich
učiteľov v MŠ a na 1. stupni ZŠ sa osvedčilo činnostné a zážitkové učenie,
dramatizovanie sekvencií života remeselníkov vybraných odborov počas prípravy na
prácu, jej zrealizovanie až po ohodnotenie výsledkov práce, ako predpokladu
uspokojenia kupujúceho. Nielen zaujatosť detí, spontaneita, ich živé reagovanie na
podnety, samostatné tvorivé riešenia problémových situácií, zaujímanie postojov,
uplatňovanie hodnotiaceho environmentálneho a technického myslenia výrazne
prispievalo k rozvoju dieťaťa vo všetkých jeho zložkách – kognitívnej,
psychomotorickej a afektívnej.
Pri uplatňovaní remeselných tradícií, ako integrujúceho prvku smerujúceho
k formovaniu zodpovedného využívania techniky v každodennej realite, vychádzame
66
z potreby citlivého vzťahu k prírode, ktorý vyplýva z poznania jej nevyčísliteľnej
hodnoty a súčasného ohrozenia.
Emocionalita sa zvyšovala využívaním tradičných slovenských ľudových
piesní, riekaniek, hádaniek, pohybovo-rytmických hier. Kognitivizácia bola
podporovaná využívaním grafickej komunikácie na elementárnej úrovni – „čítaním
obrázkov“ čím sa výrazne zlepšila vyjadrovacia schopnosť, abstraktné myslenie, ako aj
osamostatňovanie pri konkrétnych praktických činnostiach detí.
V praxi sa potvrdila vyššia účinnosť sprístupňovania poznatkov zo sveta
techniky cez didaktické aktivity deťom blízke – hry, dramatizácie, „čítanie kníh“,
ktorých rozsah a kvalitu využívania ovplyvňuje osobnosť učiteľa, preto aj v príprave
budúcich učiteľov často uplatňujeme činnostné a zážitkové učenie tematicky orientované
nielen na remeselné tradície, ale aj súčasné problémy vyplývajúce zo vzťahu technika –
životné prostredie – spoločenské prostredie.
LITERATÚRA
1.
2.
3.
4.
Agenda 21. Dokument z konferencie OSN o životnom prostredí a rozvoji. Jún 1992,
Rio de Janero. Učebné texty pre všetky formy vzdelávania. Nitra : Slovenská
poľnohospodárska univerzita, 2007. ISBN 978-80-80698-348
Čellárová, L.: Tradície ľudovej kultúry Slovenska a ich využitie štúdia učiteľstva 1.
stupňa ZŠ. Banská Bystrica : Univerzita Mateja Bela, 1997. ISBN 80-80551-294
Kožuchová, M.: Pracovná výchova a technické vzdelávanie na ZŠ. Bratislava :
Univerzita Komenského, 1993. ISBN 80-22306-525
Postavenie tradičnej a ľudovej kultúry vo výchovno-vzdelávacom procese. (Eds.
Feglová, V.), Nitra : FHV VSP, 1995.
67
L26: MOŽNOSTI PROPAGACE CHEMIE NEPOVINNOU FORMOU VÝUKY
MARIE SOLÁROVÁ
KCH PřF OU v Ostravě, 30. dubna 22, 703 01 Ostrava 1, [email protected]
Chemie patří již tradičně k málo oblíbeným vyučovacím předmětům, a to jak na
základní, tak střední škole. Jednou z možností, jak u žáků a studentů posílit kladný vztah
k chemii, je vhodná motivace získaná na nepovinných akcích. Také o těch je třeba
informovat studenty učitelství v rámci jejich pregraduální přípravy.
Pregraduální příprava učitelů chemie probíhá na katedře chemie Přírodovědecké
fakulty Ostravské univerzity v Ostravě shodně s pregraduální přípravou učitelů chemie
na jiných vysokých školách ČR. Kromě chemických disciplín jsou vzděláváni
v didaktických předmětech, mezi které patří:
• Didaktika chemie
• Technika experimentální práce
• Průběžná pedagogická praxe
• Souvislá pedagogická praxe
si mohou studenti doplnit didaktické vzdělání o předměty povinně – volitelné a
výběrové. Jedná se většinou o předměty aplikační, založené na tvořivosti, dovednosti a
možnosti využití multimediálních technologií ve výuce chemie, např.:
• Motivační prvky ve výuce chemie
• Tvořivý učitel chemie
• Volitelný seminář k pedagogické praxi
• Počítačem podporovaná výuka chemie apod.
Studentům učitelství chemie se tedy nabízí široká škála, jak získat teoretické
vědomosti o výuce chemie. Naskýtá se však otázka, jak posílit praktickou stránku výuky
chemie a dovednosti studentů učitelství chemie vedoucí v konečné fázi k posílení
motivace a zvýšení oblíbenosti chemie?
Jednou z možností je příprava a následná realizace akcí pro veřejnost
s vysokým motivačním nábojem, které lze zahrnout k nepovinným formám výuky
chemie na základní a střední škole. Mezi takové akce patří např. účast na Dni Země a
Dni obce (stánky s efektními chemickými pokusy), pořádání chemických besídek a
korespondenčních kurzů pro žáky základních a středních škol. Předpokladem úspěšné
realizace je dobrá připravenost těch, kteří akce budou realizovat v praxi, tj. budoucích
učitelů chemie. Proto si je studenti osvojují a realizují již v rámci pregraduální přípravy.
Mezi ty akce, které mají na KCH PřF OU již dlouholetou tradici, patří chemická besídka
a korespondenční kurz.
Chemická besídka
Realizaci chemické besídky předchází náročná příprava, která se skládá ze sestavení
pásma efektních demonstračních pokusů a doprovodného slova. Součástí besídky je i
chemická hra, popř. soutěž či žákovský chemický pokus. Přípravná fáze besídky
zahrnuje sestavení pásma, časový odhad a zajištění bezpečnosti demonstrujících i žáků.
Nedílnou součástí této fáze je zajištění „obecenstva“, kterými jsou většinou žáci
základních či středních škol v doprovodu svých učitelů.
68
Zvláštní pozornost představuje příprava Mikulášské besídky, která je realizována
v maskách s vhodným slovním doprovodem doplněným hudbou. Mikulášské besídky
získávají obecenstvo nejen z řad žáků, ale také z řad dětí zaměstnanců Přírodovědecké
fakulty.
Besídka se uskutečňuje většinou v chemické posluchárně katedry chemie PřF OU.
Realizace probíhá podle předem stanoveného časového a obsahového harmonogramu.
Celá akce je nahrávána kamerou.Vyhodnocení a zpětná vazba probíhá za pomoci
videozáznamu. Studenti učitelství pořízený videozáznam sebereflektují a besedují o
případných obměnách a vylepšeních. Vhodně zvolenými chemickými pokusy
zpestřenými hrou a zajímavým slovní doprovodem dochází k přirozené motivaci a zájmu
žáků o chemii, na druhé straně studenti učitelství chemie získávají zpětnovazebnou
informaci a potřebnou praxi.
Korespondenční kurz
Korespondenční kurz se stává moderní a potřebnou formou samostudia žáků,
protože v sobě zahrnuje vyhledávání informací, návod na realizaci jednoduchých
chemických pokusů, chemickou hru apod. Zájemci stran studentů KCH PřF OU se učí
úkoly pro kurz nejen sestavovat, ale i vyhodnocovat a analyzovat. Kurz probíhá ve třech
kolech (od nejjednodušších úkolů po nejsložitější), je zaměřen monotématicky (Barvy,
Historie, Směsi). Velký důraz je kladen na interdisciplinární zaměření úloh.
Korespondenční kurzy obsahují vždy čtyři tématické celky:
• Hru,
• článek k problematice čtecí gramotnosti, popř. úkol k vyhledání potřebných
informací,
• výpočet příkladů,
• domácí chemický pokus.
Zpětná vazba mezi žáky (účastníky kurzu) a studenty učitelství (autory kurzu)
je realizována pomocí e-mailu (řešení úloh, rady k řešení apod.). Analýza výsledků úloh
v rámci kurzu ukazuje preference žákovských motivačních úloh, upozorňuje na
problémy, které učivo chemie žákům způsobuje i na úspěšnost toho kterého typu úlohy
mezi žáky.
Z uvedeného přehledu vyplývá, že k popularizaci chemie je nutno vybrat
vhodné metody, formy a prostředky, se kterými by však měli být seznamováni studenti
učitelství již v rámci své pregraduální přípravy.
LITERATURA
1.
2.
3.
Gvoždíková, K.: Diplomová práce. Ostrava: 2006.
Solárová, M.: Možnosti zkvalitnění pedagogické praxe v přípravě budoucích
učitelů chemie. In Mezinárodní konference o výuce chemie. Hradec Králové :
UHK, 2002. s. 50-53. ISBN 80-7041-868-0.
Solárová, M.: Interdisciplinární využití pojmů ve výuce přírodovědných
předmětů na ZŠ A SŠ. In Sborník z Mezinárodní konference didaktiků
chemie.Trnava : Supplementum, 2006. ISBN 8082-049-X.
69
L27: CHEMIE NA SLEZSKOOSTRAVSKÉM HRADĚ
VÁCLAV SLOVÁK, BOLESLAV TARABA
Katedra chemie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, 30. dubna 22,
701 03 Ostrava, [email protected]
Jednou z nejúčinnějších forem propagace přírodních a technických věd mezi mládeží (a
veřejností vůbec) je „exkurze“ vědy ze sterilních prostor školních laboratoří, poslucháren
a akademické půdy vůbec ven mezi lidi, do ulic, na veřejná prostranství. Je zřejmě
vhodné pojmenovat tuto formu formou „olomouckého jarmarku“, neboť jejími
průkopníky jsou v oblasti Čech a Moravy jednoznačně právě olomoučtí přírodovědci,
kteří svými „jarmarky chemie, fyziky a matematiky“ pravidelně organizovanými od roku
2001 ukázali ostatním krásu této propagační aktivity [1].
Inspirováni olomouckými kolegy jsme se rozhodli podobnou akci zorganizovat letos
v Ostravě. A tak předposlední den uplynulého školního roku - 28. června 2007 – mohlo
zavítat asi jeden a půl tisíce žáků, studentů (spolu s pedagogy), ale i nejširší veřejnosti do
atraktivního prostředí Slezskoostravského hradu, kde na ně čekala přehlídka zajímavé a
užitečné chemie v rámci akce „Chemie na Slezskoostravském hradě“. Celou přehlídku
s podtitulem „Chemie – život je“ připravila ostravská pobočka České společnosti
chemické v bezprostřední spolupráci s katedrami chemie Přírodovědecké fakulty
Ostravské univerzity v Ostravě a Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství VŠB –
Technické univerzity Ostrava, Střední průmyslovou školou chemickou akademika
Heyrovského a Gymnázia v Ostravě – Zábřehu, Gymnáziem Komenského v Havířově a
společností Bochemie s.r.o.
V celém areálu hradu probíhalo souběžně několik aktivit. Na hradním nádvoří byl
hlavním lákadlem „jarmark“ se třiceti stánky, kde se neustále konaly výbuchy, barevné
ohně či nejrozmanitější chemická „kouzla“. S největším ohlasem se ale nakonec stejně
setkalo „malování hennou na kůži“, kterou pro zájemce připravili pracovníci Bochemie,
s.r.o.; před jejich stánkem bylo plno, i když se brány hradu již postupně zavíraly.
Na nádvoří byla také organizována celá řada chemických her a soutěží pro malé i velké
návštěvníky, po jejichž absolvování si každý odnesl sladkou odměnu. V hradní budově
byl pro zájemce připraven malý chemický servis, kde bylo možné nechat si analyzovat
vlastní vzorek vody nebo proměřit účinnost UV filtru slunečních brýlí nebo opalovacích
krémů.
Návštěvníci s hlubším zájmem o chemii si pak odpoledne mohli vyslechnout vystoupení
renomovaných chemických odborníků a řečníků. Prof. RNDr. Miroslav Prokša, PhD.
fascinoval svou přednáškou o propojení chemie s hudbou, Prof. Ing. Kamil Wichterle,
DrSc. seznámil posluchače s trnitou cestou „od zkumavky k chemické velkovýrobě“ a
RNDr. Tomáš Gráf, PhD. prozradil zájemcům, k čemu jsou dobré uhlíkové hvězdy.
V rámci akce proběhla také výstava soutěžních prací dříve vyhlášených soutěží
„Malovaná chemie“ pro žáky ZŠ (409 kreseb) a „Přívětivá chemie“ pro studenty SŠ
(50 plakátů).
Hradní pódium pak patřilo po celý den doprovodnému „nechemickému“ kulturnímu
programu, který zajišťoval lidový soubor Vonička z Havířova a skupina historického
šermu „Rytíři svatého Grálu“. Ukázkami své práce pobavili návštěvníky také hasiči,
zdravotníci a policisté.
70
Vedle asi desítky hlavních organizátorů se na celé akci podílelo více než 150 studentů a
pedagogů zúčastněných škol – dobrovolníků, bez jejichž pomoci by akci nebylo možné
uspořádat.
Celá akce se setkala s velmi příznivými ohlasy nejen návštěvníků, ale i samotných
organizátorů a také sponzorů akce. I proto jsme rozhodnuti s touto formou propagace
chemie a přírodních věd vůbec pokračovat i v dalších letech.
Autoři děkují všem organizátorům ostravského „jarmarku“ za jejich nezištnou pomoc a
olomouckým kolegům za skvělou inspiraci.
LITERATURA
1.
Klečková M. a kol.: ChemZi 1/1, 253 (2005).
71
L28: PROPAGACE PŘÍRODNÍCH VĚD FORMOU PŘÍRODOVĚDNÝCH
KROUŽKŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
LUDMILA ZAJONCOVÁa, LIBOR KVÍTEKb, PETR TARKOWSKIa, JANA
SOUKUPOVÁb, VLADIMÍR VINTERc, VERONIKA FADRNÁb, REGINA
MENZELOVÁb
a
Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Šlechtitelů 11,
783 71 Olomouc-Holice, [email protected]
b
Katedra fyzikální chemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého,
Tř. Svobody 26, 771 46 Olomouc
c
Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Šlechtitelů 11,
783 71 Olomouc-Holice
V posledních 10-15 letech zaznamenala většina vyspělých zemí západní Evropy
výrazný pokles zájmu mladé generace o přírodní vědy a s tím související nezájem o
kariéru vědce či výzkumného pracovníka. V absolutních číslech je sice zaznamenán růst
počtu zájemců o studium přírodních věd, což je dáno zvyšujícím se celkovým počtem
vysokoškolských studentů. Porovnáme-li však tato čísla s ostatními obory, zjistíme
propad, který v některých oborech přírodních věd, jako je matematika či fyzika, činí až
desítky procent. S podobnými problémy se potýkají také Spojené státy americké, kde
situaci řeší současný americký president tím, že se snaží zvrátit tento stav finanční
podporou v rámci programu American Competitive Initiative.
Tento trend se nevyhnul ani České republice. Nedostatek studentů
přírodovědných oborů se nejvíce dotýká vysokých škol v menších městech. Pokud se
student rozhodne studovat přírodní vědy, má otevřené dveře na vysokých školách
v Praze, Brně a hledá podle svého uvážení nejkvalitnější vzdělání, s možností strávit část
studia v zahraničí a myslí si, že takové vzdělání může získat pouze v Praze maximálně
v Brně. Většinou bez informací o poměrech na vysoké škole v blízkosti bydliště, raději
míří studovat přímo do hlavního města. Po absolvování vysoké školy v Praze se
málokterý absolvent do místa bydliště vrací. V regionech nastává tzv. „odliv mozků“,
což se zpětně projevuje vyšší nezaměstnaností a dalšími jevy, které s tím souvisí. Tyto
problémy jsou nejvýraznější v krajích Moravsko-Slezském, Olomouckém a Ústeckém.
Jaké jsou příčiny poklesu zájmu studentů o přírodní vědy? K výběru oboru a
pozdější profesní orientaci dochází obvykle již v raném školním věku. Hovoří se o
období 11-15 let, kdy už bývá orientace na konkrétní obor dokončena. Bohužel v této
době je výuka přírodovědných a technických oborů založena pouze na teoretických
přístupech, díky přísné legislativě, která neumožňuje získávat žákům praktické
zkušenosti z těchto oborů. Navíc je prostřednictvím sdělovacích prostředků vědec
vyobrazován jako člověk nudný, zahloubaný, oblečený v bílém plášti, či zašpiněný,
uspěchaný technolog, pobíhající po tovární hale.
S nedostatkem kvalitních studentů v přírodovědných oborech se potýká také
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého. Proto byl podán projekt pod akrynomem
STM-Morava, který se zabývá výzkumem soutěží, které by zvýšily zájem žáků a
studentů o přírodovědné obory. Bylo navrženo10 různých typů soutěží. Jednou ze
soutěží, která aktivně působí na velký počet žáků a studentů, je soutěž školních kolektivů
prezentovaná pod názvem “Věda je zábava”.
72
Na rozdíl od soutěží vědomostního charakteru typu Chemické či Fyzikální
olympiády, které jsou zaměřeny na úzkou skupinu nadaných studentů, je soutěž „Věda je
zábava“ připravována pro početné školní kolektivy bez ohledu na nadání či známky
žáků, studentů z přírodovědných předmětů. Hlavním kritériem pro vstup do soutěže je
zájem o přírodní vědy a chuť něco z nich zkoumat nebo prakticky prověřovat. Práce
v přírodovědném kroužku má simulovat skutečné vědecká bádání. Začíná sbíráním
informací o dané problematice, jak v literatuře, tak na internetu, pokračuje experimenty,
které jsou zaznamenávány a vyhodnocovány. Zadané téma je pak studenty zpracováno
písemně. Jeden nebo více studentů prezentuje výsledky kolektivu na studentské vědecké
konferenci. Samotná studentská konference se podobá skutečné vědecké konferencipostery, prezentace, cafe-breaky, raut, výlety, společenský večer.
Protože profesní orientace se formuje už v raném školním věku, začínáme
působit na žáky už na 1. stupni základní školy. V loňském roce se našeho experimentu
zúčastnily 3 vybrané školní kolektivy, v letošním roce se do soutěže přihlásilo 5
kroužků. Na 2. stupni ZŠ pracovaly v loňském roce 4 kroužky, letos je do soutěže
přihlášeno 12 školních kolektivů. V loňském roce soutěžily pouze dva vybrané kolektivy
z nižšího stupně gymnázia, v letošním roce bude soutěžit 9 školních kolektivů. Na
středních školách bylo vloni registrováno 12 kroužků, letos je to 13 kroužků na
gymnáziích a 4 kroužky na středních odborných školách.
Abychom žáky a studenty do kroužků přilákali, je třeba velmi pečlivě volit
téma, aby bylo pro určitou věkovou kategorii zajímavé, ale abychom k danému tématu
mohli také nabídnout dostatek názorných a zároveň bezpečných experimentů. Přehled
jednotlivých témat ve školním roce 2006/07 a v 2007/08 je uveden v tabulce 1.
Tabulka 1. Přehled témat
2006/07
2007/08
Stupeň
vzdělání
1. stupeň ZŠ
2. stupeň ZŠ
střední školy
1. stupeň ZŠ
Téma
Podtéma
Voda a nápoje
Med, pokrm bohů
Rostliny, léčivé látky,
drogy
Člověk a příroda versus
Příroda a člověk
2. stupeň ZŠ
střední školy
Energie hýbe světem
Člověk a zdraví
Chemie životního prostředí
Fyzika životního prostředí
Stromy okolo nás
Globální oteplování
Matematické řešení vztahu
Komunikace se školami probíhá prostřednictvím webových stránek:
www.vedajezabava.upol.cz, které jsou stále aktualizovány a kde učitelé a profesoři a
73
také žáci a studenti získávají veškeré informace o akcích proběhlých, ale také o akcích
probíhajících a plánovaných. Vedle toho dva řešitelé našeho projektu mají na starosti
styk se školními kolektivy, a to formou písemnou, telefonickou, ale hlavně osobním
kontaktem.
Vybavení některých školních laboratoří je totiž na velmi špatné úrovni a pokud chceme,
aby žáci a studenti mohli prakticky provádět experimenty, je třeba poskytnout školám
potřebný materiál, různé pomůcky a chemikálie.
Cílem projektu je nejen studenty blíže seznámit s přírodními vědami, ale také je
informovat o studiu na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Z toho důvodu je
součástí projektu provedení některých experimentů v prostorách Přírodovědecké fakulty
UP v Olomouci, aby studenti viděli v jakém prostředí probíhá výuka a jaké je zde
vybavení laboratoří. V loňském roce jsme uspořádali kurz „Metody práce s rostlinným
materiálem“, kterého se zúčastnilo 12 z 13 přihlášených přírodovědných kroužků
pracujících na středních školách. Na letošní rok jsou obdobné kurzy naplánovány pro
jednotlivá podtémata pro přírodovědné kroužky na středních školách a bude záležet na
profesorech, zda tuto nabídku využijí.
Po proběhnutí prvního neveřejného kola soutěže byly vypracovány ankety, ve
kterých žáci, studenti, jejich spolužáci, rodiče a učitelé odpovídali na celou řadu
anketních otázek. Z odpovědí vyplynulo, že víc jak 60% studentů v kroužcích mělo o
přírodní vědy zájem už před soutěží. Přesto však u 43% studentů se tento vztah
k přírodním vědám ještě zlepšil, zatímco u 47% je tento vztah stále kladný. Na dotaz, co
by studenti chtěli v přírodovědném kroužku změnit odpovědělo 51% studentů, že by
chtěli provádět více experimentů. Tato odpověď je v souladu s odpovědí na otázku:
„Kterou z aktivit v přírodovědném kroužku jsi vykonával nejraději?“ 73% Studentů
nejraději provádělo experimenty, 19% studentů uvedlo vyhledávání informací, což
souvisí s prací na počítači a používáním internetu. Nikoho ze studentů nebavilo
zpracovávání výsledků a sepisování závěrečné písemné práce. Zajímavé bylo zjištění, že
na otázku, zda vědecký pracovník může pobírat nadprůměrný plat odpovědělo 58%
studentů, že neví nebo o tom neuvažovali. Z toho vyplývá, že výše platu v tomto
věkovém období není rozhodující při výběru povolání.
V letošním školním roce probíhá druhé již veřejné kolo soutěže, do kterého se
zapojilo 36 škol nejen Olomouckého a Moravskoslezského kraje, ale také z jižní Moravy
či východních Čech. Celkem se soutěže účastní 45 přírodovědných kroužků. Po
ukončení soutěží budou žáci a studenti opět podrobeni anketním otázkám. Hlavní
odpověď, zda tato soutěž zvýší zájem mladé generace o studium přírodních věd, se však
nedozvíme na konci školního roku, ale zjistíme to v budoucnu, kdy se budeme setkávat
s těmito studenty na přednáškách a cvičeních na naší fakultě.
Autoři děkují za finanční podporu projektu MŠMT NPV II č. 2E06029
74
L29: L@BYRINT FYZIKY – KORESPONDENČNÍ SOUTĚŽ PRO MLADÉ
FYZIKY
LUKÁŠ RICHTEREKa , JAN ŘÍHAa a LIBOR KVÍTEKb
a
Katedra experimentální fyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého,
17. listopadu 50, 772 00 Olomouc; [email protected]; [email protected]
b
Katedra fyzikální chemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Svobody 8,
771 46 Olomouc; [email protected]
Korespondenčně–internetová zábavná soutěž L@byrint fyziky navazuje na loňský
„Olomoucký korespondenční seminář“. Pro aktuální školní rok byl obsah i forma
soutěže přizpůsobena úspěšnému L@byrintu chemie, ke středoškolské kategorii S byla
přidána i kategorie Z pro studenty a žáky základních škol a nižších ročníků víceletých
gymnázií.
Zkušenosti předcházejícího roku se odrazily v odlehčení úloh a bohatším zastoupení
zábavných úkolů (rébusy, osmisměrky, sudoku apod. – viz. obr. 1).
Obr. 1: Příklad rébusů se jmény známých fyziků
V rámci pracovní konference se chceme podělit o zkušenosti, postřehy i názory
samotných řešitelů popř. jejich vyučujících na podobné soutěže, diskutovat možnosti
a smysl organizace podobné soutěže bez případné budoucí podpory projektu
i v porovnání s konkurencí.
Autoři děkuji za podporu projektu MŠMT NPV II č. 2E06029 STM-Morava.
LITERATURA
●
●
Hlavní internetové stránky i-soutěží: http://isouteze.upol.cz.
L@byrint fyziky: http://isouteze.upol.cz/fyzika.
75
L30: AKTIVNÍ VĚDECKÁ ČINNOST STŘEDOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ
V PROJEKTU BADATEL
MARTIN KUBALA
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, tř. Svobody 26, 77146
Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci se v roce 2006
rozběhl projekt Badatel (www.badatel.upol.cz), který spojuje nadšení a kreativitu
středoškolských studentů se zkušenostmi expertů na vysoké škole. Středoškolští studenti
jsou již schopni osvojit si jednodušší metodiky používané ve vědeckém výzkumu a
mohou se tak stát platnou součástí výzkumného týmu.
Během uplynulého roku se do projektu aktivně zapojilo téměř 60 studentů a na
jaře letošního roku jsme pro ně uspořádali konferenci, kde jsme mohli vidět první
výsledky jejich práce. Přes poměrně krátkou dobu, po kterou se studenti projektu
věnovali (typicky půl roku), jsme mohli shlédnout kromě 7 posterů také 12 přednášek,
jejichž úroveň byla srovnatelná s prezentacemi vysokoškolských studentů při
obhajobách bakalářských či dokonce diplomových prací. Vše sledovala odborná porota a
nejlepší příspěvky byly oceněny možností výjezdu na opravdovou vědeckou konferenci.
O tom, že porota vybírala dobře, svědčí i to, že Pavel Polcr a Olga Rýparová se
zúčastnili 59.Zjazdu chemikov na Slovensku a oba jejich postery byly oceněny. Tito
studenti také již připravují své první odborné publikace. Studenti se dále účastní i dalších
vědeckých soutěží (např. SOČ, Olympiády a další), kde také sbírají úspěchy a ukazují
tak, že spojení středoškolských studentů s univerzitními pracovníky může být velmi
produktivní.
Významným impulsem pro další rozvoj projektu je to, že se jej podařilo zařadit
do mezinárodní organizace Network of Youth Excellence. To umožňuje našim
studentům získávat mezinárodní zkušenosti a již v letošním roce se 3 studentky
zúčastnily mezinárodní letní školy Science Camp of Archaelogy v maďarském Szegedu.
Další kontakty byly získány při prezentaci projektu na konferenci v srbské Petnici a
věřím tedy, že příští rok bude nabídka mezinárodních akcí pro naše studenty ještě
bohatší.
PODĚKOVÁNÍ
Chtěl bych poděkovat všem, kteří přispěli do projektu Badatel tím, že vypsali nějaké
téma a věnují se studentům, jakož i těm, kdo projekt propagují. Projekt je také
podporován grantem MŠMT č. 2E06029 „STM-Morava“.
76
L31: LETNÍ ŠKOLA CHEMIE, FYZIKY A MATEMATIKY - POPULARIZAČNÍ
AKCE PRO STUDENTY STŘEDNÍCH ŠKOL
VÍTĚZSLAV MAIERa, VERONIKA FADRNÁb, REGINA MENZELOVÁb
a
Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého,
Tř. Svobody 8, 77146 Olomouc, e-mail: [email protected]
b
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Třída Svobody 26, 77146 Olomouc
c
Katedra fyzikální chemie, Univerzita Palackého, Třída Svobody 8, 771466 Olomouc
Zájem studentů středních škol o přírodní vědy není příliš výrazná. Vzhledem k poklesu
zájmu o studium přírodních věd v posledním desetiletí, hledají se cesty k obrácení tohoto
negativního trendu. Jednou, ale nikoliv jedinou možností, je organizace popularizačních
akcí pro základní a střední školy. V rámci projektu STM Morava uspořádala
Přírodovědecká fakulta ve spolupráci s Gymnáziem Jevíčko první červencový týden
Letní školu chemie, fyziky a matematiky, která formou týdenního soustředění umožnila
vybraným studentům středních škol nahlédnout teoretickou i praktickou formou do
zajímavých a v současné době vědecky studovaných oblastí chemie, fyziky a
matematiky. Letní školy chemie, fyziky a matematiky na gymnáziu v Jevíčku se
účastnilo celkem 19 vybraných studentů převážně z Olomouckého kraje a 6 studentů
z Polska. Teoretickou i praktickou část programu Letní školy připravili pedagogové a
postgraduální studenti chemický, fyzikálních a matematických kateder Přírodovědecké
fakulty Univerzity Palackého. Účastníci Letní školy měli možnost seznámit se
s odbornými tématy na vyšší a snad i poutavější úrovni než na běžných gymnáziích a
středních školách. Cílem Letní školy bylo prohloubení zájmu o přírodní vědy a to i na
mezioborové úrovni u studentů, kteří mají zájem v budoucnu studovat některý
z přírodovědných nebo příbuzných oborů na vysokých školách, případně i na Univerzitě
Palackého. Neoddělitelnou součástí Letní školy byla také evaluace. Ta sloužila k
diagnostice zpětné vazby. Studenti středních škol mají zájem, aby se takové akce
opakovaly, nebo aby se konaly ve větší míře. Naproti tomu z dotazník plynulo, že zájem
o návštěvu laboratoří a výzkumných center po skončení Letní školy přímo na
Přírodovědecké fakultě UP není u účastníků Letní školy příliš velký. Další výsledky
totoho dotazníkového zjištění budou ukázány a diskutovány v přednášce. Na základě
zkušeností a z průběhu Letní školy chemie, fyziky a matematiky lze vyslovit závěr, že
takovéto popularizační akce mají význam zejména pro studenty středních škol, kteří již
během svého středoškolského studia projevují zájem o přírodní vědy. Tito studenti pak
mohou pracovat, nebo již někteří pracují v rámci středoškolské odborné činnosti.
Letní škola byla uskutečněna za finanční podpory projektu STM Morava MŠMT NPV II
č. 2E06029 a č. 2E06028.
77
L32: PŘÍRODOVĚDNÉ KROUŽKY A FYTOCHEMIE
PETR TARKOWSKIa, PETR CANKAŘb, LUDMILA ZAJONCOVÁa a LIBOR
KVÍTEKc
a
Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Šlechtitelů 11,
783 71 Olomouc-Holice, [email protected], [email protected]
b
Katedra organické chemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého,
Tř. Svobody 8, 771 46 Olomouc, [email protected]
c
Katedra fyzikální chemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Tř. Svobody 8,
Jedním z efektivních způsobů popularizace přírodovědných oborů mezi středoškolskými
studenty je vedení přírodovědných kroužků. V rámci projektu STM-Morava byly v září
roku 2006 založeny přírodovědné kroužky na třinácti středních školách Olomouckého
kraje. Společným tématem jejich práce byly „Rostliny, léčivé látky a drogy“. Téma bylo
zvoleno tak, aby pokrývalo přírodovědné obory: chemie, fyzika a biologie.
Dílčí cíle práce
• Založit přírodovědné kroužky na středních školách Olomouckého kraje
• Metodicky a materiálově zajistit práci těchto kroužků dle zvoleného tématu
• Realizovat laboratorní cvičení na půdě fakulty
• Výsledky práce přírodovědných kroužků (závěrečné práce) vyhodnotit
• Připravit studentskou konferenci mladých přírodovědců
• Formou ankety získat informace o přínosu přírodovědných kroužků, změnách
postojů a informovanosti studentů i jejich rodičů.
Na třinácti středních školách se do práce nově založených přírodovědných kroužků
zapojilo 168 studentů (146 studentů gymnázií a 22 studentů středních odborných škol).
Téma práce: „Rostliny, léčivé látky a drogy“. Pracovníci přírodovědecké fakulty
vypracovali pracovní návody a připravili materiál a chemikálie (směsi rozpouštědel,
vyvíjecí soustavy, barvící roztoky) pro tři experimentální úlohy. Řada pracovních
kolektivů přidala k těmto třem úlohám další - antimikrobiální efekt zeleného čaje, obsah
fenolických kyselin v zeleném čaji, důkaz vitamínů A a C či ligninu, izolace kofeinu
z kávy či antokyanů z květů a další.
Vybraní studenti, členové jednotlivých přírodovědných kroužků se seznámili se
základními laboratorními technikami – pipetace automatickými pipetami, odměřování
objemů, vážení, homogenizace, extrakce látek z rostlinného pletiva, centrifugace,
sprektrofotometrie ve viditelné oblasti, kolonová chromatografie (gelová filtrace).
Studentům, kteří absolvovali toto motivační cvičení byly předány certifikáty.
Jednotlivé přírodovědné kroužky odevzdaly na konci měsíce března závěrečné práce.
Jejich součástí byl stručný teoretický úvod do dané problematiky, experimentální část
obsahující popis provedení a pozorování a to jak u experimentů připravených na fakultě,
tak i experimentů vlastních. Práce obsahovaly rovněž bohatou obrazovou přílohu,
některé kolektivy připojily i výsledky anket většinou na téma mládež a drogy. Kvalitu
prací posuzovala komise složená s řešitelů projektu a externích oponentů.
78
Studentská konference mladých přírodovědců
Mladí přírodovědci dostali možnost presentovat výsledky své práce formou plakátových
sdělení (posterů) a přednášek na konferenci pořádané 18.května na půdě Palackého
Univerzity. Tohoto setkání, ve všech ohledech velmi podobného skutečné vědecké
konferenci, se zúčastnilo více než 120 středoškolských studentů. Pro organizátory
konference bylo milým překvapením, že úroveň jednotlivých příspěvků byla velmi
vysoká. Obojí, obsahová stránka i forma presentací byla srovnatelná s presentacemi
vysokoškolských studentů při obhajobách bakalářských prací. V závěru konference byly
nejlepší příspěvky odměněny.
Anketa
Pomocí ankety jsme se snažili zjistit, jak se změnil postoj studentů a jejich rodičů
k přírodním vědám, zda hodlají přírodní vědy studovat na VŠ apod. Dalším cílem bylo
zjistit nakolik je veřejnost informovaná o možnostech uplatnění absolventů v praxi,
úrovni vysokýchš kol, vybavenosti pracovišť, možnosti studia v zahraničí atp. Ankety se
zúčastnilo 84 studentů gymnázií (89%) a středních odborných škol (11%) a 51 rodičů.
V této presentaci je uvedeno vyhodnocení pouze vybraných anketních otázek.
Ve školním roce 2006/2007 pracovalo 168 středoškolských studentů ve
13 přírodovědných kroužcích. Většina z nich absolvovala v únoru 2007 laboratorní
cvičení na katedře biochemie, jež bylo zaměřeno na představení základních
laboratorních technik a postupů. Studenti vypracovali závěrečnou práci na téma
„Rostliny, léčivé látky a drogy“. Své výsledky měli možnost presentovat rovněž na První
studentské konferenci mladých přírodovědců. Jak o vlastní práci v kroužcích, tak o
presentaci výsledků na konferenci byl velký zájem. Na závěr školního roku zodpověděli
studenti a jejich rodiče několik anketních otázek. Z odpovědí vyplývá, že jejich hlavní
motivací je zájem o přírodní vědy (61%), především biologii (36%) a chemii (27%).
Studenti, aktivně se podílející na činnosti přírodovědných kroužků, projevili zájem
studovat tyto obory na vysoké škole (71%) a 60% z nich uvažuje o kariéře vědeckého
pracovníka. Informovanost studentů i rodičů o možnostech studia přírodních věd,
možnostech studia v zahraničí, kvalitě jednotlivých pracovišť či jejich vybavenosti je
však omezená. Ve snaze nadále popularizovat přírodovědné obory je tedy zapotřebí
nejen pracovat se studenty v laboratoři, knihovně či terénu, ale bude nezbytné zaměřit se
rovněž na lepší představení jednotlivých oborů, detailní popis možností studia a
pozdějšího uplatnění absolventů v praxi.
LITERATURA
1.
Petr Tarkowski, Martin Kubala, eds. První studentská konference mladých
přírodovědců. Sborník příspěvků. Vydavatelství UP, Olomouc, 2007 ( ISBN 97880-244-1683-0).
79
L33: KATEDRA BOTANIKY PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UP
V PROJEKTU STM – MORAVA
VLADIMÍR VINTERa, BOŽENA NAVRÁTILOVÁa, JARMILA MEDKOVÁa,
LUDMILA ZAJONCOVÁb a PETR TARKOWSKIb
a
Katedra botaniky PřF UP v Olomouci, Šlechtitelů 11, 783 71 Olomouc – Holice,
585 634 816, [email protected]
b
Katedra biochemie PřF UP v Olomouci, Šlechtitelů 11, 783 71 Olomouc – Holice,
585634928, [email protected]
V rámci projektu STM - Morava se pracovníci katedry botaniky PřF UP aktivně
zapojili v podúkolech S001 Věda je zábava a S008 Badatel.
Cíle podúkolů lze stručně shrnout takto:
zvýšit zájem studentů středních škol o studium přírodních věd na vysokých
školách, především na UP v Olomouci (možnost studia v regionu);
propagovat informace o možnostech studia přírodovědných oborů na PřF UP
v Olomouci;
podchytit nadané studenty;
posílit u studentů prestiž vědecké práce.
Příspěvek podává shrnutí dosavadních výsledků a naznačuje další perspektivy
rozvoje podúkolů Věda je zábava a Badatel v předmětu biologie.
Věda je zábava
Při plnění tohoto typu soutěže úzce spolupracovali pracovníci katedry botaniky
PřF UP (B. Navrátilová, J. Medková a V. Vinter) s pracovníky katedry biochemie (L.
Zajoncová, P. Tarkowski), organické chemie (P. Cankař) a fyzikální chemie (L. Kvítek).
Nultý ročník projektu byl zkušební, a proto byly osloveny pouze vybrané školy.
Na nich byly zakládány přírodovědné kroužky, v nichž studenti, pod vedením svých
učitelů, řešili zadané téma.
Do projektu se celkem zapojilo 168 studentů, kteří pracovali v 13-ti kroužcích na
11-ti středních školách. Pro středoškolské studenty bylo vybráno téma k řešení
Rostliny, léčivé látky, drogy. Rozvinula se úzká spolupráce mezi středoškolskými
profesory a učiteli PřF UP. Vysokoškolští učitelé přispívali odbornými radami, vedli
exkurze studentů na vysokoškolská pracoviště, pomáhali s vyhodnocováním výsledků a
s přípravou prezentací na konferenci. Složitější experimenty mohli studenti řešit přímo
v univerzitních laboratořích na katedře biochemie a katedře botaniky.
Dosažené výsledky prezentovali zástupci jednotlivých kroužků na 1. studentské
konferenci mladých přírodovědců v Uměleckém centru UP Konvikt konané 18. května
2007
Jednotlivé práce posoudila nezávislá komise, která konstatovala, že „všechny
práce jsou na velmi dobré úrovni, všichni pracovali zodpovědně, splnili úkol, zasluhují
pochvalu.“ Způsob zpracování některých prací vysoce překračoval středoškolskou
úroveň. Zajímavý byl různý přístup jednotlivých kolektivů ke zpracování tématu,
v podstatě každá práce byla v něčem výjímečná – např. podrobný literární přehled,
včetně kapitol z historie využívání léčivek a drog, důkladná botanická charakteristika
jednotlivých druhů zkoumaných rostlin, podrobný popis fyziologických účinků drog
80
na lidský organismus, podrobná charakteristika obsahových látek, originální kresby
rostlin, kvalitní fotodokumentace, exaktně zpracovaná experimentální část aj. Některé
kolektivy doplnily své práce o zajímavé ankety týkající se zdravé výživy nebo vztahu
mládeže ke kouření, alkoholu a drogám.
Jako nejlepší byly vyhodnoceny práce kroužků Gymnázia Šternberk, Gymnázia
Kojetín a Gymnázia J. Škody v Přerově (obr. 1). Zvláštní cenu udělila komise kolektivu
SZŠ a VOŠZ E. Pöttinga, Olomouc za originální monografické zpracování tématiky
čaje (metodicky vedla J. Medková).
Abstrakty všech předložených prací byly publikovány ve sborníku vydaném
Univerzitou Palackého v Olomouci (Tarkowski, Kubala, 2007).
O průběhu projektu byla informována i veřejnost prostřednictvím několika článků
v denním tisku.
Pro 1. veřejné kolo soutěže školních kolektivů bylo pro školní rok 2007/2008
vyhlášeno téma Člověk a příroda versus příroda a člověk. V rámci tohoto široce
koncipovaného tématu bylo navrženo 5 podtémat. Pro každé podtéma byl zpracován
metodický materiál zveřejněný na webových stránkách www.vedajezabava.upol.cz.
1.
Stromy okolo nás – téma je garantováno katedrou botaniky (V. Vinter). Při
výběru tématu bylo nutno respektovat specifika terénní botaniky. Botanický
výzkum má, na rozdíl od ostatních přírodovědných oborů, určitá omezení dané
vegetační sezónou. Práce badatelských kolektivů však časově spadá do období
mimo vegetační sezónu (omezené možnosti terénního floristického průzkumu a
sledování změn během vegetační sezóny, omezené možnosti studia
reprodukčních orgánů). Téma bylo navrženo s ohledem na tato omezení – sběr
materiálu na podzim, zpracování a vyhodnocení úkolů v zimě a na jaře.
Přihlásila se 4 gymnázia a Střední lesnická škola v Hranicích (celkem 55
studentů). Se všemi školami byl navázán kontakt a byla upřesněna témata:
•
Gymnázium Dvůr Králové nad Labem – mapování javorů v okolí
školy, přesná determinace jednotlivých stromů, srovnání anatomické a
morfologické stavby vegetativních orgánů, ohrožení, chromatografie
listových barviv.
•
Gymnázium Šternberk, Gymnázium Rýmařov a Gymnázium Hejčín –
inventarizační dendrologický průzkum okolí školy, podrobné
zdokumentování anatomické a morfologické stavby vegetativních orgánů
s důrazem na vzácné, ohrožené a pamětihodné dřeviny, studium stomat
mikroreliéfovou metodou – otiskové preparáty (obr.2), ohrožení.
•
Střední lesnická škola Hranice – inventarizace jehličnanů ve školním
arboretu, včetně zpracování jejich botanických charakteristik, zveřejnění
výsledků ve formě dendrologického průvodce arboretem na CD, studium
biologie a ohrožení tisů.
Se všemi školami, které projevily zájem o toto téma, je dojednána i spolupráce
v laboratořích katedry botaniky, především pomoc při zhotovování a barvení preparátů,
fotografování preparátů pod mikroskopem, vyhodnocování výsledků a v tisku je
metodický materiál ke zpracování botanicky zaměřeného tématu Stromy okolo nás
„Rostliny pod mikroskopem“.
81
2.
Člověk a zdraví (garantem je L. Zajoncová, spolupracovníci B. Navrátilová a
J. Medková) – zaměřeno především na vliv poškozeného životního prostředí na
zdraví člověka a výskyt civilizačních chorob. Přihlásilo se 9 gymnázií (přibližně
70 studentů).
3.
Chemie životního prostředí (garantem je P. Tarkowski, spolupracovník P.
Cankař) – zaměřeno především na látky poškozující životní prostředí, na
monitorování změn v přírodě způsobené člověkem. Přihlásilo se 8 gymnázií a 3
odborné střední školy (přibližně 90 studentů).
4.
Globální oteplování (garantem je P. Tarkowski) – přihlásilo se 1 gymnázium.
5.
Fyzika životního prostředí – stavíme dům – toto téma si nevybrala žádná střední
škola.
Možnosti vlastního výběru témat využili studenti Gymnázia Pardubice, kteří
zpracovávají problematiku počasí.
Badatel
Na podúkolu Badatel participovaly z katedry botaniky B. Navrátilová, která
metodicky vedla studenty Gymnázia Šternberk („Mikroorganismy v ovzduší“) a J.
Medková, která vedla studenty SZŠ a VOŠ E. Pöttinga („Mikroorganismy v podzemní
vodě“). Dosažené výsledky byly úspěšně prezentovány na 1. studentské konferenci
mladých přírodovědců. Ve školním roce 2007/2008 povede B. Navrátilová studenty na
Gymnáziu Hejčín, kteří se zaměří na problematiku mikroorganismů v ovzduší a studium
explantátových kultur. J. Medková povede studenty SZŠ a VOŠ E. Pöttinga, kteří se
zaměří na výzkum mikroorganismů podzemních vod.
Na základě zkušeností z nultého ročníku projektu lze formulovat některé závěry.
Mezi studenty je o tento druh soutěže zájem a velká většina studentů se chce
zúčastnit i ve školním roce 2007/2008. Hlavním stimulem k účasti v soutěži je
vlastní experimentální práce. Naopak neoblíbené je zpracovávání výsledků a
sepisování závěrečné zprávy. Tyto závěry potvrzují i výsledky ankety provedené
V. Fadrnou. Z uvedeného vyplývá, že základním motivačním faktorem studentů
je zajímavé téma, vyžadující vlastní kreativní přístup studentů k řešení. Je třeba
se zaměřit také na formy motivace k neoblíbeným činnostem – využití
jednoduchých programů s dokonalou grafikou ke statistickému zpracování
výsledků, např. Statgraphics.
•
Výraznou motivací pro studenty a jejich učitele byla možnost bezprostřední
spolupráce s vysokou školou. U studentů se prokazatelně zvýšil zájem o studium
přírodovědných oborů (včetně biologie) po exkurzích v univerzitních
laboratořích a konzultacích s vysokoškolskými pedagogy.
•
82
•
•
•
Studenti kladně hodnotili skutečnost, že na rozdíl od tradičních způsobů
motivace ke studiu přírodovědných oborů formou soutěží, které mají především
vědomostní charakter (např. biologická olympiáda) a jsou zaměřené na úzkou
skupinu nadaných studentů, je projekt Věda je zábava zaměřen na širší školní
kolektivy. Toto pojetí podporuje týmovou spolupráci, umožňuje rozdělení
činností v kolektivu podle schopností a zájmu studentů, vede studenty
k interdisciplinárnímu přístupu při řešení zadaných úkolů.
Motivací pro studenty je i praktické využití výsledků bádání. Např.
dendrologický průvodce arboretem či okolím školy na CD.
Z dosavadních výsledků vyplývá (hlubší analýza bude možná až po skončení
projektu), že spolupráce s vysokými školami je vhodnou netradiční, ale účinnou
formou motivace studentů ke studiu přírodovědných oborů na vysokých školách.
LITERATURA
1.
2.
3.
Navrátilová B., Medková J., Vinter V., Jurčák J.: Spolupráce vysokoškolských
pedagogů se studenty středních škol. Sborník příspěvků, Mezinárodní vědecká
konference 1. Olomoucké dny antropologie a biologie (2007). (v tisku)
Vinter V.: Projekt STM – Morava „podúkol Věda je zábava“ na Přírodovědecké
fakultě v Olomouci. Biologie – Chemie – Zeměpis. SPN, Praha (2007).
Vinter V., Navrátilová B., Medková J., Zajoncová L., Tarkowski P., Fadrná V.:
Motivace studentů středních škol ke studiu biologie formou spolupráce s vysokými
školami – Projekt – STM – Morava. Sborník příspěvků, Mezinárodní vědecká
konference 1. Olomoucké dny antropologie a biologie (2007). (v tisku)
83
L34: KORESPONDENČNĚ – INTERNETOVÁ SOUTĚŽ PRO ŽÁKY A
STUDENTY – LABYRINT 2006 – 2007
MAREK PAVLÍČEK, MARTA KLEČKOVÁ, MARTINA VAŠÍČKOVÁ, TAŤÁNA
ŠTOSOVÁ, PETR CANKAŘ, LIBOR KVÍTEK
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, tř. Svobody 26, 771 46
V rámci projektu Soutěže a tvořivosti mládeže STM – Morava byla pro školní rok 2006
– 2007 připravena chemicky zaměřená korespondenčně – internetová soutěž Labyrint.
Projekt internetové laboratoře Labyrint 2006 byl koncipován jako tříkolový se
závěrečným finálovým „univerzitním“ kolem, které bylo zakomponováno do
Konference mladých přírodovědců 2007 v Olomouci. Do 1. ročníku bylo přijato cca 248
registrací žáků, respektive studentů, kteří shlédli webové stránky připravené pro toto
chemické klání (http://isouteze.upol.cz/chemie). Aktivně se hry zúčastnilo 86 hráčů,
kteří s velkým zapálením a velmi tvořivě řešili jednotlivé soutěžní úlohy v daných
věkových kategoriích. U většiny těchto soutěžících byl projekt Labyrint 2006 – 2007
přijat velmi kladně. Je také třeba zdůraznit, že celá soutěž byla operativně upravována,
neboť byly v průběhu soutěže získávány cenné informace od aktivně zapojených žáků,
respektive studentů. První ročník této soutěže byl pro nás především zkušeností, kterou
bychom chtěli zúročit v ročníku následujícím. Bližší informace, postřehy a výsledky
budou podrobněji diskutovány v rámci pracovní konference.
Poděkování grantu STM Morava MŠMT NPV II 2E06029.
84
L35: FERMIHO ÚLOHY –ZAJÍMAVÉ VÝSLEDKY A ZKUŠENOSTI
RENATA HOLUBOVÁ
Katedra experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty UP, Tř. 17. listopadu 50a, 772 00
V uplynulém školním roce jsme se snažili motivovat žáky základních a středních škol
k účasti na dvou nových aktivitách, které nabízí Katedra experimentální fyziky
Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. Jednalo se o soutěž Fermiho úlohy a přehlídku
vynálezů a nápadů Mladý vynálezce, jejíž závěrečná část proběhla dne 1.listopadu 2007
v prostorách katedry.
Fermiho úlohy
Soutěž byla zahájena v říjnu 2006, kdy bylo vyhlášeno 1. kolo I. ročníku Fermiho úloh.
O této části soutěže bylo referováno na konference v listopadu 2006. Druhé kolo soutěže
bylo vyhlášeno 31. ledna, termín pro zaslání řešení byl stanoven na 9. března 2007.
Soutěž probíhala korespondenční formou. Žáci posílali svá řešení písemně nebo
prostřednictvím elektronické pošty. Dále je uveden soubor úloh, které byly v tomto kole
studentům zadány.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Kolik elektronů projde průřezem vlákna žárovky během jednoho dne, bude-li
žárovka svítit celých 24 hodin?
Jakou dobu v sekundách by potřeboval zvuk signalizující výbuch sopky, aby
oběhl celou Zemi?
Kolik zrnek rýže snědli obyvatelé Prahy za posledních 10 let?
Nová hvězda byla objevena ve vzdálenosti 4 světelných let od Země. Jak velký
je objem koule o poloměru 4 světelných let (v km3)?
Kolik atomů obsahuje krystal chloridu sodného o hraně 2 cm?
Kolik kilogramů oxidu uhličitého vznikne spálením 1 tuny surové ropy?
Jak velká hromada tisícikorun by vznikla, kdyby vám někdo zaplatil za každý
atom železa ve vašem těle 10 Kč?
Příklad řešení úlohy 3 (neupraveno):
a) údaje najdu na webu Českého statistického úřadu, užiji roky 1996-2005 (ze
statistického hlediska odpovídá rok 1996 přibližně roku 2006, protože spotřeba rýže se
musela zvýšit díky neúrodě brambor).
b) výpočet celkové spotřeby v kilech určím sečtením deseti hodnot - průměrná roční
spotřeba rýže v kilogramech na jednoho občana na rok vynásobením počtem obyvatel
Prahy.
c) měřením kombinovaném s odhadem určím, že v jednom kilogramu rýže je cca 15000
zrnek rýže.
d) počet zrnek spotřebovaných za posledních 10 let tedy určím vynásobením výsledné
hodnoty z bodu b) hodnotou z bodu c). Výsledná hodnota je 803.586.664.500 zrnek rýže
(tečky uvedeny pro přehlednost).
85
rok
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Spotřeba v kg
5,0
4,2
4,5
4,3
4,6
4,4
4,8
5,0
4,6
4,0
Počet obyvatel
1204953
1200455
1193270
1186855
1181126
1160118
1161938
1165581
1170571
1176261
Součin
6024756
5041911
5369715
5103476,5
5433179,6
5104519,2
5577302,4
5827905
5384626,6
4705044
53572444,3
Finále soutěže proběhlo 25. května 2007 v prostorách Katedry experimentální fyziky PřF
UP v Olomouci na Tř. 17. listopadu 50a. Studenti řešili následující úlohy: 1. Podle
předpovědi počasí napršelo na celém území České Republiky 10 mm srážek. Kolik litrů
vody pokrylo území ČR? 2. Kolik lidí by se muselo postavit jeden druhému na ramena,
aby vytvořili řetěz spojující Zemi a Měsíc? (Vzdálenost Z-M je 240 000 mil). 3. Kolik
zrnek cukru krystal bude vážit 1 tunu? 4. Magic Johnson dokáže driblovat non-stop jak
dlouho si zamane. Dribluje-li bez přestání po dobu 2 let, kolikrát udeří míčem o zem?
K dispozici měli soutěžící jen tužku, papír, míč, laboratorní váhy a vzorek cukru. Finále
se zúčastnilo 14 žáků. Všichni účastnící finále soutěže obdrželi certifikát úspěšného
řešitele a věcné dárky. Vítězem FINÁLE v kategorii jednotlivců se stal Michal Bajcar (
Gymnázium Fr.Živného Bohumín)a v kategorii kolektivů studenti Gymnázia Jeseník
(Lukáš Lattenberk, Jan Světlík, Kateřina Janáková, Václav Staněk).
V současné době byly zveřejněny úlohy pro 1. kolo II. ročníku soutěže. Současně bude
soutěž zveřejněna i pro studenty v německých školách.
Mladý vynálezce
Soutěž vynálezů, zlepšovacích návrhů a nápadů byla završena přehlídkou prací a
soutěžní konferencí dne 1. listopadu 2007 na Katedře experimentální fyziky PřF UP
v Olomouci. Své práce přijelo obhajovat 10 studentů . V porotě zasedli Prof. RNDr.
Jaroslav Pospíšil, DrSc., Doc. RNDr. Luděk Bartoněk, CSc., RNDr. Jan Hrdý, Ph.D.,
RNDr. Pavel Krchňák, Ph.D. a RNDr. Renata Holubová, CSc.
Poděkování grantu STM Morava MŠMT NPV II 2E06029.
LITERATURA
1. Holubová, R.: The innovation and recruitment of physics students and teachers.
JPTEO Vol. 4, Nb.3, Summer 2007. ISSN 1559-3053.
2. Holubová, R.: The Innovation of Physics Teacher Training at the Palacky University.
The International Journal of Learning. ISSN 1447-9494 (ready for bookshop). Příspěvek
prezentován na konferenci L07 14th Learning conference Johannesburg , South Africa,
June 2007.
86
POSTERY
87
P01: HLAVOMORNA
DANIELA BLAŽKOVÁ
Katedra matematiky, Pedagogická fakulta UP Olomouc, Žižkovo nám. 5, 771 40
1. června 2007 proběhl na ZŠ Sv. Voršily v Olomouci soutěžní den s matematikou.
Původní motiv (čarodějnice a její pomocníci, kteří vězní princeznu) byl nakonec
pozměněn směrem více pohádkovým.
Pod vedením Mgr. Jany Pavlůskové se na přípravě podíleli žáci 8. ročníku. V
Hlavomorně (místnost, v níž projekt probíhal) připravili pro své spolužáky ze 4. a 5.
ročníku neobvyklý den plný zábavy s matematikou.
Před vstupem do Hlavomorny zaklela zlá čarodějnice hodného učitele ve zlého učitele
matematiky. Děti jej mohly vysvobodit tím, že splní všechny připravené úkoly. Nástraha
ovšem spočívala v tom, že se jim to nepodaří, pokud se nenaučí mít matematiku rády.
Na 10 stanovištích s úkoly soutěžící obdrželi razítka do připraveného archu s dračími
hlavami. Zvítězil ten, kdo nejrychleji získal všechna razítka. Odměnou za účast byly
především nově získané zkušenosti a zážitky, přesto si všichni odnesli domů také
sladkou
a věcnou odměnu podle svého výběru.
V soutěžních úkolech se žáci setkali se sirkovými hlavolamy, se skládáním obrázků a
těles (tangram, puzzle, čtyřstěn, tělesa z krychlí), s číselnými doplňovačkami nebo
textem ukrytým v číselné šifře. K netradičním námětům patřilo hádání barevných
sekvencí (využití hry Logik) a také upravená varianta provázkového hlavolamu (vždy 2
soutěžící byli svázáni dohromady a museli se osvobodit, aniž by provázek rozvázali,
přetrhli nebo přestřihli).
Soutěžní úkoly byly připraveny ve dvou obtížnostech, tak aby odpovídaly schopnostem
a věku žáků. Žáci si při plnění úkolů procvičili logické myšlení, prostorovou
představivost a také prověřili úroveň svých motorických schopností. Důležitá byla i
zkušenost s prací v týmu.
Čarodějnice nakonec musela ustoupit a zlého zakletého učitele proměnila zpátky v
hodného člověka.
Projektový den proběhl v rámci projektu STM-Morava, podúkol S006 Hrátky s
matematikou.
Autorka děkuje za finanční podporu grantu MŠMT NPV II 2E06029“ STM-Morava“.
88
P02: MATEMATIKOU ZA POKLADEM ANEB "O POKLAD PIRÁTA HUGA"
DANIELA BLAŽKOVÁ
6. června 2007 se na Základní škole v Bohuňovicích konal projektový den s
matematikou. Místní tělocvična se na jeden den proměnila v ostrov, kam pirát Hugo
ukryl svůj poklad. Organizátorem soutěžního dne byl Mgr. Ondřej Pantlík.
První část probíhala formou soutěže a byla určena pro 5. ročník. Druhá část (pro 4.
ročník) měla podobu minijarmarku. Všechny úkoly připravili žáci 6. ročníku a při
samotné realizaci soutěžní části dne plnili roli rozhodčích, poradců nebo protihráčů. Za
svou aktivitu byli odměněni diplomem a sladkostmi.
Herní pravidla se soutěžící dozvěděli z napínavého příběhu o chytrém pirátovi jménem
Hugo. Jeho poklad mohli naleznout jen tehdy, když splní 11 úkolů a získají 11 karet (s
logem úkolu, za jehož splnění byla karta získána). Každá karta obsahovala část
zašifrované hádanky a šifrovacího klíče (v řecké abecedě). Teprve až správné řešení
hádanky bylo klíčem k otevření truhly s pokladem.
Použity byly následující náměty – bludiště, odhady, sirkové hlavolamy, magnetická
stavebnice Geomag, stolní hra Blokus, 3D puzzle (pěnové krychličky), počítačová
logická hra Skladník, matematický scrabble, tangram, hanojské věže a kuličkový
hlavolam (známý jako Samotář nebo Ovčinec).
Při řešení úkolů žáci museli uplatnit zejména logické myšlení, prostorovou představivost
a fantazii. Některé úkoly dobře prověřily jemnou motoriku. Možnost práce ve dvojicích
vyžadovala schopnost týmové spolupráce. Strategické myšlení a schopnost taktizovat
mohly rozhodnout o vítězi – budou dvojice pracovat spolu na tomtéž úkolu nebo se
rozdělí a budou řešit různé úkoly, aby byly rychlejší než ostatní?
Organizační tým získal velmi cenné zkušenosti. Při několikadenní přípravě projektového
dne jeho členové vyzkoušeli své schopnosti (plánování, spolupráce), dostali možnost
uplatnit svou fantazii a realizovat vlastní nápady. V přípravné fázi projektu dostali
možnost projevit také své výtvarné nadání. Každé stanoviště bylo označeno vlastnoručně
vyrobenými plakáty.
Navíc museli sami několikrát vyřešit všechny úkoly, upravit zadání tak, aby
nepřipouštělo nejednoznačná řešení a přichystat srozumitelné vysvětlení pro soutěžící.
Odpolední část pro 4. ročník byla tvořena stejnými úkoly. Odměnou za aktivitu a snahu
vyřešit netradiční matematická zadání byla krabice plná bonbonů.
Odměnou za snahu organizátorů byla spokojenost zúčastněných dětí a plně popsané listy
určené k hodnocení. Dva nejčastější výroky na závěr mluví za vše. "Bylo to super."
"Nevěděl jsem, že matematika může být tak zábavná."
matematikou.
89
P03: HRÁTKY S MATEMATIKOU NA ZŠ NOVOMĚSTSKÁ PRO SLUCHOVĚ
POSTIŽENÉ DĚTI V BRNĚ
DANIELA BLAŽKOVÁ
26. června 2007 se na ZŠ Novoměstská pro sluchově postižené v Brně konal soutěžní
projektový den s matematikou. Celkem se jej zúčastnilo 10 dětí 5. a 6. třídy. Organizaci
zajišťovaly Mgr. Hana Skřípská a Mgr. Lenka Hromicová.
V roli rozhodčích a poradců působili žáci 9. třídy, pomáhali i další učitelé. Velmi často
bylo nutné vysvětlovat zadání nebo poradit pomocí znakové řeči a odezírání.
Převážnou část soutěžních úkolů tvořily úlohy typu doplň řadu podle určitého pravidla.
Ve zbývajících úkolech šlo např. o nalezení krychle příslušné k zadané síti nebo
přiřazování čísel k písmenům abecedy. Soutěžní úkoly tedy vedly především k
procvičování logického myšlení a prostorové představivosti.
Za splnění úkolu z každého z 10 stanovišť soutěžící obdrželi kromě bodů také jedno
písmenko. Jejich uspořádáním podle čísla úkolu sestavili větu "Léto je tady." O vítězi
rozhodoval mj. čas potřebný ke vyřešení úkolu.
Všechny údaje byly zaznamenávány do připravených tabulek (jméno, číslo úkolu, počet
bodů, čas, písmenko). Soutěžící tak měli možnost srovnání s ostatními, což je často
motivovalo k podávání ještě lepších výkonů. Prožívání každého úspěchu i neúspěchu
bylo velmi intenzivní, což patřilo ke specifickým rysům tohoto projektu (ve srovnání s
jinými uskutečněnými projekty).
Odměnou za aktivní účast byla sladkost, 3 nejúspěšnější žáci navíc získali pěkný
přívěsek. Z organizačních důvodů proběhlo vyhlášení výsledků až následujícího dne.
matematikou.
90
P04: CHEMIE, FYZIKA A MATEMATIKA HROU
VERONIKA FADRNÁa, REGINA MENZELOVÁa, VÍTĚZSLAV MAIERb, LIBOR
KVÍTEKa
a
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzikální chemie,
Tř. Svobody 8, 771 46 Olomouc, [email protected]
b
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra analytické chemie,
Tř. Svobody 8, 771 46 Olomouc
Dne 12.10. 2007 proběhl na Základní škole v Lošticích „Minijarmark chemie,
fyziky a matematiky“, který pořádali pedagogové a studenti Přírodovědecké a
Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Tato popularizační akce je
jednou z mnoha aktivit projektu STM-Morava1 (Výzkum nových metod soutěží
tvořivosti mládeže zaměřených na motivaci pro vědecko výzkumnou činnost v oblasti
přírodních věd, obzvláště v oborech matematických, fyzikálních a chemických), který si
klade primárně za cíl, formou různých soutěží, zvýšit zájem žáků o přírodní vědy,
zejména o fyziku, matematiku a chemii.
Minijarmark v Lošticích byl určen žákům druhého stupně základní školy a
zapojilo se do něj přibližně 180 žáků. Akce byla realizována soutěžní formou, kdy žáci
plnili různé fyzikální, chemické a matematické úlohy. Bohatý program Minijarmarku
nabízel žákům nejrůznější matematické kvízy a hlavolamy, poutavé fyzikální pokusy a
efektní chemické experimenty (např. hoření gumových medvídků, přípravu slizu,
utíkající
barvičky,…).
Ti nejúspěšnější byli v závěru celého programu náležitě oceněni. Odměnou jim byly
například periodické tabulky, matematické rébusy, sladkosti apod.
Myšlenka této popularizační akce vychází z dnes již tradičního Jarmarku
chemie, fyziky a matematiky2, který má v Olomouci, díky Univerzitě Palackého, letitou
tradici. Do této doby se podařilo zrealizovat celkem čtyři „minijarmareční“ setkání3,4 na
vybraných školách Olomouckého kraje, které sklidily velký úspěch. Především díky
velkému zájmu ze strany základních a středních škol jsou naplánované podobné akce i
na rok 2008.
Autoři děkují grantu MŠMT NPV II č. 2E06029 „STM-Morava“ za finanční podporu.
LITERATURA
1.
2.
3.
4.
STM-Morava [online]. 2006 [cit. 2007-06-07]. Dostupný z www:
<http://www.upol.cz/projects/souteze-up/prirodovedne-souteze/stm-morava/>.
Klečková M., Baran P., Petřivalský M.: ChemZi, 253 (2005), Chemická laboratoř na
náměstí - Jarmark 2005.
Menzelová R., Fadrná V., Maier V., Kvítek L.: ChemZi 1/3, 121 (2007), Přírodní
vědy hravě aneb Minijarmark chemie, fyziky a matematiky.
Jarmark a minijarmarky [online]. 2006 [cit. 2007-06-07]. Dostupný z www:
< http://www.upol.cz/projects/souteze-up/prirodovedne-souteze/>.
91
P05: INTERDISCIPLINÁRNE ASPEKTY CHÉMIE - ORIENTÁCIA
ŠTUDENTSKEJ VEDECKEJ ODBORNEJ AKTIVITY NA OCHRANU
ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA
MELÁNIA FESZTEROVÁ, SILVIA ŠIMKOVÁ
Katedra chémie, Univerzita Konštantína Filozofa, Tr. A. Hlinku 1, 949 74 Nitra,
Slovensko, email: [email protected]
Človek výrazne zasahuje do životného prostredia, poškodzuje vypúšťanými
znečisťujúcimi látkami ovzdušie, vodu a pôdu. V súčasnej dobe si ľudstvo stále
naliehavejšie uvedomuje aký význam má starostlivosť a ochrana o všetky zložky
životného prostredia (Kontrišová a kol., 1997 Feszterová, Baráth, 2004). Ovzdušie patrí
medzi jednu z nich, nenahraditeľnú a nevyhnutnú skoro pre všetky formy života na Zemi
(Tölgyessy a kol. 1989). Znečistenie ovzdušia a z toho vyplývajúca potreba chrániť
zdravie a bezpečnosť obyvateľstva nie je jav celkom nový. Zdroje globálnych emisií
tradičných vzdušných škodlivín, na ktorých má svoj podiel ľudská aktivita sa líšia
v závislosti od typu znečisťujúcej látky (Bobro, Matanin, 1992). K tradičným
znečisťujúcim látkam zaraďujeme také škodliviny, ktorých účinky sú pre nás dobre
známe, ktoré sú vo väčšine krajín sledované so snahou znižovať ich koncentráciu
(Mačala, 2000). Patria k nim: oxidy síry (SOx), oxidy dusíka (NOx), oxidy uhlíka (COx),
uhľovodíky a tuhé častice - prach a popolčeky. Práve účinkom emisií troch plynných
látok: oxidu siričitého, oxidov dusíka a amoniaku a ich reakciou vznikajú v atmosfére
kyslé komponenty (kyslé dažde). Chemický priemysel patrí do skupiny priemyselných
odborov spojených s únikom rozličných látok a plynov, ktoré nie sú prirodzenou zložkou
vzduchu (Blažej a kol., 1981, Bobro, Matanin, 1992, Prousek, 2001, Tölgyessy a kol.,
1989, Tölgyessy a kol., 2000). Priemyselná činnosť, pri ktorej sú vypúšťané do ovzdušia
škodlivé exhaláty zapríčiňuje stresovú záťaž a vplýva na ekologickú stabilitu krajiny
(Bobro, Matanin, 1992, Hronec, 1996, Mačala, 2000).
Keď vychádzame z toho, že človek denne vdýchne asi 15 kg (20 m3) vzduchu
(Streďanský, 1989), tak možno predpokladať, že aj pomerne malé množstvá škodlivín
môžu negatívne vplývať na ľudský organizmus a na jeho zdravotný stav (Hilbert, Hudec,
Plavčan, Jančová, Broniš, Kelcová, Sadloň, 2001, Kašiarová, 2002). Je preto
pochopiteľné, že sa snažíme sledovať toto znečistenie monitorovaním oblasti, kde môže
dôjsť k prekročeniu povolených limitov.
Požiadavky súčasnej spoločnosti obsiahnuté v spoločenskej funkcii a
v základných cieľoch jednotlivých typov a druhov škôl sa nedajú vo vyučovaní
jednotlivých predmetov realizovať tak, aby sa v nich cieľavedome nezvýrazňovala
vzdelávacia a výchovná zložka edukačného procesu. Základ reprezentuje samotný obsah
vzdelávania. Výchovnovzdelávacie ciele spočívajú v poskytnutí základných teoretických
a praktických poznatkov, aby na základe sprístupňovaného učebného obsahu formulovali
osobnosť žiaka.
Jednotlivé prírodovedné predmety, medzi ktoré patrí aj chémia sú orientované
na racionálne zdôvodnenie príslušnej odbornej teórie a praxe v zmysle profesijného
zamerania. Preto je obsah učiva zároveň dynamizujúcim činiteľom vo vzťahu učiteľa
k žiakovi. Túto funkciu v samotnom edukačnom procese chémie zvýrazňuje ešte aj tá
skutočnosť, že jej učebný obsah priamo determinuje voľbu adekvátnych vyučovacích
92
foriem, metód a použitie učebných prostriedkov. Vychádzajúc z tohoto základného
didaktického postulátu sme sa zamerali na využívanie názoru v aplikovanej chémii. Ide
nám o didakticky účelné využívanie vhodných učebných prostriedkov, ktoré sú
nositeľmi základných informácií pre komplexné uplatňovanie medzipredmetových
vzťahov. Opierame sa o skutočnosť, že samotný experimentálny charakter predmetu
podmieňuje získavanie nových chemických poznatkov cestou vhodne volených pokusov.
Predpokladáme, že takto riadený učebný proces v chémii umožní čo v najkonkrétnejšej
podobe dostať poznatky chémie do vedomia žiakov. Zároveň rozvíja ich zmyslové
poznávanie a myslenie pri pozorovaní, pokusoch a klasifikácii javov. Ovplyvňuje
aktivitu žiakov a podnecuje ich k samostatnej práci, väčšiemu záujmu o predmety
prírodovedného charakteru. V tejto súvislosti rastie význam študentskej vedeckej
odbornej činnosti, ktorú je možno využiť nielen na zvýšenie teoretických vedomostí, ale
aj na ich aplikáciu v praxi a to pri sledovaní znečistenia ovzdušia ako vybranej zložky
životného prostredia.
V príspevku vychádzame z toho, že obsah výchovy by mal v hlavných rysoch
sledovať aj otázky starostlivosti a ochrany o životné prostredie. Mal by usmerňovať
konanie človeka, predvídať vývoj kvality prostredia vo vzájomných súvislostiach.
Rovnako by mal byť zameraný na kontrolu stavu jednotlivých zložiek životného
prostredia. Mladú generáciu treba už od útleho veku pripravovať a pozitívne motivovať
príkladmi neporušenej prírody zo svojho bezprostredného okolia. Významnú úlohu
v učebnom procese zohrávajú motivačné aktivizujúce metódy, ktoré majú osobitné
postavenie vo vyučovaní chémie. Využívaním týchto metód uskutočňujeme cieľ rozvíjať tvorivosť žiakov. K jeho splneniu je potrebné zabezpečiť vhodné podmienky, t.
j. tvorivú atmosféru, ktorá sa dá realizovať v rámci študentskej vedeckej odbornej
činnosti. V našom príspevku predkladáme poznatky a skúsenosti zo sledovania
znečisťovania ovzdušia. Vzhladom k tomu, že rozsah tohoto príspevku nám neumožňuje
poskytnúť podrobné informácie o našich poznatkoch a skúsenostiach, v ďalšej časti
uvedieme iba niektoré námety.
Námety na pokusy a pozorovania:
• znečistenie ovzdušia pevnými časticami,
• účinky kyslých dažďov na pôdu a rastliny.
Znečistenie ovzdušia pevnými časticami. V pokuse sme sledovali polietavý prach,
ktorý tvoria častice rôznej veľkosti, voľne rozptýlené v ovzduší. Uvoľňujú sa pri
spaľovaní tuhých látok, nachádzajú sa vo výfukových plynoch, najmä v okolí veľký
križovatiek a dopravných uzlov. Do ovzdušia sa dostávajú vírením častíc a nachádzajú
sa spolu s ďalšími znečisťujúcimi látkami ako: oxidy dusíka a síry. V lokalitách
s dlhodobým výskytom a zvýšenou koncentráciou prachových častíc v ovzduší sú časté
ochorenia horných a dolných dýchacích ciest a srdcovo-cievnej sústavy. Monitorovanie
uvedeného znečistenia je v závislosti od zvolenej lokality a obdobia náročné na čas.
Uskutočňuje sa v teréne, kde do plastových fliaš naplnených vodou, umiestnených vo
výške 1 - 2 m nad povrchom zeme sa po dobu 30 dní zachytávajú znečisťujúce látky. Po
uvedenom čase sa odparením vody a zváženým odparku zisťuje prašnosť jednotlivých
lokalít. Pre čo najpresnejšie výsledky je vhodné monitorovať čo najväčšie územie,
v niekoľkonasobných opakovania a získané výsledky porovnávať s metrologickými
údajmi.
93
Účinky kyslých dažďov na pôdu a rastliny. Chemické zloženie atmosféry ako ho
poznáme dnes, sa vyvíjalo postupne s vývojom našej planéty. Sú v ňom obsiahnuté
viaceré prvky a zlúčeniny, ktoré sú potrebné pre rast rastlín a organizmov. Ich vplyv
môže byť kladný alebo záporný. Medzi znečisťujúce látky zaraďujeme: zlúčeniny síry
(SO2, SO3, H2SO4, H2S, CS2) a zlúčeniny dusíka (NO, NO2, N2O, HNO2, HNO3, NH3,
HCN).
Zlúčeniny síry vznikajúci pri spaľovaní fosílnych palív, pri vykurovaní domácností,
tavením nerastných surovín a pri iných procesoch. Patria medzi základné látky, ktoré
znečisťujú ovzdušie v prímestských oblastiach. Oxid siričitý, ktorý tvorí najväčší podiel
emisií síry sa v ovzduší ďalej oxiduje na oxid sírový (SO3) a jeho reakciou s vodou
vzniká kyselina sírová (H2SO4). Vzhľadom k svojej hygroskopickosti býva kyselina
sírová v ovzduší prítomná v rôznej koncentrácii, v závislosti od vlhkosti ovzdušia.
Zlúčeniny dusíka
sa vo vyšších koncentráciách nachádzajú v okolí rôznych
priemyselných závodov (výroba priemyselných hnojív, výbušnín), kde sa ich
koncentrácia pohybuje v desatinách miligramov. Z emisného zdroja unikajú do
atmosféry vo forme hrdzavo – červených, prudko jedovatých plynov po neúplnej
absorpcii. Hlavným zdrojom antropogénnych emisií oxidov dusíka do ovzdušia je
spaľovanie fosílnych palív v stacionárnych emisných zdrojoch (pri vykurovaní),
biomasy, odpadu, niektorých priemyselných procesov a v motorových vozidlách. Vo
väčšine prípadov je vypúšťaný do ovzdušia oxid dusnatý, ktorý sa oxiduje
atmosferickými oxidovadlami veľmi rýchle aj pri nízkych koncentráciách na oxid
dusičitý, súčasne sa oxid dusnatý podieľa na rozklade ozónu v dusíkovom rozklade
ozónu, kde pôsobí ako katalyzátor. Zlúčeniny síry a dusíka najviac prispievajú k tvorbe
kyslých dažďov a tým zvyšujú acidifikáciu jednotlivých zložiek životného prostredia.
Účinkom kyslých zložiek dažďa sa z pôdy vylúhujú a strácajú niektoré výživné látky
(sodíka, mangán, vápnik, draslík). V kyslom prostredí korene rastlín ľahšie vstrebávajú
toxické látky (ortuť, olovo).
Pri sledovaní vplyvu kyslých dažďov na pôdu a rastliny sme využili rôzne
pôdne typy (černozem, hnedozem, luvizem, kambizem, čiernica, fluvizem, podzol) a
piesok. Do týchto vzoriek sme zasadili semená vybraných druhov rastlín (pšenica, raž).
Následne sme ich polievali zriedeným roztokom kyselín (kyselina sírová, kyselina
dusičná) s cieľom dosiahnuť aktívne pH v rozmedzí 2,5-4,0. Sledovali sme čas klíčenia
semien a rýchlosť ich rastu.
Škodlivé znečistenie, ktoré spôsobujú oxidy dusíka a síry, pary anorganických a
organických kyselín, prach a popolčeky uniká z komínov pracovných hál do ovzdušia a
stáva sa tak nebezpečím pre život a zdravie ľudí. Ochrana ovzdušia predstavuje
komplexný súbor opatrení smerujúcich k zníženiu znečistenia ovzdušia. Stratégia
ochrany ovzdušia sa určuje na základe výsledkov monitoringu znečistenia vonkajšieho
ovzdušia. V našom príspevku sme predložili námety na pokusy a pozorovania v rámci
študentskej vedeckej odbornej činnosti. Orientovali sme sa na interdisciplinárny
charakter chémie s cieľom zvýšiť záujem mladej generácie o problematiku životného
prostredia a tvorivé uplatnenie získaných vedomostí. Sledovali a hodnotili sme stav a
vývoj znečisteného ovzdušia, pričom sme vytvorili sme databázu spracovaných údajov a
namerané hodnoty sme analyzovali.
Táto práca vznikla s podporou grantov CGA VI/2/2007 a V/5/2007.
94
LITERATÚRA
1.
2.
Blažej, A. a kol.: Chemické aspekty životného prostredia. Bratislava: ALFA, 1981.
Bobro, M., Matanin, J.: 1992. Čistota ovzdušia v oblasti Národný park Slovenský
raj a zhodnotenie antropogénnej činnosti na jeho kvalitu. In: Ochrana ovzduší, roč.6,
1992, 5, s.129-134. ISSN 1211-0337
3. Feszterová, M., Baráth, O.: Znečistenie ovzdušia oxidom siričitým a jeho vplyv na
pôdu. In V. vedecká konferencia doktorandov a mladých vedeckých pracovníkov :
zborník z medzinárodnej konferencie. Nitra : FPV UKF, edícia Prírodovedec č. 126,
2004, s. 162-165. ISBN 80-8050-670-1.
4. Hesek, F. 1994a. Evaluation of a stationary Gaussian air pollution model in
industrial regions of Slovakia. In: Contributions of the Geophysical Institute of the
Slovak Academy of Sciences. Bratislava: Veda vydavateľstvo SAV, 1994a, č.14, s.
57, 60 - 61.
5. Hilbert, H.,H., Hudec, J., Plavčan, P., Jančová, D., Broniš, M., Kelcová, M., Sadloň,
P.“ Environmentálne zdravie v školách SR. Bratislava: MŠ a MZ, 2001.
6. Hronec, O.: Exhaláty – pôda - vegetácia. (monografia) Prešov, Bratislava: TOP,
s.r.o., Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora, 1996. s. 18 – 26. ISBN
80-967523-0-8
7. Kašiarová, S.: Kontaminácia ekosystémov (učebné texty) . Banská Bystrica: UMB
FPV, 2002.
8. Kontrišová, O. a kol.: Globálne problémy životného prostredia. Zvolen:
Vydavateľstvo TU vo Zvolene, 1997. s. 11, 91 – 93. ISBN 80-228-0709-5
9. Mačala, J.: Zdroje znečisťovanie ovzdušia a emisná situácia na Slovensku. In: Acta
Montanistica Slovaca, 1/2000, Košice, 2000, s. 27-32
10. Macho, V., Siváková, M.: Chemický priemysel SR. Bratislava: Štátny pedagogický
ústav ; Nadácia vzdelávanie učiteľa, 1996. s. 39 - 41. ISBN 80-85756-29-3
95
P06: STÁT SE VĚDCEM?
RENATA FILIPOVÁa, PAVEL BANÁŠb, TAŤJÁNA NEVĚČNÁb, LIBOR KVÍTEKb
a
b
Filozofická fakulta UP, Křížkovského 10, 771 46 Olomouc, [email protected]
Přírodovědecká fakulta UP, Tř. Svobody 26, 771 46 Olomouc, [email protected]
Trend poklesu zájmu o studium přírodních věd je pozorován již několik desetiletí nejen
v rozvinutých evropských státech, ale v posledním období i v České republice. K tomuto
nepříznivému trendu se navíc v posledních letech přidává další trend poklesu zájmu
o kariéru vědeckého či výzkumného pracovníka. Mladí, vysokoškolsky vzdělaní lidé
dávají přednost atraktivnějšímu povolání manažera – atraktivnějšímu jak z pohledu
ekonomického, tak i u pohledu společenského ohodnocení.
Cílem tohoto výzkumu se tak stala možnost pozitivního ovlivnění názorových postojů
vysokoškolských studentů – přírodovědců, pozitivního v nasměrování této mladé
generace na kariéru vědeckého či výzkumného pracovníka. Jako nástroj tohoto
pozitivního ovlivnění se měla stát studentská vědecká soutěž, oděná do hávu skutečné
vědecké konference. Objektivitu posuzování prezentovaných studentských vědeckých
prací měla navíc zajistit nezávislá porota, složená z odborníků v dané oblasti z vysokých
škol České republiky. Soutěžní kategorie byly rozděleny podle věku (či stadia studia) na
bakalářské, diplomní a doktorské práce. Současně byly soutěžící rozděleni do kategorií
podle své odbornosti – matematika, fyzika, chemie, biologie a geografie. V každé
z těchto odborných kategorií byl navíc na závěr soutěže vyhlášen absolutní vítěz.a
kupodivu ne ve všech případech to byl studnet doktorského studia.
V rámci soutěže, resp. před ní a po jejím ukončení, proběhla jednoduchá dotazníková
akce zjišťující náhled studentů jak na soutěžení, tak na kariéru vědeckého pracovníka.
Výsledky tohoto rychlého průzkumu ukázaly, že bezprostřední vliv na názorové postoje
studentů z řad soutěžících i řad diváků není významný z hlediska cíle – tedy motivace
pro kariéru vědeckého pracovníka. Tento výsledek je snadno zdůvodnitelný jak krátkou
dobou působení dojmů z akce, tak její novostí z hlediska formy. Lze předpokládat, že
důsledky ve změně názorových postojů lze očekávat až po vícenásobném působení
takové akcem zejména z hlediska vlivu vzorů starších kolegů na mladší studenty.
96
P07: ČÍSELNÉ HVĚZDICE A HRY S MATEMATIKOU
JITKA HODAŇOVÁ, JITKA LAITOCHOVÁ, JAN SLOUKA
KM PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, e-mail: [email protected]
Matematická hra podněcuje v dětech fantazii, snahu něčeho dosáhnout a být co
nejlepší. Cílem Matematického jarmarku bylo naučit děti hledat, uvažovat,
experimentovat, modelovat zadanou situaci a najít správné řešení úlohy. Záměrem této
akce bylo zvýšit zájem dětí o hodiny matematiky
Pro velký úspěch a nadšení dětí z prvního matematického jarmarku byl
naplánován druhý matematický jarmark. Tentokrát si mohli vyzkoušet matematické hry
žáci třetích tříd. Matematický jarmark II pro žáky třetích tříd připravovali žáci
matematických tříd s těmito vyučujícími: Mgr. M. Poláchovou a Mgr. J. Konopkovou.
K zadaným úkolům přistupovali žáci velice zodpovědně a se zájmem. Samostatně
vyhledávali různé matematické úkoly a soutěže. Chtěli svým mladším kamarádům
ukázat, že mohou matematiku chápat jako hru a zajímavou činnost pro svůj volný čas.
Cílem matematického jarmarku bylo malé matematiky nejen pobavit, ale byla
snaha rozvíjet jejich matematické myšlení, zlepšit paměť, zvýšit radost z učení, naučit
děti lépe usuzovat, srovnávat a rozhodovat.
Hrátky s matematikou nemusí být vždy jen součástí vyučovací hodiny, ale
mohou se stát i obsahem činnosti dítěte ve volném čase. Matematická hra umožňuje
dítěti najít krásu i ve vědní disciplíně jako je matematiky.
LITERATURA
1.
2.
3.
4.
5.
6
Loukota J.: Veselá matematika aneb kouzla, hříčky, hádanky, rébusy, lamohlavy.
Olomouc: Votobia, 1998. ISBN 80-7198-318-7
Kowal S.: Matematika pro volné chvíle. Praha: SNTL, 1985.
Dušek F.: Matematické zájmové kroužky. Praha: SPN, 1971.
Varga T.: Hrajeme si s matematikou. Praha: Albatros, 1988.
Dudeney H. E.: Matematické hlavolamy. Praha: Nakladatelství Olympia, 1995.
ISBN 80-7033-380-4
Šarounová A.:Hvězdice mozaiky a další hry s čísly. Praha: Prometheus.
97
P08: HRAJEME SI V MATEMATICE.
JITKA HODAŇOVÁa, JITKA LAITOCHOVÁa, JANA PAVLŮSKOVÁb, DANIELA
BLAŽKOVÁa
a
b
KM PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, e-mail: [email protected]
ZŠ Sv.Voršily, Olomouc
Pohádkové příběhy jsou mezi dětmi mladšího školního věku velmi oblíbené.
Autorský kolektiv využil pohádkové motivy a připravil pro děti pohádkové dopoledne.
Ústřední postavou celého příběhu byla zakletá princezna, která byla uvězněna ve věži.
Děti měly za úkol princeznu osvobodit. To se jim podařilo tehdy, když vyřešili deset
úkolů. Každý splněný úkol byl jedním stupněm k osvobození zakleté princezny.
Splněním všech deseti úkolů byla princezna osvobozena. Jednalo se o tyto úkoly:
• Paleček z rodu Drutěvců (Hlavolamy se špejlemi)
• Chytrý trpaslík (Využití hry Logik)
• Pomozte červené Karkulce a babičce (Dělení obrazce podle zadaných útvarů)
• Skládej Křemílka a Vochomůrku (Puzzle z geometrických tvarů)
• Jeníček a Mařenka (Šifrování s využitím abecedy)
• Dostaneš se ze zajetí? (Provázkové hlavolamy- děti se musí osvobodit ze zajetí)
• Střecha pro princeznu (Skládání čtyřstěnu)
• Temná hvězda čísel (Číselné hádanky)
• Děd Vševěd (Skládání těles z krychlí)
• Vodní skřeti (Tangramy)
Většina úloh byla připravena ve dvou stupních obtížnosti tak, aby úlohy mohli
všichni žáci vyřešit s úspěchem. Akce proběhla dne 1. června 2007 na ZŠ Sv. Voršilky
v Olomouci. Jedná se o fakultní školu PdF UP. Program připravila Mgr. Jitka Hodaňová,
Ph.D., Mgr. Jana Pavlůsková, RNDr. Jitka Laitochová, CSc. a žáci 8. ročníku. Akce byla
připravena pro děti 4. a 5. třídy. Dokumentaci akce zajišťovali Mgr. Daniela Blažková a
student 3. ročníku oboru matematika Jan Padrta.
LITERATURA
1. Loukota J.: Veselá matematika aneb kouzla, hříčky, hádanky, rébusy, lamohlavy.
2. Kowal S.: Matematika pro volné chvíle. Praha: SNTL, 1985.
98
P09: ŘEŠILI JSME FERMIHO ÚLOHY
RENATA HOLUBOVÁ
Katedra experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty UP, Tř. 17. listopadu 50a, 772 00
V uplynulém školním roce stejně jako letos se studenti měli možnost zapojit do soutěže
Fermiho úlohy, kterou organizovala Katedra experimentální fyziky Přírodovědecké
fakulty UP v Olomouci. Soutěž pokračuje svým druhým ročníkem také letos.
Soutěž probíhala ve dvou kolech korespondenční formou. Pro 1. kolo soutěže byly
vybrány následující úlohy: 1. Kolik zrnek fazole vyplní jednolitrovou sklenici (odměrný
válec)?
2. Kolik vlasů má na hlavě průměrně dospělý člověk? 3. Kolik energie je potřeba
k tomu, abychom uvedli do varu vodu ve všech světových oceánech? 4. Kolik váží plně
naložený Boeing 747? 5. Kolik času stráví používáním mobilního telefonu žák vaší
školy průměrně za 1 rok? 6. Kolik 100 W žárovek má stejnou energii jako Slunce?
Úlohy pro 2. kolo soutěže byly vybrány tyto: 1. Kolik elektronů projde průřezem vlákna
žárovky během jednoho dne, bude-li žárovka svítit celých 24 hodin? 2. Jakou dobu
v sekundách by potřeboval zvuk signalizující výbuch sopky, aby oběhl celou Zemi? 3.
Kolik zrnek rýže snědli obyvatelé Prahy za posledních 10 let? 4. Nová hvězda byla
objevena ve vzdálenosti 4 světelných let od Země. Jak velký je objem koule o poloměru
4 světelných let (v km3)? 5. Kolik atomů obsahuje krystal chloridu sodného o hraně
2 cm? 6. Kolik kilogramů oxidu uhličitého vznikne spálením 1 tuny surové ropy? 7. Jak
velká hromada tisícikorun by vznikla, kdyby vám někdo zaplatil za každý atom železa ve
vašem těle 10 Kč
Finále soutěže se konalo 25.5.2007 v prostorách Katedry experimentální fyziky. Úlohy
pro finále: 1. Podle předpovědi počasí napršelo na celém území České Republiky 10 mm
srážek. Kolik litrů vody pokrylo území ČR? 2. Kolik lidí by se muselo postavit jeden
druhému na ramena, aby vytvořili řetěz spojující Zemi a Měsíc? (Vzdálenost Z-M je
240 000 mil).3. Kolik zrnek cukru krystal bude vážit 1 tunu? 4. Magic Johnson dokáže
driblovat non-stop jak dlouho si zamane. Dribluje-li bez přestání po dobu 2 let, kolikrát
udeří míčem o zem?
Soutěže se celkem zúčastnilo 46 žáků. Více informací o probíhající soutěži naleznete na
stránkách http://isouteze.upol.cz/fermi/index.html.
Ve školním roce 2007/2008 očekáváme také účast studentů ze zahraničí.
Autorka děkuje grantu MŠMT NPV II č. 2E06029 „STM-Morava“ za finanční podporu.
99
P10: K CHARAKTERISTICE UCHAZEČŮ O VYSOKOŠKOLSKÉ STUDIUM
PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ
MIROSLAV CHRÁSKA
Pedagogická fakulta UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, [email protected]
V příspěvku jsou analyzovány charakteristiky žáků středních škol, kteří v dotazníkovém
šetření uvedli, že mají zájem o studium na vysoké škole. Podle zamýšleného oboru
studia byl tento výběrový soubor rozdělen na tři základní subsoubory: zájemci o studium
neučitelských přírodovědných oborů, zájemci o učitelské studium přírodovědných oborů
a zájemci o vysokoškolské studium ostatních oborů. Šetření bylo realizováno v roce
2006 na vzorku 502 respondentů – studentů různých typů středních škol. Pro statistickou
analýzu bylo k dispozici od každého respondenta celkem 253 dat . Pomocí shlukové
analýzy jsme ověřili, že mezi faktory, které ovlivňují volbu oboru vysokoškolského
studia existují velmi složité a poměrně obtížně interpretovatelné vztahy. Při analýze
dosažených výsledků byla pozornost věnována zejména rozdílům mezi vlastnostmi
potenciálních studentů přírodovědných a nepřírodovědných oborů. Signifikantní rozdíly
byly shledány mezi několika skupinami charakteristik žáků (např. obliba jednotlivých
vyučovacích předmětů, hodnocení kvality výuky ve vybraných předmětech, studijní
výsledky na střední škole, profesní preference aj.).
Informace získané ve výzkumu mohou přispět k vytvoření podmínek pro žádoucí změny
v postojích žáků ke studiu přírodovědných oborů.
Autor děkuje grantu MŠMT NPV II č. 2E06029 „STM-Morava“ za finanční podporu.
LITERATURA
1. Osecká, L.: Typologie v psychologii : Aplikace metod shlukové analýzy
v psychologickém výzkumu. Praha, Academia, 2001. ISBN 80-200-0854-3.
2. Chráska, M.: Metody pedagogického výzkumu. Praha, Grada, 2007.
100
P11: LOGICKÉ HRY V MATEMATICE
JITKA LAITOCHOVÁ, JITKA HODAŇOVÁ
KM PdF UP, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, [email protected];
[email protected].
Pro žáky 2. stupně ZŠ Pionýrů v Uničově bylo připraveno dopoledne pod názvem
Matematika hravě. Program připravili: Mgr. Michaela Žůrková, Mgr. Anežka Kuncová a
žáci 7. a 8. třídy ZŠ Pionýrů. Akce byla připravena pro žáky 6. a 9. třídy.
Autoři tohoto matematického dopoledne využili pro tuto akci logické hry, které byly
zakoupeny z prostředků ZŠ Pionýrů. Byla připravena tato stanoviště:
• SUDOKU
• DA VINCI CODE
• BLOKUS
• TROJÚHELNÍKOVÝ BLOKUS
• KRYCHLE
• LOGIK
• PAMĚŤ
• MATEMATIKO
• PIŠKVORKY
• GEOMETRICKÉ PUZZLE (na počítači)
Všichni soutěžící obdrželi kartičku s jednotlivými disciplinami. Na každém
stanovišti potom obdrželi soutěžící 1, 2 nebo 3 žolíky podle stupně úspěšnosti při řešení
úkolu. Na závěr bylo vyhodnoceno pět nejúspěšnějších žáků, kteří získali nejvíce žolíků.
Matematika hravě s logickými hrami byla připravena jako rozloučení žáků devátých tříd
se základní školou.
Logické hry se staly mezi žáky velmi oblíbenými. Žáci si je mohou půjčovat o
přestávkách a volný čas věnují matematickým a logickým hrám. U žáků se tak formou
hry rozvíjí logické myšlení.
LITERATURA
1. Loukota J.: Veselá matematika aneb kouzla, hříčky, hádanky, rébusy, lamohlavy.
2. Dudeney H. E.: Matematické hlavolamy. Praha: Nakladatelství Olympia, 1995.
ISBN 80-7033-380-4
101
P12: MAKOŇ A FYKOŇ
LIBOR LEPÍK
Chci, aby studenti měli matematiku rádi a byli v matematice úspěšní. Jak toho
dosáhnout? Těžká otázka. Mám jasnou představu, kam by to studenti, kteří mají rozum,
měli se svými znalostmi v matematice dotáhnout. A předložené aktivity by měly být pro
studenty motivační a pomoci jim najít cestu, která není královská. Myšlenky a činnosti,
které předkládám, mohou být klíčem k dosažení cíle.
Makoň Mrštnosti
Vytvoř ze sbírek, učebnic, knih o matematice překážku vysokou 1 metr a tu přeskoč
s bankovkou nebo mincí, na níž je vyobrazen známý matematik.
Makoň Síly
Přečti knihy o matematice těžší než 10 N.
Makoň Odvahy
Pozoruj po setmění noční oblohu do hodiny duchů.
Makoň Plavce
Získej v průběhu matematických chvil alespoň jednu nedostatečnou a dokaž učiteli
matematiky, že v něčem teda plavat umíš, a zapomeň v tom plavat.
Makoň Květin
Přines panu učiteli květinu a matematický fór.
Makoň Hladu
Vydrž bez počítání a řešení úloh víkend. Takto strávený víkend ti musí písemně potvrdit
jiná osoba starší osmnácti let.
Makoň Osamělosti
Sám celý den řeš matematické problémy.
Makoň Záchrany
Podej návrh vynálezu, který může zachránit lidský život.
Makoň Míření
Zamiř do správných míst, nejlépe do koutu s lampou a s knihou nebo do sítě internetu,
najdi paradox nebo nějaké zajímavé číslo.
Makoň Dobrých činů
Alespoň jednou nabídni pomoc svému učiteli matematiky a přitom nic neznič ani
nepoškoď.
Makoň Mlčení
Alespoň jednu vyučovací hodinu matematiky vydrž mlčet (plnění předem oznam
učiteli).
Makoň Zručnosti
Vyrob nějakou pomůcku, hru, která umožní lépe pochopit probírané učivo a která ostatní
obohatí.
Makoň Ušlechtilosti
Mluv slušně, a to nejen o matematice. Nebuď hrubý, nečestný, neubližuj silnějšímu
v matematice.
Makoň Hmatu
102
Poznej po hmatu se zavázanýma očima busty matematiků na škole.
Makoň Paměti
Znej alespoň kopu pro tebe užitečných matematických vzorců.
Makoň Žízně.
Žízni po korespondenčních seminářích, matematické olympiádě, klokanovi a řeš a řeš.
...
A podobné je to ve fyzice:
Fykoň Mrštnosti
Vytvoř ze sbírek, učebnic, knih o fyzice překážku vysokou 1 metr a tu přeskoč
s bankovkou nebo mincí, na níž je vyobrazen známý fyzik.
Fykoň Síly
Přečti knihy o fyzice těžší než 10 N.
Fykoň Odvahy
Pozoruj po setmění noční oblohu do hodiny duchů.
Fykoň Plavce
Získej v průběhu fyzikálních chvil alespoň jednu nedostatečnou a dokaž učiteli fyziky,
že v něčem teda plavat umíš, a zapomeň v tom plavat.
Fykoň Květin
Přines panu učiteli květinu a matematický fór.
Fykoň Hladu
Vydrž bez počítání a řešení úloh víkend. Takto strávený víkend ti musí písemně potvrdit
jiná osoba starší osmnácti let.
Fykoň Osamělosti
Sám celý den řeš fyzikální problémy.
Fykoň Záchrany
Podej návrh vynálezu, který může zachránit lidský život.
Fykoň Míření
Zamiř do správných míst, nejlépe do koutu s lampou a s knihou nebo do sítě internetu,
najdi paradox.
Fykoň Dobrých činů
Alespoň jednou nabídni pomoc svému učiteli fyziky a přitom nic neznič ani nepoškoď.
Fykoň Mlčení
Alespoň jednu vyučovací hodinu fyziky vydrž mlčet (plnění předem oznam učiteli).
Fykoň Zručnosti
Vyrob nějakou pomůcku, která umožní lépe pochopit probírané učivo a která ostatní
obohatí.
Fykoň Ušlechtilosti
Mluv slušně, a to nejen o fyzice. Nebuď hrubý, nečestný, neubližuj silnějšímu ve fyzice.
...
103
P13: TÝDEN S MATEMATIKOU NA GYMNÁZIU A SOŠ VE FRÝDKUMÍSTKU
LIBOR LEPÍK
Pondělí 12.3.2007
0.00 h - 24.00 h Den bez čísel
Zkuste nepoužívat čísla. Noste hodinky bez číselného ciferníku, nepoužívejte mobilní
čísla, nikoho ten den nevytáčejte, jezděte autem bez značky, používejte jen zpátečku,
nepoužívejte čísle v běžném hovoru, zkuste vydržet co nejdéle bez čísla, nic neplaťte,
nepoužívejte pin atd. Pěkný den bez čísel … Jsou čísla v našem životě důležitá?
14.15 h – 15.15 h Frýdecko - místecká fyzikální liga. Fyzikální liga probíhá již pátým
rokem. Pro každé kolo je vybráno dvacet úloh. Soutěží čtyřčlenná družstva kategorie B
(žáci ZŠ – od 6. do 9. třídy; studenti ročníků gymnázií odpovídající třídám od 6. do 9.
třídy ZŠ; pro jednotlivá kola může být složení družstva rozdílné). Soutěží čtyřčlenná
družstva kategorie A (žáci SŠ – od 10. do 13. roku školní docházky; pro jednotlivá kola
může být složení družstva rozdílné). Družstvo je složeno z žáků jedné školy. Družstvo
řeší zadané úlohy společně maximálně 60 minut. Cílem soutěžících je vyřešit co největší
počet úloh. Každé družstvo má svého opravovatele, který přijímá řešení úloh. Za správné
řešení úlohy získává družstvo 3 body. V případě nesprávného výsledku opravovatel
poznamená neúspěšný pokus, při druhém pokusu družstvo za správné řešení získá
2 body atd. K řešení mohou soutěžící používat kalkulátory, tabulky. Soutěž končí po
uplynutí časového limitu 60 minut. Vítězné družstvo obdrží po šesti soutěžních kolech
putovní pohár.
Úterý 13.3.2007
00.00 h – 24.00 h Den s číslem (třídní soutěž). V 9.35 h vstoupili do všech tříd na škole
komisaři z řad studentů, spočítali na každém počet kusů oblečení s viditelným číslem
(musí být viditelné na první pohled). Třída, která měla největší počet číselných svršků
vyhrála.
Středa 14.3.2007
Reklamní den čísel, chůze po žhavém uhlí, balónové létání, ztráta identity, lidské tělo
vede elektrický proud, raketové létání - tento den byl věnován zajímavým
experimentům.
Čtvrtek 15.3.2007
11.20 h – 11.40 h Znám Ludolfovo číslo (v letošním roce vyhrála studentka Kateřina
Šivicová, která číslo zná na 326 desetinných míst), 11.40 h – 12.25 h Astronomie – A co
hvězdy? (přednáška), 14.15 – 14.30 Přebor školy ve skládání Rubicovy kostky, 14.15
h – 16.00 h Přebor školy v sudoku
104
Pátek 16.3.2007
8.00 h – 10.00 h jen pro řádně přihlášené byl připraven Klokan – matematická soutěž
pro bystré jedince v kategorii Junior (1. ročníky a 2. ročníky, 75 minut) a kategorie
Student (3. ročníky a 4. ročníky, 75 minut). Mezinárodní soutěž Matematický klokan
vznikla přibližně v roce 1980 v Austrálii a od roku 1991 se rozšířila do zemí Evropy.
Dnes se již této soutěže účastní na dva a tři čtvrtě milionu soutěžících ze 30 zemí našeho
kontinentu sdružených v asociaci Klokan bez hranic, jejíž koordinační centrum je
v Paříži. Pořadatelem Klokana v ČR je Jednota českých matematiků a fyziků ve
spolupráci s Katedrou matematiky PdF UP a Katedrou algebry a geometrie PřF UP v
Olomouci. Ministerstvem školství a mládeže ČR byl Matematický klokan zařazen mezi
soutěže kategorie A – plně hrazené z prostředků MŠMT. Soutěžící jsou podle věku
rozděleni do 5 kategorií: Klokánek (4. - 5. třída ZŠ), Benjamín (6. - 7. třída ZŠ), Kadet
(8. - 9. třída ZŠ), Junior (1. - 2. ročník SŠ) a Student (3. - 4. ročník SŠ). Pro ty nejmenší
je nově připravena kategorie Cvrček. Soutěží se ve všech krajích naší republiky v
jednom termínu, takže žáci a studenti absolvují školní, oblastní, republikové a vlastně i
mezinárodní kolo ve své lavici. Ve všech kategoriích soutěžící řeší 24 testových úloh,
přičemž vybírá jednu z pěti nabízených možností řešení. Úlohy jsou seřazeny ve třech
skupinách podle obtížnosti, za správnou odpověď získává soutěžící 3, 4 nebo 5 bodů, za
špatnou odpověď se mu jeden bod strhává. Aby soutěžící nedosahovali záporných
výsledků, dostávají do vínku 24 bodů, takže lze tedy získat maximálně 120 bodů.
V kategoriích Klokánek, Benjamin a Kadet je na řešení vymezeno 60 minut čistého času,
v kategoriích Junior a Student je doba řešení 75 minut.V olomouckém centru se
vyhodnocují statistické výsledky za celou Českou republiku, nejlepší řešitelé v každé
kategorii jsou odměněni věcnou cenou. Statistické výsledky spolu se zadáním soutěžních
úloh a správnými odpověďmi jsou uveřejněny ve sborníku každého ročníku, který
vydává JČMF a bývá rozesílán jednotlivým oblastním důvěrníkům této soutěže. Příští
ročník soutěže Matematický klokan se uskuteční 27. března 2008.
105
P14: STŘEDOŠKOLŠTÍ STUDENTI A JEJICH ČINNOST NA KATEDŘE
BOTANIKY PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UNIVERZITY
PALACKÉHO V OLOMOUCI
BOŽENA NAVRÁTILOVÁ, JARMILA MEDKOVÁ, VLADIMÍR VINTER,
JAROSLAV JURČÁK
Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci,
Šlechtitelů 11, 783 71 Olomouc, [email protected],
[email protected], [email protected], [email protected]
Záměrem spolupráce vysokoškolských pedagogů katedry botaniky (zapojených
do projektu) se studenty středních škol (gymnázia a střední odborné školy) v rámci
projektu STM-MORAVA (podúkol S001, S008) je zvýšit zájem studentů středních škol
o výzkumnou práci v přírodovědných oborech. Během řešení odborného tématu jsou
studenti seznamováni s pracovním a výzkumným prostředím v laboratořích katedry
botaniky Univerzity Palackého v Olomouci. Cílem je pozitivně motivovat studenty
středních škol a jejich zájem směřovat ke studiu přírodovědných oborů na naší fakultě
nebo na jiných vysokých školách a zároveň je i přínosem propagace pracovišť
univerzity.
Mezi zájemci podúkolu S008 „Badatel“ byli středoškolští studenti z Gymnázia
Šternberk a Střední zdravotnické a Vyšší zdravotnické školy E. Pöttinga v Olomouci,
kteří pracovali na pracovišti katedry botaniky a byli v přímém kontaktu
s vysokoškolským pedagogem a středoškolští studenti z Masarykova gymnázia ve
Vsetíně, kteří pracovali převážně na své střední škole a dojížděli na katedru botaniky
zpracovávat a konzultovat své výsledky s vysokoškolským pedagogem.
Individuálně přihlášené studentky z Gymnázia Šternberk (2 studentky), které
zpracovávaly téma „Mikroorganismy v ovzduší“ a Střední zdravotnické a Vyšší
zdravotnické školy E. Pöttinga v Olomouci (4 studentky), které si vybraly a řešily téma
„Mikrobiologie podzemních vod“, přicházely
do laboratoří katedry botaniky
v pravidelně dohodnutých termínech, zpracovávaly a vyhodnocovaly svá vybraná témata
pod přímým dohledem a odborným vedením vysokoškolského pedagoga a také
v souladu s využitím dostupných metodik vhodných pro středoškolského studenta.
Studentky z Masarykova gymnázia ve Vsetíně si vybraly téma „Vliv prostředí
na histogenezi a diferenciaci vybraných pletiv kořenů zelence (Chlorophytum
comosum)“. Experimentální rostliny pěstovaly samostatně hydroponicky doma, materiál
následně fixovaly a konzervovaly v laboratoři své školy. Histologická studia a
fotodokumentaci pletiv provedly na pracovišti vedoucího práce a s jeho pomocí.
Výsledky částečně konzultovaly s vedoucím práce.
Své výsledky získané v rámci STM-MORAVA podúkolu S008 „Badatel“,
studentky využily k aktivní účasti na První studentské konferenci mladých přírodovědců
(2007), v soutěži SOČ (krajské kolo 2007) a přednáškou na XIX. Pracovní konferenci
mikrobiologických laborantů (2007).
Další spolupráce se středoškolskými studenty byla v rámci STM-MORAVA
podúkolu S001 „Věda je zábava“. V průběhu ledna a února 2007 se konaly exkurze pro
studenty zapojené v tomto podúkolu (tj. přírodovědné kroužky ze středních škol).
Studenti v doprovodu svých pedagogů byli formou exkurzí seznámeni s prostředím
106
mikrobiologické laboratoře a laboratoře tkáňových kultur a rostlinných biotechnologií
katedry botaniky s možností prohlédnout si nejen prostory katedry, vybavení, ale i
názorné ukázky experimentů, popř. i výsledky řešených výzkumných úkolů. Návštěva
laboratoří se studentům i jejich pedagogům líbila a byla i pozitivně hodnocena v místním
tisku (Šternberské listy 4/2007).
Přírodovědným kroužkům byla nabídnuta možnost realizace některých dílčích
experimentů v souvislosti s řešením jejich vybraného tématu pro podúkol „Věda je
zábava“ v laboratořích katedry botaniky. Tyto dílčí získané výsledky byly začleněny do
jejich písemné práce (např. pro téma: „Zelený čaj a jeho účinné látky“).
Projekt je podporován grantem MŠMT NPV II. č. 2E06029 „STM- MORAVA“.
LITERATURA
1.
2.
3.
4.
Knopfová O., Žmolová M.: Mikroorganismy v ovzduší. In: P. Tarkowski, M.
Kubala. První studentská konference mladých přírodovědců. Sborník příspěvků.
Olomouc 18. května 2007, 31 (2007).
Medková J., Navrátilová B.: Rozjezd a první zkušenosti spolupráce se středními
školami a studenty středních škol v oblasti přírodovědných soutěží. In: T. Opatrný,
L. Kvítek (Eds.) Nové metody propagace přírodních věd mezi mládeží. Olomouc,
14-15. prosince 2006,UP v Olomouci, 46 – 47 (2007).
Navrátilová B., Medková J., Vinter V., Jurčák J.: Spolupráce vysokoškolských
pedagogů se studenty středních škol. Sborník příspěvků, Mezinárodní vědecká
konference1. Olomoucké dny antropologie a biologie, 5.-6. září 2007 (2007). (v
tisku)
Pohlídalová A., Hradilová M., Poulíková E., Kubátová M.: Mikrobiologie
podzemních vod. In: P. Tarkowski, M. Kubala. První studentská konference
mladých přírodovědců. Sborník příspěvků. Olomouc 18. května 2007, 32 (2007).
Obr. 1 A, B: Vyhodnocování pro téma „Mikroorganismy v ovzduší.“
107
P15: DEBRUJÁR NA ZŠ PASEKA A PŘÍRODOVĚDNÝ KROUŽEK NA ZŠ
PIONÝRŮ V UNIČOVĚ – POPULARIZACE PŘÍRODNÍCH VĚD NA
ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH
ANDREA PANÁČKOVÁa, ALEŠ PANÁČEKb, ZDENĚK KNÁPEKc, JARMILA
VONDRÁČKOVÁa, JANA SOUKUPOVÁb, LUDMILA ZAJONCOVÁd, LIBOR
KVÍTEKb
a
Základní škola Uničov, Pionýrů 685, 78391 Uničov, [email protected];
Katedra fyzikální chemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci,
Tř. Svobody 26, 77146 Olomouc
c
Základní škola Paseka, Paseka 200, 783 97 Paseka, [email protected]
d
Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci,
Šlechtitelů 11A, 77146 Olomouc
b
V rámci projektu STM-Morava nazvaného Výzkum nových metod soutěží tvořivosti
mládeže zaměřených na motivaci pro vědecko výzkumnou činnost v oblasti přírodních
věd, obzvláště v oborech matematických, fyzikálních a chemických s podtitulem „Věda je
zábava“ byly na prvním stupni základních škol v Uničově (ZŠ Pionýrů) a na ZŠ v Pasece
realizovány přírodovědné projekty, které svou náplní modelují podmínky vědecké
činnosti. Hlavním cílem těchto školních projektů bylo motivovat žáky zajímavou a
přitažlivou formou k aktivnímu zapojení se do výzkumu v oblasti přírodních věd.
Pro žáky na prvním stupni základních škol bylo zvoleno téma Voda, mléko, nápoje. Na
ZŠ Pionýrů v Uničově a na ZŠ v Pasece se do projektu dobrovolně přihlásilo vždy
nejméně deset žáků, kteří nadšeně studovali chemické a fyzikální vlastnosti vody a
rozličných nápojů. Projekty měly ohromný úspěch, žáci si sami volili a navrhovali
některé experimenty, další pak zkoušeli doma spolu s rodiči. Přírodovědný kroužek byl
zakončen vypracováním závěrečné práce, kde žáci prezentovali své výsledky a kterou
pak následně přihlásili do soutěže o nejlepší práci ve své kategorii. Výsledky svých
bádání žáci také prezentovali na konferenci, kterou pro ně uspořádali pracovníci
Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v prostorách Uměleckého centra UP.
O úspěchu tohoto projektu vypovídá nejen nadšení a zápal žáků do bádání, ale rovněž na
základě výsledků provedeného dotazníku také vzrůst oblíbenosti přírodovědných
předmětů, zejména biologie a chemie. Úspěch projektu potvrdilo také opětovné
přihlášení obou škol do dalšího kola soutěže „Věda je zábava“, které bylo zahájeno
v říjnu letošního roku.
Uvedený projekt je finančně podporován grantem MŠMT č. 2E06029 „STM-Morava“
v rámci Národního programu výzkumu II – Lidské zdroje.
108
P16: PRŮZKUM: MLÁDEŽ A JEJÍ VZTAH KE KOUŘENÍ, DROGÁM A
ALKOHOLU
LUCIE PAVLÍKOVÁ, ADRIANA MACHŮ
Gymnázium Jakuba Škody, Komenského 29, 750 11 Přerov, [email protected];
[email protected]
Celkem jsme v okrese Přerov rozdali 1200 dotazníků jak na základní, tak i střední školy.
Získali jsme zpátky 987 dotazníků, z nichž bylo 69 vyplněno špatně či neúplně. Do
hodnocení tedy bylo zařazeno 918 dotazníků.
Z našeho průzkumu vyplývá, že mezi kuřáky se řadí 18,7 % dotázaných, přičemž
nejobávanějšími roky, kdy děti poprvé vyzkouší cigaretu, je věk mezi 10 a 13 lety. A
důvod? Jednoduše zvědavost. Ti co kouří pravidelně, pak většinou z důvodu nudy.
Samozřejmě, určitou roli v tom hrají i kamarádi a zájmy party. Na druhou stranu, při
vyhodnocování dotazníku jsme zjistili, že se velmi často kouří v rodinách, v nichž se
však děti kouření zatím straní.
To, že Češi jsou pivní národ, potvrzují i naši dotazovaní žáci a studenti. 37,5 % z nich
upřednostňuje pivo. Zde je nejkritičtější věk mezi 13. – 15. rokem života. Nejčastěji
respondenti poprvé ochutnali alkohol na oslavách v rodinném kruhu. Škola se stává
prvním místem, kde se žáci setkávají s informacemi o drogách. Osobně se s drogou
setkala skoro třetina dotázaných, avšak jen několik z nich ji zkusilo. Nejčastěji užívanou
drogou se stává marihuana. Většina by údajně dokázala drogu odmítnout, i kdyby ji jim
nabízel nejlepší kamarád/ka. I rodiče se podílí na prevenci návykových látek. Žáci jsou
z větší části spokojeni s prevencí na svých školách a uvádějí, že mají dostatek informací.
Náš průzkum tedy popírá, že by bylo pravdou, že ,, kouří-li rodič, kouří i dítě,“ nebo že
,,mládež se dostává k alkoholu prostřednictvím party.“ Jedná se sice jen o mizivý zlomek
populace, ale přeci jen máme tu možnost na tak malém prostoru ukázat, že ne vždy je
pravda, co si obecně společnost myslí.
109
P17: L@BYRINTY PŘÍRODNÍCH VĚD ANEB BLUDIŠTĚ ÚLOH
A HLAVOLAMŮ
MAREK PAVLÍČEKa, MARTA KLEČKOVÁb, LUKÁŠ RICHTEREKc, PAVEL
CALÁBEKd, LIBOR KVÍTEKe a kolektiv
a
Slovanské gymnázium Olomouc, tř. Jiřího z Poděbrad 13, 771 11 Olomouc,
[email protected]; bKatedra anorganické chemie , Přírodovědecká fakulta
Univerzity Palackého, Křížkovského 10, 771 47 Olomouc, [email protected];
c
Katedra experimentální fyziky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého,
17. listopadu 50, 772 00 Olomouc, [email protected]; dKatedra algebry a geometrie,
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Tomkova 40, 779 00 Olomouc,
[email protected]; eKatedra fyzikální chemie, Přírodovědecká fakulta Univerzity
Palackého, Svobody 8, 771 46 Olomouc, [email protected]
Po pilotním ročníku soutěží v minulém školním roce nabízíme od října 2007 širší
nabídku internetově-korespondenčních soutěží určených zájemcům z celé České
republiky. Zhodnocení dosavadního průběhu jednoznačně ukázalo jako nejzajímavější
a nejpřitažlivější ze soutěží L@byrint chemie, proto i ostatní soutěže využívají
podobného formátu, obsahu a zaměření.
•
L@byrint chemie navazuje na úspěšný loňský ročník, kterého se zúčastnilo kolem
250 řešitelů. Probíhá ve dvou verzích, jedné pro základní školy (a nižší ročníky
víceletých gymnázií) a pro střední školy.
•
L@byrint fyziky navazuje na loňský „Olomoucký fyzikální seminář“, jenž oslovil
pouze 42 studentů středních škol. Také probíhá ve dvou věkových kategoriích Z a S.
•
L@byrint matematiky neboli „Matematický korespondenční seminář“ je určen
pouze středoškolákům, navazuje na přerušenou tradici olomouckých matematických
seminářů.
•
Přírodovědný l@byrint přichází letos jako novinka pro všechny, kteří mají rádi
více přírodovědných předmětů a nemohou si vybrat ten nejoblíbenější. Je opět
připraven ve dvou verzích (pro ZŠ a SŠ).
L@byrintům chemie a fyziky i zkušenostem získaným při jejich přípravě jsou věnovány
samostatné diskusní příspěvky.
ODKAZY
●
●
●
●
●
Hlavní internetové stránky i-soutěží: http://isouteze.upol.cz.
L@byrint fyziky: http://isouteze.upol.cz/fyzika/.
L@byrint chemie: http://isouteze.upol.cz/chemie/.
L@byrint matematiky: http://isouteze.upol.cz/mks/.
Přírodovědný l@byrint: http://isouteze.upol.cz/priroda/.
110
P18: STUDENTSKÉ VĚDECKÉ SOUTĚŽE A ZÁJEM STUDENTŮ O VĚDU A
VÝZKUM
JAN ŘÍHA, LIBOR KVÍTEK, TAŤJANA NEVĚČNÁ, PAVEL ŽENČÁK, IRENA
SMOLOVÁ
Přírodovědecká fakulta UP, Tř. Svobody 26, 771 46 Olomouc, [email protected]
Soutěže nepředstavují pouze krátkou část života sportovce, jež dobře známe z televize a
tisku. Soutěže hrají významnou roli v životě každého člověka počínaje vstupem do školy
a pokračujíce pracovní kariérou. Hlavním cílem našeho projektu je příprava nového
organizačního schématu pro tradiční studentskou vědeckou soutěž organizovanou na
Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Soutěž podporovaná
děkanem fakulty byla úspěšně zorganizována jakou studentská vědecká konference
poprvé v roce 2007. Ve srovnání s předchozími lety přispěli studenti svými pracemi
v šesti sekcích (chemie, fyzika, matematika, biologie, geografie a didaktika) s větším
zájmem. Organizace soutěže je analyzována sociologickou studií a mohla by přispět ke
zvýšení zájmu o vědeckou práci v našem regionu.
111
P19: INTERNETOVÁ SOUTĚŽ PRO POSLUCHAČE CHEMIE A BIOCHEMIE
NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ UP V OLOMOUCI
LUKÁŠ MÜLLERa, VÍTĚZSLAV MAIERa, IVETA FRYŠOVÁa, JANA
SKOPALOVÁa, JANA SOUKUPOVÁa, JITKA SOUČKOVÁa, PETR BARTÁKa,
MICHAELA PRÁŠILOVÁb
a
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, tř. Svobody 8, 771 46 Olomouc
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc
E-mail: [email protected]
b
Úroveň vědomostí studentů chemických oborů na přírodovědecké fakultě Univerzity
Palackého v Olomouci se znatelně snižuje. Tento trend lze obecně sledovat na všech
typech škol a pokles úrovně vzdělanosti se stává celospolečenským problémem1. Mnozí
posluchači nemají snahu pochopit základní přírodní zákony a jevy, což má za následek
povrchní znalosti a neschopnost použít získané vědomosti při řešení problémů.
Internetová vědomostní soutěž 12×12 určená pro studenty oborů chemie a biochemie na
PřF UP v Olomouci byla vytvořena s cílem motivovat a aktivovat posluchače k
získávání hlubších vědomostí v chemii a příbuzných přírodních vědách a k jejich
využívání při tvůrčím řešení problémů. Studenti jsou motivováni nejen atraktivními
věcnými cenami, ale i možností porovnat své vědomosti s vědomostmi svých kolegů.
Kromě hlavního motivačního cíle soutěž umožňuje získat zpětnou vazbu a podává
jakousi výpověď o kvalitě a efektivitě výuky chemie na PřF UP. V neposlední řadě
soutěž pomůže vyhledat talenty zejména z řad posluchačů prvních ročníků.
Soutěž je realizována pomocí výukového programu „et“, který byl vyvinut na
přírodovědecké fakultě. Program je webovou aplikací na bázi řídícího výukového
systému (LMS). Kromě organizace, administrace a evaluace soutěží, testů a zkoušek
umožňuje také tvořit programované učební texty2 či řídit a kontrolovat domácí přípravu
posluchačů na semináře a cvičení. Jeho zavedení do výuky chemie na PřF UP by mělo
přispět ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávacího procesu. Soutěž 12×12 mimo jiné
testuje funkčnost této nově vyvinuté aplikace.
Pravidla internetové vědomostní soutěže 12×12 jsou zveřejněna na internetových
stránkách http://chemie.upol.cz/. Její pilotní verze byla spuštěna 26. 9. 2007 na
internetové adrese http://ach.upol.cz/et. V prezentovaném posteru budou autoři referovat
o průběhu a předběžných výsledcích této pilotní verze soutěže.
Autoři děkují Petru Hasilovi za vývoj a testování programu „et“ a Marcelu Vrbasovi za
tvorbu grafického prostředí programu.
LITERATURA
1.
2.
Bečvář J.: Výzva pedagogů a vědců týkající se úrovně vzdělání v ČR.
http://tarantula.ruk.cuni.cz/IFORUM-4389.html, staženo 12. října 2007.
Součková J., Müller L., Soukupová J., Skopalová J., Barták P., Prášilová M., Obst
O.: Renesance programovaného učení. Tento sborník.
112
P20: BĚH S KLOKANEM
JANA SLEZÁKOVÁ
Slovanské gymnázium Olomouc, Tř. 17. listopadu 13, 779 00 Olomouc,
[email protected]
Dne 29. září 2007 se konal 1. ročník sportovní soutěže Běh s Klokanem. Tato soutěž
byla (po loňském nultém ročníku) pořádána již podruhé pedagogy a doktorandy
Přírodovědecké a Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, dále
pedagogy olomouckých středních a základních škol. Mohli se zúčastnit všichni, kteří
mají rádi nejenom matematiku, ale i sport.
Celá akce začala v 9:00 hodin prezentací. Jednotliví účastníci byli rozděleni do několika
kategorií, a to podle věku. Soutěžit mohli jak muži, tak i ženy a děti.
Dětské kategorie měly stejné názvy jako kategorie v Matematickém Klokanovi,
kategorie pro dospělé byly odstupňovány podle věku účastníků. Celkem se akce
zúčastnilo asi 80 nadšenců.
Dospělí soutěžili v běhu kolem Mlýnského potoka a okolo Poděbrad s celkovou délkou 7
km pro ženy, 10 km pro muže.
Dětská soutěž se skládala ze dvou disciplín, a to z běhu kolem budovy Přírodovědecké
fakulty asi do 1 500 m s plněním úkolů - skákání v pytli.
Ve spolupráci s pedagogy a doktorandy byly pro děti připraveny zábavné příklady,
luštění sudoku, skládání hlavolamů, matematické spojovačky, omalovánky, stavebnice a
skládačky nejenom matematické.
Soutěžící na 1. - 3. místě ve všech kategoriích byli odměněni věcnými cenami.
Běh s Klokanem se konal v rámci podúkolu S 002 projektu NPV II STM - Morava č.
2E06029.
Cílem této akce bylo netradiční formou popularizovat matematiku a mezinárodní soutěž
Matematický Klokan.
Autorka děkuje grantu MŠMT NPV II č. 2E06029 „STM-Morava“ za finanční podporu.
LITERATURA
http://souteze.upol.cz
113
P21: RENESANCE PROGRAMOVANÉHO UČENÍ
JITKA SOUČKOVÁa, LUKÁŠ MÜLLERa, JANA SOUKUPOVÁa, JANA
SKOPALOVÁa, PETR BARTÁKa, MICHAELA PRÁŠILOVÁb, OTTO OBSTb
a
Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, tř. Svobody 8, 771 46 Olomouc
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc
E-mail: [email protected]
b
V rámci modernizace výuky na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc a zavádění
informačních a komunikačních technologií (ICT) do výuky chemie, byl vytvořen
výukový program, který by měl usnadnit a zefektivnit výukové procesy na naší fakultě.
Nově vyvinutý program nabízí pedagogovi možnost vytvořit vlastní kutikulární podpory,
řídit, usměrňovat a evaluovat výuku na principu řídícího výukového systému (LMS).
Program nabízí několik modulů: programovanou učebnici, testy, domácí úkoly, zkoušky
a evaluaci. Nyní je v tomto prostředí spuštěna vědomostní soutěž s názvem “12×12”,
která je určená pro studenty oborů chemie a biochemie na PřF UP v Olomouci1.
Námi vytvořený program je webovou aplikací, což umožňuje rychlé a snadné rozšíření
jednotlivých modulů od jejich autorů ke čtenáři (studentovi) prostřednictvím celosvětové
sítě Internet. K realizaci výukového programu bylo využito PHP jazyka, který umožňuje
individuální přístup vyučujících k jednotlivým modulům v programu.
Presentovaný příspěvek se věnuje jednomu z modulů výukového programu –
programované učebnici, která může sloužit jako vhodný prostředek pro ověřování
znalostí studentů s možností jejich okamžitého doplnění a pro účely samostudia.
Programovaná učebnice pracuje na principu programovaného učení s uplatněním všech
zásad programovaného učení2 (zásada malých kroků, zásada aktivní odpovědi, zásada
zpevnění a zásada vlastního tempa), tj. obsah učiva je roztříděn do malých, obsahově
ucelených částí umožňujících efektivně optimalizovat vzdělávání podle dispozic žáka.
Každý autor učebnice má při tvorbě jednotlivých kapitol možnost výběru lineárního či
větveného schématu3 z rozsáhlé nabídky, které volí dle svých potřeb a náročnosti učiva.
V prezentovaném posteru budou uvedeny modelové příklady programované učebnice a
budou diskutovány výhody a nevýhody používání této kutikulární podpory.
Autoři děkují Petru Hasilovi za vytvoření prostředí výukového programu a
Marcelovi Vrbasovi za tvorbu grafiky k tomuto programu.
LITERATURA
1.
2.
3.
Müller L., Maier V., Fryšová I., Skopalová J., Soukupová J., Součková J., Barták P.,
Prášilová M.: Internetová soutěž pro posluchače chemie a biochemie na
Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci
Nováková, M.: Programované učení z hlediska didaktiky. Praha: SPN, 1969.
Tollingerová D., Knězů V., Kulič V.: Programované učení. Praha: SPN, 1966.
114
P22: PŘÍRODNÍ VĚDY HROU ANEB JAK MOTIVOVAT ŽÁKY PRVNÍHO
STUPNĚ ZŠ
JANA SOUKUPOVÁa, TAŤÁNA ŠTOSOVÁb, VERONIKA FADRNÁa a LUDMILA
ZAJONCOVÁc
a
Univerzita Palackého, Přírodovědecká fakulta, katedra Fyzikální chemie, Třída
Svobody 26, Olomouc 771 46; [email protected]; b Univerzita Palackého, Lékařská
fakulta, Ústav Mikrobiologie,
Třída Svobody 8, Olomouc 771 46;
[email protected]; c Univerzita Palackého, katedra Biochemie, Šlechtitelů 11,
Olomouc 783 71.
Přírodní vědy v čele s chemií, fyzikou a matematikou se pozvolna prosazují
v konkurenci humanitních oborů s nimiž, měřeno zájmem žáků a studentů, až dosud
obvykle nemohly soupeřit. Univerzity po celém světě se prostřednictví rozličných
popularizačních projektů snaží již mnoho let zbourat bariéry kterými jsou přírodní vědy
na základních a středních školách obestavěny; bariery tvořené kombinací nevhodných
pedagogických metod a legislativních restrikcí. Například v České republice zákony
učitelům na základních školách dovolují využívat při praktických pokusech jen velmi
omezené spektrum chemikálií. Pokud si pak pedagog není schopen se značnou dávkou
improvizace vypomoci materiály a surovinami běžně dostupnými například v prodejnách
s drogerií či potravinami, mění se chemie v očích žáků zcela nezaslouženě ze vzrušující
ve fádní a nezajímavý předmět. 1
Projekty popularizace přírodních věd nejčastěji směřují na střední školy, jejichž
studenty vzhledem k jejich dosaženému vzdělání a věku popularizátoři považují za
dostatečně zralé a uvědomělé. Konkrétním příkladem je bezesporu projekt Akademie
věd, který pořádá přednášky pod titulem „Nebojte se vědy“.2 Ovšem zaměřovat veškeré
úsilí pouze na středoškolské studenty však není zcela ideální. Pro co největší efekt je
třeba oslovit žáky v ještě mladším věku - tedy již na základních školách. Pokud si totiž
žák přináší ze základní školy negativní vztah k těmto oborům, jen velmi obtížně už jej
bude pedagog na střední škole pro přírodní vědy získávat. Důkazem toho, že je možné
pracovat i s mladšími dětmi je práce Christiny Blassinggame-Cleveland z Chatham
College, Pittsburgh. Pod její vedením byl uveden projekt, který je zaměřen dokonce na
nejmladší děti – na děti předškolního věku – a byl nazván „Chemie v kuchyni: Zábavné
aktivity a experimenty s jídlem“. Tento projekt není tak zcela zacílen pouze na děti
předškolního věku, ale podstatné je, že se stejnou měrou věnuje také jejich pedagogům a
rodičům.3 Ačkoliv je tedy možné pracovat i s malými, školou nedotčenými, dětmi, vůbec
nejvhodnější věkovou skupinou se jeví žáci základních škol. Jsou ještě dostatečně
zvídaví, ochotní se učit a objevovat bezprostředním způsobem nové věci a zákonitosti.
Současně jsou však již disciplinovanější, manuálně zdatnější a s pomocí pedagoga
dokáží také formulovat jednoduché závěry. K podobnému zjištění dospěl také Stephen
K. Ritter ve své studii WOW (Wonders of Our World), která proběhla v americkém státě
Ohio a byla zacílena na žáky základní škol a jejich učitele. Projekt WOW ukázal, že žáci
tohoto věku jsou dostatečně dychtivé se učit, ale že problém výuky přírodních věd a
motivace žáků představují samotní učitelé, kteří se neumí svým svěřencům dostatečně
sofistikovaně věnovat. Profesorka Susan V. Olesnik, garant celého projektu WOW, tedy
115
připravila pro učitele základních škol celou řadu workshopů, aby tak doplnila jejich
vzdělání.4
Projekt „STM-Morava aneb Věda v přímém přenosu“ Univerzity Palackého
v Olomouci je nově vzniklý ojedinělý projekt, který svým záběrem zcela pokrývá celý
edukační proces. Jsou do něj tedy zapojeni žáci a studenti všech věkových kategorií od
prvního stupně základních škol až po studenty magisterských a dokonce i doktorských
studijních programů. V srpnu 2007 odstartoval nultý „zkušební“ ročník, který měl za
úkol otestovat nejen pracovní tým zapojený do projektu, ale i zvolenou metodiku
propagace a popularizace přírodních věd mezi žáky a studenty všech typů škol.
Vzhledem k tomu, že ve školním vzdělávacím programu základních a středních
škol není snadné najít dostatek prostoru pro motivační a zajímavé experimenty z oblasti
přírodních věd, rozhodli se autoři zvolit formu přírodovědných kroužků. Pravděpodobně
největší nadšení a posléze i nasazení bylo možné najít na setkáních přírodovědných
kroužků na prvním stupni základních škol. Téma, které bylo pro tuto věkovou skupinu
vybráno svým způsobem koresponduje s výzkumem provedeným na Chatham College,
Pittsburgh (viz výše). Jako téma bylo zvoleno „Voda, mléko a jiné nápoje“. Toto téma je
žákům dostatečně blízké a zároveň nabízí obrovský experimentální potenciál. Pro
potřeby přírodovědných kroužků bylo nutné zajistit detailně zpracovaný manuál, který se
stal jakousi „opěrnou berličkou“ pro učitele a vedou jednotlivých kroužků. Ovšem ani
žáci ale nezůstali „stát opodál“ a i speciálně pro ně byl sestaven zajímavý materiál
v podobě pracovních sešitů, do kterých si mohli zaznamenávat své experimentální
výsledky a současně si zábavnou formou procvičovat získané vědomosti o dané
problematice. U této věkové skupiny jsme si byli zároveň vědomi i faktu, že budou cítit
potřebu si výsledky své činnosti a důkaz o členství v kroužku odnést v hmatatelné
podobě domů. Nejen že byly tedy experimenty uzpůsobeny této zmíněné potřebě, ale pro
tuto věkovou skupiny byly navíc připraveny identifikační kartičky. Ty měly také do jisté
míry zvýšit opravdovost a prestiž těchto přírodovědných kroužků.
Během tzv. „nultého“ ročníku projektu „STM-Morava“ si autorský kolektiv
ověřil některé předpoklady týkající se materiálů potřebných pro získání zájmu nejen
učitelů a vedoucích přírodovědných kroužků, ale především samotných členů. Proto se i
první veřejný ročník tohoto projektu nese ve podobném duchu, snad jen téma a obsah
materiálů se změnil. Přestože se během školního roku 2006/2007 témata pro různé
stupně škol lišila, pro školní rok 2007/2008 bylo vybráno jedno všeobjímající téma –
„Člověk a příroda vs. Příroda a člověk“. Vzhledem k tomu, že je toto téma velice široké,
každý z přírodovědných kroužků má možnost najít podtéma „šité na míru“ právě svým
potřebám a zájmům. Pro žáky prvního stupně základních škol toto podtéma bylo určeno,
aby tak bylo zamezeno tápání vyučujících a vedoucích kroužků. Jako náplň
přírodovědných setkávání tedy bylo zvoleno téma „Energie“. Přestože se již nejedná o
„kuchyňské téma“, domníváme se, že je žákům dostatečně blízké. Sami si ostatně určitě
všimli, že je rodiče napomínají, aby zhasínali světlo, když odchází z pokoje či aby šetřili
vodou. Žáci se, v rámci kroužků, například dozví, jaké existují zdroje energie a jaký je
mezi nimi rozdíl. Nezůstane ale pouze u toho. Žáci si budou moci osvojit spoustu jiných
zajímavých, překvapivých až šokujících teoretických a experimentálních znalostí a
dovedností. Vzhledem k tomu, že se již během minulého ročníku osvědčil systém
podpůrných materiálů, byly pro ně a jejich pedagogy opět připraveny manuály a barevné
pracovní sešity.
116
Autoři děkuji za finanční podporu projektu MŠMT NPV II č. 2E06029.
LITERATURA
1.
2.
3.
4.
Knight David. Popularizing Chemistry: Hands – on and Hands – off. International
Journal for Philosophy of Chemistry, 2006, roč. 12, č. 1, s. 131 – 140.
Akademie věd : Nebojte se vědy [online]. 11.1.2007 [cit. 2007-03-01]. Dostupný z
WWW: <http://www.cas.cz/pred-stredo.pdf>.
Blassingame – Cleveland Christina. Kitchen Chemistry: Fun Food Activities and
Experiments [online]. 7.8.2001 [cit. 2007-02-27]. Dostupný z WWW:
<http://www.chatham.edu/pti/Kitchen_Chem/BCleveland_01.htm>.
Ritter K. Stephen. Young Students Wowed by Science. Chemical and Engineering
News, 2005, roč. 83, č. 45, s. 26 – 28.
117
P23: PŘÍRODOVĚDNÝ KROUŽEK JAKO INSPIRACE
TAŤÁNA ŠTOSOVÁ
Ústav mikrobiologie, Lékařská fakulta Univerzity Palackého, I.P. Pavlova 6, 775 20
Nultý ročník přírodovědných kroužků přinesl kromě svých předem vytyčených
cílů ještě další pozitivní výsledky. Ukázalo se, že ve školách, které se do projektu STM
Morava zapojily, se probíhající kroužky staly podnětem ke vzniku dalších akcí a
projektů. Například v Základní škole Žďárná uspořádali žáci z kroužku pod vedením své
paní učitelky „školní konferenci“ v rámci projektu STM Morava. Akce byla určená i pro
veřejnost a jejími hlavními hosty byly učitelé, žáci a jejich rodiče. Malí přírodovědci
měli dostatek prostoru, aby názorně předvedli své nové znalosti a poznatky formou
posterů, výrobků a názorných pokusů. Motivem pro uspořádání školní konference byla
mimo jiné skutečnost, že žáci základních škol na oficiální konferenci STM Morava
prezentovali své výsledky pouze formou posterů. Varianta školní konference tak byla
výborným řešením, protože děti své vědomosti a zkušenosti mohly předvést v domácím
prostředí a dočkaly se okamžitého a pro ně velmi motivujícího uznání ze strany „hostů“.
Akce, kterou přímo zaštítil ředitel školy, zaznamenala velký úspěch a lze předpokládat,
že bude i v následujících letech mít další pokračování. Má tak šanci se stát základem
nové „tradiční“ události na této škole.
V Církevní základní škole svaté Voršily expandovaly přírodovědné kroužky i
do klasických výukových hodin. Hlavním důvodem byl fakt, že kroužek neměly
možnost navštěvovat všechny děti, které by o něj měly zájem. Školáci ve větších
městech jsou totiž časově velice vytížení. Vznikly tak „projektové hodiny“, které
uzavíraly probranou kapitolu (celek). V těchto hodinách skupinky žáků řešily vybraný
problém týkající se tématu po teoretické, ale i praktické stránce. Své výsledky poté
prezentovaly před spolužáky. Děti měly možnost předvádět jednoduché pokusy jako
důkazy probrané teorie. Rovněž tento způsob výuky inspirovaný přírodovědným
kroužkem se těšil značné oblibě a vytvořil tak základ pro případné budoucí pokračování
projektového vyučování přírodovědných předmětů.
Nezůstat skrytý v laboratoři, ale ukázat světu, co umím. To byla hnací síla,
která vedla skupinku středoškoláků ze Slovanského Gymnázia v Olomouci připravit
program a prezentovat jej ve vlastním stánku v rámci Jarmarku chemie, fyziky a
matematiky. Studenti zde vůbec poprvé veřejně předváděli pokusy, které si sami
vyzkoušeli v rámci přírodovědného kroužku.
Většina učitelů zapojených do projektu přírodovědných kroužků přiznává, že
jim pomohly ve výuce. Jeho prostřednictvím se dostali k zajímavým pokusům a
v neposlední řadě i novým pohledům na celou problematiku. Především na základních
školách dostala výuka přírodních věd doslova nový rozměr. Kroužky slavily obrovský
úspěch a jak je vidět, nezůstalo jen u nich. Můžeme proto konstatovat, že přírodovědné
kroužky dodaly pedagogům inspiraci a energie do nich vložená byla využita
s maximálním výtěžkem.
Autorka děkuje za finanční podporu projektu MŠMT NPV II č. 2E06029.
118
P24: UMOŽŇUJEME VĚDU VIDĚT, SLYŠET, NAHMATAT…
PETR EISENMANN, ZDEŇKA KOLSKÁ, TOMÁŠ ORŠULÁK, ROBERT SEIFERT,
GABRIELA SÝKOROVÁ - DVORNÍKOVÁ
Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, České
mládeže 8, 400 96 Ústí nad Labem, [email protected]
Ve školním roce 2006/07 katedra fyziky pokusně rozběhla Přírodovědný kroužek.
V letošním roce rozbíhá katedra pokusně Kroužek zaměřený na astronomická
pozorování.
Jednou z nejvýznamnější akcí katedry geografie je Týden geografie.
Velmi účinnou popularizační aktivitou katedry chemie jsou Ukázky zajímavých
pokusů.
Všeobecné prezentaci a popularizaci přírodních věd jsou určeny Dny otevřených dveří
Přírodovědecké fakulty UJEP, Den otevřených dveří UJEP a Den vědy na
Přírodovědecké fakultě UJEP pořádaný v rámci Týdne vědy a umění na UJEP.
119
P25: ČO NÁM PREZRADÍ RIEKA? PROJEKT MONITOROVANIA VODNÉHO
TOKU PRE ZÁKLADNÉ ŠKOLY
SILVIA ŠIMKOVÁa, IMRICH JAKABb, FRANTIŠEK STREJČEKc, JANA
ŠVIKRUHOVÁa a ANDREA VARGOVÁa
a
Katedra chémie, bKatedra ekológie a environmentalistiky, cKatedra botaniky a genetiky
FPV UKF v Nitre, Tr. A. Hlinku 1, 949 74 Nitra, Slovenská republika,
[email protected]
Úlohou súčasnej školy je pripraviť žiakov pre život v treťom tisícročí. Jednou
z možností ako motivovať a podporovať výkon žiakov a prejaviť v nich záujem o okolitý
svet je využitie rôznorodých vyučovacích metód. Vhodným vyučovacím prostriedkom,
ktorý spĺňa túto požiadavku je projektové vyučovanie. Je podobou integrovaného
vyučovania a stavia pred žiakov niekoľko konkrétnych zmysluplných i reálnych úloh.
Pri ich riešení žiaci potrebujú získať množstvo nových informácií, spracovať a použiť
osvojené poznatky z rôznych odborov, vedieť organizovať svoju prácu v čase a
priestore, zvoliť iné riešenia v prípade chyby, formulovať vlastný názor, diskutovať a
spolupracovať (ZORÁD, JAKAB, 2007).
Fakulta prírodných vied Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre pripravila v rámci
projektu APVV Prírodovedný tábor „Príroda známa – neznáma“ pre žiakov druhého
stupňa základných škôl. Súčasťou programu bola aj práca žiakov na prírodovedných
projektoch. Jedným z nich bol aj projekt Monitoringu vodného toku, ktorý umožnil
integráciu poznatkov z viacerých prírodovedných disciplín (prírodopis, chémia, zemepis,
ekológia a fyzika) s praktickou činnosťou žiakov. Cieľom projektu bolo oboznámiť
žiakov s praktickými metódami zbierania a vyhodnocovania ako aj prezentácie
informácií o kvalite vybraného vodného toku.
V krúžkovej činnosti sa žiaci prírodovedného tábora zamerali aj na sledovanie kvality
vybraných ukazovateľov povrchových tečúcich vôd na príklade vodného toku
Drevenica v obci Kostoľany pod Tríbečom. Žiacky projekt pozostával z troch na seba
nadväzujúcich fáz:
1.
teoretická príprava – žiaci sa teoreticky oboznámili s východiskovými
informáciami o monitoringu vodných tokov na Slovensku. V PowerPointovej
prezentácii im lektori tábora vysvetlili pojmy ako monitoring životného prostredia,
jeho úlohy a delenie, čiastkový monitorovací systém – voda, triedy kvality vody
a súčasný stav kvality vody v povrchových tokoch na Slovensku, najvýznamnejšie
chemické zlúčeniny a parametre, vplývajúce na kvalitu povrchovej vody, ich zdroje
a účinky v prostredí. Teoretický blok uzatvorila metodika BISEL – jej princípy,
použitie, postupy a žiaci sa naučili rozlišovať aj zoologické taxóny, potrebné pre
výpočet biotického indexu vody.
2.
monitorovanie v teréne – výprava k vodnému toku Drevenica (lokalita nad
obcou Kostoľany pod Tríbečom, okres Zlaté Moravce). Žiaci priamo v teréne
sledovali a vyplňovali zistené informácie o vodnom toku do pripraveného
formuláru, stanovili teplotu vody, odobrali vzorky vody na analýzy a realizovali
výlov a určovanie vodných bezstavovcov pre stanovenie biotického indexu vody.
120
3.
spracovanie a prezentácia výsledkov – v poslednej fáze žiaci vyhodnotili
ukazovatele kvality vody podľa súčasnej normy pre kvalitu povrchových vôd, určili
celkový stupeň čistoty vody a stanovili znečisťovateľov vodného toku.
Z výsledkov pripravili prezentačný výstup a tvorivé výtvarné dielka znázorňujúce
realizáciu projektu. S pripravenými výstupmi sa zúčastnili Táborovej vedeckej
konferencie, kde svoj projekt obhajovali pred ostatnými skupinami žiakov.
Príspevok vznikol s finančnou podporou projektu APVV –LPP-0333-06-Objavme svet
prírodných vied
LITERATÚRA
1.
2.
3.
BORIÁN, G., BORSOS, S. et al., 2001: Vízbiológiai praktikum. Green Pannónia
Alapítvány, Budapest, 62 ss. ISBN 963 9317 25 X
BORSOS, S., 2004: Tanári ségedlet a bioindikáció az iskolai oktatásban. Green
Pannónia Alapítvány, Barcs, 16 ss.
ZORÁD, L., JAKAB, I., 2007. Realizácia environmentálnej výchovy na príklade
projektového vyučovania. VIII vedecká konferencia doktorandov a mladých
vedeckých pracovníkov 18. -19. apríl 2007, Zborník príspevkov, s. 48., ISBN 97880-8094-105-5
121
P26: EFEKTNÉ CHEMICKÉ POKUSY V KRÚŽKOVEJ ČINNOSTI
JANA ŠVIKRUHOVÁ, SILVIA ŠIMKOVÁ a ANDREA VARGOVÁ
Katedra chémie FPV UKF Nitra, Tr. A. Hlinku 1, 949 74 Nitra, e-mail: jsvikruhova@
ukf.sk, ssimkova@ ukf.sk, avargova@ ukf.sk
Chémia ako experimentálna veda je plná pre život dôležitých a zaujímavých objavov.
Ponúka nesmierne množstvo informácií o zákonitostiach a vlastnostiach látok
využívaných v priemysle, poľnohospodárstve, v doprave a v každodennom živote a dáva
kľúč k vysvetleniu javov pozorovaných v neživej prírode a živých systémoch
(HEGEDŐSOVÁ, JOMOVÁ, 2005).
Moderné didaktické pomôcky a prostriedky nám dokážu priblížiť stavbu atómov
a molekúl, dokážu simulovať procesy v živých organizmoch, znázorňujú detaily
mikrosveta, aj zmenšeniny makrosveta. V očarení súčasnou technikou sa ale zabúda na
prirodzené, možno menej pohodlné spôsoby, medzi ktoré patrí experiment. Odborníci
z radov učiteľskej verejnosti vysvetľujú túto skutočnosť učebnými osnovami, ktoré
jednoducho kopírujú akademickú vedu a väčšina inovácií v prírodovedných predmetoch
spočíva vo vnášaní nových „potrebných“ poznatkov do učiva. Nie je tajomstvom, že
učitelia a žiaci sa denne pasujú s predimenzovanými učebnými osnovami a na samotný
prirodzený záujem žiakov o bádanie na hodinách nezostáva čas.
Našim cieľom bolo sprostredkovať žiakom zážitok z vlastného chemického bádania
pomocou série jednoduchých chemických experimentov a zároveň overiť a upevniť si
poznatky získané z vyučovacieho procesu. Za týmto účelom
každý semester
organizujeme v rámci projektu APPV Objavme svet prírodných vied www.disci.ukf.sk
prírodovedný krúžok na Fakulte prírodných vied UKF pre žiakov základných škôl. Žiaci
absolvujú každý týždeň dve vyučovacie hodiny v chemickom laboratóriu, počas ktorých
sa oboznámia s chemickými vlastnosťami mnohých látok. Zaujímavou formou sú im
sprostredkované poznatky bežnej i potravinárskej chémie. Pokusy realizujú za asistencie
dvoch pedagógov, ktorí im vysvetlia princípy chemických dejov a asistujú pri pokusoch.
Žiaci pracujú v dvojčlenných skupinkách a na konci každého cvičenia musia odovzdať
vyplnený pracovný list. Maximálny počet žiakov v skupine je 16. K zaujímavým
pokusom určeným žiakom základných škôl sme zaradili chemickú záhradu na morskom
dne, neškodné morské hady, bengálske ohne, plameňové skúšky, simulácia kyslých
dažďov a odfarbovanie kvetov a potravinové otázniky (chemické pokusy so zložkami
potravín: cukry, vitamíny, tuky a bielkoviny).
Poďakovanie: Príspevok bol realizovaný za finančnej podpory projektu APVV - LPP0333-06 - Objavme svet prírodných vied
LITERATÚRA
1.
HEGEDŐSOVÁ, A., JOMOVÁ, K., 2005. Environmentalizácia stredoškolskej chémie –
ohrozené ovzdušie. In: Ružička M. (ed.), 2005: Environmentálna výchova
a vzdelávanie na školách v SR, Nitra 15.-17. december 2004. Zborník referátov
a posterov. s. 90-93. ISBN 80-8050-841-0.
122
P27: HRAČKA V TECHNICKEJ TVORIVOSTI DETÍ MLADŠIEHO
ŠKOLSKÉHO VEKU
MILAN TOMAN
[email protected]
Hračka je neoddeliteľnou súčasťou života dieťaťa, je jeho životnou potrebou.
Hračka a ani hra sa neobmedzujú len na obdobie detstva a len na krátenie voľného času.
Hračka môže byť významným prostriedkom v rámci rozvoja technickej tvorivosti
s prihliadnutím na špecifikum vývoja dieťaťa mladšieho školského veku.
Jedným zo znakov súčasnej školy je jej určitá izolovanosť od okolia, napr.
zákaz vstupu rodičov do budovy. Horší prejav tejto izolácie je v zákaze nosiť do školy
známky toho čo sa deje vonku. Je všeobecne známe, že najprirodzenejším prejavom
dieťaťa predškolského a mladšieho školského veku je hra a hračka, je jej neoddeliteľný
materiálny podnet. Ako uvádza Pančuhová - hračky sú dôležitým výchovným
prostriedkom rozširujúcim vedomosti dieťaťa a súčasne ho vedú k osvojeniu si určitých
konkrétnych pracovných zručností a návykov, podporujú jeho detskú fantáziu a
invenciu. Na jednej strane hračka pomáha dieťaťu vytvárať predstavované podmienky v
hre tým, že odráža v realistickej alebo štylizovanej forme svet v ktorom dieťa žije, na
druhej strane má hračka silný motivačný charakter. V nedávnej minulosti sme sa s
hračkou ako s prostriedkom výchovy a vzdelávania stretávali len v predškolských
zariadeniach. Bežným javom na základných školách je striktný zákaz nosiť hračky do
školy. Akoby si učitelia dostatočne neuvedomovali, že zo zlatého veku hry je vstup do
školy zlom v živote dieťaťa. Z hravého dieťaťa sa stáva žiak a jeho dovtedy dominujúcu
činnosť - hru nahrádza učenie. V súčasnom období sa funkcia hračky v procese edukácie
dostáva do kvalitatívne vyššej úrovne. V rámci humanizácie vzdelávania detí mladšieho
školského veku môžeme hračku považovať za jednu z nezastupiteľných atribútov. Na
druhej strane však musíme pripomenúť, že mnoho krát sa musíme vracať k tomu čo už
bolo objavené, povedané a z nevedomosti zavrhnuté. „Učenie hrou“ hlásili už klasický
pedagógovia a nemali by sme na to znovu zabudnúť. Pre deti hra a učenie nie sú v
protiklade. Sprostredkovaním kultúrno-historického pozadia hračiek systematickým
integrovaním do vyučovacieho procesu, cieľavedomým využívaním informatívnych
hodnôt hračiek na vyučovaní a akcentovaním ich pôvodu i genézy má edukátor široké
možnosti zaplniť biele miesta vo vedomostiach žiakov o duchovnom bohatstve a
pracovných zručnostiach našich predkov. Hračku môžeme vnímať ako platformu na
uvedomenie si vlastnej identity a národného povedomia, akceptovanie rozdielnych
systémov hodnôt, ale aj prostriedok pre utváranie a rozvíjanie technického tvorivého
myslenia. Hračky majú neobmedzené výrazové schopnosti sprístupňovať nové a
nepoznané. Dôležitú úlohu pri výchove detí zohráva učiteľ, ale aj rodič musí rozpoznať
plnohodnotnú hračku od prázdnej. Najlepšia je tá hračky, ku ktorej sa dieťa vracia aj po
čase a stále ho stimuluje a teší. Využitie hračiek vo výchovno-vyučovacom procese je
rôznorodé. Ich aplikácia je možná v podstate v každom predmete.
Široký priestor na sprostredkovanie prvotných informácií o technických
princípoch – zdroj napätia, základné prevody a mechanizmy, prenos dát, atď. sa ponúka
systematickým využívaním hračiek v edukačnom procese.
123
K najčastejšie používaným hračkám v edukácii patria hotové, spravidla
priemyselne vyrobené hračky. Z hľadiska technického vzdelávania si osobitnú pozornosť
zasluhujú tie hračky, ktoré si deti zhotovia sami. Zostrojenie si vlastnej hračky umožňuje
nielen rozvoj technickej zručnosti, bezprostrednejšie pochopenie technického princípu,
ale má veľký vplyv aj na rozvoj tvorivého myslenia detskej osobnosti.
Problematika technickej tvorivosti a jej špecifiká bola aj predmetom nášho
výskumu, ktorý sme realizovali na desiatich základných školách v rámci Slovenska.
Hlavnou ideou výskumu bolo zistiť vplyv hračky na rozvoj tvorivosti detí mladšieho
školského veku. Z realizovania predvýskumu bolo možné konštatovať zhruba rovnakú
vedomostnú aj tvorivú úroveň respondentov. Výskum prebiehal počas celého školského
roka a v spolupráci s učiteľkami boli hračky implementované do obsahu vyučovania
v maximálne možnej miere. Je však nutné skonštatovať, že na základe triezveho
uváženia a nie násilnou formou. V triedach porovnávacích bežala výuka klasickým
spôsobom. Na konci výskumného obdobia sme znovu zrealizovali testy tvorivosti, ktoré
jednoznačne preukázali priaznivý vplyv implementácie hračiek do vyučovacieho procesu
a ich nezastupiteľné miesto v rámci technickej tvorivosti detí mladšieho školského veku.
Hračka od nepamäti sprevádzala človeka, slúžila vždy na to, aby rozvíjala
schopnosti dieťaťa a aby ho pripravovala na život vo svete dospelých. Veľkej pozornosti
sa vždy tešili hračky, pri ktorých sa mohli deti cítiť ako dospelí. Ani v súčasnosti, vo
svete globalizácie a informačných technológií nestráca detská hračka na svojom
význame v rozvoji osobnosti dieťaťa, v rozvoji technickej tvorivosti, pretože jej
základnou charakteristikou je jej emocionalita a jej schopnosť sprostredkúvať základné
technické princípy.
Hračka bola svojou podstatou vždy odrazom určitého stupňa vývoja spoločnosti
a tak je tomu aj teraz. V živote dieťaťa má svoju nezameniteľnú a nenahraditeľnú
funkciu a je len pozitívne, že svoje nezastupiteľné miesto zaujíma hračka aj v procese
edukácie. Avšak v rámci tohoto procesu by nemala byť len módnym prvkom, ale
prostriedkom na vyjadrenie hodnôt, ktoré uznávame a spôsobom, ktorým prirodzene
a nenásilne vedieme dieťa k žiaducim poznávacím záujmom, činnostiam, vedomostiam
a k rozvoju tvorivosti a fantázie. Hračky sú svojou podstatou dieťaťu najbližšie,
najprirodzenejšie, a preto ich ponímame ako médiá, ktoré významnou mierou
ovplyvňujú celostný rozvoj osobnosti dieťaťa vrátane technického tvorivého myslenia.
LITERATÚRA
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Balážová, E.: Multikultúrna hračka ako prostriedok formovania komplexnej
osobnosti žiaka. Rigorózna práca. Banská Bystrica : Pedagogická fakulta UMB,
2000, s. 76.
Bělinová, L. a kol.: Pedagogika predškolského veku. Bratislava, SPN 1981.
Houška, T.: Škola hrou. Praha, Mistral 1991.
Klindová, Ľ. a kol.: Aktivita a tvorivosť v škole. Bratislava : SPN, 1990.
Pančuhová, E.: Slovenská ľudová hračka. In: Hry-hračky-hlavolamy. Zborník
príspevkov z vedeckej konferencie. Banská Bystrica : PF UMB, 1998.
Tuma, M.: Tvorivé procesy človeka. Banská Bystrica, 2000.
Zelina, M.: Stratégie a metódy rozvoja osobnosti dieťaťa. Bratislava : Iris, 1996.
ISBN 80-967013-4-7.
124
P28: ČARODĚJNÁ MATEMATIKA
MARTINA UHLÍŘOVÁ
771 40 Olomouc, e-mail: [email protected]
Projekt Čarodějná matematika proběhl 9. května 2007 na ZŠ Mozartova
v Olomouci. Projekt koncipovali a organizačně zajišťovali studenti 3. ročníku
Pedagogické fakulty UP v Olomouci, oboru Učitelství matematiky pro 2. stupeň ZŠ.
Praktická realizace projektu byla vyústěním práce studentů v rámci volitelného semináře
Projekt ve výuce matematiky. Projekt byl určen žákům 8. tříd.
Projekt Čarodějná matematika byl inspirován populární literární postavou
Harryho Pottera a prostředím Bradavické školy budoucích čarodějů. Cílem projektu bylo
netradiční formou procvičit učivo 7. a 8. ročníku. Pro projekt byla zvolena skupinová
forma práce. V úvodu losem stanovené skupiny žáků se postupně střídaly na pěti
tematicky zaměřených stanovištích na kterých řešili různě obtížné matematické úlohy.
V Bradavicích žáky čekalo řešení logických a nestandardních úloh. „Kouzla“ s
kouzelnickými hůlkami, tajemné čarodějné formule a magické čtverce zamotaly hlavu
nejednomu čarodějnickému učni. Na stanovišti Malvinova zlomková čára bylo třeba
určit přesné množství příslušných ingrediencí pro přípravu magických lektvarů a
tajemných pokrmů. Bez dobrých znalostí o počítání se zlomky a procenty to však nebylo
možné. V Čarodějném elixíru byly obsaženy úlohy na prostorovou představivost. Žáci
skládali tangramy, hledali správnou cestu z labyrintu nebo pomáhali rozluštit čarodějné
obrazce. Umět číst text s porozuměním, znát přímou a nepřímou úměrnost byly nezbytné
znalosti budoucích čarodějů pro úspěšné řešení úloh v Čarodějnickém kotli. Magické
karty, tajemné číselné kódy, magické hvězdice i kruhy byly ukryty v Temné komnatě
kouzelníka Čurymurina.
LITERATURA
1.
KUBÍNOVÁ, M. Projekty ve vyučování matematice – cesta k tvořivosti. Praha: PdF
UK Praha, 2002.
125
P29: NETRADIČNĚ ZA ŠKOLSKOU GEOMETRIÍ
MARTINA UHLÍŘOVÁ
771 40 Olomouc, e-mail: [email protected]
Katedra matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci pořádá již
více než deset let cykly otevřených didaktických seminářů, které bývají zaměřeny na
některou z aktuálních otázek vyučování matematice. V letošním školním roce byl,
v rámci letního semestru, realizován cyklus tří didaktických seminářů, jejichž společným
tématem byly netradiční metody ve výuce geometrie na základní škole. Všechna
setkání byla zaměřena na netradiční motivační činnosti vedoucí ke zlepšení žákovských
postojů k matematice, zejména ke geometrii. Didaktické semináře byly určeny
praktikujícím učitelům, studentům učitelství matematiky, ale také všem zájemcům z
široké školské veřejnosti. Semináře vedli Mgr. Zuzana Štauberová (KM FAV ZUČ
v Plzni), dr. GraŜyna Rygał (Institucia Matematyki i Informatyki w Akademii
im. J. Długosza w Czestochowie) z Polska a prof. George Malaty (University of
Joensuu) z Finska. Všechny semináře měly charakter pracovních dílen. Účastníci si tak
mohli na „vlastní kůži“ vyzkoušet řadu nápaditých praktických činností poskytujících
vhodné prostředí pro hlubší pochopení daného matematického učiva.
První seminář s titulem Matematika a ornament (28. března 2007) vedla Mgr. Zuzana
Štauberová. Po úvodním seznámení s historií ornamentů a jejich základní typologií
účastníci společně „objevovali matematiku“ skrytou v ornamentech. Shodná zobrazení
v prostředí rozet, frýzů, tapet i mozaik byla jistě zajímavým námětem pro netradiční
zpestření tradičního učiva geometrie. Další setkání byla věnována zahraničním
pohledům na výuku geometrie.Vše o krychli byl název druhé pracovní dílny, kterou 2.
května 2007 vedla dr. GraŜyna Rygał. Seminář byl zaměřen zejména na manipulativní
činnosti, které lze smysluplně začlenit do výuky geometrie na prvním i druhém stupni
ZŠ. Barevné papíry a nůžky byly nezbytné pomůcky všech účastníků při vytváření
netradičních modelů těles. Vystoupení prof. George Malatyho z Finska, které se
uskutečnilo 17. května 2007, bylo zaměřeno na problematiku elementární geometrie.
Seminář s názvem Geometric thinking byl věnován procesu vytváření elementárních
geometrických pojmů u dětí mladšího školního věku s důrazem na kognitivní aspekty
pojmotvorného procesu. Zahraniční přístupy v mnohém inspirovaly posluchače k reflexi
a komparaci představených činností s „našimi“ edukačními postupy.
Domníváme se, že cyklus otevřených didaktických seminářů zaměřených na aktuální
problémy vyučování je jedním z vhodných příspěvků nejen k pregraduální a
postgraduální přípravě učitelů matematiky, ale zprostředkovaně také ke změně postojů
žáků, rodičů a široké veřejnosti ke školské matematice.
126
P30: 1. CELOSLOVENSKÁ DETSKÁ VEDECKÁ KONFERENCIA
ĽUBOMÍRA VALOVIČOVÁa, SILVIA ŠIMKOVÁb, IMRICH JAKABc,
MAGDALÉNA HASPROVÁd, FRANTIŠEK STREJČEKe, VALÉRIA VASKOVÁf
a
Katedra fyziky, bKatedra chémie, cKatedra ekológie a environmentalistiky, dKatedra
geografie, eKatedra botaniky a genetiky, fKatedra matematiky FPV UKF v Nitre,
Tr. A. Hlinku 1, 949 74 Nitra, Slovenská republika, lvalovičová@ukf.sk
1. celoslovenská detská vedecká konferencia prebiehala 18.augusta 2007
v rekreačnom zariadení Jedliny v Kostoľanoch pod Tribečom. Konferencia bola
súčasťou programu tábora „Príroda známa – neznáma“, ktorý organizovala Fakulta
prírodných vied Univerzity Konštantína Filozofa v rámci projektu APVV „Objavme svet
prírodných vied“.
Konferencia bola zameraná na prezentáciu táborových projektov z prírodných vied,
ktoré jednotlivé skupiny riešili počas celého tábora.
Ciele konferencie boli viaceré. Pomocou projektov a konferencie sme chceli:
- priblížiť žiakom prepojenosť prírodných vied,
- ukázať a priblížiť žiakom výskumnú prácu,
- naučiť žiakov prezentovať výsledky svojej práce,
- nechať ich zažiť pocit účasti na vedeckom podujatí.
Priebeh konferencie bol podobný ako ich poznáme. Každá skupina dostala priestor
na prezentáciu svojho projektu (približne 20 minút). Po prezentácii bola diskusia,
v ktorej kládla otázky hlavne komisia (komisiu tvorili vedúci projektov).
Na konferencii boli prednesené 3 hlavné príspevky, z ktorých niektoré boli rozdelené na
viacero častí.
1. príspevok bol zameraný geograficko-ekologicky. Pri vypracovávaní tohto projektu si
žiaci museli všímať život okolo seba, živočíchov a ostatných účastníkov tábora a snažiť
sa zachytiť čo najzaujímavejšie situácie, ktoré sa počas tábora stali. Tento príspevok bol
rozdelený na dve časti:
- Prírodný detektív – bol zameraný na zmapovanie živočíchov, z ktorými sa žiaci
mohli stretnúť počas tábora. Žiaci vyrobili prezentáciu z fotiek jednotlivých
živočíchov, ku ktorým pomocou atlasu živočíchov a rastlín priradili správny názov.
- Život v tábore – žiaci vytvorili súbor fotiek z rôznych aktivít, ktoré počas táborového
týždňa zažili. Jednotlivé fotky boli doplnené vtipnými komentármi, a tak vytvorili
„prezentačný“ táborový komiks.
2. príspevok bol zameraný biologicko-chemicky a mal názov Monitorovanie vodného
toku Drevenica.
V rámci projektu sa žiaci oboznámili z metódami monitorovanie vodných tokov.
Spolu s vedúcimi projektu urobili odchyt živočíchov a odber vody na analýzu. Pomocou
tabuliek a rôznych pomôcok sa snažili správne určiť jednotlivé živočíchy pre stanovenie
biotického indexu vody. Nakoniec žiaci vyhodnotili ukazovatele kvality vody podľa
súčasnej normy pre kvalitu povrchových vôd, určili celkový stupeň čistoty vody
a stanovili znečisťovateľov vodného toku. Aj táto skupina si rozdelila projekt na dve
časti v prvej časti jeden člen skupiny veľmi pekne a odborne prezentoval výsledky
127
monitoringu a v druhej časti mladší členovia skupiny ukazovali kresby a modely, ktoré
vytvorili podľa odchytených živočíchov.
3. príspevok bol zameraný fyzikálno-matematicky a mal názov Strieľanie rakiet.
V tomto projekte žiaci vytvorili rôzne typy rakety, ktoré vystreľovali a snažili sa
dosiahnuť čo najvyššiu výšku výstrelu. Výška výstrelu závisela od toho aký pomer octu
a sódy bikarbóny dajú žiaci do rakety, pretože chemická reakcia octu a sódy bikarbóny
v uzavretej rakete spôsobovala vyletovanie rakiet. Pri zisťovaní najvhodnejšieho
množstva si žiaci zopakovali váženie, ako aj počítanie aritmetického priemeru. Okrem
toho si museli všímať odstrel rakety a jej let, lebo nesprávny odstrel mohol spôsobiť
stratu rakety, ktorá ostala na strome. Žiaci museli zistiť, ktorý tvar rakety je najvhodnejší
pre dosiahnutie čo najväčšej výšky. Zaujímavosťou prezentácie bolo, že každý tvorca
rakety si prezentoval výskum, ktorý sa urobil na jeho rakete.
Na záver môžeme povedať, že prezentácia jednotlivých projektov bola zaujímavá.
Každý príspevok bol originálne prezentovaný, a určite by sa nestratili medzi
prezentáciami vysokoškolských študentov.
prírodných vied.
128
P31: FYZIKÁLNY KRÚŽOK FYZIKUS
ĽUBOMÍRA VALOVIČOVÁ
Katedra fyziky Fakulta prírodných vied Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre
Väčšina detí za vhodné trávenie voľného času považuje hranie sa na počítači,
Internet, či pozeranie televízora. Takto trávia svoj voľný čas samostatne, bez
komunikácie s okolím, čím strácajú schopnosť vedieť komunikovať a pracovať
v skupine. Keď netrávia svoj voľný čas samostatne trávia ho v rovesníckych skupinách
(gangy, sprejery), ktoré majú nepriaznivý vplyv na vývoj osobnosti.
Zamysliac sa nad tými skutočnosťami sme chceli dať žiakom, druhého stupňa
základných škôl v Nitre, možnosť tráviť voľný čas aktívne a zaujímavejšie.
Na Katedre fyziky Fakulty prírodných vied Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre
sme vytvorili prírodovedný krúžok FYZIKUS. FYZIKUS na katedre funguje s malými
prestávkami 10 rokov, od októbra do prvého júnového týždňa (zo skúsenosti vieme, že
júnové týždne žiaci viac venujú príprave do školy a neskôr majú v hlave už len
prázdninové plány a na krúžok nechodia). Dňom FYZIKUSu je piatok a čas 15,30 hod.
a trvá 90 minút. Piatok bol vybraný zámerne z toho dôvodu, že žiaci sa nemusia
ponáhľať domov a pripravovať sa na ďalší deň. Samotný žiaci označili piatok ako dobrú
voľbu a väčšinou ostávali na krúžku dlho po jeho plánovanom skončení.
V prvých rokov bol FYZIKUS zameraný na tvorivé riešenie problémov a riešenie
fyzikálnych úloh zadávaných rôznymi spôsobmi. Bol vedení ako predvýskum
dizertačnej práce a dôraz sa kládol hlavne ma tvorivosť
V posledných troch rokoch je cieľom FYZIKUSu žiakom priblížiť fyziku z iného
pohľadu ako počas školskej výučby. Fyzikálne poznatky sú prezentované netradičnou,
pútavou formou, hlavne pomocou experimentov. Vlastnoručne zostrojených pomôcky
žiakom pomáhajú lepšie pochopiť fyzikálne poznatky, ktoré im boli prezentované
v škole, ale aj také, ktoré prezentované neboli. Žiaci tvorivo riešia pre nich zdanlivo
neľahké problémy a snažia sa vysvetliť ich podstatu pomocou základných poznatkov zo
školskej fyziky. Žiaci pracujú v skupinách, kde sú nútené spolu komunikovať, naučia sa
tak asertívnemu správaniu a súčasne tolerovať názory druhých.
Krúžková činnosť je rozdelená na 3 trimestre (aby žiaci mali pocit vysokoškolákov).
Každý trimester je zameraný na istú časť fyziky napr. mechanika kvapalín a plynov,
elektrina a magnetizmus, optika. V rámci danej témy deti môžu riešiť zaujímavé
problémy, zostrojovať rôzne prístroje a fyzikálne hračky. Zameranie trimestrov sa
vyberá podľa toho, aký ročník žiakov na krúžku prevláda.
V minulom roku bol prvý trimester zameraný na optiku. Venovali sme sa na nich
napr. zákonom odrazu a lomu, ktoré overovali na rôznych experimentoch. V rámci
trimestra žiaci vyrábali optické hračky ako je periskop a kaleidoskop. Keďže tieto
zariadenia bolo si chcel vyrobiť každý museli sme im venovať viac času. Dokonca
niektoré kaleidoskopy skončili ako vianočné darčeky.
Druhý trimester sme venovali teplu a tepelné účinky. V týchto mesiacoch žiaci
pracovali s pracovnými listami, v ktorých mali úlohy zadané dvojakým spôsobom.
129
(príklad úlohy: verzia a. Ako by ste zohriali mamičke olej o 10°C, keď sa jej pokazil
varič; verzia b. Zohrejte olej o 10°C bez použitia variča.). Na prelome trimestrov sme sa
venovali vytváraniu materiálov ohľadom meteorológie. Žiaci zostrojovali jednoduché
ukazovatele smeru vetra, jednoduché barometre a zrážkomery. V týchto mesiacoch žiaci
pracovali s počítačom a vytvorili aj zaujímavé prezentácie o meteorológii.
Ku koncu posledného trimestra sme robili raketové experimenty. Žiaci vyrobili
rakety na viacero spôsobov ako „čajovú“, „pumpovú“, ale najväčší úspech mala „raketa
octová“ kde išlo o chemickú reakciu a dalo sa tam pozorovať akcia a reakcia síl.
FYZIKUS prináša žiakom zaujímavý pohľad na fyziku, keďže na hodinách fyziky sa
s takými experimentmi nestretávajú. Určite pre žiakov bolo zaujímavosťou to, že si
mohli zažiť pocit vysokoškoláka, keďže niektoré experimenty sme im zadávali
podobným spôsobom ako študentom univerzity.
Príspevok vznikol s finančnou podporou projektu CGA - Tvorba materiálov na krúžkovú
činnosť z fyziky.
130
P32: RAKETA AKO POPULARIZÁCIA FYZIKY
ĽUBOMÍRA VALOVIČOVÁa, VALÉRIA VASKOVÁb
a
Katedra fyziky, bKatedra matematiky FPV UKF v Nitre, Tr. A. Hlinku 1, 949 74 Nitra,
Slovenská republika, [email protected]
V dnešnej dobe je problémom to, že žiaci a študenti nevedia spájať poznatky, ktoré
nadobudnú v jednotlivých predmetoch do celku a tak veľmi ťažko pochopia súvislosti
a prepojenosť zákonitosti, ktoré tvoria základ nejakého spomínaného javu, čím sa
zanedbáva aj interdisciplinárny aspekt prírodovedných zákonitostí. Napr. keď sa
pozrieme na fyziku a matematiku, tak na matematike žiaci často počítajú fyzikálne
príklady bez toho, aby si uvedomovali ich fyzikálny charakter (napr. cínový vojačik
môže vážiť aj 500 kg) alebo v rámci fyziky nevedie matematicky správne interpretovať
graf nejakého pohybu.
Spojenie práve matematiky a fyziky sme sa snažili žiakom priblížiť cez projekt
„Strieľanie rakiet“, ktorý bol jedným z projektov riešených v rámci prírodovedného
tábora „Príroda známa - neznáma“, ktorý organizovala Fakulta prírodných vied
Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre v rámci projektu APVV „Objavme svet
prírodných vied“.
Cieľom projektu „Strieľanie rakiet“ bolo zostrojiť „octovo – sodobikarbónovú“ raketu
a docieliť čo najvyšší dolet rakety.
Projekt žiaci riešili vo viacerých etapách.
Prototyp - žiaci si zostrojili prototyp raketa a odpaľovaciu rampu. Stavba rampy bola
dôležitá
kvôli tomu, aby mohli raketu bez väčších problémov odpaľovať. Potom sa pokúsili
raketu pár krát
vystreliť. Ich úlohou bolo zistiť čo bude robiť ocot a sóda bikarbóna, čiže ako súvisí
výšky
výstrelu s množstvom octu a sódy bikarbóny. Táto fáza bola dôležitá kvôli tomu, aby
si žiaci zažili
tzv. „hurá efekt“, ktorý by žiakov nadchol na výrobu ďalších rakiet.
Teória – žiaci spolu s vedúcimi projektu diskutovali o tom či bude mať vplyv na výšku
výstrelu tvar
rakety ako aj pomer octu a sódy bikarbóny, pretože chemická reakcia octu a sódy
bikarbóny
v uzavretej nádobe spôsobovala vyletovanie rakiet.
Výroba rakiet – v tejto etape žiaci vyrobili viacero rakiet z rôznych umelohmotných
fliaš. Žiaci dostali
viacero typov rakiet, aby mohli zisťovať a skúmať či má tvar rakety vplyv na výšku
výstrelu.
Príprava „paliva“ – pri príprave „paliva“ si žiaci museli navážiť viacero variantov sódy
bikarbóny,
131
pretože raz menili množstvo sódy bikarbóny a potom menili objem octu. V tejto fáze
bolo dôležité,
aby si žiaci dobre označili jednotlivé merania, aby sa im nepomiešali a tým
nenabúrali experiment.
Výskum – žiaci strieľali postupne jednotlivé rakety s nachystanými množstvami octu
a sódy bikarbóny
a zapisovali výsledky do tabuliek. Pri zisťovaní najvhodnejšieho množstva si žiaci
zopakovali
váženie ako aj počítanie aritmetického priemeru. Okrem toho si museli všímať odstrel
rakety a jej
let, lebo nesprávny odstrel mohol spôsobiť stratu rakety, ktorá ostala na strome. Žiaci
museli zistiť,
ktorý tvar rakety je najvhodnejší pre dosiahnutie čo najväčšej výšky.
Overenie výsledkov – zo zistených výsledkov urobili závery, určili vhodný tvar rakety
ako aj vhodné množstvo octu a sódy. Zistené závery overili experimentom
Príprava a prezentácie – z výsledkov a fotodokumentácie pripravili prezentáciu, ktorú
prezentovali na 1.celoslovenskej vedeckej konferencií. Zaujímavosťou prezentácie
bolo určite aj to, že každý tvorca rakety si prezentoval výskum a výsledky, ktoré sa
dosiahli na jeho rakete.
Takéto spojenie matematiky a fyziky bolo pre žiakov zaujímavé a hoci na začiatku
týždňa neboli nadšený, že práve oni robia fyzikálno-matematický projekt ich postoj sa
počas týždňa menil a hlavne ich bavilo strieľanie rakiet.
prírodných vied.
132
P33: MESTSKÝ FYZIKÁLNY TÁBOR FAJN
ĽUBOMÍRA VALOVIČOVÁ
Katedra fyziky Fakulta prírodných vied Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre
Prázdniny sú obdobím kedy žiaci a študenti majú relatívne veľa voľného času. Veľa
z nich svoj voľný čas trávi vonku na ulici bez akéhokoľvek dohľadu. Spoločnosť
a rodina by mali mať záujem na tom, aby trávili svoj voľný čas zmysluplne. Neriešenie
problematiky voľného času vedie k negatívnym javom, ako sú napr. drogy, pouličné
bandy ... . Je dôležité investovať do voľného času ako z pohľadu rodiny, tak aj z pohľadu
spoločnosti. Venovanie pozornosti žiakom počas prázdnin je určite dobrou investíciou
do budúcnosti.
FAJN je názov päťdňového mestského denného tábora určeného pre žiakov
základných škôl a osemročných gymnázií. Dennú formu tábora sme zvolili z dôvodu
získania skúseností s takouto formou práce s deťmi ako aj kvôli tomu, že takýchto
foriem trávenia voľného času počas prázdnin je v Nitre a okolí veľmi málo. Tábor sme
na katedre fyziky FPV UKF prvý raz zorganizovali v roku 2006.
Cieľ mestského denného tábora je ukrytý už v samotnom názve Fyzika Ako Ju
Nepoznáte. Chceli sme žiakom priblížiť fyziku a nechať ich objaviť známe veci trochu
netradičným spôsobom.
FAJN Tábor 2006 (Objavovanie živlov)
Program FAJN-u pozostával z objavovania živlov. Každý deň bol venovaný jednému
živlu, a keďže živly máme len 4, jeden deň sme venovali vesmíru okolo nás. V priebehu
každého dňa sa striedali rôzne aktivity, v ktorých naši študenti (zúčastnení žiaci) mohli
pracovať spolu alebo samostatne. Pri týchto aktivitách sme sa snažili podporovať ich
tvorivosť, ako aj to, aby mali možnosť využiť svoje vedomosti z fyziky, a niečo nové sa
naučiť. Prostredníctvom rôznych fyzikálnych a nefyzikálnych hier sa vzájomne
spoznávať.
Na začiatku dňa museli žiaci uhádnuť živel, ktorému bol deň venovaný. Po objavení
živlu sa mohli žiaci bližšie oboznámiť s uhádnutým živlom a nájsť odpovede na
zaujímavé otázky s ním súvisiace. V pondelok bola „prednáška“ venovaná živlu zem.
Študenti sa dozvedeli o zemi z hľadiska fyziky. V utorok, po uhádnutí daného živlu, sa
v „prednáške“ dozvedeli viac o vode a jej rôznych využitiach v oblastiach života
prostredníctvom fyziky. Štvrtok bol venovaný živlu vzduch a piatok živlu oheň. Táto
časť mala názov „ZAČÍNAME OBJAVOVAŤ“.
Po „Začíname objavovať“ nasledovala časť „Heuréka“, v ktorej žiaci mali urobiť
vlastné merania zadaných úloh (napr. Zlatovláskin vlas – zmerať hrúbku vlastného
vlasu, Pád padáku – zmerať čas dopadu padáku). Pri realizovaní týchto meraní mali žiaci
k dispozícií len súbor pomôcok, z ktorých museli danú úlohu namerať. Riešenie týchto
úloh mohli robiť ľubovoľným spôsobom, bez vopred daného návodu. Riešenie bolo
ponechané na tvorivosti žiakov. Žiaci pracovali v skupinách, preto sa často žiaci
dopracovali k správnemu postupu riešenia až vzájomnou diskusiou a záverečnou
dohodou. Na konci tejto časti musela každá skupina predstaviť svoj postup a výsledky
133
merania. „Heuréka“ bola pre žiakov najnáročnejšia z hľadiska obtiažnosti, pretože tu
nemali dopredu určené pomôcky a ani postup merania.
Po tejto časti nasledovala časť s názvom „Tvorivá dielňa“. V nej si žiaci vyrábali
fyzikálne hračky a iné fyzikálne zariadenia. Táto časť prebiehala vo vonkajších
priestoroch fakulty - átriu, kde si mohli žiaci dané veci nielen zostrojiť, ale aj vyskúšať.
Zaujímavosťou bolo, že návody a materiál na zostrojenie hračiek museli hľadať
v priestoroch átria. Po správnom zostrojení hračky bolo pre nich odmenou to, že si
zostrojené hračky mohli zobrať domov. „Tvorivá dielňa“ mala u žiakov najväčší úspech,
lebo si mohli zhotovené hračky zobrať domov. Pri možnosti voľby medzi touto časťou
a prácou na PC si žiaci vybrali radšej tvorivú dielňu.
Bádanie a objavovanie sme v strede týždňa spestrili exkurziou do hvezdárne
v Hurbanove, kde sa zoznámili s hviezdnou oblohou a planétami, ktoré sú okolo nás.
FAJN Tábor 2007 (Energia okolo nás)
V tomto roku sme tábor zamerali na energiu okolo nás. Keďže sa nám do tábora
prihlásili hlavne mladší žiaci museli sme program trochu upraviť a väčšiu časť sme
venovali obnoviteľným zdrojom energie. Z toho dôvodu sa nám v tomto roku vôbec
neopakovalo minuloročné rozdelenie aktivít. Taktiež sa nám podarilo osloviť dosť
veľkého sponzora firmu Bramac, ktorá nás podporila cez Nitriansku komunitnú nadáciu.
Na úvod tábora sme žiakov zaviedli do sveta bez energie. Ich celotáborovou úlohou
bolo objaviť pre tento svet energiu.
Pondelok žiaci objavovali energiu dosť netradične, riešili energetické otázniky
potravín. Snažili sa pripraviť si obed podľa energetickej hodnoty potravín a neskôr túto
energiu aj spotrebovať. Nakoniec sme žiakom ukázali, že niektoré potraviny nám môžu
rozsvietiť majú diódu alebo žiarovku. Okrem týchto nosných častí na žiakov čakalo veľa
hier. Žiakov zaujala najmä hra kde sme im dali slovník cudzích slov a oni hľadali slová,
ktoré majú niečo spoločné s energiou.
Utorok sme venovali obnoviteľným zdrojom energie. Na začiatku na žiakov čakala
„prednáška“ o týchto zdrojov a malá brožúra o nich, aby im cesta rýchlejšie ubiehala,
pretože mali naplánovaný výlet do Ekoparku v Bratislave a na vodné dielo Gabčíkovo.
Žiaci sa tu mohli oboznámiť s tým ako funguje napr. solárny panel, čo sú to
rýchlorastúce dreviny a hlavne mali možnosť pozrieť sa do vodnej elektrárne a previesť
na lodi cez plavebné komory.
Streda bola celá venovaná experimentovaniu. Žiaci mali možnosť vybrať si s 20
experimentov, ktoré mohli počas dňa realizovať. Mali 20 obálok, z ktorých si vytiahla
každá skupina jedno číslo a podľa čísla im bol pridelený daný experiment. Po jeho
prečítaní sa skupina rozhodla či ho bude realizovať. Ak nie, tak skupina musela napísať
prečo ho nebude realizovať (vysvetlenie typu „neviem, lebo,...“ sa neprijíma). Po
prečítaní zadania experimentu mohli prísť na konzultáciu (môžu tam daný experiment
prečítať, povedať čomu nerozumeli). Ak už začali robiť tak mali už povolené len dve
konzultácie. Keď si skupina myslela, že už má daný experiment hotový, mohla prísť za
konzultantom a jemu predviesť ako to funguje a prezentovali ako to spravili. On ich
ohodnotil a pridelil im body.
Najskôr sme mali obavu, že tento výber experimentov a celková obťiažnosť
(konzultácie, dosť veľa samostatnej práce) nezaujme žiakov a budeme musieť zmeniť
program, ale naše obavy boli zbytočné.
134
Žiakov tak zaujali, že v konečnom hodnotení písali o tom, že sme nemuseli ísť vo
štvrtok do Mochoviec ale radšej robiť v átriu experimenty, preto sme piatkový program
pozmenili a žiaci pripravovali zaujímavé experimenty, ktoré by boli určené pre sponzora
nášho tábora.
A čo povedať nakoniec o táboroch FAJN?
Možno najlepšie bude nechať prehovoriť samotných účastníkov tábora: „Ak by sa ma
kamaráti opýtali niečo o prázdninách, určite im poviem o tomto tábore. Tento tábor bol
veľmi zaujímavý a pekný, boli tu zaujímavé pokusy a odporúčal by som aj ostatným tam
ísť.“, „O tábore by som povedala mojim kamoškám. A čo by som im o tábore povedala?
Bola tu sranda.“, „Zažili sme veľa zábavy, vyrábali sme všelijaké veci.“, „Bude mi
smutno, že už sem tieto prázdniny neprídem. FAJN je fajn.“.
Príspevok vznikol s finančnou podporou projektu CGA - Tvorba materiálov na
krúžkovú činnosť z fyziky.
135

přírodovědecká fakulta univerzity palackého pedagogická - zde

Transkript

Podobné dokumenty