OKNO č. 11 2008

Komentáře

Transkript

OKNO č. 11 2008
1
INFORMACE Z RADNICE
INFORMACE ZE SCHŮZE RADY MĚSTA OSLAVANY č. 17/2008
Datum konání: 22. 9. 2008
Přítomni: Aldorf, Mgr. Musil, Coufal, Fic, Mgr. Horák Ladislav, Mgr. Horák Petr, Růža
Rada města vzala na vědomí:
1. Provedenou kontrolu úkolů.
2. Žádost Strojírny Oslavany o rozdělení finančních prostředků poskytnutých DDM
a ŠD Oslavany za umístění reklamní tabule na budově DDM a ŠD Oslavany mezi
DDM a MŠ DUHA v poměru 50:50 s tím, město nemá možnost do tohoto smluvního vztahu nijak zasahovat a místostarosta bude v této záležitosti s vedením
DDM a ŠD Oslavany jednat.
3. Stavební záležitosti na území města předložené SÚ I. stupně Oslavany.
4. Stavební záležitost na území města předloženou MěÚ Ivančice.
5. Zápis č. 7/2008 z jednání komise pro školství, tělovýchovu a mládež.
6. Zápis č. 6/2008 z jednání komise pro životní prostředí.
7. Protokol kontroly plnění „Smlouvy o zajištění zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů“ ze dne 18. 9. 2008, provedené auditorem společnosti EKO-KOM, a.s.
Rada města schválila:
1. Rozpočtové opatření č. 10/2008 tak, jak bylo předloženo a projednáno.
2. Pořízení kopírovacího stroje TOSHIBA studio e-350 formou nájmu bez navýšení
celkové ceny mezi MŠ DUHA Oslavany a společností TOP Servis s.r.o. Brno na 60
měsíců za 3 292 Kč měsíčně včetně DPH s tím, že tato cena bude hrazena formou
příspěvku MŠ DUHA Oslavany.
3. Přerozdělení hospodářského výsledku DDM a ŠD Oslavany za rok 2007 tak, jak
bylo navrženo a projednáno, tj. 10 000 Kč do fondu odměn a 59 020,39 Kč do rezervního fondu organizace.
4. Znění Smlouvy o poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu města Oslavany
mezi městem Oslavany a Římskokatolickou farností Oslavany ve výši 90 000 Kč
na pořízení nového hodinového stroje do kostelní věže kostelu sv. Mikuláše v
Oslavanech, IČ 49460196 tak, jak byla předložena a projednána.
5. Pronájem sálu kina Oslavany dne 14. 10. 2008 v době od 17 do 19 hodin základní
organizaci KSČM Oslavany za účelem konání předvolebního shromáždění občanů
s tím, že nájemné bude činit 200 Kč a za služby (spotřebovaná energie + úklid)
paušální částku ve výši 300 Kč.
6. Znění Smluv o sdružených službách dodávky elektřiny č. 830347117, 830347105,
830347090 a 830347128 mezi městem Oslavany a společností E.ON Energie, a.s.,
zastoupená plnou mocí společností E.ON Česká republika, s.r.o., IČ 25733591 tak,
jak byly předloženy a projednány.
7. Vyvěšení záměru obce vypůjčit nemovitý majetek v k.ú. Oslavany, a to budovu
č.p. 144, ležící na parcele č. 14/1 a pozemek parc. č. 14/1 o výměře 391 m2 Zá-
2
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
3
kladní umělecké škole, Oslavany, okres Brno-venkov, příspěvková organizace,
nám. 13. prosince 12, Oslavany, IČ 44916775.
Výsledky inventarizace majetku a závazků, kterou město Oslavany, jako zřizovatel, uložilo provést v příspěvkové organizaci „Mateřská škola Oslavany, okres Brno-venkov“, IČ 70915202, v souvislosti s Rozhodnutím Zastupitelstva města Oslavany na jednání č. 6/2008 dne 16. 6. 2008 o převedení činnosti mateřské školy
z příspěvkové organizace „Mateřská škola Oslavany, okres Brno-venkov“ na příspěvkovou organizaci „Mateřská škola Duha Oslavany, okres Brno-venkov“ ke
dni 30. 8. 2008 tak, jak byly předloženy a projednány, delimitační protokol ze dne
31. 8. 2008, protokol o přechodu práv a povinností z pracovně právních vztahů a
vyřazení nepotřebného majetku likvidací dle přílohy č. 1 inventarizačního zápisu
v celkové hodnotě 86 289,89 Kč (MŠ Duha 62 138,00 Kč a DDM 24 151,89 Kč).
Rozhodnutí vydat, na základě žádosti společnosti Level a.s. Praha, souhlas
s vynětím půdy pozemků parc. č. PK 1460/2, parc. č. PK 1498 a parc. č. 2435/27
v k.ú. Oslavany ze ZPF.
Stanovisko - Rada města, na základě žádosti paní Jany Chraustové z Oslavan,
nemá námitek k vydání povolení zvláštního užívání místní komunikace – chodníku, před domem žadatelky v Oslavanech na ulici Hlavní č. 40 za účelem postavení
lešení za účelem opravy římsy domu v termínu 23. 9. – 2. 10. 2008.
Stanovisko - Rada města Oslavany, na základě žádosti Ing. Kremláčka z Oslavan,
nemá námitek k předložené projektové dokumentaci, která řeší přípojku vody a
kanalizace pro rodinný dům v Oslavanech ul. Letkovská 914/26, k.ú. Oslavany,
parc.č. KN 227, KN 2641/1 (PK 4717).
Stanovisko - Město Oslavany, jako účastník stavebního řízení, nemá, na základě
žádosti pana Křeliny z Oslavan, žádných připomínek k výstavbě plotu kolem RD
č.p. 1158/40 a k výstavbě brány pro vjezd na zahradu, která bude sousedit
s pozemkem parc. č. 2501/1 v k.ú. Oslavany.
Stanovisko - Rada města Oslavany, na základě žádosti DIAMO, státní podnik,
odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka, nemá námitek k předloženému technickému řešení odstranění stavby „Skládky skupiny SI pro uložení kalů z čistírny
důlních vod včetně jejího rozšíření a dobudování příjezdové komunikace
s výhybnami k této skládce“ v k.ú. Oslavany.
Nákup stromků hrušní na doplnění výsadby na ulici Letkovská do výše 2 000 Kč
s tím, že vysazení provede OTS a to na základě návrhu komise pro ŽP.
Plán zimní údržby komunikací ve městě Oslavany na období od 1. listopadu 2008
do 31. března 2009 tak, jak byl předložen a projednán.
Nařízení města Oslavany č. 1/2008, kterým se stanoví vymezení úseků místních
komunikací ve správním obvodu města, na nichž se pro malý dopravní význam
nezajišťuje sjízdnost odstraňováním sněhu a náledí tak, jak bylo předloženo a projednáno.
Stanovisko - Rada města Oslavany souhlasí, na základě žádosti pana Straky
z Padochova, se zásahem do VKP – les, parc. č. 202/1 v k. ú. Padochov
v návaznosti na dělení pozemku dle geometrického plánu č. 214-381/2002 a to
dle ust. § 71 odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
18. Rozhodnutí povolit, na základě žádosti občanského sdružení Oslavany.NET,
ohňostroj dne 27. 9. 2008 ve 22 hodin na hřišti Sokolovny Padochov k oslavě čtvrtého výročí založení občanského sdružení Oslavany.NET.
19. Rozhodnutí povolit, na základě žádosti Sokolu Padochov, ohňostroj dne 27. 10.
2008 v 19 hodin na hřišti Sokolovny Padochov k oslavě 90. výročí založení republiky.
20. Program jednání Zastupitelstva města Oslavany, které proběhne v pondělí 20.
října 2008 v 18.00 hodin v zasedací místnosti MěÚ Oslavany tak, jak byl navržen a
projednán.
21. Organizační změnu na MěÚ Oslavany - na základě § 102, odstavce 2, písmena f)
zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v platném znění, kterým je vyhrazeno radě města stanovit kompetence v obecním úřadě, schválit následující změnu kompetencí
na MěÚ Oslavany – v oblasti přípravy, zadávání a kontroly veřejných zakázek a
legislativní činnosti a zpracování návrhů právních předpisů města Oslavany, bude
s účinností od 1. 10. 2008 vedoucí oddělení majetkové správy Majetkově správního odboru MěÚ Oslavany Bc. Milan Hošek, DiS. podřízen přímo tajemníkovi úřadu.
INFORMACE ZE SCHŮZE RADY MĚSTA OSLAVANY č. 18/2008
Datum konání: 13. 10. 2008
Přítomni: Aldorf, Mgr. Musil, Coufal, Fic, Mgr. Horák Ladislav, Mgr. Horák Petr, Růža
Rada města vzala na vědomí:
1. Provedenou kontrolu úkolů.
2. Stavební záležitosti na území města předložené SÚ I. Stupně Oslavany.
3. Stavební záležitosti na území města předložené MěÚ Ivančice.
4. Souhlas s úplnou uzavírkou silnice II/393 v Oslavanech od 8. 10. 2008 do 19. 12.
2008 z hlediska linkové osobní dopravy, který vydal KÚ JM kraje, odbor dopravy.
5. Žádost ZŠ Oslavany o provedení úprav v okolí ZŠ s tím, že starosta města projedná v rámci rekonstrukce VO v průběhu stavby rekonstrukce komunikace na ulici
Hlavní možnost připoložení kabelu, který by byl vyveden na pozemek školy. Co se
týká vybudování prostor pro nástup žáků do autobusu, tak toto místo by muselo
mít stejné parametry jako autobusová zastávka a v současnosti není reálné tuto
žádost vyřešit.
6. Nabídku projektových prací pro stavbu „Severní část náměstí“ – pro územní řízení
a pro stavební povolení předloženou společností APK plan&desing, s.r.o. Brno
s tím, že na tyto projektové práce bude vypsáno výběrové řízení a dále proběhne
jednání se zájemci (O.S Developer a INASAK) o výstavbu v zadní části náměstí ve
věci spoluúčasti na financování této projektové dokumentace. Rada dále vzala na
vědomí zájem společnosti INASAK o realizaci sportovního areálu v zámecké
zahradě s tím, že se ještě musí písemně vyjádřit další zájemce, jehož nabídka byla
upřednostněna zastupitelstvem, a to O.S. Developer.
7. Zápis č. 7/2008 z jednání komise pro kulturu.
4
Rada města schválila:
1. Rozpočtové opatření č. 11/2008 tak, jak bylo předloženo a projednáno.
2. Znění Dohody o započtení pohledávek ve výši 33 311,60 Kč mezi městem Oslavany a společností INASAK s.r.o. Oslavany, IČ: 277 08 179 vůči nájemnému tak, jak
byla předložena a projednána.
3. Znění Smlouvy o dílo na vyhotovení geometrického plánu pro oddělení pozemků
dle zaměření skutečného provedení stavby Rekonstrukce ulice Na Vyhlídce
v Oslavanech mezi městem Oslavany a společností ZK-Brno, s.r.o., IČ: 65278500
tak, jak byla předložena a projednána.
4. Znění Smlouvy o zajištění distribuce antidot mezi městem Oslavany a společností
ČEZ, a.s., IČ: 45274649 tak, jak byla předložena a projednána.
5. Výpůjčku zámecké kaple Římskokatolické farnosti Oslavany dne 8. 11. 2008 od
15 do 18 hodin za účelem konání mše svaté k výročí posvěcení kláštera.
6. Změnu využívání nebytových prostor v objektu Padochov č.p. 36 Sdružením občanů Oslavany bez drog spočívající v rozšíření doby užívání těchto prostor tak, jak
bylo předloženo a projednáno.
7. Znění vzorového Dodatku č.1 ke Smlouvě komisionářské, který řeší odměnu
komisionáře při prodeji časopisu OKNO tak, jak byl předložen a projednán.
8. Znění Dodatku č. 4 ke Kupní smlouvě na dodávku tepelné energie pro vytápění a
ohřev teplé užitkové vody č. 03/2002 ze dne 11. 7. 2002 mezi městem Oslavany a
společností ZATEP, s.r.o. Oslavany, IČ: 26267764 tak, jak byl předložen a projednán.
9. Odpisový plán dlouhodobého hmotného majetku Domu dětí a mládeže a školní
družiny Oslavany okres Brno-venkov, příspěvková organizace, Hybešova 3, 664 12
Oslavany, IČ 709152002 na rok 2008 tak, jak byl předložen a projednán.
10. Rozdělení neinvestičního příspěvku zřízených příspěvkových organizací na činnost MŠ v souvislosti s rozhodnutím zastupitelstva města Oslavany na jednání č.
6/2008 dne 16. 6. 2008 o převedení činnosti mateřské školy z příspěvkové organizace „Mateřská škola Oslavany, okres Brno-venkov“ na příspěvkovou organizaci
„Mateřská škola Duha Oslavany, okres Brno-venkov“ k datu 31. 8. 2008 výše uvedeným příspěvkovým organizacím na činnost mateřské školy v roce 2008 tak, jak
bylo předloženo a projednáno.
11. Příkaz k provedení inventarizace majetku města za rok 2008 tak, jak byl předložen
a projednán.
12. Rozhodnutí - rada města, na základě žádosti města Oslavany, nemá námitek
k vydání povolení zvláštního užívání místních komunikací na ulicích Komenského, Sportovní, Školní, U Zámku, Mlýnská, nám. Republiky a nám. 13. prosince
(nové náměstí) za účelem pořádání akce Cesta za světýlkem dne 31. 10. 2008 od
18.00 do 19.00 hod.
13. Rozhodnutí neschválit žádost pana Martina Růžičky z Oslavan o povolení připojení na místní komunikaci, a to sjezdu z domu žadatele na místní komunikaci
v Oslavanech na ulici Mlýnská před domem č. 14 s tím, že žádost musí být doplněna o situační nákres, případně popis stavby v areálu domu.
5
14. Rozhodnutí - Rada města, na základě žádosti společnosti ENORM Invest, a.s.
Brno, souhlasí s uložením kabelu NN na pozemcích parc. č. 640/1, 662/57, 632,
662/61, 662/1 a PK 60/1 v k.ú. Oslavany, které jsou ve vlastnictví města Oslavany
a souhlasí s vydáním zvláštního užívání místní komunikace za účelem provedení
výkopových prací pro uložení kabelu NN pro nově stavěné garáže v této lokalitě a
pro uložení VO s tím, že budou dodrženy podmínky OMS a příslušného silničního
správního úřadu.
15. Rozhodnutí - rada města, na základě žádosti společnosti Level, a.s. Praha, nemá
námitek k vydání povolení připojení na místní komunikaci, a to připojení místní
komunikace z lokality výstavby rodinných domů za hřbitovem na místní komunikaci na ulici Kostelní dle přiložené situace komunikací.
16. Rozhodnutí vydat, na základě žádosti paní Jitky Obršlíkové z Oslavan, následující
stanovisko: Město Oslavany, jako účastník stavebního řízení, nemá žádných připomínek k zamýšlené stavbě a souhlasí s vydáním příslušného povolení pro stavební úpravy – nahrazení stávající nevyhovující ploché střechy novou sedlovou
střechou na RD U Zámku 173/1, parc.č. 712/3, k.ú. Oslavany.
17. Rozhodnutí vydat, na základě žádosti pana Marka Krutiše z Oslavan, následující
stanovisko: Město Oslavany nemá žádných připomínek k vydání územního rozhodnutí stavby „Nástavba, stavební úpravy RD V Hájku 895/6 Oslavany“.
18. Rozhodnutí vydat, na základě žádosti manželů Vaňurových zastoupených Ing.
Šebelovou z Ivančic, následující stanovisko: Město Oslavany, jako účastník stavebního řízení, nemá žádných připomínek k zamýšlené stavbě a souhlasí
s vydáním příslušného povolení pro stavební úpravy – změna stavby – rozšíření
garáže umístěné na pozemku parc. č. 83 v k.ú. Padochov.
19. Rozhodnutí vydat, na základě žádosti společnosti SELF servis, spol. s r.o. Brno,
souhlas se zvláštního užívání místní komunikace za účelem dokončení pokládky
televizního kabelového rozvodu v Padochově v termínu od 14. 10. do 30. 11. 2008
s tím, že budou dodrženy podmínky uvedené ve vyjádření města č.j.
MUOS/1601/06/OMS ze dne 1. 12. 2006.
20. Vydání souhlasu se zvýšením nájemného v bytech o 38,7 %, tj. 28,56 Kč/m2
s platností pro rok 2009 dle zák. č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu.
21. Vydání souhlasu s pokácením dřevin rostoucích mimo les a to dvou ks ořechů
nacházejících se na pozemku parc. č. 227 (zast.pl., dvůr) a 1 ks smrku nacházejícího se na pozemku parc. č. 228 (zahrada) v k. ú. Oslavany, manželů Horákových
z Oslavan a současně se rada města Oslavany (jako účastník řízení) vzdává práva
odvolání k rozhodnutí č. j. MUOS/1357/2008/OMS, týkající se daného kácení
dřevin.
22. Rozhodnutí doporučit Zastupitelstvu města Oslavany schválit Smlouvu o dílo mezi
městem Oslavany a společností ENORM Invest, a.s. Brno na stavbu Oslavany, ul.
Sportovní – rekonstrukce veřejného osvětlení.
23. Výzvu a zadávací dokumentaci pro veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební
práce s názvem „Silnice II/393 – chodníky, úprava veřejného osvětlení, úprava vedení místního rozhlasu a vegetační úpravy“ tak, jak byla předložena a projednána.
6
24. Rozhodnutí jmenovat hodnotící komisi tak, jak byla předložena a projednána.
25. Rozhodnutí vyzvat v rámci veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce
s názvem „Silnice II/393 – chodníky, úprava veřejného osvětlení, úprava vedení
místního rozhlasu a vegetační úpravy“ 3 dodavatele: COLAS CZ, a.s. , závod jih
Znojmo, IČ: 261 77 005, TOPSTAV, s.r.o., Brno IČ: 469 77 660, H.K.U., spol. s r.o.,
Brno IČ: 255 15 161.
26. Rozhodnutí - rada města po projednání kontrolního protokolu z kontroly provedené Oblastním inspektorátem práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj považuje za
nezbytné zaslat řediteli DDM a ŠD písemné upozornění na porušení zákona a zároveň ho vyzvat k provedení nápravy zjištěných nedostatků a podání zprávy jak
byly nedostatky odstraněny.
27. Termíny akcí pro rok 2009 - Rockový ples – 7. března, 302. Karmelská pouť – 18.19. července, 11. Oslavanské historické slavnosti – 12.-13. září.
28. Rozhodnutí povolit konání ohňostrojových prací dne 31. 10. 2008 v rámci pořádání akce Cesta za světýlkem s tím, že ohňostrojové práce zajistí pan Habáň na nádvoří oslavanského zámku v 19:00 hodin.
29. Vstupné ve výši 30 Kč na akci Dámský klub dne 24. 10. 2008 v Dělnickém domě.
30. Znění smlouvy s Miroslavem Vavříkem na zajištění hudebního vystoupení kapely
MUŽÁCKÝ SBOR dne 28. 10. 2008 v Dělnickém domě při příležitosti oslav 90. let
vzniku republiky tak, jak byla předložena a projednána.
31. Uzavření MěÚ Oslavany ve dnech 12. a 31. prosince 2008 a 2. ledna 2009 z důvodu čerpání dovolených, pracovní porady a školení s tím, že úřední den dne 31. 12.
2008 bude nahrazen novými úředními dny pro veřejnost a to ve čtvrtek 18. prosince a v úterý 30. prosince.
32. Rozhodnutí zřídit na MěÚ Oslavany v roce 2009 osm pracovních míst na veřejně
prospěšné práce přes Úřad práce Brno-venkov.
INFORMACE ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA
Dne 20. 10. 2008 se sešlo Zastupitelstvo města Oslavany na svém 9. řádném zasedání.
Zúčastnilo se ho celkem 19 členů zastupitelstva města. Zastupitelstvo města schválilo
následující program jednání:
1. Zahájení
2. Náměty a připomínky občanů
3. Kontrola úkolů
4. Zpráva o činnosti rady města
5. Majetek města
6. Různé
7. Diskuze
Zastupitelstvo města schválilo:
1. Zprávu o činnosti rady města Oslavany za období od 1. 9. 2008 do 13. 10. 2008
včetně rozpočtových opatření prováděných radou města v tomto období.
2. Prodej části pozemku v k. ú. Oslavany parc. č. 2501/1 (orná) o výměře 45 m2 za
účelem rozšíření zahrady manželům Ladislavu a Anně Horákovým z Oslavan za
cenu 50 Kč/m2 s tím, že náklady spojené s převodem budou na straně kupujících.
7
Prodej pozemku v k. ú. Oslavany parc. č. PK 4132/1 o výměře 35 m2 p. Janu
Petrákovi z Oslavan za účelem rozšíření stávajícího dvorku za cenu 60 Kč/m2
s tím, že náklady spojené s převodem budou na straně kupujícího.
4. Prodej pozemků parc. č. PK 2737/1 a 2737/5 v k. ú. Oslavany na příštím jednání
zastupitelstva použitím tzv. obálkové metody s tím, že „vyvolávací“ cena bude 50
Kč/m2. Náklady spojené s převodem bude hradit kupující.
5. Prodej pozemku v k. ú. Padochov parc. č. 71/3 (zast.pl.) o výměře 85 m2 Josefu
Horinkovi z Padochova za účelem narovnání majetkových vztahů za cenu 50
Kč/m2 s tím, že náklady spojené s převodem bude hradit kupující.
6. Směnu pozemků parc. č. PK 833/1 (pí. Karbašová + PF ČR) a parc. č. 2385/1 a
2385/11 (město Oslavany) v k. ú. Oslavany za účelem narovnání majetkových
vztahů k pozemkům pro plánovanou Cyklostezku Oslavany – Ivančice.
7. Smlouvu o dílo – Rekonstrukce a oprava veřejného osvětlení v Oslavanech – ulice
Sportovní mezi městem Oslavany a společností ENORM Invest, a. s. Brno, IČ:
25549871.
8. Statut sociálního fondu.
9. Smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje na výdaje jednotek
dobrovolných hasičů obce na rok 2008.
10. Smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje na realizaci části
akce rekonstrukce „Silnice II/393 Oslavany - II. úsek“.
3.
Usnesení ze zasedání Rady města a zápisy z jednání Zastupitelstva města jsou zveřejňovány na úřední desce MěÚ Oslavany a také na dalších místech ve městě obvyklých, dále jsou také občanům k dispozici k nahlédnutí na sekretariátě starosty nebo u
tajemníka úřadu. Dále jsou také zveřejňovány na internetu na adrese www.oslavanymesto.cz
Ing. Miloš Černý, tajemník MěÚ Oslavany
ROZPOČTOVÉ OPATŘENÍ č. 10/2008
(v tis. Kč)
Příjmová část rozpočtu:
ÚZ 98193-volby do
1)
pol.4111
neinv.přijaté transfery z VPS SR
2)
pol.4116
347,9 ÚZ 13229-dotace ÚP
3)
§ 3399
ostatní neinv.přij.transfery ze SR
ostatní záležitosti kultury,církví,sděl.prostř.
4)
§ 2399
ostatní záležitosti vodního hospodářství
-25,0 změna par.
§ 2369
ostatní správa ve vodním hospodářství
25,0
Celkem
8
80,0 zast.kraje
přijaté dary,reklama
25,0 OHIS
452,9
Výdajová část rozpočtu:
1) § 6115
volby do zastupitelstev ÚSC
činnosti registr.církví a náboženských
org.
80,0 ÚZ 98193
35,0 rozdělení poz.
4) § 3639
silnice
komunální služby a úz. rozvoj jinde
nezař.
5) § 3723
sběr a svoz ostatních odpadů
75,0 služby
6) § 6409
ostatní činnosti jinde neuvedené
2) § 3330
3) § 2212
Celkem
90,0 ZM 8.9.-věžní hodiny
rek.MK Vyhlídka-GP na
zateplení dle rozh.SÚ
25,0 512/05-2
zvýšení rozpočtové
147,9 rezervy
452,9
Stav rozpočtové rezervy k rozdělení po RO č. 10
202,6
Schváleno Radou města Oslavany dne 22. 9. 2008
ROZPOČTOVÉ OPATŘENÍ č. 11/2008
( v tis. Kč)
Příjmová část rozpočtu:
činnosti památkových ústavů,hradů a
1) § 3321
zámků
ostatní záležitosti kultury, církví, sděl.
2) § 3399
prostř.
3)
§ 5311
bezpečnost a veřejný pořádek
Celkem
2) § 3399
silnice
změna stavu krátk. prostř. na
bank.účtech
ostatní záležitosti kultury, církví, sděl.
prostř.
3) § 2223
bezpečnost silničního provozu
4) § 3111
předškolní vzdělávání
pol. 8115
51,0 reklama OHIS
58,0 přijaté sankční platby
2 983,3
Výdajová část rozpočtu:
činnosti památkových ústavů,hradů a
zámků
1) § 3321
§ 2212
úhrada pohledávek
2 874,3 exekuce
úhrada nákladů exeku-
723,7 ce
dohoda o narovnání AL
750,0 Developer
zvýšení prostř. na
1 400,6 bank.účt.
76,0 OHIS
30,0 nájemné,služby
neinv.přísp.na zvýšení
-166,6 počtu míst
oprava střechy,zápis do
15,6 OR
9
5) § 3639
komunální služby a územní rozvoj j.
nez.
6) § 3722
sběr a svoz komunálních odpadů
320,0 služby
-50,0 služby
7) § 6310
sběr a svoz nebezpečných odpadů
obecné příjmy a výdaje z finančních
operací
8) § 6409
ostatní činnosti jinde neuvedené
§ 3721
Celkem
GP-zaměření poz. u
25,0 řeky Oslavy
služby peněžních ústa-
8,0 vů
snížení rozpočtové
-149,0 rezervy
2 983,3
Stav rozpočtové rezervy k rozdělení po RO č. 11
53,6
Schváleno Radou města Oslavany dne 13. 10. 2008
Volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje konané dne 17. – 18. 10. 2008
Výsledky hlasování:
Obec: Oslavany
Voliči
Vydané
v seznamu
obálky
3 709
1 487
ČísNázev strany
lo
1 Komunistická str.Čech a
Moravy
3 SNK Evropští demokraté
12 Křesť.demokr.unieČs.str.lid.
13 NEZÁVISLÍ
Vol. účast
v%
40.09
Platné hlasy % plat. hlasů
1 477
Platné hlasy
Číscelk.
v%
Název strany
lo
527
35.68 37 SDŽ-Strana důstojného
života
6
0.40 42 Volte Pr.Blokwww.cibulka.net
300
20.31 46 Alternativa 2008
16
18 Strana zelených
17
19 Moravané
26 Česká str. národ. socialistická
32 Strana zdravého rozumu
33 Sdruž.pro rep.-Republ.
str.Čsl.
11
19
10
Odevzdané
obálky
1 487
1
2
1.08 47 Občanská demokratická
strana
1.15 48 Česká str.sociálně demokrat.
0.74 51 Folklor i Společnost
1.28 53 Děln.str.-zrušení popl.ve
zdr.
0.06 54 Konzervativní koalice
0.13 59 „DOHODA PRO JIŽNÍ
MORAVU“
99.33
Platné hlasy
celk.
v%
3
0.20
5
0.33
1
0.06
92
6.22
459
31.07
0
12
0.00
0.81
2
4
0.13
0.27
Obec: Oslavany
Okrsek: 1 – Dělnický dům
Voliči
v seznamu
1 045
Vydané
obálky
445
ČísNázev strany
lo
1 Komunistická str.Čech a
Moravy
3 SNK Evropští demokraté
12 Křesť.demokr.unieČs.str.lid.
13 NEZÁVISLÍ
Vol. účast
v%
42.58
99.55
Platné hlasy
Číscelk.
v%
Název strany
lo
187
42.21 37 SDŽ-Strana důstojného
života
3
0.67 42 Volte Pr.Blokwww.cibulka.net
68
15.34 46 Alternativa 2008
Platné hlasy
celk.
v%
1
5
19 Moravané
26 Česká str. národ. socialistická
32 Strana zdravého rozumu
33 Sdruž.pro rep.-Republ.
str.Čsl.
4
3
ČísNázev strany
lo
1 Komunistická str.Čech a
Moravy
3 SNK Evropští demokraté
12 Křesť.demokr.unieČs.str.lid.
13 NEZÁVISLÍ
0
2
0.22 47 Občanská demokratická
strana
1.12 48 Česká str.sociálně demokrat.
0.90 51 Folklor i Společnost
0.67 53 Děln.str.-zrušení popl.ve
zdr.
0.00 54 Konzervativní koalice
0.45 59 „DOHODA PRO JIŽNÍ
MORAVU“
Vol. účast
v%
39.73
Odevzdané
obálky
387
1
0.22
3
0.67
0
0.00
30
6.77
132
29.79
0
4
0.00
0.90
0
0
0.00
0.00
Platné hlasy % plat. hlasů
385
99.48
Platné hlasy
celk.
v%
ČísNázev strany
lo
123
31.94 37 SDŽ-Strana důstojného
života
2
0.51 42 Volte Pr.Blokwww.cibulka.net
114
29.61 46 Alternativa 2008
Platné hlasy
celk.
v%
4
18 Strana zelených
4
19 Moravané
26 Česká str. národ. socialis-
3
2
11
Platné hlasy % plat. hlasů
443
18 Strana zelených
Obec: Oslavany
Okrsek: 2 – ZUŠ
Voliči
Vydané
v seznamu
obálky
974
387
Odevzdané
obálky
445
1.03 47 Občanská demokratická
strana
1.03 48 Česká str.sociálně demokrat.
0.77 51 Folklor i Společnost
0.51 53 Děln.str.-zrušení popl.ve
1
0.25
1
0.25
0
0.00
18
4.67
105
27.27
0
5
0.00
1.29
tická
32 Strana zdravého rozumu
33 Sdruž.pro rep.-Republ.
str.Čsl.
Obec: Oslavany
Okrsek: 3 – Základní škola
Voliči
Vydané
v seznamu
obálky
1 112
403
ČísNázev strany
lo
1 Komunistická str.Čech a
Moravy
3 SNK Evropští demokraté
12 Křesť.demokr.unieČs.str.lid.
13 NEZÁVISLÍ
0
0
Vol. účast
v%
36.24
Platné hlasy
celk.
v%
6
3
2
12
Platné hlasy % plat. hlasů
Platné hlasy
Číscelk.
v%
Název strany
lo
137
34.42 37 SDŽ-Strana důstojného
života
1
0.25 42 Volte Pr.Blokwww.cibulka.net
83
20.85 46 Alternativa 2008
19 Moravané
26 Česká str. národ. socialistická
32 Strana zdravého rozumu
33 Sdruž.pro rep.-Republ.
str.Čsl.
12 Křesť.demokr.unieČs.str.lid.
13 NEZÁVISLÍ
0.00
0.77
98.76
4
ČísNázev strany
lo
1 Komunistická str.Čech a
Moravy
3 SNK Evropští demokraté
Odevzdané
obálky
403
0
3
398
18 Strana zelených
Obec: Oslavany
Okrsek: 4 – Padochov
Voliči
Vydané
v seznamu
obálky
578
252
zdr.
0.00 54 Konzervativní koalice
0.00 59 „DOHODA PRO JIŽNÍ
MORAVU“
0
0
1.50 47 Občanská demokratická
strana
1.00 48 Česká str.sociálně demokrat.
0.75 51 Folklor i Společnost
0.50 53 Děln.str.-zrušení popl.ve
zdr.
0.00 54 Konzervativní koalice
0.00 59 „DOHODA PRO JIŽNÍ
MORAVU“
Vol. účast
v%
43.60
Odevzdané
obálky
252
1.99
0.00
0
0.00
1
0.25
19
4.77
139
34.92
0
1
0.00
0.25
1
1
0.25
0.25
Platné hlasy % plat. hlasů
251
Platné hlasy
ČísNázev strany
celk.
lo
v%
80
31.87 37 SDŽ-Strana důstojného
života
0
0.00 42 Volte Pr.Blokwww.cibulka.net
35
13.94 46 Alternativa 2008
5
0
47 Občanská demokratická
strana
99.60
Platné hlasy
celk.
1
v%
0.39
1
0.39
0
0.00
25
9.96
18 Strana zelených
4
1.59
19 Moravané
26 Česká str. národ. socialistická
32 Strana zdravého rozumu
33 Sdruž.pro rep.-Republ.
str.Čsl.
1
12
0.39
4.78
1
0
0.39
0.00
48 Česká str.sociálně demokrat.
51 Folklor i Společnost
53 Děln.str.-zrušení popl.ve
zdr.
54 Konzervativní koalice
59 „DOHODA PRO JIŽNÍ
MORAVU“
83
33.06
0
2
0.00
0.79
1
0
0.39
0.00
Luděk Krobot, DiS.
Z ČINNOSTI MĚSTSKÉ POLICIE
Dne 19. září v dopoledních hodinách došlo u čistírny odpadních vod k ekologické
havárii. Ze stroje, který bagroval v řece Oslavě, uniklo do řeky větší množství oleje.
Byl vyrozuměn HZS Ivančice, který do řeky umístil dvě norné stěny.
Ve večerních hodinách dne 22. září byla přivolána sanitka RZS k podnapilému muži,
který ležel na vozovce u mostu na ulici Hybešova a navíc měl epileptický záchvat. Muž
byl sanitkou odvezen do nemocnice.
Sanitka RZS byla též přivolána 23. září ve 20,30 hodin k silně podnapilé a zraněné
ženě, která ležela u novinového stánku vedle autobusového nádraží. Žena krvácela na
hlavě a na rukou. Před příjezdem sanitky byla zraněné ženě poskytnuta první pomoc.
Dne 3. října v podvečerních hodinách došlo U Mlýnka k dopravní nehodě kamionu
a osobního vozidla. Od 17,30 do 18,30 hodin usměrňoval strážník v místě nehody
dopravu.
Dne 10. října v 21,00 hodin byla v zámeckém parku přistižena skupina 5ti osob, jak
ve větší míře požívala alkoholické nápoje, ačkoliv je požívání alkoholických nápojů
v zámeckém parku vyhláškou města Oslavany zakázáno. Prázdné lahve od piva házeli
na zem. Podezření ze spáchání přestupků proti veřejnému pořádku bylo předáno
k projednání přestupkové komisi. Jeden z mladíků je také podezřelý ze spáchání přestupku proti majetku – poškození pneumatiky u služebního vozidla městské policie.
Ve 23,15 hodin se tato skupina osob nacházela v čekárně autobusového nádraží, kde
jeden z nich kouřil i když je to zákonem zakázáno. Protože odmítl zaplatit uloženou
pokutu bylo projednání tohoto přestupku postoupeno přestupkové komisi.
V neději 12. října po půlnoci bylo přijato telefonické oznámení, že se z restaurace
Nonstop na autobusovém nádraží ozývá hrozný hluk, že jsou z restaurace házeny na
ulici skleněné popelníky, a že uvnitř restaurace došlo asi ke rvačce. Po příjezdu na
místo zjistili strážníci, že se uvnitř restaurace fyzicky napadlo několik osob včetně
servírky. V restauraci byl velký nepořádek – převrácené stoly a židle, strhané ubrusy a
rozbité sklo. Vzájemné napadání pokračovalo i po příjezdu hlídky městské policie.
Podezření ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a
majetku bylo postoupeno k projednání přestupkové komisi.
Na žádost exekutorského úřadu z Břeclavi asistoval strážník při exekuci na ulici
Starohorská.
V sobotu dne 18. října byl na zahradě rodinného domu na ulici Hybešova odchycen
pes – vlčák.
13
Další pes byl odchycen v odpoledních hodinách dne 22. října na ulici Letkovská.
Majiteli psa byla uložena bloková pokuta.
V dopoledních hodinách dne 20. října se na služebnu dostavil šedátisedmiletý muž
z Oslavan a oznámil, že mu neznámý mladík na ulici Mlýnské postříkal černým
sprayem zezadu bundu a kalhoty. Pachatele nezná a nedokáže popsat, jak vypadal.
Byla provedena fotodokumentace postříkaných kalhot a bundy.
Od 8. října do 19. prosince bude uzavřena křižovatka ulic Novoveská a Hlavní. Objízdná trase vede ulicí Kostelní, ale pouze pro linkové autobusy a zásobování. Ostatním
vozidlům je průjezd ulicí Kostelní dopravní značkou zakázán. Městská policie Oslavany bude provádět kontroly dodržování tohoto zákazu vjezdu.
Jan Gross, velitel MěP Oslavany
OSLAVANY TEĎ:
- 14. září je zlomovým teplotním mezníkem léta roku 2008. Doposud převládající teplé
a suché počasí, které nás provázelo prakticky od června, vystřídal náhle chlad a dešťové přeháňky. Ač stále je ještě léto, od vzpomínaného data klesly teploty během
dne až o 15 oC. Tak tak, na teplotní hraně, za slunečného počasí, proběhly Historické slavnosti. Nastal předčasný podzim, takže ten opravdový, astronomický, 22. září
v 16:45:43 SEČ, to jen svým pochmurným, upršeným počasím dodatečně potvrdil, že
už je podzim tady. Prvního ranního mrazu jsme se pak dočkali 5. října. Zamrzlá okna
na autech to dotvrzovala.
- že je podzim dotvrzuje i postupné žloutnutí listí (nejdříve javory, břízy, škumpy) a
také začínající padání dozrálých kaštanů a to již od Historických slavností.
- ačkoliv většina jiřiček a vlaštovek odlétla již koncem srpna, ojediněle zde zůstávaly
ještě některé páry, aby dochovaly později vylíhnutá mláďata. Náhlé ochlazení však
přineslo této drobotině totální zkázu.
- 19. září Oslavany opět zažily boj s ekologickým znečištěním řeky Oslavy. Tentokráte
viníkem byl menší únik ropných látek a oleje ze stavebního stroje, jenž pod Zaklášteřím bagruje letité nánosy v řece. Dobrovolní hasiči z Oslavan a profesionálové
z Ivančic, v řece vybudovali dvě norné stěny, aby zamezili průniku škodlivin dále do
řeky.
- do konce září je koryto řeky Oslavy v prostoru Zaklášteří vybagrováno. Na řece jsou
vybudovány z větších balvanů i jakési hrázky. Řeka se stává po těchto úpravách zde
14
jakoby mohutnější, vodnatější. Část vybagrovaného materiálu z řeky byla nahrnuta
na okolní břehy. Při jarním pohybu ledů se určitě většina tohoto materiálu dostane
ale zpět do jejího koryta.
- 23. 9. nastává podzimní rovnodennost.
Jak píši moudré knihy - síla letního
slunce slábne a dny a noci jsou stejně
dlouhé. Příroda již vydala všechny své
dary a naši předkové v tuto dobu
sklízeli úrodu a oslavovali její hojnost.
Ano, skončilo léto a máme tady
podzimní rovnodennost. V okamžiku
podzimní
rovnodennosti
sluníčko
opouští
naši
severní
polokouli,
překračuje rovník a odchází oblažit
svými hřejivými paprsky protinožce na opačné straně zeměkoule. Dny se budou až
do 21. prosince zkracovat a noci prodlužovat. Slunce vstupuje do znamení Vah v
17:44 letního času.
- opožděná dostavba mostu přes řeku
Jihlavu v Ivančicích (otevřen 21. září)
dala impuls k zahájení rekonstrukce
silnice
v Oslavanech
a
to
od
autobusového nádraží ke křižovatce
s Novou Vsí. Hned po otevření mostu
začalo bagrování vlastního tělesa silnice.
Během týdne byl vybagrován a navezen
štěrk od autobusového nádraží až ke
škole. Na jednom místě před školou byly
odkryty základy původních domů
zbouraných při výstavbě školy na začátku minulého století.
- pro ulehčení, resp. zajištění náhradní dopravy při budování křižovatky na vzpomínaném silničním tahu přes Oslavany došlo k vyasfaltování zbytku Kostelní ulice směrem k náměstí 13. prosince. Tím byla
definitivně
zlikvidována
poslední
štětovaná, klasická cesta v Oslavanech a
snad i v širokém okolí. Silnici
jednosměrně využívají střídavě, pomocí
semaforů, především autobusy a
dopravní obsluha.
- v Padochově byla v sobotu 4. října
vydražena májka za částku 1450 Kč.
- 10. října se v Oslavanech objevili první
havrani.
- práce na výstavbě náměstí pokračují i
15
během celého měsíce října. Dokončila se betonáž základů a začíná se s navážením
materiálu na vlastní výstavbu domů.
- intensivně
se
pracovalo
i
na
dokončování inženýrských sítí na silnici
Náporky.
- na hřbitově postupně pokračuje oprava
hrobky rodu Scharff – Paumgartten.
- letos by mělo dojít i k výměně
hodinového stroje ve věži kostela sv.
Mikuláše.
- další stavební aktivita se soustřeďuje na
Starohorskou ulici kde se budují řadové
garáže. Jejich hrubá stavba je do konce
září dokončena. Poněkud pomaleji
postupuje výstavba garáží u Stadionu na
Sportovní ulici.
- administrativní budova dopravní firmy
Buček na Letkovské ulici se od začátku
října chlubí novým kabátem.
- na začátku října se u benzinové pumpy
v Oslavanech dostala po pěti měsících
cena nejprodávanějšího benzinu Natural
95 opět pod 30 korun.
- že se blíží postupně zima ukazuje
postupné stahování labutí na řeku Oslavu
ve městě.
Redakční rada
16
KULTURNÍ OKÉNKO
Kulturní informační středisko Oslavany, Dělnický dům, Široká 2
Kulturní program v Oslavanech na LISTOPAD
a Sobota 8. listopadu – TANEČNÍ ZÁBAVA se skupinou RELAX
Začátek ve 20 hodin v Dělnickém domě. Vstupné 70 Kč. Pořádá Restaurace Dělnický
dům.
a Úterý 11. listopadu – BAREVNÉ TANEČNÍ ODPOLEDNE
Začátek v 16.30 ve velkém sále Dělnického domu. Pořádá ZUŠ Oslavany.
a Čtvrtek 20. listopadu - KLUB DŮCHODCŮ
Tradiční společenské setkání seniorů v Dělnickém domě.
Začátek v 17 hodin. Pořádá Klub důchodců Oslavany.
a Sobota 22. listopadu – SLUNCE, SENO, OSLAVANY
Veselohra v podání ochotníku divadla „Na mýtině“. Začátky v 16 a 19 hodin. Pořádá TJ
divadlo „Na mýtině“.
a Čtvrtek 4. prosince – MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA
Začátek od 17 hodin ve velkém sále Dělnického domu. Soutěže, hry, zábava, tanec...
Pro hodné děti bude připraven balíček s nadílkou. Srdečně zve Spolek Lidový dům,
DDM Oslavany, divadlo „Na Mýtině“ a KIS Oslavany.
a 6. až 7. prosince – VÁNOČNÍ POSEZENÍ
Různé náměty na vánoční dárek. Pořádá Spolek Lidový dům Oslavany a KIS Oslavany.
ČLOVĚČE NEZLOB SE!
V pátek 10. října se v malém sále Dělnického domu sešla skupina dětí, která přišla
ve svém volném čase, aby si zasoutěžila. Byl zde připraven turnaj pro děti ve stolní
společenské hře „Člověče nezlob se“.
Děti byly rozděleny do dvou
kategorií - kategorie mladších ve
věku od 3 do 7 let a kategorie
starších 10 až 13 let.
Hrálo se téměř hodinu a půl.
Každý hráč ze své kategorie se
postupně utkal se všemi soupeři a
hráč s největším počtem výher
zvítězil a domů si tak odnesl
symbolickou odměnu a diplom.
17
Petra Skoumalová, KIS Oslavany
Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska
STROMY (29)
Kdo nemiluje stromy, ať nevykládá, že miluje člověka.
Zajímavé dřeviny v Oslavanech
Javor babyka (Acer campestre) nebo též javor polní
Roste, a je domácím stromem po celé Evropě.
V České republice je hojně rozšířen v nížinách a na
pahorkatinách. Vyskytoval se dříve především na
polních mezích, v doubravách, při okrajích lesů,
odkud pocházel i jeden z jeho názvů a to javor ladní
(rostoucí na „ladech“). Javor babyka je strom, či keř,
často vícekmenný, jež dosahuje výšky až 15 m. Jde o
dřevinu poměrně rychle rostoucí. Kmen je většinou
křivý, kůra je hnědá, hladká, brzy rozpraskaná.
Letorosty jsou žlutohnědé, starší větve na sobě mají
rezavě hnědé typické korkovité lišty. Koruna je
kulovitá, široce rozložitá. Má vstřícně postavené, 3 až
5-ti tupě až okrouhle laločnaté listy, které se na
podzim vybarvují výrazně žlutě, někdy i červeně. Jsou
dlouhé 4 – 12 cm a stejně široké. Vrchní část listů je
zelená, spodní pak žlutozelená. Po vyrašení listů
v dubnu či květnu se objevují žlutozelené
chocholičnaté květy, jež dosahují až 6 cm. Plodem
jsou křídlaté dvojnážky, vodorovně rozložené. Od
ostatních druhů javorů je pro laika javor babyka jen
těžko rozeznatelný. Často bývá vysazován, pro svou
regenerační schopnost, javor babyka jako dřevina do živých plotů, oblíben je v parcích.
Má velmi tvrdé dřevo což bylo, a je využíváno při výrobě hudebních nástrojů.
V Oslavanech se s javorem babykou setkáváme prakticky všude a podle mne je zde i
jakýmsi stromem kultovním. Například v zámeckém parku jich lze napočítat více jak
18
dvacet jedinců. Hojně jich roste v Pooslaví u Střelnice atd. Jeden z největších a nejkrásnějších javorů tohoto typu je v Rájci v zámeckém parku. Obvod kmene má 395 cm,
stáří ca 250 let.
(rl)
VÝZNAMNÁ, ČI ZAJÍMAVÁ, VÝROČÍ ROKŮ KONČÍCÍCH ČÍSLEM 8
I když nejde zrovna o nějaké větší kulaté výročí, tak z toho pohledu historického,
patří bezesporu těch 780 let od vysvěcení kostela a oslavanského cisterciáckého kláštera olomouckým biskupem Robertem k mimořádným. Vše se událo 6. - 7. listopadu,
v roce 1228 (tehdy bylo pondělí, resp. úterý, sv. Linharta a sv. Wiliboroda). Tak, jak to
u cisterciáků obyčejně bývá, byl klášter a kostel zasvěcen p. Marii a to za přítomnosti
četných církevních i světských hodnostářů. Ti se na místo dostavili po strastiplné
cestě (způsobené již nepřízní počasí), z Prahy (asi po Libické stezce). Z těch dalších
nejznámějších hostů to byl především král Přemysl Otakar I., jeho druhá žena královna Konstancie Uherská (která byla velkou příznivkyní zakládání ženských klášterů,
založila později klášter v Tišnově), či 19tiletý markrabě Přemysl a celé řady dalších
prominentů.
Před čtyřiceti léty, konkrétně kupní smlouvou ze dne 4. listopadu 1968, převedl
MěNV Oslavany zámek (číslo popisné 1), včetně pozemku a parku, do správy Okresního úřadu národního zdraví (OÚNZ) Brno-venkov.
Od listopadu 1918 se začalo pracovat v dolech Rosicko – oslavanského revíru na 8
hodin.
Před deseti léty, konkrétně 13. a 14. listopadu v roce 1998, se konaly v Oslavanech
volby do městského zastupitelstva, ale také do senátu. Tento rok byl poprvé starostou
města Oslavan zvolen Vít Aldorf a senátorem za volební obvod 55., byl zvolen MUDr.
Tomáš Julinek – současný ministr zdravotnictví.
(rl)
MUZEJNÍ EXPOZICE
Vlastivědný spolek ukončil další sezonu prohlídek muzejních expozic. Od května co
konce září přicházeli různí zájemci. Nejvíce ji jich 21. května, o pouti a pak v době
historických slavností. Mimo tyto akce je zájem menší. Občas se ohlásí celé skupiny.
Podle zápisů v Knize návštěv jsou příchozí spokojeni a obdivují vystavené exponáty a
vyjadřují uznání členům Vlastivědného spolku, kteří se starají o to, aby místnosti byly
upraveny tak, aby příchozím poskytly co nejvíce informací. Základ tvoří hornictví a
energetika. Odbor, který se pomalu z našich myslí vytrácí. V poslední době se rozšiřovala část věnovaná přírodě a kamenictví. Na přípravě se podílí skupina zájemců o práci
ve Vlastivědném spolku. Je jich kolem 15. Každý pátek se schází a pokračují v práci. Je
to bezpočet hodin, které spolku věnují. Mnoho hodin se odpracuje také při výkonu
služby o sobotách a nedělích (průvodcovská činnost a provázení ohlášených skupin).
Oceněním práce je uznání vedení města a také poděkování návštěvníků. Za rok 2008
do konce září navštívili naše expozice zájemci z Třebíče, Vranova nad Dyjí, Brna,
z Německa,, Svitav, Zakrab, Telčic, Břeclavi, Děčína, Plzně, Mníšku pod Brdy, Olomouce, Anglie, Kolína, Prahy, Lipníku nad Bečvou, Sudic, Chronic, Zlína, Březníku,
19
Dolní Rožínky, Újezdu u Brna, Hořovic, Liberce, Blanska. Muzeum navštěvují i oslavanští občané.
Několik děkovných zápisů z návštěvní knihy:
Velkolepé, byť amatérská muzejní práce. Děkujeme. Brňáci
Děkujeme za vlídné přijetí i super prohlídku. KČT Zlín
Velice děkujeme za milé přijetí. Výstava je překrásná. Jsme mile překvapeni jak
krásně je vaše muzeum uspořádané a budu vám dělat propagaci.
Velký obdiv vyslovili i představitelé družebního města Schkeuditz.
Návštěvníci ze Svitav: Děkujeme za úžasnou prohlídku s odborným výkladem. Jsme
nadšeni a všude budeme chválit.
Senioři ze Zakřan: děkujeme za podrobný výklad o historii oslavanského zámku,
historie požární ochrany, hornictví, přírodnin a ostatních exponátů muzea. Je zajímavé
poznávat nejbližší okolí našeho kraje, o kterém vše nevíme. Přejeme mnoho zdraví a
elánu do další záslužné práce.
Návštěvníci z Újezdu: Děkujeme, jsme plni dojmů. Oceňujeme vaše nadšení a píli.
Krásný zážitek, přejeme mnoho úspěchů v dalším udržování muzea. Obdivujeme
vaše nadšení pro věc. Děkujeme. Plzeňáci – rekreanti z Fioly
Muzeum elektrospotřebičů je ojedinělé, moc se nám líbilo. Něco takového jsme nikde neviděli. Průvodci byli moc ochotní a o všem nám poskytli perfektní výklad.
Muzeum také navštívil hejtman Jihomoravského kraje ing. Juránek a napsal: Děkuji
všem, kteří svou mravenčí prací přispěli k zajímavému pohledu na Oslavany a jejich
historii. Přeji další zajímavé nápady.
Návštěvníci Dr. Milena a Dr. Milan Paulovi Wolverhampton (Anglie) Takové zajímavé odpoledne jsme nečekali. To co jsme viděli předčilo naše očekávání. Bylo toho
mnohem víc než ty fascinující a skvěle prezentované exponáty. Dostalo se nám zasvěceného výkladu od těch, kteří tomu nejen rozumí, ale též věnovali mnoho času a energie na vybudování tak vynikajícího regionálního muzea. Myslíme si, že bylo odvedeno
neobyčejné dílo, za které vám Oslavany zůstanou navždy zavázány. A my jsme vám
vděčni za váš bezprostřední a zábavný průvod tou pestrou a výtečně dokumentovanou
výstavou.
Členové Vlastivědného spolu jsou vděčni za všechna sdělená uznání práce. Budeme se těšit na další sezonu a na návštěvy, které si přijdou prohlédnout zámecké expozice.
Marie Krýdlová
ŘEMESLA V OSLAVANECH
Již jenom vyslovení toho slůvka – řemeslo, vzbuzuje v lidech většinou pocit dokonalosti, zručnosti, umu, u některých, pohlcených současným velkotrhem, ale jde bohužel
naopak o archaikum, slůvko bez náplně. Být řemeslníkem, samozřejmě dobrým, to
bylo dříve a nakonec i dnes terno, to byla čest, to byla jak se říkalo, dopředu sjednaná
úcta všech v okolí. Řemeslníci si svého postavení vždy vážili. Pro udržení, zvelebení,
zdokonalení, zakládali různé cechy, rituály, pořádali slavnosti, prezentace. Nadarmo se
neříkalo, že dobré a poctivě vykonávané řemeslo má zlaté dno. No a to platilo odjakživa. I v Oslavanech působilo a nakonec i působí mnoho řemeslníků pracujících
20
v různých oborech. Řada řemesel zde ale již zanikla a to nejenom z důvodů obecně
praktických, ale často i proto, že v současném technickém, hromadnou průmyslovou
výrobou zahlceném trhu, nebo v řadě případů i svou bývalou funkčností, nenašly již
jejich výsledné produkty potřebného uplatnění. V jiném případě se některá řemesla
znovu vracejí na výsluní, neboť lidé se začínají vracet k používání některých rukodělných výrobků či dokonce i potravinářských produktů. To vedlo členy Vlastivědného
spolku Rosicko – Oslavanska také k tomu, že mezi jednu ze svých priorit (při své práci
v tomto regionu), začali shromažďovat písemné či fotografické podklady, doklady,
případně i artefakty, či nářadí spojené právě s řemeslnou výrobou v tomto kraji. Dali si
za cíl vybudovat jakýsi deposit, který by v budoucnu umožnil, třeba i vytvořit určité
výstavní segmenty z těch nejvýznamnějších řemesel, které zde byly, jsou, nebo zde
byly zaznamenány. Je to bezesporu činnost složitá a dlouhodobá, práce mravenčí až
možná sisyfovská. Přesto se postupně, i když velmi pomalu, daří shromažďovat mnoho
cenných materiálů, předmětů, výrobků, které by (zejména u řemesel, která v podstatě
zde již neexistujích) zcela zmizely. Někdy je to práce cílená, jindy je spojená se zcela
náhodnými nálezy, setkáními, překvapivými objevy. No a mezi jeden z těch posledních, spíše překvapivých, patří i ten, spojený s řemeslem provazníka. Toto řemeslo
v Oslavanech prováděl pan Julius Lažan (1850-1934) na Kostelní ulici č. p. 30, na přelomu 19. a 20. století. K dokumentům jsme se dostali náhodně, díky jeho pravnučce
paní Lopourové. Co to vlastně je za řemeslo provaznictví? Podle Ottova naučného
slovníku u hesla provaznictví se doslova dočteme: „… řemeslo zabývající se hotovením
všelikých provazů, lan, šňůr, motouzů, popruhů, sítí atd. Je řemeslem starým, ale dnes
provozuje se většinou po továrnicku. Hlavní surovinou [Provaznictví] bývají vlákna
konopná, někdy také lněná a bavlněná, lýko, koňské žíně, dobytčí srsť, drát železný a
ocelový, mosazný neb měděný. Zvláště provazy a lana z drátů ocelových nabývají v
novější době značného rozšíření. Provazův užívá se k účelům nejrozmanitějším. Ve
strojnictví na př. ku přenášení pohybu a síly, zvedání břemen atd. Neobyčejně rozsáhlé
jest upotřebení provazů v námořnictví, hornictví, při službě zákopnické, hasičské,
záchranné pozemní i pobřežní. Nejčastěji jsou provazy kulaté, pro zvláštní účely jsou
však také čtyřhrané a trojboké. Silné provazy zovou se lana, tenké šňůry a motouz
(špagát). Mezi jednotlivými druhy provazů není přesného ohraničení, název šňůra
zaměňuje se často názvem provázek neb i provaz a rozlišuje se také motouz a špagát.
Provazy dělají se buď zkroucením nití, neb se nejdříve zakroucením nití vyrobí prameny a teprve spletením pramenů provaz. Přihlíží se více k pevnosti než k úhlednosti.
Zakroucením velmi krátkých vláken konopí, lnu a bavlny pozbývá se sice něčeho z
jejich přirozené pevnosti, ale zakroucení toto je nutné pro soudržnost vláken, náležitou
tvrdost, kulatost a hladkost provazu. Tak pozbývá se z přirozené pevnosti vláken při
zakrucování na prameny as 19 %, při kroucení provazův as 10% a při dokrucování ještě
dalších asi 9%. Příliš zkroucený provaz je tedy málo pevný, zároveň však málo pružný a
poddajný. Při upotřebení provaz značně se roztahuje, než se přetrhne. Aby při zatížení
vlákna vnější a vnitřní rovnoměrně byla napjata, je třeba, aby čím blíže k ose, tím byla
kratší. Aby se zmenšilo tření mezi prameny, některé druhy lan, zejména lana drátěná,
dostávají duši, totiž konopnou vložku položenou do osy lana. U slabých provazů tohoto
opatření třeba není. Motouz a šňůry dělají se jen zakroucením nití, a tu bývá motouz
21
obyčejně dvouniťový, výjimkou tříniťový. Při výrobě ruční zhotovuje se v kusech obyčejně 50 m dlouhých. Počet 50 metrových šňůr na váhu 1/2 kg stanoví pak jemnost
motouze“ ….
Nahlédneme-li do obsáhlé encyklopedie
o Oslavanech (Oslavany 900 let - vydané
v roce 2004), tak v kapitole Řemesla, to
provaznické, není vůbec vzpomínáno a není
ani v přehledu na str. 172 – 173, vypisující
řemesla v Oslavanech mezi léty 1938 a
1948. Znamená to tedy, že pan Julius Lažan
byl posledním provazníkem v Oslavanech.
Provaznické řemeslo v Oslavanech skončilo
zřejmě jeho úmrtím v roce 1934. No, a že
zde opravdu pracoval, o tom svědčí
fotografie z archivu jeho pravnučky. Ta
zachycuje jeho venkovskou dílnu a jeho při
práci přímo na ulici Kostelní. Své řemeslo,
venku před domem, provozoval až do smrti
prakticky celé léto. Bohužel bližší
informace o jeho práci a řemesle nám zatím
chybí a přivítáme samozřejmě každou
informaci, která je ještě k dispozici, která by
doplnila
naše
současné
vědomosti.
Samozřejmě přivítáme i cokoliv o dalších
řemeslech, které se zde v Oslavanech
provozovala.
(rl)
HORNICKÁ VÝSTAVA VE ZBÝŠOVĚ
Významné události z historie dobývání uhlí ve Zbýšově, připomínané v roce 2008,
nás přivedly k myšlence uskutečnit ve Zbýšově výstavu fotografií, která připomene
zbýšovským občanům historii, jež byla součástí života stále ještě velké části obyvatel
Zbýšova.
Záměr se podařilo zrealizovat a ve dnech 1. – 5. října 2008, kdy byla ve Zbýšově ve
velkém sále Hornického domu otevřena výstava „Těžba uhlí ve Zbýšově“, která mapovala 210 let těžby uhlí v teritoriu tohoto města. Expozice sestávala z velkého množství
fotografického materiálu umístěného na 26 plochách oboustranných panelů a dvou
panelech jednoduchých. Dále zde byla instalovaná větrní mapa revíru, situační plány
koksovny, grafické zpracování vývoje těžby uhlí a také řada trojrozměrných předmětů.
Významným exponátem byl přesný model dolu Antonín, který zhotovil člen Vlastivědného spolku pan Petr Kubínský z Moravan. Nad tímto modelem byl pro porovnání
umístěn velký obraz dolu Antonín po rekonstrukci v létech 1933-37, který namaloval
pan Mann.
22
Vernisáž výstavy se uskutečnila 1. října 2008 a zúčastnili se jí členové městské rady
Zbýšova v čele se starostou města panem Vratislavem Širokým a tajemnicí paní ing.
Annou Zahradníčkovou, dále zbýšovskou školu reprezentoval pan Mgr. Miroslav
Vespalec, zúčastnili se také bývalí vedoucí pracovníci RUD ing. Oldřich Chytil, ing.
Milan Doleží, ing. Josef Richter, Pezlar Miloš, kronikář obce Babice pan Jan Tondl,
dále ing. Vlastimil Pokorný a další hosté. Vernisáže se také zúčastnili členové představenstva Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska.
Pro veřejnost byla expozice přístupná 2. a 3. října odpoledne od 14.00 do 18.00 hodin a o víkendu 4. a 5. října od 9.00 do 17.00 hodin. V pátek dopoledne si přišli expozici
prohlédnout žáci několika tříd zbýšovské školy. Přesto, že se poněkud podcenila propagace, expozici si přišlo prohlédnout kolem čtyř set mladých i starších občanů. Takže
se nenaplnil všeobecný názor, že pro velkou pasivitu zbýšovských občanů je zbytečné
tak náročnou akci organizovat. Bylo velkým potěšením sledovat návštěvníky, kteří
převážně s velkým zájmem pročítali texty a pečlivě prohlíželi jednotlivé panely. Velké
množství návštěvníků se s námi zastavilo, podiskutovalo a zavzpomínalo.
Akci hodnotíme jako zdařilou a protože už plných 16 let vyrůstá mládež ve Zbýšově
již ve městě, kde se stala těžba historií, byla určitě tato akce i prospěšnou a přínosnou.
Je třeba poděkovat panu Daliboru Chatrnému za umožnění výstavy a zapůjčení sálu, starostovi města děkujeme za finanční uhrazení nákladů za pronájem a dopravu
exponátů. Poděkování patří panu ing. Josefu Dragounovi především za organizační
zajištění a také za pomoc s instalací a velké poděkování patří členům spolku panu ing.
Jaroslavu Růžovi, Miroslavu Vérostovi a Rudolfu Hauptovi. Za zapůjčení panelů děkujeme zastávecké odbočce spolku.
23
Vedení Vlastivědného spolku rozhodlo panely s touto expozicí nelikvidovat, ponechat je pro příští rok, kdy se bude připomínat čtyřicet let od uvedení do provozu centrálního dolu Jindřich II. Takže panely z této expozice bude možno shlédnout
v prostorách zámecké sýpky ještě v roce 2009. Myslím, že je to správné rozhodnutí,
protože zajistit materiál pro tuto expozici bylo velkým oříškem a pracně se nakonec
podařilo zajistit řadu fotografií, které předtím nebyly nikdy zveřejněny.
Jarmila Plchová
PRŮZKUM DĚDIČNÉ ŠTOLY
V minulých dnech navštívil opět Oslavany náš rodák ing. Jan Pokorný, emeritní ředitel Československého uranového průzkumu. Přesto, že žije několik desetiletí
v Příbrami, na Oslavany nezapomíná a do Oslavan se vrací. Při této poslední příležitosti se zastavil i u nás a předal mi zářijový podnikový občasník státního podniku Diamo
Stráž pod Ralskem, který nese název DIAMO. Byl v něm uveden článek pana ing.
Petra Kříže „Průzkum Dědičné štoly v Oslavanech“ se zajímavými údaji.
Z článku se dovídáme, že 24. 6. 2008 byl proveden průzkum oslavanské Dědičné
štoly, jehož cílem bylo důkladně zmapovat skutečný stav štoly, která je jedním
z hlavních důlních děl bývalého dobývacího prostoru Zbýšov. Vzhledem
k nedostatečným informacím o štole nebyl rozsah průzkumu přesně vymezen, pracovně byl stanoven úsek od portálu štoly až do maximální možné vzdálenosti.
Jedním z hlavních důvodů průzkumu, uvádí ing. P. Kříž, byl fakt, že pracovníci
oslavanské čističky důlních vod pozorovali v průběhu uplynulých tří let, že dochází
k nepravidelnému kolísání průtoku důlních vod vytékajících z Dědičné štoly. Tuto
čističku provozuje DIAMO, s.p., o.z. GEAM Dolní Rožínka v rámci sanace bývalého
Rosicko-oslavanského revíru. Jak víme, mezi zdejší sanace patří také likvidace jámy
Kukla v Oslavanech. Tyto práce v revíru řídí právě ing. Petr Kříž.
Průzkum Dědičné štoly, čili zásah, provedly dvě pětičlenné čety báňských záchranářů ZBZS o. z. GEAM. Vzhledem k tomu, že se jedná o důlní dílo s předpokladem
zvýšené koncentrace důlních plynů a bez separátního větrání, byla akce prováděna za
použití kyslíkových dýchacích izolačních přístrojů. Akce byla zahájena teoretickou
přípravou o stavu štoly. Ražba štoly byla zahájena v roce 1851z levého břehu řeky
Oslavy na Zaklášteří směrem na Zbýšov a trvala 28 let. Byla ražena ručně v šesti odlišných profilech s mírným stoupáním.
Výztuž štoly je nepravidelná, střídají se úseky bez výztuže, úseky s cihelnou vyzdívkou a úseky, kde byl profil díla zajištěn betonovou výztuží. Celková délka podle dostupné dokumentace je 905 m a tento úsek končí u bývalého dolu Charlotta. (Celkově
štola dosáhla délky 3 080 m a končila na Simsonu).
První četa záchranářů vstoupila 24. června v 8.10 hodin do štoly, kde odstranila
dřevěné peření ve staničení 15 m od portálu štoly. V tomto úseku byla výška hladiny
důlní vody 40 cm nad kolejí, ale původní stružka byla vymleta tekoucí vodou do
hloubky cca 80 cm (v jednom místě se četař propadl do tůně cca 1,3 m hluboké). Voda
má načervenalou barvu. Dále četa postupovala již jen po koleji se zvýšenou opatrností,
protože bylo zřejmé, že na počvě pod vodou jsou zbytky dřeva, železných předmětů a
napadané horniny. Úseky s výztuží byly stabilní, ale tam, kde nebyla štola zajištěna
24
výztuží, bylo patrné odpadávání horniny. Pan ing. Kříž v článku dále uvádí, že celkový
stav prozkoumávaného úseku byl dobrý, bez známek tlakových projevů a stržků.
V průběhu zásahu byla měřena koncentrace důlních plynů (CH4, CO2). Metan v celém
úseku štoly nebyl zaznamenán, kromě objektu ve staničení 215, (bývalý kryt Civilní
obrany.) Zde byla maximální koncentrace CH4 1,5 %. Koncentrace kysličníku uhličitého narůstala s postupem průzkumu až do obsahu mimo rozsah interferometru DI-2,
tedy nad 10 %. V průběhu průzkumu byl prováděn popis díla a pořizována fotodokumentace. Postup čety byl ukončen ve staničení 220 m, v místě, kde byl původně hrázový objekt, ve kterém je provařený otvor. Z otvoru vytéká důlní voda, kterou je neustále vynášen kal. Za hrázovým objektem je profil zmenšen napadanou horninou a
vynášeným kalem na max. výšku 1,2 m, zde je již postup nemožný. Byla provedena
také prohlídka části krytu, kde nalezli rozbité záchody a umyvadla. Stěny i strop jsou
zde vybetonovány, neporušeny, na podlaze je cca 20 cm vody, podlaha krytu je cca 10
cm pod úrovní hladiny důlní vody v Dědičné štole.
Výsledkem akce, jak uvádí ing. Petr Kříž, bylo ověření stavu Dědičné štoly a konstatování, že v prozkoumaném úseku nedochází k lokálním závalům, které by mohly
znamenat zhoršení funkce hlavního horního díla, odvádějícího důlní vody z bývalého
dobývacího prostoru Zbýšov.
Jarmila Plchová
JEŠTĚ K PĚSTOVÁNÍ BOURCE MORUŠOVÉHO
V minulých dnech jsem obdržela zajímavý dopis od paní Aleny Škodové z Oslavan,
ve kterém mě upozorňuje, že jsem v článku o pěstování bource morušového uvedla
špatně letopočet, do kdy byl v oslavanské škole bourec pěstován.
Napsala mi: „Vzpomínám si, že o prázdninách jsme ve škole měli služby při krmení
housenek bource morušového. Trhali jsme listí z moruší, které rostly na školním
dvoře v místě, kde teď stojí nová budova na hřišti. Moruše rostly také kolem zídky při
pravé straně při vstupu do školy (rozumí se bývalá „měšťanka). Spolužáci nás děvčata
zlobili, dávali nám housenky za krk. Nebylo to nic příjemného, housenky byly asi 8 cm
dlouhé a nejméně l cm silné. Chodila jsem v té době do 6. třídy, takže to bylo asi v roce
1958, za působení učitele Šubrta. Nevím, zda se pak v chovu bource morušového
pokračovalo, to už si nevzpomínám, ale určitě to nebylo ukončeno v roce 1948. Také
moruše rostly u školy mnohem déle, i po skončení chovu.“
Děkuji velice paní Škodové za doplnění údajů a hlavně za opravení dat, které se již
těžko vyhledávají.
Jarmila Plchová
STÍŽNOST NA PRESIDENTSKOU KANCELÁŘ (PŘED 20 LETY)
Příspěvek k výročí kláštera
V roce 1987 oslavanští občané z valné části nevěděli vůbec, jak areál oslavanského
zámku a kláštera vypadá. Areál byl pro veřejnost už víc jak dvacet let uzavřen. V té
době jsem intenzivně sháněla údaje o Oslavanech a byla jsem nabita nadšením nad
historií Oslavan. Protože příští rok 1988 byl rokem 760. výročí založení kláštera, nevydržela jsem to a napsala třístránkovou stížnost přímo na prezidentskou kancelář, kde
25
jsem seznamovala s historickými údaji a apelovala na nápravu. Jde o odstup dvaceti let
a je to doklad o tom, že i tehdy byl v Oslavanech zájem o obnovu a zpřístupnění zámeckého areálu a vybudování muzea, jenže to byl zájem obyčejných občanů. A protože „psí štěkot do nebe nevede“, poslala jsem stížnost přímo na prezidentskou kancelář
tohoto znění:
V Oslavany 22. 6. 1987
Vážený soudruhu prezidente,
tím, že se obracím přímo na Vás, je naděje, že záležitost, o které chci informovat,
bude řešena.
Československo patří k zemím, kde je zachováno mnoho historických památek. Ne
se všemi je však nakládáno jako s cenným dokladem o životě a historii země a bohatstvím národa.
Vím, že náklady na obnovu a údržbu dosahují obrovských hodnot, také
v posledních létech se udělalo mnoho pro záchranu památek na Slovensku. Jsem
obyčejný obyvatel městečka Oslavany, okresu Brno-venkov, kde se nachází klášterní
soubor z roku 1225-1228, postavený na bývalém panském sídle. Byl to první panenský
cisterciácký klášter na Moravě. Na podzim 1988 to bude 760 let, kdy byl vysvěcen
olomouckým biskupem za přítomnosti českého krále Přemysla Otakara I., jeho ženy
královny Konstancie a syna. K tomuto klášternímu souboru, který byl částečně přestavěn v 16. století na sýpky, byl v roce 1582 přistavěn renesanční zámek s arkádovým
nádvořím. Majetek prošel přes mnoho panských rodů, posledním majitelem byli do
války Gomperzové z Vídně. Ve válce zámek vyvlastnili a zabrali Němci, zařízení odvezli a umístili v zámku až do konce války vojsko. Po válce zde po určitou dobu bylo
v jedné části MNV, školka a obytná část. V pozdější době byl zámek uzavřen, sloužil
jako konírny a sýpky pro JZD. Je uzavřen až do současné doby, snad slouží jako skladiště léků. Okresní památkovou péčí byl uznán jako památka první kategorie a byl
vysloven názor, že nebyla jeho hodnota ještě doceněna.
Pro tento kraj by bylo třeba něco udělat již vzhledem k tomu, že Oslavansko má silnou dělnickou revoluční tradici. Oslavanská prosincová stávka v roce 1920 patří
k největším střetnutím v dějinách dělnického hnutí naší země. Rosicko-oslavansko má
také hornickou, dá se říci, již minulost. Uhlí zde bylo objeveno v roce 1760, s dolováním se započalo v roce 1763 a v r. 1782 byly Oslavany jediným místem na Moravě, kde
se těžilo černé uhlí.V roce 1973 byly oslavanské doly uzavřeny a těžba zcentralizována
do blízkého Zbýšova u Brna, kde má rovněž končit rokem 1993.
Je nutné zachovat pro další pokolení doklady o 230 letém dolování v kraji. Oslavanský důl Kukla – V. Nosek byl prvním dolem v Rakousku-Uhersku, kde byl zaveden el.
těžní stroj Koepe, prvním dolem v republice s těžním strojem zabudovaným do betonové věže. Po válce začal těžit již 5. května 1945 a patřil mezi první doly v republice,
kde bylo zavedeno údernické hnutí. Měl nositele Řádů práce i Řádu republiky. Důl
Jindřich je nejhlubším dolem na černé uhlí ve střední Evropě. Oslavanská elektrárna
byla první parní velkoelektrárnou v našich zemích, Brno bylo připojeno na tuto elektrárnu vedením o nejvyšším napětí v tehdejším Rakousku. Založení oslavanské elektrárny přispělo k pronikání elektrifikace do průmyslové výroby, měla velký význam
pro další rozvoj města Brna, západní a jižní Moravy. Činnost elektrárny má končit
26
současně s těžbou v revíru, bude lehce nahrazena blízkou jadernou elektrárnou
v Dukovanech.
Jistě by nebylo problémem zpřístupnit alespoň zámeckou část kláštera a umístit
zde hornické muzeum i muzeum dělnického hnutí, které je v současné době
v bývalém domě U Hanzlů. Samotné Oslavany v současné době mají 4 053 obyvatel,
v šedesátých létech zde žilo téměř pět tisíc lidí. I to dosvědčuje něco záporného. Od
roku 1986 jsou Oslavany střediskovou obcí pro široké okolí – Padochov, Nová Ves,
Biskoupky, Čučice, Ketkovice.
Vážený soudruhu prezidente, to jsou důvody, proč se na Vás obracím s naléhavou
prosbou o pomoc. Upozornit na historickou památku, povolit umístění hornického
muzea a muzea dělnického hnutí v tomto areálu a postupně najít možnost, jak provádět restauraci.
Myslím, že se žádnou historickou památkou nemáme právo takto zacházet, i kdyby
byla v tom nejzapadlejším místečku naší země. Tato lhostejnost není ničím omluvitelná a dlouholetou nevšímavostí, špatným zacházením a povětrnostními podmínkami
dochází stále ke zhoršování stavu a tím ke snižování naděje památku obnovit a uvést
pro veřejnost. Přikládám k dopisu burcující článek profesora Václava Richtera –
K obnově Oslavan – z roku 1960.
Pokud bude třeba řešit skladovací prostory, je zde možnost umístit materiál do prostoru těžní věže bývalého dolu Kukla, který je v současné době v majetku První brněnské strojírny, Oslavany a je nevyužíván. Překlenutím prostoru těžní věže by snad
vznikly nad sebou dva velké sály a další sál je pod těmito prostorami. (byla to naivní
představa)
Věřím, že celá záležitost bude prověřena a že uděláte maximum pro tento pracovitý
kraj.
Se soudružským pozdravem Práci čest!
Plchová Jarmila
664 12 Oslavany, Vyhlídka 43.
Adresováno:
Kancelář
Prezidenta republiky ČSSR
119 08 Praha-Hrad
Tolik obsah stížnosti.
Vzápětí jsem obdržela dopis z Kanceláře prezidenta, kde mě ubezpečovali, že se
obsahem stížnosti z jejich podnětu bude zabývat Jihomoravský krajský nár. výbor
v Brně a o výsledku jednání si vyžádali zprávu, která bude zaslána i mně. Podepsán byl
vedoucí oddělení stížností JUDr. V. Kraus,
Dne 20. července 1987 jsem obdržela dopis, adresovaný na občanku Jarmilu Plchovou, který byl zaslán na vědomí kanceláři prezidenta republiky ČSSR a Výboru lidové
kontroly Jm KNV. Dopis byl podepsán vedoucím odboru kultury Jm KNV, Karlem
Dvořákem. Byl to dvoustránkový dopis, ve kterém sdělují, že operativním správcem
celého areálu je OÚNZ Brno-venkov se sídlem v Brně, objekt využívají především ke
27
skladovacím účelům. Dalšími spoluuživateli jsou Státní vědecká knihovna v Brně,
Zdravotnické zásobování 06 a OV ČSČK. Dále stojí: „Je nutno konstatovat, že přes
průběžnou snahu o zajištění základní údržby operativní správce za dlouhá léta svého
užívání ke zlepšení chátrajícího stavebního stavu areálu nijak výrazněji nepřispěl. Ve
zvlášť zanedbaném stavu se nachází zejména soubor bývalého kláštera, což je dáno i
jeho nevhodným využíváním.“
Pak píší, že současné využívání zámku i kláštera je již dlouhodobě pociťováno jako
nevhodné, proto došlo z podnětu odboru kultury ONV a Krajského střediska státní
památkové péče a ochrany přírody v Brně k řadě jednání s OÚNZ za účelem zajištění
nezbytných kroků ke stavební obnově a budoucímu využití památky. „V letošním roce
objednal OÚNZ stavebně historický průzkum celého areálu jako základní podklad pro
projektovou přípravu budoucí obnovy a nového využití.“ Dále, že v minulých dnech
došlo v Oslavanech k zásadnímu komisionálnímu jednání a že na tomto jednání byl
přijat záměr uvolnit soubor bývalého kláštera a zámku v Oslavanech pro účely celospolečenského využití. Ve smyslu odsouhlasené dlouhodobé koncepce památkové
péče v Jm kraji se počítá s postupným zpřístupněním areálu veřejnosti s tím, že v I.
etapě – do konce I. pololetí 1988, bude areál bývalého kláštera převeden do operativní
správy MěNV Oslavany a ONV Brno-venkov prověří možnost nové dislokace skladovaných materiálů současného uživatele. Ten uvolní do konce roku 1987 již prostory
garáží. Že budou svolána další komisionální jednání. OÚNZ dodavatelsky zajistí nutnou opravu střech, popř. i střešních konstrukcí a klempířských prvků
v předpokládaném nákladu 1 mil. Kč (což byla tenkrát obrovská suma) s podporou
finančního zabezpečení akce prostřednictvím ONV. Tím, že jsou vytvořeny reálné
předpoklady pro postupné odstraňování dlouhodobě nežádoucího stavu památkového
souboru oslavanského zámku a kláštera. Ubezpečovali, že předmětné problematice
bude věnována trvalá a zásadní pozornost.
Jak dopadal historicky stavební průzkum víme již z vlastní zkušenosti. Kopáno bylo
v zámeckém kostele, hlína naházená na kostelní lavice, což zůstalo v tomto stavu i po
revoluci. Snad si všichni zainteresovaní vedoucí pracovníci po revoluci drželi židle pod
zadkem a tak zapomněli na řešení obecných problematik.
V roce 1988, jsem napsala krátké články s připomenutím 760. výročí založení prvního cisterciáckého ženského kláštera na Moravě. Článek jsem poslala do kulturní rubriky brněnské ROVNOSTI a Lidových novin. Rovnost článek vrátila, že je obsahově
pro ně nevhodný. Přepracovala jsem ho, aby byl spíše poukazováním na stav, ale i
připomenutím výročí. Opět článek odmítli vytisknout. Kratičký článek mi vyšel
v Lidových novinách. Někdy v začátku devadesátých let, tedy již po revoluci, vyšel
v Rudém právu v kulturní rubrice obsáhlý článek „První mužský klášter v Čechách“.
Ihned jsem napsala článek v intencích jejich článku „První ženský cisterciácký klášter
na Moravě“ a přiložila i fotodokumentaci. Ani už v této nové době článek nezveřejnili,
ale ani neuznali za vhodné mi odpovědět.
Při významných výročích se obvykle bilancuje. Letos vzpomínáme 780. výročí založení oslavanského cisterciáckého kláštera, v této dnešní době dá se říci historicky už
plně rehabilitovaného, ale ve stejně neutěšeném stavu jako před dvaceti lety, ne-li
stavu horším. Alespoň, že se můžeme chlubit opravenou nádhernou stavbou klášter-
28
ního kostela. Za velkou snahu, kterou vyvinulo současné vedení města k zajištění
obrovských finančních prostředků na restaurování a ostatní opravy v areálu zámku
upřímně děkujeme. Jejich obrovský elán a úsilí je korunován nejen obnovenou nádherou renesančního zámku, ale také tím, že téměř veškeré kulturní dění v Oslavanech se
děje v prostorách zámku.
Nezbývá než si přát, abychom i za dalších deset let, až budeme vzpomínat 790. výročí založení kláštera, mohli tak šťastně bilancovat výsledky a postup restaurátorských
prací i v klášterní části zámeckého areálu.
Jarmila Plchová
CYRIL ADAM (8. 11. 1915 – 18. 2. 2008)
8. 11. 2008 by se dožil 93 let jeden z významných občanů Oslavan, horník, nositel
vysokých státních vyznamenání Řádu republiky, Řádu Rudé hvězdy práce, vyznamenání Za vynikající práci, Za obětavou práci, Za zásluhy o výstavbu a Nejlepší pracovník
pan Cyril Adam.
Měl jsem tu čest pana Adama poznat a poslední 4 roky ho celkem pravidelně navštěvovat. Proto bych chtěl tímto způsobem na něj vzpomenout a přiblížit jeho nelehký, ale zajímavý život.
Narodil se 8. 11. 1915. V jedenácti letech mu zemřel otec, což byla pro rodinu velká
rána. Obživa celé početné rodiny (celkem 12 dětí) spočinula na matce, která tři celé
roky, než Cyril dokončil školní docházku, chodila pracovat k sedlákovi do Nové Vsi,
aby dětem mohla přinést trochu jídla. Cyrilovi, který ji chodil večer naproti říkávala:
,,Zdalipak se dočkám, až ty budeš nosit domů výplatu?‘‘ Po dokončení školy v roce
1929 se Cyril rozhodl jít do tavírny. ,,Čočku prý na šachtě nepřebírají‘‘ byla slova inspektora Karlíka, který jej odmítl přijmout „a na nic jiného se Cyril pro svoji malou a
slabou postavu nehodí“. I když jej to zamrzelo, nedal se odradit a šel to zkusit do Zbýšova na Antonínskou. Protože tam nikoho neznal, říkal každému ,,pane inženýre‘‘ nebo
,,pane závodní‘‘. Prošel několik kanceláří a teprve v poslední seděl ing. Piňos, který jej
bez dlouhých řečí přijal a poslal na lékařskou prohlídku. Pln radosti, že již zítra půjde
na šichtu, šel k lékaři hned. Lékař ovšem zjistil, že má kýlu a musí do nemocnice. V
nemocnici ležel dva měsíce a během nich onemocněla i jeho matka. Po návratu z
nemocnice na přímluvu předsedy ZV Leitnera, byl Cyril přijat do práce na Kuklu, kde
to měl z domu mnohem blíže. Nejprve pracoval na povrchu. S radostí běžel z první
směny domů, avšak matka, těžce nemocná téměř nevnímala, co jí její nejstarší povídá.
Uběhl týden, čtrnáct dnů,…Cyril pracoval dvacátou šichtu, když pro něj na šachtu
přiběhl mladší bratr Josef, že je s maminkou zle. Rychle se oblékl a již na odchodu si
uvědomil, že je dnes výplata, tak se stavil pro svoji první mzdu – 20 Kčs bylo v hubeném sáčku. Po příchodu domů Cyril bez váhání přistoupil k maminčině lůžku, vytahuje nesměle první výplatu a podává ji matce. ,,Tak vidíš, přece jsem se dočkala‘‘ – a
naposled vydechla. Těžký život a starost o mladší sourozence byla Cyrilovi údělem.
Celý další rok pracoval na povrchu a při každé příležitosti prosil závodního, aby jej
nechal pracovat v jámě, že tam víc vydělá. Teprve v létě 1930 sfáral Cyril poprvé do
hlubiny a byl přidělen k starému havíři Vyskočilovi. Nebylo to nadlouho. Na podzim
1932, když uhlobaroni chystali další snížení mezd, odpověděli rosicko-oslavanští havíři
29
stávkou. Za to, že se Cyril postavil do boje solidárně s havíři, nebyl po stávce přijat zpět
na šachtu.
Nastoupil proto k mlynáři Grossovi staršímu (byl poručníkem nezletilých dětí
Adamových) do mlýna v Padochově. Po jeho nástupu mlynář propustil svoje dva zaměstnance a jejich práci musel zastat on. Přes den přijímal obilí a vyřizoval vydávání
mouky, přes noc musel obilí semlít. Přesto, že mu mlynář Gross přislíbil výuční list,
odešel. Pracoval zde dva a půl roku. Další půl rok pracoval na stavbě Kníničské přehrady v Brně a teprve od srpna 1937 jej přijali znovu na šachtě. To už zesílil a tak mu
začali nakládat mnohem víc práce než dříve. Naložit a odběhnout 150 až 170 kačí uhlí
nebyla maličkost. Jedno odběhnutí představovalo 120 metrů, tak to bylo za směnu
bezmála 20 km. Za směnu se dostávalo pouze 16,40 Kč.
Život pokračoval dál. V říjnu 1939 se oženil s Ludmilou Dobšíkovou.
28. 10. 1942 byl Cyril Adam sebrán přímo ze šachty. Po výjezdu z ranní směny na
něj čekali četníci z Ivančic a sdělili mu, aby šel s nimi na četnickou stanici do Ivančic,
kde si ho převezme brněnské gestapo. Po vykoupání šel tedy s nimi. Na četnické
stanici byli přítomni dva četníci. Jeden z nich byl mladý, drzý a velmi arogantní (pod
okny šel pohřební průvod). Četníci pokládali různé otázky, zvláště ten mladý, který byl
velmi drzý. Pan Adam se ovšem nedal a byl na něj také drzý. Požádal četníky, aby
zavolali jeho manželce a ta aby mu donesla čisté prádlo, oběd a jiné věci. Četníci se
dohadovali, kde ho nechají přespat. Protože obecní šatlava byla zavšivená a špinavá,
nechali ho přespat na železném kavalci v kanceláři. Ráno při odchodu k předání gestapu, mu ten mladý četník, který už trochu změkl, řekl, aby věci, které by mu mohli
uškodit raději zahodil. Po příjezdu do Kounicových kolejí v Brně byl zaveden do kanceláře. Zde se ho německý vyšetřovatel ptal na nacionále apod. Opasek s pistolí měl
odložený volně na stole. Pana Adama napadlo sebrat mu pistoli, postřílet všechny v
místnosti a sám pak vyskočit oknem. Kancelář ovšem byla ve 3. poschodí, proto si to
raději rozmyslel. Než začal výslech, zazvonil telefon, vyšetřovatel ho vzal a po domluvě
si sbalil pistoli, vzal kabát a odešel. Místo něj přišel jiný, který se hned ptal, jestli už se
někde neviděli. Bylo mu odpovězeno, že nikoli. Proto se vyšetřovatel podíval na nacionále a zeptal se, kde sloužil na vojně. Pan Adam odpověděl, že u protiletadlového dělostřelectva, 5. baterie v Olomouci. Vyšetřovatel pookřál a řekl, že on sloužil u 6. baterie,
proto mu je povědomý. Během výslechu mu ukázal udavačský dopis a obálku, ovšem
neukázal jméno udavače. Pan Adam poznal hned o koho jde, kdo ho udal, podle obálky, kterou používali v rodině. Vyšetřovatel mu poradil, aby se ve vězení choval právě
tak, jako na vojně (plnil všechny příkazy). Vyšetřováním prošla i jeho žena.
Po výslechu byl převezen do sběrného tábora Pod kaštany v Brně. Zde byl vyhozen
z auta a po seřvání německým velitelem, kterému ovšem nerozuměl, byl poslán do
kanceláře. Zde mu bylo nařízeno vyndat všechny věci z kapes (klíče od domu, hodinky
si schoval, v botě měl ukrytou protektorátní stokorunu, svačinu…). Dále byl poslán na
ošetřovnu, kde ho doktor popadl za vlasy, jestli prý nemá vši. Bylo mu odpovězeno:
,,Jak by mohl mít havíř vši, když se koupe každý den!‘‘
Doktor poznamenal: ,,Další čistotný mládenec‘‘ a byl poslán do baráku. V baráku
byl hned spoluvězni dotazován odkud je a po zjištění, že z Oslavan, byl poslán za spoluvězněm, řídícím učitelem, z Ivančic. Z důvodu hladu vězni sbírali , loupali a jedli
30
kaštany. Jeden židovský vězeň byl přistižen, jak se ohnul pro kaštan. Bylo mu nařízeno, aby si vzal těžký vůz (dvoukolák) a s ním poklusem obíhal celý areál. Když už
nemohl, byl ubit k smrti.
Po 9ti dnech přijel do tábora německý vyšetřovatel (ten z úvodu), který nalhal vedení tábora, že Adam pracoval na vojně v kuchyni. Byl proto uvolněn a převezen zpět
do Kounicových kolejí a přidělen do kuchyně. Po příchodu do kuchyně byl kuchařem
vlídně přijat a dotázán, zda má hlad. Protože pan Adam hlad měl, dostal bandasku s
polévkou a chleba se sdělením, aby se pořádně najedl, ale nepřejedl, že v kuchyni mít
hlad nebude. Později byl do Kounicových kolejí přivezen jeho švagr, který byl pořádně
při výslechu zbit. Pan Adam se mu proto snažil zajistit vyšší dávky jídla, nejprve chleba, později mu nosil potají polévku. Na patrech byli strážní. V přízemí a části prvního
patra byli vězni s nižší ostrahou. V druhém a třetím patře byli vězni, kteří byli velmi
hlídaní a nesměli ani k oknu. Pokud by se některý z vězňů z tohoto podlaží objevil u
okna, strážný měl povoleno střílet.
Vyšetřovatelé měli jako posly poskoky židovské vězně. Jednoho dne německý vyšetřovatel poslal židovského vězně, aby zavolal Hadama. Židovský vězeň šel a zavolal
Adama. Pan Adam se dostavil, vyšetřovatel mu sdělil: ,,Zde podepište tyto protokoly‘‘.
Pan Adam proto začal podepisovat. Když už měl podepsat poslední papír, vyšetřovatel
ho zastavil a ptá se: ,,Vy jste učitel ?‘‘ a Adam odpověděl: ,,Ne, já jsem havíř‘‘. Vyšetřovatel se otočil na židovského vězně a pěkně ho seřval, že měl zavolat Hadama a ne
Adama a poslal ho znovu pro něj. Po příchodu učitele mu Adam žertovně řekl:
,,Můžete jít, máte to podepsané‘‘.
Po nějaké době musel pan Adam odejít z kuchyně a nastoupit trest v lágru. Jeden
večer byl naložen spolu s několika dalšími vězni do auta (nechvalně proslulá
,,ponorka‘‘), směr nádraží a transportem do lágru. Po cestě se auto zastavovalo v táboře Pod Kaštany a ve věznici na Cejlu, kde se přibírali další vězni. Po příjezdu na nádraží byli nahnáni do vlaku. Ve vlaku se vězni mezi sebou spřátelili. Pan Adam se seznámil především s důlním měřičem Vicherkem. První zastávka vlaku byla ve Vídni, kde
transport pobyl týden. Zde prý byla slušná strava (čočka s chlebem apod.). Po týdnu
pokračoval transport dále se zastávkami v Linci, Salcburku a konečnou stanicí byl
koncentrační tábor Dachau.
V tomto táboře byli vězni ubytováni po barácích a chodili pracovat do důstojnické
školy cca 2 km. Po příjezdu museli odevzdat oblečení a boty. Vyfasovali erární vězeňský mundůr a holandské dřeváky. Strava v tomto táboře byla špatná (vařené brambory
ve slupce + chleba podle normy). Nejhorší prý bylo spravedlivě rozdělit kotel brambor
mezi vězně, aby se na každého dostalo a k tomu rozdělit bochník chleba obdélníkového tvaru tmavé barvy (proti připečení v k peci se chleba obaloval jemnými pilinami).
Výše zmíněné holandské dřeváky způsobily panu Adamovi bolestivé rozedření nohy v oblasti kotníku. Po určité době trápení s tímto problémem se rozhodl jít k vězeňskému lékaři. Vězeňský lékař nohu prohlédl a řekl, že to na ležení v nemocnici není.
Nohu ošetřil, namazal léčivou mastí, zafašoval a poslal ho opět do práce. Díky této
nepříjemnosti jen s obtížemi držel krok se skupinou při každodenní cestě do práce a z
práce. Kulhal, nemohl jít patřičným tempem jako ostatní. Proto mu byla udělena výjimka a mohl chodit na pracoviště a z pracoviště samostatně. Po zhruba 6ti měsících
31
věznění přišla dlouho očekávaná chvíle, propuštění. Při nástupu po návratu z práce byl
vyvolán a bylo mu přečteno, že je propuštěn. Jelikož měl výjimku výše zmíněnou,
nechodil spolu se skupinou, tak se tuto radostnou událost dověděl mnohem později,
po dobelhání se do tábora. Propuštění ovšem znamenalo, že už se nesmí vrátit do
tábora. Musel podstoupit různé procedury, které byly součástí propuštění a jedna z
nich byla i výstupní lékařská prohlídka. Při této prohlídce překvapivě doktor řekl: ,,Co
ta noha ? To si budete muset u nás ještě lehnout a nechat si to vyléčit.‘‘ Tohle ovšem
pana Adama velmi rozzlobilo a lékaři odpověděl: ,,Když jsem tady byl poprvé, tak jste
mi řekl, že to na ležení není a teď, když mám jít domů, tak bych tady měl ležet ?‘‘ Lékař
to zřejmě uznal, nohu převázal a papíry potvrdil. Pan Adam si pak ještě vyzvedl civilní
šaty, které museli po nástupu odevzdat. Tyto šaty byly mu předány překvapivě vyžehlené. Na zpáteční cestu vyfasoval jízdenku na vlak a po všech peripetiích se odebral na
nádraží. Po opuštění tábora a ještě než došel na nádraží, zkontroloval, zdali má v botě
stále ještě schovánu protektorátní stokorunu. Byla tam.
Když přišel na nádraží, naskočil do prvního vlaku, který byl na ,,peróně‘‘ a cestoval
domů. Ve vlaku se usadil v kupé a odpočíval. Po chvíli přišel průvodčí, který ovšem po
kontrole lístku začal strašně řvát. Co tento průvodčí hulákal, prý nevěděl, protože
nerozuměl německy. Později se přišlo na to, že lístek, který mu dali v táboře byl na
osobní vlak, nikoli na rychlík, ve kterém se vezl. Nakonec dojel tímto vlakem až do
Vídně, kde nastala další menší a už poslední komplikace. Vlak přijíždějící od Mnichova
zajížděl na jiné nádraží než odkud odjížděl další vlak na Brno. Najít ovšem správné
nástupiště na tak velkém nádraží a v noci nebylo vůbec snadné a navíc pro člověka,
který je zde poprvé. Nakonec mu ale poradila skupinka Poláků a pan Adam nastoupil
do správného vlaku. Po příjezdu do Brna se ještě zastavil u sestry v Ostopovicích a pak
již nastoupil cestu domů do Oslavan, kde tak dlouho nebyl.
Po válce se zapojil do práce pro novou republiku. Po nějakém čase vzal funkci podnikového soutěžního referenta. Staral se pracovní závazky, o různé socialistické soutěže k výročím, tvorbu norem atd. Protože to ale byla práce převážně kancelářská, příliš
ho nebavila. Když už měl zastávat takovouhle funkci, tak přímo na pracovištích a v
kolektivech. Na jedné poradě navrhl, aby byla ustavena revírní úderka, která by rozšířila v revíru novou pracovní metodu, práci podle grafikonu cykličnosti. Ředitel ing.
Josef Vegsö jeho návrh přijal.
Dříve havíř, přicházející do svého předku, nevěděl, v jakém stavu jej nalezne, co
bude muset nejdříve udělat, aby mohl začít kopat uhlí. Soulad mezi jednotlivými směnami neexistoval. Bylo mnoho ztrátových časů a produktivní práce tvořila jen menší
část pracovní doby. Pro novou metodu bylo vybráno záměrně pracoviště s velmi těžkými podmínkami, rubání, kde se pracovalo metodou šikmého zátinkování se základkou a úpadní zátinkou. Podaří-li se zavést cyklus v takovýchto poměrech, potom jinde
půjde zavést mnohem snadněji. Na výzvu se přihlásili havíři z celého revíru, mezi
nimiž bylo vybráno šest kopáčů (Kubiš, Trojan, Modl, Husák, Brim, Vaverka), dále tři
pomocníci ( Kratochvíl, Samlík, Komárek) a tři časoměřiči (Adam, Doležal, Vyhnálek). Tito časoměřiči sledovali pět týdnů v každé směně práci osádky a vypracovali pak
časovou studii. Původně pracoval v tomto rubání jeden havíř s pomocníkem. Přidáním
jednoho kopáče a sladěním všech prací dosáhla úderka Jana Kubiše osmihodinového
32
cyklu, to znamená že pár o délce stropnice 4 m, mocnosti sloje až 4 m a šířce pokosu
1,6 m, která se dříve dělala skoro za dvě směny, byla hotova za jednu. Tři páry, každý
zabudovaný pěti stojkami, byly hotovy za 24 hodin. Každá směna potom opakovala
svůj kus práce.
Vždy konzervativní havíři se nové metodě práce bránili a nadávali, ale nakonec přišli na to, že je to výhodné pro všechny. Kubišova úderka ovšem tímto neskončila.
Zaměřila se na další cíl a to zavedení nové porubní metody – stěnování podle grafikonu
cykličnosti. Celá úderka proto odjela na zkušenou do Východočeských uhelných dolů,
aby tuto metodu prostudovala a potom mohla zavést u nás v revíru. I toto se úderce
zdařilo.
Cyril Adam potom dále pracoval v čele své úderky až do roku 1958, kdy onemocněl
dvakrát po sobě těžkým zápalem plic. Doktor si prý na jeho složce udělal tužkou poznámku – skončit v hornictví? To ovšem pan Adam nechtěl. Šel proto k ,,šachtařům‘‘
kde měl známého, jestli by ho nepřijali k nim do party. Byl beze všeho přijat. Začal
tedy pracovat u ,,šachtařů‘‘, kteří se starali o údržbu jámy, opravy zdiva, výměny součástí výztuže výhradně v nočních směnách. Zde zůstal až do důchodu. Po odchodu do
důchodu ještě občas zaskakoval např. v kompresorovně na dole Františka, případně
jako noční hlídač školního statku ZTŠ v Ivančicích.
Celý život prožil v domě, kde se narodil (Padochov č. p. 114) a kde se o něj v jeho
vysokém věku vzorně starala jeho mladší dcera Ludmila Komárková. Žil plnohodnotným životem až do 18. 2. 2008, kdy po krátké nemoci v Ivančické nemocnici zemřel.
Co říci na závěr? Snad jen to, že je toho mnoho, co jsem se od pana Cyrila Adama
dozvěděl. V této pro někoho možná příliš dlouhé vzpomínce jsem se snažil zachytit ty
nejdůležitější okamžiky jeho života a také poděkovat jeho rodině za to, že mě mezi
sebe tak pěkně přijala. Čest jeho památce!
Petr Kubinský, Moravany u Brna
NOVINKY V MĚSTSKÉ KNIHOVNĚ
BELETRIE
Duncán D.:
Prokletí
Impozantní fantasy příběh o záhadných lidech, kteří mají schopnost
léčit a vidět do budoucnosti, ale stejnou měrou je tyto dovednosti
dokáží ničit.
Haefs G.:
Meč z Kartága
Výpravný historický román z Kartága z 3. století př.n.l.
Kuťák J.:
Nahé povídky
Humorné příběhy s detektivní zápletkou v nichž hraje roli lidská
nahota.
Kakehashi K.: Jak smutné v bitvě padnout
Paměti japonského generála popisují jednu z nejkrvavější bitev
druhé světové války na ostrově Iwodžima.
Mac Bain E.: Nejlepší americké detektivní povídky
33
Rice A.:
Quick A.:
Šedivý Z.:
Detektivní povídky, které získaly mnoho prestižních literárních cen.
Ramses prokletý
Román je zasazen do 19 stol. a obsahuje prvky hororu a napětí.
Čekej do půlnoci
Mladá žena Caroline se účastní parapsychologických seancí, na kterých
se však začnou dít nečekané události.
Uranový gulag
Příběhy z jáchymovského pekla, kde v uranových dolech žili
a umírali političtí vězni.
NAUČNÁ LITERATURA
Fajka A.:
Střechy
Publikace o rekonstrukcích a opravách střech rodinných domů.
Konopka P.: Cyklistika
Úspěšná kniha o vybavení, technice, tréninku pro začátečníky
i pokročilé.
Lowe M.V.: Encyklopedie letectví I-III
Tři díly encyklopedie mapují vývoj letectví a typy vojenských
i dopravních letadel od roku 1848 až do současnosti.
Starověké civilizace
Výpravná encyklopedie o světech starověku, které objevila archeologie.
LITERATURA PRO DĚTI A MLÁDEŽ
Gerber M.: Barry Trotter a Nestydatá parodie
Humorná kniha napodobující slavné knihy o Harry Potterovi.
Mac Combie K.: Stella a šíleně tajná aférka
Kniha o patnáctileté dívce, která odolává partě své spolužačky Rachel.
Moje první říkadla
Klasická říkadla pro malé děti s barevnými ilustracemi.
Rottová I.:
Tajemný cizinec a jiné židovské pověsti
Nejzajímavější tajemné příběhy a pověsti v úpravě pro mládež.
PŮJČOVNÍ DOBA MĚSTSKÉ KNIHOVNY:
Po 8.30 – 11.30 12.30 – 15.30
St 8.30 - 12.00 13.00 – 17.00
Pá 8.30 - 12.00 13.00 – 17.00
Poplatek za registraci : 50 Kč/na rok.
On-line katalog: www.knihovna.oslavany-mesto.cz
Služby: Internet, meziknihovní výpůjční služby, rezervace knih, informace v písemné
formě, besedy pro žáky ZŠ, besedy s vedoucími představiteli města, přednášky a výstavy.
Blanka Odutová, Městská knihovna Oslavany
34
PRANOSTIKY na listopad
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce létat komáři.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Jaký listopad, takový březen.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Na svatého Martina slunečno – dlouhá zima. (11. listopadu)
Jižní vítr na Martina – mírná zima.
Zima-li na Kateřinu, přilož sobě o peřinu. (22. listopadu)
Na Saturnina skučí meluzína. (29. listopadu)
Sníh svatého Ondřeje žitu mnoho nepřeje. (30. listopadu)
Jan Kyselák
SPOLEČENSKÁ RUBRIKA
V měsíci listopadu oslaví své narozeniny tito občané Oslavan:
3. 11.
5. 11.
15. 11.
12. 11.
14. 11.
24. 11.
Marie Ondrová
72 let
Ing. František Přibyl
75 let
Vlasta Adamová
69 let
Jaroslava Horáková
79 let
Jaroslav Vaněček
70 let
Miloslava Procházková 70 let
Oslavencům přejeme hlavně zdraví, štěstí, hodně spokojenosti a optimismu do dalších
let.
Souhlas s otisknutím výročí narozenin v časopise Okno byl odsouhlasen všemi účastníky schůze
Klubu seniorů (důchodci bývalé elektrárny v Oslavanech) dne 4. dubna 2008. Nikdo nebyl proti.
Za všechny Členy klubu seniorů tuto skutečnost potvrzuje Jan Kyselák, který schůzi řídil a nechal tuto záležitost veřejně odsouhlasit.
Redakce
ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ
V areálu dopravního hřiště jsme u příležitosti 90. výročí vzniku Československé republiky vysadili národní strom - lípu. Strom škole poskytli manželé Kovandovi. I touto
cestou jim děkujeme.
35
V této části zpravodaje Okno Vám přinášíme informace ze školního dění, kde některé vybereme a ty zde dále prezentujeme. Jejich výčet je však každý měsíc daleko
pestřejší. Na ukázku uvádíme přehled akcí, kterých se žáci i pedagogové zúčastnili
v měsíci říjnu.
Soutěže:
• přírodovědný KLOKAN 2008 pro žáky 8. a 9. tříd – nejlepší výsledky: Pavel Haupt
a Vít Šauer (oba z 8.B) a Lukáš Vodička (9.A) a Pavel Dvořák (9.C)
• výtvarná dílna – malování na hedvábí – ZŠ Zastávka
Další vzdělávání pedagogů:
• seminář pro speciální pedagogy
• schůzka výchovných poradců v ISŠ Sokolnice
• seminář o výuce matematiky v 1. a 2. ročníku
Exkurze:
• žáci 1. stupně si prohlédli expozice vlastivědného muzea na zámku v Oslavanech
• 4. a 5. třídy – Planetárium Brno
• 6. třídy – Slovanská epopej v Moravském Krumlově
• žáci 8. a 9. tříd navštívili výstavu Bienále grafického designu v Brně
• 9. třídy – Den otevřených dveří v SOŠ a SOU dopravním a mechanizačním Ivančice
• žáci 8. a 9. tříd navštívili vystoupení taneční skupiny Mighty Shake v Brně
Jiné akce:
• 4. – 9. třídy – návštěva kina Oslavany – film Indiana Jones a tajemství křišťálové
lebky
• podzimní výstava v Katolickém domě
• účast školy v projektu Monitoring implementace kurikulární reformy
Malujeme na hedvábí
V úterý 7. 10. 2008 se vybrané žákyně ze 7.B ( Káfoňková Tereza, Strnadelová Kristýna) a 9.B ( Hana Freivaldová, Nicola Schmidová, Sabina Grossová) zúčastnily regionální soutěže v malbě na hedvábí, která se konala na ZŠ Zastávka u Brna. V této soutěži se dívky umístily velmi dobře – 1.místo patřilo Sabině Grossové a 2. místo Haně
Freivaldové. Děkujeme všem žákyním za reprezentaci naší školy.
Mgr. Jarmila Šíblová
36
… a „dobří“ holubi se vrátili…
Vedení ZŠ
Dům dětí a mládeže Oslavany
PŘIPRAVUJEME:
AKCE LISTOPAD:
- ČARUJEME S KAMÍNKY – středa 12.11. od 14,30-16,00 malování, polepování…,
poplatek 20 Kč.
- SOBOTNÍ DOPOLEDNE PRO TATÍNKY S DĚTMI – sobota 22.11. od 9,00-13,00.
Zábavné dopoledne s vycházkou a různými soutěžemi za pomocí tatínka (nebo dospělé osoby). Poplatek 20 Kč.
- PRO MAMINKY S DĚTMI – čtvrtek 27.11. od 14,30-16,00 výroba koláže
z přírodních materiálů…, poplatek 20 Kč.
- LEZENÍ V KUŘIMI – v sobotu 29.11. se koná celodenní výlet na umělou lezeckou
stěnu v Kuřimi. Sraz účastníků v 9,00 před budovou DDM Oslavany. Cena výletu:
180 Kč (v ceně je zahrnuto jízdné, celodenní vstup na stěnu, půjčení lezeckého vybavení). S sebou: vhodné sportovní oblečení, kapesné, jídlo a pití na celý den (možnost koupit v supermarketu).
AKCE PROSINEC:
- MIKULÁŠ V DĚLNICKÉM DOMĚ – čtvrtek 4. 12. ve spolupráci s KIS Oslavany.
Začátek v 17 hodin.
- MIKULÁŠSKÁ NADÍLKA – pátek 5. 12. Sraz v 17 hodin na NOVÉM NÁMĚSTÍ.
Balíčky je možno nosit od úterý do pátku od 8 – 17 hodin do DDM Oslavany. Upřesnění na letácích.
- Mikulášský TURNAJ VE FLORBALE – sobota 6. 12. Pro přihlášená družstva. Začátek sportovního klání v 9 hodin, předpokládaný závěr v 17 hodin. Pomozte oslavanským družstvům k dobrému umístění svým povzbuzováním.
- VÁNOČNÍ POSEZENÍ – sobota 6. 12. – neděle 7. 12., ve spolupráci s KIS Oslavany,
prezentace DDM.
37
- ZACHRAŇTE ČESKÉHO JEŽIŠKA – úterý 9. 12., ve spolupráci s KIS Oslavany,
vypouštění balonků v 15,45. Více informací na letácích.
- DOKONČENÁ – středa 10. 12. Zahájení plesové sezóny absolventy středoškolských tanečních v 18 hodin v Dělnickém domě Oslavany. Vstupné 50 Kč do sálu, 20
Kč na galerii. Vstup do sálu pouze ve společenském oblečení!
- ZÁMECKÝ JARMARK – sobota 13. 12. Dům dětí se na této akci bude prezentovat
stánkem a krátkým vystoupením.
- PLEJBEKŠOU – čtvrtek 18. 12. Od 15 -17 hodin se uskuteční již druhý ročník úspěšného vystoupení mladých zpěváků a hudebních skupin.
- LEZENÍ V KUŘIMI – sobota 20. 12. Celodenní výlet na umělou horolezeckou stěnu.
Upřesnění na letácích.
OHLÉDNUTÍ
Pozďatín 2008
Celý tábor provázelo studené a deštivé počasí, které nezkazilo chuť do práce vedoucím ani náladu všech. Dospělí trosečníci vytvořili sehraný tým, který bez problémů
fungoval, vedl a bavil trosečníky dětské. Celotáborová hra ZTRACENI se vydařila a
jednotliví vedoucí ji obohacovali vždy ve „svůj“ služební den o zajímavé a nové hry. Od
ztroskotání letadla až po zachránění v den odjezdu jsme bravurně zvládali nástrahy
neznámého prostředí. Ošetřovali jsme zraněné z trosek letadla, vysílali jsme signály,
prozkoumávali neznámý terén, statečně jsme se postavili hladu, když došly zásoby…
Celkovou pohodu na táboře vzorně doplňovala kuchařka Hela se svými specialitami a
dobrotami. Přes nepřízeň počasí se povedl nad očekávání i celodenní výlet autobusem
Student agency do Jihlavské ZOO a centra Jihlavy na nákupy. Závěr tábora s hostinou,
diskotékou a pokladem vygradoval v super zábavu. Bohužel dnešní doba s sebou nese
„zázraky techniky“ a ty lákají děti mnohem více jak pobyt v přírodě s kamarády. Jsme
rádi, že se ještě pořád najde skupina takových dětí, které s námi stráví čtrnáct příjemných a pohodových dnů v přírodě, i když ve spacáku. A letos to byla SUPER PARTA!
Fotky si můžete prohlédnout v sekci galerie na www.ddm-oslavany.cz
Příměstský tábor
DDM Oslavany letos uspořádal v době od 25. – 29. srpna 2008 Příměstský tábor,
který probíhal v době od 8:00–15:00 hod. Tábora se účastnilo 24 dětí nejen z Oslavan,
ale i z okolních obcí. Během týdne zažily děti mnoho zajímavých aktivit např. hledání
pokladu, filmový festival, lezení na horolezecké stěně... Týden jsme zakončili opékáním špekáčků, slavnostním přípitkem a rozdáním účastnických listů. Dětem se na
táboře velmi líbilo a slíbily účast i v příštím roce. Fotky si můžete prohlédnout v sekci
galerie na www.ddm-oslavany.cz
Týden otevřených dveří
Ve dnech 22. 9. – 26. 9. proběhl v DDM Oslavany týden otevřených dveří. Je to jedna z tradičních forem, která umožnila nahlédnout trochu pod pokličku DDM a například se poradit s pedagogy o volbě správného kroužku. Vzhledem k tomu, že kapacita
domečku je omezená, děkujeme učitelům za organizované příchody. Pracovníci DDM
38
dětem, rodičům a zájemcům nabízeli různé kroužky, ať už sportovní, výtvarné či taneční. Děti měly možnost vyzkoušet si některé činnosti přímo na DDM. Děkujeme
všem, kteří si přišli prohlédnout zákulisí DDM a získat informace o zájmových kroužcích a těšíme se na Váš zájem. Fotky si můžete prohlédnout v sekci galerie na
www.ddm-oslavany.cz
Bezva tábor v Hodoníně
Třetí srpnový týden jsme vyrazili za dobrodružstvím do Hodonína u Kunštátu. Celkem odjelo 62 táborníků, kteří byli rozděleni do oddílů mladší břišní tanečnice, starší
břišní tanečnice, country tanečníci a sportovní oddíl. Den táborníka se skládal ze dvou
rozdílně zaměřených polovin, a to s části oddílových činností a části s celotáborovou
hrou.
Všichni jsme vysvobozovali Zemi písniček, která byla zakleta čarodějem Zababou.
Kletba se prolomila až po vysvobození všech království, z nichž se Země písniček
skládala. Například ve Zlatém království jsme sbírali zlaté valounky a v Království
věčné tmy jsme mohli vysvobodit, jen když všichni prošli noční stezku odvahy.
V úterý byl krásný letní den, tak jsme se šli plavat do venkovního bazénu v nedalekém
kempu, kde mohly děti vydat svou nezměrnou energii ve vodě. Ve čtvrtek jsme podnikli celodenní výlet do Boskovic. V Boskovicích se nachází největší Westernové městečko ve střední Evropě a my jsme ho navštívili. Hlavním tahákem pro nás dospělé i
táborníky bylo venkovní představení Vinnetou, které se dětem moc líbilo a my starší
jsme se na chvíli vrátili do dětských let. Odpoledne jsme prozkoumali střed města,
kde měly oddíly za úkol vyměnit jehlu za hodnotnější věc. Sportovní oddíl měl za hodinu jedenáct výměn a výsledkem byly hodinky. Touto cestou chceme poděkovat
firmě ITAB, která nám výlet do Boskovic sponzorovala. V pátek byl závěrečným dnem
a také vyvrcholením celotáborové hry. „Země písniček“ byla zdárně osvobozena a zpěv
písně „Chválím tě, Země má“ donutil zmizet i čaroděje Zababu. Večer nám jako odměnu za vyhnání čaroděje Zababy předvedli tanečnice a tanečníci břišních a country
tanců, své umění a tábor jsme ukončili závěrečnou diskotékou. Všichni vzpomínáme
na příjemně strávený týden a krásné zážitky. Děkujeme také firmě Metaldyne s r.o. za
sponzorování dopravy.
Jarmila Hlavinková
ZUŠ OSLAVANY INFORMUJE
Ještě v průběhu měsíce září přijímala naše škola nové žáky. Stejně jako loni nabízíme i v letošním školním roce výuku ve třech oborech – hudebním, tanečním a výtvarném. Nejvyšší počet žáků je v hudebním oboru, kam chodí 219 dětí, do výtvarného
oboru se přihlásilo 112 žáků a výuku tanečního oboru navštěvuje 29 žáků. Celkový
počet přihlášených žáků v letošním roce je 360.
Počet zaměstnanců ZUŠ je 23, z toho je 20 pedagogů a tři pracovníci nepedagogičtí.
39
Letošní novinkou jsou nedávno vytvořené webové stránky naší školy, na nichž se
veřejnost může seznámit s veškerým děním ve škole. Na stránkách lze najít informace
o jednotlivých oborech, o výši školného a způsobu jeho placení, ale samozřejmě také o
akcích, které škola připravuje, případně které se v nedávné době uskutečnily. Webová
adresa naší školy: www.zusoslavany.cz.
Akce, které připravujeme:
11. 11. 2008 v 16.30 v Dělnickém domě BAREVNÉ TANEČNÍ ODPOLEDNE
12. 11. 2008 - prosinec 2008 na MěÚ Oslavany VÝSTAVA prací žáků výtvarného oboru
20. 11. 2008 v 16.30 v sále ZUŠ Oslavany ŽÁKOVSKÝ KONCERT
Na všechny akce naší školy Vás srdečně zveme!
Mgr. Radka Křelinová
Z HISTORIE
Historie je svědectví času, světlo pravdy, život paměti, učitelka života, zvěstovatelka
dávných dob. (Marcus Tullius Cicero)
Život a dílo rodiny Gomperzů
Roku 1918 se rakouská monarchie rozpadla a rozbila svůj velký hospodářský
prostor. A právě z toho profitoval vídeňský finančník a průmyslový podnikatel Philipp
Gomperz. Na nově založeném Československu, na jehož území se nacházelo 70 %
průmyslového zařízení Rakousko-Uherska, byla provozována jednotná národnostní
politika, která chtěla dosáhnout rychlého odloučení od německého a rakouského
kapitálu. Jelikož se Philippovy hospodářské zájmy nacházely na Moravě, přijal tento
československé státní občanství. Jako již dříve, tak i v meziválečném období, byl činný
v dozorčích orgánech různých podniků. Po smrti svého otce fungoval ve správní radě
Kreditního ústavu, ale po válce se musel vzdát své sféry moci. Po válce Kredit prodal
moudře 1919 své filiálky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku české bance Eskompt.
40
Šlo o postup, který ve správní radě nebyl nesporný. Philipp se ale ve svém realistickém odhadu tomu vysloveně přimlouval. Nyní byl také v dozorčím orgánu české banky Eskompt a byl konečně v třicátých letech zvolen jejím prezidentem. Jiný příklad, že
se Philippovi dařilo uchovat si i přes politické revoluce svůj obchodní vliv lze sledovat
při pozorování nových struktur roku 1899, kdy se vytvořila akciová společnost rakouské továrny na fez. Ta byla rozdělená na rakouskou a českou společnost. V obou
stál Philipp jako prezident správní rady.
Dva rodinné podniky Gomperzů měly rozdílný osud. Roku 1920 vstoupily nejprve
Cornelie a Marie Gomperzovy do firmy „Philipp Gomperz“, jejichž jmění spravoval
jejich bratr Philipp administrativně jako komandita s vklady 600 000 korun. Ale již
začátkem roku 1922 likviduje Philipp tento bankovní obchod, jehož kapitálová základna byla podlomena okolo vánoc otřásající se hyperinflací v Rakousku.
Továrna na jemné sukno „L.Auspitz Enkel“ naproti tomu v této meziválečné době
existovala dále. O průběhu obchodování není nic bližšího známo. Sice mohlo Československo, jako jediný následník státu svoji měnu hbitě stabilizovat a zotavovat své
hospodářství od poválečných depresí všeobecně rychleji než Rakousko. Avšak hodně
utrpěl lehký průmysl, stejně tak výroba tkanin, ztrátou zděděného vnitřního trhu. Také
tratily na základě své závislosti na exportu a díky světové hospodářské krize, kdy byly
citelně zasaženy. Není asi žádná náhoda, že si 1932 přibral do obchodní společnosti
jako tiché společnice sestry Cornelii a Marii. Jejich vklady kolem 900 000 československých korun je opravňovaly k platům kolem 20 % čistého zisku. Zřejmě zasáhl
Philipp stejně tak, jako již v roce 1920 v období horších obchodů, na jmění svých
sester, aby si podnik zaopatřil svým kapitálem. Přehled o vlastnictví cenných papírů
Philippa a jeho sester dávají seznamy z období nacizmu, kdy mohli Gomperze zcela
vyvlastnit. Philipp tehdy disponoval schránkou s cennými papíry, které vlastnil:
v české bance Eskompte, v Kreditním ústavu, Zemské bance, v německých bankách
v Berlíně a Mnichově, v Maďarské všeobecné kreditní bance u Peterské maďarské
komerční banky, ve švýcarském úvěrovém ústavu, v bance Blankart a Cie v Curychu,
v Danske Landmandbank v Kodani a Credit Lynonnais v Paříži. Tyto instituce pro něj
uchránily akcie četných podniků z bývalé monarchie, mimo jiné také české banky
Eskompt a různých cukrovarů, Alpínské báňské akciové společnosti, Perlmooser,
Zipfer. Stölze, Ringhofer a dalších. Mimo to měl také cenné papíry v nepatrné míře
v zemích, které již byly před rokem 1918 v celní cizině: Akcie německých firem, právě
tak jako společnosti Tharsis Sulphur a Copper Co. se sídlem v Edinburgu, nebo Societá Italiana per le Strade Ferrite Meridianoli, ale také dluhopisy dánského státu a měst
Kodaně a Říma. Mimo to si mohl vybírat pro sebe Philipp ve 13 peněžních ústavech
vedle menších obnosů také značné sumy jako pohledávky v hotovosti. V porovnání ke
kapitálu, který měl Philipp uložen v cenných papírech, vypadá kapitál jeho sester spíše
skromný. Hodnota cenných papírů, jejichž kurz mohl být zjištěn, byla oznámena k 27.
dubnu 1938 pro Marii 80 895,38 říšských marek a pro Cornelii z Gomperzů 86 593,52
říšských marek. (Na vysvětlenou: kurz tehdy byl 1 říšská marka - RM - = 10 korun
československých!) Naproti tomu dosáhl jistý malý podíl ve směnkách jejich bratra,
uložený v Německé bance v Berlíně hodnotu 128 762,50 říšských marek, což přepočteno bylo něco přes jeden a čtvrt milionu korun československých.
41
Gomperzové, jak se ukázalo, byli zámožní a jejich příslušnost k horní vrstvě byla
bezesporu již na začátku předminulého století. Aby se jejich hospodářská podstata a
jejich společenská vážnost zlepšila nebo zvýšila, sázeli na úspěšné a jednoduché strategie. Také v obvyklých měšťanských vrstvách se snažili o výhodné manželské svazky,
které měly u Gomperzů dlouhou tradici. Disponovali obchodními příbuzenskými
vztahy k proslulým vídeňským velkoobchodnickým a bankéřským dynastiím
Operheimerů, Wertheimerů a Arnsteinům ještě dříve, než se do Rakouska přistěhoval
Leopold Benedikt Gomperz. Jeho syn Philipp se oženil s Henriettou Auspitzovou,
dcerou obchodníka s vlnou Lazara Auspitze, který naproti tomu se oženil se sestrou
svého zetě Babetou Gomperzovou. Filipův syn Max se konec konců oženil s jeho
sestřenicí Luisou Auspitzovou. Tím se úzce spojily obě bankéřské rodiny Gomperzů a
Auspitzů.
Sestry Maxe udělaly rovněž výborné partie. Josephina uzavřela smlouvu do života
s Leopoldem Wertheimsteinem, prokuristou Rothschildova domu. Sophie s bankéřem
Ludvíkem Todescou. Soupis zvučných jmen pokračuje dále. Sophiina dcera Anna
Todescová se provdala za Leopolda z Liebenů, Jella za barona Ludvíka Oppenheimera.
Stačí takový letmý pohled na životopis Gomperzů, abychom získali reprezentativní
průřez židovskými vysokými bankéři. Poměrně mnoho členů rodiny Gomperzů zůstalo na druhé straně svobodných. To mělo výhodu, že majetek nebyl příliš roztříštěný.
Emanuel, nejstarší syn Leopolda Benedikta nevstoupil do stavu manželského, stejně
jako jeho obě sestry Eleonora a Fanny. V generaci Maxe se sice oženili všichni až na
Minnu (Wilhelminne). Julius neměl žádné potomky, syn Josephiny Karel (1847-1866)
zemřel mladý a její dcera Františka (1844-1907) zůstala svobodná. Ze čtyř dětí Maxe
vstoupila do stavu manželského pouze Rosa (podle vyprávění pana Vojtěcha Kosmáka
se jí zde říkalo „excelence“). Vybrala si za manžela Gastona Carlini, katolického švýcarského diplomata. Toto spojení se poněkud vymyká rámci tím, že Rosa Gomperzová
svým sňatkem (v zámecké kapli oslavanského statku) opustila okruh židovských
vídeňských velkoměstských stavů. Neobyčejnou volbu učinil také její strýc Julius
Gomperz. Mezitím, co se jeho bratři Theodor a Max oženili s dcerami bankéřů, oženil
se s dvorní zpěvačkou Karolínou Bettelheimovou, jejíž příchod do rodiny nepřinesl
žádné obchodní kontakty. Že se Julius teprve14.7.1867 oženil, dlouho po smrti svého
otce, není to v této souvislosti možná bez významu. Max, ten zase nechtěl za žádných
okolností po svém synu Philippovi, aby uzavřel manželství s rovněž dvorní pěvkyní
Selmou Kurzovou a dal mu svoji nelibost značně najevo. Když byl Julius povolán, aby
ještě své schopnosti předvedl na světové výstavě, špatně by vyhovovala Karolina jako
ideální buržuázní paní a jako zaměstnaná žena, která ještě k tomu ukazovala svoje
schopnosti na veřejnosti. Sňatek by pro ni znamenal vzdání se kariéry. Teprve tím by
pro Julia znamenala spíše než obdivování hodnou „ozdobu“ určitý další symbolický
kapitál a tím i zisk. Později pak mohla Karolína ukázat svůj talent při dobročinných
událostech a velkých slavnostech.
Zvláštní význam pro obchodní a společenský úspěch občanů poskytlo jejich vzdělání a jejich úspěch a tvorba. Philipp Gomperz najímá do služby pro své potomky nejen
učitele a vychovatele, nýbrž mimo to nejlepší učitele řečí, hudby a kreslení z Brna, jak
42
o tom hovořil syn Julius. Požadoval veřejná vzdělávací zařízení, která by byla nad
úrovní obyčejných škol.
Max navštěvoval normální školu, kterou ukončil ve čtvrté třídě, která byla rozdělená na dva ročníky a zvláště dbala na „potřeby umělců a živnostníků“. Julius a Theodor
navštěvovali naproti tomu tehdy šestileté gymnázium, aby potom absolvovali dvouletý
filozofický učební ústav. Gymnázium, které mělo sem přitáhnout budoucí duševní
výkvět, mělo zvláštní přitažlivost na Židy, mezi kterými se učenlivost těšila vysoké
vážnosti. Ministr Stephan Beller dokládá pro Vídeň, že židovská buržoazie posílá ve
větší míře své syny do gymnázií, než katoličtí hospodářští občané. Žákům se poskytovala především latina a řečtina, které pro povolání bankéře nebo průmyslníka nebyly
přímo žádoucí. Max nechal také svého syna Philippa v sedmdesátých letech navštěvovat samozřejmě toto gymnázium. Prestiž vyžadovala další studium a tak není divu, že
se Philipp nechal po maturitě zapsat na vídeňskou univerzitu a roku 1883 promoval na
doktora práv. Jeho otec měl v letech 1838-1839 poslední vzdělání na císařskokrálovském polytechnickém institutu, později technické univerzitě. Získal sice jen
vysvědčení o docházce, které dokládalo jeho přítomnost při přednáškách o všeobecné
technické chemii, přesto prý, podle Julia, také privátně studoval. Pevný studijní plán,
který by vedl k ukončení studia v dnešním slova smyslu beztak tenkrát nebyl. Ačkoliv
Julius, podle vlastní výpovědi, nebyl na rozdíl od Maxe talentovaný, zajímavé ale bylo,
že navštěvoval 1840-1841, jako jeho bratr polytechnický institut. Ale v rozdílu k němu,
složil přesto jednu zkoušku.
Školní a univerzitní kariéra následovala pro Maxe i pro Julia právě tak, jako
v následující generaci pro Philippa vstupem do rodinného podniku. Ve vlastní soukromé bance, která na základě přehledu svých aktivit poskytovala bezpochyby ideální
místo pro vzdělání, získal Max a později i jeho syn potřebné znalosti ve správní radě
Kreditního ústavu. Toho využil také k jejímu rozšíření činnosti. V rodinném podniku
byly získávány zkušenosti doplněné z cestování do zahraničí. Dříve než Max převzal
dědečkovy textilní továrny, strávil delší čas „v předních městech Francie“, mezi tím
v Sedanu, kde si rozšiřoval své vědomosti o výrobě suken.
Vzdělání, které především v rodinných podnicích následovalo a vzdělání, které získali napřed v gymnáziu a prostřednictvím soukromých učitelů se navzájem velmi
dobře doplňovalo. Člověk musel býti na jedné straně připraven na svůj obchodní život
a na druhé straně musel ovládat kulturní pravidla, která sloužila povznesené společnosti jako distinktivní prostředek. Cílem socialistů byl kulturně sběhlý podnikatel,
ovšem zájem o kulturu a vědu se neměl osamostatnit. Již Julius připouští, že on získal
praktickou dráhu jen jako nutnost povolání. Měl blíže nespecifikovanou právnickou
kariéru, která jej více dráždila. Mezitím, co Julius se toho musel zříci, mohl si uskutečnit Theodor své požadované přání – povolání. On si vzal chvalně známé filozofy a
staré filology. Na Theodora, nejmladšího z dětí Philippa Gomperze, spočívalo nepochybně méně nátlaku, než na oba starší bratry. Přesto se obával reakce prakticky
myslících členů jeho rodiny (především Maxe), když krátce po svém přijetí na studium práv pronesl své úvahy o tom, zda by raději neměl usilovat o vědeckou kariéru.
Protože ani po několika letech studia nebylo jasné, kterému řemeslu se bude
v budoucnu věnovat, nabídli mu jeho oddaní bratři – nakonec bezúspěšně „zvenčí
43
zahalenou sinekurku“. Měl zastupovat rodinný zájem v cukrovaru v Oslavanech, na
kterém byli zúčastněni. Julius a Max byli tedy připraveni. Theodor si nechal svůj splín,
přísně se brala jeho vědecké práce jen v omezených mírách. Stále znovu si připomínal,
jak se měl postarat o rodinné záležitosti. Měl přece čas, zatímco Max a Julius byli vždy
zaměstnáni.
Konečně se jim oběma naplnily dostatečně rozsáhlé obchodní aktivity v různých
čestných úřadech. Max byl zvolen 1852 do brněnské Obchodní komory, později fungoval jako její viceprezident. Po svém přestěhování byl členem vídeňské Obchodní a
burzovní komory. Julius rozvinul ještě další větší veřejnou působnost. Od roku 1859
pracoval v Obchodní komoře, kde později, od roku 1872 působil jako prezident. Jako
před tím jeho otec zastával také funkci cenzora v Národní bance a v Rakousko-uherské
bance předsedal v brněnské filiálce jako ředitel od roku 1864-1878. Od roku 1861 jako
„mírný německý liberální“ poslanec v moravském sněmu byl dosazen 1871 do Říšského sněmu. Jeho synovec Philipp se stal 1897 zástupcem „ústavě věrného“, to značí
liberálního velkopozemkového vlastnictví v Moravském zemském sněmu.
Medaile Maxe Comperze, 1912
Angažmá Gomperzů bylo oceněno četnými
poctami. Na počátku byl 1854 Rytířský kříž řádu
Františka Josefa, kterému později při příležitosti
účasti na vídeňské světové výstavě následoval církevní
řád komturů. Ale ani to nemělo nárok na nobilování
(získání šlechtického titulu). Odlišný byl nejvýše
ceněný řád Železné koruny, na který dychtivostí mířili
hladovějící průmyslníci. Max jej obdržel 1867, když
císař při svém tažení po pařížské Světové výstavě zase jednou ve velkém stylu uděloval
rakouským hospodářům důkaz své přízně za to, že jako císař šel v průvodu pařížské
Světové výstavy, kde předváděl ve velkém stylu důkazy rakouského hospodářství.
Teprve o deset roků později žádá Max o mu příslušející propůjčení šlechtického titulu.
Snad se nemusí zmiňovat, že také Julius získal řád Železné koruny. Jen Theodor, sice
vždy svévolný, povýšení na šlechtictví nežádal, které mu bylo po jeho zásluhách, jako
profesoru vídeňské univerzity nabízeno. Když jej 1901 povolal císař do sněmovny,
nevyhýbal se tomu zatím tento
filozof. Jediná jeho starost byla
reakce Maxe, kterou teď musel
prožít, jako po Juliovi, který byl
1892 přemístěn
z poslanecké
sněmovny do horní sněmovny.
Také jeho druhému bratru se
dostalo té cti, která byla jemu
odepřena.
Zámek Oslavany, foto 1910
44
Max si nepřipustil při nejmenším nic poznamenat, nýbrž blahopřál Theodorovi a
ujistil jej, že ho po tolika letech nic tak moc nepotěšilo. Také jeho syn Philipp se dostal
ostatně do horní sněmovny. Nemohl se ale dlouho těšit z tohoto vyznamenání. Roku
1917 již ležela monarchie v posledním tažení.
Jan Kyselák
Rozhovor se současným vedoucím kina panem Františkem Vystrčilem
1. Pane Vystrčile, na které období vašeho působení v kině vzpomínáte nejraději?
Vzpomínám na dobu, kdy jsem praktikoval a dostal jsem „osvědčení“ o způsobilosti
k promítání pro veřejnost. Nejraději však vzpomínám na šedesátá a sedmdesátá léta,
kdy si myslím, že kinematografie byla na dobré úrovni a zájem diváků o promítané
filmy byl velký.
2. Co bylo tehdy pro vás motivující nebo inspirující pro to, že jste začal dělat promítače. Bylo to spíše kouzlo samotného promítání nebo zájem o film, o filmové umění?
Jako strojař jsem měl také zájem o poznání elektrotechniky. Toho jsem mohl částečně dosáhnout jako promítač. V roce 1959 jsem začal praktikovat v kině Oslavany, v
roce 1965 jsem složil státní zkoušku ze základů promítání - to je promítání filmů o šířce
16 a 35mm základních formátů. Pro promítání širokoúhlých formátů bylo zapotřebí
složit státní zkoušku z nových technologií. Tuto jsem úspěšně složil v roce 1973. Školení a zkoušky jsem absolvoval ve výukovém středisku ČS filmu Klánovicích. V těchto
kurzech jsme byli seznamováni s historií filmů, s jeho výrobou a promítací technikou
(elektrotechnikou, optikou, akustikou,…). Tato činnost promítače mě tak zaujala, že ji
provádím dodnes.
3. A kdo z kolegů Vás nejvíce ovlivnil a od kterého jste se hodně naučil?
Všichni promítači měli zájem na tom, abych se dověděl co nejvíce o profesi promítače. Ono promítání filmů není jen samotné mechanické promítání, ale zabezpečení
kvalitního diváckého prožitku, kterým tvůrci chtěli oslovit diváka. K tomu patří nejen
příprava filmu, ale i údržba promítací techniky, aby nedošlo k poškození filmového
pásu.
Nejvíce mě ovlivnil a naučil v té době promítač pan Seidler. Tento pán mě vlastně
vzal poprvé do promítací kabiny.
4. Jak jste reagoval na přelom osmdesátých a devadesátých let, kdy kina zachvátila
vlna „amerikanizace“? Cítil jste nelibost nebo spíše pocit, že opět přichází něco nového?
Přelom osmdesátých a devadesátých let na mě jako promítače nepůsobil.
Jako divák si myslím, že evropská kultura je jiná než americká. Záplava amerických
filmů v Česku působí na diváka negativně. Většina těchto filmů je vulgární, drastická,
neskutečná, a to si myslím, že odrazuje návštěvníky kin. Myslím, že hodně takovýchto
amerických filmů je nevhodných pro mládež.
5. Vypozoroval jste za ta léta promítání, jaký mají oslavanští občané vkus? Na co rádi
chodí?
45
Co působím jako vedoucí kina, byly nejnavštěvovanější Titanic a pohádky - například Shrek Třetí, Harry Potter, Simpsonovi ve filmu, Gympl.
Nelze říci že některý z filmů zařazený do běžného promítání by bylo potřeba reprízovat, pokud by film hraný pro školu.
Těžko se dnes určuje, jaký mají občané vkus, protože návštěvnost je velice nízká.
Pohádkový žánr je navštěvován dětmi mladšími a starší mládeži vyhovují horory.
6. Jak sledujete již dlouhodobý stav, že lidé preferují filmy v TV nebo na počítači, a
kouzlo a atmosféru kina opomíjí?
Pohodlí, které lidem skýtá domácí sledování televize, nejsou ochotni vyměnit za
neopakovatelnou atmosféru kina, kdy promítaný obraz je mnohonásobný než na TV
obrazovce a dojem z promítaného filmu už není kulturním zážitkem, ale „papučová
kultura“.
Určitě na nízkou návštěvnost nemá vliv cena vstupenky. V kině Oslavany je jednotné vstupné 30,- Kč.
7. Sledujete například práci svých kolegů z okolních kin?
V okolí oslavanského kina jsou pouze dvě kina, a to kino Ivančice a kino Rosice.
Jsem velice krátkou dobu ve funkci, abych mohl hodnotit jejich činnost. Myslím si, že
mají tytéž problémy jako my.
8. Jak vidíte budoucnost kina? Vím, že to je vzhledem k mnoha různým faktorům hlavně finančním - těžké, ale máte nějakou osobní vizi nebo představu, jak dál by mělo
kino fungovat.
Myslím, že kina jako taková v dohledné době nezaniknou, ale změní se technologie projekce.
Martin Švec
V minulém čísle, tj. ve zpravodaji OKNO 10 v článku „Historie kina v Oslavanech
od r. 1923 do současnosti“ byl opraven panem Františkem Vystrčilem na str. 27 poslední odstavec. Čtenářům otiskujeme opravený, historicky správný odstavec:
TJ Sokol Oslavany obnovila svoji činnost v květnu 1945, ale po zestátnění českého
filmu v srpnu 1945 veškerou skladbu filmů a distribuci reguloval stát. První film po
osvobození se hrál až 29. září 1945 ještě U Hanzlů, kdy byla budova bombardováním
značně poškozena. Hrála se Muzikantská Liduška. Tehdejším vedoucím kina byl velice krátkou dobu Karel Veselý. Od roku 1946 se stává ředitelem kina František Hobza.
Čs. státní film se rozhodl pro změnu kinosálu a od 1. října 1949 se začíná promítat
v nově upraveném sále u Vincourů. (Majitelkou nemovitosti je p. Julie Vincourová,
roční nájemné činilo 28 606 Kč.) Do tohoto sálu byly dodány projekční stroje AEG EURO řady G a AEG - EURO řady M. Sál měl kapacitu 353 míst. Od 1. dubna 1957 je
kino pod správou Městského národního výboru Oslavany.
Redakce
Uhelná pánev Rosicko – Oslavanská - 8
Z mých pamětí (psáno v r. 1923)
Před 30 lety bylo dolování v našem revíru velmi primitivní, později se pak postupně
zdokonalovalo. Přicházíme do moderního dolování dnešní doby. Jest neuvěřitelno,
46
pohlédneme-li několik roků zpět, jak věda technická razí si cestu v před. Jistě bude
zajímati naše čtenáře vypravování starého havíře, kterého již kryje chladná zem. Tento
stařec nezná veřejného života, byl tělem i duší havířem, miloval tento stav, který zdědil
po otci, a také rád vypravoval s natčením o něm. Vypravoval, co zažil jeho otec a on
sám za 50 let milovné práce hornické. My chlapci jsme vždycky poslouchali.
„Milí chlapci“ říkával, „Znáte tu štolu pod zámkem? Tu dělal můj otec i já. Stříleli
jsme kámen na stéblo. Ta štola má celé kroníky. Dělala se myslím přes třicet let, až
jsme se prorazili na uhel, který měří přes 3 km délky. Tam jsme měli co dělat i
s duchy. Nejhorší to bylo v noci od 6 hodin večer do rána. Dělalo se na 12 hodin. O
půlnoci někdy přišel duch, ale běda, kdo s ním neuměl, ten se nadřel jako pes. Ale
stačilo se pokřižovat a on dal pokoj“. A chraplavým hlasem vypravoval dále: „Na uhlí to
nebylo lepší, tentom. Kdepak dnes? Ti mladí havíři neumí ani řádně zacimrovat, uhlí
kopají špinavé. Dnes je hanba, tentom, se na to dívat, klína řádného neumí žádné
udělat. Já nevím, až my tady nebudem, vy se tady všichni zavalíte, nebo udusíte. Tentom, já když přišlo ke štosu (předku), musím se pokřižovat. Potom sdělám kabát,
kluka pošlu pro vodu, nasekám fále a řádný kline a pustím se měkkým štrofem do
doho, nebo 3 voze i 4 musijó býť, kdyby hrom bil. Někdy je malér, tentom, to se ví ve
štoso só mugle (kameny), nebo vyskytnó se plyne. Lehká pomoc! Vezmo kabát a
veženo je. Natáhno dřěvěnó lutno a basta. Někdy je jich moc, i te se veženó. Chodil
jsem s mým fotrem je vypalovat v neděli, měli jsme za to jednuško dvacet (2,40 Kč)
denně. Nejmilejší nám bylo, když se nakopalo, zapálit fajfko a zapukat. Měl jsem pulcinářičko (keramická fajfka) se sv. Barboró, kolik let, až ji se mnou obrhajer (předák)
strukl (vyměnil)“.
Františka – halda
Františka – nádvoří
Takových a podobných vykládaček jsme slýchávali spousty od starých havířů. I ženy chodily do dolů pracovat, jak jsme slýchali. Horníci viděli jen dobrotu země, jí důvěřovali. Třaskavých plynů ani větrávání neznali. Na dolech kouřili jak úředníci, tak
dělníci. V letech devadesátých začíná svítat na dolech. Technika zaujímá svoje pole.
Nařízení přichází jedno za druhým. Konají se důlní výzkumy, zdokonaluje se lampa,
zařizuje umělé větrávání, těžní klece, pumpy s elektrickým pohonem. Střelných prací
neznají, ani střelných prací s dynamitem, ani kopání uhlí různými stroji, jen kopání
uhlí nedokonalého starého způsobu. Kdyby tak dnes starý, bodrý náš havíř vstal a
přišel dolů, spráskl by ruce. Neviděl by zde to, co bylo svatým. Místo svíčky lampa
elektrická. Míst motyky s jedním hrotem kopací stroj, třesací koryta, hnaná vzdu-
47
chem. Viděl by lokomotivy, těžbu lanovou drahou, těžní klece o 4 vozech, vrtání skal
strojem, střelbu černým prachem na stébla, palbu dynamitem pomocí elektřiny, ventilátory, viděl by jak se dělají z uhlí bulky, koks, dehet, umělé hnojivo atd., hluboké
jámy, které se blíží hloubce 1 000m, viděl by moderní budovy a lid uvědomělý. Neviděl
by ručních rumpálů, ručních pump, kouření v dolech. Jistě by si vzdychl a řekl: „Tentom, ale přece jedno mi nejde z hlavy. Uhlí vám nejde na odbyt. Toto za nás nebévalo,
neboť uhlí se na placu zametalo. Vím, v čem to je, věříte strojům“.
Sestavil Miloš Růža
ZE ŽIVOTA OSLAVANSKÉ FARNOSTI
• Poděkování
Jménem Římskokatolické farnosti Oslavany děkuji panu starostovi a zastupitelstvu
města Oslavany za finanční dar na výměnu motoru a pohonného zařízení k věžním
hodinám.
Mgr. Petr Hošek, administrátor
• Církevní hierarchie - pokračování
Papež a biskupský sbor
Úřady papeže a biskupského sboru jako jediné na centrální úrovni řízení církve odvozují svůj původ od novozákonních institucí hlavy apoštolského sboru a kolegia apoštolů samého. Všechny ostatní ústřední orgány a úřady jsou zřízeními ryze církevního
práva.
Papež jakožto nástupce apoštola (vždy biskup římské diecéze) má v církvi „nejvyšší, plnou, bezprostřední a obecnou řádnou moc“, a sice iure divino spjatou s jeho úřadem. Tuto moc získává papež (je-li v době volby biskupem) od okamžiku přijetí volby;
pokud by nebyl biskupem, má neprodleně biskupskou konsekraci přijmout z rukou
kardinála děkana.
Volba papeže je upravena samostatným právním předpisem, a to apoštolskou konstitucí Jana Pavla II. „Universi Dominici gregis“ z 22. 2. 1996. Podle ní mají aktivní
volební právo jen kardinálové, a to ti, kteří ještě nedovršili osmdesátý rok věku; pasivní
volební právo není nijak speciálně omezeno (tzn. kandidát musí splňovat i požadavky
kladené právními předpisy na biskupa) .V praxi však jsou od konce 14. století za papeže voleni výlučně kardinálové. Volí se v tzv. konkláve, a to kvalifikovanou (dvoutřetinovou) většinou hlasů přítomných kardinálů.
Třebaže má papež bezprostřední moc i nad jednotlivými místními církvemi, vykonává ji zpravidla jen nad církví univerzální, a to jako hlava biskupského sboru ve spolupráci s ostatními biskupy. V případě hierarchického zřízení církve tedy nejde o typ
absolutistické monarchie, nýbrž o určitou kombinaci monokratického a kolegiálního
způsobu řízení církve, ovšem bez újmy suverénních (primaciálních) pravomocí papeže. Proto proti jeho rozhodnutí není přípustné žádné odvolání, ani soudní (apelace) ani
správní (rekurz) .Odvolání se k obecnému sněmu nebo ke sboru biskupů proti rozhodnutí papeže zakládá samostatnou skutkovou podstatu trestného činu (zřejmě ještě
48
pod vlivem historických zkušeností s konciliarismem). Papež se rovněž těší hmotněprávní exempci: papeže nemůže nikdo soudit („Prima Sedes a nemine iudicatur“).
Papež ztrácí svůj úřad smrtí nebo resignací, jež k účinnosti nevyžaduje žádného přijetí. Sesadit papeže není právně přípustné. Při uvolnění úřadu (sedisvakanci) spravuje
běžné záležitosti církve kolegium kardinálů.
Biskupský sbor, sestávající z konsekrovaných biskupů, kteří jsou v hierarchickém
společenství se svou hlavou i mezi sebou navzájem, je spolu s papežem (nikdy bez něj
- jakoby „samostatně“) rovněž nositelem nejvyšší a plné moci nad celou církví. Biskupský sbor tuto moc vykonává:
a) Slavnostním způsobem na obecném sněmu (ekumenickém koncilu). Jen papeži
přísluší obecný sněm svolat, řídit (osobně či prostřednictvím delegáta), popř. ho přeložit, přerušit nebo rozpustit i schvalovat a vyhlašovat jeho rozhodnutí, která teprve
tím nabývají platnosti. Řádnými účastníky obecného sněmu s hlasem rozhodovacím
jsou pouze biskupové; na sněm může papež pozvat i jiné osoby, přičemž současně určí
jejich postavení. Dojde-li během ekumenického koncilu k uvolnění papežského úřadu,
koncil se ipso iure přerušuje až do doby, kdy nový papež rozhodne o jeho pokračování
nebo rozpuštění.
b) Jiným způsobem a to tehdy, pokud by papež takovéto kolegiální jednání biskupů
nařídil nebo alespoň svobodně přijal; i v tomto případě by však k platnosti rozhodnutí
biskupského sboru bylo zapotřebí papežského potvrzení a promulgace.
Kardinálské kolegium
Starobylá instituce kardinálského sboru je nově upravena v hlavě třetí za normami
týkajícími se biskupského synodu. Už z tohoto systematického zařazení lze usuzovat
na určitý pokles prestiže kardinálského kolegia, jež se o část svých dosavadních prerogativ muselo „podělit“ především s biskupským synodem.
Kardinály svobodně jmenuje papež (pro toto jmenování se užívá speciálního a tradičního výrazu „creatio“). Jmenovaný má být alespoň knězem, a to vynikajících kvalit;
není-li v době jmenování biskupem, je povinen přijmout biskupské svěcení. Rozhodnutí o jmenování vyhlašuje papež před sborem kardinálů v tzv. konsistoři, (někdy však
zvl. z důvodů politických nebo bezpečnosti dotyčné osoby) pouze oznámí fakt jmenování, ale prozatím neuvede jméno kreovaného (jde o tzv. „reservatio in pectore“, italsky „in petto“; proto se mluví o kardinálech „in petto“). Teprve následným vyhlášením
svého jména nabývá takový kardinál práv a povinností spojených s kardinalátem.
Kardinálský sbor se dělí do tří stupňů (ordines): biskupského, kněžského a jáhenského. Tyto kardinálské třídy mají historický původ (vážou se k titulu tzv. suburbikárních diecézí, římských kostelů nebo římských diakonií). Bez ohledu na zařazení do
jednoho ze tří stupňů musí být kardinál biskupem, jak výše uvedeno. V čele kardinálského kolegia stojí volený kardinál - děkan jako primus inter pares.
Kardinálové působí jako poradci papeže, a to: a) sborově, zejm. v tzv. konsistořích
(řádných, k nimž jsou svoláváni alespoň kardinálové pobývající v Římě, a mimořádných - když to vyžadují zvláštní potřeby církve nebo nutnost projednat zvláštní záležitosti; k nim jsou svoláváni všichni kardinálové). Nejvýznamnějším úkolem sboru kardinálů zůstává volba papeže.
49
b) jednotlivě jako prefekti /představení/ a členové kuriálních orgánů (tzv. „kuriální
kardinálové“). popř. jako osobní papežští vyslanci (legati a latere).
Mgr. Petr Hošek, administrátor
• Události
Podzimní klubová soutěž Letecko-modelářského kroužku OREL – neděle 12. 10. 2008
V neděli 12. října v odpoledních hodinách se konala Podzimní klubová soutěž modelářů. Soutěžilo 8 modelářů, rozdělených do juniorů, starších žáků a mladších žáků.
Zde je výsledková listina:
Junioři: 1. Libor Musil, 2. Pavel Penzinger, 3. Jan Kremláček
Za starší žáky se soutěže zúčastnil pouze jeden modelář. 1. Jakub Růžička
Mladší žáci: 1. Láďa Penzinger, 2. Martin Vaverka, 3. Pavel Reigl
Přestože byla pouze 50% účast, prožili modeláři příjemné odpoledne. Domů si odnesli diplomy a dárkové balíčky.
• K zamyšlení – Pramen přátelství
Daleko nebo blízko, ve štěstí nebo neštěstí, v druhém má přítel někoho, kdo mu věrně
pomáhá být člověkem a být svobodný. (Bonhoeffer)
Nejdůležitějším úkolem přítele je, aby ti byl nablízku, když se mýlíš. Když máš
pravdu, jsou ve tvé blízkosti skoro všichni. (Twain)
Věrný přítel je lékem v životě a láskou na věky. (sv. Ambrož)
• Kalendárium
22. 11. – sv. Cecílie – patronka hudby, také našeho Chrámového sboru, který nosí její
jméno
SVATÁ Cecílie pocházela z rodu římských patriciů, stala se křesťankou. Podle přání
rodičů se provdala za Valeriána, kterému sdělila při svatební noci své rozhodnutí zůstat pannou.
Přiměla ho, aby se i on nechal pokřtít, později přijal křest i švagr Tiburcius. Při
pronásledování křesťanů byli nejprve popraveni oba bratři, pak byla před soud předvedena sv. Cecílie. Odmítla sloužit pohanským bohům, proto byla odsouzena ke smrti
udušením v parní lázni. Pobyt ve žhavé komoře zázrakem přečkala. Kat jí měl setnout
hlavu mečem, zasadil jí tři rány do šíje a protože nejevila známky života, odešel. Mučednice se však probrala z mrákot a ještě tři dny žila. Podle legendy zemřela kolem
roku 250, podle jiné za panování císaře Marka Aurelia (tedy kolem roku 170).
Podle legend byla sv. Cecílie hudebně nadaná, umírala s písní velebící Krista na
rtech. O jejím svátku se konaly slavnosti literátských bratrstev, sdružujících zpěváky
kostelních kůrů.
Toho dne či v předvečer svátku se shromáždili všichni členové, aby projednali
spolkové věci, zvolili nové představené, přijali nové členy a rozhodli o finančních otázkách, například podporách vdovám a sirotkům z bratrské pokladnice. Večer se konaly
zábavy se zpěvem a tancem v hospodě, při nichž se často vybíraly příspěvky na další
činnost bratrstva. Mnohde se konaly i slavné zpívané mše v kostelích.
50
• Omluva
Redakční rada OKNA se omlouvá čtenářům za překlepy, v říjnovém čísle OKNA,
překlepy se staly při opisování: Nevraska v USA – správě patří Nebraska, Farnost
Troubelo - správně patří Troubsko.
B.P.
51
Z REDAKČNÍ POŠTY
POHÁDKOVÝ DĚDEČEK – ZÁVĚR POVÍDÁNÍ O KYPRU
Téměř rok jsme si spolu prostřednictvím OKNA povídali o Kypru. Jednu část jsem
nazvala „Korálky vzpomínek na Kypr“. Během pobytu na tomto ostrově se podobných
korálků nastřádalo mírou vrchovatou… Dnes své vyprávění zakončím příběhem, který
jen zdánlivě s mým psaním nesouvisí. Posuďte sami.
Bydlím v části města zvané Havířov – Podlesí. Z okna mého bytu by do lesa kamínkem dohodil… Cesta kolem lesa je oblíbeným místem procházek zdejších obyvatel,
hlavně pejskařů. K potoku, který opodál protéká, vede poměrně strmým břehem asi
20 m dlouhá cestička. I já s oblibou tudy chodím.
Jednoho odpoledne po mém návratu do ČR jsme já a pes mířili do lesa. Blížili jsme
se k oné příkré cestičce. Z dálky bylo slyšet šramocení. Sypaly se kamínky s pískem a
hlínou, klouzaly boty. I pes zpozorněl, reagoval na neobvyklé zvuky. Cestičku zdolával
starý pán. Malá postava, na bosých nohách tenisky, dlouhý pracovní plášť do půl lýtek,
na hlavě klobouček „plpáček“. V každé ruce měl menší kbelík s vodou. Při pohledu na
něj mi blesklo hlavou „Pohádkový dědeček, dědeček – hříbeček“. Jeho chůze měla
zvláštní rytmus. Dva krůčky vpřed, škrrr-krůček zpět. Dva krůčky vpřed, škrrr-krůček
zpět... Voda v kbelících šplouchala, stříkala…
Ke hbitému kamzíkovi měl daleko.
Řekla jsem si, že toto nemůže dobře dopadnout. Volala jsem: „Pane, potřebujete
pomoct? Ráda Vám pomohu!“ Dědeček se zastavil, zvedl hlavu, usmál se a odpověděl:
„Né, né, né, panííímááámo, to já zvlááádnu sááám.“ Zůstala jsem stát jako přišitá. Panímámo mi ještě nikdy nikdo neřekl. To ke mně mluví Morava! Pohádkový dědeček
cestu zvládl, postavil kbelíky na zem a pokračoval v řeči: „To víte, panííímááámo, když
má člověk osmdesát, už to tak dobře nejde.“
Dozvěděla jsem se, že má vedle domu (velkého paneláku) záhonek, na kterém pěstuje petržel, rajčata a voda z potoka zelenině prospívá.
Dovolila jsem se zeptat: „A odkudpak Vy jste?“
Dědeček se podivil mé nevědomosti a odpověděl: „No přece z Československa!“
„Ale já myslela, z které části, z kterého města?“
„A proč se ptáte?“, chtěl vědět starý pán.
„Protože hovoříte s tak krásným moravským přízvukem.“
Dědeček se usmál jako sluníčko a téměř zazpíval: „Nóóó z Hodonííína.“
Sláva, nespletla jsem se! Role se vyměnily. Začal se ptát starý muž: „A odkud jste
Vy?“
„Z Padochova. Padochov, Oslavany, Ivančice,“ blíže jsme určila své rodiště.
Přátelé, proměna, která prošla jeho obličejem, se těžko vyjadřuje slovy. Dědeček
zvroucněl... A jakoby sám pro sebe začal povídat: „Tam jsem byl! Tam to znám! Tam je
krááásně!“ Vzpomínal na oslavanský kostel, zámek, elektrárnu, nezapomněl na Kuklu… Popřáli jsme si vše dobré a rozešli se.
Pohádkový dědeček se svými kbelíčky s vodou ťapkal ke svému záhonku a já jsem
odcházela dál, do lesa. Uvědomila jsem si, že si prozpěvuji: „Panímámo švarnou cérku
52
máte, enom že ju doma míváváte…“ Kdyby mě nebolelo koleno, snad bych i poskakovala…
Čtrnáctidenní dovolená na Kypru je nádherná. Žít tam stále, není pro středoevropana peříčko… Takto jsem začínala své povídání v březnovém čísle OKNA. Jak ukončit?
Je dobře, že můžeme cestovat do jiných zemí, poznávat, porovnávat… Ale pozor!
Všude se chovejme jako hosté. Respektujme rčení: jiný kraj, jiný mrav. Učme se cizí
jazyky. Jazyková bariéra je velmi svízelná! Kypr a já? I tentokrát jsem odmítla velkorysou nabídku syna a snachy, abych na Kypru zůstala. Své
rozhodnutí zdůvodním dalším rčením: starý strom
nepřesadíš…
Mou velkou prioritou je Morava, Padochov,
Oslavany. Karel Čapek říkal, že jsou dvě věci, které
utvářejí člověka. Dětství a jeho rodný kraj. Bez výhrad
souhlasím!
Pohádkový dědeček – hříbeček svým jednání
potvrdil, že mé rozhodnutí vrátit se domů, bylo správné.
Šťastné cestování a návraty domů přeje čtenářům
OKNA.
Skála, kde se podle pověsti z mořské pěny zrodila
Venuše, Kypřané říkají Afrodite, bohyně lásky.
Alena Urbánková – Cempírková, Havířov
Informace o službách kabelové televize
Vážení stávající a budoucí uživatelé kabelové televize!
V dnešním článku Vás chceme informovat, co se změnilo ve službách poskytovaných v rámci služeb Moravianet od poslední zveřejněné informace a co se pro Vás
připravuje.
Nejdříve bychom se rádi zaměřili na službu digitální kabelové televize MORAVIA
TELEVIZE. Jak jste jistě postřehli na svých televizorech, v červenci se nám podařilo
rozšířit nabízenou programovou nabídku o 15 nových digitálních programů aniž by se
navýšila cena za poskytování služby. Tento trend obměny či přidávání digitálních
programů bychom chtěli v budoucnu udržet, aby pro Vás poskytovaná služba byla
stále atraktivnější.
Již dříve jsme se zmínili o připravovaném vysílání programů digitální televize
s vysokým rozlišením, tzv. HDTV. Na měsíc listopad pro Vás připravujeme novou
samostatnou programovou nabídku zaměřenou právě na HDTV. Ta by měla obsahovat
přibližně 7 programů se sportovním, dokumentárním a filmovým zaměřením. A co je
to HDTV? HDTV (High Definition Television) je televize s velmi vysokým rozlišením
obrazu. Nabízí kvalitnější a věrnější obraz na takové úrovni, jaká dosud nebyla evropským domácnostem dostupná. Při sledování HDTV máte mnohem přesvědčivější
pocit, že jste skutečně v místě, kde se sledovaný děj odehrává. Obraz HDTV se vysílá
53
v rozlišení až 1920 x 1080 pixelů (standardní rozlišení dnešní televize je 720 x 576
pixelů – obrazových bodů), takže vzniká širokoúhlý obraz, který je pětkrát podrobnější. Zcela zásadním přínosem HDTV je možnost vidět dosud skryté detaily. Pro příjem
HDTV je však zapotřebí námi nově nabízeného set-top-boxu s výstupem HDMI Handan CV-7000 HD za cenu 5.500,- Kč a také televizoru schopného toto rozlišení zobrazit
(televizor s logem „HD ready“).
Dále jsme pro naše budoucí uživatele služby MORAVIA TELEVIZE, připravili na
měsíc říjen a listopad mimořádnou nabídku. Ti, kteří si v těchto měsících objednají
službu Moravia televize, můžou na zřizovacích poplatcích ušetřit až 1.900,-Kč. Platí to
však pouze pro již vybudované přípojky kabelové televize připravené v daném objektu.
V letošním roce jsme se však nezaměřili jen na zkvalitňování služby Moravia televize, ale i na internetovou službu MORAVIA DATA. Zde jsme zásadním způsobem
„zrychlili“ a to v obou směrech (dopředném i zpětném) bez navýšení ceny měsíčních
tarifů. Obě rychlosti, stahování a odesílání dat, jsme navýšili na dvojnásobek. To představuje u nejnižší nabídky DATA Home za cenu 444,- Kč, vč. DPH měsíčně můžete
využívat rychlost 2 Mbps / 400 kbps (down stream / up stream).
V dalším období máme záměr v podstatně širším měřítku zpřístupnit našim zákazníkům hlasovou telefonní službu. Služba MORAVIA TELEFON je cenově výhodnou
veřejnou telefonní službou prostřednictvím technologie přenosu hlasu přes internet
(VoIP). Hlasovou službu lze připojit jen s připojením k internetu, tedy službou Moravia
data. Pomocí služby MORAVIA TELEFON můžete volat do pevných i mobilních telefonních sítí s využitím vašeho připojení, aniž někomu platíte měsíční paušály. Naším
cílem je dosáhnout plošného využití naší sítě pro hlasové služby. Základním předpokladem je, že v rámci naší sítě není volání zpoplatněno. Tím, že vytvoříme občanům
možnost volat na Obecní úřad ( a další důležité instituce v obci) zdarma, je předpoklad, že bude o tuto službu nesporně zájem.
Pro ty, kteří jste si oblíbili náš magazín Moravianet již nyní připravujeme další vydání, které Vám bude distribuováno do Vašich schránek v průběhu měsíce listopadu.
Nadále je Vám k dispozici naše Zákaznické centrum na telefonním čísle 533 383 333
nebo Dohledové centrum na telefonním čísle 533 383 383, které je k dispozici 24 hodin
denně, 365 dnů v roce, a to nonstop.
Za společnost S E L F servis, spol. s r.o.: Ing. Vladimír Hlaváč, [email protected]
Roman Abrahám, [email protected]
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ SOCIÁLNÍCH A FINANČNÍCH PORADEN
SPOLU S KRAJSKOU RADOU SVAZU DŮCHODCŮ ČR INFORMUJE
Finanční poradnu mohou využívat držitelé průkazů ZTP, ZTP/P, senioři, sociálně
slabší rodiny a rodiny s dětmi.
Pro držitele průkazů ZTP a ZTP/P nabízíme informace o slevách u vybraných
pojištoven:
•
na pojištění domácnosti
•
na pojištění nemovitosti
•
na pojištění zákonné a havarijní osobních automobilů
54
•
na pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli
Pro ostatní klienty Finanční poradny a ostatní zájemce nabízíme pomoc a informace o
slevách:
•
na elektrickou energii u vybraného dodavatele
•
na dodávku plynu u vybraného dodavatele
•
na pohonné hmoty v síti vybraných čerpacích stanic
•
na služby vybraného mobilního operátora, pevné linky
•
na pojištění domácnosti a nemovitosti
•
na zákonné a havarijní pojištění osobních automobilů
Informace – Svaz důchodců ČR ve spolupráci s Občanským sdružením sociálních a
finančních poraden ČR
Informace - Běhounská 17 Brno,úřední den každé úterý od 13.00 – 16.00h,tel 545 575
257,mob 731 543 023,mail [email protected]
NEPLAŤTE VÍC NEŽ JE TŘEBA
OHLÉDNUTÍ ZA VÝSTAVOU MATURITNÍCH VÝROBKŮ
ABSOLVENTŮ SOŠ A SOU NÁBYTKÁŘSKÉHO V ROSICÍCH
V měsíci květnu uspořádala naše škola ve spolupráci s rosickým zámkem tradiční
výstavu maturitních prací žáků 4. ročníku oboru uměleckořemeslné zpracování dřeva.
Pokud jste nestihli výstavu navštívit, nabízíme vám
alespoň několik fotografií.
Škála loňských maturitních výrobků byla opravdu
pestrá, vedle tradičních stolů a židlí vytvořili naši
absolventi také dřevěné hodiny, rokokový svícen či
zrcadlový
rám,
nechyběly ani práce
čalounické.
Pokud vás tyto výrobky zaujaly a chcete se o naší
škole dozvědět víc, můžete využít dnů otevřených
dveří, které pro vás naše škola pořádá 14. listopadu
2008, 12. prosince 2008 a 9. ledna 2009. Informace o
našich studijních a učebních oborech naleznete také
na webových stránkách školy www.spssourosice.cz.
Případné zájemce o studijní obor uměleckořemeslné zpracování dřeva upozorňujeme, že přihlášky na tento obor je nutné podat již do 30. listopadu 2008. Přihlášky od
letošního školního roku nezasílají
středním školám ředitelé základních
škol, ale sami rodiče uchazečů o
studium.
Za SOŠ a SOU N Rosice
Mgr. Josef Žaža
55
POZNATKY - NESLOVICKÝ POTOK A JEHO ÚDOLÍ
K zajímavým lokalitám oslavanska patří Neslovický potok a jeho údolí a to nejen
z hlediska hydrologického, geologického, přírodovědeckého, ale i historického.
Kolem tohoto údolí a jeho recipientu se už napsalo více zajímavých a poutavých
článků různých autorů v časopise „Okno“.
Já se rád svým příspěvkem do tohoto údolí vracím.
Některé skutečnosti o vodě Neslovického potoka
Neslovický potok pramení v rokli nad obcí Neslovice. Voda protékající obcí je silně
znečištěná. Skutečnost je, že doposud na jeho horním toku, pod obcí Neslovice není
postavena čistírna odpadních vod (dále jen „ČOV“).
Až po soutok s pravobřežním přítokem zbýšovského potůčku „Brodky“, (název uvádím ze starých katastrálních map) nedochází na celém uvedeném toku,
k samočisticímu procesu. V letních dnech jsou v korytě potoka ojedinělé kalužinky
vody.
Důvodem je infiltrace vody do podzemí, následek důlní činnosti, která zasahovala
až pod horninový masiv „konvizu“.
Předpokládalo se, že po zatopení šachet se zvedne úroveň zvodně a tím k vyrovnání
všech hladin studní a vodotečů. To se však nepotvrdilo. Pravidelný průtok se upravil
pouze v recipientu „Balinka“.
První pravobřežní přítok, potok „Brodky“, pramení ve Zbýšově kousek pod náspem
bývalé železniční vlečky, v lokalitě „na Dolině“. Zde je též z padesátých let vybudovaná
„ČOV“ města Zbýšova. Zařízení této čistírny již nesplňuje požadavky uložené zákonem
na jakost vyčištěných odpadních vod.
Tuto problematiku má vyřešit renovace „ČOV“ a vybudovaná retenční nádrž
s třímetrovou sypanou hrází o rozloze 2,5 hektaru.
Už zpracovaná projektová dokumentace počítá se samočisticím biologickým procesem s následným zarybněním.
Hráz se soustavou stavidel by se nacházela v místech pod stykem cesty od „Václavky“ a lesní cesty nad levým břehem Neslovického potoka. Vzdutí nádrže by končilo
pod „domečkem“.
Nevyřešeným problémem zůstává vliv průtočnosti staletých a víceletých vod Neslovického potoka a „Balinky“ při vzniku povodní přes „Verpach“ a „Nový svět“ do
řeky Oslavy.
Určité řešení vidím ve vybudování přepadu v místech nového odvedení vod potoka
do prostoru „Starého potoka“ pod „Tesárkovu Ameriku“.
Druhým pravostranným přítokem Neslovického potoka je „Anenský potůček“ pramenící v rokli cca 100 m pod polní cestou spojující zbýšovskou čtvrť „Majrov“ a les
„Anton“.
O 200 m níže, se na tuto rokli napojovala její levá větev, kratší, ale podstatně širší,
která náhle končila nad bývalou zbýšovskou koksovnou (nyní „Kepák Group“s. r. o. ).
Ve styku těchto roklí byla studánka výborné odtékající vody.
Bohužel již po válce sloužila tato rokle jako smetiště a poté jako skládka odpadu
města Zbýšova.
56
V současnosti rokle neexistuje. Vznikla rekultivovaná plocha, která posloužila jako
místo k výstavbě garáží a podnikatelské činnosti. Na levém břehu, ve spodní části
hlavní rokle těsně pod bývalými objekty šachty „Barbora“, je druhá studánka pitné
vody, která je v současnosti zanesená bahnem.
Anenský potůček, v letních měsících vyschlý, protékající pod „starou“ a „novou“
silnicí ze Zbýšova do Padochova, ústí do Neslovického potoka pod Ryškovým stavením. V současnosti slouží k odvádění vody po deštích a jarním tání z polí v prostoru
katastru města Zbýšova.
Jediným levostranným přítokem až po bývalé objekty jámy Františka, do Neslovického potůčku je „konvizský potůček“. Pramení těsně pod poli v rokli nad „konvizským“ lesem. Voda se nehodí pro pitné účely pro vysoký obsah dusičnanů a škodlivých bakterií. Potůček slouží k odvádění dešťové vody z pole nad lesem. Protéká kaskádovitě „konvizskou“ bizardní roklí, aby se po krátké pouti spojil s Neslovickým
potokem „pod včelíny“.
Asi 200 m pod tímto potůčkem na levé straně Neslovického potoka se nachází vynikající prameniště pitné vody. Původně padochovský zdroj získaly za první republiky
těžební společnosti zbýšovských dolů pro zásobování povrchových pracovišť a obydlí
zaměstnanců pitnou vodou.
Prameniště bylo podchyceno vodohospodářským zářezem v terénu, jímáno do
studní a odváděno do čerpací stanice „domeček“. Vydatnost tohoto zdroje je 6-8 l/sec.
Kvalitou voda splňuje předepsané zákonné biologicko – chemické požadavky podle
ČSN – pitná kojenecká voda.
V 60. letech bylo provedeno „Povodím Moravy“, monitorování zdrojů pitné vody
v údolí Neslovického potoka.
Dva hydrologické 30 m hluboké vrty HV1 a HV2 o průměru 300 mm se nachází naproti „padochovského“ zdroje pitné vody na pravém břehu Neslovického potoka.
Vydatnost těchto 2 vrtů činí 4 l/sec. Kvalita odpovídá ČSN pro pitnou vodu, ale obsah dusičnanů je na hranici povolené přípustnosti.
Vrty HV3 a HV4, rovněž na pravém břehu Neslovického potoka, jsou v poli, asi 300
m nad Ryškovými. Oba tyto záložní vrt mají sice větší vydatnost 5-8 l/sec, ale nejsou
vodohospodářsky využívány pro vysoký obsah dusičnanů, solí a síranů. Biologický
obsah všech druhů bakterií je v normě ČSN pro pitnou vodu.
V těchto místech musí být velice zajímavá stavba propustných a nepropustných
půdních vrstev, protože u Ryškových jsou vybudované staré studny s prameništěm
dobré pitné vody.
Ryškovo stavení, v minulosti vybudované jako čerpací stanice pitné vody pro důl
„Anenská“ a důl „Barbora“ a jeho objekty, slouží dodnes zahrádkářům pod „Anenskou“.
Na turistických mapách je Ryškovo stavení mylně označováno jako „Mašinka“.
Současný celkový pohled na koryto Neslovického potoka nepůsobí příznivým dojmem. Rozlámané přestárlé vrby bránící průtoku vody, koryto zanesené místy bahnem, tok potoka je vodohospodářsky neudržován. Budoucnost?
Pokračování příště.
57
Poznámka
Omlouvám se za nejasné, zkomolené, nedokončené věty v uvedených článcích, které jsem napsal do časopisu OKNO. Chyba se stala při převádění ručně psaných textů
do tiskové podoby. Děkuji za pochopení.
Bohuš Panovský
JINÁ DOBA
Nedávno jsem našel v archívu malý sešitek napsaný v r. 1921 jistým Karlem Kálalem, který má název Na cestu životem a je věnován cituji „Chlapcům vystupujícím ze
školy, žákům pokračovacích škol a jinochům vůbec“.
Nyní vám vyberu několik kapitol pro porovnání s dnešními deváťáky.
Milí hoši! Mám mládež rád, zvláště pak své čtenáře. Mějte také rádi vy mě, důvěřujíce, že to co vám píši, jde z poctivého přátelství. V tomto článku porozprávím o lásce
k druhému pohlaví, a to tak důvěrně a srdečně, jako jsem si porozprávěl se svým synem, když měl váš věk.
V době jinošské je dobře pamatovat na tělo i na duši. Je-li přesycování nezdravé vůbec, tak právě v tomto věku. Jste-li jedlíci pochutnejte si na snídani a na obědě, ale
skromně povečeřte. Na noc také co nejméně pijte, byť jste pili vodu. Po koření nic
není, odmítejte je. Také nesolte mnoho. Můj syn dospěl v muže a ještě piva a vína
neokusil, ani neliz. To pravím, ne abych chválil, nýbrž abych vás přesvědčil, že co
radím vám, to uskutečňuji ve své rodině. Mé děti lihovin nepijí, ani neokusí a já jsem
přes dvacet let abstinentem. Lihoviny jsou největší škůdce cnosti. Tabák o málo menší.
Také lenošení a povalečství se uvarujte, jděte z práce do práce, choďte do tělocviku,
konejte dlouhé procházky, také stoupejte do kopce a do lůžka choďte unaveni. Neznám větší rozkoše, než je lehnouti si s unavenými údy. Spěte na tvrdém slamníku,
peřinu pryč s ní. Přikryjte se jen pokrývkou. Z lůžka pak ven s chutí do práce.
To
jsou
rady
z výchovy tělesné, nyní
výchově
duševní.
Hledejte
vždycky
společnost mladších. Na
tanec
nepospíchejte.
Některé
romány
rozvášňují hochy i dívky
– nemějte v takových
knihách zalíbení. Za to si
važte
knihy
čisté,
utíkejte k ní v těžké
chvíli.
Ve
chvílích
bolestných rozpaků nejlepší je dobrý přítel, např.
bývalý učitel, zvláště vám milý. Přál bych vám, aby
jste mezi lidmi našli hvězdu, na kterou by jste
v těžkých dobách hleděli, mohli se k ní přiblížit a
58
všechno vypovědět.
Milí hoši, nemíním ve vás dusiti, co do člověka vložil sám Bůh. My otcové vaši, také
jsme se s potěšením po dívkách rozhlíželi, když jsme byli dospělejší, rozmlouvali
s nimi. Toho nebráníme ani vám, synům svým, ale chvějeme se o čistotu vaší duše, o
vaši ctnost. Chovejte se k dívkám tak, jak chcete, aby se mladíci chovali k vašim sestrám. Všichni si činíme nároky míti hodné rodiče, hodné sestry, každý ženich touží
mít nevěstu jako bílý květ. Ctěte matku, ctěte sestru, ctěte dívku, ctěte sebe.
Opakuji: ctěte sebe! Je mi smutno, maje mluvit o tom, že některá mládež ukájí pohlavní pud samohanou. Je mi takové mládeže líto, neboť jest nemocná a upadá
v nebezpečí zahubit se úplně. Braňte se všemi silami, braňte! Lékaři dávají tyto rady: 1.
Hleďte brzy povečeřet, ne až před samým spaním a nevečeřte mnoho. 2. Nejste-li
unaveni prací, unavte se tělocvikem, nebo dlouhou procházkou. 3. Před spaním jděte
na stolici a procitnete-li v noci, odskočte na malou stranu. 4. Než ulehnete, omyjte si
chvatně život studenou vodou. 5. Ulehnuvše, vzpomínejte na matku a otce, nebo věnujte vzpomínku zemřelému členu rodiny. 6. Umějte si říci: ne a ne!
Při takovéto léčbě pocítíte již druhý a třetí den jste zdravějšími a mravně silnějšími.
Jaká je radost z vysvobození!
Mnoho nervozních lidí vzpomíná na tajnou neřest z mládí, také mnoho slabých a
souchotinářských, ba mnozí strádají v ústavech choromyslných. Když jsem všechno
uvážil, pocítil jsem ve svědomí příkaz, s vámi si důsledně porozprávěti. Na konec prosím: Čítejte si toto moje psaníčko častěji.
Vybral Miloš Růža
RADY NEJEN DIABETIKŮM
Povinnost každého diabetika
(Zdravý život, Praha, květen, červen 1997)
Je vůbec možné, že mnohý diabetik ještě nikdy nic neslyšel o vlastní kontrole hladiny cukru v krvi? A nebo o tom dokonce nechce slyšet? Přitom jen pomocí vlastní
kontroly lze správný příjem cukru regulovat.
K čemu provádět vlastní kontrolu hladiny cukru, když existuje měření tzv. hodnoty
HBA 1, kterou provádí lékař?
Toto vyšetření, na jehož důležitost jsme již několikrát upozorňovali, nám však podává informaci o průměrném fungování látkové výměny během předchozích týdnů.
Ne pro daný okamžik
Lékařem prováděný test HBA 1 nedokáže jednu věc. Nemůže pomoci v těch případech, kdy je třeba měřit hladinu cukru v krvi v určitém okamžiku – např. před příjmem potravy. Pokud si školený pacient umí sám zjistit potřebné hodnoty, může pak
při píchání inzulínu samostatně pozměnit jeho množství, přizpůsobit je nebo nastavit
tak, jak lékař doporučuje.
Pro každé měření potřebujeme pouze jednu kapku krve, což informovaný pacient
ví. Tu lze získat pomocí malého vpichového zařízení rychle a prakticky bezbolestně.
59
Kapka krve se nanese na testovací proužek a po chvíli způsobí změnu jeho zabarvení. Podle stupně zabarvení lze pak porovnáním s barevnou stupnicí určit přibližnou
výši hladiny.
Bez kapky krve to nejde
Rychleji, jednodušeji a přesněji pracují však moderní přístroje na měření cukru.
Mnohé nejsou větší než bankovní karta nebo propisovací tužka. Ovšem jen
v některých případech je může lékař předepsat a zdravotní pojišťovna je uhradit.
Avšak ani u těchto přístrojů se měření neobejde bez kapky krve. Zjištěnou hodnotu
lze odečíst z okénka.
Kontrolu cukru můžeme provést i z moči. Můžeme si ji rovněž udělat sami. Není
k ní potřeba kapky krve. Do moči se ponoří speciální testovací proužek. Stupeň zabarvení – porovnaný s barevnou stupnicí – pak udává okamžitou hladinu cukru v moči.
Tento způsob kontroly však nemá vždy dostatečnou vypovídací hodnotu. I když
měření udává, že v moči není obsažen žádný cukr, může být jeho hladina v krvi již
vysoká.
Krevní cukr totiž přechází do moči až po dosažení tzv. „ledvinového prahu“. Ten se
v průměru pohybuje kolem 180 mg/dl (miligram na decilitr krve). Normální hodnota
krevního cukru je (při měření nalačno) mezi 80 a 120 mg/dl. Všechny hodnoty nad
tuto hranici jsou zvýšené a musejí být léčeny odpovídajícím způsobem.
Do „ledvinového prahu“ 180 mg/dl nejsou hodnoty při svépomocné kontrole cukru
v moči zachyceny. Nemluvě o tom, že hodnota cukru v krvi může být naopak velmi
nízká. Tato hladina cukru nebo mírně zvýšená hladina je tedy zjistitelná pouze svépomocnou kontrolou krevního cukru. Čím lépe je látková výměna vyladěna, tím lépe
jsme chráněni před komplikacemi způsobenými diabetem.
Marie Krýdlová, Svaz diabetiků Ivančice
DÁVNO VYŘČENÁ PŘÍSLOVÍ
Láska činí z chvíle kratochvíli. (Aznavour)
Láska a závist lidi trápí, ostatní city ne, protože netrvají tak dlouho. (Bacon)
Jediná věc, která nezůstane nikdy skryta, je láska. (arabské přísloví)
V lásce nejvíce pochybujeme o tom, čemu nejvíce věříme. (Rochefoucauld)
Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě. (Budha)
Láska nemá jinou možnost, než se zvrhnout v přátelství a nebo nenávist. (Byron)
V manželství je potřebné se někdy pohádat, neboť jen tak se vzájemně o sobě něco
dovíme. (Goethe)
Manželství je vyzvání přírody na souboj. (Rolland)
Žena v pláči – horší, než když bota tlačí. (německé přísloví)
Muž chce být první láskou ženy, žena poslední láskou muže. (Hugo)
Jan Kyselák
60
PĚŠKY ZA POZNÁNÍM REGIONU
Myslím si, že dnešní okruhovou trasu zná většina obyvatel Oslavany velmi dobře.
Části vycházky jsou součástí i „Oslavanské 50“. Omezím popis cesty jen na nejdůležitější informace. Trasu uvádím z důvodů všech možných vycházek začínajících a končících v Oslavanech.
Chaty pod Čučicemi
Josefův důl
Téměř celá polovina vycházky vede po zeleně značené turistické cestě. Vyjdeme
z Oslavan a po této cestě půjdeme až téměř k Čučicím. V místě, kde se značená cesta
stáčí k chatám u řeky pod Čučicemi, odbočíme vpravo na cestu do kopce. Ta nás zavede ke zrušenému grafitovému dolu. O grafitových ložiscích v této oblasti se píše
v knihách s názvy „Oslavany – z kronik, dokumentů a vzpomínek“ (str. 14 a 78) a
„Oslavany – 900 let“ (str. 134). Ložisko bylo zjištěno v roce 1845 a konec těžby
s různými přestávkami byl v roce 1924.
V Čučicích se napojíme zpět na zeleně značenou cestu, která nás zavede do oblasti
Ketkovic na „Panorámu“. Po celé cestě zahlédneme často údolí Oslavy. V současné
době je les u Panorámy v těžbě. Snad bude upraven i výhled na „Čertův jazyk“. Tentokrát obdivujeme tuto oblast z opačné strany, než když jsme putovali na Malou skálu.
Z Panorámy odejdeme přes Ketkovice po silnici na Milošov. Zpočátku asfaltovou a
později lesní cestou se dostaneme (bez odbočování) až do Gruntů – Oslavan.
Cesta má kolem 18 km. Na
Panorámě a v Gruntech si všimneme
dvou pomníčků. Přeji všem příjemnou
cestu čistou přírodou.
JS
Pohled z Panoramy na čertův jazyk
61
SPORTOVNÍ OKÉNKO
PODZIMNÍ „NAKOLÁCKÝ“ SRAZ V OSLAVANECH
Od čtvrtku 25. do neděle 28. září se v Oslavanech uskutečnil Podzimní sraz „NaKoláků“. Jedná se o lidi, které spojuje láska ke kolu a k cyklistice a kteří se soustředí
kolem webového servru www.NaKole.cz.
Více než tři desítky účastníků se po internetu svolaly opravdu z celé ČR. Nejvzdálenější,
ze Severočeského kraje, to měli domů více
než 480 kilometrů a daleko to měli i
Plzeňáci, Jihočeši, Středočeši a Pražáci. Blíž
to
měli
ze
severní
Moravy
a
z Jihomoravského kraje. Ti většinou dorazili
„po vlastní ose“. Sešli se lidé různého věku,
pohlaví a rozličného pojetí cyklistiky. Přijeli i
tři borci na lehokolech. Obdivuhodné bylo
jejich počínání v terénu, kde projeli totéž, co
ostatní na horských kolech. Ten nejstarší
z nich po ukončení srazu odjel na lehokole
z Oslavan až domů, k Olomouci. NaKoláci
pořádají vždy dva srazy do roka. Jarní byl u
Máchova jezera a pro podzim padla volba
na Oslavany. Ubytovaní byli na zámku,
v hotelu Horník a v ubytovně Stadion.
Průvodcem po celé tři dny byl oslavanský
místostarosta Miloš Musil. Program byl
nabitý. Projeli si Hornickou, Pivovarskou,
Templářskou cyklostezku a ještě každý den
nějaký „nášup“ – v průměru sedmdesát
kilometrů denně. Všichni účastníci byli nadšeni přírodou v údolí Oslavy a Jihlavy,
zajímavostmi na trasách, ať už přírodními (Mohelenská step, Biskupský kopec, Pekárka, Chroustovské údolí), či výtvory lidských rukou (Dalešická a Mohelenská přehrada, Babylon, důl Simson a Jindřich) i kulinářskými zážitky z cest. K chuti jim přišlo
nejen oslavanské zámecké pivo, ale večer i
burčák. Jako doprovodný program absolvovali prohlídku zámku v Oslavanech, návštěvu expozice Hornictví a energetiky a Hasičského muzea. Byli také na exkurzi
v zámeckém pivovaru. Někteří navštívili i
galerii na Střibském mlýně, ivančický viadukt, Moravský Krumlov a infocentrum JE
Dukovany. Účastníci srazu se v neděli roz-
62
jížděli do svých domovů plní dojmů a zážitků
z míst, které jsou úplně stranou od „zaběhnutých“ destinací cestovního ruchu a
které mohou návštěvníkům mnoho nabídnout.
Mgr. Miloš Musil
CYKLISTICKÉ UKLÁDÁNÍ K ZIMNÍMU SPÁNKU
Na Svatého Václava, státní svátek, který vyšel letos, bohužel, na neděli proběhlo již
tradiční ukončení sezóny na oslavanských cyklostezkách. Letošního posledního dějství při zamykání Templářské cyklostezky se
zúčastnilo necelých osm desítek cyklistů
z blízkého i dalekého okolí. Akce byla
poznamenána předcházejícím studeným
počasím a také tím, že se v sobotu uzavírala
sezóna na cyklostezce Brno-Vídeň a
s oslavanskou akcí kolidovaly dvě další –
Cykloklub Komín pořádal klubovou časovku
a cyklisté JE Dukovany jeli časovku na
Klučovskou horu. Tím ubylo alespoň třicet
tradičních účastníků. Peloton cyklistů, který
vyrazil v nedělním dopoledni z oslavanského zámku na trasu, si užil vyjížďku
v krásném, slunečném počasí babího léta a v úchvatných přírodních sceneriích údolí
řek Oslavy a Jihlavy, naplno. Účastníci
se vraceli do cíle spokojeni, plní
zážitků
jak
vizuálních,
tak
gastronomických. Přeuzovaná cigára a
gulášová
polévka
v táboře
pod
Templštýnem opravdu neměly chybu a
podzimním sluncem nasvícená krajina
v údolích řek pocit pohody jen
umocňovala. Zima je sice dlouhá, ale
určitě se všichni těšíme na akce na
stezkách, jejichž partnerem je skupina
ČEZ, v roce 2009. Tou první bude 1.
května Odemykání Templářské.
Mgr. Miloš Musil
63
KŘÍŽOVKA
Další ptáci žijící v okolí Oslavan … tajenka.
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
1 L
A
V
I
C
E
D
R
2 A
L
M
O
T
O
R
H
3 N
B
O
L
I
D
N
E
4 D
U
B
V
R
T
Á
K
5 E
M
U
I
A
T
K
R
6 K
Á
V
A
D
O
M
Y
7 K
R
K
K
Ř
E
M
E
8 R
I
V
A
L
L
E
T
9 O
E
I
N
U
A
M
O
10 V
O
L
T
K
N
U
T
1. Představený města, část Budapešti
2. Vegetační forma na severu, Ela zdrobněle
3. Obtížný, lidově noha
4. Tajenka, předl. 7.p.
5. Zkr. aprobace, Á, zn. dusíku, bodavý
hmyz, ledy
6. Otázka na důvod, spojka, hajní bylina,
AEN
7. Obyvatel Indie, nár. shromáždění, mořský
pták
8. Tajenka
9. Ženské jm., část postroje koně, pokolení,
poloměr
10. Kruh, angl. mra, opice mn.č., spojka
A. Kanál, řemen
B. Váhová jednotka, část ruky, slov. předl.
C. Důrazný zápor, citosl. Psa, veslo, zn.
hliníku
D. Zn. poloměru, nářečně rolnička, potravina
E. Předl.6.p., ovčí kůže, platidlo Ghana
F. Ze sazí, první jakost, rusky ano
G. Ukaz. Zájmeno, malíř Adolf, ood. V nemocnici
H. Arab. jméno, nejvyšší karta, předl. 7.p.,
tečka
I. Pomůcka kočího, tanec, letadlo
J. Ruská čepice, řím. 50, pletenec
K. SPZ Dánska, uzenina, nár. divadlo, řím. 1
L. Pražský autobazar, potomek, švýcarská
řeka
Nápověda: onerózní, drkáč, roan, oar, Ásamci, Ackey, can
Tajenka: kavka obecná, straka obecná
Marie Krýdlová
64
KINO . KINO . KINO . KINO . KINO . KINO . KINO . KINO
LISTOPAD
8. sobota v 18 hod.
ZAPOMENUTÝ OSTROV
9. neděle v 18 hod.
MAMMA MIA!
15. sobota v 18 hod.
PENELOPE
16. neděle v 18 hod.
CESTA DO STŘEDU ZEMĚ
22. sobota v 18 hod.
STAR WARS: KLONOVÉ VÁLKY
23. neděle v 18 hod.
MÁJ
Dobrodružný USA. Malá Nim žije sama se svým otcem Jackem na ostrově
kdesi uprostřed Pacifiku. On zkoumá pobřežní plankton, ona se baví vymýšlením dobrodružných výprav po ostrově v doprovodu svých zvířecích
kamarádů lachtana, ještěrky a papouška.
Vstupné: 30 Kč, délka: 96 min., české znění
Komedie/hudební, USA/Velká Británie. Idylický řecký ostrov, holka na
vdávání, jedna potrhlá matka, tři potenciální otcové a nesmrtelná ABBA.
Jak se to rýmuje? Náramně.
Vstupné: 30 Kč, délka: 108 min., české titulky
Komedie/drama, Velká Británie/USA. Penelope je kouzelná moderní
pohádka o lásce a sebepoznání. Penelope Wilhernová, dcera bohatých a
vlivných rodičů, trpí pečlivě utajovanou rodinnou kletbou, která jí přičarovala prasečí rypáček. Stále má ale ještě nějakou naději. Kletba bude zlomena, …
Vstupné: 30 Kč, délka: 113 min., české titulky
Dobrodružný USA. Vizionářský vědec Trevor Anderson, jeho synovec
Sean a jejich krásná místní průvodkyně Hannah v průběhu vědecké výpravy na Islandu nečekaně uvíznou v jeskyni, ze které je jediným možným
únikem pronikat hlouběji a hlouběji do hlubin Země. Během cesty světem,
který lidský zrak nikdy předtím nespatřil, …
Vstupné: 30 Kč, délka: 86 min., české titulky
Sci-fi/animovaný USA. Galaxií se šíří ničivá vlna Klonových válek a udatní
rytíři řádu Jedi dělají všechno pro to, aby znovu nastolili řád a mír. Galaktická Republika se pod chodidly nekonečných armád bojových droidů otřásá v základech a silám temna podléhá jeden solární systém za druhým.
Vstupné: 30 Kč, délka: 98 min., české titulky
Romantický film ČR. Výpravný historický film režiséra a kameramana F.
A. Brabce „Máj“ vznikl na motivy stejnojmenné básně Karla Hynka Máchy.
Vrcholné dílo českého romantismu adaptoval autor filmu v epickém duchu. Filmový Máj je příběhem Kata (Jan Tříska), který se vrací po sedmi
letech do svého kraje. Tento podivný vypravěč nám postupně…
Vstupné: 30 Kč, délka: 76 min., české titulky
65
29. sobota v 18 hod.
AMORŮV ÚLET
30. neděle v 18 hod.
REPORTÉR V RINGU
Komedie USA. Anderson má skvělý plán jak požádat dívku svých snů o
ruku - drahá restaurace, svíčky, romantická večeře… Naneštěstí však jeho
sexy kostýmek Amora zapůsobí trochu jinak, než si přál. Jeho dívka padne
s infarktem k zemi a on...
Vstupné: 30 Kč, délka: 90 min., české titulky
Drama USA. Život sportovního redaktora Erika Kermana lze přirovnat k
napínavému zápasu - rychlý rozjezd, mnoho překvapivých zvratů a dramatický závěr. Jednoho dne se však rozhlédne a zjišťuje, že byl ze středu dění
postupně vykázán na střídačku. Záchrana přichází...
Vstupné: 30 Kč, délka: 111 min., české titulky
Na měsíc prosinec 2008 připravujeme: Nestyda, Kozí příběh a další.
Vstupenky je možno objednat jednu hodinu před představením ( 546 423 018.
KINO . KINO . KINO . KINO . KINO . KINO . KINO . KINO
(Po uzávěrce)
SBÍRKA PROBÍHÁ ÚSPĚŠNĚ
V letošním roce byla díky iniciativě radního města Oslavany Václava Coufala zahájena v Oslavanech sbírka směřující ke shromáždění finančních prostředků, které
umožní rozběh výstavby nové důstojné smuteční obřadní síně v prostorách u oslavanského hřbitova.
Ve městě je průběžně umisťováno 17 pokladniček a je zřízen u České spořitelny,
a.s. zvláštní bankovní účet č. 20036-2026331309/0800, kde se finanční hotovosti shromážděné z pokladniček ukládají a na který lze také příspěvky zasílat. Do nedávné
doby bylo od počátku sbírky shromážděno 26 295 Kč. Tato částka se však významně
rozrostla díky pokladničce umístěné v brány oslavanského hřbitova o letošních „Dušičkách“, kde jenom za tři dny bylo shromážděno dalších 22.518 Kč.
Děkujeme všem, kteří se zapojili do této sbírky, děkujeme za každou částku, kterou
přispěli.
Je třeba také poděkovat oslavanským zastupitelům Václavu Coufalovi, Janu Jedličkovi a Pavlu Ficovi a ostatním občanům, kteří trpělivě strážili sběrnou pokladničku u
brány hřbitova, za jejich čas a ochotu.
Vít Aldorf, starosta města Oslavany
OKNO – Oslavanské kuriozity, novinky, oznámení – měsíčník, vydává Město Oslavany,
nám 13. prosince 2/51, IČ: 00282286, telefon: 546 418 414, ev. č.: MK ČR E 10253,
řídí redakční rada, počet výtisků 500, grafická úprava Luděk Krobot, DiS.
Tisk Centrpress, spol. s r.o., Brno. Otištěné příspěvky nemusí vždy vyjadřovat názor redakce.
Uzávěrka 21. 10. 2008.
66

Podobné dokumenty