projevy lingvistických trendů v oblasti italské

projevy lingvistických trendů v oblasti italské

PROJEVY LINGVISTICKÝCH TRENDŮ V OBLASTI ITALSKÉ TERMINOLOGIE
EKONOMIKY A MANAGEMENTU
THE DISPLAYS OF LINGVISTIC TENDENCIES IN THE AREA OF ITALIAN
LANGUAGE ECONOMIC AND MANAGEMENT TERMINOLOGY
Jan Lavrinčík, Jindřich Daněk
Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra technické a informační výchovy
[email protected], [email protected]
Abstrakt: Vědecká stať se zabývá významem, klasifikací a obecnou charakteristikou lingvistické problematiky
v oblasti italské terminologie ekonomiky a managementu. Osobitý důraz klade na derivaci slov, zejména sufixaci, prefixaci a kompozici. Výsledky prezentuje na širokém spektru příkladů z praxe.
Klíčová slova: prefix, sufix, terminologické adjektivum, ekonomika, management
Abstract: Scientific study deals with the significance, classification and common linguistic problem in the field
of scientific Italian terminology of economic and management. A special attention is devoted to derivation
terms, especially suffix, prefix and arrangement. Products wide of spectrum examples are presented.
Key words: prefix, suffix, terminology adjective, economic, management
JEL Classification: A29, F02, F20
1
Úvod
Terminologie je poměrně mladý vědní obor, jenž si neustále hledá svoje autonomní místo mezi vědními
disciplínami. Každý obor musí mít svůj terminologický systém, který je velmi důležitý ve vztahu k principům
odborné komunikace (1, s. 11). Terminologické systémy však nejsou nezávislé a u většiny oborů tvorba nových termínů (2, s. 57) podléhá mezioborovým vztahům a lingvistickým dispozicím daného jazyka.
Z historického pohledu má čeština převážnou část přejatých slov řecko-latinského základu. Dnes však díky
integraci států do větších funkčních celků a požadavkům na racionalizaci a ekonomizaci principů komunikace,
český jazyk příjímá velké množství anglicismů. Italštinu jsme si však vybrali proto, protože je to moderní jazyk
s celým spektrem zajímavých lingvistických problémů podobných českému jazyku. Navíc nám Itálie dokazuje,
že umí bravurně ovládat krizový management a i v době krize zde najdeme firmy, které se dynamicky rozvíjejí
a zaznamenávají růst (např. Fiat Powertrains technologies).
Ekonomika a management jsou v současné době jedny ze samostatně a rychle se rozvíjejících vědních
oborů. Díky zavádění nových typů zahraničních studijních programů a nových typů pracovních pozic se nároky
na manažery zvýšily a dobrá jazyková vybavenost hraje klíčovou roli při obsazování významných pracovních
pozic. Podle studie (3, s. 66) je současný trend zaměřen především ke vzdělávání zaměstnanců v nových
oblastech, k čemuž mohou články tohoto charakteru výraznýným způsobem přispět.
Cílem příspěvku je vytvořit přehledný lingvistický slovník italské terminologie ekonomie a managementu
dle trendů derivace a kompozice s návrhem logického systému členění. Prefixy, sufixy a kompozita budeme
členit dle významu do samostatných skupin, včetně cenných příkladů pro ekonomickou praxi. Slovník se zároveň nabízí jako příručka pro manažera chystajícího se obchodovat na italských trzích. Při řešení problematiky
byly použity následující metody práce s odborným textem, excerpce české a zahraniční literatury vážící se
56
k dané problematice, komparace poznatků z různých zdrojů, analýza k rozboru na dílčí řešené části a kritické
posouzení výsledků získaných na základě předcházejících metod.
2
Derivace - prefixace
První z možností tvoření slov je derivace, tvoření slov odvozováním. K základovému slovu pomocí připojení přípon a předpon a koncovek vytvoříme slova s novým věcným významem nebo s přesnějším významem. Prefix představuje slovotvorný segment, jenž se připojuje před slovotvorný základ za účelem vytvoření
novotvaru (1, s. 13), (4, s. 807).
Jak uvádí monografie (4) můžeme dle nositele významu prefixy v italštině sdružit do několika skupin.
Jako zdroje pro bližší charakteristiku významu prefixů jsme využili studií (1), (4), (5), (6), (7) pro příklady jsme
využívali studie a slovníky (8), (9), (10), (11), (12) a (13).
První skupina prefixů slouží primárně k vyjádření místních (lokativních) a časových (temporálních) vztahů. K prefixům do této skupiny patří anti-, retro-, sopra-, sovra-. Pouze místní význam mají např. intra-, extra-,
naopak význam časový nese prefix neo-.
Ante-, vyjadřuje bližší časový vztah s objektem zájmu významu substantiva; příklady: antefatto (= předcházející událost), anticipato (= předčasný); víceslovný termín s ante-, pagemento anticipato (= platit předem);
Anti-, označuje bližší časový vztah nebo odpor proti významu substantiva; příklady: anticipare (= dát předem);
víceslovný termín s anti-, antipazione sui titoli (= lombardní obchod);
Extra-, předpona vyjadřuje místní zpětný vztah s objektem; příklady: extracomunitario (= nečlenská země,
mimoevropská země), extragettito (= mimořádný výnos), extragiudiziale (= mimosoudní);
Inter-, předpona označující skutečnost, prostorově nebo časově závislou na jiné okolnosti; příklady: intercambiabile (= vyměnitelný, zaměnitelný), intercontinentale (= mezikontinentální), interessato (= zainteresovaný,
zúčastněný), internazionale (= mezinárodní), interaziendale (= mezipodnikový), intercambio (= výměna), intercedere (= vymoci, docílit);
Intra-, předpona vázající se zejména k adjektivům ve smyslu uvnitř, dovnitř; příklady: intransigente (= neústupný, nekompromisní, nesmlouvavý), intraprendere (= podnikat), intralazzo (= šmelina, černý obchod);
Neo-, prefix s časovou působností má význam něčeho nového nebo obnoveného; příklad: neoassunto (= čerstvý zaměstnanec);
Retro-, předpona vyjadřuje časový zpětný vztah s objektem; příklady: retroattivo (= působící zpětně, zpětná
platnost), retroterra (= zázemí), retrodatare (= zpětně datovat), retrocedere (= předat, postoupit, sesadit); víceslovný termín s ante-, con effetto retroattivo (= se zpětnou platností);
Sopra-, prefix nesoucí časový význam; příklad: sopraffino (= nejlepší jakosti, vybrané jakosti);
Sotto-, předpona úzce spojena se stavem nesplňující určitý standard; příklady: sottovalutare (= podcenit,
podhodnocení), sottobanco (= potaji, skrytě); sottomissione (= podřízenost), sottoprodotto (= vedlejší produkt), sottoscrizione (= podepsání);
Sovra-, prefix nesoucí časový význam; příklady: sovraregionale (= nadregionální), sovrappagare (= přeplatit,
nadcenit), sovraoccupazione (= nedostatek pracovníků), sovranazionale (= nadnárodní);
Druhá skupina prefixů přispívá k vyjádření vztahů kvantity a kvality. Ke kvantitativním předponám řadíme iper-, maxi-, mega- udávající vysokou míru vlastnosti. Naopak pro vyjádření nižší míry slouží micro-, mini-.
Mezi předpony zvyšující kvalitu základu řadíme super- a extra-.
Iper-, prefix udávající znak přemíry vlastnosti prvku; příklady: ipermercato (= hypermarket), ipercritico (= příliš
kritický);
Ipo-, prefix udávající menší, zejména nedostatečnou míru vlastnosti entity; příklady: ipotesi (= hypotéza), ipoteca (= hypotéka, nemovitá zástava);
Macro-, prefix označuje nějaký soubor prvků braný ve svém celku; příklady: macrosystema (= makrosystém),
macrostruttura (= makrostruktura), macroeconomia (= makroekonomie), macroanalisi (= makroanalýza);
Maxi-, prefix s předponou maxi- vyjadřuje velkou míru či rozměry; příklady: maxisconto (= velká sleva), maxitruffa (= maxipodvod);
Mega-, prefix vyjadřuje větší než obvyklé rozměry daného objektu; příklady: megalomane (= megalomanský);
57
Micro-, prefix označuje velmi malý prvek z velkého celku; příklady: microsystema (= mikrosystém), microstruttura (= mikrostruktura), microeconomia (= mikroekonomie), microanalisi (= mikroanalýza);
Mini-, prefix mini- vyjadřuje malou míru či rozměry; příklady: minimarket (= mini marketing), minicalcolare
(= malý počítač), minielaboratore (= minikalkulačka), minidisco (= minidisk);
Super-, prefix vyjadřuje velmi vysoký stupeň preferované vlastnosti; příklady: superprotetto (= pod mimořádnou ochranou), supercalcolare (= kalkulačka s rozšířenými funkcemi);
Do další skupiny řadíme předpony, jež mění význam původního termínu směrem k negaci nebo protikladu. Jsou jimi prefixy anti-, contro-, non-, in-, dis-, a-, de-, dis-, s-.
A-, prefix vyjadřující logický vztah zbavenosti; příklady: asistematico (= nesystematický), allogico (= zbavený
logiky);
Contro-, prefix přidávající na dynamičnosti pohybu nebo akci; příklady: controriforma (= protireforma), contromisura (= protiopatření), controproducente (= kontraproduktivní), controvalore (= protihodnota);
De-, prefix se váže na slovotvorný základ začínající souhláskou a vyjadřuje dějovou zbavenost; příklady: deresponsabilizzare (= zbavit odpovědnosti), degrado (= úpadek), deliberare (= rozhodovat, schvalovat), delimitace
(= vymezit, ohraničit, stanovit rozsah), deprezzamento (= znehodnocení, devalvace), detrazione (= odečtení,
srážka);
Dis-, prefix způsobují negaci slovotvorného základu, z pohledu četnosti je na ústupu a nahrazován prefixem
in-, a vyjadřuje dějovou zbavenost u slov začínajících samohláskou; příklady: disaccordare (= nesouhlasit, být
v rozporu), discolpa (= ospravedlnění, omluva), disoccupazione (= nezaměstnanost);
In-, prefix způsobují negaci slovotvorného základu nebo vyjádření aktuálnosti současné situace; příklady: inalienabile (= neprodejný), incalcolabile (= nevyčíslitelný), incaricare (= pověřit), incaso (= tržba), inchiesta
(= anketa, šetření), incitare (= pobídnout), indebitamento (= zadlužení); inutile (= neužitečný);
Non-, prefix, jenž z popředí jednoho termínu či výroku vyplývá pravdivost druhého výroku termínu; příklady:
nonesistente (= neexistující);
S-, prefix pojící se s slovesy vyjadřující nevratnost stavů/cílů; příklady: scadere (= skončit platnost), scambiare
(= vyměnit, směnit, zaměnit), scontare (= odpočítat);
Poslední skupinou, které budeme věnovat pozornost jsou prefixy vyjadřující iteraci a reflexivitu. Jsou jimi Ri- a Auto-. Poslední jmenovaný je v současné době velmi frekventovaný.
Auto-, prefix přidávající substantivu vlastnost samostatnosti nebo soběstačnosti; příklady: autofinanziare
(= sám financovat), autorizzare (= pověřit, zmocnit, zplnomocnit);
Ri-, prefix směřující k opakování dějového stavu slovesného tvaru: Ricomprare (= znovukoupit), richiemare
(= znovu zavolat), rispedire (= poslat zpět, znovu), rivendere (= prodat dál, znovu), risalire (= znovu nastoupit);
3
Derivace - sufixace
Sufix představuje malý slovotvorný segment, jenž se připojuje za slovotvorný základ za účelem vytvoření novotvaru. Jako zdroje pro bližší charakteristiku významu sufixů jsme využili studií (1), (4), (5), (6), (7) pro
příklady jsme využívali studie a slovníky (8), (9), (10), (11), (12) a (13).
-aggine, sufix označující nejčastěji nežádoucí lidské vlastnosti; příklady: sbadataggine (= nepozornost), oziosaggine (= zahálčivost);
-aggio, sufix svázaný s některými (převážně profesionálními) aktivitami; příklady: vantaggio (= výhoda), monitoraggio (= monitoring), stoccaggio (= skladování);
-aio, sufix znamenající většinou povolání nebo řemesla, jejíž základem je spjatost s konkrétní věcí; příklady:
bottegaio (= obchodník), merciaio (= drobný obchodník);
-aiolo, sufixy, jenž nesou výrazy nízkých nebo společensky neoblíbených povolání; příklady: legaiolo (= stoupenec politické strany), tramaiolo (= politický intrikář);
-ante, sufix, jehož slovotvorným základem je většinou substantivum; příklady: giornante (= zaměstnanec denní
směny), nottante (= zaměstnanec noční směny);
-ata, sufix charakteristický pro slova ve svém obsahu vyjadřující prostředky potřebné pro dosažení cílů; příklady: posibilita (= prostředky, majetek, příjmy);
58
-eria, sufix jehož základem je adjektivum a označuje ve většině případů lidské vlastnosti či profesní specializaci; příklady: concessionaria (= autorizovaný dealer);
-ezza, sufix poukazující na vlastnosti dynamických systémů; příklady: autorevolleza (= spolehlivost), spassionatezza (= objektivnost);
-iere, sufix pro nově vzniklá specializovaná řemesla; příklady: ragioniere (= účetní);
-ificare, sufix typický pro obecné pojmy zejména z oblasti technicko-vědecké; příklady: intensificare (= zintenzivnit);
-ista, sufix nesoucí význam osoby vykonávající povolání odvozené ze substantiva; příklady: ekonomista (=
ekonom), lobbista (= lobista), analista (= analytik), buonista (= zastánce smířlivého a kompromisního přístupu);
-ita, sufix zahrnující široké spektrum neopomenutelných vlastností manažera; příklady: metodicita (= soustavnost), effetivita (= efektivnost);
-izzare, sufix charakterizující náročnou lidskou činnost spjatou s ekonomicko-manažským přístupem; příklady:
analizzare (= analyzovat), indirizzare (= adresovat);
-mento, sufix vyznačující se tendencí progresivních rozhodnutí a změn; příklady: stabilimento (= podnik), investimento (= investování), approvvigionamento (= zásobování), pagamento (= výplata);
-nte, sufix tvořící substantivovaný tvar neologismu z přítomného příčestí; příklady: aiutante (= pomocník, asistent), parlante (= mluvčí), referente (= referent);
-tore, sufix s vysokou frekvencí vyjadřující lidskou činnost ve formě substantiva odvozeného z tvaru verbum
finitum; příklady: direttore (= ředitel), consultore (= poradce), fabbricatore (= výrobce), produttore (= výrobce
produktů), procacciatore (= dealer), auditore (= auditor), coordinatore (= koordinátor);
-tura, sufix vážící se k technicky orientovaným výrazům; příklady: fregatura (= podfuk), manifattura (= výroba);
-za, sufixy s malou frekventovaností, zejména u slov s řecko-latinským původem, příklady: fraudolenza
(= podvod, zpronevěra); riconoscenza (= vděk, uznání);
-zione, sufix vyjadřující ekonomické mikrosituace substantivem odvozeným z verbum finitum, v Italštině je
velmi frekventovaný; příklady: concessione (= povolení), contribuzione (= příspěvek), retribuzione (= odměna),
deprezzazione (= znehodnocení, snížení ceny), calendarizzarione (= naplánování, harmonogram), organizzazione (= podnik), amministrazione (= hospodaření), disoccupazione (= nezaměstnanost);
4
Kompozice
Stejně jako v českém jazyce i v Italštině je slovní zásoba obohacována metodou kompozice. Jedná se
o tvoření nových slov skládáním. Nově vzniklá slova se nazývají kompozita. Italská kompozita můžeme dělit
do tří skupin – koordinační, subordinační a atributivní. Každou skupinu ještě dále dělíme na endocentrická a
exocentrická. V endocentrických kompozitech má jedna ze složek dominantní roli, ze které výsledná složenina
přebírá výstupní kategorie nebo sémanticku interpretaci. Naopak exocentrická hlavní složku nemají (9, s. 77).
Koordinační kompozita
Za koordinační kompozita můžeme považovat složeniny, kde si jednotlivé složky stojí ve vzájemném
vztahu slučovacím (9, s. 78).
a) Endocentrická kompozita, capocronista (= vedoucí rubriky),
b) Exocentrická kompozita, saliscendi (= výstup a sestup).
Subordinační kompozita
Subordinační jsou taková kompozita , kde komponent tvoří první doplnění, které odpovídá příslovečnému určení. Mezi nejfrekventovanější předpony patří capo (šéf), contro (proti), fuori (mimo), oltre (přes, za),
sotto (pod), (9, s. 79).
a) Endocentrická kompozita, capodipartimento (= vedoucí oddělení), capocantiere (= stavbyvedoucí),
capomafia (= mafiánský boss),
b) Exocentrická kompozita, senzalavoro (= nezaměstnaný), contare (= počítat), salvare (= šetřit).
Atributivní kompozita
Atributivní jsou kompozita, kde komponent tvoří atribut (9, s. 81).
a) Endocentrická kompozita, cassaforte (= trezor, sejf), doppiolavoro (= dvojí zaměstnání),
b) Exocentrická kompozita, buonuscita (= odstupné).
59
5
Ostatní lingvistické jevy
Parasyntéza je jev, kdy konstruovaná slova vznikla současným připojením prefixu i sufixu. Jsou velmi
často viděny ve spojení se slovesy. Frekventovanými prefixy u těchto spojení jsou ad-, in, de-, dis- a sufixy –
ire, -are. Vše si můžeme ukázat na příkladech allungare (prodloužit), arricchire (obohatit).
Vyjádření systémových vztahů přídavnými jmény je jedním ze způsobu vzniku nových termínu pomocí
víceslovných termínů. Jednoslovné termíny již velmi často nevystihují přesně obsah termínu i přes to, že si
zachovávají jistou závislost.
Minimo (= minimum), prezzi minimi all´importate (minimální dovozní ceny), salario minimo (minimální mzda),
quantitativo minimo di ordinazione (minimální objednané množství), reserva minima obbligatoria (minimální
rezerva), prezzo minimo (minimální cena);
Mercato (= trh), mercato dei titoli (trh cenných papírů), mercato del lavoro (trh práce), mercato valutario (devizový trh), mercato valutario (měnový trh);
Progettazione (= plánování), progettazione di produzione (plánování výroby);
Analisi (= analýza), analisi dei costi (analýza nákladů), analisi di mercato (analýza trhu), analisi comparativa
(srovnávací analýza);
Sistema (= systém), sistema di guida (systém řízení), sistema monetario (peněžní systém), sistema esperto
(znalostní systém), sistema creditizio (úvěrový systém);
Lavoro (= plán), piano di lavoro (podnikový, provozní plán), piano di emergenza (krizový plán), piano di produzione (plán výroby);
Organizace (= organizzazione), organizzazione aziendale (organizace podniku), organizzazione del lavoro
(organizace práce), organizzazione e metodi (systém řízení a organizace);
Economica (= ekonomika), economica aziendale (ekonomika podniku), economica rurale (ekonomika zemědělství), economica industriale (průmyslová ekonomika);
6
Závěr
Ze studie vyplývá, že některé zákonitosti tvorby a významu nových italských termínů mohou být analogické, zejména jde o systémové vazby a vztahy pomocí prefixů a sufixů. Řada termínů jsou internacionalismy
a pochopení jejich významu z pohledu skladby může významně ulehčit zvládnutí terminologie v italském jazyce. Vzhledem k velmi rozsáhlému lingvistickému systému systémových prefixů a sufixů je třeba se problematice věnovat více kontinuálně a řešit ji vydáním ucelené monografie, pro níž mohou být články podobného zaměření dobrým podkladem.
Literatura
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
STOFFA, J. Terminológia v technickej výchove. 2. upr. vyd. Olomouc : VUP, 2000. 161 s. ISBN 80-2440139-8.
DOSTÁL, J. Termín a jeho definice ve výkladových, terminologických a naučných slovnících a encyklopediích. In Modernizace výuky v technicky orientovaných předmětech a oborech. Dodatky. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 2003. s. 57. ISBN 80-7198-531-7.
POKORNÁ, D. V čem hledat návratnost investic do vzdělávání a osobního rozvoje. Ekonomika, management, inovace. 2009, Olomouc - EU, Moravian Colledge, Volume 1, Issue 1, p. 66 - 71. ISSN 18041299.
STOFFA, J., STOFFOVÁ, M. Porovnanie vyjadrenia malej miery, absencie a nadbytku v slovenskej
a spanelskej terminoligii pomocou systémových prefixoidov a sufixoidov. In Didmattech 2007. 1. vyd.
Olomouc : Votobia, 2007. s. 806-812. ISBN 80-7220-296-0.
STOFFA, J. Systémové prvky v materiálovednej terminologii. In Didmattech 2007. 1. vyd. Olomouc :
Votobia, 2007. s. 800-805. ISBN 80-7220-296-0.
LAVRINČÍK, J. Projevy obecných trendů v oblasti automobilové techniky značky Ferrari. In Trendy ve
vzdělání 2008 : Informační technologie a technické vzdělání. 1. vyd. Olomouc : Votobia, 2008, s. 150153. ISBN 978-80-7220-311-6.
60
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
LAVRINČÍK, J. Projevy obecných trendů v oblasti italské automobilové terminologie. Journal of Technology and Information Education. 2009, Olomouc - EU, Palacký University, Volume 1, Issue 2, p. 119 122. ISSN 1803-537X.
UČEŇ, P. Zvyšování výkonnosti na bázi potenciálu zlepšení. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 190 s. ISBN
978-80-247-2472.
ŠTICHAUER, P. Tvoření slov v současné Italštině. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. 127 s. ISBN 97880-246-1347-5.
JANEŠOVÁ, J., POLVERARI, A. Italsko – český a česko – italský slovník. 1. vyd. Brno : Leda, 2006.
896 s. ISBN 80-7335-064-5.
Ekonomický slovník v 11 jazycích. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 1135 s. ISBN 80-247-07799.
RADOVANSKÝ, A. Italsko-český technický slovník. 1. vyd. Praha : Academia, 2008. 1143 s. ISBN 97880-200-1556-3.
POSPÍŠILOVÁ, V. Učebnice současné italštiny. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2008. 448 s. ISBN 97880-251-1956-3.
61