ELIŠKA NOVOTNÁ

Portrét
ELIŠKA NOVOTNÁ
téma
BIOPOTRAVINY
Na návštěvě
CALLA SLAVÍ
PATNÁCTKU
PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC
C A LL A
370 04 České Budějovice, Fráni Šrámka 35
Tel.: 387 310 166, 387 311 381, e-mail: [email protected]
web: http://www.calla.cz
Poradna: Po 9–13 h. (především energetika), Út 13–17 h. (především všeobecné poradenství),
St 9–13 h. (především ochrana přírody a krajiny)
ČESKÝ NADAČ NÍ FOND PRO VYDRU
379 01 Třeboň, Jateční 311
Tel. 384 72 20 88 (M. Šimek 723 654 478), e-mail: [email protected]
web: http://www.otter.trebone.cz
Průběžně konzultace a poradenství v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod
(M. Pacovská 775 364 625)
Poradna: Út a Čt 15–18 h., St 9–12 h.
DŘ Í PATK A
383 01 Prachatice, Rumpálova 402
Tel. 388 317 806, 724 081 117, e-mail: [email protected]
web: http://www.dripatka.cz
Poradna: Po a Čt 16–18h.
E KOLOGI CKÝ P R ÁV N Í S ERV I S
390 01 Tábor, Převrátilská 330
Tel: 381 253 904, fax: 381 253 910, e-mail: [email protected]
web: http://www.eps.cz
Poradna: St a Čt 13–17 h.
Za podporu děkujeme
Kavárně Měsíc ve dne,
Nová ulice 3, České Budějovice,
která poskytuje prostory pro konání akcí sítě
KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu.
Kavárna na půl cesty,
Fair-Trade obchůdek,
Galerie, Literární kavárna
www.mesicvedne.cz
Jihočeský čtvrtletník o životním prostředí
Název časopisu je odvozen od názvu
Krajské sítě environmentálních center v jižních
Čechách, která vzniká v rámci projektu,
podpořeného z prostředků Evropského
sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu
ČR, prostřednictvím MŽP ČR.
FLO RI A N US
377 01 Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II
Tel.: 384 382 511, e-mail: [email protected]
web: http://florianus.wz.cz
Poradna: Út 10–13 h., Čt 14–18 h.
I NK AN O
397 01 Písek, Píseckého 131
Tel.: 382 210 319, e-mail: [email protected], web: http://new.inkano.cz
Poradna: Po 8–12 h., 13–16 h.
ROSA
370 01 České Budějovice, Senovážné nám. 9
Tel.: 387 432 030, e-mail: [email protected], web: http://www.rosa.ecn.cz
Poradna, knihovna i videotéka: Po, Út 9–12 h. a St, Čt 12–18 h.
ŠÍPEK
381 01 Český Krumlov, tř. Míru 144
Tel. 721 179 755, 380 727 733, e-mail: [email protected]
web: http://www.sipek.roklinka.cz
Zveřejněné články obsahují názory autorů,
nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno)
ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady.
Vydává:
Rosa, o.p.s., jako časopis Krajské sítě
environmentálních center KRASEC
Partnerské organizace projektu:
Calla, Český nadační fond pro vydru, INKANO,
SVIS MŠMT-CEV Dřípatka, ZO ČSOP Šípek,
Rosa,o.p.s., Ekologický právní servis, Fakulta
managementu VŠE J. Hradec
a Jihočeský kraj
Adresa redakce:
ŠMIDINGEROVA KNIHOVNA
386 01 Strakonice, Husova 380
Tel.: 383 323 021, 383 322 219, e-mail: [email protected], web: http://www.knih-st.cz
Poradna: Po – Pá 7.30–16h.
KRASEC, Rosa,
Senovážné nám. 9, 370 01 České Budějovice
e-mail: [email protected]
Odpovědná redaktorka:
Zdenka Jelenová
SLUNEČNICE
CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL
OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI
VÁM NABÍZÍ:
OBCHOD SLUNEČNICE
NAJDETE V ČESKÝCH
BUDĚJOVICÍCH
V CHELČICKÉHO
ULICI 21,
MEZI LANNOVOU TŘÍDOU
A RUDOLFOVSKOU ULICÍ
VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK
BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU
BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK , BIOVÍNO
POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY
OTEVÍRACÍ DOBA:
ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO „KAGOR“
PO – PÁ 8,30 – 18,00
VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB
SO 8,30 – 12,00
BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY
BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS…
Bližší informace
VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ
na tel. č. 603 266 753,
MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY
387 315 856
PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA…
SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU
VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE
KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU
KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU
EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY „ECOVER“ A „SODASAN“
KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY,
KOLÁČKY, BAGETY…) – JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA
KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU
Redakční rada:
Libuše Jozková, Jiří Guth,
Vladimír Molek, Jan Nový
Sazba a grafická úprava:
MADART, Vodňany (www.madart.cz)
Tisk:
TISKÁRNA HEMALA, Písek
Evidováno:
Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E 16312
Krasec č. 1/2 vyjde: 1/2007
TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE
Předplatné:
viz objednávka na zadní straně obálky,
info: tel. 387 432 030,
e-mail: [email protected]
Inzerce a výměnná reklama:
tel. 607 777 993, e-mail: [email protected]
Velké foto na obálce © Jan Nový
© KRASEC 2006
ISSN 1802-1441
E DI TOR IA L
Z OB S A H U
AK T UÁLN Ě ZE S ÍTĚ K R A SEC
zprávy od partnerských
4–5
organizací
P OH L E DE M
foto Daniela Dvořáková
Milé čtenářky a čtenáři,
Stromy se začínají zabarvovat fantastickými odstíny a
listí opadává čím dál rychleji. Když se zamyslíme, co
nás potkalo od posledního
vydání tohoto časopisu, je to
ohlédnutí podobně pestré…
Tak například byl na Šumavě po udělení vládní
výjimky ze zákona na ochranu přírody částečně
zprovozněn, a pět týdnů poté znovu uzavřen česko-bavorský přechod Modrý sloup, o němž psal
v minulém Krasci starosta obce Modrava. Těsně
před výměnou vlád o tom poněkud nekoncepčně rozhodl ještě Paroubkův kabinet. Jeden pohled
na výsledky tohoto rozhodnutí dnes přinášíme na
straně Ohlasy-dopisy.
Na Šumavu se i v tomto čísle podíváme podrobněji, a to díky exkurzi na ekofarmu Slunečná, kterou
v rámci Měsíce biopotravin uspořádal českokrumlovský Šípek. Také máme za sebou další Den bez aut
– termínově se téměř překryl s nástupem nového
ministra životního prostředí. Petr J. Kalaš se v protikladu ke svým kolegům zatíženým stranickým pletichařením vyznačuje jednak určitým evropským
nadhledem a elegancí, jednak odolností vůči lobistickým tlakům z různých stran… píše o tom krátce
na jiném místě dnešního Krasce Jiří Guth. Bohužel,
jak se zdá, dřív než listí opadá, dojde na ministerských židlích k dalšímu pokynu „Škatule, hejbejte
se!“, a co nás i české životní prostředí v tomto směru
čeká, je (snad) psáno jen ve hvězdách…
Zcela určitě nás však v nejbližších dnech čekají komunální volby. Někde je výsledek předvídatelný,
jinde jsou všichni v naprosté nejistotě. V Zahrádkách ale vědí, že je velká změna čeká neodvratně, po třech volebních obdobích totiž z komunální politiky odchází starostka (především však
socioložka) Eliška Novotná, jejíž portrét přinášíme na str. 10-11. Až ten rozhovor budete číst, nepřeskočte prosím konec, protože jinak byste mohli
upadnout do depresivních pocitů. Eliška Novotná
je však navzdory svým deziluzím ze starostování jednak odolný a bojovný dubnový Beran, především však dle svých slov bytostná optimistka.
I když to tak na první pohled snad nevypadá…
Zachovejte nám věrnost a pokud vás něco na následujících stránkách v jakémkoliv směru zaujme,
napište nám, prosím, svůj názor!
ZDENKA JELENOVÁ
SLUNEČNÁ: SPLNĚNÝ SEN
STRANA 14
…může se zdát, že to je vymyšlený příběh. Jak před jedenácti lety
při deštivé cestě ze Slovinska do Německa, kde v té době žil, uviděl
při průjezdu Rakouskem nad kopci na pravé straně pruh modré oblohy. Když se podíval do mapy, zjistil, že se v těch místech nachází
Šumava, hory, kde nikdy předtím nebyl… Tak našel místo, které se
mělo stát jeho domovem, místo, které ho okouzlilo…
Marie Jirková
M ichal Ruman
Víc, než jen byznys
6
Petr H a k r
Jak postupovat při kácení
dřevin
8
Matouš Šimek
Sledujte volavky!
9
PORTRÉT
ELI ŠK A N OVOTNÁ:
Dvanáct let starostování je
obrovská zkušenost 10 – 11
V l a di m í r M o l ek
Kauza Kravín Habří
12
foto o. s. Konopa
P O D ZIM N Í P ŘÍLO H A P RO
RO D IN U
VÍC NEŽ JEN BYZNYS
STRANA 6
Konopí je původem prastará kulturní rostlina, která se opět vrací na
pole a do průmyslu. Přestála vyhlazovací válku monopolů syntetických vláken i prohibici a období přehnaných obav z účinků rostlinných omamných látek…
Michal Ruman a Hana Gabrielová
Právní poradna
Vaříme s Líbou
NEJEN pro děti
Výlety bez aut
I
II
III
VI
Ji ří Gu th
Calla slaví patnáctku
13
T É MA:
Biopotraviny
14 – 15
Sta n i sl a Ku tá ček
Sdílený automobil?
16
Ja n N ov ý
Génius loci vymírá
17
PANOR AMA
foto autor
nové knihy, projekty, recenze
zajímavé akce, výstavy 18 – 19
GÉNIUS LOCI VYMÍRÁ
STRANA 17
Dalším nezbytným faktorem utvářejícím genius loci je tajuplnost.
Zákoutí některých uliček Českého Krumlova, které ještě nepostihla
mánie turistického byznysu, působí velmi tajemně…
Jan Nový
Edva rd S equens
Dům, který lze
zkompostovat
20
Em í l i e Strejčková
Ze Šumavy
do Toulcova dvora
21
F E JE TO N I re ny Va c kové 22
zakladatele Jakuba Krčína z Jelčan. Nikdy v historii totiž, na rozdíl
od Rožmberku, při katastrofální povodni neobstála… Správa CHKO
Třeboňsko je viněna, že svým rigidním přístupem zablokovala výkon
MIROSLAVA HULEHO
stavebních prací. To samozřejmě ochranáři odmítají jako tendenč[email protected]
ní obvinění.
Kdosi mi kouká přes rameno a ptá se: “Drahé technické řešení odmítáš a ochranáře šanuješ. Tak co vlastně chceš?!” Koukám, že ten chlapík ze starých časů je poněkud podoben rybníkáři Kubovi. Liška podZase ti ochránci přírody! – řekne si lid nad míněním jihočeského hejtma- šitá! Vím, co by se líbilo jemu! A konec konců i mně. Totiž použít jeho
na, že oni jsou původní nepřímou příčinou protržení hráze Nové řeky při osvědčený způsob zesilování hrází z toho, co je za lacino po ruce – a
letošní velké vodě. Jenže lid není blbý, protože ví, že Novořecká hráz byla tím je sypání zemních podvozů pod hráz. Dodatečné gravitační a filopravena za jeho veliké peníze (10 miliónů korun bezprostředně a dal- trační lavice na vzdušní straně hráze by se sypaly bez omezení bezších 100 miliónů později pro dodavatele Zakládání group a.s.), které stát pečnosti a provozu stávající hráze.
pohotově přisunul pro Povodí Vltavy, aby sanovalo velkou nátrž v hrázi Z mého pohledu je to zajímavé proto, že tento způsob je ověřený už
400 let, není nákladný a z hlediska ochrany přírody je šetrný – lze
po srpnových povodních r. 2002.
Už tehdy jsme to mohli považovat za dávání platinové plomby do para- očekávat, že rostlinná a živočišná společenstva si postupnou sukcesí
dentózní dásně. Neboť toto typicky technokratické opatření, kdy se v ose své místo na nové bermě zase najdou.
hráze zarážely štětovnicové stěny, resp. se prováděla bentonitová clona Co tedy uděláme? Budeme jednat utilitárně i za cenu velkých náklaa následná injektáž, bylo zbytečným přepychem a poněkud uspěchané. dů a pokračujících kolizí? Však voda nám řekne. Když ne teď, tak za
Autor je spisovatel a vodohospodář.
Novořecká hráz takovou nemocnou čelistí opravdu je, už od dob svého padesát či za sto let.
Zase ti ochranáři...
A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C
Nová učebna Šípku
3. října byla slavnostně otevřena učebna
Střediska ekologické výchovy (SEV) Šípek
v Českém Krumlově. Učebna se nachází
v budově bývalého Telecomu (Třída míru
144) nedaleko kina a restaurace Vyšehrad.
Otevření učebny je v historii SEV zlomový
bod, protože po velmi dlouhé době může
Šípek konečně nabízet ve vlastní učebně
výukové programy školám z Českokrumlovska a Kaplicka, ale také semináře pro
učitele a akce pro veřejnost – např. tradiční „Šípkové středy“, podvečerní přednášky
na zajímavá témata, které se dosud (s pochopením a vstřícným přístupem) konaly
v městské knihovně.
ŠÍPEK
V Písku o Antarktidě
INKANO Písek uspořádalo v aule Střední
lesnické školy přednášku věnovanou civilizací nezasaženému kontinentu – Antarktidě. Cestovatel Petr Najman přítomným
studentům prostřednictvím diapozitivů
přiblížil život v drsných pustinách, kde
strávil rok a měl možnost poznat tamní život ve všech jeho podobách. Právě v takovýchto podmínkách si každý člověk, odkázaný pouze sám na sebe, vyzkouší, zda je
schopen obstát v mimořádných situacích.
Přednášející zdůraznil nutnost uchování
přírody Antarktidy v současném stavu.
veletrzích
Krasec na veletrzích
PAVEL HRUBÝ,
[email protected]
Pokud někdo chce, aby o něm bylo slyšet,
musí mezi lidi. Naše krajská síť environmentálních center to má přímo „v popisu
práce“, ba co víc – bez kontaktů s veřejností by ztratila svůj smysl. Proto jste se mohli se stánkem naší poradenské sítě setkat
dvakrát na českobudějovickém výstavišti – na květnovém Hobby a srpnové Zemi
Živitelce.
foto autor
Pro síť, která existuje jen něco přes rok, jsou veletrhy s návštěvníky ze všech koutů naší
země příležitostí, jak o sobě dát vědět hodně lidem najednou. Můžeme si s lidmi osobně
popovídat, zodpovědět jejich dotazy o životním prostředí, nabídnout naše služby a publikace, případně pozvat na naše akce. A v neposlední řadě můžeme obnovovat naději návštěvníků, že řešení různých problémů týkajících se životního prostředí opravdu existují.
Náš jednoduchý dřevěný stánek mezi okolními hliníkovými konstrukcemi s plastovými výplněmi výrazně vynikal. Byl vyzdoben logy poraden a našich donorů a plakáty, z nichž největší úspěch měl ten s vydrou, dámou z mokřadů, a nabízeli jsme tu časopis Krasec, poradenské brožurky a tematické letáky. Pracovníci různých poraden sítě u stánku střídali po
půl dni. Každý den se u našeho stánku zastavilo mezi 150 až 200 návštěvníky. Byli většinou
přívětiví a sympatizující, několik spíše negativně a skepticky naladěných duší se však také
našlo. Do delších diskusí se pouštěla jen hrstka kolemjdoucích. Značný zájem byl o oranžové skládačky s informacemi o všech poradnách sítě a letáky a obnovitelných zdrojích energie. Pro příští veletrh, na kterém by se KRASEC měl opět vyskytovat (pravděpodobně na
jaře příštího roku) se objevují návrhy, jak naši prezentaci ještě zatraktivnit a „zinteraktivnit“
– například ochutnávkou nějakých ekologicky šetrných dobrůtek...
Autor pracuje jako ekoporadce v Rose.
INKANO
Ji ho č e sk ý čtv r tletník o životním prostředí
4
Výstava hub
V polovině září uspořádalo CEV Dřípatka tradiční výstavu hub ve sklepích Staré radnice v Prachaticích. Počasí tentokrát
nebylo příliš nápomocno ani při sběru exponátů, ani při výstavě samotné. Několikadenní sucho vyhnalo sběrače do výše
položených míst Šumavy a takřka letní
počasí v průběhu celé výstavy lákalo spíše k výletům než k návštěvám sklepení. Ti,
kteří přišli, se ale přesto mohli pokochat
více než osmdesáti druhy hub. Muchomůrka zelená, naše nejjedovatější houba, však k vidění nebyla, na osvědčených
místech jejího výskytu právě nenarostla
ani jedna plodnice. Alespoň houbaři sebevrazi nebyly v pokušení. Dík patří mykologům Luboši Zelenému a Vladimíru
Špatnému, kteří svou odborností celou
akci zaštítili.
DŘÍPATKA
foto Dřípatka
akcí
Nabídka akcí: sinice i vydra
VĚRA SOUKUPOVÁ,
[email protected]
Začátkem září Rosa rozeslala nabídku vzdělávacích akcí pro učitele, pedagogické pracovníky a další zájemce o vzdělávání se v oboru ekologické výchovy a životního prostředí do
všech jihočeských škol. Jde o první společnou nabídku organizací zabývajících se touto
problematikou v kraji. Obsahuje 16 akcí – seminářů, exkurzí a workshopů. Prioritně je určena pedagogickým pracovníkům zabývajícím se ekologickou výchovou a ekoporadcům.
Akce jsou ale „otevřené“, a tak nepřesáhne-li poptávka těchto cílových skupin nabídku,
může se přihlásit kdokoli. Většina akcí je akreditována u MŠMT.
Měla-li bych vybrat a doporučit tři akce, určitě by mezi nimi byl seminář/praktikum Sinice
a řasy kolem nás, který pořádá ekocentrum Šípek. Osobně jsem ho absolvovala loni. Tehdy se nás sešlo pouze osm, možná díky málo atraktivnímu názvu. Seminář ale stál opravdu
za to! Odborný, profesionální přístup, výborně metodicky vedený, didakticky zpracované
materiály, které lze použít ve výuce. Lektoři dokázali přesvědčit, že to „malé a nezajímavé
(nejen) zelené ve vodě“ je něco úžasného. Přicházela jsem s tím, že se snad něco dozvím,
odcházela s pocitem, že diverzitní sinice a řasy jsou opravdu zajímavou skupinou organismů.
Druhým tipem je praktický seminář na téma komunitní rozvoj. Jak získat či obnovit vazby mezi lidmi a využít jejich schopností a dovedností pro užitek školy či organizace. Jak do
komunitního plánování zapojit žáky, pedagogy, rodiče, obec, veřejnost. Které aktivity lze
tímto procesem aktivovat a realizovat. A vůbec kde najít informace a kde žádat o podporu.
Nevynechala bych, zvlášť být ředitelem školy či koordinátorem EVVO. Seminář vede RNDr.
Guthová, koná se v polovině listopadu.
Také je třeba vyjít do terénu! Co třeba s Českým nadačním fondem pro vydru, a to přímo po
jejích stopách a za křiku hejn táhnoucích ptáků v čase výlovů rybničních velikánů Třeboňska? Neláká vás to? Plánováno na přelomu října a listopadu.
Vydání nabídky bylo podpořena z rozpočtu Jihočeského kraje. Je koncipována pro
1. pololetí tohoto školního roku, můžete ji shlédnout na webových stránkách ROSY –
www.rosa.ecn.cz, či získat v některé z ekoporaden KRASEC.
Autorka pracuje jako ekoporadkyně v Rose.
A K T UÁ L N Ě Z E SÍ T Ě K R ASE C
Lažiště
Lažiště – rok v přírodě
VLASTA MRÁZOVÁ, [email protected]
Centrum ekologické výchovy Dřípatka v minulém roce rozšířila své
aktivity o účast v projektu obce Lažiště na Prachaticku. Děti i rodiče si
při nich vyzkoušeli svou zručnost při rukodělných činnostech – např.
zpracování ovčí vlny, vytváření krmítek pro zimní přikrmování ptactva, ručně vyrobené pestrobarevné paletky s přírodninami a jiné.
Celý projekt vznikl z popudu obce Lažiště. Starostka obce se po předběžné domluvě se zaměstnanci CEV Dřípatka rozhodla podat žádost
o grant ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje. Jednalo se o grantový
program na podporu systému EVVO a podporu stanic pro handicapované živočichy.
foto Dřípatka
Grant byl obci udělen na celoroční pro- roku tak byly společně připraveny čtyři víkendové akce – zima, jaro,
jekt s názvem Lažiště léto a podzim kolem nás. Jednotlivé aktivity byly zaměřeny na pozo– rok v přírodě.
rování přírody, na specifické znaky a jejich přeměny v aktuálním ročHlavním cílem bylo ním období.
zvyšování ekologic- V každé „víkendovce“ vždy byla uspořádána vycházka do okolí s příkého vědomí obyva- rodovědnou tématikou, doplněná terénními hrami. Aktivity se konatel regionu a přípra- ly nejen v terénu, ale i v nově vzniklém objektu bývalé základní školy
va dětí (především – Areálu zdraví Lažiště, kde si rodiče s dětmi vyzkoušeli již zmíněnou
předškolního věku) rukodělnou činnost.
a jejich rodičů na Spolupráce s obcí Lažiště na tomto projektu byla pro nás nová, získali
aktivní zapojení do jsme při ní cenné zkušenosti, náměty a především motivaci pokračofoto Dřípatka rozhodování ve pro- vat touto cestou. Vždy jsem se s nově poznanými lidmi, kteří se nebáspěch udržitelného rozvoje. Náplň projektu byla rozdělena do čtyř li účastnit našich bláznivých nápadů, setkávali velmi rádi... Doufáme,
modulů, každý z nich byl zaměřen na jiné roční období. V průběhu že podobně aktivních obcí bude přibývat.
Autorka pracuje v CEV Dřípatka.
Náměstí
PAVEL HRUBÝ,
bez
aut
bez aut
[email protected]
Rosa a Calla měly na náměstí informační stánek. Jeho atrakcemi byly
jednak informační materiály především o šetrné dopravě, možnost
spočítat si vlastní ekologickou stopu, ale hlavně dopravní anketa. Ve
spolupráci s magistrátem jsme pro občany města vytvořili anketu, ve
které mohou uvést své stížnosti, připomínky a návrhy k řešení dopravní situace ve městě. Místo klasických dotazníků byla k dispozici velká mapa Budějovic, do které mohli kolemjdoucí označovat dopravně problematická místa barevnými špendlíky a na arch papíru
vedle popsat jádro problému i navrhnout své řešení. Podařilo se sesbírat čtyři papírové archy návrhů a připomínek.
Nejvíce stížností si vysloužila křižovatka ulice O. Nedbala a Husovy třídy, která má podle účastníků ankety nevyhovující signalizaci i počet
jízdních pruhů. Další podněty občanů se týkaly přechodů pro chodce přes Nádražní třídu, možností pro chodce a cyklisty jak se dostat
z města do Suchého Vrbného přes nákladové nádraží a cyklistických
stezek v samém centru města (např. Krajinská ulice, Lannova třída, Na
5
foto autor
Sadech). Objevily se i připomínky s dopravou nesouvisející, například
k systému třídění odpadů a úklidu ulic. Všechny podněty byly předány magistrátu města a přímo jeho zastupitelům a radním. Jejich vyjádření k těmto připomínkám bude zveřejněno na internetových stránkách města www.c-budejovice.cz.
Úderem čtvrté odpolední odstartovala cyklojízda přibližně padesátihlavého pelotonu po náměstí a přilehlých stezkách pro cyklisty.
Návštěvnost celé události byla relativně dobrá, i když hektarová rozloha náměstí příchozí hodně naředila. Stánek Rosy a Cally však neměl o zvědavé a zvídavé lidičky, se kterými bylo možné si popovídat
o dopravě i jiných otázkách spojených s životním prostředím, nouzi
od rána až do pozdního odpoledne. Den bez aut symbolicky skončil
zpřístupněním náměstí pro dopravu v 16:45, nicméně účastníci ještě
mohli vychutnat šňůru koncertů tří folkových kapel, které skončily až
ve večerních hodinách.
Autor pracuje jako ekoporadce v Rose.
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
V pátek 22. září se opět konal na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Den bez aut. Náměstí bylo od 8 do 16:45 hodin uzavřeno pro automobilovou dopravu a patřilo jen pěším a cyklistům.
Některé organizace ve spolupráci s CEGV Cassiopeia připravily dopolední program pro děti plný her a disciplín s dopravně vzdělávací tématikou. Děti si mohly vyzkoušet jízdu zručnosti se společností BESIP,
Českými drahami a Policií ČR, třídění odpadů se společností Ekokom
a chůzi pomyslnou bažinou, kterou na náměstí vybudovali zaměstnanci ZOO Ohrada. Cenou v podobě horského kola byla obdarována náhodně vybraná dívka, která přes náměstí projížděla předpisově
s cyklistickou přilbou.
Z R E G ION U
„Šuple“
„Šuple“ v Týně
nad Vltavou
VĚRA SOUKUPOVÁ,
[email protected]
Účastníci semináře se přesvědčují, že není borovice jako borovice. foto autorka
Občanské sdružení Stanice Pomoc přírodě je nezisková nevládní organizace zaměřená na výchovu zdravého vztahu člověka k přírodě.
Provozuje areál Na Semenci, založený v roce 1994, kde ukazuje metody praktické ochrany přírody. Zázemím pro výchovné aktivity je přírodovědná klubovna, v jejíž centrální části jsou stálé komorní expozice na témata mokřady, les a geologie. Venkovní botanická zahrada
(arboretum), zaměřená na dřeviny, je pojata volně – jako lesopark. Na
ploše více než dva hektary jsou dřeviny lesní, vlhkomilné a okrasné.
Stanice patří do sítě zařízení AOPK pro záchranu zoogenofondu a seznamu genofondových ploch v ČR. Najít tu můžeme specializované
oddíly – např. smrky (5 klonů s.ztepilého a 42 klonů s.černého) a borovice, které jsou vysázeny velmi zajímavým způsobem – „křižovatka“
chodníčků odděluje druhy evropské, americké a asijské, každý druh je
určen, je k němu přístup, a tak se návštěvníci mohou sami přesvědčit,
že není borovice jako borovice. Ani my jsme neodolali! Některé druhy
obzvláště krásně voněly, jiné nám zase dokázaly svou sílu neuvěřitelně
píchajícími šiškami.
Další zastávkou se pro nás stala vjemová cestička z přírodních materiálů, kterou lemují stavbičky dětského koutku ze dřeva. Z místní expozice léčivých rostlin jsme měli možnost i ochutnat. Středisko od svého
vzniku provozuje také záchranou službu pro handicapované živočichy.
Nejčastějšími klienty bývají ptáci, především dravci a sovy.
V rámci schůzky „Šuple“ jsme se tedy tentokrát především prakticky seznámili s různorodou činností stanice. Kromě toho jsme ale pracovali – proběhla tradiční vzájemná výměna nabídek aktivit z oblasti EVVO (i odjinud), společné sdílení úspěchů (i zklamání) i plánů do
budoucna. Povídalo se o velké konferenci Dřípatky „Výchova a vzdělávání k/v přírodě“, plánované na 28. 5. – 2. 6. 2007 a možném zapojení organizací, jež se EVVO zabývají, do její přípravy.
Účastníci se také od ředitelky Rosy Zuzany Guthové dozvěděli, jak a
kam psát žádosti o grant, a dostali jsme se i k tématům komunitní spolupráce. Určitě nebylo marné se zúčastnit. Už nyní vybíráme, kam se podíváme příště. Máte-li zájem se účastnit akcí „Šuple“, kontaktujte autorku článku.
Autorka pracuje jako ekoporadkyně v Rose.
O dvou kampaních
VLADIMÍR MOLEK,
Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí
6
foto Calla
Začátkem září se konalo ve Stanici Pomoc přírodě (Semenec,
Týn nad Vltavou) další tradiční „Šuple“ – setkání zájemců, kteří se snaží, ať už profesionálně či ve svém volném čase, nějak
přispívat k ekologické výchově, vzdělávání či osvětě (EVVO)
nebo inspirovat svým příkladem okolí k aktivní ochraně přírody. Akci připravily ekoporadna Rosa, českobudějovické CEV
Cassiopeia a Stanice Pomoc přírodě.
[email protected]
Když dva dělají totéž, mělo by to být totéž – výjimečně si dovoluji poopravit
známý slogan, a to ve vztahu k možné, a dovolím si tvrdit nezbytné spolupráci při apelu na lepší třídění odpadu.
V září zahájil Jihočeský kraj ve spolupráci se společností EKOKOM cílenou
kampaň za širší zapojení obyvatel a
obcí do třídění odpadů. Výstupem, jak
jsem se dočetl na internetových stránkách www.jihoceske-trideni.cz, jsou
semináře pro obce, barevné dny a rozdávání tzv. startovacích balíčků pro třídění odpadu.
Mrzí mne pouze to, že Jihočeský kraj je partnerem projektu KRASEC a nevládní organizace spolupracující v rámci této sítě přesto
o kampani kraje nevěděly! Místo toho se
dozvídám, že jejím dalším patronem je ředitel ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou, kde
je vytvořen jakýsi vzorový koutek na třídění
odpadů. Organizace sítě KRASEC se přitom
obdobnými i dalšími aktivitami souvisejícími s odpady zabývají dlouhodobě…
V čem je tedy problém? Snad v tom, že kampaň „Za lepší recyklační služby pro jižní Čechy“, kterou shodou náhod zahájily nevládní organizace Calla, Hnutí Duha a Jihočeské
matky, obsahuje kromě podnětu občanům i
petici adresovanou Radě a Zastupitelstvu Jihočeského kraje? Bohužel ze strany orgánů
státní správy a samosprávy jsou petice vnímány stále jen jako určitý druh odporu a poněkud uniká jejich pravý smysl: upozornit
na problém a zdůraznit, že se netýká pouze
petičního výboru. A na problémy chtějí nevládní organizace nejen upozornit, ale požadují od krajské samosprávy nápravu. A že
k tomu využívají petici, happening a informační letáky, je stejně legitimní, jako jejich
účast na tvorbě plánů odpadového hospodářství, kde ovšem nejsou jejich připomínky
bohužel příliš akceptované.
Jaké nedostatky třídění odpadu v kraji tedy
spatřují iniciátoři petice? Přes nastavené optimistické, ale nezbytné cíle v krajském plánu odpadového hospodářství se v Jihočeském kraji třídí a recykluje pouhých 10 %
odpadu. Stranou stojí třídění bioodpadu a
podpora domácího kompostování. Namísto
zlepšování recyklačních služeb a podpory
projektů toto řešících se setkáváme s prosazováním a schvalováním záměrů na výstavbu obří spalovny odpadů v Mydlovarech a
rozšiřování skládky v Lišově. Cenné suroviny
tak prolétnou komínem nebo skončí v zemi.
Nehledě k tomu, že tato zařízení na likvidaci
odpadu poškozují životní prostředí.
Autor pracuje jako poradce v Calle.
AKTUÁLNÍ POZNÁMKA: Na setkání představitelů Jihočeského kraje se zástupci nevládních organizací (2. října) krajský radní
Jiří Netík prezentoval nabídku na společné
jednání na téma odpadové strategie, recyklace atd. Setkání by se mělo uskutečnit
v druhé polovině října a přineseme vám o
něm zprávu v příštím čísle Krasce.
Z R E G ION U
Letošní 33. ročník největšího tuzemského zemědělského veletrhu Země Živitelka možná přilákal kromě zemědělců a „konvenčních“ návštěvníků také ty
ekologicky smýšlející. Jeho součástí byl totiž veletrh zdravého životního stylu
Ekostyl a v jeho rámci rovněž 4. ročník veletrhu hospodářského využití konopí KONO-Business 2006, který návštěvníkům názorně ukázal, k čemu všemu
je možno využít technické konopí.
Víc než jen
byznys
byznys
MICHAL RUMAN,
[email protected]
Ti, kteří se těšili na žhavé novinky z oblasti ekologických technologií,
produktů a služeb nebo doufali, že na Výstavišti v Českých Budějovicích naleznou komplexní prezentaci pomůcek pro ekologický způsob
života, museli být zklamáni. V záplavě klasických stavebních materiálů, za hradbami z kombajnů, traktorů a strojů pro chemické postřiky, se
těch pár stánků se solárními panely, kotly na biomasu, čerpadly či poradenským servisem k eko-energetice dokonale ztratilo. Podobně na
tom byla ukázka biopotravin svazu ekologických zemědělců PRO-BIO,
který nedokázal nabídnout alternativu ke stánkům s klobásami, hamburgery, kuřaty a smaženým sýrem či langošem pro „vegetariány“.
2007: Sluneční kampaň
Veletrh KONO-Business 2006 se tak stal předzvěstí dalších propagačních aktivit o. s. Konopa v oblasti obnovitelných zdrojů surovin
a energie. V rámci federace evropských mládežnických ekologických
organizací Youth and Environment Europe (YEE) totiž pro rok 2007
připravuje celoevropskou kampaň na podporu využívání bezodpadových produktů a technologií nazvanou Sluneční kampaň. S konopím jako jedním z nejkrásnějších, nejvoňavějších a nejuniverzálnějších lokálních surovinových zdrojů se tak v dalších měsících budou
seznamovat obyvatelé většiny evropských zemí od Velké Británie po
Tádžikistán.
Autor je členem o. s. Konopa.
Perspektivy konopí v ČR
V ČR se konopí pěstuje od r. 1999 na základě zákona č. 167/1998 Sb.
Pro pěstitele technického konopí platí ohlašovací povinnost na
příslušný úřad celní správy. Zákon stanovuje povolenou hranici
obsahu THC v rostlině 0,3% (v EU 0,2%). Do distribuce byly uvolněny dvě odrůdy – ukrajinská Juso 11 a polské Beniko. Obě odrůdy
dorůstají až 3 m výšky a svými výnosy mohou konkurovat ostatním evropským odrůdám.
Nejvyšší poptávka je v ČR po konopném vlákně. Olšanské papírny,
světový producent cigaretových papírků, zpracuje na jejich výrobu vlákno ze lnu a konopí z více než 5 500 ha. Firma Borges Rokycany použije pro výplně kufrů automobilů Mercedes ročně kolem
10 tun (3400 ha) vlákna. Přes 2/3 poptávky uspokojuje dovoz z Číny, Rumunska a Holandska. Problém není ani s výkupem semene
pro krmné, technické nebo šlechtitelské účely. Zpracování pazdeří je
v plenkách, jako perspektivní se ukazuje stavební průmysl, energetika a chovatelství. Hlavní překážkou v rychlejším rozvoji konopnářství u nás představuje nedostatek financí na nákup a vývoj sklizňové a zpracovatelské techniky. Tento problém se v posledních letech
daří společným úsilím předních kapacit z oboru fytovýroby překonávat. Perspektivu představují také fondy EU, ze kterých lze v rámci
programu rozvoje venkova, ochrany životního prostředí a podpory
malého a středního podnikání, získat nemalé prostředky.
Konopí na jihu Čech
O. s. Konopa podporuje od r. 1999 podnikatelské záměry zaměřené
na pěstování a zpracování technického konopí. Hned v r. 1999 bylo
ve spolupráci s Horstem Lampertem, který v té době zastupoval
Ekologicko-energetické fórum, oseto konopím 10 ha polí u Temelína. Pěstování konopí se v té době potýkalo s nedořešenou problematikou sklizně a prvozpracování konopného materiálu. Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo realizaci první konopné tírny
v zařízení a zpracování lněných vláken Lenka Kácov s.r.o. Současně
se vyvíjí prototyp separátoru z Jihočeských strojíren (Č. Budějovice – Homole) postavený podle konstrukce Hevra a Benedikta. Toto
zařízení by mělo pracovat v mobilním provedení přímo u pěstitelů
s hlavním cílem oddělit vlákno současně jako baličky pazdeří pro
podestýlku domácích zvířat. Bude tak možno lépe využít volných
objektů na zemědělských závodech s nižšími odpisovými sazbami,
snížit dopravní náklady, zvýšit zaměstnanost na venkově atd.
HANA GABRIELOVÁ
Z veřejné práce na téma „Konopí jako užitková rostlina“ (www.konopa.cz).
7
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
KONO-Business 2006
Ještěže naděje umírá poslední. Na úplném konci areálu, hned vedle
nové oranžové brány vedoucí od TESCa, zval návštěvníky do svých
útrob velkoprostorový stan, na jehož stěžni se třepotala vlajka s jedním z komerčně nejúspěšnějších symbolů současnosti – konopným listem. Probíhal v něm 4. ročník veletrhu hospodářského využití konopí
KONO-Business 2006. Na 180 m2 tu o. s. Konopa spolu s dalšími vystavovateli představilo takřka komplexní škálu ekologicky nezávadných
zdraví prospěšných produktů doplněnou o bohatý informační servis
z oblasti obnovitelných zdrojů (také díky letákům o. s. Calla).
Konopí je původem prastará kulturní rostlina, která se opět vrací na
pole a do průmyslu. Přestála vyhlazovací válku monopolů syntetických vláken i prohibici a období přehnaných obav z účinků rostlinných
omamných látek. V některých evropských zemích, jako ve Francii nebo
Španělsku, konopí seté nikdy zakazováno nebylo. V zemích EU se pěstuje konopí asi na 45 000 ha, např. od roku 1996 se opět pěstuje v Německu. Od roku 1999 patří mezi registrované odrůdy pro pěstování u
nás i dvě konopné a letos bylo konopím oseto cca 900 ha.
Krémy, masti, šampóny; stavební a izolační materiály; oděvy; biopotraviny s unikátním složením proteinů, vitamínů a minerálů; ukázka
tradičního provaznického umění; papír vyrobený bez použití chloru; rozložitelné bioplasty, kompostovací záchod, fotovoltaickým panelem napájené vodní čerpadlo; solární kuchyň; pazdeřové brikety
a v neposlední řadě vozidla poháněná na místě lisovaným rostlinným olejem – to vše, společně s reprodukovanou hudbou a vždy čerstvým konopným čajem, umožilo ekologie chtivým návštěvníkům
Země Živitelky spravit si chuť. Zároveň atraktivní formou seznámilo
s bezodpadovými alternativami také širokou veřejnost.
Cílem kampaně je představit veřejnosti co nejširší škálu slunečních
alternativ v rozmanitých podobách. Z toho
důvodu hledáme pro
každou zemi partnery
z řad neziskových i zisfoto o. s. Konopa
kových organizací, obcí
a odborných pracovišť ochotné podílet se na realizaci kampaně. Pojďte společně podpořit přechod k těm nejlepším možným alternativám.
Představme kvalitní bezodpadová řešení!
Další informace: www.konopa.cz, www.ecn.cz/yee, [email protected].
Z R E G ION U
Dřeviny jsou nedílnou součástí přírody ve volné krajině a na venkově vůbec, ale i životního prostředí ve městech. Stromy a keře plní mnoho významných funkcí a naší povinností je dbát na jejich ochranu. Přesto někdy
nastane situace, kdy je nezbytné určitou dřevinu pokácet. Jak v tomto případě postupovat v souladu se zákonem, o tom jsou následující řádky.
Jak postupovat
dřevin
přikácení
kácení dřevin
Pokud má někdo ke kácení dřeviny skutečně závažný důvod, měl by se nejdříve zabývat otázkou, zda předmětná dřevina roste na
lesním nebo nelesním pozemku. V případě
lesního pozemku se postupuje podle zákona o lesích a je tedy vhodné se obrátit na lesního správce či majitele lesa. Jestliže se jedná o dřeviny rostoucí mimo les (rozhodující
je zde stav uvedený v katastru nemovitostí), vztahuje se na ně zákon č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Podle § 7
tohoto zákona jsou dřeviny chráněny před
poškozováním a ničením, přičemž péče o
ně, zejména jejich ošetřování a údržba je povinností vlastníků. Ke kácení dřevin je podle
§ 8 odst. 1 zákona nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, které lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a
estetického významu dřevin.
Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí
8
Kdo a kde podává žádost
Žádost o povolení kácení dřevin rostoucích
mimo les může podat vlastník pozemku, na
kterém předmětné dřeviny rostou, popř. nájemce nebo i jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka. Žádost se podává u příslušného obecního úřadu. To, kdo stromy
v případě kladného rozhodnutí pokácí (zda
je pokácí sám nebo si zjedná firmu apod.),
není starostí úřadu, ale vlastníka. Také dřevo
patří vlastníku a správnímu orgánu tedy nepřísluší se zabývat tím, jak se dřevem bude
naloženo.
Žádost o povolení ke kácení musí obsahovat:
a) jméno a adresu žadatele,
b) doložení vlastnického práva, nelze-li je
ověřit v katastru nemovitostí, či nájemního
nebo uživatelského vztahu žadatele k pozemkům a k dřevinám rostoucím mimo les,
c) specifikaci dřevin rostoucích mimo les,
které mají být káceny, zejména jejich druh,
počet, (velikost plochy keřů) včetně situačního zákresu (nejlépe např.do kopie katastrální mapy)
d) udání obvodu kmene stromu ve výšce
130 cm nad zemí,
e) zdůvodnění žádosti.
Obecně náležitosti žádosti (podání) řeší také
zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, kde se
v ust. § 37 odst. 2 uvádí, že podání musí
obsahovat údaje o tom, kdo je činí, které věci
se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou
adresu pro doručování podle § 19 odst. 3.
V podání souvisejícím s její podnikatelskou
činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu
podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému
druhu podnikání, identifikační číslo a adresu
zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné
zákonem upravené evidenci jako místo pod- uvedené např. v zákoně o vodách, zákoně
nikání, popřípadě jinou adresu pro doručo- o dráhách, v elektrizačním či plynárenském
vání. Právnická osoba uvede v podání svůj zákoně nebo zákoně o telekomunikacích
název nebo obchodní firmu, identifikační apod. V takových případech musí být kácečíslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, po- ní oznámeno písemně nejméně 15 dnů přepřípadě jinou adresu pro doručování. Podá- dem orgánu ochrany přírody.
ní musí být podepsáno.
Dle § 8 odst. 5 vyhlášky se kácení dřevin ros- Mimořádné případy – ohrožení
toucích mimo les provádí zpravidla v období Také v mimořádných případech, např. jejejich vegetačního klidu. K tomu přihlíží or- -li stavem dřevin zřejmě a bezprostředně
gán ochrany přírody při vydávání povolení ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoke kácení dřevin (§ 8 odst. 1 zákona). Žádost da značného rozsahu, není třeba ke kácení
se ale může podat dříve s ohledem na délku povolení. Ten, kdo za těchto podmínek prosprávního řízení, třeba už v létě.
vede kácení, je povinen oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany přírody naopak do
Kdy není povolení potřeba
15 dnů od provedení kácení.
Povolení není dle § 8 odst. 3 zákona třeba Ořezávání dřevin je považováno za součást
ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve údržby či péče o stromy a k takovému zásavlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky hu se povolení nevydává. Přitom je však nutužívají a jde-li o stromy se stanovenou veli- no postupovat odborným způsobem tak,
kostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tyto aby nedošlo k poškození dřevin.
parametry jsou uvedeny v § 8 odst. 2 vyhláš- Správní orgán rovněž nemůže řešit sousedky, který zní:
ské spory, např. v případě, kdy větve či kořeny
„(2) Povolování ke kácení dřevin rostoucích stromu přesahují na sousední pozemek, popř.
mimo les za předpokladu, že tyto nejsou vý- je namítáno zastínění, padání listí apod. V taznamným krajinným prvkem [§ 3 písm. b) zá- kových případech se jedná o občansko-právkona] a jsou splněny ostatní podmínky sta- ní záležitosti, které lze řešit předně dohodou,
novené zákonem a jinými právními předpisy, a není-li možná, soudní cestou.
se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje pro Správní orgán také nemůže kácení nařídit
stromy o obvodu kmene do 80 cm měřené- s výjimkou situace při výskytu nákazy dřeho ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé vin epidemickými či jinými jejich vážnými
2
keřové porosty do celkové plochy 40 m .“
chorobami (§ 7 odst. 2 zákona).
Právnické osoby, resp. fyzické osoby podni- Orgán ochrany přírody může ve svém rozkající (pokud kácení probíhá v rámci jejich hodnutí o povolení kácení dřevin uložit žapodnikatelské činnosti) tedy musí o povo- dateli dle § 9 zákona přiměřenou náhradní
lení ke kácení dřevin požádat ve všech pří- výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy
padech, tzn. u všech dřevin. Výjimkou je mj. vzniklé pokácením dřevin.
postup podle zvláštního oprávnění, kterým
Autor je úředníkem Krajského úřadu Jihočeského kraje,
disponují pouze vybrané právnické osoby
odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví.
foto archiv
PETR HAKR, [email protected]
Z R E G ION U
Sledujtevolavky
volavky!
MATOUŠ ŠIMEK,
[email protected]
V letošním roce byl zahájen projekt v rámci
diplomové práce na barevné značení volavek
popelavých, jehož hlavním cílem je studovat
habitatovou preferenci, lovecké strategie,
efektivitu lovu, sociální interakce a pohnízdní rozptyl mláďat. Dosud bylo v ČR označeno
barevnými kroužky 40 mláďat volavek na Třeboňsku na dvou koloniích, z nichž první kolonie na Jamském rybníku u Branné je reprezentovaná písmenem H + dvojmístné číslo
individuálního ptáka (H01 – H03) a druhá kolonie na rybníku Dvořiště písmenem A (A02
– A38). Barevný kroužek je umístěný na pravé
noze nad patním kloubem. Dále bylo barevně okroužkováno 26 mláďat také pod písmenem A (A51 – A76) na rybníku Temník v Podkrkonoší, ale barevný kroužek se nachází na
levé noze.
Mezinárodní unie pro barevné značení ptáků
schválila pro ČR červenou barvu kroužku. Na
webových stránkách Společnosti spolupracovníků kroužkovací stanice se již můžete setkat s výzvou ke sledování volavek, které byly
označeny bílým nebo zeleným plastovým
kroužkem v Německu.
Pozor na oči!
Volavky popelavé jsou jediným ve Střední
Evropě dosud hojným velkým ptačím druhem. Váží 1,5-2 kg, jsou dlouhé kolem 90 cm,
s rozpětím křídel až 175 cm. Dospělí ptáci
jsou kontrastněji zbarveni v rozmezí černášedá-bílá, juvenilní exempláře jsou jednolitěji šedí. Létá se zataženým krkem prohnutým
do S, na rozdíl od čápů, kteří létají s krkem
nataženým. Za letu vydává charakteristic-
ký krákoravý hlas „kreik“. Aktivní je ve dne i
v noci. Loví hlavně ryby, ale také myši, hady a
hmyz. Většinou nehnutě čeká, nebo se opatrnými kroky plíží a pak vyrazí bleskurychle zobákem přímo na cíl. Při jejich kroužkování je
třeba dávat pozor na oči!
Hnízda pro 3-5 vajec staví volavky většinou
na stromech, kde hnízdí v koloniích. Na vejcích, která začínají klást už koncem března,
sedí 26-27 dnů, mláďata zůstávají na hnízdě
6-7 týdnů. Rodiče je krmí zhruba každé dvě
hodiny, s potravou přilétají až ze vzdálenosti
30 km. V květnu bývá na volavčí kolonii pěkně rušno. Mladí ptáci se drsným kvákáním
dožadují potravy, do toho se ozývají zvuky
doprovázející dávení přinesené potravy a
krákání starých ptáků. Zejména za tmy je to
docela strašidelná kulisa! Do kolonie se jejich
četní nepřátelé neodváží.
Na kolonii dochází také k různým potyčkám
mezi dospělými – někteří ptáci nejsou v páru, a
snaží se přesto krmit, ale narážejí na tvrdý odpor rodičů… Na druhou stranu mají volavčí rodiče dojemný a bohatý uvítací rituál na hnízdě.
Svému partnerovi tam totiž přiletivší rodič nabízí přinesenou větvičku jako symbolický příspěvek ke stavbě hnízda. Na abiotických podmínkách (zejména počasí) záleží, kolik mláďat
zvládnou rodiče vychovat. Dvě starší mláďata
někdy terorizují slabší mládě tak, že nepřežije.
Volavky popelavé jsou částečně tažné, staří
ptáci u nás často zůstávají i přes zimu. Zato
mladí konají tahy až do severní Afriky. Většina zimovišť se nachází v jižní a západní Evropě. Některé mladé volavky byly později identifikovány v koloniích vzdálených více 1000
km od místa jejich narození!
Autor pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru.
Pravá tvář skládky v Lišově
[email protected]
V době, kdy společnost A.S.A. České Budějovice, s.r.o. usiluje o další
rozšíření skládky komunálních odpadů v Lišově, ukazuje tato „milionová skládka“ svou pravou tvář. Provoz skládky je všeobecně spojen se zvýšeným požárním rizikem – zahořením odpadů. V Lišově se
ale tato situace opakuje a v krátké době zde hořelo již podruhé.
Lišovská radnice spoléhá na závěry posouzení vlivu skládky na životní prostředí a ukončením skládkování by se nerada „loučila“ s jistým
zdrojem do městské pokladny. Jak je ale zřejmé z názoru občanů (v roce 2000 podepsalo 600 občanů petici proti rozšíření skládky) i ze současného provozu skládky, rizika umístění a provozu skládky nejsou nezanedbatelná.
Proč skládka hoří? Odpověď na tuto otázku je nutno hledat v provozním řádu skládky, podle něhož lze na skládku ukládat cca 280 dru-
hů odpadu. To samo o sobě, při
nedostatečném překrývání odpadů, jejich hutnění a hlavně netřídění, může být prvotní příčinou zahoření skládky. Na skládky je přitom
podle zákona zakázáno ukládat odpady, které mohou mít při jejich
smísení negativní vliv na životní prostředí, a odpady neupravené.
Zdroje o stavu životního prostředí uvádějí, že 8 % škodlivých rakovinotvorných dioxinů mají na svědomí požáry skládek. Vlivem nedokonalého spalování směsného odpadu (PVC, nábytek, nápojové kartony, plasty, koberce, polystyren) unikají do ovzduší i další jedovaté látky
(fosgen, ftaláty, těžké kovy, oxidy síry, oxid uhelnatý, čpavek). Jejich měření však není prováděno a hasičský záchranný sbor provádí měření
pouze ve vztahu k bezpečnosti práce zasahujících požárníků.
Sdružení Calla podalo podnět k šetření ČIŽP.
foto Calla
VLADIMÍR MOLEK,
9
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Zaznamenejte pozorně…
Obracím se proto s výzvou na všechny, kteří
v přírodě spatří volavky v jakémkoli regionu:
sledujte jejich nohy. Pokud zjistíte přítom-
nost označené volavky, prosím poznamenejte následující údaje:
• přesnou lokalizace, vaše jméno a kontakt
• pokud to bude možné, písmeno a číslo
kroužku a na jaké noze se nachází
• typ biotopu, kde volavku zrovna spatříte
• aktuální chování jedince
• zda-li volavku vidíte ve skupince jiných
volavek nebo solitérně
Pozorování prosím zašlete písemně nebo
e-mailem na adresu koordinátora projektu:
Petr Hůlka, Katedra zoologie PřF UK Praha, Viničná 7, Praha 2, 128 44, e-mail: petr.hulka@
centrum.cz. Vaše údaje, které přispějí k získání znalostí o disperzi mladých ptáků, případně o jejich migračních cestách, budou zaregistrovány do databáze a vyhodnoceny. Pokud
vámi nahlášená volavka bude zastižena i na jiném místě, budete o tom informováni.
foto archiv
Volavka popelavá (Ardea cinerea) patří mezi druhy, které mohou být vnímány jako potencionálně „konfliktní“ a jsou často neprávem považovány
za škodlivé. Přesto v našich podmínkách stále schází bližší poznatky o behaviorální a populační ekologii tohoto druhu. Vy, kteří rádi vyrážíte do rybničnaté jihočeské krajiny s dalekohledem a zajímá vás pozorování ptactva,
možná rádi využijete příležitost pomoci s jejich výzkumem. Možná už jste se
během léta dověděli, že byste měli zaostřit především na jejich nohy!
P ORT R É T
Naším dnešním hostem je Eliška Novotná. Socioložka, vedoucí katedry
managementu veřejného sektoru Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci (jeden z partnerů projektu KRASEC), známá ale také jako
dlouholetá neuvolněná starostka (od r. 1994) obce Zahrádky a aktivní
účastnice mnoha neziskových projektů. Následující rozhovor jsme spolu
vedly „na pokračování“ – první část pochází z roku 1996, kdy Eliška Novotná oslavila 10. výročí svého odchodu z Prahy na malou jihočeskou vesničku (v roce 1986 tam začínala jako ošetřovatelka krav), přednášela (od
r. 1990) sociologii na JčU v Českých Budějovicích a zároveň byla v Zahrádkách poměrně čerstvě, druhým rokem, starostkou. V rozhovoru jsme pokračovaly letos, po dalších deseti letech, kdy se rozhodla se starostováním
skončit. Požádala jsem ji o okomentování jejích tehdejších odpovědí a nakonec o zodpovězení několika aktuálních otázek týkajících se jejího odchodu z komunální politiky.
ELIŠKA NOVOTNÁ:
starostování
Dvanáct let starostování
foto Jan Voběrek
je obrovská zkušenost!
ZDENKA JELENOVÁ,
Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí
10
[email protected]
1996: Zabývá se sociologie odchodem člově- 1996: Tímhle tématem se nezabýváte jen teoka z města na vesnici?
reticky, sama jste přišla z města na vesnici…
Určitě, jako každým sociálním jevem. Spíš ale Odchod z Prahy v roce 1986 byl mým jednov obecnější rovině – příchodem člověka do značným rozhodnutím. Zahrádky – to byla
jiné kultury, střetem různých světů – jedná náhoda, hledala jsem levné bydlení a práci.
se o tzv. koncept cizince, sociologie 70.-80. Stěhovala jsem se v první řadě z politických
let. Cizinec je podle něj každý, kdo přijde do důvodů – za normalizace jsem nemohla dvaodlišného prostředí a nějakým způsobem se cet let dělat sociologii, protože jsem nahlas
s ním srovnává. Někdy ztratí svou osobnost odmítla okupaci, vstup ruských vojsk do naší
a stane se součástí onoho prostředí. Jindy se republiky v roce 1968. Zůstala jsem pak s mamu vůbec nepodaří se včlenit, nepřijmou ho lou dcerkou dlouhé měsíce bez práce. Dalším
a on zůstává cizincem – sice žije s těmi lidmi, důvodem bylo, že jsem bydlela v místech,
ale ve svém vlastním světě. Ideální asi je, po- kde měl vyúsťovat Strahovský tunel, a já se
kud dojde ke vzájemné interakci, z níž vznik- přímo děsila, že bych skončila někde v anone nový sociální jev, něco, co promění všech- nymním betonu sídliště. Zní to jako klišé, ale
ny aktéry.
toužila jsem po přírodě, mít zahradu, psa a
kocoura, blízko do lesa. A bylo v tom i zkla1996: Často ovšem bývají reakce toho pro- mání, smutek ze společnosti, která mi jasně
středí nepřátelské – proč?
dávala na vědomí, že mne nepotřebuje.
Možná je to spíš ostražitost, obava z ohrožení. Člověk, který přichází, s sebou přináší od- 1996: Dala vám vesnice, co jste očekávala?
lišné vzorce chování, jiné hodnoty, pravidla, Mám možná určité pochybnosti, když překterá nejsou ostatním známa. Společenství konávám různá nepohodlí, třeba zrovna zlose brání, protože je uvádí v nejistotu a zpo- bí kamna a mrazivým ránem se vydávám na
chybňuje jejich dosavadní hodnoty… To lidé dlouhou cestu do práce, ale celkově jsem
přesvědčená, že jsem se rozhodla dobře…
nemají rádi.
2006: Snad bych dodala jediné: tu zmíněnou A po těch deseti letech na vsi zjišťuji, že jsem
stopu člověk v místě a lidech zanechává vždy, i nejen získala vše, co jsem očekávala, ale že
když jej třeba ostatní vůbec nepřijmou. Mohu jsem získala mnohem víc, například spoustu
třeba vzbudit v místních averzi, mohou proti přátel! Nových typů přátelství…
mně podepisovat petice, ale i to znamená, že 2006: Ne, já jsem v Zahrádkách nenašla vůtam po člověku cosi zůstává… A mnohem víc bec žádné přátele. Nemám tu přátele a mám
věřím dnes na působení času, že totiž mnohdy za to, že ani mít nebudu. Před těmi lety jsem
ta momentální averze časem vyprchá a mno- měla pocit, že jsou cesty k přátelským vztahům
hé se vidí jinak.
otevřené…Našla jsem slušné, korektní vzta-
hy, vzájemnou pomoc, směnu, ale ne přátelství. To není žádná anomálie, ještě jsem nepotkala nikoho, kdo by odešel na venkov a získal
tam opravdové přátelské vztahy – lidé nejsou
ochotni je navazovat, na vsi je to příliš po těch
rodech, příbuzenských vztazích a podobně.
1996: Když se vrátím ke konceptu cizince - cítila
jste se v Zahrádkách na počátku jako cizinec?
Šla jsem sem v naivní představě, že tomu tak
není. Asi proto, že jsem nešla hledat lidi, ale
tu přírodu a chtěla si zařídit život jinak, s perspektivou deseti, patnácti let do důchodu…
Teprve postupem času, někdy velice tvrdě,
jsem získávala zkušenost, že vskutku cizincem jsem a že mne tak lidi vnímají – věci, které mi byly úplně samozřejmé, oni nechápali,
a naopak, můj způsob jednání byl v některých situacích téměř urážlivý. Ta škola byla
zpočátku velice tvrdá. Půl roku jsem adaptovala domek, čtyři roky práce v kravíně, byla
jsem fyzicky velmi sedřená. Dostala jsem se
„k přírodě“ nikoliv romanticky, ale zcela natvrdo… Závislost na přírodě, jestli prší, sněží nebo je dvacet pod nulou je tady opravdu velká…
2006: Naprosto jednoznačně si už nedovedu
představit, že bych se vrátila do Prahy. Ale ještě
to vezmu z jiného pohledu: šla jsem na vesnici
hlavně za přírodou a neuvědomila jsem si, že
půjdu mezi lidi. Dnes jsem z lidí velmi zklamaná – což neberte jako emotivní výkřik, ale výsledek velmi racionální úvahy a zkušeností ze
starostování. A do přírody se vůbec nedostanu,
protože odjíždím ráno, pracuji na plné pecky a
P ORT R É T
nemám vůbec čas. Ovšem čím dál víc pozoruji,
jak se vztah k přírodě u mne stále vyvíjí, prohlubuje. Možná je to i záležitost věku, koneckonců
i mé dceři je už čtyřicet a začíná mi říkat, jak jinak vnímá přírodu… Doufám, že můj odchod
z komunální politiky přispěje i k tomu, že budu
mít na přírodu víc času.
1996: Nakonec jste se sžila s místními natolik, že si vás zvolili za starostku – změnilo to
vaše názory?
Jako starostka jsem získala jiný úhel pohledu, složitější. Především to urychlilo proces mého uvědomění, že tady není jednotná fronta vesnice a cizinec, já a oni. Předtím
jsem považovala za obrovskou opovážlivost,
když přistěhovalci kandidovali, protože jsem
si myslela, že nemohou pochopit historii
společenství, místních rodů… Ale ono to tak
není, ta kontinuita byla naprosto přervána.
Samozřejmě starostováním člověk přebírá za
obec obrovskou zodpovědnost a mí voliči asi
věděli, že jsem ochotná ji převzít.
1996: Co se tady nejvíc změnilo za dobu, kdy
tu žijete?
Přišla sem svoboda, tak jako do celé společnosti. Obrovskou naději vkládám do mladé generace, do studentů. Vidím na fakultě,
jak rok od roku jsou svobodnější, jak roste
jejich sebevědomí… Totéž vidím u nejmladší generace v Zahrádkách. U mých vrstevníků je to samozřejmě obtížnější. Pokud jde
2006: Můžete dnes své zkušenosti trochu zobecnit?
Dvanáct let starostování je obrovská zkušenost. Stopu, kterou tu jako starostka zanechávám, začnou místní – snad – pozitivně vnímat
třeba až po delším čase. Říkám si dnes, že jsem
to asi vzala moc zprudka, městsky, že jsem přehnala dynamiku změn, oni potřebují jít pomalejším tempem… Povzbuzující jsou dvě věci.
Mnohem víc jsem začala zdejším lidem rozumět, víc je chápu. Což se nevylučuje s mou velkou deziluzí z nich. Druhá, globálnější věc je, že
si říkám, že tahle krajina je nás všech, oni na ni
nemají monopol. Ostatně hospodářů, kteří by
tu žili staletí či aspoň desetiletí, zbylo málo, historické tradice jsou přetrhané…
Co si ze starostování odnášíte nejdůležitějšího?
Za skutečně nejcennější považuji vklad do konkrétních lidí, v nichž něco zůstává i pro budoucnost. A je to několik desítek lidí, které mohu do
toho „svého týmu“ počítat. Když jsem teď připravovala pozvánku na rozloučení se starostkou, tak mi účetní se slzami říkala, že je to, jako
kdyby rozesílala parte…
Zahrádecká škola v 1. polovině 20. století
(z archivu obce)
Konec školního roku v MŠ, rok 2006
(foto archiv obce)
CO V ZAHRÁDKÁCH (240 obyvatel)
VZNIKLO ZA POSLEDNÍCH
DVANÁCT LET:
Výtvarná dílna – v r. 1999 jako modelový projekt s podporou Programu obnovy venkova, NROS, Nadace partnerství a
sponzorů. Je organizační složkou obce.
Turistická ubytovna – s grantovou
podporou především Nadace VIA také
v r. 1999. Je organizační složkou obce.
Nabízí komfortní ubytování a stravování po celý rok.
Poštovna – s velkou slávou vznikla a po
několika letech zase zanikla.
Greenways řemesel a vyznání – obec je
jedním z partnerů.
Čistírna odpadních vod, kanalizace, rekonstrukce veřejného osvětlení a všech
komunikací, plynofikace, komplexní
řešení sedmi veřejných prostranství,
napojení oblasti na síť značených turistických stezek, cyklotrasy, veřejná
zeleň, rekonstrukce všech nemovitostí
v obecním majetku…
Proč vlastně už letos nebudete kandidovat?
Jsem unavená, lidé jsou unavení ze mne a obě
strany bytostně potřebují změnu. Navíc žijeme v naprosto nešťastné době, politika shora ovlivňuje všechno – znechucenost lidí, jejich
apatii, přesvědčení, že všechno se dá zmanipulovat, zkorumpovat… V malé obci se to neprojevuje přímo – vůči mně vůbec, na to mne lidi
příliš dobře znají, ale problém je v celkové politické situaci. Navíc jsem v tomto volebním období byla v mnoha zásadních případech přehlasována v zastupitelstvu poměrem jedna ku šesti i
od lidí, kteří mi předem řekli, že se mnou souhlasí, ale pak nechtěli mít konflikt… Do posledního
volebního období jsem šla proto, abych dotáhla
některé věci, ale nic z toho se mi nepovedlo.
Co konkrétně?
Třeba vyhlásit ochranná pásma kolem zdrojů pitné vody, to zastupitelé odmítli, přestože
máme zákonnou povinnost to zajistit. Nebo dostat do podoby neziskové organizace výtvarnou
dílnu s turistickou ubytovnou, což je úžasná věc,
trvající od roku 1999, „moje dítě“, které nás nejen proslavilo, ale dalo velké impulsy místním lidem, především dětem… Také se to nepovedlo,
zastupitelé dostali všechny informace, ale odmítli je byť i jen přečíst… A nepovedlo se postavit plánovanou rozhlednu, což je problém můj,
protože jsem neměla čas se tomu věnovat a nesehnala peníze. Zastupitelstvo se také naprosto
bránilo přistěhovalcům, neprošel žádný můj návrh na řešení přistěhování nových lidí…
Mnohé pasáže našeho rozhovoru jsou naplněné určitou hořkostí, zklamáním, deziluzí.
Zůstává vám ještě vůbec nějaký optimismus
do budoucna?
Já přece jsem bytostný optimista. Změna je život, a když existuje dynamika, pohyb, tak život
pokračuje. I když se lidi hádají, tak to znamená, že vše bude nějak pokračovat. A nejdůležitější zdroj optimismu je samozřejmě fakt, že je
tu demokracie a svoboda.
11
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
1996: Co od svého starostování očekáváte, co
v obci plánujete?
Důležité je, že jsme připravili místní program
rozvoje, děláme na územním plánu, teď jsme
uspěli v Programu obnovy vesnice – to pokládám za velmi důležité. Jde především o
obnovu společenského a kulturního života
obce. Aby obce na sebe vztáhly co nejvíce institucí, které uspokojují základní potřeby lidí.
Protože jakmile musím za vším dojíždět, tak
vidím ve vesnici jen obdobu sídliště, v podstatě noclehárnu, a to velice složitou, protože nefunguje veřejná doprava.
2006: Jistě, máme místní program rozvoje, připravený územní plán, ale nikdo z obce se o to
nezajímá. Lidi nechtějí nic nového, ani informace, ani znalosti a trvají na svých názorech.
A to je hlavní zdroj mého zklamání. Myslela
jsem, že obec, nebo já jako starostka, jsme tam
proto, abychom nabízely příležitosti, kterých
by se lidé mohli chopit. A ty možnosti jsem prvních osm let velmi usilovně otevírala. Jenže lidé
o ně nestáli. Je to teď aktuálně vidět na kauze
větrné elektrárny, kterou máme ve všech schválených strategických dokumentech, z nichž některé bez námitek prošly procedurou veřejného
projednávání, a lidé teď proti ní podepisují archy a protestují na kraj. Když jsme ale měli na
úřadě velmi rozsáhlou studii EIA, tak se nikdo
nepřišel ani podívat. Od Cally přišla nabídka
k exkurzi na větrné elektrárny. Z kandidujících
budoucích zastupitelů, kteří budou o kauze
rozhodovat, se přihlásila jediná. Je to všechno
jak házení hrachu na zeď… V roce 1996 jsem
ještě mnohé očekávala. Teď končím i proto, že
už neočekávám vůbec nic.
o obec, děje se spousta věcí, vzniklo tu občanské sdružení, které může žádat o granty,
poprvé jsme rozsvítili vánoční strom, pořádáme koncerty, výstavy, country večery, turnaje pro děti. Zapojuje se stále víc lidí. Hodně
bychom chtěli udělat pro děti. To je nejdůležitější, aby se nejmladší s vesnicí identifikovali, vraceli se sem i po studiu a neodcházeli
do měst. Vrátí se – pokud to tu bude přitažlivé a budou se tu cítit skutečně důležití.
2006: Samozřejmě že naděje je v mladých, ale
ani u nich dnes přinejmenším v naší obci žádný zájem nevidím. Prostor svobody využívají hlavně k planým diskusím, většina mladých
má problémy se zákonem…Mnoho aktivit pro
veřejnost jsme pro nezájem zase zrušili.
P OD LU P OU
Calla má v síti KRASEC specifickou roli. Kromě běžného poradenství zaměřeného zejména na energetiku a ochranu přírody radí občanům, jak se zapojovat
do procesů, v nichž se rozhoduje o životním prostředí. Mnohdy pak vstupujeme společně do správních řízení s nadějí, že se nám podaří ochránit krajinu před
nevhodnou nebo dokonce životnímu prostředí škodlivou stavbou. Přesto, že se v tomto úsilí opíráme o zákony, odborné posudky i zdravý selský rozum, naše skóre
není příliš optimistické. Proto využíváme všech možfoto Calla
ností, abychom pozitivní případy popularizovali a po- Rekonstruovaný kravín v Lipí
silovali tak sebevědomí těch, kteří také jdou někdy doslova „hlavou proti zdi“ a zmocňuje se jich beznaděj a bezmocnost proti „vůli mocných“. Jedním z případů majících dobrý konec pro všechny je kauza Kravín Habří.
Kauza
kravín
Kravín
Habří
VLADIMÍR MOLEK,
[email protected]
Obec Habří se nalézá nedaleko Českých Budějovic v podhůří Blanského lesa na území
3. zóny stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Hranice CHKO prochází sice po komunikaci v obci, avšak podle vyhlášky o zřízení
CHKO je její součástí celá obec, tedy i stávající zemědělský areál. Jeho vlastník, ZD „Skalka“
Jankov, zde plánoval modernizaci provozu,
což představovalo dostavbu nové produkční stáje pro chov dojnic o kapacitě 504 kusů a
adaptaci kravína na porodnu pro 60 krav. Zrušena měla být nevyhovující porodna prasat.
Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí
12
Konflikt s ochranou krajinného rázu
Dostavba byla plánovaná mimo stávající areál střediska a vyžadovala zábor zemědělské
půdy. Problematickou se jevil rovněž dovoz
krmiv a rozvoz hnoje po pozemcích okolo
obce. Nová stavba byla konfliktní ve vztahu
k ochraně krajinného rázu. Vzhledem ke kapacitě nové stáje bylo nutno posoudit stavbu dle zákona o posuzování vlivu stavby na
životní prostředí (EIA). Do procesu EIA se kromě obce a Správy CHKO Blanský les zapojila občanská sdružení Calla a Jihočeské matky,
podporující místní občany a zastupitele.
Zastupitelé v Habří si nechali zpracovat nový
územní plán, který s rozšířením zemědělského areálu nepočítal. Naopak upřednostňoval v rozvoji obce rodinnou výstavbu a posílení rekreačního a turistického významu
místa. Občané se obávali, že zvýšením počtu dobytka dojde k negativnímu ovlivnění
životního prostředí, včetně dopravní, hlukové a emisní zátěže, což by spolu s negativním
vlivem stavby na krajinný ráz bylo v rozporu
s územním plánem i představou o dalším životě obce. Tento názor zastávala i občanská
sdružení, k nimž se v průběhu kauzy připojilo i nové místní sdružení Jihočeský Habr, založené z podnětu místních občanů.
Alternativa: Lipí
Právě občanská sdružení navrhovala investorovi alternativní řešení spočívající ve využití bývalého velkokapacitního teletníku v nedaleké obci Lipí. Plán na vytvoření podmínek
pro rozvoj chovu skotu občanská sdružení neodmítala, neboť si uvědomovala, že se
přes některé výhrady jedná o perspektivní
údržbu a zachování luk v podhůří Blanského
lesa. Výhrady k záměru měla zpočátku rovněž Správa CHKO, neboť dle vyhlášky o zřízení CHKO lze velkokapacitní chovy budovat
ve třetí zóně pouze za předpokladu, že se nezvýší celkové množství živočišného odpadu
a dojde ke kompenzaci zrušení nevyhovujících provozů nebo přechodem na technologie, které méně zatěžují životní prostředí.
Mezi další ustanovení této vyhlášky patří požadavek, aby došlo k odstranění stávajících
nevyužívaných staveb, nebo pro ně bylo nalezeno využití respektující limity CHKO.
Podivný přístup CHKO
Bohužel, v průběhu vývoje kauzy se názor pracovníků Správy CHKO Blanský les na umístění stavby měnil, a to i přes čtyři zpracované
posudky hodnotící vliv stavby na krajinný ráz.
Stěžejním posudkem bylo pro nevládní organizace i samosprávu obce hodnocení doc. Ing.
Arch. Ivana Vorla, a to jak z hlediska odbornosti,
Studie dostavby kravína v Habří
tak i nezávislosti. Díky interním rozporům ve
Správě CHKO Blanský les byla jejich obě vydaná rozhodnutí, z nichž prvé bylo nesouhlasné
a druhé, po změně uspořádání objektů kravína, souhlasné, napadena odvolacím orgánem. První, nesouhlasné, bylo v odvolacím
řízení zrušeno a vráceno k novému řízení, druhé, souhlasné s podmínkami, změněno a podmínky Správy CHKO vypuštěny!
Již v průběhu druhého odvolacího řízení bylo
zřejmé, že podmínky kladené ze strany obce
a orgánů ochrany přírody představují spolu s přetrvávajícím nesouhlasem vážné překážky pro realizaci záměru. Podstatná je však
skutečnost, že investor, ZD „Skalka“ Jankov
nereagoval přes získaný souhlas ministerstva
životního prostředí v odvolacím řízení na požadavek stavebního úřadu Magistrátu města
České Budějovice o doplnění žádosti na vydání územního rozhodnutí! Proto také občanská sdružení nevyužila dalších zákonných
možností k napadení tohoto rozhodnutí.
Konec dobrý – pro krávy i pro obec…
V současné době ZD „Skalka“ Jankov redukuje a modernizuje provoz živočišné výroby
v obci Habří a stavebně upravuje velkokapacitní kravín v obci Lipí pro potřebu chovu
dojnic. Dokonce sem přesunulo administrativní zázemí podniku a z nevyužitých objektů
se stává plně funkční zemědělský areál. Habří má schválený územní plán, který nepočítá
s rozšiřováním zemědělské výroby, a pozornost obce je upřena na novou rodinnou výstavbu, v čemž plně podporuje občany, kteří na svých pozemcích chtěli stavět rodinné
domky nebo je nabízejí pro tyto účely zájemcům z nedalekých Českých Budějovic.
Autor pracuje jako ekoporadce ve sdružení Calla.
náměty „trvanlivé“, veskrze pozitivní a motivující, otevíráme
tu časopisovou formu ekologické poradny a nezapomínáme
ani na nejmenší čtenáře, kterým vždy nabízíme nějaký
zajímavý námět pro jejich toulky přírodou i domácí tvořivost.
Budeme rádi, když nám napíšete vaše stručné dotazy,
problémy či náměty, a to buď písemně na adresu poradny
Rosa (viz str. 2), nebo ještě lépe e-mailem: [email protected].
Jak si stěžovat na úředníky
Stát se šetrným spotřebitelem není až tak složité, zvláště,
můžeme-li situaci a své jednání ovlivnit sami. Jako „dospělci“ si o spotřebě rozhodujeme povětšinou sami. Co ale
malé děti? Vezměme si za příklad takového novorozence
či kojence... Ač si často prosadí svou a naučí rodiče jinému dennímu (a nočnímu) režimu, rozhoduje, kdy se bude
jíst (kojit) či později kdy a kam lézt, tak jsou stále situace,
které může ovlivnit jen nepatrně – jako například, které
plenky bude nosit...
MICHAL BERNARD, Ekologický právní servis
foto autorka
Plenky – nejdůležitější součást dětského šatníku. Zdánlivě pohodlné a levné „jednorázovky“ versus pratelné pleny s tisíci mýtů o
časové či finanční náročnosti. Hledáte vztah mezi plenami, dětmi a ekospotřebitelstvím? Pro své děti bychom měli být vzorem
a má-li to být vzor hodnotný, neměli bychom je od malička učit
plýtvat a užívat věci na jedno použití. Užívání „jednorázovek“ má
však své dopady i do jiných než etických a ekologických oblastí –
a to oblasti zdravotní a sociální. Problematikou „děti – pleny – životní prostředí“ se zabývá ekoporadna Rosa.
Od září máme v nabídce kromě poradenství a individuálních
konzultací též sady moderních pratelných plen (z biobavlny, froté
i dalších materiálů) a příslušenství k nim, ale např. i baby-šátky a
literaturu týkající se dětské problematiky, těhotenství a mateřství.
Pro mateřská centra pořádáme semináře s ukázkami jednotlivých
druhů plen, plenkových kalhotek, svrchních kalhotek a dalšího
vybavení. V nabídce jsou i praktické kurzy skládání a šití plen.
Od října bude na Rose probíhat vzdělávací cyklus vázaný k této
problematice (udržitelná spotřeba, šetrná domácnost, dětská problematika očima ekoporadců a pediatrů, vázání baby-šátků, apod.).
Začátkem příštího roku se v ordinacích lékařů (v porodnicích,
u pediatrů, gynekologů....) objeví i plakátek nabízející alternativy
šetrnější k dítěti, jeho zdraví i přírodě.
O jednotlivých druzích a typech plen, jejich výhodách a nevýhodách si můžete přečíst v nově vycházející brožuře Pleny pod lupou – 15 nejčastějších otázek o plenách; návody na skládání a šití
moderních plen, kterou lze získat v ekoporadnách sítě KRASEC.
A máte-li zájem s námi v této problematice spolupracovat, neváhejte a ozvěte se na Rosu! Projekty jsou financovány v rámci grantů MPO a NROS.
VĚRA SOUKUPOVÁ, Rosa
I
Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Jestliže nesouhlasíte s vyřízením vaší stížnosti, můžete se obrátit
na nadřízený orgán s žádostí o přešetření způsobu jejího vyřízení.
Pokud nadřízený orgán dojde k závěru, že úřad při vyřizování vaší
stížnosti pochybil, uloží mu přijmout opatření k nápravě.
RODINU
Jedná se o formální stížnost, kterou upravuje § 175 správního řádu
(zákon č. 500/2004 Sb.). Tento zákonem upravený postup vám dává
naději, že se vašimi výhradami vůči konkrétnímu úředníkovi nebo
úřadu jako celku bude někdo kvalifikovaně zabývat a v případě
shledání pochybení ji vyřídí snad k vaší spokojenosti.
Úředník je ze zákona povinen chovat se k vám zdvořile a vycházet
vám podle možností vstříc. Veřejná správa je službou veřejnosti, a
podle toho by se také úředníci měli chovat. Pokud s vámi úředník
jedná hrubě či arogantně, nevhodně vás oslovuje nebo vám tyká,
okřikuje vás nebo se s vámi naopak bavit odmítá, jistě se z jeho
strany nejedná o zdvořilé chování. Proti postupu správního orgánu jako celku (úřad státní správy i samosprávy) si můžete stěžovat
vždy, když nesouhlasíte s jejich postupem a správní řád vám nedává jiný prostředek k uplatnění vašich práv, např. jako účastníka
správního řízení.
Stížnost můžete podat písemně nebo ústně. Vždy lze doporučit písemnou formu. Při písemném podání stížnosti je nutno uvést jméno, příjmení, datum narození a adresu pro doručování (povinné
náležitosti podle §37 odst. 2 správního řádu) a obsah dané stížnosti. V ní je nutné přesně vylíčit skutečnosti a případně připojit některé důkazy (fotografie, listiny, vyjádření jiné osoby), které vaše tvrzení podporují. Dále pak by stížnost měla obsahovat návrh toho, co
požadujete. Postačí obecné vyjádření, že požadujete sjednání nápravy, je však rovněž možno navrhnout i konkrétní opatření (např.
snížení platu úředníka, jeho propuštění atd.). V každém případě je
vhodné ve stížnosti výslovně uvést, že žádáte, aby vás správní orgán vyrozuměl o výsledku šetření a o přijatých opatřeních k nápravě v případě, že stížnost shledá důvodnou. V opačném případě se
výsledek šetření vaší stížnosti a jeho výsledek nedozvíte.
Stížnost se podává u toho úřadu, vůči jehož postupu si stěžujete, resp. kde je zaměstnán úředník, na něhož si chcete stěžovat. O
stížnosti samozřejmě rozhoduje jiný úředník než ten, kterého se to
týká. Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení.
Tato lhůta může být prodloužena v případě, že nebylo možné v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
PRO
Máte pocit, že se k vám úředník chová nevhodně? Máte
pocit, že úřad nesprávně postupuje při řešení vašeho problému? Stěžujte si na něj! Kromě ústního vyříkání vašeho
problému s úředníkem nebo úřadem pěkně od plic existuje
i jiná možnost, jak se proti nevhodnému chování úředníka
nebo nesprávnému postupu úřadu bránit.
PŘÍLOHA
PRÁVNÍ PORADNA
Není plenka jako plenka!
PODZIMNÍ
CO D Ě L AT, K DY Ž ...
Na prostřední čtyřstraně pro vás máme, milí čtenáři, rady a
Vaříme s Líbou
Nezapomínejte na lípu
Je doba sklízení plodů a přípravy na zimu. Dnes, kdy většina lidí
nakupuje v supermarketech, v nichž je nabídka zeleniny a ovoce velmi pestrá po celý rok (za cenu dovozu na velké vzdálenosti
a často diskutabilního původu produktů), si často tuto dobu, kdy
země vydává své plody, dostatečně neuvědomujeme. Ten, kdo obhospodařuje zahradu, ale stále ví, o čem je řeč... Letošní štědrá úroda švestek je už zpracovaná, přináším tedy aspoň jeden recept pro
uplatnění stejně hojných hříbků, pokud jste je stihli naložit na kyselo. Další recept nabízím jako variantu zpracování tradiční podzimní zeleniny – bílého zelí a červené řepy. A na závěr něco dobrého na zub.
Ve 2. čísle Krasce jsem psala článek o přírodních zahradách – co to vlastně taková zahrada je a jaké jsou
její výhody z hlediska ohledu
na přírodu a životní prostředí. Také jsem vás nabádala
k používání domácích druhů
rostlin v českých zahradách.
Dnes se zaměřím na souvislosti využívání domácích a
exotických druhů dřevin.
Těstovinovo-cizrnový salát s houbami
200 g cizrny (římský hrách), 250 g těstovin (vřetena, vrtulky, kolínka),
1 středně velká cibule, 100 až 200 g naložených hub na kyselo, 1 sklenička černých oliv, 2 polévkové lžíce majolky, 2 lžíce kysané smetany, 1 lžíce plnotučné hořčice, bílý mletý pepř, sůl, estragon, čerstvé zelené natě.
Cizrnu zalijeme horkou vodou a uvaříme (nejlépe v tlakovém hrnci), aby byla měkká, ale nerozpadala se, vařenou propláchneme studenou vodou. Těstoviny uvaříme a také propláchneme studenou
vodou. Do mísy nasypeme cizrnu, těstoviny, přidáme na jemno
nakrájenou cibuli, na menší kousky pokrájené houby, černé olivy
(nemusí být, pokud chceme zachovat místní původ produktů), přiměřené množství zelené natě, čerstvý nebo sušený estragon. Promícháme majolku s kysanou smetanou a hořčicí, přidáme do salátové
mísy, vše promícháme, dochutíme solí a bílým pepřem.
Zelný salát s červenou řepou (sterilovaný)
Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí
II
1,2 kg bílého hlávkového zelí, 1,2 kg červené řepy, 2 větší cibule, 2 polévkové lžíce soli, 180 g cukru krupice, 0,2 l octa, 0,6 l vody, kmín (celý).
Červenou řepu omyjeme a vcelku uvaříme do měkka, vychladlou
oloupeme a nastrouháme na hrubší nudličky. Zelí očistíme, zbavíme
košťálu, nakrájíme (nakrouháme) na jemno, cibuli jemně nakrájíme.
Do většího hrnce dáme vodu, ocet, sůl a cukr, přivedeme k varu, přisypeme zeleninu, přidáme kmín a za stálého promíchávání přibližně
10 minut vaříme. Ještě teplou zeleninovou směsí plníme skleničky, po
uzavření zeleninu ještě asi 15 minut sterilujeme.
Sypaná dobrota
1 hrnek (250 ml) hladké špaldové mouky, hrnek hladké pohankové
mouky, hrnek hrubé kukuřičné mouky, nemáme-li tyto druhy k dispozici, stačí 3 hrnky bílé polohrubé pšeničné mouky, 100 g mletých ořechů,
hrnek pískového cukru nebo ½ hrnku tekutého karamelu (medu), prášek do pečiva, 3 vaničky měkkého tvarohu, 1 celé máslo.
Mouku s práškem do pečiva dobře promícháme, utřeme tvaroh
s cukrem (karamelem, medem), přidáme trochu vody a rozmícháme tak, aby byl tvaroh dostatečně tekutý a dal se nalévat naběračkou. Nameleme ořechy. Plech nebo pekáč vytřeme tukem a vysypeme mletými ořechy, zbytek přidáme do mísy s moukou. Lžící
nebo naběračkou nasypeme na pekáč asi 1/3 objemu SUCHÉ mouky, rovnoměrně ji rozprostřeme po ploše. Na vrstvu mouky opatrně nalijeme tvaroh a opět rovnoměrně rozprostřeme po celé ploše. Třetí vrstvu tvoří opět mouka (2/3 objemu), kterou rovnoměrně
nasypeme na vrstvu tvarohu. Nakonec krájíme tenké plátky másla,
které v těsné blízkosti klademe vedle sebe po celé ploše pekáče tak,
aby jím mouka byla víceméně všude překryta. Pečeme při 200°C.
Pekáč vyjmeme, když se začne linout příjemná vůně a moučnatý povrch pokrytý rozpuštěným máslem má zlatavou barvu. V této chvíli nastává „nejnáročnější“ část procesu: plech s dobrotou se
musí nechat uležet 24 hodin, teprve poté krájet řezy.
LIBUŠE JOZKOVÁ
Všechny živé organismy lze
z hlediska původu jejich výskytu na určitém území rozdělit do dvou základních skupin: na druhy původní, jinak taky
nazývané autochtonní, a na druhy nepůvodní neboli cizokrajné (exotické). Zvlášť bych se zmínila o skupině invazních druhů,
zvláštní podskupině těch exotických. Jedná se o ty druhy, které byly
buď úmyslně nebo neúmyslně zavlečeny na naše území a jejichž invazním šířením dochází k vytlačování druhů původních. Jejich nástup je někdy tak rychlý a silný, že může dojít k naprostému potlačení původního druhu.
Mezi dřevinami se u nás takto šíří především tři druhy stromů, je
to Robinia pseudoacacia – trnovník akát, Acer negundo – javor
jasanolistý (oba původem ze Severní Ameriky) a Ailanthus altissima – pajasan žláznatý (původem z Číny). Přestože se vláda snaží
činit kroky proti šíření těchto druhů, můžeme je bohužel dokonce
stále najít v nabídkových katalozích některých firem.
V některých případech rozšířením zmíněných druhů dochází ke
změně stanovištních podmínek, a proto je pak navrácení domácích
druhů velmi složité. Nelze samozřejmě nikoho nutit k vysazování
původních druhů do soukromých zahrad, ovšem vždy je možné
volit takové exotické rostliny, které nejsou na našem území invazní
a nezatěžují tak naši přírodu.
Pro výsadbu do zahrad se ovšem nabízí pestrá škála našich domácích
dřevin. Jednou z takových je náš národní strom Tillia cordata – lípa
srdčitá. Už po mnoho staletí byl tento strom součástí našich obyčejů, víry a také způsobů léčení. Lípa byla uctívaná nejen Slovany, kteří
ji povýšili na strom posvátný. Patrně tento strom souvisel i s dávným
matriarchátem, neboť je stále chápan jako strom „ženský“...
Lípa srdčitá zahrnuje několik druhů, nejznámější je malolistá a širokolistá. V obou případech jsou květy vhodné ke sběru. Nevhodné
k použití jsou květy exotické lípy stříbrné a americké – stromů, vysazovaných v parcích. Sušené květy lípy obsahují množství léčivých
látek, nejčastěji se užívá při horečnatých onemocněních dýchacích
cest, při kašli a zahlenění.
Lípa patří mezi naše nejvýraznější dřeviny snášející stín. Na půdu
má skromné nároky, nejlépe se jí daří v hlubokých, vlhčích, minerálně bohatých půdách. Opad listů zlepšuje průběh humifikace,
hodí se proto jako meliorační dřevina pro některé typy půd. Patří
mezi dřeviny odolné proti mrazu a městskému klimatu. Snáší dobře řez i tvarování do živých plotů.
Ze sadovnického hlediska je jedním z nejoblíbenějších druhů s velkou krajinářskou hodnotou, jak do skupin tak jako solitéra. V soukromých zahradách se často vysazovala v blízkosti obydlí, aby svým
vzrůstem změkčovala mohutnost stavby.
Až budete plánovat výsadbu nových stromů, zkuste si na ni vzpomenout.
ŠTĚPÁNKA CHARVÁTOVÁ
Autorka pracuje jako poradkyně v ekocentru Florianus.
foto archiv
RODINU
PRO
PŘÍLOHA
PODZIMNÍ
DOMÁCNOST A BIOZAHRADA
PODZIMNÍ
NEJEN PRO DĚTI
Vy r o b t e s i :
KOUŘOVÉ OTISKY LISTŮ
PŘÍLOHA
1. nasbírejte si listy nejrůznějších tvarů, zpočátku raději menší velikosti
2. připravte si čisté papíry, dostatek starých novin, tuk (máslo, sádlo nebo olej),
svíčku a zápalky, fotografický nebo jiný váleček (není nezbytně nutný), pro
jistotu kbelík s vodou proti požáru, ubrousky
3. čistý papír na jedné straně natřete tukem a stejnoměrně promastěte
4. zapalte svíčku a promaštěným papírem pohybujte nad plamenem, až ho celý
začerníte – dejte dobrý pozor, aby neshořel!
5. tuk se spojí se sazemi a vznikne slabá vrstvička jakoby tiskařské černi; vybraný list přiložte na začernělou stranu papíru (žilkami dolů) a překryjte kouskem novin
6. začněte po novinách přejíždět válečkem, případně bříškem palce; pečlivě
tlačte, aby se na žilkách listu zachytila čerň
7. zdvihněte noviny, a položte list černou stranou dolů na čistý papír, zase přikryjte novinami (čistými!) a opět opatrně, ale silně přitlačte
8. když noviny odstraníte, máte krásný otisk listu, přímo grafické dílo
9. pokud se vám to hned napoprvé nepovede, buďte trpěliví a pečlivější – výsledek za to stojí!
PRO
RODINU
Povídání o vydře I.
foto ČNF pro vydru
Pouze pokud vydří máma usoudí, že úkryt
jejích potomků je vyzrazen a nora není zcela bezpečná, přenáší v tlamě mláďata do
bezpečnější nory, kterých má v teritoriu
vždy vícero. Noru nesmí objevit liška, ale
kupříkladu ani táta vydrák, který nejenže
s výchovou mláďat nepomáhá, ale naopak
pro ně představuje nebezpečí.
Může se stát, že mimo zimní období najdete
v přírodě vydřího mrňouska jen tak samotného na zemi. To může znamenat, že vydří
máma ho zde jen na chvilku nechala a nese
do bezpečnější nory jeho sourozence. Proto
je dobré se vzdálit, abychom samici nevyplašili. Až po uplynutí určité doby, kterou je
třeba odhadnout podle počasí, je dobré se
vrátit a případně vydří mládě zachránit.
Mláďata vyder říčních (Lutra lutra) se rodí
nejčastěji v jarním a letním období. Někdy
také až na podzim, ale pro ty je potom příchod mrazivé zimy skutečně kritický. Vydří
mládě mívá nejčastěji jednoho až dva sourozence, vzácněji tři nebo je jedináčkem.
Novorozence nejdřív maminka vydra zbaví
plodových obalů a překousne pupeční šňůru, čímž podpoří dýchání. Poté celé jeho tělíčko důkladně olíže, což pomůže prokrvit
kůži a udržet stálou tělesnou teplotu. Díky
blízkému kontaktu se utvoří důležitá vzájemná vazba mezi matkou a mládětem, dojde ke vzájemnému vtištění pachů.
Čich je hlavním smyslem, na který jsou vydří novorozenci odkázáni, neboť oční víčka
mají ještě srostlá a zpočátku mají uzavřené
i vnější zvukovody (uši). Čich a částečně
také hmat je neomylně dovede k matčinu
mléčnému struku. Každé mládě si jeden ze
struků „přivlastní“ a saje vždy právě z něho. Při sání mláďata spokojeně mávají ocásky ze strany na stranu a od prvního dne se
ozývají tichým, cvrčivým hlasem.
Vydří mateřské mléko obsahuje až 24%
tuku. Díky tomu roste novorozenec „jako
z vody“, tedy spíš jako z nory. Za první měsíc zvětší svou hmotnost sedminásobně! Ale
o tom až příště.
První úspěšné vyvedení vydřích mláďat
v zajetí se u nás podařilo na Záchranné
stanici AOPK v Pavlově u Ledče nad Sázavou. Díky kameře umístěné v noře bylo
možno sledovat porod a následnou mateřskou péči.
MATOUŠ ŠIMEK,
Český nadační fond pro vydru
III
Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Vydří máma se o vydřata stará vlastně už
před narozením, kdy ve svém teritoriu vybere nejbezpečnější noru, vyhrabává z ní
vedlejší skryté východy a rozšiřuje prostor, kde bude rodit. Ten vystele přineseným rostlinným materiálem, aby se ve svém
„pokojíčku“ vydří mláďata cítila co nejlépe.
Jak už to u šelem bývá, mláďata se rodí velmi malá a jsou po narození zcela odkázaná
na matku. Stříbřitě šedivé uzlíčky váží pouhých 80-100 g.
V ideálním případě stráví vydřata první tři
měsíce života v noře, aniž by musela ven.
foto ČNF pro vydru
VYDŘÍ
NOVOROZENCI
Dunajsko-vltavská cesta
O Zvíkovském Raráškovi
kresba: Jaroslav Kerles
RODINU
PRO
PŘÍLOHA
PODZIMNÍ
Jihoče ský čtv r tletník o životním prostředí
IV
VÝLE T Y BEZ AUTA
Jako příklad toho, že se dá i na větší vzdálenosti cestovat pěšky
či na kole, nám poslouží tzv. Dunajsko - vltavská cesta. Že jste o
ní ještě neslyšeli? To proto, že je to tajný tip. Ale to nevadí, krátce vám ji představím.
Cesta byla před dvanácti lety založena jedním profesorem z Lince ve
spolupráci s členem ochránců přírody v Českém Krumlově jako snaha spojit město na Dunaji s jeho protějškem na Vltavě. Navíc měla
napomoci k opětovnému sblížení obyvatel dvou zemí, jejichž spolužití v minulosti bylo násilně přerušeno.
Společně navrhli logo a rakouský Alpenverein a Klub českých turistů dodaly potřebné peníze na značení a odznaky. Samolepkami a cedulkami s logem cesty
pak pánové svépomocí vyznačili celou 82 kilometrů dlouhou trasu. Trasa
je vedena tak, aby ji mohli využít i cyklisté.
Trasa začíná nebo končí, podle toho, kde si určíte start či cíl, buď na českokrumlovském náměstí nebo v Linci, u
kostela svaté Magdaleny. Je to historicky cenný kostelík stojící na
konečné stanici tehdejší konězpřežky, která spojovala České Budějovice s Lincem.
Popis trasy bude stručný, ale pro případného zájemce použitelný.
Půjdete-li stále po značkách, vystoupíte do míst, odkud se vám naskytne dokonalý pohled na Linec, ohraničený na jihu siluetami alpských vrcholů. Windpassing, Oberbairing, Oberwinkel, Pelmberg,
Althellmonsödt a Hellmonsödt jsou pěkně upravené vesnice, kterými musíte projít. Přes Glassau projdete kolem dvou mlýnů Pöllersmühle a Sturmmühle do Zwettlu an der Rodl. Do nedalekého Bad
Leonfeldenu, kde se doporučuje přenocovat, protože jste ve třetině
trasy, je to nedaleko.
Druhý den se vydáte k vesničce Rading a u švédských šancí (částečně zrekonstruované opevnění z třicetileté války), vstoupíte nedaleko tzv. jižního pólu ČR na naše území. Po jedné z větví solné stezky, kolem zaniklé nejjižněji
položené vesnice Radvanov, přes rozvaliny Petřejova dojdete do Studánek.
Martínkov a Mnichovice jsou místa, která minete cestou k vodopádům
sv. Wolfganga na Menší Vltavici. Projdete Vyšvodopády sv. Wolfganga
foto archiv
ším Brodem a kolem bývalé léčebny Hrudkov minete Kraví horu. Zanedlouho stojíte nad
Rožmberkem. Jste ve dvou třetinách cesty a lze zde přenocovat v turistické ubytovně.
Třetí den se po modré vydáte kolem zámku do Rožmitálu, dále do
Močerad a Zahrádek. Přes Silniční domky, Zahořánky a Přídolí vás
kolem Drahoslavic na Křížový vrch nad Českým Krumlovem provází pohodlně se svažující cesta. Kdo postojí na Křížovém vrchu, jistě
se mu při pohledu na město pod ním zatají dech a z paměti vytanou
poetická slova Ladislava Stehlíka ze Země zamyšlené: „Jak, kterak
tě mám oslovit, básni českokrumlovská, vlno zkamenělá, vílo zakletá,
Sněhurko zabloudilá do našich střízlivých dní? ... Perlo nejvzácnější z
českých měst, zářící na čelence minulosti, chloubo rožmberská!“.
Několik dat nakonec: Kostel sv. Magdaleny 270, Náměstí v Českém
Krumlově 492 m n. m. Čistá doba chůze 21 hod. Celkové stoupání
1 890 m, klesání 1 670 m (při pochodu z Lince). Nejvyšší bod Zahrádka 856 m n.m.
PETR RESCH
kovu. Více informací o projektu
Pohádkové království: www.pohadkovekralovstvi.cz.
Můj příběh se stal v době, kdy hrad
ještě neomývaly vlny jezera, ale pyšně se tyčil na vysoké skále nad hlubokým údolím řeky Vltavy. Tehdy se
na Zvíkov přistěhovali jeho noví majitelé s malou dceruškou - princeznou Terezkou.
Terezka byla neposeda, vlezla do každého koutku, o všem musela
vědět a každému radit. Hned byla ve stáji, hned zase v kuchyni a
za chvilku už se rozhlížela z ochozu věže. A právě hradní věž ji přitahovala nejvíc. Pokaždé, když procházela okolo malých dvířek ve
stěně, měla pocit, že ji někdo pozoruje. Jednou to už nevydržela a
dvířka otevřela. V malinké komůrce za dvířky se krčilo nějaké divné zvířátko nebo spíš nepovedený skřítek s dlouhým zoubkem.
„Jé, ahoj, kdo jsi?“ zaradovala se Terezka z nového kamaráda.
„Rarášek,“ špitlo to cosi. „Ty tu bydlíš?“ „Hm. Tedy ne tady ve věži,
patří mi celý hrad. Tady se jen před tebou schovávám.“
„A proč se schováváš?“ „Protože ty všechno vyšmejdíš a mě tady
ještě nikdy nikdo neviděl.“
„Ty jsi něco jako strašidlo?“ „No, já si říkám DUCH HRADU, ale
v podstatě jsem něco jako strašidlo.“
„A jseš hodný nebo ošklivý strašidlo?“
„Já nevím. Myslím, že hodný.“
„A co děláš?“ „Většinou vržu s podlahou, posouvám obrazy, schovávám věci, občas někoho shodím s věže nebo hradeb. Tak, zkrátka dělám, co mě napadne.“
„Tak to tedy moc hodný nejsi. Ale neboj, já něco vymyslím, abys nemusel být ošklivý. Ode dneška budeš pracovat!“
Terezka cestou z věže přemýšlela o nějaké práci pro Raráška. Má
krásný, dlouhý zoubek, mohl by dělat třeba dírky do kožených
opasků. A už táhne do věže pytel plný kůží na opasky.
„Neboj se, všechno ti ukážu. Tak, tady dej zoubek, výborně, a teď
stiskni. Bezva – vidíš! To je krásná dírka, tak další, další, další. No
počkej, Rarášku, co to děláš?“ A Terezka jen bezmocně přihlížela,
jak se Rarášek pustil do kůží a rozkousal je na hadry. Z těch už nikdo opasky neudělá! „Zlobidlo jedno zlobivý, však počkej, najdu
ti práci, při které nic rozkousat nemůžeš. – Už to mám! Budeš dělat zvoníka.“
A Terezka dovlekla Raráška do zvonice, dala mu do jedné ručičky
provaz od zvonu a do druhé hodinky a řekla: „Vždycky, když bude
velká ručička na dvanáctce, tak zatáhneš za provaz.“ A Raráškovi to šlo. První hodinu odzvonil ještě tak trochu nesměle, druhou
jako opravdový zvoník, ale pak už si zvonil, jak ho napadlo, a na
hodinky se vůbec nedíval.
„Ty Rarachu jeden!“ rozčílila se Terezka, „vždyť teď kvůli tobě vůbec nikdo neví, kolik je hodin, jestli mají jíst nebo jít spát. Tak co
s tebou? Vždyť z tebe nikdy nic pořádnýho nebude. Víš co? Pro mě
za mě si klidně dál strašidlákuj.“
„To je dobře,“ zaradoval se Rarášek, „stejně mě strašení baví nejvíc.“
A tak je Rarášek na Zvíkově dodnes a spokojeně si vrže podlahou,
posouvá obrazy, schovává věci a občas, když je hezky, tak si na
hradbách jen tak zlehounka do někoho šťouchne.
BÁR A STLUKOVÁ
copyright Mapcentrum s.r.o.
NA NÁVŠ T Ě V Ě
Kala je jednoděložná rostlina exotického vzhledu, oblíbená zejména u křížovkářů. Jeden zástupce rodu Calla, totiž ďáblík bahenní, ohrožený druh (jiho-)českých mokřadů, se stal erbovní květinou stejnojmenného občanského
sdružení. Calla sídlí v Českých Budějovicích a působí jak
v blízkém okolí (péče o chráněná území, sázení stromků…), tak porůznu v Jihočeském kraji (správní řízení), ale
i na celostátní úrovni (energetická koncepce a legislativa)
a v mezinárodní spolupráci (jaderná elektrárna Temelín).
Ekotrh 2006 v Českých Budějovicích
Calla slaví
patnáctku
patnáctku
JIŘÍ GUTH,
[email protected]
Jak to začalo
Čtveřice Jihočechů se zájmem o přírodu a
o věci veřejné (Dalibor Stráský, Tomáš Malina, Vladislav Heřmanský a Jana Čeřovská) založila v říjnu roku 1991, přesně před patnácti lety, nadaci Calla. Původním cílem bylo tzv.
ochranné vlastnictví území přírodovědecky
cenných, ale ne dost na to, aby byla chráněna podle zákona (nota bene podle tehdy ještě platné „padesátky“ z roku 1956), například
i některých lokalit ďáblíku. Ukázalo se však,
že s takovou iniciativou jaksi předběhli dobu.
Koncept pozemkových spolků vznikl mnohem později a rozvinul se až v posledních letech. Nadace se posléze přeměnila na občanské sdružení a soustředila se jednak na péči
o chráněná území (zejména o NPR Brouskův
mlýn v nivě říčky Stropnice), jednak na poradenství pro úspory energie a její získávání
z obnovitelných zdrojů. Energetika a ochrana přírody tvoří dosud dva hlavní pilíře činnosti sdružení.
Poradenství
„V obou hlavních směrech naší činnosti se na
nás postupně obracelo stále víc lidí o radu,“
říká Edvard Sequens. „Poradenství jsme chtěli dělat stejně dobře jako ostatní formy činnosti. V roce 2003 jsme vstoupili do sdružení
ekologických poraden v ČR STEP, díky čemuž
jsme se zdokonalili metodicky, vyměňovali si
s ostatními zkušenosti, do určité míry se specializovali a také získali na poradenství dotace, hlavně z MŽP. Projekt KRASEC má podobné cíle, ale hlouběji a v měřítku kraje. Zatím
splňuje naše očekávání, zejména odborná
specializace se rozvíjí a spokojeni jsme také
s časopisem Krasec.“ (Pozn. red.: dodal bez jakéhokoliv nátlaku.) Calla je velmi aktivní v přípravě sítě KRASEC jako právnické osoby –
sdružení jihočeských ekologických poraden
jako nástroje pro využití synergického efektu a překonání úzkého zájmu členských poraden o jejich obor a místo či region.
žár pro rádio Faktor (nýbrž je ukrytý uvnitř
staré věže), že se posuzoval vliv na životní
prostředí alespoň sedmdesáti osmi projektových změn – když už ne celé – JE Temelín
a že její provoz je pod soustavnou veřejnou
kontrolou, že byl přijat zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, že tyto
zdroje jsou v jižních Čechách stále populárnější (i za přispění databáze a atlasu Cally) a
hlavně jsou brány jako reálná náhrada zdrojů klasických.
Naopak k neúspěchům lze počítat, že zbytečná a drahá temelínská elektrárna byla
dokončena a produkuje nejen elektřinu na
vývoz, ale i vyhořelé jaderné palivo a další ri- Výhled
zika a problémy, že vltavíny na nalezišti u Be- Jednooborový svazek nevládních organizasednic, dokonce na území přírodní památky, cí, jakým chce KRASEC být, by se mohl ukájsou legálně „průmyslově“ těženy, že kolem zat jako životaschopnější, nežli všeobjímající
Českých Budějovic vyrostlo několik hyper- „Volné sdružení neziskových organizací“ (česmarketů a že samotná Calla nedokázala vy- kobudějovických), s jehož formováním Calla
budovat větrný park u Pavlova na Vysočině, pomáhala. Dobré zkušenosti má s členstvím
v Zeleném kruhu, pokud jde o lobbying a
který by jí zajistil dlouhodobé financování.
Kromě vlastní činnosti – expertízy, osvěta, legislativu. Operativní spolupráce se Calle
účast ve správních řízeních – Calla také po- dobře daří zejména s Jihočeskými matkastupně předává své zkušenosti dál, zejmé- mi a s Hnutím Duha, asi je sblížil odpor prona různým místním občanským iniciativám. ti Temelínu.
Její podání jsou nejen odborně kvalifikova- Samotná Calla teď má šest pracovníků a pro
ná, ale také formálně na vysoké úrovni. Hlav- další předpokládaný rozvoj hodlá zpracovat
ní zásluhu na tom má Vladimír Molek, v Calle strategický plán. V příštích týdnech bude urmj. nositel programu ochrany přírody a kraji- čitě pracovat na přípravě alternativní konny, který dříve dlouhá léta působil na okres- cepce energetické politiky, v osvětě jednak
ním národním výboru a na okresním úřadu. o obnovitelných zdrojích energie (včetně naMezi předměty řízení převažuje kácení dře- příklad technického konopí), jednak o význavin mimo les, zásahy do významných krajin- mu pískoven, v obraně přírody na Lipensku
ných prvků a do krajinného rázu. V současné a Boleticku před výstavbou velkých areálů a
době si už správní řízení k účasti Calla vybírá. v úsilí o lepší třídění a recyklaci odpadů v jiJde především o případy, když v daném mís- hočeském kraji (a zároveň proti zvyšování katě nepůsobí žádné jiné sdružení nebo inicia- pacity nebezpečné skládky komunálního odtiva, když je o zapojení přímo požádána, když padu v Lišově).
jde o věc a vlivy nadmístního významu, anebo když jde o téma nebo místo v ohnisku zá- Přejeme Calle do dalších patnácti let dostajmu Cally jako třeba Novohradsko, kde se tek peněz, elánu a spojenců. Jak vidno, je to
podílí na úsilí o vyhlášení chráněné krajin- v zájmu nejen břehulí a vrtulí, ale také mnoha krásných míst v jižních Čechách, jakož i
né oblasti.
peněženek a čistého „zeleného“ svědomí
mnoha spotřebitelů.
Vyrobit si vlastní zdroj čistého tepla není zas tak složité.
foto archiv Cally
Autor pracuje na MŽP.
13
Ji hoče ský čtv r tletník o životním prostředí
Co bylo dál
Za úspěchy, k nimž Calla notně přispěla, považuje předseda sdružení Edvard Sequens
například to, jak se daří populaci břehulí v pískovně v Třebči, dobrý stav mokřadů
u Brouskova mlýna, že se už nechystá velké
lyžařské středisko na Chlumu v boletickém
vojenském újezdu a naopak jeho nejcennější části byly vybrány do soustavy Natura 2000
(dokonce jako ptačí oblast i jako evropsky významná lokalita), že na Kleti nestojí nový sto-
foto Calla
Biopotraviny
Návštěvu Slunečné jsme naplánovali na 20. září. Bylo krásné babí léto a
z mlhy nad Lipnem se vynořilo slunce chvíli před tím, než jsme dojeli za Ing.
Pavlem Štěpánkem na ekofarmu, která se nachází mezi obcemi Želnava a
Záhvozdí ve výšce 840 m.n.m. Když pan Štěpánek vypráví, jak Slunečnou objevil, může se v první chvíli zdát, že to je vymyšlený příběh. Jak před jedenácti lety při deštivé cestě ze Slovinska do Německa, kde v té době žil, uviděl při
průjezdu Rakouskem nad kopci na pravé straně pruh modré oblohy. Když se
podíval do mapy, zjistil, že se v těch místech nachází Šumava, hory, kde nikdy
předtím nebyl. A když tenkrát přejel hranici, dostal se do oblasti horního Lipna, do míst, kde na návrší nad obcí Želnava bývala vesnička Slunečná. Tak
našel místo, které se mělo stát jeho domovem, místo, které ho okouzlilo…
Slunečná:
splněný
sen
splněný sen
MARIE JIRKOVÁ,
[email protected]
Je třeba zmínit, že Pavel Štěpánek tehdy nebyl žádný sedlák, ale žádaný cestopisný fotograf původem z Ostravy, který neměl s hospodařením v krajině téměř žádné zkušenosti.
O to víc je dnešní ekofarma Slunečná malým
zázrakem. Snem, který se přes všechny těžkosti minulé i současné stal realitou.
Vesnice byla před válkou domovem zhruba
tří stovek převážně německých obyvatel, stálo v ní kolem čtyřiceti domů, část z nich tvořily poměrně velké statky. Na místě dnešní
ekofarmy se nacházely ruiny jednoho z nich.
To, co na jejich místě dokázal ekofarmář a
současný jediný obyvatel Slunečné vybudovat, lze jen těžko popsat slovy…
Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí
14
Vyzkoušet si dojení či upéct chleba
Na větší části pozemků o rozloze 36 ha jsou
pastviny, obytnou část farmy tvoří obnovený statek, nově budovaná mlékárna s jatečním provozem a několik menších hospodářských budov. Před třemi lety otevřel Pavel
Štěpánek na druhé straně silnice penzion Slunečná s nádherným výhledem na modrozelené vrchy Šumavy a malebný kostelík
v Želnavě, který je i bez větší propagace většinou zaplněn a pomáhá vydělávat na provoz
farmy. Hosté jsou vítáni i při práci na farmě –
mohou si vyzkoušet dojení, upéct chleba nebo
pomoci při dalších každodenních činnostech.
Stejně jako jim se i nám dostalo vlídného přivítání a přátelského povídání. K tomu nám pan
Štěpánek nabídl hrnek čerstvě nadojeného
kravského mléka, domácí chléb s kozím žervé,
ochutnávku sýrů, nádherné papriky a jako zákusek domácí našlehaný vanilkový tvaroh. Papriky pěstují na Slunečné ve velkém fóliovníku, stejně jako červená i žlutá rajčata, salátové
okurky, lilky, cukety a bylinky – vše pěstované
ekologicky šetrným způsobem. A hned vedle
je bramborové pole, protože brambory, spolu se zelím, tvořily vždy hlavní část jídelníčku obyvatel tohoto kraje. Jen velké kamenné „kádě“ na kvašení zelí, které tu zůstaly po
původních sedlácích, dnes využívá ekofarmář
třeba k zachycování dešťové vody.
Na troskách starého teletníku si nechal majitel Slunečné podle vlastních plánů zbudovat
jedinečné selské stavení. Stejně jako v penzionu tu převažuje přírodní dřevo a bílá barva
stěn. Přízemí i prvnímu patru vévodí vpravdě
originální zděná kamna, která vyhřívají obytné prostory. Pro ohřev vody jsou na střeše
domu nainstalovány sluneční kolektory, elektřinou se pouze doohřívá přibližně 120 l vody
v době, kdy nesvítí slunce. Penzion za silnicí
má na ohřev vody vlastní tepelné čerpadlo.
Sýry podle knížek
Otevření nově vybudované dojírny, mlékárny a porážky je plánováno do konce tohoto
roku. Nebude chybět ani malý obchůdek, kde
se budou prodávat přebytky – tedy to, co nespotřebují obyvatelé farmy a hosté. Po obdržení certifikátu „Originální produkt Šumava“
bude moci své výrobky nabídnout i širší veřejnosti. Sýry se naučil dělat podle knížek. Výrobci si své znalosti a zkušenosti nechávají pro
sebe, takže na všechno musel přijít sám. Důležité jsou, jak říká, tři věci: hygiena, dodržování
časů a zkušenosti, které už má teď taky. To jistě
potvrdí každý, kdo sýry ze Slunečné ochutnal.
Zatím se na farmě zpracovává zhruba 50 litrů
mléka denně. Kravské mléko pochází od jediné dojnice – krávy Carmen – což je „jeho první
kráva“, jak ji pan Štěpánek představuje. A proč
nechce mít do budoucna víc než tři dojné kráChlebová pec. Foto Daniela Dvořáková
foto Daniela Dvořáková
TÉMA
vy a nevyrábí všechny ty výborné věci „ve velkém“? Produkce biopotravin na prodej totiž
není hlavním smyslem jeho činnosti. Jak sám
říká, BIO pro něj není otázka certifikátu, ale životního stylu. Když se kdysi začínal na Slunečné „rozkoukávat“, jedna z prvních otázek, které
ho napadly, byla: Proč by se do takové krajiny
měly dovážet základní potraviny? Vždyť se
dají dobře a čistě vypěstovat přímo tady!“
Ovce, kozy, oslíci – a rys
Do nové dojírny se vejde dvanáct oveček
nebo koz, které mají v jednotlivých žlabech
připraven šrot z bioobilí, aby se jim lépe stálo při dojení. Ovce a kozy přicházejí na dojení
z nedaleké pastvy v klidu, stejně tak bez zbytečného stresu bude probíhat i případná porážka býčků a beránků. Z kravského, kozího
a ovčího mléka vyrábí Pavel Štěpánek nejen
sýry, ale i tvaroh a máslo, zbylou syrovátku
využije jako přírodní postřik na rajčata proti
plísni nebo jí nakrmí například kuřata. Z drůbeže na farmě potkáte krůty a krocany, slepice, husy a kachny. A jsou tu k vidění také dva
oslíci. Všechna zvířata jsou na pastvě od jara
do podzimu, v zimě jsou ale ustájená, protože se ve zdejším kraji znovu usadil rys. K farmě patří také rybník s pstruhy a kapry.
S hospodářstvím pomáhají panu Štěpánkovi tři zaměstnanci, občas se tu objeví nějaký
brigádník, převážně z ciziny. Ekofarma je totiž v adresáři světové organizace pro sjednávání práce dobrovolníkům za byt a stravu.
Plány do budoucna? Kromě dalšího zlepšování provozu ekofarmy plánuje pan Štěpánek
agroturistiku – chystá se nakoupit a chovat
koně a ukázat návštěvníkům Slunečné, že i na
„jeho kraj“ je nejkrásnější pohled právě z koňského hřbetu. Příliš rozšiřovat provoz a nabírat
další zaměstnance by však nechtěl. Jeho cílem
je především žít dál v souladu s krajinou, která
mu poskytla domov a učit se od ní.
Pokud budete mít cestu k Lipnu, nenechte si
ujít návštěvu Slunečné – splněného snu, ale
především ohromného kusu poctivé a skvěle odvedené práce. Setkání s panem Štěpánkem a „jeho“ Slunečnou patří k těm, na něž se
nezapomíná.
Autorka pracuje jako poradkyně v ekoporadně Šípek.
Biopotraviny
Ještě poměrně nedávno bylo
ekologické zemědělství okrajovou specialitou malé skupiny
farmářů a jeho produkty, biopotraviny, znal jen málokdo. Během 90. let se ale jeho postavení
výrazně změnilo. Nabízí totiž řešení, jak omezit množství nebezpečných látek v potravinách na minimum. Ekologické zemědělství je v ČR definováno Nařízením Rady EU
2092/1991 a zákonem č. 242/2000 Sb. Dodržování pravidel je přísně
kontrolováno na všech úrovních. Označení ochrannou známkou BIO
– Produkt ekologického zemědělství zaručuje spotřebiteli, že produkty pocházejí z kontrolovaného systému ekologického zemědělství.
TÉMA
Základní principy:
• Plevele jsou potlačovány agrotechnickými metodami, herbicidy nejsou povoleny.
• Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům založená na podpoře
samoregulující funkce ekosystému, biologických a biotechnických
metodách. Fungicidy a insekticidy nejsou povoleny.
• Ohleduplné zacházení se zvířaty, respektování jejich vrozených potřeb.
• Podpora druhové pestrosti, ochrana přirozených stanovišť a přírodních útvarů.
• Maximální využití obnovitelných zdrojů a recyklace, využívání místních zdrojů, minimalizace znečištění a odpadů.
• Pěstování geneticky manipulovaných organismů (GMO) není
povoleno
MARIE JIRKOVÁ,
[email protected]
Září se jako měsíc biopotravin a ekologického zemědělství slaví různými způsoby – od
přednášek a ochutnávek přes exkurze na ekofarmy až po biodožínky. Ekocentrum Šípek se
rozhodlo přiblížit obyvatelům Českého Krumlova místní produkci biopotravin. I když biopotraviny najdete v nabídce PoHanky (místní obchůdek se zdravou výživou), tak ani lidé,
kteří je kupují, často nevědí, že se BIO pěstuje také „za humny“. Ve spolupráci s touto prodejnou a s vegetariánskou restaurací Laibon
jsme v týdnu od 11. do 15 září připravili 1. ročník akce pod názvem Ochutnejte BIO! aneb týden s biopotravinami.
Rajčátka místo bonbónů
Z biofarmy Veselka přijela pohovořit o pěstování biozeleniny paní Gabriela Dostálková.
Manželé Dostálkovi na své biofarmě pěstují
a k prodeji nabízejí např. zelí, cibuli, česnek,
Krumlově
brambory, mrkev, celer, červenou řepu, mangold, brokolici, ředkvičky, japonské ředkve
bílé, fazolové lusky, cukety, dýně Hokkaido,
cukrovou kukuřici nebo divoká rajčata. Svou
zeleninu prodávají pouze „ze dvora“, je tedy
nutné si k nim v případě zájmu dojet. Během
povídání o všedních i nevšedních starostech
provozu biofarmy paní Dostálková krájela a
nabízela k ochutnání mrkev a malé plody odrůdy rajče divoké – rajčátka, která okouzlila
děti přirovnáním, že jsou to takové „bonbónky“ a nezklamala ani chuťově. Na závěr paní
Dostálková krátce zmínila další zajímavou
oblast, které se na Veselce věnují – totiž pěstování starých odrůd obilí, zeleniny a ovoce.
A protože je to téma, které by vystačilo na samostatnou přednášku, slíbili jsme, že ji brzy
v Krumlově uspořádáme.
Za koňmi do Borové
Ing. Vlastimil Kamír z ekofarmy Borová
u Chvalšin představil svou práci, zaměřenou
na chov skotu bez tržní produkce mléka a na
chov koní. Prodej masa je ovšem poněkud
komplikovaný, jelikož zatím není možné, aby
měl pan Kamír vlastní porážku. Případní zákazníci si proto musí domluvit nákup masa
na jatkách, kam se skot z farmy vozí. Koně
používají na farmě pro rekreační a westernové ježdění, několikrát ročně se v Borové
konají soutěže a setkání přátel koní ve westernovém stylu. Na farmě je k dispozici ubytování pro koně i jezdce, krytá jezdecká hala
a otevřená jízdárna. Po dohodě je tu možné
uspořádat odborný seminář. Pan Kamír si pochvaloval spolupráci s CHKO Blanský les, na
jejímž území se farma nachází, zmínil i úspěšný projekt revitalizace potoka, který protéká
pozemky ekofarmy, a problematiku udržování bezlesých ploch. Během vyprávění jsme
také promítli dokument o práci s koňmi. Každý, kdo se zajímá o alternativní metody ko-
munikace a výchovy koní, by se v Borové dozvěděl mnoho zajímavého.
Do třetice jsme vyslechli příjemné vyprávění Ing. Pavla Štěpánka o biofarmě a penzionu
Slunečná. Návštěvníci jsou vítáni při všech
hospodářských aktivitách – krmení zvířat,
dojení, výrobě sýrů nebo pečení chleba.
O tom hned v úvodu všechny přesvědčil
krátký film, který byl o Slunečné natočen letos v květnu a vysloužil si nadšený potlesk diváků (o Slunečné více na protější straně).
Zvítězily sýry, víno a čokoláda
Účastníky besedy nejvíc zajímaly podmínky získání certifikátu, kontrola, systém dotací a samozřejmě nabídka produktů. Objevily
se ovšem i dotazy na konkrétní problémy při
pěstování zeleniny – ochrana proti škůdcům,
plísním, termíny výsevu apod. Pro farmáře
bylo zajímavé setkání s kolegy z regionu, výměna zkušeností a ochutnávka produktů „od
sousedů“. Závěrem besedy jsme všechny zúčastněné pozvali na druhou část ochutnávky,
při níž se nabízelo biovíno (převážně z českých vinic), ovocné biošťávy, biosušenky a
biočokoláda.
Posluchači mohli být spokojeni jak se zajímavým vyprávěním, profesionálně zodpovězenými dotazy, tak i s ochutnávkou, v níž
na celé čáře zvítězily sýry z biofarmy Slunečná. Z ostatní bionabídky se těšilo zájmu především víno a čokoláda. Jediné, co bychom
jako organizátoři měli napříště ještě vylepšit,
je zajištění prostoru pro zabavení dětí. Je důležité, že se o biopotraviny a místní produkci zajímají právě mladé rodiny. Ráda bych poděkovala všem, kdo nám s přípravou celé
akce pomáhali, ekofarmářům, kteří ochotně
přijeli na besedu, a samozřejmě všem, kteří
akce navštívili.
Autorka pracuje jako poradkyně v ekoporadně Šípek.
15
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
Pod pokličkou Mgr. Hanky Laukové se v restauraci Laibon vařily vegetariánské biospeciality jako třeba bulgur s mrkví a ořechy, doplněný salátem z čerstvě zkvašeného zelí,
sladký jáhelník se švestkami a jablky nebo
cuketa dušená s jablky, pohanka a římský salát a závěrem týdne pečená dýně Hokkaido
se špaldovým kernottem a rýží. Celý týden
si také hosté Laibonu mohli objednat nápoje jako kakao, několik druhů čaje a kávu,
které byly nejen v kvalitě BIO, ale také vyrobeny způsobem Fair Trade. Hlavními dodavateli zeleniny byly biofarmy Veselka a Vícemil,
ostatní suroviny pocházely vesměs z nabídky Country Life.
V rámci biotýdne jsme uspořádali podvečerní besedu s ekologickými zemědělci. Besedy
spojené s ochutnávkou biozeleniny, bionápojů a kozích a kravských sýrů, se zúčastnilo
téměř 30 zájemců. Příjemným překvapením
byla velká účast mladých rodin s dětmi.
foto Daniela Dvořáková
Biotýden
Biotýden v Českém
K Z A M YŠL E N Í
GLOSÁŘ
Ministr kontra prezident?
Vlastní-li někdo automobil, velká část nákladů spojených s jeho provozem je fixních (tj. jsou stejné, používá-li vlastník automobil hodinu či deset hodin denně): na pořízení, registrace, povinné ručení, havarijní pojištění atd. Variabilní náklady na provoz jsou oproti tomu relativně nízké.
To vlastníka motivuje, aby používání automobilu maximalizoval. Čím
více jezdí, tím nižší jsou průměrné náklady na ujetý kilometr. Car sharing neboli sdílené využívání automobilu tuto logiku v principu obrací
– transformuje fixní náklady
na variabilní, odvíjející se od
skutečného používání automobilu. Tím jsou vytvářeny
z pohledu ekonomické efektivnosti správné pobídky,
které umožňují uživatelům
racionální volbu mezi jednotlivými druhy dopravy
na základě srovnání skutečných nákladů.
Německá reklama na car sharing
Sdílený automobil?
automobil?
STANISLAV KUTÁČEK,
[email protected]
Nedávno se mi známý, učitel ekonomické vysoké školy, svěřil s výsledkem analýzy tříletého provozu automobilu: po započtení všech nákladů včetně pořizovací ceny se smutkem konstatoval, že mohl celé tři roky jezdit taxíkem. Jen málokdo dospěje až k tomuto
závěru – většinou slyšíme, že naši známí jezdí „za korunu na kilometr“ – a mají přitom na
mysli pouze náklady na palivo. Pokud ale vezmou v úvahu i náklady na pořízení vozu a
další provozní výdaje, zřejmě je napadne, že pro snížení průměrných nákladů na ujetý
kilometr musí jezdit co nejvíce. Car sharing tuto logiku obrací: náklady (poplatky za použití vozu) jsou jednoduše a pevně stanovené, takže si každý může snadno pro konkrétní cestu spočítat, zda se mu vyplatí autem jet.
Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí
16
Ubude aut?
Systém sdílení vozidel je zcela jistě řešením pro lidi, kteří nepotřebují jezdit automobilem každý den. Lidé využívající sdílené automobily budou mnohem pravděpodobněji pro své každodenní cesty využívat veřejnou nebo nemotorovou dopravu. To vede ke
snížení celkové spotřeby paliva, emisí znečišťujících látek do ovzduší, hluku a dopravních kalamit. Někteří zastánci car sharingu však okamžitý dopad na životní prostředí
přeceňují. Ze zkušeností fungujících systémů sdílených automobilů vyplývá, že bývalí
majitelé osobních vozů, kteří se k systému připojí, sníží využívání automobilu. Na druhou stranu uživatelé sdílených automobilů, kteří předtím vůz nevlastnili, jej využívají více.
Počet uživatelů narůstá
Car sharingová společnost má po městě rozmístěný vozový park osobních automobilů. Auta jsou většinou v centru nebo v blízkosti domova či zaměstnání členů společnosti. Chce-li člen systému použít některý vůz, rezervuje si jej pro okamžitou nebo budoucí potřebu na internetu nebo telefonem v centrále. Potom si pro něj dojde nebo dojede
na kole či hromadnou dopravou. Použije svůj přístupový klíč a odjede. Po návratu vůz
zamkne a odejde. Na konci měsíce mu pak přijde vyúčtování, na kterém má na základě
doby používání a ujetých kilometrů vypočtenu částku k úhradě – jako za telefon.
Car sharing se rozvíjí poměrně krátce. K nejprudšímu nárůstu uživatelů dochází v Evropě i ve světě v posledních 15 letech. Počet lidí využívajících sdílení automobilů vzrostl
z necelých 20 tisíc v roce 1995 na více než 120 tisíc v roce 2000 a stále roste. Různě velké
systémy car sharingu najdete ve Švýcarsku, Rakousku, Německu, Nizozemí, Belgii, Velké
Británii, USA, Skandinávii a dalších zemích. Do systému se pod různými názvy a v různých variantách mohou lidé zapojit v mnoha stovkách městech. Zajímavé je i to, že tento doplněk městských dopravních systémů často nevyžaduje žádné dotace z veřejných
rozpočtů (i když některé je využívají). Můžeme jen doufat, že i v české kotlině již brzy
vzniknou první kluby sdílených aut.
Další informace: http://autodruzstvo.webpark.cz, www.carsharing.org,
www.carsharing-europe.org, www.smartmoves.co.uk, www.greenwheels.nl
Václav Klaus na veřejné debatě v Brně 18. září
opět zpochybňoval existenci globálních klimatických změn a naléhavost rizik, která přinášejí. Nově jmenovaný ministr životního prostředí
Petr J. Kalaš je naopak považuje za hlavní téma
environmentální politiky, což oceňujeme. Podobně jako jeho uvážlivou personální politiku,
respekt k zásluhám předchůdců a nepřehlédnutelnou noblesu, v nejvyšších patrech české
politiky tak vzácnou. Budoucnost je však nejistá, což platí pro klima i pro ministra.
JIŘÍ GUTH
Příspěvek o úbytku
Před rokem jsem psal do Krasce příspěvek
o úbytku divokých hus na jihočeských podzimních shromaždištích v posledních čtyřech
letech. Tento trend bohužel pokračuje i letos.
Za hlavní důvod pokládám posunutí začátku
doby lovu hus velkých (Anser anser) o půl měsíce dříve (už na polovinu srpna). Husy zřejmě
na přílišné rušení ze strany střelců rychle zareagovaly a jako předtahové shromaždiště začaly využívat jiné, bezpečnější území. Potenciálně
takovým územím mohla být jižní Morava, kde
vrcholí vinobraní a na střílení hus tak nemají
místní muži čas, myšlenky, ani mušku… A jak
vyplývá z údajů, které nám poskytli rakouští
ornitologové, předpoklad, že někde východně
od jižních Čech počty hus narůstají, se začíná
potvrzovat! Ovšem ani ne tak na jižní Moravě,
ale hlavně na rakouské straně Záhorské nížiny (mokřady mezi Moravou a Dunajem) a na
Neziderském jezeře.
MATOUŠ ŠIMEK
Něco tam chybí…
Program rozvoje venkova České republiky na
roky 2007 až 2013 (PRV) je základním rámcem pro čerpání z Evropského zemědělského
fondu rozvoje venkova (EAFRD). Už ho schválila česká vláda (ta minulá, Paroubkova) a
během několika měsíců by ho měla potvrdit
i Evropská komise. Zdánlivě není důvod ke kritice, vždyť v příslušné kapitole jsou tam naplánovány slušné podpory na hektar ekologicky
obhospodařované půdy. Něco tam ale chybí:
v květnu t.r. ministerstvo zemědělství vypustilo z návrhu PRV opatření k „účasti zemědělců
na programech jakosti“ a k „osvětovým a propagačním činnostem“. Přitom právě marketink
a nízká informovanost spotřebitelů jsou největší slabinou ekologického zemědělství u nás.
Ani jedno z pravděpodobných vysvětlení nepovažuji za uspokojivé. Buď na to zatlačili konkurenti s klasickými technologiemi (a dobře dotovanými propagačními programy typu KlasA
nebo Vína z Moravy), anebo se tak projevil klasický nešvar českého čerpání unijních prostředků: „tvrdé“ peníze na kubíky zeminy a betonu
(a hektary půdy) mají předost před těmi „měkčími“, určenými na osvětu, poradenství a vůbec
tzv. rozvoj lidských zdrojů.
JIŘÍ GUTH
E SE J
Jako Genius loci byla v římské mytologii pojmenovávána mystická síla (postava) ochraňující dané místo, která bývala zobrazována jako had. V současnosti si pod
pojmem genius loci vybavíme neopakovatelnou a neuchopitelnou atmosféru (ducha) určitého místa. Ale co
je to za sílu, která na nás působí, když se ocitneme v neznámé krajině, městě, vesnici či místnosti a najednou
na nás atmosféra místa „dýchne až nás zamrazí v zádech“? Čím je tato neznámá síla určována? Jedním
z faktorů utvářejících genius loci je jedinečnost.
Genius loci
vymírá
vymírá
JAN NOVÝ,
[email protected]
Krajina české kotliny je jedinečná konfigurací terénu a bohatou pestrostí biotopů na
relativně malé rozloze. Její současný vzhled
byl člověkem utvářen po staletí a na příkladu Třeboňska si můžeme demonstrovat, že
i velmi hluboké cílené zásahy nemusí vždy
vést ke zničení genia loci, ale i naopak. Jenže
většina dnešních zásahů do krajiny k její jedinečnosti rozhodně nepřispívá. Dopravní tepny i budovy novodobých marketů a továren
duchem příliš neoplývají a jsou jaksi stejné
jak v Čechách, tak v Tramtárii (nebo Německu či Austrálii).
rozdíl od nás nezaměstnávali urbanisty ani neměli povinnost vytvářet územní plány.
Křivé může být krásné
Mezi další faktory utvářející genius loci je historická patina a nedokonalost. Vyboulené
kamenné zídky, nestejnoměrně probarvená
vápenná omítka, křivé zdi, otlučené patníky
v průjezdech, ručně tesané trámy roubenek,
vyhnilé a zdánlivě nepotřebné stromy, kočičí hlavy místo asfaltu, to jsou všechno prvky,
které velmi silně utvářejí genius loci určitého místa. Jak strašným zabijákem genia loci
jsou bezduché novostavby s dokonale rovnými zdmi, akrylovými nátěry fasád, střešními plastovými okny a předzahrádkami s golfovým trávníčkem netřeba více psát.
Vyzrazovaná tajemství
Dalším nezbytným faktorem utvářejícím genius loci je tajuplnost. Zákoutí některých uli- Hrozba ztráty identity
ček Českého Krumlova, které ještě nepostihla Když jsem se po pádu železné opony v roce
mánie turistického byznysu, působí velmi ta- 1989 konečně dostal za naše západní hranijemně. Ti, kteří chtějí pocítit tajuplnost, proto ce, tak jsem byl nejprve uchvácen tím dovyhledávají místa, která dosud turistický byz- konalým pořádkem, dokonale udržovanou
nys neovládl, například Novohradské hory krajinou a krásnými fasádami domů. Nic pronebo Vojenský prostor Boletice. „Každý tlak ti tomu, naopak, máme se stále co učit. Jenvyvolává protitlak“, takže milovníci tajem- že po čase mne začal doprovázet podivný
ství do těchto míst turistický byznys přitahu- pocit. Najednou mi všechna ta načančaná
jí a tajuplnost se postupně vytrácí. Jak na vás města mnohdy připadala stejná, stejně nizapůsobí zarostlý lovecký chodníček, obklo- jaká, ten samý pocit jsem začal mít i u krapený vývraty, doupnými stromy a divočinou, jiny... Cítil jsem určité odcizení. Ostatně pro
a jaká tajemství v sobě skrývá asfaltová cyk- mnohé lidi je krajina a příroda již jen cosi za
lostezka obklopená stříhanými živými ploty okénkem jedoucího auta. A to je ten pravý
důvod, proč se tak obávám o genia loci. Mísa pivními stánky?
ta, u nichž pociťujeme jeho přítomnost, nám
s jistotou umožňují orientaci (tam se nemůLogika v zapomnění
Historická sídla mnohdy působí dojmem, že žeme nikdy ztratit, neboť každý kout je jiný
jejich vývoj provázela pouze nahodilost a ži- a nezaměnitelný, což moderní zástavba ani
velnost (doporučuji navštívit obec Strmilov krajina přizpůsobená pouze ekonomickým
na Jindřichohradecku). Není tomu tak, každá hlediskům neumožňuje) a identifikaci (kažvesnice i město měly velmi logickou struktu- dý máme vnitřní potřebu někam patřit, neru, od centrálního rynku po humna, plnící možnost identifikace znamená ztrátu idenmnoho významných funkcí. V podstatě ne- tity a je příčinou většiny patologických jevů
bylo možno v takovém sídle zabloudit. Na- ve společnosti). Téma odcizení by jistě vydapříklad věže kostelů usnadňovaly pocestné- lo na další článek pro Krasec. Chytne se němu orientaci i ve volné krajině, zpravidla byly kdo? Uvidíme.
cesty a kostely stavěny tak, aby bylo na věže Proto zastavme vymírání genia loci. Záleží
na nás všech, můžeme začít od našich bytů,
vidět z co největší dálky.
A co dnešní nové čtvrti či satelitní městečka? domů, zahrádek... O tom, že to jde, svědNahodilost a živelnost jim zůstala, ale logické a čí např. zachráněný a nově utvářený genius
smysluplné struktury se jim nedostává. Jak na loci krajiny nedaleko Horní Stropnice, dílo jevás působí genius loci těchto míst? Nebo zde diného člověka...
Autor vyučuje na FM VŠE v Jindřichově Hradci.
již vyhynul? A to naši předkové na radnicích na
17
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
Závislost na místních zdrojích
Mnohem snadněji lze vysvětlit mizení jedinečnosti na příkladu lidských sídel. Po staletí vznikala naše sídla jen z lokálních zdrojů
– materiálních i duchovních. Tak se vyvíjely
specifické stavební slohy (třeba selské baroko), zvyky i tradice. Domy byly stavěny z materiálů získávaných v nejbližším okolí, prostorové uspořádání obcí bezprostředně a
přirozeně záviselo na konfiguraci okolní krajiny a místně dostupných přírodních zdrojích.
Obyvatele v každé vesnici bylo možno identifikovat podle kroje, obyvatele oblasti podle nářečí atd. Samozřejmě i tehdy docházelo k importu myšlenek i materiálů a k migraci
obyvatel. Ranně novověké stavební památky dokonce čerpaly zejména ze zahraničních
vzorů. Přesto si sídla zachovávala svou jedinečnost, což byl dáno výše zmíněnou závislostí na místních zdrojích.
Ale jak je tomu dnes, v době, kdy v supermarketu můžeme zakoupit i valouny do zahrady? Navštívíme-li jihočeskou vesnici, nalezneme pel-mel domů od alpských chat až
po domky z amerických satelitních městeček. Globální dostupnost jakéhokoli stavebního materiálu a nabídka typových projektů
domů z celého světa sice potěší každého stavitele, ale zároveň znamená ztrátu jedinečnosti. Ať jsme kdekoli, vypadá to tam stejně.
Příčinou vymírání genia loci je ztráta jedineč-
nosti způsobená naprostým zpřetrháním vazeb na místní zdroje. Tento problém se týká
i veřejných prostranství, kde bychom přeci
jen mohli očekávat větší míru odpovědnosti
a citu. Jako příklad mohu uvést nově rekonstruovanou část Lannovy třídy v Českých Budějovicích. Tam genius loci již zemřel. Kdo mi
nevěří, ať tam běží.
foto autor
PA NOR A M A
Krajina a příroda Prácheňska
Nová tvář Vyder
Ve Šmidingerově knihovně ve Strakonicích se koná
od 8. listopadu do 5. prosince výstava dvou amatérských fotografů, členů strakonického Fotoklubu. Oba
přátelé ze Strakonic, František Zemen a Ivan Jana,
shromáždili ze svých toulek
krajem množství fotografií,
z nichž vybrali zajímavé pohledy na krajinu, zvířenu
i květenu.
V letech 1970 až 1992 se podíleli na organizování mezinárodních výstav Žena,
kterých se zúčastnili fotoCesta na bavorský Luzný
foto F. Zemen
grafové ze 44 zemí a která
se dostala také do 15 dalších českých měst. Výstava „Krajina a příroda
Prácheňska“ byla doposud k vidění v Katovicích, Strakonicích a Chanovicích v r. 2003, v r. 2004 v Horažďovicích a v r. 2005 znovu ve Strakonicích. Letos výstavu shlédli návštěvníci v Českých Budějovicích, Střelských Hošticích a v Kašperských Horách. Fotografie jsou průběžně
obměňovány – nyní budou zaměřeny hlavně na zvířenu.
IVANA JONOVÁ
Slavnost jeřabin
Tradiční podzimní akce se koná od 23.10. do 29.10. (9–18 h.) v ZŠ
Vyšší Brod (www.zs.vyssibrod.cz). Za shlédnutí stojí nejen výstava
žákovských prací převážně z přírodnin, ale i zajímavá školní přírodní zahrada, vybudovaná s využitím permakulturních prvků.
Český nadační fond
pro vydru má novou
tvář – začal používat
nové logo. Zároveň
také uvádí do provozu
nové webové stránky:
http://www.vydry.org.
Jako další novinku nabízí fond k zapůjčení zdarma dvě nové výstavy
o vydře říční. První je inovací dosavadní velmi úspěšné výstavy o vydře říční. Výstava „Tajemná dáma vod a mokřadů – vydra říční“ seznamuje s životem vydry, jejím zařazením do systému, přizpůsobením
k životu ve vodě, loveckými dovednostmi, jejím pronásledováním
v minulosti i současnosti, rozšířením ve světě a výskytem v ČR, ohrožujícími faktory, ochranou i náhradami škod rybářům a také s aktivitami nadačního fondu. Stručně řečeno biologie + etologie + ekologie +
ochrana vydry říční. Panely jsou lehce přenosné, určené k zavěšení do
interiéru, je jich 12 o rozměru 70x100 cm na výšku. Jsou v českém jazyce a dispozici jsou i přídavné panely s německým překladem. Vznik
výstavy umožnila podpora z prostředků EU v rámci iniciativy Společenství INTERREG IIIA.
Druhá výstava je neotřelou novinkou. Má komiksovou podobu, jmenuje se „Čus vydrus“ a jejími autory jsou členové přírodovědného oddílu
ČSOP v Třeboni pod vedením Václava Bartušky ml. Zábavnou a místy až
kontroverzní, leč pro starší žáky i mnohé dospělé (podmínkou je smysl
pro humor a recesi) přitažlivou formou seznamuje na 11 panelech
s životem vydry, jejím zařazením do systému, přizpůsobením k životu
ve vodě, loveckými dovednostmi, jejím pronásledováním v minulosti i současnosti, ohrožujícími faktory a ochranou. Další panely jsou věnovány ledňáčkovi, bobrovi a vodnímu ptactvu. Panely jsou lehce přenosné, určené k zavěšení do interiéru, je jich celkem čtrnáct, o rozměru
70 x 100 cm, v českém jazyce. Vznik výstavy umožnila podpora nizozemské ambasády v rámci programu MATRA/KNIP.
JAN NOVÝ
Pojeďte na zkušenou!
Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí
18
Dvě zajímavé exkurze pořádá v listopadu Rosa. Obě vede RNDr. Zuzana Guthová, jíž se mohou hlásit zájemci o účast.
15.11.: „Podpora a rozvoj místní zemědělské produkce v Rakousku“ – jednodenní exkurze po dolnorakouských rodinných farmách
(mléčná a masná výroba, prodej ze dvora) a návštěva místního odbytového družstva. V ceně 500 Kč je oběd z místních produktů.
10. – 12. 11.: „Rozvojové projekty v regionech“ – třídenní exkurze
pro zástupce veřejné správy, místních akčních skupin a aktivní veřejnosti po zajímavých rozvojových projektech v jižních, středních, východních a severních Čechách. Navštívíme Kozí farmu v Pěkné (agroturistika), pivovar na zámku Dětěnice (využití historických budov
k podnikání), výtvarnou dílnu v Zahrádkách (sociální podnikání),
obec Kněžice usilující o energetickou soběstačnost, Jindřichovice
pod Smrkem s větrnou elektrárnou a spalovnou na biomasu, seznámíme se s možnostmi i limity rozvoje cestovního ruchu v regionu.
Cena 500 Kč zahrnuje ubytování, stravu i dopravu.
Steve Thomas:
Ekonomika jaderné energie
Vydala Calla ve spolupráci s Heinrich Böll
Stiftung, 2. české vydání, 2006
Studie britského odborníka pro Heinrich
Böll Stiftung rozebírá jednotlivé ekonomické otázky výstavby a provozu jaderných elektráren, nastavuje zrcadlo propagandě jaderného průmyslu a jasně říká, že bez masivních
státních subvencí a záruk není jaderná energetika ekonomicky
životaschopná. Tištěná podoba zasílána za úhradu poštovného
a balného (20,- Kč). K dispozici také ke stažení na www.calla.cz.
Z úředních perliček
(ještě k článku o kácení dřevin na str. 8)
Občan XY požádal v r. 2002 u Okresního úřadu Český Krumlov, referátu životního prostředí, o vydání povolení kácení dřeviny rostoucí mimo les. Účastníkem řízení se podle zákona o ochraně přírody a krajiny stalo také jedno občanské sdružení, které k návrhu
na pokácení stromu ve svém vyjádření mj. uvedlo:
„Hlavní důvod žádosti o povolení pokácení třešně je velmi kuriosní. Strom se údajně svými větvemi dotýká střechy domu čp. 8 ve
Slupečné a po nich se do domu dostávají mravenci.
K tomu uvádíme následující:
a) Přítomnost mravenců v lidském obydlí není žádným neštěstím,
pokud ovšem člověk mravencům neubližuje či se dokonce nesnaží je hubit.
b) Mravenec /Formica spp./ je ohroženým a tudíž zvláště chráněným živočichem. Dle § 50 zák.č.114/1992 Sb. se na jeho ochranu
vztahují zvláštní podmínky. Např. není dovoleno rušit jím užívaná
sídla. Jestliže si tedy mravenec vybral za své sídlo nemovitost čp. 8,
nesmí mu v tom být bráněno. Majitel nemovitosti by mu naopak
měl poskytnout veškeré podmínky ke spokojenému a nerušenému
životu včetně rozmnožování atd.
c) Pochybujeme o tom, že by mravenec dobrovolně volil nepohodlnou a riskantní cestu do nemovitosti přes pohyblivé větve
sporadicky se dotýkající střešní krytiny. Mravenec obvykle užívá
jiných, pohodlnějších a bezpečnějších komunikací, aby se spolehlivě dostal tam, kam potřebuje. Obtížné cestování přes větve stromu vzbuzuje podezření, že majitel nemovitosti mravencům brání
v přirozené migraci, a to možná dokonce jejich zabíjením. Je totiž
známo, že mravenec poměrně snadno překonává stabilní překážky, podobně jako člověk je však deprimován velkým množstvím
mrtvol jedinců svého druhu, ať zašlápnutých či otrávených…“
PETR HAKR
PA N OR A M A
Skepticky o skeptikovi
Tradiční tvořivé kurzy Rosy jsou celodenní, konají se v prostorách
CEGV Cassiopeia v Českých Budějovicích, začínají v 9 hodin a končí
kolem 17. hodiny. Ceny zahrnují materiál a oběd.
Kontroverzní kniha statistika Bjørna Lomborga Skeptický ekolog se dočkala
českého překladu. Opřen
o skepsi, Lomborg především útočí na Lamentaci,
jak označuje nekritické mainstreamové bědování nad
stavem světa obecně a životního prostředí lidí zvlášť.
Kromě jiného kritizuje různé publikace a vyvrací výroky organizací Greenpeace a Worldwatch Institute
a spisovatele Isaaca Asimova. Za nedůvěru, s níž přistupuje ke svým terčům,
mu snad i můžeme poděkoSkeptický ekolog B. Lomborg
foto archiv
vat. Ano, v některých vývodech se dotyční mýlili, někdy používali málo doložené argumenty. Ano,
podle některých ukazatelů se lidstvo jako celek v dlouhodobém vývoji
(v řádu staletí) má stále lépe. Lomborg také uznává, i když to nezdůrazňuje, že přitom existuje mnoho vážných regionálních a lokálních problémů přírody i lidské společnosti.
Sdílíme s autorem skepsi jako metodické východisko, a proto mu bez
váhání vyčteme, že se soustavně dopouští toho, co vytýká svým protivníkům, a že nepoužívá, co slibuje, totiž kritické myšlení a důvěryhodné zdroje. Všechna čest, zdroje použitých údajů jsou důsledně uvedeny.
Skeptický čtenář proto může dohledat, že odmítání vlivu kyselých dešťů
na lesy ve střední Evropě je převzato z „nepublikované studie“ čtyř jinak
neznámých dánských autorů, zčásti zveřejněné v deníku, proslulém spíše provokacemi a vášnivou obhajobou svobody slova nežli odborností
v ekologii lesa. U jiných problémů se Lomborg nejvíce opírá o údaje a
stanoviska vlády USA a amerických vládních agentur.
Všechny podklady ho vedou k závěru podobnému spíše mantře nebo dogmatickému článku víry, totiž, že v důsledku rostoucího blahobytu lidé jistě
najdou řešení všech environmentálních a humanitárních problémů.
Podle mého názoru Skeptický ekolog (resp. některé teze a přístupy) stojí
za zamyšlení, za přečtení (necelých šest set stran) asi jen pro nejvážnější
zájemce a za zakoupení ani za vážnou a soustavnou polemiku nikoliv.
U nás v kraji „to dobré z Lomborga“ uplatňujeme už dlouho. Z dlouhodobých dobrých trendů (čistota řek, emise síry a podobně) se odůvodněně a
upřímně těšíme. Naše hlavní problémy (oxidy dusíku a hluk ve městech,
produkce komunálního odpadu, zástavba volné krajiny,...) jsou přitom
dobře doložené. Bohužel, je to tak. Ale bohudík, naši ekoporadci mají dobrou radu, co s tím: jezděte, nakupujte a stavte (a čtěte) s rozmyslem!
Stopy v krajině
„Stopy lidského hospodaření v krajině“ je název nové putovní
výstavy, kterou ve spolupráci se sítí KRASEC připravila organizace DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie. „Fotografická
exkurze“ po kulturní krajině je k vidění od října. Snaží se pomocí komentovaných fotografií „obyčejné krajiny“ odpovědět na
následující otázky: Jak moc je naše krajina pozměněna lidským
hospodařením? Kde všude můžeme vidět stopy využívání krajiny, když jí procházíme? Lze krajinu dlouhodobě využívat a přitom ji zachovat zdravou?
Expozice výstavy odstartují letos v říjnu na festivalu Ekofilm a
v průběhu letošního a příštího roku budou k vidění v různých
městech Jihočeského kraje. Více informací a aktualizace termínů: www.daphne.cz.
MARTIN STŘELEC
TIPY ZE SÍTĚ
http://www.jiznicechy.org
Průvodce po regionu
Informační systém je provozován Spolkem pro popularizaci jižních
Čech (zal. v r. 2000). Cílem je zvýšit povědomí o výjimečnosti jihočeského regionu pro jeho obyvatele i návštěvníky. Stránky představují
značné množství historických, přírodních, kulturních i technických
památek a zajímavostí, jsou provozovány v češtině a angličtině, připravuje se německá verze. Obsáhlá fotografická galerie.
http://www.detiapriroda.cz
Roční inspiromat pro děti od 4 let
Život městských dětí se stále víc odehrává v místnostech, mezi neživými předměty a technikou, která neumí rozvíjet vciťování se do potřeb živých organismů, nemůže naučit radosti z dovedností starat se
o něco živého. Nabízíme inspiraci ke kamarádění vašich ratolestí s přírodou… Stránky připravují autoři z CEV Toulcův dvůr.
http://www.dominicek.estranky.cz
Naděje pro Dominika
Čtyřletý Dominik čeká v Hamburku na transplantaci jater, kterou VZP
neproplatí. Na stránkách se dozvíte více o jeho životním příběhu i o
tom, jak postupovat, pokud se rozhodnete připojit k boji o záchranu dětského života. Na operaci je potřebná částka 4 400 000 Kč. Stav
konta k 4. 10.: 3 576 000,- Kč.
JIŘÍ GUTH
ÚLET
V jedné českobudějovické ulici se na
jaře postavili občané na odpor proti požadovanému kácení vzrostlé lípy. Důvody? Lípa stojí na kraji parkoviště, na
místě bývalé zahrady a poskytuje svou
korunou stín, je zdrojem kyslíku a esteticky dotváří šeď ulice.Toť argumenty,
na které nový majitel pozemku, který
hodlá volný prostor mezi domy zastavět a pochopitelně překážející lípu pokácet, příliš neslyší. Podzim přináší nejen barevné radosti ze stromů, ale i starosti pro majitele domů. Padající listí ucpává okapy a
tím stromy škodí. A škodí i lípa, která sice stále žije, ale její sousedé
jako by zapomněli na jaro, kdy krásně voňavě kvetla. A tak dnes již
lípu tolik nebrání a hartusí, že musí zase uklízet listí.
VLADIMÍR MOLEK
kresba Václav Morava
Sobota 21. 10.: Pletení košíku z vrbového proutí – lektor Jan Smrt,
cena 550,- Kč, kurz není vhodný pro děti.
Neděle 22. 10.: Podnosy z pedigu, keramické misky doplétané pedigem – efektní spojení dvou přírodních materiálů – lektorka Mgr.
Jitka Martanová, cena 550,- Kč, kurzu se mohou zúčastnit i starší děti
(cca od 10 let, 500,- Kč).
Sobota 11. 11.: Pletení košíku z vrbového proutí – lektor Jan Smrt,
cena 550,- Kč, kurz není vhodný pro děti.
Neděle 12. 11.: Tkaní na kolíčkovém stavu – možnost recyklace vyřazených oděvů a textlií – lektorka Andrea Koblasová, cena 450,- Kč,
kurzu se mohou zúčastnit i starší děti (cca od 10 let, 400,- Kč).
Sobota 9. 12.: Vyřezávání ze dřeva – výroba dřevěných šperků – lektorka Šárka Šindelářová, cena 450,- Kč, kurzu se mohou zúčastnit i
starší děti – práce není fyzicky náročná, ale pracuje se s ostrými nástroji (400,- Kč).
Neděle 10. 12.: Drátování – výuka několika způsobům drátování a
mimo jiného využití odložených lahví a sklenic, vzniká „ze starého
nové“ – lektorka Ing. Světlana Procházková, cena kurzu 550,- Kč, kurzu se mohou zúčastnit i starší děti (cca od 10 let, 500,- Kč).
Přihlášky: Rosa, tel. 387 432 030, e-mail: [email protected].
19
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
Přijďte tvořit s Rosou
ODJ I N U D
Nízkoenergetické domy mají oproti dnešním standardním budovám velmi snížené tepelné ztráty – na
pětinu až desetinu. Za nízkoenergetický lze považovat dům, jenž má roční spotřebu energie na vytápění
menší než 50 kWh na m2. Celková roční energetická
spotřeba takového domu včetně elektřiny nemá překročit 80 kWh na m2. Pasivní domy jdou ještě mnohem dále. Roční spotřeba energie na vytápění u nich
nepřekračuje 15 kWh na m2, celková spotřeba pak
pouhých 35 kWh na m2 a rok. Dosahuje se toho silnými tepelnými izolacemi, dokonalým odstraněním
tepelných mostů, řízenou výměnou vzduchu a uvědomělým užíváním energií.
S-HOUSE - pasivní dům ze slámy
Dům, který lze
zkompostovat
zkompostovat
Ji ho č esk ý čtv r tletník o životním prostředí
20
foto autor
samozřejmě rekuperací vzduchu s 30 m dlouhým podzemním přívodem. Jestliže hranice
energetické spotřeby pro standard pasivního
domu je 15 kWh/m2/rok, dosahuje S-HOUSE
v Böheimkirchen pouhých 6 kWh/m2/rok.
Dům byl dokončen v září 2005 a sbírá první
provozní zkušenosti. V době naší návštěvy
EDVARD SEQUENS, [email protected]
se ještě pracovalo na úpravách okolí domu.
Energeticky pasivní domy jsem již viděl, ale my z biopolymeru TREEPLAST. Ten je vyroben Je velmi příjemné, že v těsném sousedství
pasivní dům ze slámy ještě nikoliv. Se zvěda- ze dřeva – dřevěných vláken a ligninu. Kromě prosklené stěny domu byl ponechán stavostí jsem tedy přijal nabídku sdružení Eko- jeho budoucí rozložitelnosti je tímto materiá- rý ovocný sad. A je to i účelné, protože přiWATT na cestu do Dolního Rakouska k ná- lem zabráněno tepelným ztrátám skrze upev- rozené zastínění v letních měsících spolu
ňovací prvky. Dalším stavebním materiálem s velkým přesahem střechy vyloučilo nutnost
vštěvě jedné takové neobvyklé stavby.
Po příjezdu do Dolního Rakouska, v obci byla hlína nanášená na slámu pod fasádou. instalace chlazení. Podrobnější informace
Böheimkirchen nedaleko St. Pöltenu, se náš Vnější fasáda z borového dřeva je napuštěna o S-HOUSE včetně fotogalerie z postupu stavminibus z Čech setkal s dalšími účastníky ze lněným olejem, což při absenci povrchového by se dozvíte na internetových stránkách:
Slovenska. Na malém semináři jsme si pak opracování dělá z domu docela slušné struha- www.s-house.at.
vyslechli informace o stavbě, v níž jsme se dlo. Ani kamenná dlažba v interiéru nebyla
nacházeli a kterou jsme si posléze pořádně položena do cementu, ale byla přilepena ka- Jihočeské popelky
seinovým, tedy přírodním lepidlem. Ochranu Zatímco v Rakousku je již více než tisíc ener„prolezli“.
proti vlhkosti z nebe tvoří střecha s nezvykle geticky pasivních domů, u nás se jedná zatím
velkým
přesahem. Shora je izolována tenkým doslova o popelky, jejich počet je jen o něco
Sláma vydrží velmi, velmi dlouho
vyšší než deset. Domů postavených ze sláZa stavbou S-HOUSE, jak se objekt nazý- přírodním kaučukem a zeleným porostem.
vá, stojí skupina GrAT – Gruppe Angepasste Možná se vám honí hlavou otázky stran po- my je ještě méně. Přesto i tyto můžeme již na
Technologie při Technické univerzitě ve Vídni. žární bezpečnosti, když dům je ze dřeva a jihu Čech najít. Prvním úspěšným pokusem
V domě jsou kanceláře a přednášková míst- slámy. Je to prosté – slisovaná sláma s nane- z moderní doby, který byl dobře popsán a
nost. Cílem GrAT bylo postavit dům, který senou hliněnou omítkou hoří velmi špatně. dokonce o něm natočeno video, byla pokusbude minimalizovat nároky na neobnovitel- Takto zhotovená stěna odolá podle certifiká- ná demonstrační stavba v Ledenicích. Nyní
né suroviny, energii, ale v němž je zároveň do tu požáru po dobu 90 minut, zatímco poža- však slouží jen jako zázemí běžného domu.
maxima dovedena snaha stavět z materiálů, davek na běžné materiály používané v rodin- Zajímavějším by mohla být rozestavěná přístavba rodinného domu pana Kouby ve Lčovijež se po dožití domu nestanou problema- ných domech je 30 minut.
cích nedaleko Vimperka, jejímž autorem je Ing.
tickým odpadem. Proto i v základní dřevěné
Arch. Aleš Brotánek. Hlavní část přístavby tvoří
konstrukci jsou jen minimálně použity kovo- Malá kamna dostačují
vé spojovací prvky. Dům stojí na betonových Energetické potřeby domu jsou zajištěny malý- lehká dřevěná konstrukce založená na pilotech
2
pilířcích (které byly udělány tak, že se po li- mi 5 kW kamny na kusovou biomasu, 12 m so- nad terénem, v podlaze je 30 cm izolace z milárních
kolektorů
s
tisícilitrovým
zásobníkem
a nerální vaty, stěny a střecha jsou zatepleny bakvidaci domu dají vytáhnout a použít znovu),
líky slámy o tloušťce 38 cm. K větrání, vytápění
čímž se ušetřilo 75 % betonu proti běžným
a
chlazení celého objektu budou sloužit rekuzákladům a zároveň je konstrukce dostatečperační
jednotky. Pro dohřívání vzduchu v reně izolována od vlhkosti, neboť neleží na tekuperačních jednotkách a pro zajištění teplé
rénu. To je pro slámu, která tvoří tepelnou
vody je v objektu instalována akumulační náizolaci (včetně podlahy), důležité – pak vydrdrž na 1000 litrů, která bude v letním obdoží velmi, velmi dlouho. Balíky slámy jsou přibí ohřívána solárními kolektory a v zimě z mavázány konopnými provazy k dřevěným kolých krbových kamen umístěných v největší
líkům na vnitřní konstrukci stěn. Na severní
místnosti.
Do budoucna se ještě počítá s využístraně jsou zkušebně pro srovnání umístěny
váním
dešťové
vody, s kořenovou čističkou oda sledovány namísto slámy malé části tepelpadních vod a s fotovoltaickými panely na výné izolace z konopí, vlny či celulózy.
Pro připevnění vnější dřevěné fasády stavite- Lčovice – studie energeticky pasivní přístavby rodin- robu elektřiny ze slunečního záření.
lé vyvinuli velké, 36 cm dlouhé vruty do slá- ného domu (autor A. Brotánek)
Autor pracuje jako energetický poradce v Calle.
OH L ASY – D OP I SY
a o stavbě suchých poldrů. Ale například
v Chlumu u Třeboně, u silnice naproti benzinové pumpě, pokračuje devastace přítoku řeky
Lužnice – a ten pán z Vyder (pozn. red.: M. Šimek) se potom diví, že mu málem plave chalupa a svádí to na všechno možné i nemožné…
Zdálo by se, že v Biosférické rezervaci Třeboňsko by mohlo být ideálno pro produkci bio-potravin: ryby, med, medovina, pivo,
pastevní hovězí, pohodová slepičí vejce. Na
Jihočeské univerzitě dokonce k tomu byl vypracován projekt Ekofarma Lutová, předpokládal se odbyt biopotravin v Třeboni. Projekt
byl však krátce po rozjezdu vytunelován, česká škodolibost a závistivost opět bohužel zvítězily nad dobrými úmysly. Takže krásné Třeboňsko čeká znovu na nějaké rozumné využití...
Osobně opravuji starý zdevastovaný statek, začal jsem zde provozovat
jakousi bio-laboratoř a každý měsíc publikuji v měsíčníku Bio. Ochrana a využití krajiny nejen na Třeboňsku nemůže být jen v rukou několika vyvolených či „pomazaných“. Pamětníci, rodáci i širší veřejnost
mají právo se k tomu vyjadřovat a rozumně využívat místních zdrojů
ke zkvalitnění svých životů v souladu s přírodou...
(redakčně zkráceno)
Ing. Jan Papáček, Hamr u Majdaleny
Jako bývalý odběratel Bulletinu ROSA hodnotím nynější Krasec velice pozitivně. Píšu
vám svůj názor k článku Povodňové paradoxy. Narodil jsem se na břehu řeky Lužnice.
Více jak půl století již žiji v nynější Biosférické
rezervaci a CHKO Třeboňsko. Obvykle vstávám ve čtyři hodiny ráno a na kole jedu po
hrázích rybníků do zaměstnání. Větve mohutných věkovitých dubů mi šeptají příběhy
současné i minulé. A mé názory se bohužel
začínají rozcházet se stanovisky profesionálních úředníků…
Třeboňsko je chráněno jako krajina uměle vytvořená dávnými rybníkáři. Člověk zde zde z původní močálovité krajiny vytvořil unikátní rybniční
soustavu. Krajina horní Lužnice nad Třeboní kdysi dokázala zadržet obrovské množství vody, akumulovat ji a postupně ji uvolňovat do krajiny. Mlhavá rána zde bývala chladná a nehrozilo nebezpečí lesních požárů. Dnes je však řeka narovnána, krajina nelogicky odvodněna a účinky
přívalových dešťů i tropických teplot nejsou přirozeně přírodně regulovány. I následkem toho je častěji vyplavováno Veselí nad Lužnicí... Již
mnoho let se mluví o revitalizaci vodních toků, zadržování vody v krajině
NP Šumava opět
„nezklamal“
(v informovanosti)
EMÍLIE STREJČKOVÁ,
[email protected]
Srdečně zdravím z Prahy všechny jihočeské ekology, ekologické aktivisty i „ekologisty“ a přeji
hodně společných úspěchů. Přeji vám i sobě stále méně těch, kteří nás škatulkováním rozdělují
a více těch, kteří se snaží hledat, jak právě každý
z nás se svými schopnostmi, možnostmi a specifickými zkušenostmi můžeme přispět k udržitelnějším způsobům života. Redakci děkuji za
nabídku napsat trochu něco o našem dvouletém výzkumu odcizování městských dětí přírodě. Ráda tak učiním už proto, že to byl právě pan
učitel Aleš Záveský z Prachatic, který mne asi tak
před třiceti lety infikoval myšlenkou na založení
ekologického centra někde na přírodně hodnotném místě Prahy – po vzoru jeho vynikající Dřípatky. Po r. 1989 se můj záměr podařil. Nyní ráda
vracím do vašeho kraje něco ze získaných zkušeností a držím palce Dřípatce i ředitelce, Helence
Klimešové, aby si kompetentní pracovníci Jihočeského kraje uměli vážit domácího stříbra (a
perspektivního zlata).
Narodila jsem v roce 1939 a část nejdůležitějších dětských let – z období tak zvaného trvalého vtiskávání (imprintingu) – jsem ještě za
války prožila na Šumavě, ve vesničce Čachrov.
Nyní mimo svoji ekologicko výchovnou práci ještě pomáhám manželovi při přírodovědných průzkumech (pomocí entomofauny), a
to během let i na mnoha šumavských lokalitách. Takže jednak mohu porovnávat, jak se
Šumava i život jejích obyvatel mění během desetiletí, a také si dovolím na základě už dlouholetých zkušeností předpovídat, že vývoj ve způsobu života velkoměstských dětí se bude týkat
ve značné části stále víc i dětí z malých městeček i vesniček. Tlak masmediálních reklam
a nutnost věnovat čas informacím zprostřed-
Autorka se s obrovským celoživotním nasazením
věnuje výchově dětí k pozitivnímu vztahu k přírodě
a rozvoji ekologické výchovy v ČR; je zakladatelkou a
bývalou ředitelkou ekologického střediska hlavního
města Prahy, Toulcova dvora. Její článek o výsledcích
dvouletého výzkumu odcizování městských dětí
přírodě vám nabídneme v příštím čísle Krasce.
21
Ji ho če ský čtv r tletník o životním prostředí
Dne 17. září jsme se rozhodli navštívit Luzenské údolí a dostat se přes hraniční přechod Modrý sloup na vrchol Luzný v Německu. Tuto informaci jsem si ještě v pátek
15. září ověřil na Správě NPŠ ve Vimperku.
O to větší zklamání jsme zažili v neděli dopoledne na Březníku, kde nás postupně
sedm strážců NPŠ zastavilo s tím, že vstup
do Luzenského údolí byl ukončen. A tak se
ptám, co dělalo celé oddělení NPŠ pro styk
s veřejností a tiskový mluvčí? Stačilo jediné: poskytnout krátkou informaci prostřednictvím Českého rozhlasu, České televize, případně přes internetové stránky
NPŠ, že návštěvnický limit pro tuto oblast
byl vyčerpán.
To, jak funguje Správa NPŠ, jsme si mohli
téhož dne odpoledne ověřit podruhé na
odpočívadle u železné závory (Pila Javoří
– rozcestí Na Studnici). Z I. zóny NPŠ (klidové) vyjížděla v krátkém časovém sledu
tři soukromá vozidla s košíky hub. Osádky
vozidel odemkly železnou závoru a mizely směrem Modrava. Skupiny cyklistů zde
u závory jen smutně postávaly před značkou „zákaz vjezdu cyklistům“. Ptám se podruhé – kdo udělil výjimku k vjezdu soukromým vozidlům do I. zóny NPŠ a kolik
klíčů od železných závor vlastně existuje?
Odpověď NPŠ znám již předem, jedná se
zcela určitě o ekologická vozidla a posádky vozů prováděly ekologický průzkum
a sběr hub byl pouze podřadnou záležitostí. Asi s touto částí veřejnosti, která má
volný vstup do I. zóny NPŠ, se „komunikuje“ lépe.
Ing. Zdeněk Steinbauer, Č. Budějovice
Ze Šumavy do
Toulcova dvora
kovávaným televizí a počítači nevynechá ani
lesní samoty. Však také ve světě přibývají odborníci, kteří už vidí v rychle postupujícím odcizování dětí přírodnímu prostředí stejně nebezpečný problém, jakým je i celosvětové ubývání
pralesů.
Je vynikající, že Krasec představuje osobnosti jako je Ivo Stehlík, kterého touto cestou také
zdravím a děkuji mu za dlouholetou morální podporu i za odvahu podílet se na skutečně ukázkové spolupráci občanů při legislativním prosazování domácí školy – to znamená
práva vychovávat a vzdělávat si vlastní děti
sami doma (až do konce období prvního školního stupně). Náš výzkum dětí od narození do
věku 15 let se týkal i oblasti současného školství. Bohužel, v mnoha směrech potvrdil názory manželky Ivo Stehlíka (viz Krasec č. 1/1, str.
15, poslední sloupec nahoře). Ano, je to tak:
z hlediska výchovy k udržitelnějšímu způsobu
života bude současný školský systém velice obtížně napravitelný. Určitě bude potřeba stejně
soustředěný „tah na bránu“ z úrovně občanské
společnosti, abychom přeci jen prosadili potřebné změny. Všechny rodiny skutečně nemohou mít podmínky pro domácí školu…
foto ČNF pro vydru
(Ad: Matouš ŠIMEK: Povodňové paradoxy, Krasec 4/1)
foto archiv autora
Ekologické paradoxy Třeboňska
F OTOR E P ORTÁ Ž
Bonifác zachráněn
MARIE KAMENÍKOVÁ,
[email protected]
Nález mladého jedince čápa černého nám byl do třeboňské stanice nahlášen koncem srpna. Náhodní cyklisté
si při své cestě všimli zapadlého čápa v rašeliništi na konci rybníka Svět a vysíleného jedince, který by jinak byl
odsouzen k jisté smrti vyhladověním, vytáhli.
<< Mokrého a zesláblého čápa jsme převezli na stanici a poskytli mu první pomoc. Po prvotním ohledání jsme na něm naštěstí neobjevili vážnější zranění, jen malé odřeniny
na křídlech, pravděpodobně způsobené tím, jak se usilovně snažil osvobodit z rašeliny. Podle kroužků na nohou jsme zjistili, že toto letošní mládě pochází z lokality u Železných Hor.
Abychom mladého čápa mohli za- >>
chránit, nejprve jsme mu (za použití
nutné trošky násilí) rozevřeli zobák a
vložili do volete malé kousky drůbežího masa a ve vodě rozpuštěný hroznový cukr k získání okamžité energie.
Jedincům, kteří dlouho strádali hladem, se v žádném případě nesmí podat velká dávka potravy. Zvíře, které
dlouho hladovělo, si musí postupně
znovu zvykat na její přísun. Jinak by
postižení ptáci mohli dostat zánět
volete, v případě jiných druhů živočichů by mohly nastat další nepříjemné komplikace v trávicím traktu.
Našemu čápovi, kterému jsme začali říkat Bonifác, >>
přes noc vyschlo opeření a jeho zdravotní stav se viditelně zlepšil. Druhý den jsme ho přemístili do voliéry, kde si s chutí dopřával malé rybky. Po týdnu, když
už byl řádně vykrmen, jsme ho vypustili zpět do volné
přírody poblíž místa jeho nálezu a popřáli mu hodně
štěstí na další, doufejme že dlouhé, cestě životem...
Ji ho č eský čtv r tletník o životním prostředí
22
Autorka pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru.
FEJETON
Ireny Vackové
Dobrá rada pro muže
Z rozhovorů s muži, z článků i z reportáží se dovídám, že mnoho (vlastně
většina) mužů si stěžuje na ženy hlavně kvůli tomu, že se ve vztahu s nimi
mění v pochodující peněženky. Ženy chtějí krásné šperky, ženy potřebují stále nové šaty, boty, kožichy, ženy se potřebují navonět, našminkovat,
naondulovat si účes, zajít do salónu… Ženy touží po luxusním bydlení,
nábytku, drahé dovolené… Ženy potřebují reprezentativní auto, ledničku, myčku, sušičku, pračku, žehličku, leštičku, vaflovač, toustovač, vysavač… A muži zbaběle naříkají: „Proč já si jí jenom bral, když mně stojí tolik peněz!“ nebo: „Vydělávám jenom na tebe!“. Ti slušnější pak: „Jsi můj
nejdražší koníček!“.
Mnozí z nich se své předrahé manželky či milenky časem pokusí zbavit,
a pokud se jim to podaří, neuplyne mnoho času, aby se nechali polapit
nějakou jinou. Začíná to párem lístků do divadla, pokračuje nějakou tou
večeří v tříhvězdičkové restauraci, a na Kanárech či Seychelách už se dotyčná zmiňuje o svatbě. A muž, protože je okouzlen, vrhá se znovu do
stejné řeky s otevřenou náručí i peněženkou.
Abyste se vyhnuli stejné chybě – má rada je prostá: najděte si ekoložku!
Ekoložka je zárukou stabilního a hlavně levného vztahu! Ekoložka netouží
po autě. Nepotřebuje tuny voňavek, šamponů a jiných chemikálií, protože bylinky, jak známo, je možno natrhat na polích, lukách a v lesích zcela
zdarma! Ekoložka také netouží po drahých dovolených v exotických zemích, protože letecká doprava nepřijatelně znečišťuje vzduch, ani po velikém bazénu, neboť jeho provoz příliš plýtvá pitnou vodou a vyžaduje
nadměrné množství bazénové chemie, ekoložka nesní ani o luxusní vile,
protože by zabírala příliš velkou plochu půdy, která by se dala permakulturně využít, ekoložka nevyžaduje ani drahé značkové šaty, protože se tím
podporuje globalizace světa, nemluvě o kožichu, kterým byste ji přímo
urazili (vždy bojovala za práva zvířat).
Ekoložka má oproti „klasické“ ženě mnoho výhod, je skromná, pracovitá,
šetrná, a to, že budete muset v její přítomnosti třídit odpad, omezit konzumaci masa a kupovat výrobky z místní produkce, je jen nepatrný detail.
Teď jen zbývá to poslední: ekoložku najít! Nemá cenu dávat si inzerát do
ženských ani jiných časopisů, jsou tištěny na křídovém papíře, takže je
ekoložky nekupují, možná se minete cílem i inzerátem v novinách, protože správná ekoložka si je přečte ve výloze nakladatele a ušetřené peníze věnuje na záchranu deštných pralesů. Určitě ale najdete originální
způsob, jak se s ní seznámit – zkuste projít okolí kontejnerů na separovaný sběr, místa ohrožená výstavbou nějaké neekologické stavby, vegetariánskou jídelnu nebo mokřadní rezervaci. Tak mnoho zdaru při lovu a
ekologickou svatbu s celozrnnými svatebními koláčky! Pokud tedy nedostane ekologicky proutěným košem!
Autorka je spolupracovnicí Rosy.
D AT U M , m í s t o
NÁZEV AKCE
POŘÁDÁ
1. 8. - 30. 10., Vimperk, Muzeum NPŠ (Zámek)
Výstava o ochraně přírody ve VÚ Boletice
Calla
5.- 31.10. J. Hradec, foyer FM VŠE
Výstava „Jak dary pomáhají“ – v rámci kampaně 30 dní pro neziskový sektor
FM VŠE
18. 10., 1. 11., 15. 11., 18 h., Strakonice,
čajovna Inspirace, hotel Bavor
Zelené večery – filmy, dokumenty, čtení o přírodě aj. Program: www.knih-st.cz
Šmidingerova knihovna
19. 10., Č. Budějovice,
galerie Měsíc ve dne (Nová ul. 3)
Zelený čtvrtek „Pískovny za humny“ – Klára Řehounková
Calla, Rosa
20. 10., 18 h., Prachatice, CEV Dřípatka
Beseda s ornitologem P. Světlíkem ,,Český snovač – žluva hajní“
Dřípatka
21.10., Prachatice
„Ptačí festival“ – celodenní vycházka, pozorování ptactva, kroužkování; Pavel Světlík
Dřípatka
23.10., 16 h., Písek, Inkano, Píseckého ul.
Přednáška D. Macháčkové „Zdravá výživa“
INKANO
23.10.- 20.11., Horšovský Týn
Výstava „Vydra říční – tajemná dáma vod a mokřadů“
ČNF pro vydru
23. – 24. 10., Horní Planá
Seminář s exkurzí „Příroda ve vojenském újezdu Boletice“
Calla
24.10.,18:30 h., Třeboň, Masarykovo nám.
Promítání ekofilmů v kině Světozor
ČNF pro vydru
25.10., 9 h., J. Hradec, aula FM VŠE
Konference „Neziskové organizace v komunitním plánování“
FM VŠE
26.10., 17 h., J. Hradec, Městská knihovna
Přednáška „Vztah člověka k přírodě v dějinách evropského myšlení“ – Mgr. Petr Šulc
Florianus
31. 10., 14 h., Písek, MC Kvítek
Seminář „Přebaluj s rozmyslem“ – šetrné pleny, teorie i praxe
Rosa
31. 10., 10 h., Č. Budějovice, Krajský úřad
Seminář „Občanské sdružení a správní řízení“
Calla
1. 11., Č. Krumlov, ekocentrum Šípek
Přednáška „Za přírodou Kanárských ostrovů“ – Zdeněk Hanč
Šípek
6. 11.- 26. 11., Písek, Galerie abx
Výstava „Nakupuj s rozmyslem aneb Průvodce ekologického spotřebitele“
Inkano
6. 11. - 10.12., J. Hradec, Městská knihovna
Výstava „Příroda Boletic“
Calla, Florianus
8. a 9. 11., Č. Budějovice, hotel GOMEL
Praktický kurz solárního ohřevu, rakouští lektoři
Calla
15. 11., Borovany u Č.B., Mateřské centrum
Seminář „Přebaluj s rozmyslem“ – šetrné pleny, teorie i praxe
Rosa
15. 11., od 17 hod., Třeboň, Městská knihovna
Přednáška „Ekologické a úsporné úpravy našich domovů“ – Karel Srdečný
ČNF pro vydru
21. 11. 9:30-15 h., Č. Budějovice,
Krajský úřad, B. Němcové 49
Seminář „Obnovitelné zdroje energie a energetická soběstačnost – praktické využití“
Rosa
23. 11., 16:00 h., Písek, Inkano
Seminář pro stavebníky „Nízkoenergetické domy... vize budoucnosti nebo nezbytný
standard dneška?“ – Karel Srdečný
Inkano
30. 11., J. Hradec, ekocentrum Florianus
Přednáška „Příroda Boletic“ – Vladimír Molek, Calla
Florianus
6. 12., Č. Krumlov, ekocentrum Šípek
Přednáška „Co znamená Fair Trade“ – T. Bílý
Šípek
6. 12. 2006 - 8. 1. 2007, Strakonice
Šmidingerova knihovna
Putovní výstava „Stopy lidského hospodaření v krajině“
Šmidingerova knihovna
14. 12., 16:15 h. Č. Budějovice,
galerie Měsíc ve dne (Nová ul. 3)
Beseda „Ochrana ptáků zpěváků i nezpěváků“ – v rámci „Zelených čtvrtků“
Rosa, Calla
INZERCE V ČASOPISU
KRASEC
Soukromá řádková inzerce
- do 3 řádků sloupce (musí být uveden kontakt)
- 50 Kč
Komerční plošná inzerce
- celá strana A4: 3 000,- Kč
- 1/2 strany:
1 800,- Kč
- 1/4 strany:
1 000,- Kč
- 1/8 strany:
600,- Kč
- inzerce na obálce (vpředu, vzadu): + 50 %
slevy pro opakované zveřejnění inzerce:
- 2 x zveřejnění sleva 10%
- 3 x a více zveřejnění sleva 15%
KONTAKT:
[email protected]
Objednávám si předplatné časopisu Krasec na následující 4 čísla za cenu:
– 80,- Kč (osobní odběr – lze zaplatit hotově v některém ekoporadně)
– 140,- Kč (poštou – poštovné: 15,- Kč za číslo)
Časopis si budu osobně vyzvedávat v ekoporadně (zatrhněte):
Rosa, Calla, ČNF pro vydru, Dřípatka, EPS, Florianus, INKANO,
Šípek, Šmidingerova knihovna
Časopis si přeji posílat poštou
Částku __________ jsem zaplatil(a):
– převodem na účet č. 12199723/0300, dne _______ z účtu č. ______________
– v hotovosti v ekoporadně: _________________________________________
Prosím o vložení složenky do příštího čísla časopisu.
Jméno:
____________________________________________________
Adresa:
____________________________________________________
Dne: _______________ Podpis: _____________________________
Svým podpisem vyjadřujete souhlas se zpracováním Vašich osobních údajů uvedených na kupónu Rosou, o.p.s.,
Senovážné nám. 9, České Budějovice, po dobu neurčitou za účelem poskytování služeb EVVO a jejich evidence.
Dále vyjadřujete souhlas se zpřístupněním údajů MŽP, MPSV a kontrolním orgánům EU. Veškeré údaje jsou poskytovány dobrovolně. Každý má právo přístupu ke svým osobním údajům, právo na jejich opravu a likvidaci.
KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ KALENDÁŘ AKCÍ
V PŘÍŠTÍM ČÍSLE KRASCE SI MIMO JINÉ PŘEČTETE:
M AT O U Š Š I M E K :
Český sen netýkavky žlaznaté
(Impatiens glandulifera)
Když se řekne: invazní rostlinný druh, většina z nás si vybaví bolševník velkolepý nebo křídlatky. Alespoň v jižních Čechách tyto
druhy ale spolehlivě předčí netýkavka žlaznatá. Ano, ty statné,
až dva metry vysoké růžově kvetoucí a nasládle zapáchající byliny, kterými jsou zarostlé břehy většiny řek, u nás opravdu nejsou původní… Karel Prach, profesor botaniky na JčU, předpovídá, že při zachování současného tempa šíření druhu budou
kolem r. 2025 plně obsazeny všechny větší řeky.
E M Í L I E S T R E J Č KO VÁ :
Odcizování dětí přírodnímu
prostředí
Významná environmentální pedagožka, zakladatelka a dlouholetá ředitelka Toulcova dvora,
píše o výsledcích dvouletého výzkumu odcizování městských dětí přírodě:
„Mám velikou radost, že při naší práci na výzkumu odcizování dětí přírodě i při činnostech klubu matek a ekologické školky v Toulcově dvoře se potvrdilo, jak veliké rezervy pro výchovu
k udržitelnému vývoji lidstva jsou stále pevně
uchovány v malých dětech, v jejich úžasném,
zdravém genetickém základu…“
N A N ÁV Š T Ě V Ě
Ekologický právní servis
Poskytují bezplatnou právní pomoc v případech, kdy je ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí, řeší závažné právní
případy podporující rozšiřování možností účasti veřejnosti na
rozhodování, věnují se problémům globalizace i ochrany zvláště chráněných území, nově pracují také na případech diskriminovaných zaměstnanců a ochrany spotřebitele…
JIHOČESKÝ ČTVRTLETNÍK O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
Kde si můžete koupit Krasec?
Če s ké B udě jovi ce
Kavárna Měsíc ve dne, Nová ul. 3
Obchod Slunečnice, Chelčického 21
Oříšek, prodejna zdravé výživy,
J. Bendy 8/1307
Pí centrum, Panská 1
B l at ná Infocentrum, J. P. Koubka 4
Ji ndř i c hův H rade c
Galerie Inspirace, Nám. Míru 138/I
Krasec – předplatné časopisu
ROSA, o.p.s.
Senovážné náměstí 9
ČESKÉ BUDĚJOVICE
3 7 0 0 1
foto © Antonín Schubert
Stra konice
Zdravá výživa VALÉTUDÓ
Velké náměstí 219
Cestovní kancelář CIAO, Zámek 1
Čajovna Inspirace, Na Ohradě 31
Zdravá výživa Mandragora,
Bezděkovská 30
Vo dňany
Městské muzeum a galerie,
Náměstí Svobody 18
Vo l y ně
Knihkupectví „Pod Andělíčkem“,
Palackého 110