Prázdniny - Časopis Život v Kristu

Transkript

Prázdniny - Časopis Život v Kristu
Časopis Apoštolské církve
Ročník 20
Navštivte nás na www.apostolskacirkev.cz
Číslo 7 – 8 / 2008
Zklamáni církví?
Sloupek
M
2
ilí čtenáři,
v dnešní době je hodně lidí zklamáno
církví. I jeden z největších proroků Izraele, Elijáš prožíval v jednom okamžiku svého
života bezbřehou beznaděj. Bůh jej však ujistil, že si své věrné služebníky zachová, že Elijáš
není sám. Toto platí v každé době. I dnes.
Achab oznámil Jezábele vše, co udělal Elijáš, že
pobil všechny Baalovy proroky mečem. Jezábel poslala k Elijášovi posla se slovy: „Ať bohové udělají, co
chtějí! Zítra v tento čas naložím s tebou, jako ty jsi
naložil s nimi!“ Když to Elijáš zjistil, vstal a odešel,
aby si zachránil život. Přišel do Beer-šeby v Judsku
a tam zanechal svého mládence. Sám šel den cesty
pouští, až přišel k jednomu trnitému keři a usedl
pod ním; přál si umřít. Řekl: „Už dost, Hospodine, vezmi si můj život, vždyť nejsem lepší než moji
otcové.“ Pak pod tím keřem ulehl a usnul. Tu se
ho
h dotkl anděl a řekl mu:
„„Vstaň a jez!“ Vzhlédl, a hle,
v hlavách podpopelný
cchléb, pečený na žhavých
kkamenech, a láhev vody.
P
Pojedl, napil se a opět ulehhl. Hospodinův anděl se ho
vvšak dotkl podruhé a řekl:
„„Vstaň a jez, máš před sebbou dlouhou cestu!“ Vstal,
pojedl, napil se a šel v síle
p
onoho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží
hoře Chorébu. Tam vešel do jeskyně a v ní přenocoval. Tu k němu zaznělo slovo Hospodinovo. Bůh mu
řekl: „Co tu chceš, Elijáši?“ Odpověděl: „Velice jsem
horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen sám, avšak
i mně ukládají o život, jak by mě o něj připravili.“ Hospodin řekl: „Vyjdi a postav se na hoře před
Hospodinem.“ A hle, Hospodin se tudy ubírá. Před
Hospodinem veliký a silný vítr rozervávající hory
a tříštící skály, ale Hospodin v tom větru nebyl. Po
větru zemětřesení, ale Hospodin v tom zemětřesení nebyl. Po zemětřesení oheň, ale Hospodin ani
v tom ohni nebyl. Po ohni hlas tichý, jemný. Jakmile jej Elijáš uslyšel, zavinul si tvář pláštěm, vyšel a postavil se u vchodu do jeskyně. Tu mu hlas
pravil: „Co tu chceš, Elijáši?“ Odpověděl: „Velice
jsem horlil pro Hospodina, Boha zástupů, protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltáře zbořili a tvé proroky povraždili mečem. Zbývám už jen
sám, avšak i mně ukládají o život, jak by mě o něj
připravili.“ Hospodin mu řekl: „Jdi, vrať se svou
cestou k damašské poušti. Až tam přijdeš, pomažeš
Chazaela za krále nad Aramem. Jehúa, syna Nimšího, pomažeš za krále nad Izraelem a Elíšu, syna
Šáfatova z Ábel-mechóly, pomažeš za proroka místo sebe. Kdo unikne Chazaelovu meči, toho usmrtí Jehú, a kdo unikne Jehúovu meči, toho usmrtí
Elíša. Ale zachovám v Izraeli sedm tisíc, všechny
ty, jejichž kolena nepoklekla před Baalem a jejichž
ústa ho nepolíbila.“ (1Kr 19,1–18)
Buďte požehnáni.
Aleš Navrátil
Úvodník
3
4
Boží pokoj
Čas pro změnu
4
Co je hlavním poselstvím
biblického křesťanství >>>
Pomoc potřebným
10
11
14
O
B
S
A
H
Ovečka
Ovečka se opět sešla v Chlumu u Třeboně
Nadační fond Nehemia
Projekt Koffele
Rozhovor s ředitelem projektu
Mapa sborů Apoštolské církve
Misie
17
Vliv křesťanské misie na kulturu
domorodých národů >>>
Čtenáři píší
19
20
21
23
24
Jak je stará naše Země
Desatero a dnešní doba
Zákaz tělesných trestů dětí?!
Vůně Ikea >>>
Zastavení marnotratného syna
„Mladý ječmen“ - hit trhu
17
Dětem
25
Jonatán a mravenec
Svědectví
8
13
27
Bože můj, proč jsem tě opustil?
Své srdce dávám do jeho rukou
Můj nový život s Ježíšem
Mřížím jen o vlásek
21
Život v Kristu - časopis Apoštolské církve
Šéfredaktor: Martin Moldan
Redakce: Mgr. Jiří Bartík, Mgr. Pavel Slepička, Petr Skřičil, MUDr. Aleš Navrátil
Sazba a grafická úprava: Ing. Jindřich Novák
Ilustrace: Petr Fiurášek, Radu Cletiu, Liz Lemon Swindle
Příspěvky a připomínky prosím zasílejte na adresu redakce:
Život v Kristu, U Podjezdu 12, 772 00 Olomouc
tel.: 585 150 455, e-mail: [email protected]
Uzávěrka vždy 1. den předcházejícího měsíce,
respektive poslední pracovní den předtím.
Veškeré objednávky vyřizuje nakladatelství
Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504
tel. & fax: 558 761 571, 558 761 572, e-mail: [email protected]
Ročně 11 čísel, cena jednoho čísla 20 Kč,
pro předplatitele 19 Kč, poštovné 14 Kč,
pro hromadný odběr slevy podle počtu výtisků.
Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Ostravě
č. j. 2725/92-P/1 ze dne 1. 12. 1992
Jak objednat časopis
Stačí libovolným způsobem napsat objednávku na adresu:
Nakladatelství Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504.
S prvním číslem časopisu obdržíte složenku, kterou použijete
k zaplacení buď určitého období, např. do konce roku, nebo budete platit
zvlášť každé jednotlivé číslo.
Veškeré objednávky časopisu pro Slovenskou republiku
Pavel Vimpel, Zvolenská 16/34, 036 01 Martin, tel.: 043/42 89 234
Boží pokoj
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám
dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať
se srdce vaše nechvěje a neděsí! Jan 14,27
D
razí čtenáři,
srdečně vás zdravím na stránkách
našeho časopisu. Je léto, tedy čas,
kdy většina z nás poněkud zmírní své
pracovní nasazení a užívá si dovolené.
Někdo jede do hor, jiný k moři, další dá
přednost hradům, zámkům či jiným kulturním památkám. Nemálo je těch, kteří
zůstávají doma a jednoduše se snaží dohnat vše, nač nebyl přes rok čas. Co očekáváme od těchto dnů, obecně nazývaných „dovolená“? Kromě odpočinku, což
je bezesporu hlavním záměrem, je to jistě
zážitek. Ano, je to právě touha po nových
zážitcích, která tolik lidí žene na místa,
která dosud nenavštívili, často exotická.
Je to touha po nových zážitcích, která
velí hledat dobrodružství namísto toho,
abychom jednoduše byli doma a odpočívali v prostředí důvěrně známém. Touha
po dobrodružství je lidem vlastní od nepaměti. Všichni se občas snažíme uniknout šedi a stereotypu pracovních dní
a zakusit něco mimořádného. Není ani
třeba čekat až do dovolené, zážitky můžeme sbírat i během roku – každý způsobem, který je mu nejbližší.
Již staré národy věděly, že zážitek není
jedinou složkou spokojeného života. Král
David napsal tato slova:
Mnozí říkají: „Kdo nám dá užít dobrých
věcí?“ Avšak nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine! Mému srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní. Pokojně uléhám, pokojně spím, neboť ty
sám, Hospodine, v bezpečí mi dáváš bydlet.
Žalmy 4,7–9
Jako by tento starověký vládce poukazoval na trend, známý před staletími
stejně jako dnes: Co nejvíce si užít. Zdá
se, že i za Davidových časů to byli mnozí, kdo takto uvažovali. Možná nejezdili
na dovolené tak jako dnes, ale zrovna tak
si dopřávali radosti a veselí v plné míře.
David naráží na bouřlivé oslavy spojené
s časem žní a vinobraní. Věta „Kdo nám
dá užít dobrých věcí“ má bezpočet variací i v dnešní době. Můžeme říci, že je jakoby programových prohlášením všech
hledačů zážitků, všech lidí snažících se
na chvíli utéct nudě a stereotypu za pomoci cestovních kanceláří a prázdninových agentur.
Avšak žalmista jde hlouběji – ví, že
pravá spokojenost netkví jen v zážitcích.
Zdá se, že je až pragmaticky strohý, když
mluví o dobrém spánku. Obstojí spánek
v konkurenci bouřlivých oslav? Svátky, na
které král David naráží, se často protáhly
dlouho do noci a lidé chodili spát až nad
ránem. A vůbec, kdo by chtěl prospat dovolenou? Vždyť právě to je čas, kdy se žije
naplno. Téměř se mi chce zvolat: „Davide,
co nám to tady říkáš? Je čas slavit, užívat
si, a ty nabízíš spánek?“
Biblický král však nenabízí zdravý spánek jako alternativu k radostným oslavám. Mluví o Božím požehnání: Avšak
nad námi ať vzejde jas tvé tváře, Hospodine!
Není to spánek, ale radost Hospodinova,
která moudrého vladaře provází jeho životem. Je to radost natolik opravdová, že
David neváhá konkurovat těm nejradostnějším svátkům roku, když říká: Mému
srdci dáváš větší radost, než mívají oni z hojných žní a vinobraní. Takováto radost a takovýto pokoj jsou předpokladem nejen
zdravého spánku po celý rok, ale i bezpečného života po všechny naše dny.
Na druhou stranu platí, že lidé velmi
často bouřlivou radostí zakrývají prázdnotu srdce. Pocit nenaplněnosti života,
někdy smutek a zklamání, neuspokojivé
mezilidské vztahy lze utopit ve chvilce
radostné extáze či nevšedně pojaté dovolené. Určitě by bylo nesmyslné tvrdit,
že zážitky spojené s dovolenou jsou zbytečné, nebo dokonce hříšné. K lidskému
životu tak nějak patří vše, co je spojené
s dobrodružstvím, poznáváním, oslavou.
To, co ale Bible tvrdí ústy moudrého Davida, je skutečnost, že pravé bohatství zážitků nenalezneme na vrcholcích hor ani
v hloubce moří (a už vůbec ne na diskotékách či oslavách končících kdesi nad
ránem), ale v hloubi našeho srdce. Nebo
přesněji – v Bohu, který do našeho srdce
vlévá ten skutečný pokoj a tu skutečnou
radost. S takovýmto vybavením se člověk
těší i z obyčejného spánku.
Vraťme se nyní k verši uvedenému na
počátku:
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám
dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať
se srdce vaše nechvěje a neděsí!
Tato slova napsal Ježíš, muž, který
ovlivnil lidskou historii jako nikdo před
ním ani nikdo po něm. Ač byly o něm napsány tisíce a tisíce knih, soustřeďme se
nyní na jediné: Je to jeho pokoj. Myslím
si, že jej více vyzařoval, než aby o něm
mluvil. To bylo jedním z důvodů, pro
který jej lidé následovali. Rozuměl jim,
měl jim co nabídnout. Pokoj u něj nalezli prostí i urození, bezvýznamní i slavní.
Dokázal oslovit každou sociální skupinu,
každou rasu, každý
věk. A ta dvě tisíciletí, která nás dělí od
historického Ježíše,
o kterém píší evangelia, prokázala, že
Boží pokoj je skutečnou hodnotou, nikoli prázdnými slovy. Jeho pokoj totiž
znamená, že problémy se skutečně řeší,
nikoli zakrývají, přehlušují nebo potlačují. Jeho pokoj není
bouřlivou emocí, která nám na několik
okamžiků dovolí vzdálit se od starostí,
není ani sebeklamem (opiem lidu), skrze který slabí jedinci unikají do jiné reality. Jeho pokoj znamená trvalou Boží
přítomnost v životě jedince. Tato Boží
přítomnost umožní vyrovnat se s minulostí a nedovolit jí, aby zanechala jakékoli šrámy či jizvy na duši. Znamená
též umět čelit budoucnosti, jakkoli nejisté. S Božím pokojem můžeme očekávat
s nadějí příští měsíce i léta, neboť víme,
že vše má v rukou Ten, který stvořil celý
vesmír. A Boží pokoj také znamená umět
si užívat přítomnost. S tímto postojem
může každý vidět svůj život jako dar a nikoli jako břemeno.
Boží pokoj je něco, co lze předat. Není
to na tobě, milý čtenáři, abys tento pokoj rozumem pochopil, zasloužil si jej,
vstoupil do něj skrze meditaci či cokoli
jiného. Je darem – nepochopitelným, ale
skutečným.
Pokoj svůj vám zanechávám … Znáš Ježíše? Máš ve svém nitru Jeho pokoj?
Úvodník
Ročník 20, červenec – srpen 2008
Požehnaný čas nejen pro letní měsíce
Vám přeje
Martin Moldan, biskup AC
3
ŽIVOT V KRISTU
Čas pro změnu
© Radu Cletiu (Rumunsko), www.clearcartoon.com
Co je hlavním poselstvím
‚
biblického křestanství?
„Žádné studium není pro dítě a mladého člověka důležitější nad studium Bible a pravd, které
ona učí. Lituji lidi, kteří nečtou Bibli. Divím se, že se tak sami ochuzují o sílu a potěšení.“
Thomas Woodrow Wilson
Prezident USA v letech 1913–1921
O
Bibli a křesťanství už bylo mno- „pánbíčkářské” chození do kostela nejsou
ho napsáno a málokdo by mohl a náboženství obecně (pokud nejsou příupřímně říci, že o křesťanství ni- mo proti) je vlastně nezajímá. Myslím, že
kdy ani neslyšel. Snad každý má o Bohu mnoho upřímných křesťanů může čestsvou osobní představu, zastává nějaký ně vyznat, že jim odpor k pouze formálnázor. Přesto je v dnešní době téměř zá- nímu křesťanství nikdy nebyl a doposud
zrakem setkat se s člověkem, který by byl není cizí.
schopen jasně, stručně a logicky vysvětPtáte se možná, co to znamená? Jak se
lit, co je vlastně podstatou křesťanství může stát, že věřící člověk není zvědavý
a odpovědět na základní otázky:
na „suché chození do kostela“ nebo dokon• Co bylo důvodem pro vznik Bible?
ce nesnáší náboženství? Odpověď je pro• Proč věřící lidé vlastně Bohu věří?
stá. Křesťanství není jen náboženstvím.
• Co křesťanství dnes, na počátku 21. Zdravé křesťanství je pevně založeno na
století, přináší lidem?
Božím slově, které působením Božího
Lidé, kteří dávno vyměnili pohádky Ducha zaznívá ze stránek Bible. Křesťao čertech a andělech za vědecké důkazy, né jsou docela normální, a mnohdy i stumnohdy sami rádi o sobě tvrdívají, že na dovaní lidé. V žádném případě by se víra
1 Bible mluví o skutcích jinak. Jsou to „skutky víry“ a jejich vztah ke spasení je opačný.
Co to znamená? V různých náboženstvích můžeme vysledovat základní princip: „Toto dělej,
abys byl spasen, (výhodněji) převtělen…“ – Dobré skutky člověka jsou tu podmínkou. Bible učí:
„Toto můžeš (bys měl dělat), protože už jsi spasen (a to pouhou Boží milostí, skrze zástupnou oběť Pána
Ježíše).“ – dobré skutky člověka jsou tedy důsledkem Božího činu. Člověk je vděčný Bohu.
4
neměla stát „pánbíčkářskou nábožností“,
tedy prázdnou formou bez obsahu!
Kdybychom měli jedním slovem říci,
co to vlastně křesťanství je, asi by bylo
nejvhodnější slovo „vztah”. Proč právě
vztah je tím klíčovým slovem? Protože
odlišuje křesťanství od ostatních náboženství. Jiná náboženství či filosofie mluví o činění skutků1, za něž poslušný věřící
bude (možná) v posmrtném (budoucím)
životě odměněn. Vyzdvihují lidské činy.
Bible naopak vyzdvihuje Boží čin, jímž je
člověku (a to zcela bez toho, aby člověk
Bohu svými skutky „pomáhal“) umožněno
obnovit zničený vztah s Bohem.
O jakém vztahu mluvíme? Máme na
mysli osobní, živý a láskyplný vztah mezi
Bohem a člověkem. To je jistě překvapující. Jak si můžeme takový vztah představit? Je to vůbec reálně možné? Funguje
to?
Kromě osobních svědectví upřímných
křesťanů máme k dispozici svědectví Písma. Bible nám otevřeně a přímo ukazuje na Boží záměr s člověkem. Centrem
biblické zvěsti je usmíření Boha (Stvořitele) s člověkem (stvořením). Možnost
navázání blízkého společenství. Pro takový naplněný vztah byl člověk stvořen.
Byl stvořen se svobodnou vůlí. Může se
tedy svobodně rozhodnout, jestli takový
vztah přijme nebo odmítne. A právě férová nabídka této volby je biblickým standardem pro Boží jednání s lidmi. Žádné
přesvědčování, nucení nebo lámání do
náboženství. V Bibli není místo pro fanatismus nebo pro citové vydírání. Bible je
v podstatě poselstvím člověku, přicházejícím s dobrovolnou, ale velmi závažnou
nabídkou. Člověk si sám může zvolit, bude-li toto poselství vůbec číst, popřípadě hodlá-li něco ve svém životě změnit.
Je svobodný k rozhodnutí. Svoboda si
však s sebou nese také zodpovědnost za
toto rozhodnutí, což se stává problémem
hlavně pro toho, kdo nechce naslouchat, neboť
nerozhodnout se „nijak“
je také rozhodnutí.
Věnujme teď pozornost samotné Bibli.
Boží slovo platí pro
každého člověka bez
výjimky. Je určeno
pro nás, bez ohledu
na to, jaký kdo jsme
či co činíme. O čem
Bůh k člověku mluví a co mu nabízí?
„Mé úmysly nejsou
úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok
Hospodinův. Jako
jsou nebesa vyšší
než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše
a úmysly mé úmysly vaše.“ (Iz 56, 89)
„Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já
sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky
o pokoji, nikoli o zlu: Chci vám dát naději
do budoucnosti. Budete mě volat a chodit ke
mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. Budete mě hledat a naleznete mě, když se na
mne budete dotazovat celým svým srdcem.
Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův.“
(Jr 29, 11–14a)2
Uveďme si zde ještě další doklady Boží
lásky k člověku, kdy například ústy proroka Jeremjáše zaznívá: „Miloval jsem tě
odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě
prokazoval milosrdenství.“ (Jr 31, 3)
V proroku Izajáši nalézáme výstižný
obraz matky a dítěte: „Cožpak může zapomenout žena na své pacholátko, neslitovat se
nad synem vlastního života? I kdyby některé
zapomněly, já na tebe nezapomenu. Hle, vyryl jsem si tě do dlaní …“ (Iz 49, 15–16)
Čistá, bezpodmínečná láska je tou Boží
nabídkou, tím plánem pro člověka, kterého Bůh stvořil právě pro takovýto živý
a plnohodnotný vztah. Stejně jako každý
fungující vztah, je i tento postaven na
vzájemné důvěře a respektování svobody. Pokud by si Bůh nevážil naší svobody,
kterou nás obdařil, stvořil by nás jako oddané „roboty“ bez vlastní svobodné vůle,
bez možnosti rozhodnout se ze svého rozumu a touhy srdce.
Bůh si lásku člověka nechce vynucovat.
Místo toho nám předkládá volbu: „Hleď,
předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt
a zlo.“ (Dt 30, 15)
Z toho je tedy patrné, že nám podle Písma nabízí svou lásku. Nabízí nám své citlivé srdce a čeká, jestli někdo odpoví na
jeho tiché, ale vytrvalé volání. Doložme
tento závěr texty proroků Izajáše a Ozeáše: „Každým jejich soužením byl sužován
a anděl stojící před jeho tváří je zachraňoval,
svou láskou a shovívavostí je vykupoval, bral
je na svá ramena a nosil je po všechny dny
dávné. Oni se však vzpírali a trápili jeho
Svatého Ducha.“ (Iz 63, 9–10a)
„Nepoznali, že já jsem je uzdravoval. Provázky lidskými jsem je táhl, provazy milování, byl jsem jako ti, kdo nadlehčují jho,
když jsem se k němu skláněl a krmil jej.“
(Oz 11, 4)
Lidé se však sami rozhodli, že nikoho
k životu nepotřebují3, že vlastně na žádného Boha nevěří a jeho nabídky ani poslouchat nechtějí. Vždyť „na všechno stačíme sami, tolik toho umíme a víme“. A tento
tragický odklon, jakkoliv je zde pouze
obecně naznačen, se svým způsobem
týká konkrétně každého z nás: „Tak budou
odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě4, ale
nalezli zalíbení v nepravosti“. (2Te 2, 12)
Ale v momentě, kdy jsou lidé ochotni sundat si brýle pýchy (klidně to tak
bez nadsázky můžeme říci), brýle, které opravdu zkreslují okolní skutečnost,
a rozhlédnou se, mohou vidět jasné důsledky svého počínání. Bible takovému
jednání říká hřích.
„Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět,
když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Poznali Boha, ale nevzdali mu
čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž
jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich
scestná mysl se ocitla ve tmě. Tvrdí, že jsou
moudří, ale upadli v bláznovství … Nikdo
není spravedlivý, není ani jeden, nikdo není
rozumný, není, kdo by hledal Boha. Všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.“
(Ř 1, 20–22a; Ř 3, 10–12)
Toto je výsledkem lidské soběstačnosti
(svévole). Je tedy na člověku, aby sám zvážil a uznal, že sám nemá dost sil a moudrosti, aby dokázal žít „bez chyb“, bez toho,
aniž by přestupoval Boží standardy a tím
hřešil. Pro život bez Boha člověk nebyl
stvořen, proto lidé sami neumějí žít tak,
aby nepůsobili sobě i jiným tolik
zklamání, bolesti a utrpení.
Pojem hřích je možno obrazně
vysvětlit jako „minutí cíle“, nedosažení původního záměru. Člověk
tedy, zneužitím své možnosti svobodně
se rozhodovat, si usmyslel odchýlit se od
vztahu s Bohem.
Člověk dobře znal důsledky, byl si vědom, že pokud svévolným skutkem pýchy
zničí vztah s Bohem, mine cíl, pro který
byl stvořen, a v důsledku toho „umíraje
zemře“. Slovo Písma mluví nekompromisně o důsledku hříchu: „Všichni zhřešili
a jsou daleko od Boží slávy … Mzdou hříchu je
smrt … Zemře ta duše, která hřeší.“ (Ř 3, 23;
Ř 6, 23a; Ez 18, 4c)
Bůh však znovu, i přes lidský hřích,
volá pořád stejně úpěnlivě a jasně, takže
je to každému, kdo je ochoten slyšet, srozumitelné:
„Obraťte se a odvraťte se ode všech svých
nevěrností a vaše nepravost vám nebude
k pádu. Odhoďte od sebe všechny nevěrnosti, jichž jste se dopouštěli, a obnovte své srdce a svého ducha. Proč byste měli zemřít? …
Vždyť já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá,
je výrok Panovníka Hospodina. Obraťte se
tedy (od svých hříchů) a budete žít.“ (Ez 18,
30b–32)5
V této chvíli nám možná vyvstává otázka, jak je možné, že Bible pronáší jak slova soudu – „mzdou za hřích je smrt“, tak
i slova nezaslouženého6 Božího omilostnění a odpuštění – „obraťte se tedy a budete
žít“? Jak to jde spolu dohromady? Co to
znamená pro můj vlastní život?
Tento na první pohled nepochopitelný
protimluv, v sobě skrývá úžasné a veliké
tajemství Božího spasení. Zde se ukrývá
Boží nekonečná láska a absolutní spravedlnost, zde, a to pouhou Boží milostí, se
tyto dvě neslučitelné vlastnosti spojují
a vytváří něco jedinečného.
Pojďme se podívat hlouběji pod povrch a pokusme se porozumět té veliké
Boží lásce, která se nám stává skutečností v Ježíši Kristu. Člověk opustil původní
harmonický vztah s Bohem a rozhodl se
vést si život po svém. Postavil se Bohu
a kvůli svému rozhodnutí propadl hříchu a v důsledku toho tedy i smrti. Proto umírá. Sám si vědomě vybral, a tak se
dostal do slepé uličky, z níž není cesta
zpět. Být oddělen od Boha způsobuje
Čas pro změnu
Ročník 20, červenec – srpen 2008
2 V Novém Zákoně Ježíš ústy evangelisty Jana tuto skutečnost shrnuje a výstižně doplňuje slovy: „Já jsem přišel, aby měli život a měli ho v hojnosti.“ (J 10, 10)
3 Toto praví Hospodin: „Stůjte na cestách a vyhlížejte, ptejte se na stezky věčnosti:
Kde je ta dobrá cesta? Vydejte se po ní a vaše duše naleznou klid. Ale oni řekli: ,Nepůjdeme.‘“ (Jr 6, 16) Co dodat?
4 Pravdivost přírodních zákonů neovlivňuje lidský postoj k nim, podobně i Boží
zákony jsou pevně dané a vztahují se na všechny, bez ohledu na to, zda v Boha člověk věří či nikoli. Zásada „Neznalost zákona neomlouvá“ přece platí také v běžném
právním systému.
5 Na jiném místě Bible Bůh říká: „Zaženu tvou nevěru jak mračno a jako oblak
tvé hříchy. Navrať se ke mně, já tě vykoupím.“ (Iz 44, 22) A jinde zase: „I kdyby
vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh …“ (Iz 1, 18b)
6 Boží milost si nemůžeme zasloužit žádným skutkem. Je to milost, ne
odměna.
5
Čas pro změnu
ŽIVOT V KRISTU
6
„Navraťte se k Hospodinu, svému Bohu,
smrt jemu i jeho potomkům. Bůh je svatý, což pro člověka znamená, že se k ně- neboť je milostivý a plný slitování, shovívavý
mu pro své poskvrnění hříchem nemůže a nejvýš milosrdný, jímá ho lítost nad kažsám svým přičiněním dostat (přiblížit se dým zlem.“ (Jl 2, 13)
Tíha zla, které na člověka každý den
k němu). Právě hřích je tedy jakousi propastí, která je i přes všemožné lidské po- doléhá, je důsledkem tohoto oddělení,
kusy nepřekročitelná – člověk tak setrvá- ne nějakou Boží zlomyslností! Člověk by
vá v oddělení od Boha… a pod zákonem však měl mít na paměti, že si sám zvosmrti. Ještě jednou si na následujících lil stav nepřátelství vůči Bohu. Bůh tedy
ilustracích názorně ukažme, co je cen- může člověku být i nepřítelem! Přesto,
trem biblické zvěsti, co se vlastně stalo jak říká Bible, Bůh neustále volá k návraa jakou cestu ven z problémů Bůh skrze tu, je to On, kdo nabízí pomocnou ruku.
Asi každý dnešní člověk nějakým způJežíše nabízí.
sobem pociťuje, že jeho život
není takový, jaký by mohl
být. Člověk je původně
stvořený pro plný život
s Bohem. Bez něj nutně zakouší prázdnotu a zklamání. Hledá.
Hledá ztracené naplnění v náhražkách
– například v úniku
z tohoto „nevyhovujícího“ světa, v nejrůznějších způsobech,
jak se dostat k Bohu
anebo očekává štěstí v radovánkách a nevázaném životě leč
marně. Pro člověBůh stvořil člověka, pro vzájemný plný ka je tato situace prakticvztah7. Můžeme zde vidět fungující spo- ky neřešitelná. Bible říká,
lečenství mezi Bohem a člověkem. Toto že z lidské strany nevede
je Boží záměr pro člověka – proto byl žádná cesta až k Bohu,
stvořen. Hříchem (minutím Božího cíle – není žádný způsob, jak
tím, že se člověk rozhodl být nezávislý na zničený vztah trvale
Bohu) byl tento fungující vztah zničen. napravit. Žádný z lidČlověk žije oddělen od Boha a jeho ne- ských pokusů přiblížit
pravosti jej vzdalují od Boží přítomnosti. se k Bohu (byť i dobNepřekročitelnou propastí je tedy člo- rým životem či „zaruvěk oddělen od Boha. A právě v tomto čenou“ filosofií) neřeší
oddělení, které způsobil hřích, je třeba ten základní problém.
hledat kořen zla. Lidé často říkají, že Bůh A to problém hříchu.
je zlý a krutý, že to je On, kdo může za Jak praví Písmo: „…bez
naše utrpení a bolest. Ale není tomu tak, vylití krve není odpuštěv Písmu stojí:
ní (hříchů).“ (Žd 9, 22)
Bez Božího odpuštění našich vin, bez
usmíření „Svatého s nečistými“ skrze krev,
která by vinu smyla, není způsob, jak se
k Bohu vrátit a obnovit to, co bylo tak
nešťastně zničeno – láskyplné společenství mezi Bohem a lidmi. A právě proto
přichází tentokrát z Boží strany to řešení, které je odpovědí na problém hříchu
a tak otevírá cestu k obnovení vztahu.
Bůh nabízí ohromující řešení problému hříchu. Ježíš přichází zemřít místo
nás, přichází usmířit náš hřích, abychom
mohli žít. Zástupná oběť Pána Ježíše na
kříži naplňuje veškeré Boží požadavky
na očištění od hříchu a umožňuje cestu
k Bohu. Apoštol Pavel právě tuto skutečnost považuje za jádro zvěsti, kterou kázal mnohým národům.
„Odevzdal jsem vám především, co jsem
sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy
podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti
stům bratří najednou.“8 (1K 15, 36a)
Poslechněme si, co o Božím plánu záchrany člověka říká Bible: „V tom se ukázala Boží láska, že Bůh poslal na svět svého
jediného Syna, abychom skrze něho měli život. V tom je láska: ne že my jsme si zamilo-
7 Bible nás nenechává na pochybách. V Boží blízkosti může
člověk prožívat opravdové naplnění: „Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.“ (1K 2, 9) A Bůh opravdu jedná v životech všech, kteří mu
to dovolí: „Od věků se něco takového neslyšelo, k sluchu neproniklo, oko
nespatřilo, že by jiný bůh, mimo tebe, učinil něco pro toho, kdo na něj
čeká.“ (Iz 64, 3)
8 Za povšimnutí stojí i to, že se Ježíš po vzkříšení setkával s mnoha
učedníky, kteří v době pronásledování prvotní církve mohli před svými
odpůrci dosvědčit, že Ježíš byl vzkříšen. „Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl
vzkříšen ani Kristus. Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých
hříších, a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu. Máme-li naději v Kristu jen pro tento život, jsme
nejubožejší ze všech lidí! Avšak Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli. A jako vešla do
světa smrt skrze člověka, tak i zmrtvýchvstání: jako v Adamovi všichni umírají, tak v Kristu všichni dojdou života.“ (1K 15, 16–22)
vali Boha, ale že On si zamiloval nás a poslal
svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy.“
(1J 4, 9–10)
„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna9, aby žádný, kdo v něho
věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť
Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět
soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen.“
(J 3, 16–17)
To je Boží cesta k záchraně. Každému
člověku se tak skrze Krista otevírá možnost, jak obnovit zničený osobní vztah
a odstranit tak důsledek hříchu, totiž věčné oddělení – smrt, pro něž Bůh
člověka nestvořil. S touto nabídkou
usmíření přichází za všemi lidmi bez
výjimky.
Každého osobně volá jménem a čeká: „...Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení: Vyvol si tedy život…“ (Dt 30,
19)10
Boží nabídku nestačí pouze znát, je
třeba na ni jednoznačně odpovědět. Bůh
připravil celou cestu. Na člověku je, aby
pouze „otevřel dveře svého srdce“ a pozval
Ježíše dál jako Pána. On slíbil, že vstoupí
– tím se vztah zase obnoví. „Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém
srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš
spasen.“ (Ř 10, 9)
Bible učí, že tak lze učinit krátkou
modlitbou (na formě slov až tak nezáleží – může to být úplně prostá a jednoduchá modlitba, ale podstatné je, aby byla
upřímná a od srdce), kde Bohu vyznáme,
že jsme proti němu zhřešili, že potřebujeme jeho odpuštění. Pozveme ho do našeho života a poprosíme, aby vstoupil
a zůstal s námi.
„Dotazujte se na Hospodina, dokud je
možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko.“
(Iz 55, 6)
Pán Ježíš pak vstoupí do našeho života. Pokud jsme se modlili opravdu upřímně, nemusíme mít strach a můžeme mu
s důvěrou děkovat. On sám pak povede
náš život. Tím je původní vztah obnoven, tím je zlomena moc zákona hříchu
a smrti.
Během modlitby se stalo (mimo jiné!)
několik významných událostí:
• Pán Ježíš vstoupil do života člověka
a zůstane tam navždy s ním.
• Jeho prolitá krev jednou provždy smyla jeho hříchy.
• Člověk se stává křesťanem a dostává
dar i přítomnost Ducha svatého.
• Patří mezi Boží lid – Bůh sám jej přijímá za své vlastní dítě se všemi právy
a povinnostmi, které z toho plynou.
O tomto novém stavu píše apoštol Pavel efezským křesťanům: „Milostí tedy jste
spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to
Boží dar, není z vašich skutků, takže se nikdo
nemůže chlubit. Jste přece jeho dílo, v Kris-
tu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.“
(Ef 2, 8–10)
Viditelným znamením duchovní proměny (tzv. znovuzrození) je křest. Smyslem křtu je „odumírání hříchu“, ztotožnění
se s Kristovou smrtí na kříži. „Kdo uvěří
a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.“ (Mk 16,16) Tehdy hřích
ztrácí svou moc nad člověkem. Sjednocení člověka s Kristem však přináší účast
nejen na smrti, ale i na vzkříšení. Člověk
je Boží mocí vzkříšen k novému životu.
Je „naroubován“ jako ratolest na „pravý
vinný kmen“ Ježíše Krista.11 Apoštol Pavel
o podstatě křtu říká:
„Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt? Byli jsme tedy křtem spolu s ním
pohřbeni ve smrt, abychom jako Kristus
byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce i my vstoupili na cestu nového života. Jestliže jsme s ním sjednoceni, protože
máme účast na jeho smrti, jistě budeme mít
účast i na jeho zmrtvýchvstání. Víme přece,
že starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby tělo ovládané hříchem bylo zbaveno moci a my už hříchu neotročili. Vždyť
ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.
Jestliže jsme spolu s Kristem zemřeli, věříme,
že spolu s ním budeme také žít. Vždyť víme,
že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už
neumírá, smrt nad ním už nepanuje. Když
zemřel, zemřel hříchu jednou provždy, když
nyní žije, žije Bohu. Tak i vy počítejte s tím,
že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu
Ježíši.“ (Ř 6, 3–11)
Shrňme si, o čem jsme doposud mluvili.
Mluvili jsme o Božím plánu spasení
člověka. Bůh má pro člověka připravený
plnohodnotný život, vztah – živé společenství. Člověk však odmítl a rozhodl se
pro svou cestu a upadl pod moc hříchu.
Marnými pokusy se snaží dostat zpět, ale
propast hříchu, kterou je od Boha oddělen, překročit nemůže. Každý z lidských
pokusů troskotá na tom, že neřeší to
hlavní – problém hříchu.
Bůh tedy sám posílá svého Syna jako
oběť smíření, aby nás tak svou smrtí vykoupil od smrti naší. Dokonale tak jednou provždy řeší problém hříchu a otevírá cestu k životu. K naplněnému životu
ve společném obecenství s ním a spolu
i se všemi, kdo patří do Božího lidu.
Každý, kdo se rozhodne Boží nabídku
přijmout a pozve (upřímnou modlitbou)
ve víře Ježíše do svého života, se podruhé
– duchovně narodí. Znamením této proměny je křest, ve kterém se ztotožňuje
s Kristovou smrtí i slavným vzkříšením.
Od tohoto okamžiku žije jako znovuzrozené Boží dítě v náručí svého Otce.
Čas pro změnu
Ročník 20, červenec – srpen 2008
Mgr. Pavel Slepička,
AC Prostějov, stanice Olomouc
9 Někteří lidé vidí v ukřižování Ježíše Krista fiasko, ke kterému došlo snad nedopatřením.
Nechápou, že Ježíš musel zemřít, jinak by naše vina, kterou na sobě místo nás nesl, nemohla
být usmířena. Sám Ježíš v J 10, 14–18 říká, že On sám dává svůj život. Nedejme se mýlit, byl
to Bůh, kdo měl vše po celou dobu pevně v rukou.
10 Pro lid Starého Zákona platí totéž co pro nás: „Jeho (Ježíše) ustanovil Bůh, aby svou
vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve
trpělivě promíjel hříchy.“ (Ř 3, 25)
11 „Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce;
neboť beze mne nemůžete činit nic.“ (J 15, 5)
7
ŽIVOT V KRISTU
Bože můj, Bože můj,
proč jsem tě opustil?
Svědectví
P
rožil jsem skoro pět let manželské, duševní a duchovní krize. Zažil
jsem opravdu krizi středního věku.
Myslel jsem si, že mě to nepotká. Mám
manželku, dvě zdravé děti, zaměstnání,
známé z církve. A navíc jsme věřili Pánu
Bohu. Moje manželka i já jsme znovuzrozené Boží děti. V době krize manželka
přestala věřit, přestali jsme chodit na bohoslužby, přestali jsme chodit na skupinky. Občas jsem se modlil tzv. „střelnou“
BŮH PŘECE NENÍ, NEJDE HO DOKÁZAT, TAK PROČ VY KŘESŤANÉ
CHCETE, ABYCH V NĚHO VĚŘIL?
V našem životě existuje velmi
mnoho věcí, které jsme nikdy neviděli, a přesto věříme pevně v jejich
existenci: Nemusíš nikdy v životě navštívit Austrálii, abys věřil, že existuje (můžeš ale potkat Australany
nebo někoho, kdo tam byl). Nemusíš nikdy v životě vidět radiové vlny,
abys věřil v rádio nebo mobil (stačí
to používat). Nemusíš nikdy v životě vidět své vlastní srdce, abys věřil,
že ho máš (vnímáš jeho tlukot ve své
hrudi). Věříme ve spoustu věcí, které
nevidíme, protože nám je dosvědčuje zkušenost jiných lidí okolo nás, reálný dopad v životě a citové a smyslové vnímání. Být křesťanem a věřit
v existenci Boha nevyžaduje nic více.
Můžeme věřit v Boha pro existenci
více jak miliardy lidí na světě, kteří tvrdí, že se s ním setkali. Můžeme věřit v Boha pro reálný dopad
v našem životě. Můžeme věřit
v Boha pro vnímání jeho přítomnosti v určitých situacích v našem životě.
Lukáš Targosz,
pastor AC Element
Hradec Králové
modlitbu: „Bože, odpusť mi a zachraň ranní pohádky. „Kde jsi byl, tati?“ Ztuhnul jsem a zíral. Hlava mě bolela, byl
mě a celou moji rodinu.“
V té době mě nic nebavilo, netěši- jsem nevyspalý, unavený, bolelo mne celé
lo, přemýšlel jsem o tom, co by se stalo, tělo. Tak tohle chci? Takový je můj život?
kdybych si vzal život… Nemohl jsem být Prožíval jsem dobrodružství, podstupodoma s nikým, děti mě znervózňovaly a val jsem boje. Ale takhle to asi Bůh nes manželkou jsem také nevydržel v jedné místnosti, hádali jsme se a musel jsem vypadnout ven.
Stále jsem věřil, že Bůh
je, že mě slyší a vidí. Poznal
jsem, co je skutečná a bezpodmínečná láska. Láska, která nemá
podmínky. Prožíval jsem ji při cestách
domů z hospody, opilý, ráno jsem se vracel domů tak, abych cestou nepotkal manželku jdoucí do práce. Nebo jsem v sobotu a v neděli musel ráno přijít domů dřív,
než se děti probudí. Jako ostatní děti byly
vždy brzy vzhůru.
Jednou jsem to nestihl. Přišel jsem
domů, smrděl jsem kouřem a ve dveřích
jsem potkal syna, který se šel dívat na
8
zamýšlel. Bože můj, Bože můj, proč jsem
tě opustil?
Styděl jsem se. „Byl jsem vyhodit odpadky,“ vypadlo ze mě. Bál jsem se, že to
syn někomu řekne, manželka se to dozví
a bude výslech. Ale jako by se to vůbec
nestalo. Jako by to Bůh – Otec – přikryl.
I v hospodách, při potácení se, ve vinárnách, při zvracení, při cestách domů,
jsem pořád cítil, že Ježíš je se mnou. Neodsoudil mě, byl vedle mě, prožíval jsem
jeho lásku – jeho přijetí, objetí, milování;
nehrozil mi. Byl to milosrdný Bůh – milosrdný Samaritán. Tak jsem to opravdu
prožíval. Duchovně a duševně.
Manželce radily „kamarádky“, ať se rozvede. Ale byla statečná; že ne, že podrží
rodinu pohromadě… Mě napadaly také
myšlenky, že se raději rozvedu. Ale pak
jsem se vzchopil. Uvědomil jsem si, že
rozvodem to nevyřeším, ale ublížím těm,
které mám rád, a že jen bačkory – chlapi bábovky utíkají od problémů a neřeší
je. Vždyť já jsem rozvody odsuzoval a teď
bych to měl udělat? Nikdy! A prosil jsem
Boha o pomoc, o sílu, o odpuštění všech
hříchů, které jsem udělal za dobu své krize. Věděl jsem, že jedině Bůh a Ježíš mi
dají sílu nechodit do hospody a skončit
s takovým životem. A Ježíš mi opravdu
pomohl. Začal jsem si číst Bibli, každé
ráno cestou do práce jsem se modlil, aby
manželka a děti byly spaseny. Krize skončila. Přestal jsem chodit do hospod a gay
klubu.
Pokud jsem nebyl v práci nebo v církvi, tak jsem byl doma. S rodinou. Chtěl
jsem navázat tam, kde jsem skončil. Začal jsem pravidelně chodit na bohoslužby, skupinky, modlitební a návštěvy. (Žil
jsem dle Skutků 2,42: Vytrvale poslouchali učení apoštolů, byli spolu, lámali chléb
a modlili se. Manželka ani děti do církve
nechodily).
Po dvou letech mi manželka oznámila,
že se chce se mnou rozvést. Že ke mně už
nic necítí… To byla rána jako blesk z nebe. Až po čase jsem zjistil, že mezi
námi chyběla hlubší komunikace,
chyběla moje prosba o odpuštění.
I děti s rozvodem souhlasily, já samozřejmě ne, protože stále manželku miluji a mám ji rád; děti též.
V dubnu první stání, určení výživného,
v srpnu rozvod. U soudu nebylo nic platné, že jsem chtěl zachovat rodinu, aby
děti v krizovém věku (dcera 14 let, syn
11) měly otce. U soudu jsem přiznal, že
je to moje vina, kvůli pětileté krizi, kdy
jsem s manželkou nekomunikoval. V době krize jsem se stále staral o děti – vodil
jsem je do školy a kroužků, připravoval
jsem jim večeři a ukládal je ke spánku.
(Manželka je zdravotní sestra, dělá noční, denní, odpolední). Finančně jsem za-
Ročník 20, červenec – srpen 2008
Již filozof Epikuros napsal: Buďto
Bůh chce
odstranit zlo, ale nemůže, nebo může,
ale nechce,
nebo nemůže ani nechce. Pokud chce
, ale nemůže,
je nemohoucí. Může-li, ale nechce, je zlý.
Pokud ale
Bůh zlo odstranit může i chce, proč poto
m zlo vůbec
existuje? Ale kdo určuje, co je zlé? A
přijímáme-li existenci zla, pak musí existova
t také dobro.
Kdo ovšem určí rozdíl? Křesťané vždy
tvrdili, že
naším problémem je svobodná volb
a. Když Bůh
stvořil člověka, dal mu možnost se
rozhodnout
Existence zla v tomto
světě je důsledkem toho,
že Bůh nám dává svobodnou volbu ve veškerém
konání. Mohl klidně stvořit naprogramované roboty, kteří budou vykonávat
jen prospěšné činnosti.
Protože však Bůh chce,
abychom ho milovali zcela dobrovolně, dal lidem
možnost konat i zlo. Pak
už záleží na rozhodnutí každého člověka, jakou
cestu si zvolí. Bůh nechává takového člověka žít na
tomto světě. Kdyby měl
zahubit každého „zlého“,
tak by lidstvo totiž již dávno vymřelo.
Ing. Pavel Zelený, AC
Lysá nad Labem
pro zlo. Kdyby tak neučinil, na svět
ě by byla skupina robotů. Ochránilo by nás to před
zlem? Jistě.
Ale zároveň by to znemožnilo také
pozitivní stranu
svobody: lásku, tvořivost, napětí a
krásu. Zkuste si
představit svět, ve kterém by Bůh nap
ravoval v každém okamžiku zneužívání svobodn
é vůle. Klacek
by se stal lehkým jako pírko v okam
žiku, kdybych
s ním chtěl někoho praštit; vzduch
by odmítl nést
mnou vyvolané zvukové vlny neso
ucí urážky a lži.
Byl by to svět bez špatnosti, ale svob
oda by byla logicky konfiskována. A kdybychom
to domysleli až
do důsledku, zlé myšlenky by se staly
nemožnými,
protože mozková hmota by odmítla
vykonávat službu při jejich tvorbě. Otázkou je, jestl
i by pod tímto
„zamrznutím“ náš mozek rovnou nezk
olaboval.
Lukáš Targosz,
pastor AC Element Hradec Králové
Podle toho, co víme, Bůh stvořil dokonalý vesmír a člověka ve svobodném stavu, kdy se mohl rozhodnout
mezi poslušností a neposlušnos
tí
Boha, mezi tím, zda ho bude milo
vat, anebo se zkusí bez něj obejít. Zlo
přišlo na svět skrze lidskou neposlu
šnost, vzpouru. A protože člověk neži
je na této planetě sám, jako jedin
ec,
zahrnuje jeho neposlušnost i další
jedince a ovlivňuje jejich jednání. Kdy
by Bůh v této chvíli řekl: „Do pěti minut bude z tohoto světa vymýcen
o
všechno zlo“ – zamysleme se upřímně
sami nad sebou: kdo z nás by tu ještě
za pět minut byl?! Tou otázkou sam
i
sebe nevědomky okamžitě odsuzuje
-
Svědectví
KDYŽ JE BŮH TAK VŠEMOCNÝ, PRO
Č DOVOLÍ ZLO?
TO MU NENÍ LÍTO NEVINNÝCH,
ŽE NIC NEDĚLÁ?
me. V Bibli se dočteme, že „Boží spra
vedlnost a soud předchází Boží milo
srdenství a slitování...“ DNES ti Bůh
nabízí své milosrdenství a odpuště
ní
tvých hříchů v Ježíši Kristu, ale PŘIJDE DEN, kdy bude učiněna přít
rž
veškerému zlu, kdy původce zla, ďáb
el,
bude odhalený a odsouzený a spol
u
s ním všichni, kdo budou tímto zlem
,
hříchem poznamenáni a nestihno
u
přijmout odpuštění a očištění skrz
e
prolitou krev Ježíše Krista.
Z rozhlasových relací rádia
TWR převzal a částečně upravil
Pavel Kožina, AC Karviná
Není to od nás lidí ale zákeřný, lstiv
ý
úskok, že jednáme zle a pak to svalujem
e
na Boha?
Karel Káňa, 2. pastor AC Břeclav
bezpečoval rodinu stejně jako před kriJe to pro mne hrozné. Ale přesto mi
zí. A přesto soudce (žena) – cizí člověk v té věci Hospodin, můj Bůh a Otec, dává
a manželka souhlasili, aby naše manžel- pokoj a nejen to – dává mi vnitřně raství bylo zrušeno.
dost, že můžu i v této těžké situaci chváToto je varováním pro mne a pro vás lit Boha a děkovat mu za spoustu dobmuži bratři – chlapi: jaké hrozné násled- rých věcí a darů. Nechápal jsem, když
ky nese to, když se svojí manželkou ne- mi před více než rokem jeden bratr při
mluvíme o tom, co nás trápí a co nás od modlitbách řekl, že budu zachráncem rosebe odděluje. Já jsem si myslel, že když diny… A stejný bratr mě na jedné skupinjsem se vrátil k rodině, tak je vše vyřízeno ce napomenul, že se nemám modlit za to,
a můžeme žít dál. Ale to byl z mé strany aby nás nerozvedli, ale abych se modlil
hrozný omyl. Vůbec jsem o těch pěti le- za srdce manželky; abych ji znovu získal.
tech nemluvil, nevyříkali jsme si, čím kdo Abych se změnil, modlil za sebe a získal
koho zranil a zradil. V duši mé manželky svou ženu zpět. Měl naprostou pravdu.
byla stále moje zrada, zranění, nedůvěra A tak vím, že Bůh musí nejdříve změnit
a to vyústilo pochopitelně k odluce.
mě.
Věřím, že Bůh změní moje srdce i srdce mé ženy, aby se vrátila (třeba za několik let) k Bohu. A věřím, že Pán Ježíš
také nakloní srdce mé ženy a vrátíme se
k sobě. A to bychom se mohli zase vzít
a byla by to naše třetí! společná svatba…
První byla na Městském národním výboru v Prostějově (za doby totality). Druhá
– církevní byla za 14 dní v Praze s požehnáním našeho pastora D. Drápala. V této naději mě posiluje verš na našem svatebním oznámení: „Vždyť nás má ve své
moci láska Kristova“.
Jiří Eremiáš,
AC Olomouc
9
ŽIVOT V KRISTU
Pomoc potřebným
Ovečka
O
večka, o.p.s. je obecně prospěšná
Pomoc rodinám vychovávajícím dítě
společnost, založená dne 20. 10. s DS spočívá především:
2003 v Českých Budějovicích sbo- • V organizování společných setkání
rem Apoštolské církve v Českých Budětěchto rodin za účelem vzájemné lidjovicích. Společnost zajišťuje sdružování
ské podpory a pomoci.
rodin, které vychovávají dítě s Downovým • Ve vyhledávání přinášení nových posyndromem (dále jen DS), a to s ohleznatků týkajících se Downova syndrodem na dosažitelnost, převážně v kraji
mu z oboru medicínského, pedagogicjihočeském.
kého, výchovného.
• Ve spolupráci s odborníky českými
Účelem vzniku společnosti je pomoc
i zahraničními.
rodinám, které vychovávají dítě s DS. • V zapojení všech rodičů do společné
Snahou společnosti Ovečka, o.p.s. je propráce, podle jejich možností a zájmu.
sazovat integraci lidí s DS mezi lidi bez • V distribuci materiálů, které přinesou
nový pohled na děti s Downovým synpostižení.
dromem a přispějí k lepšímu přístupu
k dětem s DS a jejich vývoji.
• V osvětě majoritní společnosti, seznamování s problematikou Downova
syndromu.
• V zajišťování potřebných metodických
pomůcek, vždy danému dítěti podle aktuální potřeby, v dostatečném množství, kvalitě a v odpovídající frekvenci.
Snahou společnosti Ovečka, o.p.s. je
vychovat nové metodické poradce rodičům dětí s DS z řad samotných rodičů
a vyhledávat a zaškolit nové pracovníky
i z řad lidí, kteří dítě s postižením nemají. Přijímání nových členů společnosti se
děje na základě písemného přihlášení.
Více informací najdete na:
www.ovecka.eu
Ovečka se opět sešla
v Chlumu u Třeboně
R
ok utekl jako voda a my se sešli nejen děti, ale i jejich rodiče, prarodiče
opět v Chlumu u Třeboně na re- a osobní asistenti. Pro děti, které právě
kondičním pobytu členů Ovečky nebyly u lektorek, měla slečna Jiskrová
a jejich přátel. Letos jsme si užili krás- připravené vyrábění motýlků z kolíčků
ného počasí od 15. 5. do 18. 5. V ubytov- na prádlo nebo barevných koláží z papíně Lesák o nás bylo pečováno se stejnou ru. Bylo ale tak krásné počasí, že se děti
láskou a ochotou jako minule. Dětem se raději honily za míčem, házely barevnými
věnovaly lektorky na logopedii, při vyu- disky, krmily všudypřítomné kachničky
čování podle profesora Feuersteina a no- a střídaly se na velké houpačce. V pátek
vinkou byla výtvarná dílna paní Šedé děti viděly veselou pohádku v loutkovém
a jejího syna Jiřího. Paní Pacltová se při divadle. Sobotní odpoledne bylo ve znalogopedii radovala z každého pokroku mení plnění úkolů na deseti stanovištích
dětí, paní Jarošová se o své zkušenosti a večer byl toužebně očekávaný táborák.
s metodou Feuersteina dělila s maminka- Počasí se vydařilo, pršet začalo až v neděmi i se svými spolupracovnicemi a paní li, kdy jsme se museli rozjet domů. Snad
Šedá za pomoci svého syna Jiřího vedla aby nám nebylo líto, že pobyt v Chlumu
děti k namalování tak krásných obrázků, tak rychle utekl. S programem byli zúže byly ozdobou naší výstavky i důvodem častnění tak spokojení, že by uvítali, kdyk pokračování v této tvorbě i doma. Kro- by jich bylo víc do roka. To je ta nejlepší
mě individuální práce s každým dítětem odměna pro všechny, kdo pobyt připrapřipravila paní Šedá s Jirkou na odpoled- vili a přispívali svojí prací k jeho uskune veselé výtvarné techniky pro všechny, tečnění.
kdo měli chuť se připojit, a tak si pohrály
Marie Faldynová, AC České Budějovice
10
Ročník 20, červenec – srpen 2008
Nadační fond NEHEMIA je humanitární a misijní organizací, která byla založena
Apoštolskou církví v roce 1992. Prvních několik let se věnovala výhradně spolupráci
se stejnojmennou nadací v Německu. Začátkem roku 1996 začala česká Nehemia
pracovat samostatně. V březnu 1999 se Nadace Nehemia transformovala na Nadační fond Nehemia.
Posláním této organizace je motivovat a prakticky pomáhat při naplňování velkého poslání: Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. V současné době
podporují humanitární a charitativní projekty celkem v 11 zemích světa, podpora je
směřována především k dětem. V současnosti podpora zasahuje asi 300 dětí, sirotků
v zemích jako je Rusko, Ukrajina, nově Severní Korea, Indie, Uganda, Rwanda, Etiopie, Tanzanie a Súdán. Také se zaměřují na podporu misionářů na Ukrajině a v Izraeli
a podporu buď pastorů nebo celých církví na Ukrajině, v Černé Hoře a v Číně.
Projekt Koffele
V
září roku 2006 Nadační fond Nehemia ve spolupráci s etiopskou
organizací Ethiopia Mulu Wongel
Amagnoch Church Development Organization otevřel v Etiopii ve městě Koffele nový projekt, ve kterém jsou podporovány děti z chudých rodin. Ve městě
Koffele žije cca 10 500 obyvatel. Z celkového počtu dětí má možnost chodit do
školy pouze 40 procent. Zpočátku bylo
podporováno 50 dětí, postupně se počet
podporovaných dětí zvyšoval až na současných 150.
Měsíční náklady na jedno dítě činí 500
Kč. Za tuto částku dostává podporované dítě bezplatně vzdělání, ošacení, lékařskou péči a stravu. Je možné, aby se
na podporu jednoho dítěte složilo více
lidí. Sponzoři dostávají fotografii „svého“
dítěte a pravidelné aktuální informace
o něm. Pracovníci Nadačního fondu jednou ročně podporované místo navštěvují
a kontrolují.
Projekt je zaštítěn etiopskou církví Ethiopia Mulu Wongel Amagnoch
lu s nimi i celé jejich rodiny a ukázat
jim pravdu a světlo evangelia. Jelikož
Church, což v praxi znamená, že celá ve městě Koffele je obyvatelstvo z 95
práce má přímou návaznost na církev. procent muslimského vyznání a 50
Součástí projektu je také náboženská procent dětí pochází z muslimských
výchova, za kterou se skrývá zvěstová- rodin, je projekt příležitostí, jak zasáhní evangelia o Ježíši Kristu. Tato pomoc nout děti z muslimských rodin evanv sobě zahrnuje mnoho příležitostí, jak geliem.
ovlivnit spoustu muslimských dětí a spoLeoš Cásek, DiS., ředitel NF Nehemia
Rozhovor s ředitelem projektu
v etiopském Koffele Tegenem Tafessem
K
olik vyučovacích hodin děti denně
mají?
Každý den se dětí učí osm hodin,
ve státních školách jsou to pouze čtyři
vyučovací hodiny.
Pomoc potřebným
Nadační fond Nehemia
matematika, ekologie, sport, výtvarná a hudební výchova, občanská nauka, psaní, duchovní a etická výchova.
Můžeš nám popsat jaké je v Etiopii
Jaké předměty se děti učí?
věkové
rozložení školní docházky?
Amhara a Oromigna (národní jazyOd
kolika
let začínají děti chodit do
ky, v Etiopii je osm hlavních jazyků,
celkem však 72 jazyků), angličtina, školy?
Mateřská škola je v Etiopii součástí
školní docházky. Děti se u nás začínají
učit už od čtyř let. V osmi letech přecházejí na základní školu, kterou studují až do třinácti. Střední škola je pak
od třinácti do osmnácti let.
Do kolika tříd jsou děti v projektu
rozděleny?
V současné době máme celkem tři
třídy, ale plánujeme rozšíření. V bu-
11
ŽIVOT V KRISTU
Pomoc potřebným
doucnu, pokud by se počet dětí rozšířil,
rádi bychom přidali další dvě třídy. Od
vedení města jsme dostali zdarma pozemek, který můžeme použít pro rozšíření
projektu.
12
Matka jednoho z dětí mluví o vlivu našeho
projektu na jejího syna a její život
J
menuji se Shure Usany a je mi 35 let.
Dozvěděla jsem se, že v Koffele byl oteNarodila jsem se v muslimské rodině, vřen pro děti, jejichž rodiče nemají dost
Některé děti jsou z muslimských rodin.
takže jsem přirozeně převzala nábo- peněz, vzdělávací projekt. A tak jsem jedMůžeš nám říct, kolik dětí navštěvuje
nedělní bohoslužby? A jak rodiče reagu- ženství, které do naší rodiny patřilo. Měla no dítě do tohoto projektu přihlásila.
Můj syn byl přijat a dostává vzdělání
jí na to, že jejich dítě navštěvuje křesťan- jsem velké problémy ve finanční i sociální oblasti. Proto jsem si musela najít prá- a také plnou podporu z projektu: jídlo,
skou školu?
Je to neuvěřitelné, ale všechny děti ci, vařila jsem injaru (etiopské národní oblečení, zdravotní péči, školní pomůczapojené do projektu chodí na nedělní jídlo), kterou jsem prodávala. Také jsem ky.
Od té doby, co mé dítě začalo tento
shromáždění. Pak zde máme dalších pa- živila rodinu tím, že jsem lidem prala
desát dětí, které nejsou součástí projek- prádlo. Pracovala jsem velmi tvrdě proto, projekt navštěvovat, jsem v jeho chování
tu a také pravidelně navštěvují nedělní aby děti mohly chodit do školy a dokon- uviděla radikální změnu. Dříve byl velmi
čit ji. Po dokončení školy však není mož- tichý a plachý a teď vidím v jeho chováškolu.
ní pozitivní změny. Zpívá a mluví o JežíVšichni rodiče, a to i muslimové, rea- né, aby v tomto městě našly práci.
Mám pět dětí a tři z nich jsem byla nu- ši. Jednoho dne mi začal vyprávět o Ježíši
gují pozitivně, a to nejen proto, že jejich
děti mají školu zdarma, ale především cena dát druhým lidem, aby se o ně po- a o různých historických událostech
proto, že vidí pozitivní změny v chování starali. Můj manžel zemřel před čtyřmi v Bibli a mně se to moc líbilo.
Ze začátku to byl on, kdo mi doma vylety, protože byl nemocný.
svých dětí.
právěl o Ježíši a o Bibli, ale pak jsem se
dokonce odhodlala zkontaktovat s lidmi,
kteří jsou do projektu zapojeni, a oni mi
také vyprávěli o Ježíši.
Na základě změny v chování mého
syna a svědectví pracovníků projektu
jsem se rozhodla přijmout Ježíše za svého osobního Spasitele.
Předtím než jsem se s Ježíšem setkala,
nemohla jsem vůbec v noci spát, měla
jsem špatné sny, ale poté co jsem přijala
Ježíše, spím velmi dobře, mám stálý pokoj, jsem vyrovnaná. Užívám si života, raduji se, že mohu být s Bohem a s ostatními bratry a sestrami. Nyní opravdu žiji,
mám světlou budoucnost. Žiji sama se
dvěma dětmi, jeden syn chodí do školy
a druhý pracuje jako námezdní dělník.
Další tři děti bydlí u lidí, u kterých získali práci. Očekávám, že Bůh má pro mě
mnohem víc, a těším se na to.
Chtěla bych vám moc poděkovat za
vaši pomoc a všem, kdo nám pomáháte,
posílám pozdravy. Víme, že to dělá Bůh,
ale je to skrze vás.
Ročník 20, červenec – srpen 2008
Své srdce dávám do jeho rukou
té chvíle vládnu svýma rukama. Děkuji za
to vroucně Pánu Ježíši, Bohu a Mirkovi
a Marcele, jejichž prostřednictvím Pán
e mi 80 let. Mám artrózu třetího o zbavení bolestí a o vrácení pohyblivos- Ježíš opět vykonal jeden ze svých zázrastupně. Již asi čtyři až pět let jsem ti do rukou.
ků. Děkuji a chválím Pána Ježíše. A své
nedokázala úplně sevřít ani úplTu noc jsem po letech spala a bolest srdce, jak se to zpívá ve chvále, dávám
ně otevřít pěst. Bolest v rukou byla ustupovala. Hned druhý den jsem při do jeho rukou.
nesnesitelná a já jsem ruce nemohla rovnání prádla zjistila, že moje ruce se
Jiřina Štefcová,
používat.
dají natáhnout a dlaně položit natažeAC Čáslav
Nedávno jsem uvěřila v Pána Ježíše né na stůl. Zkusila jsem tedy skrčit ruku
Krista a v jeho vzkříšení. Začala jsem cho- v pěst. A hle, moje pěsti se úplně sevředit do sboru Apoštolské církve v Čásla- ly. Bolest jsem cítila vzdáleně, podstatně
vi. Požádala jsem o křest ve vodě, i když menší a tupou… Její ostrost byla pryč. Od
jsem byla pokřtěná jako dítě, ale chtěla
jsem, aby to bylo z mé svobodné vůle.
Při této příležitosti mě, dceru a vnučku,
kterých se to také týkalo, navštívil pastor
se svou manželkou u nás doma. Všimli
si mých nehybných a téměř ochrnutých
rukou a Marcelka mě vzala za ruce, pastor mně položil ruku na rameno a v modlitbě prosili našeho Pána Ježíše o pomoc,
Můj nový život s Ježíšem
Pocházím z nevěřící rodiny. Věděla upozornili na původ těchto hrátek. Teď
jsem, že „něco“ je, ale neměla jsem tou- vím, že už to bylo počáteční semínko od
hu ani potřebu pátrat, proč život je, co Boha. Tenkrát jsem nechápala, jak někdo
je po životě atd. Žila jsem, ale jak? Na- může žít s vírou, já jsem třeba neměla
peníze
a nervovala jsem
p
rodily se mi tři děti, manse,
želství se neudrželo, takže
s co mám dělat, jak žít,
a Ria řekla třeba: „Já vím,
celý můj svět byly starosže
ti o děti, aby byly zdravé,
ž se Bůh postará.“ A já
zase
nechápala…
kde ušetřit peníze, práce
z
Bylo hodně situací, ktev zaměstnání i na domě,
ré
prostě starosti. Krásných
r jsem u nich viděla, a tato
dnů bylo málo. Mými sout semínka klíčila. Až jednou,
byla jsem totálně na
sedy byli tehdy Ria Grulin
chová a Podwikovi. Moje
dně,
d
mi Ria přinesla pozvánku
na Alfa kurz, který
děti jezdily s jejich dětmi
z
se
na sborové tábory a vždy
s konal ještě v ten den večer.
se vrátily takové laskavé,
č Celý kurz jsem absolvovala,
ale ještě nebyl ten
klidné, no supr. Já jsem
v
procházela obdobím věšsprávný čas, necítila jsem,
tění z karet, homeopatií, vykládáním osu- že mám svůj život odevzdat Pánu. Avšak
du atd. Ria s Vladkem a Halinkou mi nic dodnes si vzpomínám na poznámku Tonevyvraceli, jen vždy naznačili nebo mě máše Holinky: „Když uvěřím, nemám co
Svědectví
J
ztratit, jen získat“, ale přece jen jsem se
cítila tlačená, můj čas ještě nenastal.
Po skončení kurzu jsem chodila na nedělní shromáždění, chvály mě uchvacovaly, všímala jsem si chování lidí ve sboru.
Až jednou… Ze Slovenska přijel soubor
s muzikálem „Ztracený syn“. Celé představení jsem prožívala jako v transu, neznala jsem tento příběh a na konci, když
otec přivítal svého syna zpět, jsem už pro
slzy neviděla. A pak byla výzva a Jiřinka
Lukáčová jen špitla: „Chceš dopředu?“ Já
vyrazila a modlili se za mě. Od té doby
žiji úplně nový život. Sama si toho ani
nevšímám, ale okolí i známí to nechápou,
že jsem se tak změnila.
Když se dnes dívám zpátky, tak semínka byla u mě zasévaná hodně dlouho. Jsem šťastná, že vzklíčila. Dnes mám
krásný život, i když starostí je dost, ale
je vše vyvážené, Bůh mi nikdy nenaloží
více, než jsem schopná unést. S ním jsou
všechny dny života naprosto jiné.
Jana Kašpárková,
AC Havířov
13
Mapa sborů Apoštolské
AC BOHUMÍN
adresa:
Bezručova 150, Bohumín 735 81
bohoslužby: Bohumín, Čáslavská 1066,
každou neděli 9.30
pastor:
Tadeusz Gaura
e-mail:
[email protected],
[email protected]
telefon:
731 504 319
stanice:
Orlová
AC BRNO
adresa:
bohoslužby:
pastor:
e-mail:
telefon:
www:
stanice:
Životského 10, Brno 618 00
Každou neděli v 9:00
František Apetauer
[email protected]
739 600 006
http://www.ac-brno.org/
Dačice, Velké Meziříčí, Velká Bíteš,
Blansko, Oslavany
AC BŘECLAV
adresa:
Tylova 6, Břeclav – Poštorná 691 41
bohoslužby: Každou neděli v 9:00
pastor:
František Cupal
e-mail:
[email protected]
telefon:
519 340 180
stanice:
Moravský Žižkov
AC HLINSKO
adresa:
Vila, Adámkova třída 952, Hlinsko 539 01
Rubešova 1156
bohoslužby: Každou neděli v 10:00
pastor:
Jiří Malý
e-mail:
[email protected]
telefon:
608 532 108
www:
http://www.volny.cz/achlinsko
AC HODONÍN
adresa:
Komenského 8, Hodonín 695 01
bohoslužby: Každou neděli v 9:30
pastor:
Bohuslav Cupal
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 584 095
www:
http://achodonin.wz.cz
AC HRADEC KRÁLOVÉ – ELEMENT
adresa:
Akademika Heyrovského 1178/6,
Hradec Králové, 500 01
bohoslužby: Každou neděli od 10:00 ve velkém sále
Kulturního střediska Médium,
J. Masaryka 605, Hradec Králové 500 01
pastor:
Lukáš Targosz
e-mail:
[email protected]
telefon:
777 801 349
www:
http://www.element.cx,
stanice:
Pardubice
AC KARVINÁ
adresa:
Cihelní 1656 Karviná-Nové Město
735 06
bohoslužby: Každou neděli v 9:00 v motelu
CARBOKOV, ul. Rudé armády 1950,
Karviná-Hranice 733 01
pastor:
Lumír Folvarčný
e-mail:
[email protected]
telefon:
731 504 372
www:
http://www.ackarvina.cz
AC KLADNO
adresa:
Hofbauerova 665, Unhošť 272 03
bohoslužby: Každou neděli v 15:30 v modlitebně
Církve adventistů sedmého dne na adrese:
CASD, Milady Horákové 1562, Kladno
pastor:
Stanislav Bubik, Radek Hejret
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 324 300
www:
http://cirkevkladno.cz
AC ČÁSLAV
adresa:
Benešova 638, Čáslav 284 01
bohoslužby: Každou neděli v 9:15 na adrese
Malá scéna Dusíkova divadla,
Čáslav
pastor:
Miroslav Kliment
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 600 323
www:
www.ac-caslav.cz
stanice:
Veselí nad Lužnicí
AC ČESKÉ BUDĚJOVICE
adresa:
Riegrova 17, České Budějovice 370 01
bohoslužby: Každou neděli v 9:00
pastor:
Petr Škopek
e-mail:
e-mail: [email protected]
telefon:
387 313 822
www:
http://www.volny.cz/acbud/
stanice:
Nýrsko, Vyšší Brod, Tábor
AC ČESKÝ TĚŠÍN – AGAPÉ
adresa:
Řeka 121, 739 55
Božkova 16, Český Těšín 737 01
bohoslužby: Každou neděli v 9:30 klub PZKO
pastor:
Jaroslav Šelong
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 584 167
AC ČESKÝ TĚŠÍN – KŘESŤANSKÉ CENTRUM
adresa:
Slovenská ulice 3, Český Těšín
737 01
bohoslužby: Každou neděli v 9:00
pastor:
Bohuslav Wojnar
e-mail:
[email protected]
telefon:
731 504 333
www:
http://www.kctesin.cz/
stanice:
Moravský Beroun
AC FRÝDEK-MÍSTEK
aadresa:
Pekařská 649, Frýdek-Místek
738 01
bohoslužby: Každou neděli od 9:30 v Sokolovně
na Starém městě
pastor:
Petr Pokorný
e-mail:
[email protected]
telefon:
731 152 600
www:
http://acfm.filadelfie.cz
AC HAVÍŘOV
adresa:
Selská 29/394, Havířov – Bludovice
736 01
bohoslužby: Každou neděli v 9:30
pastor:
Petr Špok
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 600 141, 596 812 867, 739 584 230
www:
http://www.achavirov.cz
stanice:
Bílovec
AC HUSTOPEČE
adresa:
Kollárova 7, Hustopeče 693 01
bohoslužby: Každou neděli od 8:30
pastor:
Karel Fridrich
e-mail:
[email protected]
telefon:
519 431 633
www:
http://www.apostolskacirkev.cz/
hustopece
AC CHOMUTOV – SBOR BEZ HRANIC
adresa:
Cihlářská 4106, Chomutov 430 03
bohoslužby: Každou neděli od 9:30
pastor:
Martin Huňát
e-mail:
[email protected]
telefon:
777 162 727
www:
http://www.cirkevbezhranic.eu/
chomutovsko
stanice:
Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří,
Louny, Most, Podbořany, Teplice
AC JIHLAVA
adresa:
Telečská 68, Jihlava 586 01
bohoslužby: Každou neděli v 9:30,
Masarykovo náměstí 34, Jihlava
pastor:
František Apetauer, Radim Fiedler
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 600 146, 739 600 006
AC KOLÍN
adresa:
bohoslužby:
pastor:
e-mail:
telefon:
www:
stanice:
V Zídkách 402, Kolín 2, 280 02
Každou neděli v 10:00
František Flek
[email protected]
739 584 027
http://sweb.cz/ackolin
Praha, Trutnov
AC KOPŘIVNICE
adresa:
Bezručova 929, Kopřivnice 742 21
bohoslužby: Každou neděli v 9:00
pastor:
Jiří Kostelník
e-mail:
[email protected]
telefon:
605 485 703
www:
http://ackoprivnice.unas.cz
AC KROMĚŘÍŽ
adresa:
Zdislavice 37, Troubky 768 02
bohoslužby: Každý pátek v 18:00 v Sokolském
domě na ulici 1. Máje, Kroměříž
pastor:
Pavel Čep
telefon:
732 877 628
církve v České republice
AC KUTNÁ HORA
adresa:
Andělská 295, Kutná Hora 284 01
bohoslužby: Každou neděli v 9:30
pastor:
Miroslav Papež
e-mail:
[email protected]
[email protected]
telefon:
603 483 286
www:
http://www.ac-aog.cz
AC LIBEREC
adresa:
Modlitebna CASD, U Jánského
kamene 3, Perštýn, Liberec
bohoslužby: Každou neděli v 9:30
pastor:
Josef Zavacký
e-mail:
[email protected]
telefon:
731 417 545
www:
http://www.volny.cz/acliberec/
stanice:
Hrádek nad Nisou
AC LYSÁ NAD LABEM
adresa:
Alešova 938
kancelář:
Sídliště 1429, Lysá nad Labem 289 22
bohoslužby: Každou neděli v 9:00 v ZUŠ,
Školní náměstí, Lysá nad Labem
pastor:
Jiří Sedláček
e-mail:
[email protected]
telefon:
603 525 733
www:
http://acsborlysa.spc-net.cz
stanice:
Milovice, Čelákovice
AC OSTRAVA
adresa:
Úprkova 25, Ostrava-Přívoz
702 00
bohoslužby: Každou neděli v 9:00
pastor:
Bohuslav Sikora
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 524 773
AC POLIČKA
adresa:
Erbenova 482, Polička 572 01
bohoslužby: Každou neděli v 9:00 v Bystrém, náměstí Na Podkově 71
pastor:
Jiří Bureš
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 524 784
AC PRAHA – 1. SBOR
adresa:
Slezská 12, Praha 2, 120 00
bohoslužby: Každou neděli
(kromě poslední neděle v měsíci)
v 10:00 hod v modlitebně ECM,
Vršovice, ul. 28 Pluku č. 15, Praha 10;
Každou poslední neděli v měsíci
v 10:00 hod v zasedací síni MÚ
K Učilišti 16a, Praha 10 – Štěrboholy
pastor:
Pavel Knob
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 600 235
www:
http://www.acpraha.cz
AC PRAHA – MARANATHA
adresa:
Náměstí Míru 13, Praha 120 00
bohoslužby: Každou neděli v 9:45
pastor:
není (zastupuje J.Šíp)
e-mail:
[email protected]
telefon:
605 136 148
Apoštolská
církev
AC PRAHA – SBOR BEZ HRANIC
adresa:
Sokolská 35, Praha 2, 120 00
bohoslužby: Každou neděli v 10:00 v divadle
ILLUSION, Vinohradská 48, Praha 2
pastor:
Stanislav Bubik
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 524 714
www:
http://www.jinacirkev.cz
stanice:
Jindřichův Hradec, Strakonice
AC PRAHA – SBOR OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
adresa:
Na Bendovce 103/24, Praha 8, 181 00
bohoslužby: Každou neděli v 9:30 v divadle Metro,
Národní 25, Praha 1
pastor:
Petr Ministr
e-mail:
[email protected]
telefon:
233 541 627, 271 743 607
AC OLDŘICHOVICE
adresa:
Oldřichovice 68, Třinec 1, 793 61
bohoslužby: Každou neděli kromě páté v měsíci
v 9:00, Oldřichovice 863
pastor:
Pavel Motyka
e-mail:
[email protected]
telefon:
603 454 558
AC OLOMOUC
adresa:
U Podjezdu 12, Olomouc 779 00
bohoslužby: Každou neděli od 9:30
pastor:
Svatopluk Dysmas
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 324 223
stanice:
Grygov, Kolín, Litovel – Červenka,
Bruntál
AC PROSTĚJOV
adresa:
Zdislavice 37, Troubky 768 02
bohoslužby: Každou neděli od 9:30, Dům služeb,
Vrahovická ulice 83, Prostějov, 796 01
pastor:
Pavel Čep
e-mail:
[email protected]
telefon:
732 877 628
stanice:
Olomouc
AC TŘINEC
adresa:
Smetanova 523, Třinec 739 61
bohoslužby: Každou neděli v 9:30 na Smetanově
ulici a každou poslední neděli
v měsíci v kině Kosmos na Terase
pastor:
Stanislav Cichy
e-mail:
[email protected]
telefon:
731 610 800
www:
http://www.actrinec.cz
stanice:
Hrádek
AC UHERSKÝ BROD
adresa:
Široká 15, Uherský Brod 3, 687 34
bohoslužby: Každou neděli v 9:30 na adrese
Na Tržišti 1957, Uherský Brod 688 01
pastor:
Rostislav Šiška
e-mail:
[email protected]
telefon:
605 169 136
www:
http://www.betanie.org
stanice:
Uherské Hradiště
AC ÚSTÍ NAD LABEM
adresa:
Šumavská 33, Ústí nad Labem,
400 11
bohoslužby: Každou neděli v 10:00 na adrese
Pozemní stavby, Velká Hradební 2800,
Ústí nad Labem
pastor:
Štěpán Hlavsa
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 600 331
www:
http://www.ac-usti.cz
AC VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ
adresa:
Křižná 642, Valašské Meziříčí
757 01
bohoslužby: 10:00, ul. Křižná,
jídelna Speciální školy
(naproti hotelu Apollo)
pastor:
Tomáš Hasmanda
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 584 161
stanice:
Bystřice pod Hostýnem, Jablůnka,
Odry, Rožnov pod Radhoštěm,
Velké Karlovice, Vsetín
AC VARNSDORF
adresa:
P.O. BOX 13, Varnsdorf 407 47
bohoslužby: Každou neděli v 9:30
ve Studentském centru STŘELNICE
pastor:
Pavel Vašát
e-mail:
[email protected]
telefon:
737 249 813
www:
http://www.e-cirkev.com
stanice:
Rumburk, Šluknov, Litoměřice
AC VSETÍN – KŘESŤANSKÉ CENTRUM
adresa:
Michala Urbánka 437, 75501 Vsetín
bohoslužby: Každou neděli v 9:00
v Lidovém domě Vsetín,
Mostecká 362, 3. patro
pastor:
Marián Staněk
e-mail:
[email protected]
telefon:
736 158 088
AC VYŠKOV
adresa:
Hybešova 102, Vyškov 682 01
bohoslužby: Každou neděli v 9 hodin v prostorách
klubu Rampa, Tyršova 29
pastor:
Viktor Baláž
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 600 007
www:
http://www.ac.vys.cz
stanice:
Kroměříž, Ivanovice na Hané,
Bučovice
AC ZÁBŘEH
adresa:
Sušilova 38, Zábřeh 789 01
bohoslužby: Každou neděli v 9:00
pastor:
Tomáš Pohanka
e-mail:
[email protected]
telefon:
603 868 438
AC ZLÍN
adresa:
Kamenná 3854, 760 01 Zlín
bohoslužby: Každou neděli v 17:00
v budově Regina
na Divadelní ulici č. 3242, Zlín
pastor:
Petr Fiurášek
e-mail:
[email protected]
telefon:
739 524 822
www:
http://www.aczlin.cz
AC ZNOJMO
adresa:
Nejdek 68, 691 44 Lednice
bohoslužby: příležitostně dle domluvy v 9:00
na Nám.Republiky 903/11, Znojmo
pastor:
František Cupal
e-mail:
[email protected]
telefon:
731 504 399
O naší církvi
A
Apoštolská církev je organizačně připoštolská církev patří mezi evanke světovým „Assemblies of
družena
věrouky
gelikální církve. Z hlediska
God“.
církve,
letniční
mezi
a praxe se řadí
Církev zastřešuje řadu samostatných
které jsou sdruženy celosvětově v „Pensubjektů. Na prvním
tecostal World Conference“
místě je třeba jmea v rámci Evropy v „Pentenovat Vyšší odborcostal European Fellowship“.
nou školu misijně
Byla povolena a zaregisteologickou v Kolíně
trována státem v lednu roku
ředitelem
vedenou
práce
tích
1989 po desetile
Milanem
bratrem
v ilegalitě spojených s proje to
Dále
m.
Bubane
následováním. Současný církterá
AC,
e
Diakoni
kevní zákon ji zrovnoprávňupod sebou sdružuje s ostatními křesťanskými
je společnosti Royal
církvemi našeho státu. DoRangers, Teen Chalje
ní
kladem tohoto postave
lenge a Nehemii.
ické
Ekumen
v
její členství
Apoštolská církev je
radě církví, která sdružuje
také zakladatelem
většinu křesťanských církví
mezide nomin ační
České republiky.
ACET,
organizace
V čele církve stojí biskup
ávzděláv
é
praktick
péči,
je
poskytu
která
přebiskupa
Martin Moldan, který úřad
S.
HIV/AID
oblasti
v
ní
vyučová
a
ní
bisjícího
zakláda
od
vzal v letošním roce
kupa Rudolfa Bubika.
Historie
Apoštolské církve
P
rvní letniční sbor na našem území
vznikl na severní Moravě před rokem 1910. Skupina křesťanů z různých denominací se začala scházet ke
studiu Božího slova a k modlitbám. Prosili o zmocnění k duchovní práci – Bůh
je pokřtil v Duchu svatém a obdrželi dar
mluvení v jazycích. Tato práce se šířila. Vznikaly další skupiny v Brně, Praze
a na jiných místech, které požádaly úřady
o registraci. V roce 1910 byly registrovány jako Spolek rozhodných křesťanů letničních. Za nacistické nadvlády byla jejich činnost zakázána. Po roce 1948 byly
spolky zrušeny. Proto se bratři pokoušeli
začlenit do některých církevních společenství, ale z důvodu věroučných rozdílů
to nebylo možné. Od počátku šedesátých
let usilovali o povolení vlastní církve.
V roce 1977 byla na území Československa založena církev, která byla legalizována teprve na počátku roku 1989.
Teen Challenge
K
řesťanský program Teen Challenge v České republice se zaměřuje
Věříme v Boží schopnost proměny lidna konkrétní pomoc lidem v jejich
vztahu k Bohu, k sobě samotným a k je- ského života. Poznali jsme, že nabídnutá
jich rodinám. Teen Challenge věří v dru- šance může člověka přivést k tomu, aby
vedl spokojený a cílevědomý život.
hou šanci.
Mám naději, že v naší nabídce prograNaším cílem je napomoci k zásadní
změně chlapců, dívek, mužů a žen, je- mů a služeb najdete pomoc, kterou pojichž životy byly zasaženy hněvem, rebe- třebujete. Pokud máte otázky prosím,
lií, depresí, zneužíváním drog a dalšími kontaktujte nás na
www.teenchallenge.cz
problémy ovládajícími jejich život. VěříPetr Ministr
me, že poskytnutím nové perspektivy naředitel Teen Challenge International
šim studentům, jim dáme příležitost se
Česká republika.
realizovat a dosáhnout svých snů.
Royal Rangers
R
oyal Rangers v ČR je křesťanská organizace pro děti a mládež školního věku. Cílem je výchova mladého
člověka k plnému, samostatnému a odpovědnému životu bez závislosti na čemkoli škodlivém.
Využíváme k tomu schůzky, víkendovky, tábory, výlety, sportovní a kulturní
akce. Náplní je získávání vědomostí, pozitivních návyků a dovedností v takových
oblastech jako: život v přírodě – táboření,
první pomoc a bezpečnost, mezilidské
vztahy, křesťanská etika a základy biblického učení.
V letošním roce pracujeme s 830 registrovanými členy. Přední hlídky RR jsou
samostatné jednotky a pracují v těchto
městech ČR: Třinci, Oldřichovicích, Českém Těšíně, Havířově, Karviné, Valašském Meziříčí, Hodslavicích, Zlíně, Brně,
Břeclavi, Rumburku, Nýrsku, Mariánských Lázních, Lestkově, Příbrami, Třeboni, Vsetíně, Jablůnce, Sokolově, Olomouci, Jihlavě, Bystřici n. Pernštejnem,
Praze, Kladně, Opavě, Albrechticích, Vyškově, Ostravě, Hustopečích a Zábřehu.
Z historie Royal Rangers
Práce Royal Rangers začala v roce 1961
v USA a později, nezávisle na ní, i ve Švýcarsku. Protože oba tyto směry používají stejný způsob práce, došlo k jejich
sjednocení. Cílem bylo pomoci mladým
lidem najít skutečné hodnoty, pomoci
jim vybudovat zdravý a pevný charakter
a chránit je před negativními jevy, zejména před násilím, alkoholismem a drogami. Vzápětí se Royal Rangers rozšířili téměř do celého světa. V České republice
byla tato práce s mládeží založena v roce
1992.
Národním velitelem Royal Rangers je
Petr Walach.
‚
Vliv křestanské misie na kulturu
domorodých národů
Ž
ijeme v době, kdy se mnohé samozřejmé způsoby a přístupy mění,
všelijak zpochybňují a hledají se jiné
přístupy, a dnes to téměř vždy znamená,
že se opouštějí ty křesťanské, a hledá se
něco alternativního, nevyzkoušeného.
V minulosti bylo v naší západní křesťanské společnosti velmi silné vědomí poslání, které spočívalo v nesení osvěty a civilizačního pokroku spolu s evangeliem do
prostředí jiných kultur. Ve světle dnešních hodnot se na tyto snahy našich otců
pohlíží s velkým despektem. Kultura je
pokládaná za nedotknutelnou a nějaká
snaha misijní aktivitou měnit svébytnou
kulturu domorodých národů, je pokládána za nepřípustnou aroganci a necitlivost. Ve světle těchto proměn se také
mění i pojetí křesťanské misie i samotné
vnímání toho, co znamená být misionářem. Dávno jsou pryč doby, kdy misionáři byli jedněmi z nejrespektovanějších
lidí ve své zemi i v zemi svého působení.
Z jedné strany jsme vděční věrozvěstům
Cyrilovi a Metoději za to, že přišli do naší
země a přivedli naše předky do lůna křesťanství i tehdejší Evropy, dokonce máme
jejich svátek, a na druhou stranu se mračíme na ty, kteří dnes v podstatě dělají
totéž, překládají Bibli do domorodého jazyka, a často za tím účelem musí vytvořit
psanou verzi jazyka daného kmene. Jaké
nehorázné vměšování. Jaká troufalost!
Jak to tedy je? Máme být hrdí na to, co
křesťanští misionáři dnes i v dějinách dělali, a jaký dopad to má i mělo na kulturu
daných národů? V této souvislosti se mi
připomíná jedna historka, která se traduje z doby války. Nevím nakolik je to pravdivý příběh, ale je velmi výmluvný. Na
kterémsi tichomořském ostrově
šel osvícený americký důstojník cestou a viděl, jak pod
palmou sedí domorodec
a s nadšením si čte svou
Bibli. Důstojník pohoršeně
namítnul, že v dnešní době
by už nikdo neměl věřit tvrzením Bible, a že ho mrzí, že mu západní misionáři popletli hlavu s těmito
věcmi. Pak se toho domorodce zeptal,
zda může říct, co dobrého mu toto poselství do života přineslo. Ten domorodec
se na něj tak zvláštně podíval a řekl: „No
nevím, pane, co všechno to přineslo do
mého života, ale určitě to přineslo jednu
velmi dobrou věc do vašeho života. Nebýt těch misionářů a poselství této knihy,
tak bychom vás, pane, asi nejspíš snědli…“
Smrt mnohých misionářů, kteří byli pionýry na některých úplně nových místech,
jen dokládá, že nejde pouze o úsměvný
příběh, ale o velmi závažnou realitu, která se týká prospěšnosti proměny kultury
a zvyků jednotlivých národů.
Slova kultura, kultivovat a kult patří
k sobě, což znamená, že náboženská víra
je formujícím, kultivujícím faktorem ve
společnosti. To, v co věříme, ovlivňuje
náš svět, který utváříme kolem sebe. Uvědomil jsem si to velmi silně v Afghánistánu. Na každém kroku je tam cítit ducha
násilí a tvrdost dopadů toho prostředí na
děti, postižené lidi, ženy, ale i obecně na
každého a na všechno. Na druhou stranu
v kontaktu s běžnými lidmi, např. z onoho obávaného etnika Paštunů, jsem dospěl k závěru, že v jádru to jsou velmi citliví, nádherní lidé. To, co z nich dělá tak
dobrou živnou půdu pro násilné tendence, je ideologie radikálního Islámu a pojetí zákona šaria, kterým se řídí veškeré
společenské situace.
Vždy, když mluvíme o těchto věcech,
mnozí namítnou: „a co křesťanské násilí
v minulosti?“ Samozřejmě, v našem křesťanském dědictví se nemůžeme vyhnout
těmto velmi bolavým místům naší minulosti, ze kterých určitě nemáme radost.
I když křížové výpravy, pogromy na Židy,
násilné pokřesťanšťovaní atd. (všechno
samozřejmě ve jménu Ježíše) se můžeme
snažit vysvětlit různým způsobem, např.
jak málo to všechno mělo se skutečným
poselstvím evangelia společného, přesto
toto dědictví nemůžeme od své historie
je tak jednoduše odpárat. Musí nás to
vést k mnohem větší pokoře v tom, když
neseme poselství evangelia těm, kteří je
ještě nepoznali, ale na druhé straně, nesmíme přestat vidět to vše dobré a pozitivní, co vliv biblického křesťanství přinesl těm lidem a národům, kteří se na
něj autenticky otevřeli. Také je třeba si
uvědomit, že mnohé z toho, co dnes vnímáme jako negativní v naší minulosti,
bylo často spíše výsledkem toho, že křesťanství podlehlo duchu svého světského prostředí, než aby bylo ono zdrojem
toho násilí. Mnohé z toho, co lidé dnes
vyčítají středověkému křesťanství, pochází spíše z římského, starogermánského,
franského a jiného způsobu jednání. To,
že bez vlivu křesťanství, byly tyto, i většina jiných národů v minulosti, velmi
krutá, a tudíž, že násilí a krutost nejde
spojovat s křesťanským vlivem, ale nao-
Misie
Ročník 20, červenec – srpen 2008
17
Misie
ŽIVOT V KRISTU
18
pak, je dnes velmi málo vnímáno. Stačí
VIDÍM, ŽE JE TOLIK
se podívat na předkřesťanský Řím (ani
KŘESŤANSKÝCH CÍRKVÍ
nemluvě o takových místech, jako byla
A KAŽDÁ SE POVAŽUJE
třeba říše Inků) a musí nám to být jasné.
ZA TU PRAVOU,
Spíše je škoda, že vliv evangelia s příchoNENÍ VÁM TO DIVNÉ?
dem křesťanství nezměnil více způsoby
NEMĚLI BYSTE BÝT
jednání ve společnosti. Ano, křesťanství
NÁHODOU JAKO
změnilo kulturu tam, kde přišlo ve své
NÁSLEDOVNÍCI JEŽÍŠE
biblické podobě. Často to ovšem vidíJEDNOTNÍ?
me jen v groteskních vnějších projevech,
kdy třeba němečtí misionáři nevědomky
Nemohu mluvit za ostatní
dělali z afrických domorodců černošské
církve. Za naši mohu říci, že se
Němce, chodící v oblecích, zpívající něnepovažujeme za jedinou pramecké hymny a stavějící své domy podle
vou. Všechny, kteří opravdově
německých „mustrů“. O to nejde a dnešní
následují Krista, máme za bratry
misie je v tomto ohledu mnohem zralejší.
a sestry.
Na druhou stranu si každý člověk musí
Karel Káňa,
uvědomit, že často naše domorodá kul2. pastor AC Břeclav
tura obsahuje některé velmi hříšné věci.
Je a má být v zájmu každého rozumného
člověka tyto prvky v kultuře změnit. Člověk je morální bytost zodpovědná za své
jednání před Bohem i jinými lidmi. Na víry třeba korejských a afrických křesťa- působí. Nesnažící se převálcovat svou
tom nic nezmění ani dnešní postmoderní nů, kteří nejsou zatížení tím naším slo- kulturou tu jejich. Nemáme být posly
relativizace hodnot. Jako křesťané, kteří žitým racionálním přístupem k duchov- západní civilizace, ale vyslanci Ježíšova
věříme v to, že jsou Bohem dané hodnoty ní dimenzi. John Cava, jeden z vedoucích evangelia pokoje. Na druhou stranu, nea normy jednání, které jsou vyjádřeny ve fenomenálního probuzení v Pensacole musíme se omlouvat za to, že naše půstarobylém desateru, které utvářelo naší na Floridě v 90. letech, kdysi u nás řekl sobení bude měnit mnohé u lidí, kterým
judeo-křesťanskou civilizaci i způsob na- větu, nad kterou jsem pak hodně přemýš- sloužíme. Pokud ta změna je v pevnějšeho myšlení, se nemáme za co omlouvat, lel. „Pokud vám vaše kultura brání v na- ších rodinách, věrnějších manželstvích,
když svým misijním působením máme plňování Božích záměrů, pak změňte v úbytku sexuální nečistoty a zneužívání,
vliv na změnu kultury, myšleno na hříš- svou kulturu…“ Je dobré si uvědomit, že ve větší gramotnosti, v lepších hygienicné prvky domorodé kultury.
je to Bůh, který bude hodnotit dílo kaž- kých návycích vedoucích k lepšímu zdraJeden na křesťanství obrácený Paštun dého člověka i národa. Má jasně defino- ví atd., pak se nemáme za co omlouvat,
v Afghánistánu mi řekl: „Já nechci bojo- vané hodnoty a názory na to, jak má naše ale se spíše snažit, aby křesťanská misie
vat, nechci zabíjet. Chci vychovávat děti, lidská společnost fungovat. Vždy se v dě- byla úspěšná. Mnohé z toho, co dnes vnístarat se o svou manželku, chci sázet jinách vyplatilo to brát vážně a nebagate- máme jako samozřejmé v oblasti humastromy a ne je ničit, chci žít pokojně svůj lizovat. Je to proto dobrá rada i pro kaž- nitární a charitativní pomoci, dnes koživot…“ Uvědomil jsem si, že křesťanství dého člověka i každou společnost dnešní ordinované třeba složkami OSN, by tady
u toho člověka nádherně zafungovalo. doby.
nebylo, pokud by u zrodu těch aktivit neAno, změnilo jeho kulturu, a díky Bohu
Misijní působení křesťanského posel- byl vliv evangelia na kulturu naši západza to. Kéž by kultura celého Afghánis- ství evangelia je proto dnes aktuálnější, ní společnosti.
tánu mohla být takto proměněna. Když než kdykoliv předtím. Musí být ovšem
Bohuslav Wojnar,
jsem v peruánské amazonské džungli po- citlivé a pokorné k prostředí, ve kterém
pastor AC KC Český Těšín
tkal lidi nadšené pro Boha, jejichž dědové a často ještě i otcové byli lovci lebek,
a oni nebojují, ale starají se o své rodiny, jsou věrní svým manželkám a vzájemSPONZORUJI DOBROČINNÉ
ně si pomáhají, jakož i jiným, se kterými
KDYŽ JE TEDY VÍRA DAR,
AKTIVITY, TO PŘECE BŮH
by jinak bojovali a unášeli jim děti i ženy,
TAK JÁ SI POČKÁM,
MUSÍ UZNAT!
řekl jsem si, že je to dobrý vliv evangelia
JESTLI JI DOSTANU.
na jejich kulturu. Není třeba, aby přestaJistě o svoji odměnu nepřijdeš.
li nosit své oblečení a mluvit svým jazyVíra v Boha obecně není dar.
V Bibli se píše, že podáš-li jenom číši
kem a tancovat svým svébytným způsotě
ěna
Víra
je ve skutečnosti spoléhání
odm
íku,
ebn
služ
ímu
vody Bož
bem. Je ale dobré, aby přestali být násilní
jako
se
na
tom
neviditelného Boha a jistota
o
jsem
když
e
Jenž
ine.
nem
a přestali hřešit, stejně jako by to bylo
toho, že On nám odpouští hříchy
přemýšlel, přišlo mi hlouající
hled
dobré a potřebné i pro naši, dnes už zcee
a vede nás do nebe. Darem je pak
pé nepřijmout Ježíše jako Spasitel
la pohanskou, post-křesťanskou evropjeí,
to,
nstv
co jsme vírou přijali – a tím je
obča
í
a nezajistit si tím Bož
skou kulturu.
i
prác
odpuště
rou
ní a věčný život.
dob
i
moj
za
likož odměna
Misie dnešních dnů se řídí heslem: „Ze
e,
pekl
v
čím
Ing. Pavel Zelený,
skon
než
tím,
těsně před
všech národů, ke všem národům“ a už
AC
Lysá nad Labem
mu.
niče
k
e
mi bud
dávno neznamená vývoz západní kultuSvatopluk Dysmas,
ry a civilizace. Velmi často se dnes v zápastor AC Olomouc
padních zemích setkáme s tím, jak blahodárně na církev působí nadšení a svěžest
Jak je stará naše Země?
M
nozí vycházejí z toho, že Země je
stará miliony či miliardy let. Takové myšlení je základem pro evoluční teorie. Je to v souladu s pravdou?
Tento článek se bude snažit odpovědět
na tyto mnohé otázky.
Od dob sčítání obyvatelstva je nárůst
populace stabilní. Dnešních šest miliard
nás vrací nazpět o 4 400 let. Tak dlouho
trvalo osmi lidem po potopě, aby se rozmnožili do dnešních šesti miliard. Jestliže by naši planetu obývali lidé již miliony let, pak by jich bylo dnes 150 000
na metr čtvereční.
Planety ztrácí teplo. Kdyby povstaly před miliardami let, neměly by dnes uvnitř žádné teplo. Saturn ztrácí své prsteny, které se
od něho pozvolna vzdalují. Kdyby planeta už existovala miliony
let, hmota jeho prstenů by se vytratila. Na Měsíci se usazuje kosmický prach a to za 10 000 let 3 cm.
Avšak kosmonauti tam nalezli jen
vrstvu 1,5 cm; tedy přesně tolik, kolik
by mohl člověk očekávat za 6 000 let.
Přitom se Měsíc pomalu od naší Země
vzdaluje. Jestliže by byl miliony let starý,
musel by být na počátku docela blízko
u Země. Taková blízkost by však způsobila dvakrát za den úplné zatopení všeho živého.
Magnetické pole Země slábne. Kdybychom připustili alespoň přibližné stáří Země podle evolucionistů, nebylo by
Převzato z Wort zur Zeit,
6/2003, Neues Leben
MÁM VÁŽNĚ VŠEC
HNO, CO CHCI, NI
C MI NECHYBÍ,
VŽDYŤ SI VYDĚLÁ
M ZA TÝDEN TO
KOLIK TY ZA RO
LIK,
K. NA CO MI JE TE
N TVŮJ BŮH?
Na tuto situaci uv
ádí Bible příběh o
jednom člověku, kt
náhle zbohatl a pl
erý
ánoval si, jak nalo
ží se svým majetkem
ho mohl náležitě už
, aby si
ívat. Bůh k němu
však promluvil a oz
mu datum jeho sm
námil
rti, která měla nasta
t ještě tu noc. I m
lidí dnes vkládá sv
noho
oji jistotu do maje
tku a peněz, stačí
ná nemoc, úraz a
vš
ak
vážjiné neštěstí, aby
se tato „jistota“ zh
jako domeček z ka
routila
ret.
Ing. Pavel Zelený, AC
dnes žádné magnetické pole. Rotace
Země se zmenšuje o jednu tisícinu sekundy za den. Před miliardou let by musela mít tak velkou rotaci, že by odstředivá síla vymrštila do kosmického prostoru
všechnu zemskou a vodní plochu.
Nafta je v zemi pod obrovským tlakem. Hornina, kde se nachází, je pórovitá. Kdyby tam byla již miliony let, pak by
se již dávno vypařila.
Obsah soli v moři je dnes 3,8 %. Podle
výpočtu se mohla dostat sůl do moře před
6 000 lety. Jinak by musel být procentuální obsah daleko vyšší. Oblíbeným „důkazem“ pro stáří Země jsou pro evolucionisty krápníky v jeskyních. V podzemí
Lincolnova pomníku jsou krápníky,
které vyrostly do výše 1 metru za
necelých 100 let.
Nejstaršími rostlinami jsou ostnaté pinie a korálové útesy. Mají
stáří přibližně 4500 let. Je-li Země
stará miliony let, proč neexistují
starší rostliny?
Podle Talmudu existuje život
na Zemi 6 000 let: 2 000 let stavu
pustoty, 2 000 let Talmudu a 2 000
let „dnů Mesiáše“ (Sanhedrin 97a).
Čtenáři píší
Ročník 20, červenec – srpen 2008
Lysá nad Labem
HELE, KDYŽ VY KŘESŤANÉ SAMI NEŽIJETE PODLE BIBLE,
TAK PROČ TO MÁM BRÁT VÁŽNĚ JÁ?
JEDNOHO VĚŘÍCÍHO ZE SOUSEDSTVÍ A TEN…
JSEM
ZNAL
jej
Bůh v Bibli upozorňuje, že ne každý, kdo má Boha ve svých ústech, má
lidé
takoví
osti
současn
v
i
církve
taky ve svém srdci. Je skutečností, že v historii
zklamaexistovali, ale Bůh nepřestane mluvit k lidem jen proto, že ho tito lidé
souladu
v
není
nebo
je
jestli
života,
svého
podle
li. Pravý věřící se pozná právě
s Božími principy jednání.
Ing. Pavel Zelený, AC Lysá nad Labem
OPRAVDU JE MOŽNÉ
ŽNÉ
ZAČÍNAT STÁLE ZNOVU?
OVU?
MNĚ UŽ BŮH NEMŮŽE
ŮŽE
ODPUSTIT, DVAKRÁT,
RÁT,
TŘIKRÁT TO ANO,
O,
ALE POTOLIKÁTÉ?
É?
TO BY UŽ NEBYLO
LO
SPRAVEDLIVÉ.
JÁ UŽ NEMŮŽU ZPĚT.
PĚT.
To je dobrá otázka a myslím,
že se autor otázky blíží k Bohu.
Pokud přicházíš k Bohu a chceš
pouze smazat harddisk, tak je to
opravdu k ničemu a Bible říká,
že nemůžeme milost Boží zneužívat.
Pokud ale toužíš po tom, aby
Pán Bůh zcela změnil tvoje nastavení a dal ti nový software, tak
si s ním o tom povídej a pros za
to, a On ti to dá. Potom půjdeš
a On sám ti bude ukazovat, co
máš nebo nemáš dělat, a garantuju ti, že stejný hřích už neuděláš dvakrát, protože budeš vědět,
co je dobré a špatné, leda že bys
zase skočil na začátek.
Svatopluk Dysmas,
pastor AC Olomouc
19
ŽIVOT V KRISTU
Čtenáři píší
Desatero a dnešní doba
ce, v míru a v jednotě s ním. Sami od
sebe toho ale nejsou schopní. Války, nenávist, zabíjení, rozvody, nevěra, porno„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, jenž tě vy- vymyšlený dokonalý plán záchrany, díky grafie, lži, podvody, promiskuita, nepovedl z egyptské země, z domu otroctví. Ne- kterému může být každému odpuštěno slušnost, krádeže, nadřazování jednoho
měj žádné bohy kromě mne. Nevytvářej si a stát se svobodným. Než se ale tento nad druhého, pomluvy, korupce, znásilmodly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole plán uskutečnil v podobě Krista oběto- ňování, lhostejnost a spousta a spousta
na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň
se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj
Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého
pokolení těch, kdo mě nenávidí, a prokazuji
milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě
milují a zachovávají má přikázání. Neužívej jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo,
neboť toho, kdo by užil jeho jména nadarmo, Hospodin neponechá bez trestu. Pamatuj na sobotní den, aby ti byl svatý. Šest dní
budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,
ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera,
tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani
cizinec ve tvých branách. V šesti dnech totiž
Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno,
co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil
jej. Cti svého otce i matku, ať jsi dlouho živ
na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Nezabíjej. Necizolož. Nekraď. Nelži o svém vaného na kříži, rozhodl se udělat ještě dalších věcí jsou jen důsledkem toho, že
bližním. Nezáviď svému bližnímu jeho dům. jednu věc.
lidi Bohu nevěří a odmítli ho a chtějí si
Nezáviď svému bližnímu jeho manželku, jeho
Bůh věděl, že člověk sám z vlastní síly řídit život sami podle sebe – a důsledky
otroka, děvečku, býka ani osla - nezáviď své- nemá na to, aby žil správně. Lidé si ale vidíme všude.
mu bližnímu vůbec nic.“
Bůh ví, že si na věci sami nestačíme.
mysleli, že tím, že jim Bůh dá soupis příExodus 20, 2–17 kazů a zákazů, bude věc vyřešena. A tak Proto poslal na svět svého Syna, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl
jim dal Bůh tato přikázání.
o jsou přikázání, která dal Bůh IzraLidé v té době nebyli o nic lepší nebo s ním věčný život v nebi. Ježíš tady nebyl
elcům skrze Mojžíše, svého služeb- horší než my. Sice neměli takové pro- proto, aby nám ukázal dokonalý model
níka. Viděl, jak se lidé k sobě navzá- středky a technické vymoženosti jako my morálních zásad, ale aby jednou provždy
jem chovají a bylo mu líto, když věděl, že dnes, ale jinak se od nás v ničem podstat- vyřešil problém každého člověka. Nepřijsou to právě tyto věci, které je od něho ném nelišili. Řešili stejné problémy jako šel proto, aby svět odsoudil, ale aby ho
oddělují a kvůli kterým si zaslouží smrt my a radovali se z věcí, které těší i nás. spasil. Ten, kdo patří Bohu a miluje ho,
a které jim nedovolují žít šťastně. Měl Viděli, že něco není v pořádku a trápili se už nemusí snažit dělat věci správně.
se tím. A Bůh jim slíbil, že pokud všech- Bůh mu všechny svoje zákony dá do srdna tato přikázání budou dodržovat, nic ce a pak už pro člověka není problémem
nebude bránit tomu, aby mohli být s ním nehřešit, ale je pro něj těžké jednat špatně, protože ví, že se to Bohu nelíbí a nea žít šťastně.
Ale jak můžeme vidět svět kolem nás chce ho zklamat.
„Věřím nyní, že události jsou řízeny
Věci, které Bůh dal před tisíciletía pokud se podíváme dál do Bible nebo
přísnějším a závažnějším zákonem, něž
i jiných historických knih, zjistíme, že mi, jsou platné i v dnešní době. Nehlekterý uznáváme, když mluvíme o tom,
i přes veškerou snahu a nejlepší úmysly dě na společenské normy nebo názory
že jedna událost je příčinou druhé.“
není možné všechna tato přikázání dodr- lidí. I když se člověk bude snažit sebevíc,
Albert Einstein
žet. Ať se člověk snaží sebevíc, neustále nikdy nemůže dosáhnout takového výbuď úmyslně, nebo neúmyslně dělá věci sledku, jakého může dosáhnout, když je
„Jakmile vyloučíte nemožné, to, co
s Bohem. Ačkoliv dnešní ateistická spošpatně.
zbývá, musí být pravda, jakkoliv je neTato přikázání můžeme najít v jiné po- lečnost Boha popírá a odmítá, On sám ji
pravděpodobná.“
době také v Novém Zákoně. Miluj Hospo- neodmítl a čeká, kdy k němu přijde a neArthur Doyle – Sherlock Holmes
dina, svého Boha celým svým srdcem, duší chá ho, aby ji mohl změnit a pomoct jí.
Desatero bylo dáno proto, aby si čloi myslí a svého bližního jako sebe samého.
„Čemu lidé ze zvyku říkají osud, jsou
Když se na to člověk podívá blíž, může věk mohl uvědomit, že potřebuje Boha,
většinou jejich vlastní hloupé skutky.“
vidět,
že všechna přikázání daná za doby který všechny tyto věci mění v realitu. On
v
Arthur Schopenhauer
Mojžíše se dají shrnout do těchto dvou. jediný může nabídnout šťastný život ve
JJsou to nová přikázání, která dal Ježíš li- svobodě a v radosti.
„Nic tak neodhaluje charakter lidí,
Bára Burešová,
dem, když přišel sem na svět. Bůh chce,
jako to, čemu se vysmívají.“
AC Polička
aby se lidé navzájem měli rádi, žili v lásJohann Wolfgang Goethe
T
20
Ročník 20, červenec – srpen 2008
Zákaz tělesných trestů dětí?!
K
dyž jsme byli u rodičů, otevřela
jsem noviny, kde na úvodní stránce byl článek s názvem ,,Pár pohlavků dítěti? Přijde pokuta.“ Začetla jsem se
a dozvěděla se, že jedna paní ministryně
chce prosadit zákon, který
by zakazoval tělesné tresty
dětí. Pokud se zákon podaří prosadit, budou rodičům
za fyzické trestání dětí hrozit finanční pokuty. V Dánsku tento zákon platí od 80.
let. Když zde matka plácne
dítě na ulici, zaplatí pokutu.
„To snad ne“, pomyslela jsem si. Nedovedu si
představit, že bych svoje
děti, když byly malé, nikdy nepotrestala výpraskem! I na té ulici to bylo někdy
potřeba. A co teprve když se podíváme
do Božího slova. Pán Bůh nám moudře
radí, abychom své děti vychovávali přísně a trestali – je to dobré pro ně i pro
nás. V Přísloví 23,13–14 je uvedeno: Nepřipravuj chlapce o trest! Nezemře, když mu
nabiješ holí. Nabiješ mu holí a jeho život vysvobodíš od podsvětí. Cílem trestu by tedy
neměla být snaha dítěti ublížit či si na
něm vylít zlost, ale snaha ho správně na
na-
směrovat v životě, měl by to být projev
naší lásky k němu.
Svoboda a humanismus ovlivňují postupně všechny oblasti života ve světě
a vytlačují Boží principy. Je smutné pomyslet, jak by to vypadalo
m
za
z pár let třeba ve školách
a rodinách, kdyby ten zákkon prošel. Vidím to i v klubu maminek, který je někdy
b
ttěžké vést. Děti, které nemají žádné hranice a těch
m
ttělesných trestů si taky moc
neužily, jsou neposlušné
n
a vůbec nespolupracují. Líbil se mi názor jednoho psyb
chologa,
který se k návrhu
c
zákazu
trestů vyjádřil slovy:
z
,,A kdo nás rodiče ochrání před dětmi?“
Jako křesťané známe Boží principy výchovy dětí a můžeme se jich držet bez
ohledu na to, co bude prosazováno ve
světě. Můžeme se také modlit, aby nic
takového v naší zemi neplatilo, a prosit
za lidi, aby se jim otevřely oči a uviděli,
že by takový zákon negativně ovlivnil výchovu dětí.
Lucka Balážová, AC Vyškov
Apolletin 04/2008
NE, JSOU PROSTĚ VĚCI, KTERÉ NEMOHU JEN TAK ODPUSTIT,
A TVÁŘIT SE, ŽE SE NIC NESTALO.
Neodpuštění v životě člověka je
jako rakovina. Dříve nebo později tě
sežere. Ať jsi věřící či nevěřící, model
je asi následovný: Přijde zloba, potom
zášť, svár, agrese, staneš se sám pro
sebe nesnesitelným, a pro okolí budeš nějaký divný (a ten, kdo se proti
tobě provinil, si žije naprosto v poho-
dě a možná o tvém trápení ani neví).
Ježíš to věděl, a proto řekl: „Žehnejte
i nepřátelům a modlete se za ně.“ Je
v tom moc ducha i duše i těla. Nesoustřeďuji se na sebe, ale sloužím svému
protivníku, a Bůh jedná.
Svatopluk Dysmas,
pastor AC Olomouc
Vůně Ikea
Jsme totiž jakoby vůní kadidla, jež Kristus
obětuje Bohu; ta vůně proniká k těm, kteří
docházejí spásy, i k těm, kteří spějí k zahynutí. Jedněm jsme smrtonosnou vůní vedoucí k záhubě, druhým vůní životodárnou vedoucí k životu. Ale kdo je k takovému poslání
způsobilý? (2K 2,15–16)
O
jedné příhodě, kdy jsme voněli
Kristovou vůní, bych vám pro povzbuzení rád napsal.
V polovině března jsme se s manželkou a naším Timem vydali do brněnského TWR natočit rozhovor na téma Čekání na zázrak v pořadu Fortepiano Lenky
Malinové.
Byla to naše první zkušenost s přímým
rozhlasovým vystoupením, byli jsme trochu nervózní, ale věřím, že jsme povzbudili ve víře ty, kteří pořad v přímém přenosu nebo ze záznamu poslouchali.
Na zpáteční cestě domů měla Erika
přání navštívit obchodní dům Ikea, kde
jsme chtěli obhlédnout, případně nakoupit nějaké skřínky do nových dětských
pokojů, které jsme nedávno zrekonstruovali v podkroví našeho domu.
A opravdu. Měli tam přesně to, po čem
Erika toužila. Ani to nebylo tak drahé, jak
jsme mysleli. Naložili jsme tedy tři skřínky do vozíku, přikoupili pár drobností
a u pokladny prodavačka „sjela“ čárkové
kódy, já zaplatil kreditní kartou a víc jak
na cenu jsem myslel na to, jak to vše uložím do naší oktávky. Podařilo se a brzy
jsme byli spokojeni doma.
Když Erika doma prohlížela účty, zjistila, že jsme nakoupili opravdu „Super“
levně, jen za osm tisíc.
Bylo nám hned jasné, že něco nehraje,
mělo by to být o nějaký tisíc víc, přesně
o 3000 Kč.
Většina lidí by se určitě v tu chvíli velice zaradovala za výhodný nákup, jenže
co my?
Jsme přece křesťané, Boží děti, a známe zlaté pravidlo Bible: Jak byste chtěli,
aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi (Mt 7,12).
Druhý den jsem pracovníkům Ikea zavolal a řekl jim, že jim chci zaplatit za
zboží, které již mám doma. Paní chvíli oněměla, možná přemýšlela, zda to
není žert, a pak jsme se domlouvali na
způsobu doplatku. Chtěla po mně číslo
prodavačky z paragonu, ale já ji to nedal,
nechtěl jsem mladé holce přivodit problémy. Vždyť to se stává. Poslat peníze
převodem z účtu jsem také nechtěl, tak
jsem jí navrhl, že zrovna v sobotu pojedeme do Vyškova, změníme trasu, pojedeme přes Brno a zaplatíme přímo v po-
Čtenáři píší
VÍRA V BOHA JE TAKOVÁ POMŮCK
A, BERLIČKA PRO TY SLABÉ
A NESCHOPNÉ, ABY SE MĚLI ZA
ČÍM SCHOVÁVAT,
JÁ SI VÁŽNĚ NEPOTŘEBUJI NIC NAM
LOUVAT (SPOKOJENÝ ÚSMĚV).
Když Encyclopedia Britannica zveřejto považuje za nejvýznamnější fakt
or
nila svůj svazek The Great Books of
the v lidské rovnici. Říká, že jedin
ou otázWestern World, nejdelší stať byla o
Bo- kou, kterou je třeba zodpověd
ět, je
hu. Na otázku proč, řekl hlavní edit
or otázka Boha. Věda se všemi pron
ikavýMortimer Adler, že je to proto, že z této
mi úspěchy se i nadále musí spokojit
jediné otázky vyplývá pro život více
dů- s popisováním obsahu lidsk
ých pozosledků než z kterékoliv jiné. Měl prav
du. rování. Jedině Bůh může odpověd
ět na
Nic nemá přímější vliv na morální
vol- otázku Proč?
by lidí a na cíle společnosti než víra
či
Lukáš Targosz,
nevíra v Boha. Fyzik Stephen Hawking
pastor AC Element Hradec Králové
21
Čtenáři píší
ŽIVOT V KRISTU
kladně. To se jí také líbilo, že o tom podá
zprávu Službě zákazníkům a budou na
nás připraveni. Skončila poznámkou
o tom, že se jí to ještě nestalo a že dobrý
člověk ještě žije.
V sobotu dopoledne jsme tam opět zaparkovali, já to vyřídil u překážky. Opravdu o tom věděli, zavolali vedoucí a ta
nám ještě jednou speciálně děkovala
s tím, že mám ještě chvíli počkat. Přinesla mi pak pět stravenek na oběd v jejich
restauraci i s pitím a zákuskem, že budou velmi poctěni naší další návštěvou.
Já byl překvapen tím, že věděla, že nás
je pět členů rodiny a jejich pozvání i se
stravenkami jsem přijal. Dal jsem jí svědectví o tom, že je to pro nás křesťanská
povinnost a je to důležité i pro svědectví
našim dětem a lidem kolem.
Velice ráda to přijala a myslím, že ucítila i tu Kristovu vůni, o které byla řeč.
Díky Pánu i za tuto zkušenost. Jen
nezapomeňme na závěr verše. Ale kdo je
k takovému poslání způsobilý? Věřím, že ty
i já, my.
Bohuslav Cupal, AC Hodonín
JA BŮH MLUVÍ?
JAK
VOLÁM
V
K NĚMU
A STEJNĚ
NIC NESLYŠÍM.
Bůh ml
mluví k lidem různými způsoby. Před
Především nám dal Bibli, která není ob
obyčejnou knihou, ale je to
skutečná Boží řeč k lidem. Potom
Bůh mluví skrze ty, kteří v něho již
uvěřili a následují ho, tedy skrze
svoji církev. Bůh také mluví o sobě
skrze své stvoření – vesmír a naši
planetu, abychom mohli přemýšlet
o tom, kde se to tu všechno vzalo,
když přemýšlíme o Boží existenci
jako takové. A nakonec může Bůh
hovořit k lidem nadpřirozenými
způsoby, jako jsou sny, vidění, proroctví.
Ing. Pavel Zelený,
AC Lysá nad Labem
MU O TOM
NEROZUMÍM TO
S BOHEM,
OSOBNÍM VZTAHU
MĚ?
O
Í
JAK BŮH STOJ
AVIT,
ST
ED
JAK SI MÁM PŘ
NIKDY
E?
UJ
IL
M
ŽE MĚ TEDA
SETKALI,
JSME SE PŘECE NE
NEBO CO.
ám tolik, že byl
Pro Boha znamen
ten poslat na
ho
právě kvůli mně oc
stního Syna.
vla
o
éh
smrt svého jedin
o láska ke mně.
Tak se projevila jeh
dně znovu, kdyby
A udělal by to kli
to bylo potřeba.
Ing. Pavel Zelený,
AC Lysá nad Labem
VŠECHNY CESTY VEDOU K BOHU, RŮZNÁ NÁBOŽENSTVÍ
TO POJMENOVÁVAJÍ RŮZNĚ, ALE JDE O TO, ABY ČLOVĚK NEBYL
JEN TO TĚLO, ALE POVZNESL SE K NĚČEMU VYŠŠÍMU.
Jedno je nutné si uvědomit – ani
upřímnost, ani hloubka nebo míra
víry nestvoří pravdu. Pravda stojí
sama o sobě, je neměnná a nepohnutelná a není závislá na našem přijetí
nebo odmítnutí. O některých zákonech se dá hlasovat a dají se ustanovit, ale jsou i zákony, které společnost
22
ovlivnit nemůže, např. zákony fyzikální a chemické. Mezi ty neměnné a neovlivnitelné zákony patří i Boží zákony spolu s výroky Ježíše Krista, který
o sobě například řekl, že je tou JEDINOU CESTOU K BOHU. Pro mě jiná
cesta neexistuje, ani žádná jiná alternativa nebo lidský názor. Pravda Bo-
JASNĚ, ČLOVĚK CÍTÍ,
CO JE SPRÁVNÉ
A CO ŠPATNÉ.
MOŽNÁ SE JEDNOU
N
NA POSLEDNÍM SOUDU
(ROZPAČITÝ VÝRAZ)
BUDE ZODPOVÍDAT,
KDYŽ ŽIJE TAK
NORMÁLNĚ A NE JAKO …
TAK TO BUDE O.K., NE?
Bible hovoří o tom, že lidské srdce je převrácené. Co je
správné a co je špatné, není totiž určováno lidským svědomím,
které bývá často pokřivené, ale
zákony, které stanovil Bůh. Ve
světle Božích zákonů však neobstojí žádný člověk. Stačí jediný hřích – a jsi od Boha odloučen.
Ing. Pavel Zelený,
AC Lysá nad Labem
žích zákonů a výroků, potvrzená smrtí
a vzkříšením Ježíše Krista, stojí sama
o sobě a nezávisí na našem uznání
nebo odmítnutí. Respektujeme-li je,
děláme dobře. Jestli je však vědomě
ignorujeme, doplatíme na to dříve či
později.
Z rozhlasových relací rádia TWR
převzal a částečně upravil
Pavel Kožina, AC Karviná
Zastavení
marnotratného
syna
M
ladý muž oplývající sebejistotou
a penězi z dědictví po otci jde
křížem krážem světem a užívá si
světských radovánek. Přichází situace
prvního zastavení. Došly peníze. Uvědomil si, že již utratil všechno, co měl. Toto
zjištění bylo sice pro mladého muže závažné, ale ramena držel ve své sebejistotě
stále vysoko.
Stále má ještě velké plány do budoucna, ale znenadání přichází druhé zastavení. Zrovna nyní, když je na mizině, nastal
v té zemi veliký hlad a na všechny obyvatele dolehla nouze. Sebejistý mladík stále
ještě doufal ve své síly a nadání, možná
si říkal: „Tato drobná těžkost je přece řešitelná, jen se ohlédnout kolem sebe, nějak se
protluču a bude po hladu a nouzi.“ Napadlo
ho, že by tedy začal pracovat.
Viděl jednoho sedláka pást stádo vepřů. „Co tak se ucházet o toto místečko, i když
prasat taky ubývá.“ pokoušel se zachránit svou zoufalou situaci. Přesto prasátka mají pro tohoto mladíka připravenou
třetí lekci: „S námi u koryta? To těžko, tady
vítězí právo silnějšího.“ Tak mu ani slupka nezůstala a hlad začal působit. „Tu šel
do sebe a řekl: ‚Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu
mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
(L 15,17–18)
Až teprve po třetím zastavení pochopil,
že jedinou cestou ven z problémů, které
si způsobil svou sebejistotou, je pokání.
Bez pokání, které mu otevřelo oči a dodalo sílu, by se domů k otci nedokázal vrátit. S pohledem upřeným do země a hlubokou lítostí v srdci se vracel domů. Již
nebyl tak pyšný. Doufal, že když se otci
pokorně omluví a požádá ho za odpuštění svých činů, bude moci v domě svého
otce sloužit spolu s otroky.
S opravdovým pokáním přišlo do mladíkova života čtvrté zastavení, nalezl je
v otcově náruči. „Otec ho spatřil a hnut
lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.“
(L 15,20) Otec miloval svého syna i přesto, že se k němu syn obrátil zády a nezřízeným životem utratil značnou část rodinného majetku. Mladík si uvědomoval,
že si otcovu lásku ničím nezasluhuje, ani
si netroufal pomyslet, že by mohl opět
být synem.
Otec marnotratného syna přijal a odpustil mu. Otec však nezůstal u odpuštění, nabídl synovi, že mu pomůže na-
RAVIT?
TO JAKO BŮH MŮŽE NĚKOHO UZD
MODLÍ,
TAK
JEN
Ý
OCN
NEM
OPRAVDU SE VÁŽNĚ
VRDÍ,
PAK VSTANE A DOKTOŘI MU POT
TO MOŽNÉ?
ŽE JE JEHO NEMOC PRYČ? JAK JE
níci, jsou zaznamenány v Bibli a jsou
Zázraky, které konal Ježíš a jeho učed
až do dnešních dnů. Bůh skrze zázaslíbeny i dalším pokolením křesťanů
je
it s lidským trápením, a také to, že
zračná uzdravení ukazuje jednak souc
áuzn
ud
Pok
é.
ožn
nic pro něj není nem
skutečným Pánem života a smrti a
už
pak
ír,
vesm
ý
nečn
neko
nádherný a
vám Boha jako toho, kdo stvořil ten
mrtvé.
křísí
že
u,
tom
it
uvěř
mi není zatěžko
Ing. Pavel Zelený, AC Lysá nad Labem
Čtenáři píší
Ročník 20, červenec – srpen 2008
pravit zpackaný život. Následovalo páté vzbudit milý čtenáři, neboj se jít každý
zastavení: „Otec rozkázal svým služební- den do té Otcovy náruče.
kům: ‚Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte
Pavel Čep,
ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.‘„
senior Středomoravské oblasti
(L 15,22) Synovi, který všechno promarnil a stal se bezdomovcem,
otec vrací právo synovství
a dává mu prsten i oděv
představující rodovou důstojnost.
Uvědomuji si, že jsem
byl v situaci jako tento
mladý muž. Vyžadovalo to
z mé strany poznání svého
stavu, když jsem promarnil a znehodnotil, co mi
Bůh dal pro můj život. Po
hlubokém pokání mi byla
otevřena Boží Otcova náruč, plná odpuštění, bez
výčitek. A co víc! Pán mi
dal roucho Kristovy spravedlnosti, jsem znamenán
Duchem svatým ke dni
vykoupení. Pán mě obul,
abych lidem zvěstoval tuto
milost. Chci tě tedy po-
PROČ MÁM Z VLASTNÍCH DANÍ PLATIT
NA NÁBOŽENSKÉ ORGANIZACE, KDYŽ NA TO NEVĚŘÍM?
Samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby
tak jako v USA každý daňový poplatník mohl část své přímé daně posílat
na účet aktivity, kterou chce podporovat.
Nicméně právě proto tito lidé utekli
z Evropy, protože tady je situace jiná.
Evropa, do které patříme, si stále drží
své výsostné kontrolní postavení nad
vším, od kontroly lidí až po byznys.
Daleko větší částky ze státního rozpočtu jsou vydávány na oblasti, které
už bych třeba vůbec nechtěl já podporovat, například podpora homosexuálních partnerství a státem placená
propaganda na ni a na různé spol-
ky. Sport, věda, kultura atd. jsou
mimo jiné podporovány daleko
většími finančními částkami než
provoz církví.
Co člověk, to názor a asi se tady
moc neshodneme, co podporovat
a co ne, nicméně stále se modlím
za systém podobný systému USA,
kde je naprostá odluka církve od
státu, vymezená zákonem, a každý
má právo část svých přímých daní
věnovat na podporu oblasti, která
je mu blízká.
Svatopluk Dysmas,
pastor AC Olomouc
23
ŽIVOT V KRISTU
Čtenáři píší
„Mladý ječmen“ – hit trhu!
Koupit či nekoupit?
24
J
mohl vyjádřit odborník zřejmě až po několikahodinové námaze.
Nedlouho poté jsem držel v ruce druhý materiál téže firmy zaměřený na tytéž
produkty s titulem na obálce „GW international, Jsme mostem mezi přírodou
a civilizací. Katalog zelených potravin“.
Jeho obsah mne přesvědčil o provázanosti šíření těchto produktů s okultními
metodami.
Původně jsem uvažoval, že příslušné
výňatky z textu výše jmenované brožury
uvedu na závěr tohoto článku. Usoudil
jsem však, že náš časopis je určen šíření
Božího slova, nikoliv okultismu. Z tohoto důvodu jsem několik krátkých citací
zaslal pastorům našich sborů, u kterých
si je zájemci mohou přečíst.
MUDr. Aleš Navrátil
sme obklopeni širokou nabídkou eko- decké. I dnes má věda stále do značné
logicky pěstovaných potravin, vitami- míry punc nestranného soudce, který si
nových preparátů, potravinových do- vydobyla v průběhu uplynulých staletí.
plňků…
V mysli většiny lidí tedy přetrvává schéMoudrý člověk hodnotí poměr jejich ma – „co je vědecké, nemůže být špatprodejní ceny a praktického přínosu.
né“. (Dnešní provázání vědy s atheismem
Ve hře je však i okultismus, který může a světem obchodu toto přesvědčení stále
stát v pozadí některých těchto výrobků.
více nabourává.)
Při slově „okultismus“ se většině lidí
Nedávno mi přátelé věnovali útlý mazřejmě vybaví stoleček obklopený krouž- teriál nadepsaný „Green ways, Soubor lékem spiritistů, jehož prostřednictvím pří- kařských článků a studií. Mladý ječmen,
tomné médium zajišťuje spojení se svě- Chlorela pyrenoidosa“. Na obsahu jsem
tem duchů. Okultismus má však celou neshledal nic pozoruhodného. – Řada
řadu méně nápadných forem, o kterých studií a údajů, k jejichž kvalitě by se
většina lidí ani neví. Je přímo základem
celé řady léčebných praktik, které lze často zahrnout pod širší pojem „alternativní
medicína“.
Proč je okultismus ve všech svých formách nebezpečný? Nejde jen o zbytečCÍRKEV SI VYMYSLELA BOHA,
né finanční ztráty, ale především o jeABY SI Z NĚHO UDĚLALA ŽIVNOST.
ho možný konečný negativní dopad na
naše fyzické, duševní či duchovní zdraví.
Patřilo k modernímu vývoji nost soudu pečlivě promýšlenými
při
Všechny okultní metody, do kterých patří
a trendu tvrdit, že Bůh zemřel a bě- ceremoniemi a povinnostmi
Blaise
například homeopatie, akupunktura, diaFilozof
.
mrtvých
ání
pohřbív
hem pár let již nebude žádných věhledal
gnostika z duhovky, obecně psychotroniřících. Jenomže, poté co jsme zabi- Pascal psal o člověku, který
jen
měl
ka a další mohou poškodit naše zdraví na
uvnitř
ale
štěstí,
vé
opravdo
důvod
žádný
li Boha, nemáme již
zaplji
se
všech třech výše zmíněných úrovních.
snažil
a
díru
u
prázdno
života
smysl
e
nemám
a
i,
k existenc
PasBližší vysvětlení by neúměrně prodlouani naději, sahající za hrob. A tady nit vším možným okolo sebe.
byly
ale
věci
žilo článek, je však snadno dostupné na
tyto
Všechny
se láme chleba. Poté, co se rozply- cal dodává:
ta
internetu i v knihkupectvích. Osobně
ne intelektuální kouřová clona, při- neadekvátní, protože tato prázdno
nekoněčím
mohu vřele doporučit dvě knihy svých
jen
zaplněná
být
může
chází ke slovu pociťovaná realita
sám.
kolegů a přátel: MUDr Štěpán Rucki,
životních zápasů v nitru každého nečným a věčným, což je jen Bůh
znátu
eme
CSc. – „Alternativní medicína – pomoc,
vyvozuj
citátu
toho
Z
paosti
smrteln
ze
člověka. Strach
prázde
nebo nebezpečí?“ (druhé vydání právě
naplňuj
Bůh
že
větu,
mou
proč
,
důvodů
z
Jedním
ně.
tří mezi
vyšlo v našem nakladatelství „Křesťanský
smrt vrhá svůj dlouhý stín na lid- notu, kterou do velké míry pociťuje
život“) a „Homeopatie, clusterová mediskou bytost, je hluboce pociťovaná každý z nás.
Lukáš Targosz,
cína, antroposofická medicína. Medicína
úzkost, že smrt možná není konec
AC Element
pro třetí tisíciletí?“ od Jiřího Heřta a kopastor
a soud se stane skutečností. Každé
Králové
lektivu.
Hradec
možodvrací
náboženství na světě
Pro okultismus je v dnešní době typické jeho skrývání se za terminologii případně studie tvářící se jako přísně věKdyž se podíváme do historie a na životy prvních apoštolů,
kteří chodili před 2000 lety s Ježíšem, tak většina z nich draze
zaplatila za svoji víru mučednickou smrtí. I dnes jsou křesťané
v komunistických a muslimských zemích tvrdě pronásledováni a zabíjeni pro svoji víru. Tak jakápak živnost?
Ing. Pavel Zelený,
AC Lysá nad Labem
„Jonatán a mravenec“
J
onatán měl svůj oblíbený hmyz.
Měl rád mravence. Měl rád černé, hnědé a dokonce i červené
mravence. Vůbec nezáleželo na tom,
jestli jsou velcí
nebo malí. Jednou viděl obrázek mraveniště,
které bylo vyšší
než dospělý člověk. A když vyrostl, zatoužil po tom,
aby mohl na vlastní oči
tak vysoké mraveniště uvidět. Snažil se představit si všechny ty chodbičky a tunely v takovém mraveništi. Přemýšlel nad tím, kde mají
komůrky se zásobami jídla a kde
bydlí královna. Ve škole si kreslíval
chodbičky, které vedly mraveništěm
až k nejskrytějším místům, kde jsou
schované larvy a také místo pro výcvikové středisko mravenčí armády.
Maloval malé meče pro mravence,
i když věděl, že oni žádné takové
meče nepotřebují a ani je nemají.
K jeho oblíbeným zábavám patřilo sledovat malé mravence, jak nosí
na zádech velké, zelené listy ze stromů. Celá jedna řada mravenců nosívala listy mnohem větší, než jsou
sami. Vypadalo to, jako kdyby ten
list šel. Nalevo od mravenců, kteří
nesli velký list, šla druhá řada mra-
venců. Pokaždé, když se mravenci
potkali, dotkli se navzájem tykadly.
Někdy jim postavil do cesty překážku, aby viděl, co budou
dělat. Kdysi mu
někdo řekl, že
mravenci nepřekročí čáru,
kterou na zem
namaluje bílou
křídou. A tak
Jonatán požádal
svou paní učitelku, aby mu dala kousek
bílé křídy. Udělal bílou čáru křídou
přes jejich cestičku a viděl, že je to
pravda. Mravenci nemají rádi křídu.
Jonatán objevil během té doby, co
je sledoval, spousty zajímavých věcí
ze života mravenců.
Minulý měsíc objevil velkou kolonii červených mravenců nedaleko domu, kde bydlela jeho babička. Babička mu dovolila, aby jim
přinesl kousek chleba. Jonatán jej
rozdrobil a poházel kolem mraveniště, aby se podíval, jak dlouho
jim to zabere, než drobečky najdou.
Někdy si myslel, že už i pozná některé velké mravence, kteří chodili
na průzkum. Pak si je i pojmenoval.
Moc se těšíval na sobotu, kdy mohl
jezdívat za babičkou, že se půjde
podívat, co se děje v mraveništi.
Jednou v pátek pršelo celý den.
Jonatán měl strach o kolonii mravenců, i když věděl, že pršelo už
mockrát. Tentokrát ale pršelo velmi vydatně a dlouhou dobu. To
Dětem
Ročník 20, červenec – srpen 2008
bylo něco jiného. Celé ulice byly zality blátivou vodou. Naštěstí mraveniště nebylo blízko nějaké ulice. Ve
skutečnosti se dalo říct, že bylo velmi dobře chráněné. Mravenci byli
pravděpodobně v pořádku, ale Jonatán to chtěl pro jistotu ověřit.
Když se v sobotu ráno Jonatán
probudil, stále ještě pršelo. Jonatán šel rovnou ke svému mraveništi. Mravenci byli v pořádku, ale
Jonatán měl pořád obavy. Všude
kolem byly veliké louže vody. Kalhoty a boty měl celé od bláta. Šel
úplným potokem vody, který tekl
přes celou cestu. Bylo zřejmé, že
brzy se voda dostane úplně všude.
Asi dosáhne až k mraveništi. Dědeček totiž říkal, že má pršet ještě několik dalších dní.
25
Dětem
ŽIVOT V KRISTU
26
Té noci se zdál Jonatánovi sen.
Zdálo se mu, že jeho strýc postavil
obrovskou přehradu právě u mraveniště. Přehrada byla zapotřebí
kvůli značné spotřebě vody na pole
s kukuřicí, protože tato oblast
byla dost suchá a léta byla
horká. Jonatán by byl normálně nadšený, že může
pomáhat stavět přehradu. Ale tentokrát
opravdu ne. Kdyby
postavili přehradu, určitě voda zničí jeho mraveniště. Musel usilovně
přemýšlet, jak mraveniště
zachránit.
Jonatán se pokusil odvést mravence na kopec.
Sehnal krabici a snažil se
nalákat co nejvíce mravenců do krabice, také je zkoušel chytat. Dokonce jim připravil i místo
na nové mraveniště. Ale mravenci
nechtěli nové mraveniště. Všichni
úžasné. Jonatán se rozběhl rychleji.
Teď už jim dokonce rozuměl, co si
povídali. Když se k nim konečně dostal, neztrácel ani okamžik a hned
se vydali na cestu zpátky ke starému mraveništi. Tak je zkusil nalákat na jídlo. Dal na vrchol nového
místa, vhodného pro mraveniště,
nějaké dobroty. Jonatán už nevěděl,
jak je přesvědčit, aby se přestěhovali. Mravenci došli na kopec, kde pro
ně Jonatán nachystal krmení, sebrali, co bylo k jídlu, a putovali zpět ke
svému mraveništi. Kdyby jim tak
dokázal vysvětlit, jaké nebezpečí
jim hrozí v jejich mraveništi.
Ve snu najednou Jonatán uviděl
řešení. Kdyby se sám stal mravencem, dokázal by jim vysvětlit, co se
může stát a že má pro ně přichystaný způsob, jak je může všechny
zachránit. Pověděl by jim všechno
o přehradě, která by jejich mraveniště zničila. A tak se Jonatán stal
ve snu mravencem. Byl nadšen. Teď
už nebude problém mravencům
všechno vysvětlit a pak je zavede
všechny na nový kopec, kde budou
mít nové mraveniště. Jonatán se
rozběhl z kopce tam, kde uviděl veliký shluk mravenců, kteří se snažili
přestěhovat veliký zelený list. Věděl,
že se brzy setká i s ostatními mravenci. Už je všechny i slyšel. Bylo to
jim vysvětloval, jaké nebezpečí na
ně číhá. Ale oni jej neposlouchali.
Pořád jen pracovali a pracovali.
„To snad není možné,“ pomyslel si
Jonatán. „Proč mě vůbec neposlouchají?”
Mravenci se mu smáli. „Přehrada?” ptali se jeden druhého. „Co
to je přehrada?” Mravenci vůbec
nechápali, o čem to Jonatán mluví. Nikdo z nich nikdy nic neslyšel
o přehradě. „Kdo kdy slyšel něco
o něčem tak podivném, co by dokázalo zastavit tolik vody, že by voda
mohla vystoupat až k jejich mraveništi.” A tak se jim Jonatán pokoušel vysvětlit, že lidé umí postavit
takovou zeď, která dokáže zadržet obrovské množství vody. Ale
většina mravenců měla příliš
mnoho práce se sháněním potravy, že vůbec nevěnovala Jonatánovi pozornost.
Konečně se podařilo Jonatánovi ve snu přesvědčit pár
mravenců, že je pro ně opravdu nebezpečné zůstat tam, kde
jsou. A Jonatán se pokoušel
přesvědčit i ostatní mravence, když vtom ucítil, jak s ním někdo třese „Jonatáne, vstávej,” třásla
s ním maminka, jak se jej snažila probudit. „Už je načase vstávat.
Dnes máš klub dobré zprávy.”
To byl sen! Jonatán samozřejmě
nikdy nebyl mravencem. Byl to jenom obyčejný kluk, který měl obavy o svoje mraveniště. Ale tento
sen mu pomohl pochopit, jak se Ježíš cítil, když žil na zemi a pokoušel se lidem vysvětlit, proč přišel.
Mnoho lidí nevěří tomu, že Ježíš je
Bůh. Myslí si, že to byl jen člověk,
kterého Bůh poslal, aby je varoval před důsledky hříchu. Lidé mu
ale nevěřili. Místo toho si udělali
svou vlastní představu Boha i toho, jaký by měl být. Mnoho lidí se
smálo Ježíši. Posmívali se mu a nakonec ho zavraždili. Vůbec nevěřili tomu, co jim přišel říct. I dnes je
spousta lidí, kteří nevěří tomu, že
Ježíš je Boží syn. Je velmi důležité,
abychom se lidem snažili vysvětlit, že Ježíš přišel, abychom mohli
poznat Boha a jeho plán pro naši
záchranu.
Jonatán věděl, že to, co říkal Ježíš, je pravda. Minulé léto požádal
Ježíše, aby vstoupil do jeho srdce
a Ježíš byl nyní jeho nejlepším přítelem. A i když pořád nerozuměl
spoustě věcí, věděl, že Bůh ho miluje a že přišel na zem proto, aby
ho zachránil od hříchu.
Ročník 20, červenec - srpen 2008
Mřížím jen o vlásek
utéct. Tak jsem udělal to samé jako ten
chlapík z kazety (volal jsem k Bohu o pomoc) a ono to fungovalo. Neuvěřitelným
způsobem jsem z toho byl vyveden.
Byla to cenná zkušenost, ale nepřinesla ještě ten úplný zlom do mého života,
můj život ještě v dalších oblastech běžel ve starých kolejích. V srdci jsem měl
však touhu poznat toho, který mi pomohl. Půjčil jsem si Bibli, čtu a čtu a ono nic.
Jak mohu porozumět Bohu, když nejsem
schopen porozumět jeho slovu. Zkoušel
jsem to mnohokrát, ale bylo to jako zeď,
kterou nemohu přelézt. V srdci byla touha, ale kdo a jak ji naplní?
Na 1. máje 1993 jsem odešel bez manželky na další ze svých tahů, celou noc
až do rána jsme s partou pili a já přišel
domů
ů ažž ráno
á po šesté
šestéé hodině.
hod
dině.
ě Když
Kd
dyžž měě
domů
manželka před
obědem
budila, bylo mi pěkně zle, musel
jsem jít
jít k sestře
ses
sestř
třee
jsem
pro mléko pro
naše děti. Neměl
jsem na nic náladu a už vůbec
jsem nestál o to
potkat rozzářeného Františka,
který šel z bohoslužeb. Zval mě,
abych se přišel
podívat: „že pojedeme autem
Jiří Bureš (první zleva) s manželkou a jed
jedním ze synů
do
Potštejna,
že uvidím sbor,
kam chodí, že se
podíváme na hrad, opečeme párky“. Ani pryč bez abstinenčních příznaků, které
nevím, proč jsem na to kývnul. V nedě- to doprovází. Pán uzdravil i moje ledviny,
jsm
jsmee tedy
tedy ještě
ješ
ještě
tě s mojí
moj
mojíí manželkou,
manž
ma
nžel
elko
kou
u, sese
se- já
li jsme
játra
bylo
dřívějším
způsobem
játr
traa a vš
všee co byl
b
ylo
o dř
dřív
ívěj
ější
ším
m zp
způs
ůsob
obem
em
strou a jedním kamarádem vyjeli. To co života poškozeno.
mě tam čekalo, byl pro mě docela šok, seV tomto čase poznala Pána Ježíše i motkal jsem se tam s takovými lidmi, o kte- je manželka, Ježíš radikálně změnil její
rých jsem tehdy četl. Zdravili se, někteří život i naše manželství, naučil nás žít,
i objímali, povídali si o Bohu, jako se my milovat, odpouštět si a přidal nám ještě
doma bavíme o rodičích. Život – oprav- další tři děti. Jsme v jeho ruce a z ní nás
dový život, láska a upřímnost. A v mém nikdo nevytrhne. Máme Pána, který je nasrdci – zmatek, nerozuměl jsem tomu. ším hradem a štítem, nejlepším rádcem,
Oni nahlas, přede všemi vyznávali hříchy pomocníkem a přítelem. S ním můžeme
a nestyděli se, modlili se i za své souse- projít každou těžkostí, konfliktem a slady. Jeden
Jed
den z nich
nich
h mi podal
pod
dall zpěvník,
zpěěvník
ík, abych
ab
bych
h b
dy.
bostí.
ostí.
mohl s nimi zpívat, ale já ho odmítl. Já
Je nádherné vědět, že Bůh nás miloval
a v kostele zpívat? Pak začali zpívat pís- a to ještě daleko dříve, než jsme ho poničky a ve třetí zpívali: Pojďte ke mně znali.
všichni, kteří jste obtíženi, a já vám, praBůh Stvořitel miluje všechny lidi a svoví Pán, já vám odpočinek dám.“
ji odpouštějící lásku chce dát poznat
Náhle se stalo něco velmi zvláštního, všem, kdo se k němu obrátí. Jeho láska
jakoby mě obestřelo velké světlo a před má moc uzdravit vše a každého, i tebe.
mýma očima se začal odehrávat celý můj
Jirka Bureš,
život a ten Pán, o kterém se zpívalo, mi
AC Polička
Svědectví
J
menuji se Jirka Bureš, je mi 37 let, žiji
v nejmenším městě naší malé země
v Bystrém na Vysočině. Chci se s vámi
podělit o svoji nejcennější životní zkušenost. O tom jak jsem se setkal se svým
Stvořitelem – živým Bohem. O tom, jak
jsem nalezl pokoj na Zemi.
Už jako malému kluku mi vrtaly hlavou otázky. Kdo jsem? Kým jsem, kdo to
všechno kolem stvořil a uvedl do řádu?
Jak vznikla země? Ale největší otázkou
bylo, co přinese budoucnost?
A co až zemřu? Moje máma zemřela na
infarkt krátce po tom, co jsem se vrátil
z vojny, a já si přesně pamatuji ten okamžik, když jsem stál u její postele a jasně
jsem si uvědomoval, že to, co jsem tolik
miloval, je pryč a zůstalo zde jen chladné
tělo.
těl
ělo. Kam od
odešla?
dešl
šla?
Ve škole nás učili, že z ničeho je něco
a to se pak opět rozpadne v nic, že jsem
savec, který zemře a tím to končí. To zjištění bylo zdrcující. „Jsem nic…“ Mojí reakcí
podle
hesla:
akcí na
na to byl
byl životní
živ
život
otní
ní sty
sstyl
tyll po
podl
dlee he
hesl
sla:
a:
,,Jezme, pijme, užívejme si naplno, protože zítra můžeme zemřít.“ Jel jsem podle
toho naplno a brzy se to podepsalo na
mém zdraví – poškozené ledviny, játra,
náběh na infarkt. Oženil jsem se, byl to
zoufalý pokus o změnu životního stylu,
po dvou letech jsme čekali druhé dítě
a mluvili o rozvodu, nebyli jsme vůbec
schopni najít společnou řeč.
O Boha jsem se nestaral, můj názor na
tyto věci formovaly dva pohledy. Prvním
byla kniha Henrika Sienkiewicze „Quo
vadis“, kde byli lidé, kteří Boha znali a byli za to ochotni i zemřít, byli plní lásky,
víry, milosti, pokoje, často o Bohu mluvili. Druhým byli lidé, které jsem viděl zamlklé chodit u nás do kostela, jako kdyby
b
byl
ylo
o těžké
těžk
tě
žkéé bř
břem
emen
eno
o… a jjej
ejic
ich
h ži
živo
voty
ty…
to bylo
břemeno…
jejich
životy…
častokrát v protikladu tomu, o čem kostel byl.
Tehdy se můj kamarád František (dříve lidový léčitel) stal křesťanem, jeho život se radikálně změnil, byl podobný těm
z Quo vadis hlavně tím, že o Bohu hodně
mluvil jako by ho osobně znal. Pamatuji
se, jak mi půjčil kazetu se svědectvím člověka, který se dostal do průšvihu, který
měl přinést totální zkázu do jeho živochl
hlapík
ík si v noci vybavoval
vyb
bavovall modmod
dta, a ten chlapík
litbu Otče náš a tu se pokoušel modlit,
volal k Bohu o pomoc a On mu pomohl
a dal se mu poznat. A já jsem byl v tak
těžké situaci…
Tehdy jsem se rozhodl řešit naši krizi
rychlým získáním peněz, kterých se nám
taky nedostávalo, leč za cenu mřížového
rizika, zpočátku to bylo tak lákavé, ale co
důsledky nezdaru? A nedalo se z toho
ukazoval místa, kde jsem minul jeho vůli
a dělal chyby, ale také jsem mohl vidět
a vnímat lásku, která mě doprovázela, držela, nesla, viděl jsem lásku přibitou na
kříži za moje chyby a viny. Po mých tvářích začaly téct proudy slz a já jsem moc
litoval toho, co jsem dělal, a toho, co to
způsobilo. Byl jsem zahrnut takovou vlnou Boží lásky a ty slzy provinění se proměnily v slzy radosti. Něco se ve mně
zlomilo. A já pak vzal do ruky zpěvník
a začal s očima plnýma slz zpívat.
Když jsem vycházel ven, věděl jsem, že
On je, je živý a já mám jít za ním. A já
jsem to udělal, vydal jsem svůj život
Pánu Ježíši a přijal záchranu a svobodu
z jeho rukou. Z mých očí spadly šupiny
nevěry, Bible přestala být uzavřenou knihou, začala být velmi živou a srozumitelnou. Po čtrnácti dnech jsem skrze modlitbu byl osvobozen od alkoholu, cigaret
sprostých
den
bylo
a sprostý
ých
h slov.
l
Ze d
dne na d
en to b
ylo
l
27
VY SI ŽIJETE JAKO SPOKOJENÝ TAT
ÍK,
CO MŮŽETE VĚDĚT O MÝCH PRO
BLÉMECH?
No, o tvých problémech nevím nic.
Ale mám dost vlastních problémů a
nemyslím si, že jsou menší než ty tvoj
e. Staré heslo pravilo: Život je pořá
dně
těžká traverza. A chvála Pánu, moh
u dnes to heslo trochu poopravit: Živo
t je
velmi těžká traverza a chvála Bohu,
že mi ji můj Pán pomáhá nést.
Chvílemi jsem na té traverze pouze
zavěšený a můj Pán ji nese úplně sám
.
Svatopluk Dysmas, pastor AC Olomouc
JÁ CHCI JÍT DO PEKLA,
TAM BUDE TEPLOUČKO
A VESELO. V NEBI BUDE ZIMA A NUDA.
Pohádky o čertech se hodně zasloužily o to, že
pojem peklo je v lidském povědomí hodně pokřivený. Skutečností však je to, že peklo je to nejhroznější místo, jaké může existovat. Je to místo, kde
je člověk navěky odloučen od Boha a od jeho lásky
a kde je člověk navěky trápen ohněm. V pekle se
také bude člověk navěky užírat tím, že mohl být
v nebi, kde již nebude bolest ani pláč.
Ing. Pavel Zelený, AC Lysá nad Labem
NEVAŽ SE! ODVAŽ SE!
Povím ti něco, co nevíš: jsi svázaný od hlavy až k patě módními trendy, předsudky, závislostmi atd. V jedné písni zpívá Marek
Eben: „Když si vezmeš blbý boty,
k tomu blbý džíny, k tomu blbej
mobil, tak jsi out.“ Přiznej si, kolik věcí děláš jen proto, aby všichni viděli, že jsi in. Tomu neříkám
svoboda. Pravá svoboda je nemuset dělat zlé věci a tu mi dal Ježíš
Kristus. „Poznáte pravdu a pravda
vás učiní svobodnými.“ (Jan 8,32)
Helena Vaňková,
AC Lysá nad Labem
V Bibli je peklo popsáno jako místo, kde bude „pláč a skřípění zubů“. Už se vám někdy stalo, že byste např. při grilování s přáteli, (kde je veselo a příjemně teplo), plakal a bolestí skřípal zuby? Jen si zkuste představit, co takový člověk asi
musí prožívat. Naproti tomu se v Bibli o nebi píše, že bude tak
krásné, že si to žádný člověk na světě není schopen představit.
Zimu a nudu ale přece všichni důvěrně známe.
Helena Vaňková, AC Lysá nad Labem
VŠAK JÁ VĚŘÍM, ŽE BŮH JE. SNAŽÍM SE ŽÍT SPRÁVNĚ, NIKOMU NEUBL
IŽOVAT A POMÁHAT,
KDYŽ TO JE V MÝCH SILÁCH. TAK MĚ PŘECE BŮH MUSÍ JEDNOU
PŘIJMOUT DO NEBE.
Ono nestačí věřit, že Bůh je. I ďábel
uznává existenci Boha. Bůh nechce,
abychom se snažili sami se mu zalíbit. My to ani nedokážeme. Nic totiž
nedokáže očistit naši sobeckou a pyšnou duši tak dokonale, jako krev Ježíše Krista, kterou za nás prolil na kříži.
Jedině skrze přijetí této nezasloužené
milosti se můžeme dostat k Bohu do
nebe.
Ing. Pavel Zelený,
AC Lysá nad Labem
Bůh je absolutně dokonalý
a svatý, a tak všechno měří svým
absolutním měřítkem, kterým
je jeho Syn Ježíš Kristus, který
je nazýván prostředníkem mezi
Bohem a člověkem. Použiji jedno přirovnání: Všechno lidstvo
stojí na břehu francouzské riviéry s úkolem přeplavat Středozemní moře až k severnímu
pobřeží Afriky. Konečný cíl reprezentuje Boží měřítko, Boží
úroveň, Boží požadavky. Když
se po startovním výstřelu a nějakém čase podíváme na hladinu
Středozemního moře, uvidíme
pořádně rozestoupené závodní pole – vpředu jsou ti nejlepší, nejmorálnější, nejsprávnější,
nejspravedlivější, za nimi plavou
ti, kteří sice ještě nepatří zrovna
do vězení, ale sem tam někoho
podvedou nebo někomu zalžou,
a až vzadu, kousek od břehu vidíme, jak se topí násilník a vedle
něho nějaká prostitutka. Otázka
ale zní: Kdo z nich doplave nějakých 400 km z Francie do Afriky vlastní silou? Nikdo! Potřebujeme někoho, Ježíše Krista,
který nám pomůže dostat se na
druhý břeh, který má moc očistit nás od našich hříchů, protože
do nebe nevejde nic nečistého.
Problém člověka není v tom, že
by neuměl plavat nebo nevěděl,
jak správně žít. Problém člověka
je v tom, že neví, kde ke správnému životu vzít potřebnou sílu.
Z rozhlasových relací rádia TWR
převzal a částečně upravil
Pavel Kožina, AC Karviná

Podobné dokumenty

Listopad - Časopis Život v Kristu

Listopad - Časopis Život v Kristu Uzávěrka vždy 1. den předcházejícího měsíce, respektive poslední pracovní den předtím. Veškeré objednávky vyřizuje nakladatelství Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504 tel. & fax: 558 761 571, 5...

Více

Prosinec - Časopis Život v Kristu

Prosinec - Časopis Život v Kristu Uzávěrka vždy 1. den předcházejícího měsíce, respektive poslední pracovní den předtím. Veškeré objednávky vyřizuje nakladatelství Křesťanský život, 735 43 Albrechtice 504 tel. & fax: 558 761 571, 5...

Více

Prázdniny - Časopis Život v Kristu

Prázdniny - Časopis Život v Kristu tel.: 585 150 455, e-mail: [email protected] Uzávěrka vždy 1. den předcházejícího měsíce, respektive poslední pracovní den předtím. Veškeré objednávky vyřizuje nakladatelství Křesťanský život, 735...

Více

Milujte se! č. 2 on-line

Milujte se! č. 2 on-line Pavla  II., uvědomujeme si, že každý chy ve svátosti smíření a  doufat v  jeho plnosti lidství. Svatost je láska, svoboda, člověk je povolán ke společenství života nekonečné milosrdenství. pravda –...

Více

Občasník 3/2009

Občasník 3/2009 Vážení pøátelé, s prvními letními dny Vám pøinášíme nové èíslo Obèasníku. Jak jsme již v minulém èísle avízovali, byly spuštìny naše nové webové stránky, které pomalu a jistì pøebírají roli, kterou...

Více