jubilejní 15. ročník mezinárodního festivalu dokumentárního filmu ji

Transkript

JUBILEJNÍ 15. ROČNÍK MEZINÁRODNÍHO FESTIVALU
DOKUMENTÁRNÍHO FILMU JI.HLAVA
15. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava proběhne ve dnech 25. – 30. října 2011.
Za dobu své existence se jihlavský festival stal neopomenutelným bodem českého i světového dokumentárního
dění, jenž se aktivně podílí na podpoře i distribuci dokumentárních filmů. Největší svátek autorského
dokumentárního filmu ve střední a východní Evropě i letos nabídne pestrou škálu českých i zahraničních snímků
a nebudou chybět světové, mezinárodní, středoevropské či české premiéry.
Jubilejní MFDF Ji.hlava promítne 229 filmů všech metráží (vybraných z více než 2 500 přihlášených titulů)
ze 41 zemí celého světa, z nichž 23 uvedeme ve světové a 5 v mezinárodní premiéře.
"Dokumentární filmy jsou nejlepšími "antiviry" společnosti. Jejich povahou je přinášet permanentní
zpětnou vazbu a klást otázky, které nevedou k relativizaci. Množství informací nás nemá paralyzovat,
ale zostřovat naše vnímání. Na to jsme mysleli při výběru všech filmů pro letošní patnáctý festivalový
ročník."
Marek Hovorka, ředitel MFDF Ji.hlava
1. TVÁŘ FESTIVALU
Festivalové heslo letos nahradila výzva. Letošní festival volá „Propusťte Panahího!“
„Festival se připojil k protestům za propuštění významného íránského režiséra Jafara Panahího, který byl
odsouzen k šesti letům vězení, zaplacení pokuty a zákazu natáčení filmů, psaní scénářů, cestování do zahraničí
či poskytování rozhovorů médiím. Je to nepřijatelný způsob, jak umlčovat kritický hlas, který má kinematografie
také reprezentovat,“ vysvětluje Marek Hovorka, ředitel festivalu, proč je součástí festivalového plakátu i zvolání
za Panahího propuštění.
Soňa Mikulová
vedoucí mediální komunikace | [email protected] | +420 774 101 652
Grafickou tvář festivalu již pojedenácté vytvořil známý grafik, ilustrátor a vydavatel Juraj Horváth. Letos zaujme
především výraznými barvami a vrstvami obrazu, evokujícími množství pohledů. Juraj Horváth ideu komentuje
ve své básni:
„copak se to děje v odrazu výkladní skříně?
kolik je obrazů, které tě zasáhnou?
nepokojné snění
vzpoura
úprk běžících, padajících…“
„Zatímco při desátém ročníku festivalu jsme měli heslo ‚Nikdy nebylo líp‘, teď je třeba vnímat, že končí večírek,
že i u nás končí doba sociálního smíru a je třeba dobře sledovat, co se děje kolem nás…, komentuje motiv
letošního plakátu ředitel jihlavského festivalu Marek Hovorka a pokračuje, „festivalový plakát dává vždy základní
naladění celému festivalovému ročníku a vystihuje podle nás, byť ne prvoplánově, naladění toho konkrétního
času. Letos jsme se rozhodli pro ten, který v sobě má neklid, jistou osamělost i napětí z hromadného běhu vpřed,
či zpět – útoku, či útěku – podobně jako při letošních demonstracích v Madridu či rabování v Londýně nebo
Berlíně. Proto jsme uvítali, když přišli Lukáš Kokeš s Klárou Tasovskou s rozvitím tohoto motivu v podobě nápadu
s hořícím keřem. Tento výrazný obraz pro mě má dvě základní roviny: jednou je bezmoc, ve kterou vyústí
zapálení stromu či keře člověkem, gesto marnosti – druhou naopak odkaz ke starozákonnímu hořícímu keři, Boží
promluvě. Může jít ale i o metaforu sebeupálení, burcující netečnou společnost či okolí.“
Samotní tvůrci letošní festivalové znělky vysvětlují svou inspiraci takto: "Letos hořel Madrid, Londýn i mnohá
předměstí na blízkém východě. Sociální nepokoje provází oheň, který však nemusí znamenat pouze zánik
a zmatek. Samovznícení mi asociuje význam 'zapálit se pro věc'. I člověk má být za(vz)nícený děním kolem
sebe, hořet pro něco," vysvětluje Klára Tasovská a Lukáš Kokeš dodává: „Vzpomněl jsem si na průpovídku “hoří
to”, kterou používáme ve chvíli, kdy chceme zdůraznit, že není čas... problémy doby dnes už docela hoří.
Symbolem hořícího keře se zároveň vracíme k biblickému obrazu zjevení Boha, který v této podobě představuje
nový začátek, nový příběh – pokud mu správně porozumíme. S nadsázkou řečeno už nám pomůže jenom nějaký
pán Bůh. Je třeba pozorně sledovat, co se kde vzněcuje a rozhořívá...“
2. ORGANIZACE
Organizátorem festivalu je JSAF, o. s. V roce 2010 bylo na MFDF Ji.hlava vydáno přes 2600 akreditací, z toho
bylo 690 hostů filmových profesionálů z ČR i ze zahraničí a 182 zástupců médií. Loni přibyl nový promítací sál
DKO II. Protože loňská statistika vykázala nárůst v počtu akreditovaných zhruba o 25 % oproti roku 2009, také
letos, budou místa projekcí a doprovodného programu rozšířena o nový sál – multikulturní prostor s kapacitou
160 sedících, který vznikl rekonstrukcí bývalého kina Sokol. Dále budou projekce probíhat podobně jako
v minulých letech v obou sálech kina Dukla (Jana Masaryka 20), v obou sálech DKO (Dům kultury odborů,
Tolstého 2) a ve vybraných jihlavských domácnostech v rámci již třetího ročníku Vašeho domácího festivalu.
Festivalové centrum se bude opět nacházet v Oblastní galerii Vysočiny (Komenského 10). Zde bude pro filmové
profesionály a novináře k dispozici videotéka trhu s dokumentárními filmy East Silver. Workshopy a prezentace
Sekce pro filmové profesionály se uskuteční v prostorách SUŠG Jihlava (Křížová 18), VŠPJ (Tolstého 16) a
DiOD (Tyršova 12). Divadelní představení se budou pořádat v divadelním stanu a Divadle Bufet – AUTOBUF,
hudební doprovodný program bude i letos hostit Soul Music Club v nových prostorách (ul. Tolstého 23). Na
náměstí vyroste nový stan s festivalovou kavárnou. Cena akreditace na celou dobu festivalu je letos 450 Kč.
Soňa Mikulová
- ředitelem MFDF Ji.hlava je Marek Hovorka
- programovým ředitelem MFDF Ji.hlava je Petr Kubica
- výkonnou ředitelkou MFDF Ji.hlava je Katarina Holubcová
V rámci MFDF Ji.hlava 2011 budou udělena následující ocenění:
- Cena za přínos světové kinematografii
- Cena pro nejlepší světový dokumentární film
- Cena pro nejlepší dokumentární film střední a východní Evropy
- Film New Europe Visegrad Prix 2011
- Cena pro nejlepší český dokumentární film
- Cena pro nejlepší experimentální dokumentární film
- Cena diváků
- Cena Respektu (ve spolupráci s týdeníkem Respekt)
- Cena pro nejkrásnější festivalový plakát 2011
- Cena diváků pro nejkrásnější festivalový plakát 2011
V rámci sekce pro filmové profesionály budou předány tyto ceny:
- Cena Golden Funnel
- Cena IDFA Fora
- Cena Silver Eye v kategorii krátký, středometráţní a celovečerní dokument
- Ve spolupráci s televizí HBO a projektem East Silver bude vyhlášena cena pro nejlepší dokumentární náměty
Soňa Mikulová
3. NOVINKY 15. MFDF JI.HLAVA
INSPIRAČNÍ FÓRUM
Novinkou pro filmové profesionály bude letos Inspirační fórum. Ojedinělý projekt svého
druhu, kdy se v rámci filmového festivalu setkají filmaři s inspirativními osobnostmi různých
profesí, aby hledali a iniciovali témata, která zůstávala v dokumentární tvorbě dosud
nepovšimnuta, proběhne na 15. MFDF Ji.hlava 2011. Propojí mimo jiné filmaře a festivalové
publikum s inspirativními osobnostmi ze světa výtvarného umění, vědy, literatury či filosofie.
Bude rozděleno do tří částí, z nichž první bude veřejná, následné dvě uzavřené pouze pro účastníky IF vybrané
z přihlášených evropských filmových režisérů.
"Už mnohokrát jsem při přípravě filmu narazil na nutnost konzultace zamýšleného námětu, protože dialog vždy
přináší nový pohled na dané téma. Ne vždy stačí klasické konzultace s producentem nebo dramaturgem, proto
mi přijde dobré rozšířit pole o jiné obory a experty mimo film," vysvětluje základní podstatu prvního ročníku
Inspiračního fóra jeho kurátor Filip Remunda a dodává, "Pro výběr letošních lektorů, kteří reprezentují tři světové
kontinenty, odlišnou historickou zkušenost i různý osobní příběh, je společná jedna věc
a tou je odvaha. Těším se, jak dopadne tento experiment, v němž se čeští i evropští filmaři potkají s kubánským
exilovým spisovatelem, indickým inovátorem systému vzdělávání, kterému pro sebe říkám indický Komenský,
a členy ruské umělecké provokativní skupiny Vojna."
Letos budou pro filmaře inspirací čtyři osobnosti. Carlos A. Aguilera – kubánský básník a spisovatel, který
patří k nejmladší generaci místních autorů, zakladatel dnes již zakázaného časopisu Diáspora(s), žijící v emigraci
v zemích střední Evropy. Y. A. Padmanabha Rao – indický expert na rozvoj vzdělávání, podílel se na vývoji
inovativního projektu, který zapojil do vzdělávání vice než 10 milionů dětí z 200 000 škol v nejchudších částech
světa, za svou činnost byl oceněn řadou ocenění včetně ceny Unesco. Alexej Plucer-Sarno a Jana Sarna –
členové provokativní ruské umělecké skupiny Vojna, jeden z jejíchž členů si právě odpykává trest v ruském
vězení a další dlí pod ostrým dohledem policie. Jejich politické a aktivistické happeningy a instalace jsou
inspirovány uměním performance a street-artu.
FESTIVAL IDENTITY
Na letošním festivalu se uskuteční druhý ročník workshopu Festival Identity, určeného
výhradně zástupcům filmových festivalů. Bude se věnovat čtyřem tematickým okruhům:
programová selekce jako identita festivalu, premiérová politika a kvalitní program, PR
strategie a sociální média, získávání festivalových sponzorů a partnerů. Program workshopu
je soustředěn do jediného dne tak, aby další dny mohli využít festivaloví zástupci k rozvíjení
kontaktů i sledování vybraných filmů z programu MFDF Ji.hlava a také trhu East Silver.
SOUTĚŽNÍ VÝSTAVA PLAKÁTŮ FILMOVÝCH FESTIVALŮ
Novinkou letošního jubilejního ročníku bude také první mezinárodní výstava festivalových plakátů z let 2010–
2011 určená velkým i menším festivalům, s širokou dramaturgií i specifickým vymezením, ze všech kontinentů
světa. Jaká je aktuální tvář festivalového světa? Výstava je doprovodným projektem setkání pořadatelů filmových
festivalů a hlavní cenu udělí účastníci workshopu Festival Identity. Vítěznému festivalu bude věnována
retrospektivní výstava plakátů v roce 2012. Výstava bude veřejnosti přístupná v Oblastní galerii Vysočiny
Soňa Mikulová
po celou dobu festivalu a návštěvníci mohou rozhodnout o tom, kterému plakátu bude udělena Cena diváků pro
nejkrásnější festivalový plakát 2011.
ROZHLASOVÉ DOKUMENTY
Letošní 15. ročník MFDF se díky spolupráci s Českým rozhlasem pyšní také
nově nultým ročníkem přehlídky tuzemských i zahraničních
rozhlasových dokumentů. Proběhne ve dnech 27. až 29. října v jihlavském
sále DIOD (vždy od 10,30 do 15,30 hodin). V poslechové přehlídce zazní
celkem 13 dokumentárních pořadů a několik kratších ukázek.
Přehlídku rozhlasových dokumentů zahájí pořad Před koncertem, po koncertě předního rozhlasového
dokumentaristy Zdeňka Boučka. V návaznosti na to představíme tvorbu mladé generace. V této sekci Hana
Malaníková uvede svůj dokument Ještě nejsem v kubánském odboji o setkání skupinky českých turistů s
kubánskou realitou. V sále DIOD bude osobně přítomen i básník a rozhlasový redaktor Miloš Doležal, jehož
dokument Nebe plné dýmu pátrá po historických souvislostech vyhlazení obce Ležáky. Přesahy rozhlasu a
rozhlasového dokumentu do filmu, televize a nových médií uvede autorka, teoretička rozhlasového dokumentu a
dokumentaristka Andrea Hanáčková, která představí dánský snímek The Love Police, vítězný dokument
soutěže Prix Europa 2007, který zapojuje reality show a zabývá se problémem národní imigrační politiky.
Na závěr třídenní přehlídky jsme pozvali mladou britskou producentku Ninu Garthwaite, která v rámci
dobrovolnické organizace In the Dark Radio organizuje spolu se svými spolupracovníky poslechy a prezentace
rozhlasových dokumentů na mnoha místech Velké Británie. Nina Garthwaite zároveń představí letošní úspěšný
dokument nadějné anglické dokumentaristky Katie Burningham s názvem Heel, Toe, Step together, který v
prestižní soutěži Sony Award získal první místo v kategorii rozhlasový dokument.
Zvuková kresba, básnictví a radioart budou témata, která otevřeme spolu s dokumentaristkou Hanou Železnou.
Zamyšlení nad přesahem filmového a rozhlasového dokumentu bude pak pomyslnou tečkou za letošní
přehlídkou.
„Těším se na tvorbu mladých tvůrců, jsem zvědav na jejich díla v mezinárodním srovnání a kontextu. Držím palce
všem pořadatelům i účastníkům přehlídky.“ říká Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu a dodává:
„Rozhlasový dokument je skvostem rozhlasové tvorby, v němž se odráží osobitost tvůrce, jeho originalita a
invence. Věřím, že letošním nultým ročníkem odstartujeme první krok k dlouholeté tradici.“
Český rozhlas se podílí i na doprovodném programu MFDF. V pátek 28. října se návštěvníci festivalu mohou od
21 hodin ve stanu MFDF těšit na „tolk-šou“ němé slečny Jarky, stálé spolupracovnice Českého rozhlasu 3 –
Vltava. Do svého pořadu si tentokrát vedle předních českých dokumentaristů pozvala také hvězdu punkového
šansonu a mistra basové kytary, fenomenálního Hugo Paczolta. Od 22 hodin následuje živý koncert
elektroakustického projektu Floex, kterému před měsícem vyšla po deseti letech aktuální deska Zorya. Večer
bude završen speciálním Floexím DJ setem, charakteristickým hledáním paralel v současné taneční elektronice.
ČESKÁ RADOST V ČESKÝCH KINECH
Projekt „Česká radost v českých kinech“ je projekt společné kinodistribuce výběru z českých
dokumentárních filmů, které budou uvedeny na MFDF Ji.hlava zejména v sekci „Česká radost“. Zahájení
projektu proběhne v pražském kině Atlas, další uvedení jsou plánována v brněnském Artu, pražském Oku,
Soňa Mikulová
zlínském multikině Golden Apple Cinema, dále ve městech Semily, Nový Bor, Jablonec nad Nisou a dalších.
Jihlavskému festivalu nabízí putovní kolekce rozšíření dopadu i mimo konání festivalu a divákům naopak
možnost se seznámit ihned po festivalu s tím nejzajímavějším z aktuální české dokumentární tvorby. Projekt
společné distribuce a propagace byl podpořen Státním fondem ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie.
Součástí projektu je také převod filmů do formátu DCP tak, aby mohly být promítány ve zdigitalizovaných
kinech. Filmy chceme nabídnout ale i na DVD a BR discích pro další kina a menší DVD kluby, jakož
i školám a podobným zařízením.
Filmy jsou vybrány ve spolupráci MFDF Ji.hlava a distribuční společnosti Verbascum Imago, která bude
kinodistribuci zajišťovat. R ichard Němec z Verbascum Imago k projektu říká: „Naším záměrem je propagovat
český dokument jako celek v co nejširší pestrosti. Dokument si mezi diváky zejména ve větších městech
vybudoval své postavení. Naší společnou snahou je rozšířit teritoriálně působnost jihlavského festivalu a osvěta
na poli dokumentárního filmu i za hranicí Prahy a Jihlavy. Preferujeme možnost, aby se dokumenty vzájemně
podpořily místo toho, aby si konkurovaly. Věřím českému dokumentu a jeho potenciálu mezi diváky, který jistě
bude ještě vzrůstat. Rádi tomu pomůžeme.“ Výběr bude obsahovat pět filmů, které se budou společně
programovat s tím, že každé kino, které má zájem se projektu účastnit, se zaváže odpromítat dle svých časových
možností a preferencí minimálně tři. Po té bude možné v dané lokalitě hrát filmy bez dalšího omezení, tedy dle
zájmu o jednotlivé konkrétní tituly. V současnosti jsou potvrzeny tyto filmy: Rock života (Jan Gogola) – více než
roční potkávání se a potýkání se s Oldou Říhou v době, kdy mu zemřel Katapult a tedy jeho svět, Venku
(Veronika Sobková) časosběrný dokument – příběh tří lidí opouštějících výkon trestu o rozhodování, nakládání se
svobodou a vlastním osudem Pod sluncem tma (Martin Mareček) situační dokumentární film – necenzurovaný
vhled do úskalí rozvojové pomoci uvedený v soutěži MFF Karlovy Vary. V jednání je film Závod ke dnu
(Vít Janeček).
Více informací o projektu včetně programu v jednotlivých regionech budou k dispozici před začátkem festivalu na
www.ceskaradost.cz (momentálně jsou webové stránky ve fázi příprav). Informace bude rovněž poskytovat
festival.
Soňa Mikulová
4. SOUTĚŽNÍ SEKCE
Jako každý rok, i letos budou jádrem festivalu čtyři soutěžní sekce. V sekci Opus Bonum bude na letošním
festivalu soutěžit 16 nejvýraznějších dokumentárních počinů ze světové produkce posledních dvou let. Česká
radost je soutěžním prostorem pro české dokumenty, v němž se letos představí 15 nejčerstvějších snímků
domácí výroby. Mezi moři představí výběr 14 nejlepších dokumentů ze střední a východní Evropy. Soutěžní část
Fascinace uvede 34 snímků a bude i letos sondou mezi aktuální trendy ve světové experimentální tvorbě
testující možnosti audiovizuálního média.
OPUS BONUM
Soutěž o nejlepší světový dokumentární film 2011
Archa ráje (A Arca do Éden/ Eden's Ark; r. Marcelo Felix, Portugalsko 2011) – Filmová báseň, která
prostřednictvím analogie mezi úsilím konzervovat botanické dědictví a snahou o zachování filmového materiálu
traktuje téma paměti a jejího uchování.
Babička, tisíckrát (Grandma, a Thousand Times; r. Mahmoud Kaabour, Spojené arabské emiráty 2011) – Teta
Fatima je 83ti letá matka rodu Kaabourů a zároveň vysoká autorita staré čtvrti Bejrútu. Její vnuk Mahmoud se
snaží zachytit její vědění a její odkaz pro další generace. Intimitu dokumentárního portrétu podmalovávají nikdy
nezveřejněné houslové improvizace, jejichž autorem je dvacet let mrtvý manžel Fatimy.
Bengálský detektiv (The Bengali Detective; r. Phil Cox, Indie/Velká Británie 2011) – Dokumentární groteska
o detektivovi a jeho týmu, kteří v patnáctimilionové Kalkatě suplují práci nedůvěryhodné policie a zároveň se
pokoušejí prorazit svým tanečním číslem do světa šoubyznysu.
Den se děje (Day Is Done; r. Thomas Imbach, Švýcarsko 2011) – Filmový autobiografický román, v němž se
režisér snaží najít příběhy a zachytit pohledem z okna na industriální část Curychu, jak se odehrává každodenní
život. Zvuková stopa sestavená ze vzkazů zanechaných na režisérově záznamníku dodává obrazům
nekonvenční městské krásy další rozměr.
Dopis z Německa (A Letter from Germany; r. Sebastian Mez, Německo 2011) – Příběhy tří žen z východní
Evropy, které se vydaly za lepším životem a skončily jako prostitutky. Tři anonymní hlasy předčítají z jejich dopisů
a umocňují tak syrový pohled na ghetta východní Evropy, která nechceme vidět.
Epilog (Epilogue; r. Manno Lanssens, Belgie 2011) – Padesátnice Neel je matka tří dětí a je vážně nemocná.
Zbývá jí přibližně rok života. Film zachycuje, jakým způsobem se ona a její rodina s krutou pravdou smiřují.
Hospodin činí zázraky ve mně (The Lord Worked Wonders in Me; r. Albert Serra, Španělsko 2011) – Filmový
dopis, v němž se režisér prostřednictvím kompozičně precizních obrazů a lyrické absurdity snaží podat komentář
k jedenadvacátému století.
Na schodech (At the Stairs; r. Rajesh S. Jala, Indie 2011) – Portrét ovdovělé ženy, která odchází do Varanasí,
svatého města Hinduistů, aby zde u spalovacích ghátů čekala na smrt. Zemřít zde znamená dosáhnout okamžité
Mókši, a tak ukončit koloběh věčné reinkarnace.
Soňa Mikulová
Noční hlídač (El Velador/ The Night Watchman; r. Natalia Almada, Mexiko/Francie 2011) – Hřbitov v srdci území
ovládaném mexickou narkomafií se dramaticky rozrůstá a díky řadě opulentních hrobek připomínajících katedrály
působí jako surrealistické město duchů. Noční hlídač je průvodcem po tomto „městě“ a jeho historii.
Oslepení (Blinding; r. Steve Sanguedolce, Kanada 2011) – V kontrastu k názvu film kypí vizuální poezií, kterou
režisér získává z vlastnoručně vyvíjeného a kolorovaného 16mm materiálu. Spojnicí filmových událostí jsou tři
osoby, jejichž pohledy na svět se razantně změnily – postupně slepnoucí spisovatel, lesbická policistka
a vojenský pilot, který byl svědkem genocidy.
Pod kontrolou (Under Control; r. Volker Sattel, Německo 2010) – filmový obrazový esej zabývající se rutinní
každodenností života s jadernou energií mimo jiné objasňuje, jak těžké je zkombinovat ideu mírové jaderné
energie se všední realitou.
Přízraky (Spectres; r. Sven Augustijnen, Belgie 2011) – Dokumentární esej o jedné z nejtemnějších kapitol
Belgie, kterým nás ovšem provádí bývalý vysoký státní úředník, jenž dodnes obhajuje postup belgické vlády při
dekolonizaci Konga.
Sipo’hi (Sipo’hi – Manduré place; r. Sebastián Lingiardi, Argentina 2011) – Jihoameričtí domorodci žijící ve
městě Sipo’hi v těžko přístupné oblasti vyprávějí vlastní legendy a mýty, jejichž spleť režisér zachycuje
a zprostředkovává tak autoportrét ohrožené kultury.
Vikingland (Vikingland; r. Xurxo Chirro, Španělsko 2011) – Snímek, jehož režisér využil metodu found footage,
když v televizním archivu objevil a následně sestříhal šestnáctihodinový záznam osobního videodeníku jednoho
galicijského námořníka, který se plaví z dánského města Romo na německý ostrov Sylt.
Zámek (Il Castelo/ The Castle; r. Massimo D'Anolfi, Martina Parenti, Itálie 2011) – Mezinárodní letiště jako místo,
kde se po celý rok permanentně testují nová bezpečnostní opatření, slouží jako metafora pro západní svět, který
se po 11. září stal posedlý svou bezpečností na úkor individuální svobody.
Ztracená země (Lost Land; r. Pierre-Yves Vandeweerd, Belgie 2011) – Umělecká sonda do těžké situace
nomádů Sahrawi, jejichž domov poznamenala marocká okupace Západní Sahary. Řadu experimentálních
vizuálních prvků dokreslují výpovědi mužů a žen internovaných převážně v uprchlických táborech o tom, jak
vážně byla narušena kultura a tradice nomádského života.
MEZI MOŘI
Soutěž o nejlepší dokumentární film střední a východní Evropy 2011
Bakhmaro (r. Salomé Jashi, Německo/ Gruzie 2011) – Příběh třípatrové cihlové budovy v malém gruzínském
městečku Čochatauri. Tato budova, která připomíná Noemovu archu, je mikrosvětem, zmenšeným modelem celé
země. Politika není od běžného života nikdy příliš vzdálená a neustále zasahuje i do odtrženého života lidí, kteří
v tomto domě žijí a pracují.
Cesta na onen svět (Crulic – drumul spre dincolo/ Crulic – The Path to Beyond, Crulic; r. Anca Damian,
Rumunsko/ Polsko 2011) – Vypráví ruční kresbou, ploškovou animací a pixilací příběh Rumuna, který zemřel
v polském vězení na následky hladovky. V angažovaném animovaném dokumentu popisuje mrtvý hrdina svůj
absurdní příběh, kdy mu nebyla prokázána vina, a přesto byl vězněn.
Soňa Mikulová
Evoluce násilí (Die Evolution der Gewalt/ Evolution of Violence; r. Fritz Ofner, Rakousko 2011) – Přestože válka
již dávno skončila, násilí zůstalo v Guatemale přirozeným způsobem řešení sporů a konfliktů. Novináři čekají
každý den, o čí smrti budou referovat tentokrát. A státní správa nemá sílu zjednat nápravu. Jak se žije ve
společnosti, kde stále platí oko za oko, zub za zub?
Filmový almanach: Požáry v Rusku, léto 2010 (Almanac: Fires in Russia, Summer 2010; r. Elena Deminova,
Andrey Kartavcev, Timofey Usikov, Anna Shmeleva, Rusko 2011) – Spojení pětice filmů, natočených studenty
Ateliéru dokumentárního filmu vedeného Marinou Razbežkinovou. Zachycují situaci ve středním Rusku, které
v létě 2010 zasáhly rozsáhlé požáry lesů a rašelinišť. Filmaři se společně s hasiči a dobrovolníky vydali do
postižených míst, aby v reportážích o zápasu s ohněm podali společensky významný obraz současného Ruska.
Film z mobilu (A Cell Phone Movie; r. Nedzad Begovic, Bosna a Herzegovina 2011) – Sestřih scén délky
youtubového videa vytváří autobigrafický deník portrétující s humornou nadsázkou umělce coby muže středního
věku s absurdním vizuálním uvažováním. Vše natočeno na osobní mobilní telefon.
Mezi dvěma světy (Két világ közt/ Caught Between Two Worlds; r. Viktor Oszkár Nagy, Maďarsko 2011)
– Osobní pohled na každodenní život lidí v uprchlickém táboře. Počet registrovaných žadatelů o azyl v Maďarsku
stoupá. Status uprchlíka je přidělen jen jednomu žadateli z deseti. Ti šťastní jsou převezeni do stanice pro
uprchlíky, kde mohou žít jeden rok.
Nadohled (In Sight; r. Andrea Slováková, Slovensko 2010) – Filmový esej o klasických a postmoderních
dohlížecích mechanismech, v níž o svých zkušenostech s dohledem vypovídají bývalí tajní agenti i vězněný
spisovatel.
Nový svět (Uus Maailm/ The New World; r. Jaan Tootsen, Estonsko 2011) – Časosběrný snímek sleduje skupinu
aktivistů usilující o lepší životní prostor v estonském Talinu. Avšak má jejich iniciativa šanci na úspěch? Krize ve
skupině aktivistů sledujeme v průběhu čtyř let a stáváme se tak svědky přerodu osobností.
Potřebujeme štěstí (We Need Happiness; r. Alexandre Sokurov, Alexei Jankowski, Francie 2011) – Životní
příběh ruské ženy, která odešla za svou láskou do kurdské části Iráku, kde se musela vypořádat s bolestí,
válečným násilím a smrtí svých milovaných.
Pravidla svobodného života (Rules of Single Life; r. Tonislav Hristov, Finsko/ Bulharsko 2011) – Režisér jako
jeden z protagonistů strhující komedie o čtyřech svobodných mužích, kteří hledají v Helsinkách lásku svého
života. Festivalový hit letošního roku v Bulharsku.
Procitnutí (Budenje/ Awakening; r. Irena Fabri, Srbsko 2011) – Tři osobní videodeníky studentů, kterým dnešní
srbská společnost, jež se ještě deset let po pádu Slobodana Miloševiče utápí v chaosu, nemá co nabídnout,
a proto volí cestu k vlastním mikrospolečenstvím.
Ramin (r. Audrius Stonys, Gruzie/ Lotyšsko 2010) – 75ti letý gruzínský zápasník Ramin Lomsadze, který kdysi
vyhrál sedm zápasů za 55 sekund, se připravuje na nejtěžší zápas své kariéry – na souboj se samotou. Nasedá
do vlaku a vydává se do zapadlé gruzínské vesnice, kde chce najít dívku, kterou před padesáti lety miloval
a ztratil.
Soňa Mikulová
Stát jsem já (Der Staat bin ich!/ Empire Me!; r. Paul Poet, Rakousko/ Německo 2011) – O anarchistech,
samozvaných knížatech i osamělých bláznech, kteří na okraji globalizace vyhlásili válku státům tím, že si založili
svůj vlastní. Vymezují svůj prostor, který jen dokazuje, že na začátku je individuální svoboda a na konci stát.
Ukolébavka z Phnompenhu (Kołysanka z Phnom Penh/ Phnom Penh Lullaby; r. Pawel Kloc, Polsko 2011) –
Intimní portrét vztahu alkoholické Kambodžanky a jejího chronicky chudého izraelského přítele, kteří se snaží
postarat se o společné děti, přestože se nedokážou postarat sami o sebe.
ČESKÁ RADOST
Soutěž o nejlepší český dokumentární film 2011
31 konců/31 začátků (r. Rafani, umělecká skupina, Česká republika 2011) – Kolektivní dílo umělecké skupiny
Rafani, ve kterém se rozhodli zmapovat pražskou převážně alternativní kulturu. Nesourodé fragmenty mají své
téma a představitele z oblasti současného umění, literatury či politického aktivismu, jichž ve filmu vystupuje
celkem 21.
Epochální výlet pana Třísky do Ruska (r. Filip Remunda, Česká republika 2011) – Ironické svědectví
o současném Rusku a česko–ruských vztazích pohledem blšanského učitele Třísky, který se vydal po stopách
svého dědečka československého legionáře z Prahy přes Moskvu a Novosibirsk do Čity.
Film jako Brno (r. Andran Abramjan, Kristýna Bartošová, Natálie Císařovská, Robin Kvapil, Lukáš Senft, Jan
Strejcovský a Vít Klusák, Česká republika 2011) – Dokumentární koláž sedmi pohledů na prvomájovou blokádu
neonacistického pochodu v Brně odkrývá podhoubí aktuálních společenských tenzí.
Generace singles (r. Jana Počtová, Česká republika 2011) – Kolektivní portrét šesti mužů a žen, kteří žijí bez
stálých partnerek či partnerů, i když většina z nich otevřeně přiznává, že po nich touží. Film během jednoho roku
nahlíží jejich povahy i způsob existence a pokouší se odhalit příčiny jejich neúspěchu.
Mrtvá trať (r. Šimon Špidla, Česká republika 2011) – Nehostinná část ruské tajgy za polárním kruhem dnes už
skoro pohltila stopy železniční tratě, kterou z rozkazu Stalina budovalo s minimálním vybavením a technikou, ale
vysokými ztrátami na životech na 80 tisíc lidí. Film nabízí dnešní pohled na místa absurdní stavby, jež byla
zastavena takřka hned po smrti Stalina.
Paroubkové (r. Jan Látal, Česká republika 2011) – Mýtus kolem Jiřího Paroubka a Jiří Paroubek jako skutečný
člověk. Mediální konstrukce osobnosti a její skutečné bytí. Režisér se zamýšlí nad vzájemnými vztahy mezi
těmito odlišnými póly.
Pod sluncem tma (r. Martin Mareček, Česká republika 2011) – Do jedné vesnice v Zambii se po čase vracejí
čeští odborníci, kteří tam již dříve instalovali solární panely. Přímý pohled filmu, který vyplňují dny rekonstrukce
těchto zařízení, poukazuje na rozdílný přístup k práci dvou mentalit, od kterého se odvíjí i odlišný vztah k času
a věcem.
Povídky malostranské po 130 letech (r. Jakub Wagner, Česká republika 2011) – Transformace slavného
literárního díla do dnešní doby dokumentárním, výtvarným a stylizovaným způsobem nahlíží současné obyvatele
Malé Strany skrze optiku Nerudových povídek. Všímá si přitom proměnlivosti a pomíjivosti času a zároveň
nachází cosi obecně platného, co v nás přetrvává dodnes.
Soňa Mikulová
Rock života (r. Jan Gogola, Česká republika 2011) – Portrét frontmana kapely Katapult Oldy Říhy, v době, kdy
musel překonat smrt baskytaristy Jiřího „Dědka“ Šindeláře a začít znovu hrát, jej ukazuje jak při koncertech, tak
ve chvílích únavy, v idyle šumavské chalupy či při přemítání o smrti.
The Making Of (r. Jan Foukal, Česká republika 2011) – Osobitá reflexe proměny revolučního ducha po dvaceti
letech od listopadových událostí roku 1989. Filmová rekonstrukce revolučních okamžiků vrcholí střetem
demonstrantů a veřejné bezpečnosti v den oslav pádu železné opony se stává jen prázdnou hrou na revoluci
a vítanou atrakcí pro komparsisty.
Tmář a jeho rod (r. Karel Vachek, Česká republika 2011) – Nový filmový román Karla Vachka nás zavádí do
prostředí kláštera, divadla a kasáren, kde zkoumá hranice mezi skutečnou niternou vírou v Boha
a institucionalizovaným náboženstvím, mystikou a magií, vědou a mýtem.
Ultimum Refugium (r. Ondřej Vařečka, Česká republika 2011) – Filmová koláž na téma posledního útočiště, jež
si klade za cíl spojováním bližších i vzdálenějších situací, obrazů, promluv, myšlenek a emocí dosáhnout
mnohovrstevnaté promluvy, která vede k reflexi vlastního, individuálního chápání světa a jeho postoje v něm.
Venku (r. Veronika Sobková, Česká republika 2011) – Časosběrný dokument o třech lidech, kteří si odpykávají
svůj trest ve vězení a touží po tom dostat se ven a začít znovu jinak. Film je zároveň metaforou o nakládání se
svobodou, časem a vlastním osudem, o rozhodování na důležitých životních křižovatkách, které se týká nejen
bývalých vězňů.
Vymezený prostor (r. Hana Železná, Česká republika 2011) – Dokumentární vizuální filmová esej inspirovaná
Pražským Quadriennale 2011 a projektem Intersekce. Zaměřuje se na scénografii jako na prostor pro
performance, prostor, který má vlastní příběh a který iniciuje divadelní akci. Představuje scénografické
a architektonické prostory Pražského Quadriennale 2011, ale i další veřejné, soukromé a divadelní prostory jako
možné scény pro divadelní i každodenní akce.
Závod ke dnu (r. Vít Janeček, Česká republika 2011) – Světová premiéra filmu o zavřených fabrikách, zrušených
vlacích a o tom, co bude s „přebytečnými“ lidmi bez práce se sociologem Janem Kellerem, filosofem Václavem
Bělohradským, rozvojovým expertem Tomášem Tožičkou a ekonomkou Ilonou Švihlíkovou.
FASCINACE
Soutěž o nejlepší experimentální dokumentární film 2011
Archeo 29 (Arheo 29; r. Vladislav Knežević, Chorvatsko 2010) – Z obrázků zábavného časopisu z roku 1929
vytváří místy melancholickou, místy burcující koláž předjímající zlom od rozmachu k bídě a vytváří napětí mezi
požitkářstvím příznačným pro období prosperity a šokem ze světové hospodářské krize a jejích důsledků.
Dobrou noc, sladké sny (Good Night, Sweet Dreams; r. Hajime Kawaguchi, Japonsko 2011) – Navozuje fázi
upadání do spánku v pomalu se rozpouštějících obrazech, z nichž zůstávají jen nejasné skvrny zářící
nepravidelnými pohyby.
Endeavour (r. Johann Lurf, Rakousko 2010) – Střihová hra s materiálem NASA se ohlíží za posledním
americkým raketoplánem. Halucinační svědectví o startu a letu během dne i noci se stává brutálním útokem na
pozornost a vnímání diváka a jeho zrakové vjemy.
Soňa Mikulová
Hortus Harare (r. Andreas Wutz, Španělsko 2011) – Dokumentární zachycení Národní botanické zahrady
v hlavním městě Zimbabwe. Tři roky po založení zahrady vypukla válka, která trvala čtrnáct let a devastovala
krásu přírody.
Jednání (Conference; r. Norbert Pfaffenbichler, Rakousko 2011) – Shrnutí fikčních ztvárnění Adolfa Hitlera se
soustřeďuje na jeho mimiku, ikonickou reprezentaci zla. I když dává vyniknout odchylkám, zvýznamňuje opakující
se znaky, a rejstřík výrazů herců se tak stává strašidelným dramatem předvádějícím varianty vůdcových projevů
a podoby jeho nálad.
Klid (Tranquility; r. Siegfried A. Fruhauf, Rakousko 2010) – Autor hledá a definuje ne-místa rozletu, která nachází
na prázdné pláži, na moři, ve vzduchu. Vzlety a pády jsou dynamickými verzemi prostoru, v němž lze zažít
zkušenost spočinutí. I na Měsíci člověk po dlouhé cestě vstoupil do Moře klidu.
Kolekce paní Florestiny (Florestine Collection; r. Helen Hill, Paul Gailiunas, USA 2011) – Experimentální
dokument o dvou ženách, režisérce Hellen a švadleně Florestine, které spojovala jejich záliba v tvůrčí ruční práci
s filmem u jedné a látkou u druhé, a přitom se nikdy osobně nepoznaly.
Konec přenosu (End Transmission; r. Yin Ju Chen + James T. Hong, Nizozemsko 2010) – Sci-fi dokument
přináší zprávu mimozemské civilizace, která přijela kolonizovat Zemi. Je důkazem, jak se nadpozemské může
zdát reálným pouze díky úhlu pohledu, délce expozice a míře kontrastu.
Kruh (Circle; r. Minna Parkkinen, Finsko 2010) – Osobní dramata v klidu přírody, jako například obraz padajících
stromů, která vytyčují prostor úzkosti a smutku, mezeru po blízkém člověku, který chybí. Přírodní lyrika
v barevných plochách formuluje dojem z krajiny, kde se rušivé kompozice střídají s kusy klidné oblohy a širých
polí.
Likvidátor (Liquidator; r. Karel Doing, Nizozemsko 2011) – Čas poznamenal filmový materiál filmu Haarlem
(1922) zachycujícího ruch města. Autor prací s tímto poznamenaným materiálem přibližuje a zkoumá místa
rozkladu, která narušují plynutí pohybů uvnitř filmu i prostorové vztahy objektů, čímž vytváří jinou mapu proměn
tohoto města.
Mezi-světy (Entre-deux-mondes/ Caught Between Two Worlds; r. Yann Beauvais, Francie 2010) – Zahradní
geometrie královských chodníčků ve Versailles, bloudění mezi pozlacenými sochami a vyschlými fontánami.
Nostalgii po zašlém honosném životě narušuje kodex pravidel popisujících partnerský život otroků, a film tak
v konfrontačním setkání obrazu a textu abstrahuje znepokojivý anachronismus rozložení moci.
Na cestě k moři (On the Way to the Sea; r. Tao Gu, Kanada 2010) – Filmař se vrací do rodného města
postiženého největším zemětřesením v čínské historii a podává osobní pohled na křehkost krajiny, vratkou
monumentálnost hor a měst i na neklidné sny lidí, kteří nikdy nezapomenou pocit otřesů.
Pamatuji si sny podle jejich barvy (I Remember my Dreams by the Colour They Are; r. Maria Magnusson,
Švédsko 2010) – Kombinace výpovědí z legendárního rozhlasového pořadu BBC Inventions for Radio, v němž
posluchači vyprávěli o opakujících se motivech svých snů, s abstraktními výjevy rozplývajícími se v černobílých
skvrnách, ale i s konkrétními záblesky rodinných vzpomínek uspořádaných podle barev.
Soňa Mikulová
Podkroví (A Loft; r. Ken Jacobs, USA 2010) – Prosvětlený loft v nejvyšším patře domu na Manhattanu se stává
dějištěm dramatických proměn prostoru, jehož hloubka je iluzí útočící na divákovy smysly. Film se provrtává
pevnými zdmi bytu a rozhýbává jejich geometrii.
Pohyby nemožného času (Movements of an Impossible Time; r. Flatform, Itálie 2011) – Iluzivním ztvárnění
běhu roku, v jehož statickém záběru probíhá hned několik časových rovin. Hra s důvěrou v časovou soudržnost
zdánlivě realistického výjevu.
Po požáru (Apres le feu/ After the Fire; r. Jacques Perconte, Francie 2010) – Autor, tradičně si pohrávající
s různými formáty kompresí a manipulací obrazu, vyrobil vizi místa zasaženého ničivým požárem, kde se země,
stromy a obloha slévají v jedno, barevné plochy překreslují ráz krajiny a jediným pevným bodem zůstávají
ubíhající koleje.
Poznámky z cest po Rusku 1989–1990 (Notes sur nos voyages en Russie 1989–1990; r. Yervant Gianikian,
Angela Ricci-Lucchi, Itálie 2011) – Autoři skládají poznámky z cestovních deníků, maleb a vzpomínek. Natočili
během rozpadu Sovětského svazu v letech 1989–90 poslední žijící představitele meziválečné avantgardy
v Petrohradu a vytvořili soustředěné ohlédnutí za touto dějinnou etapou.
Preludium 02 – 07 (Prelude 02 – 07; r. Kourkouta Maria, Francie 2008–2010) – Uspořádání fotografií z New
Yorku vytváří vzorce městského pohybu. Vybírá nenápadné detaily, jejichž zmnožením rozlamuje prostor
a v rytmických kompozicích zdůrazňuje motivy průmyslových uzlů či dopravních sítí.
ProstorČasPes (RaumZeitHund/ SpaceTimeDog; r. Nikolaus Eckhard, Rakousko 2010) – S odkazem na slavné
studie pohybu zvířat Animal Locomotions Edwarda Muybridge vytváří autor studii běžícího psa. Záběry snímané
vysokou frekvencí uspořádává podle různých matematických funkcí a důkladné pozorování se postupně
proměňuje v montážní hru se psem jako s loutkou.
Prší (Rayning; r. Robert Todd, USA 2011) – Obraz je naplněn vrstvením kontrastních expozic sluneční nebo
sychravé nálady. Světlo umocňuje klid i bouři, vystupuje ze tmy a vede s deštěm dialog vypjatý ve chvíli náhlého
lijáku.
Re-forma (Reform; r. Guli Silberstein, Velká Británie 2011) – Autorský komentář událostí vedoucích k proměně
společnosti či krajiny (protesty v Londýně, demonstrace v Káhiře, tsunami v Japonsku). Záznamy dějů znovu
formuje do sérií pixelů zpřítomňujících médium, které je vysílá.
Rodinný film (Home movie; r. John Price, Kanada 2010) – Autor buduje obraz rodinného života rozprostřeného
ve čtyřech letech na 35mm záznamu. Domácí film natáčený na materiál různého stáří a doma ručně vyvolávaný
sleduje především děti, které si poznáváním okolní skutečnosti postupně uvědomují rozměry a tvary světa,
v němž se ocitly.
Růst (Groeien/ Grow; r. Joha Rijpma, Nizozemsko 2011) – Provádí mikrostudii růstu, formování přírodních tvarů
i umělých vystřihovánek. Blízké pozorování nepředvídatelného pohybu umožňuje nahlédnout průběh tvarování
nepravidelných vzorů a nesouměrných příběhů jednotlivých rostlin.
Série portrétů – Jonas Mekas (Portrait serie – Jonas Mekas/ Series of Portaits – Jonas Mekas; r. Olivier
Dekegel, Belgie/ USA 2010) – Portrétní miniatura zachycuje tvář legendárního režiséra a ve výjevu nad sklenicí
piva nechává prostor jeho poznámkám o Buddhově vztahu k jídlu a ženám o užívání si života.
Soňa Mikulová
Stochastika (Stochastics; r. David Kidman, Francie 2010) – Autor vytváří iluzi pohybu člověka a jeho kroků na
základě postprodukčního spojení fotografií z míst, kde se obvykle konají vojenské přehlídky a kde se většinu roku
procházejí turisté.
Studená hlína, pustina (Cold Clay, Emptiness; r. SJ Ramir, Francie 2010) – Osamělá postava kráčí tekutou
krajinou, jejíž okraje se rozpíjejí na horizontech filmového pole. Vize nehostinného místa a rozpínavé prázdnoty,
v níž člověk odchází od pevného a kráčí do dálek neurčitého.
Šibuja – Tokio (Shibuya – Tokyo; r. Tomonari Nishikawa, Japonsko 2010) – Vizuální koláž s efekty vytvořenými
přímo v kameře z jednoho dne na přelidněných zastávkách nejvytíženější linky tokijské městské železnice, která
denně přepraví tři a půl milionu cestujících.
míšyls sáv ěntapš (Relrap erdnetne suov ed edalam dner em aç; r. Yves Maria Mahe, Francie 2010)
– Analytický střih rozebírá moment konfliktu fiktivních postav. Opakováním jejich vzájemných pohledů a gest
scénu oprošťuje od příběhového toku a vytváří efekt fyzické nepříjemnosti pro diváka. Vršením obrazů
zavíraných dveří posiluje osudovost scény.
Tatituda (Tatitude; r. Vivian Ostrovsky, Francie 2010) – Etuda na motivy filmu Jacquese Tatiho Prázdniny pana
Hulota. S původním Tatiho filmem vede průzračný letní dialog a s jemným humorem pozoruje racky, těla
polehávající na písčité pláži, znuděné a sportující výletníky i plavce v klidném moři.
Tokio – Ebisu (Tokyo – Ebitsu; r. Tomonari Nishikawa, Japonsko 2010) – Příběhy ze zastávek linky Yamanote
Line. Obrazy zachycující dění v různých hodinách na stanici se vpíjejí jeden do druhého.
Unášení (Drift; r. Christina von Greve, Německo 2010) – Vrstvení a prolínání obrazů dotyků a přibližování.
Odhaluje možnosti souladu v podobnosti pohybů a gest, které umocňují hmatové prožívání zpomalených záběrů,
a zvlášť dává vyniknout choreografii rukou a ohýbaných těl.
Všude, kde nikdy nebyla (Wherever Was Never There; r. Vivian Ostrovsky, Francie 2011) – Z artefaktů,
záznamů míst a situací zprostředkovává každodennost cestování mezi velkoměsty, zkušenost neustálého
putování. Předměty evokují malé příběhy z cest, vzpomínky rodiny na přesuny mezi zeměmi a kulturami
připomínají pohyb malých dějin.
V zimní zahradě (In the Conservatory; r. Caryn Cline, USA 2010) – Detailní průzkum zasněžené zahrady
uprostřed města, který drobnokresbou evokuje tradici filmů pracujících s objekty nalepenými přímo na filmový
pás.
Za okrajem hlubokého prázdna (Beneath Your Skin of Deep Hollow; r. Malena Szlam, Kanada 2010)
– Zábleskům světla v hluboké noci, z níž vystupují předměty jako barevné plochy mihotající se v temném
prostoru. Hra se světlocitlivostí filmu a černou tmou.
Soňa Mikulová
5. POROTY
POROTCE OPUS BONUM
James T. Hong (Minnesota, USA, 1970)
Kosmopolitní americký režisér asijského původu studoval filosofii, kterou v roce 1997 opustil a založil produkční
společnost Zukunftsmusik. Ve své tvorbě se zaměřuje na filosofická a kontroverzní témata vycházející ze střetů
mezi lidskými rasami a sociálními skupinami, pokouší se rozbít zažité přemýšlení diváků a překonat jejich
zakořeněné předsudky. Ve svých snímcích reflektuje jak postavení asiatů v pseudoliberálním USA (Behold the
Asian: How One Becomes What One Is, 1999/2000), tak izraelsko-palestinský konflikt či iráckou válku. Minulý rok
dokončil svůj první celovečerní dokument Lessons of the Blood mapující japonské operace s biologickými
zbraněmi za druhé světové války. V roce 2007 na 11. ročníku MFDF Ji.hlava získal za snímek 731: Dvojí výklad
pekla (2007) hlavní cenu sekce Opus Bonum.
POROTA MEZI MOŘI
Paolo Benzi
Italský producent řady dokumentárních filmů (například Guerra, r. Pippo Delbono, 2003; Feltrinelli, r. Alessandro
Rossetto, 2006; I Am Not Me – Romeo, Juliet and the Others, r. Paolo Santolini, 2011) je vůdčí osobností
nezávislé produkční společnosti Faber Film srl. V roce 2006 se zúčastnil workshopu dokumentárního filmu
Ateliers Varan v Paříži, kde režíroval krátký snímek Entre. V rámci domovské společnosti stál jako producent
u zrodu snímků Rumore Bianco (r. Albert Fasulo, 2008) či Valentina Postika in attesa di partire (r. Caterina
Carone, 2009; Cena za nejlepší italský dokument z festivalu v Turíně). V letošním roce byl členem „Cinema
Suisse Jury“ na festivalu Vision du Réel ve švýcarském Nyonu.
Pavel Jech (Česká republika, 1968)
Scénárista a dramaturg Pavel Jech se narodil v Praze, v útlém věku však jeho rodiče emigrovali do USA, kde žil
až do roku 1990. Studoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku u Vojtěcha Jasného, po návratu
do Československa pak režii na pražské FAMU, kde posléze i vyučoval. Jako scénárista či spoluautor scénáře se
podílel na snímcích Válečný čin (r. Robert Lee, 1997), Grandhotel (r. David Ondříček, 2006) a filmu Múza je
hrůza (2001), který také režíroval. V rámci vedení FAMU International se zasloužil o zvýšení zájmu zahraničních
studentů o studium na FAMU. V roce 2008 se stal děkanem FAMU, kde vystřídal Michala Breganta.
Necati Sönmez
Ředitel dokumentárního festivalu v Istanbulu a dokumentarista Necati Sönmez pochází z Turecka. Po studiích
leteckého inženýrství v Istanbulu pracoval jako filmový kritik, fotograf a žurnalista, načež začal natáčet
a produkovat dokumentární filmy. V prvotině Theo's Gaze (2003) se zaměřil na tvorbu řeckého režiséra Theo
Angelopoulose. Jeho oceňovaný dokument To Make an Example of (2007) se zamýšlí nad smyslem smrti stovek
lidí popravených za turecké republiky. Sönmez je zakladatelem festivalu DOCUMENTARIST – Istanbul
Documentary Days, který uvádí dokumenty z arabského světa, etnografické dokumenty či filmy zaměřené na
postkomunistické období a podílí se na diskutování lidských práv v Turecku.
Aida Vallejo
Vyučuje na Fakultě výtvarných umění na Baskické univerzitě (University of the Basque Country UPV/EHU). Jako
scénáristka, kritička, výzkumnice a lektorka se specializuje především na oblast kreativního dokumentárního
Soňa Mikulová
filmu. Na Universidad Autónoma de Madrid získala doktorát z historie kinematografie a v současné době se již
sedmým rokem zabývá otázkou estetiky dokumentárního filmu a jeho distribuce prostřednictvím mezinárodní sítě
filmových festivalů se speciálním zaměřením na situaci ve východní Evropě.
POROTA ČESKÁ RADOST
Jiří David (* 1956)
Český malíř, fotograf a píšící umělec, který od druhé poloviny osmdesátých let výrazně spoluvytváří podobu i
atmosféru českého umění. Byl vůdčí postavou v utváření postmoderny, mj. spoluzaložil skupinu Tvrdohlaví. Jako
základní vizuální informaci využíval znak, který někdy doprovázel textem. Důležité místo v jeho práci má kresba,
objekt, instalace a zejména fotografie, přičemž jeho různorodé dílo spojuje performativní přístup a sklon k
provokaci. K jeho nejdiskutovanějším dílům patří cyklus fotografií Skryté podoby a Moji rukojmí, monumentální
neonové instalace Trnová koruna nad Rudolfinem a Červené srdce nad Pražským hradem. Klíčová socha z roku
2010 pak symbolizuje jeho polemiku s polistopadovým vývojem.
Josef Pazderka
Jihlavský rodák Josef Pazderka je zpravodaj a publicista. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Karlovy
univerzity a rozvojová studia na Oxford Brookes University. V letech 1999-2004 pracoval v organizaci Člověk v
tísni a dva roky byl vedoucím její humanitární mise v Čečensku. Od roku 2006 působil jako moskevský zpravodaj
České televize, z Ruska byl v roce 2010 vyhoštěn. Zpracoval knihu rozhovorů s Petrou Procházkovou Novinářka
na Divokém východě (2008) a pravidelně přispívá do týdeníku Respekt a deníku Hospodářské noviny. Při svém
působení v Moskvě natočil dokument Invaze 1968. Ruský pohled (2011), v němž nahlíží klíčový okamžik našich
dějin z hlediska obyvatel Ruska.
Terezie Pokorná (*1965)
Vystudovala divadelní a filmovou vědu a zároveň se podílela na řadě nezávislých kulturních aktivit. Na počátku
devadesátých let působila v Nezávislém tiskovém středisku (Informační servis, Respekt), pak v redakci Revolver
Revue, která patří k nejvýznamnějším časopisům české kulturní scény. Od roku 1993 je její šéfredaktorkou,
současně řídí i Edici Revolver Revue. V roce 1995 spoluzaložila Kritickou přílohu Revolver Revue a byla její
šéfredaktorkou. V devadesátých letech pracovala i v Kabinetu pro studium českého divadla a jako dramaturg v
Divadle Na zábradlí, kde spolupracovala zejména s Janem Grossmanem. Podílela se na řadě dalších knih, studie
a recenze publikovala např. v Literárních novinách, Divadelních novinách a Respektu.
Ondřej Provazník (*1978) a Martin Dušek (*1978)
Jsou autoři vítězných snímků České radosti 2007 a 2010 Poustevna, das ist Paradies, který zachycuje ztrátu
identity současného českoněmeckého pohraničí, a Ženy SHR, jehož protagonistky stojí na opačných stranách
boje o hnědouhelné těžební limity.
Režisér, scenárista a publicista Ondřej Provazník absolvoval žurnalistiku na FSV UK a scenáristiku a
dramaturgii na FAMU. Pracoval v kulturní rubrice Lidových novin, jako externista přispíval do pořadu České
televize Kosmopolis, jako dramaturg a scenárista se podílel na tvorbě seriálu TV Prima Letiště. V roce 2007
natočil krátký hraný film s názvem Dneska ne, nedějově laděný záznam jednoho dne a jedné postavy.
Režisér Martin Dušek pochází ze severních Čech, vystudoval televizní žurnalistiku na FSV UK a dokumentární
tvorbu na FAMU. Spolupracoval externě s Českou televizí na pořadech, zaměřených hlavně na prostředí
bývalých Sudet. Věnuje se televizní komediální tvorbě a tvorbě pro děti. Na FAMU natočil dokument Zvací dopis
Soňa Mikulová
(2004) o rozruchu, který v zapadlém městečku způsobí zjištění, že se zde narodil předek kandidáta na
amerického prezidenta.
POROTA FASCINACE
Alice Růžičková
Filmařka, pedagožka a promítačka. Pro studium dokumentární tvorby na FAMU se rozhodla až poté, co
absolvovala Přírodovědeckou fakultu UK, což zanechalo nesmazatelný otisk v její následné autorské filmové
tvorbě. Od roku 1996 spolupracovala na experimentálních filmových projektech s kameramanem a střihačem
Martinem Čihákem (hand-made film *60 cloks*, Netopýrolog). V letech 2002 a 2003 spolu vytvořili znělky
a úvodní polyekranové performance pro pět projektorů pro jihlavský festival, se kterým je spjatá na více úrovních.
Po mnoho let zde působí nejen jako moderátorka diskusí s českými filmovými experimentátory, ale i jako
promítačka. Je autorkou řady dokumentárních a experimentálních filmů, publikuje texty o autorském přístupu
k filmu a rozhovory s osobnostmi českého dokumentárního nebo experimentálního filmu, a externě se věnuje
pedagogické činnosti na FAMU a FHS UK. Vybraná filmografie: Pouť (1992), Biostruktury (1997–8), Otto Placht *
malíř džungle (1999), EXPRMNTL KBH (2001), znělky pro festival etnické hudby RESPECT v Praze (1999–
2002).
Jan Růžička
Manžel Alice Růžičkové. Od malička se zabývá entomologií, v současnosti se jako entomolog baví hlavně
taxonomií a ekologií mrchožroutů a příbuzných skupin brouků u nás i v Číně. Učí zoologii bezobratlých na vysoké
škole ČZU v Praze. Také ale už od střední školy rád chodí do kina a do filmových klubů, má rád francouzské
a britské komedie (Les Charlots, Mr Bean, Monty Python‘s Flying Circus), Woody Allena, ale také filmy Terryho
Giliama, ruskou klasiku a českou novou vlnu.
Vítek Růžička
Navzdory nové státní maturitě dokončil střední všeobecné gymnasium a nyní studuje první semestr Otevřené
informatiky na FEL ČVUT. Již od útlého věku ho zajímají počítače, literatura s scifi – fantasy tematikou
s filosofickým pozadím (Lukjaněnko, Orson Scott Card). Oblíbený žánr videoher RPG – Planescape. Oblíbení
režiséři – Jim Jarmush, bratři Coenové, Lars von Trier a Terry Gilliam. V minulých letech působil i jako promítač
na jihlavském festivale spolu se svou matkou.
Kajetán Růžička
Narodil se ve šťastný den 13. 11. 2010, 13 minut před polednem. Zatím zdatně roste a svět objevuje především
po čtyřech. Nejradši má kulaté předměty, které je možno ochutnat.
Soňa Mikulová
6. NESOUTĚŽNÍ PROGRAM
ZVLÁŠTNÍ UVEDENÍ
24 (r. Jan Němec, Jiří Krejčík, Helena Třeštíková a další, Česká republika 2011) – Jeden zářijový den hodinu po
hodině, pokaždé jinýma očima. Světová premiéra společného projektu 24 českých dokumentaristů slavnostně
zahájí letošní festival v Ji.hlavě.
Co(te)lette Film (The Co(te)lette Film; r. Mike Figgis, Velká Británie/ Belgie 2010) – Tři ženy a prostor. Intimita,
smyslnost, vášeň, tělo, syrovost a ticho. Filmová adaptace taneční performance Ann Van den Broekové.
EM a ON (r. Vladimír Michálek, Česká republika 2011) – Básník Em Rudenko a Xavier Baumaxa se bez cenzury
a autocenzury vyjadřují k palčivým otázkám dnešní České republiky, především pak k situaci v severních
Čechách.
Nejlepší film, jaký kdy byl prodán (The Greatest Movie Ever Sold; r. Morgan Spurlock, USA 2011) – Nová
dokumentární komedie autora Super Size Me tentokrát o tom, jak natočit film o reklamě a product placementu,
které ho budou zároveň financovat, a vytvořit tak komerčně nejúspěšnější film všech dob.
Není to film (This Is Not a Film; r. Jafar Panahi, Mojtaba Mirtahmasb, Irán 2010) – Jeden den ze života
v domácím vězení iránského režiséra přináší i ukázky z připravovaného filmu, kvůli kterému mu režim zakázal na
dvacet let vykonávat svou profesi.
Tabloid (Tabloid; r. Errol Morris, USA 2010) – Bizarní výpověď někdejší královny krásy, která v sedmdesátých
létech unesla a znásilnila objekt své obsedantní lásky – mormonského misionáře, na pozadí titulků z dobového
bulváru a komentářů pamětníků.
ZOON POLITIKON
Zoon Politikon bude profilovou sekcí letošního jubilejního festivalu. S podtitulem „země česká, domov můj“ se
zaměří na soudobé české dokumenty mapující tuzemskou politickou scénu, a představí tak 5 snímků ve světové
premiéře.
Hájek na zámku, Petr v podzámčí (r. Apolena Rychlíková, Česká republika 2011) – Portrét Petra Hájka,
poradce prezidenta České republiky, vykreslený na pozadí dialogu o české historii. Film o životě na pravici po
pravici Václava Klause.
Listopadové komety (r. Marek Sklář, Česká republika 2011) – Po každém státním převratu nastává krátká doba,
kdy se zdá, že je možné všechno a mnozí lidé tomu také uvěří. Dravci se ujmou vlády a předvádějí myšlenky
a činy doposud nevídané. Toto novum po čase zanikne a po letech nezbývá než litovat, že jsme se nových
myšlenek nebyli schopni držet, nebo se stydět, že jsme se jich tehdy drželi. Dokumentární reminiscence odkazu
17. Listopadu 1989.
Národní galerie Šumava (r. Hana Nováková, Česká republika 2011) – Ironický pohled na události, kauzy
a politické zákulisí aféry ohledně šumavského brouka kůrovce. Humornými analogiemi se autorka snaží
rehabilitovat postavu lýkožrouta.
Soňa Mikulová
Řekni, kde ti Němci jsou (r. Petra Nesvačilová, Česká republika 2011) – Nevšední pohled na otázku odsunu
Němců z českého pohraničí ve druhé polovině 40. let, na otázku Benešových dekretů a na problematiku odsunu
Němců jako prostředku politické kariéry Bernda Posselta.
Zelení (r. Daniela Matějková, Česká republika 2011) – První dějství z časosběrného dokumentu o Straně
Zelených, na němž režisérka začala pracovat v již v roce 2003. Koncentrát ze stranického života, kde dřív, než
jsme čekali, zvítězil pragmatismus nad zelenými ideály.
IZRAEL A PALESTINA
Země zaslíbená – ale pro koho? Minisekce dokumentárních filmů, které se věnují aktuální situaci v Izraeli
a Palestině a vztahu Židů a Arabů v Izraeli, obrací pozornost k palčivé situaci na blízkém východě.
Vyspala by ses s Arabem? (Would You Have Sex with an Arab?; r. Yolande Zauberman, Francie 2011) – Cesta
po izraelských klubech a barech, v kterých se baví židé s araby bez zábran, jako by žádná zeď oddělující Izrael
a Palestinu neexistovala, ovšem jen do chvíle, než jim položíte zdánlivě banální otázku.
Ženy Hamasu (Nashot ha'chamas/ Women of Hamas; r. Suha Arraf, Izrael/ Německo 2010) – Pohled do života
tří z mnoha aktivních členek Hamasu, o kterých se normálně nemluví, ale bez nichž by teroristické hnutí Hamas
nedosáhlo na palestinských územích dnešního postavení.
Slzy Gazy (Tears of Gaza; r. Vibeke Løkkeberg, Norsko 2010) – Kontroverzní dokument norské režisérky
o bombardování Gazy Izraelem na přelomu let 2008 a 2009 je emotivní výpovědí o tom, že v moderní válce
nejvíce trpí nezúčastněné ženy a děti.
DOC-FI
Doc-Fi je novým stálým prvkem festivalového programu a již druhým rokem přináší filmy, v nichž hranice mezi
dokumentem a fikcí přestávají být čitelné. Otevírá tak otázky o samotné podstatě audiovizuálního média,
o významu dokumentární etiky a o roli fikce v procesu zaznamenávání reality.
„Doc-fi vyjadřuje přesvědčení, že hranice mezi dokumentárním filmem jsou propustné, že dokonce tyto hranice
možná ani neexistují, což dokazují snímky proměňující svou jinakostí pohled filmu," říká programový ředitel
MFDF Ji.hlava Petr Kubica.
Např. film Lidé, kterými jsem mohl být a možná jimi jsem (Boris Gerrets, Nizozemsko 2010) natočený
mobilním telefonem na londýnských ulicích se snaží prolomit neproniknutelnost městské anonymity a zabývá se
otázkou, jaké to je vstoupit do života úplně cizích lidí. Filmu Lung Neaw navštěvuje své sousedy (Rirkrit
Tiravanjia, Thajsko 2011) si při pohledu na šedesátiletého Lunga Neawa, který žije v harmonii s přírodou a
souladu se svými sousedy daleko od rušného Bangkoku, ptá, co si člověk ještě může přát, když už žije v ráji?
Autor na minulém MFDF uvedených Krátkých filmů z Iráku Mauro Andrizzi sleduje ve svém novém snímku
Accidentes gloriosos (Švédsko Dánsko/ Argentina 2011) devět různých příběhů, které spojuje téma
vzájemného vztahu smrti a transformace, od muže s transplantovaným srdcem, který nabyl nových uměleckých
schopností, po fotografa, který se snaží zachytit autonehodu coby umělecký výtvor. Alessandro Comodin nabídne
ve filmu Giacomovo léto (Itálie/ Belgie/ Francie 2011) příběh o lásce a vstupu do dospělosti, v kterém se míchají
vzpomínky s aktuálním prožitkem toho, co je poprvé.
Soňa Mikulová
REALITY TV
Návštěvníci festivalu budou mít opět možnost shlédnout nejzajímavější světové televizní pořady z žánru reality.
Letošní výběr má širší záběr – vedle docu soapů to budou také ukázky mockumentary a social reality.
Zajímavou podívanou nabídne například britský fiktivní dokument Zajetí prince Harryho (Taking Prince Harry).
Zabývá se možnými reakcemi na únos prince Harryho při výkonu vojenské služby v Afgánistánu. Připraveny jsou
i ukázky z dalších dvou fiktivních dokumentů. Třetí světová válka (Der Dritte Weltkrieg) je úvahou o tom, jak by
se vyvíjely dějiny, kdyby nepadly komunistické režimy, v Zázraku z Vídně (Das Wunder von Wien) se Rakousko
stane mistrem Evropy v kopané. Sociální reality reprezentuje americká Nejlepší škola (School Pride), pořad
o vztahu místní komunity k jejich škole a britská reality Poslanci do paneláku (The Tower Block of Commons),
v němž se poslanec parlamentu dobrovolně ocitne mezi nejchudšími obyvateli Británie.
PRŮHLEDNÉ BYTOSTI
PRŮHLEDNÁ BYTOST – VITTORIO DE SETA
Vittorio De Seta (Palermo, 1923)
Původem z aristokratické rodiny se Vittorio De Seta stal po nedokončeném studiu architektury asistentem
režiséra Maria Chiariho a začal svou dlouhou kariéru u filmu jako režisér a scénárista. Jeho raná tvorba
dokumentárních filmů z 50. a 60. let minulého století, která bude u nás vůbec poprvé komplexně představena na
jihlavském festivalu, se zaměřuje na prostý život chudých lidí na rodné Sicílii a na Sardínii. Jsou oslavou této
mýtické krajiny a jeho lidu a při práci i tradičních oslavách – Velikonoce na Sicílii (1956). Ve snímku Zlaté
podobenství (1956) nachází krásu a důstojnost v polních pracích a ve filmu Zapomenuti (1959) vzdává hold
lidské pospolitosti, udržovaný zvyky a tradicemi v malé nedostupné horské vesnici. Zároveň však De Seta klade
v duchu neorealismu důraz na sociální témata a podává zevrubné svědectví neutěšených podmínek práce
horníků v sirných dolech ve střední Sicílii – Surfarara (1954) či rybářů u sicilského pobřeží – Rolníci moře
(1956). Vliv dokumentaristického pohledu je znát na mimořádně vyzrálém prvním hraném filmu De Sety
nazvaném Bandité z Orgosola (1961), který líčí život sardinských pastýřů ovcí, řídících se vlastními zákony
odlišnými od zákonů moderního světa, hájených četníky. Z veristicky zachyceného života a zvyků vyrůstá
svědectví o svérázných mravních hodnotách obyvatel ostrova i poezie patosu přírody a člověka.
Na letošním festivalu bude Vittoriu De Setovi udělena Cena za přínos světové kinematografii.
PRŮHLEDNÁ BYTOST – BASILIO MARTÍN PATINO
Basilio Martín Patino (Lumbrales, Salamanca, 1930)
Vystudoval filozofii a záhy na sebe upozornil jako nadaný spisovatel. Avšak důležitým okamžikem bylo pro něj
v roce 1953 založení Filmového klubu na salamanské univerzitě spolu s Joaquínem de Pradou, kde se stal
i redaktorem časopisu Cinema Universitario. Byl aktivním účastníkem a organizátorem tzv. salamanských
rozhovorů (1955). Následně se přestěhoval do Madridu, kde vystudoval filmovou školu IIEC. Věnoval se natáčení
reklamních spotů pro firmy jako Coca-Cola nebo Schweppes. V roce 1965 debutoval hraným filmem Devět
dopisů pro Bertu uvedených i v československé distribuci, kterým se zařadil do proudu tzv. nového španělského
filmu, nicméně třemi následujícími díly – Písně pro poválečnou dobu (1971), Ctihodní kati (1973) a Vůdce
(1977) se natrvalo stal otcem moderního španělského dokumentu. Tyto snímky mimo jiné budou mít také
možnost zhlédnout návštěvníci letošního MFDF Ji.hlava. Autorský styl Patina nespočívá pouze v originální práci
Soňa Mikulová
s archivními materiály, což lze vidět v případě Ctihodných katů nebo filmu Madrid (1987), ale především
v hledání významových mezer. Jeho dokumenty nejsou plné objektivních dat, ale naopak se snaží o subjektivní
postižení doby (Písně pro poválečnou dobu), diktátora Franka (Vůdce), emociálního stavu odsouzence na smrt
(Ctihodní kati) nebo vůbec o vlastní osobní úvahu na téma jak vůbec točit filmy o historii (Madrid). Patino je
natolik originální tvůrce, že nepotřebuje využívat „typicky španělských témat“, ale stačí mu jen dráždit svědomí
svého národa.
PRŮHLEDNÁ BYTOST – JOSÉ VAL DEL OMAR
José Val del Omar (Granada 1904 – Madrid 1982)
Španělský režisér experimentátor a inovátor kinooptiky, který od útlého dětství miloval projekce obrazů ve stylu
laterny magiky. V roce 1928 vydává v odborném tisku své překvapivě přesné nápady na objektiv s proměnlivým
ohniskem, na konkávní čočku a na reliéfový efekt, který vznikal konkrétním svícením – nápady, které se později
promítly do jeho výzkumů a objevů. Mezi léty 1953–1955 natáčí Granadská vodní zrcadlení (Španělsko 1953–
1955), krátkou audiovizuální esej v lyrickém duchu, která je zároveň platformou pro prezentaci jeho technických
i optických vynálezů. Projekce tohoto snímku na berlínském festivalu v roce 1956 a následně pak na mezinárodní
soutěži experimentálních filmů u příležitosti výstavy Expo v Bruselu v roce 1958 vzbudily velký ohlas a vlnu
příznivé kritiky. Jeho další snímek Požár v Kastílii (Španělsko 1958–1960) představil základy konceptu „Tactile
Vision“, tedy konceptu hmatatelné vidění, neboli „pulsního hmatatelného svícení“, který navazoval na jeho
vynález s reliéfovým efektem. Sílu obrazů v tomto filmu doplnil elektro-akustickou zvukovou stopou, která ještě
umocnila zážitek z obrazové hravosti a za Požár v Kastilii si tak Val del Omar vysloužil řadu ocenění například
z Cannes (1961), Bilbaa (1961) nebo Melbourne (1962).
Mezi ostatními snímky Josého Val del Omara bude mít letos jihlavské publikum možnost také shlédnout právě
Granadská vodní zrcadlení a Požár v Kastilii, filmy, které Omarovi přinesly celosvětový věhlas.
PRŮHLEDNÁ BYTOST – ALBRECHT VIKTOR BLUM
Albrecht Viktor Blum (1888 – 1959)
Rakouský režisér s českými kořeny, vytvářel poetické střihové, avantgardní a sociálně laděné dokumentární
filmy. Narodil se v Brně v Rakousko-Uherské monarchii, práci v kinematografii se začal věnovat ve 20. letech 20.
století v Německu, kde vznikla většina jeho filmů, odkud ale v roce 1933 emigroval do Československa a jako
herec působil v divadle v Liberci. V roce 1936 odjíždí do Španělska a následně do Mexika. Jeho snímky vznikaly
převážně v produkci levicových společností Prometheusfilm a Weltfilm. Z pravděpodobně třiceti filmů, které
režíroval (na dalších se podílel jako střihač nebo kameraman), se dochovalo šest. Z nich byl dosud u nás k vidění
jen jeden. Jihlavský festival nabídne celou retrospektivu těchto filmů. Mezi nimi je i kontroverzní střihový film Ve
stínu stroje, v němž Blum použil materiál z filmů Dzigy Vertova Jedenáctý rok (1928) a Alexandra Dovženka
Zvenihora (1928), což Vertov označil za krádež svého filmu. Dále poetickou koláž Koloběh vody (Německo
1929), v níž se věnuje otázce živelného pohybu vody, nebo snímek Ve stínu metropole (Německo 1930), který
prozkoumává různá zákoutí Berlína a v pomalých panoramatických pohybech nachází sociální tematiku chudých
dělnických kolonií.
PRŮHLEDNÁ BYTOST BILL VIOLA
Bill Viola (1951)
Americký videoartista. Čtyřicet let vytváří videofilmy, architektonické a zvukové videoinstalace a hudební
performance. Po studiích výtvarného umění a elektronické hudby na univerzitě v Syrakusách vedl v Itálii
Soňa Mikulová
průkopnické videostudio Art/Tapes/22. V 70. letech 20. století cestoval a pořizoval nahrávky tradičních múzických
umění na Šalamounových ostrovech, Jávě, Bali či v Japonsku, kde byl zároveň prvním umělcem na rezidenci ve
výzkumných laboratořích Sony. Experimentoval taky s lékařskou zobrazovací technikou a speciálně upravenými
kamerami pro natáčení pouštních krajin. Ve svých dílech zdůrazňuje jako východiska spirituální kořeny
buddhismu, islámu a křesťanství a odkazy na tradiční umění Východu i Západu. V roce 1995 zastupoval USA na
46. benátském bienále, jeho instalace od 90. let putovaly po Evropě. S režisérem Peterem Sellarsem
spolupracoval na opeře Tristan a Isolda (2005). Z výstavných projektů je známá například velkolepá elektronická
freska Going Forth By Day (2002) nebo videohra The Night Game (2010). Jeho profilové výstavy uvedly
nejvýznamnější světové galerie.
V Ji.hlavě budeme moci zhlédnout mimo jiné Violův snímek Obrácená televize – portréty diváků (USA 1984),
který sleduje 44 televizních diváků v jejich domácím prostředí. Dále bude uveden například Zrcadlící bazén
(USA 1970 – 1977), kdy do vzájemné interakce Viola staví pět filmů, jimiž prostupuje motiv přechodu ode dne
k noci.
PRŮHLEDNÁ BYTOST LILLIAN F. SCHWARTZ
Lillian F. Schwartz (1927)
Americká průkopnice počítačově vytvářených experimentálních filmů. Zajímala se o různé typy počítačů už od
jejich raných fází, v práci s nimi je však samouk. Experimentovala s percepcí, animací, optickými a kinetickými
efekty, na konci 60. let také s různými lékařskými zobrazovacími technikami, například RTG. Vytvářela kinetické
skulptury a v roce 1968 byla se svou Proxima Centauri první, koho počítačem generované umění vystavila
galerie MoMA. Pracovala v Bellových laboratořích, ve výzkumném centru IBM a MoMA, kde se zabývala
elektronickými archeologickými analýzami, restaurováním a uchováváním artefaktů. Společně s fyziky
a psychology vyvíjela techniky k použití počítače pro film a animaci, její pokusy byly významným příspěvkem
k výzkumu zrakového a barevného vnímání. Sugestivní abstraktní vize aktuálních témat autorka převáděla do
vzorců na děrovacích štítcích pro počítače od začátku 70. let. V nedávné době náhodou zjistila, že filmy
v základních barvách fungují při použití 3D chromatických brýlí i prostorově.
Například film Neidentifikované létající předměty (USA 1971) unáší diváka na výlet do jiných světů, kde kolem
něj létají planety a měsíce, které se překrývají a padají do hloubky. Uveden bude také snímek Mona Leo (USA
1990), ve kterém pomocí tvarovacích algoritmů analyzuje obraz Mony Lisy a snaží se vypátrat, kdo stál Leonardu
da Vinci jako model.
Soňa Mikulová
DÍLNA: EXPRMNTL CZ
EXPRMNTL CZ rozšiřuje soutěžní sekci FASCINACE a zaměřuje se na nesoutěžní přehlídku současných trendů
v českém experimentálním filmu.
"Fascinace přináší krajní podoby audiovizuálního nakládání s realitou, pohrávají si s podněty z reálných příběhů,
dokumentárním či archivním materiálem. Vedle čtyř bloků soutěže krátkých experientálních dokumentů z celého
světa Ji.hlava každoročně vytváří prostor pro aktuální českou experimentální tvorbu, která se tak koncentrovaně
představuje i zahraničním distributorům a programovým ředitelům zahraničních festivalů experimentálních filmů.
Věříme, že tato prezentační platforma přispívá i k iniciaci audiovizuálního experimentování – ať už s filmovým
materiálem anebo digitálními nástroji," vysvětluje dramaturgyně sekce FASCINACE a EXPRMNTL CZ Andrea
Slováková.
Z letošního programu EXPRMNTL CZ lze upozornit na premiérové uvedení nového found footage počinu Martina
Ježkat Spálenej Fešák (Česká republika 2011). Jako výchozí materiál použil Super 8 inverzní pás Bambuškova
filmu Jan Hus. Ježek si v projektu klade otázku přerodu obyčejného člověka ve zuhelnatělý symbol. Ať už jde
o Jana Palacha nebo Jana Husa. „Strukturální zpracování pomíjí v mém pojetí posloupnost a chronologii
původního Bambuškova záměru, ve středu zájmu jsou vždy krajní body každého záběru. Vyjadřují tak subjekt
filmu. Objektem a protipólem found footage sekvencí jsou dlouhé statické záběry míst spjaté s posledními dny
Jana Palacha. Zvuková stopa je koláží archivních záznamů a dobových šlágrů vztahujících se k jeho činu a váže
se k obrazu jednoduchým klíčem – statika v obraze znamená: hudbo hraj! pohyb a montáž naopak: slovo mluv!,“
dodává autor ke svému projektu. Martin Ježek také spolu s perfomerem a multimediálním umělcem Martinem
Klapperem uvedou živou performance 45 minutes from the common universe, projekci chemicky
a mechanicky upraveného found footage Martina Ježka, který doprovodí improvizovaný soundtrack Martina
Klappera užívajícího nekonvenčních zdrojů zvuku. Z dalšího programu jmenujme např. projekt Martina Blažíčka
24 hodin (Česká republika 2011), který časosběrně zaznamenává dění v pěti českých a slovenských
domácnostech 24. a 25. prosince. Vše je automaticky sestříháno algoritmy různě procházejícími časem
a obrazovou plochou natočeného materiálu. Snímek Konec dinosaurů (Česká republika 2011) Františka Týmala
pak představí nevšední techniku práce s filmovým materiálem, kdy je pečlivě odstraňována emulze z černého
negativu vzniklé mezery ve výsledku evokují padající meteority na konci epochy dinosaurů.
SVĚTOVÝ DEN AUDIOVIZUÁLNÍHO DĚDICTVÍ
U příležitosti Světového dne audiovizuálního dědictví, které UNESCO vyhlásilo na 27. října, se bude v Ji.hlavě
promítat unikátní film Herberta Pontinga Velké bílé ticho z roku 1924 o polární výpravě britské antarktické
vědecké expedice vedené kapitánem Robertem Scottem. Ta měla vyvrcholit dosažením jižního pólu v roce 1910,
což se do té doby nikomu nepodařilo. Pontingův snímek kombinuje obrazy polární krajiny, s výjevy z běžného
života polárníků, jejich kontaktů s místní faunou, doplněné kresbami, psanými komentáři a mapami Pontinga,
kterými rekonstruuje a vypráví strastiplný průběh a tragický konec Scottovy výpravy. Národní archiv Britského
filmového institutu (BFI) letos získal za restauraci tohoto filmu nejvyšší cenu Federace komerčních
audiovizuálních knihoven (Focal International Awards).
Soňa Mikulová
DO HISTORIE
SUDETŠTÍ NĚMCI: DNY ODSUNU
Letošní historická sekce MFDF Ji.hlava nazvaná „Dny odsunu“ představí divákům dobové filmové týdeníky
a dokumenty z let 1945 – 1947 věnující se tématice sudetských Němců. Diváci se mohou těšit na autentickou
podobu odsunu, tak jak ji zachytili a o ní informovali českoslovenští zpravodajové. Uvidíme např. reportáž
z tryzny v Lidicích, podpis dekretů prezidentem Benešem, šot o výbuchu cukrovaru v Krásném Březně
připisovaný německým záškodníkům i unikátní materiál ze sběrného tábora v Mariánských Lázních. Tyto
a další reportáže doplní pestrá koláž zpravodajských příspěvků o rozličném dění v republice i zahraničí, jak je za
sebe poskládali dramaturgové tehdejších filmových týdeníků. Po skončení projekcí bude následovat diskuze
s názorově širokým okruhem odborníku slibující konfrontaci různých názorů a interpretací právě odpromítaných
filmů. Jako bonus je pak připraveno sudetoněmecké občerstvení sestávající z pokrmů připravených podle
dobových sudetoněmeckých receptů.
AKTA KRAJINA
V rámci sekce Do historie budou uvedeny tři různorodé filmy, jež spojuje osobnost botanika, hrdiny
československého odboje a průkopníka ekologické myšlenky Vladimíra Krajiny (1905–1993). Unikátní
etnografický film Aloha-oe, který Krajina natočil při svém výzkumném pobytu na Havaji v roce 1927, budou mít
diváci jihlavského festivalu možnost vidět vůbec poprvé. Režisér Pavel Kačírek se ve svém novém filmu Akta
Vladimír Krajina (2011) zaměřil na veřejnosti málo známou Krajinovu odbojovou činnost za německé okupace
a jeho protikomunistické postoje po válce, kvůli kterým byl po únorovém převratu nucen emigrovat. Ještě méně
jsou u nás známy jeho teoretické zásluhy v oblasti botaniky a úspěšné ekologické projekty přírodních rezervací,
jimž se v druhé polovině svého života, který strávil v Kanadě, zcela oddal. Ty připomene kanadský dokument
Lesy a Vladimír Krajina (Tom Radford) z roku 1978.
ZAHÁJENÍ FESTIVALU
Jubilejní 15. ročník MFDF Ji.hlava oficiálně odstartuje slavnostní zahájení festivalu, tradičně v režii Ondřeje
Cihláře a Jiřího Havelky, herců divadla Vosto5. Vyhlášeny budou ceny Respektu a cena HBO. Po slavnostním
ceremoniálu festival oficiálně zahájí světová premiéra společného projektu 24 českých dokumentaristů
s názvem 24. Zachycuje jeden zářijový den pokaždé očima jiného autora, mimo jiné Jiřího Krejčíka, Heleny
Třeštíkové a Jana Němce.
ZAKONČENÍ FESTIVALU
Slavnostním zakončením festivalu nás provede opět divadelní sdružení Vosto5, pod jehož taktovkou proběhne
vyhlášení všech soutěží a předání všech ocenění udílených na 15. MFDF Ji.hlava. Pokřtěná bude také nová
kniha LENKA DOLANOVÁ: DIALOG S DÉMONY NÁSTROJŮ. STEINA A WOODY VASULKOVI, kterou ve
spolupráci s nakladatelstvím AMU jihlavský festival vydává. Stejně jako vloni bude i letos Česká televize vysílat
přímý přenos ze slavnostního zakončení festivalu.
Soňa Mikulová
7. DOPROVODNÝ PROGRAM
FOTOKOMORA
Již čtvrtý ročník projektu, který do jihlavských kinosálů přináší díla významných osobností současné evropské
fotografie. Prezentace za osobní účasti autorů se snaží poukázat na vzájemné rozdíly i prostupnosti fotografie
a filmu. V letošní Fotokomoře se představí: Fotograf a umělecký ředitel Měsíce fotografie v Krakově Karol
Hordziej, slovenský fotograf Martin Kollár a velšský fotograf Jason Evans. Prezentace proběhnou v Kině Dukla.
CENA RESPEKTU
Také letos bude při oficiálním zakončení vyhlášena již popáté Cena Respektu pro nejlepší domácí televizní,
video či online reportáž uplynulého roku. Motivací soutěže je přesvědčení, že audiovizuální reportáž není jen
důležitým informačním kanálem, ale může se stát především přímým hybatelem veřejného prostoru, do nějž se
jako specifická mediální forma zapojuje. Kvalitní reportáž se nevyslovuje jen oznamovacím způsobem. Musí
především klást otázky, sestupovat k jádru daného tématu, problematizovat je a v případě nutnosti končit
varovným vykřičníkem. Neuzavírá se se závěrečným titulkem.
PUBLIKAČNÍ ČINNOST
LENKA DOLANOVÁ: DIALOG S DÉMONY NÁSTROJŮ. STEINA A WOODY VASULKOVI
Ve spolupráci s Nakladatelstvím AMU vydává jihlavský festival monografickou studii Lenky Dolanové Woody
Vasulka, dialog s démony nástrojů. Věnuje se tvorbě klíčového tvůrce videoartu, který byl v roce 2007 na MFDF
Ji.hlava oceněn Cenou za přínos světové kinematografii.
Steina a Woody Vasulkovi patří k nejvýraznějším průzkumníkům elektronických audiovizuálních světů umění.
Vztah k nástrojům, podomácky vytvářeným, a přitom komplexním, byl pro ně od počátku zásadní. V roce 1965
spolu emigrovali z tehdejšího Československa do Spojených států. Zde objevili video a brzy začali ohledávat
jazyk elektronického média, s využitím oscilátorů, syntezátorů, kolorizérů, různých optických zařízení, procesorů
či softwarů. Zabývali se vztahem obrazu a zvuku, přičemž si někdy prohazovali zkušenosti – Woody pracoval se
zvukem, Steina s obrazem. Dílo Vasulkových ve svém celku vypovídá o vztahu umění, vědy a technologie,
možnostech a limitech uměleckého výzkumu, roli umělců ve společnosti. Woody je více analytický, mechanik
a sběratel-kutil, Steinin přístup je hravější a intuitivnější, a v něčem i svobodnější. Woody se v posledních dvaceti
letech věnuje robotickým systémům a sám říká: „Naše realita by měla být taková, o níž můžeme snít jako o utopii.
To celé je paradox, protože já nevím, proč těmto strojům sloužím, a zcela jistě nechci, aby ony sloužily mně.
Ochotně se však podrobuji tomuto procesu práce s nimi, nechávám je mluvit, nechávám je žít.“ Steina naopak
zase využívá záběry nejen islandských přírodních procesů ke komponování prostředí s vícekanálovým obrazem
a zvukem. Společně se svými ná/stroji neohroženě brázdí vlny nové (utopické) poetiky.
„Naše realita by měla být taková, o níž můžeme snít jako o utopii. To celé je paradox, protože já nevím, proč
těmto strojům sloužím, a zcela jistě nechci, aby ony sloužily mně. Ochotně se však podrobuji tomuto procesu
práce s nimi, nechávám je mluvit, nechávám je žít.“ (Woody Vasulka)
Slavnostní křest publikace proběhne na oficiálním zakončení festivalu.
Soňa Mikulová
MÉDIA A DOKUMENT
Seminář tvůrčího psaní o dokumentárním filmu Média a dokument letos proběhne již pátým rokem. Je
příležitostí pro studenty žurnalistiky, filmových studií a dalších humanitních a společenských oborů cvičit pod
vedením významných kritiků a teoretiků svoje dovednosti v přemýšlení o filmech a festivalových událostech.
Přednášky předních českých novinářů představují studentům různé podoby kritické reflexe, úskalí a přednosti
jednotlivých žánrů (recenze v denním tisku, recenze v odborném tisku, komentář, reportáž, esej), přičemž
materiálem pro promýšlení je dokumentární film anebo filmový festival. Přednášky zahraničních lektorů rozevírají
další témata mediálního otisku dokumentárního filmu. Zahraniční hosté, kteří letos na semináři prosloví svou
přednášku, jsou: Šéfredaktor norského magazínu DOX specializujícího se na dokumentární filmy Truls Lie, ze
Spojených států přijede korespondent filmového časopisu Variety Will Tizard a španělská filmová teoretička
a historička, také šéfredaktorka on-line magazínu zaměřeného na non fikci Blogs&Docs, Elena Oroz.
DIVADLO
Divadlo bude letos ve stanu (v parku za kinem Dukla) a v autobusu Autobuf (na Masarykově náměstí).
Vosto5 – improvizační kabaret je jihlavskou divadelní stálicí. Jeho herci moderují i slavnostní ceremoniály MFDF
Ji.hlava. Podle jednoho z členů divadla, Ondřeje Cihláře, je Vosto5 „generačním divadlem spojujícím v sobě
poetiku moderního kabaretu vyrůstajícího na text-appealových kořenech, satirických postřezích a schopnosti
improvizace“.
Divadlo Bufet – kulturní prostor Divadla Bufet AUTOBUF je pojízdný prostor, ve kterém se odehrávají koncerty,
představení, promítají filmy. Je utvořen z přestavěného autobusu Karosa 734C. Umožňuje působit nejen na
různých festivalech, ale také v místech, kde je nedostatek kulturního vyžití a zázemí. Domovská scéna souboru
od jara do podzimu.
De Facto Mimo – nezávislé divadelní sdružení fungující od roku 2000. Považují se za poloprofesionály, protože
se snaží o profesionální divadlo v amatérských podmínkách.
Kinéma – autorský projekt studentů katedry střihové skladby FAMU pod vedením Martina Čiháka. Divadelní
inscenace se světelnými obrazy a loutkami, dramatizace textů a kontextů českého avantgardního filmového
myšlení od prehistorie až do nástupu komunismu. V představení se objeví mezi jinými i postavy fyziologa
a filmového proroka Jan Evangelisty Purkyně; Václav Tille – autor nejstarší teoretické stati o filmu nazvané
Kinéma; Alexandr Hackenschmied – autor prvního čs. avantgardního filmu Bezúčelná procházka; básníci
S. K. Neumann a Vítězslav Nezval a mnoho dalších.
HUDEBNÍ PROGRAM
Hudbě budou letos v Ji.hlavě věnovány čtyři večery (od středy 26. do soboty 29. října). Koncerty se budou konat
od 21:30 v jihlavském Soul Music Clubu v jeho novém působišti v Dělnickém domě: grooving atmosphere:
Kubátko, DJ J-KID, DJ selektor Eurotel; rock, fusion: Happy Hours, Swordfishtrombones, Radimova kapela
Karel; alternativa, rock, funky: a Dictone, LU; hip hop, rap: Moja reč, IdeaFatte.
AUTORSKÁ ČTENÍ
Autorská čtení budou letos probíhat ve festivalové kavárně (jurta-stan) na Masarykově náměstí. Ukázky ze své
tvorby budou číst např. Mária Ferenčuhová, František Lízna, Vít Kremlička, Ivan Matoušek, Jaroslav
Formánek a Ivo Vodseďálek.
Soňa Mikulová
LABORATORIUM
V budově Oblastní galerie Vysočina na Masarykově náměstí se nově otevře prostor Laboratoria určený pro
vizuální a audiovizuální díla, která hledají osobité estetické cesty, ale nezbavují se reference k fyzickému světu,
v němž žijeme, jeho dokumentacím či archivním reprezentacím. Letos tímto prostorem prostoupí dva dominantní
motivy: čtení krajiny a topologie bytů. Otevřený prostor širé krajiny, nekonečné struktury města anebo ohraničený
prostor intimního světa se ukazují ve fotografiích, projekcích a artefaktu – přístroji: Michal Kindernay sestrojil
senzorický audiovizuální nástroj, kterému svěřil nadvládu nad zaznamenáváním svého denního bytí, Filip Cenek
pracuje se statickými výjevy osobních vzpomínek, které rozrušuje textem plynoucím někdy v harmonii a někdy
v kontrapozicích k obrázkům, člen surrealistické skupiny Jan Daňhel používá fotografii v jedné své sérii jako otisk
literárního textu. Druhý Daňhelův cyklus fotografií rekonstruuje na základě zvětšenin nenápadných detailů
z pozadí bytu autora kontroverzních snímků, jejichž negativy Daňhel nalezl pohozené na hřištích.
Laboratorium není typickou stabilní výstavou v galerii – je to off-screen program sekce pro experimentální
dokumenty Fascinace. Pohyblivé obrazy pohrávající si s realitou různými metodami a formálními postupy jsou
zde promítány v určených časech.
Soňa Mikulová
8. DOCALLIANCE
Nové možnosti pro celovečerní dokumenty
Projekt Doc Alliance vznikl jako výsledek tvořivého partnerství pěti klíčových evropských
festivalů dokumentárního filmu – CPH:DOX Copenhagen, DOK Leipzig, MFDF Ji.hlava,
Planete Doc Review Warsaw a Visions du Réel Nyon.
Cílem iniciativy Doc Alliance je podporovat rozmanitost dokumentárního filmu a rozšiřovat mezi diváky povědomí
o fascinujících možnostech tohoto žánru, který dokáže být často působivější než svět fikce. Doc Alliance
představuje dynamickou platformu, která nabízí tvůrcům a producentům alternativní způsoby oběhu pro filmy,
které se na trhu často obtížně prosazují. Záměrem Doc Alliance je pomáhat autorským dokumentárním
snímkům na jejich cestě k co nejširšímu počtu diváků, zejména pak systematicky podporovat jejich distribuci
skrze festivalové trhy a vlastní online platformu DAFilms.com.
Aktivity DOC ALLIANCE:
DAFilms.com je online distribuční portál iniciativy Doc Alliance. Portál funguje na principu Video on Demand
a v současné době nabízí permanentní přístup k více než šesti stům dokumentárních a experimentálních filmů.
Diváci i filmoví profesionálové z celého světa mohou všechny filmy přístupné na www.DAFilms.com legálně a za
minimální poplatek zhlédnout přímo ve svém počítači nebo si je stáhnout ve formátu AVI a DVD.
DAFilms.com nabízí výběr ze současných dokumentárních filmů z celého světa s důrazem na evropskou
kinematografii. Vedle významných filmů současnosti jsou zde zpřístupněny i klíčová dokumentární díla minulosti,
takže portál plní také funkci filmového archivu. DAFilms.com přitom otevírá svůj prostor jak zavedeným mistrům
dokumentu, jako jsou Ulrich Seidl, Jørgen Leth, Peter Mettler či Helena Třeštíková, tak snímkům nových talentů
či filmových studentů.
Nabídka portálu DAFilms.com se každý měsíc rozšiřuje přibližně o dvacet nových snímků, jež jsou vybírány pěti
partnerskými festivaly zapojenými do projektu Doc Alliance. Filmy podléhají pečlivému dramaturgickému výběru,
který klade důraz na jejich společenskou i estetickou hodnotu a jedinečný rukopis. Platforma je současně
otevřená všem filmovým inovacím, progresivním či provokativním dokumentům, které stimulují otevřený dialog
mezi jejich tvůrci a diváky.
Filmoví tvůrci, producenti, distributoři a studenti mohou na DAFilms.com své filmy zaregistrovat a poskytnout jim
tak prostor v tomto jedinečném distribučním prostředí.
DOC ALLIANCE SELECTION nabízí výběr pěti kvalitních filmů, prvních či druhých celovečerních dokumentů
talentovaných režisérů objevených pěti partnerskými festivaly Doc Alliance. Tyto filmy pak putují od festivalu
k festivalu, z nichž prvním je VISIONS DU REEL Nyon. Na konci roku udělí mezinárodní porota cenu
„Doc Alliance Award“. Filmům se tak dostane podpory na pěti národních trzích – na festivalech a dále v rámci
distribuce v kinech, televizích a na DVD. V roce 2011 bude cena udělena na festivalu CPH:DOX Copenhagen.
Soňa Mikulová
Selekce vybraných filmů:
Brother Sister
Příběh duší spřízněných volbou, a to jak v nebi, tak na zemi. Snímek začíná vzpomínkou na režisérova bratra,
který zemřel v útlém věku. Dále rozvíjí příběh jeho tety, které se zjevil mystický Španěl, a tak se stala jeptiškou
a od té doby neúnavně bojuje za mezinárodní uznání domnělého svatého. Snímek je osobním zamyšlením nad
tenkou hranicí mezi materiální a duchovní svobodou.
Gunnar Goes God
Autor snímku si uvědomí, že v jeho dobře zajištěném, maloměšťáckém životě cosi
chybí. A tak se vydá do Egypta hledat klid a duchovno v klášterech z doby raného
křesťanství. Doufá, že se zbaví úzkostí, nalezne-li odpověď na otázky lidské
existence. A tak je klade všem, které po cestě potká. Jeho pátrání se vyznačuje
horlivostí, ale také zvláštním humorem.
Olda
Olda je postarší paní v důchodu trpící ztrátou paměti. Celý den neúnavně bloudí po domě: přemýšlí o synovi,
mluví se psem, stěžuje si na „blbej kapitalismus“, který dělá ze života stroj na peníze, pije pivo, vaří si jídlo, bere
prášky…ale hlavně celou dobu natáčí. Na kameru točí sebe a svůj život – poslední pokus, jak se bránit
zapomnění.
Sira – Songs of the Crescent Moon
Sira je nejvýznamnější epická báseň arabského světa. Má na pět milionů veršů a po staletí se šířila ústním
podáním z generace na generaci, od jednoho pěvce k druhému. Dnes zůstal naživu poslední člověk, který ji umí
zpaměti: pětasedmdesátiletý negramotný Egypťan. Chtěl by báseň naučit svého vnuka, toho však lákají
vymoženosti moderní doby. Snímek je portrétem protikladů dnešního Egypta.
The Good Life
Dvě ženy, matka a dcera, žijí na jižním pobřeží Portugalska. Doposud si žily šťastně, nikdy nemusely sáhnout na
práci. Doba blahobytu je však pryč a ony se teď musí potýkat s nejrůznějšími materiálními problémy, aby vůbec
přežily. Po letech snění přichází noční můra. Lidská komedie se skvělými dialogy – jak se sluší a patří na milý,
ale rafinovaný dokumentární sitcom.
Soňa Mikulová
9. INDUSTRY PROGRAM IDF
Institut dokumentárního filmu v Jihlavě 24. – 30. října 2011
Institut dokumentárního filmu (IDF) letos v Jihlavě otevře již 11. ročník svého
industry programu určeného filmovým profesionálům. Kromě představení
vznikajících dokumentů 11. East European Fora, dokončovaných filmů
prezentace Doc Launch, více než 250 východoevropských filmů na 8. trhu East
Silver nabízí řadu Master Classes, případových studií, přednášek, projekcí
a individuálních schůzek se zástupci světových TV producentů, nákupčích,
distributorů, sales, festivalů a filmových fondů.
CENY
V rámci Industry programu IDF budou uděleny ceny Silver Eye ve třech kategoriích (krátký, středometrážní
a celovečerní film) a dvě ceny vznikajícím dokumentárním filmům – cena Golden Funnel a cena IDFA Fora. Na
slavnostním zahájení MFDF Ji.hlava bude zároveň předána cena HBO pro nejlepší námět dokumentárního filmu.
HBO bude výrobu vítězného filmu financovat až do výše 1 200 000,– Kč. Na výzvě s HBO spolupracuje Institut
dokumentárního filmu/East Silver.
MASTER CLASSES
Letošní industry program se nicméně otevře i všem divákům festivalu, kterým umožní setkání s významnými
světovými režiséry. Do své tvorby nechá široké publikum nahlédnout Erik Gandini, Marcin Koszałka, Audrius
Stonys nebo Vitalij Manskij (26., 28. a 29. října).
100 FILMŮ DOKONČENÝCH S PŘÍMOU PODPOROU IDF
Během jedenácti let existence IDF bylo s podporou East European Fora a workshopu Ex Oriente Film
a projektu Doc Launch dokončeno přes 100 dokumentárních filmů, z nichž řada zvítězila na klíčových
festivalech jako je MFF Cannes, MFF Locarno, Hot Docs, IDFA, Visions du réel či Berlinale. Trh East Silver pak
přímo zprostředkoval festivalovou nebo televizní distribuci více než 500 dokončeným filmům.
HOSTÉ
Jedenáctý ročník Industry programu Institutu dokumentárního filmu je největším regionálním setkáním
východoevropských dokumentárních tvůrců a evropských a severoamerických televizních producentů, festivalů,
distributorů, sales agentů a zástupců filmových fondů. Režiséři a nezávislí producenti zde nabízejí své projekty ke
koprodukci, předkupu práv nebo pro další formy finanční podpory, producenti filmů v postprodukci a dokončených
filmů zde hledají možné partnery pro distribuci. Během své existence se Industry program IDF stal prestižní
platformou, která již od roku 2001 přivítala 1200 východoevropských tvůrců a producentů a 720 evropských
a severoamerických televizních producentů, distributorů, sales agentů, festivalových programátorů a filmových
fondů.
Svou účast letos potvrdil rekordní počet hostů. Filmy do svého programu nebo portfolia si na East European
Forum nebo na trh East Silver přijede vybírat přes 70 světových televizních producentů a nákupčích
z klíčových evropských i amerických televizních stanic, přes 20 sales agentů, desítky distributorů, zástupců
filmových fondů a mezinárodních festivalů. Více než 100 režisérů a producentů z východní Evropy naopak
přijede získat podporu pro své připravované nebo dokončované filmy. Spolu s dalšími návštěvníky profesionální
sekce tak IDF v Jihlavě přivítá cca 400 filmových profesionálů.
Soňa Mikulová
EAST EUROPEAN FORUM 2011
Přípravný workshop Fora a závěrečný workshop Ex Oriente Film:
24. – 28. října 2011|Střední umělecká škola grafická, Křížová 18, Jihlava, ČR
East European Forum – Veřejné prezentace projektů:
29. října 2011 | 10:00 – 13:30| Aula VOŠG, Březinovy sady 31, Jihlava, ČR
30. října 2011 |10:00 – 12:30| Aula VOŠG, Březinovy sady 31, Jihlava, ČR
Již po jedenácté se v rámci programu pro filmové profesionály uskuteční East European Forum –setkání
východoevropských dokumentárních tvůrců a evropských televizních producentů, distributorů, sales
agentů i zástupců filmových fondů. Režiséři a nezávislí producenti zde nabízejí své projekty ke koprodukci,
předkupu práv nebo pro další formy finanční podpory. Během své existence se Forum stalo prestižní
platformou, která od roku 2001 přivítala již několik set východoevropských tvůrců a producentů, na stovku
televizních producentů a desítky mezinárodních distributorů, sales agentů a festivalových programátorů.
Během East European Fora se letos představí také několik
českých dokumentů. Jedním z nich je např. filmový esej Iva
Bystřičana Hranice dálnice konfrontující postoje stavebního
inženýra a ekologického aktivisty ohledně stavby dálnice D8 přes
chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Film se tak
pokouší analyzovat proč a jakým způsobem vzniká v našem
životním prostoru neodstranitelné dílo a co to vypovídá o
pravidlech našeho světa. Dalším českým projektem je dokument
Bohdana Bláhovce Show! snažící se odkrýt proces formování
„obyčejných lidí“ na „hvězdy“ a obecněji pak analyzovat
fungování prostředí zábavního průmyslu. Jan Gogola ml. se představí s filmovým námětem City Vesnice
zachycující výtvarný projekt Kateřiny Šedé. Slovenský režisér Petr Kerekes bude prezentovat svůj nový projekt
Sametoví teroristé mapující většinou nerealizované teroristické akce v normalizačním Československu. Mladá
litevská režisérka Lina Luzyte svůj pohled zaměřila na běloruské městečko Žlobin, které se topí v záplavě
plyšových hraček, jenž se v jinak neutěšeném městě vyrábějí (Belarusian Toys). Z Chorvatska pak přijede
Nebojša Slijepčević s dokumentární komedií Gangster of Love vyprávějící o svérázném muži, který dává
dohromady opuštěné muže a ženy. Izraelský režisér Itamar Rose ve svém projektu My Village otevírá jednu
z nejcitlivějších otázek izraelské společnosti – vyhnání palestinských obyvatel v r. 1948. Projekt polské režisérky
Elizy Kubarske Baltoro Passage je intimním mnohovrstevnatým portrétem dětí, které se vydávají na
nebezpečnou expedici vysokohorským průsmykem Baltoro do míst, kde kdysi, coby horolezci, zemřeli jejich
rodiče. Grzegorz Pacek více než rok sledoval a zaznamenával život lidskoprávní aktivistky polského původu Ewy
Jasiewicz, která byla součástí humanitárního konvoje do Gazy, jenž se stal v květnu 2010 terčem útoku
izraelského komanda (Ewa). Rusko francouzský dokumentární film Tatyany Sobolevy Heralds from the Big
World zachycuje dění na plovoucí nemocnici, která cestuje po Sibiři a pomáhá tak pacientům i v odlehlých
vesnicích. Chorvatská režisérka Dana Budisavljević se svým projektem Diana's List pátrá po osudech
neobyčejné ženy, která během druhé světové války dokázala od podvýživy, podchlazení a nemoci zachránit na
12 tisíc dětí. Dokumentární film Daniela Beguna Good Night, White Pride se zase zabývá různými podobami
antifašistického hnutí v současném Rusku a zároveň poodkrývá něco ze zákulisí těchto organizací a motivací
jejich členů. Srbský dokument The Second Meeting zachycuje pozoruhodné setkání dvou mužů, jejichž cesty se
poprvé střetly před jedenácti lety, když neviditelný letoun F-117A amerického pilota sestřelil srbský důstojník.
Soňa Mikulová
Jako další se představí projekty: Jail Team (r. Genka Shikerova, Petko Gyulchev, BUL), Far Encounters (r. Vilim
Zlender, Marko Stanić, HR, MOL, NL), Život mého otce (r. Margareta Hrůza, CZ), Not My Land (r. Alyona
Surzhikova, EST), Blueberry Spirits (r. Astra Zoldnere, LV), The Domino Effect (r. Piotr Rosolowski, Elwira
Niewiera, PL), Belgrade, Kosovo (r. Marko Popović, SRB), Zvonky šťastie (r. Marek Šulík, Jana Bučka, SK),
Krvavé písky Libye (r. Ladislav Kaboš, SK).
Z projektů, které byly v minulých ročnících prezentovány na East European Foru je i 15 čerstvě dokončených
dokumentárních filmů, které v distribuční fázi podpořil trh East Silver.
EAST SILVER 2011
East Silver – trh pro filmové profesionály
25. – 30. října 2011 | 10:00 – 22:00 |pouze pro hosty trhu a novináře |Oblastní galerie Vysočiny, Komenského 10,
Jihlava, ČR
Letos již po osmé se uskuteční filmový trh East Silver
zaměřený na dokumentární filmy ze střední
a východní Evropy. Na samotné industry hosty z řad
televizních nákupčích, world sales agentů, distributorů
nebo zástupců festivalů čeká v digitalizované videotéce
trhu přesně 249 dokumentárních filmů a přibližně
dalších 100 v programu jihlavského festivalu
vyprodukovaných v letech 2010/2011.
Součástí trhu je i cena Silver Eye pro nejlepší
dokumentární film trhu East Silver. Cena se uděluje ve
třech kategoriích (krátký, středometrážní a celovečerní
dokumentární film) a rozhodne o ní mezinárodní porota složená z vybraných filmových profesionálů:
Kategorie krátkých dokumentů:
Elizabeth Marschan / DocPoint Helsinki
Debra Zimmerman / Women Make Movies
Andrew Catauro / American Documentary | POV
Kategorie středometrážních dokumentů:
Kathryn Bonnici / Java Films
Martin Pieper / ZDF/ARTE
Sally Berger / MoMa – Museum of Modern Art
Kategorie celovečerních dokumentů:
Claudia Bucher / ARTE G.E.I.E.
Luciano Barisone / Visions du réel
Diana Holtzberg / Films Transit International
Soňa Mikulová
Vítěz každé kategorie získá 1500 EUR a celoroční festivalový servis East Silver. Vyhlášení vítězů a předání
ceny Silver Eye se uskuteční 29. října 2011 v rámci slavnostního zakončení 15. Mezinárodního festivalu
dokumentárních filmů Ji.hlava.
Do úzkého výběru filmů nominovaných na cenu Silver Eye se dostaly i dva české dokumenty.
V soutěžní kategorii celovečerních dokumentárních
filmů je snímek Martina Marečka Pod sluncem tma.
Film sleduje dvojici specialistů, Milana a Tomáše, kteří
elektrifikovali areál školy a nemocnice v odlehlé
zambijské vesnici. V soutěži je taktéž krátký animovaný
dokumentární film Rudolfa Šmída Kronika Oldřicha S.
Dokument zaznamenává kroniku "jedné věty", kterou si
pan Sedláček píše v letech 1981 až 2005. V jeho
kronice tu za sebou stojí věty, ve kterých se zrcadlí
osobní život pana Sedláčka a jeho rodiny.
Z mezinárodních nominací má své silné zastoupení i Rakousko a Polsko. Rakousko reprezentuje celkem šest
titulů, z toho pět v soutěži celovečerních dokumentů. Výrazné místo mají dokumentární filmy Abendland
Nikolause Geyrhaltera a American Passages Ruth Beckermann. Jeden se vydává na dlouhou asociativní cestu
noční Evropou, druhý napříč Spojenými státy. Polsko mimo další filmy reprezentuje výjimečný dokument
Doctors, kde režisér Tomasz Wolski sleduje každodenní práci místních lékařů na chirurgickém oddělení. Další
výrazný polský film je Argentinian Lesson, kde se režisér Wojciech Staroń, jeho manželka a dvě děti vydávají
do Argentiny. Důležité je zmínit i ruský dokument Motherland or Death, ve kterém jeho režisér Vitalij Manskij
potírá všechny romantické představy o Kubě. Neexistuje snad asi jiná země, jejíž image by byla tak odlišná od
reality.
Mezi celoroční aktivity projektu East Silver patří propagace východoevropských dokumentárních filmů na
světových festivalech a trzích s názvem Karavana East Silver, stejně jako servis zaměřený na zvyšování šancí
filmu k odvysílání v televizi – East Silver TV Focus.
Díky Karavaně se v roce 2011 podařilo umístit snímek Eriky Hníkové Nesvatbov na následujících festivalech:
kanadském Hot Docs, izraelském DocAviv, australském Antenna IDFF a neposlední řadě na argentinském Bafici
Buenos Aires a německém Berlinale. Snímek Víta Klusáka Vše pro dobro světa a Nošovic se dostal do
soutěžní sekce mexického festivalu dokumentárních filmů DOCSDF – Mexico City, dále na ZabrebDox, či Trieste
Film Festival a dokument Tomáše Kudrny Mlčeti zlato, který byl loni také zařazený do Karavany East
Silver, získal hlavní cenu na moldavském festivalu dokumentárních filmů Cronograf a byl vybrán na lidskoprávní
dokumentární festival One World Romania.
Soňa Mikulová
PREZENTACE DOC LAUNCH 2011
28. října 2011 | 18:30 – 20:00
Aula Střední umělecké školy grafické | Březinovy sady 31, Jihlava | Otevřeno pro hosty s Industry + Press
akreditací
Letošní ročník prezentace Doc Launch
představí 9 výjimečných dokumentů, které
v příštím roce směřují na plátna kin. Prezentace
nabízí tvůrcům příležitost představit svůj téměř
dokončený film desítkám zahraničních hostů
z řad televizních producentů, nákupčích,
distributorů, zástupců sales, fondů i festivalů.
Po prezentaci, během níž budou promítnuty
ukázky připravovaných filmů, se producenti a
režiséři mohou během individuálních schůzek
setkat s vybranými industry hosty a získat další
podporu.
Během prezentace představí Pavel Štingl a Jiří Konečný připravovaný film Eugeniové, který využívá unikátních
archivních materiálů a zamýšlí se nad eugenikou i hranicemi vědy a pavědy. Slovenský režisér Miro Remo, jehož
předchozí film Arsy-Versy získal řadu ocenění na prestižních světových festivalech, představí svůj film
Comeback (p. Barbara Harumová Hessová) – sociální sondu do světa vězňů. Jiný pohled na život bývalého
vězně ukáže litevský dokument Father (r. Marat Sargsyan, p. Dagne Vildžiunaite). Sofia’s Last Ambulance (r.
Ilian Metev, p. S. Juričić, D. Gotschev, I. Trost) poodhalí absurdity, kterým musí čelit posádka jedné z posledních
sofijských sanitek, a ukázka z filmu UB Lama (r. Egle Vertelyte, p. Arunas Matelis, Lukas Trimonis) ukáže
mongolského chlapce, který touží stát se lámou. Lotyšská producentka Ilona Bicevska představí projekt 15
Young by Young, na kterém pracuje 15 mladých tvůrců ze zemí bývalého Sovětského svazu. Kromě toho se
představí i audiovizuální esej o různých systémech metra Trains of Thoughts (r. Timo Novotny, p. Ulrich
Gehmacher, Rakousko), dokument o střetu bulharských pirátů s civilizací The Last Black Sea Pirates and Sir
Norman Foster (r. Svetoslav Stoyanov, p. Martichka Bozhilova) a připravovaný film o polských sourozencích No
Peace Without War (r. L. Castore, A. Cohen, p. A. C. Renninger, P. Benzi) vznikající v německo-italské
koprodukci.
Soňa Mikulová
MASTER CLASSES, PŘÍPADOVÉ STUDIE, PŘEDNÁŠKY, SEMINÁŘE
24. – 30. října 2010 | Festivalové centrum – Oblastní galerie Vysočiny, Komenského 10, Jihlava, ČR |
Aula VOŠG, Březinovy sady 31, Jihlava, ČR|
MASTER CLASSES
Kromě pilířů IDF Industry sekce se letos širokému okruhu festivalových diváků představí i tvorba významných
světových režisérů. Do své autorské metody nechá nahlédnout švédský režisér Erik Gandini, polský režisér
Marcin Koszalka, litevský režisér Audrius Stonys a ruský režisér, producent a zakladatel a ředitel festivalu
Vitalij Manskij.
PŘÍPADOVÉ STUDIE
Do zákulisí vzniku, natáčení a financování gruzínského dokumentu Bakhmaro, na jehož dokončení se IDF
výrazně podílel, uvede diváky jeho autorka Salome Jashi. Západní produkce ve východní Evropě, aneb jak
proniknout do cizího prostředí – případovou studii filmu Jack, the Balkans & I uvede Fleur Knopperts and
Denis Vaslin z holandské produkce Volya Films. V rámci případové studie Uvádění dokumentárních filmů
v USA zmapuje Sally Berger (MoMA, USA) a nezávislá festivalová programátorka Irena Kovářová způsoby
a kanály, kterými se dokument v USA dostává k divákům.
PŘEDNÁŠKY
Proces produkce a distribuce dokumentárních filmů prochází v celosvětovém měřítku radikálními změnami.
Překotný technologický vývoj i měnící se pravidla a role v mediálním poli ovlivňují nejen způsob vzniku
dokumentárních filmů a jejich cestu k divákům, zásadně ale také proměňují jeho formu a nebo vztah k realitě.
Tato témata z různých úhlů uchopí v rámci svých přednášek finský vizionář a dlouholetý dramaturg finské televize
YLE Ikka Vehkalahti, bývalý programový ředitel největšího severoamerického dokumentárního festivalu Hot
Docs Sean Farnel nebo Jakob Høgel z Dánského filmového institutu.
SEMINÁŘ TELEVIZNÍHO A MEDIÁLNÍHO MANAGEMENTU
Interaktivní seminář otevře současná témata měnícího se prostředí televizního trhu. Vysílatelé se v současné
době musejí strukturně přizpůsobovat novému rozdělení rolí na trhu, nižším rozpočtům a zvyšujícím se nárokům
na konkurenceschopnost. Systém lineárního vysílání je obecně na rozcestí. Bývalý ředitel European
Broadcasting Union Bjorn Erichsen a ředitel Evropské televizní akademie Paul Pauwels se v dialogu se
zástupci především východoevropských televizních stanic pokusí odpovědět na otázky, které v posledních letech
a měsících se zrychlujícími se změnami vyvstávají.
PROJECT MARKET
Všem účastníkům East European Fora, trhu East Silver a profesionálům s akreditací EEF/ES jsou
zprostředkovány individuální schůzky se zástupci světových TV stanic, distributory, sales agenty, festivalovými
selektory.
KOPRODUKČNÍ SNÍDANĚ
Zmapování situace lokální dokumentární podpory a zpřehlednění klíčových partnerů pro případné koprodukce se
zhostí 3 Koprodukční snídaně zaměřené na baltské země, Rumunsko a Českou republiku.
Soňa Mikulová
NETWORKINGOVÉ VEČEŘE
Dvě neformální večeře ještě blíže propojí české a východoevropské filmaře se zástupci TV stanic, distributory,
sales agenty, festivalovými selektory.
INDUSTRY PROJEKCE
Filmy nominované na cenu Silver Eye, přihlášené čerstvě dokončené filmy nebo filmy ve stádiu hrubého střihu
mohou být promítnuty přítomným profesionálům v rámci industry a novinářských projekcí.
VÝTVARNÁ KONCEPCE ON THE ROAD
Pracujeme s filmy, které stojí někde napůl cesty mezi prvotním nápadem a svým dokončením. V takovou chvíli
máme privilegovanou pozici, mluvíme z bezpečného místa a neriskujeme ani zlomek toho, co autoři. A právě
z této pozice bezpečné pozice a role IDF v následujícím roce částečně vykročí ven. Ven do napínavé
budoucnosti a k zatím mlhavému obzoru.
Naše jihlavské aktivity se každoročně halí do jednotné výtvarné koncepce, která se letos ponese pod příznačným
heslem On the Road.
Ještě tam nejsme, pomalu vyrážíme…
Kontakt:
Tiskový servis: Hana Škodová | Školská 12 | 110 00 Praha | tel. +420 724 039 212 | [email protected] |
www.dokweb.net
IDF Industry program:
Hana Rezková | Školská 12 | 110 01 Praha 1 | Mobil: +420 777 240 005 | [email protected] www.dokweb.net
Zuzana Pauková | Školská 12 | 110 01 Praha 1 | Mobil: +420 775 602 555 | Skype: zuzana.paukova |
Email: [email protected] / www.eastsilver.net
Soňa Mikulová
Na MFDF Ji.hlava 2011 Vás srdečně zvou
Marek Hovorka / ředitel festivalu / [email protected]
Katarina Holubcová / výkonná ředitelka / 774 101 655 / [email protected]
Festival podpořili:
Ministerstvo kultury ČR
Státní fond pro podporu a rozvoj české
kinematografie
Statutární město Jihlava
Kraj Vysočina
Media Programme
Zastoupení Evropské komise v České republice
ROP Jihovýchod
Velvyslanectví USA
Velvyslanectví Španělska
Velvyslanectví Norského království
Velvyslanectví Francouzské Republiky
Velvyslanectví Kanady
Slovenský institut
Polský institut
Česká centra
Partner “Podpořte nás”:
Volksbank
Oficiální festivalový vůz:
Chevrolet
Regionální partneři:
Bosch
PSJ
Kronospan
Yashica
Mediální partneři:
Advojka
aktuálně.cz
Cinema
Cinepur
Film a doba
His voice
Plakát s.r.o
Rádio 1
Revolver Revue
Regionální mediální partneři:
Jihlavské listy
Jihlavský deník
Jihlavský expres
Hitradio Vysočina
Zahraniční mediální partneři:
Film New Europe
Kinečko
Kino Ikon
Partner Inspiračního fóra:
Nadace OKD
Hlavní mediální partneři:
Česká televize
Český rozhlas
Lidové noviny
Respekt
Spolupořadatel industry sekce:
Institut dokumentárního filmu
Partnerský projekt:
Doc Alliance Films
Partneři festivalu:
Gordic
Corbada / Jihlavské terasy
Lobkowicz
Oficiální přepravní partner:
TNT Express
Oficiální letecký přepravce:
Brussels Airlines
Dodavatel toneru / Toner supplier
Tonera
Oficiální dodavatelé:
Cinestar
Easytalk
Hot AV servis
Hotel Gustav Mahler
ICOM
Messenger
Model Obaly
M-SOFT
net-profi
Palet Pro
Porta Design
skori
Mediální spolupráce:
25fps
H_aluza
kult.cz
Sedmá generace
Xantypa
Soňa Mikulová
Soňa Mikulová

jubilejní 15. ročník mezinárodního festivalu dokumentárního filmu ji

Transkript

Podobné dokumenty

rekapitulace stavby - Armádní Servisní, příspěvková organizace

- Středoevropské politické studie

predloha2

Digitální video v praxi - technické základy

Zpráva o výsledku hospodaření za rok 2015

České projekty podpořené MEDIA v roce 2007

02/15 - ACRI

Ozveny 9-2011.

JAKO NIKDY, presskit

Recenze DN

Check list de Copépodos de las aguas atlánticas de la Península

Diagnostika - Štěpán Bahník

FP 062012-1 - Inovační portál Zlínského kraje

stáhněte si tento program ve formátu PDF

soubor ke stažení

soubor ke stažení

Nedořečená otázka a nalézání aury Nicolas Bourriaud a

Výroční zpráva 2012 - Muzeum umění Olomouc

031 Opus bonum 065 Mezi mof i Between the Seas 095 Ceska

Kampaň za suverenitu osiv vůči