VYUŽÍVÁNÍ KOMODITNÍCH BURZ PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA

EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
VYUŽÍVÁNÍ
KOMODITNÍCH
BURZ
PRO
VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA NÁKUP ELEKTRICKÉ
ENERGIE V ČR
7/2016
Jiří Skuhrovec (EconLab z.s., Datlab s.r.o., IES FSV UK)
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ
Veřejné zakázky na elektrickou energii se realizují stále častěji skrze komoditní
burzy. Jejich podíl se dnes blíží 70 % všech těchto zakázek (8 mld. Kč ročně).
Podstatná většina jich je uskutečněna přes Českomoravskou komoditní burzu
Kladno.
Ceny dosahované na komoditních burzách jsou statisticky stejné, nebo mírně
horší než u otevřených soutěží. Vedlejší náklady nákupu na burze, jako jsou
poplatky burze a dohodcům, jsou přitom vyšší než u typické otevřené soutěže.
Celkově jsou tak nákupy na komoditní burze méně efektivní než otevřená soutěž.
Trh na komoditních burzách je výrazně méně konkurenční než v běžných
otevřených řízeních. Koncentrace trhu, na kterém vystupuje dvakrát méně firem,
je na rizikové hranici pro vznik oligopolů a kartelových dohod.
Společnosti CENTROPOL ENERGY, a.s. a E.ON Energie, a.s. dohromady získávají
dvě třetiny zakázek na komoditních burzách, každá však v jiných regionech.
Vzájemně si tedy konkurují jen omezeně.
Komoditní burzy jsou méně transparentní než otevřená řízení, zejména nejsou
známy podmínky soutěží, uchazeči ani jejich nabídky. Finální jednotková cena a
smlouva jsou známy jen u menšiny soutěží, odměny burze a jejím dohodcům jsou
pak veřejné jen výjimečně.
Je otázkou, zda takový způsob fungování vyhovuje podmínkám evropské
směrnice o veřejných zakázkách, a tedy zda komoditní burzy nejsou zneužívány
k obcházení této směrnice.
Obdobný vývoj lze čekat I u dalších odvětví, kde stát uděluje komoditním burzám
licence – tím je například obchod s plynem, ale nově na něj aspiruje např. i trh se
zdravotním materiálem.
DOPORUČENÍ PRO ČR
Prostřednictvím dozorové funkce a nebo změnou zákona vynutit vyšší míru
konkurence na komoditních burzách. Podmínky pro účast v soutěžích by neměly
být restriktivnější, než podmínky pro obdobné soutěže konané mimo burzu podle
zákona o VZ.
Zajistit elementární transparentnost komoditních burz obdobnou ostatním
veřejným zakázkám. To zahrnuje zejména publikaci podmínek vstupu na burzu,
nabídek uchazečů, výsledků soutěží, výši odměn burzám a jejich dohodcům.
Pravidelně vyhodnocovat, zda dosažené ceny a stupeň konkurence na burzách
skutečně odpovídají požadavku evropské směrnice na zajištění tržní ceny skrze
mnohostrannou obchodní strukturu.
1
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
1. Úvod1
Veřejné zakázky zadané formou nákupu na komoditní burze jsou vyňaty ze
standardní procedury podle zákona o veřejných zakázkách, což plyne z evropské
směrnice 2014/24/EU. Toto opatření má jasný ekonomický základ - splňuje-li burza
požadavek směrnice na dosahování tržních cen v konkurenčním prostředí, pak by
standardní otevřená soutěž pouze navyšovala transakční náklady zadavatele i
uchazečů, a dosahovala by celkově nižší efektivity při obdobné míře rovnosti
ekonomických příležitostí.
Samotný institut komoditní burzy, jak je zakotven v zákoně 228/1992 Sb. však
naplnění tohoto požadavku směrnice nezaručuje. Užití komoditní burzy obecně
nemusí zajistit dostatečnou konkurenci ani dosažení tržních cen, zejména z důvodu
možnosti členů burzy omezit přístup dodavatelů k obchodování a vybírat poplatky
nad rámec dosažených cen.
Tato případová studie analyzuje nákupy realizované prostřednictvím komoditních
burz v období 1/2013 - 5/2016. Jejím cílem je srovnání stupně konkurence a rizik
kartelových dohod u této formy nákupu oproti běžným otevřeným řízením. V dílčích
aspektech se studie zaměřuje na dominantní Českomoravskou komoditní burzu
Kladno (dále ČMKBK), která obsluhuje řádově 90 % nákupů v tomto segmentu, a
dopad případné neefektivity by zde byl nejvyšší.
2. Zdrojová data a metodologie
Studie primárně vychází z databáze veřejných zakázek společnosti Datlab s.r.o.,
získávané ze zpracovaných a čištěných dat Věstníku veřejných zakázek a profilů
zadavatele.
Zaměřuje se na pouze zakázky nákupů elektrické energie
identifikovaných s pomocí kódu CPV.
Samotné nákupy na komoditní burze jsou identifikovány s pomocí informace o
důvodu užití Jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Zde může docházet k drobným
nepřesnostem, když někteří zadavatelé povinnou položku odůvodnění nevyplní –
nicméně i takové zakázky lze poměrně spolehlivě identifikovat s pomocí absence
klasického řízení. Překryv těchto se zakázkami na burzách je vyšší než 90 %,
Realizace studie byla podpořena společností ROAD to INTEREST, s.r.o. Samotná studie
však byla zpracována nezávisle na zadavateli a je výlučně dílem spolku EconLab z.s.
1
2
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
statistická chyba vzniklá neúplností dat ve Věstníku je tak pro účely této studie
zanedbatelná.
Dalším potenciálním nedostatkem se ukázala být identifikace konkrétní komoditní
burzy. Z dat ve Věstníku (zejména názvů a popisů zakázek) bylo jednoznačně
přiřazeno 104 z 493 (21 %) zakázek na komoditní burze, všechny byly zadány skrze
ČMKBK. Z tohoto faktu samotného lze statisticky dovodit, že s vysokou
pravděpodobností je podíl ČMKBK na trhu vyšší než 95 %, čemuž odpovídá i
skutečnost, že ČMKBK se prezentuje jako „jediná dlouhodobě plně funkční komoditní
burza v ČR“2, nebo že jediný dohledaný konkurent ČMKBK – komoditní burza při PXE
realizovala dat pouze 8 aukcí elektřiny, které jsou zároveň dohledatelné ve Věstníku
veřejných zakázek (tedy 1,6 % celkového počtu).
Navzdory tomuto výsledku studie konzervativně uvádí výsledky pro komoditní burzy
jako celek – byť jasnou většinu z nich pravděpodobně tvoří právě ČMKBK. Kde to je
vhodné, uvádíme pro úplnost i výsledky pro vzorek jednoznačně přiřazený ČMKBK.
Otevřenými soutěžemi jsou naopak pro potřeby této studie označovány všechny
druhy řízení, do kterých se apriori mohou přihlásit subjekty mimo vymezený okruh –
tedy zejména otevřené řízení, ale i užší, zjednodušené podlimitní či jednací
s uveřejněním.
Detailní statistiky z kterých vychází tato studie lze nalézt na adrese:
http://www.econlab.cz/wp-content/uploads/2016/07/komoditni-burzy-priloha.xlsx
3. Historický vývoj
Komoditní burzy jsou relativně mladým fenoménem na trhu veřejných zakázek.
Popularitu začaly nabírat od roku 2008, kdy se v důsledku postupné liberalizace trhů
s energiemi začalo v tomto sektoru významně soutěžit. Vzhledem k zmíněné výjimce
ze zákona tento postup dále nabírá na popularitě.
Graf 1 a Graf 2 ukazují postupný náběh komoditních burz na významu, kdy získávají
postupně stále větší část trhu v řádovém rozsahu 9 mld. Kč ročně, rozděleném do
250 veřejných zakázek.
2
https://www.cmkbk.cz/wp-content/uploads/2016/01/TZ-CMKBK-23.11.2015.doc
3
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
Historický vývoj nákupů elektřiny
(počet soutěží)
400
300
200
100
0
2010
2011
Počet otevřených soutěží
2012
2013
2014
2015
Počet nákupů na komoditních burzách
Graf 1 - Historické počty nákupů na komoditních burzách
Historický vývoj nákupů elektřiny
(objem nákupů)
10
8
6
4
2
0
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Objem nákupů na komoditních burzách (mld. Kč bez DPH)
Objem otevřených soutěží (mld. Kč bez DPH)
Graf 2 - Historické objemy nákupů na komoditních burzách
Podíváme–li se na podíl zakázek soutěžených skrze komoditní burzy, které zobrazuje
Graf 3, vidíme v posledních čtyřech letech náběh z 12 na téměř 70 %. Otevřenou
soutěž, která je standardem v naprosté většině jiných odvětví, zadavatelé opouštějí
ve prospěch komoditních burz.
4
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
Podíl komoditních burz na trhu VZ s
elektřinou
80%
60%
40%
20%
0%
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016*
Graf 3 - Podíl komoditních burz na veřejných zakázkách na nákup elektrické energie
4. Srovnání konkurenčního prostředí
Jsou tedy komoditní burzy skutečně efektivnější než běžná otevřená soutěž? Funguje
na nich konkurenční prostředí, tedy mnohostranná obchodní struktura – kterou
evropská směrnice podmiňuje výjimku ze zákona o veřejných zakázkách?
Srovnejme konkurenční prostředí s pomocí standardního ekonomického nástroje –
tzv. Herfindahlova indexu, který měří stupeň konkurence na daném trhu. Tabulka 1
ukazuje porovnání tohoto indexu a největší subjekty pro zakázky v otevřených
řízeních a na komoditních burzách.
5
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
Otevřená řízení
Komoditní burzy
ČMKBK (vzorek)
ČEZ Prodej, s.r.o.
Amper Market, a.s.
Pražská energetika, a.s.
CENTROPOL ENERGY, a.s.
E.ON Energie, a.s.
CENTROPOL ENERGY, a.s.
ČEZ Prodej, s.r.o.
CENTROPOL ENERGY, a.s.
E.ON Energie, a.s.
E.ON Energie, a.s.
Lumius, spol. s r.o.
Pražská energetika, a.s.
Pražská plynárenská, a.s.
Teplárny Brno, a.s.
EP ENERGY TRADING, a.s.
Pražská energetika, a.s.
Sev.en EC, a.s.
Pražská plynárenská, a.s.
EP ENERGY TRADING, a.s.
Pražská plynárenská, a.s.
ČEZ Prodej, s.r.o.
Veolia Komodity ČR, s.r.o.
TAURON Czech Energy s.r.o.
Veolia Komodity ČR, s.r.o.
Pragoplyn, a.s.
Dodavatel
Tržní
Dodavatel
podíl
ČEZ Prodej, s.r.o. 31.2% CENTROPOL
ENERGY, a.s.
Amper Market, a.s. 15.7% E.ON Energie, a.s.
Tržní
Dodavatel
podíl
38.5% CENTROPOL
ENERGY, a.s.
27.7% ČEZ Prodej, s.r.o.
Pražská energetika,12.6% Pražská energetika,8.0%
a.s.
a.s.
E.ON Energie, a.s. 12.2% EP
ENERGY7.6%
TRADING, a.s.
CENTROPOL
5.6% Pražská
4.9%
ENERGY, a.s.
plynárenská, a.s.
Herfindahl index 0.16 Herfindahl index 0.24
Tržní
podíl
52.5%
10.5%
E.ON Energie, a.s. 10.3%
Pražská
7.4%
plynárenská, a.s.
Pražská energetika,6.8%
a.s.
Herfindahl index 0.31
Tabulka 1 - Pět největších subjektů na každém trhu dle objemu veřejných zakázek, koncentrace trhu
měřená Herfindahlovým indexem.
6
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
Ačkoliv na komoditní burze bylo v zkoumaném období realizováno cca o 50% více
výběrových řízení, alespoň jedno z nich získalo pouze 15 firem. Dvě z nich přitom
kontrolovaly plné dvě třetiny trhu. Naproti tomu k méně častým otevřeným řízením
mělo přístup firem 32 z nichž první dvě kontrolují méně než jednu polovinu.
Lze tedy konstatovat, že z hlediska konkurenčnosti prostředí jsou komoditní burzy
méně konkurenčním prostředím. Hodnoty Herfindahlova indexu 0.24 (resp. 0.31
pro ČMKBK3) indikují, že struktura dodávek na komoditních burzách vykazuje znaky
oligopolu a je zde tedy významné riziko kartelových dohod. To platí zejména
tehdy, je-li vstup na komoditní burzy dalším subjektům omezován – a firmám na trhu
nehrozí při soutěži vstup dalšího konkurenta, jako je tomu v otevřených soutěžích.
Následují dvě srovnání zaměřené na různá možná členění trhu – dle velikosti a dle
regionu, s cílem odhalit případné „rozdělení“ trhu mezi účastníky hypotetické
kartelové dohody. Vzhledem k nižším velikostem takových vzorků zde
upřednostňujeme počty oproti velikostem zakázek – cílem je zachytit rutinní
fungování potenciálních dohod, nikoliv vychýlit statistiku jednou velkou zakázkou.
Úplné statistiky oběma metodami jsou dostupné v příloze (viz sekce Zdrojová data)
4.1.
Velikostní srovnání
Srovnávány jsou dvě oddělené kategorie zakázek dle celkové velikosti – do 10 mil.
Kč a nad tuto hranici. Vedle zmíněného rizika kartelu je zde podstatná otázka nakolik
jsou přiměřená kritéria vstupu na burzu, jsou-li na ní dominantně soutěženy zakázky
pod touto cenovou hranicí.
Metodicky zde vzorek ČMKBK má významnou vypovídací hodnotu, neboť přítomnost jiných
burz ve vzorku (byť tvoří pouze do 5% vzorku) může hodnotu indexu citelně ovlivnit,
zejména je-li složení konkurence na jiných burzách odlišné od ČMKBK. Z dat uveřejněných
PXE plyne, že taková situace skutečně nastává – neboť mezi vítěz zde dominují jiné
subjekty než CENTROPOL.
3
7
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
Otevřená řízení
Komoditní burzy
Dodavatel
Tržní
podíl
Dodavatel
Tržní
podíl
Amper Market, a.s.
31.4%
CENTROPOL ENERGY, a.s.
39.4%
CENTROPOL ENERGY, a.s.
19.3%
E.ON Energie, a.s.
15.6%
E.ON Energie, a.s.
9.7%
Pražská energetika, a.s.
12.8%
SYNERGY SOLUTION s.r.o.
5.3%
EP ENERGY TRADING, a.s.
11.0%
Pražská energetika, a.s.
Herfindahl index
4.8%
0.16
Pražská plynárenská, a.s.
Herfindahl index
5.5%
0.22
Tabulka 2 - Struktura trhu se zakázkami do 10 mil. Kč podle počtu zakázek. Jedná se o 207 zakázek v
Otevřených druzích řízení a 327 na komoditních burzách.
Otevřená řízení
Komoditní burzy
Dodavatel
Tržní
podíl
Dodavatel
Tržní
podíl
E.ON Energie, a.s.
27.1%
CENTROPOL ENERGY, a.s.
40.6%
Amper Market, a.s.
24.7%
E.ON Energie, a.s.
18.1%
Pražská energetika, a.s.
9.4%
Pražská energetika, a.s.
12.3%
Lumius, spol. s r.o.
7.1%
EP ENERGY TRADING, a.s.
10.3%
ČEZ Prodej, s.r.o.
Herfindahl index
7.1%
0.16
Veolia Komodity ČR, s.r.o.
Herfindahl index
4.5%
0.23
Tabulka 3 - Struktura trhu se zakázkami nad 10 mil. Kč podle počtu zakázek. Jedná se o 85 zakázek v
Otevřených druzích řízení a 155 na komoditních burzách.
Ze statistického srovnání neplyne výrazný rozdíl v dodavatelské struktuře
komoditních burz. Segment malých i velkých zakázek vykazuje prakticky stejný
stupeň koncentrace trhu (měřeno Herfindahlovým indexem) i shodné rozdělení mezi
jednotlivé subjekty. Pozoruhodná je naopak stabilita podílů jednotlivých subjektů
napříč velikostmi – stejnou pravidelnost nelze pozorovat v segmentu otevřených
zakázek, kde je patrná větší specializace. Subjekty jako E.ON Energie nebo Pražská
energetika se zjevně soustředí na získávání větších zakázek, naopak v tomto
segmentu vypadává CENTROPOL (s podílem rovněž 7.1% avšak nižším objemovým),
který míří spíše na menší zakázky.
8
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
4.2.
Regionální srovnání
Nyní porovnáváme struktury dodavatelů v různých krajích s cílem odhalit případné
regionální pravidelnosti či rozdělení trhu. Při porovnání dodavatelských struktur
v krajích zohledňujeme pouze kraje s alespoň deseti zakázkami v daném segmentu,
což lze považovat za dostatečný statistický vzorek. Celé žebříčky dodavatelů pro
každý kraj jsou opět v příloze.
Kraj
Hlavní
město
Praha
Středočeský kraj
Otevřené soutěže
Komoditní burzy
Dodavatel s
největším
podílem
Dodavatel s
největším podílem
Tržní podíl
největšího
dodavatele
(%
vyhraných
soutěží)*
42.9%
Plzeňský kraj
Pražská
energetika, a.s.
Amper Market,
a.s.
E.ON
Energie,
a.s.
-
Karlovarský kraj
-
-
Ústecký kraj
CENTROPOL
ENERGY, a.s.
Amper Market,
a.s.
ČEZ
Prodej,
s.r.o.
-
44.4%
E.ON
a.s.
Amper
a.s.
Amper
a.s.
E.ON
a.s.
Amper
a.s.
Energie,
Jihočeský kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký
kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský
kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezsk
ý kraj
42.9%
70.0%
-
CENTROPOL ENERGY,
a.s.
CENTROPOL ENERGY,
a.s.
E.ON Energie, a.s.
Tržní podíl
největšího
dodavatele
(%
vyhraných
soutěží)*
28.7%
40.0%
46.4%
CENTROPOL ENERGY,
a.s.
-
57.1%
59.1%
42.4%
CENTROPOL ENERGY,
a.s.
CENTROPOL ENERGY,
a.s.
CENTROPOL ENERGY,
a.s.
CENTROPOL ENERGY,
a.s.
E.ON Energie, a.s.
Market,
28.6%
E.ON Energie, a.s.
50.0%
Market,
37.5%
70.0%
Energie,
45.5%
CENTROPOL ENERGY,
a.s.
E.ON Energie, a.s.
Market,
30.5%
CENTROPOL ENERGY,
a.s.
71.4%
53.3%
22.2%
-
-
50.0%
46.7%
45.8%
70.6%
60.0%
Tabulka 4 - Největší dodavatelé dle počtu zakázek v jednotlivých krajích
Jak ukazuje Tabulka 1Tabulka 4, na komoditních burzách je velmi výrazné rozdělení
krajů podle dominantního dodavatele. V sedmi z třinácti sledovaných krajů má jedna
9
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
společnost dominantní postavení (tedy podíl vyšší než 50 %). Ve všech případech se
navíc jedná
o jednu z dvojice CENTROPOL ENERGY, a.s. a E.ON Energie, a.s.. Při srovnání
s otevřenými zakázkami je zřejmé, že se nejedná o běžný jev (daný například
výhodou dané firmy na lokálním trhu), neboť zde se dominantní subjekt vyskytuje
pouze dvakrát – a obecně se vyskytuje pět namísto pouze dvou klíčových hráčů.
Pozoruhodná je zároveň skutečnost, že společnosti CENTROPOL ENERGY, a.s. a E.ON
Energie, a.s. si vzájemně konkurují jen velmi omezeně. Zatímco jedna ze společností
je největším dodavatelem v každém ze zkoumaných krajů, druhá má často podíl
minimální (ve většině krajů není ani druhá v pořadí).
4.3.
Shrnutí
Lze konstatovat riziko existence dohody mezi dominantními hráči na komoditních
burzách, pravděpodobně zejména na ČMKBK. Oproti otevřeným soutěžím tento
segment trhu vykazuje výrazně vyšší koncentraci trhu, který je navíc výrazně
regionálně rozdělen mezi dva klíčové hráče - společnosti CENTROPOL ENERGY, a.s.
a E.ON Energie, a.s., které si vzájemně konkurují jen ve velmi omezené míře.
Za možnou příčinu takového výsledku lze (nehledě na spornou otázku existence
kartelové dohody) označit omezený přístup dalších subjektů na ČMKBK. Výsledky
otevřených soutěží probíhajících standardně dle zákona o veřejných zakázkách, a
tedy bez omezení přístupu s pomocí ekonomických kritérií, vykazují výrazně vyšší
stupeň konkurence a jsou tedy potenciálně vhodnější z hlediska efektivity i rovného
přístupu k veřejným zakázkám.
5. Transparentnost a podmínky soutěží
5.1.
Uveřejňované informace
Z povahy samotné regulace otevřeně soutěžených veřejných zakázek plyne výrazně
vyšší povinná míra transparentnosti. Zejména se výběrové řízení inzeruje na jednom
centralizovaném webu, jsou veřejné podmínky účasti a zadávací dokumentace po
zákonem stanovenou dobu, existuje povinnost zveřejnit uchazeče s jednotlivými
nabídkami. Oproti tomu samotné komoditní burzy zveřejňují informací minimum –
ČMKBK o minulých zakázkách realizovaných skrze ní systematicky neinformuje
vůbec, PXE alespoň na dobrovolné bázi zveřejňuje zadavatele, dodavatele a dosažené
ceny.
Prvky, které jsou povinné pro oba způsoby soutěže a jejich reálné zveřejňování
ukazuje následující Tabulka 5. Z ní je zřejmá citelně nižší transparentnost soutěží na
10
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
komoditní burze – z pohledu veřejnosti nejsou uchazeči ani smlouva uveřejněni.
V konečném důsledku tak není známá ani jednotková cena – neboť spolu s absencí
zadávacích podmínek u většiny řízení není zřejmé množství nakoupené energie.
Komoditní
burzy
Otevřené
soutěže
Řádně uveřejněná
smlouva (profil
zadavatele)
42.2%
Známý Počet
uchazečů
(Věstník VZ)
15.3%
Známí konkrétní
uchazeči (profil
zadavatele)
6.2%
52.5%
87.3%
29.2%
Tabulka 5 - srovnání dostupnosti vybraných údajů o soutěžích
S touto otázkou je spojen i problém ceny samotné – i v případě kdy je ve Věstníku
uveřejněna, nepředstavuje fakticky celý náklad vydaný zadavatelem v rámci nákupu.
Nad rámec ceny placené vítěznému dodavateli jsou placeny poplatky burze a dohodci.
Jejich sazebník však opět není dostupný. Sérií žádostí o informace k zadavatelům se
podařilo zjistit, že tyto se pohybují mezi 1,5 a 2,5% ceny celkové zakázky.
5.2.
Podmínky účasti (přidělení vstupenky na burzu)
Jak plyne ze srovnání v kapitole 4.1, zakázky do 10 mil. Kč tvoří 68 % soutěží
realizovaných skrze komoditní burzu. Přitom podmínky vstupu na ČMKBK 4 zahrnují
mj. roční dodávku 500 GWh elektřiny (řádová hodnota 500 mil. Kč) jiným zákazníkům
než domácnostem a prokázanou schopnost dodávat zákazníkům se stovkami
odběrných míst.
Obdobné podmínky by u veřejné zakázky v režimu zákona byly jednoznačně
považovány za nepřiměřené rozsahu zakázky, a tedy diskriminační. Zejména
požadovaná hodnota minulých dodávek představující padesátinásobek hodnoty
zakázky, je zcela mimo běžnou praxi, kdy obvyklá požadovaná reference představuje
maximálně předpokládanou hodnotu samotné zakázky.
Toto omezení, stejně jako další podmínky udělení vstupenky, mohou být v praxi
jedním z důvodů, proč konkurenční prostředí není dosahováno obdobně jako
v otevřených soutěží. Jakkoliv ČMKBK zajišťuje anonymitu účastníků aukcí během
soutěže, jejich okruh je předem známý a relativně úzký – koordinace je tedy výrazně
snazší než u otevřených soutěží.
Podmínky nejsou veřejné, vycházíme z podmínek poskytnutých společnosti Amper Market
a.s. dne 22.4.2014, zveřejněných v pořadu Reportéři ČT.
4
11
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
6. Ceny
V případě komodity, jakou je elektrická energie, lze u velké části zakázek spolehlivě
poměřovat jejich efektivitu s využitím jednotkových cen. Cena za 1 MWh je přitom
primárně odvozena od cen elektrické energie na volném trhu, ke které si dodavatelé
následně přirážejí náklady realizace kontraktu a marže. Vycházíme přitom z ,
Pro účely srovnávání těchto cen byl vytvořen vzorek obdobnou metodologií, jako
v širší studii trhů s energiemi Soudek,Skuhrovec (2016)5. Data z Věstníku veřejných
zakázek byly na základě uveřejněných údajů doplněna o údaje o nakoupeném objemu
elektrické energie, režimu odběru (nízké napětí, vysoké napětí) a délce kontraktu.
Z uvedeného byly spočítány jednotkové ceny, která následně byly poměřeny proti
datům z denního trhu PXE6. Jakkoliv cena z PXE nemusí nutně představovat přesnou
cenu, za kterou dodavatelé energii získávají, je podstatný její vývoj – který v zásadě
kopíruje vývoj cen jiných trhů s elektřinou v ČR i mimo ni a umožňuje tak poměřovat
ceny dosahované v zakázkách v různých časových bodech.
Získaná data byla očištěna o atypické kontrakty - typicky víceleté (3+ let), s cenou
zahrnující regulované platby za distribuci apod. Výsledný dataset, u kterého byly
dostupné potřebné údaje, čítá 117 pozorování, z nichž 46 bylo soutěženo otevřenou
soutěží, který zobrazuje Graf 4.
Procurement procedure, competition and the final unit price: the case of commodities,
Journal of Public Procurement
6
https://www.pxe.cz/dokument.aspx?k=Statistika , historické ceny ročních kontraktů.
5
12
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
Jednotkové ceny nákupů elektrické energie
1600
1400
Kč / MWh
1200
1000
800
600
Otevřené řízení
400
Komoditní burza
200
Tržní cena (PXE)
0
01/2013
05/2014
09/2015
Graf 4 - Srovnání cen dosahovaných různými metodami nákupu.
Lze konstatovat, že přinejmenším opticky soutěže na komoditní burze i v otevřených
řízeních dosahují reálně poměrně konkurenčních cen – tedy blízkých ceně tržní,
kterou výsledky jednotlivých řízení kopírují. Následující tabulka porovnává marže
dosahované oproti tržní ceně poněkud rigorózněji – pomocí dvouvýběrového
statistického t-testu.
Vzorek
Otevřená
soutěž
Komoditní
burzy
ČMKBK
Průměrná
marže
Standardní
chyba
33
6.70%
Odlišná od
otevřené
soutěže
(p-value)
9.19%
-
45
7.47%
9.41%
71,9%
16
7.98%
9.77%
66,5%
Tabulka 6 - Průměrné marže u zakázek a test jejich statistické odlišnosti
Jedná se o výsledky srovnání vzorků zakázek na nízké napětí, který měl díky lepší
srovnatelnosti výsledků vyšší spolehlivost. Pro odlišně vybrané vzorky jsou výsledky
obdobné, viz příloha [Ceny].
Z testu plyne, že průměrná marže dodavatele v otevřené soutěží je sice mírně nižší,
nicméně výsledek není ze statistického hlediska dostatečně spolehlivý. Je však
naopak vysoce nepravděpodobné, že by komoditní burzy dosahovaly lepších výsledků
13
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
než otevřená soutěž. Tento výsledek je ještě jednoznačnější v případě ČMKBK, což
je v rozporu s častou mediální prezentací jejích výsledků jako nejefektivnějšího
způsobu nákupu7.
6.1.
Poplatky
S nákupem na komoditní burze jsou spojeny externí náklady, které analýza cen výše
pomíjí. Jedná se totiž o náklady mimo kontrakt s dodavatelem, spojené se samotným
sjednáním zakázky – jde o poplatek komoditní burze a tzv. burzovnímu dohodci.
Jelikož tato informace není veřejná, byla s pomocí dotazů podle zákona 106/1999 Sb.
vyžádána informace o poplatcích u šesti zakázek z období 6/2015-6/2016, udaná
data jsou tedy maximálně aktuální. Tabulka 7 obsahuje přehled získaných odpovědí.
Zadavatel
Praha
Liberec
České
Budějovice
Ministerstvo
kultury
Šumperk
Zlínský kraj
Objem (Kč)
Poplatek
dohodci
Poplatek
burze
Burza
0* PXE
Navýšení
nákladů
45 876 600
187 972
0.41%
9 921 194
131 224
130 662 ČMKBK
2.64%
16 020 080
96 939
128 431 ČMKBK
1.41%
54 288 546
284 350
417 840 ČMKBK
1.29%
8 156 896
38 491
69 088 ČMKBK
1.32%
7 053 988
190 000
59 747 ČMKBK
3.54%
Tabulka 7 - poplatky burzám a dohodcům ve vybraných případech. *Poplatek nebyl vybírán v rámci
dočasné zvláštní nabídky PXE.
Z odpovědí vyplývá, že se průměrný celkový poplatek pohybuje kolem 1,77 % ceny
veřejné zakázky. Poměříme-li tuto částku k typickým nákladům administrace
otevřené VZ – v rozsahu 40-80 tis. Kč8. Náklady nákupu jako celku díky poplatku
mohou být, vzhledem k výše dosaženým výsledkům, v průměru horší, než u otevřené
soutěže.
Viz např. http://www.cianews.cz/cs/1889191-ceskomoravska-komoditni-burza-kladnopoprve-uverejnuje-komplexni-udaje-o-vyuziti-jejiho-energetickeho-trhu
8
Viz např. http://advez.cz/cenik/ , http://www.cnpk.cz/aktuality/cenik
7
14
EconLab z.s.
[email protected] | www.econlab.cz
7. Závěr
Komoditní burzy jako celek, a tedy především zejména Českomoravská komoditní
burza Kladno získaly v minulých letech mezi zadavateli značnou popularitu. Jejich
podíl na všech veřejných zakázkách na elektrickou energii je dnes téměř 70 %, kdy
dominantní je právě ČMKBK.
Burzu lze ve srovnání s otevřenými soutěžemi považovat za méně konkurenční
prostředí, které navíc vykazuje známky oligopolu a potenciálního kartelu mezi
dodavateli. Dodavatelé CENTROPOL ENERGY, a.s. a E.ON Energie, a.s. dohromady
kontrolují 66,2 % obchodů burzy, přičemž každý získává zakázky v určitých
regionech a vzájemně si konkurují jen v omezené míře. Portfolio dodavatelů zakázek
soutěžených otevřenými řízeními je výrazně širší a obdobné znaky nevykazuje.
Zároveň nelze navzdory mediální prezentaci označit nákupy na komoditních burzách
za efektivnější. Z hlediska dosahovaných jednotkových cen jsou naopak oproti
otevřeným řízením efektivní spíše méně. Navíc poplatky na realizaci nákupů skrze
burzy jsou typicky vyšší než náklady administrace srovnatelné zakázky.
Komoditní burzy mají výrazný potenciál pro zefektivnění určitých typů veřejných
zakázek. Jejich stávající uspořádání však vede k vzniku oligopolu a nižší
transparentnosti. Lze polemizovat, zda taková skutečnost neimplikuje porušování
evropské směrnice o veřejných zakázkách, jednoznačně je však dlouhodobě
ekonomicky neefektivní.
15