Černobyl – co je nového po 30 letech

Černobyl – co je nového po 30 letech
Irena Malátová
Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. Praha
Seminář 11.3.2016
Obsah
• Radiační situace v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku
• Nový sarkofág
• Zdravotní následky u osob s vyšším ozářením (evakuovaní,
likvidátoři, osoby, pobývající na kontaminovaných
územích)
• Nádory štítných žláz u dětí a mládeže (Bělorusko,
Ukrajina, Rusko)
• Radiační situace v ČR
• Výsledky sledování aktivit radionuklidů ve složkách
životního prostředí a v potravinách
• Dávky obyvatelstvu
• Použité literární zdroje
Vývoj radioaktivního zamoření, odhad dávek
obyvatelstvu a likvidátorům
• Vychází se z měření, provedených v r. 1986 (letecká měření,
měření deponovaných radionuklidů)
• V současné době – změny distribuce povrchové kontaminace,
způsobené rozpadem radionuklidů, zahloubení do půdy (vliv
srážek, složení půdy), splavení do vodotečí, lesní požáry
• Změny složení v blízkých, vysoce kontaminovaných oblastech
kolem Černobylu – nárůst 241Am (T1/2 = 432.7r) z 241Pu (T1/2=
14.4r)
• Zpřesňování dávek obyvatelstvu na základě měření vývoje
kontaminace potravin, metodami retrospektivní dozimetrie
apod.
• Radioekologické studie
Data z r. 1986
The International Chernobyl project. Technical Report. Assessment of Radiological Consequences and Evaluation of
Protective Measures Report by and International Advisory Committee. IAEA,1991
137Cs
kBq/m2,
Depozice
– nad 1400
nad 555
nad 185 kBq/m2, nad 37 kBq/m2 ( v r. 1986)
kBq/m2,
Depozice 239 Pu nad
3.7kBq/m2
30 km pásmo
Depozice 90Sr nad 111kBq/m2, nad 74kBq/m2,
nad 37kBq/m2
Vývoj aktivit nejdůležitějších radionuklidů v prostředí
v blízkosti havarované JE
Problémy se sledováním
dávek osob, budujících
sarkofág – zevní ozáření,
možná inhalace
137Cs, 90Sr, 241Am, 239Pu
Budování sarkofágu – plánované
dokončení – 2017– hlavní sponzoři
USA a EU
Staví se mimo havarovaný blok, celá
stavba se posune
Shrnutí odhadů dávek do r. 2005 pro obyvatelstvo (likvidátoři evakuovaní,
obyvatelé pobývající na kontaminovaných územích, mimo ně) ( UNSCEAR
2008)
počet (v tis)
Průměrná dávka na
štít.žlázu v r.1986(mGy)
Průměrná efektivní dávky v
r. 1986 - 2005 (mSv)
Likvidátoři
530
*
117**
Evakuovaní
115
490
31
Obyvatelé kontaminovaného
území*** Běloruska, Ruska a
Ukrajiny
6 400
102
9****
Obyvatelé Běloruska, Ruska
a Ukrajiny
98 000
16
1.3
Obyvatelé vzdálených
evropských zemí
500 000
1.3
0.3
Skupina obyvatelstva
*- data jen pro malou skupinu, nelze vztáhnout na všechny
** - Dávky z externího ozáření z dozimetrů 1986 – 1990
*** nad 37kBq/m 2
**** externí + interní, bude se zvyšovat asi o 25%
Incidence rakoviny štítné žlázy (případy/1 milión pro věkové skupiny v době diagnózy 0 – 9 let, 10 – 19 let, 20 – 29 let
u běloruských žen a ruských žen z oblastí Brjansk, Kaluga, Orel a Tula. Celkově v letech 1991 – 2005 u lidí po 18 let v r.
1986 diagnostikováno 6486 případů ( UNSCEAR 2008)
Vývoj zevního a vnitřního ozáření u obyvatel v oblasti
Brjansku, Rusko (mSv/ rok)
Vývoj vnitřního ozáření 137Cs (kBq) u obyvatel několika vesnic
Žitomírské oblasti, Ukrajina (Narodiči – 600kBq/m2)
120
100
80
60
кБк/организм
Народичский район
Житомирская область
Народичи
Мотейки
Христиновка
Лозница
40
20
0
1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008
Depozice 137Cs na území ČR v r. 1986.
Po 30 letech - poloviční, jiná distribuce v půdě. S vodotečemi odplaveno mimo území ČR asi
0.3% celkové povrchové kontaminace 137Cs ( Hanslík et.al, 2006)
Různé způsoby zobrazení
(IRIS, de Cort et al, 1998)
Zdroj dat – celostátní průzkum půd
podle jednotné metodiky, červen
1986 .
Objemová aktivita vzdušného aerosolu – odběrové místo
Praha
Zdroj: web SÚRO
Časový průběh hmotnostních/ objemových aktivit 137Cs v potravinách v ČR
Roční geometrické průměry objemové
aktivity 137Cs ( Bq/L) v mléce v
porovnání s plošnou aktivitou 137Cs
( Bq/m2) ve spadu – výsledky od r.
1986
Roční geometrické průměry objemové
aktivity 90Sr ( Bq/L) v mléce - výsledky
od r. 1963
Přírodní ekosystémy – ČR
zvěřina – divočák
zvěřina – jelen, srnec
zdroj dat. MONRAS, zpracování SÚRO
Aktivita 137Cs v sušených houbách ( Bq/d)
Průměrný obyvatel spotřebuje
ročně 0.3 kg zvěřiny, 2.4 kg hub,
1.5 kg lesních plodů
Někteří myslivci, lovci,
pracovníci v lesích s maximální
spotřebou: 14.7 kg zvěřiny, 3.4 kg
hub, 2.8 kg lesních plodin
Průměrný obyvatel může obdržet
dodatečnou dávku až
0.1mSv/rok, lesník kolem 0.3
mSv/rok.
Přírodní pozadí kolem 1 mSv/rok
Retence 137Cs (Bq) v těle – měření na
celotělovém počítači
Denní příjem 137Cs (Bq/d), vypočtená
z retence a z příjmu potravin
Celotělový počítač SÚRO
Celotělový počítač SÚRO
Děkuji za pozornost.
Děkuji za pozornost
.
Literatura – výběr:
UNSCEAR 1977 Sources and Effects of Ionizing Radiation,.Report to the General Assembly with Scientific Annexes, United Nations, New
York 1977
Zpráva o radiační situaci na území ČSSR po havárii jaderné elektrárny Černobyl, IHE – CHZ,1987
UNSCEAR 1988. Sources and Effects of Ionizing Radiation,.Report to the General Assembly with Scientific Annexes, United Nations, New
York 1988
The International Chernobyl project. Technical Report. Assessment of Radiological Consequences and Evaluation of Protective Measures
Report by and International Advisory Committee. IAEA,1991
http://www.suro.cz/cz/publikace/cernobyl/10let_od_cernobylu.pdf
De Cort,M. et al.: Atlas of caesium deposition on Europe after tne Chernobyl Accident, EC, 1998
UNSCEAR 2000. Sources and Effects of Ionizing Radiation,.Report to the General Assembly with Scientific Annexes, Volume II: Effects
United Nations, New York 2000
UNSCEAR 2008. Sources and Effects of Ionizing Radiation,.Report to the General Assembly with Scientific Annexes, United Nations, New
York 2011
Hanslík,E. et al. Odtok aktivity cesia 137 a stroncia 90 z povodí Labe za období 1986 - 2005 Sborník XIX. konference Radionuklidy a
ionizující záření ve vodním hospodářství, ČVTVHS, České Budějovice, 2006.
C. Bernhardsson , I. Zvonova , C. Rääf , S. Mattsson : Measurements of long-term external and internal radiation exposure of inhabitants of
some villages of the Bryansk region of Russia after the Chernobyl accident, Science of the Total Environment 409 (2011) 4811–4817
Malátová, I., Škrkal, J. Re-evaluation of internal exposure from the Chernobyl accident to the Czech population, European Congress of
IRPA, 2006
http://www.suro.cz/cz/publikace/cernobyl/radiacni_situace_v_cr_po_cernobylu.pdf
Kesminiene, A. et al Risk of Hematological Malignancies among Chernobyl Liquidators, Radiation Research, 170, 721–735 (2008)
Romanenko, A.Ju. Et al. The Ukrainian-American Study of Leukemia and Related Disorders among Chornobyl Cleanup Workers from
Ukraine: III. Radiation Risks. Radiation Reserch 170, 711–720 (2008)
Zablotska, L.B.et al. Radiation and the Risk of Chronic Lymphocytic and Other Leukemias among Chornobyl Cleanup Workers
Environmental Health Perspectives 121,1, 2013
Škrkal, J. et al. Long-term 137Cs activity monitoring of mushrooms in forest ecosystems of the Czech Republic. Radiation Protection
Dosimetry (2013), Vol. 157, No. 4, pp. 579–584
Škrkal, J.et al. Radiocaesium levels in game in the Czech Republic. Journal of Environmental Radioactivity (2015), Vol. 139, pp. 18–23
Bartusková, M. et al.: Long term Monitoring of Milk Contamination by caesium 137 and Strontium 90 in tne Czech Republic. Submitted for
publication in Rad. Prot. Dosimetry, 2016
Kasparov,V: National experience in remediation of contaminated lands in Ukraine, Modaria meeting, Vienna IAEA, 2012