Léčivé rostliny - isb

Komentáře

Transkript

Léčivé rostliny - isb
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru
botanika a učitelství biologie
CZ.1.07/2.2.00/15.0316
letní semestr 2011/2012
Léčivé rostliny
(BOT/LER)
Přednáška 23. března 2012
Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny –
charakteristika, historie
„Není na světě bylina, aby na něco nebyla“
Struktura přednášky
1.
2.
3.
Charakteristika
léčivých rostlin
Léčivé, aromatické,
kořeninové rostliny
Historie léčivých
rostlin
Charakteristika – léčivé, aromatické a kořeninové
rostliny (LAKR)







významná skupina
užitkových rostlin
expedice
tradiční postupy
biochemické laboratoře
specifika: rostou všude,
široké spektrum
nutný výběr
studium další odborné
literatury







celosvětově jako LAKR
využíváno přes 50 000 druhů
rostlin
celosvětový obchod s 2 500
druhy
4 000 druhů patří mezi ohrožené
některé v minulosti sbírané
(např. plavuň, rosnatka, vachta)
nyní chráněné
schopnost:
předcházet vzniku choroby
vzniklou chorobou léčit
zmírnit průběh choroby
pestrá škála – prolínání s
rostlinami aromatickými,
kořením (např. zázvor)
i zemědělské a zahradnické
plodiny mají léčivé účinky
Léčivé rostliny



planě rostoucí i pěstované,
obsahují terapeuticky účinné látky
používané ve veterinární i humánní
medicíně,
nebo látky s širším uplatněním (v
kosmetice, potravinářství)
užití k léčbě:
1. přímo
v čerstvém stavu – vyjímečně (např.
vylisovaná šťáva),
častěji se rostlina suší nebo jinak upravuje,
aby se obsahové látky stabilizovaly;
sušením se z matečné rostliny stává droga
2. nepřímo
jsou surovinou pro výrobu léčiv (galenik),
hromadně vyráběných léčivých přípravků,
pro izolaci silic, alkaloidů, olejů, jako
prekurzory pro výrobu nových látek
(steroidy)
Herbarius Latinus, Venice, 1499
Vegetabilní droga:
 usušená nebo jinak upravená léčivá rostlina, její část, popřípdě produkt její
látkové výměny, využívaná přímo k léčení nebo jako průmyslová surovina.
Drogou může být:
 ojediněle celá rostlina (např. pukléřka islandská)
 část rostliny:
nať – herba
květ (květenství ) – flos
list – folium
plod – fructus
kořen – radix
pupen – gemma
produkt látkové výměny (např. silice)
Droga obsahuje směs chemicky a terapeuticky rozdílných látek – vliv genotypu
a vnějších faktorů
Aromatické rostliny
 slouží k získávání vonných látek (silice, kumariny) – destilací,
extrakcí, lisováním
 z celých rostlin (Santalum album),
jejich částí:
květů - Lavandula angustifolia,
listů - Cymbopogon citratus,
plodů – Citrus bergamia
Kořeninové rostliny
 rostliny s čichově a chuťově výraznými látkami;
 využití v potravinářství
Hranice mezi jednotlivými skupinami rostlin není ostrá, táž látka z
rostliny může mít mnohostranné uplatnění a účinek (např. zázvor).
Pěstované rostliny
pohanka, česnek, chřest, oves,
brukev, hořčice, konopí,
čekanka, chmel, tykev, roketa,
fenykl, bavlník, ječmen, locika,
len, libeček, mák, olivovník,
mandloň, reveň
řepík, jestřabina, pupalka,
třezalka, divizna, rulík, blín,
durman, jitrocel, dobromysl,
mateřídouška, řebříček,
ostropestřec
blín, bolehlav, durman,
přeslička, pýr,
hluchavka, jitrocel,
kostival, pampeliška,
podběl, truskavec,
řebříček, kopřiva, violka
Plevele
Léčivé rostliny
Význam LAKR
1. humánní a vetrinární medicína: léčivo nebo surovina;
v ČR farmaceutický průmysl zpracovává asi 240 druhů LAKR (sběr,
pěstování, dovoz);
2. potravinářský průmysl: nápoje, lihovarnictví, vinařství, potraviny
3. kosmetický průmysl;
4. ostatní odvětví: fce esteticko-ekologická, zdravotně-hygienická,
vodohospodářská aj.
Léčivé rostliny: mimořádný užitek, pozitivně ovlivňují zdraví, celá řada
druhů, každoročně přibývají nové.
Rostlinné omamné drogy: celosvětový problém, opak léčivých rostlin,
ale cenné suroviny pro farmaceutický průmysl.
Historie léčivých rostlin




součást potravy
prostředek v boji proti nemocem
lidové léčitelství - léčebné postupy
spojovány s magickými obřady
písemné záznamy – kultura asyrská,
čínská, indická, egyptská
Asýrie, Babylon
7 000 př.n.l. 65 druhů léč. bylin
Úrodný Půlměsíc – Sumerové (5000
BC) – Asýrie – Babylon
řecký název – Mezopotámie
Indie
Ájurvéda
je 5 tisíc let starý ucelený systém o životě – Indie, Srí Lanka
sanskrt: název Ájur (život) + Véda (věda, nauka).
Položila základní kámen mladším medicinálním směrům jako je
čínská nebo řecká medicína, léčitelství starého Egypta.
Nejde tedy o módní záležitost,
jen byla po nějakou dobu zatlačována vlivem anglické nadvlády
v Indii.
Avšak dosahované výsledky léčby a znovu navrácení zdraví
přinesly rostoucí oblibu této přírodní medicíny nejen v Indii a na
Srí Lance, ale zapříčinily rozšíření Ájurvédy do celého světa
Ájurvéda v celé své souvislosti pojednává o spojení těla a mysli
a současně o působení vesmíru na každý jednotlivý konstituční
typ člověka.
Zjednodušeně řečeno:
Tělo + Mysl + Duch = Živá bytost,
Každý jeden z nás
 fyzický nebo chemický prostředek ke
zvládnutí choroby nestačí
 důležitá je harmonie v jedinci a jeho
soulad s okolním prostředím
Osobnost každého člověka závisí na
kombinaci (poměru) tří vlhkostí, dóš:
 Váta - éter, vzduch,
 Pitta - oheň
 Kapha - voda, země

Také potraviny, nápoje i byliny mají svou
kvalitu, jejich vyvážená konzumace
umožňuje zachování dobrého zdraví.
ájurvédská léčiva:
rostlinného nebo minerálního původu;
připravují se jednoduchým způsobem,
což posiluje kladné působení drog
knihy Veda vznikaly v různém období,
v textech se uvádí řada známých rostlin:
myrha (Commiphora myrrha)
santal (Santalum album)
koriandr (Coriandrum sativum)
zázvor (Zingiber officinale)
obrázky: wikipedia
Čína
léčení vychází z logického principu
"posuzování vnitřku na základě pozorování vnějšku"

(v evropské medicíně je tomu naopak)

vyrovnanost principů jang a jin

metody léčení:
psychoterapie,
léčení bylinami,
meditace a dechová cvičení,
cvičení těla,
akupunktura či akupresura
léčení bylinami:
většina receptů se skládá z několika bylin,
každá má nezastupitelnou roli,
každá bylina má svou povahu a vazbu na určité oblasti
těla
herbář Šen-nung (2 700 př.n.l.) – jedno z nejstarších písemných svědectví
o léčení rostlinami, např.
zázvor Zingiber officinale
opium - mák setý Papaver somniferum

Studium tradiční medicíny je v Číně celoživotní záležitostí

kolem 2 000 př.n.l. – cesty karavan z Indie a Číny – babylonská říše,
Černé a Středozemní moře, Sýrie, Palestina, Egypt
Encycklopedia Britannica
Egypt
psané tabulky:
zprávy o léčivých drogách
hrobky kněží:
konopí,
mák,
len,
mořská cibule (Urginea scilla, Scilla maritima)
mandragora (pokřín, Mandragora officinalis),
lotos (Nelumbo) (Nyphaea?)
Ebersův Papyrus

jeden u nejvýznamnějších dokumentů o léčivých
rostlinách

napsán asi 1500 BC, pravděpodobně jde o přepis
starších textů 3400 BC

svitek o 110 stranách, délka 20 m

není znám jeho přesný původ, traduje se, že byl
nalezen u nohou mumie v Thébské nekropoli (v
1873 - egyptolog, Němec Georg Ebers, nyní je v
univerzitní knihovně v Lipsku)

asi 700 předpisů - např. artritidy, zažívání,
kousnutí krokodýlem, deprese, bolesti hlavy,
zlomeniny, těhotenství
rostliny:
myrha Commiphora myrrha,
kardamom Elettaria cardamomum
kopr Anethum graveolens
fenykl Foeniculum vulgare
tymián Thymus vulgaris

Izrael
Šalamounovy herbáře (zemřel asi 933 př.n.l.) dochovaly
se pouze odkazy na ně
Afrika, Austrálie
písemná svědectví se nedochovala nebo se předávala
jen ústně
Amerika
řada dokladů zničena Evropany
Mesoamerika - Mayové, Aztékové
dobyvatelé (např. Cortéz v dopise králi Karlovi I.) byli
šokování rozsahem a pestrostí mexických botanických
zahrad, rozmanitostí léčivých rostlin na tržištích
Badianus Codex (1522) - nejstarší zdroj informací o
léčivých rostlinách předkolumbovské Ameriky
sestaven Martinem de la Cruz v jazyce Aztéků (Nahutal)
a přeložen do latiny Joannesem Badianem (oba byli
Indiáni; vzdělávali se v Colegio de Santa Cruz de
Tlateloco, kde františkáni vychovávali mladé Aztéky a
učili je křesťanství)
kresby 204 léčivých rostlin
Jižní Amerika - např. Inkové





Northern Peru represents the center of the old Central
Andean "Health Axis," stretching from Ecuador to
Bolivia. The roots of traditional healing practices in this
region go at least as far back as the Moche period (AC
100–800).
Although about 50% of the plants in use reported in
the colonial period have disappeared from the popular
pharmacopoeia, the plant knowledge of the population
is much more extensive than in other parts of the
Andean region.
510 plant species used for medicinal purposes were
collected, identified and their vernacular names,
traditional uses and applications recorded.
The families best represented were Asteraceae with
69 species, Fabaceae (35), Lamiaceae (25), and
Solanaceae (21). Euphorbiaceae had twelve species,
and Apiaceae and Poaceae 11 species.
The highest number of species was used for the
treatment of "magical/ritual" ailments (207 species),
followed by respiratory disorders (95), problems of the
urinary tract (85), infections of female organs (66),
liver ailments (61), inflammations (59), stomach
problems (51) and rheumatism (45).
Bussman R., Sharon D., 2006. J. Enthobot. Ethnopharm.
doi:10.1186/1746-4269-2-47
„ mrzí mě, že neznám všechny tyto byliny a keře, které mohou
přinést obrovské bohatství v produkci barviv, léků a koření. Vezmu
sebou domů vzorky většiny z nich.“ (18.10.1492)
Řecko
Hippokrates (5.-4. stol. př.n.l.) Corpus
Hippoctaricum - až do středověku: 230
druhů rostlin, také opium, blín,
mandragora
Theofrastos (3. stol. př.n.l.): De Historia
Plantarum 450 druhů rostlin
Anazarbeus Dioscorides (1. století n.l.)
lékař a botanik; De Matera Medica: 600
rostlin v přirozené sestavě, popis, užití,
pěstování, např.
heřmánek, rebarbora, zázvor;
zmiňuje se i o možnostech falšování
drog
Archeologické nálezy v Evropě
semena máku – 2 000 př.n.l. – kolové
stavby
 kolové stavby u Rosenshausenu – 3 000
př.n.l – relikty kmínu
 na našem území: např. Mikulčice, Náklo,
Polabí

Starověký Řím
Gaius Plinius Secundus (Plinius starší, 23-79 př.n.l.) –
Historia Naturalis – pasáže o botanice a farmakologii
Gaius Plinius Caesius Secundus (synovec, 61-112 n.l.)
prameny znalostí o rostlinách v Evropě až do středověku
Columnella (1. stol. n.l.) – polyhistor - De Re Rustica, také
popis řady rostlin, např. Inulla helenium, Cannabis sativa,
Crocus sativus, Malva
Galenos z Pergamu (129-200 n.l.) řecký lékař zajímající se
o botaniku – (u císaře Aurelia) – galenika – jednoduché
léčivé prostředky
Arabové
Avicena – Ibn Sina Ali al-Husajn Ibn Abdallah (980 - 1037):
Kanún fi ttibb; uznávaná učebnice po celý středověk
arabské zahrady v 10. stol. v Arábii i na Pyrenejském poloostrově při jeho
okupaci Maury (do 15. stol.)
830 Bagdán – 1. lékárna tehdejšího světa
středověk v Evropě:
klášterní zahrady: řády Benediktýnů, Cisterciáků a Premonstrátů
Sv Hildegarda z Bingenu (1098-1197) – řada poznatků má platnost dodnes
rajské zahrady – nové rostliny i poznatky z křížáckých výprav, např.
zahrady v Itálii (Palermo 1310)
české země:
řád Milosrdných bratří (za Lichtensteinů) – do Valtic (1605) – zakládání
nemocni, lékáren, zahrady pro pěstování léč. rostlin, také např. Kuks
Premonstráti – Strahov, Teplá (13.stol.) dodnes
Paracelsus (Německo) (1493-1541) – nositelem léč. účinku není celá rostlina,
ale účinná látka v ní obsažená
Období středověku ve 13. – 15. století
Introdukce a rozšíření nových druhů
rostlin prostřednictvím klášterů a
zámeckých zahrad
1316 – 1378
vláda Karla IV.:
■ všestranný rozvoj
■ rozvinuté a slavné pěstování
cukrových melounů
Bohemář – v 1000 verších české
názvy rostlin
Prešpurský rukopis – encyklopedie
botaniky a využití rostlin v medicíně
(česky a latinsky)
Herbáře
význam přesné kresby a popisu
15. a 16. stol.
Oto Brunfels
Hieronymus Bock
Leonard Fuchs
Tabernamontanus
Valerus Cordus
Nicolaus Monardes
Konrád von Gesner
Leonhart Fuchs: de Historia Sriptium, 1542
herbáře – aktuální zdroj informací o procesu domestikace rostlin
Příklad: pěstování okurek v Evropě, nejstarší dostupné
údaje - archeologické nálezy, dokumenty a jejich
interpretace
okurky (Cucumis sativus)
římská expanze
„cucumeres“
Carnuntum
100 n.l.
císař
Tiberius
5. – 6. stol. př.n.l.
What the Roman emperor Tiberius grew in his greenhouses (Paris HS, Janick J, 2008., Eucarpia Cucurbitaceae, Avignon, Fr.):
kritická analýza textů Dioscorida De Matera Medica, Columnelly De Re Rustica, Plinia Historia naturalis a soudobých vybrazení:
1. v Tiberiově sklenících - C. melo subsp. flexuosus (hadovitý tvar, zeleninový typ)
2. okurky nebyly ani na vyobrazeních ze starého Egypta
Cucumis sativus - okurka setá
Paris et al. 2011, Annals of Botany:
herbáře s věrohodnými kresbami rostlin - až od 14. století (západní Evropa)
středověk - až po roce 1300
– Byzantská říše „anguria“
„okurka“
Mongolové
(Čingischán)
Mauři
Tacuinum Sanitatis
Tištěné česky psané herbáře
Johannes Niger de Praga
1517
podle Herbarius Mogutinus
(1484 Peter Schöffer)
Pierre Andrea Mattioli
1501 - 1577
lékař Ferdinanda I. a Maxmiliana II.
v Praze
Herbář:
1544 italsky
1554 latinsky
1562 1. české vydání
Tadeáš Hájek z Hájku
/1572 lékař Maxmiliana II./
melún (lat. Pepo, Melon)
tykvice střiekavé (Cucumber asininus)
tykev naše domácí (Cucurbita)
1596 2. české vydání
doplněné o botanické, medicinální,
kulturní a kulinární informace (Adam
Huber z Rysenbachu, Daniel Adam z
Veleslavína)
Cucurbitaceae: „...nemírné užívání okurek a melounů
může způsobit dávivou horečku „putridae febres” a smrt.
domácí malé okurky
Citruli
„okurky dlouhé“
Cucumeres anguini
vodní melouny
Anguria
„Indické tykve“ nebo
„Turecké zelí“
Cucurbita sp.
„domácí a dobře známá tykev“ s
bílými květy
Lagenaria sp.
(Karl Linné 1707-1787)
Doba vlády Rudolfa II. Habsburského
(*1552; 1576-1612)
17. st. – mikroskop -1676 – Antoni van Leeuwenhoek (Delft)
Linné – systém rostlin (1707-1787)
vznik samostatných vědních oborů:
farmakologie: studium vlastností léků a jejich vlivu na organismus; výzkum
fyziologického působení, vstřebávání, metabolismus, vylučování,
terapeutické využití
farmakognosie: studium přírodních látek používaných při přípravě léků, tj. drog,
jejich znaky a vlastnostmi,
farmakobotanika: původ léčivých látek a drog, jejich popis, třídění z hlediska
morfologie, anatomie, systematiky
ale
fytofarmacie ....
Pěstování, zpracování a šlechtění léčivých
rostlin v českých zemích ro roku 1945
řád Milosrdných bratří (za Lichtensteinů)
do Valtic (1605) – zakládání nemocni, lékáren,
zahrady pro pěstování léč. rostlin
Norbertus Adamus Boccius
(15.1.1731-14.7.1806)
V roce 1763 přišel do Valtic velmi učený a laskavý kněz řeholník, lékař - chirurg, průkopník moderních léčebných a
operačních metod, iniciátor a aktivní úspěšný učitel
medicínských věd na řeholní škole, autor učebnic anatomie
a chirurgie P. Norbertus Adamus Boccius.
Z titulu svých řádových funkcí převora a později i provinciála
se mimořádně zasloužil o vysokou úroveň operačních
metod v nemocnicích řádu nejen ve Valticích, ale v celé
tehdejší Rakousko-české provincii milosrdných bratří.
Věnoval velkou pozornost lékárnám a zahradám, pěstování
léčivých rostlin a získávání drog pro přípravu léků.
Herbář z roku 1766 s perfektně vylisovanými rostlinami bohaté flory, především z lokalit pod Pavlovskými
kopci. Je možno jej považovat za nejstarší český herbář tohoto druhu a jako jeden z nejstarších herbářů
v Evropě vůbec. Svým uspořádáním, počtem preparovaných druhů a provedením předčí herbář jeho
řádového bratra a doktora medicíny Jáchyma Reimschisela, který je sice o něco starší, ale postrádá
preciznost a početnost druhů, jak je tomu u Boccia. Rovněž známý herbář bratra Cypriána z
kamadulského řádu v Červenom Kláštore na Slovensku z roku 1766 se mu nemůže rovnat.
Evropským unikátem je však Bocciovo
čtrnáctisvazkové botanické dílo, jehož první
díl z roku 1777 nese název
"Liber regni vegetabilis retinens plantas ad
vivum pictas ab admodum reverendo ac
venerabili patce Norberto Boccius ord. S.
Joannis de Deo actuali Priori Feldsbergensi
collectae et a Josepho, Francisco et
Ferdinando Bauer pictae"
"Kniha království zachovaných rostlin z
živých namalovaných od důstojného a
velebeného otce Norberta Boccia Sv. řádu
Sv. Jana z Boha převora valtického sebraná
a od Josefa, Františka a Ferdinanda
Bauerových namalovaná"
Toto dílo, na kterém pracoval téměř 30 let, se
skládá ze 14 svazků o rozměrech 52 x 31 cm
svázaných v kožené vazbě.
Obsahuje 2700 nádherných akvarelových
obrazů rostlin, které vyhotovili bratří
Bauerové, rodáci z Valtic.
Od II. do XIV. svazku má dílo název "Hortus
botanicus" "Zahrada botanická".
Jeho titulní strana má také letopočet 1777,
poslední svazek je označen rokem 1804.
Letopočet vzniku je kryptogramy udán u
všech dalších dílů.
Dnes je dílo součástí soukromých sbírek
knížecí rodiny z Liechtensteinu a je uloženo v
dokonale klimatizované knihovně zámku ve
Vaduzu.
texty o N. Bocciovi převzaty z webových stránek
města Valtice a nemocnice ve Valticích
Lichtensteinové od 1664 vydávali tzv. instrukce (např.
černínská, brtnická, slavkovská – o sbírání určitého
druhu léč. rostlin, sběrači byli v danou dobu osvobozeni
od roboty)
lékárny – intenzivně od 18. století
od konce 18. stol. – výkupny a zpracovatelské podniky
např. v Praze – velkodrogisté – Josef Rangheri, J.L.
Rossler, F. Starý
19. st. dr. Kneipp (Německo) - vliv i v našich zemích,
bylinkář Kuntel (1856-1945) – slisování prášku ze
sušených bylin do tabletky (bez chemických přísad)
Zpracování léčivých rostlin
 1874 – Brno – firma Waeger-Eichler
 1885 – (Slezsko) – Opava
Výzkum, výuka
 dr. E. Senft (1870-1922) – od 1912 zahájil přednášky o léč.
rostlinách na vysokých školách zemědělského zaměření
 1. republika – vznik Komise pro sběr léčivých rostlin (1922), pod
různými názvy až do konce 20. stol.
 Moravské zemské výzkumné ústavy zemědělské v Brně (zal 1920) v
Pisárkách – Dr. J. Appl – tvorba odrůdy reveně „Slavkovská“, křížení
majoránky s dobromyslí (světový úspěch) (zemřel v transportu
brněnských Němců)
 pěstování a výkup: v meziválečném období: makovice, náprstník,
durman, rulík, (Hradecko, Libochovice, Opavsko, jižní Morava lékořice, Haná - koriandr, anýz)




Ústřední list Protektorátu Čechy a Morava
číslo 153 ze dne 2. 7. 1941
seznam "kořenných" rostlin - první úřední
listina o 31 odrůdách, které byly povoleny k
pěstování a rozmnožování:
kozlík, saturejka, estragon, náprstník,
bedrník, kmín, levandule, libeček, majoránka,
sléz, meduňka, máta, měsíček, paprika
převážně nesly označení "Krajová"
po válce:
1952 VÚLR v Praze - metodiky pro agrotechniku a šlechtění (např. ŠS
Libochovice, V. Traxl, Olomouc - Ing. Chládek, Opava)
LEROS Zbraslav nad Vltavou - nákup, zprac. drogy, prodej čajů,
instruktáže drobným pěstitelům, dovoz drog
Galena Komárov (od roku 1883), nyní Ivax Pharmaceuticals s.r.o.
ÚKZÚZ Brno, odrůdová zkušebna

po roce 1989:
zánik řady šlechtitelských stanic
od 50. let do roku 2002 ve Státní odrůdové knize:
40 druhů léčivých rostlin, 56 odrůd (Libochovice, Olomouc, Praha,
Pohořelice, Veltrusy, Horní Moštěnice, Česká Bělá, Hrubčice)
Mezinárodní organizace zabývající se problematikou LAKR






FAO
ESCOP – European Scientific Cooperative on Phytotherapy
ESA – European Society of Ethnofarmacology
ISHS – International Society of Horticultural Science – Section
Medicinal and Aromatic Plants
IPGRI (Bioversity International) – Working Group on medicinal
plants
GA – Society for medicinal Plant Research
Aims of the Society for Medicinal Plant Research
Horticulture of Medicinal Plants
breeding and cultivation of medicinal plants
genetic diversity of medicinal plants
Pharmacognosy and Phytochemistry
identification and authentication of plant material
chemistry of plant constituents and natural compounds
development of improved and new analytical methods
search for new biologically active natural compounds
Pharmacology
pharmacology of natural compounds and Herbal Medicinal Products
(HMP)
mode of action and molecular targets of natural compounds
pharmacokinetics of natural compounds and HMP
use and development of assays for bioactivity of HMP and natural
compounds
proof of efficacy of natural compounds and HMP
preclinical studies with natural compounds and HMP
Phytotherapy
rational phytotherapy with HMP
quality control of HMP
improvement of known phytomedicines and herbal medicinal
products (HMP)
improvement in processing of HMP
development of new HMP
bioequivalence of HMP
clinical studies with natural compounds and HMP
pharmacovigilance of HMP: safety, side effects and interactions of
HMP
regulatory affairs concerning HMP and phytotherapy
medicinal plant products and animal health care
Basic Research
cell and tissue culture
biogenesis and biosynthesis of natural compounds
biotechnology in the production of natural compounds
molecular biology and genetic engineering
metabolic engineering: manipulation and modification of metabolic
pathways
výslovnost odborných názvů:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
všechny hlásky se vyslovují zřetelně, neredukují se (Papaver)
skupina ae, oe se většinou čte jako dlouhé é (caespitosus)
dvojhláska eu se čte jako eu nikoliv oj (Deutzia)
dvojhláska ie se čte jako i-e (nikoliv í)
slabiky di, ti, ni se vyslovují dy, ty, ny (raphanistrum)
dvojhlásky sp,st se čtou jako sp, st
ch se čte jako ch, sch jako sch
ti před samohláskou se čte jako ci (elatior)
C před e,i,y,ae, oe se čte jako c (Cirsium)
c před a,o,u a na konci slova se čte jako K (Campanula)
S jako s se čte na začátku a na konci slova (Stellaria, repens)
má-li se uvnitř slova mezi samohláskami číst s, píše se jako ss
s jako z se čte je-li napsáno jako jediné mezi samohláskami (speciosus)
s jako z se čte ve skupinách ns, rs, ls (arvensis)
ph ve slovech řeckého původu se čte jako f (Delphinium)
su před samohláskou se čta jako sv (suaveolens)
zdvojené souhlásky se vylovují obě (Potentilla)
Šmíd M., 2002. Průvodce odbornými názvy rostlin. Brázda, Praha, 316 p.
Doplňující literatura

Singh R. J (ed), 2012.. Genetic resources, chromosome
engineering, and crop improvement. vol. 6, CRC Press
Boca Raton.

Salaš P., Lužný J., 2009. Stručná historie zahradnictví
III. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně,
Zahradnická fakulta, skripta.

Podobné dokumenty

Pěstování pokusných rostlin - isb

Pěstování pokusných rostlin - isb Biodiverzita, rostliny planě rostoucí, rostliny pěstované, vzájemné vztahy, ochrana – instituce, zákony

Více

ift digi trade

ift digi trade V âeské republice Ïije v dûtsk˘ch domovech více neÏ 10 000 dûtí. ZáleÏí jen na ostatních lidech (rodinách), zdali si dítû osvojí nebo jej nechají vyrÛst v ústavních podmínkách. Na‰e firma jiÏ druh˘...

Více

Pharmacology - isb

Pharmacology - isb Aims of the Society for Medicinal Plant Research Horticulture of Medicinal Plants breeding and cultivation of medicinal plants genetic diversity of medicinal plants Pharmacognosy and Phytochemistr...

Více