Toulky přírodou jižní Moravy

Evropský sociální fond
„Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti“
http://www.oppa.cz  http://www.gyarab.cz  http://www.esfcr.cz http://www.prahafondy.eu
2011
Toulky přírodou jižní Moravy
Lukáš Erhart, Anna Procházková,
Šimon Hrozinka, Tomáš Procházka,
Peter Zbončák
Gymnázium, Praha 6, Arabská 14
30.6.2011
Toulky přírodou jižní Moravy
Obsah
Obsah....................................................................................................................................................... 2
Úvod ........................................................................................................................................................ 3
Informace o cestě .................................................................................................................................... 4
Toulky přírodou jižní Moravy – 8denní komplexní biologická studijní cesta .......................................... 4
Odjezd...................................................................................................................................................... 5
Zámek a park v Lednici ............................................................................................................................ 5
Historie a současnost zámeckého areálu ............................................................................................ 5
Dřeviny zámeckého parku ................................................................................................................... 8
Palmový skleník ................................................................................................................................. 13
Hnízdní kolonie volavek a kvakošů .................................................................................................... 14
Dravci ................................................................................................................................................. 16
Pouzdřany .............................................................................................................................................. 18
Pouzdřanská step a Kolby – národní přírodní rezervace ................................................................... 18
Lednické rybníky .................................................................................................................................... 21
NPR Lednické rybníky ........................................................................................................................ 21
Vodní nádrže Nové mlýny ..................................................................................................................... 26
Vodní nádrže Nové Mlýny ................................................................................................................. 27
Pohansko ............................................................................................................................................... 28
Pavlovské vrchy ..................................................................................................................................... 32
Pavlovské vrchy, Děvín – národní přírodní rezervace ...................................................................... 32
Svatý kopeček u Mikulova – přírodní rezervace................................................................................ 36
Použitá literatura ................................................................................................................................... 38
2
Toulky přírodou jižní Moravy
Úvod
Dostáváte do rukou sborník, v němž bychom vám chtěli přiblížit přírodu a historii nádherné
části jižní Moravy a poskytnout inspiraci na podobnou studijní cestu, kterou již několik let
nabízíme našim žákům.
Kapitoly jsou věnovány jednotlivým jednodenním exkurzím, z nichž si můžete sestavit i cestu
kratší. Jednodenní exkurze jsou námi uskutečňovány v uvedené dny vzhledem k různým
otevíracím dobám navštěvovaných míst.
Studijní cesty se bez problémů může zúčastnit až 30 žáků. Doprava po jižní Moravě je
zajištěna díky linkovým autobusům a osobním vlakům, které jezdí dostatečně často a nebývá
problém se tam s 30 člennou skupinou dostat.
Hodně pohodových chvil při toulkách přírodou jižní Moravy vám za kolektiv autorů přeje
Lukáš Erhart
3
Toulky přírodou jižní Moravy
Informace o cestě
Toulky přírodou jižní Moravy – 8denní komplexní biologická studijní cesta
Doprava: vlak Euro City (Praha – Břeclav a zpět), autobus a osobní vlak (místní přeprava).
Ubytování: Kemp Apollo v Lednici (chatky nebo maringotky), sociální zařízení společné,
v areálu kempu je restaurace a obchůdek s potravinami
Stravování: Z vlastních zásob. V kempu je kuchyňka, ale je nutné si přivézt vlastní plynové
nebo elektrické vařiče. Chatky jsou vybaveny rychlovarnými konvicemi.
Cílová skupina: účastníci Semináře z biologie (třetí ročník) a ostatní zájemci z řad žáků
gymnázia (maximálně 30 žáků).
Pedagogický dozor: 2 učitelé biologie.
Nejlepší termín je polovina května.
Program tematické cesty
Pátek – Odjezd v ranních hodinách vlakem Euro City z Prahy. V Břeclavi přestup na autobus
směr Lednice. Ubytování v kempu Apollo.
Sobota – Zámek a park v Lednici
Neděle – Pouzdřany
Pondělí – Lednické rybníky
Úterý – Vodní nádrže Nové mlýny
Středa – Pohansko
Čtvrtek – Pavlovské vrchy
Pátek – v dopoledních hodinách procházka kolem lednických rybníků, úklid. Odjezd
autobusem od kempu do Břeclavi, přestup na vlak do Prahy. Návrat do Prahy kolem 19.
hodiny.
Doporučuje se přibalit
 Oblečení a obuv jak na pěkné tak na deštivé počasí
 Tenisky na přezutí, pláštěnka, pokrývka hlavy, šátek
 Hygienické potřeby, osobní léky
 Sluneční brýle, krémy s UV filtrem, repelent
 Láhev na pitnou vodu, zápisník, propiska
 Baterka, nejlépe čelová
 Dalekohled, lupa, fotoaparát
 Rozdvojka (na nabíjení mobilů), přístrojek do zásuvky na hubení komárů
 Spacák
4
Toulky přírodou jižní Moravy
Odjezd
Pátek – Odjezd v ranních hodinách vlakem Euro City z Prahy. V Břeclavi přestup na autobus
směr Lednice. Autobusové nádraží je vzdálené asi 5 min. chůze. Vystoupit na zastávce
Lednice – Apollo, která je u vstupní brány do kempu Apollo. (Cesta včetně přestupu trvá si 4
hodiny.) Ubytování v kempu Apollo. Organizační schůzka a poté vycházka kolem
Lednického rybníka po červené turistické značce k ptačí vyhlídce, kde proběhne instruktáž
ke správnému používání dalekohledů a botanických lup.
Zámek a park v Lednici
Sobota – Odchod z kempu v 8.30 po silnici do Lednice. V 9.00 hodin prohlídka zámku a poté
skleníku. Demonstrace dřevin cestou na louku, kde působí firma Zayferus, která od 12.00
hodin zahajuje ukázku výcviku dravého ptactva a sov. Po 13. hodině polední pauza.
V Lednici je na náměstí několik restaurací a 2 prodejny s potravinami. Ve 14.30 sraz před
skleníkem a odchod k vodráně a poté k minaretu, cestou demonstrace dřevin. Výstup na
minaret (pozor, poslední možný vstup na minaret je v 16.30 hod.). Poté návrat podél
druhého břehu Zámeckého rybníka k zámku. Cestou demonstrace dřevin, vodního ptactva
a pozorování hnízdní kolonie volavek a kvakošů. Návrat do kempu ve večerních hodinách.
Historie a současnost zámeckého areálu
Jindřich z Liechtenštejna získal panství Lednice v roce 1249 darem od českého krále Přemysla
Otakara II. Liechtenštejnové se sice na Břeclavsku natrvalo usídlili až v roce 1608, kdy se
z rakouského Štýrska přestěhovali do Valtic, ale své statky si zde udrželi téměř 700 let až do
roku 1945. V Lednici Liechtenštejnové vybudovali své velkolepé letní sídlo, které se jim
podařilo propojit s Valticemi rozsáhlým kultivovaným přírodním parkem. Tento přírodní park
vznikal postupně v průběhu mnoha generací přetvářením krajiny mezi Lednicí a Valticemi.
Lednice a její okolí se postupně staly výkladní skříní moci, schopnosti a slávy Liechtenštejnů,
jednoho z nejvýznamnějších šlechtických rodů ve střední Evropě.
Zámecký park v Lednici navazuje na areál zámku. Ten byl prvně doložen v polovině 16.
století, kdy byl vybudován spolu s přilehlou zahradou v renesančním stylu. V druhé polovině
5
Toulky přírodou jižní Moravy
17. století byl zámecký areál barokizován a byla zde zřízena oranžérie, ve které rostlo 113
keřů, 857 exotických květin, 80 exotických stromů a 620 dalších rostlin v květináčích na
zahradě (citroníky, pomerančovníky, fíkovníky, pepřovníky, vavříny, granátovníky a olivové
stromy). Na konci 18. století v Lednici postupně zde vznikla ojedinělá sbírka
severoamerických dřevin.
Obr. č. 1 – Zámek v Lednici (Foto: Anna Procházková)
V průběhu 19. století postupně docházelo k velkým přeměnám vzhledu zámeckého parku,
který prošel vývojem přes klasicismus až do romantické podoby anglické zahrady. V té době
zde byl vyhlouben ohromný Zámecký rybník o hloubce cca 1,3 m a velikosti 30 ha. Získaná
zemina byla použita k vymodelování šestnácti ostrovů a nanesení vrstvy půdy na zbývající
území. Tím bylo dosaženo geniálního zvýšení úroveně terénu parku nad úroveň ohrožovanou
neustálými záplavami řeky Dyje. V poslední fázi bylo vyhloubeno nové koryto řeky Dyje vně
parku (za Minaretem) a řeka byla do něj převedena, aby nadále nepoškozovala zámecký
areál. Byla vybudována vodárna na zásobování četných fontán, vodotrysků, kaskád, kanálů,
6
Toulky přírodou jižní Moravy
nádrží a vodních her. Původní barokní zahrada byla přestěhována na jižní stranu zámku až po
roce 1886.
Obr. č. 2 – Minaret (Foto: Peter Zbončák)
Průhled parkem je zakončen minaretem, postaveným na dubových pilotech v bažinaté půdě.
Součástí parku je replika římského vodovodu spojeného s navršeným skaliskem, které ukrývá
romantickou umělou jeskyni zvanou Peklo. Ze skaliska dopadal na hladinu rybníka vodopád.
Park s bohatou sbírkou dřevin je harmonicky propojen na východním okraji s okolní krajinou,
kde plynule přechází do komplexu lužních lesů. V dnešním zámeckém parku v Lednici o
rozloze 170 ha můžeme vidět na 450 taxonů listnatých stromů a přibližně 170 taxonů
jehličnatých dřevin v různých věkových kategoriích.
Zámecký park v Lednici se stal vyhledávaným turistickým cílem, který ročně navštíví statisíce
zájemců o historii i přírodu. Procházky v rozlehlém parku mají podle klimatologické studie
příznivý dopad na organismus. Toulky klidným prostředím, zejména pak mezi zámkem a
minaretem, se proto staly součástí léčebných procedur v nových lázních v Lednici. Vstup do
parku je zdarma.
7
Toulky přírodou jižní Moravy
Dřeviny zámeckého parku
Listnaté stromy: bříza bělokorá (Betula pendula), buk lesní (Fagus sylvatica), dub letní
(Quercus robur), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulas), jabloň
Moerlandsova (Malus moerlandsii), javor horský – klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč
(Acer platanoides, javor polní – babyka (Acer campestre), jerlín japonský (Sophora japonica),
jeřáb muk (Sorbus aria), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jírovec červený (Aesculus carnea),
jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides), lípa
plstnatá – stříbrná (Tilia tomentosa), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia
plathyphyllos), líska turecká (Corylus colurna), lyliovník
tulipánokvětý (Liriodendron
tulipifera), magnólie kobus (Magnolia kobus), olše lepkavá (Alnus glutinosa), pavlovnie
plstnatá (Paulownia tomentosa), střemcha obecná (Prunus padus syn.Padus avium), svitel
latnatý (Koelreuteria paniculata), topol (Populus sp.), trnovník bílý (Robinia pseudoacacia),
třešeň pilovitá (Prunus serrulata), višeň chloupkatá (Prunus subhirtella ´Pendula´), vrba (Salix
sp.), zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum)
Obr. č. 3 – Zámecký rybník (Foto: Lukáš Erhart)
8
Toulky přírodou jižní Moravy
Obr. č. 4 – Zmarlika Jidášova (kauliflorie) (Foto: Lukáš Erhart)
Jehličnaté stromy: borovice Armandova (Pinus armandii), borovice bělokorá (Pinus
leucodermis), borovice černá (Pinus nigra), borovice Jeffreyova (Pinus Jeffrei), borovice kleč
(Pinus mugo), borovice lesní (Pinus sylvestris), borovice limba (Pinus cembra), borovice
osinatá (Pinus aristata), borovice těžká (Pinus ponderosa), borovice vejmutovka (Pinus
strobus), cedr libanonský (Cedrus libani), cypřišek hrachonosný (Chamaecyparis pisifera),
cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), cypřišek nootkajský (Chamaecyparis
nootkatensis), cypříšovec Leylandův (Cupressocyparis leylandii), douglaska Menziesova
(Pseudotsuga menziesii), hlavotis peckovitý (Cephalotaxus harringtonia), jalovec čínský
(Juniperus chinensis), jalovec prostřední (Juniperus media), jalovec viržinský (Juniperus
virginiina), jalovec vodorovný (Juniperus horizontalis), jedle bělokorá (Abies alba), jedle
jehlicovitá (Abies holophylla), jedle kavkazská (Abies nordmanniana), jedle nikko (Abies
homolepis), jedle obrovská (Abies grandis), jedle ojíněná (Abies concolor), jedle řecká (Abies
cephalonica), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), jinan dvoulaločný (Ginko biloba),
9
Toulky přírodou jižní Moravy
kryptomérie
japonská
(Cryptomeria
japonica),
metasekvoje
čínská
(Metasequoia
glyptostroboides), mikrobiota křižmovstřícná (Microbiota decussata), modřín japonský (Larix
kaempferi), modřín opadavý (Larix decidua), pazerav sbíhavý (Calocedrus decurrens),
sekvojovec obrovský (Sequoidendron giganteum), smrk omorika (Picea omorika), smrk
pichlavý (Picea pungens), smrk východní (Picea orientalis), smrk ztepilý (Picea abies), tis
červený (Taxus baccata), tis japonský (Taxus cuspidata), tisovec dvouřadý (Taxodium
distichum), toreya kalifornská (Torreya californica), zerav japonský (Thuja standishii), zerav
řasnatý (Thuja plicata), zerav východní (Thuja orientalis), zerav západní (Thuja occidentalis),
zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata)
Obr. č. 5 – Demonstrace dřevin v zámeckém parku v Lednici (Foto: Šimon Hrozinka)
Keře: abeliophyllum dvouřadé (Abeliophyllum distichum), bez černý (Sambucus nigra), brslen
evropský (Euonymus europaeus), čimišník křovitý (Caragana frutex), čimišník stromovitý
(Caragana arborescens), dřín obecný (Cornus mas), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), dřišťál
Thunbergův (Berberis thunbergii), dřišťál Wilsonové (Berberis wilsoniae), hlošina úzkolistá
(Elaeagnus angustifolia), hortenzie drsná (Hydrangea aspera ssp. sargentiana), hortenzie
10
Toulky přírodou jižní Moravy
velkolistá (Hydrangea macrophylla), hroznatec hroznatý (Exochorda racemosa), ibišek syrský
(Hibiscus syriacus), javor dlanitolistý (Acer palatum), jírovec drobnokvětý (Aesculus
parviflora), kalina Carlesiova (Viburnum carlesii), kalina obecná (Viburnum opulus), kalina
tušalaj (Viburnum lantana), kalina vonná (Viburnum farreri), kdoulovec japonský
(Chaenomeles japonica), kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa), kdoulovec nádherný
(Chaenomeles supena), klokoč zpeřený (Staphylea pinnata), kolkvície krásná (Kolkwitzia
amabilis), komule Davidova (Buddleja davidii), komule střídavolistá (Buddleja alternifolia),
líska obecná (Corylus avellana), líska veliká (Corylus maxima), lýkovec jedovatý (Daphne
mezereum), magnolie hvězdovitá (Magnolia stehlata), magnolie Soulangeova (Magnolia
soulangeana), meruzalka alpská (Ribes alpinum), mochna křovitá (Potentilla fruticosa),
muchovník Lamarkův (Amelanchier lamarckii), netvařec křovitý (Amorpha fruticosa),
ořechokřídlec klandonský (Caryopteris clandonensis), pámelník bílý (Symphoricarpos albus
var. laevigatus), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), pustoryl věncový (Philadelphus
coronaris), rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides), ruj vlasatá (Cotinus coggygria),
skalník vodorovný (Cotoneaster horizontalis), svída bílá (Swida alba), svída krvavá (Swida
sanguinea), šeřík čínský (Syringa chinensis), šeřík obecný (Syringa vulgaris), škumpa
orobincová (Rhus typhina), štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides), tavola kalinolistá
(Physocarpus opulifolius), tavolník japonský (Spiraea japonica), tavolník popelavý (Spiraea
cinerea), tavolník van Houtteův (Spiraea vanhouttei), tavolník význačný (Spiraea arguta),
trojpuk drsný (Deutzia scabra), vajgélie křížená (Weigela hybrida), vajgélie květnatá (Weigela
florida), vilín japonský (Hamamelis japonica), vilín měkký (Hamamelis mollis), vilín virginský
(Hamamelis virginiana), zákula japonská (Kerria japonica), zimolez kamčatský (Lonicera
kamtschatica), zimolez Maakův (Lonicera maackii), zimolez nejvonnější (Lonicera
fragrantissima), zimolez tatarský (Lonicera tatarica), zlatice prostřední (Forsythia
intermedia), zlatice převislá (Forsythia suspensa), zmarlika Jidášova (Cercis siliquastrum),
žanovec měchýřník (Colutea arborescens), židovník německý (Myricaria germanica)
Palovnie plstnatá (latinsky Paulownia tomentosa Steud., známá též jako čínský císařský
strom) je strom z čeledi Paulowniaceae (dříve byla řazena do čeledi krtičníkovité),
pojmenovaný na počest Anny Pavlovny Romanovové, královny Nizozemské, ruské
velkokněžny, dcery cara Pavla I. a sestry cara Alexandra I.
11
Toulky přírodou jižní Moravy
Strom pochází z jihovýchodní části Číny. Již dlouho je však vysazován v teplejších částech
Evropy jako ozdobný parkový strom. V Česku je přes svou atraktivnost poměrně vzácný
(roste např. v zahradě zámku Ploskovice, v Brně v Biskupském dvoře, v parku u Domu umění
nebo v Líšni na Hájkově ulici).
Paulovnie je velmi odolná rostlina. Dokáže přežít požár, neboť její kořeny jsou schopny
regenerace a vyhnat nové větve. Je odolná k znečištění a není citlivá k půdním typům. Proto
se řadí mezi tzv. pionýrské rostliny - obohacuje půdu dusíkem, zabraňuje svými kořeny erozi.
Nesnáší stín jiných stromů, daří se jím, pokud je převyšuje.
Lehká a hebká semena byla běžně užívána jako obalový materiál čínskými exportéry
porcelánu od 19. století do objevu polystyrenu.
Obr. č. 6 – Pavlovnie plstnatá (plodenství) (Foto: Šimon Hrozinka)
12
Toulky přírodou jižní Moravy
Palmový skleník
Skleník byl vybudován hned vedle lednického zámku v letech 1843 – 1851 podle projektu
Jiřího Wingelmüllera. Díky své moderní železné konstrukci a tvaru byl považován v tehdejší
době za mimořádnou stavbou. Dnes patří mezi unikátní historické technické památky.
Skleník je 92 m dlouhý, 13 m široký a 10 m vysoký. Střešní konstrukci nesou dvě řady
litinových štíhlých sloupů ve tvaru bambusových stvolů. Objekt kryje skleněná střecha
obloukovitého tvaru, složená z malých skleněných šindelů, které lomí světlo.
Obr. č. 7 – Palmový skleník (Foto: Tomáš Procházka)
Zpočátku sloužil k zimování teplomilných rostlin, později se začal využívat celoročně jako
zimní zahrada, poskytující věrnou představu tropické krajiny. Po nákladné rekonstrukci v
nedávné době, opět slouží tomuto účelu.
Jsou zde pěstovány subtropické a tropické rostliny.
13
Toulky přírodou jižní Moravy
Otevírací doba: duben a říjen denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin, květen až září denně
mimo pondělí od 9 do 17 hodin. Polední přestávka od 12 do 13 hodin.
Vstupné: základní: 60,-- Kč, snížené: 30,-- Kč.
Hnízdní kolonie volavek a kvakošů
Na ostrůvcích Zámeckého rybníka vznikla největší hnízdní kolonie volavek popelavých a
kvakošů nočních v České republice. Hnízdí zde okolo 230 párů obou druhů. Ptáci zde hnízdí
nepřetržitě už od roku 1932. Aby se zamezilo jejich rušení, jsou ostrůvky pro veřejnost
nepřístupné.
Obr. č. 8 – Pozorování volavek a kvakošů (Foto: Šimon Hrozinka)
Volavka popelavá (Ardea cinerea) je podobná čápům. Svrchní strana těla je šedě popelavá,
černý proužek nad okem je zakončen ozdobnými pery. Na voleti má prodloužené peří.
Mláďata jsou bez proužku přes oko. Prachové peří mají zářivě stříbřité, na hlavě se znatelnou
14
Toulky přírodou jižní Moravy
chocholkou. Za letu lze snadno volavku poznat podle "esovitého" krku. V letu pomalu mává
křídly a ozývá se krákoravým "chreik, chreik". Na hnízdě se ozývá chraplavým křikem.
Volavky jsou velmi bystré a plaché. Není snadné se k nim přiblížit.
Volavky jsou částečně tažné. Naše volavky zimují zpravidla ve Středomoří, ale také v západní
a východní Africe. Na hnízdiště se vracejí zpravidla v březnu. V mírných zimách se však
můžeme setkat s volavkami po celou zimu. Po příletu nastává zajímavý tok. Samec stojí na
vyvýšeném místě, vyráží hlasité zvuky, čepýří peří a otevírá zobák, aby přilákal některou
samici letící kolem. Hnízdo budují oba ptáci společně z větviček, rákosových stébel apod.
obvykle vysoko na stromech. Některá hnízda slouží volavkám několik let za sebou. Ptáci je
každoročně jen přistavují. V dubnu až květnu, vzácně i koncem března, snáší samice obvykle
4 až 5 zelenomodře zbarvených vajec. Na vejcích sedí střídavě oba rodiče 25 až 28 dní.
Protože se mláďata líhnou v určitých časových odstupech, nacházíme v hnízdě různě velké
kusy. Starší mláďata se ke svým sourozencům chovají značně neurvale. Zhltají jim všechnu
potravu a často je i vyhodí z hnízda. Mláďat, která vypadla z hnízda si staří nevšímají. Vrozený
instinkt je nutí věnovat pozornost jen potomstvu na hnízdě. Oba partneři krmí mláďata
přímo do zobáku, ale později jim vyvrhují potravu na hnízdo. Za 8 až 9 týdnů jsou už mladé
volavky vzrostlé a létají. Živí se pak stejnou potravou jako dospělí.
Volavky žijí zpravidla v koloniích. Každý rok se objevují ale i ojedinělé páry. Hlavní potravou
volavek jsou různí vodní živočichové, především malé ryby, žáby, ale i menší ptáci, měkkýši,
myši, hraboši a větší hmyz.
Volavky byly dříve pronásledovány rybáři jako významní škůdci. Dnes jsou ve většině
evropských států chráněny a její stavy se opět k velké nelibosti rybářů zvyšují.
Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) má silný zobák a na brodivého ptáka velmi krátké nohy.
Po většinu roku mají kvakoši světle zelenou barvu, která se v období hnízdění mění na světle
žlutou až růžovou. Jejich záda jsou černá se zelenavým leskem, křídla, tělo a ocas jsou šedě
zbarvené, břicho je bílé. V týle jim vyrůstá několik dlouhých ozdobných per, která mu
dosahují až do poloviny zad. Mladí kvakoši mají tmavě hnědý šat s krémově bílými skvrnkami
a světlejší spodní stranou těla. Za potravou se vydávají za soumraku a při letu se ozývá
pravidelným silným voláním „kvak“. Pouze když krmějí neustále hladová mláďata, lovějí pilně
i přes den.
15
Toulky přírodou jižní Moravy
Kvakoši jsou rozšířeni po celém světě s výjimkou Austrálie. Objevují se na hustě zarostlých
březích řek, u rybníků a mělčích jezer i u malých potoků nebo v bažinatých oblastech, kde
nocuje a hnízdí na vysokých, hustě olistěných stromech. Kvakoši jsou tažní ptáci.
Námluvy zahajuje samec, který zabere místo pro hnízdo a bojovně ho hájí. Proti narušiteli
klidu zaujme výhružnou pozici, natáhne hlavu a krk dopředu, načepýří peří na krku, hrudi a
zádech a ukazuje tak, kdo je na území prvním a tedy právoplatným majitelem. Pak skloní
hlavu a vyluzuje krátké kvákání k zastrašení protivníka. S nastávající partnerkou se naopak
zdraví jemným poklepáváním zobáky a vzájemným pročesáváním peří. Samec z několika
větviček vystaví nejdříve základ hnízda a pak, když na něj naláká samici, podává jí další větve
a ona pokračuje ve stavbě. Hnízdo vypadá poněkud neuspořádaně a nedbale a je využíváno a
dostavováno i několik let po sobě. Pouze když je starých hnízd nedostatek, stavějí ptáci nová.
Hnízda bývají na stromech nebo v křovinách v blízkosti vody. Samice snáší jednotlivá vajíčka v
odstupu 48 hodin. Je jich tři až pět a mají modravě zelenou barvu. Snůšku zahřívají oba
rodiče, a to hned po snesení prvního vejce. První mládě se líhne za tři až čtyři týdny a časové
odstupy mezi snesením jednotlivých vajíček mají za následek, že další mláďata se pak líhnou
postupně během následujících šesti až osmi dní. Krmí je oba rodiče společně, většinou
rybami. Při čekání na krmení se ozývají téměř nepřetržitě hlasitým voláním „Kekekeke“.
Přibližně za tři týdny jsou již mláďata schopna opustit hnízdo a sama se začít živit.
Kvakoši žijí zpravidla v koloniích a často i spolu s jinými druhy volavek. Jejich hlavní potravou
jsou různí vodní živočichové, především malé ryby, žáby, vodní hmyz a jeho larvy.
Nepohrdnou však i drobnými hlodavci i ptáky a pavouky. Kvakoši někdy vylupují vejce jiných
volavek.
Ve většině evropských států chráněni. Nejen v České republice jsou kvakoši noční velmi
ohroženi.
Dravci
V areálu zámeckého parku působí od roku 1998 firma Zayferus, obecně prospěšná
společnost na ochranu dravých ptáků. Veškeré finance na svůj provoz získávává svojí vlastní
činností – přednáškami na školách, ukázkami dravců v Lednickém parku pro širokou
veřejnost. Firma zajišťuje ukázky 35 druhů dravých ptáků a od roku 2010 k nim byl zařazen
také lovecký gepard.
16
Toulky přírodou jižní Moravy
Obr. č. 9 – Demonstrace dravého ptactva (Foto: Peter Zbončák)
Pro diváky je zde k dispozici prostorná tribuna. Výklad je zaměřen na poznání dravců a
ochranu přírody. Je zde možné pozorovat ohrožené dravé ptáky, jak ve svém přirozeném
prostředí létají zcela volně a loví věrohodné makety zvířat. Letové ukázky jsou doprovázeny
odborným výkladem. Na některých ukázkách se podílí i samotní návštěvníci. Během letových
ukázek probíhá vědomostní soutěž a na závěr tombola.
Při letech lze vidět útoky následujících dravců na atrapy zvířat tažené navijákem:
dřemlík tundrový (Falco columbarius), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), karančo jižní
(Polyborus
plancus),
luňák
hnědý
(Milvus
migrans),
orel
bělohlavý
(Haliaeetus
leucocephalus), orel skalní (Aquila chrysaetos), ostříž lesní (Falco subbuteo), puštík obecný
(Strix aluco), raroh velký (Falco cherrug), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), sova pálená
(Tyto alba), sup kraulový (Gyps ruppellii).
Dále je zde možné vidět následující ptáky: kalous pustovka (Asio flammeus), kalous ušatý
(Asio Otus), káně bělochvostá (Buteo rufinus), káně Harrisovo (Parabuteo unicinctus), káně
lesní (Buteo buteo), kondor krocanovitý (Cathartes aura), krahujovec obecný (Accipiter
nisus), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), luňák červený (Milvus milvus), moták
17
Toulky přírodou jižní Moravy
pochop (Circus aeruginosus), orel stepní (Aquila rapax), poštolka obecná (Falco tinnunculus),
poštolka rudonohá (Falco vespertinus), puštík bělavý (Strix uralensis), raroh jižní (Falco
biarmicus), sokol lovecký (Falco rusticolus), sovice krahujcová (Surnia ulula), sup kapucín
(Necrosyrtes monachus), sýc rousný (Aegolius funereus), sýček obecný (Athene noctua),
včelojed lesní (Pernis apivorus), výr velký (Bubo bubo), výreček malý (Otus scops), kříženec
sokola loveckého (Falco rusticolus) a raroha velkého (Falco cherrug). Všechna ptáky lze
nafotit a nafilmovat z bezprostřední blízkosti a zúčastnit se celostátní fotografické soutěže.
Ke konci programu se zájemci mohou vyfotit s dravým ptákem na ruce.
Letové ukázky trvají 60 minut a probíhají v měsících květen, červen, září a říjen o víkendech
vždy od 12.00 a 14.00 hodin, během července a srpna denně mimo pondělí v 11.30, 14.15 a
16.30 hodin. Při nepřízni počasí bývá pouze jedna ukázka ve 13.00 hodin. Výstava dravých
práků je otevřena od 8.00 do 21.00 hodin.
Návštěvcící svou účastí přispívají na ochranu dravých ptáků. Pokud nejsou s programem
spokojeni, mají ho zadarmo.
Pouzdřany
Neděle – Odjezd autobusem ze zastávky Lednice – Apollo do Břeclavi, přestup na vlak do
Pouzdřan. V Břeclavi je čas na 30 minutový rozchod (nákup potravin). Výstup na
Pouzdřanskou step a kolby (demonstrace teplomilné fauny a flóry), ukázka hnízdiště vlhy
pestré. Poté odchod do Pouzdřan, kde je u kostela hostinec, kde je možné posedět na
zahrádce a poobědvat. Po obědě odchod k Pouzdřanskému rybníku – pozorování vodního
ptactva, obojživelníků a plazů. Cestou k Pouzdřanskému rybníku je bývalý pískový lom, kde
je ohromná hnízdní kolonie břehulí. Po 17. hodině návrat vlakem do Břeclavi a přestup na
autobus do Apolla. V Břeclavi je opět čas na 30 minutový rozchod (nákup potravin).
Pouzdřanská step a Kolby – národní přírodní rezervace
Pouzdřanská step a lesostepní doubrava Kolby patří k nejznámějším přírodním rezervacím
jižní Moravy, i floristicky se jedná o evropsky významnou lokalitu. Nachází se
severovýchodně od obce Pouzdřany (okres Břeclav), její výměra přesahuje 180 hektarů.
18
Toulky přírodou jižní Moravy
Obr. č. 10 – Katrán tatarský v Pouzdřanské stepi (Foto: Peter Zbončák)
Větší část tohoto území je tvořena zaobleným pahorkem, na němž převládají panonské
sprašové stepní trávníky, sever lokality je zalesněn panonskými dubohabřinami a
doubravami. Tento poměrně rozlehlý komplex teplomilných lesních společenstev a stepí je
domovem řady ohrožených i chráněných druhů rostlin.
Květena: černýš rolní (Melampyrum arvense), divizna fialová (Verbascum phoeniceum),
hadinec červený (Echium maculatum), hlaváček jarní (Adonis vernalis), hrachor panonský
(Lathyrus pannonicus), chřest lékařský (Asparagus officinalis), kamejka modronachová
(Lithospermum purpurocaeruleum), katrán tatarský (Crambe tataria), kavyly (například Stipa
pulcherrima), katrán tatarský (Crambe tataria), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), koniklec
velkokvětý (Pulsatilla grandis), kosatec nízký (Iris pumila), kozinec bezlodyžný (Astragalus
exscapus), kosatec nízký (Iris pumila), len chlupatý (Linum hirsutum), lnice kručinkolistá
(Linaria genistifolia), máčka ladní (Eryngium campestre), mák bělokvětý (Papaver
maculosum),
mandloň
nízká
(Prunus
tenella),
medovník
meduňkolistý
melissophyllum), oman srstnatý (Inula hirta), pelyněk Pančičův (Artemisia pancicii),
19
(Melittis
Toulky přírodou jižní Moravy
Obr. č. 11 – Hlaváček jarní v Pouzdřanské stepi (Foto: Lukáš Erhart)
pipla osmahlá (Nonea pulla), plamének přímý (Clematis recta), prvosenka jarní (Primula
veris), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), růže bedrníkolistá (Rosa spinosissima),
sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), sasanka lesní (Anemone sylvestris), sinokvět měkký (Jurinea
mollis), šalvěj habešská (Salvia aethiopis), šater latnatý (Gypsophila paniculata), trávnička
prodloužená (Armeria elongata), třemdava bílá (Dictamnus albus), vlnice chlupatá (Oxytropis
pilosa), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), zvonek boloňský (Campanula
bononiensis), zvonek sibiřský (Campanula sibirica)
Pouzdřanská step a lesostepní Kolby patří k nejcennějším botanickým lokalitám jižní Moravy.
Svou pestrostí se řadí s blízkými Pavlovskými vrchy k nejkrásnějším koutům panonské části
Moravy.
20
Toulky přírodou jižní Moravy
Lednické rybníky
Pondělí – odchod z kempu v 8.30. Během dnes se obejdou Lednické rybníky. Cestou
demonstrace hajního a vodního ptactva, ukázky mokřadních rostlin. Zastávky jsou vhodné
u Appolonova chrámu, u Chrámu Tří Grácií. Polední pauza v obci Hlohovec, kde je
restaurace a místní vývařovna (kousek u kostela). Po obědě odchod k Hraničnímu zámečku,
kde je vhodné opět pozorovat vodní ptactvo. Poté podél břehů Lednických rybníků kolem
Rybničního zámečku návrat do kempu. Cestou demonstrace mokřadních společenstev
(funkce v krajině, využití v praxi, ukázka typických mokřadních rostlin), pozorování vodního
ptactva. Večer je možné kolem 21. hodiny vyrazit do zámeckého parku v Lednici a pokusit
se po setmění najít tesaříky obrovské a roháče obecné, které vylézají z kmenů starých
dubů.
NPR Lednické rybníky
Národní přírodní rezervace Lednické rybníky byla vyhlášena v roce 1988. Jde o území o
rozloze 552,5 ha se soustavou rybníků Mlýnský (107 ha), Prostřední (48,5 ha), Hlohovecký
(104 ha) a Nesyt (315 ha, největší rybník na Moravě), které byly budovány od 1. poloviny 15.
století v nivě potoka Včelínek mezi obcemi Sedlec a Lednice. Rybníky byly využívány k chovu
kaprů a hospodářsky zhodnotily bažinatý úval mezi Mikulovem a Lednicí. Staly se základním
krajinářským prvkem Lednicko-valtického areálu. Součástí NPR je i Zámecký rybník (30 ha),
který byl vybudován v nivě řeky Dyje v zámeckém parku v Lednici.
21
Toulky přírodou jižní Moravy
Obr. č. 12 – Lednické rybníky (Foto: Peter Zbončák)
Lednické rybníky patří k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám v České republice.
K rybníkům patří rozlehlé rákosiny tvořené vesměs rákosem obecným (Phragmites australis)
a orobincem úzkolistým (Typha angustifolia), ve kterých skrytě hnízdí řada druhů ptáků,
případně zde ptáci nacházejí útočiště během tahu.
Ve vodě rostou např. rdest maličký (Potamogeton pusillus) a rdestík hřebenitý (Potamogeton
pectinatus), dále šejdračka bahenní (Zannichellia palustris), žabník trávovitý (Alisma
gramineum), lakušník plihý (Batrachium rionii) a lakušník trojdílný (Batrachium baudotii),
prustka obecná (Hippuris vulgaris) a solenka Valerandova (Samolus valerandii). V Zámeckém
rybníku lze vidět i nepůvodní rostliny, např. různé kultivary leknínů, byly zde zjištěny rozsivky
z rodu Epithemia, které indikují neznečištěnou vodu, a sinice Phormidium ambiguum a
Nodularia harveyana.
Na hladině rybníků, na brezích a ostrůvcích lze pozorovat mnoho druhů ptáků. Jsou zde
například k vidění: břehouš černoocasý (Limosa limosa), bukáček malý (Ixobrychus minutus),
22
Toulky přírodou jižní Moravy
Obr. č. 13 – Botanizování u Apollonova chrámu (Foto: Peter Zbončák)
čejka chocholatá (Vanellus vanellus), čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas
crecca), hohol severní (Bucephala clangula), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní
(Anser fabalis), husa velká (Anser anser), hvízdák eurasijský (Anas penelope), jespák bojovný
(Philomachus pugnax), jespák obecný (Calidris alpina), kachna divoká (Anas platyrhynchos),
kolpík bílý (Platalea leucorodia), kopřivka obecná (Anas stopera), kormorán velký
(Phalacrocorax carbo), kulík říční (Charadrius dubius), kvakoš noční (Nycticorax nycticorax),
labuť velká (Cygnus olor), lyska černá (Fulica atra), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták
pochop (Circus aeruginosus), pisík obecný (Actitis hypoleucos), polák chocholačka (Aythya
fuligula), polák velký (Aythya ferina), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), potápka malá
(Tachybaptus ruficollis), potápka roháč (Podiceps cristatus), racek bělohlavý (Larus
cachinnans), racek buřní (Larus canus), racek chechtavý (Larus ridibundus), racek malý (Larus
minutus), rybák černý (Chlidonias niger), rybák obecný (Sterna hirundo), slípka zelenonohá
(Gallinula chloropus), vodouš bahenní (Tringa glareola), vodouš šedý (Tringa nebulala),
vodouš tmavý (Tringa erythropus), volavka bílá (Egretta alba), volavka červená (Ardea
23
Toulky přírodou jižní Moravy
purpurea), volavka popelavá (Ardea cinerea), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). Vyskytují
se zde žáby: skokana zelený (Rana esculenta), ropucha obecná (Bufo bufo), ropucha zelená
(Bufo viridis), rosnička zelená (Hyla arborea) a kuňka obecná (Bombina bombina). Z plazů lze
potkat užovku hladkou (Coronella austriaca) a užovku obojkovou (Natrix natrix). V
posledních letech tu lze stále častěji spatřit také bobra evropského (Castor fiber).
Obr. č. 14 – Pozorování vodního ptactva (Foto: Šimon Hrozinka)
Pobřeží Hlohoveckého, Prostředního, Mlýnského rybníka bylo na počátku 19. století parkově
upraveno a osázeno četnými exotickými dřevinami. Celý areál, budovaný jako obrovský
přírodní park, má rozlohu téměř 200 km2 a je společným výtvorem přírody i člověka.
Harmonicky v sobě spojuje přírodní krásy s vrcholnými architektonickými díly a bohatou
historií. Úpravy zde byly prováděny podle architekta Petriho. Obvodová cesta kolem
Lednických rybníků byla lemována lesíky stromů (tzv. clumping) a dále úzkými pásy výsadeb
(tzv. belting) sloužícími jako pozadí pro zajímavé stavby areálu. Nejvýznamnějšími z nich jsou
24
Toulky přírodou jižní Moravy
Obelisk, Minaret, Nový Dvůr, Randez-vouse, Tři Grácie, Rajsna, Belvedere, Janův Hrad,
Lovecký zámeček, Hraniční zámeček, Apollónův chrám, Rybniční zámeček a Kaple Svatého
Huberta. Všechny byly postaveny v průběhu padesáti let (1797 – 1848). Celý komplex je
jedinečnou krajinářskou úpravou a spolu s dalšími architektonickými památkami Lednickovaltického areálu je od roku 1997
památkou UNESCO.
Obr. č. 15 – Tři Grácie
(Foto: Lukáš Erhart)
V okolí Lednických rybníků je v
současné
době
vybudovaná
naučná stezka s cílem poznávat
různé druhy dřevin. Roustou zde
např.: bez černý (Sambucus nigra
L.), borovice černá (Pinus nigra),
borovice lesní (Pinus sylvestris),
borovice
vejmutovka
strobus),
dřezovec
(Pinus
trojtrnný
(Gleditsia triacanthos), dub letní
(Quercus robur), hloh obecný (Crataegus laevigata), jasan americký (Fraxinus americana L.),
javor jasanolistý (Acer negundo L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.), javor mléč (Acer
platanoides), javor polní – babyka (Acer campestre), kaštanovník jedlý (Castanea sativa),
katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides), lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.), ořešák černý
(Juglans nigra L.), pajasan žláznatý (Ailanthus altissima), platan javorolistý (Platanus
hispanica Mill.), platan západní (Platanus occidentalis), smrk ztepilý (Picea abies), svitel
latnatý (Koelreuteria paniculata), tis červený (Taxus baccata), trnka obecná (Prunus spinosa
L.), trnovník akát (Robinia pseudacacia), zerav západní (Thuja occidentalis).
25
Toulky přírodou jižní Moravy
Na stromech v okolí rybníků žije tesařík obrovský (Cerambyx cerdo), mravenec lužní
(Limentopum microcephalum) a na něj vázaný pavouk mikárie pospolitá (Micaria sociabilis).
Slanisko u Nesytu a jeho okolí patří bezesporu k několika posledním významným lokalitám
slanisek u nás. Na ploše skoro 7 hektarů se zde setkáme s množství velmi vzácných a
ohrožených druhů slanomilných rostlin. Z významných slanomilných druhů se v této lokalitě
dosud vyskytují: bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides), bařička přímořská (Triglochin
maritima) – její zdejší výskyt je na našem území jediný, blešník úplavičný (Pulicaria
dysenterica), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora), hvězdnice slanistá panonská
(Aster tripolium subsp. pannonicus), jitrocel přímořský (Plantago maritima subsp. ciliata),
merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides), mléč bahenní (Sonchus palustris),
prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissimum), sítina Gerardova (Juncus gerardii), skrytěnka
bodlinatá (Crypsis aculeata), solenka Valerandova (Samolus valerandi), šťovík bahenní
(Rumex palustris), zdravínek jarní (Odontites vernus). Slanisku u Nesytu se věnuje výrazná
ochranářská péče, která spočívá v pravidelném sečení louky, k posílení některých vzácných
druhů byly na slanisku také vyryty umělé rýhy. Patří k nejzachovalejším slaniskům nejen na
Moravě.
O NPR se stará Správa CHKO Pálava.
Vodní nádrže Nové mlýny
Úterý – Kolem 8.30 odjezd autobusem od kempu (směr Lednice) do Dolních Věstonic.
Návštěva muzea s archeologickou expozicí a místního lomu, kde je možné vidět
zkameněliny. Po polední pauze (v Dolních Věstonicích je obchod a restaurace) obejít
Prostřední novomlýnskou nádrž, pozorování vodního ptactva. Odpoledne návrat do
Dolních Věstonic a odjezd autobusem do kempu. Večer je možné kolem 21. hodiny vyrazit
do zámeckého parku v Lednici a pokusit se po setmění najít tesaříky obrovské a roháče
obecné, které vylézají z kmenů starých dubů.
26
Toulky přírodou jižní Moravy
Obr. č. 16 – Vodní nádrže Nové Mlýny (v pozadí Pálava) (Foto: Tomáš Procházka)
Vodní nádrže Nové Mlýny
Věstonická nádrž je v rámci České republiky jedním z nejvýznamnějších hnízdišť vodního
ptactva. Je zde naše největší hnízdní kolonie racků chechtavých a rybáků chechtavých.
Hnízdění těchto ptáků je ohrožené vývojem prostředí. Při stálé hladině ostrovy rychle
zarůstají vegetací a racci a rybáci nenalézají místo pro založení hnízda. Věstonická nádrž je
také velmi významnou tahovou zastávkou a zimovištěm ptáků.
Při budování nádrže byly káceny rozsáhlé lužní lesy. Jedním z hlavních úkolů je zajištění vody
pro závlahový systém na jižní Moravě a v slovenském Záhoří. Zavlažovací systém je tvořen
povrchovými kanály, které jsou napájeny z nádrží. Z kanálů je voda pomocí čerpadel vháněna
do podzemních potrubí a pod tlakem dodávána do postřikovacích zařízení. Celková
vybudovaná kapacita závlahového systému není v současnosti využita. Břeclavsko je
srážkově podprůměrná oblast a dostatek závlahové vody pro zemědělství je existenční
podmínkou.
27
Toulky přírodou jižní Moravy
Celková vybudovaná kapacita závlahového systému není v současnosti využita. Břeclavsko je
srážkově podprůměrná oblast a dostatek závlahové vody pro zemědělství je existenční
podmínkou.
Zvířena: hohol severní (Bucephala clangula), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní
(Anser fabalis), jespák malý (Calidris minuta), kolpík bílý (Platalea leucorodia), morčák malý
(Mergus albellus), morčák velký (Mergus merganser), orel mořský (Haliaeetus albicilla), racek
bělohlavý (Larus cachinnans), racek bouřní (Larus canus), racek černohlavý (Larus
melanocephalus), racek chechtavý (Larus ridibundus), rybák obecný (Sterna hirundo), vodouš
bahenní (Tringa glareola)
Pohansko
Středa – Kolem 8.30 odjezd autobusem do Břeclavi. Rozchod před obchodem – nákup
potravin na celý den. Poté odchod na Pohansko, zde návštěva archeologické expozice a
rozsáhlého slovanského hradiště. Cestou lužními lesy, mokřady a loukami – komplexní
biologická exkurze (vzít si s sebou věci na hydrobiologii, jsou tu vhodné mokřady).
Odpoledne návrat do Břeclavi, rozchod před obchodem s potravinami, odjezd autobusem
do kempu.
Empírový lovecký zámek Pohansko nechali Lichtenštejnové postavit v letech 1811 a 1812 v
romantickém prostředí lužních velikánů, nevědomky přímo na vrcholu velkomoravského
valu. Autorem projektu byl architekt Josef Hardmuth, stavbu dokončil architekt Josef
Kornhausel. Symetrická plochostropá stavba s přízemními slepými arkádovými křídly má ve
střední části rizalit s jednopatrovou nástavbou. V průčelí prvního patra se nachází lodžie s
plným parapetem uzavřená 12 jónskými sloupy, které nesou kladí, prifilovanou římsu a atiku.
Pod římsou přízemního patra a v čele nástavby jsou umístěny kruhové medailony, obsahující
scény z antické mytologie a dětské lovecké výjevy v poloplastice. K bokům středního kubusu
přiléhají přízemní otevřená pilířová křídla. Hlavní vchod je řešen z tunelu, který prochází osou
28
Toulky přírodou jižní Moravy
stavby Technicko – hospodářské prostory projektant v přízemí zaklenul průskými klenbami, v
patře se nacházejí plochostropé sály.
Obr. č. 17 – Empírový lovecký zámek na Pohansku (Foto: Lukáš Erhart)
Pohřebiště je stejně staré jako sídliště se nacházelo asi 300 metrů jižně od osady a bylo na
něm 55 žárových hrobů. Tito lidé totiž své mrtvé spalovali na hranici podle svých dávných
zvyků a náboženských představ. Část hrobů bylo jámových, to znamená, že popel byl prostě
nasypán do jamky a jamka zahrabána. Většinou však to byly hroby popelnicové, to znamená,
že popel byl nasypán do nějaké nádoby a nádoba zakopána do země. Lidé tady žili, pracovali,
zdokonalovali svoje nástroje, obdělávali půdu a přečkali několik století až přišla doba, kterou
dnes označujeme jako dobu existence Velkomoravské říše, která trvala zhruba jedno století.
Archeologie – zlaté a stříbrné šperky, rekonstrukce velkomoravských staveb. Vývoj jednoho
místa uprostřed lužních lesů nad soutokem Moravy a Dyje od šestého století až po dobu
29
Toulky přírodou jižní Moravy
nedávno minulou. Tehdy sem byl omezen přístup, protože se nachází přímo na hranici s
Rakouskem.
Otevírací doba: duben – říjen denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin.
Vstupné: základní: 20,-- Kč, snížené: 15,-- Kč. (mimo otevírací dobu – příplatek vstupného
100%)
Obr. č. 18 – Archeologická expozice na Pohansku (Foto: Šimon Hrozinka)
Od místa parkování k zámečku (jedná se o jedinou přístupovou cestu pro turisty) je na deseti
panelech instalována naučná stezka, pojednávající jednak tematiku přírodních zajímavostí,
jednak problematiku archeologickou s vyznačením významných objevů v terénu.
30
Toulky přírodou jižní Moravy
Obr. č. 19 – Hydrobiologický průzkum potoka na Pohansku (Foto: Lukáš Erhart)
Zvířena: beruška vodní (Asellus aquaticus), blešivec potoční (Grammarus fossarum),
bruslařka obecná (Gerris lacustris), buchanka obecná (Cyclops strenuus), houba rybniční
(Spongilla lacustris), hrotnatka (Daphnia), chobotnatka rybí (Piscicola geometra), larva
chrostíka chlupatého (Chaetopteryx villosa), larva jepice obecné (Ephemera vulgáta), larva
vážky ploské (Libellula depressa), nezmar (Hydra), okružák ploský (Planorbarius corpus),
pijavka koňská (Haemopis sanguisuga), ploštěnka (Dendrocoelum lacrum), plovatka bahenní
(Lymnaea stagnalis), potápník vroubený (Dytiscus marginalis), splešťule blátivá (Nepa
cinerea), škeble rybničná (Anodonta cygnea), velevrub malířský (Unio pictorum), vodoměrka
štíhlá (Hydrometra stagnorum), vodomil černý (Hydrous piceus), znakoplavka (Notonecta
glauca)
Květena: blatouch bahenní (Caltha palustris), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), leknín bílý
(Nymphaea alba), okřehek menší (Lemna minor), orobinec širolistý (Typha latifolia), orobinec
31
Toulky přírodou jižní Moravy
úzkolistý (Typha angustifolia), puškvorec obecný (Acorus calamus), rákos obecný
(Phragmites australis), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), stulík žlutý (Nuphar lutea),
šroubatka (Spirogyra), zblochan vodní (Glyceria maxima)
Pavlovské vrchy
Čtvrtek – Kolem 7.30 odjezd autobusem od kempu (směr Lednice) do Mikulova. Na náměstí
rozchod – nakoupení potravin na celý den. Poté přechod Pálavy po červené turistické
značce – Mikulov židovský hřbitov – Turold (jeskyně) – Kočičí skála – Stolová hora –
Klentnice (zde je obchod) – Kotel – Děvín – Dívčí hrady – Pavlov. Z Pavlova jede autobus do
zastávky Lednice – Apollo. Cestou komplexní biologická exkurze, nádherné výhledy.
Pavlovské vrchy, Děvín – národní přírodní rezervace
Pavlovské vrchy patří k tomu nejkrásnějšímu, co naše země může ukázat. Je to kraj
vinohradů a úrodných polí, ale i strmých skal, stepních strání, dubových hájů a lužních lesů.
Země stokrát rozbrázděná pluhy, prohnětená podrážkami bot vinařů, prolitá lidským potem
tak, jako málokterá jiná. Ale přesto téměř panenská a nádherná. Člověk byl tady doma od
nepaměti, vždyť kdo by neznal třeba slavnou Venuši z Dolních Věstonic. Avšak i tak si tato
krajina dokázala zachovat svou velmi charakteristickou podobu, kterou jen těžko najdete
jinde.
Pavlovské vrchy se nacházejí v nejjižnější části Moravy, v bezprostřední blízkosti rakouských
hranic, poblíž města Mikulova (v okrese Břeclav). Floristicky je tato oblast nejbohatším
regionem u nás, traduje se, že se zde vyskytuje takřka čtvrtina všech rostlinných druhů
přirozeně se vyskytujících na území ČR. A proto také zde byla na rozloze 83 kilometrů
čtverečních vyhlášena chráněná krajinná oblast s názvem Pálava. Podívejme se na nejvyšší
vrchol Pavlovských vrchů, navštivme věhlasný pálavský Děvín (554 m n. m.).
Celé Pavlovské kopce jsou budovány především tvrdými jurskými vápenci, bělostné děvínské
vápencové bradlo ční vysoko nad okolní krajinou. Na vrcholu Děvína se zvedá vysílač,
severně od něj se rozkládají trosky středověkého hradu Děvičky (Dívčí hrady). Pokud
půjdeme od vrcholu na jih, dorazíme k výraznému skalnímu masivu, kterému se říká
32
Toulky přírodou jižní Moravy
Soutěsky. Květena tohoto kopce je skutečně bohatá, na Děvíně najdeme subpanonské stepní
trávníky, skalní vegetaci, ale i panonské dubohabřiny, suťové lesy a teplomilné doubravy.
Krása Pavlovských vrchů přitáhne každoročně statisíce turistů. Je nezbytné, abychom se
všichni snažili tuto unikátní oblast udržet v jejím relativně uspokojivém současném stavu i
nadále. Tohle národní rodinné stříbro si naši ohleduplnost a lásku rozhodně zaslouží.
Obr. č. 20 – Pavlovské vrchy (Foto: Lukáš Erhart)
Květena: áron východní (Arum cylindraceum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis),
bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus), bělozářka větevnatá (Anthericum
ramosum), bílojetel něměcký (Dorycnium germanicum), bodlák nící (Carduus nutans),
borovice lesní (Pinus sylvestris), brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosa), bršlice kozí noha
(Aegopodium podagraria), bukvice lékařská (Betonica officinalis), černýš luční (Melampyrum
pratense), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), česnek žlutý (Allium flavum), čilimník
33
Toulky přírodou jižní Moravy
poléhavý (Cytisus procumbens), čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), čilimník
zelenavý (Chamaecytisus virescens), čistec přímý (Stachys recta), divizna knotovitá
(Verbascum lychnitis), dobromysl obecná (Origanum vulgare), dřín jarní (Cornus mas), dub
zimní (Quercus petraea), dvojštítek hladkoplodý proměnlivý (Biscutella laevigata subsp.
varia), dymnivka dutá (Corydalis cava), dymnivka nízká (Corydalis pumila), habr obecný
(Carpinus betulus), hadinec obecný (Echium vulgare), hlaváček jarní (Adonis vernalis),
Obr. č. 21 – Písečnice bílá (Foto: Šimon Hrozinka)
hlaváček letní (Adonis aestivalis), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hrachor jarní (Lathyrus
vernus), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), hvozdík
Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri), hvozdík Lumnitzerův pálavský – Dianthus lumnitzeri
subsp. palaviensis), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), chrpa čekánek (Centaurea
scabiosa), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), jahodník obecný (Fragaria vesca), jasan
ztepilý (Fraxinus excelsior), jaterník podléška (Hepatica nobilis), javor babyka (Acer
34
Toulky přírodou jižní Moravy
campestre), jeřáb břek (Sorbus torminalis), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), kakost
krvavý (Geranium sanguineum), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum),
kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), klokoč zpeřený (Staphylea
pinnata), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), koniklec velkokvětý (Pulsatilla
grandis), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), kosatec
nízký (Iris pumila), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), kozinec vičencovitý
(Astragalus onobrychis), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), křivatec nejmenší (Gagea
minima), křivatec žlutý (Gagea lutea), kuřička štětinkatá (Minuartia setacea), kyčelnice
cibulkonosná (Dentaria bulbifera), len tenkolistý (Linum tenuifolium), lilie zlatohlavá (Lilium
martagon), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa srdčitá (Tilia cordata), lipnice roční (Poa annua),
lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), lomikamen vždyživý (Saxifraga paniculata), máčka
ladní (Eryngium campestre), mák bělokvětý jihomoravský (Papaver maculosum subsp.
austromoravicum), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), modřenec chocholatý
(Muscari comosum), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), mochna písečná
(Potentilla arenaria), náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), netřesk výběžkatý
(Jovibarba globifera), nopál (Opuntia sp.), oman mečolistý (Inula ensifolia), oměj vlčí mor
(Aconitum lycoctonum), orsej blatoucholistý (Ficaria calthifolia), ostřice Micheliova (Carex
michelii), ožanka horská (Teucrium montanum), ožanka chlumní (Teucrium montanum),
pampeliška smetánka (Taraxacum sect. Ruderalia), pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea),
pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), pelyněk ladní (Artemisia campestris), písečnice
douškolistá (Arenaria serpyllifolia), písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora), pižmovka
mošusová (Adoxa moschatellina), plamének plotní (Clematis vitalba), plicník lékařský
(Pulmonaria officinalis), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), prvosenka jarní (Primula
veris), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides),
ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), rozchodník bílý
(Sedum album), rozchodník ostrý (Sedum acre), růže bedrníkolistá (Rosa spinosissima), rýt
žlutý (Reseda lutea), řebříček chlumní (Achillea collina), řebříček panonský (Achillea
pannonica), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), sasanka
hajní (Anemone nemorosa), sasanka lesní (Anemone sylvestris), sasanka pryskyřníkovitá
(Anemone ranunculoides), silenka nicí (Silene nutans), silenka ušnice (Silene otites), sleziník
červený (Asplenium trichomanes), sleziník routička (Asplenium ruta-muraria), slézy (Malva
35
Toulky přírodou jižní Moravy
sp.), snědek Kochův (Ornithogalum kochii), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), starček
celolistý (Tephroseris integrifolia), svída krvavá (Cornus sanguinea), svízel syřišťový (Galium
verum), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), šalvěj hajní (Salvia nemorosa), šalvěj luční
(Salvia pratensis), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus),
tařice horská (Alyssum montantum), tařice kališní (Alyssum alyssoides), tařice skalní
Arduinova (Aurinia saxatilis subsp. arduini), tařinka horská (Alyssum montanum), tolita
lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), trnka
obecná (Prunus spinosa), trnovník akát (Robinia pseudacacia), třemdava bílá (Dictamnus
albus), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), užanka lékařská (Cynoglossum officinale),
večernice smutná (Hesperis tristis), violka lesní (Viola reichenbachiana), violka trojbarevná
(Viola tricolor), violka vonná (Viola odorata), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), zapalice
žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), záraza bílá (Orobanche alba), zběhovec lesní (Ajuga
genevensis), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia),
zvonek klubkatý (Campanula glomerata), zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides),
zvonek sibiřský (Campanula sibirica)
Svatý kopeček u Mikulova – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Svatý kopeček u Mikulova (okres Břeclav), která byla vyhlášena v roce
1946 a zaujímá rozlohu zhruba 37 hektarů, slouží k ochraně bradla jurských vápenců, které
se zvedají nad městem.
Svatý kopeček je jedním z kopců Pavlovských vrchů, dosahuje nadmořské výšky 363 m. Má
tvar oválného hřbetu s plochým vrcholem, jeho srázy jsou dosti strmé, místy skalnaté. V
minulosti byl vrch využíván jako pastvina, později se stal také známým mariánským poutním
místem. Na jeho vrcholu byly vystavěny sakrální stavby, z nichž nejvýznamnější jsou zvonice
a kaple sv. Šebestiána, kaple sv. Rosálie a kaple sv. Barbory. Blízký Mikulov byl v minulosti
velmi významným kulturním střediskem celého kraje, památkově cenným je i mikulovský
zámek a část městského centra. V 17. století patřil Mikulov k největším městům jižní Moravy,
byl centrem umění a vzdělanosti, kromě kultury křesťanské zde hrála velkou roli i kultura
židovská, sídlil zde dokonce i zemský rabinát.
Avšak vraťme se zpět k přírodě. Na jižních svazích Svatého kopečku najdeme druhově
pestrou skalní step, východní svahy pokrývají křoviny, severní svahy byly v minulosti
36
Toulky přírodou jižní Moravy
zalesněny. Zdejší stepní stráně jsou opravdovým floristickým zázrakem, bylo zde
zaznamenáno přes 400 taxonů cévnatých rostlin, najdeme zde samozřejmě i mnoho
vzácných druhů.
Mikulovský Svatý kopeček je lokalitou botanicky velmi cennou, od městského centra přitom
leží jen co by kamenem dohodil a po pár schodech doběhl. Je proto nezbytné tuto lokalitu
patřičně chránit. Na tomto výjimečném místě se obdivuhodně pojí kultura s přírodou – dech
dějin vanoucí ze zdí barokních kaplí je tu provoněn magickým kouzlem okamžiku, které se
horlivě natahuje ke světlu z čerstvě rozevřených květů. Je jen málo tak úžasných míst.
Obr. č. 22 – Divizna
brunátná (Foto: Anna
Procházková)
Květena: česnek žlutý (Allium
flavum), devaterka poléhavá
(Fumana
procumbens),
divizna brunátná (Verbascum
phoeniceum),
dřín
jarní
(Cornus mas), hadího mord
rakouský
(Scorzonera
austriaca), hloh jednoblizný
(Crataegus
monogyna),
hvězdnice zlatovlásek (Aster
linosyris),
chrpa
chlumní
(Centaurea triumfettii), kavyl
skalní
koniklec
(Stipa
eriocaulis),
velkokvětý
(Pulsatilla grandis), kosatce skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria), kosatec nízký (Iris
pumila), koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), kozinec rakouský (Astragalus
austriacus), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), len tenkolistý (Linum tenuifolium),
mahalebka obecná (Prunus mahaleb), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), ožanka horská
37
Toulky přírodou jižní Moravy
(Teucrium montanum), pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), plamének přímý (Clematis
recta), pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion
spicatum), sinokvět měkký (Jurinea mollis), tařice skalní (Aurinia saxatilis), tařinka horská
(Alyssum montanum), trnovník akát (Robinia pseudacacia), záraza bílá (Orobanche alba),
třemdava bílá (Dictamnus albus), violka obojetná (Viola ambigua), záraza písečná
(Orobanche arenaria), záraza šupinatá (Orobanche artemisiae-campestris), zvonek sibiřský
(Campanula sibirica)
Použitá literatura
Rigasová M., Macháček P. a Grulich V.: Krajinou luhů a stepí Břeclavska, Moraviapress
Břeclav, 2002
Macháček P.: Ptáci Lednických rybníků, Regionální muzeum v Mikulově, Mikulov, 2009
Danihelka J., Chytil J. a Kordiovský E.: Chráněná krajinná oblast Pálava, Národní přírodní
rezervace Děvín – Kotel – Soutěska, ZO ČSOP ADONIS, Mikulov, 2004
Novák Z., Kulich J. a Dvořáková E.: Lednicko – valtický areál, Gloriet s.r.o., Libice nad Cidlinou,
2006
Stehlík M.: Lednice – zámek Lednice, Gloriet s.r.o., Libice nad Cidlinou, 2001
http://www.lednice.cz/cs/lednicko-valticky-areal/pamatky-lednicko-valtickehoarealu/zamecky-park-a-zamecka-zahrada/
http://www.novinky.cz/cestovani/101261-toulky-zameckym-parkem-v-lednici-leci.html
http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/realiza-a-udrzba/Vyznamne-drevinyLednicko-valtickeho-arealu__s517x44417.html
http://www.leopoldo.estranky.cz/fotoalbum/paulovnie-plstnata/paulovnie-plstnata_lednice/
http://www.calla.cz/stromyahmyz/lednice.php
http://botany.cz/cs/pouzdranska-step/
http://botany.cz/cs/pavlovske-vrchy/
38
Toulky přírodou jižní Moravy
http://botany.cz/cs/svaty-kopecek/
http://botany.cz/cs/slanisko-u-nesytu/
http://www.pruvodce.com/pohansko/
http://itras.cz/
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_lednicke_rybniky_cz
http://www.birdwatcher.cz/lednice.html
http://pancikstartblog.blog.cz/0803/volavka-popelava
http://www.jizni-morava.cz/?tpl=42&typ=1&id=1393
http://www.naturabohemica.cz/lednicke-rybniky/
http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=957
39