Tomáš Krejčíř: Při taneční soutěži jsem měl speciální výživu

Arabský
pozdrav
3. díl tajenky
Připravuje © Zdenka Reisenauerová
Korejská
dynastie
Beduínský
plášť
Citoslovce
posměchu
Rozlehle
Větrem
navátá
usazenina
Tantalův
syn
Důkaz
o
nepřítomnosti
Statečně
Zasedání
1. díl tajenky (zastarale)
Papoušek
Zákaznická linka
Pracovní doba:
Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin
Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222
www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Mužské jméno
Těžký kov
5. díl tajenky
Ohlasy
(knižně)
Domácky
Olga
Řídicí tyče
vozů
Kratochvíle
Rudost
(knižně)
Opravna
lodí
Na nečetná
místa
Svinovací
závěs
Chmelová
moučka
Značka
ytterbia
Iniciály
Balzerové
Minulého
roku
Vstup
Bulharská
měna
Český herec
Vůkol
(knižně)
Hlava
kláštera
Typ
fiatu
Iniciály
herce
Soukupa
2. díl tajenky
Draví ptáci
Kapalina
Otec (knižně)
Španělská
plachetnice
Dceřiné společnosti
Pražská plynárenská Distribuce, a. s.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4
Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030
www.ppdistribuce.cz
Malý motor
Místo
bez cest
Vznášet se
Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle
Tel.: 267 171 245, 267 172 451
Fax: 267 174 245
e-mail: [email protected] • www.ppsd.cz
Lenoška
Porost tisů
Iniciály
zpěváka
Hlase
Možná
Městnání
krve
Planetka
Hudební
značka
Část
obličeje
České
město
Usazený
prach
Polní plevel
Temnota
Transformátor
(slangově)
Lov
zvěře
Slovan
A sice
Indiánský
kmen
Značka
astatu
4. díl tajenky
Základní
vzorek
měřidla
Vojenský
odvod
(zastarale)
Rezervace
v Českém
krasu
4
2
1
5
6
1
Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 397 • Fax: 267 173 438
www.ppsm.cz
Pomůcka:
Arapaho, Atala, Aza, idanty,
Lao, lupulin, nava, Ri
8
3
4
6
4
3
6
8
2
4
7
8
1
4
7
7
6
5
3
3
4
2
6
1
4
8
Členové redakční rady: Miroslav Vránek,
Ing. Jana Hnízdilová, Blanka Hlomová,
Ing. Jiří Šach, Ing. Jana Frýdecká,
Ing. Marek Sukup, Ing. Tomáš Svatoň,
František Erben, Jiřina Nováková, Ivo Kult,
Ing. Zuzana Brožová, Ing. Hana Schusterová,
Rudolf Novák, Zuzana Floriánová, Jefim Fištejn,
Renáta Váňová.
2
7
6
Adresa redakce: Národní 37, 110 00 Praha 1.
Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec.
Redakční rada: předseda – Ing. Milan Jadlovský,
1. místopředseda Ing. Dagmar Hartmanová,
2. místopředseda Mgr. Štěpán Švenda.
1
1
2
Pragoplyn, a. s.
Jungmannova 36/31
110 00 Praha 1-Nové Město
Tel.: 221 092 253 • Fax: 267 174 253
Redakce časopisu
5
7
Informační služby – energetika, a. s.
U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903
e-mail: [email protected] • www.ise.cz
7
1
M Ě S Í Č N Í K K O N C E R N U P R A Ž S K Á P LY N Á R E N S K Á , a . s . w w w. p p a s . c z
Světová premiéra
čisticích vozidel
na zemní plyn
v Praze
Na návštěvě
u zákazníka:
Pivovar
a restaurace
U Fleků
Rozhovor
s PhDr. Eliškou
Fučíkovou, CSc.
Prometheus, energetické služby, s. r. o.
U Plynárny 500, 140 00 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 935, 267 172 255
Tel./fax: 267 174 300
e-mail: [email protected]
www.prometheusgas.cz
Sutura
Břevno
8
Dvakrát
snížený
tón
Usazenina
Snížit
motykou
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele
Pražská plynárenská, a. s.,
oddělení velkoodběru
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle,
budova č. 37
Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414
Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské
ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188
z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu
U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m
před hlavním vchodem směrem od centra města).
Starší název
genů
Jednotka el.
napětí
6/2008
Sídlo společnosti Pražská plynárenská, a. s.
Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00
Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030
www.ppas.cz
Služby pro domácnosti a maloodběratele
• Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1
• U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle,
budova č. 37
Pracovní doba:
Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin
Pátek od 9.00 do 12.00 hodin
Starověké
Souhlas
3
Velký
zavalitý
žralok
arménské město
Kód
Libye
6
Národ
žijící
v Laosu
Rodové
znaky
Kontakty společnosti
3
4
6
Sekretariát: Renáta Váňová, tel.: 221 092 718,
e-mail: [email protected]. • www.ppas.cz.
5
9
Vydavatel: Gallery, s. r. o.,
Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Tomáš Krejčíř:
Při taneční soutěži
jsem měl speciální
výživu
Foto archiv Tomáše Krejčíře
Křížovka / Sudoku
Na návštěvě u zákazníka
Aktuality
Pivovar a restaurace
Pražská plynárenská, a. s.,
upravuje od července 2008
ceny zemního plynu
D
ůvodem této úpravy je nárůst nákupních cen zemního plynu, vázaných
na ceny ropných derivátů a černého uhlí na světových trzích. Pokračující oslabování amerického dolaru k české koruně přispívá ke zmírnění
nárůstu nákupních cen zemního plynu způsobeného dramatickým zvyšováním
cen ropy v posledních měsících.
Pivovar a Restaurace U Fleků, Křemencova 11, 110 00 Praha 1 • www.ufleku.cz
Otevírací doba: Pondělí až neděle 9.00–23.00 hodin
Prodejní ceny zemního plynu pro pražské domácnosti se v průměru zvyšují
o 9,55 %.
Pro zákazníky z kategorií domácnosti a maloodběratelé jsou prodejní ceny zemního plynu stanoveny na třetí čtvrtletí 2008. Kompletní ceník prodejních
cen zemního plynu platných od 1. července 2008 je k dispozici na internetových stránkách www.ppas.cz.
Příklady porovnání celkových ročních plateb za zemní plyn u typických zákazníků Pražské plynárenské, a. s., v kategorii domácnost podle cen platných
od 1. dubna a od 1. července letošního roku.
Domácnost se spotřebou zemního plynu na vaření a ohřev vody:
odpovídající roční odběr:
6,3 MWh
náklady při cenách od 1. 4. 2008:
6 748,40 Kč
náklady při nových cenách od 1. 7. 2008:
7 340,70 Kč
změna ročních nákladů + 592,30Kč (+8,78%),
tj. 49,40 Kč měsíčně
Domácnosti se spotřebou zemního plynu na vaření, ohřev vody a topení:
odpovídající roční odběr:
27,5 MWh
náklady při cenách od 1. 4. 2008:
25 715,10 Kč
náklady při nových cenách od 1. 7. 2008:
27 829,00 Kč
změna ročních nákladů + 2 113,90 Kč (+8,22%),
tj. 176,15 Kč měsíčně
Text Jan Žákovec s použitím materiálů Pivovaru U Fleků • Foto archiv Pivovaru U Fleků, M. Veselý
Service point začal sloužit
zákazníkům v obchodní
kanceláři v Michli
Smíchej ve správném poměru čtyři druhy sladu (nezapomeň na tmavý pražený), rozšrotuj, vystři ve vystírací
kádi, smíchaný s vodou zahřívej na 38 stupňů, zapařuj na 50 stupňů, přepusť do rmutovací pánve, v ní zahřívej
na teplotu 75 stupňů a posléze až do varu, přemísti zpět do kádě, kterou teď nazveš scezovací, a nech chvíli
odpočinout. Když mláto klesne ke dnu, přečerpej sladinku do druhé pánve – mladinové. Přidej ždibec (vlastně pořádnou nůši) chmele a 2 hodiny vař. Potom přečerpej přes chmelový cíz na chladicí stok, na němž se
dvanáctka změní na třináctku, nech přetéci přes deskový chladič, který mladinu ochladí na 7 stupňů. Poté ji
nech natéci do pětadvacetihektolitrových kádí ve spilce, přidej kvasnice a nech kvasit. Po 13 dnech přečerpej
do nerezových tanků, nechej 30 dnů uležet a můžeš čepovat tmavý ležák s rubínovou jiskrou, pravou originální
třináctkou s téměř 5 procenty alkoholu.
Ale pozor! Zdárný výsledek se dostaví pouze v případě, že to vše vykonáš ve starobylém, ale přitom moderním pivovaře U Fleků.
O
dběratelé z kategorie Domácnost a Maloodběratel mají díky terminálu
Service point přístup nejen na internetové stránky Pražské plynárenské, a. s., a jejích dceřiných společností, ale také na weby Pražských
vodovodů a kanalizací, a. s., Pražské energetiky, a. s., Pražských služeb, a. s.
a také Magistrátu hlavního města Prahy. Na terminálech budou moci odběratelé plynu provádět změny ve svých účtech prostřednictvím elektronických
formulářů. Terminály budou navíc vybaveny tiskárnami – lidé si tak budou
moci odnést požadované informace nebo tiskopisy domů. Služba je určena
zejména těm, kteří nemají přístup na internet.
Dagmar Hartmanová
Jezdíme na zemní plyn
Trocha historie nikoho nezabije
Miroslav Vránek
Text Jan Žákovec • Foto Dorek Hanuš
tak počítají, že investice do nových vozů se jim vyplatí
nejen ekologicky, ale také ekonomicky.
Slavnostní křest nových CNG čisticích vozidel se konal 19. května 2008 v dolní části Václavského náměstí.
Dvě nová vozidla Mercedes Econic s pohonem na zemní plyn, určená pro údržbu a čištění pražských komunikací, společně představili
primátor hl. m. Prahy Pavel Bém s generálním ředitelem Pražských služeb, a. s.,
Patrikem Romanem, místopředsedou
představenstva Pražské plynárenské, a.
s., Eckartem Baumem a radním hlavního města Prahy pro oblast životního prostředí Petrem Štěpánkem.
Další záměry Pražské plynárenské,
a. s., prozradil Eckart Baum: »Vážíme
si rozvíjející se spolupráce s Pražskými službami v oblasti plynofikace dopravy. V letošním roce postavíme v areálu Pražských služeb Pod Šancemi novou CNG plnicí stanici. Ta bude určena
jak pro komunální vozidla, tak i pro veřejnost. Pro další rozvoj plynofikace dopravy je velice důležité vybudovat v Praze
dostatečnou síť veřejných stanic zemního plynu. Do roku 2012 plánujeme vyřadě je nespornou výhodou těchto vozů i jejich pří- budovat v Praze dalších 6 nových veřejných CNG stadavné odhlučnění, které umožní čištění silnic i v no- nic. Pražská plynárenská se hodlá nadále zasazovat
ci nebo nad ránem a vstávání do čistých ulic se tak o zlepšení životního prostředí v Praze, podporuje prostane každodenní samozřejmostí. Pražské služby, a. s., to všechny aktivity města v této oblasti.«
V letošním roce Pražské služby, a. s., nakoupí dala hlavní město Prahy si od nové investice slibují především zlepšení kvality životního prostředí v Praze ších pět vozidel s pohonem na CNG, na které Praha přia ulehčení lidem s respiračními obtížemi.S novými vozy slíbila dotaci ve výši 2 mil. Kč. Vozy na CNG jsou prvním
významně klesají i náklady. Čisticí vozy jsou poháněny krokem ekologického projektu s cílem v Praze postupzemním plynem, který je nejen levnější, ale také šetr- ně obměnit stávající naftová svozová a čisticí vozidla.
nější k životnímu prostředí. Jak ukazují první průzkumy, Vozy na zemní plyn budou využívány především v ekove srovnání s předchozím naftovým modelem úspora logicky nejvíce zatížených oblastech, především pronákladů na pohonné hmoty činí 47 %. Pražské služby to v centru města.
Světová premiéra čisticích vozidel
na zemní plyn v Praze
V polovině května vyjela do ulic hlavního města Prahy dvě zcela nová vozidla
Pražských služeb, a. s., Mercedes Econic s pohonem na zemní plyn. Automobily jsou určeny pro údržbu a čištění
komunikací, navíc filtrující prachové
částice PM 10 z ovzduší. Pražské služby,
a. s., ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a Pražskou plynárenskou, a. s., tak pokračují v ekologickém
projektu, který má za cíl přispět ke zlepšení životního prostředí v Praze. Naše
hlavní město se projektem plynofikace
svozových a čisticích vozidel zařadilo
mezi další evropské metropole, jakými
jsou například Madrid, Berlín, Paříž, ale
i menší města Švédska nebo Švýcarska, které už výhody komunálních vozů
na tento ekologický pohon využívají,
V
ozy měly začátkem května velmi úspěšnou světovou premiéru na 15. Mezinárodním veletrhu
životního prostředí v Mnichově IFAT 2008. Vozidla tohoto typu jsou naprostou novinkou a v žádné
jiné světové metropoli zatím neoperují. Hlavní město
Praha je první! Na nových vozech je umístěn slogan
»Děláme teď 3× více pro Prahu a vaše plíce« – tzn.:
automobily: 1. jezdí na zemní plyn – CNG, 2. bezprašně
zametají, 3. filtrují PM 10 z ovzduší. PM 10 jsou neviditelné prachové částice, které způsobují různá onemocnění dýchacího ústrojí, jakými jsou např. chronická
bronchitida nebo obstrukční nemoci plic. V neposlední
2
U PLYN ÁRNY 6 /2 0 0 8
Nádvoří pivovaru
Nejrozšířenějším a také nejběžnějším středoevropským kvašeným nápojem bylo pivo, považované za »tekutý chléb«. Zprvu se pivo vařilo podomácku. Teprve
od 14. století začala převažovat výroba městská, klášterní a panská. Jan Hus v jednom svém traktátu napsal,
že »v Čechách mají pivo i staré, i mladé, i husté i tenké«.
Husté (tučné) pivo popíjeli měšťané a mniši, kdežto tenké (řídké) bylo určeno chudým vrstvám a venkovanům.
Rok 1499 je udáván jako rok založení našeho nejznámějšího minipivovaru. Tehdy byl starobylý právovárečný dům U dvou strak zakoupen sladovníkem Vítem Skřemencem a ten v něm založil pivovar. Po něm
se také jmenuje ulice, v níž pivovar stojí, dnes se však
už neví, kdy a jak z jeho jména zmizelo »S«. V průběhu staletí vystřídal dlouhou řadu majitelů. V roce 1762
zakoupil za peníze své manželky Doroty podnik Jakub Flekovský, po němž dostal pivovárek jméno. Z třicetileté války zbyly v omítce zazděné dvě dělostřelecké koule, které Švédové vystřelovali na nedalekou vodárenskou věž u Mánesa. Letopočet 1843 je významný
tím, že se U Fleků začíná vařit Flekovský tmavý 13 ° ležák po bavorském způsobu, jaký zde můžeme ochutnat i v současnosti. Od roku 1921 byl pivovar s restaurací ve vlastnictví rodiny Brtníků, a to až do roku 1949,
kdy byl podnik znárodněn a přešel pod národní podnik Pražské pivovary. Na počátku devadesátých let 20.
století byly restaurace i pivovar Brtníkům vráceny. Díky
své malebnosti se za pomoci promyšleného marketingu stal žádanou turistickou atrakcí především pro zahraniční klientelu.
Pozvání na prohlídku
Rytířský sál
Nejde ale jen o kvalitu pivního moku. Pivovar sám
o sobě je i architektonickou památkou, která slučuje
různé stavební slohy – gotiku, renesanci, baroko i různé úpravy z konce 19. století. Pravděpodobně každému,
kdo prošel Křemencovou ulicí, utkvěly v paměti bohatě zdobené hodiny v průčelí pivovaru jako vývěsní štít.
Jejich číslice jsou nahrazeny písmeny z názvu »Pivovar U Fleků«. Na vrcholu je zlatý medvěd brtník jako patron dnešních majitelů rodiny Brtníků. Areál restaurace je rozčleněn na několik místností a sálů s originálními názvy: Staročeská, Velký sál, Kufr, Akademie (v ní
se v minulém století scházely známé postavy české kultury), Rytířský sál zvaný Emauzy (upravený a zařízený
v romantickém duchu), Jitrnice (s gotickou klenbou),
Václavka (s barevnými kolážemi) a Chmelnice (sídlo flekovského kabaretu). Každá z místností má svou bohatou
historii a může se pochlubit unikátní výzdobou, o niž se
postarali význační čeští umělci, patřící ke stálým hostům restaurace. V jedné z místností pivovaru je strop
3
Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s.
Kosmetika GERnétic
V červnovém vydání časopisu představujeme partnera,
kterého jistě ocení všechny
ženy, jedná se o kvalitní francouzskou kosmetiku GERnétic. Hovořili jsme s paní
Alenou Kimlovou, která nám
vylíčila dokonalost péče GERnétic. Paní Kimlová je absolventkou prestižních kurzů v Laboratoires GERnétic
Synthése ve Francii. V České a Slovenské republice
patří k vyhledávaným špičkovým odbornicím v oblasti
kosmetické péče.
Akademie
z jedlového dřeva, jehož stáří historici odhadují na téměř šest set padesát let. V osmi sálech a restauračních
prostorách může pivovarská restaurace U Fleků najednou pohostit více než dvanáct stovek návštěvníků.
Flekovská kabaretní show znamená dobré jídlo, vynikající pivo a skvělou zábavu. Nabízí velmi originální
podívanou jak pro českého, tak pro zahraničního diváka. V programu můžete vidět tanečně revuální čísla od české polky přes baroko až po temperamentní latinskoamerické rytmy a nechybí ani humor srozumitelný opravdu každému.
Chloubou podniku je samotný minipivovar, především historická varna z počátku století, chladicí štoky
a kvasné kádě ve spilce, zhotovené z dubového dřeva
podle starých vzorů. Současná podoba pivovaru je výsledkem rekonstrukce v roce 1986, z níž pivovar vyšel
jako moderní a přitom unikátní historický provoz. Každému, kdo restauraci a pivovar U Fleků navštívil jistě
utkvěla v paměti, nebo lépe na jazyku, lahodná a nezaměnitelná chuť flekovského třináctistupňového ležáku.
Ten se i dnes vaří podle starobylých receptur. Výstav
piva je v porovnání s velkými pivovary zanedbatelný,
avšak uvědomíme-li si, že slouží výhradně pro potřeby jediné restaurace, náš pohled na množství se změní,
protože ve stísněných prostorách uprostřed městské
zástavby se ročně uvaří zhruba 2 200 hektolitrů tmavého piva.
K pětistému výročí výroby piva v pivovaru U Fleků
bylo v roce 1999 v budově bývalé sladovny nově otevřeno pivovarské muzeum. V renovovaných výstavních
prostorách lze shlédnout ukázky pivovarských strojů,
nářadí a nádob a zároveň se seznámit s dávnou historií
výroby piva v Praze. Nejzajímavější částí muzea je renesanční místnost, ve které se sušil slad horkým kouřem ze spalovaného dřeva. Muzeum dokonale zapadá
do romantického prostředí pivovaru U Fleků a umocňuje jeho neopakovatelnou atmosféru.
Kvasné kádě ve spilce
4
U PLYN ÁRNY 6 /2 0 0 8
Co vás přivedlo ke kosmetice?
Narodila jsem se ve znamení Raka a od malička jsem
ráda pečovala o druhé. Ve svém povolání jsem si přála obklopit své klienty pocitem citlivé péče a starostli-
Typické menu »U Fleků«
Bez plynu by to nešlo
Před 1. světovou válkou byly U Fleků veškeré hostinské místnosti osvětlovány pomocí plynových lustrů a jiných svítidel. Dnes o tom svědčí ve zdech zazděné plynovodní trubky a dobové pohledy.
V současnosti je zemní plyn U Fleků využíván při výrobě piva, pro vytápění a přípravu teplé vody a pro vaření. V pivovaru plynový hořák ohřívá rmutomladinovou
měděnou pánev. Vzhledem k tomu, že se jedná o přímý
ohřev, je míchadlo doplněné měděným řetězem s velkými oky, který zamezuje připékání v průběhu technologického procesu. Pánev z roku 1934 byla nejprve
otápěna uhlím, poté od 70. let minulého století svítiplynem a od záměny v 80. letech zemním plynem. Pro bližší představu, objem 1 várky je 60 hl.
Uhlím se topilo a sušil slad až do 70. let minulého století. Současná centrální plynová kotelna v místě bývalé
sladovny slouží pro vytápění a přípravu teplé vody pro
téměř celý areál pivovaru U Fleků. Osazena je 2 nízkotlakými stacionárními kotli Vaillant. Vzhledem k rozsáhlosti areálu pivovaru zde také najdete i několik nástěnných kombinovaných plynových kotlů pro vytápění
místností a kanceláří
Pro někoho zůstávají »Flekovi« poutním místem pražských a českých pivařů, někdo v něm vidí turisticky zajímavou historickou památku, určitě jednu z nejnavštěvovanějších v naší republice, nepochybně je i nejznámější
pražskou hospodou. Dnes je také místem kulinářských
zážitků. Pro vaření je samozřejmě využíván zemní plyn.
A to nejen na moderním sporáku s 8 plynovými hořáky
různých velikostí, ale i ve dvou speciálních plynových
pánvích. Šéfkuchař restaurace Jan Šmíd nám při naší návštěvě sdělil, že flekovská kuchyně připravuje stále stejný jídelníček, nepodléhající nijak módním trendům současnosti. Přednost mají osvědčená jídla klasické české kuchyně připravované podle starých receptur
a postupů. Ke specialitám pivovaru patří proslavený flekovský guláš, flekovská bašta, pivní sýr s topinkami nebo pražská šunka. Pro vaření nebo přípravu minutek je
plyn naprostou nezbytností.
Scezovací korýtko
Varna s mladinovou pánví, vytápěnou plynem
vosti. Tento postoj se nyní snažím předávat novým kosmetičkám GERnétic.
Proč jste si pro svou práci zvolila právě francouzskou kosmetiku GERnétic?
V době, kdy GERnétic v České republice začínal, byl
jednou z mála kosmetik, která nabízela péči o celé tělo. A nejen to. Lišil se od všech ostatních kosmetických
značek, které jsem znala: GERnétic totiž člověka pojímá
komplexně a snaží se vždy odstranit příčinu problémů –
ne jen jejich následek.
Co to znamená v praxi?
Znamená to, že aktivní látky kosmetiky GERnétic nepůsobí pouze na pokožku, ale zároveň harmonizují a vitalizují celý organismus, zlepšují činnost vnitřních orgánů. To vše pak můžeme pozorovat i na zlepšení stavu pokožky.
Jaká pomoc pro naši pleť je v jarním období nejúčinnější?
Salony GERnétic nabízejí vysoce účinnou Hydratační kúru pro každý typ pleti. Tato kúra obsahuje tři důležité kroky, které ve výsledném efektu zajistí maximum
osvěžení a hebkosti: Hloubkové čištění spojené s tonizací, hydratací a konečně i s regenerací.
Jako první krok jsem zmínila hloubkové čištění. I tato část ošetření je však příjemná – GERnétic je unikátní svou šetrností vůči pleti, a nepoužívá žádné mechanické způsoby čištění. Hydratační kúru je dobré spojit
s intenzivní domácí péčí.
Kde si klientka může přípravky pro domácí péči
zakoupit?
Jednoduše přímo v salonu kosmetičky. Jsme pyšní
na to, že GERnétic může klientce poskytnout to nejcennější: Profesionální Beauty servis.
Co to přesně je?
Ve zkratce – dokonalá kosmetická péče. Ta spočívá v bezplatné diagnostice pleti, v navržení způsobu
salonního ošetření a výběru nejvhodnějších přípravků
pro domácí péči. GERnétic otevírá klientce svět bezpečí, intimity a profesionální, účinné pomoci.
Ženy milují masáže. Najdou je v salonech GERnétic?
Určitě. Masáže GERnétic vycházejí z francouzské
Dotekové terapie (Le Toucher Thérapeutique). Jedná se
o zvláštní druh velmi jemné masáže, který dokáže navodit úplné uvolnění celého organismu a současně zajistit
maximální účinnost nanášených aktivních látek.
Jaký druh masáže doporučujete?
Vhodné jsou různé druhy Relaxačních efleráží. Ta-
to ošetření uvolní svalové a psychické napětí, nastartují čistící mechanismy v organismu a odstraní únavu.
Spojují v sobě výjimečné účinky krystalizované mořské
soli z chráněných lokalit a vzácných esenciálních olejů
(citronová tráva, ravensara, levandule aj.). Mořská sůl
má vysoký obsah minerálů (hořčík, železo, zinek atd.),
esenciální oleje zase dodávají tolik důležité nenasycené mastné kyseliny (kyselina linolová – omega 6, kyselina olejová nebo kyselina palmitolejová a další).
Na závěr nám prosím řekněte, kde mohou klientky
vyzkoušet kosmetiku GERnétic, případně se informovat na podrobnosti?
Klientky nás mohou kontaktovat na adrese:
Kosmetické centrum GERnétic
Slánská 10, Praha 6
Tel.: 602 501191, 235 325 659
e-mail: [email protected]
www.gernetic.cz
Kosmetické salony:
• Praha 1, Salon hotelu AMARILIS, tel.: 721 209 100
• Praha 4, Kosmetika YVETTE, tel.: 602 228 488
• Praha 6, Kosmetický salon RS Sport Centrum,
tel.: 725 772 596
• Praha 6, Kosmetické centrum GERnétic,
tel.: 602 501 191
Ještě jednou děkuji za rozhovor a přeji vám nové spokojené klientky
Zuzana Floriánová
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s kosmetikou GERnétic na straně 11.
Na 1 vylosovaného výherce čeká cestovní taštička GERnétic »Vanity case« s přípravky řady Marine line v hodnotě 2400 Kč.
Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou PP, a. s., mají v salonech GERnétic slevu
ve výši 10% na ošetření a 5% na nákup kosmetiky GERnétic
Představení partnerů
Pražské plynárenské, a. s.,
pro držitele Zákaznické karty
Cestovní kancelář Blue Style
Cestovní kancelář Blue Style, s. r. o., je jedním
z předních českých touroperátorů specializující se
na letecké zájezdy do Řecka (Zakynthos, Chalkidiki,
Kréta, Rhodos), Turecka, Tuniska, na ostrov
Djerba, do Egypta a Bulharska. Na českém trhu
působí od roku 1997 a nabízí širokou škálu kvalitních
ubytovacích kapacit od apartmánů, přes 2* a 3*
hotely až po luxusní 4* a 5* rezidence. Důraz klade
především na kvalitu poskytovaných služeb. V loňském roce vycestovalo s CK Blue Style více než 96 000
klientů. Z důvodu velkého zájmu ze strany klientů organizuje odlety nejen z Prahy, ale také z Ostravy, z Brna,
Karlových Varů a Pardubic.
Poskytnutá sleva pro držitele Zákaznické karty
PP, a. s.:
• 12 % sleva na katalogový prodej
• 07 % sleva na first minute prodej
• 07 % sleva na last minute prodej
Slevy se vztahují na dospělé osoby a všechny dospělé doprovodné osoby. Slevy lze uplatnit na prodej
na našich kmenových pobočkách nebo prodej přes
internet. V případě internetového prodeje již nelze
uplatnit slevu 300 Kč na internetový prodej. V případě zájezdů na Last minute je nutné pro získání slevy
zájezd rezervovat minimálně 7 dní před odletem.Uvedené slevy nelze kombinovat s dalšími slevami. Slevy
se vztahují na základní ceny zájezdů a nevztahují se
na povinné příplatky, případné poplatky za víza apod.
Více informací naleznete na níže uvedených
pobočkách:
• Praha 1, Jindřišská 27, tel: 226 036 010
•Praha 1, Palladium, náměstí Republiky 1,
tel.: 225 771 661
•Praha 6, OC Šestka, Fajtlova 1090,
tel.: 225 023 444
Call centrum: 226 036 036
e-mail: [email protected] • www.blue-style.cz
Aktuální nabídky zájezdů na Last Minute
a katalogy zasíláme zdarma.
SPA Hotel Felicitas
Tento nový hotel má nejen ideální polohu na lázeňské
kolonádě naproti centrální fontáně, ale hlavně splňuje vysoký standard nabízených služeb pod jednou
střechou. Hotel nabízí
52 komfortních pokojů,
designovou restauraci
s kavárnou, v letních měsících je v provozu letní
terasa. Součástí hotelu
je moderní balneologické centrum, kde je možné využít vodoléčebné procedury, ale také elektroléčbu,
oxygenotherapii, kryoterapii, různé druhy léčebných
masáží a další. Nechybí ani vlastní bazén s whirpoolem a wellness centrum. Dále je hotelovým hostům
k dispozici půjčovna jízdních kol a kolečkových bruslí.
Poskytnutá sleva pro držitele Zákaznické karty
PP, a. s.: 10 % sleva z léčebných a relaxačních
pobytů
Adresa: SPA Hotel Felicitas
Nám. T. G. Masaryka 1437/III, 290 01 Poděbrady
Tel.: 325 605 200 • www.laznefelicitas.cz
Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled
partnerů naleznete na www.ppas.cz,
nebo v letáku v našich obchodních kancelářích.
Přejeme vám hodně příjemných zážitků s vaší
Zákaznickou kartou PP, a. s.
5
Rozhovor s PhDr. Eliškou Fučíkovou, CSc.
Mediální zájem o vaši činnost se prudce zvýšil v souvislosti s nedávnou výstavou Albrecht z Valdštejna
a jeho doba. Čím byla v porovnání s jinými výstavami
tak zajímavá, že ji navštívilo tolik lidí?
Obrovský zájem o valdštejnskou výstavu byl rozhodně neobvyklý, počet návštěvníků podstatně převýšil všechna očekávání. Pro nás samotné to bylo velké
překvapení, nečekali jsme, že by tato jistě kontroverzní
historická osobnost přitáhla tolik zájemců o dobu, v níž
Valdštejn žil, i o něho samého. Ale zdá se, že to téma
přišlo v pravý čas, mohlo se zdát aktuální. Možná to bylo také proto, že velkých výstav věnovaných významným osobnostem českých dějin a usilujících o nový pohled na ně, je u nás pořád ještě poměrně málo.
Bylo v souvislosti s touto výstavou něco, co se vymykalo normálním zvyklostem - třeba to, že část exponátů byla dopravena z ciziny? Bylo něco, co byste
vypíchla jako pozoruhodnou zvláštnost této výstavy?
Myslím, že ani ne. Způsob, jakým byla výstava připravována, byl do jisté míry rutinní, základ tvořily exponáty
níků. Ti si totiž přejí, aby byli provedeni dílem autora
nebo dobou, a chtějí, aby je exponáty oslovovaly. Měli jsme těžkou úlohu, protože soubor námi vybraných
děl byl velmi různorodý – tzn. ze všech možných oblastí historie a výtvarného umění. Propojit je tak, aby
diváci přecházeli od exponátu k exponátu a pořád se
měli na co dívat, aby stále poutaly jejich pozornost, je
vždy obtížné. Takže nejtěžší na každé výstavě je sestavit ji tak, aby oslovila diváka nějakým, já tomu říkám,
příběhem. Je to trošku zjednodušující vyjádření, ale
pro laika srozumitelnější. Divák musí být vtažen do toho, co mu chcete sdělit, musí přijmout vaši linii vyprávění, procházet výstavou a odcházet s představou, že
byl, nechci říct poučen, ale že si z toho odnáší určité
poselství, poučení nebo obohacení.
Po celé dny jste obklopena krásou výtvarného umění, esteticky vyhlížejícími předměty. Neměla jste chuť
někdy sama malovat?
Ne, nikdy v životě mě to nenapadlo, protože tolik
soudnosti mám, abych věděla, že mi k tomu chybí na-
Jefim Fištejn • Foto Martin Vlček, Jan Žákovec
Dnes je velkou módou ukládat peníze do uměleckých předmětů, zejména do výtvarných děl. Víme ale,
že na trhu je spousta padělků. Na plný plyn jedou
padělatelské dílny, existují celé padělatelské školy.
I pro profesionála bývá někdy obtížné odlišit padělek
od originálu. Jak je to u vás, když dáváte dohromady
nějakou výstavu? Může se stát, že mezi vystavované
exponáty pronikne také nějaký padělek? Nebo stalo
se to v minulosti?
Stát se to samozřejmě může. Ale my jsme dnes v úplně jiné situaci, než jaká byla v době, když jsem začínala svou profesionální kariéru. Dnes už existuje množství
spolehlivých podpůrných metod velice důležitých pro
naši práci, způsobů, jak se dopracovat toho, abychom
poznali, zda dílo je nebo není pravé. Seriózní průzkum
uměleckého díla se neobejde bez úzké spolupráce mezi historikem umění, restaurátorem a dalšími odborníky
na chemicko-technologický rozbor. Existuje řada detekčních metod, a je-li historik umění poctivý, chce-li
se vyvarovat zbytečných omylů, tak se bez této spolu-
Dobrá výstava musí
z našich sbírek. A pokud je lze doplnit zahraničními zápůjčkami, je to pro návštěvníky vždycky nejen zajímavé,
ale často nezbytné pro naplnění výstavního záměru. Pro
nás bylo důležité, že se podařilo získat ze zahraničí exponáty, které jsou málokdy půjčovány. To se týká obrazů z Rohrau, ze soukromé sbírky rodiny Harrachů, které
sice už byly vystavovány, u nás ale ne, ačkoliv jsou pro
ilustraci českých dějin velice důležité, a také, především
Bucquoyův portrét, mimořádně obtížné pro transport.
Nebo portréty Albrechta z Valdštejna, Tillyho a švédského krále Gustava II. Adolfa z dílny slavného flámského malíře Antona van Dycka z Bavorských státních sbírek v Mnichově. Alte Pinakothek obvykle díla ze svých
sbírek nepůjčuje vůbec, nebo jen zcela výjimečně. Když
jsme přišli s žádostí o zápůjčky, oznámilo nám vedení
sbírky, že považuje projekt za tak mimořádný a zajímavý,
že ochotně půjčí všechno, o co požádáme.
Taková výstava má pro diváka, který exponáty z té
doby většinou nikdy neviděl,v podstatě vzdělávací
a informační hodnotu. Má také nějaké vedlejší efekty? Třeba objevný význam pro kunsthistoriky nebo
historiky obecně? Mohou tam najít dosud neznámé
skutečnosti, nový pohled na dobové vazby?
Byla jsem velmi překvapena tím, jak reagovali na výstavu kolegové – historici a historici umění. Z té strany
přichází vždycky nejdůležitější, a také bych řekla, nejkrutější kritika, která se může objevit. Proto jsem byla překvapená, že ve většině případů byla jejich reakce nad očekávání příznivá. Oceňovali hlavně to, že se
na ni poprvé objevily některé exponáty, které dosud
neznali, nebo že díla už vystavovaná, dostala v novém
kontextu nový smysl, novou výpovědní hodnotu. Důležité bylo i to, že se podařilo restaurovat, a tak zachránit několik neznámých děl, která vzhledem ke stavu zachování byla jinak odsouzena ke zkáze.
Vy jste byla kurátorem, ale jestli tomu dobře rozumím, také dramaturgem této výstavy. Co vlastně to
slůvko obnáší, když mluvíme o expozicích výtvarného
umění nebo o historických výstavkách? Víme, co to
znamená v divadelnictví, ale co to je být dramaturgem
výstavy?
V tomto smyslu se na výstavě podílel také kolega Čepička z Vojenského historického ústavu. Pro výstavy se
slovo dramaturg vlastně nepoužívá, ale ve skutečnosti funguje skutečně podobně, jako na divadle. Když odborník vybere téma, musí se postarat o naplnění libreta
výstavy tak, aby oslovilo diváka, vyprávělo nějaký příběh, bez ohledu na to, je-li to životní dílo jednoho umělce, nebo obraz určité doby. Pokud se tak nestane, pokud kurátor řadí exponáty bez hlubší vnitřní souvislosti,
potom se to většinou projeví poklesem zájmu návštěv6
U PLYN ÁRNY 6 /2 0 0 8
cetileté válce a věděla jsem proto, že jejich původ sahá
až do doby Valdštejnovy. Ne vždy je ovšem možné podmínku vidět exponát předem dodržet. Tam, kde to nejde, je důležité aspoň vědět, že si půjčujete exponáty ze
seriózní odborně zpracované sbírky, kde jsou ty předměty uchovávány delší dobu, že byly vystavovány a publikovány. V tom případě je možné spolehnout se na to,
že je dílo ve sbírce dobře vedeno.
Mimochodem, jaká je tržní nebo aukční vyvolávací hodnota nejdražších exponátů, které jste dováželi
a jaká byla pojistná částka na celou výstavu?
Abych řekla pravdu, tohle je aspekt výstavy, který
mě zajímá nejméně. Já předkládám seznam exponátů
instituci, v tomto případě Národního muzeu, která výstavu pořádá. Ta osloví všechny zapůjčitele, oni pošlou
vyplněné formuláře, na kterých uvedou nejen technické údaje k exponátu, jeho stav, ale také pojistnou hodnotu. Často se stává, že pojistná hodnota je tak obrovská, že nezbývá, než se vzdát žádosti o zápůjčku. Ale
u valdštejnské výstavy se to naštěstí u žádného exponátu nestalo. Všechno, co jsme chtěli, jsme také dostali. Rezignovat jsme museli jen na ty předměty, jichž doprava byla finančně náročná.
Zapůjčené věci musí být řádně pojištěny i na dobu
transportu. Na pojistnou hodnotu se tedy musíte zeptat v Národním muzeu, protože to je skutečně jedna
z těch mála věcí, o které se kurátor výstavy nemusí přímo starat.
nabízet silný příběh
dání. Vyrůstala jsem v kulturním prostředí, můj tatínek
byl sběratel, a proto mi od prvního okamžiku, co jsem
začala vnímat svět, nechyběl kontakt s živým uměním.
Tatínek se stýkal se spoustou zajímavých osobností nejen současného výtvarného umění, ale i literárního. Dlouho jsem vlastně nevěděla, čím chci být. A když
jsem se v necelých sedmnácti letech musela rozhodnout, co budu studovat, zdálo se mi, že dějiny umění
v době, kdy jsem vyrůstala, byly, pokud člověk správně zvolí specializaci, oborem jen málo zpolitizovaným,
kde se člověk setkává s krásnými a útěšnými věcmi.
Že to je obor, který člověku poskytuje únik z totalitního systému a dovoluje nahlédnout do minulých zajímavých časů a jejich kultury. Proto jsem tedy začala studovat dějiny umění.
práce neobejde. Platí to zvlášť tehdy, když pojal nějaké
podezření. Také my jsme od počátku přípravných prací
intenzívně spolupracovali jak s restaurátory, tak s odborníky na technické vědní obory, kteří mají k dispozici
veškerou potřebnou techniku.
A když dovážíte exponáty z ciziny, jak se to stalo
právě v případě poslední expozice Albrecht z Valdštejna a jeho doba – také tam ověřujete pravost exponátů? Nebo se spolehnete na to, že dodavatele, ať
už je to muzeum, nebo soukromá sbírka, jsou natolik
renomovaní, že sem nemohou dodat nějaký padělek?
Většinu vyžádaných exponátů by měl kurátor výstavy znát z autopsie - to znamená, že by si je měl prohlédnout dřív, než se rozhodne o jejich vystavení. Například
obraz z Rohrau jsem viděla už na výstavě věnované tři-
Možná byste mě ale mohla vysvětlit věc, která mi
vždycky připadala trochu divná. Rodina Valdštejnů má
česko-německý původ a zde tradičně má jméno Valdštejnů, což je srozumitelné pro každého, kdo trochu umí
německy. Ale v cizině, už i v sousedním Německu, většinou se používá jejich rodové jméno Wallenstein. Třeba Schiller používal právě toto jméno, které je ovšem
švédského původu. Chápu, že byla Třicetiletá válka, byli tu Švédové, ale proč třeba i Němci používají švédské
a ne německé znění jména? A jak původně Valdštejnové se stavili k těmto dvěma variantám jména?
Valdštejnové používají jméno Waldstein jako formu svého jména od 15. století až do dnešní doby. Takže forma Wallenstein se sice objevovala už za života
Albrechta z Valdštejna, ale většinou v cizích zemích,
např. ve Švédsku, v Itálii nebo ve Francii. Dodnes žijící příslušníci početné rodiny, jak už bylo řečeno, používají von Waldstein – německou historickou podobu
jména, která se, jak už bylo řečeno, vyskytuje od středověku. To, že se dnes v angličtině běžně používá forma Wallenstein, a že tak činí dokonce také Němci, to je
skutečně do značné míry vina Schillerova. Napsal své
třídílné drama o Wallensteinovi s touto podobou jména
a všichni ji najednou začali používat, ačkoliv je ahistorická a nepatří potomkům Valdštejnova rodu.
Další otázka míří do budoucna: co chystáte teď,
na co se mohou těšit Pražané nebo návštěvníci Prahy?
Nejsem si úplně jista, jestli se na příští výstavu mohou těšit Pražané. Z iniciativy pana senátora Jirsy
z Hluboké, který je zároveň tamním starostou, se Národní památkový ústav rozhodl připravit velkou výstavu, jaká byla věnována Valdštejnovi a jeho době, která by byla věnována úloze rodu Schwarzenbergů, a to
nejen v českých dějinách, ale také v historii celého
středoevropského regionu. Zatímco u Valdštejna jsme
pracovali s rodinou českého původu, a to už od středověku, tak tentokrát bude představen rod, který se
v českých zemích trvale usadil teprve v 17. století, ale
důležité historické kontakty s nimi a majetky zde měl
už od 15. století.
Tuším, že to bude nesmírně zajímavé, obzvlášť dnes,
když každý ví, že k této rodině patří i náš současný ministr zahraničí.
PhDr. Eliška Fučíková
Vystudovala Filozofickou fakultu UK, obor dějiny umění,
v roce 1967 získala titul PhDr. a kandidát věd. Od roku 1966
byla zaměstnána v Ústavu dějin umění ČSAV, od roku 1991
pracovala v několika významných funkcích v Kanceláři
prezidenta republiky, naposledy jako ředitelka Odboru
památkové péče KPR.
Široký záběr aktivit a činností:
V současné době pracuje v Kanceláři Senátu Parlamentu
ČR, je členkou vědecké rady Národního památkového
ústavu, Institutu restaurování a konservačních technik
v Litomyšli, Národního komitétu dějin umění, byra Mezinárodního komitétu dějin umění a několika dalších významných kulturních a vědeckých institucí. Publikuje v našich
a zahraničních odborných časopisech, je autorkou samostatných knižních publikací a katalogů výstav. Účastní se
mezinárodních kongresů a konferencí v mnoha zemích
Evropy a v USA. Kromě uvedených aktivit a zastoupení
přednáší ve vzdělávacích programech pro odbornou i laickou veřejnost. Je autorkou a konzultantkou výstavních
a dramaturgických plánů řady významných galerií. Podílí
se na přípravách rekonstrukcí památkových objektů a děl,
zabývá se způsoby jejich restaurování , možnostmi jejich
ochrany a případné odborné likvidace vzniklých škod.
Bývá pravidelně členkou komisí pro habilitační řízení, je
konzultantkou i autorkou oponentských posudků mnoha
vědeckých prací. Z poslední doby můžeme jmenovat nejméně dvě výstavy, které měly největší ohlas a jejichž
autorkou a kurátorkou byla Dr. Eliška Fučíková. Jsou to
výstavy »Rudolf II a Praha rudolfínská« a »Albrecht z Valdštejna a jeho doba«.
Vyznamenání, výroční ceny:
Za svoji rozsáhlou vědeckou, pedagogickou a publikační
činnost i za řadu jednotlivých realizovaných projektů
obdržela Dr. Fučíková mnoho domácích i zahraničních
ocenění, vyznamenání, titulů a výročních cen, jako například: Victoria and Albert Museum, Londýn, Sylvia Lennie
England Annual Lecture, za významého badatele v renesančním umění, Londýn, Royal Fine Art Commision, za přínos památkové péči, Londýn, Cena za nejlepší světový
katalog roku 1988 – Minda de Ginsburg Award, Paříž, Herderova cena za rok 1998 – Vídeň a Hamburk, Cena ČSAV
za katalog výstavy Rudolf II. a Praha, 1998, cena Inženýrské
akademie ČR za restaurování Svatovítské mozaiky, 2000,
rytíř francouzského řádu věd a umění, Francie 2003.
Ale to nebyl skutečně hlavní důvod. Ten rod je zajímavý tím, že jeho členové působili v mnoha zemích
Evropy, pocházejí z Frank, působili v Bavorsku, Nizozemí, Rakousku, ve Štýrsku, a to všechno se na osudech
té rodiny projevilo. V každé generaci Schwarzenbergů
byla nějaká významná osobnost evropských dějin. Jen
pro příklad, zakladatel orlické větve, Karel ze Schwarzenbergu, porazil v čele císařského vojska Napoleona
v bitvě u Lipska. Jižní Čechy, které od dob Rožmberků
tvořily specifický region - a na tuto tradici Schwarzenbergové úspěšně navázali -, si velký projekt, který by
představil svébytnost tohoto území, rozhodně zaslouží. Přesahy jejich působení i mimo rámec jižních Čech
tvoří z něj ideální téma pro nadnárodní spolupráci. Těším se na přípravu výstavy, i když jsem se k ní dostala trochu oklikou. Zajímali mě Schwarzenbergové , kteří v rudolfinské době působili ve významných funkcích
na bavorském wittelsbašském dvoře a měli čilé kontakty s císařem Rudolfem II. a jeho rezidencí na Pražském
hradě. Teď jsme ve stadiu, kdy hledáme spolupracovníky, kteří by pokryli široké spektrum aktivit Schwarzenbergů v průběhu staletí a hlásí se jich opravdu dost
a s mimořádně zajímavými tématy.
Vím, že ústřední topení Valdštejnského paláce,
a také Pražského hradu, je teď plynové. Je proto
logické se zeptat, jak hodnotíte tepelné vlastnosti
právě tohoto nosiče z hlediska potřeb vystavovaných
exponátů? Nepoškozuje to historický nábytek nebo
výtvarná díla?
Důležité je, že je to medium čisté, bez kdysi nebezpečného spadu popílku, a dovolující v prostoru Valdštejnské jízdárny udržovat stabilní teplotu a vlhkost. To
je dnes pro výstavní prostory naprosto nezbytná podmínka, kterou je třeba doložit dlouhodobými záznamy,
žádáte-li o zapůjčení exponátů nejen ze zahraničí, ale
i z našich sbírek.
Když jsem se před deseti lety přestěhovala na Malou Stranu, stala jsem se poprvé ve svém životě uživatelem ústředního plynového o topení, a proto vím, jak
nesmírně usnadňuje člověku život. Pro výstavní prostory, pro které má regulace a stabilita teploty zásadní význam, je použití plynového vytápění samozřejmě ještě
důležitější.
7
Galerie Smečky / Zahájení výstav
»Básnivá koláž«
další, v pořadí již 10. výstava
v Galerii Smečky zahájena
Vaříme na zemním plynu
Text Blanka Dražanová • Foto archiv Tomáše Krejčíře
V opačném případě, projevuje-li účastník s vystavenými díly až bouřlivý souhlas, upadne rázem v oprávněné podezření u všech tak staropanensky (tj. neplodně) ctnostných byrokratů, neboť již Jeho Veličenstvo císař František Josef II. blahé
paměti prohlásilo, že žádný milovník moderního umění (a my bychom mohli na tomto místě plným právem ponechat jen slova »žádný milovník umění«) nemůže být řádným otcem, disciplinovaným občanem a zbožným věřícím.
Největší nebezpečí hrozí však tomu účastníku, který vystavená díla tiše a soustředěn pozoruje. Takovému účastníku může se stát, že některé z vystavených děl zcela
nepozorovaně do něho vstoupí, rychle se v něm počne rozrůstat, bujet, vyhánět výhonky, aby nakonec úplně rozrušilo jeho duševní rovnováhu, což je to nejhorší, co
může potkat vážného a své důstojnosti si vědomého člověka.
Proto zkušený účastník prochází podle vystavených děl s lehce ironickým úsměvem na rtech. Zastaví-li se před nějakým dílem, nejpozději po pěti vteřinách pokrčí rameny nebo se obrátí k nejbližšímu diváku s posměšnou poznámkou: »Co to má
znamenat?« Podaří-li se mu na konci této otázky, která vlastně otázkou není, vydat
blíže nedefinovatelný, ale velmi výmluvný zvuk, vyjádří tím dostatečně svoji naprostou superioritu nad vystaveným dílem.
Oproti tomu literární ukázku, pokud je na vernisáži čtena, odmění všichni účastníci hlasitým, a ovšem též zcela zaslouženým potleskem.
A tak se tomu stalo i na této vernisáži – zhruba 200 hostů odměnilo herce vřelým
potleskem a s úsměvem se jali vychutnávat rozmanitou poetičnost děl.
Ostatně – přijďte i vy, srdečně vás zveme na výstavu 26 básníků kolážistů!
Tomáš Krejčíř:
Při taneční
soutěži jsem
měl speciální
výživu
Máte své oblíbené kuchařské knihy?
V poličce v kuchyni je asi 10 kuchařek, každá je specializovaná, ryby, saláty, moučníky apod.
Jak a kdy jste se naučil vařit?
Základy jsem pochytal od rodičů, pak
kolej na VŠ a postupně během manželství.
Musíte mít denně maso, nebo vám
vyhovují i vegetariánská jídla?
Většinou mám aspoň jednou denně
maso v nějaké podobě, i když je to třeba jen šunka, ale mám rád i různé saláty,
V
úterý dne 20. května 2008 byla slavnostně zahájena dosud největší a nejnáročnější výstava, kterou pro Galerii Smečky organizačně zajistila společnost Gallery za kurátorství mladé literární teoretičky, odbornice na experimentální poezii
Olgy Stehlíkové. Vernisáž zahájil Ing. Milan Jadlovský spolu s Jaroslavem Kořánem,
za kurátorku vystoupila paní Eva Krátká. Pro ty z hostů, kteří by snad neměli zcela jasno, co vernisáž znamená a jak se na ní chovat, přednesl nepřehlédnutelný a výrazově
nezaměnitelný herec Radomil Uhlíř krátkou stať z pera Ladislava Nováka:
Vernisáž – slavnostní zahájení výstavy obrazů. O tom, jak se chovat na vernisáži,
píše sice Guth-Jarkovský na str. 273–278 svého Společenského katechismu a Marie
Laudová-Hořicová na str. 135 své Společenské výchovy. Ačkoliv zmíněná stať Gutha-Jarkovského je velmi vyčerpávající, považuji za svoji povinnost upozornit účastníky vernisáží na několikerá nebezpečí, která jim hrozí. Tato nebezpečí jsou v podstatě trojího druhu:
Kritizuje-li účastník hlasitě vystavovaná díla, posmívá-li se jim a jejich autorům,
nešetrně se jich dotýká, čmárá po nich nebo je poškozuje jiným způsobem, může být
zpolíčkován a vyhozen. Toto nebezpečí je zvláště hrozivé na skupinových výstavách,
kde je přítomno více vystavujících umělců.
V minulosti jsem si musel vytvořit pro malování prostor »oázu klidu a rozjímání«,
obklopen čím dál hektičtějším světem absurdních problémů a neřešitelných společenských situací. Technický pokrok došel k bodu, že člověk je doslova zahlcen informacemi. Úplně přirozená je otázka, zda člověk stále sílící tok informací ve svém životě vůbec potřebuje. Sám si myslím, že nepřetržitý proud novinek je nejenom zavádějící, ale přímo zničující, že člověk, aniž by to tušil, přestává být sám sebou a stává
se v tomto světě globalizace čím dál více konzumentem. Stále silněji cítím, jak je pro
mne důležité žít a tvořit v oáze klidu, obklopen přírodou. Čím dál silněji toužím po klidu v duši a rozjímání v přírodě mi tento pocit klidu pomáhá umocňovat…
P
od tímto názvem uspořádala dne 6. května v Galerii Smečky Pražská plynárenská
spolu s herci Činoherního klubu »derniéru« úspěšné výstavy Josky Skalníka.
Texty, které charakterizovaly tvorbu malíře, jeho životní postoje a filosofii
přednesli herci Ondřej Vetchý, Jaromír Dulava a Michal Pavlata. Čtení mistrovsky
podbarvil a dramatičnost přednesu potrhl svými improvizacemi jazzman Jiří Stivín.
Mezi hosty tohoto přátelského setkání nechyběly i známé osobnosti kulturního
a společenského života. Přednesené texty, ale i neformální a spontánní výměna
vlastních zážitků pramenící z dlouholetého společného přátelství, byly nejen
úsměvné, ale nutily k zamyšlení a snad až rozjímání nad vlastním životem. Zde je
malá ochutnávka z malířovy úvahy:
Jiří Stivín, Václav Havel a Joska Skalník
Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1. Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení
mají vstup zdarma, stejně jako držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Ostatní zaplatí 10 korun.
Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272, e-mail: [email protected], www.galeriesmecky.cz
8
U PLYNÁRNY 6 / 2 0 0 8
lo kamkoli kdykoli. To bylo moc fajn, nemusel jsem řešit, kdy co budu jíst.
Jaký máte názor na diety?
Diety jsou podle mě k ničemu. Vždycky, když skončí, tak člověk stejně často
sklouzne k původním nešvarům. Jediné, co funguje, je trvalá změna jídelníčku, pestrá strava, hodně pohybu a hlídat se.
Pěstujete si sami doma bylinky, zeleninu?
Máme toho na zahradě spoustu. Libeček, mateřídoušku, oregano, pažitku,
bazalku, mátu a kdoví co ještě. Zeleninu
většinou kupujeme.
Pustí vás občas žena doma ke sporáku? Užíváte si to, nebo to bývá z donucení?
Já vařím rád, i když maximálně jednou
dvakrát týdně.
Pronikly na váš stůl nové potraviny
z ciziny, třeba kuskus, mořské plody,
sushi?
Kuskus máme moc rádi, mořské plody jím jen já, manželka ani děti ne, takže
si občas koupím krevety nebo chobotničky, ale ryby jíme rádi a celkem často.
Na sushi spíš zajdeme do restaurace.
Experimentujete doma ve vaření,
přidáváte si podle sebe koření apod.,
nebo se držíte přesně kuchařek a vše
odvažujete?
Mám své oblíbené druhy jídel, kdy vařím s kuchařkou, a samozřejmě často se
pustím i do improvizací, ale vždycky je to
variace na dané téma, a možná proto to
většinou dopadne dobře.
Foto Zdeněk Lhoták
»Sny, situace a hry«
M
áte početnou rodinu – tři malé děti. Zlobí s jídlem? Jak to
s manželkou řešíte?
Nejstarší 11letá Dora jí celkem dobře,
zato 8letý Adam žije ze vzduchu, do toho je problém něco dostat a 3letý David
je asi největší jedlík rodiny, takže to celkem zvládáme. Většinou se dětí ptáme,
co si dají… a pak to stejně skončí u palačinek, pizzy, nebo těstovin. To jsou jejich nejoblíbenější jídla.
Jak často se scházíte pravidelně
všichni u stolu?
Většinou jen na večeři a o víkendech.
Vzpomenete si na své oblíbené jídlo
z dětství? Kdo u vás doma vařil?
Já jsem vždycky miloval a dodneška
miluju svíčkovou na smetaně. Od maminky i od tatínka. Oba vaří výborně.
Ráno musíte být v televizi na Snídani
s Novou v brzkých hodinách. Stíháte se
nasnídat?
Snídám až v televizi, většinou jogurt,
nebo tvaroh s nějakým ovocem.
Jste sportovní typ. Udržujete si nějak
kondici? Chodíte po soutěži Bailando
někam tancovat?
Tancuju stále na plesech s mou taneční partnerkou z Bailanda. Začátkem
dubna jsme měli poslední vystoupení
na Žofíně. A v příští sezoně v tom budeme pokračovat.
Musel jste v době taneční soutěže
pozměnit jídelníček? Držel jste dietu?
Měl jsem speciální výživu, která se
jmenuje Nutricare. Je to takový program,
kdy vám dovezou nutričně vyvážené jíd-
zeleninová rizota či sladké teplé pokrmy,
jako jsou buchtičky s krémem nebo krupicová kaše.
Mlsáte s dětmi sladkosti?
To je jediné, co milují naše děti bez
výjimky, třeba medovník sníme skoro
na posezení. Nebo čokolády. A samozřejmě zmrzliny!
Dáte nám svůj recept na dobré jídlo?
Podělím se s vámi o velmi jednoduchý
a přitom, myslím, velmi chutný a snad
i zdravý způsob úpravy kuřete.
Zdravá úprava kuřete podle Tomáše Krejčíře
1 kuře nebo 6 celých kuřecích stehen,
malá hlávka zelí, sůl, kmín, sladká paprika, trochu vody
Nakrouháme zelí do pekáče, podlijeme asi 1 dcl vody, kuře naporcujeme, dobře
prosolíme, spíš více než méně, zasypeme paprikou a kmínem. Přikryjeme a strčíme do trouby rozehřáté na 200 °C. Pečeme asi 90 minut, a tak jednou za 20 minut otevřeme a pomažeme šťávou, která z kuřete vytéká, popřípadě mírně podlijeme. Během té doby zelí i kuře krásně změknou a zelí přijme chuť kuřete, takže je aromatické a velmi chutné. Nepřidáváme žádný tuk, takže je to dietní jídlo,
i když chutná naprosto skvěle. Podáváme s čerstvou zeleninou a chlebem nebo brambory. A já si k tomu dávám ještě nealko pivo. Teď jsem na to dostal chuť,
jdu si koupit kuře.
9
Co přinesli Evropané světovému plynárenství – 16. část
Historický seriál
Rusové
Mezi velkými evropskými vědci, kteří významným
způsobem přispěli k rozvoji světového plynárenství,
nemohou určitě chybět takové osobnosti, jako byl objevitel možnosti výroby plynu podzemním zplyňováním
uhlí nebo destilací ropy: Dmitrij Ivanovič Mendělejev,
ani vynálezce výroby plynu vysokotepelným štěpením
kapalných uhlovodíků: Vladimír Grigorjevič Šuchov.
Dmitrij Ivanovič Mendělejev
(1834–1907) – obr. 1
Mendělejev je pravděpodobně nejslavnějším světovým
chemikem. Narodil se 8. února 1834 v Tobolsku na Sibiři. Vystudoval na petrohradské universitě chemii a později se stal na této universitě profesorem. Dne 6. 3. 1869
formuloval na zasedání ruské chemické společnosti
zprávu o svém geniálním objevu – periodickém zákonu chemických prvků. Jeho vědecký záběr byl velmi
široký. V r. 1875 např. vynalezl stratostat* pro výzkumné
lety ve stratosféře, který ale nebyl z rozhodnutí carské
vlády realizován.
Věnujme se však tomu, čím ovlivnil tento učenec vývoj světového plynárenství. Byl to především jeho boj
o rozvoj ruského naftového průmyslu a chemické zpracování ropy. Známý je jeho výrok: »Nafta není palivo,
pálit lze i bankovky« (1880). Při hledání důmyslnějšího
využití nafty destiloval v r. 1881 ropný olej s přehřátou
parou a získal tak kromě normálních frakcí velká množství plynu. Napsal o tom: »Je třeba zpracovat poznatky
o působení páry na těžké oleje a naftu.« Tak začal ces-
po vyčištění odváděn přímo k nějakému velkému odběrateli v blízkosti. Tehdy se však jeho nápad ještě neujal. Nebylo na něj ale zapomenuto. V roce
1913 bylo podle něj v Rusku započato s pokusy s podzemním zplyňováním uhlí a v r. 1932
bylo přikročeno ke stavbě prvního, již opravdového pokusného podzemního generátoru
v Lisičansku. Princip lisičanského podzemního generátoru je na obr. 2. V roce 1938
byla v Rusku uvedena do trvalého provozu
podmoskevská plynárna s podzemním generátorem. Výroba plynu podzemním zplyňováním uhlí se prováděla později v celé řadě dalších zemí, jako např. v USA, Velké Británii, Francii, Polsku, Belgii, Maroku a jinde.
Podzemní generátor byl úspěšně vyzkoušen
v 50. letech i v Čechách. Další světový rozvoj této technologie výroby plynu zastavily až objevy ložisek přírodního zemního plynu naftového, či karbonského v 50. a 60. letech 20. století.
Mendělejev ještě za svého života získal na 130 zahraničních poct a uznání. Nikdy se však kupodivu nestal řádným členem ruské akademie věd. Mendělejev
zemřel v Petrohradě dne 2. února 1907.
* Stratostat – letecký balon se vzduchotěsnou gondolou pro výstup do velkých výšek (nad 10 000 m).
Vladimír Grigorjevič Šuchov
(1853–1939) – obr. 3
Šuchov byl všestranný ruský vědec, jehož technické
objevy a vynálezy zasahovaly do různých oborů. Již
od mládí udivoval každého svojí neobyčejně hlubokou
znalostí matematiky a fyziky. Mohl se věnovat vědec-
Obr. 2 – S
chéma podzemního generátoru v Lisičansku
A – zdí oddělená část uhelné sloje, a – zděná stěna, p – potrubí přívodu vzduchu,
k – žárový kanál, v – šikmé vrty s výbušninami, 1, 2, 3 – stoupací, větrná a žárová jáma,
4 – spojovací chodba
Soutěže 6/2008
Dětská soutěž s časopisem
Pražské plynárenství
na téma:
Libeňský plynojem
Kulový tlakový plynojem představoval
ve své době světovou technickou novinku.
Byl prvním v Čechách a jedním z prvních
kulových tlakových plynojemů na světě.
Zprovozněn byl v roce ...(tajenka číselné
křížovky) v Praze Libni na kopci nad křižovatkou Palmovka. Plynojem o průměru
20 metrů stojí na 8 ocelových nohách, celkem váží 270 tun. V květnu 1945 byl plynojem ...(tajenka doplňovačky) a od té doby
již k uskladnění plynu neslouží.
1
Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je předsta-​
vovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni
do programu Pražské plynárenské, a. s.
Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku,
která souvisí s jednotlivými partnery.
Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho
časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře
čekají zajímavé dárky od představeného partnera.
Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
3
kému teoretickému bádání, on však dal přednost praktickému inženýrství. Známé jsou jeho nápady z oblasti
stavebnictví, jako jsou visuté střechy, různé příhradové
konstrukce apod. Stavěl železniční mosty, vodárenské
věže, obrovské nádražní klenby. V metalurgii se uplatnil
jako konstruktér vysokých pecí a pro naftový průmysl
konstruoval cisternové lodě, naftové nádrže a dokonce
i naftové hořáky. Navrhl také první naftové potrubí na
světě. Pro chemiky konstruoval plynojemy a tak by se
dalo pokračovat. Mnohé jeho vzorce a výpočtové metody se staly nezbytnou pracovní pomůckou inženýrů
na celém světě.
Jeho nejvýznamnějším vynálezem z hlediska plynárenského oboru je jistě jeho přístroj na nepřetržitou
frakční destilaci ropy a na nepřetržité získávání plynu
Obr. 4
Schéma olejové plynárny
A – retorta
B – olejová nádrž
C – přívod oleje do retorty
D – plynojem
›› Kosmetika GERnétic‹‹
Doplňovačka
GERnétic představuje špičkovou francouzskou kosmetiku a spojuje báječný pocit s příznivým vlivem
na naše zdraví.
Speciálně školená kosmetička provede analýzu
pleti a navrhne osobní program, např. hydratační,
liftingový, regenerační, ošetření očního okolí, z tělových procedur odstraňování celulitidy či nadváhy,
modelaci a zpevnění poprsí, celotělové zábaly s detoxikačním a zeštíhlujícím účinkem. Přináší chvíle
harmonie a celému tělu osvěžení a pohlazení.
Adresa: Kosmetické centrum GERnétic
Slánská 10, Praha 6
Tel.: 602 501 191, 235 325 659 • www.gernetic.cz
Sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s., je:
10 % na ošetření, 5 % na nákup kosmetiky GERnétic
1. pořídit opis
2. loupit
3. telefonovat
4. uvést do spánku
5. urovnávat postel
6. vrnět (kočka)
7. slepovat
8. motat
9. hledat východisko, řešení
10. vypustit vejce (slepice)
Číselná křížovka
Dosaď čísla vodorovným i svislým
směrem. Dej pozor, aby se ti správně
křižovala.
11
36
39
42
51
67
2546
2937
5232
6217
8165
8932
Soutěž s partnery
Zákaznické karty
Pražské plynárenské, a. s.
Dnešní otázka: Jak na náš organismus působí
relaxační efleráž?
18201
90131
26029872
44332052
Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 7. 2008 na adresu:
Redakce časopisu U Plynárny, Renáta Váňová,
Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město
nebo e-mail: [email protected]
Nezapomeňte uvést výrazné označení
››Makovice 6/2008« a svoji zpáteční adresu a telefon.
Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské
plynárenské, a. s.
Správná odpověď z čísla 4/2008:
Doplňovačka – pro pohon motorů
Písmenkový labyrint – želízka ke kadeření
Spojovačky – pračky
Výherci dětské soutěže z čísla 4/2008:
Nelly Chytilová, Lovosice, Anežka Novotná, Praha 4
Eva Madejová, Kroměříž
Na 1 vylosovaného výherce čeká cestovní taštička
GERnétic »Vanity case« s přípravky řady Marine line
v hodnotě 2400 Kč.
Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 7. 2008 na adresu:
Redakce časopisu U Plynárny, Renáta Váňová,
Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město
nebo e-mail: [email protected]
Nezapomeňte uvést výrazné označení
››Kosmetika GERnétic«
a svoji zpáteční adresu a telefon.
Správná odpověď z čísla 4/2008: »Kde se nacházejí
na Slovensku termální lázně?« – např. v Piešťanech, ve Velkém Mederu nebo v Dunajské Stredě
Výherci soutěže z čísla 4/2008:
Miluška Pospíšilová, Praha 3, Robert Sokol, Praha 2
Milada Wohlmuthová, Průhonice
Čtenářská soutěž s časopisem U PLYN Á R N Y
tu k pozdější výrobě svítiplynu štěpením (krakováním) kapalných i plynných uhlovodíků. Zasloužil se dále o všestranné energetické a chemické
využívání uhlí. Navrhoval »plné využití hořlavých
plynů«, vznikajících při suché destilaci (žíhání za nepřístupu vzduchu) uhlí. Své úsilí zaměřil
i na rozvoj ruského hutnictví a metalurgie a o využití plynu v tomto oboru. V knize Uralský železný průmysl v roce 1899 navrhl organizaci metalurgických závodů s maximálním rozvinutím plynového hospodářství, s používáním plynových
motorů jako pohonných jednotek. Mendělejev
se zapsal do historie plynárenského oboru dále
svou myšlenkou, že je možno vyrábět plyn z uhlí
přímo v zemi (in situ). »Stačí zapálit uhlí pod zemí, přeměnit je ve svítiplyn, v plyn generátorový
nebo vodní a vést jej rourami z papíru, nasyceného dehtem a ovinutého drátem«, napsal v roce 1882. Jde o technologii výroby plynu podzemním zplyňováním uhlí. Odpadla by tak těžba, doprava a úprava plynu před jeho přeměnou v plyn
v karbonizačních pecích. Vyrobený plyn by byl
10
U PLYN ÁRNY 6 /2 0 0 8
Obr. 5 – Plynárna pro výrobu svítiplynu z kapalných uhlovodíků v jednotlivých
objektech a provozovnách (Amerika, 19. století)
jejím štěpením, který vynalezl a patentoval v roce 1870. Dne 21. 11. 1891 získal Šuchov na svůj
vynález privilegium č. 12926. Navázal tak nejen
na zmíněné výsledky práce Mendělejevovy, ale
také na vynález bratří Vasilije, Gerasima a Makara Dubininových, nevolníků z Vladimirské gubernie, kteří již v první čtvrtině 19. století vynalezli destilaci ropy a v blízkosti Grozného vystavěli první závod na světě na její čištění. Vyráběli
»fotogen« jak tehdy nazývali petrolej.
V plynárenství se uplatnila výroba plynu pro
osvětlování a jiné účely štěpením kapalných
uhlovodíků v žárových retortách za nepřístupu
vzduchu (obr. 4). Naftovým plynem byly v 19. století osvětlovány Kyjev, Kazaň a mnohá jiná města. Plynárny vyrábějící plyn krakováním kapalných uhlovodíků v retortových pecích vznikaly
i jako zařízení pro plynové osvětlování jednotlivých objektů, jako hotelů, provozoven, továrních budov apod. Rozšířeny byly v různých zemích (obr. 5).
Rudolf Novák
Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 7. 2008
na adresu: Redakce časopisu U Plynárny
Renáta Váňová,
Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město
nebo e-mail: [email protected]
Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Soutěž 6/2008«
a svoji zpáteční adresu a telefon.
Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské
plynárenské, a. s.
Správná odpověď z čísla 4/2008:
1c) Novou oranžerii od architektky Evy Jiřičné
najdete v areálu Pražského hradu
2b) Na Nobelovu cenu byl Arnošt Lustig navržen
dvakrát
3b) Po italském vědci Evangelistu Torricellim byla
pojmenována fyzikální jednotka torr
Výherci soutěže z čísla 4/2008:
Simona Štorková, Votice
Hana Barnincová, Praha 10-Uhříněves
Alena Svobodová, Praha 10
Dnešní otázky:
1. Nový slogan na
CNG čisticích
vozidel Pražských
služeb, a. s., je:
a) Děláme stále více
pro Prahu a vaše
plíce
b) Děláme teď 2× více pro Prahu a vaše plíce
c) Děláme teď 3× více pro Prahu a vaše plíce
2. Křemencova ulice, kde sídlí pivovar a restaurace
U Fleků, je pojmenována po:
a) Vítu Skřemencovi
b) Vítu Křemencovi
c) Jakubu Flekovském-Křemencovi
3. »Básnivá koláž«, 10. výstava v Galerii Smečky
představuje návštěvníkům díla:
a) 16 kolážistů
b) 22 kolážistů
c) 26 kolážistů
Co najdete v příštím čísle 7–8/2008:
 Rozhovor s Margaret Atwood
 Na návštěvě u zákazníka: Museum Kampa
 Co přinesli Evropané světovému plynárenství
Řešení sudoku na straně 12:
7
5
6
3
1
2
4
8
9
4
9
1
5
6
8
2
3
7
2
3
8
4
7
9
1
6
5
1
4
9
2
8
3
7
5
6
8
6
7
1
4
5
9
2
3
5
2
3
7
9
6
8
4
1
6
7
2
8
3
1
5
9
4
3
1
5
9
2
4
6
7
8
9
8
4
6
5
7
3
1
2
5
1
7
2
4
9
3
6
8
4
9
3
8
1
6
5
2
7
8
6
2
7
3
5
4
9
1
7
2
8
3
6
1
9
4
5
3
4
6
5
9
7
8
1
2
1
5
9
4
8
2
7
3
6
6
8
1
9
7
3
2
5
4
9
7
5
1
2
4
6
8
3
2
3
4
6
5
8
1
7
9
Tajenka křížovky na straně 12:
Přijďte do našeho Plynárenského muzea v Michli.
11