mfd/ekonom/vyroba 24.10.11

byznys speciál
PONDĚLÍ 24. ŘÍJNA 2011
WWW.IDNES.CZ
D 3
Zahraniční expanzi rozjel až Buffett
» Příležitost podnikat Americký řetězec na mrazené
agentur sledujících trh jsme ale devatenáctý největší restaurační řetězec na světě a loni jsme měli tržby
kolem 2,6 miliardy dolarů (zhruba
46 miliard korun, pozn. red.). Předloni jsme na tom byli podobně.
jogurty, zmrzliny či sendviče Dairy Queen (DQ),
za nímž stojí Warren Buffet, by rád vstoupil do Česka.
PRAHA Bydlí v Mexico City, ale většinu roku tráví na cestách. Viceprezident pro mezinárodní rozvoj
společnosti Dairy Queen Amir Kremer pracoval dříve pro Subway,
Pizza Hut nebo řetězec Applebee’s. Letos zakotvil ve firmě náležející do skupiny Berkshire Hathaway miliardáře a slavného investora Warrena Buffetta, jenž se
rozhodl zkusit s firmou obsluhující Američany více než sedmdesát
let štěstí také v Evropě.
Proč ještě nejste přítomni na žádném evropském trhu?
Chtěli jsme se nejdříve koncentrovat na Spojené státy. Tam máme
téměř šest tisíc restaurací či kiosků
a plánem je situaci otočit. Tedy
mít více míst v zahraničí než
v USA. A rozvojový plán samozřejmě přišel se vstupem Warrena
Buffetta do firmy.
Kde jste začali?
V Asii a v Latinské Americe. Kromě
Spojených států jsme ve 14 jiných
zemích a například v Číně otevíráme novou restauraci téměř každé
tři dny. V Mexiku máme přes sto
bufetů, několik míst máme v Panamě a minulý týden jsme otevřeli restauraci v Guatemale.
Takže teď měníte strategii a jdete
do Evropy?
Ano. Na rovinu: mnoho amerických firem a franšíz moc nerozumí
evropskému trhu. Je hodně konkurenční a americké firmy v minulosti
vždy zkoušely jít do – řekněme –
pro ně přirozených zemí. Jako je
Velká Británie, Německo či Francie. A často neuspěly. Proto máme
k růstu jiný přístup. Na evropský
trh se chceme dostat přes Rusko
a Turecko. To jsou pro nás dvě nejdůležitější priority a pak následuje
střední Evropa: Česko, Polsko a Maďarsko. Třetí v řadě by měly být středomořské státy, jako je Španělsko,
Portugalsko či Kypr a možná Řecko. Pokud se vzpamatuje. (smích)
Kde jste nejblíže k podepsání
smlouvy s partnerem?
Jednáme s partnery v Rusku a v Turecku, ale nechceme to uspěchat.
Úspěch franšízového byznysu tkví
právě ve výběru partnera. Pokud
se to nepovede, můžete si snadno
zkazit jméno a prodělat hodně peněz. A máme za zády Warrena
Buffetta, proto musíme spolupracovat jen s těmi nejlepšími.
Máte schůzku s někým v Praze?
PROFIL
Máte nějakou vlajkovou loď, podobně jako má například McDonald’s hamburger Big Mac? Co se
vám nejlépe prodává?
Nejvíce stále prodáváme zmrzlinu. Za dva a půl miliardy dolarů
zmrzliny – to je slušné číslo ne?
(smích) Ve Spojených státech má
jen čtvrtina našich prodejních
míst gril, a jsou to tedy větší restaurace. Zbytek jsou jen zmrzlinové
a jogurtové kiosky.
Amir Kremer
25 let pracuje pro fastfoodové
řetězce. V Dairy Queen je teprve
od letoška na pozici
viceprezidenta pro mezinárodní
rozvoj. Firma vznikla v USA těsně
před druhou světovou válkou a
nejprve nabízela mrazené mléčné
pochoutky, později svou nabídku
rozšířila o sendviče či hamburgery.
Na domácím trhu už má téměř
6 000 restaurací či kiosků. Tržby
společnosti byly loni 2,6 miliardy
dolarů. Firma patří do skupiny
Berkshire Hathaway, která ji
koupila v lednu 1998.
Ano, ale zatím to není nic vážného. Jsme tady dnes opravdu jen,
jak se říká, testovat vodu. Řešíme
také otázku, zda by případný český
partner měl licenci pouze pro Česko, nebo by mohl získat výhradní
zastoupení i pro okolní země. To
bychom zřejmě preferovali.
Jak kapitálově silná musí firma
či podnikatel být, aby s vámi
mohli začít spolupracovat?
Chceme mít samozřejmě kapitálově silného perspektivního partnera, ale stejně důležité je, aby měl
podnikatelského ducha a vizi. Bez
toho to nejde a peníze se nakonec
dají sehnat všude.
Za velkou restauraci
účtujeme poplatek
35 tisíc dolarů. Pět
procent pak
bereme z tržeb.
»
Peníze jsou obvykle na prvním
místě. Kolik tedy musím mít,
abych mohl otevřít DQ?
Záleží na tom, jak velkou restauraci chcete mít. Máme tři základní
typy: velké „grily“, kde se zákazník
posadí a je obsloužen u stolu, menší bufety a nejmenší kiosky jen na
zmrzlinu a nápoje. V amerických
podmínkách se investice do větší
restaurace o velikosti zhruba poboček McDonald’s pohybuje kolem
půl milionu dolarů (zhruba devět
milionů korun, pozn. red.). Ale samozřejmě neznám zdejší podmínky, jako jsou náklady na stavbu,
koupi či pronájem pozemku. V Pra-
Živí nás zmrzlina Prodáme jí za dvě a půl miliardy dolarů, říká Amir Kremer z DQ.
Koho tedy ideálně hledáte?
Vhodný je například provozovatel
či majitel sítě menších obchodů.
Ty se dají rychle předělat podle
naší franšízy. Potřebujeme mít totiž dobrou kombinaci malých a velkých provozoven.
Jak velkou část peněz si berete
průběžně z obratu partnera?
Zhruba čtyři až pět procent z čistých prodejů měsíčně. Čisté prodeje bereme jako tržby bez daní. Myslím, že na trhu jsme mezi nejlevnějšími. Například Subway si účtuje
osm procent z tržeb. Jsme tedy
v podstatě na polovině.
Když se podíváte na desetimilionové Česko a pražský trh, kde žijí
Šéf z Texas Chicken: Bezedné
kelímky do „obchoďáků“ nepatří
PRAHA (maš) Při rozhovorech se zástupci majitelů jednotlivých franšíz se můžete dozvědět mnoho
také o zákulisí byznysu fastfoodových řetězců. Například tuzemské
KFC nedávno zmenšilo takzvané
bezedné kelímky, tedy pohárky, do
nichž si zákazník může sám natočit limonádu, kolikrát chce. KFC to
zdůvodnilo snahou omezit plýtvání, protože zákazníci si prý zbytečně přidávali a potom nedopíjeli.
Bill Schreiber, viceprezident pro
globální rozvoj firmy Texas Chicken, která je na americkém trhu
v „kuřecím občerstvení“ dvojkou
za KFC, ale tvrdí, že šlo prostě
o snahu ušetřit.
A poodhaluje tajemství bezedných kelímků ve fastfoodových
řetězcích. „Čím menší kelímek,
tím menší spotřeba. Počítáme také
s tím, že si lidé nandají hodně
ledu. Rozhodně víc, než když jim
ho dává obsluha, která musí dodržovat přesný poměr ledu a limonády,“ vysvětluje Schreiber. Podle
něj jde také hlavně o marketing,
protože náklady na nápoj se počí-
Bill Schreiber z Texas Chicken
otevřeně hovoří o tricích s nápoji
tají v řádu desítek centů, tedy v přepočtu v řádu korun.
To však platí na americkém trhu
jen v samostatně stojících restauracích. „Už jsme zjistili, že v obchodních domech bezedné kelímky být
nemohou. Chodili si tam totiž pro
limonádu běžně i lidé, kteří vůbec
nebyli zákazníky. V takovém případě se to už samozřejmě přestává
vyplácet,“ dodává Schreiber.
Na českém trhu jsou zatím podmínky trochu jiné. Češi oproti
zhruba dva miliony lidí, jak velcí
byste zde chtěli být, aby to dávalo ekonomicky smysl?
Každý začíná samozřejmě s jednou restaurací a zhruba v průběhu
šesti měsíců otevírá další. To je tak
doba, za niž jste schopni se adaptovat a vyladit chyby. Pak lze pokračovat dvěma či třemi místy ročně.
Během pěti let je tak rozumné se
dostat někam ke dvacítce obchodů různých velikostí.
ze bychom chtěli mít penetraci všemi třemi velikostmi a navíc zde rozjet dodávky zákusků třetím stranám. To tvoří zhruba deset až patnáct procent našeho obratu.
Mluvili jsme obecně o stavebních
nákladech, kolik ale stojí oficiální
licence? A co všechno za ty peníze
svým partnerům poskytnete?
Teritoriální či řekněme startovní poplatek, který partnerovi zaručí exkluzivitu za danou zemi, je předmětem
vyjednávání. Jde o to, kolik franšízant slíbí udělat obchodů v následujících pěti letech. My si musíme spočítat, kolik to bude stát nás na podpoře a kolik budeme chtít po něm.
Za každý otevřený obchod potom
partner zaplatí další poplatek. Za
velkou restauraci se platí 35 tisíc dolarů (zhruba 630 tisíc korun, pozn.
red.), za menší 15 tisíc dolarů (270 tisíc korun, pozn. red.) a kiosek stojí
deset tisíc dolarů (zhruba 180 tisíc
korun., pozn. red.).
Američanům podstatně častěji odmítají v limonádách led, ale zase
jsou disciplinovanější, takže v některých obchodních centrech KFC
bezedné kelímky nabízejí. Kuřecí
řetězec byl první z velkých fast foodů, který s libovolným doplňováním přišel. Například McDonald’s
se stále drží jen obsluhy za pultem.
Podobně jako zástupci jiných
franšíz přijel Schreiber do Prahy
hledat partnera pro uvedení značky na trh. Odhaduje, že pokud by
se mu podařilo do tří měsíců najít
spolehlivého společníka, může otevřít první restaurace Texas Chicken někdy na začátku roku 2013.
„Hodně dlouho trvá hledání
místních dodavatelů. Obecně bychom chtěli být ve třech největších
městech a mít kolem dvaceti restaurací,“ dodává Schreiber.
Řetězec začal na americkém
trhu pod názvem Church’s Chicken, tedy kostelní či božské kuře.
Zahraniční expanzi ale odstartoval
na muslimském Blízkém východě,
takže se v cizině začal profilovat
pod značkou Texas Chicken.
Foto: Michal Šula, MF DNES
Warren Buffett nevynechá
příležitost ukázat svou zmrzlinu
Jak loni vypadaly vaše globální
tržby a zisk?
Jsme sice součástí veřejně obchodované Berkshire Hathaway, ale
konkrétní čísla oficiálně za DQ nesdělujeme. Podle výzkumných
Jakým způsobem sledujete ceny
konkurentů a jak moc jsou pro
vás důležité?
V restauracích nejsme přímí konkurenti s McDonald’s nebo s KFC. Na
trhu stojíme trochu výš v takzvané
třídě fast casual (rychlé neformální
jídlo, pozn. red.). To znamená, že si
objednáte u pokladny, vezmete si
číslo, ale jídlo už vám přinese číšník. Takže jsme kvalitou trochu výš
a například hamburgery skutečně
připravujeme na místě a nejsou
„předpečené“ jinde. Přesto si myslím, že cenově jsme srovnatelní
s běžným fast foodem.
Kde byste chtěli být v Evropě za
tři až pět let?
Musíme vstoupit do Ruska a do Turecka. A snad se podaří Česko a Polsko. To by mělo být v Evropě všechno. Ale velmi brzo už otevřeme v Indii. Váha Asie v našem byznysu stále roste. V Číně už budeme mít tři
sta restaurací.
Jaroslav Mašek
INZERCE
Investorská akademIe:
Proč komodity dobře chrání proti inflaci?
Staly se hitem, protože dokázaly, že se jejich ceny umí chovat opačně
než akciové kurzy. Jejich půvab ale tkví i v jiných vlastnostech, než
jen v aktuální výkonnosti. Například schopnosti chránit proti inflaci.
Ano, řeč je o komoditách.
Komoditní trhy jsou pro odvážnější investory stejně zajímavé jako ty akciové. Investoři
v České republice je však objevili povětšinou až
v poslední době. Kdy a proč se komoditám může
dařit?
1.
Mají podobný růstový potenciál jako akcie,
ale jiný cyklus. Takže mohou do jisté míry
růst, i když ceny firem na burze klesají. Posloužit proto mohou jako
nástroj ke stabilizaci
dlouhodobějšího portfolia; svojí relativně
nízkou provázaností
s akciovými burzami
totiž snižují jeho celkové riziko.
Ceny komodit závisí do velké míry
na očekávání budoucnosti: rostou i proto, že
je stále více potřebují
v zemích, jako je třeba
Čína či Indie. Klesají,
pokud ekonomika zpomaluje. Nová poptávka
z rychle rostoucích ekonomik dnes již zčásti vyrovnává dopady zpomalení růstu hospodářství
ve vyspělých státech. Zároveň naznačuje, že
potřeba energetických zdrojů, potravin, kovů,
drahých kovů či ropy poroste dál.
Kromě toho, surovin je na světě omezené
množství. Jde samozřejmě hlavně o nerostné bohatství, nicméně ani světová produkce
2.
3.
potravin neroste tak jako jejich potřeba. A když
vyskočí poptávka, nelze pěstování či těžbu rozšířit stejně rychle, jako řekněme produkci počítačových čipů v asijských továrnách.
Všechny tyto vlastnosti jsou pro komodity charakteristické a ukazují na jejich zajímavý potenciál. Ještě jedna charakteristika je ale činí přitažlivými. Jejich ceny se vyznačují vysokou mírou
korelace s cenami výrobků, zboží a služeb – tedy
zpravidla dokáží plavat
a udržet se nad hladinou inflace. Díky tomu
proti ní dlouhodobě poměrně dobře chrání.
Jedinou nevýhodou
pro investice do komodit býval složitý přístup
na trh pro individuální
investory. I to už se ale
mění. ING Komoditní
fond – celým názvem
ING (L) Invest Commodity Enhanced – investuje prostřednictvím derivátů do 19 nejobchodovanějších
komodit
– mezi kterými jsou drahé a průmyslové kovy,
zemědělské komodity, energie a hospodářská
zvířata. Jeho manažer navíc aktivně mění skladbu podle momentální situace na trhu. Do fondu
lze investovat v českých korunách se zajištěním
proti měnovému riziku. Seznam 14 bankovních
i nebankovních distributorů fondů ING v ČR naleznete na stránkách www.ingfondy.cz.