1 - Michal Pleva

Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta národohospodářská
1. případová studie – BilBo
1FU201 – Účetnictví I.
Semestr: 3.
Cvičící: ing. Marie Zelenková, Ph.D.
Číslo cvičení: 003
Název skupiny: XXXX
Jména členů skupiny: Berník Tomáš, Jiroutová Adéla, Kalinovská Romana,
Kourková Zuzana, Pleva Michal
1. Odpovědi na otázky 1 – 14
1. Celkové náklady na prodané zboží činily 1 850 601,50 Kč, výpočet byl proveden součtem úbytků ve skladu
(při výdeji zboží) – viz tabulka v příloze. Celkové tržby činily 3 536 000 Kč. Tržby jsou součtem částek za
billboardy a cen montáží.
2. Toto manko ovlivní hospodářský výsledek o 52 566,40 Kč. Zaúčtujeme ho jako náklad z provozní činnosti na
účet „manka a škody“ na stranu „má dáti“ a na účet „zásoby“ na stranu „dal“.
3. Tržby to nijak neovlivnilo, protože tržby se zjišťují z faktur vydaných Maruškou a tyto faktury nejsou ovlivněny
Milošovým pochybením, tudíž jeho chyba nemá na výši tržeb vliv.
4. Pátrání po inventurách probíhalo porovnáním vydaných výdejek ze skladu a vystavených faktur (počtu kusů
billboardů na těchto dokumentech).
5. Nebude potřeba upravit hospodářský výsledek, jelikož bude tato záležitost vyfakturovaná až v dalším roce.
Vyfakturováním se promítne do výnosů a tedy i do hospodářského výsledku až v následujícím roce, výnosy
příštích období (v letošní rozvaze) nejsou položkou, která ovlivňuje výsledek hospodaření.
6.
3.
DODAVATELÉ
1.
2.
OBCH.ODDĚLENÍ
MONTÉŘI
ÚČTÁRNA
5.
SKLAD
9.
PŘEPRAVCE
1.
2.
3.
Faktura přijatá
Podklad pro fakturu
Zakázkový list
6
7.
4.
8.
ODBĚRATELÉ
4.
5.
6.
Vyplněný zakázkový
list
Výdejky
Příjemky
7.
8.
9.
Faktury vydané
Objednávky
Dodací listy
7. Opomenutí tržby má následky: 1. krácení daňové povinnosti, 2.
u akciové společnosti by se
změnila velikost podílů na zisku (menší zisk), 3. změnily by se jistě i finanční ukazatelé, které pro výpočet
potřebují hospodářský výsledek (popř. zisk před zdaněním a úroky - EBIT) či oběžná aktiva – např.
rentabilita, ukazatele aktivity, krytí úroků, likvidita...
8. Dle našeho názoru by bylo nejlepší zavést povinnost zhotovování přejímek. To znamená, že při předání zboží
(tedy billboardu) jejich novému majiteli by byl vystaven doklad o předání a podepsán novým majitelem, že
tento výrobek převzal. Tento podpis či razítko by se samozřejmě muselo shodovat s pozdější fakturou.
Popřípadě by mohly být billboardy označeny každý svým jedinečným kódem (není jich velké množství a lze
rozeznat jeden od druhého), který by byl uveden jak ve výdejce, tak na faktuře.
9. Pokud se chybějící tržba zjistí do konce následujícího účetního období, lze otevřít účetnictví minulého období
a chybu opravit. Tím pádem se musí i přepočítat daň z příjmů a u finančního úřadu podat dodatečné daňové
přiznání. (Tzn. uhradit daň, o kterou se díky chybějící tržbě snížila naše daňová povinnost v minulém
účetním období.)
Strana 2
10. Je to méně pracné. Při periodickém účtování zásob nemusíte průběžně účtovat každou výdejku. Stačí až na
konci Vámi stanoveného období (určité období, dle zákona však maximálně 1 měsíc) zpracovat souhrnnou
částku nákupů a prodejů zboží, jednou ročně pak (dle zákona) je třeba provést i fyzická inventura stavu
zásob. Tím se zjistí případná manka či přebytky.
11. Nejjednodušší a pracovně nejméně náročnou technikou periodického účtování zásob je technika průměrné
ceny. Účetní již nemusí brát v úvahu, jako v případě technik FIFO či LIFO, kolik kusů (množství) ze které
dodávky již bylo zboží zaúčtováno a kolik v té či oné dodávce ještě k zaúčtování zbývá. Při periodickém
účtování zásob technikou průměrné ceny postačí na konci periody (dle zákona max. 1 měsíc, tzn. účtovat se
musí minimálně 1x měsíčně, delší intervaly nejsou dovoleny) spočítat průměrnou cenu jednotky zásob a tou
vynásobit prodané množství za dané období. Tak získáme náklady na prodané zboží.
Vzoreček
PCZ =
pro
výpočet
průměrné
ceny
zásob
za
dané
období
je
následující:
PCPZ * PS + CNPZBP
, kde PCZ je průměrná cena zásob (v počítaném období), PCPZ je
PS + NMBP
průměrná cena počátečního zůstatku zásob (resp. průměr na konci minulého období), PS je počáteční stav
zásob na začátku počítaného období (v kusech či jiných fyzikálních veličinách), CNPZBP jsou celkové
náklady na pořízení zásob během periody (včetně např.dopravy) a NMBP je nakoupené množství během
periody.
Pro zjištění nákladů na prodané zboží již stačí jen vynásobit průměrnou cenu zásob (PCZ) prodaným
množstvím a pro zjištění konečného zůstatku zásob na skladu postačí vynásobit PCZ množstevním zůstatkem
na skladu, který vypočteme jako součet počátečního stavu a nakoupených zásob během periody a odečtením
prodaného množství.
Pro úplnost: NPZ = PCZ * PMBP a KS = PCZ * ( PS + NMBP − PMBP) , kde NPZ jsou náklady na
prodané zboží, PMBP je prodané množství během periody a KS je konečný stav zásob. Ostatní zkratky jsou stejné jako výše použité.
Při počítání nákladů na prodané množství u lepidla LP-12A6 nelze rozlišit, kdy byly jednotlivé nákupy a
prodeje uskutečněny, budeme tedy všechno počítat jako jednu periodu. Počáteční stav byl 0, celkové
pořizovací náklady byly 11400 (100*27+100*28+100*30+100*29) a bylo pořízeno celkem 400 kusů.
Průměrná cena zásob je tedy 11400/400=28,5 (za 1 kus). Jelikož známe konečný stav, rozdíl počátečního a
konečného stavu nám udává počet prodaných kusů. Mohli bychom jej také zjistit sečtením všech prodejů.
Náklady na prodané zboží vypočítáme jako součin prodaného množství a průměrné ceny, tedy
(400-6)*28,5=11229. Konečný stav zásob (v penězích) vypočteme jako součin konečného stavu v kusech a
průměrné ceny – 6*28,5=171.
12. a) Různé výsledky při použití různých oceňovacích technik vycházejí tehdy, když nejsou zásoby nakupovány
stále za stejnou cenu. Pokud bychom nakupovali pořád za stejnou cenu, výsledky různých technik by byly
totožné. Stručná charakteristika oceňovacích technik:
FIFO (first in first out) – prodávané zásoby oceňujeme cenou, za kterou byly nakoupeny nejstarší zásoby,
které máme na skladě, nejnovější nákupní ceny použijeme nejpozději;
LIFO (last in first out) – prodávané zásoby oceňujeme cenou, za kterou byly nakoupeny nejnovější zásoby
na skladu, nejpozději použijeme nejstarší nákupní ceny (tato metoda je od roku 2005 zakázána);
průměrné ceny – zásoby oceňujeme průměrnou cenou zásob v okamžiku prodeje (průběžné účtování) či
průměrnou cenou během určitého období (periodické účtování). Výsledné ceny se pohybují v intervalu cen
vymezeném technikami FIFO a LIFO.
Strana 3
b) Porovnání výsledků oceňování zásob technikami FIFO, LIFO a průměrná cena jsou uvedeny v tabulce.
Podrobný rozpis transakcí je v příloze. (Pozn. cena nakupovaných billboardů postupem času pozvolně
rostla).
LIFO
Průměrné ceny
FIFO
PZ+nákupy
8 374 800 Kč
8 374 800 Kč
8 374 800 Kč
Náklady na prodané zboží
7 998 600 Kč
7 993 231 Kč
7 992 300 Kč
Konečný zůstatek
376 200 Kč
381 569 Kč
382 500 Kč
c), d) Pokud uvažujeme rostoucí ceny v průběhu času (tak jako příklad billboardů Minor), pak technika
LIFO, při které se počítá s nejnovějšími (=nejvyššími) cenami vede také k nejvyšším nákladům na prodané
zboží (počítá s těmi nejaktuálnějšími cenami) a nejmenšímu konečnému zůstatku na skladu (na skladu
zůstane staré, levné zboží). Naproti tomu technika FIFO využívá k oceňování nejstarší (=nejmenší) ceny a
tudíž náklady na prodané zboží jsou nižší než u techniky LIFO a konečný zůstatek je vyšší než u LIFO,
neboť na skladu zůstalo nejpozději nakoupené zboží za nejvyšší (nejaktuálnější) cenu. Oceňování
průměrnými cenami vede k výsledkům (ať už náklady na prodané zboží či konečný zůstatek), které jsou
někde mezi výsledky FIFO a LIFO. To, zda jsou průměrné ceny blíže k FIFO nebo LIFO záleží na více
okolnostech – např. zda ceny rostly pravidelně, rovnoměrně atd. Pokud by nákupní ceny kolísaly, může být
situace odlišná a výše zmíněné vlastnosti technik FIFO a LIFO nemusí platit. V každém případě platí, že
LIFO oceňuje nejaktuálnějšími cenami náklady na prodané zboží, zatímco FIFO oceňuje nejaktuálnějšími
cenami zásoby na skladu.
e) V mnoha zemích je zakázaná metoda LIFO, neboť svou podstatou (za podmínky trvalejšího zvyšování
cen) vede k vykázání nejvyšších nákladů (staré levné zboží neprodáme, zůstává na skladu), tím pádem
snižuje zisk a snižuje daňovou povinnost. Firmě je obvykle lhostejné, zda má „na skladě“ staré (účetně
levné) či nové (účetně drahé) zboží, je pro ni ovšem výhodnější placení co nejnižší daně z příjmů.
13. Když neznáme příčinu rozdílu a tudíž nevíme kdo je za něj zodpovědný, za účtujeme manko jako úbytek
materiálu (strana „dal“) a provozní náklad „Manka a škody“ (strana „má dáti“). Na účtu „Manka a škody“
jsou daňově neuznatelné náklady, tudíž se Vám velikost daně nijak nezmění. Ale ovlivňuje výsledek
hospodaření jeho snížením. Má vliv také na velikost skladových zásob lepidla, vzrůst provozních nákladů
atd. Pokud by se ukázalo, že je to skladníkova chyba a byl za svou práci hmotně zodpovědný, manko by se
zaúčtovalo jako „manka“ na stranu „má dáti“ a „zásoby“ na stranu „dal“, také pak „pohledávka“ (za
zaměstnanci = skladníkem) na stranu „má dáti“ a ve stejné výši „provozní výnosy“ na stranu „dal“. Po
zaplacení manka zaměstnancem se jeho platba zaúčtuje na účet „pohledávky za zaměstnanci“ na stranu
„dal“ a „pokladna“ na stranu „má dáti“.
14. Jsou nepříjemné ještě tím, že uskladnění stojí také nějaké peníze a i mimo jiné proto, že tyto ležáky zabírají
prostor pro jiné zásoby. Samozřejmě fakt, že zásoby jsou neprodejné, ovlivňuje jejich hodnotu. Nejlepší
způsob, co s neprodejnými zásobami, je zbavit se jich. Zaúčtovat na provozní náklady „manka a škody“ na
stranu „má dáti“ a vyskladnění zásob na stranu „dal“ účtu zásob. Pokud se hodnota zásob změní (sníží),
musí se dodržet zásada věrného obrazu, tj. zásoby přeocenit dle co nejvěrnějších skutečností a snažit se je co
nejrychleji prodat, abychom zamezili ještě většímu poklesu hodnoty zásob. Při přeoceňování se velikost
snížení ceny vyčíslí do nákladů. Nikdy není možné zásoby přeocenit vyšší cenou, než byla cena pořizovací.
Strana 4
2. Příklad z praxe
Podnik: Ravensburger Karton s.r.o
Střítežská 968
Polička 57201
Objednávka 1.9.2005
3000ks dřevěných kostiček do společenské hry
Dodávka 3.10.2005 (dodavatel: firma Lorenz GmbH, Geretsried, Německo)
Při příjmu materiálu ve skladu potvrdila skladnice přepravní list (razítko, podpis, datum). Pak ale pracovnice
z oddělení kvality zjistila, že uvolněnému vzorku1) odpovídá z dodávky jen 2800 ks. 200 ks bylo barevně
nevyhovujících a muselo se dodavateli vyreklamovat. Pracovnice kvality sepsala reklamační protokol, ve kterém
bylo uvedeno: adresa dodavatele, datum dodávky, číslo objednávky a materiálu, důvod reklamace a způsob
řešení reklamce. Jelikož byla vystavena faktura na celou dodávku, zažádala si pracovnice z oddělení kvality o
dobropis na vadné kusy (po zaúčtování dobropisu v systému SAP se odečtou vadné kusy z této dodávky ze stavu
skladu). V systému SAP následně zablokovala vadné zboží, aby se nevydávalo do výroby (pouze evidenčně).
Způsob vyřízení této reklamace byl následující: vadné zboží bylo odesláno na náklady dodavatele nazpět do
Německa a do jednoho měsíce měla být zaslána náhradní dodávka.
4.11.2005 firma Ravensburger Karton obdržela náhradní dodávku (200ks). Tato dodávka byla v oddělení kvality
překontrolována a vyhodnocena jako vyhovující, proto bylo celkové množství přijato na sklad a byla vystavena
nová faktura.
Pozn.: 1) uvolněný vzorek - před první výrobou přijde firmě vzorek od dodavatele, který si firmy mezi sebou
odsouhlasí, a podle tohoto vzorku kontroluje oddělení kvality další dodávky.
Strana 5
3. Přílohy
Příklad 1
Náklady na prodané zboží
Datum
Přírůstek
(ks)
Přírůstek v
Kč
Úbytek
Úbytek v Kč
Cena 1 ks
1.1.
10.1.
KZ v ks
2
12
580 000,00 Kč
6
290 000,0 Kč
48333,3
6
290 000,00 Kč
18.1.
4
193 333,3 Kč
48333,3
2
96 666,67 Kč
22
1 096 666,67 Kč
10.3.
5
249 242,4 Kč
49848,5
17
847 424,24 Kč
15.3.
3
149 545,5 Kč
49848,5
14
697 878,79 Kč
17.3.
2
99 697,0 Kč
49848,5
12
598 181,82 Kč
23.4.
2
99 697,0 Kč
49848,5
10
498 484,85 Kč
15.5.
4
199 393,9 Kč
49848,5
6
299 090,91 Kč
22.5.
1
49 848,5 Kč
49848,5
5
249 242,42 Kč
13
665 242,42 Kč
3
153 517,5 Kč
51172,5
10
511 724,94 Kč
11
573 724,94 Kč
3.6.
20
8
490000
90 000,00 Kč
15.1.
1.3.
10
KZ v Kč
1000000
416000
20.6.
2.10.
1
62000
16.10.
2
104 313,6 Kč
52156,8
9
469 411,32 Kč
23.10.
2
104 313,6 Kč
52156,8
7
365 097,69 Kč
9
473 097,69 Kč
6
315 398,46 Kč
1.12.
29.12.
2
108000
3
Celkové náklady na prodané zboží
157 699,2 Kč
52566,4
1 850 601,5 Kč
Strana 6
Příklad 11
Účtování zásob technikou FIFO
datum
Přírůstek (+)
úbytek (-)
Kusů
PZ
1.1.
31.1.
nákupní cena
billboardy
nákupní cena
- doprava
náklady na prodaný
materiál
celková cena zboží na
skladu
20
+
32
-
20
608 000 Kč
160 000 Kč
476 000 Kč
zbytek
na
skladu
476 000 Kč
20
1 244 000 Kč
52
768 000 Kč
32
Náklady na prodané zboží → těchto 20 kusů bereme „od začátku“ – tedy za pořizovací cenu 476 000 Kč.
1.2.
+
20
28.2.
-
25
380 000 Kč
100 000 Kč
1 248 000 Kč
52
648 000 Kč
27
1 804 800 Kč
75
40
961 300 Kč
843 500 Kč
Těchto 40 kusů oceníme jako zbylých 7 ks z dodávky 1.1. + 20 ks 1.2. + 13 ks 1.3.
35
600 000 Kč
Těchto 25 kusů je z dodávky ze dne 1.1. za cenu (608 000+160 000)/32*25 Kč.
1.3.
+
48
31.3.
-
1.4.
+
40
30.4.
-
50
1.5.
+
28
31.5.
-
30
1.6.
+
12
30.6.
-
20
1.7.
+
32
31.7.
-
10
1.8.
+
16
31.8.
-
20
1.9.
+
8
30.9.
-
20
1.10.
+
12
31.10.
-
30
1.11.
+
44
30.11.
-
40
1.12.
+
28
31.12.
-
20
Celkem pořizovací náklady
Náklady na prodané zboží
Konečný zůstatek na skladu
916 800 Kč
780 000 Kč
240 000 Kč
200 000 Kč
1 211 000 Kč
551 600 Kč
140 000 Kč
736 000 Kč
236 400 Kč
60 000 Kč
494 000 Kč
640 000 Kč
160 000 Kč
247 000 Kč
320 000 Kč
80 000 Kč
498 500 Kč
160 800 Kč
40 000 Kč
500 000 Kč
242 400 Kč
60 000 Kč
752 600 Kč
888 800 Kč
220 000 Kč
1 008 000 Kč
574 000 Kč
140 000 Kč
507 900 Kč
1 823 500 Kč
75
612 500 Kč
25
1 304 100 Kč
53
568 100 Kč
23
864 500 Kč
35
370 500 Kč
15
1 170 500 Kč
47
923 500 Kč
37
1 323 500 Kč
53
825 000 Kč
33
1 025 800 Kč
41
525 800 Kč
21
828 200 Kč
33
75 600 Kč
3
1 184 400 Kč
47
176 400 Kč
7
890 400 Kč
35
382 500 Kč
15
8 374 800 Kč
7 992 300 Kč
382 500 Kč
Strana 7
Účtování zásob technikou LIFO
datum
Přírůstek (+)
úbytek (-)
PZ
Kusů
nákupní
cena
billboardy
nákupní cena
- doprava
náklady na prodaný
materiál
celková cena
zboží na skladu
20
1.1.
+
32
31.1.
-
20
608 000 Kč
160 000 Kč
480 000 Kč
zbytek na
skladu
476 000 Kč
20
1 244 000 Kč
52
764 000 Kč
32
Náklady na prodané zboží → bereme nejnovější ceny, tedy z dodávky 1.1.
1.2.
+
28.2.
-
20
380 000 Kč
100 000 Kč
25
600 000 Kč
1 244 000 Kč
52
644 000 Kč
27
Těchto 25 ks oceníme dodávkou 1.2. (20ks) a zbylých 5 ks z dodávky 1.1.
1.3.
+
48
31.3.
-
40
916 800 Kč
240 000 Kč
964 000 Kč
1 800 800 Kč
75
836 800 Kč
35
1 816 800 Kč
75
596 000 Kč
25
1 287 600 Kč
53
548 000 Kč
23
844 400 Kč
35
357 000 Kč
15
1 157 000 Kč
47
907 000 Kč
37
1 307 000 Kč
53
807 000 Kč
33
1 007 800 Kč
41
507 000 Kč
21
809 400 Kč
33
71 400 Kč
3
1 180 200 Kč
47
172 200 Kč
7
886 200 Kč
35
376 200 Kč
15
Těchto 40 ks oceníme cenami z nejnovější dodávky – tedy 1.3.
1.4.
+
40
30.4.
-
50
1.5.
+
28
31.5.
-
30
1.6.
+
12
30.6.
-
20
1.7.
+
32
31.7.
-
10
1.8.
+
16
31.8.
-
20
1.9.
+
8
30.9.
-
20
1.10.
+
12
31.10.
-
30
1.11.
+
44
30.11.
-
40
1.12.
+
28
31.12.
-
20
Celkem pořizovací náklady
Náklady na prodané zboží
Konečný zůstatek na skladu
780 000 Kč
200 000 Kč
1 220 800 Kč
551 600 Kč
140 000 Kč
739 600 Kč
236 400 Kč
60 000 Kč
487 400 Kč
640 000 Kč
160 000 Kč
250 000 Kč
320 000 Kč
80 000 Kč
500 000 Kč
160 800 Kč
40 000 Kč
500 800 Kč
242 400 Kč
60 000 Kč
738 000 Kč
888 800 Kč
220 000 Kč
1 008 000 Kč
574 000 Kč
140 000 Kč
510 000 Kč
8 374 800 Kč
7 998 600 Kč
376 200 Kč
Strana 8
Účtování zásob technikou průměrné ceny
datum
Přírůstek (+)
úbytek (-)
PZ
1.1.
Kusů
nákupní cena
billboardy
nákupní cena
- doprava
náklady na
prodaný materiál
20
+
32
608 000 Kč
160 000 Kč
průměrná
cena zboží na
skladu
(Kč/1ks)
celková cena
zboží na skladu
zbytek na
skladu
23 800,00 Kč
476 000,00 Kč
20
23 923,08 Kč
1 244 000,00 Kč
52
Průměrnou cenu zásob spočítáme jako podíl celkové hodnoty zásob a množství (1 244 000/52 = 23 923 Kč).
31.1.
-
20
1.2.
+
20
28.2.
-
25
1.3.
+
48
31.3.
-
40
1.4.
+
40
30.4.
-
50
1.5.
+
28
31.5.
-
30
1.6.
+
12
30.6.
-
20
1.7.
+
32
31.7.
-
10
1.8.
+
16
31.8.
-
20
1.9.
+
8
30.9.
-
20
1.10.
+
12
31.10.
-
30
1.11.
+
44
30.11.
-
40
1.12.
+
28
31.12.
-
20
Celkem pořizovací náklady
Náklady na prodané zboží
Konečný zůstatek na skladu
478 461,54 Kč
380 000 Kč
100 000 Kč
598 816,57 Kč
916 800 Kč
240 000 Kč
961 878,34 Kč
780 000 Kč
200 000 Kč
1 214 429,03 Kč
551 600 Kč
140 000 Kč
735 178,03 Kč
236 400 Kč
60 000 Kč
491 449,42 Kč
640 000 Kč
160 000 Kč
248 635,55 Kč
320 000 Kč
80 000 Kč
498 094,91 Kč
160 800 Kč
40 000 Kč
498 856,88 Kč
242 400 Kč
60 000 Kč
751 090,66 Kč
888 800 Kč
220 000 Kč
1 007 582,18 Kč
574 000 Kč
140 000 Kč
508 758,22 Kč
23 923,08 Kč
765 538,46 Kč
32
23 952,66 Kč
1 245 538,46 Kč
52
23 952,66 Kč
646 721,89 Kč
27
24 046,96 Kč
1 803 521,89 Kč
75
24 046,96 Kč
841 643,55 Kč
35
24 288,58 Kč
1 821 643,55 Kč
75
24 288,58 Kč
607 214,52 Kč
25
24 505,93 Kč
1 298 814,52 Kč
53
24 505,93 Kč
563 636,49 Kč
23
24 572,47 Kč
860 036,49 Kč
35
24 572,47 Kč
368 587,07 Kč
15
24 863,55 Kč
1 168 587,07 Kč
47
24 863,55 Kč
919 951,52 Kč
37
24 904,75 Kč
1 319 951,52 Kč
53
24 904,75 Kč
821 856,61 Kč
33
24 942,84 Kč
1 022 656,61 Kč
41
24 942,84 Kč
523 799,73 Kč
21
25 036,36 Kč
826 199,73 Kč
33
25 036,36 Kč
75 109,07 Kč
3
25 189,55 Kč
1 183 909,07 Kč
47
25 189,55 Kč
176 326,88 Kč
7
25 437,91 Kč
890 326,88 Kč
35
25 437,91 Kč
381 568,66 Kč
15
8 374 800 Kč
7 993 231 Kč
381 569 Kč
Strana 9