docTisková zpráva a další doprovodné texty
download 
Stížnost Transkript
Tisková zpráva a další doprovodné texty
Fantomy vesnice Nabua Phantoms of Nabua Apichatpong Weerasethakul 01 Fantomy vesnice Nabua Phantoms of Nabua Apichatpong Weerasethakul Výstava v tranzitdisplay Zázemí pro současné umění 1. 10 − 31. 10 2010 Dittrichova 9 Praha 2 www.tranzitdisplay.cz otevírací doba úterý−neděle 12.00−18.00 Neonová zářivka osvětluje prázdné hřiště. Opodál na provizorně napnutém plátně se míhají záblesky světla z projektoru. Jak padá noc, začínají se na hřišti objevovat siluety mladých mužů, kteří si kopají s hořícím míčem nebezpečně blízko bělostného plátna… Režisér a umělec Apichatpong Weerasethakul strávil několik měsíců ve vesnici Nabua v severovýchodním Thajsku, aby zde společně s místními lidmi rekonstruoval paměť zdejšího kraje. Video-instalace Fantomy vesnice Nabua je spolu s dalším krátkým snímkem Dopis strýčkovi Búnmímu, celovečerním hraným filmem Strýček Búnmí, multimediální výstavou a autorskou knihou CUJO součástí projektu Primitive, který je věnován minulosti i současnosti Weerasethakulovy rodné provincie Isan. Kraji, který poznamenaly dlouholeté boje mezi armádou a rebely, ale i silná náboženská tradice a mystika. Apichatpong Weerasethakul o Fantomech vesnice Nabua „Fantomy vesnice Nabua jsou součástí projektu Primitive, v němž jsem zkoumal paměť severovýchodního Thajska skrze jednu vesnici a její historii. Lidé z vesnice Nabua se snaží zapomenout a nechtějí vzpomínat na kruté časy. Film Strýček Búnmí se naopak týká jediného muže, kterému se vracejí vzpomínky dokonce i z minulých životů. Doposud jsem pracoval pouze s vlastními vzpomínkami, ale v projektu Primitive jsem toto téma rozvětvil. Pátrám v něm ve svých vzpomínkách na kraj, kde jsem vyrostl. Ale protože to jsou neutříbené vzpomínky, jsou ve filmu vyprávěny cizíma očima, což je mnohem spontánnější, než jak jsem to dělal dříve. Tentokrát jsem neměl žádný pevný plán. Když jsme začali, jen jsme tak cestovali, vyptávali se a natáčeli, až jsme nakonec narazili na tuto vesnici s pohnutou minulostí. Od šedesátých až do osmdesátých let byli v tomto kraji komunističtí rebelové, které se léta snažila potlačit thajská armáda. Z mladých kluků, které jsme tu potkali, jsem cítil sounáležitost s těmito rebely, a tak jsem se rozhodl pracovat právě s nimi. (…) V době, kdy jsme byli ve vesnici, se politický konflikt znovu rozdmýchal. Red shirts se opět aktivovali a v ulicích Bangkoku propukly protesty, které vyústily v otevřený střet.“ Apichatpong Weerasethakul, dostupné na: http://www.animateprojects.org/docs/1278606750635_apichatpong_ weerasethakul__artforum.com_tst123_0.pdf “Loňského roku jsem napsal článek Jogging Around the Swamp (Jogging podél močálu) věnovaný místu, na které se často vracím. Bylo to o pocitu, jaký ve mně vyvolává močál v mém rodném městě Khon Kaen na severovýchodě Thajska. V jednom z odstavců jsem popsal typické osvětlení asijských domků: ‘a přesto je tu ještě něco mnohem krásnějšího, než je tento močál – neonová lampa připevněná na dřevěné tyči, která stojí hned vedle velikého stromu. Pokaždé, když jdu běhat, se tu zastavím a pozoruji problikávající lampu, jejíž přerývané světlo jako by oznamovalo neodvratný zánik. Lampa nepravidelně osvětluje zelenou korunu stromu vedle sebe.’ 02 „Film Fantomy vesnice Nabua je portrétem domova, v němž různá světla a jejich vzájemná komunikace odrážejí na jedné straně bezpečí domova a zároveň symbolizují destrukci.“ Apichatpong Weerasethakul Důvodem, proč se v Asii na domech používají hlavně zářivky, je pravděpodobně šetrnost. Přestože se v tomto světle zdá pleť bledá až mrtvolná, mě to ale připomíná právě domov. A tak jsem i scénu ve filmu osvětlil pomocí zadní projekce a na kraj jsem umístil tyč se zářivkou, která se podobá té, jakou máme doma. Vzniklé prostranství se proměnilo v hřiště, kde se pohybují siluety kluků hrajících si s hořícím míčem… Film Fantomy vesnice Nabua je portrétem domova, v němž různá světla a jejich vzájemná komunikace odrážejí na jedné straně bezpečí domova a zároveň symbolizují destrukci.“ Apichatpong Weerasethakul, dostupné na: http://www.animateprojects.org/docs/1278606750635_apichatpong_ weerasethakul__artforum.com_tst123_0.pdf Projekt Primitive v Čechách Výstava Fantomy vesnice Nabua v tranzitdisplay Fantomy vesnice Nabua Apichatpong Weerasethakul 2009, stopáž: 10’56” (smyčka). www.tranzitdisplay.cz 03 CUJO Primitive Apichatpong Weerasethakul Milano: Edizioni Zero II., 2009, č 1. www.cujoguide.com Doprovodný program 7. 10. Současný thajský film / Antonín Tesař / přednáška s ukázkami / tranzitdisplay / 90 min Současný thajský film I. Thajská nová vlna Druhá polovina devadesátých let znamenala renesanci thajské kinematografie, někdy označovanou jako thajská nová vlna. Výroba domácích filmů v Thajsku byla ochromena už na počátku osmdesátých let, kdy do země začaly proudit distribuční snímky z Hollywoodu. Útlum trval až do roku 1997, kdy debutovala většina nejdůležitějších tvůrců spjatých novým thajským filmem. Určující osobností je Nonzee Nimibutr, který produkoval většinu nejdůležitějších snímků thajské nové vlny. Kromě něj jsou sem řazeni režiséři Pen-Ek Ratanaruang, Wisit Sasanatieng a bratři Pangové. Jejich snímky reagovaly na dobové trendy v zahraničních žánrových filmech a vkládaly do nich vlastní autorské nápady. Na konci devadesátých let to byla zejména vlna postmoderních kriminálek odvozených z Tarantinova Pulp Fiction. II. Bojové filmy Po Hongkongu je Thajsko další východoasijskou zemí, jejíž kinematografie definuje vlastní národní identitu skrze domácí bojové umění. Nejvýraznější osobnost thajských bojových filmů Tony Jaa zřetelně kráčí ve stopách hongkongské hvězdy Bruce Leeho. Oba herci ve svých filmech odkazovali k národnímu povědomí domácích diváků, a to primárně skrze své bojové styly a sekundárně dějovými narážkami jejich filmů. Jaaův bojový styl se naopak obrací k čistě národní tradici. Jeho technika nevychází ze současného muai thai, ale z jeho klasičtějších forem muai khat cheuak (styl, v němž bojovníci mají ruce omotané látkou) a muai khotchasan (styl, jenž v minulosti v době válek využívali bojovníci k obraně královského slona). Právě opozice Jaaho tradičního stylu vůči současnému komercionalizovanému a mezinárodně zprofanovanému profesionálnímu thajskému boxu tvoří páteř snahy jeho hitu Ong-bak a jeho pokračování o posílení národní identity v zemi, ze které se stala vyhledávaná turistická atrakce. 04 III. Horory Epidemie duchařských hororů započatá před deseti lety snímkem Ring (Ringu, režie: Hideo Nakata, Japonsko, 1998) se po několika letech v zemi svého původu vyčerpala, nicméně v Thajsku se stále drží v úpadkové formě, která se orientuje především na prvoplánovou efektnost. Zvláštní ukázkou nevyrovnanosti a přehnaných ambicí thajské kinematografie jsou i tamní krváky. Odkazy Thaicinema.org - http://www.thaicinema.org/ Thajsky / anglicky Internetové stránky Anchalee Chaiworaporn, přední thajské filmové publicistky. Thai Film Foundation - http://www.thaifilm.com/index_en.asp anglicky / thajsky Nezisková organizace na propagaci thajských filmů. Stránky převážně obsahují kritické texty k jednotlivým filmům a obecné články o thajském filmovém průmyslu. 05 14. 10. Apichatpong Weeraasethakul: paměť a „jiné“ světy / Sylva Poláková / přednáška s ukázkami a projekce krátkého filmu Dopis Strýčkovi Búnmí / tranzitdisplay / 90 min Dopis strýčkovi Búnmí (2009, 17’50”) This short film is a personal letter describing Apichatpong Weerasethakul´s imagination of Nabua to Uncle Boonmee. The film comprises of shots of house interiors in the evening. The houses are all deserted except for one, where there is a group of young soldiers, played by some teens of Nabua. Two of them impersonate Apichatpong Weerasethakul by narrating the film. They repeat, rehearse, memorise a letter to a man named Boonmee. They tell him about a small community called Nabua where the inhabitants have abandoned their homes. The wind blows fiercely through the doors, and the windows, bringing with it a swarm of bugs. As evening approaches, the sky turns dark. The bugs scatter and the men are silent… Strýček Búnmí Premiéra v českých kinech 30. 9. 2010 Scénář a režie: Apichatpong Weerasethakul / Hrají: Thanapat Saisaymar, Jenjira Pongpas, Sakda Kaewbuadee, Natthakarn Aphaiwonk / Kamera: Sayombhu Mukdeeprom / Střih: Lee Chatametikool / Zvuk: Akritchalerm Kalayanamitr / Originální název: Loong Boonmee raleuk chat - Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives / Země: Thajsko, VB, Nizozemí, Německo, Španělsko, Francie / 2010 / Stopáž: 114 minut Muž jménem Búnmí léta žije sám ve svém venkovském domě. Když vážně onemocní, rozhodne se strávit své poslední dny obklopen svými nejbližšími. Zbyla mu už pouze švagrová Jen, její synovec Tong, laoský ošetřovatel a spousty vzpomínek na blízké, kteří už dávno zemřeli nebo zmizeli. V čase, který mu zbývá, přemýšlí o smrti a ve vzpomínkách přirozeně vplouvá do svých minulých životů, kde mohl být tajemnou princeznou, zotročeným býkem, nebo mluvící rybou. Doprovázen rodinou i duchem své zesnulé ženy a ztraceným synem, který se vrací v opičí podobě, se vydává do osamocené jeskyně hluboko v džungli. Do jeskyně, kde se narodil vůbec poprvé. Režisér a světově uznávaný výtvarný umělec Apichatpong Weerasethakul se nechal inspirovat skutečným příběhem muže jménem Búnmí, který žil v buddhistickém klášteře a tamnímu opatovi vyprávěl o svých minulých životech, které se mu vybavily během meditace. Tyto a další podobné příběhy byly v roce 1983 knižně vydány pod názvem A Man Who Can Recall Past Lives (Phra Sripariyattiweti Sang Arun Forest Monastery, Khon Kaen, 1983). Weerasethakul, který se ve své tvorbě dlouhodobě věnuje tématu paměti a žil nedaleko zmíněného kláštera, natočil poetický snímek na motivy této knihy a obohatil jej o vlastní zkušenost a fantaskní prvky inspirované v thajské hororové produkci sedmdesátých let. Obrazy thajské džungle střídají záběry plné filmové nadsázky a dojemnost se střídá s komičností. www.artcam.cz Další odkazy www.animateprojects.org www.kickthemachine.com Apichatpong Weerasethakul (16. července, 1970, Bangkok, Thajsko) vyrůstal ve městě Khon Kaen, na severovýchodě Thajska. Na Art Institute of Chicago vystudoval film, se zaměřením na experiment. Krátké filmy a videa na pomezí fikce a dokumentu natáčel od počátku devadesátých let. Jako jednomu z mála thajských režisérů, se mu podařilo natáčet mimo konveční thajský filmový průmysl. V roce 1999 založil vlastní produkční filmovou společnost Kick the Machine Films. Pracuje s citacemi thajské komiksové, filmové a televizní tvorby, ale inspiraci hledá v příbězích venkovských lidí, kteří ještě žijí napůl tradičním životem, a napůl už v moderním světě. Svůj celovečerní debut Mysterious Object at Noon natočil v roce 2000. Tvorbu Apichatponga Weerasethakula charakterizuje nelineární vyprávění, téma paměti a citlivé ztvárnění osobních i aktuálních politických témat. Výběr z filmografie Krátké filmy 2009 A Letter to Uncle Boonmee 2009 Phantoms of Nabua 2008 Vampire 2008 Mobile Men 2007 Luminous People 2007 Emerald 2006 The Anthem 2005 Worldly Desires 2005 Ghost of Asia (ve spolupráci s Christelle Lheureux) 2003 This and a Million More Lights 2002 Second Love in Hong Kong (ve spolupráci Christelle Lheureux) 2001 Haunted Houses 06 Celovečerní filmy 2010 Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives 2006 Syndromes and a Century 2004 Tropical Malady 2003 The Adventure of Iron Pussy 2002 Blissfully Yours 2000 Mysterious Object at Noon Výběr z ocenění 07 2002 Un Certain Regard (Cannes, Francie) - Blissfully Yours 2004 Cena poroty (Cannes, Francie) - Tropical Malady / Tropická nemoc A Letter to Uncle Boonmee / Dopis strýčkovi Búnmí: 2010 Cena poroty (Ann Arbor Film Festival, USA), 2009 Cena pro nejlepší film a cena poroty (Pernambuco Association of Filmmakers, Janela Internacional de Cinema do Recife, Brazílie), 2009 Cena poroty a Velká cena města Oberhausen (55th International Short Film Festival Oberhausen, Německo) 2010 (Asia Art Award, Seoul, Korea) - Phantoms of Nabua / Fantomy vesnice Nabua 2010 Zlatá Palma (Cannes, Francie) - Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives / Strýček Búnmí Vydáno jako součást výstavy Apichatpong Weerasethakul: Fantomy vesnice Nabua tranzitdisplay, 30.9 − 31.10 2010 texty Sylva Poláková, Antonín Tesař překlady Dan Morgan fotografie Jiří Thýn grafická úprava Petr Bosák, Robert Jansa tranzitdisplay, Praha 2010 tranzitdisplay otevírací doba út-ne 12.00 − 18.00 Dittrichova 9/337, Praha 2 [email protected] www.tranzitdisplay.cz hlavní partner ERSTE Foundation podpora Česká spořitelna a.s., Ministerstvo kultury ČR, Hlavní město Praha, MČ Praha 2 mediální partner A2 kulturní čtrnáctideník, Radio 1 Výstava probíhá ve spolupráci s Film Distribution Artcam. hlavní partner podpora mediální partner A2 kulturní čtrnáctideník, Rádio 1 09 Phantoms of Nabua Fantomy vesnice Nabua Apichatpong Weerasethakul Exhibition in tranzitdisplay Resource center for contemporary 1. 10 − 31. 10 2010 Dittrichova 9 Praha 2 www.tranzitdisplay.cz opening hours Tue−Sun 12.00 noon−6.00 p.m. A fluorescent tube illuminates an empty playground. Nearby a flash of light is projected on a makeshift screen. As night falls, the silhouette figures of young men emerge, they are playing with a football raging with fire precariously close to the white screen... “The film Phantoms of Nabua is a portrait of home, in which various lights and their mutual communication exude, on the one hand, the comforts of home and also symbolize destruction.“ Apichatpong Weerasethakul From the artist’s statement “Phantoms of Nabua are part of the Primitive project, in which I explored the memory of northeast Thailand through one village and its history. The people of Nabua try to forget and don‘t want to remember the cruel times. Uncle Boonmee, on the other hand, delves into the memory of one man who even has recollections from past lives. Until now I’ve only worked with my own memory. But for Primitive, I am branching out. The work examines my memory of the landscape I grew up with. But since my memory is haphazard, the film is told through the eyes of others. This makes the film more spontaneous than my previous work. This time I didn’t have any fixed plan. When we started, we just travelled, explored, recorded, and met with people until we reached this village that has a particularly violent history. From the 1960s through the ’80s, the government occupied this part of Thailand in order to curb communist insurgents. I felt a kinship with the young rebels more than with the other teenagers there, so I decided to work with them. (…) When we were in the village, the political conflict was quite intense. Red shirts were again gathering momentum and they had started street protests in Bangkok that had already led to a clash.” Apichatpong Weerasethakul, quoted from : http://www.animateprojects.org/docs/1278606750635_apichatpong_ weerasethakul__artforum.com_tst123_0.pdf „Last year as a tribute to a place I often visit I wrote an article called Wing Rim Beung (Jogging Around the Swamp). It’s an impression of a swamp in my home town of Khon Kaen in northeast Thailand. In one paragraph there’s a description of a light near the swamp: ‚There is something more beautiful at this swamp however; a wooden pole with a soft white neon lamp attached to it, located at one corner next to a large tree. Whenever 10 Director and artist Apichatpong Weerasethakul spent several months in the village of Nabua in northeast Thailand in order to, together with the local people, reconstruct the memory of the region there. The video installation Phantoms of Nabua is, along with another short film Letter to Uncle Boonmee, the feature-length film Uncle Boonmee, the multimedia exhibition and the author book CUJO, part of the Primitive project devoted to the past and present of Weerasethakul’s native province of Isan. This is a region marked by years of fighting between the military and rebels, but also by a strong religious tradition and mysticism. I go running I always have to stop and look at the lamp blinking on and off, as if its ballast is in a state of permanent decline. The lamp light is momentarily reflected in the large tree nearby, briefly revealing its green leaves in the darkness.’ Perhaps for an economic reason, most of the houses in Asia are illuminated by fluorescent lights. Even though these lights make the skin look pale, even dead, for me they recall being home. The film’s setting is a rear projection and a recreation of a fluorescent light pole back in my hometown. The setting transforms into a playground where the silhouettes of boys playing with a flaming ball move... “The film Phantoms of Nabua is a portrait of home, in which various lights and their mutual communication exude, on the one hand, the safety of home and also symbolize destruction.“ Apichatpong Weerasethakul, quoted from : http://www.animateprojects.org/docs/1278606750635_apichatpong_ weerasethakul__artforum.com_tst123_0.pdf Primitive Project in Czech Republic Phantoms of Nabua Exhibition in tranzitdisplay Phantoms of Nabua Apichatpong Weerasethakul 2009, running time: 10‘56“ (loop). www.tranzitdisplay.cz 11 CUJO Primitive Apichatpong Weerasethakul Milano: Edizioni Zero II., 2009, no. 1. www.cujoguide.com Accompanying program 7. 10. Contemporary Thai Film / Antonín Tesař / lecture with excerpts / tranzitdisplay / 90 min Contemporary Thai Film I. Thai New Wave The latter half of the 1990s saw a renaissance in Thai film often called the Thai new wave. The production of domestic films in Thailand was paralysed in the early 1980s when distribution films from Hollywood began to flood the market. This slump continued till 1997 when the majority of the most important filmmakers connected to new Thai film debuted. A key figure is Nonzee Nimibutr, who produced many significant films of the Thai new wave. Also important here are directors Pen-Ek Ratanaruang, Wisit Sasanatieng and the Pang brothers. Their films reacted to the trends of that time in foreign genre films and included in them the directors’ own ideas. This was especially evident at the end of the 1990s in the wave of postmodern crime films inspired by Tarantino’s Pulp Fiction. II Martial Arts Films After Hong Kong, Thailand is the East Asian country whose cinematography most strongly defines its own national identity through martial arts. The most striking figure in Thai martial arts films is Tony Jaa, clearly following in the footsteps of Hong Kong star Bruce Lee. Both actors refer in their films to the national consciousness of Thai viewers, primarily through their fighting styles and, secondarily, through the historical allusions of their films. Jaa’s fighting style, however, refers to a purely national tradition. Its technique is not derived from current Muay Thai, but from more traditional forms of Muay Kad Cheuk (a style in which the fighters have their hands wrapped) and Muay Kotchasan (a style of fighting based on the elephant’s movements). It is the opposition of Jaa‘s traditional style to present-day commercialism and internationally profaned professional Thai boxing that forms the backbone of his hit Ong-bak and its continuation to strengthen national identity in a country that became a tourist attraction because of it. 12 III Horror films The outbreak of ghost horror films that began ten years ago with the film Ring (dir: Hideo Nakata, Japan, 1998) was exhausted after a few years in the country of its origin, but remained strong in Thailand in an effete form geared mainly toward a superficial effect. Thai slasher films are a unique example of the imbalance and extreme ambitions of Thai cinematography. Links Thaicinema.org - http://www.thaicinema.org/ Thai / English webpage Anchalee Chaiworaporn, leading Thai film critic. Thai Film Foundation - http://www.thaifilm.com/index_en.asp English / Thai Non-profit organization to promote Thai film. These sites contain mainly critical texts on various films and general articles on the Thai film industry. 13 14. 10. Apichatpong Weeraasethakul: Memory and “other“ worlds / Sylva Poláková / lecture with excerpts and screening of the short film Letter to Uncle Boonmee / tranzitdisplay / 90 min Letter to Uncle Boonmee (2009, 17‘50“) This short film is a personal letter describing Apichatpong Weerasethakul´s imagination of Nabua to Uncle Boonmee. The film consists of shots of house interiors in the evening. The houses are all deserted except for one, in which there is a group of young soldiers, played by some teens of Nabua. Two of them impersonate Apichatpong Weerasethakul by narrating the film. They repeat, rehearse and memorize a letter to a man named Boonmee. They tell him about a small community called Nabua where the inhabitants have abandoned their homes. The wind blows fiercely through the doors and windows, bringing with it a swarm of bugs. As evening approaches, the sky turns dark. The bugs scatter and the men are silent… Uncle Boonmee Premiere in Czech cinemas from 30 Sept 2010 Written and directed by: Apichatpong Weerasethakul / Cast: Thanapat Saisaymar, Jenjira Pongpas, Sakda Kaewbuadee, Natthakarn Aphaiwonk / Camera: Sayombhu Mukdeeprom / Editing: Lee Chatametikool / Sound: Akritchalerm Kalayanamitr / Original title: Loong Boonmee raleuk chat - Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives / Countries: Thailand, VB, Netherlands, Germany, Spain, France / 2010 / Running time: 114 minutes A man named Boonmee lives many years alone at his home in a village. When he becomes gravely ill, he decides to spend his last days surrounded by his loved ones. All that’s left is his sister-in-law Jen, his nephew Tong, his Laos caretaker and plenty of memories of loved ones who’ve long ago died or disappeared. In the time that’s remaining to him, he ponders death and in his memories he floats into his past lives where he could have been a secret princess, an enslaved bull or a speaking fish. Accompanied by his family and the spirit of his deceased wife and lost son, who comes back in the form of a monkey, he sets out to a solitary cave deep in the jungle. To the cave of his very first birth. Director and internationally acclaimed artist Apichatpong Weerasethakul was inspired by the real story of a man named Boonmee, who lived in a Buddhist monastery and told the abbot there about his past lives that came back to him during meditation. These and other similar stories were published in 1983 in a book entitled A Man Who Can Recall Past Lives (Phra Sripariyattiweti Sang Arun Forest Monastery, Khon Kaen, 1983). Weerasethakul, who deals in his work with the theme of memory and lived near the aforementioned monastery, made a poetic film based on this book and enriched it with his own experience and fantastic elements inspired by Thai horror films of the 1970s. Images of the Thai jungle alternate with shots full of film hyperbole, and pathos alternate with comicality. HYPERLINK „http://www.artcam.cz“ www.artcam.cz Other links www.animateprojects.org www.kickthemachine.com Apichatpong Weerasethakul (16 July, 1970, Bangkok, Thailand ) grew up in Khon Kaen, in the north east of Thailand. Studied filmmaking with a focus on experimental film at The School of the Art Institute of Chicago. He has been making short films and video bordering on fiction since the early 90s. He is one of the few filmmakers in Thailand who have succeeded outside the conventional Thai film industry. In 1999 he founded his own production company, Kick the Machine Films. His work draws from Thai comics, film and television, but he seeks his inspiration in the stories of village people who live partially by tradition and partially in the modern world. He shot his first feature Mysterious Object at Noon in 2000. Apichatpong Weerasethakul’s work is characterized by non-linear narration, the theme of memory and the sensitive depiction of personal and contemporary political themes. Feature-length films 2010 Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives (Lung Boonmee Raluek Chat) 2006 Syndromes and a Century (Sang Sattawat) 2004 Tropical Malady (Sud Pralad) 2003 The Adventure of Iron Pussy (Huajai Toranong) 2002 Blissfully Yours (Sud Sanaeha) 2000 Mysterious Object at Noon (Dokfar Nai Meu Marn) Short films 2009 A Letter to Uncle Boonmee 2009 Phantoms of Nabua 2008 Vampire 2008 Mobile Men 2007 Luminous People 2007 Emerald 2006 The Anthem 2005 Worldly Desires 2005 Ghost of Asia (with Christelle Lheureux) 2003 This and a Million More Lights 2002 Second Love in Hong Kong (with Christelle Lheureux) 2001 Haunted Houses 14 Selection from filmography Select Awards 2002 Un Certain Regard (Cannes, France) - Blissfully Yours 2004 Jury’s Prize (Cannes, France) - Tropical Malady A Letter to Uncle Boonmee: 2010 Jury’s Prize (Ann Arbor Film Festival, USA), 2009 Award for Best Film and Jury’s Prize (Pernambuco Association of Filmmakers, Janela Internacional de Cinema do Recife, Brazil), 2009 Jury’s Prize and Grand Prix of Oberhausen (55th International Short Film Festival Oberhausen, Germany) 2010 (Asia Art Award, Seoul, Korea) - Phantoms of Nabua 2010 Palm d’Or (Cannes, France) - Uncle Boonmee Who Can Recall His Past Lives 15 Published on the occasion of the exhibition Apichatpong Weerasethakul: Phantoms of Nabua tranzitdisplay, 30.9 − 31.10 2010 texts by Sylva Poláková, Antonín Tesař translations Dan Morgan photos Jiří Thýn graphic design Petr Bosák, Robert Jansa tranzitdisplay, Praha 2010 tranzitdisplay opening hours Tue−Sun 12.00 noon−6.00 p.m. Dittrichova 9/337, Prague 2, CZ [email protected] www.tranzitdisplay.cz main partner ERSTE Foundation support Česká spořitelna a.s., Ministry of Culture, City of Prague, Prague 2 Municipality media partner A2 cultural bi-weekly, Radio1 In cooperation with Film Distribution Artcam main partner support media partner A2 kulturní čtrnáctideník, Rádio 1 Výstava v tranzitdisplay Zázemí pro současné umění 1. 10 − 31. 10 2010 www.tranzitdisplay.cz
