Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly

Zprávy - Psychologický ústav AV ČR
Marek Blatný
Vojtěch Černý
Michal Hrdlička
Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly
Roč. 9, 2003, č. 1
ISSN: 1211-8818
AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY
PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV
VEVEŘÍ 97, 602 00 BRNO
tel.: 532290259
e-mail: [email protected]
Zprávy
Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly
Marek Blatný
Vojtěch Černý
Michal Hrdlička
Roč. 9, 2003, č. 1
ISSN: 1211-8818
Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly*
Marek Blatný1, Vojtěch Černý, Michal Hrdlička2
Raudenská (2001) k úloze klinických psychologů v léčbě bolesti uvádí, že jejich primární rolí
bylo v minulosti převážně diagnostikovat pacientovy osobní zvláštnosti. V posledních deseti
až patnácti letech se však rozrůstaly diagnostické možnosti a dnes je psychologické
hodnocení považováno za nástroj komplexního hodnocení vztahů mezi somatickými,
psychologickými a sociálními faktory. V souvislosti s dnešním celostním pohledem na
problematiku bolesti jsou psycholog nebo psychiatr považováni za základní součást
terapeutického týmu v léčbě bolesti.
Jednou ze základních otázek psychologického výzkumu ovšem zůstává, jaké
osobnostní vlastnosti vedou k intenzivnějšímu prožívání bolesti, a které z nich pomáhají
vnímání bolesti zeslabovat. Role osobnostních faktorů pak nabývá na závažnosti zvláště u
osob, které s bolestí žijí dlouhodobě.
V 70. a 80. letech byla provedena řada výzkumů studujících zvládání chronické
bolesti, při nichž byl využit MMPI (Cox, Chapman, Black, 1978, Rappaport a kol., 1987,
Rosen a kol., 1987). Lidé trpící chronickými bolestmi vysoce skórovali v neurotické triádě,
kterou představuje hypochondrie, deprese a hysterie. Dále bylo zjištěno, že lidé, jejichž
bolest byla lékařem označena za psychogenní, skórovali v MMPI stejně jako ti, jejichž bolest
byla označena za čistě organickou. A konečně - u lidí s akutní bolestí bylo skóre v neurotické
triádě v pásmu normy. Poslední zjištění osvětluje především rozdíl ve vnímání bolesti těch,
kteří očekávají její konec brzy, a těmi, kteří se obávají, že bolest nikdy neskončí.
Podobně popisuje psychologické činitele ovlivňující reaktivitu na bolest i Heřmánek (1981,
1984). Jako hlavní osobnostní charakteristiky vyhodnotil ve vztahu k percepci bolesti
neuroticismus, anxiozitu a extraverzi: neuroticismus a anxiozita práh percepce bolesti snižují,
extraverze ho naopak zvyšuje.
Harkins, Price a Braith (1989) vztah extraverze a vnímání bolesti nepotvrdili.
Neuroticizmus pak podle nich souvisí hlavně s výběrem negativních kognicí ve vztahu k
*
Studie byla zpracována s podporou Programu rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy (projekt ”Současná
česká společnost a otázky evropské integrace”, reg. č. K 9058117) a v rámci Výzkumného záměru Psychologického ústavu AV
ČR (reg.číslo: AV 0Z 7025918).
1
2
Psychologický ústav AV ČR
Dětská psychiatrická klinika, Univerzita Karlova, 2.lékařská fakulta
1
bolesti, což také souvisí s větší produkcí nemocného chování, a to zejména u lidí s
chronickou bolestí. Podobně Cassens a Stalling (1987) zjistili, že osoby s vysokým zaměřením
na somatické symptomy a vysoce skórující v úzkostnosti uváděli podstatně více bolesti s větší
závažností.
Také podle výzkumů z posledního desetiletí se jako základní psychické faktory
ovlivňující percepci bolesti uplatňují deprese, stres a úzkost. Stres a úzkost však mohou práh
bolesti i toleranci k bolesti posouvat oběma směry: jak k hyperalgezii, tak hypalgezii až
analgezii (Baštecký, Šavlík, Šimek, 1993, Mareš, 2002). Z psychologických faktorů působících
adaptivně a protektivně bývá uváděna síla Ega, tedy faktor, jenž je v rámci Cattellova
faktorového modelu osobnosti součástí obecnější dimenze emoční stability (např. Conn,
Rieke 1994).
Současné výzkumy však také prokázaly, že řada psychologických proměnných, jakými
jsou např. spokojenost či zvládání stresu, souvisejí u mužů a žen s odlišnými soubory
osobních charakteristik. Pokud jde o reakci na zátěž, zjistili například Hraba a kol. (1996), že
ženy reagují na stres depresí, úzkostí a somatizací, zatímco muži hostilitou. Také v predikci
duševní pohody se objevují mezipohlavní rozdíly: u mužů i žen se sice shodně uplatňují
především temperamentové vlastnosti (extraverze, neuroticismus), spokojenost je u žen – na
rozdíl od mužů – ovlivňována navíc afiliativními charakteristikami a otevřeností vůči novým
zkušenostem (Blatný, 1997, 2001).
V našem výzkumu jsme se proto zaměřili na otázku, zda existují rodové rozdíly
v osobnostních předpokladech zvládání chronické bolesti.
METODA
Soubor
Výzkumný soubor tvořili lidé léčící se s chronickou bolestí v pražských a brněnských
nemocnicích (N = 150, z toho 50 mužů a 100 žen). Respondenti byli kontaktováni
v ambulancích pro léčbu bolesti, vyšetření probíhalo jednak během ambulantní léčby (110
osob), jednak během hospitalizace (40 osob). Průměrný věk činil 45 let (sd = 13.67),
nejmladší osobě bylo 17 let, nejstarší 76 let. Kritériem pro zařazení do souboru byla evidence
osob v ambulanci pro léčbu bolesti – doba trvání bolesti se proto v našem souboru značně
lišila a dosahovala rozpětí od 3 do 660 měsíců, tj. 55 let (hodnoty dolního a horního kvartilu
jsou 19 a 120, medián = 55).
Sběr dat byl uskutečněn v době od prosince 1994 do června 1996. Respondenti
participovali na výzkumu dobrovolně, použité metody byly spolu s dalšími aplikovány v rámci
širšího výzkumného projektu.
2
Metody
Pro sledování osobnostních charakteristik jsme použili Freiburský osobnostní dotazník FPI
(Fahrenberg, Selg, Hampel, 1986), formu K, a Eysenckův osobnostní dotazník EPQ-R
(Eysenck, Eysenck, 1992). Vzhledem k tomu, že dotazníky byly respondentům předloženy v
rámci širší testové baterie, použili jsme v obou případech jejich zkrácené verze. Námi použitá
verze Freiburského osobnostního dotazníku obsahuje 76 položek, které měří tyto osobnostní
charakteristiky: nervozitu, spontánní agresivitu, depresivitu, vzrušivost, společenskost,
mírnost, reaktivní agresivitu, zdrženlivost a otevřenost. Dotazník EPQ měří tři široce
koncipované rysy osobnosti: extraverzi, neuroticismus a psychoticismus.
Ačkoliv FPI umožňuje vypočítat z vybraných položek skóre pro extraverzi a
emocionální labilitu (a dále pro maskulinitu-femininitu), rozhodli jsme se použít pro měření
těchto dimenzí Eysenckův EPQ - v dosavadních výzkumech (našich i zahraničních) byly
Eysenckovy dotazníky často používány, můžeme tak naše výsledky srovnat s dalšími
studiemi.
Schopnost kontrolovat vlastní bolest, resp. schopnost ovlivnit míru percipované
bolesti, jsme zjišťovali pomocí otázky ”Nakolik dokážete snížit svoji bolest?”, a to na
sedmibodové škále od 0 do 6 (0 – nedokáži bolest vůbec snížit, 6 – mohu bolest úplně
odstranit). Schopnost snížit vlastní bolest označujeme v dalším textu jako SSB.
VÝSLEDKY
Pro postižení vztahů mezi proměnnými jsme použili korelační analýzu a pro určení přínosu
pro predikci SSB mnohonásobnou regresní analýzu.
Deskriptivní statistiky sledovaných proměnných jsou uvedeny v tabulce 1, výsledky
korelační analýzy pro podsoubor mužů v tabulce 2 a pro podsoubor žen v tabulce 3. Ženy
mají poněkud vyšší míru přesvědčení, že dokáží snížit svou bolest, než muži, rozdíl je však
statisticky neprůkazný (t = -0.641, p = 0.523).
3
Tabulka 1. Deskriptivní statistiky sledovaných proměnných
min
max
m
sd
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
muži
ženy
Snížení bolesti
Nervozita
0
0
0
0
5
7
6
7
2.48
4.00
2.64
4.18
1.34
1.87
1.49
2.01
Spontánní agresivita
0
0
7
5
1.92
1.18
1.96
1.40
Depresivita
0
0
7
7
4.24
3.80
1.86
2.13
Vzrušivost
0
0
7
7
4.08
3.28
2.28
2.31
Družnost
0
0
7
7
3.76
3.48
1.55
1.93
Mírnost
0
0
6
7
3.24
2.70
1.74
1.85
Reaktivní agresivita
0
0
7
6
3.04
1.70
1.99
1.74
Zdrženlivost
1
0
7
7
4.08
4.18
1.96
2.08
Otevřenost
1
0
7
7
4.80
3.98
1.69
2.01
Psychoticismus
0
0
8
8
3.08
3.26
1.91
1.81
Extraverze
0
0
12
12
6.04
5.36
3.19
3.61
Neuroticismus
1
0
12
12
7.04
7.36
3.21
3.43
Tabulka 2. Korelační analýza mezi schopností snížit bolest a osobnostními charakteristikami
u podsouboru mužů
SSB
NER
NER
.10
SPA
DEP
-.29* .15
-.02
MIR
.26
.00
-.01
-.13
-.12
-.10
N
-.17
.29*
.06
.70**
-.09
-.08
.06
.58**
-.38** .15
-.26
.85** -.25
.49** -.33*
-.12
-.01
.14
-.03
-.02
-.05
.21
.01
-.13
.11
E
.06
-.01
.08
-.03
-.10
.31*
SPO
-.19
.30*
-.01
.36* .31
P
.29*
.34*
.06
-.55** .18
.14
-.01
-.33*
OTV -.10
-.55** -.03
-.05
VZR
-.01
E
.36*
.07
.18
P
.18
.15
-.08
ZDR
-.28*
-.16
ZDR
REA
.00
DEP
.34* -.08
MIR
.11
-.51** -.29*
-.56** -.28*
SPO
.06
SPA
REA
.07
VZR
.31*
.42** .16
-.08
.31*
.57** -.18
.57**
-.18
-.34*
-.34*
-.38** -.07
.16
-.07
.16
.01
-.25
.06
.36** -.01
-.25
-.18
-.09
.15
.16
.06
.30* .01
-.08
-.26
.01
.36** .23
.06
.85** .49** -.01
.70** .58** -.25
-.33*
-.01
.18
.42** .08
.08
-.03
OTV
-.18
-.20
N
-.01
.23
-.20
-.23
.00
-.09
-.08
.06
-.23
.00
-.08
.52** -.09
.06
.52**
-.21
-.21
SSB = schopnost snížit bolest, NER = nervozita, SPA = spontánní agresivita, DEP = depresivita, VZR = vzrušivost,
SPO = společenskost, MIR = mírnost, REA = reaktivní agresivita, ZDR = zdrženlivost, OTV = otevřenost, P =
psychoticismus, E = extraverze, N = neuroticismus.
Korelační koeficienty jsou označeny jednou hvězdičkou pro 5% hladinu statistické průkaznosti a dvěma
hvězdičkami pro 1% hladinu statistické průkaznosti.
4
Tabulka 3. Korelační analýza mezi schopností snížit bolest a osobnostními
charakteristikami u podsouboru žen
SB
NER
-.28*
SPA
.20
DEP
-.08
VZR
.02
SPO
-.06
NER
SPA
-.04
-.04
DEP
VZR
.41** .32** .01
.13
.41** .13
.25*
.12
E
-.14
-.02
.52** .01
N
.56**
.33** -.07
.64**
-.23*
-.23*
.07
0.23* .25*
-.12
-.09
.52**
.15
.16
-.44** -.09
.11
.17
-.17
.09
.38** .32** -.66**
.12
.15
.09
-.04
ZDR
.01
.16
OTV
.33*
-.01
52** .09
P
.24*
-.14
.01
E
.10
-.02
33** -.26** -.09
-.38** .56** -.07
.33** .03
-.01
P
-.26*
REA
N
.22*
.16
OTV
-.16
.37** -.41** .22* -.19
-.23*
.15
.07
.16
.56** .23*
-.16
-.41** -.04
ZDR
.56** .09
-.33** -.23*
33** .09
REA
.09
MIR
.03
.12
MIR
.42** -.33** -.19
.32** .25* .42**
.01
SPO
.25*
-.12
.17
-.44** -.17
.12
-.09
.15
.11
.09
.38** -.10
.73** .32** -.01
.64** .52** -.24*
-.66** -.02
-.10
.29** -.24*
.29**
-.24*
.05
.05
.73** -.24*
-.01
-.39** .44**
.29** .06
.25*
-.39** .29** .25*
.44** .06
-.25*
-.02
-.25*
-.26**
-.26**
SSB = schopnost snížit bolest, NER = nervozita, SPA = spontánní agresivita, DEP = depresivita, VZR = vzrušivost,
SPO = společenskost, MIR = mírnost, REA = reaktivní agresivita, ZDR = zdrženlivost, OTV = otevřenost, P =
psychoticismus, E = extraverze, N = neuroticismus.
Korelační koeficienty jsou označeny jednou hvězdičkou pro 5% hladinu statistické průkaznosti a dvěma
hvězdičkami pro 1% hladinu statistické průkaznosti.
Z osobnostních charakteristik měřených pomocí FPI je u mužů SSB negativně spojena
se spontánní agresivitou, reaktivní agresivitou a vzrušivostí. Rysy extraverze, neuroticismu a
psychoticismu měřené na základě EPQ nemají s SSB statisticky průkaznou souvislost. U žen
SSB koreluje pozitivně s mírností, otevřeností (FPI) a psychoticismem (EPQ), negativně
s nervozitou (FPI) a neuroticismem (EPQ).
V dalším kroku jsme použili mnohorozměrnou regresní analýzu – jednak pro určení
vlivu jednotlivých prediktorů, jednak proto, abychom zjistili s jakou přesností lze schopnost
snížit vlastní bolest predikovat na základě osobnostních proměnných (procento vysvětleného
rozptylu). Analýzu jsme provedli zvlášť pro charakteristiky měřené jak pomocí FPI, tak EPQ.
Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 4 a 5 pro podsoubor mužů a v tabulkách 6 a 7 pro
podsoubor žen.
5
Tabulka 4. Predikce SSB u podsouboru mužů - FPI: standardizované beta
koeficienty a odpovídající statistiky pro jednotlivé prediktory
Proměnné
beta
t
průk.
Nervozita
-.159
-1.094
.280
Spontánní agresivita
-.386
-3.074
.004
Depresivita
-.003
-.019
.985
Vzrušivost
.033
.250
.804
Družnost
-.231
-1.461
.152
.221
1.503
.141
Reaktivní agresivita
-.513
-3.680
.001
Zdrženlivost
-.284
-1.907
.064
Otevřenost
-.134
-.952
.347
Mírnost
Tabulka 5. Predikce SSB u podsouboru mužů - EPQ: standardizované beta
koeficienty a odpovídající statistiky pro jednotlivé prediktory
Proměnné
beta
Psychoticismus
Extraverze
Neuroticismus
t
průk.
-.168
-1.191
.240
.174
1.207
.234
-.128
-.889
.378
Tabulka 6. Predikce SSB u podsouboru žen - FPI: standardizované beta koeficienty
a odpovídající statistiky pro jednotlivé prediktory
Proměnné
beta
t
průk.
Nervozita
-.158
-1.412
.161
Spontánní agresivita
-.047
-.390
.698
Depresivita
-.014
-.106
.916
Vzrušivost
.071
.652
.516
Družnost
-.083
-.760
.449
Mírnost
.298
2.821
.006
Reaktivní agresivita
.017
.171
.864
Zdrženlivost
-.052
-.411
.682
Otevřenost
.313
2.697
.008
6
Tabulka 7. Predikce SSB u podsouboru žen - EPQ: standardizované beta koeficienty
a odpovídající statistiky pro jednotlivé prediktory
Proměnné
Psychoticismus
beta
t
průk.
.159
1.615
.110
Extraverze
-.027
-.273
.785
Neuroticismus
-.345
-3.503
.001
U mužů se v predikci SSB uplatňují spontánní a reaktivní agresivita, přičemž obě
proměnné regresní odhad snižují. Celkově vyčerpávají osobnostní charakteristiky měřené
dotazníkem FPI 53% rozptylu SSB (r = 0.73, F(9,40) = 5.081, p = 0.000). Osobnostní rysy
měřené dotazníkem EPQ k predikci SSB nepřispívají a vyčerpávají celkově pouze 9% rozptylu
(r = 0.30, F(3,46) = 1.546, p = 0.215).
U žen se z osobnostních charakteristik měřených pomocí FPI uplatňují v predikci SSB
mírnost a otrevřenost, které regresní odhad zvyšují, všechny charakteristiky pak vysvětlují
26% rozptylu SSB (r = 0.51, F(9,90) = 3.415, p = 0.001). Z osobnostních rysů měřených
EPQ k predikci SSB přispívá pouze neuroticismus, který regresní odhad snižuje, společně pak
extraverze, neuroticismus a psychoticimus vyčerpávají 17% rozptylu SSB (r = 0.41, F(3,96)
= 6.345, p = 0.001).
DISKUSE
V naší studii jsme se zaměřili na otázku, zda existují rodové rozdíly v osobnostních
předpokladech zvládání chronické bolesti. Výzkum skutečně prokázal, že schopnost snížit
percipovanou bolest je u mužů a žen spojena s odlišnými soubory osobnostních vlastností.
U mužů je SSB spojena především s nízkou mírou spontánní a reaktivní agresivity
(korelace -.51 a -.56) a dále s nízkou mírou vzrušivosti. Muži kontrolující svou bolest jsou
tedy umírnění, klidní a ovládající se, zatímco muži, kteří svou bolest nezvládají, jsou
spontánně i reaktivně agresivní, vzrušiví a snáze podléhají frustraci. Spontánní agresivita
však nemá normální rozložení a její celková úroveň je u mužů podprůměrná. Muži s nízkou
SSB tedy nemusejí být nutně agresivní, jde pravděpodobně jen o nižší míru sebeovládání. Je
také možné, že vztah je ovlivněn tzv. outliery – tuto interpretaci podporuje skutečnost, že při
nízkém průměru byly zjištěny maximální hodnoty škály odpovídající maximální hodnotě
součtového skóre. Rysy extraverze, neuroticismu a psychoticismu nemají u mužů s SSB
souvislost.
SSB u žen zvyšují mírnost, otevřenost a – poněkud překvapivě - i psychoticismus;
7
nervozita a neuroticismus kontrolu bolesti snižují. Úroveň psychoticismu je však u žen (ale i u
mužů) nízká – hodnota průměru je rovna 3.26 (teoretický průměr škály je 6), maximální
naměřená hodnota v souboru je 8, přičemž součtové skóre může dosáhnout hodnoty 12.
Vzhledem k tomu, že Eysenck konstruuje dimenzi psychoticismu unipolárně, to znamená s
přítomností poruchových znaků na jednom pólu dimenze a jejich nepřítomností na druhém
pólu, k SSB přispívají převážně neporuchové (adaptivní) charakteristiky, jako je snížená
citlivost či vnímavost. Ženy schopné ovlivňovat míru percipované bolesti jsou tedy klidné,
otevřené a pozitivně naladěné, mají vysokou míru sebedůvěry a nízkou úroveň negativní
emocionality. Ženy s nízkou SSB jsou dráždivé, uzavřené, psychosomaticky narušené a
neurotické.
Chronická bolest, resp. dlouhodobá neschopnost ovlivnit percipovanou bolest
odpovídá stavu stresu. Z tohoto pohledu naše výsledky odpovídají zjištěním Hraby a kol.
(1996), podle kterých ženy vykazují spíše internalizované příznaky stresu (deprese, úzkost,
somatizace), zatímco muži příznaky externalizované (hostilita).
V další analýze jsme použili mnohorozměrnou regresní analýzu, a to jednak proto,
abychom vyjasnili vliv jednotlivých prediktorů, jednak proto, abychom zjistili s jakou
přesností lze SSB predikovat na základě osobnostních vlastností. Analýzu jsme provedli zvlášť
pro proměnné měřené pomocí dotazníků FPI a EPQ.
V predikci SSB se u mužů z osobnostních charakteristik měřených dotazníkem FPI
uplatňují spontánní a reaktivní agresivita, které regresní odhad snižují, Eysenckem
koncipované rysy predikci SSB nedovolují. SSB u žen můžeme z osobnostních charakteristik
měřených dotazníkem FPI predikovat na základě mírnosti a otevřenosti, které přispívají
k regresnímu odhadu, z osobnostních rysů měřených EPQ se uplatňuje pouze neuroticismus,
který regresní odhad snižuje. Celkově pak lze SSB lépe predikovat na základě osobnostních
proměnných u mužů, než u žen (53% vs. 26% rozptylu při použití dotazníku FPI).
Z našich zjištění dále vyplývá, že na základě široce koncipovaných rysů, jakými jsou
Eysenckem navrhované osobnostní dimenze, nelze SSB predikovat s velkou přesností –
vyčerpávají nízké procento rozptylu (9% u mužů a 17% u žen). Amirkham, Risinger a
Swickert (1995), kteří se zabývali vlivem extraverze na volbu copingové strategie a na
hodnocení situace zátěže (appraisal), došli k závěru, že vliv extraverze je častěji
zprostředkovaný než přímý - za možné zprostředkující činitele pokládají např. optimismus a
pesimismus. Dalším možným vysvětlením celkově neprůkazného vztahu extraverze ke
strategiím zvládání je podle Amirkhama a kol. skutečnost, že extraverze není homogenní rys
(na rozdíl např. od neuroticismu) a zahrnuje řadu dílčích složek (sociabilita, pozitivní
afektivita, aktivita), které jsou spojeny s odlišnými strategiemi zvládání.
8
Uvedená zjištění mohou částečně vysvětlovat nejednoznačnost nacházených vztahů
mezi extraverzí a zvládáním, včetně zvládání bolesti (Heřmánek 1981, 1984, Harkins, Price,
Braith, 1989), a naznačují též, že je vhodné sledovat osobnostní vlastnosti s psychologicky
specifičtějším vymezením.
Celkově z našich výsledků vyplývá, že na zvládání bolesti se podílejí především
emocionální charakteristiky osobnosti, vidíme však i vliv volní kontroly. Z hlediska rodových
diferencí se emocionalita (ať už pozitivní, nebo negativní) uplatňuje spíše u žen, zatímco u
mužů má na zvládání bolesti větší vliv kontrola emocí, než samotné emoční naladění.
V dalším výzkumu by měla být proto pozornost věnována seberegulační složce sebepojetí.
Úloha sebeobrazu – a zvláště jeho normativní stránky – byla prokázána v regulaci řady
psychických procesů a behaviorálních postupů (Bandura, 1999, Cervone, Shoda, 1999),
včetně chování ochraňujícího zdraví (health-protective behavior, Miller, Shoda, Hurley, 1996).
Jednoznačná interpretace našich výsledků je však omezena několika skutečnostmi. Za
prvé, sledování osobnostních korelátů zvládání bolesti bylo součástí rozsáhlejší studie, pro
měření osobnostních vlastností byly proto použity zkrácené verze dotazníků a schopnost
ovlivňovat vlastní bolest byla zjišťována pouze jednou položkou. Zvláště v případě zjišťování
zvládání bolesti by bylo vhodné použití strukturovanějších, resp. vícedimenzionálních měřících
nástrojů (Knotek, Žalský, 2001, Knotek a kol., 2001, Raudenská, 2001).
Za druhé, délka bolesti byla v našem souboru u jednotlivých osob značně rozdílná. I
když např. Černý (1997) neprokázal vztah mezi dobou trvání bolesti a schopností snížit
percipovanou bolest, bylo by vhodné ověřit naše výsledky u skupin z hlediska trvání
chronické bolesti homogenních.
Poslední omezení úzce souvisí s předchozím – při jednorázovém šetření a při
použitých metodách analýzy můžeme pouze postihnout vztah mezi proměnnými bez určení
kauzality. Nelze tedy vyloučit možnost, že v důsledku chronické bolesti dochází ke změnám
v osobnosti. K objasnění role osobnostních faktorů v léčbě bolesti by proto měly přispět
především longitudinální, prospektivně koncipované studie.
ZÁVĚR
V naší studii jsme se zabývali analýzou rodových rozdílů v osobnostních předpokladech
zvládání chronické bolesti. Schopnost ovlivnit míru percipované bolesti je u mužů spojena
především s nízkou mírou spontánní a reaktivní agresivity a dále s nízkou mírou vzrušivosti. U
žen přispívá ke schopnosti kontrolovat vlastní bolest mírnost, otevřenost a psychoticismus,
zatímco nervozita a neuroticismus kontrolu bolesti snižují.
Celkově z našich výsledků vyplývá, že na zvládání bolesti se podílejí především
9
emocionální charakteristiky osobnosti, vidíme však i vliv volní kontroly. Z hlediska rodových
diferencí se emocionalita uplatňuje spíše u žen, zatímco u mužů má na zvládání bolesti větší
vliv kontrola emocí, než samotné emoční naladění. V dalším výzkumu by měla být proto
pozornost věnována roli seberegulačního systému.
Dále z našich zjištění vyplývá, že na základě široce koncipovaných rysů, jakými jsou
extraverze či neuroticismus, nelze zvládání chronické bolesti predikovat s velkou přesností –
a to ani u mužů, ani u žen. Je vhodné sledovat osobnostní vlastnosti s psychologicky
specifičtějším vymezením.
10
LITERATURA
Amirkhan, J.H., Risinger, R.T., Swickert, R.J.: Extraversion: A ”hidden” personality factor in
coping? Journal of Personality, 63, 1995, 189-212.
Bandura, A.: Social Cognitive Theory of Personality. In D. Cervone & Y. Shoda (Eds.), The
coherence of personality (s. 185-241). New York/London: The Guilford Press 1999.
Blatný, M.: Osobnost a životní spokojenost u chlapců a dívek. Zprávy - Psychologický ústav
Brno, 3, 1997, 6, 1-8.
Blatný, M.: Osobnostní determinanty sebehodnocení a životní spokojenosti: mezipohlavní
rozdíly. Československá psychologie, 45, 2001, 5, 385-392.
Cervone, D. & Shoda, Y.: Social-cognitive theories and the coherence of personality. In D.
Cervone & Y. Shoda (Eds.), The coherence of personality (s. 3-33). New York/London:
The Guilford Press 1999.
Conn, S. R., Rieke, M. L.: The 16PF Fifth Edition Technical Manual. Champagne, Illinois:
Institute for Personality and Ability Testing, Inc 1994.
Cox, G.B., Chapman, C.R., Black, R.G.: The MMPI and chronic pain: The diagnosis of
psychogenic pain. Journal of Behavioral Medicine, 1, 1978, 437-443.
Černý, V.: Psychologické aspekty zvládání bolesti. Disertační práce. Brno, Masarykova
univerzita 1997.
Hraba, J., Lorenz, F. O., Lee, G., Pechačová, Z.: Gender and Well-Being in the Czech
Republic. Sex Roles, 34, 1996, 517-533.
Baštecký, J., Šavlík, J., Šimek, J.: Psychosomatická medicína. Praha, Grada Avicenum 1993.
Cassens, H.L., Stalling, R.B.: Private body consciousness, anxiety, and the perception of
pain. Journal of Behavioral Therapy and Experimantial Psychiatry, 18, 1987, 215-222.
Eysenck, H.J., Eysenck, S.G.B.: Eysenckovy osobnostní dotazníky pro dospělé. Bratislava,
Psychodiagnostika 1992.
Fahrenberg, J., Selg, H., Hampel, R.: FPI. Manuál. Bratislava, Psychodiagnostické a
didaktické testy 1986.
Harkins, S.W., Price, D.D., Braith, J.: Effects of extraversion and neuroticism on experimental
pain, clinic pain, and illness behavior. Pain, 36, 1989, 209-218.
Heřmánek, S.: Bolesť a možnosti jej psychologického ovplyvňovania. Zdravotnícke aktuality
117. Bratislava, Ústav zdravotnej výchovy 1984.
Heřmánek, S.: Osobnostné charakteristiky a percepcia bolesti. Bratislavské lekárske listy, 75,
1981, 613-632.
Knotek, P., Žalský, M.: Vizuální analogové škály pro měření bolesti a psychologickou
diagnostiku pacientů s chronickou bolestí. Bolest 4, 2001, 96 – 102.
11
Knotek, P., Williams, D.A., Blahuš, P., Žalský, M.: Dotazník názorů na bolest a percepce
bolesti: česká verze. Bolest 4, 2001, 164-170.
Mareš, J.: Strach z bolesti: teorie a empirické výzkumy. Bolest, 5, 2002, 17-27.
Miller, S.M., Shoda, Y., Hurley, K.: Applying Cognitive-Social Theory to Health-Protective
Behavior: Brest Self-Examination in Cancer Screening. Psychological Bulletin, 119,
1996, 70-94.
Rappaport, N.B., McAnulty, D.P., Waggoner, C.D., Brantley, P.J.: Cluster analysis of
Minnesota Multiphasic Personality Inventory (MMPI) profiles in a chronic headache
population. Journal of Behavioral Medicine, 10, 1987, 49-60.
Raudenská, J.: Psychologická diagnostika u pacientů s kontinuálním epidurálním
analgetickým blokem. Bolest 4, 2001, 104-111.
Rosen, J.C., Grubman, J.A., Bevins, T., Frymoyer, J.W.: Musculosceletal status and disability
of MMPI profile subgroups among patients with low back pain. Health Psychology, 6,
1987, 581-598.
12
Osobnostní předpoklady zvládání bolesti: rodové rozdíly
SOUHRN
Studie se zabývá rodovými rozdíly v osobnostních předpokladech zvládání chronické bolesti.
Výzkum byl proveden u souboru osob léčících se s chronickou bolestí (N = 150, 50 mužů a
100 žen). Schopnost ovlivnit míru percipované bolesti hodnotili respondenti na sedmibodové
škále, osobnostní vlastnosti byly měřeny dotazníky EPQ a FPI. Schopnost ovlivnit míru
percipované bolesti je u mužů spojena především s nízkou mírou spontánní a reaktivní
agresivity a dále s nízkou mírou vzrušivosti. U žen přispívá ke schopnosti kontrolovat vlastní
bolest mírnost, otevřenost a psychoticismus, zatímco nervozita a neuroticismus kontrolu
bolesti snižují.
Klíčová slova: bolest, zvládání, osobnost, rodové rozdíly
Personality resources of coping with pain: gender differences
SUMMARY
Study is aimed at gender differences in personality resources of coping with chronic pain.
The research was done with the sample of patients, which were undergoing treatment of
chronic pain (N = 150, 50 male a 100 female). Respondents evaluated their capability to
influence level of perceived pain on the seven-point rating scale, personality was measured
by the means of Eysenck’s Personality Inventory and Freiburg Personality Inventory. In male
the capability to influence level of perceived pain is connected with low level of impulsive as
well as reactive aggression and with low level of excitableness. In female the capability to
influence level of perceived pain is related positively to moderateness, openness, and
psychoticism and negatively to neuroticism.
Key words: pain, coping, personality, gender differences
13