listopad 2006 - Základní škola a mateřská škola Krouna
Transkript
listopad 2006 - Základní škola a mateřská škola Krouna
Školní krounský ob∏asník 2 ∏erven/2006 Zprávy z ředitelny Školní rok zahájilo v pondělí 4. září 183 žáků základní školy (oproti září 2005 listopad 2006 Rozhovory, ankety, reportáže, průzkumy, soutěže, povídka, zajímavosti o vás a pro vás Nadačního fondu Josefa Luxe Vychází s podporou a Pardubického kraje Z obsahu: Zprávy z ředitelny Rozhovor s účastnicí SuperStar Otázky na tělo (Zdeněk Šípek) GO pobyt VI. třídy Daňkovice 2006 10 nej ze světa savců Globální oteplování Uhodni kulturní památku Kulturní okénko (Kdo je to?) Jazykový koutek (Významy jmen,…) Naše povídka – Středoškolský příběh Perličky Letní příběhy Nejoblíbenější seriál Komiks 2 3-5 5 6-7 8 10 12 13 16 18 17 19 – 24 26 27 úbytek 11 žáků) a 53 dětí v mateřince (úbytek 2 žáci). Jim všem a samozřejmě i zaměstnancům školy přeji, aby celých deset měsíců školního roku bylo naplněno úspěchy, zdravím a osobní i pracovní pohodou. Ve škole působí také noví pedagogové: Zdeněk Šípek (Aj, D, Z, Tv) z Chrudimi, který dokončuje studium anglického jazyka a dějepisu na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, Tereza Gregorová (Aj) a Michal Kušta (Inf). Věřím, že svým dílem přispějí k hlavnímu poslání školy – tedy připravit žáky na vstup do života. Naplno se rozběhla výuka s druhou interaktivní tabulí a naše škola se tak stala jednou z mála základních škol v České republice, která může předávat zkušenosti s výukou na obou typech interaktivních tabulí (ActivBoard a SmartBoard). V rámci tohoto projektu do naší školy jezdí na výuku s interaktivní tabulí také žáci ze školy v Perálci. Poděkovat bych chtěl také všem, kteří využívají ve čtvrtek po odpoledním vyučování školní autobus do Oldřiše a Kladna. Jeho obsazenost dokazuje, že tento spoj byl opravdu potřeba. Necelé tři měsíce školního roku přinesly již také řadu akcí (drakiáda, dýňová soutěž, malování na hrnečky, koncert skupiny Marbo, GO pobyt šesťáků v Daňkovicích, výjezdy do divadel, diskotéku atd.). Jsem rád, že našim dětem takovéto zpestření výuky můžeme nabídnout. Díky pomoci zřizovatele se během září a října podařilo zrekonstruovat rozpadlé venkovní schodiště do ŠJ. Během listopadu proběhnou ve škole počítačové kurzy pro klienty ze skutečského Senior centra. Navážeme jimi na spolupráci zahájenou výzdobou Domova důchodců ve Skutči obrázky našich dětí. Říjen 2006 byl ale bohužel také ve znamení výrazného nárůstu vandalismu některých žáků. Úmyslně ulámané háčky a opakovaně noži nebo řezáky rozřezávané role toaletních papírů na toaletách, úmyslné znečišťování okolí pisoárů, ničení lavic a židlí a podobně. Opravdu se vám naše škola nelíbí? Opravdu chcete mít vše kolem sebe zničené, rozlámané, rozbité? Věřím, že ne, a doufám, že šlo spíše o „úlet“ několika málo jedinců, které snad jejich chování teď mrzí. A vás ostatní prosím – pomozte nám školu udržet pěknou, čistou a příjemnou. Mgr. Josef Kyncl Školní krounský ob∏asník 3 ∏erven/2006 Bleskáč (naše interview) 12. října zahájil časopis Škrob novou sezónu zajímavým rozhovorem. Za našimi redaktory přijela slečna Renata Petrová, účastnice castingu na třetí řadu soutěže Česko hledá SuperStar. Měli jsme tak možnost dozvědět se mnoho zajímavostí ze zákulisí příprav této soutěže, vžít se prostřednictvím Renatina vyprávění do pocitů soutěžících a zjistit, jakým způsobem se vybírají postupující i budoucí členové Hvězdné pěchoty, kteří předstoupí před hlavní tříčlennou porotu, a my pak jejich vystoupení můžeme vidět v televizi. dalších pět hodin, což byla katastrofa. Také když jsem viděla ty lidi kolem, nevěděla jsem, kdo z nich bude dobrý a kdo bude třeba patřit do Hvězdné pěchoty. To člověku moc klidu nepřidá. Ale čekání bylo nejhorší. Tréma přišla teprve později. Jaký zpěvák nebo zpěvačka je Tvůj vzor? Ze zpěvaček se mi líbí Aneta Langerová z první řady SuperStar. Mezi zpěváky žádný vzor asi nemám. Co Tě vedlo k tomu, že ses přihlásila do soutěže Česko hledá SuperStar? Kdo Tě přihlásil? Přihlásila jsem se tam sama. Ale je pravda, že mě k tomu nabádaly kamarádky ze školy, ze sboru, trochu i maminka a pak také hlavně kamarádka, se kterou jsem tam šla. Jaký jsi měla pocit, když jsi přijela do Prahy a viděla kolem sebe tolik uchazečů o finále? Casting probíhal od neděle do pátku. Já jsem přišla na řadu v pondělí a se mnou další asi tři tisíce lidí. Čekání, než na mě přijde řada, bylo hrozné, protože venku jsem strávila sedm hodin v příšerném horku a vevnitř pak ještě Jakou jsi měla náladu při čekání, než přijdeš na řadu? Byla jsem hrozně unavená a zpocená, protože bylo velké horko, ale snažila jsem se být co nejvíce v pohodě. Potom, když jsem přišla před porotu, jsem se zpočátku cítila špatně. Rozklepaly se mi nohy, nevěděla jsem, kam se mám dívat, protože všude byly kamery. Ale po první písničce ze mě tréma docela spadla a cítila jsem se vcelku v pohodě. Jaký jsi měla pocit, když jsi předstoupila před porotu? Nejdřív jsem se hned po příchodu před porotu postavila úplně jinam, než jsem měla. Řekli mi, ať si stoupnu na značku, potom už se rozsvítily kamery a já jsem byla úplně rozklepaná. Poradil Ti někdo nějaký fígl, jak na porotu zapůsobit? Ne. Jenom usmívat se, jinak nic. Měla jsi trému? Ano, hroznou. Tam měli všichni trému. Školní krounský ob∏asník Kdo z poroty Ti byl nejvíce sympatický? Já jsem byla pouze u předporoty, protože před hlavní porotu, kterou znáte z televize, předstoupilo pouze asi sto šedesát lidí. Půlka z nich byla Hvězdná pěchota a druhá půlka ti, co postoupili od předporoty. Já jsem měla porotu asi šestičlennou. Její členové nebyli moc sympatičtí, ale dalo se to přežít. Jakou jsi zpívala písničku? Vybrala jsem si písničku Pearl Harbor ze stejnojmenného filmu. To mi porota řekla, že je to dobré, že mě vezmou. Potom po mně chtěli ještě jednu písničku – českou. Jenže já jsem si vybrala špatně. Zazpívala jsem píseň Křídla, kterou zpívalo hrozně moc lidí, a hlavně jsem začala asi po půlce písničky chraptět a úplně jsem ztratila hlas. Porota mi sdělila, že mě s chrapotem dál pustit nemůže, protože bych úplně přišla o hlas a daleko bych nedošla. Máš nějaký zajímavý zážitek z účasti v soutěži? Zajímavým zážitkem bylo, když při čekání venku s kamarádkou za námi přišel kameraman a chtěl se mnou natočit rozhovor. Ptal se mě, jak dlouho už čekám, na talismany a všechno možné. Byla jsem tak nervózní, že jsem vůbec nemohla mluvit a hrozně jsem koktala. Nebo bylo nepříjemné, když jsme při čekání usnuly a když jsme se probudily, byla nad námi kamera a natáčela nás. Zkrátka na každém kroku jste mohli narazit na kameru. Sleduješ dál soutěž v televizi? Sleduji. Koho tipuješ na vítěze? Z kluků Davida Spilku a z holek se mi nejvíc líbí Barbora Zemanová a Tereza 4 ∏erven/2006 Najdekrová. Tyto dvě budou podle mého názoru v duelu. Komu bys nejvíc přála vítězství? Tereze Najdekrové. Setkala ses osobně s některým z finalistů? Z loňských finalistů tam byl Michal Hudček, Thomas Glock, Rakušan, který byl loni ve čtyřicítce. Přišlo jich tam víc, ale už si nepamatuji jména. Jak se Ti líbil Leoš Mareš? Je to ve skutečnosti také takový hezoun jako v televizi? Má hezké auto. Přišlo mi, že nebyl moc připravený na moderování. Vůbec nevěděl, co má říkat, a několikrát se ptal režie, která mu to nadiktovala. Často se díval na televizi, třeba na fotbal. Ptal se nás, jak se cítíme, a každému tam jedl sušenky. Kdo podle tebe vyhraje Hvězdnou pěchotu? Podle mě to bude buď Ernesto, nebo ten kluk se slamákem, nevím, jak se jmenuje. Ten měl s sebou kytaru, na které mu chyběly dvě struny. Jak ses cítila, když jsi vypadla? Možná malinko zklamaně, ale hlavně jsem byla ráda, že jsem odtamtud odešla. Přišlo mi to vlastně tak, že jsem tím nic neztratila, protože dál zpívám a nepotřebuji k tomu, abych byla v televizi. Školní krounský ob∏asník Neodradil Tě neúspěch? Zúčastníš se případné další řady SuperStar? 5 ∏erven/2006 Neodradil. Jestli bude další řada příští rok, zkusím to možná ještě jednou. OTÁZKY NA TĚLO Zdeněk Šípek, nový učitel anglického jazyka a dějepisu Kolik Vám je let a kde jste se narodil? Čím jste chtěl být jako malý? Chodil jste rád do školy? Byl jste pilný žáček? Jak hodně jste ve škole zlobil? Měl jste někdy sníženou známku z chování? Jaký byl Váš nejoblíbenější předmět na ZŠ? Jaký předmět jste nesnášel? Jakou školu jste studoval? Kolika jazyky (mimo češtiny a slovenštiny) byste se dokázal domluvit? Kdybyste se měl vrátit do školy, volil byste roli žáka nebo učitele? Kolik zemí jste ve svém životě navštívil? Jaký je Váš oblíbený zpěvák, zpěvačka? Jaká je Vaše oblíbená z televizní obrazovky, film? osobnost Jaký politik? Na kolik hudebních nástrojů umíte hrát? Myslíte si, že máte v životě štěstí? Čeho se nejvíce bojíte? Na co se nejvíce těšíte? Je mi 28 let a narodil jsem se v Pardubicích. Chtěl jsem být popelářem. Někdy ano, někdy ne. Vcelku ano. Nijak moc. Ne. Dějepis. Pracovní vyučování. Gymnázium Chrudim, Univerzitu Hradec Králové. Anglicky, v základních životních situacích německy a v těch úplně nejzákladnějších rusky. Určitě žáka. Čtyři. The Corrs, Loreena McKennitt, Basil Poledouris, John Williams, Alan Silvestri. Jean - Luc Picard ze Star Treku. Oblíbené filmy – Pán prstenů, Vykoupení z věznice Shawshank, Mechanický pomeranč a řada dalších. Tak maximálně Al Gore, ale to už vlastně není politik. Možná tak na triangl. Nestěžuji si. Ztráty blízkých a neschopnosti lidí provést změny, i když jejich potřeba je zřejmá. Na Vánoce. Školní krounský ob∏asník Máte nějaké tajné přání? Co Vás dokáže nejvíce rozčílit? Jaké roční období máte nejraději? Co sledujete nejčastěji v televizi? Jak odpočíváte? 6 ∏erven/2006 Tajná přání jsou tajná. Vyrušování v hodině. Podzim. Publicistiku a občas zprávy. Spánkem, u dobré knihy nebo filmu. Připravily Denisa Stodolová, Diana Netolická ZE ŽIVOTA ŠKOLY Pobyt očima dvou účastníků Seznamovací pobyt šesťáků, tedy nás, se letos konal hned v prvním týdnu školního roku, konkrétně 7. a 8. září. Cesta do Daňkovic byla strašná! Začala v Krouně na autobusové zastávce, odkud jsme se všichni přemístili autobusem do Svratky a pak jsme cestou necestou putovali až na místo určení. Učitelé, kteří jsou na pochody zvyklí, nás vlekli za sebou jako přítěž. (Škoda, že jsme nemohli jet na kolech!) Všichni jsme se táhli jako šneci. Naše únava sílila s přibývajícím vedrem. Ti, kteří ještě měli sílu, sbírali kolem silnice houby. Nakonec některým z nás nezbývaly síly ani na docela malý kopeček. Konečně!!! Penzion už na nás čekal, my jsme došli nahoru do pokojů, spokojeně jsme si lehli na postele a povídali si. Po obědě, již odpočatí, jsme šli na výlet na Buchtův kopec. Hráli jsme různé hry, například Na medvědy. Potom jsme se vrátili do penzionu, najedli jsme se (mimochodem vaří tam skutečně dobrá jídla), šli jsme si prohlédnout novou sjezdovku a představte si, že jsme cestou viděli živé velbloudy. Večer byl otevřený bar, kde jsme si nakoupili občerstvení. A pak byla na pokoji dámská jízda (samozřejmě že nealko). Konečně večerka! Náš pokoj spal nejdříve. Budíček byl o půl osmé ráno. Na řadě byla snídaně a pak následoval horečný úklid. Pěšky jsme se přemístili do Sněžného a odtud autobusem do Svratky. Ze Školní krounský ob∏asník 7 ∏erven/2006 Svratky jsme opět pěšky pokračovali do Krouny. Všechno vyšlo skvěle, počasí nám přálo a někteří si kromě zážitků přinesli i velkou nadílku hub. Školní krounský ob∏asník 8 ∏erven/2006 ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE… Kristýna Drahošová Do Daňkovic jsem se velmi těšil. Ráno jsem se nasnídal, připravil si věci a taťka mě zavezl na zastávku do Krouny pod křižovatkou. S paní učitelkou Urbanovou a panem učitelem Tlapákem jsme jeli autobusem do Svratky. Pak jsme šli až do Daňkovic pěšky. Do penzionu Selský dvůr jsme dorazili přesně na oběd. Po obědě jsme se ubytovali, a jakmile se nám vrátila energie po náročné cestě, vyrazili jsme na výlet na Buchtův kopec. Tam jsme hráli různé hry (Na medvěda atd.). Když naše zábava skončila, vrátili jsme se do penzionu. Za chvíli začala večeře. Asi v devět hodin nastalo vyhlášení her a soutěží. Protože v deset byla večerka, celá třída se hned po vyhlášení šla umýt a spát. Probudili jsme se v sedm hodin a po snídani jsme opustili penzion a šli do Sněžného na autobus, který nás odvezl do Svratky. Dojít odsud do Krouny ke škole už byla hračka. Tomáš Sodomka Výchovný varhanní koncert V úterý 26. září 2006 byl pro I. i II. stupeň připraven program v evangelickém kostele – výchovný varhanní koncert. V deset hodin začalo vystoupení pro první stupeň. A asi o hodinu a čtvrt později se konal koncert pro žáky druhého stupně. V kostele už byl připravený pan Kubát, který je profesionálním varhaníkem a v uměleckých školách vyučuje hru na varhany. Provádí také školení v jednotlivých vesnicích, aby mohly být varhany v místních kostelech využívány. Pan Kubát začal studovat na střední průmyslové škole, ale protože ho toto studium nezaujalo, přestoupil na konzervatoř a stal se odborníkem ve hře na varhany. Když jsme se po vstupu do kostela usadili a ztišili, začal pan Kubát vyprávět o tomto hudebním nástroji. Dozvěděli jsme se o něm mnoho zajímavých věcí, například že varhany mají takzvané manuály. V České republice jsou nejčastěji varhany se čtyřmi manuály, v cizině existují i se šesti. Pan Kubát nám během celého představení zahrál několik skladeb a mezi nimi i velmi známou skladbu Johanna Sebastiana Bacha, asi nejvýznamnějšího varhanního skladatele. Potom nás pozval k sobě nahoru, abychom se podívali, jak ve skutečnosti varhany vypadají a jak se na ně hraje. Po skončení programu jsme se všichni plni nových poznatků vrátili zpět do školy. Sára Giansanti Člověku nejbližšími tvory jsou savci. Máme je nejraději a nejvíce se o ně zajímáme. Na následujících řádcích se podíváme blíže na jejich tělesné schránky a porovnáme některé výkony. Jak dopadá člověk v konfrontaci se svými “příbuznými" bez použití technických vymožeností? 1) nejtěžší: Plejtváci jsou vůbec nejtěžšími žijícími savci, jejich hmotnost se pohybuje kolem 100 tun. Určení hmotnosti živého zvířete je obtížné, protože u mrtvého jedince může dojít ke ztrátě krve a jiných tělních tekutin. V roce 1948 byla ulovena 26,5 m dlouhá samice, která byla vážena po kusech. Součet hmotností masa, krve i obsahu žaludku se rovnal váze 134,2 tun. Údajně nejtěžším jedincem byla dospělá samice plejtváka obrovského, která vážila 190 tun. Ze současných suchozemských savců je největší a nejtěžší slon africký. 2) nejdelší: Nejdelším jedincem světa, který byl kdy zaznamenán, byla samice plejtváka obrovského vyplavená v jižním Atlantiku. Na délku měřila 33,6 m. Delší než dosud známý největší plejtvák mohli být podle nejnovějších výzkumů někteří dinosauři. Kostra jednoho nově objeveného druhu, kterou vědci postupně odhalují ze země, ukazuje na možnou celkovou délku až 50 m. 3) nejvyšší: Člověk dorůstá v průměru do 170 -180 cm. Podle Guinnessovy knihy rekordů byl vůbec nejvyšším mužem světa Robert Wadlow ze státu Illinois v USA, který měřil 2,72 m. Stále ještě rostl, až do roku 1940, kdy ve svých 22 letech zemřel. Mezi ženami kraluje Číňanka Čeng Ťin-Lien, která zemřela v 17 letech a po smrti měřila 2,48 m. Nejvyšším savcem vůbec je žirafa , která žije v suchých afrických savanách a polopouštích jižně od Sahary. Lidem se údajně podařilo zastřelit až 7 m vysokého žirafího samce. Největší výška (6,1 m) však byla změřena u samce z Keni. 4) nejmenší: Určení nejmenšího savce je sporné, záleží na způsobu měření a špatně lze porovnávat zcela rozdílné formy savců. Hmotnost nebývá - zvláště přímo v terénu - často zjišťována, upřednostňuje se pak měření délky těla. Výzkumy založené na měření muzejních materiálů se zase nejčastěji zakládají na měření délky lebek. Pravděpodobně nejmenším savcem světa a nejmenším evropským savcem je bělozubka nejmenší. Bez ocasu měří 3,6 - 5,18 cm. Ocas je dlouhý 2,4 Školní krounský ob∏asník 9 ∏erven/2006 – 2,9 cm. Celková průměrná délka tohoto hmyzožravce je asi 6,5 cm. Bělozubka nejmenší váží 1,42 - 2,55 g. Díky své velikosti (nebo spíše malinkosti) je bělozubka schopna procházet chodbičkami velkých druhů žížal. 5) nejrychlejší: Nejrychlejším savcem je gepard, který dosahuje nejvyšší rychlosti na krátkou vzdálenost, tedy asi na 0,5 km. Na krátkých tratích dosahuje v běhu maximální rychlosti okolo 100 km/h. V únoru 1999 na gepardích dostizích Cheetah Outreach oficiálně naměřili gepardu jménem Nyana-Spier na 100 m 6,08 sekund se zrychlením z 0 na 80 km/h za 3,6 vteřin, což znamená průměrnou rychlost 59,6 km/h. Nejrychlejším mužem planety je Tim Montgomery z USA, který zdolal 100 m za 9,78 sekund (2002). Jen o setinu sekundy “pomalejší“ je Maurice Greene. 6) nejdelší skok do dálky: Světový rekord ve skoku dalekém drží mezi lidmi Mike Powel z USA, který na světovém šampionátu v japonském Tokiu skočil 30. srpna 1991 8,95 m daleko. Osm metrů daleko skočí kůň, zajíc polní skočí na jeden odraz do vzdálenosti 7 m a klokan rudý přeskočí vzdálenost 12,6 m. Dvanáctimetrovou délku zvládne i jelen lesní, rekordmany v říši savců jsou však s 15 metry jelenec běloocasý nebo i irbis. 7. nejvyšší skok: Mezi savci by za příhodných okolností překonal laťku ve výšce 8 m delfín skákavý (naměřeno 6,2 m). Ze suchozemských savců vyskočí nejvýše jaguár (5,5 m), levhart a puma by přeskočili 4,5 m. Mezi lidmi drží prvenství ve skoku vysokém Javier Sotomayor z Kuby. Laťku o výšce 2,45 metru, což je jako největší výskok jelena lesního (2,4 m), překonal 27. července 1993 ve španělské Salamance. 8. nejvýše žijící: Nejvýše položená trvale obydlená lidská obydlí se nacházejí ve výšce 4 800 m nad mořem. Ještě o 1200 m výše však vystupují jaci (Bos grunniens) v Tibetu a v horách Sečuánu v Číně. Do výšky 6 km vystupují, aniž by tam trvale žili, například jelen bělohubý, irbis, langur. Vikuňa se dostává do výšky 5 600 m n. m., jelen huemul do 5 000 m n. m. Člověk se ovšem dostal až na vrchol nejvyšší hory světa Mt. Everestu (8 848 m n. m.), takže drží mezi savci rekord. 9. nejhlouběji žijící, potápějící se: Dne 25. dubna 1969 byl uloven 160 km jižně od jihoafrického Durbanu samec vorvaně, který se vynořil po 1 hodině a 52 minutách. V jeho žaludku byli nalezeni dva malí žraloci rodu Scymnodon, kteří žijí pouze na oceánském dně a kteří museli být spolknuti asi tak před hodinou. V místě ulovení vorvaně je dno v hloubce přes 3 km, což znamená, že vorvaň se musel ponořit, byť jen krátkodobě, pro potravu až do hloubky téměř 3 km. Až do 162 m hloubky, nejsou-li kladeny téměř žádné limity na techniku sestupu a výstupu (obvyklá kombinace je použití sledu pro sestup a balónu naplněného vzduchem pro výstup), sestoupil Francouz Loic LeFreme. 10. nejvyšší věk: Žádný savec nedosahuje takového věku jako člověk. Z nezpochybnitelných případů žila nejdéle Francouzka Jeanne Lousie Calmentová (21. 2 1875 - 4. 8. 1997) - 122 let a 164 dní. Ze savců je hned za člověkem slon indický, který se dožívá v průměru 60 - 70 let. Nejvyššího objektivně doloženého věku dosáhla samice Mudoc chovaná v zajetí v ZOO Santa Clara (Kalifornie) zemřela ve věku 78 let. Diana Netolická Školní krounský ob∏asník 10 ∏erven/2006 Globální oteplování láme rekordy! Země se za posledních 30 let otepluje zhruba o 0,2°C za desetiletí, jak vyplývá z materiálů Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA. Kvůli těmto změnám vystoupala teplota na nejvyšší hodnoty v cyklu, který začal před 12 000 lety. Experti odhadují, že se ve 2. polovině 20. století 1700 rostlin, zvířat a druhů hmyzu posunulo blíže k zemskému pólu, v průměru 6,5 km za dekádu. Oteplování je silnější na dalekém severu. Tání sněhu a ledu tam odhaluje půdu a skály, a tím umožňuje teplu ze Slunce, aby bylo absorbováno. Voda mění svoji teplotu pomaleji než pevnina, přesto i v oceánech byly zaznamenány známky oteplování. Studie došla k závěru, že kvůli nynějšímu oteplování je současná výše teplot zhruba o stupeň Celsia vzdálena úrovni maximální teploty za poslední miliony let. Lucie Vtípilová Prastaré ,,dítě květin“ z pouště Neobyčejně zachovalou kostru tříleté holčičky patřící k předkům člověka objevili vědci v africké poušti. Nález má zásadní význam pro pochopení vývoje člověka. Dívka, kterou pojmenovali Luci, žila před více než 3 miliony let v Afarské proláklině severovýchodní Etiopie. Dítě bylo pochováno krátce po smrti, zřejmě po utopení. Kosti spočívaly v zemské vrstvě staré 3,3 milionu let. Díky novému nálezu vědci zjistili, že stavbou těla připomíná Luci spíše mládě gorilí, avšak tvarem lebky se již blíží k člověku. Malá Luci by tak mohla prozradit něco o příčinách, které způsobily, proč se ,,opice“ vydaly na cestu k člověku. Stále více se jeví, že evoluční cestu k lidskému rodu Homo dláždila vynucená změna života, způsobená změnou klimatu. Klimatický zvrat jistě nebyl jediným faktorem. Spustil se však řetězec příčin a následků, který poměrně rychle vytvaroval náš rod. Lucie Vtípilová Školní krounský ob∏asník 11 ∏erven/2006 Školní krounský ob∏asník 12 ∏erven/2006 Hmyzí rekordy (13. 12. 1732 - 14. 12. 1799) - Nejrychlejší housenkou na světě je larva můry. Za jedinou sekundu urazí vzdálenost 38,1cm. Za minutu 23 m a za hodinu 1,5 km. - Největší hluk dokáže napáchat africká cikáda. Ve vzdálenosti 50 cm její „milostný zpěv“ vyvolá akustický tlak 106,7 decibelu. Takový hluk vydává přistávající letadlo. Pro zajímavost, stejně hlasitě vříská při zápase tenistka Maria Šarapovová. - Až 70 cm vysoko dokáže vyskočit pěnodějka obecná. Hravě tak překoná třeba i takové blechy. Pouhých šest milimetrů velký tvor při skoku vyvine 414krát větší sílu, než je jeho vlastní hmotnost. - Největším motýlem na světě je atlas velký pocházející z Indonésie. Jeho rozpětí křídel dosahuje šířky až 30 cm. Ondřej Malý Z GUINESSOVY KNIHY REKORDŮ Nejstarší tvarovaná zahrada Tvarování zahrady je uměním sestříhávat keře a porosty do ozdobných obrazců. Tvarovaná zahrada v Levens Hallu v britské Columbii nabízí podoby, které jsou staré přes 300 let. Keře byly původně vsazeny a upravovány v 90. letech 16. století. Mezi nimi figurují i porosty vytvarované do podoby soudcovské paruky a deštníků. George Washington se narodil 13. prosince 1732 v Bridge's Creek ve Virginii. Byl synem bohatého majitele plantáží. Nikdy nenavštěvoval školu, ale měl soukromé učitele. Ač se nepovažoval za dobrého řečníka, byl uznáván jako vrchní představitel v opozici ve Virginii. Roku 1775 se stal velitelem kontinentálních vojsk. Používal zdržovací styl boje, ale poté, kdy byla britská armáda vázána boji s Francií, Španělskem a Nizozemím, zvítězil v několika bitvách. V roce 1783 uzavřel mír – jako vítěz. Po skončení války se uchýlil do soukromí. Po několika letech se ale nechal přesvědčit a stal se předsedou ústavodárného shromáždění ve Filadelfii. Roku 1789 byl zvolen prvním prezidentem USA. V roce 1793 byl zvolen znovu. Pro spory o vedení zahraniční politiky se úřadu v roce 1797 vzdal. V roce 1798 se na žádost nového prezidenta opět stal vrchním velitelem americké armády. Po několika měsících však zemřel. Na počest George Washingtona pojmenováno nově založené hlavní město a jeden z amerických států. bylo Zemřel 14. 12. 1799 Připravila Aneta Mlynářová LETEM SVĚTEM ANEB CESTOVNÍ HOREČKA Nejmenší dospělý muž Nejmenším dospělým mužem, o němž existují nezávislé důkazy, byl Gul Muhammad z Indie. Když ho 19. července 1990 v nemocnici Rám Manohar v indickém Dillí vyšetřovali, zjistili, že měří pouze 57cm. 57 Hádej, o jakou kulturní památku se jedná Vybrala Aneta Mlynářová Zámek se nachází v malé obci ….. na pravém břehu Dyje, přibližně 12 km východně od Mikulova. Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice. Toto panství získali roku 1249 Lichtenštejnové a patřilo jim bezmála 700 let. Školní krounský ob∏asník 13 ∏erven/2006 Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Došlo tak k rekonstrukci původního renesančního zámku z 16. století, kolem něhož byla již tehdy rozsáhlá zahrada. Významnou úpravou prošel zámek koncem 17. století, kdy byl barokně upraven podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho a Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená. Stejně velkolepá je i výzdoba interiérů vyřezávanými kazetovými stropy, původním historickým nábytkem či pozoruhodným šestatřicetistupňovým dřevěným schodištěm v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby. Z pravé strany k zámku přiléhá skleník, postavený v letech 1834 a 1835. V okolí zámku se rozkládá rozsáhlý zámecký park vybudovaný na počátku 19. století. V parku se nachází mnoho vzácných dřevin, rybníků a zajímavých staveb: minaret z roku 1798, Janův hrad - pseudogotická napodobenina hradní zříceniny, nebo Lovecký zámeček. Tento zámek se řadí k nejvýznamnějším projevům vrcholného romantismu na území našeho státu a v květnu 1997 byl zapsán do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Pokud jste poznali, o jaké kulturní památce je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou a do konce listopadu zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravila Denisa Stodolová KULTURNÍ OKÉNKO KDO JE TO? Tento český herec (9. 4. 1891 – 31. 1. 1962), král komiků, vyrostl v Praze na Žižkově a vyučil se obchodním příručím. Aktivně provozoval řadu sportů, nejúspěšnější byl jako fotbalista (brankář ligového kádru A. C. Sparta). Na amatérských večírcích jako mladík bavil své přátele parodickými čísly a imitačními výstupy. Úspěch ho nakonec přivedl na profesionální divadelní a filmovou dráhu. V letech 1910 – 1923 herecky vyzrál na jevištích pražských kabaretů. V letech 1925 – 1944 provozoval vlastní divadlo. Hostoval také na velkých oficiálních scénách – Švandovo divadlo, Stavovské divadlo i Národní divadlo. Školní krounský ob∏asník 14 ∏erven/2006 Byl vynikajícím komikem. Patřil k nejvýznamnějším českým představitelům tzv. groteskní komiky. Nerespektoval text daný autorem a svým improvizačním uměním vytvářel na jevišti každý večer dílo zcela nové. Jeho herectví velmi zpopularizoval film. Vytvořil hlavní role například ve filmech: C. a k. polní maršálek, To neznáte Hadimršku, Anton Špelec, ostrostřelec, Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Ducháček to zařídí, U pokladny stál, Přednosta stanice. Po druhé světové válce byl perzekuován komunistickým režimem. Přesto si zahrál ještě v některých velmi slavných filmech. Po boku Jana Wericha se nejvíce přiblížil své slavné minulosti v pohádkovém filmu Byl jednou jeden král v roli snaživého ministra Atakdále. V roce 1994 byl zásluhou divadelního historika Vladimíra Justa soudně plně rehabilitován. Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se jménem a třídou a do konce listopadu zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny. Připravil Petr Schmied První díl vydělal 305 miliónů dolarů jen ve Spojených státech amerických a po celém světě dvojnásob. Pak už vcelku logicky vyplyne, pročpak se točí pokračování. A myslím si, že neznám člověka, kterému by se původní film nelíbil. Dvojka začíná opět skvělým nástupem Kapitána Jacka na scénu. Sic není tak efektní jako příjezd na stěžni v prvním dílu, ale stejně se máte na co těšit. Pokračování nevaří jen tak z vody nový příběh, avšak vcelku plynule a logicky navazuje na původní film. Na plátně se objeví i nové postavy a setkáme se téměř se všemi, se kterými jsme měli tu čest minule. Tentokrát se příběh motá okolo Jackova prokletí Bludným Holanďanem. Nebo jde spíše o jeho dluh. Nakonec, jak jinak by sehnal nejrychlejší loď v celém Karibiku? Postavy se vyvíjí. Je zajímavé, že se podařilo do zhola nového příběhu zakomponovat celou řadu starých postav, které byly jinak vcelku silně Školní krounský ob∏asník 15 ∏erven/2006 okrajové (jako třeba Komodor). Vývoj se dá nejpatrněji zaznamenat na důležitých postavách jako je Elizabeth a Will. Oba dva tak trošku potemní a drží se svých zájmů, nejenom slušňáctví. Nejsou to zkrátka jen takoví ti klaďáci. Samozřejmě, Jack zůstal pořád stejný. Scénáristé zřejmě rádi zorbují, protože hned ve dvou akčních scénách nechávají své hrdiny kutálet se. Ponejprve v kulaté kleci a podruhé na konci, kdy příběh graduje bitkou v rozjetém mlýnském kole. Ale obě scény jsou výborné. Jsou pěkně zpracované a navíc správně prošpikované humorem. A šerm na konci filmu představuje vskutku překrásnou, lahodnou podívanou, která se přesto drží ještě v mezích reálnosti. Kamera se ukazuje krásně živá a herci správně chápou, že nemají jenom hrát, ale také si hrát. Obrazové ztvárnění je tedy výborné a zde je třeba režiséru Goru Verbinskimu vyseknout velikánskou poklonu za jeho oko. Navíc má skvělý dar vyprávět příběhy a daří se mu to i přes trošičku pomalejší (a zmatený) scénář. Hrají: Johnny Depp (kapitán Jack Sparrow), Orlando Bloom (Will Turner), Keira Knightley (Elizabeth Swannová), Naomie Harris (Tia Dalma), Bill Nighy (Davey Jones), Geoffrey Rush (Barbossa), Stellan Skarsgard (Bill Turner), Jack Davenport (komodor James Norrington), Jonathan Pryce (guvernér Weatherby Swann), Tom Hollander (lord Cutler Beckett), Martin Klebba (Marty), Mackenzie Crook (Ragetti), Lee Arenberg (Pintel), Kevin McNally (Joshamee Gibbs) Žánr: Dobrodružný / Komedie / Akční Školní krounský ob∏asník 16 ∏erven/2006 JAZYKOVÝ KOUTEK Znáte svůj mateřský jazyk? Co je to? Atlas Vyberte jednu z následujících možností: a) Jeden z Titánů řeckého bájesloví, který byl za vzpouru proti bohům odsouzen ke krutému trestu. b) Pohoří, které se táhne od Maroka přes Alžírsko do Tuniska. c) Sbírka map ve tvaru knihy. d) První krční obratel. e) Hladká hedvábná tkanina. Co to je ? Keser Vyberte jednu z následujících možností: Připravila Diana Netolická a) Rybářská síť, zavěšená na kovovém kruhu. b) Peněžní jednotka, používaná v 18. a 19. století v oblastech obsazených Turky. c) Sprosté slovo. Řešení naleznete na předposlední straně. Podzim Lenka Svobodová Stromy se začínají halit do pestrobarevných Louka zelenou halenku pestrobarevných kabátů. Vítr nabývá na síle, za šedý svetr mění. plní se školní lavice. Ptáci se na odlet chystají. Den předává žezlo noci, deště se hlásí o svůj díl. Na stromech dozrávají plody a draci nebi kralují. Příroda tiše nám hlásí: ,,J ,,Je tu podzim, zimu ať všichni čekají.“ čekají.“ Víte, že každé jméno má svůj význam? význam? PETR (= skála, skálopevný) Neklidná a tvůrčí duše. Dovede se o své místo na slunci poprat a má úspěch. Je citový, se smyslem pro humor. Jménu je vrozená inteligence. Vhodný pro všechna ohnivá znamení. Ani zemská nejsou špatná. Hůř se cítí v Blížencích a Vahách. Ve Štíru je moc na ženy. Domácké podoby jména: Péťa, Peťka, Petřík, Petříček, Petrouš Školní krounský ob∏asník 17 ∏erven/2006 DOMINIK (= pánův) Bojovník s vnitřní silou, někdy bojující sám se sebou. Může dosáhnout velkých cílů, neboť je ambiciózní. V kolektivu oblíbený, má smysl pro humor, je inteligentní, prozíravý i obětavý. Vhodné pro všechna znamení. Domácké podoby jména: Domek, Dominiček, Doma LUDMILA (= lidu milá) Většinou tato bytost musí pracovat pro jiné. Nemá lehký osud, čeká ji trápení. Saturn navazuje na Neptuna, což signalizuje stálé běhání v kruhu marnosti či starostí. Ludmila může dosáhnout vzdělání i pěkného postavení, ale i neklidu srdce i duše. Nedoporučuje se toto jméno pro slabší znamení Vah. Domácké podoby jména: Lída, Liduška, Lidka, Liduše, Lidunka, Lilina, Lola, Duška, Míla, Ludmilka MICHAELA (= podobná bohu, kdo je jako bůh) Učenlivé jméno s karmickou zátěží. Moc se nedoporučuje. Horší zdraví a méně štěstí. Zvlášť pokud je i datum narození jako nepříznivý start, má Michaela co dělat, aby život ukočírovala. Domácké podoby jména: Míša, Miška, Míšenka, Michaelka Perličky ze žákovských knížek Olizuje temperové barvy a pak se diví, že zvrací. Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval až na třetí hodinu. Váš syn při hodině hraje mariáš, hlásí dvacet, nemá krále a pak se hádá. Běhá po třídě a zvrací židličky. Při měření ve fyzice používá vlastní měřící přístroj a prohlašuje, že školní voltmetry nestojí za nic. Snažil se odemknout zamčené dveře. Když byl přistižen, vymluvil se na to, že ho zajímají tajné chodby! Dává pozor, jestli dávám pozor, a když si myslí, že nedávám pozor, tak nedává pozor. Napovídá nepovoleným způsobem. Rozbil okno a vymlouval se, že nemůže dýchat. 18 Školní krounský ob∏asník ∏erven/2006 Močí do výše očí. Svým zpěvem úmyslně ruší hodinu zpěvu. Vybraly Denisa Stodolová, Diana Netolická a Aneta Benešová FANTAZII SE MEZE NEKLADOU ANEB ZKUS DOMYSLET… NAŠE POVÍDKA NAŠE POVÍDKA NAŠE POVÍDKA NAŠE POVÍDKA STŘEDOŠKOLSKÝ PŘÍBĚH (pátá část) Zbytek hodiny už probíhá v naprosté pohodě. Vlastně i celý den. Poslední dvě hodiny máme tělocvik. Jediné, co mi v tomto předmětu jde, je asi gymnastika a atletika. A tak ihned po zvonění uvítám, když do tělocvičny, asi třikrát větší než jsme měli na základce, přijde mladá učitelka a na rovinu nám řekne, že nás chce uštvat, a proto se v jejích hodinách zaměříme hlavně na gymnastické sestavy. Tohle byl opravdu můj nejlepší den od začátku školního roku, pomyslím si po příchodu na intr. Mé „spolubydlačky“ ještě nedorazily, a tak využiji volného pokoje k učení na další den. Až po chvíli si uvědomím, že tohle jsem nikdy nedělala. Učit se z hodiny na hodinu pro mě bylo vždy jen plýtvání časem. Sama sebe tím mile překvapím. Moc učení nemáme, a protože máme až do 18:00 hodin osobní volno (potom se jde na večeři), rozhodnu se zajít do internetové kavárny nedaleko domova mládeže. Jak tak brouzdám po netu, najednou klepnu úplně někam jinam, než jsem chtěla. Na obrazovku mi naskočí stránka naší školy. Ani jsem nevěděla, že se můžeme přihlásit do tolika kroužků. Zaujme mě jich tam hned několik, a tak se přihlásím do keramiky a latinských tanců. Zaplatím a mažu na intr. Když vejdu do pokoje, nestačím se divit. Nevím, jestli mám plakat, nebo se smát tomu, jaký neuvěřitelný nepořádek dokázaly za hodinu a půl holky udělat. Nakonec se ale příšerně rozčílím a pohádám se nimi tak, že se mnou až do večera nemluví. Nejen do večera, ale i do rána a potom i celý den. Možná i proto, že jsem se ze dvou předmětů nechala vyzkoušet, abych měla zase chvíli pokoj. A nemluví se mnou ani zbytek týdne. Ani mi to nevadí. V pátek zajdu za Káťou a i s Janičkou mě jdou obě vyprovodit na vlak. Ačkoli jsem házela ramena, jak je to tady super, už se těším domů. Vlak tak krásně houpá, až se mi zavírají oči, a já pomalu usínám. Celý týden se mi přemítá před očima a já si uvědomuji, že domů odjíždím zase o něco bohatší. A Školní krounský ob∏asník 19 ∏erven/2006 přestože je toho málo, jsem vděčná i za takou drobnost, jakou je má od spolužáků nově získaná přezdívka „šprtka“. Kristýna Kynclová LETNÍ PŘÍBĚHY V tomto roce jsme pro vás připravili novou soutěž. Naše redaktorky napsaly několik krátkých vypravování na téma „letní příběh“, která vyjdou v tomto a příštím čísle našeho časopisu. A na vás teď je, abyste vybrali ten, který se vám bude nejvíce líbit. Jméno autorky nejlepšího příběhu napište na kousek papíru a přineste do konce listopadu panu učiteli Schmiedovi. AU PAIR Na tyto prázdniny nikdy nezapomenu. Jmenuji se Šárka a je mi 18 let. Toto léto o prázdninách, jelikož jsem byla čerstvě plnoletá, jsem chtěla zkusit něco nového a zajímavého. Chtěla jsem se někam podívat a přitom si vydělat nějaký ten peníz. Proto jsem se rozhodla, že pojedu do ciziny dělat au pairku. A protože umím dobře německy, bylo jasnou volbou blízké Německo. Požádala jsem jednu cestovní kancelář, zda-li by mi něco nesehnali, a za týden už jsem jela do jedné rodiny v Německu. Když jsem tam přijela, do nějaké odlehlé krajiny za Berlínem, docela mě ta rodina překvapila. Takový přepych jsem nikde neviděla. Paní se se mnou dala hned do řeči a už mi vysvětlovala, co můžu a co ne. Zdála se být docela příjemná. Říkala, že když bude jejich čtyřletý syn cokoli provádět, že ho můžu zpracovat. Hned když jsem toho kluka viděla, mi bylo jasné, že je hodně rozmazlený. Paní mě okamžitě zapojila do vaření, což mě moc bavilo, jelikož se doma v kuchyni točím pořád. Pak mi ukázala, jak nakládat se špinavým prádlem a co prostě všechno musím dělat. Bylo toho docela dost… První den byl v pohodě, ale pak to začalo. Ten malý kluk si začal strašně vymýšlet, že chce tohle a támhleto, a já byla na něho doma sama, neboť rodiče byli v práci. Se dvěma věcmi jsem mu vyhověla, ale pak už mě začal štvát. Strašně si vymýšlel, tak jsem ho ohnula přes koleno (jako svého bráchu) a naplácala mu na zadek… Jen málo. Začal strašně řvát a vyvádět. Vtom přijeli rodiče a všechno bylo v trapu. Polilo mě horko. Přilítli, co se děje, a seřvali mě, co si to o sobě myslím, co jsem jako dělala. A ten pacholek to ještě přibarvoval! Hrozili mi vším možným, ale nakonec se to obešlo bez dalších kolizí. Slíbila jsem, že to už nikdy neudělám. Od té doby se to ale se mnou vezlo z kopce. Uvařila jsem polévku a byla prý studená. Usmažila řízky, byly prý připálený. Žehlila jsem prádlo, prý bylo špatně vyžehlené… To jsem ještě docela snášela a snažila se. Ale jakmile jsem rozplácla na zem vajíčko, když jsem dělala omeletu, …přilítla paní a dala mi velký pohlavek. Chytla mě za vlasy a tlačila k zemi, k tomu vejci. Začala jsem brečet a pomalu ho uklízet. Řekla jsem si dost a jdu! Jen jsem dodělala večeři, šla jsem si sbalit. Už jsem měla dobaleno, když vtom přišel pán a povídal mi, že se omlouvá za chování Školní krounský ob∏asník 20 ∏erven/2006 své manželky, že je jen rozrušená a jestli tady ještě zůstanu… A podal mi nějaký peněžitý obnos… Rozpačitě jsem se usmála, že je o mě zájem, a řekla jsem si, že jim dám ještě jednu šanci. Další den to bylo v pohodě, ale pak nastalo další období, kdy se to zas nedalo snést… Nesla jsem prádlo dolů do sklepa do prádelny a šlápla jsem na dětský ručník toho kluka a spadla a potloukla se. Ve tmě v prádelně jsem jen slyšela dětský smích a kroky rychlé utíkající po schodech nahoru. To mi bylo jasné, kdo to na mě políčil. Vyběhla jsem nahoru a začala mu nadávat, on se opět rozbrečel a utekl do pokoje. Naštěstí to asi rodičům neřekl, ale já to řekla paní. Jenže ta mi začala nadávat, že jsem neschopná, když se nedívám pod nohy. To už jsem vypěnila a začala na ni křičet, že si nemá najímat au pairky, když se jí pak nezamlouvají a dělají podle ní všechno špatně… Vtom mě chytla za vlasy a cukla se mnou do strany, až se mi trochu zablokoval krk, padla jsem na zem a ona mi dala ještě facku. Chtěla jsem vstát, ale zas mě strčila… Nevím jak, ale utekla jsem do svého pokoje. To už jsem byla plně rozhodnuta, že prostě odjedu. Jenže po půl hodině opět přišel pán a zas mi nabízel peníze. Řekla jsem, že ne, že v žádném případě, že v takové „pošahané“ rodině nebudu! Odstrčila jsem ho a s kufrem se prorvala skrze dveře pokoje. Šla jsem po schodech a už byla skoro u venkovních dveří. Chtěla jsem je otevřít, ale pán mě doběhl a stačil je zabouchnout. Vyděšeně jsem se na něho podívala a on na mě zas vražedným pohledem. „NIKAM!“ zařval. Já se lekla a pustila kufr a oběma rukama jsem se pokoušela otevřít dveře. Ale on je ještě stihl zamknout. Popadl mě a nesl mě zas nahoru. Kopala jsem, kousala a mlátila ho, ale on mě nepustil. Hodil mě na zem až v mém pokoji a jednu mi vlepil tak, že jsem se uhodila o postel. Cítila jsem, jak mi po tváři teče něco teplého. Pomalu to teklo až k ústům a já poznala, že je to krev. Podívala jsem se na něho nevěřícným pohledem. A pán jen řekl: „Opovaž se odtud odejít, dokud nebudeme chtít!“ Bylo mi jasné, že prostě nemám šanci. Další den mě poslali na zahradu sekat trávník… Musela jsem, zas mi vyhrožovali. Sekala jsem a brečela. Náhle šel kolem mladý pošťák a zeptal se mě, co mi je. Odpověděla jsem, že nic, že jsem jen prostě smutná a náladová. „Ne, nejsi… Já lidi znám. A ty modřiny tomu moc nenasvědčují, že jsi jen smutná,“ řekl. Znovu jsem se rozbrečela a vše mu vyklopila. Mladík řekl, že mi pomůže, ale až zítra. Přikývla jsem a slíbila, že to vydržím. Večer, když jsem pomalu dělala večeři, se mě paní ptala, co jsem si s tím pošťákem povídala. Říkala jsem, že jen odkud jsem a co dělám a jak se jmenuji…nic víc. To mi vůbec nevěřila a začala mě mlátit do boků. To už mě vytočilo a vyběhla jsem z baráku. Pán si toho všiml až za okamžik. Tak jsem měla čas na to, abych vzala klíčky pod stínítkem, nasedla do auta, které si nezamykali, a ujížděla pryč. Jela jsem, co se dalo, ale po té polní cestě to bylo děsné. Náhle jsem viděla ve zpětném zrcátku auto paní. Pomalu mě dojížděla a chtěla mě vytlačit ze silnice. Ale to už jsme byly ve městě, nějak mě drcla do zadku auta a já dostala smyk a nabourala do dalšího auta… Nevím, jak to bylo možné, ale vystoupil z něho ten pošťák. Rychle mě vytáhl a usadil do svého vozu. Silnice z druhé strany byla Školní krounský ob∏asník 21 ∏erven/2006 značně zatarasená, a tak paní nemohla projet. Okamžitě mě zavezl na úřady a tam se o mě už postarali a vše ostatní zařídili. Už nikdy nikam nepojedu a zvlášť ne do ciziny. Všude dobře, doma nejlíp!!! Aneta Mlynářová Upršené a nudné prázdniny nebo slunečný ráj? Skončila jsem 3. ročník na gymplu a na prázdniny jsem nic neplánovala… I když vlastně …, plánů jsem měla spoustu, ale prostě se mi nedařilo je uskutečnit. Nejdřív mámu vyhodili z práce, táta se od nás odstěhoval, takže už jsme neměly na vysněnou dovolenou v Itálii, na kterou jsme měly jet s mamkou a s mojí sestrou - dvojčetem Romanou. Jiné plány jsem neměla. Měla jsem jenom dvě kámošky. Jedna je celé dva měsíce na Kubě „se svými zazobanými rodiči“ a Ivča, ta je sice zrovna taky jako já doma, ale na můj plán jet stanovat nepřistoupila. V srpnu jede ale na dovču do Německa a taky, co by si ničila nehty a jemnou kůži v nějakým stanu, že jo? „To radši jdeme na dýzu, ne?“ opakovala mi. Ale já na tohle zas moc nejsem. Tak jsme alespoň vyrazily na nákupy. Nejsem moc náročná, ale tohle bylo prostě k naštvání. A tak jsem se celou tu dobu pohybovala v kruhu rodinném nebo venku s Ivčou a nebo Romanou. No paráda, žádnej kluk na obzoru, půlka prázdnin pryč - co víc si přát, ne??? Bylo asi 1. srpna, deštivý odpoledne, neměla jsem nic na práci, a tak jsem seděla v pokoji a „čučela“ z okna. Byla jsem doma sama a začal zvonit telefon. Pomalu jsem se ploužila dolů a zvedla jsem sluchátko. "Prosím, Radka," řekla jsem znuděně. „Dobrý den, Radka Novotná?" "Ano." "S radostí vám oznamuji, že jste vyhrála v soutěži s kurzem angličtiny týdenní pobyt v New Yorku. Bližší informace vám přijdou poštou. Hezký den!" oznámil mi hlas v telefonu. "Cože????" vyhrkla jsem ještě do sluchátka, ale tam už znělo jenom monotónní PÍP...PÍP. Nemohla jsem tomu uvěřit, brala jsem to jako blbej vtip, ale za dva dny mi přišla obálka s bližšími informacemi a letenkou! "Paráda!" zvolala jsem s úsměvem... A usmívám se ještě teď, když si na ty dny strávené v Americe vzpomenu… Denisa Stodolová Letní příběh Ahoj. Jmenuji se Lýdie a je mi 15 let. (Proč zrovna já musím mít takové hrozné jméno? Jako známá značka dámských hygienických potřeb!) Budu vám vyprávět svůj příběh, který jsem zažila o prázdninách. Školní krounský ob∏asník 22 ∏erven/2006 Bylo posledního června a já si nesla domů vysvědčení. A i když výsledky byly velmi dobré, i přesto jsem byla smutná. Důvodem bylo, že většina mých kámošů odjede někam na prázdniny a já zůstávám kvůli mým pracovně vytíženým rodičům doma se svojí o dva roky starší, protivnou a vlezlou ségrou jménem Elizabeth. Je to hrůza, když zůstanete ve městě v největším pařáku a neustále vás někdo prudí. Nevěděla jsem, jestli se zavřu na celé dva měsíce do svého pokoje a nevylezu dříve než 1. září a nebo se budu chodit válet na koupálko a chytat bronz, abych ve škole vypadala super. Vysypala jsem prasátko, sbalila odměnu za celoroční práci a hurá do obchoďáku, abych si koupila pár hadříků, plavečky a sluneční brýle, které budu dost potřebovat. Celé odpoledne jsem vydržela probírat se různým oblečením a nakoupit spoustu krásných věcí. Musím alespoň vypadat dobře, když teď budu sama bez kámošů. Ještě si koupím zmrzlinu na osvěžení a hurá domů. Jenže já nemehlo jsem se zmrzlinou celá pokydala. To byl trapas! Zrovna před takovým nádherným modrookým klukem. Začal se smát a zeptal se mě, jestli nechci půjčit papírový kapesník na utření té zmrzliny se svého nového cool oblečení. Samozřejmě jsem si ho vzala a čistila si skvrnu z šatů. On mezitím šel ke stánku a koupil mi novou zmrzlinu. Hned mi ji dal a začal se omlouvat za to, že se mi smál. Řekla jsem mu, že se omluva přijímá, a on mě pozval na oslavu svého bratránka. Neváhala jsem a hned jsem souhlasila. Zeptal se mě ještě na jméno. No to byl další trapas, ale co jsem mohla dělat. Jen se usmál a řekl: „Pěkné jméno, já jsem David. Kolik ti je let?“ ,,Je mi 15 a tobě?“ zeptala jsem se. ,,Mně je 16 let,“ dpověděl. Pak se zeptal, jestli mě může jít doprovodit. Cestou mi dal číslo mobilu a ptal se, jak to, že tak hezká holka se brouzdá městem sama. Došli jsme až k nám a on mi řekl: ,,Tak se zejtra sejdeme na náměstí. Bereš? Třeba o půl jedenáctý. Domluvíme se na večer.“ Odpověděla jsem, že ano. Byla jsem šťastná! Zejtra rande s krásným klukem na náměstí! SUPER!!!!! Když jsem přišla domů, moje povedená sestřička seděla v křesle s mobilem u ucha a telefonovala. Hned jsem šla do pokojíku, vzala mobil a volala mé nejlepší kámošce Kamče. Vše jsem jí do detailů pověděla. Hned jak jsem ukončila hovor, vlítla do pokoje Elizabeth a přikázala mi, ať si na zítra na večer nic neplánuji, že s ní budu muset jít na oslavu jejího kluka Marka. Vůbec se mi nechtělo, a proto jsem jí řekla, že tam s ní určitě nepůjdu. Ona mě chytila za vlasy a začala mi vyhrožovat tím, že to řekne našim a já budu muset jet k babičce do Ostravy. Co jsem mohla v tu chvíli dělat? Musela jsem jí říct, že s ní teda půjdu. Když odešla, zabořila jsem hlavu do polštáře a začala brečet. Říkám si, proč zrovna já mám takovou smůlu!!! Přemýšlím a přemýšlím a na nic jiného jsem nepřišla, než vzít mobil a zavolat Davidovi. Volám. Zvoní to, ale on mi to nebere. A tak jsem mu napsala zprávu: DAVIDE, TO JSEM JÁ, LÝDIE. PROSÍM, VEZMI MI TO. MUSÍM TI NĚCO DŮLEŽITÉHO ŘÍCT!!! Volám podruhý! Zvoní to a za chvíli se ozve: ,,Prosím?“,,Jééé, ahoj, Davide, moc se ti omlouvám, ale já nebudu moct jít s tebou na tu oslavu!“ David se zeptal: ,,A proč? Něco se děje? Rodiče ti to nedovolili?“ ,,No, ségra zítra něco má a rodiče jí nakázali, že mě musí hlídat. A tak Školní krounský ob∏asník 23 ∏erven/2006 musím jít jako ocásek s ní, zlobíš se ?“ vysvětluji Davidovi. David řekl: ,,Já se nezlobím. To je škoda, že nejdeš. Ale to dopoledne doufám platí?“ Já mu radostným hlasem odpověděla, že určitě ano. ,,Tak to jsem rád. Tak zejtra ahoj,“ rozloučil se se mnou. Začala jsem skákat po posteli a řvát: ,,JO, JO, SUPER!!!“ Ségra přilítla, co se děje, a já ji odbyla: ,,Přestaň prudit a vypadni!“ Ona si snad myslí, že je ředitelka zeměkoule! Ach jo, proč já musím mít takovou pitomou ségru, která je namyšlená a který u rodičů všechno projde? Ségra se zamračila: ,,Zmlkni a táhni spát! Uvědom si, že tě mám celý prázdniny na starosti. A to si piš, že si tě vychutnám!!!“ Já si z ní ale nic nedělala. Krásně se mi usínalo, měla jsem plnou hlavu Davida. Ráno už jsem nemohla dospat. Vzbudila jsem se už o půl osmé, jinak bych vstávala zase až někdy kolem oběda. Ségra ještě měla půlnoc, alespoň mě nikdo nebuzeroval. Vyházela jsem celej šatník, nakonec zvítězily zelené šaty. Chtěla jsem fakt vypadat nádherně. Ty věci, které jsem si koupila včera v obchoďáku, se mi hodily. Ani jsem se nestihla nasnídat, jak jsem se těšila! Bylo za 10 minut půl jedenácté, a tak jsem vyrazila. Cestou jsem si říkala, co když si ze mě David jenom vystřelil? Došla jsem na náměstí po půl jedenácté a David už tam stál. Moc mu to slušelo. Hned se mě zeptal, kam půjdeme. Společně jsme se rozhodli, že bychom se mohli zajít podívat do kina. Dávali super film - Účastníci zájezdu. Když kino skončilo, bylo po tři čtvrtě na dvě odpoledne. David se mě zeptal, jestli nemám hlad, že on jo a pozval mě do mekáče na big meka. Domů jsem se vrátila kolem třetí hodiny. Ségra už lítala po domě a začala na mě křičet: ,,Snad jsem včera něco jasně řekla, né?! Že nikam nepůjdeš bez mého svolení. Ráno se probudím a po tobě se slehla zem, akorát vytahaný hadry v tvém pokoji!“ ,,No jasně,“ odpověděla jsem. Jindy by mě vytočila, ale dneska ne. Ještě mi poručila: ,,Zalez do pokoje a nevylejzej do té doby, než půjdeme na oslavu!“ Vzala jsem si deníček a své zážitky, které byly úplně úžasné, jsem si hned do něj zapisovala. Přemýšlela jsem, jaké by to bylo, kdybych šla večer s Davidem a ne s tou mojí připitomělou ségrou, která si mě stejně nebude všímat. Zítra určitě půjdeme s Davidem na koupálko. Dnešek se ségrou snad přežiju. V pět hodin ségra přišla, ať se připravím, že o půl šesté musíme vyjít. Když jsme přišly do vily Markových rodičů, na zahradě se už konala veliká párty pro asi 150 lidí. Marek hned přišel a přivítal nás. Byla jsem vzteky bez sebe, když jsem viděla ty bavící se lidi okolo sebe. Marek nám řekl, že pozval i bratránka, který si měl vzít s sebou kámošku. Ona mu však prý dala košem, a tak je smutný. ,,Právě sedí u bazénu,“ dodal. Se ségrou a Markem jsme šli za ním. Cestou si říkám: ,,Že by spřízněná duše?“ Seděl k nám zády a Marek zavolal: ,,Hej, Davide?“ Když se otočil, zkoprněla jsem. To snad ani není možné! Stál přede mnou Školní krounský ob∏asník 24 ∏erven/2006 ten David, se kterým jsem se seznámila ve městě. Promnula jsem si oči a ještě jednou jsem se podívala. Doopravdy to byl on a říká: ,,Jé, ahoj, Lýdie!“ Moje ségra s Markem vykřikli: ,,Vy se znáte?“ A David odpověděl: ,,No jasně, to je ta holka, se kterou jsem se seznámil a měla jít sem se mnou.“ Bylo to úžasné! Snad poprvé v životě jsem měla ráda svoji ségru. S Davidem jsem strávila téměř celé prázdniny. Společně s mojí ségrou a Markem. S Davidem se vídáme, i když je v Brně na gymplu, téměř každý víkend. A ponaučení: NIKDY NEODSUZUJTE SVOJI SÉGRU, KDYŽ NEVÍTE, KDY VÁM BUDE UŽITEČNÁ!!! Vím to z vlastní zkušenosti. Nicolle Nováková NÁZORY, UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE Šikana Skoro každá škola se potýká se šikanou. Naše je zatím výjimkou. Bude to zřejmě tím, že jsme před nástrahami města chráněni venkovským prostředím a že jsme pod pevným ředitelským vedením. Se šikanou se může ale setkat každý z nás. Je tedy dobré vědět, proč k ní vlastně dochází. Nenapadají vás nějaká proč? Není dnešní společnost málo vstřícná k dětem? Nevšímá si jich málo? Mají rodiče čas, aby si se svými dětmi promluvili o jejich problémech? A pak se diví, když se nechají zlákat skupinkou pochybných lidí, kteří stahují slabší jedince k sobě. A v takové skupině i zakřiknutý jedinec může být až brutálním a šikanovat další. Jen aby se svým „kamarádům“ zalíbil. Nad tímto problémem by se měla zamyslet celá společnost. A musíme jen doufat, že škola, společnost a rodiče si budou dětí více všímat, aby se už takové případy neopakovaly. Petra Stehnová Vzpomínka na ztraceného přítele. Řekne-li se věta „Pes, nejlepší přítel člověka“, není to jen fráze. Ti, kteří nějakého psa měli, nebo mají, určitě pochopí, co tím myslím. Než se ale rozhodnu nějakého toho pejska si pořídit, musím mít jasno v tom, že to není věc, kterou odložím, protože mě právě teď nezajímá. Taktéž bych měla mít na paměti, že tu se mnou nebude věčně. Nejkrásnější dárek pro mě byl, když mi rodiče oznámili, že budeme mít psa. Nějaký čas uplynul a já po návratu ze školy domů uviděla v koupelně nádherné 25 Školní krounský ob∏asník ∏erven/2006 štěňátko, které mělo velké tlapky, černobílou barvu srsti, vztyčené uši a nádherné, ale smutné hnědé oči. Mládě sibiřského haski dostalo jméno Tara. Jak plynul čas, z malého štěněte vyrostl velký, silný a zdravý pes mající pro tuto rasu typické vlastnosti. Oblíbeným obdobím, ve kterém si Tara nejvíce zařádila, byla zima. Lovecký talent byl nepřehlédnutelný, což by mohla dosvědčit jedna slepice, která přišla o spoustu peří na křídle. Výborná kondice a vytrvalost byly u Tary mnohdy až na obtíž. Hrozně ráda si vybírala, co sní a co ne. Při svých hrách rozkousala a zničila spoustu věcí. Ale i přes to všechno jsem ji měla ráda. Mezi mnou a ní bylo silné pouto. Navenek to nebylo nijak znát. Jako u lidí však platí, že se chovala ke každému jinak a ne všechny měla ráda. Takového přítele, jakým byla ona, jen těžko opět najdu. Školní krounský ob∏asník 26 ∏erven/2006 Simona Jadrná, 6. tř. – Tenhle rozvrh hodin se mně nelíbí, protože máme hodně hodin a učitelé jsou takoví přísní. Eva Brožková, 7. tř. – Líbí se mi, že máme dvouhodinovku těláku. Patrik Pokorný, 7. tř. – Rozvrh se mi nelíbí, protože máme dvě hodiny tělocviku za sebou s panem učitelem Šípkem. Jitka Odehnalová, 8. tř. – Nejsem ráda, že máme jiného učitele dějepisu. Jana Kolářová, 9. tř. – Tento rozvrh se mi nelíbí, minulý byl lepší, protože jsme neměli tak náročnou fyziku. Martin Minář, 9. tř. – Rozvrh se mi nelíbí, protože tam je moc hodin. Připravily Sára Giansanti a Nicolle Nováková Lenka Svobodová AEROBIK Anketa:: Anketa Na aerobik chodím už od 1. třídy. Moc mě baví a jsem ráda, že u nás na škole něco takového existuje. Aerobik mi přináší spoustu nových věcí a nejlepší na tom je, že jsme tam parta mladých holek s velice kamarádskou paní učitelkou. Před rokem paní učitelka musela kvůli těhotenství přerušit naše společné cvičení. Bylo nám to líto, ale moc jsme paní učitelce miminko přáli a měli jsme velikou radost, když se jí v únoru narodil chlapeček Tomášek. Při každém setkání jsme se paní učitelky ptali, kdy s námi začne zase cvičit. Na začátku tohoto školního roku jsme se konečně dočkali. Jsme moc rádi. Myslím si, že i ostatním holkám aerobik moc scházel, a proto mě těší, že zase můžu navštěvovat naše společné hodiny. Mám ráda moderní hudbu a rychlé písničky. A na ty se také na aerobiku cvičí. Aerobik je mým nejmilejším koníčkem, a proto moc děkuji paní učitelce, že se k této práci zase vrátila. Nejoblíbenější seriál našich žáků: Nejoblíbenější seriál Horákovi; 6; 6% Rodinná pouta; 8; 7% Simpsonovi; 26; 25% Pojišťovna štěstí; 10; 9% Nicolle Nováková Scooby Doo; 15; 14% Ordinace v růžové zahradě; 24; 22% Průzkum: Líbí se vám letošní rozvrh hodin? Daniela Nováková, 4. tř. – Tento rozvrh hodin se mně líbí, protože máme pět hodin. Jaroslava Šubecová, 4. tř. – Mně se na rozvrhu líbí, že máme pět hodin. Eliška Tlapáková, 5. tř. – Líbí se mně, že tam je čeština, přírodověda a angličtina. Jan Šmok, 5. tř. – Rozvrh se mi líbí, protože máme v pátek čtyři hodiny. Iveta Doležalová, 6. tř. – Rozvrh se mi nelíbí, protože máme víc hodin. Přibyl nám zeměpis, dějepis a fyzika. Ulice; 18; 17% ZKUS DOKRESLIT OBRÁZKY Školní krounský ob∏asník 27 ∏erven/2006 Školní krounský ob∏asník 28 „Neříká se, že hoří, ale že svítí.“ „Mami, záclony už taky svítí.“ Recept z dětské kuchařky HÁDANKY, TAJENKY, RÉBUSY, VTIPY, RECEPTY „Mami, stromeček hoří!“ ∏erven/2006 Školní krounský ob∏asník 29 ∏erven/2006 Školní krounský ob∏asník 30 ∏erven/2006 NĚMECKÁ KŘÍŽOVKA T počasí s a lékař otevřít pár Připravila Sára Giansanti pít ANGLICKÁ KŘÍŽOVKA číst Nemá to huby, ale tři zuby, u jídla slouží, po něm netouží. Na počátku je to černé, při použití je to rudé, na konci je to šedé. Co to je? V jednom rožku trošku, v druhém rožku trošku, v třetím rožku trošku, v prostředku nejvíc. Stojí babice rozcuchaná velice. Když přijdou časy, zelené má vlasy, když tělo chřadne, do vody padne. Řešení hádanek: (akčildiv, ílhu, aniřep, abrv) ahoj dům bílý oheň červený „Maminko, neměla bys prosím deset korun pro jednoho starého pána?“ „To je od tebe hezké, že myslíš na staré lidi. A kde je ten pán?“ „Stojí za rohem a prodává zmrzlinu.“ Tetička přinesla Petrovi k svátku atlas a povídá: „Toho si, Petříčku, važ. Je z doby mého mládí.“ „Teto, a je v něm už Amerika?“ Přijde Pepíček pozdě do školy a omlouvá se: „Promiňte, já jsem se opozdil, protože jeden pán na autobusové zastávce ztratil desetikorunu.“ “A ty jsi mu ji pomáhal hledat?“ “Ne, já jsem na ní stál!“ Školní krounský ob∏asník 31 ∏erven/2006 Patříš mezi 2% nejinteligentnějších lidí na světě? Školní krounský ob∏asník 32 ∏erven/2006 Vyluštěte si sudoku Einstein tuto hádanku vytvořil v minulém století. Tvrdil, že 98% lidí na světě není schopno ji vyřešit. Zkusíš to? V této hádance není žádný trik, jde o pouhou logiku. Takže: hodně štěstí a nevzdávej se! 1. Je pět domů, každý má jinou barvu. 2. V každém domě bydlí osoba jiné národnosti. 3. Každý majitel upřednostňuje určitý nápoj, kouří určitou značku cigaret a chová určité zvíře. 4. ŽÁDNÁ z těchto pěti osob NEPIJE stejný nápoj, NEKOUŘÍ stejné cigarety ani NECHOVÁ stejné zvíře jako některý z jejich sousedů. OTÁZKA: Komu patří ryba? Víte, že: - Brit žije v červeném domě. - Švéd chová psa. - Dán pije rád čaj. - Němec kouří cigarety Rothmans. - Nor bydlí v prvním domku. - Majitel zeleného domku pije kávu. - Kuřák cigaret Winfield pije rád pivo. - Majitel žlutého domu kouří cigarety Dunhill. - Osoba, která kouří Pall Mall, chová papouška. - Muž, který bydlí v prostředním domě pije mléko. - Kuřák cigaret Marlboro bydlí vedle toho, kdo chová kočku. - Muž, který chová koně, bydlí vedle toho, který kouří Dunhill. - Nor bydlí vedle modrého domu. - Kuřák cigaret Marlboro má souseda, který pije vodu. - Zelený dům stojí nalevo od bílého domu (hned vedle něho). Řešení přineseme v příštím čísle Škrobu. Koukejte se na křížek a pak Nejlépe na rovnou plochu, např. zeď, a zamrkejte Školní krounský ob∏asník 33 ∏erven/2006 Optické iluze Tři tváře Tady je mnoho skrytých obrazů. Je zde mlýn, nebo přilbice? A kolik najdete v obrazu lidských tváří? Školní krounský ob∏asník 34 ∏erven/2006 &&&&& Žofka křížovka &&&&& Narodil se r. 1451 v ……(1. část tajenky). V roce 1492 objevil ……(2. část tajenky) a je pohřben ve španělské Seville. Byl to mořeplavec ……(3. + 4. část tajenky). NÁŠ KOMIKS VODOROVNĚ: A. Hluboký záliv v Jadranském moři obvykle s přístavem; velbloudovité zvíře Jižní Ameriky. – B. Plynný obal komety; 2. část TAJENKY. – C. Staré platidlo; česká řeka; součást máselnice. – D. Otravný bojový plyn; předložka; souboj dvou soupeřů; zkratka High Technology. – E. 3. část TAJENKY; ženské jméno. – F. Příslušník nacistického vojenského oddílu; ranní vláha; anglicky „muž“. – G. Svatba; hospodářské zvíře; strana těla. – H. Likvidovat; chem. značka draslíku; český prezident. – I. Solmizační slabika; římskými číslicemi 99; iniciály nejznámějšího českého zpěváka; zkratka české extremistické politické strany. Kreslí Lucie Vtípilová Řešení úkolu: Co to je? – Atlas. Všechny odpovědi byly správné. Keser. Správné odpovědi jsou a, b. Vydává Základní škola v Krouně, PSČ 539 43, 469341115 e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XIV. Redakční rada: N. Nováková, S. Giansanti, A. Mlynářová, P. Stehnová, L. Vtípilová, L. Svobodová, O. Malý, A. Benešová, D. Netolická, D. Stodolová, Mgr. Petr Schmied, Mgr. Eva Pejchová Illustrations: Lucie Vtípilová Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno. listopad 2006 SVISLE: 1. Dýně. – 2. Aromatická rostlina; vidina ve spánku. – 3. Bolest (básnicky); anglicky „oko“; šlechtický titul. – 4. Chem. značka kyslíku; pochod; sklizně sena. 5. Ledovcový útvar; 1. část TAJENKY. –– 6. Kancelářská zkratka; bojový výpad; SPZ okresu Klatovy. – 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu; slavnostní mužský oblek. – 8. Ženské jméno; dvojzpěv; zkratka americké rasistické organizace. – 9. Cizí mužské jméno; NaCl; značka jednotky hmotnosti. – 10. Římskými číslicemi 1001; obyvatel obce u Skutče. – 11. Spojka; 4. část TAJENKY. – 12. Citoslovce oddychnutí; stát v jihovýchodní Asii. – 13. Předložka; bojové vozidlo. Pomůcka: 6. AA. – 8. Ku – Klux – Klan. Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým jménem a třídou na kousek papíru a do konce listopadu zaneste p.uč. Schmiedovi. Ze správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.