Stáhnout dokument - 12-2015

Zpravodaj S-centra Hodonín p.o., Na Pískách 4037/11, Hodonín
VEN Z ULITY
PROSINEC
2015
CENA 13,- Kč
Obsah
Úvodní slovo
Společenská kronika
Co se udál .
.
Co se bude dít .
Téma měsíce
.
Koutek poezie
Cvičíme mozek
Bonus pro vás .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Adresa zařízení:
S – centrum Hodonín, p. o.
Na Pískách 4037/11
695 01 Hodonín
tel.: 518 399 931
fax: 518 399 949
GSM: 603 217 714
e – mail: [email protected] , www.s-centrum-hodonin.eu
časopis Ven z ulity vydává: kolektiv Dílny volného času
tel.: 518 399 942, e – mail: [email protected],
[email protected]
2
strana
3-4
5-6
7 - 11
11 – 12
13 – 16
17
18 – 20
21
ÚVODNÍ SLOVO
Milí čtenáři,
tak se nám opět přiblížil konec roku a s ním přichází také poslední letošní
vydání zpravodaje Ven z ulity.
Tentokrát své úvodní slovo přenechávám paní ředitelce, která pro vás
napsala několik řádků.
Martina, DVČ
Vážení uživatelé služeb,
Vážení zaměstnanci,
s blížícím se koncem roku si dovolím krátké poohlédnutí za rokem 2015,
který byl pro nás poučný i úspěšný zároveň.
Každý den se učíme od našich uživatelů a jejich rodinných příslušníků,
kteří nám svými podněty umožňují zvyšovat kvalitu námi poskytovaných
služeb skrze inovaci stávajících postupů. Jejich zpětná vazba je pro nás
velmi důležitá, jelikož nám nabízí jednu z nejkrásnějších odměn, a to sice
úsměv na jejich rtech za naši dobře vykonanou práci a péči.
V roce 2015 jsme se ještě více zaměřili na individuální přístup
k uživatelům, prohloubili jsme nabídku aktivizačních činností, pořádali
jsme mezigenerační dialogy, podporovali jsme uživatele v rozvíjení jejich
zájmů a podíleli jsme se na osvětě široké veřejnosti souborem přednášek
o stáří. Pozornost jsme také věnovali zútulnění pokojů nákupem
polohovacích lůžek, změnou nábytku v centrální jídelně, výsadbou keřů
v zahradě včetně cvičících strojů nebo umístěním šicí a výtvarné dílny
v nových prostorách. Všechny tyto kroky vedly ke zvýšení standardu
bydlení v našem zařízení.
Jsem velmi ráda, že toto naše tvrdé úsilí pro vytvoření vhodného a
důstojného prostředí pro uživatele bylo oceněno obhájením certifikátu
3
„Vážka“. Velké poděkování patří všem zaměstnancům, kteří se na jejím
získání podíleli.
Moje poděkování patří i skupině Rytmus za aktivní reprezentaci našeho
zařízení na tanečním parketě nejen v našem zařízení, ale i na Dnu seniorů
nebo Dnu sociálních služeb. Dále bych ráda poděkovala těm uživatelům,
kteří navštěvují nejen dílny volného času, ale i klubovny na svých
odděleních, kde vyrábí krásné výrobky k výzdobě zařízení, ale také
k prezentaci zařízení venku, např. na Jarmarcích pořádaných
zřizovatelem, tj. Krajským úřadem Jihomoravského kraje nebo Městem
Hodonín.
Jsem přesvědčena, že v novém roce budeme mít na co navazovat. Naším
cílem je, abychom své služby poskytovali na vysoké úrovni a obstáli tak
mezi konkurencí.
Dovolte mi, abych všem zaměstnancům popřála příjemné prožití svátků
vánočních a do nového roku hodně štěstí, zdraví, spokojenosti a osobních
úspěchů. Přeji nám všem i pracovní úspěchy, ať dokážeme jako jeden tým
posouvat laťku kvality našich služeb výš a výš.
Vážení uživatelé,
Vám a Vašim rodinám přeje celý kolektiv zaměstnanců S-centra Hodonín
krásné prožití svátků vánočních a v následujícím roce zejména zdraví,
spoustu krásných chvil prožitých s rodinou, radost ze života, mnoho lásky
a spokojenosti, ale zejména, aby nový rok 2016 byl ještě lepší než rok starý.
PhDr. Jana Trnečková
4
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
V měsíci listopadu oslavují narozeniny tito uživatelé
paní Marie Maláníková
pan Josef Smejkal
pan František Chromeček
paní Věra Tomečková
paní Josefa Hrušková
pan Karel Hnidák
paní Ludmila Martináková
V měsíci prosinci oslavují narozeniny tito uživatelé
paní Marie Hrabalová
pan Dušan Grombiřík
paní Anežka Tesaříková
paní Květoslava Duchoňová
paní Květoslava Koštuříková
paní Ludmila Nedbalcová
pan Kamil Krug
paní Marie Komárková
paní Štěpánka Beranová
paní Štěpánka Dulová
Ze srdce Vám blahopřejeme
5
Vítáme nové uživatele
pan Miloslav Laštovička
paní Marie Komárková
paní Jiřina Zigáčková
paní Emilie Pivková
paní Silvie Křížová
pan Štěpán Bílek
paní Marie Pochylá
Navždy nás opustili
pan Josef Rec
pan Karel Hnidák
paní Libuše Řičicová
paní Jiřina Šmídová
paní Františka Prokopová
paní Božena Benešová
Věnujme také tichou vzpomínku všem, kteří zemřeli v roce 2015
p. Milada Kůrečková, p. Františka Štossová, p. Marie Košťálová,
p. Ludmila Kordulíková, p. Anna Nosálová, p. Ludmila Čalkovská,
p. Emil Bílský, p. Milan Rosypálek, p. Vlasta Kučová, p. Jarmila Turková,
p. Marie Lopraisová, p. Anežka Ondrušová, p. Kateřina Lošťáková,
p. Marie Válková, p. Terezie Podéšťová, p. Libuše Šaňková,
p. Jena Büblová, p. Bohumila Fojtíková, p. Martin Trávník,
p. Helena Otrubová, p. Františka Jedličková, p. Marie Kubátová,
p. Ludmila Hésková, p. Josef Strachoň, p. Marie Gajdová,
p. Božena Černíková, p. Ludmila Mrnuštíková, p. Marie Svobodová,
p. Zdenka Hrubošová, p. Josef Chvál, p. Cecilie Pregrtová,
p. Emil Suchánek, p. Marie Hačundová, p. Jana Zlatohlávková,
p. Dana Kurdíková, p. Marie Bělochová, p. Josefka Otýpková
6
CO SE UDÁLO
Je tu opět v rubrice „Co se událo“ něco zajímavostí, za kterými se stojí za
to ohlédnout.
„Nad oblaky“
Tou první je úspěch našeho uživatele, pana Dušana Grombiříka, který
bydlí nyní na 2. oddělení Slunečnice.
Pan Grombiřík byl úspěšný v celostátní soutěži lidí s handicapem, která
se každoročně pořádá v rámci festivalu „Nad oblaky“. Tato soutěž má
čtyři kategorie – pěveckou, fotografickou, video a výtvarnou.
V každé z těchto kategorií byla vyhlášena tři první místa. A dále pak ještě
tzv. TOP 10, což znamená, že ze všech těchto kategorií bylo celkem ještě
vybráno dalších deset nejlepších soutěžících. Pan Grombiřík se tedy se
svým dílem – LEPORELO STÁŘÍ – do této TOP desítky dostal.
My mu tímto co nejsrdečněji blahopřejeme a děkujeme, že svým dílem
reprezentoval nejen sebe, ale také celé zařízení S centrum Hodonín.
Pane Dušane Grombiříku – DĚKUJEME!!!
26. října – Vycházka do Masarykova muzea Hodonín
S několika z vás jsme se vypravili v tomto překrásném podzimním dnu na
dopolední vycházku do muzea. Přesněji do Masarykova muzea, kde
právě v těchto dnech probíhá výstava tematicky zaměřená na období, kdy
v Hodoníně starostoval Dr.h.c. Fritz Redlich.
Fritz Redlich byl továrník, majitel cihelny a vedl město Hodonín v období
od 12. 1. 1913 - 30. 10. 1918.
7
Mimo to jsme také stihli shlédnout stálou expozici ze života
soukromého i politického, našeho prvního demokratického
prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka Prof. PHDr.
Tam i zpět jsme
jeli MHD a ten
kousek
od
zastávky jsme
došli
pěšky.
Mohu za všechny říct, že to
stálo za to .
9. listopadu – Štrůdlování
Název akce, kterou jsme nazvali Štrůdlování,
vznikl z nápadu nejčastějšího zpracování
jablek. Na podzim, kdy je tohoto ovoce více
než dostatek a doma se zpracovávají jablíčka
všemi možnými způsoby je ten – udělat
z nich štrůdl – nejspíš ten nejčastější a
nejosvědčenější. Doma máme každý ten svůj
recept, ale zde v S centru jsme to tak trochu
pojali po našem. Aby se vám s těstem dobře pracovalo, ale náplň si do něj
dejte, jakou chcete.
Takže jak to probíhalo?
Na odděleních jste se
setkali v dopoledním čase při přípravě surovin.
Loupaly se jablka, míchal cukr, rozvalovalo těsto,
kladl sýr a šunka, vymazával plech, potíralo vajíčkem, posypávalo
semínky……Prostě každé oddělení zvolilo to své.
8
A pak už jen celé S centrum provoněla vůně pečeného těsta. To bylo něco
dráždivého pro naše chuťové pohárky.
A pak jsme se od půl druhé setkávali v jídelně, kam každé oddělení
přineslo svůj vzorek na ochutnání. Takže se ochutnávalo a koštovalo. A
pak jste měli zvolit, který ten štrůdl byl
ten nej.
Pro někoho těžká volba, pro někoho
jasné rozhodnutí. Nakonec po sečtení
hlasovacích lístků padlo vítězství na
sladký s názvem „Štrůdl klasika“ a ten
slaný s názvem „Slaný štrůdl s nivou“.
Oba upekli uživatelé 5. oddělení Lípa.
Blahopřejeme!
12. listopadu – Hudební vystoupení manželů Grufíkových
Snad mohu říci, že po delší době opět
kvalitní a dle vašich ohlasů opravdu
moc pěkné a pohodové hudební
vystoupení. Sešli jsme se společně
v atriu, jak bývá zvykem při takovéto
akci, a posedali jste si na místa, která
jsme pro vás přichystali.
Manželé
Grufíkovi
přijeli
z Vacenovic, kde žijí, aby nám zpříjemnili
tohle čtvrteční odpoledne. Jejich sametový
hlas, příjemné vystupování a doprovodné
slovo celkově vytvořilo dobrou atmosféru
mezi námi.
Slyšeli jsme hlavně písničky z okolních vesnic,
také nějakou tu vzpomínkovou z oblasti popu
a v neposlední řadě zazněla i „hašlerka“.
Odpoledne se vydařilo a kdo zaváhal
a nepřišel, myslím, že může litovat.
9
7. prosince – Mikulášské odpoledne
V pondělí 7. prosince po obědě proběhlo setkání uživatelů s trojicí
tradičních zvěstovatelů blížících se Vánoc, a to s Mikulášem, andělem a
čertem. Tato trojice prošla od hlavní jídelny, přes všechna oddělení a
pokoje a počastovala svou návštěvou i drobným dárkem každého
uživatele. Nadělalo se při tom spoustu hluku a vzruchu a tak to má být.
Doufám, že jste si to dobře užili, měli jste ze setkání radost a máte opět nač
vzpomínat.
10
9. prosince - Dechová hudba Šestka Jožky Konečného
Příjemná hodinka s dechovkou. Tak bych jednoduše popsala setkání
muzikantů z Čejkovic v čele s Josefem Konečným. Hudba hrála, vy jste si
sem tam zapívali a také zatančili. Atmosféra hudby vás tak ovlivnila, že
se písničky nesly atriem ještě dlouho po té, co muzikanti odešli. Takže
určitě spokojenost.
10. prosince – Společné tvoření uživatelů s dětmi z MŠ Družstevní,
Hodonín
Adventní čas se vám snažíme zpříjemňovat a zpestřovat, aby nám ta doba
čekání do vánoc rychleji utekla. Jedním z takovýchto zpestření je pozvání
dětí z MŠ. Přišly, aby zkusily, jak se jim bude společně dařit tvoření
s našimi uživateli, tedy z pohledu dětí s babičkami a dědečky. A můžeme
říci, že to byl parádní zážitek. Prvotní obavy a ostýchavost asi z obou stran
se rychle rozptýlily po vystoupení dětí u vánočního stromečku. Děti byly
tak milé a bezprostřední, že nás velmi rychle dostaly do pohody. Poté jsme
zasedli společně ke stolkům připraveným v atriu a pustili se do
společného tvoření. Uživatelé si „rozebrali“ děti a už se válelo, hnětlo,
vykrajovalo a zdobilo. Pod rukama nám vznikala krásná dílka jako andělé,
zvonečky i sněhové vločky. Pan Grombiřík dětem do MŠ namaloval dva
půvabné obrázky s motivem: anděla, čerta a Mikuláše. Děti byly moc
šikovné a celou dobu si s našimi uživateli příjemně povídaly. Děkujeme
tímto dětem, paní učitelce a vám, kteří jste přišli děti podpořit svou
přítomností a pomocnou rukou.
CO SE BUDE DÍT ?
V adventním čase stihneme ještě pár příjemných aktivit, akcí a pořadů.
Blíže vás s nimi seznámím na dalších řádcích.
11
12
TÉMA MĚSÍCE – vánoční hudba
O Vánocích už toho bylo napsáno mnoho a vy jste jich také hodně prožili.
Vaše dětství provázela vánoční atmosféra let předválečných. Jaké asi
tenkrát v rodinách bývaly Vánoce? Cenili se jistě zcela jiné hodnoty, než
je tomu dnes. V době války bývaly Vánoce tím více a silněji symbolem
právě chybějícího míru, lásky a porozumění.
Také doba poválečná, silně zaměřená směrem na východ do tehdejšího
Sovětského svazu se promítla do tak tradičních svátků, jakým právě
Vánoce jsou.
Doba se měnila a s ní přicházely různé módní výstřelky.
Ozdoby – skleněné, plastové, slaměné, háčkované, ručně vyráběné….,
Stromky – jedle, borovice, smrčky, stříbrné smrčky, ale také umělé
Pokrmy – kapr, amur, losos, pstruh, filé, vepřový či kuřecí řízek…..
bramborový salát, kaše, klobásy……..
Vánoční hudba – koledy tradiční, vánoční písně od různých interpretů,
pak ty z Ruska, taky ty za oceánem……..
Je toho opravdu hodně, co se přizpůsobovalo módě, i přesto však mnohé
tradice byly zachovány.
Pojďte si přečíst něco o tradici a původu vánoční hudby.
Vánoční hudba
Nejstarší přímo vánoční hudba byla použita ve 4. století v Římě.
Píseň Corde natus ex Parentis, kterou složil španělský básník Prudentius
(† kolem 410) je stále zpívána v některých církvích.
V 9. a 10. století byly vánoční písně předváděny v severní Evropě
v klášterech v rýmovaných slokách.
Ve 12. století pařížský mnich Adam St. Victor začal používat hudbu
z populárních písní a tak již vytvářel hudbu blízkou tradičním vánočním
koledám.
Do 13. století ve Francii, Německu a zejména v Itálii, pod vlivem Františka
z Assisi, byla vytvořena a rozvíjena tradice zpěvu populárních vánočních
13
písní v místním jazyce. Vánoční koledy v angličtině se poprvé objevily
v roce 1426.
Vánoční písně, koledy, byly původně komunální lidové písně zpívané při
oslavách, jako jsou dožínky, stejně jako při oslavě Vánoc. Teprve později
se koledy začaly zpívat v kostele. Tradičně jsou koledy často založeny na
středověkých akordech, jenž jim dávají jednoznačný charakteristický
hudební zvuk. Původ některých koled
jako Personent hodie, Good King
Wenceslas (česky Dobrý král Václav) a
Holly a Ivy lze vysledovat až do
středověku. Tato hudební díla patří mezi
nejstarší hudební skladby a jsou stále
pravidelně zpívány. Adeste fideles se
objevuje ve své současné podobě
v polovině 18. století, ačkoliv slova
mohou mít svůj původ již v 13. století.
Po reformaci v severní Evropě zpívání koled zpočátku upadlo. Někteří
reformátoři, jako Martin Luther, však zpěv koled podporovali. Koledy
z velké části přežily ve venkovských komunitách, dokud nedošlo
k oživení zájmu o lidové písně v 19. století. V 18. století anglický
reformátor Charles Wesley pochopil význam hudby v náboženství.
Kromě mnoha žalmů na melodie, které měly vliv na náboženská hnutí ve
Spojených státech, napsal texty pro nejméně tři vánoční koledy.
Felix Mendelssohn-Bartholdy napsal
melodii
přizpůsobenou
Wesleyho
slovům koledy Hark! the Herald Angels
Sing. V Rakousku v roce 1818 Mohr a
Gruber složili píseň Stille Nacht (Tichá
noc) pro kostel v Oberndorfu. Práce
Williama Sandyse Christmas Carols
Ancient and Modern (Vánoční koledy
starověké a moderní) (1833) byla první
tištěnou verzí mnoha dnes již klasických anglických koled a přispěla
k oživení viktoriánského svátku.
Zcela světské vánoční písně se objevily již na konci 18. století. „Deck The
Halls“ pochází z roku 1784 a americká píseň Jingle Bells, která se dočkala
mnoha verzí, byla autorsky chráněna v roce 1857. V 19. a 20. století africké
americké spirituály a písně o Vánocích, založené na tradici spirituálů,
staly šířeji známými. Větší počet písní vztahujících se k Vánocům byl
14
komerčně vyráběn v 20. století, včetně jazzových a bluesových variant.
Kromě toho přišlo oživení zájmu o starou hudbu a skupiny zpěváků
lidové hudby, včetně interpretů raně středověké a klasické hudby.
Vánoční písně se svou hlubokou romantikou a náboženskou tematikou
jsou častým terčem zesměšňování. V závěrečných sekvencích filmu
Monty Python: Smysl života (1983) lze najít scénu, v níž Graham
Chapman pěje píseň Vánoce v nebi s Třemi králi vyzbrojenými
nákupními košíky ze supermarketů.
Největším vánočním hitem je, podle zisků z prodeje nosičů, píseň White
Christmas (Bílé Vánoce) od Binga Crosbyho. Písně se prodalo přes
50 miliónů kusů, ale spolu s dalšími coververzemi by to bylo hodně přes
100 miliónů.
Písně určené jako koledy pro 21. století nazpívala na album vydané v roce
2008 Enya. Album bylo hodnoceno jako průměrné.
Česká republika
Nejstarší záznamy o české vánoční hudbě, v takzvaných Mariánských
chválách, pocházejí z 11. až 12. století. Tyto záznamy se nacházejí
v rukopisu z knihovny Metropolitní kapituly pražské. České vánoční
koledy pocházejí z 13. století, kdy měly podobu křesťanských písní.
Rovněž ve 14. století v době adventu byly oblíbené písně s náboženskými
motivy. Časem některé náboženské písně zlidověly do podob koledy.
Potulní žáci si koledami přivydělávali a šířili je. Z 15. století pochází píseň
„Stala se jest věc divná“, „Panna syna porodila, beze vší strasti tělesné“,
ale i „Narodil se Emanuel“ a „Ježíš náš
spasitel“.
V 16. a 17. století Jednota bratrská dala
vytisknout kancionály, kde mezi
mnoha písněmi k adventu a Vánocům
byla i píseň „Narodil se Kristus Pán,
veselme se“. V období renesance vzniká
dílo Jana Campana Vodňanského
„Panna syna porodila“. Vánočním
dílům české hudebního baroka se
věnuje Adam Václav Michna z Otradovic, jenž je mimo mnoha dalších i
autorem písně „Chtíc aby spal“.
Do období baroka spadá i vznik českých pastorel – skladeb pro sóla a sbor
s doprovodem nástrojů. Mezi pastorely patří dílo Ondřeje Poddaného
z Rožmitálu „Sem, sem pastýři“ nebo Josefa Antona Sehlinga „Přeju tobě
dobrou noc“. V pozdním baroku se vyvíjí i žánr vánoční mše.
15
Nejznámějším hudebním ztvárněním vánoční mše v ČR je Česká mše
vánoční Jakuba Jana Ryby. Ta je uváděna i pod názvem „Hej mistře, vstaň
bystře“.
Ve 20. století Josef Suk napsal skladbu pro klavír „O štědrém večeru“,
Bohuslav Martinů klavírní cyklus „Vánoce“ a Vítězslav Novák „Písně
zimních nocí“. Mezi lidmi jsou oblíbeny „Vánoce, Vánoce přicházejí“ (J.
Vomáčka a Z. Borovec) nebo „Rolničky, rolničky“ (Jingle Bells, americká
lidová).
Ve 21. století jsou stále zpívány koledy, např.: Tichá noc, Narodil se
Kristus Pán, Nesem vám noviny, Veselé vánoční hody, Půjdem spolu do
Betléma, Pásli ovce Valaši, Štědrý večer nastal, Dej Bůh štěstí atd.
Podle hlasování v anketě v roce 2014, kde hlasovalo přes 17 000 lidí,
většina Čechů považuje za nejlepší vánoční hudbu britský popový hit Last
Christmas z roku 1984 od George Michaela a skupiny Wham! další
v pořadí byla píseň Happy Xmas od Johna Lennona. Němci a Rakušané
preferují píseň Tichá noc (Stille Nacht), která je velmi oblíbená i v ČR.
Mnoho Čechů si ale neuvědomuje, že nejde ani o českou píseň, ani o
lidovou píseň.
Mezi českou vánoční hudbu 21. století lze zařadit některá díla známých
popových interpretů, takových, jako je Helena Vondráčková, jenž jdou
cestou nového přezpívání osvědčených světových hitů, jako v albu
s názvem Kouzlo Vánoc. Vánočním hitem hudebního tělesa Sodoma
Gomora je píseň Zasraný Vánoce, která podle autorů odráží soudobou
realitu.
Klasickou vánoční hudbu lze obvykle najít na hudebních koncertech
pořádaných v kostelech.
16
KOUTEK POEZIE
17
CVIČÍME MOZEK
18
19
20
21