učebnice

Transkript

učebnice

učebnice
ČLOVĚK
a SPOLEČNOST
zpracovala
Mgr. Dana Malenická
Bc. Markéta Nováková
Olga Dibalová
OBSAH
1. Pravěk v Poohří . . . . . . . . . . . . . . . .
2. Od středověku k moderním dějinám
2.1 Slované . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.2 Vliv Němců ve středověku . . . .
2.3 Období 12.–14. století . . . . . . .
2.4 Husitské hnutí . . . . . . . . . . . . .
2.5 Období reformace (16. století) .
2.6 Třicetiletá válka . . . . . . . . . . . .
2.7 Reformy Marie Terezie a Josefa II.
2.8 Moderní dějiny (19. století) . . .
3. První světová válka v Poohří . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4. Druhá světová válka v Poohří . . . . . . . .
4.1 Ženský koncentrační tábor Svatava
4.2 Terezín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.3 Židovské ghetto Terezín . . . . . . .
5. Zvyky a tradice v Poohří . . . . . . . . . . .
5.1 Nový rok . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.2 Tři králové . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3 Masopust a Popeleční středa . . . .
5.4 Velikonoce . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.5 Čarodějnice . . . . . . . . . . . . . . . .
5.6 Stavění a kácení máje . . . . . . . . .
5.7 Letnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.8 Letní slunovrat . . . . . . . . . . . . . .
5.9 Posvícení . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.10 Památka zesnulých . . . . . . . . . .
5.11 Přástky . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.12 Mikulášská obchůzka . . . . . . . . .
5.13 Vánoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.14 Štědrý den . . . . . . . . . . . . . . . .
5.15 První svátek vánoční . . . . . . . . .
5.16 Druhý svátek vánoční . . . . . . . . .
5.17 Shrnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
8
8
9
10
13
14
16
18
21
22
24
26
26
27
28
29
29
30
32
33
34
34
34
35
36
36
36
37
37
39
39
39
1
1. PRAVĚK V POOHŘÍ
zpracovala Mgr. Dana Malenická
Může se zdát, že oblast Karlovarského kraje nebyla v pravěku osídlena. Z učebnic dějepisu znáš Dolní Věstonice, jeskyni Šipku u Štramberku, jeskyni Kůlnu či Přezletice
u Prahy. To se našim předkům u nás nelíbilo?
Líbilo, neboj! Archeologické výzkumy totiž dokázaly pravěké osídlení, a to už člověkem moudrým (homo sapiens) ve starší době kamenné. Důkazem jsou nálezy kamenných nástrojů pocházejících z období cca 230–100 tisíc let př. n. l.
Obrázek úštěpu
SKÁLA, JAN.
LOVECPOKLADU.CZ:
PAZOURKOVÝ ÚŠTĚP. [ONLINE].
[CIT. 2014-02-26].
DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.
LOVECPOKLADU.CZ /ARTEFAKTY/
NALEZ /PAZOURKOVYUSTEP -9308
K hustšímu osídlení Poohří došlo ve střední době kamenné. Mezolitické tábořiště
bylo objeveno nedaleko – v Tašovicích u Karlových Varů. Byly tam nalezeny stopy po
dvou sídelních objektech. Dnes se zde nachází archeologická rezervace. Dnes se zde
nachází archeologická rezervace. Fotografie této lokality si můžeš prohlédnout na
http://www.turistika.cz/fotogalerie/71942/archeologicka-rezervace-tasovice-u-karlovych-varu.
2
3 – Soubor drobné
úštěpové mezolitické
industrie – Tašovice
4 – Mezolitické
křemencové čepelky –
Rybáře
AUTOR:
MGR. DANA MALENICKÁ
Velká společenská změna nastala v mladší době kamenné. Lidé se začali věnovat
zemědělství, výrobě keramických nádob, tkaní látek a brousili kamenné nástroje.
S těmito dovednostmi přicházely i změny společenských vztahů. Z tohoto období
neexistuje mnoho důkazů o přítomnosti člověka v Poohří.
Neolitické kamenné
sekeromlaty –
Andělská Hora
a Doupov
AUTOR:
Eneolitické kamenné
sekery a sekeromlaty –
Dalovice
AUTOR:
3
Z období starší a střední doby bronzové máme pouze nález bronzové sekerky
z Chebu. Prohlédni si ji na HTTP://DIGITAL.KMKK.CZ /ARCHEO/A /SBIRKA _ _ _ FOTO _ LIST.PHP. V mladší době bronzové se nápadně zvýšila hustota osídlení Poohří. Důkazem jsou pozůstatky sídlišť, žárových pohřebišť i hradišť. Popelnicové pohřebiště z mladší doby
bronzové bylo objeveno u Žírovic nedaleko Františkových Lázní. V povodí Ohře bylo
vybudováno i několik opevněných hradišť (např.: Kolová, Velichov, Radošov) a sídlišť
(např. v Jakubově).
Pohled na Jakubov a lokalitu
MGR. PREKOP, FILIP A JAN BC. TAJER. MUZEUM K ARLOVY VARY: SÍDLIŠTĚ Z MLADŠÍ DOBY BRONZOVÉ V
JAKUBOVĚ. [ONLINE]. [CIT. 2014-03-01]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://KVMUZ.CZ /TYP/ARCHEOLOGIE /SIDLISTE-Z-MLADSI-DOBYBRONZOVE-V-JAKUBOVE
Část etážovité nádoby
MGR. PREKOP, FILIP
A JAN
BC. TAJER. MUZEUM
K ARLOVY VARY: SÍDLIŠTĚ
Z MLADŠÍ DOBY BRONZOVÉ
V JAKUBOVĚ . [ONLINE]. [CIT.
2014-03-01]. DOSTUPNÉ
Z: HTTP://KVMUZ.CZ /TYP/
ARCHEOLOGIE /SIDLISTE-ZMLADSI - DOBY- BRONZOVE-VJAKUBOVE
4
Bronzové sekerky –
Novosedly a Tuhnice
AUTOR:
Nástupem doby železné osídlení v našem regionu opět velmi řídne. Bylo nalezeno
jen několik důkazů o osídlení na Chebsku i Karlovarsku.
Bronzové náramky,
halštatská kultura,
Doupov
AUTOR:
5
Nádobka ze žárového
hrobu, halštatská
kultura, Novosedly
AUTOR:
Keramika z pozdně halštatského plochého žárového pohřebiště v Sovoluskách u Bochova.
Jednotlivé hroby obsahovaly obvykle několik nádob a byly vybaveny milodary.
AUTOR: MGR. DANA MALENICKÁ
6
Keramika z pozdně halštatského žárového pohřebiště v Sovoluskách u Bochova
Málo nálezů pochází i z dalších období, doby laténské a doby stěhování národů,
např. keltská mince z Chebu nebo římské mince z Lokte. Až období slovanského
osídlení v 9.–11. stol. n. l. nám poskytuje více archeologických nálezů.
Tip na výlet:
Jestliže se budeš chtít seznámit s předměty, které byly nalezeny při archeologických
vykopávkách, navštiv muzeum v Karlových Varech, v Sokolově nebo v Chebu.
Zdroje:
PROKOP, VLADIMÍR. K APITOLY Z DĚJIN SOKOLOVSKA. SOKOLOV: OKRESNÍ MUZEUM, 1994.
BERAN, JIŘÍ, STANISLAV BURACHOVIČ, JIŘÍ KLSÁK, PAVEL ŠEBESTA A ROMANA VAICOVÁ. D ĚJINY
K ARLOVARSKÉHO KRAJE. 1. VYD. K ARLOVY VARY: K ARLOVARSKÝ KRAJ, 2004, 207 S. ISBN 80-239-3477-5.
JÍLEK, TOMÁŠ. K APITOLY Z HISTORIE ZÁPADNÍCH ČECH: OD PRAVĚKU DO SOUČASNOSTI. V PLZNI: Z ÁPADOČESKÁ UNIVERZITA , ÚSTAV CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, 2010, 88 S. ISBN 978-80-7043-910-4.
HEREIT, BC. PETR. SLAVKOVSKÝ LES: K RUDUM V PRAVĚKU A RANÉM STŘEDOVĚKU. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. DO STUPNÉ Z: HTTP://SLAVKOVSKYLES. SWEB.CZ /HISTORIE /HISTKRUDUM . HTML
TURISTICKÝ PORTÁL K ARLOVARSKÉHO KRAJE: TAŠOVICE – ARCHEOLOGICKÁ REZERVACE. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24].
DOSTUPNÉ Z: HTTP://CESTOVANI.KR-KARLOVARSKY.CZ /CZ /PRONAVSTEVNIKY/TURISTICKECILE /OZ/STRANKY/TASOVICE.ASPX
NACHTYHO K ARLOVARSKÝ WEB: HISTORIE. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://NACHTY.SWEB.CZ /HISTORY/HIST1. HTM
7
MUZEUM CHEB: ARCHEOLOGIE. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW. MUZEUMCHEB.CZ /DIGITAL /
PROJEKT/A . HTML
P TEJTE SE KNIHOVNY: ARCHEOLOGIE. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.PTEJTESEKNIHOVNY.CZ /
ULOZISTE /ABA001/2007-2009/ARCHEOLOGIE
TAJER, BC. JAN A MGR. FILIP PREKOP. MUZEUM K ARLOVY VARY: ARCHEOLOGIE. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24].
DOSTUPNÉ Z: HTTP://KVMUZ.CZ /TYP/ARCHEOLOGIE
VYČICHLO, JARDA. PAMÁTKY A PŘÍRODA K ARLOVARSKA: ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24].
DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.PAMATKYAPRIRODAKARLOVARSKA.CZ /ARCHITEKTONICKE-PAMATKY/ARCHEOLOGICKE-LOKALITY/
Není-li uvedeno jinak, fotografie pocházejí z Krajského muzea v Karlových Varech,
v Sokolově a v Chebu.
2. OD STŘEDOVĚKU K MODERNÍM DĚJINÁM
zpracovala Mgr. Dana Malenická
2.1 Slované
Do Poohří se Slované dostali v polovině 6. století n. l., ale až do 12. století byl kraj
velmi málo osídlen. Slované měli region rozdělen na čtyři hlavní slovanské oblasti
– Chebsko, Sedlecko (dnešní Karlovarsko, Kraslicko a Sokolovsko), Lucko (území kolem Žatce, na kterém sídlil kmen Lučanů) a Mežsko (oblast Tepelské náhorní planiny,
kde sídlil kmen Mžanů, kteří sem přišli z povodí řeky Mže). Sedlčané (též Sedličané)
k nám přišli od východu – proti toku řeky Ohře.
Do Sedlecké oblasti patřilo Sokolovsko.
Podívej se na Mapy.cz a prohlédni si, kde leží Sedlec. Můžeš použít i odkaz: HTTP://WWW.
MAPY.CZ /ZAKLADNI?X=12.8476101& Y=50.2473744& Z=12& SOURCE= MUNI& ID =1253& Q =K ARLOVY %20VARY.
Důkazem slovanského osídlení jsou kromě archeologických nálezů např. i jména slovanských osad ležících na Sokolovsku – Citice, Svatava, Lipnice, Lomnice, Rozmyšl,
Tatrovice a další. Jejich slovanský původ potvrzují jazykovědci.
K českému státu bylo Sedlecko připojeno nejspíše asi v polovině 9. století a ustaveno
jako samostatná župa českého státu.
8
© Přispěvatelé
OpenStreetMap
HTTP://WWW.OPEN STREETMAP.ORG /#MAP =12/50.2135/12.6238.
Náhrobní kámen ze
slovanského pohřebiště s vyrytým křížkem,
10. století
AUTOR:
2.2 Vliv Němců ve středověku
Historický vývoj v dnešním Karlovarském kraji probíhal ve středověku rozděleně.
Sedlecko bylo slovanské, Chebsko bylo ovládáno Němci, kteří kolonizovali tuto oblast. Kolonizace Němci byla dokončena v průběhu 12. století a umožnila ji i politická
situace v Čechách.
V té době vyrostl v Chebu na místě, kde původně stálo hradiště, kamenný hrad. Vznikl v 11. nebo 12. století. Už v roce 1167 se dočkal přestavby na příkaz tehdejšího pána
Chebu Fridricha I. Barbarossy na císařskou falc.
9
Chebský hrad
KARELJ. CHEB HRAD 4. JPG.
[ONLINE]. [CIT. 2014-0224]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://
COMMONS.WIKIMEDIA .ORG /
WIKI /FILE:CHEB
_ HRAD _ 4.
JPG?USELANG = CS
2.3 Období 12.–14. století
12. století bylo stoletím kolonizace našeho území. Začali se sem stěhovat lidé z vnitrozemí. Přesto tu bylo stále dost neosídlených oblastí. Proto čeští králové zvali i kolonizátory z ciziny, hlavně z Německa. Důvodem byl ekonomický i politický vzestup
Českého království.
S kolonizací souvisí i počátky hornictví. Na území Slavkovského lesa a Krušnohoří
byla nalezena cínová ložiska, která se začala těžit a cín zpracovávat.
Loketský kraj jako správní středisko se začal formovat do dnešní podoby kolem roku
1200. První zmínka o Lokti pochází z roku 1234. Loket už tehdy byl královským městem a správním centrem okolního kraje.
K městu patřila i obora, ve které směl lovit pouze král se svou družinou a loketský
purkrabí. Podle pověsti zde lovil i český král Karel IV. Při lovu objevil horký termální
pramen, kterému se začalo říkat Vřídlo. Později (asi roku 1358) zde nechal Karel IV.
postavit hrádek a založil lázeňské město, které po něm dostalo název Karlovy Vary.
První zmínka o Karlových Varech v listinné podobě je z roku 1370.
Ve 13. století vyvrcholila česká kolonizace. Na kolonizaci Sokolovska ve 13. století se
podílela šlechta jak česká, tak německá. V 15. století už existovala většina dnešních
obcí a měst.
Němci, kteří se usadili na našem území, splynuli se slovanským obyvatelstvem. S sebou přinesli modernější způsoby obdělávání půdy, zkušenosti s hornictvím a těžbou
rud. S nimi se rozvíjela těžba cínu ve Slavkovském lese, mědi na Kraslicku a olověných
rud v okolí Hřeben.
10
Z 12. a 13. století pocházejí i nejstarší stavební památky – Skalná, Starý Hrozňatov,
Ostroh, Libá, Hazlov. Je založen královský hrad v Hřebenech.
Úkol:
Na internetu se podívej na současnou podobu výše uvedených stavebních památek.
Seeberg, Ostroh
HACHYSCZ. HRAD OSTROH,
SEEBERG (OSTROH).JPG.
[ONLINE]. [CIT. 2014-02-24].
DOSTUPNÉ Z: HTTP://COMMONS.WIKIMEDIA .ORG /WIKI /
FILE:HRAD _ OSTROH, _ SEEBERG
_ (OSTROH).JPG?USE-
LANG = CS
Ve 2. polovině 13. století došlo k přenesení správního střediska ze Sedlce do Lokte,
který pak byl centrem oblasti po dlouhá staletí. Krále zastupoval loketský purkrabí.
Ten kraj spravoval a propůjčoval léna manům. Ti měli za úkol bránit kraj a České království. Loketsko bylo totiž až do roku 1322, kdy bylo k Českému království natrvalo
připojeno Chebsko, pohraničním územím.
V regionu bylo mnoho panských sídel, hradů a tvrzí – např: Andělská Hora, Bečov,
Horní hrad (Hauenštejn), Pernštejn aj.
Bečov nad Teplou
KROTILOVA, LUCIE. BEČOV
NAD
TEPLOU, HRAD A ZÁMEK.
JPG . [ONLINE]. [CIT.
2014-
02-24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://
WIKI /FILE:B E %C4%8D OV
NAD
_
_ TEPLOU, _ HRAD _ A-
_ Z%C3%A1MEK. JPG?USELANG = CS
11
Andělská Hora
LEVAP75. HRAD ENGELSBURG, ZŘÍCENINA
(ANDĚLSKÁ
HORA) 07.JPG. [ONLINE].
[CIT. 2014-02-24]. DO STUPNÉ Z: HTTP://COMMONS.
WIKIMEDIA .ORG /WIKI /
FILE:HRAD _ ENGELSBURG,
_ Z%C5%99%C3%AD-
CENINA
_ (AND%C4%9BL-
SK %C3%A1
_ HORA) _ 07.
JPG?USELANG= CS
Hauenštejn, Horní
hrad
ERBENOVÁ, JITKA. HAUENŠTEJN
– BRÁNA. JPG.
[ONLINE]. [CIT. 2014-0224]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://
WIKI /FILE:HAUEN%C5%A-
1TEJN _ - _ BR%C3%A1NA.
JPG?USELANG = CS
Perštejn
TVRDIK, K AREL. PERSTEJN
HRAD. JPG . [ONLINE]. [CIT.
2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z:
HTTP://COMMONS.WIKIMEDIA .
ORG /WIKI /FILE:PERSTEJN
HRAD. JPG?USELANG = CS
12
_
Do dějin Chebska se nesmazatelně zapsal i Karel IV. Z moci císařské v roce 1355 prohlásil, že Chebsko nemá být už nikdy od Koruny české zastaveno nebo odcizeno.
Podoba vodního hrádku Sokolov ve 13. století, model vystavený
v muzeu Sokolov
AUTOR:
2.4 Husitské hnutí
Husitské hnutí na našem území nemělo větší odezvu. Husitské myšlenky byly zdejšímu obyvatelstvu cizí, protože tato oblast byla ekonomicky vyspělejší. Svou roli sehrála i blízkost říše, která se stavěla proti husitům. Loketsko stálo na straně krále a císaře
Zikmunda.
V našem kraji se žádné rozsáhlejší vojenské akce neodehrávaly. Husité dobyli např.
Chlum sv. Máří, Krajkovou a Jehličnou. Mnohé ze vsí zpustošených husity zůstaly navždy pusté.
Husitská vojska táhla krajem několikrát, ale nikdy nebyla vítána jako přátelé. Věrnost
Zikmundovi se vyplatila např. Chebu. Zikmund potvrdil městu roku 1437 jeho dosavadní privilegia a udělil mu nová.
Hrad a město Loket zastavil svému kancléři Kašparu Šlikovi za jeho finanční podporu v boji proti husitům.
13
Podoba hradu Loket
v 15. století, model
vystavený v muzeu
Karlovy Vary
AUTOR:
Pohárek, džbány –
středověká keramika
15. století
AUTOR:
2.5 Období reformace (16. století)
Vlivem několikaleté války s uherským králem Matyášem došlo v Čechách k situaci, že
chyběli lidé, kteří by pracovali v zemědělství. Proto se šlechta přeorientovala na nové
způsoby hospodaření a podnikání. Prodávali dřevo, rozvíjelo se rybníkářství, pivovarnictví, obchod a trh. Poddaní zpracovávali vlnu z ovcí. Např. Chebu se dostalo nového
práva, a to práva hrdelního.
V 16. století došlo k rozvoji nového náboženství – luteránství, které kladlo důraz na
osobní zbožnost, odmítalo prodej odpustků a římskou církev. Tato víra brzy zakořenila i na Loketsku. K protestantství se přidala např. část rodu Šliků, stoupenci luteránství působili i v latinských školách v Horním Slavkově a v Jáchymově.
14
Popravčí sekera K. Hussa, který byl v r. 1781
jmenován v Chebu
městským katem.
AUTOR:
Ukázka knih z knihovny Latinské školy.
Latinská škola byla
založena roku 1521
v Jáchymově.
AUTOR:
V sousedním Německu došlo v roce 1525 k selské válce. To se projevilo i v západních
Čechách. Selské války předznamenaly vítězný nástup náboženské reformace a protestantství. Učení Martina Luthera zapustilo na Karlovarsku kořeny kolem roku
1540 a téměř na sto let je přijala i většina měst a obcí v regionu.V období panování
hrabat Šliků na Karlovarsku došlo k největšímu rozvoji těžby rud. Šlikové byli velmi
podnikaví. Investovali do důlního podnikání, např. do stříbrných dolů v Jáchymově.
Těžil se i cín, železná ruda, stavěly se nové hutě.
Hornické mlátky, želízka a kahany, 16. století
15
Mince ražené ve šlikovské mincovně v letech 1519–1528
Koncem 16. století začalo dolování cínu, stříbra a železa upadat. Vývoj těžby ustrnul,
ložiska byla vyčerpána nebo se nevyplatilo investovat do dolů.
Obyvatelstvo pěstovalo ve větší míře obilí, ovoce, zeleninu, len a hlavně chmel. Pěstování chmele znamenalo rozvoj pivovarnictví. Dále se rozvíjelo sklářství, vznikaly první
minerální závody, ve kterých se vyráběla skalice, kyselina sírová a kamenec.
2.6 Třicetiletá válka
Roku 1620 byla v bitvě na Bílé hoře poražena protestantská stavovská vojska. 21.
června 1621 se konala na Staroměstském
náměstí v Praze poprava jejich dvaceti
sedmi vůdců. Šestnácti se podařilo včas
uprchnout. Mezi uprchlíky byl i majitel sokolovského panství Jan Albín Šlik. Proto se
Loketska týkala i konfiskace majetku. Tak
se stalo, že sokolovské panství koupil císařský hodnostář Otto Nostic a v regionu se
objevila jména nových významných rodů
– např. Metternichové a Černínové.
Zbraně a zbroj z doby
třicetileté války
AUTOR:
16
Třicetiletá válka se nevyhnula ani Karlovarsku. V průběhu války byl region několikrát
vystaven řádění vojsk, požárům, nemocím a hladu. Města byla nucena platit vysoké
výpalné a musela vyživovat vojska, když se v regionu ubytovala. Obyvatelé často ze
strachu před vojáky prchali i v zimě do lesů Krušných hor a skrývali se v opuštěných
dolech.
S obdobím třicetileté války se pojí jméno významného českého šlechtice, vojevůdce
a politika té doby – Albrechta z Valdštejna. Během třicetileté války byl nejvyšším
velitelem císařských vojsk. Později však upadl v nemilost a byl císařskými důstojníky
úkladně zavražděn 25. února 1634 v Chebu.
Albrecht z Valdštejna
[CIT. 2014-02-12]. DOSTUPNÝ POD LICENCÍ
MMONS NA
CREATIVE CO -
WWW: HTTP://
WIKI /FILE:ALBRECHT
_
VON
_
WALDSTEIN. JPG?USELANG = CS
Valdštejnův úmrtní
pokoj a partyzána,
kterou byl zavražděn.
AUTOR:
17
Po třicetileté válce nastalo období obnovy a rekatolizace. Loketsko na konci třicetileté
války bylo zpustošeno. Zemědělství se vzpamatovalo nejrychleji. Opět se pěstoval
chmel, který se zpracovával v pivovarech a na počátku 18. století se na Loketsku začala pěstovat nová plodina – brambory. Rychle se z války vzpamatovalo i železářství,
které začali podporovat Nosticové. Nově se objevilo krajkářství a výroba hudebních
nástrojů. Rozvíjelo se i cínařství.
Horní úředník na koni,
po roce 1700, cín
AUTOR:
Trvalo dlouhá desetiletí, než se kraj vzpamatoval ekonomicky, sociálně a demograficky z těžkých následků třicetileté války.
V roce 1663–1667 byl v Sokolově na místě původního vypáleného šlikovského hradu
vystavěn renesančně barokní zámek.
2.7 Reformy Marie Terezie a Josefa II.
V roce 1714 díky správní reformě Karla VI. zanikl Loketský kraj a o svou nezávislost
přišlo i Chebsko. Oba kraje byly připojené k Žateckému kraji. K obnově Loketského
kraje, jehož součástí bylo už i Chebsko, došlo až v roce 1741, kdy proběhla další správní reforma, o kterou se zasloužila Marie Terezie.
18
Džbán, kamenina
zdobená kobaltem,
polovina 17. století
AUTOR:
Roku 1781 Josef II. zrušil nevolnictví a zavedl svobodu vyznání (toleranční patent).
Díky prvnímu z patentů se lidé mohli svobodně stěhovat, což bylo důležité pro vznikající průmyslovou výrobu v kraji.
18. století je také obdobím rozkvětu a slávy Karlových Varů jako lázní. Karlovy Vary
slavily mimořádné léčebné úspěchy a zařadily se tak mezi přední evropské lázně.
Podoba Karlových
Varů v 18. století, model vystavený v muzeu
Karlovy Vary
AUTOR:
19
Lázeňské koflíky z poloviny 18. století
AUTOR:
Rozvíjelo se i umění karlovarských puškařů a cínařů. Puškaři a cínaři byli natolik zruční,
že byli proslulí i daleko mimo region. I město Ostrov se v pobělohorské době začalo
kulturně i hospodářsky vzmáhat. Ostrovský zámek s parkem byl svého času označován za osmý div světa.
V letech 1770–1771 byla většina Karlovarska zasažena morem a hladomorem.
Po zrušení nevolnictví došlo na Karlovarsku k výraznému rozvoji manufakturní výro-
Pistole s křesadlovými
zámky, Karlovy Vary
18. století
AUTOR:
20
by. Cechovní malovýroba už nemohla konkurovat tovární výrobě, která byla levnější.
Na Sokolovsku se na konci 18. století začalo ve větší míře těžit uhlí. V Nejdku, Šindelové a v Rotavě se zpracovávalo železo, v Nejdku byla přádelna česané příze, v Horním
Slavkově byla založena první porcelánka v Čechách, která zpracovávala kaolín, který
byl v regionu nalezen. Porcelán se stal módní záležitostí a nahradil dosavadní cínové zboží. Nedaleko Chebu byly založeny další lázně, které v roce 1805 dostaly název
Františkovy Lázně.
Soubor lázeňských
koflíků z porcelánek ve
Slavkově, Lokti a Dalovicích, 1830–1850
AUTOR:
2.8 Moderní dějiny (19. století)
Přelom 18. a 19. století byl ovlivněn významnými osobnostmi, které v té době navštívily náš region. Nejvýraznější osobností byl J. W. Goethe, který proslavil jak Karlovy
Vary, tak Mariánské Lázně. Goethe přispěl k propagaci Čech.
Mezníkem v sociálně ekonomickém, politickém i kulturním životě celého regionu
byla revoluce v roce 1848, která znamenala skutečný konec feudálního systému.
Johann Wolfgang von
Goethe
[CIT. 2014-02-12]. DOSTUPNÝ POD LICENCÍ
MMONS NA
CREATIVE CO -
WWW: HTTP://
WIKI /FILE:G OETHE
ELER
_ (STI-
_ 1828). JPG?USELAN-
G = CS
21
Zdroje:
CONTADINO, LUIGI. SKVOSTY ČESKÉHO UMĚNÍ: PROMĚNY ČESKÉHO VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V KONTEXTU DĚJIN. 1. VYD.
OLOMOUC: RUBICO, 2009, 207 S. ISBN 978-80-7346-097-6.
DVOŘÁČEK, PETR. MÍSTA ČESKÉ HISTORIE: TOULKY PO STOPÁCH HISTORICKÝCH UDÁLOSTÍ. 1. VYD. OLOMOUC: RUBICO, 2011, 157 S. NAŠE ZEMĚ. ISBN 978-80-7346-124-9.
LIŠKA, VLADIMÍR. NEJDĚSIVĚJŠÍ MÍSTA ČESKÉ HISTORIE: PO STOPÁCH TAJEMNÝCH MÍST S OZVĚNOU ČASU. 1. VYD.
V PRAZE: XYZ, 2012, 259 S. ISBN 978-80-7388-619-6.
JÍLEK, TOMÁŠ. K APITOLY Z HISTORIE ZÁPADNÍCH ČECH: OD PRAVĚKU DO SOUČASNOSTI. V PLZNI: Z ÁPADOČESKÁ UNIVERZITA , ÚSTAV CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, 2010, 88 S. ISBN 978-80-7043-910-4.
Není-li uvedeno jinak, fotografie pocházejí z Krajského muzea v Karlových Varech,
v Sokolově a Chebu.
3. PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA V POOHŘÍ
zpracovala Olga Dibalová
1. světová válka, která probíhala v letech 1914–1918, se stejně jako v celých Čechách
projevila svou krutostí také na Karlovarsku. Sociální a hospodářská situace zde byla
velice tíživá. Válečný stav se projevoval na civilním obyvatelstvu zejména nedostatkem potravin. To vyústilo roku 1918 k hladovým demonstracím v Horním Slavkově,
v Bukovanech či v Sokolově, kde lidé rabovali obchody a obydlí bohatších spoluobčanů. Muži narukovali, mnozí padli.
Představ si, že již od roku 1915 se začaly objevovat zásobovací potíže a lidé měli hlad.
V dnešní době, kdy máme supermarkety s nepřeberným množstvím potravin a jiného zboží, je téměř nemožné uvěřit těmto číslům:
Týdenní příděl pro těžce pracujícího:
1 350 gramů chleba, 750 gramů mouky, 125 gramů masa.
Dále pak např. 125 gramů másla na měsíc, 250 gramů kávovin na 2 měsíce,
50 kg brambor na zimu.
Také mnoho jiných potravin bylo pouze na lístky. Je tedy pochopitelné, že to vedlo
k nepokojům a že tato situace vedla ke krádežím jídla a k rabování. Nebylo výjimkou,
že takto jednaly i ženy ve snaze uživit své děti. Mimoto chodily ženy a děti také po
22
Pomník obětem válek
v obci Lomnice
AUTOR:
OLGA DIBALOVÁ
žebrotě. Jen na Sokolovsku bylo evidováno cca 70 hladových demonstrací.
Tato situace byla z dlouhodobého hlediska neudržitelná a pouze díky obsazení oblasti československou armádou 15. 12. 1918, a tím zániku provincie Deutschböhmen,
se toto částečně vyřešilo. Ne však na dlouho. Lidé ještě netušili, že za pár let je čeká
další válka…
Památník obětem
1. světové války v Jindřichovicích, okres
Sokolov
AUTOR:
OLGA DIBALOVÁ
Zdroje:
23
4. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V POOHŘÍ
zpracovala Olga Dibalová
Kolem roku 1930, v rozpuku hospodářské krize, se rozvíjela v pohraničí nezaměstnanost a tím pádem vznikalo sociální a národnostní vypětí. I proto se po roce 1933 začaly projevovat střety mezi příznivci a odpůrci hitlerovského národního socialismu – na
Karlovarsku o to víc, protože leží v pohraničí.
Karlovarsko bylo v říjnu roku 1938 obsazeno a připojeno k Třetí říši. Stalo se tak součástí Sudetské župy.
Sudetská župa správní útvar vytvořený 15. 4. 1939 v pohraničních územích západních, severozápadních, severních a severovýchodních Čech, severní Moravy a částech Slezska, obsazených na základě Mnichovské dohody vojsky nacistického Německa v říjnu 1938. Rozloha území činila 22 608 km2.
ŘÍŠSKÁ ŽUPA SUDETY. IN: WIKIPEDIA: THE FREE ENCYCLOPEDIA [ONLINE]. SAN FRANCISCO (CA): WIKIMEDIA FOUNDATION, 2001- [CIT. 2013-06-15]. D OSTUPNÉ Z: HTTP://CS.WIKIPEDIA .ORG /WI KI/%C5%98%C3%AD%C5%A1SK %C3%A1 _ %C5%BEUPA _ SUDETY
Pohraniční oblasti České republiky, Sudety
SUDETENDEUTSCHE GEBIETE.
SVG . [ONLINE]. [CIT.
2014-02-
24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://CO MMONS.WIKIMEDIA .ORG /WIKI /
FILE:SUDETENDEUTSCHE _ GEBIETE. SVG?USELANG = CS#GLO BALUSAGE
Díky této situaci byli donuceni poslední Češi opustit Karlovarsko. Po připojení k Německu začalo zatýkání antifašistů a likvidace Židů, kteří byli většinou internováni
v koncentračních táborech. Svůj majetek byli Židé pod krutým psychickým nátlakem
donuceni odprodat hitlerovskému Německu a židovské památky byly zničeny.
1. 9. 1939 začala druhá světová válka. Karlovarsko se nacházelo ve špatných hospodářských poměrech. Přesto se i zde našli lidé, kteří bojovali proti hitlerovskému režimu. Nejaktivněji se zapojovala skupina skláře Valentina Meerwalda z Karlových Varů,
24
která byla ale zatčena a 6 jejích členů bylo popraveno.
Na konci války r. 1945 na Karlovarsku vypukl chaos, který vedl ke zhroucení politické
a správní kultury. Osvobození regionu probíhalo třemi směry – osvobození Rudou
armádou, Americkou armádou a Českými bezpečnostními silami.
Z důvodu nedostatku pracovních sil za 2. světové války (muži byli nasazeni v boji)
začaly kmenové koncentrační tábory zřizovat své pobočky. Ty se umisťovaly zejména
do míst s větším průmyslem. Takto také vznikl koncentrační tábor pobočky Flossenbürg v Bavorsku, tábor ve Svatavě.
Památník Československých bojovníků
bitvy u Sokolova
AUTOR: OLGA DIBALOVÁ
25
4.1 Ženský koncentrační tábor Svatava
Kolem roku 1944 zde stál plně vybavený koncentrační tábor. Jeho vybavenost spočívala jak v ubytovacích prostorech, tak v brutálních nástrojích trestání. Tento tábor
sloužil jako „ubytovací a pracovní prostor“ pro ženy, které byly odsouzeny za 2. světové války. Dle statistických údajů prošlo koncentračním táborem cca 9000 žen.
Práce odsouzených spočívala zejména v přepravě uhlí, cihel a dřeva do továrny na
výrobu součástek k raketám V1 a V2.
Brutální dozorci a zejména dozorkyně ženy velice ponižovali a týrali. Některé dozorkyně díky tomu byly odsouzeny k trestu vězení. Dozorkyně Ruth Elfriede Hildnerová
byla odsouzena k trestu smrti, který byl roku 1947 vykonán.
V letech 1944 – 1945 zemřelo mnoho vězeňkyň v „pochodech smrti“. V nelidských
podmínkách zde zemřelo několik stovek žen. Mnohé zemřely vysílením, na nemoci
jako tyfus, zápal plic, či průjmy, ale také při útěku nebo byly ženy zastřeleny dozorci.
Ženský koncentrační tábor Svatava – památník
AUTOR: OLGA DIBALOVÁ
4.2 Terezín
Pevnost Terezín vznikla v 18. století. Původně měla sloužit v prusko-rakouských válkách, ale toto poslání nakonec nebylo naplněno. Město bylo rozděleno na Malou
a Velkou pevnost. Za druhé světové války udělali nacisté z Terezína největší koncentrační tábor v Čechách.
Po obsazení Německem začalo omezování práv židovských občanů (měli zakázán
vstup na veřejná místa, zakázány návštěvy kin, divadel atd.). Roku 1941 byly zahájeny
deportace Židů z území protektorátu.
26
Roku 1940 byl v Malé pevnosti zřízen policejní žalář, odkud vězni putovali před soud
nebo do koncentračních táborů. Podmínky v Malé pevnosti byly velmi kruté a stále
se zhoršovaly. Vězni museli tvrdě pracovat pro Říši v nelidských podmínkách. Celkem
zde v průběhu války nalezlo smrt 2 600 vězňů.
Jeden z mnoha důkazů o nelidském zacházení s vězni, nyní již po
jejich smrti…
PFC. W. CHICHERSKY.
BUCHENWALD CORPSE TRAILER
WW2-181. JPG . [ONLINE]. [CIT.
2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z:
HTTP://COMMONS.WIKIMEDIA .
ORG /WIKI /FILE:BUCHEN WALD
_ CORPSE _
TRAILER
_
WW2-181. JPG?USELANG = CS
4.3 Židovské ghetto Terezín
Roku 1941 přijel do Terezína první transport z Prahy se Židy, kteří sem byli odsunuti
v rámci „konečného řešení židovské otázky“. Během dalších čtyř let pak ghettem prošlo 140 000 mužů, žen i dětí. Zahynulo zde 35 000 lidí.
Společná buňka
v Malé pevnosti
WEINGARTZ, HANS.
TEREZIN CZ K F564. JPG.
[ONLINE]. [CIT. 2014-02-24].
DOSTUPNÉ Z: HTTP://COMMONS.WIKIMEDIA .ORG /WIKI /
FILE:TEREZIN _ CZ _ K F564.
JPG?USELANG = CS
27
Ve městě Terezín žili s Židy také místní občané, kteří se ale s vězni nesměli stýkat.
Židé nemohli nakupovat, ani si zpívat.
Terezín nezvládl nápor vězňů a roku 1942 se uvnitř hradeb Velké pevnosti tísnilo
58 500 lidí, což dávalo 1,6 m2 jednomu člověku. Vězni trpěli hladem, žízní a špatnou
hygienou, z čehož vznikaly epidemie. Židé byli také stresováni hrozbou transportů do
Osvětimi, kam odešlo 87 000 lidí, osvobozeno jich bylo pouhých 3 800.
Na konci války přišlo do Terezína dalších 15 000 Židů z evakuačních transportů. Tito
Židé sem přinesli skvrnitý tyfus. 8. května 1945 převzala ochranu nad Terezínem Rudá
armáda, která v rámci několikatýdenní karantény bojovala se zákeřnou nemocí. Ta
si vyžádala další stovky mrtvých. 21. srpna 1945 se pak přeživší Židé dočkali návratu
domů.
Zdroje:
BURACHOVIČ, STANISLAV. K ARLOVARSKÝ KRAJ: K ARLOVY VARY REGION. K ARLOVY VARY: K ARLOVARSKÝ KRAJ,
2005, 240 S. ISBN 80-239-1943-1.
MGR. BRUŽEŇÁK, VLADIMÍR A ING. JAROSLAV JISKRA PH. D. HISTORIE SOKOLOVSKA. 1. VYD. SVATAVA: ABRI S.
R . O., 2010.
M ĚSTO TEREZÍN: HISTORIE MĚSTA. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW. MESTO -TEREZIN.CZ /HISTO RIE-MESTA . PHP
5. ZVYKY A TRADICE V POOHŘÍ
zpracovala Bc. Markéta Nováková
Po celém světě lidé dodržují určité zvyky a ctí tradice svých předků. České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje.
Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích a zejména v moravskoslezských regionech jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice jsou pro zahraniční turisty zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou-li do Česka na Vánoce
či o Velikonocích.
S ohledem na vývoj a osidlování našeho regionu (Karlovarsko, Chebsko, Sokolovsko)
a v Poohří v minulém, tedy 20. století, se spousta tradic v povodí řeky Ohře již nedodržuje. K zániku některých tradic došlo převážně po konci 2. světové války, kdy
docházelo k migraci obyvatelstva z příhraničí. Přesto existují tradice, které neupadly
28
v zapomnění a i dnes ve 21. století se těší velkému zájmu obyvatel. Nebo jsou takové,
které se po několik desetiletí nedodržovaly a teprve v posledních letech se opět dostaly do povědomí obyvatel a znovu se udržují.
5.1 Nový rok
Na celém Karlovarsku se Nový rok nebo spíše předvečer Nového roku (Silvestr) slavil
hudbou a tancem. Až do počátku 20. století oslava Silvestra probíhala vesměs doma.
Teprve po 1. světové válce se začal slavit v hostincích, či v domě u někoho z přátel.
V hostinci se o půlnoci zhaslo a hosté bubnovali do stolů, aby zahnali zlé duchy. S posledním úderem se opět rozsvítilo a lidé provolávali „Prosit nový rok“. Na Ostrovsku
bylo zvykem rozbít sklenici nebo porcelánovou mísu, aby si každý odnesl střep pro
štěstí. Nebo se do místnosti přinášelo selátko s červenou mašlí a každý si ho měl též
pro štěstí pohladit. V Otovicích (část Karlových Varů) pro změnu stoupali o půlnoci na
židle, z nichž se „skákalo do nového roku“. Přímo v Karlových Varech se zase oznamovala půlnoc troubením z kostelní věže, tento zvuk přilákal na tržiště spoustu posluchačů.
S příchodem nového roku se dodržovala spousta tradic. Všude se Nový rok považoval za rozhodný den ve smyslu pověry „Jak na Nový rok, tak po celý rok“. Proto bylo
nutné dodržovat některé zvyky.
Například:
t muselo se brzy vstát, aby člověk nebyl po celý rok ospalý
t bylo nutné si obléci něco nového na sebe
t nesmělo se šít
t nesmělo se věšet prádlo, aby do rodiny nebyly přitahovány nemoci
t také bylo důležité, koho člověk na Nový rok potkal (muž, žena, dítě = štěstí; stařena
= neštěstí)
t k jídlu se podávala rýže, aby lidé zbohatli a vepřové maso pro štěstí
5.2 Tři králové
V tento den – 6. ledna se lidé měli vydatně najíst, nejlépe tří druhů masa a napít hojně
piva, aby byli hezcí, silní a aby získali čerstvou krev. V domech a ve stájích se vykuřovalo kadidlem, na domovní dveře a dveře od světnice zapsal hospodář posvěcenou křídou iniciály jmen tří králů + letopočet. Nápis měl chránit dům před neštěstím
a zlými duchy.
29
DE VOJNÍKOV, JUAN.
L STIBOŘ, DETAIL DVEŘÍ
FARY.JPG. [ONLINE]. [CIT.
2014-02-26]. DOSTUPNÉ
Z: HTTP://COMMONS.WIKI MEDIA .ORG /WIKI /FILE:L STI BO%C5%99,
_ DETAIL _
DVE %C5%99%C3%AD
_
FARY.JPG?USELANG = CS
Nejvýraznějším projevem dne byly tříkrálové obchůzky. Tři chlapci chodili přestrojeni
za tři krále a po domech zpívali biblický příběh o třech králích. Za své herecké a pěvecké výkony byli chlapci všude podarováni pečivem, cukrovím a drobnými penězi.
Na Karlovarsku měla píseň „Tři králové“ až sedm slok. Tradice obchůzek zanikla po
1. světové válce, protože byla považována za žebrotu a veřejnost již tento zvyk odmítla podporovat.
5.3 Masopust a Popeleční středa
Období masopustu trvalo od Tří králů do Popeleční středy, jež byla pohyblivým svátkem. Masopustní obyčeje, oslavy, reje byly spojené se starými kultovními a obřadními zvyky vesměs zemědělského rázu. V tomto období docházelo ke spoustě sňatků.
Hodně se pilo a jedlo. Tradičními masopustními pokrmy byla vepřová pečeně, koblihy, jitrnice, jelita – tedy co nejvíce tučné jídlo. Nejtypičtějším znakem masopustního
veselí byly maškarní průvody a taneční zábavy.
30
BAŤHA, MATĚJ. LETOHRÁDEK
K INSKÝCH – MUSAION 705.
JPG . [ONLINE]. [CIT.
2014-02-
26]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://CO MMONS.WIKIMEDIA .ORG /WIKI /
FILE:LETOHR%C3%A1DEK _
K INSK %C3%BDCH _ - _
MUSAION _ 705. JPG?USELANG = CS
Průvod procházel celou vesnicí. Mezi maskami nesměl chybět šašek, medvěd, žebrák, četník, cikán a spousta dalších masek. Masopustem skončilo období tance, veselí
a zábavy. Tančit se smělo opět až v květnu při stavění a kácení máje. Masopust končil
Popeleční středou. Po celém Karlovarsku se v tento den vyháněl škodlivý duch zimy
a smrti. Lidé vyrobili slaměného panáka a v průvodu ho vyvedli za vesnici, kde byl po
slavnostním proslovu spálen, vhozen na hnojiště nebo roztrhán. Po tomto dni nastalo
období půstu s pěti postními nedělemi, které měly určitý název:
1. Černá
2. Pražná
3. Kýchavá
4. Družebná
5. Smrtná
31
5.4 Velikonoce
Největšími svátky jara byly Velikonoce, původně oslavy prvního jarního úplňku. Oslava jara byla spjata se započetím zemědělských prací. Velikonocům předcházel pašijový týden. Byl to poslední týden čtyřicetidenního půstu. Všechny církevní obřady byly
zasvěceny památce Ježíše Krista.
V tomto týdnu mládež chodívala s řehtačkami, trhačkami a tragači, které svým zvukem nahrazovaly zvony, které v té době odletěly do Říma a nemohly tak zvonit samy.
Před Velikonocemi se vždy dělal v domech velký úklid. Celý týden před Velikonocemi
byl opět pojmenován různými názvy dnů:
I. Modré pondělí = symbol klidu a mlčenlivosti
II. Šedivé úterý = předzvěst smutku
Tyto dva dny (pondělí a úterý) byly obyčejné, všední dny, teprve středou se
rozbíhaly sváteční přípravy.
III. Škaredá středa = nazývá se tak proto, že tento den byl Ježíš zrazen Jidášem.
V tento den by se nikdo neměl mračit, aby se pak nemračil celý zbytek roku.
Přestalo se těžce pracovat, začalo se smejčit, zametat, uklízet.
IV. Zelený čtvrtek = poslední večeře Páně, poté byl zajat. Tento den je dnem odpuštění, umlkaly všechny zvony a rozeznívají se již zmiňované řehtačky. Vstávalo se brzy, celá rodina se omyla ranní rosou, aby byli všichni po celý rok zdraví.
Jedlo se jedno syté jídlo bez masa a zelené potraviny (špenát, zelí, bylinky).
V. Velký pátek = den ukřižování Ježíše Krista, tedy den smutku. Nekonaly se mše,
pouze se zpívalo a uctíval se kříž. Tento den se nesmělo pracovat na poli. Rozšířeným zvykem bylo koupání v tekoucí vodě, která měla léčivou moc a dívkám
dodávala krásu a zbavovala je pih.
VI. Bílá sobota = vzpomenutí na Ježíše Krista. Je posledním dnem čtyřicetidenního půstu, vrcholily přípravy na Velikonoční neděli. Zvony se navracely z Říma
a opět se rozezněly, lidé měli v tu chvíli zatřást stromy, aby byla celý rok úroda
bohatá.
VII. Velikonoční neděle = Boží hod velikonoční, vrchol svátků. Slavnostní stůl se
prohýbal pod tradičními dobrotami. Lidé se slavnostně oblékli a šli na mši, kam
s sebou přinášeli mazance, vejce, beránky, chleba a víno, které si nechali vysvětit. Pak si je zase odnesli zpět domů a pokrmy slavnostně snědli. Část hostiny se
věnovala i zvířatům nebo zahradě, či studni.
32
VIII. Velikonoční pondělí = Mimocírkevní oslavy byly a dodnes jsou spojovány
s pomlázkou a hodováním. Chlapci obcházeli celou vesnici. Mrskání proutky
mělo dívkám a ženám přinést energii, zdraví, sílu a svěžest.
GARDAVSKÁ, М. GARDAVSKÁ
MORAVSKÉ TYPY. JPG.
[ONLINE]. [CIT. 2014-02-26].
DOSTUPNÉ Z: HTTPS://COMMONS.WIKIMEDIA .ORG /WIKI /
FILE:GARDAVSK %C3%A1 _
MORAVSK %C3%A9 _
TYPY.
JPG?USELANG = CS
Odměnou za pomlázku byla malovaná vejce. Odpoledne se s vejci hrály hry, např.
koulení do důlku (podobné jako cvrnkání kuliček) nebo se také vejci házelo do vzduchu. Kdo je chytil z největší výšky, vyhrál.
5.5 Čarodějnice
Filipojakubské noci, jak se též tomuto zvyku říká, byla přisuzována magická síla. Bylo
potřeba před těmito silami (létajícími čarodějnicemi) ochránit obydlí, dobytek a vše
živé. Na Karlovarsku byl dobytek zamykán, před stáje se sypaly různé byliny a kamínky ve tvaru kříže. Na ochranu před čarodějnicemi mládenci na návsi práskali bičem,
později se dokonce i střílelo ze vzduchu. Tento zvyk však zanikl po 1. světové válce. Na
Sokolovsku a Chebsku se po setmění a v noci zapalovaly ohně k zaplašení čarodějnic.
Chlapci se bavili také tím, že vyhazovali do výšky smůlou potřená hořící košťata.
33
5.6 Stavění a kácení máje
ZIVNER, ADAM. CZMAYPO LEBUILDING 03. JPG . [ONLINE].
WIKIMEDIA .ORG /WIKI /FILE:CZMAYPOLEBUILDING 03.
JPG?USELANG = CS
Májky byly symbolem jara. Stavěly se většinou první neděli v květnu, ale podle počasí
i kteroukoliv květnovou neděli, někdy již v noci z 30. dubna na 1. května. Většinou
ji vztyčovali mladí chasníci. Májku tvořil 10–15 metrů vysoký smrk. Ten se očistil od
kůry, uřízla se špička a místo ní se umístila špička nová, ozdobená pestrými stuhami
nebo šátky. Tuto špičku stromu zdobily mladé dívky, které za tuto čest musely zaplatit
až 50 korun. Dívka, která šla první do tanečního kola při oslavách, byla vyhlášena královnou, musela zaplatit ještě víc. Velkou oslavou bylo i kácení máje, které se konalo
v poslední květnový den. Opět hrála muzika. Tančilo se a zpívalo.
5.7 Letnice
Letnice neboli svatodušní svátky se slavily 50. den po Velikonocích po dva dny. V neděli a v pondělí. Byly to svátky plné rozkvětu jarní přírody. Lidé si často zdobili svá
obydlí čerstvými květinami a větvičkami. Především byly ale letnice svátkem pastýřů,
kteří vyháněli svůj dobytek co nejdříve na pastvu. Ten, který vyhnal stádo nejpozději,
byl vystaven posměškům a dostávalo se mu různých přezdívek. Často se pořádaly
poutě a jízdy na koních.
5.8 Letní slunovrat
Protože v tomto období lidé nejvíce pracovali na polích, moc svátků a oslav neprobíhalo, kromě samotného začátku léta. Nástup nového ročního období byl provázen
34
řadou lidových zvyků. Oslavy slunovratu se často slučovaly s oslavou sv. Jana Křtitele.
V předvečer svátku sv. Jana se často pálily svatojánské ohně. Po roce 1900 bylo pálení
ohňů přeloženo právě na první letní den, tedy 21. června. Smyslem ohňů bylo pročistit vzduch a zaplašit zlé duchy. S ohni je spojena čarovná moc, a tak chlapci do polí
zapichovali 9 oharků ze svatojánského ohně, aby byla dobrá úroda. Do zelných polí
se zapichovala ohořelá košťata, aby zelí nespásly housenky. Na sv. Jana se dívky ptaly
květin, zda jim ve větru zašeptají jméno jejich lásky. Také ženy a dívky trhaly léčivé
byliny, protože natrhané v tuto noc měly největší účinek.
5.9 Posvícení
Posvícení je jeden z nejoblíbenějších svátků venkovského lidu a jedna z nejdůležitějších podzimních slavností. K oslavám docházelo třetí týden v říjnu. Slavilo se, když byly
všechny plodiny z pole sklizeny, svezeny a uloženy do stodol. Lidé byli unavení po náročném období sklizní a opět začali mít čas na oslavy a zábavy. Posvícení se drželo od
soboty do středy. Od 19. století se zkrátilo na tři dny. V těchto dnech docházelo často
ke sňatkům. Scházely se celé rodiny a nejširší příbuzenstvo u bohatě prostřeného stolu. Čím víc se sešlo lidí u stolu, tím větší to byla pocta pro hospodyňku. Tradičním pokrmem byla posvícenská husa, jáhlová kaše s mandlemi a rozinkami. V hostincích se
o posvícenských nedělích pořádaly taneční zábavy. Tancovalo se i venku v průvodu.
CHMEE2. KOLÁČKY. JPG.
[ONLINE]. [CIT. 2014-02-26].
DOSTUPNÉ Z: HTTPS://COMMONS.WIKIMEDIA .ORG /WIKI /FI LE:KOL%C3%A1%C4%8DKY. JPG?USELANG = CS
35
5.10 Památka zesnulých
Dnes tento den označujeme jako DUŠIČKY. V roce 1006 byl stanoven na 2. listopadu,
a to papežem Janem XIX. Lidé navštěvovali hroby svých zesnulých, které zdobili věnci, květinami a zapalovali svíce. Doporučovalo se tento den nepracovat a nepodnikat
dlouhé cesty. Pozdě večer se nemělo chodit ven. Lidé se měli vyhýbat kostelu a hřbitovu za tmy, protože v té době zde duchové sloužili mši.
5.11 Přástky
Období po sv. Kateřině, kdy už se blížil advent, se ženy začínaly scházet v jednom
z domů, kde spřádaly len na kolovratu. V každém domě se spřádalo zhruba tři dny.
Kromě spřádání lnu ale ženy a dívky také zpívaly, vyprávěly si strašidelné historky,
pověsti a pohádky.
ADLER, MORITZ. NARO DOPISNA VYSTAVA
1895
PRASTKY DOMAZLICKO.PNG.
[ONLINE]. [CIT. 2014-02-26].
DOSTUPNÉ Z: HTTPS://COMMONS.WIKIMEDIA .ORG /WIKI /
FILE:NARODOPISNA _
STAVA
KY
VY-
_ 1895 _ PRAST-
_ DOMAZLICKO.PNG?USE-
LANG = CS
5.12 Mikulášská obchůzka
Znamením blížících se Vánoc byla pro malé děti mikulášská nadílka. Svátek slaví Mikuláš 6. prosince, avšak obchůzky se konaly již večer před, tedy 5. prosince. Tato tradice sahá až do 15. století. Někde Mikuláš obcházel v době, kdy už děti spaly, a tak
zanechal nadílku na dvoře či za oknem. Děti ráno po probuzení nacházely jablka, ořechy, cukroví, perník a jiné pamlsky, pokud však zlobily, čekaly na ně brambory a uhlí.
V jiných obcích Mikuláš obcházel domy ihned po setmění a ohlašoval se cinkáním
zvonku. Mikuláš byl oděn do červeno-bílého biskupského šatu, měl dlouhý bílý plnovous a nosil vysokou berlu. Doprovázela ho strašidelná postava zvaná Krampus
36
PAZUZU. MIKULAS VE SKANZENU
PREROV. JPG. [ONLINE].
WIKIMEDIA .ORG /WIKI /FILE:M I KULAS
_
VE
_ SKANZENU _
PREROV. JPG?USELANG= CS
(dnešní čert), ten byl oblečen do kožichu a kožešinové čepice, plstěných holínek a silných rukavic. V ruce měl pometlo nebo hůl a pytel s dárky. Dvojici ještě doprovázeli
dva andělé. Celá skupina obcházela dům od domu, kde děti říkaly básničky a za odměnu dostávaly již zmíněné dobroty.
5.13 Vánoce
Vánoce jsou svátky, které v křesťanské tradici oslavují narození Ježíše Krista. Spolu
s Velikonocemi patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Již čtyři týdny před
Vánocemi, tedy v období adventu, si lidé svá obydlí zdobili papírovými nebo dřevěnými jesličkami a větvičkami jehličnanů. Před Vánocemi docházelo k tzv. zabijačkám
(převážně u bohatých sedláků).
5.14 Štědrý den
24. prosinec z pohledu lidí patřil k nejvýznamnějšímu dni v tomto období. Tento den
se většinou nepracovalo, kromě příprav na štědrovečerní večeři. Na Štědrý den se
nemělo prát a věšet prádlo, neboť to přinášelo neštěstí pro celou rodinu. Dále se neměly zatloukat hřebíky a lidé si neměli nic půjčovat. K jídlu během dne byl dovolen
pouze hrách, hrachová polévka, černá káva a další postní jídla. Lidé opět vzpomínali
na své zemřelé příbuzné a známé a chodili jim na hrob zapalovat svíčky. Vyvrcholením tohoto dne byla slavnostní večeře a následná nadílka pro děti. Večeře byla
opravdu bohatá – na štědrovečerní stůl mělo přijít devatero chodů. Na stole nesměly
37
chybět vánočky, štoly, ryba, polévka, bramborový salát nebo kaše, játrové knedlíčky,
jablečný závin, ořechy a sušené ovoce. Bylo potřeba ochutnat vše, co hospodyně přichystala. Stůl byl ozdoben svátečním ubrusem a pod něj často lidé schovávali hrstku
sena či slámy na znamení toho, že Ježíšek se narodil na slámě. Také se pod ubrus
schovávaly mince, aby se v domě udržely peníze. Od večeře se nesmělo vstávat, to
přinášelo smůlu. Po večeři docházelo k věštění budoucího roku pomocí jablíček nebo
plovoucích skořápek ořechů. Zbytky od večeře se odnášely na zahradu a sypaly se
pod stromy, aby byly zase plodné. K Vánocům neodmyslitelně patřil stromek, který
byl ověšený figurkami a cukrovím, pozlacenými ořechy, skleněnými ozdobami, svíčkami a řetězy z barevných papírů. Teprve po 1. světové válce se na stromcích objevily
prskavky a později i elektrické svíčky. Na vrchol stromku se nasazovala hvězda nebo
THYSSEN, MALENE. JULETRÆET. JPG . [ONLINE]. [CIT.
2014-02-26]. DOSTUPNÉ
Z: HTTPS://COMMONS.WIKI MEDIA .ORG /WIKI /FILE:JU LETR%C3%A6 ET. JPG?USELANG = CS
38
anděl. Stromek se zdobil v noci, když děti spaly a lidé si ho ve svých příbytcích nechávali do Tří králů. Pod stromečkem děti nalézaly praktické dárky, drobnosti nebo
hračky.
V 19. století děti od Ježíška dostávaly jablíčko, ve kterém byla schovaná stříbrná mince. Po nadílce děti hrály hry nebo se snažily vyčíst budoucnost – litím olova, házením
střevíců, zvedáním hrnků, počítáním polínek, házením slupek od jablka, hleděním do
komína. Vyvrcholením byla půlnoční mše v kostele.
5.15 První svátek vánoční
25. prosince nebo také na Boží hod vánoční se vzájemně navštěvovali příbuzní a přáli
si veselé svátky.
5.16 Druhý svátek vánoční
26. prosinec neboli sv. Štěpán byl svátek, kdy se koně vypouštěli ze stájí, aby zůstali
zdraví. Poprvé od sv. Kateřiny se smělo tancovat, pořádaly se tak různé vánoční věnečky. V tento den se posvětila voda a víno a také sůl.
5.17 Shrnutí
V České republice existuje spousta tradic a zvyků, které se udržují z generace na generaci. V různých krajích či regionech jsou některé tradice udržovány více, v jiných
pak méně. Dnešní moderní doba je často uspěchaná, přemodernizovaná, a tak lidé
nedokáží tento odkaz náležitě ocenit. Je na každém z nás, aby si vybral a slavil to, co
je mu blízké a milé.
Otázky a úkoly:
t Vyjmenuj tradiční vánoční pokrmy u Vašeho štědrovečerního stolu.
t Znáš ještě nějaké jiné zvyky, které se dodržují na Vánoce a nebyly zmíněny v textu?
t Víš, co představovaly názvy jednotlivých nedělí po masopustu?
t Naši předci se často řídili přírodními jevy. Víš, jak se nazývají rčení, která jsou spjatá
s pozorováním přírody a s určitými meteorologickými jevy?
t Znáš z vyprávění ještě nějaké další zvyky a tradice, které se dříve dodržovaly? Dokázal/a bys odvodit, proč se jednotlivé postní neděle jmenují Černá, Pražná, Kýchavá, Družebná a Smrtná?
39
Zdroje:
EU2009.CZ: ZVYKY A TRADICE. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://EU2009.CZ /CZ /CZECH-REPUBLIC /
CUSTOMS-AND -TRADITIONS/ZVYKY-A-TRADICE-452/INDEX. HTML
ČESKE-TRADICE.CZ: TRADICE. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.CESKE-TRADICE.CZ /TRADICE /
JAROVELIKONOCE.COM . [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. D OSTUPNÉ Z: HTTP://WWW.VELIKONOCE.COM /HISTORIE. HTM
VELIKONOCE. [ONLINE]. [CIT. 2014-02-24]. DOSTUPNÉ Z: HTTP://VELIKONOCE.VIRA.CZ /
BUCHAROVIČ, STANISLAV, VÝROČNÍ OBYČEJE NA K ARLOVARSKU. K ARLOVARSKÉ MUZEUM 1986.
TRNKOVÁ, K LÁRA, VÁNOČNÍ ZVYKY A OBYČEJE NAŠÍ BABIČKY. STUDIO TRNKA, PRAHA: 2009, ISBN 978-8087209-44-8.
TRNKOVÁ, K LÁRA, VELIKONOČNÍ ZVYKY A OBYČEJE NAŠÍ BABIČKY. STUDIO TRNKA, PRAHA: 2009, ISBN 978-8087209-17-2.
40
Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Název globálního grantu: Zvyšování kvality ve vzdělávání v Karlovarském kraji II
Název projektu: Vzdělávej se s řekou Ohře
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.18/02.0017
Vzdělávej se s řekou Ohře
Projekt je zaměřen na poznávání Karlovarského kraje, jehož nedílnou součástí je řeka
Ohře. Smyslem projektu je formou inovace výuky prohloubit základní znalosti žáků
školy a uvědomění si širších souvislostí týkajících se významu toku (řeky Ohře) v dané
oblasti – Karlovarském kraji. Hlavním cílem projektu je formou aktivní práce a komunikace s cílovými skupinami zvýšit informovanost a vědomosti žáků o způsobu využití a potřebnosti vodního toku řeky Ohře a jednotlivých ekonomických a ekologických systémech, které jsou na danou oblast navázány.
Základní škola Lomnice
Základní škola Lomnice je úplnou základní školou venkovského typu. Na škole pracují tři speciální pedagogové, koordinátor ŠVP, metodik – koordinátor ICT a koordinátor environmentální
výchovy. Funkce koordinátorů jsou obsazeny plně kvalifikovanými pedagogy.
Škola využívá dětské hřiště, multifunkční hřiště a dvě fotbalová hřiště. Součástí školního komplexu je školní jídelna a školní družina. Škola je vybavena moderní počítačovou učebnou
s 25 stanicemi, v každé třídě je interaktivní tabule.
Prioritním cílem školy je vytváření zdravého klimatu mezi dětmi a mezi pedagogy. K naplnění
tohoto cíle slouží i předmět osobnostní a sociální výchova, adaptační a ozdravné pobyty žáků,
na které přispívá velkou měrou obec Lomnice.
Škola se modernizuje díky podpoře obce Lomnice.
www.lomnicezs.cz
grafická úprava: www.studioillek.cz
tisk: Pavel Bedrník – Praha

učebnice

Transkript

Podobné dokumenty

Výukový materiál ()