Náklonnost k domácí krajině: vliv typologie krajiny na vizuální

tiráž
obsah
úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Náklonnost k domácí krajině:
vliv typologie krajiny na vizuální preference
jejích obyvatel
10
11
12
13
14
název příspěvku
Krajinně-architektonické aspekty obnovy posttěžební krajiny
téma doktorské práce
Ing. Kamila Svobodová
autor
[email protected]
kontakt
FA ČVUT Praha
škola
Prof. Ing. Petr Sklenička, CSc.
školitel
ČVUT
Prezentovaná studie se zabývá souvislostmi mezi
krajinnou typologií a vizuálními preferencemi.
­Jejím cílem bylo zjistit, do jaké míry se odlišují vizuální preference krajin různého typu a zda
při vizuálním hodnocení dané krajiny hraje roli
náklonnost k tzv. domácí krajině respondenta.
Vizuální preference respondentů byly zjišťovány
prostřednictvím dotazníků, jejichž součástí byly
­fotografie krajiny pořízené v Mostecké pánvi, oblasti z ­pohledu krajinné typologie velmi kontrastní.
Text seznamuje s výsledky studie.
The study concerns on relationship between
landscape typology and visual preferences. The
aim of the study was to determine if landscape
visual preferences for various landscape types
differ and if the familiarity with the landscape
type affects them. Preferences of respondents
were determined using a questionnaire, in which
respondents evaluated landscape photographs
taken in the Most basin (Czech Republic), the
area of contrasting landscape typology. Text presents the study results.
anotaceannotation
VUT
STU
15
str.
Úvod
Materiál a metody
V posledních letech sílí veřejný zájem o zapojení
estetických hodnot krajiny do procesů prostorového plánování. Jedním z důvodů je skutečnost,
že člověk je svým evolučním vývojem adaptován na vnímání vizuálních podnětů lépe než
na vstřebávání jakýchkoli jiných informací.
­Prostřednictvím zraku se učí, reaguje i hodnotí
své okolí./1/2 Vzhled krajiny lze tedy považovat
za klíčový aspekt v interakci člověk-krajina./3
Mezi významné prediktory (indikátory), které
ovlivňují vizuální vnímání krajiny, patří náklonnost k místu či krajině (tzv. place attachment či
familiarity)./4/5 Při vnímání je pro člověka důležitá schopnost krajinu přečíst a porozumět jí, což
je dáno především předchozí zkušeností člověka
s krajinou./6/7
Cílem prezentované studie je vyhodnotit souvislosti mezi vizuálními preferencemi krajiny
a její typologií. Studie se pokouší zjistit, do jaké
míry se odlišují vizuální preference krajin různého typu a zda při vizuálním hodnocení daného
typu krajiny hraje roli respondentova náklonnost
k jeho tzv. domácí krajině, tj. krajině, ve které se
respondent narodil (dále rodná krajina) nebo v ní
aktuálně bydlí (dále domácí krajina).
Zájmové území
Chomutovsko-teplická pánev (o rozloze cca
600 km2) tvoří severní část Mostecké pánve ležící
v severozápadní části České republiky. Zájmové území je z pohledu krajinotvorných faktorů
velmi specifickým územím. Severní hranici tvoří
geomorfologicky významné Krušné hory, v jižní
části přechází zájmové území do Žatecké pánve,
pedologicky a historicky cenného území a jedné
z nejdříve osídlených oblastí České republiky.
Zájmové území obývá zhruba 400 000 obyvatel
(průměrná hustota osídlení je 160 obyvatel/ km2).
Chomutovsko-teplická p
­ánev je součástí tzv.
Černého trojúhelníku, jedné z největších evropských těžebních oblastí. Vliv všech těchto faktorů
na krajinu zájmového území vede k bohatému
zastoupení krajinných typů. Z pohledu krajinné
typologie České republiky vymezené dle Löw
et al./8 se zde nachází pět ze sedmi existujících
krajinných typů: krajina těžební, zemědělská, lesozemědělská, lesní a urbanizovaná (není zde zastoupena krajina rybniční a krajina horských holí).
Krajina bez vymezeného pokryvu, která je v záj­
movém území prezentována těžební ­krajinou,
pokrývá téměř polovinu území (250 km2; 42 %).
Krajina urbanizovaná, pokrývající jednu pětinu
zájmového území (118 km2; 20 %), se nachází
zejména v okolí větších měst. Zemědělská krajina se n
­ achází v S-J pásu při hranici s ­Žateckou
pánví (116 km2; 19,5 %). L­ esozemědělská krajina (104 km2; 17,5 %) vytváří v zájmovém území
přechody mezi krajinami ­lesními a zemědělskými. Lesní krajina (7 km2; 1 %) se nachází pouze
na několika malých l­okalitách při severní hranici
zájmového území. /obr. 1/

Otázky a hypotézy
Na základě výše vymezených cílů byly s­ tanoveny
dvě základní otázky, na které se studie snaží
odpovědět:
1 — Odlišují se vizuální preference obyvatel
při hodnocení vzhledu krajin různého typu?
2 — Preferují obyvatelé svůj tzv. domácí krajinný
typ více než ostatní krajinné typy?
Na základě těchto otázek byly stanoveny
tři hypotézy:
1 — Vizuální preference obyvatel se shodují
u všech typů krajiny.
2 — Obyvatelé preferují typ krajiny,
ve kterém bydlí, před jinými typy krajiny.
3 — Obyvatelé preferují typ krajiny,
ve kterém se narodili, před jinými typy krajiny.
Fotografie
V rámci zájmového území bylo v červenci 2009
pomocí digitálního fotoaparátu typu EVF zrcadlovka pořízeno více než 600 fotografií na 50 různých místech. Místa fotografování byla vybírána
s cílem nafotit co nejvíce reprezentativní fotografie pro každý krajinný typ. Pro získání fotografií
v kvalitě využitelné pro účely vizuálního hodnocení byl použit stativ výšky 170 cm, průměrné
výšky dospělého člověka, a fotografováno bylo
z míst nejčastěji využívaných pro pozorování
krajiny (cesty či vyhlídková místa). Z pořízených
fotografií bylo vybráno výsledných 84, které byly
použity pro dotazníkové šetření. Výběr fotografií
byl proveden s ohledem na technickou kvalitu
a ­reprezentativnost z hlediska krajinné typologie.
Fotografie nebyly pro účely hodnocení ž­ ádným
způsobem upravovány.
/obr. 1/
Zájmové území
Chomutovsko-teplická pánev
a jeho krajinná typologie
Dotazníkové šetření
Vizuální preference obyvatel byly zjišťovány
sociologickým výzkumem, metodou dotazníkového šetření. Výzkum byl prováděn prostřednictvím on-line dotazníku umístěného na volně
přístupné webové stránce. První část dotazníku
obsahovala otázky zaměřené na sociodemografické charakteristiky respondenta, které zjišťovaly vedle stěžejního místa současného bydliště
a místa narození respondenta také jeho pohlaví,
věk, vzdělání a profesní (příp. studijní) zaměření.
Druhá část dotazníku obsahovala sedm náhodně vybraných fotografií, které byly respondentem hodnoceny na sedmibodové škále líbivosti
v rozpětí -3 až +3 body (-3 nejhorší hodnocení,
+3 nejlepší hodnocení). Výzkum vizuálních preferencí probíhal kombinací dvou typů výběru
vzorku respondentů: stratifikovaného náhodného výběru a výběru úsudkem./9 V rámci stratifikovaného náhodného výběru byly vybrány
dvě cílové skupiny: obyvatelé zájmového území
a ostatní. Náhodně vybraní respondenti poté
obdrželi e-mailem pozvánku k vyplnění. Celkem
bylo rozesláno 547 pozvánek. Výběr úsudkem
byl prováděn samotnými respondenty, kteří na
základě vlastního uvážení rozeslali pozvánky
dalším osobám. Dotazníkové šetření probíhalo
od února do září 2010. Vyplnění dotazníku trvalo
v průměru 10 minut.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 1238 respondentů. Většina respondentů byly ženy
(57 %). Z hlediska věkového složení byla většina
vzorku tvořena respondenty ve věku nižším než
35 let (73 %). Více než polovina respondentů byla
vysokoškolsky vzdělaná (59 %) a profesně (příp.
studijně) zaměřena na tvorbu a ochranu krajiny (obory jako architektura, územní plánování,
ekologie; 63 %). Z hlediska krajinné typologie/8
bydlela většina respondentů v krajině urbanizované (67 %), 21 % bydlelo v krajině lesozemědělské, 10 % v krajině zemědělské a zbylých
2,1 % respondentů obývala ostatní krajinné typy.
­Obdobně je tomu i s místy narození respondentů: 59 % se narodilo v urbanizované krajině, 27 %
v lesozemědělské, 12 % v zemědělské a zbylá
2,2 % v ostatních krajinných typech.
Statistická analýza dat
Formulované hypotézy byly testovány pomocí
jednofaktorové analýzy rozptylů Anova v prostředí statistického softwaru IBM SPSS verze 19
a Statistica verze 9. Každá hypotéza porovnává
hodnocení fotografií respondentů rozdělených
do několika výběrových souborů na základě sledovaných charakteristik (místo narození, místo
aktuálního bydliště, krajinný typ). Všechny stanovené hypotézy byly statisticky testovány na
­hladině spolehlivosti P = 95 % (α = 0,05).
Výsledky
tiráž
Odlišují se vizuální preference obyvatel při
hodnocení vzhledu krajin různého typu?
Výsledky Anova analýzy vyvracejí hypotézu
o shodě v preferencích rozdílných krajin a dokazují signifikantní odlišnosti v líbivosti všech
sledovaných typů krajiny. /tab. 1/ Nejvíce preferovaná je krajina lesní, naopak nejmenší líbivost
vykazuje krajina těžební. I přes významné preferenční rozdíly mezi jednotlivými typy krajiny
(preferenční rozdíl mezi lesní a těžební krajinou
dosahuje 1,77 bodu) jsou všechny krajiny hodnoceny v průměru pozitivně.
obsah
úvod
1
2
3
4
5
/tab. 1/ Hodnocení líbivosti sledovaných krajinných typů
6
7
8
9
10
Pozn. Statisticky významné výsledky jsou orámovány tučně
(hladina významnosti p = 0,05)
11
12
Preferují obyvatelé svůj domácí krajinný typ
více než ostatní krajinné typy?
Výsledky Anova analýzy ukazují, že tzv. domácí
krajina ovlivňuje ve vizuálních preferencích jak
své současné obyvatele, tak obyvatele, kteří se
v ní narodili.
Obyvatelé, kteří se narodili v typech krajiny lesní,
lesozemědělské a zemědělské preferují na fotografiích své rodné krajinné typy (p < 0,05). /tab. 2/
Naopak lidé, kteří se narodili v krajině urbanizované, preferují ostatní krajinné typy (p < 0,001).
Nejvýznamněji se odlišují v hodnocení líbivosti
svého rodného krajinného typu a ostatních rodáci krajiny lesní (rozdíl v hodnocení 1,65 bodu).
Nejvíce kritičtí jsou v hodnocení líbivosti své
rodné krajiny rodáci krajiny urbanizované, kteří
s preferenčním rozdílem 0,46 bodu preferují více
ostatní krajinné typy.
Obyvatelé, kteří současně bydlí v typu krajiny lesní, lesozemědělské a zemědělské, preferují tento
svůj domácí krajinný typ více než ostatní krajinné
typy (p < 0,03). Naopak obyvatelé krajiny urbanizované a těžební preferují více ostatní krajinné
typy (p < 0,04). Nejvíce preferují svůj domácí krajinný typ obyvatelé lesní krajiny. Naopak nejvíce
kritičtí jsou v hodnocení obyvatelé urbanizované
krajiny. /tab. 2/
13
14
název
téma
autor
kontakt
škola
školitel
ČVUT
VUT
STU
anotace
17
str.
/tab. 2/ Hodnocení líbivosti krajinných typů
v souvislosti s místem respondentova rodiště či současného bydliště
Pozn. Statisticky významné výsledky jsou zobrazeny tučně
(hladina významnosti p = 0,05)
Závěr
Prezentovaná studie ukazuje nejvyšší líbivost
krajin lesní a lesozemědělské a naopak nejnižší
preference pro krajiny urbanizované a těžební.
Studie rovněž dokládá, že při hodnocení fotografií krajiny jsou respondenti ovlivněni charakterem krajiny, ve které se narodili nebo ve které
aktuálně bydlí. Studie poukazuje na skutečnost,
že náklonnost k danému krajinnému typu může
být pro obyvatele významnou motivací k podpoře cílů regionálního plánování.
Prezentovaná metoda hodnocení vizuální kvality krajiny prostřednictvím dotazníkového šetření s použitím bodování fotografií krajiny klade
­důraz na participativní přístup a umožňuje charakterizovat podněty estetické atraktivnosti
­krajiny pro potřeby prostorového plánování.
Diskuse
Příspěvek podpořen
grantem Studentské
grantové soutěže ČVUT
č. SGS 10/303/OHK1/3T/15
„Prostorové struktury
v kontextu
udržitelného rozvoje:
Praha – město a region“
Výsledky ukazují, že preference fotografií tzv. domácího krajinného typu a preference fotografií
ostatních typů krajiny se významně odlišují. Tyto
signifikantní odlišnosti vykazují všechny krajinné
typy, a to z pohledu rodiště i bydliště (výjimkou
je těžební krajina, kde z důvodu ­malého vzorku respondentů narozených v tomto krajinném
typu nemohla být provedena vypovídající statistická analýza). Respondenti narození i současně bydlící v krajině urbanizované preferovali
fotografie ostatních krajin více než své domácí
krajiny. Rovněž průměrné hodnocení urbanizované krajiny (bez ohledu na bydliště a rodiště)
bylo druhé nejnižší (0,71 bodu). To lze přičíst
charakteru této krajiny obsahující vysoký stupeň antropogenního ovlivnění, které dle Arriaza
et al./10 má negativní vliv na vizuální preference
krajiny. Rovněž obyvatelé těžební krajiny hodnotili v průměru více body fotografie z ostatních
krajin, jejich hodnocení však dosahovalo vyššího
preferenčního rozdílu (1,54 bodu), než tomu bylo
u obyvatel krajiny urbanizované (0,44 bodu).
Tento významný rozdíl v hodnocení lze přisoudit
nižší míře akceptování povrchové těžby jako jiné
formy přetváření krajiny člověkem, než tomu je
u urbanizovaného území. Výsledky, že obyvatelé i rodáci krajiny lesní, lesozemědělské a zemědělské preferovali více svůj domácí krajinný
typ před ostatními, potvrzují vliv tzv. place attachement na vizuální preference krajiny, s čímž
souhlasí i tvrzení jiných autorů (např. Rollero
a De ­Piccoli/11 či Lokocz et al./12 ). Nejvíce odlišní
ve vizuálních preferencích byli obyvatelé krajiny
lesní (rozdíl 2,01 bodu). Tento vysoký preferenční rozdíl lze přičíst charakteru lesní krajiny, která
obsahuje z přítomných krajinných typů nejvyšší
podíl vzrostlých dřevinných společenstev a vegetace obecně. Dle řady autorů právě tento typ
společenstev významně zvyšuje vizuální preference krajiny,/13/14 což dokazují i výsledky této
studie (průměrné hodnocení lesní krajiny 2,3
bodu je nejvyšší ze všech sledovaných krajin).
Poznámky
/1 Rachel Kaplan – Stephen Kaplan: The Experience of Nature: A Psychological
Perspective. Cambridge University Press, New York 1989.
/2 Floyd L. Newby: Understanding the Visual Ressource, in: E.vH. Larson
(ed.), The Forest Recreation Symposium. State University of New York College of
Forestry, New York 1971, s. 68–72.
/3 Paul H. Gobster: An Ecological Aesthetic for Forest Landscape
Management. Landscape Journal, 1999, č. 18, s. 54–64.
/4 Philip Dearden: Factors Influencing Landscape Preferences: an Empirical
Investigation. Landscape Planning, 1984, č. 11, s. 293–306.
/5 Amanda J. Walker – Robert L. Ryan: Place Attachment and Landscape
Preservation in Rural New England: A Maine case study. Landscape and Urban
Planning, 2008, č. 86, s. 141–152.
/6 Rachel Kaplan – Stephen Kaplan – Rober L. Ryan: With People in Mind:
Design Management of Everyday Nature. Island Press, Washington 1998.
/7 Kevin Lynch: Obraz města. Image of the City. Bova Polygon, Praha 2004.
/8 Jiří Löw et al.: Typologie české krajiny. MŽP ČR VaV/640/1/03.
Löw & spol., s. r. o., 2003–2005.
/9 Miroslav Disman: Jak se vyrábí sociologická znalost. Příručka pro uživatele.
Karolinum, Praha 2008.
/10 Manuel Arriaza – J.F. Cañas-Ortega – J.A. Cañas-Madueño –
P. Ruiz-Aviles: Assessing the Visual Quality of Rural Landscapes. Landscape
Urban Planning, 2004, č. 69, s. 115–125.
/11 Chiara Rollero – Norma De Piccoli: Place Attachment, Identification
and Environment Perception: An Empirical Study. Journal of Environmental
Psychology, 2010, č. 30, s. 198–205.
/12 Elizabeth Lokocz – Robert L. Ryan – Anna J. Sadler: Motivations for Land
Protection and Stewardship: Exploring Place Attachment and Rural Landscape
Character in Massachusetts. Landscape and Urban Planning, 2011, č. 99, s. 65–76.
/13 J.N. Lien – G.J. Buhyoff: Extension of Visual Quality Models for Urban
Forests. Environmental Management, 1986, č. 22, s. 245–254.
/14 Petr Sklenicka – Kristina Molnarova: Visual Perception of Habitats
Adopted for Post-Mining Landscape Rehabilitation. Environmental
Management, 2010, č. 46, s. 424–435.