- a a - á - . á “ - x is íž - is le á, “ n k ú d - e - š

Komentáře

Transkript

- a a - á - . á “ - x is íž - is le á, “ n k ú d - e - š
Kríž z medaily sv. Benedikta
(Benediktínsky kríž)
K r í ž
bol od
p o čiatku
v benediktínskej
r e h o l i
predmetom osobitnej lásky
a úcty. Zobrazenie sv. Benedikta
s krížom v ruke sa
pravdepodobne rozšírilo po
zázračnom uzdravení sv. Leva IX.,
ktorý bol ešte ako mladík pohryznutý jedovatým hadom. Po takmer dvoch mesiacoch
choroby, keď mu už hrozila smrť, sa mu zjavil
starec v mníšskom rúchu, ktorý sa ho dotkol
a uzdravil ho. Neskôr počas svojho života často spomínal tento zážitok, pričom v starcovi
spoznal sv. Benedikta. Význam písmen na medaile vysvetľuje starý rukopis z roku 1415, kde
je sv. Benedikt vyobrazený v jednej ruke s palicou zakončenou krížom a v druhej so zvitkom.
Na oboch predmetoch sú napísané slová začí-
najúce s a
• n a
p í s mená
na medaile.
Písmená
„C-S-P-B“
z n a m e najú „Crux
s a n c t i patris
B e n e d i c ti“ (Kríž
svätého otca Benedikta). Nad krížom je nápis
„PAX“ (Pokoj), čo je heslo rehole
benediktínov. Na ramenách kríža sú písmená,
ktoré znamenajú: „Crux Sacra Sit Mihi Lux“
(Svätý Kríž nech mi je svetlom) a „Non
Draco Sit Mihi Dux“ (Diabol – doslova drak
– nech nie je mojím vodcom). Na okraji sú
začiatočné písmená exorcizmu (ochrany pred
zlom): „Vade Retro Satana, Numquam Suade Mihi Vana – Sunt Mala Quæ Libas, Ipse
Venena Bibas“ (Choď preč satan, nezvádzaj ma k márnostiam; to, čo mi nahováraš
je zlé, sám si vypi svoje jedy).
Zdroj Internet: http://mariae.ic.cz/svaty_benedikt/svaty_benedikt/2.htm
Architektonické nákresy Malej a Veľkej Skalky z roku 1783 / A historical painting
(Zdroj: National Archives of Hungary, S 12 Div. V. No. 6.)
Benediktínskymi cestami. Slovenské texty: Pavol Sedláček, Pavol Plško, Igor Zmeták, Ivan Horvát, Jozef Vydrnák, Magdaléna
Bátorová. Český text: Jiří Milek. Úprava textov: Igor Zmeták, Jana Muchová. Preklad do anglického jazyka: Radoslava Dolná, Juliana Zmetáková. Foto: Jiří Milek, Martin Beták, Anton Šumichrast, Štefan Majtán, Pavol Obst, Július Kákoš, Ján Tluka, Igor Zmeták,
Martin Klačman, Jozef Vydrnák, archív sympózia Ora et Ars Skalka, archív n. f. Beňadik, archív Nadace Ora et Labora, Internet.
Obálka, typografické ilustrácie, grafická úprava: Jozef Vydrnák. Príprava do tlače: Mgr. Marián Rosa – MR design. V Roku sv. Cyrila
a Metoda a Roku viery vydal Neinvestičný fond Beňadik, Mariánske námestie 2, Trenčín. © n. f. Beňadik a autori. 2013. Nepredajné.
ISBN 978-80-971318-4-5
8k
m
6
17
km
Tynec – Krakow (PL)
GPS 50° 01‘ 08“, 19° 48‘ 08“
m
88 k
Sampor (SK)
GPS 48° 37‘ 38“, 19° 11‘ 47“
216 km
153 km
Melk (A)
GPS 48° 13‘ 41“, 15° 19‘ 53“
Skalka (SK)
Benediktínsky kláštor Rajhrad / Benedictine monastery Rajhrad
Skalka a benediktínske kláštory Európy
Skalka and Europe´s Benedictine monasteries
869
km
GPS 48° 54‘ 52“, 18° 04‘ 25“
Monte Casino (IT)
GPS 41° 29‘ 26“, 13° 48‘ 51“
Subiaco (IT)
GPS 41° 55‘ 00“, 13° 07‘ 07“
891 km
Santiago de Compostela (SP)
GPS 42° 52‘ 50“, -08° 32‘ 40“
56
km
Pannonhalma (HU)
GPS 47° 33‘ 10“, 17° 45‘ 40“
21
Panoráma Považia z kláštora na Veľkej Skalke / Benedictine monastery Veľká Skalka
ISBN 978-80-971318-4-5
Břevnov – Praha (CZ)
GPS 50° 05‘ 04“, 14° 21‘ 23“
km
10
299
Rajhrad (CZ)
GPS 49° 05‘ 22“, 16° 36‘ 57“
Vitajte!
Welcome!
Kdesi som čítal, že kto
nepozná Rajhradsko,
nepozná Moravu. To isté
platí na slovenskej strane
o Trenčianskom kraji, ktorý
je výnimočný svojou históriou, prírodnou
krásou, kultúrou, duchovnými tradíciami,
školstvom, ale aj ekonomickou silou. Tento
fakt potvrdzuje tradičná spolupráca slovenských a moravských regiónov v podobe
projektov cezhraničnej spolupráce.
S potešením vám chcem oznámiť, že
neobyčajne pestré a rôznorodé podoby
doterajšej česko-slovenskej cezhraničnej spo-
This project is opening a latter-day history
of crossboard cooperation of the two oldest
pilgimage places of Slovakia and Moravia –
Little and Grand Skalka upon Trenčín
and Benedictine Monastery Rajhrad.
Considering restoration, saving and dissemination of heritage of these national cultural
monuments two NGOs – Beňadik non-investment fund in Trenčín and Ora et Labora foundation in Rajhrad – were inspired to reflect
upon new opportunities of common development of spiritual and culture-historical heritage to contemporaries from both sides of the
border: Firstly the restoration of monastical
3
lupráce sa rozširujú aj o duchovný rozmer.
Zásluhu na tom má nový mikroprojekt Benediktínskymi cestami.
Tento pilotný projekt otvára novodobú históriu cezhraničnej spolupráce dvoch
najstarších pútnických miest Slovenska
a Moravy, prostredníctvom Neinvestičného
fondu (N. F.) BEŇADIK Trenčín a NADACE
ORA ET LABORA Rajhrad, zjednotených pod
heslom ORA ET LABORA – MODLI SA A PRACUJ. Poslaním oboch organizácií je získavanie
zdrojov na podporu a rozvoj týchto národných pútnických miest. Práve rozvoj, teda obnova, zachovanie a šírenie odkazu národných
kultúrnych pamiatok Veľká a Malá Skalka
a Benediktínskeho kláštora Rajhrad inšpiroval
obe neziskové organizácie k novým možnostiam spoločného rozvíjania duchovného
a kultúrno-historického odkazu súčasníkom
na oboch stranách hranice.
Obaja partneri sa na začiatku zhodli na
týchto troch okruhoch spolupráce:
V prvom rade ide o obnovu kláštorných
areálov – k tejto aktivite prispejú výmenné
pobyty študentov a mládeže na rekonštrukčných prácach, zastrešených Piaristickým
gymnáziom v Trenčíne a Gymnáziom Židlochovice. Táto spolupráca by mala prispieť
nielen k technickej obnove kláštorných
areálov, ale aj k vzájomnému poznávaniu
spoločného historicko-duchovného odkazu
mladými ľuďmi z oboch regiónov.
Druhou oblasťou spolupráce sú už tradičné návštevy pútnických miest na Velehrade
a Hostýne, ktoré má slovenský národ vo
veľkej úcte. Rozšírili sa o vzájomnú účasť na
duchovných a kultúrnych aktivitách v oboch
regiónoch.
Do tretice ide o informačné a propagačné zviditeľnenie oboch historických miest.
Vzhľadom na horší stav Skalky, vyžadujúci si
rozsiahlejší informačný systém pre návštevníkov mimo letnej sezóny, sú spracované
a osadené na ôsmich informačných tabuliach
v rámci náučného chodníka Veľká a Malá
Skalka. Dúfame, že k rozvoju cestovného
ruchu prispeje aj táto spoločná kvalitná slovensko-česko-anglická publikácia, propagujúca oba benediktínske kláštory a zároveň in-
Študenti z Gymnázia v Židlochoviciach na výmennom
pobyte na Skalke / Students at Skalka
territories is concerned – through exchanges
of students and youth on reconstructive works
provided by Piarist Gymnasium in Trenčín and
Židlochovice Gymnasium. Traditional visits of
pilgrimage places in Velehrad and Hostýn are
the second field of cooperation, which have
been expanded on mutual participation at
spiritual and cultural activities in both regions.
And thirdly information unhiding of both
historical places is concerned. Development
and embeding of eight information boards on
nature trail Grand and Little Skalka is being planned. We hope also this brochure will
contribute to tourism development.
MUDr. Pavol Sedláček, MPH,
Chairman of Trenčín Self-governing Region
•
Študenti z Piaristického gymnázia v Trenčíne na výmennom pobyte v Rajhrade / Students in Rajhrad
4
formácie o projekte a partnerovi aj na svojich
webstránkach. Verím, že všetky tieto aktivity
prispejú k prehĺbeniu cezhraničnej spolupráce a prispejú aj k posilneniu spoločného
génia loci oboch benediktínskych kláštorov
s ich odkazom pre budúcnosť.
Očakávame, že nedeliteľnou súčasťou
mikroprojektu bude aj odovzdanie skúseností
zo 16-ročnej praxe NADACE ORA ET LABORA
Neinvestičnému fondu BEŇADIK, vzájomná
inšpirácia v organizovaní kultúrnych podujatí
v kláštorných objektoch, zvyšujúca sa ich
príťažlivosť pre odbornú a laickú verejnosť
až po záverečné vyhodnotenie a nasledujúce
pokračovanie spolupráce pri ďalších pozoruhodných cezhraničných projektoch.
• • • Beňadik non-investment fund has
arisen from initiation of Nitra´s bishop Mons.
Viliam Judák as well as populous characters
of Trenčín region in 2011. Its main aim is restoration and development of ancient Skalka
upon Trenčín, the oldest pilgrimage place
in Slovakia.
MUDr. Pavol Sedláček, MPH
predseda Trenčianskeho samoprávneho kraja
•
„Vystavme pomník našej cirkevno-národnej slobody! Obnovme
chrám našich slovenských
patrónov, sv. Andreja a Beňadika
s misijným ústavom pre celé Slovensko!
Položme základ našej lepšej budúcnosti!“
(Citát z výzvy prvých slovenských biskupov v Nitre
z roku 1921 na obnovu starobylej Skalky. Zdroj:
www.klastorskalka.sk)
Pri jej 90. výročí zarezonovala
znovu. Osobnosti z cirkevného,
kultúrneho, verejného, podnikateľského a umeleckého života
v regióne Trenčín, ale aj na celom
Slovensku a v zahraničí prijali počas slávnostnej svätej omše na Malej Skalke 20. februára
2011 novú výzvu na obnovu najstaršieho
pútnického miesta na Slovensku.
V tom istom čase vznikol z iniciatívy
nitrianskeho biskupa Mons. Viliama Judáka
a početných osobností trenčianskeho
regiónu i z celého Slovenska Neinvestičný
fond Beňadik, ktorého hlavným poslaním je
obnova a rozvoj starobylej Skalky.
5
Nitriansky biskup Karol Kmeťko a pápežský protonotár
Andrej Hlinka v roku 1924 na Skalke,
(V roku 1924 nitriansky biskup vyhlásil celý areál Skalky
za slovenské pútnické miesto s významom, aký majú
Lurdy vo Francúzsku)
/ Nitra Bishop Karol Kmeťko at Skalka 1924
Ora et Labora foundation has been established by Rajhrad municipality in 1995 and
its activities focuses on preservaton and utilization of Benedictine Monastery Rajhrad,
the oldest monastery in Moravia. The name of
the foundation revers to monastic programme
of the Benedictines „Pray and work“.
Mutual Czecho-Slovakian microproject
„By Benedictine Journeys“ aims at
bulding up the nature trail at Skalka upon
Trenčín and contributing to restoration of
the ancient monastery in Moravian Rajhrad.
The project has been supported by European Regional Development Fund through
Crossborder Cooperation Programme SR – ČR
2007 – 2013.
Along the Benedictine Ways
In 2013, we are celebrating the 1150th anniversary of the arrival of Sts. Cyril and Methodius in the territory of former Great Moravia
and Pannonia. Their mission wasn’t the beginning but the continuation of the expeditions
of the Christian pilgrims and missionaries to
V septembri 2011 sa N. F. prihlásil k VI. výzve
TSK mikroprojektom cezhraničnej spolupráce pod názvom Benediktínskymi cestami,
ktorého poslaním je vybudovať na Skalke náučný chodník a u nášho partnera v Rajhrade
prispieť k obnove starobylého kláštora.
this area. The first ones were the Christian legionaries recruited from the Roman troops of
Emperor Marcus Aurelius. Between the years
172 and 180, they were fighting to the north
of the limes romanum, close to modern-day
Trenčín, against the Germanic tribe of Quads.
Rajhrad – zničené priestory kláštora /
Rajhrad – The monastery before reconstruction
Rajhrad – priestory po rekonštrukcii v roku 2012 /
Rajhrad – The monastery after reconstruction
Náš partner NADACE ORA ET LABORA
z moravského Rajhradu prijal našu výzvu na
spoluprácu a takto sa nám predstavil:
Objekt kláštera Rajhrad je nemovitou
památkou. Její záchranu podporuje NADACE
ORA ET LABORA založena Městem Rajhrad
v březnu 1995 a zapsána u Krajského soudu
v Brně pod č. N 4 v nadačním rejstříku. Nese
název podle řeholního programu benediktinů
– MODLI SE A PRACUJ.
Své působení zahájila posláním:
• záchrana a využití nemovité kulturnní
památky – benediktinského kláštera, zdejšího barokního skvostu, který je nejstarším
klášterem na Moravě, představeným podle
posledního projektu slavného architekta
A. B. Santiniho-Aichla,
• záchrana kulturní památky – knihovního fondu a mobiliáře historické klášterní knihovny.
Nadace úzce spolupracuje s vlastníkem –
Benediktinským opatstvím, a spolu s Městem
Rajhrad pomáhá získávat prostředky na
realizaci oprav. Působí pouze dobrovolným
úsilím svých členů a nemá žádné zaměstnance. Od roku 1995 nadace shromáždila více
než 7 milionů korun od drobných dárců, od
fyzických a právnických osob. Značná část
obnovy byla financována z dotací a grantů.
Since ancient times, there had been two lines
of the Amber Road in the rivers´ Váh and
Moravia valleyes. It was an ancient trade route
leading from the Baltic Sea to the Mediterranean Sea and oriental countries, used
by Roman, Byzantine, Arabic and Frankish
merchants. They were accompanied on their
travels by the first Christian missionaries – the
Benedictines, men in brown cowls called cultural ploughmen of medieval Europe.
Benedictines
This religious order contributed the most to
the preservation of the ancient culture, erudition and economic development in the Middle
Ages. Regula Benedicti, or Humble
Regulations for Beginners, compiled in
the 6th century for the monastery of Monte
Cassino by St. Benedict of Nursia, were adopted in the whole Christian Europe 300 years
later by St. Benedict of Aniane. The basic rule
that distinguished Benedictine monks from
the others was humility in everything ranging
from eating, drinking, sleeping, and working
up to the unreserved obedience towards their
superiors. Through work did they learn to be
humble, which was really a turning point at
that time. They weren’t just praying and con6
Také díky projektu Evropského fondu regionálního rozvoje – Společně bez hranic – Benediktinskými cestami jsme přispěli k obnově
kláštera díky výměně studentů v dvou letních
táborech. Součástí projektu byla také kulturní
a duchovní výměna.
Věřící z Rajhradu navštívili poutní místo
Skalka s jeho klášterem, Pěvecký sbor města
Rajhrad přednesl v Piaristickém kostele
v Trenčíne hudební pásmo Popelka nazaretská. Pěvecký sbor PIARISIMO Piaristického
gymnázia Dr. Jozefa Braneckého navštívil
Rajhrad při příležitosti 964. výročí založení kláštera v Rajhrade pásmem světských
i duchovních písní.
www.rajhrad.cz/oraetlabora/
mail: [email protected]
Veľká Skalka – oltár kláštornej kaplnky zničený v r. 1972 /
Veľká Skalka – The chapel 1972
templating, but they were working physically,
although this type of work was considered inferior. This way, Benedictines returned dignity
to physical work.
“Ora et labora” (pray and work) was
a new progressive idea in the development
of the society at that time. Gradually, various
tendencies were formed in the Benedictine
order. The Cistercians (by Robert of Molesme
from the Cîteaux Abbey) focused on manual
work and self-sufficiency, the Carthusians
(from the 11th century by St. Bruno from the
Grand Chartreuse in the French Alps) proved
their humbleness by wearing frocks from the
most rough cloth, and their only treasures
were books and extensive library collections.
The Cluniac Reforms promoted pilgrimage as
a way of repentance and started to organize
pilgrimages to Santiago de Compostela.
Veľká Skalka – kláštorná kaplnka obnovená po roku 1989 /
Veľká Skalka – The chapel 1989
•
Benediktínskymi cestami
V roku 2013 oslavujeme 1150.
výročie príchodu cyrilo
-metodskej misie na územie
bývalej Veľkej Moravy
a Panónie. Nebol to však
začiatok, ale pokračovanie ciest kresťanských
pútnikov a misionárov na toto územie. Úplne
prví boli kresťanskí legionári v rímskom
vojsku cisára Marca Aurelia, ktorí bojovali
proti Kvádom severne od limes romanum,
niekde pri Trenčíne v rokoch 172 – 180.
7
In the 9th through 13th centuries, the Benedictine Order was forming the culture of the
medieval Europe also by developing and
supporting science and fine arts. Reading, transcribing old manuscripts, or creating new texts
and works of art were all inseparable parts of
their devotion and efforts. Wherever the Benedictines worked, monastery scriptoria were
transferring and passing on antic culture and
education to the medieval Christian society.
In the territory of the present-day Czech
Republic, the most important centers of
Romanic culture were the Strahov Monastery
in Prague, the Břevnov Benedictine Monastery
Údoliami riek Váhu a Moravy viedli od
staroveku dve vetvy významnej Jantárovej
cesty, ktorá bola prirodzenou spojnicou
medzi pobrežím Baltického mora a krajinami Stredozemného mora a Orientu. Tieto
cesty radi využívali rímski, byzantskí, arabskí,
franskí obchodníci. Spolu s nimi, po týchto
istých cestách, prechádzali, ale aj zostávali,
prví franskí kresťanskí misionári – benediktíni, prezývaní aj kultúrni oráči stredovekej
Európy.
•
Benediktíni
(Ordo Sancti Benedicti, OSB)
Tento mníšsky rád sa zaslúžil
najväčšou mierou o zachovanie
starovekej vzdelanosti, ekonomiky
a kultúry, a ich prenos do stredovekej
spoločnosti. Regule Benedicti, alebo Skromné pravidlá pre začiatočníkov, ktoré
sv. Benedikt z Nursie zaviedol v polovici
6. storočia pre kláštor v Monte Cassine,
presadil o tristo rokov neskôr v celej kresťanSv. Benedikt z Nursie / St. Benedict of Nursia
Zdroj: Internet, Wikipédia
Benediktínski pustovníci sv. Svorad a Beňadik vyobrazení
na oltári a na bočných stenách kostola na Malej Skalke
(founded by St. Vojtech who baptized the pagan Vajk, future King Stephen I of Hungary),
and the Rajhrad Monastery in Moravia. In the
Hungarian Kingdom, there was a monastery
on the Holy Mount of Pannonia (modern-day
Pannonhalma) since the era of King Stephen
I. Nitra, the capital of the Principality of Nitra,
became the Benedictine center as early as the
9th century.
The Benedictines in Slovakia
It was Pribina who greatly contributed to the
settling down of the Benedictine Order in the
territory of modern-day Slovakia. He was born
about the year 800; between 825 and 833,
he was the Prince of Nitra (at that time called
Nitrava). The Principality of Nitra occupied
approximately the territory of contemporary
8
Slovakia, with its most important hill-forts
and settlements from Pobedim and Skalka
near Trenčín in the western part up to Spišské
Tomášovce and Čingov in the east.
In the middle of the 9th century, all the
area including Pannonia, current Moravia and
western Slovakia was divided between the
Diocese of Salzburg and the Diocese of Passau. Members of the Benedictine Order were
executing Christian and missionary activities. Prince Pribina invited the Metropolitan
of Salzburg, Adalramus, who came in 828 to
consecrate the first Christian stone church in
Nitra. This date is the official beginning of the
Christianization of Slovakia. The existence of
the church has been proved, but we still don’t
know its exact place of occurrence.
Pannonian Crossroads
Benedictine pilgrims Sts. Andrew – Svorad (left)
and Benedict (right) at Malá Skalka
skej Európe sv. Benedikt z Aniane. Základným pravidlom, ktoré odlišovalo benediktínskych mníchov od ostatných, bola pokora vo
všetkom – v jedení, pití, spánku, v plnení
povinností, a súčasne aj bezvýhradná
poslušnosť voči nadriadeným. Prelomovou
kultúrnou novinkou v mníšskom živote bol
spôsob, ako sa učiť pokore – bolo to
prostredníctvom práce. Už nie iba rozjímanie
a modlenie, ale každý druh práce, aj fyzickej,
ktorá bola v stredovekom chápaní podradnou činnosťou. Z kultúrneho hľadiska to
znamenalo úplnú rehabilitáciu ľudskej práce,
ktorá dostala rovnakú dôstojnosť ako
modlitba.
Heslo Ora et labora (modli sa a pracuj)
je treba chápať aj v dobovom kontexte, ako
pokrokovú a revolučnú myšlienku vo vývoji
9
After he involuntarily left Nitra, Pribina
founded the center of his new principality in
Blatnohrad (Blatengrad, Mosaburg, nowadays
Zalavár), an area near the mouth of the River
Zala settled by the Slavs.
The Principality of Pannonia was surrounded by the Danube river in the north and
east and occupied the territories of presentday Austrian Burgenland, part of Slovenia and
Steiermark (from Veszprém and Pécs to Ptuj in
Slovenia today).
In Pannonia, Pribina continued his efforts
at Christianization. He collaborated with Benedictine missionaries. The Church of Blatnohrad was solemnly consecrated on January 24,
850. Within the 21 years of Pribina´s successNajstaršia kaplnka v benediktínskej časti kláštora
na Veľkej Skalke / The chapel at Veľká Skalka
vtedajšej spoločnosti. Postupne sa formovali nové smery aj v benediktínskej reholi –
– cisterciáni (podľa Roberta z Molesmes
z kláštora Citeaux v Burgundsku) venovali najväčšiu pozornosť obrábaniu pôdy
a k tomu prináležiacim prácam (zveľaďovanie
Božej záhrady), kartuziáni (od 11. storočia
podľa opáta Bruna v Grande Chartreuse
v Alpách) zase dokazovali pokoru tým, že
nosili šaty z najhrubšieho materiálu a ich
jediným „bohatstvom“ boli knihy a veľká
knižnica. Presadenie pútnictva, ako spôsobu pokánia, je zase výsledkom Clunyjskej
reformy (benediktínsky kláštor v Cluny),
ktorá začala organizovať pravidelné púte
k sv. Jakubovi do Compostely.
V 9. – 13. storočí boli benediktíni rádom,
ktorý formoval kultúru stredovekej Európy
aj v oblasti rozvíjania vied a výtvarného
umenia – neoddeliteľnou súčasťou práce bol
dôraz na pravidelné čítanie a prepisovanie
starých rukopisov, tvorbu nových textov
Hrad Nitra / Nitra Castle
ful reign (840 – 861),
Blatnohrad became an
important centre of
Christian culture and
missionary activities.
Pribina’s son Koceľ,
a Christian since he was
born, became Prince
of Pannonia after his
father. A zealous Christianizer, he continued
the work of his father.
In 863, Sts. Cyril and
Methodius from Thessaloniki were passing
the territory of Koceľ
as they were coming to
Moravia on the invitaSocha Pribinu na Nitriantion of Prince Rastislav,
skom hrade / The statue
but it is not known if
of Pribina in Nitra
they actually met.
Indisputable, however,
remains the fact that Cyril and Methodius visited Koceľ in Blatnohrad in 867, on their journey from Moravia to Rome. Their gathering
aroused mutual sympathies. Koceľ became
an assiduous defender of the Slavic alphabet
and liturgy. He ordered tens of his scholars
to learn the new alphabet and ceremonials.
In 869, he asked Pope Adrian II to consecrate
Methodius as Bishop of Pannonia.
Trenčín Region
The monastery in Skalka near Trenčín is the
oldest Benedictine settlement in the region
of Trenčín. Skalka became a significant sacral
site after the arrival of St. Benedict, around
the year 1031, and later after his martyrdom.
St. Andrew-Svorad and St. Benedict were the
first saints to be canonized in the Hungarian
Kingdom, as early as the 11th century. At that
time, Skalka became an important pilgrimage
site – the oldest in the territory of modern-day
Slovakia and in the entire Hungarian Kingdom.
10
a umeleckých diel. Kláštorné skriptóriá sa
stali mostom, ktorý prenášal antickú vzdelanosť do stredovekej kresťanskej spoločnosti
– tento trend sa prenášal do všetkých krajín,
kde rád pôsobil.
V Čechách bol najvýznamnejším centrom
šírenia románskej kultúry kláštor v Prahe
na Strahove, v Břevnove založil benediktínsky kláštor sv. Vojtech (biskup, ktorý urobil
z pohanského Vajka – kresťana Štefana,
neskôr kráľa), nemenej významným bol
Rajhrad na Morave. V Uhorskom kráľovstve
plnil „materskú“ funkciu kláštor na Panónskej
hore (dnešná Pannonhalma) už od čias kráľa
Štefana I., ale ešte o vyše storočie starším
strediskom benediktínov bola Nitra ako
sídelné mesto Nitrianskeho kniežatstva už
v 9. storočí.
Benediktíni na Slovensku
O udomácnenie kresťanských misionárov
– benediktínov na území Slovenska sa
ako prvý zaslúžil Pribina. Narodil sa približne
okolo roku 800, v rokoch 825 – 833 bol
kniežaťom v Nitre (vtedajšej Nitrave).
Nitrianske kniežatstvo zaberalo približne celé
dnešné Slovensko, s najvýznamnejšími
hradiskami a sídlami od Pobedimu a trenčianskej Skalky na západe, po Spišské
Tomášovce a Čingov na východe.
V polovici 9. storočia bola oblasť celej
Panónie, ako aj dnešnej Moravy a západného Slovenska rozdelená medzi cirkevnú
pôsobnosť Salzburskej a Pasovskej diecézy
a vykonávateľmi misijnej kresťanskej činnosti
boli príslušníci benediktínskeho rádu. Na
pozvanie kniežaťa Pribinu prišiel vysvätiť
prvý kamenný kresťanský kostol v Nitre
v roku 828 osobne salzburský arcibiskup
Adalramus – tento dátum, a tento kostol je
teda oficiálnym začiatkom christianizácie
Slovenska. Existencia kostola je historicky síce
potvrdená, ale na jeho presné určenie miesta
a archeologické objavenie sa ešte stále čaká.
Panónske križovatky
Po nútenom odchode z Nitry založil
a vybudoval Pribina pri ústí rieky Zaly do
Blatenského jazera, na území osídlenom
Slovanmi, Blatnohrad (Blatengrad, Mosaburg,
11
Skalka As a Point
of Origin
Skalka near Trenčín
is the place related
to the oldest legend of the then
Hungarian Kingdom – “The Lives
of Saint Hermits,
Svorad The Confessor and Benedict
the Martyr, written
by Maurus, Bishop
of Päťkostolie
(Quinque
Ecclesiae /Pécs)“.
It dates back to
Zalavár – Blatnohrad,
the years 1064
pamiatka na sv. Cyrila
a Metoda / Zalavár – Blatto 1070 and was
nohrad – The statue of Sts.
written by Maurus,
Cyril and Method
a Benedictine monk
from the monastery of Pannonhalm, future
Bishop of Pécs, who personally knew Benedict
from Skalka. These facts were written on the
occasion of canonization of both saints –
St. Svorad the Confessor and St. Benedict the
Martyr, the oldest Saints in the Hungarian
Kingdom. In the Middle Ages, the legend was
noted in the whole Europe. Up to this time, its
then descriptions have been preserved in the
Royal Library in Brussels, the Mazarin Library
in Paris, the Szechenyi Library in Budapest,
or in Munich. Its oldest version dating back
to the 13th century is available in the Zagreb
Breviary in the University Library in Zagreb.
Zalavár – Blatnohrad, kresťanský kostol /
Zalavár – Blatnohrad – Christian church
dnes Zalavár), ktorý sa stal centrom nového
kniežatstva. Panónske kniežatstvo tvorilo
územie ohraničené riekou Dunaj na severe
a východe, na západe zaberalo aj dnešný
rakúsky Burgenland, severovýchodnú časť
súčasného Slovinska a Štajersko (od Veszprému a Pécsu po slovinský Ptuj).
V Panónii pokračoval Pribina v christianizačnom úsilí a spolupráci s benediktínskymi
misionármi, v roku 850 (24. januára) sa konalo
slávnostné vysvätenie kostola v Blatnohrade.
Úspešné pôsobenie Pribinu ako panónskeho
kniežaťa trvalo 21 rokov (840 – 861). Blatnohrad sa stal významným centrom kresťanskej vzdelanosti a misijným východiskom.
Po Pribinovi sa stal panónskym kniežaťom jeho syn Koceľ, ktorý bol kresťanom už
od svojho narodenia. Pokračoval v úspešnom
diele svojho otca a bol horlivým christianizátorom. Keď solúnski bratia Konštantín-Cyril
a Metod v roku 863 prichádzali na pozvanie
kniežaťa Rastislava na Moravu, prechádzali
cez Koceľovo územie, ale o ich možnom
stretnutí nemáme zachované informácie.
Konštantín-Cyril s Metodom sa určite
zastavili v Blatnohrade u Koceľa v roku 867
počas svojej cesty z Moravy do Ríma. Vzájomné stretnutie muselo vyvolať obojstranné
sympatie a záujem – Koceľ sa stal zástancom slovienskeho písma a liturgie a vybral
niekoľko desiatok svojich vzdelancov, aby sa
vyučili v novom písme a obradoch. V roku
869 požiadal pápeža Hadriána II., aby vysvätil
Metoda za panónskeho biskupa.
Zalavár – Blatnohrad, základy Pribinovho kostola /
Zalavár – Blatnohrad – Pribina´s church
Maľba na motívy Maurovej legendy na strope farského
kostola v Skalke nad Váhom / Maurus´ legend in a mural
paintingin the church at Skalka nad Váhom
The text accounts the hermit life of
St. Andrew-Svorad in the cave under Zobor
near Nitra, his 40-day lent on 40 nuts, his
asceticism and penance as proved by a chain
ingrown into his flesh, found after his death,
and the miracles he did when he brought
to life a dead bandit in his cave and saved
a criminal condemned to the gallows. Svorad’s
life and actions were retold by his disciple
Benedict, who continued his hermit life in the
cave at Skalka near Trenčín after the death
of his teacher. Three years later, in 1034,
Benedict was assaulted and killed by bandits
who expected to find a treasure in the cave.
The body they threw to the river Váh was
protected by an eagle and stayed intact the
whole year after his death.
The cult of adoration of St. Benedict has
been known since the latter half of the 11th
century. In the place where he had lived, the
Church of St. Benedict had been constructed
before the end of the 11th century, but its existence has been traced back only to the year
1208. It was when the pilgrimage tradition at
Skalka began.
Malá Skalka (Lesser Skalka)
On the way to Nemšová from Trenčín,
a twin-tower church, visible from distance,
will catch your eye. The baroque appearance
of the church goes back to the year 1745, as
a result of reconstruction by the Trenčín Jesuits
12
Trenčiansky kraj
V Trenčianskom kraji je najstarším
benediktínskym kultúrnym centrom
kláštor na Skalke pri Trenčíne.
Významným sakrálnym objektom sa Skalka
stala po príchode sv. Benedikta, okolo roku
1031, a jeho neskoršej mučeníckej smrti.
Svätí Svorad (Andrej) a Benedikt sa stali
prvými kanonizovanými svätcami Uhorského
kráľovstva (ešte v 11. storočí) a Skalka sa
stala odvtedy významným pútnickým
miestom – najstarším na Slovensku.
Skalka ako východisko
Skalka pri Trenčíne je miestom
spojeným s najstaršou legendou
z obdobia Uhorského kráľovstva –
„Životom svätých pustovníkov Svorada
Vyznávača a Benedikta Mučeníka, napísaný
Maurusom, Päťkostolným biskupom“.
V rokoch 1064 – 1070 ju napísal Maurus,
benediktínsky mních z kláštora v Pannonhalme, neskorší biskup v Pécsi (Päťkostolí), ktorý
osobne poznal Benedikta zo Skalky. Spísanie
skutkov súviselo s kanonizovaním oboch
svätcov a sv. Svorad-Andrej a sv. Benedikt sa
tak stali najstaršími uhorskými svätcami
vôbec. V stredoveku bola legenda známa
v celej Európe – jej dobové opisy sú dodnes
zachované v Kráľovskej knižnici v Bruseli,
v Mazarinovej knižnici v Paríži, v Mníchove,
v Széchényiho knižnici v Budapešti, najstaršia
verzia z 13. storočia je v Záhrebskom breviári
v Univerzitnej knižnici v Záhrebe.
Obsahom textu je pustovnícky život
sv. Svorada-Andreja v jaskyni pod Zoborom
pri Nitre – jeho 40-dňový pôst so 40 orechmi,
pravidelné odriekanie, ktoré po smrti ukázala
reťaz vrastená do tela, i zázraky, ktoré vykonal, keď prebral k životu mŕtveho zbojníka
vo svojej jaskyni a neskôr aj odsúdeného
zločinca spod šibenice. Svoradove skutky
a život porozprával jeho žiak Benedikt, ktorý
po smrti svojho učiteľa pokračoval v pustovníckom živote v jaskyni na Skalke pri Trenčíne. Benedikta po troch rokoch pustovníčenia
(v roku 1034) prepadli a zabili zbojníci, ktorí
13
in the place
of the former
late-Gothic
chapel without
towers. In the
late 16th century, the chapel
got rebuilt
by Hungarian
Palatine Juraj
Thurzo, one of
the most outstanding local
representatives
of humanism,
Veľká Skalka, pôvodné sochy
Reformation
v priestore rajskej záhrady /
and RenaisThe Paradise garden at Veľká Skalka
sance. In 1924,
Karol Kmeťko,
Bishop of Nitra, proclaimed Skalka a Slovak
pilgrimage site, similar in importance to Lourdes in France.
Veľká Skalka (Greater Skalka)
The church is presumed to have been standing in the place of canonization of St. Benedict at Veľká Skalka around the year 1083,
although the oldest written record refers back
to as late as 1208; in 1224, the Benedictine
monastery is first mentioned. Between 1224
and 1528,
there was
Veľká Skalka, pôvodná socha
a Benedictine
sv. Beňadika v jaskyni / Veľká SkalAbbey at Skalka – The original statue in the cave
ka, founded
following the
permission
by Jakub,
Bishop of
Nitra: “Jakub,
Bishop of
Nitra, is
establishing
the abbey at
Skalka confirming to
the rules of
St. Benedict
and is donating the
Malá Skalka v roku 1910
čakali, že nájdu v jaskyni poklady. Telo, ktoré
hodili do rieky Váh, strážil orol a zostalo
neporušené celý rok.
Kult uctievania sv. Benedikta na Skalke sa
spomína už od druhej polovice 11. storočia
a na mieste jeho pobytu bol už koncom
storočia postavený kostol sv. Benedikta, ktorý
je písomne doložený z roku 1208. V tomto
období sa začala aj pútnická tradícia Skalky.
Malá Skalka
Na ceste z Trenčína do Nemšovej upúta
pozornosť kostol s dvoma zďaleka
viditeľnými vežami – táto baroková podoba
kostola pochádza z roku 1745 a je výsledkom
stavebnej činnosti trenčianskych jezuitov.
Pôvodne stála na tomto mieste neskorogotická kaplnka bez veží. Malá Skalka je miesto,
kde podľa legendy zhodili zbojníci Benedikta
do Váhu. V roku 1924 tu nitriansky biskup
Veľká Skalka pred rokom 1924
Malá Skalka v roku 2011
14
Veľká Skalka v roku 1905
Malá Skalka pred rekonštrukciou v roku 1924
land of Újazd to serve as the maintenance of the monks...”. Architectural
relics indicate the flourishing period of the
Benedictine Abbey; on 23 June 1238, Hungarian King Belo IV stopped there.
On the premises of the monastery, there is
an entrance to St. Benedict Cave that can be
considered the oldest cave accessible to the
public in Slovakia. It refers to St. Benedict´s
life. When the hermit got attacked by bandits
during a prayer, he besought God for help,
touched the rock with his hand, and the rock
opened up; you can still see his hand imprint
on the rock by the cave entrance.
At the entrance to the cave, an earlyGothic stone portal of an artistic value has
been preserved, originating at the turn of the
14th century. It was the period of Matúš Čák’s
favour. Likewise, the preserved documents
confirm that in the 14th and 15th centuries,
there used to be a monastery scriptorium,
Veľká Skalka v roku 2011
15
Karol Kmeťko vyhlásil celý areál Skalky za
slovenské pútnické miesto s významom, aký
majú Lurdy vo Francúzsku.
Veľká Skalka
Kostol na mieste kanonizácie
sv. Benedikta musel stáť na Veľkej
Skalke už okolo roku 1083, písomne je
doložený v roku 1208, od roku 1224 aj
s benediktínskym kláštorom. V rokoch 1224
– 1528 bolo na Skalke benediktínske
opátstvo, zriadené na základe súhlasu
nitrianskeho biskupa Jakuba: „Jakub, nitriansky biskup ustanovuje opátstvo podľa regule
sv. Benedikta na Skalke, a na vydržiavanie
rehoľníkov venuje Zem Újazd, predtým
patriacu Mogosovi, ktorý ju daroval Nitrianskemu biskupstvu...“ Architektonické fragmenty poukazujú na priaznivé obdobie
benediktínskeho opátstva – 23. júna 1238 sa
tu osobne zastavil aj uhorský kráľ Belo IV.
Veľká Skalka, severný pohľad na kláštor so vstupnou
bránou / The entrance gate
V areáli kláštora je vchod do Benediktovej jaskyne, ktorú môžeme považovať za
najstaršiu, verejnosti sprístupnenú jaskyňu
na Slovensku. Viaže sa k životu sv. Benedikta
– keď pustovníka pri modlitbe prepadli zbojníci, poprosil Boha o pomoc, dotkol sa rukou
skaly a tá sa otvorila – doteraz možno pri ústí
jaskyne nájsť odtlačok ruky na skale.
Na mieste vchodu do jaskyne je zachovaný výtvarne hodnotný kamenný ranogotický
portál z prelomu 13. a 14. storočia – obdobia
priazne Matúša Čáka. V 14. – 15. storočí je
doložené aj kláštorné skriptórium, kde sa
ručne prepisovali a viazali knihy – Skalka bola
Veľká Skalka, jezuitská časť kláštora /
The Jesuit part of the monastery
where books were rewritten and bound
manually. This period saw Skalka as a notable
spiritual and library centre of the central Vah
Valley region. Since 1528, the yields of the
Abbey had belonged to the Nitra bishops,
but the monastery kept on dilapidating up
to 1644, when Trenčín Jesuits took over its
administration.
In 1644, king Ferdinand III donated all the
possessions of the former Benedictine monastery to Trenčín Jesuits. The Jesuits gave to the
monastery of Skalka its current looks – they
reconstructed and extended some of the old
buildings, stabilized the defensive walls, and
built a stone staircase numbering 180 stairs
leading from the road to the entrance. They
also gave its baroque façade to the church at
Malá Skalka. Its current appearance basically
results from the reconstruction and expansion of the premises carried out by the Jesuits
throughout the 17th and 18th centuries.
Veľká Skalka, vchod do jaskyne s ranogotickým portálom /
The early – gothic portal
16
v tomto období významným duchovným
a knižným centrom stredného Považia. Od
roku 1528 patrili výnosy opátstva nitrianskym biskupom, ale samotný objekt kláštora
chátral až do roku 1644, keď správu prevzali
trenčianski jezuiti.
V roku 1644 daroval kráľ Ferdinand III.
celý majetok pôvodného benediktínskeho
kláštora jezuitskému rádu v Trenčíne. Jezuiti
dali kláštoru na Skalke súčasnú podobu –
renovovali a rozšírili staršie objekty, spevnili
obranné múry, osadili 180 kamenných schodov od cesty ku vchodu, kostolíku na Malej
Veľká Skalka, záver jaskyne so sochou sv. Beňadika /
The cave at Veľká Skalka – the statue of st. Benedict
Following was quite a long period of Skalka
falling into oblivion, which was interrupted as
late as the middle of the 19th century by
a Trenčín priest and historian Ľudovít Bonaventura Stárek (he also discovered the Roman
inscription on the Trenčín Castle rock). During
the first Czechoslovak Republic era, mass
pilgrimages were held, to be subsequently followed by long years of decline until 1989. The
current preservation and restoration had not
begun until after the fall of communism.
Trenčín
Veľká Skalka, benediktínska časť kláštora /
The Benedictine part of the monastery
Skalke dali barokovú fasádu. Dnešná podoba
je výsledkom stavebných úprav a činnosti
jezuitov v 17. a 18. storočí.
Ďalšie dlhé obdobie nezáujmu o Skalku
prelomil až trenčiansky farár a historik Ľudovít Bonaventura Stárek (objaviteľ rímskeho
nápisu v Trenčíne) v polovici 19. storočia,
veľké púte sa konali za prvej Československej
republiky a zase nasledovalo chátranie až do
roku 1989. Súčasné záchranné práce sa začali
až po páde komunizmu.
17
The city of Trenčín ranks among the oldest
inhabited places in Slovakia. As early as in
ancient times, it was an important trading
point on the Amber Road connecting the
Mediterranean region with the Baltic Sea.
Its strategic location near the passes through
the Carpathians in direction to Moravia and
near the fords through the river Váh was
Veľká Skalka, kamenný oltár s krížom v rajskej záhrade /
The altar in garden
Skalka nad Váhom, farský kostol / The Parish Church
Skalka Nad Váhom
Farský kostol v obci Skalka nad Váhom
je spojený s benediktínmi – od jeho
postavenia v roku 1224 až do roku
1571 patril do správy Benediktínskeho
opátstva na Veľkej Skalke. Zasvätený je
sv. Imrichovi Uhorskému, synovi prvého
uhorského kráľa sv. Štefana. Vychovávateľom
mladého Imricha bol známy benediktínsky
mních sv. Gerhard, ktorého poučenia sa
zachovali ako vzor správania kresťanského
panovníka.
Trenčín
Mesto Trenčín je jedným
z najstarších obývaných sídel na
Slovensku. Už v staroveku bol
dôležitým obchodným centrom na Jantárovej
ceste, spájajúcej stredomorskú oblasť
s Baltickým morom. Strategickú polohu pri
priesmykoch cez Karpaty na Moravu a pri
brodoch cez Váh si cenili už Rimania v čase
vojen s germánskymi kmeňmi Markomanov
a Kvádov. Miesto nazývali Laugaricio a v roku
179 n. l. nechal legát II. pomocnej légie,
greatly appreciated by the Romans during
the wars with the Germanic tribes of Marcomans and Quads. The settlement was called
Laugaricio. In 179, a legate of the Second
Auxiliary Legion, Valerius Maximianus, had
an inscription engraved on the castle rock to
commemorate the victory of Emperor Marcus
Aurelius and his son Commodus over the
Quads. The roman inscription is visible
from the terrace of the Hotel Elisabeth (former
Hotel Tatra). Its importance rises with the fact
that it is the northernmost Roman monument
in Central Europe.
The Trencin Museum is located a little
further towards the city centre, in the former
District House at 46 Peace Square (Mierové
námestie). In the museum you can see a new
exhibition entitled “History and Art of the
Trenčín District and of the Free Royal
Town of Trenčín”. The exhibition outlines
a complex development of the city within the
region, which was a royal district as early as
the 11th century. The natural science part of
the display is dedicated to the natural scientist MUDr. Karol Brančík, who founded the
museum and the Natural Science Association
in 1877. The historical part of the exhibition
is located in the Congregational Hall where is
located a portrait of Mathias Czaky of Trenčín
(1260 – 1321), called the “Lord of the Váh and
the Tatras”.
The largest possession administered by
the Trencin Museum is the Trenčín Castle ,
which dominates the city and its vast surroundings. A medieval street named after
Mathias Czaky leads up to the castle, passing
the house of the city´s executioner and the
Roman Catholic Parish Church of the Birth of
Virgin Mary. The castle is accessible to the
visitors all year round housing many exhibitions and displays, among them Feudal Justice, Medieval Warfare, The Illészházy
Family Gallery, From the Distant Past
of Skalka, or Castle Well – the Well of
Love.
In 2006, a unique Pre-Romanesque
Rotunda , displaying a number of archeological findings, was opened on the castle
premises. The original form of the Rotunda
refers to the late 9th or early 10th centuries, in
the middle of the Great-Moravian settlement.
18
Valerius Maximianus, vytesať do hradnej
skaly nápis na pamiatku víťazstva cisára
Marca Aurelia a jeho syna Commoda nad
Kvádmi. Rímsky nápis na hradnej skale je
voľne prístupný z vyhliadkovej terasy hotela
Elizabeth (bývalý hotel Tatra), ktorý sa
nachádza neďaleko železničnej stanice,
krížom cez park. Na význame mu pridáva
skutočnosť, že je to najsevernejšie položená
pamiatka na pobyt Rimanov v strednej
Európe.
Sídlo Trenčianskeho múzea sa nachádza
o pár metrov ďalej smerom do centra mesta,
v bývalom Župnom dome na Mierovom
námestí č. 46. V múzeu je nová expozícia
Z dejín a kultúry Trenčianskej župy a slobodného kráľovského mesta Trenčína.
Expozícia ucelene predstavuje vývoj Trenčína
v rámci kraja, ktorý bol kráľovskou župou už
v 11. storočí.
Prírodovedná časť expozície je venovaná
prírodovedcovi MUDr. Karolovi Brančíkovi, zakladateľovi múzea a Prírodovedného
spolku z roku 1877. Historická časť expozície
Mesto Trenčín / Town Trenčín
According to numerous sources, it could be
dedicated to St. Svorad between 1025 and
1035. Its quatrefoil ground plan dates back
to the first third of the 11th century (time of
reign of the first Hungarian king Steven I.).
At that time, the Rotunda was gradually transformed to a parish church with a burial place.
•
The Parish Church
In the 14th century, the present-day Roman
Catholic Parish Church of the Birth of Virgin Mary took over the position of a parish
church. It is situated below the castle on the
hill called Marienberg. The construction
of the three-nave basilica dates back to the
year 1324, in an early Gothic style with a late
Gothic rebuilding and Renaissance and Baroque adjustments. The church was damaged
by fires in 1528, 1790 and 1886. The left-side
nave is where the burial chapel of the Illésházy
family dating to 1648 is located. In the church
there are deposited the relics of St. AndrewSvorad and St. Benedict, which enhances the
association with Skalka. From 2005 to 2013,
an extensive reconstruction of the interior and
sa nachádza v Kongregačnej sále, kde je
umiestnený aj portrét Matúša Čáka Trenčianskeho (1260 – 1321), nezávislého „Pána Váhu
a Tatier“.
Najväčším objektom Trenčianskeho múzea je Trenčiansky hrad, ktorý je dominantou
mesta i širokého okolia. Na hrad vedie od
múzea stredoveká ulička Matúša Čáka, popri
Katovom dome a farskom kostole. Trenčiansky hrad je sprístupnený celoročne aj
s mnohými expozíciami – Feudálna justícia, Stredoveké vojenstvo, Rodová galéria
Ilešháziovcov, Z dávnej minulosti Skalky nad
Váhom, Hradná studňa – Studňa lásky.
Od roku 2006 je na Trenčianskom hrade
sprístupnená unikátna predrománska rotunda spolu s expozíciou archeologických nálezov. Pôvodná podoba rotundy poukazuje na
jej vznik do 9., prípadne začiatku 10. storočia,
uprostred veľkomoravského hradiska. Podľa
niektorých zdrojov mohla byť v rokoch 1025
– 1035 zasvätená sv. Svoradovi. Štvorlístkový
pôdorys možno datovať pravdepodobne
do prvej tretiny 11. storočia, do času vlády
prvého uhorského kráľa sv. Štefana. V tomto
období sa postupne stáva z rotundy farský
kostol, pri ktorom sa aj pochovávalo.
Farský kostol
V 14. storočí prebral funkciu farského
kostola dnešný rímskokatolícky Kostol
Narodenia Panny Márie (aj v súčasnosti
farský kostol), ktorý sa nachádza hneď pod
hradom na Mariánskej hore (pôv. Marienberg, alebo aj Montikulum – Hôrka). Stavba
trojloďovej baziliky sa datuje do roku 1324
ako ranogotická, s neskorogotickými prestavbami, neskôr aj renesančnými a barokovými
úpravami. Kostol poškodili požiare v roku
1528, 1790 a 1886. V ľavej bočnej lodi je
pohrebná kaplnka šľachtickej rodiny Ilešháziovcov, pochádzajúca z roku 1648. V kostole
sú uložené aj relikvie sv. Svorada-Andreja
a sv. Benedikta, čo umocňuje spojitosť so
Skalkou. Od roku 2005 do roku 2013 sa
uskutočnila generálna oprava interiéru
a exteriéru kostola, v rámci ktorej bola
verejnosti sprístupnená aj Historická knižnica
rímskokatolíckej farnosti v Trenčíne, ktorá je
umiestnená v budove farnosti na Marián-
Trenčín, Farský kostol Narodenia Panny Márie /
The Parish church
exterior of the church was held. The historical library of the Roman Catholic Parish of
Trencin, situated in Marian Square, is open
to the public. In the library, numbering over
a thousand volumes, visitors can see the original works by L. B. Stárek (1803 – 1863), who
contributed to the rediscovery of the Roman
inscription in 1852 and devoted himself to the
research in the Skalka Monastery. Opposite
the Parish Church, in the northwest corner
of the renovated Marian Square (formerly
known as the Maria‘s Castle), there is situated
St. Michael’s Gothic Rotunda Church from the
15th century that served as a charnel house,
chapel, armory and granary. Now there is
an exhibition of the Trencin Museum, where
visitors can admire the wooden Gothic altar of
Podlužany. From the square there is a beautiful view of the city and of the entire range of
the Slovak-Moravian White Carpathians from
Machnáč and Vyskovec to Great Javorina.
To get from the castle to the city center, you
can walk down the Parochial Stairs from
the year 1568 or down Marcus Aurelius Lane.
In this charming street, there is situated the
20
skom námestí. V knižnici, medzi viac ako tisíc
zväzkami, sa môže návštevník stretnúť aj
s originálnymi autorskými dielami Ľ. B. Stárka
(1803 – 1863), ktorý sa v roku 1852 postaral
o znovuobjavenie zabudnutého rímskeho
nápisu na hradnej skale a venoval sa aj
výskumu kláštora na Skalke. Na severozápadnom rohu zrekonštruovaného Mariánskeho
námestia (v minulosti nazývanom aj Mariánsky hrad) sa nachádza zaujímavý gotický
objekt – Karner sv. Michala, ktorý plnil úlohu
kostnice, kaplnky i zbrojnice a v súčasnosti je
v ňom umiestnená expozícia Trenčianskeho
múzea, kde nájdeme okrem iného aj drevený
gotický oltár z Podlužian. Z námestia je
krásny výhľad na panorámu mesta, na celý
hrebeň slovensko-moravských Bielych Karpát
od Machnáča a Vyškovca až po Veľkú
Javorinu.
•
Z hradu do centra mesta možno zísť
krytými farskými schodmi z roku 1568, alebo
uličkou Marka Aurélia. Na rázcestí schodov
a uličky sa nachádza rodný dom spisovateľa
Vojtecha Zamarovského, najvýznamnejšieho
česko-slovenského popularizátora antických a stredomorských kultúr v 20. storočí.
Okrem prekladov najvýznamnejších eposov
(Gilgameša, Egypťana Sinuheta) pomohol
prostredníctvom svojich kníh dosť podrobne
spoznať grécku, rímsku i egyptskú mytológiu, históriu a najvýznamnejšie kultúrne
pamiatky. Na chodníku pred jeho domom je
dnes podobizeň Marka Aurélia. Ulička ústi
na Mierovom námestí, ktoré je mestskou
pamiatkovou rezerváciou, s mnohými pozoruhodnými objektmi. Na dolnej časti námestia dominuje jezuitský a potom piaristický
komplex kláštora a ranobarokového Kostola
sv. Františka Xaverského, postavený v rokoch
1653 – 1657. Kostol predstavuje vzorový
typ jezuitského stredoeurópskeho kostola,
podobne ako Kostol sv. Františka Xaverského
vo Viedni. Fresky na strope z rokov 1711 –
1713, ktorých autorom je Krištof Tausch, sú
považované za jeden z najlepších príkladov
vrcholného baroka na Slovensku. Stolárska
a rezbárska výzdoba pochádza z domácich,
trenčianskych dielní, a nedávno ju aj domáci
reštaurátori renovovali. V objekte kláštora
21
native home of Vojtech Zamarovsky , the
most distinctive Czechoslovak researcher
into classical and Mediterranean cultures in
the 20th century. In addition to translating
the Epic of Gilgamesh and the narrative
Egyptian Sinuhet, through his lifelong
work he popularized the most important
aspects of the Greek, Roman and Egyptian
mythologies, their history and legacy. On the
sidewalk in front of his house, there is now
a portrait of Marcus Aurelius. The street leads
to the Pea ce Square , which is an urban
conservation area with many remarkable
sights. The lower part of the square is dominated by a Jesuit, later Piarist Monastery
complex and the early-Baroque Church of
St. Francis Xavier built in the years 1653 –
1657. The church is a Jesuit central-European
type, like the Church of St. Francis Xavier in
Vienna. The frescoes on the ceiling from the
years 1711 – 1713, authored by Christopher
Tausch, are considered one of the most
outstanding examples of Baroque painting
in Slovakia. The carvings come from local
Trencin artists. The monastery complex is now
the seat of the Piarist Grammar School, and
there is a spectacular Refectory , decorated
with beautiful stucco, reminiscent of Italian
masters. In the neighborhood of the monastery in the Peace Square is the Cultural
Information Center.
Near the church, at the end of the square,
there is also the City Tower (32 m high)
with the Lower (Turkish) Gate built in
1543, which is the only completely preserved
Trenčín, Kostol sv. Františka Xaverského /
Church of St. Francis Xavier
dnes sídli Piaristické gymnázium J. Braneckého, a súčasťou objektu je aj reprezentatívny
refektár, vyzdobený nádhernou štukovou
výzdobou, pripomínajúcou talianskych
majstrov. V susedstve kláštora na Mierovom
námestí je umiestnené Kultúrne informačné
centrum.
•
Námestie uzatvára Mestská veža (vysoká
32 m) s Dolnou (Tureckou) bránou, postavená v roku 1543, ktorá je jediným kompletne
zachovaným pozostatkom mestského opevnenia. Mestská veža je každý deň sprístupnená pre turistov, v jej priestoroch bývajú
pravidelné výstavy a z veže je pozoruhodná
vyhliadka na mesto, hrad a Mierové námestie.
Uprostred Mierového námestia stojí Morový stĺp sv. Trojice (bol postavený
v roku 1712 na pamiatku ukončenia morovej epidémie, pravdepodobne viedenskými
sochármi). Počas epidémie moru sa pri stĺpe
konávali bohoslužby, aby sa veriaci neschádzali v uzavretom priestore a nešírila sa ďalej
nákaza. Prechodom cez pasáž Zlatá Fatima
sa dostaneme na Palackého ulicu, kde sa
v zrekonštruovanom objekte na č. 27 nachádza sídlo Galérie Miloša Alexandra Bazovského, ktorá prezentuje moderné výtvarné
dianie celého kraja.
K historickým objektom, ktoré nemožno obísť, patrí aj židovská synagóga z roku
1913, inšpirovaná byzantskou a orientálnou
architektúrou. V jej priestoroch organizuje
mesto Trenčín pravidelné výstavy.
V širšom centre Trenčína je množstvo
ďalších malebných zákutí, starších aj novších.
Medzi zaujímavé sakrálne objekty patrí aj
tolerančný evanjelický kostol, postavený
v roku 1794. Starší, drevený renesančný
kostol z roku 1671 vyhorel v roku 1708.
V 16. a 17. storočí bol Trenčín významným
centrom reformácie (na juhu od Malej Hradnej a Bánoviec nad Bebravou po Kysuce na
severe) a mesto malo svojho času prezývku
„luteránsky Rím“. V tomto období spravovala
evanjelická cirkev a. v. aj farský kostol pod
hradom.
Neďaleko evanjelického kostola, oproti
budove Gymnázia Ľ. Štúra, je ďalší hod-
part of the city fortifications. The City Tower is
open to tourists every day; regular exhibitions
are held on the premises, and from the top
you can enjoy a splendid view of the city, the
castle and the Peace Square.
In the middle of the Peace Square,
there is the The Holy Trinity Column
(the Plague Pillar) , built in 1712 to commemorate the end of the cholera epidemic,
probably by Viennese sculptors. During the
plague epidemic the church services were organized around the Pillar so that the believers
didn’t have to go to the enclosed area not to
spread the infection. Passing through the passage Golden Fatima, we get to Palacky Street,
where in the reconstructed building at no. 27
resides the Milos Alexander Bazovsky
Gallery , which presents contemporary fine
arts from the region.
The historical building not to be ignored
is the Jewish Synagogue dating back
to 1913, inspired by Byzantine and oriental
architecture. It was reconstructed in 1974 –
1984 and has been used as an exhibition and
concert hall.
Among interesting sacral objects certainly
ranks the Evangelic (Lutheran) Church
(built in 1794), earlier a wooden Renaissance
church from 1671 burned in 1708. In the 16th
Trenčín, Mestská veža / City Tower
22
notný neorománsky kostol Notre Dame
z roku 1909. Po rekonštrukcii k stému výročiu
postaveniu kostola boli obnovené pôvodné
nástenné maľby s biblickými motívmi. Od
autora nástenných malieb Petra J. Kerna je
v kostole aj 14 zastavení krížovej cesty.
•
Niekoľko minút cesty od centra mesta smerom k Fakultnej nemocnici je v tzv.
Dolnom meste barokový kostolík sv. Anny
(pre malé rozmery nazývaný aj kaplnka)
z roku 1798. V roku 2003 si pripomenieme
235. výročie jeho výstavby. K tomuto dátumu
bol aj kompletne zrekonštruovaný, vrátane
poškodenej strechy. Kaplnka pôsobí veľmi útulným dojmom, inventár je z druhej
polovice 18. storočia – barokovo-klasicistický
oltár sv. Anny, rokoková kazateľnica, neskorobarokový organ. Objekt stojí na historicky
významnom mieste, kde bol predtým gotický
kostol, prináležiaci k mestskému špitálu. Po
prestavbe koncom 19. storočia nadobudol
kostolík nový vzhľad a aj v súčasnosti je dominantným objektom Námestia sv. Anny, kde
sa nachádza v malom parčíku aj Pamätník
obetiam komunistického režimu.
Bohatá architektúra a história, ponúkajúce pestrú mozaiku osudov a príbehov, vytvárajú spolu zvláštne čaro, pre ktoré Trenčín
býva nazývaný Perlou Považia.
Nové Mesto nad Váhom a Bošácka dolina
Ďalším miestom, kde sa v Trenčianskom kraji usadili benediktíni, je
Nové Mesto nad Váhom – pôsobili
tam od roku 1263. Po odobratí vlastníckych
práv od mesta v roku 1271 zmenili svoj
dovtedajší kláštorný život za pustovnícky
v blízkej Bošáckej doline, ktorá bola po nich
aj pomenovaná (pustovníkov miestni ľudia
volali bosáci). Ich regionálna pôsobnosť
siahala od osady Mnešice (pôvodne aj
Mnišice, dnes súčasť Nového Mesta nad
Váhom) popod Turecký vrch pri Trenčianskych Bohuslaviciach cez Haluzice (s doteraz
zachovanými zrúcaninami románskeho
kostola z polovice 13. storočia) až po dnešnú
obec Nová Bošáca.
•
23
Trenčín, Kaplnka sv. Anny / The chapel of St. Anna
and 17th centuries, Trenčín was an important center of Reformation, and the city had
a nickname „Lutheran Rome.“ In this period,
Lutheran Church administered the Parish
Church under the castle.
Across from the Evangelic Church and opposite the Grammar School of Ľ. Štúr, there is
another valuable Neo-Romanesque Church
of Notre Dame from 1909. After the reconstruction on the occasion of its centennial, the
original biblical wall paintings were restored.
In the church there are The 14 Stations of
the Cross made by J. Kern.
A few-minute walk from the city center
towards the University Hospital, Downtown,
there is located the Baroque Church of
St. Anna (for its small size also called a chapel)
from 1798. The year 2003 marks the 235th
anniversary of its consecration; this year it was
completely renovated, including the damaged
roof. The Chapel is very cozy; the inventory
is from the latter half of the 18th century: the
classical-Baroque Altar of St. Anna, the Rococo pulpit, and the late-Baroque organ. After
the rebuilding in the late 19th century, the
church acquired a new look, and even today
dominates St. Anna‘s Square, where in a small
park people can pay tribute to the victims
of the communist regime at a decent
memorial dedicated to them.
The diverse architecture and eventful
history offer a varied mosaic of stories and
destinies, and together create a special charm
for which Trenčín is called the „Pearl of the
Vah Valley“.
•
Opevnený Haluzický kostol (nazývaný aj
Haluzický hrad) bol postavený v prvej štvrtine
13. storočia, do roku 1299 patril Matúšovi
Čákovi. V polovici 15. storočia sa tu usadili
kvôli výhodnej polohe bratríci, a tak sa stal
známym aj ako Husitský hrad. Spomína sa aj
v trilógii A. Jiráska Bratstvo. V rokoch 1540
až 1620 a začiatkom 18. storočia bol kostol
protestantský. Osud kostola dobre ilustruje
príbeh haluzických zvonov – kostolné zvony
pochádzajú z dielne majstra Zachariáša
Milnera z Olomouca a slúžili rovnako katolíkom aj evanjelikom. Keď bola v polovici 18.
storočia postavená zvonica, preniesli ich tam.
V roku 1810 ich presúvali opäť, do nového kostola v Bošáci. V haluzickom kostole
Všetkých svätých bola v tom roku ukončená
cirkevná činnosť kvôli schátralému stavu
objektu.
Haluzický kostol je prírodne výborne
situovaný, je z neho výborný výhľad na Bošácku dolinu, cestu údolím Váhu a protiľahlý
hrebeň Považského Inovca, od Beckova až po
Marhát. Tesne vedľa areálu kostola sa nachádza prírodná pamiatka – Haluzická tiesňava
(alebo aj Haluzická prierva), ktorú vytvoril
Haluzický potok. V súčasnosti tento asi kilometer dlhý kaňon s kolmými 50 m stenami
turisticky sprístupnili Lesy SR a Mikroregión
Bošáčka, a možno v ňom vidieť aj stavebne
zaujímavú sústavu kaskád a terás.
•
Uprostred doliny sa nachádza obec Zemianske Podhradie so zachovaným kaštieľom
rodiny Príleských a Ostrolúckych, kde sa
stretli a spoznali Adela Ostrolúcka s Ľudovítom Štúrom a kde sa začal odvíjať príbeh ich
vzťahu.
Ten, kto zavíta do Zemianskeho Podhradia, nemôže obísť návštevu pozoruhodného
empírového evanjelického kostola. Autorkou
architektonického návrhu bola barónka Ester
Príleská, veľmi sčítaná a vzdelaná, ovládajúca
niekoľko cudzích jazykov. Vyriešila rébus,
ako postaviť kostol, ktorý nesmel mať vchod
situovaný z hlavnej ulice, a nakoniec ho predsa mal. Stavba sa vymyká všetkým kostolom
naokolo a je pamiatkou na ženu, ktorá sa
v 18. storočí odvážila hovoriť do toho, čo
malo byť iba výsostnou doménou mužov.
Haluzice, zvyšky opevneného kostola / Haluzice – church
Skalka nad Váhom
The parish church in village Skalka upon
Váh is connected with the Benedictines –
it belonged to an intendance of Benedictine
abbey in Great Skalka from its construction
in 1224 till 1571. It has been consecrated
to St. Imrich Ugrian, son of the first Ugrian
king St. Štefan. Renowned Benedictine monk
St. Gerhard was an educator of young Imrich
and lessons of St. Gerhard have been preserved as a standard of Christian monarch´s
behaviour.
Nové Mesto nad Váhom
and Bošácka lowland
Another place where the Benedictines settled
in Trenčín region has been Nové Mesto upon
Váh – they were acting there from 1263. After
Zemianske Podhradie, empírový evanjelický kostol /
The empire Evangelic Church in Zemianske Podhradie
24
Mimo hlavnej cesty stojí za návštevu
z diaľky nenápadná baroková kaplnka Panny
Márie v Trenčianskych Bohuslaviciach.
Je pozostatkom výnimočného, dnes už
zbúraného kaštieľa Antona Erdödyho z rokov
1760 – 1763. Kaplnka je výnimočná kvôli
svojmu zachovanému a neporušenému rokokovému interiéru. Nástenné fresky i oltáre
namaľoval jeden z najslávnejších stredoeurópskych majstrov 18. storočia – Anton Franz
Maulbertsch.
Bošácka dolina je výborným cykloturistickým tipom pre východiská zo slovenskej
i moravskej strany.
Púť ako cesta
Púť je cesta, ktorá má formu iniciačného obradu (z lat. initium – počiatok,
pôvod), teda cesta, kde prostredníctvom vynaloženej námahy, prekonania
prekážok či odriekania, oddeľuje dve životné
obdobia človeka a pomôže ho pripraviť na
novú životnú úlohu či viesť k zmene postojov.
Vo svojom základnom význame je to dlhá
cesta plná prekážok. Jedným z jej cieľov je,
že má prostredníctvom vynaloženej námahy
či až utrpenia „očistiť“ putujúceho. Fyzický
a duchovný princíp v jednom.
Kresťanský pútnik je viac než človek túžiaci po pohybe – chodec, cyklista či inak sa
dopravujúci. Neupokojí sa tým, že sa presúva
z miesta na miesto. Predovšetkým chce dosiahnuť ciel, stretnúť Boha. Všeobecne sa dá
povedať, že na púť sa chodieva na znamenie
pokánia, s prosbou za seba alebo blízkych,
s poďakovaním za dobrodenia, čo každodenne dostávame, za talenty, ktoré sme dostali,
za vyslyšané prosby a získané dary.
Pri každej ceste – púti sa vydávame do istej neistoty, pritom máme možnosť pozorovať ochotu Boha a blížnych pomôcť a miesto
neistoty dostávame dary a radosť z tohto
poznania v nás ostáva. Vydajme sa teda od
Zobora cez Skalku na Velehrad, Sv. Hostýn
až do Šaštína. Na Skalke býva tradičná púť
k sv. Andrejovi-Svoradovi a Beňadikovi každoročne prvý víkend po sviatku sv. Beňadika.
Medzinárodnú katolícku pútnickú organi25
removing from proprietorship from the town
in 1271 they switch their cloistral life till then
to a hermitical on in nearby Bošácka lowland,
which was named after them too (local people
called hermits bosáci). Their regional sphere
of action ranged from village Mnešice (originally also Mnišice, today a part of Nové Mesto
upon Váh), under Turkish hill near Trenčianske
Bohuslavice, through Haluzice (with preserved
remains of Roman church from a half of 13th
century), to present village Nová Bošáca.
Fortified church at Haluzice (called also
Haluzice Castle) was built in 1st quarter of
13th century and it belonged to Mathias Czaky
Pútnici na Veľkej Skalke / The procession at Veľká Skalka
till 1299. Bratríci (Hussite soldiers) resided here
due to convenient location in a half of 15th
century, so the castle has become known also
as Hussite Castle. It is mentioned in trilogy
Bratstvo by A. Jirásek, too. In 1540 – 1620 and
at the beginning of 18th century the church
was protestant one. A destiny of the church is
well exemplyfied by a story of Haluzician bells
– church bells have come from a workroom
of Master Zachariáš Milner of Olomouc and it
served Catholics much like Evangelics. When
the belfry has been built in a half of 18th
century, the bells were put over there. In 1810
it was put over again to the new church in
Bošáca. A clerical activity in All Saints´ Church
in Haluzice ended in that year due to dilapidated condition of the building.
The Church in Haluzice is naturally nicely situated, there is an excellent lookout on Bošácka
Tradičná júlová celoslovenská púť na Skalke / The procession at Skalka
záciu NOVÉ SVITANIE Skalka veľmi oslovila,
a tak začali prípravy prvej verejnej konferencie Nového svitania na Slovensku (na Skalke)
v termíne 29. 6. až 3. 7. 2013.
Pútnik aj turista idúci za svojím cieľom...
Jeden hľadá ticho prírody, iný zase pokoj pre
ducha a sväté miesta, ďalší ide za športovým
výkonom alebo kultúrnym zážitkom či histó-
Golgota pôvodnej krížovej cesty na Malej Skalke /
The original station of the cross
riou. Spája nás spoločný cieľ, naplnenie našich viditeľných alebo skrytých túžob. Veriaci
či neveriaci – láka nás cesta, cesta za svojím
cieľom, na konci ktorej nás čaká jediný cieľ,
pre každého v inej podobe – ako kvet, rieka,
príroda, kláštor či koncert.
V roku 2003 vznikla iniciatíva nazvaná
Škola na kolesách – spojenie poznávania
a turistiky pre školskú mládež. Mladí ľudia
v spoločnosti pedagógov sa vydali na púť –
cestu za poznaním, športovým výkonom, ale
aj duchovným zážitkom.
Mladí i starší pútnici zo Žilinskej diecézy
zase organizujú na bicykli či peši Cyrilo-metodskú cestu pútnika CM 1150, ktorá má
viacero verzií po slovenských a moravských
hradiskách a kaplnkách. (viac na www.dcza.sk)
•
lowland, on a road through Váh valley and
on opposed Považský Inovec´s edge from
Beckov till Marhát. Natural monument Haluzician Gully (also Haluzician Ravin) created by
Haluzician brook is found nearly beside area
of the church. This aprox. 1 km long canyon
with vertical 50m high walls has been opened
for tourists by Forests of SR and Microregion
Bošáčka at present and it is possible to see
there also edificially interesting system of cascades and terraces. In the middle of the lowland there is a village Zemianske Podhradie
with preserved manor-house of Príleský
& Ostrolúcky family, where Adela Ostolúcka
and Ľudovít Štúr met and knew themselves
and where a story of their relationship began
to unfold.
Visitor of Zemianske Podhradie cannot
elude a visit of remarkable Empire evangelistic church. Architectural projection was been
created by the baroness Ester Príleská who was
very wellread and lettered, skilled in number
of foreign languages. She solved a rebus how
to build a church which must not have an
Budovanie novej krížovej cesty / New Station of the cross
26
Skalka a krížové cesty
Už v dávnoveku sa v kresťanskej
Európe prejavuje zbožnosť a viera
v Boha uctievaním „Ježišovej cesty
utrpenia až na kríž“. Prvá zmienka o exteriérovej „Pašiovej – krížovej ceste“ sa datuje do
roku 1639 na území terajšieho Rakúska. Ako
sa môžeme dočítať v publikácii Pamiatkového ústavu v Bratislave Atlas kalvárií a krížových ciest na Slovensku, bol 8. októbra 1676
k úcte Ukrižovania Krista postavený na Malej
Skalke trojkríž s obrazom Spasiteľa. Od toho
času sa toto miesto nazýva Kalváriou Čoskoro potom, v roku 1696, boli kríže obnovené
a bolo postavených 14 „štácií“ – zastavení od
Zamaroviec na Malú Skalku. Ďalšia obnova
bola uskutočnená v roku 1715. Po odchode
jezuitov zo Skalky v roku 1773 postupne
kalvária zaniká. V roku 1928 na mieste troch
krížov dal páter Branecký, rektor piaristov,
postaviť žulový kríž, ktorý bol naposledy
obnovený v roku 2011 Pamiatkostavom
Trenčín. V jeho päte sú uložené pamätné
listiny o Milostivom kostole sv. Andreja-Svorada a Beňadika. V novodobej histórii sa
obnovuje návrat k viere a odkazu otcov.
Svedkom toho je aj veľký duchovný záujem
o Skalku, ale aj o jej obnovu a rozvoj nielen
v okolí, ale na celom Slovensku i v zahraničí.
Veľkú podporu prejavil aj otec biskup
Mons. Viliam Judák, ktorý v jubilejnom roku
2000 zostavil krížovú cestu od prameňa
sv. Andreja-Svorada a Beňadika. Z iniciatívy
otca biskupa, početných duchovných,
veriacich a umelcov z regiónu Trenčín sa
začala v roku 2012 realizovať nová umelecky
spracovaná krížová cesta z ušľachtilých
materiálov – kameň, oceľ a sklo. Autorom
námetu zastavení je akademický maliar Juraj
Oravec, autorom textov je otec biskup Mons.
Viliam Judák. O realizáciu sa pričinil Neinvestičný fond Beňadik, početní darcovia
a brigádnici. Krížová cesta sa stala súčasťou
náučného chodníka vybudovaného v rámci
mikroprojektu Bendiktínskymi cestami
financovaného z Fondu regionálneho rozvoja
cezhraničnej spolupráce v spolupráci
s NADACI ORA ET LABORA Rajhrad pri Brne.
•
27
Golgota novej krížovej cesty na Malej Skalke /
New Station of the cross
entrance situated from a central street and
however it had such one at last. The building surpasses all churches around and it is
a remembrance of a woman who dared to
concern hersef with such affair which was to
be paramount realm for only men in 18th
century.
Apart from a central road, from afar inconspicuous a Baroque Virgin Maria´s Chapel
in Trenčianske Bohuslavice is worth of visit.
It is a relic of exceptional, nowadays already
demolished manor-house of Anton Erdödy
from 1760 – 1763. The chapel is a singular one
due to its preserved and unbroken rokoko
interior. Wall fresco painting and altars were
painted by one of most famous central European masters of 18th century – Anton Franz
Maulbertsch. Bošácka lowland is an excellent
cyclo-touristic tip for starting points from
Slovak as well as Moravian side.
Slávnostné otvorenie novej krížovej cesty /
The inauguration
Sympózium Ora et Ars Skalka
Medzinárodné výtvarno-literárne
sympózium Ora et Ars Skalka
vzniklo v roku 2008 k úcte
a podpore najstaršieho pútnického miesta na
Slovensku: Skalky pri Trenčíne a jeho
neopakovateľného genius loci. Venované je
tiež – i pre dnešnú dobu stále aktuálnemu
– odkazu benediktínskych mníchov
a pustovníkov zo Skalky a hlavných patrónov
Nitrianskej diecézy: sv. Andrejovi-Svoradovi
a sv. Beňadikovi. Sympózia sa v doterajších
piatich ročníkoch 2008 – 2012 zúčastnilo
36 výtvarníkov z piatich štátov: Poľska, Českej
republiky, Maďarska, Srbska, Ruskej federácie
a 14 literátov zo Slovenska. Priorita v účasti
sa kladie na autorov z okolitých krajín a na
podporu účastníkov z partnerských miest
mesta Trenčín, ktoré je hlavným organizátorom podujatia. Významným spoluorganizátorom je Trenčianske osvetové stredisko
v Trenčíne v zriaďovateľskej pôsobnosti
Trenčianskeho samosprávneho kraja, Farský
úrad Skalka nad Váhom a o. z. T-Via. Všetky
doterajšie ročníky podporilo i Ministerstvo
kultúry SR a v posledných dvoch ročníkoch
i Neinvestičný fond Beňadik, ktorý vznikol
v roku 2011 na obnovu a rozvoj pútnického
miesta Skalka pri Trenčíne.
Účastníci vytvoria počas podujatia výtvarné a literárne diela. Výber tejto tvorby
i vizuálno-grafické zdokumentovanie diania
na sympóziu každoročne mapuje reprezentačný katalóg.
Logo sympózia / Logo
V posledných
troch ročníkoch pribudla
ku katalógu
i kultúrno-historická
príloha Okno.
Príloha sumarizuje odborné
príspevky autorov na vyhlásenú kultúrno-historickú
tému.
V jednom dni,
Slávnostná vernisáž sympózia Ora et Ars Skalka
Skalka and Calvaries
„We worship You, Christ, and we bless
You“
As early as at long ago age people in Christian
Europe expressed a godliness and belief in
God by revering „Jesus´s journey of suffering
even to a cross“. As we can read in „Atlas of
calvaries and stations of the cross in Slovakia“,
issued by Institut of monuments in Bratislava
on 8th October 1676 there was built threecross with a picture of Savior in Little Skalka
for public reverence of Crucified Christ. This
place has being called Calvary from that
time. Soon after it in 1696 the crosses were
renovated and 14 stations of the cross were
built from Zamarovce to Little Skalka. After
Jesuits´ departure from Skalka in 1773 the
calvary was gradually extinguished.
In a modern history a spiritual interest
of Skalka and its development is renewing.
Great support was being expressed by Father
bishop Mons.Viliam Judák, who in 2000 drew
up “Stations of the Cross“ from St. Andrej
Svorad´s and Beňadik´s sources. New artly
elaborated Calvary, on door-step of which we
28
are standing, began to realize from initiative
of Father bishop, numerous priests, believers and artists from Trenčín region in 2012.
Academic painter Juraj Oravec is the author of
a motive of the standings, Father bishop
Mons. Viliam Judák is texts´ author. Calvary
became a part of „Nature trail“ built within
the microproject „By Benedictine Journeys“.
„Becouse You have recovered this
world by Your saint cross“.
Symposium Ora et Ars Skalka
Ora et ars – The inauguration
počas prebiehajúceho sympózia, potom
prispievatelia osobne prezentujú svoje
príspevky na vedeckej konferencii uskutočňovanej v refektári Piaristického gymnázia
J. Braneckého v Trenčíne. Výtvarné a literárne
diela zo sympózia, katalóg i príloha Okno
sú verejnosti prezentované na sympoziálnej
slávnostnej vernisáži, ktorá sa uskutočňuje
v areáli kláštora na Veľkej Skalke v mesiaci júli, vždy v sobotu pred celoslovenskou
púťou na Skalke pri Trenčíne. Veľkoformátová verzia katalógu je až do ďalšieho
ročníka sympózia k dispozícii návštevníkom
tohto kláštorného areálu. Takto upravené
verzie katalógov jednotlivých ročníkov slúžia
i na propagáciu a informovanosť nielen
o sympóziu, ale i o pútnickom mieste Skalka
pri Trenčíne počas zvyšku roka na putovných
výstavách, ktoré organizátori podľa možností
realizujú z výberov výtvarných diel poskytnutých účastníkmi sympózia.
Katalógy a prílohy Okno zo sympózia Ora
et Ars Skalka 2008 – 2012 a ďalšie informácie
o pútnickom mieste Skalka pri Trenčíne, je
možné vidieť na webovej stránke Neinvestičného fondu Beňadik. (http://klastorskalka.sk/
na-stiahnutie)
29
International artistic-literary symposium Ora
et Ars Skalka has arisen in 2008 for reverence and support of pilgrimage place Skalka
upon Trenčín and its unrepeatable genius loci.
It is dedicated also to heritage of Benedictine
monks and hermits from Skalka and principal
patrons of Nitranian diocese: St. AndrejSvorad and St. Beňadik. In five volumes 2008 –
2012 up to now 36 artists from Poland, Czech
republic, Hungary, Russian federation and
14 literary men from Slovakia took part in
symposium. Priority in participation is beeing
put on authors from counries V4 and participants from partner towns of Trenčín town ,
which is the main organizer of the action.
Trenčín Edifying Centre in institutional
force of Trenčín Self-governing Region is
an important co-organizer as well as Parish
authority Skalka upon Váh and civic society
T-Via. All hitherto volumes were supported
also by Ministry of culture of SR and in last
two volumes also by Beňadik non-investment
fund.
Participants are creating artistic and literary works during the undertaking. Selection
of this production as well as visual-graphic
documentation of happening on symposium
is being annually mapped in representational
catalogue. In last three volumes also culturehistorical section Window has filled out the
catalogue and it summarises themed culturehistorical technical contributions of authors.
During running symposium contributories
in person are presenting their contributions
on scientific conference held in a refectory
of Piarist Gymnasium in Trenčín. Artistic and
Benefičné Mariánske koncerty v Trenčíne
Spojenie hodnotnej kultúry a rozvoj
duchovného života – i toto je jedna
z foriem, akou sa snaží Neinvestičný
fond BEŇADIK podporovať rozvoj pútnického miesta Skalka pri Trenčíne. Čaro Skalky
ťažko popísať, treba ho zažiť. Skalka je teda
znovu objavovaná, poznaná, ale i nepoznaná.
I. ročník benefičných koncertov v Trenčíne
V dňoch 9. a 11. 9. 2011 aktivisti z n. f.
BEŇADIK „preniesli“ Skalku a jej ducha
do samého centra mesta Trenčín.
Prvý z koncertov sa konal v piatok večer
a niesol sa v duchu svetskej a sakrálnej hudby. Spomeňme famózne árie z opier slávnych
majstrov, akými boli Gaetano Donizetti,
Giacomo Puccini, Antonín Dvořák a iní.
Druhý z koncertov, konaný v nedeľu, bol repertoárom odlišný – operetný, ale divákov tiež
očaril. Počas koncertov vystúpili na pódiu poprední slovenskí operní a operetní sólisti – Jana
Bernáthová, Pavla Puškárová, Júlia Jamrišková,
Eva Šeniglová, Ján a Martin Babjakovci a Dušan
Jarjabek, Štátny komorný orchester Žilina pod
vedením Pavla Tužinského a Zdenka Macháčka
a Spevácky zbor Piaristického gymnázia Jozefa
Braneckého v Trenčíne.
II. ročník benefičných koncertov v Trenčíne
Mariánsky koncert sa konal 7. 9. 2012
a niesol sa v duchu svetskej a sakrálnej hudby. Na veľkom pódiu zazneli skladby
slávnych majstrov, J. S. Bacha, W. A. Mozarta,
B. Smetanu, M. Schneidera-Trnavského
a ďalších v podaní slovenských operných
umelcov Andrey Čajovej-Vizvári, Juraja
Nociara, Daniela Čapkoviča a Dušana
Jarjabka. Krásne skladby boli doplnené
hovoreným slovom Jozefa Šimonoviča
a speváckeho zboru PIARISSIMO z Trenčína.
Druhý koncert konaný 9. 9. 2012 s názvom Miroslav Dvorský a priatelia divákom
umožnil vstúpiť do sveta slávnych opier,
ako sú napríklad Don Giovanni od W. A.
Mozarta, Tosca od G. Pucciniho, Carmen od
G. Bizeta, La Traviata od G. Verdiho a mnohé
ďalšie v podaní Miroslava Dvorského, Andrey
Čajovej-Vizvári, Daniela Čapkoviča, Dušana
literary works from symposium, catalogue
as well as section Window are presented to
a public on symposial ceremonial vernissage
which is being performed in area of monastery at Great Skalka. (http://klastorskalka.
sk/na-stiahnutie)
Beneficial Marian concerts in Trenčín
Connection of high-quality culture and development of spiritual life – this is one of forms
which by non-investmen fund BEŇADIK supports development of pilgrimage place Skalka
upon Trenčín. Charm of Skalka is difficult
to describe, it is necessary to experience it.
Skalka is thus re-discovered, known but also
unrecognized.
I. volume of beneficial concerts
in Trenčín
On 9th and 11th September 2011 activists
from n. f. BEŇADIK „carried across“ Skalka and
its genius into the very centre of the town
Trenčín. First of the concerts was running om
Friday evening and it was held in spirit of temporal and sacral music. Lets mention famous
arias from operas of such masters as Gaetano
Donizetti, Giacomo Puccini, Antonín Dvořák
and others. Second one from concerts held in
Sunday was different in a repertoire – operetta, but it enchanted audience too. Prominent Slovak operatic and operetta soloists
appeared on a stage during concerts – Jana
Bernáthová, Pavla Puškárová, Júlia Jamrišková,
Eva Šeniglová, Ján and Martin Babjakovci
and Dušan Jarjabek, State Chamber Orchestra Žilina under Pavol Tužinský and Zdenko
Macháček and the choir of Josef Branecký´s
Piarist Gymnasium in Trenčín.
30
Jarjabka a hosťa z USA Luciany La Monico. Zárukou kvality oboch koncertov bol
aj Štátny komorný orchester Žilina pod
dirigentskou taktovkou Pavla Tužinského.
Umelcov zasa oslovila starobylá Skalka,
ktorú opätovne navštívili aj po koncerte,
a tak má svojich obdivovateľov aj v USA.
•
V roku 2013 bude pokračovať výmena aktivít medzi Rajhradom a Trenčínom
v podobe duchovných a kultúrnych výmen
a študentských táborov. Pokračovaním
projektu cezhraničnej spolupráce bude
návšteva pútnických miest na oboch
stranách Bielych Karpát, usporadúvanie
koncertov, ale hlavne týždňové a víkendové tábory mládeže v Rajhrade a na Skalke
podporované študentským pastoračným
centrom, novo formovaným spoločenstvom mládeže Nové svitanie a pokračovanie študentských aktivít v rámci cezhraničnej spolupráce pri obnove a rozvoji oboch
historických miest.
Viac informácií a pozvánky na aktivity
v roku 2013 získate na: (www.klastorskalka.sk).
II. volume of beneficial concerts
in Trenčín
Marian concert was held on 7th September
2012 in spirit of temporal and sacral music.
Compositions of famous masters resounded
on a big stage: J. S. Bach, W. A. Mozart,
B. Smetana, M. Schneider-Trnavský and others in presentation of opera artists Andrea
Čajová-Vizvári, Juraj Nociar, Daniel Čapkovič
and Dušan Jarjabek. Compositions were supplemented by Jozef Šimonovič´s words and
by choir PIARISSIMO from Trenčín. Second
concert named Miroslav DVORSKÝ and
friend ran on 9th September 2012 afforded
audience an opportunity to enter the world
of famous opera as Don Giovanni by
W. A. Mozart, Tosca by G. Puccini, Carmen
by G. Bizet, La Traviata by G. Verdi and
other in presentation of Miroslav Dvorský,
Andrea Čajová-Vizvári, Daniel Čapkovič, Dušan
Jarjabek and guest from USA - Luciana La
Monico. State Chamber Orchestra Žilina under
Pavol Tužinský was guarantee of a concerts´
quality. Artist were impressed by ancient Skalka,
which they repeatedly visited also after the concert and thus it has its admirers in USA too.
Benefičný Mariánsky koncert v Trenčíne / Benefical Marian concert
31
Město Rajhrad
Town Rajhrad
Město Rajhrad je jedinečné
svým názvem, polohou,
historií, dvěma kláštery,
Památníkem písemnictví na
Moravě, Hospicem
sv. Josefa, výtečnými kuchyněmi a pohostinností zdejších restaurací a v neposlední řadě
také lidmi, kteří v něm žijí. Stojí v místě, kde
byly objeveny nálezy nejstaršího osídlení
pocházející z mladší doby kamenné, neolitu,
4500 – 2000 let př. Kr. V polovině 9. století po
Kr. se zrodil Velkomoravský Rajhrad.
Místní jméno, které domácí vyslovují
„Réhrad“, pochází z obecného pojmenování „rajský hrad“ ve smyslu pěkný či silný
hrad, opevněné hradiště. Staří Slované si
takto nazvali v 9. století své opevněné sídlo,
chráněné spletitým řečištěm mnoha ramen
řeky Svratky, hustými lužními lesy a bažinami. Poloha Rajhradu byla výhodná pro jeho
obyvatele před stovkami let a je i dnes. Od
Town Rajhrad is unusual by its name, location,
history, two cloisters, Memorial of literature in Moravia, St. Josef´s Hospice, excellent
cuisines and hospitality of local restaurants.
Local name which homesters pronounce
„Réhrad“, comes from common name „rajský
hrad“ (castle of paradise) with the meaning
of nice or strong castle, fortified hill-fort.
In 9th century the ancient Slavonians entitled
in this way their fortified domicile protected
by knotty watercourse of many distributaries
of a river Svratka, by thickset meadow forests
and moorlands. Nearness and availability of
town Brno is an amenity.
Majority of visitors and pilgrims in
Rajhrad take at aim especially the Benedict i n e m onastery , which is the oldest one
in Moravia and ranks among the notedest
Moravian monuments. Also another interesting places of town and its surroundings
are being offered there. There is cloister of
Letecký pohled na Rajhrad / Rajhrad – Airview
Benediktinský klášter / Benedictine monastery Rajhrad
pradávna leželo velkomoravské hradiště, pak
trhová ves, posléze městečko na křižovatce
významných obchodních cest a během věků
bylo přirozeným správním i hospodářským
centrem. Výhodou je blízkost a jednoduchá
dostupnost města Brna.
Cílem většiny návštěvníků a poutníků
v Rajhradě je zejména benediktinský klášter, který je nejstarším klášterem na Moravě
a náleží k nejvýznamnějším moravským
památkám. Nabízí se zde také další zajímavá
místa města a jeho bezprostředního okolí. Je zde klášter sester Těšitelek Božského
Srdce Ježíšova s jeho dramatickou historií
i nevšední současností, farní kostel Povýšení
sv. Kříže s přilehlým hřbitovem, kde m. j. odpočívají nejvýznamnější osobnosti moravské historiografie a zesnulí z obou zdejších
klášterů. Nedaleko nejstarší části města
můžeme obdivovat osudy dvakrát zaniklé
a přece žijící vsi Čeladice. Také obě rajhradská vodní díla, mlýn a pila, v sobě nesou
dlouholetou stopu života obyčejných lidí
v této od dávnověku osídlené lokalitě.
35
Sisters Comforters of Divine Jesus´s Heart
with a dramatic history and no mean present,
parish Promotion of St. Cross Church with
neighbouring churchyard where the most
influental personalities of Moravian historiography and departeds from both two local
cloisers are at rest. Not far from the oldest
part of the town we can admire destinies of
two-times extinct and yet living village of Če-
Základní škola T. G. Masaryka a Střední
zahradnická škola s učilištěm vypovídají
o vzdělávání v našem městě. Je zde též
památník generála Kozyra, který připomíná jednu neuvěřitelnou tragédii v poslední
světové válce.
Město Rajhrad se postupně stává známou
odpočinkovou zónou jižně od Brna. Jeho
katastr je protkán pěšími cestami a cyklistickými stezkami, má nádherné okolí s mnoha
zahradami, sady a vinohrady, s oborou, kde
je bažantnice, s úchvatnými pohledy do
daleké rovinaté krajiny s hektary úhledně
obdělaných polí, napřímenou řekou Svratkou
a klikatými mlýnskými náhony, totiž krajiny
po pět tisíc let kultivované člověkem.
•
Benediktinské opatství sv. Petra a Pavla
Po r. 863, kdy začali Kristovo učení
šířit slovanští věrozvěstové Konstantin
a Metoděj, se zde na opevněném
hradišti předpokládá i vznik malého křesťanského kostelíku. Český kníže Břetislav I.
daroval rajhradské hradiště břevnovskému
klášteru a za tři roky, současně s příchodem
břevnovských benediktinů, byla cella
proměněna ve skutečný klášter. Dne
26. listopadu 1048 tak byl založen první
klášter na Moravě.
Románskou podobu si klášter udržel až
do počátku 18. století, avšak stav budov byl
té době již nevyhovující. Proto se tehdejší
probošt Antonín Pirmus odhodlal ke kompletní velkorysé přestavbě do barokní podoby. Od r. 1721 byla rekonstrukce realizovaná
podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichla
a 7. června 1739 olomoucký biskup Jacob
Ernst Lichtenstein vysvětil nový kostel. Na
stavbu kostela navazovalo i postupné budování
konventu. Celý areál byl dostavěn až r. 1840.
Pivo se v Rajhradě vařilo již v polovině
l4. století a díky tomu tu bylo rozvinuté
i chmelařství. Vinařství zde bylo klášterem
založeno r. 1465. Od r. 1540 zasedali rajhradští probošti v moravském zemském sněmu
a 1. října 1687 nabyli od papeže Inocence IX.
právo pontifikálií, tj. právo nosit mitru, kříž,
ladice. Also both Rajhradian waterworks, mill
and lumber-mill carry in self a longstanding
mark of common people´s life in this locality
settled from an antiquity.
St. Peter´s and Paul´s Benedictine Abbey
After 863, when Slavonic apostoles Constantin and Methodius started to spread
Christ´s teachings, an origination of small
Christian chapel is being presupposing here
on a fortified hill-fort. Czech prince Břetislav
I. donated hill-fort Rajhrad to Břevnovian
cloister and after three years together with
arrival of the Benedictines of Břevnov cella
was transformed into real monastery. Thus
on 26th November 1048 the first monastery
on Moravia was established. The monastery
kept Roman shape till beginning of 18th century, but condition of the building was not
more suitable at that time. Therefore provost
Antonín Pirmus resolved then to complete
large-scale reconstruction into Baroque appearance. From 1721 the reconstruction was
realized according to the project of Jan Blažej
Santini-Aichl and bishop Jacob Ernst Lichtenstein from Olomouc sanctified the new
church on 7th June 1739. Whole zone was
finished building only in 1840. The monastery was gradually becoming a noted centre of
scholarship. Local Benedictines had also merit in building of hospitals, poorhouses, orphanages and schools. The school in Rajhrad
was established in 1623 and the monastery
took care of it till 1st world war. The darkest
period for the monastery arrived shortly after
communist overturn. In the night from 13th
to 14th April 1950 all male orders in republic were attacked by units of Public Militias
and StB (State Safety Service) within „Action
K“. Monkery were interned and a property
was forfeited to the state. Different units of
Čs. Public Army then changed off in monastery. This monument was so irresponsibly uncared-for by the state till 1989, that
nowadays significant financial means must
be spent for a reconstruction.
Opatský chrám sv. Petra a Pavla /
The Abbey church St. Peter´s and Paul´s
36
prsten a berlu. Celkové nezávislosti dosáhli
rajhradští mniši 22. března 1813, kdy bylo
probošství povýšeno císařem Františkem I. na
opatství. Prvním opatem se stal P. Augustin
Koch.
Klášter se postupně stával vyhlášeným
centrem vzdělanosti. Zdejší benediktini se
rovněž zasloužili o budování nemocnic, chudobinců, sirotčinců a škol. V Rajhradě založili
školu v r. 1623. Klášter se o ni staral až do
první světové války.
Nejtemnější období pro klášter nastalo
krátce po komunistickém převratu. V noci
z 13. na 14. dubna 1950 byly v rámci „Akce K“
přepadeny jednotkami lidových milicí a StB
všechny mužské řády v republice. Řeholníci
byli internováni a majetek propadl státu.
V klášteře se pak vystřídaly různé jednotky
Čs. lidové armády. Tato památka pak byla
státem do r. 1989 tak nezodpovědně zanedbávána, že nyní musí být na rekonstrukci
vynakládány značné finanční prostředky.
Klášter je nemovitou kulturní památkou
a nachází se v něm další kulturní památka
– mobiliář knihovny a knihovní fond, který představuje 64.000 historických svazků
a řadu vzácných rukopisů a prvotisků. Opravy
začaly počátkem 90. let min. století a pokračují podle množství získávaných peněz.
Dnes je větší část konventu kláštera zrekonstruovaná a slouží pro Památník písemnictví
na Moravě, který zde sídlí a je přístupný
veřejnosti. Opatský chrám sv. Petra a Pavla je
trvale využíván k bohoslužbám. Přilehlá fara
je sídlem řádu. Hospodářské objekty kláštera
jsou k různým účelům využívány jen z části.
Výstavní místnost v klášteře / The Exhibition Room
Sochy z Pitrova mostu / The exterior of the monastery
The monastery is an immovable culture monument and there is another monument within it – mobiliary of a library and collection
which represents 64.000 of historical volumes
and number of rare manuscripts and earlist
prints. Repairs have begun in the beginning
of 90s in a past century and it contiue in
relation to amount of gained money. Today
a major part of the convent of the monastery
is reconstructed and it serves for Memorial of literature in Moravia which it is
open to public. St. Peter and Paul´s Abbey is
being permanently used for a divine service.
Close parsonage is a domicile of the order.
Administrative building of the monestary are
being using for various purposes just partially. The rest of it is in disrepair.
The local Benedictine community has
6 friars on the present. Clerical service is the
main mission of the Benedictines, but they
38
Zbytek těchto budov je v havarijním stavu.
V současné době má zdejší benediktinská
komunita 6 bratří. Převor P. Augustin Gazda
OSB je současně farářem ve farnosti, která
má kromě Rajhradu dalších 6 obcí. Hlavním
posláním benediktinů je duchovní služba,
ale mají i významné společenské přínosy.
Je zde zřízené farní centrum sloužící k setkávání farníků, výstavám a koncertům. Působí
zde Rajhradský pěvecký sbor, který má dvě
dětská oddělení a jedno pro dospělé. Vybudováním Památníku písemnictví na Moravě
včetně obnovení vzácné historické klášterní
knihovny došlo k posílení významu kláštera
pro společenský život. Klášter tak po čtyřicetileté nucené přetržce znovu ožívá a navazuje
na téměř tisíciletou historii benediktinské
komunity v Rajhradě.
Kulturní život kláštera
Od dob probošta Brancouzského
(1692 – 1709) shromažďovali rajhradští
preláti různé umělecké předměty. Velkou
pozornost věnovali získávání obrazů. Tak
postupně vznikala v Rajhradě sbírka obrazů,
která byla umístěna v prelatuře. Z autorů
rajhradské obrazové galerie můžeme
jmenovat mistry anglické (Green), italské
(Piteri) a francouzské (Cochin). Ve sbírce byla
zastoupena díla z flámské školy po Rubensovi (Ukřižování), ze školy Cranachovy (Bičování
Krista a Ecce homo). Z české malířské školy
jmenujme vrcholné dílo českého pozdně
gotického malířství. Z domácích autorů byl
v Rajhradě zastoupen mistr rajhradského
oltáře, Ignac Raab, Karel Škréta, Petr Brandl,
Millian a rajhradský rodák Josef Zelený,
kterého v 19. století benediktini četnými
objednávkami podporovali. Některé nejvzácnější obrazy jsou dnes zapůjčeny Národní
galerii v Praze. Z jiných cenných uměleckých
předmětů připomeňme alespoň berlu ze
zlacené mědi ze 14. století, dále gotické
monstrance, pacifikály, relikviáře a kalichy
v renesančním, barokním a rokokovém
provedení.
Největší rozmach kláštera nastal
v 18. a 19. století, kdy proslul rozšiřující se
knihovnou a vědeckou činností Bonaventury
39
Výstava v Kapitulní síni kláštera /
The Exhibition Room
bring also notable societal benefits. Parish
centre has been constituted there which
serves for meeting of parishioner, exhibitions and concerts. Rajhrad chorale is acting
here with two childs section and one for the
adults. Through the building-up Memorial of literature in Moravia including
renovation of precious historic monastical
library the strenghtening of importance of
the monastery for a societal life has come
about. Thus after 40-years forced breakage
Reprezentační místnost kláštera před r. 1950 /
The original Representative room Monastery
the monastery is being reviving again and is
being fastening on almost a thousand years
history of Benedictine community in Rajhrad.
Culture life of the monastery
Hlavní sál knihovny / The Library
Pitra, zpovědníka Marie Terezie, Dr. Řehoře Volného, Dr. Bedy Dudíka, Dr. Mauruse
Kintera a dalších vzdělaných rajhradských
benediktinů. Místní autoři přispěli značným
podílem do literatury a „Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských“ byla známá
i v cizině.
From periods of provost Brancouzský (1692
– 1709) Rajhradian prelates were collecting
various artistic articles. They gave big attention to the gaining of paintings. A collection
of paintings was thus gradually risening in
Rajhrad and it has been located in a prelature. We can name masters from England
(Green), Italy (Piteri) and France (Cochin).
Works from Flemish school after Rubens
(Crucification), Cranach´s (Lashing of
Christ and Ecce homo) has been represented in the collection. From Bohemian
painting school we can name mature work
of Bohemian late Gothic painting. Domestic
authors from Rajhrad have been represented
Ukázka Žaltáře královny Elišky Rejčky ze začátku 14. století /
A manuscript from the early 14-th century
Klášterní knihovna
Od založení až do roku 1813 podléhal
rajhradský klášter břevnovskému opatství,
což značně komplikuje poznání nejstarších
osudů klášterní knihovny. Dá se totiž předpokládat, že v tomto období docházelo k čilé
výměně jak řeholníků, tak i rukopisů. Druhou
obtíží je také to, že se téměř žádná kniha
nedochovala v původní vazbě. V 18. století
byly knihy převázány do bílých pergamenových vazeb. Tyto nové vazby zlikvidovaly
různé vlastnické poznámky na deskách,
přídeštích a předsádkách.
Po velkých pustošeních kláštera během
13. století (Tataři 1241, Kumáni Bély IV.
r. 1253 a habsburská vojska po porážce Přemysla Otakara II. r. 1278) byly knihovní fondy
značně rozrušeny. K pozůstatkům z této
knihovny patří tzv. Martyrologium Adonis
(životy mučedníků), sepsané francouzským
biskupem Adonem. Tato nejstarší rajhradská
kniha z třetí čtvrtiny 9. století je starší než
církevní organizace Čechách či na Moravě.
Proto se odborníci právem domnívají, že
40
nemohla vzniknout u nás. Kniha však poutá
pozornost badatelů církevně slovanskými
vpisky, které do ní byly asi vepsány již na
našem území.
Zásluhou rozkvětu kláštera ve 14. století získala knihovna další velmi zajímavé
přírůstky. Tak z roku 1313 je zde graduál
a antifonář, který vznikl na objednávku
rajhradského převora Tomáše. Rajhradská
klášterní knihovna má i zastoupení knih doby
husitské. Je to například Táborská kronika
Mikuláše z Pelhřimova, dále jsou zde dvě
Husovy postily o svatých, dva české traktáty
Mistra Jakoubka ze Stříbra a jiné. Koncem
16. století, za probošta Kryštofa Soběkurského ze Soběkurska, máme první zprávy
o budování knihovny z tištěných knih. Tento
fond navazuje na velmi dobře vybudovanou
knihovnu rukopisů v 15. století.
Knihovnu značně poznamenala druhá
světová válka a padesátá léta pak pokračovala v tom, co válka začala. Když ji v roce 1950
přebírala Universitní knihovna v Brně, bylo
třeba v prvé řadě zabezpečit opravu oken
a silně poškozený strop sálu s Etgensovou
freskou. Přesné sčítání na přelomu padesátých a šedesátých let stanovilo 65.000 svazků
a z toho víc než 14.000 svazků bylo v hlavním
sále. V této době byly ideální podmínky pro
zřízení Památníku moravského písemnictví.
Situace se však vyvíjela jinak.
Knihovna pak byla dlouhou dobu ve velmi nedůstojném stavu. Je politováníhodné,
že se na této devastaci podepsala instituce,
která si v minulosti říkala Státní památková
péče. Dnes je díky dotacím a společnému
úsilí nadšenců knihovna zrestaurována a je
součástí prohlídkové trasy Památníku písemnictví na Moravě.
Starodávné městečko Rajhrad
Archeologickým průzkumem je
dokázáno osídlení Rajhradu již před
pěti tisíci lety, kdy zde žili lidé, kteří
pěstovali obilí, chovali dobytek a vyráběli
keramické nádoby.
Na žádost kláštera udělil markrabě
Přemysl vsi Rajhradu 2. listopadu 1234 právo
41
Hlavní sál knihovny / The Library
by Master of Rajhrad alter, Ignac Raab, Karel
Škréta, Petr Brandl, Millian and native of
Rajhrad Josef Zelený who vas supported by
the Benedictines through numerous orders in
Klášter – exteriér / The exterior of the monastery
trhu každou středu, čímž podpořil její další
rozvoj. Trhovou vsí byl Rajhrad nazýván
v roce 1330.
Dne 20. října 1554 břevnovský opat Jan
Chotovský a rajhradský konvent povolili
Rajhradu podle starodávného zvyku nazývat
se městečkem a užívat starodávnou pečeť.
Vrchnost tehdy přenesla na městečko trestní
pravomoc, danou klášteru Janem Lucemburským v roce 1327, a prodala městečku
hospodu pro zřízení radnice. Starý purkrechtní dům býval v Paleckém svobodném dvoře.
V 16. století byl renesančně přestavěn v patrový dům s podloubím, ale v roce 1752 vyhořel. Šibenice a stínadlo stávaly severozápadně
od obce u cesty k nedalekým Želešicím.
Kolem roku 1620 měl Rajhrad 41 domů
a 300 obyvatel. V letech 1706 až 1790 se počet domů zdvojnásobil. Na místě po pranýři
byla v roce 1795 postavena kamenná kašna.
Ta dnešní je zde od roku 1868 a pochází
z brněnského požářiště. V roce 1830 se
Rajhrad rozrostl o nové Čeladice a v roce
1838 bohužel protnula městečko železnice.
Po regulaci Svratky v roce 1848 již Rajhrad
tolik netrpěl povodněmi.
Nebývalý rozvoj propukl v Rajhradě po
vzniku republiky, kdy byly postaveny nové
čtvrtě Matlaška a Ostrůvek, o čemž také
svědčí 2398 obyvatel a 435 domů podle
sčítání v roce 1930. Od třicátých let zde
byly prodejny drogerie, obuvi, hodinářství,
mlékárna, koloniál, lahůdkářství a cukrárna. Za německé okupace mnoho místních
zahynulo, bylo popraveno nebo perzekuováno. Po převratu v roce 1948 docházelo
k tzv. socializaci všech sektorů i v Rajhradě.
Místní živnostníci a řemeslníci byli převedeni
do komunálních podniků, sedláci a soukromí
zemědělci nuceni do Jednotného zemědělského družstva nebo byli zkonfiskováni
a vystěhováni na různá místa mimo Rajhrad.
V roce 1952 se stal Rajhrad sídlem vojenské
posádky pomocných technických praporů
(PTP), která obsadila oba kláštery.
Reprezentační místnost kláštera před r. 1950 /
The original Representative room Monastery
19th century. Some of the most precious paintings has been now lent to National Gallery
in Prague. Among other precious articles lets
mention at least a verge from gilded copper
from 14th century, Gothic monstrance, pacificals, reliquaries and chalices in a Renaissance, Baroque and Rococo design. The biggest
expansion of the monastery came on in
18th and 19th centuries where it became
renowned for its enlarging library and scientific activity of Bonaventura Pitr, Maria Theresia´s confessor, Dr. Řehoř Volný, Dr. Beda
Dudík, Dr. Maurus Kinter and other learned
Rajhradian Benedictines. Local authors has
come up significantly with literature and
„Pontifical bookprintery of the Benedictines of Rajhrad“ was known also in foreign
countries.
Monastical library
Rajhrad monastery was governed by Břevnov
abbey from its arise till 1813 what considerabely complicates a recognition of the oldest
Reprezentační místnost kláštera před r. 1950 /
The original Representative room Monastery
Pitrův most
Nejspíše od poloviny 11. století
spojoval Rajhrad a benediktinský klášter
42
dřevěný most s mýtem. Novější most z roku
1694, který byl postaven na dvou zděných
pilířích, lépe odolával jarním ledům. Měl
dřevěnou vozovku s dřevěným zábradlím
a celou stavbu kryla šindelová střecha.
Za probošta Pitra byl roku 1760 postaven
nový most, který slouží dodnes. Stavbu se
třemi pilíři a ledolamy vídeňského inženýra
Josefa Aneise zdobilo pět soch světců a kamenný kříž vídeňského sochaře Nösmanna.
Sochy a kříž dnes lemují cestu ve vstupním
nádvoří kláštera. Kouzlo starobylosti ztratil
most v roce 1937, kdy dostal dnešní podobu.
Klášterní sýpka
Nepřehlédnutelnou monumentální
stavbou v sousedních Rajhradicích je
klášterní sýpka, postavená na přelomu
18. a 19. století. Tato mohutná budova je
s oblibou znázorňována na mnohých
obrazech a grafických listech v pozadí vedut
benediktinského kláštera. Sýpka sloužila
k uskladnění obilí z celého klášterního
panství. Byla postavena v bezpečné vzdálenosti od Rajhradic, aby nebyla ohrožena
případným požárem.
Staré a nové Čeladice
V souvislosti se vzrůstajícím významem rajhradského kláštera byla jeho
blízkosti ve 13. století založena mezi
mlýnským náhonem a řekou Svratkou osada
Čeladice. Hlavním úkolem nových osadníků
byla nejspíše ochrana kláštera. Výraz „čeleď“
znamenal ve starší době domácí vojsko. Od
roku 1830 se začaly stavět na pozemku
poskytnutém klášterní vrchností nové
Čeladice. Jižně od tehdejšího Rajhradu tak
vyrostla obec se dvěma ulicemi, která tím
ztratila politickou samostatnost a splynula
s Rajhradem. Čeladické ovšem čekala další
pohroma. V roce 1838 byla přes čeladické
dvory postavena železnice. Chalupy zůstaly
na jedné straně a stodoly na protilehlé straně
trati. Domy tím byly znehodnoceny. V roce
1934 se navíc železnice rozšířila na dvojkolejnou a zabrala další plochy dvorů.
•
43
Reprezentační místnost kláštera před r. 1950 /
The original Representative room Monastery
destenies of monastical library. Namely it
can be supposed that a lively exchanges was
happening both of friars and manuscripts
in that period. Other complication is caused by a fact that almost no book has been
preserved in a original binding. The books
were being rebinded into white pergameneous binds in 18th century. These new bind
has eliminated various owners´ notes on
the folders and board papers. After great
depredations of the monastery during 13th
century (Tartars 1241, Kumáni Bély IV. 1253
and Habsburg armies after Přemysl Otakar II´s defeat in 1278) the collections were
markedly disrupted. So called Martyrolog i u m A d onis (lives of martyrs) written
by French bishop Adon is among survivals of
the Library. This oldest book from the third
q u a r t e r of 9th century is older than
clerical organization in Bohemia or Moravia.
That is why the specialists suppose that it
could not originate in Moravia. However
the book attracts researchers´ attention by
ecclesiastic Slavonic inscribtions which were
Reprezentační místnost kláštera před r. 1950 /
The original Representative room Monastery
Římskokatolická farnost Rajhrad
Farnost dnes tvoří obce: Rajhrad,
Holasice, Opatovice, Otmarov,
Popovice, Rajhradice a Rebešovice.
Původně byly součástí farnosti i nedaleké
Syrovice a Sobotovice, ležící jihozápadně od
Rajhradu.
Duchovní správu v Rajhradě vykonávali
od založení kláštera rajhradští benediktini, které dosazoval i odvolával břevnovský
opat. Celou druhou polovinu 13. století se
ovšem snažili získat vliv na jmenování farářů
v Rajhradě olomoučtí biskupové. Spor se
urovnal v roce 1296 smírem, který stanovil, že
duchovního správce jmenuje biskup na návrh
opata. Z této doby pocházejí slavná rajhradská falza, která dodatečně dokládají události
let 1045 a 1048. Nechal je vyhotovit pro doložení svých práv v Rajhradě břevnovský opat
Bavor. Jmenování duchovních v Rajhradě navždy zjednodušil listinou ze 7. prosince 1330
olomoucký biskup Jindřich Berka z Dubé
a Lípy. Opat Bavor a jeho nástupci mohli od
té doby ustanovovat k rajhradskému farnímu
kostelu řádové bratry podle své vůle. Po více
než čtyřicetileté přetržce převzali rajhradští
benediktini duchovní správu zpět v r. 1992
Farní kostel Povýšení svatého Kříže
Od pradávna farníkům z Rajhradu, Čeladic,
Holasic, Popovic, Syrovic a Sobotovic
znesnadňovaly účast na bohoslužbách
pravidelná jarní rozvodnění řeky Svratky
a mnohých jejích ramen. Z toho důvodu
povolil olomoucký biskup Jindřich v r. 1330
Dobová kresba kláštera z r. 1720 /
A historical painting
Santiniho představa kláštera z let 1718 – 1720
writted into it probably already in Moravia.
Due to development of the monastery in
14the century the library has gained another very interesting incrementa. There is
a gradual and antifoner from 1313 which
was created on an order of Rajhradian prior
Tomáš. Rajhradian monastic library has
also representation of books from Hussite
period. For example it is Tábor Chronicle
of Mikuláš of Pelhřimov, two Jan Hus´s
postilas about saints, two czech tracts of
Master Jakoubek of Stříbro ect. By the end of
16th century under provost Kryštof Soběkurský of Soběkursko we have first notifications
44
of development of a library of binded books.
Exact summation made in a turn of 50s and
60s stated 65.000 volumes. The Library was
markedly stigmatized by the 2nd world war
and 50s then continued in what war began.
For a long time the Library was in a very
undignified conditions. Today the Library is
being restored thank to grants and mutual
efforts of enthusiasts and it is a part of the
sightseeing trace Memorial of literature
in Moravia.
Roman Catholic parish Rajhrad
The parish consists of villages: Rajhrad,
H o l a s i c e , Opatovice, Otmarov, Popov i c e , R a j hradice a Rebešovice. Clerical
administration in Rajhrad was executed by
Rajhradian Benedictines from a foundation
of the monastery and they were installed
and revoked by Břevnov abbot. However
all the second half of 13th century bishop
from Olomouc were mading afforts to gain
an influence on appointments of parsons
in Rajhrad. A dispute has been settled in
1296 by a conciliation accordint to which
bishop appoints a clerical administrator
on the proposal of abbot. Famous Rajhrad
forgeries originate from this period, and it
subsequently document events of 1045 and
1048. Břevnov abbot Bavor let make forgeSantini image
zřídit ve vsi Rajhradě modlitebnu, kterou
zasvětil Povýšení svatého Kříže. Dnešní
barokní podobu získal farní kostel po dvou
přestavbách.
Klášter sester Těšitelek BSJ
Marie Rosa Vůjtěchová, členka
řádu Milosrdných sester sv. Karla
Boromejského, se po zkušenostech
při opatrování nemocných rozhodla zřídit
novou smírnou kongregaci. Velkou podporu
našla u brněnského biskupa Pavla hraběte
Huyna, který svým vlivem kongregaci
45
Dobová kresba kláštera z r. 1689 / A historical painting
Těšitelek Božského Srdce Ježíšova v roce
1915 prosadil a papež Pius X. jí následujícího
roku požehnal. S. M. Rosa se stala první
představenou. Prvotní smysl kongregace
spočívá ve zmírnění lidského utrpení. Sestry
nezištně pomáhají nemocným, chudým
a opuštěným a podporují další dobročinné
organizace ve světě.
Po komunistickém převratu byly sestry ze
všech filiálek v roce 1950 soustředěny do rajhradského mateřince a přiděleny na nucené
práce v zemědělství a v továrnách. Klášter byl
následně obsazen Československou lidovou armádou. Kostel se změnil na skladiště
a později na kinosál. Do zdevastovaného
areálu kláštera se mohly sestry vrátit v dubnu
1994. Brněnským biskupem Vojtěchem
Cikrlem byl kostel znovu vysvěcen 10. června
1994. S příkladnou pílí se sestry pustily do
druhé obnovy svého mateřince. V této době
zde nelze přehlédnout výraznou osobnost
jejich, dnes již zesnulého, duchovního správce Mons. Aloise Pekárka, oběti nacistických
i komunistických věznic.
Klášter dnes žije opět svým životem.
V jeho areálu byl otevřen dům pro seniory,
který nese jméno zakladatelky řádu Domov
Matky Rosy. Víc než polovina sester jsou
důchodkyně, ale to neznamená, že jenom pasivně dožívají. Podle svých sil pomáhají, kde
je třeba – navštěvují opuštěné lidi, poskytují
jim tělesnou i duchovní úlevu, doprovázejí
umírající v hospici sv. Josefa a starají se o své
imobilní spolusestry. Mladší sestry pracují
v domu pro seniory, v hospici, v nemocnicích,
pečují o dům a zahradu, katechizují a působí
při výchově mládeže.
Železnice
Farní kostel Povýšení svatého Kříže / The Parish Church
ries for an evidence of his right in Rajhrad.
Appointment of clergies in Rajhrad has been
simpliefied for good by Olomouc bishop
Jindřich Berka of Dubé and Lípa by the letter
from 7th December 1330. Abbot Bavor and
his successors could thenceforward appoint
order friars to Rajhrad parish church accordingly their will.
Sisters Comforters of Divine Jesus´s
Heart cloister
Marie Rosa Vůjtěchová, a member of
order of St. Karel Boromejský´s Charitable
Sisters, experienced in caring of diseased
people decided to establish a new conciliatory congregation. She found a big support
at Brnian bishop Paul earl Huyn, who pushed
through a congregation Comforters of Divine
Jesus´s Heart in 1915 and pope Pius X. consecrated it next year. S. M. Rosa became the
first abbess. Prior sence of a congregation
consists in an alleviating of human affliction.
Klášter sester Těšitelek BSJ /
Sisters Comforters of Divine Jesus´s Heart cloister
Při stavbě Ferdinandovy severní dráhy
byl Rajhrad jedinou obcí mezi Vídní
a Brnem, kterou železnice proťala
doslova jejím středem. Stavbu prováděla
firma bratří Kleinů z Rajhradu. Úsek Rajhrad
– Brno byl 11. listopadu 1838 zkušebně
zprovozněn první jízdou lokomotivy Moravia,
která byla dovezena z Anglie a v Rajhradě
sestavena. Celý úsek Vídeň – Brno byl
zprovozněn 7. července 1839.
46
Stará rajhradská pila
První úředně registrovanou stavbou
v katastru Rajhradu byla vodním
kolem poháněná pila. Parcela, na níž
byla postavena, obdržela stavební číslo 1.
Datum zřízení této technické pamětihodnosti
neznáme, můžeme se ale domnívat, že byla
vybudována v souvislosti s barokní přestavbou benediktinského kláštera, která započala
v r. 1721. O samotné pile nejsou v kronikách
téměř žádné informace. Poslední záznamy
hovoří o ukončení její činnosti v r. 1919.
Skončilo zde nejen řezání dřeva, ale
i broušení pilníků. V roce 1920 byla horní
dřevěná stavba stržena, ale dolní kamenná
část stojí dodnes.
Rajhradský mlýn
Mezi klášterem a městem stojí
majestátně starý rajhradský mlýn,
který se v nepotvrzených pramenech objevuje již k roku 1092, ovšem určitě
v roce 1340, kdy se v listině probošta Vítka
jmenuje mlynář Martin na mlýně zvaném
Strumen. Mlýn byl po celá staletí benediktiny
rozšiřován a zvětšován až do dnešní podoby.
V 19. století měl mlýn osm hnacích kol na
spodní vodu. Od minulého století slouží jako
malá vodní elektrárna.
Moravský zemský sirotčinec
V prosinci 1903 povolil moravský
zemský sněm na návrh rajhradského
opata a zástupce zemského
hejtmana Benedikta Korčiana zřízení zemského sirotčince v Rajhradě. Pozemek věnoval
benediktinský klášter a stavební náklady
140.000 korun hradila Země moravská. Budova sirotčince byla dostavěna během r. 1904.
Od 1. září 1950 zde zahájila výuku Podniková
základní odborná škola zelinářská. V současné době je z ní Střední odborná škola
zahradnická a Střední odborné učiliště
Rajhrad. Tato odborná škola má vysokou
úroveň, vychovala řadu vynikajících zahradníků, sadařů a pěstitelů. Je největší zahradnickou školou v Jihomoravském kraji a význam47
Rajhradský mlýn / The mill
Sisters are helping the diseased, the poors
and the abbandonments unworldly and they
support another charitable organizations in
the world. After communist overturn in 1950
the sisters from all branches were concentrated to Rajhrad maternal centre and they were
assigned to forced eorks in agriculture and
manufactures. Afterwards the cloister was
occupied by Czechoslovakian Public Army.
The church turned to a ware house and later
to a cinema hall. In April 1994 sisters could
return into devastated area of the cloister.
The church was consecrated again by Brnian
bishop Vojtěch Cikrl on 10th June 1994.
Sisters took after second recovery of their
maternal organization with an exemplary assiduity. Nowadays the cloister lives again its
life. A senior house Mother Rosa´s Home
has been opened in campus of the cloister
which holds establisher´s name. Elder sisters
Stará rajhradská pila / The old sawmill
nou střední zahradnickou školou v ČR.
Poskytuje veřejnosti širokou nabídku
vzdělávacích a jiných zahradnických služeb.
Dům léčby bolesti s Hospicem sv. Josefa
V dubnu 1999 zahájil v areálu
kláštera sester Těšitelek BSJ činnost
Dům léčby bolesti s Hospicem
sv. Josefa. Hospic poskytuje péči pacientům
všech věkových skupin, kteří trpí chronickou
bolestí a nelze jim zajistit vyléčení. Rajhradský hospic náleží ke špičkovým zařízením
tohoto typu v republice. Od 1. ledna 2007 jej
spravuje Oblastní charita Rajhrad, zřízená
Brněnským biskupstvím.
Pomníky TGM v Rajhradě
Prezident T. G. Masaryk navštívil
Rajhrad 22. června 1924 a v roce 1935
byl jmenován jeho Čestným občanem.
Z iniciativy rajhradských legionářů mu byl
11. září 1938 na Masarykově ulici odhalen
pomník, jehož autorem byl akademický
sochař František Hořava, rodák z nedalekých
Opatovic. Po vytvoření Protektorátu Čechy
a Morava v roce 1939 byl pomník odstraněn
a jeho další osudy neznáme.
Druhý pomník T. G. Masaryka v Rajhradě
byl odhalen 4. září 1949 před budovou školy
na Havlíčkově ulici, která měla od roku 1935
čestný název Masarykova jubilejní měšťanská
škola. Autorem pomníku byl opět František
Hořava. Po roce 1948 Masarykovo jméno
z názvu školy zmizelo a na přelomu 50.
a 60. let byl pomník odstraněn a převezen do
muzejních prostor benediktinského kláštera.
Politický vývoj v roce 1968 vytvořil podmínky pro navrácení sochy TGM před budovu školy. Odhalení pomníku bylo spojeno
s oslavou 50. výročí vzniku Československé
republiky. V období tzv. normalizace se zde
již nenašel nikdo, kdo by měl sílu pomník
odstranit. Díky tomu se zachoval až do dnešních dnů.
Pozorný čtenář těchto řádků si určitě
všimne, v jaké době byly pomníky v Rajhradě
instalovány. Po odhalení prvního pomníku
visit abbandoned people, providing them
physical and mental alleviating, they accompanying dying ones in St. Josef´s hospice and
they care for their immobile sisters-collegues.
Younger sisters work in the senior house,
in hospice and hospitals, they care for the
building and garden, catechize and work on
education of the youth. •
48
byla 30. září 1938 podepsána Mnichovská
dohoda, druhý pomník byl postavený rok po
tzv. Vítězném únoru a třetí odhalení pomníku
se uskutečnilo po vstupu „bratrských armád“
21. srpna 1968. Masarykovo jméno se zdejší
základní škole vrátilo v roce 1991.
Výběr použitých textů:
on-line http://www.rajhrad.cz/ a brožura
„Benediktinský klášter Rajhrad“, 3. vydání 2006
Erb Opatství sv. Petra a Pavla / The abbey coal-of-arms
Opatský chrám sv. Petra a Pavla ve 30. letech 20. století /
The Abbey church , 1930
Benediktinský klášter Rajhrad v součastnosti /
Benedictine monastery today
49
Skalka a okolie, historická mapa z roku 1787 / A historical map
(Zdroj: Internet: www.arcanum.hu)
Kríž z medaily sv. Benedikta
(Benediktínsky kríž)
K r í ž
bol od
p o čiatku
v benediktínskej
r e h o l i
predmetom osobitnej lásky
a úcty. Zobrazenie sv. Benedikta
s krížom v ruke sa
pravdepodobne rozšírilo po
zázračnom uzdravení sv. Leva IX.,
ktorý bol ešte ako mladík pohryznutý jedovatým hadom. Po takmer dvoch mesiacoch
choroby, keď mu už hrozila smrť, sa mu zjavil
starec v mníšskom rúchu, ktorý sa ho dotkol
a uzdravil ho. Neskôr počas svojho života často spomínal tento zážitok, pričom v starcovi
spoznal sv. Benedikta. Význam písmen na medaile vysvetľuje starý rukopis z roku 1415, kde
je sv. Benedikt vyobrazený v jednej ruke s palicou zakončenou krížom a v druhej so zvitkom.
Na oboch predmetoch sú napísané slová začí-
najúce s a
• n a
p í s mená
na medaile.
Písmená
„C-S-P-B“
z n a m e najú „Crux
s a n c t i patris
B e n e d i c ti“ (Kríž
svätého otca Benedikta). Nad krížom je nápis
„PAX“ (Pokoj), čo je heslo rehole
benediktínov. Na ramenách kríža sú písmená,
ktoré znamenajú: „Crux Sacra Sit Mihi Lux“
(Svätý Kríž nech mi je svetlom) a „Non
Draco Sit Mihi Dux“ (Diabol – doslova drak
– nech nie je mojím vodcom). Na okraji sú
začiatočné písmená exorcizmu (ochrany pred
zlom): „Vade Retro Satana, Numquam Suade Mihi Vana – Sunt Mala Quæ Libas, Ipse
Venena Bibas“ (Choď preč satan, nezvádzaj ma k márnostiam; to, čo mi nahováraš
je zlé, sám si vypi svoje jedy).
Zdroj Internet: http://mariae.ic.cz/svaty_benedikt/svaty_benedikt/2.htm
Architektonické nákresy Malej a Veľkej Skalky z roku 1783 / A historical painting
(Zdroj: National Archives of Hungary, S 12 Div. V. No. 6.)
Benediktínskymi cestami. Slovenské texty: Pavol Sedláček, Pavol Plško, Igor Zmeták, Ivan Horvát, Jozef Vydrnák, Magdaléna
Bátorová. Český text: Jiří Milek. Úprava textov: Igor Zmeták, Jana Muchová. Preklad do anglického jazyka: Radoslava Dolná, Juliana Zmetáková. Foto: Jiří Milek, Martin Beták, Anton Šumichrast, Štefan Majtán, Pavol Obst, Július Kákoš, Ján Tluka, Igor Zmeták,
Martin Klačman, Jozef Vydrnák, archív sympózia Ora et Ars Skalka, archív n. f. Beňadik, archív Nadace Ora et Labora, Internet.
Obálka, typografické ilustrácie, grafická úprava: Jozef Vydrnák. Príprava do tlače: Mgr. Marián Rosa – MR design. V Roku sv. Cyrila
a Metoda a Roku viery vydal Neinvestičný fond Beňadik, Mariánske námestie 2, Trenčín. © n. f. Beňadik a autori. 2013. Nepredajné.
ISBN 978-80-971318-4-5
8k
m
6
17
km
Tynec – Krakow (PL)
GPS 50° 01‘ 08“, 19° 48‘ 08“
m
88 k
Sampor (SK)
GPS 48° 37‘ 38“, 19° 11‘ 47“
216 km
153 km
Melk (A)
GPS 48° 13‘ 41“, 15° 19‘ 53“
Skalka (SK)
Benediktínsky kláštor Rajhrad / Benedictine monastery Rajhrad
Skalka a benediktínske kláštory Európy
Skalka and Europe´s Benedictine monasteries
869
km
GPS 48° 54‘ 52“, 18° 04‘ 25“
Monte Casino (IT)
GPS 41° 29‘ 26“, 13° 48‘ 51“
Subiaco (IT)
GPS 41° 55‘ 00“, 13° 07‘ 07“
891 km
Santiago de Compostela (SP)
GPS 42° 52‘ 50“, -08° 32‘ 40“
56
km
Pannonhalma (HU)
GPS 47° 33‘ 10“, 17° 45‘ 40“
21
Panoráma Považia z kláštora na Veľkej Skalke / Benedictine monastery Veľká Skalka
ISBN 978-80-971318-4-5
Břevnov – Praha (CZ)
GPS 50° 05‘ 04“, 14° 21‘ 23“
km
10
299
Rajhrad (CZ)
GPS 49° 05‘ 22“, 16° 36‘ 57“
8k
m
6
17
km
Tynec – Krakow (PL)
GPS 50° 01‘ 08“, 19° 48‘ 08“
m
88 k
Sampor (SK)
GPS 48° 37‘ 38“, 19° 11‘ 47“
216 km
153 km
Melk (A)
GPS 48° 13‘ 41“, 15° 19‘ 53“
Skalka (SK)
Benediktínsky kláštor Rajhrad / Benedictine monastery Rajhrad
Skalka a benediktínske kláštory Európy
Skalka and Europe´s Benedictine monasteries
869
km
GPS 48° 54‘ 52“, 18° 04‘ 25“
Monte Casino (IT)
GPS 41° 29‘ 26“, 13° 48‘ 51“
Subiaco (IT)
GPS 41° 55‘ 00“, 13° 07‘ 07“
891 km
Santiago de Compostela (SP)
GPS 42° 52‘ 50“, -08° 32‘ 40“
56
km
Pannonhalma (HU)
GPS 47° 33‘ 10“, 17° 45‘ 40“
21
Panoráma Považia z kláštora na Veľkej Skalke / Benedictine monastery Veľká Skalka
ISBN 978-80-971318-4-5
Břevnov – Praha (CZ)
GPS 50° 05‘ 04“, 14° 21‘ 23“
km
10
299
Rajhrad (CZ)
GPS 49° 05‘ 22“, 16° 36‘ 57“
Kríž z medaily sv. Benedikta
(Benediktínsky kríž)
K r í ž
bol od
p o čiatku
v benediktínskej
r e h o l i
predmetom osobitnej lásky
a úcty. Zobrazenie sv. Benedikta
s krížom v ruke sa
pravdepodobne rozšírilo po
zázračnom uzdravení sv. Leva IX.,
ktorý bol ešte ako mladík pohryznutý jedovatým hadom. Po takmer dvoch mesiacoch
choroby, keď mu už hrozila smrť, sa mu zjavil
starec v mníšskom rúchu, ktorý sa ho dotkol
a uzdravil ho. Neskôr počas svojho života často spomínal tento zážitok, pričom v starcovi
spoznal sv. Benedikta. Význam písmen na medaile vysvetľuje starý rukopis z roku 1415, kde
je sv. Benedikt vyobrazený v jednej ruke s palicou zakončenou krížom a v druhej so zvitkom.
Na oboch predmetoch sú napísané slová začí-
najúce s a
• n a
p í s mená
na medaile.
Písmená
„C-S-P-B“
z n a m e najú „Crux
s a n c t i patris
B e n e d i c ti“ (Kríž
svätého otca Benedikta). Nad krížom je nápis
„PAX“ (Pokoj), čo je heslo rehole
benediktínov. Na ramenách kríža sú písmená,
ktoré znamenajú: „Crux Sacra Sit Mihi Lux“
(Svätý Kríž nech mi je svetlom) a „Non
Draco Sit Mihi Dux“ (Diabol – doslova drak
– nech nie je mojím vodcom). Na okraji sú
začiatočné písmená exorcizmu (ochrany pred
zlom): „Vade Retro Satana, Numquam Suade Mihi Vana – Sunt Mala Quæ Libas, Ipse
Venena Bibas“ (Choď preč satan, nezvádzaj ma k márnostiam; to, čo mi nahováraš
je zlé, sám si vypi svoje jedy).
Zdroj Internet: http://mariae.ic.cz/svaty_benedikt/svaty_benedikt/2.htm
Architektonické nákresy Malej a Veľkej Skalky z roku 1783 / A historical painting
(Zdroj: National Archives of Hungary, S 12 Div. V. No. 6.)
Benediktínskymi cestami. Slovenské texty: Pavol Sedláček, Pavol Plško, Igor Zmeták, Ivan Horvát, Jozef Vydrnák, Magdaléna
Bátorová. Český text: Jiří Milek. Úprava textov: Igor Zmeták, Jana Muchová. Preklad do anglického jazyka: Radoslava Dolná, Juliana Zmetáková. Foto: Jiří Milek, Martin Beták, Anton Šumichrast, Štefan Majtán, Pavol Obst, Július Kákoš, Ján Tluka, Igor Zmeták,
Martin Klačman, Jozef Vydrnák, archív sympózia Ora et Ars Skalka, archív n. f. Beňadik, archív Nadace Ora et Labora, Internet.
Obálka, typografické ilustrácie, grafická úprava: Jozef Vydrnák. Príprava do tlače: Mgr. Marián Rosa – MR design. V Roku sv. Cyrila
a Metoda a Roku viery vydal Neinvestičný fond Beňadik, Mariánske námestie 2, Trenčín. © n. f. Beňadik a autori. 2013. Nepredajné.
ISBN 978-80-971318-4-5

Podobné dokumenty

Rajhrad - Klastorskalka

Rajhrad - Klastorskalka Nadace úzce spolupracuje s vlastníkem – Benediktinským opatstvím, a spolu s Městem Rajhrad pomáhá získávat prostředky na realizaci oprav. Působí pouze dobrovolným úsilím svých členů a nemá žádné za...

Více

Poznáváme Rajhradsko 2012, CZ, vel.

Poznáváme Rajhradsko 2012, CZ, vel. Na tomto vyvýšeném místě v blízkosti vodojemu vírského vodovodu stávalo po  několik staletí popraviště rajhradského klášterního panství a  posléze městečka Rajhradu. Benediktinský klášter obdržel h...

Více

zde - Telnice

zde - Telnice v NdB! Rychlé šípy se staly okamžitě po premiéře jednou z nejúspěšnějších komedií Slováckého divadla poslední doby. Není divu, vidět na vlastní oči Mirka Dušína i se svými věrnými přáteli stejně ja...

Více

firma, kontakt otvírací doba neakceptované produkty SQAS

firma, kontakt otvírací doba neakceptované produkty SQAS areál Kaučuk, O. Wichterleho 810, 278 01 Kralupy nad Vltavou - Lobeček Mária Stýblová, +420 315 712 888 SPETRA CZ, s.r.o. Třanovice 278, 739 53 Hnojník Ing. Robert Barteczek, +420 558 440 020 rober...

Více