ll Šestnáct osobnostních typů

Transkript

ll
Šestnáct osobnostních typů
219
ETJ- Extraverze s převahou Myšlení
ESTJ
ENTJ
Možné slabiny skupiny ETJ
EFJ - Extravertní typy s převahou Cítění
ESFJ
ENFJ
Možné slabiny skupiny EFJ
ENP - Extravertní typy s iNtuicí
ENTP
ENFP
Možné slabiny skupiny ENP
ESP - Extravertní typy se Smyslovým vnímáním
ESTP
ESFP
Možné slabiny skupiny ESP
ITP - Introvertní typy s převahou Myšlení
ISTP
INTP
Možné slabiny skupiny ITP
INJ - Introvertní iNtuitivní typy
INTJ
INFJ
222
223
226
230
232
233
236
238
240
24 1
244
247
249
25 1
253
255
257
258
262
266
268
269
273
Možné slabiny skupiny INJ
IFP - Introvertní typy s převahou Cítění
IS FP
INFP
Možné slabiny skupiny IFP
ISJ - Introvertní Smyslové typy
ISTJ
ISFJ
Možné slabiny skupiny ISJ
276
278
279
282
285
286
287
290
292
11 šestnáct osobnostních typů
akákoliv strategie skutečně proaktivního managementu bude mnohem účin
Jněj ší, budou-li manažeři lépe znát svůj osobnostní typ, svou dominantní funk
ci a s nimi spojené vlastnosti a charakteristiky a také budou-li je s rozumnou
mírou přesnosti určovat i u svých spolupracovníků. Budou pak lépe schopni vy
užívat vlastních silných stránek a svého nadání a současně pracovat na tom, jak
se vyrovnat s tím, v čem nej sou nej lépe vybaveni a co j sou j ej ich méně rozvinuté
stránky. Budou pak lépe schopni vidět své místo v prostředí, j ehož j sou součástí,
a budovat vůči němu harmoničtější vztahy.
Jakmile se j ednou seznámíme s naším vlastním profilem a budeme s to iden
tifikovat zdroj e a projevy odlišností profilů j iných, budeme pak možná lépe
schopni pochopit, co se kolem nás a nám samým děj e. Proč například zrovna my
máme soustavné konflikty s tím či oním kolegou, zatímco j iní s ním vycházej í
vcelku dobře, proč nás nadřízení nikdy nepochválí za ten či onen rys naší práce,
který my pokládáme za důležitý a na něj ž j sme hrdí. Proč nemůžeme určité pod
řízené přimět k tomu, aby udělali to či ono, anebo způsobem, který pokládáme
za správný. Budeme možná ke svému okolí tolerantnější a lépe se vyrovnáme
s náladami a stavy, které nás dříve leckdy přiváděly na pokraj nepříčetnosti.
A v neposlední řadě budeme lépe schopni ocenit přínosy ostatních, odhlédnout
od různých rušivých rysů j ej ich proj evů a uvědomit si, že přinášej í něco, co
bychom třeba sami nedokázali a na co bychom sami nepřišli. Nakonec budeme
schopni také budovat dynamické a vzáj em ňě se doplňuj ící �týmy, pracovní sku
piny a možná i celé organizace.
Nyní se začneme postupně propracovávat k charakteristice j ednotlivých
osobnostních typů. Již víme, že kombinace dvou prostředních písmen označuje
funkce, které charakterizuj í kognitivní styl čili způsob učení, řešení problémů
a rozhodování. Nej dříve se budeme věnovat tomu, j ak určíme, které naše funkce
j sou dominantní a které druhotné a doplňkové.
To, j ak budeme své funkce používat, se liší podle toho, j sme-li Extraverty
nebo Introverty. Extraverti j e shledávaj í snazší nasazovat v souvislosti s vněj
ším světem, s tím, c o j e obklopuje, protože - j ak u ž víme - tam směřuje i j e
j ich vnitřní energie a odtud také doplňuj í své "zásoby". Pomocné funkce budou
uplatňovat spíše na vnitřní procesy. U Introvertů je tomu naopak: to nej lepší, co
mají, obracej í dovnitř funkce a druhotné využívaj í navenek. Protože Introverti
219
Typologie osobnosti pro manažery
maj í svoj e silné stránky skryty uvnitř, trvá nám zpravidla déle, než j sme schopni
rozpoznat jej ich přednosti a vlohy. Zpravidla to vyžaduj e poznat je blíže, být
vpuštěni nebo alespoň smět nahlédnout do j ej ich vnitřního světa.
Ačkoliv každý z nás má nějakou svou dominantní neboli preferovanou funk
ci, víme také, že nám nej sou odepřeny ani funkce sekundární, obslužné nebo
pomocné, podporuj ící funkci dominantní. Ilustruj e to tabulka 1 1 . 1 . Efektivní
chování spočívá právě v tom, že si toho j sme vědomi, a proto schopni v ně
kterých situacích uplatnit i ty funkce, ke kterým se normálně neuchylujeme.
Například péče o detail, j akkoliv může některým z nás být nepříjemná, bývá
někdy právě tím, co stoj í mezi námi a úspěchem. Podobně občasné oproštění
se od sentimentů či hodnotových soudů, ke kterým zpravidla při svém jednání
přihlížíme, a přidržení se neosobní logiky někdy pomůže vyřešit něj akou úlohu
mnohem účinněj i . Na dalším místě j e terciární funkce a nejméně oblíbená ze
čtveřice j e na posledním místě.
Každý člověk disponuj e podle jungovské typologie čtyřmi funkcemi, men
tálními nástroj i . První dva j sou přímo čitelné z označení typu a víme, že to j sou
j eho prostřední dvě písmena. Terciární, třetí funkcí v pořadí důležitosti, je funk
ce protikladná funkci sekundární. Dominantní funkce j e dominantní také proto,
že zatlačuje svůj protěj šek zcela do pozadí. Je-li sekundární funkcí S, bude ter
ciární N, bude-li sekundární T, potom j ako třetí vychází F. Třetí a čtvrtá funkce
přebíraj í orientaci funkce sekundární . Takže, například, u typu ISTJ v levém
horním rohu tabulky 1 1 . 1 , je terciární extravertní Cítění (F) a zcela podřízenou
funkcí je extravertní iNtuice.1 U ostatních typů to platí analogicky. Podrobně
tento mechanismus popisuj i j inde.2
Ve většině případů j sou v našem chování nej zřejmější vlivy primární, domi
nantní a sekundární funkce. V některých případech však j ednáme ze své "temné
stránky", to znamená, že "do sedla" se - yětšinou j enom� na čas - dostanou naše
nejméně rozvinuté funkce, terciární a kvartérní. Dokáží však i za krátkou dobu
své vlády napáchat značnou škodu. Je naším úkolem j ako manažerů poznat, že
se někdo dostal do oblasti svých "temných sil" a umět se s touto skutečností
vyrovnat. Měli bychom se zamyslet, co toho či onoho člověka do takové situace
přivedlo, a zauvažovat nad tím, j aký význam a důležitost takovémuto zpravidla
spíše výlevu přisoudíme. Většinou mívaj í lidé po takové erupci pocity provinění
a dobrý manažer by se měl vystříhat na takto vratkém základě cokoliv stavět.
To nás ale nezbavuje odpovědnosti věnovat i svým slabším stránkám pozornost,
snažit se j im porozumět, cíleně je kultivovat, protože chvíle, kdy prorazí na po
vrch, si zpravidla nevybíráme. Rozhodně bychom neměli počítat s tím, že fun
gování "z našich slabin" nám garantuj e nějaký "generální pardon", že se usmě
j eme, omluvíme: "To nic, to j en mé temné nevědomí," a všechno bude smazáno.
Bents, Richard - Blank, Reiner: Typisch Mensch. Beltz Test Weinheim 1992, s. 44-46.
Čakrt, M., 2004, kapitola 5.
220
šestnáct osobnostních typů
Vzáj emné propojení všech čtyř funkcí má svou dynamiku a úspěšný je zpravidla
ten, kdo dokáže všechny své stránky optimálně vyvážit a dostat pod kontrolu.
Tabulka 11.1 Dynamika typu
ISTJ
INFJ
ISFJ
INTJ
#1 dominantní
s, #1 dominantní
s, #1 dominantní
N, #1 dominantní
N,
#2 pomocná
T, #2 pomocná
F, #2 pomocná
F, #2 pomocná
T,
T, #3 terciární
T, #3 terciární
#3 terciární
#4 nejslabší
F, #3 terciární
N,
ISTP
#4 nejslabší
N,
ISFP
#4 nejslabší
s,
INFP
#4 nejslabší
F,
s,
INTP
#1 dominantní
T, #1 dominantní
F, #1 dominantní
F, #1 dominantní
T,
N, #2 pomocná
N,
#2 pomocná
s, #2 pomocná
s, #2 pomocná
#3 terciární
N, #3 terciární
N, #3 terciární
#4 nejslabší
F,
ESTP
#4 nejslabší
T,
#4 nejslabší
s, #3 terciární
T,
ENFP
ESFP
#1 dominantní
s, #1 dominantní
SE #1 dominantní
#4 nejslabší
s,
F,
ENTP
NE #1 dominantní
NE
#2 pomocná
T, #2 pomocná
F, #2 pomocná
F, #2 pomocná
T,
#3 terciární
F, #3 terciární
T, #3 terciární
T, #3 terciární
F,
#4 nejslabší
N,
ESTJ
#1 dominantní
#4 nejslabší
N,
#4 nejslabší
s,
ENFJ
ESFJ
TE #1 dominantní
F E #1 dominantní
#4 nejslabší
s,
ENTJ
F E #1 dominantní
TE
#2 pomocná
s, #2 pomocná
s, #2 pomocná
N, #2 pomocná
N,
#3 terciární
N, #3 terciární
N, #3 terciární
s, #3 terciární
s,
#4 nejslabší
F,
#4 nejslabší
Podle: Isabel Briggs Myers: lntroduction to Type
T,
#4 nejslabší
T,
#4 nejslabší
F,
Palo Alto, CA: Consulting Psychologists Press, 1987, s. 9.
�
.
Při následuj ící četbě je nutné znovu připomenout, že popis typu není vyčer
pávaj ící a neusiluj e o konečnou přesnost, ale výsledkem jakéhosi "testu dobré
shody". Je to, j ako když analytik prokládá shluk bodů časové řady přímkou,
aby vystihl charakteristický trend. Přesně je vystihnout nemůže, ale je nej lep
ším možným přiblížením. Stejně tak žádná typologická charakteristika nemů
že přesně popsat určitého člověka, protože j sme uvnitř každého typu rozmanití
a rozptýlení jako ony body, ale může být nepřesněj ším možným vyjádřením j eho
vlastností.
V následujícím popisu 1 6 základních typů probereme, vždy nej dříve pro kaž
dou dvoj ici osm obecnějších skupin. Při čtení následuj ícího textu se zkuste ob
čas zamyslet a uvažovat nad tím, zda při té či oné charakteristice vám nenaskočí
v mysli představa někoho, koho znáte. Může to být někdo z vašich blízkých,
22 1
stejně j ako někdo, koho znáte z práce, či váš někdejší učitel, ale také třeba osoba
veřej ného života, politik či herec nebo sportovec.
ETJ- Extraverze s převa hou Myšlení
Patří sem dva typy lidí, ESTJ a ENTJ. Oba tyto extravertní typy posuzuj í a hlav
ně organizuj í svět prostřednictvím Myšlení T E ' své dominantní funkce. Ke svým
závěrům dospívaj í na základě informací zprostředkovaných zevnitř, buď intro
vertní iNtuicí N1, nebo Smysly S1• To, jak víme, znamená, že k realitě se ne
vztahuj í přímo a ani ji přímo nevnímají. Potřebuj í mít informace už předem
něj ak připravené ve formě nějakých "balíčků": textů, výpočtů, tabulek, grafů či
obrázků. Systém pro uspořádání fakt si ovšem zorganizuj í předem. Stanoví si
cíle a termíny, v nichž j e žádoucí j ich dosáhnout, a potom na nich systematicky
pracuj í podle pevného a závazného plánu, j emuž podřizuj í informace, které si
"pustí" dovnitř.
Extravertní typy s převahou Myšlení interpretuj í své okolí pomocí logiky
a pečlivým uspořádáním dat, informací a fakt do konzistentního systému. Jej ich
spoléhání na racionální způsob zpracování informace (T), spoj ený s Usuzováním
(J), z nich činí lidi logické, analytické, často velmi kritické, někdy až neosobní
a svárlivé. Lze je stěží přesvědčit čímkoliv j iným než logikou. Pro své neemo
cionální přístupy k čemukoliv, proj evuj ící se primární pozorností na věcnou spí
še než lidskou stránku úkolů, nebývaj í právě oblíbení. Nicméně jej ich schopnost
rychlého a obj ektivního rozhodování, především v krizích a pod časovým tla
kem, j im získává respekt. S pýchou uměj í vyložit na stůl řešení ve chvíli, kdy si
ostatní j iž myslí, že žádné ne lze naj ít.
Velmi j im pomůže, pokud si však tuto svou určitou citovou nedostatečnost
uvědomí a začnou na ní pracovat. Nej snadněj š í je například systematicky zku
sit chválit úspěchy a zásluhy ostatních, což je něco, co lidé s převahou Cítění
dělaj í zcela přirozeně, avšak pro typy T představuj e značné úsilí. Ti si to musí
racionálně zdůvodnit, zabudovat pochvaly do svého plánu, například podle zá
sad ,jednominutového manažera".3 Zkušenosti ukazují, že plody takovýchto
snah stoj í za to, a to j ak v j ej ich pracovním a profesionálním, tak i soukromém
životě.
Jak lze ESTJ a ENTJ charakterizovat?
•
Blanchard, Kenneth- Johnson, Spencer: Jednominutový manažer. Praha, Pragma 1993.
222
ESTJ j e v populaci zhruba 9 procent. Jsou to lidé, kteří bývaj í v kontaktu s reali
tou. Dobře znají své okolí, j ak domácí, tak i pracovní. Jej ich dominantní Myšlení
obsluhuj í dovnitř obrácené senzorické procesy, což vyúsťuj e v jej ich superrea
listický pohled na věci. Většinou nedůvěřuj í zesláblým záchvěvům své iNtuice
i signálům svých oslabených citů. Jsou hrdí na to, že se nedaj í "opít rohlíkem"
a že "nenaletí" na kdej akou reklamu či agitaci. Než se rozhodnou pro zaměst
nání či funkci, než něco schválí a přijmou či než se budou někde nebo pro něco
angažovat, provedou si nej dříve důkladný hloubkový průzkum.
Maj í rádi činnosti, v nichž mohou ihned vidět nějaké hmatatelné výsledky.
Nebaví je přetavovat abstraktní teorie do praktických závěrů a činů. Jsou vy
nikaj ící organizátoři a rození manažeři, častěj i ve smyslu administrátorů než
přirozených vůdců a věrozvěstů nových idejí. Uměj í sestavovat procesy a proce
dury, dávat dohromady detailní instrukce a návody. S trochou nadsázky lze říci,
že nej raděj i maj í "kuchařky", které si ovšem někdy budou chtít přizpůsobit po
svém. Dělá j im dobře, když se věci dělaj í tak, j ak se má, j edním slovem správ
ně. Nemívaj í příliš trpělivosti a porozumění pro ty, kteří nevěnuj í dostatečnou
pozornost a péči těm detailům činnosti, které podle nich zcela jasně vyplývaj í ze
zkušeností a znalostí těch, kteří podobné činnosti vykonávali před nimi. Bývaj í
věcní, konkrétní, dbalí povinností, stoicky klidní, zahleděni spíše zpět k tomu,
co se osvědčilo, a proto někdy i trochu pesimističtí vůči novinkám. Jak víme,
Strážci mívaj í tendenci se neustále strachovat o to, kam ten svět spěje, společ
nost se rozpadá, morálka se drolí, tradiční hodnoty už neplatí, mládež pustne,
nic neumí a nemá kázeň.
Být nadřízený, soudí David Keirsey,4 "znamená zajistit, aby ostatní dělali, co
mají, a nedělali, co nemaj í". Toho se ESTJ uměj í zhostit nadmíru dobře, v práci
i doma. Mívaj í jasno o pravidlech a správných pogtupech, s vážnou tváří je dodr
žuj í a totéž očekávaj í od druhých. Jakožto pravověrní Strážci na to dbaj í, i když
nej sou v nadřízeném postavení. Bývaj í loaj ální vůči institucím, k nimž náležej í .
Zpravidla j sou spolehliví a obětaví partneři, zaměstnanci č i dobrovolníci. Vědí,
co si povinnost žádá, a neuhýbaj í před odpovědností, mnohdy i tam, kde to od
nich vyžaduj e oběť. Pro svoj i spolehlivost a předvídatelnost bývaj í povyšová
ni a ocitaj í se ve vrcholových funkcích častěj i než mnozí j iní. ESTJ j sou totiž
také zpravidla zdatní v propagaci a marketingu svých dovedností a předností
a uměj í je dobře prodat, protože j sou to ty, které se v institucích nejvíce cení.
Může se j im ale stávat, že nej sou dostatečně vnímaví vůči stanoviskům a po
citům j iných, což občas vede k tomu, že poněkud unáhleně rozhodnou a pak
zj istí, že j ej ich volbu vlastně nikdo nepodporuje. Tato j ej ich vlastnost se bohužel
Keirsey, D., 1998, s. 104.
223
někdy prohlubuje s tím, čím výše stoupaj í na hierarchickém žebříčku. Maj í
-li pocit, že se j im věci vymykají, mohou ztratit hlavu. Pak mohou podlehnout
svým nutkavým pokušením udělat to po svém, prosadit silou své řešení, křičí,
j sou hlasití, strnulí, panovační a mohou své okolí pořádně stresovat. Stane se
j im, že nej sou schopni vyslechnout třeba své podřízené nebo j iné lidi ve věci,
o níž se sami usnesli, že v ní nikdo j iný není dost kompetentní, a proto "do toho"
nemá co mluvit. Rozhodně nic neztratí, budou-li soustavně rozvíj et svou schop
nost naslouchat názorům, které nej sou shodné s j ej ich, ať j iž přicházej í od j ej ich
partnerů či kolegů a podřízených v zaměstnání.
ESTJ bývaj í společenští, nevyhýbaj í se večírkům, oslavám a j iným událos
tem, kde snadno a v lehkém tónu konverzuj í a často hýří vtipem. Nijak se netaj í
svými názory n a t o č i ono, nej ednou aniž j e o t o kdo žádá. Ať nám j sou sympa
tičtí nebo ne, většinou alespoň víme, na čem s nimi j sme. Ze všech typů nejví
ce odpovídaj í konvenčnímu maskulinnímu stereotypu - každá z j ej ich složek,
Extraverze (E), Smysly (S), Myšlení (T) a Usuzování (J), se v rámci své skupiny
přiklání spíše k obj ektivně chladněj ší, j aksi tvrdší straně preferenčních alterna
tiv. U tohoto typu j sou také největší rozdíly mezi muži a ženami.
Muži tohoto typu bývaj í ze všech nejvíce "chlapáčtí", jejich názory a humor
j sou nejvíce otrlé a dokonce, j ak uváděj í někteří autořV mohou mít i obhroub
lý nádech. Nejčastěj i ze všech typů se uchyluj í k paušalizuj ícím generalizacím
typu "To ženská nezvládne", "Taliáni" j sou takoví, zatímco třeba "šikmoocí"
j sou makoví. Nešetří také absolutními výrazy typu "V životě ne . . . ", "Ani náho
dou . . . ", "To nikdy. . . ". Bývaj í společenští, asertivní, praktičtí, s pevnými postoj i
a rozhodní, zkrátka lidé, kteří v naší kultuře ztělesňuj í ochránce a živitele. Měli
by ale vědět, že j ak málo se většinou mýlí ve věcných soudech, tak bývaj í vedle
v názorech na lidi. Většinou j sou v této věci dlouhodobě neoblomní a reaguj í
například: "Nevím, jak h o znáš ty, ale u m ě j e to prostě hňup ! " Vinu n a tom
nese j ak j ej ich méně vyvinutá iNtuice N, tak i j ej ich nej slabší funkce, opomíj ené
introvertní Cítění Fr
Ačkoliv jej ich ženské protěj šky nemívaj í se svou femininitou problémy, pře
sto se mohou někdy octnout ve vnitřním sporu mezi zaujetím role asertivní, roz
hodné pracovnice či manažerky na j edné straně, a j emné, spíše pasivní a přizpů
sobivé manželky či matky. Je to způsobeno protichůdnými tendencemi v j ej ich
osobnostech. Extravertní Myšlení TE je pudí směrem k nonkonformismu a ob
j ektivnímu odtažitému chladu, zatímco j ej ich introvertní Smyslové vnímání S,
j e volá k tradicionalismu právě například ve vztahu k typickým ženským rolím.
Třebaže tyto ženy často dosahuj í vyšších postavení a profesionálních úspěchů,
tento j ej ich vnitřní svár tím nemusí být trvale vyřešen. Více než j iným se j im
může stát, že nebudou pro své okolí zcela čitelní. Nejednou se takováto rozporuKroeger, Thuesenová, Rutledge, cit dílo, s. 204.
224
plnost datuj e od dětství, kdy dívky typu ESTJ mohly mít spíše klukovské spády
a maminky je neustále káraly, že "holčičky tohle přece nedělaj í", protože se to
"nesluší". Uslyšíte-li něj akou ženu (samozřejmě i muže) říkat cosi ve smyslu,
že "ženská" se na to či ono, například na vedoucí funkci, nehodí a že by "pod
žádnou nechtěli dělat", většinou neprohádáte, že j de o ESTJ. Ženy tohoto ty
pu se častěj i než j iné mohou věnovat některým tradičně mužštěj ším aktivitám.
Mohou s pány j ako rovnocenné soupeřky hrát například tenis či squash nebo
čas od času zaj ít na pivo, hrát karty a ihned neomdlívat při zaslechnutí trošku
drsnějšího slovníku.
ESTJ se cítívaj í dobře v tradičních a pokud možno uznávaných a stabilních
institucích. Pociťuj í s nimi takové vnitřní ba instinktivní souznění, že nebývaj í
s t o pochopit a přij mout nikoho, kdo b y takové instituce chtěl rušit nebo od
základu měnit. Z toho plyne j ej ich někdy trochu svérázné a pro j iné matoucí
chování. ESTJ ctí hierarchii. Octnou-li se v nějakém akčním týmu, jejž nevedou,
uznávají, že vedoucí onoho týmu j sou v tomto prostředí šéfové a snadno se pod
robí j ej ich pokynům a příkazům. To j im ale nebrání v tom, aby při příští příleži
tosti, třeba za pár hodin, od těchže lidí nepožadovali subordinaci, pokud se třeba
v j iném týmu role otočí. Tohle mnoho lidí zaráží a vede k úvahám typu "ten mi to
vrací". Pro ESTJ je to ale logické a morálně zcela konzistentní chování, v němž
není nic osobního . Nadřízenost a podřízenost, pravomoc a autorita pro ně nej sou
odvozeny j en z lidí, ale z rolí a systému. Strážci autoritu potřebuj í, musí mít
možnost se na ni spolehnout, a pokud ji nemaj í, vesmír pro ně nefunguje.
V j ejich životech se všechno odehrává podle zavedených praktik, všechno
má své místo - ať už v doslovném nebo přeneseném významu - a ESTJ s od
zbroj uj ící samozřej mostí očekávaj í, že všechno na svém místě také bude. Jej ich
prostředím je pořádek, kontinuita a organizovanost. Milníky j ej ich životů j sou
pevně organizované a rozvržené dny, tvrdá práce a systém odměňování podle
zásluh. Relaxace, zábava a legrace jsou rovněž součástí rozvrhu a přidělovány
(sobě i ostatním) podle toho, j ak se kdo přičinil. Dobrá práce přináší odmě
nu a tvrdá, produktivní práce je vlastně sama o sobě j istým druhem rekreace.
Harmonie souzvuku se dosahuj e dodržováním pečlivě propracovaných pravidel,
procedur a zásad.
Jakkoliv maj í rádi kontinuitu, prospívaj í především v dynamickém a soutě
živém prostředí, kde se mohou proj evit a uplatnit j ej ich trochu maskulinní sklo
ny. Už od dětství se proj evuje j ej ich zaj ímavá vlastnost. ESTJ totiž rádi dávaj í
j iným příkazy - třeba i rodičům č i nadřízeným. V tom sleduj í dvoj í cíl: n a j edné
straně chtěj í, aby byli lidmi skutečně chránícími záj my organizace a chovali se
podle toho, a na druhé straně potřebuj í, aby někdo trvale potvrzoval, že je scho
pen pevnou rukou zaj išťovat řád a strukturu. Navenek budou možná protestovat
a hádat se, "testovat vesmír", ale z dlouhodobého hlediska si váží toho, kdo j e
svou nezpochybnitelnou autoritou donutí konat to, c o s e má, a navždy ztratí re225
spekt ten, kdo ustoupí a proj eví se tak j ako přílišná "měkota". Toto permanentní
testování a měření sil přivádí mnohé j ej ich podřízené, i leckteré nepoučené nad
řízené, na pokraj zoufalství. ESTJ ale v zásadě testuj í, zda se na své lidi, počítaje
v to i šéfy, mohou doop ravdy spolehnout, zda j sou to lidé na svém místě.
Uvádí se, že tato skupina tvoří zhruba 2 procenta populace a jej í výskyt je tedy
vzácný. Keirsey a Bates6 tvrdí, že pokud bychom měli pro charakteristiku této
skupiny použít označení, bylo by to vůdce vůdců či po lní maršál. Zasluhuj í si
takovéto označení pro svou potřebu mít věci pod kontrolou. Zatímco ESTJ rádi
věci dělaj í, než by o nich spekulovali, přístup ENTJ je j iný. Nespokoj í se s tím,
že by existuj ící systém přij ali a snažili se o j eho bezproblémové fungování, ný
brž j ej chtěj í i řídit, stát v čele, mít na povel, zlepšovat j ej a dohlédnout na to, že
j eho potenciál a kapacita budou využity naplno.
ENTJ zásluhou své N1 j sou více disponováni vidět za obzor danosti sou
časné situace než ESTJ, ale méně než typy s dominantní NE , třeba ENTP. Jsou
schopni vynalézavě zorganizovat činnost rozdílných lidí, sladit cíle, strategie
a očekávání, stanovit odpovědnosti a vyžadovat svědomitost. Jsou trochu j ako
INTJ (viz dále), ale j ej ich iNtuice nebývá tolik rozevlátá, stoj í pevněj i na zemi.
Jej ich vnitřní silou a potřebou j e touha vést. Nepudí je k tomu ale nějaká nadutá
samolibost. Oni prostě j enom lépe vědí, j ak maj í věci být i j ak toho dosáhnout.
Jako by předpokládali, že j iní prostě nemaj í tu schopnost vidět věci tak zřetelně
a že je ztráta času se pokoušet j im to obj asňovat. Tento sklon vychází naj evo j iž
v raném věku, kdy mívaj í snahy ovlivňovat ostatní děti. Mívaj í nutkání organi
zovat, vytvářet struktury, formulovat pravidla a šikovat lidi k dosažení možná
i zatím vzdálených cílů. Používají své empirick� extravertní Myšlení, j ehož po
mocí svět kolem sebe rychle třídí, zobecňuj í a shrnuj í a v němž nacházej í důka
zy pro svá tvrzení. Jej ich T E j e doplňováno dovnitř obrácenou iNtuicí a tak se
v j ej ich mysli rodí představy a plány zasazené do rámce širokých možností. To
j im dodává energii a rozhodnost, charisma, odvahu živenou silou přesvědčení,
neodolatelnou sebedůvěru a odhodlání. ENTJ mívaj í smysl pto praktično a, po
dobně j ako většina TJ, i j akousi nel�tostnou přímočarou pragmatičnost. S INTJ
je spojuj í nejenom stejné funkce N1 a TE ' byť v opačném pořadí důležitosti, ale
i vášeň proměňovat mentální koncepty do hmotné reality. Primární N1 ale INTJ
občas směruj e k subj ektivitě, zatímco u ENTJ hraj e mnohem větší roli obj ek
tivní racionalita vnějšího světa. Jej ich pozornost okamžitě postřehne přebytečné
nebo nefunkční prvky systému a j ejích úsilí se téměř automaticky napře k j ej ich
Keirsey, Bates, cit. dílo, s. 66.
226
odstranění. Naráz si uvědomí, co stoj í mezi žádoucím stavem a nynější skuteč
ností a ihned vidí způsob, jak se dostat z bodu A do bodu B. Bytostně nesná
šej í zbytečné úsilí, opakované chyby a nutnost říkat něco dvakrát. Bývaj í tedy
přímočaří, trochu skeptičtí, relativističtí, hrdí na schopnost být nad věcí, svou
důmyslnou vynalézavost, schopnost nacházet a prosazovat řešení, rozhodnost
a nepoplatnost. Věří v rozum, bývaj í hladoví po úspěchu a uznání, usiluj í o to,
aby věci zvládli s co nejmenším úsilím a ztrátami.
Do jej ich zorného pole vstupuj í představy a plány zasazené do rámce mož
ností. Výborně se mohou doplňovat s ESTJ při předkládání variantních řešení,
asi by se však neshodli v tom, zda j sou tyto varianty produktem úvah nebo zda
vyplývaj í z fakt. ESTJ by tváří v tvář záměrům začali sestavovat plány a proce
dury, j ak metodicky postupovat. ENTJ maj í v takové situaci spíše sklon zabývat
se strategií a cíli směřuj ícími za hranice toho, co je kolem nás, zde a nyní, co
je zřejmé a známé. Tam, kde j sou maršálové ENTJ stratégy, bývaj í ESTJ spíše
generály, taktiky - někdy těmi, kdo j sou připraveni na minulou válku. Předností
obou bývá "tah na branku", slabinou pak diplomacie. Usuzovací funkce ENTJ j e
živena iNtuitivním uchopením smyslu faktů a věcí v j edinečných kombinacích
a asociacích. Protože je však obrácena dopředu (J) a ven (E), nebývaj í nej silněj
ší v introvertním Myšlení, především v analýze a uchování informací. Pokud
se j im ovšem do myšlenkových procesů totiž nepodaří zavést v rozumné míře
j ej ich terciární funkci, tj . Smysly S E , výsledkem j ej ich úvah mohou být čiré fan
tazie. Ú spěšní ENTJ j sou ti, kdo j sou schopni vyvážit své vize s relevantními
skutečnostmi.
Pro mnohé ENTJ se život odvíj í v častých konfrontacích, sporech, debatách
a utkáních s cílem něčemu se naučit a sebe samé zdokonalit. Věci se pro ně
popoháněj í kupředu "vyhádáváním", což je slovo, které používaj í bez pejorativ
ního zabarvení j akožto označení obj ektivního procesu. Pro mnoho lidí to může
znamenat velmi nepříj emnou zkušenost, ale ze strany ENTJ v tom není nic pri
márně nepřátelského. Co na nich j iným také vadí, je, že vycházej í z předpokla
du, že maj í pravdu, dokud j im někdo nedokáže opak. Většina ostatních typů j e
daleko spíše ochotna připustit, ž e s e mohou mýlit nebo ž e rovnou o dané věci nic
nevědí. "Pokud se někdo domnívá, že pravdu nemám," signalizuj e ENTJ, "pak
se musí se mnou utkat." Tento postoj povede k pozitivním výsledkům pouze
za předpokladu, že se v jej ich okolí naj de někdo dostatečně troufalý na to, aby
s nimi změřil síly. Výsledek takovéhoto střetu může být dvoj í . Pokud se ukáže,
že ENTJ pravdu nemaj í , potom budou mít zpravidla respekt vůči tomu, kdo měl
sílu j im čelit a zásluhou toho se něčemu novému naučili - a budou tak mít větší
šanci mít pravdu příště. Pro ENTJ sám fakt, že j im někdo hodil rukavici a vlastní
průběh souboje, mívá stejný význam j ako jeho výsledek. Když se ovšem ukáže,
že ENTJ pravdu skutečně měli, budou na tom, podle nich, obě strany po tako
vémto vyj asnění bezesporu lépe, protože se takto ověřilo, co platí. Lidé, kteří se
227
j im nedokáží postavit a nechaj í se j imi zastrašit, j sou pro ně "vzduch" . Slabochy
totiž ENTJ s rozkoší převálcuj í . Naopak se jej ich úctě těší ti, kdo j im čelí s ote
vřeným hledím a nevyhýbaj í se střetu. Konfrontaci a silné postoj e neberou ENTJ
od ostatních nijak osobně, někdy takové situace a lidi vyhledávaj í a podněcuj í .
J e lepší někoho vyzvat n a souboj a prohrát, než si své schopnosti, názory, mínění
či přesvědčení nijak neověřit. Problém je v tom, že ne každý chce vystavovat
pravdy a přesvědčení ustavičné "zkoušce ohněm" . Je mnoho lidí, kteří chtěj í,
aby se j im prostě řeklo, co se od nich chce, a nedělaly se s tím zbytečné okolky,
aby odpoledne mohli j ít domů "s čistou hlavou". Taková mentalita dokáže ENTJ
"vytočit" k nepříčetnosti.
Také ENTJ dosahuj í ve svých kariérách vysokých postavení a baví j e být ve
vedoucí funkci. I proto mívaj í větší vliv, než j aký by odpovídal jej ich četnosti
v populaci. Bývaj í neúnavně oddáni své práci a zaměstnání, někdy až do té míry,
že pro ně zapomínaj í na ostatní oblasti života. Jej ich příchodem do vedoucích
funkcí se zpravidla sníží plýtvání, prostoje, bezcílné přešlapování na místě a ne
rozhodnost, nezřídka tím, že se bez slitování rychle a bez sentimentu rozloučí
s viníky. Jej ich Myšlení je pozitivistické a j ej ich j ednání chirurgické. Soustřeďuj í
s e spíše n a myšlenky, principy, idej e a vize než n a lidi z a nimi . Podobně jako
ESTJ mívaj í někdy sklon rozhodovat se neosobně až necitelně a vyvolávat re
sentimenty, které realizaci j ej ich rozhodnutí mohou vážně ohrozit. Většinou pak
bývaj í velmi udiveni tím, že někoho ranili, vůbec nechápou, j ak se někdo mohl
urazit, a kroutí hlavou nad tím, že takové "citlivůstky" mohou stát v cestě j ej ich
skvělým a pro všechny tak prospěšným řešením. Právě tak j ako ESTJ mohou
j enom získat kultivací své citové stránky. Není to ale pro ně snadné.
ENTJ většinou maj í schopnost se j asně a stručně vyjádřit, vystihnout podsta
tu věci. Nenechávaj í nikoho na pochybách o tom, kdo rozhoduje. Očekávaj í, že
lidé kolem nich, v práci i osobním životě, budou také silné osobnosti, které se
nezaleknou občasné konfrontace, že budou samo_!>tatné bytosti s mnoha zájmy
a zdravou sebedůvěrou. Jej ich sklon k nezávislosti a autonomii výrazně prolíná
j ej ich manažerským stylem. Od svých podřízených chtěj í, aby byli kompetentní,
tvořiví a uměli obháj it svůj názor. Nesnášej í "kýválky". To je někdy obtížné po
stavení zejména pro ženy. Podobně jako j ej ich "příbuzné" ESTJ, nebývaj í dámy
typu ENTJ zrovna ztělesněním tradičního ideálu křehké ženskosti . Pro mnoho
mužů, bez ohledu na typ, bývá obtížné přij mout názory nebo skutečnosti, které
"bolí", od ženy. Pro svou konfrontační dispozici a sklon říkat věci bez obalu
a výřečnost až na hranici arogance se muži i ženy ENTJ mohou zničehonic ocit
nout v izolaci, mnohdy větší, než j akou mohou Extraverti bez následků dlou
hodobě snášet. ENTJ, j ež j sou k vyj evování nepříj emných skutečností zvlášť
náchylní, pomůže, budou-li si dávat v takovýchto obtížných situacích pozor na
to, aby zdůraznili svou nezauj atost a obj ektivitu, byli schopni ji komunikovat
vůči svým partnerům. Protože zpravidla nedokáží dost dobře pochopit, čeho j e
228
to důsledek, mohou se pak začít chovat j eště nepřirozeněj i a nečitelněj i . Stává
se j im například, že k j ej ich bezmeznému překvapení je j iní obviňuj í z hněvu
v situaci, kdy ENTJ prostě j en nebyli schopni zkrotit své nadšení a zaujetí nad
tím či oním. Dokazovat potom, že se vůbec nezlobí, že j sou naopak rádi, je pro
lidi, j ej ichž funkce F patří k nejslabším, mnohdy obtížné.
ENTJ se necítívaj í dobře v zaměstnáních, které nekladou žádné nároky na
představivost, iNtuici a důmysl. Potřebuj í prostředí, v němž se budou vyrov
návat s náročnými úkoly a rozplétat zapeklité problémy. Daří se j im tam, kde
musí hledat nová řešení a přístupy, j ít cestami, které ještě nikdo neprošlapal. Je
dobře mít na paměti, že ačkoliv si ENTJ váží své nezávislosti, dařívá se j im lépe
v rámci nějaké organizace než j ako "osamělým vlkům". Má to co dělat i s j e
j ich tíhnutím ke struktuře a organizovanosti . V tom se liší od svých "sousedů",
ENTP, kteří j sou ochotnější riskovat a tak mít šanci více získat - nebo také více
ztratit. Jak si všímá David Keirsey,? polni maršálové "nemohou nebudovat orga
nizace a neusilovat o implementaci svých cílů". Jej ich maršálské schopnosti se
proj evuj í v koordinaci, tvorbě systémů, stanovování priorit, zobecňování, shr
nování a hledání společných jmenovatelů, shromažďování fakt a důkazů a j ej ich
předkládání k přesvědčování druhých. Ať je j im svěřena j akákoliv organizace
voj enská, církevní, podnikatelská, vzdělávací nebo vládní - vždy mívaj í vizi,
kam by se měla ubírat a s dirigentskou schopností ji tam s nevšední uminutostí
dokáží i nasměrovat.
ENTJ se zaj ímaj í o "velký obraz", nikoliv o detaily, a to je svádí dohroma
dy s ostatními iNtuitivy. Občas bývaj í netrpěliví, pokud vše nej de podle jej ich
představ. Proj evuj e se to mimo j iné tím, že když se nedaří, mohou být nevrlí,
náladoví, nepřiměřeně si stěžuj í na relativní maličkosti a j sou posedlí snahou
pohnout věcmi kupředu. Jej ich zpravidla velmi silné ego je snadno může svést
k iluzi, že j sou všechno schopni zvládnout hrubou silou, což bývá častěj i sebe
klam než pravda. Když v tom pak neuspějí, dostaví se stres, zklamání a pocity
méněcennosti někdy takové intenzity, že to je často zcela neúměrné významu
dané záležitosti . Zahrnou se zcela zdrcuj ící sebekritikou a maj í na sebe vztek.
Když j de o kritiku, málokdo se ENTJ dokáže vyrovnat. Nevybíraví ve slovníku,
ostří, nelítostní, chladní j ako ocel a pevní j ako skála dokáží - zachce-li se j im
být pro kohokoliv zcela zničuj ící, někdy i včetně j ich samých.
Pokud se j im jako vedoucím pracovníkům nepodaří získat pro spolupráci
lidi s vyvinutým Smyslovým vnímáním a s Cítěním, může se stát, že podcení
věcnou nebo lidskou stránku dané situace. Jako podřízení, nadřízení nebo kole
gové totiž například nechápou, že si někdo může jej ich konfrontační, takříkaj íc
"buldozerový" styl práce brát osobně a chápat j ej j inak než jako nej lepší cestu
k dosažení optimálního výsledku. Pro j ej ich svět je příznačné j iskření - nápadů
Keirsey, 1998, s. 198.
229
i názorových střetů. Při styku s nimi se vyplatí mít na paměti, že své úspěchy
ENTJ měří tím, čeho dosáhli, a ne tím, j ak j sou oblíbeni . Každý, kdo s nimi bude
spolupracovat, by si měl uvědomit, že to může být na jedné straně velkolepé, ale
na druhé straně únavné, bez chvilky klidu.
Možné slabiny skupiny ETJ
Za normálních okolností j sou extravertní typy s převahou Myšlení principiální,
zásadoví, idealističtí, oddaní a racionální. Ve svém úsilí opírat vše v životě o in
telektuální závěry a obj ektivní data se snaží naj ít na život univerzální vzorec, co
nej obecnější formulku, která by vše vysvětlila.
Rubem toho, že j ej ich j ednání je ovládáno především Myšlením, je, že j ej ich
nejméně vyvinutou funkcí je Cítění F r To může působit potíže jak j im samým,
tak i j ej ich okolí . Zanedbaj í-li z j akéhokoliv důvodu tuto svou stránku, mohou
se dočkat toho, že v nejméně příhodném a nej méně očekávaném momentě bu
de nekontrolovatelně explodovat ve formě nediferencovaných emocí, například
frustrovaného vzteku. Extravertní lidé s převahou Myšlení však mohou také čas
to mívat j akousi až mystickou náklonnost vůči něj akým ideálům, která se někdy
přenáší i na lidi. Jej ich potíž ale je, že tyto hluboké a vřelé city málokdy vyj dou
na povrch a když, tak v hrubé, nestrukturované podobě .
Jako všechny ostatní typy s extravertním Usuzováním j sou v nebezpečí, že
podcení nebo zanedbaj í Vnímání, které je u nich v introvertní podobě. Znamená
to, že při uchopení světa používaj í svých pěti smyslů, avšak aby j ej dokázali
interpretovat a aby j im dávali nějaký smysl, musí na něj nej dříve aplikovat své
apriorní logické systémy. Rozhodně se j im _vyplatí, když si ve svých záměrech
a plánech naj dou chvilky na to, aby si vyslechli stanoviska j iných, zej ména lidí,
kteří by se možná sami neozvali . I toto j de j aksi proti jejich "přirozenosti", avšak
pokud tuto svou poněkud temnější stránku nezvládnou, snadno se j im může stát,
že fakta podřídí svým představám, rozhodnou se příliš náhle, bez ohledu na pre
ference, postoje a pocity j iných.
Represe Cítění v lidech této skupiny může vést k postojům typu "účel světí
prostředky", zanedbávání sebe sama nebo blízkých lidí, přehnaně defenzivnímu
chování s agresivními a podezřívavými výpady vůči skutečným nebo domnělým
protivníkům, zpochybňuj ícím a ohrožuj ícím přij atá dogmata a formulky. Jej ich
temná stránka se vyznačuj e rysy schizoidní osobnosti, dogmatismem, netole
rantností, inkvizitorskými sklony a odtažitostí.
Pokud j sou pod tlakem, mohou odmítat kritiku. Zarputile se pak budou držet
svých přesvědčení a plánů, i když všichni ostatní vidí, že okolnosti se změnily.
230
Ke své škodě se mnohdy soustřeďuj í na obranu svých pozic a na to, aby dokáza
li, že ostatní j sou zauj atí a mýlí se. Svou pozici se pak snaží všemi způsoby ra
cionalizovat, což se j im vzhledem k j ej ich intelektuálním vlohám může dlouho
dařit. Vše nepříznivé maj í sklon bagatelizovat. Budou říkat, že ostatní nevědí, co
je pro ně dobré a proto j im musí věřit. Introvertní Cítění j im nejednou brání j ak
v dostatečném sebepoznání, tak i dostatečné pokoře před znalostmi a dovednost
mi j iných. Za normálních okolností nevycházej í tyto j ej ich rysy příliš naj evo, ve
stresu však vystoupí j ako starý nátěr.
Užitečným přístupem v takovýchto případech bývá výcvik v senzitivitě
a v sebeuvědomování, což ovšem pro tyto typy nebývá vždy snadné. Ve styku
s lidmi s takovýmito projevy je třeba být upřímný, zdravě asertivní, ale nepouš
tět se do sporů, protože bychom je asi většinou prohráli. Na setkání s nimi je
třeba se dobře připravit a pečlivě j e strukturovat a plánovat. Cení si logické
konzistence, kterou je vhodné podložit lidsky vřelým přístupem. Napřou se ale
proti každé manipulaci a sociálnímu nátlaku.
Pokud ESTJ používaj í introvertní Smyslové vnímání toliko k obhaj obě svých
extravertních racionálních východisek a záměrů, dostávaj í se do pasti, v níž j e
zaměňována odtažitost z a objektivitu a logika z a smysl pro realitu.8 Všichni E
maj í sklon podceňovat a brát na lehkou váhu své introvertní popudy j ako zbytky
čehosi, co snad zůstalo z období, než se uzpůsobili svému primárnímu vnějšímu
prostředí a j eho společenským rolím. To j im může způsobit problém, pokud ne
budou brát v úvahu to, co ne lze logicky zdůvodnit j ej ich externími povinnostmi
a úkoly, třeba svět emocí a hodnot, který je třeba také brát v úvahu, maj í-li být
úspěšní a dosahovat svých cílů. Záběr j ej ich T E se pak zúží j enom na výseč sku
tečnosti a pustí ze zřetele všechno, co nemá logiku. Z oblasti vědomé kontroly
vytlačí všechno subjektivní a pocitové. Toho se však zbavit nelze. Může se stát,
že j ej ich chabé F 1 se vymkne kontrole a začne působit proti dominantněj ším
funkcím. Jsou pak zaplavováni nepochopitelnými emotivními výrony, nevysvět
litelnými popudy své nejslabší funkce. Mnozí pak stupňuj í své úsilí udržet si
za každou cenu svůj nadhled. Zatvrdí se a j eště pevněji se drží svých osvěd
čených způsobů. Bývaj í v takovém stavu zoufale jednostranní, nevědomě sub
j ektivně předpoj atí, se sklony k nesmyslnému perfekcionismu. Nej sou schopni
vidět, že existuj í také j iné přístupy a j iná řešení než ta, do nichž je uzamyká
j ej ich omezená racionalita. Ta bývá přiživována terciární funkcí, extravertní iN
tuicí, která j im slouží j ako štít před vnitřní realitou. Dělá to stejně jako vždy
v podobných případech: situuj e problém úlevným způsobem extravertně ven,
mimo ně a současně j im našeptává, co všechno špatného se může stát, pokud
právě oni nezasáhnou a neučiní přítrž všemu tomu zmatku a nerozumu kolem.
Zakoušejí konflikt, ale nevidí j ej j ako svůj vlastní. ESTJ, kteří zavíraj í oči před
Thomson, L., cit. dílo, s. 278.
23 1
svými vnitřními rozpory, je promítají do vnějšího světa, kde však nejsou řešitel
né. Věří, že ostatní, aniž o tom vědí, je potřebují, aby se právě oni chopili otěží
a dostali situaci pod kontrolu.
Na ENTJ číhá ohrožení jinde. Čím více se, podobně jako ESTJ, snaží být
neosobní a logičtí, tím méně jsou nakonec objektivní a realističtí. Pokud svou
iNtuici N1 používají pouze k bezvýhradné podpoře svého dominantního TE ' ztrá
cejí introvertní perspektivu a nejsou schopni ocenit hodnotu jakékoliv zkušenos
ti, která nespadá do jejich racionálního konceptu. Správně vyvinutá Usuzovací
funkce je živena uchopením smyslu objektů vnějšího světa v jejich jedinečných
kombinacích a možnostech. Protože je obrácena dopředu (J) a ven (E), nebýva
jí nejsilnější v introvertním uchování informací. Pokud se jim ovšem nepodaří
v rozumné míře vědomě zaměstnat terciární funkci, S E, zprostředkovávající jim
realitu, výsledkem jejich úvah mohou být čiré fantazie. Ú spěšní ENTJ se vyzna
čují právě tím, že bývají schopni vyvážit své vize s relevantními fakty. Pokud ale
jejich N 1 není na stráži, otevřou se stavidla pro jejich nejméně vědomou funkci,
introvertnímu Cítění. Z ní pak mohou prýštit podvědomé rozmary, jimž nebudou
rozumět, nechápat, odkud se berou, a bát se jich. V tu chvíli začne nekontrolo
vaně nabízet své "služby" nehlídaná terciární funkce, S E . Ta je, podobně jako
ESTJ, může falešně utěšovat, že problém není v nich, ale že je to důsledek če
hosi, co způsobují jiní, a dát průchod třeba pocitu, že se je jiní snaží kontrolovat
a omezovat. Mohou se pak chovat naprosto nepochopitelně, protože vládu má
hédonistické S E, podporované zakrnělým Fr
EFJ- Extravertní typy s převahou Cítění
Patří sem dva typy, ESFJ a ENFJ. Pokud byli Extraverti s převahou Myšlení
v dobrém souladu s vnějším světem, platilo to především o té jeho stránce, kte
rou lze uchopit racionalitou a logikou. EFJ jsou rovněž v realitě, ale jiného dru
hu - realitě lidské. K vyhodnocování situací, které je obklopují, užívají svou
usuzovací funkci (J) vedenou Cítěním (F), především prostřednictvím hodnot.
Namísto chladné principiální logiky, uplatňované ETJ, se táží, zda věci mají
nějakou osobní hodnotu a relativní platnost. V jejich životech bývá více morál
ních zákazů a příkazů, pohybují se v mantinelech etických imperativů. Bývají
vynikající ve vycítění a vystižení jedinečné mezilidské atmosféry a nepominu
telně k jejímu vytváření často sami přispívají. Protože funkce nejméně slučitelná
s Cítěním je Myšlení (T), EFJ ji mnohdy nevědomě potlačují.
Snadno se otvírají lidem a navazují nové vztahy. Po pár minutách často
působí dojmem lidí, které známe už léta. Bývají oblíbeni, protože z nich vy232
zařuje účast, přátelství, takt a vřelost, prostě zájem o lidi . Jejich extravertní
orientace je vede k tomu, že vnímají pocity ostatních a jsou pro ně důležité .
Proto usilují o harmonické mezilidské vztahy a jsou tomuto souladu ochotni
mnoho obětovat. Hřeje je přijetí a souhlas a jsou citliví na nezájem a chlad.
Potěšení a uspokojení pro ně ovšem nemusí nutně přicházet jenom zvenčí, od
lidí, kteří je mají rádi a jimž na nich záleží, ale také zevnitř. I jim samým dělá
totiž dobře obdivovat jiné, vážit si jich, vyjadřovat jim sympatie a mají sklon
soustřeďovat se hlavně na jejich dobré stránky a vlastnosti . I když s někým
nesouhlasí, jsou schopni vidět v postojích druhých hodnoty a voltairovsky jim
přiznávat jejich svaté právo se takto projevovat. Střet s protichůdnými názory
neotřese jejich vírou v harmonii, kterou se jim - často právě především silou
jejich přesvědčení - znovu nějak podaří nastolit. Jejich soustředěná pozornost
na názory jiných může někdy vést až k tomu, že pouštějí ze zřetele své vlastní
zájmy.
Nejlépe fungují, když jednají s lidmi, a proto vyhledávají společnost a rádi
konverzují či jen "klábosí" . Někomu to může připadat jako marnění času, pro
EFJ je to však důležité. S tyk s jinými, při němž mohou myslet nahlas, je vklad,
který dokáží zúročit. Extravertní povaha jejich Cítění neznamená pouze, že čer
pají ze svých vztahů energii, ale také že druhé lidi, jejich názory, stanoviska a re
akce, potřebují k tomu, aby si sami zformulovali svá vlastní rozhodnutí. Když
ale musí být struční a věcní, bývá to pro ně někdy velmi obtížné a vyžaduje to
z jejich strany značné úsilí . Přítomnost Usuzování (J) naznačuje, že jim vyho
vuje, když jsou věci uzavřené a rozhodnuté, přičemž nijak zvlášť neprahnou po
tom, rozhodovat sami.
Pokud se jim nepodaří rozvinout dostatečně své Smyslové vnímaní, může
se jim stávat častěji, než by jim bylo milé, že jejich nejlepší úmysly budou za
loženy na východiscích, která jsou mylná. Může se jim kupříkladu stát, že se
pustí do nějakého nového úkolu a začnou dělat něco, o čem předpokládají, že je
potřebné a žádané, místo aby si dali práci a nejdříve si to ověřili. Zejména jim to
hrozí v situacích, které jim jsou nepříjemné, například jde-li o kritiku, která by
podle jejich názoru mohla někoho zraňovat. Je pro ně více než pro ostatní typy
obtížnější vidět a brát na vědomí nepříjemné věci a okolnosti.
Uvádí se, že ESFJ bývají ze všech typů nejspolečenštější, rozhodně nejvíce ze
všech Strážců. Jsou to lidé, kteří vykvétají ve styku s jinými a mají sklony ide
alizovat kohokoliv a cokoliv, co se nachází v okamžitém ohnisku jejich přízně.
Klíčem k duši této skupiny je harmonie a laskavost. Představují asi 1 2 procent
populace a na světě by možná bylo lépe, kdyby jich bylo více.
233
Jejich jemná a pečující povaha je profilována extravertním Cítěním F E ' a tc
je dovádí za obzor jejich vlastních potřeb ke službě ostatním. Umějí být pozor
ní jak k věcným, tak lidským detailům, díky smyslům S. Tato jejich pomocná
funkce je obrácena dovnitř. To znamená, že detaily týkající se informací, dat.
zpráv, pravidelností a vzorců a jiných vnějších podnětů zkoumají vnitřně, in
trospekcí, přes pocity, jaké to v nich vyvolává. Usuzování, J, pečuj e o to, že
jejich činnost bude patrně dobře zorganizována. Pokud byly předchozí typy.
ETJ, spíše maskulinní, což může někdy způsobovat jisté obtíže ženám, plati
o tomto typu spíše opak. Muži tohoto typu mívají daleko menší potřebu b�1
pevně v sedle, držet otěže a mít věci pod kontrolou, zejména pokud by to bylo
na úkor potřeb a přání ostatních. I v jejich duších bývá svár, tentokrát mezi
spíše maskulinním směřováním SJ, někdy označovaným jako tradicionalistic
ky stabilizující, a EF preferujícím spíše pečovatelské, citlivé, srdečné a jemné
chování.
Z ESFJ vyzařuj e přátelství a náklonnost. Bývají pozorní k potřebám j iných
a nelitují úsilí, aby je uspokojili. Osnovu jejich života tvoří společenské styky
a vztahy a j ej ich mluva leckdy zabrousí k nostalgickým vzpomínáním. Jsou
to udržovatelé tradic v nej lepším slova smyslu, lidé, kteří nikdy nezapome
nou něčí výročí a příležitosti . Zraňuje je nezájem ze strany jiných a od svého
okolí potřebují trvalé oceňování a potvrzení své obliby. Všímají si toho, jak se
ostatní tváří a j ak vypadají, a dělají si o nich pevný úsudek na základě spole
čenských norem. Jsou-li na čas od lidí izolováni, cítí se nesví, téměř j ako ve
vězení.
Nejúspěšnější bývají v zaměstnáních, kde se jedná s lidmi, kde se j im může
prospívat a pomáhat. Bývají výborní prodejci a poradci, najdeme je často ve
zdravotnictví či ve školách a neziskovém sektoru. Zákazníci, klienti, přijem
ci jejich služeb nedostávají pouze danou komoditu či službu, ale také osobní
péči. Nebývá naopak dobře jmenovat je do funkcí, .kde je předpokladem úspě
chu chladná, odtažitá a neosobní analýza a aplikace abstraktních principů. Jako
soudci by asi kdekoho pustili a na finančním úřadě by každému odpustili daně .
Typologové si všimli, že ESFJ ze všech typů nej častěji dělají to, o čem snili jako
děti, čím budou. Proto nepřekvapí, že také málo fluktuují.
ESFJ bývají spořádanými podřízenými, kteří respektují nařízení a řídí se
j imi, věnuj í se povinnostem a službě. Mívaj í úctu k autoritě a nekritizuj í své
nadřízené. Jde jim k duhu, když se věci řeší bez velkých průtahů, účinně a pro
fesionálně, když se běžné záležitosti odehrávají zavedeným, předem napláno
vaným a správným způsobem a když věci i lidé maj í své místo. Dělá jim dobře
být neustále ubezpečováni o své užitečnosti a o tom, že ostatní je maj í rádi. Na
ověřování těchto skutečností vynakládají nemálo energie. Pokud se j im toho
v dostatečné míře nedostává nebo domnívají-li se, že něco zavinili, že za něco
neblahého mohou, upadají do melancholie a depresí. Rádi se účastní konverzací
234
5estnáct osobnostních typu
o problémech nebo událostech v životě kolegů, což někdy může zavánět klepa
řením a nejednou zafungují i jako zpravodajská centrála.9
Jako manažeři se vyznačují několika zajímavostmi. Předně, ženu tohoto typu
není takřka možné najít na vyšším než středním stupni řízení. Jak už víme, ESFJ
jsou tradicionalističtí. Mívají sklon pokládat management, zejména vyšší funk
ce, za "mužskou záležitost" . Proto často odmítají nabídky na povýšení a s uleh
čením je přenechávají jiným, a to i v zaměstnáních, kde ženy mnohdy převládají
- v základním školství či zdravotnictví . Takováto zdrženlivost, která je zcela
v souladu s linií ESFJ, však může ženy jiných typů dovádět k nekonečnému údi
vu, protože "ty se na to tak hodíš a my nechceme dělat pod nějakým chlapem".
Muži jsou na tom jinak. Většinou se nebrání soutěžení a povyšování, protože
jejich tradicionalismus také vnímá tuto roli jako přirozeně mužskou. Ve vyšších
postaveních se ale neznalým pozorovatelům mohou jevit podivně. V mužské
společnosti mohou dát mluvou i jednáním průchod své maskulinitě, zatímco
v přítomnosti žen se mohou galantně chovat do puntíku podle etikety. Jak vy
světlit tento rozpor, kdy v jednu chvíli do sebe třeba "obrátí" s ostatními hochy
"panáka" a v příští minutě jsou vzorem dvornosti? Není to ani schizofrenie,
ani přetvářka, ale z hlediska ESFJ velmi konzistentní projev. ESFJ chápou, že
úspěch znamená přizpůsobivost a pružnost, a proto jsou schopni v jednu chvíli
dát průchod své tradicionalistické složce SJ a v příštím okamžiku puzení svého
EF činit jiným dobře.
Přednosti ESFJ jako manažerů jsou četné a rozmanité. Jsou pečliví, do
chvilní, pořádní, zodpovědní a výkonní, s velkým zájmem o druhé. Dokáží na
jít správnou rovnováhu mezi řízením procesu, to je především lidí, a řízením
úloh, to je produktu. Dokáží rozpoznat, kdy mají povolit a kdy přitáhnout, kdy
mají lidi nechat na pokoji a kdy zasáhnout. Jejich vedoucí role je prodchnuta
smyslem pro povinnost, loajalitou a morálními postoji, což jsou projevy, které
jako samozřejmost očekávají i os ostatních. Jako nadřízení občas fungují jako
v nejlepším slova smyslu kvočny, pečlivě se starající o svá "kuřátka". Jejich
oddanost práci vede k tomu, že se občas o nich, možná s menší nadsázkou, než
by se zdálo, říkává, že mají "manželství s firmou" a potřebují být oceňováni
a nepostradatelní.
Každá mince má dvě strany a jejich přednosti se mohou zvrtnout v nevý
hody. Ostatní někdy mívají sklon zneužívat jejich dobroty a důvěry. V obtížné
situaci, přitlačeni do kouta, mohou ESFJ spíše ustoupit, a to i tam, kde by byl na
místě spíše opak.
Srov. tamtéž, s . 111.
23 5
ENFJ
Určující pro jejich osobnostní profil je navenek společensky orientovaná ener
gie, nesená jejich Cítěním F E ' jímž se obracejí ke světu. Jejich pomocnou funk
cí je dovnitř obrácená iNtuice. Kombinace ENF způsobuje, že při posuzování
druhých neberou v úvahu ani tak současnou realitu, jako možnosti, které dokáží
v lidech rozpoznávat. Projevuje se to v nevšední schopnosti empatie, vciťování,
i ochotě brát na sebe břímě druhých. Pokud se ale týká motivací a záměrů ostat
ních, většinou je jejich tušení neklamou. Svůj život si organizují s výhledem do
budoucnosti a spořádaně si strukturují svůj denní či týdenní čas (J) . ENFJ milují
život a mají ho rádi dobře naplánovaný. Práci i zábavu si zanesou do diáře, a jak
mile si to či ono jednou poznamenají, lze dát ruku do ohně, že to dodrží. Chtějí
být vnímáni jako lidé autentičtí, věrní sami sobě, altruisté se schopností vcítit se.
Šířívají kolem sebe osobité nadšení, věří své intuici, čichu, někdy jsou to trochu
romantičtí snílci, těšící se z uznání a respektu a prahnoucí po moudrosti. Těchto
spíše diplomatických než taktických lidí jsou v populaci jenom asi 2 procenta.
ENFJ není v žádné organizaci nikdy dost. Bývají skvělými přirozenými
vůdci. Jejich talent pro vedení se uplatní stejně dobře v pracovních, úkolově
orientovaných skupinách, jako zájmových společenstvích, zaměřených spíše na
zábavu či společenské styky. Vyzařuje z nich pro mnohé okouzlující rys, že totiž
pokládají vlastně za zcela samozřejmé, že se octnou v čele. Podobně jako ENTJ,
ani oni na okamžik nepochybují o tom, že lidé rádi udělají to, co oni navrhnou.
A světe div se: oni to skutečně většinou rádi udělají, protože ENFJ mívají ten
typ charisma, kterému se ostatní snadno podřizují. Část jejich "tajemství" sou
visí s tím, že mají lidi skutečně rádi a pokládají je za svou vrcholnou prioritu.
Kombinace výkonnosti se šarmem jim zpravidla zajišťuje značnou popularitu, ať
jsou kdekoliv a v jakékoliv roli. Jsou stejně dobrými vůdci týmu i jeho řadový
mi příslušníky. Mívají dar takřka beb přestání vymý.šlet zajímavé a smysluplné
činnosti, přiřazovat lidem role "šité na tělo". V tom bývají tak dobří, že ostatní
na ně prostě "nemají". Někdy jejich organizační vlohy připomínají ESFJ, kteří si
však při tom počínají poněkud tradičněji a méně tvůrčím a ad hoc stylem.
Nebývají manipulativní, cení si spolupráce a sami rádi spolupracují. Vyzařuje
z nich zájem a ochota pomoci, takže ostatním nepřichází zatěžko se na ně obra
cet o podporu a radu v nejrůznějších záležitostech a zpravidla nebývají odmítnu
ti. ENFJ bývají tolerantní, málokdy kritičtí a dá se jim důvěřovat. Rubem tohoto
jejich povahového rysu je, že se někdy nedokáží ze svých závazků a vztahů
vymanit i po té, kdy ztratily svůj původní smysl a dostaly se jinam. Bývají také
rozenými komunikátory a pokládají za samozřejmé, že to, co chtějí sdělit, ostat
ní také přij ímaj í a chápou. Umějí se vcítit do pocitů jiných a předpokládají totéž
u ostatních. Když je však skutečnost přesvědčí o tom, že nebyli tak zcela a beze
zbytku pochopeni a přijímáni, jak se jim zdálo - většinou tomu tak bývá pro236
to, že se příliš opírali o hodnoty, které j ej ich posluchači nesdíleli - j sou z toho
v rozpacích, zmateni, překvapeni a někdy se cítí ublíženi. Naštěstí se j im to ne
stává příliš často, protože ENFJ většinou vládnou slovem, j ímž kreslí působivé
metafory. Zdá se, že neznají, co je tréma, nedělá j im potíže veřejně vystoupit,
kdykoliv to pokládaj í za nutné, a to bez ohledu na velikost osloveného publika.
Stejně dobře promlouvaj í ke stohlavému shromáždění j ako k malému kroužku
nejbližších přátel, a i to je staví do čela.
ENFJ j sou skvělí motivátoři, inspirátoři a také stoupenci týmové práce. Ze
všech Idealistických NF nejblíže roli katalyzátorů. Jakožto J se většinou nedo
stávaj í do těžkostí s dodržováním termínů nebo rozpočtů. Souhrn j ej ich vlast
ností je předurčuj e k tomu, aby se s nimi počítalo pro povyšování. Po žebříčku
funkcí nestoupaj í ale j enom proto, že j im to dělá dobře, ale mnohem více než
j iné typy i z toho důvodu, že se domnívaj í, že maj í vizi, návod, možná i "patent",
j ak prospět hlubšímu smyslu. Čím výše se dostanou, tím více mohou být v ne
bezpečí, že se j ej ich osobní idealistické hodnoty dostanou do rozporu s tím, co
pokládá firma za důležité: výroba, zisk, náklady či proniknutí na trhy a potření
konkurence může j ít proti tomu, co ENFJ pokládaj í za stěžejní. V ohnisku j ej ich
záj mů bývá probuzení a vyburcování potenciálu druhých a jej ich rozvoj a růst.
Proto bývaj í úspěšnější vůdci než manažeři.
Idealistická touha po dokonalosti a autenticitě působí i v jej ich profesním
životě. Stává se j im, že za čas začnou být něj ak nevysvětlitelně nespokojeni se
svým dosavadním životem i kariérou. Není u nich nezvyklé, že se od základu
rozhodnou změnit organizaci, v níž pracuj í, nebo radikálně změní zaměstnání.
Znám ENFJ, který se z burzovního makléře stal chiropraktikem, když předtím
ještě psal televizní scénáře a ve všech těchto činnostech byl nadprůměrný. ENFJ
mohou vyniknout v mnoha oborech, především proto, že uměj í tak skvěle vy
cházet s lidmi a že bývaj í velmi výmluvní. Dobře se orientuj í v složitých si
tuacích, v nichž musí pracovat se spoustou údajů. Yedou si lépe tam, kde j de
o celostní údaje spíše než j ednotlivá číslíčka.
ENFJ bývaj í takřka nenahraditelní v obdobích velkých změn, kdy j de o pohyb
směrem k nepoznanému. V takových chvílích, kdy nikdo nemůže mít s něčím
podobným praktickou zkušenost, j sou rozhoduj ícími silami jej ich morální kredit,
j ej ich inspirace a víra v lidi, funguj ící nej ednou na principu sebenaplňuj ícího
se proroctví, očekávaj ící a probouzej ící v lidech to nej lepší, snahu dostát těmto
naděj ím do nich vkládaných. O co lepší bývaj í ve zlomových transformačních
chvílích, o to méně však lze mnohdy od nich očekávat v situaci "pouhé" údržby.
ENFJ j sou něco j ako bublinky v sodovce : nemusí j ich být mnoho, ale bez
nich to není ono.
237
Možné slabiny skupiny EFJ
Nej slabší funkce EFJ, introvertní Myšlení T" se proj evuje například nechutí
ke složitým logickým analýzám, které vyžaduj í pečlivou a pracnou preciznost.
Pokud ovšem tuto svou racionálnější stránku úplně zanedbají, může ve vypj a
tých situacích nečekaně vyhřeznout ve formě přepj atých výbuchů ublížené kri
tiky, nezřídka nekonzistentní, nelogické, iracionální a mnohdy nespravedlivé.
Nevyvinuté a nekultivované Myšlení může také způsobit, že bezvýhradně při
jmou nějaký názor, možná celou ideologii či systém j ako celek, aniž je hlouběj i
pochopí. Jiný j ej ich druh může pořád něco chtít a nic mu nebýt "recht", vnitř
ní nej istotu zakrývat neustálým přehráváním, okázalým vystavováním na odiv
svých citů a "vnitřních stavů", snahami sebe samé anebo j iné stále před něčím
ochraňovat, být podráždění, mělcí a manipulativní.
Nej snáze j e vyvede z míry něco, co raní j ej ich navenek obrácené Cítění,
v práci především strohé odmítnutí, lhostej ný nezáj em či urážka. V takové situ
aci potřebuj í více než j iné typy porozumění a podporu, j inak mohou propadnout
do okázalé sebelítosti a zaměření na sebe sama. To opět otvírá dveře archaické
mu nerozvinutému introvertnímu Myšlení, které není schopno objektivně zhod
notit j ej ich stav a nalézt odpovídaj ící východisko.
Protože jej ich nejsilnější stránkou j e F E ' bývaj í hrdí na svou schopnost po
starat se především o druhé a klást j ej ich zájmy na první místo. Bývá pro ně
obtížněj ší než pro ostatní typy vidět a brát na vědomí nepříjemné věci a okol
nosti. Pro EFJ bývá nesnadné říkat lidem "ne", a to i tehdy, když pro to hovoří
všechny okolnosti, odmítnout něj aký úkol navíc, i když j sou unavení, v časové
tísni nebo si také nevědí rady. Nechtěj í lidi zklamat, touží zachovat se tak, jak se
to od nich očekává, a souhlas vyhovuj e jej ich extravertně viděnému ideálu sou
ladu. Uvnitř se však mohou cítit naštvaní.a vylévat si na sobě zbytkový vztek, že
zase podlehli. Současně pak budou vyčítat ve skrytu duše ostatním, že od nich
chtěj í příliš, ale vědí, že to byli oni sami, kdo v nich posílil návyk dále je tímto
způsobem zneužívat. EFJ j sou v tomto směru podobní ETJ. Mnozí EJ nedokáží
"vypnout", vypadnout z rolí a povinností, které na sebe vzali, a rozeznat situaci,
kdy j ej ich vlastní záj my nej sou sobectvím a maj í vyšší prioritu než externí nor
my a očekávání. Bývaj í posledními, kdo by asi připustili, že dostávat a přij ímat
je někdy důležitější i odpovědnější než dávat. EFJ a ETJ spojuj e sklon zaměňo
vat odpovědnost za úzkostnou starostlivost.
Pokud na ně někdo v rozvášněněj ší debatě třeba j en zvýší hlas, někdy i j e
nom nesouhlasí s j ej ich názorem, mohou to interpretovat j ako proj ev nevra
živosti, j ež může znemožnit budoucí spolupráci a vylučuje přij atelné vztahy.
Výsledkem takové situace j e, že se nacházej í na pomezí pocitu traumatické pa
ralyzovanosti ze ztráty kontroly nad sebou samými i svým okolím. Je pro ně více
238
než kterékoliv jiné lidi důležité, ale současně také obtížněj ší, smířit se s tím, že
nesouhlas, nedorozumění a konflikty j sou obvyklé. Co by se měli zvlášť pečlivě
naučit, chtěj í-li uspět v managementu (ale jistě nej enom tam), je, že konflikty se
nemaj í obcházet, ale řešit. Je j im třeba připomínat, že střety j sou prostředkem
k tvořivosti a zvýšené výkonnosti a že ve valné většině případů nej sou namířeny
proti j ej ich osobě. Z dlouhodobého hlediska si pomohou, když se naučí stát na
svém, než když v zájmu blaženého souladu a idylické harmonie se stáhnou ze
svých pozic, j edva někdo trochu zadupe a "houkne".
Protože j ej ich dominantní funkce j e hodnotící a extravertní, nebývaj í roz
hodnutí, j imiž se řídí, pouze záležitostí osobní volby. Než se do něčeho pustí,
zpravidla si své úmysly ověří a zjišťují, zda nej dou "proti proudu". Pokud se
ocitnou v problémech, budou se obracet na své okolí a hledat u něj shodu, co
v dané situaci podniknout. Patrně více než j iné typy cítí potřebu obklopit se lid
mi s podobnými zájmy, přístupem k životu a hodnotami, aby si zaj istili onu míru
podpory a souhlasu, který potřebuj í . Jej ich týmy pak mohou být j ej ich klony.
Takováto strategie bývá uspokoj ivá a konejšivá, zvyšuj e ale současně závislost
na j ej ich dominantní funkci . ESFJ pak bývaj í natolik ostražití a senzitivní vůči
všem odstínům reakce svého okolí, že mohou nenaslouchat dost sami sobě a za
nedbat svou sekundární vlastnost, Sr Netuší pak, jaký je j ej ich vlastní postoj
nebo reakce, dokud nezj istí, j ak se na věc dívaj í druzí. Čím více spoléhaj í na své
dominantní extravertní Cítění F E ' tím více se vzdaluj í vlastním názorům.
Jej ich veliká přednost se ale může někdy obrátit proti nim. Pokud nej sou
j ej ich nápady a sympatie přij ímány, nej sou EFJ daleko deprese, zahořklosti či
pocitu ublíženosti a opuštěnosti. Konflikt a odmítání si maj í sklon brát osobně.
Víme, že F E mívá sklon vidět svět černobíle, a tak v sobě mohou dlouho chovat
zášť vůči těm, které pokládaj í za viníky. Pokud se spor vyhrotí, mohou - ze
jména ENFJ - sklouznout do slepého nepřátelství a do totální války. To se stává
nej spíš tehdy, když musí čelit problému, který nezvládaj í svými extravertními
dovednostmi. V případě, že nemaj í dobře vyvinutou svou sekundární N1, dostá
vá více prostoru nej slabší funkce, introvertní Myšlení TI ' sycené neroztříděnými
informacemi posbíranými bez ladu a skladu j ej ich terciárním smyslovým vní
máním S E v případě ENFJ a NE u ESFJ. Ani EFJ, podobně j ako ostatní extravert
ní typy, často nevnímaj í tyto vnitřní tlaky nejslabší funkce j ako svůj problém.
Nej sou-li schopni situaci zvládnout obvyklými způsoby, maj í sklon promítat své
problematické impulsy směrem ven a pokládat je za provinění okolního světa.
Jej ich pozornost se zaměří ven a tam hledaj í původ všeho, co je cizí a neslu
čitelné s j imi vyznávanými hodnotami. Naloží s tím pak jako s každou jinou
negativní věcí : buď v ní naj dou něco dobrého, nebo musí zmizet.
239
E N P - Extravertní typy s i Ntuicí
Extravertní iNtuitivové užívaj í svou dominantní funkci, iNtuici NE ' na probírání
se možnostmi a příležitostmi, j ež j im skýtá vnější svět. Maj í silný smysl pro
předvídání, pro to, co se může stát. Svoj i energii obracej í směrem ven, na to, co
se stane dále, příště. Svět vidí v optice variantních kombinací věcí, lidí a situací.
Tato schopnost vycítit ve vzduchu něco za hranicemi současně možného a do
stupného z nich činí lidi inovativní a podnikatelské. Jej ich inovace se zaměřuj í
n a to, začít s čistým stolem nebo j ak dělat staré věci nově, i n a to, j ak dělat nové
věci fascinuj ící, jedinečnou a zázračně prostou kombinací toho, co už je k dis
pozici. ENP mívaj í téměř nevyčerpatelnou imaginaci, j sou zásobárnou nápadů
a maj í sklon iniciovat vzrušuj ící nové projekty, j imž se věnují s impulsivním
zauj etím a obrovským výdej em energie. Maj í velkou sebedůvěru v hodnotu
svých inspirací a nápadů, že se často j enom těžko smiřuj í s kompromisy, pro
tože všechno ostatní j im připadá evidentně méně hodnotné nebo alespoň méně
elegantní. To je způsobeno tím, že j ej ich dovnitř obrácené sekundární Myšlení
T 1 nebo Cítění F 1 je vůči iNtuici v podřízené funkci.
Někteří extravertní iNtuitivové se však nedostanou dále než za hektické
úvodní fáze. Rezolutní rozhodnost a neústupné odhodlání nebývá j ej ich nej sil
něj ší stránkou. Někteří nevynikaj í j ako organizátoři jak své vlastní práce, tak
i činností druhých. Jsou spíše přelétaví motýlci, kteří navštíví ten či onen krásný
květ okouzluj ící inspirace, ale nemusí se k němu j iž nikdy vrátit. Vypadávaj í
z nich nápady, ideové suroviny nebo polotovary, n a nichž ale často musí pra
covat j iní, maj í-li se z nich stát hotové produkty. Jedem je pro ně rutina a i svůj
nejmilovanější proj ekt uměj í bez sentimentu opustit, jakmile do ní "degeneru
j e". Odcházej í ve chvíli, kdy vyvedou loď z bouře a to, co před nimi zbývá, je
u ž j enom nevzrušivá fádní plavba. Cvikem a zkušeností lze dosáhnout toho, že
budou vykonávat i běžné úkony a věnovat se detailům, avšak i v nej lepším pří
padě bude takové úsilí mělké, nestabilní a stále spíše j aksi na zapřenou.
Tíhnutí k pohybu a kolotu koresponduj e s j ej ich vnitřní těkavostí. "Možná
proto, že ENTP a ENFP prospívá život na pokraj i chronického stresu, mívaj í
vysokou toleranci vůči situacím, které b y všechny j iné typy paralyzovaly," pí
še Naomi Quenk a pokračuje. "Zejména ENTP uvádějí, že je máloco v životě
dokáže doopravdy stresovat, a u obou typů se j enom vzácně vyskytuj í srdeč
ní choroby nebo vysoký tlak, přičemž ENTP těmito neduhy trpí ze všech typů
nej méně. To j e v příkrém rozporu s j ej ich protikladnými typy, ISTJ a ISFJ."10
Hektika jej ich životního a pracovního stylu může ale pro j ej ich okolí být zdro
j em trvalé nepohody.
10
Quenk, Naomi : Was That Really Me ? How Everyday Stress Brings Out Our Hidden Personality.
Palo Alto, CA: Davies-B lack Publishing 2002, s. 2 5 1 -252.
240
Jej ich nejslabší funkcí je introvertní Smyslové vnímání . To způsobuje, že
podrobnostem často věnuj í j enom letnou pozornost a v důsledku toho si mohou
nevšimnout důležitých skutečností, věcí, které všechny ostatní prostě "bij í do
očí", což někdy vede k trapným nedorozuměním. Protože funkce jej ich smyslů
je obrácena dovnitř, mívaj í sklon k nadměrnému sebezpytování, k zálibě zabý
vat se sami sebou, svými vnitřními stavy. Snadno se proto urazí pro maličkost,
stejně j ako se mohou něj akou drobností až nepochopitelně nadchnout. Jejich
iNtuitivní dispozice způsobuje, že ona "vnitřní sdělení" svého těla a své duše
nezpochybňuj í . Když z něčeho nemají dobrý pocit, tak do toho nej dou, i kdyby
čísla byla stokrát přesvědčivá, a naopak dělá-li j im něco dobře, zahodí veškerou
racionalitu a vzdor všem faktům se do toho pustí. Z toho samozřejmě vznikaj í
j ak geniální nápady ("génius j e ten, kdo ještě neví, ž e to nejde"), tak pochopi
telně i karamboly.
Většinu j ej ich počinů vede navenek orientovaná dominantní iNtuice N E . Dovnitř
obrácené celostní Myšlení T I , které ji podporuje, uplatňuj e na vesmír svou ob
j ektivní logiku. Na rozdíl od T E ' které je systematické, zobecňuj ící a koncepční,
se T I "rozhoupe" k akci až v konkrétní specifické situaci . Tím, že na ni nahlí
žej í j akoby zevnitř, bývaj í ENTP, j ichž není v populaci více než 2 procenta,
schopni odhalit vazby a souvislosti, j ichž se předtím j eště nikdo nevšiml. Jej ich
inteligence se j eví j ako více těkavá a obtížněj i předvídatelná než u lidí s TE
a j ej ich povaha j e náchylná k rychlým idealistickým vzplanutím. Jsou schopni
vygenerovat více možností řešení, než kolik je možné nebo únosné uskuteč
nit. V takové chvíli kolem sebe potřebuj í realisty typu S, aby je zase "stáhli"
zpět na zem. To ovšem bývá velmi. obtížné, protQ:Že ENTP se nemíní svých
oblíbených nápadů j en tak vzdát a nebývaj í schopni ani ochotni je komukoliv
přenechat. Dokáží být střídavě šalebně svůdní, výřeční, přesvědčiví, nedočka
ví a současně mohou svou argumentační ofenzívou i zastrašit. Podobně j ako
ENTJ, mlčky předpokládají, že ostatní j sou stejně mentálně robustní, asertivní
a schopní háj it své záj my. Vůči těm, kteří takoví nej sou, mohou být netrpěliví,
přezíraví anebo s nimi j ednat, j ako by šlo o něj akou vychytralou formu úskoku
nebo manipulace.
Maj í sklon preferovat práci zdůrazňuj ící spíše věcnou než lidskou stránku
činnosti. Maj í-li si vybrat mezi dobrým výsledkem a dobrým vztahem, přikloní
se patrně spíše k prvnímu. Neznamená to však, že by snad byli společenskými
analfabety. Sociální vztahy dokáží bravurně zvládat a být oblíbení, stojí je to j e
nom trochu více úsilí, energie a možná i přemáhání, než se vyznat ve fyzikálních
či mechanických souvislostech.
24 1
Když se vrhnou do něj akého projektu nebo akce, bývaj í schopni se do ní
zcela a úplně ponořit, na nic j iného nemyslet. Pokud j e něj aká činnost opravdu
pohltí a ENTP, podobně j ako ENFP, k tomu bývaj í náchylní, mohou zcela zapo
menout na své fyzické potřeby a pohodlí, "nastavovat noci", mořit se a živořit
třeba na uzeninách, zanedbávat hygienu i své okolí, dokud buď práci nedovedou
k něj akému vyústění, nebo si doopravdy neublíží. Jaksi samozřejmě předpoklá
daj í, že ostatní udělaj í se stejným nadšením totéž. Neprohloupí, když se naučí
věnovat pozornost varovným signálům, které k nim vysílá j ejich organismus,
což ovšem pro lidi, u nichž je S 1 až na posledním místě, nebývá snadné.
Jej ich neustálá pozornost novým věcem a možnostem působí, že bývají dobří
v inovacích a ve schopnostech skloubit na první pohled rozdílné systémy. Jsou
vynikaj ícími analytiky, zejména funkčních vztahů, a libuj í si ve složitostech
a komplexních relacích, kde je j ej ich toleranční práh patrně nejvyšší ze všech
typů. Ostatní někdy stoj í před otázkou, j ak udělat to či ono "dost složité" na to,
aby to ENTP stálo za pozornost. ENTP se snadno nadchnou, o všechno proj e
vuj í záj em a ve všem odhaluj í něco, co tam j iní neviděli. Bývaj í tak pro ostatní
zdroj em inspirace a j ej ich entuziasmus je nakažlivý. Je dobře však vědět, že
j ej ich nadšení bývá těkavé. Někdy bývaj í neprávem vnímáni jako "slibotechna",
protože se za čas věnuj í něčemu j inému, co j e pro ně právě zaj ímavější. Jej ich
nadšení však bylo v tu chvíli upřímné, j enom skutečnost se asi dostavila příliš
pozdě. Ze všech typů nej hůře snášej í, když se věci dělaj í "tak, j ak se má" j enom
proto, že se to tak dělá už dvacet let. V každém dalším opakování téhož chtěj í
mít alespoň kousek něčeho nového, nějaký originál.
Když se ENTP do něčeho skutečně pustí, bývaj í tak neotřesitelně přesvědče
ni o správnosti svého počínání, že j ej ich schopnost ignorovat normy, zavedené
postupy, tradice a autority je až odzbrojuj ící. Tam, kde INTP vidí záměr j ako
účel, cíl sám o sobě, má tento j eho extravertní kolega sklon vidět proj ekt j ako
prostředek. Jinými slovy, pro něj je cílem vynález, který fup.guje, prototyp, který
někdo jiný začne masově vyrábět. Pro ENTP pracuj ící na projektu Apollo bylo
cílem dostat člověka na Měsíc a dopravit j ej zpátky na Zem; pro INTP to byl
prostředek k využití vesmíru. INTJ dokáží pohnout horou svou soustředěnou
trpělivostí a pečlivou přípravou. ENTP zase věří tomu, že svými improvizačními
schopnostmi zvládnou j akoukoliv situaci. Na první pohled mohou připomínat
ESTP a j ej ich husarské kousky. Avšak tam, kde ESTP jde o pocity svobody a ne
vázanosti, hledaj í ENTP prožitek své kompetence, schopnosti a moci zvládnout
události a živly. ENTP dokáží být velmi pragmatickými posuzovateli j ak spole
čenských, tak i mechanických funkcí čehokoliv, a odhalovat ve všem netušené
vztahy mezi cíli a prostředky.
ENTP mívaj í nejrůzněj ší koníčky a znalosti ve zcela neočekávaných oblas
tech. Svou sebedůvěru odvozuj í od toho, co dokázali zvládnout od svých kom
petencí. Ty mohou být tak rozmanité, j ak j sou rozmanití ENTP : mohou být hrdí
242
šestnáct osobnostníc h typů
na to, že zvládli obtížný programovací j azyk, péči o kojence, stejně j ako na
pilotování ultralightu. Lze s nimi většinou velmi dobře vyj ít, v práci někdy snad
něj i než doma. Nebývaj í rýpavě kritičtí a otravní, dovedou být velmi velkorysí.
Nemaj í-li náladu, dokáží být ale svévolní a paličatí, nepředvídatelní a urážliví
a nechaj í se snadno odradit nebo znechutit maličkostí. Zpravidla však stačí je
nom snaha proj evit trochu pochopení, aby se z tohoto rozpoložení dostali. Mezi
podřízenými by proto měl být někdo, kdo na ně má takovýto blahodárný vliv
a kdo na ně umí takto zapůsobit.
Podobně jako j iní dominantní iNtuitivové bývaj í hraví, i když ne právě do
vádiví. Jejich hry a hříčky mívaj í někdy trochu konfrontační nádech, se sklo
nem k "testování" lidí, k dobírání si j ich a k přátelským, leč někdy štiplavým
poznámkám. Protože potřebuj í čelit výzvám, aby si udrželi patřičnou hladinu
vlastního záj mu, mohou - snad ve shodě se zásadou "podle sebe soudím tebe" čas od času provokovat i j iné. Nemusí si vinou svého slabšího Cítění přitom uvě
domovat, že toto není způsob j ednání, který vyhovuj e každému, a že lidé mohou
mít brzy dost j ej ich neustálého "dorážení". Pro ENTP tak není těžké "nadělat" si
nepřátele. Jakožto NT se musí stále v něčem zdokonalovat a pouštěj í se čas od
času do riskantních podniků. Mohou si někdy i hazardním způsobem zvyšovat
hladinu adrenalinu, zej ména pokud takové dobrodružství slibuj e něj aké nové
poznání sebe sama či příležitost vyzkoušet, kolik toho snesou.
Lidé skupiny ET maj í většinou otevřeny dveře k postupu vzhůru, ETJ o tro
chu více než ETP. Je to kombinace, která někdy může působit potíže ženám.
Jej ich proj evy bývaj í vzdáleny prototypickým představám a očekáváním toho,
j ak se má "správná" žena chovat. Intelektuální zápal, argumentativnost, možná
někdy i netrpělivost a tvořivé j iskření nebývaj í tím, čím si něžné pohlaví zpra
vidla získává přízeň kolegů. Stoj í tedy před nesnadnou volbou: buď se trochu
přetvařovat, uzavřít kompromis se svými přirozenými sklony a něj ak se vtěsnat
se do tradičního femininníl:lJ) rámce, nebo �nebrat ohled na konvence, j ít svou
cestou a nedbat rizik, která j sou s tím spoj ena. Pokud se tyto ženy j edním či dru
hým způsobem dokáží dostat do souladu s kulturou své organizace, znamenaj í
pro n i zpravidla velký přínos a j dou rychle nahoru.
U mužů j e tomu většinou j inak. Jej ich nadšení a výřečnost, j akož i schopnost
vizí, j sou nazírány pozitivně j ako něco, co j aksi k mužům patří. Většinou j e
potěšení s nimi spolupracovat, protože si nej enom dokáží s nápady pohrát, ale
také je (sebe)kriticky zhodnotit. Skvěle se hodí do role "ďáblových advokátů",
což může někoho dráždit. Pokud j im ale tuto úlohu více nebo méně formálně
přidělíme, většinou tím otupíme emotivní ostří. Hodí se j ako účastníci brain
stormingových seancí, kde j sou schopni generovat nesmírná množství nápadů.
Další j ej ich předností je smysl pro budoucnost, čím vzdáleněj ší, tím lepší, pro
tože nevycházej í z prostých extrapolací. Jej ich vizionářství může vést k tržním
nebo výrobkovým inovacím, které změní svět. Zpravidla také překypuj í chutí do
243
života, j íž j sou schopni nakazit j iné. Rádi se učí nové věci a vytvářej í kolem sebe
soutěživé a intelektuálně stimuluj ící prostředí. Jej ich slabší stránkou je krátká
a povrchní příprava a malá pozornost faktům a detailům. Z toho důvodu mnoho
podnikatelů tohoto typu neuspěj e právě ve chvíli, kdy se jej ich skvělá inovace
začíná uplatňovat a potřebuj e pečlivý a pozorný management. V takovéto situaci
by se měli spoj it například ESTJ, ISTJ nebo INTJ, kteří j sou schopni na tyto
fáze lépe dohlédnout. To se j im ale nedaří snadno, protože tento typ lidí j im není
blízký.
Kromě jisté přelétavosti od úkolu k úkolu, tendence k brzké nudě, jakmile
j sou největší a stěžejní otázky vyřešeny, si ENTP musí dát pozor ještě na tři
věci. První je kultivace j ej ich vlastního Usuzování (J). Protože j sou přitahováni
novými věcmi j ako můra světlem, mohou si špatně vybrat a neslavně skončit.
Nej eden ENTP si vylámal zuby na neuskutečnitelných proj ektech nebo si vy
sloužil nemilost tím, že nasliboval nereálné termíny či nic nedotáhl do konce .
Jejich nejhorší varianty promarní své inspirace na nekonečné řadě "pomníčků" .
Druhé nebezpečí číhá v j ej ich ne zcela vyvinutém a dovnitř obráceném Cítění
(F). Protože j sou svým způsobem zvláštní, bývaj í zvyklí zabývat se sami sebou
a mít někdy obtíže ve vztazích k ostatním. Různé události a výroky si nej ednou
vytržené ze souvislostí vykládaj í bůhvíproč negativně. I z malých příčin se do
káží smrtelně urazit, aniž j ej ich okolí dobře chápe proč. Na j edné straně je o nich
známo, že spoléhaj í spíše na hlavu než na srdce, ale na druhé straně se j eví j ako
vrtkaví a náladoví. Za třetí je jej ich poněkud nutkavá tvořivost tlačí k tomu, aby
své nápady prezentovali mnohdy nevhodným lidem anebo v nepřípadný oka
mžik. Je pro ně obtížné umět si počkat, věci si načasovat a trochu se zamyslet,
kdo a kdy může jej ich věc nejvíce ocenit a kdo nej lépe prospět.
Jej ich přednosti více než bohatě vyvažuj í slabiny. To ale neznamená, že by
své slabší stránky měli popírat či ignorovat, protože j inak se pro ně mohou stát
zátěží, kvůli níž se nikam nedostanou Tím, že si j e �udou schopni uvědomit
a znát j ejich původ, budou schopni na nich pracovat a současně aktivizovat své
klady.
. •
Jej ich dominantní iNtuice N E j e obsluhována sekundárním introvertním Cítěním
Fr Svoj i pozornost neupínaj í na věci a obj ekty, ale spíše na lidi a hodnoty. Stoj í
-li před úkolem vyvinout něco nového, což j akožto dominantní iNtuitivové dě
lají raději, než by zdokonalovali to, co už existuje, chápou to především j ako
rozvoj tvořivého potenciálu svého i svých spolupracovníků.
Tito lidé, j ichž j e mezi námi asi 8 procent, bývaj í bojovníky za dokonalost,
autenticitu a spontaneitu, j ej ichž prostřednictvím se lidé skutečně stanou sami
244
sebou, vším, čím se mohli stát. Toto své často podvědomé usilování z nich vyza
řuj e do okolí a j eho vnímavější a citlivěj ší část shledává tento j ej ich rys podma
nivě přitažlivý. V této své snaze sotvakdy natrvalo umdlévají, protože stále cítí,
že j eště nedosáhli cíle, že toho tolik zbývá udělat, že j sou stále tak nedokonalí.
V j ej ich životech se neodehrává nic bezvýznamného nebo malicherného. Mívaj í
schopnost motivovat j iné a sklon vnímat život j ako drama, plné vzrušuj ících
možností a šancí. Upřímně je těší, když j ej ich snahy inspiruj í druhé a snaží se
j im pomáhat; pokud se ale střetnou s nepochopením nebo odporem, síla j ej ich
přesvědčení se obrátí buď dovnitř, ve formě deprese, nebo ven, j ako mstivost za
utrpěnou křivdu. Stává se j im to tehdy, když j ej ich dominantní iNtuice je zaslepí
natolik, že vyhledávaj í j enom to, co chtěj í nacházet, vidí jenom to, co chtěj í
vidět. Když tyto jej ich realitou nepříliš podložené úsudky se propoj í s jej ich nej
slabší funkcí, introvertními Smysly S1, mohou se zcela oddat jenom tomu, j ak na
ně druhá osoba působí, j ak se v j ej í přítomnosti cítí, mohou dospívat ke značně
vyšinutým závěrům. Jinými slovy, j sou-li j ej ich soudy na místě, což bývá často,
mohou být takřka geniální, pokud j sou vedle, je to velká katastrofa. Mohou ne
pochopitelně, nekriticky a vášnivě někoho milovat stejně j ako nenávidět.
Bývaj í tvořiví a rádi dělaj í nové věci. Podobně j ako j ej ich nejbližší "příbuz
ní" ENTP rozdělaj í ovšem mnohem více věcí, než kolik j ich dokončí. Hraj e pro
ně ale to, že j ej ich nadšení je nakažlivé, přeskočí na j iné, kteří pak při trošce
štěstí věc dotáhnou. Jsou velkými improvizátory, takže i to, co sami dokončí, j e
někdy zcela jiné, než c o si představovali n a začátku. V j ej ich osobnostech s e svá
ří protiklad. Ve svém základě nesnášej í závislost a podřízenost: svoj i na j iných
a j iných na nich. Avšak j ej ich chování a charisma k nim ostatní přitahuje, vyvolá
v nich touhu být vedeni a přij ímat instrukce a pokyny. ENFP se tak opakovaně
s překvapením ocitaj í obklopeni následovníky, kteří k nim vzhlížej í a hledaj í
v nich inspiraci, radu, smysl, vizi, povzbuzení, vedení a podobně, mnohdy právě
to, čeho by oni sami možná potfebovali více a .čeho nemaj í nazbyt.
Bývaj í společenští, zábavní a nenucení a na kolegy j ej ich přítomnost působí
většinou příj emně a příznivě. Skvěle dokáží svést lidi dohromady, zahájit, "roz
j et" poradu či proj ekt, méně brilantní j sou v organizačních detailech, dotažení
a uskutečnění závěrů a doporučení. Aby byli úspěšní a své organizaci prospěš
ní, potřebuj í mít rozmanité úlohy s velkou volností, nej lépe každý den odlišné
a třeba i s j inými lidmi. Teprve tam mohu plně rozvinout svůj tvořivý a adaptivní
talent, který si vyžaduj e mnoho prostoru pro svůj rozlet. Dokážou úkoly "ušít"
na konkrétní lidi a tak zajistit j ejich iniciativní spoluúčast. Jej ich vůdcovství j e
někdy natolik pronikavé a všudypřítomné, ž e n e vždy j sou zcela schopni při
j mout nápady ostatních. Maj í-li je podpořit a věnovat j im svou energii či vliv,
j e nutno někdy j e přesvědčit o tom, že j sou to vlastně j ej ich vlastní nápady či
projekty. Není v tom nic primárně ješitného. Prostě j enom nabrali kurs, do pla
chet plný vítr a daný proj ekt nebo úkol je ,jej ich dítě" a oni chtěj í j en zabránit
245
tomu, že by tato j ej ich (zpravidla j eště nedospělá, protože zralé věci je už tolik
nelákaj í) ratolest byla vystavena nepatřičnému vlivu, což se projevuje obranou
před zpochybněním jej ich "rodičovství".
Jako voda j e přirozeným prostředím pro ryby, j e mezilidská interakce pro
středím pro ENFP, kteří potřebuj í stálou zpětnou vazbu. Naopak nesnášej í a ne
daří se j im tam, kde práce vyžaduj e opakování, striktní dodržování pravidel,
nařízení a norem. Jsou stresováni činnostmi, které nej sou schopni přeměnit v zá
bavu. Vypisovat cestovní vyúčtování, sledovat průběžné náklady, prostě věci
buď rutinní, nebo vlekoucí se, vysávaj í z ENFP sílu a podněcuj í v nich někdy až
groteskní revolty. Pokud j ej ich energii v organizaci potřebujeme, uděláme lépe,
svěříme-li tyto úkony někomu, kdo je schopen je lépe snášet. Jej ich nadřízení
a kolegové se čas od času ocitaj í v situacích, kdy je potřeba něco za ně zachra
ňovat a žehlit. Někdy bývaj í ENFP podráždění a netrpěliví - to tehdy, doj dou-li
k přesvědčení, že obj evili "žábu na prameni", toho, kvůli němuž je tato práce tak
zbytečně nudná. Občas se stane, že začnou stranit outsiderům, které maj oritní
systém z nějakého důvodu vyvrhl nebo kteří se vyřadili sami a v ENFP nacházej í
soucitné a pozorné posluchače, j akož i oddané zastánce.
Někdy kolem sebe šíří neklid a stres. Maj í sklon pustit se do tisíce a j edné
činnosti a pak se divit, k čemu se to vlastně zavázali. Podvědomě si možná
takovéto situace navozuj í úmyslně, protože stres bývá j ej ich palivem. V tako
vých chvílích dokáží být závratně výkonní a všechno nevšedním nasazením
nakonec něj ak zvládnou a většinou včas dokončí . Potíž je v tom, že někdy
předpokládaj í , že ostatní, j ej ich kolegové nebo podřízení, j sou v tomto ohledu
stejní a také rádi dodělávaj í projekty v pět ráno. Tím j im působí nepředstavitel
né potíže a sami sebe staví do nepříznivé situace hektických nepředvídatelných
lidí . Jej ich malá schopnost zvládat hladký průběh práce může na jejich okolí
dopadat krajně negativně. Rovněž může ostatní popuzovat, že ENFP spoustu
věcí rozdělaj í a začnou, ale ani nemyslí na j ej ich ukonč_ení. Většinou jim to ale
nelze doopravdy a na dlouho zazlívat, protože oni prostě j sou takoví a funguj í
n a stres.
Jako nadřízení a kolegové bývaj í ENFP zábavní, šarmantní, j emní, citliví
a nekonformní. Jak víme, nebaví je detaily týkaj ící se denního provozu a údrž
by, a proto potřebuj í obětavé asistenty či sekretářky, které zahladí jej ich ob
časné extravagantní zásahy do administrativních náležitostí a zdeúřední štábní
kultury. Jsou j ako rtuť a bývaj í nevypočitatelní. Osciluj í na j edné straně mezi
rolí mentora, ochránce a přítele a na druhé straně autoritativního zastánce svého
postavení. Lze od nich čekat nej různější překvapení : období štědré velkoduš
nosti se mohou střídat s periodami škudlení. Jej ich výdaj e mohou klidně smě
řovat k okázalým luxusním zbytečnostem, zatímco základní a nenákladné věci
mohou dlouhodobě scházet. ENFP nedokáží dost dobře myslet na zaj ištěnou
budoucnost.
246
Přestože je v této skupině zpravidla více žen než mužů, když j de o povyšová
ní, dostávaj í muži přednost. Může za to patrně extravertně myslící Usuzuj ící (TJ)
orientace převažuj ící v mnoha organizacích, především podnicích a firmách,
která NFP nefandí či nevěří. Muži ENFP v nadřízeném postavení se mohou
čas od času dočkat nemilého překvapení, když j ej ich přirozeně laskavé a vstříc
né proj evy mohou být vnímány j inak, než zamýšleli. Někdy to řeší zabíháním
do pro ně nepřirozeného extrému. Předváděj í se v roli j akýchsi "drsňáků", což
bývá nej enom směšné, protože j im to zpravidla příliš nej de, ale také smutné,
protože se zříkaj í svých přirozených předností. Samozřejmě, že své problémy
maj í i ženy. Pokud se příliš nekontrolují, mohou i ony vysílat nechtěné signály
nepřiměřené a nevyžádané příchylnosti, v horším případě vlezlosti. 1 1 Pokud se
své přirozené sklony snaží potlačit, vyj de z toho mnohdy stejně nemotorná pa
rodie j ako u mužů.
Manažerský styl ENFP se vyznačuj e velkou důvěrou, značnou autonomií
a velkými pravomocemi poskytovanými podřízeným. To je někdy v rozporu
s kontrolní orientací výše postavených TJ. ENFP maj í dar zhostit se stěžejní
ho manažerského úkolu, totiž vykonat práci prostřednictvím druhých, aniž se
tito cítí manipulováni a většinou maj í dokonce pocit naplnění a seberealizace.
ENFP maj í schopnost přicházet s variantními přístupy a řešeními . Někdy je
vymýšlení možností zauj me víc než úkol sám. ENFP vynikaj í v povzbuzová
ní a chválení svých lidí. Dokáží bleskově vystihnout, co dělá tomu či onomu
dobře, a bez přetvářky a upřímně ocení i maličkost a většinou právě tu, na níž
si ten či onen zakládá. Také uměj í udělat si čas, vyslechnout, uměj í pomoci či
pofoukat bolístku.
Jej ich hlad po vzrušení a nových dobrodružstvích vede k tomu, že někdy
opomenou své trvalejší povinnosti a závazky. Život naplno je, podobně j ako
u ENTP, někdy vykupován změnami nálady, kdy nadšení střídá depresi. Lékaři
uvádějí, že ENFP j sou náchyhú na tři neduhy� bolesti hlavy a migrénu, bolesti
páteře, hlavně krční, a občasnou téměř chorobnou únavu a vyčerpanost. Je proto
pro ně důležité nežít stále naplno a umět si doopravdy odpočinout.
Možné slabiny skupiny EN P
Jung nazývá iNtuitivní Extraverty ENP a j ej ich nejbližší "příbuzné" - Smyslové
Extraverty ESP - "extravertními iracionálními typy". To proto, že j ejich činy
nej sou podle jeho mínění založeny v první řadě "na racionálním úsudku, ale čiré
11
Srov. Kroeger, Thuesenová, Rutledge, cit. dílo, s. 1 98 .
247
intenzitě počitku". 12 Tito lidé spíše vn ímají a vnímání samo o sobě, j ak víme,
patří k neracionálním funkcím. To neznamená, že bychom měli co do činění
s nerozumnými lidmi.
Extravertní iNtuice j e způsob vnímání takových vztahů mezi věcmi či jevy,
které nej sou přímo postižitelné Smysly. Může s výhodou přij ít na pomoc tam,
kde ostatní funkce neuspěly. Nebezpečí pro tento typ pramení z toho, že schop
nost vnímat celostní útvary může být omezována a "obtěžována" senzorickými
počitky. ENP proto mívaj í podvědomý sklon své fyzické smysly zeslabovat až
"vypínat", aby nerušily j ej ich dominantní funkci. Fakta a vnější objekty pro ně
maj í hodnotu jenom do té míry, v níž umožňuj í a usnadňují vyhledávání nových
možností a potvrzuj í j ej ich interpretace. Jej ich soudy a vize proto nemusí mít
vždy zcela oporu v realitě. To nemusí být vždy na škodu, pokud je skutečnost na
vizi připravena: Cesta na Měsíc nebyla na začátku 60. let minulého století také
ničím více než vizemi pár iNtuitivů. Existovaly však pro ni latentní podmínky.
Při prosazování svých nápadů bývaj í ENP velmi vynalézaví.
Ti ENP, kteří si příliš zvykli spoléhat se na svou iNtuici a neposlouchat rady
svého introvertního Usuzování, T1 nebo F 1 , mohou začít nepozorovaně podlé
hat své nejslabší funkci, introvertním smyslům, S 1 • Ty j sou nej méně rozvinuté,
někdy dětinské, sobecké, odtržené od reality a pošetile nepřizpůsobivé. Jeho
neuvědomovaný vliv se může proj evovat náhlými záchvaty dychtivosti ustálit
a zklidnit svůj leckdy hektický vněj ší život nějakým definitivním a bezpodmí
nečným způsobem. Nezkrocená extravertní iNtuice, na niž je nej slabší funkce
příliš krátká, je ale může vrhnout do nepředložeností. Jedním z důsledků může
být na pohled šlechetná, ale zaváděj ící připravenost přinášet někdy práci, kte
rou vidí jako povolání, ba poslání, až šokuj ící osobní oběti . Ty ale nepřinášej í
životní harmonii a vyrovnanost, nýbrž slouží j enom osamocenému a nekon
trolovanému mučednickému F r To jim propůj čuj e na jednu stranu nesmírnou
vitalitu a je základem "taj emství" j ej ich někdy až ne!Jvěřitelné přizpůsobivosti,
ale současně je vzdaluj e od j ej ich "vnitřního j á", od nalezení osobní rovnováhy
a klidu. Introvertní Usuzování, ať j iž jde cestou Myšlení nebo Citů, je ale raci
onální funkcí, která j ediná j im může napovědět, že j ej ich počiny maj í dopady,
které sahaj í za momentální okolnosti a j ež je třeba také brát v úvahu.
Jej ich S 1 totiž bývá až do zralého věku slaboučké a to se nemůže neproj evit
na chování tohoto typu. Posláním této funkce je mimo j iné pečovat o stabilitu
a konzistentní vnitřní priority. Nemá-li dost prostoru a síly, může pracovat v ne
vědomí proti duševní stabilitě a vyrovnanosti. ENP ovšem prahnou po svobodě
a možnosti cokoliv kdykoliv měnit, podle toho, j ak to budou okolnosti vyžado
vat. Z toho důvodu nesnášej í všechna omezení a závazky a prožívaj í je leckdy
j ako urážku své individuality, své schopnosti umět si poradit a nepotřebovat
12
Jung, Car! Gustav , cit. dílo, s . 3 7 0 .
248
k tomu něj aké pitomé návody a směrnice. Tato někdy až uminutá vzpurnost
bývá j iným lidem nepochopitelná, ale ENP by nebyli sami sebou, kdyby se ne
vzpírali všemu, co je svazuj e a sráží v rozletu. Přitom se jim ale může podařit
vylít s vaničkou i dítě a třeba odradit i potenciální spojence.
Nevyspělé S1 může také způsobovat, že věnuj í j enom letmou pozornost po
drobnostem. Mohou si nevšimnout důležitých skutečností a fakt, věcí, které
všechny ostatní prostě "bij í do očí". To nej ednou vede k trapným nedorozumě
ním.
Ú spěšní ENP se dokáží opřít o své vlastní introvertní hodnotící funkce a uvě
domit si své priority a těm uvážlivě přiřazovat své zdroj e - čas, energii, schop
nosti a nakonec i touhy. Ti z nich, kteří se vzpíraj í takovéto dobrovolné sebe
kázni a předpokládaj í, že naj dou někoho, kdo bude schopen předvídat jej ich
přání a potřeby či číst j ej ich nálady, které oni sami neuměj í nebo nej sou ochot
ni vyj ádřit, riskuj í, že budou bloudit životem věčně neuspokojeni a opakovaně
rozčarováni tím, j ak j im ostatní nerozuměj í . Takovýto v zásadě egocentrický
postoj je dostane do poloh, v nichž budou od života očekávat víc, než kolik je
možno realisticky chtít a - v neposlední řadě - než m u j sou oni sami schopni
nabídnout.
ESP - Extravertní typy se Smyslovým vní mání m
Extravertní Smyslové typy bývaj í vynikaj ící v e vnímání a sledování vnějšího
dění v j eho podrobnostech. Jej ich pozornost bývá upřena na j ej ich okolí, na věci
a lidi kolem nich. Zaznamenávání skutečností je u nich prvořadé, zatímco j ej ich
interpretace a význam až druhořadé. Z j ej ichJad se rekrutují nej lepší očití svěd
kové (nej horší v tomto směru bývaj í Introvertní iNtuitivové). Bývaj í to praktičtí
a věcní lidé, přizpůsobiví realisté, se schopností přij ímat a užívat svět takový,
j aký je, a netrápit se tím, j aký by snad mohl být a není. Intuitivní fantazírování
a spekulace ESP nezaj ímaj í . Vědí, co se kolem nich děje, o co j de a co kdo chce
a nechce. Tyto vněj ší skutečnosti klidně a vyrovnaně přij ímají, nesnaží se je
změnit a nelamentuj í nad nimi. Jej ich vztah ke světu bývá prodchnut jakousi ne
násilnou hospodárností j ej ich úsilí, využívaj ícího příboj e života ke svým cílům,
tak j ako j achtař využívá větru k tomu, aby se dostal, kam chce. Nechodí na věci
násilně, nepokoušej í se něco zlomit, pokud maj í šanci, že adaptivní způsob bude
fungovat.
Jej ich předností také je, že uměj í přesvědčit a přimět ostatní k podobně tole
rantním postojům. Jej ich vnímavost j im umožňuje odhalovat a nacházet řešení
dostatečně uspokojuj ící všechny strany a zájmy bez toho, aby někomu nutili ,je249
dině správná" nebo "naprosto nutná" řešení. Jej ich otevřená povaha způsobuje,
že lidé reaguj í na jej ich podněty většinou příznivě, alespoň natolik, aby j e byli
ochotni vzít v úvahu. ESP bývaj í bez předsudků, otevření názorům j iných, zpra
vidla trpěliví, tolerantní lidé, s nimiž lze vyj ít. Nic neberou smrtelně vážně, ani
sebe samé. To j im umožňuj e uvolňovat napj até situace a sbližovat protichůdná
stanoviska a strany. Maj í rádi život a uměj í j ej užívat. Málokdy se zakopou v po
staveních, z nichž by nemohli vycouvat. V extrémních případech se někdy j ej ich
realismus může zvrhnout v přízemnost a obstrukčnictví, které trpí nedostatkem
fantazie. Naštěstí se tato j ej ich odrůda nevyskytuj e příliš často .
Isabel Briggs Myers uvádí, že jej ich mimořádná schopnost Smyslového vní
mání se může proj evovat troj ím způsobem:
•
•
•
nadáním pro stroj e a mechanismy, mistrným zvládáním nástrojů a materiálů
v řemesle či umění nebo ve schopnosti vyznat se v kvalitách, barvách, slože
ní, technologiích, vlastnostech nejrůznějších věcí,
v dovednosti vyhmátnout rozmanitá fakta a podrobnosti i ze značně na první
pohled oddělených nesouvisej ících skutečností, zapamatovat si je a umět j e
použít,
v soustavné citlivosti na požadavky situace a na okamžité připravenosti na ně
přiměřeným způsobem reagovat. 1 3
Bývaj í materialisty v tom nej lepším slova smyslu, nej lépe s e j im daří ve
světě věcí. Mívaj í rádi své hmotné statky, věnuj í pozornost, péči a čas j ej ich
získávání, rozhojňování, údržbě a starosti o ně. Maj í rádi systémy řízení založe
né na filosofii programových cílů, podle j asně definovaných úloh. Jako realisté
se nej lépe učí a pracuj í v prostředí, kde se věci skutečně děj í, než kde se o nich
j enom hovoří nebo píše. Učí se "tělem" a v tělesných výkonech tví i jej ich silné
stránky. Jsou mnohem výkonněj ší a lepší y praktických qlohách než v testech
a dvoj násob výkonní j sou v prostředí, které j iž poznali.
Jej ich úspěch závisí do velké míry na tom, zda dokáží rozvinout své usuzo
vací schopnosti na úroveň svých dominantních extravertních Smyslů, čili na
kolik reálně budou umět vyhodnocovat, nikoliv j enom vnímat, vněj ší podněty
a informace. Pokud se jim to nepodaří, budou v nebezpečí, že budou v životě
vláčeni svými krátkodobými potěšeními a zálibami, bez j asného cíle a smyslu.
Mohli by se stát rozmařile lenivými, nestálými a se sebou nespokoj enými a po
výtce mělkými lidmi.
13
Bri gg s Myers, Isabel: Introduction t o Typ e. P a l o Alto, C A : Consulting Psycholog ists 1 984,
s. 1 3 .
250
U ESTP je sekundární funkcí introvertní Myšlení T I ' obsluhuj ící dominantní S E .
To způsobuje, že při shromažďování dat i j ej ich užití bývaj í logičtí a vynalé
zaví s tím, že data maj í ve svých vnitřních paměťových "médiích" smysluplně
uspořádána a vždy připravena k použití. Díky svému velmi dobře vyvinutému
vnímání j sou tito lidé, tvořící zhruba 4 procenta populace, okamžitě schopni
zaznamenat i nejj emněj ší změnu a odchylku od "normálu" a dobře odhadovat
partnerův příští tah. Dokáží uhádnout lidské pohnutky a motivy a být vnímaví
i k nejjemněj ším mimoslovním projevům a narážkám, které ostatním unikají .
Okamžitě těchto informací uměj í použít, aby druhým "prodali" své "zboží". Jak
už j sme si řekli, z jej ich řad se rekrutuj í nej lepší vyjednavači a napravovatelé
průšvihů. Necítí se vázáni právě platnými předpisy a nařízeními, a proto je buď
snadno překračuj í, anebo nacházej í netradiční způsoby, jak je interpretovat ve
svůj prospěch. Třebaže nadvláda j ej ich dominantních smyslů je pevně ukotvuj e
v právě přítomné skutečnosti, dokáží se opřít i o svou další funkci, Myšlení.
To j im otevírá cestu, j ak rozlousknout nějaký problém tam, kde j e nutný tvr
dý přístup opíraj ící se o zásady, principy a zákonitosti, spíše než o "citečky" .
Rozhoduj í se spíše neosobně, na základě fakt než na základě pocitů a hodnot.
Nicméně jej ich organizační schopnosti, zejména v dlouhodobém horizontu, ne
dosahuj í úrovně ESTJ, a některé j ej ich úsudky a činy se časem proj eví j ako
střelba od boku.
Jej ich krédem bývá: "Když všechno selhalo, podíváme se do manuálu."
Bývaj í názoru, že plánování a příprava j e spíše ztrátou času, při níž nám může
uniknout něco jedinečného. ESTP požaduj í výnos z každé investice, z každého
svého výdej e energie. Proto bývaj í většinou pokládáni za lepší společníky a spo
lupracovníky než opravdové přátele. Většinou se nezdržují zdůvodňováním ne
bo ospravedlňováním toho, co udělali, a chyátaj í vstříc dalšímu vzrušení. Pokud
se ukáže, že z toho či onoho už nelze nic vytěžit, ztratí záj em a pohnou se j inam.
David Keirsey o nich prohlašuje, že j sou schopni zacházet s lidmi se stejnou bra
vurou j ako ISTP s nástroj i . Zaj ímá j e více technická než lidská stránka událostí,
více co a jak než proč. 14
Při všem, co dělaj í, j akoby se neustále po očku poohlíželi po svém publi
ku, zda na ně dělají dostatečný doj em. ESTP j sou vtipní, pohotoví a zábavní
a působí, j ako že se v mžiku dokáží vcítit do rozpoložení druhých. To ovšem
nebývá vždy pravda. Je to spíše výsledek toho, že j ej ich vnitřní procesor bles
kově zpracuj e i zcela minimální signály, které j iní vyšlou, a to j im umožňuj e být
několik krůčků před nimi ve směru, kterým j eště ani nevědí, že se chtěj í vydat.
ESTP uměj í být manipulativní a využít tyto informace pro své vlastní cíle, a to
14
Keirsey, D . , 1 998, s. 6 3 .
25 1
způsobem, kterým ostatním bere dech, se železnými nervy a často na hraně.
Pro j iné by bylo vyčerpávaj ící vést dlouhodobě takovýto život, ale pro ESTP j e
fungování n a pokraj i srázu zcela normální způsob existence, patrně j ediný, který
skutečně stoj í za to žít. Uměj í být nelítostnými pragmatiky, kteří se příliš netrápí
morálními dilematy. Více než u j iných u nich platí, že "účel světí prostředky",
což bývá v j ej ich očích pravda, možná politováníhodná, ale bohužel nezbytná.
Už byla zmínka o tom, že z j ej ich řad pocházej í lidé vynikaj ící zej ména v roz
j íždění proj ektů, v nichž se musí nejrůzněj ší strany dohodnout jednáním. Jsou
neocenitelní v situacích, kdy je potřeba někoho vyslat do upadaj ící firmy nebo
do postižené oblasti. Jsou schopni dát věci velmi rychle do pořádku a udělat
to dokonce s elegancí a stylem. Uměj í rozplést nej zašmodrchaněj ší klubka, ale
nebaví je pak už hledat přerušená spoj ení a trpělivě navazovat přetržená lanka.
Administrativní náležitosti s radostí přenechaj í j iným. Občas si tím škodí, proto
že j ej ich j edinečné vklady zůstanou nepovšimnuty a vavříny si přivlastní někdo
j iný, kdo se "vyzná ve strukturách". Skutečností zůstává, že pro j ej ich nezkrot
nou povahu a malou vůli po institucionální slávě nevyužívá mnoho organizací
j ej ich j edinečné schopnosti optimálně. To nej menší, co je pro tyto lidi třeba udě
lat, je přidělit j im něj akého administrátora, který ohlídá formální detaily j ej ich
poslání a práce. Pokud se organizaci podaří podchytit j ej ich talent a přednosti
a uplatnit je v konstruktivním směru, získá zcela mimořádný zdroj . Pokud se to
nepovede, může se nápaditost a dobrodružnost ESTP obrátit proti ní, například
ve formě mazaných a s virtuozitou provedených podvodů a podvratných akcí,
sahaj ících od padělání dokumentů, přes rozluštění nejtajněj ších firemních hesel
až třeba po burzovní podvody.
Jako nadřízení uměj í ESTP, j ež Keirsey nazývá promotéry, mít nesmírný
smysl pro realitu, být pro j iné zdroj em vzrušení, dění a neustálých nových pod
nětů, ale také bývat poněkud nevypočitatelní. Uměj í "své ovečky" chránit jako
pastýřský pes, starat se o ně tak, že je pro ně dost dobré j enom to nej lepší, uměj í
je veřejně vychválit nebo kdykoliv s nimi o čemkoliv poklábosit (třeba i po tom,
co j im zadali velmi neodkladný úkol). Čas od času se vrhaj í na "páchání dobra"
a náhlou péči o své lidi s virulentností, která až budí rozpaky. Zapomínaj í při
tom třeba pak na své další pracovní a j iné povinnosti. Objekty takovéto masivní
péče si pak mohou chvílemi připadat j ako hříčka bez vlastní vůle - a bez mož
nosti obrany. Tyto j ej ich záchvaty však nebývaj í tak hluboké j ako u NF, a ať
chtěj í nebo nechtějí, je zde přítomen kalkulační prvek. Podvědomě se ESTP
vždy táží "Co z toho budu mít?". A tak jej ich náklonnost může končit stej ně
nenadále, jako začala. K j ej ich cti je však třeba přičíst, že i když podřízené "po
užili" ke zvýšení vlastní prestiže, slávy či úspěchu, o plody takovéhoto úsilí se
ESTP nezištně podělí. Nej de j im ani tak o výsledek sám j ako spíše o způsob, ja
kým j ej bylo dosaženo. Jej ich silnou stránkou j e schopnost dostat se bez velkých
okolků k j ádru věci. Nemívá smysl zkoušet to u nich s teoriemi, ESTP chtěj í
.
252
.
5estnáct osobnostních typu
hned vyhmátnout, v čem to či ono "vězí", a okamžitě se pustit do akce. Nebude
to od počátku asi dokonalé, ale to je nijak nevzrušuje. Nebývaj í doktrináři ani
ješitové a proto se vždycky dokáží něj ak přizpůsobit. Od ESTP se také můžeme
naučit vážit si přítomné chvíle. Co je teď, je teď, to je reálné. Co je j isté, to nám
nemůže nikdo vzít. Co bylo, to se nedá "odestát", a je zbytečné strachovat se
o to, co bude. Dalším rysem j ej ich povahy je, že nic nepokládaj í za definitivní
- ani vztahy. O všem se dá j ednat, nic není j ednou provždy uzavřeno, ve všem
je skryto mnoho možností - j en je obj evit. Jej ich někdy skoro až bezohledný
pragmatismus z nich činí ne vždy zrovna oblíbené, ale zpravidla velmi výkonné
lidi . Nepářou se s nepodstatným a j dou rovnou na věc.
ESTP kolem sebe šíří vzrušení, optimismus, napětí i legraci, ale také nevy
počitatelnost. Bývaj í skvělými charismatickými taktiky první linie, se zpravidla
neotřesitelnou sebedůvěrou, ale o něco horšími stratégy, logistiky nebo diplo
maty. Nemaj í rádi citově napj até situace, a j akmile něco zavání mezilidskými
problémy, kvapně se stahuj í a vycouvávaj í . Přestože maj í k lidem velmi blízko
a prakticky je maj í stále kolem sebe, je v nich něco trochu záhadného a neucho
pitelného. Jsou vždy alespoň o krůček napřed, kráčí příliš rychle, než aby se dali
zkoumat a sledovat. Být jej ich nadřízeným je pro mnohé lidi nadmíru obtížné
a mnohdy i nemožné, protože mnozí ESTP bývaj í v zásadě neřiditelní. Nej lepší
je ponechat j im co nej širší prostor, usměrňovat j e pokud možno spíše nepřímými
prostředky a co nejméně j im předpisovat.
Pro tento typ bývá charakteristické vřelé a optimistické ovzduší, které kolem
sebe dokáží vytvářet. Jsou přívětiví, snadno se s nimi vychází, osobně okouzlu
j ící, výřeční, s kladným vztahem klidem. Bývaj í �e všech typů nejvelkorysej ší
a bývaj í vyhledávanými společníky i partnery. Podobně j ako ESTP je j ich asi
9 procent, liší se od nich svou dovnitř, introvertně zaměřenou sekundární funkcí,
Cítěním Fl' které obsluhuj e navenek obrácené dominantní Smyslové vnímání.
Svou vnitřní rezonancí se dokáží vcítit do rozpoložení jiných, bývaj í citliví vůči
j ej ich duševním stavům a nej ednou proto funguj í j ako příslovečné "vrby". Jsou
přirozeně přátelští a otevření, nacházej í v lidech a dokáží v nich probudit vesměs
to lepší. Většinou se proto nezklamou a to j en dále posiluj e j ejich pozitivní po
stoj e .
ESFP nesnášej í izolaci a samotu a hledaj í společnost při každé příležitosti.
Většinou se j im to daří, protože lidé s nimi pobývaj í rádi. Jej ich chuť k životu
je nakažlivá a svým úsměvem dokáží rozj asnit nejednu tvář. Rádi se osobitě
oblékají, barvitě jedí, zejména mohou-li připravit něco i jiným. S veselou myslí
a vlídně přij ímaj í i nečekané a nenadálé návštěvy, i když ve skrytu duše vědí, že
253
se tím mohou dostat v lecčems do prodlení. Prostě nedokáží odmítnout, a proto
k nim lidé rádi chodí, třeba j en tak "na kus řeči", a ESFP nezůstanou nic dlužni
při oplácení . Vnitřní orientace jej ich citovosti, j ej ich funkce F 1 ale způsobuje, že
j ej ich veselí a šťastní přátelé či návštěvníci nemusí tušit, že ESFP má třeba právě
teď problémy a starosti. Většinou si je totiž nosí uvnitř a na povrch se dostanou,
až když je nemohou vlastními silami zvládnout.
Talent a vášeň pro užívání si života je vystavuj e více než j iné typy a činí
více zranitelné vůči nejrůzněj ším druhům svodů. Jak jej ich mužská, tak i žen
ská vydání mívaj í sklon j ednat impulsivně a to z nich činí snadnější terč pro
psychologická a někdy i fyzická pokušení či nátlak. Jako kolegové i nadřízení
bývaj í ESFP přátelští, zábavní, zdroj em inspirace a vzrušení . Nastanou-li však
problémy, napj atá situace, časový či j iný tlak, začnou být nesví, netrpěliví a nej
raděj i by se viděli někde j inde. J e t o tím - a sotva j im to lze vyčítat - že j ejich
tolerance vůči úzkosti je ze všech uváděných typů nejnižší. Obtížným situacím
se vyhýbaj í tak dlouho, j ak to j en j de. Spíše než by dávali naj evo svou neli
bost nad stavem věcí, dělali rozruchy nebo se dokonce stavěli na aktivní odpor,
předstírají, že o ničem nevědí nebo že se j ich to netýká, aby pak využili první
příležitosti k tomu, rychle se z těchto závazků vyvázat a věnovat se něčemu, kde
naj dou více uspokoj ení a zábavy.
U mužů tohoto typu může j ej ich citová preference, kterou se řídí při roz
hodování, vzbuzovat doj em měkkosti, nedostatku mužnosti. Tento doj em mo
hou napravit tím, když ovládnou svoj i odvrácenou stranu, terciární extravertní
Myšlení T E a začnou být důslednější a věnovat se více dokončování toho, co
začali, protože "slovo dělá muže". Pokud si tito lidé uvědomí své klady a zápo
ry, v čem j sou dobří a na co se nehodí, mívaj í v kariéře postup zaj ištěn, byť si
j eho šance mohou někdy poškodit tím, že mohou mít příliš břitký j azyk. Naproti
tomu ženy čelí nebezpečí, že by mohly být pokládány vinou svého extravertního
vnímání S E za koketní a povrchní, přiče.JilŽ j ej ich citov� dispozice F 1 j im může
propůj čovat zdání těch, které neodmítnou. Mohou lidi také dopalovat tím, j ak
zvláštně doslova dokáží některé věci brát.
Život pro tyto, podle Keirseyho perform éry, bývá představení a událost, do
níž vrhaj í své dramatické a estetické nadání. To j im někdy bere sílu v analýze
dat a událostí i ve schopnosti dobře, pozitivně a konstruktivně kritizovat. To bý
vá j ej ich největší slabinou v manažerském postavení. Kromě toho se jim může
stávat, že mohou mít v ohni naj ednou příliš mnoho želízek a naj ednou "nestí
hat". Dochvilnost je vůbec j ej ich slabší stránkou a může být pro ně příznačný
trochu provinilý úsměv typu: "Pozdě, ale přece." Kvetou v aktivních zaměstná
ních a chřadnou v osamění. Pokud to ale nepřeženou, j sou schopni jako vedoucí
věnovat se několika proj ektům naj ednou a udržovat je v dostatečném pohybu.
Přitom, a to j e j ej ich další přednost, dokáží každému dát "co j eho j est", to zna
mená nediktovat pracovní tempo, styl nebo metody, umožnit, aby si každý pra254
coval, j ak nej lépe uzná za vhodné. Jej ich krédem je "žít a nechat žít". Mělo by se
j ich co nejhojněj i využívat tam, kde se hodně a aktivně jedná s lidmi, například
v propagaci nebo public relations. Rozhoduj í se s osobitou vřelostí a na základě
osobního vztahu nebo s ohledem na své blízké. Maj í blízko k lidem, a proto se
na ně lze většinou obrátit o zpravidla značně přesné a aktuální informace o ostat
ních či o "dění". Nej sou j ešitní a statusově nedůtkliví, a proto dokáží dobře
spolupracovat s lidmi na všech úrovních organizace, klidně i o několik stupínků
níže. Málokdy j sou nafoukaní. Mívaj í dobré vztahy s nejrůzněj šími klíčovými
lidmi na rozmanitých postech, od vrátného po asistentku ředitele a je-li to někdy
nutné, uměj í toho využít k tomu, aby nemožné udělali na počkání a zázraky
do tří dnů. V každém případě se v j ednání silně opírají o svou vlastní a velmi
osobně prožitou zkušenost, přičemž prokazuj í silný smysl pro realitu a osvědču
jí značnou dávku toho, čemu se říká "zdravý" nebo také "selský" rozum, jehož
někdy dokáží využít s nečekanou a překvapivou genialitou.
ESFP nenacházej í nijaké uspokoj ení v učených a teoretických záležitostech,
protože oni vnímaj í vědomosti pouze pro pokud možno okamžitou a v každém
případě velmi praktickou potřebu. Jej ich výskyt ve vědeckých kruzích je proto
poměrně vzácný a rozhodně neztělesňuj í prototyp badatele. Jej ich nechuť k ruti
ně a k tomu, co vydává výsledky příliš pozdě, j im může v dlouhodobé perspekti
vě škodit. Protože j im někdy uniká "velký obraz", les mezi stromy, nemusí vždy
dohlédnout důsledky svých činů. Může se j im tak stát, že i malá poznámečka
v nepravou chvíli a na nepravém místě může mít k jej ich bezmeznému údivu
následky tak nedozírné, že se j im o tom nezdálo ani v nejčerněj ším snu. Jsou spí
še přitahováni světem obchodu a byznysu, zejména organizováním a prodejem,
především j de-li se o hmatatelné produkty. Nacházíme je i jako pedagogy na
nižších stupních. Mohou je zaj ímat i povolání zdravotních sester či záchranářů,
řidičů sanitek, zej ména pro dramatické okolnosti, které při j ej ich výkonu mohou
nastat. Maj í dar dobře pracovat s lidmi v kritických situacích, což je někdy vede
k sociální práci. Nemálo z nich podlehne vábení dramatických a j iných interpretačních umění, touze ocitnout se v záři reflektorů a pohybovat se na úzké hraně
mezi triumfem a krachem.
.
-
Možné slabiny skupiny ESP
Nej méně vyvinutou stránkou ESP je introvertní iNtuice N1• Protože j sou té
měř výhradně závislí na vj emech z vněj š ího světa, bývaj í nedůvěřiví k tomu,
co je pouhým tušením, co nelze zdůvodnit empirickým způsobem. Počitek lze
v j ej ich poj etí získat j edině zvenčí a j eho vnitřní aspekty a zdroj e zůstávaj í
255
nepovšimnuty. Z nitra čerpaj ící slaboučká a nevyvinutá iNtuice se může ně
kdy proj evit podezíravými dohady ohledně j iných lidí a událostí, o nichž toho
mnoho nevědí, dohady, j ak se pozděj i většinou ukáže, spíše chybnými nebo
přinej menším nepřesnými . Některé j ej ich úsudky a činy se časem mohou proj e
vit j ako střelba od boku. Slabě propracovaná iNtuitivní funkce se rovněž může
zvrtnout do egocentrických poloh. Pokud je j ej ich sebekontrola oslabena napří
klad únavou, stresuj ící událostí či silným zážitkem nebo třeba také alkoholem,
mohou začít podléhat fantasmagorickým obavám, mnohdy bez j akékoliv vazby
na skutečnost.
Jako pro všechny Hráče je život zejména pro ESP to, co je tady a teď, co je
reálné. Bývaj í proto impulsivní, kinestetičtí milovníci pohybu a vzrušení, lidé
činu, akce, kteří věci musí uchopit, užívat si je, něco dělat. V krizi bývaj í ducha
přítomní, energičtí, vynalézavě rozhodní a pevně v realitě. V této souvislosti j e
ale namístě poznamenat, ž e j ejich neustálá "nažhavenost" může mít i své stinné
stránky. Protože je stimuluj e cokoliv vzrušuj ícího, co se dostane do jej ich zor
ného pole, mohou být nestálí, těkaví, přelétaví a nepředvídatelní, rychle ztrá
cet záj em nebo sami vyvolávat krize. Nemívaj í trpělivost s informacemi nebo
činnostmi, které nesouvisej í s j ej ich momentálními zájmy nebo dovednostmi.
Mohou se někdy j evit i j ako povrchní a mělcí lidé, kteří od sebe odháněj í všech
ny hlubší starosti a problémy.
Toto vše se j im může stát především tehdy, pokud se j im nepodaří dostateč
ně rozvinout sekundární funkci introvertního Usuzování, to je Cítění F 1 nebo
Myšlení T 1 • Na rozdíl od Usuzování obráceného ven, které vede k tomu, aby
chom na konkrétní situace uplatňovali obecná měřítka, působí j eho introvertní
podoba opačně. Nabádá k tomu, abychom každou situaci posuzovali j ednotlivě,
j ako j edinečnou a neopakovatelnou, prodchnutou naší vnitřní zkušeností a zážit
kem. Někdy maj í ESP sklon používat tuto funkci j en tehdy, podporuje-li j ej ich
extravertní choutky, a mít j enom málo pochopení pro syou introvertní stránku.
To pak vede k tomu, že na cokoliv, co s é přihodí, maj í jenom troj í reakci: skočit
do toho "rovnýma nohama", poprat se s tím nebo to nechat být. Introverze by
j im mohla nabídnout širší rej střík toho, co se za daných okolností dá ještě dělat
j iného tím, že by j im poskytla odstup a j inou perspektivu. ESP se někdy neuměj í
rozhodnout, c o j e pro n ě skutečně důležité.
Dominantní S E , nedržené na uzdě introvertním úsudkem, se může soustřeďo
vat na další a nová vzrušení, zamaskované touhou "žít naplno". Manažer, politik
či podnikatel pak může mít své "zamilované" projekty, záměry a plány, které
nemaj í j iný smysl než hýčkat jeho ego.
Jej ich úspěch závisí do velké míry na tom, nakolik dokáží rozvinout své
usuzovací schopnosti na úroveň svých smyslů, čili nakolik reálně budou umět
vyhodnocovat, nikoliv j enom vnímat, vněj ší podněty a informace. Pokud se j im
to nepodaří, j sou v nebezpečí, že budou v životě vláčeni svými krátkodobými
256
Sestnáct osobnostních typů
potěšeními a zálibami, bez j asného cíle a smyslu. Mohli by se stát rozmařile
lenivými, nestálými a se sebou nespokoj enými a povýtce mělkými lidmi.
ITP - Introvertní typy s převahou Myšlení
Pro tyto typy je příznačné, že j ej ich dominantní funkce, Myšlení T" je obrácena
dovnitř. Vztahování se ke světu a vyrovnávání se s vnějšími okolnostmi, buď
Smysly S E , nebo iNtuicí N E , je u nich až na druhém místě. Své Myšlení užívaj í
k tomu, aby svět analyzovali a chápali, spíše než řídili, ovlivňovali č i měnili.
Raděj i organizuj í myšlenky a fakta než situace nebo lidi . Jej ich Introverze způ
sobuje, že se raděj i zabývaj í principy, na j ej ichž základě se odehrávaj í nějaké
události a děj e než těmito děj i nebo událostmi samými. Jej ich přístup k světu j e
vnitřní a j akoby izolován od reality. Tím, ž e s e spoléhaj í především n a Myšlení
a opíraj í o chladnou úvahu, bývaj í logičtí, neosobní, někdy i odtažití, obj ektivně
kritičtí a daj í se přesvědčit sotva čím j iným než racionálními argumenty. Jako
analytici sotva nacházej í sobě rovných.
Většinou působí j ako tiší, pozorní a rezervovaní lidé, s j akýmsi nezúčast
něným záj mem a opatrnou zvědavostí. Bývaj í spíše přizpůsobiví a neodboj ní,
ovšem j enom do chvíle, kdy j e porušena něj aká j ej ich hluboce introvertně ulo
žená zásada, například princip logiky. Pokud j im něco nedává smysl, pak j sou
schopni úporné a pro mnohé nečekané resistence. Své rozumové schopnosti
většinou nestavěj í na odiv. Nevyjdou na světlo, dokud nej sou požádáni, aby vy
světlili logiku něj akého svého rozhodnutí, plánu nebo námitky; pak se většinou
ukáže, j ak vysoce systematická procedura k nim vedla. Ocitnou-li se ve skupi
ně zaměřené na řešení konkrétního problému, .mohou být tišší a málo aktivní
a zkušený vedoucí by je měl čas od času pobídnout k viditelněj šímu zapoj ení.
Podřízenou, inferiorní funkcí j e u lidí této skupiny extravertní Cítění.
Myšlení u nich vyvěrá především z vnitřních zdrojů a pohnutek a není tudíž
živeno ani ke své existenci nepotřebuj e nadmíru vněj ších podnětů, ani se nut
ně nevztahuje k nějakým konkrétním reáliím. Jung uvádí německého filosofa
Kanta a j eho kritiky "rozumu", čistého i praktického, j ako ilustraci tohoto intro
vertního Myšlení, zatímco Darwina a j eho klasifikační systém externích faktorů
výběru druhů j ako příklad extravertního Myšlení.
Jako vedoucím pracovníkům j im může být j enom k užitku, pokud si uvědo
mí, že většinu smrtelníků těší chvála a ocenění toho, co dokázali, že potřebuj í
povzbuzení a ž e maj í právo n a to, aby mohli vyslovit svůj názor a aby ten byl
respektován. V tom mívaj í ITP snad největší potíže. Jej ich manažerskou efekti
vitu může ohromně zvýšit, pokud si daj í záležet na dvou drobnostech: j ednak na
.
-
257
ocenění a pochvale tam, kde je to na místě, a j ednak na vyslovení nejdříve toho,
v čem s druhými souhlasíme, a teprve pak je kritizovat.
Tam, kde j de o neosobní, teoretické a zásadní věci, umějí být velice rozhodní.
Ve společnosti, a to i tam, kde jsou si celkem j isti a většinu lidí kolem sebe znaj í,
se přesto nej ednou chovaj í nesměle a ostýchavě. To způsobuje, že největším
problémem pro ně bývá sdělit své názory ostatním a umět o nich přesvědčit své
okolí. Tím, že se snaží formulovat své pravdy co nej exaktněj i, říkají je většinou
příliš složitě na to, aby je většina ostatních pochopila. Pokud se naučí říkat věci
j ednodušej i - i za cenu toho, že budou mít pocit, že se vyjadřuj í v trivialitách zj istí, že j ejich postoje j sou mnohem snadněj i přij ímány.
Pro ISTP je j ako pro mnohé j iné temperamenty skupiny SP typická impulsiv
nost. Život je pro těchto asi 5 procent populace uměleckým činem. Je neopako
vatelným originálem, přičemž právě onen čin může být sám sobě a sám o sobě
smyslem. Akce je uspokojuj e především tehdy, zrodí-li se z impulsu spíše než
ze záměru. Proto o nich do velké míry platí, že všechno zkusí j enom j ednou.
Utilitární akce, které j sou zaměřeny k určitému účelu a předem danému cíli, ne
j sou pro ně skutečně plnohodnotnými skutky. Skutek nesmí být ovlivněn cílem,
nesmí mu být podřízen a sloužit mu. Musí být krásný sám o sobě.
ISTP bývaj í zastánci rovnostářství a dokáží být oddáni až za hrob svým bliž
ním, ale také uměj í být zuřivě odbojní ve vztahu k autoritám a hierarchii, pokud
si poslušnost "nezaslouží". Na nadřízenost a podřízenost často pohlížej í jako na
něco zbytečného a přežilého. Jej ich odboj ale nemívá formu aktivního odporu,
ale pasivní rezistence. Často jde o ledový nezáj em a ignorování. ISTP dělaj í to,
co sami pokládaj í za správné, a správn� je pro ně to, �o je po každé j iné, co se
dvakrát po sobě neopakuj e . Jsou hrdí na to, že každý nový a další krok nebo tah
j sou schopni provést se stejnou bravurou, j ako by j ej předtím tisíckrát zkoušeli.
Vysvětlením pro to je j ej ich sekundární funkce, kterou je navenek obrácené
vnímání S E . To je j ejich prvním kontaktem se světem. Na základě vnějších dat
a detailů pak rozvíj ejí své vnitřní úsudky prostřednictvím introvertního Myšlení.
Než něco "pustí" dovnitř do svého myšlenkového "procesoru", dvakrát si to
přeberou. Bývaj í vyznavači co nej úsporněj ších procesů a metod, svou mozko
vou kapacitu si šetří. Většinu své psychické energie věnuj í zpravidla tomu, aby
subj ektivně uvážili a zhodnotili, co daná fakta a informace znamenaj í, přede
vším pro ně samé. Úsporné je i j ej ich vyj adřování; ISTP j sou zpravidla jedním
z nej lakoničtějších a nejrezervovaněj ších typů.
ISTP charakterizuj e neohroženost. Jsou schopni riskovat více než ostatní,
a to bez ohledu na to, že se čas od času (někdy dokonce velmi často) "spálí".
258
Častěj i než kohokoliv j iného je můžeme také naj ít, j ak jdou do boj e i tam, kde
maj í pramalou naděj i na úspěch. Vzpomeňme nej známější zobrazení ISTP, Dona
Quij ota. Jejich potravou je vzrušení a nebezpečí. Potřebuj í je každý den a nachá
zej í je především v něj aké formě rychlého individuálního pohybu - v závodění,
v parašutismu, ve skocích do vody, oboj e pokud možno z velkých výšek, v sur
fování na těch nejnebezpečněj ších vlnách, v potápění, ale také třeba ve zlézání
těch nejnemožnějších skalních stěn. Tato dobrodružná nenasytnost a všežravost,
lačnící po akci, z nich činí nej snadněj ší oběti nudy, pokud se věci odvíj ej í podle
j ej ich soudu příliš nevzrušivě a pomalu. Avšak j sou-li v akci, nenudí se, i když
to pro j iné vypadá, že se nic zvláštního neděje, například při úmorné cestě k té
"pravé" hoře či při dlouhém čekání na lovu, korunovaném dramatickým vyvr
cholením trvaj ícím třeba j en několik okamžiků.
ISTP bravurně zvládaj í nástroj e a stroj e j akéhokoliv druhu, od hodinářského
závitníku až po nadzvukovou stíhačku. Nástroj e a stroj e je přitahuj í jako mag
net od nej útlej šího dětství. V mnoha případech se už tehdy rozhoduje o jej ich
orientaci v dospělém věku, která bude spočívat v tom, že j im umožní virtu
ózně používat něj aké nářadí, ať je to skalpel, housle, buldozer nebo kosmická
loď. Keirsey a Bates 15 uváděj í j ako příklad ISTP Michelangela a Leonarda da
Vinci. Oba pracovali, respektive si hráli, se svým náčiním především na zákla
dě individuálních pohnutek, nikoliv v souladu s něj akým plánem nebo vněj ším
harmonogramem. Pokud by tento harmonogram, například závazný termín pro
dokončení výzdoby Sixtinské kaple, souzněl s umělcovými vnitřními popudy,
všechno by bylo skvělé; pokud by se dostaly do rozporu, pak měla kaple, a s ní
třeba i sám papež, smůlu.
Tak j ako se ISTP z nenadálé pohnutky pustí do akce, tak nečekaně se z ní
dokáží stáhnout, přičemž j ediným zdůvodněním je, že je "to napadlo" nebo že je
"to u ž nebaví". Nesnažme se ovlivnit ISTP, které něco "napadlo" nebo právě za
čalo či přestalo "bavit" - naše šance j sou zde minimální. Ve způsobech, j akými
hledaj í ve své činnosti vzrušení, j sou nevyčerpatelní. I když se ostatním mohou
zdát j ako samotáři, žij í někdy v j akémsi imaginárním společenství sobě podob
ných druhů. Tito lezci, závodníci, lovci, milovníci rizika a pohybu se často vzá
j emně nějak najdou, byť by je dělila j akákoliv vzdálenost. Jej ich pospolitost
-a vzáj emnost se neodehrává na osobní úrovni, nýbrž bývá zprostředkována prá
vě j ej ich náčiním. Jej ich konverzace proto bývá většinou úděsně věcná a úsečná,
s dlouhými zámlkami. ISTP tedy, podobně j ako ISFP, komunikuj í převážně činy
a nij ak neusiluj í o to, aby rozvíj eli své verbální dovednosti. Tento jej ich, ně
kdy až okázalý nezáj em o komunikaci v j ej ích tradičních formách vede mnohdy
k tomu, co psychologové a pedagogové někdy mylně označuj í j ako "poruchy
učení" nebo dokonce jako "dyslexii" či "autismus", což j ako vysvětlení sotva
15
Keirsey, B ates, cit dílo, s . 1 63 .
259
obstoj í . Je-li takovýmto j edincům dána příležitost sblížit se s nějakým nástroj em
nebo strojem, jakkoliv složitým, zpravidla brzy zj istíme, že záhy předčí všechny
okolo v tom, j ak rychle se naučili je ovládat a j ak precizním slovn íkem dokáží
popsat j ej ich součásti a funkci.
Už víme, že Hráči SP se nikdy na nic nepřipravuj í . Jenom ISTP však pokládaj í
z a nutné o tom zcela nedvoj značně ubezpečit své okolí. To platí i v zaměstnání.
Všichni se shoduj í v tom, že ISTP by měli dělat své úlohy a plnit své povinnosti,
nikdo ale neřekne jak a hlavně proč, když oni sami j e k ničemu nepotřebují?
Oni by rádi dělali, ale j enom to, co má smysl, to, co prověřuje j ej ich inteligenci,
odvahu a zručnost. Pověřte je zvláštním úkolem, nechte je zvládnout nějaký ná
stroj nebo zařízení a sledujte j ej ich rychlost ! Jsou vynikaj ící v aplikované vědě,
v inženýrských oborech, v mechanice. Ti z nich, kteří nej sou orientováni tech
nicky, dokáží vyniknout třeba j ako právníci či investiční analytici.
Není asi obtížné se dovtípit, že mezi pohlavími v této skupině budou existo
vat značné rozdíly. Je zřejmé, že to, v čem vynikaj í ISTP, miluj ící tyto adrena
linově náročně disciplíny, j ak je výstižně nazývaj í Kroeger a Thuesenová, 16 od
povídaj í spíše mužskému stereotypu a pro ženy j sou tradičně pokládány za j aksi
nepřípadné. Těžko se pro tuto skupinu hledá femininní archetyp. Pro ženu je tak
většinou snazší uplatnit přednosti a sklony, vyplývaj ící z této j ej í typové orien
tace v práci. I proto se z žen tohoto typu stávaj í "zavzaté" profesionálky, leckdy
se "spády", j ež bývaj í j ej ich okolím pokládány za přinej menším podivné a pro
některé muže těžko přij atelné, protože se cítí být j imi ohroženi . Přijmout mezi
sebe ženu, která dělá "chlapskou" práci lépe než "sami" muži, není snadné . Pro
tyto ženy proto není j ednoduché naj ít partnera a častěj i než j iné typy se "vdáva
j í" za svého koníčka nebo za svou práci. Můžeme je nacházet v zaměstnáních
tak rozmanitých, j ako je správce přírodní rezervace, chirurg na traumatologii,
v investigativní žurnalistice, ve specializovaných oddílech policie či protitero
ristických komandech.
Třebaže se ISTP vyznačuj í egalitářstvím, nechutí k subordinaci a láskou k ne
spoutané volnosti, mohou z nich být velcí vůdci, a to tím větší, čím konkrétněj ší
j sou úlohy, k nimž maj í své lidi dovést. Potřebuj í totiž tu správnou situaci, nej
lépe, obrazně řečeno, někde v čele, se zbraní v ruce, na hrotu útoku, tváří v tvář
reálnému soupeři nebo ohrožení. Skutečně, ISTP vynikaj í jako velitelé v doslov
ném i přeneseném slova smyslu, bez ohledu na to, j ak nepatrná je j ej ich j ednotka
v porovnání s "protivníkem". Jej ich realismus, schopnost vnímat a zpracovat
ohromná kvanta informací a- dat, smysl pro dokonalost a bravuru j im umožňuj í
vystihnout ten nej správněj š í moment pro překvapení, vycítit slabé místo soupeře
a j ako rafinovaný judista toho využít. Pro ISTP, který je spíše komandantem než
voj evůdcem, je taková situace taktickou partií, méně často strategickou válkou
16
Kroeger, Thuesenová, Rutledge, cit. dílo, s. 1 80.
260
(ta zaj ímá spíše NT), kdy se mistrně v jediném okamžiku využij e vše, co nám
dává převahu ke zničení protivníka. Keirsey a Bates 1 7 říkaj í : "Patton byl tako
vým typem velitele a musíme přiznat zásluhu Marshallovi (stratégovi typu NTJ)
za to, že byl schopen dohlédnout za okázalý, impulsivní, nepoddajný ba lehko
myslný exteriér tohoto válečníka, j emuž nebylo rovno . Stejnou zásluhu musíme
připsat Grantoví (také NTJ) za to, že si vybral Sheridana, a Hitlerovi (ENFJ), že
si vybral Rommela."
Bývaj í to někdy svérázní vedoucí pracovníci. Protože nemiluj í žádné teorie,
nemaj í v lásce ani ty manažerské, a po pravdě řečeno, j sou na štíru s mnohým
z toho, co je za management tradičně pokládáno. Jej ich styl je hektický, pří
močarý, nediplomatický a neortodoxní. Maj í sklon motivovat ostatní tím, že
se sami s nesmírnou a nakažlivou vervou do něčeho pustí, spíše než aby se
snažili přimět je k tomu "řečmi" . První potíž s nimi je v tom, že nechápou, že
zej ména Extraverti se záměru, úmyslu musí zmocnit nej dříve verbálně. Zřejmě
z úst ISTP poprvé zaznělo známé "Kdo umí, umí, kdo neumí, učí (popřípadě
radí atd.)". Mívaj í obtíže smířit se tím, že člověk nemusí tu či onu věc skutečně
"dělat", aby j í rozuměl a znal. Těžko se někdy vyrovnávaj í s tím, že organi
zační poradce nej dříve nebyl vynikaj ícím podnikatelem nebo manažerem, že
režisér nemusel být znamenitý herec, aby věděl, co maj í představitelé rolí dělat,
ani skvělým dramatikem, aby poznal dobrou hru. Chtěli by, aby každý trenér
byl nej dříve mistrem světa nebo alespoň své země. Za druhé, j ej ich výkonnost
a úspěšnost může trpět také tím, co platí o všech T, že totiž maj í schopnost
rychle rozpoznat a analyzovat, co je špatně. Soustředění na logiku věcí j im
občas brání vidět lidskou stránku a neuměj í třeba ocenit a pochválit ostatní.
Participativní, demokratický způsob řízení j im není přirozený, není j im "dán" .
Oni prostě nejraděj i dělaj í věci sami, nebo s těmi, kteří se k nim spontánně
připojí, než aby se namáhali s tím, že by někoho pracně získávali . ISTP nej sou
tudíž k odstupu od demokracie disponováni filosoficky, to je, že by ji ze zásady
odmítali, ale spíše psychologicky : připadá j im j ako příliš pracná, vyžaduj ící
mnoho času a úsilí a my j iž víme, j ak mnoho si ISTP cení úspornosti. Zde se
skrývá třetí kořen j edné z j ej ich hlavních slabin j ako vedoucích pracovníků.
Mohou občas dospět k závěru, že něco není důležité nebo podstatné j enom
proto, že to není logické, a nevidí, j ak tím j iného ranili. Je j im zatěžko vzít na
vědomí to, co je důležité pro j iné. Čtvrtou věcí, v níž nevynikají, je, že j ej ich
obliba analytických postupů může vést k tomu, že mohou příliš odkládat roz
hodnutí nebo zanedbat kontrolu j eho splnění. A nakonec, jej ich orientace na
akci raděj i hasí vzniklé požáry, než kope protipožární příkopy, raděj i bojuj e
s povodní, než staví hráze. V záj mu spravedlnosti j e však třeba poznamenat, že
to dělá lépe než kdokoliv j iný.
17
Keirsey, Bates, cit. dílo, s. 1 63 .
26 1
Mezi jej ich silné stránky patří to, že se dokáží sami motivovat, sami sebe
nastartovat a pracovat zcela nezávisle. Nepotřebuj í dohled a vlastně jej ze srdce
nasnášej í . Většinu věcí dodělaj í včas a v termínu, ale jej ich "čas" a j ej ich "ter
míny" nemusí být vždy totožné s vašimi. Nesnášej í omezení a přemíru struktu
ry, j ako závazné harmonogramy, síťové diagramy, metody kritických cest nebo
PERT. Jej ich přednosti vyniknou v oborech, kam j eště nepronikla převládaj ící
tendence naší doby, totiž to, že to, co už nefunguje, se raděj i vyhodí a nahradí,
spíše než opraví. Jej ich řemeslné sklony a tíhnutí k úspornosti je disponuj í k to
mu, aby opravili existuj ící věci a "dali je do pořádku", než vytvářeli nové.
ISTP mohou být velice pružní, adaptibilní a snadno se vyrovnávaj í s neoče
kávanými událostmi a okolnostmi, které by třeba typy se silným Usuzováním
(J) vyvedly z konceptu. Pokud se věci hýbou kupředu, různá vytržení a přeru
šení j sou pro ně spíše vítanými zpestřeními něčeho, co by mohlo možná snadno
degenerovat v rutinu a nudu. Nové specifikace a změnová řízení je zřídkakdy
nějak vzruší. Jedna věc, která je na ISTP fascinuj ící, je schopnost vstřebat do
sebe nesmírná kvanta údajů, dat a informací, aniž by pro ně měla bezprostřední
praktický smysl. Jsou schopni je dlouho v sobě nosit a v pravou chvíli s nimi
vyrukovat a uplatnit na danou situaci, zkrátka být připraveni dříve než jiní. To
není v rozporu s nechutí ISTP plánovat a připravovat se: sběr dat sám j e pro ně
činností, která je dostatečně uspokojuje. To, že sami vědí, je pro ně dostatečnou
odměnou. Je pošetilostí a vyhazováním peněz posílat ISTP, nejvíce ze všech P,
na školení a kursy time managementu. Všechny ty mazané a důvtipné záznam
níčky a kalendáříčky j sou pro ně jenom místy, kde uchovávaj í ta data, která ne
budou stejně v životě potřebovat, a zapisovat plány, které stejně nikdy nedodrží.
ISTP je velmi svérázný typ, obtížně se nechá řídit a sám řídí nesnadno.
V mnoha organizacích se pro něj těžko hledá místo, zkrátka "nezapadaj í".
Ovšem v tom, co j im "sedne", j sou nepřekonatelní a nenahraditelní.
INTP, přestože má j ediné odlišné písmenko, se ve svém chování velmi liší od
ISTP. Oba typy sice spoléhaj í na introvertní a precizní Myšlení T 1 j ako na svou
dominantní funkci. Tato j ej ich nej silnější kvalita však zůstává většinou skryta
a vyj evena bývá j en občas. K j ej ich škodě však z toho plyne, že j sou někdy vní
máni j ako lidé, j imž je těžko rozumět a j ež je nesnadné pochopit. Bohužel těch,
kteří hned dokáží rozpoznat j ej ich skutečné schopnosti, nebývá mnoho . Na své
okolí pohlížej í navenek obrácenou iNtuicí N E , optikou idejí a možností, pro něž
čerpaj í inspiraci zvenčí . Vykazuj í preciznost a současně úspornost ve vyj adřo
vání a myšlení. Zdá se, j ako by byli neustále ve střehu a okamžitě rozpoznali
sebemenší rozpor nebo nekonzistentnost ve formulacích či myšlenkových po262
chodech a byli připraveni se na to vrhnout s dravostí vyhládlého jestřába. INTP
nazývá Keirsey architekty nových myšlenek a systémů. Bývaj í ale i skutečnými
architekty staveb a budov. Jen málo lidí je však doopravdy právo takovéhoto
označení - INTP j sou skutečně vzácným druhem, protože j ich nebývá v popula
ci více než zhruba 3 procenta.
Jej ich schopnost vysledovat sebejemnější nesoulad nebo nelogičnost v ja
kýchkoliv výrocích bez ohledu na to, j ak vzdáleny j sou v čase nebo prostoru, mů
že v některých lidech vyvolávat doj em, že j sou intelektuální snobové. Takovéto
mínění bývá někdy podpořeno i tím, že pokud se někdo proj evuje podle j ej ich
názoru nelogicky nebo na nedostatečné intelektuální úrovni, proj evuj í INTP pro
takovéhoto partnera jenom pramálo pochopení a trpělivosti. Neúprosně logické
Myšlení a neustálé srovnávání a hodnocení fakt ve vztahu k čisté teorii maj í
pro n ě j akýsi morálně kvalitativní smysl. INTP totiž neustále hledaj í to, c o je
nejdůležitější. Protože uměj í bez slitování prosít nepodstatné, mívaj í ohromnou
schopnost soustředění.
Jak už j sme si ukázali obecně při popisu Racionálního temperamentu NT
- a co platí zej ména pro tento typ - je to, že nemaj í žádný respekt, slabost ani
pochopení pro autoritu odvozenou j en z postavení, funkce či úřadu. Váhu pro
ně maj í pouze výroky a činy obdařené logikou a vnitřní koherencí. Pohrdaj í ne
konzistentností a nedůsledností a také nadbytečností, redundancí. Protože j sou
neustále puzeni touhou porozumět vesmíru, snaží se naj ít a poznat "věčné", "ne
měnné" a "univerzálně platné" zákony. Obj evování těchto klíčů k všehomíru,
i třeba malých a okrajových, avšak schopných snést nejpřísnější testy logiky, je
skutečnou hnací silou INTP.
Jakkoliv si nade vše váží u sebe i u druhých především inteligence, j ej ich
občasná snaha nahromadit a nastudovat co nej více teorií, nápadů, principů může
občas vést k tomu, že se v některých oblastech, stoj ících mimo hlavní proud
j ej ich zájmu, projeví j ako napmstí intelektuální diletanti. Protože maj í rádi ele
gantní a co nejj ednodušší modely a teorie, může se j im stát, že sklouznou do
bizarního redukcionismu. Z tohoto rodu j sou pitoreskní snahy o různé konstruk
ce sociální fyziky či o matematické modely lidského chování. Když si INTP
jednou osvoj í a přij mou za svůj nějaký poznatek, sotva j ej kdy zapomenou.
Bývaj í posedlí analýzou. Jakmile se j ednou pustí do nějakého rozboru, j akmile
se rozběhne soukolí j ej ich myšlenkových pochodů, rozjeté na vlnách perfektní
logiky, nedokáží j e už zastavit; je to, j ako by j ej ich mozek nabyl vlastní vůle
a samostatnosti a nebyl schopen přestat, dokud tu či onu věc, často s nesmír
ným vypětím a nevídanou sveřepostí, beze zbytku "nezpracuj e" a nepochopí
ve všech j ej ích souvislostech a celé j ej í složitosti. Takovéhoto intelektuálního
nasazení j sou schopni bez ohledu na to, zda j im, j ej ich blízkým nebo komuko
liv j inému přinese takováto analýza bezprostřední prospěch nebo škodu, radost
nebo starost, prosperitu nebo strádání. Logika věcí je logika věcí a j ako taková
263
nij ak nesouvisí s etikou nebo lidskými sentimenty. Tento rys jej ich povahy může
někdy vyvolávat nepřátelskou nebo defenzivní odezvu a může INTP vysloužit
pověst arogantních a studených lidí.
Jej ich krédem j e, že pravdu j e třeba poznat stůj co stůj a jak s ní pozděj i
naložíme, je j iž j iná otázka. Svět pro n ě existuj e především proto, aby byl po
znán . Realita je j en toliko triviální doménou, která poskytuj e nápady a náměty.
O světě j e třeba vynášet nerozporné a logicky korektní soudy a nezáleží na
tom, zda je ostatní chápou nebo přij ímaj í . INTP je relativista, logik, matematik,
fyzik, vědec a také filosof. Zaj ímá j ej proto každá možnost, j ak prostorově, ar
chitektonicky uspořádat myšlenky do smysluplných celků, které lépe postihnou
podstatu světa. Není však vždy namístě žádat INTP, aby tyto systémy uváděli
v život nebo je na něco aplikovali. Protože povaha j ej ich výtvorů často bývá
abstraktní, stává se j im, že j im nebývá přiznána zásluha za prvenství toho či
onoho, čemu pomáhali na svět, co poprvé formulovali a co by bez j ej ich při
činění nikdy nespatřilo světlo světa. Na pana Galvaniho a j eho mrskaj ící se
žabí stehýnka by si asi dnes, v době elektřiny, sotva kdo vzpomněl, kdyby j eho
jméno nepřešlo do odborného poj mosloví. A rchitekti maj í sklon dívat se na
svět z ptačí perspektivy, odstupu, uplatnit na něj své strategické vize, spíše než
diplomacii, taktiku či logistiku.
INTP se zpravidla nepouštěj í do literárních pokusů ani se nesnaží uplatnit
třeba j ako prodej ci. Nehodí se pro běžnou kancelářskou práci a brzy se j im za
čnou zaj ídat rutinní úkoly. Mohou z nich však být vynikaj ící pedagogové, ze
jména pro starší a osobnostně i odborně vyspělej ší studenty. Jakožto Introverti
nebývaj í většinou příliš populární - a ani o to nij ak neusilují ; bývaj í tím typem
náročného a velmi úkolově zaměřeného učitele, j ehož přínos plně oceníme až po
letech, což se však dotyčný často už nedozví. Ze všeho nejraděj i pracuj í o samo
tě, tiše a bez přerušování a vytrhování kýmkoliv a z j akéhokoliv důvodu. Pokud
organizace skutečně chtěj í efektivně využít často.nevšedního napání těchto li
dí, musí j im zpravidla přidělit podpůrný štáb, který se zmocní j ej ich nápadů
a myšlenek, j akmile se vynoří, dříve než o ně naši INTP ztratí záj em a začnou se
věnovat něčemu j inému.
Jako pracovníci a nadřízení bývaj í loaj ální vůči své firmě a vůči svým pod
řízeným. Musí se j im ale tolerovat j ej ich občasná zasněnost a duchovní nepří
tomnost. Nemaj í příliš v lásce všelij aké "rozruchy", ať j sou to různé společenské
události nebo normální nepořádek a nedostatek organizace. Je na spolupracov
nících a ostatních lidech z j ej ich okolí, aby je občas někam "vytáhli" mezi lidi
a dostali do kontaktu s realitou. Jinak, pokud by to záleželo j en na nich samých,
nejraděj i by si někam zalezli a vynořili se pouze až v případě neodbytných fy
zických potřeb . Přesto dokáží být pro své okolí velmi inspirativní, v soužití ne
nároční a dá se s nimi při správném zacházení velmi dobře vyj ít. K "správnému
zacházení" patří i to, že j im nevyčítáme j ej ich zapomnětlivost v záležitostech
264
běžného provozu, nedostatek diplomacie či praktičnosti . Ze všech typů se nejví
ce blíží představě roztržitého profesora.
INTP dokáží být osobní a účastní, j sou v tom však poněkud nemotomí, pro
tože Cítění je j ej ich nej méně vyvinutou funkcí. Mohou mít nesnáze s vyj adřová
ním sympatií a emocí vůbec. Někdy to může dosáhnout i takové míry, že jej ich
okolí si začne připadat trochu jako "inventář" j ej ich života. I tak však mohou být
j ej ich domácnosti i pracoviště často značně spořádané, klidné a veskrze disci
plinované. Jej ich podřízení s nimi bývaj í vcelku spokoj ení jednak proto, že j sou
snadno predikovatelní ve svých reakcích a j iných proj evech, a j ednak proto, že
se vážně zaj ímaj í o jej ich rozvoj a postup.
Daří se j im dobře tam, kde j e ochota tolerovat j ej ich introvertní povahu a kde
nevládne duch a kultura puntičkářských Strážcovských SJ. Většinou j sou jej ich
zvláštnosti lépe snášeny u mužů než u žen. Od dam se totiž většinou nečeká pro
nikavá genialita kombinovaná s roztržitostí, j ež mužům prochází jako roztomilý
svéráz, stejně j ako menší společenská senzitivita, j ej íž vinou se občas dopouštěj í
"trapasů", které j im mnohdy vůbec ani nedoj dou. Někteří maj í sklon stranit se
společenských událostí, a pokud se tam už obj eví, pak se buď budou celou dobu
bavit pouze s j edním nebo několika málo lidmi j ej ich intelektuální úrovně, nebo
odej dou "urážlivě" brzy a daj í tak zdánlivě naj evo, že j im ostatní nesahaj í ani po
kotníky. Někdy si uvědomuj í, že j ednaj í nespolečensky, ale nemohou se přemoci
a potom z toho mívaj í pocity provinění.
K přednostem INTP patří nezávislost myšlení, j ak j ej ich vlastního, tak i pod
pora, kterou v tomto ohledu poskytuj í ostatním. Být schopen přij ít na nápad
a promyslet j ej až do konce, do všech logických důsledků, je v jej ich očích
znakem skutečné vyspělosti ducha. Mnoho elegantních teorií a zákonů od teo
rie relativity po různé teorie osobností, od evoluce k termodynamice se vylíhlo
v hlavě něj akého INTP, byť je do podoby přístupné a známé světu mohl zpraco
vat někdo j iný. I když bude nápad nedopečený, zdánlivě nemožný a prakticky
absurdní a nepoužitelný, INTP j ej ocení, bude-li logicky nerozporný a precizně
vyj ádřený. Navíc může nositeli získat ze strany INTP respekt, možná i j ej ich
přátelství, vztah, který bývá v případě těchto lidí vzácný, ale značně trvalý, ne
podléhaj ící momentální konjunktuře nebo náladě. Současně je však třeba počítat
s tím, že nyní vaše myšlenky a nápady budou podrobeny mnohem důkladněj ší
mu zkoumání, protože emocionální blízkost INTP chápou jako mandát k tomu,
aby se na vaše úsudky podívali z větší blízkosti. INTP bývaj í také vynikaj ící ve
schopnosti přetransformovat vcelku banální a všeobecnou diskusi do inspirativ
ní vize - ovšem pokud j im v tom nezabrání j ej ich introvertní bloky, například
přítomnost mnoha zcela neznámých lidí.
Vzhledem k tomu, že j ej ich Cítění bývá v porovnání s ostatními funkcemi
málo vyvinuté, může se j im snadno stát, že se proj eví netaktně a necitlivě vůči
potřebám a přáním druhých. Rozhodně by j im prospělo, kdyby své nejmilova265
nější a nejdrahocenněj ší intelektuálně intuitivní projekty čas od času srovnali
s fakty a realitou a vyvodili závěry z toho, co tyto skutečnosti a omezení, která
z nich vyplývají, znamenaj í . Jakkoliv jsou dobří ve vymýšlení nových řešení
a formulaci nových koncepcí, j ej ich slabinou je praktická realizace. Je to do
značné míry dáno tím, že INTP si realizaci intelektuálně, uvnitř prožijí a necítí
pak j iž naléhavou potřebu opakovat totéž ve skutečnosti . To může být pro pod
řízené a vůbec pro lidi, kteří počítali s j ej ich hmatatelnou podporou, až zoufale
skličuj ící a demotivuj ící.
Platí, že mnohé z intelektuální základny našich životů - a lze říci i naší ci
vilizace - by neexistovalo, kdyby na světě nebyli INTP. Ať j iž j ako univerzitní
profesoři, vědci a výzkumníci, geniální programátoři a podobně funguj í INTP
j ako architekti našich myšlenkových systémů.
Možné slabiny skupiny ITP
Jsou-li ITP vyvedeni z rovnováhy, mohou se uchýlit do obrany, být tragičtí,
boj ácní, přecitlivělí až hysteričtí, neochotní, paličatí a programově nedůtkliví .
Mohou se vyhýbat lidem i celému světu a stáhnout se do sebe. Odtud pak mo
hou v klidu a nerušeně obj evovat a formulovat nové pohledy a nová stanovis
ka, teorie a povýtce spekulativní myšlenkové systémy, pro něž však nepotřebuj í
nová fakta nebo informace. Spíše než realita s e v nich mohou zrcadlit jej ich
pocity a představy, zprostředkované nevyvinutým extravertním Cítěním F E ' Jsou
pak v nebezpečí, že pokud fakta, data a skutečnosti neodpovídaj í jej ich teoriím
a názorům, ignoruj í je. Mohou zahodit "špatná" data, případně si naj ít "lep
ší", neohlížet se na skutečnost a nechat se vést fantaz!emi až fantasmagoriemi.
Jej ich postoj e a názory pak budou neotřesitelné a nepružné, protože se budou
opírat o j ejich vnitřní realitu, která je u nich nadřazena pomíj ivému vůkolnímu
hemžení. Budou mít možná sklon vyslovovat j e s přezíravým sarkasmem, ba
až ironickou lítostí, nad těmi ubožáky, j ej ichž mentální úroveň nestačí j ej ich.
Protože ale nebudou založeny na vzáj emně sdílených informacích ("tomu byste
vy stejně nerozuměli"), j ej ich obhaj oba by byla velmi obtížná, a proto se mohou
vyhýbat konfrontaci a raděj i se uzavírat do "věží ze slonoviny".
Vinou inferiomího Cítění mohou být j ej ich soudy v oblasti mezilidských
vztahů někdy černobílé a necitlivé. Nemusí se dovtípit, co mohou druzí cítit,
a leckdy se j im to musí říci polopatě. Proto se j im může stát, že se vůči potřebám
a přáním druhých proj eví netaktně a příkře. Nemusí si j ich být ani v nejmenším
vědomi a snadno tak někomu "šlápnou na kuří oko". Jej ich Cítění bývá přirov
náváno k lávě valící se z vulkánu: pohybuj e se pomalu, ale zavalí vše, co mu sto266
šestnáct os obnostních typů
j í v cestě. Většinou si bývaj í vědomi své nepraktičnosti a vědí, že jakkoliv j sou
dobří ve vymýšlení nových řešení a formulaci nových koncepcí, je praktická re
alizace j ejich slabinou. Je to do značné míry dáno tím, že ITP si ji intelektuálně,
uvnitř prožijí a necítí pak j iž potřebu opakovat ji ve skutečnosti .
Negativně na ně mohou zapůsobit okolnosti, kterým nerozuměj í a nedokáží
je logicky vysvětlit. V takových případech se mohou nejprve snažit zcela ne
adekvátními prostředky nastolit předchozí, pro ně příznivější situaci. Neuspěj í
-li, mohou se stáhnout, stýskat si nad nespravedlností světa, popřípadě se začít
mstít. Ublížené inferiorní F E má sklon vše si brát osobně a nesnášet kritiku.
Proto je pro ně nutné učit se vidět sebe samé i z různých perspektiv, být schopni
změnit úhel pohledu a uvědomit si, že svět nabízí ještě j iné možnosti a výklady
než ty, které vidí oni sami. Zatímco ETJ s dominantním extravertním Myšlením
dokáží odlišit realitu od dojmů, subj ekt od obj ektu, pozorovaného od pozorova
tele, stanovit si objektivní cíle a podřídit j ej ich dosažení své současné potřeby,
ITP toto tak snadno nedokáží. Lidé s dominantním introvertním Myšlením fun
guj í opačně : j sou schopni obětovat obj ektivní zájmy a ohledy tomu, co j im dělá
momentálně dobře. Jej ich j ednání se tak může proj evit jako impulsivní a být až
destruktivní. 1 8
Čím j sou ITP introvertněj ší, tím mocnější a někdy i zlověstněj ší roli přisuzuj í
vnějšímu světu, j emuž nerozuměj í . Pokoušej í s e j ej dostat pod kontrolu svou
sekundární funkcí, ale ne všem a ne vždy se to však daří. Stane se třeba, že na
místo aby obohatili svou j ednostrannou introvertní úvahu o extravertní realitu,
oháněj í se svou terciární funkcí j ako mečem a štítem, jež maj í zachovat jej ich
introvertní vizi nedotčenou. Když ITP užívaj í své NE nebo S E defenzivně, mívaj í
sklon svým okolím manipulovat. Pro velmi introvertní Myšlení bývaj í požadav
ky a očekávání okolí - j ako všechno ostatní, co přichází "odtamtud", zvenku"
- už předem podezřelé.
Pokud ITP nemaj í dobře.vyvinutou SVO!l sekundární extravertní funkci vní
mání, nemusí si být plně vědomi svých navenek obrácených nároků, své odpo
vědnosti vůči vnějšímu světu a z toho vyplývaj ících povinností a závazků. Bez
pomoci této funkce také nebudou vždy umět docenit roli a význam, kterou v je
j ich životech hraj e vnější realita, j iž maj í sklon posuzovat podle j ejí subj ektivní
přitažlivosti a půvabu. Jako všichni Vnímaj ící P i ITP maj í více j asno o tom, kde
být nechtějí, než kam právě směřuj í . Na rozdíl od ETP se ale asi ani nebudou
namáhat nic v tomto směru předstírat.
18
Srov. Thomson, L. , cit. dílo, s . 292-29 3 .
267
I NJ- Introvertní iNtuitivní typy
Introvertní iNtuitivové pojednávaj í svět myšlenkovou analýzou TE a prostřed
nictvím logiky nebo Cítěním F E ' vedeného usilováním o externí harmonii. Maj í
sklon nezabývat se ani tak vnějšími obj ekty samými, ale povahou těchto objek
tů, v j akési nadčasové formě, která se klene mezi vědomím a budoucnem. Za
to může j ej ich dominantní funkce, dovnitř obrácená iNtuice N,. Čas od času se
musí vrátit z říše snění do reálného světa a zj istit, co j ej ich nápady vlastně zna
menaj í . Jej ich smyslové vj emy bývaj í někdy omezené a úzké, ale j ej ich názory
takřka nevyvratitelné. Jakožto Introverti mívaj í zcela jasné zevnitř pramenící
vize, méně zřej mé j im však je, j ak je vnímaj í j iní. Dokáží žít s paradoxy a mno
hoznačnostmi a dokonce si v nich i libují, což zcela j istě neplatí o SJ. Netrápí
je například rozpor mezi vj emem a významem. Jednu a tutéž situaci lze přece
vyložit a chápat různými způsoby. Máme-li omezené znalosti, můžeme, dejme
tomu, přiznat určitou pravdivost j ak vědeckému, tak i teologickému názoru na
život po životě anebo se vyrovnávat s protichůdnými rolemi, například rodiče
a plně vytíženého manažera.
Protože podřízenou funkcí těchto lidí je Smyslové vnímání S E , nemusí být
v příliš těsném spoj ení se svými fyzickými smysly. Nemusí ani být příliš silní
v zacházení s fakty. Jej ich vnímání může být zprostředkované, účelově výběro
vé a úzké, bez valného vlivu na j ejich apriorní mínění. Mohou si z vněj šího světa
vytrhávat cokoliv, co potvrzuj e j ej ich předem utvořené názory. To jim na druhé
straně umožňuj e být pronikavými inovátory, především na poli myšlenek a ná
padů, na něž se uměj í úžasně soustředit a zcela do nich pohroužit. Jej ich ohrom
ná důvěra ve správnost vlastních iNtuitivních vhledů do podstaty věcí, do jej ich
nej hlubšího smyslu a souvislostí j im umožňuj e j ít neoblomně za svým a čelit
tlaku j ak uznávaných autorit, tak i všeobecného mínění. Největším potěšením j e
pro n ě vidět své představy, nápady a duševní výtvory uskutečněné v praxi j ako
důkaz vítězství ducha nad hmotou a všeobecnou skepsí.
Aby dosáhli úspěchu a zadostiučinění, musí se ke světu obracet svou pevně
zakotvenou preferovanou usuzovací funkcí, kterou j e, podle typu, buď Myšlení,
nebo Cítění. Tato funkce j im umožňuj e opřít svůj úsudek o zarputilost, vytrva
lost a houževnatost, odvozenou z konečného cíle nebo účelu. Jej ich vůle dokáže
hory přenášet. Nemožné se liší od možného j enom tím, že trvá déle - ale ne
o mnoho.
Pokud se pohybuj í v oborech, kde empirické testy nej sou zcela snadné, evi
dentní nebo přístupné, měli by být stále ve střehu a své myšlenky prověřovat.
Více než ostatní typy potřebuj í mít kolem sebe "ďáblovy advokáty", kteří budou
výsledky jej ich myšlenkových procesů podrobovat soustavné oponentuře. Také
by, podobně jako mnozí j ej ich "kolegové", INP, čas od času potřebovali někoho
268
v roli "tiskového mluvčího", který by j ej ich vývody "překládal" pro zbytek svě
ta do řeči srozumitelné ostatním smrtelníkům.
INTJ mívaj í ze všech typů největší dávku sebedůvěry, která čerpá z bohatých
vnitřních zdrojů vládnoucí introvertní iNtuice a inspirace. Svému okolí se tento
vzácný typ, vyskytuj ící se zhruba ve 2 procentech populace, j eví j ako nejvíce in
dividualistický a nezávislý. Žij í ve světě introspektivní reality, soustřeďuj í se na
možnosti, uvažuj í a myslí ve formách čisté logiky, s krajně utilitaristickou orien
tací. To u nich znamená, že lidé a věci maj í sloužit něj akému pozitivnímu účelu
a cíli. INTJ se obvykle snadno rozhoduj í, puzeni k závěrům svým Myšlením
T E . Teprve poté, až se rozhodnou, doj dou klidu a mohou se pustit do vlastní
práce. K závěrům dospívaj í na základě skeptických úvah, systémovým myšle
ním. Mohou přitom ovšem mít sklon ignorovat pocity a názory jiných, j ak těch,
kteří by je mohli podpořit, tak i těch, kteří maj í kritické výhrady. INTJ hledí do
budoucnosti, pro jej ich okolí někdy až příliš vzdálené a nemiluj í pohled zpět.
Metafora, která je nej lépe vystihuj e, je budovatel nebo strůj ce. Mnozí z nich se
pokládají za vynalézavé lidi, schopné pracovat samostatně a autonomně, bez
dohledu. Rádi si zachovávaj í klidný odstup až chlad, věří rozumu a logice, mno
zí z nich bývaj í ctižádostiví, a proto se snaží na sobě neustále pracovat a totéž
očekávají od druhých.
Přidržuj í-li se něj akých pravidel či myšlenkových postupů, nečiní tak větši
nou ovšem proto, že j im apriorně věří, nebo proto, že maj í nějaký hlubší smysl
či význam. Pokládaj í je za užitečné proto, že j im mohou nabídnout nějaký j edi
nečně nový pohled na svět. Je to pro ně svého druhu hra. Maj í sklon ke krajnímu
pragmatismu, j ehož optikoq vidí realitu j a!<-o něco, co je vlastně do velké míry
umělé, svévolné, dílem okamžité situace, vykonstruované. Skutečnost lze buď
použít j ako nástroj - nebo prostě ignorovat. Mohou si čas od času, ale větši
nou j en na chvíli, pohrávat s určitými náboženskými či filosofickými směry,
nezřídka velmi okrajovými, popřípadě vytvářet nějaké své vlastní, právě pro
nezvyklé perspektivy pohledu, které se j im tak mohou nabízet. Skutečnost j e
vyrobena z tvárné materie a lze j i proto měnit, podmanit s i a osedlat. Skutečnost
je tavicím kotlem pro ideje, z tohoto hlediska j sou INTJ nejteoretičtěj ší ze všech
typů. Zatímco ENTP vidí idej e j ako pěšce na šachovnici reality, INTJ na to hledí
opačně : realita pro ně bývá pěšcem v šachové partii idejí . Žádná není dost vý
střední na to, aby si nezasloužila j ej ich pozornost. INTJ j sou otevření nápadům
a konceptům a často je s nemalou dávkou intelektuální agresivity vyhledávají.
Příměr s královskou hrou j e v případě INTJ přiléhavý. Někdy se zdá, jako
by manipulovali se světem na obrovské šachovnici a neustále vyhledávali stra269
tegické postupy s nejvyšším výnosem. V tom, j ak lnou k logickým postupům,
někdy připomínaj í INTP. Na rozdíl od nich však jej ich pojetí logiky nemusí být
otevřené a výslovné. K tomu, aby se s j istotou vydali na svou pouť intelektuál
ního dobrodružství, j im stačí lehce naznačená, načrtnutá a implicitní logika věcí.
Stačí j im zdání. Jej ich myšlenky a nápady se zdaj í být obdařeny samostatným
zdroj em energie a schopností samostatného života. Z předchozího však víme,
že dříve než spatřily světlo světa, musely proj ít důkladným očistcem testu své
užitečnosti. Další rozdíl spočívá v tom, že INTJ hledí více dopředu, na důsledky
aplikace svých nových myšlenek, nápadů nebo postojů. Tajemství jej ich úspě
chu tkví v tom, že mívaj í smysl pro to, věci dotahovat a být schopni předvídat
i dlouhodobé důsledky nyněj ších činů. Pokud j sou přesvědčeni, že j sou správné
a přínosné, dokáží je uvádět v život, j e-li třeba, i s nelítostnou bezohledností, bez
zřetele na osobní oběti, čas nebo energii. Teorie, které nej sou dostatečně rychle
schopné prokázat svoj i užitečnost, bývaj í rychle opuštěny.
INTJ mohou být čas od času nesmírně úzce zaměřeni na j eden j ediný cíl
a prostě nevidět ani neslyšet nic a nikoho j iného . To může být pochopitelně
j ak j ej ich předností, tak i j ej ich slabinou. Někdy mohou názory okolí pomoci,
j indy mohou brzdit. V každém případě j im to díky soustavnému úsilí, při němž
nelituj í času ani energie, pomáhá v j ej ich kariéře k rychlejšímu než průměrnému
vzestupu, ale současně je to vystavuj e nebezpečí velmi rychlého pádu z větší než
průměrné výšky. INTJ by nejraděj i viděli, j ak se j ej ich myšlenkové konstrukce
a systémy zhmotňuj í a přeměňuj í ve skutečnost. Tam, kde se INTP mohou spo
koj it s vytvořením systému, INTJ budou organizovat politické strany, hnutí či
školy, aby svým nápadům pomohli na svět. Jej ich "šachový" přístup k realitě
může způsobit, že je pro ně j enom j ednou z forem laboratorní situace a proto j í
mohou ordinovat i krajně neprověřené recepty.
K hlubšímu pochopení těchto nej ednoduchých osobností je třeba především
věnovat pozornost tomu, j ak zacházej í s realitou, spíše f!eŽ s myšlenkami. Jej ich
druhotnou funkcí je vědomé extravertní a empirické Myšlení. To j im dává schop
nost zobecňovat, klasifikovat, sumarizovat, nacházet vhodné příklady a příměry,
dokazovat a prokazovat i demonstrovat cokoliv, o čem chtěj í své okolí přesvěd
čit. Jako všichni NT nemiluj í redundanci, což se nejspíše projeví tím, že nepoklá
daj í za nutné sdělovat východiska a premisy, z nichž jej ich soudy a závěry vychá
zej í . Protože j ej ich argumenty pocházej í z nitra, mohou svá zdůvodnění trochu
zneprůhledňovat a zamlžovat například tím, že operuj í s nepřesně definovanými
pojmy či se odvolávaj í na blíže nespecifikované zásady či učení. Tento sklon
k manipulativnosti je přibližuj e k ENTJ. Avšak na rozdíl od jejich spoléhání se na
především deduktivní postupy těží INTJ z toho, že j ej ich iNtuice umí ve věcech
vyhmátnout pro ostatní zprvu nepostřehnutelný soulad a konzistentnost.
Hlavním rozhodčím v j ej ich uvažování bývá logická čistota a nerozpornost.
Nic j ej ich nátuře nevyhovuj e tak, j ako když j ej ich systémy j sou bez vnitřní
270
i vněj škové kontradikce a logicky konzistentní. Že pro dosažení této konzisten
ce je třeba tu něco ohnout, tam něco zlomit a onde udělat kotrmelec, si dokáží
zdůvodnit a zracionalizovat. Důležitou složkou j ej ich pojetí konzistence je, že
se nic nepřekrývá a nezdvojuje. INTJ dokáží okamžitě "vyčenichat" nadbytečné
funkce, příliš komplikovaný oběh příliš mnoha dokumentů, dublování činností
a vůbec cokoliv, co zavání plýtváním lidskými, časovými, peněžními nebo ma
teriálními zdroji. Takováto situace je osobně uráží a dráždí a nedaj í si pokoj ,
dokud nedosáhnou nápravy. Mívaj í záj em na tom, j ak pohnout věci kupředu než
j ak se vyrovnat s minulými chybami.
Tyto jejich vlastnosti j e předurčuj í k zaměstnáním, kde je možné proměňo
vat teoretické modely ve skutečnost. Mohou být skvělí ve vědeckém výzkumu,
v politice a také na vysokých manažerských místech. Nebudou z hlediska výsky
tu výj imeční ani v přírodních vědách a dalších oborech, kde je budou především
lákat j ej ich rozvojové možnosti, zejména možnost vytvářet, budovat a aplikovat
složité poznatkové soustavy v praxi. S tím, j ak manažeři stoupaj í v organizacích
na funkčním žebříčku výše, očekávaj í se od nich lepší komunikační schopnosti.
To ale j ako by neplatilo pro INTJ. Ti za svůj postup vděčí zpravidla spíše svému
odhodlání a výsledkům než komunikační bravuře a rétorským vlohám. Protože
maj í sklony k individualismu, měli by se ke svému prospěchu spoj it například
s některými NTP, kteří bývaj í dobrými systémovými architekty. INTJ budou
umět zaj istit, že j ej ich nápady a náměty nezůstanou opuštěny někde v šuplících.
Pro lidi, kteří budou pracovat s INTJ, bývá dobrou a užitečnou taktikou, j ak
předej ít konfliktům a nedorozuměním, přimět je k tomu, aby s nimi pravidelně
a opakovaně procházeli společné záměry a cíle, j akož i role, které ten či onen
bude při jej ich dosahování hrát. Lidé kolem nich mívaj í někdy pocit, že INTJ do
nich "vidí" (nebo dokonce skrze ně ! ) a že je často "nachytávaj í na švestkách".
Tento pocit průhlednosti, téměř nahoty, působí, že si ve vztazích vůči INTJ pod
vědomě vytvářej í psychologickou distanci.; To j enom dále posil uje doj em, že se
INTJ zdaj í studení, neemocionální a neschopní vášně. Pro svůj sklon vyžadovat
od ostatních stej ně tvrdou práci, j akou odváděj í oni sami, působí na ostatní j ako
lidé, kteří j sou až neúměrně nároční a j ež lze j en těžko uspokoj it. V zaměstnání
si mohou přisvoj it cíle organizace a s takřka svatým odhodláním pak usilovat
o j ej ich naplnění a dosažení. Bývaj í oddanými, obětavými a loaj álními pracov
níky, j ej ichž vztah je spíše orientován vůči systému a organizaci než vůči kon
krétním jednotlivcům. A tak j ak se lidé na j ednotlivých funkcích a v různých
postaveních střídaj í a vyměňuj í, INTJ proto nemívaj í s tímto střídáním potíže.
Běda však, ujme-li se funkce někdo, kdo podle j ej ich názoru tuto míru loaj ality
postrádá a kdo nebere cíle organizace se stejně smrtelnou vážností.
Jej ich emocionální stavy nebývaj í v jej ich chování příliš patrné. Ani ženská,
ani mužská vydání INTJ je nedávaj í příliš naj evo a to, co stavěj í na odiv, nemusí
příliš souviset s j ejich niternými pocity: mohou dávat naj evo hněv a podráždění,
27 1
když si myslí, že je to účelné, aniž je doopravdy cítí, a naopak radost a potěšení,
aniž k nim maj í důvod. Dokáží být chladní, rezervovaní, odtažití a nepřístupní.
Je to však j ejich obranná reakce, protože ve skutečnosti bývaj í INTJ až hyper
senzitivní na signály odmítnutí ze strany těch nemnohých, jichž si váží a na
nichž j im záleží. Ve společnosti a v mezilidském styku se mohou chovat povýše
ně až nezdvořile, ignorovat drobné rituály zavedené proto, aby se ostatní mohli
začít cítit v pohodě. INTJ mohou například při j ednání přej ít obvyklé úvodní
zdvořilosti a obvyklé konverzační fráze výrokem, že není čas na plané tlachání,
a tak nechtěně vyslat signál, že j e třeba spěchat, aniž vlastně něco takového za
mýšleli, a pak se divit, z čeho pochází atmosféra napětí či tlaku.
Jako manažeři budou usilovat o to, aby oni sami i jej ich podřízení byli každý
den o kousek výkonněj ší a lepší. Jako podřízení budou obdobným způsobem
stimulovat sami sebe, své kolegy i své nadřízené. Práce je pro ně nejenom další
systém z mnoha, kterého j e nutno se zmocnit, zorganizovat a vylepšit. Pokud
se to nedaří, dělaj í si INTJ výčitky. Jsou to lidé, na něž se ostatní zakrátko ob
racej í j ako na neoddiskutovatelné autority, j ako na ty, kteří vědí "všechno". Ve
vedoucích funkcích se v nich trochu sváří j ej ich posedlost nezávislostí vlastní
a samostatností druhých na j edné straně s právě vzpomenutou snahou mít své
bezprostřední okolí pod kontrolou a k obrazu svému na straně druhé. Mohou
tak vysílat rozporné signály. Jej ich verbální instrukce podřízenému může znít:
"Vyhraď si na to tolik času, kolik si myslíš, že je k tomu potřeba, a udělej to tak,
j ak si myslíš, že je to nej lepší", ale mohou přitom myslet: "Koukej to udělat co
nej rychleji a hlavně správne"'', přičemž "správně" znamená "tak, j ak bych to
udělal j á".
Jako kolegové, partneři a nadřízení, doma i v práci, si INTJ potrpí na har
monii a pořádek. Jej ich spoléhání se na vlastní iNtuici způsobí, že si své přá
tele, spolupracovníky, životní partnery, podřízené vybíraj í občas překvapivě
a navzdory do očí bij ícím důkazům a vněj šílll tlakům, že t'!to j ejich volba není
právě nej lepší. Když si někoho oblíbí a také ve vztahu k vlastním dětem dokáží
být oddaní a pozorní. V takovém případě, pokud na někoho "maj í slabost", bý
vaj í tolerantní, nešetří podporou a ponechávaj í velkou volnost v rozhodování.
Je však třeba dodržovat určitá pravidla, která INTJ ve vztahu k vlastní rodině
i v zaměstnání neradi opakuj í . Přestože pro své úspěchy potřebuj í ostatní lidi, je
pro n ě nutná značná dávka autonomie a soukromí a možnost být sami se sebou,
bez ostatních. Nezájem ze strany okolí nebo dokonce kritika je příliš nevyvádí
z rovnováhy, protože většinou dělaj í věci, o nichž j sou tak j ako tak velmi vnitřně
přesvědčeni, že j sou správné, ne-li j edině možné.
Jej ich manažerský styl vychází z toho, že chtěj í svět kolem sebe stimulo
vat k (sebe)zdokonalování. Proto zdánlivý nedostatek laskavosti a určitý chlad
a j akási nadřazenost spíše klame, oni sami ji vidí j inak a j sou dotčeni, pokud
j im někdo řekne, že j sou chladní. Paradoxně j ej ich zdánlivý chlad a nedostatek
272
laskavosti j e svým pravým opakem - to j e j ej ich způsob, j akým vyj adřuj í zájem,
provokuj í k rozvoj i a růstu. Ve svých dětech i podřízených podporuj í nezávislost
a soběstačnost. Osobní pohodlí nebo strach j sou tváří tvář úkolu bezpředmětné.
Byl to j istě nějaký čínský INTJ, který j ako první pravil: "Chceš-li člověka nasy
tit na j ediný den, dej mu rybu, chceš-li j ej nasytit na celý život, nauč j ej rybařit."
Tito, z dlouhodobého hlediska, možná nejúspěšnější manažeři maj í však i své
slabiny. Jejich výkonnost může být narušena sklonem něco ustavičně zlepšovat;
protože však tato zlepšení se odehrávaj í především v intelektuální rovině, může
j im to prospívat ve výzkumném ústavu, ale už ne v podniku. Více než j iné typy
pro ně platí, že když je něčeho moc, tak j e toho příliš. Jej ich přednosti dovedené
do extrému se mohou obrátit proti nim. Jej ich vnitřní představivost, nevynecha
j ící j edinou možnost, je může dovést k přehnané nedůvěře, podezíravosti až na
kraj stihomamu. Jako manažeři někdy j enom slovně uznávaj í a intelektuálně při
pouštěj í různé koncepce řízení, odlišné od j ej ich, v praxi se však j imi nebudou
řídit. Tak mohou navenek například souhlasit s budováním týmu, participativním
rozhodováním, zlepšením time managementem, ale pro sebe si myslet, že je to
dobré jenom pro jiné a sami nic v tomto směru neudělat. Pokud j sou vystaveni
příliš mnoha detailům a příliš mnoha intenzivním kontaktům, mohou podlehnout
stresu z přemíry podnětů. Uchyluj í se pak ale mnohdy k sžíravosti, uštěpačnosti,
zesměšňování a bagatelizování, čímž věci od sebe odhazují, ale neřeší.
Ačkoliv nej důležitěj ší vlastností a preferencí INTJ je silně vyvinutá iNtuice,
nebývá tato j ej ich vlastnost zcela viditelná. Na odiv staví spíše Myšlení, pomo
cí něhož se vztahuj í k ostatním lidem a ke světu. Je však pravdou, že Myšlení
je ve skutečnosti obvykle zapřaženo do služeb iNtuice, vnitřního zření, a tak
mohou INTJ čas od času racionalizovat a velmi rafinovaně a důmyslně háj it
značně krkolomné, podivínské a bizarní nápady, že se až ostatní někdy diví, kde
se to v těch j inak tak inteligentních lidech bere. V citové oblasti bývaj í INTJ
velmi zranitelní a chrání se proto silnou f! chladnou slupkou; to j im však sotva
může pomoci v tom, aby se v této oblasti opakovaně nedopouštěli citelných
klopýtnutí .
INFJ si více než INTJ uvědomuj í vliv, který maj í na lidi kolem sebe. Bývaj í
méně zaměřeni n a organizaci a n a to, aby j í pohnuli směrem k e smělé a zářivé
vizi budoucnosti, ale o to více na lidi v ní. Protože ke světu se obracej í svým
extravertním Cítěním F E ' ač vedeni introvertní Intuicí N" mohou se na první
pohled zdát vstřícněj ší, než skutečně j sou. Díky svému procítěnému a osobní
mu přístupu nacházej í s ostatními společnou řeč snadněji než většina j iných
Introvertů. Ačkoliv většinou nevyhledávaj í popularitu, slávu ani funkce, často
273
j e bez většího vlastního přičinění získávaj í . Lidé na nich oceňuj í jejich schop
nost naslouchat a vnímat pocity, atmosféru a brát v úvahu hodnoty a přání. Přes
prvotní dojem otevřenosti však zůstávaj í Introverty a jej ich nej důležitější vztah
je k j ej ich vnitřnímu světu. Jej ich osobnost bývá trochu obestřena taj emstvím.
Ačkoliv j ejich zpravidla velmi dobře rozvinuté Cítění je extravertní, mohou být
zdrženliví v příležitostech, které poskytuj í j iným k nahlédnutí do vnitřního světa
j ej ich soukromé iNtuice. A tak na j edné straně proj evuj í upřímný zájem o to, co
a j ak ostatní myslí a cítí, na druhé straně však ze svého vlastního nitra odhaluj í
j enom málo . Jakkoliv j im leží n a srdci blaho j iných, nebývaj í vzhledem k e své
introvertní povaze tak komunikativní jako ENFJ. Pro jej ich silný zájem o druhé
a upřímnou snahu pomoci lze však přesto j en litovat jej ich velmi malého zastou
pení v běžné populaci - pouze kolem 1 procenta.
V práci i v běžném společenském styku bývaj í vůči ostatním citliví a pozor
ní, opatrní na to, aby se někoho nechtěně nedotkli . Vyhovuj e j im práce v rámci
organizací, méně často bývaj í samostatnými podnikateli . Ačkoliv j sou zpravi
dla nejvýkonněj ší v zaměstnáních, která vyžaduj í soustředění a samostatnou
práci o samotě, mohou si vést úspěšně i tam, kde musí být v kontaktu s j inými
lidmi, ovšem za předpokladu, že tyto styky nej sou j enom letmé a povrchní a že
j ich není příliš mnoho . INFJ rádi řeší zapeklité úlohy a problémy, přičemž spo
léhaj í spíše na sílu lidského důvtipu než na něj aké abstraktní metody a studené
vědecké poznatky dávno mrtvých osob. Z toho důvodu dokáží lidi motivovat
a díky své iNtuici tvůrčím a lidským způsobem využívat j ej ich schopností. Jako
nadřízení i j ako kolegové j sou INFJ vnímaví vůči pocitům a duševním stavům
ostatních a mohou sloužit j ako spolehlivý barometr j ak skupinové atmosféry,
tak i individuálního rozpoložení . I bez j akéhokoliv výcviku či průpravy j sou
přirozenými odborníky na skupinovou dynamiku. Téměř hmatatelně cítí pro
j iné velmi esoterické a abstraktní j evy, j ako j sou skupinová atmosféra nebo
sociální klima. Velmi dobře vnímaj í různé formy a �úrovně mezilidské inter
akce, odstíny vztahů a komunikační nuance. Stává se j im, že svoje vyostřené
vnímání mezilidských j evů si nechávaj í - ke škodě své manažerské efektivnosti
- spíše pro sebe. Jej ich styl vedení bývá participativní a j sou většinou ochotni
vyslechnout názory j iných a poradit se s nimi . Jakmile se j ednou rozhodnou,
začnou se podle toho řídit. Přesto se někdy neubrání, aby své okolí čas od času
svými rozhodnutími nepřekvapili, ba až rozčarovali. Jej ich zevnitř vyvěraj ící
inspirace j im připadaj í tak průkazné a správné, že nedokáží pochopit, proč nad
nimi ostatní nej ásaj í. Svůj cíl vidí tak j asně, že j im ani nepřij de na mysl věnovat
pozornost něčemu, co by mu snad mohlo protiřečit nebo stát v cestě. Tato j ej ich
niterná nezávislost nevychází často příliš zřej mě na povrch, protože INFJ si
váží harmonie a soudržnosti. Proto j ej ich komunikační dovednosti, naslouchá
ní a konzultování bývá někdy spíše zaměřeno na to, aby j iné přiměli k přijetí
svých názorů, záměrů a cílů, než na to, aby se co nejvíc dozvěděli, a to pak
274
vzali při rozhodování v úvahu. Mohou být skvělými vedoucími, j sou-li vedeni
dobrou inspirací, kdy dokáží svým zanícením a nezlomnou důvěrou ve správ
nost svého poslání strhnout ostatní na svou stranu. Snaží se ostatní nej dříve
získat, než je k něčemu nutit. Skvěle dokáží uchlácholit rozčileného zákazníka,
kterému nedošlo včas zboží, stejně j ako rozhořčeného dodavatele, jemuž ne
došla naše platba. Uměj í ovšem dlouho lépe bránit a obháj it organizaci či své
okolí než sebe samé. To se dostaví až pozděj i , někdy ve středním věku, kdy se
více rozvine j ej ich Myšlení T a s j eho pomocí j sou pak lépe schopni stát si za
svým a zkrotit svou přirozenou poddaj nost.
INFJ spíše nemívaj í problémy ve vztazích ke svým nejbližším ani širšímu
okolí. Jako správní NF si nad j iné cení souladu mezi lidmi a maj í rádi, když
organizace funguj e hladce, spořádaně a příj emně. K tomu vědomě sami rá
di a dobrovolně přispívaj í a nelituj í přitom žádného úsilí. Ne vždy dobře se
vyrovnávaj í s kritikou, zej ména s takovou, která se zaměřuj e spíše na jej ich
osobní stránku než na obj ektivní výsledky j ej ich práce. Zraňuj e je, j e-li nega
tivního hodnocení neúměrně mnoho, přičemž pro to, co je to "neúměrně", maj í
značně měkkou definici. Naopak velmi pozitivně reaguj í n a ocenění a chválu
a sami obé hoj ně využívaj í j ako univerzálně použitelný prostředek motivace
j iných. Pokud j sou nuceni být v prostředí, které vnímaj í j ako chladné, necitlivé,
cynické a nepřátelské, ztrácej í sebedůvěru, zmocňuj e se j ich trudnomyslnost,
stávaj í se netečnými a nakonec mohou začít psychicky i fyzicky chřadnout, ba
i onemocnět.
Co j im rovněž nesvědčí, je nutnost zabývat se neosobními detaily. Vyplňovat
hlášení se spoustou podrobností, plány práce či opakovaně zpracovávat kompli
kované tabulky pro ně bývá k nesnesení. Může se stát, že je to zavalí a vyčerpá
natolik, že už nebudou mít dost sil na to, aby uplatnili své hlavní přednosti, to j e
práci s lidmi, prosazení pozitivních vizí a plánů, ani svou j emnou laskavost, j íž
j sou schopni prozářit každé j en .trochu vstřícné: pracoviště. Občas j e může, po
dobně j ako mnohé j iné J, rozhodit nečekaná změna okolností, plánů, cen vstupů,
prostě vše, co mohou vnímat j ako ztrátu kontroly či přehledu nad událostmi. 1 9
Pro to, aby rezervoár j ej ich bohatých vnitřních schopností mohl být využit
ve prospěch j iných a celé organizace, je dobře, maj í-li ve svém okolí Extravertní
osobu. Jinak se může stát, že bohatý svět j ej ich niterných nápadů a imaginace
zůstane skryt buď pod nánosem Introverze, anebo zatlačen do pozadí časovou
naléhavostí j iných úkolů stanovených j ej ich navenek obrácenou usuzovací (J)
orientací. Ti, kterým se podaří dostat se k INFJ do důvěrné blízkosti, bývaj í až
zoufalí z toho, kolik nevyužitého bohatství se v nich skrývá.
19
Srov. Tieger, Barron-Tieger, cit. dílo, s. 1 2 1 .
275
Možné slabiny skupiny I NJ
Introvertní iNtuitivové dokáží být inspiruj ícími vizionáři, senzitivními a pro
rockými lidmi, kteří j sou schopni zanechat v životech ostatních i na tváři světa
nezapomenutelný otisk. Zvrtne-li se však j ej ich ego do své temnější podoby,
mohou se z nich stát okázalé, exhibicionistické osoby, se znaky narcisismu, zau
j etím pro sebe samé, pokládaj ící se za vyvolené a j edině povolané.
Rozvine-li se jej ich introvertní iNtuice N1 nepoměrně k ostatním funkcím,
může začít "utlačovat" hodnotící extravertní funkce F E nebo T E i inferiorní
Smysly S E . Jejich představy pak mohou začít existovat nej enom v izolaci od
reality, ale i od vlastního ,já". Naše pocity, emoce maj í v psychice podobnou
funkci, j akou má v záležitostech tělesné schránky fyzická bolest. Působí j ako
varování proti tomu, co nás může ohrožovat. Je-li však Cítění vyřazeno, je-li po
sunut j akýsi "práh" emocionální bolesti, nemáme žádný zpětnovazební mecha
nismus včasné výstrahy, který by nás upozornil, že už začínáme být na "špatné
straně". A tak se může stát, že se budou nořit do své znecitlivěné iNtuice a j ej í
výplody zkoumat j ako cosi mimo ně, aniž b y s i byli vědomi, ž e možná maj í co
dělat s vlastním nevědomím.
Pokud j ej ich usuzovací schopnost totiž není dostatečně vyvinuta, j sou v ne
bezpečí, že budou klamat a zavádět na scestí i sami sebe a mít silné nutkání vy
hýbat se vnějším vlivům a ochránit před nimi svou hýčkanou introvertní iNtuici
a j ej í výtvory. Aniž to zpozorují, naučí se pak i své druhotné extravertní funkce
používat k tomu, aby se nemuseli zabývat míněními a postoj i ostatních a mohli
j ít vlastní cestou. V takové uminutosti zpracovávaj í informace silně výběrově
a subj ektivně, čímž mohou ve svém j ednání vycházet z extravagantně chybných
předpokladů. Skutečnost pak prezentuj í j ako izolované ostrůvky informací ná
hodně vytržené z okolí, bez j akékoliv vzájemné souvislo.sti, vnitřní struktury
nebo hlubšího významu. "Nepovedení" INJ pak bývaj í nepochopenými génii,
falešnými proroky, popletenými mystickými vizionáři, taj nůstkáři, doktrináři
či zaslepenými fundamentalisty. Pokud neuplatní zdravé Usuzování, nemusí se
nij ak pídit ani po morálních souvislostech svých vizí a mohou pak mít sklon
posuzovat je pouze podleiíěj akých odtažitě abstraktních, například estetických
kvalit.
/NTJ používaj í své extravertní Myšlení k debatám, v nichž j akoby prováděli
vivisekci názorů svých protivníků, kriticky je pitvali do nejmenších detailů, aby
dokázali jej ich vady. INFJ sice nebývaj í tolik logicky kritičtí k názorům, které
je j im "nehodí do krámu", ale zato mívaj í mimoděčné tendence obklopovat se
lidmi, j ejichž argumentační schopnosti bývaj í slabší než j ej ich, což j im dává
příležitost získávat souhlas okolí i možnost ovlivňovat osudy druhých svými
radami. Oběma INJ typům pak j ej ich extravertní hodnocení slouží j ako očko276
šestnáct osobnostních typú
vání proti "infekci" zvenčí, proti tomu, aby j ej ich dominantní vlastnost ovládly
něčí názory, teorie, soubor předpokladů a očekávání, které by byly cizí, cizorodé
a potenciálně ohrožuj ící "čistotu" j ej ich iNtuitivních poznatků. Pro některé INJ
bývá někdy náročné naučit se svou hodnotící funkci používat také sebekritic
ky a ne j enom k poukazování na nedostatečnost argumentů jiných. Pokud toto
nezvládnou, bývaj í nepřístupní úsudkům druhých a leckdy ani velmi citelná rá
na osudu je nepřiměj e k zamyšlení nad tím, nedělaj í-li nakonec oni sami něco
špatně. Jako j iné typy, i oni v takovýchto situacích, kdy je pro ně obtížné se při
způsobit, cítí tlak své nej slabší funkce. Dosavadní postupy naj ednou přestávaj í
fungovat a oni j sou v koncích bez návodu, j ak to č i ono vyřešit. Z a takovýchto
okolností bývá snadné uvěřit, že kořen problému leží mimo ně. V případě INJ
se začíná domáhat pozornosti j ej ich nej slabší funkce, extravertní Smysly, které
je mohou chlácholivě utěšovat, že to, co se j im děje, je j enom výsledkem něčí
zlé vůle, spiknutí či snad nepříznivé shody okolností, která možná záhy sama od
sebe pomine. Introvertní iNtuice má totiž snahu potlačovat Smyslové vnímání
světa. Pokud se začnou j eště víc hroužit do svého nitra, jej ich komunikace začí
ná být kusá, úsečná, kousavá a bez osobního tónu. Budou imunní vůči vněj šímu
mínění a úsudku j iných. V j ednom případě z tisíce vykonaj í možná epochální
čin, v ostatních ale hanebně zklamou, protože neznaj í střední cesty.
Je to s nimi opačné než s ENP. Tam, kde ENP mívaj í sklon vrhnout se do ně
j aké činnosti, j akmile "maj í poj em" o situaci, INJ s přibývaj ícími informacemi
stále lépe vědí, co všechno j eště nevědí, a proto bývají stále méně připraveni
odhodlat se k činu. Pravda není v j ej ich poj etí j ediná, ale má mnoho tváří a po
učená akce j ich musí znát co nejvíce. Pro INJ není pravda záležitostí logiky.
Pravda j e j enom j akýsi volitelný referenční rámec, způsob organizování údajů
a informací, který slouží tomu či onomu cíli či záměru.
Rozvoj j ej ich pozitivně orientovaného extravertního Usuzování věru nebývá
vždy snadný, protože je nutí právě k těiP kompromisům, j ichž se podvědomě
nejvíce obávají. INTJ představa, že začne cílevědomě formulovat věci tak, aby
j im lidé porozuměli, mohli je pochopit a podpořit, může připadat j ako rozměl
ňování a laciné vemlouvání se někomu, kdo za to ani nestoj í, když hned na první
pohled nerozpozná hodnotu a velikost j ej ich idej í . INFJ může zase připadat j ako
přetvářka a výprodej vlastní autenticity, pokud by měli sdělovat, co se v nich
děje, a j eště přitom dbát na srozumitelnou formu. Mnoho INJ bývá přesvědčeno,
že j enom oni sami mohou přij ít na to, kým skutečně j sou, a do tohoto procesu
nesměj í zasahovat názory nebo očekáváními j iných. Ironie tkví v tom, že oprav
dové sebepoznání se odehrává pouze cestou Extraverze, ve chvíli, kdy j ej ich ná
zory, postoj e a hodnoty získaj í vněj ší společenskou identitu. Teprve tehdy, když
naleznou způsob, j ak proj evit svou iNtuici ve sdíleném prostoru, budou schopni
nacházet a poznávat sami sebe, v reakcích a odezvách svého okolí.
277
I F P - Introvertní typy s převa hou Cítění
Dominantní funkcí této skupiny je dovnitř obrácené Cítění F r Mívaj í bohatě
rozvinutý vnitřní svět hodnot, ale málokdy se o něm zmíní, protože jej ich jem
nost a vášnivé přesvědčení je překryto tichou rezervovaností. To způsobuje, že
bývaj í často nepochopeni. Pokud j e j ej ich druhotnou funkcí iNtuice N E , pak ta
komunikuje s vněj ším prostředím přes filtr pocitů. Pokud se vztahuj í ke svě
tu svými Smysly S E , bývaj í spíše pasivními přij emci dat a informací. Bývaj í
přístupní novým myšlenkám a j sou přizpůsobiví. To vše ale j en d o chvíle, po
kud není ohroženo něco, čeho si váží. Tito lidé v sobě chovaj í spoustu vřelosti
a schopnosti se pro něco nadchnout, většinou se však na to nepřij de až do doby,
kdy je skutečně dobře poznáte. Svou vřelost si uchovávaj í uvnitř, j ako teplo pod
kožichem, a nesetkáme se s ní, dokud nás nepozvou až do nejtěsnější blízkosti
- což se stává zřídka. Vedeni svými bohatě rozkošatělými vnitřními pocity mí
vaj í sklon soudit svět podle někdy svérázných etických principů a moralistních
měřítek. Jinými slovy, rádi posuzuj í věci podle svých osobních hodnot a prefe
rencí. Protože j sou však Introverty, maj í sklon si tyto hodnoty volit subj ektivně,
bez ohledu na okolí. Sami vědí, které věci j sou pro ně nej důležitěj ší a háj í j e za
každou cenu. Jako Idealisté j sou schopni vrhnout obrovská množství energie
pro dobro něj aké věci. Která to však bude, nemusí být do poslední chvíle j asné.
Intenzivní oddanost jej ich světu vnitřně hýčkaných hodnot a prožitků z nich činí
lidi, kteří j sou vedeni svým srdcem. Nepodaří-li se j im jej ich vnitřní bohatý ves
mír nějakým způsobem sj ednotit a uspořádat, j sou nepředvídatelní j ako loď bez
kormidla. Jej ich pevný a osobně pojímaný systém hodnot z nich může vytvořit
pilíře každé organizace.
Podřízenou funkcí j e u nich navenek obrácené Myšlení TE ' jež má sklon být
poněkud méně rozvinuté. To neznamená, že b)" byli logicky něj ak méněcen
ní. Může se j im ale přihodit, že přičinlivě shromáždí bez výběru více dat a in
formací, než kolik budou schopni zpracovat. Masa nesystematických údajů je
pak může snadno zavalit. Zatímco extravertní lidé s darem Myšlení E T bývaj í
bravurní v organizování informací a v e vyhmátnutí toho nej důležitějšího, I F si
v takovýchto situacích vědí rady ze všech typů nejméně. Proto by pokud možno
měli každou informaci uvážit a rozhodnout, zda ji skutečně potřebují.
Záleží-li jim na něčem, většinou pro to horuj í celým svým srdcem. Pokud
maj í možnost pracovat na věcech, j imž věří a s nimiž se identifikují, je j ej ich
výkon dvojnásobný; pokud tomu tak není, může být j en poloviční. Touží po tom,
aby j ej ich práce měla nějaký smysl, přispívala k něčemu, co má pro ně vyšší vý
znam - porozumění mezi lidmi, štěstí, zdraví či odstranění chudoby. Prahnou po
smyslu za hranicemi materiálního užitku či peněžní odměny, ať j sou tento uži
tek nebo odměna j akkoliv velké. Ve všem, čeho se j ej ich Cítění dotkne, bývaj í
278
peďekcionisty. Nej spíš j e naplní štěstím nějaká samostatná a individuální práce
prodchnutá hodnotami. Pokud tomu přímo neprospívá nebo není vyžadováno
povahou toho, co dělaj í (například získávání prostředků pro něj aký bohulibý
účel), nemaj í nutkání dělat na j iné doj em a ohromovat je, tím méně je ovládat
a mít nad nimi moc. Jej ich přáteli bývaj í většinou lidé s podobnými hodnotami.
Protože jej ich úsudky řídí introvertní Cítění, poměřuj í své úspěchy vnitřními
standardy dokonalosti, které si sami vytvořili, spíše než tím, co by mohlo být
za daných okolností reálně možné. To může působit, že mohou trpět pocitem
vlastní nedokonalosti, tím, že za rozpor mezi j ej ich vnitřním ideálem a vnější
skutečností mohou tak trochu i oni sami. Potřebuj í pracovat k něčemu nebo pro
něco, oč j im skutečně j de. Maj í-li takovýto ideál, a pokud se j im podaří dobře
rozvinout své vnímání, aby dokázali realisticky poznat případné obtíže a mož
nosti, mohou být nesmírně výkonní a dosáhnout značného stupně sebedůvěry.
Pokud ale nemaj í ideál, který by stál za j ej ich úsilí, stávaj í se nej ednou přecitli
vělými a bolestínskými, ztrácej í důvěru v sebe i v život. Pokud se j im nepodaří
ovládnout své vnímání, budou se pohybovat mimo realitu, kde budou usilovat
o nemožné a dosahovat zoufale málo.
ISFP užívaj í Cítění F 1 j ako svou dominantní funkci. Ve vztahu k vnějšímu světu
j sou vedeni svými Smysly S E , sekundární funkcí. Zaj ímá je především skuteč
nost, zprostředkovaná smysly, vnějšími i vnitřními. Bývaj í díky tomu realistič
těj ší než INFP, j imiž se budeme zabývat dále. Dokáží poznat, co situace vyžadu
je, a odpovídaj ícím způsobem zareagovat. Více než j iní SP mívá tato relativně
nepočetná skupina (cca 9 procent) v oblibě umění. Mnoho nadaných skladatelů,
dirigentů, malířů či tanečníků patří k tomuto typu. Nakonec i Keirsey20 je pře
zdívá skladateli, nikoliv ovšem v pouze hudebním slova smyslu, ale ve smyslu
spřádání skutečností vněj šího světa do nového celku. Jej ich letora se však dá ze
všech nejobtížněj i empiricky pozorovat a tak zde klasifikace na j iném základě,
než je standardní dotazník, může být zatížena větší chybou než u j iných typů.
Při bližším pohledu, který je však většině lidí odepřen, lze zj istit, že tato
skupina umí být v zásadě stejně hédonistická a impulsivní jako ostatní SP. Je j im
cizí hledání hlubinných významů, tak příznačné pro NF, nezaj ímá je abstrakce,
věda a teorie j ako NT či služba, tradice a pravidelnost j ako SJ. Jako ostatní
Hráči, ani ISFP nemaj í ve zvyku se příliš připravovat a plánovat. Oni věci prostě
dělají. I to, co by ostatní označili za zkoušku, nácvik, trénink či přípravu, mohou
ISFP plně prožívat. ISFP nečekají, protože čekání znamená nečinně přihlížet
2°
Keirsey, D . , 1 99 8 , s. 7 1 .
279
tomu, j ak se j ej ich impuls zrodí a vyhasne. A j ak už víme, oni maj í sklon své
vzruchy hýčkat, obírat se j imi, dávat j im průchod a vůbec přisuzovat jim j ednu
z hlavních rolí ve svých životech. Cítí-li vnitřní podnět, přimknou se k němu
j ako magnet, j sou do něj vtaženi j ako do víru. A tak ačkoliv j e "mistr" ochoten
hodiny "cvičit", aby dokonale zvládl klavírní koncert, není to pro něj v pravém
slova smyslu příprava, něco, co obětuj e virtuóznímu výkonu pozděj i v sále. Už
toto je pro něj vlastní činnost, která je pro ISFP nedílnou součástí představení.
Keirsey a Bates píší: "Čin má ISFP ve své moci a nikoliv naopak, a tak se musí
me vzdát představy, že ISFP dokáží věci pečlivě a soustředěně plánovat a že se
svědomitě připravuj í a nacvičuj í."21 Musí zlézt tu horu, zvládnout tu partituru,
prostě proto, že je. Jelikož bývaj í zcela pohlceni tím, co dělaj í, a maj í sklon
nemyslet v poj mech například tréninkových dávek či hodin přípravy, zpravidla
nepociťuj í únavu, bolest nebo nebezpečí. Je pro ně příznačné, že se chovají, jako
by ani neexistovaly, j ako by se tyto doprovodné příznaky nevyskytovaly právě
u těch činností, které je nejvíc baví. Neznamená to, že by byli vůči takovým
j evům imunní, pouze to, že j sou tak zaujati svou činností, tak j sou do ní pono
řeni, že si toho j ednoduše "nevšimnou". Jsou známy případy, kdy kytarista hrál
se zkrvavenými prsty, aniž cítil bolest, ví se o sportovcích, kteří dokončili svůj
výkon, ačkoliv by každý medik řekl, že už to nebylo pro zlomeninu či j iné po
škození fyzicky možné. V tomto ohledu se ISFP nepodobaj í dalším SP a odlišuj í
se o d všech ostatních typů.
Při posuzování ISFP bychom se neměli dát zmást j ej ich uzavřeností a zdr
ženlivostí na j edné straně ani dech beroucími brilantními výkony, j ichž j sou
někteří představitelé tohoto typu schopni, na straně druhé.
ISFP se většinou nepokoušej í stát se mistry slova, ať j iž mluveného nebo
psaného, zřídkakdy tříbí své konverzační dovednosti nebo literární styl. Řeč je
pro n ě příliš abstraktní a I S FP dávaj í přednost tomu, mít prst na tepu života. Jde
zde o řeč, nikoliv o jazyk. Jazyk je pro ně dostatečně konkrétQÍ, a proto mohou
být například vynikaj ícími překladateli . Jak j sou j azyk a řeč pro ně oddělené,
ilustruje případ renomovaného překladatele, j ehož převody děl těch nej obtíž
něj ších autorů nemaj í dodnes sobě rovných a přitom nebyl tento člověk v dané
řeči schopen vlastního kloudného proj evu; souviselo to i částečně s tím, že
se zeměmi oné j azykové oblasti nebyl tehdejší režim v právě nejpřátelštěj ších
vztazích a proto nebylo vždy snadné se prakticky zdokonalovat, ale to nevy
světluj e vše.
ISFP musí cítit puls doby - dotykem, ve svalech, očima, ušima, chutí. Při této
j ej ich orientaci a soustředění na smysly a j imi zprostředkovanou realitu se často
stává, že řeč je j im na závadu při vyjadřování toho, co cítí, že se j im nedostává
slov. To jim někdy vadí ve vztazích k j iným lidem, protože ti je mohou vidět j ako
21
Keirsey, Bates, cit. dílo, s . 1 65 .
280
příliš rezervované a uzavřené, j ako někoho, kdo se příliš snadno a rychle vzdává
snahy verbálně se vyj ádřit a podělit se o to, co cítí. Někdo si z toho vybere i to,
že za to konkrétnímu ISFP nestoj í . Nebývá to však pohrdání a mnohdy ani vy
j adřovací nemotornost j ako spíše nezáj em - ISFP ke své radosti druhé v zásadě
nepotřebuj í .
ISFP bývaj í přitahováni k zaměstnáním, kde mohou uplatnit schopnost roz
lišit svými smysly i jemné rozdíly. ISFP chovaj í zvláštní lásku k přírodě a ke
zvířatům. Rádi se také věnuj í řemeslům, včetně uměleckých, protože j ej ich ruce
bývaj í často výmluvněj ší než j ej ich slova. Je pro ně snazší své bohaté city a po
city vyj ádřit spíše skutkem než slovem. Pokud naj dou formu, v níž j sou schopni
se vyj ádřit, nějakou uměleckou nebo řemeslnou dovednost, potom do ní hluboce
vtiskávaj í svůj charakter. Náboženské cítění se může proj evit desetiletími vyře
závání do nejmenších detailů provedeného a j eště třeba pohyblivého betlému či
nostalgie po moři skládáním plachetnice v láhvi . Pokud takovouto formu vyjád
ření nenaj dou, j ej ich povaha a přednosti nevyjdou vinou jej ich přirozené zdržen
livosti na povrch a nikdo se třeba nedozví, co se v nich skrývá dobrého. I v těch
případech, kdy dosáhnou absolutní virtuozity, a tito jinak spíše plaší ISFP j sou
veřej ně oslavováni, nemusí j ej ich skutečné j ádro nikdy zcela vyj ít naj evo. Jsou
to ti herci či hudebníci či j iní umělci, ale také sportovci, kteří prchnou do ústraní,
sotva opustí pódium a světla ramp, vytrvale odmítaj í novináře žádaj ící rozhovo
ry a obrazně nebo i doslova se opevní ve svém soukromí.
Jej ich zvláštní a svéráznou inteligenci nazývaj í naše známé autority, Keirsey
a Bates, řemeslnou konkretizací. Rozuměj í tím schopnost ISFP být v j akémsi
pevném, možná až důvěrném, a chcete-li spikleneckém spoj ení, s hmatatelnou
realitou. Zatímco ISTP, j ak j sme si ukázali, činí z nástrojů rozšíření vlastního
těla, ISFP se mazlí s barvami, čarami, látkami a odstíny. Vábí je harmonický
pohyb, dotek, pohled či sluchový vj em. Jej ich navenek obrácené smysly se zda
j í být senzitivněj ší, než je tomu u ostatních. Proto mohou být například degus
tátory. To vyhovuj e i j ej ich smyslu pro krásu a proporcionalitu. Rembrandt prý
dokázal rozeznávat barvy dotekem a čichem. Možná proto je mohl tak j emně
rozlišovat ve své malbě a tak obdivuhodně si hrát se šerosvitem.
Pokud bylo užito v souvislosti s ISFP slova řemeslo, nehodí se na ně pou
ze v nejužším slova smyslu nějaké cechovní dovednosti . Pro ISP je nejpřilé
havěj ší takové pojetí, které zdůrazní mistrné zvládnutí profesních dovedností
a současně bere v úvahu i to, že je pro ně svobodným uměním, kde každý další
krok j e dalším "stupněm volnosti", předmětem ničím nespoutaného rozhodnutí.
Důležité pro šíři jej ich volby povolání však j e, aby dokončili školu, což j e právě
pro SP ze všech nej obtížněj ší, protože škola j ako instituce j im nabízí velmi málo
z toho, co by je zaj ímalo, a nij ak neburcuj e k činnosti j ej ich specifický druh in
teligence. Přesadit ISFP někam, kde musí vykonávat rutinní, nevzrušivé a stále
se opakuj ící činnosti podle pevných pravidel, je pro ně skoro j ako kriminál. Aby
28 1
byli spokoj ení a výkonní, musí mít naopak možnost volby a proměnlivost čin
ností a být chváleni za to, j ak je zvládaj í .
Ve světě managementu j sou ISFP velmi vzácným druhem. Mívaj í nesmírně
malou ambici stát "nad" někým či dokonce "poroučet". ISFP chtěj í především
pomáhat, být užiteční, a to nezřídka v míře, která v j iných budí až podezření.
"Tím přece musí něco sledovat, za tím musí něco být," napadá je, když vidí ne
chuť ISFP něco ovlivnit, změnit nebo, nedej bože, kritizovat. Pravda je, že za tím
zpravidla asi nic není, že ISFP tím nic nesleduj í . Podobně j ako jej ich "bratranci"
a "sestřenice" ze skupiny ESFP chtěj í sami žít a nechat žít. Jej ich poj etí života
je ale trochu j iné než ESFP v tom, že za sebe nechávaj í promlouvat raděj i činy
než slova. Nesvědčí j im konfliktní prostředí a uhýbaj í před ním. Často si nevědí
rady s haldou termínů, konečných dat pro to či ono a dalšími tlaky. Jsou také
na štíru s důsledností a delegováním; nej spíš o nich kdosi řekl : "Poruč a udělej
sám." Daří se j im spíše tam, kde mohou být efektivní v nacházení variant pro za
šmodrchané záležitosti, hlavně ty, které "zamrzly" kvůli špatným mezilidským
vztahům. Jsou také dobří tam, kde lidé j ako j ednotlivci, spíše než skupiny, potře
buj í podporu, vlídné slovo či drobnou úsluhu, třeba jen vyslechnout nebo vypít
si spolu šálek kávy.
Aby byli ISFP dobrými manažery, musí být schopni vyvážit svou snahu být
užiteční se sklonem k perfekcionismu, k dokonalosti, které ovšem nej sou nikdy
schopni dosáhnout. Musí vědět, kdy říci "dost", a j ít na věc, namísto aby j i j eš
tě dále vylepšovali. Potřebuj í zpravidla k sobě někoho, komu se mohou svěřit
a kdo také současně dá pozor na to, aby včas odpověděli na tenhle dopis, odeslali
v termínu tuhle fakturu a "nezapomněli" si vybrat letošní dovolenou.
Pokud o něj akém typu platí "tichá voda břehy mele", je to právě INFP. U INFP
je také dominantní j ej ich introvertní Cítění, které prahne po kontinuitě, j ednot
nosti, souladu hodnot a chování. Rádo se k něčemu přihlašuje, ne vždy je j im
však předem j asné, co to bude obnášet. K několika málo nejbližším lidem si
dokáží vytvořit velmi hluboký, ba až vášnivý vztah. Totéž může platit i o po
sláních, idej ích či ideologiích. Označení, které j e charakterizuje, je, že j sou
opravdu idealističtí. Tento j ej ich povahový rys způsobuje, že se někdy cítívaj í
izolovaní, v neposlední řadě i proto, ž e j ej ich výskyt v populaci s e pohybuj e
kolem 4 procent. Uměj í dobře interpretovat symboly, neboť ty hraj í v j ej ich ži
votě důležitou úlohu a j sou schopni nazírat na různé situace z různých perspek
tiv. Zásluhou své extravertní iNtuice N E , j akožto pomocné funkce, maj í INFP
dobrou dispozici pochopit, j ak j ej ich chování mohlo ovlivnit okolní svět. Tvář,
kterou nastavuj í světu, bývá spíše plachá a zdrženlivá, ale zásadová. Bývaj í to
282
klidní, uvážliví, nevtíraví a většinou příj emní lidé . I když si navenek udržuj í
o d j iných odstup, uvnitř j sou všechno j enom ne odtažití. Uměj í s j inými j ej ich
záležitosti silně prožívat, s intenzitou, se kterou bychom se u ostatních typů
shledali jen zřídka.
INFP mívaj í hluboký smysl pro čest, který pramení z vnitřního světa jejich
hodnot. Archetyp INFP je princ z pohádky, který bojuje proti zlu, či obránce
pravdy typu Jana Husa. Abychom je pochopili, musíme porozumět tomu, oč j im
j de, protože oběti, které j sou schopni přinést někomu nebo něčemu, v co věří,
neznaj í téměř mezí. INFP ve svém žití stále usiluj í o jednotu, j ednotu těla a du
še, emoce a intelektu, vědecky řečeno levé a pravé mozkové hemisféry. Špatně
snášej í a nesnadno se vyrovnávaj í s odchylkami a úchylkami všeho druhu a do
káží být ne lítostní vůči odpadlíkům a zrádcům, i když se právě oni j imi snadno
stávaj í . Keirsey a Bates uvádějí, že jej ich životem se často může vinout sotva
postřehnutelný tragický motiv.22 Jej ich hluboké zauj etí pro pozitivní a veskrze
dobré, ba spásné cíle na druhé straně způsobuj e, že j sou velmi vnímaví vůči zlu
a vůbec tomu temnějšímu, co se na světě děj e .
Jej ich uvažování dává přednost citovému a subj ektivnímu hodnocení před
logickou racionalitou. Uvažuj í a rozhoduj í se spíše v pojmech jako krásný-oškli
vý, dobrý-špatný či morální-nemorální. Dojmy, které j im zprostředkovává jej ich
iNtuice, bývaj í nezaostřené, celistvé, globální, jakoby neustále proudící kolem
nich. Někdy bývaj í s logikou trochu na štíru, protože ji pokládaj í za něco spí
še účelového, dobrovolně volitelného. Tím popouzej í Racionální NT, kteří v ní
spatřuj í základní řád světa a všude se jí zaklínaj í .
Maj í v oblibě povolání misionářů, v doslovném i přeneseném slova smyslu,
naj deme je v kléru, na vysokých školách na katedrách psychologie, architektury,
psychiatrie, literatury i j azyků, ve vědeckých a uměleckých oborech spíše indi
viduálního typu. Většinou se spíše vyhýbaj í podnikání a byznysu. Maj í silnou
vůli a dostatek sebekázně, �by se na danou; činnost důkladně připravili, přičemž
vysokoškolský typ studia j im "sedí" lépe než středoškolský. Jsou to typy "učen
ců", a protože j sou to NF, bývaj í zvláště talentovaní na řeči . Snadno vyslyší něčí
volání o pomoc, kterou j sou schopni a ochotni poskytnout i za značných obětí
svých vlastních i ostatních.
V práci bývaj í značně adaptibilní, s otevřeností vítaj í nové myšlenky, nápady
a informace, stále si uvědomuj í rozpoložení a pocity ostatních. To jim umožňuj e
s většinou lidí dobře vycházet, i když s j istým psychologickým odstupem. INFP
nemaj í rádi častá přerušování toho, co dělaj í, irituj í je nečekané telefonáty, náhlé
naléhavé úkoly a nezvané návštěvy. Mohou-li si vybrat, pracuj í raděj i sami, ale
j ej ich výkonnost nij ak viditelně neklesá, obnáší-li j ej ich práce i styk s j inými lid
mi. Nevadí j im komplikované úlohy, nesnáší ale "párání se" s příliš mnoha opa22
Keirsey, Bates, cit. dílo, s. 1 76.
283
kovanými rutinními podrobnostmi. V datech a faktech se tak mohou čas od času
splést, nikdy však v zásadních věcech, tam, kde j de o stěžejní hodnoty. Přestože
j sou to typy řízené Vnímáním, P, nemaj í rádi záležitosti, které j sou něj ak pod
mínečné či hypotetické. Jsou to lidé maj ící v tomto směru sklon k černobílému
vidění : vidí věci buď j ako reálné, nebo j ako fantazii a nic mezi tím. Promýšlet,
"co by, kdyby" je nebaví a ztrácej í v takových případech trpělivost.
V práci i v osobním životě se mnohdy mohou hluboce angažovat, j ako by
byli pod svatou přísahou. Maj í rádi harmonii a j sou ochotni zaj ít až do extré
mů, aby zabránili konfliktu. Harmonie v jej ich pojetí znamená také vyváženost.
Mohou se tak někdy zdráhat vyj ádřit otevřeně a bezprostředně svou náklonnost
či radost a volí proto spíše nepřímé způsoby. Občas mohou tyto j inak "tiché
vody" podlehnout svodům a v myšlenkách, ale i doslova, se dokáží překvapivě
vydat "něj ak j inam", mimo své háj emství, změnit zaměstnání, opustit svůj obor
nebo oblíbený myšlenkový model, třeba se nechat obloudit i j inou ženou nebo
mužem a opustit dosavadní partnery, ale to vše v drtivé většině případů j enom
proto, aby záhy poznali, že "doma je nej líp", a velmi pokorně se vrátili.
Aby byli skutečně výkonní a motivovaní, ať j iž j ako řadoví pracovníci nebo
manažeři, potřebuj í INFP vidět smysl své práce a mít pro ni pevný hodnotový
systém, například podnikovou filosofii, etický kodex firmy či j ej í vizi a poslání.
Rodině i zaměstnání bývaj í silně oddáni, bývaj í schopni silné sympatie a značné
přizpůsobivosti, a proto se s nimi dá snadno vyj ít. Jej ich introvertní Cítění j im
nedovoluj e porušování soukromého prostoru ostatních. INFP nemaj í sklon se
něj ak výrazně prosazovat, někdy i dávaj í přednost tomu, aby za ně rozhodovali
j iní. To j enom do té chvíle, než se někdo nebo něco dotkne něj aké jejich zásady.
V takové situaci se mohou mezkovi tě vzepřít j akékoliv "rozumné" argumenta
ci a neustoupit ani o píď. Je dobře vědět, že prohřešky proti svým nej dražším
hodnotám INFP snadno nepromíj ej í . Potíž s nimi j e v tom, že j ej ich v zásadě
nekonfliktní a introvertní povaha může vyslat nej ednozl!ačný signál. Někdo tře
ba mohl přestoupit předpis nebo nařízení či porušit něco, co INFP pokládá za
důležité. Když zj istil svou chybu, omluví se: "Pardon, já nerad", "Já nevěděla"
a podobně. INFP patrně zamumlá: "Jo, jo, dobrý", a provinilec má v dobré víře
za to, že věc je smazána. Bohužel se často mýlí, věc není zapomenuta a odpuště
na, u INFP daná osoba nadále zůstává ve škatulce toho, kdo je schopen zachovat
se nesprávně. Zmocní-li se někdy INFP záchvat zloby nebo vzteku, bude j eště
po dlouhé době provinilec zírat, j ak dlouho si to INFP na něj umí pamatovat
a předhodit mu to třeba i v situaci, která s j eho dávným přestupkem nemá pranic
společného.
284
šestnáct osobnostních typú
Možné slabiny skupiny IF P
Nevyspělí, "špatně" vyvinutí IFP mívaj í sklon být ve vztahu k j iným nevšímaví
a indiferentní, se sklony k negativní moralistní kritice. Důležité pro ně je j enom
j ej ich Cítění, a proto pocity ostatních bagatelizují, zlehčuj í nebo přímo odmítají.
Nepodaří-li se j im jej ich interní bohatý hodnotový vesmír nějakým způsobem
sjednotit a sladit s vnější realitou, zůstanou nepředvídatelní j ako ruleta. Potřeba
z nich mít svůj bohatý vnitřní svět přehledně a srozumitelně utříděn může, ve
spoj ení s nedostatečně vyvinutou hodnotící funkcí, činit následovníky a vyzna
vače nejrůzněj ších věrouk a církví a sekt, politických stran či hnutí nabízej ících
instantní a snadné výklady našeho složitého světa.
Pokud není j ej ich hodnotící funkce F1 dostatečně rozvinuta, mohou být ne
vybíraví v příjmu informací. Nezakotveni v realitě mohou mít dojem, že j sou
povzneseni nad povinnosti či morálku. Ve snaze vyrovnat nerovnováhu funkcí
a vybalancovat přemíru citů vypluj e na povrch jej ich podřízené Myšlení ve své
nejprimitivněj ší formě : může častovat své okolí bizarními pseudokonstrukcemi
a obviněními.
Takovéto příznaky mohou svědčit o nedostatečné rovnováze j ej ich funkcí,
v j ej ich případě slabé Extraverzi j ej ich sekundární funkce Vnímání. Mívaj í totiž
sklon dělat si skrze ni starosti o to, j aký by měl být svět, ale nenacházej í v ní
návod k činu. Naopak, defenzivní pozice je vede k tomu, aby právě v okolí a nikoli v sobě - hledali důvody, proč nemohou nic podniknout. Používat tuto
funkci extravertně pro ně nebývá snadné a první instinktivní reakcí v situaci,
kdy ji přestanou využívat k sebeobraně, je příklon k ,jistotě" terciární introvert
ní funkce a j ej ímu konej šení. Stejně j ako všechny ostatní typy, ani IFP nemusí
prožívat takovýto vnitřní rozpor j ako příležitost k rozvoj i a růstu, protože j ej ich
terciární funkce je nabádá, aby se střehli světa a věřili j en sami sobě. Mohou se
pak cítit zatlačeni do kouta, neupřímní sami k sobě a věřit, že zdroj em potíží je
jej ich přílišná tolerance. Přirozeně se pak zatvrdí, začnou používat svou sekun
dární funkci pro svou obranu j eště agresivněj i .
Jelikož IFP nemívaj í rádi otevřené konflikty, bývaj í jejich vzpoury spíše ti
ché a nenápadné, avšak o nic méně umíněné. Mohou nabýt pasivně agresivních
a manipulativních podob. Loudaj í se a donekonečna odkládaj í to, co se od nich
chce, marní čas zbytečnostmi, vymýšlej í si, někdy i lžou a doufají, že j im to
projde. Jindy se snaží věci "vyčekat", tiše doufat, že samy od sebe pominou, či
všechno "odkývaj í" a pak si to stejně udělaj í po svém.
285
ISJ- Introvertní Smyslové typy
Introvertní Smyslové typy bývaj í zpravidla nej spolehlivěj šími ze všech lidí. Ve
vnitřním životě používaj í svoj i oblíbenou a dominantní funkci, Smyslové vní
mání S 1 , k tomu, aby akumulovali, vstřebali a hluboce v sobě zakotvili mnoho
dat a dojmů, o něž pak budou opírat své neotřesitelné názory a postoje. Těm,
kteří je dobře neznají, se může zdát, že vnější události je ani v nejmenším neo
vlivňuj í, že do jej ich vědomí sotva něco pronikne, že funguj e apriorně. Toto zdá
ní j e však klamné, protože dokáží precizně vnímat. Jej ich někdy až fotografická
paměť z nich činí pro organizaci j edinečné a neocenitelné zdroje. Trpělivá po
zornost detailům a nejj emněj ším odstínům nemá u j iných typů obdoby. Svému
okolí předkládaj í zpravidla zhuštěná a lapidární zhodnocení situace a fakt. Prýští
z nich ven podrobnosti a dojmy, o nichž ostatní zpravidla neměli nejmenší tuše
ní. Maj í rádi vše pod kontrolou - věci, lidi i informace. Jej ich osobní i pracovní
život bývá do detailů zorganizován v míře, kterou si j ejich extravertní souputníci
dokáží sotva představit. Menší spontaneitu nahrazuj í bezpříkladnou spolehli
vostí a pečlivostí. Aby však z j ej ich hluboce uložených dojmů a názorů vzešlo
cokoliv užitečného, měl by tento typ lidí věnovat péči rozvoj i svých sekundár
ních extravertních funkcí, což j im ne vždy přijde přirozené a nutné.
V práci nebývaj í velkými příznivci sezení a porad. Dokáží velmi barvitě
vylíčit své pocity a vj emy, ale mohou mít potíže s tím, j ak učinit další krok
a smysluplně j e interpretovat. Dokáží si zapamatovat neuvěřitelná množství in
formací, ale musí je mít v exaktní podobě. Maj í rádi všechno ve věcné, faktické
a srozumitelné formě, žádné zbytečné komplikace. Dokud je nepoznáte blíže,
neodhalíte, že pod jej ich spíše chladným zevněj škem se může skrývat někdy
i j emně humorný přístup k životu. Do toho, co se v nich děje, mnoho lidí nevi
dí. Směrem ven se totiž ISJ chovaj í předvídatelně a "rozumně", protože jejich
chování je pod vlivem usuzovací orientace J. Jej ich vytrvalost a houževnatost
má blahodárně stabilizuj ící účinek na mnoho věcí, s nimiž přij dou do styku.
Nepodléhaj í impulsům, ale když se j ednou do něčeho opravdu pustí, je těžké
je od toho odpoutat, odradit nebo přimět, aby přestali . Bývaj í většinou známi
svými praktickými soudy a j ej ich dispozice pamatovat si detaily je předurčuj e
spíše k e konzervativním a tradicionalistickým postojům. Své názory j sou schop
ni podpořit přesnými citáty a odkazy. Aby se do něčeho pustili, musí to "mít
smysl". ,,Smysl" v j ej ich poj etí maj í spíše záj my a potřeby blízké jej ich.
286
Pomocnou funkcí tohoto typu, vedeného introvertními Smysly a zastoupeného
v populaci asi l l procenty, je extravertní Myšlení T E " Jsou to lidé popisovaní
obvykle j ako "rozumní", to j est racionální, neosobní, logičtí a v praktických vě
cech rozhodní, kteří nemaj í od slov daleko k činům. Mezilidské dovednosti jako
takt nebo empatie nemusí patřit k j ej ich nej silněj ším stránkám, podobně jako
u j ej ich extravertních protěj šků. ISTJ maj í sklon neuvědomovat si dopady svých
rozhodnutí a činů na ostatní.
ISTJ si váží tradice a ctí letité a zavedené instituce, j ako j sou církev, krá
lovství či rodina. Ať v práci nebo doma, lidé tohoto typu bývaj í více méně tišší
a vážní. Jsou trpěliví, vytrvalí a spolehliví . Samo pomyšlení, že by nedodrželi
nějaký slib nebo smlouvu, j e pro ně nesnesitelné. Se svým slovem dávaj í i svou
čest. Ani socialismus se svým "kdo nekrade, okrádá rodinu" nehnul charakterem
mnoha těchto lidí, kteří si nepřipustí, že "z cizího krev neteče". Z vnitřního pře
svědčení nemohou plýtvat svým ani cizím maj etkem a zdroj i a nikdy nespouštěj í
z e zřetele praktická hlediska. Nedělaj í to okázale, neočekávaj í z a to chválu ani
slávu, a proto jej ich úsilí a zásluhy často proj dou bez povšimnutí.
Na svět maj í sklon pohlížet poněkud mechanisticky. Trpělivě a bez reptání
přij ímaj í a drží se stanovených pravidel. Spíše j im vadí motivy a záj my různých
lidí, které nepokládaj í za slučitelné s cíli organizace. Činí j im potěšení vidět, j ak
se nejrůzněj ší prostředky a zdroj e obj eví v pravou chvíli a na pravém místě a vy
nakládaj í značný důvtip a úsilí na to, aby všechno "klapalo". Nejraděj i by svým
systémům a patentům podřídili i lidské zdroj e, j ež se j im stále nějak vymykaj í
a vnášej í tam neurovnanost, neklid a nestabilitu.
Není j im cizí opatrnost a obezřetnost. Mívaj í tendenci vyj adřovat pesimis
tická očekávání stran vývinu věcí a j ej ich neklid je tak autentický, že až bývá
nakažlivý. Nemaj í-li se j ich lidé stranit, musí se naučit své neblahé předtuchy
ovládat. Na j edné straně v nich j ej ich okolí může vidět sýčky, kteří ono neštěstí
či kalamitu nakonec skutečně přivolali. Pokud nenastalo ani j edno, nedokáží se
na druhé straně ISTJ vždy ubránit, aby nevyj ádřili své až zklamání nad tím, že to
těm neodpovědným živlům "zase vyšlo" a že nedostali za vyučenou.
ISTJ j sou pilíři, o něž je možno se opřít. Slovo, j emuž rozumějí, je povinnost.
Jej ich povinností je vydělávat na chléb vezdej ší, někam patřit, cítit, že je někdo
potřebuje a přispívat k blahu instituce. Metafora pilíře vystihuje i j inou jej ich
stránku: totiž poj etí vertikálního rozměru. ISTJ ctí hierarchii doma i v práci.
Jako podřízení j sou srozuměni s autoritou, j ako nadřízení nesnášej í protivení se.
Jasně stanoví pravidla chování pro podřízené i pro děti a budou vyžadovat j ejich
dodržování. Odbojné povahy to s nimi budou mít těžké - a naopak.
ISTJ si nepotrpí na okázalost. V práci i doma maj í rádi úpravnost, úhlednost,
uměřenost, spořádanost a účelnost. Pro své skromné potřeby si pořizuj í věci
287
tak, aby vydržely a byly praktické, funkční a úsporné, a nikoliv proto, že je má
kdekdo, nebo j enom proto, že j sou pěkné. Rádi maj í věci solidní a nehoní se za
výstřelky. Podobně j ako ostatní Strážci si potrpí na pravidelné rituály u příleži
tosti různých událostí a výročí. Méně zkušené pozorovatele může tento j ej ich
sklon zmást v tom, že by je mohli pokládat za Extraverty. ISTJ se uměj í díky své
usuzovací orientaci extravertně "naprogramovat" a smysl pro detail dodá j ej ich
"výstupu" hodnověrnosti.
Jej ich zauj etí pro důkladnost, detaily, spravedlnost, spolehlivost, praktičnost
a hladký průběh toho či onoho je předurčuj e ke specifickému okruhu profe
sí. Jsou z nich cenění auditoři, bankovní kontroloři, stavební či stroj ní inžený
ři, právníci, účetní či berní úředníci. O ISTJ je známo, že se dokáží orientovat
i v nepřehledné spleti informací, dat a čísel. V krizových situacích si zachová
vaj í chladnou hlavu a to z nich činí dobré pracovníky a pracovnice na řídicích
místech v nemocnicích, hromadné výrobě, knihovnách a archivech, ale také
u policie a v ozbroj ených složkách. Obecně pro ně platí, že j sou lepší v řešení
přítomných úloh, konkrétních a naléhavých, spíše než abstraktních a dosud ne
nastalých. Uměj í však myslet na zítřek a připravit se na něj . V této činnosti, po
dobně jako v mnohém j iném, co dělaj í, hledaj í předlohy pro řešení současnosti
v minulosti, ve zkušenosti vlastní i předchůdců, spíše než v inspiraci a tvořivos
ti. Někdy se o nich tvrdí, že j sou to generálové, kteří j sou připraveni na minulou
válku. Isabel Briggs Myers j im doporučuje, aby své Myšlení aplikovali hlavně
na neživé obj ekty, zatímco na své vlastní chování a na ostatní lidi aby zaměřili
spíše své VnímánU3 Pokud budou více věnovat pozornost tomu, co ostatní po
kládaj í za důležité, a vezmou to na vědomí a budou respektovat, získaj í si tím
uznání i oni sami. Práce je u nich na prvním místě ("Práce ještě nikoho nezabi
la." "Zahálka je čertův polštář.") a po ní následuj e rodina a domov. Jsou-li v čele
rodinného podniku, je pro ně samozřej mé, že všichni, ale opravdu všichni, bez
diskuse pomáhají.
,
V zaměstnání bývaj í většinou předurčeni ke kli dné kariéře a k p ostupu vzhů
ru. K realitě přistupuj í bez předsudků, rychle se rozhoduj í a j ednaj í, většinou
správně. Stejně nároční j ako na sebe bývaj í i na ostatní. Jsou to šéfové, kteří při
cházej í do práce první, třeba i před začátkem pracovní doby, a odcházejí posled
ní. Pokládaj í to za svoj i povinnost, řídí příkladem a od ostatních očekávaj í, že se
j im budou co nejvíce podobat. Nevadí j im pracovat sami. Vyj adřuj í se úsporně.
Okolí j e proto j enom obtížně poznává a "nevidí" do nich. Povstávaj í z toho ně
kdy komunikační obtíže, kdy význam každého sebemenšího gesta nebo slova j e
tak nepřiměřeně zveličován a zpravidla špatně interpretován. Lidé z nich někdy
mívaj í pocit méněcennosti a provinění. Přispívá k tomu i j ej ich sklon nechat si
věci dokazovat; dokažte mi, že to bude fungovat, dokažte, popřípadě zdokumen23
Briggs Myers, Isabel, cit. dílo, s. 20.
288
tujte mi, že na tu služební cestu musíte, dokažte mi, že ten výdaj je skutečně
nezbytný a podobně. Vyvolávaj í tak u druhých někdy zbytečně obranné reakce
a defenzivní postoje. Svět mezilidské dynamiky j im může zůstat vzdálený a cizí,
protože není předvídatelný a obtížně se kontroluje. Psychologie a j iné podobné
vědy za nikoho práci neudělají, a proto se na ně dívaj í s nedůvěrou. Některým
bývá zatěžko j ít se poradit s podřízeným nebo spolupracovníkem, příliš si ne
libuj í v týmové práci ani v "parťáckých" činnostech, j ako zaj ít si po práci na
pivo nebo bowling. Ještě hůře snášej í nepříj emné mezilidské situace, například
rozhořčeného pracovníka. Jsou ještě schopni něj ak se vyrovnat s konfrontací,
popadá je ale hrůza, kdyby měl někdo v j ej ich přítomnosti prolít slzu a oni to
měli řešit. V každém případě pohlížej í na všechny tyto situace přinejmenším
j ako na rušivé prvky, nevhodné a neproduktivní, j ako na poruchy funguj ícího
mechanismu. Jej ich častou reakcí může být utažení šroubů a přitvrzení kontroly,
popřípadě popření existence problému nebo j eho příčiny. Nejvíce starostí budou
mít tito lidé s příslušníky všech odrůd F, lidí s převahou Cítění, protože ty zaj í
má a motivuj e něco zcela j iného než ISTJ - pohoda, sebeaktualizace, harmonie,
pocit naplnění a štěstí a v neposlední řadě společenská odpovědnost. Není asi
náhodou, že ačkoliv je zastoupení tohoto typu v běžné populaci něco málo nad
6 procent (Keirsey uvádí, že až 1 O procent),je j ich v ozbrojených silách Spojených
států - podle Kroegera a Thuesenové24 - pětinásobek, tj . asi 30 procent; vůbec j e
podle tohoto zdroj e mezi důstojnictvem U S A 5 8 procent Introvertů, 72 procent
osob s převahou Smyslového vnímání, 90 procent lidí typu T a 80 procent J.
Po tom, co o nich víme, asi nikoho nepřekvapí, že maj í malé pochopení pro
rozmary trhu. Uniká j im často, proč se zákazníci rozhoduj í podle takových pr
chavých a nepostižitelných hledisek j ako image výrobku, vzhled, balení a po
dobně. Pro ISTJ je důležitá solidní konstrukce, nízká cena, hospodárný provoz,
spolehlivost a výdrž. Klasickým příkladem byl Henry Ford, j ehož marketingo
vou "strategii" nej lépe vyj adfuj e j eho slogan.;: "Náš zákazník může mít vůz j aké
koliv barvy, pokud si vybere černou."
Mnoho ISTJ si uvědomuj e svůj nedostatek citu v této oblasti a s úlevou pře
nechá péči o tyto záležitosti j iným, byť si možná potaj í myslí, jak j sou reklama
a všechny ty věci kolem zbytečné. Jakožto akčně orientovaní lidé potřebuj í pev
né plány, jasné instrukce a srozumitelné cíle. V takovýchto podmínkách j sou
nejvýkonněj ší. Neznámé věci a nej istá budoucnost v nich může vyvolávat stre
sy. Schopnost dotáhnout věci do konce a dodělat je včas a s minimem nákladů je
pro ně nej lepším doporučením do vedoucích a odpovědných pozic.
24
Kroeger, Thuesenová, Routledge, cit. dílo, s. 1 68 .
289
Ze všech introvertních typů, j ichž j e v populaci zhruba stejně jako ISTJ, ma
jí nejméně potíží chovat se j ako Extraverti, vyžaduj í-li to okolnosti. Pro styk
s vněj ším světem užívaj í svou sekundární funkci, extravertní Cítění F E obsluhu
j ící dominantní S1• To j im umožňuj e být vnímaví vůči preferencím jiných. Jej ich
ústřední touhou je být užiteční a moci vyhovět. ISFJ, podobně j ako ISTJ, v sobě
nosí smysl pro historii, smysl pro kontinuitu. Na rozdíl od nich j sou to však spíš
děj iny vztahů, lidí, spíše velkých osobností než institucí. Jakožto nej odříkavěj
ší ze všech typů se věnuj í práci s j akousi posvátnou oddaností a odevzdaností,
protože je j im dáno, že práce je sama o sobě dobrá a zábavu si musí člověk za
sloužit. Pokud se do něčeho pustí, zpravidla to dokončí, j e-li to alespoň trochu
v lidských silách. Budou se přitom patrně do puntíku řídit předpisy, závaznými
postupy, manuály, řády a všemi příslušnými ustanoveními, neboť ty j sou pro
ně zákonem. Porušuje-li někdo závazné směrnice, bývaj í tím ISFJ pohoršeni
a pobouřeni, protože je to urážka těch zkušenějších, kteří s péčí a oddaností
tyto předpisy pro j iné v potu tváře a k j ej ich prospěchu připravili. Jak mnoho
j sou takovýmto jednáním iritováni, však nedávaj í často příliš zjevně najevo.
Spíše to v sobě něj aký čas dusí, protože nechtěj í vyvolávat konflikty, mohou
však ve vyhraněněj ších případech pociťovat něco j ako slabost či svalové napětí .
Nahromadí-li se v nich příliš mnoho takovéto tenze, mohou nečekaně a nekon
trolovatelně vybuchnout. V populaci je j ich asi 1 3 procent.
I SFJ j sou v práci neobyčejně spolehliví. Vadí j im ale, musí-li se vyrovnávat
se situacemi, kde se neustále mění podmínky, nároky, předpisy či parametry.
Protože chtěj í být užiteční ostatním lidem, nacházíme je v povoláních, kde mo
hou pomáhat a prospívat. Maj í snad geneticky zakódovanou účast s trpícími
všeho druhu a lépe než kterýkoliv j iný typ j sou schopni pokory a služebnosti.
Mohou být lékaři, často v první linii styku s pacis:ntem, sestramj či ošetřova
telkami, zakladateli dobročinných společností a útulků j ako Matka Tereza, ve
školách, zejména nižších stupňů, a v j iných dětských zařízeních. Bývaj í ochot
nými a sečtělými knihovníky, ale také oddanými sekretářkami nebo věrnými
asistenty, dobře pracuj í v odděleních služeb zákazníkům, mohou být také skvě
lými turistickými průvodci . Nacházíme je i na střední úrovni řízení v rozma
nitých administrativních funkcích, mohou třeba být i profesionálními ekology.
Nej lepší poměr si vypěstuj í a nej lepších výsledků dosahuj í ve vztahu k lidem,
kteří je něj ak potřebuj í a j sou na nich v určitém ohledu závislí. Čerpaj í uspo
koj ení z toho, že mohou o někoho pečovat, starat se o něčí potřeby a dělaj í to
neokázale, taktně, j emně a účinně. Po té, co tento vztah či závislost skončí,
může j ej ich záj em ochabnout a být nahrazen někým nebo něčím j iným. ISFJ
mívaj í mimořádně vyvinutý smysl pro spravedlnost, bývaj í zastánci rovnosti
a maj í j ako nikdo druhý talent pro neúnavný, pečlivý a přesný výkon opakuj í290
cích se sledů činností. Jsou to praktičtí realističtí lidé, které nikterak nepřitahuj í
spekulace a teorie.
V zaměstnání bývaj í oddanými a loaj álními pracovníky, spj atými spíše se
svými nadřízenými než třeba s oddělením nebo firmou. Změní-li jej ich vedoucí
místo, mohou přejít na nové pracoviště také. Na svoj i práci kladou velké nároky
a očekávají, že i ostatní, včetně nadřízených, budou pracovat na hranici svých
možností, vždy ale v přísném souladu s předpisy. Pokud někdo nej edná nebo se
nechová, j ak má a j ak lze od něj právem očekávat, j sou ISFJ rozpačití až podráž
dění a skoro je to osobně uráží. Ke svým četným povinnostem si j eště podvě
domě přibíraj í i to, že se cítí j aksi osobně odpovědní za to, že ostatní se budou
řídit zaběhanými nebo předepsanými postupy a nařízeními. Bývaj í od přírody
spořiví a šetrní a neradi vidí plýtvání čímkoliv a kdekoliv. Ú spornost, ukládání si
stranou na horší časy, počítání s nejistou budoucností pokládaj í za j ednu ze stě
žej ních ctností . Respektuj í a zakládaj í si na oficiálních titulech, symbolech zá
sluh či postavení a úřadu. Necítí se ale nutně nej lépe, j sou-li sami v nadřízeném
postavení, je j im proti srsti někomu "rozkazovat" či "poroučet" (j akkoliv doká
ží být vůči j im svěřeným osobám v j ej ich vlastním zájmu rezolutní). Nej snáze
ze všech vedoucích pracovníků se mohou octnout v nebezpečí přepracovanosti
vinou toho, že budou mít tendenci dělat všechno sami anebo všechno po podří
zených do puntíku kontrolovat. Delegování nemusí být j ej ich silnou stránkou.
Od ostatních očekávají, že se budou chovat podle svého zařazení a nelibě ne
sou, když si někdo jak příliš "vyskakuj e", tak "podlézá laťku" a nedostoj í po
žadavkům oprávněně na něj kladeným. Jej ich pracoviště bude vzorem pořádku,
všechno bude na svém místě, spisy v šanonech, kolem stroj e zameteno, všechno
zboží v regálech, tužky ořezané a v rámečku rodinný obrázek.
"V kolektivu oblíbeni" mívali ISFJ v posudcích. Kdo by nechtěl mít tyto
nenápadné týmové hráče ve skupině? Příj emní, spolehliví, vnímaví a citliví j sou
snem každého manažera. Metodicky, krok;za krokem a s rozmyslem se pouštěj í
d o práce, v e správný čas j sou hotovi. Nej sou možná tak oslniví v generová
ní geniálních nápadů j ako třeba NT, ale málokterý z proj ektů koncipovaných
rozevlátými Racionály by kdy spatřil světlo světa bez jej ich pečlivé a trpělivé
pozornosti. ISFJ dokáží dobře pracovat s detaily a nevadí j im rutina. Skutečnou
hodnotu neokázalé podpory a pocit zázemí, který je s přítomností těchto lidí na
pracovišti spoj en, dokáže mnoho lidí ocenit až teprve tehdy, když ISFJ odejdou.
ISFJ se občas setkávaj í s nepochopením a podceňováním. Lidé na ně maj í
sklon nakládat čím dál víc, protože si myslí, ž e j e "baví" dělat n a hranici svých
sil, a berou to j ako samozřejmost. V literatuře, filmu či televizi bývaj í zpodob
ňováni jako nezaj ímavé pracovité a trochu komické "myši", které mohou být
v nej lepším případě "roztomilé", popřípadě mohou skýtat téma pro lacinou zá
pletku tím, jak se třeba zázračně promění v nečekané světáky, nebo tím, že tajně
žij í dvojím životem j ako Kristián Oldřicha Nového ve stej nojmenném filmu.
29 1
Možné slabiny skupiny ISJ
Introvertní Smyslové typy bývaj í většinou vyrovnaní, klidní, trochu odtažití
a krotcí. Vynoří-li se však na povrch j ej ich temná stránka, budou chladní a od
měření, necitliví, perfekcionističtí, lpěj ící na trivialitách, avšak neschopni roz
hodnout zásadní věci.
Smyslové typy obecně, a ty s Introvertní orientací zvlášť, j sou v nebezpečí,
že nebudou schopni vnímat nic za hranicemi přítomné chvíle. Pokud se někdy
proj eví jejich iNtuice, bývá většinou zakrnělá a nespolehlivá. ISJ j í raděj i zase
neuvěří, nebudou se jí řídit a tak ji dále oslabí. Ve slabé chvilce jí však, třeba j en
jednou za život, mohou podlehnout, odhodit vší opatrnost a nedbat zcela zřej
mých nebezpečí. Tak se může třeba stát, že opatrný, úzkostlivě pečlivý a napro
sto spolehlivý finanční účetní utratí z náhlého popudu ze dne na den dvacetileté
úspory. Druhým extrémem může být úzkoprsá a rigidní osoba, která ze zásady
pohlíží na sebemenší vnitřní záchvěv s kraj ním podezřením; může tak potlače
ním všech snů a představ ve svém nitru vytvořit takřka neřešitelný konflikt.
V centru jej ich pozornosti je subj ektivní aspekt vj emu vyvolaného vněj ším
obj ektem. Tento vj em se tedy nepromítne do vědomí přímo, ale je profiltrován
subj ektivními činiteli . Proto tito lidé reaguj í přímo na to, co se děje v nich uvnitř.
To může být vysvětlením toho, proč někdy bývaj í nevypočitatelní a velmi sub
j ektivní. Pokud svou nej slabší funkci - extravertní iNtuici N E - nej sou schopni
sublimovat do pozitivní polohy, může se stát, že budou mít potíže rozlišit mezi
vněj ším světem a prostředím svých vnitřních realit a vj emů. To může dát vznik
nout zcela neracionálním myšlenkám a nápadům. Potlačená iNtuice se navíc
může projevit ve formě nej asných, avšak velmi chmurných a nebezpečných
předtuch a očekávání. Někdy budou tak naléhavé, že dotyčná osoba bude jednat
podle neuroticky nutkavých poryvů své vůle.
Nemaj í-li se ve světě ztratit, musí ISJ věnovat dvojnásobnou pozornost a úsi
lí tomu, aby si vyj asnili, co se od nich očekává. Musí si být vědomi toho, že
maj í sklony k velmi subj ektivním interpretacím a čas od času také k značně
nestandardním názorům a stanoviskům. Měli by mít někoho, s kým by se po
dělili o svou soukromou realitu. Měl by to být přirozeně někdo, kdo je pokud
možno j iného typu, než j sou oni sami . Mohou to ale udělat i na poradách a ve
společnosti více lidí například tím, že řeknou: "Pokud to dobře chápu, tak . . . "
či "Opravte mne, j estli se mýlím . . . ". I v j ej ich případě může pomoci pravidelně
aktualizovaný psychologický kontrakt.
292
Co lidé jednotlivých typů potřebují v čase změny14
ISTJ potřebují:
s pecifické,
•
•
vidět budouc-
•
vidět g l o b á l n í
rea listická data,
nost, ka m se
obraz, strategie-
proč se má něco
změna u b írá
celé pod n i ká
měnit
ký zá měr a ten si
"
" proklepnout
moci klást zásad-
•
být součástí
čas, a by změ n u
toho, když s e
d ů kazy a data
vstřeba l i a svým
promýš l í a p ři-
prokazuj ící její
tempem se na n i
pravuje
•
•
n í kritické otázky
•
čas si všech n o
m ít svůj sou kro-
řád n ě promyslet
m ít před ložen
mý čas a prostor
a n a změnu se
m ít vliv na vy-
p romyšlený p lá n
připravit
tvá řen í reá l n ě
a zá měr, který
•
u s kutečn itel ných
bere v úva h u
postupně se s n í
"
" sm ířit
cítit pod poru
plánů
potřeby a záj my
v čase nej istoty
•
zúčastněných
i příležitost pod-
rozptýleny jejich
pocit záze m í
pořit ostatní
pochyby a je
n utnost a nevy-
-
•
m ít možnost
•
s h romáždit
INTJ potřebuj í:
rea l i stické dů-
h n utel nost
•
•
INFJ potřebují:
vody, proč se to
h matatelné
•
ISFJ potřebují:
u platnit své
•
připravi l i
•
.
•
ú častnit se přípravy
jakmile jsou
zkušenosti, a by
a pod pory ve
rozhodn uto,
změna byla u kot-
chvíl ích, kdy se
vena v rea l itě
m u s í vzdávat
s ničím se už d á l
"
" nepárat , vyrazit
vpřed a včas ji
toho, co bylo
dokončit
ISTP potřebují:
cítit, že nejsou
•
•
pocit bezpečí, že
svobod ně do-
•
zachovat si svou
spět k vlastn ím u
nezávisl ost, za-
ván i
odtržen i od toho,
názoru - nebýt
říd it se po svém,
vyzkoušet ji,
k čemu při l n u l i
k ničemu
stá lý přís u n infor-
tlačeni
•
•
m ít svůj názor
•
znát kontext
cítit, že ostatn í
a m o c i se pod ílet
se děje
berou o h l ed na
na přípravách
cítit podporu
jej ic h hodnoty
i rea l izaci
mací o tom, co
bez před s u d ků
•
fu n g uje a co
v čase neji stoty
ne, a hned to
i příležitost pod-
měnit
pořit ostatn í
Srov. Kummerow, Barger, Kirby, c i t d í l o ,
216
•
nebudou násilím
posoud it, co
14
•
INTP potřebují:
změnou svazo-
" průzku m bojem "
•
INFP potřebují:
ISFP potřebují:
s.
a přesvědčení
•
•
neustávat v pídě-
m ít příležitost
ní se po nových
shá nět si infor-
i nfo rmacích
1 84- 1 85; a Barger, Kirby, c i t . dílo,
s.
23 1 -263 .
Typ a z m ěn a
•
příležitost zrně-
mace a vyhod-
a zkušenostech
ně, tak, jak věci
nu si náležitě
nocovat je po
p ředtím, než
přicházej í
osa hat, nej lépe
svém
se d efi n itivně
plánovat prů běž-
•
s l i d m i, kte rým
•
zůstat i v nových
poměrech tím,
věří
rozhodnou
•
kým jsou
necítit tlak na
čas a výsled ky,
pracovat vlastn ím tempem
ESTP potřebují:
•
•
"
" máknout na
tom a pohnout
cítit, že jsou sou-
..
být v proud u
změn, ne jeho
se ku předu
proudu, že to
součástkou,
cítit, že není
nejde m i m o ně
kolečkem
ENTP potřebují:
•
jednat a myslet
n ezávisle, i proti
h lavnímu pro u d u
•
vidět souvislosti,
nezávislost
příliš " n erozumovat" a zbytečně
možnost si
neotá let
a p říležitost j i m
n a d a n é m stu p n i,
užít si proces,
pomá hat
ale m ít možnost
m ít možnost
j ít dál, podle
toho, jak se to
o změnách dosy•
•
ENFP potřebují:
částí h l avního
oh rožena jejich
•
ESFP potřebují:
•
•
•
m ít na paměti
dopady na l i d i
log i ku
•
nezastavovat se
ta p ro m l uvit
cestu, a nebrat to
příležitost moc
příliš vážně, brát
neplá novat, ne-
to s h u morem
" přemýšlet
n a h las" o mož-
myslet dopředu,
a n a d h l edem
nostech i nebez-
moci se vypo-
pečích
procesu, moci
zís kávat od l i d í
jej ovl ivnit
ale rozhodovat
•
se tvá ří v tvá ř
vídat ze svých
nasta lé situaci,
zážitků a pocitů
•
•
nové a nové
třeba i krizové
vyvine
•
•
být součástí
nebát se to celé
i nformace a pod-
za razit, pokud se
le nich u pravovat
zj istí, že nápad
vlastní názor
nebyl dobrý
i směr akce, debatovat
ESTJ potřebují:
•
vidět pra ktický
ESFJ potřebují:
•
cítit, že maj í pod-
ENFJ potřebují:
•
pozitivní zpět-
s mysl a m ít
poru, nejsou pro-
nou vazbu, po-
d ů kazy o po-
ti proudu a tutéž
chval u, oceně n í
třebnosti změny
podporu moci
právě teď
i poskytnout
•
h ledat konsensus
a soulad s vlast-
ENTJ pot řebují:
•
moci se uj mout
i n i ciativy, postav i t se do čela
•
moci přispět a nalýzam i a řešeními
217
•
•
nejdříve naplá-
moci směr,
n ími hod n ota m i
novat a potom
zá měr i ta kti-
a názory
lou zd roje, a by
dělat
ku prohovořit
m ít p říležitost
byly vyna l oženy
•
nezačínat, dokud
nejsou zaj ištěny
•
všechny zd roje,
a bychom zbytečně nestá l i na p ů l i
•
•
s ostatními
podat pomoc-
účelně, bez plýt-
nou ruku a vědět,
vá n í, s co největ-
d ucha, věnovat
že si toho někdo
ším efektem
chvá l u a pozitivn í
váží
•
moci překonávat
překážky a být za
to obd ivová n i
zpětnou vazbu
neoh rozí existu-
moci se postavit
za to, co dělaj í
j ící vzta hy a moci
do čela, když se
i kým jsou
s nimi počítat
.
•
vědět, že změna
cesty
věci "zad rhnou"
m ít pod kontro-
d bát o týmového
se l id s ké strá nce
•
•
i do"budoucnosti
Většina pracovníků se o změnách dozvídá dvěma způsoby. Buď šuškandou,
pověstmi o tom, že se cosi chystá, nebo vyhlášením toho, co už bylo rozhodnuto .
Změnu tudíž většinou "utrpí", j e na ně navalena, nahrnuta j ako danost, o níž se
nediskutuje. Málokdo se v ní naj de, zej ména nebyla-li lidem dopřána možnost
se na ní nějakým způsobem podílet nebo alespoň moci klást "své" typologicky
zbarvené otázky. Změna nadirigovaná shora, všem stejně, těžko naj de podporu.
Pokud si toto managementy neuvědomí a nevezmou v úvahu, budou se stále
a znova divit, odkud že se to bere onen houževnatý a zdánlivě nevymýtitelný
"odpor ke změnám", který ovšem samy zasely svým nepoučeným postupem.
218

ll Šestnáct osobnostních typů

Transkript

Podobné dokumenty

Slovní zásoba pro technické obory SOU INSTALATÉR – TEST

zde ke stažení