Z domova

Obsah
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Zpravodaj SCHOK 1/2006
OBSAH
Úvodník
Jak dál ve Svazu a v Oveku
Ze světa
2
Ze života Svazu
Stavy ovcí a koz dle ústřední evidence ke 31. 12. 2005
Otevřený dopis Ing. F. Jílka
Stanovisko svazu k otevřenému dopisu Ing. Františka Jílka
Zápis z členského shromáždění SCHOK Libereckého kraje
Zápis z jednání krajského sdružení Ústeckého kraje
Zápis ze zasedání výboru klubu ML ze dne 21. 2. 2006 v Brně
Zápis z jednání Rady plemenných knih ovcí a předsedů chovatelských
klubů ovcí
Zápis z jednání Rady plemenné knihy koz
2
3
4
5
6
7
7
9
Z domova
Nákupní trhy beranů 2006
Přehlídky plemenných kozlíků a koziček – 2006
Výsledky kontroly užitkovosti ovcí a koz v ČR za rok 2005
Kontrola mléčné užitkovosti ovcí 2005
Dotace do chovu ovcí 2005
Dotace do chovu koz – rok 2005
Výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty jehňat v polních podmínkách
v roce 2005
Produkce plemenných beranů v roce 2005
Studie Evropské komise
Národní doplňkové platby (top-up) a SAPS na rok 2006
Nové šlechtitelské chovy plemene Suffolk
Úvaha nad tuzemskou produkcí vlny
Muži bez domova zpracovávají ovčí vlnu
Jak chránit svá stáda
Co přinese projekt UNDP-GEF chovatelům ovcí a koz?
10
11
11
14
14
16
Na zkušenou ve Skotsku
INTERALPIN 2006 – Innsbruck
Konferencia „Ovčiarska škola“ v Zakopanom
37
38
41
Pořád je co se učit
Základy biologie reprodukce – stavba a funkce pohlavních orgánů ovce
a kozy
42
Divoce žijící zástupci rodu Ovis
49
Speciální aprílová příloha a poznámka redakce zároveň
53
Přečetli jsme za Vás
Ze zahraničí
Chyby v knize
Trávy a jetelovinotrávy v zemědělské praxi – recenze
Co mají společného šílené krávy, škrabající se ovce a chechtající se
kanibalové?
53
55
56
57
Chovatelský servis
Chovatelský servis
Ošetření ovčích kůží
58
58
Historie
16
19
21
22
22
23
24
25
28
Připravované akce
Zlobice
29
Ovčácký a chovatelský den
30
Seminář pro chovatele
30
Členské shromáždění
30
Mezinárodní konference a setkání chovatelů ovcí a koz Seč
10.–11. 11. 2006
31
Kurz střihačů ovcí
31
Velká zahraniční cesta! Návštěva anglické zemědělské královské výstavy
ROYAL SHOW!
31
Připravujeme další zájezd pro chovatele – na Slovensko!
32
Zemědělské výstavy v roce 2006 Česká republika a Slovensko
33
Kurzy předení, tkaní, barvení a plstění
33
Akce BCCCZ v pasení ovcí
33
Historie – poznáte je ještě?
58
Čtenáři nám píší
K polemice, jaké ovce chovat
60
Společenská rubrika
Stanislav Balko – 50. narozeniny
Naši jubilanti
80. narozeniny pana Vrby
Slavili jsme s Ing. Rybářem 70. narozeniny
Jubilant Ing. Petr Zacharda
61
61
62
63
63
Křížovka
Křížovka z čísla 4/2005
Křížovka
64
65
Můžete si uvařit
Můžete si uvařit
66
Vtípky
Vtípky
66
Odbytový servis
Odbytový servis
67
+ Barevná příloha uvnitř Zpravodaje a na vnitřní straně obálky
Úřední deska
Dotace do chovu ovcí 2006
Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2006
Návrh Ministerstva zemědělství ČR k alokaci finančních prostředků
34
35
36
Veselé Velikonoce!
...přeje redakce Zpravodaje
1
Úvodník
Zpravodaj SCHOK 1/2006
JAK DÁL VE SVAZU A V OVEKU
Čas běží dál, od voleb ve Větrném Jeníkově uběhlo již
více než 100 dnů a skončilo tak neoficiální „hájení“ nového
vedení Svazu. V tomto období jsme se snažili navázat na
výsledky práce našich předchozích kolegů. Hlavní naším
cílem je zachování poslání Svazu jako nositele šlechtění
ovcí a koz a s tím spojené i provádění plemenářských
služeb. S touto činností máme zkušenosti a tým odborných
pracovníků, kteří svojí prací pomáhají chovatelům ovcí.
Vždy je co zlepšovat, ale nemyslím si, že bychom se museli
za předchozí práci stydět. V letošním roce bude s největší
pravděpodobností schválen nový plemenářský zákon,
budeme potvrzovat svoji pozici nositele šlechtění ovcí a koz
a garanta za vedení plemenných knih. Bude to znamenat
zpracování nových šlechtitelských programů, aktivizaci
všech chovatelských klubů a odborných pracovníků. Do
čela Rady plemenných knih ovcí byl navržen Dr. Ing. Michal
Milerski, na funkci místopředsedy Ing. Alois Pinďák CSc.
Jejich spolupráce, založená na dlouholetých zkušenostech
a progresivních metodách šlechtění, povede jistě k dalšímu
posunu v této oblasti. Jednotlivým chovatelům bude umožněn přístup k výsledkům kontroly užitkovosti a stanoveným
plemenným hodnotám jejich zvířat použitím nového programu, který vyvíjí firma Compact Klatovy ve spolupráci
s ČMSCH a.s. Tento program bude internetovou aplikací
s možností přímého přístupu jednotlivých chovatelů.
Součástí plemenářského zákona bude i vyhláška o označování hospodářských zvířat. Po diskusi na Seči proběhlo
několik jednání a rád bych Vás s nimi seznámil. Záležitost
prodeje jehňat a kůzlat neregistrovaným chovatelům se
bude řešit novým typem hlášení do ústřední evidence, ve
kterém budou uvedeny údaje o kupujícím. Tento prodej
bude možný za účelem domácí porážky u kupujícího,
která musí proběhnout do 7 dnů od prodeje. V současné
době je možné k tomuto účelu nadále využívat kód události
73, jak jste byli informováni dopisem ČMSCH a.s. ze dne
9. 12. 2005. Při projednávání nové vyhlášky jsme na jednáních na ministerstvu požadovali posunutí termínu označení
ze 7 dnů na 60 dnů věku jehněte nebo kůzlete, povinnost
označovat jatečná jehňata nebo kůzlata jen jednou ušní
známkou a možnost použití více typů ušních známek – stávající typ, původní pásková známka a možnost známky
většího rozměru (duplikát) s výběrem více typů známek.
Dohodnuto je použití duplikátů známky základního rozměru
a zvětšení velikosti písma vlastního čísla zvířete. Ostatní
požadavky budeme nadále prosazovat při projednávání
návrhu vyhlášky.
Vedle šlechtění, společenských funkcí Svazu a propagace našeho odvětví se budou v letošním roce dále aktivovat jednotlivá krajská sdružení. Chceme jim dát prostor jak
ve Zpravodaji, tak na našich internetových stránkách a jak
se můžete dočíst dále, některá sdružení připravují zajímavé
akce pro chovatele i širokou veřejnost. K propagaci budeme
nadále využívat středisko Zlobice, kde plánujeme ve dnech
19. a 20. srpna uspořádat Ovenálie.
Důležitým posláním je i pomoc při zajišťování odbytu
produktů z chovu ovcí a koz. Chceme Vám v této oblasti
začít poskytovat objektivní informace o možnostech prodeje jatečných zvířat, vlny, i dalších komodit, vyzýváme
ostatní obchodní organizace, aby na stránkách Zpravodaje nebo na internetu své nabídky zveřejnily. Společnost
OVEKO a.s., na základě rozhodnutí představenstva ze dne
27. 2. 2006, řídí po dobu nemoci Ing. Jílka Ing. Konrád.
Představenstvo projednalo a schválilo ukončení pracovní
činnosti zaměstnanců na úseku plemenářských služeb
k 31. 12. 2005 bez uplatnění konkurenční doložky z jejich
pracovních smluv. Zaměstnanci Svazu se budou podílet
na zajišťování obchodní činnosti společnosti na základě
smlouvy uzavřené mezi Svazem a Ovekem a.s. V nejbližší
době dojde k řešení finančních záležitostí mezi oběma organizacemi a k uzavření potřebných smluv o vzájemné spolupráci. Chceme tím naplnit usnesení shromáždění delegátů
o jasném ekonomickém výkaznictví obou firem. Obchodní
činnost zajišťují nadále v jednotlivých regionech tito pracovníci Ing. Richard Konrád tel. 777 754 802, Ing. Zdeněk
Hrdý 777 754 321, Ing. Karel Krátký 777 754 325, Ladislav
Onderka 777 754 816. Obracejte se na ně s nabídkou
Vašich produktů. Nyní se připravuje výkup velikonočních
jehňat a kůzlat ve váhových kategoriích od 14 do 25 kg
(výjimečně do 30 kg). Nabízet jehňata a kůzlata můžete
i ostatním zaměstnancům Svazu.
Musím se ještě vyjádřit k tomu, že v současné době čelím
obvinění bývalého předsedy Ing. Františka Jílka, jehož jednání vede k prokazatelnému poškozování dobrého jména
našeho Svazu. Jako současný předseda budu Svaz proti
této kampani účinně bránit.
Chtěl bych Vám popřát klidné zvládnutí období bahnění
a kozlení s co nejnižšími ztrátami, co nejrychlejší příchod
jara a zahájení pastvy a pozvat Vás všechny na veletrh
Techagro do Brna – pozvánku a program výstavy hospodářských zvířat máte vloženou v tomto čísle Zpravodaje.
Ing. Vít Mareš
STAVY OVCÍ A KOZ DLE ÚSTŘEDNÍ EVIDENCE KE 31. 12. 2005
Stavy ovcí celkem:
Beránci do 12 měsíců
Berani nad 12 měsíců
Jehničky do 12 měsíců
Ovce nad 12 měsíců
2
156600
12600
9532
28241
106579
Stavy koz celkem:
Kozli do 12 měsíců
Kozli nad 12 měsíců
Kozičky do 12 měsíců
Kozy nad 12 měsíců
12794
945
1499
2149
8201
Ze života Svazu
Zpravodaj SCHOK 1/2006
OTEVŘENÝ DOPIS ING. F. JÍLKA
3
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Ze života Svazu
STANOVISKO SVAZU
K OTEVŘENÉMU DOPISU
ING. FRANTIŠKA JÍLKA
V lednu někteří ze členů Svazu obdrželi písemně otevřený dopis Ing. Františka Jílka. Rada Svazu mne pověřila
zpracováním stanoviska Rady Svazu a prověřením některých stížností a informací. Snažil jsem se nezaujatě a korektně posoudit a zodpovědět vše co je v dopise uvedeno.
K průběhu voleb na republikovém shromáždění delegátů
ve Větrném Jeníkově 5. 11. 2005. Volby řídila řádně zvolená volební komise a ostatní delegáti neshledali na činnosti tohoto pracovního orgánu žádné nedostatky. Taktéž
mandátová komise potvrdila počty a právo účasti delegátů
4
jednotlivých krajských sdružení. Všichni kandidáti měli
naprosto rovnou příležitost se představit, případně nastínit
své představy o další činnosti Svazu. Největší prostor jsi
z pozice odstupujícího předsedy Svazu měl Ty a jsem přesvědčený, že jsi mohl dostatečně a důstojně obhájit svou
práci, stanoviska a postoje. Současně všichni kandidáti
osobně potvrzovali svou kandidaturu. Ve Tvém případě
bylo postupováno dokonce nadstandardně, protože v době
zahájení volby předsedy Svazu jsi nebyl přítomen a kandidaturu jsi osobně nepotvrdil. Přesto volební komise přijala
ústní potvrzení od Ing. Pavla Dobrovolného.
Rozhodnutí o převodu zaměstnanců firmy OVEKO a.s.:
Tvé informace nejsou skutečně úplné a ucelené a současně jsi pozorně nepřečetl znění usnesení předsednictva
Svazu ze dne 14. 12. 2005. Ve svém dopise jsi toto usnesení překroutil a naprosto změnil. Plné znění usnesení:
Ze života Svazu
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Předsednictvo Svazu schválilo návrh na převzetí plemenářských činností – KU ovcí a koz a přirozené plemenitby
od servisní organizace OVEKO a.s. s platností od 1. 1. 2006
a přímé zajišťování těchto činností. S tím souvisí i převzetí
šlechtitelů do pracovního poměru u Svazu.
Ze znění usnesení vyplývá několik zásadních informací:
1) Předsednictvo Svazu schválilo návrh na převzetí plemenářských činností a zaměstnanců. Samozřejmě se
toto převzetí mělo a také uskutečnilo se souhlasem
společnosti OVEKO a.s.. Předsednictvo Svazu společnosti OVEKO a.s. nic nenařídilo a plně respektovalo
statutární orgány této společnosti.
2) Předsednictvo Svazu rozhodlo o záměru své další
spolupráce se společností OVEKO a.s. a to je jeho
nezpochybnitelné právo. Nikoho nezavazovalo, nikomu
nic nenařizovalo!
Mimochodem, Ing. Konrád měl pracovní smlouvu znějící
na pozici náměstek ředitele. Osobně jsem ji viděl.
Věřím, pane řediteli, že na základě těchto informací
uznáš, že Tvoje formulace ohledně usnesení předsednictva Svazu jsou přinejmenším nevhodné. Otázka Tvého
pracovního poměru je plně v kompetenci statutárních představitelů společnosti OVEKO a.s. a Svaz nemá důvod se
k této otázce vyjadřovat. Z pracovního jednání s předsedou
a místopředsedou představenstva OVEKO a předsedou
dozorčí rady OVEKO vyplynulo, že jsi ve stavu nemocných a Tvůj pracovní poměr trvá. Z pohledu představitele
majoritního akcionáře mě na základě informací nemile překvapil Tvůj postup. I přes špatný zdravotní stav jsi dokázal
napsat otevřený dopis všem, ale mne více zajímá, proč jsi
stejným způsobem nekontaktoval spolupracovníky ve společnosti OVEKO?! Proč jsi přesměroval služební telefon na
Ing. Mareše a ponechal tak společnost bez řízení? Z tohoto
pohledu musím konstatovat, že Ing. Konrád, Tvůj náměstek, se zachoval velmi odpovědně.
K otázce Tvých žádostí vůči revizní komisi Svazu. Revizní
komise Svazu je naprosto nezávislým orgánem a ze své
činnosti se zodpovídá pouze republikovému shromáždění.
Nepřísluší proto mě, ani nikomu jinému z vedení Svazu
zjišťovat, jak revizní komise postupovala ve Tvém případě.
Jistě podá zprávu na nejbližším zasedání republikového
shromáždění.
K nešvarům v účetnictví Svazu a společnosti OVEKO
a.s. jsou tyto poslední informace. Účetnictví Svazu nebylo
prošetřováno policií ČR, jak jsi nesprávně uvedl na shromáždění ve Větrném Jeníkově, revizní komise Svazu přednesla předsednictvu zprávu na jeho zasedání 14. 12. 2005
a předsednictvo přijalo mimo jiné usnesení o provedení
nezávislého auditu. V případě společnosti OVEKO a.s.
dokončuje policie ČR vyšetřování, po jeho skončení, na
základě rozhodnutí představenstva společnosti ze dne
6. 10. 2005 bude svolána mimořádné valná hromada společnosti.
Dále jsem prověřil tvou stížnost na zadržování Tvé pošty.
Neuvádíš, zda se jedná o poštu adresovanou na společnost OVEKO, nebo na Svaz, ani kdo ti tuto poštu zadržuje,
zda zaměstnanci OVEKA, nebo pracovníci Svazu. Podle
informací byla pošta společnosti OVEKO na sídle společnosti a byla již přeposlána. Pošta došlá na adresu SCHOK
v ČR, i když je v adrese uvedeno Tvoje jméno, je samozřejmě poštou adresovanou Svazu. Nepředpokládám, že
se ve Tvém případě jednalo o soukromou korespondenci.
Je potřeba dodat, že jistě není tak obtížné zvednout telefon
a domluvit se spolupracovníky zasílání důležité pošty ze
sídla společnosti, kterou mám řídit.
K otázce vrácení ocenění, která jsi za svou činnost ve
Svazu obdržel, je velmi obtížné se vyjádřit. Každá lidská
činnost přináší úspěchy, ale i případné neúspěchy a nezdary. Jistě ale bude se mnou naprostá většina členů
Svazu souhlasit, že ocenění Ti byla udělena oprávněně
a po zásluze. Jsem přesvědčen, že jsi vykonal pro Svaz
a pro rozvoj chovu ovcí a koz v ČR mnoho dobrého a naše
další práce má na co navázat. Přesto bude na každém
členu Svazu, jak tuto informaci přijme. Někteří se mohou
cítit uraženi a někteří to přejdou mávnutím ruky. Sám za
sebe mohu říci, že mě chování malých uražených kluků
nikdy moc nezajímalo.
O zveřejnění dopisu nemuselo být požádáno. Demokracií se nejen oháníme, ale snažíme se podle nejlepšího
vědomí a svědomí také tak konat. Naše snaha bude dát
všem stejný prostor a možnosti k vyjádření názoru. Všichni
členové Svazu si tak v této chvíli po zveřejnění tvého dopisu
a stanoviska Rady Svazu můžou udělat skutečně vlastní
názor na proběhlé a současné události v životě Svazu
a společnosti OVEKO a.s.
ZÁPIS Z ČLENSKÉHO SHROMÁŽDĚNÍ
SCHOK LIBERECKÉHO KRAJE
4. Pavel Mach přednesl zprávu o aktuálním dění
v SCHOK.
5. Ing. Pazderová seznámila přítomné s činností mezinárodní kooperace SG-LK, která zprostředkovává spolupráci mezi kantonem St. Gallen a Libereckým krajem.
6. Pavel Mach představil připravované akce na rok 2006:
a) Den chovatelů ovcí a koz Libereckého kraje
pod garancí Libereckého kraje proběhne v areálu „Šťastná země“ v Radvánovicích u Turnova
13. 5. 2006 od 10.00 hodin
b) Neformální setkání chovatelů s tajnou oslavou proběhne na farmě Pavla Sokola
c) Krajské dožínky se konají v Tanvaldu 8. 9. 2006
a jsou spojeny s výročím založení města Tanvald.
d) „Svatováclavský nákupní trh beranů Libereckého
kraje“ proběhne na farmě manželů Pulíčkových
28. 9. 2006
Přítomno: 45 členů
Shromáždění zahájil předseda krajské rady p. Pavel
Sokol a přivítal hosty.
1. Členské shromáždění schválilo výroční zprávu o činnosti za rok 2005 přednesenou předsedou Pavlem
Sokolem.
2. Členské shromáždění schválilo finanční zprávu za rok
2005 přednesenou Věrou Jaklovou.
3. Členské shromáždění zvolilo tyto delegáty na republikové shromáždění SCHOK – Pavel Sokol, Pavel Mach,
Věra Jaklová, Josef Pulíček, Ing. Petr Kotlaba a náhradníky zvolilo Ing. Ivana Bubeníčka a Jana Brožka.
Pavel Mach, 1. místopředseda Svazu
5
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Ze života Svazu
7. Předseda SCHOK v ČR Ing. Vít Mareš informoval o činnosti svazu:
a) Oblast šlechtění – šlechtitelé přecházejí pod svaz
a s chovateli budou uzavírat nové smlouvy. Ve
svazu proběhla kontrola České plemenářské unie,
která shledala pouze drobné administrativní nedostatky
b) Seznámil přítomné s chystanými změnami v legislativě, která se týká chovu ovcí a koz
c) Stručně představil akce svazu na rok 2006, podrobnosti budou zvěřejněny ve Zpravodaji
8. Ing. Jitka Tvrzníková seznámila přítomné se změnami
v platbách SAPS,LFA a TOP-UP do roku 2012. Největší
a pozitivní změna souvisí s datem ukončení první seče
luk u programu HRDP: pokud v období od 1. 6. do
15. 7. nebudou 3 období bez deště v trvání 7 dnů je
datum posunuto o 15 dní. K prodloužení je třeba předložit potvrzení Českého hydrometeorologického ústavu.
Velkou diskuzi vyvolala požadovaná evidence hnojiv.
Některé změny se týkají ekologických chovů.
9. Ing. Kverka informoval o legislativních změnách a o používání internetových stránek www.apic.cz a www.apic-kraj.cz kde lze nalézt aktuální informace z oblasti
zemědělství.
10. Na závěr Ing. Mareš seznámil chovatele s dotacemi
na kontrolu užitkovosti a přirozenou plemenitbu v roce
2006 a informoval o jednáních na MZ ČR při přípravě
nového plemenářského zákona a vyhlášky o evidenci
zvířat.
Jednání ukončil předseda Pavel Sokol. Poděkoval a ocenil vysokou účast, která překročila 50%. Pozval přítomné
chovatele a hosty na připravované akce v tomto roce a současně je vyzval k užší spolupráci na přípravě.
ZÁPIS Z JEDNÁNÍ KRAJSKÉHO
SDRUŽENÍ ÚSTECKÉHO KRAJE
1) Zahájení – Ing. Slavíček
2) Seznámení s org. změnami struktury Svazu
– Ing. Machač
3) Vystoupení zástupce ZA – PÚ v Ústí nad Labem
4) Informace o plemenářské činnosti – Ing. Dvořák
5) Povinnosti chovatelů – CE, HRDP apod.
6) Informace o povinnostech chovatelů – veterinární
7) Volba delegátů na sněm
8) Informace – Ing. Kratochvíl
9) Informace – odbytová situace
10) Diskuse
Rozeslání pozvánek zajistí tajemník – H.Dufková
5) Diskuse
1. Ing. Milan Dvořák – podal informaci o stavu ovcí, zapojených do KU v jeho působnosti – výbor konstatuje, že
v rámci působnosti Ústeckého sdružení je zapojeno do
KU téměř 1/5 všech zvířat v KU v rámci ČR bez ohledu
na to, do které krajské org. někteří kontrolovaní chovatelé přísluší a i z tohoto důvodu je opodstatněný požadavek na příspěvek dle Usnesení č. 01/2006.
2. p. Dufková – podala informaci o tom, že po členském
shromáždění ve Větrném Jeníkově počátkem listopadu
požádala o informace směrem k předsednictvu SCHOK
a do dnešního dne jí nebyla podána žádná (jakákoliv)
odpověď. Nepovažuje to za seriozní jednání ze strany
předsednictva Svazu.
Usnesení č. 03/2006 – výbor ukládá předsedovi tuto
otázku opět na dalším jednání představenstva otevřít
a zodpovězení položených otázek vyžadovat.
3. p. Ing. Kratochvíl – informace o činnosti Společnosti
chovatelů ovcí a koz, spolupráce se Svazem.
Výbor konstatuje, že je třeba i nadále spolupracovat
a jednat tak, aby Svaz zastřešoval práci zejména po
odborné plemenářské linii ( šlechtitelská práce, nákupní
trhy plemenných zvířat, odborné akce apod.) a Společnost chovatelů ovcí a koz aby vystupovala jako zájmové
sdružení, které bude zastupovat chovatele ovcí a koz
při jednáních s místními samosprávami a Krajským
úřadem.
6) Závěr – Ing. Slavíček poděkoval přítomným za účast
a ukončil jednání ve 13.45 hodin
Přítomni: Ing. Slavíček Vlastimil, Ing. Dvořák Milan,
Ing. Machač Jan, Hana Dufková, p. Ječmínek
Hosté: Jana Drnecová, Kateřina Dufková, Ing. Vladimír
Kratochvíl
Program:
1) Jednání zahájil předseda Ing. Slavíček v 11.15 hodin,
seznámil přítomné s programem jednání
2) Předseda seznámil přítomné s průběhem jednání
předsednictva Svazu v Praze dne 14. prosince 2005,
seznámil je se zápisem z tohoto jednání. Výbor bere
tuto informaci na vědomí.
3) Předseda seznámil přítomné s dopisem místopředsedy
Svazu Pavla Macha ze dne 28. ledna 2006. Výbor bere
tuto informaci na vědomí a konstatuje, že podíl finančních prostředků, který připadá na činnost krajského
sdružení ve výši 5 100 Kč za rok (v souladu se Stanovami a počtem členů krajského) není dostatečný pro
zajištění činnosti krajského sdružení – cestovní náklady,
poštovné, propagace činnosti formou inzerce , zajištění
propagačních akcí směrem k chovatelům (prodejní
aukce chovných zvířat apod.) i k veřejnosti.
Usnesení č. 01/2006 – Krajský výbor ukládá předsedovi požádat SCHOK ČR o příspěvek na realizaci
prodejní aukce beranů, která se bude konat dne 30. září
2006 v Sebuzíně, ve výši 50 tis. Kč s tím, že z tohoto
příspěvku budou uhrazeny náklady, spojené s dopravou zábran (kotců) pro vystavovaná zvířata , režijní
náklady spojené s přípravou a realizací akce (doprovodný program, mzdové náklady, nájemné, propagace,
tisk pozvánek apod.) a s tím, že příspěvek bude řádně
zúčtovaný a prostředky, které nebudou vyčerpány,
budou vráceny zpět na účet Svazu.
4) Krajské shromáždění členů – organizačně technické
zajištění.
Usnesení č. 02/2006 – Krajské shromáždění delegátů
se bude konat dne 17. března 2006 od 10 hodin v zasedací místnosti v budově MZe – PÚ v Ústí nad Labem.
Program:
6
Liberec 21. 1. 2006
Pavel Sokol, Předseda KS SCHOK v ČR LK
V Sebuzíně dne 16. února 2006, zapsala Hana Dufková
Ze života Svazu
ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ VÝBORU
KLUBU ML ZE DNE 21. 2. 2006 V BRNĚ
Přítomni: p. Macků – předseda, členové – Ing. Kadeřávek, MVDr. Sedlinská, Ing. Vítek
Omluveni: Ing. Beneš. Hosté: Ing. Mareš,
Program:
1. Zahájení
2. Návrh na genotypizaci bahnic
3. Seč 2005
4. Propagační materiály pro plemeno ML
5. Návrh na udělení výjimky pro klasifikaci plem. berana
6. Doporučení pro klasifikaci beránků na NT
7. Zvýšení podílů krve ovcí v HPK
8. Aktualizace šlechtitelského programu
9. Výsledky KU na velkých stádech
10. Závěr
ad 1. Schůzi zahájil pan Macků a přivítal zúčastněné.
ad 2. Ing. Mareš informoval o možnosti genotypizovat
bahnice z chovů produkujících plemenné berany (bude
odsouhlaseno na jednání Rady plemenné knihy). Jedná
se o stáda: Obora TD, s.r.o. – p. Langer (40 bahnic),
Bařtipán Václav (37 bahnic), Blíženec Robert (66
bahnic), Michel Petr (18 bahnic), Ovisland – p. Marek
(56 bahnic), 1. jihočeská z.s. (231 bahnic), Artklub
s.r.o. – p. Greipel (75 bahnic), Statek Údrč – p. Stašák
(120 bahnic), Horský statek Abertamy – Ing. Zacharda
(221 bahnic), Jaroš Václav (131 bahnic), Jáchym Jiří
(68 bahnic), Ing. Kalivoda Jiří (30 bahnic), Jůn Josef
(11 bahnic), ZEM a.s. – p. Beneš (45 bahnic), Leporis
Ondřej (8 bahnic), Jursa Daniel (15 bahnic), Bečička
Petr (4 bahnice), Farma Jaroš – p. Jaroš (51 bahnic),
Ing. Látal Jan (151 bahnice), Arnoštov s.r.o. – p. Šejnoha
ZÁPIS Z JEDNÁNÍ RADY
PLEMENNÝCH KNIH OVCÍ A PŘEDSEDŮ
CHOVATELSKÝCH KLUBŮ OVCÍ
konané dne 24. 2. 2006 v Praze-Kobylisích,
Přítomni: Axmann, Sokol, Krupička, Krátký, Kryštof,
Bařtipán, Pařízek, Rubášová, Vítek, Bařina, Vízner, Vejčík,
Milerski, Mareš, Pinďák, Horák, Rosa, Sýkorová, Konrád.
Omluven: Biskup, Bayer, Hovorka, Valeček, Žitník.
Program jednání:
1) Zahájení
2) Kontrola zápisu jednání Rady plemenných knih ovcí ze
dne 15. 2. 2005
3) Vyhodnocení výsledků kontroly užitkovosti ovcí za rok
2005
4) Vyhodnocení výsledků klasifikace plemenných beranů
v roce 2005
5) Odhad plemenné hodnoty ovcí a návrh na vyhlášení
potencionálních matek plemenných beranů v roce 2006
6) Řád plemenné knihy, složení Rady plemenných knih
ovcí v souvislosti s platným Statutem svazu
7) Termíny NT beranů v roce 2006, jmenování jednotlivých
hodnotitelů, organizační podmínky NT
Zpravodaj SCHOK 1/2006
(212 bahnic), Boček Jan (34 bahnic), Švec Miloš (27
bahnic), Ing. Vítek Vladislav (25 bahnic), Cveček František (47 bahnic), MZLU Žabčice – Ing. Duchoň Oldřich
(9 bahnic), Macků Jan (15 bahnic), Kojál Krásensko
družstvo – Ing. Tichá (107 bahnic), MUDr. Kutálek Antonín (10 bahnic), Ing. Kadeřávek Miloslav (155 bahnic),
Jalový dvůr, s.r.o. – MVDr. Sedlinská (58 bahnic), Zemědělské družstvo Jiřice – p. Kačín Václav (183 bahnic),
ad 3. Pan Macků konstatoval, že v loňském roce byla velmi
malá účast na konferenci na Seči.
ad 4. Vytvoření propagačního materiálu nesplněno z loňského roku, pan Macků připomněl Ing. Vítkovi jeho
závazek, uvedený materiál dopracovat.
ad 5. Ing. Vítek předložil návrh na udělení výjimky pro klasifikaci berana č. 15493/062, který je v jeho majetku,
protože se jedná se o posledního žijícího potomka línie
Magor. Beran je zařazen v genotypu R3. Ing. Vítek hodlá
takto klasifikovaného berana používat výhradně pro
potřebu svého stáda a zavazuje se důsledně provádět
genotypizaci u všech jeho potomků před zařazením do
plemenitby. Výbor proti udělení výjimky nemá námitek.
ad 6. Výbor klubu doporučuje, aby berani předvádění na
NT měli kladnou CPH a v elitních třídách.
ad 7. Byla diskutována možnost navrhnout zvýšení podílu
krve na 87% a výše pro berany i ovce zapsané do hlavního oddílu plemenné knihy.
ad 8. Bylo konstatováno, že je třeba aktualizovat šlechtitelský program v souvislosti s přijetím nového plemenného zákona v tomto roce.
ad 9. Výbor byl seznámen s výsledky kontroly užitkovosti
plemene ML, zejména se stády nad 100 ks. Nebylo
nalezeno žádné stádo, které by výrazně snižovalo
průměr plemene.
ad 10. Předseda výboru klubu pan Macků poděkoval
zúčastněným a ukončil zasedání
8) Návrh vyhlášky o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, příprava šlechtitelských programů jednotlivých plemen ovcí
9) Genotypizace bahnic v chovech s produkcí plemenných
beranů v roce 2006
10) Různé
11) Diskuse
12) Závěr
Závěry z jednání:
ad 1, 2) Jednání zahájil a kontrolu zápisu ze dne 15. 2. 2005
provedl předseda Rady plemenných knih ovcí Ing. Alois
Pinďák CSc., který m.j. konstatoval, že kromě několika
málo níže uvedených bodů byly všechny úkoly splněny.
K částečně neplněným úkolům se vyjádřil Ing. Vít
Mareš.
– v roce 2005 došlo ke zlepšení dodržování termínů
pro předávání dat do evidence PKO z KU, rozhodující
termíny pro zpracování plemenných hodnot dodrželi
všichni šlechtitelé. Vzhledem k přechodu na nový
program na kontrolu užitkovosti ovcí, který bude internetovou aplikací, se zpřístupní chovatelům informace
o užitkových vlastnostech a plemenných hodnotách
jejich stád. Svaz bude nadále tuto činnost jednotlivých
oprávněných organizací kontrolovat a na základě předávaných dat bude prováděna kontrolní činnost vedoucí
7
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Ze života Svazu
k objektivizaci dat z kontroly užitkovosti, v případě
opakovaného nedodržování tohoto nařízení Rady plemenných knih ovcí bude předán podnět ke prověření
činnosti oprávněné organizace Českou plemenářskou
inspekcí,
– v roce 2005 byly dodrženy minimální limity počtu
bahnic pro produkci plemenných beranů (kromě vyjmenovaných málopočetných plemen). Za dodržování této
odsouhlasené podmínky v roce 2006 odpovídají šlechtitelé,
– v ojedinělých případech nebyla dodržena délka doby
ostříhání plemenných beranů masných plemen (kromě
plemene Charollais) a Romanovské ovce 2–3 měsíce
před klasifikací. Berani masných plemen (kromě
plemene Charollais) a plodné Romanovské ovce se
předvádí 2–3 měsíce po ostříhání. Jedinci, kteří v roce
v 2006 nesplní tuto podmínku, nebudou na NT klasifikováni, odpovídají jednotliví hodnotitelé,
– zaměstnanci společnosti OVEKO a.s. byli v prvním
pololetí 2005 vybaveni kalibrovanými elektronickými
váhami na objektivní zjišťování živé hmotnosti jehňat
ve 100 dnech, Rada PKO požaduje obdobné technické
vybavení i u ostatních oprávněných organizací. Oprávněné organizace zajistí testaci na jatečnou hodnotu
jehňat masných plemen ovcí ultrazvukovým měřením,
– Ing. Pinďák informoval o postupu v uznávání ŠCH ovcí,
od roku 2001 do roku 2005 bylo uznáno 20 ŠCH ovcí – 8
SF, 2 CH, 2 BG, 2 ML, 2 T, 1 ZW, 1 R, 1 OD, 1 BE, Rada
PKO nadále počítá s uznáváním ŠCH v rámci nových
šlechtitelských programů jednotlivých plemen,
– inventura plemenných knih a optimalizace databáze
bude provedena při přechodu na nový program KU ovcí,
revize šlechtitelských programů po schválení nového
plemenářského zákona na jaře 2006.
ad 3) Výsledky KU ovcí za rok 2005 zhodnotil Ing. Vít
Mareš, kontrola užitkovosti se prováděla u 25 162 ks
bahnic. Užitkovost v KU se oproti roku 2004 v ČR
s výjimkou plodnosti a střiže vlny ve všech ostatních
sledovaných ukazatelích mírně zhoršila. Zvýšila se
plodnost na obahněnou bahnici o 1,8 % na 152,3%.
Naopak se snížilo oplodnění o 2,3 % na 84,9%, intenzita o 1,0 % na 129,3%, odchov jehňat o 0,8 % na
110,4%, denní přírůstek ve 100 dnech věku o 3 g na
240 g. V rámci všech plemen je nejvyšší počet ovcí
zapojených do KU u plemene SF 4 919 ks (19,5 %)
a Š 4 501 ks (17,9 %). Členům Rady PKO byly předány
výsledky kontroly mléčné užitkovosti dojených plemen
ovcí, do které bylo v roce 2005 zapojeno ve 14 stádech
128 bahnic plemene VF a 29 bahnic, kříženek s plemenem LA. Celkem bylo dosaženo průměrné laktace
za 240 dnů 306,7 kg mléka o tučnosti 6,09 %, obsahu
bílkovin 5,70 % a laktózy 4,74 %. Kříženky s plemenem
Lacaune dosahovaly ve všech sledovaných ukazatelích
ve srovnatelných podmínkách na stádě pana Josefa
Ondrucha ve Valašské Bystřici lepší výsledky, i když se
jednalo o ročky na první laktaci. Nejvyšší užitkovosti VF
ovcí dosáhlo stádo pana Rudolfa Vichery z Pertoltic –
632,2 kg mléka s 5,40 % tuku, 5,65 % bílkovina a 4,59 %
laktózy. Předložené výsledky budou při publikování
v ročence vydávané ČMSCH a.s. uváděny podrobně
podle chovů a stupně křížení.
ad 4) Vyhodnocení výsledků klasifikace plemenných
beranů provedl Ing. Pinďák. V roce 2005 se oklasifikovalo 800 plemenných beranů. Hodnocení se uskutečnilo na 35 místech (v roce 2004 na 37 místech), při
8
výkupech ze stáje bylo hodnoceno pouze 11 beranů, t.j.
1,4 %. V rámci užitkových typů činila produkce masných
plemen 468 ks (60,7 %), kombinovaných plemen 231 ks
(28,9 %), plodných 62 ks (7,8 %), mléčných 21 ks (2,6 %).
Z masného typu ovcí zaujalo nejvyšší podíl plemeno SF
s produkcí 263 ks plemenných beranů (54,1 %), u kombinovaných plemen plemeno Romney 69 ks (29,9 %).
Při hodnocení všech plemen se oproti roku 2004
mírně zvýšila kvalita daná zařazením beranů do VT. Ve
výsledné třídě ER došlo ke zlepšení o 3,1 %, naopak ve
třídě Ea došlo ke zhoršení o 3,0 %. Podrobnější rozbor
je uveden v samostatném článku.
ad 5) Ing. Milerski předložil metodiku odhadu plemenných
hodnot u ovcí. V rámci připravovaného plemenářského
zákona bude od roku 2006 výpočet plemenných hodnot
ovcí zajišťovat ČMSCH a.s., pro kterou Ing. Milerski
začal na část svého úvazku pracovat. Termíny zpracování plemenných hodnot budou odpovídat termínům
odchovu jehňat a budou předávány k 31. 3., 31. 5.,
30. 6., 31. 7. a k 31. 8. Plemenné hodnoty u 16 plemen,
které mají v kontrole užitkovosti menší počet bahnic
než 200 ks, mají nízkou vypovídající schopnost. Rada
v těchto případech doporučuje hodnotit plemenná
zvířata 100 bodovým systémem a zabývat se touto
problematikou při schvalování nových šlechtitelských
programů. Rada předloženou metodiku po projednaní
připomínkách schválila.
Rada PKO stanovila podmínky pro potenciální matky
plemenných beranů na rok 2006:
– zápis do hlavního oddílu plemenné knihy (min.
93,75 % podíl krve, známé min. dvě generace
předků),
– velikost stáda 10 bahnic a více,
– doporučení – zařazení do elitních tříd za CPH.
ad 6) Ing. Mareš poděkoval členům stávající Rady PKO
za její dosavadní činnost. Rada byla zvolena předsednictvem Svazu 21. 6. 2001 na tříleté období a podle
platného statutu Svazu je Rada PKO složena z předsedů chovatelských klubů plemen, u kterých je vedena
plemenná kniha. Rada PKO doporučuje předsednictvu
Svazu schválit jako členy Rady PKO vedle uvedených
předsedů chovatelských klubů následující členy:
Prof. Horák, Ing. Pinďák, Ing. Milerski, Ing. Sýkorová,
Ing. Mareš, Ing. Konrád, Ing. Kőlbl a jmenovat na následující čtyřleté období jako předsedu Rady PKO Ing. Milerského a jako místopředsedu Rady PKO Ing. Pinďáka.
Dále doporučuje předsednictvu Svazu schválit projednaný návrh Řádu plemenných knih ovcí a finanční řád
doplněný o poplatky za klasifikaci plemenných beranů.
ad 7) Předložený návrh NT na plemenné berany v roce
2006 byl schválen. Na jednotlivé NT byli jmenováni
hodnotitelé. Přehled schválených NT je uveden samostatně.
Rada doplnila hodnotitele plemenných beranů
o Ing. Konráda, Ing. Hrdličku a Ing. Kőlbla. Seznam
hodnotitelů: Prof. Horák, Ing. Pinďák, Prof. Štolc,
Ing. Milerski, Ing. Vejčík, Ing. Sýkorová, Ing. Mareš,
Ing. Roubínková, Ing. Dvořák, Ing. Bařina, Ing. Kuchtík,
MVDr. Axmann, Ing. Konrád, Ing. Hrdlička a Ing. Kőlbl.
V roce 2006 se uskuteční školení hodnotitelů a instruktáž k lineárnímu popisu plemenných beranů.
Rada schválila podmínky pro předvedení beranů na
nákupní trhy a požadavek klubu chovatelů plemene
SF na omezení počtu NT, kde se budou berani tohoto
plemene klasifikovat.
Ze života Svazu
Podmínky předvedení beranů na NT:
1) Berani vícepočetných plemen (s výjimkou plemen
R, VF, V, O, BG, BE, CF, H, VR, J, JS, L, KH, LA, LE,
Bílá alpská a Kamerunská ovce) musí pocházet od
matek beranů (podmínky jsou uvedeny výše), dodržení stanoveného genetického podílu není podmínkou u plemen, kde se realizuje zušlechťovací křížení
(např. M x ML, Š x Waldschaf),
2) Vlastní CPH předváděného berana nesmí být II,
3) Berani budou předváděni ve vlně podle stáří a plemen:
– masná plemena s výjimkou CH ve 2–3 měsíční
vlně,
– Romanovská ovce ve 2–3 měsíční vlně,
– ostatní plemena nad 10 měsíců věku ve 3–6 měsíční
vlně (na jarních NT trzích po podzimní střiži), berani
těchto plemen hodnocení ve věku 6–10 měsíců se
hodnotí v jehněčí vlně.
Za dodržování těchto podmínek odpovídají jednotliví
šlechtitelé, pokud by byl přesto beran, který nesplní
některou z uvedených podmínek, předveden na NT,
hodnotitel jej nebude klasifikovat. Chovatelé, kteří
nakoupí plemenné berany na NT, si požádají o vystavení POP a zápis do plemenné knihy a přidělení státního registru, řádně provedou přesun berana na svoje
hospodářství v Ústřední evidenci.
ad 8) Rada PKO projednala návrhy vyhlášky o šlechtění
a plemenitbě hospodářských zvířat. Po schválení
nového plemenářského zákona budou ve spolupráci
s chovatelskými kluby připraveny nové šlechtitelské
programy, které budou obsahovat i podmínky prová-
dění kontroly užitkovosti a testace. Této problematice
bude věnováno v letošním roce samostatné jednání
Rady PKO.
ad 9) MVDr. Axmann informoval Radu o schválení programu a příspěvku EU na provádění genotypizace ovcí.
V roce 2006 bude provedeno 10 000 rozborů (z toho
1 600 až 1 800 vyšetření beranů před NT). Svaz předá
SVS seznamy bahnic splňující podmínky pro zápis do
hlavního oddílu plemenné knihy v chovech s produkcí
plemenných beranů do 15. 3. 2006. V roce 2006 platí
podmínka pro zařazování beranů do plemenitby genotypu R1 a R2 s výjimkou plemen R (zařazováni budou
berani nositelé alely ARR) a RM, VF, BG, Š, V, VR, Ka
u kterých je možné zařazovat berany R3.
ad 10) Ing. Vítek požádal o výjimku k zařazení berana
genotypu R3 plemene ML, 15493 062 CZ, jako o posledního zástupce linie Magor a o povolení použití
příbuzenské plemenitby na svém stádě za účelem zvýšení frekvence genu FF v plemeni ML. Rada obě jeho
žádosti schválila.
Pan Vízner požádal Radu o stanovení podmínky vyšetření paternity při předvádění beranů Romanovské ovce
genotypu R1. Rada pověřila Ing. Mareše o zjištění podmínek a financování tohoto záměru.
ad 11, 12) Jednání ukončil Ing. Pinďák, poděkoval odstupujícím členům Rady PKO za jejich dosavadní práci a požádal předsedy chovatelských klubů, aby se zabývali
přípravou nových šlechtitelských programů.
Ing. Vít Mareš
ZÁPIS Z JEDNÁNÍ RADY PLEMENNÉ
KNIHY KOZ
Přítomni: Ing. Richard Konrád, Ing. Alois Pinďák,
Ing. Věra Mátlová, Ing. Josef Janovský, MVDr.Jan Sedlák
Omluveni: Ing. Jitka Látalová, M. Domáň
1) Schůzi zahájil a přítomné přivítal předseda Rady
Ing. Richard Konrád, který poté přečetl a ke schválení
předložil program jednání dle pozvánky.
2) Ing. Konrád seznámil přítomné s výsledky kontroly
užitkovosti koz za rok 2005. V kontrole užitkovosti bylo
zapojeno 2980 kusů koz, u kterých kontrolu užitkovosti
zajišťovaly tyto oprávněné organizace: Svaz chovatelů
ovcí a koz v ČR – 1325 kusů, Oveko a.s. – 1412 kusů,
ISB Genetic – 134 kusů , Genoservis, a.s. – 90 kusů
a Ing. Bařina – 19 kusů. Jako genetický zdroj bylo
u plemene koza bílá krátkosrstá uznáno 1600 kusů koz,
u plemene koza hnědá krátkosrstá 683 kusů koz a do
chovu bylo zařazeno 257 hnědých koziček. V roce 2005
působilo v plemenitbě 1065 kusů kozlů. Dovezeno ze
zahraničí bylo 11 burských kozlů a 2 kozli anglonubijští.
3) Rada PKK rozhodla o termínech a místech konání
přehlídek plemenných kozlíků a koziček pro letošní
rok. Hodnotitele, kteří budou na přehlídkách zvířata
hodnotit, určí Rada PKK na jednání v měsíci červnu.
Ing. Konrád poté seznámil Radu s výsledky klasifikací
a zařazením plemenných kozlíků do plemenitby v roce
2005. Z celkového počtu 174 předvedených kozlíků bylo
Zpravodaj SCHOK 1/2006
4)
5)
6)
7)
8)
oklasifikováno a zařazeno do plemenitby 158 kusů (92
kusů bílých, 50 kusů hnědých, 12 kusů búrských, 4 kozli
anglonubijští) v třídách: 29 ks ER, 70 ks EA, 50 ks EB,
9 ks IA. Vyřazeno bylo 9 kozlů, 7 kusů odročeno.
Ing. Mátlová informovala Radu o programu na zachování genetických zdrojů. Objem finančních prostředků
pro letošní rok lze očekávat ve stejné výši jako v roce
2005. Ing. Mátlová dále informovala o dokončování
genotypizace koz na mléčné kaseiny. Jedná se o zvířata, u kterých byly odebírány krevní vzorky v období
podzim 2004–jaro 2005. Tyto rozbory jsou časově velmi
náročné a finančně nákladné. Výsledky genotypizace
budou zveřejněny v jarním období letošního roku.
Informaci o státních podporách pro rok 2006 podal
Ing. Konrád. Plemenářské podpory (dotační tituly 2.A)
jsou ve stejných sazbách jako v roce 2005.
Ing. Konrád informoval Radu o probíhajících jednáních na MZe ohledně systému označování ovcí a koz.
Jednání nejsou stále uzavřená, připomínky zástupců
SCHOK v ČR byly vzaty na vědomí a bude o nich ještě
dále jednáno. Ing. Konrád dále informoval o zapracovaných připomínkách zástupců Svazu do nově připravovaného plemenářského zákona, který by měl vejít
v platnost v první polovině roku 2006.
Rada projednala a schválila návrh novelizace Řádu
plemenných knih koz, který byl předložen. Novelizace
byla nutná z důvodu změny legislativy plemenářského
zákona i změny Statutu Svazu (Řád přiložen k zápisu).
Ing. Konrád poděkoval všem členům Rady za odvedenou práci v uplynulém funkčním období. V dalším čtyř-
9
Ze života Svazu / Z domova
Zpravodaj SCHOK 1/2006
letém období bude Rada plemenných knih koz pracovat
v tomto složení:
MVDR. Jan Sedlák, Ing. Věra Mátlová, Ing. Richard
Konrád, Ing. Alois Pinďák, CSc., Ing. Josef Janovský, Milan Domáň, Ing. Jitka Látalová, Josef Pulíček.
Rada navrhla a schválila do funkce předsedy Rady
Ing. Richarda Konráda, do funkce místopředsedy Rady
Ing. Věru Mátlovou.
9) Rada se zabývala standardem a systémem kontroly
užitkovosti pro plemeno burská koza. Ing. Mátlová
NÁKUPNÍ TRHY BERANŮ 2006
Brno TechAgro – výstaviště
Podhůra u Chrudimi
Michlova Huť
Nečtiny – Hrad
Litomyšl – výstaviště
Nové Město n.M. – Krčín
Strakonice
Janovice n. Úhlavou
Sedlčany
Horní Bučice
Holčovice-Jelení
Zlobice
Valašské Meziříčí – Podlesí
Vendryně u Třince
Orlov – Ing. Seidl
Hradec Králové – Šimkovy
sady
Nečtiny – Hrad
Hradec – Dlabal
Zlobice
Choceň
Pěnčín u Jablonce n. N.
Opatov
Bělá p. Pradědem
Strakonice
Sebuzín
Hostivice
Podhůra u Chrudimi
Věcov
Sedlčany
Lysá n. Labem – Náš chov
ELITNÍ NT SUFFOK
Janovice n. Úhlavou
Přerov
Kostelec
Zlobice
KLUBOVÁ VÝSTAVA R
Hrusice – Ing. Vávra
Nový Jičín – Biskup
3. 4. 2006
13. 5. 2006
16. 5. 2006
18. 5. 2006
19. 5. 2006
20. 5. 2006
23. 5. 2006
25. 5. 2006
27. 5. 2006
3. 6. 2006
21. 7. 2006
19. 8. 2006
5. 9. 2006
9. 9. 2006
14. 9. 2006
16. 9. 2006
ML
Kamerunské ovce
Š
CH
SF, R
T, SF, RM, R, BG, Be
CH, SF, L, V, KH
OD, ZW
SF, CH, OD, R, VR, NC
R
T, CH
ML, T, R
VF
SF, CH, OD, T, R
CH
T, CH, ZW, Be, BG, ML, R
21. 9. 2006
23. 9. 2006
26. 9. 2006
27. 9. 2006
28. 9. 2006
29. 9. 2006
29. 9. 2006
30. 9. 2006
30. 9. 2006
30. 9. 2006
30. 9. 2006
2. 10. 2006
3. 10. 2006
7. 10. 2006
CH, RM
CH
ML, CH, K, R, T
SF, CH, R, T
SF, RM, VF, R, CH, AL, ML
SF, CH
C
CH, SF, ML, ZW, L, VF
Nč, VF, SF, CH, ML, ZW
CH, R, RM, VF, ML, Nč
Kamerunská ovce
ML, R
SF, CH, R, VR, OD,
SF, VF, R, RM
19. 10. 2006
25. 10. 2006
31. 10. 2006
4. 11. 2006
OD, SF, ZW
RM, CH, ML
CH, SF, ZW, ML
ML, R
7. 11. 2006 T
8. 11. 2006 SF, CH
Techagro Brno – 3. 4. 2006 – areál výstaviště BVV Brno,
součást výstavy – expozice ovcí a koz, pavilon D. Začátek
13.30 hod., kontakt Ing. Vít Mareš, tel. 777 754 800
10
seznámila Radu se systémem KU a standardem
burské kozy v Jihoafrické republice. Rada navrhuje,
aby na 10.3.2006 byli sezváni všichni chovatelé tohoto
plemene do Prahy, kde s nimi bude projednán systém
kontroly užitkovosti a návrh standardu, podle kterého
se bude toto plemeno v České republice šlechtit. Rada
pověřila tímto úkolem Ing. Richarda Konráda a Ing. Věru
Mátlovou.
Dne 23. 2. 2006 v Praze
Zapsal: Ing. Konrád
Podhůra – 13. 5. 2006 Podhůra u Chrudimi, začátek
10.00, kontakt Ing. Hovorka, 603 840 387.
Michlova Huť – 16. 5. 2006 – Vimperk, 3 km směr
Kubova Huť, obec Lipka, konec údolí, farma manželů
Novákových. Začátek 10.00 hod. Kontakt Ing. Sýkorová,
tel. 777 754 806
Nečtiny – 18. 5. 2006 – Okres Plzeň – sever, farma
Nečtiny – Hrad. Začátek 9.30 hod, kontakt CZ Delta.
Litomyšl výstava – 19. 5. 2006 – Součást Národní
výstavy hospodářských zvířat. Okres Svitavy, za hotelem Dalibor u vlakového nádraží, aukční hala ČMPU
Litomyšl. Začátek v 12.30 hod, kontakt Petr Jihlavec, tel.
777 754 804.
Nové Město nad Metují – Krčín, 20. 5. 2006 – Výstavní
areál ČSCH Nové Město nad Metují, městská část Krčín,
nedaleko zimního stadionu, začátek 10.00 hod, kontakt
Josef Rosa, 777 754 808.
Strakonice – 23. 5. 2006 – Areál ČSCH, směr České
Budějovice, kolem požární zbrojnice. Začátek 10.00 hod,
kontakt Ing. Anna Sýkorová, tel. 777 754 806.
Janovice nad Úhlavou – 25. 5. 2006 – z Klatov 8 km
směr Nýrsko, část obce Veselí, bývalý areál výkupu. Začátek 13.00. Kontakt CZ Delta
Sedlčany – 27. 5. 2006 – Okres Příbram, areál ČSCH.
Začátek 9.30 hod, kontakt Ing. Richard Konrád, tel.
777 754 802. Trh na plemenné berany bude součástí chovatelského a ovčáckého dne, který pořádá Středočeské
krajské sdružení SCHOK v ČR. Bližší informace v sekci
Připravované akce.
Horní Bučice – 3. 6. 2006 – asi 5 km od Čáslavi,
směr Heřmanův Městec, součást obce Vrdy, sportovní
hřiště. Začátek 10.00 hod. Kontakt Petr Jihlavec, tel.
777 754 804
Holčovice-Jelení – 21. 7. 2006 – okres Bruntál, asi 12 km
od Vrbna pod Pradědem, směr Město Albrechtice. Začátek
v 10 hod, kontakt Daniela Dziková, tel. 777 754 810.
Zlobice – Ovenálie 2006 výstava zvířat, 19. 8. 2006
– Areál firmy OVEKO a.s., z Brna směr Svitavy, v Lipůvce
u restaurace Formanka vlevo, na vrcholu stoupání opět
doleva po panelové cestě asi 3 km. Kontakt Ing. Vít Mareš,
tel. 777 754 800
Z domova
Zpravodaj SCHOK 1/2006
PŘEHLÍDKY PLEMENNÝCH KOZLÍKŮ A KOZIČEK – 2006
Místo konání
Nové Město n. Met. – Krčín
Strakonice
Nové Město n. Met. – Krčín
Křenovice
Nezvěstice
Morkovice
Stránčice u Říčan
Choceň
Rájec – Jestřebí
Jablonné v Podj. – Markvartice
Přerov
Tábor
Kamenice u Jihl.
Budišov
Okres
Náchod
Strakonice
Náchod
Vyškov
Plzeň – jih
Kroměříž
Praha – východ
Ústí n. O.
Blansko
Česká Lípa
Přerov
Tábor
Jihlava
Třebíč
Kraj
Královéhradecký
Jihočeský
Královéhradecký
Jihomoravský
Plzeňský
Zlínský
Středočeský
Pardubický
Jihomoravský
Liberecký
Olomoucký
Jihočeský
Vysočina
Vysočina
VÝSLEDKY KONTROLY UŽITKOVOSTI
OVCÍ A KOZ V ČR ZA ROK 2005
Kontrola užitkovosti ovcí a koz se provádí v souladu se
zákonem 154/200 Sb. K základním ukazatelům patří vedle
údajů o reprodukci zapojených jedinců a stád sledování
růstových schopností u všech plemen ovcí a masných plemen koz, (sleduje se váha odchovaných jehňat
a kůzlat ve 100 dnech), sledování jatečné hodnoty masných plemen ovcí a koz (provádí se ultrazvukové měření
hloubky zádového svalu a výšky podkožního tuku) a sledování mléčné užitkovosti u dojených plemen ovcí a koz
(provádí se měsíční měření nadojeného mléka a rozbor
obsahu mléčných složek – bílkovin, tuku a laktózy).
Získané údaje slouží ke stanovení plemenných hodnot
jednotlivých plemenných ovcí a koz a jsou využívány při
vyhodnocení kontroly dědičnosti.
V roce 2005 tuto činnost v chovu ovcí provádělo pět
oprávněných organizací: OVEKO a.s. Brno s podílem
78,5%, Ing. Vladimír Bařina PhD., CZ Delta s.r.o., Genoservis a.s., Olomouc a GEN-Plemenářský servis s.r.o., Kadov.
Kontrolu užitkovosti koz provádělo také pět oprávněných
organizací: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR Brno s podílem
43,0 %, OVEKO a.s., Brno s podílem 48,7 %, ISB Genetik
Havlíčkův Brod, Genoservis a.s. Olomouc a Ing. Vladimír
Bařina PhD. Vývoj kontroly užitkovosti ovcí a koz od roku
2000 je uveden v tabulce č. 1.
Nárůst stavů ovcí v kontrole užitkovosti od roku 2000 do
roku 2003 byl více než 70%, v posledních třech letech se
Datum
20. 5. 2006
23. 5. 2006
2. 9. 2006
2. 9. 2006
5. 9. 2006
6. 9. 2006
7. 9. 2006
8. 9. 2006
9. 9. 2006
9. 9. 2006
12. 9. 2006
12. 9. 2006
13. 9. 2006
13. 9. 2006
Začátek trhu
9.00
10.00
10.00
10.00
10.00
10.00
10.00
10.00
10.00
10.00
10.00
10.00
9.00
13.00
Plemena
BU, H
BU
B, H, BU
B
B, H, BU
B
B, H, BU, AN
B, H, AN
B, H
B, H, BU
B, H
B, H, BU
B, H, AN
B
stavy bahnic v kontrole užitkovosti stabilizovaly na přibližně
25 000 ks. To je cca 20 % bahnic chovaných v České
republice, pokud vycházíme ze stavů bahnic evidovaných
v ústřední evidenci hospodářských zvířat. Ve sledovaném
období se o 23,8 % zvýšil průměrný počet bahnic na stádě
v kontrole užitkovosti, i když průměrná velikost stáda 47,3
bahnice značně zvyšuje náklady na tyto služby. I přes
výrazný nárůst početních stavů bahnic zapojených do
kontroly užitkovosti jsou v rozhodujících sledovaných užitkových vlastnostech – plodnost na obahnělou a přírůstek
jehňat ve 100 dnech – dosahovány stále lepší výsledky.
Rezervou je nízké procento oplodnění, 15 % nezabřezlých
ovcí je vysoké, ale tento údaj je ovlivněn i vysokým jehnic
zapojených do reprodukce. Ze strany Svazu chovatelů ovcí
a koz v ČR chceme v připravovaných šlechtitelských programech zvýšit důraz na kvalitu plemenářské práce a tím
podpořit chovatele na vysoké chovatelské úrovni.
Podrobný přehled výsledků kontroly užitkovosti ovcí za
rok 2005 podle plemen je uveden v tabulce č. 2.
V kontrole užitkovosti koz došlo také ve sledovaném
období k nárůstu stavů koz zapojených do kontroly užitkovosti a to o 33,3%. Vývoj výsledků KU koz je uveden
v tabulkách č. 3 a 4. Významný nárůst je však v podílu
větších chovů oproti individuálním chovatelům, který se
zvýšil z 58,6% v roce 2000 na 74,4% v roce 2005. To
přineslo i významné zvýšení počtů koz se sledovanou
laktací, kde došlo k nárůstu za sledované období o téměř
90%. I přesto, že došlo vlivem vyššího podílu větších stád
zapojených do kontroly užitkovosti koz a změnou přepočtu
normované laktace ke snížení produkce mléka za laktaci
Tab. 1 Vývoj výsledků kontroly užitkovosti ovcí ČR v letech 2000/2005
Rok
Počet stád Počet bahnic ks Oplodnění v % Plodnost v % Intenzita v % Odchov v % Přírůstek jehňat g
2000
387
14 779
86,9
149,1
129,5
110,0
236
2001
460
18 015
87,8
148,8
130,7
110,8
240
2002
504
20 297
89,4
149,7
133,8
113,1
235
2003
545
25 704
85,7
151,6
129,9
110,0
234
2004
543
25 637
87,2
149,5
130,3
111,2
243
2005
544
25 162
84,9
152,3
129,3
110,4
240
Index 2005/2000 %
140,6
170,3
97,7
102,1
99,8
100,4
101,7
Střiž vlny v kg
4,2
3,9
4,0
4,0
4,1
4,2
100,0
11
Z domova
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Tab.2 Výsledky kontroly užitkovosti ovcí ČR v roce 2005
Plemeno
Merino
Žírné merino
Merinolandschaf
Romney
Německá dlouhovlnná ovce
Zwartbles
Bergschaf
Šumavská ovce
Zušlechtěná valaška
Původní valaška
Cigája
Lein
Jurská ovce
Bílá alpská ovce
Leicester
Kerry Hill
Východofríská ovce
Lacaune
Olkulská ovce
Romanovská ovce
Suffolk
Charollais
Texel
Oxford down
Německá černohlavá ovce
Berrichone du Cher
Clun forest
Hampshire
Vřesová ovce
Kamerunská ovce
Jacob
Celkem
Počet
stád
29
1
33
32
1
14
8
35
6
13
3
1
1
1
1
1
24
1
1
58
115
68
35
13
4
11
1
1
7
11
3
544
Počet bahnic
ks
1 733
25
2 790
2 215
206
310
112
4 501
909
168
510
23
6
9
2
3
583
36
143
1 372
4 919
2 424
1 045
652
223
72
8
10
80
59
24
25 162
Oplodnění
v%
81,7
56,0
83,0
78,7
97,1
94,8
92,2
85,7
81,4
88,1
77,3
95,7
100,0
100,0
100,0
100,0
88,2
100,0
93,0
92,9
85,1
83,3
90,8
83,6
87,0
94,4
100,0
100,0
98,8
111,9
83,3
84,9
Plodnost
v%
142,3
128,6
139,0
148,1
173,5
181,0
146,6
131,1
142,0
141,9
133,8
150,0
116,7
122,2
200,0
100,0
172,8
119,4
195,5
238,9
157,0
155,6
150,2
146,2
130,4
151,5
200,0
130,0
129,1
125,8
185,0
152,3
Intenzita
v%
116,3
72,0
115,3
116,5
168,4
171,6
134,8
112,4
115,6
125,0
103,3
143,5
116,7
122,2
200,0
100,0
152,3
119,4
181,8
221,9
133,7
129,5
136,4
122,2
113,5
143,1
200,0
130,0
127,5
140,7
154,2
129,3
Odchov
v%
99,8
68,0
98,8
105,9
151,0
145,5
121,4
92,8
101,8
104,8
99,2
108,7
116,7
122,2
200,0
100,0
132,4
72,2
162,9
186,3
114,4
107,2
118,6
98,0
92,8
120,8
187,5
70,0
123,7
130,5
116,7
110,4
Přírůstek
jehňat g
240
245
232
280
225
262
247
216
199
149
181
247
246
267
223
161
245
226
229
199
262
243
247
236
250
287
273
273
221
137
172
240
Střiž vlny
v kg
5,3
–
4,2
6,2
–
3,0
–
4,3
–
2,0
–
5,9
–
–
–
–
3,9
–
–
2,1
3,0
3,0
–
4,0
–
–
–
–
–
–
–
4,2
Vysvětlivky k reprodukčním ukazatelům:
Intenzita v % –
poměr počtu všech narozených jehňat k počtu všech bahnic v reprodukci (do roku 1999 používán
termín celková plodnost)
Oplodnění % –
počet obahněných a zmetaných ovcí z celkového stavu v %
Plodnost v % –
poměr počtu všech narozených jehňat k počtu obahněných ovcí v % (do roku 1999 používán termín
plodnost na obahněnou ovci).
Přírůstek jehňat v g – stanovený z váhy ve 100 dnech
Tab. 3 Vývoj výsledků kontroly užitkovosti koz ČR v letech 2000/2005
Počet koz v KU
Celkem ks Laktace ks
2000
2 234
986
2001
2 275
1 144
2002
2 443
1 247
2003
2 627
1 504
2004
2 547
1 547
2005
2 980
1 857
Index 2005/2000
133,4
188,3
Rok
Produkce mléka kg*
836
861
825
757
770
731
87,4
Tuk %
3,70
3,51
3,42
3,36
3,22
3,35
90,6
Výsledky kontroly užitkovosti koz
Tuk kg
Bílk. %
Bílk. kg
30,9
2,79
23,3
30,2
2,79
24,0
28,2
2,89
23,8
25,4
2,79
21,1
24,8
2,83
21,8
24,5
3,05
22,3
79,3
109,3
95,7
Lakt.%
4,50
4,50
4,53
4,55
4,52
4,54
100,9
Lakt. kg
37,4
38,4
37,4
34,4
34,8
33,2
88,8
Přír. g
207
160
205
195
179
178
86,0
Vysvětlivky: Laktace: počet zvířat, u kterých byla měřena laktace
* od roku 2001 došlo ke změně výpočtu normované laktace, která je stanovena na 280 laktačních dnů, do roku 2000 to
bylo 300 laktačních dnů
12
Z domova
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Tab. 4 Vývoj výsledků reprodukce koz v kontrole užitkovosti ČR v letech 2000/2005
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
index 2005/2000
Počet koz v KU
(ks)
2 234
2 275
2443
2627
2547
2980
133,4
Plodnost
(%)
172,4
182,2
169,1
175,4
174,1
165,8
96,2
Odchov
(%)
141,0
156,6
151,0
158,0
156,5
146,9
104,2
Oplodnění
(%)
89,7
94,9
94,1
95,8
97,8
98,3
109,6
Zmetání
(%)
0,9
0,5
0,2
0,2
0,1
0,2
22,2
Rohatost
(%)
10,2
10,0
14,5
13,2
17,9
15,0
147,0
Hermafr.
(%)
1,4
1,6
2,2
1,5
1,2
1,5
107,1
Poměr kozlů
(%)
55,9
56,5
57,5
57,6
57,1
56,9
101,8
Tab. 5 Výsledky kontroly užitkovosti koz ČR v roce 2005
Kategorie/
Plemeno
Rok
Celkem
2005
Počet koz v KU
Celkem
Laktace ks
ks
2980
1857
Produkce mléka
kg*
731
Tuk
%
3,35
Výsledky kontroly užitkovosti koz
Tuk
Bílk.
Bílk.
Lakt.
kg
%
kg
%
24,5
3,05
22,3
4,54
Lakt.
kg
33,2
Přír.
g
178
Bílá
1979
1276
715
3,23
23,1
3,01
21,5
4,55
32,5
–
Hnědá
Anglonubijská
Kříženci
Burská
Kašmírová
Mohérová
Stáda
Individuální
792
10
82
75
22
20
2216
764
541
9
31
–
–
–
1446
411
778
893
542
–
–
–
697
850
3,62
4,0
3,08
–
–
–
3,26
3,63
28,2
35,8
16,7
–
–
–
22,7
30,9
3,14
3,66
3,03
–
–
–
3,02
3,15
24,4
32,7
16,4
–
–
–
21,1
26,7
4,53
4,49
4,60
–
–
–
4,53
4,58
35,2
40,1
24,9
–
–
–
31,6
38,9
–
–
174
180
–
–
178
179
Vysvětlivky:
Laktace: počet zvířat, u kterých byla měřena laktace
Přír.: Přírůstek kůzlat u mléčných plemen do odstavu, u Burské kozy ve 100 dnech
Tab. 6 Výsledky reprodukce koz zapojených v kontrole užitkovosti v ČR v roce 2005
Rok
2005
Počet koz v KU (ks)/
Kategorie/ Plemeno
Celkem
2980
Bílá
1979
Hnědá
792
Anglonubijská
10
Kříženci
82
Burská
75
Kašmírová
22
Mohérová
20
Stáda
2216
Individ. chovy
764
Plodnost
(%)
165,8
168,5
181,2
240,0
179,3
169,4
163,6
80,0
161,4
178,4
Odchov
(%)
146,9
150,6
167,5
200,0
164,6
145,4
113,6
10,0
143,1
158,0
Oplodnění
(%)
98,3
98,0
99,5
100,0
100,0
90,9
100,0
70,0
97,8
99,7
Zmetání
(%)
0,2
0,1
0,1
0,0
0,0
1,3
0,0
21,4
0,2
0,3
Rohatost
(%)
15,0
6,4
21,7
41,7
45,9
98,7
100,0
87,3
12,8
21,5
Hermafr.
(%)
1,5
1,8
1,0
4,2
0,6
0,0
0,0
0,0
1,5
1,6
Poměr kozlů
(%)
56,9
58,2
55,5
54,2
48,3
48,0
58,3
50,0
58,1
53,6
a tím i produkce jednotlivých mléčných složek, je patrný
významný nárůst v obsahu bílkovin, který se stal od roku
2001 hlavním selekčním kritériem u dojených plemen koz.
Nárůst o více než 9% byl ovlivněn i sledováním genotypu
plemenných kozlů – nositelů alely alfa S1 kaseinu. V chovech koz zapojených do kontroly užitkovosti se významně
zvýšilo oplodnění i odchov kůzlat, mírné snížení plodnosti
lze přičíst na vrub vyššího podílu větších chovů. Šlechtění
dojených plemen koz se zaměřilo na zvyšování produkce
mléčné bílkoviny při tolerování snížení tučnosti mléka, tak
jak to vyžadují chovatelé ekonomicky závislí na produkci
výrobků z kozího mléka.
Podrobný přehled výsledků kontroly užitkovosti koz za
rok 2005 podle plemen je uveden v tabulce č. 5 a č. 6.
Ing. Vít Mareš, Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR
13
Z domova
Zpravodaj SCHOK 1/2006
KONTROLA MLÉČNÉ UŽITKOVOSTI
OVCÍ 2005
V roce 2005 bylo do kontroly mléčné užitkovosti dojených plemen ovcí zapojeno ve 14 stádech 128 bahnic
plemene Východofríské ovce a 29 bahnic, kříženek s plemenem Lacaune. Celkem bylo dosaženo průměrné laktace za 240 dnů 306,7 kg mléka o tučnosti 6,09 %, obsahu
bílkovin 5,70 % a laktózy 4,74 %. Kříženky s plemenem
Lacaune dosahovaly ve všech sledovaných ukazatelích
ve srovnatelných podmínkách na stádě pana Josefa
Ondrucha ve Valašské Bystřici lepší výsledky, i když
se jednalo o ročky na první laktaci. Nejvyšší užitkovosti
VF ovcí dosáhlo stádo pana Rudolfa Vichery z Pertoltic
– 632,2 kg mléka s 5,40 % tuku, 5,65 % bílkovina a 4,59 %
laktózy. Výsledky podle jednotlivých chovů a plemen jsou
uvedeny v tabulce 1.
Tab. 1. Přehled výsledků kontroly mléčné užitkovosti dojených plemen ovcí v roce 2005
Chovatel
Ing. Zemanová Marie, Křeslice
Ing. Rubášová Petra, Borovany
Kašparová Renata, Horní Radouň
Vichera Rudolf, Pertoltice
Šourek Petr, Skuhrov nad Bělou
Kročová Julie, Pejškov
Ondruch Josef, Valašská Bystřice
Borák Josef, Velké Karlovice
Onderka Ladislav, Podlesí
Blizňák Ladislav, Bystřička
Hrabovský Václav, Oznice
Ing. Vrátník Josef, Hrachovec
Ing. Žůrek Josef, Valašské Polanka
Němeček Jaroslav, Lhota u Vsetína
Celkem VF
Ondruch Josef, Valašská Bystřice
kříženky Lacaune
CELKEM
Počet
kusů
9
5
9
15
14
3
39
12
5
2
2
3
8
2
128
Počet laktačních Produkce mléka
dnů
kg
240
261,8
240
356,1
240
301,8
240
632,2
240
330,3
240
401,5
240
154,2
240
571,3
240
487,9
240
399,0
240
399,6
240
391,7
240
319,4
240
266,2
240
338,5
Tuk
%
6,86
4,47
4,84
5,40
5,46
5,45
6,97
6,56
5,55
6,87
5,87
7,09
5,83
5,71
5,94
Tuk
kg
18,0
15,9
14,6
34,1
18,0
21,9
10,8
37,5
27,1
27,4
23,5
27,8
18,6
15,2
20,1
Bílkoviny %
5,93
5,71
5,36
5,65
5,07
5,49
5,88
5,95
5,82
5,06
5,59
5,78
5,52
5,22
5,65
Bílkoviny Laktóza
kg
%
15,5
4,38
20,3
4,57
16,2
4,78
35,7
4,59
16,8
4,95
22,0
4,89
9,1
4,89
34,0
4,61
28,4
4,77
20,2
4,81
22,4
4,83
22,6
4,70
17,6
4,75
13,9
5,05
19,1
4,72
Laktóza
kg
11,5
16,3
14,4
29,0
16,4
19,6
7,5
26,3
23,3
19,2
19,3
18,4
15,2
13,5
16,0
29
240
166,3
7,44
12,4
6,10
10,1
4,93
8,2
157
240
306,7
6,09
18,7
5,70
17,5
4,74
14,5
DOTACE DO CHOVU OVCÍ 2005
Jako v předchozích letech přinášíme přehled dotací
uplatněných a vyplacených v roce 2005 za období od
1. 9. 2004 do 31. 8. 2005.
Předkládám Vám pro zamyšlení rozbor struktury vyplácených dotací na krmné dny u plemenných beranů. S hrůzou
(to tak strašně rychle uteklo!) a na druhé straně i s hrdostí
jsem si uvědomila, že tuto práci už Svaz vykonává 12 let!
Zaujal mě vývoj plemenné struktury používaných plemenných beranů. V roce 1994 ještě téměř 30% beranů v přirozené plemenitbě patřilo k plemeni Merino, některá plemena
uváděná v této době už se dnes prakticky nevyskytují
(Corriedale, Sovětská Cigája, Severokavkazská ovce),
jiná plemena jsme za začátku této cesty u nás neznali
(Oxford Down, Zwartbles) a můžete sledovat jejich postup
a stabilizaci v chovu. Znovu podotýkám, že tento rozbor
není vytvořen z databáze všech beranů, ale pouze z beranů pobírajících dotaci na krmné dny. Proto jsem také do
časové řady nedávala berany genových rezerv (Valaška,
Šumavka), kde by tyto počty nebyly objektivní, protože
část chovatelů neuplatňuje dotaci na krmné dny. Do tabulky
jsem neuvedla všechna plemena, protože by to bylo na úkor
přehlednosti, pouze nejpočetnější masná, kombinovaná
a plodná plemena. V přehledu za rok 2005 podle plemen
(tab. 5) jsou uvedena všechna plemena uplatňující nárok
na dotaci v tomto roce. Myslím si, že tento přehled dost
přesvědčivě demonstruje zkvalitňování zemského chovu
ovcí a jednoznačný posun ke zlepšení masné produkce.
V tabulce 5 jsem pro lepší názornost přepočítala krmné dny
na berany (počet krmných dnů / 365). Je jasné, že celkový
součet nebude stejný jako počet beranů u chovatelů, protože ne všichni berani jsou u chovatele celých 365 dnů. Je
to pouze orientační číslo.
Tab. 1 Přehled vyplacených dotací na ovce v roce 2005
Dotace
Držba berana
Produkce plemenných beranů
KU ovce (pouze SCHOK v ČR, Oveko a.s.)
Nákup beranů ze zahraničí
Šumavská ovce
Valašská ovce
14
Počet kusů
3 126
619
22 530
24
2 325
206
Krmné dny
1 016 628
–
–
–
–
–
Vyplaceno
12 199 536
2 166 500
3 379 500
12 000
953 250
234 960
Sazba
12
3 500
5 000
Chovatelů
1 807
125
407
19
31
15
Z domova
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Tab. 2 Vývoj počtu vyplacených dotací na krmné dny
Rok
1994
1995
1996
1997
1998
1999
Počet beranů
ks
802
702
785
985
1 209
1 513
Sazba dotace
Kč
11
11
9
11
11
17
Krmných dnů
256 375
184 633
221 014
285 835
334 956
406 297
Počet beranů
ks
2000
1 825
2001
2 132
2002
2 339
Celkový
objem v Kč
2 820 125
2 030 963
1 989 126
3 144 185
3 684 516
6 907 049
Rok
2003
2 379
2004
2005
2 966
3 126
Sazba dotace
Krmných dnů
Kč
17
510 618
15
615 729
13
695 305
17 na
534 445
8 měsíců=11,50
9
949 018
12
1 016 628
Celkový
objem v Kč
8 700 000
9 200 000
9 000 000
9 100 000
8 500 000
12 199 536
Tab. 3 Zastoupení beranů hlavních plemen podle počtu krmných dnů
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003 *
2004
2005
Charollais
19 240
43 619
77 725
115 900
132 719
147 427
166 606
182 791
179 428
117 876
190 820
192 326
Oxford Down
–
92
918
3 759
7 763
12 653
16 329
23 042
23 969
20 626
40 185
46 205
Suffolk
38 894
38 335
42 985
57 680
71 272
96 537
12 6318
155 185
197 122
150 491
283 872
30 9833
Texel
8 044
11 833
18 528
29 347
36 597
42 149
52 542
527 91
54 663
35 061
61 276
65 894
Romney
1 320
6 146
10 335
12 309
13 604
16 376
19 555
24 029
28 403
28 762
52 088
55 840
Merinolandschaf
1 565
4 709
6 968
16 115
21 986
30 391
40 272
51 321
56 469
49 432
78 634
75 392
Zwartbles
–
–
–
–
–
1 354
3 940
8 397
13 926
13 422
25 919
28 746
Romanovská Východofríská
2 720
15 097
3 881
11 514
5 629
13 850
7 551
18 344
10 834
17 144
17 738
22 539
29 074
26 755
38 494
28 589
49 189
32 112
35 383
18 957
69 769
29 960
77 815
32 644
Tab. 4 Zastoupení beranů hlavních plemen v % krmných dnů z celkového počtu krmných dnů
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Charollais
7,5
23,63
35,17
40,55
39,62
36,28
32,63
29,69
25,81
22,06
20,11
18,92
Oxford Down
–
0,05
0,42
1,32
2,32
3,11
3,20
3,74
3,45
3,86
4,23
4,54
Suffolk
15,27
20,76
19,45
20,18
21,28
23,76
24,74
25,20
28,35
28,16
29,91
30,48
Texel
3,14
6,41
8,38
10,27
10,92
10,37
10,30
8,57
7,86
6,56
6,46
6,48
Romney
0,51
3,33
4,68
4,30
4,06
4,03
3,83
3,90
4,08
5,38
5,50
5,49
Merinolandschaf
0,61
2,56
3,15
5,64
6,56
7,48
7,89
8,36
8,12
9,25
8,28
7,42
Zwartbles
–
–
–
–
–
0,33
0,77
1,36
2,00
2,51
2,73
2,83
Romanovská Východofríská
1,06
5,89
2,10
6,24
2,55
6,67
2,64
6,42
3,23
5,12
4,36
5,55
5,69
5,24
6,25
4,64
7,07
4,62
6,62
3,55
7,35
3,16
7,65
3,21
Tab. 5 Přehled dotací na krmné dny v roce 2005 podle plemen
Plemeno
Alpská ovce
Berrichon du Cher
Bergschaf
Cigája
Clun Forest
Charollais
Hampshire
Jacob
Jurská ovce
Romney
Kamerunská ovce
Kerry Hill
Lein
Lacaune
Leicester
Lincoln
Krmné dny
%
365
0,03
14 610
1,44
15 226
1,50
6 745
0,66
1928
0,19
192 326 18,92
2 055
0,20
1 825
0,18
365
0,03
55 840
5,49
5 049
0,50
309
0,03
1 923
0,19
2 015
0,20
365
0,03
730
0,07
Přepočteno na berany
1,00
40,00
41,7
18,49
5,28
528,56
5,63
5,00
1,00
152,99
13,83
0,85
5,27
5,52
1,00
2,00
Plemeno
Krmné dny
Merinolandschaf
75 392
Německá černohlavá
8 603
Německá dlouhovlnná
1 011
Olkuská
1 863
Oxford Down
46 205
Romanovská ovce
77 815
Šumavka
53 894
Suffolk
309 833
Texel
65 894
Valaška původní
1 460
Východofríská ovce
32 644
Vřesová ovce
4 118
Žírné merino
365
Zušlechtěná valaška
7 109
Zwartbles
28 746
%
7,46
0,88
0,10
0,18
4,55
7,65
5,30
30,48
6,50
0,14
3,21
0,41
0,05
0,70
2,73
Přepočteno na berany
206,55
23,57
2,77
5,10
126,59
213,20
147,65
848,86
180,53
4,00
89,44
11,28
1,00
19,48
78,76
Ing. Miroslava Marešová, SCHOK v ČR
15
Z domova
Zpravodaj SCHOK 1/2006
DOTACE DO CHOVU KOZ – ROK
2005
Dotace
Držba kozla
Produkce kozlů
KU kozy SCHOK a OVEKO
Genofond koza bílá
Genofond koza hnědá
Kozičky
Nákup kozlů ze zahraničí
Počet kusů
1065
229
2658
1600
686
257
11
Krmné dny
351574
–
–
–
–
–
–
Vyplaceno
5273610
801500
765504
960000
686000
179900
55000
* Kozlů se dovezlo 13, ale 2 nesplňovali podmínky pro
přidělení dotace.
Šárka Kořínková
VÝSLEDKY VÝKRMNOSTI A JATEČNÉ
HODNOTY JEHŇAT V POLNÍCH
PODMÍNKÁCH V ROCE 2005
Česká republika se řadí po Baltských zemích v rámci
EU spolu s Belgií, Dánskem, Finskem a Slovinskem mezi
státy s nejnižšími počty chovaných ovcí. V celosvětovém
měřítku je nejvyšší počet ovcí chován v Číně, kolem 305
milionů, v Indii 183 milionů, na Středním východě 165
milionů, v Austrálii 100 milionů a v zemích EU přibližně
90 milionů, z toho v ČR 140–150 tisíc. V rámci států EU
největší počet chová Velká Británie (25 milionů), Španělsko (23 milionů), Francie (9 milionů), Řecko (9 milionů)
a Itálie (8 milionů). S tímto nízkým stavem chovaných ovcí
v ČR úměrně koresponduje i malá spotřeba skopového,
resp. jehněčího a kůzlečího masa na obyvatele (0,10 kg).
V zemích EU dosahuje průměrná spotřeba skopového
masa na osobu kolem 3,5 kg. Největší spotřebu skopového
masa na světě vykazuje Nový Zéland 16 kg a Austrálie 14
kg. Tuto nepříznivou situaci lze u nás v budoucnu postupně
řešit jednak dovozem, ale především vyšší tuzemskou produkcí. Zvyšování stavů v rámci ČR je ve srovnání s jinými
činnostmi v chovu ovcí dlouhodobější proces, který je
závislý zejména na počtu bahnic chovaných pro reprodukci.
Naproti tomuto lze podstatně rychleji (prakticky ihned) ale
zlepšit kvalitu produkce jatečných jehňat různými metodami křížení. V České republice se chová k tomuto účelu
dostatek plemen (29). Větší část navíc pochází z importu.
Ze zahraničí se k nám od roku 1990 dovezlo 5 plemen
s kombinovanou užitkovostí (Bergschaf, Merinolandschaf,
Romney, Zwartbles, Vřesová ovce), 8 masných plemen
(Berrichon du Cher, Clun Forest, Hampshire, Charollais,
Německá černohlavá, Oxford Down, Suffolk, Texel) a jedno
plodné (Olkuská ovce). Pro úplnost z dalších méně početných tzv. zájmových plemen nelze neuvést ještě plemeno
Jacob, Jurská a Kamerunská ovce a Bílá alpská. Ve snaze
usnadnit chovatelům rozhodování pro volbu plemene nebo
meziplemenné křížení provádí Svaz chovatelů každoročně
od roku 1993 tzv. zkoušky na výkrmnost a jatečnou hodnotu jehňat v polních podmínkách. Test probíhá v běžných
provozních chovatelských podmínkách. Určujícím kritériem
pro zhodnocení chovatelských podmínek je denní přírůstek. Horší podmínky byly tam, kde se nedosáhlo v testu
16
minimálního přírůstku 200 g. Zkoušky na výkrmnost a jatečnou hodnotu jehňat se v roce 2005 uskutečnily celkem
u 22 skupin, z tohoto počtu u 11 skupin čistokrevných
plemen a shodně u 11 skupin meziplemenných kříženců.
Do vyhodnocení bylo na základě předběžné dohody mezi
Svazem chovatelů a majiteli ovcí zařazeno 9 chovů. Čtyři
skupiny testovaných jehňat byly hodnoceny v Bellamě
Jelení, okr. Bruntál (CHxZV, TxZV, T,CH) a v AZ Holding
Věstín, okr. Žďár n. S. (O, ND, NDxO, NDxOD), tři skupiny v chovu pana Štampacha, Strážov, okr. Klatovy (ZW,
CHxŠ, ZW) a na farmě Josefa Řezníčka, Kunčice p. Ondřejníkem, okr. Frýdek – Místek (CH, SFxCH, CHxZV), dvě
skupiny u Václava Bařtipána, Povlčín, okr. Rakovník (NC,
NC), Olešenky v Olešnici v O.h., okr. Rychnov n. Kněžnou
(BGxS, BGxŠ), Jana Koutného, Proseč, okr. Chrudim (TxŠ,
BexŠ) a po jedné skupině u Ing. Milana Valečka, Orlová
– Lutyně, okr. Karviná (OD) a Rudolfa Vichery, Pertoltice
pod Ralskem, okr. Česká Lípa (VF). Test výkrmu vybraných
skupin jehňat probíhal na pastvě v jarních a letních měsících. U masných plemen byla stanovena doba 135–140 dní,
u plemen s kombinovanou užitkovostí a kříženců 150–160
dní. Tento časový limit nebyl u všech chovů dodržen. Prodloužení výkrmu bylo převážně způsobeno nižším denním
přírůstkem, který ale nemá zcela zásadní vliv na kvalitativní
ukazatele (jatečná výtěžnost v %, zmasilost a ztučnění
v bodech, podíl kýty a masa z kýty v %, plocha MLD v cm2).
V této souvislosti nutno podotknout, že toto překročení pastevního výkrmu by nemělo být však delší než jeden až dva
měsíce. Vedle doby výkrmu a denních nižších přírůstků
má na jatečnou kvalitu významný vliv především porážková živá hmotnost a kondice zvířat. Jsou plemena, která
začínají s vyšším ukládáním tuku již ve 32–35 kg (např. K,
C a další) a jsou taková plemena, která začínají s vyšším
ukládáním tuku až kolem 40 a více kg (ML a převážně
masná plemena). Obecně platí, že nejintenzivnější období
růstu svaloviny jehňat probíhá mezi 30. až 150., resp. 180.
dnem věku. Samozřejmě, že u všech těchto plemen se
mohou vyskytnout výjimky u individuálních zvířat. Vhodná
porážková živá hmotnost jehňat pro zjišťování jatečné
hodnoty v testu je rozpětí 32–38 kg (průměr 35–36 kg).
Nelze v této souvislosti nepřipomenout, že na předčasné
ukládání tuku má také určitý vliv i roční období (např. blížící
se podzim, zima). Zkoušky na výkrmnost a jatečnou hodnotu probíhaly nepřetržitě od narození do porážky jehňat.
Přírůstek jehňat v gramech byl vypočítán za období výkrmu
Z domova
od narození do ukončení testu po odečtení poporodní živé
hmotnosti. Hmotnost jatečných trupů byla hodnocena za
tepla po porážce a druhý den po vychladnutí. Zmasilost
a ztučnění byly hodnoceny pětibodovou stupnicí. Trup s vynikající zmasilostí a s největším ztučněním byl hodnocen 5
body (průměr 3 body). Z jatečných částí trupu se hodnotil
procentický podíl kýty, masa z kýty a ledvinového tuku.
Plocha zádového svalu (MLD) byla měřena v cm2 mezi
posledním hrudním a prvním bederním obratlem. Jatečná
výtěžnost se zjišťovala tak, že od živé hmotnosti zvířete se
po porážce odečetla hmotnost hlavy, kůže, vnitřních orgánů
(kromě ledvin) a distálních částí končetin. Plemena v textu
a tabulkách jsou označena zkratkami velkých písmen.
Otcovské plemeno u kombinace křížení je uvedeno vždy
na prvním místě. Symboly zkratek vyjadřují tato plemena:
ZV – Zušlechtěná Valaška, CH – Charollais, T – Texel, OD
– Oxford Down, VF – Východofríská ovce, NC – Něměcká
černohlavá, Š – Šumavská ovce, Be – Berrichon du Cher,
BG – Bergschaf, ZW – Zwartbles, O – Olkuská ovce, ND
– Německá dlouhovlnná, SF – Suffolk.
Celkovou zmasilost trupu, živou hmotnost, výtěžnost v %
a jatečnou hodnotu masa významně ovlivňuje mimo jiné
užitkový typ plemene a meziplemenné křížení s masnými
plemeny. V tab. 1 jsou uvedeny údaje skupin o čistokrevných plemenech a meziplemenných křížencích, dále ušní
čísla otců, linie, průměrný počet krmných (pastevních) dnů,
průměrná živá hmotnost v den porážky a průměrný denní
přírůstek za období testu. Všeobecně až na několik výjimek
byl denní přírůstek nízký. Jedná se o ty skupiny, kde průměrný denní přírůstek nepřekročil 200 g. Z celkového počtu
Tab. 1
Poř.
čís.
Chov
Jelení
5
6
Orlová-Lutyně
Pertoltice
7
8
Povlčín
9
10
Proseč
11
12
Olešnice
13
14
15
Strážov
16
17
Rovečné
19
20
21
22
22 skupin nedosáhlo této hodnoty 13 skupin a to je hodně.
Ve většině případů se jednalo o chovy zejména s nižší kvalitou pastevního porostu. Bez rozdílu plemen nejvyššího
přírůstku dosáhla skupina jehňat Východofríského plemene
(294,7 g), v pořadí na dalších místech plemeno Německá
černohlavá (265,2 g) a kříženci v kombinaci ND 75% x
O 25% (241,8 g). Délka krmných (pastevních) dnů u všech
skupin je uvedena ve sloupci tab. 1. Mezi chovy s nejdelší
dobou výkrmu se řadí Bellama Jelení, Olešenka, Olešnice
v O.h. a farma Josefa Řezníčka, Kunčice p. Ondřejníkem.
Rozhodujícími vlastnostmi při zpeněžování jatečně opracovaných trupů je zmasilost a ztučnění, procentický podíl
kýty a masa z kýty a plocha MLD v cm2. Na základě zjištěných výsledků v chovech lze konstatovat, že mezi masnými
čistokrevnými plemeny a kříženci s masnými plemeny jsou
v některých jatečných hodnotách jen menší rozdíly, viz. tab.
2. Pro velký počet údajů se nelze k jednotlivým číselným
hodnotám písemně vyjadřovat. Výsledky jsou přehledně
a srozumitelně zpracovány v tab. 2. Navíc každý znak
pro hlubší posouzení je doplněn směrodatnou odchylkou.
Zjištěná zmasilost (při vyloučení hodnot z Olešenky, které
nebyly z důvodu špatného odchovu standardní) se pohybuje v rozpětí od 2,2 bodu u plodného plemene Olkuská
ovce, Rovečné, až po 4,4 bodu u masného plemene OD,
chovatele Ing. Milana Valečka. U ztučnění v % ani v jednom případě nebyla překročena hranice 3 bodů, což je
velmi dobré zjištění z hlediska kvality. Trup o tučnosti nad
tři body je považován již za nadprůměrně ztučnělý. Procentický podíl kýty se v rámci všech skupin pohybuje od
29,7 % u plemen OD až po 32,9 % u kříženců ND 75% x OD
Výsledky výkrmnosti kříženců a čistokrevných plemen
1
2
3
4
18
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Kunčice p. O.
Chovatel
Plemeno
(komb.
kříž.)
Uš. číslo
berana
Linie
CHxZV
x
x
TxZV
x
x
Bellama,
s.r.o.
T
492-721
Turf
CH
019-623
Cholt
Ing. Milan Valeček
OD
2860
Odklon
R. Vichera
VF
2233-051 Wicher
NC
3101-021 Nicolas
V. Bařtipán
NC
37-421
Nor
TxŠ
X
x
J. Koutný
BexŠ
X
x
BGxC
X
x
Olešenka, s.r.o.
BGxŠ
X
x
ZW
5589-032 Zikmund
F. Štampach
CHxŠ
X
x
ZW
1391-323 Zbyslav
O
Kontr. skup.
x
ND
Kontr. skup.
x
NDdxO
AZ Holding Věstín
X
x
75%x25%
NDxOD
X
x
75%x25%
CH
Kontr. skup.
x
J. Řezníček
SFxCH
X
x
CHxZV
X
x
Poč.
ks
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
10
Průměrný
Počet krm.
Ž. hm.
S
S
(past.) dnů
jehňat v kg
197
25,1
32,5
2,5
193
14,6
31,3
2,8
184
2,7
28,9
2,2
183
7,8
30,6
2,1
154
21,0
40,2
6,4
175
2,8
54,9
2,4
176
5,4
49,5
1,5
187
18,7
52,9
4,3
141
1,1
34,8
2,4
137
1,6
33,1
2,0
198
11,0
29,8
2,7
194
12,0
29,7
2,9
151
3,3
33,4
2,1
151
6,8
30,5
1,1
174
7,0
33,3
4,7
156
3,2
31,8
3,0
136
7,5
32,0
3,7
Denní přír.
vg
150,6
144,3
137,9
148,7
239,2
294,7
261,5
265,2
221,3
215,6
133,5
136,3
198,1
179,0
171,1
181,8
211,1
28,7
16,3
12,1
11,8
28,6
14,5
10,2
24,9
16,9
15,1
15,7
19,9
14,5
12,6
27,3
19,0
34,9
S
10
142
6,0
37,7
5,0
241,8
36,4
10
140
4,3
37,1
4,9
240,1
35,7
10
10
10
182
177
176
13,8
16,0
15,7
34,4
29,4
31,0
4,2
2,3
2,1
169,6
145,4
154,7
29,8
11,1
9,7
S – směrodatná odchylka
17
Z domova
Zpravodaj SCHOK 1/2006
25% a podíl masa v kýtě od 68,0 % u plodného plemene
olkuská ovce až po 80,53 % u masného plemene OD.
Všeobecně platí pravidlo, že plocha MLD v cm2 vyjadřuje
celkovou masnou užitkovost zvířete, plemene, případně
meziplemenného křížení. Živá hmotnost a také kondice
zvířat v době porážky mají rovněž významný vliv na jatečnou kvalitu masa hodnoceného trupu. Tyto údaje lze však
objektivně posoudit pouze za předpokladu, že skupiny
jehňat jsou stejného užitkového typu (plemene) a výrazně
se neliší v průměrné živé hmotnosti, viz. tabulky.
V testaci u všech vybraných skupin plemen a kříženců
bylo postupováno jednotně podle schválené metodiky.
Základní krmnou dávkou po odstavu jehňat byla převážně
pastva na trvalých travních porostech.
Ing. Alois Pinďák, CSc.
Dr. Ing. Michal Milerski
Tab. 2 Výsledky jateční hodnoty jehňat kříženců a čistokrevných plemen
Plemeno
(komb.
křížení)
Počet
odpor.
jehňat
CHxZV
5
TxZV
5
3
T
5
4
CH
5
Poř.
číslo
Chov
1
2
Jelení
5
Orlová-Lutyně
OD
5
6
Pertoltice
VF
5
NC
5
NC
5
TxŠ
5
BexŠ
5
BGxC
5
12
BGxŠ
5
13
ZW
5
CHxŠ
5
15
ZW
5
16
O
5
ND
5
7
Povlčín
8
9
Proseč
10
11
Olešnice
14
17
18
Strážov
Velké Tresné
Rovečné
19
20
21
Kunčice
p. O.
22
S – směrodatná odchylka
18
NDxO
75%x25%
NDxOD
75%x25%
5
5
CH
5
SFxCH
5
CHxZV
5
Body
Živá
hmot.
v kg
Jateč.
výtěž.
v%
zmas.
ztuč.
kýty
S
32,50
2,50
31,3
2,83
28,9
2,17
30,6
2,11
40,2
6,38
55,0
2,43
49,5
1,50
52,9
4,25
34,8
2,40
33,1
2,01
29,8
2,74
29,7
2,87
33,4
2,14
30,5
1,08
33,3
4,66
31,8
2,95
32,0
3,66
37,7
5,01
37,1
4,87
34,4
4,22
29,4
2,33
31,0
2,10
S
44,0
2,96
47,9
2,50
45,7
0,80
41,5
1,13
47,3
1,32
50,4
0,52
47,2
1,22
45,5
1,51
45,3
2,01
45,0
4,09
36,6
1,82
37,5
2,75
44,3
1,73
44,5
0,76
46,5
3,10
41,6
1,59
42,5
1,58
43,1
2,82
42,4
1,98
45,1
3,89
46,4
2,35
45,3
3,03
S
3,40
0,49
4,10
0,66
4,20
0,40
4,00
0,63
4,40
0,49
3,00
0,00
3,80
0,40
3,60
0,49
4,20
0,75
3,80
0,40
1,60
0,49
1,60
0,49
3,00
0,00
2,60
0,49
3,40
0,80
2,20
0,40
2,60
0,49
2,40
0,49
3,00
1,22
3,60
0,80
3,60
0,49
3,80
0,40
S
3,00
0,63
2,20
0,40
2,80
0,75
2,60
0,49
2,80
0,40
2,80
0,40
2,20
0,40
2,20
0,40
2,20
0,40
2,20
0,40
2,00
0,00
1,60
0,49
2,20
0,40
2,00
0,00
2,20
0,40
2,60
0,49
2,20
0,40
2,60
0,80
2,75
0,83
2,60
0,49
2,20
0,40
2,20
0,40
S
29,9
1,41
31,1
1,28
33,0
1,07
33,0
0,43
29,7
1,33
30,1
0,57
30,5
0,90
31,1
0,92
32,7
0,89
31,4
1,12
31,5
1,19
30,3
0,82
31,4
0,69
29,9
1,06
31,1
0,38
32,9
0,42
33,4
0,81
33,1
1,03
33,0
0,80
32,3
0,56
31,6
1,87
33,2
1,21
% podíl
masa z
kýty
S
76,9
3,47
78,1
1,27
77,1
1,35
77,6
1,67
80,5
1,63
76,6
0,60
78,4
0,99
77,9
1,13
78,6
0,63
77,1
2,65
73,0
2,27
74,2
3,59
79,4
0,95
79,9
1,26
79,5
1,77
68,0
1,05
72,9
1,99
72,6
1,29
72,4
0,70
76,1
1,36
74,7
2,81
74,2
2,43
ledvin.
tuku
S
1,01
0,34
1,22
0,36
1,03
0,10
0,71
0,21
0,93
0,46
0,21
0,06
0,57
0,13
0,47
0,23
0,83
0,18
0,89
0,20
0,15
0,04
0,59
0,18
0,51
0,18
0,82
0,17
0,51
0,24
0,99
0,20
0,56
0,20
0,87
0,15
0,78
0,22
–
–
–
–
–
–
Plocha
MLD
v cm2
S
11,73
1,19
12,37
1,70
11,63
0,63
11,43
2,30
12,47
1,18
23,97
4,06
17,80
1,80
16,53
1,40
14,40
0,57
11,47
0,76
9,50
1,12
8,80
2,58
11,57
0,74
11,13
1,28
11,23
3,57
9,30
1,11
10,60
0,92
10,60
2,59
11,04
0,94
10,32
1,98
9,88
2,14
9,18
0,77
Z domova
PRODUKCE PLEMENNÝCH BERANŮ
V ROCE 2005
Plemenitba v chovu ovcí se z dlouhodobého hlediska
řadí mezi základní činnosti v procesu šlechtění. V období
od 50. let minulého století až do současnosti se výběr
plemenných beranů do plemenitby provádí na nákupních
trzích a jen v minimálním rozsahu tzv. ze stáje. Z celkového
počtu 800 kusů zařazených beranů v roce 2005 bylo 789
kusů (98,6%) hodnoceno na předem schválených nákupních trzích a pouze 11 kusů (1,4%) ze stáje. Plemenitba ovcí
v chovech České republiky je zajišťována individuálním,
skupinovým, harémovým nebo volným přirozeným způsobem. Plemenitba formou inseminace se provádí zatím jen
okrajově na přání chovatelů v zájmu např. záchrany nebo
rozšíření významné genealogické linie. Podle zákona 154/
2000 Sb. a příslušné vyhlášky lze k plemenitbě využívat
jen plemenné berany, na které Svaz chovatelů ovcí a koz
v ČR vystavil potvrzení o původu a byli zaregistrováni pod
evidenčním číslem pověřenou organizací ČMSCH Hradištko pod Medníkem. V roce 2005 působilo v přirozené
plemenitbě s finanční podporou státu dle průměrného
ročního počtu krmných dnů u 1807 chovatelů celkem 2785
beranů. Obdržená finanční částka na krmný den je určena
chovatelům na částečné krytí provozních nákladů (krmení,
ošetřování, veterinární výdaje, připouštění plemenic
apod.). V České republice při počtu chovaných cca 90 000
– 100 000 bahnic a jehnic připadá na jednoho plemenného
berana přibližně 35 připouštění schopných ovcí. Jedná se
o průměrný počet zvířat. Na tento nižší průměrný počet
bahnic a jehnic reaguje již i menší produkce beranů o 46
kusů, resp. 98 kusů proti roku 2004 a 2003, viz. tab. 2.
V roce 2005 bylo vyprodukováno rovných 800 kusů
plemenných beranů (v roce 2004 to bylo 846 kusů a 898
kusů v roce 2003). V této souvislosti nelze nepřipomenout,
že z celkové předvedené nabídky byly navíc ještě 4 kusy
(0,5 %) beranů vyřazeny (ML – 1, SF – 1, CH – 2) a 10
(1,2 %) jich bylo odročeno pro slabý vývin a podlimitní živou
hmotnost. Nákupní trhy v rámci ČR se uskutečnily na 35
místech (36. pořadí vyjadřuje výkup ze stáje v průběhu
roku) viz. tab. 3. V tabulce je uvedeno místo a datum konání
nákupních trhů (NT) a zařazení beranů do výsledných tříd.
Nejvyšší počet 51 beranů pěti plemen byl hodnocen na NT
ve Zlobici u Brna 17. 9. 2005, následovaly Sedlčany s počtem 49 kusů (5. 10. 2005) a Přerov se 48 kusy (25. 10.).
Naproti tomuto byl nejmenší počet 20. 5. 2005 hodnocen
ve Strakonicích (4 kusy) a v Senohrabech (6 kusů) dne
11. 5. 2005.
V tabulce 1 je uvedena produkce beranů podle výsledných tříd, plemen a užitkových typů. Nejvyšší počet beranů
486 kusů (60,7 %) byl hodnocen u masných plemen,
u kombinovaných plemen 231 kusů (28,9 %), plodných
62 kusů (7,8 %) a mléčného východofríského plemene 21
kusů (2,6 %). Z osmi masných plemen nejvyšší produkci
263 kusů vykázalo plemeno Suffolk (54,1 %), následovalo
plemeno Charollais se 104 kusy (21,4 %) a plemeno Texel
s počtem 51 kusů (10,5 %). Zbývající produkci a její zařazení do výsledných tříd u ostatních plemen lze vyčíst z tab.
1. Celková produkce u kombinovaných plemen byla ve
srovnání s masnými plemeny podstatně nižší (231 kusů).
Nejvyšší počet byl podle očekávání vyprodukován u plemene Romney 69 kusů (29,9 %), následovalo se 37 kusy
plemeno Merinolandschaf (16,0 %), Šumavka se 34 kusy
(14,7 %), Zwartbles se 30 kusy (12,9 %) a další, viz. tab. 1.
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Plodná a mléčná plemena jsou rovněž uvedena v této
tabulce. Nejvyšší počet z uvedených plemen byl vyprodukován od Romanovského plemene 61 kusů.
Kvalita beranů v roce 2005 se ve srovnání s rokem 2004
mírně zlepšila jak v celkové plemenné hodnotě, tak v zevnějšku. Pravdivost tohoto tvrzení nejlépe vyjadřuje větší
procentické zastoupení zařazených beranů do výsledné
Tab. 1 Produkce plemenných beranů v roce 2005 podle
plemen
Plemeno
Suffolk
SF
Charollais
CH
Texel
T
Oxford Down
OD
Berrichon du Cher
BE
Německá černohlavá
NC
Hampshire
H
Clun Forest
CF
Celkem
masná plemena
Merinolandschaf
ML
Romney
K
Šumavská ovce
Š
Bergschaf
BG
Zwartbles
ZW
Vřesová ovce
VR
Kamerunská ovce
KA
Valaška
V
Bílá alpská
BA
Cigája
C
Celkem kombin.
plemena
Romanovská ovce
R
Olkuská ovce
O
Celkem
plodná plemena
Východofríská ovce
VF
Celkem
ČR
Zařazení do výsledných tříd
ER EA EB IA IB
II
Masná plemena
ks
89 86 56 25 6
1
%
33,8 32,7 21,3 9,5 2,3 0,4
ks
14 30 41 9 10 –
%
13,5 28,8 39,4 8,7 9,6 –
ks
10 16 16 8
–
1
%
19,6 31,4 31,4 15,7 – 1,9
ks
6
8 13 3
–
–
%
20,0 26,7 43,3 10,0 –
–
ks
2
7
8
1
1
–
%
10,5 36,8 42,1 5,3 5,3 –
4
3
–
–
ks
5
4
–
%
31,3 25,0 25,0 18,7 –
ks
1
–
–
–
–
–
%
100 –
–
–
–
–
ks
–
–
1
–
1
–
%
–
– 50,0 – 50,0 –
ks
127 151 139 49 18 2
%
26,1 31,1 28,6 10,1 3,7 0,4
Kombinovaná plemena
ks
10 8 14 3
1
1
%
27,0 21,6 37,8 8,2 2,7 2,7
ks
24 21 17 6
1
–
%
34,8 30,4 24,6 8,7 1,5 –
ks
19 5
9
1
–
–
%
55,9 14,7 26,5 2,9 –
–
ks
–
3
2
1
–
–
%
– 50,0 33,3 16,7 –
–
ks
4 11 8
3
3
1
%
13,3 36,7 26,7 10,0 10,0 3,3
ks
4
6
6
–
–
–
%
25,0 37,5 37,5 –
–
–
ks
11 12 3
–
–
–
%
42,3 46,2 11,5 –
–
–
2
–
–
ks
1
4
2
–
%
11,1 44,5 22,2 22,2 –
ks
–
–
–
3
–
–
%
–
–
– 100 –
–
ks
–
–
–
1
–
–
%
–
–
– 100 –
–
ks
73 70 61 20 5
2
%
31,6 30,3 26,4 8,6 2,2 0,9
Plodná plemena
ks
9 15 23 12 1
1
%
14,8 24,6 37,7 19,7 1,6 1,6
ks
–
–
1
–
–
–
%
–
– 100 –
–
–
ks
9 15 24 12 1
1
%
14,5 24,2 38,7 19,4 1,6 1,6
Mléčné plemeno
ks
3
4 10 1
3
–
%
14,3 19,0 47,6 4,8 14,3 –
ks
212 240 234 82 27 5
%
26,5 30,0 29,2 10,3 3,4 0,6
Ukazatel
Celkem
263
100
104
100
51
100
30
100
19
100
16
100
1
100
2
100
486
100
37
100
69
100
34
100
6
100
30
100
16
100
26
100
9
100
3
100
1
100
231
100
61
100
1
100
62
100
21
100
800
100
Tab. 2 Zařazení beranů všech plemen do výsledných tříd
Rok
2005
2004
2003
Ukazatel
ks
%
ks
%
ks
%
ER
212
26,5
198
23,4
167
18,6
EA
240
30,0
279
33,0
284
31,4
EB
234
29,2
278
32,8
314
35,0
IA IB
82 27
10,3 3,4
75 –
8,9 –
121 –
13,5 –
II Celkem
5
800
0,6 100
16
846
1,9 100
12
898
1,3 100
19
Z domova
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Tab. 3 Produkce plemenných beranů v roce 2005
Poř.
čís.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Strakonice
20. 5. 2005
Krčín
21. 5. 2005
Přerov
21. 5. 2005
Sedlčany
25. 5. 2005
Nečtiny
26. 5. 2005
Hor. Bučice
28. 5. 2005
Michl. Huť
31. 5. 2005
10.
Janovice
9. 6. 2005
11.
Jelení
5. 8. 2005
12.
Rožnov p. R.
1. 9. 2005
13.
Abertamy
3. 9. 2005
14.
Val. Meziříčí
8. 9. 2005
15.
16.
17.
18.
19.
20.
20
Nákupní trh
Datum
Senohraby
11. 5. 2005
Podhůra
14. 5. 2005
Dvůr Orlov
8. 9. 2005
Rychnov u Jab.
10. 9. 2005
Třinec
17. 9. 2005
Zlobice
17. 9. 2005
Věcov
21. 9. 2005
Strakonice
24. 9. 2005
Plemeno
T
cel.
KA
cel.
CH
SF
cel.
ML
T
Be
SF
BG
R
CF
cel.
T
ML
R
V
CH
cel.
OD
SF
KA
NC
cel.
CH
cel.
R
cel.
Š
cel.
ZW
OD
cel.
T
CH
Š
cel.
R
cel.
NC
ML
cel.
VF
BG
SF
K
cel.
CH
cel.
SF
cel.
R
OD
SF
CH
T
cel.
R
SF
T
ML
K
cel.
R
ML
SF
cel.
ZW
SF
VF
CH
cel.
ER
–
–
1
1
–
2
2
–
–
–
3
–
–
–
3
–
1
1
–
–
2
2
1
2
–
5
–
–
1
1
19
19
1
–
1
–
–
–
–
–
–
1
5
6
2
–
–
–
2
–
–
4
4
–
3
2
–
–
5
3
15
2
1
–
21
–
2
–
2
2
5
–
1
8
EA
1
1
7
7
–
–
–
1
–
4
8
3
–
–
16
1
–
1
2
1
5
2
1
2
1
6
2
2
5
5
4
4
3
–
3
2
1
1
4
–
–
1
3
4
2
–
–
2
4
1
1
3
3
2
2
5
–
1
10
1
17
–
1
–
19
–
3
2
5
1
7
–
3
11
Výsledná třída
EB IA
2
3
2
3
1
–
1
–
1
–
1
–
2
–
4
1
2
–
3
–
1
–
1
1
–
1
1
–
12 3
–
3
4
–
–
–
2
–
–
–
6
3
4
1
3
–
1
–
1
–
9
1
5
4
5
4
5
1
5
1
8
1
8
1
1
–
–
1
1
1
2
1
–
1
1
–
3
2
10 9
10 9
–
–
1
–
1
–
7
–
1
–
–
1
–
1
8
2
4
–
4
–
6
4
6
4
–
–
5
–
2
1
1
–
–
–
8
1
1
–
3
3
1
–
1
–
2
–
8
3
2
–
2
2
2
1
6
3
3
–
2
–
–
1
–
–
5
1
IB
–
–
–
–
–
–
–
–
–
1
–
–
–
1
2
–
1
–
–
–
1
–
–
–
–
–
2
2
–
–
–
–
2
–
2
–
3
–
3
1
1
–
–
–
2
–
–
–
2
3
3
1
1
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
II
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
1
–
–
–
–
1
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
1
–
1
–
–
–
–
1
1
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
1
–
–
1
–
–
–
–
–
–
–
1
–
1
–
–
–
–
–
Celkem
6
6
9
9
1
3
4
6
2
8
12
5
1
2
36
5
6
2
4
1
18
9
5
5
2
21
13
13
12
12
32
32
8
1
9
5
5
2
12
21
21
2
9
11
13
1
1
3
18
8
8
18
18
2
10
11
1
1
25
5
38
3
3
2
51
2
10
5
17
6
14
1
4
25
Poř.
čís.
Nákupní trh
Datum
21.
Hradec u Stř. S.
24. 9. 2005
22.
Nečtiny
29. 9. 2005
23.
Opatov
30. 9. 2005
24.
Podhůra
1. 10. 2005
25.
Hostivice
1. 10. 2005
26.
Choceň
3. 10. 2005
27.
Sedlčany
5. 10. 2005
28.
Krčín
8. 10. 2005
29.
Sebuzín
8. 10. 2005
30.
Lysá n. Lab.
13. 10. 2005
31.
Janovice
20. 10. 2005
32.
Přerov
25. 10. 2005
33.
Frýdlant
28. 10. 2005
34.
Nový Jičín
8. 11. 2005
35.
Lensedly
9. 11. 2005
36.
Ze stáje
Celkem ČR
Plemeno ER
CH
5
SF
9
cel.
14
K
–
CH
–
cel.
–
CH
–
SF
11
cel.
11
KA
8
R
–
cel.
8
SF
5
CH
–
VF
–
R
1
NC
2
cel.
8
R
2
SF
15
CH
1
T
–
OD
–
cel.
18
SF
8
CH
7
VR
3
H
1
cel.
19
SF
–
ZW
1
Be
2
CH
–
K
–
T
–
cel.
3
ZW
–
C
–
NC
2
SF
–
cel.
2
R
1
VF
1
K
2
cel.
4
ZW
–
SF
1
OD
–
cel.
1
VF
–
K
17
SF
–
CH
–
VR
1
cel.
18
SF
–
AL
–
K
5
cel.
5
OD
1
R
–
SF
8
CH
–
cel.
9
T
8
cel.
8
V
1
O
–
CH
–
ML
1
SF
–
cel.
2
ks
212
% 26,5
Výsledná třída
EA EB IA IB
3
4
–
–
1
–
–
–
4
4
–
–
3
5
3
1
6
8
4
1
9 13 7
2
–
3
–
–
13 7
3
–
13 10 3
–
3
1
–
–
1
–
–
–
4
1
–
–
4
3
1
–
–
2
–
–
–
2
–
1
–
2
–
–
1
1
–
–
5 10 1
1
4
–
–
–
6
5
1
1
1
1
–
–
4
1
–
–
1
–
–
–
16 7
1
1
8
3
–
–
10 7
–
–
1
1
–
–
–
–
–
–
19 11 –
–
2
–
1
–
2
1
2
–
3
5
1
–
1
1
–
–
4
3
1
–
1
–
–
–
13 10 5
–
–
1
–
1
–
–
1
–
1
2
3
–
2
2
2
1
3
5
6
2
–
3
1
–
1
–
–
–
1
–
–
–
2
3
1
–
5
2
1
–
1
7
2
2
2
4
1
–
8 13 4
2
1
1
–
–
8
4
1
–
–
2
–
–
–
2
–
1
5
5
–
–
14 14 1
1
–
1
–
–
–
–
3
–
3
3
–
–
3
4
3
–
1
–
–
–
1
–
–
–
6
6
4
1
1
1
–
–
9
7
4
1
6
8
1
–
6
8
1
–
2
–
2
–
–
1
–
–
–
1
–
–
–
2
–
–
–
–
1
–
2
4
3
–
240 234 82 27
30,0 29,2 10,3 3,4
II
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
5
0,6
Celkem
12
10
22
12
19
31
3
34
37
12
1
13
13
2
3
3
4
25
6
28
3
5
1
43
19
24
5
1
49
3
6
11
2
8
1
31
2
1
8
7
18
5
2
3
10
8
13
7
28
2
30
2
3
11
48
1
3
11
15
2
1
25
2
30
23
23
5
1
1
3
1
11
800
100
Z domova
třídy ER a na druhé straně menší procentické zastoupení
do výsledné třídy EB a II. Z důvodu obsáhlosti číselných
údajů z NT není možné se k jednotlivým plemenům
písemně vyjadřovat. Výsledky za rok 2004 byly ve stejném
rozsahu publikovány ve Zpravodaji č. 1 v roce 2005 a proto
si je může každý čtenář porovnat (vyhodnotit) sám. Pro
úplnost je nutné k této záležitosti připomenout, že od roku
2005 byla výsledná třída I. rozdělena do dvou podskupin IA
a IB, viz. tab. 1, 2.
Ve snaze rozšířit genealogické linie beranů a zlepšit
genofond plemen ovcí se z importu do plemenitby zařadilo
Zpravodaj SCHOK 1/2006
na základě přidělených státních registrů ČMSCH 39 plemenných beranů 14 plemen ze sedmi zemí. Ze Spolkové
republiky Německo se zařadilo 17 beranů, z toho VR 2
kusy, V 5 kusů, NC 4 kusy, ND (Něměcká dlouhovlnná)
2 kusy a SF 4 kusy, ze Slovenska 8 kusů, z toho LC
(Lacaune) 6 kusů a OD 2 kusy, z Rakouska 2 kusy, z toho
VF 1 kus a BG 1 kus, z Nizozemí 3 kusy, z toho T 1 kus, H
1 kus a KH (Kerry Hill) 1 kus, z Francie 2 kusy, z toho CH
1 kus a H 1 kus, z Polska 6 kusů plemene Be a jeden kus
OD z Dánska.
Ing. Alois Pinďák, CSc.
STUDIE EVROPSKÉ KOMISE
a skopového masa v roce 2004 a zvýšení spotřeby na
obyvatele je předpokládán mírný pokles produkce zejména
jako vliv decouplingu plateb v hlavních producentských
zemí v EU. Pokud se týká importu, je předpokládána stagnace v rámci stávajících dovozních kvót a mírný vzestup
s ohledem na usnadnění přístupu produkce z některých
třetích zemí na trh EU.
Evropská komise vydala v prosinci 2005 aktualizovanou
studii s názvem „Výhled zemědělských trhů a příjmů 2005–
2012, aktualizace pro EU 25“. Studie analyzuje dopady
decouplingu, tj. odpoutání plateb od produkce. Jedná se
o aktualizaci původní studie z července 2005. Pokud se
týká ovcí a koz, po částečném zvýšení produkce ovčího
Předpoklad produkce ovčího a kozího masa v EU 25 na léta 2003–2012, v tis. t JOT
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
1 030
1 015
15
1 055
1 041
14
1 038
1 024
14
1 038
1 024
14
1 041
1 027
14
1 040
1 026
14
1 038
1 024
14
1 034
1 020
14
1 030
1 016
14
1 025
1 014
11
Import
256
247
264
264
263
263
263
264
265
266
Exports
3
4
4
4
4
4
4
4
4
4
1 283
1 298
1 298
1 298
1 299
1 299
1 298
1 294
1 291
1 288
2,8
3,3
0,2
2,8
3,3
0,2
2,8
3,3
0,2
2,8
3,3
0,2
2,8
3,3
0,2
2,8
3,3
0,2
2,8
3,3
0,2
2,8
3,3
0,2
2,8
3,3
0,2
2,8
3,2
0,2
Net Production
EU 15
EU N10*
Consumption
Per Capita Consumption
EU 15
EU N10*
*EU 10 = nové členské státy
Předpoklad spotřeby masa na obyvatele v EU 25 na léta 2003–2012 v kg
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
EU-25
hovězí a telecí
vepřové
drůbeží
ovčí a kozí
18,0
44,1
22,9
2,8
17,8
43,4
22,9
2,8
17,7
43,0
23,6
2,8
17,9
43,1
23,6
2,8
17,9
43,3
23,8
2,8
17,7
43,5
23,9
2,8
17,6
43,5
24,2
2,8
17,5
43,5
24,3
2,8
17,5
43,7
24,5
2,8
17,5
44,0
24,6
2,8
Total EU-25
87,8
87,0
87,1
87,4
87,8
88,0
88,1
88,2
88,5
88,9
z toho EU 15
hovězí a telecí
vepřové
drůbeží
ovčí a kozí
20,1
43,7
22,9
3,3
20,1
42,9
22,7
3,3
20,0
42,6
23,3
3,3
20,2
42,6
23,3
3,3
20,2
42,5
23,5
3,3
20,0
42,7
23,6
3,3
19,9
42,6
23,8
3,3
19,8
42,7
23,9
3,3
19,8
42,9
24,0
3,3
19,7
43,1
24,1
3,2
Total EU-15
90,1
89,0
89,2
89,4
89,4
89,6
89,6
89,6
89,9
90,2
z toho EU 10
hovězí a telecí
vepřové
drůbeží
ovčí a kozí
7,2
46,3
22,6
0,2
6,2
46,0
24,3
0,2
5,6
45,4
25,0
0,2
5,6
46,0
25,0
0,2
5,6
47,6
25,6
0,2
5,6
48,1
25,8
0,2
5,6
48,2
26,3
0,2
5,6
48,3
26,6
0,2
5,6
48,4
26,9
0,2
5,6
49,3
27,1
0,2
Total EU-N10*
76,4
76,6
76,1
76,8
79,0
79,7
80,3
80,7
81,1
82,2
*EU 10 = nové členské státy
21
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Z domova
NÁRODNÍ DOPLŇKOVÉ PLATBY
(TOP-UP) A SAPS NA ROK 2006
Pro rok 2006 se předpokládá stejný systém plateb top-up
přes VDJ (velkou dobytčí jednotku) jako v roce 2005. Pro
platbu budou oprávněné všechny samice ovcí a koz, které
dosáhly k 31.7.2006 věku 12 měsíců, nebo se k uvedenému
datu obahnily/okozlily. Zatížení max. 1,8 VDJ/ha krmných
ploch je zachováno. Pokud se týká předpokládané sazby,
tato bude minimálně na stejné úrovní, jako v roce 2005.
NOVÉ ŠLECHTITELSKÉ CHOVY
PLEMENE SUFFOLK
Šlechtitelská činnost je souhrnem dílčích opatření, směřující k dosažení stanoveného chovného cíle a plemenného standardu. Šlechtitelské chovy tvoří pouze menší
část populace, která se od ostatních chovů zařazených do
kontroly užitkovosti (KU) liší především vyšší až špičkovou
úrovní užitkovosti, dobrým zdravotním stavem a korektními
zevnějškovými znaky.
V prosinci roku 2005 byly Ministerstvu zemědělství
ČR (MZe) předány dvě žádosti chovatelů o udělení statutu šlechtitelského chovu. V obou případech se jedná
o plemeno Suffolk. Od roku 2000, kdy začal platit zákon
154/2000 Sb. a navazující vyhlášky je to již v rámci všech
plemen v pořadí 19 a 20 šlechtitelský chov, z toho 7 a 8
plemene Suffolk. Z celkového počtu 29 chovaných plemen
ovcí v ČR zaujímá plemeno Suffolk (SF) popřední místo
v zemském chovu, z toho v KU s počtem 4.413 kusů ( 17%)
první místo. Pro představu na druhé místo s počtem 4.389
kusů se řadí plemeno Šumavská ovce zatím bez jediného
šlechtitelského chovu (ŠCH). Ostatní plemena zařazená do
KU jsou již značně pod těmito uváděnými počty. Majitelem
prvního hodnoceného chovu je Ekooil – Lično, s.r.o., okres
Rychnov nad Kněžnou a druhého chovu Ing. Eva Roubínková, Hnátnice, okr. Ústí n. Orlicí. Chov ve společnosti
Ekooil vznikl v roce 1998 nákupem 4 plemenných jehnic
a 1 plemenného berana v Nizozemí a ostatní v počtu 18
kusů od českých chovatelů. Zbývající počet na současných
47 bahnic byl postupně doplněn vlastním odchovem. Chov
ovcí téhož plemene Ing. Evy Roubínkové vznikl nákupem
13 jehnic ze ZD Opatov, okr. Třebíč a na současný celkový
stav 22 kusů bahnic byl chov rovněž postupně doplněn
z vlastního odchovu.
Hlavním výrobním odvětvím ve společnosti Ekooil je
výkrm brojlerových kuřat. Pro informaci ročně vykrmí přibližně 1.800 000 kusů kuřat. Chov ovcí vedle chovu drůbeže
plní z ekonomického hlediska pouze doplňkovou výrobní
funkci za účelem zužitkování zelené píce prostřednictvím
pastvy, sena a krmné řepy v zimním období. Společnost
se nachází v obilnářské výrobní oblasti v nadm. výšce 280
– 420 metrů. Pro zajištění dostatečného množství statkové
píce na celé roční období společnost obhospodařuje 27 ha
luk a oplocených pastvin. Průměrná roční teplota je 7,8 °C
a za rok spadne cca 720 mm vodních srážek. V této souvislosti lze říci, že firma Ekooil se po stránce klimatické a úrodnosti půdy nachází téměř v intenzivní zemědělské výrobní
oblasti. V těchto výrobních podmínkách se plemeni SF daří
obzvlášť dobře. Výsledky užitkovosti jsou toho nejlepším
22
Platby SAPS byly v roce 2005 ve výši 30 % unijní sazby,
pro rok 2006 je platba ve výši 35% unijní sazby. Pokud tedy
v roce 2005 byla platba 71,42 EUR, pak po navýšení v roce
2006 se bude jednat zhruba o minimálně 85-88 EUR.
Konečná obálka (suma) pro platby SAPS nebyla doposud Evropskou komisí závazně stanovena. S ohledem na
skutečnost, že platby z EU jsou stanoveny v EUR, přesná
sazba na příslušný rok v korunách se stanovuje až podle
kursu ke konci září příslušného roku.
Ing. J. Humpál
dokladem. Při této příležitosti nelze nevyzdvihnout zejména
vysoké procento (72,3%) zařazených bahnic ve stádě z vícečetných vrhů. S tímto relativně vysokým zastoupením
bahnic ve stádě kladně koresponduje i celková vysoká
plodnost (195% v roce 2005). Všechny bahnice a plemenní
berani jsou zapsáni v Plemenné knize ovcí (PKO). Od
roku 1998 až 2005 včetně bylo v chovu vyprodukováno
na nákupní trhy a do plemenitby prodáno 99 plemenných
beranů, z toho 42 kusů v ER (42%), v EA 46 kusů ( 47%)
a 11 kusů ve třídě EB (11%). Stádo ovcí dlouhodobě vykazuje ve srovnání s celostátní populací plemene SF značně
nadprůměrné výsledky v KU. Jedná se jak o reprodukci
(zejména plodnost), tak růstovou schopnost jehňat ve 100
dnech věku, viz. tab. 1.
Druhým chovem, kde se uskutečnilo hodnocení je stádo
Ing. Evy Roubínkové, Hnátnice, okr. Ústí n. Orlicí. Obec
se nachází v mírné podhorské oblasti v nadm. výšce 370
metrů. Průměrná roční teplota se pohybuje na úrovni 7,5
stupňů Celsia a roční úhrn vodních srážek činí cca 750
mm. Majitelka obhospodařuje 10 ha luk a pastvin, z toho
6 ha je oploceno drátěným pletivem, kde ovce větší část
roku spásají v časových intervalech postupně v jednotlivých oplůtcích travní porost. Není žádnou zvláštností, že
ovce tráví zimní období převážně venku v oplůtcích a jen
krátkou dobu a to v době velmi nepříznivého počasí ( např.
při dlouhodobých deštích) v adaptované lehké stáji (v původní stodole), kde jsou současně krmeny. Z tohoto důvodu
začíná zapouštění ovcí až v polovině října tak, aby bahnění
proběhlo v období března a začátkem dubna. Zapouštění
bahnic vzhledem k nízkému počtu zvířat se provádí harémovým způsobem. Pro stádo je celoročně zajištěno ad
libitní množství krmiva jak pro letní, tak pro zimní období.
Základní krmnou dávkou v zimním období je seno, krmná
řepa, melasové obilní granule, minerální liz a pitná voda.
Jehňata od narození nejsou vůbec přikrmována jadrnou
krmnou směsí. Jejich krmnou dávkou je pouze mateřské
mléko a vydatná jarní a letní pastva. Beránci jsou od bahnic
odděleni ve čtyřech až pěti měsících věku, jehničky zůstávají i nadále s bahnicemi až do podzimu. Při pastvě jehňat
a bahnic se dbá na pravidelné odčervování. Jehňata se
do odstavu odčervují zhruba každé dva měsíce, bahnice
zpravidla dvakrát ročně. Všechny bahnice a plemenní
berani jsou zapsáni v PKO. Vysoká až špičková plodnost
stáda přímo souvisí s vysokým procentickým zastoupením bahnic z vícečetných vrhů (91,3%). Od roku 1995 až
2005 včetně bylo v chovu vyprodukováno 102 plemenných
beranů, z toho 51,0 % v ER, 43,1 % v EA a 5,9 % ve třídě
EB. Předložené výsledky z KU jsou nejlepším dokladem,
že se jedná kvalitativně o vysoce nadprůměrné prošlechtěné stádo plemene SF ve srovnání s populací plemene
Z domova
ČR. Výsledky KU jsou uvedeny v tab. 2. V tabulce jsou
zveřejněny jak výsledky hodnoceného chovu, tak celkové
populace plemene SF v ČR.
Zdravotní stav u obou chovů je na velmi dobré úrovni.
Dokladem jsou vedle vizuálního posouzení písemné zprávy
Krajské veterinární správy Pardubice. Chovy se kromě
dobrého zdraví prezentují větším tělesným rámcem bez
zjevných exteriérových vad, velmi dobrou zmasilostí a na-
Zpravodaj SCHOK 1/2006
víc výstavní kondicí všech zvířat. Šlechtění se provádí na
bázi čistokrevné plemenitby s důrazem na zmasilost všech
tělesných partií (kýty, hřbetu) a plodnost.
Hodnocení stád na obou chovech se zúčastnili pověření
zástupci SCHOK v ČR, dále veterinární lékař a chovatelská
veřejnost.
Ing. Alois Pinďák, CSc.
Tab. 1 Porovnání výsledků kontroly užitkovosti ovcí chovu Lično s populací ČR
Kontr.
rok
2002
2003
2004
2005
Chov
Počet
ks
Lično
ČR
Lično
ČR
Lično
ČR
Lično
ČR
33
2590
39
3547
42
4413
45
4811
oplod.
100
90,3
87,2
87,9
100
88,5
97,8
86,4
Reprodukce v %
plodnost intenzita
184,8
184,8
158,3
142,9
185,3
161,5
155,7
136,8
190,5
190,5
152,6
135,1
195,5
191,1
157,0
135,8
odchov
157,6
121,3
151,3
118,4
152,4
117,6
168,9
116,3
Růstová schopnost jehňat
ž. hm. ve 100 dnech věku v kg
denní přír. ve 100 dnech v g
35,9
329
30,9
269
38,5
350
30,9
269
37,7
339
30,8
268
37,5
337
29,6
262
Tab. 2 Porovnání výsledků kontroly užitkovosti chovu Hnátnice s populací ČR
Kontr.
rok
2002
2003
2004
2005
Chov
Počet
Ks
Hnátnice
ČR
Hnátnice
ČR
Hnátnice
ČR
Hnátnice
ČR
19
2590
25
3547
23
4413
21
4811
oplod.
100
90,3
100
87,9
95,7
88,5
100
86,4
Reprodukce v %
plodnost intenzita
200,0
200,0
158,3
142,9
172,0
172,0
155,7
136,8
190,9
182,6
152,6
135,1
176,2
176,2
157,0
135,8
odchov
168,4
121,3
156,0
118,4
156,5
117,6
161,9
116,3
ÚVAHA NAD TUZEMSKOU
PRODUKCÍ VLNY
Předem se pokusím popsat situaci a podmínky v oblasti
produkce tuzemské vlny a zajištění jejího odbytu. Závěrem
pak souhrn konkrétních bodů pro vlastní organizaci odbytu.
V uvedeném přehledu je snaha co nejstručněji popsat
vytvoření podmínek vedoucích k řešení odbytu produkce
tuzemské vlny.
Předem je třeba zdůraznit,že v trhu s vlnou, kdy stále
převládá nabídka nad poptávkou, je ve světě stále značná
konkurence nejenom u vln zámořských, ale i evropských.
Šance jak se prosadit s nabídkou tuzemských vln je jen za
předpokladu, že se kvalitou i cenou přiblíží konkurenčním
nabídkám. Určitě nelze uvažovat o konkurenci zámořským
vlnám. Tyto jsou tradičně vybaveny atesty s objektivním měřením kvality (jemnost, délka, pevnost, rostlinné
nečistoty a samozřejmě zárukou očekávané výtěžnosti po
praní). Při dodržování základních podmínek při vlastním
chovu, stříži a ošetření vlny po stříži je šance konkurovat
především vlnám evropským, případně některým druhům
vln jihoamerických.
Přestože většina informací o kvalitě produkce vln již byla
mnohokrát v různých článcích písemně podrobně publikována, pokusím se znovu je alespoň heslovitě připomenout:
Růstová schopnost jehňat
ž. hm. ve 100 dnech věku v kg
denní přír. ve 100 dnech v g
35,0
351
30,9
269
36,4
326
30,9
269
36,9
334
30,8
268
32,1
286
29,6
262
1. Za nejdůležitější období ovlivňující kvalitu vlny je období
jejího růstu – stav pastvin,zdravotní stav stáda a jeho
celková životospráva rozhodují o rostlinném znečištění
vlny, její pevnosti, stupni zaplstění, zahnojení, barvě
atd.
2. Dalším důležitým okamžikem ovlivňujícím kvalitu vlny je
úroveň vlastní stříže. Vhodně zvolený termín stříže rozhodne o úrovni vlhkosti vlny. Stříhání by mělo být svěřeno kvalifikovanému proškolenému střihači (zamezení
vzniku tzv. postřižků, dozorování při roztřiďování stříže
atd.)
3. Z pohledu úrovně přípravy vlny pro její nabídku k obchodování je rozhodující úroveň roztřídění při stříži
– oddělení vln z jednotlivých plemen, jehněčí vlny, vlny
krátké, oslabené, zakrmené, zahnojené, pestré, zaplstěné, vlny z hlavy,nožek a značené, případné rozdělení
do jemnostních skupin.
4. Před vlastním lisováním žokováním je třeba posoudit,
zda vlna není vlhká. I zdánlivě suchou vlnu lisovat za
několik dní, po jejím tzv.vydýchání. Z důvodu možné
kontaminace věnovat pozornost kontrole použitých
obalů. Každý žok řádně označit – farma, plemeno,
č. žoku, označení střihače, hmotnost .
I přes dodržení všech uvedených podmínek péče o kvalitu je mimořádně náročnou problematikou kompletace
a sestavování obchodních bloků co do množství a jednotné
23
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Z domova
kvality. Je to dáno roztříštěním chovů do velkého počtu
plemen a malých stád. Na vytížení jednoho kamionu je
potřeba cca 15 t vlny.
Určitě velmi účinnou pomocí by byla činnost na úrovní
jednotlivých klubů plemen. Potvrzuje to příklad již několik
let fungující klub plemene Romney.
Určitě velice důležitým pro co možná nejefektivnější
zvládnutí problematiky je získání informací o výskytu vlny
od farmářů dle plemen, regionů, termínu stříže atd. Pro
nejúčinnější získání těchto rozhodujících informací by bylo
možno použít písemnou formu jednotným jednoduchým
nabídkovým listem. Ten by obsahoval adresu farmy,chovaná plemena, odhad množství, očekávaný termín stříže
a další.Na základě vyhodnocení těchto informací by se
pak operativně organizovala výkupní (svozová) místa a následně lisování vlny.
Možná se mohou zdát podmínky vyplývající z tohoto
přehledu příliš složité a náročné. Je to ale jediná cesta, jak
ve složitých tržních podmínkách v obchodu s vlnou si vybudovat dlouhodobější stabilní pozici a postupně si získat
vzájemnou dodavatelsko odběratelskou důvěru ve spolupráci. Slůvkem důvěra jsou myšleny například ze strany
dodavatele dodávky ve standardní kvalitě a ze strany odběratele např. akceptování objektivních cen a záruky platební
kázně, což někdy v našem obchodním prostření nebývá
samozřejmostí.
Souhrnný přehled bodů pro zajištění odbytu produkce
vln:
1. Získání co nejpřesnějších informací o výskytu vlny – dle
plemen, regionů a množství. Formou pomocí jednotných jednoduchých nabídkových listů (obsah – adresa
chovatele, chovaná plemena, očekávané množství
vytříděné vlny, doba stříže, jméno střihače, způsob
třídění).
2. Stanovení jasných ukazatelů kvality vlny použitelné
k jejímu prodeji:
a) oddělení vlny z jednotlivých plemen
b) stříhání proškoleným střihačem,který by měl být
i zárukou kvality vytřídění stříže.
c) jen vytříděná vlna – na jemnost, délku, barvu, rostlinné obložení, zaplstění, vlhkost a vln z hlavy, nožek
atd.
d) řádné zabalení a označení pro možnou identifikaci
v případě reklamace na kvalitu.
3. Na základě vyhodnocení získaných informací o výskytu
vln určité kvality podle množství a regionů organizovat
operativně místa pro svoz, případně lisování.
4. Okamžik lisování využít pro kontrolu dodané kvality
vlny, nikoliv její třídění. Případné zjištěné nedostatky ve
kvalitě řešit vrácením položky na náklady chovatele.
5. Při lisování a kompletaci partií určité kvality bude odebrán průměrný vzorek, který bude zaslán k odsouhlasení případnému odběrateli. Představa o hmotnosti
takového vzorku je cca 1000 g.
6. Na základě odsouhlasení obchodních podmínek a potvrzení kontraktu bude organizována vlastní nakládka,
případně doprava.
7. I když veškerá problematika k zabezpečení kvalitní
produkce potní vlny byla již podrobně objasněna
a několikrát různě publikována, bylo by vhodné dát
chovatelům možnost k objasnění různých otázek z výše
uvedené problematiky formou informací poskytovaných
prostřednictvím pracovníků jednotlivých oprávněných
organizací provádějících plemenářské služby, dále
obchodních organizací vykupujících vlnu a dalších
odborníků.
Zdeněk Vejrosta
MUŽI BEZ DOMOVA ZPRACOVÁVAJÍ
OVČÍ VLNU
s vlnou z ovcí Romanovských. Jako chovatele Romanovek
mě velmi potěšilo, jak dobře vypadají plstěné výrobky z jejich vlny a že o vyčesanou vlnu z nich je vcelku zájem.
V jarních měsících bychom chtěli udělat také kurz plstění
pro veřejnost. Kurz povede opět paní Rišková a vlnu na
kurz dodá náš azylový dům. Rozsah kurzu by měl být 10
hodin a cena za kurz 500 Kč na osobu. Termín kurzu zatím
není pevně určen, záleží na počtu zájemců a termínu, který
bude vyhovovat všem. Další aktivitou azylového domu byla
prodejní výstava našich výrobků z ovčí vlny. Výstava proběhla 21. a 22. února v Charitním domově v Otrokovicích
a výstavu zahájila místostarostka Otrokovic paní Radoslava Matuszková, která je naší velkou příznivkyní.
Do budoucna bychom rádi zpracování ovčí vlny rozšířili.
Hledáme možnosti jak vytvořit pro naše klienty chráněná
pracovní místa, nebo nabídnout pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané z Otrokovic. Uvažujeme o koupi
zařízení na zpracování ovčí vlny. Bohužel však v této
oblasti nemáme příliš zkušeností. Velmi bych uvítal, jakoukoliv spolupráci ať s lidmi, kteří ovčí vlnu zpracovávají, nebo
kteří by nám byli ochotni poradit při pořizování zařízení na
zpracování ovčí vlny, tak abychom v budoucnu byli schopni
vytvořit chráněná místa pro dlouhodobě nezaměstnané.
Když jsem psal do předchozího čísla Zpravodaje článek
o zpracování ovčí vlny v Azylovém domě pro muže bez
domova Samaritán, nečekal jsem, že bude mít takový
ohlas. V průběhu ledna a února se nám ozvalo několik
lidí, kteří si od nás objednali vyčesanou vlnu, někteří nám
nabídli, že nám věnují vlnu ze svých ovcí. Chtěl bych všem,
kteří se nás rozhodli jakoukoliv formou podpořit, poděkovat.
V tuto chvíli je situace taková, že máme práci téměř na dva
měsíce a v ergoterapeutickém programu je zapojeno pět
našich klientů. Jsem domluven také s Mediační a probační
službou Zlínského kraje, že by při zpracování ovčí vlny
mohli pomáhat i lidé odsouzení k alternativním trestům,
takže od března by k nám měl pravidelně docházet jeden
člověk odsouzený k alternativnímu trestu.
V lednu jsme také rozšířili své dovednosti při zpracování
ovčí vlny. Paní Rišková z Jeseníku nám nabídla, že nás
zdarma naučí plstit, byla to pro nás velká pomoc. Kurz
plstění za mokra proběhl na Azylovém domě 25. a 26.
ledna. V průběhu dvou dní jsme se naučili vyrábět klobouky, čepice, podložky a mnohé další výrobky. Kurz byl
mimořádně zajímavý a tato činnost naše klienty skutečně
zaujala. Při plstění se zaměřujeme především na výrobu
klobouků. Dobré zkušenosti při plstění máme především
24
Ondřej Mikulášek
Azylový dům Samaritán, Otrokovice, tel: 775 047 375,
e-mail: [email protected]
Z domova
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Obr. 1. Místostarostka Otrokovic R. Matuszková a zaměstnanec ADS A. Motáň v plstěných kloboucích
Obr. 2. Návštěvník výstavy pan Charvát si prohlíží naše
výrobky
Obr. 3. Klient ADS pan Stanislav při výrobě klobouku
Obr. 4. Klienti ADS pan Stanislav a pan Miroslav při výrobě
klobouku
Obr. 5. Paní Rišková nám na kurzu plstění ukazuje výrobu
klobouku
Obr. 6. Klient ADS pan Martin ukazuje návštěvníkům
výstavy předení na kolovrátku
JAK CHRÁNIT SVÁ STÁDA
Vzhledem k odpradávna formovaným potravním řetězcům
je pro řadu šelem ovce lákavou kořistí. Z divokých šelem
v našich oblastech připadají v úvahu zejména rys ostrovid
(Linx linx), případně vlk obecný (Canis lupus), velmi výjimečně medvěd brtník (Ursus arctos), dále pak liška obecná
(Vulpes vulpes). Případy napadení jinými šelmami nebo
dravci (psík mývalovitý – Nyctereutes procyonidaes, výr
velký – Bubo bubo) jsou sice teoreticky možné, ale velmi
25
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Z domova
nepravděpodobné, resp. nepopsané. Muselo by se jednat
o novorozená slabá jehňata, navíc oddělená od stáda, případně i od matky. Problémy s velkými divokými šelmami
jsou až na výjimky vázány na specifické oblasti jejich
výskytu, kde často napadají stáda opakovaně, a o řešení
škod by mohli dotčení chovatelé dlouze vyprávět. Ztráty,
které působí lišky na novorozených jehňatech při bahnění na
pastvinách jsou v různých oblastech napříč celou republikou
zaznamenávány, celková škoda ale nebývá naštěstí pro chovatele zásadní, zejména proto, že se jedná o izolované útoky
na jednotlivá jehňata a nedochází ke zranění většího počtu
zvířat a hromadnému vystresování celého stáda.
Mnohonásobně větší škody než popsaná divoká zvířata
mají celoplošně na svědomí toulaví psi. Bylo by ovšem
správnější říkat majitelé těchto psů, protože psi se chovají
v zásadě tak, jak jim velí jejich instinkty – ten, kdo je zodpovědný za jejich výchovu a ovládání, je člověk. Přiznávám,
že při pohledu na roztrhané ovce, potrhaná a k smrti vyděšená jehňata a vše další, co bohužel mnozí z vás znají,
mám vždy dva mimořádně silné pocity – soucit s utrpením
zvířat a smrtelný vztek na majitele psa, který to způsobil.
Obraz psa samotného a jakákoliv emoce k němu v tu chvíli
obvykle zcela chybí. Nicméně realita nás nutí bránit svá
stáda proti psům a ne vychovávat majitele. Smutnou zkušeností je, že dříve nebo později se s tímto problémem setká
v nějaké podobě každý ovčák, často opakovaně.
Útočící psi pocházejí z různého prostředí. Jedna skupina
jsou venkovští psi, chovaní přes den v kotci nebo přivázaní
k boudě, které majitel pouští na noc volně na dvorek v bláhové naději, že lépe ochrání jeho dům. Je pak jen otázkou
počtu únikových cest, případně četnosti výskytu hárajících
fen v okolí, kolik nocí tráví pes doma a kolik na toulkách.
Většina vesnic má své notorické tuláky, a pokud jde krajem
skupinka několika psů s hárající fenou, je založeno na problém. Takováto smečka umí operovat v okruhu několika
kilometrů, často napadá stádo v brzkých ranních hodinách,
a buď pochválen každý veterinář, hajný nebo soused, který
vám dá zprávu, že někdo z místních shání psa. Často ovšem
majitel ani netuší, že se jeho pes vrátil hodinu před tím, než
jemu zazvonil budík. Další nebezpečí představují jedinci
nebo skupinky opravdových tuláků, často vzniklé tím, že lidé
vypustí do lesa psa, o kterého se již nehodlají starat. Pohyb
takové smečky je obvykle v kraji patrný podle výskytu útoků
a většinou jde odněkud někam, nezdržuje se déle v jedné
oblasti. Třetí skupinu tvoří psi výletníků (pěších nebo nejlépe
na koni), většinou volně pobíhající, nezřídka velkých loveckých nebo bojových plemen. Často jsou obtížně ovladatelní
a navíc jejich majitelé trpívají představami, že „jejich pes
by v životě ničemu neublížil – vždyť je pořád doma v bytě“,
popřípadě že „on jim neublíží, vždyť je jen prožene“. Těžko
se vysvětluje, že vyděsit k útěku o život stádo vysokobřezích
bahnic může v krajním případě skončit do několika dnů zmetáním nebo předčasnými porody většiny z nich. Přitom na
první pohled se vlastně „nic nestalo“.
Způsobů ochrany je mnoho, každý má svá pro i proti
a žádný není dokonalý. Jeden rok jsem, po dvou jarních
útocích, spal celé léto u stáda ve stanu s kulovnicí. Na
podzim jsem sbalil stan a za týden tam byli. Jiná možnost
je dát ke stádu svého psa, má-li si ovšem poradit s přesilou
útočníků, musí to být odpovídající plemeno. Pokud pak
ale vejde do pastviny dítě souseda nebo turisty, je malér.
Nutno dodat, že obě zmíněná řešení vyžadují dobrou znalost platné legislativy, protože se člověk pohybuje ve velmi
přesně a úzce stanovených hranicích zákonnosti, a jejich
překročení může mít důsledky zdaleka překračující pří-
26
padné škody na stádu. Další možností je na noc košárovat.
Zde ovšem platí nekompromisní pravidlo: jakýkoli uzavřený
omezený prostor musí být takový, aby se do něj pes zvenku
v žádném případě nedostal. Pokud se tak totiž stane, ovce
nemohou utéci a často pak psi strhávají jednu za druhou,
dokud se nějaká hýbe. Ranní pohled je pak strašný. Trochu
jinou variantou může být košár z pastevní sítě, ovšem
u stáda pak musí být přes noc hlídací pes opravdu tvrdého
plemene. Má to tu výhodu, že umístění košáru lze měnit,
a to i z důvodů zoohygieny. Pokud totiž budeme košárovat
stádo v ohradě potřebných parametrů (pletivo nebo plot,
výšky 1,8 m, dobře přitažené k zemi a dobře uzavřené)
pes se do něj sice nedostane, ale bude se jednat o stabilní
stanoviště. I při veškeré možné prevenci a zoohygieně si
zakládáme na veterinární potíže způsobené opakovaným
zatížením tohoto místa vysokou koncentrací zvířat, přinejmenším na potíže s paznehty. Obecně platí – ohrada
buďto dokonalá (hustá, pevná, vysoká), nebo raději žádná.
Obyčejný ohradník z PP lanek stádo v afektu hravě protrhne a zachrání se – většinou to odnese jen pár kusů.
Jak je vidět, jednoduché nebo univerzální řešení neexistuje. Vše dosud popsané nějak funguje, většina z nás s tím
žije a bude žít dál. Je ovšem ještě jedna možnost – opět ne
univerzální či dokonalá, rozhodně ne pro každého, ale tam,
kde ji lze použít, spojuje výhody předchozích a funguje.
Jedná se o chov ovcí s jinými – většími býložravci, nejlépe
s přežvýkavci. Není to nic objevného, ve světě se chovají
s ovcemi lamy, skot, koně i jiná zvířata. Základním kriteriem
je, aby chov tohoto „hlídače“ co nejméně zatěžoval ovčáka
dalšími novými činnostmi a aby se technologie chovu, ustájení, krmení, pastvy a pod. maximálně přibližovala chovu
základního stáda ovcí. Jako příklad lze užít extenzivní chov
ovcí masného plemene, od jara do podzimu trvale volně
v pastevním areálu, oploceném elektrickým ohradníkem,
v zimě na zimovišti tvořeném volně přístupným přístřeškem a venkovním výběhem, krmení venku, bahnění na
jaře. Vzhledem k tradici a klimatu je vhodný společný
chov se skotem. Zvolené plemeno musí být klidné, odolné,
a skromné. Optimální stav je takový, že se na jedné pastvině pase společně stádo ovcí a opodál pár kusů skotu. Je
vhodné, aby skot byl na pastvu přiveden k ovcím jako druhý,
ve věku cca 0,5 roku. Tím je dán předpoklad, že telata přivyknou na ovce a nebudou je v budoucnu považovat za
zásadního potravního konkurenta. Samozřejmě lze připojit
i starší skot, přivyklý ovcím v jiném chovu. Jakmile se zahájí
zimní krmení, je třeba, aby ovce měly krmivo v prostoru,
kam projdou jen ony, a skot byl krmen odděleně poblíž.
Jednak ovce, které budou postupně ve vyšším stadiu březosti, potřebují větší klid, a naopak zejména telata musí být
zvyklá na určitou míru samostatnosti. Jsou zkušenosti, že
v případě příliš těsné vazby skotu na stádo ovcí je pak provozně obtížné skot oddělovat v případě potřeby od stáda.
Pokud je vazba přiměřená, stačí např. do průchodu pro
ovce dát do správné výšky ohradníkové lanko, nebo prkno
a pod., ovce projdou s skot nikoli a je rozděleno. Kromě
jiného může být v některých chovech závažná otázka
napájení. Skot potřebuje v zásadě celoroční celodenní přístup k napájecí vodě. Proto v chovech ovcí, kde se napájí
jednorázově, například ráno a večer, může toto hledisko
způsobovat provozní komplikace. Skot je snášenlivý a lze
mít samozřejmě jedno společné napajedlo pro skot i ovce.
Princip ochrany ovcí před psy (případně i lidmi) spočívá
v několika příčinách a chování skotu:
– předně už samotný výskyt skotu v pastvině psy odrazuje. Pes vycítí přítomnost skotu podle trusu i pachu
Z domova
–
–
zvířat i v případě, že v tu chvíli je mimo dohled. Pes
narazí na pachovou hranici teritoria a zkušenému tulákovi to obvykle stačí k tomu, aby se otočil a nepokoušel
osud,
pokud přece jen projde dál, až na kontaktní vzdálenost,
skot si ho jde zatím jen prohlédnout – klidně, bez vzrušení, ale přímo a nekompromisně. Pes obvykle uteče
dříve, než skot dorazí až k němu,
pokud se pes přes všechna varování pokusí na skot
dorážet, obvykle následují dva kroky: krávy se nejprve
zarazí, někdy i pootočí nebo uskočí, vzápětí ale psa rozhodným způsobem zaženou, případně usmrtí (obvykle
rozšlapou, rohatá plemena útočí s dokonalou přesností
i rohy).
Intenzita reakcí skotu je závislá na struktuře jeho stáda.
Nejostřeji reaguje kráva s teletem, popřípadě býk, pokud
je ve skupině s krávami a telaty, naopak nejvlažnější útok
předvede volek. Je ovšem třeba zdůraznit, že drtivá většina
situací se řeší prvními dvěma popsanými momenty, jednoduše jen přítomností skotu na pastvině, lhostejno v jaké
sestavě. Naprostou většinu situací, kdy se k farmě přiblíží
pes, vůbec farmář nezaznamená. Rozhodně se často neodehrávají prudké střety skotu se psy. Krávy nehlídají v zásadě ovce – jen tou měrou, jaká je jejich vazby se stádem
ovcí, která – jak již zmíněno – by neměla být patologicky
silná. Krávy především hlídají samy sebe, případně svá
telata, a býk své teritorium a harém. Reakce ovcí je taková,
že pokud se přiblíží cizí pes, ovce obvykle instinktivně běží
směrem ke kravám.
Co se týká skladby stáda skotu – ideální je samozřejmě
kompletní sestava, t.j. krávy s telaty a býk. Má to svá ale:
býka byste podle zákona měli použít pouze chovného,
tedy uznaného plemeníka se státním registrem. Jeho cena
ovšem není zanedbatelná, i přes dotaci na jeho nákup.
Větší komplikací ale je, že býci potenciálně vhodných
plemen musí pro uchovnění absolvovat test výkrmnosti
v testační stanici a nelze je koupit mladší než cca 1,5 roku.
A to je pro tento účel pozdě. Mohl by ovce zahánět. Pouze
u dvou plemen – Highland a Galloway – lze provést odchov
plemenného býka a jeho uchovnění na stádě, není to
ovšem tak jednoduchý postup.
Další možnost – chovat pouze krávy a telata, krávy
inseminovat. Byl by ovšem trochu problém přesně určit říji,
mimo to potřebujete fixační klec. Částečné řešení je synchronizace říje, ale to má rovněž svá úskalí. Mít jen krávy
a nechat je trvale jalové sice teoreticky lze, ale přináší to
možnost zdravotních komplikací s přibývajícím věkem a je
to tak trochu proti přírodě.
Tento smutný pohled zná jistě nejeden chovatel...
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Při chovu samotného býka to může zkraje fungovat jako
velmi razantní ochrana s velmi silnou vazbou býka na ovčí
stádo (včetně rizik, která to přináší pro ovčáka při manipulaci se stádem), ale postupem času se bude zvyšovat riziko
nevyzpytatelného, třeba i agresivního chování býka.
Pro ty, kdo nechtějí nebo nemohou mít kompletní sestavu
stádečka skotu, je ještě jedna zajímavá kompromisní varianta – a to samotný volek, případně dva. Postrádá sice
agresivitu býka, ovšem je přesto dostatečně sebevědomý
a při tom klidnější. Pokud je sám, má dost silnou vazbu
s ovčím stádem a je to jakási alternativa hlídacího psa s tím
rozdílem, že se trvale pase s ovcemi. Mimoto – jelikož se
z pohledu veterinárních předpisů jedná o skot ve výkrmu
bez kontaktu s jinými chovnými kusy skotu, odpadá pravidelné testování na IBR.
Velmi vhodným plemenem skotu je Skotský náhorní skot
(Highland Cattle). Je drobnějšího rámce, cca 115–130 cm
v kohoutku, hmotnost krav 400–500 kg, býků 600–800 kg.
Zimní srst je dlouhá až 15 cm, zbarvení od červené až po
tmavě hnědou, může být i černé nebo bílé, plavé – vždy
jednobarevné. Obě pohlaví jsou rohatá, dospělý kus s rozpětím rohů až 120 cm. Je to původní horské plemeno, velmi
klidné a inteligentní, v našich klimatických podmínkách
snáší bez jakýchkoli problémů celoroční venkovní odchov.
Relativní nevýhodou jsou vcelku malé přírůstky (cca max.
do 0,6 kg na den v prvním roce života), proto není vhodný
pro výkrm jako intenzívní masná plemena. Je ovšem velmi
nenáročný na výživu a krmení, bohatě vystačí s běžnými
objemnými krmivy podávanými ovcím. Jadrná krmiva
nejsou vhodná podávat vůbec, pouze pro návyk a možnost
manipulace se zvířaty je možné podávat v zimní krmné
dávce velmi malé množství pšeničných otrub a pod. V tuto
chvíli bychom se mohli začít zabývat detaily, ale to není
smyslem tohoto článku. Pro ovčáka, který dosud nechová
skot, to může být nový prvek na jeho farmě, nové otázky
a zkušenosti. Při vhodné volbě pohlaví a počtu kusů skotu
to nemusí být žádný velký problém, ale je jistě dobré dojet
se nejprve podívat na některou farmu, kde již tento systém
funguje, vidět vše na vlastní oči, vyzpovídat chovatele.
Jistě ani společný chov ovcí a skotu není dokonalý recept
na ochranu stáda. Podle řady chovatelů ale funguje velmi
dobře a hlavně nepřetržitě. Navíc oživí pastviny a zpestří
ovčácký život o trochu skotího pohledu na svět – ono když
si hrají jehňata, je to hezká podívaná, ovšem když si hrají
jehňata s telaty nebo 500 kilovým býkem – je to naprostá
nádhera.
Ing. Miloš Jahoda, tel. 602 362 525
Pozn.: Další fotografie jsou uvedeny v barevné příloze na
vnitřní straně obálky.
„Pachatel“ chycený na farmě do sklopce
27
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Z domova
CO PŘINESE PROJEKT UNDP-GEF
CHOVATELŮM OVCÍ A KOZ ?
V následujícím textu vybíráme ty projektové aktivity, které
jsou zaměřeny na přímou pomoc a podporu zemědělcům:
1) Podpora při získávání dotací z nově dostupných zdrojů ES.
V
závěru
roku 2005 byl
po 3 letech
příprav, změn
a formálních postupů schválen projekt financovaný ze zdrojů
Rozvojového programu spojených národů – fondu životního
prostředí (UNDP-GEF) s názvem: „Zachování biologické
rozmanitosti trvalých travních porostů v pohoří Karpat
v České republice prostřednictvím cíleného využití
nových zdrojů financování Evropského společenství“.
Rádi bychom vás na tomto místě seznámili s tím, jaké přínosy může projekt poskytnout zemědělcům, chovatelům
ovcí a koz, a to zejména v projektových oblastech v pohoří
Beskyd a Bílých Karpat.
Východiskem projektového záměru je fakt, že v posledních letech dochází ke značné druhové degradaci horských
travních porostů, zejména z důvodů nevhodných způsobů
obhospodařování, ke kterým mimo jiné patří snižování počtů
pasoucích se a okusujících zvířat (ovcí a koz) na pastvinách
v horských oblastech v důsledků nízké ekonomické návratnosti chovu těchto zvířat, jakož i celého horského zemědělského hospodaření a ne zrovna šťastně nastavených dotací
a podpor pro hospodaření na trvalých travních porostech, pro
chovatele ovcí a koz nevyjímaje.
Zjednodušené ošetřování luk, snižování rozsahu pastvy
jinými zvířaty než masným skotem, zavádění šablonovitých
postupů sečení a sklizně, snižování ploch, na kterých se
pravidelně střídá pastva a sečení porostu, jakož i vysévání
druhově chudých travních směsí při zatravňování orné půdy,
vyústilo v nadměrné rozšíření dominantních druhů trav a bylin
a sníženou druhovou rozmanitost současných horských travních porostů.
Projekt bude realizován po dobu 3 let a má velice široké
spektrum aktivit a cílů. Jeho nosnými výstupy jsou:
• Rozvoj vzájemně prospěšné spolupráce mezi státními
orgány ochrany přírody a zemědělci hospodařícími v oblasti Karpat,
• upevnění kapacity SCHKO pro posuzování, plánování
a realizaci záchovného hospodaření příznivého pro
karpatské louky s využitím nově dostupných finančních
mechanismů ES, zejména z Evropského zemědělského
fondu pro rozvoj venkova (EAFRD),
• posílení zájmu i ekonomické motivace farmářů, zejména
chovatelů ovcí a koz, zapojit se do programů obhospodařování trvalých travních porostů podporujících zachování
nebo rozvoj druhové rozmanitosti horských luk a pastvin,
• monitoring a vyhodnocení vlivu záchovných způsobů hospodaření na vybrané lokality horských luk a pastvin,
• využití výsledků projektu ve státní zemědělské politice
a prosazení nových návrhů dotačních a podpůrných programů pro zemědělce hospodařící na trvalých travních
porostech v Karpatech a posléze i ostatních horských
oblastech České republiky.
Projekt je realizován a řízen nevládní organizací FOA
– nadační fond pro ekologické zemědělství. Významnými
projektovými partnery jsou Agentura ochrany přírody
a krajiny České republiky, SCHKO Beskydy, SCHKO Bílé
Karpaty, Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, Nadace
Partnerství, místní ZO ČSOP a také samozřejmě SCHOK
v ČR. Spolupráce na projektu je otevřená i pro další organizace, které by k řešení těchto úkolů chtěly přispět.
28
Tato aktivita bude probíhat na několika úrovních. Jednak
formou informačních materiálů a publikací o připravovaných
schématech financování pro zemědělce hospodařících na
trvalých travních porostech. Dále se budou konat každoroční semináře, kde budeme farmáře aktuálně informovat
o změnách finanční podpory z prostředků ES na příští rok(y).
A v neposlední řadě, nabídneme farmářům v rámci projektu
individuální konzultace, v případě zájmu i přímo na farmách.
Poradci budou placeni z prostředků projektu a budou farmářům poskytovat asistenci při stanovení nejvhodnějšího způsobu získání finančních prostředků jak z národních zdrojů, tak
z fondů EU. Zároveň tato komunikace se zemědělci umožní
získat obraz o problémech a největších překážkách úspěšného hospodaření zemědělců. Získané informace budou
velice cenné pro další aktivity projektu (např. při zohledňování
výsledků projektu ve státní zemědělské politice). Cílem aktivity je podpořit zemědělce v co nejlepším využití dotací pro
záchovnou péči o druhově bohaté trvalé travní porosty.
2) Další vzdělávání zemědělců.
Pro zemědělce budou v rámci projektu připraveny vzdělávací semináře zaměřené na udržitelný chov hospodářských
zvířat, ekologicky přátelskou produkci a možnosti uplatnění
na trhu.
Školení se budou konat mimo hlavní pastevní sezónu
a pozváni budou experti s patřičnými zkušenostmi. Školení
se budou věnovat například následujícím tématům:
• biologická rozmanitost luk a pastvin & pastva ovcí
• péče o zdraví ovcí a koz
• jak pást, aby se zlepšily biologické a druhové poměry na
lokalitách trvalých travních porostů
• krmení ovcí a jehňat
• konzervace krmiv & využití pasteveckých psů
• zpracování ovčího mléka
• produkce jehněčího masa
• ekologické zemědělství
• kvalita vlny & možnosti zpracování
• chov speciálních plemen
• rozvoj podniků a marketing místních produktů a specialit.
3) Zvyšování povědomí spotřebitelů a propagace chovu koz
a ovcí.
Jak pro zemědělce, tak pro širší veřejnost a spotřebitele
budou připraveny propagační materiály obsahující informace
o projektu, o vlivu pastvy ovcí a koz na krajinu, o ekologickém
zemědělství, o chovu ovcí a koz, o potenciálu ovčích a kozích
produktů a další informace, včetně sdělení pro obchodníky
a zpracovatele produktů a další zúčastněné subjekty až po
recepty na místní speciality.
Podpořen bude též rozvoj certifikovaných značek pro
místní produkci přátelskou životnímu prostředí a ochraně přírody tak, aby zemědělci snáze uplatnili své výrobky na trhu.
Předpokládáme, že SCHOK v ČR a jeho členové z Karpat budou významně ovlivňovat jednotlivé aktivity a vývoj
projektu jako celku. Další informace k projektu je možné
získat na webových stránkách www.foa.cz či přímo u členů
projektového týmu.
Ing. Petra Rožková – odborný asistent projektu
Ing. Jan Dvorský – vedoucí projektu
FOA – nadační fond pro ekologické zemědělství.
Připravované akce
ZLOBICE
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Program akcí na středisku Zlobice v roce 2006
28. 4.–30. 4. 2006 Kurz střihačů vlny
možnost shlédnutí „ovčáckých žní“ – stříže vlny, denně od
10 hod
29. 4. 2006 Zahájení pastevecké sezóny
řemeslný jarmark
tradiční hry a tance pastýřů
jehněčí speciality, kozí sýry
30. 4. 2006 Pálení čarodějnic na Zlobici
večer s country hudbou
3. 6. 2006 Dětský den
atrakce pro děti v areálu Zlobice
jehněčí speciality, kozí sýry
1. 7. 2006 Večer s country hudbou
jehněčí speciality, kozí sýry
V areálu Zlobice se mohou návštěvníci seznámit s chovem ovcí a koz, navštívit restaurační zařízení Koliba, využít
nabídku ubytování nebo si koupit výrobky z chovu ovcí
a koz.
Koliba – provoz v zimních měsících pro příchozí v sobotu
a neděli od 11 do 22 hod., podle zájmu i déle. V letních
měsících denně.
Objednat lze pro akce – firemní, soukromé kdykoli
– tel. Jára Kozelek 736 759 588 nebo Ing. Štěpánková
777 754 812. Zajistíme Vám občerstvení – ovčí speciality –
jehněčí guláš, srbský kotlík, jehněčí kebaby, ražniči, steaky,
klobásy, dále nabízíme širokou paletu kozích sýrů ve formě
sýrových talířů i k přímému prodeji. Točíme plzeňské pivo
a nabízíme široký sortiment alkoholických i nealkoholických nápojů.
K tanci a poslechu Vám Jára Kozelek rád zahraje. V naší
Kolibě se nekouří.
Ubytování – ubytování ve čtyřlůžkových chatkách,
sociální zařízení je společné, cena za jedno lůžko na noc
150 Kč. Objednat lze u Ing. Štěpánkové 777 754 812.
Prodej výrobků z chovu ovcí a koz
– výrobky z ovčí vlny – přikrývky, polštáře, spací pytle
a další,
– kozí sýry
– porcované jehněčí maso.
Objednat lze u Ing. Štěpánkové 777 754 812
22. 7. 2006 Večer s country hudbou
jehněčí speciality, kozí sýry
19.–20. 8. 2006 Ovenálie – ovčácké slavnosti
celostátní výstava plemen ovcí a koz
soutěž ve stříhání ovcí
soutěž o největšího jedlíka brynzových halušek
soutěž v předení vlny
soutěže o nejlepší kozí a ovčí sýry
široká nabídky specialit z jehněčího masa, uzenářských
výrobků, sýrů a dalších dobrot
sobotní večer bude zakončen světelnou vodní fontánou
a tanečním veselím
26. 9. 2006 Nákupní trh na plemenné berany
4. 11. 2006 Klubová výstava Romanovských ovcí
jehněčí a zabijačkové speciality, kozí sýry
25. 11. 2006 Zabijačka na Zlobici
zabijačkové speciality, posezení s dobrým pitím a hudbou
31. 12. 2006 Silvestr
oslava příchodu Nového roku, dobré jídlo, pití ani hudba
nebude chybět
Několik nových snímků, kterými Vám chceme přiblížit prostředí Zlobice:
Búrský kozlík Bohoušek s mámou na zimní procházce
....a šťastný otec Vincek
29
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Bar v Kolibě na Zlobici, obsluhuje Vás Jára Kozelek
Interiér Koliby
Když venku řádí živly, je dobře na Zlobici u kamen!
Zimní pohádka (ale už se těšíme na jaro)
OVČÁCKÝ A CHOVATELSKÝ DEN
Středočeské krajské sdružení SCHOK v ČR pořádá
27. 5. 2006 v Sedlčanech ovčácký a chovatelský den.
Bude se konat v chovatelském areálu ČSCH a začne
SEMINÁŘ PRO CHOVATELE
Pardubické krajské sdružení SCHOK v ČR, chovatelé okresu Svitavy, pořádají v sobotu 1.4.2006 seminář
pro chovatele ovcí a koz. Seminář se koná ve Vendolí,
v 10.00 hod trhem na plemenné berany. Odpoledne bude
beseda o dotacích do chovu ovcí, veterinární a chovatelské
problematice v chovech ovcí a koz. Budete moci ochutnat
speciality z jehněčího masa. Bližší informace SČ chovatelské sdružení, Ing. Konrád, tel. 777 754 802.
v budově ČSCH, začátek jednání v 8.00 hod. Program
bude od 8 do 9 hod. věnován zemědělským dotacím, od
9 hod. chovatelským, veterinárním, svazovým a dalším
záležitostem. K dostání budou speciality z ovčího a jehněčího masa.
ČLENSKÉ SHROMÁŽDĚNÍ
Členské shromáždění Krajského sdružení SCHOK v ČR Plzeňského kraje se bude konat v sobotu 6.5.2006 od 10.00
hod. v penzionu u Jandů v Úborsku u Nýrska. Kontakt Ing. Karel Krátký, tel. 777 754 325
30
Připravované akce
MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
A SETKÁNÍ CHOVATELŮ OVCÍ A KOZ
SEČ 10.–11. 11. 2006
„OVCE – KOZY – SEČ – 2006“
Tradiční setkání ovčáků a kozařů se letos bude konat
opět ve východočeské Seči.
Program konference bude po zkušenostech z předcházejících let probíhat ve dvou sekcích – ovčácké a kozařské,
počítáme s jednáním jednotlivých chovatelských klubů
našeho Svazu a společným večerním programem.
Po dobrých zkušenostech z loňského roku chceme
dát prostor chovatelům, jednotlivým krajským sdružením,
klubům, zahraničním hostům, ale i organizacím přinášejícím Vám chovatelům zajímavé nabídky. Základní témata se
nemění, pokud potřebujete tento okruh rozšířit, dejte nám
vědět.
Technologie chovu ovcí
KURZ STŘIHAČŮ OVCÍ
Svaz chovatelů ovcí a koz v areálu společnosti OVEKO a.s.
Zlobice ve dnech 28.–30. 4. 2006 pořádá kurz střihačů ovcí.
Účastníci se seznámí se zásadami stříže, třídění a ošetřování vlny, základy vlnoznalství, hygieny a bezpečnosti
práce. Rozhodují část kurzu bude věnována praktické střiži
ovcí pod vedením zkušených instruktorů. Jednáme o účasti
zahraničních lektorů. Ubytování a stravování účastníků bude
zajištěno na středisku Zlobice, kde proběhne celý kurz.
Areál střediska Zlobice se nachází asi 15 km severně od
Brna směrem na Svitavy v blízkosti hlavní silnice č. 43 mezi
městem Kuřim a obcí Malhostovice.
VELKÁ ZAHRANIČNÍ CESTA!
NÁVŠTĚVA ANGLICKÉ ZEMĚDĚLSKÉ
KRÁLOVSKÉ VÝSTAVY ROYAL SHOW!
Nabízíme Vám možnost shlédnout jednu z největších
zemědělských výstav v Evropě, poznat kolébku ovčáctví
– starou dobrou Anglii a její metropoli Londýn. Royal show
je nádhernou přehlídkou anglického zemědělství připravovaná pod dohledem královské rodiny (při každé návštěvě
jsme měli možnost osobně vidět buď přímo královnu nebo
další členy královské rodiny). Chov ovcí bude letos na
výstavě zastoupen 38 plemeny a velkým zážitkem je nejen
jejich předvádění, ale především příprava na ně, kdy mnohé
kadeřnické a kosmetické salony blednou závistí. Při návrhu
tohoto zájezdu, který chceme uskutečnit společně s kolegy
ze Slovenska, jsme požádali o kalkulaci cestovní kancelář
Agrotour, stanovená cena je poměrně vysoká, chceme ji
snížit buď zkrácením programu nebo se budeme snažit si
část služeb zajistit sami. Pokud Vás tato nabídka zaujme
a chtěli by jste se této akce zúčastnit, zašlete nám přihlášku
s uvedením ceny nebo délky zájezdu, které jsou pro Vás
únosné.
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Výživa ovcí a koz
Zdravotní problémy v chovech ovcí a koz
Vyzýváme již nyní přední chovatelé a další zájemce
o vystoupení, kteří budou mít prostor pro prezentaci svého
chovu, plemene, šlechtitelského programu, aby s nabídkami
kontaktovali organizátora konference – Doc. Dr. Ing. Jan
Kuchtík tel. 545 133 230, e-mail: [email protected])
Počítáme i s přednáškami k aktuální problémům, se
kterými se denně setkáváte, a které Vás budou v dalším
období zajímat.
Podpory pro chovatele ovcí a koz od roku 2007,
Ústřední evidenci ovcí a koz.
Příspěvky předních českých, slovenských a zahraničních odborníků budou prezentovány formou posterů.
Z příspěvků bude připraven sborník přednášek. V průběhu
společenského večera bude provedeno vyhodnocení
výsledků kontroly užitkovosti ovcí a koz a ocenění významných chovatelů.
Přihlášky na konferenci otiskneme v dalších číslech
Zpravodaje.
Přístup do areálu: Autem – z Brna směrem na Svitavy,
v obci Lipůvka odbočit vlevo za restaurací Formanka
směrem na Tišnov, 1 km za vesnicí na vrcholu stoupání
v lese odbočit vlevo a po panelové cestě pokračovat 3 km
k bráně areálu.
Kurzovné činí 500 Kč na jednoho účastníka, další náklady
budou upřesněny podle nákladů jednotlivých lektorů.
Poplatek za ubytování a stravování účastníků je 300 Kč
za den, noclehy z 30. 4. na 1. 5. 2006 z důvodu navazující
akce nemůžeme zajistit.
Přihlášky nám zašlete nejpozději do 5. dubna 2006 na
naši adresu: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3,
612 42 Brno, fax: 541 243 481, e-mail [email protected].
Program:
30. 6. 2006 pátek, 09:30 odjezd z Brna – I. nástupní
stanice, 12,30 – II. nástupní stanice v Praze, odpoledni
a noční tranzit Německem a Francií – hygienické zástavky
na trase,
1. 7. 2006 ranní trajekt z Calais do Doveru (doba trváni
jízdy cca 90 minut, volné usazeni na lodi) odjezd z Calais
do okolí výstaviště (Warwick) cca 15,30 příjezd do hotelu,
ubytování,
2. 7. 2006 po snídani celodenní návštěva farem
– v okruhu cca 70 km od místa ubytování návrat do hotelu,
nocleh,
3. 7. 2006 po snídani odjezd na výstaviště – celodenní
návštěva mezinárodni komplexní zemědělská královské
výstavy ROYAL SHOW (doba konané 2.–5. 7. 2006) návrat
do hotelu, nocleh,
4. 7. 2006 po snídani odjezd na výstaviště – polodenní
návštěva výstavy, 12,00 hodin odjezd směr Londýn,
zástavka Stratford a Oxford – prohlídky, příjezd do Londýna: ubytování v hotelu, večerní 2 hodinová okružní prohlídka večerního Londýna,
5. 7. 2006 po snídani celodenní prohlídka Londýna,
návrat do hotelu, nocleh,
31
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Připravované akce
6. 7. 2006 po snídani odjezd na trajekt Dover – Calais,
cca 14,30 příjezd Calais, tranzit Francií a Německem (hygienické zastávky),
7. 7. 2006 příjezd do Prahy cca 9,30, do Brna cca 12,30
hodin.
Cena za poskytnuté služby je stanovena na 13 950 Kč
na osobu. Jedná se cenu cestovní kanceláře Agrotour,
budeme ještě jednat o jiném zajištění nebo o zkrácení
programu.
V ceně je zahrnuto: doprava autobusem, parkovné,
poplatky přes Německo, trajekt, 5x ubytování v hotelových
kapacitách (dvoulůžkové pokoje s WC/sprchou), 5x konti-
PŘIPRAVUJEME DALŠÍ ZÁJEZD PRO
CHOVATELE – NA SLOVENSKO!
Chceme Vám nabídnout návštěvu slovenských OVENÁLIÍ, které se konají ve skanzenu liptovské dědiny v Pribylině
pod západními Tatrami v neděli 28. 5. 2006 a prohlídku
nově otevřeného ovčáckého muzea v Liptovském Hrádku.
Zájezd se uskuteční ve spolupráci se Svazem chovatelů
ovcí a koz na Slovensku, vedle odborné náplně – návštěv
chovů ovcí, ukázky tradičního zpracování ovčího mléka,
budeme vidět působivé folklórní slavnosti motivované
lidovými tanci a hrami ovčáků při vyhánění stád na pastvu
v krásné podtatranské přírodě.
Program: 26. 5. 2006 – pátek, odjezd podle přihlášených
účastníků v 8 hod z Prahy a v 11 hod z Brna. Nocleh Pribylina, po cestě návštěva chovů ovcí, ubytování v rekreačním
zařízení, večeře.
nentální snídaně, zajištění vstupenky na výstavu, průvodce-tlumočník, prohlídky měst a pamětihodností v rámci
programu (placené vstupy z kapesného), komplexní
cestovní pojištění do zahraničí u CP. V případě zařazení
polopenze (objednání večeři) bude cena navýšena cca
o 10–12 GBP/osobu a večeři (nápoje z kapesného).
Program zájezdu bude upřesněn na základě jednání
s Prof. Mortonem z East coleage. Zájezd se uskuteční,
pokud se přihlásí alespoň 30 zájemců.
Přihlášky nám zašlete nejpozději do 15. dubna 2006 na
naši adresu: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3,
612 42 Brno, fax: 541 243 481, e-mail [email protected].
27. 5. 2006 – sobota, návštěva chovů ovcí, zpracování
ovčího mléka, návštěva ovčáckého muzea, podle počasí
možnost návštěvy termálního koupaliště nebo některé
z přírodních zajímavostí Liptova, ubytování v rekreačním
zařízení v Pribylině, večeře, beseda s kolegy ze Svazu chovatelů ovcí a koz na Slovensku.
28. 5. 2006 – neděle, účast na slovenských OVENÁLIÍCH ve skanzenu liptovské dědiny v Pribylině, 14 hod odjezd
domů příjezd do Brna do 19 hod, do Prahy do 22 hod.
Program zájezdu bude upřesněn na základě dalších
jednání s kolegy ze Slovenska. Zájezd se uskuteční, pokud
se přihlásí alespoň 30 zájemců. Zajištěny budou dva noclehy s polopenzí (večeře a snídaně), doprava autobusem,
základní cestovní pojištění. Cena za poskytnuté služby je
stanovena na 2 500 Kč na osobu.
Přihlášky nám zašlete nejpozději do 15. dubna 2006 na
naši adresu: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3,
612 42 Brno, fax: 541 243 481, e-mail [email protected].
Závazná přihláška na kurz střihačů ovcí Zlobice 28. 4.–30. 4. 2006
Jméno účastníka ........................................................................................................................................................................
Adresa bydliště vč. PSČ .............................................................................................................................................................
Datum narození ............................................................................ Podpis účastníka ..................................................................
Závazná přihláška na odborný zájezd na Slovensko 26.–28. 6. 2006
Jméno účastníka ........................................................................................................................................................................
Adresa bydliště vč. PSČ .............................................................................................................................................................
Číslo pasu ............................................. Datum narození .................................... Podpis účastníka ...........................................
Přihláška na odborný zájezd na ROYAL SHOW 30. 6.–7. 7. 2006
Jméno účastníka ........................................................................................................................................................................
Adresa bydliště vč. PSČ .............................................................................................................................................................
Číslo pasu ............................................. Datum narození .................................... Podpis účastníka ...........................................
Uveďte do jaké výše ceny zájezdu se chcete zájezdu zúčastnit: ......................
32
Připravované akce
ZEMĚDĚLSKÉ VÝSTAVY V ROCE
2006 ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO
–
Zpravodaj SCHOK 1/2006
v pátek 19. 5. 2006 od 12.30 hod začíná v aukční hale
klasifikace plemenných beranů.
17.–22. 8. 2006 Agrokomplex Nitra
2.–6. 4. 2006 Techagro, Animal Vetex, Silva Regina,
Brno výstaviště
Výstava hospodářských zvířat v pavilonu D za účasti
našeho Svazu,
– v neděli 2. 4. 2006 se uskuteční soutěže ve spřádání
vlny, odpoledne módní přehlídka „Co dokážou šikovné
ruce z produktů chovu ovcí a koz
– v pondělí 3. 4. 2006 ve 13.30 hod bude v malém předvadišti klasifikace beranů plemene Merinolandschaf
Pozvánky, poukázky na slevu vstupného a program
celé výstavy hospodářských zvířat najdete na vloženém
letáčku.
18.–19. 5. 2006 7. Národní výstava hospodářských
zvířat Litomyšl 2006
Výstava navazuje na tradici chovatelsky úspěšných
výstav v Litomyšli. Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR a expozice malých přežvýkavců nebudou chybět.
KURZY PŘEDENÍ, TKANÍ, BARVENÍ
A PLSTĚNÍ
Věcov u Nového Města na Moravě
Obsahem kurzu pro začátečníky (I.) je příprava vlny,
předení, tkaní a barvení. Obsahem kurzu pro pokročilé
(II.) jsou další techniky předení, tkaní (tkaní dvojité látky),
barvení a plstění. Příjezd účastníků na všechny kurzy je ve
čtvrtek do 17.00 hodin, zakončení v neděli odpoledne.
Přihlásit se můžete nejpozději 10 dnů před zahájením každého kurzu na adrese Daniela Linhartová, Rezlerova 281,
10900 Praha 10, telefonicky (faxem) na čísle 274 860 304,
AKCE BCCCZ V PASENÍ OVCÍ
1.–2. 4.
23. 4.
27.–28. 5.
10.–11. 6.
5.–9. 7.
19. 8.
Školení a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Podkost
Školení a zkoušky v pasení ovcí ovč. psy – Dub u Prachatic
Školení a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Podkost
Školení a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Libhošť
Školení a zkoušky v pasení ovcí ovč. psy – Francova Lhota
Pohár Agrochovu Sobotka a zároveň zkoušky (pouze
výkonnostního stupně II. a III.) a kvalifikace na nedělní
finále MR v pasení ovcí ovčáckými psy – Sobotka
20. 8.
Finále Mistrovství ČR v pasení ovcí ovč. psy – Sobotka
9. 9.
Soutěž a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Silůvky
28. 9.
Soutěž a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Lhůta
14.–15. 10. Školení a zkoušky v pasení ovcí ovčáckými psy – Podkost
Pro všechny akce platí ŘÁD ZKOUŠEK A SOUTĚŽÍ
V OVLÁDÁNÍ OVČÁCKÝCH PSŮ, který vydala Kynologická
jednota ČR a schvála ČMKU a ÚKOZ. Pořadatelem všech
akcí je BCCCZ. Kontakt na osobu odpovědnou BCCCZ za
organizaci akcí (hlavní vedoucí akcí, garant):
24.–29. 8. 2006 Země Živitelka České Budějovice
Po dlouhé době bude díky Jihočeskému krajskému
sdružení zajištěna expozice chovu ovcí a koz a zastoupení
našeho Svazu.
8.–10. 9. 2006 Koně v akci Pardubice
Výstava plemen ovcí a koz a prezentace chovatelů zajišťované členy krajského sdružení Pardubického kraje.
5.–8. 10. 2006 Náš chov Lysá nad Labem
Výstava hospodářských zvířat na které bude zajištěna
reprezentativní expozice plemen ovcí a koz a propagace
jejich produktů.
20.–22. 10. 2006 PragaAgro Letňany
Pražský zemědělský veletrh se zastoupením Svazu
– propagace ovčích a kozích produktů návštěvníkům.
603 538 752 nebo e-mailem na [email protected].
Podmínkou účasti je platba zálohy ve výši 500 Kč za kurz
předem, ubytování bude placeno na místě.
Kurzovné (vlna, příze, zapůjčení tkalcovských stavů,
kolovrátků, česačky, skripta) je 1500 Kč + 19% DPH.
Ubytování se platí na místě, obědy a večeře budou zajištěny, ubytování a stravu si hradí každý účastník sám.
Věcov – ubytování ve 4 lůžkových pokojích s příslušenstvím, strava (3 obědy + 2 večeře), cena celkem 850 Kč.
Dotazy ohledně kurzu zodpoví Daniela Linhartová,
dotazy týkající se ubytování a stravování:
Jana Kadeřávková, 59244 Věcov 25, tel./fax: 566 562 839,
mobil: 605 853 307, e-mail: [email protected]
Radko Loučka, 561 85 Česká Rybná 39, [email protected], 608 552 218, 603 888 362, 465 676 084
Za organizaci každé akce má ještě zodpovědnost osoba
z místa pořádání akce (vedoucí akce).
ZVOP je zkouška vloh, ZPOP1 je zkouška pracovní upotřebitelnosti prvního stupně. Úspěšné absolvování zkoušky
ZPOP1 nejméně na 60 bodů opravňuje k podání žádosti na
ČMKU o pracovní certifikát. Ten opravňuje na výstavě k zařazení psa do pracovní třídy. ZPOP2 a ZPOP 3 jsou vyšší
zkoušky práce ovčáckého psa při ovládání stáda ovcí.
Trial Mistrovství ČR je pořádán na úrovni třetí výkonnostní třídy ZPOP, tzn. s rozdělováním stáda.
Počty účastníků jsou limitované, o přijmutí přihlášky
rozhoduje pořadatel (resp. vedoucí akce). O zrušení akce
nebo odmítnutí přihlášky podá pořadatel přihlášenému
zprávu tak, aby ji obdržel nejméně jeden den před předpokládaným termínem akce.
Všechny přihlášky na pasení posílejte písemně na
adresu: Radko Loučka, 561 85 Česká Rybná 39 nebo na
e-mailovou adresu: [email protected]
33
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Úřední deska
DOTACE DO CHOVU OVCÍ 2006
Přinášíme Vám stručný a zkrácený výtah ze Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok
2006. Jedná se o dotace, které jsou Vám administrovány
prostřednictvím našeho Svazu. Protože jako každoročně
záleží také na momentální situaci hospodářské a politické,
doporučujeme Vám sledovat i nadále Zemědělec, Agrospoj
a další operativní periodika, abyste se včas seznámili s případnými změnami.
Žádosti na dotace Vám předají a potvrdí Vaši šlechtitelé.
Nebudeme ani letos (po špatných zkušenostech s věrohodností podaných žádostí) uveřejňovat formuláře žádostí
ve Zpravodaji ani posílat nepotvrzené na vyžádání. Jsme
odpovědni za to, že se dotace dostane pouze chovatelům,
kteří na ni mají skutečně nárok a zodpovídáme se za to
kontrolním orgánům.
Povinnou přílohou k žádosti je i letos doklad o zřízení
účtu příjemce. Protože u této přílohy neustále narážíme
na nepochopení chovatelů a jejich neochotu zřízení účtu
dokládat, opět upozorňujeme, že dotaci lze vyplatit POUZE
převodem na bankovní účet příjemce (Zásady, část A,
kapitola 6c „finanční prostředky se poskytují převodem na
bankovní účet příjemce a v souladu s ustanovením § 16
zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech“ ) a příjemce je povinen zřízení účtu prokázat. Je to i ve Vašem
zájmu, pro kontrolu správnosti čísla účtu. Vůbec už nejsme
schopni kontrolovat účty podle loni zaslaných žádostí,
nehledě k tomu, že čísla účtů se mění, chovatelé účty ruší
a zakládají si nové.
Termíny podávání žádostí Vám připomeneme i v dalším čísle Zpravodaje. Proti loňskému roku se na nich
nic nemění, u žádostí poskytovaných prostřednictvím
našeho Svazu budete podávat žádosti v období od 1. do
30. 9. 2006. Jedinou výjimkou jsou žádosti na genové
rezervy, které musí být podány do 15. 9. 2006. Nemá smysl
podávat žádosti dříve a je to i proti znění Zásad, protože
například u držby plemeníka v žádosti potvrzujete, že byl
u Vás v chovu skutečně až do konce rozhodného období,
a to končí 31. 8. 2006. Tím bych zároveň ráda odpověděla
na další četné dotazy, totiž že období, za které dotaci
dostáváte, začíná 1. 9. 2005 a končí 31. 8. 2006, tedy že se
dotace vyplácí zpětně.
K žádosti na dotaci obdržíte od svého šlechtitele i průvodní dopis, ve kterém Vám znovu vypíšeme všechny náležitosti a přílohy, které k žádosti budete potřebovat. Prosíme,
přečtěte si ho pečlivě, je pro nás náročné na čas i finančně
(poštovné, telefony) upomínat nepořádné chovatele.
2.A. Udržování a zlepšování genetického potenciálu
vyjmenovaných hospodářských zvířat
Účel: na základě zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění,
plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a vyhlášek MZe ČR, kterými se
provádějí některá ustanovení zákona a zákona č. 166/1999
Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č.
166/1999 Sb.“) zabezpečit udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat.
2. A. c. Nákup tuzemských plemenných býků masných plemen skotu zapsaných v plemenné knize,
tuzemských plemenných býků českého strakatého plemene zapsaných v plemenné knize v hlavním oddílu A,
oddělení M (plemenní býci byli zapsání do plemenné
34
knihy v daném roce), nákup plemenných beranů
a kozlů ze zahraničí.
Subjekt: kupující chovatel.
Forma dotace: dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (dříve investiční).
Výše dotace: do 5 000 Kč na jednoho nakoupeného plemenného berana, kozla.
Pozn: Dotace je určena registrovaným zemědělským
podnikatelům na plemeníky nakoupené v době od
1. 1. 2006 do 15. 10. 2006.
–
–
–
–
–
–
Potřebné doklady k žádosti:
identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C
Zásad (strana 40–41, základní identifikační formulář +
tabulka č. 7, str. 48 v části C Zásad)
doklad o registraci podnikání – činnosti ve vztahu
k předmětu dotace
doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva
o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného
účtu apod.)
doklad plátce DPH (doloží pouze plátce DPH)
kopie průkazu o původu
doklad o koupi předmětného zvířete (minimálně faktura)
2. A. d. Podpora rozvoje přenosu embryí od
vybraných dárkyň schválených příslušnými uznanými
chovatelskými sdruženími
Subjekt: majitel přeneseného embrya do příjemkyně,
u které byla v době od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006 potvrzena
březost.
Forma dotace: dotace do hospodářského výsledku
(dříve neinvestiční).
Výše dotace: do 7 000 Kč na zabřezlou plemenici po
provedeném přenosu embrya mimo koní,
–
–
–
–
–
–
–
Potřebné doklady k žádosti
identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C
Zásad (strana 40–41, základní identifikační formulář +
tabulka č.7, str.48 v části C Zásad)
doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva
o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného
účtu apod.)
doklad plátce DPH (doloží pouze plátce DPH)
fotokopie deníku odběru
fotokopie deníku přenosu embryí s potvrzením březosti
příjemkyň
fotokopie POP dárkyň
fotokopie POP použitých plemeníků
2.A.e.1) Kontrola užitkovosti
2.A.e.1.a) Podpora chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do KU, oprávněným osobám
zajišťujícím KU. Podpora chovatelům bude poskytnuta prostřednictvím oprávněných osob, které zajišťují KU, z toho
oprávněná osoba obdrží, pokud se jedná o skot 8 %, pokud
se jedná o ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata 4 %
z přiznané dotace.
– ovce a kozy,
u ovcí do 150 Kč za 1 kus, zapojený v KU,
u koz do 300 Kč za 1 kus, zapojený v KU,
–
Potřebné doklady k žádosti
Žádost vydaná oprávněnou organizací a potvrzená
šlechtitelem oprávněné organizace
Úřední deska
–
doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva
o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného
účtu apod.)
2.A.e.2.i) Podpora chovateli na plemenného berana
pocházejícího z chovu zapojeného v KU a zapsaného do
PK s přiděleným státním registrem, chovaného v době od
1. 9. 2005 do 31. 8. 2006.
do 17 Kč na jeden krmný den.
2.A.e.2.j) Podpora chovateli na plemenného kozla
pocházejícího z chovu zapojeného v KU a zapsaného do
PK s přiděleným státním registrem, chovaného v době od
1. 9. 2005 do 31. 8. 2006.
do 20 Kč na jeden krmný den.
Potřebné doklady k žádosti
– Žádost vydaná oprávněnou organizací a potvrzená
šlechtitelem oprávněné organizace
– doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva
o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného
účtu apod.)
2.A.e.2.k) Podpora chovateli na plemenného berana
nebo kozla s doloženou plemennou hodnotou, vybra-
METODIKA KONTROLY ZDRAVÍ
ZVÍŘAT A NAŘÍZENÉ VAKCINACE NA
ROK 2006
Pro chovatele ovcí a koz přinášíme zkrácené znění Metodiky kontroly zdraví pro rok 2006. Z plného znění předpisu
jsme vybrali pouze části týkající se chovatelů ovcí a koz.
V souladu § 44 odst.1 písm. d) zákona č.166/1999 Sb.,
o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů,
stanovuje Ministerstvo zemědělství povinné preventivní
a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz
a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich
zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním
roce, a určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí
z prostředků státního rozpočtu.
Krajské veterinární správy a Městská veterinární správa
v Praze stanovují v souladu s § 5 odst. 1 písm. a) zákona
č. 166/1999 Sb.,o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), v platném znění,
tyto termíny:
a) zdravotní zkouška musí být provedena do jednoho
roku od předchozího provedení v roce 2005 a výsledek
zkoušek, vyšetření a úkonů musí být předložen do jednoho měsíce od provedení,
b) v případě, že provedení zdravotní zkoušky nebylo v roce
2005 požadováno, je termín pro předložení výsledků
zkoušek, vyšetření a úkonů do 31. října 2006.
Ovce
BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis)
Plemenní licentovaní berani 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.
Zpravodaj SCHOK 1/2006
ného uznaným chovatelským sdružením do plemenitby
a prodaného a zařazeného v elitních třídách, v období od
1. 9. 2005 do 31. 8. 2006.
do 3 500 Kč/kus.
O tuto dotaci si žádá prodávající chovatel (producent) plemeníka. Několikrát se nám loni stalo, že se jí domáhali držitelé jako dalšího přilepšení. Nevztahuje se na plemeníky,
které si chovatel ponechá do vlastního chovu. Další úskalí,
které se nabízí producentům, je termín prodeje. Zařazení
do plemenitby (klasifikace na nákupním trhu) a prodej musí
proběhnout v intervalu od 1. 9. 2005 do 31. 8. 2006, nemůžeme přijmout žádosti na plemeníky oklasifikované např.
v roce 2004 a teprve letos prodané.
Potřebné doklady k žádosti
Žádost vydaná oprávněnou organizací a potvrzená
šlechtitelem oprávněné organizace
– doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva
o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného
účtu apod.)
– doklad o prodeji berana, kozla s odpovídajícím datem
(pokladní doklad, výpis z účtu, faktura prokazatelně
placená hotově)
Ing. M. Marešová
–
BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis) – sérologické
vyšetření
V hospodářství (stádě) s produkcí plemenných beránků,
v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí
1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazují:
a) všechna nekastrovaná samčí zvířata starší 6 měsíců;
b) 25% samičích zvířat, která dosáhla reprodukčního stáří
(pohlavně dospělá) nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50
samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat
musí být vyšetřena všechna);
c) všechna zvířata starší šesti měsíců zařazená do hospodářství od předchozího testování.
BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis)
Zmetalky 2x v intervalu 21–28 dnů.
BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis)
V indikovaných případech zmetci, případně plodové obaly.
INFEKČNÍ EPIDIDYMITIDA BERANŮ (B.ovis) – sérologické vyšetření
a) V hospodářství (stádě) s produkcí plemenných beránků,
v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetřují bahnice a plemenní berani 1x ročně;
b) vyšetření beránků před výběrem do plemenitby – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.
KLUSAVKA NEBO BSE – Poražená a nutně poražená
zvířata starší 18 měsíců v souladu s přílohou III. nařízení
Rady a EP (ES) č. 999/2001.
KLUSAVKA – GENOTYPIZACE – STANOVENÍ GENOTYPU PRIONOVÉHO PROTEINU
a) Zvířata v rámci šlechtitelského programu podle jednotlivých plemen vybraných SCHOK v ČR;
b) vzorek 100 ks poražených, uhynulých, utracených a živých ovcí v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP
(ES) č. 999/2001.
KLUSAVKA NEBO BSE –
a) Uhynulá zvířata starší 18 měsíců vykazující změnu
chování nebo příznaky postižení nervového systému,
35
Úřední deska
Zpravodaj SCHOK 1/2006
neléčená nebo jejichž léčení není účinné v souladu
s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001;
b) vyšetření zvířat starších 18 měsíců s negativním výsledkem vyšetření na vzteklinu (zajistí SVÚ).
MAEDI-VISNA sérologické vyšetření
V hospodářství (stádě) prostém nákazy s produkcí plemenných beránků, v nichž se provádí kontrola užitkovosti,
se vyšetřují bahnice a plemenní berani 1x ročně.
Kozy
TUBERKULÓZA – jednoduchá tuberkulinace
a) V hospodářství (stádě) s produkcí plemenných kozlíků,
v nichž se provádí kontrola užitkovosti nebo s tržní produkcí mléka, se vyšetřují zvířata starší 12 měsíců 1x
ročně;
b) plemenní kozli 1x ročně.
BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis)
Zmetalky 2x v intervalu 21–28 dnů.
BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. melitensis)
Vyšetření kozlů v plemenitbě 1x ročně – v souladu s přílohou č. 9 k vyhlášce č. 380/2003 Sb.
BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B.melitensis) – sérologické
vyšetření
NÁVRH MINISTERSTVA
ZEMĚDĚLSTVÍ ČR K ALOKACI
FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ
V hospodářství (stádě) s produkcí plemenných kozlíků,
v nichž se provádí kontrola užitkovosti, se vyšetření provádí
1x ročně. Do reprezentativního počtu zvířat se zařazují:
a) Všechna nekastrovaná samčí zvířata starší 6 měsíců;
b) 25% samičích zvířat, která dosáhla reprodukčního stáří
(pohlavně dospělá) nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50
samičích zvířat (je-li v hospodářství méně než 50 zvířat,
musí být vyšetřena všechna);
c) všechna zvířata starší šesti měsíců zařazená do hospodářství od předchozího testování.
BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B.melitensis)
V indikovaných případech zmetci, případně plodové obaly.
KLUSAVKA
Poražená a nutně poražená zvířata starší 18 měsíců
v souladu s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/
2001.
KLUSAVKA
a) Uhynulá zvířata starší 18 měsíců vykazující změnu
chování nebo příznaky postižení nervového systému,
neléčená nebo jejichž léčení není účinné v souladu
s přílohou III. nařízení Rady a EP (ES) č. 999/2001;
b) vyšetření zvířat starších 18 měsíců s negativním výsledkem vyšetření na vzteklinu (provede SVÚ).
Pokud jde o obsah programových dokumentů – Národní
strategický plán pro rozvoj venkova ČR na období
2007–2013, Program rozvoje venkova ČR na období
2007–2013, musí ČR dodržet nařízení Rady 1698/2005,
rozhodnutí Rady o strategických pokynech Společenství, tj.
zejména minimální povinné finanční limity z prostředků
Tabulka č. 1 Prostředky EAFRD na osy
Osy
Osa I
Osa II
Osa III
Osa IV
Technická pomoc
Celkem
Minimální finanční limity z EAFRD čl.
17 NR*)
10 %
25 %
10 %
průměr 2,5 % (5% na konci období)
max. 4 %
Návrh alokace MZe
(roční průměr za období 2007–2013) z EAFRD
Národní obálka z EU
mld. Kč.
%
2,318
22,27
5,941
57,09
1,420
13,64
0,520
5,00
0,208
2,00
10,407
100
Stávající podpora na rok 2005 z EU**)
mld. Kč.
1,639
5,382
0,019
0,045
0,030 (OP)
7,115
*) dle nařízení Rady (ES) 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (NR)
**) v rámci os I a II je zahrnuta většina opatření OP a HRDP
V průběhu období 2004–2006 byl progresivní vývoj alokace oproti roku 2004 – v operačním programu průměrně ročně
o 36 %, v HRDP o cca 7 %.
Tabulka č. 2 Veřejné zdroje na osy (EU + národní veřejné zdroje)
Osy
Osa I
Osa II
Osa III
Osa IV
Technická pomoc
Celkem
Maximální limit spolufinancování
z EAFRD čl. 70 NR*)
75 %
80 %
75 %
80 %
75 %
Návrh MZe
(roční průměr za období 2007–2013)
Veřejné zdroje EU + národní veřejné zdroje
mld. Kč.
%
3,091
23,18
7,426
55,68
1,893
14,19
0,650
4,87
0,277
2,08
13,337
100
Stávající podpora na rok 2005
z EU + národní veřejné zdroje**)
mld. Kč.
2,176
6,728
0,528 ***)
0,065
0,040 (OP)
9,537
*) dle nařízení Rady (ES) 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (NR)
**) v rámci os I a II je zahrnuta většina opatření OP a HRDP
***) včetně 500 mil. Kč Programu obnovy venkova z národních zdrojů
36
Úřední deska / Ze světa
EAFRD a jejich rozdělení do jednotlivých os (viz Tabulka č. 1), maximální podíly spolufinancování z EU
a ČR (viz Tabulka č. 2), priority EU v rámci jednotlivých
os (viz Tabulka č. 3), rozdělení na osy a nabídku opatření (viz Tabulka č. 4).
Další otázky ohledně váhy, tj. rozdělení finančních prostředků nad rámec povinného minimálního limitu do jednotlivých os, volby opatření a podílů na priority a opatření si
řeší každá členská země podle svých vlastních potřeb.
Zpravodaj SCHOK 1/2006
II. Návrh priorit jednotlivých os
Rozhodnutí Rady o strategických pokynech Společenství
pro rozvoj venkova stanoví minimální povinné priority pro
členské státy. Nad rámec povinných priorit si členské státy
mohou zvolit priority další, které však musí být v souladu
s cíli EAFRD podle nařízení Rady 1698/2005. Předkládané
stanovisko předpokládá, že ČR splní všechny závazné priority EU. Výše podílů na priority je stanovena podle výše
nárokových opatření přecházejících z HRDP v ose II a podle
dosavadních zkušeností v OP, HRDP a SAPARDU, s ohledem na preference partnerů při projednávání EAFRD.
Tabulka č. 3 Priority
Osy
Minimální povinné priority EU čl. 9 NR
a čl. 3 SPS*)
Priority NSP a PRV ČR (návrh)
Podíly na priority ČR z prostředků
EU vyčleněných na osu
Osa I
Zlepšení
konkurenceschopnosti
zemědělství
a lesnictví
Přenos znalostí, modernizace, inovace a kvalita
v celém potravinovém řetězci a v prioritních sektorech pro investice do fyzického a lidského kapitálu
1. Modernizace, inovace a kvalita
2. Přenos znalostí
93,00 %
7,00 %
Osa II
Zlepšování životního
prostředí a krajiny
Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní
hodnotou a tradičních zemědělských krajin
Voda
Klimatické změny
1.Biologická rozmanitost, zachování
a rozvoj zemědělských a lesnických
systémů s vysokou přírodní hodnotou
a tradičních zemědělských krajin
2. Ochrana vody
3. Zmírňování klimatických změn
Osa III
Kvalita života ve
venkovských oblastech
a diverzifikace
hospodářství venkova
Zastřešující priorita
tvorba pracovních příležitostí
a podmínky růstu
1. Tvorba pracovních příležitostí
2. Podmínky růstu a kvalita života
na venkově
3. Vzdělávání a místní partnerství
Osa IV
Leader
Příspěvek k prioritám os I, II, a zvláště osy III
a horizontální priorita zlepšení řízení a mobilizace
přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu
venkovských oblastí
Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného
vnitřního rozvojového potenciálu venkovských oblastí
75,52%
17,80%
6,68 %
43,88 %
48,03 %
8,09 %
100 %
Alokace dle jednotlivých os uveřejníme v dalších číslech Zpravodaje: Osy I a II v čísle 2/2006, Osy III a IV v čísle 3/2006.
NA ZKUŠENOU VE SKOTSKU
Po absolvování dvoudenního kurzu střihačů ve Skotsku
v roce 2004 pod vedením instruktora Colina Mac Gregora
a Hamische Mitschella z British Wool Marketing Board,
jsem dne 27. 5. 2005 odcestoval spolu s Hankou Pitrunovou na zkušenou do Skotska zdokonalit se ve stříži ovcí.
Díky panu Colinovi, od kterého jsem měl doporučení jako
začátečník, jsem stříhal u nejlepšího kontraktréra ve Skotsku, u pana Iana Mowata.
Ian Mowat zaměstnává na sezónu 5 vybraných profesionálních střihačů ze zahraničí, zejména z Austrálie a Nového
Zélandu a jednoho začátečníka, ze kterého udělá za sezónu
profesionála. Většina těchto střihačů se ráda každým rokem
vrací zpět. Proč jen 6 střihačů? Ian Mowat jako jediný ve
Skotsku vlastní dvě nákladní střihačská auta, kde na 1 autě
stříhají 3 střihači a 1–2 pomocníci (jedním byla i Hanka),
kteří se starali o odebírání vlny od střihačů, její třídění,
lisování a následné šití žoků. Náš kontraktér zajišťoval stříž
farmářům s největšími počty ovcí 500–3000 ks. Úkolem bylo
co nejrychleji a nejkvalitněji zbavit ovce rouna a pokračovat
dál k jinému farmáři. Moc mě těší, že celou sezónu jsem
mohl stříhat s profesionálními střihači z Austrálie a z Nového
Zélandu, kteří jsou schopni stříhat denně 200–300 ks ovcí.
Ubytováni jsme byli všichni (6 střihačů a 2 pomocníci)
u kontraktéra v jednolůžkových pokojích, to proto, aby si
střihač mohl v klidu odpočinout a byl vždy připraven stříhat ovce v jakékoliv denní době. Díky zeměpisné poloze
Skotska slunce vycházelo kolem 3 hodiny ranní a zapa-
dalo kolem půlnoci. Jídlo a čisté oblečení každý den nám
zajišťovala jeho manželka. Stříhalo se téměř každý den,
i o víkendu, s výjimkou dešťů a soutěží ve stříhání, kterých
jsme se zúčastňovali jako pomocníci. Za celou dobu mého
pobytu (2,5 měsíce) jsme s jedním autem nacestovali přes
19 000 kilometrů.
Ian Mowat svého času stříhal denně 300–400 ks po
celém světě, v květnu 2005 ve věku 65 let mu byl proveden
bypass a v srpnu 2005 s námi stříhal 100 ks ovcí za den.
Neuvěřitelné, co, střihači? Je organizátorem všech střihačských soutěží ve Skotsku, vybírá ovce na soutěže, prodává
lisy na vlnu, zajišťuje stříhání pro střihače, provádí sonografické vyšetření ovcí a dobytka, inseminace, koupele ovcí
atd. Prostě Ian Mowat – Sheep Services.
V oblasti na severu Skotska v okolí města Inverness,
kde jsme také bydleli, se na začátku sezóny stříhají loňské
jehnice (200–300 ks) s plemennými berany (30–50 ks) na
1 farmu. Výjimky byly i 200 ks beranů na farmě. Ke konci
června se stříhají bahnice 3 měsíce po obahnění.
Ve Skotsku je problémem počasí a domluva s farmáři.
Ovce se nikdy nestříhají mokré ani vlhké – zejména kvůli
zpeněžení vlny a bezpečnosti střihače při stříži. Častokrát
se stávalo, že ráno pršelo, to jsme zůstávali doma a věnovali se svému vybavení a autům. Odpoledne volal farmář,
že má ovce suché a že máme přijet. Tak jsme jeli stříhat
600 ks stádo – žádný problém. U farmářů jsou zase problémy s přípravou ovcí na stříž. Není se čemu divit, farmáři
obhospodařují veliké množství pozemků a sehnat ovce
z kopců k manipulační ohradě není zrovna jednoduché,
37
Ze světa
Zpravodaj SCHOK 1/2006
ačkoli vlastní špičkové psy plemene Border collie. Pro zajímavost, farmáři vlastnící kolem 600 ks ovcí je shání po pastvinách i týden a stává se, že nevědí jejich počet. Většinou
říkají, že je na stříhání 500–700 ks a ono jich je nakonec
800 ks, takže k dalšímu chovateli se jede později.
Za ovcemi jsme jezdili dlouhé trasy, kolikrát jsme vstávali i ve 4 hodiny ráno. Budil nás přímo kontraktér. Hned
po budíčku následovala snídaně, mléko s cornflaky, toast
s opečenou slaninou, máslo a čaj. U snídaně se rozdělovaly plány tras k farmářům pro každé auto. Průměrný
denní počet ovcí byl 600–800 ks na každé auto. Po snídani následovala rychlá hygiena a odjezd. Řidičem byl
většinou střihač. Na autě byly pevně připevněny elektromotory s pevnými kloubovými náhony, centrála a lis na
vlnu. O střihací hlavici a nože se staral každý sám. S námi
jezdilo osobní auto s pomocníky. S sebou jsme vozili
dostatek žoků, pitnou vodu a samozřejmě jídlo na celý den.
Dopoledne se stříhaly větší počty ovcí. Odpoledne, spíše
večer 100–200 ks. To byl vždy takový zákusek. Stříhalo se
2 hodiny v kuse, pak následovala přestávka 15 minut. Vařil
se čaj, svačily se toasty, chipsy a něco sladkého. Svačinu
s sebou nám každé ráno připravovala žena kontraktéra. Na
oběd jsme měli hodinu. Po dokončení stříže u farmáře šéf
sepsal, kdo kolik ostříhal ovcí, adresu farmáře, pomocníky,
za jakou dobu bylo ostříháno pro zaplacení pomocníků
a kolik se spotřebovalo žoků (většinou 8–12 ks), následně
to podepsal farmář, že s prací a počty kusů souhlasí.
Tento rukopis se doma předal kontraktérovi a on farmáři
vystavil fakturu za stříž. Po příjezdu domů následovala
očista. Nevýhodou bylo, že sprcha, záchod i umyvadlo bylo
v jedné místnosti, takže jsme každý den bojovali, kdo se
první umyje. Pak byla večeře kolem 21 hodiny. Po večeři
měli pomocníci volno a střihači si šli mýt, sušit, čistit a brousit nože, protože základem kvalitně ostříhané ovce je mít
dobře nabroušený nůž. A konečně spánek.
Výbava profesionálního střihače je: dostatek kvalitních
vrchních nožů a hřebenů, speciální střihačská obuv, speciální těsné kalhoty bez kapes. Hřebenů postačí 15–20 ks,
vrchních nožů 30–80 ks, 1–2 ks stříhací hlavice, čističku
nožů a originální brusku s horizontálně uloženými vypouklými a smirkovými kotouči. Také jsem si ze Skotska brusku
dovezl i s náhradními smirkovými kotouči, jak pro broušení
hřebenů, tak vrchních nožů i včetně lepidla. Samozřejmě
při cestování za prací si střihači brusku s sebou nevozí,
hmotnější vybavení vlastní kontraktéři.
Závěrem bych chtěl poděkovat Haně Pitrunové za statečnost a všem, co se mi doma postarali o stádo oveček za mé
nepřítomnosti. Přivezl jsem si opravdu hodně.
P.S.: Nezapomeňte – v Norsku v roce 2008 se koná celosvětová soutěž ve stříži ovcí.
Lukáš Neugebauer,
[email protected]
INTERALPIN 2006 – INNSBRUCK
K 1. 12. 2003 byl celkový počet koz 54 422 ks, z toho
36 932 koz v reprodukci u 11 084 chovatelů. To odpovídá
v průměru 5 koz na jednoho chovatele.
Během krátkého setkání nám byly zodpovězeny některé
naše zvídavé otázky. Jako například:
1. Evidence u jehňat.
V Rakousku se značí jehňata rovněž dvěma dělitelnými
známkami. K tomu účelu se používají různé známky. Za
nejlepší jsou považovány známky vyráběné firmou CAISLEY, které mají horní část otočnou, což zabraňuje vytržení
známky v případě, že se ovce např. zachytí uchem za
jesle, oplocení, ohradník apod. Důležitá je též skutečnost,
že známka má „osičku“ dvou velikostí. Známka s kratší
osičkou je vhodná pro jehňata, nebo ovce s tenkýma
ušima. Zvlášť významné bylo pro nás konstatování, že
v Rakousku neexistuje nařízení, podle kterého musí
chovatel označit všechna jehňata do 72 hodin po
narození. V Rakousku se chovná jehňata značí běžně až
ve věku 5–6 měs.! Jatečné kusy nebo jedinci opouštějící
farmu však musí být označeni ušními známkami.
2. Domácí porážky.
Chovatel může pro vlastní potřebu (ne na prodej) provádět porážky přímo na farmě a navíc k tomu nepotřebuje
veterinární osvědčení. Zvířata určená k prodeji se na farmě
nesmí porážet, ale toleruje se, že prodané živé zvíře si nový
majitel může nechat na farmě zabít.
3. Na základě oficiálního pozvání nezávazně přislíbil
účast na letošním TECHAGRO.
Podpořil myšlenku účelnosti vzájemné spolupráce mezi
našimi Svazy.
4. Získali jsme řadu svazových tiskovin a užitečných
propagačních materiálů.
Hlavním těžištěm našeho zájmu byla prohlídka vystavených ovcí a koz. Na výstavě bylo vystaveno celkem 806
Ve dnech 11.–12. února se v rakouském Innsbrucku
konala 4. mezinárodní výstava ovcí a koz ze šesti alpských
zemí: Itálie, Francie, Německa, Rakouska, Slovinska
a Švýcarska. Součástí této významné specializované
výstavy byly následující akce:
1. Svazová výstava jehnic
2. Výstava dojných koz
3. Alpské mistrovství střihačů ovcí.
Hlavním organizátorem byl Rakouský svaz chovatelů ovcí
a koz v součinnosti s Tyrolským svazem a s podporou EU.
Výstava byla uspořádána v prostorných výstavních pavilonech Innsbruckého výstaviště. Logem výstavy byl tyrolský
Bergschaf a „přednosti“ plemene byly zřejmé již z pozvánky
na výstavu (viz. obrázky v barevné příloze).
Základní informace o současné úrovni chovu ovcí
a koz v Rakousku nám podal předseda Rakouského
svazu chovatelů ovcí a koz pan Georg Hőllbacher.
Z jeho informací mimo jiné vyplynulo, že v současné době
se v Rakousku chová celkem 327 tisíc ovcí a 58 tisíc koz.
Oproti roku 2000 se početní stavy ovcí snížily cca o 12 tisíc
a koz o necelé 2 tisíce kusů. K 1. 12. 2003 celkem 16 118
chovatelů ovcí mělo ve svých chovech 328 555 ovcí, z toho
216 719 bahnic a zapuštěných jehnic. To odpovídá v průměru 20 ovcí na chovatele. Prakticky okolo 60 % všech ovcí
bylo chováno ve stádech s počtem do 50 ks. Konkrétně
velikost stád v roce 2003 byla následující:
1–9 ks
10–19 ks
20–49 ks
50–99 ks
38
32 394 ks
50 693 ks
110 257 ks
57 233 ks
9,9 %
15,6 %
33,9 %
17,6 %
100–199 ks
200–499 ks
500–999 ks
přes 1 000 ks
38 537 ks 11,8 %
27 761 ks 8,5 %
7 460 ks 2,3 %
1 162 ks 0,4 %
Pozn.: Fotografie jsou uvedeny v barevné příloze.
Ze světa
ovcí, z toho 774 z Rakouska, 25 z Bavorska a 7 ze Švýcarska. Celkem bylo vystaveno 14 plemen – tab. 1.
Tab.1 Plemena, počet skupin a počet ovcí podle zemí.
Rakousko
Bavorsko
Švýcarsko
Plemeno
skupin ovcí skupin ovcí skupin ovcí
Alpská skalní
1
6
–
–
–
–
Bergschaf
26
427
1
7
–
–
Bergschaf hnědý
3
35
1
7
–
–
Bergschaf černohnědý
–
–
–
–
1
7
Zacklschafe (Racka)
1
9
–
–
–
–
Černohlavá masná
1
12
1
3
–
–
Černonosá
1
6
–
–
–
–
Jacob
1
12
–
–
–
–
Jurská
1
15
–
–
–
–
Krajinerská skalní
2
20
–
–
–
–
Merinolandschaf
1
5
1
3
–
–
Skalní
6
76
–
–
–
–
Suffolk
9
151
1
2
–
–
Texel
–
–
1
3
–
–
CELKEM
53
774
6
25
1
7
Na vlastní výstavě jsme měli možnost se podrobně seznámit jen s 14. hlavními plemeny ovcí chovaných v daném regionu. Jednotlivá plemena byla zařazena do skupin o velikosti
5 až 36 ks (skupiny ovcí z Bavorska a Švýcarska byly i méně
početné). Klasifikace se prováděla vždy u celé skupiny
v předváděcím kruhu. Bylo poučné sledovat práci posuzovatelů hodnotících jednotlivé skupiny ovcí a koz. Náročnost
si lze odvodit z toho, že bylo posuzováno 53 skupin ovcí a 19
skupin koz. Vítězové pak byli dekorováni šerpami. Mimo to
se provádělo fotografování vítězů ve zvlášť připraveném
„ateliéru“. Velmi příznivě působilo slabě zelené zbarvení pilin,
kterými bylo pokryto předvádiště. Totéž platilo i u koz.
V Rakousku se KU provádí u 32 003 ovcí a z toho se
49,7 % chová v Tyrolsku. V roce 2004 se KU prováděla
u 31 952 ovcí a z nich plných 47 % byly ovce plemene
Bergschaf bílý, 12,4 % Merinolandschaf a na třetím místě
8,8 % bylo plemeno Tyrolská skalní. V alpském regionu se
chová celkem 55 plemen ovcí. Z toho ve: Francii 6, Itálii
26, Německu 3, Rakousku 4, Slovinsku 4 a Švýcarsku 6.
Součástí výstavy byla samostatná panelová expozice
fotografií „Ovce v Alpách“. Dané problematice se systematicky věnují od roku 2004. Na shromažďování dobových
fotografií spolupracuje 14 zástupců chovatelských svazu
ovcí a koz a soukromých osob. Podařilo se již shromáždit
více jak 200 fotografií, z nichž nejstarší je z roku 1897. Je to
fotografie „ovčácká rodina z Lanonu“ (Itálie), kterou vlastní
„Muzeo etnografico“ v Belluno.
Koz je v KU 7.021 ks a z nich se 36 % chová v Horním
Rakousku, 21,5 % v Tyrolsku, 10,9 % v Dolním Rakousku.
Výstava dojných koz
Na výstavě bylo předvedeno 142 koz, 10 plemen celkem
v 19 skupinách, které pocházely pouze z Rakouska – tab. 2.
Tab. 2 Plemena, počet skupin a počet předváděných koz
Plemeno
skupin koz Plemeno
skupin koz
Anglonubijská
1
4 Pestrá ušlechtilá
1
8
Burská
1
2 Pinzgavská
1
6
Černokrká
1
6 Pinzgavská paprskovitá
1
4
Horská kamzíčí
7
67 Sánská
3
26
Paví
1
7 Toggenburgská
2
12
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Dojné kozy se v rámci skupiny posuzovaly podle laktace
ve třech kategoriích:
1. od čtvrté laktace a výše
2. v druhé až třetí laktaci
3. prvničky – kozy v první laktaci.
Mléčná užitkovost vystavených koz byla uvedena u 91
kusů. Produkce a složení mléka u současné populace koz
v Rakousku zařazených do KU je uvedena v tab.3.
Tab. 3 Ukazatelé mléčné užitkovosti koz předvedených na
výstavě INTERALPIN 2006
Plemeno
Horská kamzičí
Pestrá ušlechtilá
Sánská
Toggenburgská
Souhrn
kategorie
ks
1
2
3
celkem
celkem
1
2
3
celkem
1
2+3
celkem
1
2
3
27
20
9
56
7
7
8
1
16
7
5
12
41
33
17
91
CELKEM
průměr.
nádoj
827
695
615
746
741
931
762
476
818
741
613
688
830
699
659
750
tuk
(%)
3,50
3,17
3,69
3,41
3,29
3,31
3,15
2,90
3,21
3,29
3,08
3,20
3,43
3,15
3,47
3,34
bílk.
(%)
3,06
2,95
3,16
3,04
3,18
2,89
2,93
2,88
2,91
3,18
2,86
3,06
3,05
2,93
3,15
3,03
Poznámka: kategorie 1 – kozy od IV. laktace výše
2 – kozy na II. a III. laktaci
3 – kozy na první laktaci (prvničky)
V rámci dojných plemen vykazovala rekordní nádoj
Sánská koza, která v II.laktaci vyprodukovala 1.364 kg
mléka, s 3,63 % tuku a 2,77 % bílkovin. Nádoj vyšší než
1.000 kg byl dosažen u čtyřech koz. Max. tučnost 4,79 %
byla zjištěna u Kamzičí horské kozy na I.laktaci při nádoji
716 kg a obsahu bílkovin 2,85 %. Tučnost přes 4 % byla
zjištěna u pěti koz. Nejvyšší obsah bílkovin byl 3,65 %.
Alpské mistrovství střihačů ovcí
Mistrovství střihačů bylo organizováno v rámci výstavy
4. Bergschaf-Interalpin 2006. Soutěžilo se podle zásad
platných pro mezinárodní soutěže střihačů. Celkem se
soutěže zúčastnilo 15 profesionálních střihačů: 2 střihači
z Francie, 3 z Itálie, 4 z Německa, 3 z Rakouska, 1 ze
Slovinska a 2 ze Švýcarska. Většina z nich stříhá i v zahraničí. Všichni stříhali na zemi. K dispozici měli stříhací
strojky Heiniger s kardaným náhonem. Výrobce zajišťoval
servis a na soutěž zapůjčil pódium pro střihače. Ovce na
stříž připravoval střihačům pomocník. Zajímavě byly řešeny
zvedací dvířka do kotců. Ostříhané ovce se „skluzavkou“
spouštěly do kotce pod pódiem. Na stříž byly k dispozici
ovce plemene Alpská skalní. Současně ve směně soutěžili
4 střihači. V předkole se stříhalo 5 ovcí (bez možnosti kontrolní stříže) a ve finále se stříhalo 8 ovcí. Ostříhaná vlna se
netřídila a 4 pomocnice ji shrabovaly do připravených žoků.
Hodnocení v průběhu stříže i ostříhaných ovcí prováděla
skupina 5 rozhodčích. V době naší návštěvy jsme s velmi
početnou skupinou aktivních diváků mohli sledovat pouze
vyřazovací soutěž dvou směn střihačů. V té době nejlepší
čas 12 min. 28 sec. dosáhl A. Novak ze Slovinska.
39
Ze světa
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Přehled plemen ovcí chovaných v alpské oblasti
1. Alpagota
2. Alpská bílá
3. Alpská skalní
4. Bělokranská praménka
5. Bergamasca
6. Bergschaf bílý
7. Bergschaf černohnědý
8. Bergschaf černý
9. Bergschaf hnědý
10. Bergschaf tyrolský
11. Biellese
12. Bovška pasma
13. Brentegana
14. Brianzola
15. Brigasca
16. Brigasque
17. Brogne
18. Bündenská
19. Brýlatá
20. Ciavenasca
21. Corteno
22. Della Langhe
23. Engadinerská liščí
24. Finarda
25. Frabosana
26. Garessina
27. Grivette
28. Istriana
29. Istrska pramenka
30. Jezersko-Solčavska pasma
31. Jurská
32. Kärtnerská brýlatá
33. Krainerská skalní
34. Lamon
35. Maranna
36. Merinolandschaf
37. Merinos ď Arles
38. Montafonská skalní
39. Mourerous
40. Plezzana
41. Prealpes
42. Pusterese
43. Rosset
44. Saltassi
45. Sambucana
46. Savoirada
47. Tacola
48. Thones et Marthod
49. Tyrolská skalní
50. Varesina
51. Villnőserská brýlatá
52. Walliská černonosá
53. Walliská krajová
54. Zerasca
55. Zrcadlová
Itálie
Švýcarsko
Německo, Rakousko
Slovinsko
Itálie
Itálie, Německo, Švýcarsko
Švýcarsko, Itálie
Německo
Německo, Rakousko
Itálie, Rakousko
Itálie
Slovinsko
Itálie
Itálie
Itálie
Francie
Itálie
Švýcarsko
Německo
Itálie
Itálie
Itálie
Švýcarsko
Itálie
Itálie
Itálie
Francie
Itálie
Slovinsko
Slovinsko
Rakousko
Rakousko
Německo, Rakousko
Itálie
Itálie
Německo
Francie
Rakousko
Francie
Itálie
Francie
Itálie
Itálie
Itálie
Itálie
Itálie
Itálie
Francie
Rakousko
Itálie
Itálie
Švýcarsko
Švýcarsko
Itálie
Švýcarsko
Poznámka: z toho 6 plemen (označeno tučně) se chová
současně ve dvou příp. třech zemích.
40
Na výstavě byla představena celá řada výrobků a zpracovatelů ovčích a kozích produktů. Byla vystavena malá
vana na praní vlny, česačka vlny (foto) a zpracování vlny
na kolovrátcích (foto). Překvapivá byla i cena finálních
výrobků, např. průměrná cena pánských svetrů (foto) byla
100–150 Euro.
S úspěchem byly představeny výrobky z ovčího a kozího
mléka. Možnost degustace a nákupu trvanlivých sýrů byla
velká. Nezanedbatelná, pro nás, byla realizační cena sýrů
a to na úrovni 15–18 Euro/kg. Rovněž o produkty z ovčího
masa byl velký zájem. Účastníci měli možnost získat celou
řadu odborné literatury a propagačních materiálů. Získali
jsme první dvě čísla časopis Schafzucht, který vychází jako
čtrnáctidenník s tím, že jedno číslo je vždy celé barevné
a druhé černobílé. Možná, jen pro zajímavost, že redakci
tohoto časopisu zajišťují 4 profesionální redaktoři. Velká
pozornost byla věnována především zdravotní problematice ovcí a koz, výživě (nabídka různých krmných směsí)
a biologických služeb. V tomto směru jsme mohli sledovat
jak běžné ultrazvukové měření jatečné hodnoty ovcí, tak
i náročnější počítačový monograf, který má opodstatnění
ve výzkumu. Značný zájem budil systém odběru vzorků
krve pro genotypizaci, který představovala firma Eurofins
– Medigenomix. V té souvislosti je dokonale propracován
systém zavěšování ušních známek, při němž se současně
automaticky odebírá tkáň ucha, která se přenese do malé
vzorkovnice se stejným označením jako má ušní známka
(foto). Tento systém odběru umožňuje zavěsit ušní známku
chovatelem, nebo plemenářským pracovníkem, aniž by
Ze světa
Zpravodaj SCHOK 1/2006
bylo nutné odebírat krev s pomocí veterinárního lékaře,
nebo veterinárního technika. Pochopitelně, že na výstavě
bylo možné zakoupit celou škálu chovatelských zařízení
(vnitřní vybavení ovčínů, oplocení pastevních areálů, pomůcek ke stříži, ošetřování paznehtů apod.), včetně suvenýrů
z produktů ovcí a koz.
V průběhu výstavy se uskutečnil odborný doprovodný
program zaměřený na otázky: KU – byl představen
rakouský program šlechtitelské práce, ultrazvukové měření
jatečné hodnoty, zpracování mléka, masa a vlny, veterinární problematiky, mladých chovatelů a diskuse mezinárodní spolupráce.
Pro nás bylo zajímavé srovnání letošní výstavy s výstavou
v roce 2000, kterou pro naše členy zajistil Svaz. Poznatky
z této výstavy jsme publikovali ve Zpravodaji SCHOK v ČR
2000/1: 14–16 s. Letošní výstava svým rozsahem, podle
našeho názoru, byla srovnatelná s výstavou před šesti lety.
Je zřejmé, že tyto výstavy již mají tradici, určitý organizační
řád a výrazně se od sebe neliší. Přesto si myslíme, že účast
na letošní výstavě byla pro nás velmi přínosná. Potvrdilo se,
že je třeba mít bližší kontakty se sesterskými svazy chovatelů ovcí a koz našich sousedů.
Zcela na závěr můžeme konstatovat, že den 11. 2.
byl pro nás velmi náročný. Jen cesta České Budějovice
– Innsbruck a zpět (840 km) v pěti účastnících ve Fabii – to
mluví samo za sebe. Přesto únava je již zapomenuta a získané nové poznatky a zkušenosti jsou pro nás velmi cenné.
Pro úplnější představu připojujeme z výstavy 4. Bergschaf-Interalpin několik fotografií.
KONFERENCIA „OVČIARSKA
ŠKOLA“ V ZAKOPANOM
acim orgánom, ako aj vedeckým pracovníkom, že dopustili
také zníženie stavov oviec a tým aj rozsiahle znehodnotenie TTP najmä v oblasti poľských Karpát.
Takmer jeden celý deň bol venovaný problematike
scrapie a maedi-visne. Riešili sa otázky klinických príznakov týchto chorôb v chove oviec, ako aj genotypová
analýza oviec v chove s najväčším výskytom scrapie
v SR a tiež národný program eradikácie scrapie u oviec
na Slovensku. Túto problematiku prezentovali najmä
účastníci konferencie zo Slovenska. Boli to pracovníci
zo Štátneho veterinárneho ústavu z Dolného Kubína
MVDr. K. Scheerová, MVDr. Mydlo, MVDr. Pliešovský,
PhD., MVDr. Rišica, PhD., MVDr. Kantíková, PhD. a tiež
z Veterinárnej univerzity v Košiciach v zastúpení doc. MVDr. Ľ. Tkáčiková, PhD., a doc. RNDr. M. Margetín, PhD.,
z SPU Nitra. Ing. J. Dubravská oboznámila účastníkov
konferencie o platnej legislatíve pre ovce a kozy v SR
vyplývajúce z pokynov EÚ. Celkove je možné uviesť, ako
konštatovali poľskí účastníci konferencie, že v Slovenskej
republike sme v popredí, čo sa týka samotnej aplikácie
vychádzajúcej z prijatej legislatívy EÚ, ako aj v otázkach
riešenia klinických príznakov scrapie a maedi-visny a jej
tlmenia u oviec.
V závere konferencie sa účastníci zúčastnili slávnostnej rozlúčky s pani Prof. Dr. hab. Cz. Lipiecką, ktorá
odchádza tohto roku do dôchodku. Slávnostný akt bol
veľmi dojímavý a pani profesorke poďakoval za jej prácu
v oblasti chovu oviec prof. dr. hab, E. Wierzchoš, a tiež
vystúpil s básňami a piesňami detský goralsky súbor.
Záverom by som chcel uviesť, že v PR začínajú klásť
poprední vedeckí a odborní pracovníci veľký dôraz na
opätovné rozšírenie chovu oviec a kôz, a tiež na zvýšenie parametrov úžitkovosti. Za tým účelom týždeň pred
týmto podujatím, t.j. 06.02.2006 usporiadalo Malopolské
Wojewódstwo konferenciu „Ovca plus“, kde hlavnou
témou bola ochrana dedičstva Malopoľských Karpát
pomocou rozvoja chovu oviec a kôz, a ich vplyv na krajinotvorbu. Tejto konferencie na pozvanie poľských hostiteľov sa zúčastnil zo SR Ing. P. Srpoň, riaditeľ ZCHOK
z B. Bystrice a Doc. Ing. E. Gyarmathy, CSc, ktorí vystúpili
na konferencii s príspevkami o problematike chovu oviec
a kôz v SR.
Po viacročnom odstupe bola obnovená tzv. „Ovčiarska škola v Zakopanom“, ktorú tohto roku zabezpečovali
pracovníci Poľnohospodárskej univerzity z Krakowa a to
Prof. Dr. hab. E. Wierzchoš, dr. Ing. E. Molik, a dr. Ing. M.
Murowski, v čase od 12.02.2006 do 15.02.2006.Toho roku
takáto konferencia bola usporiadaná už po ôsmi raz a jej
význam v minulosti, ako aj v súčasnosti spočíva v tom, že
raz do roka, najčastejšie v Zakopanom, sa stretnú vedeckí
a praktickí pracovníci z oblasti chovu oviec, resp. kôz z celej Poľskej republiky, ako aj z niektorých okolitých štátov.
Od prvého dňa začatia konferencie, t.j. v nedeľu
poobedia, až do utorka večera sa prezentovali svojimi
príspevkami účastníci podujatia, tak z Poľska, ako aj zo
Slovenskej republiky. Na začiatku konferencie si účastníci
uctili minutou ticha pamiatku výborného vedeckého ovčiarskeho pracovníka prof. dr. hab. Macieja Oszikowskeho
z príležitosti jeho náhlej smrti, hoci menovaný bol prihlásený na túto konferenciu.
Konferencia bola zameraná na štyri tematické okruhy
otázok: spoločná pastva oviec a jej dosah na zdravie zvierat, problematiku scrapie u oviec, problematiku maedi-visny u oviec, ako aj na všeobecné problémy chovu oviec
v PR so zameraním na využitie lúk a pasienkov, najmä
v oblasti Malopoľských Karpát. Tiež veľká pozornosť sa
venovala poznaniu a aplikácie legislatívy požadovanej
EÚ.
Veľký dôraz, tak ako už bolo uvedené sa venoval rozšíreniu chovu oviec v nížinných, ale tiež aj v podhorských
a horských oblastiach a najmä obnove zanedbaných trvalých trávnych porastov na lúkach a pasienkoch v oblasti
Malopoľských Tatier. Medzi iným bolo konštatované, že
v priebehu rokov 1990 až 2005 došlo k rapídnemu zníženiu stavov oviec v PR z takmer 5 miliónov, na terajších
250 000 kusov, z čoho bahnice tvoria necelých 200 000
ks. Značný pokles početných stavov oviec spôsobilo
najmä v oblasti Karpát zníženie plôch lúk a pasienkov, ako
aj k rozšíreniu burín v trávnom poraste, čoho dôsledkom je
devastácia výživnej hodnoty TTP. K uvedenej problematike sa rozprúdila veľká diskusia, kde hlavne profesionálny
členovia „Ochrany tatranskej prírody“ veľmi vytýkali riadi-
Prof. F. Horák, Ing. V. Mareš, Ing. A. Vejčík
Pozn.: Další fotografie jsou uvedeny v barevné příloze.
Doc. Ing. E. Gyarmathy, CSc
41
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Pořád je co se učit
ZÁKLADY BIOLOGIE REPRODUKCE
– STAVBA A FUNKCE POHLAVNÍCH
ORGÁNŮ OVCE A KOZY
Pohlavní žlázy
Pohlavní žlázy představují vaječníky, které produkují
vajíčka a pohlavní hormony. Jsou to oválné a na pohmat
pružné útvary. U mladých jehniček a koziček jsou na
povrchu hladké a téměř kulaté. U dospělých jsou protáhle
oválné, asi 1,5–2 cm dlouhé s nerovným povrchem v závislosti na fázích pohlavního cyklu. V době říje jsou na povrchu
vaječníku patrné vaječníkové folikuly neboli váčky v podobě
až několika milimetrových puchýřků. Několik dní po ovulaci
nebo po čas gravidity prominují na povrchu vaječníků šedočervená žlutá tělíska v počtu odpovídajícím četnosti v říji
ovulovaných folikulů nebo později zárodků v děloze. Bývají
zastoupena většinou 1–3 i více. Téměř celý zbývající povrch
vaječníku tvoří zárodečný epitel,jehož některé buňky se již
v průběhu embryonálního vývoje jedince zanořily do parenchymu vaječníku. Zde se z nich vyvinula vajíčka obalená
folikulárními buňkami a vznikly tak vaječníkové folikuly.
Vaječníkové folikuly v různém stupni zralosti jsou v hloubce
parenchymu vaječníku a některé postupně dozrávají,
zvětšují se, takže v říjových cyklech prominují na povrchu vaječníku. Zralé folikuly, tzv. Graafovy folikuly za říje
praskají a uvolněná vajíčka pronikají do vejcovodu. Tomuto
procesu se říká ovulace, což je vyvrcholení říje. Ve vaječníkových folikulech vzniká tekutina, která obsahuje hormony
– estrogeny. Ty vyvolávají říjové příznaky, projevující se
jak na pohlavních orgánech, tak na chování samice. Žlutá
tělíska se rozvíjejí po říji a přetrvávají ve vaječníku zvláště
v období gravidity. U říjích se samic se objevují periodicky
na krátkou dobu a pokud nedošlo k oplození ovulovaných
vajíček, tak zanikají. Žlutá tělíska prominují zřetelně na
zaobleném povrchu vaječníku a podstatně větší jejich část
je zanořena do hloubky jeho parenchymu. To je patrné po
naříznutí žlutého tělíska na vaječníku.
Vývoj samičích pohlavních buněk ve vaječníku – ovogeneze se odbývá již u zárodku v době nitroděložního života
jedince a pokračuje i po narození a zvláště po dosažení
pohlavní dospělosti, kdy vajíčka uložená ve vaječníkových
folikulech a i jejich obal postupně dozrávají. V období každé
výrazné říje dozrávají většinou 1–4 folikuly. Na vrcholu říje,
kdy folikuly praskají, dochází k ovulaci. Vajíčka se z folikulů
uvolní a postupují do vejcovodu, kde po předchozí kopulaci
či umělé inseminaci se setkají se spermiemi a bývají oplozená. Nato se ve vaječníku v místě prasklého vaječníkového folikulu začne vytvářet žluté tělísko.
Ve vaječníku obsažené buňky vaječníkových folikulů
a i buňky žlutého tělíska vykazují endokrinní funkci. Folikulární buňky vylučují hormony, tzv. estrogeny. Hormony
se postupně shromažďují ve vaječníkových folikulech a nejvíce jsou účinné v období říje a ovulace, kdy se uvolňují
v největší míře do krve a mízy. Postupně u mladých koziček a jehniček ovlivňují vývoj přídatných (sekundárních)
pohlavních znaků, ovlivňují vývoj a sekreci děložních žláz,
vývoj mléčného parenchymu ve vemenu a mají i jisté anabolické účinky. Estrogeny navozují sexuální aktivitu a jejich
zvýšená hladina vyvolává říji. Vedle vaječníkových folikulů
ve vaječníku vylučuje estrogeny též placenta v obřezlé
děloze, kůra nadledvin a malé množství i u samců varle.
Důležitá je i endokrinní schopnost žlutého tělíska.
Došlo-li k oplození, přetrvává na vaječníku žluté tělísko
42
Obr. 1 Samičí pohlavní orgány ovce a jejich uložení.
a – vaječník; b – vejcovod; c – levý děložní roh; d – děložní
tělo; e – děložní krček; f – pochva; g – poševní předsíň; h
– ochod (vulva); i – stydká štěrbina (ohraničena ze stran
stydkými pysky); j – pravostranný děložní roh; k – řitní
otvor
A – močový měchýř; B – močová trubice – její vyústění
do poševní předsíně; C – konečník; D – tlusté střevo
(sestupný tračník); E – pánevní spona; F – vemeno (pravostranná půlka); G – břišní stěna.
a je aktivní téměř po celou dobu gravidity. Vzniká zde a je
vylučován hormon progesteron. Ten působí též na rozvoj
a sekreci děložních žláz a připravuje tak děložní sliznici
a vhodné prostředí v dutině dělohy k „uhnízdění“ a vývoji
oplozeného vajíčka (zygoty) v děloze. Progesteron zabraňuje i dozrávání dalších vaječníkových folikulů a nástupu
nových říjí a ovulací. Zároveň tlumí citlivost hladkého svalstva děložní stěny k oxytocinu (to je hormon deponovaný
v nervovém laloku hypofýzy, který stahy děložního svalstva
vyvolává) a zabraňuje tak děložním kontrakcím. Tím chrání
plod v děloze proti předčasnému vypuzení, tedy zmetání.
V parenchymu žlaznatého tělesa vemena způsobuje progesteron vznik a vývoj mléčných alveolů. Spolu s luteotropním hormonem adenohypofýzy (LH) navozuje mateřské
chování v době březosti a za a po porodu. V konečné fázi
gravidity žluté tělísko a tak i sekrece progesteronu se snižuje. Progesteron se tvoří též v děloze a v placentě.
Nedošlo-li k oplození vajíčka, žluté tělísko po odeznělé
říji záhy zaniká. Snižuje se až ustává sekrece progesteronu
a nastupuje opět účinek estrogenu z dalších dozrávajícíh
vaječníkových folikulů, což se projeví další periodickou říjí.
Vývodné pohlavní cesty
Vývodné pohlavní cesty představují dva vejcovody,
děloha, pochva a poševní předsíň zakončena ochodem
neboli vatní (vulva).
Vejcovody u kozy a ovce jsou dvě úzké (2–3 mm) klikaté
trubičky asi 10–15 cm dlouhé, rozepjaté mezi vaječníky
Pořád je co se učit
Zpravodaj SCHOK 1/2006
a děložními rohy. Vejcovod začíná nálevkovitým rozšířením, které se přikládá na povrch vaječníku tak, že vaječník
volně obaluje. Postupně se zužuje, meandrovitě se klikatí
a proniká až k vrcholu děložního rohu a zde vstupuje
úzkým otvorem do dělohy. Stěnu vejcovodu tvoří slizniční
výstelka s četnými žlázami. Na ní je hladkosvalová vrstva
podélně i cirkulárně uspořádaná a na povrchu svaloviny se
nachází vazivo a hladký serózní obal. Na pohmat jsou vejcovody tuhé. Sekret žlázek vejcovodu zajišťuje výživu pro
konečnou fázi vývoje zde při ovulaci se zdržujícího vajíčka,
případně přicestovaných spermií po kopulaci nebo i vajíčka
oplozeného, zygoty. Vejcovody jsou místem,kde dochází
k oplození ovulovaného vajíčka, vzniká zde zygota, která
se ve vejcovodu jistou dobu zdržuje, postupně rýhuje
(buněčně se dělí) a proniká za 3–4 dny do děložního
rohu.
Obr. 2 Vyzrálý vaječníkový folikul (váček). (Graafův folikul).
A – vajíčko s buněčným jádrem uvnitř (velikost 130–140
tisícin mm); B – dutina zralého folikulu vyplněná tekutinou
s obsahem estrogenů; C – buňky stěny obalu vaječníkového folikulu (vylučují estrogeny); D – buňky vaječného
hrbolu.
Obr. 3 Vaječníky přežvýkavců v různých fázích říjového
cyklu.
A – pohled na povrch vaječníku; B – vaječník na podélném
řezu
1 – předříjové období (proestrus); 2 – vlastní říje (estrus);
3 – poříjová fáze (metestrus)
a – nedozrálé vaječníkové folikuly nezřetelně prominují
na povrchu vaječníku; b – dozrávající vaječníkový folikul;
c – zanikající žluté tělísko z předchozího říjového cyklu;
d – výrazně prominující vyzrálý vaječníkový folikul těsně
před ovulací; f – závěs vaječníku; g – volný okraj vaječníku.
Obr. 4 Uložení vaječníků, vejcovodů a dělohy u kozy v podbřišku a pánevní dutině po částečném vyjmutí trávicích
orgánů z břišní dutiny.
1 – pravostranný děložní roh; 2 – levostranný vaječník
a kolem něho vejcovod; 3 – vrchol močového měchýře
čnějící z pánevní dutiny; 4 – levá ledvina (posunutá bachorem na pravou stranu); 5 – pravá ledvina překrytá z části
játry
a – tlusté střevo; b – játra; c – žlučový měchýř; d – zadní
dutá žíla; e – aorta; f – slezina; g – bedrové svaly;
h – žebra (žeberní oblouk); i – odříznutá břišní stěna.
43
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Pořád je co se učit
Obr. 5 Příčný řez děložními rohy ovce.
Obr. 6 Vulva, stydká štěrbina a vstup do
poševní předsíně u kozy.
A – dutina děložního rohu; B – stěna dělohy; C – závěsný vaz děložní
1 – sliznice dělohy s děložními žlázami (žlázy vylučují t. zv. děložní mléko
v období uhnízdění zárodku); 2 – hladká svalovina děložní stěny (zajišťuje
stahy dělohy při porodu); 3 – děložní cévy; 4 – karunkuly ve sliznici dělohy.
Děloha je u ovce a kozy tvarem velmi podobná děloze
krávy, je však podstatně menší. Je to děloha dvojrohá se
dvěma spirálovitě zahnutými přibližně 10–15 cm dlouhými
rohy. Oboustranné děložní rohy se zavíjejí zhruba do jedné
neúplné do strany povytažené spirály. Spirála začíná od
vrcholu děložního rohu nejdříve dolů a dopředu a nato
nahoru a dozadu směrem k pánvi. Od vrcholu rohy postupně
zesilují a vzájemně se stýkají až splynou v děložní tělo.
Děložní tělo je asi 3 cm dlouhé, uvnitř je jeho dutina z větší
části rozdělená neúplnou přepážkou a přechází v 4–6 cm
dlouhý děložní krček. Děložní krček má výrazně zesílenou
stěnu a uzavírá dutinu dělohy oproti pochvě. Kanálek krčku
se otevírá pouze v říji a při porodu. Na jeho dokonalém
uzavření se podílí cirkulární hladká svalovina a výrazná
hlenová zátka. Do dutiny pochvy se zadní část děložního
krčku vychlipuje jako nevýrazný čípek. Děložní stěnu
tvoří sliznice, která vystýlá dutinu dělohy, obsahuje u ovce
60–100 a kozy asi 90–160 stopkatých vyvýšenin (karunkuly) pro případné upevnění placenty v době březosti. Ve
sliznici mezi karunkuly jsou četné děložní žlázy. Děložní
sliznice je šedé barvy a u ovcí může být až temně černě
pigmentovaná. Uvnitř děložního krčku tvoří sliznice vystýlající kanálek krčku podélné a kruhové řasy, které mohou
komplikovat zavedení inseminační pipety do kanálku děložního krčku při umělé inseminaci ovcí a koz. Střední vrstvu
děložní stěny tvoří hladká svalovina, která zajišťuje děložní
stahy zvláště v době porodu a zajišťuje i uzávěr kanálku
děložního krčku. Zevně na povrchu je hladká serózní blána.
Ta přechází po stranách dělohy do děložních vazů, které
fixují dělohu ke stěně břišní a pánevní dutiny. Do dělohy
sestupuje z vejcovodu zárodek za 3–4 dny po oplození
a z počátku je zde vyživován sekretem děložních žláz, tzv.
děložní mléko. Vzniká nejprve stadium blastocysty (7. den
po oplození) a později na to navazuje vznik plodových
obalů (až 25.–30. den po oplození). Kolem zárodku vytvořené plodové obaly se dostávají do intimního kontatktu
s děložní sliznicí a vzniká placenta. Po celou dobu březosti
se v děloze vyvíjí takto vybavené většinou 1–4 plody. Pla-
44
a – stydké pysky a rozevřená stydká
štěrbina; b – dolní spojka stydkých pysků;
c – horní spojka stydkých pysků; d – clitoris, zevně patrný na dně poševní předsíně.
centa představuje ochranný obal plodu. Prázdná děloha
v klidu je uložena před vchodem i za vchodem do pánve.
Děložní rohy zasahují zezadu do břišní dutiny a děložní
tělo a krček nalezneme v přední části pánevní dutiny pod
konečníkem a nad močovým měchýřem. U březích bahnic
a koz se podstatně mění tvar a velikost dělohy. V rané fázi
březosti v důsledku rozdílného počtu plodů se projevuje
velikostní asymetrie děložních rohů a v průběhu březosti se
děloha postupně mnohonásobně zvětšuje, zvláště děložní
rohy, které sklesávají do břišní dutiny, kde přiléhají zezadu
a zdola na bachor a tlusté i tenké střevo. Po porodu po
vyprázdnění dělohy v období zvaném puerperium dochází
poměrně rychle k involuci dělohy, tj. tvar a velikost dělohy
se vrací do normy. Hladká svalovina střední vrstvy stěny
dělohy zde působí nejen při porodu výraznými stahy a vypudí plod, ale účastní se i na stahování dělohy při její involuci po porodu.
Zevní pohlavní orgány
Zevní pohlavní orgány ovce a kozy jsou konečným oddílem vývodných pohlavních cest. Je to pochva, poševní
předsíň a ochod neboli vulva.
Pochva je kopulační orgán. U kozy je to přibližně 8 cm
dlouhá roztažitelná trubice o průměru 2–3 cm. Začíná
u asymetricky čnějícího děložního čípku za děložním
krčkem a v úrovni zevního ústí močové trubice přechází do
poševní předsíně. Je uložena v pánevní dutině. Shora na
ni naléhá konečník a zespoda ji podkládá močová trubice.
Stěnu tvoří sliznice a vrstva hladké svaloviny, kterou obaluje okolní vazivo. Zevní ústí močové trubice je podloženo
přibližně 1 cm hlubokou výchlipkou (pozor při zavádění
katetru).
Poševní předsíň je asi 2,5–3 cm dlouhá trubice. Její
stěna i průsvit jsou shodné s pochvou. Ve sliznici poševní
předsíně jsou četné žlázy, které zvlhčují svým hlenovým
sekretem její povrch a usnadňují tak zavedení penisu při
kopulaci do pochvy. Směrem k pánevní hrázi přechází
poševní předsíň do vertikálně postavené 6–7 cm dlouhé
Pořád je co se učit
stydké štěrbiny, kterou po stranách ohraničují stydké pysky.
Stydká štěrbina spolu se stydkými pysky představuje vstup
do poševní předsíně a pochvy neboli vateň – odborným
názvem vulva, v chovatelské mluvě ochod. Při dolní
spojce stydkých pysků je v poševní předsíni skrytý poštěváček (clitoris), vybavený na volném vrcholu četnými nervovými zakončeními. Podráždění volného konce poštěváčku
na dně poševní předsíně vyvolává silné pohlavní vzrušení.
U říjících se samic může být kůže stydkých pysků a uvnitř
štěrbiny i sliznice překrvená, zarudlá a může se objevit
i nepatrný výtok čirého, někdy až krvavého hlenu z vulvy.
Ve stěně poševní předsíně i vulvy je velké množství roztažitelné tkáně (vazivo, svalová tkáň), takže se poševní předsíň
může při porodu značně roztáhnout.
Obr. 7 Znázornění umělé inseminace u ovce (zavedení
inseminační pipety do děložního krčku).
a – děložní čípek; b – děložní rohy; c – vaječník a vejcovody; d – vulva a stydká štěrbina; e – inseminační pipeta
zasunutá do pochvy k děložnímu čípku a do kanálku
děložního krčku
1 – močový měchýř; 2 – konečník; 3 – anální otvor;
4 – pánevní spona; 5 – kličky tenkého střeva.
Pohlavní aktivita u ovcí a koz
K nesmělým projevům pohlavní aktivity dochází u jehniček a koziček ve věku, kdy dochází na vaječnících k ovulaci
a je možné již oplození uvolněných (ovulovaných) vajíček.
Je to období prvních říjových cyklů, tedy období puberty,
které je nastartováno zvýšenou produkcí estrogenů. U jehnic je to ve stáří 4–10 měsíců a u koz již ve stáří 3–4 měsíce
s rozptylem kolem 6–9 měsíců, kdy jsou již pohlavně
dospělé. Nástup puberty je ovlivněn komplexem vnějších
a vnitřních faktorů. Vnější faktory představuje kvalita výživy
a především vliv délky světelného dne (fotoperiodizmus)
a samozřejmě i vliv přítomnosti samce. U koz, zvláště
u mléčných plemen nastupuje puberta dříve. Zařazovat do
chovu a připouštět však je vhodné mladé jehnice a kozičky
až po dosažení chovatelské dospělosti tj. po dosažení
zhruba 75% hmotnosti dospělých, u ovcí 45 kg a u koz
35 kg. Je to u ovcí a koz nejlépe ve stáří 12–18 měsíců.
V našich podmínkách, pokud mladé kozičky dosahují
Zpravodaj SCHOK 1/2006
púožadovanou hmotnost kolem 35 kg již v prvním roce
života, mohou být připuštěné v 7.–9. měsíci. Slabé jedince
připouštíme až podstatně později. Tělesnou dospělost
dosahují ovce a kozy až ve stáří 2,5–3 let a v reprodukci
je vhodné využívat ovce do stáří 5–6 roků a kozy do stáří
6–8 roků. Postreprodukční období, tzv. senium nastává
u uvedených druhů v 10–12 letech. V průběhu života ovce,
či kozy tedy od odeznění puberty až do senia, probíhají
opakovaně pohlavní cykly, kdy se na pohlavních orgánech,
v celém organizmu a v chování samice odehrávají specifické změny. Je to období reprodukční, kdy můžeme
vhodnými chovatelskými a biotechnologickými zásahy
ovlivnit plodnost a kvalitu potomstva ve stádě. Největší
pohlavní aktivita se tedy odbývá ve fázi reprodukční. Je to
v prvé řadě pohlavní neboli říjový cyklus, během kterého
běžně dochází ke kopulaci se samcem nebo k umělé
inseminaci s následným oplodněním uvolněného vajíčka
při ovulaci. Rozvíjí se gravidita, vyvíjí se plod v děloze. Gravidita bývá zakončená většinou porodem.
Ovce i kozy patří do skupiny polyestrických zvířat. To
znamená, že projevy říje, byť i různě intenzivní se mohou
odehrávat v průběhu celého roku. To platí např. v geografických podmínkách rovníkových oblastí. U nás však
u ovcí a koz proběhne v určitém ročním období několik
pravidelných říjových cyklů za sebou a ve zbylé části roku
říje neprobíhají. Období zvýšené pohlavní aktivity, kdy je
možné ovce a kozy zapouštět bývá u nás vystřídáno obdobím pohlavní a ovariální inaktivity neboli klidu. Je to období
anestrální, kdy říje neprobíhají nebo jsou velmi slabé. Toto
období může trvat 200–350 dnů. Delší anestrální období
je např. u vysokodojných koz po porodu nebo v určitém
ročním období. Ovce a kozy u nás tedy patří do skupiny
polyestrických zvířat s pohlavní sezónností, podobně
jako klisna a kočka. Samozřejmě že tuto přirozenou sezónnost lze různými zásahy do značné míry i u nás změnit.
Nástup projevů říje, ať již zjevných, nebo skrytých je
opět ovlivněn vedle faktorů vnějších též faktory vnitřními,
a to především neurohumorálním řídícím systémem. Je
to úroveň sekrece hormonů, které navozují říjový cyklus
(estrogeny). Dále je to zdravotní stav, celková konstituce
i plemenná příslušnost atd. Z vnějších faktorů to jsou především smyslové vjemy z okolí, přítomnost samce, vlivy
klimatu a geografická poloha, délka světelné části dne,
tedy i roční období. V našich klimatických podmínkách na
severní polokouli nastupuje intenzivní říjový cyklus u ovcí
a koz především na podzim a začátkem zimy (u ovcí je to
září až prosinec, u koz od srpna do listopadu), kdy je světelná část dne výrazně kratší a zvířata jsou před nastupující
zimou v dobré kondici. Projevy říje jsou v tu dobu výrazné.
Oplodnění ovcí a koz v tuto dobu vede k tomu, že se mláďata narodí v nejpříznivější dobu roku u nás, tj. na jaře.
U ovcí chovaných na jižní polokouli nastupuje říje v jarních
měsících, kdy jsou tam světelné části dne krátké. Celkově
je pohlavní aktivita samice a její úroveň plodnosti ovlivněna
druhovou a plemennou příslušností, dědičností plodnosti
po předcích, stářím a počtem porodů a tělesným a metabolickým stavem. Je ovlivněna způsobem odchovu, výživou
a managmentem reprodukčního procesu. Jsou to i vlivy
vnějšího prostředí – atmosférický tlak, transport, složení
a velikost stáda. Negativně působí nepříznivé psychické
vjemy, stresy a hrubé zacházení.
Říjový cyklus
U ovcí trvá přibližně 17 dnů (v rozpětí 13–21 dnů) a u koz
21 dnů (v rozpětí 18–24 dnů). Je to soubor změn na orgá-
45
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Pořád je co se učit
Obr. 8 Zkušební beran se zástěrkou (beran
„prubíř“) větří pach říjící se samice.
nech pohlavního ústrojí samice. Tyto změny
se objevují opakovaně v periodách, a to na
vaječnících (ovariální cyklus), a dále na vejcovodech, děloze i pochvě a vulvě. Změny
probíhají i v celém organizmu, což se projevuje
i celkovým chováním.
Říjový cyklus se odehrává v podstatě ve
čtyřech fázích:
1. Jest to předříjová fáze – proestrus, která
Obr. 9 Vývoj pohlavních reflexů berana a vyhledávání říjící se ovce.
je charakterizována u dospělých bahnic a koz
1, 2, 3, 4 – reflex pohlavního sbližování za aktivní pomoci bahnice;
zánikem žlutého tělíska. To se ve vaječníku
5 – sexuální urinace (časté močení); 6 – očichávání moče.
vyvinulo v předchozím říjovém cyklu, kdy
nedošlo k oplození nebo bylo na vaječnících
v době gravidity a zaniká tak s jejím ukončením. Zánik žlutého tělíska způsobuje hormon prostaglandin
děložní krček. V této fázi pohlavního cyklu je třeba u koz
(PGF2alfa), který se uvolňuje ze sliznice děložní stěny
i ovcí nejlépe 12 hodin (6–30 hodin) po zjištění prvních
a u gravidních na konci gravidity i z placenty do krve. Vlivem
příznaků říje zapouštět nebo inseminovat. Spermie po
zvýšené sekrece folikuly stimulujícího hormonu (FSH)
připuštění přežívají v pohlavních orgáneh samice u ovce
v této době žlaznatým lalokem hypofýzy dozrává několik
a kozy přibližně po dobu 20 (±10) hodin. Vajíčko může být
vaječníkových folikulů a dochází ke zvýšené sekreci estrooplozeno do 15–24 hod. po ovulaci.
genu. Estrogen připravuje dělohu pro případné zahnízdění
3. Bezprostředně po říji nastupuje poříjová fáze
oplodněného vajíčka – zygoty, uvolňuje a otevírá děložní
– metestrus. Trvá u ovcí a koz zpravidla 2–3 dny. Překrkrček a jeho vlivem i pohlavní aktivita (libido) a ochota k pávení pohlavních orgánů ustupuje, uzavírá se děložní krček,
ření postupně vzrůstá. Tyto příznaky předříjového období
ustává výtok hlenu a ovce či koza se postupně uklidňuje.
jsou u koz poměrně zřetelné, zatímco u ovcí nevýrazné.
Na vaječníku na místě prasklých vaječníkových folikulů se
rozvíjí žluté tělísko, které vylučuje hormon progesteron a to
V přítomnosti samce lze pozorovat určitou pohlavní senzipod vlivem zvýšené sekrece luteinizačního hormonu (LH)
bilizaci. Toto období trvá 2–3 dny.
2. Další fáze – vlastní říje – estrus je období, kdy je
z předního laloku hypofýzy. Žlázky děložní sliznice ve větší
pohlavní aktivita velmi výrazná. Je to patrné spíše opět
míře vylučují mléčně zkalený sekret (děložní mléko), který
u koz než u jehniček. U ovcí avšak mnohdy bez pomoci
je určen pro výživu a ochranu oplozeného vajíčka sestouplého z vejcovodu do dělohy.
berana „prubíře“ říjící se jehničku ve stádě jen obtížně
4. Na poříjovou fázi navazuje fáze meziříjová – diestrus.
zjistíme. Charakteristickým znakem říje u ovcí je zduřelá
U nebřezích ovcí trvá 11–13 dnů, u koz 11–15 dnů. V tuto
vulva, překrvená sliznice vulvy a nevýrazný hlenovitý výtok
z vulvy, svolnost k páření, vrtění ocasem. Říje trvá u ovcí
dobu je žluté tělísko na vaječníku v plné aktivitě (vylučuje
24–33 (44) hodin. Přibližně 12–24 hodin před koncem říje
progesteron). Od 12. dne cyklu u ovcí a 15. dne u koz
dochází v děloze k sekreci prostaglandinu a tím sekrece
dochází u ovcí většinou samovolně k ovulaci. U koz v říji je
žlutého tělíska během několika dnů zaniká. U polyestricto neklid, časté mečení, močení, vyskakování na jiné kozy
kých savců se seznností pohlavní aktivity, jako jsou ovce
a jisté znehybnění při tlaku na bedra či okolí vulvy, vyhledávání kozla. Vulva bývá zduřelá, překrvená s výtokem
a kozy, je to bezříjové období zvané anestrus. V našich
hlenovitého sekretu. U koz je někdy hlen mírně zabarven
geografických a klimatických podmínkách u většiny ovcí
a koz začíná toto bezříjové období s nástupem jara, pokrakrví. Nejlépe se projeví příznaky říje za přítomnosti kozla.
čuje a končí v létě. S nástupem podzimu se délka světelné
Říje trvá u koz 12–48 hodin, v průměru 24 hodin.
části dne zkracuje, čímž se zvyšuje sekrece melatoninu
V průběhu vlastní říje dochází k dozrávání vaječníkových
folikulů, jejich prasknutí a uvolnění – tedy ovulaci. Sliznice
v šišince. Jak známo, melatonin tlumí sekreci FSH v hyvejcovodu a děložní sliznice je překrvená, připravená k připofýze. Při jeho nedostatku sekrece FSH je vyšší, a tak je
i větší stimulace k sekreci estrogenu a nástupu říje. Je však
jetí oplozeného vajíčka, překrvené pohlavní orgány a jejich
zajímavé, že u koz a ovcí v době, kdy se prodloužila svěsliznice vylučuje ve větší míře hlenovitý sekret. Otvírá se
46
Pořád je co se učit
Zpravodaj SCHOK 1/2006
telná část dne a sekrece melatoninu je snížená, nedochází
ke zvýšené sekreci estrogenu, a tak další říjové cykly v našich geografických podmínkách nenastupují. U ovcí a koz
a celé řady divoce žijících zvířat v našich podmínkach však
postačí zakolísání hladiny melatoninu z nižších hodnot na
vyšší, což vyvolá zvýšení sekrece gonadotropních hormonů (FSH a LH). Tím je vyprovokována říje i v podzimním období. Je to dáno geneticky zafixovanými „snahami“
organismu vytvořit pro mláďata optimální podmínky po
jejich narození, tj. na jaře a v létě. Projeví se zde tedy řídící
schopnost „biologických hodin“ pro zajištění optimálních
podmínek pro vývoj a zachování druhu.
Pokud došlo k oplození vajíčka a zabřeznutí, žlutá tělíska
v poříjovém období (proestrus) nezaniknou, dále se rozvíjejí, neboť sekrece prostaglandinu v placentě není ještě
dostatečná. Progesteron ze žlutých tělísek uvolňovaný do
krve brání dozrávání nových vaječníkových folikulů a zabraňuje děložním kontrakcím a tak udržuje graviditu a plody
v děloze až do porodu.
Oplození a vznik nového jedince – gravidita
Gravidita
Důležitou součástí pohlavní aktivity a reprodukce jako
takové je gravidita, u lidí těhotenství, v chovatelské praxi
březost. Je to období, kdy se v samičích pohlavních orgánech, jmenovitě ve vejcovodu a především v děloze vyvíjí
nový jedinec.
První fáze gravidity začíná oplozením vajíčka. Nato
navazuje vývoj nového jedince. Je to vývoj ovulární, tj.
od zygoty do stadia blastocysty, dále pokračuje období
vývoje embryonálního, kdy není možné ještě rozeznat
druhovou příslušnost zárodku (embrya). Na to navazuje
vývoj fetální, kdy plod (fetus) nese již podobu a druhové
znaky dospělce.
Pro graviditu je charakteristické, že u polyestrických zvířat
se v období gravidity zastavuje průběh nových pohlavních
cyklů. Období gravidity u ovce a kozy trvá 140–155 dní,
v průměru 150 dní.
Oplození a vznik nového jedince
Při aktu páření nebo po umělé inseminaci říjící se samice
se předpokládá, že dojde k oplození ovulovaného vajíčka.
Pokud tomu tak je, došlo k oplození většinou pouze jednou
spermií z celkového množství několika miliard obsažených
v ejakulátu samce. Proti polyspermii se vajíčko brání řadou
biochemických reakcí, které se realizují po proniknutí
jediné spermie do vajíčka a brání průniku spermiím dalším.
Množství spermií přítomných v pohlavním ústrojí samice
(až 95%) zaniká v pochvě a i v děloze. Nejlépe spermie
přežívají ve vejcovodu. Akt oplození se odehrává většinou
ve vejcovodu. Po proniknutí spermie do vajíčka se ve spermii mimo jiné změny vytvoří tzv. prvojádro. Podobný proces
probíhá i ve vajíčku, kde vzniká samičí prvojádro. Obě prvojádra spolu záhy splynou (syngamie) a tím je finalizován
proces oplození, vzniká kvalitativně nový jedinec – zygota.
Tento proces trvá zhruba 20–24 hodin. Bezprostředně po
syngamii zygota sestupuje ve vejcovodu dále do zúžené
jeho části a začíná se rýhovat (buněčné dělení). Zprvu
se vytvoří kompaktní útvar tvaru maliny zvaný morula
a s dalším vývojem se vytvoří v tomto útvaru dutina a tak
se vytvoří blastocysta. Je to přibližně 7–10 dnů po ovulaci
a tak se blastocysta pohybuje již v děložním rohu. Dalším
vývojem se vytvoří zárodečný terčík, který je základem
pro vznik těla a jeho orgánů a ze zbývající části zárodku se
Obr. 10 Ovulace, oplození vajíčka a vývoj zygoty ve vejcovodu (schéma).
A – vaječník na řezu; B – vejcovod; C – vyústění vejcovodu do děložního rohu; D – dutina dělohy; E – nálevka
vejcovodu
1 – nezralé vaječníkové folikuly; 2 – dozrávající vaječníkové folikuly; 3 – plně vyzrálý vaječníkový folikul při
ovulaci. Vajíčko vstupuje do nálevky vejcovodu (viz. šipka);
4 – oplozené vajíčko jedinou spermií, ostatní spermie
(s černou hlavičkou) se ještě pohybují a přežívají přibližně
10 – 30 hodin ve vejcovodu; 5 – jádro vajíčka (vaječné
buňky); 6 – vznik dvou prvojader, jedno samčí a jedno
samičí, která splynou a vznikne zygota; 7 – buněčné
dělení; 8 – morula; 9 – blastula (předstadium blastocysty).
vytvoří plodové obaly. Plodové obaly se navzájem na sebe
přikládají a na určitých místech se intimně připojí na děložní
sliznici. Tak se vytvoří placenta, která zajišťuje zárodek živinami po celou dobu gravidity.
Placenta představuje bohatě prokrvený ochranný obal
plodu, tvořený čtyřmi vaky. Jsou to žloutkový váček,
amnion, chorion a alontois. Žloutkový váček po vyčerpání
zásob živin plodem záhy zaniká a zbývající vaky fungují
až do porodu. Hlavní úkol placenty je přívod kyslíku a výživných látek a odvod zplodin výměny látkové embrya či
plodu. Významná je i její endokrinní funkce (vylučuje prostaglandin). Tyto funkce jsou zajištěné nepřímým spojením placenty s děložní sliznicí. To znamená, že krevní oběh
a krev matky není v přímém spojení s krevním oběhem
plodu a placenty. Krevní oběh plodu a placenty jsou naopak
ve spojení přímém.
Zhruba v první polovině březosti je růst plodu poměrně
pomalý, zatímco v druhé polovině a zvláště na konci gravidity je tomu naopak. Při hodnocení stáří plodu dle hmot-
47
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Pořád je co se učit
Obr. 11 Normální poloha plodu v děloze před porodem.
A – při jednom mláděti; B – při dvojčatech
1 – normální poloha hlavou napřed (při porodu se objeví hlavička položená na
předních nožkách. Z vulvy vyhřezávají přední nožky s pohledem na paznehty
shora a paznehtky míří dolů); 2 – přední poloha při porodu dvojčat; 3 – zadní
poloha při porodu dvojčat (při porodu se objeví konce zadních nožek s paznehty obrácenými chodidlovou plochou nahoru. Paznehtky jsou též na horní
ploše konců vyhřezlých nožiček z vulvy). Zadní poloha je považována za
normální.
nosti a délky (temenokostrční) udávané
v tabulkách je však třeba počítat s určitou
individuální a plemennou variací. Zvláště
v druhé polovině gravidity se vyskytují
již typické znaky na těle plodu, jako je
stupeň vývoje končetin, vývoj hmatových
chlupů apod., které nám prozrazují určité
věkové stadium vývoje.
Gravidita je fyziologický stav, během
kterého probíhají i v mateřském organismu podstatné změny, které upřednostňují příznivý vývoj zárodku. Tím
jsou kladeny na budoucí matku zvýšené
a specifické požadavky, které jen zdravý,
dobře živený organismus překonává
bez větších obtíží. Nejvýraznější změny
postihují pohlavní orgány, mění se i podstatně vemeno, struktura mléčných žláz
v něm, a přizpůsobuje se i činnost žláz
s vnitřní sekrecí. Neurohumorální systém
přelaďuje celý organismus. Vedle strukturálních změn na orgánech dochází ke
zvýšení nároku na kvalitu a kvantitu živin.
Pokud jsou v tomto směru nedostatky,
zvýšené nároky v průběhu gravidity jdou
samozřejmě na úkor metabolismu matky.
Jsou větší nároky na oběhový systém,
pohybový aparát atd.
Porod a porodní cesty
Obr. 12 Průběh porodu u ovce.
a, b, c – předporodní fáze
a – hlenovitý výtok při prvních příznacích počínajícího porodu; b – časté
kontrakční vlny dělohy a ve stydké štěrbině se objevuje vak plodové vody
(„balón“); c – vak plodové vody ční z vulvy; d, e – fáze vypuzovací (vlastní
porod); d – plod je častými kontrakcemi dělohy a břišního lisu vtlačován do
porodních cest (normální přední poloha); e – maximálním zesílením kontrakcí
je plod většinou samovolně vybaven z porodních cest; f, g – přijetí novorozeného mláděte; f – matka po ukončení porodu vstává a olizuje novorozence
a odstraňuje mu zbytky plodových obalů z povrchu těla a přirozených otvorů
těla; g – mládě vstává, vyhledává struk a saje mlezivo. Bahnice po porodu
s mateřskou péčí sleduje sající mládě.
48
Porodní cesty začínají v děloze, kde
nový jedinec přežívá podstatnou část
doby nitroděložního života. U ovcí i koz
je to 140–155 dnů, v průměru 150 dnů.
Cesty dále pokračují a to již při porodu
děložním krčkem do pochvy, poševní
předsíně a vulvy. Tato tzv. měkká část
porodních cest má vzhledem k značné
roztažitelnosti velké rezervy po průchodnost byť i větších plodů při porodu. Důležitou součástí porodních cest je pánevní
dutina, kde je uložena pochva, poševní
předsíň a v pánevní hrázi vulva. Porodní
cesty v tomto úseku obaluje pevný skelet
stěny pánevní dutiny a po stranách roztažitelné pánevní vazy a dole pánevní
spona. Tento úsek porodních cest je
natolik průchodný, nakolik je zde dostatečně prostorný vstup do pánevní dutiny
z dutiny břišní a výstup z pánevní dutiny
v úrovni pánevní hráze. Průchodnost zde
určuje vzájemné postavení pánevních
kostí, křížové kosti a pánevních vazů. Při
průchodu novorozence pánví mají důležitou roli dole a po stranách sedací kosti
a postavení sedacích hrbolů, nahoře křížokyčelní kloub, postavení křížové kosti
a kořene ocasu. Je to i svalstvo a vazy
včetně orgánů v pánevní hrázi a prostornost a roztažnost pochvy a stydké
štěrbiny.
Porod je fyziologický proces, při kterém
po uplynutí určité specificky dlouhé doby
březosti je vypuzen zralý donošený plod
jako životaschopný novorozenec do vněj-
Pořád je co se učit
Zpravodaj SCHOK 1/2006
šího prostředí. Realizuje se aktivní činností dělohy (stahy
děložního svalstva) a břišního lisu za spoluúčasti celého
organizmu rodičky.
Příprava k porodu a jeho průběh jsou podmíněné změnami v hormonální sekreci. Je to především nastupující
zvýšená hladina estrogenů vylučovaných placentou v závěru gravidity a poklesem hladiny progesteronu v důsledku
postupného zániku žlutého tělíska na konci březosti způsobeném zvýšenou sekrecí prostaglandinů z kotyledonů
placenty. Snížená hladina progesteronu nechrání dělohu
oproti oxytocinu, který způsobuje kontrakci děložní svaloviny. Objevují se tedy první kontrakce dělohy, zapojuje
se postupně i břišní lis. Tlakem plodu se otevírá děložní
krček a plod postupuje do porodních cest. Blížící se porod
prozradí určité předporodní příznaky. Budoucí rodička
projevuje neklid, odděluje se od stáda, opakovaně uléhá
a vstává. Vulva a okolí vulvy, mezistehenní a vemeno jsou
zduřelé, z vulvy je patrný hlenový výtok, časté močení a kálení a mečení. Rodička nepřijímá potravu.
Průběh porodu možno rozdělit do třech fází. Po počátečních prvních příznacích blížícího se porodu nastupují
za sebou:
1. Fáze předporodní neboli otevírací. Trvá přibližně
2–6 hodin, u koz někdy i 12 hodin. Je charakterizována
neklidem, rodičky vstávají, lehají, ohlížejí se na břicho,
často kálejí a močí. Někdy normálně žerou, ale žvýkají
nepravidelně. Objevuje se zintenzivněním činnosti
děložního svalstva. Kontrakční vlny dělohy se prodlužují
a jsou časté a výrazné. V pochvě a ve štěrbině stydké
se objevuje hlen, později vyhřezlý vak plodové vody
a plod je vtlačován do děložního krčku. Krček je naplno
otevřený, takže má stejné lumen jako pochva. Vak
plodové vody se zvětšuje a záhy praskne. Ve stydké
štěrbině se objeví nejprve dva zrohovatělé, ale měkké
paznehty obrácené chodidlovou plochou dolů (tj. při
přední poloze), dále přední končetiny a hlavička. To se
již dostáváme do stadia dalšího.
2. Fáze vypuzovací neboli vlastní porod. Trvá 0,5–2
hodiny i více, v závislosti na počtu plodů. V této fázi se
objevují velmi silné, relativně dlouhé a záhy po sobě se
opakující kontrakce dělohy s úporným tlačením rodičky
(břišní lis, bránice). Rodičky sténají a zvláště kozy
i bolestně mečí. Tak je vtlačován plod stále více do
porodních cest. Maximálním zesílením kontrakcí je plod
většinou samovolně nebo s mírnou pomocí chovatele
vybaven z porodních cest. Přitom dochází k přetržení
pupeční šňůry již vlastním pohybem mláděte. U rodiček
s více plody následují porody jednotlivých mláďat za
sebou zhruba v půlhodinových intervalech. Po odrodění
mláděte matka vstává, olizuje novorozence, odstraňuje
mu z nozder a tlamy hleny a zbytky plodových obalů
z povrchu těla. Mládě se poprvé nadechne a setká se
s infekčním prostředím, bakteriemi a viry, tedy s anti-
geny, které probouzejí k činnosti jeho orgány imunitního
systému. Kontrakce dělohy a břišního lisu u matky se
uklidnily a nastupuje další fáze.
3. Poporodní fáze. Je charakterizována obnovením mírných kontrakcí dělohy. Je to období, kdy odchází lůžko
z porodních cest. To by mělo celé vypadnout nebo
být vytlačeno do 2–3 hodin, nejpozději do 6 hodin po
porodu. Odlučuje se většinou do dvou hodin po porodu
posledního narozeného mláděte. U rodiček s více plody
odcházejí lůžka buď po částech, nebo najednou. Nestane-li se tak do 6 hodin, jedná se o zadržení placenty,
kterou je třeba odborně ošetřit veterinárním lékařem.
U koz a ovcí probíhá porod relativně příznivě, a to vzhledem k příznivé stavbě a rozměrům pánve. Je to kruhový
tvar pánevního vchodu, poměrně široce vzdálené boční
části pánevních kostí. Rovné pánevní dno, a tím jen
mírně obloukovitě dolů prohnutá osa porodních cest
umožňují snadný průchod plodů při porodu.
Po porodu nastupuje období zvané puerperium, během
něhož dochází k návratu dělohy a celého pohlavního ústrojí
do původního stavu, jaký byl před zabřeznutím (je to tzv.
involuce dělohy). Na vaječnících zaniká žluté tělísko, v hypofýze se začínají tvořit gonadotropní hormony a záhy se
začínají objevovat příznaky říjového cyklu, zrají Graafovy
folikuly, nastupuje říje. U ovcí a koz involuce trvá kolem
30 dnů avšak pravé říjové cykly se objevují až na podzim
v příští sezóně.
DIVOCE ŽIJÍCÍ ZÁSTUPCI RODU
OVIS
Základním problémem je fakt, že rod Ovce (Ovis) je značně
polymorfní, tedy obsahuje velké množství morfologicky
odlišných populací, mnohdy s různým počtem chromozómů
a přitom se zástupci tohoto rodu mezi sebou mohou plodně
pářit. Z tohoto důvodu někteří autoři hovoří pouze o jednom
polymorfním druhu (Ovis ammon) euroazijských a severoamerických ovcí. Jiní vycházejí z klasifikace podle Tsalkina
(1951), který popisuje dva druhy ovcí: Ovis ammon zahr-
Taxonomie divoce žijících ovcí není stejně jako původ
domácích ovcí v současnosti dostatečně objasněna a názory vědců v této oblasti jsou často kontroverzní. Byly
navrženy různé varianty jejich systematického zatřídění.
Řízení pohlavní aktivity u ovcí a koz
Podobně jako u beranů a kozlů je i u bahnic a koz
pohlavní aktivita a celý reprodukční cyklus řízen neurohumorálně. Nadřazeným orgánem je centrální nervová
soustava (mozek a mícha). Impulzy z centrální nervové
soustavy zpracované a vyhodnocené přicházejí do mezimozku (hypotalamus), kde je nadřazené řídící centrum pro
hormonální regulaci funkcí pohlavní aktivity. Je to tedy osa:
hypotalalamus – hypofýza – vaječníky. Regulační hormony
hypotalamu (tzv. statiny a liberiny) uvolňované na základě
zpětné vazby dle hladiny pohlavních hormonů v organismu
do krve ovlivňují sekreci gonadotropních hormonů v hypofýze (FSH, LH, LTH). Folikulotropní hormon (FSH) řídí zrání
vaječníkových folikulů (ovogenezi) a sekreci estrogenů,
luteotropní hormon (LH) řídí vývoj žlutého tělíska a sekreci
progesteronu. Laktotropní hormon (LTH) ovlivňuje především vývoj mléčných žláz ve vemeni, přípravu dělohy k zabřeznutí a s tím spojené funkce pohlavních orgánů samice
v době gravidity a mateřský pud. Ve vaječnících hrají primární úlohu v říjových cyklech především estrogeny (folikulin a další) vylučované buňkami vaječníkových folikulů
a progesteron ze žlutých tělísek. Progesteron se uplatňuje
v říjovém období a především v období gravidity.
Prof. MVDr. Čeněk Červený, CSc.
49
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Pořád je co se učit
nující populace od středomoří po střední Asii a O. nivicola/
canadensis zahrnující populace ovcí obývající obě strany
Beringovy úžiny a horské oblasti Severní Ameriky. Další
klasifikační systémy rozlišují čtyři až devět druhů ovcí. Za
účelem popisu jednotlivých hlavních skupin (druhů) divoce
žijících ovcí v této práci použijeme taxonomické členění
podle Geista (1991), který rozeznává šest druhů rodu Ovis.
1. Muflon (Ovis orientalis syn. musimon, syn. gmelini),
počet chromozomů 2n=54.
Jako původní oblasti výskytu muflona jsou udávány středomořské ostrovy Sardinie a Korsika (O.o. musimon), ale
rovněž Kypr, kde žije malá populace trpasličí formy muflona
(O. o. ophion). Dále pak oblasti jihozápadní a střední Asie
(od Turecka přes zakavkazské země až po území Iránu),
kde žije celá řada poddruhů asijských muflonů (O. o. gmelini, O. o. anatolica, O. o. orientalis, O. o. urmiana, O. o.
isphaganica, O. o. laristanica). Muflon korsický byl jako
lovná zvěř introdukován do střední Evropy, na Havajské
ostrovy či do Austrálie. U nás byl poprvé vysazen v 50.
létech 19. století v oboře v Hluboké nad Vltavou. Mufloní
populace v Českých zemích a na Slovensku patří k největším v Evropě. Mufloni obývají částečně zalesněné oblasti
s bohatým podrostem. Preferují kopcovité oblasti s mírnějšími svahy. Stáda muflonů žijí převážně na jednom teritoriu
a přesunují se jen v případě nutnosti vyhledání nových
pastvin. Ve středoevropských podmínkách se v letním
období stáda přes den stahují hlouběji do lesů a navečer
vycházejí na noční pastvu. V zimě se pasou i přes den, kdy
vyhledávají zejména jižně exponované svahy s menším
množstvím sněhu. Mufloni patří mezi nejmenší divoce žijící
ovce. Průměrná délka těla samců se pohybuje v rozmezí
110–130 cm, jejich kohoutková výška je 65–75 cm a hmotnost 35–55 kg. Samice jsou o jednu čtvrtinu až jednu třetinu menší. Zbarvení muflonů je červenohnědé s tmavším
pruhem na hřbetu a světlým břichem, spodními částmi
končetin, zadní stranou stehen, okolím mulce a očí a vnitřní
stranou ušních boltců. Zimní srst je tmavší s větším podílem
podsady. U samců se v zimním období vytváří na spodní
straně krku mohutná hříva a u většiny z nich i bílé sedlo za
kohoutkem. U samic je sedlo vytvořeno pouze sporadicky.
Pro samce jsou charakteristické masivní zakroucené rohy,
které na rozdíl od ostatních druhů ovcí mají hnědočerné
zbarvení. Samice bývají bezrohé nebo se u starých samic
vyvíjejí malé srpovité růžky. Reprodukční charakteristiky
muflonů jsou podobné jako u domácích ovcí. Samice
pohlavně dospívají ve věku 7–8 měsíců, říje se opakují
v průměru jednou za 17 dní (14–30 dní) v období od října
do prosince. Doba březosti se nejčastěji pohybuje v rozmezí 145–155 dní. Bahnice si zachovávají plodnost do věku
asi 8–mi let. V letním období se berani zdržují samostatně
nebo vytvářejí menší oddělená stáda. V období říje berani
svádějí boje o říjné samice. Při potyčkách se často vzepnou
na zadní nohy a následně se srážejí hlavami.
2. Archar (Ovis vignei) syn. Ovce stepní, Urial, počet
chromozomů 2n=58.
Archar je rozšířen ve střední Asii od severního Iránu až po
Kašmír v Indii. Obvykle je v rámci tohoto druhu odlišováno
6 poddruhů: O.v.arkal – populace obývající severní Irán,
jihozápadní oblasti Kazachstánu mezi Kaspickým a Aralským mořem a severozápadní Turkmenistan, O.v.bocharensis vyskytující se na území Tádžikistánu, O.v.cycloceros
z Afganistánu, západního Pákistánu a jižního Tádžikistánu,
O.v.punjabensis z provincie Pandžáb v Pakistánu, O.v.severtzoni obývající pohoří Nurato severně od Samarkandu
50
v Uzbekistánu a O.v.vignei, která obývá oblast Ladakh
v severozápadní Indii. Samci tohoto druhu ovcí dosahují
živé hmotnosti až 90 kg a kohoutkové výšky až 1 m. Stavba
těla archarů je lehčí než jiných druhů divoce žijících ovcí
a přibližuje se tělesné stavbě antilop. Souvisí to z faktem,
že archaři obývájí převážně rozsáhlé stepní a polopouštní
oblasti a jejich jedinou obranou před predátory je útěk.
Zbarvení je hnědé, přičemž v letním období je zbarvení
světlejší než v období zimním. Břicho, zadní strany končetin a okolí ocasu jsou světlé. U samců se vytváří na
spodní straně krku hříva, která je v horní části rozdvojena
a zasahuje až do lícních oblastí. Samci mají masívní kruhovité rohy. Nejvyšší známá délka rohů archara je 99 cm
při obvodu u násady 30,5 cm. Samice mají rohy mnohem
menší. Samice pohlavně dospívají ve věku 1,5 roku. Říje
se u nich vyskytují v pravidelných cyklech v podzimním
období. Říjná ovce je kryta dominantním samcem, který ji
po kopulaci doprovází a brání ji před ostatními berany až do
konce estru trvajícího 1–2 dny. Pak beran hledá další říjnou
ovci. Březost trvá 150–160 dní. Rodí se 1 až 2 (vyjímečně
3) mláďata. Frekvence porodů dvojčat u čtyřletých a starších ovcí je asi 50%. Mláďata jsou odstavována ve věku
5–6 měsíců. Zvířata se dožívají věku 8–12 let. Mimo období
reprodukce samice s mláďaty a samci tvoří oddělená
stáda. Hierarchie uvnitř stád je založena na velkosti těla.
Samci s podobnou velkostí těla mezi sebou svádějí boje
o postavení. Po krátkém rozběhu se srážejí hlavami. Berani
Archarů se nestavějí na zadní nohy před střetem.
3. Argali (Ovis ammon) syn. Ovce středoasijská, počet
chromozomů 2n=56.
Argali je značně polymorfním druhem v rámci kterého
je rozlišováno až 10 poddruhů (O.a.nigrimontana, O.a.
hodsoni, O.a. darwini, O.a. ammon, O.a. polii, O.a.jubata,
O.a.collium, O.a. karelini, O.a.kozlovi, O.a.dalailamae)
a mnoho místních variet. Žije v prostorách středoasijských
velehor od Himaláje a Tibetu na jihu k sibiřskému Altaji na
severu; od pohoří ve východním Afgaistánu na západě po
Mongolské hory na východě. Stáda Argalů obvykle trvale
obývají stejné teritorium. Vyskytují se ve vyšších nadmořských výškách od 1000 až k 6000 m nad mořem. Mimo
období říje stáda samic s mláďaty a samců žijí odděleně.
Berani jsou mnohem větší a také rychlejší než bahnice
a nemají takovou potřebu skrývat se před predátory ve
skalách. Vyhlédavají tedy zejména v zimním období níže
položené pastviny s vydatnějším porostem než samice.
Ze všech divokých ovcí je Argali nejmohutnější. Dorůstají
hmotnosti v dospělosti mezi 60 a 185 kg, při délce těla 120–
190 cm a kohoutkové výšce 90–125 cm. Šroubovité rohy
samců mohou dorůst délky až 190 cm měřeno podél jejich
spirály, při obvodu u násady 50 cm. Obzvlášť velkými rohy
je znám poddruh vyskytující se ve velehorském prostředí
Pamíru pojmenovaný po slavném benátském cestovateli
Marco Polovi (O.a. polii). Horní polovina těla ovcí Argali je
hnědě zbarvena, spodní polovina těla a hlava mají světlejší
barvu. Samci mají obvykle světle zbarvený krk. Línání probíhá dvakrát do roka. Zimní srst je světlejší a delší. Během
říje probíhají souboje samců a dominantní samci vytvářejí
harémy samic, se kterými se páří a které chrání před ostatními berany, jelikož říjné samice jsou ochotny pářit se s více
berany, pokud mají možnost. Samice pohlavně dospívají
už v prvním roce života, většina jich však zabřezává až ve
věku 2 let, samci se obvykle zapojují do reprodukce až po
dosažení tělesné dospělosti ve věku 5-ti let. Březost trvá
150–180 dní. Rodí se jedno nebo dvě mláďata. Před poro-
Pořád je co se učit
dem se samice vzdaluje od stáda a zůstává odděleně spolu
s mládětem několik dní. Po tuto dobu jehně nehybně leží
v úkrytu pokud se od něj matka vzdálí na pastvu. V rámci
stáda mláďata obvykle vytvářejí zvláštní sociální skupinu,
jakousi školku, v rámci které si prostřednictvím her osvojuji
základní vzorce sociálního, pohlavního a obranného chování. Jehňata se asi v 5 měsících věku stávají nezávislými
na své matce.
4. Ovce aljašská (Ovis dalli), počet chromozomů
2n=54.
Tento druh ovce se vyskytuje na Aljašce a na severozápadě Kanady. Obsahuje dva poddruhy: O.d.dalli je tvořen
populacemi žijícími v horách severovýchodní, centrální
a jižní Aljašky, na jihozápadě kanadského státu Yukon a na
severozápadě státu Britská Kolumbie. Zbarvení tohoto poddruhu je bílé až krémově bílé. U některých zvířat je vytvořen
šedý pruh na hřbetu nebo mají černě zbarvený ocas. Druhý
poddruh (O.d.stonei) se vyskytuje východněji v horských
pásmech severozápadní Kanady mezi řekami Yukon
a Mackenzie. Zvířata mají šedé až černé zbarvení s bílým
břichem, vnitřní stranou uší, zadními stranami končetin a zrcadlem na zádi. Aljašské ovce obývají suché horské arktické
oblasti a vyhledávají subalpinské travní a tundrové křovinné
porosty v blízkosti skalnatých hor, které jsou pro ně oblastí
úniku před predátory. Těmi jsou v těchto končinách zejména
vlci ale i medvědi Grizzly a baribalové nebo rysi kanadští.
Mláďata jsou ohrožena i orlem zlatým, kojoty nebo rosomáky. Aljašské ovce v závislosti na ročním období obvykle
střídají letní a zimní teritoria. V zimním období vyhledávají
území s nízkými sněhovými srážkami a vystavené silným
větrům, které odvanou sníh a odkrývají rostlinstvo. U těchto
ovcí je patrný výrazný pohlavní dimorfizmus. Berani jsou
mnohem větších rozměrů dosahují živé hmotnosti 75–115 kg
zatímco samice váží 45–50 kg. Tělesný růst samic je
dokončen zpravidla ve 4 létech věku, zatímco samci rostou
ještě asi o dva roky déle. Samice mají krátké a tenké rohy
zatímco berani jsou vyzbrojeni masivními, šroubovitě
zatočenými rohy, které v pozdějším věku tvoří až 8–10%
hmotnosti zvířete. Barva rohoviny je světlá – jantarová až
někdy skoro průsvitná. Rohy u obou pohlaví přirůstají pouze
v jarním a letním období. V zimě se jejich růst zastavuje, což
je patrné na struktuře rohů a umožňuje podle nich přesně
určit stáří zvířete. Srst je u těchto ovcí tvořena velmi hustou
podsadou tvořenou jemnými vlnovlasy a delšími, tuhými,
dutými krycími chlupy. V zimním období srst vytváří více
jak 5-ti centimetrovou izolační vrstvu. Aljašské ovce dospívají později než jiné druhy ovcí. Samice dosahují pohlavní
dospělosti ve věku přibližně 30 měsíců, první vrh pak mají
ve věku 3 nebo 4 let. Samci jsou schopni páření ve věku asi
18 měsíců, do reprodukce se však obvykle zapojují až po
dosažení dominantního postavení ve věku 5–7 let. Březost
trvá v průměru 175 dní. Rodí se zpravidla jedináčci, dvojčata
jsou u těchto ovcí výjimkou. Bahnice své potomstvo přivádějí na svět na konci května a v červnu. Porody probíhají na
skalních útesech, které poskytují matce i mláděti ochranu
v prvních dnech po narození. Ve stáří 2 týdnů mláďata začínají přijímat rostlinnou potravu. Odstav probíhá ve věku 3–5
měsíců, zpravidla v průběhu měsíce října. Ve stáří 9 měsíců
mláďata dosahují živé hmotnosti zpravidla 27–30 kg.
5. Ovce tlustorohá (Ovis canadensis), syn. Bighorn,
počet chromozomů 2n=54.
V rámci tohoto druhu jsou rozlišovány dva poddruhy.
Horský poddruh (O. c. canadensis) obývá oblast Skalis-
Zpravodaj SCHOK 1/2006
tých hor od jižní Kanady po stát Colorado, kde vyhledává
horské a podhorské louky v nadmořské výšce 800–2500 m
v blízkosti skalisek, do kterých se zvířata stahují v případě
nebezpečí. V zimním období vyhledává sušší návětrné
svahy s nižší sněhovou pokrývkou, neboť zvířata nejsou
schopna vyhrabávat potravu zpod sněhu. Pouštní poddruh (O.c. nelsoni) je rozšířen od Nevady a Kalifornie po
západní oblasti Texasu a jižně až na sever Mexika. Ovce
tlustorohá patří mezi statné představitele rodu Ovis. Berani
v dospělosti dosahují délky těla 160–180 cm a hmotnosti až
120–130 kg. Samice váží v dospělosti 50–90 kg. Mohutné
rohy samců mohou vážit až 14 kg, což se rovná hmotnosti
všech kostí v těle berana tohoto druhu. Rohy samic jsou
mnohem menší a jenom mírně zahnuté. Zvířata jsou v letním období pokrytá lesklou hnědou srstí, v zimním období
je zbarvení světlejší s krátkou, hustou podsadou šedé
barvy. Typickým znakem je rozlehlé světlé „zrcadlo“ na
zádi. Ovce tlustorohé jsou známy svými urputnými a velmi
působivými souboji mezi samci v době říje. Berani se proti
sobě rozbíhají rychlostí až 40 km/h a srážejí hlavami s těžkými rohy. Nejdelší pozorovaný souboj trval 25,5 hodiny
při průměrném počtu 5-ti střetů za hodinu, dokud jeden ze
soků neustoupil. Takto intenzivní srážky jsou možné díky
speciální dvouvrstevné struktuře lebečních kostí a masivní
stavbě šíjových vazů. Berani nebojují o teritorium, ale o přístup k říjné ovci, která je bráněna dominantním samcem.
Hierarchické postavení beranů ve značné míře záleží na
jejich stáří a hmotnosti a obvykle se proto berani zapojují
do reprodukce až ve věku přibližně 7-mi let. Samice poprvé
zabřezávají ve věku 2–3 let, výjimečně už v prvním roce
života. Březost trvá 150–180 dní. Rodí se jedno až dvě
mláďata, která se osamostatňují ve 4–6 měsících věku.
Mladé samice obvykle zůstávají v mateřském stádě, které
je vedeno nejstarší ovcí. Početnost stád dosahuje někdy
až 100 jedinců, obvyklejší jsou však skupiny 8–10-ti zvířat.
Dospělí samci vytvářejí oddělená stáda. Zvířata se v divoké
přírodě dožívají až 15-ti let věku.
6. Ovce sněžná (Ovis nivicola), počet chromozomů
2n=52.
Ovce sněžná obývá horské louky severovýchodního
Ruska. V letním období vystupuje za pastvou až do
nadmořských výšek kolem 4000 m. Tento druh ovce je
mnohem blíže spřízněn s populacemi ovcí z amerického
kontinentu než s ostatními euroasijskými druhy ovcí. Má
se za to, že se ovce sněžná rozšířila do východní Sibiře
právě z Ameriky v době, kdy Beringova úžina byla překlenuta pevninským mostem mezi Aljaškou a Asií. Tento druh
ovce dorůstá kohoutkové výšky 95–110 cm a živé hmotnosti
60–120 kg. Letní zbarvení je šedohnědé. V zimě jsou zvířata pokryta vlnitou srstí mléčně kávové barvy. Uši jsou
malé a šedohnědě zbarvené. Okolí mulce je světlé, naopak
v krajině nosu se táhne tmavý pruh. Rohy se vyskytují
u obou pohlaví a jsou o něco lehčí než u amerických Bighornů (O. canadensis), dosahují u samců délky až 90 cm
a obvodu u násady do 38 cm. Samice pohlavně dospívají
ve věku 2 let samci v 5 létech. Ve vrhu je zpravidla pouze
jedno mládě. Běžně se tento druh dožívá věku 9 let. Sociální chování je podobné jako u ovce aljašské (O. dalli).
Doc. RNDr. Milan Margetín, PhD.
Slovenské centrum poľnohospodárskeho výskumu, Nitra
Ing. Michal Milerski, PhD.
Výzkumný ústav živočišné výroby, Uhříněves
51
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Ovis musimon (2n=54);
muflon evropský
Ovis ammon (2n=56)
argali
Pořád je co se učit
Ovis orientalis (2n=54);
muflon maloazijský
Ovis nivicola (2n=52)
ovce sněžná
Ovis dalli (2n=54)
ovce aljašská
Ovis vignei (2n=58);
archar
Ovis canadensis (2n=54)
ovce tlustorohá
Obr. 1 Přibližné geografiické rozšíření divoce žijících druhů rodu Ovis
Obrázek 2. Muflon korsický(středoevropská varieta)
(Ovis orientalis musimon)
Obrázek 5: Archar pandžábský (Ovis vignei punjabensis)
Obrázek 3: Muflon arménský
(Ovis orientalis gmelini)
Obrázek 4: Archar zakaspický –arkal (Ovis vignei
arkal)
Obrázek 6: Samice archara
s mláďaty
Obrázek 7: Berani Argali
Marco Polova (Ovis ammon
polii) jsou vyhledávanými
trofejními zvířaty.
Obrázek 9: Ovce tlustorohá,
horský poddruh (Ovis canadensis canadensis )
Obrázek 8: Argali gobijský
(Ovis ammon darwinii)
Obrázek 11: Ovce aljašská
Obrázek 10: Ovce tlustorohá,
(Ovis dalli dalli)
pouštní poddruh (Ovis canadensis nelsoni)
Obrázek 13: Ovce sněžná
(Ovis nivicola)
52
Obrázek 12: Ovce aljašská
(Ovis dalli stonei)
Obrázek 14: Ovce sněžná
(Ovis nivicola) v zimní srsti
Pořád je co se učit / Přečetli jsme za Vás
SPECIÁLNÍ APRÍLOVÁ PŘÍLOHA
A POZNÁMKA REDAKCE ZÁROVEŇ
Redakce Zpravodaje
děkuje
oběma
autorům
za možnost zveřejnění zajímavého
článku o divoce
žijících zástupcích
rodu Ovis. Pro úplnost však musíme
dodat, že opomněli
popsat zajímavého
člena této „rodiny“.
Domníváme se, že
je třeba, aby se s ním chovatelská veřejnost také seznámila, protože může v budoucnu významně zasáhnout do
šlechtění kulturních plemen ovcí.
Jedná se o veverkoovci mangrovovou (Sciurus ovis mangrovis M), kterou můžeme potkat v mangrovových lesích
pobřeží Asie a zřejmě migrací na kokosových ořeších se
rozšířila na malajské a dokonce i tichomořské ostrovy. Je to zvířátko plaché,
takže ji vědci objevili teprve nedávno
a hnutí Greenpeace ihned zahájilo
mohutnou kampaň na její ochranu
a utajení před pytláky, takže není divu,
že mnoho zpráv o jejím výskytu zatím
neproniklo mezi veřejnost.
Na obr. 1 vidíte dospělého samce
veverkoovce mangrovové. Silné zadní
nohy s plovacími blánami slouží jak
ZE ZAHRANIČÍ
Exkurse rakouských chovatelů
V časopise Schafe-Ziegen Aktuell (Fachtzeitschrift für
Schaf- und Ziegenbauer) 15, 2005, č. 4, s. 13, je popsána
exkurse Zemského svazu chovatelů ovcí a koz z Dolního
Rakouska. Exkurse do Bavorska, ČR a Polska se zúčastnilo asi 50 osob.
Zpravodaj SCHOK 1/2006
k pohybu ve vodě,
tak na stromech,
kde plovací blány
používá jako přísavky. Bohužel na
obrázku
nejsou
vidět
mohutné
hlodavé
řezáky.
Obrázek č. 2 nám
přibližuje typické
životní
prostředí
– mangrovový les. Veverkoovce dokáže díky chundelatému
ocasu výborně skákat a plachtit mezi stromy, no a když
skok náhodou nevyjde, jistí to plovací blány. Je výhradně
býložravá, spásá výhonky stromů a vezme zavděk i kokosovým či jiným oříškem. Domorodci ji příliš nemilují, protože
je postrachem nově založených mangrovových porostů
(obr. 3), kdy jedna rodina dokáže kompletně vyplenit nově
založený lesík.
Jakmile se dozvíme nějaké další podrobnosti o veverkoovci mangrovové, budeme naše čtenáře neprodleně
informovat. Dovedete si představit dopad křížení tohoto
poddruhu s našimi ovečkami? Myslím například na zlepšení zdravotního stavu paznehtů – pryč
s hnilobou, pryč s formaldehydem a Footvaxem! Pryč s odvodňováním pastvin!
Plovací blána nahradí nefunkční pazneht a lépe přizpůsobí ovci na pohyb
v terénu. A co teprve rozšíření krmivové
základny!
Pevně věříme úspěchům našeho
genového inženýrství a těšíme se na
další radostné vylepšení genofondu
ovce domácí.
Redakce
U nás navštívili kozí farmu Pulíčkových u Bratříkova.
V neděli 23. 10. 2005 byli na dvou ovčích farmách a sice
u Ondrůchů ve Val. Bystřici a u Ing. Pavla Šeligy ve Vlachovicích. U Ondrůchů ocenili především profesionální řešení
dojícího karuselu a celé problematiky dojení a zpracování
ovčího mléka.
U Šeligů, z časových důvodů a pro špatnou viditelnost,
se již nemohli blíže seznámit s pastvinami a oplůtkovým
systémem.
53
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Přečetli jsme za Vás
Za umožnění návštěvy třech podniků účastníci vyslovili
velmi srdečné díky.
Je potěšující, že i našim sousedům z Rakouska již máme
co ukázat a naši chovatelé ovcí a koz se za výsledky své
práce nemusí stydět.
„Videohlídač“ porodu ovcí
G. Dierichs ve svém příspěvku zveřejněném v letošním
1. čísle časopisu Schafzucht (Das Magazin für Schaf-und
Ziegenhalter) na str. 9 uvádí zajímavý postup při využití
televize v chovatelské praxi. Tento princip uplatnili poprvé
chovatelé koní při sledování průběhu jednotlivých fází
porodu u klisen.
Kamera od černobílého monitoru může být umístěna
v domácnosti chovatele do vzdálenosti cca 30 m. Průběžná
kontrola bahnění u většiny stád se uplatňuje především
v chovech, ve kterých se provádí bahnění v jednotlivých
choulech. Cenově je toto zařízení pro chovatele dostupné.
V Německu se pořizovací cena uvádí na úrovni cca
100 Euro.
Poznámka: s podobným systémem jsme se měli možnost seznámit již před několika lety v Rakousku. Jednalo se
o amatérské využití průmyslové televize, kdy syn majitele
farmy byl televizním technikem a zajistil tatínkovi možnost
sledovat průběh bahnění z obývacího pokoje.
Prof. F. Horák
Další informace
Získali jsme ještě některé další informace, které mohou
být, podle našeho názoru, užitečné pro naše chovatele:
1. Ve dnech 31. 3.–1. 4. 2006 se v kulturním středisku
v Őblarn uskuteční volba 3. vlnařské štýrské královny
v 17,00 hod. (trasa: Liezen do Schlaming po 20 km se
odbočí v Espang vlevo do cíle, tj. 5 km, nebo při cestě
Schladming do Liezen se po 15 km odbočí v Pruggern
vpravo a pokračuje se do cíle 12 km přes Stein/E.
2. 29.–30. 4. 2006 v Bulle bude celostátní výstava koz
u příležitosti 100. výročí založení Švýcarského svazu
chovatelů koz. V tomto jubilejním roce bude uspořádáno několik regionálních výstav. V Bulle v uvedeném
termínu bude vystaveno kolem 750 koz různých plemen
chovaných ve Švýcarsku. Připravuje se bohatý doprovodný program. Bulle se nachází na pomezí oblasti,
ve které se mluví francouzsky. Bližší informace mohou
zájemci získat na www.caprovis.ch
3. 18.–19. 8. 2006 se v Ulmu (Donauhalle) koná 1.Jihoněmecká aukce ovcí prostých maedi-visna. Zvířata budou
pocházet z: Badensko-Württembergska, Bavorska,
Duryňska, Hessenska, Porýní-Falcka a Saska. Na
aukci bude předvedeno: 50 beranů Texel, 20 beranů
Dorper, 70 beranů Východofríských a 30 ovcí Východofríských. Klasifikace začíná v pátek 18.8. v 10,00 hod.
Všichni berani budou mít provedeny zkoušky na brucelózu a proto v rámci EU mohou být z aukce odvezeni
přímo.
Kontakt: Landesschafzuchtverband Baden-Württemberg, tel.: 0711-166 55 04.
4. 25.–27. 8. 2006 se koná v Gobelsburgu/Lengenlois
(Rakousko) Mistrovství Evropy v ovládání pasteveckých
psů. Informace lze získat: Fam.Klaffl, tel.: 02734/4186,
nebo e-mail: [email protected]
5. Přírůstek jehňat do 30 dnů je ukazatelem mléčnosti
matky. Vysoká mléčnost matky je předpokladem
vysoké růstové intenzity jehňat v prvních týdnech
života a současně vytváří předpoklad optimálního
54
vývoje v pozdějším věku. I když bahnice s vícečetnými
vrhy produkují více mléka než s jedináčky, tak přesto
jedináčci mají možnost přijímat více mléka než např.
dvojčata. Předpoklady k mléčnosti matky lze vyslovit
na základě posouzení (palpace) vemene v prvých 24
hodinách po porodu. Hodnocení se provádí tříbodovou
stupnicí (mléčné skóre). Vztah mezi velikostí vemene
v prvním a druhém bahnění má korelační vztah na
úrovni 0,18–0,32. Bahnicím s vyšším hodnocením
vemene se rodí těžší jehňata, která rovněž mají větší
ž. h. při odstavu ve 120 dnech. Nejvýrazněji se projevuje mléčnost matky v období 3–4 týdny, kdy je mateřské mléko hlavním zdrojem výživy. Význam selekce na
30 denní ž. h. jehňat lze dokumentovat na výsledcích
24 letého výzkumu prováděného Brownem a kol. 1987.
Autorům se u plemene Thargee v USA podařilo za tuto
dobu sledování zvýšit ž. h. o 3 kg. Hmotnost jehňat při
narození a ve 30 dnech od bahnic s druhým až sedmým
porodem je uvedena v tab. 1.
Tab. 1 Růstová intenzita jehňat v období od narození do
30 dnů ve vztahu k četnosti vrhu.
Ukazatel
Četnost
vrhu/rozdíly
Hmotnost
jehňat (ks)
a) jedináčci
b) dvojčata
c) trojčata
Ž. h. při
a) jedináčci
narození (kg) b) dvojčata
c) trojčata
Ž. h. ve 30 a) jedináčci
dnech (kg) b) dvojčata
c) trojčata
Denní pří- a) jedináčci
růstek (g) b) dvojčata
c) trojčata
Rozdíl (g)
a:b
a:c
b:c
Poznámka:
Plemeno
ŽM
18
35
19
5,9
4,5
3,6
16,2
11,3
8,9
355
234
184
121
171
50
NČ
12
47
9
5,4
4,8
4,2
17,4
13,8
10,2
413
310
210
103
203
100
Průkaznost
–
–
–
–
+++
–
–
+++
–
– vztah neprůkazný P > 0,05
+ vztah průkazný P < 0,05
++ vztah vysoce průkazný P< 0,01
+++ vztah velmi vysoce průkazný P < 0,001
Tab. 2 Hmotnost jehňat při narození, ve 30 dnech a průměrné denní přírůstky od prvniček
Ukazatel
Četnost vrhu
Hodnoceno jehňat a) jedináčci
(ks)
b) dvojčata
Ž. h. při narození a) jedináčci
(kg)
b) dvojčata
Ž. h. ve 30.dnech a) jedináčci
(kg)
b) dvojčata
Denní přírůstek a) jedináčci
(g)
b) dvojčata
Rozdíl (g) a:b
149
Plemeno
ŽM
NČ
4
5
12
5
5,1
6,1
3,9
3,9
15,7
19,5
10,1
13,1
366
463
217
317
146
Průkaznost
–
–
++
+
++
++
Přečetli jsme za Vás
Podle různých autorů přírůstky jehňat v období od 10. do
30. dne jsou ukazatelem mléčnosti matky. V období 30–70
dnů se rovněž získávají významné ukazatele pro další
selekci. Např. ve Švýcarsku jako selekční ukazatel dlouhodobě používají ž. h. jehňat ve věku 30 dnů s korekcí na
ž. h. při narození, četnost a pohlaví vrhu. K chovu používají
pouze jedináčky, kteří mají ve 30 dnech ž. h. 16 kg a dvojčata 13 kg. U 65 čistokrevných jehňat ŽM ze známého
šlechtitelského chovu Oberholz u Lipska a 55 kříženci s NČ
dosáhli růstovou intenzitu uvedenou v tab.2.
V uvedeném chovu kříženci ŽM x Booroola v průměru za
tři roky měli plodnost 205,1 %. Obecně lze konstatovat, že
ž. h. jehňat ve 30 dnech má prakticky chovatelský význam
na zvyšování mléčné užitkovosti bahnic.
Podklady převzaty z práce: STRITTMATTER, K.–
ALTMAN, N.: Beobachten Sie die Milchleistung Ihrer Mutterschafe. Schafzucht, 2006, 1:10–13.
Zlaté rouno posluchaček opery
Žok nejjemnější merinové vlny v loňském roce byl
vyprodukován v chovu „Highlander Partnership“ v oblasti
Sněžných hor v jihovýchodní Austrálii. Jemnost této vlny
byla 11,8 µm, přičemž střední jemnost australské merinové
vlny je obvykle 20–21 µm a pouze 5% vlny je jemnější než
17 µm. 93 kg vážící žok této velejemné vlny nakoupil italský
návrhář Loro Piana za cenu 232 500 A$ (asi 4,1 mil. korun).
Loro Piana využívá vlnu k výrobě obleků, které pak prodává
v ceně až 15 000 A$ za jeden. Hýčkané stádo chovu „Highlander Partnership“ je chováno převážně ve stáji, v kotcích
po několika kusech. Ovce jsou krmeny senem ze speciálně
pěstovaného porostu a krmnou směsí utajovaného složení.
Je jim rovněž pouštěna hudba, zejména operní árie a nahrávky italského zpěváka A. Bocelliho.
Reuters, Canberra 2006/1/27
CHYBY V KNIZE
Jedna z účastnic mého kurzu mi před časem přinesla
ukázat knížku „Zapomenutá řemesla a život na venkově“
od Gudrun Sulzenbacherové.
Na dvoustránce o předení je tolik chyb, že považuji za
nutné se k tomu vyjádřit.
Zejména vám, kdo už umíte příst (a není vás už zdaleka
tak málo, jak se možná někdo může domnívat), by jistě
přišlo přinejmenším úsměvné, že např.
– přízi přadlena vytváří zkrucováním vláken v prstech
a kolovrátek přízi pouze navíjí,
– u obrázku vřetánka se píše, že je to předení na přeslici
(také zde musíte údajně vlákna zkrucovat v prstech),
– navíječ přaden je vydáván za motovidlo,
– pro skaní vám stačí, aby dvě příze procházely drátěným
očkem skacího stojánku, vy pouze navíjíte do klubíčka.
Také jsou zde zaměňovány pojmy mykání a česání vlny,
ostříhaná vlna je údajně zcuchané klubko pomotaných,
navzájem zauzlovaných vláken, ze kterých by žádná přadlena vlněnou přízi neupředla.
Mrzí mě, že tato knížka určená dětem, hezky ilustrovaná,
šíří mezi lidi takové nesmysly.
Ráda bych poděkovala Radce Samkové, která mi opatřila
německý originál knížky, aby se dalo posoudit, do jaké míry
jsou chyby zaviněné překladem. Zde je několik ukázek z oné
dvoustránky, s doslovnými citacemi v němčině a češtině.
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Islandské kozy: minulost a současnost
Islandské kozy tvoří izolovanou populaci severských
koz. Jejich původ je spjat s počátky osídlení Islandu před
více jak 1100 léty. Kozy se zde dostaly s prvními osadníky,
kteří přišli převážně z území dnešního Norska okolo roku
874 našeho letopočtu. Od té doby neexistují záznamy
o dalších dovozech koz a byl zaznamenán pouze vývoz
šesti koz do Skotska v roce 1986. Podle historických
pramenů, z nichž nejstarší sahají do roku 1703, byly vždy
islandské kozy chovány v malém množství v různých regionech země. Nejvyšší stavy dosahující 3000 zvířat byly
zaznamenány ve 30. létech 20. století. Naopak v roce
1890 zde bylo chováno méně než 100 kusů zvířat.V
současnosti je na Islandu v zimním období chováno asi
370 koz ve 47 chovech. Hmotnost islandských koz se
pohybuje v rozmezí 35–60 kg, kozlů 60–82 kg, plodnost
je v průměru 115% a produkce mléka za dojnou periodu
150–200 kg. Asi 20% procent zvířat v populaci má bílé
zbarvení, zbývající zvířata mají zbarvení jiné – strakaté,
jezevčí, šedé. Příbuznost mezi zvířaty v této populaci je
velmi vysoká. Islandské kozy jsou chovány většinou jako
zájmové plemeno. Maso kůzlat slouží pro vlastní spotřebu
a dostává se na trh pouze prostřednictvím několika málo
obchodů a restaurací, kůže jsou využívány na vazby
luxusních knih, mléko jako zdraví prospěšný produkt je
dodáváno na trh v omezeném množství. Islandské kozy se
vyznačují dlouhou jemnou podsadou, avšak potencionální
produkce kašmíru není zatím využívána. Od konce 60.
let minulého století je chov islandských koz podporován
státem jako genetická rezerva.
Chov islandských koz je důkazem možnosti dlouhodobého uchování i početně velmi omezených izolovaných
plemen hospodářských zvířat.
Animal Genetic Resources Information 2005, 36: 53–56
TOČ SE A VRČ MŮJ KOLOVRÁTKU
O zkrucování se stará přadlena, která z přástu neustále
odebírá vlákna a kroutí je ukazováčky a palci obou rukou
tak, aby vznikalo jedno dlouhé vlákno – příze. Její navíjení
na cívku usnadňuje kolovrat, který je poháněný rovnoměrným šlapáním.
Das Verdrillen erledigt sie Spinnerin, indem sie aus dem
Wollewickel unablässig Fasern herauszupft und diese zwischen Zeigefingern und Daumen beider Hände zu einem
Faden zwirbelt. Durch das gleichzeitige Aufspulen wird der
Faden zu beachtlicher Länge ausgezogen. Das Aufspulen
erledigt das Spinnrad, das sich allerdings nur dreht, solange
die Spinnerin gleichmässig auf das Fusspedal tritt.
Takže chyba již v německém originále, přízi zkrucuje
kolovrátek, nikoli přadlena.
SKANÍ (VOM FADEN ZUM GARN)
Předením vznikne poměrně tenká vlněná příze. Chceme-li zhotovit oblečení ze silnější vlny, je třeba splést
dohromady dva nebo více pramenů. Říká se tomu skaní.
Usnadňuje je například takováto jednoduchá pomůcka:
příze ze dvou cívek prochází drátěným očkem a společně
se namotává do klubka. Z této vlny se pak může nejenom
plést nebo háčkovat, ale také tkát.
Nach dem Spinnen wird der dünne Wollfaden verzwirnt.
Das heisst, zwei oder drei Spulen werden auf die Drillierbank gesteckt, ihre Fäden zusammengefasst und miteinan-
55
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Přečetli jsme za Vás
der durch ein Spulrad gedreht. So entsteht das Garn zum
Stricken und Weben.
Takže podle autorky německého originálu se ská proto, že
upředené prameny jsou tenké. To je ale omyl, sílu příze určuje
přadlena množstvím vytažených vláken při předení. Účelem
skaní je vytvoření příze, která se samovolně nekroutí.
Drátěné očko a namotávání do klubka si přidala paní
překladatelka, zřejmě na základě velmi zavádějícího nalícování dvou ve skutečnosti nesouvisejících obrázků (skací
stojánek a klubko vlny). To, že se ve skutečnosti ská na
kolovrátku, zřejmě neví ani autorka originálu.
PŘEDTÍM A POTOM
Právě ostříhaná ovčí vlna připomíná zcuchané klubko
pomotaných, navzájem zauzlovaných vláken, ze kterých by
TRÁVY A JETELOVINOTRÁVY
V ZEMĚDĚLSKÉ PRAXI – RECENZE
Komplexně pojatá monografie věnovaná otázkám charakteru, pěstování, sklizně a konzervace, jejich využití ve
výživě skotu, pastvy, semenářství i charakteristika jejich
chorob a škůdců. Na napsání publikace se podílel kolektiv 23 autorů,
jehož vedoucím byl Prof. Ing. František HRABĚ, CSc. z Mendelovy
zemědělské a lesnické univerzity
v Brně. Publikace byla vydána nakladatelstvím Ing. Petra BAŠTANA v Olomouci v roce 2004.
Práce má význam pro farmáře, kteří
se především věnují komplexní problematice racionálního využití travních
porostů v návaznosti na vlastní chov,
hlavně přežvýkavců. V daném případě
máme na mysli chov ovcí a případně
i koz. Z tohoto pohledu praktičtí chovatelé ovcí a koz zvláště ocení kapitolu
obsahující velmi potřebné a zásadní
informace o technologii sklizně,
konzervaci a skladování pícnin, speciálně sena a silážování. Vysvětlení
principu biotechnických procesů probíhajících při konzervaci, vhodných
konzervačních látek a skladovací
technologie jsou aplikovány pro potřebu praxe. Samostatná
kapitola je věnována výživě skotu, založené na zkrmování
objemných krmiv, což rámcově pochopitelně obecně platí
i pro výživu ovcí a koz. Samostatná kapitola je vyčleněna
pastvě různých druhů zvířat na travních a jetelovinotravních
porostech. Otázka pastvy ovcí a koz je popsána pouze na
3 stranách publikace. Pastva jednotlivých kategorií ovcí
s různým užitkovým zaměřením je zpracována především
pro podmínky volné pastvy větších stád na přirozených
pastvinách za přímé účasti ovčáka. Tento systém, především salašnického chovu, má z našeho hlediska stálé
uplatnění především na Slovensku. Zásady pastvy faremních chovů koz jsou nastíněny pouze obecně.
V našich podmínkách však má perspektivní uplatnění
oplůtková pastva ovcí a koz, včetně vícedruhové rotační
56
žádná přadlena vlněnou přízi neupředla. Teprve mykáním
se vlákna rozmotají a urovnají vedle sebe.
Frisch geschorene Wolle ist zunächst ein wirres Knäuel
krauser, ineinander verknoteter Fasern. Durch das Kämmen
werden sie entwirrt und parallel ausgerichtet.
Zde je chybný překlad, das Kämmen je jednoznačně
česání, nikoliv mykání. Vlákna se rovnoběžně uspořádají
skutečně při česání, nikoliv při mykání.
JAK SE PŘEDE NA PŘESLICI? (GANZ EINFACH?)
Zde je vlastně jen jediná chyba a sice že „das Spinngerät“
je přeloženo jako přeslice. Tomuto „točícímu zařízení“ se ale
říká vřetánko, přeslice je něco jiného (držák na předený len,
konopí, vlnu).
Daniela Linhartová
pastvy. Otázky vhodného zatížení pastviny a oplůtků zpracované modelově pro skot mohou, pochopitelně po korekci,
použít chovatelé ovcí a koz. Problematika oplůtkové pastvy
nemůže být řešena bez zajištění technických podmínek,
což je podmíněno vybudováním pastevních areálů. Těmto
otázkám je věnována samostatná kapitola. Poslední dvě
kapitoly jsou určeny pro potřeby semenářství a samostatně
i problematice chorob škůdců jetelovin a trav. Pochopitelně,
že tyto poslední kapitoly mají svůj
význam především pro specialisty
– agronomy.
Posuzovaná práce kolektivu autorů
vedených Prof. Ing. F. HRABĚTEM,
CSc. „Trávy a jetelovinotrávy“ je zpracována na vysoké odborné úrovni.
Je psána přehledně, systematicky
a základní teoretické poznatky jsou
jasně formulovány pro potřeby praxe
farmářů, věnujících se nejen rostlinné,
ale i též živočišné produkci. Přes
všeobecné uplatnění její význam
docení především farmáři hospodařící
v podhorských nebo marginálních
oblastech. Z pohledu bývalého vysokoškolského učitele oceňuji zvláště
grafickou úpravu práce spočívající
zejména v názorně zpracovaných
tabulkách, grafech a kvalitních
fotografiích. Celkově lze blahopřát
autorům i vydavatelství k vydání této
prospěšné odborné publikace, která
má celkový rozsah 122 stran. Je potěšitelné, že i naše
odborné práce jsou i po formální stránce plně „konkurence
schopné“ zahraniční literatuře, která je na našem trhu velmi
početně zastoupena.
S ohledem na výše uvedenou analýzu a poznatky doporučuji publikaci i praktickým zemědělcům – farmářům,
včetně našich chovatelů ovcí a koz.
Tento druh publikací by měl být součástí odborné
knihovny našich chovatelů ovcí a koz.
Uvedenou publikaci lze získat: Ing. Petr Baštan
– Vydavatelství, Wellnerova 7, 779 00 Olomouc, tel./fax:
585 750 810, mobil: 608 627 046, 605 845 152, e-mail:
[email protected]
Prof. Ing. František HORÁK, CSc.
Přečetli jsme za Vás
CO MAJÍ SPOLEČNÉHO ŠÍLENÉ
KRÁVY, ŠKRABAJÍCÍ SE OVCE
A CHECHTAJÍCÍ SE KANIBALOVÉ?
Odpověď zní: PRIONY
Dostávám se tu k jednomu z nejpopulárnějších a nejdiskutovanějších zdravotních témat posledních let. Věřím, že
většina z Vás už četla nebo slyšela něco málo o nemoci
šílených krav. Možná jste se proto zamysleli nad mrazícím
boxem, jestli si roštěnky dáte nebo raději zvolíte vepřovou
kotletu. Ale ruku na srdce
– kdo z vás alespoň tuší,
jak a u koho tohle všechno
začalo a jaká je alespoň
relativní šance, že příští
obětí budete právě VY?!
Na podzim roku 1997
získal Stanley B. Prusiner
Nobelovu cenu v oblasti
medicíny a fyziologie za
objev a charakterizaci
infekčního
proteinového
agens, zvaného prion
– proteinaceous infectious
particle. Priony jsou bílkoviny, které jsou obsaženy
v buněčných membránách.
Protože je máme ve svých buňkách všichni, tělo je považuje za vlastní a netvoří proti nim protilátky. Kdyby tomu tak
bylo, páchalo by naše tělo vlastně sebevraždu. Naneštěstí
se však vyskytují ve dvou formách. Tu zdravou, normální
máme v buněčných membránách. Pomáhá v přenosu
informací do buňky. Ta druhá, mutovaná forma se dostala
dovnitř buňky, je velmi odolná a je považována za infekční.
Když se mutovaná forma dostane do těla, buď spontánní
mutací, nebo alimentární cestou, napadá zdravou formu
a mění ji do své podoby.
Napadená zdravá bílkovina se mění v mutovanou
a sama napadá další.
V celku jde o tzv. dominový
efekt. Na okraj podotýkám,
že tedy nejde ani o baktérie,
ani o viry. Není zde žádná
DNA a to byl hlavní oříšek
pro biology.
Prionová
onemocnění
objevili Američané D. C.
Gajdůšek a B. S. Blumberg, kteří za tento objev
dostali Nobelovu cenu
v roce 1976. První popis
prionového
onemocnění
prochází z roku 1738,
kdy ve Francii docházelo
k úhynům ovcí, které si před smrtí škubaly vlnu z kožichů
a potácely se. Teprve v roce 1946 bylo prokázáno, že jde
o infekční onemocnění, které dostalo název scrapie. V roce
1920 německý neurolog Hans Gerhard Creutzfeld popsal
mladou ženu, která zemřela na zvláštní degenerativní onemocnění mozku. Podobný popis pěti pacientů popsal o rok
později německý neuropatolog z Hamburku Alfons Maria
Jakob. Ačkoli pacientka doktora Creutzfelda trpěla jinou
Zpravodaj SCHOK 1/2006
chorobou, do paměti se vžilo označení Creutzfeld-Jakobova choroba (CJD). V 50. letech 20. století na Nové Guinei
si místní veterinář Zigas všiml zvláštní choroby domorodců
projevující se třesem, záchvaty smíchu a následnou smrtí.
Jeho pozorování potvrdilo zkoumání D.C. Gajdůška, že
kuru – místní název nemoci – je infekčního původu a spojené s rituálním kanibalismem. (Kanibalismus byl asi v 50.
letech místní vládou zakázán, zmizela proto i záhadná
nemoc kuru. Nemocní byli především muži a děti. Ženy
totiž maso zemřelých pouze připravovaly, pojídaly hlavně
vnitřnosti a mužům nechávaly mozky. V buněčných membránách mozkových buněk je největší procento prionů.)
Zde
se
dostávám
k otázce v nadpisu. Jak je
vidět z předešlého prionová onemocnění, zvaná
též spongiformní encefalopatie, mohou napadnout
lecco. Spongiformní proto,
že po smrti se v mozku
postižených nalezly dutiny
bez
známek
proběhnuvšího zánětu, přičemž
postižená tkáň připomínala
houby. Poprvé se onemocnění objevilo u ovcí.
Ve Velké Británii se krávy
nakazily infekční kostní
moučkou z ovcí a nemoc
se u nich projevila poruchami rovnováhy, ztrátou motorické
kontroly a následnou smrtí. U domorodců na Nové Guinei
se nemoc projevovala nezadržitelnými záchvaty smíchu,
poruchami řeči, demencí a nakonec úplnou nehybností.
U člověka může mít prionové onemocnění i jiné příznaky,
například smrtelnou nespavostí postihující především
celé rodiny. Prionová onemocnění postihují také norky,
jeleny, losy, kočky, nývaly a kudu. Norci se nakazili priony
z ovcí a hovězího dobytka, kočky a krávy zase masokostní
moučkou kontaminovanou
mutovanými priony.
Způsoby získání u člověka jsou různé. Choroba může být dědičná,
lze ji získat spontánní
mutací, infekčním přenosem – pravděpodobně
z nakaženého hovězího
masa, dříve docházelo ke
vzácných onemocněním
při transplantaci rohovky,
nebo podáním znečištěného růstového hormonu
z hypofýzy zemřelých lidí.
Člověk je tedy ohrožen především nákazou
z infikovaného masa,
především hovězího. Pravděpodobně nepomáhá ani dlouhodobá tepelná úprava.
Ovšem riziko, že se na Váš talíř dostane maso z nakaženého kusu je mizivé. Mnohem větší pozornost doporučuji
na nebezpečí salmonelóz z nedobře propečeného masa,
aň už se jedná o hovězí nebo kuřecí. Tato onemocnění Vás
sice nezahubí, zato Vám připraví nepříjemné chvilky na
dostatečně dlouhou dobu.
Miroslava Marešová
57
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Chovatelský servis / Historie
CHOVATELSKÝ SERVIS
V této nové rubrice bychom chtěli řešit praktické problémy chovatelů. Jako první téma se nabídlo ošetření ovčích kůží před
odborným zpracováním a odpověď nám laskavě poskytl tuzemský zpracovatel kůží Snaha Brtnice. Takže pokud narazíte na
nějaký problém – napište nám nebo zavolejte a my se budeme snažit ho s Vámi vyřešit. Zároveň bychom rádi tuto diskusi
otevřeli i na webu, kde budou otázky a odpovědi přece jen operativnější a do debaty by tak mohlo přispět i více chovatelů.
Takže www.schok.cz očekává Vaše dotazy.
OŠETŘENÍ OVČÍCH KŮŽÍ
Pokud chceme ovčí kůže nabídnout k dalšímu zpracování v kožešnickém průmyslu, musí být ovečka pravidelně
stříhána a kůže správně ošetřena a provedena správná
konzervace:
Kůži po stažení necháme přehozenou přes ráhno, aby
vychladla a rozmyslíme si, v jakém stavu ji předáme k vyčinění nebo nabídneme k výkupu. Pokud se rozhodneme pro
náročnější způsob konzervace solením, postupujeme takto.
Vychladlou kůži z ovce rozložíme nejlépe na rošt vlasem
(rounem) dolů a řádně posolíme celý řemen kůže. Takto
nasolené kůže můžeme postupně skládat na sebe cca 20
až 30 ks. Pokud se nám nepodaří během 14 dnů kůže prodat
nebo předat k vyčinění, je třeba starou sůl vyklepat a solení
provést znovu. Zejména v letním období je potřeba neustále
kůže kontrolovat a případně zkrátit dobu k přesolování.
Pokud se rozhodneme pro konzervaci sušením, postupujeme takto:
Kůži zbavenou ocásku, špárek, případně hlav přehodíme
přes ráhno tak, aby kůže visela „hlavou“ dolů . Potom pro-
HISTORIE – POZNÁTE JE JEŠTĚ?
V devadesátých letech se struktura plemen ovcí chovaných u nás zásadně změnila. Do té doby převážně vlnařská plemena byla vystřídána masnými a kombinovanými
a zemský chov se začal orientovat spíše na hybridizaci.
Dnešní mladý chovatel už vlnařská plemena z praxe
Booroola – plodné merinové plemeno. Beran BO 7
linie Booker, homozygotní nositel genu velkého účinku
pro vícečetné vrhy.
58
vedeme vyšpejlování krajů pomocí špejlí nebo třísek tak,
že tyto třísky přitiskneme k okrajům kůže tam, kde kůže
má snahu se stáčet. Místo třísek použít i novinový papír,
kterým okraje kůže „podlepíme“ . Pokud nezabráníme stáčení krajů, kde by se kůže k sobě přilepila, dojde v těchto
místech k hnilobnému procesu, jehož výsledkem je vypadávání vlny a vznik holin.
Při sušení zabráníme přístupu ptáků, myší, koček apod.
Nesušíme na přímém slunci ani nikde u kamen. V letním
období kontrolujeme, zda nám do kůži nenapadli kožojedi
nebo moli.
Pokud chceme nabídnou kvalitní kůži, musíme splňovat
několik zásad:
1) pravidelně ovce stříhat, před porážkou nechat vlnu
dorůst což je asi dva až tři měsíce
2) odborně provést porážku, kůži neprořezat
3) provést kvalitní konzervaci
4) zejména v letním období zamezit napadení škůdci
Vlastimil Koudela,
místopředseda družstva Snaha Brtnice
nezná. Domnívám se, že ne z nostalgie, ale pro dosažení
určité chovatelské gramotnosti není na škodu si je alespoň
připomenout. Snímky byly většinou fotografovány pro inseminační stanici beranů v Jevíčku. Ve druhé části této obrazové přílohy se podívejte na plemena, která dnes běžně
znáte, ale od doby, kdy se k nám poprvé dostala, určitě
prošla vývojem a dnes vypadají trochu jinak.
Matka se čtyřčaty, potomky berana BO 7.
Historie
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Stavropolské merino – vlnařské plemeno. Beran SM
28 linie Sirup.
Askanijské merino – vlnařské plemeno. Beran AM 11,
kříženec Askanijské x Australské merino, linie Austral.
Kavkazské merino – vlnařské plemeno. Beran KM 22
linie Karat
Kavkazské merino – vlnařské plemeno. Beran KM 27
linie Katar.
Kříženec Merino x Booroola, beran MV 1
Kříženec Askanijské merino x Booroola, beran AMB 5
Finská ovce, plodné plemeno.
Německá dlouhovlnná, kombinované plemeno, beran
ND 9. Zde se mi bohužel nepodařilo zjistit linii. Toto
plemeno chová AZ Holding Věstín.
59
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Historie / Čtenáři nám píší
Žírné merino – kombinované plemeno. V současné
době je chováno v ČR na dvou chovech.
Charollais – dnes druhé nejrozšířenější masné plemeno. Jedni z prvních beranů tohoto plemene zapůjčených ze ZD Nečtiny na inseminační stanici Líšná.
Texel, beran holandského typu, inseminační stanice
Jevíčko.
Texel, matka s jehnětem, inseminační stanice Jevíčko.
Suffolk beran SF 11, linie Halma. Tato linie byla
obnovena pomocí inseminačních dávek z IS Jevíčko
– takže, chovatelé beranů linie Halma, toto je „Hibernatus“, prapradědeček Vašich beranů...
Suffolk beran SF 14, linie Yank, IS Jevíčko.
K POLEMICE, JAKÉ OVCE CHOVAT
Když můj synovec začal s chovem ovcí a pídil se,
se kterým plemenem začít, vzpomněl jsem si na paní
Ing. Procházkovou ze Lhůty a na její slogan, že „je lepší
mít 6 kýt z jednoho bahnění, než kýty 2“. Synovec využil
jejího doporučení, jak dosáhnout nejlepšího ekonomického
výsledku křížením plodného plemene s masným. Tehdy
radila křížení zejména ovce Romanovské se Suffolkem či
Texelem. Nakoupil celkem 9 bahnic, z toho 4 Romanovské,
2 kříženky Romanovské s Texelem, 1 Suffolk a 2 Romanov-
60
ské se Suffolkem. Pro připouštění postupně použil berana
Charollais, následně Texel a pak Suffolk.
Zjistil, že v podmínkách chovu v nadmořské výšce 450 m
se nehodí asezonní plemena připouštět beranem plemene
Charollais, protože jehňata narozená v zimním období
v lehkém chovatelském zařízení špatně přežívají. Pro letní
bahnění a růst jehňat toto plemeno vyhovuje. Po beranech
Texel či Suffolk jehňata, narozená v zimním období, přežívají naprosto bez problémů (i při teplotě -25 °C). Potvrdila
se mu zkušenost paní Procházkové i jiných chovatelů,
již několikrát publikovaná, že nejvhodnější pro křížení je
Čtenáři nám píší / Společenská rubrika
Romanovská ovce, protože má schopnost na jehňata
„nabalit“, čím je připuštěná. Při jateckém prodeji na „výtěžnost“ zatím nebyly jakékoli problémy. Průměr ceny se po
přepočtu pohybuje mezi 40–45 korunami za kilo živé váhy.
Při nákupu bahnic požadoval jedince zásadně z vícečetných vrhů. Právě Romanovky neměly ani jednou jedináčka,
naopak se rodila troj i čtyřčata. U jedné Romanovky za 3
roky odchoval 15 jehňat. V průměru od 9 ks bahnic odchoval za 3 roky celkem 66 jehňat. Je lehké si pak spočítat ekonomiku chovu kříženců Romanovky s masnými plemeny.
Při snaze dosáhnout spokojenosti i u drobných chovatelů je
NAŠI JUBILANTI
velice zodpovědná úloha těch, kteří produkují kvalitní samčí
materiál, v současnosti zejména plemen Texel a Suffolk, se
kterými jsou ověřené kladné zkušenosti. Osvětou je nutné
působit na drobné chovatele, aby nakupovali berany od
kvalitních chovatelů zejména na nákupních trzích, kde je
i jistota dobrého zdravotního stavu.
Tímto příspěvkem nechci v žádném případě znevažovat
zkušenosti s jinými plemeny, protože každé má svoji krásu,
půvab a právě variabilita může vyhovovat zejména hobby
chovatelům.
Vlastimil Ambrož
Gratulujeme pětašedesátníkům:
Kašák Jaroslav, Strašín
Redakce Zpravodaje gratuluje všem členům Svazu, kteří
oslaví v tomto pololetí významné životní jubileum.
Pětasedmdesátiny slaví:
Padesátiny oslaví:
Cmajdalka František, Valašské Klobouky
Vojtěch Jiří, Ing., Černá za Bory
Adamec Libor, Kunčice pod Ondřejníkem
Balko Stanislav, Velichov
Mančálová Eva, Brná
Vízner Jiří, Vrdy
Vyskočilová Eva, Blatnice
Zacharda Petr, Ing., Rybná
Noví šedesátníci:
Hrdý Miroslav, Choceň
Sokol Pavel, Rychnov u Jablonce nad Nisou
STANISLAV BALKO – 50. NAROZENINY
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Gratulujeme k výročí:
Durďák Otto, Hostětín
Fuzio Štefan. Říčky-Háje
Hladík Josef, Bydžovská Lhotka
Vrba Vít, Lukavice
78 roků
83 roků
85 roků
80 roků
Všem našim jubilantům gratulujeme, přejeme jim hodně
zdraví, pohody a radosti z chovu.
Redakce Zpravodaje
1982 – 87 ovčák – JZD Čebín Moravské Knínice
1987 – 90 střihač pod st. Bořitov
Od roku 1990 střihač ovcí – živnostenský list
I. Stručný životopis
1955 – rodina se stěhuje ze Zvolena do Litbořic (u Žatce)
1971 – 73 ovčácké učiliště Vizovice (vyšly pouze dva ročníky)
1973 – praxe Státní statek Žatec
1974 – ovčák na Slovensku JRD Sliač u Zvolena
1975 – 77 vojna psovod – 2. místo v soutěži psovodů ČR
1977 – 80 ovčák – Zásada u Kadaně (nyní kozí farma Sládečkovi)
1980 – 82 ovčák – Újezd St. statek Hubenov
II. Úspěchy
Ovládání pasteveckých psů
1978 – Nečtiny – Čechy
1978 – Nivnice – mistrovství ČR
1984 – Nivnice – oblastní
1986 – Opatov – oblastní
2. místo
4. místo
4. místo
4. místo
Stříhání ovcí
8. 9. 2001 Rovečné – mistrovství ČR
1. místo
61
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Společenská rubrika
III. Ostatní
Kdyby po ČR běhalo 5 tisíc ovcí s vlasama až na zem
– věděl bych, že se rodina Balků v roce 1955 dostala ze
Slovenska až do Ameriky, ale protože jsou ovce ostříhány,
vím, že se usadili v Čechách – někde kolem Žatce
Standovi děkuji za to, že:
– mnoho let patří k nejlepším střihačům v ČR
– stará se o svoji jedenaosmdesátiletou maminku
– stará se o psa Hovavarda a 5 včelstev
– 16 let pravidelně kupuje a čte Reflex
– a hlavně proto, že mi nekouří v autě doutníky „KORA“
V současné době je Standa mladý klučík v nejlepších
letech. Až mu bude 50, přeji mu, aby si mohl hodit nohy na
stůl a pravidelně pobírat od státu rentu 20 tisíc měsíčně. To
přeji i všem ostatním dobrým střihačům.
Ing. Milan Dvořák
80. NAROZENINY PANA VRBY
Dne 10. 4. 2006 bude slavit své 80. narozeniny pan Vít
Vrba z Lukavice u Žamberka, okres Ústí nad Orlicí.
Jaký byl život tohoto člověka, jehož usměvavou tvář
známe ze všech větších chovatelských akcí?
Pan Vrba se narodil v Písečné (malá obec též na žamberecku), pochází ze šesti dětí, oba rodiče pracovali v zemědělství. Dětství i mládí měl velmi skromné, po vyučení
nastoupil jako údržbář v bývalém ZNZZ a zde pracoval
35 let. Oženil se, s manželkou vystavěli rodinný domek,
vychovali tři děti a založili velký jabloňový sad.
Celoživotní láskou pana Vrby je chovatelství a to především chov ovcí a koz. Od roku 1955 chová kozy bílé
krátkosrsté, od roku 1985 též kozy hnědé krátkosrsté. Díky
pečlivé práci, dobrému chovatelskému oku, vytrvalostí
v této práci a v neposlední řadě i úzkou spoluprácí s plemenářskou službou, dosáhl mnoha úspěchů v tomto oboru
chovatelství. Vychoval mnoho plemenných kozlíků, kteří se
stali favority nákupních trhů i plemenných koziček, které
62
daly základ rodinám na mnoha stádech. Jeho plemenná
zvířata byla i nakoupena do zahraničí /Bulharsko, Polsko,
Německo, Španělsko/.
Pan Vrba se stále aktivně angažuje v oblasti veřejného
chovatelství a to především tím, že od roku 1965 chová
nepřetržitě 2 i více plemenných kozlů, kteří zajišťují reprodukci koz v širokém okolí. Sám si kozly vybírá, obětavě
jezdí po celé republice na nákupní trhy, aby sehnal nejlepší
zvířata. Díky tomu byla na jeho obvodě vždy vysoká užitkovost zvířat.
Co se týká ovcí, pan Vrba choval ovce Východofríské,
v roce 1983 mu byl uznán šlechtitelský chov.I zde se mu
dařilo, odchoval několik plemenných beranů, kteří se stali
šampiony nákupních trhů. V pozdějších letech choval
Cigáju a to až do roku 2000, kdy stádo prodal dalšímu
významnému chovateli v oblasti
A jak se tento chovatel angažoval ve veřejných organizacích?
Je to neuvěřitelné, ale už celých 50 let (od roku 1955) pracuje pan Vrba jako kontrolní důvěrník chovu koz, zajišťuje
měření mléka, odebírání vzorků mléka, označování zvířat,
provádí výběry zvířat k dalšímu chovu, zpracovává plemenářskou dokumentaci, dělá poradenskou činnost.
Dále pracoval jako posuzovatel ve státní výběrové komisi.
Od roku 1957 působí ve výboru OO ČSCH Ústí nad Orlicí,
doposud jako předseda OOK.
Vidíte sami, že kromě vlastní práce a starosti o rodinu
se pan Vrba skutečně zasloužil o rozvoj chovatelství v naší
oblasti. Jeho práce byla oceněna především „Čestným
uznáním za rozvoj KU koz“ – toto dostal při příležitosti oslav
60.výročí provádění KU v ČR.
V roce 1996 dostal nejvyšší chovatelskou poctu a to zlatý
odznak I. stupně za zásluhy o rozvoj chovatelství.
A co říci nakonec?
Úspěchy pana Vrby jsou především podloženy tvrdou
prací, vytrvalostí a obětavosti vůči ostatním chovatelům.
Přeji panu Vrbovi za Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, za
všechny své kolegy a určitě i za ostatní chovatele hodně
zdraví, štěstí, spokojenosti a ještě hodně chovatelských
radostí.
Ing. Eva Roubínková
Společenská rubrika
SLAVILI JSME S ING. RYBÁŘEM
70. NAROZENINY
Letos v lednu oslavil své 70. narozeniny Ing. Josef Rybář,
šlechtitel pro chov koz v západočeském regionu. Narodil se
26. 1. 1936 v Šťáhlavicích, okres Plzeň. V letech 1951–1955
vystudoval Střední zemědělskou školu v Březnici. Poté pracoval jako obvodní zootechnik pro chov prasat a skotu. Při
zaměstnání dálkově studoval na Vysoké škole zemědělské
Zpravodaj SCHOK 1/2006
v Praze, kterou ukončil v roce 1965 státní zkouškou. Po
absolvování vysoké školy pracoval jako okresní zootechnik
pro chov prasat na okrese Plzeň-jih a v roce 1983 byl jmenován do funkce vedoucího Krajské zemědělské správy.
Pan Ing. Rybář má také velký podíl na regeneraci přeštického prasete.
V roce 1993 se stal zaměstnancem Českého svazu
chovatelů, kde jeho hlavním posláním bylo šlechtění koz
v celém západočeském regionu. Od roku 2001 tuto činnost
stále vykonává pro SCHOK v ČR. Nezvěstice, kde Ing. Rybář žije a je zároveň předsedou ZO ČSCH, se také
staly místem konání nákupních trhů plemenných
kozlíků a koziček a tento den je vždy zásluhou
Ing. Rybáře chovatelským svátkem. Za svoji dlouhodobou a příkladnou práci byl letos vyznamenán
svazovým vyznamenáním Řádem Zlatého rouna.
Do dalších let hodně zdraví, životní pohody a spokojenosti přeje vedení Svazu a všichni kolegové.
Ing. Richard Konrád, Šárka Kořínková
JUBILANT ING. PETR ZACHARDA
Vždy, když se blíží nějaká zvláštní událost, jako bývá i „kulaté“ životní jubileum, určitý mezník v životě, ale také v práci
či podnikání, ohlížíme se zpět na dobu uplynulou, na to co
se povedlo a co se nepovedlo. Je to také pohled dopředu,
do budoucnosti, na to, co nás čeká, jaké máme plány, co
ještě chceme udělat, nebo si splnit. V blízkých dnech oslaví
své kulaté výročí – 50 let – Ing. Petr Zacharda.
Ing. P. Zacharda dnes patří k největším chovatelům
ovcí v ČR. Jeho stáda čítají téměř 2,5 tisíce ovcí různých
plemen.
Při této příležitosti jsem ho navštívil na jeho farmě a položil mu několik otázek.
času jsem začal budovat svou zemědělskou farmu v Abertamech.
Jaké byly začátky?
Po revoluci, kdy se otevřely možnosti vycestovat do
„západních zemí“, jsme s kolegy Alexandrem a Klepsou
navázali kontakty s chovateli v Dánsku, a začali dovážet
Co tě, Petře, vedlo k tomu, že jsi začal soukromě
hospodařit?
Již v mládí, když jsem studoval na střední zemědělské
škole, choval jsem drobná hospodářská zvířata, králíky,
slepice, atd. Od roku 1985 jsem začal chovat ovce plemene
Cigája. Po roce 1990, kdy se vytvořily podmínky pro různé
aktivity, jsme spolu s Ing. P. Alexandrem a Ing. J. Klepsou
založili obchodní společnost AKZ. Hlavní činností společnosti bylo obchodování s hospodářskými zvířaty. Postupem
63
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Společenská rubrika / Křížovka
plemenné ovce a berany plemene Oxford Down, ale i jiná
plemena, do ČR. Plemeno Oxford Down se nám líbilo pro
své užitkové vlastnosti. Já jsem začínal se stádem v počtu
cca 10ks. Ale po určité době jsem přešel k Šumavské ovci.
V drsných podmínkách středního Krušnohoří v nadmořské
výšce kolem 800m se Oxfordům moc nedařilo. Lépe v této
oblasti vyhovuje Šumavská ovce. V současné době jsem
majitelem společnosti, která kromě Šumavek chová ještě
plemeno Merinolandschaf a další užitkové stádo, většinou
kříženci (SF, T).
Na své farmě máš
kromě ovcí ještě další
hospodářská zvířata.
Ano, chovám ještě masný
skot, který se většinu roku
pase v tvrdých podmínkách
Krušných hor. Na své ekologické farmě mám ještě
také koně a lamy jako určitý
doplněk a zpestření i pro
turistické návštěvníky této
lokality.
V současné době realizuješ
výstavbu výrobny ovčích
sýrů?
Společně s obcí Boží Dar máme v úmyslu zaměřit se na
rozšíření agroturistiky do této krušnohorské oblasti. Je to
oblast hojně navštěvovaná jak domácími, tak také turisty ze
sousedního Německa. A tady, zvláště na našem trhu chybí
kvalitní ovčí produkty. Budujeme sýrárnu pro výrobu ovčích
sýrů. Dále chceme vybudovat restauraci nejen s jehněčími
specialitami, ubytovací zařízení a vše co k agroturistice
patří. Něco podobného jak můžeme vidět v alpských
zemích (Rakousko), kde farmáři nabízejí v podobných
zařízeních své produkty turistům. Pro tento záměr jsem
postupně nakoupil ze Slovenska ovce plemene Lacaune
KŘÍŽOVKA Z ČÍSLA
4/2005
Tajenka: Máme rádi skopové maso
Správně vyluštilo křížovku sedm
chovatelů. Na fotografii vidíte nezávislého ověřovatele správnosti slečnu
Balinku Potkanovou (papouška jsme
ke spolupráci nepřesvědčili), která
prověřila všechny odpovědi a nakonec
doporučila, ať nejsme škrobi a odměníme Kuchařkou všechny úspěšné luštitele. Což jsme učinili a ještě jednou
gratulujeme!
Správně křížovku vyluštili:
Hrňa Aleš, Janderová Petra, Sedláčková Ludmila, Pavlíčková Dana,
Bisová Věra, Burša Josef a Mančálová
Eva.
64
(většinou kříženky s valaškou) a plemenné berany. Berany
používáme i na křížení se Šumavkou a tak chceme rozšířit
stádo ovcí pro dojení. V plánu máme zpracovávat až 500
litrů ovčího mléka.
Spolupracuješ také s ekology a dalšími organizecemi.
Mám ekologické hospodářství a jsem členem organizace PROBIO – splečnost ekologických zemědělců. Spolupracuji také se zemědělskou školou v Dalovicích, kde
probíhají školení a kurzy
pro začínající rolníky. Jsem
členem Svazu chovatelů
ovcí a koz v ČR, členem
rady plemenné knihy ovcí,
předsedou klubu Šumavské
ovce a předsedou Krajského
sdružení SCHOK.
Jaké máš plány do
budoucnosti – té blízké
a také delší?
V současné době je prioritou dokončit a zprovoznit sýrárnu. A do té delší
budoucnosti – aby mi farma
prosperovala. To je možná
víc přání než plán. K těm
plánům a přáním patří také poděkování. A poděkování těm,
bez kterých bych nedosáhl toho co v současné době mám.
Za své úspěchy, kterých jsem dosáhl, vděčím také svým
spolupracovníkům, technikům, ekonomkám, ošetřovatelům
zvířat. Bez tohoto kolektivu bych to nedokázal. Díky.
Na závěr nezbývá než poděkovat Petrovi jednak za
rozhovor, ale také za práci, kterou v chovu hospodářských
zvířat udělal. Přejeme mu k jeho životnímu jubileu všechno
nejlepší, aby se jeho plány a záměry naplnily a zdařily.
Ondřej Zlatohlávek
Křížovka
Zpravodaj SCHOK 1/2006
KŘÍŽOVKA
1
2
Autor: V. Ambrož
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
Nápověda: Ula, Nguyen, Maxa, Ulak
Vodorovně:
Svisle:
A: Část výrobního pochodu při úpravě kovů; zn. pro karát;
příslušník starého francouzského královského rodu.
B: Stát v jihozápadní Asii; určitý člen v arabštině; určité
části území.
C: Lidově místo; 1.část tajenky; autor komedie Hrátky
s čertem.
D: Dovoz; mešní roucho; chem. značka telluru.
E: Chem. značka dusíku; 2. část tajenky; chem. značka
pro yttrium; 100 m2.
F: Nejvyšší hora Ruska; chem. značka helia; obraz svatých u východních církví.
G: Chem. značka pro berrylium; lidově nebo; hlavní středisko těžby diamantů Afriky.
H: 1. písmeno abecedy; ovce plodného plemene; zkr.
zem. učiliště.
I: Myslivecká sůl; SPZ Nové Zámky; turecké sídlo; jiný
tvar slov; jemu; český spisovatel 18. století.
J: Drobná rybka, 3. část tajenky; zkr. Lidové noviny;
chem. značka molybdenu.
K: Vietnamský básník 18.–19. stol.; iniciály tenistky
Navrátilové; šupinatý plaz.
L: Český diplomat – předseda exilové státní rady v Londýně; předložka; prostor mezi opevněním a hradním
příkopem – krajově.
1. Francouzské plemeno dojných koz; medvědí přítel
Mauglího; zn. nanometru.
2. Jemně nanesený materiál; duchovní osoba; kachní
citoslovce.
3. Slovensky pouze; předložka; iniciály Bardotové; čaroděj ze země ....; bývalý lidovecký ministr zemědělství.
4. Nač; předložka; dlouhovlnné plemeno ovcí s kombinovanou užitkovostí; zkratka jednotky napětí.
5. Staré zájmeno; iniciály vynálezce lodního šroubu;
chem. značka jódu; název carských nařízení; vodní
stavba sloužící ke vzdutí hladiny vody.
6. Chem. značka pro kobalt; český výrobce zejména
kuchyňských elektrospotřebičů; goniometrická funkce;
předpona pro zápor.
7. Francouzská předložka; slovenská předložka; jednotka
elektrického odporu; sídlo bohů.
8. Český herec; uvnitř; chem.značka bóru; přístav u Černého moře.
9. Sídlo u Domažlic; chem. značka pro einsteinium;
zájmeno množného čísla; vlastní rukou.
10. Slovensky skutečně; matematické označení imaginární
veličiny; část těla; sídlo v USA.
11. Z lat. brána (mn. číslo); časté romské jméno; zkratka
Národní rady; citoslovce překvapení.
12. Tlačítko na klávesnici počítače; ona ne; český ekonom
a politik – bývalý předseda vlády.
13. Ukazovací zájmeno; letadla; teritorium v Kanadě; mat.
druhá neznámá.
Vyluštěnou tajenku zašlete do konce dubna 2006 na
adresu SCHOK. Ze správných odpovědí vylosujeme
3 výherce, kteří budou odměněni.
65
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Můžete si uvařit / Vtípky
MŮŽETE SI UVAŘIT
Řecké mleté řízky
Mleté jehněčí nebo ovčí maso (radši nahrubo, z jemného masa jsou řízky mazlavé), asi stejný objemový podíl
najemno nastrouhaných syrových brambor, najemno nasekaná cibulka (může být i zelená), sůl, trochu rajského protlaku, na 1/2 kg masa 2 lžíce octa, 2 lžíce olivového oleje,
1 vejce, mletý pepř (kdo má rád, bílý), lžíce sušeného oregana, nadrobno nasekaná zelená petrželka, trocha hladké
mouky.
Všechny ingredience smícháme a propracujeme. Pokud
je maso namleté jemněji, doporučuji přidat ještě podle
potřeby trochu strouhanky, která řízky zkypří. Syrovou
hmotu necháme odpočinout v ledničce (asi hodinu, ale
vůbec nevadí přichystat si ji den předem). Pak z ní namočenou rukou modelujeme válečky, které dlaní zploštíme ,
usmažíme v dostatečném množství oleje a necháme na
papírovém ubrousku okapat přebytečný tuk. Jsou dobré
teplé i studené, kupodivu ani ve studeném stavu z nich
„nekouká“ nepříjemně skopovina, ačkoliv se do nich
nepřidává obligátně česnek. Chutnaly nám, i když jsem na
výrobu použila pomletý ořez ze staré ovce.
V řecké hospůdce byste jako přílohu dostali bílý chleba
a mísu zeleninového salátu nebo tak trochu „jinačí“ bramborovou kaši. Zkuste to, třeba Vám to zachutná.
Jehněčí špízy s růžičkovou kapustou
Jehněčí nebo kvalitní ovčí maso z kýty nakrájíme na
tenké plátky, vyklepeme je opatrně a rozdělíme na kousky
přibližně 5x5 cm.
Pokud připravujeme maso ze starší ovce, je dobré ho
před přípravou naložit – stačí jednoduchá marináda z citrónové šťávy a oleje. Ta ostatně neuškodí ani jehněčímu
masu, to ale stačí marinovat tak hodinu, zatímco starší
maso klidně přes noc.
Kousky pak necháme okapat z marinády a napichujeme
je na jehlu střídavě s rozpůlenými syrovými kapustovými
růžičkami. Vynikající je prostřídat maso s kolečky skopové
klobásy.
Hotové špízy osolíme a opepříme, necháme chvíli zaležet
a pak je obalíme v trojobalu jako řízky a pomalu usmažíme.
Podáváme s chlebem nebo bramborovou kaší (můžete
zkusit i tu řeckou), určitě Vás napadnou i další kombinace.
Dobrou chuť!
Řecké česnekové bramborové pyré
Moučné brambory uvařte ve slané vodě doměkka, do
zcezených brambor přidejte podle chuti rozdrcený česnek,
trochu vinného octa a olivový olej a vyšlehejte na hladkou
kaši.
Kdo nemá rád nebo nepoužívá olivový olej, může samozřejmě přidat slunečnicový nebo rozpuštěné máslo, ale
není to „ono“.
VTÍPKY
Ochrana stád
K tématu ochrany stáda ovcí proti zdivočelým psům jsme
objevili ještě jeden recept, ke kterému se uchýlil nejmenovaný australský farmář. Ten po opakovaném zdecimování
stáda divokým psem dingo sáhl po netradičním řešení
– zkřížil merinovou ovci s dikobrazem.
Metoda byla ze začátku velmi úspěšná, na obr. 1 vidíte
berana v obranném postoji, na obr. 2 a 3 sousedova psa,
který se omylem zatoulal na pastviny a byl napaden rozjařeným stádem těchto speciálně vyšlechtěných ovcí.
Domníváme se, že tyto šokující snímky budou dostatečnou výstrahou pro páníčky, kteří pouští svoje pejsánky na
pastviny, aby si tam zalaškovali s ovečkami! Jen na okraj
dodáváme, že populace divokého psa dinga v této oblasti
povážlivě prořídla, což vyvolalo masové protesty ochránců
zvířat.
Australský farmář byl bohužel nucen nakonec od této
metody ustoupit, protože manipulace se stádem, kterému
patřičně stouplo sebevědomí, byla noční můrou. Také velmi
klesla kvalita ostříhané vlny a svaz australských střihačů
se dokonce obrátil na svou odborovou organizaci s protestem.
Jaguár
Vypráví tatranský bača turistovi:
„Najhoršie bolo, keď prišel jaguar a zobral všetky
ovce...“
Turista nevěří: „Dědo nekecejte. Kdyby to byl vlk, rys
nebo medvěd, uvěřil bych. Ale jaguár tady v Tatrách?“
Bača: „Jaguár? Co to tárám? Február to bol!“
66
Dřevo
Bača v chalupě slyší, jak na něj někdo z venku volá.
„Co je?“
„Bačooo! Potřebujete dřevo?“
„Neee! Mám ho přece dost!“
Ráno se bača vzbudí, vyjde na dvorek, kouká:
„Sakra! Kde je moje dříví!“
Vtípky / Odbytový servis
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Bača
Přijede televize za bačou, že by s ním jako chtěli natočit
rozhovor pro dětské vysílání. Tak mu režisér říká, normálně
nám řekněte, co od rána děláte, aby měly děti představu
o životě, jakým tu v horách žijete. Bača že dobrá, klapka,
jedem!
A bača začne: ráno vstanu, dám si jednu slivovici, no
a pak ještě do druhé nohy, že jo, posnídám špek a aby
mi nebylo blbě, dám si slivovici. Pak jdu a vyženu ovce
na horu. To se člověk zadýchá a tak na rozproudění krve
si dám slivovici… STOP! křičí režisér, to je dětský pořad,
a vy za půl hodiny už máte v sobě 4 slivovice! To nemůžu
vysílat! Heleďte, tak řekněte místo slivovice něco jiného, jo?
Rozumíte? Bača přikyvuje a tak začnou točit znovu, klapka,
jedem
A bača opět spustí: Ráno vstanu, přečtu si knížku, no
a pak ještě jednu, že jo, posnídám špek a aby mi nebylo
blbě, přečtu si další knížku. Pak jdu a vyženu ovce na horu.
To se člověk zadýchá a tak abych si odpočnul, tak si přečtu
další knížku. Během dne pak ještě přečtu tak 4–5 knížek.
No navečer pak seženu ovce zpátky a jdeme s kamarády
do knihovny. Tam čteme, dokud nás nevyhodí, ale pak
jdeme k Jožkovi, on má vlastní tiskárnu.
„Tak už se nemrač, vždyť jsou tvoje... no aspoň to černý!“
Poslali Ambrožovi, Vendolí
Výroba světoznámého sýra ohrožena!
Naší zvláštní zpravodajce Fabulistce Avošeram se podařilo získat s předstihem článek z připravovaného čísla francouzského deníku Le Monde. Domníváme se, že zaujme
zvláště naše výrobce sýrů.
Paříž, 1. 4. 2006
Kontrola inspektorů Evropské komise po marném hledání
závad v mlékárenských provozech v nově přistoupivších
ODBYTOVÝ SERVIS
Prodej pomůcek pro zpracování vlny, kartáče,
česačka, plsticí jehly, barvy, tkalcovské stavy, kolovrátky,
navíječe přízí. Kurzy. Daniela Linhartová, www.dalin-praha.cz. Tel.: 274 860 304, 603 538 752
Border collie – prodám štěňata s PP, pracovní linie,
oba rodiče pracují u ovcí. Možno poradit s výcvikem i výcvik
samotný. Tel.: 605 820 737.
Český horský pes – daruji 3 letou fenu, t. č. nevhodně
umístěnou ve městě, jako ideálního hlídače na statek, farmu
či samotu, zvyklá na ovce, kozy, koně – za velký prostor
a vaše velké srdce vám dá ještě větší. Tel.: 732 644 269
východoevropských zemích provedla namátkovou kontrolu v sýrařské velmoci Francii, přímo ve výrobně našeho
národního klenotu Roquefortu. Inspektoři zjistili, že výrobna
z roku 1411 a jen o něco mladší elektroinstalace naprosto
nevyhovuje předpisům Evropské unie, jeden z komisařů
se dokonce našemu deníku svěřil, že nemohla vyhovovat
dokonce ani v době svého založení, protože klenuté stropy
jsou málo vyklenuté. Zděšení euroinspektoři marně hledali
nerezové sýrařské stoly, vykachlíčkované stropy, kulaté
rohy a další náležitosti nezbytné k výrobě kvalitního eurosýra. Nejhorší překvapení je ovšem čekalo na dvoře provozovny, kde vedle kadibudky pro personál naprosto chyběla
oddělená kadibudka pro hosty!
O dalším vývoji situace budeme naše čtenáře informovat a současně je prosíme, aby zatím nevycházeli do ulic
a nepálili veřejně symboly Evropské unie. Případ je zatím
v projednávání a bude se řešit až poté, kdy budou inspektoři propuštěni z nemocničního ošetřování, kam se museli
se silným šokem uchýlit.
Prodám 7 beranů Suffolk linie Yudo, 1 rok stáří, po
klasifikaci květen 2006. Prodám 25 jehnic Suffolk, stáří
1 rok. Kosař Jan, Nový Knín, Příbram, tel. 318 593 227.
SCHOK v ČR, středisko Náchod, nabízí chovatelům
2 plemenné kozlíky bílé linie Vesmír a burského kozlíka
linie Leonardo. Dále plemenné berany plemene Romney
linie Knop. Kontakt: Josef Rosa, tel. 777 754 808.
Družstvo Romney nabízí pro zájemce možnost celoroční práce na velké ovčí farmě (7 000 matek Romney)
v Anglii. Farma se nachází ve východním Sussexu, v přímořské části vedle kanálu La Manche. Nejbližší městečko
Rye. Majitel požaduje dobrou pracovní morálku, základní
znalost prací na farmě u ovcí a komunikativní znalost angličtiny. Bližší informace na telefonu 603 412 190.
67
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Odbytový servis
Prodáme Vřesové berany ER, E, genotyp R2, linie
Viper, dále berany ER, genotyp R3, linie Viper, Valtr,
Vendor. Jana Faimanová, tel. 608 314 410.
Koželužna Křižanov provádí činění veškeré lovné
zvěře a koz. Po telefonické domluvě vykupujeme barevné
kozí kůže. Tel. 566 543 190, mob. 606 481 446, Tomek.
Kůže z ovcí nečiníme!
Prodáme štěně – pejska Border Collie s PP, očkovaný, vhodný k pasení. Ihned k odběru. Dále nabízíme
plemenného berana ML, linie Mlok. Kontakt: Rodinná
farma Kadeřávek, 592 44 Věcov 25, tel. 566 562 839,
605 853 307, e-mail: [email protected]
Pan Miroslav Koško prodá štěňata pracovní linie
Border Collie, oba rodiče držitelé nejvyšší zkoušky na
pasení. Záruka na práci se stádem – možnost vrácení. Tel.
493 571 136.
Nabízím stříhání ovcí. Ladislav Janíček, 724 523 306
Border Collie – chovatelská stanice FITMIN nabízí černobílá štěňata; jsou čipovaná, s Europasem, vyšetřením
CEA, odčervená, očkovaná, socializovaná; s předpoklady
pro pracovní využití; 608 552 218, [email protected],
www.fitmin.cz/chovstanice
Koupím ihned rozdojenou kozu. P. Kosmák 605 820 737.
Prodám hnědobílou roční kozičku, zapuštěnou.
Spěchá! Dále daruji do dobrých rukou půlročního
pejska a fenečku, kříženci německého ovčáka. Eva
Kejíková, 723 461 955, Blanensko.
Farma Pěnčín u Jablonce nad Nisou nabízí na prodej
kvalitní seno a balíkovanou, ve fólii balenou travní
senáž. Ing. Josef Pulíček, 602 345 403.
ČESKÉ JEHNĚČÍ A KŮZLEČÍ MASO VE ZDRAVÉ VÝŽIVĚ
Tuto knihu receptů na přípravu jehněčího a kůzlečího masa vydali OVEKO a.s. a Svaz
chovatelů ovcí a koz v ČR.
Publikace má 112 stránek, obsahuje 271 receptů, rady na jeho zpracování, uchování
a veškeré druhy přípravy.
Cena kuchařky je 50 Kč. Knihu si můžete písemně objednat na adrese:
Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3, PO BOX 119, 612 00 Brno
nebo na www.schok.cz. Při zaslání poštou Vám budeme účtovat 35 Kč poštovného.
Objednávka
Závazně objednávám zaslání ...... ks knihy ČESKÉ JEHNĚČÍ A KŮZLEČÍ MASO VE
ZDRAVÉ VÝŽIVĚ
Jméno ............................................. Adresa ............................................................................
...........................................................PSČ ................................ Telefon ..................................
Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, Palackého 1-3, PO BOX 119, 612 00 Brno, tel.: 541 243 481, [email protected]
Zpravodaj Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR,
vydává: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, registrován u Ministerstva vnitra ČR II/s-OS/1-27401/95/R,
redakce: SCHOK v ČR, areál VFU Brno, Palackého 1–3, 612 42 Brno, tel./fax: 541 243 481, http://www.schok.cz, e-mail: [email protected],
evidováno u Ministerstva kultury ČR pod č. MK ČR E 12925
ISSN 1213-371X
Neprodejné! Zpravodaj je určen členům Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR, roční členský příspěvek SCHOK v ČR je 300 Kč, příspěvky na rok 2006 můžete
poukázat na účet Svazu u Volksbank 4100004058/6800 (variabilní symbol Vám bude přidělen po dohodě s redakcí – Ing. Marešová) nebo je zaplatit
složenkou, kterou Vám na základě Vaši žádosti pošleme. Složenky na zaplacení příspěvků na rok 2006 byly přiloženy v čísle 4/2005.
Redakční rada:
MVDr. Radek Axmann, Prof. Ing. František Horák, CSc., Ing. Jaroslav Humpál, CSc., Ing. Richard Konrád, Pavel Mach,
Ing. Vít Mareš, Ing. Miroslava Marešová – odpovědný redaktor, Dr. Ing. Michal Milerski, Ing. Antonín Vejčík, CSc.,
Grafická úprava a tisk:
SET servis, Helvíkovice 113, 564 01 Žamberk, e-mail: [email protected], www.setservis.cz
Distribuce:
5P agency, s. r. o., Rázusova 15, 614 00 Brno
Do tisku předáno 3. 3. 2006, náklad 1 600 ks
68
Barevná příloha
Zpravodaj SCHOK 1/2006
K ČLÁNKU NA ZKUŠENOU VE SKOTSKU (STR. 37)
Kurz střihačů – Comrie, květen 2004
Kurz střihačů – Comrie, květen 2004
Stříž na vozíku
Skotsko 2005
Stříhárna na jedné z farem
Manipulační ohrady
Třídící ulička
Přihánění ovcí k manipulační ohradě
A
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Barevná příloha
K ČLÁNKU NA ZKUŠENOU VE SKOTSKU (STR. 37)
B
Stříhání na střihačském autě
Stříhání na střihačském autě
Stříhání na střihačském autě
Stříhání na střihačském autě
Interiér auta
Místnost pro broušení nožů
Výkup a sklad vlny pro Severní Skotsko – Evanton
Výkup a sklad vlny pro Severní Skotsko – Evanton
Barevná příloha
Zpravodaj SCHOK 1/2006
K ČLÁNKU NA ZKUŠENOU VE SKOTSKU (STR. 37)
Zemědělská výstava v Edinburgu, červen 2005
Pavilon pro chovatelské kluby
Klasifikace a předvádění zvířat plemene Texel
Klasifikace a předvádění zvířat Skotský náhorní
Příjezd ovcí na střihačskou soutěž
Ovce čekající na stříž
Mezinárodní soutěž ve stříži – Edinburg, červen 2005
Odjezd ostříhaných ovcí
C
Zpravodaj SCHOK 1/2006
Barevná příloha
K ČLÁNKU NA ZKUŠENOU VE SKOTSKU (STR. 37)
D
Oblastní soutěže – Dingwall
Oblastní soutěže – Dumfries
Krásy Highlandu
Krásy Highlandu
Krásy Highlandu
Krásy Highlandu
Loch Ness
Kontraktér Ian Mowat
Barevná příloha
Zpravodaj SCHOK 1/2006
K ČLÁNKU INTERALPIN 2006 – INNSBRUCK (STR. 38)
Vyhodnocené bahnice Bergschaf
Prodej ovčích a kozích sýrů
Mechanická pračka na vlnu
Kramplovačka na vlnu
Přehlídka výrobků z ovčí vlny
Prodej výrobků, čokoláda z ovčího mléka, mýdla,
ponožky, rukavice ...
Vítězné bahnice Bergschaf s jehňaty
Jednání s předsedou rakouského Svazu chovatelů ovcí a koz panem Georgem Hőllbacherem
E
Barevná příloha
Zpravodaj SCHOK 1/2006
K ČLÁNKU INTERALPIN 2006 – INNSBRUCK (STR. 38)
F
Propagace plemene Bergschaf
Představení bavorských chovatelů ovcí
Úspěšný nákup píšťalky na ovládání ovčáckého
psa
Beran plemene Jakob
Dvoupatrový přívěs na přepravu zvířat v ceně
10 000
Menší přívěs na přepravu zvířat
Bahnice plemene Bergschaf
Bahnice plemene Racka
Barevná příloha
Zpravodaj SCHOK 1/2006
K ČLÁNKU INTERALPIN 2006 – INNSBRUCK (STR. 38)
Koza plemene Taurenschecken
Kozy plemene Hnědá ušlechtilá
Kozy plemene Bílá ušlechtilá
Bahnice plemene Steinschafe - šedá
Kolekce Burských koz
Kůzle Burské kozy
Bahnice plemene Steinschafe - bílá
Kolekce ovcí plemene Krainer Steinschafe
G
Barevná příloha
Zpravodaj SCHOK 1/2006
K ČLÁNKU INTERALPIN 2006 – INNSBRUCK (STR. 38)
H
Bahnice plemene hnědý Bergschaf
Togenburská koza
Walliserská černokrká koza (Schwarzhalsziegen)
Beran Německé černohlavé masné ovce
Bahnice Jurské ovce
Bergschaf
Vyhodnocené bahnice Bergschaf s jehňaty
Kolekce ovcí plemene Walliserská černonosá
(Schwarznasenschafe) při návratu z předvádění
Barevná příloha
Zpravodaj SCHOK 1/2006
K ČLÁNKU INTERALPIN 2006 – INNSBRUCK (STR. 38)
Plakát mistrovství alpských zemí ve střihání ovcí
Plakát 4. výstavy ovcí a koz Interalpin 2006
Jeden ze stánků výstavy
Zájem návštěvníků o výrobky z ovčí vlny
Pohled do haly s přehlídkou ovcí plemene Bergschaf
Nabídka výrobků z ovčí vlny
Barevná příloha
Zpravodaj SCHOK 1/2006
K ČLÁNKU INTERALPIN 2006 – INNSBRUCK (STR. 38)
Hnědé kozy při
hodnocení
Nejstarší
dochovaná
fotografie
ovčácké rodiny
K ČLÁNKU JAK CHRÁNIT SVÁ STÁDA (STR. 25)
Tříletá kráva Skotského náhorního skotu
Tříletý býk, roční volek, dvě měsíční telata – jalovičky
Jeden z možných způsobů oddělení prostoru
zimoviště
Krmení skotu odděleně od ovcí v blízkosti zimoviště
Ukázka snášenlivosti při příkrmu jadrným krmivem. Je ovšem vhodnější a obvyklé podávat jej
skotu a ovcím odděleně. U skotu viz text článku.
Roční volek ve „svém“ stádečku ovcí.