Soubor ke stažení - TZ-one
Transkript
Soubor ke stažení - TZ-one
Informace pro uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v žádné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Používání elektronické verze knihy je určeno jen osobě, která ji legálně nabyla, a to v rozsahu stanoveném autorským zákonem. Jakékoliv neoprávněné užití jako např. kopírování, úpravy, konverze do jiných formátů, prodej, pronájem, půjčování, darování, umísťování na servery, sdílení atp. je zakázáno! první vydání 2013 © Mgr. Tomáš Zahradníček - TZ-one (elektronická verze) ISBN 978-80-903606-6-2 1 malá ILUSTROVANÁ ENCYKLOPEDIE Malá ilustrovaná encyklopedie vychází vstříc trvalému zájmu čtenářů o naučný slovník typu A/Ž -jednosvazkový, menšího formátu, stručný a vysoce aktuální. Toto dílo původní české encyklopedické tvorby navazuje na dřívější práce nakladatelství Encyklopedický dům, na Encyklopedický slovník z roku 1993 a na třísvazkovou Ilustrovanou encyklopedii z roku 1995. Více než 30 000 hesel ze všech oblastí lidské činnosti, doplněných 2 500 černobílými ilustracemi a 4 barevnými přílohami, nabízí nejširší vrstvě uživatelů základní obecné i speciální informace z oborů, které netvoří součást jejich odborného vzdělání. Především však tvůrci Malé ilustrované encyklopedie měli při vzniku díla na mysli školní mládež. 2 Informace o původním knižním vydání: Redakční uzávěrka 31.3.1999 Ilustrace elektronicky zpracovali Mgr. František Brabec a RNDr. Miloslava Lavičková Vydal Encyklopedický dům, spol. s r.o. Autoři a konzultanti PhDr. Jan Barták, DrSc.; doc. RNDr. Jindřich Bečvář, CSc.; doc. Ing. Miroslav Bechyně, DrSc.; PhDr. Mikuláš Bek, Dr.; doc. PhDr. Marie Benešová, DrSc.; PhDr. Jana Benkovská; PhDr. Zdeněk Beran; +Mgr. Hana Bradnová; PhDr. Michal Bregant; doc. Ing. Josef Břečka, CSc.: Ing. Jan Čábelka, CSc.; doc. Ing. Radek Čada, CSc.; PhDr. Zbyněk Černík; doc. PhDr. Petr Čornej, CSc.; PhDr. Marie Dohnalová; prof. PhDr. Růžena Dostálová, CSc.; RNDr., PhMr. Pavel Drábek; PhDr. Petr Dudek; PhDr. Eugenie Dufková; PhDr. Petr Fejtek; prof. ThDr. Pavel Filipi; RNDr. Milan Fišera, CSc.; Jaroslav Folta, CSc.; PhDr. František Fröhlich; doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc.; Ing. Marcel Grün; prof. Ing. Jan Hampl, CSc.; PhDr. Markéta Hejkalová; PhDr. Eduard Hodoušek; doc. Ing. Jaroslav Holoubek, CSc.; JUDr. Daniel Holubkov; doc. PhDr. Jiří Holý, CSc.; doc. RNDr. František Horník, CSc.; PhDr. Anděla Horová; PhDr. Václav Hubinger, CSc.; PhDr. Marcella Husová, CSc.; doc. PhDr. Jan Hyvnar, CSc.; +Kamil Chrobák; PhDr. Eliška Chrobáková; PhDr. Jan Jaroš; +Ing. Jiří Jelen, CSc.; Ing. Milic Jiráček, CSc.; doc. MUDr. Václav Jirásek, CSc.; PhDr. Marie Judlová-Klimešová; +Jaroslav Kabíček; doc. PhDr. Helena Kadečková, CSc.; Ing. arch. Jan Kaigl; PhDr. Jan Kalivoda; Dušan Karpatský; doc. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc.; doc. Ing. Hana Klabačková, CSc.; RNDr. Ludvík Kopačka, CSc.; Ing. Martin Košťál; JUDr. Věra Koťátková; prof. MVDr. Karel Koudela, DrSc.; prof. RNDr. Václav Král, DrSc.; PhDr. Jana Křehlová; RNDr. Jiří Kříž, CSc.; Ing. Pavel Kubín, CSc.; PhDr. Karel Kubiš, CSc.; PhDr. Vlasta Kubišová; PhDr. Viktor Kudělka, CSc.; doc. RNDr. Jiří Langer, CSc.; RNDr. Miloslava Lavičková; Ing. Alena Léblová; doc. PhDr. Jan Lehár, CSc.; Daniela Lehárová; PhDr. Eva Lukášová; Martina Macková; PhDr. Vladimír Macura, DrSc.; Nina Malíková; Marcela Melicharová; PhDr. Milada Motlová; doc. RNDr. Ludvík Mucha, CSc.; doc. PhDr. Vladimír Nálevka, CSc.; PhDr. Jiří Našinec; doc. RNDr. Jan Němeček, DrSc.; Václav Němeček, dipl. tech.; +doc. PhDr. Ladislav Niklíček, CSc.; RNDr. Dagmar Nová; prof. Ing. Václav Novák, DrSc.; PhDr. Ludmila Nováková; RNDr. Jiří Novotný; PhDr. Vladimír Novotný; PhDr. Václava Nývltová, CSc.; doc. PhDr. Jiří Opelík, CSc.; Ing. Jaroslav Oržendovič; doc. PhDr. Bohumil Palek, DrSc.; PhDr. Jan Pargač, CSc.; PhDr. Jiří Pelán; PhDr. Jan Pelikán, CSc.; doc. MUDr. Blahoslav Petr, CSc.; RNDr., Ing. Jiří Peterka; Ing. František Petrásek; doc. Ing. Miroslav Petrásek, CSc.; RNDr. Erika Pflegerová; doc. PhDr. Aleš Pohorský, CSc.; Jitka Polanská; doc. Ing. Vratislav Preclík, CSc.; PhDr. Ondřej Prokop; ThDr. Martin Prudký; RNDr. Vladimír Roskovec, CSc.; PhDr. Vít Roubíček; Miroslav Rozsypal; Jitka Růžičková; PhDr. Petr Skala; doc. RNDr. Ladislav Skokan, CSc.; PhDr. Eleonora Slavíčková, CSc.; Mojmír Sobotka; Mgr. Jan Sokol; PhDr. Kateřina Svobodová; Ivan Šiler; PhDr. Petr Šisler; prof. Ing. Vítězslav Škoda, CSc.; RNDr. Mojmír Šlachta; Alena Šlechtová; RNDr. Milan Špůrek, CSc.; doc. Ing. Jiří Šťastný, CSc.; PhDr. Jiřina Táborská, CSc.; Ing. Jan Tůma; PhDr. Milan Tvrdík, CSc.; PhDr. Zuzana Vimrová; Alena Vlčková; doc. RNDr. Jiří Vohlídal, CSc.; Ing. Jan Vojtek, CSc.; PhDr. Otakar Volenec, CSc.; RNDr. Aleš Ždimera Sestavili PhDr. Eliška Chrobáková; Ladislav Křehla; RNDr. Miloslava Lavičková; Ing. Alena Léblová; RNDr. Erika Pflegerová 3 Hesla jsou řazena abecedně, rozhoduje abecední pořadí prvního tučně vytištěného slova, teprve potom abecední pořadí druhého a následujících tučně vytištěných slov; u biografických hesel stejného příjmení rozhoduje křestní jméno, u panovníků stejného jména rozhodují římské číslice. Z diakritických znamének se přihlíží pouze k písmenům české abecedy č, ř, š, ž, k ostatním diakritickým znaménkům, jako jsou kroužek, háček, přehláska, se nepřihlíží, k délce hlásek se rovněž nepřihlíží. Tučně jsou vyznačeny názvy hesel. Kurzívou jsou vyznačeny názvy oborů, odborné řecké a latinské termíny (především z botaniky, biologie, medicíny a farmacie). Dále jsou kurzívou vyznačeny názvy listin a zákonů, novin a časopisů, vědeckých a uměleckých děl. U vědeckého nebo literárního díla, které nebylo přeloženo do češtiny, je kurzívou uveden originální název a obyčejným písmem překlad tohoto názvu; u díla, které bylo vydáno v českém překladu, je uveden pouze titul českého překladu kurzívou; výjimku tvoří (s ohledem na jazyky vyučované na středních školách) literární díla psaná původně anglicky, francouzsky, italsky, německy, španělsky a latinsky, u nichž je originální název uveden vždy. Zkratky užívané v textech jsou buď uvedeny v Seznamu zkratek, nebo mají samostatné, zpravidla odkazové heslo. Opakování názvu hesla v textu tohoto hesla je nahrazeno prvním písmenem s tečkou, v případě víceslovného názvu hesla prvními písmeny s tečkami. Odkazový aparát je omezen na jediný znak ➲), užívaný jak pro přímý odkaz (viz), tak pro nepřímý odkaz (viz též) upozorňující na související hesla. Ve svém celku je slovník sestaven v uzavřeném informačním okruhu, používané odborné termíny mají samostatná hesla nebo jsou na místě zmínky vysvětleny, osobnosti mají samostatná hesla nebo mají na místě zmínky uvedena životní data. Jazyková stránka slovníku se v zásadě řídí Pravidly českého pravopisu, školní vydání Pansofia, Praha 1993, Pravidly českého pravopisu, Academia, Praha 1993, a Dodatkem ke školnímu vydání Pravidel českého pravopisu z roku 1993, MŠMT, Praha 1994, zpracovaných Ústavem pro jazyk český AV ČR v Praze. Výjimkou jsou názvy hesel obsahující výrazy chemického názvosloví, které se řídí současně platnou terminologií; progresivní tvar podle Pravidel českého pravopisu je pak uveden za názvem hesla jako synonymum, v případě nutnosti i jako odkazové heslo a běžně se užívá v textech. Města, provincie a některé další geografické objekty jsou textovány pod originálním jménem; vžitá česká podoba následuje za názvem hesla jako synonymum, případně je uvedena jako odkazové heslo a běžně se používá v textech. Výslovnost, případně i původ slov se uvádí v hranatých závorkách za tučně psaným názvem hesla. Je vyznačena všude tam, kde se odchyluje od psané podoby. Není uvedena u přepisů z azbuky, alfabety, z orientálních a afrických jazyků, protože již přepis těchto slov do latinky zpravidla výslovnost naznačuje. Přepis výslovnosti se neřídí mezinárodní fonetickou transkripcí, je co nejvíce zjednodušen, i když tím v některých případech dochází k drobným nepřesnostem; cílem bylo zaznamenat výslovnost pouze písmeny české abecedy. Redakční uzávěrka díla byla 31. 3. 1999. Některé politické, geografické a biografické údaje byly převzaty z příručky Der Fischer Weltalmanach 1999. K celkové aktualizaci textů byly v maximální možné míře využity informace z mezinárodní počítačové sítě Internet. 4 Použité zkratky a symboly (zkratky přídavných jmen platí i pro příslovce) abs. absolutní ad. a další adm. administrativa, administrativní afr. africký aj. a jiné akad. akademie, akademik, akademický akt. aktivní am. americký anat. anatomie, anatomický angl. angličtina, anglický anorg. anorganický ant. antika, antický antr. antropologie, antropologický ap. a podobně arab. arabština, arabský arch. architektura, architektonický archeol. archeologie, archeologický as. asijský astr. astronomie, astronomický astrol. astrologie, astrologický at. atomový at. č. atomové číslo atd. a tak dále austr. australský automat. automatický auton. autonomie, autonomní balk. balkánský bank. bankovní bar. baroko, barokní bás. básnický belg. belgický bibl. biblický biol. biologie, biologický bolš. bolševický bot. botanika, botanický braz. brazilský brit. britský bulh. bulharština, bulharský býv. bývalý byz. byzantský celk. celkový centr. centrální cest. cestovní círk. církev, církevní č. čeština, český čas. časopis, časopisecký část. částečný čín. čínština, čínský Čs. československý dán. dánština, dánský dem. demokracie, demokratický dipl. diplomacie, diplomatický div. divadlo, divadelní dl. dlouhý dop. doprava, dopravní dpt. departement dram. dramatický důl. důležitý dyn. dynastie eg. egyptština, egyptský fak. farm. fašist. feud. fil. filat. film. fin. fot. fr. fyz. fyziol. gen. genet. geod. geof. geogr. geol. geom. germ. got. graf. h. hebr. hist. hl. hl. m. hol. hor. hosp. hud. hum. hut. chem. chorv. ideol. ind. instr. it. J j. j. š. jad. jap. jaz. jed. již. jm. jug. JV jv. JZ jz. kan. kap. kart. kat. kelt. klas. klasic. fakulta, fakultní farmacie, farmaceutický fašistický feudalismus, feudální filozofie, filozofický filatelie, filatelistický filmový finance, finanční fotografie, fotografický francouzština, francouzský fyzika, fyzikální fyziologie, fyziologický generál, generální genetika, genetický geodézie, geodetický geofyzika, geofyzikální geografie, geografický geologie, geologický geometrie, geometrický germánský gotika, gotický grafika, grafický hora, horský hebrejština, hebrejský historie, historický hlavní hlavní město holandština, holandský hornictví, hornický hospodářství, hospodářský hudba, hudební humanismus, humanistický hutnictví, hutní, hutnický chemie, chemický chorvatština, chorvatský ideologický indický instrumentální italština, italský jih jezero, jezerní jižní šířka jaderný japonština, japonský jazyk, jazykový, jazykověda jednotka jižní jméno jugoslávský jihovýchod jihovýchodní jihozápad jihozápadní kanadský kapitalismus, kapitalistický kartografie, kartografický katolický keltský klasický klasicismus, klasicistický 5 ekol. ekon. el. elchem. elmag. elmech. elstat. eltech. energ. est. etnogr. evang. evr. lat. lat.am. lék. les. let. lid. lih. lit. liter. log. m n. m. m. maď. mag. mak. mat. max. ME mech. měn. jed. met. mex. mez. mil. min. min. miner. mj. ml. mld. mol. hm. mor. MS muz. mytol. n. l. náb. nacist. nám. např. nár. nár.osvob. Nc něm. niz. nor. o. obč. obch. ekologie, ekologický ekonomie, ekonomika, ekonomický elektrický elektrochemický elektromagnetický elektromechanický elektrostatický elektrotechnika, elektrotechnický energetický estetika, estetický etnografie, etnografický evangelický evropský latina, latinský latinskoamerický lékařství, lékařský lesnictví, lesnický letectví, letecký lidový lihovarnictví, lihovarnický literární literatura logika, logický metrů nad mořem město, městský maďarština, maďarský magnetický makedonština, makedonský matematika, matematický maximum, maximální mistrovství Evropy mechanika, mechanický měnová jednotka meteorologie, meteorologický mexický mezinárodní milion minimum, minimální ministr, ministerstvo, ministerský mineralogie, mineralogický mimo jiné mladší miliarda molekulová hmotnost moravský mistrovství světa muzeum mytologie, mytologický našeho letopočtu náboženství, náboženský nacistický námořní například národní národněosvobozenecký Nobelova cena němčina, německý nizozemština, nizozemský norština, norský ostrov, ostrovní občanský obchod, obchodní klimat. kolon. kom. kosm. kožel. kr. kr. m. král. krit. kř. ks KS kult. port. potr. prac. práv. prez. prof. protest. prům. př. n. l. překl. příp. přír. pseud. psychol. pův. radioakt. rak. rak.-uh. real. rel. rel. at. hm. rel. mol. hm. renes. Rep. resp. Rev. Roč. Rom. romant. rostl. rozhl. rtg. Rum. Rus. ř. Řec. Řed. Řím. římkat. S s. š. Sat. sděl. Sev. sklář. sl. Soc. Soc.dem. social. klimatologie, klimatologický kolonie, koloniální komunismus, komunistický kosmonautika, kosmický koželužství, koželužský kraj, krajský krajské město království, královský kritický křesťanství, křesťanský kus komunistická strana kultura, kulturní portugalština, portugalský potravinářství, potravinářský pracovník, pracovní právní prezident, prezidentský profesor protestantství, protestantský průmysl, průmyslový před naším letopočtem překladatel, překladatelský případně přírodní pseudonym psychologie, psychologický původ, původní radioaktivní rakouský rakousko-uherský realismus, realistický relativní relativní atomová hmotnost relativní molekulová hmotnost renesance, renesanční republika, republikánský respektive revoluce, revoluční roční románský romantismus, romantický rostlinný rozhlasový rentgenový rumunština, rumunský ruština, ruský řeka, říční řečtina, řecký ředitel římský římskokatolický sever severní šířka satirický sdělovací severní sklářství, sklářský slovenština, slovenský sociální sociálnědemokratický socialistický 6 obj. obl. obl. m. obv. obyv. odb. okr. opt. org. orch. orient. osvob. ox. č. ozn. paleont. pap. pedag. pedol. pěst. piv. poč. poh. pol. pol. polit. polygr. popř. švýc. t. subl. t. t. t. v. tech. technol. těl. teol. teor. text. tis. tj. trop. tur. tv. tzv. úč. uh. ukr. um. univ. úř. ÚV V vál. vč. v. d. věd. věd.-tech. veř. veter. vin. vl. vl. jm. objektivní oblast, oblastní oblastní město obvyklý obyvatel, obyvatelstvo odborný okres, okresní optika, optický organický orchestr, orchestrální orientální osvobozenecký oxidační číslo označení, označovaný, označuje se paleontologie, paleontologický papírenství, papírenský pedagogika, pedagogický pedologie, pedologický pěstování, pěstuje se pivovar, pivovarnictví, pivovarnický počátek, počáteční pohoří polovina polština, polský politika, politický, politologie polygrafie, polygrafický popřípadě švýcarský teplota sublimace teplota tání teplota varu technika, technický technologie, technologický tělovýchova, tělovýchovný teologie, teologický teorie, teoretický textilnictví, textilní tisíc, tisíciletí to jest tropický turistický televize, televizní tak zvaný účetnictví, účetní uherský ukrajinština, ukrajinský umění, umělecký univerzita, univerzitní úřední ústřední výbor východ válečný včetně východní délka vědecký vědecko-technický veřejnost, veřejný veterinární vinařství, vinařský vlastní vlastním jménem sociol. souč. Sov. spol. sport. srb. srbch. st. st. stát. statist. stav. stroj. stř. střed. stsl. subj. SV sv. sv. svět. svob. symf. SZ sz. šp. švéd. vod. voj. VS všeob. vých. výj. výp. tech. výr. výtv. výzk. význ. vzáj. Z z. d. zahr. zák. zák. č. zakl. zákl. zal. záp. zejm. zeměd. zkr. zn. zool. zv. zvl. žel. žid. živoč. sociologie, sociologický současnost, současný sovětský společnost, společenský sportovní srbština, srbský srbochorvatština, srbochorvatský starší století státní statistický stavebnictví, stavební strojírenství, strojírenský střední středověk, středověký staroslověnština, staroslověnský subjektivní severovýchod severovýchodní svatý světový svobodný symfonie, symfonický severozápad severozápadní španělština, španělský švédština, švédský vodní vojenství, vojenský vysoká škola všeobecný východní výjimka, výjimečný výpočetní technika výroba, výrobní výtvarný výzkum, výzkumný význam, významný vzájemný západ západní délka zahraničí, zahraniční zákon, zákonný zákon číslo zakladatel, zakladatelský, zakládající základ, základní založený, založil západní zejména zemědělství, zemědělský zkratka značka zoologie, zoologický zvaný zvláštní železnice, železniční židovský živočišný ➲ ❒ viz, viz též přiřazení hesla k oboru 7 a 5 ar à, po, za (po nkolika kusech, za danou cenu). A 5 am pér Å 5 angström a capella [ka-, it.], hud. vokální vícehlasá skladba bez doprovodu hud. nástrojç. a dato [á dató, lat.], od data, datováno; ode dne vystavení, vydání. à fond perdu [á fon perdy, fr.], na ú et ztrát; poskytnutí ástky, asto form áln úvrem , u níž se nepo ítá s jejím vrácením . A bélard [abelár] Pierre, 1079!21.4.1142, fr. filozof a teolog; prçkopník racionalism u, um írnný nom inalista. O bhajoval prvenství rozum u nad zjevením a vírou. A utor kom entáÍç k A ristotelovi a Porfyriovi (asi 234 až 305). Jeho názory církev odm ítala jako kacíÍské. aberace, odchylka, úchylka; astr. úhlová odchylka zdánlivé polohy kosm . tlesa od jeho skute né polohy zpçsobená kone nou rychlostí šíÍení svtla a pohybem pozorovatele; fyz. 5 optické vady; biol. chrom ozom ová a. ! jakákoli strukturní zm na chrom ozom u podm ínná zlom y a znovuspojením , popÍ. vým nam i nehom ologních ástí chrom ozom ç. Stabilní chrom ozom ové a. se také nazývají chrom ozom ové m utace. à konto, v ú etnictví a pÍi bankovních a platebních operacích na vrub ú tu; též áste né placení pÍedem . à la [fr.], jako, podle, po zpçsobu. a posteriori [lat.], od pozdjšího; fil. poznání, které pochází ze zkušenosti. 5 a priori a priori [lat.], pÍedem ; fil. poznání nezávislé na zkušenosti. 5 a posteriori à propos [apropo, fr.], m im ochodem , abych nezapom nl, zrovna m napadlo. a vista, na vidnou, tj. bez lhçty, neterm ínovaný (inkaso, vklad, sm nka); ekon. okam žit disponibilní zdroje z hlediska držitele (napÍ. bžný ú et), ovšem okam žit splatné z hlediska dlužníka (banky). Jako bankovní zdroje bývají áste n kryty m inim álním i rezervam i. A . D . [lat.], anno D om ini ! léta Pán; výraz užívaný pÍed letopo tem , po ítaným od pÍedpokládaného narození Ježíše Nazaretského. abera ní konstanta, zn. A ! podíl stÍední rychlosti v Zem na její dráze kolem Slunce a rychlosti šíÍení svtla c: A Ñ sin A = v/c; A = 20,50O. a. s. 5 akciová spole nost A A 5 arch A achen [áchen], . C áchy ! m . na západ SR N v Sev. Porýní-V estfálsku u belgických a niz. hranic; 247 923 obyv. (1996). Prçm ysl chem ., text., eltech., stroj., skláÍský. Žel. uzel. Term ální lázn. Tech. univerzita (1870). ! N a m íst staršího galorom ánského osídlení zal. Pipin III. M ladší falc, jež byla od 788 jednou z rezidencí K arla Velikého. 936!1531 zde bylo korunováno 30 Íím skonm . králç. K atedrála, jejíž sou ástí je palácová kaple Panny M arie, zbudovaná 796-814 je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . A achen [áchen] H ans von, 1552!4.3.1615, nm . m alíÍ inný též v Itálii, od 1592 dvorní m alíÍ R udolfa II.; pÍedstavitel m anýrism u. D ílo zahrnuje portréty, alegorie, m ytol., náb. a žánrové scény. A alto [álto] A lvar, 3.2.1898!11.5.1976, finský architekt. Jeho díla se vyzna ují istou a vlá nou form ou (knihovna ve V yborgu, továrna na celulózu v Sunile, kostel ve V uoksennisce). A arlen 5 A rlon ab ovo [ovó, lat., od vejce], od po átku. Á bádán, } b~d~n ! m . v jz. Íránu na ostrov v Šatt al-A rabu 50 km od Perského zálivu; 294 068 obyv. (1976). R afinerie ropy. Ì í ní pÍístav dostupný nám . lodím . ! Pohrani ní m . tžce poškozené a vylidnné v irácko-íránské válce 1980!88. A baja, A baya H ayk ! j. v již. Etiopii; 1 268 m n. m ., 1 256 km ², m ax. hloubka 13 m . abaka, m anilské konopí ! vlákno banánovníku M usa textilis, pst. zejm . na Filipínách. A bakan, hl. m . C hakaské republiky v R usku, pÍístav na Í. A bakan; 158 000 obyv. (1993). V ýr. nákladních vagonç, prçm . spotÍební a potravináÍský. Žel. uzel. ! V znikl koncem 18. století. abakus, staré po ítadlo pçv. z íny; Íada kuli ek pÍedstavujících jednotky, desítky, stovky, tisíce. Pom çcka pro s ítání, ode ítání, násobení, dlení; arch. nadhlavice ! deska nad hlavicí sloupu, na níž spo ívá vodorovný lánek, kladí. A bbás I. V eliký z dyn. Safíjovcç, 27.1.1571!19.1. 1629, perský šáh. Za jeho vlády politický rozm ach a územ ní expanze (ovládl B ahrajn, K andahár, Irák) a rozkvt um ní. N avázal kontakty s evr. zem m i. 1597 až 1598 pÍenesl hl. m . do Isfahánu. A berdeen [eberdýn], m . ve Velké Británii ve vých. Skotsku na pobÍeží Sev. m oÍe; 219 100 obyv. (1995). O bch. a prçm . stÍedisko, nám . pÍístav. Prçm . lo(aÍský, chem . (hnojiva), text., pap.; rybolov. M ez. letišt. ! Zal. 580 (keltská kÍ. m isie a biskupství), 1336 zni en A ngli any; círk. sídlo obnoveno koncem 15. století. Pçvodní kat. kolej z 1494 a protestantská kolej z 1593 spojeny 1860 v univerzitu. A B G B , nm . A llgem eines bürgerliches G esetzbuch, V šeobecný ob anský zákoník ! rak. ob . zákoník z 1811, ovlivnný pÍirozenoprávní teorií. K odifikoval ob . právo (v etn pracovního a rodinného) v PÍedlitavsku v etn eských zem í. Platí v R akousku. ! V . zem ích nahrazen 1951 prvním (tzv. stÍedním ) s. ob . zákoníkem z 1950. A bchazové, vl. jm . A psua ! národ v G ruzii, zejm . v A bchazsku (105 000, 1989) a Turecku, kam em igrovali v 19. století. Jazyk (abchazština) patÍí do kavkazské rodiny; m uslim ové (hl. sunnité). abchazská literatura, do 19. st. se rozvíjela v ústní podob na bázi folkloru. Zakladatelem a. l. byl D . G ulia. V e 20. st. dom inuje poezie. A bchazsko, A bchazie ! auton. republika (1921!31 suverenní sov. republika) v sz. Gruzii pÍi pobÍeží erného m oÍe; 8 600 km ², 506 000 obyv. (G ruzíni, A bchazové 18 % , R usové; 1993), správní stÍedisko Suchum i. PÍím oÍská lázeÁská oblast. Pst. a zpracování subtrop. plodin. Tžba erného uhlí, spotÍební prçm ysl. ! 1992 vyhlášena nezávislost, následoval voj. zásah G ruzie. Od 1993 labilní pÍím Íí, pod kontrolou m írové m ise O SN a vojsk SNS. A bidjan [abidžan], A bidžan ! m . v C ôte d'Ivoire na bÍezích pobÍežní laguny G uinejského zálivu; aglom erace 2,78 m il. obyv. (1988). Prçm ., kult. a vd. stÍedisko státu, sídlo vlády. PÍístav; m ez. letišt, silni ní kÍižovatka. Sídlo Africké rozvojové banky. Prçm ysl potr., stavebních hm ot, stroj. a petrochem ický. U niv. (1964). ! M oderní výstavné m sto, zal. 1903, 1960 až 1983 hl. m . státu. abiogeneze, jedna z hypotéz o pçv. života na Zem i vysvtlující vznik života zákonitým vývojem organizace hm oty (neživé pÍírody). 5 biogeneze abiotické faktory [-ty-], ekol. faktory fyz.-chem . povahy; nejdçl. jsou slune ní záÍení, svtlo, teplo, atm osféra a její proudní, vlhkost a voda, pçda, exhaláty, nesprávná agrotechnika. 5 biotické faktory A B B A, švéd. hud. skupina (zkratka z iniciál A nna, B jörn, B enny, A gneta), v 70. a po . 80. let 20. st. úspšná v oblasti kultivované kom er ní populární hudby. abiózy, poruchy rostlin vyvolané abiotickým i faktory, kterým se rostlina nedokáže pÍizpçsobit. Dórský abakus A bbásovci, dyn. arabských chalífç; vládla v Bagdádu 750!1258 a v Egypt 1261!1517. V dob rozkvtu sahala jejich m oc od A lžírska k Indii (H árún ar-R ašíd). O d 10. st. úpadek a postupný rozpad Ííše, 1258 vyvrácena M ongoly. O bnovení abbásovského chalífátu v Egypt 1261 bylo ryze form ální, poslední egyptský chalífa z rodu A . odvezen 1517 do ¤stanbulu Turky. 5 A líovci; U m ajjovci abatyše, pÍedstavená kláštera nkterých ženských Íádç (benediktinky, cistercia ky). 5 opat abbé, kat. duchovní bez círk. (knžského) úÍadu. A bd al-K arím , 1882!7.2.1963, em ír rífských B erberç; bojovník za nezávislost severoafr. arab. územ í. 1921!26 vedl povstání proti šp. a fr. nadvlád (rífské povstání), 1926 zajat a internován fr. úÍady; po 2. svt. válce se podílel na organizaci antikoloniálního hnutí. A bdalw adovci, arabsko-berberská dyn. vládnoucí od 1236 v záp. A lžírsku. 1554 zbaveni m oci Turky a jejich územ í pÍipojeno k osm anské Ííši. abdikace [-dy-], zÍeknutí (vzdání) se úÍadu, zejm . odstoupení individuální hlavy státu (panovníka, prezidenta) pÍed uplynutím období, na nž byla ustanovena. ! V R se m çže prez. republiky vzdát svého úÍadu do rukou pÍedsedy Poslanecké snm ovny. abdom en, anat. bÍicho, podbÍišek lovka; zool. zade ek lenovcç. A be K óbó, 7.3.1924!21.1.1993, jap. prozaik (rom án Píse ná žena) a dram atik; obdivovatel surrealism u, F. K afky a R. M . R ilka. abeceda, jaz. a) soubor lat. písm en, nazvaný podle prvních tyÍ (a, be, ce, de); b) soustava hláskových písem (a. Íec., rus., arm énská). 5 alfabeta; azbuka A béché, m sto v adu; 187 757 obyvatel (1995). StÍedisko vých. ásti státu; zpracování živo išné produkce a sbr arab. gum y. Letišt. ! H ist. centrum staré afr. Ííše W adaj z 16. st., po 1630 islam izované. V ýchodišt karavanní cesty pÍes Saharu do B enghází. Aberace: 1 vznik; 2 abera ní úhel "; c rychlost svtla, v rychlost Zem ablace, snesení, odntí; lék. opera ní odstranní, napÍ. snesení nehtu. 5 am putace; glaciologie ubývání ledovce napÍ. táním , sublim ací, deštm , zem ským teplem . 5 deglaciace ablativ [-ty-], jaz. pád vyjadÍující (napÍ. v latin) východisko, odluku. ablaut, km enostup, stÍída ! stÍídání sam ohlásek ve spole ném základu etym ologicky pÍíbuzných slov, napÍ. viset, povsit. abolice 5 m ilost abolicionism us [-nyz-] a) hnutí za zrušení njakého zákona, napÍ. za zrušení trestu sm rti; b) hnutí za zrušení otroctví v U SA v 18. a 19. století. 5 B row n John; Franklin B enjam in; R ekonstrukce Jihu A bom ey [abom e], m . v již. B eninu; 53 000 obyv. (1984). H istorický kom plex královského sídla (40 ha) s Íadou staveb, napÍ. Salle des A ssins, je pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . abort, abortus 5 potrat; zm etání A bovjan C ha atur, 15.10.1809!14.4.1848 (nezvstný), arm énský spisovatel a nár. buditel; zakl. novodobé arm énské prózy i lit. jazyka. A braham [hebr., otec zástupç], postava starozákonní knihy G enesis. H ospodinovým povoláním A braham a za íná pÍíbh Izraele (zaslíbení zem a potom stva). A. je v judaism u, islám u i kÍest,anství „praotcem víry“. abraxas, m ystické íslo (365), m agické slovo, ozn. boha; pçv. nejvyšší bytost, pram en 365 em anací nkterých starovkých sekt gnostikç. abraze, broušení, obrušování; geol. porušení m oÍského pobÍeží pÍíbojem a m oÍským i proudy; lék. 5 kyretáž abreviace, jaz. 5 tvoÍení slov; zkratka abreviatura, jaz. 5 zkratka A brhám Josef, *14.12.1939, . herec. inný v divadle (1965!92 len inoherního klubu v Praze, 1992 až 1994 N D ), ve film u (Pension pro svobodné pány, Vrchní, prchni!) a v televizi. abrogace 5 derogace Archaická latinská abeceda A bel, podle starozákonní knihy G enesis druhý syn prvních rodi ç A dam a a Evy, povoláním pastýÍ. Zavraždn bratrem Kainem . A bel N iels, 5.8.1802!6.4.1829, nor. m atem atik. Zabýval se zejm . algebrou, teorií algebraických rovnic a eliptických funkcí. A bruzzi [abruci], it. A ppennino A bruzzese ! pohoÍí ve stÍední Itálii, nejvyšší ást A penin; C orno G rande (2 914 m ) ve vápencovém pásm u G ran Sasso d'Italia. A bruzzi [abruci], it. A bruzzo ! kraj ve stÍední Itálii; 10 794 km ², 1,24 m il. obyv. (1991), správní stÍedisko L'A quila. M álo rozvinutá zem d. oblast v A peninách. Pastevectví, obilnáÍství. N P G ran Sasso. A BS, angl. A nti-B lock System , antiblokovací systém ! systém zabraÁující zablokování 8 absces, lék. hlíza ! dutina vyplnná hnisem , hnisavé zkapalnní tkán. A bú Sim bel, dvojice skalních chrám ç se tyÍm i kolosy a dalším i plastikam i, postavená za R am esse II. V elikého v Horním Egypt. Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . PÍed zaplavením pÍi stavb A suánské pÍehrady chrám y z ásti pÍem ístny výše. A bsolon K arel, 16.6.1877!6.10.1960, . geograf, speleolog a archeolog; popularizátor M or. krasu a M acochy. H l. dílo: M oravský kras. A bú Z abí, A bã D habi ! nejvtší em irát ve Spojených arab. em irátech; 67 350 km ², 928 400 obyv. (1995), hl. m . A bú Zabí. absoluce, prom inutí viny; právo upustit od potrestání; náb. hl. sou ást svátosti sm íÍení, rozhÍešení udílené knzem . A bú Z abí, A bã D habi ! hl. m . Spojených arab. em irátç na pobÍeží Perského zálivu; aglom erace 363 432 obyv. (1989). Správní stÍedisko stejnojm enného em irátu. Prçm . spotÍební; služby. N ám . pÍístav s doky, m ez. letišt. M oderní architektura. otá ejících se kol pÍi brzdní vozidla, protože sm ýkající se kolo vyvozuje m enší brzdicí ú inek a zhoršuje jeho ovladatelnost a stabilitu. absolutism us [-tyz-], polit. sam ovláda; stát. m oc (v . zákonodárné) je soustÍedná v rukou jedné osoby nebo m alé skupiny, neexistuje práv. nebo zvykové om ezení autority vlády. V Evrop v 17.!18. st. a. postupn nahrazoval stavovské m onarchie. Pod vlivem osvícenství se prosadil osvícenský a. (rušení stavovských privilegií, soc. reform y); fil. u ení o nesporné platnosti fil. pojm ç (pravdy, krásy). absolutn erné tleso, erný záÍi ! idealizované tleso pohlcující veškeré elm ag. záÍení na n dopadající. M á pro všechny frekvence nejvyšší m ožnou objem ovou hustotu vyzaÍování ur enou Planckovým vyzaÍovacím zákonem . absolutní datování, m etoda ur ování absolutního stáÍí hornin podle rozpadu pÍirozených radionuklidç, zejm . s dlouhým polo asem pÍem ny: uranu 235U a 238U , thoria 232 Th, draslíku 40K , rubidia 87R b. M Íí se koncentrace výchozího prvku a kone ného produktu pÍem ny. 5 radiouhlíkové datování A buja [abudža], hl. m . N igérie, ve vnitrozem í (budované od 1976); správní jednotka federální teritorium 7 315 km ², 298 300 obyv. (1992). Statut hl. m sta od 1992. A buladze Thengiz, 31.1.1924!6.3.1994, gruzínský film . režisér. Tvçrce alegorických sním kç ze sou asnosti i nár. djin (Prosba, Strom pÍání, Pokání). abulie, nerozhodnost, chorobný nedostatek vçle, napÍ. ve vztahu k jídlu. PÍíznak nkterých psychických nem ocí nebo depresí. 5 bulim ie abundance, biol. po etnost ! po et jedincç nacházejících se na jednotce plochy nebo prostoru (po et hrabošç na 1 km ², po et sm rkç na 1 ha). abúzus, zneužití; lék. nadm rné, asto návykové užívání napÍ. alkoholu, lé iv, drog; jeden z projevç toxikom anie. Absolutn erné tleso absolutní hodnota, a. h. ísla c = a + bi je nezáporné íslo ozn. *c* ur ené vztahem *c* = %(a 2 + b 2). Je-li c reálné, *c* = c pro c $ 0, *c* = ! c pro c < 0. V G aussov rovin vyjadÍuje a. h. vzdálenost obrazu ísla c od po átku souÍadnic. absolutní hudba 5 program ní hudba absolutní nula, nulová hodnota term odynam ické teploty (!273,15 K). St. název pro 0 K . 5 term odynam ické zákony absolutní obchod, závazkový právní vztah, který se Íídí obchodním právem (v R zejm . obch. zákoníkem ) i tehdy, když jeho ú astníci nejsou podnikateli. ! V R jsou a. o. napÍ. vztahy m ezi obch. spole ností a jejím i spole níky, vztahy ze sm louvy o bžném nebo vkladovém ú tu. 5 fakultativní obchod; relativní obchod absolutní výhoda, ekon. výroba ur itého statku s nižším i náklady, než s jakým i jej nabízejí ostatní ekon. subjekty. Pojem pçv. užíván v zahr. obchod, kdy stát vyváží ur ité zboží, pÍi jehož výrob m á nižší náklady než jiné státy. absolutno, fil. pojem ozna ující to, co existuje sam o sebou, co je nepodm ínné, neom ezené, v né, dokonalé a nezávislé, co v sob obsahuje vše existující, co zapÍí iÁuje vše ostatní. V náb. sm yslu je a. bçh. absorbance, kvantitativní m íra absorpce záÍení daným vzorkem látky, záporný dekadický logaritm us transm itance. absorbér, zaÍízení sloužící k pohlcování plynç v kapalin. R ychlost pohlcování závisí na velikosti stykového povrchu m ezi kapalinou a plynem . Se stoupající teplotou klesá schopnost pohlcování plynç v kapalin. 5 adsorbér absorpce, fyz. zeslabení energie elm ag. záÍení, zvuku, popÍ. snížení po tu ástic pÍi prçchodu látkou, zpçsobené pÍem nou jejich energie na jiné form y energie; fyz. chem . a. jedné látky v druhé, objem ový proces, pÍi kterém dochází k hom ogenním u rozdlení absorbované látky (absorbátu) v látce absorbující (absorbentu). O d a. je nutné odlišit adsorpci vznikající vlivem nevazebné interakce, která je výhradn povrchovým jevem . K a. a adsorpci dochází obv. sou asn; m luví se o fyz. sorpci. D j, pÍi nm ž dochází m ezi adsorbovaným i ásticem i a adsorbentem k chem . vazb, pÍi které se vytvoÍí pouze jedna vrstva adsorbovaných ástic, se nazývá chem isorpce. Spole ný název pro všechny tyto procesy je sorpce. O pa ný pochod k sorpci se nazývá desorpce. 5 absorbance; adsorpce absorp ní ára 5 spektrální ára absorptance, initel pohlcení ! podíl záÍivého toku tlesem pohlceného a na tleso dopadajícího. Závisí na vlnové délce, úhlu dopadu a polarizaci dopadajícího záÍení. 5 transm itance abstinence [-ty-], zdrženlivost od njakého požitku (alkoholu, nikotinu) z dçvodç napÍ. etických, zdravotních, rozum ových nebo náboženských (pçst). abstinen ní syndrom [-ty-], souhrn fyziol. reakcí organism u a psychického stresu po náhlém pÍerušení užívání drogy. A bstraction-C réation [abstraksjon kreasjon], sdružení um lcç rçzných abstraktních sm rç (A . Pevsner, F. K upka, T. van D oesburg, N . G abo), inné 1931!36 v PaÍíži, s cílem navázat na skupinu C ercle et C arré a podpoÍit nefigurativní tvorbu. abstrakce, zobecnní; jeden z podstatných m om entç procesu poznání; a) proces abstrahování, tj. zpçsob tvorby pojm ç, pÍi nm ž se odhlížením od odlišností a zvláštností jedine ných jevç zjišt,ují jejich obecné, podstatné vlastnosti a vztahy; b) výsledky procesu abstrahování: zákonitosti, m odely a zejm . pojm y. abstraktní expresionism us [-nyz-], sm r am . m alíÍství 40. a 50. let 20. st., zal. na spontánní práci s m al. prostÍedky. 5 ak ní m alba; inform el; lyrická abstrakce; tašism us abstraktní film , experim entální styl film . tvorby. V znikl ve 20. letech 20. st. ve Francii. Tvçrci vycházeli z vizuální pçsobivosti díla, netradi ním i postupy sním ali pohyb abstraktních tvarç, m ontáží popírali tradi ní fabula ní postupy. abstraktní um ní, nezobrazující um ní, nefigurativní um ní ! nerealistické sm ry v m alíÍství a sochaÍství 20. st., kde obraz i plastické dílo sestává z pom yslných (abstraktních) tvarç, svébytných kom pozic ar, barevných ploch a struktur. V yvíjí se v Íadu rçznorodých sm rç (ak ní m alba, orfism us). ! A bstraktní ráz byl charakteristický i pro historické etapy vývoje um ní (rom ánské, nkteré fáze gotiky). 5 nová figurace abstraktum , abstraktní pojem ; jaz. podstatné jm éno abstraktní (soucit, vlastnost). 5 konkrétum absurd ita [-dy-], nesm yslnost; fil. lidská situace paradoxu v ného a asového, božského a pozem ského, tem né iracionality svta a lidské touhy po jasnosti. A tribut lidského bytí ve svt. absurdní divadlo, sm r dram atu a divadla 50.!60. let 20. st. vyjadÍující tragikom ickou form ou existenciální pocit m etafyzické úzkosti lovka. PÍedstavitelé: S. Beckett, E. Ionesco, H . Pinter, E. A lbee, T. R óóew icz, V . H avel. absurdum , sporný výraz odvoditelný do form y log. sporu (x je A a sou asn non A). Jde-li o syntakticky správn utvoÍený výraz (na rozdíl od nonsensu), dokazuje inkonzistenci (spornost) pÍedpokladç. Používá se v nepÍím ých dçkazech. 5 zákon sporu A bú B akr Ibn Tufajl, ^1185, arab. filozof novoplatonsko-aristotelské orientace; pçsobil v m uslim ském Španlsku. A bu M ena, lokalita v Egypt, u A lexandrie. Pam átky kÍ. období, hrob sv. M enase a ran kÍ. poutní m ísto. Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . A bwehr [abvér], organizace nm . vojenské rozvdky a kontrarozvdky; zal. 1925. 1935!44 pod vedením W . C anarise. 5 SD abysál, ást bentálu od 1 000 m do 6 000 m hloubky. 5 hadál abysální rovina, hlubokom oÍská rovina ! rozsáhlá rovina (s výškovým i rozdíly do 100 m ) ve velkých hloubkách oceánç. TvoÍena sedim enty, které pÍekrývají pçv. reliéf. A c 5 aktinium A capulco [akapulko], A capulco de Juárez ! m . v již. M exiku na pobÍeží Tichého oceánu; 592 187 obyv. (1990). N ejvtší pÍím oÍské letovisko v M exiku. R ozsáhlé služby; nám . pÍístav. ! Zal. 1550. A cari 5 rozto i accelerando [a e-, it.], hud. zrychlen, stále rychleji. A ccra [akra], A kkra ! hl. m . G hany, na pobÍeží G uinejského zálivu; 949 113 obyv., aglom erace 1,9 m il. obyv. (1994). Fin., obch., prçm . a kult. stÍedisko státu. Prçm . hut., stroj., potr. a chem ický. Tradi ní kovotepecká výroba. D op. kÍižovatka, nám . pÍístav, m ez. letišt. U niv. (1948). ! Zal. asi v 16. st., 1876!1957 adm . centrum brit. kolonie Zlatonosné pobÍeží; od 1957 hl. m . G hany. A ceraceae 5 javorovité A cetobacter [acetobakter], rod ty inkovitých aerobních gram negativních bakterií, které oxidují ethanol na kyselinu octovou (octové kvašení). Zpçsobují zkysnutí piva nebo vína. aceton, C H 3!C O !C H 3 propanon, dim ethylketon ! nejjednodušší keton; bezbarvá siln zapáchající kapalina, neom ezen m ísitelná s vodou; rel. m ol. hm . 58,081, t. t. !94,7 °C , t. v. 56,29 °C, hustota 0,784 g/cm ³ (25 °C), viskozita 0,304 m PaAs (25 °C ); rozpouští soli, tuky, pryskyÍice a syntetické polym ery s esterovým i skupinam i. V yrábí se oxidací kum enu (2-propylbenzenu) nebo propenu. acetylen, ethin, H C /C H ! nejjednodušší uhlovodík s trojnou vazbou (alkin); bezbarvý plyn rozpustný v acetonu; výroba pyrolýzou m ethanu; m eziprodukt chem . výrob, ve sm si s kyslíkem se používá k svaÍování (až 3 000 °C ). istý a. pÍi tlacích nad 0,2 M Pa m çže sam ovoln explodovat, se vzduchem tvoÍí tÍaskavou sm s. acida, lé iva obnovující kyselou reakci žalude ní št,ávy na hodnotu potÍebnou pro innost trávicích enzymç. Jako a. se používají kyseliny (chlorovodíková, aminokyseliny) nebo látky stim ulující vylu ování žalude ní št,ávy. acidifikace 5 okyselení acidita [-dy-], kyselost, m íra kyselosti; kvantitativn se obv. vyjadÍuje hodnotou ve stupnici pH . 5 kyseliny acidní horniny 5 vyvÍelé horniny acidum , kyselina. A cipenseriform es 5 jeseteÍi A com a 5 A lbuquerque A concagua [akonkagva], nejvyšší h. A m eriky v argentinských Andách; 6 959 m . Snžná ára na severu ve 4 000 m n. m ., horské ledovce. V rcholu dosáhl poprvé 1897 Švýcar M . Zurbriggen (1855!1917). A crania 5 bezlebe ní acre [ejkr, angl.], zn. ac, akr ! britsko-am erická jednotka plošného obsahu rovná 4 046,86 m 2. A cre [akre], spolkový stát v záp. B razílii pÍi hranicích s B olívií a Peru; 153 698 km ², 483 500 obyv. (1996), správní stÍedisko R io B ranco. O btížn dostupná, Íídce obydlená oblast trop. lesç. Tžba dÍeva. N ové zem d. zóny. A critarcha 5 akritarcha A ctiniaria 5 sasanky A ctinopterygii 5 paprskoploutví A ction Painting 5 ak ní m alba A ctium 5 A ktium A ctiveX [ektyviks], technologie firm y M icrosoft ur ená pro Internet a službu W orld W ide W eb. Jejím cílem je (podobn jako u jazyka Java a jeho appletç) pÍidávat do W W W stránek nejrçznjší proveditelné program y ozna ované zde jako controls. A ctor's Studio 5 am erické divadlo; am erická kinem atografie acyl, skupina R !C O !, kde R je alkyl nebo aryl; zbytek karboxylové kyseliny po odtržení skupiny !O H z karboxylové skupiny !C O !O H . acylglyceroly 5 glyceridy ad absurdum [lat.], argum entace snažící se postupem dovedení do krajností (pÍedkládaných obv. jako dçsledky) z ur itých prem is vyvodit nebo prokázat spornost, nesm yslnost n eho, obv. onch prem is nebo jejich kom patibility. Z tohoto hlediska vtšinou není log. úsudkem , protože je syntakticky nesprávný (nonsens). Správn vytvoÍený (sm ysluplný) výraz je nepÍím ým dçkazem vycházejícím ze zákona sporu. ad acta [akta, lat.], ke spisçm ; odložit jako vyÍízené; odložení nedokon ené vci. ad hoc [hók, lat.], jen pro tento pÍípad, k tom uto ú elu. ad infinitum [-ný-, lat.], donekone na, stále. ad libitum [lat.], jak je libo, podle libosti. ad rem [lat.], k vci, k tém atu. 5 in m edias res ad valorem [lat.], podle hodnoty; vym Íení výše cla procentní sazbou proporcionáln k hodnot dováženého zboží; obdobn stanovení dan z prodávaného zboží procentní sazbou z ceny zboží i hodnoty pÍidané zpracováním . adagio [adádžo, it.], hud. a) pom alu, voln; b) skladba nebo její ást v tom to tem pu. A dam , podle knihy G enesis první lovk, m už stvoÍený B ohem v ráji: tlo z hlíny (odtud význam pçv. hebrejského jm éna A . ze zem , z ervené hlíny, lovk pozem št,an), život vdechnutý B ohem . A dam z V eleslavína D aniel, 31.8.1546!18.10. 1599, . knihtiskaÍ a organizátor lit. života; zet, a nástupce J. M elantricha z A ventina. V ydával populárn-nau né spisy, Íadu z nich pÍeložil nebo jaz. upravil (tzv. veleslavínská eština se stala zákl. spisovného jazyka). 9 Som álským poloostrovem ; prçlivem Báb al-M andab spojen s R udým m oÍem . PÍístavy A den a D jibouti. adheze, fyz. pÍilnavost ! pçsobení pÍitažlivých sil m ezi ásticem i povrchových vrstev dvou dotýkajících se chem icky rçznorodých látek. V ýzn. napÍ. v doprav, kde um ožÁuje hnacím kolçm vozidel valit se bez skluzu po jízdní dráze. Tažná síla na obvodu hnacích kol nesm í pÍekro it nejvyšší hodnotu, tzv. tažnou sílu z adheze. Její velikost je závislá na rychlosti, stavu jízdní dráhy (kolejnic, vozovky) a na konstrukci hnacího vozidla; právo dodate né pÍistoupení k m nohostranné sm louv, zejm . m ezinárodní, pÍi nm ž pÍistupující stát pÍijím á jen nkterá její ustanovení. adiabata [ady-], ára znázorÁující ve stavovém diagram u adiabatický dj. A dam ec Ladislav, *10.9.1926, . politik. 1969!87 m ístopÍedseda vlády SR , 1987!88 pÍedseda vlády SR , 1988!89 pÍedseda vlády SSR . 1989!90 pÍedseda K S . A dam íra JiÍí, 2.4.1926!14.8.1993, . herec. 1952!62 len Státního divadla v O strav, 1962!90 R eal. divadla v Praze, od 1990 N D . inný i ve film u (Stíhán a podezÍelý), televizi (Egyptologové, Španlé v P raze), rozhlase a dabingu, recitátor. adam ité, náb. sekta hlásající návrat k pÍirozeném u životu, zahrnujícím u i sexuální uvolnnost. V . prostÍedí doloženi za husitství, kdy se odštpili od táborç a 1421 vytváÍeli kom uny; zlikvidováni J. Žižkou. A dam ová Jaroslava, *15.3.1925, . here ka. inná zejm . v divadle (1962!90 lenka M stských div. pražských) a jako recitátorka (m onodram a J. C octeaua Lidský hlas). A dam ovi A ls, 3.9.1927!26.1.1994, blorus. spisovatel; m luv í generace pÍelom u 50. a 60. let. A utor rom ánç a dokum entárních próz s tem atikou 2. svt. války (N ávrat do C hatyn, K atani). A dam s [edem z] Robert, *5.10.1917, angl. sochaÍ. Jeho díla ze dÍeva, kam ene, betonu i kovu m ají stÍízlivý nefigurativní výraz se sklonem ke geom etrizaci a architektuÍe. A dana, m . na J Turecka na dolním toku Íeky Seyhan; 1,05 m il. obyv. (1995). Správní stÍedisko stejnojm enné provincie. H osp. a obch. centrum pÍím oÍské zemd. oblasti. D op. kÍižovatka. M ez. letišt. U niverzita. ! Chetitské osídlení asi 1400 pÍ. n. l., 335!334 pÍ. n. l. dobyta A lexandrem V elikým , od konce 7. st. v rukou A bbásovcç, 1378!1516 turkm enská nadvláda. 1516 dobyta Selim em I. Od 1867 provin ní stÍedisko osm anské Ííše. adaptabilita, pÍizpçsobivost ! psychol. soubor osobnostních vlastností, které usnadÁují lovku snazší akt. pÍizpçsobení prom nlivým podm ínkám prostÍedí, zejm . sociálního. adaptace, pÍizpçsobení organism u ur itým prvkçm prostÍedí, um ožÁující úspšnou existenci a rozm nožování v podm ínkách tohoto prostÍedí. Probíhá bhem fylogenetického vývoje organism ç, v m enší m íÍe i bhem individuálního vývoje. Projevy a. lze sledovat m orfologicky (zm nou tvaru) a fyziologicky (zm nou funkcí a výkonç). 5 aklim atizace adapta ní syndrom , nervov hum orální, fylogeneticky fixovaná reakce na stresory zevního nebo vnitÍního prostÍedí organism u. O bv. se projevuje m obilizací horm onç kçry a dÍen nadledvin. C ílem této reakce (celkový a. s.) je aktivizace kardiovaskulárního systém u (systém u srdce a cév) a energ. zdrojç aktivizujících organism us. N epÍim Íené spuštní adapta ní reakce se m çže stát jednou z pÍí in nkterých onem ocnní, napÍ. hypertenze, onem ocnní vn itých tepen (srde ní koronární choroby) a vÍedové choroby. adaptér, pÍídavné zaÍízení um ožÁující rozšíÍení funkce zaÍízení pro jiný druh innosti; výp. tech. konstruk ní prvek, ur ený k rozšíÍení schopností a funkcí hardw aru po íta ç. O bv. m á form u m odulu i zásuvné desky, instalované do volných pozic na systém ové desce po íta e. Funkce a. pokrývají širokou škálu potÍeb, od zobrazování až po tvorbu rozhraní pro pÍipojování vnjších zaÍízení. 5 slot Prçbh adiabaty pro dokonalý dj, a adiabatická expanze, p tlak, v objem adiabatický dj [ady-ty-], term odynam ika dj, který není doprovázen vým nou tepla m ezi soustavou a jejím okolím . adice [ady-], pÍidávání, slu ování; chem . slou ení dvou ástic v jedinou; nejbžnjší jsou a. na násobné vazby, napÍ.: C l2 + C H 2=C H 2 6 C lC H 2!C H 2C l. aditiva [adyty-], chem . pÍísady do m otorových olejç snižující jejich stárnutí a zvyšující jejich trvanlivost a odolnost proti oxidaci, korozi a jiným nepÍíznivým vlivçm . adjektivum 5 pÍídavné jm éno adjustace, vnjší úprava, vybavení potÍebným pÍíslušenstvím ; ekon. a) a. zboží nebo obalu ! ochrana zboží pÍed poškozením ; zvyšuje jeho atraktivnost; b) a. ú tu ! porovnání ú tu s doklady a pÍezkoum ání správnosti pÍed jeho odesláním . adm inistrativa [-ny-ty-] a) správa, zejm . státní nebo hospodáÍská; b) instituce nebo soustava institucí správy; c) osoby pracující ve správ; d) innost spojená s vyÍizováním spisové agendy. A dm iralitní ostrovy 5 B ism arckovo souostroví adm itance, zn. Y ! veli ina, která charakterizuje vztah m ezi proudem I a naptím U lineárního dvojpólu v stÍídavém el. obvodu. O perátorová a. je pom r Laplaceových obrazç proudu a naptí pÍi nulových po . podm ínkách: Y(p) = I(p)/U (p), kde p je kom plexní íslo. K om plexní a. je pom r fázorç proudu a naptí: Y = I m/U m = Ye jR = G + jB, kde Y je abs. hodnota (m odul), R fázový posun m ezi harm onickým proudem a naptím (m Íený od naptí k proudu). Jednotkou v SI je siem ens. R eálná složka kom plexní a. G se nazývá konduktance, im aginární složka B susceptance. PÍevrácená hodnota a. je im pedance. adolescence, stadium ontogenetického vývoje (asi m ezi 15. a 20. rokem ), v nm ž se dospívající stává po stránce biol., psychické a sociální dosplým lovkem . A donaj 5 Jahve A dónis [adónys], Íec. m ytol. krásný m už, do nhož se zam ilovala A frodita. Po sm rti se m ohl každoro n na pçl roku vracet z podsvtí na zem . adaptivní radiace 5 divergence adopce 5 osvojení A ddis A beba [adys], hl. m . Etiopie, v Etiopské vyso in, 2 362 m n. m .; 2,21 m il. obyv. (1995). H osp., polit. a kult. stÍedisko státu, sídlo Organizace afr. jednoty (O A J) a Hosp. kom ise OSN pro Afriku. Prçm . potr., bavlnáÍský a zpracování kçží; m ontáž dop. prostÍedkç a zem d. strojç. Silni ní kÍižovatka, železnice do D žíbútí, m ez. letišt. U niv. (1961). ! Zal. 1885, od 1889 hl. m . Etiopie. Po obsazení it. vojsky 1936!41 hl. m . Italské vých. A friky. A dorno Theodor, 11.9.1903!6.8.1969, nm . filozof, sociolog a estetik; pÍedstavitel frankfurtské školy. Pokusil se slou it fil. proudy levicový existencialism us, novohegelovskou dialektiku, m arxism us a freudism us do krit. teorie spole nosti a negativní dialektiky. adekvace, fil. vlastnost poznání, vrnost poznání adekvátní cíli (poznávaném u), jeho sm yslu a kontextu. Zákl. problém filozofie, zejm . teorie poznání. A delaide [edelid], m . v A ustrálii, hl. m . státu South A ustralia, v zálivu sv. V incence; aglom erace 1,05 m il. obyv. (1993). Prçm . a obch. stÍedisko. D op. kÍižovatka, nám . pÍístav, letišt. U niverzity Adenin (1874, 1966). ! Zal. 1836. A den, A dan ! m . na jihu Jem enu na pobÍeží A denského zálivu Ind. oceánu; 400 783 obyv. (1993). Rafinerie ropy. Prçm . potr., textilní. Ì em esla. M oderní tranzitní pÍístav, m ez. letišt. ! Pçvodn sou ást státu Sába, od 7. st. sou ást Jem enu. B ohatý obch. pÍístav na cest m ezi Evropou a Indií. V 16.!18. st. pod tureckým vlivem , 1939!67 strategická brit. nám . základna, do 1990 hl. m . JLD R . A denauer K onrad, 5.1.1876 až 19.4.1967, nm . kÍest,anskodem . politik. 1949!63 první spolkový kancléÍ SR N , spoluzakl. C D U . Stoupenec kÍest,anskodem . koncepcí evr. integrace, podporoval úplné za lenní SR N do atlantické politiky, SR N odm ítala uznání hranice na O dÍe a Nise. Za jeho vlády byla SR N zakládajícím lenem evr. integrace, 1955 pÍijata do NA TO , 1957 spoluzakl. EH S. Adenosin O stÍe vystupoval proti kom . levici. S A . je spojována povál. obnova a vzestup SR N . aden in [-ny-], 6-am inopurin ! purinová báze; klí ová složka nukleových kyselin (D N A , R N A ), nkterých koenzym ç a nukleotidç. 5 adenosin adrenalin, epinefrin ! am in; horm on, který se tvoÍí v dÍeni nadledvinek; 1!(3,4-ihydroxyfenyl)-2-m ethylam inoethanol, (H O ) 2C 6H 3!C H (O H )!C H 2!N H !C H 3. O vlivÁuje krevní tlak, m etabolism us sacharidç, pÍenos nervových vzruchç. 5 noradrenalin adresa, výp. tech. a) íslo nebo údaj charakterizující um ístní datové položky v pam ti po íta e ( íslo pam t,ové buÁky, ve které je uložena strojová instrukce nebo položka dat); pojem a. se užívá pouze v souvislosti s pam t,m i s pÍím ým pÍístupem , resp. pam t,m i s libovolným výbrem . 5 R A M ; b) v po íta ových sítích údaj jednozna n charakterizující sít, jako takovou (sít,ová a.), nebo jednotlivé uzly; c) v rám ci elektronické pošty údaj, který identifikuje pÍíjem ce (i odesilatele) zpráv. adresáÍ, složka ! výp. tech. prostÍedek pro organizování a seskupování souborç podle rçzných kritérií. O bsahem a. m ohou být i další a. (podadresáÍe), vzniká tak hierarchická struktura a. (v D O S jde o obrácenou strom ovou strukturu) za ínající koÍenovým adresáÍem . 5 aktuální adresáÍ; im plicitní adresáÍ adriatický typ 5 dinárský typ A dršpašsko-teplické skály, pískovcové skalní m sto v B roum ovské vrchovin na N áchodsku; áp, 786 m . Skalní vže až 80 m vysoké. Sou ást C H K O B roum ovsko (410 km ², od 1991). adsorbér, zaÍízení sloužící k pohlcování plynç, par a rozpuštných látek na povrchu tuhých, obvykle sypkých hm ot, napÍ. aktivní uhlí. 5 absorbér adsorpce, zachycování m olekul, atom ç, iontç, radikálç ap. látky (adsorbátu) obv. z plynné nebo kapalné fáze v obl. fázového rozhraní m ezi touto fází a jinou, obv. pevnou látkou (adsorbentem ). Je to jev výhradn povrchový, a to i v pÍípad porézních látek (zachycování na vnitÍních površích pórç). A . m á klí ové postavení v chem . analýze a preparativních i analytických separa ních m etodách. 5 absorpce adenosin, nukleosid, adenin navázaný na D-ribosu. adenosinfosfáty, adenosin chem icky vázaný s jednou až tÍem i fosfátovým i skupinam i. N ukleotidy, jejichž energeticky bohatých fosfátových vazeb využívají organism y ke skladování a k transportçm energie (hl. adenosintrifosfát, ATP). Adsorpce; a ástice adsorbátu v tekuté fázi; b adsorbované ástice adsorbátu; c mezifází adenoviry, neobalené živo . viry obsahující jako nositele genet. inform ace dvouvláknovou D N A . V yvolávají infek ní onem ocnní dýchací soustavy živo ichç v . lovka, nkteré jsou i onkogenní. adulár 5 živce A denský záliv, v A rab. m oÍi m ezi A rab. a Adenosintrifosfát adven t, pÍíchod; první ást círk. roku vym ezená tyÍm i nedlem i pÍed svátkem narození advekce, m et. a) pÍem íst,ování vzduchových hm ot daných vlastností ve vodorovném sm ru; b) pÍenos ur ité fyzikální vlastnosti vzduchu vodorovným proudním (vtrem ) v atm osféÍe. Pán, doba duchovní pÍípravy na V ánoce. adventisté sedm ého dne [-ty-], kÍ. spole enství, vzniklé v pol. 19. st. v U SA. ZdçrazÁuje o ekávání druhého pÍíchodu Ježíše K rista a z toho vyplývající životní vážnost. Zachovává sobotu jako den bohoslužby a odpo inku. ! V R pçsobí pod názvem C írkev adventistç sedm ého dne. 10 aerosol, disperzní soustava složená z kapalných (m lha), pevných (prach, dým ) nebo sou asn kapalných i pevných (kouÍ) ástic rozptýlených v plynném prostÍedí. aerostatika [-ty-], sou ást aerom echaniky; zkoum á podm ínky rovnováhy hm otných tles pod vlivem vnjších sil. V yužívá se napÍ. pÍi konstrukci balonç. adventivní pupen 5 pacibulka aerotriangulace, ur ování geodetických souÍadnic m Íických bodç ze vzáj. se pÍekrývajících leteckých sním kç. adverbiale 5 pÍíslove né ur ení A esculaceae 5 jírovcovité adverbium 5 pÍíslovce A esculapius 5 A sklépios adverzní selekce 5 negativní výbr A etius Flavius [écius], asi 390!454, západoÍím . vojevçdce; 451 porazil H uny na K atalaunských polích. advocatus diaboli [advokátus dyabolí, lat.], (áblçv advokát ! a) form ální odpçrce pÍi svatoÍe ení v Íím kat. církvi; b) obhájce špatné vci. advokát, právník poskytující právní služby soustavn jako nezávislé povolání (zejm . zastupuje fyzické a právnické osoby pÍed soudy a jiným i orgány). ! V R m çže být a. jen fyzická osoba, zapsaná v seznam u . advokátní kom ory, sam osprávné stavovské organizace všech a. v R , zÍízené zákonem 1990 (1996 se ze zákona stali a. kom er ní právníci, kteÍí 1990!96 poskytovali právní pom oc v podnikatelských vcech v R vedle advokátç). A dy Endre, 22.11.1877!27.1.1919, m a(arský básník; tvçrce m oderní m a(. lyriky form ované francouzským i vlivy, secesí a sym bolism em ; . výbory K rev a zlato, Sám s m oÍem . A dygejsko, A dygejská republika ! rep. v R us. federaci, v regionu Severní K avkazsko; 7 600 km ², 447 000 obyv. (R usové, A dygejci; 1993), hl. m . M ajkop. Pst. pšenice, kukuÍice, slune nice, cukrová Íepa, ovoce, zelenina. Chov skotu. Prçm . potr., stroj., dÍevozpracující. A džanta, A janta ! vesnice v Indii ve stát M aháráštra, sv. od m . A urangábád. ! Skalní chrám y s m albam i a skulpturam i, vytesané v údolí asi od 2. st. pÍ. n. l. do 7. st. n. l. buddhistickým i m nichy, jsou pam átkou svt. kult. ddictví U N ESC O . A džarsko, A džarie ! auton. republika v jz. Gruzii pÍi pobÍeží erného m oÍe; 3 000 km ², 386 400 obyv. (Gruzíni, 83 % A džarové; 1993), správní stÍedisko Batum i. Prçm . lo(aÍský, rafinace ropy, konzervárny. Pstování subtrop. plodin. PÍím oÍská a vysokohorská rekrea ní stÍediska. A džm án, A jm ~n ! nejm enší em irát ve Spojených arab. em irátech; 250 km ², 118 900 obyv. (1995), hl. m . A džm án. A E N 5 útlum srozum itelnosti A eneas [éneás], A ineiás ! ant. m ytol. syn krále Anchísa a bohyn A frodity, jeden z obráncç Tróje. Po pádu m sta odplul do Itálie, kde sjednotil národ Latinç a stal se jeho králem . 5 D idó aerace a) pÍirozené vtrání, pÍi kterém se vým na vzduchu ve vtraném prostoru realizuje prostÍednictvím rozdílu tlaku vzduchu, vyvolaného rozdílnou teplotou uvnitÍ a vn vtraného prostoru a ú inkem vtru; b) provzdušÁování sypkých hm ot a kapalin za ú elem okysli ení. O kysli ení vody se uskute Áuje absorpcí vzdušného kyslíku pÍirozen nebo um le. A . je napÍ. nezbytná pro vývoj kvasinek v záparách nebo k stim ulaci biochem . procesç v tst. 5 aktivace; deaerace afázie, ztráta nebo porucha Íe i, vzniklá narušením Íe ových oblastí m ozku. afekt, krátkodobá intenzivní em o ní reakce doprovázená výrazným i m otorickým i, m im ickým i a vegetativním i projevy. afélium , afel, odsluní ! bod na dráze tlesa obíhajícího kolem Slunce, v kterém je vzdálenost tlesa od Slunce nejvtší. 5 apsida; perihélium affettuoso [afetuózo, it.], hud. vzrušen, s citem . A fghánci, souhrnné ozn. obyvatel A fghánistánu (15,6 m il., 1990), tvoÍené více než 20 národnostm i. N ejpo etnjší Paštunové (tzv. vlastní A ., 8,15 m il.), Tádžikové (3,17 m il.), H azárové (1,36 m il.), U zbekové (1,36 m il.). V tšina Afgháncç jsou m uslim ové (74 % sunnité). PÍevážn zem dlci a chovatelé dobytka. A fghánistán [-ny-], Islám ský stát A fghánistán, paštsky D e A fghanistan Islam i Daulat, darijsky D aulate Islam i A fghanistan ! vnitrozem ský stát v jihozáp. Asii; 652 090 km ², 23,48 m il. obyv. (1995), hl. m . K ábul. ! V nitrozem ský, pÍevážn hornatý stát. Jih územ í je aridní, s pís itým i a kam enitým i pouštm i. Podnebí subtrop. kontinentální, pÍevážn suché. PÍevažuje suchom ilné pouštní a stepní rostlinstvo. ! M ezi A fghánci jsou nejpo etnjší Paštunové (55 % ), Tádžikové (20 % ), U zbekové (9 % ), H azárové (9 % ). Ú Í. jaz. paštština a afghánská perština (darí). N áb. islám . StÍední délka života 45 let, kojenecká úm rtnost 165 ‰ (1995). ! Rozvojový agrární stát s ekonom ikou rozvrácenou dlouholetou ob . válkou; hodnotou H N P se Íadí m ezi nejchudší státy (765 U S $/obyv., 1995). Stát. dluh 1,5 m ld. U S $ (1987). ! Zem d. využívá 12,4 % rozlohy (dalších 46 % pastviny); prim itivní výr. m etody, nutné zavlažování. PÍevažuje rostl. produkce; hl. plodiny obilniny (pšenice), zelenina, bram bory, cukrová tÍtina a Íepa, olejniny a bavlník. Pastevní chov ovcí, koz a skotu; asi 10 % obyvatel ko uje. ! Tží se zem ní plyn, uhlí, kam enná sçl, polodrahokam y, zlato. Prçm . text. (zpracování bavlny a vlny), potr., chem . (hnojiva), stav. hm ot. Ì em esla. ! Ì ídká dop. sít,; ást. splavná Íeka A m udar'ja; m ez. letišt K ábul a K andahár. ! V yváží se zejm . ovoce, koberce a rohože, zem ní plyn, kçže, vlna, bavlna. M n. jed. 1 afghání (A FA ) = 100 púlç. ! Stát. zÍízení: islám ská republika, nejvyšší pÍedstavitel prezident. D voukom orové N ár. shrom áždní (Šúra, od 1992 rozpuštno). ! Správní lenní: 31 provincií (vilájat). aerobik pohybov-rytm ická innost provádná ur itou intenzitou, zatžující obhovou, srde ní a dýchací soustavu a vyžadující velkou spotÍebu kyslíku. Nejvyšší soutže: M E, M S. aerobióza, život v atm osféÍe obsahující kyslík. 5 anaerobióza aerobní organism us [-nyz-], organism us vyžadující ke svém u životu kyslík. aerobus, dopravní letoun s velkou kapacitou cestujících (250!380) ur ený hl. pro stÍední trat. aerodisperze [-dy-], léková form a typu aerosolu, ur ená k ošetÍení kçže, sliznice nebo obnažené tkán, k dezinfekci vzduchu a povrchu pÍedm tç nebo k inhalaci ústy i nosem (v tom to pÍípad m usí být vybavena dávkovacím ventilem ). aerodynam ická brzda, brzdicí klapka, brzdicí štít ! plocha na letadle, jejím ž vhodným nastavením (kolm o nebo šikm o k ose letounu) se sníží rychlost letu. A fghánistán!djiny 3.!7. st. sou ást Ííše Sasánovcç asi 1221 ingischánçv vpád asi 1398 Tím úrçv vpád od 16. st. sou ást Ííše M ughalç 1747 sam ostatná afghánská Ííše 1838!42 první anglo-afghánská válka 1878!80 druhá anglo-afghánská válka 1885 R usko uznalo brit. vliv v A fghánistánu 1919 vyhlášena nezávislost (uznána sov. vládou, neuznána brit. vládou); tÍetí anglo-afghánská válka 1933!73 vláda krále Záhir Šáha (*1914) 1973 svržena m onarchie, vyhlášena republika 1977 vznik Lid. dem . strany A fghánistánu (kom . levice ! LD SA ) 1978 státní pÍevrat, LD SA se zm ocnila vlády 1979 aerodynam ický tvar, proudnicový tvar ! tvar, pÍi kterém tleso daného objem u a za ur itých podm ínek klade nejm enší odpor pÍi jeho obtékání reálnou tekutinou. PÍibližn a. t. m ají napÍ. tla ryb nebo letadla. roztržky a frak ní boje v LD SA vedly k prokom . palácovém u pÍevratu, jenž 28.12. vyústil v žádost o sov. voj. zásah 1979!89 sov. intervence v A., ob . válka 1989 aerodynam ický tÍesk, akustický jev slyšitelný na zem i pÍi prçletu letadla nadzvukovou rychlostí. V zniká okam žitou zm nou tlaku vzduchu v rázové vln v okam žiku, kdy letoun pÍechází z podzvukové do nadzvukové rychlosti. po vnitropolit. zm nách v Sov. svazu stažena sov. vojska, pokra ování ob . války m ezi stoupenci kábulského kom . režim u a islám skou opozicí 1992 K ábul dobyt islámským i bojovníky; po átek vojenského soupeÍení o m oc m ezi vítzi; prez. N adžíbulláh (1947!1996) zbaven m oci, v ervnu zvolen prez. B . R abbání (*1940) 1993 pokra ování voj. srážek m ezi um írnným i a fundam entalisty; v lednu schváleno nové státní zÍízení založené na islám u a sestaven prozatím ní parlam ent; v ervnu ustavena koali ní vláda 1994 tžké boje m ezi voj. jednotkam i prez. R abbáního a prokom . povstalci 1996 voj. pÍevrat; u m oci islám ští fundam entalisté (hnutí Taliban, zavedeny islám ské zákony; obsazen Kábul, popraven býv. prez. N adžíbulláh, jednání o pÍím Íí neúspšná 1997 zal. opozi ní seskupení proti Talibanu ! N ár. islám ská fronta pro osvobození A fghánistánu Aerodynamická brzda aerodynam ická jem nost, pom r vztlaku k elním u odporu pÍi aerodynam ickém sestupu um lého kosm . tlesa z obžné dráhy. Pro ur itou rychlost je podm ínna tvarem tlesa s asym etricky uloženým tžištm . aerodynam ická síla, odpor prostÍedí kladený pohybu tlesa v plynu, napÍ. v atm osféÍe. aerodynam ický profil, let. tvar Íezu vedeného svisle kÍídlem ve sm ru letu. C harakterizuje vlastnosti kÍídla nebo jiné plochy, pom r vztlaku k odporu, schopnost létat rychle i spíše podporovat nosnost letounu a jiné. aerodynam ický tunel, zaÍízení, v nm ž se napodobují jevy odehrávající se pÍi skute ném letu. N a ásti letadel i na celé stroje nebo jejich m odely se nechá proudit vzduch a vzniklé síly a jevy se m Íí, zpracovávají a vyhodnocují. aerodynam ika, nauka popisující pohyb plynç proudících okolo tlesa, popÍ. protékajících tím to tlesem , a jejich vzáj. pçsobení. aerofon 5 hudební nástroje aerokosm ický prçzkum 5 dálkový prçzkum Zem aerologie, ást m eteorologie, která studuje fyzikální dje probíhající ve vyšších vrstvách atm osféry, zejm . v troposféÍe. aerom echanika [-ny-], ást m echaniky zabývající se pohybem plynç a interakcí m ezi plynem a pevným i tlesy. Zahrnuje aerostatiku a aerodynam iku. aeronom ie, nauka o horních vrstvách atm osféry s výraznou ionizací a disociací. Studuje ozonosféru, stratosféru, ionosféru, vnjší m ag. pole Zem , vztahy m ezi polární záÍí a m agnetosférou, m eteorické jevy pom ocí pozem ních stanic, raket a družic. afghánská literatura, literatury národç a národností A fghánistánu. Písem nou podobu m ají paštská (a. l. v užším sm yslu) a darí (do 19. st. splývala s perskou). N ejst. paštskou písem nou pam átkou je Život svatých Sulajm ána M aku (13. st.); m ezi klasiky patÍí B . A nsárí (asi 1525!1585) a Chušhál C hatak (1613!1689); v m oderní literatuÍe nejvýzn. G . U lfat (1909!1977), S. Lájik (*1930), B . Šafíjí (*1931). V m oderní darí literatuÍe se prosadili M . Tárzí (1868!1935) a A. Bétáb (1888!1969). N kteÍí autoÍi tvoÍí v obou jazycích. 11 podskupinu tvoÍí egyptština s vývojovým i fázem i: stará egyptština (32. až 22. st. pÍ. n. afilace, obch. spole nost zÍízená v zahrani í m ateÍským podnikem . Z právního hlediska (na rozdíl od filiálek) je a. sam ostatný subjekt bez zjevného spojení s m ateÍským podnikem . afinita [-ny-], podobnost; m at. speciální pÍípad zobrazení euklidovského prostoru do sebe. StÍed každé dvojice bodç se zobrazuje na stÍed jejich obrazç, obrazem rovnobžek jsou rovnobžky; chem . schopnost chem . látek slu ovat se s jinou látkou nebo ásticí; ím je hodnota a. vtší, tím rychleji probíhá chem . reakce. Agáve PÍíklad afinního zobrazení afinní geom etrie, geom etrie studující ty vlastnosti objektç, které se nem ní pÍi afinit. l.), stÍední ! klasická egyptština (22. až 16. st. pÍ. n. l.), novoegyptština (16.!8. st. pÍ. n. l.), dém otština (9. st. pÍ. n. l.!5. st. n. l.), poslední fází je koptština (od 3. st., od 7. st. vytla ována arabštinou, ješt v 17. st. živá, v sou asnosti jazyk koptské církve); jako písm o se postupn užívaly hieroglyfy a jejich další vývojové form y (písm o hieratické, dém otické), koptština psána upraveným Íec. písm em . B erberskou skupinu tvoÍí asi 300 jazykç. K ušitské jazyky se vyskytují zejm . v Etiopii a Som álsku (som álština). Z adských jazykç je znám a zejm . hauština (užívaná v záp. a stÍ. A frice jako obch. jazyk ! lingua franca). A frodita [-dy-], A frodíté ! Íec. m ytol. bohyn lásky; zrozena z m oÍské pny. Sym bol ženské krásy, nevrná m anželka H éfaistova. 5 V enuše afirm ace, kladné tvrzení, ujištní, pÍisvd ení. afrodiziaka [-dy-], prostÍedky zvyšující pohlavní touhu a aktivitu. afix, gram atický m orfém (prefix, infix, sufix), který se pÍipojuje ke koÍeni slova. A g 5 stÍíbro A FL 5 A m erická federace práce agalakcie, neschopnost m lé né žlázy produkovat m léko. V yskytuje se obv. bezprostÍedn po porodu, ale i v kterékoli fázi laktace. Je zpçsobena vývojovým i porucham i, zm nam i v innosti nervové a endokrinní soustavy, závadam i ve výživ, chorobam i. 5 hypogalakcie aflatoxiny, toxiny produkované nkterým i m ikroorganism y (plísnm i) ve žluknoucích potravinách a krm ivech (káva, burské oÍíšky); m nohé a. m ají karcinogenní ú inky. 5 A spergillus afonie [-ny-], ztráta hlasu, nej astji se vyskytující pÍi zántu nebo porušení hlasivek nebo pÍi zántu hrtanu. aforism us, lit. form a vtšinou o jedné i dvou vtách, vyjadÍující vtipn, napÍ. form ou paradoxu, obecnou pravdu fil., psychol., m orální. africká hudba a) hudba obyvatel celého afr. kontinentu (i arabskoislám ská); b) lidová hudba erných obyvatel A friky, spjatá s kultovním i obÍady a prací. Žánrov a typov je zna n rozrçznná, pÍevládá rytm us, v tónovém systém u pentatonika. asto je vokální, z hudebních nástrojç (z bam busu, km enç strom ç, plodç tykvovitých rostlin, slonoviny a kçží) používány zejm . bicí, dechové a strunné drnkací. V e 20. st. se rozvíjí profesionální hudba. africké jazyky, asi 700!1 000 jazykç obyvatel A friky. D lení: jazyky záp. A friky, jazyky centrálních afr. plošin, jazyky vých. a stÍ. A friky (bantuské), jazyky sev. A friky, afroasijské (ham itosem itské), jazyky již. A friky (khoisanské). V A frice jsou asté kreolské jazyky a jazyky typu lingua franca: Pidgin English a Íada jazykç širší nadetnické kom unikace, napÍ. svahilština a hauština. africké výtvarné um ní, um ní zahrnující tvorbu tradi ní i na ni úzce navazující sou . um ní. C harakteristická je pÍevaha plastiky a um . Íem esla. N ejst. jsou prehist. a starovké skalní m alby a rytiny, nej astjším projevem obÍadní m asky, figury pÍedkç a fetiše; krom náb. a m agických soch existují i svtské, zejm . ozdobné užitkové pÍedm ty. C harakteristická je vertikalita, sym etrie, stati nost, deform ace proporcí a transform ace detailç do geom . forem . O vlivnilo evr. um . sm ry pÍelom u 19. a 20. století. Zam Íuje se na aktuální problém y afr. života, pÍevažuje figurální tvorba, asto pÍejím ající tradi ní expresivní nadsázku a používající tradi ní sym boly. A frický národní kongres, angl. A frican N ational C ongress, A N C ! nejstarší ernošská polit. organizace v JA R ; zal. 1912. Ideov spjat s Jihoafrickou K S. Pçv. cílem bylo zakotvení práv ernochç do ústavy JA R , 1961 zahájil ozbrojený boj s cílem násilného svržení blošské vlády. 1960!90 v ilegalit, od 1990 v ele hnutí za odstranní blošské nadvlády a zakotvení volebního práva pro všechny ob any JA R , od vítzství v prvních všerasových volbách 1994 vládnoucí polit. subjekt v JA R ; od 1997 pÍedseda T. M beki (*1942). A frický roh 5 Som álský poloostrov A frika, druhá nejvtší pevnina na Zem i, pÍevážn na vých. polokouli, s 75 % v trop. pásm u, m ezi oceány A tlantským a Indickým ; 30,3 m il. km ² (20,3 % souše Zem ), 748 m il. obyv. (12,9 % svt. populace, 1996), vykazuje nejvtší ro . pÍírçstek obyv. (3 % , 1985!90), hustota zalidnní 24,7 obyv./km ²; podíl m stského obyv. 34 % (1990). O d Evropy oddlena G ibraltarským prçlivem , s A sií souvisí Suezskou šíjí. M alá lenitost pobÍeží. Z ákladem geologické stavby je afr. štít, který byl rozlám án a zprohýbán. PÍevažují náhorní plošiny a roviny, nejvyšší horský m asiv K ilim andžáro (U huru, 5 895 m ). Podél obratníkç rozsáhlé pouštní oblasti, nejvtší Sahara. StÍ. výška pevniny 750 m , nejnižší bod A ssalská proláklina !155 m . N ejvtší vodní toky N il, K ongo, N iger, Zam bezi; tÍetinu povrchu tvoÍí bezodtokové pánve. Ve Východoafr. pÍíkopu rozlehlá jezera. Podnebí rovníkové, subekvatoriální, trop., sev. a již. ást pÍechází do subtropç. A frika-K orps, bojový svazek W ehrm achtu zform ovaný 1941 v Libyi pod vedením gen. E. R om m ela. Po porážce u al-A lam ejnu 1942 ustoupil do již. Tuniska, kde s 5. tankovou arm ádou a it. arm ádou 1943 vytvoÍil skupinu A frika, která 13.5.1943 kapitulovala. afrikaans 5 germ ánské jazyky afrikán 5 aksam itník A frikánci, dÍíve B úrové, vl. jm . A frikaner ! potom ci holandských usedlíkç v JA R a okolních státech. Jazyk afrikaans. V Íící hlavn protestanti. afrikanistika [-nysty-], obor zabývající se jazyky, historií a kulturam i afr. národç. afroasijské jazyky, ham itosem itská (sem itoham itská) jaz. rodina; zahrnují sev. A friku a B lízký východ ! lení se na jazyky: 1. sem itské (A rab. poloostrov, M ezopotám ie, Sýrie); 2. egyptštinu; 3. kušitské (sev. A frika, okolí jezera ad). Ze sem itských jsou dçležité: hebrejština (od 6. st. pÍ. n. l. zatla ována aram ejštinou, v 18. st. oživena), aram ejština (zbytky dialektç se zachovaly v ástech Iráku, Libanonu a Zakavkazska, aram ejsky psány ásti Bible), syrština (pçvodní název pro aram ejštinu, v užším sm yslu název nejvýzn. aram ejského dialektu z okolí U rfy v Turecku), arabština (náÍe í se liší od m oderní arabštiny, úÍ. jazyka Íady státç v sev. a sz. A frice a na B lízkém východ), ze 70!90 etiopských jazykç ást náleží ke kušitským , vtšina k sem itským . Sam ostatnou A gam em nón, Íec. m ytol. m ykénský král; otec Ifigenie, Élektry a O resta. V edl Íec. vojsko proti Tróji, po návratu zabit m anželkou K lytaim éstrou a jejím m ilencem A igisthem . agam ogonie 5 agam ospecies agam ospecies, organism y rozm nožující se pouze nepohlavn. N ový jedinec vzniká z tlesných bunk. Protože nedochází ke splývání rçzných pohlavních bunk, ozn. se tento zpçsob rozm nožování jako agam ogonie nebo m onogonie. agam ovití, ele( z tÍídy plazç zahrnující stÍedn velké ještry s rohovitým i výrçstky, lím ci nebo hÍebeny. Živí se hl. hm yzem , žijí ve stÍ. A sii, v A frice, A ustrálii a jv. Evrop. A gana, A gaña ! správní stÍedisko o. G uam v M arianách; 4 800 obyv. (1990). V ývoz trop. plodin, m ez. letišt. agapé [Íec., láska] a) v kÍ. u ení výraz pro B oží sebeobtovnou lásku a její odezvu v život vÍících; b) (m nožné íslo agapai), ozn. pro „hody lásky“ (spole né stolování), jež v po . kÍ. provázely bohoslužbu jako výraz vzájem nosti a starosti o chudé. agar 5 G elidium A garicales 5 lupenaté houby A gassiz 5 W innipežské jezero A gavaceae 5 agávovité agáve, rod jednodložných rostlin z eledi agávovitých. A . am erické, bylina s pÍízem ní rçžicí velikých tuhých zašpi atlých a na okraji ostnitých listç. K vete po m noha (až 30) letech, po odkvtu odum írá. agávovité, Agavaceae ! ele( trop. jednodložných rostlin. B yliny s dÍevnatjícím stonkem , podlouhlým i tuhým i listy a oboupohlavným i kvty. Plod je tobolka i bobule (agáve, sanseviéra). agens, initel, pçvodce; jaz. log. podm t innosti ve vt. 5 patiens; lék. ú inná látka, pÍí ina chorobného procesu, pçvodce nem oci, napÍ. m ikroorganism us, který je pÍí inou infek ní nem oci. agentura 5 tisková agentura aggiorn am en to [adžor-, it.], zdnešnní ! program otevÍení Íím kat. církve požadavkçm dnešní doby. V yty il jej papež Jan X X III. (1881!1963, papež od 1958) pro II. vatikánský koncil (1962!65). A ginský burjatský autonom ní okruh, v R uské federaci v itské oblasti; 19 000 km ², 79 000 obyv. (Burjati, R usové; 1993), správní stÍedisko A ginskoje. C hov skotu a ovcí. Tžba a obohacování rud vzácných kovç. Prçm . dÍevaÍský. A gion O ros 5 A thos agitace, program ové šíÍení, cílené pÍesvd ování; získávání stoupencç. agitato [adžitáto, it.], hud. prudce, bouÍliv. aglom erace, seskupení, shlukování; geogr. seskupení velkého po tu obyv. (sídelní a.) nebo prçm . zaÍízení (prçm . a.) v ur ité ásti krajiny, bez ohledu na správní hranice. 5 konurbace; hut. a. rud ! spojování drobné nebo jem n m leté rudy spékáním . aglom era ní sm s, m írn navlh ená sm s jem n m letých a drobných rud (do 10 m m ) s jem n m letým palivem (až 3 m m ), popÍ. jiným i pÍísadam i (vápenec, vratný aglom erát, okuje). aglom erát, petrologie pyroklastická hornina z lávových útržkç, sope ných bom b, lapil a sope ného popele; hut. spe enec ! dostate n pevná, pórovitá a snadno redukovatelná kusová hm ota vznikající spékáním aglom era ní sm si. agloporit, um lé kam enivo, pórovité plnivo do betonu vyrábné spékáním létavého popílku. aglutinace [-ty-], shlukování, pÍipojování ástic (bunk, krvinek, bakterií), reakce m ezi antigenem a protilátkou; diagnostická m etoda napÍ. u infek ních nem ocí k ur ení protilátek v séru nem ocných. aglutina ní jazyky 5 jazyková typologie A gnon Šm uel Josef, 17.7.1888!17.2.1970, vl. jm . C zaczkeÕ, hebr. prozaik píšící anglicky; od 1908 žil v Palestin, B erlín a Izraeli. erpal z rodného hali ského prostÍedí, lí il rozklad východoevr. židovství. N c (1966). agnosticism us [-ty-], fil. názor popírající m ožnost poznání svta, zvl. poznání podstaty vcí. Pro poznání je podle a. dostupná pouze oblast jevç ! to, co je získáno bezprostÍední zkušeností. 12 A guascalientes [agvaskaljentes], spolkový stát M exika v centrální ásti na M ex. plošin; 5 471 km ², 719 650 obyv. (1990), správní stÍedisko m . A guascalientes. H ust zalidnná zem d.-prçm . oblast. agogika, tem pové zm ny vznikající pÍi interpretaci skladby; nejsou vyjádÍeny notam i, nýbrž slovn (napÍ. accelerando). A haggar, pohoÍí sope ného pçvodu v A frice, v alžírské SahaÍe; Tahat 2 918 m . agónie [-ny-], stav pÍed sm rtí vyzna ující se ztrátou vdom í a poklesem životních funkcí. ahinsá 5 džinism us agora, v ant. Íec. m stech nám stí sloužící za shrom aždišt a tržišt. K olem stály správní budovy, chrám y, oltáÍe, sochy a sloupoÍadí. ahistorism us, podcenní vývojového (historického) hlediska, obv. historických východisek a faktç, djin nebo djinné zkušenosti vçbec. N kdy jde o nepÍim Íené nebo ú elové podÍízení hist. poznatkç njaké ideji, ideologii, teorii. agorafobie, psychická porucha vyzna ující se chorobným strachem ze vstupu do veÍ. prostor (strach z cestování ve veÍ. dop. prostÍedcích, z ú asti na shrom áždních). PatÍí sem i klaustrofobie, tj. strach z pobytu v uzavÍeném prostoru. Á gra, } gra ! m . v Indii v U ttarpradéši na Í. Jam un, 157 m n. m .; 899 195 obyv. (1991). Prçm . bavlnáÍský, obuvnický, potravináÍský. Ì em esla (koberce, kam enosochaÍství). U niverzita. A rch. památky: Perlová m ešita (1646!53), opevnný palácový kom plex ervená pevnost z pol. 17. st. (pam átka svt. kulturního ddictví U N ESC O ). 5 Tádžm ahal. ! V 15. st. pevnost. O d 2. pol. 16. st. hl. m . M ughalç, 1803 dobyta B rity. 1857 až 1859 jedno z center povstání sipáhiç. agraciace 5 m ilost agrafie, chorobná ztráta schopnosti psát písm ena (znaky), obv. jako dçsledek poškození center v kçÍe m ozkové. Symptom poruch CN S. agranulocyty, bílé krvinky s velkým ne lenným jádrem , jejichž cytoplazm a neobsahuje specifická zrní ka (granula). agrární strana 5 R epublikánská strana zem dlského a m alorolnického lidu agravace, zám rné zveli ování obtíží, napÍ. chorobných pÍíznakç. N ení totožná se sim ulací. agregace, seskupování; log. vznik souhrnu stejnorodých entit, kde existence náleží jak souhrnu vcelku, tak každé entit. Tím se liší od m nožin (tÍíd), jež individua sjednocují podle vlastností náležících každém u individuu; sociol. nahodilé a do asné, pouze statist. vznikání souhrnu jedincç (na rozdíl od skupiny) bez specifické soc. vazby; chem . spojování m alých dispergovaných ástic ve vtší celky, agregáty; zool. náhodn vzniklý souhrn zvíÍat, napÍ. živo ichové u zdroje potravy. Chování, které vede k trvalém u nebo do asném u shrom áždní jedincç na ur itém m íst, se nazývá agrega ní a m çže být podm ínno ferom ony; bot. druhov nevytÍídný a neustálený porost na nov uvolnné ploše (na náplavu Íeky, skládce, lesní pasece). A . je asto tvoÍena rostlinam i, jejichž sem ena se šíÍí vtrem . agrega ní chování 5 agregace agregát 5 agregace agregátní poptávka, celk. penžní výdaje v ekonom ice, tj. výdaje dom ácností, firem , státu a zahr. subjektç za dané období. agrém ent [agrem an, fr.], schválení; m ez. právo souhlas pÍijím ajícího státu s fyzickou osobou, kterou jiný stát navrhuje jako svého dipl. zástupce v pÍijím ajícím stát (vysílající stát si pro ni m usí vyžádat a. pÍed jejím jm enováním ). Podle VídeÁské úm luvy o dipl. stycích z 18.4.1961 se žádá pro velvyslance a vyslance, u nkterých zem í i pro voj. a let. pÍidlence. agrese, m ez. právo použití ozbrojené síly státem zejm . proti svrchovanosti, územ ní celistvosti i polit. nezávislosti jiného státu, napÍ. invaze, voj. okupace, blokáda pÍístavç i pobÍeží ozbrojeným i silam i. M ez. právo (C harta O SN ) a. zakazuje; soc. psychol. fyzické napadení i úto né jednání vç i jiné osob; v psychoanalytickém pojetí považována za jednu z reakcí na frustraci. agresivita, zool. tendence živo ichç k napadání jedincç téhož druhu (vnitrodruhová a.) nebo jiných druhç (mezidruhová agresivita). Chování spojené s tm ito projevy pÍi hájení teritoria, zdroje potravy, m lá(at aj. se ozn. jako agresivní chování; psychol. zám rné fyzické nebo verbální poškozování jiné osoby, resp. živé bytosti. agresivita prostÍedí, vlastnost prostÍedí, které pÍi styku s látkam i, hl. kovy, zpçsobuje jejich postupné znehodnocení korozí. Exhalace a kyselý déšt, rozrušují nkterá staviva nadzem ních ástí a agresivní podzem ní voda vyžaduje nákladné izolace. A gricola [agrikola] G eorgius, 24.3.1494!21.11. 1555, vl. jm . G eorg Bauer, nm . lékaÍ, m ineralog, pÍírodovdec. Položil zákl. hornictví, hutnictví, m ineralogie, prac. lékaÍství. H l. dílo D e re metallica libri XII (Dvanáct knih o hornictví a hutnictví) podává system atickou klasifikaci m inerálç a kovç na zákl. jejich vlastností. A hlfors [alfor] Lars V alerian, 18.4.1907!1996, am . m atem atik. H l. práce z teorie funkcí kom plexní prom nné, teorie kvazikonform ních zobrazení, teorie Riem annových ploch. A hm adábád, A hm ad~b~d ! m . v Indii v G udžarátu na Í. Sábarm atí, 49 m n. m .; 2,87 m il. obyv., aglom erace 3,30 m il. obyv. (1991). StÍedisko obchodu a text. prçm yslu (bavlna, hedvábí). D v univerzity (1949). ! Zal. 1411. A ho Juhani, 11.9.1861!8.8.1921, finský spisovatel. A utor real. rom ánç (Rautatie ! Železnice), ovlivnn fr. naturalism em a nár. rom antism em (rom ány Pastorova dcera, Juha). A hváz, A hv~z ! m . v jz. Íránu v M ezopotam ské nížin na Í. K árún; 828 380 obyv. (1994). Správní stÍedisko provincie C húzestán. C entrum tžby, zpracování a obchodu ropou; ropovod. Prçm . petrochem ., stroj., hut. (válcovna). Žel. spojení s pÍístavem B andar-e C hom ejní. Letišt. ! N a m íst achajm enovské T areiany zbudoval v 1. pol. 3. st. A rdašír I. m sto H orm uzd A rdašír. Po dobytí A raby v 7. st. pÍejm enován na A hváz. A ch aia [achaja], krajina na sev. Peloponésu obývaná od konce 2. tisíciletí pÍ. n. l. A chaji. 280!146 pÍ. n. l. zde existoval achajský spolek. Po porážce Ì ím any podÍízena m ístodržiteli v M akedonii. 27 pÍ. n. l. vznikla sam ostatná provincie A. se sídlem v K orintu. A ch ajm en ovci, první perská dyn., vládnoucí od po . 7. st. do 330 pÍ. n. l. Z a zakl. je považován K ýros II. Starší, význ. pokra ovatelé: K am býsés (asi 559!522 pÍ. n. l.), D areios I. V eliký, X erxes I., A rtaxerxes I., poslední A . D areios III. A chajové, pçv. Íe tí obyvatelé A chaie; u H om éra ozn. všech Ì ekç, kteÍí bojovali u Tróje. N kdy název všech Ì ekç v období m ykénské kultury. achajský spolek, svazek rovnoprávných Íec. obcí, vytvoÍený 280 pÍ. n. l. na sev. Peloponésu. V ele spolku stál každoro n volený stratégos. A . s. byl rivalem M akedonie, aitólského spolku a Sparty. Zanikl 146 pÍ. n. l. po dobytí K orintu Ì ím any. ach át, m iner. jem n až hrub proužkovaná odrçda chalcedonu; stÍídav rçzn zbarvené proužky ( ervené, hndé, zelené, bílé i bezbarvé). D rahý kám en. A chebe [ašebe] C hinua, *15.11.1930, nigerijský spisovatel píšící anglicky. A utor genera ních rom ánç (U ž nikdy klid) zachycujících vývoj západoafr. spole nosti od konce 19. století. A cherón, Íec. m ytol. podsvtní Íeka vzdechç, pÍes niž pÍevážel C harón zem Íelé do podsvtí. 5 Léthé; Styx A chetaton 5 A chnaton A chilles, A chilleus ! Íec. m ytol. Íec. hrdina trojské války. M atka ho po narození ponoÍila do Íeky S tyx, takže byl zranitelný jen na pat, za kterou ho držela a do níž ho zasáhl Paridçv šíp. O dtud A chillova pata ! snadno zranitelné m ísto. A chillova šlacha, tendo Achillis ! úponová šlacha trojhlavého svalu lýtkového, pÍipojená vzadu na kost patní. A chm adulinová Bella (Isabella) A chatovna, *10.4.1937, rus. básníÍka. A utorka m ilostné a psychol. poezie (M çj rodokmen, Sad). A chm atovová A nna Andrejevna, 23.6.1889!5.3. 1966, vl. jm . G orenková, rus. básníÍka; pÍedstavitelka akm éism u v kom orní a tragické lyrice (Bílé hejno) i epických skladbách (Rekviem, Poém a bez hrdiny). A chnaton, pçv. A m enhotep IV . ! eg. panovník (asi 1364!47 pÍ. n. l.) z XV III. dynastie. Prosazoval náb., správní i kult. reform y proti knžím boha Am óna. Zavedl božstvo A tona a vybudoval nové sídelní m . A chetaton. Po A . sm rti byl obnoven Am ónçv kult a pam átky na „kacíÍského“ panovníka ni eny. 5 N efertiijti; N ová Ííše; Tutancham ón ach rom át, opt. soustava nejm én ze dvou o ek sestavených tak, že koriguje otvorovou a chrom atickou vadu. 5 apochrom át; planachrom át ach t, Ííšský acht ! Ííšská klatba; v Íím skonm . Ííši nejvyšší trest užívaný od 12. st., udlovaný zpravidla císaÍem . V tšinou spojen i s círk. klatbou (exkom unikací) a propadnutím Ííšských lén. A chundzadë [achundzade] M irzá Fäthali, rus. A chundov ! 12.7.1812!10.3.1878, ázerbájdžánský spisovatel (povídky, kom edie), filozof a nár. buditel. A I 5 A m nesty International A ID S, angl. A cquired Im m une Deficiency Syndrom e, syndrom získaného selhání im unity ! sm rtelné onem ocnní, jehož pÍí inou je infekce virem lidské im unodeficience (H IV ). V pozdjších stadiích infekce HIV dochází k tžkým poškozením im unitního systém u, vedoucím ke zvýšené vním avosti organism u vç i infekcím nebo k neobvyklým form ám nádorového bujení (Kaposiho sarkom , lym fom m ozku). A igisthos 5 K lytaim éstra; O restés A iken [ejkn] H ow ard, 9.3.1900!14.3.1973, am . m atem atik. Zabýval se aplikovanou m atem atikou, výpo etní technikou a autom atickým zpracováním dat. Podílel se na konstrukci prvních elektronických po íta ç Íady M A R K . Rýžování zlata, dÍevoÍez podle G. Agricoly A grippa, M arcus V ipsanius A . ! 63!12 pÍ. n. l., Íím . vojevçdce a politik. Pom ohl O ctavianovi zvítzit nad S . Pom peiem a M arkem A ntoniem (napÍ. u A ktia). U r en jeho nástupcem , ale pÍed asn zem Íel. agrobiocenóza, spole enstvo rostlin, živo ichç a m ikroorganism ç vyskytujících se na zem d. obdlávané pçd. agroekologie, ekologie se zvláštním zam Íením na zemdlsky využívaný krajinný prostor. agronom ie, nauka zabývající se zem d. výrobou. Zahrnuje rostl. výrobu a agrotechniku. agrotechnická lhçta [-ny-], asové období, ve kterém se provádí ur itý agrotech. zásah (orba, setí) za ú elem zajistit pÍíznivé podm ínky pro rçst a vývoj plodin a vytvoÍit pÍedpoklady pro stabilizované výnosy jakostních produktç. agrotechnická kázeÁ [-ny-], dodržování agrotech. opatÍení, lhçt v kvalit a ase, odpovídající stanovištním podm ínkám a požadavkçm plodin. agrotechnika [-ny-], soustava pstitelských opatÍení a) základních, provádných podobným zpçsobem u vtšiny pstovaných plodin (osevní postup, zpracování pçdy); b) speciálních, podle jednotlivých druhç plodin od pÍípravy pçdy až po sklizeÁ, nebo podle použití produktç, které poskytují (kukuÍice pstovaná na zrno, na siláž nebo na zelenou hm otu, píci). 5 pratotechnika aikido, jap. systém sebeobrany beze zbran, podobný džudu. A ineiás 5 A eneas A iolové, jeden z hl. Íec. km enç tvoÍících m ykénskou kulturu. Po jejím pádu a vlivem tlaku Dórç kolonizovali A . sz. pobÍeží M alé A sie (zv. A iolis) s centrem na o. Lesbos. air condition 5 klim atiza ní zaÍízení A ïr!T énéré [értenere], národní park v N igeru; zahrnuje horský m asiv A ïr s vysokohorskou pouští (do 2 012 m n. m .) a erg Ténéré. Pam átka svt. pÍír. ddictví U N ESC O . airbag 5 bezpe nostní vak A ischylos, 525!456 pÍ. n. l., Íec. dram atik; pÍedstavitel atické tragédie. Zavedením druhého herce um ožnil dialog a dram . akci. Zachovalo se sedm tragédií: Prosebnice, Peršané, Sedm proti Thébám, U poutaný Prom étheus a trilogie O resteia. A isópos, Ezop ! asi 6. st. pÍ. n. l., Íec. autor bajek. Prozaické zvíÍecí bajky sebrány ve 4.!3. st. pÍ. n. l. A utorem lat. veršovaného zpracování je Phaedrus. aitólský spolek, ve 4. st. pÍ. n. l. svazek m alých m . obcí v Aitólii s dem . zÍízením , od 3. st. pÍ. n. l. se pÍipojily další oblasti stÍedního Ì ecka a nkteré ostrovy. V ele stál volený stratégos; zahr. politika byla vtšinou nam íÍena proti M akedonii a achajském u spolku. 279 pÍ. n. l. odrazil nápor K eltç. Za m ak. válek na stran Ì ím a, pak spojenci SyÍanç proti Ì ím u, 187 pÍ. n. l. Ì ím any rozpuštn. A izoaceae 5 kosm atcovité ajatolláh [arab., znam ení boží]; náb. titul pro význ. znalce K oránu a islám ského práva u šíitç; udluje jej shrom áždní ajatolláhç. V šíitském svt je asi 1 200 a. (vtšina z nich pçsobí v Íránu). V Íránu titul nejvyššího duchovního a polit. vçdce. A jjúbovci, panovnická dyn. kurdského pçvodu; zakl. Sálah ad-D ín 1171 po svržení Fátim ovcç. V ládli v Egypt, Jem enu, sev. M ezopotám ii a Sýrii. Svrženi 1250 M am lúky a nkteré ajjúbovské rody M ongoly. V edlejší vtve vládly v okrajových územ ích do 1342. A jm arové, vl. jm . A jm ara ! etnikum v B olívii a již. Peru u j. Titicaca (2,4 m il., 1990). Jazyk tvoÍí rodinu ajm ara; form áln kÍest,ané (Íím ští katolíci). V ysplé zem dlství. V 15. st. podrobeni Inky. A jní [ajný] Sadriddín, 27.4.1878!15.7.1954, tádžický spisovatel, lit. historik a filolog; zakl. novodobé tádžické a uzbecké prózy (Bucharští kati, O troci, LichváÍova sm rt, Vzpom ínky). A jtm atov ingiz, *12.12.1928, kyrgyzský a ruský spisovatel. O d prvotiny D žam ila se prosadil lyrickým stylem a dçrazem na etickou problem atiku (Bílá lo(, Sbohem , živote, A vku delší bývá den, Popravišt). A juthja [ajutja], A judhja ! 1350!1767 thajské království, hl. m . A yutthaya, 1564!86 ovládnuto a 1767 vyvráceno B arm ánci. Podle khm erské pÍezdívky Thajcç také nazýváno Siam . 5 K rungthep A jvaz M ichal, *30.10.1949, . spisovatel. A utor fil. poezie (Vražda v hotelu Intercontinental) a fantaskních próz (N ávrat starého varana, D ruhé m sto). A jvazjan A ghasi, *7.9.1925, arm énský spisovatel. A utor novel a psychol. povídek s pçsobivým koloritem a sklonem k absurdit. 13 nabytí územ í státem , pÍi kterém je pÍírçstek územ í zpçsoben pÍír. silam i, napÍ. naplavením , i lidm i (um lé hráze). akcidence, pÍíležitostná tiskovina obv. m enšího rozsahu, pro potÍeby obchodu, adm inistrativy i pro soukrom é ú ely (prospekt, vizitka, oznám ení). akcidens, fil. to, co nepatÍí k podstat, co je vedlejší, vnjší, nahodilé, m nlivé, do asné. Pojem používáný zejm . v tom ism u. 5 atribut akcie, cenný papír, který pÍedstavuje podíl na jm ní a zisku akciové spole nosti. O pravÁuje m ajitele podílet se na jejím Íízení, zisku a (pÍi zániku) na m ajetkovém zçstatku. R ozlišuje se a. na jm éno (a. je uvedena na konkrétní osobu, v seznam u akcionáÍç je uvedeno jm éno m ajitele) a a. na m ajitele (a. je voln pÍevoditelná jejím pÍedáním ). Zákl. typy a. jsou: a. km enová (oby ejná), a. prioritní (a., které pÍísluší pÍednostní podíl ze zisku), a. zam stnanecká (a. pro zam stnance a dçchodce a.s. za zvýhodnnou cenu), a. úroková (a. opravÁující k vyplacení úrokç v pÍedem stanovené výši). akciová spole nost, akc. spol., a.s. ! kapitálová obch. spole nost, jejíž zákl. jm ní je rozvrženo na ur itý po et akcií na m ajitele nebo na jm éno o ur ité jm enovité hodnot. A . s. odpovídá za porušení svých závazkç celým svým m ajetkem . A kcionáÍ za závazky a. s. neru í, m á právo na podíl ze zisku a. s. (dividendu), ur ený valnou hrom adou a. s. k rozdlení. ! Právní pom ry a. s. v R upravuje od 1992 obch. zákoník. Akcie z roku 1906 A jvazovskij Ivan Konstantinovi , 29.7.1817!1.5. 1900, rus. m alíÍ arm énského pçvodu. V m arínách zachycoval m ohutné pÍír. dje a dynam ické svtelné úkazy. akcíz, form a nepÍím ého zdanní, daÁ ze spotÍebních pÍedm tç, zejm . potravin, vybíraná na hrani ní áÍe tzv. uzavÍených m st. Pçv. užívaná za feudalism u jako tzv. feudální m ýto. ! V . zem ích se a. udržel do 1942 jako daÁ vybíraná na hranici velkých m st (tzv. potravní áÍe) z pÍivážených potravin. A kaba, A l'A qabah ! m . v Jordánsku u A kabského zálivu R udého m oÍe; 37 400 obyv. (1986). V ýr. um lých hnojiv. Jediný nám . pÍístav státu dçl. i pro Irák. K one ná stanice žel. trati z Am m ánu. ak ní m alba, angl. A ction Painting ! sm r v am . m alíÍství 50. let 20. st., spo ívající v náhodném stÍídání barev i rozlévání barev na plátno, ve snaze zachytit stavy autorova nitra; napÍ. J. Pollock, W . de K ooning. 5 abstraktní expresionism us; inform el; tašism us A kabský záliv, angl. G ulf of Aqaba ! v sv. ásti R udého m oÍe m ezi A rab. a Sinajským poloostrovem ; dl. 170 km , m ax. šíÍka 29 km . Tektonického pçvodu. PÍístup Izraele (pÍístav Ejlat) a Jordánska (A kaba) k R udém u m oÍi. O d 1994 spole ný program Izraele, Jordánska a Egypta na ochranu korálových útesç. ak ní rádius, geogr. územ ní dosah vlivu sídelního nebo hosp. stÍediska, pÍístavu; dop. ak ní polom r ! vzdálenost, kterou dop. prostÍedek (letadlo, plavidlo) urazí pÍi hospodárné rychlosti bez doplÁování pohonných hm ot a provozních zásob. akácie 5 kapinice A kadém ia, pçvodn háj v A thénách nazvaný podle héroa Akadém a, kde asi 387 pÍ. n. l. založil Platón fil. školu (Platónská akadém ia), která jako náb. spolek (thiasos) v ele se scholarchou (pÍedstaveným ) sehrála podstatnou roli ve vývoji starovké filozofie i vdy. akadem ie, název vd. nebo výchovné instituce, odvozený z Platónovy A kadém ie; výtv. a. vznikly v Itálii (1490 sochaÍská a 1563 V asariho m alíÍská a. ve Florencii), 1648 zal. v PaÍíži A cadém ie R oyale des Peintres et Sculpteurs. PÍíprava um lcç podle jednotné norm y se odrazila v pojm u akadem ism us. A kadem ie m úzických um ní, A M U ! vysoká škola se sídlem v Praze; zÍízena 1945. Fakulty: Film ová a televizní (1951 jako Fakulta film ová z film . odboru, 1959 zm na názvu na Fakulta film ová a televizní); D ivadelní (1951 z dram . odboru a tane ního odboru); Hudební (1951 z hud. odboru). A kadem ie vd R , A V R ! . státní vd. instituce se sídlem v Praze; zÍízena zákonem 1992 jako nástupnická organizace SA V v R . A kadem ie výtvarných um ní, A V U ! vysoká škola se sídlem v Praze; zÍízena 1896 jako Akadem ie um ní z M alíÍské akadem ie (zal. 1800), 1919 zm na názvu na A V U . akadem ik, pçvodn student univerzity, pozdji len akademie jakožto vdecké (kulturní) instituce. akadem ism us, výtv. um . um . m etoda prosazovaná na oficiálních um . školách (akadem iích) s cílem dosáhnout dokonalosti dogm atickým dodržováním ant. norem . PÍenesen tvorba vzdálená soudobém u um . vývoji; chladný, stÍízlivý zpçsob a form a projevu. akant, arch. ozdobný prvek napodobující hrotité a dekorativn lenité listy stejnojm enné rostliny. V yskytuje se v ornam entice všech slohç po ínaje Íec. antickým um ním (korintská hlavice). Z akantových rozvilin se vyvinula arabeska. A kkadové, sem itské obyvatelstvo; v 1. pol. 3. tis. až 2. st. pÍ. n. l. vytvoÍili v sev. M ezopotám ii první centralizovanou Ííši na Blízkém východ s centrem v A kkadu. 5 B abylonie; G utejci; Sargon I. A kkadský akkadská literatura 5 m ezopotam ské literatury akkadské výtvarné um ní 5 m ezopotam ské výtvarné um ní aklam ace, schválení usnesení nebo volby pÍedstavitele (napÍ. pÍedsedy strany) bez hlasování potleskem nebo jiným souhlasným projevem pÍítom ných. aklim atizace [-ty-], pozitivní fyziologická zm na, pÍivykání ur itém u novém u prostÍedí, pÍedevším podnebí. 5 adaptace akm éism us, sm r v rus. poezii 1912!22 (N . S. G um iljov, A . A . A chm atovová, O . E. M andelštam ), pÍedstavující reakci na ruský sym bolism us; bývá Íazen k novoklasicism u. A km ola 5 A stana akom odace, lék. pÍizpçsobení innosti tkání intenzit podntç; nej astji a. oka, rozeznávání pÍedm tç v rçzné vzdálenosti od oka rçzným vyklenutím o ky; sociol. stav nebo proces, jím ž se jednotlivec nebo skupina adaptují na konfliktní situace. akontace, ekon. prostÍedek vnitÍního i zahrani ního platebního styku; zálohová úhrada ásti, pÍípadn celé dodávky zboží, zejm . výrobkç s dlouhou výrobní lhçtou. akord, hud. souzvuk alespoÁ tÍí rçzných tónç. akordeon 5 harm onika akr 5 acre akreditace [-dy-], povÍení, zplnom ocnní; schválení, potvrzení, napÍ. ú asti novináÍe na ur ité akci. akreditiv [-dyty-], ekon. prostÍedek platebního styku; ástka uložená v bance nebo úvr poskytnutý bankou, rezervovaný pro zaplacení ur itého zboží nebo pro erpání penz v hotovosti. ! Sm louvu o otevÍení a. upravuje obchodní zákoník. akrescence, pÍírçstek ddického podílu pÍi ddní ze zákona. akritarcha, Acritarcha ! sférické cysty nebo bun né stny jedné i nkolika neur ených skupin eukaryotních Ías; vyskytují se od prekam bria do tÍetihor. N ázev a. je nkterým i autory vyhrazován pro prvohorní hystrichosféry. akaricidy, chem . pÍípravky ur ené k hubení rozto ç. akarinóza, akarióza ! u rostlin onem ocnní zpçsobené rozto i. Pçvodci kadeÍavosti révy vinné jsou rozto i hál ivec vinný, popÍ. révový. Poškozené pupeny se nerozvírají, probouzejí se spící o ka, keÍ je m etlovitý, m álo plodí. U v el onem ocnní zpçsobené rozto íkem v elím , u lovka onem ocnní zpçsobené zákožkou, svrab. akineze, jedna z forem pasivní ochrany živo ichç pÍed nebezpe ím , spo ívající ve strnutí, v reflexním zastavení pohybu (pavouci, brouci). akrobatické lyžování 5 lyžaÍská akrobacie Akant (detail) akarologie, obor zool. zabývající se studiem rozto ç. akát, trnovník akát ! strom z eledi bobovitých s trnitým i vtvem i a bílým i kvty v pÍevislých hroznech. M çže ni it ostatní porost, a tak pÍispívat k erozi. akrobatický rokenrol [-ty-], sport. tech. disciplína; vznikla z m istrovských soutží v jivu. N ejvyšší soutže: od 1992 M S a M E. akrom egalie, chorobné zvtšení okrajových ástí tla vznikající v dosplosti a zpçsobené nadm rnou tvorbou rçstového horm onu hypofýzy. akronym , zkratkové slovo (název) složené z po . písm en nebo slabik nkolika slov (Semafor ! sedm m alých forem ). akatalektický verš [-ty-], verš úplný, tj. zakon ený úplnou stopou. 5 katalektický verš akropolis, pçv. hrad, pozdji opevnný posvátný okrsek Íec. m st um ístný v nejvyšší poloze. A kbar Veliký, 1542!1605, od 1556 ind. panovník z dynastie M ughalç. Sjednotil Indii, 1573 vydal edikt o snášenlivosti m ezi m uslim y a hinduisty. akrostich [-ty-], báseÁ, v níž vtšinou první nebo poslední písm eno, popÍ. slabika veršç jdoucích za sebou tvoÍí slovo (heslo, jm éno adresáta nebo autora). akce, fyz. ve varia ních principech v pÍípad pohybu jednoho hm otného bodu od m ísta akroterie, akrótérion ! završení, zakon ení; arch. lánek v podob palm ety nebo figurálního m otivu um ístný na nárožích a vrcholech štítç. s 1 do m ísta s 2 je a. funkce m vds (m hm otnost, v rychlost, ds elem ent dráhy). A kce vyjadÍuje pçsobení vnjších sil na hm otný bod. 5 H am iltonçv princip; reakce; zákon akce a reakce akcelerace 5 zrychlení akcelerátor, tech. ústrojí, jehož prostÍednictvím Íidi m otorového vozidla Íídí pÍívod palivové sm si do m otoru vozidla; ekon. koeficient vyjadÍující vliv rçstu poptávky po spotÍebních pÍedm tech na rçst poptávky po investicích. Ve fin. teorii m á význam zejm . pro m arginální analýzu tvorby a použití penžních dçchodç. akcent 5 pÍízvuk akceptace, právo a) pÍijetí návrhu fyzické nebo právnické osoby na uzavÍení sm louvy (oferty) fyzickou nebo právnickou osobou, jíž je návrh adresován; b) a. práva ! ztotožnní se ( lovka nebo skupiny lidí) s obj. právem nebo jeho ástí; ekon. a. sm nky ! pÍijetí cizí sm nky, spo ívající v jejím podepsání sm ne níkem (akceptantem ). akryláty, estery kyseliny akrylové, obecný vzorec CH 2=CH !C O O R , kde R je zbytek alkoholu; m onom ery pro pÍípravu polym erç pro tech. i lék. ú ely, disperzních lepidel, fasádových barev. aksam itník, afrikán ! jednoletá bylina z hvzdnicovitých. M á žlutý až žlutohndý úbor. eledi A ksum , A xum ! archeol. lokalita, po tisíc let historické hl. m . Etiopie. Koncem 3. st. n. l. byl aksum ský panovník pokládán za rovného vládcçm Persie, B yzance a Ì ím a. Zachovány pozçstatky palácç a nekropole. Pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . akceptor, fyz. a) porucha krystalové m Íížky, která zpçsobuje drovou vodivost v polovodi i; b) centrum , které lze v krystalu excitovat pÍenosem energie od donoru. akt, úkon, in; výtv. um . a) znázornní nahého lidského tla v pohybu i postoji; b) um . dílo s tím to nám tem ; div. 5 dram a; fil. pçvodn lat. pÍeklad A ristotelova pojm u energeia (uskute nní, projevení) jako zm ny bytí na rozdíl od dynam is (potencialita, m ožnost); právo 5 správní akt akcese, právo dodate né pÍistoupení k m nohostranné sm louv, zejm . m ezinárodní, pÍi kterém pÍistupující pÍijím á všechna práva a povinnosti signatáÍe sm louvy; m ez. právo aktinium [-týny-], lat. actinium , A c ! radioaktivní chem . prvek, první len Íady aktinoidç, at. . 89, zdroj beta záÍení, Akroterie v podob palmety G. Seurat, Modelka zepÍedu polo as pÍem ny 21,6 rokç, t. t. 1 050 °C . aktinoidy [-ty-], 14 radioaktivních chem . prvkç s protonovým i ísly 90!103 následujících za aktiniem . aktinom ycety [-ty-], obv. aerobní gram pozitivní bakteriální buÁky spojující se do vláken. N které zpçsobují onem ocnní zvíÍat, lidí i rostlin, jiné žijí v pçd, kde se podílejí na fixaci vzdušného dusíku. N které produkují antibiotika. 5 R hizobium aktinom ykózy [-ty-], infek ní onem ocnní rostlin, zvíÍat i lidí zpçsobené aktinom ycety. U rostlin se projevuje strupovitostí, napÍ. na bram borech, m rkvi, u zvíÍat a lidí zántlivým i ložisky v pojivové tkáni. A ktium [akcium ], A ctium ! m ys ve stÍ. Ì ecku na pobÍeží Jónského m oÍe. 31 pÍ. n. l. porazil u A . A ugustus A ntonia a K leopatru V II. aktiva [-ty-], souhrn m ajetku, jm ní firm y; lení se na investi ní m ajetek a obžné prostÍedky (hotovost, cenné papíry, práva, suroviny, zboží, budovy, pozem ky, pohledávky), v ú etnictví vykazované na levé stran rozvahy. 5 pasiva aktivace [-ty-], uvedení v innost, zahájení aktivity, innosti; fyz. a chem . proces, v jehož dçsledku je látka schopna chem. reagovat nebo m nit své fyz. vlastnosti. M olekuly m usí získat jistou m inim ální, tzv. aktiva ní energii. 5 aktivovaný kom plex; psychol. psychický stav, v nm ž jedinec prožívá pocity naptí a em o ního vzrušení; je doprovázen kom plexem neurohum orálních a fyziol. reakcí. N avozením aktivace se organism us i psychika vyla(ují na Íešení dané situace; vod. hosp. biol. ištní odpadních vod aktivovaným kalem za intenzivního um lého provzdušÁování. 14 Schéma olovného akumulátoru: a anoda z houbovitého olova (Pb), b katoda z oxidu olovi itého (PbO 2 ), H2 SO4 elektrolyt akum ulátor, zaÍízení um ožÁující hrom adní energie el., tepelné, kinetické ap. po ur itou dobu a její následný odbr. El. a. je sekundární elektrochem . lánek, zdroj proudu opakovan regenerovatelný el. proudem procházejícím v opa ném sm ru než pÍi vybíjení, užívaný zejm . jako zásobník el. energie pro vozidlo; nej astji olovný (u osobních vozç naptí 12 V , u nákladních 24 V ). 5 teplojem akupresura, lé ebná m etoda, jejím ž cílem je hl. odstranní bolesti. Zal. na využívání tlaku (obv. kone kç prstç) na ur ité body povrchu lidského tla. akupunktura, stále užívaná stará ín. lé ebná m etoda spo ívající ve vpichování jehel do ur ených bodç lidského tla. akustická en ergie [-ty-], energie pÍenášená zvukem . Jednotkou v SI je joule. akustická intenzita 5 intenzita zvuku akustický tlak [-ty-], okam žité m ístní zm ny tlaku v kapalném i plynném prostÍedí, zpçsobené zvukem . akustický výkon [-ty-], výkon pÍenášený zvukem . Jednotkou v SI je w att. akustika [-ty-], obor zabývající se vznikem , šíÍením a pçsobením zvuku, obecnji libovolného m echanického vlnní. akut, jaz. ostrý (jednovrcholový) pÍízvuk nebo ražená intonace a jejich graf. zna ení v písm u (´). A kutagaw a R júnosuke, 1.3.1892!24.7.1927, jap. spisovatel. Znalec jap. a ín. kult. tradice a evr. literatury; m istr m oderní povídky a novely; . výbor O braz z pekla. Zmny energie E v prçbhu pÍemny dvojice molekul A a B na dvojici molekul P a Q. PÍi pÍemn se energie a uvolÁuje ()Er < 0); b spotÍebovává ()Er > 0); p prçbh reakce, (AB)* aktivovaný komplex, EA aktiva ní energie, )Er reak ní energie aktiva ní analýza [-ty-], m etoda chem . analýzy; využívá kvalitativní i kvantitativní rozlišení radionuklidç podle charakteristik jejich záÍení. O bv. se radionuklidy vytvoÍí z nuklidç zkoum ané látky ozáÍením neutrony (a. a. neutronová). A . a. je citlivou m etodou um ožÁující obv. nedestruk ní stanovení stopového m nožství Íady nuklidç sou asn. aktiva ní horm on [-ty-], zool. horm on, který vzniká v m ozkové zauzlin (m ozku) hm yzu a podncuje v pÍedohrudní žláze produkci ekdysonu (svlékacího horm onu), který vyvolává svlékání a rçst. aktivita [-ty-], innost; fyz. zn. A ! a) po et radioakt. pÍem n za jednotku asu. A = )N /)t, kde )N je po et jader záÍi e, který se pÍem ní za dobu )t. Jednotkou v SI je becquerel. A . 1 B q by m lo ur ité m nožství radionuklidu, v kterém by nastala jedna pÍem na za jednu sekundu; b) optická a. látky ! schopnost látky stá et km itovou rovinu lineárn polarizovaného svtla pÍi jeho prçchodu látkou; astr. a) slune ní a. 5 slune ní innost; b) a. hvzd ! obdoba jevç slune ní innosti pozorovaných v atm osférách nkterých hvzd (erupce, skvrny); geof. 5 geom agnetická aktivita; zool. chování živo icha projevující se pohyby a vyvolané vnitÍním i (hlad) a vnjším i (potrava, nepÍítel) podnty. aktivní bezpe nost [-ty-], souhrn opatÍení v konstrukci m otorových vozidel ke zlepšení jejich jízdních vlastností (chování v zatá kách, odpružení, stabilizace, protiskluzové systém y). aktivní galaxie [-ty-], objekty galaktického charakteru s m im oÍádn aktivním jádrem , ovlivÁující m ezigalaktický prostor do vzdálenosti m noha tisíc parsekç; napÍ. kvazary, rádiové galaxie, Seyfertovy a M arkarianovy galaxie. akutní revm atism us 5 revm atická hore ka akuza ní proces 5 obžalovací proces akuzativ [-ty-], jaz. pÍi skloÁování tvrtý pád. akvabely 5 synchronizované plavání akvadukt, m ostní stavba pÍevádjící vodu v otevÍeném koryt sam ospádem pÍes údolí, vodní toky, nerovnosti terénu pro vodovody m st, závlahy polí (A ndalusie), prçplavní m osty pro um ožnní plavby lodí na umlých kanálech (StÍedonm . kanál). akvalung, potáp ský dýchací vzduchový pÍístroj. akvam arín 5 beryl akvaplanink [-ny-], ztráta Íiditelnosti vozidla na m okré silnici vlivem tenké vrstvy vody m ezi pneum atikam i a silnicí. Ìímský akvadukt akvarel a) m alba pom ocí jem nozrnného pigm entu, rozetÍeného s vodou; b) prçsvitná m alba vodovým i barvam i na papíÍe nebo kartonu. akvaristika [-ty-], innost spojená s chovem a studiem vodních živo ichç a s pst. vybraných druhç vodních rostlin v akváriích. akvárium , prçhledná nádrž pro chov vodních živo ichç a pst. odpovídajících rostlin, pÍíp. zaÍízení pro chov vodních živo ichç v pÍirozených podm ínkách ve velkých nádržích. akvaterárium , terárium sloužící chovu obojživelníkç a plazç. akvatinta 5 grafika A kvitánsko 5 A quitaine akyn, lid. pvec a básník stÍedoasijských národç. A l 5 hliník al fresco 5 nástnná m alba al pari 5 pari al secco 5 nástnná m alba aktivní oblast [-ty-], oblast na Slunci, ve které se projevuje slune ní innost. N ejprve vznikne flokule, v ní se objevují slune ní skvrny, erupce, protuberance. A . o. existuje nkolik dní i m sícç, je provázena silným m agnetickým polem . A labam a, stát na JV U SA severn od M ex. zálivu; 133 667 km ², 4,14 m il. obyv. (1992), hl. m . M ontgom ery. Prçm . dÍevozpracující, pap., chem ., text., elektronický. Tžba erného uhlí, ropy a zem ního plynu. Pst. podzem nice olejná, bavlník a sója. aktivní prvek [-ty-], prvek el. obvodu, který je trvalým zdrojem el. energie (akum ulátor), nebo který m çže být v obvodu nahrazen el. zdrojem (tranzistor). alabastr, m inerál; bílá, jem nozrnná prçsvitná odrçda sádrovce. Používá se k výrob ozdobných pÍedm tç a šperkç a v sochaÍství. T ži se napÍ. v Itálii aktivní transport [-ty-], biol. Íízený pÍenos látek, obv. z prostÍedí o nižší koncentraci do prostÍedí o vyšší koncentraci, spojený se spotÍebou energie a vyžadující ú ast enzym ç. D çl. pro udržení stálosti vnitÍního prostÍedí a pro vým nu látek. 5 pasivní transport A lagoas, spolkový stát v sv. B razílii pÍi pobÍeží A tlantského oceánu; 29 107 km ², 2,51 m il. obyv. (1992), správní stÍedisko M aceió. Zem d. obl. (cukrová tÍtina, bavlník, kokosová palm a). Potr. prçm ., tžba ropy. aktivní úsek letu [-ty-], fáze kosm . letu, pÍi níž pçsobí na tleso reaktivní pohon. 5 pasivní úsek letu aktivní zóna [-ty-], ást jad. reaktoru, ve které probíhá Íízená Íetzová štpná reakce. 5 havarijní ochrana; okruh reaktoru aktivovaný kom plex [-ty-], nestabilní ástice na vrcholu potenciálové bariéry m ezi reaktanty a produkty. 5 reak ní rychlost aktivum [-ty-], jaz. slovesný inný rod. 5 pasivum ; ekon. 5 aktiva A ktjubinsk, obl. m sto v sz. K azachstánu; 266 600 obyv. (1991). V ýr. feroslitin, rentgenových pÍístrojç. Prçm . potr. a spotÍební. ! Zal. 1869. aktovka, div. hra v jednom jednání. R ozvíjí se od 18. st. zpracováním anekdoty anebo pÍísloví (tzv. proverb). A lain-Fournier [alén furnje], 3.10.1886!22.9.1914, vl. jm . H enri-Alban Fournier, fr. spisovatel (poetický rom án le G rand M eaulnes ! Velký M eaulnes, . též pod titulem K ouzelné dobrodružství). alalie, vada Íe i, v dtství nem luvnost pÍi jinak norm álních duševních schopnostech; m entální a. ! chorobná obava pÍed m luvením . A landské ostrovy, A landy, finsky A hvenanm aa, švéd. Å land ! drobné souostroví m ezi B altským m oÍem a Botnickým zálivem ; 1 527 km ², 23 908 obyv. (1989), správní stÍedisko M aarianham ina. A uton. provincie Finska. alantois, vychlípenina z bÍišní strany zadního stÍeva zárodku plazç, ptákç, savcç. N ejprve se v nm hrom adí kyselina m o ová, pozdji se a. podílí na dýchání a výživ zárodku. 5 am nion; chorion aktuální adresáÍ, výp. tech. v hierarchické struktuÍe adresáÍç ten adresáÍ, v kterém se v daném okam žiku nejdÍíve hledají soubory, u nichž není explicitn Íe eno, ve kterém adresáÍi se nacházejí. O pera ní systém um ožÁuje pÍechod z a. a. do jiného adresáÍe, který se tím stává aktuálním . 5 im plicitní adresáÍ A laotra, Lac A laotra ! nejvtší jezero na M adagaskaru; 750 m n. m ., 220 km ², hluboké 1!2 m . aktuální lenní vty, lenní vty na východisko výpovdi (tém a ! je znám o z pÍedešlého kontextu, je dáno situací nebo vcnou souvislostí) a na jádro výpovdi (rém a ! je nové, dçležité). V eštin bývá východiskem podm t a jádrem pÍísudek spolu s rozvíjejícím i vtným i leny. V souvislém textu se m nohdy jádro pÍedchozí vty stává východiskem vty následující. A laska, A ljaška ! stát U SA v sz. výbžku Sev. A m eriky na Z od K anady; 1 528 225 km ², 587 000 obyv. (1992), hl. m . Juneau. D ruhý nejm én zalidnný stát U SA . Tžba ropy, zem ního plynu, zlata, stÍíbra a platiny; cest. ruch, rybolov, tžba a zpracování dÍeva, vývoz kožešin. akulturace, sociol. kult. zm na vyplývající z pÍím ého a trvalého kontaktu spole ností a kultur; term ín a. je asto užíván pro proces pÍejím ání prvkç evr. i záp. kultur jiným i spole nostm i; právo a. práva ! a) pÍizpçsobování jednoho práv. Íádu jiném u nebo jejich zám rné vzáj. sbližování (geogr. a. práva); b) pÍizpçsobování práva novým , zejm . soc.-polit. skute nostem pÍi nezm nném form álním výrazu práva (historická a. práva). akum ulace kapitálu, tvorba kapitálu istým i investicem i; pÍem na penz nebo jiných zdrojç v kapitál. akum ula ní vytápní, elektrické vytápní využívající hm otu s velkou tepelnou akum ula ní schopností. H m ota se ohÍeje v dob levnjší sazby za el. energii a nahrom adná tepelná energie se odebírá podle potÍeby. A larcón [alarkon] Pedro A ntonio de, 10.3.1833 až 20.7.1891, šp. spisovatel na pÍechodu od rom antism u k realism u (novela El Som brero de tres picos ! TÍírohý klobouk). alba 5 liturgický úbor; liter. svítání ko ! žánr m ilostné lyriky, kultivovaný ve stÍedovké provensálské poezii od konce 12. st. trubadúry; m ilostná píseÁ o ranním lou ení m ilencç. A lba Fernando Á lvarez de Toledo y Pim entel vévoda, 29.10.1508!11.12.1582, šp. vojevçdce a politik. H ájil zájm y šp. koruny ve šm alkaldské válce v N m ecku (1547) a 1555!58 v Itálii. 1567 krut potla il odboj niz. stavç, 1567!73 m ístodržitel v N izozem í; 1580 velitel voj. zásahu v Portugalsku. A lba Iulia [júlia], m . v záp. Rum unsku v Sedm ihradsku na Í. M ureÕ; 72 331 obyv. (1989). Správní stÍedisko župy Alba. Prçm . potr., stroj., kožedlný. Stav. pam átky (katedrála). ! B ýv. hl. m . sedm ihradských vévodç. A lbánci, vl. jm . Škiptar ! národ v A lbánii (3,2 m il.), Srbsku (1,9 m il., hl. v K osovu), Ì ecku (60 000); 1990. Jazyk albánština. V Íící jsou m uslim ové (asi 70 % ) i kÍ. (Íím kat. asi 10 % , ostatní pravoslavní). A lbánie [-ny-], A lbánská republika, albánsky R epublika Shqipërisë ! stát v jv. Evrop na Balkánském poloostrov, pÍi pobÍeží Jaderského m oÍe; 28 748 km ², 3,26 m il. obyv. (1995), hl. m . Tiranë. ! V tší ást územ í prostupují h. pásm a, ve vápencových m asivech je vyvinut kras. Ploché pobÍeží se subtrop. stÍedom oÍským podnebím , ve vnitrozem í kontinentální vlivy. PobÍežní oblast m á vždyzelené stÍedom oÍské rostlinstvo. ! O byv. (1991): A lbánci (97 % ), Ì ekové (2 % ). Ú Í. jaz. albánština. N áb.: islám (asi 70 % ), pravoslaví (20 % ), Íím kat. 10 % . K ojenecká úm rtnost 34 ‰ , stÍ. délka života 72 let (1995). ! H osp. m álo rozvinutý stát, navazování kontaktç se svtovým spole enstvím . H N P 670 U S $/obyv., státní dluh 709 m il. U S $ (1995). ! Zem d. využívá 38,7 % rozlohy,zalesnno 36,4 % . PÍevažuje rostl. produkce, orná pçda z 53 % zavlažována. H l. plodiny: obilniny, luskoviny, olejniny, bram bory, cukrová Íepa, tabák, ovoce a zelenina. Extenzivní chov ovcí, koz, skotu; rybolov. ! Tží se ropa, zem ní plyn, lignit, rudy železa a neželezných kovç (Cr, N i, Cu). Prçm . potr., text., stroj., hut., chem ., dÍevaÍský; rafinace ropy. ! D op. sít, nedostate ná a nekvalitní; m ez. letišt Tiranë; hl. pÍístavy D urrës, V lorë. ! Vývoz rud neželezných kovç a koncentrátç, ropy, potravin, el. energie. M n. jed. 1 lek (A LL) = 100 qindarek. ! Stát. zÍízení: rep., jednokom orový parlam ent, nejvyšší pÍedstavitel prezident volený L id. shrom áždním . ! Správní lenní: 27 okr. (rreth). 15 1996 v parlam entních volbách zvítzila D em . strana (PDS) 1997 ob anské nepokoje; voj. m ise OSN A lba pod vedením Itálie; v pÍed asných parlam entních volbách zvítzila opozi ní Soc. strana (býv. kom unisté); prezident R . M eidani (*1944) 1998 ozbrojené protivládní dem onstrace albánština, sam ostatný jazyk indoevr. rodiny. G ram atické kategorie vyjadÍuje flektivn, m á postpozitivní len, asté výpçj ky ze sousedních jazykç: Íe tiny, ture tiny, bulharštiny a latiny; Íazen k balk. jaz. svazu. Pçv. psán Íec. abecedou, od 1908 latinkou. albatrosi, rod ptákç z Íádu trubkonosých s rozptím kÍídel pÍes 3 m ; dokonale plachtí nad m oÍem . albedo, odrazivost difuzn odrážející m atné plochy; pom r celkového toku záÍení odraženého k dopadajícím u. N apÍ. a. bílého papíru je 0,7, M síce 0,07, Zem 0,34, V enuše 0,61. V m et. vystihuje a. zpçsobilost rçzných druhç zem ského povrchu odrážet záÍení Slunce a oblohy, napÍ. a. erstv napadlého snhu je 0,8!0,95, tm avé oranice 0,07!0,1. Z nalost a. m á velký význam pÍi studiu fyzickogeogr. sféry; zejm . její spektrální hodnota je dçl. charakteristikou využívanou v dálkovém prçzkum u Zem . A lbee [elbí] Edw ard, *12.3.1928, am . dram atik; pÍedstavitel absurdního divadla (The Am erican D ream ! Am erický sen, W ho's Afraid of Virginia W oolf ! K do se bojí Virginie W oolfové, A D elicate Balance ! K Íehká rovnováha). A lbers Josef, 19.3.1888!25.3.1976, nm . m alíÍ; len Bauhausu, od 1933 v USA . Prçkopník op-artu a kinetického um ní, jeho hl. výtv. tém atem byl tverec. A lbén iz Isaac, 29.5.1860!18.5.1909, španlský skladatel a klavírní virtuos. U platÁoval vlivy im presionism u, zpracovával podnty ze šp. lidové hudby (klavírní skladby, opery, zarzuely, písn, oratorium El Cristo). A lbert z dyn. sasko-koburské, 26.8.1819!14.12.1861, od 1840 m anžel brit. královny V iktorie (princ m anžel). Jejich potom ci byli panovníky dyn. sasko-kobursko-hannoverské. 5 hannoverská dynastie A lbert Eduard, 20.1.1841!25.9.1900, . chirurg; prof. univ. v Innsbrucku a ve V ídni. M l rozhodující vliv na utváÍení m oderní . chirurgické školy, prçkopník antisepse. A lbert II., *6.6.1934, od 1993 belg. král; m l. bratr a nástupce B audouina I. A lbert V eliký, A lbertus M agnus, A lbert von B ollstädt ! asi 1193!15.11.1280, nm . filozof, pÍírodovdec a teolog; ortodoxní scholastik, dom inikán. U siloval o pÍizpçsobení A ristotelova odkazu potÍebám jednotného fil.-teol. systém u. O dpçrce averroistç a u itel Tom áše Akvinského. A lberta, provincie na jihozápad K anady pÍi hranicích s U SA ; 661 185 km ², 2,55 m il. obyv. (1991), hl. m . Edm onton. Tžba ropy (82 % kanadské produkce, 1988), zem ního plynu, tekutých pískç a uhlí. Prçm . potr., chem ., hut., rafinace ropy, tžba a zpracování dÍeva. R opovody. Pst. obilnin, chov skotu, rybolov. A lberti [alberty] Leon Battista, 14.2.1404!m ezi 19. a 25.4.1472, it. architekt; pÍedstavitel rané renesance a teoretik (D eset knih o architektuÍe). PÍicházel s novým i m yšlenkam i (ve Florencii na prç elí paláce Rucellai tektonický systém , na prç elí got. kostela Santa M aria Novella volutový štít; v M antov kostel San A ndrea; pÍestavba kostela San Francesco v Rim ini s m onum entálním vstupem v podob vítzného oblouku). A lberti [alberty] R afael, *16.12.1902, šp. básník; 1940!76 v A rgentin. V yšel z dom ácí klas. poezie, pÍiklonil se k surrealism u, pozdji k poezii sociáln angažované. A lbánie!djiny A lbertovo jezero 5 M obutu Sese Seko pÍ. n. l. A lbertus M agnus 5 A lbert V eliký konec 2. tis. osídlení ilyrským i km eny 2. st. obsazení albánského teritoria Íím . Ííší n. l. A lbertville [albertvil], m . ve východní Francii v kr. R hône-A lpes v Savojských Alpách; 18 121 obyv. (1990). D jišt ZO H 1992. nadvláda byzantské Ííše narušovaná expanzem i okolních státç albigen ští, jihofr. náboženské hnutí ve 12. a 13. st.; vycházeli z arianism u, neuznávali oficiální Íím skokatolickou církev. K Íížová výprava proti a. (1209!13) posloužila jako zám inka k pÍipojení jz. fr. územ í k dom én fr. krále. až po . 15. st. obsazení albánského územ í Turky albinism us [-nyz-], vrozený nedostatek barviva v kçži, vlasech, o ích a v dalších tkáních. 1443!68 protiturecký odboj vedený Skanderbegem (1405!1468) 1479!1912 turecká nadvláda 1787!1822 stát A li paši Tepelenského 2. pol. 19. st. rozvoj m oderního albánského národního hnutí 1912 Turecko souhlasilo s auton. postavením A ., v dob 1. balk. války albánské územ í okupováno Srbskem , Ì eckem a ernou H orou 29.7.1913 na konferenci velm ocí v Londýn vyhlášena sam ostatnost A lbánie 1914!18 albánské územ í jedním z bojišt, 4.!14. st. konec 14. st. 1. svtové války 1921 konference zástupcç velm ocí potvrdila suverenitu A lbánie v hranicích z 1913 ervenec až prosinec 1924 vláda F. N oliho (1882!1965), snahy o m odernizaci státu prosinec 1924 až 1939 diktatura A. Zogua 1926, 1927 uzavÍeny nerovnoprávné sm louvy Itálií Typy krystalç albitu: 1939 A . okupována Itálií, form áln spojena s Itálií personální unií a jednoduché krystaly; b dvoj atné srçsty 1941 k obsazené A . pÍipojeny K osovo, ást erné H ory a ást záp. M akedonie 1942 po átek nár.osvob. boje 1943 okupace nm eckou arm ádou listopad 1944 osvobození A . kom . oddíly 1945 vyhlášena lid. republika, nastolena kom . diktatura 1945!48 A . pod vlivem Jugoslávie 1948 roztržka s Jugoslávií 1955 len OSN 1961 odm ítnutí liberalizace, pÍíklon k ín 1967 prohlášení A. prvním ateistickým státem , zákaz náboženství 1978 pÍerušení spolupráce s ínou 1985 sm rt E. Hodži, v ele režim u R . A lia 1990 po átek dem okratizace 1992 vítzství D em . strany ve volbách, prez. S. B erisha 1993 turecký prezident T. Ö zal (*1925) navrhl patnáctiletý program obnovy a rozvoje hospodáÍství A lbánie 1994 procesy s prom inenty kom . režim u; A . pÍistoupila k projektu Partnerství pro m ír; referendum se vyslovilo proti nové ústav 1995 len Rady Evropy albit, m inerál, N aAlSi 3O 8; obv. bezbarvý, prçsvitný, tvrdost 6,5; ze skupiny plagioklasç. Å lborg [olborg], m . v D ánsku na S Jutského poloostrova, ve fjordu Lim ; 159 980 obyv. (1996). Prçm . stroj. (lo(aÍský), hut. (železo), text., pap., skla a keram iky, cem entárenský. N ám . pÍístav, žel. uzel, m ez. letišt. U niv. (1974). ! Zal. 1342. A lborz, Elborz, Elburs ! nejvyšší poh. Íránu pÍi pobÍeží K aspického m oÍe; D em ávend, 5 670 m (vyhaslá sopka). A lbrecht I. H absburský, ervenec 1255!1.5.1308, 1298 zvolen v Íím skonm . Ííši jako protikrál A dolfa Nasavského (asi 1250!1298). Zavraždn synovcem Janem Paricidou (1260!1313), jem už zadržoval nárok na pÍem yslovské ddictví. Tato vražda otevÍela Lucem burkçm cestu do ech. 5 Jan Lucem burský A lbrecht II. H absburský, 16.8.1397!27.10.1439, od 1404 rak. vévoda, od 1437 . a uherský, od 1438 Íím skonm ecký král. Podporoval svého tchána císaÍe Zikm unda Lucem burského, bojoval proti husitçm a v U hrách vál il proti Turkçm . A lbrecht III. R akouský z rodu H absburkç, 1349 až 29.8.1395, zakl. albrechtovské vtve H absburkç. Po sm rti bratra R udolfa IV . 1365 vévoda rak. spole n s m l. bratrem Leopoldem III., po jehož odboji 1379 pÍistoupil na rozdlení habsburských zem í a rodu na vtve leopoldovskou a albrechtovskou (vládla v D olních a H orních R akousích). A lbrecht z V aldštejna 5 (z) V aldštejna Albrecht V áclav Eusebius albrechtovská vtev 5 A lbrecht III. R akouský; H absburkové A lbrightová [olbrajtová] M adelaine K orbel, *15.5. 1937, am . politi ka . pçvodu. A ktivní v D em . stran. 1993!96 zástupkyn U SA v O SN , od 1997 m inistryn zahr. 16 vcí. A lbugo, rod plísní z oddlení oom ycet. C izopasí m j. na brukvovitých rostlinách jako tzv. bílá rez, resp. plíseÁ blostná. album iny, jednoduché, ve vod rozpustné globulární bílkoviny, které neobsahují glycinové jednotky. A lbuquerque [albukerke], m . na JZ U SA , nejvtší ve stát N ové M exiko, na Í. R io G rande; 384 736 obyv. (1990). Prçm . stroj. a elektronický, tžba uranové rudy. Lázn. M ez. letišt. D v univ. (1889, 1940). ! Zal. 1706 Španly. Západn od m sta pueblo indiánç A com a, znám é od 1540; pam átka svt. kult. ddictví U N ESC O . alcabala [alkavala], alkavala ! daÁ vybíraná v K astilii z prodeje a vým ny zboží; zavedená Alfonsem X I. (1312!1350). Postupn uzákonna v celém Španlsku a jeho državách; zrušena 1845. M la negativní vliv na rozvoj obchodu a podnikání. A lcántara [alkantara], m . v jz. Španlsku v Estrem aduÍe u hranic s Portugalskem . H ist. m . se zachovanou pam átkou Íím ského stavitelství ! Alcántarským m ostem pÍes Íeku Tajo s vítzným obloukem císaÍe Traiana. A lcuinus 5 A lkuin z Yorku A ldabra, ostrov v Ind. oceánu v Seychelách; 155 km ². A tol s vnitÍní lagunou je pam átkou svt. pÍír. ddictví U N ESC O . aldehydy, slou eniny s funk ní skupinou !C H =O ; jejich názvy se tvoÍí pÍíponou -al od názvu pÍíslušného uhlovodíku (ethanal od ethanu), nebo pÍíponou -aldehyd k základu názvu odpovídající karboxylové kyseliny (acetaldehyd od kyseliny octové). aldosy 5 sacharidy konsolidaci pom rç v Ì ecku vytáhl proti Thébám a 334 je srovnal se zem í, 333 porazil perského krále D areia III. u H elespontu a Issu a obsadil Egypt. Zbytek perské Ííše dobyl 331 po vítzství u G augam el. B abylon u inil hl. m . obrovské Ííše, kterou za al 324 reorganizovat. Jeho tažením i za alo období helénism u. A lexandreida, . veršovaný epos z pÍelom u 13. a 14. st. o inech A lexandra Velikého, podle lat. pÍedlohy Gautiera de Châtillon. Z pçv. 8 500!9 000 veršç se v devíti zlom cích dochovaly celkem dv ptiny textu. A lexan drie, A l Iskandar§yah ! m . v sev. Egypt v delt N ilu; aglom erace 3,38 m il. obyv. (1992). D ruhé nejvtší a hosp. nejvýzn. m . Egypta. Prçm . petrochem ., stroj., text. a potravináÍský. PÍístav, spojený prçplavem s Nilem . M ez. letišt, konec ropovodu a plynovodu. U niv. (1942). ! Zal. 332!331 pÍ. n. l. A lexandrem V elikým ; 305!30 pÍ. n. l. hl. m . ptolem aiovské Ííše, potom sídlo Íím . a byz. guvernérç. D o 15. st. nejdçl. obch. pÍístav vých. StÍedom oÍí; po období úpadku vzrostl v 19. st. ekon. význam m sta. alexandrijská škola, vd., fil. a náb. u ení a sm ry helénism u (zejm . konec 1. st. pÍ. n. l. a první staletí n. l.), jejichž stÍediskem byla A lexandrie; a) vd. škola pçsobící v ústavu M úseion; navazovala na peripatetiky a pstovala všechny vdy v . technických; b) škola Filóna A lexandrijského (1. st. n. l.); spojovala Platónovu filozofii s orient. a žid. m ystikou. alexandrín, dvanácti- a tÍináctislabi ný verš se závaznou intona ní pÍerývkou po tÍetí stop. Typický verš fr. klas. tragédie, v . básnictví ojedinlý. A lexandropol 5 G um ri A lexandrov Pavel Sergejevi , 7.5.1896!16.11. 1982, rus. m atem atik. Zakl. sov. topologické školy. A ldrin [oldrin] Edw in Eugene, *20.1.1930, am . kosm onaut. V oddílu kosm onautç 1963!72, pilot G em ini 12 (1966), druhý lovk, který vystoupil na M síc (A pollo 11, 21.7.1969 v 3 h 14 min U T). alexie, chorobná neschopnost tení; ztráta schopnosti chápat napsané. aleatorika, kom pozi ní technika využívající pÍi realizaci hud. díla prvku náhody. A lexy Janko, 25.1.1894!22.9.1970, sl. m alíÍ, spisovatel a organizátor kult. života na Slovensku. A lecsandri [aleksandri] V asile, 2.8.1821!3.9.1890, rum . spisovatel. V básních lid. orientovaný pvec nár. cítní, pro divadlo psal frašky, vaudevilly a historická dram ata. alexin, pÍirozená obranná látka v krevním séru. alfa, jaz. v abeced klas. Íe tiny znak (! , ") pro hlásku a. E. E. Aldrin alef, zn. ! ! první písm eno hebr. abecedy. V teorii m nožin ozn. kardinálních ísel. alegorie, jinotaj ! obrazné vyjádÍení abstraktních pojm ç, djç, vlastností, které m á vedle doslovného též jiný, pÍenesený význam . N a rozdíl od sym bolu, který je m nohovýznam ový, zakládá se a. na vztazích jednozna ných, ustálených tradicí (páv!pýcha, lev!síla). V širším sm yslu se hovoÍí o a., vystupují-li v díle osoby jako Spravedlnost, D uše. A leixandre [alejsandre] V icente, 26.4.1898!14.12. 1984, šp. básník, zabývající se v subj. lyrice tem atikou lásky a sm rti. N c (1977). aleluja [hebr. hallelú jáh, chvalte Jahveho] a) výzva vyskytující se v žalm ech, odkud pÍešla do žid. a kÍ. bohoslužby; b) druh bohoslužebného zpvu s pÍipojeným úryvkem ze žalm u. alely, rçzné form y jednoho a téhož genu. Jestliže napÍ. ur itý gen odpovídá za zbarvení kvtu, pak jeho rçzné a. odpovídají za rçzné typy tohoto zbarvení ( ervená, bílá). K aždý gen m çže existovat nejm én ve dvou form ách ! funk ní nebo nefunk ní alely. M nohé geny existují v celé Íad funk ních alel. d'A lem bert [dalam bér] Jean-B aptiste Le R ond, 17.11.1717!29.10.1783, fr. m atem atik a fyzik; osvícenský filozof. Spoluvydavatel Encyklopedie. V ypracoval nástin djin vzniku a vývoje poznání. Zabýval se m ech., teorií gravitace, diferenciálním i rovnicem i, pohybem planet. alfa a om ega, první a poslední písm eno Íec. abecedy, po átek a konec; pÍenesen to podstatné, hlavní. A lfa C en tauri, R igil C entaurus, Tolim an ! jasná dvojhvzda v souhvzdí K entaura, vzdálená 4,3 svtelných rokç; kolem ní obíhá Zem i nejbližší hvzda Proxim a C entauri; jasnost 1,33 m agnitudy. alfa verze, výp. tech. vývojová verze program u, která je testována pÍím o na vývojovém pracovišti a není ješt uvolnna m im o toto pracovišt. 5 beta verze alfa záÍení, "-záÍení, záÍení " ! proud rychle letících jader helia 4H e ( ástice "). V zniká pÍi radioakt. pÍem n nkterých at. jader, pÍi které jejich protonové íslo o dv jednotky klesne. Proniká vrstvou vzduchu o tloušt,ce nkolika cm a velm i tenkým i kovovým i lístky; m á ioniza ní ú inky. alfabeta, Íecká abeceda; pojm enovaná podle prvních dvou písm en (alfa, beta). alfabetizace [-ty-], proces zam Íený na rychlé odstranní negram otnosti. alfam ezosaprobie 5 saprobiologie alfanum erické znaky, znaky vyjadÍující písm ena latinské abecedy (A !Z bez diakritiky) a arabské íslice (0!9). A leppo 5 H alab A lfieri [alfjéri] V ittorio, 16.1.1749!8.10.1803, it. spisovatel období klasicism u. Ú stÍedním tém atem jeho dram at i polit. traktátç je m echanism us tyranie (dram ata Saul, Filip, autobiografie Vita ! Život). alergen 5 alergie A lföld 5 V elká uherská nížina alergie, zvýšená citlivost organism u, zejm . zvýšená im unitní reaktivita vyvolaná alergeny (antigeny z vnjšího nebo vnitÍního prostÍedí). A lfons I. B ojovník, 1104!1134, od 1109 král A ragonu a N avarry. SÁatkem s ddi kou K astilie Urrakou získal do asnou vládu ve všech šp. zem ích. 1118 dobyl na M aurech Zaragozu. 1120 zvítzil nad Alm orávidy; 1134 poražen m uslim y. A lencar [alenkar] José M artiniano de, 1.5.1829 až 12.12.1877, braz. spisovatel na pÍechodu od rom antism u k realism u. Zachycoval problém y tehdejší braz. spole nosti (novela Iracem a, rom án Vládce pralesa). A lert 5 Ellesm erçv ostrov A leš M ikoláš, 18.11.1852 až 10.7.1913, . m alíÍ, kreslíÍ a ilustrátor. D ílem , založeným na dram . výrazu a lid. pádnosti, rozvíjel nár. tradice (m onum entální cykly Vlast, Živly) a form oval pÍedstavu . historie (Setkání JiÍího z Podbrad s M atyášem K orvínem , ilustrace . lid. písní, pohádek, pÍísloví, knih A . Jiráska). Podílel se na výzdob ND. A lfons I. D obyvatel, A lfonso H enriques do B orgonha ! m ezi 1107 a 1112!6.12.1185, zakladatel port. státu; 1128 vyhlásil nezávislost Portugalska na K astilii a po vítzství nad M aury u O urique 1139 prohlášen králem Portugalska. 1143 uznán za ddi ného panovníka, 1147 dobyl Lisabon a prohlásil jej hl. m . port. království. O rganizoval port. církev. A l e t s c h s k ý l e d o v e c [a le tš s k ý ] , n m . G r o ß e r A letschgletscher ! nejvtší údolní ledovec v Alpách, ve Švýcarsku v B ernských A lpách; dl. 24 km , 129 km ². V . H orního a StÍ. A. l. dl. 38 km , 170 km ². aleurit, klastická sedim entární hornina obsahující více než 50 % ástic o velikosti 0,01!0,1 m m . 5 silt; siltovec; spraš !, " #, $ ', ( ), * +, , -, . /, 0 1, h 3, 4 5, i 7, 8 9, : ;, < =, > ?, @ A, B C, D E, F, l I, J K, L M, N O, P Q, R S, T alfa beta gam m a (gam a) delta epsilon dzéta (zéta) éta théta iota (jota) kappa lam bda mí ný ksí om ikron pí ró sigm a tau ypsilon fí chí psí óm ega aleuronová zrnka, kulovitá nebo elipsoidovitá zrnka v rostl. buÁkách tvoÍená bílkovinam i. Jsou zásobárnou bílkovin, vyskytují se napÍ. ve zralých sem enech olejnatých rostlin. A lfons V I. C hrabrý, 1040!30.6.1109, od A lfabeta 1065 král Leónu a od 1072 K astilie, od 1173 G alicie. V reconquist dobyl Toledo, Talaveru a M adrid (1085). 1086 poražen A lm orávidy u Sagrajas. Ztratil V alencii, ale udržel Toledo, které se stalo hl. m . K astilie. Jeho náb. tolerance k židçm a m uslim çm vedla k hosp. a kult. vzestupu K astilie. alexandr 5 papoušci A lfons X . M oudrý, 26.11.1221!4.4.1284, od 1252 král K astilie a Leónu. 1257 Íím . král, 1282 zbaven koruny ve prospch svého syna Sancha IV . C hrabrého (1257!1295). PÍispl k rozvoji šp. vzdlanosti. Sjednotil Íím . a dom ácí zvykové právo; autor díla Crónica G eneral de España (Obecná kronika Španlska), m ariánských veršç; znam enitý astronom . M. Aleš, ilustrace ke slovenským A leuty, angl. A leutian Islands ! sope né souostroví lidovým baladám v Tichém oceánu m ezi A ljaškou a K om andorským i o., v U SA ; 17 666 km ², 7 768 obyv. (1980), správní stÍedisko D utch Harbor. O strovní skupiny N ear, R at, A ndreanof, Fox. A lexandr I. K aradjordjevi, 17.12.1888!9.10.1934 (zabit pÍi atentátu v M arseille), od 1921 jug. král; 1914!18 regent Srbska, 1918!21 regent K rálovství SH S. Prosazoval centralistickou velkosrbskou koncepci jug. státu. 1929 se pokusil Íešit národnostní a soc. krizi nastolením vl. diktatury. A lexandr II., 29.4.1818!13.3.1881, od 1855 rus. car. Provedl Íadu m oderniza ních reforem (zrušení nevolnictví), od poloviny 60. let znovu upevÁoval absolutistický režim ; za jeho vlády potla eno pol. povstání, anektovány rozsáhlé oblasti v A sii. Zabit pÍi atentátu narodovolcç. A lexandr M akedonský 5 Alexandr V eliký A lfréd V eliký, 848!26.10.899, anglosaský panovník; od 871 král W essexu. 878 porazil D ány a asi 886 s nim i uzavÍel sm louvu o stanovení hranice jejich panství (Danelaw ). Položil základy angl. státnosti a vzdlanosti, v . spisovného jazyka. A lgae 5 Íasy algebra, jedno z nejst. odvtví m atem atiky, vzniklé z nauky o Íešení rovnic. ZobecÁováním se a. rozšíÍila o další odvtví, napÍ. o teorii grup, okruhç, algebraických tles. 5 B oolova algebra; lineární algebra algebraická funkce, funkce y = f(x), kterou lze zapsat ve tvaru polynom u v prom nné y, jehož koeficienty jsou polynom y prom nné x. Funkce, které nejsou algebraické, se nazývají transcendentní (exponenciální funkce, logaritm ické funkce, goniom etrické funkce). A lexan dr N vský, 1220!14.11.1263, rus. panovník. 1236!51 kníže novgorodský, 1240 porazil švéd. vojska na N v a 1242 arm ádu Íádu nm . rytíÍç na udském jezeÍe. O d 1252 veliký kníže vladim irský; svatý rus. pravoslavné církve. A lexandr V eliký, A lexandr M akedonský ! 356!323 pÍ. n. l., od 336 m ak. král, žák A ristotela. Pokra oval v dobyva né polit. svého otce Filipa II. M akedonského. Po A lfons X III., 17.5.1886!28.2.1941, šp. král. 1923!29 toleroval diktaturu M . Prim o de R ivery a nepÍím o tak pÍispl k pádu m onarchie. Zem Íel v it. exilu. algebraická geom etrie, odvtví geom etrie studující algebraickým i m etodam i speciální geom . objekty, tzv. variety. algebraická lingvistika 5 m atem atická lingvistika Alexandr Veliký v detailu mozaiky Bitva u Issu algebraická rovnice, rovnice a 0 x n + a 1 x n!1 + ... + + a n!1 x + a n = 0, kde n $ 1; pokud a 0 = 1, m luví se o a. r. v norm ovaném tvaru. 5 základní vta algebry algebraické íslo, reálné íslo, které je koÍenem algebraické rovnice s celo íselným i koeficienty. R eálné íslo, které není algebraické, se nazývá transcendentní. N apÍ. ísla 2, 3/4, %2 jsou algebraická, íslo B je transcendentní. A lger 5 A lžír algezie, vním ání bolesti. A lgobionta 5 nižší rostliny A lgol, první znám á zákrytová prom nná hvzda m nící v period 2,87 dne zdánlivou hvzdnou velikost z 2,2 na 3,5 m agnitudy. Leží v souhvzdí Persea. A L G O L , angl. A lgorithm ic Language ! jeden z prvních vyšších program ovacích jazykç univerzálního zam Íení, vyvinutý 1957!60. Pozdji zákl. pro další jazyky, m j. pro jazyk Pascal. algologie, fykologie ! nauka o Íasách. A lgonkinové, jaz. pÍíbuzná indiánská etnika v U SA a K anad (asi 200 000 osob; ejeni, K ríové, M ohykáni). Pçv. ko ovní lovci, sbra i a rybáÍi, v 17.!19. st. lovci kožešin. algor m ortis [-tys, lat.], chladnutí m rtvého tla; rychlost a. m . závisí na teplot okolí. algoritm us, posloupnost kone ného po tu elem entárních krokç vedoucí k vyÍešení daného typu úloh. A lchwine 5 A lkuin z Yorku alchym ie, prvotní form a chem ie. Soubor fil. spekulací o podstat a pÍem nách hm oty, kom binovaný s em pirickým experim entováním a Íem eslnou výrobou, hl. kovç, lékç a barviv. A . um ožnila objevy etných nových látek a principç dodnes používaných separa ních postupç. 17 alkalické kovy, chem . prvky skupiny I A (lithium , sodík, draslík, rubidium , cesium a francium ); reakt. kovy existující ve slou eninách obv. jako ionty s nábojovým íslem 1 (Li 1+, N a 1+). Používají se v org. syntézách a v jad. technice. alkaloidy, skupina dusíkatých bází rostl. pçvodu, které m ají v m alých dávkách výrazné biol. ú inky (pozitivní i negativní). V yskytují se v celé rostlin nebo jen v nkterém jejím orgánu. Jejich obsah se v prçbhu vegeta ního období m ní. Je popsáno více než 5 000 a., asi 1 % se používá jako lé iva. Rozlišují se a. tropinové (atropin, kokain), nám elové (nacházejí se v nám elu; synteticky pÍipravené L SD ), opiové (obsahují hl. m orfin a papaverin); další a. jsou napÍ. chinin, nikotin, kofein. alkany, hom ologická Íada nasycených uhlovodíkç o obecném vzorci H !(C H 2) n!H (n = 1 až 4). N ázvy prvních tyÍ a. jsou odvozené od jejich triviálních názvç, názvy vyšších a. m ají km en z Íecké (výj. lat.) íslovky a zakon ení -an. A . s vysokým i hodnotam i n tvoÍí polyethylen. alkavala 5 alcabala alkeny, olefiny ! hom ologická Íada nenasycených uhlovodíkç s jednou dvojnou vazbou C =C o vzorci H !(C H 2) m!C H =C H !(C H 2) n!H (m , n = 0 až 4). A lken s m = n = = 0 je ethen. N ázev a. m á km en stejný jako název alkanu o stejném po tu uhlíkç, ale m á zakon ení -en. Polohu dvojné vazby ozn. íselná pÍedpona, napÍ. C H 2=C H (C H 2) 14!H je 1-hexadecen, H =(C H 2) 7!C H =C H !(C H 2) 7!H je 8-hexadecen. A lkibiadés [alkibijadés], asi 450!404 pÍ. n. l. athénský politik a vojevçdce. U siloval o obnovení peloponéské války, 415 pÍim l A théÁany k sicilské výprav, pÍešel však na stranu Sparty. Po návratu k A théÁançm zvítzil nad peloponéským lo(stvem 411 u A bydu a 410 u Kyziku, 408 se stal vrchním velitelem athénského vojska. 404 po pádu A thén odešel k Peršançm , kde byl zavraždn. Proslul ctižádostí, dem agogií a zm nam i polit. postojç. Alchymistické symboly nkterých chemických prvkç a vody A lí ibn A bí Tálib, asi 600!661 (zavraždn), arab. vojevçdce a od 656 tvrtý chalífa; pÍíbuzný proroka M uham m ada, m anžel Fátim y. Z jeho popudu prohlášena hidžra za po . islám ského letopo tu (622). 657 poražen M u'ávijou, jeho pÍíbuzní a stoupenci vytvoÍili stranu A lího (ší'at A lí ! šíité). 5 A líovci; sunnité A li paša T epelenský, 1744!5.2.1822 (popraven), vl. jm . Tepedelenti, turecký hodnostáÍ albánského pçvodu; paša Janinský. O d konce 80. let 18. st., v období úpadku osm anské Ííše, spravoval jako na sultánovi nezávislý vládce rozsáhlá územ í v již. A lbánii, sev. Ì ecku a záp. M akedonii. 1822 kapituloval pÍed Turky. aliance, právo spojenecká sm louva suverénních státç; zool. pÍíležitostné a do asné sdružování jedincç rçzných druhç, poskytující lepší ochranu pÍed nebezpe ím (pštrosi se zebram i, žirafam i a slony). alias, neboli, pÍezdívkou. alkiny, hom ologická Íada uhlovodíkç s jednou trojnou vazbou C /C o vzorci H !(C H 2) m!C /C !(C H 2) n!H (m , n = 0 až 4). A lkin s m = n = 0 je ethin. N ázev a. m á km en stejný jako název alkanu o stejném po tu uhlíkç, ale m á zakon ení -in. Polohu dvojné vazby ozn. íselná pÍedpona. 5 alkeny A lkm aar [alkm ár], m sto v záp. N izozem sku v provincii N oord-H olland na Severoholandském prçplavu; 92 421 obyv. (1993). StÍedisko m lékárenského prçm . s tradi ním i sýrovým i trhy. A lkm aión, Íec. m ytol. ú astník tažení proti Thébám (spolu s otcem A m fiaráem ), kam je jako na sm rt poslala m atka E rifýlé. O tec padl a po vítzné válce Alkm aión na pÍíkaz A pollónçv m atku zabil. alkohol, líh ! obecný název pro ethanol. alkoholism us, chorobný návyk na požívání alkoholu. O becn je považován za drogovou závislost, hypoteticky dokonce genet. podm ínnou. Je užívána tzv. sociální definice, tj. za alkoholika je považován ten, kom u závislost na alkoholu zpçsobuje napÍ. rodinné nebo pracovní problém y. alkoholom etr 5 lihom r alibi, dçkaz obvinného o tom , že v dob spáchání trestného inu se zdržoval jinde než na m íst, kde byl in spáchán. alkoholy, hydroxyderiváty alifatických a dalších nearom atických uhlovodíkç; obecný vzorec R!O H , kde R je napÍ. alkyl, substituovaný alkyl. System atický název a. se skládá z názvu pÍíslušného uhlovodíku (alkanu) a pÍípony -ol v pÍípad potÍeby doplnnou íslovkou ozn. její polohu, napÍ. C H 3C H 2O H ethanol, C H 3C H 2C H 2O H 1-propanol, C H 3C H (O H )!C H 3 2-propanol. Podle po tu C !C vazeb uhlíkového atom u nesoucího hydroxylovou skupinu !O H se a. dlí na prim ární (m ethanol), sekundární a terciární. A lice Springs [elis], m . ve vnitrozem í A ustrálie na J N orthern Territory, v M acdonnellov poh. 587 m ; 18 395 obyv. (1981). StÍedisko tžby ropy a zem ního plynu. D op. kÍižovatka. ! Založeno 1871. A lkuin z Yorku [jorku] A lcuinus, A lchw ine ! asi 735!19.5.804, anglosaský u enec. O d 782 ur oval kult. vývoj franské Ííše (karolinská renesance). A utor lat. psaných u ebnic a intim n ladné poezie. alienace, fil. 5 odcizení alky, podÍád ptákç z Íádu dlouhokÍídlých; m ají krátká kÍídla, pom ocí nichž se potápjí. Žijí na severní polokouli. aliasing, roztÍepení (schodovitost, vroubkovatost) diagonáln vedených ar v po íta ové grafice, digitální fotografii, ke kterém u dochází v dçsledku om ezené rozlišovací schopnosti. alifatické slou eniny [-ty-], nasycené i nenasycené org. slou eniny s necyklickým i (tj. s lineárním i nebo rozvtveným i) Íetzci. 5 alkany; alkeny; alkiny aligátorovití, ele( plazç z Íádu krokodýlç. D orçstají 4 m délky, žijí zejm . v A m erice. alkyl, jednovazná skupina vzniklá odtržením vodíku od m olekuly nasyceného uhlovodíku, napÍ. m ethyl !C H 3 vzniklý z m ethanu C H 4. alkylkyanidy 5 nitrily alla prim a [it.], zpçsob m alby najednou, bez podm aleb, postupného pÍekrývání barevných vrstev a dodate ných retuší. A lláh, al-Láh ! arab. jm éno jediného boha uctívaného v islám u. allegretto [it.], hud. a) m írn rychle; b) skladba nebo její ást v tom to tem pu. allegro [it.], hud. a) rychle, živ; b) skladba nebo její ást v tom to tem pu. A llen [elin] W oody, *1.12.1935, vl. jm . A llen Stew art K onigsberg, am . film ový režisér, scenárista a herec, spisovatel ( . výbor povídek Vedlejší pÍíznaky). Tvçrce nostalgických kom edií i spole enských film ç (Annie Hall, M anhattan, H ana a její sestry, M ocná Afrodita). A llende G ossens [aljende] Salvador, 26.7.1908 až 11.9.1973, chilský politik. 1933 spoluzakl. Socialistické strany Chile, 1970!73 prez. C hile a vçd í pÍedstavitel levicové Lid. jednoty. Zabit pÍi voj. pu i gen. Pinocheta. A llgem eines bürgerliches G esetzbuch 5 A B G B Mlá(ata aligátora A lijev G ejdar, *10.5.1923, ázerbájdžánský politik. O d konce 60. let zastával význ. funkce v Á zerbájdžánu, po . 80. let len sov. vedení (m j. len politbyra K SSS). O d 1993 prez. Á zerbájdžánu. alim en ta ní povinnost 5 vyživovací povinnost A líovci, arab. rod; potom ci chalífy A lího ibn A bí Táliba a Fátim y. Požadovali pro sebe výlu né náb. a polit. vçdcovství všech m uslim ç, odm ítali uznat panovnické nároky A bbásovcç a Um ajjovcç. V 7.!13. st. vyvolali m nohá vesm s neúspšná povstání svých stoupencç (šíitç). A lism aceae 5 žabníkovité aliterace, bás. figura; opakování shodných hlásek na za átcích za sebou následujících slov. A ljaška, A ljašský poloostrov, angl. A laska Peninsula ! úzký poloostrov na SZ Sev. A m eriky, oddluje záliv A ljašský od B ristolského. inné sopky A leutského pohoÍí, N P K atm ai. A ljaška (stát) 5 A laska A ljašské hory, angl. A laska R ange ! pohoÍí v U SA na Aljašce. V rchol M cKinley (6 194 m ) je nejvyšší horou Sev. A m eriky. H orské ledovce. Nár. park. A ljašský poloostrov 5 A ljaška A lkaios [alkájos], m ezi 630 a 620!pol. 6. st. pÍ. n. l., Íec. básník z M ytiléné na Lesbu; se Sapfou pÍedstavitel sólové lyriky. Zachovaly se zlom ky, napÍ. politické, pijácké a m ilostné písn ( . ve výboru N ejstarší Íecká lyrika). G. B. Alliprandi, kostel sv. Trojice, Kuks A lliprandi [aliprandy] G iovanni B attista, asi 1665 až 13.3.1720, barokní architekt it. pçvodu, pracující v duchu klasicistního baroka v echách (návrhy zám kç v H oÍín, K osm onosích, Liblicích; paláce PÍehoÍovských a Šternberský v Praze). K vrcholçm jeho