zpráva 2007 - DOT504 Dance Company

Transkript

Přehled činnosti souboru DOT504 v kalendářním roce 2007
(pro účely Magistrátu hlavního města Prahy)
a) přehled činnosti v oblasti kultury a umění za příslušný kalendářní rok,
b) přehled finančního majetku získaného v příslušném kalendářním roce
z dotací a grantů z veřejných finančních prostředků
z darů a jiných příspěvků
z vlastní činnosti v oblasti kultury a umění
z podnikání mimo oblast kultury a umění (popř. z vedlejší či doplňkové činnosti)
c) anonymní tři nejvyšší roční mzdy vyplácené v příslušném roce zaměstnancům
d) položkový přehled příjmů a výdajů v příslušném kalendářním roce
e) výkaz peněžních toků (cash flow) v příslušném kalendářním roce
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Přehled činnosti v oblasti kultury za příslušný kalendářní rok
DOT504
DOT504 začal profesionálně působit v září 2006 na základě dotace hlavního města Prahy. Bylo
nutné začít se intenzivně věnovat technické úrovni souboru tak, aby snesl i ta nejpřísnější
mezinárodní měřítka. Odbornou přípravu souboru začali zajišťovat převážně zahraniční
pedagogové, a tak se během prvních čtyř měsíců u souboru vystřídalo mnoho zahraničních
pedagogů a choreografů.
Během uplynulé druhé sezóny DOT504 výrazně obohatil českou taneční scénu, a to nejen
novým kvalitním projektem (Holdin’Fast), ale také hostováním významných tanečních pedagogů
a choreografů, jejichž tréninky byly zpřístupněny široké profesionální taneční veřejnosti. Dal
možnost českým tanečníkům, aby se plnohodnotně a profesionálně mohli věnovat modernímu
tanci, tak jak je to zvykem ve všech západních zemích. Se svými úspěchy by se mohl srovnávat
s nejlepšími evropskými soubory.
DOT504 úspěšně reprezentuje český tanec také v zahraničí. S nově vytvořeným projektem
(Holdin‘ Fast) soubor vystupovat v mnoha zemích Evropy (např. Polsko, Řecko, Slovensko,
Velká Británie). Obdržel pozvání na festivaly jakými jsou např. festival 4 (+1) DAYS 4 YOU
(Bánská Bystrica, Slovensko), 16Ş Quinzena de Dança de Almada (Portugalsko), Aerowaves
(Velká Británie), Fringe Festival Edinburgh (Velká Británie), Internationale Tanzmesse 2008,
Düsseldorf (Německo).
Bohužel bez finanční podpory státních subjektů by soubor zanikl a nemohl by navázat
na úspěšnou práci, kterou vykonal v první sezóně svého působení.
Hostující pedagogové:
Mezi stálé pedagogy souboru DOT504 patří Václav Janeček, Jarek Cemerek, Jan Kodet.
Stefanie Batten Bland, USA/Francie
která pracuje v současné době v Paříži a New Yorku hostovala u souboru jako první.
Vystudovala SUNY Purchase, LACHSA, Joffrey Ballet School a Alvin Ailey American Dance
Center. Jako tanečnice měla přiležitost spolupracovat několik sezón s Bill T. Jones/Arnie Zane
Dance Company a Lar Lubovitch. Poprvé začala hostovat v Evropě v roce 2002 u company
Pina Bausch, Cie. Linga, Georges Momboye, Pal Frenak a Angelin Preljocaj.
Zuna Kozánková
Zuna Kozánková je absolventkou Taneční Konzervatoře a Vysoké školy múzických umění v
Bratislavě. Jako tanečnice spolupracovala na mnoha projektech s choreografkou Zuzanou
Hájkovou (SK), Billem Youngem (USA), Allyson Green (USA), Frey Faustem (USA/Belgie). Od
roku 1995 se věnuje vlastní choreografické tvorbě, se kterou je spojeno založení Taneční
společnosti Artyci. Zde ve spolupráci s Milanem Kozánkem vytvořili několik kratších i
celovečerních děl za účasti domácích i zahraničních umělců. Působí také jako hostující
choreograf. Je aktivní dopisovatelkou tanečních i divadelních periodik. Je vyhledávaným
tanečným pedagogem, vyučuje na Slovensku a v zahraničí (Česká republika, Polsko,
Moldavsko, Thajsko). Od roku 2005 vyučuje v prestižní taneční škole SEAD v rakouském
Salzburgu.
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Milan Kozánek
Milan Kozánek je absolventom Katedry tanečnej tvorby VŠMU. Po mnohých skúsenostiach v
slovenských súboroch moderného tanca, nasledovalo niekoľko spoluprác v zahraničí Švajčiarsko (chor. Roberto Galvan), Rakúsko (chor. Willi Dorner), s výsledkami ktorých sa ako
tanečník prezentoval v zahraničí. Zúčastnil sa aj na tvorbe niekoľkých projektov choreografky
Zuzany Hájkovej, medzi poslednú spoluprácu patrí tanečné predstavenie vytvorené v Štátnej
Opere v Banskej Bystrici. Od roku 1993 sa venuje vlastnej choreografickej tvorbe, v roku 1995
roku získal ocenenie na Choreografickej súťaži Bratislava ´95. V roku 1996 spoločne so
Zuzanou Kozánkovou založili Tanečnú spoločnosť Artyci, v ktorej sa venujú rovnako ako
choreografickej aj pedagogickej činnosti. V pedagogickej oblasti sa ako jeden z mála na
Slovensku intenzívne venuje kontaktnej improvizácii a technike tanca s partnerom. Svoje
pedagogické a interpretačné vedomosti si nepretržite rozvíja na stážach doma, no predovšetkým
v zahraničí. Zaujíma sa taktiež o divadlo, ako asistent pohybu spolupracoval na tvorbe
inscenácie Atómy Boha v Divadle SNP v Martine, Svätenie jari v DAB Nitra. V roku 1999
intenzívne pôsobil vo švajčiarskom Zurichu, v skupine Denise Lampart, v skupine Molteni
Philippa Egliho a v Zurišskej Štátnej Opere. V rokoch 2001 a 2003 spolupracoval so Štúdiom
tanca v Banskej Bystrici, profesionálnym tanečným divadlom, pre ktoré vytvoril choreografie „Hra
s časom“ a „AINA pre 5 singlov“. V poslednom období aktívne spolupracuje so súkromnou
tanečnou školou Salzburg Experimental Academy of Dance (SEAD), kde v školskom roku
2005/2006 pracoval ako asistent riaditeľky rezidentný pedagóg. Hodina je syntézou viacerých
tanečných techník a prístupov k pohybu, ktoré ma počas mojej tanečnej skúsenosti najviac
ovplyvnili - pohybová metóda Axis Sylabus (Frey Faust), Limón technika, Release, Kontaktná
improvizácia a Tai-tchi. Ako zjednocujúci prvok sa pre mňa stáva pochopenie anatómie
ľudského tela a uvedomenie si vzájomných pohybových vzťahov vo vnútri tela. Po úvodných
rozohrievacích cvičeniach, pracujem s cvičeniami rozvíjajúcimi pohybové možnosti tela cez :
pohyb cez kosti a rotáciu kĺbov, nasmerovania pohybu cez otvorené kĺby do priestoru. Vedomá
práca s troma hlavnými centrami pohybu (panva, hrudník, hlava) a ich prepojenie cez chrbticu.
Využívanie opory zeme, ovládanie si ťažiska tela, impulz ako iniciátor pohybu, využívanie pádu
a swingu tela do pohybu. Na záver hodiny sa venujem tanečnej variácii. Počas celej hodiny nie
je kladený dôraz len na formu, ale najmä na pochopenie princípov a vedomé pracovanie s
anatómiou tela a jej umiestnením do priestoru.
Mahulena Křenková
Linda Kapetanea
Vzdělání:
V roce 1993 dokončila Hellenic State School of Dance (Řecko). Během tohoto studia
spolupracovala s mnoha řeckými tanečními soubory např. Horeftes Dance Company. 1996 –
1998 studovala na základě stipendia v New Yorku v Merce Cunningham Studio, Movement
Research and DanceSpace.
Taneční & pedagogické zkušenosti:
V roce 1998 spolupracovala se švédskou choreografkou Irene Hultman v choreografii “Fire and
Ice”.
Roku 2002 obdržela cenu řeckého Ministerstva kultury “Best Performance Award for the year
2001/2”. Zároveň se stala členkou tanečního souboru Ultima Vez, kde se podílela např. na
projektech Blush, Sonic Boom a Puur. Roku 2006 se vrátila do Řecka a spolu s Jozefem
Fručkem a Vicky Kolovou založila “RootlessRoot Dance Company”. V současné době vyučuje
na Hellenic State School of Dance a dalších školách a studiích v Evropě (SEAD Salzburg,
DOT504 Prague, Budapest Contemporary Dance Academy atd.).
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Jozef Fruček
Vzdělání:
Vystudoval Academy of Music and Dramatic Arts (VSMU) v Bratislavě (Slovensko). Absolvoval
MAPA Summer academy - Moving Dimensions (Holandsko). Byl hostujícím studentem v
European Dance Development Center (Arnhem, Holandsko). Postgradualní studium absolvoval
na VSMU (téma – „Voice technique-breath and Movement“). Od roku 1997 se zabývá „Chinese
Internal Martial Art systems Tai chi chuan, San feng styl“.
Pedagogické zkušenosti:
Jako pedagog vyučoval na Academy of Drama and Arts (Bratislava, Slovensko), RITS (Brusel,
Belgie), KVS - Royal Flemish Theater (Brusel, Belgie), Danscentrum Jette. Vyučuje na Hellenic
State School of Dance a dále na různých školách a studiích v Evropě (SEAD Salzburg, DOT504
Praha, Budapest Contemporary Dance Academy etc).
Taneční zkušenosti:
Spolupracoval na projektech Suspicious love - Atelier of Movement Dvorana (chor. Simone
Sandroni, Slovensko), Spinning dance, BM Express - AS project (chor. Anna Sedlackova,
Slovensko), Ich Ewiges Kind, 3xFactor Laroque Dance Company (chor. Elen Weinzierl,
Rakousko), Wer die wahl hat die Qual (chor. Lucia Glass, Holandsko). Dále byl členem Tanz
Atelier Wien Sebastiana Prantla (projekt - Eikon 2,3, Belgie) a Ultima Vez Company Wima
Vandekeybuse (performance: Blush, Sonic Boom, Belgie).
Choreografické zkušenosti:
Jeho choreografickým debutem se stalo představení Garba (1996). Vytvořil choreografie jako No
Enter, experimentální pohybový projekt Hotel RARA na RITS (Drama and Art School, Brusel,
Belgie), čtyřletý projekt Noach, choreografii pro cirkus La Fleur Vide (Brusel, Belgie), režíroval
představení Silken City, které bylo vytvořeno v KVS – Royal Flemish Theater v koprodukci s
Kunst Festival des Arts, Festival Scenes Etrangeres, La Rose des Vents/Scene Nationale
Lille/Metropole/Villeneuve d’Ascq, Toneelhuis, Kunsten Centrum Vooruit, Theater National.
Režíroval také experimentální projekt UNA, vytvořený v KVS pro Basta Festival. Dalším
projektem byla práce na choreografii pro Athens Orchestra Hall, The Thunder Comes From
Earth (2006). Zatím posledním projektem byla choreografie Sudden Showers of Silence, která
měla premiéru v Praze v divadle Archa (červen, 2007).
V roce 2006 se přestěhoval do Řecka, kde spolu s Lindou Kapetanea a Vicky Kolovou založil
RootlessRoot Dance Company.
Thomas Steyaert
Vzdělání:
V roce 1999 byl přijat na High Institute for Dance (HID) v Lier, Belgie. Během jeho studií
pracoval s Marie Decorte, Salva Sanchis, Mark Vanruxt, Roxanne Huilmand a Karin Vincke. Pro
Thomase byla HID velmi důležitá jelikož někteří učitelé ho motivovali k rozvíjení jeho vloh,
nápadů a work-in-progress. Se studenty podobného založení vytvořil krátké práce 'Panacee',
'Exit' and 'Manger les Histoires', a v koprodukci se CC De Spil choreografii Roeselare.
Ve třetím ročníku na HID, byl přijat do souboru Ultima Vez a začal pracovat na projektu 'Blush'.
Následovalo turné po světě 2002 až 2005. Thomas zůstal v souboru i na druhý projekt představení 'Sonic Boom'. Představení se uskutečnilo za koprodukce s Toneelgroep
Amsterdam. Turné probíhalo 2003 až 2005. V roce 2005 také účinkoval v 'Les Porteuses de
Mauvaises Nouvelles', a v roce 2006 alternoval za zraněného tanečníka v choreografii 'Puur'.
Pak se rozhodl, že je čas odejít z Ultima Vez, aby mohl sledovat jeho vlastní uměleckou dráhu.
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
V roce 2005 vytvořil znovu v koprodukci se CC De Spil in Roeselare své první solové
představení 'De dans van Vulpes Vulpes'. Ohalsy byly velmi pozitivní. Představení bylo pozváno
do dalších divadel v Belgii.
Pedagogická praxe:
Thomas vyučoval na Kamerniy Ballet in Moscow, PIAA (Programa Internacional de
Actualicazion Artistica), který byl podporován INBA (Instituto Nacional de Bellas Artes) v Mexico
City, dále v Polydans Kortrijk, Danswerkhuys Antwerp, Terpsichore Bornem, Dans-Art Antwerp
and Kortrijk, Entrepot Brugge, Kunsthumaniora Lier, Wisper Gent, Dancelot Brugge, Kinshasa
(Congo) ve spolupráci s KVS (Koninklijke Vlaamse Schouwburg) a v souboru Ultima Vez.
Budoucnost:
V budoucnu chce přeměnit umělecký dům Ponyhill v opravdovou „performing machine“. Ponyhill
je kolektiv mladých umělců z různých oborů jako je tanec, hudba a film.
Eulalia A. Farro
Vystudovala Institut del teatre de Barcelona (1997) a dále 1998-2001 studovala P.A.R.T.S.
(škola choreografky Anne Teresa de Kersmarker, choreografkaf Rosas)
jako interpretka:
2001-2002 Public Eye Company of Danmark, choreografie Butcher´s House
2003-2006 Akram Khan Company (Londýn), choreografie: Tales of Small Things, Kaash, Ma
2005 společně s Antonem Lachkym vytvořila duet Twice Read
2006 Enclave Dance Company (Brusel), choreografie: Homeland
2006-2007 Hofesh Shechter (Londýn)
Vyučuje na festivalu Impuls Tanz from Vienna, ve studiu Jet v Bruselu, Arabesc School v
Antverpach, studiu Anna Maleres z Barcelony, dále v Bratislavě, ve Francii ad.
Kate Mattingly
Kate Mattingly vystudovala architekturu na Princeton University a získala magisterský titul na
TISCH School na New York University. Tančila v projektech Williama Forsythe a Amandy Miller
a působila jako asistentka při výuce historie tance. V období 1996 – 2006 byly její odborné
články uveřejněny v The New York Times, The Village Voice, Dance Research Journal, Dance
magazine, Pointe magazine, The Washington Post a mnoha dalších. Od roku 2000 byla dva
roky členkou komise pro udělování ocenění v oblasti tance (Nominating Committee for the New
York Dance and Performance “Bessie” Awards). V roce 2005 byla členkou “Dance Panel,
National Endowment for the Arts in Washington DC”, který zajišťuje dotace pro americké
skupiny, choreografy a školy. Vyučovala o tanci a jeho kritikách v Rusku, Hong Kongu,
Maďarsku, Finsku a po celých spojených státech. Od roku 1996 vyučuje balet a certifikovaným
lektorem Pilates a Yogy.
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Projekty DOT504 v roce 2007:
Holdin‘ Fast
Projekt Jozefa Fručka a Lindy Kapetanei, mezinárodně uznávaných tanečníků a choreografů
(oba Ultima Vez, choreograf Wim Vandekeybus), s názvem „Holdin‘ Fast“ vznikl v průběhu jejich
necelé dvouměsíční rezidence v Praze. Uskutečněním projektu „Holdin' Fast“ nabízíme Praze
projekt evropského formátu v oblasti současného tance, který pražskému publiku v interpretaci
českých tanečníků již po několik desetiletí chybí. Projekt je jedním z nejzajímavějších
představení taneční podzimní sezóny.
Téma choreografie:
„Nejtěžší břemeno nás drtí, klesáme pod ním, tiskne nás k zemi. Ale v milostné poezii všech
věků žena touží být zatížena břemenem mužova těla. Nejtěžší břemeno je tedy zároveň
obrazem nejintenzivnějšího naplnění života. Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím
je skutečnější a pravdivější.“
Milan Kundera
“Nesnesitelná lehkost bytí”
choreografie:
tanečníci:
light design:
kostýmy:
sound design:
texty:
premiéra:
Jozef Fruček & Linda Kapetanea (RootlessRoot Company)
DOT 504 – Helena Arenbergerová, Michaela Ottová, Lenka Vágnerová,
Petr Opavský, Pavel Mašek, Daniel Raček
Pavel Kotlík
Simona Rybáková
Ivan Acher
DOT 504 & Jozef Fruček
16. a 17. října 2007
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Heaven is the place…
Nebe je místo, kde by se nikdy nic takového nestalo a nestane. V nebi se takové věci dějí stále.
Nebe je místem, kam bych rád přišel, místem, kde barvy jsou barevné. Nebe je místem, kam se
možná nikdy nedostanu..., ale rád bych.
choreograf:
light design:
kostýmy:
tančí:
sound design:
Anton Ľachký
Anton Ľachký
Anton Ľachký
Helena Arenbergerová, Tereza Ondrová, Lenka Vágnerová, Petr Opavský,
Pavel Mašek
David Vrbík
premiéra:
délka trvání:
počet osob:
minimální prostor:
30. a 31. ledna 2007
25 minut
5 tanečníků, 1 choreograf, 1 osvětlovač
7 x 7 metrů
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Přehled představení 2007:
LEDEN 2007
15. ledna Homo Sentimentalis v divadle Ponec
27. a 28. ledna repríza představení PURITY v divadle Ponec
30. a 31. ledna zahraniční premiéra HEAVEN IS THE PLACE… v divadle Ponec
ÚNOR 2007:
13. a 14. února repríza představení HEAVEN IS THE PLACE... v divadle Ponec
14. února dopolední představení pro školy PURITY v divadle Ponec
BŘEZEN 2007:
27. a 28. března repríza představení PURITY v divadle Ponec
28. března dopolední představení pro školy PURITY v divadle Ponec
DUBEN 2007:
11. dubna repríza představení Homo Sentimentalis v Táboře
14. dubna repríza představení HEAVEN IS THE PLACE... v rámci České taneční platformy v
divadle Ponec
24. a 25. dubna repríza představení PURITY / host Stefanie Batten Bland THE POLISHED
HOES v divadle Ponec
KVĚTEN 2007:
29. a 30. května repríza představení HEAVEN IS THE PLACE... v divadle Ponec
ČERVEN 2007:
20. června repríza PURITY, Pražské Quadriennale, Divadlo v Celetné
23. června repríza HEAVEN IS THE PLACE... v Ostravě
24. června repríza HEAVEN IS THE PLACE... festival Tanec Praha
ŘÍJEN 2007:
16. a 17. října premiéra představení HOLDIN' FAST v divadle Ponec
LISTOPAD 2007:
7. listopadu repríza představení HOLDIN' FAST v divadle la_fabrika
19. listopadu repríza představení HOLDIN' FAST v divadle Ponec je ZRUŠENA z důvodu
zranění tanečnice.
pozvání Holdin‘ Fast na festivaly:
4 DAYS 4 YOU, Bánská Bystrica (SK), říjen 2008
Internationale Tanzmesse 2008, Düsseldorf (DE), srpen 2008
FRINGE Festival, Edinburgh, (UK), srpen 2008
Ellinikos Kosmos, Atény (GR), červenec 2008
The Whirls Dance Festival / Zawirowania, Varšava (PL), červen 2008
Bratislava v pohybe, Bratislava (SK), červen 2008
Helena Arenbergerová získala cenu Sazky 2008 za interpretaci v představení Holdin‘ Fast a
společně s Petrem Opavským byla nominována na cenu Thálie.
Projekt Holdin‘ Fast se uskutečnil za podpory těchto institucí:
Magistrát hl. města Prahy, Ministerstvo kultury ČR, MČ Praha 3, Divadlo Ponec a Tanec Praha,
studio DANCE PERFECT. Mediálním partnrem bylo Rádio 1.
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Kritiky:
Reflex (společenský týdeník, 7. února 2008)
APLAUS
DOT 504, taneční company, která se profiluje v oblasti současného tance, zahájila svou druhou
sezónu velmi úspěšně, a to choreografií Holdin´Fast, kterou s tanečníky DOT nastudovala
řecko-slovenská choreografická dvojice Linda Kapetanea a Jozef Fruček – někdejší členové
Ultima Vez. Adrenalinový styl této slavné belgické formace rozhodně nezapřou, ale dokáží jej
zdařile rozvíjet vlastní cestou. Ta cesta je ovlivněna Fručkovým hereckým backgroundem, což
se odráží v mistrné konstrukci tragikomických hereckých situací prokládaných tklivým, opojným
tanečním „dreamtimem“, jehož hlavní signaturou je pulsující pohybová spirála. Její fraktální
nekonečnost je tvořena tím, jak tanečníci padají jeden druhému do náručí, jak se zachycují
jakoby na poslední chvíli před pádem a hned se bezhlavě vrhají dál do prostoru, kde je jiná ruka
měkce zachytí a pošle dál … Pod touto opiovou, jin polohou je určitě podepsána půvabná Linda
K. Choreografie inspirovaná Kunderovou Nesnesitelnou lehkostí bytí tematizuje sexuální
závislost, manipulaci a submisivitu. Vyhrocuje také kontrasty „racio“ vs. „bio“, intelektuální vs.
primitivní, ale i něhu a násilí. Tři taneční páry dovolují barvitě rozehrávat různé konfigurace a
kvality partnerských i obecně mezilidských vztahů, drobné genderové studie. Obě roviny –
taneční i herecká – jsou interpretačně dosti náročné a tanečníci DOT v nich podávají svůj, dá se
říct, životní výkon. Ještě dodejme, že Holdin´Fast můžete v Praze vidět buď v Divadle Ponec,
nebo tu a tam v holešovické La Fabrice.
Autor: Jana Návratová (šéfredaktorka Taneční Zóny)
Taneční zóna (leden 2008)
BALADA O TEKTONICKÝCH NÁRAZECH
Vzdušné kořeny RootlessRoot Company Jozefa Fručka a Lindy Kapetaney jsou momentálně v
Řecku. Curriculum vitae těchto umělců, Slováka a Řekyně, zdobí působení v hvězdném souboru
Ultima Vez Wima Vandekeybuse. To, že Lenka Ottová, umělecká vedoucí DOT 504, po nich
sáhla pro svůj soubor, není překvapivé; je znám její obdiv k vandekeybusovskému stylu. Filiace
ke stylu souboru Ultima Vez je z jejich nového díla patrná, avšak choreografická dvojice mluví
svým vlastním hlasem a na své vlastní téma.
Linda Kapetanea i Jozef Fruček jsou experty kontaktní improvizace, jednoho z nejvýraznějších
proudů současného tance, který vytváří pro takové tělesné objevy prostor. Kompozicí je pak pro
tuto choreografickou dvojici série přílivových vln tanečního proudu.
Nárazy
Když na sebe tanečníci v představení Holdin´Fast (Snová balada o sexuální závislosti)
nalétávají jako katastrofa, chápeme, co znamená název; „fest“ se tanečníci opravdu musí držet v
náročných tělesných polohách. Tanečník se tu na tanečníka snáší jako balvan vymrštěný v
tektonickém dramatu, tanečník tanečníka hustě obtéká, nárazem hmoty dvou těl se pohyb
náměsíčně zpomalí a společný tvar tanečníků se neprognostikovatelně z(de)formuje. Útvary
slepených těl se pak podobají pomalu se otáčejícím lodím se sošnými pannami na přídi, únosům
Sabinek či Atlasům stlačeným pod tíhou zeměkoule.
Vynalézavé kompozice nárazem k sobě vržených těl překvapí i v prostředí současného tance,
kde je takový taneční full-contact denním chlebem. Tanečníci DOT504 Helena Arenbergerová,
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Pavel Mašek, Petr Opavský a Daniel Raček, kteří patří k
našim nejlepším, tak mohli prožít své tělo jinak, objevovat jeho nové možnosti. Linda Kapetanea
i Jozef Fruček jsou experty kontaktní improvizace, jednoho z nejvýraznějších proudů
současného tance, který vytváří pro takové tělesné objevy prostor. Kompozicí je pak pro tuto
choreografickou dvojici série přílivových vln tanečního proudu. Jednotlivé pohybové studie – ale
čeho vlastně? – na sebe navazují bez kauzální souvislosti, je to svého druhu automatické psaní,
které možná teprve v tanci nachází své pravé místo. Má to své půvaby, má to i své záludné víry.
Přílivy
Linda Kapetanea v této dvojici zastává vodní ženský živel; její rukopis rozpoznáváme podle
toho, jak vlévá do společného choreografického díla svůj styl v lávovitém pohybu, její tanečníci
se jako milenci-nemilenci záludně po sobě plíží, roztékají se po podlaze, po zlatistě
pableskujících perských kobercích, zatékají pod ně a vzdouvají je. Koberce jsou rozhozené
nedbale po prostoru, jejich dekorativní mandaly a líné zvlnění doplňují eroticky plazivý pohyb
tanečníků. Jedna z tanečnic sype na své kolegy hrsti lesklých penízků – nebo jsou to rybí
šupiny? …
Jozef Fruček měl ke svému charakteristickému stylu nakročeno už před angažmá u
Vandekeybuse, v představení Noach (rozuměj Noe), kterým na sebe v roce 2001 poprvé
výrazně upozornil. Už zde se mísily prvky tance a bojových umění, už zde byly dřevěné hole
jako zbraně, metafory, balanční pomůcky. Už zde byla horečka apokalypsy. Jozef udržuje
tanečníky v opičí nervózní pohotovosti, v neklidu hmoty. – Individuální styly obou choreografů se
v představení slévají do jednotného choreografického gesta, jako přirozeně splývají, a zároveň
zůstávají odlišeny krásné křivky dvou slitých barev jedné nádobě.
Pružení
Hmota těl tanečníků je v tomto představení pevná, těžká, ale i nekonečně pružná. Jednu z
tanečnic popadl uprostřed perského koberečku amok. Skáče do vzduchu pravidelně, jako by
byla na klíček a neovladatelně se chechtá. Dva tanečníci se ji snaží zastavit, nejde to. Tanečníci
tedy promění svou skákající a chechtající kolegyni v driblovaný míč, v gumovou hračku, kterou
si vzájemně prohazují, ohýbají, stlačují a zase povolují, a jejíž pružnost a odolnost testují.
Osvědčí se jako pružná hmota k nezastavení.
Už ouvertura k představení předznamenala tento neklid hmoty. V přízemní škvíře v pozadí
scény objeví divák brzy po začátku několik párů nohou běhajících sem tam, přeskupujících se,
shromažďujících, obnažujících smysl neklidné akce spočívá zřejmě v tělech od pasu nahoru.
Tam ale, za černý závěs nevidíme, a proto nám smysl zůstane utajen. Musíme tedy číst:
smyslem lidstva je neklid.
Tanečník se tu na tanečníka snáší jako balvan vymrštěný v tektonickém dramatu, tanečník
tanečníka hustě obtéká, nárazem hmoty dvou těl se pohyb náměsíčně zpomalí a společný tvar
tanečníků se neprognostikovatelně z(de)formuje
Lepení
Představení má podtitul Snová balada o sexuální závislosti, téma sexu je však v naší civilizaci
už tak otřepané, že ho ani nevnímáme. Závislost, neodbytné nutkání, umanutost tu z tanečníků
vyzařuje, jde však spíše o nutkavou potřebu živé hmoty lepit se na jinou živou hmotu, o
neodbytnou potřebu tohoto lepení, takřka o fyzikální zákonitost. A komprese živočišných energií
v rámci tohoto lepení vede k opakovaným tektonickým nárazům.
Tak nás současný tanec začal opět učit to, co nám už dlouho společenský kód a zbloudilý
výklad mravnosti zakazuje – začal nás opět učit vzájemným dotykům, výměně energií, která s
nimi souvisí. V každodenním životě to jistě nebudou tektonické nárazy a elektrické bouře jako na
tanečních scénách, ale jasné znamení k nám bylo vysláno.
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Řezy
Při chlapecké hře „maso“ si řežou hráči – tři mužští tanečníci – navzájem do prstů s co největším
švihem, takže za chvilku mají rudá nejen bříška prstů, ale i tváře. Hra brzy přejde ve smyslu
gradace do vzájemného fackovacího tanečku. Jednoho mezi sebou, takového největší
fackovacího panáka, zpolíčkují tak, tě má po autentických fackách autenticky rudou celou tvář.
Podobně jako už celé taneční generace pracují Jozef Fruček a Linda Kapetanea systémem
filmového střihu. Proto v současných tanečních představeních hraje roli jak úmysl, tak náhoda.
Tam, kde dvě následné části, které přinesou přílivové vlny inspirace, dosednou k sobě v čistém
a hladkém řezu, nemáme chuť protestovat. Nicméně…
(Odchlipování Někdy se stává, že choreografie se v místě švů, kde se k sobě pojí jednotlivé
etudy, odchlípne a my zahlédneme, co jsme neměli. Uvědomíme si, že se celek skládá z
izolovaných etud, jejichž význam je zranitelný, pokud je šelma našeho kritického zraku odežene
od stáda, které je chrání. To stádo etud má i své slabé kusy. Tím je v tomto představení jakási
humorná vložka, pseudo-přednáška, etuda jako z jiné opery. Možná to měla být galantně
poskytnutá příležitost pro některého tanečníka/tanečnic … ? Nefunguje to. – A možná ještě:
„Dosti bolo mikrofónov.“)
Představení teprve svou životní kariéru začíná a bude se jistě vyvíjet. Předchozí kritickou
poznámku jsem proto dala do závorky, protože je jasné, že Holdin´Fast Jozefa Fručka a Lindy
Kapetaney a DOT 504 je událostí tanečního života u nás a jednoznačným úspěchem
choreografů i souboru.
Autor: Nina Vangeli
Hospodářské noviny (daily press, 22. 10. 2007)
Tanec jako nárazy hmoty těl
Pro slibně se rozvíjející taneční soubor DOT504vytvořila nové představení Holdin´ Fast
choreografická dvojice Jozef Fruček a Linda Kapetanea, Slovák a Řekyně, jejichž životopisy
zdobí působení v hvězdném souboru Ultima Vez Wima Vandekeybuse. Minulý týden ho uvedlo
divadlo Ponec.
Holdin´fast je název představení a "fest" se tanečníci opravdu musí držet, když na sebe
nalétávají jako katastrofa; nárazem hmoty dvou těl se pohyb náměsíčně zpomalí a společný tvar
tanečníků nepředvídatelně z(de)formuje. Tanečník se na tanečníka snáší, tanečník tanečníka
obtéká. Útvary slepených těl se pak podobají pomalu se otáčejícím lodím se sošnými pannami
na přídi, únosům Sabinek či Atlasům stlačeným pod tíhou zeměkoule.
Kategorie "de luxe"
Linda Kapetanea je expert na kontaktní improvizaci; její rukopis tu čitelně rozpoznáváme.
Helena Arenbergerová, Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Pavel Mašek, Petr Opavský a
Daniel Raček patří k nejlepším českým současným tanečníkům. Hudbu k představení složil Ivan
Acher, kostýmy vytvořila Simona Rybáková, světelný design Pavel Kotlík. Všichni
spolupracovníci choreografické dvojice jsou tedy kategorie "de luxe". Výsledkem je bomba.
Jozef Fruček měl ke svému charakteristickému stylu nakročeno už před Vandekeybusem, v
představení Noach, kterým na sebe v roce 2001 poprvé výrazně upozornil. Už zde se mísily
prvky tance a bojových umění, už zde byly dřevěné hole jako zbraně, metafory, balanční
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
pomůcky. Už zde byla horečka apokalypsy. Samo sebou, že pobytem u Vandekeybuse si styl v
žádném případě nepokazil.
Po zkušenosti u něho založil s Lindou Kapetaneou skupinu RootlessRoot Company, jejíž
vzdušné kořeny jsou momentálně v Řecku. To, že Lenka Ottová, umělecká vedoucí DOT504, po
nich sáhla pro svůj soubor, není překvapivé; její obdiv k vandekeybusovskému stylu je znám.
Individuální styly obou choreografů se v představení slévají do jednotného choreografického
gesta, jako přirozeně splývají a zároveň zůstávají odlišeny krásné křivky dvou slitých barev v
jedné nádobě.
Snová balada
V přízemní škvíře běhají nahé nohy sem tam, smysl nám zůstane utajen. Po prostoru je
rozhozeno pár koberců s perským vzorem, ale tak nějak bez intence. Přesto jejich dekorativní
mantry ovlivní prostor – ten má atmosféru rezavou a nazlátlou. Na eroticky plazivé milence sype
jedna z tanečnic hrsti lesklých penízků.
Představení má být „snovou baladou o sexuální závislosti“, ovšem dnes – sex sem, sex tam, už
ho ani nevnímáte. Pohybové studie – ale čeho vlastně? – na sebe navazují bez kauzální
souvislosti, je to svého druhu automatické psaní, které teprve v tanci, zdá se, nachází své pravé
místo.
Autor: Nina Vangeli
Haló noviny (daily press, 1. 11. 2007)
Snesitelná lehkost tance
V pražském tanečním divadle Ponec se v minulých dnech uskutečnilo padesátiminutové
originální vystoupení Holdin‘ Fast, inspirované slavným románem Milana Kundery Nesnesitelná
lehkost bytí. Plně profesionální soubor současného tance DOT 504 má název odvozený podle
čísla dotace Magistrátu hlavního města Prahy, díky níž vznikl. Je zastřešen největším českým
tanečním studiem Dance Perfect. Energická majitelka studia Lenka Ottová je na soubor značně
hrdá. »Fungoval už minulou sezonu, kdy se rozjížděl. V souboru působí nejlepší tanečníci a
tanečnice v daném oboru, jež připravují zahraniční pedagogové, pedagožky, choreografové a
choreografky,« uvedla. Snová balada o sexuální závislosti jako by beze slova vyjádřila i slova
Milana Kundery z jeho románu Nesnesitelná lehkost bytí, kde autor píše: »Nejtěžší břemeno nás
drtí, klesáme pod ním, tíhne nás k zemi. Ale v milostné poezii všech věků žena touží být
zatížena břemenem mužova těla. Nejtěžší břemeno je tedy zároveň obrazem nejintenzivnějšího
naplnění života. Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím je skutečnější a
pravdivější.« O choreografii se postarala genderově vyrovnaná dvojice Jozef Fruček - Linda
Kapetanea, tančili Helena Arenbergerová, Pavel Mašek,Petr Opavský, Michaela Ottová, Daniel
Raček a Lenka Vágnerová. »Vůbec jsem netušila, na co jdu, lístek jsem dostala od kamarádky.
Říkala jsem si, že to nějak přežiju. Vůbec mě nenapadlo, že taneční divadlo může tolik říct. Že
může být o lásce, o tom, jak moc se lidé vzájemně potřebují," řekla po premiéře například
pětadvacetiletá Petra.
Autor: Andrea CERQUEIROVÁ
A2 (cultural weekly, 7. 11. 2007)
Holdin‘ Fast – Drž se fest!
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Taneční divadlo Ponec vykročilo do nové sezóny sérií úspěchů. Mezi nimi má výrazné místo
premiéra díla Holdin´fast v provedení relativně nové a nadějné pražské skupiny současného
tance DOT 504. Její umělecká vedoucí Lenka Ottová svěřila nové představení choreografické
dvojici Jozef Fruček & Linda Kapetanea alias RootlessRoot Company. Slovák a Řekyně se
seznámili v proslulém belgickém souboru - hvězdném Ultima Vez Wima Vandekeybuse, který
opakovaně v Praze vystupoval v divadle Archa, a vždy při nabitém sále. Filiace ke stylu souboru
Ultima Vez je z jejich nového díla patrná, avšak „rootless“, nezakotvení, mluví svým vlastním
hlasem a na své vlastní téma.
Holdin‘ Fast je výstižný název, který vyjadřuje dynamiku představení. Tanečníci se musí „držet
fest“ v polohách, kdy jsou po dlouhý čas odlepeni od země a nalepeni na tělo jiného tanečníka,
poté, co na jeho těle přistáli vzdušnou cestou, vymrštěni vlastní pružností nebo tam hozeni třetí
osobou. Vynalézavost tvarů těchto mezipřistání je nezměrná. Srůsty a drůzy dvou těl překvapí i
v prostředí současného tance, kde je takový taneční full contact denním chlebem. Tanečníci
musí někdy také „držet fest“ nefalšované políčky. Oba choreografové jsou experty tzv. kontaktní
improvizace, jednoho z nejvýraznějších proudů současného tance. Kompozici pojímají jako sérii
přílivových vln tanečního proudu. Linda vlévá do společného choreografického díla svůj lávovitý
pohyb; milenci-nemilenci se záludně po sobě plíží, roztékají se po podlaze, po zlatistě
pableskujících perských kobercích nedbale rozhozených po prostoru, zatékají pod koberce,
vzdouvají je. Josefův vklad je mísení tance a bojových umění; už v jeho „před-ultimavezovských“ choreografiích tyto prvky figurovaly - konkrétně i metaforicky. Udržuje tanečníky v
opičí nervózní pohotovosti, v neklidu hmoty. A nakládá jim na záda – nalož! – slož! Představení
má podtitul Snová balada o sexuální závislosti, téma je ale ve skutečnosti širší než sex; jde
spíše o nutkavou potřebu živé hmoty lepit se na jinou živou hmotu, potřebu neúprosnou téměř
jako fyzikální zákonitost. Komprese živočišných energií v rámci tohoto lepení vede k
opakovaným explozím pohybu.
Obrazy/taneční etudy se valí jeden za druhým, není mezi nimi jiná zjevná spojitost. - V úvodu
představení, zatím co se diváci uklidňují, visí přes černou školní tabuli mučednicky dlouho čísi
tělo, aby v určené sekundě vpadlo do děje s pádem tabule vířící křídu. - Změna - V černé
přízemní škvíře běhají nahé nohy těl, která nevidíme, sem a tam, smysl nám zůstane utajen. –
Střih – Světlo ozlatí celý prostor, pár koberců s perským vzorem, jehož mantry nám cosi klamně
sugerují o možném zakotvení kamsi, kam ale? Atmosféra je rezavá a nazlátlá. Jedna z tanečnic
zasypává milostně se plazící tanečníky hrstmi lesklých penízků. - Střih - Tanečník si pod kostým
narve nafukovací balónky, promění se v žolíka s hrby po celém těle; se šíleným pohledem těká
po scéně, je spláchnut dalšími přílivovými vlnami tance. - Change - Dívku na koberečku popadl
amok, vyskakuje jako by byla na klíček nebo pohádkově prokletá a neovladatelně se chechtá;
dva chlapci se ji snaží zastavit, nejde to. Tak s ní driblují jako s míčem, prohazují si ji, ohýbají,
stlačují, je pružná jako gumová hračka. Groteskní hmota. Pružná hmota k nezastavení…
Skupina DOT504 potvrdila své kvality. DOTace, které do ní byly vloženy z peněz daňových
poplatníků, nebyly vyhozeny oknem, což se nedá říci o každém příjemci grantů. Tanečníci
Helena Arenbergerová, Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Pavel Mašek, Petr Opavský, Daniel
Raček, autor hudby Ivan Acher, výtvarnice Simona Rybáková a světelný designér Pavel Kotlík
společně s choreografy vytvořili představení, z něhož vyvěrá následující poselství: Lidé a jejich
tanec jsou vedeni bytostným neklidem hmoty. Každý pohyb má dalekosáhlé důsledky.
Autor: Nina Vangeli
Taneční zóna (internet version of dance periodical Taneční zóna)
(http://www.tanecnizona.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=491&Itemid=30)
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
HOLDIN‘ FAST - LÁSKA NA ŠIKMÉ PLOŠE
V divadle Ponec byla k vidění inscenace, která současný český tanec posouvá znovu o krůček
dál. Josef Fruček a Linda Kapatanea, tanečníci kteří několik sezón působili v souboru Ultima
Vez, se propojili se souborem DOT 504 a vzniklo tak silné dílo - Holdin´Fast.
Věčné téma partnerských vztahů, lásek a nekonečného toužení a soužení se na divadle nikdy
neomrzí. Holdin´ Fast jde ale dál a citové vztahy nazírá především z živočišnějšího fyzického
aspektu. Sexualita je tu prezentována nezvykle přímočaře a tanečníci se její moci často
poddávají. Ostatně co jiného je namlouvání, flirtování a nenápadné dotýkání, než křivolaká cesta
do postele.
Pomalu a procítěně, jen se převalují na zemi jeden přes druhého. Šestice tanečníků ale nectí
žádnou polygamii. Každý ochutná tělo toho druhého, chvíli se schoulí do klubíčka na podlaze
sám, ale vzápětí se připlete do cesty jiného páru a stává se jeho součástí. Svíjejí se na velkých
perských kobercích a když chce pár uniknout pozornosti okolí, vpluje pod něj.
Vzápětí jeden z mužů vztyčí velkou černou tabuli, vyběhne na ni a ta pod jeho tíhou klesne
k zemi. Tento boj s gravitací uskuteční ještě několikrát, ale vždy bez úspěchu. Je to směřování
na vrchol, ze kterého vždy musíme zákonitě spadnout? Nekonečné šplhání do výšek, na kterých
nemáme šanci se udržet? Tato metafora je ostrým střihem přerušená groteskní scénkou, ve
které si trojice mužů uštědřuje políčky.
Mužská ješitnost volila tento způsob vyřizování si účtů po mnoho staletí. A většinou stála
ve středu těchto bojůvek žena a touha jí držet pod svojí mocí. Je nesmírně těžké překonat pocit,
že vaši vyvolenou oblažoval jiný. Rány přitvrzují a neberou konce. Na tváři nejmenšího z
tanečníků už jsou patrné červené otisky rukou od tvrdých facek. Nejslabší, který fyzický souboj
prohrál, se ale vlastně stává vítězem. Až příliš rozverná slečna se na něj neodbytně lepí jako
nejpřítulnější siamská kočka. Opilecky reaguje na jeho přednášku na téma filmového antihrdiny.
„ty si Péťo (můj) hrdina...“
Pár dvojek vína a ten největší outsider se stává princem. Mikrofon, který mu jeho obdivovatelka
přikládá ke rtům, aby mohl projevit svoji inteligenci, se díky jejímu evidentnímu záměru za chvíli
pohupuje v místech, která jsou pro ni mnohem přitažlivější. Sexuální touha vždy přebíjí
inteligenci.
Tanečníci projevují v každé ze scének cit pro nadsázku. Koketují s groteskou, ale v jejich tanci,
je přítomen i přesah do niternějších poloh. Není to jen lehkomyslné pohupování. Vnější aspekt
erotičnosti tance, přebíjejí vnitřní silou, která se dere nekontrolovatelně na povrch. Není to jen
fyzická přitažlivost, která lepí jedno tělo k druhému. Jsou to spíše neviditelná pružná lanka,
kterými jsou tanečníci navzájem propojeni. A jak se lanko natahuje a smrskává, vytváří se i
vztahy mezi tanečníky. Variantu vztahu muže a ženy nabízí i další sekvence. Do centra jeviště
ztřeštěně přihopsá tanečnice. Skáče jak smyslů zbavená, hystericky se směje a v okamžiku, kdy
s ní začnou manipulovat dva muži, se její nadšení blíží extázi. Ačkoliv jejich chování je velice
neurvalé, drsně si přehazují její hlavu, neznají něhu a tvrdě na ní utočí, ona je spokojená. Je to
patrné ve chvíli, když jejich nátlak opadne
a ona zůstává sama.
Energie se vrací znovu až ve chvíli, kdy se mužská agresivita zahryzne zase do jejího
éterického těla. Je to pouze hadrová panenka bez vlastního názoru, smyslem její existence je
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
jen propojení s někým druhým. I když toto spojení, je spíše majetnické a bezohledné. Nehledá
partnera, ale ke štěstí jí bohatě stačí být někým vlečena a tak degradována na pouhé tělo.
Zároveň ale cítíme, že po této scéně přetrvává pocit bezradnosti a lítosti nad jejím osudem.
Možností, jak prožít plnohodnotnou lásku, je ale nekonečně mnoho. Erotičnost prolnutá s
láskyplnou něhou je tématem dalšího výstupu. Tři dvojice prožívají na jevišti své touhy.
Jsou oddaní jeden druhému, ale občas se situace lehce zvrhne a páry se promíchají. Láska
nezná nařízení a pravidla. V žádném citovém a fyzickém prolnutí nemůžeme hledat konečnost,
stejně jako se proměňují pohyby tanečníků, proměňují se citové inklinace. Vše plyne, variuje se,
žádná jistota neexistuje. Někdo má štěstí a propojí se s partnerem na věky a někdo je odkázán
prožít svůj tanec/život v rytmu sóla.
Autor: Veronika Pacíková
Psáno z reprízy 17. 10. 2007 Divadlo Ponec. Více info o DOT 504 a obou choreografech viz
www.dot504.cz
Tanec, který přitahuje (daily news Právo, 14. 12. 2007)
Představení nazvané Holdin’ Fast prvního profesionálního tanečního souboru současného tance
v Praze, který si říká DOT 504, se uskuteční dnes večer od 19 hodin v ostravském Divadle
loutek.
„Na milovníky moderního výrazového tance čeká ambiciózní projekt evropského formátu.
Protagonisté večera – uznávaní tanečníci a choreografové – Jozef Fruček a Linda Kapetanea ze
známé taneční skupiny Ultima Vez a vysoká úroveň souboru DOT 504, jsou zárukou
mimořádného uměleckého zážitku,“ tvrdí za pořadatele celé akce choreografka Lenka
Dřímalová. Tématem choreografie uvedených renomovaných tvůrců je Nesnesitelná lehkost bytí
českofrancouzského autora Milana Kundery: „…Nejtěžší břemeno nás drtí, klesáme pod ním,
tiskne nás k zemi. Ale v milostné poezii všech věků žena touží být zatížena břemenem mužova
těla. Nejtěžší břemeno je tedy zároveň obrazem nejintenzivnějšího naplnění života. Čím je
břemeno těžší, tím je skutečnější a pravdivější…, říká velký literát.
V představení, které trvá padesát minut, vystoupí Helena Arenbergerová, Michaela Ottová,
Lenka Vágnerová, Petr Opavský, Pavel Mašek, Daniel Raček.
„Soubor nazvaný DOT 504 je první, plně profesionální soubor současného tance v České
republice. Spolupracuje s externími choreografy a pedagogy jak z České republiky tak i z mnoha
zemí celého světa. Je charakteristický vysokou technickou úrovní, kreativitou a osobnostmi
inspirujícími změnu. Jeho cílem je vybudovat v České republice mezinárodně respektovaný
soubor, který nabídne zázemí výjimečným tanečníkům a rozvine zde oblast současného tance,“
dodává vyznavačka moderního tance Lenka Dřímalová.
Autor: Břetislav Uhlář
Reflex (společenský týdeník)
24. květen 2007
Tanec jako automatické psaní
Ani se ještě v tanečním divadle Ponec nezavřely rozčeřené kruhy po festivalu současného
slovenského divadla, když zde proběhla nová premiéra skupiny DOT 504 pod názvem Holdin‘
Fast, kterou pro slibně se rozvíjející soubor vytvořila choreografická dvojice Jozef Fruček &
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Linda Kapetanea, Slovák a Řekyně, jejichž CV zdobí působení v hvězdném souboru Ultima Vez
Wima Vandekeybuse.
Holdin‘ Fast je název představení a „fest“ se tanečníci opravdu musí držet, když na sebe
nalétávají jako katastrofa; nárazem hmoty dvou těl se pohyb náměsíčně zpomalí a společný tvar
tanečníků nepro- gnostikovatelně z(de)formuje. Tanečník se na tanečníka snáší, tanečník
tanečníka obtéká. Útvary slepených těl se pak podobají pomalu se otáčejícím lodím se sošnými
pannami na přídi, únosům Sabinek či Atlasům stlačeným pod tíhou zeměkoule. Linda
Kapetanea je expert na kontaktní improvizaci; její rukopis tu čitelně rozpoznáváme. Tanečníky
jsou: Helena Arenbergerová, Michaela Ottová, Lenka Vágnerová, Pavel Mašek, Petr Opavský,
Daniel Raček. Patří k našim nejlepším současným tanečníkům. Hudbu k představení složil Ivan
Acher, kostýmy vytvořila Simona Rybáková, světelný design Pavel Kotlík. Všichni
spolupracovníci choreografické dvojice jsou tedy kategorie „de luxe“. Výsledkem je bomba.
Jozef Fruček měl ke svému charakteristickému stylu nakročeno už před Vandekeybusem, v
představení Noach, kterým na sebe v roce 2001 poprvé výrazně upozornil. Už zde se mísily
prvky tance a bojových umění, už zde byly dřevěné hole jako zbraně, metafory, balanční
pomůcky. Už zde byla horečka apokalypsy. Samosebou, že pobytem u Vandekeybuse si styl v
žádném případě nepokazil. Po zkušenosti u něho založil s Lindou Kapetaneou, skupinu
RootlessRoot Company, jejichž vzdušné kořeny jsou momentálně v Řecku. To, že Lenka
Ottová, umělecká vedoucí DOT 504, po nich sáhla pro svůj soubor, není překvapivé; je znám její
obdiv k vandekeybusovskému stylu. Individuální styly obou choreografů se v představení slévají
do jednotného choreografického gesta, jako přirozeně splývají a zároveň zůstávají odlišeny
krásné křivky dvou slitých barev v jedné nádobě.
V přízemní škvíře běhají nahé nohy sem tam, smysl nám zůstane utajen. Po prostoru je
rozhozeno pár koberců s perským vzorem, ale tak nějak bez intence. Přesto jejich dekorativní
mantry ovlivní prostor; má atmosféru rezavou a nazlátlou. Na eroticky plazivé milence sype
jedna z tanečnic hrstě lesklých penízků. Představení má být „snovou baladou o sexuální
závislost“; ovšem dnes – sex sem, sex tam, už ho ani nevnímáte. Pohybové studie – ale čeho
vlastně? - na sebe navazují bez kauzální souvislosti, je to svého druhu automatické psaní, které
teprve v tanci, zdá se, nachází své pravé místo.
Autor: Nina Vangeli
Reflex (společenský týdeník)
24. květen 2007
Festivalem tanečním krokem
Rozhovor s Yvonou Kreuzmannovou (ředitelka festivalu Tanec Praha)
...Oproti tomu DOT 504 je jediný moderní profesionální taneční soubor
v České republice, jenž dostal grant na celoroční činnost, což mu umožňuje zvát si výborné
zahraniční choreografy. Při tvorbě představení Heaven is the place... se spojili se slovenským
choreografem Antonem Ľahkým, který pracuje v Německu. Výsledkem je strašně dynamický a
fyzicky náročný kus, v němž Anton podle mého vystihl jednotlivé povahy všech tanečníků tohoto
souboru do takové míry, až se jim samým nelíbilo, nakolik je tohle představení odhaluje. A
přesně takové spolupráce by měly být v taneční sféře zcela normální. Jenomže to by do tance
muselo proudit daleko víc peněz. A to se bohužel neděje...
Autor: #
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
přehled finančního majetku získaného v příslušném kalendářním roce
-
z dotací a grantů z veřejných finančních prostředků
z darů a jiných příspěvků
z vlastní činnosti v oblasti kultury a umění
z podnikání mimo oblast kultury a umění (popř. z vedlejší či doplňkové činnosti)
ZDROJE
vstupné
DANCE PERFECT s.r.o.
dotace od města, obce
dotace od Ministerstva kultury – odbor umění a knihoven
zdroje celkem
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
139 918 Kč
855 013 Kč
1 130 000 Kč
500 000 Kč
2 624 931 Kč
anonymní tři nejvyšší roční mzdy vyplácené v příslušném roce
zaměstnancům
25 000 CZK
25 000 CZK
25 000 CZK
Nejedná se o pracovní poměr nýbrž o dlouhodobý vtah se členy souboru DOT504 na základě
Smlouvy o vytvoření uměleckého výkonu a poskytnutí licence. Další smluvní vztahy překračující
částku 25 000 CZK byly sjednávány pouze na základě Smlouvy o dílo, Smlouvy
o vytvoření výkonu a jeho veřejném provozování, Licenční smlouvy o vytvoření a užití
choreografického díla. Částky vyplácené na základě těchto smluv se nevztahují k činnosti
souboru DOT504, ale byly určeny externím spolupracovníků a vázány na jednotlivé projekty.
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
položkový přehled příjmů a výdajů v příslušném kalendářním roce
NÁKLADY NA PROJEKT V ROCE 2007
VYNALOŽENÉ
NÁKLADY
1. provozní náklady celkem
nájem kancelářských prostor
výkony spojů
drobný hmotný majetek
2. nájem prostor na realizaci projektu
3. honoráře celkem
z toho: účinkující interpreti
ostatní: zahraniční i tuzemští lektoři, tecnické zajištění (osvětlovači, zvuk),
repetitor
4. ostatní osobní náklady (OSVČ a jiné) - produkce
5. cestovné celkem
z toho: ubytování
doprava
diety
6. náklady na propagaci
7. ostatní náklady souvisisející s projektem (specifikujte)
kostýmy a rekvizity
náklady celkem
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
110 085 Kč
96 000 Kč
12 417 Kč
1 668 Kč
228 750 Kč
1 645 208 Kč
1 099 300 Kč
545 908 Kč
121 737 Kč
287 940 Kč
92 000 Kč
95 446 Kč
100 494 Kč
171 999 Kč
59 213 Kč
z grantu
HMP
hrazeno
474 173 Kč
545 908 Kč
20 707 Kč
59 213 Kč
2 624 931 Kč 1 100 000 Kč
DOT504
Mgr. Lenka Ottová
Předmět podnikání účetní jednotky:
1) Výuka v tanečním oboru a zpracování metodických materiálů, tvorba choreograf. výstupů
2) Pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě
DOT504
Mgr. Lenka Ottová

zpráva 2007 - DOT504 Dance Company

Transkript

Podobné dokumenty