Chov anglického kokršpaněla

ANGLICKÝ KOKRŠPANĚL
Barbora Novotná
Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity
v Českých Budějovicích
Obor: zootechnika
Předmět: kynologie
Úvod:
Anglický kokršpaněl patří
do VIII. skupiny FCI, mezi
lovecké slídiče
Název kokr je
pravděpodobně odvozen od
slova „woodcock“ coţ
znamená sluka.
Název pro skupinu
španělů nejspíš pochází z
keltského slova „span“,neboli
králík.
Úvod:
Anglický kokršpaněl je
velmi oblíbený pro svůj
přirozeně elegantní vzhled,
milou povahu a výborné
lovecké i pracovní
schopnosti.
Je velmi přizpůsobivý,
zvykne si i na delší samotu
a kratší procházky, i kdyţ
opravdu šťastný je jen ve
společnosti svého pána.
Miluje pohyb a práci. Při
správné výchově je z něj
oddaný přítel, ale jeho
lovecké instinkty jsou někdy
silnější neţ rozkazy pána.
Historie plemene:
kosterní nálezy prvních španělů jsou staré 5000 let
přestoţe prapředci španělů nepochází z Britských ostrovů, původ
anglického kokra je třeba hledat právě v Británii
první zmínka o španělovi na Britských ostrovech pochází z r. 948,
objevila se v Knize zákonů welšského krále, králův španěl byl ceněn na 1
libru (stejnou cenu měl špičkový hřebec)
první oficiální dělení španělů vzniklo kolem r. 1500 a bylo zaloţeno
na pracovních schopnostech: Land´s = zemní – sem se řadí i předek
anglického kokra
Woter´s = vodní
další dělení z r. 1870: Cocking Spaniel = do 25 liber - kokršpaněl
Springing Spaniel = nad 25 liber - field spaněl
Historie plemene:
r.1893 byl kokršpaněl uznán Kennel Cluben jako samostatné plemeno
r. 1895 zaloţen English Spaniel Club
r.1902 vznikl Cocker Spaniel Club a první plemenný standard
nejvíce španělů bylo oranţovobílých, ale vyskytovali se i psy
jednobarevní – černí a červení
celá dnešní populace kokrů pohází z černého psa jménem Obo(narodil
se roku 1894), kterého uznali jako první dobrý typ kokra, jeho výška
umoţnila kříţit jeho potomstvo s field španěli,
přičemţ vniklo mnoho štěňat s výškou ideální
pro chov kokrů
předchůdce vícebarevných kokrů byl
Braeside Bustle (narozen téţ 1894)
Historie anglického chovu:
Chovatelská stanice „of Ware“:-chovatel R. Lloyd
- Invader of Ware – modrý bělouš, je v rodokmenu kaţdáho
vícebarevného psa, vyhrál 84 výstav
chov červených kokrů v Anglii ovlivněn importem tří psů z Ameriky:
Canadian Red Jacket, Toronro, Hampton Quard
po 2. světové válce měli velký vliv na chov vícebarevných psů
Colinwood Cowboy a Colinwood Silver Lariot
v 70. letech 20. století byl úspěšný Lochranza Dancing Master (červený
pes, i v rodokmenech českých psů) a mnoho jiných
Historie anglického chovu:
počátkem 60. let bylo v Anglii přijato první zdravotní chovatelské opatření
– psi byli vyšetřováni na nemoci očí
od r.1969 je v Anglii vypisována soutěţ „Cocker of the Year“ – kokr roku
výstavně nejůspěšnější fenou byla modrá bělouška Bournehouse
Startshine
mezi úspěšné chovy od poloviny 70. let, které ovlivňují i naši chovnou
základnu patří např: Lochranza, Charbonnel, Kavora….
Stručná Historie českého chovu:
první zmínka o dovozu kokra pochází z r. 1913
(♀Baronesa von Kasseg)
r. 1928 v plemenné knize zapsáno 12 kokrů
12.1.1935 zaloţen Klub chovatelů loveckých španělů
1922-1932 zapsáno 212 kokrů
v 60. letech byla manţeli Antonovičovými dovezena černá fenka
Xandrina Caterra, která se psem Porgy v. Pointenbach vytvořila základnu
moderního chovu jednobarevných kokrů
1960-1970 k nám bylo dovezeno mnoho kokrů, kteří pozitivně i
negativně ovlivnily naše chovy (kousavost zlatých kokrů se projevovala
dalších 20 let)
Stručná historie českého chovu:
mezi špičku v 60. letech patřila chovatelská stanice „z Malé Kamenné“
paní Boţeny Antonovičové a „z Blatova“ pana Josefa Smrţe
v Jiţních Čechách bylo více chovatelů barevných kokrů zaměřených na
pracovní výkon
v 70. letech se chovatelé setkávali s následujícími problémy: výška
nad standard, chybějící zuby, nestandardní skus, u černých jedinců bohatší
srst, chybějící varlata a agresivita
pro uchovnění museli kokři sloţit loveckou zkoušku, do které byla
zařazena nesmyslná disciplina „ostrost na škodnou“, coţ bylo v rozporu
s povahou vyţadovanou standardem, díky této disciplině nebylo
uchovněno mnoho kvalitních psů
v 80. letech k nám byli dováţeni psy zejména z Polska
Standard anglického kokršpaněla:
FCI-Standard č. 5 / 28. 11. 2003 / GB
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 29.10.2003.
CELKOVÝ VZHLED: Veselý, robustní, sportovní; dobře vyváţený; Kompaktní; délka měřená od kohoutku k zemi
odpovídá zhruba délce měřené od kohoutku ke kořeni ocasu.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT: Veselá povaha se projevuje neustálým pohybem (vrtěním) ocasu a typickým
horlivým pohybem zejména při práci na stopě zvěře, zcela beze strachu i v hustém houští. Jemný a přítulný pes, avšak
plný ţivota a překypující energií.
HLAVA
Mozkovna: Dobře vyvinutá, jemně ciselovaná, ani příliš jemná, ani příliš hrubá.
Stop: Stop vyjádřen, nachází se uprostřed mezi špičkou nosu a týlním hrbolem.
Nosní houba: Dostatečně veliká ke snadnému zachycení i slabé stopy.
Tlama: Kvadratická.
Čelisti / zuby: Čelisti silné, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůţkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají
dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo.
Líce: Nevystupují.
Oči: Vyplněné, ale ne vypoulené. Tmavě hnědé nebo hnědé, nikdy světlé, ale u játrově hnědých a játrově hnědě
grošovaných a játrově skvrnitých tmavě oříškově hnědé, odpovídající zbarvení srsti; s inteligentním, měkkým
výrazem, a mírným, avšak bdělým, zářivým a veselým pohledem; okraje očních víček těsně přiléhají.
Uši: Zavěšené, nasazené nízko na úrovni očí. Uši jsou jemné, dosahují aţ ke špičce nosu.
Jsou dobře pokryté dlouhou, hladkou, hedvábnou srstí.
KRK: Přiměřené délky, svalnatý. Elegantně zasazen do správně skloněných plecí. Suchá kůţe na hrdle.
TRUP: Silný, kompaktní.
Horní linie: Pevná, rovná, od konce beder se mírně sklánějí ke kořeni ocasu.
Bedra: Krátká, široká.
Hrudník: Dobře vyvinutý, hrudní koš hluboký; vepředu není příliš široký ani příliš úzký. Ţebra dobře klenutá.
OCAS: Nasazen poněkud níţe neţ je hřbetní linie. V pohybu se musí ţivě pohybovat a je
nesen vodorovně, nikdy nesmí být stočen nad hřbetní linii. Obvykle se kupíruje.
Kupírovaný: Nikdy nesmí být natolik krátký, aby nebyl patrný jeho neúnavný, veselý pohyb
při práci, ani tak dlouhý, aby tento pohyb nepříznivě ovlivňoval.
Nekupírovaný: Lehce zahnutý, střední délky, v dobrém poměru s velikostí těla a propůjčuje psovi
celkově vyváţený vzhled; v ideálním případě nedosahuje pod hlezno. U kořene je silný a zuţuje se
do jemné špičky; v souladu s celkovým osrstěním je bohatě osrstěn (s praporci). V akci nesen
ţivě a ţivě se pohybuje, nesen na úrovni hřbetní linie a ne výš; nikdy není nesen tak nízko, aby působil dojmem bojácnosti.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: Končetiny silných kostí, rovné, dostatečně krátké, aby dokázaly vyuţít koncentrované síly.
Nejsou příliš krátké, aby omezovaly enormní horlivost, která se očekává od tohoto vynikajícího loveckého psa.
Plece: Šikmo uloţené a suché.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Široké, záď je dobře zaoblená a velmi svalnatá. Končetiny silné kostry.
Kolena: Dobře zaúhlená.
Nárty: Pod hleznem krátké, umoţňující silný posuv.
TLAPY: Pevné, se silnými nášlapnými polštářky, kočičí.
CHODY / POHYB: Bezvadná akce končetin, se silným impulsem zezadu, prostorný.
OSRSTĚNÍ
SRST: Hladká, hedvábné textury, nikdy drátovitá ani vlnitá, ne příliš bohaté, nikdy kudrnatá.
Hrudní končetiny, trup a pánevní končetiny nad hlezny pokryté delší srstí (s praporci).
BARVA: Různé barvy. U jednobarevných jedinců není povolena bílá s výjimkou znaku na hrudi.
VELIKOST A HMOTNOST:
Psi
39 – 41 cm (15 1/2 – 16")
Feny 38 – 39 cm (15 – 15 1/2")
Hmotnost přibliţně
12,5 – 14,5 kg (28 – 32 lbs).
VADY: Kaţdá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíţ hodnocení musí být v přesném
poměru
k jejímu stupni závaţnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa
Diskvalifikován musí být kaţdý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.
Poznámka: psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.
Tento pozměněný standard plemene vstupuje v účinnost od dubna 2004.
Popis hlavních partií kokra:
Zbarvení:
1. Jednobarevní psi
- nemají bílé
skvrny na těle,
vyjma krku
černý
zlatý
černý s pálením
sobolí
hnědý
hnědý spálením
2. Vícebarevní psi
modrý bělouš
sobolí bělouš
oranţový bělouš hnědý bělouš modrý bělouš
s pálením
černo bílý
plášťové sbarvení
hněhý bělouš
s pálením
Bílé a plášťové zbarvení se
vyskytuje i u psů zlatých,
hnědých a sobolích.
Povaha:
Anglický kokršpaněl je velmi optimistický pes, dávající najevo svou
radost ze ţivota neustálým vrtěním ocasu.
Měl by být TEMPERAMENTNÍ a VYROVNANÝ.
Anglický kokršpaněl jako lovecký pes, je psem SAMOSTATNÝM,
proto od něj nemůţeme čekat bezmeznou oddanost, se kterou splní
kaţdé přání pána. Proto lidé, kteří opomenuli tuto vrozenou vlastnost
a snaţí se z kokra udělat plemeno nesamostatné, tvrdí, ţe je kokr
tvrdohlavý a neposlušný. Není, jen pouţívá svůj rozum!!!!
Kokr je kontaktní pes, dává přednost lidské společnosti před psí,
pokud mu není vzácná.
Při výcviku je měkký, tvrdým zacházením ho můţeme zradit a jeho
důvěru není snadné získat zpět.
Povaha:
Některé povahové vlastnosti kokrů jsou závislé na zbarvení.
Jednobarevní jedinci bývají dominantnější a suverénnější, zatímco
vícebarevní bývají lépe vycvičitelní, ale také si lépe pamatují kaţdé
špatné zacházení. Toto mé tvrzení samozřejmě není pravidlem,
záleţí hodně na individualitě a na výchově.
Kokr je milý a přátelský k lidem i psům, není-li zrazen. Miluje
jakoukoli aktivitu, nejvíce ze všeho loveckou práci, zejména pak
aportování vodní zvěře.
Lovecký pes:
Kokr je vyšlechtěn jako slídič, má výborný nos a díky své velikosti
a houţevnatosti snadno proniká i do hustého porostu.
Hodí se i pro práci na stopách a pobarvených drahách, kde bez
problémů zastane práci barváře.
Většina kokrů má vrozenou vlohu k přinášení, proto jsou vyuţíváni
jako aportéři drobné zvěře suchozemské i vodní.
Další vyuţití:
Pro většinu lidí je kokr společníkem a členem rodiny, coţ mu
vyhovuje, i kdyţ je to pes lovecký.
Mnoho kokrů běhá agility, svou niţší rychlost dohání přesností.
Díky výbornému nosu jsou pouţíváni na speciální pachové
práce, např. vyhledávání drog nebo záchranářské práce
Péče o kokra:
Zvýšenou pozornost je
třeba věnovat uším, které
nemůţou větrat a snadno se v
nich vytvoří zánět. Proto je
nutné uši čistit a po kaţdém
koupání důkladně vytřít.
Drápky je třeba zastřihávat,
pokud si je pes neubrousí.
Péče o kokra:
Péče o kokří dlouhou hedvábnou srst je velmi náročná, chceme-li ji
udrţet ve výstavní, nebo alespoň dobré kondici. Srst musíme
pravidelně rozčesávat a upravovat trimováním a stříháním. Holení zad
strojkem je nestandardní, jedno takové ostříhání zničí psovi srst. Před
výstavou je nutné kokra vykoupat a vyfénovat.
Kaţdý, kdo přemýšlí o pořízení kokršpaněla, by si měl
uvědomit, ţe péče o dlouhosrsté plemeno není legrace. Na to
bohuţel mnoho lidí přijde pozdě, a pak na sídlištích potkáváme
plstnaté kokří koule nebo kokří naháče kompletně vyholené
strojkem, coţ nemůţe být nic příjemného, nemluvě o tom, jak to
vypadá. Takových kokrů je bohuţel stále víc a vstupuje do
obecného povědomí, ţe to takhle má být. Kaţdému chovateli je
do pláče, kdyţ vidí zmařenou chovatelskou práci.
Odstrašující případy:
Chov anglického kokršpaněla:
Chovné podmínky:
Pes: bez lovecké zkoušky – minimálně 1xV + 1xVD
s loveckou zkouškou – minimálně 1xVD
Fena: bez lovecké zkoušky – minimálně 2xVD
s loveckou zkouškou – minimálně 1xVD
Rentgen DKK – po 12. měsíci stáří
Chrup – toleruje se absence jednoho zubu P1 nebo M3, při
zařazení do chovu musí být jeden rodič plnochrupý
Chov anglického kokršpaněla:
Při chovu anglického kokršpaněla je důleţité stanovit smysluplné
chovné cíle:
1.Zdraví:
důleţité vyřazovat z chovu psy, jsou představují zdravotní riziko pro
potomstvo
PRA = progresivní retinální atrofie – degenerace oční sítnice
dědičnost: mutovaný homozygot – postiţený jedinec, zdědil
vadné geny od obou rodičů
heterozygoz – přenašeč – zdědil vadný den
po jednom rodiči
zdravý homozygot
-do chovu se můţe zařadit i přenašeč, ale jen ve spojení se
zdravým psem
Chov anglického kokršpaněla:
DKK = HD = displazie kyčelního kloubu
- jamka a hlavice kyčelního kloubu do sebe nezapadá, kloub je
nestabilní
- dědičnost: dědičná není DKK, ale predispozice k DKK
polygenní – limitována více geny
prahové onemocnění – projeví se, kdyţ má jedinec
určitý počet genů
- stanovení: rentgen a následné
vyhodnocení
Označení
číselné
Označení
písemné
Jiné
označení
Stadium
0
A
-
Ţádné známky DKK
1
B
-/+
Přechodné stadium
2
C
+
Lehká DKK
3
D
++
Střední DKK
4
E
+++
Těţká DKK
Chov anglického kokršpaněla:
2. Exteriér:
do chovu je třeba vybírat jedince odpovídající standartu
dědičnost zbarvení kokršpaněla je velice komplikovaná, většinou se
vyuţívá spojení dvou jednobarevných nebo dvou vícebarevných jedinců,
méně časté je spojení jednobarevného a vícebarevného jedince
V poslední době si z výstav odnášejí nejlepší hodnoceni malí kokři, kteří
zdaleka nedosahují kohoutkové výšky předepsané standardem. Tito jedinci
nemají dostatečné předpoklady pro loveckou práci, přesto jsou mnoha
rozhodčími exteriéru velmi oblíbení. Podle mého názoru by si chovatelé
měli uvědomit, ţe anglický kokršpaněl je velmi staré lovecké plemeno a tato
módní vlna zmenšování můţe ohrozit celý chov.
Chov anglického kokršpaněla:
3. Výkon:
Lovecké zkoušky slídičů:
ZKOUŠKY VLOH - ZV
odhalují vrozené vlohy psa, kvalitu jeho nosu, hlasitost, povahu a schopnosti
k dalšímu náročnějšímu výcviku.
PODZIMNÍ ZKOUŠKY – PZ
splnění limitních disciplin nebo PZ v kterékoliv ceně kvalifikuje loveckého
slídiče jako lovecky upotřebitelného pro dohledání a přinášení drobné zvěře.
LESNÍ ZKOUŠKY – LZ
splnění limitních disciplin nebo LZ v kterékoliv ceně kvalifikuje loveckého
slídiče jako lovecky upotřebitelného pro vyhledání a dosled spárkaté zvěře v
lesních honitbách a ve všech jiných honitbách, kde je plánován odstřel
spárkaté zvěře.
Chov anglického kokršpaněla:
ZKOUŠKY SPECIÁLNÍ
VODNÍ PRÁCE – SVP
kvalifikují psa jako
lovecky upotřebitelného
k dohledávání a
přinášení drobné zvěře
v honitbách
s rozsáhlými vodními
plochami a chovem
vodní zvěře.
BARVÁŘSKÉ
ZKOUŠKY – BZ
kvalifikují psa jako
lovecky upotřebitelného
pro lov a dosled
spárkaté zvěře, jejíţ
stopa je stará více neţ
12 hodin.
Chov anglického kokršpaněla:
VŠESTRANNÉ ZKOUŠKY – VZ
jsou nejvyšším typem zkoušek z loveckého výkonu. Psi, kteří je úspěšně
absolvují, prokáţí schopnost všestranně pracovat v lese, v poli i ve vodě, mohou
být zapsáni v plemenné knize jako psi univerzální „U“.
MEMORIÁL
MILENY
ŠTĚRBOVÉ
– MMŠ
je vrcholnou
Mezinárodní
soutěţí
slídičů.
Chov anglického kokršpaněla:
Chovná základna v chovné sezóně 2008:
Počet
štěňat
Počet
vrhů
Počet
importů
Uchovnění
psi
Uchovněné
feny
474
93
6
30
54
Výstavy psů:
Třídy:
tř. štěňat - 3-6 měsíců
tř. dorostu - 6-9 měsíců
tř. mladých - 9-18 měsíců
mezitřída - 15-24 měsíců
tř. otevřená - od 15 měsíců bez omezení
tř. pracovní - od 15 měsíců, pouze pro psy a feny s uznanou zkouškou z výkonu
tř. vítězů - od 15 měsíců, pro psy a feny s přiznaným šampionátem, příp. titulem
národní, klubový vítěz, vítěz speciální výstavy
tř. šampionů - od 15 měsíců, pro psy a feny s přiznaným šampionátem
tř. veteránů - od 8 let neomezeně
Výstavy psů:
Známky:
VN - velmi nadějný
N - nadějný
V - výborný
VD - velmi dobrý
D - dobrý
dostatečný
nedostatečný
ve třídě dorostu
Tituly:
Výstavy psů:
tř. mladých - CAJC
mezitřída, tř. otevřená, pracovní, vítězů a šampionů - CAC, reservní CAC
tř. veteránů - Nejhezčí veterán
Mezinárodní výstava psů - zadávají se tituly CAJC, CAC, reservní
CAC, CACIB, reservní CACIB, BOB, BIG, BIS
Národní výstava - zadávají se tituly CAJC, CAC, reservní CAC, NV,
BOB, BIG, BIS
Klubová výstava - zadávají se tituly CAJC, CAC, reservní CAC, KV,
KVM, BOB
Speciální výstava - zadávají se tituly CAJC, CAC, reservní CAC, VSV,
BOB
Výstavy psů:
CAJC - můţe být udělen mladému psovi a feně V1, oba drţitelé CAJC
postupují do soutěţe o titul BOB
CAC - můţe být zadán v mezitřídě, tř. otevřené, pracovní, vítězů a šampionů,
kaţdému psovi a feně se známkou V1 , postupují do soutěţe o CACIB
reservní CAC -můţe být zadán psovi a feně se známkou V2,
CACIB - jednomu psovi a jedné feně z konkurence všech CAC
reservní CACIB - můţe být zadán druhému nejlepšímu psovi a feněs titulem CAC
nebo reservní CAC
NV = Národní vítěz; KV = Klubový vítěz; VSV = Vítěz speciální výstavy –
BOB (BEST OF BRED) = Vítěz plemene, do soutěţe o tento titul postupují pes a fena,
kterým byl zadán titul CACIB, oba CAJC a oba V1 ze tř. veteránů
BIG (BEST IN GROUP) nebo BOG (BEST OF GROUP) = Vítěz skupiny (pro kaţdou z
10 skupin FCI) - do soutěţe nastupují BOB všech plemen dané skupiny
BOD (BEST OF DAY) = Vítěz dne - zadává se v případě, ţe výstava je rozdělena do
více dnů; nastupují všichni BIG
BIS (BEST IN SHOW) = Nejlepší pes výstavy - do soutěţe nastupují všichni BIG, u
vícedenních výstav všichni BOD