ČÁST C - Umweltbundesamt

Transkript

INVESTprojekt NNC, s.r.o., Špitálka 16, 602 00 Brno, Czech Republic
IČ: 26211564, DIČ: CZ26211564
ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU
Název dokumentu:
SKLAD VYHOŘELÉHO JADERNÉHO PALIVA V LOKALITĚ ETE
DOKUMENTACE VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Zakázka:
C82-02
Objednatel:
Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., divize ENERGOPROJEKT PRAHA
Účel vydání:
Finální výtisk
Stupeň utajení:
Bez omezení
Vydání
01
Popis
Finální výtisk
Zpracoval
Kontroloval
Schválil
P Mynář
S Postbiegl
M Dostál
Datum
21. 07. 2004
Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena nebo výrazně označena NAHRAZENO.
Rozdělovník:
- Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., divize ENERGOPROJEKT PRAHA
- archiv INVESTprojekt NNC, s.r.o.
© INVESTprojekt NNC, s.r.o, 2004
Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec
smluvního určení (tj. nad rámec použití v procesu posouzení vlivů na životní prostředí) vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány,
kopírovány, překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově zpracovávány bez výslovného souhlasu
odpovědného zástupce zpracovatele, firmy INVESTprojekt NNC, s.r.o.
FileName: SVJP-ETE.doc
SaveDate: 21.07.04 18:22
Zakázka/Dokument: C82-02/Z01
Vydání: 01
Strana: 2 z 128
Zpracovatelé dokumentace
Pracovní tým INVESTprojekt NNC, s.r.o., syntéza:
Vedoucí projektu:
Ing. Petr Mynář
držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí
č. j. 1278/167/OPVŽP/97 ze dne 22. 4. 1997
držitel osvědčení o způsobilosti posuzovat vlivy
vývozu a investic na životní prostředí
č. j. 3639/OPVŽP/02 ze dne 25. 7. 2002
Ovzduší a klima:
Ing. Pavel Cetl
č. j. 1713/209/OPVŽP/97 ze dne 22. 4. 1997
Povrchová voda:
Ing. Stanislav Postbiegl
č. j. 1178/159/OPVŽP/97 ze dne 22. 4. 1997
Půda:
Ing. Lukáš Marek
Biota:
Ing. Eva Mandulová
Geofaktory, podzemní voda:
Mgr. Edita Ondráčková
Odpady:
Ing. Miroslav Pokorný
Antropogenní systémy:
Ing. Vlasta Pospíšilová
Externí spolupráce, zpracování dílčích částí:
Obyvatelstvo:
Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc.
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Klima:
RNDr. Evžen Quitt, CSc.
Ústav geoniky Akademie věd ČR, Brno
Seismika:
RNDr. Jan Švancara, CSc.
Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně,
Ústav fyziky Země
Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 97, registrovaným u spole čnosti Microsoft.
Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 9, registrovaným u společnosti Corel
Corporation.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 3 z 128
Obsah
Titulní list
Záznam o vydání dokumentu
Zpracovatelé dokumentace ......................................................................................................................
Obsah......................................................................................................................................................
Přehled zkratek........................................................................................................................................
Přehled základních pojmů ........................................................................................................................
Přehled základních veličin a jednotek.....................................................................................................
Úvod......................................................................................................................................................
Všeobecné údaje ...............................................................................................................................
Vymezení dotčeného a zájmového území ..........................................................................................
Obsah a rozsah dokumentace ...........................................................................................................
Členění dokumentace ........................................................................................................................
Vypořádání podmínek vzešlých ze zjišťovacího řízení ............................................................................
3
4
6
8
13
16
16
16
16
17
19
ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI..................................................................................................
1. Obchodní firma ...........................................................................................................................
2. IČ................................................................................................................................................
3. Sídlo ...........................................................................................................................................
4. Oprávněný zástupce oznamovatele.............................................................................................
30
30
30
30
30
ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU...............................................................................................................
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE......................................................................................................................
1. Název záměru ........................................................................................................................
2. Kapacita (rozsah) záměru.......................................................................................................
3. Umístění záměru....................................................................................................................
4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry.........................................................
5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění ..........................................................................
6. Popis technického a technologického řešení záměru ..............................................................
7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení .......................................
8. Výčet dotčených územně samosprávných celků .....................................................................
II. ÚDAJE O VSTUPECH ................................................................................................................
1. Půda ......................................................................................................................................
2. Voda ......................................................................................................................................
3. Ostatní surovinové a energetické zdroje .................................................................................
4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu................................................................................
III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ..............................................................................................................
1. Ovzduší..................................................................................................................................
2. Odpadní voda ........................................................................................................................
3. Odpady ..................................................................................................................................
4. Ostatní ...................................................................................................................................
5. Doplňující údaje .....................................................................................................................
31
31
31
31
31
32
32
33
46
46
47
47
47
49
49
51
51
53
55
59
61
ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.....................................
I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK
DOTČENÉHO ÚZEMÍ .................................................................................................................
II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V DOTČENÉM ÚZEMÍ ................................................................................................................
1. Obyvatelstvo ..........................................................................................................................
2. Ovzduší a klima......................................................................................................................
3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky ....................................................................
62
SaveDate: 21.07.04 18:22
62
63
63
66
66
Vydání: 01
Strana: 4 z 128
4. Povrchová a podzemní voda ..................................................................................................
5. Půda ......................................................................................................................................
6. Horninové prostředí a přírodní zdroje......................................................................................
7. Fauna, flóra a ekosystémy .....................................................................................................
8. Krajina ...................................................................................................................................
9. Hmotný majetek a kulturní památky ........................................................................................
10. Dopravní a jiná infrastruktura..................................................................................................
11. Jiné charakteristiky životního prostředí ...................................................................................
III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ...........................................
70
72
73
79
81
81
81
82
84
ČÁST D - KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU
NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................... 85
I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO
A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI....................... 85
1. Vlivy na obyvatelstvo.............................................................................................................. 85
2. Vlivy na ovzduší a klima ......................................................................................................... 88
3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky .................................. 88
4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu.................................................................................... 90
5. Vlivy na půdu.......................................................................................................................... 92
6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje ......................................................................... 93
7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .......................................................................................... 94
8. Vlivy na krajinu ....................................................................................................................... 94
9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ........................................................................... 95
10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu ................................................................................... 96
11. Jiné ekologické vlivy............................................................................................................... 97
II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA
JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ ..................... 98
III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH
A NESTANDARDNÍCH STAVECH .............................................................................................. 99
IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ
KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................... 111
V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH
PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ............................................................................... 113
VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ,
KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ................................................... 115
ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU......................................................................... 117
ČÁST F - ZÁVĚR.................................................................................................................................
120
ČÁST G - SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.................................................................... 121
ČÁST H - PŘÍLOHY.............................................................................................................................
Příloha 1 Mapové a situační přílohy:
1.1 Přehledná situace
1.2 Situace umístění skladu v areálu elektrárny
1.3 Dispozice budovy skladu, řezy budovou skladu
Příloha 2 Zdravotní stav obyvatelstva v území
Příloha 3 Hodnocení zdravotního rizika
Příloha 4 Klimatická charakteristika území
Příloha 5 Doklady:
5.1 Vyjádření stavebního úřadu
5.2 Autorizační osvědčení zpracovatele dokumentace
Použité podklady..................................................................................................................................
SaveDate: 21.07.04 18:22
127
128
Vydání: 01
Strana: 5 z 128
Přehled zkratek
ACC
ALARA
ANSI
ČEZ
ČGÚ
ČHMÚ
ČR
ČSFR
ČSSR
ČSN
DNA
EDU
EGP
EIA
EOAR
EPA
ETE
EU
FIC
FL
HPV
IAEA
ICRP
JE
k.ú.
LPG
LRKO
MAAE
mj.
MSOS
MÚSES
MO
MV
MVJP
MZ
MŽP
n.m.
NATO
NNC
NPP
NUREG
oblastní středisko řízení nebo oblastní služba řízení (Area Control Centre or Area Control)
princip limitování dávek - tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout
(As Low As Reasonably Achievable)
Americký národní ústav pro normalizaci (American National Standards Institute)
část obchodního názvu firmy ČEZ, a. s. (není zkratkou)
Český geologický ústav
Český hydrometeorologický ústav
Česká republika
Česká a Slovenská federativní republika (bývalá)
Československá socialistická republika (bývalá)
československá státní norma (nebo též česká technická norma)
kyselina deoxyribonukleová (Deoxyribonucleic Acid)
elektrárna Dukovany
Energoprojekt Praha (dřívější), dnes firma Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., divize
ENERGOPROJEKT PRAHA
posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)
ekvivalentní objemová aktivita radonu
viz US EPA
elektrárna Temelín
Evropská unie
letové informační středisko (Flight Information Centre)
letová hladina (Flight Level)
hladina podzemní vody
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency)
Mezinárodní výbor pro radiologickou ochranu (International Committee for Radiological
Protection)
jaderná elektrárna
katastrální území
zkapalněný ropný/uhlovodíkový plyn (Liquified Petroleum Gas)
laboratoř radiační kontroly okolí
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (česká zkratka pro IAEA)
mimo jiné
monitorovací systém obalových souborů
místní územní systém ekologické stability
Ministerstvo obrany
Ministerstvo vnitra
mezisklad vyhořelého jaderného paliva (již nepoužívaný pojem, viz SVJP)
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo životního prostředí
nad mořem
Severoatlantická aliance (North Atlantic Treaty Organisation)
část obchodního názvu firmy INVESTprojekt NNC, s.r.o. (není zkratkou)
jaderná elektrárna (Nuclear Power Plant)
předpisy pro jaderná zařízení (Nuclear Utility Regulations)
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 6 z 128
OkÚ
OS
PBZ
PpBZ
PHO
p.t.
RC
resp.
RŽP
SL
SRN
SÚJB
SÚRAO
SÚRO
SVJP
SVZ
TGM
tj.
TLD
TSFO
ÚP
ÚPn SÚ
ÚRMS
USA
US EPA
okresní úřad
obalový soubor
předběžná bezpečnostní zpráva
předprovozní bezpečnostní zpráva
pásmo hygienické ochrany
pod terénem
regionální centrum
respektive
referát životního prostředí
bezpečnostní limit (Safety Limit)
Spolková republika Německo
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Správa úložišť radioaktivních odpadů
Státní ústav radiační ochrany
sklad vyhořelého jaderného paliva (věcně totéž co MVJP)
síť včasného zjištění
Tomáš Garrigue Masaryk
to jest
termoluminiscenční dozimetr
technické systémy fyzické ochrany
územní plánování
územní plán sídelního útvaru
Ústředí radiačního monitorovacího systému
Spojené státy americké
americká agentura ochrany životního prostředí (United States Environmental Protection
Agency)
ÚSES
územní systém ekologické stability
vč.
včetně
VJP
vyhořelé jaderné palivo
VÚV TGM
Výzkumný ústav vodohospodářský Tomáše Garrigue Masaryka
VVER
označení tlakovodních reaktorů použitých v elektrárně Temelín (Vodo-Vodjanoj
Energetičeskij Reaktor), ruské označení reaktoru PWR (Pressurized Water Reactor)
VVANTAGE 6 obchodní značka jaderného paliva firmy Westinghouse
WDPF
systém WDPF (Westinghouse Distributed Processing Family)
YPLL
ztracené roky potenciálního života (Years of Potential Life Lost)
ZPF
zemědělský půdní fond
ŽP
životní prostředí
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 7 z 128
Přehled základních pojmů
V této kapitole je uveden výběr některých klíčových pojmů (ve vztahu k této dokumentaci) zavedených
legislativou České republiky a pojmů souvisejících, které mají původ zejména v projektové dokumentaci.
Uspořádání je pro snadnější vyhledávání podle abecedy, i když by v řadě případů mohlo být vhodnější
uspořádání podle vzájemných souvislostí. Pojmy, které nemají původ v legislativě, jsou označeny
hvězdičkou *).
Bezpečnostní funkce*): Funkce, které musí plnit k tomu určené zařízení (konstrukce, systémy a
komponenty) za všech projektem předpokládaných událostí tak, aby byla zajištěna
jaderná bezpečnost.
Bezpečnostní limity:
Mezní hodnoty těch fyzikálních a technologických parametrů, které přímo ovlivňují
stav fyzických bariér bránících úniku radioaktivních látek z jaderného zařízení do
životního prostředí a které nesmí být překročeny. U jaderného zařízení, jehož
součástí je jaderný reaktor, je nutné v případě překročení některého z
bezpečnostních limitů jaderný reaktor neprodleně odstavit. Znovuuvedení jaderného
reaktoru do kritického stavu je možné až po vyjasnění a odstranění příčin, které
vedly k překročení bezpečnostních limitů a provedení nezbytných rozborů k zjištění
stavu jaderného zařízení po jejich překročení.
Bezpečnostní systémy (safety systems)*): Bezpečnostní systémy, důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
určené k zajištění bezpečného odstavení jaderného reaktoru, k odvodu tepla z
aktivní zóny za projektem předpokládaných podmínek a/nebo k omezení důsledků
abnormálního provozu a havarijních podmínek.
Deterministické účinky záření*): Účinky dávky záření, k nimž dochází v důsledku smrti části ozářené
buněčné populace. Jejich závažnost vzrůstá s dávkou od určitého dávkového prahu
(pod ním se účinky neprojeví) a mají charakteristický klinický obraz. Pat ří sem např.
akutní nemoc z ozáření nebo radiační zánět kůže. Viz též stochastické účinky
záření.
Dotčené území:
Území, jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno
provedením záměru.
Fyzická ochrana:
Systém technických a organizačních opatření zabraňujících neoprávněným
činnostem s jadernými zařízeními, jadernými materiály a vybranými položkami.
Havarijní plán:
Soubor plánovaných opatření k likvidaci radiační nehody nebo radiační havárie a k
omezení jejich následků. Havarijní plán pro prostory jaderného zařízení nebo
pracoviště se zdroji ionizujícího záření se nazývá vnitřní havarijní plán. Havarijní
plán pro přepravu jaderných materiálů nebo zdrojů ionizujícího záření se nazývá
havarijní řád. Havarijní plán pro oblast v okolí jaderného za řízení nebo pracoviště se
zdroji ionizujícího záření, v níž se na základě výsledků rozborů možných následků
radiační havárie uplatňují požadavky z hlediska havarijního plánování, (dále jen
"zóna havarijního plánování") se nazývá vnější havarijní plán.
Havarijní podmínky:
Všechny události způsobené selháním nebo porušením stavebních konstrukcí,
technologických souborů a zařízení, vnějšími vlivy nebo chybami obsluhy, které
vedou k porušení limitů a podmínek bezpečného provozu a které mohou způsobit
poškození palivového systému nebo porušení palivových elementů.
Havarijní připravenost: Schopnost rozpoznat vznik radiační nehody a při jejím vzniku plnit opatření
stanovená havarijními plány.
Iniciační událost*):
SaveDate: 21.07.04 18:22
Jev, kterým je vyvolán nepožadovaný stav jaderně energetického zařízení.
Nepožadovaným stavem jaderně energetického zařízení se rozumí vznik
abnormálních či havarijních provozních podmínek jako následek poruchy či nehody.
Vydání: 01
Strana: 8 z 128
Jaderná bezpečnost: Stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit
nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo nedovolenému úniku
radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat
následky nehod.
Jaderné zařízení:
1. stavby a provozní celky, jejichž součástí je jaderný reaktor využívající štěpnou
řetězovou reakci,
2. zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů,
3. úložiště radioaktivních odpadů s výjimkou úložišť obsahujících výlučně přírodní
radionuklidy,
4. zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty
stanovené prováděcím předpisem.
Jednoduchá porucha: Událost vedoucí ke ztrátě schopnosti některého prvku vykonávat stanovenou funkci,
přičemž všechny ostatní prvky pracují správně; následné poruchy vyvolané
počáteční jednoduchou poruchou jsou považovány za součást této jednoduché
poruchy.
Kontrolované pásmo: Kontrolované pásmo se vymezuje všude tam, kde se očekává, že za běžného
provozu nebo za předvídatelných odchylek od běžného provozu by ozáření mohlo
překročit tři desetiny limitů pro radiační pracovníky.
Kritická skupina obyvatel: Modelová skupina osob, která je rozumně homogenní z hlediska ozáření z
daného zdroje ionizujícího záření a dané cesty ozáření a charakterizující jednotlivce
z obyvatelstva, kteří obdrží nejvyšší efektivní nebo ekvivalentní dávky danou cestou
z daného zdroje.
Kultura bezpečnosti*): Soubor postojů, činností, charakteristik organizací i jednotlivců a vzájemných
vztahů, který zajišťuje, že problematice bezpečnosti jaderných elektráren je
věnována ta nejvyšší priorita, jakou si jejich významnost zasluhuje.
Limitní podmínky pro provoz: Stanovují podmínky pro bezpečný provoz jaderného zařízení v režimech
uvažovaných a analyzovaných v bezpečnostních zprávách daného jaderného
zařízení a zahrnují zejména:
a) rozsahy, ve kterých je nutno uvažovat fyzikální a technologické parametry tak,
aby bylo zajištěno, že nedojde v průběhu provozu k nežádoucímu dosažení hodnot
parametrů nastavení zapůsobení ochranných systémů, a ve kterých je prokázána
bezpečnost jaderného zařízení,
b)
požadavky na provozuschopnost zařízení důležitých z hlediska jaderné
bezpečnosti tak, aby zařízení plnilo požadované funkce v rámci definovaných
podmínek,
c) hodnoty ostatních bezpečnostně významných parametrů, v jejichž rozsahu je
prokázána bezpečnost jaderného zařízení.
Manipulace s jadernými materiály a radioaktivními odpady: Jejich přemisťování.
Maximální výpočtové zemětřesení*): Největší zemětřesení, které se může potenciálně vyskytnout v dané
lokalitě. V anglické terminologii Safe Shutdown Earthquake, dle IAEA Seismic
Level 2.
Monitorování:
Měření a hodnocení ozáření pracovníků se zdroji a dalších osob a znečištění
pracoviště a jeho okolí ionizujícím zářením nebo radionuklidy.
Nehoda*):
Jakákoliv událost (nebo sled událostí), včetně chyby provozního personálu, selhání
zařízení nebo jiná nepříznivá událost, jejíž následky nelze zanedbat z hlediska
jaderné bezpečnosti a která vede nebo může bezprostředně vést k nežádoucímu
ozáření osob nebo abnormálním podmínkám ozáření.
Nejnižší reálně dosažitelné hodnoty dávek ionizujícího záření: Hodnoty optimalizované z hlediska radiační
ochrany podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 307/2002 Sb.,
o požadavcích na zajištění radiační ochrany).
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 9 z 128
Normální provoz:
Všechny stavy a operace plánovaného provozu jaderného zařízení při dodržení
limitů a podmínek bezpečného provozu jaderného zařízení; jsou to zejména
opětovné uvádění reaktoru do kritického stavu, ustálený provoz a odstavování
reaktoru, zvyšování a snižování jeho výkonu, údržba, opravy a výměna paliva.
Objekt*):
Z hlediska výstavby prostorově, funkčně a technicky definovaný celek.
Odvrácená efektivní dávka (odvrácený úvazek) *): Hodnota snížení efektivní dávky (úvazku) zavedením
ochranného opatření (např. ukrytí).
Optimalizace radiační ochrany: Postupy k dosažení a udržení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko
ohrožení života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak lze rozumně
dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských hledisek.
Osobní dávka:
Souhrnné označení pro veličiny charakterizující míru zevního i vnitřního ozáření
jednotlivé osoby, zejména efektivní dávku, úvazek efektivní dávky a ekvivalentní
dávky v jednotlivých orgánech nebo tkáních; za řízení, kterými se osobní dávky měří,
se označují jako osobní dozimetry a souhrn měření a hodnocení osobních dávek se
označuje jako osobní dozimetrie.
Palivový element:
Konstrukční jednotka palivového souboru, jejíž základní složkou je jaderné palivo;
zahrnuje pokrytí, palivové tabletky, plnicí plyn, pružiny, uzáv ěry apod.
*) U paliva tlakovodních reaktorů, jakými jsou i VVER, je ekvivalentní termín palivový
proutek.
Palivový soubor:
Seskupení palivových elementů, distančních mřížek, horního a dolního nátrubku,
vodicích trubek a instrumentační trubky.
Princip ALARA (as low as reasonably achievable) *): Podle tohoto principu je každý, kdo využívá jadernou
energii nebo provádí činnosti vedoucí k ozáření nebo provádí zásahy k omezení
přírodního ozáření nebo ozáření v důsledku radiačních nehod, povinen dodržovat
takovou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní
připravenosti, aby riziko ohrožení života, zdraví osob a životního prost ředí bylo tak
nízké, jak lze rozumně dosáhnout při uvážení hospodářských a společenských
hledisek.
Projektová nehoda:
Nehoda uvažovaná v projektovém řešení jaderného zařízení, která může mít za
následek uvolnění radionuklidů, ionizujícího záření nebo ozáření osob.
Projektové zemětřesení*): Největší zemětřesení, jehož výskyt lze odůvodněně očekávat v lokalitě dané JE
v průběhu jejího technického života. V anglické terminologii Operating Basis
Earthquake, dle IAEA Seismic Level 1.
Provozní soubor*):
Funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby (soubor
strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek), tvořená souhrnem
technologických zařízení včetně jejich montáží a inventáře, vykonávající ucelený
dílčí technologický proces, určená dokumentací projektu a je uváděna do provozu
zpravidla v souvislém čase. Provozní soubor se zpravidla člení na provozní
jednotky, pokud je to účelné, člení se na dílčí provozní soubory a ty pak na provozní
jednotky.
Přírodní ozáření:
Ozáření z přírodních radionuklidů nebo z jiných samovolně bez zásahu člověka
vzniklých zdrojů ionizujícího záření, kromě případů, kdy takové zdroje jsou vědomě
a záměrně využívány.
Přírodní radionuklid:
Radionuklid, který v přírodě vznikl nebo vzniká samovolně, bez zásahu člověka.
Radiační havárie:
Radiační nehoda, která vyžaduje opatření na ochranu obyvatelstva a životního
prostředí.
Radiační nehoda:
Událost, která má za následek nepřípustné uvolnění radioaktivních látek nebo
ionizujícího záření nebo nepřípustné ozáření osob.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 10 z 128
Radiační ochrana:
Systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření osob a životního
prostředí.
Radioaktivní odpad:
Odpadní látky, předměty nebo zařízení nevyužitelné jejich vlastníkem, jejichž obsah
radionuklidů nebo jejichž povrchové znečištění radionuklidy překračuje hodnoty
umožňující jejich uvedení do životního prostředí; tyto hodnoty stanoví prováděcí
předpis k zákonu č. 18/1997 Sb.
Radionuklid:
Druh atomů, které mají stejný počet protonů i stejný počet neutronů, stejný
energetický stav a které podléhají samovolné změně ve složení nebo stavu
atomových jader.
Seismická událost*): Událost, která se projevuje vibračními pohyby země.
Skladování radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva: Předem časově omezené umístění
radioaktivních odpadů nebo vyhořelého, případně ozářeného jaderného paliva do k
tomu určených prostorů, objektů nebo zařízení.
Sledované pásmo:
Sledované pásmo se na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti, vymezuje
všude tam, kde se očekává, že za běžného provozu nebo za předvídatelných
odchylek od běžného provozu by ozáření mohlo překročit obecné limity.
Stochastické účinky záření*): Účinky vyvolané změnami v genetické informaci buňky. Předpokládá se pro
ně bezprahový vztah mezi dávkou a účinkem. Závislost účinků na dávce má
statistický charakter, odtud pochází označení stochastické (pravděpodobnostní,
náhodné). Velikost dávky nemění závažnost projevu u jednotlivce, ale v populaci
mění frekvenci přídatné četnosti zhoubných novotvarů a dědičných poškození. S
dávkou tedy vzrůstá pro jednotlivce pravděpodobnost poškození. Klinický obraz
těchto účinků není typický, neodlišuje se od jinak vzniklých případů. Viz též
deterministické účinky záření.
Ukládání radioaktivních odpadů: Trvalé umístění radioaktivních odpadů do prostorů, objektů nebo zařízení
bez úmyslu jejich dalšího přemístění.
Úložiště radioaktivních odpadů: Prostor, objekt nebo zařízení na povrchu nebo v podzemí, sloužící k
ukládání radioaktivních odpadů.
Uvádění jaderného zařízení do provozu: Proces, během kterého se ověřuje, zda jsou veškerá zařízení a
systémy jaderného zařízení realizovány a schopny provozu v souladu s projektem a
zda splňují požadavky na jadernou bezpečnost v souladu se zvláštním předpisem a
s předběžnou a předprovozní bezpečnostní zprávou.
Vnitřní ozáření:
Ozáření osoby z radionuklidů vyskytujících se v těle této osoby, zpravidla jako
důsledek příjmu radionuklidů požitím nebo vdechnutím.
Vybrané zařízení:
Součásti nebo systémy jaderných zařízení důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
zařazené do bezpečnostních tříd podle svého významu pro bezpečnost provozu
jaderných zařízení, podle bezpečnostní funkce systému, jehož jsou součástí, a
podle závažnosti jejich případné poruchy. Kritéria pro zařazení a rozdělení
vybraných zařízení do bezpečnostních tříd stanoví prováděcí předpis.
Výpusť:
Látka vypouštěná z pracoviště se zdroji ionizujícího záření do životního prostředí,
obsahující radionuklidy v množství nepřesahujícím podmínky povolení k uvádění
radionuklidů do životního prostředí ( *) obecně též jakýkoli organizovaný výstup do
životního prostředí).
Vyřazování z provozu: Činnosti, jejichž cílem je uvolnění jaderných zařízení nebo pracovišť se zdroji
ionizujícího záření po ukončení provozu k využití pro jiné účely nebo jejich vynětí z
působnosti atomového zákona (č. 18/1997 Sb.).
Zájmové území*):
SaveDate: 21.07.04 18:22
Území, v jehož rozsahu jsou prováděny průzkumy a analýzy (např. analýzy vlivů na
životní prostředí).
Vydání: 01
Strana: 11 z 128
Zdroj ionizujícího záření:
1. radionuklidový zářič, což je látka nebo předmět, které obsahují radionuklidy nebo
jsou jimi znečištěny v míře vyšší, než stanoví prováděcí předpis,
2. zařízení, které radionuklidový zářič obsahuje,
3. zařízení, při jehož provozu vznikají radionuklidy,
4. zařízení, při jehož provozu vzniká ionizující záření o energii větší než 5 keV.
Podle míry ohrožení zdraví osob a životního prostředí ionizujícím zářením se zdroje
ionizujícího záření dělí na nevýznamné zdroje, při nakládání s nimiž nehrozí radiační
nehoda a nevznikají radioaktivní odpady; drobné zdroje, při nakládání s nimiž
nehrozí radiační nehoda, avšak mohou vznikat radioaktivní odpady; jednoduché
zdroje, při nakládání s nimiž existuje riziko radiační nehody, je však vyloučena
radiační nehoda s akutními účinky na zdraví; významné zdroje, při nakládání s nimiž
je nutné uvažovat s rizikem radiační nehody spojené i s akutními účinky na zdraví,
avšak nehrozí radiační havárie; a velmi významné zdroje, u nichž je nutné uvažovat
i vznik radiační havárie. Kritéria pro rozdělení zdrojů stanoví prováděcí předpis.
Zevní ozáření:
SaveDate: 21.07.04 18:22
Ozáření osoby ze zdrojů ionizujícího záření, které se nacházejí mimo ni.
Vydání: 01
Strana: 12 z 128
Přehled základních veličin a jednotek
V této kapitole je uveden výběr významných veličin a jednotek v oblasti radiační ochrany a obecně
ionizujícího záření zavedených legislativou a normami České republiky. Dále je zde uveden výběr
základních veličin a jednotek, použitých v rámci této dokumentace. Přehled je proveden pro usnadnění
orientace v dokumentaci a nečiní si nárok na úplnost.
Základní veličiny a jednotky, používané v oblasti radia ční ochrany a ionizujícího zá ření
Aktivita A:
Podíl středního počtu samovolných radioaktivních přeměn z daného energetického
stavu v určitém množství radionuklidu za krátkou dobu, a této doby. Jednotkou
aktivity je reciproká sekunda (1/s), pro kterou se používá název becquerel [Bq].
Měrná aktivita:
Aktivita vztažená na jednotkovou hmotnost zá řiče [Bq/kg].
Plošná aktivita:
Aktivita vztažená na jednotkovou plochu zá řiče [Bq/m2].
Objemová aktivita
Aktivita vztažená na objem zářiče [Bq/m3].
Energie reakce Q:
Rozdíl kinetických energií částic a energií fotonů před jadernou reakcí a po ní.
Jednotkou je 1 joule (J) nebo 1 elektronvolt (eV). Pozn.: Jednotka elektronvolt byla
získána pokusně a představuje kinetickou energii, kterou získá elektron při
průchodu potenciálním rozdílem 1 voltu ve vakuu. 1 eV ≈ 1,602177.10-19 J.
Dávka D:
Též absorbovaná dávka. Podíl střední sdělené energie, předané ionizujícím zářením
látce v malém prostoru, a hmotnosti této látky. Jednotkou dávky je 1 J/kg, pro kterou
se používá název gray [Gy].
Dávkový příkon D•:
Přírůstek dávky za časový interval. Jednotkou dávkového příkonu je 1 gray za
sekundu [Gy/s].
Kerma K:
Podíl součtu počátečních kinetických energií všech nabitých částic, uvolněných
nenabitými ionizujícími částicemi v elementu látky a hmotnosti tohoto elementu.
Jednotkou kermy je 1 gray [Gy]. Pozn.: Název je odvozen z anglického označení
"kinetická energie uvolněná v látce" (Kinetic Energy Released in Matter).
Ekvivalentní dávka HT: Součin radiačního váhového faktoru wR uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 5
vyhlášky č. 307/2002 Sb., a střední absorbované dávky (ČSN ISO 31-9 Veličiny a
jednotky. Část 9: Atomová a jaderná fyzika; ČSN ISO 31-10 Veličiny a jednotky.
Část 10: Jaderné reakce a ionizující záření) DTR v orgánu nebo tkání T pro ionizující
záření R, nebo součet takových součinů, jestliže pole ionizujícího záření je složeno z
více druhů nebo energií. Jednotkou ekvivalentní dávky je 1 sievert [Sv].
Efektivní dávka E:
Součet součinů tkáňových váhových faktorů wT uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 5
vyhlášky č. 307/2002 Sb. a ekvivalentní dávky HT v ozářených tkáních nebo
orgánech T. Jednotkou efektivní dávky je 1 sievert [Sv].
Kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávka: Součet efektivních, popř. ekvivalentních dávek všech
jednotlivců v určité skupině. Jednotkou kolektivní efektivní popř. ekvivalentní dávky
je 1 sievert [Sv].
Úvazek efektivní dávky E(τ), popř. ekvivalentní dávky HT(τ): Časový integrál příkonu efektivní dávky, popř.
ekvivalentní dávky po dobu τ od příjmu radionuklidu. Jednotkou úvazku efektivní
popř. ekvivalentní dávky je 1 sievert [Sv].
Dávkový ekvivalent H: Součin absorbované dávky v uvažovaném bodě tkáně a jakostního činitele Q
uvedeného v tabulce č. 3 přílohy č. 5 vyhlášky č. 307/2002 Sb., vyjadřujících
rozdílnou biologickou účinnost různých druhů záření. Jednotkou dávkového
ekvivalentu je 1 sievert [Sv].
Osobní dávkový ekvivalent Hp(d): Dávkový ekvivalent v daném bodě pod povrchem těla v hloubce tkáně d.
Jednotkou osobního dávkového ekvivalentu je 1 sievert [Sv].
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 13 z 128
Ostatní základní veličiny a jednotky
Základní jednotky SI:
Délka:
Jednotkou je 1 metr [m].
Hmotnost:
Jednotkou je 1 kilogram [kg].
Čas:
Jednotkou je 1 sekunda [s].
Elektrický proud:
Jednotkou je 1 ampér [A].
Termodynamická teplota: Jednotkou je 1 kelvin [K].
Látkové množství:
Jednotkou je 1 mol [mol].
Svítivost:
Jednotkou je 1 kandela [cd].
Odvozené jednotky SI se zvláštními názvy v četně doplňkových jednotek:
Rovinný úhel:
Jednotkou je 1 radián [rad]. 1 rad = 1 m/m = 1.
Prostorový úhel:
Jednotkou je 1 steradián [sr]. 1 sr = 1 m2/m2 = 1.
Kmitočet:
Jednotkou je 1 hertz [Hz]. 1 Hz = 1/s.
Síla:
Jednotkou je 1 newton [N]. 1 N = 1 kg.s/m2.
Tlak, napětí:
Jednotkou je 1 pascal [Pa]. 1 Pa = 1 N/m2.
Energie, práce, tepelné množství: Jednotkou je 1 joule [J]. 1 J = 1 N.m.
Výkon, zářivý tok:
Jednotkou je 1 watt [W]. 1 W = 1 J/s. Pozn.: V této dokumentaci je dále rozlišen
výkon tepelný [Wt] a výkon elektrický [We].
Elektrický náboj, elektrické množství: Jednotkou je 1 coulomb [C]. 1 C = 1 A.s.
Elektrický potenciál, potenciální rozdíl, napětí, elektromotorické napětí: Jednotkou je 1 volt [V].
1 V = 1 W/A.
Kapacita:
Jednotkou je 1 farad [F]. 1 F = 1 C/V.
Elektrický odpor:
Jednotkou je 1 ohm [Ω]. 1 Ω = 1 V/A.
Elektrická vodivost:
Jednotkou je 1 siemens [S]. 1 S = 1/ Ω.
Magnetický tok:
Jednotkou je 1 weber [Wb]. 1 Wb = 1 V.s.
Magnetická indukce: Jednotkou je 1 tesla [T]. 1 T = 1 W/m 2.
Indukčnost:
Jednotkou je 1 henry [H]. 1 H = 1 Wb/A.
Celsiova teplota:
Jednotkou je 1 celsiův stupeň [°C]. 1 °C = 1 K. Pozn.: Celsiův stupeň je zvláštní
název pro jednotku kelvin užívaný pro udávání Celsiovy teploty.
Světelný tok:
Jednotkou je 1 lumen [lm]. 1 lm = 1 cd.sr.
Osvětlení:
Jednotkou je 1 lux [lx]. 1 lx = 1 lm/m2.
Jednotky užívané spolu s SI:
Čas:
minuta [min]. 1 min = 60 s
hodina [h]. 1 h = 60 min
den [d]. 1 d = 24 h
Rovinný úhel:
stupeň [°]. 1° = (π/180) rad.
minuta [']. 1' = (1/60)°.
vteřina ["]. 1" = (1/60)'.
Objem:
litr [l, L]. 1 l = 1 dm3. Pozn.: Obě značky pro litr je možno používat. V této
dokumentaci je používána značka l.
Hmotnost:
tuna [t]. 1 t = 10 3 kg.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 14 z 128
Předpony SI:
činitel název značka
1024
1021
1018
1015
yotta
zetta
exa
peta
Y
Z
E
P
1012
109
106
103
tera
giga
mega
kilo
T
G
M
k
102
10
10-1
10-2
hekto
deka
deci
centi
h
da
d
c
10-3
10-6
10-9
10-12
mili
mikro
nano
piko
m
µ
n
p
10-15
10-18
10-21
10-24
femto
atto
zepto
yokto
f
a
z
y
Pozn.: V této dokumentaci jsou používány činitele jednotek (a obecně vyjádření velkých a malých čísel) též
ve tvaru s písmenem E. Údaj 1,23E12 tedy odpovídá hodnotě 1,23.10 12, údaj 4,56E-06 odpovídá hodnotě
4,56.10-6 apod. Toto značení vychází převážně z protokolů výpočtových programů a není vždy upraveno
do běžného exponenciálního tvaru. Jde pouze o formální způsob značení, bez vlivu na reálné hodnoty.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 15 z 128
Úvod
Všeobecné údaje
Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí (dále jen dokumentace)
je vypracována ve smyslu § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prostředí.
Oznamovatelem záměru je firma ČEZ, a.s.
Dokumentace je zhotovena firmou INVESTprojekt NNC, s.r.o., jako subdodavatelem firmy Ústav jaderného
výzkumu Řež a.s., divize ENERGOPROJEKT PRAHA. Volba zhotovitele vzešla z výsledku obchodní
veřejné soutěže pro veřejnou zakázku "Dokumentace a odborná pomoc k získání územního rozhodnutí pro
Sklad vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE", vypsané ČEZ, a.s., v listopadu 2002.
Zpracování dokumentace proběhlo v období září 2003 až červenec 2004.
Cílem dokumentace je poskytnout základní údaje o záměru a dále provést zjištění, popis, posouzení a
vyhodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů provedení i neprovedení záměru na životní
prostředí tak, jak je požadováno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve
znění pozdějších předpisů1.
Před zpracováním dokumentace proběhlo zjišťovací řízení dle § 7 zákona č. 100/2001 Sb. Závěry tohoto
zjišťovacího řízení (spolu s dříve zpracovaným oznámením) jsou jedním ze základních podkladů pro
zpracování a dokumentace na ně navazuje jak procedurálně, tak věcně. Tyto podklady však nepřejímá ani
doslovně ani nekriticky.
Dokumentace je výsledkem práce skupiny odborníků specializovaných na jednotlivé oblasti životního
prostředí. Jejich jmenný seznam je uveden na úvodních stranách.
Vymezení dotčeného a zájmového území
Dotčeným územím se ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, rozumí
území "jehož životní prostředí a obyvatelstvo by mohlo být závažně ovlivněno provedením záměru".
Z výsledků této dokumentace vyplývá, že provedením záměru k závažnému ovlivnění životního prostředí
ani obyvatelstva nedochází. Z tohoto pohledu je tedy dotčené území omezeno na oplocený a uzavřený
areál elektrárny.
Pro účely zpracování dokumentace (provedení analýz ještě před formulací závěrů) bylo v průběhu jejího
zpracování uvažováno tzv. "zájmové území", a to v rozsahu dle jednotlivých okruhů životního prostředí,
zvažovány byly i potenciální přeshraniční vlivy. Takto pracovně definované "zájmové území" má obecnější
charakter než "dotčené území" v dikci zákona č. 100/2001 a je též podstatně širší. Lze říci, že analyzovány
byly potenciální vlivy v okruhu stovek kilometrů, vlastní popis vlivů je však proveden pouze v relevantních
vzdálenostech.
Obsah a rozsah dokumentace
V rámci dokumentace jsou hodnoceny dva aspekty stavby skladu vyhořelého paliva - aspekt lokalizační a
aspekt provozní.
Lokalizační aspekt je dán posouzením umístění stavby v území, zejména zábory ploch a vlivů na prvky
ochrany přírody a krajiny. Je zřejmé, že tento aspekt je vzhledem k umístění stavby v uzavřeném
industriálním areálu elektrárny méně významný.
1
V průběhu zpracování dokumentace (ke dni 1. května 2004) vstoupil v platnost zákon č. 93/2004 Sb., kterým se mění
zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že posouzení záměru bylo zahájeno
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se podle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění platném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona (článek II zákona č. 93/2004 Sb.).
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 16 z 128
Naproti tomu provozní aspekt se může potenciálně projevit i v širším okolí (mimo uzavřený areál
elektrárny) a je proto pro závěry dokumentace podstatnější než aspekt lokalizační. Z tohoto hlediska jsou
významné zejména okruhy vlivů na klima a vlivů záření, jejichž výsledky jsou promítnuty do hodnocení
vlivů na obyvatelstvo.
Úměrně uvedeným skutečnostem je přizpůsoben obsah a rozsah dokumentace. Zvýšená pozornost je
věnována zejména vlivům záření, vlivům na obyvatelstvo a vlivům na klima. Ostatní vlivy jsou pro
posouzení rozhodující menší měrou a jsou tedy hodnoceny s větší mírou obecnosti. Osnova dle přílohy
č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. je však dodržena v úplném rozsahu stejně tak jako zákonem požadovaný
rozsah posuzování.
Kromě provozování skladu je řešena také jeho příprava a provádění (výstavba) a ukončení provozu
(včetně důsledků likvidace a sanačních případně rekultivačních opatření). Tyto etapy jsou hodnoceny do
míry znalostí, které jsou v době zpracování dokumentace k dispozici a které zejména pro vzdálenější
časové horizonty (období po ukončení provozu skladu) mají spíše strategický resp. koncepční charakter.
Kromě běžného provozování je řešena i možnost havárie. Tato oblast je řešena na environmentální úrovni
(vyhodnocení vlivů na životní prostředí při případných haváriích), tu však nelze zaměňovat za vyhodnocení
úrovně jaderné bezpečnosti skladu z technického nebo organizačního hlediska. Údaje o úrovni zajištění
jaderné bezpečnosti skladu a jeho jednotlivých technologických komponent po technické stránce jsou
podkladem pro zpracování dokumentace, nikoliv jejím předmětem1.
Bylo snahou zpracovatele dokumentace vytvořit hutný a stručný dokument, věnující se všem podstatným
okruhům posouzení vlivů záměru (sklad vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE) na životní prostředí a
zároveň omezit údaje zacházející za takto vymezený rámec. Tím pochopitelně není řečeno, že nejsou
uvažovány údaje o spolupůsobení dalších aktivit v území (zejména elektrárna Temelín). Nejsou však
záměrně opakována již provedená hodnocení stejně tak, jako nejsou souzeny různé názory (byť
společensky diskutované) na jadernou energetiku. Dokumentace se drží výhradně jejího vlastního
předmětu a příslušných souvislostí. V tomto smyslu jsou rovněž zohledněny a vypořádány podmínky
vzešlé ze zjišťovacího řízení.
Členění dokumentace
Členění dokumentace striktně odpovídá požadavkům přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí.
Vzhledem k tomu, že osnova dle uvedené přílohy je poměrně rozsáhlá, uvádíme stručný přehled její
náplně:
Část A dokumentace obsahuje identifika ční údaje o oznamovateli (investorovi) záměru.
Část B dokumentace je rozdělena na více podkapitol:
• část B.I. obsahuje základní údaje o záměru (skladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE), tj.
zejména základní projektové údaje o předmětu dokumentace,
• část B.II. obsahuje údaje o vstupech, tj. nároky na zábor ploch, na odb ěr médií (voda a další vstupy) a
na dopravu,
• část B.III. obsahuje údaje o výstupech, tj. emise do ovzduší, vypoušt ění odpadních vod a produkce
odpadů, produkce hluku, emise záření případně jiné výstupy do životního prostředí.
Část C dokumentace obsahuje údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území případně
vývojových trendech.
Část D dokumentace obsahuje výslednou charakteristiku a výsledky hodnocení vlivů záměru na
obyvatelstvo a životní prostředí. Je rozdělena na více podkapitol:
• část D.I. obsahuje charakteristiku vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a
významnosti,
1
Požadavky na jaderná zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní
připravenosti jsou dány atomovým zákonem a navazujícími prováděcími právními předpisy. Státní správa a dozor v
této oblasti spadá do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který vydává příslušná povolení jen na
základě žádostí doložených dokumentací, obsahující odpovídající bezpečnostní rozbory, analýzy a průkazy.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 17 z 128
• část D.II. obsahuje charakteristiku vlivů na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a
možnosti přeshraničních vlivů,
• část D.III. obsahuje charakteristiku environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních
stavech,
• část D.IV. obsahuje charakteristiku opatření k prevenci, vyloučení, snížení popřípadě kompenzaci
nepříznivých vlivů na životní prostředí,
• část D.V. obsahuje charakteristiku metod, použitých při prognózování a získávání výchozích
předpokladů při hodnocení vlivů na životní prostředí (způsob a metody zpracování dokumentace a
jejích jednotlivých částí),
• část D.VI. obsahuje charakteristiku nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při
zpracování dokumentace.
Část E dokumentace obsahuje údaje o variantním řešení záměru.
Část F dokumentace obsahuje shrnující záv ěr.
Část G dokumentace obsahuje všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru.
Část H dokumentace obsahuje přílohy, tj. mapy, situace případně další materiály precizující jednotlivé
okruhy životního prostředí. Zde jsou též přiloženy veškeré další náležitosti dokumentace.
Z uvedené struktury vyplývá doporučení pro čtenáře dokumentace. Zájemcům pouze o všeobecné
informace je určena část G. Shrnutí netechnického charakteru, kde jsou shrnuty závěry dokumentace
stručnou a přístupnou formou, avšak bez důkazů tam uváděných skutečností. Podrobnější informace lze
nalézt v příslušných kapitolách textu dokumentace, čtenář přitom musí mít na paměti její formální členění a
požadované informace si vyhledat v příslušných kapitolách. Ještě podrobnější informace jsou uvedeny v
přílohách dokumentace, které jsou však vypracovány pouze pro nejvýznamnější hodnocené okruhy. A
konečně nejširší škálu informací lze vyhledat v řadě materiálů uvedených v seznamu použitých podkladů
případně v jiných materiálech. Tyto materiály si však zájemce musí vyhledat sám, není účelem
dokumentace je suplovat nebo uvádět v plném znění.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 18 z 128
Vypořádání podmínek vzešlých ze zjišťovacího řízení
Před zpracováním této dokumentace proběhlo zjišťovací řízení v režimu zákona č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí. Ze závěru zjišťovacího řízení, vydaného Ministerstvem životního
prostředí (č.j.: 6095/OIP/03 ze dne 5. 12. 2003) a respektujícího v ěcné připomínky z obdržených vyjádření
k oznámení, vyplynulo pro zpracování dokumentace celkem 10 podmínek, z toho 9 explicitně
specifikovaných a 1 (závěrečná) implicitně specifikovaná.
Podmínky jsou následující 1:
Podmínka č. 1:
Doložit podrobnou specifikaci jednotlivých druhů možných použitých obalových souborů (OS) s popisem
jejich technických dat a vlastností se zaměřením zejména na doložení důkazu o stálé těsnosti OS, údajů o
zajištění odstínění OS, údajů o stálém sledování těsnosti OS, údajů o případné koncepci oprav OS v
případě, že by byly zjištěny netěsnosti nebo porušení, údajů o zajištění podkritičnosti skladovaného
vyhořelého paliva, údajů o zajištění odvádění tepla z OS především ve vztahu k možnému poškození
odstínění záření gama a neutronového záření.
Vypořádání podmínky:
Podrobná specifikace možných (v záměru uvažovaných) obalových souborů a další údaje o obalových
souborech jsou dokladovány v části B dokumentace, kapitole I. Základní údaje, podkapitole 6. Popis
technického a technologického řešení záměru (strana 33 této dokumentace a strany následující).
Pojem "druh obalového souboru" vychází z vyhlášky SÚJB č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování
obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o
typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních
látek (o typovém schvalování a přepravě).
Uvedená vyhláška v § 2 rozlišuje tyto druhy obalových souborů (podléhajících typovému schválení),
určených pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek:
1. obalové soubory typu IP-1, IP-2 a IP-3 pro přepravu jaderných materiálů,
2. obalové soubory pro přepravu 0,1 kg a více hexafluoridu uranu,
3. obalové soubory typu A pro přepravu jaderných materiálů,
4. obalové soubory typu B(U), B(M) a C pro přepravu jaderných materiálů a radioaktivních látek,
5. obalové soubory typu D, určené k ukládání vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva nebo
radioaktivních odpadů vzniklých jeho přepracováním,
6. obalové soubory typu S, určené ke skladování jaderných materiálů a radioaktivních látek, a to pro
radioaktivní látky zvláštní formy, jejichž aktivita p řevyšuje hodnoty A1, nebo pro radioaktivní látky jiné
než zvláštní formy, jejichž aktivita převyšuje hodnoty A2. (Hodnoty A1 a A2 vychází z přílohy č. 3
vyhlášky.)
Z uvedených druhů obalových souborů se oznamovatel (ČEZ, a. s.) rozhodl pro dvojúčelové obalové
soubory typu B(U) a S pro přepravu a skladování jaderných materiálů a radioaktivních látek2.
Jiné druhy obalových souborů nejsou pro připravovaný sklad vyhořelého jaderného paliva v lokalitě
elektrárny Temelín uvažovány. Pouze teoreticky by mohl připadat v úvahu i obalový soubor typu B(M), tj.
obalový soubor, u kterého příslušný úřad schválil výjimku k některému z technických požadavků daných
mezinárodními předpisy a je tudíž použitelný jen na území tohoto státu. Dále by mohl být teoreticky
použitelný typ S (tj. pouze skladovací), který by však nevyhovoval požadavkům na přepravu, takže pro
přepravu v areálu elektrárny by bylo nutné povolení výjimky a pro přepravu mimo areál přeložení
vyhořelého paliva do přepravního obalového souboru. Potenciální využití obalového souboru typu D
1
2
Číslování podmínek respektuje pořadí, ve kterém byly uvedeny v závěru zjišťovacího řízení.
Je-li jaderným materiálem resp. radioaktivní látkou štěpný materiál, označuje se obalový soubor B(U) jako B(U)F.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 19 z 128
(ukládacího) je kromě nevhodnosti pro přepravu vázáno i na podmínky přijatelnosti na úložiště, které dnes
nemohou být (vzhledem k termínům přípravy výstavby úložiště) známy.
Ve světě existuje několik výrobců obalových souborů. Podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných
zakázkách, který je v oblasti subjektů v odvětví energetiky plně v souladu se směrnicí Rady 93/38/EHS o
koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství,
energetiky, dopravy a telekomunikací a její změnou provedenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady
98/4/ES, je tedy ČEZ, a. s., povinen k výběru dodavatele obalových souborů použít přinejmenším jednací
řízení s uveřejněním, které nesmí předem vyloučit žádného výrobce.
Tento zákonný důvod však věcně nebrání provést v současné době posouzení vlivů záměru na životní
prostředí, vycházející ze společných vlastností v úvahu připadajících obalových souborů. Následně
vybírané modely obalových souborů budou potom ve všech parametrech lepší (nebo přinejmenším stejné)
než posuzované řešení. Tento postup umožní i lepší naplnění požadavku na to, aby technické a
bezpečnostní parametry obalového souboru byly v souladu s aktuálně dosaženým stupněm poznání.
Ať se tedy stane vítězem soutěže kterýkoli výrobce, jím dodávaný obalový soubor bude beze zbytku
splňovat všechny požadavky legislativy, především zákona č. 18/1997 Sb. v platném znění a vyhlášky
SÚJB č. 317/2002 Sb. Tyto parametry jsou jediným možným vstupem pro proces posuzování vlivů na
životní prostředí a jsou postačující nejen pro fázi přípravy a umisťování skladu, ale i pro následnou
konstrukci, výrobu a schvalování obalového souboru.
Splnění požadavků české legislativy prověří u obalových souborů dozorný orgán České republiky, tj. Státní
úřad pro jadernou bezpečnost, a to v rámci procesu typového schvalování. Pokud obalový soubor
požadavkům nevyhoví, neobdrží od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost kladné rozhodnutí o typovém
schválení a nebude tedy použit.
Podmínka č. 2:
V dokumentaci doložit podrobnou analýzu mimořádných a možných provozních nehod a jejich možných
dopadů na životní prostředí.
Podrobná analýza mimořádných a možných provozních nehod a jejich možných dopadů na životní
prostředí je uvedena v části D této dokumentace, kapitole III. Charakteristika environmentálních rizik při
možných haváriích a nestandardních stavech (strana 99 této dokumentace a strany následující).
Analýza nehod je v rámci dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí řešena zejména na
environmentální úrovni (vyhodnocení vlivů na životní prostředí při případných haváriích). Vzhledem k tomu,
že jde o jaderné zařízení, nejsou akceptovatelné žádné takové následky havarijních scénářů (vznikajících
s významnou pravděpodobností), které by mohly způsobit významné negativní vlivy na životní prostředí.
To jmenovitě znamená, že:
•
•
•
•
je zabráněno nekontrolovanému rozvoji štěpné reakce,
je zabráněno nedovolenému úniku radioaktivních látek,
je zabráněno nedovolenému úniku ionizujícího záření,
jsou omezeny následky nehod.
Dokladování uvedených skutečností je náplní výše uvedené kapitoly, která je zpracována na podrobnější
úrovni než je pro fázi umisťování stavby s jaderným zařízením obvyklé.
Environmentální úroveň posouzení nehod nelze zaměňovat za vyhodnocení úrovně jaderné bezpečnosti
skladu z technického nebo organizačního hlediska. Údaje o úrovni zajištění jaderné bezpečnosti skladu a
jeho jednotlivých technologických komponent po technické stránce jsou podkladem pro zpracování
dokumentace, nikoliv jejím předmětem.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 20 z 128
Podmínka č. 3:
V dokumentaci vyhodnotit možná rizika a následky teroristických útoků spojených např. s pádem velkého
dopravního letadla.
Vyhodnocení možných rizik a následků teroristických útoků spojených např. s pádem velkého dopravního
letadla je uvedeno v části D této dokumentace, kapitole III. Charakteristika environmentálních rizik při
Možnostem teroristického útoku na jaderná zařízení je v celosvětovém měřítku věnována maximální
pozornost. Česká republika je v kontextu se svými mezinárodními závazky aktivním účastníkem tohoto
procesu a v návaznosti na vznik a posouzení aktuálních bezpe čnostních rizik jsou přijímána a realizována
opatření, která jsou schopna s vysokou mírou pravděpodobnosti eliminovat dopady existujících nebo
vznikajících bezpečnostních rizik. Protiteroristické aktivity jsou vyvíjeny zejména v oblasti zahraničně
politické a ve sféře policejních, armádních a zpravodajských služeb.
Ochrana před teroristickými útoky je tedy věcí státu. To se týká jak jaderných zařízení, tak i dalších oblastí
průmyslu a života. Stát má k dispozici řadu prostředků (zpravodajské služby, armáda, policie, speciální
složky apod.), jejichž uplatnění prostřednictvím MO ČR, MV ČR a SÚJB znamená, že riziko úspěšného
teroristického útoku na jaderné zařízení je s velkou pravděpodobností eliminováno a minimalizováno.
V průběhu zpracování dokumentace bylo vyžádáno stanovisko Ministerstva vnitra k této problematice,
které uvádíme v plném znění:
CITACE:
Informace k problematice zajišťování ochrany jaderných zařízení (zejména areálu JE Temelín) před teroristickými útoky např.
spojenými s pádem velkého dopravního letadla
V souvislosti s řešením hrozby možných teroristických útoků po událostech v USA dne 11. září 2002 a v souvislosti s účastí ČR
na vojenském zásahu v Iráku v průběhu roku 2003 byla přijata preventivní opatření k eliminaci možných teroristických ohrožení
průmyslových provozů a skladů s nebezpečnými látkami zahrnující i odvrácení útoku provedeného navedením velkého letadla na
tyto cíle.
V návaznosti na opatření přijatá v zahraničí a analýzu situace a možností provedení tohoto útoku v ČR byla preventivní opatření
zaměřena zejména do následujících oblastí:
- provádění zvýšené operativně pátrací a zpravodajské činnosti Policie ČR, zpravodajských služeb a dalších subjektů zaměřené
na získání včasných informací o přípravě, možném způsobu a skutečné hrozbě teroristických útoků v ČR; tato opatření byla
zabezpečována ve spolupráci s ostatními státy EU a NATO
- přijetí preventivních bezpečnostních opatření v leteckém provozu k znemožnění ovládnutí řízení letadel teroristy; tato opatření
koordinovaná Ministerstvem dopravy, Ministerstvem vnitra, provozovateli letišť, leteckými společnostmi apod. zejména zahrnují
přísná režimní opatření na letištích, při odbavování cestujících, zavedení případné možnosti palubní ochrany letadel
bezpečnostními pracovníky, zvýšenou kontrolu letového provozu atd.,
- zavedení mimořádného režimu dohledu a ochrany vzdušného prostoru v ČR a vně jaderných elektráren Armádou ČR
obsahující zejména stanovení bezletových oblastí, zvýšený dohled nad leteckým provozem, zvýšenou ostrahu bezletových zón
s možným použitím vojenských prostředků vzdušné obrany k eliminaci případných útoků na jaderné a další důležité objekty
atd.,
- přijetí zvýšené vnitřní ochrany jaderných zařízení provozovatelem a Policií ČR včetně zavedení zvýšených režimních opatření,
pohotovostní ochrany atd.
Preventivní opatření jsou v návaznosti na provádění analýzy bezpečnostní situace v ČR a v zahraničí průběžně upravována a
doplňována a proto jsou účinným systémem k minimalizaci provedení teroristického útoku na jaderná zařízení. Část opatření byla
v návaznosti na současné snížení rizika teroristického útoku pozastavena, avšak v případě zvýšeného nebezpečí budou
operativně znovu zavedena. Podle mínění odborníků - analytiků není útok teroristy provedený pádem letadla v současnosti
pravděpodobný.
KONEC CITACE.
Detailní údaje o uvedených opatřeních jsou z pochopitelných důvodů utajované a nejsou pro veřejnou
publikaci k dispozici.
Ochrana proti pozemnímu teroristickému útoku resp. proti průniku jakékoliv neoprávněné osoby je v plném
rozsahu zajišťována systémem fyzické ochrany skladu, který je nedílnou součástí systému fyzické ochrany
celé elektrárny. Systém fyzické ochrany je tvořen souhrnem technických prostředků integrovaných do tzv.
technického systému fyzické ochrany a administrativních opat ření, která jednoznačně vymezují pravidla a
zásady pohybu osob a dopravních prostředků ve střeženém, chráněném a vnitřním prostoru elektrárny
včetně skladu vyhořelého jaderného paliva. Požadavky na tento systém jsou jednoznačně definovány v
příslušných právních normách a jsou ze strany příslušných státních dozorných orgánů kontinuálně
dozorovány. V návaznosti na skutečnost, že vlastní návrh systému fyzické ochrany, jeho popis, řešení,
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 21 z 128
matematické analýzy a modely, je (v souladu se zákonnými požadavky) utajovanou skute čností, nelze jej v
této dokumentaci otevřeně publikovat.
Elektrárna Temelín a tím i sklad vyhořelého jaderného paliva jsou i za normální situace systémem
administrativních a organizačních opatření chráněny proti pádům letadel. Tato opatření zahrnují především
vymezení zakázaných leteckých prostorů nad areálem elektrárny a ochranná opatření ze strany letectva
armády České republiky.
Ochrana jaderných zařízení proti vzdušným útokům pomocí letadel je především a jednoznačně věcí státu,
což potvrzuje i vyjádření MV ČR uvedené výše. Stát má řadu prostředků (zpravodajské služby, policie,
armáda a z ní pak především letectvo) jak zajistit preventivní i následná opat ření při potenciálním
nebezpečí vzdušného útoku a tak minimalizovat riziko teroristického útoku na elektrárnu nebo sklad
vyhořelého jaderného paliva.
I pro případ hypotetického cíleného pádu velkého letadla na budovu skladu lze však usuzovat (z
dosavadních analýz a zkušeností z USA a SRN), že i přes případné poškození stavební konstrukce skladu
a deformaci obalových souborů nevzniknou žádné katastrofické účinky pro obyvatelstvo v okolí, které by
vedly k nutnosti zavádět neodkladná ochranná opatření (jakým je například ukrytí, podávání jodu,
evakuace apod.) nebo jinak řečeno, že ani za předpokladu narušení integrity obalových souborů nebyly
zdaleka dosaženy hodnoty směrné pro radiační havárie.
Podmínka č. 4:
V dokumentaci důsledně vyhodnotit synergické a kumulativní vlivy v případě havárie skladu VJP či havárie
jaderné elektrárny na sebe navzájem i vůči okolnímu životnímu prostředí.
Vyhodnocení synergických a kumulativních vlivů v případě havárie skladu VJP či havárie jaderné
elektrárny na sebe navzájem i vůči okolnímu životnímu prostředí je provedeno v části D této dokumentace,
kapitole III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech
(strana 99 této dokumentace a strany následující).
Provozy skladu vyhořelého jaderného paliva a jaderné elektrárny jsou na sobě nezávislé, nehoda v
elektrárně nemůže ohrozit základní funkce a provozní podmínky skladu a naopak. Základní funkce skladu
(odvod tepla, těsnost obalových souborů a tím bezpečné oddělení radioaktivního inventáře od životního
prostředí) jsou nezávislé na přítomnosti obsluhy a mají pasivní charakter, bez nároků na činnost jiných
systémů resp. dodávku energií nebo jiných médií. Projektové nehody vzniklé ve skladu nemají žádný vliv
na okolí, ani provoz elektrárny jimi tedy nemůže být nijak ohrožen.
Synergické resp. kumulativní efekty vlivů havárií na životní prostředí tedy nelze očekávat.
Podmínka č. 5:
V dokumentaci popsat a upřesnit stavební konstrukci skladu vyhořelého jaderného paliva, dále doložit z
jakých standardů vycházejí stavební plány pro plánovanou stavbu.
Popis a upřesnění stavební konstrukce skladu jsou provedeny v části B této dokumentace, kapitole
I. Základní údaje, podkapitole 6. Popis technického a technologického řešení záměru (strana 33 této
dokumentace a strany následující). Tamtéž jsou doloženy výchozí standardy pro stavbu.
Lze shrnout, že vzhledem k tomu, že navrhovaný objekt je jaderným zařízením, jsou v návrhu plně
respektovány požadavky zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, a navazujících vyhlášek Státního úřadu
pro jadernou bezpečnost. Pro umístění stavby a návrh nosných stavebních konstrukcí jsou to zejména
vyhlášky č. 215/1997 Sb., o kritériích na umisťování jaderných zařízení, a č. 195/1999 Sb., o požadavcích
na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti.
Při umístění i návrhu stavby jsou dále plně respektovány předpisy a doporučení Mezinárodní agentury pro
atomovou energii (IAEA). Protože v současné době dochází k zásadní aktualizaci a změně celého
systému předpisů IAEA, jsou v projektu respektovány dle možností i pracovní návrhy nových předpisů
IAEA, které jsou ve vysokém stupni rozpracovanosti a v blízké době nahradí starší předpisy.
Z předpisů a doporučení IAEA jde zejména o následující:
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 22 z 128
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
SS116
SS118
NS-G-3.1
NS-G-3.3
NS-G-3.4
50-SG-S8
NS-G-1.6
50-SG-D5
DS 301
DS 300
DS 299
Design of Spent Fuel Storage facilities
Safety Assessment for Spent Fuel Storage Facilities
External Human Induced Events in Site Evaluation for NPP
Evaluation of Seismic Hazard for NPP
Meteorological Events in Site Evaluation for NPP
Safety Aspects of the Foundations of NPP
Seismic Design and Qualification for NPP
External Man Induced Events in Relation to NPP Design
External Evants (excluding Earthquakes) in NPP Design (draft)
Geotechnical Aspects of NPP Site Evaluation and Foundations (draft)
Protection against Internal Hazards other than Fire and Explosions
Pro navrhování stavebních konstrukcí platí v současné době jak soustava národních norem ČSN, tak i
normativní soustava evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí s pracovním názvem
eurokódy. Tyto eurokódy jsou dosud vydány formou evropských předběžných norem ENV. Protože se
předpokládá postupný přechod na evropské normy a postupné rušení národních norem, je pro návrh
nosných konstrukcí stavby používán systém eurokódů. Základní eurokódy jsou tyto:
•
•
•
•
ENV 1991
ENV 1992
ENV 1993
ENV 1997
Zásady navrhování a zatížení konstrukcí
Navrhování betonových konstrukcí
Navrhování ocelových konstrukcí
Navrhování geotechnických konstrukcí
Podmínka č. 6:
Problematika odpadů - v dokumentaci doplnit a přesně popsat zdroje odpadů vlastního záměru, množství
a způsoby nakládání s odpadem vzniklým při výstavbě a provozu skladu, podrobně popsat a doplnit
množství a způsoby nakládání s odpadem vzniklým po dožití stavby.
Popisy zdrojů odpadů vlastního záměru, množství a způsoby nakládání s odpadem vzniklým při výstavbě a
provozu skladu a popisy, množství a způsoby nakládání s odpadem vzniklým po dožití stavby jsou
provedeny v části B této dokumentace, kapitole III. Údaje o výstupech, podkapitole 3. Odpady (strana 55
této dokumentace a strany následující).
Skladované vyhořelé jaderné palivo není odpadem. Po jeho prohlášení za odpad bude uloženo v úložišti.
Za přípravu, výstavbu a provoz úložiště odpovídá podle zákona č. 18/1997 Sb. státní organizace Správa
úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Za problematiku ukládání radioaktivních odpadů (a tedy i
vyhořelého jaderného paliva, pokud je prohlášeno za odpad) tedy ručí stát.
V průběhu výstavby ani provozu skladu nebudou vznikat odpady, které by svým množstvím nebo kvalitou
byly jakkoli významné, resp. vymykaly se stávající bilanci odpadů v elektrárně Temelín.
Nakládání s odpady z kontrolovaného pásma skladu bude identické nakládání s odpady z kontrolovaného
pásma elektrárny resp. jejích jednotlivých pracoviš ť a bude spočívat v těchto činnostech:
• sběr a předtřídění odpadu v místě vzniku (skladu),
• svoz na centrální třídicí pracoviště (linku) v budově pomocných provozů,
• třídění dle aktivity a způsobu úpravy.
Další nakládání s odpady bude záviset na potenciální kontaminaci. S odpadem, který nevyhoví kritériím
pro uvolnění do životního prostředí, bude nakládáno jako s aktivním odpadem, s odpadem, který vyhoví
kritériím pro uvolnění do životního prostředí, bude nakládáno jako s neaktivním odpadem.
Během provozu skladu nebudou vznikat odpady, jejichž zdrojem by bylo skladované vyhořelé jaderné
palivo. Jediným potenciálním zdrojem radioaktivních odpadů za normálního provozu by mohlo být uvolnění
zbytků radioaktivních látek z povrchu obalových souborů v případě, že v některých místech povrchu
obalového souboru ulpí zbytky radioaktivní látky i po provedené předchozí dekontaminaci v hlavním
výrobním bloku elektrárny. Pouze z konzervativních důvodů je proto uvažováno se vznikem malého
množství nízkoaktivních odpadů, se kterými by bylo nakládáno obdobně jako s nízkoaktivními odpady z
elektrárny.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 23 z 128
V době vyvážení vyhořelého jaderného paliva ze skladu budou prázdné obalové soubory postupně, v
souladu s harmonogramem vykládání, umisťovány zpět do skladu.
Za aktivní odpady po ukončení normálního provozu skladu (resp. při vyřazování) bude nutno považovat:
• obalové soubory resp. jejich vestavbu (pokud nevyhoví uvolňovacím úrovním do životního prostředí),
• stavební a technologické konstrukce skladu (pokud nevyhoví uvolňovacím úrovním do životního
prostředí).
Po vnitřní dekontaminaci a kontrole obalového souboru lze tento z převážné většiny využít jako druhotnou
surovinu. V případě, že by u některých obalových souborů byla zjištěna kontaminace vyšší než je
uvolňovací úroveň pro uvádění materiálů do životního prostředí, bude s nimi dále nakládáno jako s
radioaktivním odpadem. Takové prázdné obalové soubory budou skladovány v budově skladu a po určité
době skladování budou řízeně uvolněny do životního prostředí jako recyklovatelný kovový odpad.
Alternativně se předpokládá jejich využití v období vyřazování elektrárny Temelín z provozu jako obalový
soubor pro skladování a transport radioaktivních odpadů z demontáží zařízení.
Vzhledem k tomu, že je zajištěna těsnost obalových souborů, nepředpokládá se po vyprázdnění skladu
kontaminace provozních prostorů (stavební a technologické části skladu). V případě kontaminace (dnes
uvažované pouze z konzervativních důvodů) by bylo nutno, před ukončením vyřazování skladu z provozu,
provést jejich dekontaminaci případně s nimi nakládat jako s radioaktivními odpady.
Podmínka č. 7:
V dokumentaci popsat a upřesnit řešení dalšího využití nebo ukončení provozu meziskladu po uplynutí
doby jeho životnosti včetně uvedení opatření v případě, že po plánované době provozu nebude ještě k
dispozici koncové úložiště vyhořelého jaderného paliva.
Popis návrhu koncepce ukončení provozu a způsobu vyřazování skladu z provozu je proveden v části B
této dokumentace, kapitole I. Základní údaje, podkapitole 6. Popis technického a technologického řešení
záměru (strana 33 této dokumentace a strany následující). Tamtéž jsou uvedena i potenciální opat ření pro
případ, že po plánované době provozu nebude ještě k dispozici úložiště vyhořelého jaderného paliva.
Ukončením provozu se dle dnes platné legislativy (vyhláška SÚJB č. 185/2003 Sb., o vyřazování
jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu) rozumí souhrn činností směřujících k
ukončení využívání jaderného zařízení nebo k využívání k jiným činnostem. Cílem ukončení provozu a
následně vyřazovacích činností tedy bude uvolnit jaderné zařízení (sklad vyhořelého jaderného paliva) k
využití pro jiné účely. Obalové soubory budou po vyložení vyhořelého jaderného paliva postupně, v
souladu s harmonogramem vykládání, umísťovány zpět do skladu. Po provedení dekontaminace tělesa
obalového souboru a vnitřní vestavby bude podle výsledků měření aktivity rozhodnuto, zda bude možné
uvolnit materiály tělesa obalového souboru a vnitřní vestavby do životního prostředí, nebo bude nutné s
těmito materiály nakládat jako s radioaktivním odpadem dle v té době platných zákonů.
V případě, že nebude v době potřeby k dispozici úložiště, je možné předpokládat následující dvě varianty
řešení:
• z obalových souborů s vyčerpanou životností bude skladované palivo přeloženo do nových obalových
souborů a nadále skladováno ve skladu v areálu elektrárny,
• palivo bude odvezeno na přepracování nebo na uložení mimo ČR v případě, že v rámci EU bude
zpracován a realizován program nakládání s vyho řelým palivem pro všechny země EU.
Podmínka č. 8:
V dokumentaci vysvětlit možnosti dalšího případného rozšíření meziskladu.
Další případné rozšíření objektu skladu je jeho umístěním a řešením technicky umožněno (přibližně
jihovýchodním směrem). Rozšíření není předmětem této dokumentace, bylo by předmětem samostatného
procesu posouzení vlivů na životní prostředí.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 24 z 128
Podmínka č. 9:
Vyhodnotit negativní vlivy nízkých dávek radioaktivního záření na lidské zdraví.
Vyhodnocení negativních vlivů nízkých dávek radioaktivního záření na lidské zdraví je podrobně
provedeno a diskutováno v příloze 3 této dokumentace (hodnocení zdravotního rizika).
Základním koncepčním přístupem pro vyhodnocení vlivů nízkých dávek záření je bezprahový lineární
model působení ionizujícího záření, vyhlášený komisí ICRP v roce 1965. Vychází z představy, že
karcinogenní účinek ionizujícího záření je přítomen u jakékoliv (i minimální) dávky a že jeho závislost na
dávce je v oblasti nízkých dávek lineární.
Uvedený koncepční přístup je však v posledních dvou dekádách podrobován rostoucí kritice. Vzhledem k
tomu, že hlavním zdrojem informací, z něhož se koeficienty škodlivosti odvozují, jsou následky po použití
atomových bomb v Japonsku, rostou pochybnosti, zda tak vzdálená extrapolace od jednorázové expozice
mimořádně vysokým dávkám k celoživotní expozici dávkám stopovým, je vůbec oprávněná. Dalším
zdrojem kritiky je bezprahový model působení. Epidemiologické důsledky nepříznivého zdravotního vlivu
dlouhodobé expozice ionizujícímu záření byly dokladovány pouze od dávek kolem 100 mSv ročně. U
dávek nižších jsou jen sporadické a nespolehlivé. Naopak, epidemiologická šetření opakovaně ukázala, že
mezi oblastmi s nízkými a vysokými úrovněmi přírodního záření nejsou rozdíly ani v incidenci rakoviny, ani
ve výskytu vrozených vad. Ani u pracovníků v jaderných elektrárnách a jiných jaderných zařízeních není
prokazováno zvýšené riziko. V experimentech s biologickým materiálem je při dávkách 10 až 100 mGy
možno v tkáních citlivými metodami prokázat některé změny (enzymové indukce, chromosomální aberace
aj.). Ty jsou však reversibilní (vratné k normálnímu stavu) a nezávislé na dávce.
Všechny uvedené skutečnosti by spíše svědčily pro spornou nebo žádnou škodlivost velmi nízkých dávek
ionizujícího záření. Za nedoloženou je považována i představa o lineární závislosti dávky a účinku v oblasti
velmi nízkých dávek. Nebyla přímo prokázána, je produktem nedoložených úvah resp. spekulací. Někteří
dokonce argumentují, že linearita vztahu mezi absorbovanou dávkou ionizujícího záření a přídatnou
četností nádorů je v pásmu nízkých dávek z teoretického hlediska nemožná.
Bezprahový lineární model tedy není ověřen biologicky, klinicky ani epidemiologicky. Roste naopak počet
epidemiologických studií, které docházejí k záv ěru, že nízké dávky ionizujícího záření mají účinek pozitivní,
prospívají lidskému zdraví. Jako důsledek jejich vlivu je v těchto pracích zjišťováno nejen snížení
pravděpodobnosti vzniku nejběžnějších nádorů, ale dokonce i zvýšená odolnost proti některým dalším
nemocem a delší průměrná délka dožití. Uvedený jev je v literatuře označován jako hormese, definovaná
jako povzbuzení ochranných a reparačních pochodů vlivem nízkých dávek ionizujícího záření a tedy i růst
odolnosti k účinkům dalšího ozáření.
Tyto nové názory ovšem nejsou všeobecně přijímány, značná část odborníků setrvává na tradičních
představách bezprahového lineárního modelu. Probíhá soustavná diskuse, využívající k argumentaci ve
prospěch té či oné strany ty či ony plauzibilní výsledky stále rostoucího počtu vědeckých prací,
zaměřených na tuto tématiku. Nesporné rozhodnutí o oprávněnosti či neoprávněnosti těchto nových
názorů přinese teprve budoucnost. Všeobecné uznání správnosti představ o hormesi by ovšem zcela
změnilo pohled na vliv nízkých dávek ionizujícího záření, na rizikové koeficienty, na konstrukci a úroveň
limitů i na potřebnost a oprávněnost různých dnes běžně požadovaných opatření.
V této dokumentaci se ovšem, v souladu se zásadou předběžné opatrnosti a konzervativního přístupu,
přidržujeme dosud platných limitů a rizikových koeficientů, založených na tradičním lineárním a
bezprahovém modelu účinku ionizujícího záření.
Podmínka č. 10:
Dále je třeba v dokumentaci zohlednit a vypořádat všechny požadavky na doplnění, připomínky a
podmínky, které jsou uvedeny v došlých vyjádřeních.
Požadavky na doplnění, připomínky a podmínky, které jsou uvedeny v došlých vyjádřeních, nejsou v
závěrech zjišťovacího řízení explicitně specifikovány. Vyplývají implicitně z obdržených vyjádření. Jejich
vypořádání je tedy rovněž řešeno zejména implicitně a vyplývá z příslušných kapitol dokumentace.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 25 z 128
Zohlednění a vypořádání požadavků na doplnění, připomínek a podmínek neznamená nutně, že s jejich
vztahem k předmětu dokumentace nebo zněním je vysloven bezpodmínečný souhlas. Naopak, připomínky
jsou v řadě případů vypořádány nesouhlasným způsobem, přičemž tento přístup je vždy zdůvodněn.
Souhrn řešených problémových okruhů, které se vyskytly v došlých vyjádřeních (nad rámec výše
uvedených podmínek č. 1 až 9) a způsob jejich vypořádání je uveden v následující tabulce:
Koncepční otázky
1. Využít alternativní technologie, řešící otázku vyhořelého paliva (transmutační technologie apod.)
Otázka zachází za rámec dokumentace.
Tyto technologie jsou v současné době předmětem výzkumu a nejsou v běžném praktickém použití. Způsob skladování ovšem
umožňuje budoucí využití těchto technologií.
2. Nesoulad přípravy skladu s nesouhlasným stanoviskem MŽP ke koncepci nakládání s radioaktivními odpady
Koncepční dokumenty, ze kterých vyplývá zdůvodnění přípravy skladu v lokalitě ETE, jsou uvedeny v části B této dokumentace,
kapitole I. Základní údaje, podkapitole 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění (strana 32 této dokumentace a strany
následující).
MŽP vydalo souhlasné stanovisko ke "Koncepci skladování vyhořelého jaderného paliva z jaderných elektráren v České republice po
roce 2005" již v roce 1996. Připravovaný sklad je v souladu s touto koncepcí. V připomínce zmiňovaná "Koncepce nakládání s
radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice", ke které bylo vydáno nesouhlasné stanovisko MŽP, vznikla
později a má obecnější charakter. Usnesením vlády České republiky č. 487 ze dne 15.5.2002 byla tato koncepce schválena. Jde o
rozhodnutí kolektivního orgánu, jehož je MŽP členem. V tomto případě je rozhodnutí orgánu pro jeho členy závazné.
3. Doprava do úložiště
Vlivy v průběhu dopravy jsou diskutovány v části D dokumentace (strana 85 této dokumentace a strany následující), v rámci
jednotlivých kapitol zabývajících se příslušnými složkami životního prostředí
Po otevření úložiště budou ze skladu postupně vyváženy obalové soubory v závislosti na přepravních podmínkách a příjmové
kapacitě úložiště, až do vyvezení veškerého uskladněného vyhořelého jaderného paliva..
4. Údaje o přípravě úložiště a časovém plánu přípravy úložiště
Otázka zachází za rámec dokumentace.
Otevření úložiště se předpokládá kolem roku 2065, podrobnější údaje lze vyhledat např. na www.surao.cz.
5. Lze očekávat, že sklad se stane úložištěm
Sklad není projektován jako úložiště, proto se ani úložištěm nemůže stát.
6. Údaje ke kapacitě skladu, je nutno uvažovat s prodloužením doby provozu elektrárny Temelín
Kapacita skladu je diskutována v části B dokumentace, kapitole I. Základní údaje (strana 31 této dokumentace a strany následující).
Kapacita skladu je na 1370 t vyhořelého jaderného paliva, což odpovídá produkci za 30 let provozu obou bloků elektrárny Temelín.
Pro další období provozu elektrárny je možné řešit zvětšení kapacity pro skladování, to však není předmětem této dokumentace.
Otázky ke skladu
7. Konkrétní údaje o ukládaném radioaktivním inventáři
Z hlediska vlivu obalového souboru na životní prostředí je rozhodující příkon efektivní dávky v definované vzdálenosti od obalového
souboru (obalových souborů) a dále tepelný výkon obalových souborů. Ukládaný radioaktivní inventář proto není pro účely
vyhodnocení vlivů na životní prostředí detailně specifikován a přesahuje rámec dokumentace EIA.
8. Jak bude zajištěna překládka palivových souborů po dožití elektrárny Temelín? Provoz skladu po ukončení provozu elektrárny
Po ukončení provozu elektrárny bude jeden její blok udržován pro překládku palivových souborů z jednoho obalového souboru do
druhého (s využitím bazénu vyhořelého paliva v hlavním výrobním bloku). V období vyřazování elektrárny budou zachovány veškeré
vazby potřebné pro provoz skladu, případně budou realizována náhradní řešení.
Sklad bude provozován beze změn.
9. Kolik vznikne dalších radioaktivních odpadů z použitých obalových souborů (materiál obalových souborů, vestavba, ...)
Použité obalové soubory nebudou představovat radioaktivní odpad. Malé množství odpadu vznikne pouze při jejich dekontaminaci. Po
dekontaminaci budou obalové soubory skladovány až do doby poklesu případné radioaktivity na úroveň, umožňující uvedení
materiálu do životního prostředí.
10. Vlivy na životní prostředí vyhodnotit i ve vztahu ke stávajícímu pozadí (sklad, elektrárna, MAPE Mydlovary)
Pozaďové hodnoty kvality životního prostředí, v charakteristikách použitých pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí, jsou uvedeny v
části C dokumentace (strana 62 této dokumentace a strany následující).
Vlivy na životní prostředí jsou samozřejmě hodnoceny ve vztahu ke stávajícímu pozadí. Pozadí ovšem není dáno pouze elektrárnou a
MAPE Mydlovary, ale (zejména) souhrnem všech přírodních vlivů i lidských aktivit (lokálních a globálních).
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 26 z 128
11. Jak bude řešena ochrana před krádežemi radioaktivního materiálu
Popis fyzické ochrany skladu je proveden v části B dokumentace, kapitole I. Základní údaje, podkapitole 6. Popis technického a
technologického řešení záměru (strana 33 této dokumentace a strany následující) a dále v části D dokumentace, kapitole III.
Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech (strana 99 této dokumentace a strany
následující).
Systém fyzické ochrany skladu, který bude integrován do systému fyzické ochrany elektrárny, zajistí sklad před průnikem jakékoliv
neoprávněné osoby. Krádež celého obalového souboru nebo části vyhořelého paliva z uzavřeného obalového souboru navíc není
realizovatelná ani s využitím nejmodernější techniky.
12. Doložit vlivy na Rakousko seriózními výpočty, nutno analyzovat poškození několika obalových souborů s úplným únikem
radioaktivního obsahu
Charakteristika environmentálních rizik je náplní části D této dokumentace, kapitoly III. Charakteristika environmentálních rizik při
Vlivy na Rakousko jak za normálního provozu skladu, tak v případě reálně do úvahy připadajících nehod, jsou prakticky nulové.
13. Životnost obalových souborů nepřesáhne 40 let - dojde tedy k překročení jejich životnosti?
Životnost obalových souborů je požadována minimálně 60 let. Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydává Rozhodnutí o typovém
schválení k provozu obalového souboru na časově omezenou dobu. Pokud pro další období Rozhodnutí nebude uděleno, vyhořelé
palivo bude přeloženo do nového obalového souboru.
14. Podat důkaz o těsnosti obalů po jejich provozní dobu, údaje o maximální míře průsaku obalů, údaje o stálém sledování těsnosti
obalů, koncept oprav pokud se zjistí netěsnosti, zajištění kritické bezpečnosti v případě poruch, odvádění tepla z obalů
Údaje o obalových souborech a zákonných požadavcích, z kterých jejich konstrukce vychází, jsou dokladovány v části B této
dokumentace, kapitole I. Základní údaje, podkapitole 6. Popis technického a technologického řešení záměru (strana 33 této
dokumentace a strany následující).
Průkazy splnění výše uvedených požadavků jsou nutnou podmínkou licenčního řízení. Bez udělení typového schválení obalový
soubor nesmí být použit.
15. Vylíčit poruchy přešetřené provozovatelem - jako jsou třeba mechanické vlivy, požár, vnější přírodní vlivy, civilizační vnější vlivy,
vnější vlivy - nejen vojenské letadlo ale i dopravní letadlo (několikahodinový požár), tlakové vlny, vlivy stárnutí, stavební objekt - ztráta
stability polohy, zastínění, odvádění tepla, mechanické a tepelné nároky, koroze, vlivy stárnutí, opatření, frekvence scénářů
Scénáře reálně připadající do úvahy jsou předmětem části D této dokumentace, kapitoly III. Charakteristika environmentálních rizik při
možných haváriích a nestandardních stavech (strana 99 této dokumentace a strany následující), podkapitoly 1. Analýzy nehod.
Nad rámec projektových nehod jsou v dalších podkapitolách zvažována rizika vzájemného působení elektrárny a skladu a rizika
teroristického útoku (zejména cíleného pádu velkého dopravního letadla).
16. Ovlivnění mechanických vlastností obalových souborů ozařováním po desítky let
Konstrukce obalového souboru je navrhována s uvážením i vlivu ozáření. To znamená, že po celou dobu životnosti obalového
souboru budou zachovány požadované mechanické vlastnosti obalového souboru.
17. Jak jsou dodrženy směrnice EU v jaderné oblasti a radiační ochrany
Právním základem evropské integrace je tzv. primární a sekundární právo Evropského společenství. Prameny primárního práva tvoří
především čtyři zakládající smlouvy (ve znění jejich posledních novel), mezi které patří též Smlouva o Euratomu - tj. o Evropském
společenství pro atomovou energii.
Systém smluv stanovuje jak fundamentální principy integrace, tak i základy jednotlivých politik, složení, pravomoci a rozhodovací
postupy společných institucí. Pouze na základě těchto smluv mohou společné orgány jednat, tj. vytvářet tzv. sekundární právo
Evropského společenství a snažit se jeho prostřednictvím rozvíjet integrované politiky. Sekundární právo Evropského společenství je
tvořeno právními akty přijímanými společnými institucemi Evropské unie a těmito právními akty jsou nařízení, směrnice, rozhodnutí,
stanoviska a doporučení. Po uzavření Asociační dohody (dne 1. 2. 1995) byla v České republice zahájena intenzivní příprava na
vstup do Evropské unie a na činnosti pracovní skupiny pro energetiku a životní prostředí se podíleli zástupci českého Státního úřadu
pro jadernou bezpečnost.
Problematika jaderné bezpečnosti byla zařazena do kapitoly Energetika a problematika radiační ochrany do kapitoly Životní prostředí.
V roce 2002 vstoupila v platnost nová právní úprava, která respektuje zejména komunitární právní předpisy zavádějící v členských
státech unie jednotné základní standardy radiační ochrany (tzv. euronovela zákona č. 18/1997 Sb., zákon č. 13/2002 Sb., a navazující
prováděcí předpisy). Významnou změnu přinesl vstup do Evropské unie i v oblasti záruk nad jadernými materiály, protože Euratom
má vytvořen vlastní systém kontroly a evidence vycházející z třístranné dohody mezi Českou republikou, Euratomem a Mezinárodní
agenturou pro atomovou energii.
Návrh skladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě elektrárny Temelín tyto směrnice respektuje.
18. Porovnání se sklady v zahraničí
Koncepce "suchého skladování" je používána ve všech vyspělých státech s jadernou energetikou. Sklad vyhořelého jaderného paliva
v areálu elektrárny Temelín bude z hlediska technologie skladování, konstrukce a vybavení budovy podobný nově budovaným
skladům vyhořelého jaderného paliva typu WTI ve Spolkové republice Německo.
19. Vlivy demolice elektrárny Temelín na sklad
Demoliční práce v areálu elektrárny budou vždy prováděny tak, aby neohrozily bezpečnost skladu.
Pokud je demolicí míněno i vyřazování elektrárny z provozu, pak pro provoz skladu se předpokládá, že vazby zajišťované z elektrárny
(bazén pro překládku paliva, zajištění energií, médií, vypouštění a likvidace odpadů - i radioaktivních, fyzická ochrana, radiační
ochrana, monitorování, radiochemické laboratoře a pod.) budou po ukončení jejího provozu buď zachovány nebo v případě potřeby
nahrazeny novými.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 27 z 128
20. Monitorování radiace (požadavek na monitorování nezávislé na elektrárně)
Systém radiační kontroly provozu skladu bude řešen jako autonomní systém nezávislý na elektrárně. Monitorování okolí skladu bude
začleněno do monitorovací sítě elektrárny.
21. Systém fyzické ochrany - sklad musí mít nezávislý systém
Popis fyzické ochrany skladu je proveden v části B dokumentace, kapitole I. Základní údaje, podkapitole 6. Popis technického a
technologického řešení záměru (strana 33 této dokumentace a strany následující) a dále v části D dokumentace, kapitole III.
Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech (strana 99 této dokumentace a strany
následující).
Sklad bude mít nezávislý systém fyzické ochrany, který bude organizačně integrován do systému fyzické ochrany elektrárny.
22. Jak bude zajištěno nepřetržité napájení elektrickou energií
Sklad nevyžaduje nepřetržité napájení elektrickou energií, bezpečná funkce skladu není závislá na její dodávce. Přesto je napájení
zajištěno ze dvou nezávislých zdrojů. Pouze monitorovací systém obalových souborů bude vybaven vlastním nouzovým zdrojem
elektrického napájení.
23. Nutný scénář pro likvidaci požáru bez využití chladicí vody
Požární voda pro sklad je napojena na rozvod požární vody elektrárny Temelín. Zdrojem požární vody je terciární chladicí okruh s tak
velkou kapacitou vody (která je trvale doplňována), že odběr vody při případném požárním zásahu na skladu nemůže ohrozit funkci
terciárního chladicího okruhu.
Spotřebiče důležité z hlediska jaderné bezpečnosti elektrárny jsou chlazeny tzv. technickou vodou důležitou, s vlastní zásobou vody.
Na tento systém není rozvod požární vody napojen.
24. Způsob odvádění tepla - funguje i za extrémních podmínek (léto 2003) a při očekávaných změnách klimatu v příštích 50 letech?
Způsob odvádění tepla je navržen i na extrémní klimatické podmínky. Očekávané změny klimatu ("globální oteplování") nepřekročí
průměrný nárůst nejvýše několika °C, nedojde tedy k významné změně vstupních podmínek a tím ani podmínek odvodu tepla ze
skladu.
25. Sklad musí mít vazbu na fungující úložiště - není-li, nutno uvažovat se skladováním po dobu několika set let (nezbytnost několikrát
přeskladnit, jak bude zajištěno po tuto dobu střežení, jak bude sklad po tuto dobu likvidován a opětovně stavěn)
Sklad má zajištěné věcné, časové, organizační i finanční vazby na projekt přípravy a realizace úložiště v České republice (Koncepce
nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR, schválená Usnesením vlády České republiky č. 487 ze dne
15.5.2002).
Další podrobnosti k projektu úložiště je možno získat na www.surao.cz. Pokud přesto nebude k dispozici fungující úložiště, bude
nutno palivo přeložit do nových obalových souborů a pokračovat v jeho skladování za obdobných podmínek.
Otázky k elektrárně Temelín
26. Jak bude probíhat vyřazování elektrárny Temelín z provozu?
Není předmětem této dokumentace.
Vyřazování z provozu bude probíhat dle (Státním úřadem pro jadernou bezpečnost) schválené dokumentace vyřazování a dodržení
všech v té době platných požadavků na jadernou bezpečnost a radiační ochranu. Projekt bude respektovat potřebu zachování vazeb
(bazén pro překládku paliva, zajištění energií, médií, vypouštění a likvidace odpadů - i radioaktivních, fyzická ochrana, radiační
ochrana, monitorování apod.) na pro sklad vyhořelého paliva, případně jejich náhradu.
Podmínkou pro vydání povolení k vyřazování jaderného zařízení (a tedy i elektrárny Temelín) z provozu je vyhodnocení vlivů na
životní prostředí. Z tohoto důvodu bude vyřazování elektrárny z provozu předmětem samostatného procesu EIA.
27. Požadavek na zvětšení bezletové zóny kolem elektrárny Temelín
Bezletová zóna kolem elektrárny je popsána v části D dokumentace, kapitole III. Charakteristika environmentálních rizik při možných
haváriích a nestandardních stavech (strana 99 této dokumentace a strany následující).
Kolem elektrárny je dále vyhlášen (jako reakce na teroristické útoky z 11. září 2001) širší omezený letový prostor, označený jako LK
R50. Tento prostor je trvale aktivován a vstup do něj je možný pouze na základě povolení služby řízení letového provozu. Tento
omezený letový prostor má tvar válce o poloměru cca 22 km, shora omezený letovou hladinou FL 95 (cca 2900 m).
Sklad nevyžaduje zvětšení bezletové zóny, je stávající zónou dostatečně chráněn.
28. Plán efektivního střežení vzdušného prostoru
Údaje o problematice vzdušných útoků jsou diskutovány v části D dokumentace, kapitole III. Charakteristika environmentálních rizik
při možných haváriích a nestandardních stavech (strana 99 této dokumentace a strany následující).
Ochrana jaderných zařízení před útoky ze vzdušného prostoru je věcí státu. Stát má k tomuto účelu řadu prostředků (zpravodajské
služby, armáda, policie, speciální složky apod.). Detaily o střežení vzdušného prostoru podléhají utajení a nejsou předmětem této
dokumentace.
29. Nutno zohlednit nulovou variantu = neuvedení elektrárny Temelín do komerčního provozu
Nulovou variantou pro tuto dokumentaci je nerealizace skladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE, nikoliv neuvedení
elektrárny do provozu. Provoz elektrárny není předmětem této dokumentace.
30. Dokladovat pozitivní přínos - elektrárna je zbytečná, vyrábí nepotřebnou energii
Není předmětem této dokumentace. Produkovanou energii ovšem nelze skladovat, nachází tedy svůj odběr. V České republice jsou
dále v současné době připravovány další energetické zdroje.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 28 z 128
31. Nejdříve je nutno provést EIA na elektrárnu dle mezinárodních standardů, provedené dokumentace tento požadavek nesplňují
Není předmětem této dokumentace. EIA na elektrárnu byla provedena, oponována a projednána v letech 2000 až 2002, a to jak v
rozsahu české legislativy, tak i mezinárodně.
Šlo jednak o proces EIA na změny elektrárny, schválené po 1.7.1992 (tzv. "proces 78 změn"), který zahrnoval i elektrárnu jako celek
(vlivy změn byly hodnoceny zejména v kontextu provozu elektrárny jako celku, tj. s provedenými změnami), jednak o mezinárodní
projednání za účasti EU a rakouské a německé strany (tzv. proces "Melk").
32. Jaderná elektrárna není nezávadná pro životní prostředí - má dalekosáhlé vlivy za normálního provozu a havárie, nutno provést
obsáhlou dokumentaci o možném ozáření a šíření radioaktivity v celé Evropě
Vlivy elektrárny na životní prostředí (samozřejmě s výjimkou uvažování jejích synergických vlivů) nejsou předmětem této
dokumentace. Otázky vlivů na životní prostředí i otázky jaderné bezpečnosti byly několikrát prověřeny v dřívějším období a jsou i
předmětem stálého sledování a dozoru.
Výsledky provozního monitorování elektrárny ukazují na velmi nízké a akceptovatelné ovlivnění okolního prostředí.
33. Provést srovnávací studii s jinými jadernými elektrárnami v Evropě
Elektrárna není předmětem této dokumentace. Srovnání elektrárny Temelín s jinými elektrárnami v Evropě bylo provedeno v roce
2000 v rámci zpracování dokumentace EIA na elektrárnu Temelín. Výsledky ukázaly, že ukazatele plnění požadavků na jadernou
bezpečnost jsou u elektrárny Temelín plně porovnatelné s požadavky Evropské unie.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 29 z 128
ČÁST A
ÚDAJE O OZNAMOVATELI
1. Obchodní firma
ČEZ, a. s.
2. IČ
45274649
3. Sídlo
Duhová 2/1444
140 53 Praha 4
4. Oprávněný zástupce oznamovatele
Ing. Jan Coufal
vedoucí projektového týmu SVP
ČEZ, a. s.
Duhová 2/1444
140 53 Praha 4
tel: 271 133 330
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 30 z 128
ČÁST B
ÚDAJE O ZÁMĚRU
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1. Název záměru
Sklad vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE1.
2. Kapacita (rozsah) záměru
Vyhořelé jaderné palivo obsahující cca 1370 tun uranu, skladované po dobu cca 60 let 2.
Zařazení záměru dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prostředí:
Kategorie:
I (záměry vždy podléhající posouzení)
Bod:
3.5 Zařízení určená pro konečné uložení, konečné zneškodnění nebo dlouhodobé
skladování plánované na více než 10 let vyhořelého nebo ozářeného jaderného
paliva a dále radioaktivních odpadů na jiném místě, než na kterém
jsou vyprodukovány.
Záměr je zařazen do sloupce A, posouzení vlivů na životní prostředí tedy zajišťuje (ve smyslu § 21 zákona
č. 100/2001 Sb.) Ministerstvo životního prost ředí.
3. Umístění záměru
Areál elektrárny Temelín.
Identifikace pozemků je následující:
Kraj:
Jihočeský
Katastrální území:
k.ú. Křtěnov, parcela č. 180/1
k.ú. Březí u Týna nad Vltavou, parcela č. 1053/1
k.ú. Temelínec, parcela č. 1044/3
Druh pozemků:
ostatní plocha, staveniště
Vlastník pozemků:
ČEZ, a. s.
Umístění záměru je na pozemcích trvalého záboru elektrárny Temelín.
1
Tento název je v rámci této dokumentace používán jak v nezkrácené podobě ("Sklad vyhořelého jaderného paliva
v lokalitě ETE"), tak i ve zkrácené podobě ("SVJP ETE"). Obě znění mají identický význam a označují konkrétní
posuzovaný záměr. Ostatní používané názvy potom mohou mít i obecnější charakter.
2
Bližší komentář ke kapacitě záměru je proveden níže v této části dokumentace, kapitole 6. Popis technického a
technologického řešení záměru (strana 33 této dokumentace).
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 31 z 128
Obr.: Umístění pozemku (M 1:25 000)
4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry
Novostavba.
Záměr je umisťován do uzavřeného areálu elektrárny Temelín. Výstavba a provoz záměru budou
interferovat s fázemi provozu elektrárny a vyřazování elektrárny z provozu.
Skladováno bude výhradně vyhořelé jaderné palivo z elektrárny Temelín.
V současné době nejsou k dispozici údaje o jiných záměrech v areálu elektrárny ani v okolí, které by mohly
vést ke kumulaci vlivů. Je ovšem zřejmé, že vývoj elektrárny nebude statický, ale bude docházet k
modernizacím. Vyloučit nelze ani prodloužení doby provozu elektrárny nebo rozšíření její výrobní kapacity.
Eventuality rozšíření kapacity nebo změn by byly řešeny v samostatných procesech posouzení vlivů na
životní prostředí, se zohledněním celkového stavu životního prostředí v území.
5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění
Každý rok je v každém reaktoru elektrárny Temelín vyměněna přibližně 1/4 paliva, které je uskladněno do
kompaktní mříže v bazénu vyhořelého jaderného paliva v ochranné obálce jaderné elektrárny přímo vedle
reaktoru s cílem snížit jeho tepelný výkon a aktivitu.
Po roce 2013 budou bazény s vyhořelým jaderným palivem zaplněny. Od tohoto data musí být skladováno
vyhořelé jaderné palivo i mimo bazény, tj. ve skladu vyhořelého jaderného paliva.
Koncepce ČEZ, a. s., pro konec palivového cyklu jaderného paliva z elektrárny Temelín (která je v souladu
s koncepcí vlády ČR schválené usnesením vlády České republiky č. 487 ze dne 15.5.2002) je založena na
tom, že vyhořelé jaderné palivo bude po několikaletém skladování v bazénech reaktorových bloků
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 32 z 128
přeloženo do typově schválených přepravních a skladovacích obalových souborů a v nich bude
skladováno ve skladu vyhořelého jaderného paliva v areálu elektrárny.
Pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo bude podle zmíněného vládního dokumentu souběžně
připravováno úložiště. Za přípravu tohoto úložiště odpovídá Správa úložišť radioaktivních odpadů
(SÚRAO), která předpokládá jeho zprovoznění kolem roku 2065.
Příprava stavby SVJP na území elektrárny Temelín vychází z usnesení vlády ČR č. 121/1997 z 5. 3. 1997,
kterým vláda ČR doporučila budování skladů vyhořelého jaderného paliva v areálech jaderných elektráren
jako prioritní řešení konce palivového cyklu před jeho uložením do úložiště.
Účel a umístění navrhované stavby tedy vychází z výše uvedených usnesení vlády ČR a z projektového
řešení elektrárny Temelín.
6. Popis technického a technologického řešení záměru
6.1. Všeobecné údaje
Základní funkcí skladu je spolehlivě a bezpečně skladovat vyhořelé jaderné palivo vzniklé provozem
elektrárny Temelín za 30 let jejího provozu. Tuto základní funkci plní obalové soubory, v nichž je vyho řelé
jaderné palivo uskladněno. Obalové soubory jsou umístěny v budově skladu, jejímž účelem je vytvořit
příznivější pracovní, provozní a skladovací podmínky.
6.2. Údaje o kapacitě
Aktivní zóna reaktoru VVER 1000 elektrárny Temelín obsahuje 163 palivových souborů. Za předpokladu,
že každý rok se vyveze z aktivní zóny 42 palivových souborů, za třicet let provozu obou bloků se vyveze
cca 2762 palivových souborů (v posledním roce provozu se vyveze celá aktivní zóna, tj. 163 palivových
souborů z každého bloku).
Každý palivový soubor obsahuje cca 496 kg uranu. Celková hmotnost uranu uloženého ve skladu tedy
bude cca 1 370 tun.
6.3. Údaje o technologické části
Hlavním technologickým prvkem z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany skladu je
obalový soubor, ve kterém je umístěno vyhořelé jaderné palivo se související instrumentací.
Další technologické systémy potom zajišťují bezpečný převoz obalových souborů obsahujících vyhořelé
jaderné palivo z budovy reaktoru do skladu vyhořelého jaderného paliva (a případně zpět), bezpečné
skladování obalových souborů s vyhořelým jaderným palivem a budoucí odvoz obalových souborů ze
skladu vyhořelého jaderného paliva do úložiště nebo k dalšímu využití.
Obalový soubor
Ve skladu bude použit (z druhů vyjmenovaných v § 2 vyhlášky SÚJB č. 317/2002 Sb.) dvojúčelový obalový
soubor typu B(U) a S pro přepravu a skladování jaderných materiálů a radioaktivních látek1.
Tento obalový soubor musí získat typové schválení (licenci) SÚJB na dvojúčelové použití pro zadané
parametry paliva.
Ve světě existuje několik výrobců obalových souborů.
Podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který je v oblasti subjektů v odvětví energetiky plně v
souladu se směrnicí Rady 93/38/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty
působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a její změnou
provedenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/4/ES, je tedy ČEZ, a. s., povinen k výběru
dodavatele obalových souborů použít přinejmenším jednací řízení s uveřejněním, které nesmí předem
vyloučit žádného výrobce.
1
Je-li jaderným materiálem resp. radioaktivní látkou štěpný materiál, označuje se obalový soubor B(U) jako B(U)F.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 33 z 128
Tento zákonný důvod však věcně nebrání provést v současné době posouzení vlivů záměru na životní
prostředí, vycházející ze společných vlastností v úvahu připadajících obalových souborů s tím, že
následně vybírané modely obalových souborů budou ve všech parametrech lepší (nebo přinejmenším
stejné) než posuzované řešení. Tento postup umožní i lepší naplnění požadavku na to, aby technické a
bezpečnostní parametry obalového souboru byly v souladu s aktuálně dosaženým stupněm poznání.
Ať se tedy stane vítězem soutěže kterýkoli výrobce, jím dodávaný obalový soubor bude beze zbytku
splňovat všechny požadavky legislativy, především zákona č.18/1997 Sb. v platném znění a vyhlášky
SÚJB č. 317/2002 Sb. Tyto požadavky jsou jediným možným vstupem pro proces posuzování vlivů na
životní prostředí a jsou postačující nejen pro fázi přípravy a umisťování skladu, ale i pro následnou
konstrukci, výrobu a schvalování obalového souboru.
Splnění požadavků české legislativy prověří u obalových souborů dozorný orgán České republiky, tj. Státní
úřad pro jadernou bezpečnost, a to v rámci procesu typového schvalování. Pokud obalový soubor
požadavkům nevyhoví, neobdrží od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost kladné rozhodnutí o typovém
schválení a nebude tedy použit.
Technická data a vlastnosti, které bude obalový soubor splňovat, jsou následující:
• Obalový soubor bude standardně vybaven dvěma těsnicími víky (primární a sekundární víko), z nichž
každé bude tvořit plnohodnotnou těsnicí bariéru. Pro případ poruchy těsnosti primárního víka bude
zajištěna možnost instalace terciárního víka jako další plnohodnotné těsnicí bariéry. Bude zajištěna
trvalá indikace poruchy těsnosti primárního a sekundárního víka monitorovacím systémem obalového
souboru (MSOS) vybaveným vlastním nouzovým zdrojem elektrického napájení. V případě, že bude
indikována porucha těsnosti některého z vík, bude zajištěna možnost zjištění, na kterém z nich porucha
nastala.
• Porucha těsnosti sekundárního víka bude odstranitelná technickými prostředky v SVJP. Při poruše
těsnosti primárního víka bude na obalový soubor nasazeno terciární víko a bude op ět zajištěna trvalá
indikace poruchy těsnosti obou vík. Na základě rozhodnutí provozovatele může pak být při některé
odstávce jednoho z bloků elektrárny převezen do HVB, kde bude provedeno přetěsnění primárního
víka, nebo bude dále skladován ve skladu. Montáž a demontáž terciárního víka bude jednoduchá a
bude zachována možnost opětovného nasazení terciárního víka po předchozím sejmutí.
• Rozměry a hmotnost obalového souboru nepřekročí tyto hodnoty: vnější průměr 2400 mm, výška
5700 mm (včetně nasazeného terciárního víka), hmotnost při zaplnění vyhořelým jaderným palivem
140 t (s nasazeným terciárním víkem).
• Obalový soubor bude navržen tak, že bude zaručena rezerva dosažení kritičnosti i za podmínek
nejúčinnějšího zpomalování neutronů (optimální moderace), a tím zabráněno:
• převýšení hodnoty 0,95 efektivního koeficientu násobení neutronů při předpokládaných havarijních
situacích (včetně zaplavení vodou),
• převýšení hodnoty 0,98 efektivního koeficientu násobení neutronů v podmínkách optimální
moderace.
Vyhodnocení kritičnosti vyhořelého paliva umístěného v obalovém souboru bude provedeno bez
uvažování jeho vyhoření, tj. s bezpečnostní rezervou danou neuvažováním snížení kritičnosti čerstvého
paliva v průběhu jeho vyhořívání v reaktoru.
Neutronové absorbátory budou za všech normálních i abnormálních provozních podmínek
neoddělitelnou pevnou součástí obalového souboru.
• Příkon dávkového ekvivalentu na povrchu obalového souboru při přepravě i skladování bude menší než
2 mSv/hod při maximální povolené aktivitě projektovaného obsahu.
• Při přepravě bude ve vzdálenosti 2 m od povrchu přepravního prostředku příkon dávkového ekvivalentu
menší než 0,1 mSv/h. Při skladování bude ve vzdálenosti 2 m od povrchu obalového souboru příkon
dávkového ekvivalentu menší než 0,1 mSv/h.
• Způsob odvodu tepla z obalového souboru zajistí, že nebude dosažena maximální přípustná teplota
pokrytí palivového elementu uvnitř obalového souboru 350 °C při přepravě a normálním skladovacím
režimu.
• Maximální teplota na kterékoli části lehce přístupného povrchu obalového souboru nepřesáhne při
přepravě 85 °C při vnější (okolní) teplotě 38 °C.
• Maximální provozní tlak v prostoru mezi víky obalového souboru nepřevýší 700 kPa.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 34 z 128
• Obalový soubor musí vyhovět v souladu s vyhláškou SÚJB č. 317/2002 Sb. následujícím zkouškám,
prokazujícím jeho schopnost přestát podmínky nehody při přepravě:
• pád z výšky 9 m (měřeno od nejnižší části vzorku k hornímu povrchu terče) na tuhý terč s plochým a
vodorovným povrchem; obalový soubor bude na terč padat tak, aby došlo k jeho co největšímu
poškození,
• pád na tyč upevněnou kolmo na terč z výšky 1 m (měřeno od části obalového souboru u níž se
očekává, že narazí na tyč), při čemž obalový soubor bude padat tak, aby došlo k jeho co nejv ětšímu
poškození; tyč bude z pevné měkké oceli kruhovitého průřezu o průměru 15 cm a 20 cm dlouhá,
horní konec tyče bude plochý a vodorovný se zaoblenými hranami,
• dynamické drcení pádem tělesa o hmotnosti 500 kg na obalový soubor umíst ěný na terči z výšky
9 m tak, aby došlo k největšímu poškození obalového souboru; padající těleso bude pevná, středně
tvrdá ocelová plotna o rozměrech 1 m x 1 m a bude padat ve vodorovné poloze,
• tepelná zkouška, při které bude obalový soubor vystaven po dobu 30 minut takovému tepelnému
prostředí, které přinejmenším odpovídá tepelnému toku ekvivalentnímu ohni ze směsi
uhlovodíkového paliva a vzduchu při průměrné teplotě plamene nejméně 800 °C, plně obklopujícího
obalový soubor,
• ponoření do vody minimálně 200 m pod hladinu po dobu nejméně 1 hodiny; podmínky zkoušky
stanoví hodnotu vnějšího přetlaku minimálně 2 MPa.
• Životnost obalového souboru bude minimálně 60 let. Bude ověřována zbytková životnost materiálu
obalového souboru v průběhu skladování. Komponenty obalového souboru s životností kratší než 60 let
(například snímače tlaku a teploty) budou za provozu snadno vyměnitelné.
Funkční schéma obalového souboru je zřejmé z následujícího obrázku:
Obr.: Funkční schéma obalového souboru typu B(U)F a S pro SVJP ETE
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 35 z 128
Další technologické systémy
Jedná se o transportní zařízení a prostředky pro manipulaci s obalovými soubory, vzduchotechniku,
systémy radiační kontroly a monitorování, elektrotechnické systémy, systém kontroly a řízení a systém
fyzické ochrany.
Ve skladu vyhořelého jaderného paliva budou tři jeřáby pro manipulaci s obalovými soubory. Jeřáb v
příjmové části bude sloužit k sejmutí obalového souboru z přepravního prostředku a jeho přemístění na
servisní místo a naopak k přemístění ze servisního místa na přepravní prostředek (v případě odvozu
obalového souboru zpět do hlavního výrobního bloku nebo do úložiště). Jeřáby ve skladovací části (po
jednom v každé lodi) pak budou zajišťovat přemístění obalového souboru ze servisního místa na
skladovací pozici a v případě potřeby i v opačném směru.
Vzduchotechnika je navržena tak, aby svou funkcí a vybavením zajistila pot řebné parametry prostředí jak v
příjmové tak ve skladovací části. Ve skladovací části bude využita přirozená aerace s využitím tepla
produkovaného obalovými soubory.
Elektrické napájení spotřebičů navazuje na stávající zdroje a stávající zařízení elektrárny Temelín. Je
využito napájení ze dvou nezávislých zdrojů (rozvoden), monitorovací systém obalových souborů je dále
vybaven vlastním zdrojem nepřerušitelného napájení.
Navrhovaný systém fyzické ochrany bude zajišťovat splnění příslušných ustanovení zákona č. 18/1997 Sb.
a vyhlášky č. 144/1997 Sb. pro zabezpečení skladování vyhořelého jaderného paliva a to jak po celou
dobu jeho skladování, tak po samotnou dobu výstavby skladu.
6.4. Údaje o stavební části
Nejvýznamnějším objektem stavební části je vlastní budova skladu vyhořelého jaderného paliva.
Další objekty stavební části potom zajišťují dopravní napojení, napojení na sítě technické infrastruktury,
oplocení a přípravu staveniště.
Budova skladu vyhořelého jaderného paliva
Budova skladu vyhořelého jaderného paliva je umístěna uvnitř oploceného a střeženého areálu elektrárny
Temelín v jeho jihozápadní části. Skladovací hala je navržena tak, že je možno do ní umístit v úvahu
přicházející obalové soubory.
Architektonické řešení vychází z požadavků na jednotnou koncepci architektonického a výtvarného řešení
areálu jaderné elektrárny Temelín. Stavební řešení je determinováno požadavky technologie skladování
vyhořelého jaderného paliva a dalšími požadavky na ochranu před vnějšími účinky a extrémními
klimatickými událostmi. Situační umístění v areálu je dáno vazbou na dopravní infrastrukturu a inženýrské
objekty elektrárny.
Situace umístění budovy skladu v areálu elektrárny Temelín je zřejmá z přílohy 1.2 této dokumentace,
dispoziční řešení budovy skladu a řezy budovou potom z přílohy 1.3 této dokumentace.
Celkové řešení budovy skladu je zřejmé z následujících obrázků:
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 36 z 128
Obr.: Pohledy na budovu skladu (bez měřítka)
Obr.: Model budovy skladu (bez měřítka)
Budova je dispozičně rozdělena na část skladovací a část příjmovou.
Skladovací část budovy tvoří jednopodlažní dvojlodní halový objekt rozdělený na dva dilatační celky. V
každé lodi je mostový jeřáb pro manipulaci s obalovými soubory, který svým pojezdem zasahuje pod
mostový jeřáb v příjmové části. Konstrukčně je obvodový plášť skladovací části budovy do výše jeřábové
dráhy (cca 9 m) tvořen vzájemně propojenou stínicí stěnou s vloženým vnitřním železobetonovým
zalomením pro aerační vstup vzduchotechniky propojený se sloupy. Nad touto konstrukcí je obvodová
stěna propojena se sloupy a podporuje příčné trámy o osové vzdálenosti cca 6 m a železobetonovou
střešní konstrukci. Střední vnitřní stěna rozdělující halu na dvě lodě je propojena s nosnými sloupy pro
jeřábovou dráhu a současně podporuje příčné trámy a konstrukci střechy s podélným aeračním světlíkem
s protidešťovými žaluziemi.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 37 z 128
Příjmová část zajišťuje vstupy do skladu včetně dopravního vstupu příjezdové vlečky. Jedná se o
jednolodní konstrukci s mostovým jeřábem, který umožňuje manipulaci s obalovými soubory od vjezdu na
jednotlivá servisní místa v příjmové části. Příjmová část má dvoupodlažní vestavbu a jedno neúplné
podzemní podlaží. Dále je zde třípodlažní přístavek na straně vstupu osob, jehož hlavní funkcí je vertikální
propojení stavby. Konstrukčně je příjmová část tvořena nosnými železobetonovými sloupy na kterých jsou
uloženy ocelové průvlaky nesoucí jeřábovou dráhu (ve výšce cca 17 m). Sloupy jsou vzájemně svázány s
příčnou železobetonovou nosnou stěnou podporující ocelovou konstrukci střechy. Obvodové stěny jsou ze
tří stran železobetonové, spřažené se sloupy. Nad příjmovou částí je umístěn prosvětlovací světlík. V
příjmové části bude umístěno potřebné sociální zázemí pro obsluhující personál, sklady a dílny, servisní,
kontrolní a měřicí místnosti, rozvodna elektro a vstupní koridory. K dispozici bude hygienická smy čka s tzv.
havarijní sprchou pro provedení očisty v případě eventuální kontaminace personálu. V 1. podzemním
podlaží bude umístěna kobka kontrolní sběrné nádrže speciální kanalizace a kabelový prostor pro
elektrorozvodnu včetně kabelových kanálů.
Podlahová železobetonová deska v prostoru skladu a transportního koridoru v dosahu jeřábu v tloušťce
cca 500 mm bude uložena na zhutněném podkladu. V úrovni základové desky budou v uzlových bodech
(místech vykládky obalových souborů z přepravního prostředku) umístěny tlumiče pádu obalového
souboru.
V souladu se zásadami radiační ochrany bude v objektu vymezeno sledované a kontrolované pásmo.
Přístup do kontrolovaného pásma bude pouze přes hygienickou smyčku. Prostor, kde bude prováděna
dozimetrická kontrola na výstupu z hygienické smy čky, bude situován s ohledem na minimální ovlivnění
přesnosti měření zdroji ionizujícího záření ze skladovacího prostoru.
Objekt skladu bude dále vybaven:
• Zdravotně technickou instalací, jejíž součástí bude kanalizace dešťová, splašková a speciální, rozvod
pitné a požární vody. Kanalizace dešťová zajišťuje odvedení dešťových vod ze střech objektu.
Kanalizace splašková sbírá odpady ze sociálního zázemí a bude napojena na vnější splaškovou
kanalizaci. Kanalizace speciální zabezpečuje odvod odpadních vod z havarijní sprchy, skladovací části
a servisní místnosti. Tyto vody jsou shromažďovány ve sběrné nádrži o objemu cca 4 m3 a
kontrolovány. Odpadní vody z objektu skladu, které lze po kontrole uvolnit do životního prost ředí, budou
vypouštěny do vnější splaškové kanalizace areálu elektrárny1 a jejím prostřednictvím na čistírnu
odpadních vod. Po jejich vyčištění budou společně s odpadními vodami z elektrárny vypouštěny po
kontrole do Vltavy v profilu Kořensko. Pitný vodovod je rozveden k jednotlivým zařizovacím předmětům.
Na požárním rozvodu budou osazeny vnitřní požární hydranty.
• Vytápěním, zajišťujícím hrazení základních tepelných ztrát a tím i tepelnou pohodu p říjmové části
skladu. Vytápění má dva pracovní režimy: režim skladování a režim manipulace. V režimu skladování
zajišťuje teplotu min. +5°C a v režimu manipulace min. +18°C. Vytápění je zajištěno elektrickými
přímotopnými zdroji, řízenými tepelnými čidly.
• Umělým osvětlením a vnitřními silnoproudými rozvody.
• Hromosvodem a uzemněním.
• Slaboproudými rozvody. Předmětem této části jsou rozvody telefonu, závodního rozhlasu a jednotného
času.
• Elektrickou požární signalizací. Vytipované prostory a místnosti budovy skladu budou vybaveny
tlačítkovými a automatickými opticko-kouřovými požárními hlásiči EPS, požární signalizace bude
zavedena do požární stanice elektrárny.
Řešení nosné konstrukce skladu je navrženo s ohledem na zatížení a jejich kombinace dle ČSN 73 0035
Zatížení stavebních konstrukcí s ohledem na vyhlášku SÚJB č.195/1999 Sb. a doporučení předpisů IAEA
pro tento typ staveb. Stavební konstrukce skladu budou konzervativně navrženy na účinky vnějších
extrémních vlivů s nízkou pravděpodobností výskytu. Toto řešení umožní kontrolu a manipulaci s
obalovými soubory i v případě účinků mimořádných vnějších extrémních zatížení. Pro návrh stavby byly
uvažovány tyto extrémní zatěžovací vlivy:
1
V případě výskytu radionuklidů v míře přesahující legislativou dané uvolňovací úrovně umožňuje technické řešení
přepravu do objektu pomocných aktivních provozů elektrárny, kde budou tyto vody zpracovány a upraveny jako ostatní
aktivní provozní vody.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 38 z 128
• Extrémní klimatické účinky - jsou uvažovány extrémy větru, sněhu a teplot s opakovatelností 10 000 let.
Návrhové parametry byly stanoveny statistickým zpracováním datových řad z vybraných
meteorologických stanic do konce roku 2002 a jsou tyto:
• okamžitá rychlost větru:
65,93 m/s
• zatížení sněhem:
1,58 kN/m2
• maximum roční teploty:
+45,1 °C
• minimum roční teploty:
-45,8 °C
• Seismické účinky - maximální výpočtové zemětřesení (SL-2 dle IAEA) = 6,5° MSK-64. Je
charakterizováno zrychlením v úrovni základové spáry 0,1 g pro směr horizontální a 0,067 g pro směr
vertikální. Opakovatelnost pro tyto hodnoty je 10 000 let s pravd ěpodobností nepřekročení 95%.
Frekvenční obsah seismického pohybu je dán standardním spektrem NUREG/CR - 0098 (skalní
podloží).
• Tlaková vlna výbuchu - byly zpracovány rozbory vnějších vlivů plynoucích ze skladování, manipulace a
přepravy nebezpečných látek v areálu ETE a jejím okolí. Jako rozhodující návrhová událost byla
stanovena nehoda na silnici II/105, konkrétně nehoda vozidla převážejícího LPG (liquid petrol gas,
propan-butan), vedoucí k vytvoření výbušného oblaku a následné explozi. Konzervativním přístupem
bylo stanoveno zatížení přetlakem v čele rázové vlny 6 kPa.
• Pád letících předmětů - bylo provedeno vyhodnocení rizika pádu letadla na objekt SVJP v souladu s
metodikou IAEA. Vyhodnocení bylo provedeno na základě přehledů nehod letadel na území ČR za
období let 1993 - 2002. Analýzy byly provedeny pro všechny kategorie leteckého provozu (letadlo
dopravní, vojenská, sportovní, včetně ultralehkých). Na základě analýz jako návrhové zatížení byly
stanoveny účinky pádu civilního letadla kategorie všeobecného letectví do hmotnosti 2000 kg.
Další objekty stavební části
Jedná se o oplocení, terénní a sadové úpravy, osvětlení komunikací, osvětlení vlečky, osvětlení
technického systému fyzické ochrany, rýhy a kanály silových a slaboproudých kabelů, venkovní dešťovou
kanalizaci, venkovní splaškovou kanalizaci, venkovní pitný vodovod, venkovní požární vodovod, vle čku, a
závodní komunikace a dvory.
6.5. Údaje o provozu
Provoz skladu bude periodický a nevyžadující trvalou obsluhu.
Nové obalové soubory budou přiváženy do přijímací části skladu. Každý obalový soubor bude přenesen
jeřábem přijímací části na servisní místo, kde bude provedena jeho vstupní kontrola. V období odstávky
některého z bloků elektrárny bude obalový soubor převezen na přepravním prostředku ze skladu do
hlavního výrobního bloku elektrárny, kde do něj bude zavezeno vyhořelé jaderné palivo. Po provedení
manipulací a měření, předepsaných pro přípravu obalového souboru k odvezení z hlavního výrobního
bloku bude obalový soubor převezen na přepravním prostředku do skladu.
Jeřábem příjmové části skladu bude obalový soubor vyzvednut z přepravního prostředku a spuštěn do
přepravní výšky (cca 30 cm nad podlahou) nad tlumičem pádu, zabudovaným do podlahy vedle kolejí.
Následně bude obalový soubor přemístěn jeřábem přijímací části na servisní místo. Zde budou provedeny
manipulace předepsané pro uskladnění obalového souboru. Poté bude obalový soubor jeřábem jedné z
lodí skladovací části skladu přenesen v přepravní výšce na skladovací místo a připojen k monitorovacímu
systému obalových souborů (měření těsnosti obalového souboru a teploty jeho povrchu).
Spolu s uskladněním obalového souboru bude administrativně uložena i průvodní dokumentace obalového
souboru s popisem všech uložených palivových souborů.
Základní dopravní manipulace s obalovými soubory ve skladu jsou zřejmé z následujícího obrázku:
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 39 z 128
Obr.: Schéma základních dopravních manipulací s obalovými soubory ve skladu (bez měřítka)
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 40 z 128
Provoz bude zajišťován personálem elektrárny Temelín. V objektu skladu se budou provádět převážně
kontrolní a údržbové práce malého rozsahu a úklidové práce.
Základní úkoly provozu jsou:
• zajistit bezpečné uskladnění vyhořelého jaderného paliva z obou výrobních bloků elektrárny Temelín po
celé plánované období,
• plnit požadavky obecně závazných předpisů, zvláště Atomového zákona a navazujících vyhlášek,
• vést přesnou evidenci o skladovaných obalových souborech, jejich kontrolách, případně opravách,
• trvale plnit povinnosti spojené s monitorováním požadovaných parametr ů obalových souborů a skladu
vyhořelého jaderného paliva,
• trvale plnit povinnosti spojené se zajišťováním fyzické ochrany skladu,
• udržovat objekt, jeho vybavení a uskladněné obalové soubory v náležitém technickém stavu a čistotě.
Provoz skladu bude postupně procházet třemi základními obdobími.
První období započne uvedením skladu do provozu a bude probíhat souběžně s provozem elektrárny
Temelín. V průběhu tohoto období budou vždy při odstávkách bloků spojených s výměnou paliva přivezeny
do příjmové části skladu obalové soubory s vyhořelým jaderným palivem, provedeny manipulace
předepsané pro uskladnění obalového souboru a umístění na předem připravenou skladovací pozici.
Druhé období započne po posledním vyvezení VJP z bloků a bude trvat cca do roku 2065, kdy je
plánováno otevření úložiště. V tomto období již nebudou do skladu přijímány další obalové soubory a
budou prováděny pouze kontrolní a revizní činnosti, za stejných podmínek jako v předcházejícím období.
Třetí období bude zahájeno po otevření úložiště. V tomto období budou (po prohlášení vyhořelého paliva
za odpad) ze skladu postupně vyváženy obalové soubory s vyhořelým jaderným palivem v závislosti na
přepravních podmínkách a příjmové kapacity úložiště. Tím budou vytvořeny podmínky pro zahájení
procesu vyřazování, které budou předmětem samostatného projektu a procesu posouzení vlivů na životní
prostředí, zohledňujícího i podmínky na staveništi dané postupem vy řazování elektrárny Temelín.
Z hlediska možných provozních situací, v souladu s koncepcí řešení jaderných zařízení, projekt uvažuje
nejen podmínky normálního provozu, ale umožňuje i řešení v úvahu připadajících odchylek od normálního
provozu. Odchylkami od normálního provozu se přitom rozumí odchylky od "Limitů a podmínek
bezpečného provozu" definovaných v dokumentu schvalovaném Státním úřadem pro jadernou bezpečnost
před uvedením jaderného zařízení do provozu. Provozní předpisy budou proto kromě správných
pracovních postupů manipulačních, kontrolních a revizních činností obsahovat i postupy a instrukce pro
činnosti při dosažení vyšetřovacích a zásahových úrovní některého za sledovaných parametrů důležitých
pro zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany.
Pro řešení případných havarijních situací bude v souladu s požadavky atomového zákona a navazujícího
prováděcího předpisu (vyhláška SÚJB č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti
jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního
plánu a havarijního řádu) před uvedením do provozu zpracován a předložen ke schválení SÚJB vnitřní
havarijní plán a havarijní řád.
6.6. Údaje o personálním zajištění
Podstatou personálního zajištění je skutečnost, že sklad vyhořelého jaderného paliva nebude mít
charakter trvale obsluhovaného pracoviště (periodická obsluha a údržba). Jeho provoz bude
zabezpečován stávajícím odborným a proškoleným personálem elektrárny v pot řebné kvalifikační struktuře
dle jednotlivých odborností odpovídající následujícím činnostem:
• příjem prázdných obalových souborů od výrobce na servisní místo do skladu, jejich kontrola a příprava
s následným odvozem do hlavního výrobního bloku elektrárny,
• příjem zaplněných obalových souborů s vyhořelým palivem do příjmové části skladu, provedení
manipulací předepsaných pro uskladnění obalového souboru, zavezení obalového souboru na
skladovací pozici a jeho připojení k systému monitorování stavu obalových souborů,
• denní monitorování stavu obalových souborů na skladovací pozici pochůzkovou službou,
• pravidelný periodický odvoz obalových souborů na servisní místo ke kontrole snímačů systému
monitorování obalových souborů,
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 41 z 128
• odvoz obalových souborů ze skladu na úložiště nebo na přepracování, v případě potřeby odvoz
obalových souborů s terciárním víkem do HVB k přetěsnění primárního víka a zpět,
• monitorování radiační situace,
• pravidelná údržba technologického zařízení skladu.
Předpokládá se manipulace s cca čtyřmi až šesti obalovými soubory za rok. Ostatní obslužné činnosti
budou spočívat v periodických obhlídkách skladu, v úklidových pracích, v kontrole některých provozních
parametrů a v pravidelné údržbě a v případných opravách zařízení a vybavení skladu. Protože v průběhu
provozu skladu bude v čase narůstat počet uskladněných obalových souborů, bude postupně narůstat i
časová náročnost prací kontrolního a revizního charakteru.
Při ukládání obalového souboru do skladu se předpokládá postupná součinnost cca 5 pracovníků
technologického zajištění přepravy (včetně jeřábníka) a 2 pracovníků dozimetrie. Protože výměna paliva
se u každého bloku provádí 1x ročně, budou tyto práce probíhat ve skladu 2x do roka a vyžádají si
celodenní přítomnost obsluhy. V mezidobí bude provoz skladu zajišťován pochůzkovou službou, bez
nutnosti trvalé přítomnosti obsluhy. S postupným naplňováním kapacity skladu však bude časová
náročnost narůstat a pochůzková služba by mohla plynule přejít až v jednosměnnou službu 2 pracovníků.
Každodenně se předpokládá kontrola stavu obalových souborů a vizuální obhlídka skladu v počtu dvou
pracovníků v jedné směně.
Periodická očista obalových souborů (cca 2x ročně) a základní úklid provozních místností se bude
provádět dle provozních předpisů zhruba třemi pracovníky.
Mimo výše uvedené obslužné činnosti se počítá s přítomností odborného doprovodu z řad pracovníků
provozovatele při prohlídkách skladu veřejností.
Předpokládá se i občasná přítomnost zástupců státních eventuálně mezinárodních kontrolních orgánů - po
jednom z SÚJB a IAEA.
6.7. Údaje o jaderné bezpečnosti
Skladovaný obalový soubor splní požadavky dané zákonem č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon), a vyhlášky SÚJB č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování
obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o
typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních
látek (o typovém schvalování a přepravě).
Konstrukce obalového souboru zajistí z hlediska jaderné bezpečnosti požadovanou podkritičnost
vyhořelého jaderného paliva, integritu, těsnost a odstínění. Konstrukce obalového souboru též zajistí
dostatečný odvod tepla v takové úrovni, aby nebyla překročena maximální přípustná teplota pokrytí
palivového elementu uvnitř obalového souboru při přepravě a při normálním skladovacím režimu. Pro
zajištění kontroly stavu obalových souborů bude sklad vybaven monitorovacím systémem obalových
souborů, který bude signalizovat případnou netěsnost primárního nebo sekundárního víka.
6.8. Údaje o radiační ochraně
V souladu s vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, budou prostory, ve kterých by ozáření
osob mohlo překročit obecné limity, vymezeny jako sledované pásmo. V prostorech, kde by ozá ření mohlo
překročit 3/10 limitů pro radiační pracovníky, bude vymezeno kontrolované pásmo. Rozsah monitorování
ionizujícího záření (radiační kontrola) je navržen tak, aby byly splněny požadavky na zajištění monitorování
jak z hlediska vlivu záření gama, neutronového záření i uvolňování radionuklidů do životního prostředí, tak
z hlediska sledování bezpečných pracovních podmínek, a to dle schválených programů monitorování
pracovišť a výpustí.
Osoby vstupující do kontrolovaného pásma budou vybaveny osobními dozimetry, pracovními oděvy a
ochranými prostředky odpovídajícími plánované činnosti a budou též řádně seznámeny s pracovními
podmínkami a riziky v tomto prostoru.
Výstup z kontrolovaného pásma je možný pouze po dozimetrické kontrole v hygienické smyčce, která je
pro případ zjištění kontaminace osob vybavena havarijní sprchou.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 42 z 128
6.9. Údaje o fyzické ochraně
Systém fyzické ochrany skladu zajišťuje naplnění příslušných ustanovení zákona č. 18/1997 Sb., atomový
zákon, a vyhlášky SÚJB č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o
jejich zařazování do jednotlivých kategorií, pro zabezpečení skladování vyhořelého jaderného paliva a to
jak po celou dobu jeho skladování, tak po samotnou dobu výstavby.
Systém fyzické ochrany skladu bude zajištěn technickým systém fyzické ochrany, souvisejícími
administrativními a organizačními opatřeními a vyčleněnými složkami fyzické ostrahy. Pohotovostní
ochrana skladu bude v souladu s příslušnými ustanoveními relevantní právní normy zajištěna vyčleněnými
složkami Policie ČR. Technický systém skladu bude plně integrován do technického systému fyzické
ochrany elektrárny Temelín. Tento systém je licencován SÚJB a v uplynulém období byl opakovaně
ověřován zástupci MAAE. Jedním z výsledků tohoto ověřování byla konstatace, že tento systém je plně na
úrovni vyspělých západoevropských zemí (mise MAAE IPPAS, duben 2002).
V jaderné elektrárně Temelín budou z hlediska fyzické ochrany skladu vytvořeny následující zóny zajištěné
technickými prostředky technického systému fyzické ochrany:
Střežený prostor
prostor, jehož obvod je ohraničen mechanickými zábrannými prostředky a je
vybaven zabezpečovací technikou,
Chráněný prostor
prostor uvnitř střeženého prostoru, jehož obvod je ohraničen dalšími
mechanickými zábrannými prostředky a je vybaven zabezpečovací technikou.
Systém fyzické ochrany SVJP bude plnit následující funkce:
• detekovat zahájení pokusu o útok - neoprávněné činnosti
• zdržovat postup neoprávněné osoby - narušitele
• neutralizovat činnost neoprávněné osoby - narušitele
6.10. Údaje o havarijní připravenosti
Havarijní připravenost skladu bude zajištěna ve smyslu vyhlášky SÚJB č. 318/2002 Sb., o podrobnostech
k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o
požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu, ve znění vyhlášky SÚJB č. 2/2004
Sb.
Vzhledem k tomu, že sklad je umisťován do areálu provozované elektrárny Temelín, kde je již zavedena
dokumentace havarijního plánování v rozsahu a hloubce odpovídající požadavkům uvedené vyhlášky
SÚJB, jsou vytvořeny vhodné personální a technické podmínky pro zajištění havarijní připravenosti i
nového objektu skladu.
6.11. Údaje o monitorování vlivů na pracovní a životní prostředí
Systém radiační kontroly provozu skladu je řešen tak, aby byly plněny legislativní požadavky na
monitorování z hlediska ochrany zdraví před ionizujícím zářením a sledování bezpečných pracovních
podmínek. Vychází z řešení technologického procesu skladování a stávajícího stavu elektrárny. Rozsah
radiační kontroly skladu pokrývá požadavky na monitorování pro běžný provoz, pro předvídatelné odchylky
od běžného provozu i pro případy radiačních nehod tak, aby byly naplněny náležitosti programu
monitorování a je následující:
• monitorování pracoviště, které zahrnuje radiační kontrolu pracovního prostředí a radiační kontrolu
technologického procesu skladování,
• monitorování osobní, které zahrnuje radiační kontrolu osob,
• monitorování výpustí, které zahrnuje radiační kontrolu kapalných výpustí z kontrolovaného pásma
skladu a vzduchu odváděného ze skladu,
• monitorování okolí pracoviště, které zahrnuje radiační kontrolu okolí.
Informace z monitorování budou vyvedeny do informa čního systému elektrárny a do informačního systému
radiační bezpečnosti elektrárny, který zabezpečí přístup k datům na příslušných pracovištích elektrárny
včetně centrální dozorny radiační kontroly.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 43 z 128
Na hranici kontrolovaného pásma skladu je zřízena hygienická smyčka pro vstup a výstup z
kontrolovaného pásma, kde budou umístěna měření kontaminace a prostředky osobní dozimetrie.
6.12. Údaje o přípravě a provádění
Příprava záměru
Příprava záměru je zabezpečována ČEZ, a. s., jako investorem a stavebníkem. P říprava záměru spočívá v
investorské, projektové a dodavatelské přípravě a provedení průzkumných prací. V rámci projektové
přípravy jsou resp. budou zpracovávány zejména:
• dokumentace k územnímu řízení,
• dokumentace vlivů záměru na životní prostředí,
• zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele obalových souborů,
• zadávací bezpečnostní zpráva,
• analýza potřeb a možností zajištění fyzické ochrany,
• dokumentace ke stavebnímu řízení,
• dokumentace pro výběr zhotovitele stavby,
• předběžná bezpečnostní zpráva,
• návrh způsobu zajištění fyzické ochrany.
Minimálně alespoň výběr zhotovitele obalových souborů a zhotovitele stavby proběhne v zadávacím řízení
podle zákona č. 40/2004 Sb, o veřejných zakázkách.
Přípravná fáze záměru bude ukončena uzavřením smlouvy se zhotovitelem stavby a následným předáním
staveniště.
Provádění záměru - výstavba
Staveniště skladu je situováno v jihozápadní části areálu elektrárny Temelín. Jedná se o areál
provozované jaderné elektrárny zajištěný systémem fyzické ochrany, ve kterém platí specifické předpisy
zajišťující bezpečnost provozu, personálu i okolí elektrárny.
Vlastní staveniště je situováno v prostoru vymezeném ze severovýchodu komunikací k objektu strojovny
vyvedení tepla a souběžně vedenou stávající vlečkou, na jihozápadní straně je prostor omezen další
stávající vlečkou k objektu úpravny vody - dekarbonizace. Prostor bude využit i pro situování potřebných
ploch pro zařízení staveniště. Staveniště bude po dobu výstavby oploceno.
Práce dotýkající se stávajícího provozu elektrárny budou prováděny ve vazbě na údržbu zařízení, na
základě pracovních příkazů vydaných provozovatelem elektrárny a podléhajících provoznímu režimu
elektrárny. Jsou to práce zajišťující pouze technologickou návaznost systémů elektrárny a skladu a
nebudou mít vliv na dispozice, konstrukci ani vzhled objekt ů elektrárny.
Přístup vozidel na staveniště vlastní budovy skladu je předpokládáno přes pobočný vjezd, který bude
vybudován jako zvláštní investice mimo výstavbu skladu a dále po stávajících komunikacích elektrárny.
Přístup výstavbových pracovníků bude přes hlavní vrátnici elektrárny.
Pro umístění potřebného zařízení staveniště bude využit prostor jihovýchodně od budovy skladu. Na
staveništi budou umístěny pouze nejnutnější sociální mobilní buňky a mobilní buňky pro vedení stavby.
Dále se předpokládá na staveništi situování manipulační plochy jako skládky materiálu pro stavbu a
parkoviště stavební mechanizace.
Napojení zařízení staveniště na kanalizační síť a zdroj vody bude v rámci stávajících sítí. Napájení
staveniště elektrickou energií se předpokládá z objektu strojovny vyvedení tepla. Další provozní zařízení
staveniště bude poskytnuto v objektech provozovatele elektrárny, podle případných požadavků
dodavatele.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 44 z 128
6.13. Údaje o ukončení provozu
Současně platný legislativní základ
Ukončením provozu se dle vyhlášky SÚJB č. 185/2003 Sb., o vyřazování jaderného zařízení nebo
pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu, rozumí souhrn činností směřujících k ukončení využívání
jaderného zařízení nebo pracoviště nebo k využívání k jiným činnostem, než k jakým bylo vydáno povolení
podle §9, odstavce 1 atomového zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a
ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Podle zvoleného
způsobu vyřazování může být ukončení provozu samostatnou etapou vyřazování (se samostatným
povolením SÚJB), na kterou navazují další etapy vyřazování, nebo součástí celého procesu vyřazování
prováděného v jedné etapě.
Vyřazování z provozu jsou dle atomového zákona činnosti, jejichž cílem je uvolnění jaderných zařízení
nebo pracovišť, na kterých se vykonávaly radiační činnosti, k využití pro jiné účely. Vyřazovacími činnostmi
se dle vyhlášky SÚJB č. 185/2003 Sb. rozumí činnosti prováděné v průběhu vyřazování jaderného zařízení
nebo pracoviště z provozu, zejména dekontaminace, demontáž, demolice, úprava, skladování, přeprava a
zneškodnění radioaktivních odpadů vznikajících při vyřazování, realizace ochranných bariér a dalších
opatření k zajištění radiační ochrany.
Při vyřazování musí být respektovány veškeré požadavky dalších platných souvisejících zákonů a
vyhlášek, zejména pak vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
Dokumentace vyřazování z provozu
V průběhu procesu přípravy a realizace stavby musí být zpracovány:
• v rámci dokumentace pro povolení umístění jaderného zařízení zadávací bezpečnostní zpráva, jejíž
součástí je kapitola návrhu koncepce bezpečného ukončení provozu,
• v rámci dokumentace pro povolení výstavby předběžná bezpečnostní zpráva, jejíž součástí je kapitola
koncepce bezpečného ukončení provozu a vyřazení z provozu povolovaného zařízení nebo pracoviště,
včetně likvidace radioaktivních odpadů,
• v rámci dokumentace pro uvádění do provozu samostatná zpráva - návrh zp ůsobu vyřazování
z provozu včetně odhadu nákladů na vyřazování.
Vyhláška č. 185/2003 Sb. požaduje, aby návrh způsobu vyřazování z provozu a odhad nákladů byl
aktualizován nejméně jednou za 5 let.
V aktualizovaných dokumentacích návrhů vyřazování elektrárny Temelín bude tato problematika řešena a
konkrétní řešení bude zařazeno do budoucích projektů vyřazování elektrárny z provozu.
Zajištění provozu skladu po ukon čení provozu elektrárny
Sklad je řešen jako stavba v areálu elektrárny Temelín s předpokladem využívání potřebných vazeb a
vybavení elektrárny (využití bazénu jednoho bloku, zajištění energií, médií, vypouštění a likvidace odpadů i radioaktivních, fyzická ochrana, radiační ochrana, monitorování, radiochemické laboratoře a pod.). Z toho
důvodu je nutno zajištění jeho provozu řešit v návaznostech na provoz, ukončení provozu a vyřazování z
provozu elektrárny Temelín. To bude předmětem dokumentace vyřazování elektrárny z provozu. Pro
provoz skladu se předpokládá, že vazby zajišťované z elektrárny budou po ukončení jejího provozu buď
zachovány nebo v případě potřeby nahrazeny novými 1.
Návrh koncepce ukončení provozu a návrh způsobu vyřazování z provozu
Vyhořelé jaderné palivo bude bezpečně skladováno ve skladu do doby, než bude prohlášeno za
radioaktivní odpad (dle zákona č. 18/1997 Sb., § 24, bod 3). Poté s ním bude nakládáno v souladu s v té
době platnou koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem v České republice2.
1
V případě potřeby náhrady služeb poskytovaných elektrárnou by šlo o samostatné projekty, nově posuzované podle
v té době platné legislativy.
2
Stávající koncepce byla schválena usnesením vlády ČR č. 487/2002.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 45 z 128
Provoz skladu bude ukončen po vyvezení veškerého jaderného paliva ze skladu. Ve skladu zůstanou
prázdné obalové soubory, přivezené po vyprázdnění zpět z úložiště.
Za aktivní odpady po ukončení normálního provozu skladu (resp. při vyřazování) bude nutno považovat:
• obalové soubory, resp. jejich vestavbu (pokud nevyhoví uvolňovacím úrovním do životního prostředí),
prostředí).
Po vnitřní dekontaminaci a kontrole obalového souboru bude možné tento z převážné většiny využít jako
druhotnou surovinu. V případě, že by u některých obalových souborů byla zjištěna kontaminace vyšší než
je uvolňovací úroveň pro uvádění materiálů do životního prostředí, bude s nimi nadále nakládáno jako s
době skladování budou řízeně uvolněny do životního prostředí jako recyklovatelný kovový odpad nebo se
alternativně předpokládá jejich využití v období vyřazování elektrárny Temelín z provozu jako obalový
Vzhledem k tomu, že je za normálního provozu zajištěna těsnost obalových souborů, nepředpokládá se po
vyprázdnění skladu kontaminace provozních prostorů (stavební a technologické části skladu). V případě
kontaminace (dnes uvažované pouze z konzervativních důvodů) by bylo nutno před ukončením vyřazování
skladu z provozu provést jejich dekontaminaci případně s nimi nakládat jako s radioaktivními odpady.
Cílem vyřazovacích činností bude uvolnit jaderné zařízení (sklad vyhořelého jaderného paliva) k využití pro
jiné účely. V rámci vyřazování bude provedeno závěrečné měření a hodnocení radiační situace celého
areálu skladu, na základě kterých bude prokázáno, že všechny části dosahují úrovně povrchové
kontaminace odpovídající limitům pro uvádění materiálů do životního prostředí(určených vyhláškou č.
307/2002 Sb. nebo jinou, v té době platnou). Po ukončení vyřazování nezůstane ve skladu žádný
kontaminovaný materiál, zařízení ani stavební konstrukce. Po ukončení vyřazovacích činností a
prokazatelném splnění stanovených podmínek (na základě výsledků měření) bude podána na SÚJB
informace o ukončení vyřazování.
V případě, že nebude v době potřeby k dispozici úložiště, je možné předpokládat následující dvě varianty
řešení:
• z obalových souborů s vyčerpanou životností bude skladované palivo přeloženo do nových obalových
souborů a nadále skladováno ve skladu v areálu elektrárny,
• palivo bude odvezeno na přepracování nebo na uložení mimo ČR v případě, že v rámci EU bude
zpracován a realizován program nakládání s vyho řelým palivem pro všechny země EU.
7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení
Předpokládaný termín zahájení výstavby:
v průběhu roku 2010
Předpokládaný termín ukončení výstavby:
Předpokládaný termín uvedení do provozu:
8. Výčet dotčených územně samosprávných celků
Obec Temelín:
Obecní úřad Temelín
375 01 Temelín
tel.: 385 734 311
Jihočeský kraj:
Krajský úřad - Jihočeský kraj
U Zimního stadionu 1952/2
370 76 České Budějovice
tel: 386 720 111
http://www.kraj-jihocesky.cz
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 46 z 128
II. ÚDAJE O VSTUPECH
1. Půda
Období provozu
Plocha stavby se nachází na pozemcích 180/1 (k.ú. Křtěnov), 1053/1 (k.ú. Březí u Týna nad Vltavou) a
1044/3 (k.ú. Temelínec). Tyto pozemky jsou vyňaty ze zemědělského půdního fondu, v katastru
nemovitostí jsou zařazeny jako ostatní plochy. Jedná se o trvalé zábory uvnitř uzavřeného a oploceného
areálu elektrárny Temelín.
V rámci provozu skladu nedojde k dalším záborům zemědělského půdního fondu (ZPF) ani pozemků
určených k plnění funkcí lesa (PUFL).
Období přípravy a provádění
V okolí výstavby skladu budou vymezeny plochy pro dočasné umístění staveniště. Plochy jsou v trvalém
záboru elektrárny Temelín a nachází se na pozemcích 180/1 (k.ú. K řtěnov), 1053/1 (k.ú. Březí u Týna nad
Vltavou) a 1044/3 (k.ú. Temelínec). Tyto pozemky jsou vy ňaty ze zemědělského půdního fondu, v katastru
nemovitostí jsou zařazeny jako ostatní plochy.
V rámci přípravy a provádění (výstavby) skladu nedojde k dalším záborům zemědělského půdního fondu
(ZPF) ani pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUFL).
Z prostoru staveniště a ploch pro zařízení staveniště bude před zahájením stavby sejmuta ornice v
tloušťce cca 10 cm. Ornice bude odvezena na deponii do prostoru dříve uvažovaných chladicích věží 3. a
4. bloku a po skončení výstavby použita k opětovnému ohumusování.
Období ukončení provozu
Po ukončení normálního provozu bude budova po vyvezení obalových souborů a provedení
dekontaminace povrchů (v případě potřeby, předpokládá se pouze konzervativně) v rámci vyřazování buď
využita k dalším účelům nebo dojde k demontáži budovy a rekultivaci pozemku. V obou případech bez
nároků na dodatečný zábor ploch.
2. Voda
2.1. Spotřeba vody
Období provozu
Pitná voda
Pitná voda bude sloužit pro osobní spotřebu v sociálním zázemí pro obsluhující personál. K dispozici bude
hygienická smyčka s tzv. havarijní sprchou pro provedení očisty v případě eventuální kontaminace
personálu. Dále se pitná voda bude užívat pro úklidové práce spočívající zejména v očistě obalových
souborů a v úklidu podlah. Rozvod pitné a teplé vody je řešen ke všem zařizovacím předmětům zdravotní
techniky.
Množství odebírané pitné vody souvisí s provozem skladu a pobytem pracovníků. Předpokládáme
postupný vzrůst spotřeby pitné vody od minimálních hodnot při zahájení provozu skladu k maximální
hodnotě při naplnění kapacity skladu. To bude způsobeno postupným zaplňováním skladu a tedy s
postupným nárůstem potřeby očisty většího počtu obalových souborů. Současně s tím vzroste délka
pobytu pracovníků na pracovišti a lze očekávat vzrůst spotřeby pitné vody pro osobní účely.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 47 z 128
Orientační množství spotřeby pitné vody je uvedeno v následující tabulce:
Tab.: Orientační hodnoty spotřeb pitné vody
Maximální roční spotřeba pitné vody
Maximální denní spotřeba pitné vody
Maximální hodinová spotřeba pitné vody
cca 81 m3/rok
cca 2,4 m3/den
cca 1,3 m3/hod
Tato spotřeba nevyžaduje zásahy do vodovodních sítí a přípojek mimo areál elektrárny a bude součástí
bilance elektrárny jako celku. Celkově jde o málo významnou spotřebu.
Požární voda
Zásobování požární vody bude provedeno připojením na stávající vnější rozvody požární vody v elektrárně
Temelín.
Za běžného provozu nedochází ke spotřebě požární vody.
V období přípravy terénu a výstavby skladu bude voda spotřebovávána jednak stavebními dělníky jako
pitná (osobní hygiena, mytí, pití) a dále jako technologická voda, která bude součástí stavebních směsí
(beton, omítky, barvy aj.). Půjde o běžnou stavební spotřebu.
Množství pitné vody pro stavební dělníky lze odhadnout řádově na cca 15 m3/den, množství vody
technologické pro přípravu stavebních směsí na cca 20 až 30 m3/den.
Po ukončení normálního provozu, v době zahájení vyřazování skladu z provozu, bude spotřeba vody
obdobná jako za provozu skladu a její spotřeba bude postupně klesat.
Po ukončení vyřazování může být sklad demolován, případně, dle stavu a potřeb, využit jiným způsobem.
Spotřeba vody by v tomto případě závisela na způsobu využití a nelze ji spolehlivě odhadnout. Nešlo by
však o hodnoty významné.
2.2. Zdroj vody
Období provozu
Sklad bude zásobován pitnou vodou nově vybudovanou přípojkou, která bude napojena na stávající vnější
síť pitné vody v areálu elektrárny Temelín. Zdrojem pitné vody pro elektrárnu (a tedy i sklad) je vodojem
Zdoba, respektive skupinový vodovod zásobující tento vodojem.
Sklad bude zásobován požární vodou nově vybudovanou přípojkou požární vody, která bude napojena na
vnější požární síť elektrárny. Zdrojem požární vody je chladicí okruh elektrárny, na kterém jsou umíst ěny 2
požární čerpací stanice dopravující vodu do požární sítě. Tento vodohospodářský systém je trvale
doplňován z přehradní nádrže Hněvkovice vlastní čerpací stanicí.
V období výstavby skladu bude potřeba pitné vody pokrývána ze stávajícího rozvodu pitné vody elektrárny.
Zdrojem pitné vody bude vodojem Zdoba. Pro pitné potřeby lze předpokládat i využití balené vody.
Část užitkové vody potřebné pro přípravu betonových směsí může být odebírána v místě přípravy betonu,
bez vazby na odběry vody z vodovodních řadů elektrárny (dovoz betonových směsí). Ostatní užitkové
odběry je možno uskutečnit z rozvodů požární vody.
Zdrojem požární vody bude chladicí okruh elektrárny Temelín.
Lze předpokládat, že i v době ukončení provozu bude sklad stále připojen na rozvod pitné vody, který bude
v té době v provozu v areálu elektrárny.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 48 z 128
Zdrojem požární vody může být nadále chladicí okruh elektrárny (pokud bude tento vodohospodářský
systém v provozu alespoň v nezbytně nutném rozsahu), případně je možné napojení na areálový rozvod
pitné vody.
3. Ostatní surovinové a energetické zdroje
Období provozu
Za provozu budou využívány pouze materiály pro běžné údržbové práce budovy a technologie. Půjde o
finální výrobky (úklidové prostředky, nátěrové hmoty apod.), nikoliv o surovinové zdroje.
Energetická potřeba skladu bude pokryta elektrickou energií, která bude sloužit k temperování pracovních
míst, osvětlení, provozu jeřábů a další techniky (komunikační a monitorovací technologie apod.). Nároky
jsou následující:
Tab.: Orientační hodnoty spotřeby elektrické energie
Instalovaný výkon
Maximální současný příkon
Spotřeba elektrické energie
cca 420 kW
cca 220 kW
cca 300 MWh/rok
Pro napájení bude využita stávající rozvodna v areálu elektrárny.
Nejvýznamnější položkou v průběhu výstavby jsou stavební hmoty a konstrukční materiál. Množství není v
současné fázi přípravy kvantifikováno, nepůjde však o významná množství. Budou využity hotové výrobky
dodavatelských firem, nejde tedy o bezprostřední nárok na surovinové zdroje.
Stavba se nachází v rovinném terénu, nevzniká tedy nárok na dovoz násypové zeminy. Pro konečné
ohumusování bude použita dříve skrytá ornice.
Pro energetické potřeby výstavby bude zajištěna elektrická energie ze zdrojů elektrárny, maximální
současný příkon stavby bude činit cca 150 kW.
Po ukončení normálního provozu skladu nebudou využívány žádné surovinové zdroje nad rámec
provozních potřeb. V průběhu vyvážení prázdných obalových souborů (v období vyřazování) budou ve
srovnání s běžnými provozními potřebami využívány energetické zdroje (elektrická energie) v rozsahu ne
větším než za normálního provozu.
4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu
Sklad neklade významné nároky na dopravní infrastrukturu, nacházející se mimo areál elektrárny.
Období provozu
Za provozu skladu budou dopravovány prázdné obalové soubory od výrobce (předpokládá se železniční
dopravou) s četností pojezdů v řádu jednotek ročně.
Dopravu zaměstnanců, servisního materiálu či dalších náležitostí lze odhadnout v řádu nejvýše jednotek
vozidel denně, v případě zaměstnanců s využitím prostředků hromadné dopravy. V tomto případě jde o
dopravu silniční.
Pro dopravu obalových souborů s vyhořelým jaderným palivem nebudou využívány komunikace mimo
areál elektrárny1, bude využita vnitrozávodní vlečka. Použita bude souprava sestávající ze speciálního
přepravního prostředku a lokotraktoru, a to s četností pojezdů nejvýše několikrát ročně.
1
To bylo jedním z hlavních důvodů pro přijetí koncepce skladování v areálu elektrárny.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 49 z 128
Po ukončení doby skladování, tedy řádově po několika desítkách let, budou postupně obalové soubory s
vyhořelým palivem vyvezeny k trvalému uložení případně k dalšímu zpracování. Cílová lokalita není dosud
známa, využita bude železniční doprava, celkový počet pojezdů bude odpovídat počtu odvážených
obalových souborů. Půjde o nejvýše cca jeden transport denně, tedy z dopravního hlediska o nevýznamný
dopravní nárok.
Vzhledem k tomu, že objekt skladu představuje v zásadě běžnou halu průmyslového charakteru, nebude
stavební doprava představovat významný dopravní nárok na vnější dopravní infrastrukturu. Hrubým
odhadem lze tuto dopravu stanovit ve špičkovém období výstavby na nejvýše několik desítek nákladních
vozidel denně. Pro dopravu některých materiálů či konstrukčních celků může být využita železnice, vlečka
bude zavedena až do prostoru výstavby.
Po ukončení provozu, v průběhu vyřazování, budou vyváženy prázdné OS (časový harmonogram
vyvážení bude stanoven na základě monitorování jejich aktivity). Předpokládá se využití železniční
dopravy a počet transportů bude obdobný jako pro vyvážení OS s VJP, ale bude se jednat o transporty s
neaktivním materiálem. Případná demolice budovy skladu by si vyžádala provoz řádově několika desítek
nákladních vozidel denně.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 50 z 128
III. ÚDAJE O VÝSTUPECH
1. Ovzduší
1.1. Znečištění ovzduší
Období provozu
Bodové zdroje:
V souvislosti s provozem skladu nebudou provozovány žádné bodové zdroje
ovlivňující negativně čistotu ovzduší.
Temperování příslušných částí skladu bude při pobytu osob zajištěno systémem
elektrického vytápění. Odvod tepla ze skladovací časti bude prostřednictvím
aeračního větrání, nezávislého na dodávce jakékoliv energie. V příjmové části bude
pracovní podmínky pro obsluhu a instalovanou technologii zajišťovat
vzduchotechnika (nucené větrání) za použití elektrické energie.
Liniové zdroje:
Během provozu skladu bude probíhat doprava personálu a servisního materiálu.
Předpokládané intenzity silniční dopravy budou v řádu jednotek vozidel denně,
emise budou prakticky zanedbatelné. V následující tabulce jsou uvedeny emise ze
silniční dopravy v období provozu (1 vozidlo, emisní úrove ň EURO 4):
Tab.: Emise ze silniční dopravy v období provozu [g/km]
druh vozidla
osobní
nákladní
NOx
0,1214
1,6815
CO
0,2884
2,8150
CxHy
0,0504
0,5888
tuhé látky
0,0005
0,0806
Pozn.: V průběhu provozu skladu se budou emisní faktory silničních vozidel měnit, a to s největší
pravděpodobností směrem dolů.
Pro zavážení obalových souborů z hlavních výrobních bloků do skladu (resp. zpět)
bude použita železniční doprava po vlečkové koleji. Přesun bude zajištěn pomocí
lokotraktoru vybaveného vznětovým spalovacím motorem. Pojezd lokotraktoru se
předpokládá přibližně 4x za rok, emise budou prakticky zanedbatelné. V následující
tabulce jsou uvedeny emise z železniční dopravy v období provozu (1 vozidlo,
spotřeba cca 50 l/100 km):
Tab.: Emise ze železniční dopravy v období provozu [g/km]
druh vozidla
lokotraktor
NOx
20
CO
6
CxHy
2,4
tuhé látky
0,4
Pozn.: V průběhu provozu skladu se budou emisní faktory železničních vozidel měnit, a to s největší
pravděpodobností směrem dolů.
Pro odvoz obalových souborů s palivem do úložiště a návrat prázdných obalových
souborů zpět do skladu bude využito rovněž železniční dopravy. Celkový počet
souprav bude záviset na typu obalového souboru, organizaci dopravy, respektive
souvisejících bezpečnostních opatřeních. Půjde o velmi nízký zdroj emisí. V
následující tabulce jsou uvedeny emise z železniční dopravy v období ukončení
provozu (1 vozidlo, spotřeba cca 50 l/100 km):
Tab.: Emise ze železniční dopravy při odvozu obalových souborů s palivem ze skladu [g/km]
druh vozidla
dieselová
lokomotiva
NOx
20
CO
6
CxHy
2,4
tuhé látky
0,4
Pozn.: V období odvozu obalových souborů s palivem ze skladu budou emisní faktory železničních
vozidel jiné, a to s největší pravděpodobností nižší než popsané.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 51 z 128
Plošné zdroje:
V souvislosti s provozem skladu se nepředpokládá činnost žádných plošných zdrojů
znečišťování ovzduší.
Bodové zdroje:
V souvislosti s výstavbou skladu se nepředpokládá činnost žádných bodových
zdrojů znečišťování ovzduší.
Liniové zdroje:
V průběhu výstavby skladu se předpokládá doprava stavebních a konstrukčních
materiálů. K dopravě budou využity nákladní automobily. Předpokládaná intenzita
dopravy bude do cca 20 vozidel denně, celkové emise budou velmi nízké. V
následující tabulce jsou uvedeny emise ze silniční dopravy v období přípravy a
provádění (20 vozidel, emisní úroveň EURO 4):
Tab.: Emise ze silniční dopravy v období přípravy a provádění [g/km]
druh vozidla
nákladní
Plošné zdroje:
NOx
33,630
CO
56,300
CxHy
11,776
tuhé látky
1,612
Jako plošný zdroj bude působit v průběhu terénních prací především plocha
staveniště. Emitovány budou tuhé znečišťující látky (zvířené jemné částečky
zeminy, případně stavebních materiálů), celkově však půjde o nevýznamnou a
krátkodobou emisi.
V době používání zemních strojů budou také emitovány spaliny z motorů těchto
mechanismů. Objem škodlivin bude nízký, doba trvání emise krátká, omezená
pouze na úvodní etapu stavby.
Bodové zdroje:
V souvislosti s ukončením provozu skladu se nepředpokládá činnost žádných
bodových zdrojů znečišťování ovzduší.
Liniové zdroje:
Po ukončení normálního provozu skladu (v době vyřazování) budou ze skladu
vyváženy prázdné obalové soubory, splňující podmínku pro uvolnění do životního
prostředí. Celkový počet souprav bude záviset na typu obalového souboru,
organizaci dopravy, respektive souvisejících bezpečnostních opatřeních. Půjde o
velmi nízký zdroj emisí. V následující tabulce jsou uvedeny emise z železniční
dopravy při odvozu prázdných obalových souborů (1 vozidlo, spotřeba cca
50 l/100 km):
Tab.: Emise ze železniční dopravy při odvozu prázdných obalových souborů [g/km]
druh vozidla
dieselová
lokomotiva
NOx
20
CO
6
CxHy
2,4
tuhé látky
0,4
Pozn.: V období odvozu prázdných obalových souborů budou emisní faktory železničních vozidel jiné, a
to s největší pravděpodobností nižší než popsané.
Po ukončení vyřazování skladu (v případě jeho demolice) budou k dopravě suti
využity nákladní automobily. Předpokládaná intenzita dopravy bude obdobná jako
při výstavbě, tedy cca do 20 vozidel denně. Emise budou velmi nízké,
předpokládaný jednotkový objem emisí z dopravy je uveden v následující tabulce
(20 vozidel, emisní úroveň EURO 4):
Tab.: Emise ze silniční dopravy po ukončení vyřazování z provozu (demolice) [g/km]
druh vozidla
nákladní
NOx
33,630
CO
56,300
CxHy
11,776
tuhé látky
1,612
Pozn.: V období po ukončení vyřazování skladu z provozu budou emisní faktory silničních vozidel jiné, a
to s největší pravděpodobností nižší než popsané.
Plošné zdroje:
SaveDate: 21.07.04 18:22
Jako plošný zdroj bude působit v průběhu demoličních prací (pokud budou
prováděny) především plocha demolovaného objektu. Emitovány budou tuhé
znečišťující látky (zvířené jemné částečky zeminy, případně stavebních materiálů),
Vydání: 01
Strana: 52 z 128
celkově však půjde o nevýznamnou a krátkodobou emisi. Nepředpokládá se
kontaminace budovy radionuklidy, nebudou tedy emitovány do ovzduší.
V době používání demoličních mechanismů mohou být také emitovány spaliny z
motorů těchto mechanismů. Objem škodlivin bude nízký, doba trvání emise krátká,
omezená pouze na dobu prací.
1.2. Tepelné emise
Období provozu
Sklad bude zdrojem tepelných emisí do ovzduší v důsledku zbytkového tepla vydělovaného palivovými
soubory uloženými v obalových souborech. Toto teplo bude předáváno převážně konvekcí z povrchu
obalových souborů do vnitřního prostředí skladu a dále aerací do venkovního prostoru s využitím
vznikajícího komínového efektu mezi vstupními v ětracími otvory a výstupními větracími otvory budovy.
Celkové tepelné zatížení skladu se bude postupně zvyšovat v závislosti na počtu zavezených obalových
souborů. Maximální hodnota tepelného výkonu zaplněného skladu bude cca 2,1 MW za předpokladu, že
po ukončení provozu každého bloku bude veškeré vyhořelé jaderné palivo z bazénu vyhořelého paliva
vyvezeno do skladu v průběhu pěti let (pokud bude tato doba prodloužena, maximální hodnota tepelného
výkonu se odpovídajícím způsobem sníží).
Uvedené maximální hodnoty tepelného výkonu bude dosaženo po vyvezení veškerého vyhořelého
jaderného paliva z bazénu skladování vyhořelého paliva druhého bloku elektrárny. Potom bude tepelné
zatížení SVJP klesat v důsledku snižování vývinu zbytkového tepla v palivových souborech.
V období přípravy a provádění nebude sklad zdrojem tepelných emisí do ovzduší.
V období po ukončení provozu, kdy nebudou ve skladu obalové soubory s vyhořelým jaderným palivem,
nebude sklad zdrojem tepelných emisí do ovzduší.
2. Odpadní voda
Období provozu
Při provozu skladu vyhořelého paliva budou vznikat odpadní vody splaškové a odpadní vody z
kontrolovaného pásma. Z areálu a přilehlého okolí budou odváděny vody srážkové.
Splaškové vody
Za splaškové vody jsou považovány odpadní vody ze sociálních zařízení a z úklidu místností skladu mimo
kontrolované pásmo.
Do splaškové kanalizace budou dále odvedeny i podlimitní odpadní vody z kontrolovaného pásma (viz
níže), tedy odpadní vody z úklidu a očisty obalových souborů, které bude možno po radiochemické
kontrole přečerpat ze sběrné nádrže do splaškové kanalizace.
Celkové množství splaškových vod bude nižší, než množství odebírané pitné vody a to zejména z důvodu
částečného odparu při očistě obalových souborů. Dále je možné, že část znečištěných vod z očisty nebude
možné po radiochemické kontrole přečerpat ze sběrné nádrže do splaškové kanalizace.
Produkce splaškových vod včetně podlimitních vod z kontrolovaného pásma skladu bude postupně
narůstat s narůstající potřebou obsluhy skladu při jeho zaplňování a může činit cca 40 až 60 m3 za rok
(začátek provozu/zaplněný sklad).
Splaškové vody budou zaústěny do vnitřní splaškové kanalizace skladu, která bude napojena na vnější
splaškovou kanalizaci elektrárny se zaústěním do čistírny odpadních vod. Dále budou vyčištěné splaškové
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 53 z 128
vody ze skladu již spolu se splaškovými vodami s elektrárny vypouštěny po kontrole kvality výsledným
kanalizačním sběračem odpadních vod do recipientu - řeky Vltavy v profilu Kořensko.
Odpadní vody z kontrolovaného pásma
Odpadními vodami z kontrolovaného pásma se rozumí odpadní vody vzniklé z úklidu podlah, čištění
obalových souborů, vody ze speciální kanalizace skladovací a příjmové části a voda z havarijní sprchy.
Tyto vody budou zavedeny samostatnou vnitřní kanalizací do sběrné nádrže o objemu cca 4 m3.
Další způsob nakládání s těmito vodami bude určen až podle výsledků radiochemické analýzy odebraného
vzorku a porovnáním s uvolňovacími kritérii dle §57 vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. V
případě, že radiochemický rozbor prokáže možnost jejich uvolnění do životního prostředí, budou tyto vody
přečerpány do splaškové kanalizace. V případě, že tyto vody nevyhoví limitům pro uvolnění do životního
prostředí, budou přečerpány do přepravní nádrže a odvezeny do budovy pomocných provozů a následně
zpracovány na čisticí stanici radioaktivních odpadních vod společně s kapalnými radioaktivními odpady z
provozu elektrárny, vzniklý koncentrát bude upraven na bitumenační lince do formy vhodné k uložení.
Bitumenový produkt bude odvážen, obdobně jako za stávajícího stavu, na úložiště radioaktivních odpadů
Dukovany.
Celkové roční množství odpadních vod z kontrolovaného pásma skladu bude postupně narůstat se
stupněm zaplnění a pro plný sklad se předpokládá produkce cca 25 m3 za rok.
Srážkové vody1
Z území skladu a jeho okolí budou odváděny nevsáklé srážkové vody (dešťové a sněhové srážky), které
budou zaústěny do stávající dešťové kanalizace elektrárny. V případě skladu se jedná zejména o srážkové
vody ze střechy objektu a přilehlé komunikace, v menším množství i o nevsáklé srážkové vody z přilehlých
nezpevněných ploch.
Srážkové vody budou odvedeny novými kanalizačními větvemi, zaústěny do systému dešťové kanalizace
elektrárny a dále odváděny hlavním kanalizačním sběračem z elektrárny do pojistných nádrží, ležících
mimo oplocený areál elektrárny. Z pojistných nádrží voda odtéká do retenční nádrže Býšov a dále místním
tokem Strouha do recipientu - řeky Vltavy ve vzdutí přehradní nádrže Hněvkovice.
Celkové množství dešťových vod z areálu skladu bude činit cca 4300 m3/rok.
Během výstavby budou vznikat vody splaškové z míst osobní hygieny stavebních dělníků. Lze
předpokládat jednak využívání stávajících sociálních zařízení v areálu elektrárny, případně bude místo
staveniště vybaveno dočasným sociálním zařízením. V každém případě budou splaškové vody odváděny
či odváženy na čistírnu odpadních vod v elektrárně k jejich vyčištění.
Voda spotřebovaná pro stavební účely (např. záměsová, ředění maltových směsí, kropení apod.) se stává
součástí stavebních materiálů, případné přebytky se odpaří. Odpadní vody technologické tedy při výstavbě
skladu ve významném množství nevznikají.
Odpadní vody, které byly charakteristické pro období provozu skladu (splaškové a vody z kontrolovaného
pásma), budou vznikat i v období ukončení provozu a následně při vyřazování. Jejich množství nebude
větší než za provozu skladu. Odvádění srážkových vod a jejich množství bude v případě zachování
budovy stejné jako v období provozu. Pokud bude po ukončení provozu, resp. ukončení vyřazování, sklad
demontován (demolován), lze po dobu provádění prací předpokládat vznik splaškových vod z důvodů
potřeb stavebních dělníků. Množství ani kvalita těchto vod nepředstavuje problém.
1
Neznečištěné srážkové vody nejsou podle § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, považovány za odpadní vody.
Přesto tuto kapitolu využíváme k uvedení popisu nakládání i s vodami srážkovými.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 54 z 128
3. Odpady
Vyhořelé jaderné palivo není odpadem.
Ve smyslu § 24 odst. 3 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření
(atomový zákon), se do doby, než vyhořelé nebo ozářené jaderné palivo jeho původce nebo úřad prohlásí
za radioaktivní odpad, se na nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných ustanovení zákona,
vztahují také požadavky jako na radioaktivní odpady. Vlastník vyho řelého nebo ozářeného jaderného
paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla ztížena možnost jeho další úpravy.
Období provozu
Technologie skladování není zdrojem odpadů. Konzervativně se předpokládá při skladování obalových
souborů produkce minimálního množství odpadů, vzniklých z čisticích, kontrolních a servisních činností.
S odpadem, který bude vznikat v kontrolovaném pásmu, se bude nakládat v souladu s platnou legislativou,
tj. ve smyslu Zákona č.18/1997 Sb., atomový zákon (ve znění pozdějších předpisů) a vyhláškou
č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, resp. dle dalších zákonných ustanovení platných v průběhu
provozováni skladu.
Odpad vznikající mimo kontrolované pásmo lze klasifikovat jako neaktivní a nakládání s nimi musí být v
souladu s platnou legislativou, tj. se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, a s vyhláškou č. 383/2001 Sb.,
o podrobnostech nakládání s odpady.
Pevné odpady1 z kontrolovaného pásma, radioaktivní odpady
Nakládání s odpady z kontrolovaného pásma skladu bude spo čívat v těchto činnostech:
• sběr a předtřídění odpadu v místě vzniku (skladu)
• radiační kontrola před odvozem na centrální pracoviště zpracování radioaktivních odpadů v budově
pomocných provozů,
• odvoz na centrální pracoviště v budově pomocných provozů,
• zpracování a úprava na centrálním pracovišti spole čně s provozními odpady elektrárny.
V případě, že pevný odpad vyhoví kritériím pro uvolnění do životního prostředí dle vyhlášky
č. 307/2002 Sb., bude s ním dále nakládáno jako s neaktivním odpadem.
Pevný odpad, který nevyhoví kritériím pro uvolnění do životního prostředí dle vyhlášky č. 307/2002Sb.,
bude na nízkotlakém lisu upraven do formy vhodné pro uložení (200 l sud) a odvezen do úložiště nízko a
středně aktivních odpadů SÚRAO Dukovany.
Celkové roční množství pevných odpadů z kontrolovaného pásma skladu bude postupně narůstat se
stupněm zaplnění a pro plný sklad se předpokládá produkce cca 3 m3 za rok.
Pokud bude vyhořelé jaderné palivo před ukončením doby skladování prohlášeno vlastníkem (ČEZ, a. s.)
nebo úřadem (SÚJB) za odpad, bude uloženo v úložišti. Za přípravu, výstavbu a provoz úložiště odpovídá
podle zákona č. 18/1997 Sb. státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Za
problematiku ukládání radioaktivních odpadů (a tedy i vyhořelého jaderného paliva, pokud je prohlášeno
za odpad) tedy ručí stát.
Neaktivní odpady
Neaktivní odpady budou pocházet především z periodické údržby a běžného provozu objektu. Půjde tedy
o vyřazené ochranné pomůcky (rukavice, plastové návleky na obuv, jednorázové utěrky apod.) a zbytky z
údržby (vyřazené drobné náhradní díly, světelné zdroje, smetky, obalový materiál apod.). Orientační
přehled neaktivních odpadů vznikajících v období provozu je proveden v následující tabulce:
1
Kapalné radioaktivní odpady viz kapitola Odpadní voda (strana 53 této dokumentace a strany následující).
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 55 z 128
Tab.: Přehled neaktivních odpadů v období provozu
Možný způsob
nakládání/
zneškodnění
Kód
odpadu
Kat.
odp.
Název
Množství
[t/rok]
15 01 01
O
Papírové a lepenkové obaly
do 0,1
15 01 02
O
Plastové obaly
do 0,1
15 01 10
N
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek
nebo obaly těmito látkami znečištěné
do 0,02
Údržba a běžný provoz
objektu
15 02 02
N
do 0,1
objektu
15 02 03
O
do 0,02
objektu
17 02 02
O
Sklo
do 0,2
17 02 03
O
Plasty
do 0,05
17 04 05
O
Železo a ocel
do 1
20 01 21
N
Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
do 0,01
Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící
tkaniny a ochranné oděvy znečištěné
nebezpečnými látkami
tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem
15 02 02
20 03 01
O
Směsný komunální odpad
do 10
20 03 03
O
Uliční smetky
do 0,1
20 03 07
O
Objemný odpad
do 0,5
Zdroj
objektu
objektu
Údržba a běžný
objektu
Údržba a běžný
objektu
Údržba a běžný
objektu
Údržba a běžný
objektu
Údržba a běžný
objektu
Údržba a běžný
objektu
Údržba a běžný
objektu
provoz
provoz
provoz
provoz
provoz
provoz
provoz
Druhotné využití
Druhotné využití
Spalovna/skládka
nebezpečných
odpadů
Spalovna/skládka
nebezpečných
odpadů
Spalovna/skládka
Druhotné využití
Druhotné využití
Druhotné využití
Druhotné využití
Skládka
Skládka
Skládka
Nakládání s neaktivními odpady v období provozu skladu bude probíhat v rámci odpadového hospodá řství
elektrárny Temelín jako celku, v souladu s platnou legislativou a s vnitřními předpisy elektrárny. Nakládání
s odpady bude omezeno na jejich shromažďování, třídění a krátkodobé skladování podle jednotlivých
druhů odpadu resp. podle způsobu budoucího zneškodnění. Vlastní zneškodnění odpadů budou provádět
specializované firmy, které mají pro tento druh podnikání pat řičné oprávnění.
Neaktivní odpady, které budou vznikat při provozu skladu, budou shromažďovány prostřednictvím
sběrného dvora, krátkodobě skladovány a následně předávány ke zneškodnění specializovaným firmám s
příslušným oprávněním nebo ukládány na skládku. Pokud to bude možné, bude se uplatňovat princip
zpětného odběru odpadů. Obdobně bude postupováno v případě obalů, kdy budou dodavatelé nuceni
používat vratné obaly, nebo zajistit či hradit zneškodnění obalu.
Pevné odpady kategorie O (ostatní) určené k uložení na skládce budou ukládány na skládce S III
Temelínec, jejímž provozovatelem je elektrárna Temelín resp. ČEZ, a. s. Doprava odpadů bude zajištěna
nákladními automobily.
Veškeré odpady před vyvezením z areálu elektrárny budou procházet dozimetrickou kontrolou.
Odpady z kontolovaného pásma, radioaktivní odpady
V průběhu přípravy staveniště a provádění stavby nebudou vznikat aktivní odpady.
Neaktivní odpady
Objekt skladu bude proveden za použití běžných stavebních a konstrukčních materiálů. V průběhu
výstavby bude vznikat běžný stavební a demoliční odpad, dále pak komunální odpad, odpad z používání
nátěrových hmot resp jiný odpad charakteristický pro stavební práce. Orientační přehled odpadů
vznikajících v období přípravy a provádění skladu je proveden v následující tabulce:
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 56 z 128
Tab.: Přehled neaktivních odpadů v období přípravy a provádění
Kód
Kat.
odp.
Název
Množství
Zdroj
08 01 11
N
Odpadní barvy a laky obsahující organická
rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky
cca 0,1 t
Výstavba
15 01 01
O
Papírové a lepenkové obaly
cca 1 t
15 01 02
O
Plastové obaly
cca 0,8 t
15 01 10
N
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek
nebo obaly těmito látkami znečištěné
cca 0,5 t
Výstavba a materiál pro
výstavbu
15 02 02
N
tkaniny a ochranné oděvy znečištěné
nebezpečnými látkami
cca 2 t
Výstavba
cca
150 m3
17 01 01
O
Beton
17 02 01
O
Dřevo
17 02 02
O
Sklo
17 02 03
17 03 02
O
O
Plasty
Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01
17 04 05
O
Železo a ocel
17 04 11
O
17 05 04
O
17 06 04
O
17 08 02
O
17 09 03
N
Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10
Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05
03
Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01
a 17 06 03
Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod
číslem 17 08 01
Jiné stavební a demoliční odpady (včetně
směsných stavebních a demoličních odpadů)
obsahující nebezpečné látky
20 01 21
N
Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
cca 0,03 t
20 03 01
O
cca 10 t
20 03 03
O
Uliční smetky
cca 10 t
výstavbu
výstavbu
Demolované betonové
patky potrubních mostů,
obrubníky, ostatní
stavební suť
Obalové materiály
cca 5 m3
cca
Obalové materiály
0,5 m3
3
cca 10 m Obalové materiály
3 m3
Demolovaná komunikace
Ocelová konstrukce
cca 270 t potrubního mostu,
separovaná výztuž
cca 0,5 t Rozvody
cca
Vytěžená přebytečná
15600 m3 zemina
Možný způsob
nakládání/
zneškodnění
Spalovna/skládka
nebezpečných
odpadů
Druhotné využití
Druhotné využití
Spalovna/skládka
nebezpečných
odpadů
Spalovna/skládka
nebezpečných
odpadů
Skládka
Druhotné využití
Druhotné využití
Druhotné využití
Skládka
Druhotné využití
Druhotné využití
Skládka
cca 1 t
Výstavba
Spalovna
cca 0,5 t
Výstavba
Druhotné využití
cca 3 t
Výstavba
Skládka
nebezpečných
odpadů
Výstavba a provoz při
výstavbě
Provoz při výstavbě
Provoz při výstavbě a
výstavba
Druhotné využití
Skládka
Skládka
Po zpracování podrobné stavební dokumentace bude množství odpadů upřesněno.
Nakládání s neaktivními odpady v období přípravy a provádění skladu bude probíhat v rámci odpadového
hospodářství prováděcí firmy resp. elektrárny Temelín jako celku, v souladu s platnou legislativou a s
vnitřními předpisy elektrárny. Nakládání s odpady bude omezeno na jejich shromažďování, třídění a
krátkodobé skladování podle jednotlivých druhů odpadu resp. podle způsobu budoucího zneškodnění.
Vlastní zneškodnění odpadů budou smluvně provádět specializované firmy, které mají pro tento druh
podnikání patřičné oprávnění.
Odpady z kontrolovaného pásma, radioaktivní odpady
Veškeré nakládání s aktivními odpady produkovanými v období ukončení provozu bude odpovídat
aktuálně platné příslušné legislativě.
Za aktivní odpady po ukončení normálního provozu je nutno považovat:
• obalové soubory resp. jejich vestavbu (pokud nevyhoví uvolňovacím úrovním do životního prostředí),
prostředí).
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 57 z 128
Po vnitřní dekontaminaci a kontrole obalového souboru lze tento z převážné většiny využít jako druhotnou
surovinu. V případě, že by u některých obalových souborů byla zjištěna kontaminace vyšší než je
uvolňovací úroveň pro uvádění materiálů do životního prostředí, bude s nimi nadále nakládáno jako s
době skladování budou řízeně uvolněny do životního prostředí jako recyklovatelný kovový odpad nebo se
alternativně předpokládá jejich využití v období vyřazování elektrárny Temelín z provozu jako obalový
Vzhledem k tomu, že je zajištěna těsnost obalových souborů, nepředpokládá se po vyprázdnění skladu
kontaminace provozních prostorů (stavební a technologické části).
Neaktivní odpady
Veškeré nakládání s neaktivními odpady produkovanými po ukončení normálního provozu musí odpovídat
aktuálně platné příslušné legislativě.
Druh a množství odpadů po ukončení normálního provozu, resp. po ukončení vyřazování, není blíže
specifikováno. Bude záviset na rozhodnutí o dalším využití budovy skladu. V p řípadě využití objektu skladu
pro jiný účel by zdrojem odpadu byly zejména práce při adaptaci pro jiný účel. V případě demolice by šlo o
stavební odpad z demolic. Orientační přehled odpadů vznikajících při demolici skladu je proveden v
následující tabulce:
Tab.: Přehled neaktivních odpadů po ukončení normálního provozu - demolice skladu
Kód
Kat.
odp.
Název
Množství
Zdroj
Možný způsob
nakládání/
zneškodnění
17 01 01
O
Beton
cca
15000 m3
Objekt skladu
Druhotné využití
17 01 06
N
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek
a keramiky obsahující nebezpečné látky
cca 3 t
Objekt skladu
Skládka
nebezpečných
odpadů
17 01 07
O
cca 4 t
Objekt skladu
Skládka
17 02 01
17 03 02
17 04 01
O
O
O
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek
a keramiky neuvedené pod kódem 17 01 06
Dřevo
Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01
Měď, bronz, mosaz
O
Železo a ocel
17 04 09
17 04 11
N
O
Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami
Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10
Objekt skladu
Komunikace u skladu
Vybavení skladu
Vybavení skladu, výztuž
železobetonu
Vybavení skladu
Vybavení skladu
Skládka
Druhotné využití
Druhotné využití
17 04 05
cca 1 t
cca 4 t
cca 1 t
cca
1900 t
cca 2 t
cca 2 t
17 05 03
N
Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky
do cca 1 t Zemní práce
17 05 04
O
17 12 12
20 03 01
20 03 03
O
O
O
Zemina a kamení neuvedené pod číslem
17 05 03
Sklo
Uliční smetky
cca 5 t
Zemní práce
cca 1 t
cca 10 t
cca 10 t
Vybavení skladu
Provoz při demolici
Provoz při demolici
Druhotné využití
Druhotné využití
Druhotné využití
Skládka
nebezpečných
odpadů,
dekontaminace
Druhotné využití,
skládka
Druhotné využití
Skládka
Skládka
Množství a způsob zneškodnění odpadů budou upřesněny až v průběhu provozu skladu resp. po
rozhodnutí o způsobu ukončení provozu.
Předpokládá se, že zneškodnění odpadů bude zajištěno smluvně a bude za ni odpovědná firma
provádějící demolice. Neaktivní odpady, které budou vznikat po ukončení provozu, bude možno
shromažďovat prostřednictvím sběrného dvora (pokud bude ještě funkční, jinak obdobným způsobem),
krátkodobě skladovat a následně předávat ke zneškodnění specializovaným firmám s příslušným
oprávněním nebo ukládat na skládku, v souladu s příslušnou platnou legislativou.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 58 z 128
4. Ostatní
4.1. Hluk
Skladování vyhořelého jaderného paliva je činností výrazně klidovou. Nepředstavuje zdroj hluku, který by
byl významným ani z hlediska pracovní hygieny ani z hlediska komunální hygieny.
Období provozu
Vlastní skladování neemituje hluk, přičemž tento stav trvá po naprostou v ětšinu doby.
V průběhu zavážení obalového souboru dochází jednak k pojezdu přepravní soupravy skládající se ze
speciálního přepravního prostředku a hnacího vozidla (lokotraktoru) po areálu elektrárny, jednak k
pojezdům mostových jeřábů v objektu skladu. Tyto činnosti emitují málo významný hluk, jsou splněny
veškeré hygienické limity pracovní hygieny. V žádném případě nejde o akustický problém. Navíc jde o
činnost prováděnou velmi zřídka, nejvýše několikrát ročně. Vzdálenost hlukově chráněných míst (nejbližší
obytné zástavby obce Temelín, resp. její části Kočín, přes 1500 metrů) je taková, že v žádném případě
nemůže dojít k jejich ohrožení nadlimitními hladinami hluku z uvedené činnosti.
Při finálním vyvážení obalových souborů s vyhořelým palivem (a prázdných obalových souborů zpět) lze
očekávat částečné zvýšení emisí dopravního hluku v okolí železničních dopravních tras. Vzhledem k velmi
nízké četnosti pojezdů (do jednoho denně) jde o zanedbatelné ovlivnění.
Očekávané pojezdy vozidel v průběhu výstavby činí nejvýše několik desítek těžkých silničních vozidel
denně resp. jednotek železničních vozů denně. Tyto dopravní prostředky zvýší intenzitu dopravy na okolní
komunikační síti (a tím i emitované hladiny dopravního hluku) pouze nevýznamně.
Pro vlastní stavební a konstrukční práce v prostoru výstavby skladu platí v zásadě totéž co bylo uvedeno
pro období provozu - v nejbližších hlukově chráněných místech ve vzdálenosti přes 1500 metrů jsou
jakékoliv negativní nebo přeslimitní hlukové vlivy vyloučeny.
Po ukončení normálního provozu skladu, při vyvážení prázdných obalových souborů lze očekávat
částečné zvýšení emisí dopravního hluku v okolí železničních dopravních tras. Vzhledem k velmi nízké
četnosti pojezdů (do jednoho denně) jde o zanedbatelné ovlivnění.
Pro případné demoliční a rekultivační práce po ukončení vyřazování skladu z provozu lze použít závěr z
období provozu - v nejbližších hlukově chráněných místech ve vzdálenosti přes 1500 metrů jsou jakékoliv
negativní nebo přeslimitní hlukové vlivy vyloučeny.
4.2. Vibrace
Sklad není zdrojem vibrací, které by mohly v období provozu, přípravy a provádění nebo ukončení provozu
jakkoli negativně ovlivňovat okolí.
4.3. Záření
U posuzovaného záměru je nejvýznamnější (resp. nejsledovanější) emise radioaktivního záření. Ostatní
faktory (například elektromagnetické záření z použitých komunikačních prostředků) jsou prakticky
nevýznamné.
Principem technického řešení skladu z hlediska radiační ochrany je minimalizovat negativní vlivy
ionizujícího záření na co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň se zohledněním hospodářských a
společenských faktorů (princip ALARA = as low as reasonably achievable = tak nízké, jak je rozumně
dosažitelné ve vztahu k usměrňování expozice pracovníků se zdroji i obyvatelstva).
Horní nepřekročitelnou mezí jsou limity ozáření a limitní hodnoty příkonů dávkového ekvivalentu dané
prováděcími předpisy k atomovému zákonu. Již tyto hodnoty, které jsou v legislativ ě ČR shodné s
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 59 z 128
doporučeními IAEA, lze považovat za první krok optimalizace, protože zohledňují míru rizika spojeného s
ozářením a současné technicky a ekonomicky dosažitelné možnosti omezování ozáření. Dalším nezbytně
nutným krokem optimalizace je pak aplikace principu ALARA v konkrétních podmínkách pracoviště a
lokality, vedoucí k ještě nižším než limitním úrovním ozáření.
V případě uvažovaného záměru skladu je základní bezpečnostní bariérou těleso obalového souboru hermeticky uzavřený obal, ze kterého nedochází k úniku radionuklidů a kde materiál a síla stěny výrazně
zeslabuje tok ionizujícího záření vznikajícího v uskladněném radioaktivním materiálu.
Další oblastí uplatnění principu ALARA je pak volba umístění skladu a volba stavebních konstrukcí i
dispozičního řešení tak, aby vlivy na personál i okolí byly co nejmenší.
Období provozu
Emise radioaktivního záření v období provozu je dána účelem budované stavby a úroveň příkonů
ekvivalentní dávky je výsledkem optimalizace radiační ochrany dle principu ALARA.
Při optimalizaci radiační ochrany se vychází z požadavků na rozumně dosažitelnou úroveň radiační
ochrany jak pro obsluhující personál (zaměstnanci elektrárny a skladu), tak pro okolní životní prostředí a
obyvatelstvo. Vzhledem k situování skladu uvnitř uzavřeného areálu elektrárny a relativně velkým
vzdálenostem k nejbližším obcím a veřejnosti přístupným prostorům lze konstatovat, že vytvořením
vhodných pracovních podmínek z hlediska vlivů ionizujícího záření uvnitř skladu a areálu elektrárny je
automaticky dosahováno prakticky nevýznamných vlivů na ŽP a obyvatelstvo.
Výsledky projektové optimalizace promítající se do požadavků na provedení obalových souborů a
požadavků na stavební řešení objektu skladu lze shrnout následujícími hodnotami příkonů ekvivalentních
dávek a ozáření osob:
Tab.: Přehled příkonů ekvivalentních dávek (přírůstek k pozadí) a ozáření osob ze skladu
Maximální příkon ekvivalentní dávky na libovolném místě povrchu pláště obalového souboru
Maximální příkon ekvivalentní dávky ve vzdálenosti 2 m od pláště obalového souboru
Příkon ekvivalentní dávky v zaplněném skladovacím prostoru - kontrolovaném pásmu
(v závislosti na pozici pracovníka)
Příkon ekvivalentní dávky od zaplněného skladu ve sledovaném pásmu vně objektu SVJP
(v závislosti na pozici pracovníka)
Maximální příkon ekvivalentní dávky v areálu JE u hranice sledovaného pásma SVJP
Maximální příkon ekvivalentní dávky v úrovni oplocení areálu elektrárny
Maximální příkon ekvivalentní dávky od zaplněného skladu v obci Temelín (a její části Kočín)
Maximální ozáření radiačního pracovníka kontrolovaného pásma SVJP
Maximální ozáření neradiačního pracovníka sledovaného pásma SVJP
Teoretické maximální ozáření osoby pracující těsně za oplocením areálu elektrárny
(2000 hodin/rok)
Teoretické maximální ozáření občana obce Temelín (její nejbližší části Kočín)
(celoroční pobyt v otevřeném prostoru)
2 mSv/h
0,1 mSv/h
do 6 mSv/h
do 2,5 µSv/h
0,5 µSv/h
0,025 µSv/h
10-5 až 10-4 μSv/h
20 mSv/rok
1 mSv/rok
50 µSv/rok
cca 0,9 µSv/rok
V období přípravy a provádění (výstavby) nebude sklad zdrojem radioaktivního záření.
Po ukončení normálního provozu budou ve skladu prázdné obalové soubory. Emisní hodnoty zá ření budou
tedy podstatně nižší než za provozu skladu a budou se v průběhu vyřazování plynule snižovat tak, jak
budou postupovat vyřazovací činnosti.
4.4. Zápach
Provoz, příprava ani ukončení provozu skladu nebudou produkovat významný zápach.
4.5. Jiné výstupy
Provoz, příprava a provádění ani ukončení provozu skladu nebudou produkovat žádné další významné
výstupy do životního prostředí, nepopsané v příslušných kapitolách.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 60 z 128
5. Doplňující údaje
Nejsou známy další skutečnosti, které by mohly způsobovat další, v příslušných kapitolách nepopsané,
výstupy do životního prostředí (např. významné terénní úpravy nebo zásahy do krajiny).
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 61 z 128
ČÁST C
ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK
DOTČENÉHO ÚZEMÍ
Dotčené území je omezeno na industriální areál elektrárny Temelín. Tento areál je uzav řen a oplocen a je
účelově využíván pro průmyslové účely (výrobu energie). Z toho vyplývá nepřítomnost prvků zvláštní
ochrany přírody a krajiny i trvalého osídlení.
Jmenovitě:
• V dotčeném území se nenachází prvky územního systému ekologické stability ani lokálního ani
regionálního či nadregionálního.
• V dotčeném území se nenachází žádné zvláště chráněné území (přírodní památka, národní přírodní
památka, přírodní rezervace, národní přírodní rezervace, chráněná krajinná oblast, národní park) ani
není dotčené území součástí žádného zvláště chráněného území.
• Dotčené území není součástí žádného přírodního parku.
• V dotčeném území se nenachází žádné prvky soustavy Natura 2000.
• V dotčeném území se nenachází významné krajinné prvky.
• Dotčené území není územím hustě zalidněným.
• Dotčené území nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
• Dotčené území není územím zatěžovaným nad míru únosného zatížení.
• V dotčeném území se nenachází území historického nebo kulturního významu.
• V dotčeném území nebyly zjištěny staré ekologické zátěže, které by vyžadovaly sanační zásah.
• V dotčeném území nebyly zjištěny extrémní poměry, které by mohly mít vliv na proveditelnost
posuzované stavby skladu vyhořelého jaderného paliva.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 62 z 128
II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V DOTČENÉM ÚZEMÍ
Vzhledem k tomu, že "dotčené území" je omezeno pouze na uzavřený areál elektrárny, je v této kapitole
provedena charakteristika současného stavu životního prostředí v širším rozsahu tzv. "zájmového území".
Definice těchto pojmů je provedena v úvodu (strana 16 této dokumentace).
1. Obyvatelstvo
Zdravotní stav obyvatelstva v okolí elektrárny Temelín je v základních ukazatelích soustavně sledován v
rámci opakovaných studií prováděných Ústavem preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy
univerzity v Brně. Ukazatele úmrtnosti, incidence zhoubných nádorů a vybraných ukazatelů reprodukčního
zdraví jsou systematicky zpracovány od roku 1992 do roku 2001 a postupně budou doplňovány o další
roky v závislosti na získávání nejnovějších podkladů z ústředních statistických institucí. Úmrtnost a
incidence nádorů je vyhodnocována odděleně pro muže a ženy a k zajištění srovnatelnosti jsou všechny
výsledky věkově standardizovány. Nalezené rozdíly jsou vždy statisticky testovány a při interpretacích jsou
brány v úvahu pouze rozdíly statisticky významné.
V okolí elektrárny Temelín byly vymezeny dvě "exponované oblasti", a to bližší, zahrnující pět nejbližších
obcí (Týn nad Vltavou, představující téměř ¾ obyvatel oblasti, a dále Dříteň, Nákří, Temelín a Všemyslice),
a vzdálenější, dále od elektrárny až do vzdálenosti cca 13 km. Výsledky na tomto území získané jsou
srovnávány s analogickými výsledky ze vzdálenějších oblastí Jihočeského kraje ("kontrolních oblastí") na
Českobudějovicku a Písecku. Pro detailnější posuzování jsou pak exponované i kontrolní oblasti dále
rozděleny do menších dílčích okrsků. V doposud získaných výsledcích, omezených na dobu výstavby a
počátků spouštění elektrárny, se zatím vliv elektrárny mohl projevit pouze svými účinky na psychiku lidí,
případným navozením pocitů znepokojení a duševních tenzí spjatých s obavami z možných nepříznivých
účinků a rizik.
Podrobnější údaje o výsledcích provedených šetření včetně mapového znázornění "exponovaných" a
"kontrolních" oblastí jsou prezentovány v příloze č. 2 této dokumentace. Zde uvádíme pouze stručný
přehled výsledků.
1.1. Úmrtnost
Úmrtnost byla zkoumána jednak jako celková (všechny věkové skupiny), a to celkem (všechny diagnózy),
na srdečně cévní nemoci a na zhoubné nádory, dále jako úmrtnost produktivního v ěku (od 20 do 65 let),
opět celkem, na srdečně cévní nemoci a na zhoubné nádory. Kromě toho byl vypočítáván i mezinárodně
užívaný ukazatel "ztracená léta".
Výsledky ukázaly řadu signifikantních odlišností exponovaných a kontrolních oblastí od celostátního
průměru i navzájem. Nápadná je nízká úmrtnost mužů v blízkém okolí elektrárny Temelín, a to jak celková
(všechny diagnózy), tak na srdečně cévní choroby a také na zhoubné novotvary. Projevilo se to obdobně v
celkové úmrtnosti (všechny věkové skupiny) i úmrtnosti v produktivním věku. Totéž platí o celkové
úmrtnosti žen (všechny diagnózy) a o jejich úmrtnosti na srdečně cévní choroby. Výjimku tvoří pouze
úmrtnost na zhoubné nádory, která je u žen v blízkém okolí elektrárny vyšší.
Kontrolní oblasti mají celkovou úmrtnost (všechny věkové skupiny) u mužů vždy vyšší, u žen jen zčásti.
Uvedené výsledky v oblastech jsou ovšem zprůměrovanými hodnotami nižších územních celků.
Nečekaně velký rozsah této vnitřní diferenciace úmrtnosti v oblastech je dobře patrný z vypočtených
ukazatelů úmrtnosti v dílčích okrscích. Ukázalo se, že v řadě případů je úroveň úmrtnosti ve vzdálenější
exponované oblasti průměrem protichůdných úrovní z její západní a východní části. Obdobné a přitom
složitější kombinace nastávají v oblastech kontrolních.
Výše uvedený příznivý stav v bližší exponované oblasti ovšem nemusí do budoucnosti přetrvávat.
Naznačují to výsledky hodnocení úmrtnosti v produktivním věku, které reagují na změny životních
podmínek pohotověji než úmrtnost celková. Ve druhé polovině sledovaného období zde v řadě ukazatelů
zjišťujeme postupné sbližování úrovní úmrtnosti v oblastech exponovaných a kontrolních a stabilizaci
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 63 z 128
předtím více rozkolísaných vývojových trendů. Pravděpodobně to souvisí se stabilizací obyvatelstva po
rozsáhlejších migračních pohybech ve druhé polovině osmdesátých a první polovině devadesátých let. Po
této stabilizaci se zřejmě změní a posléze ustálí i úrovně zdravotních ukazatelů. Na základě jejich
monitorování pak bude umožněno přesnější a spolehlivější hodnocení dlouhodobých vlivů elektrárny
Temelín.
1.2. Incidence zhoubných novotvarů
Incidence zhoubných novotvarů byla sledována jednak u celkového počtu nádorů, jednak u jednotlivých
vybraných druhů, a to žaludku, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, plic, ženského prsu, prostaty,
močového měchýře, ledvin a skupiny zhoubných novotvarů mízní a krvetvorné tkáně.
Ani tato nemocnost není v jihočeském prostoru zdaleka vyrovnaná, v některých územích vykazuje značné
odlišnosti od celostátního průměru i od území jiných, místně blízkých a na první pohled i životními
podmínkami podobných.
Bližší exponovaná oblast se u mužů opět jeví jako lepší, vyznačuje se nízkou incidencí celkového počtu
nádorů, nádorů žaludku, tlustého střeva, plic, prostaty a mízních a krvetvorných orgánů. Zvýšený výskyt je
u mužů patrný pouze u nádorů ledvin. Výsledky jsou zde tedy nad očekávání příznivé a bude vhodné
hledat jejich příčiny; spočívají pravděpodobně především v doplňování obyvatelstva v uplynulých letech
migrací relativně zdravějších mužů, kteří získali zaměstnání v elektrárně a v navazujících službách.
Příznivější zdravotní ukazatele v blízkém okolí elektrárny však zřejmě nepřetrvají do budoucna, vývojové
trendy ukazují u celkového počtu nádorů, nádorů prostaty a nádorů mízní a krvetvorné soustavy postupné
sbližování až vyrovnávání exponovaných a kontrolních oblastí, zřejmě v souvislosti se stabilizací místního
osídlení. Bez znalosti vývoje incidence v uplynulém desetiletí by tento trend mohl být mylně považován za
projev nepříznivého vlivu elektrárny Temelín.
Na rozdíl od popsané situace v nejbližším okolí elektrárny trpí muži ve vzdálenější exponované oblasti
některými druhy zhoubných nádorů častěji než by odpovídalo celostátnímu průměru i srovnatelným
údajům z oblastí kontrolních. Týká se to celkového počtu nádorů, nádorů plic a nádorů močového ústrojí.
Vyhodnocení menších okrsků přitom ukázalo, že se na uvedeném zvýšeném výskytu nádorů v této oblasti
podílí v převážné míře její východní část (tj. Dívčice, Hluboká nad Vltavou, Olešník, Zliv, Žimutice a další),
kde je zvýšena incidence celkového počtu nádorů a nádorů plic, prostaty, močového měchýře, ledvin a
souhrnného počtu nádorů močového ústrojí. I ve vzdálenější exponované oblasti se ovšem projevuje
postupné vyrovnávání s ostatními, takže i její odlišnost se pravděpodobně bude postupně oslabovat nebo
zcela vymizí.
U žen nejsou incidence zhoubných nádorů v blízkém okolí elektrárny Temelín zdaleka tak příznivé.
Nacházíme zde relativně vysoké hodnoty u souhrnu všech druhů nádorů, nádorů tlustého střeva a
konečníku, slinivky břišní a prsu. Pouze u nádorů prsu se koncem sledovaného období úrovně incidence
přibližují jiným oblastem, u ostatních druhů však daný stav během sledovaného období víceméně
setrvává. Vysoké incidence některých nádorů (celkový počet, nádory pankreatu, plic, a prsu) se vyskytují i
ve vzdálenější exponované oblasti. Uvedený zvýšený výskyt nádorů v bližší i vzdálenější exponované
oblasti, a u některých z nich (tlustého střeva a konečníku, prsu) nápadný spád incidence ve směru od
elektrárny Temelín, by mohl pro neinformované simulovat nepříznivý vliv elektrárny. Ta ovšem ve
sledovaném období nebyla ještě v provozu a případné nepříznivé vlivy psychické by nemohly takto na
nemocnost zhoubnými nádory působit. Rozhodující proto budou pouze změny, ke kterým by docházelo v
letech jejího provozu.
1.3. Reprodukční zdraví
Ze znaků reprodukčního zdraví byly sledovány dva, jednak výskyt spontánních potrat ů, jednak výskyt dětí
s nízkou porodní váhou (pod 2500 g). U obojích dat byl po čítán relativní index (na 1000 živě narozených).
Vypočtené ukazatele výskytu spontánních potratů jsou zvýšené v bližší exponované oblasti a mohly by
svědčit pro zvýšenou míru narušování reprodukčního procesu v okolí elektrárny. V incidenci dětí s nízkou
porodní váhou má nepříznivou situaci kontrolní oblast Písecko a v poslední době i Českobudějovicko.
Tyto nálezy bude nutno zkoumat i z hlediska úplnosti a věrohodnosti podkladových dat. Po této stránce
jsou spolehlivější incidence dětí s nízkou porodní váhou. U spontánních potratů jsou problémy s jednotnou
záchytností, neboť část případů nebývá hlášena a někdy ani diagnostikována. Svědčí pro to i vyšší počet
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 64 z 128
evidovaných případů ve městech než na venkově. Bližší posouzení této otázky bude třeba provést v
následujících letech.
1.4. Psychické ovlivnění
Psychické ovlivnění lidí v okolí elektrárny Temelín případnými obavami z její blízkosti bylo zkoumáno
speciálním psychologickým šetřením, provedeným dvakrát (v letech 2000 a 2002) v rámci studií Ústavu
preventivního lékařství LF MU. Bylo zaměřeno na otázku, zda lidé žijící v blízkosti elektrárny prožívají svoji
životní situaci jinak než lidé v oblastech kontrolních, tj. zda pociťují větší znepokojení ze svého životního
prostředí a zda se u nich vyskytuje vyšší míra napětí a neklidu.
Šetření bylo v obou případech provedeno u cca 1000 nahodile vybraných dospělých osob (polovina z
blízkosti elektrárny Temelín a druhá kontrolní polovina ze vzdálených oblastí), a to řízeným pohovorem,
provedeným pomocí vyškolených tazatelů na základě speciálního psychologického dotazníku.
V roce 2000 nebyly mezi jihočeským souborem na straně jedné a kontrolním souborem na straně druhé
nalezeny zásadní rozdíly z hlediska duševní stability, sebestylizace, prožívání strachu, obav či úzkosti,
sebedůvěry a víry ve vlastní schopnosti. Výjimkou byla jediná oblast, a to pocit životní spokojenosti. Ta je u
jihočeského souboru větší. Pokud respondenti z tohoto souboru uvádějí, že jsou se svým životem
nespokojeni, pak to souvisí s jinými okolnostmi než je výstavba elektrárny Temelín a její uvádění do
provozu.
Za hlavní důvod větší životní spokojenosti obyvatel jihočeského regionu bylo považováno především jejich
příznivější hodnocení vlastní ekonomické a zdravotní situace, což jsou klí čové faktory podílející se
rozhodujícím způsobem na formování tohoto fenoménu.
Bylo zdůrazněno, že popsaný stav platí pro tehdejší období těsně před zahájením spouštění Jaderné
elektrárny Temelín, kdy velká pozornost médií byla soustředěna na informace o protestech aktivistů proti
spuštění elektrárny. Případné změny vědomí v době po spuštění elektrárny měl pak zjistit analogický
výzkum v roce 2002.
V tomto opakovaném šetření se však psychická situace lidí žijících v blízkosti elektrárny projevila ještě
příznivěji. Celkové porovnání obou souborů ukázalo statisticky významné rozdíly mezi obyvateli
jihočeského regionu a kontrolního souboru v průměrné úrovni duševní stability-lability a v průměrné úrovni
tendence jevit se v lepším světle, a to v obou případech ve prospěch temelínského souboru.
Příznivý trend ve prospěch temelínského souboru zůstal tedy zachován. Rovněž ve všech dalších
sledovaných proměnných byly zjištěny rozdíly ve prospěch temelínského souboru (ve znacích depresivní
symptomatologie, víry ve vlastní schopnosti, životní spokojenosti, prožívaného strachu a obav a
schopnosti sebeuplatnění), avšak bez statistické významnosti.
Celkově příznivější výsledky temelínského souboru respondentů potvrdila i položková analýza získaných
dat. Statisticky významné rozdíly mezi oběma soubory se zde týkají celkem 6 položek, přičemž u všech
těchto proměnných byly příznivější výsledky u temelínského souboru v porovnání se souborem kontrolním.
Ukazují, že temelínská populace netrpí výraznějšími depresivními stavy, neprojevuje se jako labilnější,
neprožívá větší úzkost a strach a netrpí pocity méněcennosti a nedůvěrou ve vlastní schopnosti. Jinými
slovy, nevyskytují se v ní větší obavy ze současnosti a budoucnosti než u kontrolní skupiny; spíše je tomu
naopak. V klíčových oblastech (ekonomická situace a zdraví) je temelínská populace naopak
spokojenější.
1.5. Shrnutí
Souhrnně je možno konstatovat, že současná úroveň základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva
(úmrtnost, incidence zhoubných nádorů, výskyt spontánních potratů, výskyt dětí s nízkou porodní váhou) je
v blízkém okolí elektrárny Temelín obdobná jako ve vzdálenějších oblastech Jihočeského kraje, v
některých směrech však vykazuje specifické odlišnosti. V řadě ukazatelů jsou zdravotní poměry v okolí
elektrárny signifikantně příznivější než ve vzdálenějších oblastech, v několika ukazatelích je tomu naopak.
Tyto odlišnosti jsou podrobně dokumentovány a vytvořená databáze zdravotních charakteristik bude
sloužit jako nezbytný základ pro případné budoucí hodnocení zdravotních vlivů provozu elektrárny na
okolní obyvatelstvo.
Všechny uvedené nálezy pocházejí z dekády před spouštěním elektrárny Temelín. Pokud by byly zjištěny
v okolí provozované elektrárny, nesporně by sváděly k povrchním úvahám o jejím nepříznivém nebo
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 65 z 128
příznivém vlivu. Příčiny rozdílů jsou samozřejmě hlubší, založené v kontextu nejrůznějších místních faktorů
sociálních a kulturních, v profesionální skladbě obyvatelstva, v míře a charakteru migrace aj. Na vzniku a
rozvoji nemocí se podílí vedle genetických dispozic velké množství různých zevních determinant,
především ve způsobu života (nevhodná skladba výživy, kuřáctví, alkohol, nízká pohyblivost a s ní
související otylost, stresy a mnohé jiné) a pravděpodobně i životní prostředí (chemizace, mikroklimatické
vlivy aj.). Jejich hlubší poznání bude vyžadovat delší dobu a analytický přístup, k čemuž dlouhodobé
sledování zdravotní situace v okolí elektrárny poskytne v budoucnu dostatek možností.
Po stránce psychické se obyvatelstvo na blízkost elektrárny zřejmě dobře adaptovalo a je možno
předpokládat, že tento stav v době budoucího klidného a v médiích zřejmě méně přetřásaného provozu
nadále vytrvá.
Závěrem je tedy možno konstatovat, že potenciální nová zátěž ze skladu vyhořelého jaderného paliva
nevstupuje do území, jehož obyvatelstvo by mělo zhoršené zdravotní parametry nebo narušenou
psychickou rovnováhu.
2. Ovzduší a klima
2.1. Kvalita ovzduší
Dle přílohy č. 11 nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob
sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, nepatří dotčené
území mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
Tyto závěry potvrzují výsledky měření z nejbližších stanic imisního monitoringu (v Českých Budějovicích,
Košeticích u Pacova a Prachaticích). Koncentrace základních plynných znečišťujících látek jsou dle
měření na těchto stanicích hluboce pod hodnotami příslušných imisních limitů, imisní koncentrace tuhých
látek u krátkodobých maxim dosahují krátkodobých limitních hodnot s podlimitní četností.
Imisní situace v areálu elektrárny Temelín a v jeho nejbližším okolí je u plynných škodlivin na poněkud
lepší úrovni než na výše uvedených stanicích díky absenci významnější zdrojů znečišťování ovzduší. U
imisní zátěže tuhými látkami je situace významně ovlivňována především polními pracemi na okolních
zemědělsky obdělávaných pozemcích, celkově však bude přibližně na úrovni hodnot naměřených na
citovaných stanicích.
2.2. Klimatické charakteristiky
Klimatické charakteristiky dotčeného území jsou podrobně popsány a analyzovány v příloze č. 4 této
dokumentace.
3. Hluk a další fyzikální a biologické charakteristiky
3.1. Hluk
Dotčené území je území poměrně klidovým. Nevyskytují se zde významné stacionární zdroje
technologického hluku, které ovlivňují širší území. Elektrárna Temelín za normálního provozu hlukovou
situaci v území prakticky neovlivňuje, na hranici jejího areálu jsou požadované hlukové limity prakticky
splněny. Krátkodobě však může dojít při zkouškách systému nebo poruchách k vypouštění páry do
atmosféry, které je v obci Temelín a její části Kočín dobře sluchově patrné, a které bylo zdrojem stížností
obyvatel.
Významnějším se jeví hluk dopravní podél silničních nebo železničních komunikací. Při průjezdu
zastavěnými částmi měst a obcí je dopravní hluk jednoznačně dominantním zdrojem. Doprava do
elektrárny Temelín tvoří v tomto případě pouze zanedbatelný podíl celkových dopravních intenzit a tím i
hluku.
Z hlediska hygienických předpisů (Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací) je širší zájmové území měst a obcí zařazeno do kategorie "stavby pro bydlení a
území", s nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou hluku L Aeq,T = 50/40 dB (den/noc) pro hluk z
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 66 z 128
provozoven a jiných stacionárních zdrojů a LAeq,T = 55/45 dB (den/noc) pro dopravní hluk. V okolí hlavních
komunikací, kde je hluk z dopravy převažující, by bylo možno použít další korekci +5 dB, pro historicky
vzniklé "staré hlukové zátěže z pozemní dopravy" dokonce +12 dB. Pro období výstavby se povoluje
použití další korekce +10 dB(A), avšak pouze v denní době od 7.00 hodin do 21.00 hodin. Závazné
stanovení limitů je v kompetenci Krajské hygienické stanice.
3.2. Vibrace
V dotčeném území se nevyskytují zdroje významných vibrací, které ovlivňují okolí. Potenciální vliv
výrobních bloků elektrárny Temelín v žádném případě nepřekračuje hranice uzavřeného areálu.
3.3. Záření
Uváděné údaje vychází ze Zprávy o radiační situaci na území České republiky v roce 2002, vydané
Státním ústavem radiační ochrany v roce 2003.
Na celkovém ozáření obyvatelstva má zdaleka největší podíl přírodní ozáření. Z toho nejvýznamnější část,
více než polovinu, představuje ozáření od radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší budov.
Průměrné roční efektivní dávky od jednotlivých typů přírodního ozáření se v České republice odhadují
takto
• 0,01 mSv (vnitřní ozáření od kosmogenních radionuklidů),
• 0,30 mSv (celkové zevní ozáření kosmickým zářením vně a uvnitř budov),
• 0,08 mSv (zevní ozáření gama od terestrálních radionuklidů při pobytu venku 2000 hodin ročně),
• 0,42 mSv (zevní ozáření gama od terestrálních radionuklidů při pobytu uvnitř budov 7000 hodin ročně),
• 0,3 mSv (vnitřní ozáření z terestrálních radionuklidů bez inhalace radonu a jeho produktů přeměny),
• 0,06 mSv (vnitřní ozáření v důsledku inhalace produktů přeměny radonu venku při pobytu 2000 hodin
ročně)
• 2,5 mSv (vnitřní ozáření v důsledku inhalace produktů přeměny radonu v budovách při pobytu 7000
hodin ročně).
Průměrná efektivní dávka 2,5 mSv z inhalace produkt ů přeměny radonu v budovách odpovídá ekvivalentní
objemové aktivitě radonu (EOAR) v bytech přibližně 60 Bq/m3 (zjištěné v České republice representativním
průzkumem v devadesátých letech 20. století). Doporučená hodnota pro provedení zásahu ke snížení
expozice je EOAR = 200 Bq/m3, ta odpovídá průměrné roční individuální efektivní dávce necelých 10 mSv
při výše uvedeném pobytu osob v budovách 7000 hodin ročně. Odhaduje se, že tato hodnota je v České
republice překročena přibližně v 60 000 rodinných domech. V některých lokalitách České republiky
dosahuje hodnota EOAR ve vnitřním ovzduší budov extrémních hodnot v rozmezí 1000 až 10 000 Bq/m3,
což odpovídá roční efektivní dávce 50 - 500 mSv.
Tab.: Průměrné čtvrtletní hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu (lokální TLD síť
v okolí elektrárny Temelín) v roce 2002
I/02
II/02
III/02
[nSv/h]
153
126
140
167
126
126
142
144
146
141
10
IV/02
Průměr
Dívčice
147
146
147
148
Litoradlice
113
117
114
118
Mydlovary
138
139
119
134
Protivín
151
144
147
152
Radonice
123
112
110
118
Ševětín
124
124
134
127
Týn nad Vltavou
132
121
122
129
Vodňany
134
130
127
134
Zliv
134
121
134
Průměr
133
128
128
Variační koeficient [%]
9
10
11
Poznámka:
Variační koeficient (směrodatná odchylka/průměr x 100%) - relativní míra variability souboru
Pro srovnání uvádíme v následujících tabulkách hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu v
širším okolí před uvedením elektrárny Temelín do provozu (1998) a po jejím uvedení do provozu (2002):
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 67 z 128
Tab.: Průměrné čtvrtletní hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu (teritoriální TLD síť) v roce 1998
Číslo
Monitorovací bod
I/98
II/98
III/98
[nSv/h]
134,5
129,1
146,0
147,1
144,5
142,7
131,1
154,3
118,3
140,2
107,3
99,2
198,8
192,4
174,6
138,2
139,8
184,5
168,4
158,7
127,0
140,0
114,7
146,7
124,3
160,3
126,8
140,8
123,8
185,4
IV/98
1
Blatná
166,7
170,0
160,2
2
České Budějovice
154,4
153,3
3
České Budějovice b
150,5
163,1
131,7
4
Český Krumlov
148,0
151,2
172,5
5
Český Krumlov b
149,9
148,9
117,8
6
Dobrá Voda
147,3
160,0
155,9
7
Humpolec
148,6
135,1
152,2
8
Churáňov
129,8
161,1
126,5
9
Jindřichův Hradec
148,1
148,5
164,2
10
Jindřichův Hradec b
158,1
141,9
115,8
11
Košetice
112,9
161,7
133,4
12
Košetice b
98,9
105,4
89,1
13
Milevsko
198,9
223,8
14
Milevsko b
187,2
198,7
15
Nová Bystřice
170,9
160,9
16
Olešník
159,8
147,4
144,9
17
Pelhřimov
158,0
171,5
160,0
18
Pelhřimov b
176,9
198,6
175,6
19
Písek
176,8
144,7
165,3
20
Písek b
134,7
175,6
154,7
21
Prachatice
139,1
143,5
140,0
22
Prachatice b
145,8
152,7
121,6
23
Soběslav
151,3
138,9
127,7
24
Strakonice
166,1
25
Strakonice b
130,1
147,7
116,0
26
Tábor
199,2
162,6
27
Tábor b
151,4
157,5
136,1
28
Temelín
149,8
155,9
144,6
29
Volary
140,3
192,0
30
Vyšší Brod
196,0
201,5
207,8
Poznámky:
Pokud není uveden výsledek, dozimetr byl v dané lokalitě zcizen.
Písmeno ” b ” za názvem monitorovacího bodu znamená, že dozimetr se nachází v budově.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Průměr
157,8
145,6
147,8
154,7
140,3
151,5
141,7
142,9
144,8
139,0
128,8
98,1
207,2
192,8
168,8
147,6
157,3
183,9
163,8
155,9
137,4
140,0
133,1
156,4
129,5
174,0
142,9
147,8
152,0
197,7
Vydání: 01
Strana: 68 z 128
Tab.: Průměrné čtvrtletní hodnoty příkonu fotonového dávkového ekvivalentu (teritoriální TLD síť) v roce 2002
Číslo
Monitorovací bod
I/02
II/02
III/02
[nSv/h]
153
137
141
151
133
137
137
136
117
144
139
105
180
146
145
130
164
195
144
162
146
135
100
136
145
189
166
127
76
IV/02
Průměr
1
Blatná
150
154
150
2
České Budějovice
127
149
165
3
České Budějovice b
141
146
160
4
Český Krumlov
84
144
152
5
Český Krumlov b
136
150
156
6
Dobrá Voda
147
139
144
7
Humpolec
128
142
149
8
Churáňov
90
142
141
9
Jindřichův Hradec
128
131
130
10
Jindřichův Hradec b
141
148
157
11
Košetice
133
134
141
12
Košetice b
98
105
114
13
Milevsko
164
175
178
14
Milevsko b
134
146
158
15
Nová Bystřice
126
145
148
16
Olešník
128
142
152
17
Pelhřimov
154
169
174
18
Pelhřimov b
190
191
197
19
Písek
139
148
150
20
Písek b
169
171
181
21
Prachatice
159
175
141
22
Prachatice b
144
134
137
23
Soběslav
100
103
122
24
Strakonice
124
150
25
Strakonice b
136
149
160
26
Tábor
156
188
194
27
Tábor b
139
174
28
Temelín
116
148
144
29
Volary
112
133
134
30
Vyšší Brod
162
182
Poznámky:
Pokud není uveden výsledek, dozimetr byl v dané lokalitě zcizen.
Písmeno ” b ” za názvem monitorovacího bodu znamená, že dozimetr se nachází v budově.
152
145
147
133
144
142
139
127
126
148
136
105
174
146
141
138
165
193
145
171
155
138
106
137
147
182
160
134
114
172
Z výsledků nejsou patrné rozdíly radiační situace v lokalitě před a po uvedení elektrárny do provozu.
Nebyly nalezeny rozdíly mezi obsahem radionuklidů v jednotlivých složkách prostředí z okolí elektrárny
Temelín a z ostatního území státu.
Čerpání autorizovaných limitů1 v oblasti kapalných a plynných výpustí elektrárny Temelín za roky 2002 a
2003 je zřejmé z následující tabulky:
Tab.: Plnění autorizovaných limitů v oblasti kapalných a plynných výpustí elektrárny Temelín
Rok
2002
Autorizovaný limit
[µSv]
40
2003
40
Plynné výpusti
Čerpání autorizovaného limitu
[µSv]
[%]
0,117
0,294
0,273
0,683
Autorizovaný limit
[µSv]
0,32 (tritium)
0,006 (aktivační a
štěpné produkty)
0,32 (tritium)
0,006 (aktivační a
štěpné produkty)
Kapalné výpusti
Čerpání autorizovaného limitu
[µSv]
[%]
0,095
27,9
3,5E-5
0,6
0,201
3,2E-4
62,8
5,4
Poznámky:
Hodnoty čerpání autorizovaného limitu u plynných výpustí byly stanoveny na základě posouzení ročních bilancí výpustí
jednotlivých uvažovaných radionuklidů pomocí autorizovaného programu RDETE.
Hodnoty autorizovaného limitu u kapalných výpustí vychází z požadavků platného vodohospodářského rozhodnutí.
1
Autorizovanými limity jsou závazné kvantitativní ukazatele radiační ochrany, stanovené v podmínkách povolení
provozu jaderného zařízení.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 69 z 128
4. Povrchová a podzemní voda
4.1. Hydrologický popis území
Areál elektrárny leží na rozvodnici čtyř drobných povodí toků, které mají v prostoru elektrárny a jejím okolí
své pramenné oblasti. Z hlediska hydrologického členění se jedná o drobná povodí 1-06-03-077 (povodí
odvodňuje Palečkův potok), 1-06-03-073 (odvodňuje Strouha), 1-08-03-079/2 (odvodňuje Temelínecký
potok) a 1-08-03-079/3 (odvodňuje Malešický potok).
Vzhledem k terénním úpravám po zahájení výstavby elektrárny došlo k částečné změně hydrologických
charakteristik území. Srážkové vody z celého areálu elektrárny jsou podchyceny a odváděny gravitačním
systémem dešťové kanalizace přes pojistné nádrže a retenční nádrž u Býšova do upraveného toku
Strouha (povodí 1-06-03-073), která ústí do řeky Vltavy v prostoru Jeznice (nádrž Hněvkovice), v říčním
km 214,118. Při ročním průměrném úhrnu srážek cca 0,600 m, odvodňované ploše 133 ha a při
odtokovém součiniteli k = 0,415 je z plochy elektrárny odvedeno cca 330,6.10 3 m3/rok, tj. v průměru
0,01 m3/s.
Na systém odvádění srážkových vod do recipientu Strouha budou napojeny i tyto vody z prostoru skladu
vyhořelého jaderného paliva.
Místo realizace skladu leží na rozhraní drobných povodí 1-08-03-079/2 (Temelínecký potok) a 1-08-03079/3 (Malešický potok). Oba toky, odvodňující tato povodí, ústí u Malešic do Bílého potoka (povodí
Blanice).
Hydrologická data toků Strouha, Malešínský potok a Temelínecký potok jsou uvedena v následujících
tabulkách:
Tab.: Hydrologické údaje toku Strouha
Tok
Strouha
Strouha
Strouha
Říční km Vltavy
Délka toku
Plocha povodí
[km2]
214,118
8 km
13,173
Průtoky překročené průměrně po dobu [dnů v roce - l/s]:
90
120
180
210
270
52
45
40
38
30
Vody dosažené průměrně jednou za n roků [m3/s]:
1
2
5
10
20
2,2
3,4
5,8
8,0
11,0
Prům. odtok
[l/s]
43
355
18
364
12
50
13,0
100
16,0
Tab.: Hydrologické údaje Temelínského a Malešického potoka
Tok
Srážky [mm]
Plocha povodí [km2]
Malešický potok
596
8,35
Temelínecký potok (hráz v obci)
596
0,86
Temelínecký potok-ústí do Bílého potoka
599
14,16
Průtoky překročené průměrně po dobu [dnů v roce - l/s]
Tok
90
120
180
210
270
Malešický potok
33
29
25
24
19
4
3
3
2
Temelínecký potok-ústí do Bílého pot.
58
50
45
43
33
Vody dosažené průměrně jednou za n roků [m3/s]
Tok
1
2
5
10
20
Malešický potok
1,4
2,1
3,6
4,9
6,8
0,7
1,0
1,2
2,6
3,4
Temelínecký potok-ústí do Bíl. pot.
2,8
3,5
4,6
5,6
6,7
Prům.odtok [l/s]
27
3
48
355
12
21
364
8
13
50
7,9
4,3
9,5
100
9,9
5,2
13,4
Vlastní území výstavby skladu není v současné době uměle odvodněno, srážkové vody se převážně
vsakují a odpařují dle aktuálních meteorologických podmínek.
4.2. Srážky
Srážkový úhrn v lokalitě elektrárny Temelín se pohybuje v průměrné úrovni do cca 600 mm za rok.
Podrobnější údaje lze vyhledat v příloze č. 4 této dokumentace.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 70 z 128
4.3. Zátopová území
Elektrárna se nachází na rozvodí jak lokálních, tak i vodohospodářsky významných vodotečí. Vlastní areál
elektrárny je převýšen nad okolním terénem se střechovitým sklonem na všechny strany. Z porovnání
výškových údajů je zřejmé, že areál elektrárny je umístěn cca 135 m nad maximálními hladinami v
hlavních tocích, a to i při hodnocení historicky extrémních průtoků.
Žádná vodoteč tedy nemůže při průtoku velkých vod elektrárnu a tím ani areál skladu ohrozit. K zátopě
nemůže dojít ani zablokováním vodních toků ledem.
4.4. Zdroje pitné vody
V dotčeném území (areálu elektrárny Temelín) ani jeho blízkém okolí se nenachází zdroje pitné vody.
4.5. Podzemní voda
V místě výstavby skladu, stejně jako v prostoru celé elektrárny a jejím okolí, rozlišujeme dva zvodněné
systémy podzemní vody:
• mělký systém, jinak též obzor mělkého oběhu, vázaný na kvartérní sedimenty a připovrchovou zónu
eluvií, většinou při rozhraní kvartéru s eluviem, nebo na bázi eluvia a
• hlubší systém - obzor puklinové vody, vázaný na puklinový systém hlubšího skalního podloží.
Oba tyto systémy spolu souvisejí jen minimálně nebo nesouvisejí vůbec. Podzemní voda je v tomto
prostoru vázána na pokryvné útvary, na zvětralé a rozpukané vrstvy podložních hornin a na tektonické
poruchy omezeného rozsahu druhotně vyplněné zvětralými horninami s jílovitou příměsí. Vydatnost
objektů se řádově pohybují v desetinách až setinách litrů za vteřinu.
Hladina podzemní vody se v prostoru elektrárny pohybuje vesměs v hloubkách 5 až 7 m pod terénem
s rozpětím kolísání hladin 1,0 - 2,0 m a to bez ohledu na různou polohu a hloubku vrtů. V okolí elektrárny
se hladina podzemní vody pohybuje v závislosti na morfologii terénu 0,5 - 3,0 m pod terénem, amplituda
kolísání hladiny je vesměs v rozmezí 1,0 - 2,5 m. Podzemní voda je dotována pouze srážkami, podle
zaměřených úrovní hladina podzemní vody v podstatě kopíruje terén. Rychlost proudění podzemní vody
se pohybuje v rozmezí 13,0 - 0,01x10 -7 m/s (Hanslík 1997).
Jakost podzemní vody je sledována podle schváleného monitorovacího plánu, rozbory jsou prováděny v
rozsahu úplného chemického rozboru (vrty monitorující mělký a hlubinný oběh podzemní vody) a v
rozsahu předepsaném pro monitoring skládek typu SII a SIII (skládky Temelínec a Knín).
V místě výstavby SVJP a jeho bezprostředním okolí byly v minulosti (v rámci inženýrskogeologického
průzkumu staveniště elektrárny) realizovány 3 průzkumné přechodně vystrojené sondy - vrty J-656, JV358 a šachtice Ša-386. V blízkém okolí stavby pak dalších 10 průzkumných děl (jejich umístění je patrné
z obrázku v kapitole 6. Horninové prostředí a přírodní zdroje, subkapitola Stavebně-geologické poměry
staveniště, strana 73 této dokumentace a strany následující). V průzkumných dílech byla ustálená hladina
podzemní vody (Prachař, 2003) zastižena v úrovních uvedených níže v tabulce. Její úroveň je
v současnosti významně ovlivněna hrubou úpravou terénu. Současná hladina podzemní vody je ustálena a
jednotlivé puklinové horizonty propojeny v úrovni deš ťové kanalizace (Prachař, 2003).
Tab: Archivní údaje o úrovni hladiny podzemní vody v sondách v místě staveniště SVJP
Vrt
vrt JV-358
šachtice Ša-386
vrt J-656
vrt J-657
Ustálená HPV (m p.t.)
0,95 m p.t.
1,7 m p.t.
1,9 m p.t.
1,65 m p.t.
Ustálená HPV (m n.m.)
502,25 m n.m.
502,44 m n.m.
506,27 m n.m.
507,90 m n.m.
Obsáhleji je problém, ve spojitosti s prostředím ve kterém se podzemní voda pohybuje, diskutován
v kapitole 6. Horninové prostředí a přírodní zdroje, subkapitola Hydrogeologické poměry (strana 73 této
dokumentace a strany následující).
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 71 z 128
5. Půda
5.1. Využití půdy
V současné době není plocha uvažovaného záboru zastavěna a slouží jako volná plocha v areálu
elektrárny.
5.2. Kvalita půdy
Půdy v prostoru výstavby (areálu elektrárny) jsou dle morfogenetického klasifikačního systému půd
zařazeny jako antropogenní formy primárních půdních typů s různou intenzitou antropických zásahů - půdy
ovlivněné, přeměněné a umělé. Půda je tvořena antropickým umělým A - horizontem na původním nebo
uměle vytvořeném podloží.
Převažujícími primárními půdními typy v areálu elektrárny a v jejím okolí jsou kyselé kambizemě KMm/a a
dočasně převlhčené oglejené kyselé kambizemě, subtyp - kambizem pseudoglejová, varieta kyselá KMg/a.
Převažující primární kyselé kambizemě patří k půdám střední kvality.
Vzhledem k tomu, že předmětem záboru jsou pouze ostatní pozemky, nejsou půdy zařazeny dle
bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).
5.3. Popis půdních typů
Půdotvorným substrátem původních půd v areálu elektrárny jsou převážně zvětraliny pararul a migmatitů,
v menší míře jsou to kyselé polygenetické hlíny. Zastoupeny jsou převážně tyto půdní typy:
Antrozem - AN.
Jedná se o uměle vytvořené půdy navrstvením substrátu i povrchového horizontu.
Hodnoty fyzikálních, chemických i biologických parametrů mají velmi široký rozsah
podle použitého materiálu. V subtypu "typická" umožňuje antrozem růst rostlin na
půdách s inicálním stadiem vývoje na navršených substrátech. U formy deponiové je
povrchový horizont tvořen navážkou organominerálního materiálu tak, aby byly
vytvořeny podmínky pro růst rostlin.
Kambizemě - KM.
Jsou nejrozšířenějším půdním typem v ČR. Typický je proces hnědnutí - zvětrávání
a metamorfóza půdního materiálu in situ. Dochází k uvolňování železa z primárních
minerálů a k tvorbě sekundárních jílových minerálů, avšak bez jejich translokace.
Tak se vytváří pro kambizemě typický horizont Bv. Intenzita zvětrávání závisí na
mineralogickém složení substrátu a hydrotermických podmínkách půdního prostředí.
Při procesu hnědnutí se uvolňují dvojmocné kationty a jsou vyluhovány do nižších
vrstev. Kvalita půd a základní fyzikální, chemické a biologické vlastnosti jsou velmi
rozdílné, v závislosti na substrátu. Kambizemě mají nejvíce subtypů, často
charakterizujících přechodové formy k dalším půdním typům. Nejčastěji se vyskytují
v subtypu typická, dystrická a pseudoglejová.
Celkově na území záměru převažují antrozemě - antropogenní půdy, tvořené směsí z místně původních
(případně dovezených) půd, které byly využity na terénní úpravy při výstavbě elektrárny.
5.4. Znečištění půd
Bezprostředně z prostoru výstavby nejsou známy výsledky průzkumu znečištění půd chemickými
škodlivinami.
V rámci předprovozního a provozního monitorování elektrárny nebylo v jejím okolí indikováno žádné
znečištění půd radionuklidy z přípravy nebo provozu elektrárny.
5.5. Odolnost půd vůči antropogennímu znečištění
Půdy v dotčeném území jsou již antropogenně silně pozměněné, posouzení jejich náchylnosti k
antropogennímu znečištění je tedy irelevantní.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 72 z 128
6. Horninové prostředí a přírodní zdroje
V rámci řešeného projektu (příprava SVJP) při popisu geologických a hydrogeologických poměrů je
věnována pozornost pouze blízkému okolí elektrárny a místu výstavby skladu, a to pouze v míře
odpovídající procesu EIA. Všechny zde neuvedené podrobné informace jsou detailně popsány
v Předprovozní bezpečnostní zprávě ETE, včetně bibliografie. Dílčí informace byly doplněny ze
zprávy Inženýrskogeologický průzkum, vypracované firmou Energoprůzkum Praha, sloužící jako podklad
k územnímu řízení stavby SVJP v lokalitě ETE (Prachař a kol., 2003).
Podrobné hodnocení geologických a seismologických podkladů, jak staveniště SVJP, tak i celé elektrárny,
je rovněž provedeno v PpBZ ETE. Výchozí podklady pro hodnocení jsou shromážděny v geologické
a seismologické databance. Stanovení byla provedena podle návodu NS-G-3.3 (2002) v korelaci
s podklady pro přípravu stavební normy na bázi Eurocode 8.
6.1. Geomorfologická charakteristika území
Podle regionálního členění současného reliéfu (Czudek et al., 1976) se širší okolí JE Temelín nachází
v oblasti Česko-moravské soustavy a zasahuje do subsoustavy Středočeská pahorkatina a Jihočeské
pánve. Z hlediska dalšího členění náleží k Táborské vysočině, pro jejíž morfologii je charakteristický
parovinný ráz, rozčleněný erozí na ploché hřbety a denudační plošiny. Na jedné z těchto plošin se nachází
i stavba JE Temelín. Morfologicky výraznější prvky jsou pouze zaříznutá údolí Vltavy a Lužnice.
Vlastní staveniště SVJP v lokalitě ETE se nachází v okrsku Týnská pahorkatina, která je reprezentována
podokrsky Temelínskou pahorkatinou a Pořežanskou pahorkatinou. Temelínskou pahorkatinu (3A-5a)
mezi údolím Vltavy a Českobudějovickou pánví charakterizuje převážně celistvý erozně denudační reliéf,
silněji rozčleněný v pruhu při Vltavě, s rozsáhlými zarovnanými povrchy v rozvodních oblastech (většinou
mezi 480-510 m n.m.). Staveniště SVJP se nachází na jedné z těchto plošin, v nadmořské výšce 503 m
n.m.
6.2. Geologické poměry
Jaderná elektrárna Temelín i staveniště SVJP jsou situovány v jižní části Českého masivu, v území
náležející k moldanubickému komplexu. Oblast je budována především moldanubickými metamorfity
jednotvárné série, tvořené komplexem sillimaniticko-biotitických pararul a migmatitů. Místy jsou tyto
horniny prostoupeny žilami nebo nepravidelnými tělesy granitoidních hornin (leukokrátní žilné žuly,
pegmatity).
Během variské orogeneze došlo k intruzi granitoidních masivů, která byla doprovázena intenzivní
migmatitizací. V okolí Písku, Protivína a Vodňan (na sever od lokality ETE) pronikly pláštěm
moldanubických metamorfitů četné výběžky středočeského plutonu, reprezentované melanokratními
amfibolicko-biotitickými granity až křemennými syenity. Na jihovýchod od lokality ETE pak ševětínský
biotitický granodiorit. Migmatitizací byl postižen i pararulový komplex moldanubika.
Desítky vrtů, které byly v době přípravy stavby realizovány, dokazují monotónnost geologické stavby
a jednotnost bloku moldanubických hornin.
Provedené geologické, geofyzikální a stavebně-geologické průzkumy potvrzují, že Temelínská
pahorkatina, se staveništěm elektrárny Temelín, je v daném území neotektonicky nejstabilnější
morfotektonickou jednotkou, velmi málo postiženou zlomovou tektonikou a, v omezené míře, i procesy
pliocenní a staropleistocénní tektonické aktivace. Současný reliéf území se nachází většinou ve stádiu
pokročilého denudačního vývoje, s výskytem prvků kvartérní eroze omezeným pouze na vltavské údolí.
Nebylo zjištěno porušení plynulosti spádu koryt v údolích; rovněž dokumentované strže, náplavové kužele
jsou ojedinělé a v současné době neaktivní (srov. Balatka, 1993; Přibyl, 1993 in PpBZ ETE).
Stavebně-geologické poměry elektrárny
Hlavním horninovým typem na hlavním staveništi je sillimanit-biotitická pararula a její různě intenzívně
migmatitizované ekvivalenty. Na silně zvětralém krystalinickém podkladu leží slabá vrstva kvartérního
pokryvu. Kvartérní pokryv tvoří převážně hlinito-písčité sedimenty, s malým podílem jílovitých hlín nebo
zahliněných štěrků na bázi pokryvného vrstevního komplexu. Z hlediska zakládání stavby je vrstva
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 73 z 128
kvartérních pokryvů nedůležitá, protože byla část odtěžena v rámci hrubé úpravy terénu a část nahrazena
hutněným násypem.
V podloží kvartéru se nachází zóna fosilního zvětrání moldanubika, tvořená zcela rozloženými
krystalinickými horninami. Fyzikálně-mechanickými vlastnostmi odpovídají zeminám kvartérního pokryvu.
Terciérní sedimenty nebyly na hlavním staveništi zastiženy.
Variské magmatity se vyskytují ve čtyřech základních modifikacích (žilná žula, pegmatitická žula, pegmatit
a žilný křemen).
Prekambrické metamorfity jsou zastoupeny sillimanit-biotitickou pararulou, biotitickým, popř. sillimanitbiotitickým migmatitem nebo biotitickou drobovou rulou. Vložky tvo ří kvarcitická rula.
Stavebně-geologické poměry staveniště SVJP
Předpokládané založení stavebního objektu SVJP:
• hrubá úprava terénu ± 0,0 stavby = 503,00 m n.m. (Bpv.)
• předpokládaná hloubka zakládání - 2,5 až 4 m pod hrubou úpravou terénu
• založení plošné, základové konstrukce patky a pasem
• prohloubena je část příjmové haly skladu
Pozn. V inženýrskogeologickém průzkumu (Prachař, 2003) bylo uvažováno se zakládáním v hloubce 2,5 m pod terénem. Podle
podkladů dokumentace pro územní řízení bude objekt založen hlouběji, cca 4 m pod terénem.
Základové poměry jsou odvozeny z vrtů JV-358, Ša-386, J-656 a J-657. Z vrtů vyplývá, že původní terén
staveniště před vyrovnáním hutněným hlinitokamenitým násypem plynule stoupal od kóty 502,25 m n.m.
(vrt JV-358) na kótu 507,90 m n.m. (vrt J-657). Je tedy patrné, že v místě skladovací haly je proveden
násyp o mocnosti do 1 m, v místě příjmové části pak odřez původního terénu až 7,9 m hluboký (Prachař
a kol., 2003).
Pokryvné útvary - svahové písčité hlíny a hlinité písky - v mocnosti 2 - 3 m sledovaly povrch původního
terénu. V důsledku zemní úpravy byly ve východní části území skryty a den vystoupily zvětralé pararuly
a zvětraliny je doprovázejících žilných hornin.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 74 z 128
Obr: Schematické znázornění IG poměrů na staveništi SVJP (10x převýšeno)
Budova SVJP
±0,0
-2,5
S4
G4
S4 G4
R4
R3
R3
R4
R2
R2
Kvartér / eluvium, hlinité písky tř. S4
Eluvia - písek až štěrk, hlinitý, tř. G4
Slm-btt pararula - silně zvětralá až zvětralá, tř. R4
Slm-btt pararula - slabě zvětralá až navětralá, tř. R3
Slm-btt pararula - navětralá, tř. R2
Převzato z "SVJP ETE, podklady k územnímu řízení stavby, Inženýrsko-geologický průzkum, odborná pomoc, Energoprůzkum Praha, červen 2003)
Základová spára bude s největší pravděpodobností realizována v úrovni 500,50 m n.m. (Prachař a kol.,
2003) a níže (dokumentace pro územní řízení udává, že podlaha dvou neúplných podzemních prostor
bude v úrovni 3,6 m pod úrovní terénu). Dle archivních geologických podkladů se v území předpokládá
výskyt 1 až 2 m mocné polohy hlinitých písků, místy se štěrkovými zrny, hlouběji pak 3,5 m mocná poloha
rozpadavých zvětralých pararul, do hloubky přecházející do pararul slabě zvětralých až navětralých
(skladová část objektu). Základovou půdu příjmové části skladu SVJP tvoří zvětralé až (v hlubších
částech) navětralé pararuly a migmatity.
Je nutno předpokládat, že současná hladina podzemní vody je ustálena a jednotlivé puklinové horizonty
propojeny v úrovni dešťové kanalizace. Do stavební jámy je možno očekávat přítok podzemních vod
v množství desetin l/s (Prachař, 2003).
6.3. Hydrogeologické poměry
V širokém okolí ETE se nacházejí dvě zásadně rozdílné hydrogeologické struktury, a to horninový komplex
krystalinika a pánevní struktury vyplněné svrchnokřídovými a terciérními sedimenty - Budějovická
a Třeboňská pánev. Pánve však představují samostatné hydrogeologické struktury oddělené od
krystalinika tektonicky. Navíc severní část Třeboňské pánve je od lokality ETE více vzdálena a je oddělena
erozní bází Vltavy.
Budějovická pánev je hydrogeologicky významnou artéskou strukturou. Do prostoru blízkého okolí
elektrárny nezasahuje žádnou svou částí.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 75 z 128
Horniny krystalinika lze generelně hodnotit jako hydrogeologicky mnohem méně významnou strukturu.
Jedná se o málo propustný horninový komplex s relativně lepší propustností zvětralinového pláště, v zóně
připovrchového rozpojení puklin, v tektonicky porušených zónách a ve vložkách rigidnějších hornin.
Hlavním kolektorem podzemní vody v užší lokalitě je puklinová síť krystalinika, hlavně pak zóna
připovrchového rozpojení puklin.
Zvětralinový plášť krystalinika, kvartérní pokryv spolu s pásmem povrchového rozpojení hornin skalního
podloží vytváří vcelku jednotné zvodnění mělkého oběhového systému s průlinově-puklinovou
propustností, která s přibývající hloubkou přechází v propustnost jednoznačně puklinovou. Kvartérní
sedimenty a eluviální zóna jsou zvodněny nesouvisle, často jen přechodně. K infiltraci srážkových vod
dochází v celé ploše území, přičemž zvodnění je výrazně ovlivněno klimatickými činiteli. Jejich propustnost
je celkově nízká. Mělký oběh se projevuje do hloubek do 25 - 30 m.
Celkem monotónní vývoj krystalinika jednotvárné série moldanubických metamorfik - pararul, migmatitů
a migmatitizovaných pararul s proniky žilného křemene vytváří složitou síť částečně vzájemně
propojených, všesměrně orientovaných systémů puklin, zřejmě přesahující hloubku 150 m (výrazné
rozpukání zasahuje do hloubek okolo 50 m, v hlubších částech masivu jsou pukliny sevřené a generelně
méně časté). Vydatnosti se pohybují v řádu do 10-1 l/s. Ve větších hloubkách se zvodnělé puklinové partie
vyskytuji jen ojediněle (s vydatností řádu 10-3 l/s).
Zvodnění hlubších etáží, i do hloubky nad 100 m, je v hydraulickém spojení s mělkým oběhem, ale
přirozené proudění se již prakticky neprojevuje. Od hloubkového intervalu cca 25 - 30 m ustává přírodní
proudění.
Hydrogeologické poměry na staveništi elektrárny
Hydrogeologické poměry hlavního staveniště ETE lze považovat za poměrně složité v důsledku
proměnlivé propustnosti pokryvných sedimentů i skalního podloží, kde oběh puklinové podzemní vody je
vázán na jednotlivé pukliny nebo tektonická poruchová pásma. Zvodněný obzor je mělký, s mírně
napjatou, silně kolísající hladinou, dotovaný srážkovými vodami a výrazně ovlivněný klimatickými činiteli.
Průlinová propustnost pokryvných uloženin a eluvií rul je nízká, odpovídající v průměru hodnotě k = 2,8 x
10-7 m/s. Jen místně se vyskytují mírně propustnější polohy žulových eluvií nebo málo zahliněných písků.
Hladina podzemní vody se obvykle nachází na rozhraní kvartérního pokryvu a eluvia krystalinika nebo při
bázi eluvia.
Z hlediska chemického složení jde o vody s nízkou celkovou mineralizací, neutrální až slabě kyselé,
s převažujícím zastoupením iontů Na-Ca-Mg-HCO3-SO4.
Hydrogeologické poměry na staveništi SVJP
V prostoru výstavby budoucího SVJP byla v minulosti realizována 3 průzkumná díla (vrt J-656, Jv-358
a šachtice Ša-386). Dalších 10 vrtů pak v blízkém okolí stavby (viz následující obrázek). Vrty byly
postupně realizovány ve čtyřech etapách inženýrskogeologického průzkumu za účelem zjištění fyzikálněmechanických vlastností skalního, respektive poloskalního podloží. Zjišt ěné údaje o ustálené hladině
podzemní vody pocházejí z období před provedením hrubých úprav terénu a jeho zarovnáním.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 76 z 128
Obr: Situace průzkumných děl v okolí SVJP (místní síť ETE)
Převzato z " SVJP ETE, podklady k územnímu řízení stavby, Inženýrsko-geologický průzkum, odborná pomoc", Energoprůzkum Praha, červen 2003.
Hladina podzemní vody byla při vrtných pracích zjištěna v hloubkách od 0,95 m do 1,9 m pod terénem,
většinou v polohách hlinitého až hlinitopísčitého eluvia nebo silně zvětralé pararuly.
Tab: Archivní údaje o úrovni hladiny podzemní vody v sondách v místě staveniště SVJP
vrt
vrt JV-358
šachtice Ša-386
vrt J-656
vrt J-657
ustálená HPV (m p.t.)
0,95 m p.t.
1,7 m p.t.
1,9 m p.t.
1,65 m p.t.
Ustálená HPV (m n.m.)
502,25 m n.m.
502,44 m n.m.
506,27 m n.m.
507,90 m n.m.
Tyto údaje však, vzhledem ke významným terénním úpravám, nejsou relevantní. Informace o stávající
úrovni hladiny podzemní vody ve zkoumaném prostoru lze tak pouze odvodit z měření prováděném ve vrtu
RK 25. Dle naměřených hodnot se hladina podzemní vody pohybuje průměrně 6,9 metrů pod terénem
(srpen 2003 až leden 2004)1. Pokud se tedy úroveň základových konstrukcí SVJP nachází v hloubce cca
4 m pod terénem, pak bude předpokládaná hloubka založení nad hladinou podzemní vody.
1
U vrtu RK 25 se hladina podzemní vody, podle měření prováděných v letech 1994 až 1996 (Anton, 1996) a po jeho
srovnání s údaji naměřenými v předchozím období (1991 až 1992), pohybuje od roku 1991 přibližně na stejné úrovni.
Ani kolísání hladiny nevybočuje z rozsahu běžného pro ostatní vrty v prostoru elektrárny (tj. od 0,96 do 2,07 m).
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 77 z 128
6.4. Přirozená seismicita oblasti
Z mapy seismického ohrožení pro Českou republiku, Polsko a Slovensko (Schenk, Schenková, Kottnauer,
Guterch, Labák (2000) vyplývá, že sledovaná lokalita leží v oblasti charakterizované intenzitou 5° MSK641, přesněji na hranici oblastí s intenzitou 5° a 6° MSK-64. Nejlépe je toto nejobecnější rozdělení
seismických zón na území České republiky patrné z přiložené mapky.
Obr.: Mapa seismického ohrožení území ČR v hodnotách makroseismické intenzity
Zájmová oblast, tj. region elektrárny Temelín, se vyznačuje nízkou četností zemětřesení. Výskyt
zemětřesení ve střední Evropě, mezi jinými, dokumentuje mapa epicenter zemětřesení (viz následující
obrázek).
Vlastní staveniště elektrárny Temelín se nachází v JV rohu poměrně velké oblasti s difusní (rozptýlenou)
seismicitou, ve smyslu práce Procházkové, Šimůnka (1999), s Imax menší nebo rovno 5° MSK-64. Nejbližší
zemětřesení se vyskytují v oblasti Kaplice - Freistadt a jsou především vázána na Kaplický zlom
a Lhenický prolom. Rovněž jejich intenzita I max nepřekračuje 5° MSK-64.
Na staveništi Temelín se však propaguje zemětřesení z alpské oblasti vázané zejména na zlomový systém
Leitha-Semmering-Mur-Mürz a z oblasti Friuli. Očekávané účinky těchto zemětřesení v prostoru ETE však
mohou dosáhnout maximálně 5,5° MSK-64 a zrychlení 25 cm.s -2 (s 90% pravděpodobností v časovém
úseku 105 let). Tyto údaje reprezentují hodnotu SL - 1 ve smyslu návodu IAEA NS-G-3.3 (2002).
1
Pro určení intenzity existuje několik stupnic, které klasifikují účinky zemětřesení v daném místě. U nás je nejčastěji
používána dvanáctistupňová stupnice MSK-64, na kterou se odkazuje i ČSN 73 0036 Seismická zatížení staveb
(změna 2). Seismické charakteristiky lokality Temelín jsou v současné době popsány a definovány zejména v této
stupnici, proto ji používáme i pro popis v rámci této dokumentace.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 78 z 128
Seismické zadání pro stavbu SVJP je pak stejné jako pro pro elektrárnu Temelín, tj. PGAH=0,1 g, což
představuje minimální hodnotu ve smyslu IAEA NS-G-3.3 (2002).
Obr.: Mapa epicenter zemětřesení ve střední Evropě
Od roku 1991 do současnosti je v provozu v širším okolí elektrárny Temelín lokální seismologická síť
(zkratka DSR ETE - Detailní seismické rajónování), vybudována a provozováná podle doporučení IAEA.
Jejím úkolem je detekce a lokalizace tektonických mikrozemětřesení z okolí elektrárny Temelín. Hlavní
úlohou DSR ETE je registrace lokálních mikrootřesů s magnitudem v intervalu 1 až 3. Kromě tektonických
zemětřesení jsou sítí stanic registrovány též indukované důlní otřesy a průmyslové odpaly.
Aktuální informace o projevech alpských zemětřesení v jižních Čechách a jejich dopadech na lokalitu
Temelín jsou uveřejňovány na Seismologickém informačním display na internetové adrese
www.ipe.muni.cz/seismologie_temelin.
6.5. Surovinové a jiné přírodní zdroje
V prostoru plánované výstavby se nenachází žádné surovinové ani jiné přírodní zdroje. Ložiska nerostných
a jiných surovin vyskytující se v okolí elektrárny nebudou záměrem dotčena.
7. Fauna, flóra a ekosystémy
7.1. Biogeografická charakteristika území
Podle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996) patří popisované území do
1.21 Bechyňský a 1.30 Českobudějovický.
SaveDate: 21.07.04 18:22
bioregionů
Vydání: 01
Strana: 79 z 128
V území jsou zastoupeny následující typy biochor:
Bioregion 1.21 - Bechyňský:
1.21.2. - mírně teplých až teplých pahorkatin a plošin,
1.21.3. - mírně teplých plochých pahorkatin,
1.21.4. - mírně teplých členitých pahorkatin a vrchovin,
1.21.5. - mírně teplých členitých vrchovin,
1.21.6. - mírně teplých podmáčených sníženin.
Bioregion 1.30 - Českobudějovický: 1.30.2. - mírně teplých podmáčených pahorkatin.
Z hlediska regionálně-fytogeografického členění (Skalický in Hejný et Slavík, 1988) se území nachází ve
fytogeografické oblasti mezofytikum, v obvodu Českomoravské mezofytikum, v okrese Jihočeská
pahorkatina a podokrese Písecko-hlubocký hřeben.
Podle zoogeografického členění (Mařan in Buchar, 1983) leží území v českém úseku provincie listnatých
lesů.
Podle geobotanické mapy ČSSR (Mikyška R., 1968) zabírají převážnou část území v okolí elektrárny
rekonstruované formace acidofilních doubrav (Quercion roboris-petraeae). Jen v údolí vodotečí a v
blízkosti rybníků jsou to formace luhů a olšin (Alno-Padion, Alneto glutinosae, Salicetea purpureae). V
údolí Vltavy (Litoradlice) a severně od Březí je zastoupena rekonstrukční jednotka dubohabrové háje
(Carpinion betuli).
7.2. Fauna a flora
Záměr skladu je umísťován na industriální plochu do oploceného a uzavřeného areálu elektrárny Temelín.
Území je sadovnicky upravováno a souvisle zatravněno. Tomuto charakteru lokality odpovídá i druhové
zastoupení rostlin a živočichů.
Pravidelným sečením je v prostoru výstavby záměru vytvořen souvislý travní drn. V několika ostrůvkových
formacích jsou vysázeny porosty keřů - svída krvavá (Cornus sanguinea), hlošina úzkolistá (Eleagnus
angustifolia), jalovec obecný (Juniperus comunis), vajgélie květnatá (Weigelia florida) a dřevin v
pravidelném čtvercovém sponu - javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa
srdčitá (Tilia cordata), smrk pichlavý (Picea pungens). Přibližný věk porostů je u keřů cca 5 let, u stromů
cca 5 až 10 let.
V areálu elektrárny lze předpokládat výskyt těchto typických druhů fauny - zajíc polní (Lepus europaeus),
hraboš polní (Microtus arvalis), myšice (Apodemus sp.), vrabci (Paser sp.), sýkory (Parus sp.) a jiné.
Průzkumem nebyly v areálu elektrárny zjištěny žádné zvláště chráněné druhy rostlin nebo živočichů. Nelze
ovšem vyloučit náhodný výskyt některých zvláště chráněných druhů (zejména hmyzu), pro trvalé osídlení
ani rozmnožování zde však nejsou vhodné ani přirozené podmínky.
7.3. Zvláště chráněná území
V dotčeném území (areálu elektrárny) ani jeho bezprostřední blízkosti nejsou vyhlášena žádná zvláště
chráněná území ve smyslu § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
7.4. Významné krajinné prvky
V dotčeném území (areálu elektrárny) ani jeho bezprostřední blízkosti se nenachází ani nejsou vyhlášeny
(ve smyslu § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) žádné významné krajinné prvky.
7.5. Lokality soustavy Natura 2000
V dotčeném území (areálu elektrárny) ani jeho bezprostřední blízkosti se nenachází lokality soustavy
Natura 2000.
7.6. Územní systém ekologické stability
V dotčeném území (areálu elektrárny) ani jeho bezprostřední blízkosti nejsou vymezeny ani navrženy
žádné prvky systému ekologické stability, a to jak na nadregionální, regionální ani lokální úrovni.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 80 z 128
8. Krajina
Krajina v okolí elektrárny Temelín je ploššího charakteru, jen mírně zvlněna. Převažuje zde zemědělská
půda s drobnými lesíky a soustavami menších rybníků. Větší lesní komplexy se nacházejí severozápadně
a východně-jihovýchodně Temelína.
Krajina je využívána převážně zemědělsky a lesnicky, sídla jsou vesnického charakteru. Pozemky jsou
upraveny pro potřeby velkovýrobního obhospodařování a jsou také zemědělsky intenzivně využívány.
Významný antropogenní prvek v krajině představuje elektrárna Temelín, podstatným způsobem ovlivňující
tvářnost okolní krajiny. V málo členité krajině a návršní poloze působí chladicí věže a další objekty
elektrárny zejména svojí mohutností, celý areál (včetně zařízení staveniště) pak svým plošným rozsahem.
Realizace elektrárny si vynutila vystěhování a likvidaci osad Temelínec, Křtěnov, Březí, Podhájí a Knín,
což spolu s rozsáhlými terénními úpravami rovněž významně změnilo charakter krajiny.
Vlastní areál elektrárny Temelín je již antropogenně zcela přetvořen a přizpůsoben průmyslovému využití.
9. Hmotný majetek a kulturní památky
9.1. Hmotný majetek
Budova skladu i další objekty stavební části jsou umísťovány do areálu elektrárny Temelín. V prostoru
výstavby se nenachází žádný hmotný majetek s výjimkou inženýrských sítí. Ty budou přeloženy a bude
zachována jejich funkčnost.
9.2. Architektonické a historické památky
V prostoru stavby se nenacházejí žádné architektonické ani historické památky.
9.3. Archeologická naleziště
Potenciální archeologická naleziště nelze vzhledem k jejich latentní podobě blíže specifikovat. Před
zahájením výstavby elektrárny Temelín byl proveden předstihový záchranný archeologický výzkum, který
probíhal v letech 1980 - 1990. V okolí prostoru záměru skladu se jednalo o tyto výzkumy:
• předstihový záchranný výzkum mohylového pohřebiště z pozdní doby halštatské v Temelínci,
• předstihový záchranný výzkum mohylového pohřebiště halštatské mohylové kultury v Temelínci,
• předstihový záchranný výzkum mohylového pohřebiště střední doby bronzové na katastru Knín - Kočín.
Nálezy z těchto lokalit byly zaevidovány a vesměs uloženy v depozitáři Západočeského muzea v Plzni.
Vzhledem k antropogennímu přetvoření území výstavby je výskyt archeologických nálezů již málo
pravděpodobný, nelze jej však zcela vyloučit.
10. Dopravní a jiná infrastruktura
Osou silniční dopravní infrastruktury území je silnice č. II/105 v úseku mezi Českými Budějovicemi a
Týnem nad Vltavou. Tato silnice prochází jihovýchodně podél areálu elektrárny. Z této silnice je provedeno
hlavní silniční napojení elektrárny. Směrové, šířkové i výškové uspořádání silnice vyhovuje soudobým
normám pro projektování pozemních komunikací. Povrch vozovky je asfaltobetonový, vyhovující. Silnice
vyhovuje stávajícím i očekávaným dopravním nárokům. Obdobně tak další silnice v území (II/141, I/23,
II/122, II/138 (dříve III/12223) a řada místních a účelových komunikací) vyhovují stávajícím i očekávaným
dopravním nárokům.
Silniční dopravní infrastruktura zájmového území spolu s údaji o intenzitách dopravy dle sčítání,
provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic ČR v roce 2000, je zřejmá z následujícího obrázku:
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 81 z 128
Obr: Silniční dopravní infrastruktura zájmového území (ŘSD ČR, 2000)
Legenda:
barevná čísla:
nahoře
dole
černá čísla:
... roční průměr denních intenzit dopravy (vozidel za 24 hodin)
... číslo sčítacího profilu (dle ŘSD ČR)
... čísla silnic
Železniční napojení elektrárny Temelín je provedeno vlečkovou kolejí ze stanice Temelín, nacházející se
na železniční trati č. 192 Čičenice - Týn nad Vltavou. Po této vlečce je uskutečňován veškerý železniční
dopravní provoz související s elektrárnou. Další železniční tratě se v zájmovém území nenacházejí.
Ostatní druhy dopravy nejsou v zájmovém území běžně k dispozici, lodní doprava na Vltavě má pouze
sezónní rekreační charakter.
V zájmovém území se nenachází žádná letiště ani nad ním nevedou žádné civilní letové cesty. Lokalita
elektrárny je chráněna zakázaným prostorem (celosvětově vyhlášeným Letovou informační příručkou s
označením LK P2). Tento zakázaný prostor má tvar válce o poloměru cca 2 km a výšce 1500 m. Střed
zakázaného letového prostoru má tyto souřadnice:
N 049 10 48,73
E 014 22 31,77
Jako reakce na teroristické útoky provedené pomocí letadla 11. září 2001 byl kolem elektrárny vyhlášen
širší omezený letový prostor, označený jako LK R50. Tento prostor je trvale aktivován a vstup do něj je
možný pouze na základě povolení služby řízení letového provozu FIC Praha/ACC. Tento omezený letový
prostor má tvar válce o poloměru cca 22 km, shora omezený letovou hladinou FL 95 (cca 2 900 m).
Nejbližší vojenské letiště je v Českých Budějovicích, letový provoz je zde minimální.
Vojenské provozní směrnice obsahují zvláštní opatření a regulaci provozu vzhledem k objektu jaderné
elektrárny Temelín. Nad lokalitou elektrárny se nenachází žádný výcvikový nebo pracovní vojenský
prostor, je respektován výše uvedený zakázaný i omezený letový prostor. V širším okolí je potom
provozován civilní letový provoz v kategorii všeobecného letectví, pro který platí všechna vyhlášená
omezení.
11. Jiné charakteristiky životního prostředí
11.1. Ochranná pásma
Ochranné pásmo elektrárny
Ochranné pásmo elektrárny Temelín je zřejmé z přílohy č. 1.1 této dokumentace.
Ustanovení ochranného pásma jaderné elektrárny Temelín je dáno Vyhláškou Okresního národního
výboru v Českých Budějovicích ze dne 26.9.1985. Ochranné pásmo jaderné elektrárny bylo vyhlášeno na
základě rozhodnutí Československé komise pro atomovou energii č.j. 25/85 ze dne 14. března 1985 v
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 82 z 128
souladu se souhlasným závazným posudkem Krajského hygienika Jihočeského kraje pod č.j. 31/244/85002 Ing. Mtz Ho ze dne 4.1.1985.
Režim vyhlášeného ochranného pásma jaderné elektrárny Temelín vylučuje trvalé osídlení a výstavbu
nových objektů, které nesouvisí s provozem elektrárny. Využívání půdy a vod uvnitř tohoto pásma je
možné pod podmínkou, že provozovatel zajistí od okamžiku zavážení paliva do 1. bloku elektrárny v zóně
ochranného pásma kontrolu vzorků ze životního prostředí, včetně zemědělských produktů, z hlediska
obsahu (úrovně aktivity) radionuklidů. Frekvence a rozsah kontrol vyplývá z podmínek stanovených
krajským hygienikem a je součástí provozního monitorovacího programu jaderné elektrárny Temelín.
V průběhu výstavby elektrárny Temelín bylo možno na území vyhlášeného ochranného pásma realizovat
pouze výstavbu vlastní elektrárny a stavby související, zařízení staveniště, přeložky komunikací,
železničních tratí a dalších inženýrských sítí, vyvolaných stavbou elektrárny Temelín.
Další ochranná pásma
Areál elektrárny Temelín se nachází ve vymezeném pásmu hygienické ochrany III. stupně povrchového
zdroje pitné vody Praha - Podolí 1. Nenachází se v žádném pásmu hygienické ochrany (ochranném pásmu)
podzemních zdrojů pitné vody ani v chráněné oblasti přirozené akumulace vod.
Areál elektrárny Temelín nezasahuje do ochranných pásem ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny ani do ochranných pásem prvků územního systému ekologické stability.
Mimo areál elektrárny se nachází:
Ochranná pásma silničních komunikací:
u silnic 1. třídy
u silnic 2. a 3. třídy
50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu
15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu
Ochranná pásma elektroenergetických zařízení:
u venkovního vedení
1 kV až 35 kV
35 kV až 110 kV
110 kV až 220 kV
220 kV až 400 kV
nad 400 kV
7 m od krajního vodiče oboustranně
u podzemního vedení
do 110 kV
nad 110 kV
1 m od krajního kabelu oboustranně
3 m od krajního kabelu oboustranně
u stanic a výroben elektřiny
20 m od oplocené nebo obezděné hranice objektu
Ochranná pásma plynárenských zařízení:
u plynovodů a přípojek:
do průměru 200 mm
od 200 mm do 500 mm
nad průměr 500 mm
4 m od obrysu oboustranně
u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek:
v zastavěném území obce
u technologických objektů
Ochranná pásma teplárenských zařízení:
u zařízení na výrobu či rozvod tepla
u výměníkových stanic
2,5 m od zařízení
2,5 m od obrysu
Poloha ochranných pásem sítí technické infrastruktury nebyla podrobn ě zjišťována.
1
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, platný od 1.1.2002, rozeznává pouze ochranná pásma I. a II. stupně. Bylo
zahájeno vodoprávní řízení o zrušení zmíněného pásma hygienické ochrany III. stupně, které v současné době
probíhá (není ukončeno). Platnost pásma hygienické ochrany III. stupně tedy stále trvá.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 83 z 128
III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ
Dotčené území představuje uzavřený industriální areál elektrárny Temelín, účelově využívaný pro
průmyslové účely (výrobu elektrické energie), bez přítomnosti prvků zvláštní ochrany přírody a krajiny a
bez trvalého osídlení.
Širší okolní území ("zájmové území") je charakterizováno následovně:
• Zájmové území je územím s příznivou kvalitou životního prostředí, k překračování míry únosného
zatížení zde nedochází. Místní odchylky od tohoto tvrzení mohou být dány zejména lokálními vlivy
(provozovny, dopravní komunikace nebo jiné aktivity v území).
• Zájmové území není územím se zvláštním režimem ochrany životního prost ředí.
• Zájmové území nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 84 z 128
ČÁST D
KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU
NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO
A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI
1. Vlivy na obyvatelstvo
Předmětem hodnocení jsou potenciální zátěže pro obyvatelstvo, k nimž dojde v souvislosti s vybudováním,
provozem a ukončením provozu skladu vyhořelého jaderného paliva (SVJP) v areálu elektrárny Temelín
(ETE) a důsledky, které by z takových zátěží vyplynuly.
1.1. Zdravotní vlivy a rizika
Při hodnocení potenciálních zátěží a jejich dopadu zde užíváme metodu hodnocení rizika (Risk
Assessment). Metodický postup vychází z rozsáhlých prací Amerického úřadu pro ochranu životního
prostředí (US EPA), prováděných od 80. let minulého století a zaměřených na identifikaci rizik a jejich
kvalitativní i kvantitativní hodnocení. Principy metodiky US EPA jsou mezinárodně akceptovány a
používány. Jsou na nich založeny i směrnice Ministerstva životního prostředí ČR ("Metodika zpracování
analýzy rizika", příloha č. 3 k metodickému pokynu "Postup zpracování analýzy rizika", Věstník MŽP 1996,
č. 3, kapitola 2.3.). Ve smyslu této metodiky vliv skladu posuzujeme.
Podrobnosti provedené analýzy rizika jsou uvedeny v samostatné příloze (viz příloha č. 3 této
dokumentace), zde uvádíme jen stručný přehled postupu a výsledků.
Hodnocení rizika dle uvedené metodiky sestává ze čtyř navazujících kroků: identifikace nebezpečnosti,
určení vztahu dávka - odpověď, hodnocení expozice a charakteristika rizika.
1.1.1. Identifikace nebezpečnosti
Budova skladu bude umístěna při jihozápadním okraji areálu elektrárny Temelín. Zdrojem potenciálních
zdravotně nepříznivých vlivů je pro účely analýzy rizika vyhořelé jaderné palivo z provozovaných reaktorů
uložené ve speciálních hermeticky uzavřených obalových souborech, které zajistí odstínění téměř
veškerého ionizujícího záření (včetně gama a neutronového) a zabrání únikům produktů štěpení uranu
(radioaktivních plynů a aerosolů). Do okolí budou z budovy skladu emitovány velmi nízké intenzity
ionizujícího záření, které nebyly zachyceny stěnami obalových souborů a stěnami budovy.
Podružným zdrojem ionizujícího záření bude přeprava naplněných a uzavřených obalových souborů z
hlavního výrobního bloku do budovy skladu ve speciálních přepravních zařízeních po kolejové vlečce. V
průběhu přepravy bude do okolí rovněž emitováno ionizující záření. Dojde k tomu ovšem velmi zřídka,
celkem v průběhu čtyř dnů (nejvýše šesti) za rok a dávky uvolňovaného záření budou velmi nízké.
Postupné vyvážení obalových souborů s vyhořelým palivem nezpůsobí (vzhledem k dynamice dopravy) při
dopravních trasách radiační nebo jiné (např. hlukové) vlivy, které by se vymykaly vlivům pro období
normálního provozu.
Ostatní vlivy na okolí jsou nevýznamné. Emise hluku z vnitřních zdrojů (jeřáby, ventilace aj.) budou
minimální a v nejbližších lidských sídlech hlukovou situaci neovlivní. Spolehliv ě bude zabráněno
nekontrolovaným únikům kontaminované vody, takže je vyloučeno znečišťování půdy a podzemní vody.
Obalové soubory s vyhořelým jaderným palivem budou spolehlivě zabezpečeny proti unikání
radioaktivních plynů nebo aerosolů. Nedojde tedy ani ke znečišťování ovzduší.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 85 z 128
Z uvedeného můžeme shrnout, že jediným potenciálním zdravotně významným faktorem budou stopové
intenzity ionizujícího záření, které nebyly zachyceny konstrukcí obalových souborů a stěnami budovy
skladu.
Ionizující záření při průchodu živou hmotou ionizuje i molekuly biologicky významných látek v buňkách a
tím může měnit jejich strukturu i funkci. Nejzávažnější důsledky může mít taková změna v mimořádně
složitých molekulách hmoty buněčného jádra (zvláště kyseliny deoxyribonukleové, DNA), které jsou
nositeli genetické informace.
Pokud jde o účinky na zdraví, je třeba rozlišovat akutní a chronické ozáření. Akutním ozářením rozumíme
jednorázové zapůsobení vysoké dávky, chronické ozáření vzniká působením dlouhodobých, i celoživotních
expozic nízkým dávkám, jejichž nepříznivý účinek se v průběhu doby kumuluje. Mají účinky karcinogenní.
1.1.2. Určení vztahu dávka - odpověď
Ionizující záření v nízkých dávkách, podobně jako jiné karcinogenní faktory, má účinek stochastický, tj. s
růstem dávky roste pravděpodobnost poruchy, např. vzniku rakoviny, nikoli závažnost jejího průběhu.
Takový účinek se vyjadřuje podílem postižených v populaci (obvykle v přepočtu na milion exponovaných).
Při výpočtu účinku postupujeme dle zásad ICRP (International Commission on Radiological Protection,
1991) a ve smyslu legislativy ČR, především vyhlášky č. 307/2002 Sb. o radiační ochraně. Podle těchto
pramenů odpovídá úhrnná celoživotní dávka 1 Sv pravděpodobnosti vzniku úmrtí na rakovinu (všechny
typy rakoviny souhrnně) P = 0,05, tj. 5 případů ze sta exponovaných obyvatel za rok.
1.1.3. Hodnocení expozice
Nová radiační zátěž z projektovaného meziskladu bude v okolí elektrárny zcela nepatrná. V důsledku
vysoké stínicí schopnosti obalových souborů, stěn skladu a plánovaných způsobů práce projekt zaručuje,
že v úrovni oplocení uzavřeného areálu elektrárny příkon dávkového ekvivalentu se skladu nepřesáhne
0,025 μSv/hod, tj. cca 0,2 mSv/rok. V místě nejbližšího sídla, tj. v obci Temelín (část Kočín), to bude již jen
10-5 až 10 -4 μSv/hod., tj. 0,088 až 0,876 μSv/rok.
Jiným zářením z elektrárny je okolní území zatíženo jen v nepatrných a prakticky neměřitelných stopách. Z
výsledků monitorování nejsou v lokalitě zjistitelné před a po uvedení elektrárny do provozu žádné rozdíly
radiační situace. Nebyly také nalezeny rozdíly mezi obsahem radionuklidů v jednotlivých složkách
prostředí z okolí elektrárny Temelín a z ostatního území státu. Z výsledků monitorování také vyplývá, že
okolí Temelína nepatří k lokalitám nejvíce zatíženým celkovou úrovní pozadí ionizujícího zá ření. Zatímco v
Temelíně činil průměrný příkon fotonového dávkového ekvivalentu za rok 2002 134 nSv/hod., vykazoval ve
stejném období např. ve Strakonicích hodnotu 137 nSv/hod., v Českých Budějovicích 145 nSv/hod., v
Táboře 160 nSv/hod. a v Milevsku 174 nSv/hod.
1.1.4. Charakteristika rizika
V obci Temelín (resp. jeho části Kočín) bude příkon dávkového ekvivalentu ze skladu činit cca 0,088 až
0,876 μSv/rok. Poněvadž se u účinků ionizujícího záření předpokládá kumulativní působení, vypočteme
úhrnnou celoživotní efektivní dávku vynásobením 70 lety života. Bude tedy činit 6,2 μSv až 62 μSv, tj
6,2x10-6 až 6,2 x 10 -5 Sv.
S použitím výše uvedeného základního vztahu (1 Sv … P = 0,05) tedy vypočteme, že riziko vzniku úmrtí
na karcinom v Temelíně je na dolním konci uvedeného rozmezí rovno 6,2E-6 x 5E-2 = 31E-8 tj. 3,1x10-7.
Na horním okraji rozmezí je to obdobně 3,1x10 -6.
V mezinárodních pramenech se uvádí jako obecně použitelné kriterium přijatelnosti 1 úmrtí na milion
obyvatel za rok (1E-06) při celoživotní (70 leté) expozici. Je to teoretická, z hlediska praxe zanedbatelná
hodnota, neboť např. v ČR na zhoubné novotvary umírá každý čtvrtý člověk. Přesto se v této analýze o
uvedené přísné kritérium 1E-06 rovněž opíráme. Jestliže s ním srovnáme shora uvedené výsledky z obce
Temelín, vidíme, že se nalezené riziko řádově pohybuje mezi úrovní uvedeného kritéria a úrovní o 1 řád
nižší.
Je to zcela nicotné a prakticky bezvýznamné riziko. Při 714 obyvatelích Temelína (dle Sčítání obyvatel
domů a bytů z roku 2001, včetně přidružených osad) by znamenalo 1 případ za 440 až 4400 let.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 86 z 128
Bezvýznamnost dávkového ekvivalentu v obci Temelín (0,01 až 0,1 nSv/hod.) dokládá i jeho srovnání s
dávkovým ekvivalentem z přírodního pozadí, který zde činí 134 nSv/hod. SVJP ETE zde tedy teoreticky
přidává 0,007 % až 0,07 %. Tento stopový přínos je hluboko pod rozmezím přirozeného kolísání
přírodního dávkového ekvivalentu v čase i v prostoru.
Jiným dokladem zanedbatelně nízké úrovně rizika je i srovnání příkonu dávkového ekvivalentu v obci
Temelín (0,088 až 0,876 μSv/rok) s platným limitem ozáření obyvatelstva (obecný limit základní, daný
vyhláškou č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, hodnotou 1 mSv za rok). Uvedený příkon v Temelíně
odpovídá 0,009 až 0,088 procentům tohoto limitu.
Vzhledem k tomu,že úroveň ionizujícího gama záření rychle klesá se vzdáleností od zdroje a obec Temelín
(resp. jeho část Kočín) je nejbližším exponovaným lidským sídlem, budou ve všech ostatních obcích v
blízkém okolí výsledky ještě příznivější. Tím více to platí o území v oblasti hranic s Rakouskem, kam již
záření emitované ze skladu vůbec nepronikne.
1.1.5. Závěr k hodnocení zdravotních vlivů a rizik
Radiační situace v okolí elektrárny Temelín odpovídá běžnému pozadí v jiných částech naší republiky a
existence elektrárny se v ní prokazatelným způsobem nepříznivě neprojevuje. Nový příspěvek záření
emitovaný z připravovaného skladu vyhořelého jaderného paliva přispěje k efektivním dávkám v
nejbližších obcích jen hodnotami stopovými, které jsou hluboko pod úrovní rozmezí běžného kolísání
přírodního ozáření a které po zdravotní stránce vyhovují přísným mezinárodním kritériím.
1.2. Sociální a ekonomické vlivy
Po stránce sociálně ekonomické bude realizace skladu vyhořelého jaderného paliva přínosem, neboť
zajistí pracovní místa - jednak (dočasně) na dobu téměř dvouleté výstavby, jednak dlouhodobě v období
provozu.
Nepříznivé sociální nebo ekonomické vlivy se nepředpokládají.
Negativní vliv není třeba očekávat ani ve sféře psychosociální. Jak ukázala speciální výzkumná šetření, o
nichž bylo referováno v části C dokumentace, kapitole 1. Obyvatelstvo (strana 63 této dokumentace a
strany následující), je obyvatelstvo na blízkost jaderné elektrárny dobře adaptováno. Vlivem skladu
fungujícího uvnitř areálu elektrárny své postoje zřejmě nezmění.
1.3. Počet dotčených obyvatel
Z teoretického hlediska by exponovaným obyvatelstvem byli obyvatelé blízkých obcí, především Temelína.
V praxi zde však, jak ukázala analýza provedená výše, o expozici zvýšeným dávkám nejde. Po čet obyvatel
exponovaných zátěžím ionizujícího záření ze skladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE je tak
prakticky rovný nule.
1.4. Vlivy v období přípravy a provádění
Průběh přípravy a provádění se obyvatelstva vcelku negativně nedotkne. Ruch stavebních prací nemůže
vzhledem ke stávajícím vzdálenostem obytné území nejbližších obcí ovlivnit.
Rušivěji by se mohla uplatnit automobilová resp. železni ční doprava materiálu. Její rozsah však nepřeroste
významnou úroveň, trasy budou respektovat hlavní komunikace. Je tedy možno oprávněně předpokládat,
že zatížení obyvatel dopravou vázanou na výstavbu skladu nenaroste do rozměrů zdravotně neúnosných.
1.5. Vlivy v období ukončení provozu
Ukončení provozu se obdobně tak obyvatelstva negativně nedotkne. Postupné vyvážení prázdných
neaktivních obalových souborů nemůže způsobit při dopravních trasách žádné radiační ani jiné (např.
hlukové) vlivy, které by se vymykaly předchozím závěrům pro období provozu resp. přípravy a provádění.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 87 z 128
2. Vlivy na ovzduší a klima
2.1. Vlivy na kvalitu ovzduší
Vliv provozu skladu na kvalitu ovzduší bude omezen pouze na imisní zátěž okolí vnitroareálových
komunikací v důsledku dopravy personálu, provozních prostředků a obalových souborů mezi výrobními
bloky a skladem.
Tyto vlivy na imisní zátěž území jsou pouze lokální, celkově nevýznamné a omezené na uzavřený areál
elektrárny.
2.2. Vlivy na klima
Pro účely zpracování této dokumentace byla zpracována studie, hodnotící vliv skladu na klimatické poměry
území (viz příloha 4 této dokumentace). Na tuto studii v podrobnostech odkazujeme, dále pouze
shrnujeme její závěry.
Vzhledem k poměrně nízkým teplotním rozdílům v porovnání s okolním ovzduším nelze předpokládat
samostatnou iniciaci mikroadvektivních nebo dokonce mikrocirkulačních procesů v přízemní ani spodní
části mezní vrstvy ovzduší. S ohledem na zanedbatelný vliv teplé vzdušiny vycházející ze skladu na
mezoklima a topoklima, který lze ohraničit vzdáleností nejvýše v desítkách metrů, nelze předpokládat
ovlivnění stávajících makroklimatických charakteristik.
2.3. Jiné vlivy na ovzduší
Nelze očekávat jiné vlivy na ovzduší než výše popsané. V průběhu provozu nebude sklad zdrojem emise
pachových látek.
V průběhu výstavby bude docházet ke zvýšení imisní zátěže jednak v okolí dopravních tras pro dopravu
stavebních a konstrukčních materiálů, jednak okolí budovaného skladu. Vlivy budou celkově málo
významné.
Při výstavbě skladu budou při dokončovacích pracích prováděny nátěry konstrukcí a povrchů, nelze
vyloučit použití barev obsahujících těkavé aromatické látky. Pachové vlivy těchto látek budou omezeny
pouze na prostor vlastní stavby, respektive na její nejbližší okolí, a nebudou zasahovat mimo areál
elektrárny.
Vyvezení prázdných obalových souborů ze skladu bude provedeno s využitím železniční dopravy. Nárůst
imisní zátěže v okolí železnice bude minimální, intenzity dopravy budou velmi nízké, řádově v jednotkách
souprav za den, což s ohledem na železniční provoz bude jen málo významné.
V průběhu eventuální demolice skladu může docházet ke zvýšení imisní zátěže v jeho okolí. Vlivy budou
omezeny pouze na vnitřní prostor areálu elektrárny, zvýšená imisní zátěž se předpokládá pouze u tuhých
znečišťujících látek (prachu) po dobu provádění demoličních prací. Zvýšení imisní zátěže okolí veřejných
komunikací v důsledku dopravy suti na skládku nebude, s ohledem na nízké předpokládané intenzity,
významné.
3. Vlivy na hlukovou situaci ev. další fyzikální a biologické charakteristiky
3.1. Vlivy hluku
Skladování vyhořelého jaderného paliva je činností výrazně klidovou, neprodukující významné hladiny
hluku. Vlastní skladování neemituje hluk. V průběhu dopravy obalového souboru mezi hlavním výrobním
blokem a skladem lze očekávat v důsledku pojezdů transportních mechanismů uvnitř areálu elektrárny
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 88 z 128
vznik málo významných hlukových vlivů, které však v žádném případě nemohou ovlivnit hlukovou situaci
vně elektrárny a už vůbec ne v prostorech trvalého bydlení ve vzdálenosti přes cca 1,5 km.
Dovoz prázdných obalových souborů od výrobce obdobně tak neovlivní zjistitelným způsobem okolí
dopravních tras. Stejně tomu bude i u odvozu obalových souborů do úložiště resp. dovozu prázdných
obalových souborů zpět.
3.2. Vlivy vibrací
Vlivy vibrací jsou vyloučeny.
3.3. Vliv záření a dalších fyzikálních faktorů
Vlivy záření jsou vyčísleny následovně:
• Příkon dávkového ekvivalentu ze zevního ozáření ze skladu (navýšení k pozadí) v úrovni oplocení
uzavřeného areálu elektrárny nepřesáhne 0,025 µSv/h (cca 200 µSv/rok).
Vyplývá z hodnoty příkonu dávkového ekvivalentu na vnější straně zdi skladu. Protože je sklad umístěn
na okraji areálu a za oplocením nejsou prostory, kde by se reálně mohly dlouhodobě zdržovat jiné
osoby je garantováno, že u žádného jedince z řad pracovníků elektrárny nebo obyvatelstva nemůže být
zdaleka dosaženo obecného limitu ozáření 1 mSv/rok (tj. 1000 µSv/rok).
• Příkon dávkového ekvivalentu zevního ozáření v místě nejbližšího sídla (Temelín resp. jeho část Kočín)
daný přítomností skladu vyhořelého jaderného paliva (navýšení k pozadí) nepřesáhne úroveň 10-5 až
10-4 µSv/h (řádově 0,01 až 0,1 nSv/h , tj. cca 1 µSv/rok).
Příkony dávkového ekvivalentu z přírodních zdrojů se běžně po celé republice pohybují v rozpětí 90 až
150 nSv/h. Vliv skladu je tudíž zcela zanedbatelný a jeho příspěvek v lokalitě je zcela pod úrovní
přirozeného kolísání hodnoty příkonu dávkového ekvivalentu.
Vlivy uvedených dávek záření na obyvatelstvo jsou vyhodnoceny v části D dokumentace, kapitole 1. Vlivy
na obyvatelstvo (strana 85 této dokumentace a strany následující).
Vlivy záření v průběhu vyvážení (přepravy) obalových souborů s vyhořelým palivem nepřekročí limitní
hodnoty pro přepravu takto:
• Nepřekročitelný příkon dávkového ekvivalentu vně vagónu při přepravě je 2 mSv/h a 0,1 mSv/h ve
vzdálenosti 2 m od svislých rovin vnějšího povrchu dopravního prostředku.
Vzhledem k dynamice dopravy jde o zanedbatelnou hodnotu.
Rovněž z hlediska současného provozu jaderné elektrárny v lokalitě lze konstatovat, že z výsledků
monitorování nejsou patrné rozdíly radiační situace v lokalitě před a po uvedení elektrárny do provozu.
Sklad, umístěný v areálu elektrárny, neovlivní celkovou bilanci radioaktivních výpustí z elektrárny.
Díky způsobu plnění obalových souborů se skladovaným vyhořelým jaderným palivem v hlavních
výrobních blocích elektrárny nevzniká žádný nový zdroj radiačního znečištění vypouštěného vzduchu,
obalový soubor je uzavřen již uvnitř technologických zařízení jaderné elektrárny. Z uzavřeného obalového
souboru, přepravovaného do skladu resp. umístěného ve skladu, neunikají žádné plynné radioaktivní látky
či aerosoly. Při skladování umožňuje detekční systém odhalení případné netěsnosti kteréhokoli ze dvou
vík obalového souboru (těsnost obalového souboru je i v tomto případě stále zajištěna) a provést opatření
obnovení těsnosti obou vík. Pro kontrolu je dále navrženo monitorování objemové aktivity vzduchu ve
skladovacím prostoru skladu.
Tekuté látky nebudou v obalových souborech skladovány. Potenciálně kontaminované kapaliny vzniklé za
provozu skladu, budou shromážděny v kontrolní sběrné nádrži o obsahu cca 4 m3 ve skladu a vypuštěny
budou pouze po laboratorní kontrole. Možným zdrojem kontaminace těchto kapalin (oplachových vod) je
fakt, že vnější povrch obalových souborů je při jejich plnění vyhořelým palivem v kontaktu s vodou bazénu
výměny paliva. V případě zjištěné kontaminace oplachových vod budou tyto vody převezeny zpět do
elektrárny (budova aktivních pomocných provozů) ke zneškodnění. Je zřejmé, že takto vznikající
potenciální kontaminace by byla důsledkem předcházejících technologických operací v elektrárně, nikoliv
skladovací činnosti ve skladu. Nevzniká tedy další zdroj kontaminovaných vod nad rámec stávajících
bilancí provozu elektrárny.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 89 z 128
Vlivům záření je z charakteru posuzované stavby všeobecně připisována nejvyšší významnost. Přesto, jak
ukázaly provedené analýzy, nevymyká se úroveň záření v zájmovém území nikterak průměrným
hodnotám, dosahovaným kdekoli na území České republiky, oproti řadě míst je dokonce nižší. A to bez
ohledu na přítomnost a provoz elektrárny nebo očekávaný příspěvek posuzovaného skladu.
V období přípravy a provádění nebude sklad zdrojem radioaktivního záření.
Pokud jde o hlukové vlivy výstavby, vozidla zajišťující dopravní obsluhu v průběhu výstavby objektu skladu
mohou svým provozem zvýšit hlukovou zátěž v okolí dopravních tras (silnice, železnice). Půjde však o
hodnotu subjektivně nerozpoznatelnou ani objektivně nezjistitelnou žádnou běžnou měřicí metodou. V
žádném případě nebude překročena korekce +10 dB k limitu pro období provádění stavebních prací. Navíc
půjde o dočasný dopravní provoz. Totéž se týká i potenciálních vliv ů vibrací.
Po ukončení provozu budou ve skladu pouze prázdné obalové soubory, které budou postupně vyváženy
po prokázání poklesu aktivity na úroveň limitů pro uvolnění do životního prostředí. Bude se jednat o
transport neaktivního materiálu, nikoliv o transport zdroje ionizujícího zá ření.
Hlukové resp. vibrační vlivy po ukončení provozu budou prakticky nevýznamné. Intenzita vyvolaného
dopravního provozu bude velmi nízká a případné demoliční či rekultivační práce se budou odehrávat uvnitř
areálu elektrárny ve více než dostatečné vzdálenosti od hlukově chráněné (obytné) zástavby.
4. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu
4.1. Vliv na charakter odvodnění oblasti
V současné době nejsou vody z prostoru budoucího staveniště skladu odváděny. Srážkové vody se
přirozeně vsakují a odpařují dle meteorologických podmínek.
Po realizaci skladu budou zachycené a odváděné srážkové vody ze střech, zpevněných ploch a okolního
terénu odváděny do dešťové kanalizace areálu elektrárny.
Převedení části srážkových vod z místních povodí do povodí toku Strouha tedy dojde k drobné změně
charakteru odvodnění oblasti, půjde však o změnu nevýznamnou.
4.2. Změny hydrologických charakteristik
V důsledku zastavění plochy skladu a navazujících zpevněných ploch dojde ke snížení vsakování
srážkových vod do půdního a horninového prostředí. Dojde tedy k nevelkému omezení dotace
podzemních vod vodami srážkovými. Vzhledem k tomu, že širší okolí zájmového území není výrazně
zastavěno a zastavovaná plocha skladu činí pouze zlomek celkové infiltrační plochy povodí, nedojde k
pozorovatelnému úbytku podzemních vod v území a tedy ani ke změně hydrologických vlastností toků,
které tato území odvodňují.
Odvedení cca 4272 m3 srážkových vod ročně z území skladu navíc do srážkové kanalizace elektrárny se
(vzhledem k celkově odváděným cca 330 600 m3/rok srážkových vod) na hydrologických charakteristikách
toku Strouha jakkoli významně neprojeví.
Odvod splaškových vod bude řešen využitím současných sítí, které mají pro tento účel dostatečné
parametry. Objem těchto vod je zcela zanedbatelný a na změnu hydrologických charakteristik nemá vliv.
4.3. Vliv na jakost povrchových vod
Jakost vod by mohla být potenciálně ovlivněna odváděným znečištěním. Ve skladu budou vznikat odpadní
vody splaškové a odpadní vody z kontrolovaného pásma.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 90 z 128
Množství ani kvalita splaškových odpadních vod neovlivní chod čistírny odpadních vod elektrárny, ani
kvalitu vypouštěných odpadních vod z elektrárny a tedy ani konečný recipient - řeku Vltavu pod
Kořenskem.
Suchá technologie skladování vyhořelého jaderného paliva neprodukuje v průběhu provozu odpadní vody
kontaminované anorganickými či organickými škodlivinami.
Z konzervativních důvodů je uvažováno s možností vzniku nízkoaktivní odpadní vody z kontrolovaného
pásma skladu (do cca 25 m3 za rok), která vznikne očistou povrchů obalových souborů, případně z mytí
obsluhy v havarijní sprše. Vzhledem k tomu, že obalový soubor musí být plně dekontaminován již v
hlavním výrobním bloku elektrárny před jeho transportem do skladu, uvažujeme o této možnosti pouze
jako o teoretické. Jednalo by se o aktivitu, která nevznikla z důvodu skladování, ale z nedokonalého
provedení předcházejících technologických operací. Nedochází tedy k ovlivnění bilancí produkce
radioaktivních odpadů v elektrárně.
Veškeré odpadní vody z kontrolovaného pásma skladu budou svedeny do kontrolní sběrné nádrže o
obsahu cca 4 m3 a v případě zjištěné kontaminace budou odvezeny na čistící stanici radioaktivních
odpadních vod v budově pomocných provozů elektrárny, kde budou příslušně zneškodněny v rámci
odpadních vod z elektrárny.
Jak vyplývá z uvedeného, sklad vyhořelého jaderného paliva nebude zjistitelným způsobem ovlivňovat
stávající kvalitu či kvantitu odváděných odpadních vod z elektrárny, tedy ani jakost vod v příslušných
recipientech.
4.4. Vliv na vodní zdroje a hladinu podzemní vody
Vzhledem k nevýznamným nárokům na spotřebu vody (a tedy i na její na zdroje) a vzhledem k neexistenci
zdrojů pitné vody v okolí, které by mohly být případně výstavbou či provozem ovlivněny lze konstatovat, že
záměr na vodní zdroje nemá vliv.
Úroveň hladiny podzemní vody nebude výstavbou skladu ovlivněna. Její současná hladina se pohybuje
v prostoru elektrárny přibližně na úrovni 500 m n.m., tj. 7 a více metrů pod úrovní stávajícího terénu.
Pravidelným monitoringem je prokázán její mírný pokles a nepravidelné kolísání v závislosti na množství
srážek. Z dostupných projektových podkladů vyplývá, že objekt bude založen v dosahu kolísání stávající
hladiny podzemní vody. Při zemních pracích může být dále zastiženo lokální zvodnění vyskytující se
nepravidelně v prostoru elektrárny v důsledku poměrně rozsáhlých terénních úprav. Jedná se o
vodu infiltrovanou do zásypů zbytků stavebních jam a inženýrských sítí, která je zde zadržována málo
propustnými horninami tvořící boky a dno stavebních výkopů. Nelze tedy tento zásah klasifikovat jako
ovlivnění hladiny podzemní vody.
4.5. Vliv na jakost podzemních vod
Vliv na kvalitu podzemní vody lze hodnotit ze dvou hledisek. Jednak z hlediska vlivu na chemické
a fyzikální vlastnosti podzemní vody a z hlediska hypotetického úniku radioaktivních látek do podzemní
vody. Výpusti kapalných odpadů (aktivních i neaktivních) z provozu skladu do podzemní vody nejsou
přípustné a nebude k nim na základě projektových podkladů docházet. Pokud by k takovému úniku (byť
velmi hypotetickému) došlo jedná se o havarijní stav a ten není možno klasifikovat jako vliv běžného
provozu skladu.
Veškeré stavební aktivity budou, dle projektových podkladů, prováděny těsně nad stávající hladinou
podzemní vody, popř. v dosahu průměrné amplitudy kolísání. Jakékoliv přirozené ovlivnění její kvality
nelze v souvislosti výstavbou skladu očekávat. Pravidelný monitorovací systém, který je v elektrárně
v provozu od roku 1993, vykazuje kvalitu podzemní vody v mnoha ukazatelích srovnatelnou s kvalitou
pitné vody. Při porovnání s kritérii Metodického pokynu MŽP (stanovuje ukazatele kvality podzemní vody
vzhledem k potenciální zátěži životního prostředí), lze konstatovat, že všechny se pohybují v intervalu
hodnot stanovených jako přirozené pozadí (kritérium A). Pokud kvalita podzemní vody nebyla ovlivněna
v průběhu výstavby celé elektrárny, není důvod se domnívat, že tomu tak bude při výstavbě nesrovnatelně
menšího a technologicky méně náročného objektu, jakým sklad je.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 91 z 128
Vlivem výstavby skladu nelze předpokládat úniky škodlivin, které by z hlediska své kvality nebo kvantity
mohly ovlivnit jakost povrchových nebo podzemních vod. Místní ovlivnění jakosti odváděných vod z území
výstavby skladu je možné teoreticky pouze v omezeném časovém období výstavby např. působením
úkapů z provozovaných mechanismů nebo smytím zemin při silnějších deštích či tání do kanalizačních
vpustí. Jedná se o běžné a malé riziko, které bude minimalizováno požadovaným dodržováním pracovních
postupů. Významné působení těchto vlivů nepředpokládáme.
Po ukončení provozu (v období vyřazování) budou vznikat odpadní vody splaškové i odpadní vody
z kontrolovaného pásma v předpokládaném množství a kontaminaci ne vyšší než za provozu skladu.
Vzhledem k nevýznamnému objemu těchto odpadních vod se bude jednat o změnu nevýznamnou, která
se z hlediska vlivů na vody (jakost, hydrologické charakteristiky aj.) prakticky neprojeví.
5. Vlivy na půdu
5.1. Zábor půdy
Záměrem nedochází k dalšímu trvalému záboru půdy, neboť sklad bude realizován na pozemcích již
vyjmutých ze zemědělského půdního fondu, vedených v katastru nemovitostí jako ostatní plochy. Jde
o plochy, na kterých byly již průběhu výstavby elektrárny provedeny terénní úpravy a skrývky ornice
s následnou rekultivací a ozeleněním ploch.
Skrývka povrchové vrstvy bude uložena na dočasnou deponii (nacházející se rovněž v trvalém záboru
elektrárny) a následně zpětně použita při závěrečných terénních úpravách v okolí skladu.
5.2. Stabilita a eroze půdy
Plocha výstavby se nachází v rovinatém území. Významný vliv na stabilitu a erozi půdy po zabezpečení
odtoku srážkové vody ze střech a zpevnění manipulačních ploch proto není předpokládán.
5.3. Znečištění půd
Navrhované technické řešení skladování vyhořelého jaderného paliva vylučuje uvolňování radionuklidů do
životního prostředí a tedy i do půd. Obdobně tak nedochází k uvolňování jiných škodlivin které by mohly
ovlivnit kvalitu půd.
S ohledem na skutečnost, že objekt skladu je situován do areálu elektrárny, nedojde k záboru
zemědělského půdního fondu ani k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa.
Ve stadiu výstavby vzniká potenciální nebezpečí znečištění půd, které může být způsobeno přemístěním
kontaminovaných zemin a únikem rizikových látek z používaných mechanismů. Nelze vyloučit jisté
znečištění v průběhu provádění stavebních prací (např. úkapy pohonných hmot či mazadel), jde však o vliv
obecně málo významný. Při využívání stavebních strojů, které jsou v dobrém technickém stavu, nedochází
k významnému vnosu cizorodých látek do půd. Znečištění půdy přemístěním kontaminovaných zemin je
možno zamezit provedením laboratorních rozborů a (v případě nutnosti) uložením kontaminovaných zemin
na skládku s příslušným zabezpečením. Tyto vlivy ovšem představují obecný vliv provádění stavebních
a konstrukčních prací na půdu a nejsou tedy jen specifikem posuzované stavby.
Při ukončení provozu nelze očekávat významné vlivy na zábor nebo kvalitu půd.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 92 z 128
6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje
6.1. Vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje
Pro hodnocení vzájemného vlivu stavby a horninového prostředí je rozhodující geomechanický stav
skalního podkladu. Již dřívějšími průzkumy byl prokázán vcelku monotónní litologický vývoj
moldanubického horninového komplexu a obdobné vlastnosti jeho hornin, které se mění s mírou zvětrání
a rozpukání.
Základová spára bude s největší pravděpodobností realizována v úrovni 499 m n.m. (dokumentace pro
územní řízení udává, že podlaha dvou neúplných podzemních podlaží bude v úrovni 3,6 m pod úrovní
terénu). Dle archivních geologických podkladů se v území předpokládá výskyt 1 až 2 m mocné polohy
hlinitých písků, místy se štěrkovými zrny, hlouběji pak 3,5 m mocná poloha rozpadavých zvětralých
pararul, do hloubky přecházející do pararul slabě zvětralých až navětralých (skladová část objektu).
Základovou půdu příjmové části skladu SVJP tvoří zvětralé až (v hlubších částech) navětralé pararuly
a migmatity. Výkopy bude možno provádět bez použití trhacích prací (Pracha ř a kol., 2003).
Zařízení skladu neprodukuje teplo, které by se šířilo pod základy budov a mohlo ovlivnit kvalitu
horninového prostředí. Zároveň není sklad zdrojem vibrací, které mohou přecházet do podloží a narušit
geologickou stavbu území, popř. narušit dynamickou stabilitu či způsobit ztekucení materiálů zemních
těles a násypů, veškeré navážky na staveništi jsou zhutněny.
Stavba samotná tvoří z geologického hlediska cizorodý prvek v geologické stavbě území bez dalších vlivů
na její kvalitu.
6.2. Změny hydrogeologických charakteristik
K ovlivnění hydrogeologických charakteristik dochází při stavbách podobného rozsahu zejména
v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které v dané oblasti mají funkci kolektoru podzemní vody.
Další možností, která ovlivňuje množství podzemní vody a tím i její pohyb v prostředí je omezení dotace
srážkových vod.
Veškeré stavební práce budou prováděny nad stávající hladinou podzemní vody, popř. v dosahu jejího
kolísání. Ovlivnění hydrogeologických charakteristik v souvislosti s výstavbou skladu nelze očekávat.
Nesouvislé lokální zvodnění, vzniklé v důsledku infiltrace srážkové vody do zásypů zbytků stavebních jam
a inženýrských sítí, vyskytující se nepravidelně v prostoru elektrárny, není součástí kolektoru mělkého
oběhu podzemní vody. Jeho narušením nebudou hydrogeologické charakteristiky změněny ani ovlivněny.
6.3. Vlivy na surovinové a jiné přírodní zdroje
V souvislosti se stavbou nebudou ovlivněny registrované ani potenciální zdroje nerostných surovin.
V lokalitě výstavby se nevyskytují žádné surovinové ani jiné přírodní zdroje.
V průběhu výstavby je nutno dodržovat podmínky stanovené podrobným inženýrskogeologickým
průzkumem vymezujícím sklony svahů ve stávajícím terénu, aby nemohlo dojít k sesuvům, popř. lokálním
výronům podzemní vody s následkem svahových pohybů. Za tohoto předpokladu jsou vlivy v období
přípravy a provádění nevýznamné.
Při libovolném způsobu ukončení provozu skladu (asanace/jiné využití) nedojde k významným vlivům na
horninové prostředí.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 93 z 128
7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy
7.1. Vlivy na faunu a flóru
Výstavba skladu je umístěna uvnitř areálu elektrárny, tedy v prostoru, kde se již nevyskytuje původní flóra,
fauna ani ekosystémy spojené s dřívějším zemědělským využíváním území. Vlastní výstavbou dojde
k likvidaci travních a sadových porostů bez většího ekologického významu.
Realizací záměru nedojde k vyhubení některého rostlinného či živočišného druhu ani k likvidaci
přirozeného biotopu některého zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha.
Populace flóry ani fauny nebudou vystaveny úrovním ionizujícího záření, které by překračovaly úrovně
akceptovatelné pro člověka, a to ani v synergickém účinku s provozem elektrárny a se stávajícím pozadím.
Vyjdeme-li z předpokladu, že kritéria stanovená pro ochranu zdraví lidí vedou ve svých důsledcích
i k přiměřené ochraně jiných druhů než člověka, nelze očekávat poškození či vyhubení rostlinných
a živočišných druhů vyskytujících se v dotčeném území ani v jeho okolí. Nelze proto předpokládat, že
v důsledku provozu skladu by mohly vznikat změny v populacích nad rámec běžného přírodního výběru.
7.2. Vlivy na zvláště chráněná území
Nebudou ovlivněna žádná zvláště chráněná území.
7.3. Vlivy na významné krajinné prvky
Nebudou ovlivněny žádné významné krajinné prvky.
7.4. Vlivy na lokality soustavy Natura 2000
Nebudou ovlivněny žádné lokality soustavy Natura 2000.
7.5. Vlivy na územní systém ekologické stability
Nebude ovlivněn územní systém ekologické stability.
Příprava a výstavba skladu nebude probíhat na přírodních stanovištích, ale na industriální ploše uvnitř
oploceného areálu elektrárny. Z tohoto důvodu nelze očekávat jakkoli významné vlivy na faunu, flóru nebo
ekosystémy v průběhu stavebních prací.
Případný náhodný výskyt některého z živočišných druhů a jeho možná neúmyslná likvidace při provádění
stavebních prací neohrozí populační dynamiku druhu v jeho přirozeném prostředí.
Na vlivy v období ukončení provozu lze vztáhnout obdobné závěry jako na vlivy v období přípravy a
provádění. Ani případné demoliční práce v období vyřazování neohrozí rostlinné nebo živočišné druhy na
jejich přirozených stanovištích, stejně tak jako využití stavby k jiným účelům.
8. Vlivy na krajinu
8.1. Vlivy na estetické kvality území
Objekt skladu se po svém dokončení stane součástí průmyslového areálu elektrárny Temelín. Hmota a
architektonické ztvárnění objektu budou v relaci s ostatními provozními objekty elektrárny (strojovny
výrobních bloků, budova pomocných provozů, sousedící strojovna vyvedení tepla) a nestane se tak
pohledovou dominantou území. Tu tvoří zejména esteticky kontroverzní chladicí věže elektrárny s
charakteristickými oblaky vodní páry, vzhledem k vyvýšené poloze patrné i z velmi velké vzdálenosti (přes
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 94 z 128
30 km), hlavní výrobní bloky elektrárny a budova pomocných provozů. Naproti tomu ostatní provozní
objekty elektrárny méně přitahují pozornost a jsou méně pohledově patrné.
Zakomponování objektu skladu do areálu elektrárny je zřejmé z následujícího obrázku:
Obr.: Pohled z ptačí perspektivy od západu na areál elektrárny s modelem skladu vyhořelého jaderného paliva
V popředí objekt skladu, za ním strojovna vyvedení tepla a vodojem, dále dva hlavní výrobní bloky a budova pomocných provozů.
Vpravo chladicí věže, před nimi chemická úpravna vody přiváděné z Vltavy.
8.2. Vlivy na rekreační využití krajiny
Oblast v okolí elektrárny Temelín je krajinně pestrá a nabízí velmi dobré podmínky pro turistiku a rekreaci.
Nelze očekávat, že v důsledku výstavby a provozu skladu uvnitř areálu elektrárny by došlo k omezení
turistického ruchu či snížení atraktivity území, čímž by byla omezena návštěvnost regionu.
Umístěním a provozem skladu v uzavřeném areálu elektrárny nedochází k omezení průchodu krajinou.
V průběhu výstavby nebudou vznikat nové antropogenní tvary v krajině. Zemní práce budou prakticky
omezeny jen na sejmutí ornice a výkopu prvního podzemního podlaží pod částí objektu. Nebudou
prováděny zemní práce většího rozsahu. Ornice bude uložena na stávající deponii, nacházející se
severozápadně od prostoru skladu za oplocením elektrárny, a po ukončení výstavby bude použita k
opětovnému ohumusování. Hornina z výkopů bude uložena na skládce.
Odkrytí povrchu území výstavby (likvidace vegetace, sejmutí ornice a její uložení), může mít za následek
pohledové zvýraznění prostoru, tento vliv je však malý a do časný.
Při ukončení provozu nelze očekávat významné vlivy na estetické kvality území nebo rekreační využití
krajiny. Ukončení provozu (resp. ukončení vyřazování) s ponecháním budovy skladu k jiným účelům v
podstatě neovlivní charakter krajiny, ukončení provozu (resp. ukončení vyřazování) s následnou demolicí
budovy skladu by znamenalo jisté "odlehčení" zastavěného území průmyslového areálu elektrárny, v
souvislosti se stávajícím zatížení krajiny stavbou elektrárny však nevýznamné.
9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky
9.1. Vlivy na hmotný majetek
V důsledku provozu skladu nebude ovlivněn žádný hmotný majetek.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 95 z 128
9.2. Vlivy na architektonické a historické památky
V důsledku provozu skladu nebudou ovlivněny žádné architektonické ani historické památky.
9.3. Vlivy na archeologické památky
V důsledku provozu skladu nebudou ovlivněny žádné archeologické památky.
V prostoru výstavby se nenachází žádný hmotný majetek, který by mohl být záměrem ovlivněn. Inženýrské
sítě (teplovod do Týna nad Vltavou a vnitroareálový vodovod) budou v průběhu přípravy resp. provádění
stavby přeloženy resp. nahrazeny a bude zachována jejich funkčnost. Slepá větev teplovodu do Českých
Budějovic (dnes nevyužívaná) bude v prostoru výstavby skladu demolována, možnost napojení teplovodu
však zůstane zachována.
V období přípravy a provádění nebudou ovlivněny žádné architektonické ani historické památky.
V průběhu výstavby nelze zcela vyloučit archeologický nález. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči, stanovuje nutnost stavbu, resp. část stavby, kde jsou prováděny na stavbě zemní práce, od jejího
zahájení sledovat a v případě narušení archeologické struktury situaci kresebně, fotograficky a písemně
zdokumentovat, včetně výzkumu. Rovněž výše uvedený zákon stanovuje investorovi, při jehož podnikání
vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, povinnost umožnit oprávněné instituci provést
záchranný archeologický výzkum v dotčeném území. Náklady spojené s tímto výzkumem hradí investor na
základě smlouvy o dílo uzavřené s oprávněnou institucí.
V rámci výstavby elektrárny Temelín nebyly nalezeny pozůstatky dřívější lidské činnosti, takže uvedená
povinnost ze zákona investorovi nevyvstala. Je tedy pravděpodobné, že i v případě výstavby skladu tomu
tak bude. V opačném případě by bylo postupováno dle zákona.
Vlivy na hmotný majetek, architektonické a historické památky i na archeologické památky budou v období
ukončení provozu nulové.
10. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu
10.1. Vlivy na dopravní infrastrukturu
Stavba neklade v průběhu provozu na dopravní infrastrukturu prakticky žádné nároky.
Veškerý transport obalových souborů s vyhořelým jaderným palivem se bude odehrávat uvnitř areálu
elektrárny, bez nároků na vnější dopravní infrastrukturu. V průběhu provozu budou dále dováženy prázdné
obalové soubory od výrobce, a to výhradně železniční dopravou v řádu jednotek pojezdů ročně.
Doprava servisního materiálu a zaměstnanců bude představovat nejvýše cca jednotky silničních (převážně
lehkých) vozidel denně, což je možno považovat (při stávající úrovni intenzit dopravy na silnici II/105 cca
4500 vozidel za den) za zanedbatelnou hodnotu.
Veškeré komunikace (silnice a železnice), po kterých bude probíhat dopravní provoz, mají dostatečnou
kapacitu a jsou pro uvažovaný provoz náležitě vybaveny.
V zásadě nejvýznamnější dopravní nárok lze očekávat po ukončení doby skladování, kdy budou obalové
soubory s vyhořelým palivem vyvezeny k uložení resp. dalšímu zpracování či využití. Cílová lokalita není
známa, využita bude s vysokou pravděpodobností železniční doprava. Ani v tomto případě však nebude
tento nárok mimořádně vysoký, očekávaný počet transportů nepřekročí jeden denně. Bude však kladen
důraz na organizační a bezpečnostní zajištění dopravy, což si může vyžádat dočasná omezení ostatní
dopravy.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 96 z 128
10.2. Vlivy na jinou infrastrukturu
Provoz skladu se negativně nedotýká žádné infrastruktury v území, nedochází ale ani k jejímu rozvoji. V
prostoru výstavby se nachází stávající teplovod do Týna nad Vltavou, který bude přeložen a bude
zachována jeho funkčnost. Zároveň zůstane zachována možnost budoucího vyvedení tepla do Českých
Budějovic, dnes nevyužívaná.
Stavební doprava nepředstavuje významný dopravní nárok. Očekávaných nejvýše několik desítek
silničních (převážně nákladních) vozidel denně představuje v úrovni do jednotek procent stávající úrovně
intenzit dopravy na silnici II/105, tedy nevýznamnou hodnotu, navíc omezenou pouze na dobu výstavby.
Po ukončení provozu budou prázdné obalové soubory vyváženy k dalšímu zpracování či využití. Využita
bude s vysokou pravděpodobností železniční doprava. Nepůjde o významný dopravní nárok.
11. Jiné ekologické vlivy
Nejsou předpokládány jiné ekologické vlivy než vlivy popsané v předchozích kapitolách.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 97 z 128
II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI
PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ
V průběhu zpracování dokumentace nebyly v žádném z hodnocených okruhů (vlivy na obyvatelstvo,
ovzduší a klima, hluk a další fyzikální nebo biologické charakteristiky, povrchovou a podzemní vodu,
horninové prostředí a přírodní zdroje, faunu, flóru a ekosystémy, krajinu, hmotný majetek a kulturní
památky, dopravní a jinou infrastrukturu resp. jiné) identifikovány skutečnosti, které by svědčily o
překročení příslušných zákonných limitů nebo (pokud nejsou limity stanoveny) o neakceptovatelném
ovlivnění.
Potenciální negativní vlivy, a to i s uvažováním spolupůsobících vlivů stávajících aktivit v území (zejména
provozu elektrárny Temelín), jsou ve všech okruzích velmi nízké a nevýznamné, ležící hluboko v pásmu
přípustných nebo akceptovatelných hodnot. V nejvýznamnějších hodnocených okruzích (vlivy na
obyvatelstvo a vlivy na klima) nejsou potenciální vlivy prakticky zjistitelné, měřitelné nebo odlišitelné od
stávajícího pozadí.
Lze shrnout, že vlivy skladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE jsou vymezeny hranicí uzavřeného
a oploceného areálu elektrárny Temelín. Touto hranicí je tedy vymezeno i tzv. dotčené území pro účely
posouzení vlivů na životní prostředí. Dotčené území je územím neobydleným, veřejně nepřístupným a
účelově využívaným pro průmyslové účely (výrobu elektrické energie).
Z uvedeného shrnutí zároveň vyplývá, že dotčené území nezasahuje na území jiných států, přeshraniční
vlivy v jakkoli významné míře nevznikají.
Uvedené závěry platí za podmínky zajištění odpovídající úrovně jaderné bezpečnosti skladu. Vzhledem k
tomu, že jde o jaderné zařízení, to jmenovitě znamená, že:
•
•
•
•
je zabráněno nekontrolovanému rozvoji štěpné reakce,
je zabráněno nedovolenému úniku radioaktivních látek,
je zabráněno nedovolenému úniku ionizujícího záření,
jsou omezeny následky nehod.
Údaje o zajištění těchto požadavků jsou náplní následující kapitoly této dokumentace.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 98 z 128
III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH
A NESTANDARDNÍCH STAVECH
Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech zahrnuje údaje o
možnosti vzniku havárií a nestandardních stavů (scénáře) a jejich dopadů na okolí (analýza scénářů).
Oblast zajištění jaderné bezpečnosti je ošetřena zákonem č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné
energie a ionizujícího záření (atomový zákon), a jeho prováděcími vyhláškami. Jadernou bezpečností se
ve smyslu atomového zákona rozumí stav a schopnost jaderného za řízení a obsluhujících osob:
•
•
•
•
zabránit nekontrolovanému rozvoji štěpné reakce,
zabránit nedovolenému úniku radioaktivních látek,
zabránit nedovolenému úniku ionizujícího záření,
omezit následky nehod.
Použitá technologie používá pro zajištění požadavků jaderné bezpečnosti následující opatření:
• Zabránění nekontrolovanému rozvoji štěpné řetězové reakce je zajištěno konstrukčním řešením vnitřní
vestavby obalového souboru, které zajistí dostatečnou podkritičnost palivových souborů, uložených v
obalovém souboru, i za podmínek nejúčinnějšího zpomalování neutronů (optimální moderace). Tím je
zabráněno:
• převýšení hodnoty 0,95 efektivního koeficientu násobení neutronů při předpokládaných havarijních
situacích (včetně zaplavení vodou),
• převýšení hodnoty 0,98 efektivního koeficientu násobení neutronů v podmínkách optimální
moderace.
• Zabránění nedovolenému úniku radioaktivních látek je řešeno provedením obalového souboru, který je
vybaven dvěma uzavíracími a těsnicími systémy. Těsnost obalového souboru je nepřetržitě
monitorována.
• Zabránění nedovolenému úniku ionizujícího záření je zajištěno dostatečnými stínicími vlastnostmi
obalového souboru.
• Omezení následků nehod je zajištěno velkou odolností obalového souboru.
Konstrukční řešení obalového souboru přitom zabezpečuje dostatečný odvod zbytkového tepla vyvíjeného
v uskladněném palivu.
Funkční vlastnosti charakterizované zachováním celistvosti a těsnosti, celistvosti a účinnosti stínění a
podkritičnosti soustavy jsou zajištěny i při zkouškách obalového souboru ve smyslu vyhlášky SÚJB
č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných
materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných
materiálů a určených radioaktivních látek (o typovém schvalování a přepravě).
Bezpečnostní funkce obalových souborů jsou zajištěny pouze na základně pasivního přístupu. To
znamená, že není potřeba dodávka energie ani žádné aktivní systémy, aby byly zajištěny požadavky
jaderné bezpečnosti.
1. Analýza projektových nehod
V této části jsou uvedeny analýzy projektových nehod v SVJP. Nehody zahrnují události způsobené
člověkem, poruchy zařízení a přírodní vlivy.
Náraz přemisťovaného OS do uskladněného OS
Při uvažované nehodě se předpokládá, že nevhodnou manipulací s OS umístěným na jeřábu narazí tento
OS při maximální rychlosti jeřábu na skladovaný OS. Aby došlo k převržení stojícího OS, musí se jeho
těžiště zvednout nad hranu podstavy. Pro převržení stojícího OS je tedy nutné, aby potenciální energie OS
v labilní poloze (rozdíl potenciální energie v poloze, kdy je těžiště OS nad hranou podstavy a potenciální
energie v počáteční poloze) byla menší, než kinetická energie předaná od pohybujícího se OS.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 99 z 128
Konzervativně se předpokládá, že celková kinetická energie pohybujícího se OS je přenesena beze ztrát
na tlačený OS.
Potenciální energie nutná na zvednutí těžiště OS při převrhávání přes hranu je:
Ep = m.g. (Hk-Hs)
kde:
m - hmotnost OS
Hs - výška středu OS
D - průměr OS
Hk - výška těžiště OS nad hranou podstavy při překlopení, Hk2 = Hs2 + (D/2)2
Kinetická energie OS přemísťovaného jeřábem je:
Ek = 1/2.m.v 2
kde:
m - hmotnost OS
v - max. rychlost pohybu jeřábu
Při obvyklých rychlostech mostového jeřábu, hmotnosti zaplněného OS a jeho rozměrech je kinetická
energie mnohem menší než potenciální energie (o jeden až dva řády), což znamená, že při nárazu
přemisťovaného do uskladněného OS je převržení OS vyloučeno.
Základní vlastnosti OS určující jeho bezpečnost (podkritičnost, těsnost, integrita obálky, neutronové
stínění, zajištění odvodu tepla) zůstanou zachovány. Nehoda nemá žádné negativní důsledky.
Pád OS z jeřábu
Po přivezení do SVJP se OS nejprve jeřábem přemístí z přepravního prostředku do kontrolní a servisní
místnosti. Odtud je přepraven na skladovací místo. Dále může být v průběhu skladování přepraven ze
skladovacího místa do kontrolní a servisní místnosti a zp ět.
OS se v prostoru SVJP bude přepravovat ve výšce cca 30 cm. Vzhledem k tomu, že OS je zkoušen na
pád z výšky 9 m, pád ze 30 cm (i když bez tlumičů) nepovede k porušení jeho těsnosti.
Pouze při vykládání OS z přepravního prostředku je nutno jej zdvihnout do výšky několika metrů nad
podlahu přijímací části SVJP. Proto bude v přijímací části skladu vedle kolejí zabudován do podlahy tlumič,
který případný pád OS ztlumí tak, že nedojde k porušení jeho t ěsnosti. Nad tlumičem bude OS spuštěn do
přepravní výšky, ve které bude přepraven na servisní a dále pak na skladovací místo.
Z uvedeného plyne, že pád OS z jeřábu v SVJP nemá za následek ohrožení jaderné bezpečnosti a
radiační ochrany.
Netěsnost víka OS
Pokud dojde k poruše hlavního těsnění buď primárního nebo sekundárního víka OS (což je velmi málo
pravděpodobné), je důsledkem pokles tlaku v prostoru mezi víky. Obsluha neprodleně zjistí, zda se jedná
o skutečnou ztrátu tlaku v meziprostoru nebo zda jde o závadu snímače tlaku. Po zjištění, že se jedná o
poruchu těsnění, obsluha zjistí, zda je netěsné primární nebo sekundární víko. Pokud bude netěsné
sekundární víko, přetěsnění se provede v SVJP. Pokud bude netěsné primární víko, bude na OS
nasazeno terciární víko, čímž budou zajištěny opět dvě plnohodnotné těsnicí bariéry.
Vzhledem k tomu, že při poruše těsnosti primárního nebo sekundárního víka je stále zajištěna těsnost OS
lze konstatovat, že tato nehoda nepovede k ohrožení jaderné bezpe čnosti ani radiační ochrany. Současná
porucha hlavních těsnění obou vík OS v průběhu skladování je prakticky vyloučena.
Porucha měřicího čidla tlaku v prostoru mezi víky
Čidlo bude v prostoru mezi víky ukazovat tlak nižší, než je předepsaný. Obsluha neprodleně zjistí, zda se
jedná o skutečný pokles tlaku v meziprostoru nebo zda jde o poruchu čidla.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 100 z 128
Půjde-li o poruchu čidla, provede obsluha opravu čidla v SVJP a pokud oprava nebude možná, čidlo
vymění. Při výměně čidla je zachována těsnost obalového souboru (primární víko je nedotčeno), takže
nedojde k ohrožení jaderné bezpečnosti, ani radiační ochrany.
Výpadek elektrického napájení
Výpadek elektrického napájení SVJP znamená vyřazení z činnosti spotřebičů, které nejsou nutné pro
zajištění správné funkce OS. Chlazení OS je zajištěno přirozeným tahem a monitorovací systém OS bude
vybaven vlastním nouzovým zdrojem elektrického napájení, takže činnost čidel pro měření tlaku mezi víky
OS a následný přenos informace bude zajištěn.
Výpadek elektrického napájení SVJP tedy nezpůsobí ohrožení jaderné bezpečnosti, ani radiační ochrany.
Požár ve skladu vyhořelého jaderného paliva
Požární ochrana je zajištěna důsledným uplatňováním tzv. "ochrany do hloubky". Jsou vytvo řeny tři úrovně
(bariéry):
• preventivní opatření - v co nejvyšší míře zabraňují vzniku požáru,
• systémy zjišťování, ohlašování a hašení požáru - zabezpečují, aby požár, který vznikne (i přes
provedená preventivní opatření) byl zjištěn a ohlášen bezprostředně po svém vzniku a byly k dispozici a
v pohotovosti prostředky k jeho rychlému uhašení,
• požárně dělící konstrukce - zabrání šíření neuhašeného požáru mimo požární úsek tak, aby v objektu
skladu vyhořelého paliva nebylo ohroženo splnění základních bezpečnostních funkcí.
V řešení skladu jsou uplatněny následující zásady a postupy:
• objekt je důsledně rozčleněn do požárních úseků, požárně dělicí konstrukce budou mít podstatně vyšší
požární odolnost než odpovídá požárnímu zatížení v jednotlivých požárních úsecích,
• přednostně jsou navrženy pasivní systémy požární ochrany, tzn. systémy, které nejsou závislé na
dodávce energií,
• ve stavební i technologické části, pokud to je možné, je vyloučeno nebo alespoň omezeno použití
hořlavých materiálů; v případech, kdy budou použity, budou zvoleny takové, které budou mít co
nejvýhodnější požárně technické vlastnosti a současně jejich množství bude omezeno na nezbytné
minimum; nosné a požárně dělicí konstrukce jsou navrženy z konstrukcí druhu D1 (podle
ČSN 73 0804),
• jsou navržena zařízení vylučující nebo alespoň podstatným způsobem omezující možné druhotné
účinky požárů,
• situační umístění vylučuje přenos požáru ze sousedních objektů, k objektu skladu je zajištěn příjezd pro
těžkou mobilní požární techniku,
• při řešení technických systémů fyzické ochrany skladu jsou respektovány i požadavky požární ochrany,
zejména bezpečnost osob při evakuaci objektu v případě požáru a zajištění přístupu hasičů pro
provedení protipožárního zásahu,
• řízení kvality a technické úrovně konstrukcí a výrobků zajišťujících požární bezpečnost bude zajištěna
podle platné legislativy (stavební zákon, zákon o požární ochraně, zákon o technických požadavcích na
výrobky, navazující vyhlášky),
• požární zatížení jednotlivých požárních úseků inventářem (nábytek apod.) bude v požárněbezpečnostním řešení stanoveno a minimalizováno.
Při vzniku požáru, který je definován v normách požární bezpečnosti, nemůže dojít k takovým účinkům,
které by mohly zásadním způsobem ohrozit bezpečnost obalových souborů a neznamená bezpečnostní
riziko.
I přes výše uvedená opatření bude obalový soubor konstruován v souladu s požadavky vyhlášky SÚJB
č. 317/2002 Sb., tj. bude v místě hoření odolný teplotě 800 °C po dobu minimálně 30 minut.
Zátopy
Elektrárna se nachází na rozvodí jak lokálních, tak i vodohospodářsky významných vodotečí. Vlastní areál
elektrárny je převýšen nad okolním terénem se střechovitým sklonem na všechny strany. Z porovnání
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 101 z 128
výškových údajů je zřejmé, že areál elektrárny je umístěn cca 135 m nad maximálními hladinami v
hlavních tocích, a to i při hodnocení historicky extrémních průtoků.
Žádná vodoteč tedy nemůže při průtoku velkých vod elektrárnu a tím ani areál skladu ohrozit. K zátopě
nemůže dojít ani zablokováním vodních toků ledem.
Pro elektrárnu Temelín bylo provedeno posouzení účinku extrémních srážek s dobou opakování N=100,
1000 a 10000 let na povrchový odtok z areálu ETE. Cílem posouzení bylo odvození charakteristik
povrchového odtoku při extrémních povodňových situacích vyvolaných jednodenními srážkovými úhrny a
přívalovými dešti s výše uvedenou dobou opakování.
Celková výměra plochy areálu ETE je vertikálně členěna na prakticky vodorovné plochy v různých
výškových úrovních, které střechovitě klesají k obvodu areálu. Po vyhodnocení takto zadané plochy a po
provedených výpočtech podle jednotlivých scénářů se došlo k závěru, že maximální výška vrstvy vody na
jednotlivých plochách při předpokládaných extrémech může dosáhnout H10000 = 88 - 114 mm. Výsledky
studie prokázaly, že při posuzovaných extrémních srážkách nevzniknou v ETE mimořádné povodňové
situace, které by vyžadovaly přijmutí zvláštních technických opatření z tohoto pohledu.
Zemětřesení
Vstupní parametry iniciační seismické události byly určeny v souladu s metodikou IAEA (předpisy 50SGS1 a novější NS-G-3.3) a to na základě provedených průzkumů lokality. Základním parametrem je
úroveň zemětřesení značená SL-2, která znamená největší možnou seismickou událost, která má v dané
lokalitě roční pravděpodobnost výskytu 10 -4 (používá se i starší označení MVZ - maximální výpočtové
zemětřesení). V případě SVJP úroveň SL-2 ve smyslu předpisů IAEA odpovídá intenzitě 7° MSK-64 a je
definována následujícími maximálními hodnotami zrychlení v úrovni volného terénu:
Ahor = 0,10 g
Aver = 0,07 g
Vzhledem k tomu, že v lokalitě nejsou k dispozici záznamy silných seismických událostí, byl frekvenční
obsah stanoven standardním spektrem NUREG/CR 0098 pro skalní podloží. Doba trvání silné fáze
seismického pohybu je v rozmezí 4 - 8 s.
Koncepce nosné konstrukce objektu SVJP je navržena tak, aby odolala zatížení seismickými účinky až do
úrovně SL-2. Stejná odolnost je požadována také pro obalové soubory a seismicky kvalifikované zařízení
SVJP.
Pády letadel a letících předmětů
Z vyhodnocení všech uvažovaných vnějších událostí vyvolaných činností člověka i vlivů přírodního původu
vyplývá, že letící předmět s největší kinetickou energií, který by mohl ohrozit objekt SVJP vzniká při
nehodách spojených s pádem letadla.
Vstupní parametry pro výpočet zatížení pádem letadla byly stanoveny pravděpodobnostním rozborem
leteckých nehod na území ČR. Přehledy leteckých nehod jsou zpracovány samostatně pro jednotlivé
skupiny letadel, přehledy zpracovávají instituce dohlížející na provoz odpovídající skupiny. V ČR jsou
letadla rozdělena do tří skupin na letadla vojenská (Armáda ČR), všeobecné letectví a civilní dopravní
letectví (Úřad pro civilní letectví) a sportovní létající za řízení (Letecká amatérská asociace).
Identifikace zdrojů rizik byla provedena v souladu s metodikou IAEA, která definuje pravděpodobnost pádu
letadla na posuzovaný objekt jako součet pravděpodobnosti pádu v důsledku letového provozu,
pravděpodobnosti pádu v důsledku startovacích a přistávacích operací na blízkých letištích a
pravděpodobnosti pádu v důsledku provozu na blízkých letových trasách. Kritériem pro stanovení
parametrů letadla, jehož pád na SVJP je nutno uvažovat, je dáno vyhláškou SÚJB č. 215/1997 Sb.,
o kritériích na umisťování jaderných zařízení a velmi významných zdrojů ionizujícího záření takto (§5,
písmeno q): "možnost pádu letadla s účinky převyšujícími odolnost stavby se zařízením nebo pracovištěm,
s pravděpodobností větší než 10 -7/rok".
Rozborem leteckého provozu v okolí elektrárny Temelín byla stanovena výsledná pravděpodobnost pádu
letadla 3x10-7 (součet pravděpodobnosti všech skupin letadel) a pád letadla na SVJP je tedy nutno
uvažovat. Parametry letadla, pro které je požadována odolnost SVJP, jsou dány jeho hmotností 2 t a
rychlostí v okamžiku nárazu 56 m/s. Úhel nárazu musí být uvažován tak, aby zatížení nárazem na
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 102 z 128
posuzovanou konstrukci bylo nejméně příznivé. Jako typické letadlo této kategorie bylo vybráno letadlo
typu CESSNA 210, což je jednomotorový šestimístný turistický dolnoplošník.
Koncepce řešení nosné konstrukce skladu je navržena tak, aby odolala zatížení od pádu letadla daných
parametrů. Odolnost je zajištěna pro pád na střešní konstrukci i pro náraz do obvodových stěn z
libovolného směru.
Pravděpodobnost pádu letadla těžšího než 2 t je 8,5x10 -8, tj. méně než požadovaných 1x10-7.
Pády těžkých letadel, ke kterým by došlo v důsledku cíleného teroristického útoku viz níže v podkapitole
3. Rizika teroristického útoku.
Exploze (účinky tlakové vlny výbuchu)
Zatížení objektu SVJP tlakovou vlnou výbuchu bylo stanoveno na základě rozborů rizik, souvisejících se
skladováním, manipulací a dopravou nebezpečných látek v areálu elektrárny Temelín a v jejím okolí. V
případě objektu SVJP byla pozornost zaměřena na hořlavé látky (převážně kapaliny a plyny), které mohou
při nehodě způsobit rozsáhlý požár a/nebo mohou explodovat. Při hodnocení potenciálních zdrojů rizik
bylo přihlédnuto k požadavkům a doporučením návodů IAEA. Jako zdroje rizika z hlediska možnosti vzniku
požáru nebo výbuchu uvnitř areálu ETE byly uvažovány následující činnosti:
•
•
•
•
•
•
•
skladování v SO 592/01 Sklad chemikálií,
skladování v SO 642/01 Sklad technických plynů,
skladování v SO 643/01 Skladové vodíkové hospodářství,
skladování v SO 703/04 Naftové hospodářství,
železniční přeprava nafty k naftovému hospodářství,
silniční přeprava vodíku k tlakové stanici vodíku,
silniční přeprava technických plynů ke skladu.
V případě zdrojů rizika mimo areál ETE byla uvažována přeprava nebezpečných látek po přilehlých
silničních komunikacích (silnice II/105, II/138 a II/141) a riziko plynoucí z potrubních tras vysokotlakého
plynovodu a středotlaké přípojky do plynové kotelny. Jako možné zdroje rizika plynoucí z přepravy po
silnici byla uvažována přeprava následujících nebezpečných látek:
•
•
•
•
•
•
•
průmyslových trhavin,
pohonných hmot,
LPG v cisterně,
LPG v drobných obalech,
acetylénu v lahvích,
acetylénové svářecí soupravy,
dusičnanu amonného.
Z analýz zdrojů rizik uvnitř a vně areálu elektrárny Temelín vyplývá, že jako rozhodující iniciační událost
pro objekt SVJP bude nehoda na silnici II/105, konkrétně nehoda vozidla převážejícího LPG, vedoucí k
vytvoření výbušného oblaku a následné explozi. Případné události plynoucí z činností s nebezpečnými
látkami uvnitř areálu elektrárny mají na konstrukci SVJP menší vliv z důvodu relativně velké vzdálenosti od
objektu SVJP.
Na základě provedených rozborů zdrojů rizik a analýz lze stanovit jako iniciační událost zatížení tlakovou
vlnou výbuchu s přetlakem v čele vlny 6 kPa. Koncepce řešení nosné konstrukce SVJP je navržena tak,
aby odolala zatížení tlakovou vlnou výbuchu s přetlakem v čele vlny 6 kPa a to z libovolného směru.
Shrnutí
Z rozboru v projektu uvažovaných nehod vyplývá, že neznamenají ohrožení jaderné bezpečnosti ani
radiační ochrany a nemají tedy negativní vliv na životní prost ředí.
V průběhu řízení pro povolení výstavby a řízení pro povolení uvedení skladu vyhořelého jaderného paliva
do provozu státní dozorný orgán České republiky (Státní úřad pro jadernou bezpečnost) bude detailně
zkoumat, zda je jaderná bezpečnost, radiační ochrana a fyzická ochrana skladu dostatečná. Pokud
dostatečné nebudou, příslušné povolení nebude uděleno.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 103 z 128
2. Rizika vzájemného působení elektrárny a skladu
Provoz SVJP a JE jsou na sobě nezávislé, takže nehoda v JE nemůže ohrozit základní funkce SVJP.
V případě vzniku nehody s radiačními důsledky v JE se provoz SVJP bude řídit vnitřním havarijním plánem
platným pro elektrárnu. Nebezpečí ohrožení základních funkcí SVJP v takovýchto případech nevzniká,
neboť základní funkce SVJP (odvod tepla, těsnost OS) jsou nezávislé na přítomnosti obsluhy a mají
pasivní charakter.
Projektové nehody vzniklé v SVJP nemají žádnou vazbu na důležité technologické systémy JE a vliv
radiačních následků z projektových nehod je na okolí SVJP zanedbatelný. Nehody v SVJP tedy nemohou
ovlivnit provoz JE.
3. Rizika teroristického útoku
Problematika ochrany proti terorismu je v současné době (i v souvislosti s událostmi z 11. září 2001 a
dalšími útoky teroristů) celosvětovým problémem. Rizika z toho vyplývající nutí instituce, organizace a
státy spojovat síly a spolupracovat v boji proti tomuto zlu.
Možnostem teroristického útoku na jaderná zařízení je v celosvětovém měřítku věnována maximální
pozornost. Česká republika, v souladu se svými mezinárodní závazky, je aktivním účastníkem tohoto
procesu a v návaznosti na vznik a posouzení aktuálních bezpe čnostních rizik jsou přijímána a realizována
opatření, která jsou schopna s vysokou mírou pravděpodobnosti eliminovat dopady existujících nebo
vznikajících bezpečnostních rizik.
V České republice byla a jsou přijímána a realizována opatření, která jsou schopna s vysokou mírou
pravděpodobnosti zabraňovat vzniku rizikových situací a eliminovat případné následky existujících nebo
vznikajících bezpečnostních rizik. Protiteroristické aktivity jsou přijímány uvnitř státu i v oblasti zahraničně
politické a ve sféře policejních, armádních a zpravodajských služeb.
Vzhledem k tomu, že místo, čas a způsob provedení teroristického útoku je volen teroristy, jejichž
kvalifikace, finanční i technologické vybavení mohou být extrémně vysoké, nelze předpokládat parametry
úderu. Z toho plyne, že i přes vysoké náklady na ochranu lze míru rizika snižovat, ale ne zcela eliminovat.
Se zřetelem k vysoké variabilitě možných způsobů útoků lze předpokládat, že napadené objekty nebudou
jednoho typu. Z tohoto hlediska může být soustředění na letecké napadení jaderných zařízení velmi
diskutovaným předmětem obav, ale nemělo by být (a také není) předmětem výlučným.
Protože nelze úspěšně předvídat místo, čas a způsob teroristických útoků, je nejvýznamnější součástí boje
státu proti terorismu vypracování a zdokonalování preventivních opatření. Provozování funkčního
preventivního systému může odrazovat před teroristickými útoky a může mít významný vliv na minimalizaci
důsledků pro ztráty na životech a hodnotách. Veškerá možná opatření, ať již v oblastech organizačních,
administrativních nebo technických, jsou a mohou být realizována pouze jako preventivní.
Z tohoto hlediska lze za nejdůležitější považovat, především ze strany státu, zabezpečení následujících
oblastí:
• legislativa,
• systematická příprava odborníků v oblasti řízení krizových situací,
• činnost a spolupráce zpravodajských služeb na bilaterální i multilaterální mezinárodní úrovni,
• systematická příprava specialistů pro oblasti proti terorismu a boje s terorismem,
• informovanost a příprava obyvatelstva,
• funkční integrovaný záchranný systém.
V návaznosti na opatření přijatá v zahraničí a analýzy situace a možnosti provedení takového útoku v
České republice byla preventivní opatření zaměřena zejména do oblastí:
• Provádění zvýšené operativně pátrací a zpravodajské činnosti Policie ČR, zpravodajských služeb a
dalších subjektů zaměřené na získávání včasných informací o přípravě, možném způsobu a skutečné
hrozbě teroristických útoků v ČR. Tato opatření jsou zabezpečována ve spolupráci s ostatními státy EU
a NATO.
• Přijetí preventivních bezpečnostních opatření v leteckém provozu ke znemožnění ovládnutí letadel a
jejich řízení teroristy. Tato opatření, koordinovaná příslušnými ministerstvy, provozovateli letišť,
leteckými společnostmi apod. zahrnují zejména přísná režimová opatření na letištích při odbavování
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 104 z 128
cestujících, zavedení případné palubní ochrany letadel bezpečnostními pracovníky, zvýšenou kontrolu
letového provozu atd.
• Zavedení mimořádného režimu dohledu a ochrany vzdušného prostoru v ČR a vně jaderných
elektráren armádou ČR obsahující zejména stanovení bezletových oblastí, zvýšený dohled nad
leteckým provozem, zvýšenou ostrahu bezletových zón s možným použitím vojenských prost ředků
vzdušné obrany k eliminaci případných útoků na jaderné a další důležité objekty atd.
Preventivní opatření jsou v návaznosti na prováděné analýzy bezpečnostní situace v ČR a v zahraničí
průběžně upravována a doplňována a proto jsou účinným systémem vedoucím k minimalizaci provedené
teroristického útoku na jaderná zařízení.
I přes to, že potenciálně přístupnější a snazší pro teroristické akce jsou například průmyslové nejaderné
objekty (zejména chemického průmyslu), nádrže s výbušnými nebo hořlavými látkami, přehrady, nádrže
pro zásobování pitnou vodou, výškové administrativní budovy a jiné, je i jadernému za řízení (jakým sklad
vyhořelého jaderného paliva je) věnována náležitá pozornost a jsou přijímána a navrhována dle možností
příslušná opatření.
Jaderné palivo může být skladováno v různých provedeních skladu. Přijaté řešení vymezuje míru rizika
procesu skladování. Je nesporné, že například mokré skladování v rozlehlém bazénu umístěném v lehké
halové konstrukci obsahuje řádově vyšší riziko v porovnání s technologiemi skladování, ve kterých je
radioaktivní vyhořelé jaderné palivo uloženo v robustních obalových souborech (s vysoce odolnou
dublovanou těsnicí barierou).
Z bezpečnostního hlediska je suché skladování v přepravních a skladovacích obalových souborech
licencované v souladu s vědecky podloženými doporučeními mezinárodního společenství (Mezinárodní
agentura pro atomovou energii) a s kontrolou uplatnění těchto požadavků národními dozornými orgány (v
České republice Státním úřadem pro jadernou bezpečnost) jako přijatelně bezpečná a spolehlivá
technologie s výrazně nízkým rizikem.
Vzhledem k obavám obyvatel provedla řada organizací řadu nadstandardních zkoušek obalových souborů.
Tyto zkoušky extrémně překračovaly reálně možné externí působení na obalový soubor (pád z výšky
800 m, náraz lokomotivy jedoucí rychlostí 160 km/hodinu, pád na betonovou desku z výšky 40 m, údery
střely, vliv pádu letadla na obalový soubor nebo sklad z nich vytvořený). Výsledky těchto analýz a
experimentů jsou dostupné a tvoří bázi pro vědecké hodnocení bezpečnosti skladů obsahujících obalové
soubory s vyhořelým palivem.
Z hlediska možných teroristických útoků je nutné uvažovat s útoky:
• pozemními,
• vzdušnými.
Pozemní útoky
Ochrana proti pozemnímu teroristickému útoku resp. proti průniku jakékoliv neoprávněné osoby je v plném
rozsahu zajišťována systémem fyzické ochrany skladu vyhořelého jaderného paliva, který je nedílnou
součástí systému fyzické ochrany celé elektrárny.
Systém fyzické ochrany je tvořen souhrnem technických prostředků integrovaných do tzv. technického
systému fyzické ochrany a administrativních opatření, která jednoznačně vymezují pravidla a zásady
pohybu osob a dopravních prostředků ve střeženém, chráněném a vnitřním prostoru elektrárny včetně
skladu vyhořelého jaderného paliva. Požadavky na tento systém jsou jednoznačně definovány v
relevantních právních normách a jsou ze strany příslušných státních dozorných orgánů kontinuálně
kontrolovány.
Vzhledem k tomu, že vlastní návrh systému fyzické ochrany, jeho popis, řešení, matematické analýzy a
modely, je (v souladu s požadavky relevantních právních norem) utajovanou skutečností, nelze jej v této
dokumentaci otevřeně publikovat.
Z veřejně přístupných informací lze uvést, že v elektrárně Temelín jsou následující zóny, střežené
prostředky technického systému fyzické ochrany:
Střežený prostor,
SaveDate: 21.07.04 18:22
což je prostor, jehož obvod je ohraničen mechanickými zábrannými prostředky a je
vybaven zabezpečovací technikou.
Vydání: 01
Strana: 105 z 128
Chráněný prostor,
což je prostor uvnitř střeženého prostoru, jehož obvod je ohraničen dalšími
mechanickými zábrannými prostředky a je vybaven zabezpečovací technikou.
Vnitřní prostor budov nebo místností, což je prostor umíst ěný uvnitř chráněného prostoru, jejichž stěny
tvoří mechanické zábranné prostředky vybavené zabezpečovací technikou.
Na základě výše uvedeného členění je pak provedeno následující rozčlenění systému na:
• stávající vnější bariéru kolem celého areálu elektrárny,
• vnitřní bariéru kolem objektu skladu vyhořelého jaderného paliva,
• ochranu místností a zařízení v objektu skladu vyhořelého jaderného paliva,
• ochranu inženýrských sítí pod vnitřní bariérou kolem objektu skladu vyhořelého jaderného paliva.
Systém technických prostředků fyzické ochrany musí splnit následující funkce:
• Detekovat útok - počátek narušení včetně kontroly vstupu
Detekční funkce se uskutečňuje následujícím způsobem:
• čidly reagujícími na nějakou abnormalitu signálem (informací),
• informace od čidla je přenesena a ověřována (z hlediska typu a lokalizace vzruchu),
• provádí se vyhodnocení poplachového signálu z hlediska jeho platnosti a závažnosti.
Důležitými charakteristikami detekční funkce jsou pravděpodobnost detekce čidlem (jeho citlivost) a čas
potřebný pro detekci resp. pro vyhodnocení poplachového signálu.
• Uvědomit o útoku
Uvědomění o narušení znamená přenos poplachového signálu a informace k jeho vyhodnocení do
řídicího centra fyzické ochrany. Důležitými charakteristikami funkce jsou opět pravděpodobnost
komunikace a čas potřebný pro přenos, ověření a vyhodnocení signálu.
• Zdržovat postup narušitele
Mechanické prvky systému ochrany (převážně zahrnuté ve stavební části) musí mít schopnost zpomalit
postup narušitele po jeho detekci. Zdržení je čas, který narušitel potřebuje od okamžiku detekce do
uskutečnění svého cíle. Narušitel může být samozřejmě zdržován v postupu i před detekcí, ale takovéto
zdržení nemá téměř žádný význam z hlediska systému fyzické ochrany, pokud ovšem výrazně
nezvyšuje pravděpodobnost detekce. Z toho plyne požadavek, aby detekční systém byl prakticky první
v řadě prostředků fyzické ochrany, které musí narušitel překonat.
• Reagovat na narušení
Reakce na narušení spočívá v krocích podniknutých ochrannými jednotkami k zabránění dosažení cíle
narušitele. Reakce je charakterizována časem potřebným k provedení účinného zásahu od okamžiku
příjmu a vyhodnocení poplachového signálu až do konečné neutralizace narušení.
Přijatá opatření a použité systémy minimalizují nebo dokonce eliminují s vysokou pravděpodobností riziko
pozemního teroristického útoku na sklad vyhořelého jaderného paliva.
Systém fyzických zábran znemožňuje přístup nepovolaných osob a případných dopravních prostředků ke
skladu vyhořelého jaderného paliva. Technické prostředky systému fyzické ochrany jsou vybaveny
nejmodernější technikou. Příslušná vymezení střežených a chráněných prostorů s mechanickými
zábrannými prostředky, jakož i vlastní stavební konstrukce skladu, administrativní opatření (průkazky,
omezení vstupu apod.) a organizační opatření (biometrická detekční zařízení na ruce, detekční a
signalizační zařízení vstupu nepovolaných osob, předmětů, útočných vozidel apod. do chráněné části
elektrárny) minimalizují rizika úspěšných teroristických útoků. V případě ohrožení jsou pak uváděny v
pohotovost a v zásah i příslušné složky policie a armády České republiky.
Vzdušné útoky
Elektrárna Temelín a tím i sklad vyhořelého jaderného paliva jsou a budou i za normální situace systémem
administrativních a organizačních opatření chráněny proti pádům letadel. Tato opatření zahrnují především
vymezení zakázaných leteckých prostorů nad areálem elektrárny a případná ochranná opatření ze strany
letectva armády České republiky.
Jako jedno z opatření proti možnému teroristickému vzdušnému napadení byl kolem elektrárny Temelín
vyhlášen širší omezený letový prostor (LK R50), který je trvale aktivován a vstup (vlet) do něj je možný
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 106 z 128
pouze na základě povolení služby řízení letového provozu FIC Praha /ACC. Tento omezený letový prostor
má tvar válce o poloměru 22 km, shora omezený letovou hladinou FL95 (cca 2900 m). V případě narušení
tohoto prostoru je prováděn zásah armády.
Ochrana jaderných zařízení proti vzdušným útokům pomocí letadel je především a jednoznačně záležitostí
zabezpečovanou státem, což potvrzuje i vyjádření Ministerstva vnitra, uvedené na závěr této kapitoly. Stát
má řadu prostředků (zpravodajské služby, policie, armáda a z ní pak především letectvo) jak zajistit
preventivní i následná opatření při potenciálním nebezpečí vzdušného útoku a tak minimalizovat riziko
teroristického útoku na elektrárnu nebo sklad vyhořelého jaderného paliva.
Následky pádu velkého dopravního letadla na jaderné zařízení typu SVJP
Bez ohledu na opatření je nutné si uvědomit, že použití velkého dopravního letadla jako prostředku pro
zničení skladu je velmi problematické. Především je třeba vzít v úvahu, že sklad vyhořelého paliva je nízká
budova s poměrně malou plochou. Její zasažení dopravním letadlem je nesrovnatelně obtížnější než
zasažení více než 400 metrů vysokých budov obchodního střediska v New Yorku. Pravděpodobnost
cíleného pádu letadla na sklad je také ztížena jeho umíst ěním mezi vyššími objekty v areálu elektrárny.
Analýzy interakce velkého letadla a skladu vyhořelého jaderného paliva, prováděné v řadě států, vycházejí
zejména z obecně platných charakteristik obalových souborů pro skladování vyhořelého jaderného paliva.
Odolnost ocelových i betonových obalových souborů je testována extrémně náročnými zkouškami, které
prokázaly v řadě případů hermetičnost i po mimořádně silné úderové příhodě. Odolnost obalových souborů
byla zkoušena pádovými zkouškami, úderem vyvolaným uměle připravenou dopravní nehodou i simulací
interakce obalového soboru s letadlem. Testy zaměřené na pád letadla vycházejí z konstrukce letadla,
které představuje sice velmi rozměrný, ale přesto "dutý" soubor. Kritické je působení rotoru leteckého
motoru při přímém střetu. Takové příhody byly analyzovány modelově i fyzicky testovány.
Analýzy možných způsobů poškození budovy skladu byly vzaty v úvahu již při vlastním návrhu její
konstrukce. Jaderná bezpečnost a radiační ochrana skladu je založena na vyžadovaných vlastnostech
obalových souborů, vlastní konstrukce budovy je vlastně jen bariérou pro fyzickou ochranu.
Je důležité, aby ani při destrukci budovy nebyly ohroženy požadované funkce zajišťované obalovým
souborem. Z tohoto důvodu byla pro sklad zvolena lehká konstrukce vlastní budovy, nebo ť odklizení trosek
po případném zřícení stavební konstrukce je v takovém případě snadnější.
Vzhledem k tomu, že požadavky na obalové soubory jsou podle doporučení IAEA mezinárodně závazné,
mají pro česká jaderná zařízení klíčový význam analýzy a testy provedené v zahraničí.
Pro vysoce hypotetický případ cíleného pádu velkého dopravního letadla na sklad vyhořelého jaderného
paliva je nutno posuzovat zejména účinky:
• dopadu letadla na stavební konstrukce skladu,
• případný zásah obalového souboru (nebo více souborů) troskami letadla nebo troskami budovy skladu,
• možnost vzniku požáru z rozlitých pohonných směsí.
Je známo, že analýzy důsledků pádu velkých dopravních letadel byly z těchto hledisek prováděny v SRN a
USA a jejich výsledky i přes skutečnost poškození stavebních konstrukcí skladu, deformaci kovových či
betonových obalových souborů a případné snížení integrity obalových souborů prokázaly, že ani v těchto
případech by nedošlo k radiační havárii resp. radiační mimořádné situaci (tj. k přijmutí naléhavých
opatření).
K provedení a hodnocení rozsahu naléhavých (neodkladných) ochranných opatření jsou zpřesňujícím
vodítkem (dle vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně) následující směrné hodnoty:
• pro ukrytí odvrácená efektivní dávka 10 mSv za období ukrytí ne delší než 2 dny,
• pro jódovou profylaxi odvrácený úvazek ekvivalentní dávky ve štítné žláze
způsobený radioizotopy jódu 100 mSv,
• pro evakuaci odvrácená efektivní dávka 100 mSv za období evakuace ne delší než 1 týden.
I přes to, že se v případě vzdušného útoku na sklad vyhořelého jaderného paliva v lokalitě elektrárny
Temelín jedná o vysoce hypotetickou událost, byla a je tomuto riziku u zainteresovaných organizací v
České republice, a to především v ČEZ, a. s. a u zpracovatelů projektové dokumentace skladu, trvale
věnována vysoká pozornost. V rámci možností jsou získávány i informace ze zahraničí, o čemž svědčí i
opakovaná jednání s německou stranou.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 107 z 128
Důvodem bylo, že v roce 2002 byl ve SRN projednáván vliv na životní prostředí u nově připravovaných
skladů vyhořelého jaderného paliva typu WTI v jižní části SRN. Byly také prováděny analýzy pádů velkých
dopravních letadel na tyto sklady. Sklady WTI jsou, obdobně jako v ČR, navrhovány v lokalitách
elektráren. V rámci příprav SVJP ETE bylo uskutečněno několik jednání se zástupci německé strany,
týkající se dané problematiky. Pro možnost využití a porovnání provedených analýz bylo provedeno i
porovnání koncepce řešení skladů typu WTI v SRN s řešením SVJP ETE:
SVJP ETE:
• cca 98 m délka,
• cca 46,5 m šířka , dvě oddělené skladovací části o využitelném prostoru šířky 18,7 m,
• cca 20,4 m výška střechy,
• počet obalových souborů 150,
• kapacita 1370 tU.
SVJP Hessen - typ WTI (vybrán jako příklad):
• cca 92 m délka
• cca 38 m šířka (u všech lokalit)
• cca 18 m výška (u všech lokalit)
• počet obalových souborů 135 ( jinde až 150 ks)
• kapacita 1600 tU
Na základě provedeného porovnání z hlediska půdorysných rozměrů, kapacity a koncepčního řešení
nosné konstrukce, řešení SVJP ETE odpovídá řešení WTI a sklady jsou z těchto hledisek srovnatelné.
Rovněž obalové soubory na vyhořelé jaderné palivo, používané v SRN, jsou stejného typu jako obalové
soubory uvažované v případě SVJP ETE.
Ve SRN je Spolkový úřad pro ochranu před zářením (BfS) příslušný pro schvalování a povolení skladování
vyhořelého jaderného paliva ve skladech (v SRN nazývaných mezisklady) a tento musí prozkoumat, mimo
jiné, zda je zajištěna nezbytná ochrana proti poruchám nebo jiným vlivům třetích stran. V těchto
průzkumech jsou zahrnuty teroristické a sabotážní akce.
Při těchto analýzách je obzvláště důležité posouzení pravděpodobnosti výskytu takového scénáře. Jelikož
teroristický útok letadlem nemůže být vyloučen, byly zkoumány vlivy cíleného pádu velkého civilního
letadla na sklad s cílem, že taková událost nesmí vést k závažnému uvoln ění radioaktivních látek do okolí.
Nutno zdůraznit, že všechny předpokládané sklady typu WTI byly Spolkovým úřadem pro ochranu před
zářením (BfS) schváleny i s uvážením kladného stanoviska Komise pro bezpečnost reaktorů (RSK), která
dospěla na základě již provedených analýz k závěru, že i pro případ cíleného nárazu civilního letadla na
předpokládaný suchý sklad nejsou nutná neodkladná ochranná opatření.
Byly vypracovávány náletové a nárazové scénáře, přičemž byly brány v úvahu všechny běžné typy letadel,
tj. lehké, vojenské a těžké stroje zahrnující Boeing 747 a Airbus 340, a to i s ohledem na příslušnou
maximální hmotnost a maximální obsah palivových nádrží.
Pro systematické vyhodnocení následků posuzovaného nárazu letadlem na budovu skladu bylo provedena
posouzení podle různých účinků:
•
•
•
•
•
•
náraz letadla bez porušení budovy skladu,
náraz letadla s porušením budovy skladu,
následky mechanického nárazu letadla na obalové soubory,
vlivy vzniklých trosek,
vliv následného požáru na obalové soubory,
únik radioaktivních látek z obalových souborů.
Pokud díky konstrukci skladovací budovy nedojde při zásahu velkého dopravního letadla k jejímu
zhroucení, nedá se očekávat, že by došlo k podstatnému mechanickému poškození obalových souborů s
porušením jejich těsnosti a ani k většímu průniku paliva trhlinami v budově nebo větracími otvory a
nenastane také žádné větší tepelné poškození obalových souborů.
Pro posouzení mechanických vlivů na budovu byly použity nárazové parametry (nárazové rychlosti, úhly,
plochy a místa nárazu) a reprezentativní hmotnosti při pádu (např. nálet plně natankovaného velkého
stroje padajícího velkou rychlostí kolmo na pr ůčelí případně postranní stěnu).
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 108 z 128
Pro těžké části letadel (s velkou hmotou a odpovídají nárazovou silou), jako např. hnací hřídel nebo
zavěšení podvozku, byly vypracovány časové funkce nárazového zatížení. Tyto byly vzaty za základ při
analýze působení trosek letadla na budovu a na obalové soubory.
Mechanické analýzy chování budov byly prováděny při použití metod maticové analýzy konstrukcí (metoda
konečných prvků) a počítačové simulace.
Z analýz vyplynulo, že cílený nálet letadla může vést k částečnému zhroucení stěn a střechy a přitom je
možné vniknutí většího množství paliva, které v podstatě určuje rozsah a intenzitu možného požáru.
Při analýze tepelných vlivů bylo především posuzováno, jaké množství paliva může vniknout do budovy
skladu a tím tepelně působit na přepravní a skladovací obalové soubory.
Při tom je možno předpokládat, že při nejnepříznivějším dopadu rychle letících těžkých částí letadla nebo
urychlených částí stavebních konstrukcí může být snížena integrita jednotlivých obalových souborů, což
může vést k možnému úniku radioaktivity.
Z hlediska radiologických účinků a jejich vyhodnocení pro analyzované události na sklad (mechanické snížení integrity obalového souboru, tepelné - při požáru ve skladu) ukázaly výsledky, že při
předpokládaném úmyslně provedeném nárazu letadla na sklad se neočekávají žádné katastrofické účinky
pro obyvatelstvo v okolí, které by vedly k nutnosti zavádět neodkladná ochranná opatření (jakým je
například ukrytí, podávání jodu, evakuace apod.) nebo jinak řečeno, že ani za předpokladu narušení
integrity obalových souborů nebyly zdaleka dosaženy hodnoty směrné pro radiační havárie.
Také analýzy provedené v USA pro suché sklady vyhořelého jaderného paliva prokázaly, že vzhledem k
extrémně malým relativním rozměrům obalových souborů pro tzv. "suché skladování" ve srovnání s
letadlem Boeing 767-400 je nemožné, aby letadlo udeřilo do obalového souboru celkovou hmotností. Z
tohoto důvodu byl hodnocen nejhorší případ, kdy do obalového souboru udeřil motor letadla. Pro vertikální
betonové obalové soubory s ocelovou obálkou byly analyzovány dva body dopadu - jeden do středu
obalového souboru, jenž by způsobil největší poškození a druhý blízko horního víka na ohodnocení
maximálního tzv. "otevíracího efektu". U horizontálních obalových soubor ů byla hodnocena středová oblast
kolem zavážecího víka.
Výsledky ukázaly, že obalové soubory na suché skladování vyhořelého jaderného paliva nebyly po pádu
letadla rozlomeny, ačkoliv vykazovaly rozdrolení a popraskání betonových částí v oblasti dopadu úderu.
Ocelové obalové soubory byly deformovány, ale nebyly rozrušeny. Vzhledem k tomu, že nebyla
poškozena hermetičnost plášťů, nedošlo ani k úniku radioaktivních látek do životního prost ředí.
Analýzy také ukázaly, že těleso přepravního obalového souboru vydrželo vliv přímého dopadu motoru
letadla bez porušení hermetičnosti. Síly, které při tom na obalový soubor působí jsou podobné těm, na
které jsou obalové soubory navrženy a testovány ještě před tím, než dostávají licenční povolení jaderným
dozorem US NRC. Ani v tomto případě nedošlo k poškození těsnosti obalového souboru a tedy k žádnému
úniku do životního prostředí.
Roztěsnění obalového souboru
Je nutné a potřebné si uvědomit, co znamená roztěsnění obalového souboru. Již v rámci přípravných prací
pro mezisklad vyhořelého jaderného paliva v Dukovanech byla provedena analýza hypotetické události ztráty těsnosti obalového souboru Castor 440/84, aniž by byla známa iniciační událost, v jejímž důsledku
by ke ztrátě těsnosti došlo.
V analýze se předpokládal úplný únik plynného obsahu jednoho obalového souboru přes jeho uzavírací
systém. Nepředpokládalo se porušení celistvosti obalového souboru a tím ani uvolnění skladovaného
paliva. Konzervativně byl vybrán případ s homogenním zavezením obalového souboru palivem
s vyhořením 42 GWd/tU. Při stanovení zdrojového členu se konzervativně předpokládalo, že u 10 % paliva
vznikne poškození pokrytí a přes toto poškození se radionuklidy uvolňují do volného objemu obalového
souboru. Za těchto podmínek se předpokládalo, že 3 % 3H, 2 % 85Kr a 1 % 129I z celkového množství v
palivu bude uvolněno do volného objemu obalového souboru. V případě Cs bylo konzervativně přijato, že
ve volném objemu obalového souboru bude obsaženo podle parciálního tlaku par.
Z takto provedené analýzy vyplynulo, že v posuzovaném případě je únik aktivity 85Kr z netěsného
obalového souboru zhruba v úrovni 1 % z ročního limitu přípustné výpusti pro celou elektrárnu Dukovany a
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 109 z 128
pro ostatní radionuklidy ještě nejméně o řád (tj. desetkrát) méně. V tomto případě by tedy analyzovaný
únik nepředstavoval mimořádně významné radiační zatížení životního prostředí.
Shrnutí
Z uvedených zkušeností lze důvodně předpokládat a očekávat:
• buď budou trosky zříceného letadla před budovou zachyceny a v tomto případě palivo a ostatní hořlavé
látky nevniknou (např. ventilačními otvory) v závažném množství do budovy,
• nebo ani letadlem (resp. jeho vrakem) ani vzniklými troskami nebude zp ůsobeno mechanické
poškození nebo dlouhodobé zhoršení chladicích podmínek obalových souborů a vlivem požáru
nevznikne takové tepelné poškození, které by vedlo k úniku radioaktivity z obalových soubor ů, jejichž
radiologické vlivy by vedly k rozsáhlým neodkladným ochranným opatřením.
Závěrem lze tedy konstatovat, že na základě matematického a fyzikálního modelování bylo prokázáno, že
ani při poškození stavebních konstrukcí skladu a deformací obalových souborů nedošlo v řadě testů k
narušení hermetičnosti obalových souborů. Pokud takové analýzy vedly ke zjištění snížení integrity
obalových souborů, potom ani v takových případech nevzniklo neúnosné radiační ohrožení obyvatelstva a
životního prostředí v okolí skladů. Přesněji řečeno, ani v takových případech by nedošlo k radiační havárii
ve smyslu českých předpisů1.
Dále uvádíme v plném znění informaci Ministerstva vnitra z 03/2004 k problematice zajišťování ochrany
jaderných zařízení (zejména areálu elektrárny Temelín) před teroristickými útoky např. spojenými s pádem
velkého dopravního letadla:
CITACE:
V souvislosti s řešením hrozby možných teroristických útoků po událostech v USA dne 11. září 2002 a v souvislosti s účastí ČR
na vojenském zásahu v Iráku v průběhu roku 2003 byla přijata preventivní opatření k eliminaci možných teroristických ohrožení
průmyslových provozů a skladů s nebezpečnými látkami zahrnující i odvrácení útoku provedeného navedením velkého letadla na
tyto cíle.
V návaznosti na opatření přijatá v zahraničí a analýzu situace a možností provedení tohoto útoku v ČR byla preventivní opatření
zaměřena zejména do následujících oblastí:
- provádění zvýšené operativně pátrací a zpravodajské činnosti Policie ČR, zpravodajských služeb a dalších subjektů zaměřené
na získání včasných informací o přípravě, možném způsobu a skutečné hrozbě teroristických útoků v ČR; tato opatření byla
zabezpečována ve spolupráci s ostatními státy EU a NATO
- přijetí preventivních bezpečnostních opatření v leteckém provozu k znemožnění ovládnutí řízení letadel teroristy; tato opatření
koordinovaná Ministerstvem dopravy, Ministerstvem vnitra, provozovateli letišť, leteckými společnostmi apod. zejména zahrnují
přísná režimní opatření na letištích, při odbavování cestujících, zavedení případné možnosti palubní ochrany letadel
bezpečnostními pracovníky, zvýšenou kontrolu letového provozu atd.,
- zavedení mimořádného režimu dohledu a ochrany vzdušného prostoru v ČR a vně jaderných elektráren Armádou ČR
obsahující zejména stanovení bezletových oblastí, zvýšený dohled nad leteckým provozem, zvýšenou ostrahu bezletových zón
s možným použitím vojenských prostředků vzdušné obrany k eliminaci případných útoků na jaderné a další důležité objekty
atd.,
- přijetí zvýšené vnitřní ochrany jaderných zařízení provozovatelem a Policií ČR včetně zavedení zvýšených režimních opatření,
pohotovostní ochrany atd.
Preventivní opatření jsou v návaznosti na provádění analýzy bezpečnostní situace v ČR a v zahraničí průběžně upravována a
doplňována a proto jsou účinným systémem k minimalizaci provedení teroristického útoku na jaderná zařízení. Část opatření byla
v návaznosti na současné snížení rizika teroristického útoku pozastavena, avšak v případě zvýšeného nebezpečí budou
operativně znovu zavedena. Podle mínění odborníků - analytiků není útok teroristy provedený pádem letadla v současnosti
pravděpodobný.
KONEC CITACE.
1
Radiační havárií se rozumí taková havárie, jejíž následky dle zákona č. 18/1997 Sb. vyžadují naléhavá opatření na
ochranu obyvatelstva a životního prostředí.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 110 z 128
IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ
POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Uvedená opatření zahrnují zejména ta územně plánovací, technická, kompenzační případně jiná opatření,
která bezprostředně nevyplývají z příslušných zákonů či předpisů stavebních, provozních, dopravních
apod. Pozornost je věnována opatřením, která se týkají konkrétní posuzované stavby a konkrétního stavu
životního prostředí v dotčeném území v jeho citlivých složkách. Všeobecná nekonkrétní opatření nebo
opatření z oblastí mimo ochranu životního prost ředí nejsou uváděna.
Opatření jsou rozdělena podle jednotlivých řešených okruhů, některá opatření však mohou věcně spadat
do více okruhů - tyto případy nejsou zvlášť vyznačeny:
Obyvatelstvo
Nad rámec projektového řešení a rámce platných zákonných předpisů nejsou navrhována žádná
dodatečná opatření.
Ovzduší a klima
Hluková situace ev. další fyzikální a biologické charakteristiky
Povrchová a podzemní voda
Pro období provozu nejsou nad rámec projektového řešení a platné zákonné předpisy navrhována žádná
dodatečná opatření. Pro období výstavby je nutné zabezpečit tato opatření:
• Do plánu organizace výstavby zahrnout preventivní a kontrolní opat ření proti úniku ropných látek na
staveništi.
• Do plánu organizace výstavby zahrnout havarijní řád, ve kterém budou popsány činnosti, které budou
prováděny v případě úniku ropných látek na staveništi.
• Provádět pravidelné kontroly staveniště za účelem zjištění úniku ropných látek ze stavebních
mechanismů. V případě zjištění úniku ropných látek do prostředí postupovat podle havarijního řádu.
Půda
• V průběhu inženýrskogeologického průzkumu je nutno provést analýzu znečištění půdního pokryvu
staveniště za účelem zjištění obsahu rizikových látek (těžké kovy, nepolární extrahovatelné látky) a
nakládání se skrývkou přizpůsobit výsledkům analýzy.
Horninové prostředí a přírodní zdroje
Fauna, flóra a ekosystémy
• K vegetačním úpravám okolí skladu použít pouze autochtonní (p ůvodní) druhy krajinné zeleně a
vytvořit podmínky pro jejich přirozený vývoj.
• Udržovat plochy deponií zeminy tak, aby nedocházelo k rozši řování plevelných druhů rostlin. Po
ukončení stavby tyto plochy rekultivovat.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 111 z 128
Krajina
Hmotný majetek a kulturní památky
Dopravní a jiná infrastruktura
Jiná opatření
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 112 z 128
V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ
A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ
Nastínění základního přístupu ke zpracování dokumentace je provedeno v jejím úvodu. Prioritní pozornost
je věnována otázkám vlivů záření (radiační ochrany a jaderné bezpečnosti), vlivů na obyvatelstvo a vlivů
na klima. Ostatní okruhy vlivů jsou pro posouzení rozhodující menší měrou a jsou tedy hodnoceny s větší
mírou obecnosti. Osnova dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. je však dodržena v úplném rozsahu
stejně tak jako zákonem požadovaný rozsah posuzování. Volba prioritních oblastí vychází jednak ze
závěrů zjišťovacího řízení (které předcházelo zpracování dokumentace), jednak z charakteristických vlivů
jaderně-energetických zařízení na životní prostředí.
Dokumentace je materiálem, vycházejícím z požadavků zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí. Vlivy na životní prostředí jsou proto hodnoceny na environmentální úrovni, nikoliv na
úrovni technické a organizační. Dokumentace tedy nenahrazuje jiné materiály, zpracovávané v průběhu
investiční, projekční a stavební přípravy skladu (projektovou dokumentaci, bezpečnostní zprávy apod.),
drží se výhradně jejího vlastního předmětu, tedy posouzení skladu z environmentálního hlediska. Nejsou
proto ani prováděny analýzy technické způsobilosti jednotlivých stavebních nebo technologických
komponent skladu ani organizace jeho provozu. Tyto analýzy jsou nebo budou prováděny v příslušných
souvislostech mimo proces posouzení vlivů na životní prostředí a spadají do kompetence příslušného
orgánu státní správy, tedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V rámci zpracování této dokumentace
je důvodně předpokládáno, že veškeré zákonné náležitosti jsou nebo budou tímto orgánem plněny. Pokud
jsou tedy v dokumentaci dokladovány technické nebo organizační údaje, jde o podkladová data, nikoliv
výsledek dokumentace.
Tyto výchozí předpoklady se týkají zejména požadovaných vlastností obalových souborů. Dokumentace
popisuje a hodnotí jejich environmentální vlastnosti, bez dokladování resp. posuzování jejich detailního
technického řešení. Vychází přitom z požadovaných vlastností obalových souborů tak, jak je předepsáno
příslušným předpisem (vyhláška SÚJB č. 317/2002, o typovém schvalování a přepravě). Před použitím
bude splnění zákonných požadavků autorizováno příslušným úřadem (SÚJB) v procesu typového
schválení. Nestane-li se tak, nebude obalový soubor použit. Je zřejmé, že takovýto přístup je
konzervativní, vycházející z nejpřísnějších měřítek. Každý použitý obalový soubor bude mít lepší (nebo
alespoň stejné) vlastnosti (environmentální, technické, bezpečnostní či jiné) než v dokumentaci
uvažované. Z toho vyplývá, že i vlivy na životní prostředí, které jsou v přímém vztahu k vlastnostem
obalových souborů, budou lepší (nebo alespoň stejné) než v dokumentaci popisované.
Charakteristiky použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů (zpracování
dokumentace) jsou dále rozděleny podle jednotlivých řešených okruhů:
Obyvatelstvo
Stať pojednávající o vlivu na obyvatelstvo byla zpracována na podkladě projektové dokumentace, zpráv
zúčastněných odborníků, kartografických podkladů a osobních poznatků získaných při opakovaném
osobním průzkumu předmětné lokality. Současný zdravotní stav obyvatelstva byl hodnocen s využitím
standardních epidemiologických postupů, karcinogenní riziko mezinárodně používanou metodou Risk
Assessment podle Amerického úřadu pro ochranu životního prostředí (US EPA) a v souladu se
směrnicemi
Ministerstva životního prostředí (Metodika zpracování analýzy rizika. Příloha č. 3
k metodickému pokynu "Postup zpracování analýzy rizika". Věstník MŽP č. 3/1996).
Ovzduší a klima
Hodnoty pozaďové imisní zátěže v území byly převzaty z údajů prezentovaných na webových stránkách
ČHMÚ.
Pro popis klimatu v území byla provedena studie (viz příloha č. 4 této dokumentace) popisující stav klimatu
v území dle výsledků režimního sledování ČHMÚ v území. Predikce vlivů na klima, provedená v rámci
uvedené studie, vychází z porovnání příspěvku skladu k celkové energetické bilanci území se
zohledněním specifik jeho klimatických charakteristik.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 113 z 128
Hlukové vlivy byly vzhledem k jejich malému významu stanoveny na základě odhadu hlukově-emisních
vlastností jednotlivých technologií, zohlednění podmínek pracovní hygieny a běžných postupů akustické
praxe.
Při zpracování této části dokumentace se vycházelo z údajů projektové dokumentace, literatury uvedené v
závěru dokumentace a z údajů klimatologických stanic ČHMÚ. Dále bylo využito veřejně dostupných
informací na webových portálech ČHMÚ, VÚV TGM a MŽP.
Půda
Při hodnocení vlivů na půdy v zájmovém území bylo vycházeno z konceptu dokumentace pro územní
řízení, orientačního terénního průzkumu a vlastních dříve provedených odborných prací v lokalitě.
Při koncipování kapitol popisující horninové prostředí byly využity podklady shromážděné v Předprovozní
bezpečnostní zprávě elektrárny Temelín, archívu zpracovatele a informací zadavatele. Díl čí informace byly
doplněny z inženýrskogeologického průzkumu, (Energoprůzkum Praha, 2003).
Posouzení fauny a flóry bylo provedeno na základě místního průzkumu, zkušenosti zpracovatele z
předešlých prací v lokalitě a z dostupných podkladů.
Krajina
Bylo použito jednoduchého popisu situace, bez využití speciálních hodnotících metod.
Tato část dokumentace byla zpracována na základě informací, získaných na Památkovém ústavě v
Českých Budějovicích, z dostupných podkladů a z odborné literatury.
Tato část dokumentace byla zpracována na základě údajů projektanta, průzkumu lokality, vlastních
zkušeností zpracovatele z dříve prováděných prací v území a výsledků sčítání dopravy Ředitelství silnic a
dálnic z roku 2000.
Jiné
Ostatní části dokumentace byly zpracovány na základě podkladů specifikovaných v přehledu použitých
podkladů (strana 128 této dokumentace), vlastního průzkumu zájmového území a výsledků dřívějších
vlastních prací v lokalitě.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 114 z 128
VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ,
KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE
V průběhu zpracování dokumentace se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech, které by
znemožňovaly jednoznačnou formulaci závěrů. Dostupné informace jsou při uvážení výchozích
předpokladů uvedených v předchozí kapitole V. Charakteristika použitých metod prognózování a
výchozích předpokladů při hodnocení vlivů (strana 113 této dokumentace a strany následující) pro účely
posouzení vlivů životní prostředí dostatečné.
Jistou neurčitostí, kterou je nutno zmínit, je neurčitost ve stanovení očekávaných vlivů po ukončení
provozu skladu. V průběhu skladování po dobu cca 60 let dojde pravděpodobně ke změnám v úrovni
technologií a technické ochrany životního prostředí stejně tak, jako může dojít ke změnám v kvalitě
okolního životního prostředí. Lze očekávat i změnu legislativních podmínek. Toto období je tedy
hodnoceno z pohledu dnešní úrovně znalostí a úrovně technologií, spíše na koncepční resp. strategické
úrovni. Je zaměřeno spíše na dokladování řešitelnosti jednotlivých okruhů než jejich konkrétního řešení.
Ani tato skutečnost ovšem neznemožňuje jednoznačnou formulaci závěrů dokumentace.
Potenciální míra nejistot při stanovení vlivů posuzovaného skladu na jednotlivé složky životního prostředí
je do značné míry eliminována dostupností zkušeností z obdobných skladů, zejména již po cca 10 let
provozovaného skladu v areálu elektrárny Dukovany. Zkušenosti z provozu tohoto skladu mohou sloužit a
slouží (samozřejmě při uvážení omezujících skutečností, souvislostí a místních podmínek) jako vodítko pro
posouzení vlivů posuzovaného skladu na životní prostředí resp. vymezení nejvýznamnějších okruhů
životního prostředí, kterým je nutno věnovat pozornost.
Nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly v jednotlivých řešených okruzích, uvádíme v
následujícím textu:
Obyvatelstvo
Predikce vlivů na obyvatelstvo je omezena úrovní dostupných hodnotících metod. Pro zpracování však
byly použity nejpřísnější dostupné metody, které uvažují v souladu se zásadou předběžné opatrnosti a
konzervativního přístupu platné limity a rizikové koeficienty, založené na tradičním lineárním a
bezprahovém modelu účinků ionizujícího záření.
Úroveň efektivních dávek záření několikařádově pod úrovní přirozeného pozadí je zárukou, že výsledné
hodnocení rizika je daleko za hranicemi vlivu možných metodických chyb.
Informace o charakteru a činnosti skladu, které byly při přípravě dokumentace k dispozici, jsou pro
posouzení vlivů na obyvatelstvo dostatečné. V průběhu zpracování se však projevila malá podrobnost
znalosti objemů a tras stavební dopravy a dále objemů a tras dopravy po ukončení provozu skladu. Tyto
hodnoty byly proto pouze odhadnuty na základě analogie s obdobnými stavbami či množství a kvality
přepravovaného materiálu. Jde o málo významný nedostatek ve znalostech, který je pokryt
konzervativností posouzení.
Ovzduší a klima
V průběhu zpracování této části dokumentace se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo
neurčitosti, které by znemožnily formulovat jednoznačné závěry.
Informace pro posouzení vlivu na povrchové vody byly dostatečné. Nebyly shledány neurčitosti či
nedostatky, které by mohly ovlivnit uvedené záv ěry.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 115 z 128
V průběhu zpracování dokumentace nebyly k dispozici údaje o aktuální hladině podzemní vody v prostoru
výstavby skladu. Její předpokládaná úroveň byla odvozena z měření ve vrtu RK 25, vzdáleném cca 250 m
od místa stavby. Tato skutečnost však není závažným nedostatkem, která může zásadním způsobem
ovlivnit závěry dokumentace. Detailní poměry budou proto objasněny v dalším stupni projektové přípravy,
po provedení podrobného inženýrskogeologického průzkumu.
Půda
Při zpracování této dílčí části se nevyskytly takové nedostatky, jež by znemožnily dostatečné a objektivní
posouzení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí, tj. geologii, hydrogeologii a přírodní zdroje.
Krajina
Jiné neurčitosti a nedostatky ve znalostech
Nevyskytly se žádné další nedostatky ve znalostech nebo neurčitosti, které by znemožnily formulovat
jednoznačné závěry dokumentace.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 116 z 128
ČÁST E
POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU
Ze závěrů zjišťovacího řízení, které proběhlo před zpracováním této dokumentace (Ministerstvo životního
prostředí č.j.: 6095/OIP/03 ze dne 5.12.2003), nevyplynul požadavek příslušného úřadu na zpracování
dalších variant řešení záměru.
V této dokumentaci je tedy posuzována jedna varianta lokalizace skladu, a to v areálu jaderné elektrárny
Temelín. V rámci této lokalizace je potom hodnocena jedna principiální, kapacitní i legislativní varianta
technologie (technického řešení), tedy obalové soubory typu B(U)F a S pro přepravu a skladování
vyhořelého jaderného paliva umístěné v budově skladu. Kromě aktivní varianty (provedení skladu v
posuzované poloze a konstrukci) je zmíněna nulová varianta (neprovedení skladu v posuzované lokalitě a
konstrukci).
Posuzovaná varianta respektuje "Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným
palivem v ČR", která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 487 ze dne 15. 5. 2002. Podle
této vládní koncepce a v souladu s usnesením vlády č. 121 ze dne 5. 3. 1997 je uloženo ČEZ, a. s., řešit
koncovou část palivového cyklu jaderného paliva z elektrárny Temelín skladováním, a to přednostně v
nově vybudovaném skladu, který bude umístěn v areálu elektrárny Temelín. Současně tato koncepce
ukládá zachovat a připravovat jako záložní variantu pro skladování vyhořelého paliva lokalitu Skalka pro
případ, že vybudování skladu v lokalitě elektrárny Temelín nebude průchodné.
K původně zvažovaným variantám uvádíme následující údaje:
1. Varianty lokalizace
Variantní posouzení lokalizace skladu bylo provedeno ve "Studii proveditelnosti jednotlivých variant
skladování vyhořelého jaderného paliva z jaderných elektráren v České republice po roce 2005". V rámci
této studie bylo provedeno porovnání variant umístění skladu vyhořelého jaderného paliva v České
republice. Ekologické posouzení provedené v rámci uvedené studie je zároveň posouzením koncepce
umístění z hlediska životního prostředí podle §14 zákona č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní
prostředí a takto bylo projednáno s příslušnými orgány státní správy, místními samosprávami a ve řejností.
Závěrem posouzení koncepce umístění skladu z hlediska vlivů na životní prostředí byla na prvním místě
doporučena varianta samostatných skladů v obou elektrárnách. Dále následovala varianta podzemního
skladu v externí lokalitě (varianta Skalka), varianta centrálních skladů v ETE nebo v EDU a nakonec již
relativně nepřijatelná varianta nadzemního skladu v externí lokalitě (Batelov).
K uvedené koncepci (vypracované podle §14 zákona č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní
prostředí a příslušně projednané) bylo vydáno Ministerstvem životního prostředí ČR dne 17. 12. 1996
souhlasné stanovisko. Zároveň je umístění skladu v souladu s navazujícím usnesením vlády ČR č. 121 ze
dne 5. 3. 1997.
Vlastní lokalizace skladu uvnitř areálu elektrárny Temelín byla zvolena provozovatelem elektrárny
(ČEZ, a. s.) na základě vyhodnocení provozních, technických, a ekonomických podmínek.
Jak vyplývá z uvedených údajů, připravována (a v této dokumentaci posuzována) je varianta lokalizace,
která vyšla z posouzení koncepce umístění skladu z hlediska vlivů na životní prostředí jako nejvhodnější.
2. Varianty technologie
Sklad je koncipován jako tzv. suchý. Tato varianta znamená skladování vyhořelého paliva v obalových
souborech typu B(U)F a S (pro přepravu a skladování vyhořelého jaderného paliva), umístěných v budově
skladu.
Výhodou tohoto způsobu skladování oproti tzv. mokrému způsobu skladování je fakt, že využívá pasivní
chladicí systém (přirozené proudění vzduchu). Neprodukuje tak další radioaktivní odpady. Mokré sklady
naproti tomu vyžadují zvýšenou pozornost z hlediska obsluhy vodního hospodářství (které produkuje,
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 117 z 128
i když jen v nepatrném měřítku, radioaktivní výpusti do vod i ovzduší, a které je proto nutno sledovat a
hodnotit).
Dalším důvodem pro zvolené řešení jsou zkušenosti a koncepční a technologická kompatibilita s
provozovaným (a připravovaným) skladem v elektrárně Dukovany.
3. Varianty referenční
Z referenčních variant přichází v úvahu zejména tzv. varianta nulová, tedy neprovedení skladu. Dále je
možno diskutovat varianty zastavení provozu elektrárny Temelín, odvozu vyhořelého paliva do zahraničí,
přepracování vyhořelého paliva resp. využití nových technologií. K t ěmto variantám lze říci následující:
3.1. Nulová varianta
Nulovou variantu k záměru představuje neprovedení skladu v lokalitě elektrárny Temelín. Důsledkem této
varianty by byla nezbytnost ukládat vyhořelé jaderné palivo v jiné lokalitě. Vzhledem k tomu, že
oznamovatel má k dispozici záložní variantu (lokalita Skalka), pro kterou má pravomocné územní
rozhodnutí k výstavbě skladu, šlo by s největší pravděpodobností o tuto lokalitu.
V posouzení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí se však varianta Skalka umístila až za
variantou skladu v lokalitě elektrárny Temelín. Jedním z hlavních důvodů je nutnost realizace dopravy na
danou lokalitu.
V lokalitě elektrárny Temelín a jejím okolí by v takovémto případě nedošlo (vzhledem k nízkým vlivům
elektrárny a skladu na okolní prostředí) k významným změnám v kvalitě životního prostředí.
3.2. Zastavení provozu elektrárny Temelín
Tato varianta je spíše spekulativní a zacházející za rámec obsahu této dokumentace. Je proto zmín ěna jen
pro úplnost.
Elektrárna již produkuje ozářené resp. vyhořelé palivo, které je nutno odpovídajícím zp ůsobem zajistit a po
nezbytnou dobu skladovat. Šlo by však samozřejmě o menší množství než při provozu elektrárny po celou
plánovanou dobu. Konečné úložiště by bylo nutno realizovat již s ohledem na vyhořelé palivo z elektrárny
Dukovany.
elektrárny a skladu na okolní prostředí) k významným změnám v kvalitě životního prostředí. Významnější
negativní vlivy by se však projevily v sociální oblasti (zaměstnanost apod.).
3.3. Odvoz vyhořelého paliva do zahraničí
Odvoz vyhořelého paliva do zahraničí nepřichází v úvahu. Žádný vyspělý stát nedovoluje dovoz
vyhořelého paliva ke skladování, s výjimkou dovozu k přepracování (i v tomto případě je však nutno
odebrat zpět vysokoaktivní odpady z přepracování a ty skladovat). Vývoz vyhořelého paliva do rizikových
států si obdobně tak žádný vyspělý stát nedovolí.
Také v souladu s Koncepcí nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České
republice, která byla schválena usnesením vlády ČR č. 487 z 15. 5. 2002, se odvoz vyhořelého paliva do
zahraničí v současné době nepředpokládá.
3.4. Přepracování vyhořelého paliva
Při přepracování vyhořelého paliva v zahraničí (Česká republika nedisponuje přepracovacím závodem) je
nutno řešit otázku skladování vyhořelého paliva nevhodného pro přepracování i otázku skladování vysoce
aktivních odpadů z přepracování (zejména problémového plutonia). Pro tyto odpady by bylo nutno taktéž
budovat sklad a trvalé úložiště.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 118 z 128
3.5. Využití nových technologií
Možnost využití nových technologií, dnes teprve vyvíjených (např. transmutační technologie, umožňující
další využití energie skryté v palivu při zkrácení doby jeho následného radioaktivního rozpadu), není
uvažována. V době přípravy skladu nejsou tyto technologie v běžném praktickém používání. Případnému
využití nových technologií však výstavba a provoz skladu v lokalitě elektrárny Temelín do budoucna
neklade žádné překážky.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 119 z 128
ČÁST F
ZÁVĚR
Dokumentace popisuje a hodnotí očekávané vlivy připravovaného skladu vyhořelého jaderného paliva v
lokalitě elektrárny Temelín na životní prostředí.
V průběhu zpracování dokumentace nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by z environmentálního
hlediska bránily přípravě a provádění, provozu resp. ukončení provozu posuzovaného skladu. Potenciální
negativní vlivy skladu na životní prostředí ve všech jeho složkách, a to i s uvažováním spolupůsobícího
účinku stávajícího pozadí, nepřekračují limity stanovené příslušnými zákonnými předpisy nebo, pokud
nejsou limity stanoveny, akceptovatelnou míru.
Dotčené území je vymezeno hranicí uzavřeného a oploceného areálu elektrárny Temelín. Je územím
veřejně nepřístupným, neobydleným a účelově využívaným pro průmyslové účely - výrobu elektrické
energie. Dotčené území nezasahuje na území jiných států.
Uvedený závěr platí za podmínky zajištění odpovídající úrovně jaderné bezpečnosti skladu.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 120 z 128
ČÁST G
SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU
Shrnutí netechnického charakteru obsahuje ve stručné formě základní informace o záměru a dále závěry
jednotlivých dílčích okruhů hodnocení vlivů na životní prostředí. Zájemcům o podrobnější údaje proto
doporučujeme prostudování příslušných kapitol dokumentace.
Základní údaje
Investor (ČEZ, a. s.), připravuje výstavbu skladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě elektrárny Temelín.
Sklad je objekt, ve kterém bude skladováno vyhořelé jaderné palivo z elektrárny Temelín, a to po dobu
přibližně 60 let. Celková kapacita skladu je cca 1370 tun uranu, což pokrývá množství veškerého
vyhořelého paliva, vyprodukovaného dvěma bloky elektrárny Temelín po dobu 30 let jejího provozu.
Reaktory elektrárny Temelín jsou provozovány ve čtyřleté palivové kampani. To znamená, že každý rok je
v každém reaktoru vyměněna přibližně 1/4 paliva, které je uskladněno do bazénů vyhořelého jaderného
paliva v ochranných obálkách elektrárny přímo vedle reaktorů. V bazénech vyhořelé jaderné palivo
postupně snižuje svůj tepelný výkon a klesá i jeho aktivita. Kapacita bazénů umožní skladovat vyhořelé
palivo až do konce roku 2013. Poté bude vyhořelé jaderné palivo skladováno i mimo bazény, tj. ve skladu
vyhořelého jaderného paliva. Právě pro tento účel je sklad připravován.
Příprava skladu na území elektrárny Temelín vychází z usnesení vlády ČR č. 121/1997, kterým je
doporučeno budování skladů vyhořelého jaderného paliva v areálech obou jaderných elektráren
(v Temelíně a v Dukovanech, vždy pro palivo z příslušné elektrárny). Výhodou této koncepce je zejména
vyloučení přepravy paliva mimo elektrárny a dále fakt, že sklady se budou nacházet v průmyslových
areálech, bez nutnosti zásahu do nedotčené krajiny.
Zvolená koncepce skladování zároveň respektuje usnesení vlády ČR č. 487/2002, kterým byla schválena
koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v České republice. Ta je
založena na tom, že vyhořelé jaderné palivo bude po několikaletém skladování v bazénech reaktorových
bloků skladováno ve skladech vyhořelého jaderného paliva v areálech elektráren Temelín a Dukovany. Pro
vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo bude souběžně připravováno Správou úložišť
radioaktivních odpadů (SÚRAO) úložiště, jehož zprovoznění se předpokládá kolem roku 2065.
Umístění skladu
Sklad se bude nacházet uvnitř oploceného a střeženého areálu elektrárny Temelín, přibližně v jeho
jihozápadní části. Umístění areálu elektrárny Temelín s vyznačením polohy skladu je zřejmé z
následujícího obrázku.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 121 z 128
Obr.: Umístění areálu elektrárny Temelín s vyznačením polohy skladu (měřítko 1:100 000)
Funkce skladu
Hlavní funkcí skladu je spolehlivě a bezpečně skladovat vyhořelé jaderné palivo, vyprodukované provozem
elektrárny Temelín za 30 let jejího provozu. To představuje cca 1370 tun uranu.
Tuto funkci plní tzv. obalové soubory, v nichž je vyhořelé jaderné palivo uloženo. Obalové soubory jsou
uloženy v budově skladu, jejímž účelem je vytvořit příznivější pracovní, provozní a skladovací podmínky.
Ve skladu budou použity dvojúčelové (přepravní a skladovací) obalové soubory pro přepravu a skladování
vyhořelého jaderného paliva typu B(U)F a S.
Ve světě existuje několik výrobců, kteří jsou schopni tento typ obalových souborů vyrobit. Před použitím
musí obalový soubor obdržet typové schválení (licenci) Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB),
které bude dokladem ověření jeho funkčních a bezpečnostních vlastnosti, dané příslušnou legislativou,
zejména vyhláškou SÚJB č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování.
Ve smyslu uvedené vyhlášky musí být funkční vlastnosti obalových souborů (tedy zachování celistvosti a
těsnosti, stínění a podkritičnosti) zachovány nejen za normálních podmínek, ale i za mimořádných
událostí. Zkoušky obalových souborů, při kterých musí zůstat zachovány všechny funkční vlastnosti,
zahrnují dle výše uvedené vyhlášky SÚJB mimo jiné tyto události:
• pád z 9 m na tuhou vodorovnou podložku,
• pád z 1 m na ocelovou tyč,
• požár s teplotou plamene, zcela obklopujícího obalový soubor, minimálně 800 °C
po dobu nejméně 30 minut,
• ponoření do vody do hloubky 200 metrů na dobu nejméně 1 hodina.
Životnost obalových souborů bude minimálně 60 let.
Skladování vyhořelého jaderného paliva v obalových souborech představuje v současné době spolehlivé a
ověřené řešení. V elektrárně Dukovany je tato technologie používána bez problémů již po dobu cca 10 let.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 122 z 128
Technické řešení obalového souboru vychází z koncepce tzv. "nulového úniku". Ta spočívá v tom, že
obalový soubor je standardně vybaven dvěma těsnicími víky (primární a sekundární víko), z nichž každé
tvoří plnohodnotnou těsnicí bariéru. V případě poruchy těsnosti některého z vík (což je málo
pravděpodobnou událostí) bude tato skutečnost detekována monitorovacím systémem obalového souboru
a budou provedeny kroky k nápravě - obnovení dvou těsnicích bariér (těsnost obalového souboru je i v
tomto případě stále zajištěna). Monitorovací systém obalového souboru vychází ze sledování tlaku mezi
víky (kde je udržován přetlak), změna tlaku potom signalizuje možnou poruchu těsnosti některého z vík.
Funkční schéma obalového souboru s vyznačením tlakových poměrů je zřejmé z následujícího obrázku:
Obr.: Funkční schéma obalového souboru typu B(U)F a S pro SVJP ETE
Rozměry a hmotnost obalového souboru nepřekročí tyto hodnoty: vnější průměr 2400 mm, výška
5700 mm, hmotnost při zaplnění vyhořelým jaderným palivem 140 tun.
Obalové soubory s vyhořelým palivem budou uloženy v budově skladu, která nad rámec potřeb obalových
souborů vytváří příznivější podmínky pro skladování, provoz, ochranu před vnějšími vlivy a dále vylepšuje
radiační ochranu okolí. Bez ohledu na skutečnost, že jaderná bezpečnost a radiační ochrana je založena
na vlastnostech obalových souborů, jsou stavební konstrukce skladu navrženy na účinky extrémních
vnějších vlivů s nízkou pravděpodobností výskytu (klimatické vlivy, seismické účinky, tlaková vlna výbuchů,
pády letících předmětů).
Model budovy skladu je uveden na následujícím obrázku:
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 123 z 128
Obr.: Model budovy skladu
Celkové umístění skladu v areálu elektrárny je potom zřejmé z následujícího obrázku:
Obr.: Pohled na areál elektrárny Temelín s modelem skladu vyhořelého jaderného paliva
V popředí objekt skladu, za ním strojovna vyvedení tepla a vodojem, dále dva hlavní výrobní bloky a budova pomocných provozů.
Vpravo chladicí věže, před nimi chemická úpravna vody.
Provoz skladu
Obalové soubory s vyhořelým palivem budou do skladu přiváženy z hlavních výrobních bloků elektrárny
Temelín v intervalu cca 2x ročně, a to po železniční vlečce uvnitř areálu elektrárny. Ve skladu bude
obalový soubor umístěn pomocí mostových jeřábů na skladovací místo a připojen na systém kontroly
těsnosti obalových souborů. Dále budou probíhat pouze kontrolní a úklidové činnosti.
Po ukončení doby skladování budou obalové soubory s vyhořelým jaderným palivem odvezeny do úložiště
radioaktivních odpadů, případně bude vyhořelé palivo využito jako surovina.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 124 z 128
Bezpečnost skladu
Sklad je jaderným zařízením. Proto musí splňovat přísné požadavky na jadernou bezpečnost, dané
atomovým zákonem a jeho prováděcími vyhláškami. Jadernou bezpečností se rozumí stav a schopnost
jaderného zařízení a obsluhujících osob:
•
•
•
•
zabránit nekontrolovanému rozvoji štěpné reakce,
zabránit nedovolenému úniku radioaktivních látek,
zabránit nedovolenému úniku ionizujícího záření,
omezit následky nehod.
Z rozboru v projektu uvažovaných nehod (nárazy a pády obalových souborů, netěsnost některého z vík,
porucha měřicího čidla tlaku, výpadek elektrického napájení, požáry, zátopy, zemětřesení, pády letadel a
letících předmětů, exploze v okolí) vyplývá, že neznamenají ohrožení jaderné bezpečnosti ani radiační
ochrany a nemají tedy negativní vliv na životní prost ředí.
Provozy skladu a elektrárny Temelín jsou vzájemně nezávislé, případná nehoda v elektrárně nemůže
ohrozit bezpečnou funkci skladu a naopak.
Diskutovanou otázkou je ochrana skladu před teroristickými útoky. Ochrana před terorismem je především
věcí státu, který má pro tento účel řadu prostředků (zpravodajské služby, policie, armáda a z ní pak
především letectvo). Přesto je sklad opatřen systémem fyzické ochrany, který spolu se systémem fyzické
ochrany elektrárny zabraňuje pozemnímu teroristickému útoku. Vzdušný útok typu řízeného pádu velkého
dopravního letadla je (kromě opatření řízených státem, provozovateli letišť a leteckými společnostmi) dále
minimalizován umístěním skladu mezi objekty elektrárny a jeho relativně nízkou výškou. I přesto, podle
výsledků analýz provedených pro obdobné sklady v Německu a USA, nedojde v případě cíleného útoku
velkým dopravním letadlem k významným radiologickým důsledkům na okolí.
Vlivy skladu na životní prostředí
Samozřejmou a nutnou podmínkou je, aby sklad neměl negativní účinky na obyvatelstvo a životní
prostředí, a to ani s přihlédnutím ke stávající úrovni kvality prostředí. Posouzení míry vlivů na životní
prostředí je předmětem zpracované dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí. Stručné shrnutí
jejích závěrů je následující:
Z hodnocení vlivů na obyvatelstvo vyplývá, že výstavba, provoz ani ukončení provozu skladu se nedotkne
zdraví obyvatel. Zdravotní riziko v důsledku provozu skladu je prakticky nulové. Radiační situace v okolí
elektrárny Temelín odpovídá běžnému pozadí v jiných částech naší republiky a existence elektrárny se v
ní prokazatelným způsobem nepříznivě neprojevuje. Nový příspěvek záření emitovaný z připravovaného
skladu vyhořelého jaderného paliva přispěje k efektivním dávkám záření v nejbližších obcích jen
hodnotami stopovými, které jsou hluboko pod úrovní rozmezí běžného kolísání přírodního ozáření a které
po zdravotní stránce vyhovují přísným mezinárodním kritériím. Současná úroveň základních ukazatelů
zdravotního stavu obyvatelstva je v blízkém okolí elektrárny Temelín obdobná jako ve vzdálenějších
oblastech Jihočeského kraje, v některých směrech však vykazuje specifické odlišnosti, které však nejsou
dány provozem elektrárny (pochází z doby před spuštěním elektrárny). Po stránce psychické je
obyvatelstvo na blízkost elektrárny dobře adaptováno. Potenciální nová zátěž ze skladu vyhořelého
jaderného paliva, i když nevýznamně malá, nevstupuje do území, jehož obyvatelstvo by mělo zhoršené
zdravotní parametry nebo narušenou psychickou rovnováhu.
Vlivy záření jsou vyčísleny následovně:
Z uzavřených obalových souborů s vyhořelým jaderným palivem nedochází k úniku žádných radioaktivních
látek, které by se mohly šířit do okolí. Do okolí bude emitována pouze velmi nízká intenzita pronikavého
záření (gama a neutronů), která nebyla zachycena stěnami obalových souborů a stěnami budovy.
Přírůstek příkonu dávkového ekvivalentu nad úroveň pozadí v místě oplocení uzavřeného areálu
elektrárny nepřesáhne 0,025 µSv/h (což je asi 0,2 mSv/rok). Protože je sklad umíst ěn na okraji areálu a za
oplocením nejsou prostory, kde by se reálně mohly dlouhodobě zdržovat jiné osoby je garantováno, že u
žádné osoby, které nepatří mezi pracovníky se zdroji záření, nemůže být zdaleka dosaženo obecného
limitu ozáření 1 mSv/rok. Přírůstek příkonu dávkového ekvivalentu nad úroveň pozadí v místě nejbližšího
sídla (Temelín a jeho část Kočín) daný přítomností skladu vyhořelého jaderného paliva se zde bude
pohybovat v rozsahu 0,00001 až 0,0001 µSv/h (což je asi 0,00009 až 0,0009 mSv/rok). P říkony dávkového
ekvivalentu z přírodních zdrojů (kromě radonu) se přitom běžně po celé republice pohybují v rozpětí 0,090
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 125 z 128
až 0,150 µSv/h (což je asi 0,8 až 1,3 mSv/rok). Je tedy zřejmé, že vliv skladu je zcela zanedbatelný a jeho
příspěvek v lokalitě je zcela pod úrovní přirozeného kolísání hodnoty příkonu dávkového ekvivalentu.
Rovněž z hlediska současného provozu jaderné elektrárny v lokalitě lze konstatovat, že z výsledků
monitorování nejsou patrné rozdíly radiační situace v lokalitě před a po uvedení elektrárny do provozu.
Sklad, umístěný v areálu elektrárny, neovlivní celkovou bilanci radioaktivních výpustí z elektrárny. Vliv ům
záření je z charakteru posuzované stavby všeobecně připisována nejvyšší významnost. Přesto, jak
ukázaly provedené analýzy, nevymyká se úroveň záření v zájmovém území nikterak průměrným
hodnotám, dosahovaným kdekoli na území České republiky, oproti řadě míst je dokonce nižší. A to bez
ohledu na přítomnost a provoz elektrárny nebo očekávaný příspěvek posuzovaného skladu.
Vlivy na ostatní složky životního prostředí jsou zcela nevýznamné. Sklad nebude zdrojem znečišťování
ovzduší. Vzduch procházející skladem se nebude aktivovat. Zbytkový tepelný výkon vyhořelého paliva
(do 2,1 MW, což je přibližně výkon malé sídlištní kotelny, jinak také cca 0,05% tepelného výkonu
uvolňovaného do ovzduší chladicími věžemi elektrárny) neovlivní klimatické charakteristiky území. Nebude
ovlivněna jakost a vydatnost povrchových ani podzemních vod. Nedojde k záboru zemědělského půdního
fondu ani pozemků určených k plnění funkcí lesa, nebude ovlivněna kvalita půd. Nebude proveden zásah
do stávajícího utváření krajiny. Při zakládání stavby nebude negativně ovlivněno horninové prostředí ani
nebudou ovlivněny hydrogeologické charakteristiky. Nebudou dotčeny nerostné zdroje ani žádné
geologické či paleontologické památky. Staveniště se nenachází v chráněné části přírody, k negativnímu
vlivu na tato území nedojde. Sklad nenaruší funkce ekosystémů, nebudou poškozeny ani vyhubeny
rostlinné nebo živočišné druhy ani jejich biotopy. Radioaktivní ani jiné odpady nebudou za provozu skladu
produkovány ve významném množství nebo kvalitě. Stavba a provoz skladu neovlivní budovy ani
architektonické památky. Sklad neklade zvýšené nároky na okolní dopravní cesty, vyhořelé jaderné palivo
nebude během provozu vyváženo mimo prostor elektrárny. Hlukové vlivy jsou vyloučeny. Stavba neovlivní
stávající estetické kvality území, stane se součástí průmyslového areálu elektrárny. Nelze očekávat
významné negativní vlivy na rekreační využití území. Výstavbou, provozem ani ukončením provozu skladu
nevznikají předpoklady k překročení únosného zatížení území, nedojde ani k významné změně současné
ekologické zátěže území.
Jak vyplývá z uvedených údajů, výstavba, provoz ani ukončení provozu skladu nepředstavuje významný
zásah do životního prostředí. Souhrnně lze říci, že vlivy skladu nepřekročí hranice oploceného a
uzavřeného areálu elektrárny Temelín.
Uvedený závěr platí za podmínky zajištění odpovídající úrovně jaderné bezpečnosti skladu, což bude
předmětem navazujících správních řízení vedených Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 126 z 128
ČÁST H
PŘÍLOHY
Přílohy jsou zařazeny za hlavním textem této dokumentace.
Seznam příloh:
Příloha 1 Mapové a situační přílohy:
1.1 Přehledná situace
1.2 Situace umístění skladu v areálu elektrárny
1.3 Dispozice budovy skladu, řezy budovou skladu
Příloha 2 Zdravotní stav obyvatelstva v území
Příloha 3 Hodnocení zdravotního rizika
Příloha 4 Klimatická charakteristika území
Příloha 5 Doklady:
5.1 Vyjádření stavebního úřadu
5.2 Autorizační osvědčení zpracovatele dokumentace
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 127 z 128
Použité podklady
Projektové podklady
[1]
Jaderná elektrárna Temelín. Sklad vyhořelého jaderného paliva. Rozpracovaná dokumentace k
územnímu řízení. Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., Divize ENERGOPROJEKT PRAHA, Praha,
prosinec 2003
[2]
Studie "Návrh způsobu a odhad nákladů na vyřazování z provozu JE Temelín", Energoprojekt
Praha, a. s., listopad 1999
Jaderná elektrárna Temelín. Předprovozní bezpečnostní zpráva, PpBZ 1, 2 revize 0. Ústav
jaderného výzkumu Řež, a. s., Divize ENERGOPROJEKT PRAHA, Praha, květen 2004
[3]
Procedurální podklady
[4]
[5]
[6]
[7]
Sklad vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE. Oznámení záměru. ČEZ, a. s., červenec 2003
Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. - zahájení zjišťovacího řízení
k záměru zařazeného v kategorii I. Ministerstvo životního prost ředí, č. j.: 3660/OIP/03 ze dne
23. 7. 2003
Sklad vyhořelého jaderného paliva v lokalitě elektrárny Temelín (ETE). Závěr zjišťovacího řízení.
Ministerstvo životního prostředí, č. j.: 6095/OIP/03 ze dne 5. 12. 2003
Sklad vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE - posuzování vlivů na životní prostředí podle
zákona č. 100/2001 Sb. Údaje o stavu životního prost ředí potenciálně dotčeného vlivem záměru.
13 příloh. Ministerstvo životního prostředí, č. j.: 40/OIP/04 ze dne 19. 1. 2004
Ostatní podklady
[8]
[9]
[10]
[11]
Usnesení vlády České republiky č. 487/2002, o koncepci nakládání s radioaktivními odpady a
vyhořelým jaderným palivem v České republice
Usnesení vlády České republiky č. 121/1997, ke zprávě o koncepci skladování vyhořelého
jaderného paliva v České republice
Studie proveditelnosti jednotlivých variant skladování vyho řelého jaderného paliva z jaderných
elektráren v České republice po roce 2005. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Praha, srpen
1996. Obsahuje následující části: Souhrnná zpráva (ČEZ, a. s.), Porovnání variant umíst ění
meziskladu vyhořelého jaderného paliva v České republice vč. posouzení koncepce umístění z
hlediska životního prostředí (Energoprojekt Praha, a. s., INVESTprojekt Brno, s.r.o.), Stanovení
vah okruhů a oponentní posouzení studie proveditelnosti (Doc. Ing. Petr Ot čenášek, CSc.)
Mezisklad vyhořelého jaderného paliva v areálu jaderné elektrárny Dukovany. Dokumentace o
hodnocení vlivů stavby na životní prostředí. INVESTprojekt, s.r.o., Brno, srpen 1998
[12]
Hodnocení vlivu změn v provozních souborech 1.01, 0.05 a 0.06 umíst ěných ve stavebním objektu
801/03 stavby IV.B souboru staveb Jaderná elektrárna Temelín na životní prost ředí. Dokumentace
o hodnocení vlivu na životní prostředí. Praha, červenec 1999.
[13]
Program sledování a hodnocení vlivů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí.
INVESTprojekt, s.r.o., Brno, srpen 1999
Jaderná elektrárna Temelín, změny stavby. Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí.
INVESTprojekt, s.r.o., Brno, srpen 2000
Jaderná elektrárna Temelín. Podklady pro posouzení vliv ů na životní prostředí. INVESTprojekt,
s.r.o., Brno, březen 2001
[14]
[15]
SaveDate: 21.07.04 18:22
Vydání: 01
Strana: 128 z 128
Příloha 1
Mapové a situační přílohy
Příloha 2
Zdravotní stav obyvatelstva v území
Objednatel: INVESTprojekt NNC, s.r.o.
Špitálka 16, 602 00 Brno
Zdravotní stav obyvatelstva v okolí jaderné
elektrárny Temelín
Zpracoval: Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, Csc.
613 00 Brno, Zemědělská 24
IČO 440 71 671
Brno, leden 2004
OBSAH
ÚVOD...................................................................................................................................... 3
Soubory ........................................................................................................................... 3
Metodika .......................................................................................................................... 4
ÚMRTNOST ........................................................................................................................... 4
INCIDENCE ZHOUBNÝCH NÁDORŮ................................................................................... 9
ZNAKY NARUŠENÍ REPRODUKČNÍHO ZDRAVÍ.............................................................. 16
OVLIVNĚNÍ PSYCHIKY....................................................................................................... 16
ZÁVĚR.................................................................................................................................. 18
LITERATURA........................................................................................................................ 19
2
ÚVOD
Cílem této studie je popis zdravotního stavu obyvatel žijících v blízkosti ETE a zjištění, zda
se vlivem blízkosti elektrárny nebo z jiných důvodů v některých ukazatelích významně
neodchyluje od zdravotního stavu v jiných srovnatelných oblastech resp. od celostátních
úrovní.
Podkladem jsou výsledky ze soustavného monitorování zdravotního stavu obyvatel
v zájmové oblasti ETE, prováděného Ústavem preventivního lékařství Lékařské fakulty
Masarykovy university v Brně. Monitorování je zaměřeno na longitudinální hodnocení
vybraných ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva před spuštěním elektrárny a pak
postupně na případné zdravotní změny v době jejího provozu.
ETE by teoreticky mohla ovlivnit okolní obyvatelstvo dvojím způsobem:
a) ionizujícím zářením radionuklidů uvolňovaných do životního prostředí ze vzdušných a
vodních výpustí,
b) účinky na psychiku lidí, navozením pocitů znepokojení a duševních tenzí spjatých
v blízkosti elektrárny s obavami z možných nepříznivých účinků a rizik.
Zatímco záření jako příčina změn nepřichází příliš v úvahu, neboť emise radionuklidů jsou
jen stopové a doba od spuštění elektrárny je krátká, tlaky psychické mohou být od počátku
výstavby ETE přítomny v souvislosti s obavami z jejích nežádoucích účinků, soustavně
živenými v kampaních odpůrců jaderné energie.
Poněvadž přímé vyšetřování zdravotního stavu dostatečně velikých souborů lidí dané oblasti
a srovnávacích oblastí způsobem, který by mohl přinést potřebné a spolehlivé výsledky, by
bylo neúměrně drahé a prakticky sotva proveditelné, byly vyhodnocovány zdravotní údaje
dostupné pro velké populační skupiny, a to i zpětně, z celostátních podkladů a databází
rutinní demografické a zdravotnické statistiky. Byly zvoleny tak, aby umožňovaly získání
relevantních informací o velkých populačních skupinách z dostupných rutinních statistických
dat (ze sčítání obyvatelstva, evidence obyvatelstva, evidence úmrtnosti a evidence výskytu
chorobných stavů). Z nich byla vyhodnocována úmrtnost jakožto základní ukazatel
zdravotního stavu a zčásti i jako ukazatel zátěže obyvatelstva nemocemi srdečně cévními
(tvoří polovinu celkové úmrtnosti), dále incidence nových onemocnění zhoubnými nádory a
konečně frekvence vybraných znaků vztahujících se k narušování reprodukčního procesu
(plození dětí).
Psychologický dopad blízkosti ETE byl zkoumán na vybraných reprezentativních souborech
v blízkosti ETE a v oblastech kontrolních.
Soubory
Zdravotní stav obyvatel byl hodnocen jednak ve skupinách obcí v blízkosti ETE
(„exponované oblasti“), jednak ve skupinách obcí vzdálenějších („kontrolní oblasti“).
Exponované oblasti
a) Bližší exponovaná oblast (E1) je v okruhu přímé a blízké viditelnosti ETE z území
zařazených obcí. Zahrnuje 5 administrativních obcí (Dříteň, Nákří, Temelín, Týn nad Vltavou
a Všemyslice) s celkem 25 přidruženými obcemi a osadami. Bydlí v nich 11 310 obyvatel.
b) Vzdálenější exponovaná oblast (E2) je mezikruží navazující na obvod bližšího
exponovaného území (E1) a sahající do vzdálenosti cca 13 km od ETE. Zahrnuje 24
administrativních obcí s celkem 48 přidruženými obcemi a osadami s celkovým počtem cca
19 200 obyvatel.
Kontrolní oblasti
a) Kontrolní oblast Českobudějovicko (KB) je množina zbývajících obcí českobudějovického
okresu (nezařazených do exponovaných oblastí) bez města Českých Budějovic a k němu
3
přičleněných obcí. Zahrnuje 88 administrativních obcí s celkem 148 přidruženými obcemi a
má cca 57 600 obyvatel.
b) Kontrolní oblast Písecko (KP) zahrnuje zbývající obce píseckého okresu (nezařazené do
exponovaných oblastí) s odečtením města Písek a k němu připojených obcí. Sestává ze 70
administrativních obcí s celkem 170 přidruženými obcemi a osadami a s cca 34 500
obyvateli.
Pro některá jemnější srovnání byly uvedené oblasti dále děleny na dílčí okrsky. Vzdálenější
exponovaná oblast (E2) se dělí na dva okrsky: E2Z (západní) a E2V (východní), kontrolní
oblast Českobudějovicko (KB) na 5 okrsků: KBA (aglomerace, obce tvořící mezikruží kolem
Českých Budějovic), KBS (severní), KBZ (západní), KBV (východní) a KBJ (jižní) a kontrolní
oblast Písecko (KP) na tři okrsky: KPZ (západní), KPV (východní) a KPJ (jižní).
Všechny uvedené oblasti a okrsky byly s využitím výsledků dvou Sčítání obyvatel, domů a
bytů z roku 1991 a 2001, podrobně sociodemograficky charakterizovány (počty a věková
struktura obyvatel, jejich vzdělání, ekonomická aktivita a vyjíždění za prací, velikost a
nadmořská výška obcí, stáří a typy domů, velikost a vybavení bytů).
Metodika
Pro jednotlivé oblasti a okrsky a jednotlivé roky byly vypočteny věkově standardizované
průměry jednotlivých ukazatelů a srovnávány výsledky v oblastech exponovaných a
kontrolních. Byla hodnocena i jejich odlišnost od průměrů celostátních. Nalezené rozdíly byly
statisticky testovány a při interpretaci výsledků byly referovány pouze rozdíly statisticky
významné (signifikantní).
Výsledky byly vyhodnocovány jednak průřezově v jednotlivých letech, jednak longitudinálně,
ve vývojových trendech, popisovaných metodou tříletých klouzavých průměrů.
ÚMRTNOST
Úmrtnost je soustavně hodnocena od roku 1992. Vedle úmrtnosti celkové (všechny příčiny
smrti) je vyčleňována zvlášť též úmrtnost na choroby srdečně cévní a na zhoubné novotvary.
Jde o dvě nejčastější příčiny smrti, z nichž první má určitý vztah ke stresům a druhá by
mohla mít vztah k ionizujícímu záření. Kromě souhrnných hodnot pro všechny věkové
skupiny je speciálně hodnocena též úmrtnost v produktivním věku (20 - 64 let), která
v některých směrech odráží vlivy životních podm ínek citlivěji než úmrtnost celková,
zahrnující i starší věkové vrstvy. Dále je vypočítáván mezinárodně doporučovaný ukazatel
„ztracené roky potenciálního života“ (YPLL - Years of Potential Life Lost), a to pro věk 1 - 64
let. Je to věkově standardizovaný průměrný počet roků, které chyběly zemřelým v uvedeném
věkovém rozmezí do dosažení 65. roku věku. Vyjadřuje ještě výstižněji m íru předčasnosti
úmrtí a tím i vliv životních podm ínek. Všechny ukazatele jsou počítány odděleně pro muže a
ženy a věkově standardizovány.
Vzhledem k tomu, že populační skupiny ve srovnávaných oblastech žijí v sociálně kulturních
podmínkách, které se v průměru nejeví jako zřetelně odlišné ani navzájem ani ve vztahu k
celkové úrovni ČR, nebyly zde očekávány velké odlišnosti ve sledovaných ukazatelích
zdravotního stavu. Tento předpoklad se potvrdil. Většina nalezených průměrných hodnot se
pohybuje v blízkosti celostátního průměru a nevykazuje statisticky významné rozdíly mezi
oblastmi. Neplatí to však o všech výsledcích bez výjimky. V některých případech signifikantní
rozdíly existují.
Z rozsáhlých statistických podkladů zde pro úsporu místa uvedeme jen některé
nejvýznamnější.
A. Celková úmrtnost (všechny věkové skupiny) za období 1992 - 2000)
Základní výsledky za uvedené období shrnuje tabulka 1. Standardizovaná úmrtnost je v nich
vyjádřena mezinárodně užívaným ukazatelem SMR (Standardized Mortality Ratio),
udávajícím percentuální vztah úmrtnosti v dané oblasti ke standardu (v tomto případě
4
k celostátní úmrtnosti ve stejném období). SMR = 100 tedy např. znamená, že úmrtnost
v dané oblasti je shodná s úmrtností celostátní, SMR = 120 že je o 20 % vyšší, SMR = 80 že
je o 20 % nižší.
Tabulka 1: Souhrnné ukazatele celkové úmrtnosti, úmrtnosti na srdečně cévní nemoci
a úmrtnosti na zhoubné novotvary ve sledovaných oblastech (SMR za období 1992 2000)
Dg
C
SC
ZN
Oblast
MUŽI
ŽENY
SMR
Sign.*)
SMR
E1
89,58
∗
92,31
E2
105,00
96,78
KB
101,04
109,06
KP
109,18
E1
92,87
E2
114,69
KB
104,58
KP
112,25
E1
78,31
∗
∗
102,32
87,95
∗
Sign.*)
∗
101,66
115,60
∗
∗
108,19
∗
∗
114,05
E2
95,21
89,03
KB
102,64
101,80
∗
Dg ... diagnostická skupina příčin smrti
C ... celkem, všechna úmrtí
SC ... úmrtí na srdečně cévní nemoci
ZN ... úmrtí na zhoubné novot vary
*) Statistická významnost, ∗ … SMR významně odlišný od celostátního průměru
KP
∗
109,09
90,25
Z tabulky 1 jsou na první pohled zřejmé značné rozdíly v úmrtnosti mezi oblastmi i
skutečnost, že v řadě případů jde o úrovně statisticky významně odlišné od celostátního
průměru. Charakteristiky mužů i žen v blízkém okolí ETE (oblast E1) jsou přitom u celkové
úmrtnosti (všechny diagnózy) a u kardiovaskulární úmrtnosti nižší, zčásti signifikantně, oproti
celostátnímu průměru. Totéž platí o úmrtnosti na zhoubné nádory u mužů.
Bližší analýza těchto výsledků pak ukázala, že nízká úmrtnost v oblasti E1 je signifikantně
pod úrovní oblastí kontrolních. Jedinou výjimkou je poměrně vysoká úmrtnost na zhoubné
nádory u žen, která však v průběhu sledovaného období klesala k úrovni oblastí kontrolních.
Z výpočtů SMR v dílčích okrscích vyplynulo, že nižší SMR (zčásti signifikantně) vykazuje i
západní polovina vzdálenější exponované oblasti (E2Z), zatímco polovina východní (E2V)
má úmrtnost znatelně vyšší. Značné rozdíly byly i mezi dílčími okrsky oblastí kontrolních.
Pozoruhodný je i vývoj celkové úmrtnosti v průběhu sledovaného období. Pro souhrnnou
úmrtnost na všechny diagnózy u mužů jej znázorňujeme na grafu 1. Ukazuje, že po celé
sledované období trvají velmi příznivé hodnoty u mužů v bližší exponované oblasti (E1), kde
úmrtnost setrvává zřetelně (a vůči Písecku po značnou dobu signifikantně) pod úrovní všech
ostatních oblastí. Vzdálenější exponovaná oblast se od kontrolních oblastí zpočátku
významně neodchyluje, od konce 90. let však výrazně klesá a v posledním tříletí se dostává
spolu s E1 signifikantně pod úroveň kontrolní oblasti Českobudějovicko. Obdobné vývojové
tendence vykazuje i vývoj celkové úmrtnosti u žen a do značné míry u obou pohlaví i vývoj
úmrtnosti na choroby kardiovaskulární a úmrtnosti na zhoubné nádory.
5
Graf1: Vývoj celkové úmrtnosti (SMR) v exponovaných a kontrolních
oblastech - MUŽI
140
120
SMR
100
80
E1
60
E2
KB
40
KP
20
0
1992-1994
1993-1995 1994-1996
1995-1997
1996-1998 1997-1999 1998-2000 1999-2001
tříletí
B. Úmrtnost v produktivním věku za období 1992 - 2000)
Úmrtnost v produktivním věku byla hodnocena pro její těsnější závislost na životních
podmínkách. Na rozdíl od celkové úmrtnosti (všechny věkové skupiny) jsou zde však počty
zemřelých v jednotlivých letech a oblastech podstatně menší, což snižuje možnosti průkazu
statisticky významných rozdílů. Přesto byly některé potvrzeny i zde. Přehled základních
výsledků uvádíme v tabulce 2.
Tabulka 2: Souhrnné ukazatele celkové úmrtnosti, úmrtnosti na srdečně cévní nemoci
a úmrtnosti na zhoubné novotvary v produktivním věku ve sledovaných oblastech
(SMR za období 1992 - 2000) - všechny věkové skupiny
Dg
Oblast
MUŽI
SMR
C
SC
ZN
ŽENY
Sign.*)
SMR
Sign.*)
E1
88,25
95,57
E2
102,68
81,45
∗
KB
88,43
84,21
∗
KP
104,94
91,95
E1
88,64
68,97
E2
126,17
∗
89,35
KB
87,90
∗
96,36
KP
107,32
E1
75,01
E2
97,01
83,10
KB
97,61
83,63
∗
95,56
∗
113,75
∗
KP
110,77
95,83
Dg ... diagnostická skupina příčin smrti
C ... celkem, všechna úmrtí
SC ... úmrtí na srdečně cévní nemoci
ZN ... úmrtí na zhoubné novot vary
6
Exponované oblasti zde rovněž v řadě případů vykazují nízké úrovně úmrtnosti. Jak vyplývá
z údajů tabulky a výpočtu významnosti vzájemných rozdílů mezi oblastmi (které zde pro
úsporu místa neuvádíme) je celková úmrtnost v produktivním věku u mužů prokazatelně
nízká v bližší exponované oblasti (E1), signifikantně pod úrovní zjištěnou v kontrolní oblasti
Písecko. Vzdálenější exponovaná oblast E2 je naopak statisticky významně výše než jedna
z kontrolních oblastí (KB). U žen leží ukazatel celkové úmrtnosti ve vzdálenější exponované
oblasti (E2) statisticky významně pod celostátní úrovní, jinak jsou však u žen rozdíly mezi
oblastmi nesignifikantní.
Kardiovaskulární úmrtnost v produktivním věku je u mužů vysoká ve vzdálenější exponované
oblasti E2, kde signifikantně převyšuje úroveň celostátní i relativně nízkou úroveň v kontrolní
oblasti Českobudějovicko. U žen není mezi oblastmi významných rozdílů.
V úmrtnosti na zhoubné nádory v produktivním věku je naprostá většina sledovaných rozdílů
statisticky nevýznamná. Jedinou signifikantně potvrzenou skutečností je nízká úmrtnost
v bližší exponované oblasti (signifikantně pod průměrem ČR i pod úrovní kontrolní oblasti
Písecko).
Vývoj celkové úmrtnosti v produktivním věku v průběhu sledovaného období znázorňujeme
na grafu 2. Vidíme na něm, že značné rozdíly mezi oblastmi na počátku sledovaného období
se v průběhu doby postupně vyrovnávají. Totéž platí u mužů o úmrtí na choroby
kardiovaskulární.
Graf 2: Vývoj celkové úmrtnosti v produktivním věku (SMR)
v exponovaných a kontrolních oblastech - MUŽI
120
100
SMR
80
60
E1
E2
40
KB
KP
20
0
1992-1994
1993-1995
1994-1996
1995-1997
1996-1998
1997-1999
1998-2000
1999-2001
tříletí
Ve vývoji incidence úmrtí na zhoubné nádory u mužů a všech druhů úmrtnosti u žen nemají
vývojové tendence obdobně jednoznačný trend.
Souhrnně tedy můžeme o úmrtnosti v produktivním věku konstatovat, že signifikantní rozdíly
mezi oblastmi vykázala pouze u mužů, a to v souhrnu celého sledovaného období úmrtnost
na všechny diagnózy a úmrtnost kardiovaskulární nízkou v bližší exponované oblasti E1 a
vysokou ve vzdálenější exponované oblasti E2. Jak ukázaly trendy vývoje těchto ukazatelů
7
v průběhu sledovaného období, jsou uvedené odchylné hodnoty podmíněny hlavně situací
v první polovině devadesátých let, poté se ukazatele sbližují v exponovaných i kontrolních
oblastech na shodné úrovni. Uvedené rozdíly na počátku sledovaného období mohou být
podmíněny migrací obyvatelstva v souvislosti s výstavbou ETE. V úmrtnosti na zhoubné
nádory nebyly mezi oblastmi zjištěny žádné pozoruhodné rozdíly.
Celkově můžeme konstatovat, že úmrtnost v produktivním věku neprokázala žádné
nepříznivé vlivy ETE na okolní obyvatelstvo.
C. Ztracené roky potenciálního života za období 1992 - 2001
Při hodnocení vývoje YPLL za jednotlivá tříletí i v souhrnu celého sledovaného období se
signifikantní rozdíly mezi exponovanými a kontrolními oblastmi vyskytovaly jen ojediněle a
nekonzistentně. Musíme tedy konstatovat, že se v tomto ukazateli žádné potenciální vlivy
ETE ani jiné pozoruhodné skutečnosti neprojevily.
D. Úmrtnost v okrscích
K detailnějšímu posouzení vývoje úmrtnosti ve sledovaném území byly jednotlivé ukazatele
vypočteny i pro výše popsané dílčí okrsky, vytvořené rozdělením jednotlivých oblastí.
Získané výsledky podstatně přispěly k hlubší diferenciaci úmrtnosti na území jednotlivých
exponovaných i kontrolních oblastí. Stručně je zde probereme s tím, že do hodnocení
zařadíme pouze zjištění s potvrzenou statistickou významností.
Nálezy jsou velmi podobné u úmrtnosti celkové (všechny diagnózy) a úmrtnosti na srdečně
cévní choroby, a to jak při hodnocení všech úmrtí (všechny věkové skupiny), tak i úmrtí
v produktivním věku. Potvrzují zde u obou pohlaví především velmi nízkou úmrtnost
v blízkém okolí elektrárny (E1).
U mužů je naopak relativně vysoká úmrtnost vcelku i v produktivním věku ve vzdálenějším
exponovaném okrsku východním (E2V). Analogický okrsek západní (E2Z) zaujímá střední
pozici mezi E1 a E2V, s úmrtností spíše nižší při zahrnutí všech věkových skupin a spíše
vyšší při hodnocení úmrtnosti v produktivním věku a „ztracených let“. Pozoruhodné jsou i
výsledky u okrsků kontrolních, které vykazují značné vzájemné odlišnosti.
U žen je úmrtnost relativně nižší v obou vzdálenějších exponovaných okrscích (E2Z a E2V).
Úmrtnost v produktivním věku nebylo možné posoudit, neboť výsledky nebyly statisticky
významné.
Úmrtnost na zhoubné nádory byla u mužů v nejbližším okolí ETE (E1) velmi nízká. Snížená
byla i ve vzdálenějších exponovaných okrscích E2Z a E2V. U žen je úmrtnost na nádory
v oblasti E1 relativně vyšší, ve vzdálenějších exponovaných oblastech nižší.
E. Celkové zhodnocení úmrtnosti
Srovnávané populační skupiny žijí v sociálně kulturních podm ínkách, které se nejeví jako
zřetelněji odlišné ani navzájem, ani od celkové úrovně v ČR. Bylo by tedy možno očekávat,
že charakteristiky jejich úmrtnosti budou vzájemně podobné a blízké celostátnímu průměru.
Shora referované výsledky však v řadě případů tento předpoklad nepotvrzují.
Kromě řady signifikantních odlišností exponovaných a kontrolních oblastí od celostátního
průměru i navzájem je to především nápadně nízká úmrtnost mužů v blízkém okolí ETE
(oblast E1), a to jak celková (všechny diagnózy), tak na srdečně cévní choroby a tak i na
zhoubné novotvary. Projevilo se to obdobně v celkové úmrtnosti (všechny věkové skupiny) i
úmrtnosti v produktivním věku. Totéž platí o celkové úmrtnosti žen (všechny diagnózy) a o
jejich úmrtnosti na srdečně cévní choroby. Výjimku tvoří pouze úmrtnost na zhoubné nádory,
která je u žen v oblasti E1 vyšší.
Vzdálenější exponovaná oblast má u mužů většinou úrovně zvýšené (nebo neodlišené od
ostatních). Svědčí to tedy proti možnosti případných negativních vlivů ETE, protože ty by
musely být intenzivnější v jejím blízkém okolí než v okolí vzdálenějším.
8
Kontrolní oblasti mají celkovou úmrtnost (všechny věkové skupiny) u mužů vždy vyšší, u žen,
s výjimkou oblasti KP, rovněž. U úmrtnosti v produktivním věku jsou výsledky v kontrolních
oblastech rozmanitější. Pokud je zde nesoulad s úmrtností celkovou, jde nepochybně o
demografickou zvláštnost v přítomnosti a anamnéze produktivní populace a seniorů v dané
oblasti.
Uvedené výsledky v oblastech jsou ovšem zprůměrovanými hodnotami nižších územních
celků. Nečekaně velký rozsah této vnitřní diferenciace úmrtnosti v oblastech je dobře patrný
z vypočtených ukazatelů úmrtnosti v dílčích okrscích. Ukázalo se, že v řadě případů je
úroveň úmrtnosti v oblasti E2 průměrem protichůdných úrovní z její západní a východní části.
Obdobné a přitom složitější kombinace nastávají v oblastech kontrolních.
Z těchto výsledků jednoznačně vyplývá, že místní podmínky v poměrně malých územních
celcích úmrtnost výrazně ovlivňují. Tato okolnost velmi komplikuje možnosti průkazu
případných vlivů elektrárny a bude ji komplikovat i v budoucnosti, v dobách jejího
soustavného provozu. Hlubší poznávání těchto místních rozdílů, souvislostí a determinant
bude podm ínkou pro detekci resp. spolehlivé vyloučení případných vlivů ETE. Zatím to není
nezbytné vzhledem k nízkým úrovním úmrtnosti v blízkém okolí.
Tento příznivý stav v oblasti E1 ovšem nemusí do budoucnosti přetrvávat. Naznačují to
výsledky hodnocení úmrtnosti v produktivním věku, které reagují na změny životních
podmínek pohotověji než úmrtnost zahrnující i vyšší věkové skupiny. Zjišťujeme zde ve
druhé polovině sledovaného období v řadě ukazatelů postupné sbližování úrovní úmrtnosti
v oblastech exponovaných a kontrolních a stabilizaci předtím více rozkolísaných vývojových
trendů. Pravděpodobně to souvisí se stabilizací obyvatelstva po rozsáhlejších migračních
pohybech ve druhé polovině osmdesátých a první polovině devadesátých let. Po této
stabilizaci se zřejmě změní a posléze ustálí i úrovně zdravotních ukazatelů. Jejich sledování
pak umožní přesnější a spolehlivější hodnocení dlouhodobých vlivů ETE.
INCIDENCE ZHOUBNÝCH NÁDORŮ
Ionizující záření může při vyšších dávkách přispívat ke vzniku některých nádorů. Povědomí o
tomto jeho vlivu existuje i v laické veřejnosti a lidé žijící v blízkosti nukleárních zařízení m ívají
obavy z možného rizika zvýšeného výskytu rakoviny. Vyhodnocování incidence zhoubných
nádorů ve zkoumaných oblastech je proto žádoucí, i když nelze zvýšený výskyt nádorů
vlivem ETE očekávat. Úroveň emitovaného záření je nepatrná a z literatury nejsou známé
průkazné případy.
Na rozdíl od výše popsané úmrtnosti je incidence (výskyt nově diagnostikovaných případů)
ukazatelem nemocnosti na tuto skupinu chorob. Při analýze možných vlivů životních
podmínek na výskyt zhoubných nádorů bychom ovšem získali poměrně málo poznatků,
kdybychom pracovali pouze s celkovými součty všech případů. Existuje na 50 základních
druhů zhoubného bujení (podle napadeného orgánu, tkáně, histologické struktury aj.). Liší se
navzájem příčinnými vlivy (determinantami) a mají odlišné rizikové faktory. Je proto žádoucí
zkoumat též výskyt jednotlivých druhů nádorů odděleně. Tím ovšem na druhé straně u
omezených populačních skupin klesají počty zjištěných případů, mnohdy pod statisticky
přijatelnou mez. V případě exponovaných a kontrolních oblastí pro hodnocení vlivů ETE byly
proto vybrány ke sledování jednak nádory relativně často se vyskytující, jednak nádory
s alespoň částečně přijatelným výskytem, o nichž je z literatury známo, že na jejich vzniku se
ionizující záření může při dostatečně vysokých dávkách podílet.
Z uvedených důvodů je v exponovaných a kontrolních oblastech sledována incidence jednak
celkového počtu nádorů (s výjimkou tzv. "jiných kožních" dle mezinárodní klasifikace, jejichž
zjišťování je nespolehlivé a ve vztahu k předpokládaným úrovním záření nemá význam 1),
jednak vybraných druhů nádorů (s častějším výskytem a se speciálním vztahem k záření) , a
1
Odečítání tzv. jiných kožních nádorů se při hodnocení celkového výskytu nádorů běžně už ívá u nás i
v zahranič í.
9
to zhoubných novotvarů žaludku, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, plic, ženského
prsu, prostaty, močového měchýře, ledvin a skupiny zhoubných novotvarů m ízní a
krvetvorné tkáně.
Ve všech případech byla z důvodů stejných jako u ukazatelů úmrtnosti provedena věková
standardizace, aby nálezy byly srovnatelné. Výsledky jsou uvedeny jako index
standardizované incidence SIR (Standardized Incidence Rate), počítaný a interpretovaný
zcela analogicky jako výše uvedený index SMR.
Úvodem zde prezentujeme základní výsledky o incidenci zhoubných nádorů za období 1991
až 2000, první část v tabulce 3, druhou část v tabulce 4.
Tabulka 3: Věkově standardizovaná incidence (SIR) zhoubných nádorů v období
1991 až 2000 (1. část)
Pohl. Oblast
Muži
Ženy
Celkový počet
Žaludku
Tl. střeva a
konečníku
SIR
S. *)
SIR
E1
85,28
∗
70,80
88,23
54,95
E2
108,8
69,84
124,0
73,78
KB
90,52
110,5
102,5
83,64
KP
91,09
95,01
105,3
111,2
E1
105,1
97,80
114,7
87,98
E2
95,30
116,6
94,8
157,4
KB
86,84
115,7
93,20
45,86
∗
∗
S. *)
SIR
Slinivky
břišní
S. *)
SIR
S. *)
∗
∗
87,82
85,07
77,86
∗
115,2
KP
Tabulka 4: Věkově standardizovaná incidence (SIR) zhoubných nádorů v období
1991 až 2000 (2. část)
Pohl. Oblast
Plic
SIR
Muži
Ženy
Prsu
S. *)
SIR
E1
82,59
E2
128,2
KB
96,69
KP
119,1
E1
66,16
E2
92,68
KB
65,23
∗
80,77
KP
65,21
∗
87,66
Prostaty
S. *)
∗
SIR
S. *)
SIR
60,61
∗
117,9
91,78
79,29
∗
Moč.orgánů Krev., míz.
98,90
∗
S. *)
SIR
87,02
134,6
∗
111,8
77,30
∗
114,2
85,16
114,2
103,6
124,1
100,8
83,45
106,6
81,79
104,9
96,18
130,8
98,97
∗
S. *)
10
A. Incidence celkového počtu zhoubných novotvarů v období 1991 až 2000
Věkově standardizované indexy (SIR) celkového počtu nádorů bez „jiných kožních“, podle
MKN C 10 až C 97 minus C 44 2), jsou pro jednotlivé oblasti uvedeny v tabulce 3. Ve
srovnání s ČR (SIR = 100) jsou v exponovaných oblastech významné odlišnosti pouze u
mužů, u nichž je výskyt nádorů v oblasti E1 signifikantně pod celostátní úrovní. V kontrolních
oblastech je incidence nádorů signifikantně nižší než celostátní průměr u obou pohlaví
v kontrolní oblasti Českobudějovicko (KB) a u žen také v kontrolní oblasti Písecko (KP).
Mezi oblastmi byly rovněž zjištěny některé signifikantní rozdíly. U mužů je to především
významně nižší incidence v blízkém okolí ETE (E1) než v okolí vzdálenějším (E2) a než
v kontrolní oblasti Písecko (KP). Ve vzdálenější exponované oblasti (E2) je u mužů incidence
naopak významně vyšší než v kontrolní oblasti Českobudějovicko (KB). U žen nebyly žádné
významné rozdíly mezi oblastmi zjištěny.
Vývoj celkového počtu nádorů u mužů v průběhu sledovaného období znázorňuje graf 3.
Ukazuje, že výše popisované odlišnosti oblastí E1 a E2 se uplatňují silněji v první polovině
90. let, poté se rozdíly zmenšují a v posledních dvou tříletích jsou již indexy prakticky
shodné.
Graf 3: Vývoj standardizované incidence (SIR) celkového počtu zhoubných
nádorů v exponovaných a kontrolních oblastech - MUŽI
(C00 až 97 minus C44)
140
120
SIR
100
80
E1
60
E2
40
KB
20
KP
0
1991-1993 1992-1994 1993-1995 1994-1996 1995-1997 1996-1998 1997-1999 1998-2000
tříletí
U žen (graf 4) jsou trendy zhruba vodorovné, s výjimkou výsledků z oblasti E1, kde po
počátečním vzestupu (snad v souvislosti s migrací) se výskyt nádorů ustaluje na úrovni
nevýznamně vyšší než v oblastech kontrolních.
B. Incidence zhoubných novotvarů žaludku v období 1991 až 2000
Výskyt zhoubných novotvarů žaludku, dle MKN C 16 (tabulka 3) je v exponovaných
venkovských oblastech velmi nízký, v souhrnu obou pásem (E1 + E2) je jejich incidence
signifikantně nižší než incidence celostátní a než incidence v kontrolní oblasti
Českobudějovicko (KB). U žen se výskyt od celostátního ukazatele významně neliší.
2
Nemoci jsou kódovány podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních
problémů (MKN), vydaných S větovou zdravotnickou organizací (9. revize).
11
C. Incidence zhoubných novotvarů tlustého střeva a konečníku v období 1991 až 2000
K získání vyššího počtu případů jsme nádory tlustého střeva a nádory konečníku spojili do
Graf 4: Vývoj standardizované incidence (SIR) celkového počtu
zhoubných nádorů v exponovaných a kontrolních oblastech - ŽENY
(C00 až 97 minus C44)
140
120
100
SIR
80
60
E1
E2
40
KB
KP
20
0
1991-1993
1992-1994
1993-1995
1994-1996
1995-1997
1996-1998
1997-1999
1998-2000
tříletí
jedné skupiny, dle MKN C18 až C 21 (tabulka 3) neboť jejich příčinné faktory v životních
podmínkách jsou obdobné. Jejich incidence vypočtené za celé sledované období nevykazují
v exponovaných oblastech žádné signifikantní odlišnosti ani od úrovně celostátní, ani od
oblastí kontrolních. V průběhu sledovaného období jsou výsledky u obou pohlaví značně
rozkolísané a nevykazují žádnou zřetelnou tendenci.
D. Incidence zhoubných novotvarů slinivky břišní v období 1991 až 2000
Počty případů zhoubných nádorů slinivky břišní (MKN C 25) jsou v exponovaných oblastech
velmi nízké. Přesto se zde vyskytují i nálezy statisticky signifikantní (tabulka 3), a to u žen ve
srovnání s celostátní úrovní nízká incidence v kontrolní oblasti Českobudějovicko (KB) a ve
srovnání s ní zvýšený výskyt ve vzdálenější exponované oblasti E2.
V průběhu sledovaného období jsou incidence v důsledku nízkých počtů případů u mužů
značně rozkolísané a přes občasné signifikantní rozdíly z nich nelze odvodit dosti zřetelné
trendy. Pravidelnější je vývoj incidence ve venkovských oblastech u žen, kde se potvrzuje
významně snížený průběh v kontrolní oblasti Českobudějovicko (KB) a dále sestupný trend
v kontrolní oblasti Písecko (KP). Poměrně vyrovnaný je průběh incidencí ve vzdálenější
exponované oblasti (E2), kde zůstávají po celé sledované období na poměrně vysokých
hodnotách. Výsledky nikterak nesvědčí pro nepříznivý vliv ETE. Naopak zde nacházíme u
žen významně vyšší hodnoty ve vzdálenější exponované oblasti než v blízkém okolí
elektrárny.
E. Incidence zhoubných novotvarů plic v období 1991 až 2000
Skupina nádorů plic, průdušnice a průdušek (MKN C 33 + C 34) vykazuje v souhrnném
hodnocení za celé období (tabulka 4) u mužů signifikantně vyšší incidenci než průměr ČR ve
vzdálenější exponované oblasti E2 a v kontrolní oblasti Písecko. Je zde nápadný a
12
signifikantní rozdíl mezi exponovanými oblastmi, E1 má incidenci významně nižší než E2 (a
také než KP). Oblast E2 má incidenci vysokou, významně vyšší než kontrolní oblast
Českobudějovicko. U žen jsou signifikantně pod průměrem ČR obě kontrolní oblasti,
Českobudějovicko i Písecko. Mezi exponovanými a kontrolními oblastmi zde nejsou
statisticky významné rozdíly.
Vývoj incidence nádorů plic v průběhu sledovaného období má u mužů nepravidelně
kolísavý průběh bez zřetelnějších tendencí. U žen vykazují exponované i kontrolní oblasti
soustavný pokles incidence. V posledním tříletí se úrovně EC, KB a KP těsně sbližují.
Můžeme konstatovat, že se zde neprojevují žádné nepříznivé vlivy ETE. Výsledek je opět
spíše opačný, incidence je u mužů vyšší ve vzdálenější exponované oblasti a v kontrolní
oblasti Písecko než v blízkém okolí ETE.
F. Incidence zhoubných novotvarů prsu žen v období 1991 až 2000
Incidence zhoubných novotvarů prsu (MKN C 50) je oproti průměru ČR signifikantně nižší
v kontrolní oblasti Českobudějovicko (KB, tabulka 4). Exponované oblasti se významně
neodlišují ani od českého průměru ani od oblastí kontrolních ani navzájem. V průběhu
sledovaného období se ve všech srovnávaných oblastech projevuje postupný mírný růst
incidence. Výsledky celkově nevykazují žádné vztahy k případným vlivům ETE.
G. Incidence zhoubných novotvarů prostaty v období 1991 až 2000
Incidence zhoubných novotvarů předstojné žlázy (prostaty), MKN C 61, je ve srovnání
s celostátním průměrem signifikantně nižší v bližší exponované oblasti E1 a v kontrolní
oblasti Českobudějovicko (KB, tabulka 4). Bližší exponovaná oblast E1 má incidenci
signifikantně nižší než kontrolní oblast Písecko (KP). Ve vývoji incidence během
sledovaného období se projevuje vysoké kolísání vlivem nízkých počtů a výsledky nejsou
konzistentní.
H. Incidence zhoubných novotvarů močových orgánů v období 1991 až 2000
Spojená skupina zhoubných novotvarů ledvin, močového měchýře a dalších částí močového
ústrojí (MKN C 64 až C 68) soustřeďuje větší počet případů a poskytuje proto lepší
předpoklady pro statistické zpracování než mnohé novotvary výše uváděné (tabulka 4). U
mužů je charakteristický především vysoký výskyt těchto nádorů v exponovaných oblastech,
přičemž vzdálenější z nich (E2) signifikantně překračuje jak celostátní průměr, tak úroveň
obou oblastí kontrolních, z nichž zejména českobudějovická má velmi nízkou a statisticky
významně pod průměrem ČR položenou charakteristiku. Ženy v exponovaných oblastech se
v incidenci signifikantně neodlišují ani od ČR ani od kontrolních oblastí.
V průběhu sledovaného období se incidence u mužů pohybují v exponovaných oblastech
výrazně nad úrovněmi kontrolních oblastí. Týká se to zejména vzdálenější exponované
oblasti E2 jejíž odstup od kontrolních oblastí zůstává po celou dobu signifikantní. Na rozdíl
od ní v bližší exponované oblasti E1 v poslední třetině období incidence postupně klesají a
sestupují k úrovni oblastí kontrolních. U žen dochází po přechodném vzestupu incidence
uprostřed sledovaného období v oblasti E1 a v kontrolní oblasti Písecko později k návratu
k nižším úrovním, takže v posledních třech tříletích se exponované a kontrolní oblasti
prakticky neliší.
I. Incidence zhoubných novotvarů mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně v období 1991 až
2000
Skupina zhoubných novotvarů mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně (MKN C 81 až C 96)
zahrnuje 16 druhů zhoubných novotvarů, a to všech druhů leukémií, lymfomů, myelomů aj. U
některých z nich byl v epidemiologických i laboratorních studiích prokázán vztah k
ionizujícímu záření. Jednotlivě se uvedené typy zhoubného bujení vyskytují velmi zřídka,
takže jsme byli nuceni je spojit. Přesto tato skupina zahrnuje relativně malý počet případů,
což ztěžuje možnosti průkazů statisticky významných rozdílů. V souborném hodnocení za
celé období (tabulka 4) nenacházíme v exponovaných ani v kontrolních oblastech žádné
signifikantní odlišnosti. Ve vývoji klouzavých průměrů se v exponovaných a kontrolních
13
oblastech u obou pohlaví projevuje značné kolísání s pouze ojedinělými statisticky
významnými rozdíly. Nelze zde proto vystopovat zřetelnější trendy.
Kumulace zhoubných nádorů v dílčích okrscích
Detailnější pohled na rozložení incidencí zhoubných nádorů umožnilo jejich hodnocení
v menších územních celcích, v dílčích okrscích jednotlivých exponovaných i kontrolních
oblastí.
V celkovém počtu nádorů vykázala u mužů signifikantně nižší incidenci oproti celostátnímu
průměru a také proti kontrolním okrskům KBS, KBV a KBJ a KPV bližší exponovaná oblast
E1. Nízký index mají dále kontrolní okrsky KBA a KBZ, a to signifikantně pod celostátní
úrovní i pod vzdálenějšími exponovanými okrsky E2Z a E2V. Na rozdíl od mužů má u žen
bližší exponovaná oblast E1 incidenci relativně vysokou. Nízké hodnoty (signifikantně pod
celostátní úrovní) vykazují kontrolní okrsky KBA, KBZ, KBJ a KPJ. Tři z nich (KBA, KBJ,
KPJ) jsou signifikantně nižší než okrsky exponované.
V incidenci nádorů žaludku je u mužů signifikantně pod celostátní úrovní vzdálenější
exponovaný okrsek E2V a kontrolní okrsek KPV. Signifikantně vyšší než v E2V jsou indexy v
kontrolních oblastech KBA a KBS, jejichž incidence je naopak velmi vysoká. U žen nejsou
žádné rozdíly mezi okrsky statisticky významné.
Incidence nádorů tlustého střeva se u mužů v žádném okrsku významně neodlišují od
celostátního průměru. Velmi nízká incidence je tu v bližší exponované oblasti E1,
signifikantně pod úrovní kontrolních okrsků KBS, KPV a KPJ. U žen je incidence v oblasti E1
naopak relativně vysoká, signifikantně nad kontrolními oblastmi KBJ a KPZ, které leží
významně i pod úrovní celostátní.
Zcela nevýrazné byly výsledky u zhoubných nádorů konečníku (+ rektosigmoidálního spojení
a řiti, C19 až C21).
Incidence zhoubných nádorů slinivky břišní nevykazují u mužů žádné významné odlišnosti
ani od úrovně ČR ani navzájem. Výsledky u žen jsou zde mnohem pestřejší. Ve čtyřech
kontrolních okrscích (KBA, KBS, KBZ, KBJ) je incidence velmi nízká, signifikantně pod
úrovní ČR a také pod exponovaným okrskem E2Z. Některé z nich jsou významně nižší i ve
srovnání s E1 a E2V.
Incidence zhoubných novotvarů plic je u mužů relativně nízká v bližší exponované oblasti E1
a vysoká ve vzdálenějších exponovaných okrscích. Mezi kontrolními okrsky má nejnižší
incidenci příměstská oblast Českých Budějovic (KBA), významně pod celostátní úrovní.
Těmto poměrům odpovídají i vzájemné signifikantní vztahy mezi exponovanými a kontrolními
okrsky: E1 má incidenci nižší než kontrolní okrsek KPZ a vzdálenější exponované okrsky
E2Z a E2V naopak vyšší než KBA. U žen jsou výsledky ještě rozmanitější, zřejmě i vlivem
relativně nízkých počtů nemocných. Tři kontrolní okrsky (KBA, KBZ a KPV) mají incidence
mimořádně nízké, signifikantně pod celostátní úrovní. Mezi okrsky navzájem byl statisticky
významný pouze rozdíl mezi vysokou incidencí ve vzdálenějším exponovaném okrsku E2Z a
nízkou v okolí Českých Budějovic (KBA).
U incidence zhoubných nádorů prsu žen jsou výsledky signifikantně nižší v kontrolních
okrscích KBA a KBJ (kde je hodnota SIR obzvláště nízká). Ve vztahu k tomuto okrsku KBJ
mají všechny exponované okrsky (E1, E2Z, E2V) incidenci signifikantně vyšší.
Incidence zhoubných nádorů prostaty je velmi nízká, významně pod celostátní úrovní
v okrsku KBZ. Je signifikantně nižší než ve vzdálenějším exponovaném okrsku E2V. Jiné
statisticky významné rozdíly zde nejsou.
Incidence zhoubných novotvarů orgánů močového ústrojí je proti celostátní úrovni významně
nižší v kontrolním okrsku KBA. Obzvláště vysokou incidencí se vyznačují vzdálenější
exponované okrsky E2Z a E2V, které vykazují hodnoty signifikantně vyšší než kontrolní
okrsky KBA a KBZ, a E2V kromě toho signifikantně vyšší než další tři kontrolní okrsky KBJ,
KPZ a KPV. U žen nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly.
14
V incidenci zhoubných novotvarů mízní a krvetvorné tkáně bylo zjištěno málo signifikantních
rozdílů. U mužů je to jen oproti ČR významně vyšší hodnota v kontrolním okrsku KBV, který
má také incidenci signifikantně vyšší než exponované okrsky E1 a E2Z. U žen má nízkou
incidenci, signifikantně pod celostátní, vzdálenější exponovaný okrsek E2Z, který je též
signifikantně níže než kontrolní okrsky KBZ, KPZ a KPV.
Celkové zhodnocení incidence zhoubných nádorů
Nemocnost zhoubnými nádory není v jihočeském prostoru zdaleka vyrovnaná, v některých
územích vykazuje značné odlišnosti od celostátního průměru i od území jiných, místně
blízkých a na první pohled i životními podm ínkami podobných. Nejde pouze o náhodné
výkyvy, odlišnosti od celostátní úrovně i vzájemné rozdíly jsou v mnoha případech statisticky
významné. Pouze takové, statisticky potvrzené výsledky, jsme v této kapitole komentovali a
budeme zmiňovat i v tomto souhrnu. Jsme si ovšem vědomi, že reálně významných
odlišností je pravděpodobně více, ale u některých druhů nádorů se statisticky nepotvrdily
v důsledku malého počtu případů.
Z hlediska studia potenciálních vlivů ETE v budoucnosti jsou zvláště významné
charakteristiky nejbližšího okolí, tedy oblastí, které jsme vymezili jako „exponované“. Bližší
z nich, označená jako E1, se vyznačuje u mužů nízkou incidencí celkového počtu nádorů,
nádorů žaludku, nádorů tlustého střeva, plic, prostaty a mízních a krvetvorných orgánů.
Zvýšený výskyt je zde u mužů patrný pouze u nádorů ledvin. Výsledky jsou zde tedy nad
očekávání příznivé a bude vhodné hledat jejich příčiny, které pravděpodobně spočívají
především v doplňování obyvatelstva v uplynulých letech imigrací relativně zdravějších
mužů, kteří získali zaměstnání v ETE a navazujících službách. Příznivější zdravotní
ukazatele v blízkém okolí ETE však zřejmě nepřetrvají do budoucna, vývojové trendy ukazují
u celkového počtu nádorů, nádorů prostaty a nádorů m ízní a krvetvorné soustavy postupné
sbližování až vyrovnávání exponovaných a kontrolních oblastí, zřejmě v souvislosti se
stabilizací místního osídlení. Bez znalosti vývoje incidence v uplynulém desetiletí by tento
trend mohl být mylně považován za projev nepříznivého vlivu ETE.
Na rozdíl od popsané situace v oblasti E1 trpí ve vzdálenější exponované oblasti E2 muži
některými druhy zhoubných nádorů (celkový počet, nádory plic, nádory močového ústrojí)
častěji než by odpovídalo celostátnímu průměru i srovnatelným údajům z oblastí kontrolních.
Vyhodnocení menších okrsků přitom ukázalo, že se na zvýšeném výskytu nádorů v oblasti
E2 podílí v převážné míře její východní část (E2V, tj. Dívčice, Hluboká nad Vltavou, Olešník,
Zliv, Žimutice a další), kde je zvýšena incidence celkového počtu nádorů a nádorů plic,
prostaty, močového měchýře, ledvin a souhrnného počtu nádorů močového ústrojí. V m enší
míře (kromě nádorů prostaty a močového měchýře) se podílí i část západní (E2Z). I v oblasti
E2 se ovšem projevuje postupné vyrovnávání s ostatními oblastmi, takže i její odlišnost bude
pravděpodobně postupně slábnout nebo zcela vymizí.
U žen nejsou incidence zhoubných nádorů v blízkém okolí ETE zdaleka tak příznivé.
V blízkém okolí (E1) u nich nacházíme relativně vysoké hodnoty u souhrnu všech druhů
nádorů, nádorů tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní a prsu. Pouze u nádorů prsu se
koncem sledovaného období úrovně incidence přibližují ostatním oblastem, většinou však
daný stav během sledovaného období víceméně setrvává. Vysoké incidence některých
nádorů (všechny druhy, nádory pankreatu, plic, a prsu) se vyskytují i ve vzdálenějším okrsku
E2Z a tytéž, kromě nádorů plic, i v E2V. Uvedený zvýšený výskyt nádorů v bližší i
vzdálenější exponované oblasti, a u některých z nich (tlustého střeva a konečníku, prsu)
nápadný spád incidence ve směru od ETE, by mohl pro neinformované simulovat nepříznivý
vliv elektrárny. Ta ovšem ve sledovaném období nebyla ještě v provozu a případné
nepříznivé vlivy psychické by nemohly takto na nemocnost zhoubnými nádory působit.
Rozhodující pro posouzení případného vlivu ETE budou pouze změny, ke kterým by
docházelo v letech jejího provozu.
Zvláštní pozornost zasluhují i ty kontrolní oblasti, v nichž se incidence nádorů významně liší
od průměru ostatních. Pokud jsou nízké, pak se incidence v exponovaných oblastech vůči
nim jeví jako relativně vysoké a mohou svádět k názorům o nepříznivých vlivech ETE. Jsou
15
to u řady nádorů jak oblasti KB (muži i ženy) tak i KP (ženy). Při detailnějším členění na
okrsky vidíme, že takové odlišnosti se netýkají celé oblasti, ale působí je extrémními
hodnotami pouze její dílčí části. V kontrolní oblasti Českobudějovicko tak působí zvláště
nízkými úrovněmi incidence u obou pohlaví nejbližší okolí Budějovic (KBA) a u mužů zčásti
KBS, u žen KBJ.
ZNAKY NARUŠENÍ REPRODUKČNÍHO ZDRAVÍ
V okolí jaderných zařízení se u obyvatelstva někdy vyskytují i obavy z možného narušení
reprodukčního procesu (plození dětí). S ohledem na takové obavy bylo sledování ukazatelů
reprodukčních poruch do soustavného monitorování zdraví v okolí ETE rovněž zařazeno, i
když je uvedený efekt v daných podm ínkách krajně nepravděpodobný.
Z celostátně evidovaných dat byl k tomu vybrán jednak výskyt spontánních potratů, jednak
výskyt dětí s porodní váhou pod 2500 g. Obojí data (v přepočtu na 1000 živě narozených)
byla zpětně vyhodnocena za období od roku 1992.
A. Spontánní potraty
Výsledky ukazují, že v exponovaných oblastech je potratovost pod celostátní úrovní, v bližší
E1 je však signifikantně nad hodnotami indexu v obou oblastech kontrolních, kde je
potratovost naopak obzvláště nízká. V oblasti E2 je výskyt spontánních potratů jen o málo
nižší než v oblasti E1.
Vývoj incidence, sledovaný ve tříletých klouzavých indexech ukazuje, že výskyt spontánních
potratů má ve všech (exponovaných i kontrolních) oblastech ve druhé polovině sledovaného
období vzestupný trend. Bližší exponovaná oblast E1 má incidenci po celou dobu vyšší než
oblasti kontrolní, z toho ve čtyřech tříletích signifikantně. Zůstává však hluboko pod úrovní
některých měst, např. Českých Budějovic nebo Olomouce.
B. Děti s nízkou porodní váhou
Výsledky výpočtů ukázaly, že výskyt dětí s nízkou porodní váhou je v obou exponovaných
oblastech blízký celostátnímu průměru a je signifikantně nižší než v kontrolní oblasti Písecko,
v níž je situace po této stránce značně nepříznivá.
Ve vývoji incidence jsou u venkovských oblastí značné nepravidelnosti, po většinu sledované
doby se však exponované oblasti pohybují v nižších hodnotách a Písecko trvale na úrovni
relativně vysoké V posledních letech se do stejně nepříznivé situace dostala i kontrolní
oblast Českobudějovicko, kde index ve druhé polovině sledovaného období trvale stoupal.
C. Celkové zhodnocení
Vypočtené ukazatele výskytu spontánních potratů mohou svědčit pro zvýšenou míru
narušování reprodukčního procesu v oblasti E1. Z kontrolních oblastí má v incidenci dětí
s nízkou porodní váhou nepříznivou situaci Písecko a v poslední době i Českobudějovicko.
Tyto nálezy bude nutno zkoumat i z hlediska úplnosti a věrohodnosti podkladových dat. Po
této stránce jsou spolehlivější incidence dětí s porodní váhou pod 2500g. U spontánních
potratů jsou problémy s jednotnou záchytností, neboť část případů nebývá hlášena a někdy
ani diagnostikována. Svědčí pro to i vyšší počet evidovaných případů ve městech než na
venkově. Bližší posouzení této otázky bude třeba provést v následujících letech.
OVLIVNĚNÍ PSYCHIKY
Obyvatelstvo v okolí ETE je bezesporu již po několik desetiletí psychologicky ovlivněno
někdejší přípravou a poté probíhající výstavbou jaderné elektrárny a konečně jejím
uváděním do provozu. Střetává se zde dvojí psychologické nastavení k ETE: na jedné straně
pozitivní, navozené evidentním ekonomickým přínosem pro celou oblast a pro její vybavení
dopravními spoji a dalšími službami, pro pracovní příležitosti v elektrárně a v navazujících
službách a provozech aj., na druhé straně obavy z blíže nedefinovaných nepříznivých účinků
provozu na okolí a zejména obavy z případných havarijních situací. Převažující nálady
16
obyvatelstva v uplynulých letech (podle subjektivních údajů m ístních obyvatel) kolísaly mezi
relativně příznivým postojem k ETE v obdobích, kdy byl silněji pociťován její pozitivní
ekonomický přínos a postoji negativními v dobách, kdy důsledky stavby tak či onak
obyvatelstvo postihovaly (např. v době rušení některých vesnic v bezprostředním okolí),
resp. v obdobích intenzivních protestů odpůrců ETE, kteří mnohdy ovlivňovali obyvatelstvo
šířením extrémně nadsazených představ o potenciálním nebezpečí.
K posouzení případných psychických dopadů na obyvatelstvo bylo v zájmové oblasti ETE
v rámci studií Ústavu preventivního lékařství LF MU dvakrát provedeno psychologické
šetření (V. Kebza, I. Šolcová, P. Sadílek, 2000 a 2002), zaměřené na otázku, zda lidé žijící
v blízkosti elektrárny prožívají svoji životní situaci jinak než lidé v oblastech kontrolních, tj.
zda pociťují větší znepokojení ze svého životního prostředí a zda se u nich vyskytuje vyšší
míra napětí a neklidu. Cílem bylo zjistit pomoci psychologických prostředků potenciální
zvláštnosti ve výskytu obav, míry psychické stability/lability, suspektní úzkosti a úrovně
životní spokojenosti či nespokojenosti obyvatel okolí jaderné elektrárny Temelín.
Pro potřeby tohoto výzkumu byla připravena baterie 25-ti položkového inventáře, zpracovaná
do podoby tazatelského archu. K jednotlivým položkám zaujímali respondenti stanovisko
prostřednictvím sedmistupňové škály. Tazatelský arch byl zpracován tak, aby z něj nebylo
patrné, že jde o výzkum jakkoli související s Jadernou elektrárnou Temelín. Jak tazatelům,
tak respondentům bylo sděleno, že cílem výzkumu je identifikovat některé psychologické
charakteristiky dospělé populace ve vybraných regionech České republiky. Důvodem tohoto
postupu bylo eliminovat vědomou projekci případných negativních postojů k ETE,
podmíněnou především mediálně, do požadovaných odpovědí, neboť by tak došlo ke
zkreslení výsledků.
Vlastní sběr dat byl realizován technikou řízeného rozhovoru prostřednictvím tazatelů, kteří
byli pro tento úkol speciálně vyškoleni. Respondentům byla garantována anonymita a jejich
účast ve výzkumu byla dobrovolná.
Vyšetřovaná populace sestávala vždy z nahodile vybraných 1000 osob, z toho polovina
z oblasti ETE a polovina jako kontrolní soubor ze vzdálenějších, ale jinak srovnatelných
oblastí.
Vlastní psychologický výzkumný nástroj, 25-ti položkový inventář, byl konstruován tak, aby
umožnil získat informace o sledovaných souborech respondentů v dimenzích, ve kterých by
mohlo dojít s ohledem na existenci jaderné elektrárny k posunům oproti normálu a které jsou
klíčovým indikátorem případných negativních změn. Jde o následující oblasti:
N - neuroticismus
L - tzv. lži skór („lie scale“)
DE - depresivní symptomatologie
LOC - lokalizace kontroly („locus of control“), tj. důvěra ve vlastní schopnosti
LS – životní spokojenost („life satisfaction“)
F – prožívaný strach a obavy
SE - schopnost sebeuplatnění (self-efficacy).
V roce 2000 nebyly mezi celým jihočeským souborem na straně jedné a východočeským
souborem na straně druhé nalezeny zásadní rozdíly z hlediska duševní stability,
sebestylizace, prožívání strachu, obav či úzkosti, sebedůvěry a víry ve vlastní schopnosti
s výjimkou jediného aspektu, životní spokojenosti. Ta je u jihočeského souboru větší. Pokud
respondenti z tohoto souboru uvádějí, že jsou se svým životem nespokojeni, pak to souvisí
s jinými okolnostmi než je výstavba a uvádění do provozu ETE. Výsledné rozdíly mezi
oběma soubory (s výjimkou uvedené životní spokojenosti) nebyly ani při velmi podrobném
členění (podle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti obce, příjmu, povolání) prokázány v žádném
z hlavních parametrů šetření
17
Za hlavní důvod větší životní spokojenosti obyvatel jihočeského regionu bylo považováno
především jejich příznivější hodnocení vlastní ekonomické a zdravotní situace, což jsou
klíčové faktory podílející se rozhodujícím způsobem na formování tohoto fenoménu. Pokud
byli respondenti z jihočeského souboru v něčem více nespokojeni než členové souboru
východočeského, pak to souviselo zejména s jejich většími osobními problémy (problémy se
sebou samotnými), s celkovou morálkou ve společnosti a s projevy velké politiky, tedy větší
obecnou nespokojeností se stavem společnosti. Výstavba ani uvádění Jaderné elektrárny
Temelín se mezi uváděnými důvody nespokojenosti neobjevuje.
Bylo zdůrazněno, že popsaný stav platí pro tehdejší období těsně před zahájením spouštění
Jaderné elektrárny Temelín, kdy velká pozornost médií byla soustředěna na informace o
protestech aktivistů proti spuštění ETE. Případné změny vědom í v době po spuštění
elektrárny mělo pak zjistit analogické šetření v roce 2002.
V tomto opakovaném šetření celkové porovnání obou souborů ukázalo statisticky významné
rozdíly mezi souborem respondentů z jihočeského regionu a kontrolního souboru v průměrné
úrovni duševní stability-lability (N) a v průměrné úrovni tendence jevit se v lepším světle (L),
a to v obou případech ve prospěch temelínského souboru.
Oproti šetření v roce 2000 je zde mírný posun v počtu rozdílů (v předešlém šetření byl rozdíl
v jedné proměnné, a to životní spokojenosti) i v konkrétní proměnné, příznivý trend ve
prospěch temelínského souboru zůstal zachován. Rovněž ve všech dalších sledovaných
proměnných byly zjištěny rozdíly ve prospěch temelínského souboru (tj. ve znacích
depresivní symptomatologie, víry ve vlastní schopnosti, životní spokojenosti, prožívaného
strachu a obav a schopnosti sebeuplatnění), avšak bez statistické významnosti.
Celkově příznivější výsledky temelínského souboru respondentů potvrdila i položková
analýza získaných dat. Statisticky významné rozdíly mezi oběma soubory se zde týkají
celkem 6 položek, přičemž u všech těchto proměnných byly příznivější výsledky u
temelínského souboru v porovnání se souborem kontrolním. Ukazují, že temelínská
populace netrpí výraznějšími depresivními stavy, neprojevuje se jako labilnější, neprožívá
větší úzkost a strach a netrpí pocity méněcennosti a nedůvěrou ve vlastní schopnosti. Jinými
slovy, nevyskytují se v ní větší obavy ze současnosti a budoucnosti než u kontrolní skupiny;
spíše je tomu naopak. V klíčových oblastech (ekonomická situace a zdraví) je temelínská
populace spokojenější.
Druhý výzkum byl realizován na podzim roku 2002, tedy v době postupného náběhu provozu
ETE, provázeného některými problémy technického rázu, hojně přetřásanými v médiích.
Druhé šetření bylo též předznamenáno srpnovými záplavami, jež postihly ČR směrem od
jihu k severu a jež mohly vzhledem k poměrně krátkému časovému odstupu od vlastního
terénního šetření ovlivnit jeho výsledky především celospolečensky prožívanou (a mediálně
velmi intenzívně sledovanou) atmosférou výjimečného ohrožení. Lidé přímo dotčení povodní
ovšem mezi respondenty nebyli.
Ani uvedené mimořádné okolnosti však nezměnily původní příznivé tendence hodnocení
celkové situace jihočeskou populací. Pokud byly ve výsledcích šetření mezi jihočeským a
kontrolním souborem zjištěny rozdíly, bylo to vždy a bez výjimky ve prospěch jihočeského
(temelínského) souboru. Je tedy možno konstatovat, že celkové příznivé hodnocení kvality
duševního života temelínské populace, v němž se ve srovnání s kontrolním souborem nijak
neprojevil potenciální nepříznivý vliv dokončení a počátků provozu ETE, pokračoval i po
dvou letech, že toto hodnocení je relativně stabilní a je rezistentní i vůči výše uvedeným
mimořádným a neočekávaných událostem.
ZÁVĚR
Současná úroveň základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva (úmrtnost, incidence
zhoubných nádorů, výskyt spontánních potratů, výskyt dětí s nízkou porodní váhou) je
v blízkém okolí ETE obdobná jako ve vzdálenějších oblastech Jihočeského kraje,
v některých směrech však vykazuje specifické odlišnosti. V řadě ukazatelů jsou zdravotní
18
poměry v okolí ETE signifikantně příznivější než ve vzdálenějších oblastech, v několika
ukazatelích je tomu naopak. Tyto odlišnosti jsou podrobně dokumentovány. Vytvořená
databáze zdravotních charakteristik bude sloužit jako nezbytný základ pro případné budoucí
hodnocení zdravotních vlivů provozu ETE na okolní obyvatelstvo.
Všechny uvedené nálezy pocházejí z dekády před spouštěním ETE. Pokud by byly zjištěny
v okolí provozované elektrárny, snadno by sváděly k povrchním úvahám o jejím nepříznivém
nebo příznivém vlivu. Příčiny jsou samozřejmě hlubší, založené v kontextu nejrůznějších
místních faktorů sociálních a kulturních, v profesionální skladbě obyvatelstva, v m íře a
charakteru migrace aj. Na vzniku a rozvoji nemocí se podílí kromě faktorů genetických velké
množství různých zevních determinant, především ve způsobu života (nevhodná skladba
výživy, kuřáctví, alkohol, nízká pohyblivost a s ní související otylost, stresy a mnohé jiné) a
pravděpodobně i životní prostředí (chemizace, mikroklimatické vlivy aj.). Jejich vysvětlení
bude vyžadovat delší dobu a analytický přístup, k čemuž dlouhodobé sledování zdravotní
situace v okolí ETE poskytne v budoucnu dostatek možností.
Po stránce psychické se obyvatelstvo na blízkost ETE zřejmě dobře adaptovalo a je možno
předpokládat, že tento stav v době budoucího klidného a v m édiích zřejmě méně
napadaného provozu nadále vytrvá.
LITERATURA
1. Arca, M. et al.: Years of Potential Life Lost (YPLL) Before Age 65 in Italy. Am. J. Publ.
Hlth. 78, 1988, No 9, p. 1202-1205.
2. Český statistický úřad: Sčítání lidu, domů a bytů, 1991 a 2001.
3. Holland W. W., Detels R., Knox G. ed.: Oxford Textbook of Public Health. Vol. 2. Oxford,
New York, Toronto, Oxford University Press 1991.
4. Kotulán J.: Zdraví a životní prostředí, Praha, Avicenum 1991.
5. Kotulán, J., Smékal, V., Roth, Z., Petlan, I.: Zdravotní stav obyvatelstva v oblasti vlivu
energetické soustavy Dukovany - Dalešice. Přírodovědný sborník Západomoravského
muzea, Třebíč, 24: 45 - 112, 1996.
6. Mahoney, M. C. et al.: Years of Potential Life Lost Among a Native American Population.
Publ. Hlth. Rep., 104,1989, No. 3, p. 279-285.
7. Roth, Z., Josífko, M., Malý, V., Trčka, V.: Statistické metody v experimentální medicíně.
Praha, Stát.zdrav.nakladatelství 1962.
8. Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno: Zdravotní stav obyvatelstva v oblasti vlivu
Jaderné elektrárny Temelín. Brno, 2000, 136 s.
Jaderné elektrárny Temelín. Brno, 2002, 187 s
12. Žáček, A.: Metody studia zdraví a nemocí v populaci. Praha, Avicenum 1984.
13. Žáček, A., Koukalová H., Holčík J.: Ztracené roky potenciálního života - doplněk analýzy
úmrtnosti. Čs. zdrav., 35, 1987 No. 8-9, s. 321-331.
V Brně dne 15. ledna 2004.
Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, CSc.
19
Příloha 3
Hodnocení zdravotního rizika
Objednatel: INVESTprojekt NNC, s.r.o.
Špitálka 16, 602 00 Brno
Hodnocení zdravotního rizika spjatého se
záměrem vybudování skladu vyhořelého
paliva v elektrárně Temelín
Zpracoval: Prof. MUDr. Jaroslav Kotulán, Csc.
613 00 Brno, Zemědělská 24
IČO 440 71 671
1
Brno, leden 2004
2
OBSAH
1. Metoda ................................................................................................................................ 3
2. Identifikace nebezpečnosti ................................................................................................. 4
3. Určení vztahu dávka - odpověď .......................................................................................... 8
4. Hodnocení expozice ........................................................................................................... 9
5. Charakteristika rizika ........................................................................................................ 10
6. Závěr ................................................................................................................................. 10
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ALARA … As Low As Reasonably Achievable (princip práce resp. řešení situace směřující
k co nejnižším rozumně dosažitelným úrovním škodlivin v prostředí)
BEIR … Committee on the Biological Effects of Ionizing Radiation of the UNSCEAR (Výbor
pro biologické efekty ionizujícího záření vědecké komise UNSCEAR)
ICRP … International Commission on Radiological Protection (Mezinárodní komise pro
radiologickou ochranu
SVJP … Sklad vyhořelého jaderného paliva
UNSCEAR … United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation
(Vědecká komise Spojených národů pro účinky atomového záření)
3
Předmětem této studie je v podstatě hodnocení potenciálních zdravotních vlivů nízkých dávek
ionizujícího záření emitovaného ze skladu vyhořelého jaderného paliva (SVJP). Ke kvantifikaci
těchto vlivů zde použijeme mezinárodně užívaný postup hodnocení zdravotního rizika.
1. M etoda
Hodnocení rizika (Risk Assessment) je odborná činnost zaměřená na zjištění povahy a
pravděpodobnosti možných nepříznivých účinků, které mohou postihnout člověka a životní
prostředí jako důsledek expozice chemickým nebo jiným škodlivinám. Metodický postup
vychází z rozsáhlých prací Amerického úřadu pro ochranu životního prostředí (US EPA),
prováděných od 80. let minulého století a zaměřených na identifikaci rizik a jejich kvalitativní i
kvantitativní hodnocení. Principy metodiky US EPA jsou mezinárodně akceptovány a
používány. Jsou na nich založeny i směrnice Ministerstva životního prostředí ČR („Metodika
zpracování analýzy rizika“, příloha č. 3 k metodickému pokynu „Postup zpracování analýzy
rizika“, Věstník MŽP 1996, č. 3, kapitola 2.3). Ve smyslu této metodiky zde vliv SVJP
posoudíme.
Hodnocení rizika dle uvedené metodiky sestává ze čtyř navazujících kroků:
a) Identifikace nebezpečnosti (Hazard Identification)
Jde o vstupní kvalitativní seznámení s hodnocenou lokalitou, přítomnými škodlivinami a
okolnostmi jejich potenciálního nepříznivého účinku na obyvatelstvo. Základním výstupem
tohoto kroku je seznam zdravotně významných škodlivin a zdůvodnění postupu, jímž byly
vybrány. Seznam je doplněn popisem základních fyzikálních, chemických a toxikologických
vlastností vybraných škodlivin a jejich pohybu a přeměn v životním prostředí, cest expozice,
působení v organismu člověka a možných zdravotních efektů. Uvádějí se též charakteristiky
rizikových populačních skupin (pokud jsou přítomny), tj. skupin vystavených vyššímu riziku
buď pro svoji zvýšenou vnímavost k jednotlivým škodlivinám nebo pro vyšší míru expozice.
b) Určení vztahu dávka - odpověď (Dose - response Assessment)
V tomto kroku je identifikován vztah mezi úrovní expozice a velikostí rizika1. Toxicita škodliviny
je často vyjadřována jako celoživotní riziko při jednotkové expozici.
Z hlediska typu zdravotních efektů se škodliviny dělí do dvou základních kategorií:
•
Látky s prahovým účinkem, u nichž se předpokládá, že minimální dávky až do určité
úrovně (prahu) nemají žádný nepříznivý efekt. Nad prahovou hodnotou pak závažnost
účinku roste s velikostí expozice. Do této skupiny patří většina toxických látek.
•
Látky s bezprahovým účinkem, u nichž se předpokládá určitý nepříznivý efekt už od
nejnižších dávek. Riziko tak roste s expozicí od její nulové úrovně, závislost dávky a
účinku se v oblasti nízkých dávek vesměs považuje za lineární. Do této skupiny patří
většina karcinogenních látek a také ionizující záření. Jejich účinek je stochastický, tj.
s velikostí dávky neroste závažnost onemocnění ale pravděpodobnost jeho vzniku.
1
Rizikem se zde rozumí matematická pravděpodobnost, se kterou za definovaných podmínek dojde
k poškození zdraví, nemoci nebo smrti. Teoreticky se pohybuje od nuly (žádné poškození) k jedné
(poškození ve všech případech). V praxi se uvádí velikostí populace, v níž nastane 1 případ, např.
1x
10-6 (=1E-06) znamená jeden případ na milion obyvatel.
4
Při hodnocení rizika z faktorů s bezprahovým účinkem se na základě vědeckého poznání
určuje úroveň expozice, která je považována za „přijatelnou“. Označuje se zkratkou RsD
(Risk-specific Dose). Při inhalační expozici se stanovuje obdobně pojatá referenční
koncentrace RsC. Rozhodnutí o tom, co je „přijatelné“, je ovšem kontroverzní záležitost,
posuzovaná různě v různých zemích a institucích. Nejčastěji se za přijatelné považuje riziko
jednoho případu na milion obyvatel (1 x 10-6, resp. 1E-06), někdy se připouštějí i úrovně méně
přísné, až do 1 x 10-4 . Hodnota RsD resp. RsC ovšem nezávisí jen na posouzení
„přijatelnosti“, je odvozena na základě síly karcinogenního účinku daného faktoru, tj. strmosti
křivky dávka - účinek. Tato síla je charakterizována směrnicí vztahu dávka - odpověď v oblasti
nízkých dávek (Slope Factor resp. Cancer Risk Unit).
c) Hodnocení expozice
Jde o odhad úrovní (dávek) jímž jsou různé skupiny lidí (subpopulace) exponovány
chemickým látkám nebo jiným faktorům ze životního prostředí. Stupeň expozice závisí nejen
na koncentracích látky ve složkách životního prostředí, ale i na místě pobytu a aktivitě lidí.
d) Charakteristika rizika
V tomto posledním kroku se předpovídá zdravotní dopad na populaci resp. její dílčí skupiny na
základě integrace poznatků o nebezpečnosti jednotlivých látek či faktorů a údajů o expozici. U
karcinogenních faktorů se vypočítává již zmíněné riziko na počet obyvatel, s obvyklým
požadavkem na řád přijatelného indexu 10-6 při celoživotní (70 leté) expozici.
2. Identifikace nebezpečnosti
Hodnocená lokalita a zdroje
Budova SVJP s jednopodlažní skladovací částí v úrovni prvního nadzemního podlaží bude
umístěna při jihozápadním okraji areálu ETE. Zdrojem potenciálních zdravotně nepříznivých
vlivů bude vyhořelé jaderné palivo z provozovaných reaktorů uložené ve speciálních
hermeticky uzavřených obalových souborech („kontejnerech“), které zajistí odstínění téměř
veškerého ionizujícího záření (zejména gama a neutronového) a zabrání únikům produktů
štěpení uranu (zejména radioaktivních plynů a aerosolů). Do okolí budou z budovy SVJP
emitovány velmi nízké intenzity ionizujícího záření, které nebyly zachyceny stěnami obalových
souborů a stěnami budovy.
Podružným zdrojem ionizujícího záření bude přeprava naplněných a uzavřených obalových
souborů z hlavního výrobního bloku do budovy SVJP ve speciálních transportních zařízeních
po kolejové vlečce. V průběhu přepravy budou do okolí rovněž emitována malá množství
ionizujícího záření. Dojde k tomu ovšem velmi zřídka, celkem v průběhu dvou dnů za rok a
dávky uvolňovaného záření budou velmi nízké.
Ostatní vlivy na okolí jsou nevýznamné. Emise hluku z vnitřních zdrojů (transformátory,
ventilace aj.) budou minimální a v nejbližších lidských sídlech hlukovou situaci neovlivní.
Spolehlivě bude zabráněno nekontrolovaným únikům kontaminované vody, takže je vyloučeno
znečišťování půdy a podzemní vody. Obalové soubory s vyhořelým jaderným palivem budou
spolehlivě zabezpečeny proti unikání radioaktivních plynů nebo aerosolů. Nedojde tedy ani ke
znečišťování ovzduší.
Z uvedeného můžeme shrnout, že jediným potenciálním zdravotně významným faktorem
bude zbytkové ionizující záření, které nebylo zachyceno obalem jednotlivých kontejnerů a
stěnami budovy skladu.
Ionizující záření
Radioaktivní prvky (radionuklidy) při svých samovolných přeměnách vysílají část své energie
resp. hmoty do okolí, a to v podstatě trojím způsobem: jako částice s dvěma protony a dvěma
neutrony (záření alfa), elektrony a neutrina (záření beta) nebo jako elektromagnetické záření
5
(záření gama). Tuto jejich vlastnost označujeme jako přirozenou radioaktivitu. Stejné typy
záření a také záření neutronové (proud neutronů) je možno vyrobit i technickými prostředky
(umělá radioaktivita). Všechny uvedené typy záření při průchodu hmotou rozkládají podél své
dráhy přítomné molekuly na elektricky nabité ionty, tj. tuto hmotu ionizují. Odtud je odvozen i
název tohoto typu záření.
Uvedené druhy záření se navzájem liší pronikavostí a mohutností vyvolávané ionizace. Záření
gama má vysokou pronikavost, ale relativně méně ionizuje, záření alfa a záření neutronové
má naopak pronikavost malou (zejména alfa, které zadrží např. list papíru), ale ionizuje při
stejné fyzikální dávce zhruba 20x mohutněji. Záření beta stojí mezi oběma uvedenými
extrémy.
Z uvedených typů přichází v případě posuzovaného SVJP v okolí areálu v úvahu pouze záření
gama. Jemu budeme proto v dalším výkladu věnovat hlavní pozornost.
Mohutnost radioaktivních látek, jejich záření a účinků se vyjadřuje veličinami, z nichž zde
uvedeme jen některé základní.
Aktivita charakterizuje zdroj záření a je dána počtem přeměn v dané látce za jednotku času.
Jednotkou je becquerel (Bq). 1 Bq = 1 přeměna za sekundu v daném množství zkoumané
látky. Uvádí se proto Bq/kg, Bq/m 3 apod.
Dávka charakterizuje fyzikální účinek v ozářené látce a měří se množstvím energie
absorbované v určité hmotnosti ozářené látky. Jednotkou je 1 gray (Gy). 1 Gy = 1 J/kg.
Dávkový ekvivalent charakterizuje účinek na ozářenou živou hmotu (tkáň, orgán, lidský
organismus). Zohledňuje skutečnost, že různé druhy záření různě silně ionizují a tím při
stejné dávce vyvolávají různé biologické účinky, úměrné stupni vyvolané ionizace. Proto je
zde použit jakostní faktor Q (s rozmezím od jedna u záření gama do cca 20 u silně
ionizujících druhů), který dávky převádí na společného jmenovatele stejného biologického
účinku:
H = D . Q.
Jednotkou je sievert (Sv). Jeho rozměrem je opět J/kg, neboť faktor Q je bezrozměrný.
V praxi ochrany zdraví v životním a pracovním prostředí se běžně užívá jednotka nižší o 3
řády, milisievert (mSv) resp. o 6 řádů, mikrosievert μSv.
Efektivní dávkový ekvivalent jde v zohledňování biologických účinků ještě dále a přihlíží při
nerovnoměrném ozáření těla nebo ozáření jen některých jeho částí k jejich dílčímu příspěvku
k celkové zdravotní újmě. Vyjadřuje se rovněž v Sv resp. mSv.
Úvazek efektivní dávky je časový integrál příkonu efektivní dávky po dobu od příjmu
radionuklidu. Obvykle se počítá 50 roků pro příjem radionuklidu u dospělých a do 70 let věku u
dětí.
Zatímco aktivitu a dávku můžeme přímo měřit, další uvedené jednotky se dopočítávají podle
tabulek příslušných faktorů a indexů.
Biologické účinky
Při průchodu živou hmotou jsou ionizovány i molekuly biologicky významných látek v buňkách
a tím měněna jejich struktura i funkce. Nejzávažnější důsledky může mít taková změna
v mimořádně složitých molekulách hmoty buněčného jádra (zvláště kyseliny
deoxyribonukleové , DNA), které jsou nositeli genetické informace. Dojde-li k porušení jejich
stavby a funkce, mění se řídící informace a vývoj buňky se dostává na scestí. V organismu
ovšem fungují poměrně účinné reparační mechanismy schopné značnou část takových
poškození napravit. Jestliže se to ale nezdaří, nastupují různé a různě závažné poruchy.
6
Výzkumy posledních let ukazují, že uvedené poškození nemusí nastat jen u buněk přímo
zasažených průchodem nabité částice, ale i buněk okolních tzv. „bystander effect“
(v doslovném překladu efekt nezúčastněného diváka). „Zásah“ struktur buněčného jádra totiž
spustí složitý molekulárně biologický proces s interferující složkou genetickou, který na
základě biochemických a jiných komunikací mezi buňkami umožňuje přenos vyvolaných
změn i na další buňky.
Je-li postižena tělesná buňka (v běžné tkáni), může odumřít, může ztratit schopnost
rozmnožování a tím vést k úbytku buněk ve tkáni, nebo dojde k její mutaci, tj. změně
vlastností, přenosné na buňky dceřinné. Obávaným typem takové mutace je prvotní
karcinogenní přeměna, tj. zahájení následujícího, obvykle léta i desetiletí trvajícího scestného
vývoje směrem ke vzniku zhoubného nádoru.
Je-li ozářena zárodečná buňka (spermie, vajíčko) a po takové mutaci se podílí na oplození, je
ohrožen nově vznikající jedinec. Je-li změna neslučitelná se životem, dojde k potratu, je-li
méně závažná, hrozí vznik různých vrozených vad.
Vlivy na zdraví
Zdravotní vlivy ionizujícího záření budí vysokou pozornost odborné i laické veřejnosti již od
počátku minulého století, kdy se brzy po objevu rentgenových paprsků a radioaktivních prvků
počaly objevovat případy těžkého postižení lidí, kteří s těmito druhy záření pracovali. Zájem
pak dále silně vzrostl po druhé světové válce při seznamování s dlouhodobými účinky ozáření
lidí, kteří přežili výbuchy atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki, v 60. letech po zjištění
globálního šíření radionuklidů v důsledku zkoušek atomových zbraní a později pak zejména po
známé havárii v Černobylu v roce 1986. V posledním desetiletí jsou tyto otázky intenzivně
medializovány v souvislosti s aktivitami odpůrců mírového využívání atomové energie.
Z hlediska ochrany zdraví je značný rozdíl mezi ozářením zevním a vnitřním. Zevní ozáření
proniká do těla ze zdroje lokalizovaného vně organismu. Je relativně snáze měřitelné, lépe
přehledné a kontrolovatelné a v případech umělých zářičů i snáze regulovatelné ochrannými
opatřeními. Vnitřní ozáření vzniká, jestliže radionuklid pronikl do organismu (byl požit
s kontaminovanou stravou, vdechnut, vstřebán kůží apod.). Další osudy takové látky v těle
jsou rozmanité, může kolovat v těle, koncentrovat se v různých orgánech apod. Poněvadž
však v případě vlivů meziskladu nepřichází vnitřní ozáření v úvahu, budeme se zde dále
věnovat pouze ozáření zevnímu.
Pokud jde o účinky na zdraví, je též třeba rozlišovat akutní a chronické ozáření. Akutním
ozářením rozumíme jednorázové zapůsobení vysoké dávky (v Hirošimě a Nagasaki po
výbuchu atomových bomb, v Černobylu v blízkosti havarované jaderné elektrárny, při různých
nehodách na pracovištích s radioaktivními látkami apod.). Vzhledem k možnostem přímého
studia následků po uvedených neštěstích jsou jejich účinky, projevující se tzv. nemocí
z ozáření, poměrně dobře známé a prozkoumané. Chronické ozáření vzniká působením
dlouhodobých, i celoživotních expozic nízkým dávkám, které nemají bezprostřední negativní
dopad, ale jejichž nepříznivý účinek se v průběhu doby kumuluje. Průkazy jejich vlivu jsou
velmi nesnadné, neboť takto vyvolaný výskyt nádorů nebo jiných zdravotních poruch je nízký a
ve statistikách nemocnosti a úmrtnosti je rozsáhle překryt jinými, podstatně výraznějšími vlivy
životních a pracovních podmínek. Matematické koeficienty závislostí mezi dávkou a účinkem
jsou zde odvozovány lineární extrapolací nálezů zjištěných při vysokých dávkách do oblasti
dávek nízkých.
Základním koncepčním přístupem pro vyhodnocení vlivů záření je bezprahový lineární model
působení ionizujícího záření, vyhlášený komisí ICRP v roce 1965. Vychází z představy, že
karcinogenní účinek ionizujícího záření je přítomen u jakékoliv (i minimální) dávky a že jeho
závislost na dávce je v oblasti nízkých dávek lineární.
Uvedený koncepční přístup je však v posledních dvou dekádách podrobován rostoucí kritice.
Vzhledem k tomu, že hlavním zdrojem informací, z něhož se koeficienty škodlivosti odvozují,
7
jsou následky po použití atomových bomb v Japonsku, rostou pochybnosti, zda tak vzdálená
extrapolace od jednorázové expozice mimořádně vysokým dávkám k celoživotní expozici
dávkám stopovým, je vůbec oprávněná. Dalším zdrojem kritiky je bezprahový model
působení. Epidemiologické důsledky nepříznivého zdravotního vlivu dlouhodobé expozice
ionizujícímu záření byly dokladovány pouze od dávek kolem 100 mSv ročně. U dávek nižších
jsou jen sporadické a nespolehlivé. Naopak, epidemiologická šetření opakovaně ukázala, že
mezi oblastmi s nízkými a vysokými úrovněmi přírodního záření nejsou rozdíly ani v incidenci
rakoviny ani ve výskytu vrozených vad. Ani u pracovníků v jaderných elektrárnách a jiných
jaderných zařízeních není prokazováno zvýšené riziko.
V experimentech s biologickým materiálem je při dávkách 10 – 100 mGy možno v tkáních
citlivými metodami prokázat některé změny (enzymové indukce, chromosomální aberace aj.).
Ty jsou však reversibilní (zvratné k normálnímu stavu) a nezávislé na dávce.
Všechny uvedené skutečnosti by spíše svědčily pro spornou nebo žádnou škodlivost velmi
nízkých dávek ionizujícího záření.
Za nedoloženou je považována i představa o lineární závislosti dávky a účinku v oblasti velmi
nízkých dávek. Nebyla přímo prokázána, je produktem nedoložených úvah resp. spekulací.
Někteří dokonce argumentují, že linearita vztahu mezi absorbovanou dávkou ionizujícího
záření a přídatnou četností nádorů je v pásmu nízkých dávek z teoretického hlediska
nemožná.
Bezprahový lineární model tedy není ověřen biologicky, klinicky ani epidemiologicky. Roste
naopak počet epidemiologických studií, které docházejí k závěru, že nízké dávky ionizujícího
záření mají účinek pozitivní, prospívají lidskému zdraví. Jako důsledek jejich vlivu je v těchto
pracích zjišťováno nejen snížení pravděpodobnosti vzniku nejběžnějších solidních nádorů, ale
dokonce i zvýšená odolnost proti některým dalším nemocem a delší průměrná délka dožití.
Uvedený jev je v literatuře označován jako hormese, definovaná jako povzbuzení ochranných
a reparačních pochodů vlivem nízkých dávek ionizujícího záření a tedy i růst odolnosti
k účinkům dalšího ozáření.
Tyto nové názory ovšem nejsou všeobecně přijímány, značná část odborníků setrvává na
tradičních představách bezprahového lineárního modelu. Probíhá soustavná diskuse,
využívající k argumentaci ve prospěch té či oné strany ty či ony plauzibilní výsledky stále
rostoucího počtu vědeckých prací, zaměřených na tuto tématiku. Nesporné rozhodnutí o
oprávněnosti či neoprávněnosti těchto nových názorů přinese teprve budoucnost.
Všeobecné uznání správnosti představ o hormesi by ovšem zcela změnilo pohled na vliv
nízkých dávek ionizujícího záření, na rizikové koeficienty, na konstrukci a úroveň limitů i na
potřebnost a oprávněnost různých dnes běžně požadovaných opatření.
My se ovšem v souladu s výše uvedenou zásadou předběžné opatrnosti a konzervativního
přístupu přidržíme dosud platných limitů a rizikových koeficientů, založených na tradičním
lineárním a bezprahovém modelu účinku ionizujícího záření.
Zdroje a úrovně ozáření obyvatelstva
Všichni lidé na Zemi jsou neustále a nevyhnutelně vystaveni ionizujícímu záření, a to jednak
přírodnímu, jednak umělému. Celosvětově je průměrný efektivní dávkový ekvivalent
z přírodních zdrojů odhadován na 2,4 mSv ročně, odhady ozáření z civilizačních zdrojů se liší
podle jednotlivých autorů a zemí.
Podle Zprávy o radiační situaci na území České republiky v roce 2002 (SÚJB aj., 2003)
největší podíl přírodního ozáření obyvatel ČR činí vdechování produktů přeměny radonu
v budovách. Celou strukturu ozáření obyvatel ČR z přírodních zdrojů uvádíme podle uvedené
zprávy ve zjednodušeném přehledu v tabulce 1. Vidíme z ní, že občan ČR dostává
z přírodních zdrojů v průměru dávku cca 3,7 mSv za rok. Podle geologické skladby může být
8
radioaktivita geologického podloží v různých regionech různá, v jednotlivých lokalitách se
může (na kladnou i zápornou stranu) lišit od průměrné úrovně až o 30 %.
Tabulka 1: Průměrné roční efektivní dávky z přírodních zdrojů u obyvatel ČR
Zdroj
Kosmické záření cca
Z geologického podloží (kromě radonu) cca
Vdechování produktů přeměny radonu cca
Celkem z přírodních zdrojů cca
mSv/rok
0,31
0,80
2,56
3,67
K přírodnímu záření je třeba připočíst cca 20 % jako efekt umělých zdrojů, mezi nimiž
rozhodující podíl zaujímá používání rentgenu a radioizotopů v lékařství. Dále se podílí
210
polonium v cigaretovém kouři, některá umělá hnojiva, některá zařízení používaná v
průmyslu, dobývání a drcení kamene, užívání televizních přístrojů, svítící ciferníky hodin aj. Jde
již o nepatrné příspěvky k celkové dávce. Řadí se k nim i záření produkované do životního
prostředí v souvislosti s bezporuchovým energetickým využíváním nukleární energie.
Sečtením efektivních dávek přírodního a umělého původu tedy zjišťujeme, že celková efektivní
dávka, kterou dostává náš průměrný obyvatel, je cca 4,4 mSv za rok.
Uváděné údaje jsou ovšem hrubé průměry, kolem nichž dávky záření v jednotlivých místech
značně kolísají. Značné rozdíly může vykazovat záření z půdního podloží podle místních
geologických poměrů, koncentrace radonu v domech se mohou lišit až tisícinásobně. Záleží i
na nadmořské výšce, v 1500 m je např. dávka kosmického zření zhruba dvojnásobná oproti
poměrům v nížinách.
3. Určení vztahu dávka - odpověď
Základem pro hodnocení zdravotních vlivů ionizujícího záření je znalost vztahů mezi dávkou a
účinkem. Při vysokých jednorázových dávkách jde především o účinek deterministický, tj.
s růstem dávky roste závažnost zdravotní poruchy (postižení krvetvorby, trávicího ústrojí,
ztráty imunity apod.). Druhou možností, typickou pro karcinogenní vlivy nízkých dávek, je
účinek stochastický, kdy s růstem dávky roste pravděpodobnost poruchy, např. vzniku
rakoviny, nikoli závažnost jejího průběhu. Takový účinek se vyjadřuje podílem postižených
v populaci (v přepočtu na 100000, na milion apod.). Je podle výše popsaných tradičních
názorů považován za bezprahový s tím, že jeho růst je ve vztahu k rostoucí celkově přijaté
dávce lineární. I u minimálních kvant se předpokládá určitý (ovšem zase minimální) účinek.
Základem pro tvorbu limitu je zde společenská přijatelnost rizika.
Musí zde být řešena otázka, jaké je přijatelné celoživotní riziko (při 70leté expozici), spojené s
působením škodlivého faktoru zaváděného lidskou činností do životního prostředí. V
mezinárodních pramenech se uvádí jako obecně použitelné kriterium přijatelnosti 1 úmrtí na
milion obyvatel za rok (1E-06). Je to teoretická, z hlediska praxe zanedbatelná hodnota, neboť
např. v ČR na zhoubné novotvary umírá každý čtvrtý člověk. Přesto se v této analýze o
uvedené přísné kritérium 1E-06 rovněž opíráme.
9
Při výpočtu účinku postupujeme dle zásad ICRP (International Commission on Radiological
Protection, 1991) a ve smyslu legislativy ČR, především vyhlášky č. 307/2002 Sb. o radiační
ochraně. Podle těchto pramenů odpovídá úhrnná celoživotní dávka 1 Sv pravděpodobnosti
vzniku úmrtí na rakovinu (všechny typy rakoviny souhrnně) P = 0,05, tj. 5 případů ze sta
exponovaných obyvatel za rok.
Druhý typ možného účinku ionizujícího záření, vliv na dědičnou hmotu a tedy i na potomstvo,
nebudeme ve vztahu k meziskladu numericky hodnotit. Je prokázán u zvířat, u lidí však
zřejmě vyžaduje vysoké dávky, které v reálné situaci meziskladu nepřicházejí v úvahu. Pro
ilustraci je možno poukázat na výsledky studie 76 tisíc dětí lidí, kteří v Japonsku přežili výbuch
atomové bomby. U tohoto velikého a pečlivě vyšetřovaného souboru nebyly zjištěny žádné
dědičné efekty (Upton et al., 1992).
4. Hodnocení expozice
Ionizující záření vyhořelého jaderného paliva je již ve skladu v rozsáhlé míře odstíněno. První
bariérou je stěna obalového souboru (OS). Konstrukce OS musí odpovídat moderním
předpisům a zajistit požadovanou podkritičnost vyhořelého jaderného paliva, integritu, těsnost
a odstínění. Kontrolu stavu jednotlivých OS bude soustavně zajišťovat speciální monitorovací
systém. Stěna obalového souboru pohlcuje naprostou většinu emitovaného záření, takže na
jeho povrchu je celkový příkon ekvivalentní dávky výrazně nižší než 2 mSv/hod a ve
vzdálenosti 2 m menší než 0,1 mSv/hod. Ve skladovacím prostoru objektu tak v převážné
většině pracovních pozic uvnitř sestavy OS příkon dávkového ekvivalentu nepřekročí příliš
úroveň 1 mSv/hod, což umožňuje pracovníkům vstup v rámci kontrolní činnosti, údržby a při
ukládání nových OS.
Podobně při přepravě kontejnerů na vlečce činí nepřekročitelný příkon dávkového ekvivalentu
vně vagónu 2 mSv a ve vzdálenosti 2m od vnějšího bočního povrchu dopravního prostředku
0,1 mSv.
Další bariérou je sledované pásmo mezi stěnou budovy SVJP a oplocením SVJP. Konstrukce
stěny zajistí snížení příkonu dávkového ekvivalentu pod úroveň 2,5 µSv/hod a za oplocením
SVJP bude příkon dávkového ekvivalentu již pod úrovní 0,5 µSv/hod.
Konstrukce OS a budovy tak snižuje intenzitu ionizujícího záření, pronikajícího do okolí, na
rozumně dosažitelné minimum (princip ALARA).
Příkon záření pak dále prudce klesá se vzdáleností. V úrovni oplocení uzavřeného areálu
elektrárny příkon dávkového ekvivalentu nepřesáhne 0,025 μSv/hod, tj cca 0,2 mSv/rok.
V místě nejbližšího sídla, tj. v obci Temelín to bude již jen 10–5 až 10–4 μSv/hod. (0,01 až 0,1
nSv/hod.), tj. 0,088 až 0,876 μSv/rok. Celkově zhruba platí, že úroveň dávkového příkonu ve
vzdálenosti 1 km klesá o 3 řády (tj. tisíckrát) a ve vzdálenosti 3 km o 10 řádů.
Jiným zářením z ETE je okolní území zatíženo jen v nepatrných a prakticky neměřitelných
stopách. Z výsledků monitorování nejsou v lokalitě patrné před a po uvedení elektrárny do
provozu žádné rozdíly radiační situace. Nebyly také nalezeny rozdíly mezi obsahem
radionuklidů v jednotlivých složkách prostředí z okolí ETE a z ostatního území státu.
Z výsledků monitorování rovněž vyplývá, že okolí Temelína nepatří k lokalitám nejvíce
zatíženým celkovou úrovní pozadí ionizujícího záření. Zatímco v Temelíně činil průměrný
příkon fotonového dávkového ekvivalentu za rok 2002 134 nSv/hod., vykazoval ve stejném
období např. ve Strakonicích hodnotu 137 nSv/hod., v Českých Budějovicích 145 nSv/hod., v
Táboře 160 nSv/hod. a v Milevsku 174 nSv/hod.
Exponované obyvatelstvo
Z teoretického hlediska by exponovaným obyvatelstvem byli obyvatelé blízkých obcí,
především Temelína, který je situován nejblíže. V praxi zde však, jak ukáže výpočet
10
v následující stati, o expozici zvýšeným dávkám nejde, takže počet obyvatel exponovaných
zátěžím ionizujícího záření ze SVJP je rovný nule.
5. Charakteristika rizika
Podle výše uvedeného vztahu dávky a účinku, založeného na principech stanovených ICRP a
na naší legislativě se při úhrnné celoživotní dávce 1 Sv teoreticky předpokládá
pravděpodobnost vzniku úmrtí na rakovinu v hodnotě 0,05 (5E-2), tj. 5 případů úmrtí ze sta
obyvatel za rok.
Podle tohoto vztahu vypočteme riziko v obci Temelín, kde bude příkon dávkového ekvivalentu
činit 0,088 až 0,876 μSv/rok. Poněvadž se u účinků ionizujícího záření předpokládá
kumulativní působení, vypočteme úhrnnou celoživotní efektivní dávku vynásobením 70 lety
života. Bude tedy činit 6,2 μSv až 62 μSv, tj 6,2 x 10-6 až 6,2 x 10-5 Sv.
S použitím výše uvedeného základního vztahu (1 Sv … P = 0,05) tedy vypočteme, že riziko
v Temelíně je na dolním konci uvedeného rozmezí rovno 6,2E-6 x 5E-2 = 31E-8 tj. 3,1 x 10-7.
Na horním okraji rozmezí je to obdobně 3,1 x 10-6.
Srovnáme-li tyto výsledky s nejpřísnějším mezinárodně užívaným kritériem přijatelnosti (1
případ na milion obyvatel při 70leté expozici) vidíme, že se nalezené riziko řádově pohybuje
mezi úrovní uvedeného kritéria a úrovní o 1 řád nižší.
Je to zcela nicotné a prakticky bezvýznamné riziko. Při 714 obyvatelích Temelína (včetně
přidružených osad dle Sčítání obyvatel domů a bytů z roku 2001) by znamenalo 1 případ úmrtí
za 440 až 4.400 let.
Bezvýznamnost dávkového ekvivalentu v obci Temelín (0,01 až 0,1 nSv/hod.) dokládá i jeho
srovnání s výše uvedeným dávkovým ekvivalentem z přírodního pozadí, který zde činí 134
nSv/hod. SVJP zde tedy přidává 0,007 až 0,07 %. Tento stopový přínos je hluboko pod
rozmezím přirozeného kolísání přírodního dávkového ekvivalentu v čase i v prostoru.
Vzhledem k tomu, že úroveň ionizujícího gama záření rychle klesá se vzdáleností od zdroje a
obec Temelín je nejbližším lidským sídlem, budou ve všech ostatních obcích v blízkém okolí
výsledky ještě příznivější. Tím více to platí o území v oblasti hranic s Rakouskem, kam již
záření emitované ze SVJP vůbec nepronikne.
6. Závěr
Radiační situace v okolí ETE odpovídá běžnému pozadí v jiných částech naší republiky a
existence elektrárny se na ní prokazatelným způsobem nepříznivě neprojevuje. Nový
příspěvek záření emitovaný z připravovaného skladu vyhořelého jaderného paliva přispěje
k efektivním dávkám v nejbližších obcích jen hodnotami stopovými, které jsou hluboko pod
úrovní rozmezí běžného kolísání přírodního ozáření a které po zdravotní stránce vyhovují
přísným mezinárodním kritériím.
PODKLADY A LITERATURA
PODKLADY
1. Energoprojekt Praha: JE Temelín, Sklad vyhořelého jaderného paliva, Průvodní zpráva.
Praha, říjen 2003.
2. Energoprojekt Praha: SVP ETE, doplňující podklad pro dokumentaci EIA. Vliv ionizujícího
záření a optimalizace radiační ochrany. Praha, 2003.
11
3. Zákon č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový
zákon). Sbírka zákonů ČR, 1997, částka 5 z 26.2.1997.
4. Vyhláška č. 307/2002 Sb. Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně.
Sbírka zákonů ČR, 2002, částka 113 z 12.7.2002.
5. Vyhláška č. 317/2002 Sb. Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o typovém schvalování
obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů … . Sbírka
zákonů ČR, 2002, částka 116 z 18.7.2002.
6. Zpráva o radiační situaci na území ČR v roce 2002. SÚJB, ÚRMS ČR, SÚRO Praha
2003. Internet: http://www.suro.cz/pub/radsit2002/.
LITERATURA
7. Bhattacharjee, D.,Ito, A: Deceleration of carcinogenic potential by adaptation with low
dose gamma irradiation. In Vivo, No 1, p. 87-92, 2001.
8. Brenne, D.J., Doll., R. et al.: Cancer risks attributable to low doses of ionizing radiation:
assessing what we really know. Proc Natl Acad Sci U S A 25, 100(24): 13761-6, 2003.
9. Brooks, A.L.: Developing a scientific basis for radiation risk estimates: goal of the DOE
Low Dose Research Program. Health Phys 85, (1):85-93, 2003.
10. Hrnčíř E.:Teorie hormeze a spor o její aplikaci v problematice ionizujícího záření. Hygiena
44, 1999, č. 3, s. 156-162.
11. Hall, E.J.: The bystander effect. Health Phys 85, 1:31-5, 2003.
12. ICRP Publication 56 (Annals of the ICRP Vol. 20 No2). Age-dependent Doses to Members
of the Public from Intake of Radionuclides: Part 1. 1989.
13. ICRP Publications 60. Recommendations of the International Commission on
Radiological Protection., Pergamon Press, Oxford 1991.
14. Iwasaki, T., Murata, M. et al.: Second analysis of mortality of nuclear industry workers in
Japan, 1986-1997. Radiat Res 159, 2:228-38, 2003.
15. Jaworowski, Z.: Stimulating effects of ionizing radiation: New issue for regulatory policy.
Regul. Toxicol. Pharmacol. 22, 1995, 172 – 179.
16. Johansson, L.: Hormesis, an update of the present position. Eur J Nucl Med Molec
Imaging 30, 6:921-933, 2003.
17. Jung, H.: Strahlenriziko. Fortschr. Röntgenstr. 162(2), 1995, S.91-98.
18. Köteles, G.J.: The low dose dilemma. Centr Europ J Occup Environm Med 4, 1998,
No. 2, pp. 103 - 113.
19. National Research Council. The effects on population of exposure to low levels of ionizing
radiation, BEIR V, Washington, DC, National Academy Press, 1990.
20. Recommendations of the International Commission on Radiological Protection. ICRP
Publications 60, Pergamon Press, Oxford 1991.
21. Shimizu, Y. et al.: Cancer risk among atomic bomb survivors. The RERF Life Span Study.
JAMA, 264, 1990, pp. 601-604.
22. Shimizu, Y. et al.: Studies of the mortality of A-bomb survivors 9. Mortality, 1959-1985.
Radiat. Res. 121, 1990, pp. 120-141).
23. Streffer,.C.: Carcinogenesis by ionizing radiation. Onkologie, 15:123-130, 1992.
24. Thomas, D. et al.: Definition and estimation of lifetime detriment from radiation exposures:
principles and methods. Health Phys. 63(3), 1992, 259-272.
12
25. Thorne, M.C.: Background radiation: natural and man-made. J Radiol Prot 23, 1:29-42,
2003.
26. Tubiana, M.: Radiation risk in perspective: radiation-induced cancer among cancer risks.
Radiat Environ Biophys 39, 3-16, 2000.
27. United Nations Scientific Committee on the effects of atomic radiation. Ionizing radiation:
sources, effects and risks. New York, United Nations 1988.
28. Upton, A.C.: Carcinogenic effects of low-level ionizing radiation: problems and prospects.
In Vivo 16, 6:527-33, 2002.
29. US EPA: Estimating Radiogenic Cancer Risks. EPA 402-R-93-076, June 1994.
30. US.EPA: Risk Assessment, Background Documents. Nat.Inst. Publ.Hlth, Prague 1994.
31. World Health Organization - CEMP: Environmental and health impact assessment. A
handbook for practitioners. Elsevier Applied Science, London and New York 1992, 282 pp.
V Brně 16. ledna 2004.
Prof.MUDr. J. Kotulán, CSc.
13
Příloha 4
Klimatická charakteristika území
RNDr.Evžen Q U I T T, Csc.
Záleského 2, 628 00 BRNO
(
(
544 210 985
605 819 405
IČO 403 78 349
Klimatická charakteristika SVJP ETE a okolí
BRNO 2004
OBSAH
1.
Úvod……………………………………………………………………...
2.
2.1.
2.1.1.
2.1.2.
2.1.3.
2.1.4.
2.2.
2.3.
2.3.1.
2.3.2.
2.3.3.
2.3.4.
2.4.
Radiační poměry, sluneční svit a oblačnost………………………
Radiační poměry………………………………………………………...
3.
3.1.
Teplotní poměry………………………………………………………..
Průměrné měsíční teploty vzduchu……………………………………
3.1.1.
Roční chod teploty vzduchu……………………………………………………………
3.1.2.
Denní chod teploty vzduchu……………………………………………………………
3.2.
3.3.
3.4.
3.5.
3.8.
3.8.1.
3.8.2.
Extrémní teploty vzduchu……………………………………………….
Dny s charakteristickými teplotami…………………………………….
Nástupy a trvání určitých teplot………………………………………..
Teplotní sumy……………………………………………………………
Teplotní poměry přízemní vrstvy vzduchu……………………………
4.
4.1.
4.2.
4.2.1.
4.2.2.
4.3.
4.3.1.
4.3.2.
Vlhkostní poměry………………………………………………………
Jednotky vlhkosti vzduchu……………………………………………...
Relativní vlhkost vzduchu………………………………………………
5.
5.1.
5.1.1.
5.1.2.
5.2.
5.3.
5.4.
5.5.
5.6.
Srážkové poměry………………………………………………………
Průměrné měsíční srážkové úhrny………….…………………………
Globální záření…………………………………………………………………………..
Rozptýlené záření……………………………………………………………………….
Přímé sluneční záření…………………………………………………………………..
Oslunění s vahů………………………………………………………………………….
Sluneční svit……………………………………………………………...
Oblačnost…………………………………………………………………
Jasné dny………………………………………………………………………………...
Oblačné dny…...………………………………………………………………………...
Zamračené dny………………………………………………………………………….
Roční a denní chod oblačnosti……………………………………………………….
Dohlednost……………………………………………………………….
Teplotní poměry za pozitivní energetické bilance……………………………………
Teplotní poměry za negativní energetické bilance…………………………………..
Roční chod relativní vlhkosti vz duchu………………………………………………..
Denní chod relativní vlhkosti vzduchu………………………………………………...
Absolutní vlhkost…………………………………………...
Roční chod absolut ní vlhkosti………………………………………………………
Denní chod absolutní vlhkosti……………………………………………………...
Roční chod srážkových úhrnů…………………………………………………………
Singularity ročního chodu atmosférických srážek……………………………….….
Denní chod srážek………………………………………………………
Extrémní úhrny atmosférických srážek……………………………….
Charakteristiky srážkových dnů………………………………………..
Vlhké a suché periody…………………………………………………..
Sněhové poměry………………………………………………………...
2
3
3
4
4
4
5
20
22
23
23
23
24
25
26
26
26
27
27
28
30
31
32
33
38
46
46
47
47
48
49
50
50
52
52
53
54
55
56
57
58
59
strana 1
5.6.1. Sněžení…………………………………………………………………………………..
5.6.2. Sněhová pokrý vk a…………………………………………………………………...….
5.7. Bouřky…………………………………………………………………….
60
61
62
6.
Větrné poměry ……..…………………………………………………..
64
7.
Posouzení možného vlivu SVJP na topoklimatické poměry okolí
JETE………………………………………………………………………… 67
1.Úvod
Klima tvoří jednu z významných součástí komplexního posouzení vlivu
tepelného znečistění skladu vyhořelého jaderného paliva elektrárny Temelín.
K tomu, abychom mohli nejen posoudit charakter podnebí, ale zejména využít
jeho charakteristik, je třeba soustavného měření klimatických prvků v areálu
elektrárny. Znalosti údajů o podnebí lze využít dvojím zp ůsobem. Obecně jsou
údaje získané pozorováním klimatických charakteristik nezbytné jak pro potřebu
ochrany přírodních zdrojů a zřizování ochranných pásem kolem elektrárny, tak i
pro racionální tvorbu a ochranu přírodního prostředí. Specificky je však možné
využití klimatických údajů i pro účely klasifikace a typizace podnebí v Temelíně.
Umožní nám zhodnotit rozdíl mezi klimatem v areálu jaderné elektrárny, nebo
v blízkosti skladu vyhořelého jaderného paliva a jejím okolím. Určit v jakém rozsahu se uplatňuje vliv technických zařízení a zejména emisí které produkují
(tepelných) na přirozeném podnebí okolí. Na základě znalosti dlouhodobého
průběhu klimatických prvků v areálu elektrárny a jejím okolí tak můžeme stanovit i racionální úpravy aktivního povrchu (kupř. ozelenění), které by mohly příznivě ovlivnit mikrocirkulační procesy v přízemní části mezní vrstvy ovzduší. Klima v bezprostředním okolí jaderné elektrárny musíme srovnávat i pomoci mezoklimatických a topoklimatických charakteristik. Za takové lze označit
např. vliv návětrných nebo závětrných svahů na srážky, na vítr, sluneční svit,
teplotu i na vlhkost vzduchu. Do této kategorie patří i vlivy různých druhů aktivního povrchu i expozice jednotlivých svahů, vlivy hustoty či výšky zástavby
apod. jež významně ovlivňují radiační bilanci, teplotní i vlhkostní režim.
Meteorologická observato ř při jaderné elektrárně Temelín zabezpečuje
od roku 1988 provoz jaderné elektrárny po stránce meteorologických m ěření a
pozorování. Ta jsou potřebná pro určení aktuálního dopadu p řípadných krátkodobých i dlouhodobých výpustí radioaktivních látek na okolní prost ředí. V případě havarijního úniku radioaktivity pak znalost okamžitých povětrnostních podmínek umožní provést nejvhodnější opatření na ochranu zdraví a majetku obyvatelstva v okolí. Hlavním úkolem observatoře je dále získávání dat sloužících
výzkumu zákonitostí počasí i klimatu ve vztahu k provozu jaderného za řízení a
další zpřesňování či aktualizace klimatických charakteristik. Dále uváděné makroklimatické charakteristiky jsou zpracovány za desetileté období 1989 až 1998,
které umožňuje dostatečně přesně charakterizovat stav v době oznámení záměru SVJP i provést predikci jeho očekávaných vlivů.
strana 2
Klimatická charakteristika SVJ P ETE a okolí
2. Radiační poměry, sluneční svit a oblačnost
Snaha po využívání Slunce jako zdroje energie, významný vliv oslunění
na mikrocirkulační procesy ve spodní části mezní vrstvy ovzduší i některé další
požadavky technické praxe vedly v uplynulých létech k podstatnému zvýšení
zájmu o údaje popisující pole slunečního záření. V energetice je pak charakteristika dopadajícího slunečního záření významná při posouzení vlivů produkovaného tepelného znečistění na přírodní prostředí.
Sluneční záření je nejintenzivnějším energetickým zdrojem naší planety,
je motorem všech dějů v atmosféře podstatně ovlivňující život většiny organizmů na Zemi. Vzhledem k vysoké teplotě Slunce připadá přibližně 99% jeho
energie do pásma krátkovlnného záření. Na viditelné záření z toho připadá asi
48 %, na infračervené 45% a ultrafialové 7%.
Sluneční záření se mění průchodem atmosférou, ale zejména stykem s
aktivním povrchem v teplo. Zjednodušeně tedy od ohřívajících se vrstev povrchu nebo vody je pak teplo předáváno do vzduchu. Radiační poměry proto patří
mezi nejvýznamnější klimatické prvky jelikož v zásadní míře ovlivňují nejen
tepelnou pohodu, ale i vláhové poměry.
Sluneční svit a oblačnost jako klimatické prvky nabývají zvláštní význam
při monografickém zpracování podnebí nejen se zřetelem na jejich úlohu hlavního a bezprostředního regulátora termického režimu a mnoha povětrnostních
jevů, ale zejména proto, že tvoří jeden ze základních bioklimatických prvk ů. Poznání zákonitostí oblačnosti a slunečního svitu se proto využívá v energetice
zdravotnictví, urbanistice, zemědělství i jinde.
2.1. Radiační poměry
Zpracováním dosavadních radiačních měření a zejména použitím nepřímých výpočetních metod přizpůsobených oblasti Temelína byly získány
některé základní charakteristiky globálního, difusního a tím i p římého slunečního záření, které jsou v současné době dostupné. Doba trvání slunečního svitu,
zkráceně „ sluneční svit “, je klimatický prvek, který vyjad řujeme v hodinách.
Není to tedy veličina popisující energii dopadajícího slunečního záření, ale
umožňuje charakterizovat pole sluneční radiace nep římo. Údaje o slunečním
svitu se proto využívají p ředevším jako vstupní data k nep římým výpočtům některých následujících radiačních charakteristik.
2.1.1. Globální záření
Globální záření tvoří největší část zářivé energie dopadající na povrch
země. Od něj závisí radiační bilance aktivního povrchu. Jeho intenzita roste s
strana 3
výškou Slunce nad obzorem a se snižováním zakalení atmosféry. Dále jeho
velikost závisí na oblačnosti. Vlnové délky globálního záření se pohybují od 0,2
do 10 um. Globální záření je dáno součtem vertikální složky přímého slunečního záření a rozptýleného slunečního záření.
Tab.2.1.- Průměrné měsíční úhrny globálního záření ve Wh.m-2 .
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
910 1340 2840 3920 5310 5820 5500 5070 3290 1900
XI
930
XII
660
V průběhu roku připadá v Temelíně největší úhrn globálního záření na
červen, kdy se na den jeho hodnota pohybuje kolem 194 Wh.m -2. Nejmenší
úhrny pak zaznamenáváme v prosinci, kdy klesají až na 21 Wh.m -2 na den.
Roční úhrn globálního záření se v Temelíně pohybuje kolem 37 490 Wh.m -2 .
2.1.2. Rozptýlené záření
Značná část slunečního záření se při pronikání atmosférou rozptyluje na
molekulách vzduchu a částečkách prachu. Zvlášť velký vliv na intenzitu rozptýleného (difúzního) záření má oblačnost. Všeobecně můžeme říci, že oblačnost
intenzitu rozptýleného záření zvětšuje. Největší průměrné hodinové sumy rozptýleného záření připadají v Temelíně během dne v průběhu celého roku na
dobu mezi 12. až 13. hodinou. Průměrné denní úhrny rozptýleného záření se v
jednotlivých měsících pohybují mezi 14 Wh.m -2 v prosinci a 100 Wh.m -2 v červnu. Průměrná roční suma rozptýleného záření je v Temelíně 20 140 Wh.m-2.
Tab.2.2. - Průměrné měsíční úhrny rozptýleného záření ve Wh.m-2
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
550 840 1660 2070 2780 3010 2880 2510 1770 1060 570
XII
440
2.1.3. Přímé sluneční záření
Přímé sluneční záření je krátkovlnným zářením přicházejícím z malého
prostorového úhlu v jehož ose je střed Slunce. Je hlavním zdrojem tepelné
energie v biosféře. Jeho intenzita závisí na postavení Slunce, pr ůzračnosti
ovzduší, oblačnosti, nadmořské výšce aj. V průběhu roku připadá největší intenzita přímého slunečního záření v Temelíně na červen, kdy se jeho denní
úhrny pohybují kolem 93,6 Wh.m -2. Porovnáme-li jednotlivá roční období, pak
na jaře dopadne v Temelíně z ročního úhrnu 32,0% p římého slunečního záření
a na podzim jen 15,7%. Takové rozložení intenzity přímého slunečního záření
na jaře a na podzim je závislé p ředevším na obsahu vodní páry a zákalu atmosféry. Letní úhrn přímého slunečního záření činí 46% a zimní 7% z celoročního
průměru.
strana 4
Tab.2.3. - Průměrné měsíční úhrny přímého slunečního záření ve Wh.m-2
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
360 500 1180 1850 2530 2810 2620 2560 1520 840 360 220
2.1.4. Oslunění svahů a stěn
K vysvětlení, sledování a kvantifikaci různých procesů probíhajících v
přízemní a spodní části mezní vrstvy ovzduší je velmi důležitá znalost intenzity
přímého slunečního záření dopadajícího nejen na horizontální rovinu, ale zejména na plochy skloněné ke slunečním paprskům pod různým úhlem a orientované k rozličným světovým stranám. Množství přímého slunečního záření dopadajícího na aktivní povrch je dáno jednak parametrem polohy Slunce (zenitálním úhlem) a dále pak expozicí (azimutem) a sklonem (úhlem sklonu) povrchu. Variabilita expozice zp ůsobuje poměrně velkou proměnlivost intenzity přímého slunečního záření.
Pro stěny orientované k jihu a jižní svahy v Temelíně je v chladném
pololetí (od 23.září do 21.března) typický současný počátek a konec oslunění
(Slunce totiž vychází přímo na východě a zapadá na západě). Od 21.března se
nárůstem sklonu aktivního povrchu doba ozáření zkracuje (Slunce v této době
vychází v kvadrantu SV a zapadá v kvadrantu SZ). Intenzita zá ření dosahuje
maxima ve 12 hodin a dosahuje nejvyšších hodnot u svah ů a stěn všech orientací. Od léta k zimě se pak maximum intenzity záření přesouvá z málo skloněných svahů na svahy strmé.
Pro stěny orientované k severu a severní svahy v Temelíně je v teplém pololetí (od 21.března do 23.září) čas východu a západu Slunce na všech
svazích stejný, v zimě se pak délka ozá ření zkracuje s nárůstem sklonu svahu.
Čím je úhel sklonu větší, tím je intenzita ozáření menší. Proto na strmé svahy
(např. stěny o sklonu 90 0 ) nedopadá v chladném pololetí přímé sluneční záření
vůbec a při sklonu 200 jen 21.prosince. V teplé části roku jsou pak severní svahy osluněny pouze časně ráno a v podvečer. Intenzita oslunění s růstem sklonu
svahu klesá a maxima dosahuje v pravé poledne.
U stěn orientovaných k východu a u východních i západních svah ů
je počátek oslunění po celý rok stejný bez zřetele na úhel sklonu povrchu. Podobně jako u jižních svahů i zde můžeme pozorovat posun maximální intenzity
oslunění od málo ukloněných svahů v létě ke strmým v zimě.
Průměrnou intenzitu přímého slunečního záření dopadající na horizontální rovinu a na různě ukloněné a orientované plochy v Temelíně v jednotlivých
měsících uvádějí tabulky 2.4. až 2.8. Roční chod intenzity přímého slunečního
záření dopadajícího na svahy a stěny je podmíněn jejich orientací a sklonem.
Porovnáme-li intenzitu p římého slunečního záření dopadajícího na horizontální
strana 5
plochu s intenzitou při dopadu na svah zjistíme, že největší rozdíly v průběhu
dne se vyskytují v ranních a večerních hodinách, v ročním chodu pak v zimních
měsících. Denní chod intenzity p římého slunečního záření má vzhledem k pravému poledni na východních svazích levou asymetrii a na západních svazích
asymetrii pravou. Se vzrůstajícím sklonem svahu se bude denní maximum insolace posouvat u východních svahů k ranním hodinám a u západních k večeru. Maximální ozáření východních ploch o sklonu 15 0 připadá na 11 hodin, se
sklonem 300 již na 10 hodin a p ři sklonu 450 dokonce na 9 hodin. Pro svahy orientované k západu dostáváme zrcadlový obraz, p ři kterém maximum intenzity
přímého slunečního záření při sklonu 150 připadá na 13.hodin při sklonu 300 na
14.hodin a při sklonu 450 na 15.hodin.
Jiný obraz dostáváme při porovnání oslunění severních a jižních stěn a
svahů. Maximální ozáření u obou připadá na polední hodiny. Zatím co se
vzrůstajícím úhlem sklonu jižního svahu intenzita přímého slunečního záření
vzrůstá, při plochách obrácených k severu intenzita slunečního záření rychle
klesá. Severní svah při sklonu 300 není v listopadu až únoru vůbec osluněn a na
severní svahy se sklonem 45 0 dopadají paprsky přímého slunečního záření jen
od dubna do zá ří. Když srovnáme intenzitu přímého slunečního záření dopadajícího na jižní a severní svah v poledne zjistíme, že severní svahy se sklonem
150 dostávají o 45% méně sluneční energie a p ři sklonu 300 o 72% méně než
jižní svah.
Tab.2.4 - Průměrné měsíční úhrny přímého slunečního záření v kWh.m-2 dopadající v Temelíně na plochy orientované k jihu.
I
II
III
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
XII
stěna
1,14
1,10
1,57
1,41
1,14
0,98
1,02
1,51
1,58
1,48
1,02
0,82
0
10
50
0,55
0,46
0,69
0,60
1,44
1,31
2,07
1,96
2,68
2,61
2,95
2,87
2,75
2,70
2,79
2,66
1,76
1,64
1,08
0,97
0,53
0,43
0,36
0,29
rovina
0,36
0,50
1,18
1,85
2,53
2,81
2,62
2,56
1,52
0,84
0,36
0,22
Tab.2.5 - Průměrné měsíční úhrny přímého slunečního záření v kWh.m-2 dopadající v Temelíně na jihovýchodní a jihozápadní plochy
I
II
III
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
XII
stěna
0,80
0,81
1,27
1,22
1,34
1,43
1,26
1,56
1,34
1,13
0,71
0,58
0
0,49
0,42
0,36
0,63
0,57
0,50
1,38
1,29
1,18
2,03
1,94
1,85
2,73
1,63
2,53
3,01
2,92
2,81
2,80
2,72
2,62
2,79
2,69
2,56
1,73
1,63
1,52
1,02
0,93
0,84
0,48
0,42
0,36
0,32
0,27
0,22
10
50
rovina
Tab.2.6 - Průměrné měsíční úhrny přímého slunečního záření v kWh.m-2 dopadající v Temelíně na východní a západní stěny a svahy
I
II
III
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
XII
stěna
0,23
0,30
0,64
0,94
1,19
1,26
1,18
1,23
0,81
0,47
0,24
015
0
0,40
0,38
0,36
0,55
0,53
0,50
1,27
1,23
1,18
1,98
1,92
1,85
2,71
2,63
2,53
2,98
2,89
2,81
2,78
2,70
2,62
2,74
2,66
2,56
1,64
1,58
1,52
0,91
0,87
0,84
0,40
0,38
0,36
0,24
0,23
0,22
10
50
rovina
strana 6
Tab.2.7 - Průměrné měsíční úhrny přímého slunečního záření v kWh.m-2 dopadající v Temelíně na severovýchodní a severozápadní stěny a svahy
I
II
III
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
XII
stěna
0
10
50
rovina
0
0,02
0,12
0,35
0,61
0,73
0,66
0,54
0,23
0,05
0
0
0,35
0,36
0,36
0,50
0,50
0,50
1,18
1,18
1,18
1,89
1,87
1,85
2,61
2,58
2,53
2,89
1,29
2,81
2,70
2,67
2,62
2,61
2,59
2,56
1,54
1,54
1,52
0,84
0,84
0,84
0,36
0,36
0,36
0,22
0,22
0,22
Tab.2.8 - Průměrné měsíční úhrny přímého slunečního záření v kWh.m-2 dopadající v Temelíně na severní stěny a svahy
I
II
III
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
XII
stěna
0
0
0,35
0
0,49
0
1,16
0,01
1,83
0,05
2,50
0,14
2,78
0,10
2,59
0,03
2,53
0
1,49
0
0,82
0
0,35
0
0,22
rovina
0,36
0,36
0,50
0,50
1,17
1,18
1,83
1,85
2,53
2,53
2,81
2,81
2,62
2,62
2,56
2,56
1,50
1,52
0,83
0,84
0,36
0,36
0,22
0,22
10
50
Analýzou těchto podkladů a dat z tabulek 2.4. až 2.8. získáme možnost
vymezit v mapách průměrné úhrny přímého slunečního záření jednotlivých měsíců dopadající na libovolnou plochu a porovnat je s produkcí tepelného znečistění ze skladu vyhořelého jaderného paliva.
Na vodorovnou rovinu tedy dopadá v ročním úhrnu na metr čtvereční
kolem 17,35 kWh přímého slunečního záření. Na nejvíce osluněné jižní svahy o
sklonu kolem 10 0 pak dopadá za rok kolem 19,65 kWh.m -2. Celkové množství
globálního zá ření je však proti přímému záření vyšší a v ročním úhrnu se pohybuje v Temelíně kolem 37,49 kWh.m-2 .
Prostředkem k nejschůdnějšímu a nejpřehlednějšímu využití dat o intenzitě oslunění bližšího okolí skladu vyhořelého jaderného paliva je jejich přehledné znázornění v syntetizujících mapách. Při sestavování map znázorňujících
průměrné úhrny dopadajícího přímého slunečního záření jsme vycházeli ze
znázornění sklonu terénu jež významně ovlivňuje intenzitu oslunění. Čím kolměji totiž sluneční paprsky na povrch dopadají, tím je jejich intenzita na jednotku plochy větší. Již při úhlu dopadu 30 0 je ozářená plocha dvojnásobná proti
situaci, kdy paprsky dopadají na povrch kolmo. Šikmo ozá řená plocha získává
tedy jen polovinu z toho co dopadá na plochu kolmou k paprsk ům. Pro účely
využití mapových podklad ů k posouzení míry vlivu tepelného znečistění ze
skladu vyhořelého jaderného paliva jsme rozdělili svahy v intervalech po pěti
stupních, za rovinu jsme přitom považovali sklon povrchu do 2 0 . Jak vyplynulo
z předcházejícího textu je neméně významná pro množství slunečního záření
dopadajícího na povrch i jeho orientace ke světovým stranám.
Analýzou těchto mapových podklad ů a dat z tabulek 4. až 8. jsme vymezili na mapě průměrné úhrny přímého slunečního záření v prosinci jako měsíci
s nejmenšími úhrny a dále pak v březnu v době rovnodennosti.
strana 7
Soubor následujících map uvádí schematizované (bez izolinií) úhrny p římého slunečního záření dopadajícího na blízké okolí meziskladu. Nejnižší
hodnoty jsou vyznačeny bílou barvou a v intervalu 5 kWh.m-2 postupně stoupají
přes barvu žlutou, červenou až po fialovou
S ohledem na rozlohu více osluněných ploch v okolí skladu vyhořelého
jaderného paliva nemůžeme počítat s dominantním vlivem produkovaného
tepelného znečistění k podpoře nebo dokonce k vytvá ření samostatných mikrocirkulačních procesů ve spodní části mezní vrstvy ovzduší. Ke vzniku těchto
anabatických proces ů totiž v okolí skladu postrádáme pat řičné morfologické
faktory (vhodně ukloněné a orientované plochy s malou aerodynamickou drsností aktivního povrchu).
Obr. 2.1 až 2.5 – Schematické znázornění průměrných úhrnů přímého slunečního záření dopadající v prosinci na plochu m2 v kWh.
0,21 až 0,25 kWh.m-2
0,26 až 0,30 kWh.m-2
0,31 až 0,35 kWh.m-2
0,36 až 0,40 kWh.m-2
strana 8
2.1.
strana 9
2.2.
strana 10
2.3..
strana 11
2.4.
strana 12
2.5.
strana 13
Obr. 2.6. až 2.10. – Schematické znázornění průměrných úhrnů přímého slunečního záření dopadajícího v březnu na plochu m2 v kWh.
1,16 až 1,20 kWh.m-2
1,21 až 1,25 kWh.m-2
1,26 až 1,30 kWh.m-2
1,31 až 1,35 kWh.m-2
1,36 až 1,40 kWh.m-2
strana 14
2.6.
strana 15
2.7.
strana 16
2.8.
strana 17
2.9.
strana 18
2.10.
strana 19
2.2. Sluneční svit
Sluneční svit představuje ozáření povrchu přímými paprsky Slunce (přímým slunečním zářením). Vyhodnocuje se obvykle v hodinách trvání nebo procentech největší možné doby slunečního svitu, tj. vzhledem k době, ve které je
Slunce v daném období a místě nad obzorem. Délka slunečního svitu vyjádřená
v hodinách závisí na oblačnosti a zejména na orografické členitosti terénu. To
znamená, do jaké místy umožňuje obzor pozorovacího místa sluneční svit. Tedy čím je vyšší obzor zejména na východní, jižní a západní straně, tím jsou
vyšší ztráty slunečního svitu. Měření délky slunečního svitu v porovnání s odhadem oblačnosti je mnohem přesnější.
Tab.2.9 - Průměrné měsíční úhrny délky slunečního svitu v hodinách
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
66
98
129 163 242 219 254 249 160 127
53
XII
52
Tab.2.10 - Maximálně možná délka slunečního svitu v hodinách
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
260 280 356 410 469 491 479 433 368 320
XII
243
XI
268
XII
XI
X
IX
VIII
VII
VI
V
IV
III
II
3
4
5
6
7
8
9
I
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
čas
0-5
5-10
10-15
15-20
20-25
Obr.2.11.- Průměrné měsíční úhrny slunečního svitu v jednotlivých hodinách
v průběhu dne (v hod.).
strana 20
Průměrná roční délka slunečního svitu se pohybuje v Temelíně kolem
1809 hodin. Maximum slunečního svitu připadá v průběhu roku na červenec a
nejméně slunečního svitu má listopad a prosinec. To odpovídá i rozložení maximálně možné délky slunečního svitu, jejíž maximum je rovněž v červenci a
minimum v prosinci.
Tab.2.11 – Maximální denní trvání slunečního svitu v hodinách
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
8,5 10,2 11,5 13,6 14,7 15,1 15,4 14,3 12,3 10,8
XI
8,9
XII
7,7
Sledujeme-li průběh nejvyšších úhrnů trvání slunečního svitu na
Tab.2.11. vidíme, že se zde vyskytuje určitá asymetrie u měsíců června a července vzhledem ke květnu a srpnu kterou lze připsat cyklonálnímu počasí medardovského období. Nápadná je i nízká hodnota m ěsíce září v důsledku častých anticyklonálních situací charakterizujících zejména poslední t řetinu září
počasím babího léta.
Relativní proměnlivost slunečního svitu má celoroční maximum v srpnu,
od té doby klesá k celoročnímu minimu v prosinci. Od zimy k srpnu pak stoupá
relativní proměnlivost s malým zakolísáním v červnu.
Tab. 2.12 - Procentuální podíl skutečného trvání slunečního svitu k efektivně
možnému
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
25
35
36
40
51
45
53
57
44
39
19
21
Efektivně možné trvání slunečního svitu za rok se pohybuje v Temelíně
kolem 4377 hodin, ve skutečnosti zde však zaznamenáváme sluneční svit o
58,7 % kratší. Hlavním d ůvodem tohoto snížení je oblačnost způsobující zastínění měřicího stanoviště. U relativně možných úhrnů slunečního svitu připadá
jejich maximum na srpen a minimum zaznamenáváme opět v prosinci.
.
Údaje o maximální a minimální délce slunečního svitu v jednotlivých měsících poukazují na poměrně velkou proměnlivost těchto hodnot. Jak vyplývá z
maximálních hodnot může prakticky po celý rok svítit v Temelíně Slunce déle
než 100 hodin měsíčně.
2.3. Oblačnost
Oblačnost patří k významným meteorologickým prvk ům protože charakterizuje celkový ráz počasí. Oblačnost se pozoruje ve třech hlavních klimaticstrana 21
kých termínech a to 07, 14 a 21 hodin místního času. Pokrytí oblohy se určuje
odhadem a vyjadřuje čísly od 0 do 10, tedy v desetinách. Určení oblačnosti je
tedy věcí zkušenosti a jako každý jiný prvek, který při meteorologickém pozorování musíme určovat bez přístroje je zatížené chybou (subjektivitou) pozorovatele.
Tab.2.13- Průměrná oblačnost v % pokrytí oblohy
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
71
62
63
63
55
62
56
51
IX
60
X
62
XI
77
XII
75
Průměrné pokrytí oblohy v Temelíně se v roce pohybuje kolem 63%.
Roční chod oblačnosti je charakterizován jedním maximem v listopadu a jedním
minimem v srpnu. Maximum oblačnosti v listopadu souvisí zejména s častým
výskytem mlh resp. vrstevnaté oblačnosti. Od prosince oblačnosti postupně
ubývá a v některých letech můžeme v květnu pozorovat podružné minimum
oblačnosti, které souvisí s častými vpády poměrně chladného a suchého vzduchu z vyšších zeměpisných šířek. V červnu se v některých letech oblačnost poněkud zvýší. Příčinou jsou časté vpády oceánického vzduchu, které jsou známy
pod pojmem evropský monzun nebo taky lidově Medardova kápě. Koncem
června však oblačnost postupně klesá a minima dosahuje koncem léta. V tomto
období je počasí nejstálejší a pozorujeme maximální výskyt anticyklonálních
typů počasí.
Jak ukazují extrémní hodnoty měsíční oblačnosti, dosahuje pokrytí oblohy oblaky v několika měsících 80 a více % a naopak nejméně byla obloha pokryta v průměru za měsíc jen na 34 %.
Oblačnost patří k meteorologickým prvkům, které zvlášť citlivě reagují na
vývoj a změnu synoptické situace. V souvislosti s neustálými změnami povětrnostních situací značně kolísá intenzita pokrytí oblohy. Největší proměnlivost
oblačnosti pozorujeme koncem zimy a na počátku jara. Potom proměnlivost
oblačnosti plynule klesá a dosahuje svého minima na počátku léta. Do konce
léta pak plynule stoupá a dosahuje svého druhotného maxima. Druhotné minimum zaznamenává proměnlivost oblačnosti na počátku zimy kdy je oblačnost
stálá a vcelku velká (mlhavé počasí s nízkou vrstevnatou oblačností). Pak začíná proměnlivost do konce zimy prudce stoupat.
2.3.1. Jasné dny
Dokonalejší charakteristiku ročního chodu oblačnosti dosáhneme použitím údajů o počtu jasných dnů (s průměrnou oblačností menší než 2 desetiny
pokrytí oblohy) a počtu zamračených dnů (průměrná denní oblačnost je větší
než 8 desetin pokrytí oblohy).
strana 22
Tab.2.14.- Průměrný počet jasných dnů
I
II
III
IV
V
VI
VII
2,7
3,3
4,2
2,9
4,1
2,1
4,5
VIII
5,1
IX
3,6
X
4,2
XI
1,7
XII
2,0
V souladu s ročním chodem oblačnosti nejvyšší počet jasných dnů připadá na srpen (5,1 dnů). Podružné maximum se pak vyskytuje na ja ře v březnu,
což souvisí se vzpomínanými vpády studeného vzduchu ze severu, ve kterých
se při vyjasnění často vyskytují mrazíky. Minimum jasných dnů je v listopadu .
2.3.2. Oblačné dny
Proměnlivý charakter počasí v Temelíně se přirozeně odráží ve větším
počtu oblačných dnů s oblačnosti od 2 do 8 desetin pokrytí oblohy. Největší počet oblačných dnů připadá na letní měsíce, ve kterých se výrazně uplatňuje
konvektivní oblačnost.
Tab.2.15- Průměrný počet oblačných dnů
I
II
III
IV
V
VI
VII
23,4 15,4 15,6 18,2 20,3 20,0 20,0
VIII
20,9
IX
17,3
X
16,2
XI
11,5
XII
11,6
2.3.3. Zamračené dny
V porovnání s oblačnými dny je průměrný počet zamračených dnů mnohem nižší. Jejich roční průměr se pohybuje v Temelíně kolem 124,2. V ročním
chodu oblačnosti jsou takové dny typické pro zimní měsíce, přičemž listopad a
prosinec jich má nejvíce - v průměru kolem 17. Počet takových dnů v jednotlivých měsících kolísá a může se jich vyskytnou v prosinci až 28.
Tab.2.16- Průměrný počet zamračených dnů
I
II
III
IV
V
VI
VII
4,9
9,3 11,2 8,9
6,6
7,9
6,5
VIII
5,0
IX
9,1
X
10,6
XI
XII
16,8 17,4
2.3.4. Roční a denní chod oblačnosti
Průměrný počet jasných, oblačných a zamračených dnů nedává dostatečnou představu o jejich rozložení v jednotlivých měsících. Z proměnlivého
charakteru počasí vyplývá značná variabilita jejich výskytu. V měsících červenci
a srpnu se vždy vyskytl alespo ň jeden jasný den . V zimních měsících je pravděpodobnost výskytu jasného dne nejmenší. Výrazně nejmenší počet jasných
dnů připadá na listopad až leden; v pr ůměru každý třetí z těchto měsíců nemá
strana 23
ani jeden jasný den. Naproti tomu se v listopadu může vyskytnou až 23 zamračených dnů a v prosinci dokonce až 25 takových dnů.
Pro praxi je vhodné vědět nejen průměrný počet, ale i periody trvání jasných nebo zamračených dnů. Pod periodou jasných dnů se přitom rozumí nepřetržitá řada dnů ve kterých byla denní oblačnost menší než 2 desetiny a pod
periodou zamračených dnů, když je průměrná denní oblačnost vyšší než 8 desetin.
Četnost výskytu period jasných dnů v zimě je velmi malá a pravděpodobnost jejich výskytu řídká. V listopadu se vyskytly pouze dva p řípady periody
dlouhé 3 dny. V letním pololetí se periody jasných dn ů vyskytují častěji a jsou
delší. Nejčastější jsou v srpnu a dále potom na jaře v březnu.
Četnost period zamračených dnů je nepoměrně větší a má výrazný roční
chod. V letním období jsou periody nejkratší, v červenci se vyskytla nejdelší, a
to 5 dnů. V zimě se pravidelněji a častěji vyskytují delší periody zamračených
dnů.
25
20
15
10
5
0
I
II
III
IV
V
zamračené dny
VI
VII
VIII
oblačné dny
IX
X
jasné dny
XI
XII
Obr.2.12- Počet jasných, oblačných a zamračených dnů.
Od dubna po září je největší oblačnost v odpoledních hodinách. V d ůsledku silné insolace p řes den vlivem termické konvekce vzniká téměř každodenně kupovitá oblačnost tak typická pro letní období. Oblačnost v ranních hodinách je proto velmi malá, v dopoledních hodinách p řibývá a mezi 14. a 15.
hodinou dosahuje maxima. Potom se oblačnost opět zmenšuje a večer, zpravidla za anticyklonálních typ ů počasí sestupné (katabatické) proudy tuto oblačnost rozpustí, takže v pozdních večerních hodinách a ráno je nejmenší.
Druhý typ denního chodu oblačnosti je zimní. Od října do března od večerního minima začíná oblačnosti přes noc rychle přibývat. Vlivem silného vyzařování- za dlouhých nocí, vznikají často za teplotních inverzí mlhy nebo oblačnost z mlhy. Proto přízemní mlha nebo nízký stratus je tak typický pro zimní
období.
strana 24
2.4. Dohlednost
Mezi hydrometeory patří i mlha. Je to zakalení ovzduší zp ůsobené nejjemnějšími vodními kapičkami, které se vznášejí ve vzduchu. V pr ůměru je v
Temelíně 68,3 dnů s mlhou. Nejčastěji se mlhy vyskytují v listopadu a nejméně
jich zaznamenáváme v květnu. Největší procento dohlednosti pod 1 km (hranice
mlhy) zaznamenáváme v ranních hodinách v zimě. To souvisí se stagnací
ovzduší a vznikem inverzí. Výskyt mlh radiačního typu v zimním období však
vykazuje v denním chodu jen velmi malý pokles k polednímu termínu pozorování ( 14. hodin) což značí, že v tomto období je výskyt mlh s celodenním trváním
nejčastější. V ranním termínu (7.hodin) se mlha m ůže vyskytnout po celý rok, s
nejmenší pravděpodobností v červenci. V odpoledních hodinách se dohlednost
pod 1 km (tedy mlha) vyskytuje jen od září do března a četnost jejího výskytu
opět vzrůstá k večernímu termínu (21 hodin). Počet dalších stupňů dohlednosti
(1 až 4 km - zákal) se postupně zvětšuje a nejčastěji jej pozorujeme v ranním a
večerním termínu pozorování.
Tab.5.16 – Průměrný počet dnů s mlhou
I
II
III
IV
V
VI
VII
9,3
5,4
4,2
3,0
2,4
3,3
3,5
VIII
3,5
IX
7,4
X
9,3
XI
9,5
XII
7,7
700
600
500
400
300
200
100
0
I
II
0 až 1 km
III
IV V
VI
VII V
III IX
1 až 5 km
X
XI
XII
5 až 10 km
nad 10 km
Obr.2.13.-Počet hodin výskytu jednotlivých stup ňů dohlednosti
strana 25
3.Teplotní poměry
Pod teplotou vzduchu rozumíme tepelný stav ovzduší v daném okamžiku. Hlavním zdrojem tepla je slunečním zářením ohřívaný tzv. aktivní povrch.
Šíření tepla mezi povrchem a ovzduším se děje
• vedením, vzhledem k tomu, že je však vzduch špatným vodi čem tepla, je
takový způsob přenosu zcela nepatrný
• výměnou vzduchových hmot pod nímž si představujeme přesun menších
nebo větších neuspořádaných vzduchových částic tzv. turbulencí. Tímto
způsobem se ve dne teplo získané slunečním zářením šíří velmi rychle a na
velké vzdálenosti.
• kondenzací vodní páry ve vodu, což je další velká položka v tepelné bilanci
• v noci kdy ustal příjem záření od Slunce skončily podmínky pro vznik konvekce a termické turbulence. Povrch však dále intenzivně vyzařuje teplo do
okolí.
Základní údaje o teplotě vzduchu byly získány dlouhodobým měřením
v meteorologické budce ve výšce 2 m nad povrchem. Jsou to zejména údaje o
teplotě ve stanovených termínech v 07.00, 14.00 a 21.00 hodin (tzv. termínová
teplota) a dále pak údaje o teplotě minimální a maximální.
3.1.Průměrné měsíční teploty vzduchu
3.1.1. Roční chod teploty vzduchu
Nejvíce žádanou klimatickou charakteristikou je pr ůměrná teplota vzduchu v jednotlivých měsících a roku. Měsíční průměrné teploty jsou již dosti vyrovnanými hodnotami, tedy i významným informačním vstupem při úvahách o
mikroadvektivních nebo mikrocirkulačních procesech v krajině. Průměrná teplota vzduchu se v Temelíně pohybuje kolem 8,2 0 C. V lednu klesá teplotní průměr na –0,90 C. Leden je však nejchladnějším měsícem roku jen asi ve 40%
případů, ve 35 % je jím únor a ve 25 % prosinec nebo b řezen. Podle průměrných měsíčních teplot je zima v Temelíně spíše mírnější. Podle výškového
normálu pro ČR by se totiž teplota ledna měla pohybovat mezi -2,3 až -2,5 0 C a
teplota února dokonce kolem –1,9 0 C.
Tab.3.1. Průměrná teplota vzduchu
I
II
III
IV
V
VI
-0,9 0,2
4,0
7,7 13,1 15,8
VII
18,2
VIII
18,2
IX
13,2
X
8,0
XI
2,1
XII
-1,0
strana 26
3.1.2.Denní chod teploty vzduchu
V denním chodu teplot je podle termínových pozorování v 07.00, 14.00 a
21.00 hodin od zá ří do dubna večer tepleji než ráno. V květnu, červenci a srpnu
jsou si ranní a večerní teploty velmi blízké.
Průměrná denní amplituda teploty je nejvyšší v letních měsících (11,5 0C
až 11,8 0C ) a nejnižší v listopadu a prosinci ( 5,8 0C až 5,9 0C ).
.
Tab.3.2. Průměrná denní amplituda teploty vzduchu
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
6,3
8,4
9,0 10,4 11,5 11,0 11,5 11,8 10,2 8,6
5,8
5,9
30
25
20
15
10
5
0
-5
-10
I
II
III
IV
V
maxima
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
minima
Obr.3.1. Průměr denních maxim a minim teploty vzduchu ve 0C.
Nejnižší průměrné denní minimum teploty s hodnotou -3,9 0C připadá na
leden, nejvyšší průměrné denní maximum teploty 24,5 0C má srpen. Variační
rozpětí průměrných extrémních teplot je nejmenší v listopadu a prosinci (5,9
0
C), největší pak v letních měsících (srpen 11,8 0C). Roční průměrná maximální teplota se pohybuje v Temelíně kolem 13,1 0C a roční minimální teplota pak
kolem 3,9 0C.
3.2. Extrémní teploty vzduchu
Absolutní roční variační rozpětí extrémních teplot je 59,8 0C. Vůbec nejvyšší zjištěná teplota je 36,8 0C (13.srpna 2003), absolutně nejnižší teplota
–23 0C byla naměřena 29.prosince 1996). Nejmenší měsíční amplitudu teploty
strana 27
zaznamenáváme v letních měsících (červenec 29,6 0C). Největší měsíční amplituda teploty byla registrována v zimě (prosinec 39 0C).
Tab.3.3. Absolutní maximum teploty
I
II
III
IV
V
VI
17,5 19,8 25,3 26,9 29,0 34,3
VII
35,2
VIII
36,4
IX
27,8
X
22,5
XI
20,3
Tab.3.4. Absolutní minimum teploty
I
II
III
IV
V
VI
-18,5 -20,0 -13,3 -5,2 -1,5 0,2
VII
5,6
VIII
4,8
IX
0,2
X
-8,3
XI
XII
-13,1 -23,0
XII
16,0
Z četnosti výskytu extrémních teplot je patrné, že celodenní mráz (maximum –0,1 0C a méně) se může vyskytnout na jaře ještě v polovině dubna. Na
podzim se může celodenní mráz udržet už koncem října za velmi časného vpádu mimořádně chladného vzduchu arktického původu a za jasné oblohy. Noční
mrazíky s teplotními minimy –0,1 0C a nižšími se vyskytují ještě v během druhé
poloviny května a na podzim až na počátku října.
Tab.3.5. Rozdíl průměrných měsíčních minim ve výšce 2 m a při povrchu.
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
0,9
1,2
1,4
1,7
2,2
2,0
2,2
2,2
2,0
1,8
0,9
0,7
Je třeba rozlišovat mezi nočním mrazem zjištěným v meteorologické
budce a přízemním mrazem měřeným minimálním teploměrem ve výšce 5 cm
nad povrchem. Rozdíl mezi údajem v meteorologické budce a údajem radia čního teploměru může dosahovat za jasných dnů v průměru 2 0C až 3 0C, takže při
nočním poklesu teploty v meteorologické budce na 2 0C je třeba při zemi již počítat s nočním mrazem.
3.3. Dny s charakteristickými teplotami
Teplotní charakteristiku Temelína vystihuje podrobněji počet dnů určených podle extrémních teplot. K základnímu popisu teplotních pom ěrů proto
patří údaje o dnech ledových, mrazových, letních a tropických.
Tropických dnů, to je dnů s maximální teplotou 30 0C a vyšší, je za rok
v průměru 8, tedy kolem 2 %. Vyskytnou se obvykle v průměru každý rok, Nejčastěji v srpnu.
Tab.3.6. Průměrný počet tropických dnů (s tmax 30 0C a více)
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
----------1,0
3,4
3,6
----
XI
---
XII
---
strana 28
Letní dny, tedy dny s maximální teplotou 25 0C a vyšší se vyskytují
v Temelíně asi ve 12%. Průměrně je jich za rok kolem 41,2, ovšem
v jednotlivých létech počet kolísá od 31 do 54.
Tab.3.7. Průměrný počet letních dnů (s tmax 250 C a více)
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
----0,1
0,3
3,5
6,6 1303 14,6 2,8
X
---
XI
---
XII
---
30
25
dnů
20
15
10
5
0
I
II
III
IV
průměr
V
VI
VII
VIII
maximum
IX
X
XI
XII
minimum
Obr.3.2.- průměrný, maximální a minimální počet letních dnů.
35
30
dnů
25
20
15
10
5
0
I
II
III
XI
XII
Tab.3.8. Průměrný počet mrazových dnů (s t min –0,1 0C a méně) I
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
27,1 22,4 20,8 8,8
1,1
0,1
----0,0
3,4 13,9
XII
25,9
průměr
IV
V
VI
maximum
VII
VIII
IX
X
minimum
Obr.3.3.- Průměrný, maximální a minimální počet mrazových dnů
strana 29
Výskyt mrazových dnů zaznamenáváme v průměru od konce prvé dekády října a jejich zakončení v posledních dnech dubna. První z nich se však vyskytl již 29.září 1970 a poslední až 6.června 1962. Za rok se v Temelíně vyskytne v průměru 112,8 mrazových dnů, což je bez mála třetina dnů z roku.
V extrémním případě se jich vyskytlo dokonce 135. Naopak nejméně jich bylo
za rok jen 89.
Ledové dny charakterizuje celodenní mráz tedy maximální teplota –0,1
C a méně. V Temelíně se objevují každoročně a počet kolísá mezi 16 a 63.
Za rok se jich v průměru vyskytne 31,2. Pravidelně každoročně se však vyskytují jen v prosinci a lednu. V některých letech počet těchto dnů přesahuje polovinu dnů v měsíci.
0
Tab.3.9. Průměrný počet ledových dnů (s max-0,1 0C a méně)
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
10,5 5,9
0,8
-------------
X
---
XI
3,6
XII
10,4
Poměrně málo se vyskytují v Temelíně arktické dny se silným mrazem,
tedy s maximální teplotou -10 0C a méně. Za rok se jich zaznamená v průměru
kolem 2,5 dne a jejich výskyt je omezen na období od prosince do b řezna
s maximem v lednu.
3.4. Nástupy a trvání určitých teplot
Zahájení, ukončení a délka trvání období s určitou průměrnou denní
teplotou je významnou klimatickou charakteristikou. K výpočtu těchto termínů a
délky trvání využíváme stoupajících a klesajících částí křivky ročního chodu
teploty. Nejčastěji je uváděno datum nástupu, ukončení a trvání období
s průměrnou denní teplotou větší nebo rovnou 0 0 ,50,100 a 15 0C.
Nejdelším ročním obdobím je období s průměrnou denní teplotou 0 0C
a více. Konec tohoto období je zároveň nástupem zimy a zimního klidu
v přírodě. Jeho začátek pak koncem zimy. V Temelíně toto období trvá
v průměru 301,6 dnů. Podle normálu v ČR pro výšku 500 m n.m. by těchto dnů
mělo být v průměru kolem 270. V Temelíně je jich tedy více. V průměru toto
období začíná v polovině února a končí 26.listopadu.
Velké vegetační období je charakterizováno průměrnou denní teplotou
vzduchu 5 0C a více . Je to přibližně konec zimní vegetační stagnace v přírodě
a doba výskytu vegetace v nejjednodušší formě. Je to také přibližně konec
předjaří, které můžeme počítat od doby ukončení období s průměrnou teplotou
00 C a nižší až po nástup období s teplotou 5 0 C a vyšší. Současně je nástup
období s průměrnou teplotou 5 0 C a vyšší nástupem jara. Ukončení tohoto obstrana 30
dobí je pak přibližně konec podzimu a nástup předzimního období. V Temelíně
trvá v průměru 227,7 dnů. Podle nadmořské výšky srovnatelných míst v ČR by
mělo toto období trvat jen 197 dnů. V Temelíně je tedy toto období poněkud
delší. V průměru začíná 25.března a končí 31.října.
Období s denními průměry 10 0C a více označujeme za dobu příznivou
pro pobyt v přírodě. Nástup tohoto období je v přírodě shodný s počátkem rozkvětu ovocných stromů, hlavně jabloní a hrušní. Často bývá taky označováno
jako nástup fenologického jara. Jeho ukončení je zároveň dobou, kdy přichází
podzim. S nástupem průměrné teploty 10 0 C a vyšší končí sériové noční mrazíky. Jednotlivé noční mrazy se dále obvykle vyskytují jen ojediněle. Po uplynutí
14 dnů od nástupu tohoto období klesá pravděpodobnost výskytu nočního mrazu s každým dalším dnem pod 10 %, to znamená že se vyskytuje noční mráz
řidčeji než jednou za 10 let. Nástup tohoto období souhlasí s dobou, kdy je
v místnosti již dostatečně vysoká teplota pro pobyt dobře oblečeného člověka,
takže již není potřeba celodenního vytápění. V Temelíně je toto období průměrně dlouhé 162 dnů. Podle výškového normálu pro ČR má mít toto období délku
141 dnů, V Temelíně je tedy delší. Nastupuje obvykle kolem 27.dubna (podle
normálu však má až 7.května) a končí 6.října (podle normálu má již 29.září).
Nejkratší souvislé období má pr ůměrnou denní teplotou 15 0C a více,
Označujeme jej taky jako letní dobu zrání.Trvá v Temelíně průměrně 87 dnů.
Podle výškového normálu má však trvat jen 64 dnů. Je tedy v Temelíně výrazně
delší. Délka tohoto období v jednotlivých letech zna čně kolísá od 35 do 106
dnů. V průměru začíná 10.června (podle normálu má až 19.června) a končí
26.srpna (podle normálu má 22.srpna).
3.5. Teplotní sumy
V současnosti již nevystačíme v klimatologii s průměrnými hodnotami
klimatických charakteristik jako ukazateli sledovaného souboru naměřených
teplot. Pro praktické využití údajů je proto třeba vycházet nejen z aritmetického
průměru naměřených hodnot, ale i z dalších momentů kolem něj. Při vyjádření
teplotních poměrů bývá často vhodné doplnit obvyklé hodnoty o teplotní sumy.
Kromě častého používání teplotních sum charakterizujících r ůzná termická období slouží teplotní sumy zejména ve fenologii jako dopl ňkové kritérium na posouzení bioklimatických poměrů určitého období roku.
Sumou teplot nazýváme součet průměrných denních teplot vzduchu vyšších než nějaká, předem stanovená mez. Sumy teplot můžeme vztahovat buď
ke kalendářním obdobím, nebo k obdobím vymezeným nástupem a ukončením
určité průměrné denní teploty. Sumami záporných teplot pak m ůžeme charakterizovat zimní období. Sumy teplot mají největší význam při aplikaci v užité klimatologii. Každý organizmus potřebuje pro svůj vývoj určité množství tepla, které můžeme do jisté míry stanovit pomoci teplotní sumy třeba nástupem určité
strana 31
fenologické fáze (nap ř. kvetení). Suma teplot je tedy v tomto příkladě ukazatelem charakterizujícím teplotní potřebu rostlin.
Pro oblast Temelína byly zjišťovány a dále zpracovány sumy teplot větších než 50, 100 a 150 . Přistoupili jsme zejména k výpočtům klimatické zabezpečenosti, která dobře zachycuje velkou proměnlivost teplot v čase i prostoru.
Klimatická zabezpečenost je úhrnná pravděpodobnost výskytu klimatické charakteristiky, vyjádřená v procentech. Určuje tedy pravděpodobnost výskytu
všech hodnot, které leží po obou stranách stanovené hranice. Je-li na p říklad
20% klimatická zabezpečenost sumy teplot větších než 50 rovná 2000 TS (teplotních stupňů) znamená to, že ve 20 % všech případů bude suma teplot větších než 50 vyšší než 2000 TS, ve zbylých 80% případů pak menší než 2000
TS.
Suma teplot větších než 50 zabezpečená z 50%, (to je dlouhodobý pr ůměr) dosahuje v Temelíně 1605 TS. Pro srovnání v nejproduktivnějších zemědělských oblastech jižní Moravy se pohybuje tato hodnota mezi 1800 a 2000
TS, ve vrcholových partiích Nízkého Jeseníku pak kolem 1400 TS a v Dukovanech 1720 TS. Suma teplot větších než 50 zabezpečená z 80% dosahuje
v Temelíně 1480 TS. Pro srovnání v Polabí je to 1750 TS, a na jižní Moravě až
1920 a v Dukovanech 1580 TS. Hodnota sumy teplot větších než 50 zabezpečená z 20% dosahuje v Temelíně 1740 TS zatím co v Luhačovicích 1945 TS ,
na jižní Moravě přes 2200 TS a v Dukovanech 1860 TS.
Suma teplot větších než 100 klimaticky zabezpečená z 50% je
v Temelíně 710 TS. Pro srovnání v Polabí dosahuje hodnoty 980 TS, na jižní
Moravě 1040 TS a v Dukovanech 790 TS. Suma teplot větších než 100 zabezpečená z 80% má podobný ráz. V Temelíně se pohybuje kolem 640 TS. Teplotní suma nad 10 0 zabezpečená z 20% má v Temelíně hodnotu 820 TS ,
v Dukovanech 905 TS a na jižní Moravě 1160 TS.
Suma teplot větších než 150 klimaticky zabezpečená na 50% má
v Temelíně hodnotu kolem 100 TS. Pro srovnání v Dukovanech je to 151 TS. U
stejné teplotní sumy zabezpečené z 80% je v Temelíně její hodnota 45 TS,
v Dukovanech pak 82 TS. Suma teplot větších než 150 zabezpečená na 20%
dosahuje v Temelíně 167 TS a v Dukovanech 220 TS.
3.6.Teplotní poměry přízemní vrstvy vzduchu
S nástupem informatiky a zejména prudkým rozvojem informačních systémů vzrostl v posledních letech význam mezoklimatických a topoklimatických
charakteristik jako významného zdroje dat. Různé tématické podklady (geobotanické, biogeografické, hydrogeologické, pedologické, DPZ) inspirují
k možnosti využít následného exportu jejich dat a výsledk ů při posuzování
strana 32
možnosti vzniku, délky trvání a intenzity rozličných procesů v přízemní a spodní
části mezní vrstvy ovzduší.
Klimatologická analýza spodní části mezní vrstvy ovzduší má své těžiště
zejména v rozboru energetické bilance, proudění vzduchu a vertikální stability
teplotního zvrstvení. K charakteristice mezní vrstvy ovzduší využíváme někdy
přímo naměřených hodnot vybraných klimatických prvk ů. Tyto hodnoty jsou
však reprezentativní jen pro úzce definované poměry měřícího stanoviště. Pro
jiné formy reliéfu, jiný sklon a orientaci terénu, jiný druh aktivního povrchu či
jeho podloží už neplatí. Navíc měření ve spodní části mezní vrstvy ovzduší jsou
i ve světovém měřítku ojedinělá zejména proto, že platí pouze pro úzce vymezené geografické podmínky místa v němž byly zjištěny.
Při úvahách o hodnotách vertikálního gradientu teploty si proto ku p říkladu často vypomáháme stanicemi, jež jsou položeny v rozdílných výškových
úrovních, ale přitom jejich horizontální vzdálenost je malá. Stejně ale fiktivní
gradienty vypočítané z dat těchto blízkých stanic jsou zpravidla přeceněny směrem k menší teplotní stabilitě. Charakteristiky vertikálního gradientu teploty
z přízemních měření běžné sítě klimatologických stanic můžeme proto použít
jen pro orientační zjištění frekvence jednotlivých kategorií stability teplotního
zvrstvení. Obdobná je i situace p ři úvahách o energetické bilanci a poměrech
proudění ve spodní části mezní vrstvy ovzduší.
Paralelně s intenzivními experimentálními výzkumy spodní části mezní
vrstvy atmosféry (měřením v terénu) však přibývá využívání numerických modelů k simulaci energetických tok ů. Modely energetické bilance a nestacionární
modely mezní vrstvy ovzduší v současnosti slouží ke stanovení nejvýznamnějších vlivů na časovou a prostorovou strukturu pole teploty, vlhkosti a větru
v mezní vrstvě atmosféry. Umožňují totiž prognózu jejího stavu při změně
vstupních hodnot modelu (ovlivněných ku příkladu antropogenní činností).
V mezoměřítku tedy obvykle simulujeme p ředevším vliv topografie a rozdílného ohřívání aktivního povrchu na poměry v přízemní části mezní vrstvy
ovzduší. Rozdíly v orientaci a sklonu svahů totiž způsobují nestejnoměrný přísun sluneční energie, tedy nestejnoměrné ohřívání povrchu a následně i vzduchu. Teplotní rozdíly pak vedou i k rozdílům v tlaku vzduchu a ty pak ke vzniku
místních cirkulačních systémů. Takto termicky podmíněná cirkulace často výrazně modifikuje i makrosynoptické poměry v celé oblasti.
3.6.1.Teplotní poměry za pozitivní energetické bilance
V souladu s denním chodem energetické bilance aktivního povrchu d ělíme denní periodu na dvě základní části, a to období pozitivní a období negativní energetické bilance. V části dne s pozitivní bilancí převládá díky slunečnímu
záření zisk radiační energie. Na svazích severní a jižní orientace pozorujeme
strana 33
především jen závislost intenzity prohřívání přízemní vrstvy ovzduší na množství dopadajícího slunečního záření (oslunění), tedy jen na sklonu svahu a deklinaci Slunce. Na svazích ukloněných k východu je kromě toho navíc během
dopoledne oslunění intenzivnější než v odpoledních hodinách. Znamená to tedy
časnější nástup teplotního maxima. Na svazích západní orientace je modifikace denního chodu teploty opačná.
Rozdíly v intenzitě oslunění mohou vést k povrchovým teplotám lišícím
se vzájemně často o více než 10 0 C. Díky těmto teplotním kontrastům vznikají
v přízemní, ale i spodní části mezní vrstvy ovzduší předpoklady k rozvoji termicky podmíněného vzestupného proudění, tzv. proudění anabatického. To se
pak stává za vhodných morfologických podmínek součástí rozsáhlejší konvektivní cirkulace. Anabatická mikroadvekce a mikrocirkulace je závažná i
z hlediska možného p řenosu atmosférických příměsí nebo tepelného znečistění. Přízemní a spodní část mezní vrstvy ovzduší ovlivněná tímto přenosem teplého vzduchu dosahuje mocnosti několika metrů.
V členitějších částech pahorkatinného reliéfu v okolí jaderné elektrárny
Temelín vznikají, i když sporadicky v d ůsledku zmíněných teplotních kontrastů
zejména na svazích „Loučky“ v údolí Temelínského potoka, p ředpoklady ke
vzniku již dobře patrných výstupných proud ů konvekční cirkulace. Na tyto výstupné proudy (obr. 3.4.) navazuje ve větších výškách sestupné vyrovnávací
proudění nad protějším k severu orientovaným tedy hůře osluněným chladnějším svahem. K popisované mikrocirkulaci dochází za situace, kdy se plochy se
stejnou teplotou a stejným tlakem vzduchu vzájemně zkříží. Nad dobře osluněným jižním svahem se pak zvýší počet solenoidů, což vede k cirkulačnímu
zrychlení – anabatickému proudění. Podmínky pro vznik takové cirkulace jsou
na tomto svahu splněny především v teplé části roku od dubna do října.
V chladné části roku během poměrně krátkého dne se totiž faktory, které tuto
mikrocirkulaci iniciují nebo podporují nemohou patřičně rozvinout. Vhodné
podmínky pro vznik této mikrocirkulace zaznamenáváme často i v podzimních
měsících, kdy často počet dnů s klidným a jasným počasím trvá i přes polovinu
celého období.
Anabatická mikrocirkulace a mikroadvekce m ůže mít jistý význam při
úvahách o možném rozptylu tepelného znečistění ze skladu vyhořelého jaderného paliva. Přízemní a spodní část mezní vrstvy ovzduší ovlivněná tímto přenosem vzduchu však dosahuje mocnosti jen několika metrů a navíc jsou tyto
procesy příliš vzdálené od SVJP.
Kromě zmíněného mikrocirkulačního systému postihujícího horní část
údolí Temelínského potoka dochází mezi více a méně osluněnými plochami
v blízkém okolí JETE i k místní, podle rozsahu drobné advekci teplého vzduchu
vzhůru po svazích .
strana 34
s
NedostatečNedostatečně osluněný
něsvah
S
osluněný
S svah
Nadměrně osluněný J
Nadměrně
až JV svahosluněný J
až JV svah
Silná mikroadvekce
Silná mikroadvekce
Velmi teplý v zduch
Teplý v zduch
Normálně teplý v zduch
Chladný v zduch
Velmi chladný v zduch
Střední mikroadvekce
Střední mikroadvekce
Slabá mikroadvekce
Slabá mikroadvekce
Plochy se stejnou teplotou
Plochy se stejnou teplotou
Plochy se stejným tlakem
Plochy se stejným tlakem
Obr.3.4.- Schematizované znázornění anabatické mikrocirkulace v příčném řezu údolí Temelínského potoka
Obr.3.5. až 3.6.- Anabatické mikroadvektivní a mikrocirkulační procesy vznikající ve dne za jasného klidného počasí.
velmi slabá téměř neznatelná občasná anabatická mikroadvekce
slabá již znatelná anabatická mikroadvekce
výstupná konvektivní větev anabatické mikrocirkulace
sestupná chladná větev anabatické mikrocirkulace
strana 35
strana 36
strana 37
3.6.2.Teplotní poměry za negativní energetické bilance.
Večer za jasného klidného počasí postupně mizí teplotní rozdíly způsobené různým osluněním svahů nebo odlišným hospodařením s přijatou sluneční
energií různorodým aktivním povrchem. Vliv aktivního povrchu a reliéfu terénu
však na významu nijak neztrácí. Efektivním vyza řováním se vzduch v blízkosti
povrchu postupně ochlazuje. Tím se zvyšuje jeho specifická hmotnost a hustota
proti vzduchu, který leží výše nad povrchem. To vede postupně ke „stékání“
tohoto chladnějšího (těžšího) vzduchu po svazích do níže položených míst.
Tyto procesy vedou za jasného a klidného počasí postupně k vytváření místních teplotních inverzí.
Z rozlohy sběrné oblasti chladného vzduchu, z předpokládané produkce
chladného vzduchu za jasného klidného počasí, ze sklonu svahů a zejména z
aerodynamické drsnosti aktivního povrchu, tedy faktor ů ovlivňujících intenzitu
katabatických mikroadvektivních přesunů chladného vzduchu s vyšší specifickou hmotností do níže položených míst jsme kvantifikovali intenzitu těchto procesů. Jak již bylo řečeno souvisí tyto procesy velmi úzce s vytvá řením jezer
studeného vzduchu, s jejich trváním, četností výskytu a zejména stupněm stabilní teplotní stratifikace přízemní a spodní části mezní vrstvy ovzduší. Typické
vhloubené formy reliéfu jako kupříkladu svahové úpady (delen) zp ůsobují navíc
soustředěný odtok – kanalizaci – chladného vzduchu a v místě jejich vyústění
tak může výrazně zesílit negativní působení chladného vzduchu na okolní prostředí. V této souvislosti je třeba zdůraznit i možnost přenosu ovzduší znečištěného pevnými nebo plynnými látkami či obtěžujícími pachy.
Za jasného a klidného počasí tedy studený vzduch klesající ze svahů postupně naplňuje údolí a všechny na ně navazující vhloubené tvary reliéfu. Konečná rozloha takto vznikajících místních teplotních inverzí je v zásadě závislá
na délce negativní bilance záření (délce noci) a může být tedy i větší než je zakreslena v přiložených mapkách. Kromě délky negativní bilance záření závisí
rozloha inverzí i na intenzitě vyzařování, produkci chladného vzduchu a intenzitě provětrávání.
Vrstva s teplotní inverzí je charakteristická tím, že teplota vzduchu v ní
s výškou vzrůstá. Znamená to, že teplotní zvrstvení je zde stabilní. Horní plocha
inverzní vrstvy je zádržná (uzávěrová). Proto můžeme říci, co se v inverzní vrstvě do ovzduší dostane a postupně během noci nebo i několika za sebou jdoucích dnů v ní nastřádá, tak zde taky až do rozplynutí inverze zůstane. Stabilní
zvrstvení přízemní části mezní vrstvy ovzduší navíc znemožňuje, v lepším případě jen brzdí, promíchávání vzduchu ve vertikálním i horizontálním směru. To
vše je hlavním důvodem, že jsou v inverzní vrstvě velmi často překračovány
nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin i při relativně malých (domácí topeniště) zdrojích znečistění ovzduší. V přízemní části inverzní vrstvy za předpokladu vhodných vlhkostních poměrů pak dochází i k četnější tvorbě mlh.
strana 38
Svahy lemující údolí v blízkém okolí JETE jsou díky vhodné teplotní vodivosti podloží dostačujícími „producenty“ přechlazeného vzduchu. Aktivní povrch má vesměs velmi nízkou aerodynamickou drsnost. To jsou hlavní příčiny
vcelku intenzivních katabatických proces ů. Výsledkem této katabatické mikroadvekce je vývoj místních radiačních teplotních inverzí typu A a B vyskytujících se vesměs jen za negativní bilance záření, to je v noci a časně z rána.
Výška inverzní hladiny u nich závisí především na délce trvání teplotní inverze.V průměru se pohybuje kolem několika zřídka desítek metrů nad údolní nivou a stabilní zvrstvení tak zaplňuje jen menší část údolního profilu.
A
radiační teplotní inverze jsou občasné, vertikálně málo mocné zasa-
hující méně než čtvrtinu údolního profilu s málo výraznými ale postřehnutelnými teplotními rozdíly oproti okolnímu inverzí nezasaženému terénu (minimální
teploty v chladné části roku nižší o 1 až 2 0C). Četnost stabilního a velmi stabilního teplotního zvrstvení zejména v chladné části roku znatelně zvýšená. Potenciál rozptylu atmosférických p říměsí mírně snížený. Při výskytu i drobných
zdrojů znečistění občasné zvýšení koncentrace atmosférických příměsí.
B
radiační teplotní inverze jsou občasné, zasahující do třetiny údolního
profilu se znatelnými teplotními rozdíly oproti okolnímu terénu (minimální teploty v chladné části roku nižší o 2 i více 0C). Četnost stabilního a velmi stabilního teplotního zvrstvení zejména v chladné části roku znatelně zvýšená. Potenciál rozptylu atmosférických příměsí mírně snížený. Při výskytu i drobných
zdrojů znečistění častější zvyšování koncentrace atmosférických příměsí.
Svahy v okolí JETE jsou díky výhodné teplotní vodivost půdy a četným
travním porostům bohatou zdrojnicí chladného vzduchu. Ten s příznivým sklonem a vesměs nízkou aerodynamickou drsností aktivního povrchu vede
k intenzivním katabatickým procesům (Obr.3.7. až 3.11.). Přízemní vrstva vzduchu ovlivněná tímto přenosem (mikroadvekcí chladného vzduchu) dosahuje
mocnosti několika metrů. Závisí to na délce noci a intenzitě efektivního vyzařování povrchu. Katabatická mikroadvekce tak bezprost ředně navazuje na areál
JETE. Chladný vzduch klesající do níže položených míst přitom může přenášet atmosférické příměsi a může tak ovlivnit čistotu ovzduší. Vzhledem k výšce
přízemní vrstvy ovzduší v níž probíhají tyto mikroadvektivní přesuny chladného
vzduchu nelze předpokládat ovlivnění tepelného znečistění pocházejícího ze
skladu vyhořelého jaderného paliva.
Místní teplotní inverze jsou v širším okolí
JETE jedním
z nejvýznamnějších topoklimatických faktorů ovlivňujících více nebo méně
prakticky všechny ostatní klimatické charakteristiky. Představují místa
s výskytem extrémních teplot v p řízemní vrstvě ovzduší. Teploty se zde často
liší oproti blízkému okolí o několik 0C. Z klimatického hlediska význam těchto
míst spočívá zejména v tom, že jsou doprovázeny extrémy ve vlhkosti vzduchu,
znečištění vzduchu, v turbulenci a stratifikaci p řízemní vrstvy vzduchu. Jsou to
strana 39
místa na nichž se dlouhodobé pr ůměry příliš neliší od okolí, zato teplotními extrémy v řádu několika stupňů C.
Obr.3.7. až 3.11.- Katabatické procesy a místní teplotní inverze vznikající p řevážně v noci za jasného klidného počasí.
velmi slabá téměř neznatelná občasná katabatická mikroadvekce
slabá již znatelná pravidelně se vyskytující katabatická mikroadvekce
silná výrazná pravidelně se vyskytující katabatická mikroadvekce
velmi silná a velmi výrazná pravidelná katabatická mikroadvekce
trajektorie velmi slabého soustředěného přesunu studeného
vzduchu
trajektorie slabého soustředěného přesunu studeného vzduchu
trajektorie silného soustředěného přesunu studeného vzduchu
radiační teplotní inverze jsou občasné, vertikálně málo mocné
zasahující méně než třetinu údolního profilu s málo výraznými,
ale postřehnutelnými teplotními rozdíly oproti okolnímu terénu
(minimální teploty v chladné části roku nižší o 1 až 2 0C). Četnost
stabilního zvrstvení zejména v chladné části roku znatelně zvýšená. Potenciál rozptylu atmosférických příměsí mírně snížený.
radiační teplotní inverze jsou občasné, zasahující i třetinu údolního profilu s výraznými znatelnými teplotními rozdíly oproti
okolnímu terénu (minimální teploty v chladné části roku nižší o 2
i více 0C). Četnost stabilního zvrstvení zejména v chladné části
roku znatelně zvýšená. Potenciál rozptylu atmosférických příměsí mírně snížený.
strana 40
strana 41
/
strana 42
strana 43
strana 44
strana 45
4. Vlhkostní poměry
Voda se v ovzduší vyskytuje ve třech skupenstvích, avšak při běžném
měření vlhkosti se zabýváme pouze atmosférickou vodou ve skupenství plynném, tedy vodní párou. Obsah vodních par v ovzduší nám určuje vlhkost vzduchu. Nepřetržitý výpar a kondenzace vodních par v ovzduší, šíření vodních par
ve vertikálním směru v důsledku konvekce a turbulentní výměny a konečně i
advektivní přenos vodních par horizontálním prouděním způsobují jak časové
tak i prostorové výkyvy vlhkosti v ovzduší, které jsou na meteorologických stanicích měřeny a dále zpracovávány.
4.1. Jednotky vyjádření vlhkosti vzduchu
V meteorologii se vlhkost vzduchu vyjadřuje různým způsobem- hmotností vodní páry v určitém objemu, stupněm nasycení vzduchu vodní parou,
schopností přijímat další páru apod. Podle toho charakterizují vlhkost vzduchu
tyto základní veličiny:
• absolutní vlhkost vzduchu vyjadřuje skutečné množství tedy hmotnost
vodní páry obsažené v jednotce objemu vzduchu, tedy počtem gramů
vody v 1 m 3 vzduchu.
• Tlak vodní páry (dříve nazývaný napětí vodních par) je tlak vyvolaný
vodními parami jako plynem, který ve smyslu Daltonova zákona přispívá svou hmotností k celkovému tlaku vzduchu. Uvádí se
v hektopascalech. Čím je ve vzduchu více vodních par, tím je větší i
jejich tlak.
• Relativní vlhkost (někdy také poměrná vlhkost) se uvádí nejčastěji. Je
mírou nasycení vzduchu vodními parami. Je to poměr mezi skutečným tlakem par a tlakem par maximálně možným při dané teplotě
vyjádřený v procentech. Nejvyšší možné nasycení vzduchu vodními
parami, tedy maximální vlhkost vzduchu, nám udává hodnota relativní
vlhkosti rovná 100%. Další zvyšování obsahu vodních par ve vzduchu
by se tedy projevilo jejich kondenzací.
• Sytostní doplněk (někdy deficit vlhkosti) je rozdíl mezi tlakem par
vzduchu nasyceného vodou při dané teplotě a skutečným tlakem par.
Vyjadřuje se v hektopascalech hPa, dříve v mm Hg.
• Rosný bod je teplota, na niž bychom museli snížit okamžitou teplotu
vzduchu, aby vodní páry v něm obsažené dosáhly hodnoty nasycených par, tedy aby začaly kondenzovat.
• Specifická vlhkost vzduchu (nebo taky měrná vlhkost) je méně často
používanou charakteristikou vlhkosti. Udává nám hmotnost vodní páry obsažené v jednotce hmotnosti vlhkého vzduchu. Vyjadřuje se
v gramech vodní páry na kilogram vlhkého vzduchu
strana 46
Podkladem pro statistické zpracování jsou termínová měření relativní
vlhkosti vzduchu v klimatických pozorovacích termínech 07.00 , 14.00 a 21.00
hodin. Pomoci těchto dat a příslušných hodnot teploty vzduchu se následně
zpracovává tlak vodní páry a další klimatické charakteristiky vlhkosti.
4.2. Relativní vlhkost vzduchu
Relativní vlhkost je nejpoužívanější charakteristikou vlhkosti vzduchu.
Vzhledem k tomu, že souvisí s teplotou vzduchu, patří mezi nejproměnlivější
klimatické prvky. Podobně jako teplota vzduchu i relativní vlhkost je závislá na
nadmořské výšce. Celkově posuzováno se stoupající nadmořskou výškou totiž
ubývá absolutní vlhkosti.
90
20
15
80
10
teplota
relativní vlhkost
85
75
5
70
0
65
60
-5
I
II
III
IV
V
VI
relativní vlhkost v %
VII
VIII
IX
X
XI
XII
teplota vzduchu
Obr.4.1.- Roční chod relativní vlhkosti vzduchu v % a teploty vzduchu ve 0C.
4.2.1. Roční chod relativní vlhkosti vzduchu
Průběh křivky na Obr. 4.1. ukazuje, že v dlouhodobém průměru je roční
chod relativní vlhkosti vzduchu přibližně obrácený proti ročnímu chodu teploty
vzduchu. Má výrazné maximum v prosinci (87 %), ale nejnižší hodnoty relativní
vlhkosti zaznamenáváme již v květnu a pak v srpnu (68 %). Zde je rozdíl oproti
maximu teploty vzduchu, které je v červenci. Nízká relativní vlhkost vzduchu
v květnu souvisí s rychlým vzestupem teploty vzduchu na jaře a s častým pronikáním chladného arktického vzduchu s malým obsahem vodní páry do našich
zeměpisných šířek. Nápadné je zvýšení relativní vlhkosti vzduchu v červnu
(oproti květnu o 4 %). To si můžeme vysvětlit zvýšeným výskytem vpádů chlad-
strana 47
ného vlhkého mořského vzduchu od oceánu za tzv. „evropského letního monzunu“.
Průměrné měsíční hodnoty relativní vlhkosti v jednotlivých letech však
kolísají mnohem více a to od 57 % do 92 % ( Obr.4.2.).
Tab.4.1. Průměrná relativní vlhkost vzduchu v %
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
85
80
76
72
68
72
69
68
78
X
82
XI
88
XII
87
Roční průměr relativní vlhkosti se v Temelíně pohybuje kolem 77 %,
ovšem v jednotlivých letech může dosáhnout hodnot mezi 73 a 81 %.
95
90
85
80
75
70
65
60
55
I
II
III
IV
maximální
V
VI
VII
průměrná
VIII
IX
X
XI
XII
minimální
Obr.4.2 – Měsíční průměrná, maximální a minimální relativní vlhkost v %.
Největší rozdíly mezi dvěma sousedními měsíci jsou na jaře a na podzim, tedy v době, kdy konvektivní složka proudění začíná převládat nad složkou
advektivní.
4.2.2. Denní chod relativní vlhkosti vzduchu
Denní chod relativní vlhkosti vzduchu má jednoduchý pr ůběh, opačný
oproti dennímu chodu teploty vzduchu. Maximum se vyskytuje ráno krátce p řed
východem Slunce, resp. v době východu Slunce. Ohříváním zemského povrchu
slunečním zářením nastává všeobecné oteplování p řízemní vrstvy vzduchu,
zvyšování výparu a tedy i zvyšování obsahu vodní páry ve vzduchu. Současně
se však zvyšuje i napětí nasycení, které roste podstatně rychleji než je skutečný tlak par. V důsledku toho relativní vlhkost vzduchu v p řízemní vrstvě postupně klesá, až dosáhne minima kolem 14. až 15. hodiny. Pokles radiace
v odpoledních hodinách zp ůsobuje postupné ochlazování vzduchu, čímž relastrana 48
tivní vlhkost vzrůstá, až dosáhne maxima kolem východu Slunce. Denní pr ůběh
relativní vlhkosti vzduchu tedy úzce souvisí s denním chodem radia ční bilance.
Při pečlivějším sledování křivky denního chodu zjistíme, že oproti běžnému chodu v nížinných oblastech nám vytváří křivka v pahorkatinné oblasti
dvě maxima, jedno hlavní v prosinci a druhé vedlejší v červnu až červenci.
V ranním termínu je toto druhotné maximum posunuto směrem k srpnu a ve
večerním termínu spíše ke květnu. Průměrné hodnoty naměřené v jednotlivých
termínech nás dále informují o poměrně vysoké vlhkosti vzduchu zejména ráno
a večer, kdy relativní vlhkost v zimě výrazně překračuje 80% a v létě neklesá
pod 75 %.
90
85
80
75
70
65
60
I
II
III
IV
V
07.00 hod.
VI
VII
14.00 hod.
VIII
IX
21.00 hod.
X
XI
XII
Obr.4.3.- Denní vhod relativní vlhkosti vzduchu v % podle termínových měření.
Největší rozdíly mezi ranními a poledními pr ůměry relativní vlhkosti jsou
v srpnu a září, pohybují se kolem 15 až 17 %. Naopak nejmenší denní rozkyv
zaznamenáváme v listopadu až únoru, s nejmenším rozdílem 5 %.
Významné jsou i údaje o nejnižších hodnotách relativní vlhkosti vzduchu
naměřených v jednotlivých měsících. Je zajímavé, že většina těchto hodnot ležících nad 20 % relativní vlhkosti byla naměřena v chladnější části roku.
V letních měsících naopak nepřekračují minima relativní vlhkosti hranici 20 %.
Tab.4.2.-Absolutně minimální relativní vlhkost vzduchu v %.
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
27
28
19
17
19
20
17
17
23
X
27
XI
42
XII
52
strana 49
4.3. Absolutní vlhkost
Další veličinou která byla analyzována při zpracování dat o vlhkosti
vzduchu byla absolutní vlhkost (v g.m -3 - jako míra absolutního obsahu vodní
páry ve vzduchu).
4.3.1. Roční chod absolutní vlhkosti
Roční chod absolutní vlhkosti se na rozdíl od ročního chodu relativní vlhkosti vzduchu shoduje s ročním chodem teploty vzduchu, to je s výrazným maximem v červenci případně srpnu a minimem v prosinci nebo lednu. Červencová hodnota je zhruba 3,5 krát větší než lednová. Tendence změn absolutní vlhkosti v jarních měsících a na podzim je nejintenzivnější, ale opačná ve srovnání
s relativní vlhkostí vzduchu.
Tab.4.3.-Průměrná absolutní vlhkost vzduchu v g.m-3
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
4,7
5,2
6,5
8,4 11,6 14,0 16,0 16,3 11,4
X
8,5
XI
5,8
XII
4,6
Roční průměr absolutní vlhkosti je v Temelíně 9,4 g.m-3 .Stejně jako relativní i absolutní vlhkost závisí na konkrétní synoptické situaci. Podle rozboru je
absolutní vlhkost za cyklonálních situací vyšší než za situací anticyklonálních,
což je v souladu s rozdělením vertikálních srážek za těchto typů počasí.
4.3.2. Denní chod absolutní vlhkosti vzduchu
Obraz o denním chodu absolutní vlhkosti vzduchu nám dávají termínové
údaje. Denní chod absolutní vlhkosti má v Temelíně kontinentální charakter
s dvěma maximy – v poledne a večer a dvěma minimy – v časných ranních hodinách a odpoledne. Dvojitý denní chod absolutní vlhkosti je možno vysvětlit
tím, že po jeho ranním minimu vlivem ohřevu zemského povrchu slunečním
zářením výrazně roste výpar a tedy i obsah vodní páry nad zemským povrchem. Dalším vývojem konvekce a turbulence se vodní pára p řenáší ve vertikálním směru do vyšších vrstev ovzduší. V d ůsledku toho při zemském povrchu
nastává všeobecný úbytek vodní páry, tedy zmenšování jejího obsahu ve vzduchu, a to přesto, že je v této době vypařování nejintenzivnější. Zřejmě však nestačí nahradit tuto ztrátu vodní páry zp ůsobené konvektivními a turbulentními
pohyby. K večeru změnou radiačních podmínek nastává postupné ochlazování
vzduchu a zeslabování konvektivních pohyb ů. Přitom je teplota vzduchu ještě
natolik vysoká, aby výpar pokračoval. Tak se vzduch v blízkosti povrchu obohacuje vodní parou až její tlak dosáhne večer druhého maxima. V noci výpar
nejen téměř ustává, ale současně nepřetržitě pokračuje ztráta vodní páry difúzí
případně turbulentním přenosem. Část vodní páry kondenzuje na zemském
strana 50
povrchu v podobě rosy. Tím se obsah vodní páry neustále zmenšuje až do východu Slunce.
Tato tendence se zachovává ve většině měsíců teplé části roku zatím co
v chladné části roku je denní chod jednoduchý a málo výrazný s maximem
v odpoledních hodinách a minimem v časných ranních hodinách. Po ranním
minimu změnou radiačních podmínek se vypařováním obsah vodních par nad
zemským povrhem zvyšuje, ale na druhé straně se částečně zmenšuje slabšími
konvektivními pohyby.
Tab.4.4-Maximální naměřená absolutní vlhkost
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
13,2 16,6 18,6 24,0 26,8 35,1 38,8 40,9
Tab.4.5-Minimální naměřená absolutní vlhkost
I
II
III
IV
V
VI
VII
1,3
1,1
1,8
3,4
4,7
5,1
7,0
VIII
6,9
IX
25,9
X
19,3
XI
15,8
XII
10,5
IX
4,8
X
2,8
XI
1,9
XII
0,9
strana 51
5. Srážkové poměry
Množství srážek a jejich rozdělení během roku do značné míry ovlivňuje
řadu činností člověka. Srážky jsou činitel, který kromě teploty určuje přírodní ráz
krajiny a její podnebí. Srážkové poměry oblasti Temelína jsou určeny převládajícími atmosférickými procesy a lokálními orografickými podmínkami. Oblast
Písecké pahorkatiny podléhá v pr ůběhu roku vlivu mnohých povětrnostních činitelů, které se v průběhu jednotlivých let poměrně nepravidelně střídají. Převážná většina srážek v Temelíně souvisí s přechodem povětrnostních front a
jen malou část srážkových úhrnů v teplém ročním období je možno připsat
srážkám, které mají p ůvod v termické konvekci. Střídání povětrnostních vlivů a
jejich modifikace orografickými poměry způsobují velkou časovou i prostorovou
proměnlivost srážkového režimu.
Podmínkou pro smysluplné zpracování údajů o atmosférických srážkách
je homogenita srážkoměrné řady. S ohledem na ni jsou dále uváděné charakteristiky zpracovány v podobě průměrů za jednotlivé měsíce a za rok. Podobně
jako u teploty vzduchu i u srážek existuje jistá závislost na nadmořské výšce.
Množství spadlých srážek je však oproti teplotám navíc velmi výrazně ovlivněno
morfologií, členitostí a orientací reliéfu terénu.
Je všeobecně známo, že ve výše položených místech jsou srážkové
úhrny v průměru vyšší než v místech s menší nadmo řskou výškou. To lze
snadno kvalitativně fyzikálně vysvětlit vlivem terénu na vertikální rychlosti
vzdušného proudění a zvýšenou kondenzací vodních par ale i dalšími vlivy
(např. vypařování kapek při dešti). Závislost množství srážek na nadmo řské
výšce je ovšem velmi složitá, závislá na atmosférické cirkulaci, vlivech návětří a
závětří apod. Běžnými způsoby stanovenou závislost srážkových úhrnů na
nadmořské výšce a určení srážkových normálů pro ČR je proto třeba brát
s určitou rezervou.
5.1.Průměrné měsíční srážkové úhrny
Následující srážkové charakteristiky byly zpracovány formou pr ůměrů za
jednotlivé měsíce a celý rok. Měsíční průměry srážek obecně odvozujeme z tak
dlouhých řad, aby jejich pravděpodobná chyba nebyla větší než 5%. Této podmínce u nás vyhovují obvykle řady nepřetržitých pozorování o délce několika
desítek let, většinou delších než 35 let. Této podmínce zpracovávaná pozorovací řada z Temelína zcela nevyhověla.
strana
52
5.1.1. Roční chod srážkových úhrnů
Důležitou charakteristikou atmosférických srážek je jak z hlediska klimatického tak i praktického rozdělení srážek v průběhu roku. Za rok spadne
v Temelíně kolem 538 mm srážek. Z tohoto úhrnu kolem 68 % v teplé části roku
a 32% v chladné. Podle výškového normálu platného v ČR by to mělo být za
rok kolem 720 mm. Srážkový úhrn v Temelíně je tedy nižší o 182 mm.
Tab.5.1. - Průměrný úhrn srážek v mm.
I
II
III
IV
V
VI
17
20
30
35
53
75
VII
84
VIII
61
IX
56
X
37
Tab. 5.2. – Průměrný úhrn srážek v procentech ročního úhrnu
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
3,2
3,7
5,6
6,5
9,9 13,9 15,6 11,3 10,4 6,9
XI
40
XII
30
XI
7,4
XII
5,6
V průměru spadne v Temelíně nejméně srážek v lednu a únoru oproti
jinde obvyklému únoru a březnu. Srážkové úhrny pohybující se v těchto měsících kolem 20 mm jsou asi o 20-25 mm nižší než výškový normál pro ČR. Nejbohatší na srážky jsou v Temelíně měsíce červenec a červen, na které připadá
14 až 16% srážek z celoročního úhrnu. V červenci je přitom srážkový úhrn o
10% nižší než by odpovídalo výškovému normálu pro ČR.
Jelikož je roční chod srážek velmi proměnlivý, může se maximum vyskytnout i v jiných měsících. Posunuje se od června po srpen. V ojedinělých
případech to může být i květen. Obdobně je to i s nejnižšími srážkami v lednu.
V některých letech můžeme minimum srážek zaznamenat kromě zimních měsíců třeba i v září. Září bývá zpravidla sušší než předcházející měsíce a obvykle
v něm zaznamenáváme vedlejší srážkové minimum srážek. V ročním chodu
srážkových úhrnů tak vzniká dvojitá vlna. Nižší úhrny v září vyvolává výběžek
Azorské anticyklony nad střední Evropou (babí léto), zatímco vedlejší maximum
v listopadu je způsobené cyklonami postupujícími z jihu. Poměr srážek průměrně nejsuššího a nejdeštivějšího měsíce je 1 : 4,9
Pro stanovení vláhových poměrů se někdy používá Langův dešťový faktor. Vyjadřuje poměr průměrného ročního srážkového úhrnu k průměrné teplotě
vzduchu. V Temelíně je hodnota Langova dešťového faktoru rovna 65,6, což
představuje suchou oblast.
strana
53
5.1.2. Singularity ročního chodu atmosférických srážek
Výrazné zvláštnosti v průběhu křivek pravděpodobnosti výskytu srážek
nazýváme singularity. Podmínkou jejich vzniku je téměř každoroční opakování
určitých povětrnostních situací v tom stejném období. Datum nástupu singularit
v jednotlivých letech kolísá, mění se jejich intenzita, takže poznání jejich výskytu nedává možnost dostatečně přesné dlouhodobé předpovědi srážek.
Začátek ledna se vyznačuje poměrně častými, málo vydatnými srážkami.
Způsobuje to zvětšená frekvence západních cyklonálních situací doprovázených postupem mořského polárního vzduchu. Celkový charakter pr ůběhu křivky
srážkových úhrnů ukazuje na zřetelný pokles srážkové činnosti v druhé polovině měsíce, což odpovídá častějšímu výskytu anticyklonálních situací nad kontinentem. Je to období vrcholení zimy, charakterizované suchým a mrazivým počasím. Srážková vydatnost v tomto období klesá v Temelíně na 1,5 mm
v jednotlivém srážkovém dni. Koncem ledna nastává změna v průběhu počasí a
začíná srážek přibývat. Tento vzestup trvá obvykle s různou intenzitou až do
konce druhé dekády února a odpovídá oživení západních cyklonálních situací.
Srážková vydatnost se zvyšuje na 1,7 až 1,9 mm. Koncem února však nastává
obvykle útlum srážkové činnosti.
V prvé březnové dekádě v průběhu tzv. pozdní zimy četnost výskytu a
množství srážek vzrůstá. Tato singularita vzniká v Temelíně jako důsledek četných sněhových přeháněk v době přílivu studeného vzduchu při celkovém zesílení severního proudění. Vzhledem k nízkému obsahu vodních par ve studeném vzduchu vzrůst denních úhrnů nevykazuje nadprůměrné úhrny, přesto
však zaznamenáváme vzestup vydatnosti srážek na 2,1 mm pro srážkový den.
Období od poloviny b řezna do počátku dubna můžeme charakterizovat
značným zeslabením srážkové činnosti a celkově malým úhrnem srážek. Další
období do téměř poloviny května má proměnlivý, ale častý, výskyt krátkodobých
srážek přeháňkového charakteru. Výskyt, trvání a vydatnost srážek v tomto období se vyznačuje velkou proměnlivostí.
Začátkem druhé květnové dekády (ledoví muži) se výskyt a vydatnost
srážek rychle zmenšuje. Výrazný vzestup srážkové činnosti nastává až po
20.květnu a je podmíněný častým výskytem situací charakterizovaných cyklonou nad střední Evropou. Hned po něm následuje poměrně nejpříznivější úsek
pozdního jara, srážková činnost klesá pod 40% a vydatnost se zmenšuje na 4,8
mm. Je to období prohřívání Temelínské oblasti za převážně anticyklonálních
situací.
Převládající účinky severních situací se však začínají projevovat již začátkem června. Jde o singularitu tzv. evropského monzunu. Tendence zvýšené
srážkové činnosti trvá až do konce druhé dekády července. Ráz počasí v tomto
období je určovaný vratkým zvrstvením přehřátého transformovaného atlanticstrana
54
kého vzduchu. Silné přehřátí povrchu dává podnět k výstupným pohybům vlhkého vzduchu a vzniku lijáků, které jsou často doprovázeny bouřkami. Náhlý
pokles četnosti srážek v druhé polovině června je krátkodobý a po něm následuje další „monzunová“ vlna. V poslední červencové dekádě pravděpodobnost
výskytu srážek i celkové úhrny klesají. Na začátku až v polovině srpna dochází
ke krátkodobému oživení cyklonální činnosti a vzrůstá pravděpodobnost výskytu srážek. Je to poslední vlna zvýšené letní srážkové činnosti a vydatnost
srážek se pohybuje nad 4,5mm. Tyto vzestupy se pokládají za poslední vlny
evropského monzunu. Srpen jako celek se však v Temelíně nevyznačuje bohatými srážkami, které by měly původ v termické konvekci.
Do konce září resp. do konce druhé dekády října převládá obvykle pěkné počasí přerušované místními bouřkami. Pravděpodobnost výskytu dnů ze
srážkami v tomto období dosahuje nejnižší hodnoty v roce. Také vydatnost srážek postupně klesá. Toto období nazýváme „babí léto“ a projevuje se
v dlouhodobém průměru zastavením poklesu teplot. Je charakterizované slunečním počasím vázaným na anticyklonální situace. Jeho trvání z hlediska srážek se v jednotlivých letech nedá časově přesně ohraničit.
Říjnové počasí může mít v jednotlivých letech značně rozdílný ráz. Pokud převládají anticyklonální situace převládá i jasné a suché počasí. Vyskytují
se však případy, že za celý říjen spadne jen několik mm srážek. Jak však v říjnu
nastoupí cyklonální počasí (typická zejména pro listopad), potom je tento měsíc
chladný a vlhký.
Koncem října v dlouhodobém průměru pravděpodobnost výskytu srážek
rychle vzrůstá až do poloviny listopadu. Je to zapříčiněno intenzivní cyklonální
činností postupující z jihu. Koncem listopadu se pravděpodobnost výskytu srážek zmenšuje a klesá i jejich vydatnost.
Prvá dekáda prosince je opět charakteristická vzrůstem pravděpodobnosti výskytu srážek, jeho druhá polovina pak jejich poklesem. V období vánoc
se projevuje známá singularita oteplení, která je charakteristická pravidelným
výskytem srážek za cyklonálních situací. Prosinec je tak charakterizován největší pravděpodobností výskytu srážek v roce. Pr ůměrná denní vydatnost srážek je však poměrně nízká.
5.2. Denní chod srážek
Rozdělení srážek během dne nebývá obvykle rovnoměrné. V Temelíně,
kde se uplatňují četné mnohdy i protichůdné povětrnostní vlivy, nemá denní
chod vysloveně vyhraněný průběh. Všeobecně zde můžeme denní chod srážek
charakterizovat dvojvrcholovou křivkou s hlavním maximem mezi 15. až 19.
hodinou a vedlejším maximem mezi 6. a 8.hodinou ranní. Minimum většinou
strana
55
připadá na 10. až 12. hodinu dopolední a druhé minimum zaznamenáváme
mezi 20.hodinou noční a 5.hodinou ranní.
Nejvyšší odpolední hodnoty srážkových úhrnů se vyskytují zejména v
červnu, červenci a srpnu. Můžeme to vysvětlit významným zintenzivněním konvekčních procesů. U nadměrně osluněných svahů dochází k silnému přehřátí
povrchu a přízemních vrstev vzduchu a k následnému zesílení konvekce (anabatické mikroadvekce až mikrocirkulace). V těchto hodinách vznikají nejčastěji
bouřky vydatné na srážky. Ochlazováním přízemní vrstvy vzduchu k večeru a
v noci postupně nabývá převahu sestupné katabatické proudění. V souvislosti
s adiabatickými procesy při sestupných pohybech vzduchu se oblačnost postupně rozplývá a snižuje se tedy možnost výskytu deště. Silným vyzařováním
se přízemní vrstvy vzduchu postupně ochlazují. Srážky související s přechodem
povětrnostních front padají bez ohledu na období dne.
5.3. Extrémní úhrny atmosférických srážek
Pod extrémním denním úhrnem srážek si představujeme množství
spadlých srážek větší než 150 mm. Na stanici Bedřichov v Jizerských horách
bylo 29.července1897 naměřeno 345 mm srážek, což může být patrně nejvyšší
srážkový úhrn ve střední Evropě naměřený během jednoho dne. Vysoké denní
úhrny srážek se mohou vyskytnout jak v podobě krátkých velmi intenzivních
přívalových dešťů které jsou obvykle vázány na přechod studené fronty nebo na
bouřku z tepla. Převážná část vody z těchto srážek odtéká po povrchu a p ůsobí
destruktivně intenzivními modelačními projevy a účinky na krajinu. Extrémní
srážky však mohou mít i povahu trvalých srážek o menší intenzitě. Ty jsou
zpravidla vázány na teplé fronty nebo teplé okluze.
Vydatné deště v oblasti Temelína nejčastěji souvisejí s intenzivní konvekcí. Vyskytují se převážně v létě s maximem v červenci a zvyšují tak měsíční
průměry spadlých srážek. Největší rozkyv mezi měsíčními úhrny zaznamenáváme v červenci (96mm) a nejnižší v lednu (30mm). Rozdíly mezi největšími a
nejmenšími měsíčními úhrny přitom od začátku roku stoupají a od července
opět k zimě klesají.
Tab.5.3. – Nejvyšší měsíční úhrn srážek v mm
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
33
53
53
70
138 110 131 103
IX
89
X
75
XI
60
XII
55
Tab.5.4. – Nejnižší měsíční úhrn srážek v mm
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
3
7
8
13
2
37
35
33
IX
18
X
7
XI
24
XII
13
strana
56
5.4. Charakteristiky srážkových dnů
Časové rozložení výskytu srážek má rozhodující význam pro vegetaci,
vodohospodáře apod. Vydatné zřídka se vyskytující srážky mají odlišné účinky
oproti dešťům méně vydatným, ale často se opakujícím. Nejpříznivější podmínky na využití vláhy ze spadlých srážek mají ty oblasti, kde mezi jednotlivými výskyty srážek nejsou dlouhotrvající přestávky sucha a srážkové úhrny jsou rovnoměrně rozděleny na všechny srážkové dny. Základní charakteristikou je pr ůměrný počet dnů se srážkami diferencovanými podle r ůzné vydatnosti,
V dlouhodobém průměru se v Temelíně srážky vyskytnou ve více než 42 všech
dnů roku. Nejčastěji padají srážky v červnu. Z celkového počtu srážkových dnů
připadá přibližně 60% na dny s úhrnem menším než 1 mm. Pr ůměrný počet dnů
s úhrnem srážek vyšším než 10 mm se v Temelíně pohybuje za rok kolem 13.
Od června do září se v každém měsíci vyskytnou 2 dny, v lednu až březnu pak
žádný. Výpočtem celkového počtu dnů s charakteristickými srážkami jsme získali představu i o ročním chodu vydatnosti srážek. Výkyvy v ročním chodu počtu
dnů s charakteristickými srážkami jsou podmíněny střídáním povětrnostních
situací.
Maximum počtu dnů se srážkovým úhrnem ≥0,1 mm připadá na červen a
minimum na vrcholnou zimu. Porovnání ročního chodu počtu dnů
s charakteristickými srážkami ukazuje velmi dobrou shodu v tendencích změn
v průběhu roku (Obr.5.1.). Všimneme-li si blíže chodu dnů se srážkami ≥ 0,1 a
≥1 mm pak zjistíme, že se v teplé části roku průběh obou křivek sbližuje což
poukazuje na zmenšování počtu dnů s úhrny ≥ 0,1 mm v tomto období.
V ročním chodu počtu dnů s úhrny ≥ 10mm se takové zvláštnosti neprojevují.
Výskyt těchto srážek podléhá totiž více méně náhodným okolnostem.
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
-2
I
II
III
IV
0,1 mm a více
V
VI
VII
1 mm a více
VIII
IX
X
XI
XII
strana
57
10 mm a více
Obr.5.1. Počet dnů s charakteristickými srážkami
5.5. Vlhké a suché periody
Měsíční úhrny nedávají vždy uspokojivou odpověď na to, zda určité období bylo vlhké nebo suché. Mnohdy se stává, že měsíční úhrn je stejný jako
úhrn dlouhodobý, ale srážky spadly ve dvou nebo t řech dnech za sebou. Proto
je třeba určit trvání suchých (nazývaných taky bezsrážkových) a vlhkých period
(nazývaných taky srážkových). Jako suchou periodu definujeme zpravidla období nejméně pěti za sebou jdoucích dnů beze srážek nebo období přerušené
jen nepatrným deštěm, který podstatě nezměnil účinky sucha. Jako vlhkou periodu pak definujeme období za sebou jdoucích p ěti dnů se srážkami nejméně
0,1 mm i když uprostřed nich je třeba jeden den bez deště. Z denních pozorování pak určujeme průměrnou délku vlhké a suché periody, délku extrémních
period apod.
1
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0
I
XI
XI
X
IX
II
VI
I
VI
VI
V
IV
III
II
I
5 dnů a více
10 dnů a více
15 dnů a více
Obr.5.2.- Průměrný počet vlhkých period v jednotlivých měsících
Za rok se vyskytne v oblasti Temelína v pr ůměru 8,05 vlhkých period. Jejich největší četnost zaznamenáváme v červenci, nejméně se jich vyskytuje
v září. Průměrná délka vlhké periody se v ročním průměru pohybuje kolem 7
dnů. V jednotlivých měsících pak kolísá mezi minimem v září a nejdelší periody
vlhka zaznamenáváme v prosinci .
strana
58
1,5
1,2
0,9
0,6
0,3
0
I
XI
XI
X
IX
II
VI
I
VI
VI
V
IV
III
II
I
5 dnů a více
10 dnů a více
15 dnů a více
Obr.5.3.- Průměrný počet suchých period v jednotlivých měsících
Nejdelší vlhká perioda m ůže trvat v oblasti Temelína kolem 19 dnů i více.
Pro srovnání nejdelší zaznamenaná vlhká (srážková) perioda u nás trvala 39
dnů od 5.května do 12.června 1955 v oblasti Moravsko-Slezských Beskyd. Vlhké periody trvající 10 dnů a více se vyskytují nejčastěji v prosinci.
Suchých
bezesrážkových period se vyskytne v oblasti Temelína
v průměru přes 12,5. Jejich největší četnost zaznamenáváme v září. Nejméně
jich mají zimní měsíce a za ním těsně následuje červenec. Průměrná délka suché periody se v ročním průměru pohybuje kolem 8,5 dne. Nejdelší období beze srážek může trvat v Temelíně kolem 29 dnů i více. Extrémní délky bezesrážkových období přitom u nás překračují 45 dnů. Za celý rok je tedy 25% dnů zařazených mezi bezesrážkové periody. Suché periody trvající 10 dn ů a více se
vyskytují nejčastěji v září. a nejméně jich zaznamenáváme v květnu.
5.6. Sněhové poměry
Pro technicko-ekonomické účely je významnou charakteristikou četnost
sněžení a délka trvání sněhové pokrývky. U obou pozorujeme mezi jednotlivými
roky velké výkyvy v době jejich výskytu a trvání.
strana
59
5.6.1. Sněžení
Dnem se sněžením se rozumí takový den, ve kterém denní úhrn vodní
hodnoty ze sněžení činil nejméně 0,1 mm. Dnů se sněžením je v průměru
v Temelíně za rok 41,2, nejvíce těchto dnů má prosinec (9,4 dnů). Prvé sněžení
můžeme v průměru očekávat kolem 3. listopadu. Nejd říve se ale sněžení může
objevit již koncem září a při pozdním příchodu zimy se s ním setkáme až v prvé
dekádě prosince. Na jaře poslední sněžení přichází v průměru 19.dubna, ale ve
skutečnosti s s ním můžeme setkat ještě v polovině května.
Tab.5.5. – Průměrný počet dnů se sněžením
I
II
III
IV
V
VI
VII
7,5
8,6
6,0
3,3
-------
VIII
---
IX
---
X
0,6
XI
5,8
XII
9,4
Zajímavou charakteristikou je podíl počtu dnů se sněhovými srážkami
(Obr.5.4.). Již v listopadu vypadává téměř polovina srážek v podobě sněhu a
v zimních měsících (zejména v lednu a únoru) je to převážná většina. Ještě
v dubnu zaujímá podíl sněžení téměř polovinu všech srážkových dnů.
prosinec
leden
březen
duben
únor
květen
strana
60
červen
září
červenec
srpen
říjen
listopad
¨¨
bez srážek
dešťové srážky
sněžení
Obr.5.4.- Podíl počtu dnů bez srážek, s deštěm a sněžením
5.6.2. Sněhová pokrývka
Výsledkem sněžení je hromadění sněhu na zemi, čímž vzniká sněhová
pokrývka. Ta vlivem účinku vnějšího prostředí prodělává časem hluboké změny
končícími až v její destrukci. Dnem se souvislou sněhovou pokrývkou je takový
den, kdy při ranním termínovém měření v 07,00 hod. ležela v okolí pozorovací
stanice nejméně 1 cm vysoká souvislá vrstva sněhové pokrývky. Výskyt sněhové pokrývky se zaznamenává ke dnu, kdy byl pozorován (na rozdíl od srážek,
které jsou uváděny podle ranního pozorování k předcházejícímu dnu).
Obdobím trvalé sněhové pokrývky označujeme periodu dnů během které
není sněhová pokrývka přerušena na delší dobu než 3 dny v průběhu jednoho
zimního období. Za prvý a poslední den se sněhovou pokrývkou pak pokládáme
dny, ve kterých na začátku a na konci zimního období ležela v 07,00 poprvé
nebo naposled v okolí pozorovací stanice na zemi souvislá sněhová pokrývka
vysoká nejméně 1 cm. Ve skutečnosti se však nemusí sněhová pokrývka vyskytovat nepřetržitě, ale mohou být mezitím i vícera přerušení.
strana
61
Tab.5.6. – Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
12,0 11,8 5,7
1,4
-----------
X
0,1
XI
6,0
XII
12,0
V Temelíně trvá souvislá sněhová pokrývka v průměru kolem 49 dnů. Její
průměrný začátek řadíme na konec listopadu a její ukončení na 14.března. Nejdříve se ale souvislá sněhová pokrývka objevila již 26.října 1940 a na její ukončení jsme jednou museli čekat až do 2.května 1945.
V průběhu zimy se vyskytují poměrně značné výkyvy teploty v souvislosti
se změnami celkové povětrnostní situace. Teploty hluboko pod bodem mrazu
se v Temelíně střídají s vyššími teplotami. Přesto zde nejsou sněhové poměry
stabilní a dosahují v dlouhodobém pr ůměru nad 40%. Značí to že 60 % dnů
z celého zimního období není p ůda pokryta sněhem. Nestálost zimního počasí
v Temelíně je možno charakterizovat i poměrem dnů se sněžením k celkovému
počtu dnů ze srážkami (Obr.5.4.).
Maximální výška sněhové pokrývky se může v Temelíně v extrémních
případech pohybovat kolem 49 cm a výška čerstvě napadlého sněhu může
dosáhnout bezmála 40 cm.
Tab.5.7. – Průměr měsíčních maxim výšky sněhové pokrývky v cm
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
12
12
9
2
------------4
XII
9
Tab.5.8. – Absolutní maximum výšky souvislé sněhové pokrývky v cm
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
42
49
45
15
2
--------- 13,0 12,0
XII
27,0
5.7. Bouřky
Bouřky v závislosti na meteorologických podmínkách jejich vzniku d ělíme
na frontální, vyskytující se v souvislosti s přechodem studené fronty bez ohledu
na období dne a na bouřky z tepla (konvektivní) vyskytující se v létě
v odpoledních hodinách a mají ryze lokální charakter. Pozorování bou řek je obvykle velmi nehomogenní neboť není vázáno na pozorovací termíny.
Tab.5.9. – Průměrný počet dnů s bouřkou
I
II
III
IV
V
VI
VII
0,1
0,2
0,6
2,0
5,2
5,8
6,4
VIII
5,0
IX
1,5
X
0,1
XI
0,1
XII
0,1
strana
62
V průběhu roku se vyskytuje v Temelíně kolem 27,1 dnů s bouřkou a
bezmála 70% z nich je v letních měsících. Výskyt krupobití, které je průvodním
znakem bouřek se v průměru omezuje na 1,6 dnů ročně a vyskytuje se nejčastěji v červnu a červenci
Tab.5.10. – Průměrný počet dnů s výskytem krup
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
----0,1
0,4
0,4
0,8
0,8
0,2
.
IX
0,1
X
---
XI
---
XII
---
strana
63
6. Větrné poměry
Větrem nazýváme pohyb vzduchu v atmosféře. Obvykle se jím rozumí
pouze vodorovná složka tohoto meteorologického prvku. Vítr je však vektor u
něhož se sleduje odděleně směr a rychlost ve výšce 10 m a více nad povrchem. Vítr v menší výšce je již zkreslen třením o povrch. U proudění vzduchu
jsou významné zejména jeho zchlazovací účinky, vliv na přenos atmosférických příměsí a obtěžujících pachů.
6.1. Převládající směry větru
Větrné poměry v oblasti Temelína jsou formovány zejména průběhem
všeobecné cirkulace ovzduší, tedy makrosynoptickým prouděním a orografickými poměry širšího okolí. Zejména se projevují vlivy směru údolních systémů
zeslabováním a na druhé straně zesilováním hodnot efektivního provětrávání.
Takové vlivy se uplatňují při členitosti reliéfu Písecké pahorkatiny do vzdálenosti
až několik stovek metrů od těchto morfologických tvarů. Závisí to na rychlosti a
směru všeobecného proudění a na vertikální stabilitě spodní části mezní vrstvy
atmosféry.
Převládající směr větru se určuje obvykle podle četnosti směrů větru
v jednotlivých oktanech větrné růžice přičemž paprsek vyznačující největší četnost představuje směr převládajícího větru. Podle toho by p řevládající směr
větru byl v Temelíně západní až jihozápadní. Je však zřejmé, že takové vyjádření je nepřesné, protože skutečně převládající směr větru se může od této polohy odchylovat až o 22,5 0. Proto využíváme výpočetní metodu
E.S.Rubinštejnové která vychází z četnosti směrů větru za předpokladu, že rozdělení četností kolem maxima má parabolický průběh. K výpočtu se používá
těch čtyř sousedních výsečí, které dávají největší součet četnosti a jeden z nich
má také maximální četnost. Získáme tím azimut hlavního převládajícího směru větru. V Temelíně je tento azimut 249,7 0 (západojihozápad ). Četnost proudění z tohoto směru se pohybuje kolem 37,9% všech případů. V místech, kde je
makrosynoptické proudění výrazně ovlivněno konfigurací terénu se vyskytují
často dva převládající směry větru z nichž jeden je hlavní. Obdobné je to i u
Temelína, kde je druhým převládajícím směr o azimutu 61,20 (východoseverovýchod). Četnost proudění z tohoto směru se pohybuje kolem 24% a je tedy
proti hlavnímu převládajícímu mnohem nižší.
Tab. 6.2. Průměrná roční četnost směrů větru v % všech pozorování.
S
9,1
SV
12,0
V
11,9
JV
7,0
J
7,0
JZ
17,3
Z
19,5
SZ
9,1
strana 64
S
SSZ
12
SSV
10
SZ
SV
8
6
ZSZ
VSV
4
2
Z
0
V
ZJZ
VJV
JZ
JV
JJZ
JJV
J
ROK
Obr.6.1. Průměrná roční četnost směrů větru v % všech pozorování.
Rozdíly v četnosti převládajících směrů větru mezi jednotlivými ročními
obdobími jsou podmíněny zejména kolísáním všeobecné cirkulace atmosféry ve
střední Evropě. V zimním období se poněkud zvyšuje četnost proudění ze západu s mírnou odchylkou k západojihozápadu. Rozd ělení četnosti jednotlivých
směrů věru závisí zejména v zimním období na tom, zda jde o mírnou zimu
s převládajícím prouděním vzduchu od oceánu nebo o chladnější zimu
s převládající cirkulací s kontinentálními složkami proudění. V letním období
sice posiluje složka vanoucí z východu až jihovýchodu p řesto převládající směr
větru zůstává západojihozápad.
Četnost směrů větru pro jednotlivé třídy rychlosti se však poněkud liší
(Obr.6.2.). U vyšších rychlostí nad 5 m/s a více výrazně dominuje proudění ze
západoseverozápadu s podružným méně výrazným maximem z jihovýchodu. U
rychlostí mezi 2 až 5 m/s se dominantní maximum p řesunulo na jihozápad a
druhotné méně výrazné maximum zaznamenáváme z východu až severovýchodu.
strana 65
5
4
3
2
1
0
2 až 3 m/s
SZ
Z
4 až 5 m/s
JZ
J
6 až 7 m/s
JV
V
8 a více m/s
SV
S
Obr.6.2-Průměrná roční četnost směrů větru pro jednotlivé třídy rychlosti
Rychlost větru se s roční dobou mění. V chladné části roku vane vítr
větší rychlostí než v letním období. Rovněž počet dnů s bezvětřím je v zimě
menší než v létě. Podobně jak při směrech větru i při rychlosti se uplatňují
aperiodické změny počasí, které způsobuje nepravidelné změny rychlosti větru. Periodické změny rychlosti větru v průběhu dne jsou způsobeny denním
periodickým chodem radiační a tepelní bilance ve spodní části mezní vrstvy
ovzduší a s tím souvisícím denním chodem turbulentní výměny tepla mezi přízemní a vyššími vrstvami ovzduší. Nejzřetelnější je tedy denní chod rychlosti
větru za radiačního typu počasí a v průběhu roku zaznamenáváme nejmenší
kolísání rychlosti v zimních měsících.
strana 66
7. Posouzení možného vlivu SVJP na topoklimatické
poměry okolí JETE
Míra tepelného zatížení skladu vyho řelého jaderného paliva v hodnotě
2,1 MW při plně obsazeném skladu vychází z konečné tepelné produkce všech
uskladněných kontejnerů v 36. provozním roce. Tepelná produkce kontejner ů
se přitom bude postupně měnit (snižovat) v závislosti na délce skladování.
Vzhledem k tomu, že se však jedná o pozvolný a dlouholetý pokles, je tato
změna při úvahách o zp ůsobu větrání vcelku zanedbatelná.
Pro bezpečné řešení otázky spolehlivosti jaderného zařízení k ukládání
vyhořelého jaderného paliva je nutno posoudit i zp ůsob větrání skladu. Lze
předpokládat, že vzduchotechnika SVJP JETE byla navržena tak, aby svou
funkcí a vybavením zajistila potřebné parametry prostředí ve skladovací části
budovy. Proto je pro dlouhodobé skladování VJP třeba stanovit podmínky pro
kvalitní a stabilní systém větrání této prostory. Úvahy o produkci tepelného znečistění vycházejí z tepelné produkce postupně do skladu zaváženého a uskladněného VJP. Mezi hlavní specifika přitom patří odvádění tepelné zátěže ze
skladovací haly při postupném zaplňování skladu.
Na základě předložené geometrické konfigurace budovy SVJP je možno
její vnitřní prostory větrat
• uměle pomoci ventilátorů s charakteristikou vhodnou pro vytvoření dostatečného objemového průtoku pro odvádění tepla z povrchu kontejnerů
• přirozeně s využitím tepelné energie (zbytkového tepla) produkované
uskladněným VJP. Přirozené větrání by mělo být
přitom jednou
z bezpečnostních podmínek pro provozování SVJP. Přirozené větrání
SVJP je závislé na :
Ø teplotním rozdílu mezi venkovním ovzduším a ohřátým vzduchem
produkovaným zbytkovým teplem uskladněného VJP
Ø geometrickém tvaru skladu, zejména výškovém rozdílu mezi úvodem a výduchem
Ø aerodynamickém odporu vnitřní části skladu
Ø změně aerodynamického odporu vyvolaném postupným ukládáním kontejnerů.
Vzhledem k požadavk ům technologie, byl pro odvod tepla ze skladovací
haly zvolen systém odvodu tepla prost řednictvím aeračního větrání, který je
nezávislý na dodávce jakékoliv energie a tedy i spolehlivý. Z tohoto hlediska se
předpokládá, že objemový průtok Q proudícího vzduchu ve SVJP bude dostatečný pro odvod tepla od nar ůstajícího počtu uskladněných kontejnerů s VJP.
Tento objemový průtok Q proudícího vzduchu je přitom závislý zejména na přirozeném vztlaku vyvolaném teplotním rozdílem mezi vzduchem ohřátým konstrana 67
tejnery a venkovní teplotou. V této souvislosti vyvstává odpovědět na dvě základní situace ve SVJP :
1. jaký je potřeba minimální tepelný výkon uskladněných kontejnerů, aby se
zajistil stabilní objemový průtok a odvod tepla ze SVJP při libovolných
klimatických podmínkách
2. zda je přirozené větrání schopno odvézt zbytkové teplo z naplněného
skladu za libovolných klimatických poměrů za podmínky nepřekročení
maximální teploty vzdušiny 40 0C vycházející z vyústění.
Teplotní změna vzdušiny proudící úložištěm jaderných odpadů je závislá
na teplotě pláště budovy a na kapacitě tepelného zdroje, tj. v našem p řípadě
uskladněného jaderného odpadu. Vypočtená teplota vzdušiny pak slouží jako
základní vstupní údaj pro určení velikosti přirozené deprese v dané konfiguraci
posuzovaného SVJP a jí ovlivněného průtoku vzdušiny proudící skladištěm.
Metoda prognostického výpočtu teplotních změn byla vytvořena v bývalém Hornickém ústavu ČSAV v Ostravě a vychází z fyzikální podstaty termodynamických procesů v uzavřeném prostředí. Termodynamické změny ovzduší
skladu jsou ovlivňovány řadou faktorů – pozornost v tomto případě je zaměřena
na teplo. Hlavní zdroje tepla reprezentují v podmínkách SVJP teplo z uložených
kontejnerů, stěn budovy a instalovaných systémů (jeřáby apod.). Vedlejší zdroje
tepla o zanedbatelném tepelném výkonu p ředstavované potrubím, osvětlením,
metabolizmem apod. nebyly do výpočtu zahrnuty. V průběhu postupného zaplňování SVJP kontejnery dochází k postupné změně aerodynamických odporů a
zvyšuje se třecí odpor vyvolaný zmenšením čistého průřezu skladu.
Zadavatelem byla stanovena konečná tepelná produkce všech uskladněných kontejnerů na 2,1 MW. Výpočet teplotních změn vzdušiny byl proveden
pro postupné zavážení SVJP kontejnery vyjádřených jejich tepelným výkonem
v kW. Při počátečním zaplnění skladu kontejnery o celkovém výkonu kolem
170 kW se vygeneruje objemový pr ůtok Q minimálně 5m3/sec při venkovní
teplotě ovzduší 15 0C. Při zvyšování venkovní teploty objemový průtok Q postupně klesá a při venkovní teplotě 25 0C bude větrání pouze pulzační. Proto
lze doporučit navážení prvé dávky kontejnerů na počátku chladné části roku
v takovém množství, aby bylo zajištěno dostatečné přirozené větrání i v letních
měsících následujícího roku. Při postupném zvyšování uložených kontejnerů a
zvýšení tepelného výkonu na 340 kW v celém SVJP bude zajištěno proudění Q
= minimálně 5 m3 / sec i při letní teplotě ovzduší kolem 25 0C. Vyvolaná přirozená deprese zajistí tlakový spád a tím bezpečně větrání o minimálním Q = 5m 3
/ sec. Při plně zaplněném skladu hodnota přirozené deprese plně zabezpečí
proudění a maximální teplota vycházející vzdušiny při venkovní teplotě 25 0C a
objemovém průtoku 30 m3 / sec dosáhne hodnoty kolem 40 0C. Při zadané
vstupní teplotě 28 0C pak dosáhne teplota vycházející vzdušiny mírně nad 40
0
C.
strana 68
Volný proud vzduchu ohřátého maximálně na 40 0C vycházející
z výduchů SVJP dosahuje obvykle své maximální výšky v místech označených
na obrázku 7.1. písmenem A, kde poměr rychlosti ve středu proudu k rychlosti u
okraje ústí výduchu je nepřímo úměrný této vzdálenosti. Případné proudění
okolního vzduchu proud vzdušiny vycházející z výduchu strhává a postupně
stáčí do horizontální polohy. Střed proudu s nejvyšší vzestupnou rychlostí A se
tak dostává výše než ostatní části proudu při okrajích výduchu označené na
obrázku písmenem B a C. Proto v dalším budeme uvažovat s pr ůměrnou rychlostí proudění, jež je podle výzkumů přibližně rovna jedné polovině maximální
rychlosti v daném průřezu.
A
B+C
SVJP
Obr.7.1.- Schematické znázornění vystupujícího volného proudu teplého vzduchu z vyústění výduchu SVJP ( A = střed proudu, B + C = okraje proudu) .
Významný vliv na volný proud teplého vzduchu vycházejícího z výduchu
SVJP má v našem případě zejména vektor větru. Ten působí již výše uvedené
stáčení volného proudu. Součinem vektoru větru a vektoru prouděni teplého
vzduchu z výduchu SVJP obdržíme pro maximální výšku, kterou dosáhne volný
proud teplého vzduchu výraz :
kde
v0 . d0
Zm = 0,235 . k . -------------u
zm je maximální výška, kterou dosáhne volný proud teplého vzduchu
u je rychlost proudění okolní atmosféry v m.sec -1
v0 je rychlost volného proudu teplého vzduchu při vyústění v m. sec-1
d0 je průměr vyústky v m
k je bezrozměrná konstanta rovná pro kruhové ústí hodnotě 6,2
Pro třídní rychlosti proudění okolní atmosféry pak obdržíme tyto hodnoty vznosu volného proudu teplého vzduchu:
1,7 m . sec-1 ………….. 2,7 m nad ústím výduchu teplého vzduchu
strana 69
5,0 m . sec-1 …………. 0,93 m nad ústím výduchu teplého vzduchu
11,0 m . sec -1 …………. 0,42 m nad ústím výduchu teplého vzduchu
Pro zdroj teplého vzduchu vycházející z výduchu považujeme za vhodné
srovnání teploty vycházející vzdušiny ( cca 40 0C) s teplotou okolního vzduchu
v jednotlivých měsících, jež je významná zejména v chladné části roku, kdy
ovlivňuje další šíření vlečky.
Tab.7.1. Průměrná teplota vzduchu při ústí výduchu
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
-0,9 0,2
4,0
7,7 13,1 15,8 18,2 18,2 13,2
X
8,0
XI
2,1
XII
-1,0
Tab.7.2. Rozdíl průměrné teploty vzduchu a teploty vycházejícího vzduchu
z výduchu SVJP v našem případě 400 C
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
40,9 39,8 36,0 32,3 26,6 24,2 21,8 21,8 26,8 32,0 37,9 41,0
45
40
35
30
25
20
15
I
II
III
IV
V
minima
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
maxima
Obr.7.2.- Rozdíl průměrných denních maxim a minim teploty vzduchu a teploty
vycházející vzdušiny ze SVJP
Teplotní rozdíly mezi průměrnými maximálními teplotami charakterizujícími poměry v denních hodinách a teplotou vzdušiny vycházející ze SVJP jsou
výrazně vyšší v zimních měsících ( prosinec 38,0 a leden 37,7 0C) oproti teplejší části roku, kdy pozorujeme minimum v srpnu (15,5 0C). Při porovnání s průměrnými minimálními teplotami charakterizujícími poměry v noci a časně ráno
jsou rozdíly větší. V zimních měsících se pohybují kolem 44 0C a v létě dosahují
hodnot kolem 27,3 0C ( Obr.7.2.).
U absolutních maximálních teplot jsou rozdíly mezi teplotou vzdušiny
vycházející ze SVJP oproti předchozím průměrným hodnotám výrazně nižší,
strana 70
v letních měsících jen 3,60C což pochopitelně nestačí k plnohodnotnému přirozenému větrání, které je závislé na teplotním rozdílu mezi venkovním ovzduším
a ohřátým vzduchem produkovaným zbytkovým teplem uskladněného VJP. Naopak u absolutních minim se teplotní rozdíl v letních měsících pohybuje kolem
34,40C.
Z tabulky i obrázků je patrný výrazný roční průběh rozdílů mezi teplotou
vzdušiny vycházející ze SVJP a teplotou venkovního vzduchu. Největší rozdíly,
jak se dalo očekávat, jsou v chladné části roku. Tepelně znečistěná vzdušina
vycházející z výduchu již může výrazně ovlivňovat zvýšení turbulentní výměny
v nejbližším okolí SVJP. V létě je pak teplotní rozdíl mezi vycházející vzdušinou
a okolním ovzduším natolik nízký, že nemůžeme oprávněně předpokládat vliv
na mikroklima nejbližšího okolí SVJP.
60
50
40
30
20
10
0
I
II
III
IV
V
minima
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
maxima
Obr.7.3.- Rozdíl absolutních denních maxim a minim teploty vzduchu a teploty
vycházející vzdušiny ze SVJP
K tomu, abychom si udělali představu o možném vlivu teplé vzdušiny vycházející ze SVJP na topoklimatické poměry v okolí skladu byly na následujícím
obrázku (Obr.7.4) vyznačeny nejvýraznější mikroadvektivní a mikrocirkulační
procesy probíhající v okolí SVJP. Tyto procesy jak je patrné začínají nebo vyznívají několik desítek, spíše však stovek metrů od skladu. Nelze proto p ředpokládat jejich navázání na procesy případně vyvolané teplou vzdušinou unikající
z výduchu SVJP. Vzhledem k poměrně nízkým teplotním rozdílům v porovnání
s okolním ovzduším nelze předpokládat samostatnou iniciaci mikroadvektivních
nebo dokonce mikrocirkulačních procesů v přízemní ani spodní části mezní
vrstvy ovzduší. S ohledem na zanedbatelný vliv teplé vzdušíny vychá-
zející ze SVJP na mezoklima a topoklima, který můžeme ohraničit
vzdáleností nejvýše v desítkách metrů, nelze předpokládat ovlivnění
stávajících makroklimatických charakteristik.
strana 71
SVJP
procesy katabatické mikroadvekce r ůzné intenzity přenášející v noci
v přízemní vrstvě chladný vzduch do níže položených míst
trajektorie různé intenzity soustředěného přesunu studeného vzduchu v noci do níže položených míst
plochy s výskytem radiačních teplotních inverzí
více osluněné svahy s předpoklady ke vzniku anabatické mikroadvekce nebo mikrocirkulace přenášející ve dne teplejší vzduch vzhůru
po svazích
hranice přepokládaných vlivů reliéfu terénu a charakteru přírodního
aktivního povrchu na vytváření mikroadvektivních proces ů v přízemní
vrstvě vzduchu
Obr.7.4.- Předpoklady k vytvá ření mikroadvektivních proces ů v přízemní vrstvě
ovzduší v blízkosti SVJP za jasného klidného počasí.
strana 72
Příloha 5
Doklady

ČÁST C - Umweltbundesamt

Transkript

Podobné dokumenty

PEDÁLY SPCompressor EPBooster SLDrive

ÚZEMNÍ PLÁN BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV

EVL VRBKA

sklad vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ete

1 502 kB

Darwinův omyl

EVL ÚDOLÍ PODBRADECKÉHO POTOKA

Výpočet plošných obsahů a objemů

HD satelitní přijímač Optimum SLOTH Combo

2015 - Čepro as

Voda jako složka biosféry Encyklopedie vodního - EnviMod

ZDE

Oznámení EIA - Moje Satalice

Posudek MZP230 NJZ Temelín

Číslo 5 - SBD Krusnohor

k náhledu zde

kanalizační řád veselí nad moravou

CONSTRUMAT 2016 - K123-Katedra stavebních materiálů

Zpráva o radiační situaci na území České republiky v roce 1999 — Cz

EP2300 (Rev 0) www.antech.cz 1

Přechod z Microsoft Office na OpenOffice.org 2.0