16. Habsburská monarchie

Transkript

16. Habsburská monarchie
Habsburská monarchie 1648 – 1740 (přeměna Rakouska na absolutistický stát)
• Úspěšná rekatolizace:
A) násilná:
- dragonády – odsuzovány i pražským arcibiskupem
B) nenásilná:
- misijní působení jezuitů (střední školy)
- r. 1622 odevzdána pražská univerzita jezuitům =>
spojení Carolina a Klementina => Karlo-Ferdinandova univerzita
- do roku 1700 jsou Čechy a Morava všude katolické, jen v pohraničí existují izolované luteránské a
českobratrské ostrůvky
- uctívání Panny Marie, budování poutních kostelů
(Hostýn, Svatý kopeček u Olomouce, Velehrad,
Stará Boleslav)
- uctívání svaté rodiny – Josef, Marie, Anna →
nejpopulárnější jména
- lidové Vánoce, Velikonoce
- r. 1729 byl kanonizován sv. Jan Nepomucký –
jezuité ho exportovali do svých zámořských misií
- Antonín Koniáš vytvořil Clavis – seznam knih
„se závadným obsahem“, které musí být zlikvidovány => byly páleny
Staroboleslavské paládium
J. B. Santini-Aichel, kostel sv. Jana
Nepomuckého na Zelené hoře
• Leopold I. (1657–1705), král český
a uherský, císař Svaté říše římské; syn Ferdinanda III.
• Proslul dědičnými tělesnými znaky
Habsburků: velký nos, převislý spodní ret
- měl hudební talent
- nesnášel Ludvíka XIV., žárlil
- vybudoval vídeňský dvůr podle Versaille, mluvilo se zde italsky (na rozdíl
od zbytku Evropy – francouzštinu Leopold nesnášel)
Leopold I.
• Obležení Vídně Turky r. 1683
Leopold I.
X
Velkovezír Kara Mustafa
+ povstání
- mobilizace křesťanské Evropy, na pomoc Vídni přišla polsko-litevská armáda a armáda německých knížat => Turci
drtivě poraženi – bod obratu ve válkách s Turky
Bitva před obleženou Vídní 12. září r. 1683. Císařská vojska
Leopolda I., posílená polskými, saskými a jihoněmeckými
oddíly pod vedením polského krále Jana III. Sobieského,
porazila osmanské Turky, jimž velel paša Kara Mustafa, a to
i přesto, že Osmani měli značnou početní převahu. Uprostřed
stanové město Turků, v popředí na koni král Jan III. Sobieski.
Páter Koniáš pálí české knihy; ilustrace k
románu A. Jiráska Temno
• Války o španělské dědictví (1700-1713/14)
2 uchazeči o trůn:
• Koalice:
X
Ludvík XIV.
1) Ludvík XIV.
Francie + Bavorsko +
+ uherská šlechta
2) Leopold I.
Než r. 1700 umřel poslední španělský
Habsburk Karel II., odkázal trůn (na
nátlak Ludvíka XIV.) Ludvíkovu vnukovi
Filipovi z Anjou.
Rakouský vojevůdce a politik Evžen
Savojský
Leopold I.
Rakousko + Velká Británie +
+ Nizozemí + Pruské království
(braniborský kurfiřt povýšen
na krále)
• Zápletka:
Po smrti Leopolda I. na rakouský trůn nastupuje Josef I., po jeho předčasné smrti
Karel VI. => Velká Británie se obává nárůstu moci Habsburků => zprostředkovává mír v Utrechtu (1713) a Rastattu (1714)
Typická dobová olejomalba znázorňující bitevní vřavu a vojevůdce v malebných hrdinských pózách
2.
• Výsledky války:
1. Bourboni získali španělský trůn pod podmínkou, že se nikdy nespojí Španělsko s Francií
2. Habsburkové získávají Nizozemí (dnes Belgie),
Milánsko, Sardinii, Neapolsko a Sicílii
3. Velká Británie získává Gibraltar (má ho
dodnes) a Menorcu, v Americe Hudsonův záliv,
Nový Foundland a Nové Skotsko
Brit.
Fr.
Šp.
Brit.
Šp.
1.
3.
• Povstání poddaných (nevolníků) 1679–1680:
Císař Leopold I. utekl před morem z Vídně do Prahy. Poddaní využili
blízkosti císaře a sepisovali petice, v nichž žádali zejména o zrušení
nadměrných robot. Toto petiční hnutí přerostlo r. 1680 v odpírání roboty. Leopold I. se odmítl zabývat žádostmi vzbouřenců a navíc zrušil
poddanská privilegia vydaná před r. 1618. Pokojné hnutí se radikalizovalo a zachvátilo severní a západní Čechy. Ohniska povstání zlikvidovalo až císařské vojsko, přičemž došlo ke krvavým střetům s desítkami
obětí a následnými hrdelními tresty. Tvrdý postup povstání zlomil. Výsledkem bylo vydání robotního patentu Leopolda I. z r. 1680.
• Robotní patent Leopolda I.
- uzákonil max. třídenní robotu v týdnu
- umožnil až 6 dnů v týdnu např. při sklizních
• Povstání Chodů 1693
• Chodové = poddaní podléhající pouze panovníkovi
• povinnosti: střežit západní hranici, signalizovat vpád
nepřátel, budovat záseky, kontrolovat mezníky, vybírat hraniční poplatky, kontrolovat vstupní glejty
• privilegia: nízké daně, minimální robota při svozu
dřeva, právo nosit zbraň, samospráva včetně vlastního
soudu v Domažlicích, právo honitby v lesích
• v 16. a 17. stol. majitelé paství privilegia Chodů
nerespektovali ⇒ r. 1693 vzpoura proti Volfu Maxmiliánovi z Lamingenu ⇒ potlačena, vůdcové v čele s
Janem Sladkým Kozinou potrestáni: Jan Kozina oběšen v Plzni r. 1695; za posledních 30 let 17. stol. bylo
46 poddaných pověšeno, 8 sťato, 7 vpleteno do kola, 5
čtvrceno a více než stovka padla ve vzpourách
• Josef I. (1705–1711),
• Karel VI. (1711–1740),
král český a uherský, císař Svaté
říše římské, syn Leopolda I.
král český a uherský, císař Svaté
říše římské, syn Leopolda I.
- dlouho bezdětný, nakonec
měl pouze dívky
- 1713 – pragmatická sankce – zabývá se nástupnictvím, primogenitura v ženské linii, pokud chybí mužský nástupce
- nadějný Habsburk
- chtěl reformovat habsburskou monarchii, umřel ale
na neštovice
- 1711 – konec posledního
protihabsburského povstání
uherské
šlechty
=>
Habsburkové budou Uhry
více respaktovat
• Ekonomický vývoj:
• po 30leté válce úbytek obyvatelstva o 30 % ⇒ šlechta hledá
nové zisky ⇒ podniká na tzv. šlechtickém velkostatku, kde
využívá robotu poddaných ⇒ snaží se znevolnit poddané –
připoutat je k půdě, aby nepřicházela o levnou pracovní sílu
Kláda, nástroj soudní pravomoci vrchnosti nad poddaným
pozemky vrchnosti
— obilnářství
• Merkantilismus
F. W. Hörnigk: spis Österreich über alles, wann es nur will
Žádný obdělávatelný kus půdy nesmí zůstat ladem. • Stát
musí pečovat o maximální zalidnění země. Do výroby je
třeba zapojit i tuláky a žebráky. Z ciziny mají být povoláváni
odborníci, aby domácí obyvatelstvo naučili vyrábět dosud
dovážené výrobky. • Suroviny získané v zemi mají být také v
zemi zpracovány. • Zlato a stříbro získané z prodeje výrobků
do ciziny má zůstat v zemi, ale ne v truhlicích, nýbrž v oběhu. • Obyvatelstvo má kupovat domácí výrobky, zahraniční
zboží jen v nejnutnějších případech. • Výrobky nezbytně
dovážené z ciziny mají být kupovány přímo od výrobce, a ne
za zlato a stříbro, nýbrž výměnou za domácí zboží. • Z ciziny má být dovážena především surovina, aby byla zpracována doma domácími silami. • Pro prodej domácího zboží
má být hledán odbyt až do nejzazších koutů země. Přebytečné zboží má být prodáno do ciziny za zlato a stříbro. • Je
nepřípustné dovážet z ciziny výrobky, které lze v dostatečné
míře a kvalitě vyrobit v zemi. Dovoz je třeba odmítnout i v
případě, že tuzemský výrobek je méně kvalitní a dražší.
• bohatý sedlák s velkým
hospodářstvím povinen robotovat s vlastním dobytčím
nebo koňským potahem;
posílá za sebe čeledína;
prosperuje
ROBOTA
potah využíván pro tzv. daleké
fůry mimo panství (převoz materiálu); rychlé „odpisy“ roboty
dráb s
bičem
• drobní sedláci s malým hospodářstvím; robotují osobně s
vlastním nářadím; robotní
povinnosti je velmi zatěžují
robotují na vrchnostenském poli
± 3 dny v týdnu (neděle volná;
3 dny práce na vlastním); během žní a sezónních prací až 6
dní v týdnu
malá motivace pracovních sil ⇒ nízká intenzita i produktivita
práce! 1 : 8 až 1 : 10 ⇒ kvalita nahrazována kvantitou ⇒
zaostávání oproti západní Evropě
• svobodní (mlynář, kovář) =
žádné nebo minimální povinnosti k vrchnosti
• další podnikání šlechty s využitím roboty: dřevařství, rybníkářství; pivovarnictví + lihovarnictví
poddaní / nevolníci jsou nuceni odebírat vrchnostenské
pivo a lihoviny = vrchnost má zaručen odbyt
• obrovské břemeno = placení berně
státu — zdaněna pouze půda poddaných X šlechta ani církev berně
neplatí
75 % svého výnosu odvádí, z toho
berně státu hodně přes 50 %
vrchnosti přes 40 %
hrubý výnos práce nevolníka
+ ROBOTA!
desátek církvi
± 25 % mu zůstane
• Města: cechy brání konkurenci a volné soutěži řemeslníků a jsou brzdou hospodářského vývoje X rozvíjí se poddanská města (Liberec, Jindřichův Hradec, Litomyšl, …) – vrchnosti mají zájem na jejich rozvoji
• Manufaktury: • A) rozptýlená manufaktura, též faktorský systém, typická např. pro české plátenictví
polotovar
domácí přadláci v podhorské oblasti (lněná příze)
domácí tkalci v podhorské oblasti
suroviny
(např. len)
hotový výrobek (plátno)
obchodník
⇒ bílení +
barvení
export
faktor – financuje výrobu, stará se o dopravu a prodej surovin a polotovarů a o prodej obchodníkovi => zisk patří jemu
• B) centralizovaná manufaktura: výrobní postup od suroviny po výrobek soustředěn na jednom místě => specializace práce –
kvalifikovaný dělník vykonává jeden pracovní úkon + jsou zaměstnáváni i nekvalifikovaní dělníci – nosí, pomáhají, flákají se :)
=> vyšší produktivita práce; mechanizace – uplatňují se první jednoduché stroje poháněné vodou; výroba látek, železářství (hamry), sklářství (export křišťálu) – konkuruje benátskému sklu
Manufaktura na jemné sukno v Horním Litvínově; podnikatel
hrabě Jan Josef z Valdštejna; firma založena r. 1715; brzy zaměstnávala na 400 osob – česká vzorová a nejlepší manufaktura
Čištění vlny v manufaktuře v Horním Litvínově
„Největší
fabrikant monarchie“
Manžel Marie Terezie František Štěpán
Lotrinský
(císař František I.)
se projevil jako
starostlivý otec a
vynikající hospodář,
úspěšný zejména v
podnikání
(např.
manufakturní výroba bavlněných látek
a majoliky). V soukromí se věnoval
sběratelství a přírodovědeckým experimentům (viz obrázek).
Česká metoda výroby skla (podle vyobrazení ve francouzské Encyklopedii) →
Praní vlny a sukna v manufaktuře v Horním Litvínově
• Habsburkové podporují podnikání:
1. 1718 vznikla Východoindická společnost v Ostende – Francie, Nizozemí a Anglie to chápou
jako ohrožení monopolu => zrušena za pragmatickou sankci
2. 1719 byla založena Orientální kompanie – centrum ve Vídni, obchod s Tureckem a Středomořím – úspěšnější, prosperuje
• EVROPA: východoindické společnosti zakládány v 17.–18. století s cílem podnikat
ve východní Indii:
- anglická (1600) – monopol na obchod východně od Mysu dobré nadějě k Magalhaesově průlivu – obchod s Indií a s celým východem, právo vést válku, uzavírat mír, držet vojsko, námořní flotilu – vytlačili z Indie Portugalce a Francouze
- nizozemská (1602)
- francouzská (1644) – Colbertův podnět
• Marie Terezie (* 1717–† 1780),
od 1740 česká (korunována 1743) a uherská královna
• manžel František I. Štěpán Lotrinský (od 1745 císař);
Lotrinska se musel vzdát výměnou za Toskánsko v Itálii;
„Největší fabrikant monarchie“
• 16 dětí, mj. Josef II., Leopold II., Marie Antoinetta
„Jednou mají
Habsburkové
muže,
a
tento muž je
žena.“
České sklo z poslední čtvrtiny 18. stol.
Fridrich II. Veliký a jeho slova
uznání na adresu
velké soupeřky
Jedenáctiletá… →
← Královnin sarkofág v kapucínské kryptě ve Vídni, pomník láskyplného manželství Marie Terezie a
Františka I. Štěpána Lotrinského,
zachycuje manželský pár na lůžku.
↑ František I. Štěpán (vlevo)
s Marií Terezií a dětmi (kolem r. 1750)
• Osvícenský absolutismus
Marie Terezie, Josef II. a Leopold II. vládnou absolutisticky,
avšak „osvíceni“ myšlenkami filosofů:
- reformují a modernizují stát
- omezují moc církve a umožňují boj proti dogmatismu a tmářství
- od poddaných vyžadují kázeň a disciplínu při realizaci reforem
- boj proti Velké francouzské revoluci
VB.
Niz.
„Balance of Power“
Pr.
Han.
Sas.
Rak.
Rak.
Bav.
Fr.
Piem.
• Války o rakouské dědictví 1740–1748
• záminka: vymření habsburků po meči
• pragmatická sankce: ignorována
• cíle evropských panovníků:
• bavorský kurfiřt Karel VII. Albert z rodu Wittelsbachů by rád titul císaře, české království a
část Rakouska
• pruský král Fridrich II. Veliký chce Slezsko
• saský kurfiřt a polský král August III. chce
Moravu s titulem moravského krále
Pr.
• španělský král Filip V. chce rakouská území v
Itálii
• francouzský král Ludvík XV. chce oslabit Velkou Británii
Sl.
Rak.
Rak.
Rak.
Šp.
Piem.
• Reformy Marie Terezie
• strategické cíle:
• A) dobýt SLEZSKO = vybudovat stotisícovou armádu
• zajistit přísun daní (berní) –
stavy se zavázaly po 10 let
platit bez vyjednávání na
sněmu
ze 14 mil. zl. Čechy 4,6 mil., Morava 1,5 mil. a Slezsko 245 000 zl.
• B) vytvořit JEDNOTNÝ
STÁT s jednotným státním
zřízením řízený z jediného
centra ve Vídni kvalifikovanými profesionály
zemské stavovské úřady zrušeny ⇒ vytvořeny nové centrální
úřady ve Vídni
• např. r. 1760 tzv. státní rada
(3 páni, 3 rytíři nebo „učenci“ + 1
= 7 mužů)
• spolupracovníci: státní kancléř V. A. Kounic (a F. W. Haugwitz)
• průběh bojů:
- Prusové dobyli Slezsko, Bavoři
a Francouzi dobyli Rakousko a
společně se Sasy Prahu
- Karel Albert zvolen českým
králem
- Prusové vpadli na Moravu
1753 – první soupis obyvatelstva – v
Čechách 1,97 miliónu obyvatel, na
Moravě a ve Slezsku 1,04 mil.; od r.
1762 každoroční sčítání lidu
• 23letá Marie Terezie + finanční pomoc Velké
Británie a Nizozemí + podpora uherských stavů
- Marie Terezie postupně ovládla Rakousy, Čechy,
Moravu i Bavorsko, v Itálii porazila Španěly a
v Rakousku válčila s Francií
- 1748 uzavřen mír v Cáchách – uznána pragmatická
sankce X ztráta Srbska a Kladska
- španělským Bourbonům musela odevzdat Parmu
tereziánský katastr – soupis majetku
za účelem zdanění (= evidence poddanské i vrchnostenské půdy, domů,
řemesel, Židů, příjmů z podnikání,
roboty a jiných dávek, příjmů církve
atd.)
příjmy vrchnosti byly zdaněny méně,
než půda poddaných – nerovná daň
• C) mít obyvatelstvo, které umí ČÍST, PSÁT A POČÍTAT, je zbožné a poslušné => reforma školství – zrušení jezuitského řádu; na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze se učí
v němčině; normální školy – výuka učitelů, v němčině; jezuitská gymnázia zredukována,
nově otevřeny čtyřleté hlavní a tříleté městské školy (měšťanky); školy triviální – výuka
v češtině, povinná školní docházka od 6 do 12 let
Další reformy:
- zrušení útrpného práva (mučení)
- měnová reforma – zaveden 1 zlatý (stříbrná mince) = ½ tolaru = 30 krejcarů
- zaveden jednotný systém měr a vah
- jednotné celní tarify pro Čechy, Polsko a alpské země
- zrušení inkvizice, jezuitského řádu, církevní majetek podřízen státnímu dozoru
- kvalitní síť silnic, spojení dostavníkem z Paříže, první noviny
• Povstání poddaných (nevolníků) r. 1775
„Pařížská diligence“
• Robotní patent M. T. 1775
- robota se řídila zámožností
poddaných – nejnižší robotu
měli nejméně majetní – pěší
práce 13 dní v roce, největší
zůstala bohatým sedlákům –
práce s potahem 3 dny v týdnu
• Válka sedmiletá 1756–1763
PRUSKO +
VELKÁ BRITÁNIE
Tereziánský tolar
X
Vypuklo ve východních Čechách v napjaté atmosféře očekávání robotní reformy Marie Terezie. Rebelie začala vzpourami proti nenáviděné robotě. Za vůdce byl považován rtyňský rychtář Antonín Nývlt, který stál v čele tzv. selského
guberna. Mezi sedláky se rozšířily fámy o tom, že císařovna
vydala „zlatý patent“, kterým zrušila robotu, který však
vrchnosti odmítají uveřejnit. Skupiny sedláků se vydaly na
pochod na Prahu a do severních Čech a cestou si na panských
úřednících vynucovaly vydání listin o zrušení roboty. Před
Prahou byl houf asi 600 sedláků rozprášen a 438 sedláků
bylo pochytáno. Císařští úředníci v panice z masového povstání dali 8 zajatých sedláků popravit. Nejvýraznější srážka
se odehrála 24. a 26. 3. u Chlumce nad Cidlinou (⇒ „dopadnout jak sedláci u Chlumce“). Asi 1000 sedláků se třikrát pokusilo zaútočit na zámek. Při srážkách s vojskem bylo
7 sedláků zabito, 5 utonulo v rybníce a 4 zemřeli ve vězení.
Kolem 300 sedláků bylo zajato. Při dalších bitkách přišlo o
život na 30 sedláků. V létě 1775 se protirobotní bouře rozšířily i do jižních a východních Čech, dokonce i na Moravu.
Vrchnosti ze strachu zveličovaly nebezpečí a vynášely nad
povstalci zbytečně přísné tresty. Jakmile soudy odhalily pravý stav věcí, byly rozsudky mírnější. Rychtář Nývlt, původně
odsouzený k trestu smrti, byl po několika měsících propuštěn
a většina účastníků byla potrestána jen tělesně (karabáčem) a
propuštěna. Hrdelní rozsudky nebyly vyneseny vůbec.
V. A. Kounic sjednal nové spojenectví = „diplomatická revoluce“
FRANCIE + RAKOUSKO
+ RUSKO + SASKO +
ŠVÉDSKO
1. Pruský přepad Saska a Čech
2. Bitva u Kolína 1757 – Rakušané porazili Prusy (gen. Daun –
Čechy, gen. Laudon – Morava)
3. Boje ve Slezsku a Sasku – protiútok Marie Terezie
4. Ruská armáda útočí na Prusko, drtivě poraženo
5. Změna na ruském trůně => Rusko vystoupilo z koalice =>Kateřina II. se z války stáhla
6. Francouzi poraženi v Indii a v severní Africe
Rus.
(dobytí Montrealu) → 1763 mír v Paříži –
Rakousko definitivně ztrácí Slezsko, Velká
Británie získává Kanadu, Louisianu, východ
Mississippi, Floridu a nadvládu v Indii =>
Velká Británie světovou koloniální velmocí
Brit.
6
Šp.
Fr.
5
4
1
3
Brit.
2
Kalkata
Bombai
Brit.
Fr.
Madrás
6
port. → niz. → brit.
• Josef II. (* 1741–† 1790)
• Jak jej hodnotili současníci:
od 1780 český a uherský král, od
1765 císař Svaté říše římské a spolu-
- v Českých zemích a lidovými vrstvami upřímně
oblíben, ve Vídni a vrchností nenáviděn
- přezdívka „Selský císař“ – poklona X pohrdání
vládce Marie Terezie
• Leopold II. o bratrovi:
„…má velký talent a schopnosti, okamžitě chápe a má
dar paměti i výřečnosti… Je
to silný, agresivní muž, ctižádostivý, který všechno
říká a dělá, aby byl oblíben
a aby se o něm ve světě
mluvilo. … dá na první dojem a neobtěžuje se ověřovat, co mu kdo řekne…
Nestrpí žádný odpor a jeho
svévolně násilné zásady
jsou
naplněny
hrubým
despotismem. Nikoho nemá
rád, nalaďuje přátelskou tvář
těm, které pro jejich nadání
potřebuje, pak je ale rovněž
zesměšní. Pohrdá vším, co
není zrovna jeho ideou, má
rád a snáší jen lidi bez talentu, kteří ho poslouchají
jako pouhé stroje a vzdávají
pocty všemu, co dělá...“
← Skutečná událost z r.
1769. Cestou na schůzku s
Fridrichem II. císař Josef II.
vystoupil z kočáru u pole
jistého sedláka, od čeledína si
vypůjčil pluh a vyoral na poli
několik brázd.
↑ Josef II. obdarovává pražské chudé
Po neúrodách obilí propukl r. 1771 v českých zemích hladomor provázený epidemiemi chřipky, tyfu a úplavice. Situaci zhoršovalo
to, že lidé se pokoušeli konzumovat i věci zcela nepoživatelné a stranou šly veškeré civilizační návyky. Spoluvládce Marie Terezie
císař Josef II. dal otevřít armádní sýpky, dovézt potraviny z Uher a zamezil vývozu potravin. Přesto zemřelo asi čtvrt milionu lidí.
• Zdravotní situace v pol. 18. stol.:
Dospělosti se dožívá cca polovina živě narozených dětí, průměrný věk dosahuje asi 25-28 let. Zdravotnictví je v plenkách: r. 1768
poprvé očkováno šedesát dětí z pražského sirotčince proti pravým neštovicím.
• Reformy Josefa II.
- zrušeny:
- nejdůležitější měla být reforma daní a poddanských povinností r.
1789 – patent berní a urbaniální – chtěl zrušit robotu a snížit berně a
poplatky tak, aby cca 70% zůstalo poddaným => odpor vrchností =>
1790 odvolána Leopoldem II.
- 1789 – Josefinský katastr – přesné vyměření pozemků, poddaní a
vrchnosti zdaněni stejně => odpor vrchností, berně vybrána pouze
jednou, poté katastr spálen a návrat k tereziánskému katastru
- přežily:
- 1781 – toleranční patent legalizující nekatolická vyznání, katolicismus ale privilegován; Židé téměř zrovnoprávněni s ostatními (v obchodních jednáních užívají hebrejštinu a jidiš, nemusí nosit žluté kolečko, mohou do škol a na univerzitu, mohou se vyučit, mohou získávat nemovitosti i mimo ghetto X zatím (do roku 1848) mají omezený
pobyt i pohyb, musí být povolován, platí zvláštní daně, nesmí vlastnit
půdu, nesmí být cechovními mistry…)
- 1781 – zrušení nevolnictví X ne roboty, platí vrchnosti finanční a naturální dávky
- zrušil 74 moravských a 39 českých klášterů (kromě péče o nemocné a
Ozářen světlem rozumu, vyhlašuje Josef II.
školství) => majetek do tzv. náboženského fondu → náklady na farnosti, kněží…; kláštery přeměňovány na sklady, kasárny, nemocnice svůj cíl: církev, jež slouží státu
=> totální devastace kulturních památek
• Leopold II. (* 1747–† 1792), od 1790
- v rámci šetření dřevem dal pohřbívat nebožtíky v režných pytlích
český a uherský král, císař Svaté říše římské
• Nadějný Habsburk, stoupenec osvícenství X
radikální reformy svého bratra zrušil s ohledem
na ohlas Velké francouzské revoluce.