Academia Bohemica Medicinae Physiologicae Regulatoriae

Transkript

DEMIA B
ACA
O
A MEDIC
IN
SIOLOG
PHY
IC
AE
Česká Akademie FRM
MIC
HE
E
ULATOR
REG
IA
AE
Fyziologická
regulační medicína v pediatrii
příloha časopisu Biotherapeutics
BIOTHERAPEUTICS
nannoo
logi
l gie
farmakoolo
Autoři:
MUDr. Miroslav Černý, pediatr, dětský neurolog, Česká republika
MUDr. Antonello Arrighi, pediatr, Itálie
PharmDr. Lucie Kotlářová, farmakolog, Česká republika
S přispěním:
MUDr. Maria Rita Miniucchi, pediatr, Itálie
MUDr. Pavel Kostiuk, CSc., Česká republika
MUDr. Jiří Slíva, Ph. D., Česká republika
Publikaci vydal: Edukafarm, 2013, 1. vydání
Odborná redakce: MUDr. Pavel Kostiuk, CSc.
Jazyková redakce: Robert Jirásek
Grafická úprava: Ing. Jindřich Hurt
Copyright: Edukafarm, spol. s r. o.
ISBN: 978-80-905128-2-5
Tato publikace vznikla na základě vlastních klinických zkušeností lékařů aplikujících přípravky fyziologické regulační medicíny
a participujících na vzdělávacích aktivitách společnosti Edukafarm ve spolupráci s Českou lékařskou komorou. Je vydávána pouze
na vyžádání odborníka v oblasti zdravotnictví.
2
OBSAH
OBSAH ..........................................................................................................................................................................3
Terapeutické protokoly v pediatrické praxi ..........................................................................................................8
Virová rinitida a tonzilitida ....................................................................................................................................................8
Chřipka .........................................................................................................................................................................................9
Prevence chřipky a zimních respiračních infekcí ..........................................................................................................9
Alergie – preventivní strategie ......................................................................................................................................... 11
Alergická rinokonjunktivitida ........................................................................................................................................... 12
Astma......................................................................................................................................................................................... 12
Atopická dermatitida ........................................................................................................................................................... 13
Potravinové alergie ............................................................................................................................................................... 13
Akutní průjem ........................................................................................................................................................................ 15
Břišní koliky.............................................................................................................................................................................. 15
Funkční onemocnění spjatá s bolestí břicha u dětí a adolescentů ..................................................................... 16
Funkční dyspepsie ................................................................................................................................................................ 17
Dráždivý tračník ..................................................................................................................................................................... 17
Gastritida .................................................................................................................................................................................. 18
Chronický průjem.................................................................................................................................................................. 18
Celiakie ...................................................................................................................................................................................... 18
Bakteriální a recidivující tonzilitidy ................................................................................................................................. 20
Adenoidní hypertrofie ......................................................................................................................................................... 20
Hypertrofie tonzil .................................................................................................................................................................. 21
Otitis media ............................................................................................................................................................................. 21
Chronická sinusitida ............................................................................................................................................................. 22
Akutní bronchitida ................................................................................................................................................................ 23
Rekurentní respirační infekce ........................................................................................................................................... 23
Prevence negativních následků vakcinací ................................................................................................................... 24
Gunaprevac versus paracetamol v léčbě chřipkového onemocnění ............................................................ 25
Prevence rekurentních respiračních infekcí u dětí pomocí nízkých dávek účinných látek ...................... 42
3
Úvodní slova (O zvídavosti)
S narůstajícím kvantem poznatků neurofyziologického výzkumu, kdy se dozvídáme stále více o roli (nejen)
nervových růstových faktorů při formování plasticity
neuronů, získáváme postupně představu, že i léčba nemocných pacientů by měla být multifaktoriální. Každá
další uskutečněná studie nové poznatky nejen upřesňuje,
ale (v některých případech) je i dokáže rozostřit. Možná
bychom měli přistoupit k léčbě nemocného takovým
způsobem, abychom využili více vlastních klinických zkušeností, a vstoupit tak na půdu „banální“ životní empirie.
V našem zvažování, jakým způsobem sestavit léčebný
plán pro konkrétního pacienta, by měl sehrát větší roli
význam funkce než model statický. Naše zvídavost nás
seznamuje s novými vědeckými zjištěními, která se podíMUDr. Miroslav Černý,
lejí na určení onoho statického rámce způsobu, jak léčit.
pediatr, dětský neurolog, neuroloStatika je základem pro obecnost, spočítatelnost (až na
gicko-pediatrické centrum, Brno
molekulární úrovni), zatímco funkce charakterizuje odlišnost. Pokud tedy chceme léčit efektivně, využíváme bezpochyby oba přístupy k léčbě. Náš
úhel pohledu se jistým způsobem rozšiřuje. Lze dokonce uvést, že pohlížíme na nemocného
trojrozměrně, ne plošně jako dříve. Opřeni o celý potenciál klasických (statických) léků jsme
schopni onu funkční individuálnost precizovat i dalšími léčebnými strategiemi. Ale i tento
funkční rámec může být vybaven jistou dynamickou statikou. A tou je zaznamenaná a potvrzená zkušenost našich předchůdců. Výsledky jejich zvídavosti byly ověřovány časem, příchodem
a léčbou každého pacienta. A nejen ověřovány, ale rovněž upřesňovány, až cizelovány. Pokud
pohlédneme v čase do minula, jsme vnitřně podněcováni ke kritice dřívější léčby, která však
díky zvídavosti našich předchůdců vyústila k získání dalších poznatků. Nemusíme přímo toto
úsilí označovat pojmem vědeckého výzkumu, ale spíše jej vyjádřit obecnou potřebou a touhou člověka po poznání. Následná syntéza poznatků někdy vede až ke změně paradigmatu,
pokud totiž je charakter získaných poznatků natolik jiný, aby dokázal předcházející paradigma
roztříštit a nahradit novým.
I proto je předkládaná brožura pouhým pokusem, jak uspořádat získané poznatky našich
zvídavých, do jisté míry experimentujících, ale zejména nové poznatky syntetizujících kolegů.
Rozhodně nepředstavuje izolovaně autorský počin. Už skutečnost, že fyziologická regulační
medicína sleduje zdravotní stav jedince ze tří úhlů pohledu (ona známá osa PNEI), navzájem se
prostupujících, přispívá tímto způsobem k logickému scelení a zaostření léčebného schématu.
V současné postmoderní době nám tak jedinec, s komplexem svých psychických a fyzických
charakteristik, neunikne vně našich pozorovacích schopností, a v důsledku toho mimo dosah
léčebných možností.
MUDr. Miroslav Černý (s předchůdci)
4
O lécich trochu jinak
„Lékař je člověk, který podává léky, o nichž ví jen velmi málo,
k léčbě nemocí, o nichž ví ještě méně, lidem, o nichž neví vůbec nic."
François Marie Arouet Voltaire
Tento citát prohlásil francouzský osvícenský spisovatel, básník a
filosof na přelomu 17. a 18. století. S velkou oblibou se tento citát
přenáší do současné doby s poukazem na systém zdravotní péče. Jak
však pokročila medicína a farmacie za poslední staletí? A je tento citát
dosud platný?
Farmakologie jako věda vznikla na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století. Tehdejší protagonisté reprezentující farmakologii jakožto vědu o léku zakládali farmakologická paradigmata
na základě svého vzdělání, které v té době bylo založeno významně
na chemickém vnímání fungování aktivních látek v organismu. To je
PharmDr. Lucie Kotlářová
také vysvětlením, proč se vyvinula velmi sofistikovaná teorie farmakofarmakolog, Edukafarm Praha
logie založená na fyzikálně-chemickém receptorovém principu mechanismu účinku. Teorie mechanismu účinku „klíč-zámek“ je dnes všeobecně přijímána a nová léčiva jsou
vyvíjena právě s ohledem na prokázání tohoto mechanismu účinku. Tento způsob myšlení přinesl velký
pokrok v medicíně, ale přinesl i svá úskalí v podobě někdy nepřiměřené míry nebezpečnosti používání
farmakologicky aktivních látek.
Kdyby v době, kdy se etablovala farmakologická pravidla, byla dostatečně rozvinuta teoretická oblast
kvantové fyziky, možná bychom dnes považovali za běžný a všeobecně přijatý princip fyzikálně - kvantový
mechanismus účinku léčiv. Již ve 20. letech dvacátého století přicházejí fyzikové s hypotézou, že elektron
se chová jako vlna – má vlnovou délku a frekvenci, a proto částice mikrosvěta projevují specifické vlnové
vlastnosti. Vlny se ale na rozdíl od částic mohou dostat za bariéry a relativně volně prostupovat prostorem
(superpozice). Kdyby byli zavzati do týmu farmakologů i kvantoví fyzikové, zřejmě by paradigmata farmakologie vypadala odlišně než ta současná
Fyziologická regulační medicína nabízí léčiva, která obsahují aktivní látky v nanokoncentracích, tedy
z pohledu farmakologie subfarmakologické dávky. Mechanismus účinku těchto látek je fyzikálně-chemický i fyzikálně-kvantový, využívající s výhodou nízké koncentrace obsahových látek nezatížené doprovodnými nežádoucími účinky, které lze pozorovat při podávání standardní terapie. Dané koncentrace aktivních
látek modulují fyziologické procesy v organismu, doplňují standardní terapii hlavně tam, kde je potřeba
dlouhodobě léčebně intervenovat a zároveň omezit projevy vedlejších účinků léčiv. Z pohledu praktikujících lékařů se tento léčebný přístup stává buď základním, nebo komplementárním léčebným přístupem
k základní léčbě, esenciální pak v období nutné dlouhodobé modulace fyziologických funkcí.
V publikaci jsme se zaměřili na časté nosologické jednotky v pediatrii a možný přístup k prevenci a léčbě, které vycházejí z klinických zkušeností lékařů, kteří danou medicínu úspěšně integrovali do své klinické
praxe.
Propojení farmakologie a pediatrie, tzn. především bezpečné a účinné terapie s pediatrickou klinickou
praxí, nám přináší entuziasmus, který by se dal slovy farmakologa vyjádřit takto: „Léčíme budoucí lidský
výkvět našeho národa léky, které jsou bezpečné a účinné, a to formou jemné regulace jejich vyvíjejících se
fyziologických funkcí. S obdivem sledujeme jejich pokroky a jsme si vědomi toho, že s odstupem několika
let či desetiletí nebudeme sklízet důsledky nežádoucích účinků léčiv, která jsme svým pacientům v dětství
podávali.“
PharmDr. Lucie Kotlářová
5
Radost je hlavní substancí ve sloučenině zdraví
Skutečnost, že mohu napsat předmluvu k této brožurce, která shrnuje protokoly pro léčení nejběžnějších dětských nemocí, je pro mě velkou satisfakcí.
Již několik let jezdím do České republiky přednášet
na semináře medicíny nízkých dávek (low dose) a České
akademie fyziologické regulační medicíny (FRM). Pokaždé
jsem se setkal s pozornými a mimořádně kompetentními
kolegy, ochotnými vzdělávat se v tomto novém vědním
oboru, který doplňuje oficiální medicínu a není konfrontační s jejím učením.
Medicína nízkých dávek je dnes rychle expandujícím
oborem, podporovaným rigorózními klinickými studiemi
MUDr. Antonello Arrighi
prováděnými podle stejných standardizovaných metodik,
specialista v pediatrii, Arezzo, Itálie
jaké se používají pro standardní medicínu. Terapeutické
protokoly jsou proto sestavovány s cílem vytvořit návody
pro léčení různých nemocí, přičemž terapie postavená na těchto základech může být dále individualizována, neboť každý člověk má svoji odlišnou „reaktivitu“ – reaguje na léčbu odlišným
způsobem.
Dítě je navíc extrémně reaktivní organismus, který ještě nebyl intoxikován syntetickými
léky, a je schopno uzdravit se ve většině případů samo. Je tedy na nás, abychom modulovali
jeho odpověď, čelili obtížným symptomům, ale nepotlačovali je zcela a směrovali malého pacienta k jeho přirozenému uzdravení.
Text je adresován každému, kdo se zajímá o zdraví dětí a záleží mu na něm, tedy nejen
specializovanému pediatrovi, který z jeho četby určitě vyvodí nejvíce zajímavých podnětů, ale
i všem ostatním lékařům, kteří mají mezi svými pacienty děti a chtějí získat nezbytné vědomosti, aby je mohli léčit s větší účinností.
Zamysleme se nad tím, jak se v průběhu doby měnil přístup pediatra k dětským nemocem, a sice z „vyčkávacího“ přístupu, kdy přímo reagoval na různé požadavky rodiny, směrem
k „akčnímu“ přístupu, kdy pediatr navrhuje strukturované terapeutické strategie a současně
přikládá stále větší důležitost prevenci. Pokud se zaměříme na rozpory společnosti, která se
mění vlivem jiného životního stylu a nespočetných technologických inovací, kvůli stále většímu vlivu médií, multietnickému složení a odlišné struktuře rodiny s pozměněnými osobními
vztahy, můžeme dojít k závěru, že zde už není místo pro lékaře s standardním stylem léčby.
Opravdu současně s rostoucím blahobytem našich potomků rostla úměrně netolerantnost
rodin vůči nemocem, byť často velmi banálním, kvůli kterým byl lékař často navštěvován. Když
je na nemoc pohlíženo jako na soubor obtěžujících symptomů, jež je třeba potlačit, a rodiče
jsou zcela neschopni posoudit zdravotní stav svých dětí, vyhledají lékaře, aby uklidnil jejich
obavy. Takoví rodiče mají pokřivené vnímání zdravotního stavu a nemoci a po doktorovi žádají, aby malého pacienta co nejrychleji za jakoukoliv cenu „znormalizoval“. To však směřuje ke
„konzumní“ pediatrii, na které není nic vědeckého a která je ovlivněna fobií rodičů z nemocí a
6
konzumním tlakem farmaceutického průmyslu.
Taková pediatrie si dělá z nadbytečné diagnózy a
z terapeutické úpornosti svoji metodologii, svůj
důvod existence.
Ovšem vedle této útočné pediatrie existuje
jiný způsob péče o děti, který staví do centra
pozornosti člověka, a nikoliv nemoc, který přihlíží k „reaktivitě“ každého jednotlivého pacienta,
k jeho „vis medricatrixnaturae“. Nepotlačuje symptom, ale interpretuje ho, vypracovává strukturované terapeutické metodiky, které berou
na vědomí etiopatogenní implikace, nestaví se
nepřátelsky ke standardní medicíně, ale zaujímá
kritický postoj k nepromyšlenému užívání léků
s předponou anti- (antibiotika, protizánětlivé
léky apod.), jež potlačují a nemodulují fyziologické reakce organismu, které jsou varováním, signálem, že se něco pozměnilo, a jejichž vymizení není
projevem uzdravení pacienta, ale pouze momentálním zmírněním symptomů.
Je to výzva, kterou my „lékaři integrované medicíny“ musíme přijmout a vybojovat, protože přes evidentní útoky tisku a zaujatost úsudku médií je medicína nízkých dávek stále více akceptována ve vědeckém světě a každý den se na nás obrací s žádostí o nestandardní terapie stále více pacientů zklamaných
oficiální medicínou, která nepřináší žádné skutečné uzdravení, ale pouze opakované recidivy patologického obrazu s častými chronicitami.
Lékař musí znovu získat schopnost komunikovat s rodinou, na což často z pohodlnosti nebo kvůli velké
pracovní zátěži zapomíná, umět nabídnout základní postupy medicíny nízkých dávek, která je ideálním průsečíkem klasické alopatické nabídky a biologického přístupu, a to vše s ohledem na globální ochranu zdraví
dětských pacientů.
Žádostí o nestandardní terapie přibývá, proto je zapotřebí připravených lékařů a přesných návodů chování (protokolů) s přiznáním jejich limitů. Nesmíme nezapomínat na to, že každý pacient je jiný než ostatní,
a tedy že každý protokol je třeba chápat jako návod, který se použije „ad personam“.
Přeji každému lékaři, který se vydá touto cestou, aby znovu objevil, stejně jako se to přihodilo i mně
samotnému, nadšení při výkonu nejkrásnějšího povolání na světě – nadšení, díky kterému zapomene na
námahu, které lékaře nutí neustále pátrat po příčině věcí, kvůli kterému musí podnikat dlouhé cesty ve své
zemi i v zahraničí, které mu ale přináší uspokojení, když potká lidi, kteří mají užitek z jeho léčení, kteří se
stejně jako on domnívají, že medicína musí objevit ještě mnoho věcí a že každý malý krok je důležitý pro
lidské zdraví!
Děkuji edukační společnosti Edukafarm za důvěru, kterou ve mne vložili při vzdělávacích akcích v oblasti pediatrie. Společně sdílíme entusiasmus pro medicínu nízkých dávek.
„Radost je hlavní substancí ve sloučenině zdraví.“
Arthur Murphy, The Apprentice, 1756
MUDr. Antonello Arrighi
7
Terapeutické protokoly v pediatrické praxi
MUDr. Miroslav Černý, Neuropediatrické centrum, Brno
Terapeutické protokoly týkající se vybraných onemocnění v dětském věku vyplývají z klinických zkušeností autora s přihlédnutím k léčebným výsledkům dalších dětských lékařů.
ORL onemocnění, respirační choroby a chřipka
Patří mezi nejčastější onemocnění v důsledku přímého kontaktu sliznic horních cest dýchacích s vnějším prostředím. V převážné většině je jejich příčinou virová invaze, která by neměla být primárně léčena antibiotiky. Přípravky
fyziologické regulační medicíny jsou schopny stabilizovat sliznice poškozené zánětem, aktivovat specifickou i nespecifickou složku imunitního systému a řešit daný problém v rámci celkového zdravotního stavu dítěte. Následně
jmenovaná onemocnění, pokud je léčba zahájena správně a včas, mohou být léčena efektivně a v krátké době. Preventivní účinek přípravků Gunaprevac a Citomix byl prokázán klinickými studiemi.
1. Virová rinitida a tonzilitida
Virová rinitida („common cold“) je jednou z nejčastějších infekcí v lidské populaci. Bylo identifikováno více než 200 specifických virů odpovědných za infekce horních cest dýchacích. Jedná se zejména o rinoviry (RNA viry).
Po krátké inkubační době (1–2 dny) dochází ke klinické manifestaci, charakterizované horečkou, výtokem z nosu,
ucpaným nosem, kýcháním a bolestmi v krku. U malých dětí hyperexcitabilitu a anorexii často provází průjem. Během
rinovirové infekce byly nalezeny nízké hladiny interleukinu 10 (IL-10), odpovídající za převahu prozánětlivých cytokinů.
Vysoká hladina IL-12 zvýrazňuje nosní zánět.
Rinovirus patří rovněž k etiologickým agens odpovídajícím za akutní exacerbaci astmatu.
Terapeutický protokol
Gunaprevac
Děti od 2 let věku 1 dóza pelet každých 8 hodin po dobu 2–3 dní nebo do odeznění příznaků.
U dětí mladších 2 let je použití možné na základě rozhodnutí pediatra.
U kojenců lze rozpustit doporučenou dávku v malém množství vody a podat například v kojenecké láhvi.
Citomix
Děti od 2 let věku 3 pelety 2× denně po dobu 2 dní, dalších 5 dní 3 pelety 1× denně. Od 6 let věku 10 pelet dvakrát
denně po dobu 3 dní, dalších 7 dní 3 pelety 2× denně.
Citomix se do léčebného schématu zařazuje fakultativně podle intenzity onemocnění nebo v souvislosti s prevencí recidivy onemocnění, například při nástupu do předškolního zařízení po prodělaném onemocnění.
Guna-Lympho
Děti mladší 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně do malého množství vody.
Užívat po dobu dvou týdnů.
Podává se fakultativně, u často nemocných dětí a při virových tonzilitidách systematicky dlouhodobě.
Guna T-Rhino nose spray
Děti od 2 let věku 1 až 2 vstřiky do každé nosní dírky 2–3× denně.
Děti mladší dvou let věku 1 vstřik do každé nosní dírky 1× denně.
Guna-Oral spray
Při virové tonzilitidě 1 vstřik do postižené oblasti 3× denně.
8
2. Chřipka
Virus chřipky patří do čeledi Orthomyxoviridae a tvoří tři rody – virus chřipky A, B a C. Jedná se o RNA viry obsahující
jednovláknovou RNA, které se přenášejí jako zoonózy. Chřipkové viry typu A se vyznačují vysokou schopností mutovat
i možností rekombinace, viry typu B vyvolávají onemocnění pouze u lidí, často charakteru tzv. střevní chřipky. Skupinou
citlivou k onemocnění chřipkou typu C jsou malé děti, onemocnění má mírný průběh. Chřipku řadíme k celkovým onemocněním organismu, v úvodu manifestace chřipky není rinitida, což ji (spolu s přítomností celkových příznaků) odlišuje
od velké skupiny jiných virových onemocnění. Závažné komplikace, které v průběhu chřipky mohou nastat, je vhodné,
zejména u batolat a dětí předškolního věku, léčit pomocí antibiotik. Přípravky fyziologické regulační medicíny však mohou zmírnit jejich intenzitu a působit i preventivně.
Některé z těchto přípravků (Gunaprevac) mají imunomodulační účinek a stabilizují sliznice.
Prokázán byl rovněž přínos kombinované léčby Gunaprevac + Citomix. Uvedené přípravky, jež stimulují specifickou buněčnou imunitu, jsou komplementární s chřipkovou vakcínou, stimulující specifickou protilátkovou imunitu.
Imunitní systém tak může být fyziologicky modulován na obou úrovních, s amplifikačním účinkem (potvrzeným klinickými studiemi).
Gunaprevac
Děti od 2 let věku 1 dóza pelet, co možná nejdříve po manifestaci chřipky, každých 6–8 hodin, do odeznění
příznaků.
U dětí mladších 2 let je použití možné na základě rozhodnutí pediatra (například od 6 měsíců věku dítěte 1/2
tuby pelet).
Kombinace klasické léčby s přípravkem Gunaprevac je možná a vede k amplifikaci léčebného účinku.
Citomix
Děti od 2 let věku 3–5 pelet 2× denně po dobu 2 dní, dalších 5 dní 3 pelety 1× denně. Od 6 let věku 10 pelet
2× denně po dobu 3 dní, dalších 7 dní 3 pelety 2× denně.
Guna-Lympho
Děti mladší 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně do malého množství vody.
Užívat po dobu dvou týdnů.
Fakultativně u často nemocných dětí.
3. Prevence chřipky a zimních respiračních infekcí
Preventivní imunomodulační účinek potvrdila studie s přípravkem Gunaprevac. V této prospektivní multicentrické randomizované studii kontrolované placebem byla porovnávána účinnost tohoto přípravku, protichřipkové vakcíny a kombinace obou postupů v prevenci chřipkovitých onemocnění. 176 dětí bylo randomizováno na skupinu, v níž byla podána
chřipková vakcína, skupinu, ve které byl podáván 8 týdnů Gunaprevac, skupinu, u níž byly kombinovány oba postupy,
a skupinu placeba. Výsledky ukázaly, že vakcinace i aplikace Gunaprevac chrání před chřipkovitým onemocněním srovnatelně, přičemž konkrétním formám postižení (např. rinitidě, faryngitidě) brání v odlišné míře a jeví se z tohoto hlediska jako
komplementární. Nejúčinnější byla kombinace obou postupů, studie prokázala, že se vzájemně doplňují.
Níže uvedené schéma je zvlášť účinné v prevenci zimních respiračních infekcí (nejen chřipkového typu).
9
Gunaprevac
Děti od 2 let věku 1 dóza pelet 1× týdně od října do března.
Citomix
3 pelety 2× denně po dobu 60 dní, poté 2 týdny pauza. Cyklus opakovat od října do března.
Od 2 let věku dítěte.
Guna-Lympho
Děti mladší 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně do sklenice vody.
U dětí s častým výskytem respiračních infekcí užívat po dobu nejméně dvou měsíců.
10
Alergologie
Prevalence alergických onemocnění se pohybuje kolem 10–15 %. Z patogenetického hlediska je zřejmé, že významným faktorem odpovídajícím za manifestaci onemocnění je hyperaktivita Th2 subtypu lymfatických buněk,
které jsou schopné (prostřednictvím exprese interleukinu 4, 5 a dalších) navodit izotypový přesmyk ve prospěch
syntézy IgE. Tedy přesný opak působení Th1 subtypu lymfocytů, které prostřednictvím sekrece interferonu γ (INF-γ),
IL -2, IL-12 a dalších inhibují jeho syntézu. Této skutečnosti je možné využít terapeuticky k navození rovnováhy mezi
oběma skupinami imunokompetentních buněk s odpovídajícím klinickým efektem. Současné léčebné postupy spočívají v poučení pacienta, environmentální prevenci a farmakoterapii. Preventivní efekt především kromoglykátů
doplňují při manifestaci onemocnění dekongestiva, antihistaminika a protizánětlivé léky (kortikoidy). Novou třídu
léků představují antileukotrieny. Specifická alergenová imunoterapie je preventivní terapií s dlouhou dobou podávání specifických léčiv (měla by trvat obvykle 3–5 let) a je velmi nákladná. Klasickými způsoby podání jsou subkutánní
a sublinguální aplikace. Klinické studie prokazují, že výsledky prevence a léčby akutních symptomů alergické rinokonjunktivitidy přípravky fyziologické regulační medicíny jsou srovnatelné s účinky klasických léků. V rámci této léčebné
strategie dochází nejen k ústupu symptomů, ale rovněž k zásadnímu ovlivnění alergického terénu-dispozice.
1. Alergie – preventivní strategie
Zásadním terapeutickým přístupem je dosažení rovnovážného stavu mezi Th1 a Th2 lymfocyty při použití aktivovaných fyziologických dávek cytokinů. Příslušné cytokiny působí na buněčné receptory. Protože různé cytokiny mohou mít
různé účinky na tutéž buňku, může jeden cytokin (INF-γ), antagonizovat působení druhého cytokinu (IL-4). Tímto způsobem je možné dosáhnout rovnovážného stavu a ústupu klinické symptomatologie.
Interleukin 12 a INF-γ (obsažené v přípravku Guna-Allergy-Prev) působí právě v tomto smyslu.
S preventivním užíváním přípravků začínáme nejméně 2 měsíce před očekávanými projevy akutní symptomatologie.
Guna - Allergy-Prev
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně do malého množství vody
po dobu 2–4 měsíců.
Guna - Interleukin 12
Guna - INF γ
Eubioflor
Děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 15 kapek 2× denně po dobu 2 měsíců.
Guna - Matrix
11
2. Alergická rinokonjunktivitida
Alergickou rinitidu většinou doprovází alergický zánět spojivek. Sezonní nebo celoroční výskyt lokálních symptomů mohou doprovázet i příznaky celkové. V dětském věku patří k obvyklým obecným příznakům bolest hlavy, poruchy
spánku, podrážděnost a porucha koncentrace (horší školní výsledky).
Přípravky fyziologické regulační medicíny přispívají k dosažení požadovaného účinku regulací Th1-Th2 rovnováhy,
kontrolou alergických symptomů, nespecifickou i specifickou desenzibilizací a ovlivněním atopického terénu.
Guna-Allergy-Prev
Guna-Allergy-Treat
Při význačné manifestaci symptomů u dětí mladších 6 let 3 kapky, děti 6–12 let 5 kapek, děti starší 12 let 10 kapek
každých 30 minut po dobu 2 hodin.
Guna-Lympho
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně po dobu 2–4 měsíců.
Guna T–Rhino nose spray
2 vstřiky do každé nosní dírky 4× denně, v akutní fázi 2 vstřiky do každé nosní dírky každých 30 minut po dobu
2–3 hodin.
Přípravek je možné použít i při prosté rýmě u dětí mladších 2 let (1 vstřik do každé nosní dírky 1× denně).
3. Astma
Alergické astma představuje nejčastější formu astmatu. Hlavními patologickými změnami jsou zánětlivý stav průdušek
se ztluštěním bazální membrány, hyperplazie slizničních žláz s nadměrnou produkcí hlenu, hypertrofie hladkých svalů a infiltrace buněk do podslizniční vrstvy. Zánět ovlivňuje zvýšenou reaktivitu průdušek na různé stimuly. Vystavením dříve senzibilizovaného organismu působení určitého alergenu dochází k degranulaci mastocytů, uvolnění histaminu a celé řady dalších
mediátorů (leukotrieny, prostaglandin D2…), které ovlivňují vznik chronického zánětu a následné bronchiální hyperaktivity.
Guna-Allergy-Prev
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně do malého množství
vody po dobu 2–4 měsíců.
Guna-Allergy-Treat
každých 30 minut po dobu 2 hodin.
Guna-Lympho
Guna-Flam
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti od 6 let 10 kapek 2× denně.
Při doprovodných zánětlivých procesech, které nejsou alergické geneze.
Guna-Cough
U dětí 5 ml 4× denně.
12
4. Atopická dermatitida
Jedná se o multifaktoriální rekurentní onemocnění chronického charakteru, projevující se svědivým ekzémem a kožní hyperaktivitou. V prvních letech života dítě alergizují zejména potraviny, v pozdějších letech převažuje senzibilizace inhalačními
alergeny a atopická dermatitida je často provázena alergickou rinokonjunktivitidou a/nebo astmatem. 80 % pacientů má zvýšenou hladinu IgE, dále jsou pro onemocnění charakteristické snížená hodnota IgA, nízké množství cytotoxických lymfocytů,
a zejména nerovnováha mezi Th1 a Th2, s převahou Th2 buněk. Interferon γ a IL-12 (obsažené v přípravku Guna-Allergy-Prev)
vyrovnávají tuto nerovnováhu dvěma způsoby: jednak přímým působením na B buňky a rovněž hyporegulací tvorby interleukinu 4, což vede ke snížené produkci IgE. Kožní změny, poruchy metabolismu kůže, intenzivní svědění a poruchy funkčnosti
střev (tendence k zácpě) význačně ovlivňují psychiku dítěte.
Léčba atopické dermatitidy tak spočívá nejen v terapii lokálně kožní, ale rovněž v přístupu dietetickém, psychologickém a dalších.
Guna-Allergy-Prev
Guna-Lympho
Eubioflor
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 15 kapek 2× denně po dobu 2 měsíců.
Během léčby, podle dosažných výsledků, je možné do léčebného schématu zařadit některé další přípravky
(Guna-Dermo, Guna-INFγ).
V kojeneckém a batolecím věku je nutný individualizovaný terapeutický přístup!
5. Potravinové alergie
Na rozdíl od potravinové intolerance, která nemá imunologický podklad, spouští potravinovou alergii imunologický mechanismus. Po požití alergizující potraviny následuje kaskáda složitých imunitních procesů a výsledkem je
zánětlivá reakce na sliznicích střeva a posléze rozšíření alergické reakce i na kůži a dýchací cesty. K prvním projevům
onemocnění dochází nejčastěji do 6 let věku dítěte, četnost výskytu se pohybuje kolem 5–7 %. U kojenců je nejčastější
potravinovou alergií alergie na kravské mléko, vaječný bílek a bílkoviny obilovin. U dětí starších 6 let věku se naprostá
většina alergií na tyto základní potraviny zmírní nebo zcela vymizí.
Klinické příznaky potravinové alergie
Obtíže po požití potravy jsou vázány na trávicí trakt, a to v celém jeho průběhu (otoky a svědění kolem úst, vzácněji
otok hltanu, nevolnost, křeče v břiše, zvracení nebo akutní či chronický průjem). Děti ublinkávají, mají snížený váhový
přírůstek, trpí nechutenstvím, nadýmáním, bolestmi břicha, kojeneckými kolikami. Ve stolici jsou nitky krve, průjmovitá
stolice je s přiměsí hlenu a krve. Doprovodným příznakem je sekundární hypochromní anemie. Jsou-li přítomny příznaky z postižení trávicího traktu, je vazba na potraviny (jako vyvolavatele těchto obtíží) zřejmá. Nicméně potravinová
alergie se může projevit i v jiných orgánových systémech. Mezi příznaky projevující se na kůži patří kopřivka a atopická
dermatitida. Projevy v dýchacím systému zahrnují postižení horních cest dýchacích (svědění nebo otok nosní sliznice
i hrtanu), postižení dolních cest dýchacích (kašel, dušnost až projevy astmatického záchvatu). U dětí se setkáváme se
změnou chování (pláč, zaujímání úlevových poloh aj.).
13
Guna-Allergy-Prev
Guna-Lympho
Eubioflor
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 15 kapek 2× denně po dobu 2 měsíců.
V kojeneckém a batolecím věku je nutný individualizovaný terapeutický přístup!
14
Gastroenterologie
V předškolním věku, ale i u adolescentů patří stížnosti na bolesti břicha k častým důvodům návštěvy pediatra.
Akutní průjem, funkční dyspepsie, břišní koliky, gastritida, flatulence a další, jsou těmi obtížemi, které lze řešit pomocí přípravků fyziologické regulační medicíny. S výhodou jich užíváme rovněž v situaci, kdy abdominální obtíže
jsou somatickým projevem psychické alterace některých dětí. V této souvislosti vzpomínám na řadu malých pacientů, kteří tímto způsobem vyjadřovali psychické trauma v souvislosti s pondělním nástupem do předškolního
zařízení, narušení klidné atmosféry v rodině, narození sourozence atd. Recidivující chronické bolesti břicha u dětí
a adolescentů jsou jednou – znovu zdůrazňuji – z nejčastějších situací, které v klinické praxi pediatra plní ordinaci.
U 30–50 % pacientů obtíže vymizí, u 30–50 % přetrvávají až do dospělosti, zde formou bolestí hlavy, menstruačními
obtížemi, bolestmi v zádech atd. Horší prognózu vyléčení mají děti vyrůstající v hypersenzitivní rodině, dále chlapci
a děti se začátkem obtíží před 6. rokem věku dítěte. Každá další úspěšná léčebná strategie je pro děti i jejich rodiče
významným počinem, jak vystoupit ze začarovaného kruhu obtíží.
1. Akutní průjem
Reakce střev na různé dráždivé faktory se může projevit formou akutního průjmu. Kromě alimentární intoxikace,
způsobu výživy a emočních faktorů je nejčastější infekční příčinou průjmů zejména Rotavirus, ale i Enterovirus, virus
Coxsackie a různí bakteriální činitelé (Escherichia coli, Salmonella, Campylobacter, Yersinia enterocolitica, Giardia aj.). Průjem
může být rovněž doprovodným symptomem infekcí horních cest dýchacích a infekcí močových cest.
Eubioflor
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně do malého množství
vody, do ústupu příznaků.
Guna-Liver
Děti od 1 do 3 let 2 pelety 2× denně, od 3 do 6 let 2 pelety 3× denně, děti starší 6 let 3 pelety 3× denně. Pokud je
třeba, rozpustit v malém množství vody.
Colostro Noni
U menších dětí 1 sáček denně rozpustit ve vodě a popíjet v průběhu dne, u větších dětí 2 sáčky denně rozpustit
v ústech.
2. Břišní koliky
Statistiky uvádějí, že 10–15 % dětí trpí opakovanými bolestmi břicha. Jednou z příčin těchto problémů je intolerance mléka, další mají psychosomatický původ nebo je bolest břicha způsobena poruchami motility střev. Přes vyjádřené
symptomy (bledost, nauzea, zvracení, průjem, poruchy spánku) se většinou nejedná o organickou příčinu těchto obtíží, ale o školní problémy, konflikty v rodině, represivní výchovu a další. Nutností je vyloučení jiné patologie, například
koliky v rámci celiakie, parazitózy, gastroenteritidy.
15
základním přípravkem je:
Guna-Spasm
každých 15 minut po dobu 1 hodiny. Následně každé 4 hodiny do okamžiku ústupu obtíží.
Při střevních spasmech přidáváme:
Guna-Bowel
každých 15 minut alespoň 2 hodiny. Pokračovat ve frekvenci 2× denně několik dní. Přípravek je vhodný i při chronických problémech.
Při žaludečních křečích přidáváme:
Guna-Stomach
Dětem do 6 let 3× denně 1 peleta, děti 6–12 let 3× denně 3 pelety, děti starší 12 let 3× denně 5 pelet. Přípravek je
možné podávat každých 30 minut 2 hodiny při vzniku akutních obtíží.
Při psychosomatickém původu obtíží přidáváme:
Anti Age Stress
Dětem do 6 let 2–3× denně 1 peleta, děti 6–12 let 2–3× denně 2 pelety, děti starší 12 let 2–3× denně 3 pelety. Přípravek
podáváme pro dosažení celkové neurovegetativní regulace a posílení stresové kondice po dobu 2–4 měsíců.
3. Funkční onemocnění spjatá s bolestí břicha u dětí a adolescentů
(s využitím některých citací prof. MUDr. Jiřího Nevorala, CSc.)
Jedná se o obtíže v horní části trávicího traktu (bolesti v epigastriu, pálení žáhy, pocit naplnění žaludku, pocit návratu kyselého obsahu ze žaludku do jícnu), u jedinců ve věku 4–18 let, které nejsou vysvětlitelné strukturálními nebo biochemickými
změnami. Trpí jimi 10–15 % školních dětí, převahu mají dívky. Z nich až 95 % nemá organické onemocnění. Z tohoto důvodu
jsou bolesti považovány za „psychosomatické“ a označovány jako funkční. K funkčním onemocněním spojeným s bolestmi
břicha můžeme zařadit, kromě funkční dyspepsie a funkčních bolestí břicha, rovněž dráždivý tračník a abdominální migrénu.
U některých dětí s funkční dyspepsií je přítomna viscerální hypersenzitivita a snadná vulnerabilita (úzkostnost, neprůbojnost, malé sebevědomí). Děti mívají velmi dobrý prospěch, záleží jim na výkonu ve škole. Důležité jsou vlivy rodiny, fyzické
a psychosociální stresy. V případě funkčních bolestí břicha, lokalizovaných do okolí pupku, bývají přítomny další somatické
symptomy, jako jsou bolest hlavy, bolest končetin nebo poruchy spánku. Charakteristická je trvalá nebo téměř trvalá bolest
břicha ve školním nebo adolescentním věku, obtíže však nejsou smyšlené.
Dráždivý tračník je častější u adolescentních pacientů a je pro něj typické střídání zácpy a průjmu, bolesti břicha, které
ustupují s defekací, bolesti břicha spojené se změnou charakteru nebo počtu stolic, hlen ve stolici, urgence, pocit nedokonalého vyprázdnění, nadýmání. Podobně jako u dospělých pacientů lze dráždivý tračník ještě dále rozdělit na dráždivý tračník
s převahou zácpy, s převahou průjmových stolic nebo s proměnlivou symptomatologií. U břišní migrény děti trpí paroxysmálními epizodami intenzivní, akutní periumbilikální bolesti, trvající nejméně jednu hodinu. Období bez obtíží trvá týdny
až měsíce. Bolest doprovázejí dva nebo více následujících příznaků: anorexie, nauzea, zvracení, bolest hlavy, světloplachost,
16
bledost. Ke stanovení diagnózy přispívá výskyt migrény v rodině a výskyt kinetózy v anamnéze. Základním přístupem k léčbě
funkčních onemocnění spojených s bolestmi břicha je pohovor s rodiči, kterým je třeba vysvětlit celou problematiku a zdůraznit skutečnost bolesti a zvýšenou vnímavost dítěte na normální a stresové podněty, a to jak psychického, tak somatického
charakteru. Farmakologická léčba není dostatečně účinná. Účinnost léků omezujících žaludeční sekreci a prokinetik nebyla
prokázána kontrolovanými studiemi. Jejich užíváním se dítě utvrzuje ve faktu, že je skutečně vážně nemocné. V současné
době nejsou k dispozici žádná data, která by ospravedlňovala jejich dlouhodobé podávání. U dětí s funkčními bolestmi
břicha byla zkoušena v menších dávkách též antidepresiva, při výskytu abdominální migrény byly podávány pizotifen, cyproheptadin nebo sumatriptan. U 30–50 % pacientů přetrvávají obtíže i v dospělosti (bolesti hlavy, menstruační obtíže, bolesti
v zádech).
3A. Funkční dyspepsie
Anti Age Stress
3–5pelet 2–3× denně 2–4 měsíce (pro dosažení celkové neurovegetativní regulace a posílení stresové kondice).
Guna-Digest
10 kapek každých 15–30 minut v akutní fázi, dále 10 kapek 3× denně 1–2 měsíce .
Guna-Liver
3 pelety 2× denně 2–4 měsíce.
Poznámka: u mladších dětí adekvátně nižší dávkování.
3B. Dráždivý tračník
Anti Age Stress
3–5pelet 2–3× denně 2–4 měsíce (pro dosažení celkové neurovegetativní regulace a posílení stresové kondice).
Eubioflor
20 kapek 2× denně 2–4 měsíce.
Guna-Bowel
20 kapek 2× denně 2–4 měsíce
(zejména při převažující zácpě).
17
4. Gastritida
Anti Age Stress
3–5pelet 3× denně 1–2 měsíce.
Guna-Stomach
5 pelet 3× denně. Přípravek je možné podávat (3 pelety) každých 30 minut 2 hodiny při vzniku akutních obtíží.
Guna-EGF
20 kapek 2× denně 2–4 měsíce u chronické formy (reparace slizničního epitelu jako kompenzace tkáňového poškození v důsledku hyperchlorhydrie).
Poznámka: u mladších dětí adekvátně nižší dávkování. U starších dětí lze přidat k léčebnému schématu Guna-Matrix. Obecně je
možné přidat Colostro Noni.
5. Chronický průjem
může souviset s intolerancí mléka a/nebo proteinů pocházejících ze sóji, dále s přecitlivělostí na bílkovinu lepek aj.
Přípravky fyziologické regulační medicíny, společně s pevně stanovenými dietetickými zásadami, pozitivně ovlivní průjem,
meteorismus, flatulenci a rovněž stimulují funkci trávicího traktu, včetně obnovení střevní mikroflóry.
5A. Celiakie
Na dispozici k celiakii mohou mít vliv geneticky podmíněná zvýšená produkce TNF a snížená produkce IL-10. Posun
rovnováhy Th1/Th2 směrem k vyšší produkci cytokinů Th1 je podmíněn především down-regulací sekrece IL-10.
Anti Age Stress
5 pelet 2× denně.
Eubioflor
20 kapek 2× denně.
Guna-IL 10
10–20 kapek před jídlem (imunologická normalizace).
Guna-Bowel
20 kapek 2× denně (drenáž geneticky narušeného střeva).
18
GUNAPREVAC
o
n
a
n
lo
l
farmako giee
E D U K AČ N Í M I N I M U M
Anas barbariae hepatis et cordis extractum
tradiční protivirová obrana
ce
Aconitum napellus
podpora tvorby ATP
antipyretický účinek
Belladonna
Asclepias vincetoxicum
antiedematózní účinek
spasmolytikum
stimulace přirozené imunity
im
un
om
od
ula
snižuje riziko
komplikací chřipky
nic
sliz omů
ce
iza ympt
bil
s
sta čení
la
pot
Haemophilus influenzae
Cuprum
Echinacea
podpora enzymatických procesů
antipyretikum, analgetikum
stimulace přirozené imunity
synergie
inzerce
Účinné látky: Anas barbariae hepatis et cordis extractum 200K, Haemophilus
influenzae 9CH, Asclepias vincetoxicum 5CH, Echinacea 3CH, Aconitum napellus
5CH, Belladonna 5CH, Cuprum 3CH. Pomocné látky: sacharoza, cca 1g. Obvykle se
užívá: Děti od 2 let věku a dospělí: 1 dávka granulí 3x denně až do odeznění příznaků,
preventivně
preven
1 dávka granulí týdně po dobu 6 týdnů. Děti mladší 2 let: dle doporučení
pediat
pediatra. Způsob užití: granule přímo vysypat pod jazyk, kde se nechají volně
rozpus
rozpustit. Nepřekračujte doporučenou dávku. Nežádoucí účinky: nebyly pozorovány.
Balen
Balení: 6 dávek perorálních granulí (po 1g). Lék k vnitřnímu užití. Homeopatický
přípra
přípravek bez schválených léčebných indikací. Přípravek je k dostání v lékárnách bez
lékařs
lékařského předpisu. Před použitím čtěte pozorně příbalovou informaci. Uchovávejte
mimo dohled a dosah dětí.
Držitel rozhodnutí o registraci: inPHARM, s.r.o.
Homeopatický přípravek
Informační servis: inPHARM, s.r.o., [email protected],[email protected]
Další onemocnění ORL oblasti a dýchacích cest
Výskyt některých následně uvedených onemocnění, například recidivující tonzilitidy, adenoidní hypertrofie,
opakované otitidy a dalších, vyžaduje mnohdy obtížné rozhodování pediatra o tom, jak stanovit vhodnou léčebnou strategii, a to v situaci, kdy má dítě za sebou několik cyklů podávání antibiotik. Přípravky fyziologické
regulační medicíny, působící na více úrovních (slizniční, lymfatických cest, imunitní, protizánětlivé aj.), mohou
významně umocnit dosavadní (ne zcela uspokojivé) výsledky. Tento léčebný přístup je významný i pro děti vracející se do předškolních zařízení bezprostředně po prodělaném onemocnění dýchacích cest. Posílení slizniční, ale
i celkové imunity, dokáže zabránit dalším atakám onemocnění.
1. Bakteriální a recidivující tonzilitidy
Většina tonzilitid je virové etiologie, přesto i výskyt bakteriálních (zejména streptokokových) tonzilitid je nezanedbatelný, zejména pro jejich závažnější průběh, vyžadující klasickou léčbu. Tonzily představují aktivní imunologický
orgán, jsou rezervoárem mikrobiálních agens (i u asymptomatických jedinců) s významným dopadem na vývoj imunity. Th1 a Th2 lymfocyty se účastní patofyziologických procesů při tonzilitidách a působení na této úrovni je jedním
z mechanismů účinku fyziologické regulační medicíny při angínách v dětském věku.
Citomix
U dětí mladších 6 let 3 pelety, děti 6–12 let 5 pelet, děti starší 12 let 10 pelet 2× denně do ústupu příznaků.
Guna-Flam
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně do sklenice vody,
do ústupu příznaků.
Guna-Tonsils
U starších dětí 3 pelety 3× denně. V akutní fázi 3 pelety každých 30 minut po dobu 2 hodin. V předškolním věku
adekvátně nižší dávka.
Guna-Oral spray
1 vstřik do postižené oblasti 3× denně.
Guna-Lympho
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně do sklenice vody.
Užívat následně po akutní infekci po dobu nejméně dvou měsíců. Tonzily představují důležitý orgán imunitního systému!
U recidivujících tonzilitid (s poruchou rovnováhy imunitního systému) je vhodné shora uvedenou léčbu prodloužit
(Citomix a Guna-Flam podávat 1× denně po dobu 2 měsíců, Guna-Lympho rovněž 2 měsíce).
2. Adenoidní hypertrofie
Ke zvětšení nosních mandlí dochází zejména u těch dětí, které trpí recidivujícími infekčními atakami horních cest
dýchacích. Výskyt reaktivní adenoidní hypertrofie klesá s věkem a zcela mizí v pubertě. Kromě zhoršení proudění vzduchu nosem může stav vyústit do chronického zánětu středouší pro blokádu Eustachovy trubice. Ztráta sluchu často
vyžaduje vložení ušní trubičky. Chronický kašel je známkou rozšíření zánětlivého procesu na další struktury dýchacího
ústrojí. Fyziologická regulační medicína ovlivňuje adenoidní hypertrofii na úrovni imunologické, lokálně slizniční a
na úrovni lymfatických cest. Výsledkem léčby je jak zmenšení adenoidní vegetace, tak i prevence rekurentních otitid.
20
Citomix
U dětí mladších 6 let 3 pelety, děti 6–12 let 5 pelet, děti starší 12 let 10 pelet 2× denně 14 dní v úvodu léčby,
následně 1× denně (po dobu určenou klinickým vývojem onemocnění).
Guna-Lympho
Užívat po dobu nejméně dvou měsíců.
Guna T–Sinus nose spray
Děti nad 2 roky 1 až 2 vstřiky do každé nosní dírky 2–3× denně. Užívat po dobu nejméně dvou měsíců.
3. Hypertrofie tonzil
Hyperplazie tonzil je fyziologickým zvětšením, výsledkem zvýšené imunologické aktivity. Nemá bezpodmínečný
vztah k zánětu či tonzilitidě. Nicméně tonzilektomie a adenotomie patří v současné době k nejčastějším chirurgickým
výkonům v dětském věku. Podle klinických zkušeností některých lékařů dokáže šestiměsíční léčba pomocí přípravků
fyziologické regulační medicíny zabránit operaci u 50 % dětí. Během léčby dochází nejen ke zmenšení tonzil, ale rovněž ke stabilizaci sliznic horních cest dýchacích a anatomického vývoje celé části obličeje.
Citomix
U dětí mladších 6 let 3 pelety, děti 6–12 let 5 pelet, děti starší 12 let 10 pelet 2× denně, po 1 měsíci užívat 1× denně
(po dobu určenou klinickým vývojem onemocnění).
Guna-Lympho
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně do sklenice vody. Užívat
po dobu 6 měsíců.
Guna-Tonsils
U starších dětí 4 pelety 2× denně.
Guna-Oral spray
1 vstřik do postižené oblasti 3× denně.
4. Otitis media
Jedná se o zánět středouší, který vzniká často v souvislosti s probíhajícím katarem horních cest dýchacích. Šíření
zánětu usnadňuje široká Eustachova trubice v dětském věku. Převládající příčinou akutní otitidy jsou bakteriální infekce (Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Streptococcus pyogenes a Moraxella catarrhalis). Ve 28–41% jsou
izolovány viry (RSV, rhinoviry, virus chřipky, viry parainfluenzy, adenoviry). Současný výskyt bakterií a virů je možný. Ze
studií provedených v posledních letech vyplývá, že ačkoliv jsou mikroorganismy a jejich toxiny přítomny na začátku infekce, požkozuje však rozsah zánětlivé reakce, anatomický a funkční stav pacientů, který ovlivňuje intenzitu a závažnost
onemocnění. 75 % dětí prodělá nejméně jednu epizodu zánětu středouší do věku 3 let. Výtok je běžnější u atopických
dětí s vysokým procentem exprese interleukinu 4 a 5.
21
Citomix
U dětí mladších 6 let 3 pelety, děti 6–12 let 5 pelet, děti starší 12 let 10 pelet 2× denně v akutní fázi.
Preventivně 1× denně po dobu 2 měsíců.
Guna-Flam
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti od 6 let 10 kapek v akutní fázi 4× v odstupu 30–60 minut. Následně 2× denně
do zlepšení klinického stavu.
Guna T-Sinus nose spray
U dětí nad 2 roky 1 až 2 vstřiky do každé nosní dírky 2–3× denně. Užívat po dobu nejméně dvou měsíců.
Guna-Lympho
po dobu 4 měsíců, následně po akutní infekci.
Prevence otitid komplikujících průběh virového onemocnění, ale i v případě recidivujícího výskytu otitid (bakteriálního nebo virového původu):
GunaPrevac
U dětí od 2 let věku 1 dóza pelet 1× týdně 2 měsíce.
U kojenců je možné rozpustit doporučenou dávku v malém množství vody a podat například v kojenecké láhvi.
5. Chronická sinusitida
Sinusitida je často způsobena stejnými viry, které odpovídají za rinitidu. Podle klinických zkušeností je virová
rinitida provázena sinusitidou různé intenzity, která se nemusí výrazněji projevovat a mizí s ústupem rinitidy. Primární
infekce paranazálních dutin má obvykle bakteriální etiologii a je vzácnější. Virovou sinusitidu nejčastěji komplikují
Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis a další. Klinické projevy jsou charakteristické
bolestmi v obličeji, vodnatou sekrecí z nosu, ucpaným nosem, kašlem (zejména nočním), bolestmi uší a někdy horečkou. Děti mívají po ránu opuchlé oči a jejich dech může zapáchat.
Kromě infekční složky se může na etiologii chronické sinusitidy podílet i složka alergická, což prokazuje zvýšená
exprese interleukinu 5. Přípravky fyziologické regulační medicíny se podávají dlouhodobě, nejméně po dobu 2 měsíců.
Guna-Flam
U dětí mladších 6 let 5 kapek, děti 6–12 let 10 kapek, děti starší 12 let 20 kapek 2× denně do sklenice vody,
do klinického zlepšení stavu.
Guna-Lympho
nejméně po dobu 2 měsíců.
Guna T-Sinus nose spray
U dětí nad 2 roky 1 až 2 vstřiky do každé nosní dírky 2–3× denně. Užívat po dobu nejméně dvou měsíců.
22
6. Akutní bronchitida
Akutní bronchitida je lokálním nebo difuzním zánětem průdušek virového nebo bakteriálního původu. U dětí je
často doprovodným projevem nebo důsledkem infekce v oblasti ORL. Pediatr se rozhoduje na základě klinického vyšetření, zda léčba vyžaduje podávání antibiotik. I v tomto případě je užívání přípravků fyziologické regulační medicíny
vhodné pro zkrácení doby trvání onemocnění, zmírnění symptomů a stimulaci imunitního systému před návratem do
předškolního zařízení nebo školy. Při mírnějším průběhu onemocnění mohou být uvedené přípravky samostatným
vhodným terapeutickým řešením, stejně jako například při afebrilním suchém spastickém kašli. Při prokázané alergické
dispozici je vhodné doplnit terapeutické schéma dalšími přípravky fyziologické regulační medicíny.
Citomix
U dětí od 2 let věku 3–5 pelet 2× denně po dobu 2 dní, dalších 10 dní 3 pelety 1× denně. Od 6 let věku 10 pelet
2× denně po dobu 3 dní, dalších 10 dní užívat 5 pelet 1× denně.
Guna-Lympho
Při opakovaných infekcích užívat nejméně po dobu 2 měsíců.
Guna-Cough
U dětí 5 ml 4× denně. V užívání pokračovat ještě 7 dní po ústupu kašle.
nebo
Guna-Noni
U dětí nad 6 let 1 dávkovací uzávěr (10 ml) 3× denně. Děti mladší 6 let 3× denně 5 ml. Možno naředit ve sklenici
vody. Vhodný pro děti od 3 let věku.
7. Rekurentní respirační infekce
Recidivující respirační infekce představují v pediatrii jeden z nejčastějších zdravotních problémů. Různé prameny se shodují v tom, že jimi trpí 6 až 10 % dětí do 6 let, významně méně děti školního věku. Nepochybně však tvoří až 50 % všech
akutních návštěv u praktického lékaře pro děti a dorost. V užším slova smyslu představují důsledek zvýšené expozice infekcím
během prvních let života, obvykle v terénu nevyzrálé nebo jinak přechodně oslabené imunity. Přitom děti s opakovanými
respiračními infekcemi obvykle netrpí vážnějším onemocněním. V širším pohledu se jedná o důsledek opakované antigenní
stimulace patogeny, kde podíl faktorů životního prostředí, včetně nevyhovující životosprávy (hlavně výživy), převládá nad
genetickou dispozicí. Základním preventivním přístupem je u takto postižených dětí imunomodulace, resp. imunostimulace.
Citomix
3 pelety 2× denně po dobu 2 měsíců. Cyklus opakovat podle potřeby. Od 2 let věku dítěte.
Gunaprevac
U dětí od 2 let věku 1 dóza pelet 1× týdně 2 měsíce.
U kojenců je možné rozpustit doporučenou dávku v malém množství vody a podat například v kojenecké láhvi.
Guna-Lympho
U dětí s častým výskytem respiračních infekcí užívat po dobu nejméně 2 měsíců.
23
Prevence negativních následků vakcinací
Vakcíny mohou obecně oslabit imunitní systém po dobu 10 dní po vakcinaci i dlouhodoběji. Kromě této skutečnosti posouvají rovnováhu Th1/Th2 ve prospěch Th2. Jedna vakcína snižuje imunitní odpověď zprostředkovanou Th1
lymfocyty o 50 %, dvě vakcíny o 70 %. Dochází tedy k „zesílení imunity“ humorální a k „oslabení“ imunity buněčné. To
může v raném dětském věku vyústit v nárůst náchylnosti vůči infekčním chorobám obecně. Známá je souvislost mezi
aditivy vakcín (dříve rtuť, nyní hliník) a výskytem nežádoucích účinků. Existuje preventivní schéma využívající přípravků
fyziologické regulační medicíny, které reguluje jednotlivé složky imunitního systému (Citomix) a optimalizací funkce
lymfatického systému organismus zbavuje toxinů (Guna-Lympho).
Citomix
10 pelet v den vakcinace (alespoň dvě hodiny předem), poté 2 pelety denně po následujících 7 dní.
Guna-Lympho
10 kapek ráno a večer 3 dny před vakcinací a po dobu následujících 7 dní.
Schéma je platné i pro kojenecký věk.
24
Gunaprevac versus paracetamol
v léčbě chřipkového onemocnění
Srovnávací klinická studie
MUDr. Antonello Arrighi, specialista v pediatrii, Itálie
V této klinické studii provedené u 159 pacientů (85 dívek, 74 chlapců) ve věkovém rozmezí od 3 do 12 let (průměrný věk 6 let, 7 měsíců) byla srovnávána léčebná účinnost kompozitního léčivého přípravku Gunaprevac oproti
paracetamolu, který je v lékařské praxi běžně používán k léčbě příznaků chřipkového onemocnění. Pacienti byli
rozděleni do 2 skupin: skupina A (Gunaprevac: n = 78) a skupina B (paracetamol: n = 81). Při první registrační návštěvě, která se uskutečnila do 24 hodin od nástupu prvních příznaků chřipkového onemocnění, byla posuzována
tělesná teplota, případné předchozí očkování proti chřipce, byly zaznamenány sledované příznaky a rozděleny
na obecné, respirační a gastrointestinální. Následně byly odděleně posuzovány parametr horečky, kontrolovaný
po 24, 48 a 72 hodinách, a ostatní příznaky, vyšetřované po 4 a 7 dnech. K posouzení účinnosti předepsané léčby
byl použit dotazník, v němž byly seřazeny obecné, respirační a gastrointestinální příznaky na základě bodového
ohodnocení od 0 (bez příznaků) do 3 (příznaky značné závažnosti). Rozdělení pacientů do některé z obou skupin
bylo provedeno na základě osobní a dobrovolné volby rodiny (outcome evaluation). Faktory použité pro vyhodnocení rozdílné účinnosti léčby byly následující: pokles tělesné teploty pod 37 °C a různé bodové ohodnocení zjištěné
z klinického dotazníku při jednotlivých vyšetřeních. Z analýzy získaných výsledků vychází jasná léčebná převaha
přípravku Gunaprevac: procento pacientů, u nichž došlo k vyřešení příznaků horečky, bylo vyšší ve skupině A (medicína nízkých dávek) než ve skupině B (konvenční léčba), a to po 24, 48, i 72 hodinách. Také klinické výsledky uváděné při jednotlivých kontrolních vyšetřeních vykazují statistické rozdíly ve prospěch skupiny A oproti skupině B. To
vše dokazuje, že kromě preventivního použití, které bylo prokázáno již v předchozích pracích o léku Gunaprevac,
může být tento přípravek úspěšně používán i při léčbě akutních příznaků chřipkového onemocnění (ILI), neboť
vykazuje vysokou rychlost vymizení příznaků, vynikající snášenlivost a žádné nežádoucí vedlejší účinky.
KLÍČOVÁ SLOVA: chřipka, chřipkové onemocnění, Gunaprevac, paracetamol, léčba, dětský lékař
Chřipka je akutní onemocnění dýchacích cest způsobené chřipkovými viry.
• Klinický obraz chřipky jak při epidemiích, tak při pandemiích je velmi proměnlivý: od jednoduché rýmy přes zánět
hltanu až po virový zápal plic, který může být i smrtelný.
• Kromě toho existují i bezpříznakové formy, které mohou být u některých epidemií dokonce častější než formy s příznaky chřipky.
• Projevy chřipky způsobené viry typu A nebo typu B jsou v podstatě stejné, i když závažné formy onemocnění se
u chřipky typu B objevují méně často.
• U nejmenších dětí jsou klinické příznaky často podobné jiným virovým onemocněním dýchacích cest, u nichž převažují projevy zasažení horních nebo dolních dýchacích cest: od běžného nachlazení přes záněty hltanu a průdušnice,
bronchitidy a záněty průdušinek až po zápaly plic; vysoká teplota a celkové zhoršení zdravotního stavu; velmi častý je
kašel, vyskytuje se zvracení; u 15 % případů se vyskytuje lehký průjem.
• U starších dětí, dospívajících a u dospělých se objevuje náhlý vzestup teploty doprovázený zimnicí, zčervenáním obličeje, bolestí hlavy, bolestí svalů (především zádových), nechutenstvím a celkovou malátností; často se objevuje i rýma
a kašel doprovázený pocitem pálení nebo skutečnou bolestí za hrudní kostí; v 50 % případů se vyskytuje bolest v krku,
dále světloplachost, slzení, pálení a pocit bolesti při pohybu očí. Při některých epidemiích se objevuje rovněž nevolnost, průjem a bolesti břicha.
25
Teplota trvá obvykle 2–3 dny, ale i déle; kašel přetrvává 7–10 dní; celkový pocit únavy může trvat 2 týdny či déle,
byla-li užívána farmaka se sedativním účinkem. Souhrnně se všechna onemocnění s nejrůznější etiologií (chřipkový virus, virus parainfluenzy, respirační syncytiální virus, rhinovirus, adenovirus…), avšak s podobnými příznaky, z klinického
hlediska nazývají chřipková onemocnění (influence-like illness, ILI).
ETIOLOGIE LIDSKÉ CHŘIPKY
Chřipkové viry patří do čeledi Orthomyxoviridae, která zahrnuje chřipkové viry typu A, B, C. Příslušnost virů k typu
A, B a C je založena na vlastnostech nukleoproteinu (NP) a bílkovinných antigenů matrixu (M).
• Chřipkové viry A jsou ohraničeny lipidovou membránou, z jejíhož povrchu vystupují struktury ve tvaru tyčinek tvořené antigeny, dvěma virovými glykoproteiny s obrovským patogenetickým významem, na základě kterých se viry
chřipky typu A dále dělí na podtypy: hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). Je známo 16 podtypů hemaglutininu
(od H1 do H16) a 9 podtypů neuraminidázy (od N1 do N9).U člověka jsou viry typu A, které způsobují chřipku, charakterizovány třemi typy hemaglutininu (H1,H2,H3) a dvěma typy neuraminidázy (N1, N2). Viry chřipky A postihují kromě
lidí také zvířata, jako prasata, koně, mořské savce a ptáky.
• Chřipkový virus B je stabilnější než virus typu A, podléhá méně antigenním mutacím, a má tudíž značnou imunologickou stabilitu.
• Chřipkový virus C se v lidské patologii vyskytuje zřídka snad proto, že infekce ve většině případů probíhá skrytě; nevyskytuje se v epidemiích.
Jak jsme si mohli všimnout, viry chřipky typu A mohou nakazit kromě lidí také zvířata – vodní ptáky, kuřata, krocany,
kachny, husy, vepře, koně a mořské savce (delfíny, velryby, tuleně a další). Toto typické šíření nekonečně zvyšuje možnost mutací RNA virů; velkým rezervoárem viru chřipky je vodní ptactvo. Variace H a N mohou nastat nezávisle jedna
na druhé; k menším změnám (driftům) dochází víceméně neustále, jak vyplývá z přirozeného výběru. Pokud jde o větší
změny (shift), jsou méně časté a zodpovídají za pandemie. Antigenní drift se týká bodových mutací aminokyselinové
sekvence, které jsou zodpovědné za variace antigenů, především hemaglutininu, na úkor vazebných míst s protilátkami, neboť nový kmen dostává přednost. Antigenní drift (se změnami méně než 5 % genomu) je zodpovědný za každoroční epidemie, které se objevují v období mezi pandemiemi.
Hlavní antigenní změny, označované jako shift, stojí za chřipkovými pandemiemi, které se objevují v nepravidelných intervalech každých 10 až 40 let. Jde pouze o viry chřipky typu A, které vykazují tento dramatický typ antigenní
variace, kvůli níž se populace s nedostatečným množstvím ochranných protilátek stane obětí pandemie, která vyvolá onemocnění u všech věkových kategorií. Tyto variace postihují 20 až 50 % aminokyselin dosud existujících virů.
Na rozdíl od každoročních epidemií mohou velké pandemie trvat několik let, dokud imunita celé populace nedosáhne
vyšší úrovně. Bylo spočítáno, že během jedné epidemie se příznaky chřipkového onemocnění vyskytnou u celkem
10 až 20 % populace, ale u některých náchylnějších věkových kategorií (děti předškolního a školního věku) může být
výskyt onemocnění chřipkou 40 až 50 %. Většinou to bývají právě děti, které chřipka zasáhne jako první a které přenesou chřipkový virus do rodin, a tak v krátkém čase onemocní i dospělí.
Chřipkou onemocní převážně osoby mladší 15 let: v mateřských školách a jeslích je dosahováno až 60 %. Osoby
ve věkové kategorii ≥ 65 let bývají postiženy chřipkou podstatně méně, i když se nemoc u této kategorie vyvíjí velmi
často celkově méně příznivě.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vytvořila síť mezinárodního sledování (110 laboratoří v 82 státech), jejichž
úkolem je včasné odhalení převažujících kmenů nebo kmenů vykazujících antigenní mutaci vysokého stupně. Tyto
laboratoře spolupracují se čtyřmi centry WHO, která se nacházejí v Atlantě (USA), Londýně (VB), Melbourne (Austrálie)
a Tokiu (Japonsko). Na základě získaných údajů radí a doporučuje WHO farmaceutickým firmám, které kmeny začlenit
26
do vakcín, jež budou uvedeny na trh v rámci očkovací kampaně v právě probíhajícím roce – většinou bývají doporučovány dva kmeny viru A a jeden kmen viru B. Doporučují se kmeny, u nichž se předpokládá, že snadněji vyvolají
u populace nemoc v období od prosince do dubna následujícího roku.
• První úvaha: předpověď je častokrát mylná.
• Druhá úvaha: hovoří se o influence-like illness (chřipkovém onemocnění), a nikoliv o chřipce v úzkém slova smyslu,
tedy vázané výhradně na chřipkový virus! Prevence danou vakcínou je tedy neúplná a nechává bez ochrany před
značným počtem jiných podobných forem chřipkového onemocnění, které však s klasickou chřipkou z etiologického
hlediska nemají nic společného.
• Třetí úvaha: antigenní variace chřipkového viru značně snižují účinnost vakcíny.
Na základě těchto úvah je už nějakou dobu navrhována alternativní prevence namísto očkování proti sezonní
chřipce, založená na užívání moderního léčivého přípravku s názvem Gunaprevac, který aktivuje přirozené antivirové
obranné mechanismy organismu, zvyšuje buněčnou imunitní reakci a následnou specifickou a nespecifickou lýzu
buňky infikované virem. To současně vyvolá humorální reakci organismu spjatou se zvýšením hladiny lysozymu a
interferonu γ. Účinnost této prevence potvrzuje série klinických studií uvedených v bibliografii.
Užívání přípravku Gunaprevac se však neomezuje pouze na prevenci – úspěšně se používá i při léčbě příznaků
chřipky, zmírňuje akutní horečnatý stav a další zánětlivé projevy, čímž kromě jiného zabraňuje případnému septickému vývoji onemocnění.
MATERIÁL A METODY
V této studii bude posuzována účinnost kompozitního léčivého přípravku s názvem Gunaprevac oproti paracetamolu při léčbě příznaků chřipkového onemocnění.
Zařazovací kritéria
Děti zařazené do mého sledování v ordinaci všeobecné pediatrie (Studio Pediatrico San Giovannese: Dr. Arrighi,
Dr. Fiorini) jako smluvní pacienti společnosti Asl-8 v Arezzu a soukromé osoby v období od 01. 01. 2012 do 31. 03. 2012.
Pacienti byli ve věku 3 až 12 let (průměrný věk byl 6 let a 7 měsíců), nepodstoupili očkování proti chřipce a nejednalo se o pacienty s pozitivní anamnézou RRI (to znamená děti, které v období od listopadu 2010 do dubna 2011
prodělaly více než šestkrát akutní infekční onemocnění dýchacích cest).
Při zařazení do studie musely být přítomny následující příznaky:
• Rychlý a náhlý nástup horečky > 38,5 °C doprovázený alespoň:
• jedním z následujících obecných příznaků:
» bolest hlavy,
» celková malátnost,
» pocit zvýšené teploty (zimnice, pocení),
» celková tělesná slabost;
• jedním z následujících respiračních příznaků:
» kašel,
» zánět nosohltanu,
» neprůchodnost nosu.
Mohly se vyskytovat rovněž střevní a trávicí obtíže (nevolnost, zvracení, průjem, bolesti břicha), které však podle
definice Ministerstva zdravotnictví nejsou kritériem pro stanovení diagnózy chřipkového onemocnění.
27
Vylučovací kritéria
• Propuknutí onemocnění více než 24 hodin před přijetím do studie.
• Dále byly vyloučeny děti trpící chronickými onemocněními (diabetes mellitus, onemocnění srdce, ledvinná nedostatečnost), děti léčené imunosupresivy a kortikoidy, alergici a děti užívající antibiotika z preventivních důvodů.
Celkem se studie zúčastnilo 159 pacientů (tabulka 1 a obrázek 1), kteří byli rozděleni do dvou skupin:
SKUPINA A: n = 78 (43 dívek, 35 chlapců) – léčeni přípravkem Gunaprevac
SKUPINA B: n = 81 (45 dívek, 36 chlapců) – léčeni paracetamolem.
Při prvním (přijímacím) vyšetření byly hodnoceny následující parametry:
• tělesná teplota;
• případné očkování proti chřipce a příslušnost do jedné nebo více kategorií, které vylučují možnost zařazení do studie;
• klinické příznaky a objektivní obtíže, které pacient vykazuje.
Pro sběr a statistickou analýzu klinických příznaků byl použit dotazník,
v němž byly na základě bodového
hodnocení od 0 (bez příznaků) do 3
(příznaky značné závažnosti) příznaky seřazeny a rozděleny na:
Gunaprevac
78 (43 chlapci, 35 dívky)
81 (45 chlapci, 36 dívky)
p
• obecné,
• respirační,
• gastrointestinální.
(obrázek 2)
Tabulka 1
dívky
chlapci
Skupina A
Obrázek 1: Účastníci studie a jejich rozdělení do skupin
28
Skupina B
KKs1
^z^dD
WZpD Z
W\1E<z
KE
• <a>
• &ZzE'KzE/
• KdK<EKÊ1
• K>^d/,>sz
• saKE Ê1d1
•
•
W\1E<z
Z^W/ZE1
K\
WK/d,KZ<z
;ŵƌĂǌĞŶş͕ƉŽĐĞŶşͿ
K>^d/^s>p
•
•
•
%2'29$&Ë
6<67e0
./,1,&.é9é=1$0
$EVHQFHSĜt]QDNĤ
0tUQpSĜt]QDN\
6WĜHGQČYDåQpSĜt]QDN\
=iYDåQpSĜt]QDN\
^>/E/
W>E1s<Z<h
dZd,>^hʹ
&KE/
d,KZ<KzE/
W\1E<z
'^dZKͲ
/Ed^d/E>E1
KKs1
^z^dD
WZpD Z
•
•
•
•
KKs1
^z^dD
WZpD Z
EsK>EK^d
sZE1
WZp:D
K>^d/\/,
Obrázek 2:
Bodové hodnocení příznaků podle klinického
dotazníku
GUNAPREVAC
Gunaprevac je kompozitní léčivý přípravek složený z Aconitum napellus 5CH, Belladonna 5CH, Echinacea 3CH, Vincetoxicum 5CH, Anas barbariae hepatis et cordis extractum 200K, Cuprum 3CH, Haemophilus influenzae 9CH; sacharóza
q. s. 1 g.
V kompozitní receptuře lze nalézt 2 směry působení:
• skupina léčiv s funkcí imunostimulační,
• skupina léčiv s funkcí symptomatickou.
Skupina léčiv stimulujících imunitu
• Anas barbariae hepatis et cordis extractum 200K,
• Haemophilus influenzae 9CH,
• Vincetoxicum officinale 5CH,
• Anas barbariae hepatis et cordis extractum 200K.
Připravuje se z autolyzátu jater a srdce kachny, která je zdravou přenašečkou chřipkových virů.
Haemophilus influenzae 9CH
Směs sérotypů inaktivované bakterie Haemophilus influenzae v nízké koncentraci má v přípravku roli specifické
ochrany před vznikem komplikací chřipky, způsobených nejčastěji bakteriální superinfekcí. Inaktivované agens v nízké koncentraci není patogenní a zároveň si zachovává schopnost stimulovat imunitní systém specifickým a cíleným
způsobem prostřednictvím buněčné imunitní odpovědi. Dochází ke stimulaci aktivity Th1 lymfocytů, které reagují
na exogenní antigen, zpracovaný buňkou prezentující antigen ve spolupráci s antigeny HLA II. třídy. Prostřednictvím
Th1 lymfocytů jsou dále stimulovány makrofágy, NK buňky a cytotoxické T lymfocyty, čímž se posiluje protibakteriální
imunita, která chrání před vznikem bakteriálních komplikací chřipky (obrázek 3).
29
GUNAPREVAC
/DhE/dE1
^z^dD
E<
ďƵŶŬǇ
ˇ
zdKdKy/<
dͲ>zD&Kzdz
hG<z
/E&/<KsE
s/ZD
^W/&/<
E^W/&/<
zdK>|
Obrázek 3: Schéma působení Haemophilus influenzae na imunitní buněčnou odpověď
Vincetoxicum officinale 5CH
Stimuluje nespecifickou imunitu zvýšením počtu makrofágů, T lymfocytů a polymorfonukleárů, ale také stimuluje
cytokinovou síť, produkci interferonu γ a především lysozymu.
Echinacea angustifolia 3CH
Tuto látku lze přiřadit ke skupině léčiv ovlivňujících imunitu, zvláště pak podtyp nespecifické imunity. Klasicky je
považována za léčivo se spíše terapeutickými než preventivními účinky, neboť amidy, které jsou v ní obsaženy, stimulují makrofágy, polysacharidy zvyšují produkci imunoglobulinů a konečně fenoly vykazují antivirové účinky.
Schéma tohoto působení je znázorněno na obrázku 4.
Skupina léčiv potlačujících příznaky
•
•
•
•
30
Aconitum napellus 5CH,
Belladonna 5CH,
Echinacea angustifolia 3 CH,
Cuprum 3CH.
BARBARIAE
SPECIFICKÁ
IMUNITA
SYNERGIE
T-LYMFOCYTY
ASCLEPIAS
VINCETOXICUM
KO
M
PLE
ME
N
TA
R
ITA
HAEMOPHILUS INFLUEZAE
NESPECIFICKÁ
IMUNITA
Amidy stimulují
makrofágy
Polysacharidy
stimulují
produkci
imunoglobulin .
Fenoly
vykazují
protivirovou
aktivitu.
GAMMA INTERFERON
LYSOZYM
Obrázek 4: Imunomodulační mechanismus působení Echinacea angustifolia 3CH
Nacházejí uplatnění v počátečních fázích zánětlivého procesu (fáze neurogenní a cévní) především ve fázi akutní
horečky, neboť mění jeho klinické projevy a délku trvání.
Echinacea angustifolia 3CH působí protizánětlivě a předchází bakteriálním komplikacím, které se vyskytují během chřipkového onemocnění.
Cuprum 3CH působí protizánětlivě a antisepticky a je vysoce účinné při bolestech svalů.
PARACETAMOL
Paracetamol je léčivo s analgetickými a antipyretickými vlastnostmi známými a využívanými již více než sto let,
které vykazuje účinnost a bezpečnost, takže se stal jednou z nejpoužívanějších a nejdostupnějších molekul na světě.
Jeho přítomnost na trhu v nejrůznějších lékových formách dává možnost vybrat si podle situace takovou variantu,
která bude pacientovi co nejvíce vyhovovat. Analgetické a antipyretické vlastnosti jsou přisuzovány přímému účinku
na nervová centra bolesti a termoregulace.
Účinek paracetamolu trvá zhruba 4 až 6 hodin, přičemž analgetický a antipyreticky účinek nastupuje do cca
30 minut po podání léku. Paracetamol nemá žádné vedlejší účinky při doporučovaných léčebných dávkách. V případě
31
předávkování je nejvážnějším problémem nekróza jater. Je však třeba připomenout, že existuje látka (N-acetylcystein),
která je v případě nasazení do 12 hodin od intoxikace paracetamolem schopna působit jako antidotum.
SLEDOVÁNÍ
Pacienti, kteří se zúčastnili této studie, byli sledováni následujícím způsobem:
Pokud jde o TEPLOTU, ta byla sdělována telefonicky po předchozím poučení rodičů a musela být měřena po 24, 48
a 72 hodinách, vždy v 17.00 hodin.
Pokud jde o KLINICKÉ PŘÍZNAKY, ty byly kontrolovány při návštěvách v ordinaci, a pokud to nebylo možné, pak
návštěvou v bydlišti pacienta, vždy 4. a 7. den od počátku klinických příznaků.
Rodičům malých dětí byly v okamžiku první návštěvy nabídnuty dvě léčebné alternativy a rodiče se mohli na základě svého osobního přesvědčení rozhodnout a zvolit léčbu, která jim vyhovovala více. Tento způsob prospektivní
studie, takzvaný outcome evaluation, skýtá jednu nepopiratelnou výhodu: placebo efekt je vyvážen volbou ze strany
rodiny, aniž by cokoli bylo vnucováno a mohlo tak zpochybnit důvěryhodnost výsledků.
ZPŮSOB PODÁVÁNÍ LÉKŮ
• Skupina A užívala Gunaprevac s následujícím dávkováním:
1 dóza (1/2 u dětí do 6 let) 3× denně první 4 dny, poté 1× denně po následující 3 dny (obrázek 5).
• Skupina B užívala paracetamol v sirupu perorálně
podle následujícího schématu:
dávka 15 mg/kg každých 8 hodin první 4 dny a dle
potřeby, pokud byla teplota vyšší než 38,5 °C, pak
i po následující 3 dny.
V OBOU SKUPINÁCH by v akutním případě bylo použito antibiotikum AMOXICILLIN, jestliže by:
• teplota překročila 38,5 °C po 5. dnu od začátku léčby;
• přetrvávaly klinické příznaky při kontrole 4. den alespoň
v jednom z těchto případů:
» nález v oblasti hrudníku potvrzující zasažení dolních
cest dýchacích
» pozitivní nález v oblasti hltanu s podezřením na bakteriální infekci, potvrzený rychlým testem na GABHS.
'hEWZs
'Π
ϭƚƵďƵϯŬƌĄƚĚĞŶŶĢƉŽĚŽďƵ
ϭƚƵďƵϯŬƌĄƚĚĞŶŶĢƉŽĚŽďƵϰ
ϰĚŶƽ
ĚŶş
WŽŶĄƐůĞĚƵũşĐşϯĚŶǇ͗ϭĚſǌĂͲ
WŽŶĄƐůĞĚƵũşĐşϯĚŶǇ͗ϭĚǌͲ
ĚĞĢ
ĚĞŶŶĢ
Pro vČk do 6ti let podávat poloviþní dávku: ½ Gy]y
Obrázek 5: Schéma užívání přípravku Gunaprevac
FAKTORY pro vyhodnocení ÚČINNOSTI LÉČBY
V úvahu byly brány následující faktory:
• Tělesná teplota nižší než 37 °C.
• Statistické rozdíly mezi oběma skupinami v bodování klinického dotazníku.
32
ROZBOR VÝSLEDKŮ
Tělesná teplota nižší než 37 °C
Z analýzy údajů po 24, 48 a 72 hodinách bylo zjištěno, že procento pacientů, u nichž došlo k trvalému, a nikoli náhodnému vymizení příznaků
horečky, je vyšší u pacientů ze skupiny A než uze skupiny B a s odstupem
dní je tento rozdíl stále výraznější:
2 % po 24 hodinách, 7 % po 48 hodinách a 13 % po 72 hodinách. To dokazuje nepochybný účinek přípravku
Gunaprevac v působení na příznak,
který jistě nejvíce znepokojuje naše
pacienty a jejich rodiny (tabulka 2,
obrázek 6).
Gunaprevac
paracetamol
Tabulka 2
Rozdíly v bodovém ohodnocení
v klinickém dotazníku mezi
oběma skupinami
za 24 hod
za 48 hod
za 72 hod
Při první návštěvě a zařazení do studie lékař zaznamenal klinické ohodnocení jednotlivých kategorií příznaků
- zde si lze povšimnout vysoké shody
mezi oběma skupinami, pokud jde
o rozdělení do jednotlivých hodnot.
(tabulka 3 a 4)
Skupina A
Skupina B
Obrázek 6: Odstranění příznaku horerčky za 24, 48 a 72 hodin
Při druhé návštěvě - první kontrole po 4 dnech, jsou patrné důležité rozdíly:
Obrázek 7 – klinické skóre po 4 dnech: skupina A ukazuje, že křivka znázorňující obecné a respirační příznaky
dosahuje svého vrcholu na hodnotě 1, zatímco křivka, která znázorňuje gastrointestinální příznaky, dosahuje vrcholu
na hodnotě 0. Obrázek 8 – klinické skóre po 4 dnech: skupina B ukazuje, že vrchol křivky respiračních a obecných
příznaků je posunut doprava na hodnotu 2, což je ukazatel nižšího léčebného účinku, a křivka gastrointestinálních
příznaků klesá pozvolněji, přestože má i ona svůj vrchol na hodnotě 0. To znázorňuje, že větší počet pacientů ze skupiny A se uchýlil k nižšímu bodovému ohodnocení klinických příznaků.
Tyto údaje nám potvrzují obrázky 9, 10, 11, které znázorňují oddělené porovnání tří různých typologií příznaků
u obou skupin a rozbor nikoliv absolutních číselných hodnot, ale procentního podílu z celkového počtu pacientů.
Při třetí návštěvě, druhé kontrole po 7 dnech, nadále přetrvávají rozdíly existující mezi oběma skupinami
ve prospěch skupiny A, ačkoliv se rozdíl mírně snižuje, což dokazuje, že terapeutické účinky přípravku Gunaprevac
převyšují očekávání. Skutečně, křivky skupiny A mají rychlejší pokles u gastrointestinálních symptomů, a pokud jde
o obecné a respirační symptomy, je vrchol mnohem výrazněji na hodnotě 1 u skupiny A než u skupiny B (obrázky 12
a 13). Vše je potvrzeno také na obrázcích 14, 15 a 16, které analyzují jednotlivé příznaky odděleně.
33
1. NÁVŠTĚVA – SKUPINA A (78 PACIENTŮ)
RESPIRAČNÍ
Tabulka 3
1. NÁVŠTĚVA – SKUPINA B (81 PACIENTŮ)
RESPIRAČNÍ
Tabulka 4
34
Skóre 0
Skóre 1
Skóre 2
Skóre 3
Obecné příznaky
Respirační příznaky
Gastrointestinální
příznaky
Obrázek 7: 2. Návštěva za 4 dny – klinické skóre skupiny A ,Gunaprevac
Skóre 0
Skóre 1
Skóre 2
Skóre 3
Obecné příznaky
příznaky
Obrázek 8: 2. Návštěva za 4 dny – klinické skóre skupiny B, paracetamol
35
Skóre 0
Skóre 1
Skupina A
Skóre 2
Skóre 3
Skupina B
Obrázek 9: Druhá návštěva za 4 dny – srovnávací klinické skóre v procentu pacientů,
obecné příznaky
Skóre 0
Skóre 1
Skupina A
Skóre 2
Skóre 3
Skupina B
Obrázek 10: Druhá návštěva za 4 dny – srovnávací klinické skóre v procentu pacientů, respirační příznaky
36
Skóre 0
Skóre 1
Skupina A
Skóre 2
Skóre 3
Skupina B
Obrázek 11: Druhá návštěva za 4 dny – srovnávací klinické skóre v procentu pacientů, gastrointestinální příznaky
skóre 0
skóre 1
skóre 2
skóre 3
obecné příznaky
respirační příznaky
gastrointestinální
příznaky
Obrázek 12: Třetí návštěva za 7 dní, klinické skóre ve skupině A, Gunaprevac
37
Skóre 0
Skóre 2
Skóre 1
Skóre 3
Obecné příznaky
příznaky
Obrázek 13: Třetí návštěva za 7 dní, klinické skóre ve skupině B, paracetamol
Skóre 0
Skóre 1
Skupina A
Skóre 2
Skóre 3
Skupina B
Obrázek 14: Třetí návštěva za 7 dní - srovnávací klinické skóre v procentu pacientů,
obecné příznaky
38
Skóre 0
Skóre 1
Skupina A
Skóre 2
Skóre 3
Skupina B
Obrázek 15: Třetí návštěva za 7 dní – srovnávací klinické skóre v procentu pacientů, respirační příznaky
Skóre 0
Skóre 1
Skupina A
Skóre 2
Skóre 3
Skupina B
Obrázek 16: Třetí návštěva za 7 dní – srovnávací klinické skóre v procentu pacientů,
gastrointestinální příznaky
39
Pokud bychom zkoumali rozdíly v použití antibiotika mezi oběma skupinami, můžeme zaznamenat, že ve skupině
léčené přípravkem Gunaprevac bylo použito antibiotikum pouze ve 3 %, zatímco ve skupině léčené paracetamolem je
to 24 % pacientů. To znamená rovněž významnou úsporu na úrovni výdajů za léky (obrázek 17).
Použití antibiotika na % pacientů
Skupina A
Gunaprevac
Skupina B
paracetamol
Obrázek 17: Použití antibiotika v procentech pacientů – srovnání obou skupin
40
DISKUSE A ZÁVĚRY
Chřipka a chřipková onemocnění (ILI) jsou infekční nemoci s významným dopadem na sociální struktury ve smyslu
přímých i nepřímých výdajů: výdaje v nemocničních zařízeních, ztracené hodiny v pracovním procesu, výdaje na ošetřující osoby pro děti a seniory. Tato onemocnění mají však obvykle příznaky mírného charakteru, které se dají vyléčit
bez nutnosti nákladných léčebných opatření. Obvykle stačí kontrolovat příznaky, které pacient má, dodržovat klidový
režim a omezit každodenní aktivity. Přesto je nutné pečlivě monitorovat pacienty patřící do rizikových skupin, aby bylo
možné včas zachytit náznaky komplikací.
Nepochybná je i důležitost správné prevence chřipkových onemocnění, kterou lze provádět jak běžným způsobem, tak i jinými léky, jako je například Gunaprevac, který v různých studiích prokázal významný preventivní účinek
a absolutní absenci nežádoucích účinků. Je však možné vypořádat se také s chřipkovým onemocněním samotným
a jeho klinickými příznaky, včetně akutní fáze, a to i v tomto případě pomocí kompozitních léčivých přípravků, které
dokáží ovlivnit příznaky, umožňují rychlé uzdravení bez vedlejších účinků a podporují reakční schopnost organizmu
neboli – jak říkal Hahnemann: „vis medicatrix natura”. To je cílem mé klinické práce: použití přípravku Gunaprevac
i v akutních případech. A dosažené výsledky ukazují správnost této volby.
Tato prospektivní řízená studie poukazuje na nadřazenost léčby typu medicíny nízkých dávek (low dose)
oproti klasické léčbě, a to v různých aspektech:
• Vyšší efektivita z hlediska trvalého ovlivnění tělesné teploty, která klesá pod 37 °C ve velmi krátkém čase.
• Lepší výsledky při odeznívání klinických příznaků, pokud jde o obecné, respirační a gastrointestinální obtíže při kontrolách 4. a 7. den. Povšimněte si, že rozdíl mezi oběma skupinami je zřejmý už 4. den a zmenšuje se, i když nadále přetrvává až do 7. dne. To znamená rychlejší léčebný účinek kompozitního léčivého přípravku oproti paracetamolu, který
se omezuje na analgetický a antipyretický efekt, na rozdíl od Gunaprevacu, který vede k přirozenému vyléčení, a reakce
organismu je lineárnější a homogennější.
• Nižší četnost léčby antibiotiky a následně menšího výskytu bakteriálních komplikací ve skupině léčené přípravkem
Gunaprevac oproti skupině léčené paracetamolem.
Žádné vedlejší účinky, dobrá snášenlivost i dosažené výsledky plně odůvodňují použití přípravku Gunaprevac
při široké škále chřipkových onemocnění.
41
Prevence rekurentních respiračních infekcí
u dětí pomocí nízkých dávek účinných látek
MUDr. Maria Rita Miniucchi, Pediatrická ambulance, Řím
V této kontrolované klinické studii je hodnocena účinnost nízkodávkového léčebného protokolu ve srovnání se
standardním postupem v prevenci rekurentních respiračních infekcí (RRI) u 250 dětí (průměrný věk tři roky a pět měsíců). Hodnocený nízkodávkový protokol zahrnuje dva léčivé přípravky (Gunaprevac a Citomix), v rámci standardního protokolu se podával syntetický thymový peptid pidotimod (Axil) a bakteriální lyzát (Ommunal). Třetí skupina
pacientů nebyla léčena a představuje kontrolní skupinu.
Pro vyhodnocení účinnosti se posuzovaly tři údaje:
• počet respiračních infekcí,
• počet dní s horečkou,
• nasazení antibiotik.
Všechny tři údaje se hodnotily v období sledování trvajícím 120 dní, včetně doby léčby. Studie prokazuje klinickou účinnost nízkodávkové terapie na základě statisticky významných rozdílů ve třech údajích u sledovaných
skupin pacientů. U počtu RRI jsou výsledky následující: počet pacientů s 1–5 epizodami klesá z 80,8 % v kontrolní
skupině, přes 61,8 % ve skupině léčené standardním způsobem, až na 42,5 % ve skupině léčené prostřednictvím nízkodávkového protokolu. Druhý sledovaný údaj ukazuje, že se počet pacientů s 1–10 dny s horečkou snižuje z 84 %
(kontrolní skupina), přes 59,2 % (standardní léčba), až na 32,5 % (low dose terapie). Rovněž sledování nasazení antibiotik prokazuje, že počet pacientů, kterým nebylo nutné antibiotika podávat během celých 120 dnů sledování, rostl
ze 7 % na 27 % a posléze na 44 % u pacientů léčených nízkodávkovou terapií.
Během nízkodávkové léčby nebyly pozorovány žádné nežádoucí vedlejší účinky.
Klíčová slova: RRI, prevence, pediatrie, nízké dávky, Gunaprevac, Citomix.
Úvod
U dětí se respirační infekční onemocnění objevují častěji než u dospělých: růst počtu infekcí je nepřímo úměrný
zvyšujícímu se věku.1
Rekurentní respirační infekce (RRI) horních a dolních cest dýchacích představují u dětí vzhledem k častému výskytu
celospolečenský zdravotní problém: v západních zemích onemocní RRI 25 % dětí do prvního roku věku a 18 % dětí
ve věku 1 – 4 roky.2
RRI můžeme považovat za skutečnou epidemii, jíž není vzhledem k převážně mírnému průběhu jednotlivých epizod věnována ze strany pediatrů a praktických lékařů dostatečná pozornost.2 U dětí trpících RRI se epizody onemocnění objevují zřejmě častěji a někdy i po delší dobu, než ukazují jednotlivé kontroly u lékaře (přinejmenším v některých
případech).
Příčinou může být skutečnost, že většina rizikových faktorů se týká tělesné konstituce malých pacientů, či mají
dlouhodobý charakter, navíc je velmi dobře známo, že u většiny dětí se vyskytuje naráz více rizikových faktorů.2 V průmyslových zemích udává Světová zdravotnická organizace následující klasické rizikové faktory: špatná výživa, nízká
porodní váha, matky nekojící své děti, znečištění prostředí (jak vnějšího, tak i vnitřního), nízká životní úroveň, nedostatečná hygiena, imunodeficience, ignorování doporučeného očkovacího kalendáře, atopie, časté pobyty v kolektivu
jiných lidí. Mezi rizikové faktory nepochybně patří i pasivní kouření.2
42
Follow-up
skupiny
dětí v předškolním věku
– Terracciano L.
10
Skupina A
s vysokou incidencí RRI
Rivista di immunoGėWLV¬55,
9
podle (2) prokázal, že incilogia e allergologia
Skupina B
8
NRQWUROQtVNXSLQD
dence se udržovala na své
pediatrica.
7
vysoké úrovni v průběhu
2008; 2:12-19.
*
* p < 0,001
6
celého pozorování u dětí
** p < 0,01
5
s RRI (skupina A) oproti
*** p < 0,05
4
kontrolní skupině (skupi**
3
na B) (obrázek 1).
***
2
Klinický obraz RRI je
1
tvořen opakující se sérií
0
Poznámka autora:
akutních epizod onemocgraf byl po grafické
nění. Vzorec opakování
stránce upraven.
URN\
OHW
OHW
může být více méně konstantní: u některých dětí dochází vždy (či převážně) k infekci téže části těla (např. rekurentní otitida), častěji se však
u dětí setkáváme s více klinickými příznaky.3 Jednotlivé akutní obrazy představují:
2EUi]HN3UHYDOHQFH55,RGGROHW
(SL]RG\LQIHNFHEėKHPURNXQ
Převzato z:
• faryngotonzilitida
• otitis media
• laryngitida
V případě dolních cest dýchacích rozlišujeme tři odlišné klinické obrazy:
• tracheobronchitida
• obstrukční bronchitida
• bronchiální pneumonie
Definice dítěte s RRI
RRI jsou definovány jako infekce horních a dolních cest dýchacích, jež se vyskytují častěji než jednou měsíčně
v období maximální expozice (listopad až duben).4 Definice vymezuje RRI jako benigní stav, který se s nárůstem věku
zlepšuje. Z toho důvodu definici nesplňují děti s jasně určenou poruchou organismu, jež se postupem času nezlepšuje,
jako jsou vrozené poruchy imunitního systému, cystická fibróza, primární ciliární dyskineze a anatomické anomálie
dýchacích cest.5
RRI představují onemocnění mírné klinické závažnosti s přirozenou tendencí ke spontánnímu uzdravení: více než
80 % procent dětí se bez následků uzdraví kolem pátého roku života.
Etiologie
Původci onemocnění se liší podle zasažené části respiračního ústrojí. V 80 % případů se jedná o viry:
• horní cesty dýchací: virového původu v 95 % případů;
• dolní cesty dýchací: ve většině případů virového původu, v 4,5–40 % případů jsou však pozitivní bakteriální kultury.
U 50 % dětí s diagnózou bakteriální RRI lze prokázat souběžnou či předchozí virovou infekci.
43
2EUi]HN9,5<]SśVREXMtFtLQIHNFHFHVWGìFKDFtFK
Převzato z:
Brouard J, Vabret A ,
Nimal-Cuvillon D, et al.
Epidemiology of
Horní cesty dýchací:
RKLQRvLrXV 45%
EFKRvLrXV
acute upper and
$GeQRvLrXV
Dolní cesty dýchací
RSV
,QIOXHQ]DYLUXV$D%
3DUDLQIOXHQ]DYLUXV
$GeQRvLrXV
RKLQRvLrXV
EQWerRvLrXV
1RYpYLU\
lower respiratory
3DUDLQIOXHQ]D
YLUXV
tract infections in
children. Rev Prat.
RSV
5KLQRYLUXV
0HWDpQeXmRvLrXV %RFDvLrXV PRO\RmDvLrXV.
2007, Oct 31.
Poznámka autora:
graf byl po grafické
stránce upraven.
Viry (obrázek 2)
• Horní cesty dýchací: ve 45 % případů rinovirus.
• Dolní cesty dýchací: 1) RSV,
2) Influenza virus A a B,
3) Parainfluenza virus,
4) Adenovirus,
5) Rhinovirus,
6) Enterovirus.
Bakterie
V podstatě se jedná o typické bakterie: 1) Beta-hemolytický streptokok skupiny A,
2) Pneumokok,
3) Haemophilus influenzae.
V případě infekcí způsobených následujícími netypickými bakteriemi byl pozorován častější výskyt onemocnění:
• Mycoplasma pneumoniae: častější u dětí starších pěti let; může způsobit rovněž infekci horních cest dýchacích, jako je
sinusitida a faryngotonzilitida.
• Chlamydia pneumoniae: častější u dětí starších dvou let; ve většině případů se jedná o jeden z více patogenů, jež často
společně napadají horní cesty dýchací.
Environmentální faktory vedoucí ke vzniku RRI
Vznik RRI je důsledkem působení více faktorů:5, 6
• Předčasná socializace: většina studií ukazuje, že předčasné zapojení do společenství v předškolním věku, zvláště v útlém dětství, podporuje nárůst počtu infekcí z důvodu zvýšeného rizika nákazy. Předčasná socializace tedy je primárním
spouštěcím faktorem RRI.
• Pasivní inhalace tabákového kouře: pravděpodobně se jedná o primární spouštěcí faktor RRI, který zřejmě působí změnu některých lokálních obranných mechanismů.6
44
• Znečištění prostředí: může se jednat o jeden z podpůrných faktorů s mechanismem působení částečně podobným
pasivní inhalaci tabákového kouře.
• Roční období: nejčastěji se s RRI setkáváme v období mezi začátkem podzimu a koncem jara. Zřejmě to souvisí s výše
uvedenými faktory (pobyt ve škole či ve školce, znečištění atmosféry, časté pobývání v uzavřených prostorách). Důležitou úlohu mají rovněž některé klimatické faktory (vlhkost, nízké teploty).
• Velký počet spolubydlících: zvláště v případě, že spolubydlící jsou děti, může tento fakt představovat důležitý spouštěcí
kofaktor RRI prostřednictvím mechanismu podobnému jako v případě předčasné socializace.2
Individuální rizikové faktory
Atopie
U dětí s atopií je vznik RRI podpořen následujícími faktory:
1) poškozením epitelu respiračního traktu,
2) porušením rovnováhy místní imunitní odpovědi Th1/Th2 se zvýšenou produkcí IL-4, IL-5 a IL-6, a s velmi nízkou
či žádnou produkcí IL-2 a INF-γ, což jsou cytokiny nezbytné pro efektivní imunitní obranu proti intracelulárním
patogenům.
Imunosupresivní působení RRI
V případě RRI se často popisuje přechodně mírně snížená účinnost imunitního systému postinfekčního charakteru,
jež představuje další podpůrný faktor pro:
•
•
•
•
•
snížení počtu cirkulujících CD4+ lymfocytů;
změnu imunitní odpovědi založené na cytokinech (switch Th1/Th2);
snížení aktivity makrofágů;
snížení neutrofilní chemotaxe;
částečný deficit IgA nebo podtříd IgG.
Poškození buněk epitelu orgánů respiračního traktu viry může také podpořit adhezi bakterií a přispět k superinfekci.
Diagnosticko-terapeutický přístup k dětem s RRI
U dítěte s RRI musíme provést diferenciální diagnostiku z alespoň dvou opačných hledisek:
• V první řadě je třeba je odlišit od dítěte, u něhož se občasně a po krátkou dobu projevuje recidivující série respiračních
infekcí.
• Ve druhé řadě je třeba je odlišit od dítěte, u něhož nějaká základní choroba vysvětluje zvýšený výskyt a závažnost
respiračních infekcí.2
V případě dítěte s RRI je úkolem dětského lékaře vysvětlit rodičům povahu onemocnění a zdůraznit jeho nízkou
závažnost. Dětský lékař musí léčit jednotlivé epizody infekce a nezapomínat, že ve většině případů jsou ve hře virové
patogeny a u dítěte s RRI nejsou infekce (na rozdíl od dětí s vrozenou imunodeficiencí) závažné.
Je nezbytné určit případné environmentální faktory schopné ovlivňovat recidivu infekce a poskytnout rodičům
rady, jak je odstranit. Je rovněž možné navrhnout částečné přerušení (na dobu několika měsíců) docházky do mateřské
školy či jeslí. V případě mírného klinického průběhu onemocnění nejsou laboratorní testy obvykle nezbytné. Pokud je
průběh onemocnění vážnější, mohou být užitečná další vyšetření, např.:
• krevní obraz + diferenciální počet leukocytů;
• stanovení hladiny IgG, IgA, IgM (může pomoci určit selektivní deficit IgA či další méně obvyklé deficity);
• určení hladiny imunoglobulinů, jenž umožňuje vyloučit nedostatek α1-antitrypsinu, spojený s nízkou hladinou α1-globulinu;
• RTG lebky ukáže stav provzdušnění nosní dutiny, a tím umožní vyloučit primární ciliární dyskinezi;
• laboratorní vyšetření potu, doporučené v případě recidivujících infekcí dolních cest dýchacích.
45
Jako prevenci respiračních infekcí je možné zvážit další terapeutické zásahy. V rámci konvenční medicíny se
nejčastěji přistupuje k následujícím terapiím:
• preventivní nasazení antibiotik,7
• adenotomie,8
• tonzilektomie,
• léčba imunoglobuliny.
Modifikátory biologické odpovědi (imunomodulační BRM – Biological Response Modifiers): v literatuře nalezneme
práce dokazující klinickou účinnost levamizolu, thymomodulinu per os a extraktů z brzlíku podávaných parenterálně.
V rámci ambulantní léčby se v současné době používají především syntetické thymové peptidy a produkty získané
z bakterií. Protože se v případě RRI zřídka jedná o vážná onemocnění vyžadující masivní terapeutický zásah, považujeme za důležité užívat snadno aplikovatelné léky bez nežádoucích účinků.
Ve světle těchto informací a na základě osobního přesvědčení jsme považovali za nutné provést klinické srovnání
léčby pomocí nízkých dávek (low dose) s konvenčním léčebným postupem rutinně užívaným v ambulantní praxi.
Pacienti a metody
V této kontrolované klinické studii byla vyhodnocena účinnost nízkodávkového protokolu v prevenci RRI u dětí
ve srovnání se standardní léčbou prostřednictvím tzv. modifikátorů biologické odpovědi (BRM) a neléčenou populací.
Zařazovací kritéria
Do studie byly zapojeny děti, které se dostavily na prohlídku do autorčiny smluvní pediatrické ordinace v období
od 1. listopadu do 31. prosince 2010. Věk dětí se pohyboval od dvou do šesti let a děti měly pozitivní anamnézu RRI
[děti, u nichž se v období listopad 2009 až duben 2010 vyskytlo alespoň 6 epizod respiračních infekcí (srov. kapitolu
Definice dětí s RRI)]. Do studie byly zařazeny také děti trpící astmatem a alergici.
Vylučovací kritéria
Do studie nebyly zařazeny děti s chronickými chorobami (diabetes mellitus, kardiopatie, chronické renální selhání),
léčené kortikoidy a imunosupresivy, a děti s dlouhodobou profylaxí antibiotiky. Celkově bylo do studie zapojeno 250
dětí (140 dívek, 110 chlapců) s průměrným věkem tři roky a pět měsíců.
Follow-up
Děti zařazené do studie byly sledovány po dobu 120 dní, což zahrnuje i dobu léčby. Rodiče byli během prvního
rozhovoru informováni o průběhu studie a v případě souhlasu (písemný informovaný souhlas) jim byl předán formulář,
v němž měli zapsat pro každou epizodu infekce:
•
•
•
•
počet dní s horečkou,
počet dní nepřítomnosti ve školce či ve škole,
výskyt symptomů (s určením, zda se jedná o tonzilitidu, laryngitidu, kašel, rinitidu, otalgii),
Jaké konvenční léky se dětem případně podávaly (antibiotika, antipyretika apod.).
Rodiče byli rovněž požádáni, aby se spojili s lékařem kvůli prohlídce (doma či v ordinaci lékaře), aby mohli na určený formulář zanést diagnózu: URI (upper respiratory infection), faryngotonzilitida, otitida, laryngitida, tracheobronchitida, astmatická bronchitida, bronchopneumonie. Lékař rodinu pravidelně kontaktoval, aby aktualizoval lékařské
záznamy a přesvědčil se, že rodiče správně pochopili poskytované informace.
46
Terapeutické protokoly
• Dětem ze skupiny A (léčeným výlučně nízkými dávkami) byl podáván Gunaprevac, 1 dóza týdně po tři následující měsíce + Citomix, 5 pelet denně po dobu tří následujících měsíců.
• Dětem ze skupiny B (kontrolní) bylo podáváno: Axil ampule per os, 1 ampule ráno nalačno, dvacet dnů v měsíci po dobu
tří následujících měsíců + Ommunal pro děti, 1 sáček ráno nalačno, deset dní v měsíci po dobu tří následujících měsíců.
• Dětem ze skupiny C se podávaly léky určené jako nezbytné pro léčbu jednotlivých epizod infekce (antibiotika, antipyretika apod.) a libovolné další přípravky (např. vitaminy), s výjimkou dlouhodobě podávaných antibiotik z důvodu
profylaxe a farmak spadajících mezi léky zahrnuté do studie.
Z analýzy obou terapeutických protokolů vyplývá: low dose protokol předpokládá nasazení dvou přípravků:
Gunaprevac je low dose přípravek určený pro děti, dospělé a seniory k prevenci a léčbě příznaků chřipky a onemocnění podobných chřipce. Díky svým složkám, jako je Vincetoxicum 5CH, Anas barbariae hepatis et cordis extractum 200K, Haemophilus influenzae 9CH, zaručuje optimální prevenci chřipky díky posílení přirozených obranných
mechanismů proti chřipce a syndromům podobným chřipce. Mechanismus působení přípravku Gunaprevac je dvojí:
• posílení buněčné imunitní odpovědi;
• posílení humorální imunity (nárůst hladiny lysozymu, interferonu γ a cytokinové kaskády).
Stimulace imunitního systému prostřednictvím přípravku Gunaprevac sleduje Gaussovu křivku v 6–8 týdnech podávání přípravku s progresivním nárůstem markerů obranné protivirové odpovědi. Trvalého stavu je dosaženo šestý až
osmý týden, kdy je preventivní působení optimální.
Díky Aconitum napellus 5CH, Belladonna 5CH, Echinacea 3CH a Cuprum 3CH je vhodné nasadit přípravek
Gunaprevac zejména v počátečních fázích nástupu chřipkových příznaků a příznaků nachlazení, zvláště v případě
akutních febrilních epizod v prodromálním stadiu (Aconitum a Belladonna).
Modulace akutního zánětlivého procesu, kontrola možného rozvoje sepse a velmi rychlá úleva od bolestí svalů
a kloubů jsou zajištěny přítomností dalších dvou základních složek přípravku Gunaprevac (Echinacea a Cuprum, obě
složky 3CH).
Citomix představuje speciální spojení cytokinů s dalšími léčivy, což specifikuje tento přípravek jako imunostimulační/imunomodulační. V rámci terapeutických strategií představuje Citomix preventivní přípravek používaný také
v akutní fázi onemocnění.
1) Akutní fáze: díky rychlému tlumení zánětlivých reakcí efektivně zkracuje dobu uzdravování a zajišťuje optimální
funkci obranných mechanismů imunitního systému, čímž snižuje riziko komplikací a superinfekcí.
2) Prevence: společně s Gunaprevacem se doporučuje zvláště u oslabených pacientů či u pacientů, u nichž se opakovaně objevovaly příznaky chřipky, nebo jako prevence recidivy chřipkového onemocnění.
Zvláště díky přítomnosti INF-γ (4CH) a IL-2 (5CH/7CH) je přípravek Citomix možné charakterizovat jako antivirový.
Díky přítomnosti IL-4 (4CH), jenž aktivuje B lymfocyty, a GCSF (4CH/9CH/15CH/30CH), aktivujícího neutrofily, se Citomix
doporučuje i v případě bakteriálních infekcí, a tudíž i v případě superinfekcí, k nimž může docházet při onemocnění
chřipkou a RRI.
IL-4 v koncentraci 4CH způsobuje také nárůst hladiny IgA, který je zvláště u dětí důležitý v boji proti patogenům
napadajícím respirační sliznice. Stimulace imunitního systému je podpořena též přítomností organoterapeutik v nízkých dávkách: Vasa lymphatica suis 4CH, Medulla ossis suis 4CH s Glandula thymi suis 4CH velmi jemně stimulují
imunokompetentní tkáně.
Detailní analýzou standardního terapeutického protokolu zjistíme, že Axil (pidotimod valeas) je tvořen syntetickým
thymovým peptidem. Pidotimod je imunostimulans působící prostřednictvím stimulace a regulace buněčné imunitní
47
odpovědi. Posílením funkcí thymu ovlivňuje zrání a získání úplné imunokompetence oslabených T lymfocytů, jimž je
za fyziologických podmínek svěřena úloha koordinace specifické imunity.
Pidotimod také stimuluje makrofágy v jejich funkci zachycování a prezentace antigenů na povrchu své buněčné
membrány společně s antigeny histokompatibilního komplexu.
Druhým užívaným lékem je Ommunal (Angelini), tvořený lyofilizovaným bakteriálním lyzátem získaným z Haemophilus influenzae, Diplococcus pneumoniae, Klebsiella pneumoniae a K. ozaenae, Staphylococcus aureus, Streptococcus
pyogenes a S. viridans a Neisseria catarrhalis. Ommunal stimuluje přirozené obranné mechanismy organismu a posiluje
odolnost respiračního ústrojí proti infekcím. Tento účinek byl prokázán pomocí testů dokazujících stimulaci makrofágů
a nárůstu počtu cirkulujících T lymfocytů a imunoglobulinů secernovaných sliznicemi dýchacích cest.
Výsledky
Byly analyzovány následující tři důležité údaje:
1. počet epizod RRI ve sledovaném období (120 dní);
2. celkový počet dní s horečkou (teplota v podpaží vyšší než 38 °C);
3. nasazení antibiotik v období sledování (120 dní) v případě epizod s pravděpodobným bakteriálním původem.
Kromě toho bylo a priori určeno, že léčba bude považována za „účinnou“ pouze v případě statisticky významných
rozdílů, ne menších než 30 %, u alespoň dvou ze tří sledovaných údajů. U žádného pacienta ze skupiny A se neobjevily
nežádoucí účinky. U dvou dětí ze skupiny B se projevila diarea, která však nebránila v pokračování léčby, neboť se ji
podařilo velmi rychle zvládnout pomocí mléčných kultur.
• Na obrázku 3 je vyznačen počet epizod RRI ve všech třech skupinách pacientů. Všimněme si, že existuje významný
rozdíl v epizodách RRI mezi skupinou C a skupinou B, ještě více však mezi skupinou C a skupinou A. Pokud jde o tento
první údaj, klesá počet dětí s 1–5 epizodami z 80,8 % ve skupině C, přes 61,8 % ve skupině B, až na hodnotu 42,5 %
ve skupině A (nízké dávky).
• Na obrázku 4 jsou vyznačeny dny s horečkou u členů všech tří skupin během sledování: statisticky významné rozdíly
jsou mezi skupinou C a skupinou A. Můžeme např. pozorovat, že počet pacientů s 1-10 dny horečky přechází od 84 %
(skupina C), přes 59,2 % (skupina B), až po 32,5 % (skupina A).
• Pokud budeme analyzovat nasazení antibiotik (obrázek 5), zjistíme, že počet dětí, které je během 120 dnů sledování
neužívaly, roste od 7 %, přes 27 %, až k 44 % v případě bioregulačního léčebného protokolu s nízkými dávkami.
Skupina A
80
Skupina B
76
60
40
Skupina C
47
40
34
23
20
6
6
6
2
0
3RĀHWGėWt
EH]HSL]RG55,
3RĀHWGėWt
V¬²HSL]RGDPL55,
3RĀHWGėWtV¬YtFH
QHçHSL]RGDPL55,
Obrázek 3: Počet epizod RRI během 120 dní sledování
48
90
79
80
70
60
50
Skupina A
48
45
Skupina B
40
Skupina C
30
26
25
20
10
10
6
6
5
0
3RĀHWGėWt
EH]KRUHĀN\
3RĀHWGėWt
V¬²GQ\KRUHĀN\
3RĀHWGėWtV¬YtFH
QHçGQ\KRUHĀN\
Obrázek 4: Počet dní s horečkou během 120 dní sledování
70
60
60
50
Skupina B
40
30
Skupina A
46
44
Skupina C
34
27
27
20
10
7
2
0
3RĀHWGėWt
EH]$7%
3RĀHWGėWt
V¬²F\NO\$7%
3
3RĀHWGėWt
V¬YtFHQHçF\NO\$7%
Obrázek 5: Podávání antibiotik (ATB) během 120 dní sledování
49
Závěry
1. Tato kontrolovaná klinická studie dokazuje, že použitý low dose terapeutický protokol (Gunaprevac + Citomix) je účinný v prevenci rekurentních respiračních infekcí (RRI).
2. Předem stanovená kritéria pro vyhodnocení účinnosti léčby byla splněna. Budeme-li analyzovat tabulky 3, 4
a 5, objevíme statisticky významné rozdíly nejen mezi skupinou C a skupinou A (pacienti byli léčeni nízkými
dávkami), ale také mezi skupinu A a skupinou B (pacienti byli léčeni konvenčními přípravky).
3. U pacientů ze skupiny A došlo nejen ke snížení počtu RRI a počtu dnů s horečkou, snížila se rovněž potřeba
nasazení antibiotik. Musíme také zdůraznit, že low dose léčebný protokol použitý v této studii nevyvolal
žádné nežádoucí účinky ani v jenom případě. Nežádoucí účinky se projevily – velmi vzácně – v průběhu
standardní terapie (diarea, kterou se však podařilo velmi rychle zvládnout pomocí mléčných kultur, aniž by
bylo nutné přerušit léčbu).
4. Pozitivně musíme vyhodnotit také menší potřebu léčby antibiotiky. Lékařská věda se již dlouho pokouší
redukovat nasazení antibiotik: důvodem jsou jednak jejich nežádoucí vedlejší účinky, jednak rostoucí počet
bakteriálních kmenů rezistentních vůči antibiotikům.
5. Absence nežádoucích účinků a snadné dodržování low dose terapeutického protokolu použitého v této studii jsou podstatným důvodem pro jeho široké využití.
Převzato z
Miniucchi. PREVENZIONE LOW DOSE DELLE INFEZIONI RESPIRATORIE RICORRENTI IN PEDIATRIA.
La Med. Biol., 2013/2; 35-41.
50
vzdělávací akce
semináře kongresy
wo
orkshopy
periodika„farmiNews“
„Lé
éky a lékárna“„Bio
otherapeutics“
publikace „Volně prodejné přípravky“
farmakovigilance „Cytokiny“
„Lékárníci doporučují“
internetová lékárna
www.samoleceni.cz
Edukafarm – kontaktní údaje:
MIC
HE
A MEDIC
IN
SIOLOG
PHY
IC
AE
E
ULATOR
REG
IA
AE
DEMIA B
ACA
O
EDUKAFARM, s.r.o.
252 42Jesenice, V Areálu 1243
tel. +420 224 252 435
e-mail: [email protected]
www.edukafarm.cz

Academia Bohemica Medicinae Physiologicae Regulatoriae

Transkript

Podobné dokumenty

Informace o přípravku zde

Tajemný doktor Enzym

Kompletní sborník ve formátu pdf - Společnost pro plánování rodiny

TDS Paslode PL tape nail 3.1 RS bright CZ

1. OBOR TĚLOVÝCHOVNÉ LÉKAŘSTVÍ – SPORTOVNÍ MEDICÍNA

zde

Vivat nanofarmakologie, vivat chytra terapie

Účetní osnova

Příbalová informace

Text na obalu

1/2009 - lékárna Samoléčení.cz

Historie antikoncepce - MUDr Alexandr Barták

Rádiové sítě I pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO

Homeopatie: léčba nebo okultismus?

zde.

EDUKAFARM - lékárna Samoléčení.cz

BeskydskÝ pediatrickÝ deN 2015

letní - Nemocnice Blansko

2/2013 - AGRAL sro

doplněk stravy

Luivac - Monografie

Informační letáček