Želivské ozvěny č. 2/2006

Želivské
ozvěny
Ročník VII. – Číslo 2
červenec 2006
obeczeliv.cz
www.obeczeliv.cz
HASIČI SLAVILI
Letos oslavili v Sedlici 80. výročí
založení Sboru dobrovolných hasičů.
Při této příležitosti se zde konala
20.5.2006 okrsková soutěž v požárním
útoku. Zúčastnilo se 10 družstev
mužů - Želiv, Brtná, Sedlice, Vřesník
a hosté z Jiřic, Petrovic a Kletečné,
1 družstvo žen ze Sedlice. V soutěži
nebyla nouze o humorné okamžiky
- nedobrovolné sprchování, zamotané
hadice, zavřený benzín u stříkačky.
Jak by to mělo vypadat, předvedli
hosté s vytuněnými stroji z Jiřic a
Kletečné. Mezi okrskovými družstvy
si nejlépe vedli hasiči z Brtné, i když
asi s nejslabším strojem v soutěži. Své
ovoce jistě přinesla důkladná příprava,
nové savice, béčka a pákový rozdělovač,
který si již nemusí půjčovat od soupeřů
- poděkování panu starostovi Chmelovi
za zakoupení. Na druhém místě skončil
Vřesník ml. a třetí místo obsadili hasiči
Sedlice ml. Pro pohár si došly i ženy
ze Sedlice. Kdo by chtěl vidět, jak to
vše probíhalo, bude k dispozici DVD
v knihovně OÚ. Za rok nashledanou v
Brtné.
Za SDH Brtná Václav Krejčí
Šestý pohádkový les!
Další velice povedená akce klubu Jeřabiny...
S
tovky návštěvníků ze
širokého okolí, i z Prahy,
navštívily v sobotu 17.
června již šestý Pohádkový les,
který se konal za krásného počasí
v Želivě u Malé přehrady. I když
cesta vedla náročným terénem,
vyšplhaly se maminky s kočárky
po kamenech, kořenech a trávě
kolem lesního muže se zvířátky,
Indiánů, loupežníků a čtyřech
Teletubbies až do království krále
Soběslava a královny Adléty.
Nechyběla perníková chaloupka,
pták Ohnivák, Sněhurka, Rumcajs
a Manka, zajíc a vlk, bílá paní,
čerti, motýl Emanuel, skřítci s
pokladem, vodníci, zbrojnoši,
Červená Karkulka, kořenářky a
berušky.
Poděkování za účinkování v
Pohádkovém lese patří 18 dětem a
54 dospělým, kteří obětavě věnovali
svůj čas pro zábavu druhých.
A.T.
Brtná je aktivní aneb jak jsme jeli na výlet
J
e sobota 24. června
6 hodin ráno a na návsi
v Brtné stojí nastartovaný
autobus. Postupně se scházejí
děti se svými rodiči, babičky
a dědečkové se svými
vnoučaty, až je autobus
zaplněný do posledního
místečka.
Vyrážíme směr Hradec
Králové. Zhruba po třech
hodinách zastavujeme na
parkovišti před ZOO Dvůr
Králové nad Labem (Safari).
Vy, kteří jste tu již někdy byli,
jistě znáte kromě obvyklých
výběhů a klecí se zvířaty
motorový vláček na kolech,
který vás doveze
oyvenzleto.indd 1
k otevřenému autobusu. Ten
vás pak asi 20 minut vozí
mezi volně žijícími zvířaty,
které se naprosto svobodně
pasou poblíž vyznačené trasy,
nebo musí autobus dokonce
zastavit, aby je na cestě
nepřejel.
V samotné ZOO pak najdete
samozřejmě pavilon opic
s venkovními výběhy, ale
nechybí ani atraktivní sloni,
žirafy a lvi, pavilon plazů
nebo velká voliéra ptáků.
Všichni si určitě přijdou na
své.
Druhá naše zastávka byla
v Hradci Králové v obřím
akváriu. Je to vlastně tunel,
kterým procházíte, a po
levé i pravé straně, ale i nad
vámi plave velká spousta
pestrobarevných ryb.
Poslední atrakcí našeho výletu
byl aquapark v městských
lázních v Hradci, kde se
vyřádily nejenom děti. Umělé
vlnobití, tobogán dlouhý
82 m, parní bazén, různé
trysky a fontány využili téměř
všichni účastníci zájezdu.
A pak už hurá domů!
Kolem 9 hodiny večerní
vystupujeme unaveni, ale plni
dojmů na brtenském „hlavním
nádraží“ a všichni se těšíme,
co nového pro nás organizátoři
vymyslí příště.
Na závěr se s vámi podělím
o krásnou báseň Ivana Skály
„Doma“, ve které vyjadřuje svůj
vztah k rodné vesnici, kterou pro
mne je a vždy zůstane Brtná:
Každý má někde v hloubkách
nejhlubších jednu ves nade vše
drahou,
stráň svého dětství, po které se
mihl stín hranostaje travou.
Každý má v srdci jeden starý
sad, chalupu jednu, kliku
jedněch dveří.
A pokud před ní hrudí budeš
stát, do toho domu blesky
neudeří.
Dana Nováková
14/7/06 13:11:36
Ročník VII. – Číslo 2
ČERVENEC 2006
Želivské ozvěny
Informace ze zastupitelstva
21. zasedání zastupitelstva 26. 4. 2006
Prvním věcným bodem předloženým
místostarostou obce bylo projednání
a schválení poskytnutí půjčky z fondu
Modernizace bydlení panu Rudolfu Říhovi
a paní Ludmile Prokůpkové, každému ve
výši 40. tis. Kč.
Dalším bodem bylo schválení prodeje
části pozemku parc. č. 1350/2 v k.ú.
Želiv o výměře cca 5m2 panu Františku
Melicharovi.
Zastupitelstvo obce vybralo a schválilo
zhotovitele stavby III. etapy chodníku
firmu Sofiji Pacov. Předpokládané
ukončení výstavby je plánováno na konec
července.
Jelikož obec obdržela 2 nové žádosti
o přidělení bytu v DPS ve Lhoticích,
byly i tyto žádosti schváleny a byty byly
přiděleny paní Berkyové a panu Hrůzovi.
V současné době jsou k dispozici volné už
jen 2 byty v domě s pečovatelskou službou
ve Lhoticích.
Starosta obce seznámil zastupitele
s postupem přípravy území pro stavbu
rodinných domů v části „u školy“ nebo-li
lokalitě A 11 a A18.
Byla schválena výše měsíční odměny
členům zastupitelstva dle vládního nařízení
č. 50/2006 s platností od 1. 4. 2006.
Zastupitelstvo dále schválilo převod
hospodářského výsledku za rok 2005
v příspěvkových organizacích do
rezervního fondu a jeho využití na nákup
vybavení škol.
V pozemkových záležitostech byly
vzaty na vědomí žádosti pana Petra Paťhy,
Lukáše Krčila a Ing. Jiřího Čutky
o stavební pozemky v lokalitách A 11
a A 18 u školy.
Dále byla předložena starostou obce
zpráva o průběhu povodní v měsíci březnu
a odstranění škod.
Posledním věcným bodem bylo
zamítnutí nabídky paní Šárky Dolejšové
o odkoupení pozemků parc. č. 4, 26, 27
a 719 v k.ú. Brtná (hřiště) z důvodu příliš
vysoké ceny a nedostatku finančních
prostředků obce.
22. zasedání zastupitelstva 22. 6. 2006
Na 22. zasedání zastupitelstva obce byl nejdůležitější bod programu projednán
a schválen hned v úvodu. Jednalo se závěrečný účet hospodaření obce Želiv za rok 2005
a dále byla schválena výjimka z počtu žáků v ZŠ Želiv na školní rok 2006/2007.
V dalších bodech jednání byl schválen prodej části parc. č. 68/1 a parc. č. 68/5
v k. ú. Brtná panu Válovi, prodej parc. č. 88/17 a 88/18 v k.ú. Želiv do spoluvlastnictví
Mgr. Festy a Ing. Hádka.
Rovněž byla schválena žádost paní Jany Krejčí o pronájem místnosti v domě
s pečovatelskou službou v Želivě č.p. 14 za účelem provozování kadeřnictví, umístění
přípojky kabelu nízkého napětí na parc. č. 1316/1 v k.ú. Želiv pro telekomunikační
zařízení firmy Vodafone CZ.
V pozemkových záležitostech bylo rovněž projednáno uzavření smlouvy
s panem Kalinou ze Vřesníka na pronájem pozemku, kde je umístěn vodojem.
S firmou Ekogest s.r.o. byla projednána a schválena smlouva o zpracování projektu
na odradonovací zařízení vodovodu v Brtné a s římskokatolickou farností smlouva na
pronájem pozemku hřbitova a smlouva s Kanonií premonstrátů v Želivě na pronájem
nebytových prostor, kde je umístěno veřejné WC.
Byl též odsouhlasen příspěvek na oslavy 40. výročí otevření ZŠ v Želivě ve výši tři
tisíce korun a finanční příspěvek na Želivské kulturní léto ve výši dva tisíce korun.
Místostarosta informoval zastupitele o termínu a organizaci chystané návštěvy naší
partnerské obce Kiesen ve Švýcarsku.
Zastupitelstvo nesouhlasilo s přidělením bytu v domě s pečovatelskou službou ve
Lhoticích pí. Marii Butkajové, neboť nesplňuje podmínky sociální potřebnosti
a dále nesouhlasilo s příspěvkem pro MUDr. Mašátovou na zakoupení programu pro
praktického lékaře. V posledním bodě nebylo též odsouhlaseno zřízení přípojky užitkové
vody pro dům č.p. 240 z kapacitních důvodů.
Michael Líbl, místostarosta
Touto cestou by chtěl vyjádřit upřímné poděkování pan Peterka panu Pavlu Blehovi za
to, že i v dnešní době žijí mezi námi poctiví a čestní lidé. Pan Bleha našel 19. května
peněženku i s doklady a nález poctivě vrátil. Upřímně děkují Peterkovi.
ŽILI MEZI NÁMIAlbert Einstein:
Medailon paní Anastázie Novákové vznikl
ze vzpomínek rodinných příslušníků.
Dne 26. července uplyne 100 let od
narození paní Anastázie Novákové,
rozené Hodové. Narodila se jako sedmé
dítě do rodiny rolníka v Poříčí u Želiva.
Velmi ráda se učila, měla ve škole
úspěchy, a proto by se bývala ráda
stala učitelkou. Ale v rodině bylo pět
chlapců a jejich vzdělání mělo přednost.
Přesto jí rodiče umožnili studovat školu
pro ženská povolání, tehdy nazvanou
Hospodyňská škola, ve vzdáleném
Valašském Meziříčí. Tam se učilo hlavně
šití a vaření, jako příprava na rodinný
život. Odtud dostala Anastázie vynikající
doporučení, na jehož základě byla
přijata do jedné z nejlepších pražských
restaurací, do Francouzské restaurace,
která měla sídlo na rohu Jungmannovy
ulice a Národní třídy v italském paláci
Riunione adriatica di Sicurte. Zastávala
tam zodpovědné místo, měla po majiteli
restaurace panu Ellnerovi nejvyšší post.
Ona, mladé děvče z vesnice v podstatě
řídila ohromnou kuchyni, měla od všeho
klíče a vydávala potřebné potraviny. Před
slibnou kariérou dala přednost lásce
k mladému učiteli Františku Novákovi,
který ji prvně uviděl recitovat verše
při svěcení jakési kapličky a už od ní
neupustil. Paní Nováková měla nejen
talent organizační a ráda se věnovala
vaření a pečení, ale měla i výrazný
dramatický talent, který uplatnila
v mnoha inscenacích želivského
Spolku divadelních ochotníků Tyl,
většinou v titulních rolích her jako byla
Čapkova a Gorkého Matka, v Lucerně,
Paličově dceři a dalších. S některými
inscenacemi se dostali želivští ochotníci
i do krajského kola v Jihlavě. Také
velice pěkně zpívala, nejčastěji ve
sboru želivského kláštera či v Osvětové
besedě. Avšak želivští starousedlíci a
jejich děti si ji budou asi připomínat pro
její umění kuchařské a cukrářské. Mnozí
si vzpomenou jak přispěla k úspěšnému
pohoštění, když pomáhala s vařením
pro svatební hostinu a jiní zase na svá
dětská léta, kdy si pochutnávali na jejích
kremrolích. Ale život ubíhá a paní řídící
i pan řídící, jak jim lidé říkali, už nejsou
mezi námi. Měsíc před zlatou svatbou,
na kterou se chystaly velké oslavy,
odešel v roce 1980 pan Novák a za pět
let ho následovala jeho paní. Věnujme
jim vzpomínku a poděkování za jejich
laskavý přístup k nám, dříve narozeným.
2
oyvenzleto.indd 2
14/7/06 13:11:37
Ročník VII. – Číslo 2
ČERVENEC 2006
Želivské ozvěny
Nastal klid fotbalových zbraní
Vzhledem k tomu, že jsme v minulém čísle neuveřejnili svůj
příspěvek, budou se následující informace týkat celého pololetí roku
2006.
B
ohužel musíme začít smutnou
zprávou. V lednu 2006 opustil naše
řady, ve věku nedožitých 73ti let,
dlouholetý funkcionář pan Vladimír Hrobský.
Byl to sportovec tělem i duší po celý svůj
život. Stál u zrodu oddílu kopané v Želivě. Pro
nás, kteří se snaží nést štafetu propagace
sportu v obci dál, budete vždy vzorem. Čest
Vaší památce.
V únoru 2006 jsme uspořádali tradiční
Sportovní ples a následně se konala Výroční
členská schůze, která pomyslně uzavřela
činnost naši TJ za rok 2005. Myslím, že obě
akce lze považovat za zdařilé.
Bohužel, nelze se stejně vyjádřit o vystoupení
našich týmů v rámci soutěží okresu. V červnu
byla ukončena soutěž „Okresní přebor
Poutník liga r. 2005 – 2006“. Úkol jara ,
uhájit účast v této soutěži nebyl splněn.
Tým TJ Sokol Želiv se umístil na posledním
14. místě se ziskem 18 bodů. To je
přesně poloviční zisk bodů oproti minulému
ročníku. Příčin je samozřejmě několik,
počínaje častou absencí klíčových hráčů,
nevyrovnanost výkonů, nedostatek tréninku
atd. Některé zápasy jsme prohráli v závěru,
což bylo způsobeno částečně nedostatkem
fyzických sil a nedostatkem koncentrace
na hru. Vše špatné, je pro něco dobré. Je
čas zmobilizovat veškeré síly a pokusit se
co nejdříve do přeboru okresu vrátit. Ve IV.
třídě byl přihlášen tým B, který se umístil
též na posledním 12.místě se ziskem 15
bodů. Vzhledem k tomu, že se jednalo o
první působení v této soutěži, věříme ve
zlepšení. V mládežnických kategoriích
jsme měli přihlášeny týmy mladších a
starších žáků. Mladší žáci se umístili na
8. místě z 10ti a starší žáci na 2. místě
ze 3. Obě tato umístění lze považovat za
dobrá. Musím bohužel předeslat, že do
nového ročníku nemůžeme přihlásit obě tyto
kategorie vzhledem k nedostatku hráčů.
Je to způsobeno jednak odchodem hráčů
z Košetic, kteří u nás byli na hostování a
přirozeným věkovým posunem některých
hráčů do kategorie dorostu. Tuto záležitost
řešíme zapůjčením několika žáků do Č.
Řečice na hostování, aby mohli hrát okresní
soutěž. Byla navázána dobrá spolupráce s
jednotami z okolí (Č.Řečice a Senožaty ) o
vzájemném zapůjčování hráčů. Důkazem toho
je hostování hráčů ze Senožat v dorostu TJ
Sokol Želiv. Jedná se o řešení krátkodobá,
dokud nebudeme sami schopni kapacitně
pokrýt tyto soutěže. Prioritou musí být
umožnit dítěti sportovat a sebelepší trénink
nenahradí soutěžní zápasy. V měsíci červnu
jsme uspořádali okresní finále ČMP 2005
– 2006. Podle ohlasů funkcionářů ČMFS
okresu Pelhřimov jsme pořadatelství této
prestižní akce zvládli se ctí. Do okresních
soutěží ročníku 2006 – 2007 jsme se
rozhodli přihlásit : A – mužstvo, B –mužstvo a
tým dorostu.
Díky podpoře Obce Želiv bylo možné
pokračovat v rekonstrukci sportovního areálu
a na vnitřních úpravách kabin.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem hráčům
a činovníkům za práci v minulém ročníku
soutěží. Dále chci jménem TJ Sokol Želiv
poděkovat všem sponzorům za podporu
naší sportovní činnosti a všem divákům za
podporu a věrnost a věřím, že tomu bude i
nadále.
A opravdu nakonec přeji nám všem příjemné
prožití dovolených a prázdnin.
Sportu zdar a fotbalu zvlášť.
Za TJ Sokol Želiv – ing. Dolejš Jaromír
že děti ve Vřesníku ctí tradici, jak při hezkém
počasí, tak i při dešti nebo sněhu. Když je slyšíme
Duben začal ve Vřesníku Velikonocemi.
hrkat, je to takový sváteční pocit a všichni víme,
Poslední týden před Velikonocemi se
že přicházejí Velikonoce. Na Velikonoční pondělí
se sešlo opravdu hodně chlapců s pomlázkou a to
nazývá “pašijový týden.“ V tyto dny,
o modrém pondělí a šedém úterý, předcházejícím škaredé středě,
od dvouletých až po dospělé. Ti menší byli vděční za barevné
se ve všech chalupách uklízelo. Na škaredou středu (také se jí
nebo čokoládové vajíčko, těm dospělým se přidala štamprlička
říká sazometná, protože se vymetaly komíny) se nikdo nesměl
do jedné a pak do druhé nohy. Velikonoce se vydařily, všichni
mračit, aby se prý nemračil po celý rok. Zelený čtvrtek dostal
odcházeli s úsměvem. A tak to má být. Konec dubna byl završen
„čarodějnicemi.“ Sešlo se asi 40 lidí, včetně dětí, které při
název podle Olivové hory , kde začalo Kristovo utrpení. V
tento den bývá zvykem připravovat jídlo ze zeleniny nebo bylin
zapalování ohně měly oči „navrch hlavy.“ Čarodějnici vytvořila
(špenát, šťovík, mladé kopřivy), aby byl člověk po celý rok
Eva Havlová nejmladší, z osmé třídy ZŠ.
20. května jeli naši hasiči na soutěž do Sedlice. Mladí byli
zdráv. V křesťanských kostelech v tento den po ranním „Gloria“
v okrsku na 2. místě a celkově pátí. Senioři, i když se velmi
zmlknou zvony, zaváží se jejich provazy a říká se, že zvony
odletěly do Říma. Dokonce i dobytku se odebíraly zvonce,
snažili, byli nakonec devátí. V Jiřicích v sobotu 17. června byli
aby nezvonily. „Velký pátek“ je dnem
junioři na 15. místě z 22 družstev. Zvládli to za
ukřižování Krista, dnem hlubokého smutku,
37 sekund, což je na tak velkou účast moc pěkný
LÉTO
kdy se nekonaly mše a při bohoslužbách v
výsledek. Všude jsou slyšet sekačky na trávu a
Léto přišlo, je teplo zas,
katolických kostelech se pouze zpívalo a
už je prázdnin a dovolených čas. ve vzduchu voní seno. Začíná léto a počasí nám
četly texty. Až do Bílé soboty je zvonění
Děti se těší na vodu, na koupání, přeje, všichni se těšíme na dovolenou někam k
nahrazováno hlukem klapaček, hrkaček a
někdo zase na hory, na stoupání. vodě, ať už u nás nebo v cizině. Přejeme všem
řehtaček, s nimiž děti chodí po vsi ráno,
mnoho sluníčka, koupání, ale hlavně pohody, a bez
Tak nalaďte se na pohodičku,
v poledne a večer a naposledy na Velký
starostí si užívejte prázdnin a dovolených. A také
změňte barvu na sluníčku.
se přijeďte podívat k nám, je tu pěkná příroda a u
pátek ve tři hodiny odpoledne. Věřilo se, že
Nastartujte auto a jeďte ven,
tímto zvukem se vyžene z domů všechno
Malé přehrady je opravdu krásně.
splňte si svůj letní sen.
zlé. Je škoda, že tento zvyk se drží již málo
Krásné léto přeje za Sbor dobrovolných hasičů ve
Je krásně, tak co si přát víc?
a pouze jen někde. Proto jsme moc rádi,
Vřesníku Lada Vlčková.
Nastavte slunci líc
a vyjeďte létu vstříc !
Jaro ve Vřesníku
oyvenzleto.indd 3
3
14/7/06 13:11:38
Ročník VII. – Číslo 2
ČERVENEC 2006
Želivské ozvěny
Školní rok 2005/2006 byl ukončen...
Bilancování na konci školního roku
Školní rok 2005/2006 byl slavnostně
zakončen v tělocvičně základní školy za
přítomnosti všech žáků a zaměstnanců,
hostů – p. Líbla, pí Kasalové a pí
Němcové, rodičů žáků 9. ročníku, kteří se
rozhodli strávit poslední den ve škole se
svými dětmi. Na programu tohoto setkání
bylo zhodnocení prospěchu a chování žáků
za uplynulý školní rok, ocenění žáků, kteří
se snažili v učení, účastnili se různých
soutěží a olympiád, poctivě se připravovali
na vyučování, pomáhali slabším
spolužákům a aktivně pracovali v třídní
samosprávě. Jaký tedy byl uplynulý rok?
Prospěch, chování, zameškané hodiny
PRVNÍ STUPEŇ 60 ŽÁKŮ
54 žáků prospělo s vyznamenáním
(tj. 90 %)
z nich 28 žáků (tj.46,7 %) mělo samé
jedničky.
49 žáků bylo zařazeno do jednoho nebo
více z těchto zájmových útvarů: anglický,
francouzský jazyk, výtvarný, aerobik,
florbal, vybíjená, zdravotnický/dopravní,
11 žáků si nevybralo žádný zájmový
útvar
10 žáků se přihlásilo na nepovinný
předmět náboženství.
DRUHÝ STUPEŇ 54 ŽÁKŮ
12 žáků prospělo s vyznamenáním /tj.
22,2 %/
pouze 1 žákyně měla samé jedničky.
žáci si mohli vybrat z následující
nabídky zájmových útvarů: francouzský
jazyk, německý jazyk, práce na počítači,
výtvarné činnosti, aerobik, florbal,
sportovní hry a stolní tenis.
41 žáků se do činnosti v zájmových
útvarech zapojilo,
13 žáků se nezařadilo nikam.
na nepovinný předmět náboženství
chodil 1 žák.
žádný žák nebyl na konci školního roku
hodnocen „5“, všichni postupují do vyššího
ročníku.
v chování byli všichni žáci hodnoceni
stupněm „1“ nebo „velmi dobré“.
Žáci zameškali celkem 11.583 hodin,
což odpovídá průměru 101,61 hodiny na
jednoho žáka.
Je to oproti předcházejícím létům nárůst,
který je pravděpodobně důsledkem dvou
vln chřipkových epidemií.
Drazí spoluobčané Želiva
V uplynulém odbobí se nám podařilo zrekonstruovat obytnou část opatství. V jeho
areálu jsme otevřeli klášterní cukrárnu. Kromě specialit z pelhřimovské Adélky
v ní také můžete ochutnat pivo z naší domácí výroby. Toto dílo by se nám nezdařilo
bez pomoci vás, domácích obyvatel.Především bych chtěl poděkovat místnímu
podnikateli, p. Siblíkovi s manželkou, pí Jiřině Kolářové, Veletové, Prokůpkové,
Zapletalové, Krupičkové, Hralové, Kácovské, Krčilové, Jarošové, Prokopové,
p. Bohouškovi Urbanovi, ženám z Jiřic a vám všem, kteří jste přišli pomoci, když bylo
třeba. V neposlední řadě by naše dílo nebylo možné uskutečnit také bez modliteb,
za které vám všem děkuji. V následujícím období nás čeká rekonstrukce kostela, při
které též počítáme s vaší pomocí. Malou odměnou pro vás všechny je snad naše
Želivské unisono, které připravujeme v letních měsících spolu s Naďou Urbánkovou,
velikou přítelkyní Želiva. Dá-li Bůh, paní Naďa se v dohledné době do našeho údolí
štěstí přestěhuje. V rámci Želivského unisona – uskuteční se vždy v sobotu
v 15 hodin v Českém nebi v prostorách opatství – se představí přátelé pětinásobné
československé zlaté slavice. Do Želiva zavítají Václav Vydra a Jana Boušková,
Martha a Tena Elefteriadu, Václav Neckář, Jiřina Jirásková, Miloslav kard. Vlk, Jozef
Golonka, Milka Zimková a Jana Kociánová. Záštitu nad našimi letními aktivitami
převzal při návštěvě v klášteře bývalý slovenský prezident Michal Kováč s manželkou.
Také on vyjádřil své přání vrátit se v letních měsících znovu do Želiva a strávit zde
několik dní dovolené. Jménem pana opata i jménem svým vám všem vyprošuji do
následujícího období mnoho Božích milostí a načerpání tolik potřebných sil. Dveře
kláštera i jeho zařízení jsou vám všem k dispozici. Budete vždy srdečně vítáni.
Richard Róbert Štajniger, O.Praem, převor
Soutěže a umístění
Žáci naší školy se zapojovali v průběhu
celého roku do různých soutěží a olympiád
v rámci okresu. Ze sportovních soutěžích
to byly: malá kopaná, stolní tenis, sálová
kopaná, florbal, volejbal, vybíjená, aerobik,
Coca Cola Cup, McDonalds Cup, šachový
turnaj čtyřčlenných družstev. Z oblasti
humanitních předmětů se zúčastnili
recitační soutěže, olympiády v českém
jazyce a konverzační soutěže v anglickém
jazyce. Z přírodovědné oblasti absolvovali
zeměpisnou olympiádu, Pythagoriádu,
matematickou olympiádu a matematickou
soutěž Klokan. Výtvarné práce byly
odeslány do soutěže „Krásná jako kvítka“
a „O nej...čarodejnici“. Z ostatních soutěží
jmenuji dopravní soutěž cyklistů, soutěž
hlídek mladých zdravotníků, pelhřimovský
zvonek a talentovou soutěž v psaní na
klávesnici počítače.
Nejlepších umístění dosáhli tito žáci:
1. místo – OK matematické soutěže
Klokan – kategorie Cvrček – D. Říhová ,
D. Špetlová
1. místo – OK matematické soutěže
Klokan – kategorie Klokánek – O. Špinar
1. místo – OK pěvecké soutěže
Pelhřimovský zvonek – L. Urbanová
1. místo – ObK recitační soutěže –
T. Veselá /postup do OK/
2. místo – OK dopravní soutěže cyklistů
– T. Kovařík, N. Pohanová, P. Studnička,
T. Veletová
2. místo – v soutěži pódiových skladeb
v aerobiku /Třebíč/ - 2. skupina aerobiku
2. místo – v soutěži tance „Crazy James
Bond“ – 3. skupina aerobiku
3. místo – OK lehkoatletické olympiády
– A. Veselá /skok daleký/
3. místo – ObK McDonalds Cupu – žáci
4. a 5. ročníku
3.-5. místo – OK talentové soutěže v
psaní na klávesnici počítače – A. Veselá
4
oyvenzleto.indd 4
14/7/06 13:11:39
Ročník VII. – Číslo 2
ČERVENEC 2006
4. místo – v soutěži tance „Broučci“ –
1. skupina aerobiku
4. místo – ObK malé kopané – starší žáci
4. místo – OK florbalu - starší žáci
4. místo – malování na počítači –
L. Hanek
4.-6. místo – OK volejbalu - starší
žákyně
4.-8. místo – OK vybíjené smíšených
družstev – 4. a 5. roč.
5. místo – OK hlídek mladých
zdravotníků – T. Kovařík, M. Pohanová,
N. Pohanová, O. Špinar, T. Veletová
5. místo – v soutěži tance „Džungle“ –
2. skupina aerobiku
7. místo – v soutěži pódiových skladeb
v aerobiku /Jihlava/ - 3. skupina aerobiku
10. místo – OK zeměpisné olympiády
– A. Sochůrek
Všem dětem, které reprezentovaly naši
školu, děkuji za předvedené výkony
a přeji jim, aby i v příštím školním roce
byly úspěšné.
Součástí slavnostního zakončení školního
roku je i předání ocenění. Letos jsme
odměnili knihami 24 žáků, pochvalný list
obdrželo 12 žáků a diplom 5 žáků.
11 žákům byl udělen diplom ředitele školy,
a to za dlouhodobou reprezentaci školy
v soutěžích a za mimořádný úspěch
v OK soutěže. Všichni žáci 9. ročníku si
odnesli pamětní listy.
9. ROČNÍK
Základní školu opouští v tomto roce
14 žáků, 8 z nich odchází na střední školu,
ostatní si vybrali různé učební obory.
Jsou to:
Bloudek Jiří
Buňatová Jana
VOŠ, SOU spol. strav.
a HŠ SČMSD, kuchařčíšník, Pelhřimov
VOŠ, SOU spol. strav.
a HŠ SČMSD, cukrář
Pelhřimov
Želivské ozvěny
Brávková Michaela
SPŠ a SOU Friedova,
kadeřník, Pelhřimov
Dalíková Ludmila
Obchodní akademie,
počítače, Pelhřimov
Kmochová Pavlína
SOŠ, SOU zeměd.
a tech. a Učiliště
agropodnikání,
Humpolec
Kolář Marián SPŠ a SOU Friedova,
strojírenství, Pelhřimov
Kolářová Kristýna
SPŠ a SOU Friedova,
operátor oděv. v.,
Pelhřimov
Krtková Lucie Obchodní akademie,
počítače, Pelhřimov
Procházková Aneta
Obchodní akademie,
počítače, Pelhřimov
Sedlák Pavel SPŠ a SOU Friedova,
strojírenství, Pelhřimov
Skala Jakub SPŠ a SOU Friedova,
zámečník, Pelhřimov
Stiburek Lukáš SPŠ a SOU Friedova,
truhlář, Pelhřimov
Tomovičová Marika
SPŠ a SOU Friedova
kadeřník, Pelhřimov
Veselá Adéla HŠ Světlá a OA
hotelnictví a turismus
Velké Meziříčí
Přeji všem bývalým žákům 9. ročníku
hodně úspěchů v jejich dalším studiu.
Na závěr mi dovolte vyjádřit poděkování
rodičům, kteří se podíleli na pořádání akcí
pro děti a všem sponzorům, kteří finančně
či jinou formou tyto akce podporovali.
Děkujeme dále akciové společnosti
CEREPA Červená Řečice za dodávku
papírových ručníků a toaletního papíru,
p. Dvořáčkovi – Fotografia Humpolec a
klubu Jeřabiny za finanční dary.
Marie Dolejšová
Před 35 lety nás opustil listonoš Karel Svárovský
POSEL DOBRÝCH SPRÁV
Ve věku dvaaosmdesáti let zemřel 29. května 1971 bývalý
listonoš želivské pošty Karel Svárovský. Býval v domku, který
pro své stáří musel ustoupit výstavbě dnešního obecního
úřadu, knihovny Josefa Čapka, zdravotního zařízení a policie.
Jen pro zajímavost ještě uveďme, že v roce 1939 byl u
Svárovských na letním bytě spisovatel, malíř, grafik, jevištní
výtvarník a kritik Josef Čapek. Až sem si pro něho přijelo
O KOČÁROVÉ NEHODĚAlbert
Před 95 lety se narodil JUDr. Josef
Pojezdný.
Můj rod (cítíte tu oprávněnou hrdost
k rodnému místu) – žije v Bolechově
po staletí, prokazatelně od 17. věku.
Rodinná tradice uchovala vzpomínky
na dávné opaty želivské, na faráře,
direktory, ale také na události roku
1848, na různé živelné pohromy,
místní tragedie. A obdobně tomu bylo
i v ostatních rodech Blechova, jejíž
pamětníky jsem jako student před
šedesáti lety (psáno v Jičíně 1985)
vyslýchal na večerních besedách. Tyto
schůzky na černých hodinkách nebo
při posezení na návsi nás přenášely
přes staletí, stejně jako naše předky.
Tak vznikal Paměti obce Blechova. Jako
písmák si tohoto ústního podání velice
vážím a přikládám mu pro poznání
života naší vsi velký význam. V jedné za
svých kapitol JUDr. Josef Pojezdný se
také zmiňuje o první kočárové nehodě,
která se stala 10. srpna 1891 – tedy
před 115 lety. Mluvíme-li o provozu na
silnicích, napadá nás otázka, zda v
době, kdy silničním silostrojem byl kůň,
kravka, volek či pár hafanů, docházelo
také k dopravním nehodám. A tak v
pamětní farní knize, založené želivským
farářem P. Františkem Hájkem, vedené
až do roku 1926, stálo za zaznamenání
jedno vážné neštěstí: „Dne 10. srpna
1891 si major ve výslužbě Sedliny,
trávící svůj odpočinek v Želivě, vyjel
se správcem velkostatku ke dvoru
Bělskému u Vojslavic, aby se zde potěšil
lovem ryb, než si správce vyřídí své
záležitosti. Na zpáteční cestě se major
sám ujal řízení kočáru. Cesta ubíhala
vesele při vyprávění starého válečníka
o vojenských koních a příhodách. Ve
Lhotácích se však koně něčeho lekli,
splašili se a převrhli vůz. Major se
pádem zabil, správce utrpěl vážné
zranění.“ JUDr. Josef Pojezdný se narodil
před pětadevadesáti lety, dne 16.
července 1911.
-zfal-.
gestapo. Zbytek války protrpěl v koncentračních táborech,
kde v dubnu 1945 umírá. Listonoš Karel Svárovský byl našimi
občany oblíben, byl mužem čestným, poctivým a velkým
vlastencem. Za války poslouchal zahraniční rozhlas a na
svých cestách těšil celý rajon zprávami o situaci vojsk na
frontě. V těžkých chvílích národního neštěstí povzbuzoval
dobrým slovem. Lidé ho měli rádi a není divu, že 2. června
– v den jeho pohřbu – se na hřbitově sešlo mnoho jeho přátel,
-zfalznámých i neznámých lidí.
5
oyvenzleto.indd 5
14/7/06 13:11:39
Ročník VII. – Číslo 2
ČERVENEC 2006
Želivské ozvěny
Podpis hodinu před smrtí
MATEŘSKÁ ŠKOLA
K nedožitým stodesetinám Bohumila Boudy
Co jsme prožili v naší školce
vacátého sedmého dubna jsme si
mohli připomenout 110. výročí
narození želivského hudebníka,
sbormistra, skladatele a sběratele lidových
písní a tanců Bohumila Boudy, který se zapsal
hluboko do paměti kraje, mnoha měst Čech,
Moravy, ba dokonce i na Slovensku.
Narodil se v Želivě jako čtvrté dítě místního
učitele a varhaníka, u něhož získal základy
a lásku k hudbě. I když otec chtěl z něho
mít právníka, vystudoval konzervatoř a po
vysokoškolském studiu zakotvil v poněmčelé
Jihlavě. Zde byl v červnu 1924 – ve svých
osmadvaceti letech – jmenován ředitelem
české hudební školy. V roce1927 vznikl v
Jihlavě Pěvecký sbor národního osvobození,
který Bouda o dva roky později vedl. V krátké
době navázal spolupráci s Kálikovým ženským
sborem a sborové koncerty, které vedl a jichž
se zúčastňovala i škola, měly vysokou úroveň
a získávaly příznivce v mnoha městech Čech,
Moravy i na Slovensku. V šestatřicátém roce
založil i dětský sbor, se kterým nastudoval
operu podle Karafiátových Broučků. S velkým
úspěchem ji devětkrát tleskalo Horácké divadlo
i návštěvníci v několika dalších městech.
Během války byla česká hudební škola zavřena
a Bouda odchází do Jaroměře, kde zpočátku
soukromě vyučuje a od roku 1940 se stává
ředitelem hudební školy. Po osvobození
Rozloučení s paní Zimou proběhlo
v mateřské škole netradičně. Zesláblé
Jaro po tak tuhé zimě se dlouho nemohlo
ujmout vlády, a tak jsme s dětmi paní Zimě
zabalili kufr a vypravili ji na severní pól,
kde jsme jí dohodili ženicha Severáka.
Kterápak ženská by se nechtěla vdávat, a
tak konečně bylo JARO. K svátku maminek
jsme připravili s dětmi muzikál: „Cirkus
Paraplíno,“který se konal odpoledne
19.5.06 v kulturním domě.
Cirkus byl jako opravdový. Pod vedením
malého ředitele vystupovali klauni,
akrobati, artisté, silní vzpěrači, kouzelník,
krotitelé zvěře i hadů a těch zvířátek...
sloni, krokodýli, lvi, leopardi, koně,
cvičené žabky a mnoho dalších. Bohatý
program byl doprovázený hudbou, děti
měli veselé, barevné kostýmy, které jsme
pořídili dětem za spolupráce s rodiči.
Zapojili se zde pohybově i ti nejmenší
caparti. A nikdo na jevišti neplakal, děti
byly opravdu skvělé a jejich herecké a
pěvecké výkony byly odměněny bouřlivým
potleskem obecenstva, kterého byl
tentokrát plný sál. Další akce - Svátek
dětí - se konal 1. června, výpravou za
Vodníkem k Malé přehradě. V kempu si
děti pochutnaly na opečených buřtech,
posilnily se a plni odvahy vykročily k cíli.
A vodník tam byl, čekal na děti v zeleném
oblečení s červenými vlasy. Ale nebyl to
vodník zlý, který tahá děti do vody, ale
užitečný pán, který představil dětem vodní
elektrárnu na přehradě řeky Želivky. Výlet
byl zakončen spoustou her, dováděním
a slavnostním obědem v salonku obecní
restaurace. Nejstarší předškolní děti
vědí, že nastává čas loučení s mateřskou
školou. Loučení nebylo smutné, ale veselé,
i když rodičům i učitelkám sem tam ukápla
slzička. Skoroškoláčky pak v týdnu ještě
čekala zkouška odvahy – na Svatojánskou
kouzelnou noc přespat s paní učitelkou
v mateřské škole. Odměnou byl dětem
opravdu večer pokladů s kouzelným
skřítkem, hrací skříňkou a zážitek s malým
cvičeným pejskem. Ráno bylo veselé,
děti plné dojmů opouštěly naši školičku,
která jim byla první školou života. Tak
jsme jim popřáli, aby statečně zdolávaly
překážky v životě. Naše mateřská škola
bude přes léto uzavřena, s hlídáním dětí
budou i starosti, ale určitě si léta všichni
užijí. Přejeme Všem hodně krásných,
prosluněných, společně prožitých dnů.
Za MŠ Paraplíčko ředitelka Květa Kasalová
D
se vrací do Jihlavy a věnuje se většinou
skladatelské činnosti a organizátorské práci.
Skládal hudbu k hrám Horáckého divadla,
vede nově vzniklý soubor MY 48 při Závodech
Gustava Klimenta v Třebíči-Borovině, řadu
let diriguje Jihlavskou filharmonii, stává se
členem Krajského symfonického orchestru. A
právě s tímto hudebním tělesem účinkoval 15.
ledna 1960 v Dolní Cerkvi, kde v době mezi
odpoledním a večerním koncertem umírá. V
kronice Dolní Cerkve o tom napsali: „ ... po
odpoledním programu pro děti odešli účinkující
do hostince u Mayerů, kde náhle zemřel ... Asi
hodinu před smrtí se ještě podepsal na prvním
místě vedlejší strany.“ Byl to jeho poslední
dopis. Jak v své diplomové práci o Boudovy
uvedla Jitka Severová, dokázal někdy vystoupit
až na patnácti večerech v měsíci.
-zfal-
Knihovna Josefa Čapka informuje
O prázdninách bude knihovna otevřena
vždy ve čtvrtek od 8 do 11 hod. a odpoledne
od 15 do 19.30 hodin.
Pravidelnými čtenáři dětského oddělení se
staly děti z družiny základní školy.
V prvním pololetí letošního roku využilo
možnosti přístupu na internet v knihovně
207 uživatelů, převážně dětí a mládeže.
V soutěži k Měsíci knihy „Napiš vlastní
pohádku,“ se umístili Natálie Podařilová,
Monika Hlaváčová a Marian Kolář.
Knihovna zakoupila výpravné
encyklopedie Člověk, Česko, Ottovu
obrazovou encyklopedii Česká republika,
obrazovou publikaci České hrady a zámky.
Z Městské knihovny v Pelhřimově byl pro
naše čtenáře vypůjčen soubor 50 knih.
Ve čtvrtek 13. července od 9 hodin
jsou zvány děti do knihovny, kde bude
uspořádán „Prázdninový turnaj v pexesu.“
KaT
6
oyvenzleto.indd 6
14/7/06 13:11:44
Ročník VII. – Číslo 2
ČERVENEC 2006
Želivské ozvěny
Tělesná výchova, sport
a brannost
Z
(Ze soutěžní práce obecního kronikáře v roce 1989).
ačátky organizovaného
sportovního života obce sahají
před minulé století a souvisejí se
založením dobrovolného hasičského sboru
v roce 1892. Hasiči, kromě svého poslání,
zaměřeného tehdy především na ochranu
před požáry a ničivými přírodními živly,
nacvičovali pravidelně různé tělocvičné
prvky, zejména pořadový výcvik, cvičení
se sekerkami, žebříky apod., to pak
předváděli na veřejných vystoupeních a
soutěžích. Rovněž připravovali pro své
členy a rodinné příslušníky turistické akce,
nejdříve pěší, později cyklistické výlety
do okolí, spojené rovněž se sportovní nebo
kulturní činností. Po založení sportovních,
či spíše tělocvičných organizací v obci tato
činnost postupně oslabovala, nicméně v
tomto směru pokračovali hasiči prakticky
až do posledních let 1. republiky.
Tělocvičné jednoty Sokol a Orel
(1920-1939)
V roce 1920 byla v Želivě založena
Tělocvičná jednota Sokol. Jako zakladatel
se v kronice obce uvádí řídící učitel
Josef Kořenář, který spolu s manželkou
stál u založení divadelního souboru
Tyl při sokolské organizaci. O tři roky
později, roku 1923, z iniciativy kláštera
premonstrátů zahájila v obci činnost
Tělocvičná jednota Orel. Klášter poskytl
tělocvičnu, nářadí na divadelní sál, malé
hřiště bylo v lese za špýcharem. Později
se sice začalo s budováním nového hřiště
na místě dnešní štěpnice, nebylo však
dokončeno. Veřejná vystoupení se konala
na klášterním nádvoří. Členové orelské
jednoty působili při církevních slavnostech
a zúčastňovali se župních sjezdů, na
příklad v Hradci Králové, avšak především
na Moravě, snad proto, že Ústředí čs.
Orla bylo v Brně. Podle pamětníků byl
ve výboru Orla v letech 1937-1938:
náčelník Jan Škoda, klášterní zahradník,
po něm převzal funkci Artur Strnad,
předbrannostní výchovu vedl lesní Václav
Nozar, vzdělavatelem byl páter Pavel
Křivský, ve výboru byli dále mimo jiné
strojník Josef Prokop a varhaník Jan Pilař.
Začátky Sokola byly skromnější. Jako
tělocvična byl používán v zimě sál na
Kocandě, nejnutnější nářadí zapůjčila
sokolská jednota Humpolec. Z první
pozemkové reformy získal Sokol pozemek
na hřiště, o výměře asi 1 ha. Větší část
zůstalo pole, zbytek sloužil jako cvičiště,
říkalo se tam „na sokoláku.“ (Dnes je
pozemek zastavěn bytovkami SBD a JZD).
V roce 1923 si na hřišti postavili Sokolové
tzv. dřevěnou provizorní tělocvičnu,
„sokolskou kolnu,“ ta sloužila převážně
jako skladiště nářadí, za okupace chátrala
a byla zbourána. Od samého založení
byly každoročně pořádán na jaře sokolské
dětské besídky a v létě veřejná vystoupení
všech složek. Vystoupení byla znamenitě
připravena po všech stránkách, přípravy,
propagace, zábavy i vlastního provedení.
První veřejné cvičení Sokola se konalo v
neděli 28. srpna 1921 na zahradě hotelu
Na Kocandě, za spoluúčasti okolních
bratrských jednot s bohatým programem.
V 10 hodin dopoledne byly zkoušky, ve
14 hod. sraz u hostince pana Bendáka
(u Müllerů) a průvod na cvičiště, v 15
hod. začátek cvičení. Pod heslem „Ve
zdravém těle - zdravý duch“ byla hlavní
náplní činnosti prostná, cvičení na nářadí
a turistika, neboli pěší výlety, ze sportu
pak odbíjená, kde tradičními soupeři byli
letní hosté, „výleťáci“ z Prahy, jezdící
do Želiva pravidelně na prázdniny. V
roce 1938 pracoval výbor Tělovýchovné
jednoty Sokol ve složení: starosta řídící
učitel František Pliška, jednatel zemědělec
Stanislav Straka, náčelník soukromník
Čeněk Koudelka, náčelnice Marie
Josefová, vzdělavatel učitel František
Novák, činovníci zemědělec z Bolechova
pan Janovský, zemědělec František Chmel,
dělník František Semrád, studující Alois
Mika a učitelka Anna Štrobachová.
Podle zachovaných fotografií z roku
1934 si můžeme udělat obrázek o
velkolepé dožínkové slavnosti, která po
průvodu Želivem byla zakončena na
sokolském hřišti sportovním vystoupením
a „Prodanou nevěstou“ v režii Františka
Šimůnka. Obě tělocvičné jednoty měly
své divadelní soubory a mládežnická
družstva, o každého člena se bojovalo
od samého založení. Byly i případy, kdy
z existenčních důvodů přestoupil člen
Sokola do Orla. Svou roli sehrály i ideové
rozpory. Docházelo tak k určitému pohybu
členů z jedné strany na druhou podle
situace, a ač se to zdá dnes nadsazené,
pamětníci obou spolků uvádějí, že v té
době, (1936-37) měli 60-70 členů, včetně
mládeže. (Pokračování příště).
František Melichar
MILÁ BOŽENKO!
To je doba, co jsem Ti naposled psala,
ale promiň mi to, přece Ti nebudu
psát, kdo v Tvé rodné vesničce umřel
a nebo se narodil. Mám ale nyní jeden
krásný zážitek, který Ti musím napsat.
Máme zase po roce opět otevřenou
Kocandu!To víš, hotel Na Kocandě
je pojem, který patří do Želiva jako
květiny do vázy. Bude se znovu
opravovat a již nyní si tam můžeš zajít.
Je to uspořádáno jako za našich mladých
let. Výčep je, kde byl, a salonek za
výčepem je také.Čisto, vymalováno
a nyní se přebudovává kuchyně a na
podzim se budou předělávat pokoje
v hořejších patrech. Personál milý,
ochotný, a pan vedoucí příjemný, tak
máš dojem, že je to zase jako to bývalo
za pana Živného. Co jsme se tam
natancovaly za mlada, viď. Až to bude
hotové, zase Tě budu informovat. Na
chodbě je hezká výstavka fotografií,
pohlednic a článků o Želivě, Kocandě
a okolí, ke které vybral podklady náš
kronikář, pan Melichar.
Druhá novinka je, že před čtrnácti
dny měla paní Božena Toušková 95
let. Je nejstarší občankou narozenou
v Želivě. Oslavili jsme to jak se patří,
přát přišli ze SPOZu, ale i z knihovny,
protože babi Toušková je pravidelnou
čtenářkou naší knihovny a nevadí jí ani
ty vysoké schody, když si s“ jezdičkou,“
tou velkou taškou na kolečkách, jede
pro další duševní potravu. Ještě s
devadesátiletou paní Vackovou, která
také bydlí v domě s pečovatelskou
službou, přečtou romány, detektivky,
knihy z historie i současnosti, prostě,
co jim přijde pod ruku. Ale co je na tom
nejzajímavější, ony si o tom vypráví a
všechno si pamatují. Obdivuji je, sama
si často nemohu vzpomenout, co jsem
včera měla k večeři. No a pár dní po
té oslavě jsme vzali babi Touškovou
podívat se na Kocandu, kde před 75 lety
protančila nejedny střevíčky. Snad jsme
jí udělaly radost. Na oslavu si nedala
mléko, což je její obvyklé pití, ale
oslavila tu událost minerálkou. Popřáli
jsme jí hodně a hodně zdraví.
Tak se mi konečně podařilo po té dlouhé
nepříjemné zimě a různých trápeních,
které jsem měla, Ti napsat také něco
pěkného. Měj se, Boženko, dobře, a až
budu vědět něco hezkého, tak Ti zase
napíši.
Tvá Máňa
7
oyvenzleto.indd 7
14/7/06 13:11:45
Ročník VII. – Číslo 2
ČERVENEC 2006
Želivské ozvěny
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OSLAVOVALA
Ross Mac Donald: „Generace za generací
musí začínat od začátku a poznávat svět
znovu. Svět se mění tak rychle, že děti se
nemohou učit od svých rodičů nebo rodiče
od svých dětí. Generace jsou jako cizí
kmeny ztroskotané v čase.“
30. června 2006 se dveře školy na dva
měsíce uzavřely. Dětem začaly prázdniny
a zaměstnancům zasloužená dovolená. O
prázdninách se letos budou provádět jen
drobné úpravy a běžná údržba.
Základní škole už je čtyřicet
Čas ubíhá nejenom lidem. I naše základní
škola už je čtyřicátnice. Toto výročí jsme
si připomněli v týdnu od 19. do 23. června
2006 několika akcemi. V pondělí 19. a v
úterý 20. června byly v základní škole „dny
otevřených dveří“. Bývalí žáci i ostatní
zájemci si mohli prohlédnout celý areál
školy a práce žáků, které byly vystaveny
na chodbách i ve třídách. Dle zájmu mohli
nahlédnout do vyučovacích hodin. Byla
připravena i bohatá fotodokumentace
vycházejících ročníků a akcí školy.
Ve středu 21. června jsme u nás přivítali
žáky ze Základních škol Hořepník,
Lukavec a Senožaty . Od 8:00 hodin byl
zahájen turnaj v kopané. Mladší žáci hráli
na hřišti u školy, starší na hřišti TJ Sokol
Želiv. Počasí dětem přálo, děti měly i
hodně fanoušků z řad spolužáků, učitelů i
rodičů . Na závěr se opět sešli všichni před
školou, kde bylo provedeno vyhodnocení:
mladší žáci
1. místo
ZŠ Želiv
2. místo
ZŠ Hořepník
3. místo
ZŠ Senožaty
4. místo
ZŠ Lukavec
starší žáci
1. místo
ZŠ Hořepník
2. místo
ZŠ Želiv
3. místo
ZŠ Senožaty
4. místo
ZŠ Lukavec
Pro všechna družstva byly připraveny
pěkné poháry a diplomy.
Jubilea
Alois Šimůnek, Želiv
Antonín Kořínek, Želiv
Božena Hrůzová, Želiv
Ladislav Příhonský, Želiv
Ladislav Příhoda, Lískovice
Vladimír Poláček, Želiv
Jiřina Paťhová, Haštal
Anna Vacková, Želiv
Božena Toušková, Želiv
60
70
75
75
75
80
85
90
95
V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů
uvádíme ty jubilanty, kteří k uveřejnění dali souhlas.
Zároveň byly vyhlášeni nejlepší brankáři
obou kategorií – Stanislav Komínek a
Pavel Sedlák, oba ze ZŠ Želiv a nejlepší
střelci – Jan Pohan ze ZŠ Želiv a Petr
Stejskal ze ZŠ Hořepník. Týž den od 16:00
hodin připravili současní zaměstnanci
školy přátelské setkání s bývalými učiteli
a zaměstnanci. Velmi nás potěšila návštěva
všech, které byly při tom, když se škola
otvírala, tj. 1. září 1966 – Anna Šimůnková,
Božena Zavadilová, Marie Pačutová,
Božena Nebesařová, Marie Kaňkovská
/Masopustová/ a Hana Jančičková.
Všechny postupně zavzpomínaly na to,
co otevření nové školy tehdy pro žáky,
učitele i obec znamenalo. Vzpomínali i
další učitelé, kteří v naší škole vyučovali a
v současné době působí na jiných školách.
Pro téměř padesátku přítomných bylo toto
setkání velmi příjemným. Po krátkém
občerstvení si prohlédli školu, navštívili
„své“ kabinety a viděli, co všechno se
za ty roky změnilo. A pak se povídalo a
povídalo... Čtvrtek 22. června a pátek 23.
června dopoledne byl věnován nácviku
školní akademie. Nechyběl ani tradiční
zápas v kopané – žáci 9. ročníku proti
učitelům, který tentokrát skončil těsným
vítězstvím žáků. Od středy do pátku si
navíc děti měly možnost zadovádět na
skákacím hradu, který nám bezplatně
zapůjčila banka Sparkasse. V pátek 23.
června probíhala od 17:00 hodin v sále
místního kulturního domu slavnostní
školní akademie. Téměř všichni žáci
naší školy předvedli své umění. S velkou
chutí a elánem zpívali, recitovali, tančili,
hráli na hudební nástroje. Nejvíce se asi
všem líbily připravené divadelní scénky a
zdramatizované pohádky, a v neposlední
řadě i pečlivě připravená módní přehlídka
a cvičení v aerobiku. Zcela zaplněný sál
nadšeně aplaudoval. Myslím si, že lepší
a důstojnější zakončení oslav 40. výročí
otevření nové školy v Želivě jsme si
nemohli přát.
INZERCE
HLEDÁME PRO KLIENTA
CHALUPU V ŽELIVĚ NEBO
OKOLÍ.
Zahrada nebo navazující pozemky
vítány. Cena do 1 milionu.
Nabídněte prosím na telefon ( stačí
poslat SMS-zprávu zavoláme zpět)
775 95 70 82. Děkujeme za Vaše
nabídky
Oslavy výročí školy bychom nemohli
uskutečnit bez podpory sponzorů a
ochotných lidí. Děkujeme za finanční
dary OÚ Želiv, OÚ Sedlice, ZD Vysočina
Želiv, p. Zdeňku Marečkovi, p. Jindřichu
Müllerovi, pí Petře Karáskové, p. Milanu
Lhotskému a p. Petru Veletovi. Za věcné
dary děkujeme PL Želiv a Rodinnému
pivovaru Bernard Humpolec. Za zapůjčení
skákacího hradu děkujeme bance
Sparkasse, za jeho dopravu z Jindřichova
Hradce a odvoz zpět děkujeme p. Líblovi.
Děkujeme též rozhodčím turnaje v kopané
– pánům Ševčíkovi, Vlčkovi a Sochůrkovi.
Poděkování patří i všem zaměstnancům
školy, kteří se na přípravě celého týdne
podíleli.
Marie Dolejšová
Želivské ozvěny vydává Obecní úřad
v Želivě. IČO:249483
Náklad 330ks. Vychází čtvrtletně.
Řídí redakční rada ve složení: Dana
Nováková, Anděla Tomanová, Karel
Chmel, Michael Líbl,
grafická úprava: René Decastelo
Zapsáno do evidence MK ČR E 10244
Redakční uzavěrky: 15.3., 15.6., 15.9.,
10.12.2006 Náměty ke zveřejnění
zasílejte na mail [email protected]
Redakční rada se omlouvá za
nedopatření, ke kterému došlo v
minulém čísle Želivských ozvěn kde
nebylo uvedeno jméno autora článku
„Přiznávám se, že o studánky mám
strach.“ Autorem článku je pan Zdeněk
Frantál.
Žaneta Malečková
SKOK
Stojí na mostě sebevrahů,
obešli spolu celou Prahu.
Teď stačilo jen pár vět
a pro ni se zhroutil svět.
Kvůli němu nechce žít,
proto hledá věčný klid.
Vzkaz na rozloučenou:
„Ona je tvou ženou.“
Vzpomínky ji bolí,
slzy život solí.
Život, který ztratil smysl,
ten jenž dívce dávno zkysl.
Už jí zbyla pouhá šeď,
čtyři, tři, dva, jedna – teď.
8
oyvenzleto.indd 8
14/7/06 13:11:46