GHANA Stručné informace o zemi Ghana je stát v západní Africe

GHANA
Stručné informace o zemi
Ghana je stát v západní Africe. Sousedí na severu s Burkina Faso, na východě s Togem, na západě
s Pobřežím slonoviny a jižní pobřeží státu omývají vody Guinejského zálivu. Hlavním městem je
Accra. Ghana je parlamentní demokracií a součástí Commonwealthu. Ghanský politický systém
vychází z modelů Velké Británie a Spojených států amerických. Ghana má na 22 milionů obyvatel,
kteří hovoří mimo úřední angličtiny dalšími asi 50 jazyky a nářečími. Zemi osidluje mnoho etnik
(kmenů) – odtud i ona jazyková pestrost. Bělošské obyvatelstvo činí pouhých 0,2% populace. Ghana
je bohatá na různorodé zdroje (zlato, diamanty, manganová ruda a bauxit). Ghana je však převážně
zemědělská země a většina obyvatel pracuje v zemědělství. Ghana vyváží zejména kakao a kakaové
polotovary, dále dřevo, kokosové ořechy a kávu. Mezi základní potraviny obyvatel Ghany patří
maniok, sladké brambory, kukuřice, rýže, arašídy, čirok a proso.
Nejrozšířenějším náboženstvím v Ghaně je křesťanství, které vyznává 63% obyvatel, tradiční víru
(domorodá náboženství) vyznává 22% obyvatel a islám 15% obyvatel. Život křesťanů v Ghaně má
svá specifika – ostatně jako v každé jiné zemí – do které směřují aktivity PMD a PMDD.
(pramen: Wikipedia)
Křest
Děti, které mají být pokřtěny, jsou před křtem přivítány i s rodiči, kmotry a instruktory při vstupu do
kostela. Křtí se buď během mše, nebo mimo mši svatou, většinou v rámci RCIA programu. Dospělí
s jejich kmotry a instruktory vítá kněz při vstupu do kostela, pak následují obřady. U dětí je obvyklý
věk kandidátů na křest 11 let, u dospělých je různý. V průměrné farnosti je ročně pokřtěno zhruba 90
čekatelů. Ve většině farností jsou děti připravovány na křest v rámci Papežského misijního díla dětí.
Většina jejich katechetů jsou také misijními animátory. Přijetím křtu se děti zároveň stávají členy
Misijního díla dětí. Pokřtění někdy obdrží od kněze malý dárek, například medailky, růžence a
podobně. Toto však není pravidlem. Křtěnci bývají oblečeni do bílých šatů, jména si většinou
vybírají podle známých svatých patronů jako Josef, Petr, Jan, Pavel, Marie, Anna, ale někteří si
vybírají jména i méně známých světců. Příprava dětí na křest trvá obvykle tři roky. Pro dospělé může
být doba přípravy kratší. Záleží na jejich věku. Například sedmdesátiletý člověk by určitě byl ke křtu
připraven a pokřtěn během kratší doby. Katechumeni se před křtem většinou účastní třídenních
duchovních cvičení. Na hodně vzdálených místech křtí ve většině případů kněz, ale v ojedinělých
případech i jáhen. Kandidáti musí chtít být pokřtěni a být k tomu být dobře připraveni.
Biřmování se koná se obvykle během nedělní mše svaté. Kandidáti se setkávají v místě slavení mše
svaté. Obvyklý věk kandidátů na biřmování je u dětí průměrně 12 let. U dospělých je to různé.
V průměrné farnosti je ročně biřmováno na 50 biřmovanců. U dětí je tato svátost vždy spojena s
Papežským misijním dílem dětí. Biřmovanci obdrží při této příležitosti někdy od biskupa nějaký
dárek - růžence, medailky apod. K obřadu jsou oblečeni do bílých šatů. Pro biřmování si biřmovanci
většinou vybírají stejná jména jako ke křtu. Zřídka někdo přidá další jméno. Biřmovány jsou obvykle
děti. Při této příležitosti se učí mít jako vzor životní styl svých svatých patronů. Příprava kandidátů
na biřmování trvá zhruba rok, na rozdíl od křtu, kdy je příprava delší. Kandidáti mají před
biřmováním duchovní cvičení. Někteří se účastní semináře „Život v Duchu“, který trvá 3 až 7 dnů. I
na hodně vzdálených místech biřmuje obvykle biskup. Jen zřídka pověří kněze, aby biřmoval
dospělé, které pokřtil. Kandidát musí chtít být biřmován a být dobře připraven.
První svaté přijímání dětí se obvykle se koná v neděli. Pro tuto příležitost si oblékají bílé šaty.
Kandidáti čtou při bohoslužbě čtení, vedou přímluvy a také přinášejí obětní dary během průvodu k
oltáři. U dospělých 1. svaté přijímání následuje po křtu. Jinak je průběh stejný, jako u dětí. Průměrný
věk kandidátů na 1. svaté přijímání je u dětí 11 let. Běžně ve farnosti příjme 1. svaté přijímání zhruba
60 lidí za rok. 1. svaté přijímání je u dětí spojeno s Papežským misijním dílem dětí, do kterého děti
v den křtu vstupují. Starší děti se postupně učí být jako vedoucí skupinek v Misijním díle dětí.
Prvokomunikanti při této příležitosti obvykle obdrží nějaký dárek, zpravidla růžence nebo medailky.
Příprava kandidátů na 1. svaté přijímání trvá u těch, kteří byli pokřtěni v dětství, tři roky, stejně tak
jako u těch, kteří se současně připravují na přijetí křtu i na 1. svaté přijímání. Kandidáti mají před 1.
svatým přijímáním obvykle třídenní duchovní cvičení. Na odlehlých místech uděluje 1. svaté
přijímání kněz. Potřebná je připravenost kandidátů a dobré katecheze.
Slavení Eucharistie: Vzdálenost věřících od kostelů je různá. Někteří lidé bydlí blízko centrálního
kostela, kde je mše svatá, a jiní dál. Mnohdy musí ze svých domovů ujít 6 i více kilometrů, aby se
mohli zúčastnit mše svaté. Nedělní mše svatá obvykle trvá jednu a půl až tři hodiny. V ghanské
církvi slouží služebníci Eucharistie (akolyté) a v celé Ghaně jsou asi jen dva trvalí jáhnové. V běžné
farnosti se nedělní mše svaté zúčastňuje na 400 lidí. Během mše svaté hrají účastníci většinou na
bubny, zřídka na varhany a některé farnosti mají i dechovou kapelu. Farnosti mají zhruba 20 nebo
více ministrantů či ministrantek, ale jen asi 6 jich ministruje každou neděli. Během nesení darů v
obětním průvodu přinášejí lidé ze svých domovů (často ze vzdálených míst) kromě chleba a vína i
jídlo a ovoce. Z více obydlených oblastí nosí jako obětní dary: mléko, mýdlo, chléb, koláče, cukr a
sardinky. Během mše svaté vytvářejí věřící procesí či průvody při vstupu, obětování a na konci mše
svaté. Na jednoho kněze připadá správa území farnosti o velikosti zhruba 50 x 20 kilometrů. Ve
farnosti, spravované knězem, může být až 25 kostelů nebo kaplí. V jiných třeba okolo deseti. V
průměru je to zhruba 15. Za obvyklých okolností slouží kněz i biskup mši svatou ve dvou jazycích –
v angličtině a v jazyku, kterým se mluví v dané oblasti.