Mediální pokrytí květen 2013

Komentáře

Transkript

Mediální pokrytí květen 2013
MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA
květen 2013
(seřazeno dle aktuálnosti)
BANKOVNICTVÍ: Věděli jste, že?
31. 05. 2013
Náklad: 32 000
Libor Křapka
PRAŽSKÝ DENÍK: Zlato už nakupují i „obyčejní“ lidé
31. 05. 2013
Náklad: 6 000
Michal Achremenko
Zlato je považováno za nejjistější prostředek ukládání kapitálu. V době nouze je snadno přenosné,
dělitelné na menší kousky, jejichž prodej pokryje momentální potřebu. Kdo kdy byl na útěku či v
nouzi, tyto jeho přednosti jistě ocenil.
Praha – I přes fakt, že je zlato jistotou, byly investice do tohoto kovu považovány za záležitost spíše
pro bohaté, kteří toho náležitě vždy využívali a využívají. Situace se však mění, jak potvrzují údaje
firem, které na českém trhu s investičním zlatem obchodují.
Polštářům a vkladním knížkám odzvonilo, zdá se, Češi si stále častěji své úspory ukládají do zlata. Už
dávno tedy neplatí, že je zlato jen pro milionáře. „Našemu nejstaršímu zákazníkovi je přes 90 let.
Spoření si založil, aby měl co odkázat vnoučatům,“ uvedl Martin Sýkora ze společnosti MPM Invest,
která se na spoření do zlata specializuje. Rostoucí zájem potvrzuje i Česká mincovna. „Překvapivě
největší zájem mají lidé z menších měst a obcí. To vyvrací často citovaný názor, že zlato je určeno jen
pro zkušené investory,“ dodává Sýkora. Vzrůstající zájem o koupi zlata má několik důvodů. Jedním z
nich jsou obavy z vývoje ekonomiky. Problém zemí eurozóny tyto obavy jen zvyšují. „Pokaždé, když
dochází k nepříznivému vývoji ekonomiky a lidé se začínají obávat o své úspory, zvyšuje se zájem o
koupi zlata. To si z dlouhodobého pohledu udržuje svoji hodnotu a na rozdíl od jiných způsobů
spoření se lidé nemusí bát, že jim ho někdo násilím zestátní nebo dodatečně zdaní.
Je už pozdě?
Za posledních 10 let se cena zlata zvýšila zhruba pět a půl krát, z 341 dolarů za troyskou unci na 1900
dolarů. To jsou však minimální a maximální hodnoty dosažené v průběhu posledních 10 let, aktuální
cena zlata činí asi 1400 dolarů za unci. Byly však doby, kdy stejné množství zlata stálo 30 dolarů.
Z tohoto pohledu je už tedy dost pozdě, ale jak je vidět, kdo nakoupil před 10 lety, stále ještě
vydělává. V případě nákupu a prodeje zlata platí vždy aktuální kurs daného dne, který se stanoví na
londýnském trhu podle stavu nabídky a poptávky. Výhodou investice do zlata je osvobození od daně z
přidané hodnoty. Tak tomu není u jiných investičních kovů, u stříbra a platiny.
Hmotnost zlata se udává v troyských uncích, jedna unce činí 31,1 gramu. Uvedené ceny jsou za zlato
ryzí, tedy 24karátové. Na rozdíl od diamantů, kde je karát hmotnostní jednotkou, karát u zlata je
jednotka poměrová. Ryzí zlato má 24 karátů, což znamená, že 24 dílů ze čtyřiadvaceti, je zlato. V
18karátové slitině zlata je 18 dílů ryzího zlata a šest dílů přidaného kovu. Investiční zlato má vždy
ryzost 24 karátů. Někdy se ryzost uvádí čísly, přičemž ta nejvyšší se označuje čtyřmi devítkami, 999,9.
Každý slitek je označen bankou, která ho odlila, na českém trhu jsou nejčastěji slitky švýcarských
bank. Průzkum společnosti Safina uvádí, že 70 procent Čechů považuje investici do drahých kovů za
efektivní způsob uložení peněz. Nejvíce toto přesvědčení panuje ve věkové skupině 45 až 53 let, ve
větší míře mezi muži než mezi ženami. Zlatu nejvíce věří obyvatelé Ústeckého kraje, na posledním
místě je kraj Jihočeský, byť rozdíly nejsou tak veliké, zlatu tam věří 85, respektive 59,4 procenta
dotázaných.
Co je investiční zlato?
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, což ale definici
investičního zlata neodpovídá. To musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně
definovaných zákonem. Patří sem i zlaté mince, které jsou ovšem při stejné váze poněkud dražší než
slitek.
Uzančním slitkem je slitek o hmotnosti jedné troyské unce, jejich dílů a násobků. Zlaté mince mají
hmotnost od jedné desetiny unce přes jednu unci a dokonce několik kilogramů. Jedna troyská unce
zlata ve formě slitku se na českém trhu prodává za cenu okolo 30 tisíc korun, v závislosti na kurzu
koruny k dolaru a momentální ceně zlata na světovém trhu.
Zlato je na českém trhu nejpopulárnějším investičním kovem, avšak nabízí se ještě (levnější) stříbro a
(dražší) platina. Prodej obou těchto kovů je však zatížený daní z přidané hodnoty, která je poněkud
znevýhodňuje, protože fyzická osoba při jejich prodeji nedostane daň zpět.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění potvrdily, že Češi vnímají drahé kovy jako velmi efektivní
investici. To potvrzují i naše prodejní objemy. Jen od začátku roku jsme prodali více jak 300
kilogramů investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer společnosti Safina. „Nicméně
je i nadále zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je klíčovým
faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice,“ dodal.
Spoření do zlata
Kdo chce investovat do zlata, má dvě možnosti. Buď disponuje částkou, za kterou si koupí zlatý slitek.
Ten může ponechat u obchodníka nebo v bance a kdykoliv ho opět prodat. Druhou možností je
pravidelné měsíční spoření. Po dosažení určité částky dostane klient zlatý slitek, který si může odnést
nebo opět nechat u obchodníka. V případě potřeby ho od něj obchodník odkoupí zpět za aktuální
cenu a klient získá investovanou částku včetně zhodnocení. „Výnosnost zlata se v posledních letech
pohybovala okolo 14 procent ročně, což dalece převyšuje ostatní druhy spoření,“ zdůraznil Sýkora z
MPMInvest.
Obecně se vyplatí kupovat spíše menší slitky, které lze v případě potřeby postupně prodávat. Pokud
máme slitek kilový, musíme ho prodat naráz. A to za peníze, které v případě krize mohou mít velmi
spornou hodnotu. Je tedy lepší mít zhruba 33 jednouncových slitků než kilogramovou zlatou cihlu.
Ale i takové se dnes prodávají, ale to je skutečně případ zmiňovaných milionářů spíše než drobných
investorů.
Stejný článek byl publikován také v dalších regionálních denících:
BENEŠOVSKÝ DENÍK
BEROUNSKÝ DENÍK
BOLESLAVSKÝ DENÍK
KLADENSKÝ DENÍK
KOLÍNSKÝ DENÍK
KUTNOHORSKÝ DENÍK
MĚLNICKÝ DENÍK
NYMBURSKÝ DENÍK
PŘÍBRAMSKÝ DENÍK
RAKOVNICKÝ DENÍK
ČTK: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů
29. 05. 2013
Praha - Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných
peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je
výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý
kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů.
Firma o průzkumu informovala v tiskové zprávě.
Investici do drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 procenta Čechů, naopak za neefektivní ji
považuje čtvrtina dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi
jednotlivými kraji vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 procent lidí. Naopak na
posledním místě je Jihočeský kraj s 59,4 procenta
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v 39 procentech. To
ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou podobu ve formě tzv.
uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 procent dotázaných pak správně
označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní mince
"Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají," uvedl obchodní manažer pro investiční drahé kovy společnosti
Safina Libor Křapka.
CIANEWS.CZ: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz
29. 05. 2013
Vestec, 29. května 2013 – Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých
kovů ve střední a východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu,
zveřejňuje exkluzivní výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím
vnímání investičních drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako
efektivní uložení volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách
investičního zlata je výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie
vázané na tento drahý kov.
Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 %
respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní
chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u
kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45-53 let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší
o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 %
populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České
republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je
Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %.
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale
neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních
slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční
slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi
investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici
investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u
uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato
pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek.
Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v
České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na
dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří
označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i
obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v
létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450
USD za jednu trojskou unci.
Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného
označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo
60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo,
že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo,
že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 %
respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že
punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento
správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg
investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal:
„Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je
klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice.“
1Výzkum byl proveden ve spolupráci s prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500
respondentů reflektujícím složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního
rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici
na vyžádání.
2Při možnosti označení více možných odpovědí.
http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/70-proc-cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-zaefektivni-zpusob-ulozeni-penez-650687/
IHNED.CZ: Rychlý přehled
29. 05. 2013
Investování do drahých kovů je dobrou formou uložení peněz. Podle průzkumu společnosti Safina si
to myslí přes dvě třetiny Čechů. Mnohem méně ale znají způsoby, jak například do zlata investovat.
http://ihned.cz/
FINANCNINOVINY.CZ: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů
29. 05. 2013
ČTK
Praha - Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných
peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je
výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý
kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů.
Firma o průzkumu informovala v tiskové zprávě.
Investici do drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 procenta Čechů, naopak za neefektivní ji
považuje čtvrtina dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi
jednotlivými kraji vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 procent lidí. Naopak na
posledním místě je Jihočeský kraj s 59,4 procenta
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v 39 procentech. To
ovšem neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou podobu ve formě tzv.
uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 procent dotázaných pak správně
označilo za investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní mince
"Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají," uvedl obchodní manažer pro investiční drahé kovy společnosti
Safina Libor Křapka.
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/pruzkum-pres-7o-cechu-vnima-kladne-investicedo-drahych-kovu/944436
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na serveru.
PRESS-REPORT.CZ
29. 05. 2013
http://www.press-report.cz/clanek-2854135-pruzkum-pres-7o-cechu-vnima-kladne-investice-dodrahych-kovu
AKTUALIZOVANO.CZ
29. 05. 2013
http://aktualizovano.cz/l-sk/c-5160313ba20d5a8878bd956a8f0770079d0e68?portal=
NEWS.SK
29. 05. 2013
http://www.news.sk/rss/clanok/2013/05/1643052/pruzkum-pres-7o-cechu-vnima-kladne-investicedo-drahych-kovu/
INVESTICNIWEB.CZ: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů
29. 05. 2013
ČTK
Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních
prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší.
Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov. Vyplývá
to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů.
Investici do drahých kovů jako efektivní považuje 70,3 % Čechů, naopak za neefektivní ji považuje
čtvrtina dotázaných. V žebříčku pozitivního vnímání investice do drahých kovů mezi jednotlivými kraji
vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 % lidí. Naopak na posledním místě je Jihočeský
kraj s 59,4 %.
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato, a to v 39 %. To ovšem
neodpovídá správné definici investičního zlata, které musí mít fyzickou podobu ve formě tzv.
uzančních slitků přesně definovaných zákonem. Necelých 30 % dotázaných pak správně označilo za
investiční zlato slitek a více než čtvrtina správně zvolilo pamětní mince.
http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2013/5/29/pruzkumpres-7o-pct-cechu-vnima-kladneinvestice-do-drahych-kovu/
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na serveru.
1-ZPRAVY.CZ
29. 05. 2013
http://www.1-zpravy.cz/pruzkum-pres-70-cechu-vnima-kladne-investice-do-drahych-kovu-1566168/
CTUSI.INFO
29. 05. 2013
http://www.ctusi.info/zpravodajstvi/zpravy/246/pruzkum_pres_70__cechu_vnima_kladne_investice
_do_drahych_kovu/
SIGNALTRADE.CZ: Průzkum: Přes 7O % Čechů vnímá kladně investice do drahých kovů
29. 05. 2013
Praha - Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných
peněžních prostředků. Zároveň ale znalost populace o správných formách investičního zlata je
výrazně nižší. Nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý
kov. Vyplývá to z průzkumu společnosti Safina, která se zabývá prodejem investičních drahých kovů.
Firma o průzkumu informovala v tiskové zprávě.
http://www.signaltrade.cz/zpravy-dne/pruzkum-pres-o-cechu-vnima-kladne-investice-do-drahychkovu/
PENIZE.CZ: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz
29. 05. 2013
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní
výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních
drahých kovů1.
Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení volných peněžních
prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je výrazně nižší,
nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý kov.
Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 %
respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní.
Jako neefektivní chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných.
Nejsilněji zastoupená věková skupina u kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45-53
let se 77,4 %.
Pohled mužů a žen se liší o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské
populace a 63,4 % populace ženské.
V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České republice vede
Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %.
Naopak na posledním místě je Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %.
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale
neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních
slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční
slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi
investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2.
Nejvyšší znalosti v definici investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo
zaznamenáno nejvíce odpovědí u uzančního slitku a pamětní mince.
Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato pamětní mince a obyvatelé
Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek.
Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v
České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká.
Na dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří
označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %.
V minulosti tomu ale bylo i obráceně.
Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v létě 2011,
kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD.
Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450 USD za jednu trojskou unci.
Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného
označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech.
Magické označení 999,9 správně definovalo 60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů
netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo, že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu
ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo, že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi,
která puncem výrobek označila. 17,1 % respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a
kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu
vzniku předmětu.
Nejvyšší procento správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském
kraji.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg
investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal:
„Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je
klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice.“
http://www.penize.cz/zpravy-z-trhu/255443-70-cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-zaefektivni-zpusob-ulozeni-penez
KURZY.CZ: Safina: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz
30. 05. 2013
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní
výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních
drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení
volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je
výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý
kov.
Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 %
respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní
chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u
kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45-53 let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší
o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 %
populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České
republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je
Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %.
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale
neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních
slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční
slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi
investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici
investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u
uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato
pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek.
Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v
České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na
dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří
označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i
obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v
létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450
USD za jednu trojskou unci.
Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného
označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo
60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo,
že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo,
že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 %
respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že
punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento
správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg
investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal:
„Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je
klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice.“
1Výzkum byl proveden ve spolupráci s prestižní agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 500
respondentů reflektujícím složení české populace z pohledu věku, pohlaví, vzdělání, regionálního
rozmístění a zastoupení v jednotlivých krajích. Podrobnější sociodemografické údaje jsou k dispozici
na vyžádání.
2Při možnosti označení více možných odpovědí.
http://zpravy.kurzy.cz/352304-safina-70--cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-za-efektivnizpusob-ulozeni-penez/
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na serverech:
XNOVINKY.CZ
30. 05. 2013
http://xnovinky.cz/safina-70-cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-za-efektivni-zpusob-ulozenipenez-945788/
SEZNAM.NAME
30. 05. 2013
http://www.seznam.name/rss-clanek-8138327/2013-05-30/safina-70-cechu-povazuje-investici-dodrahych-kovu-za-efektivni-zpusob-ulozeni-penez.html
NOVINA.CZ
30. 05. 2013
http://www.novina.cz/6946103/safina-70-cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-za-efektivnizpusob-ulozeni-penez.aspx
NEWS.SK
30. 05. 2013
http://www.news.sk/rss/clanok/2013/05/1652256/safina-70-cechu-povazuje-investici-do-drahychkovu-za-efektivni-zpusob-ulozeni-penez/
ELCHRON.CZ
30. 05. 2013
http://www.elchron.cz/?server=Kurzy.cz
AKCIEATRHY.CZ
30. 05. 2013
http://www.akcieatrhy.cz/
FINEXPERT.CZ: 70 % Čechů považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení peněz
30. 05. 2013
Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a
východní Evropě a vedoucí prodejce investičních drahých kovů na českém trhu, zveřejňuje exkluzivní
výsledky výzkumu veřejného mínění provedeného mezi českou populací o jejím vnímání investičních
drahých kovů1. Přes dvě třetiny Čechů vnímají investici do drahých kovů jako efektivní uložení
volných peněžních prostředků, nicméně znalost populace o správných formách investičního zlata je
výrazně nižší, nejčastěji se Češi mylně domnívají, že investiční zlato jsou akcie vázané na tento drahý
kov.
Česká populace vnímá v současné době investici do drahých kovů velmi pozitivně, kdy celkem 70,3 %
respondentů v provedeném výzkumu uvedlo, že tuto investici považují za efektivní. Jako neefektivní
chápe investici do drahých kovů celkem 24,3 % dotázaných. Nejsilněji zastoupená věková skupina u
kladného vnímání investice do drahých kovů je skupina 45-53 let se 77,4 %. Pohled mužů a žen se liší
o 13,7 %, kdy se k investici do drahých kovů vyjádřilo kladně 77,1 % mužské populace a 63,4 %
populace ženské. V žebříčku pozitivního vnímání tohoto typu investic mezi jednotlivými kraji v České
republice vede Ústecký kraj, kde kladnou odpověď uvedlo 85 %. Naopak na posledním místě je
Jihočeský kraj, kde tuto investici za efektivní označilo 59,4 %.
Pod pojmem investiční zlato si nejčastěji Češi vybaví akcie vázané na zlato (38,9 %), což ale
neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít fyzickou podobu ve formě uzančních
slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční
slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi
investiční zlato patří také měnové rezervy v národních bankách2. Nejvyšší znalosti v definici
investičního zlata bylo dosáhnuto v Karlovarském kraji, kde bylo zaznamenáno nejvíce odpovědí u
uzančního slitku a pamětní mince. Naopak jen 19 % populace v Praze označilo jako investiční zlato
pamětní mince a obyvatelé Středočeského kraje uváděli nejméně často (20 %) uzanční slitek.
Znalost o cenovém postavení nejžádanějšího drahého kovu tj. zlata v porovnání s platinou, která je v
České republice třetím nejprodávanějším investičním drahým kovem, se potvrdila jako vysoká. Na
dotaz, který z kovů je v současné době levnější, správně odpovědělo 57,4 % respondentů, kteří
označili zlato, platinu jako levnější kov nesprávně označilo 30,4 %. V minulosti tomu ale bylo i
obráceně. Zlato se stalo nejdražším drahým kovem po nástupu ekonomické krize, vrcholu dosáhlo v
létě 2011, kdy zaznamenalo rekordní ceny v USD. Současná cena zlata je 1380 USD a platiny 1450
USD za jednu trojskou unci.
Výzkum společnosti SAFINA také prověřil znalost populace u termínů, jako je punc, nebo u číselného
označení čtyř devítek vyskytujícího se na drahých kovech. Magické označení 999,9 správně definovalo
60,5 % populace jako určení ryzosti kovu. 35,4 % Čechů netuší správnou odpověď a jen 2,1 % uvedlo,
že čtyři devítky značí výrobu produktu z drahého kovu ve Švýcarsku. Celkem 70,2 % správně uvedlo,
že tzv. punc udává kov, jeho ryzost a případně zemi, která puncem výrobek označila. 17,1 %
respondentů se domnívá, že punc udává kov, jeho ryzost a kde byl kov vytěžen. 6,4 % si myslí, že
punc kromě udání kovu a jeho ryzosti označuje také dobu vzniku předmětu. Nejvyšší procento
správných odpovědí, a to s velkým náskokem, bylo zaznamenáno v Karlovarském kraji.
„Výsledky výzkumu veřejného mínění nám potvrdily, že česká populace, obzvláště v současné
ekonomické situaci, vnímá drahé kovy jako velmi efektivní investici. To potvrzují i naše prodejní
objemy, které neustále narůstají, jen od začátku roku naše společnost prodala více jak 300 kg
investičního zlata,“ uvedl Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy SAFINA, a dodal:
„Nicméně i nadále je zapotřebí českou populaci vzdělávat, fyzická podoba investičního zlata je
klíčovým faktorem pro budoucí uchování a zhodnocení investice.“
http://finexpert.e15.cz/70--cechu-povazuje-investici-do-drahych-kovu-za-efektivni-zpusob-ulozenipenez
MĚŠEC.CZ: Češi chtějí investovat do zlata. Většinou o tom ale nic neví
30. 05. 2013
Více než dvě třetiny Čechů (70 %) považuje investici do drahých kovů za efektivní způsob uložení
peněz. Výrazně méně lidí už ale má povědomí o správných formách investičního zlata. Vyplývá to z
průzkumu společnosti SAFINA mezi českou populací. Nejčastěji se lidé domnívají, že investiční zlato
jsou akcie vázané na tento drahý kov. „To neodpovídá správné definici investičního zlata, to musí mít
fyzickou podobu ve formě uzančních slitků přesně definovaných zákonem,“ uvádí zpráva společnosti
SAFINA. Podle průzkumu zlatu více fandí muži (77,1 %) oproti ženské populaci (63,4 %). Z hlediska
členění krajů pak nejpozitivněji zlato jako formu investice vnímají obyvatelé Ústeckého kraje (85 %). V
Jihočeském kraji naopak potvrdilo, že je zlato efektivní investicí, nejméně obyvatel (59,4 %). Největší
znalosti v definici investičního zlata mají obyvatelé v Karlovarském kraji. Naopak jen pětina obyvatel
Prahy a Středočeského kraje pak odpovídalo na tento dotaz správně.
http://www.mesec.cz/aktuality/cesi-chteji-investovat-do-zlata-vetsinou-o-tom-ale-nic-nevi/
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Čechy zlákalo zlato, na nákupech ale zatím tratí
28. 05. 2013
Náklad: 48 234
Petr Kain
PODLE OBCHODNÍKŮ JE ZÁJEM O INVESTIČNÍ ZLATO V ČESKU HISTORICKY NEJVYŠŠÍ A JEŠTĚ POROSTE
Zlatá horečka pořádně spálila české investory. Když loni od konce června do začátku října vylétla cena
zlata o patnáct procent, mnozí se nechali zlákat vidinou snadného zisku a prodejci hlásili rekordní
zájem. Jenže investice to byla – aspoň prozatím – výrazně ztrátová. Pro příklad: kdo nakoupil v
prvním říjnovém týdnu jednu unci zlata, zaplatil takřka 1800 dolarů. Kdyby chtěl zlato včera prodat,
prodělal by 400 dolarů. Cena totiž spadla o dvaadvacet procent.
Celková čísla o nákupech zlata na českém trhu nikdo neeviduje. Velcí tuzemští prodejci ale potvrzují,
že Češi se v druhé polovině loňska do nákupů pustili ve velkém. „Od září do listopadu jsme prodali o
40 procent slitků a mincí více než za celé první pololetí loňského roku,“ říká ředitel České mincovny
Radek Šulta. Podobně hovoří i další prodejci, třeba společnost Safina či některé banky.
Podle odhadů jednatele společnosti EMS Gold Investments Pavla Hyblera se loni v Česku prodaly
investiční kovy v hodnotě bezmála čtyř miliard korun.
Propad cen souvisí podle analytika společnosti Colosseum Víta Jedličky s tím, že se na trzích
neprojevila očekávaná inflace, před kterou se investoři chránili právě nákupem drahého kovu.
„Ekonomice Spojených států se navíc začalo poměrně dařit, a investoři tak přesouvají své peníze do
akcií, které slibují atraktivnější výnosy,“ říká Jedlička.
Ne tak v Česku. Domácí investory propad cen nevylekal a na zlato sázejí čím dál tím větší množství
peněz. „Nižší cena především v letošním dubnu a květnu zvedla zájem našich klientů o nákup
fyzického zlata tak, že již za necelých pět měsíců letošního roku nakoupili zlato ve stejném objemu
jako za celý loňský rok,“ říká mluvčí J&T Banky Monika Veselá. Podobný vývoj sledují i další prodejci
investičního zlata.
„Oproti loňskému roku se zájem o investiční kovy ztrojnásobil,“ říká předseda představenstva
společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Zvýšený zájem eviduje i Česká spořitelna, která dokonce
plánuje rozšíření počtu poboček, kde je možné si fyzické zlato vyzvednout. Více zlata prodává i
Safina.
Letos jen za první čtvrtletí prodala 200 kilogramů zlata, dvakrát více než ve stejném období roku
2011 a o 50 kilogramů více než loni. „V loňském roce byly prodeje zlata rekordní, letošní vývoj ale
napovídá, že budou ještě vyšší,“ říká šéf společnosti Tomáš Plachý.
Potvrzuje to i Jan Žák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy Zlaťáky. cz. Jeho společnosti vzrostly
objemy obchodů v prvním čtvrtletí meziročně o 113 procent.
Podle velkých hráčů na trhu se zlatem by se domácí investoři mohli letos znovu spálit. Aktuální zpráva
totiž uvádí, že hedgeové fondy obchodující se zlatem sázejí na vzestup jeho ceny nejméně od roku
2007.
Obchodníci tvrdí, že oproti minulosti se zásadně změnila struktura kupujících. „V roce 2011 a
částečně v roce 2012 nakupovali spíše začínající investoři, které nalákala rostoucí cena zlata. V
letošním roce se naši klienti rekrutují spíše z řad zkušenějších investorů, kteří se snaží využít velmi
atraktivních cen,“ říká Žák.
4,88 MLD. KČ Zlato v této hodnotě se loni dovezlo do ČR. Ještě v roce 2010 to bylo „jen“ 2,4 miliardy.
Dovoz stoupá i letos. V prvním čtvrtletí se importovalo zlato za 1,7 miliardy korun, což je třikrát víc
než v prvním kvartálu 2011.
-22 % O tolik klesla cena zlata na trzích od počátku října loňského roku.
24,2 % O tolik v průměru rostla každoročně cena zlata v posledních pěti letech.
1,95 USD Na tuto sumu by se podle propočtů profesora ekonomie Jeremyho Siegela zhodnotila
jednodolarová investice do zlata očištěná o inflaci mezi lety 1802 až 2006.
755,2 USD Kdo by vložil v roce 1802 jeden dolar do akcií, tomu by se dle Siegela investice do roku
2006 zhodnotila na mnohem vyšší sumu.
IHNED.CZ: Čechy zlákalo zlato, na nákupech ale zatím tratí
28. 05. 2013
Petr Kain
Zlatá horečka pořádně spálila české investory. Když loni od konce června do začátku října vylétla cena
zlata o patnáct procent, mnozí se nechali zlákat vidinou snadného zisku a prodejci hlásili rekordní
zájem. Jenže investice to byla - aspoň prozatím - výrazně ztrátová. Pro příklad: kdo nakoupil v prvním
říjnovém týdnu jednu unci zlata, zaplatil takřka 1800 dolarů. Kdyby chtěl zlato včera prodat, prodělal
by 400 dolarů. Cena totiž spadla o dvaadvacet procent.
Celková čísla o nákupech zlata na českém trhu nikdo neeviduje. Velcí tuzemští prodejci ale potvrzují,
že Češi se v druhé polovině loňska do nákupů pustili ve velkém. "Od září do listopadu jsme prodali o
40 procent slitků a mincí více než za celé první pololetí loňského roku," říká ředitel České mincovny
Radek Šulta. Podobně hovoří i další prodejci, třeba společnost Safina či některé banky. Podle odhadů
jednatele společnosti EMS Gold Investments Pavla Hyblera se loni v Česku prodaly investiční kovy v
hodnotě bezmála čtyř miliard korun.
Propad cen souvisí podle analytika společnosti Colosseum Víta Jedličky s tím, že se na trzích
neprojevila očekávaná inflace, před kterou se investoři chránili právě nákupem drahého kovu.
"Ekonomice Spojených států se navíc začalo poměrně dařit, a investoři tak přesouvají své peníze do
akcií, které slibují atraktivnější výnosy," říká Jedlička.
Ne tak v Česku. Domácí investory propad cen nevylekal a na zlato sázejí čím dál tím větší množství
peněz. "Nižší cena především v letošním dubnu a květnu zvedla zájem našich klientů o nákup
fyzického zlata tak, že již za necelých pět měsíců letošního roku nakoupili zlato ve stejném objemu
jako za celý loňský rok," říká mluvčí J&T Banky Monika Veselá. Podobný vývoj sledují i další prodejci
investičního zlata.
"Oproti loňskému roku se zájem o investiční kovy ztrojnásobil," říká předseda představenstva
společnosti Golden Gate CZ Pavel Ryba. Zvýšený zájem eviduje i Česká spořitelna, která dokonce
plánuje rozšíření počtu poboček, kde je možné si fyzické zlato vyzvednout. Více zlata prodává i
Safina. Letos jen za první čtvrtletí prodala 200 kilogramů zlata, dvakrát více než ve stejném období
roku 2011 a o 50 kilogramů více než loni. "V loňském roce byly prodeje zlata rekordní, letošní vývoj
ale napovídá, že budou ještě vyšší," říká šéf společnosti Tomáš Plachý.
Potvrzuje to i Jan Žák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy Zlaťáky.cz. Jeho společnosti vzrostly
objemy obchodů v prvním čtvrtletí meziročně o 113 procent.
Podle velkých hráčů na trhu se zlatem by se domácí investoři mohli letos znovu spálit. Aktuální zpráva
totiž uvádí, že hedgeové fondy obchodující se zlatem sázejí na vzestup jeho ceny nejméně od roku
2007.
Obchodníci tvrdí, že oproti minulosti se zásadně změnila struktura kupujících. "V roce 2011 a
částečně v roce 2012 nakupovali spíše začínající investoři, které nalákala rostoucí cena zlata. V
letošním roce se naši klienti rekrutují spíše z řad zkušenějších investorů, kteří se snaží využít velmi
atraktivních cen," říká Žák.
http://hn.ihned.cz/c1-59955750-cechy-zlakalo-zlato-na-nakupech-ale-zatim-trati
ODPADY: Safina otevře vlastní rafinerii v Texasu
Květen 2013
Česká společnost SAFINA, která zpracovává drahé kovy, jako jsou zlato či stříbro, má ve Spojených
státech úspěch. Její termočlánky tam používá i vesmírná agentura NASA. Firma se navíc letos
rozhodla otevřít přímo v texaském Houstonu vlastní rafinerii, která bude zpracovávat platinu. Projekt,
který patří mezi největší současné obchodní počiny českých investorů v USA, počítá s úvodní investicí
na úrovni 50 milionů korun. Rafinerie má být spuštěna již v květnu letošního roku ve městě Houston
ve státě Texas. „Rafinerie bude zaměřena na zpracování platinových kovů. Práce v ní bude zahrnovat
příjem materiálu, tavení, vzorkování, analýzu i samotnou rafinaci do podoby ryzích kovů. Dále se v
rafinerii budou vyrábět speciální platinové chemikálie k přímému použití v chemickém a
farmaceutickém průmyslu,“ říká generální ředitel společnosti Tomáš Plachý.
„Loni firma dosáhla na americkém trhu obratu v přepočtu 100 milionu korun, v letošním roce
očekáváme nárůst minimálně na úroveň 300 milionu korun a v příštím roce plánujeme překročení
hranice miliardy korun,“ říká Tomáš Plachý
TECHNIKA&TRH: Platinové termočlánky ze SAFINY expandují do hi-tech průmyslu
20. 05. 2013
Náklad: 10 000
PROFIT: Češi vsadili na platinu i pneumatiky
13. 05. 2013
Náklad: 40 000
Americké firmy pochopitelně patří mezi důležité investory v České republice. V poslední době se
ale začínají české firmy vydávat v pozici investora naopak do zámoří. Nejnovějším velkým
projektem je rafinerie na zpracování platinových kovů, kterou v těchto dnech otevírá v Texasu
česká
společnost
Safina.
Firma, která má centrálu ve Vestci u Prahy, investovala do vybudování rafinerie v USA asi 50
milionů korun. Rafinerie, která bude fungovat ve městě Houston, dá zpočátku práci 15
zaměstnancům. Na výstavbu sice Safina nezískala žádnou dotační podporu místní správy, firma si
ale pochvaluje vstřícný přístup amerických úřadů a rychlé vyřízení nezbytné administrativy.
Safina dosud v USA působila prostřednictvím obchodního zastoupení a dodávala na americký trh
především termočlánky, které slouží pro měření teploty v četných přístrojích využívaných ve
zdravotnictví, vědě a výzkumu. Jsou zařazeny i do aplikací americké vesmírné agentury NASA.
Zámořské firmy jako Cleveland Electric nebo NBS ze safinských termočlánků montují mimo jiné
teploměry pro vesmírné aplikace.
Loni firma dosáhla na americkém trhu obratu v přepočtu 100 milionů korun, letos
očekává nárůst minimálně na úroveň 300 milionů korun. V příštím roce chce díky otevření rafinerie
překročit ve Spojených státech hranici jedné miliardy korun. Vedle rafinace přitom nabízí na
americkém trhu prodej termočlánků a naprašovacích targetů.
Druhou velkou továrnou, vybudovanou v poslední době na americké půdě za český kapitál, je
výrobna pneumatik v Iowě, kterou otevřela před rokem česká značka Mitas. Firma si pochvaluje
bilanci úvodní sezony. Podíl amerického trhu na celkových celosvětových tržbách Mitasu, které
dosáhly za 12 měsíců od loňského dubna 592 milionů dolarů, byl 10 procent.
Tradiční česká značka dodává z výrobny v Iowě velké pneumatiky především do nedalekých továren
předních výrobců traktorů a dalších velkých zemědělských strojů, jako je společnost John Deere.
Roční kapacita americké výrobny Mitasu je 13,5 tisíce pneumatik. Do konce letošního roku v ní má
počet zaměstnanců vzrůst na víc než 230 lidí.
ALL FOR POWER: Na návštěvě u výrobce termočlánků - Safina
Květen 2013
Náklad: 2 000
13. března 2013 prezentovala novinářům společnost SAFINA, a.s. ve svém závodě ve Vestci výrobní
proces termočlánků z platiny a rhodia. Role průvodce se ujal ing. Daniel Červený, výrobní a technický
ředitel společnosti, který nás provedl výrobním provozem a zkušební laboratoří SAFINA, která je
akreditovaná Českým institutem pro akreditaci (ČIA). Objem roční výroby termočlánků se pohybuje
ve stovkách kilogramů za rok a za poslední rok dosáhl nárůst výroby 30 %. SAFINA produkuje
termočlánky referenční kvality na základě využití inovativní a vysoce komplexní výrobní technologie.
Navíc patří mezi přední dodavatele termočlánků, kteří vyrábějí v nejvyšší třídě v sériovém režimu. V
portfoliu SAFINY výroba termočlánků zastává 15 % z celkové hodnoty výroby a zpracování drahých
kovů. Na českém trhu SAFINA pokrývá přes 90 % celkové spotřeby termočlánků a podíl na
celosvětovém trhu dosahuje téměř 15 %, kde největší trhy představují USA a Německo. Ing. Tomáš
Plachý, MBA, generální ředitel SAFINA, se vyjádřil ke strategickým plánům SAFINY: „Počítáme, že
uplatnění „drahokovových“ termočlánků v hi-tech odvětví do budoucna poroste. Neustále se totiž
zvyšují požadavky na co nejvyšší bezpečnost, což kovy jako platina a rhodium mohou v měření
teploty zajistit. Odhadujeme, že naše výroba termočlánků meziročně poroste v průměru o 20 až 30 %,
hlavní expanzi budeme směřovat na americký trh.“
TECHNIK: Od mincí přes hnojiva až po nanotechnologie
10. 05. 2013
Náklad: 5 500
Tam všude bylo v běhu dějin využíváno drahých kovů.
Zatímco největší inovací starověkého světa bylo v oblasti drahých kovů, tehdy představovaných
pouze zlatem a později i stříbrem, jejich použití jako univerzálního směnečného prostředku, dnes nás
drahé kovy ve svém již širším spektru obklopují téměř na každém kroku. Svoji funkci globálně
využitelného platidla si do jisté míry ovšem udržely dodnes. Investiční drahé kovy, nejvíce známé je
zlato, mají právě tu výhodu, že mohou být využity kdykoliv a kdekoliv na světě. Dnes drahé kovy
sehrávají klíčovou roli hned v několika odvětvích průmyslu, farmacii a lékařství.
Výjimečného, i když velmi pravděpodobně nevědomého vizionářství dosáhli lékaři ve 12. století.
Nemocným bohatým klientům ordinovali speciální lék na všechno – tzv. Aurum Potabile, pitné zlato.
Jednalo se o roztok koloidního zlata, tj. roztok s částicemi velikosti nanometrů, a tudíž lze tvrdit, že již
středověk aplikoval pokročilé nanotechnologie. Na svůj další boom si nanotechnologie v oblasti
drahých kovů musely počkat až do dvacátého a dvacátého prvního století. Obzvláště poslední dvě
dekády byly ve znamení významných nanotechnologických objevů v lékařství. Zmínil bych určitě léky
na bázi platiny pro léčbu rakoviny, kdy tento konkrétní kov již zachránil miliony
životů. Intenzivní výzkum v oblasti katalytických vlastností platinoidů přináší každý rok nové
sloučeniny pro praktický život. Kromě platiny je třeba v oblasti drahokovových nanotechnologií
využívaných v medicíně počítat také antibakteriální a antivirotické vlastnosti nanostříbra a
kancerostatické vlastnosti nanozlata. Moderní medicína se k terapeutickým, zejména
kancerostatickým vlastnostem koloidních nanočástic zlata tedy vlastně vrací a do výzkumu v této
oblasti renomované farmaceutické firmy investují nemalé prostředky. Drobné částice drahých kovů,
které ale mají větší velikost než v případě nanotechnologií, se dnes hojně využívají i v různých
průmyslových aplikacích. Opustíme-li tedy farmacii a budeme se věnovat průmyslovému rozvoji, tak
za vyzdvihnutí bezesporu stojí technologie, která je dnes realizována i v České republice, jedná se o
Cold Spray, tzv. studené naprašování. Jde o proces, při kterém se kov v práškové formě, zejména
stříbro a platinové kovy, velkou rychlostí nanáší na daný povrch. K přenosu kovového prášku dochází
v plynném prostředí. Procesní plyn se urychlí expanzí v Lavalově trysce až na nadzvukovou rychlost.
Do takto proudícího plynu se iniciují částečky kovového prášku. Když plynem unášený kov dosáhne
příslušné kinetické energie – takové, která při nárazu na stříkaný podklad umožňuje dostatečně
velkou plastickou deformaci kovu, vznikne celistvá, pevně přilnavá vrstva. Při nárazu uvolněná
kinetická energie vede k částečnému roztavení kovových částiček a společně s uvedenou plastickou
deformací vede k extrémně jemné a homogenní struktuře vznikající vrstvy. Tato technologie je
průlomová v oblasti zpracování drahých kovů pro průmyslové využití. Lze takto nanášet
mikroskopické vrstvy například při výrobě targetů neboli terčů určených pro produkci tabulí okenního
skla nebo paměťových disků. Studený nástřik byl původně vyvinut akademiky v rámci ruského
výzkumného programu propulsivních technologií. Průmyslové aplikace jsou v současné době
studovány na univerzitách v USA, Německu a Japonsku. První známou aplikací svého druhu je výroba
automobilových pojistek nástřikem měděného prášku na plastovou fólii. V rámci českého trhu se
studené naprašování pro výrobu targetů podařilo poprvé uvést do komerčního provozu v závodě ve
Vestci u Prahy.
Platinový blahobyt Ačkoliv zlato a stříbro provázejí lidský rod po tisíce let, jsou platina a skupina
platinových kovů poměrně novou záležitostí. V průběhu 18. a 19. století byly tyto kovy postupně
objevovány několika vědci. Platina svojí barvou odpovídala stříbru, a proto byla i velmi podobně
pojmenována. Platina je zdrobnělina pojmu plata, španělského slova pro stříbro. Na to, že je tato
skupina, do níž kromě platiny patří i palladium a rhodium, známá pouze dvě stě let, prošla již
překotným vědeckým zkoumáním. Již na počátku devatenáctého století objevil Wilhelm Ostwald,
profesor chemie na univerzitě v německém Lipsku, katalytickou schopnost platiny k oxidaci čpavku a
následně její pomocí jako katalyzátoru zahájil výrobu kyseliny dusičné, která je primární surovinou
pro masovou výrobu hnojiv. Málokdo si uvědomuje, že platina stojí za naším potravinovým
blahobytem a globálně tak umožnila expanzi světové populace: naše pole díky platině můžeme
masově hnojit, a tak vyrábět více potravin pro více lidí. Kromě Německa bylo v 19. století pro využití
drahých kovů zásadní carské Rusko, kde se vyvinula drahokovová chemie jako nový obor. Později se
přidala Anglie, která se podílela na rozsáhlém výzkumu v oblasti katalýzy drahých kovů.
Současné využití platiny je mnohem širší. Od již zmíněné technologie Cold Spray přes automobilový
průmysl, kde jsou platinové kovy používány při snižování nežádoucích emisí CO2. Využití technologií v
oblasti katalýz a procesů snižujících emise tzv. skleníkových NOx plynů je především v oblasti výroby
autokatalyzátorů a průmyslových katalyzátorů. Společně s rhodiem tvoří platina základní surovinu
pro výrobu kvalitních termočlánků, které dokážou změřit vysoké teploty a velmi dobře odolají
vnějším chemickým vlivům. Výroba termočlánků je dnes poměrně rozsáhlá a existují různé
specializace. Například termočlánky z výrobního programu ve Vestci u Prahy, kde byla zvolena
specializace právě na platinu a rhodium, se využívají zejména pro měřicí zařízení v hi-tech odvětvích,
kde je hlavní prioritou absolutní bezpečnost a ochrana lidského života. Jedná se zejména o letecký
(např. řízení chodu proudových motorů), chemický (citlivé chemické technologie), jaderný, sklářský
(zvlákňování skla), ocelářský, automobilový (bezpečnostní čidla), vojenský a elektrotechnický
průmysl. Tyto termočlánky slouží pro měření teploty také v četných přístrojích využívaných ve
zdravotnictví a ve vědě a výzkumu, jsou i součástí aplikací pro NASA.
Kopnout jen do země již nestačí Těžba zlata a stříbra patří již do pradávného seznamu lidských
činností. Naleziště se velmi brzy objevila i na našem území, nicméně hlavní velká ložiska drahých kovů
se nacházejí v Africe, Austrálii nebo Číně. Největším nalezeným jednolitým kusem zlata a vůbec
drahého kovu byl v 19. století „Welcome Stranger“ z Austrálie, nuget vážil 78 kg. Zásoby drahých
kovů se logicky se zvýšením jejich využití postupně tenčí některé doly byly již vytěženy, jinde
zamezuje začátku těžby finanční rentabilita či ekologicky náročná zátěž. V současné době se na
našem území žádné drahé kovy netěží. Kromě těžby je proto třeba najít další zdroj drahých kovů. V
dnešní době nezastupitelnou roli tedy sehrává jejich recyklace. Klíčovým zdrojem recyklovaných
drahých kovů je průmyslový sektor, který vyžaduje použití speciálních technologií pro vzorkování a
zpracování odpadů. Jedná se zejména o oblast sklářského, elektronického a chemického průmyslu,
zpracování ropy a ropných produktů. Recyklace drahých kovů proto zahrnuje především použité
průmyslové katalyzátory, autokatalyzátory, ostatní průmyslové materiály a chemikálie s obsahem
drahých kovů.
Vzhledem k narůstajícím nárokům na provedení recyklace z hlediska ekonomické výhodnosti pro
zákazníka a environmentální legislativy v průmyslovém sektoru byl v České republice, jmenovitě ve
Vestci u Prahy, vystaven ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, který je schopen vzorkovat velké
objemy sypkého materiálu. V oblasti recyklace drahých kovů je zcela zásadní oblast vzorkování
materiálu, kde konečný, několik gramů vážící reprezentativní vzorek musí být shodný se vstupním
materiálem, dosahujícím až desítky tun. Pro zpracování refraktorních materiálů, jako jsou průmyslové
katalyzátory nebo autokatalyzátory, byl vyvinut a uveden do provozu inovativní plazmový proces,
který je klasifikován jako BAT (Best Available Technique), pod názvem PlasmaEnvi. Tato technologie
je kromě zařízení v již zmíněném Vestci u Prahy dostupná už jen ve Spojených státech, jedná se tedy
o unikát v Evropě, ale i v celosvětovém měřítku.
PlasmaEnvi je technologie recyklace použitých průmyslových katalyzátorů s hlavním zaměřením na
obsah s drahými kovy. Jedním z jejích hlavních prvků je spojení plazmového tavení s mikroturbínami.
Tento způsob využití je maximálně ohleduplný k životnímu prostředí, a to z toho důvodu, že
neprodukuje žádné přímé ani nepřímé odpady, umožňuje návrat důležitých surovin do opětovného
užívání a současně využívá uvolněnou energii k výrobě elektrické energie a tepla. Proces zajišťuje
emisní limity několikanásobně nižší, než je současný požadavek legislativy EU, a je z hlediska
recyklace a výtěžnosti drahých kovů zařazen do kategorie „Nejlepší recyklační technologie“ (Best
Reclamation Technique).
Do budoucna… Těžko predikovat, jaký drahý kov bude hrát v blízké budoucnosti nejvýznamnější roli.
Ve světě ekonomiky to bude jistě stále zlato, ale průmyslové aplikace se natolik rozvíjejí, že by šlo
pouze o věštění z křišťálové koule. Lze si pouze zaspekulovat, že půjde o objevy na poli elektroniky,
optiky a medicíny, ale co bude dříve a čeho bude více, to se nedá samozřejmě odhadnout. Nové
technologie naprosto transformovaly využívání drahých kovů. Vzpomeňme například na dobu
nedávno minulou, kdy měl každý správný cestovatel na krku fotoaparát na kinofilm. Zdánlivě
nezastupitelnou roli stříbra v procesu vyvolávání fotografií zcela s přehledem zastoupily digitální
fotoaparáty a tiskárny. Původně byl fotografický proces vyvolávání filmu založen na reakci jemně
rozptýlených sloučenin stříbra v želatině na světlo.
Každopádně je ale jisté, že drahé kovy neztratí nic na svém významu, vzhledem k jedinečným
fyzikálně-chemickým vlastnostem, které mají. Proto budou pro potřeby lidstva zcela určitě
uplatňovány i nadále, a to i v nových aplikacích a oborech. Tak jako tomu bylo po veškerá předchozí
tisíciletí.
ELEKTRIKA.CZ: AMPER 2013: Technologická firma, SAFINA
09. 05. 2013
Mezi širokou veřejností se často objevují domněnky, že SAFINA je šperkařská firma. Ve skutečnosti se
společnost zaměřuje na velmi úzkou a specifickou oblast, kterou je zpracování drahých kovů.
Jsou firmy, které jsou širokou veřejností dobře známy, ale lidé je vnímají zkresleně. Jde o efekt
ledovce, jehož viditelná část tvoří asi 10 % jeho objemu a zbývající významná část je skryta pod
hladinou.
Typickým příkladem tohoto jevu je Safina – nadnárodní firma, která má u široké české veřejnosti
cejch výrobce šperků. Jakou je ve skutečnosti česká Safina firmou, na to se ptá šéfredaktor časopisu
Elektro Josef Košťál obchodního ředitele Safiny Viktora Fialy.
Upozorňujeme v této souvislosti na reportáž o metodě studeného nástřiku aplikovaného v Safině,
která vyšla v časopisu Elektro 11/2012.
http://elektrika.cz/data/clanky/amper-2013-technologicka-firma-safina
Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech:
ENVIWEB.CZ
09. 05. 2013
http://www.enviweb.cz/rss/energie/84120/amper-2013-technologicka-firma-safina
ELCO-MB.CZ
09. 05. 2013
http://www.elco-mb.cz/
ČT24 EKONOMIKA: Manažerské přestupy
24. 05. 2013
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095417821-ekonomika-ct24/213411058020524/video/
HOSPODÁŘSKÉ NOVINY: Personální oddělení Safiny řídí Svobodová
23. 05. 2013
Náklad: 48 234
Lucie Svobodová se stala novou personální ředitelkou společnosti Safina, která zpracovává materiál s
obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě. Svobodová bude nově zodpovědná za
personální politiku a řízení lidských zdrojů společnosti, která zaměstnává zhruba 220 lidí.
Sedmatřicetiletá Svobodová pracuje v Safině jako personalistka tři roky.
Předtím působila ve společnosti Coca-Cola Beverages Česká republika, kde byla vedoucí oddělení
investičního majetku a statistiky a poté vedoucí marketingového účetnictví. Svobodová vystudovala
obor andragogika a vzdělávání lidských zdrojů na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Ráda
sportuje.
MARKETING&MEDIA: Personální oddělení Safiny řídí Svobodová
27. 05. 2013
Náklad: 8 300
Lucie Svobodová, vedoucí personálního oddělení, Safina Společnost Safina jmenovala Lucii
Svobodovou (37) do pozice vedoucí personálního odboru. Lucie Svobodová začala pracovat v Safině v
roce 2010 na pozici personalistky. Dříve působila ve společnosti Coca-Cola Beverages Česká
republika, kde byla vedoucí oddělení investičního majetku a statistiky a poté vedoucí oddělení
marketingového účetnictví. Zkušenosti s personální problematikou rovněž načerpala ve společnosti
Břenda velkoobchod.
CIANEWS.CZ: Lucie Svobodová vede personální oddělení v SAFINĚ
20. 05. 2013
Praha, 20. května 2013 – Společnost SAFINA, a.s., vedoucí zpracovatel materiálu s obsahem drahých
kovů ve střední a východní Evropě, s potěšením oznamuje, že jmenovala Lucii Svobodovou (37) do
pozice vedoucí personálního odboru. Bude zodpovědná za realizaci všech aspektů personální politiky
společnosti, která v současné době čítá 218 zaměstnanců.
Lucie Svobodová začala pracovat v SAFINĚ v roce 2010 na pozici personalistky, kde mezi její hlavní
agendu patřil nástup zaměstnanců, jejich adaptace, zákonná školení a vzdělávací aktivity, osobní
rozvojové plány pro zaměstnance a interní komunikace. Nyní Lucie Svobodová přebírá vedení
personálního odboru.
Jejím úkolem bude tvorba koncepce personálních činností v rámci celé společnosti a zajištění její
úspěšné implementace, včetně udržení nastavení a modifikace personálních procesů způsobem,
který je optimální pro řízení společnosti. Zároveň se bude i nadále podílet na rozvíjení firemní identity
zaměstnanců a účinném fungování interní komunikace.
Dříve Lucie Svobodová působila ve společnosti Coca-Cola Beverages Česká republika, kde byla
vedoucí oddělení investičního majetku a statistiky a poté vedoucí oddělení marketingového
účetnictví. Mezi její kompetence v obou výše uvedených pozicích patřilo vybudování a následné
vedení týmu, organizace vzdělávacích programů profesního a osobního růstu. Zkušenosti s personální
problematikou rovněž načerpala ve společnosti Břenda velkoobchod.
Lucie Svobodová vystudovala Univerzitu Jana Amose Komenského v Praze, magisterský titul získala
v oboru andragogika a vzdělávání lidských zdrojů. Mezi její zájmy patří rodina, vzdělávání, kultura a
sport.
Lucie Svobodová se podílí na vytváření naší personální politiky již třetím rokem, jejích zkušeností a
profesionálního přístupu si velmi vážíme. Jsem rád, že nyní v SAFINĚ povede celou personální
agendu, ke které přistupujeme velmi pečlivě tak, abychom navázali otevřený dialog s každým
zaměstnancem,“ řekl Tomáš Plachý, generální ředitel SAFINA.
http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/lucie-svobodova-vede-personalni-oddeleni-v-safine643120/
PRÁVO: Stále více Čechů ukládá úspory do zlata
06. 05. 2013
Jiří Vavroň
Náklad: 158 642
Češi si stále častěji ukládají svoje úspory do zlata. Firmy prodávající tzv. investiční zlato v podobě
slitků či mincí nemají v Česku o zákazníky nouzi. Zlato kupují velcí investoři, ale i malí střádalové, kteří
za něj utrácejí desítky tisíc.
„Zájem je velký a roste,“ potvrdil Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy společnosti
Safina. „Za minulý rok se prodalo přes 600 kg investičního zlata. Letos, jen za první čtyři měsíce, se
už prodalo 300 kg,“ řekl Právu.
Podle něj se nejčastěji kupují investiční slitky o hmotnosti 1trojské unce (31,103 g), 100 g a 250 g.
„Zájemci o dodávky zlata musí v některých případech dokonce čekat,“ řekl Daniel Nedvídek ze
společnosti Investiční zlato Praha.
A to i přesto, že došlo ke krátkodobému poklesu ceny zlata. Češi totiž poklesu cen využívají podle něj
k jeho dalším nákupům.
Stále více Čechů ukládá úspory…
Velký zájem o investiční zlato potvrdila i Česká mincovna. Jen tak tak vykrýváme zájem, říkají
zaměstnanci mající na starosti prodej investičního zlata.
Cena dlouhodobě roste
„O zlato roste zájem vždy, když se lidé cítí ohroženi, euro má problémy a ekonomika nevykazuje
zrovna růst. Lidé v něm vidí určitou jistotu a trvanlivou hodnotu, která nepodléhá výkyvům. Zlato si
jako jediné pak podle nich uchová hodnotu, na rozdíl od akcií či peněz na hotovosti,“ říká finanční
poradce František Macháček. Důvodem pro nákup zlata je jeho dlouhodobě rostoucí cena, která
zaručuje dlouhodobé uchování hodnoty investice, říkají finanční experti.
„Zlato i přes současný pokles je stále vynikající investicí, jejíž výkon daleko překonává akciové indexy.
Krátkodobě se ale zlatu vyhněte,“ říká Michal Valentík, hlavní investiční stratég ČP Investu.
Dlouhodobý investor by se podle něj neměl vzrušovat výkyvy ceny a stále držet poměr zlata vůči
celkovému portfoliu ve výši 5 až 10 procent. Investiční zlato je navíc osvobozeno od DPH.
„Z pohledu médií a lovců senzací je zlato nyní v hledáčku kvůli extrémním výkyvům v rámci několika
dnů. Ovšem z dlouhodobého hlediska je zlato stále vynikající investicí. I přes nedávný pokles je
výkonnost zlata od roku 2000 přes 350 procent. Za to samé období hlavní akciové indexy jsou stále v
mírné ztrátě,“ vysvětlil Valentík.
Dlouhodobý investor by měl být podle analytiků v klidu a současný pokles ceny zlata naopak využít k
dokoupení. Podle dalších analytiků je garantem, že cena zlata nepropadne, ale dál bude šplhat
vzhůru, růst jeho výrobních nákladů. Podle nich jsou výhodnou investicí i jiné drahé kovy, například
stříbro.
„O tom, kolik investičního zlata se v Česku celkově prodá, není přehled, protože investiční zlato
nepodléhá puncovnímu zákonu,“ říká předseda Puncovního úřadu Martin Novotný.
Spekulanti cenu srážejí
Jiní analytici však na zlato až tak příliš nevěří. Spekulanti jeho cenu na burzách srážejí. Jeho cenu
naopak zvyšují rostoucí ceny těžby. Pro drobného investora, který denně nehraje na burze, proto
není zlato tou pravou investiční trefou.
„Nakoupíte ho snadno, ale jde o to, jak ho pak výhodně a se ziskem prodat. Nakoupíte ho někde v
obchodě či u klenotníka, ale až ho budete chtít prodat, tak většinou se ztrátou. I když cena zlata
trochu vzroste, obchodník nebude mít výkupní cenu nastavenou podle trhu, říká Aleš Michl,
investiční stratég Raiffeisenbank s tím, že cenu zlata bere stále jako přemrštěnou.
Mezi klíčové argumenty, že je výhodné investovat do jiných produktů než do zlata, podle Michla patří
i to, že ze zlata nemáte ani dividendu, ani úrok, ani rentu, navíc ale můžete platit za jeho úschovu.
Jsou jen dva důvody, proč zlato koupit: „Spekulace na to, že cena půjde už jen nahoru, a váš strach.
Zlato je proto spíše doplněk portfolia, hlavně pro centrální banky a spekulanty,“ dodává Michl. Podle
předsedy Puncovního úřadu je investiční zlato nejlepší nakupovat u prověřených a renomovaných
prodejců a v kamenných obchodech.
NOVINKY.CZ: Úspory do zlata ukládají v Česku i malí střádalové
08. 05. 2013
Jiří Vavroň
Češi si stále častěji ukládají svoje úspory do zlata. Firmy prodávající tzv. investiční zlato v podobě
slitků či mincí nemají v Česku o zákazníky nouzi. Zlato kupují velcí investoři, ale i malí střádalové, kteří
za něj utrácejí desítky tisíc.
„Zájem je velký a roste,“ potvrdil Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční kovy společnosti
Safina. „Za minulý rok se prodalo přes 600 kg investičního zlata. Letos, jen za první čtyři měsíce, se
už prodalo 300 kg,“ řekl Právu.
Podle něj se nejčastěji kupují investiční slitky o hmotnosti 1 trojské unce (31,103 g), 100 g a 250 g.
„Zájemci o dodávky zlata musí v některých případech dokonce čekat,“ řekl Daniel Nedvídek ze
společnosti Investiční zlato Praha.
A to i přesto, že došlo ke krátkodobému poklesu ceny zlata. Češi totiž poklesu cen využívají podle něj
k jeho dalším nákupům.
Velký zájem o investiční zlato potvrdila i Česká mincovna. Jen tak tak vykrýváme zájem, říkají
zaměstnanci mající na starosti prodej investičního zlata.
Cena dlouhodobě roste
„O zlato roste zájem vždy, když se lidé cítí ohroženi, euro má problémy a ekonomika nevykazuje
zrovna růst. Lidé v něm vidí určitou jistotu a trvanlivou hodnotu, která nepodléhá výkyvům. Zlato si
jako jediné pak podle nich uchová hodnotu, na rozdíl od akcií či peněz na hotovosti,“ říká finanční
poradce František Macháček.
Důvodem pro nákup zlata je jeho dlouhodobě rostoucí cena, která zaručuje dlouhodobé uchování
hodnoty investice, říkají finanční experti. Nakoupíte ho snadno, ale jde o to, jak ho pak výhodně a se
ziskem prodat analytik.
„Zlato i přes současný pokles je stále vynikající investicí, jejíž výkon daleko překonává akciové indexy.
Krátkodobě se ale zlatu vyhněte,“ říká Michal Valentík, hlavní investiční stratég ČP Investu.
Dlouhodobý investor by se podle něj neměl vzrušovat výkyvy ceny a stále držet poměr zlata vůči
celkovému portfoliu ve výši 5 až 10 procent. Investiční zlato je navíc osvobozeno od DPH.
„Z pohledu médií a lovců senzací je zlato nyní v hledáčku kvůli extrémním výkyvům v rámci několika
dnů. Ovšem z dlouhodobého hlediska je zlato stále vynikající investicí. I přes nedávný pokles je
výkonnost zlata od roku 2000 přes 350 procent. Za to samé období hlavní akciové indexy jsou stále v
mírné ztrátě,“ vysvětlil Valentík.
Dlouhodobý investor by měl být podle analytiků v klidu a současný pokles ceny zlata naopak využít k
dokoupení. Podle dalších analytiků je garantem, že cena zlata nepropadne, ale dál bude šplhat
vzhůru, růst jeho výrobních nákladů. Podle nich jsou výhodnou investicí i jiné drahé kovy, například
stříbro.
„O tom, kolik investičního zlata se v Česku celkově prodá, není přehled, protože investiční zlato
nepodléhá puncovnímu zákonu,“ říká předseda Puncovního úřadu Martin Novotný.
Spekulanti cenu srážejí
Jiní analytici však na zlato až tak příliš nevěří. Spekulanti jeho cenu na burzách srážejí. Jeho cenu
naopak zvyšují rostoucí ceny těžby. Pro drobného investora, který denně nehraje na burze, proto
není zlato tou pravou investiční trefou.
„Nakoupíte ho snadno, ale jde o to, jak ho pak výhodně a se ziskem prodat. Nakoupíte ho někde v
obchodě či u klenotníka, ale až ho budete chtít prodat, tak většinou se ztrátou. I když cena zlata
trochu vzroste, obchodník nebude mít výkupní cenu nastavenou podle trhu, říká Aleš Michl,
investiční stratég Raiffeisenbank s tím, že cenu zlata bere stále jako přemrštěnou.
Mezi klíčové argumenty, že je výhodné investovat do jiných produktů než do zlata, podle Michla patří
i to, že ze zlata nemáte ani dividendu, ani úrok, ani rentu, navíc ale můžete platit za jeho úschovu.
Jsou jen dva důvody, proč zlato koupit: „Spekulace na to, že cena půjde už jen nahoru, a váš strach.
Zlato je proto spíše doplněk portfolia, hlavně pro centrální banky a spekulanty,“ dodává Michl. Podle
předsedy Puncovního úřadu je investiční zlato nejlepší nakupovat u prověřených a renomovaných
prodejců a v kamenných obchodech.
http://www.novinky.cz/ekonomika/301096-uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove.html
Stručná zmínka o tomto článku byla publikována také na serverech:
BIZINET.CZ
08. 05. 2013
http://www.bizinet.cz/clanek/uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove-464789
MEGAAKTUALITY.CZ
08. 05. 2013
http://www.megaaktuality.cz/uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove/
PRESS-REPORT.CZ
08. 05. 2013
http://www.press-report.cz/clanek-2727465-uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove
EUROTYDEN.COM
08. 05. 2013
http://eurotyden.com/uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove.html
DOBREZPRAVY.EU
08. 05. 2013
http://dobrezpravy.eu/uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove.html
AKTUALNIZPRAVY.CZ
08. 05. 2013
http://aktualnizpravy.cz/details/10576722-Uspory-do-zlata-ukladaji-v-Cesku-i-mali-stradalove
SOUHRN24.CZ
08. 05. 2013
http://souhrn24.cz/post/73850-uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove
TESLAARENA.CZ
08. 05. 2013
http://www.teslaarena.cz/?p=287828
ING21.CZ
08. 05. 2013
http://www.ing21.cz/uspory-do-zlata-ukladaji-v-cesku-i-mali-stradalove/
PARLAMENTNÍ LISTY: Centrální banky skupují zlato, to svědčí o času rizik
Květen 2013
Náklad: 10 000
Olga Böhmová
Zlato je po celém světě v kurzu už od roku 2008, kdy vypukla finanční krize. Zatímco před šesti lety
stál gram zlata asi 300 korun, teď se za něj platí leckdy i přes tisícovku. Právě to nutí některé lidi k
zamyšlení, zda i oni si nemají s ohledem na zajištění rodiny nakoupit do trezoru zlaté cihličky.
Důvodem je i nově vzniklá bankovní krize na Kypru, z celkového pohledu je to pak trvající krize
eurozóny.
Koncem loňského roku vyhlásil veřejnoprávní rozhlas soutěž o české historii, ale kupodivu výhrou
nebyly peníze, ale zlaté cihly. Velká vánoční soutěž Radiožurnálu o zlatou cihlu probíhala několik
týdnů formou vědomostních otázek. Vyhrát zlatou cihlu - pro někoho myšlenka poněkud podivná, ale
pro ekonomy už tak ne. Podle nich se Český rozhlas zachoval velmi rozumně, neboť i světové burzy
zaznamenávají trvalý nárůst ceny zlata, i když samozřejmě na burzách se cena zlata aktuálně
pohybuje podle poptávky směrem nahoru i dolů.
Jak ParlamentníListy.cz zjistily, začátkem dubna byla aktuální cena zlata za gram v korunách 993,89
Kč. Zlato se totiž nyní obchoduje především v gramech a v trojských uncích. Historicky se ale
obchodovalo jen v uncích; až s rozvojem významu metrické soustavy a obchodu se zlatem se
prosadila i cena za gram zlata. S ohledem na možné pády ekonomik různých států se zdá ale nákup
zlata nejen zajímavou myšlenkou, ale s ohledem na bankovní krizi na Kypru i rozumnou investicí.
Centrální bankéři zlato zatracovali, ale teď se je snaží nakoupit
„Zatímco centrální banky se v minulosti zlata systematicky zbavovaly, v posledních letech a měsících a Česká národní banka není výjimkou - zlato zpětně nakupují. Chtějí je mít zpět pod kontrolou, což je
na jedné straně záležitost asijských ekonomik - třeba Číny -, ale my jsme zaznamenali i snahu
německé Bundesbank dokonce fyzicky přivézt zlato ze Spojených států. To je jen znak toho, že před
námi jsou časy rizik a nebezpečí. I centrální bankéři, kteří zlato zatracovali, se je tak dnes snaží zpátky
dočerpat do svých zásob,“ upozornil v této souvislosti ParlamentníListy.cz Josef Šíma z katedry
institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.
„Téma zlata je samozřejmě ve vzduchu a platí minimálně od sedmdesátých let, že zlato přestalo být
penězi a byla tak přeťata poslední vazba mezi zlatem a penězi. Platí také, že od té doby cena zlata
roste samozřejmě v souvislosti s tím, jak roste nestabilita finančního světa, který je založen na
papírových penězích. V dobách krizí a velmi mimořádných opatření hospodářské politiky - což je i
případ Kypru, kde jde o vyvlastňování úspor a zdaňování úspor -, to jsou samozřejmě impulzy, které
vedou lidi k hledání jistoty. Zlato je pak dlouhodobá jistota, což je osvědčeno i staletími,“ řekl dále J.
Šíma.
„V okamžiku, kdy se státy skrze své centrální banky na tom trhu pohybují a výrazně nakupují, je cena
tržní velmi ovlivněna nákupy centrálních bank,“ doplnil dále.
Podle něj se ale právě před pětačtyřiceti lety předpokládalo, že cena zlata půjde dolů. „Ale vidíme, že
přesný opak je pravdou. Tzv. politizace produkce peněz je ale nevídaná, a proto zlato trhá rekordy.“
Ceny zlata souvisejí nejen s Kyprem…
Další ekonomové soudí, že cena zlata může do jisté míry souviset nejen s krizí na Kypru, ale i s krizí
eurozóny celkově. „Vítězem kyperské krize jsou ti, kdo svou hotovost diverzifikovali a nesázeli na
jednu kartu finanční hotovosti na bankovních vkladech. Cena zlata sice v současné době nereaguje na
zprávy z Kypru tak výrazným růstem jako v minulých obdobích, přesto v prvních dnech po uzavření
bank poskočila nad hranici 1600 USD za unci. Obyvatelům Kypru po zavedení tvrdé kapitálové
kontroly zlato (pokud do něj investovali) zachránilo část životních úspor. Vláda na ně jednoduše
nedosáhla,“ řekl v této souvislosti ParlamentnímListům.cz Kamil Kresta, manažer ČM AURUM,
investičního portálu České mincovny.
Co se týče samotné kyperské krize, pak místopředseda KSČM a ekonomický expert strany Jiří Dolejš
zdůraznil, že se ale na nás podobná hrozba neřítí.
Dolejš: Oni na tom Kypru spekulovali s tamějším daňovým rájem
„Obecně z kyperské krize žádné přímé hrozby pro naše banky nevyplývají, leda tak pro ty šikuly, kteří
mají peníze tam, protože spekulovali s tamějším daňovým rájem. Domácích depozit se to ale
rozhodně netýká,“ upozornil ParlamentníListy.cz J. Dolejš. Na úhradu dluhů státu podle něj slouží
garanční fondy, popřípadě tzv. euroval. „Tam ale my dosud nic neplatíme. Samozřejmě že hodnota
našich peněz může být zčásti přesouvána jinam, ale bez ohledu na evropskou integraci jednoduchým způsobem, tedy že klesá jejich reálná hodnota - jsou úročeny méně, než činí inflace,“
připomněl J. Dolejš.
„Svěříte bance své peníze a ony vám tam moc nevydělají. Poplatková politika, rozdíl mezi úročením
kreditu a depozit, transakce na mezibankovním trhu - to vše ovlivňuje ziskovost banky. Zisk je pak
posílán jako podíl z dividend mateřským bankám,“ upozornil politik ještě v této souvislosti.
Podle něj je však logické, že v době nejistoty na finančních trzích dochází i v Česku k odklonu od
peněžních úložek k tzv. tezauraci, tedy k nějaké nepeněžní komoditě, která není ovlivněna obchodem
s penězi a bankrotem banky.
Převést majetek do forem, kde nebude ohrožen
„V takovém případě se rozhoduji podle toho, zda chci pouze převést svůj majetek na formu, která
není ohrožená (tezaurace je možná do slitků drahých kovů, do realit, do umění, diamantů atp.),
anebo chci investovat do nějakých lepších výnosů, než jakých dosahují různé finanční produkty,“ řekl
J. Dolejš. Že se ale investice do zlata vyplatí, na to kývl, i když i tady je podle něj nějaké ale. „Jenže v
tom případě mne musí zajímat situace na komoditním trhu - zde, co ovlivňuje cenu investičního zlata.
Aktuálně zlato není úplně nejjistější forma - ceny nejsou zrovna stabilní (je to otázka chování
producentů zlata a deprivované poptávky), k dlouhodobé tezauraci bez větších zhodnocovacích
ambicí taková zlatá cihlička asi stačí,“ dodal Jiří Dolejš.
Kupní síla neubývá
V této souvislosti je však třeba připomenout, že cena zlata neletí nahoru jen nyní, ekonomové
zaznamenali její růst již od roku 2008, kdy vypukla finanční krize.
Zatímco před šesti lety stál gram zlata asi 300 korun, teď se za něj platí přes tisícovku. A kupují se i
brilianty, jejichž cena také dlouhodobě roste, mají roční zhodnocení asi čtyři až pět procent.
Ale zpět ke zlatu. „Hlavní výhoda tohoto způsobu spoření je v tom, že kupní síla neubývá,“ uvedl
nedávno pro ParlamentníListy.cz Martin Kahoun, který je jednatelem firmy Zlate-investovani. cz,
která zlato již dlouhodobě prodává. „Druhá věc je, že vám to nemůže stát zabavit. Ani banka. A máte
to ve vlastní správě. Tady si nespoříte na určitý spořicí produkt. Nikdo vám nebude říkat: Teď
nemůžete použít část vkladu… Máte to ve své správě, jste svůj vlastní pán,“ připomněl M. Kahoun
jednu z dalších výhod zlata.
Hrozí i pády celých ekonomik států
Jeho slova potvrdil ekonom Vladimír Pikora ze společnosti NextFinance. Ten se zase zmínil o možných
pádech ekonomik různých států. „Strach bude enormní. Navíc centrální banky budou opět pumpovat
peníze do ekonomiky. To v minulosti vždy vedlo ke zdražení zlata. Lidé se totiž budou bát, že všude o
peníze přijdou. Takový strach by navíc oslabil i korunu. Investice do zlata by pak mohla být pro
korunové investory ještě zajímavější,“ řekl před časem pro server iDnes.cz Vl. Pikora. Vývoj ceny zlata
vzbuzuje v investorech velké emoce. Jedni argumentují, že další tištění peněz přinese znehodnocení
měn a hodnota zlata proto bude stoupat. Druzí mluví o tom, že je cena zlata ovlivněna především
úrokovými sazbami, které by měly růst. Je tak možný i velký pád ceny zlata?
„Riziko existuje vždycky, ale ten argument s bublinou na trzích se zlatem se opakuje desítky let a
vždycky se ukázalo, že i když cena zlata sem tam kolísá, tak dlouhodobým trendem je naopak růst.
Prodělat se dá ale vždy na všem. Ve světě stabilita a bezrizikovost neexistuje. Ovšem v dnešní době kdy vám mohou z bankovního účtu jednoduše zmizet peníze, viz již zmíněný případ Kypru - je zajištění
z dlouhodobého hlediska, i kdyby cena zlata klesla, záruka bezpečných úspor na rozdíl od penzijních
systémů,“ dodal ekonom Šíma.
Jedna unce zlata = kvalitní pánský oblek?
Další ekonomové zdůrazňují fakt, že se na zlatě dá i slušně vydělat. Hlavním důvodem je, že je do
určité míry ochráněno před inflací. Uvádí se, že před 100 lety bylo možné ve Spojených státech koupit
za unci zlata velmi kvalitní pánský oblek stejně jako před 2000 lety ve starém Římě. Podobné srovnání
platí i dnes.
Vedle ropy a dalších komodit je zlato považováno za mnohem konzervativnější investici a investoři je
dokonce často nazývají „bezpečným přístavem“.
Proč? Na rozdíl od ropy jeho cena tolik nekolísá. Naopak, pokud jsou trhy neklidné, cena zlata roste.
Výjimkou byl například rok 2008, kdy padla investiční banka Lehman Brothers. Tehdy cena zlata
klesala i přes paniku na finančních trzích. Poté už jen stoupala, i když - jak už jsme uvedli - cena zlata
může i krátkodobě klesat. To se například stalo v loňském roce. I na zlatu se tedy dá prodělat.
Zlato lze nakupovat v různých formách, také do něj „jen“ investovat
Fyzické zlato lze nakupovat ve formě cihel, šperků, zlatých mincí nebo medailí. Možnosti jsou ale i
klasičtější - třeba investice do společností těžících zlato podobně jako u ropy. Většina investorů, kteří
chtějí mít kovy v portfoliu, ale využívá nákup takzvaných ETF -tedy fondy obchodované na burze, jež
se na takovou investici zaměřují. „Centrální banky mají na trhu své agenty, kteří krátkodobě
manipulují. Takže proto to lítá sem tam. Když má někdo tendenci sledovat to každý den, je to
problém,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz jednatel firmy Zlate-investovani.cz Martin Kahoun. Podle
něj je ideální vývoj cen a svých úspor sledovat jednou dvakrát ročně a pak se na grafu objeví
zhodnocení. „Když na to budete koukat každý den anebo obden, tak se z toho zblázníte,“ dodal.
Výhodné je kupovat i slitky či destičky
Pokud se rozhodnete pro investiční zlato, podle obchodníků je kromě cihliček výhodné kupovat i
slitky, tedy destičky, nebo mince. Na slitku by měly být uvedené tyto hodnoty - značka slévárny, váha,
výrobní číslo, které je unikátní, certifikát pravosti a ryzost. Investiční zlato musí mít 24 karátů.
Ryzost určuje příměs jiných kovů ve slitku. „Nejčastěji narazíte na slitek o hmotnosti jeden gram až
jeden kilogram. Zcela nejtypičtější jsou slitky o váze jedné trojská unce - tedy 31,103 gramu. V této
jednotce se zlato obchoduje i na burzách.
Zlato se prodává i v daleko větších cihlách, to je ale ve většině případů určeno centrálním bankám,“
informují weby, jež se obchodováním se zlatem zabývají.
Ekonomové zdůrazňují fakt, že zlato a komodity obecně by v investičním portfoliu složeném z
několika instrumentů rozhodně neměly tvořit většinu. Mělo by jít spíš o doplňkovou investici. Zlato
podle nich konkrétně může sloužit jako zajištění nebo uchovatel hodnoty. I oni ale upozornili, že je
vhodnější pro dlouhodobější investice. Je proto vhodné zvolit alespoň pětiletý investiční horizont.
Zlaté cihly a mince nabízejí od roku 2009 i některé nestátní české banky. Jako první zahájila prodej
Komerční banka, která lidem nabízí cihly vedle cenných papírů a investičních fondů.
„Reagujeme tím tak na čerstvou vlnu zájmu o drahé kovy, které jsou v nejistých dobách populární,“
uvedla tehdy mluvčí Komerční banky pro média.
Šperky od Tiffanyho? Proč ne?
Rostoucí zájem o zlato a drahé kameny láká do Česka mezinárodní šperkařské řetězce. Z pěti
největších otevřely svůj obchod v Praze už čtyři, což z nás učinilo ve srovnání s ostatními
postkomunistickými státy střední Evropy naprostý unikát.
„Letos jsme otevřeli v Evropě dvě pobočky. V Nice a Praze. Je tu kulturní centrum střední a východní
Evropy a taky věříme, že tu je mnoho zákazníků, které potěší šperky od Tiffanyho,“ prohlásil ředitel
společnosti Tiffany Michael Kowalsky. Na dračku jdou i zlaté slitky A kupodivu šperky kupují i běžní
Češi. Za zlato, stříbro a luxusní šperky vloni utratili více než tři miliardy korun.
Na „dračku“ šly prý i slitky.
„Naše firma zaznamenala rekordní zájem o investiční zlato. Předpokládáme, že letos bude prodáno
asi 600 kilogramů investičního zlata, což je nárůst asi o 20 až 30 % v porovnání s loňským rokem,“
uvedl nedávno Libor Křapka ze společnosti Safina.
Ve srovnání s ostatními státy Evropy ale mají Češi stále ve zlatě uloženo relativně málo peněz. Podle
investičních expertů by to mělo být až 15 procent volných úspor, Češi ve zlatě ale zatím mají jen pět
procent svých investic.
VESTECKÉ LISTY: Půlmaratón zaměstnanců SAFINY
Květen 2013

Podobné dokumenty

Dobroty, podzim 2013

Dobroty, podzim 2013 Jsme tu pro vás již 22 let…

Více

Monitoring KT 34

Monitoring KT 34 Thomayerova nemocnice dnes p edstavila nový lé ebn -diagnostický systém. Fokusovaný ultrazvuk navigovaný magnetickou rezonancí je unikátním za ízením nejen v naší republice, ale i v rámci st ední a...

Více

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA, a.s. prosinec 2012

MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA, a.s. prosinec 2012 zaznamenala rekordní zájem o investiční zlato. Předpokládáme, že letos bude prodáno asi 600 kilo investičního zlata, což je nárůst asi o 20 až 30 % v porovnání s loňským rokem," uvedl Libor Křapka ...

Více

Mediální pokrytí červen 2013

Mediální pokrytí červen 2013 slitků přesně definovaných zákonem. 29,8 % dotázaných správně označilo za investiční zlato uzanční slitek a 26,8 % pak správně zvolilo pamětní mince. 17,3 % populace se mylně domnívá, že mezi inves...

Více

Nanotechnologie - výukový text

Nanotechnologie - výukový text něco, co můţe být v zásadě uděláno; ale v praxi se to zatím nepovedlo, protoţe jsme příliš velcí.“ (18). Feynman předvídal techniky, které budou schopné vytvořit integrované obvody a dopady, které ...

Více

Mediální pokrytí duben 2014

Mediální pokrytí duben 2014 http://byznys.ihned.cz/c1-62038450-trochu-jako-u-hrabete-de-peyrac-v-safine-umeji-ze-srotuvydolovat-zlato-a-stribro Stručná informace o tomto článku byla publikována také na portálech: CEFPO.CZ

Více