XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý

Komentáře

Transkript

XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý
Sborník příspěvků ze semináře
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov
Hrubý Jeseník, Kouty nad Desnou
16. – 18. 3. 2010
ČHMÚ, OHV Jablonec nad Nisou
září 2010
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov
Hrubý Jeseník, Kouty nad Desnou
16. – 18. 3. 2010
Sborník příspěvků
Editoři: Jan Jirák, Jana Pobříslová, Václav Vajskebr, Libor Ducháček
Jablonec nad Nisou 2010
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 2
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Název publikace:
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov
Druh publikace:
Sborník příspěvků
Editoři:
Jan Jirák, Jana Pobříslová, Václav Vajskebr a Libor Ducháček
Vydal:
Český hydrometeorologický ústav, Oddělení hydrologického výzkumu
Na Šabatce 2050/17, 143 06 Praha 412 – Komořany
Počet stran:
88
Rok vydání:
2010
ISBN
978-80-213-2027-7
Publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 3
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Úvod
Tradiční, jiţ patnácté „Stretnutie sneharov“ proběhlo v půlce března 2010 v příjemném kraji
Hrubého Jeseníku. Do Koutů nad Desnou se sjeli zástupci angaţovaných institucí z Čech,
Moravy, Slovenska i Polska, aby prezentovali a prodiskutovali aktuální témata jejich výzkumů
a pracovních náplní.
Během konference bylo prezentováno 15 příspěvků včetně zhodnocení expedičního měření
sněhu cestou na VD Dlouhé stráně a Švýcárnu. Většina z více jak třiceti sněhařů se zúčastnila i
exkurze na VE Dlouhé stráně i závěrečné hromadné ankety o tvorbě námrazy jejího vývoje.
Sborník obsahuje příspěvky týkajících se rozmanitých témat spojených s měřením sněhu. Vedle
tradičních hydrologicky zaměřených prací se zde objevují i témata na chemismus sněhu a
monitoring sněhu pomocí DPZ. Seznam těchto příspěvků a jejich autorů i s kontaktním emailem najdete na poslední straně tohoto sborníku.
Vřelá atmosféra konference potvrdila dlouholetou spolupráci institucí z Čech, Slovenska i
Polska a především poskytlo moţnost odborné ale i přátelské zamyšlení nad problematikou
měření sněhu a jeho hodnocení.
Všem zúčastněným a autorům příspěvků chceme tímto poděkovat a těšíme se na další setkání
v roce 2011 pořádané našimi slovenskými kolegy z SHMÚ.
OHV Jablonec nad Nisou
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 4
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obsah
Hydrológia snehu na Ústave Hydrológie SAV od posledného snehárskeho
stretnutie
Ladislav Holko, Zdeněk Kostka .......................................................................................... 6
Úvod do problematiky výskumu mikrobiologických vlastnosti snehu
Miriam Hanzelová, Zuzana Perháčová, Matúš Hríbik, Jaroslav Škvarenina ...................... 12
Vyhodnotenie zásob vody v snehovej pokrývke v povodí Nitry počas zimy
2009/2010, porovnanie so zimou 2008/2009
K. Matoková, T. Masár, P. Smrtník .................................................................................... 19
Vyuţití GIS v přípravě dat pro hydrologický model HYDROG
Martin Jonov, Martin Stříţ .................................................................................................. 27
Sníh z pohledu přezimování polních plodin
Tomáš Středa, Martin Hajzler, Hana Pokladníková, Jan Brotan ........................................ 30
Kontinuální sledování sněhové pokrývky na povodí uhlířská, aplikace
metody degree-day
Jan Šmídl, Martin Šanda, Alena Kulasová .......................................................................... 35
Vliv vegetace na akumulaci a tání sněhu – výběr z výsledků výzkumu
Katedry fyzické geografie a geoekologie Přf UK v letech 2009 a 2010
Michal Jeníček, Alice Taufmannová ................................................................................... 43
Monitoring sněhové pokrývky z dat DPZ
Kateřina Spazierová, Lukáš Brodský .................................................................................. 51
Meteorological elements and the stability of snow cover in the winter 2009/10
Anna Fiema ......................................................................................................................... 59
Výzkum břečkotoků v roce 2010 na KVHEM
Roman Juras, Jiří Pavlásek .................................................................................................. 64
Porovnání vývoje sněhové pokrývky v oblastech s odlišným řešením
kůrovcové kalamity v centrální části NP Šumava
Zbyněk Klose, Jiří Pavlásek ................................................................................................ 70
Vyuţití experimentálně měřených a zpracovávaných klimatologických dat v
hydroprognózní praxi
Libuše Bubeníčková, Martina Kimlová, Pavla Řičicová, Šimon Bercha ........................... 75
Porovnání interpolované vodní hodnoty sněhu s terénním měřením
v Hrubém Jeseníku
Šimon Bercha, Libor Ducháček, Jan Jirák, Václav Vajskebr ............................................. 83
Seznam přednesených příspěvků a jejich autorů ........................................................... 88
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 5
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
HYDROLÓGIA SNEHU NA ÚSTAVE HYDROLÓGIE SAV OD
POSLEDNÉHO SNEHÁRSKEHO STRETNUTIA
Ladislav Holko, Zdeněk Kostka
Ústav hydrológie SAV, Liptovský Mikuláš
Príspevok stručne informuje o aktivitách pracovníkov Experimentálnej hydrologickej
základne ÚH SAV v oblasti hydrológie snehu od snehárskeho stretnutia v roku 2009. Zaoberá
sa odhadom podmienok pre prevádzku lyţiarskych zariadení v Skalnatej doline, prípravou
máp vodnej hodnoty snehu pre európsku časť Ruska pre obdobie 1966-2005 a simuláciou
vývoja snehových vrstiev. Na záver je tradične uvedená aj informácia o charakteristike práve
skončenej zimy 2010 v povodí Jaloveckého potoka v Západných Tatrách.
Klimatické podmienky a rozvoj lyţovania v Skalnetej doline
Táto práca (Holko et al., 2009) mala dve základné časti. Prvou z nich bolo hodnotenie údajov,
ktoré majú vzťah k prevádzke lyţiarkych zaiadení (teplota vzduchu, úhrn zráţok, oblačnosť,
rýchtlosť vetra), meraných na meteorologických staniciach Stará Lesná, Tatranská Lomnica
a Skalnaté pleso. Druhou bola simulácia vodnej hodnoty a výšky snehu s vyuţitím
klimatických scenárov pre časové horizonty 2030 a 2075. Analýza meraných údajov ukázala
rast teploty vzduchu a zráţok v období 1998-2007 v porovnaní s obdobím 1971-2000
(klimatický normál). Simulácia vodnej hodnoty a výšky snehu viedla k záveru, ţe ak sa naplní
rast teploty vzduchu predpokladaný klimatickými scenármi, zmenší sa počet dní vhodných
lyţovanie v oblasti Skalnatej doliny (tabuľka 1). Ohrozené by boli najmä spodné úseky
súčasných lyţiarkych tratí.
Tabuľka 1. Vybrané charakteristiky pre obdobie 1971-2000 a 1998-2007 (priemery za
mesiace december aţ apríl) a výsledky simulácií s klimatickými scenármi pre časové
horizonty 2030 a 2075 (upravené podla Holko et al., 2009); Nds je počet dní s výškou snehu
nad 30 cm.
STANICA
1971-2000
T
P
[°C]
[MM]
SKALNATÉ
PLESO
-3.6
333
TATRANSKÁ
LOMNICA
-1.1
-
STARÁ LESNÁ
SCENÁRE
1998-2007
NDS
T
P
[°C]
[MM]
68
-3.1
456
197
23
-0.8
-
-
-0.8
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
NDS
NDS
NDS
2030
2075
66
55
44
223
26
0
0
200
17
0
0
Stránka 6
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Mapy vodnej hodnoty snehu pre európsku časť Ruska pre obdobie 1966-2005
Táto práca (Holko et al., 2010) je dokončením práce začatej v minulom roku. Pomocou
interpolácie metódou krigingu s driftom sme vytvorili mapy vodnej hodnoty snehu pre
európsku časť bývalého sovietskeho zväzu, resp. Ruska (od 90. rokov 20. storočia).
Výsledkom je 160 máp - pre 20. December, 20. Január, 20. Február a 20. Marec 1966-2005.
Semivariogramy boli určované manuálne pomocou programu gstat. Ako DEM bol pouţitý
ETOPOL s rozlíšením 1 minúta. Počet transektov (bodov), ktoré boli pouţité pri
interpoláciách, kolísal od 114 do 519 (obr. 1).
600
500
20 December
500
400
400
300
300
200
200
100
100
0
0
600
20 February
500
20 March
500
400
300
300
200
200
100
100
0
0
1966
1968
1970
1972
1974
1976
1978
1980
1982
1984
1986
1988
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
400
1966
1968
1970
1972
1974
1976
1978
1980
1982
1984
1986
1988
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
Number of transects
600
20 January
1966
1968
1970
1972
1974
1976
1978
1980
1982
1984
1986
1988
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
1966
1968
1970
1972
1974
1976
1978
1980
1982
1984
1986
1988
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
Number of transects
600
Year
Year
Obr. 1. Počty bodov, ktoré boli pouţité pri interpolácii máp v jednotlivých rokoch a pre
jednotlivé termíny.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 7
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
300
300
January
January
February
250
1990
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
1992
1994
1996
1998
2000
2002
2004
1988
1984
1982
1980
1978
1976
1974
1972
1970
1990
300
March
1966
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
0
1982
0
1980
50
1978
50
1976
100
1974
100
1972
150
1970
150
1968
200
1966
200
1968
March
1986
February
250
300
January
January
February
February
250
1988
1986
1984
1982
1980
1978
1976
1974
1972
1970
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1988
1986
1984
0
1982
0
1980
50
1978
50
1976
100
1974
100
1972
150
1970
150
1968
200
1966
200
March
1968
March
1966
250
Obr. 2. Variabilita vodnej hodnoty snehu [mm] v štyroch okrajových bodoch skúmaného
územia; sz (ľavý horný obrázok; zemepisná dĺţka/šírka 31,02/65,22), sv (pravý horný
obrázok; 60,88/64,28), jz (ľavý dolný obrázok; 42,08/51,37) a jv (57,40/52,52).
Mapy boli validované porovnaním meraných a interpolovaných hodnôt, kontrolou
priestorového rozdelenia vodnej hodnoty snehu a provnaním jej časovej variability pre
niekoľko kontrolných bodov leţiacich v rôznych častiach skúmaného územia . Rozdiel medzi
meranými a interpolovanými hodnotami sa väčšinou pohyboval v intervale ±20%.
Variabilita vodnej hodnoty snehu na vybraných bodoch leţiacich v štyroch okrajových
“rohoch” územia je znázornená na obr. 2. Obr. 3 ukazuje porovnanie priemernej vodnej
hodnoty snehu v prvej dekáde (1966-1975) s poslednou dekádu skúmaného obdobia (19962005).
V súčasnosti pripravujeme podrobnú “správu”. Po jej dokončení by sme chceli všetky mapy,
vrátane správy sprístupniť na internete.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 8
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
1966-1975
1996-2005
Mean SWE 20 December 1966-1975 [mm]
Mean SWE 20 December 1996-2005 [mm]
70
70
65
65
60
60
55
55
50
50
45
45
20
30
40
50
Mean SWE 20 January 1966-1975 [mm]
20
60
70
65
65
60
60
55
55
50
50
45
45
30
40
40
50
60
Mean SWE 20 January 1996-2005 [mm]
70
20
30
50
60
20
30
Mean SWE 20 February 1966-1975 [mm]
40
50
60
Mean SWE 20 February 1996-2005 [mm]
70
70
65
65
60
60
55
55
50
50
45
45
20
30
40
50
Mean SWE 20 March 1966-1975 [mm]
60
20
70
70
65
65
60
60
55
55
50
50
45
45
20
30
40
50
30
20
60
40
50
Mean SWE 20 March 1996-1995 [mm]
30
40
50
60
60
600
550
500
450
400
350
300
250
200
150
100
50
1
Obr. 3. Priestorové rozdelenie vodnej hodnoty snehu [mm] v jednotlivých mesiacoch v dvoch
dekádach; červené body znázorňujú stanice pouţité pri interpolácii.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 9
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Simulácia vývoja vrstiev snehu
Cieľom tejto práce je overenie schopnosti matematického modelu SPONSOR (Shmakin,
1998) simulovať vertikálne rozdelenie vodnej hodnoty snehu na kontrolnej lokalite Červenec
v Západných Tatrách. Okrem prvých výsledkov (Shmakin et al., 2009) boli dokočnené
simulácie pre tri zimné obdobia. Výsledky v súčasnosti spracovávame. Obr. 4 ukazuje, ţe
simulácia teploty snehu v zime 2006 nebola dobrá aj keď čas, kedy sa teplota snehovej
pokrývky dostala na hodnotu 0°C, bola simulovaná správne. Simulovaná hustota snehu bola
lepšie porovnateľná s meranými hodnotami.
Snow depth [cm]
22 Dec 2005
10 Jan 2006
1 Feb 2006
1 Mar 2006
30 Mar 2006
200
200
200
200
200
120
120
120
120
120
80
80
80
80
80
40
40
40
40
40
0
0
-20 -16 -12 -8 -4
0
Snow temperature [ºC]
0
-20 -15 -10
-5
0
5
0
-20 -15 -10
-5
0
5
0
-20
-10
0
-20 -16 -12
-8
-4
0
measured
simulated
22 Dec 2005
Snow depth [cm]
120
10 Jan 2006
120
1 Feb 2006
120
1 Mar 2006
120
30 Mar 2006
120
80
80
80
80
80
80
40
40
40
40
40
40
0
0
0
200
400
600
0
0
200
measured
simulated
400
600
0
0
200
400
600
0
0
200
400
600
27 Apr 2006
120
0
0
200
400
600
0
200
400
600
Snow density [kg.m-3]
Obr. 4. Simulácia teploty a hustoty snehu v zime 2006 modelom SPONSOR (Holko et al.,
2009).
Priebeh zimy 2010 v Západných Tatrách
Akumulácia a topenie snehu v Západých Tatrách v zime 2010 mala veľmi neobvyklý priebeh.
Prvý sneh napadol vo vyšších nadmorských výškach uţ v polovici októbra 2009 a vydrţal
pribliţne dva týţdne. Po jeho roztopení bola snehová pokrývka aj v nadmorskej výške 1500 m
prakticky nemerateľná aţ do kanca januára 2010. Vodná hodnota snehu na lokalite Červenec
v povodí Jaloveckého potoka (1500 m n.m.) bola od zimy 1989 druhá najniţšia (obr. 5).
Väčšina snehu sa v povodí roztopila na začiatku apríla 2010 (na porovnanie, hlavná fáza
topenia sa obyčajne začína okolo tretej dekády apríla). Aj keď v apríli ešte potom napadol
sneh a hory boli biele, celkové hodnotenie zimy ako snehovo veľmi slabej to uţ nezmenilo. V
druhej polovici mája , teda v období, kedy uţ býva snehová pokrývka roztopená, napadlo
okolo pol metra nového snehu, ktorý vyzdrţal vyše týţdňa (obr. 6).
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 10
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
200
Snow depth [cm]
160
120
80
40
28-Jun-03
1-Sep-02
28-Jun-03
22-Jan-10
1-Sep-02
5-Nov-01
22-Jan-10
5-Nov-01
9-Jan-01
28-Mar-09
9-Jan-01
15-Mar-00
1-Jun-08
15-Mar-00
20-May-99
28-Mar-09
24-Jul-98
20-May-99
24-Jul-98
1-Jun-08
27-Sep-97
27-Sep-97
6-Aug-07
1-Dec-96
1-Dec-96
6-Aug-07
5-Feb-96
5-Feb-96
10-Oct-06
11-Apr-95
11-Apr-95
10-Oct-06
15-Jun-94
15-Jun-94
14-Dec-05
19-Aug-93
19-Aug-93
14-Dec-05
23-Oct-92
23-Oct-92
23-Apr-04
28-Dec-91
28-Dec-91
17-Feb-05
3-Mar-91
3-Mar-91
23-Apr-04
7-May-90
800
17-Feb-05
11-Jul-89
7-May-90
Snow water equivalent [mm]
1000
11-Jul-89
0
600
400
200
0
Obr. 5. Výška a vodná hodnota snehu na lokalite Červenec od 26.1.1989 do 15.4.2010.
6
discharge
snow water equivalent
160
120
4
80
2
40
0
Snow water equivalent [mm]
Stream discharge [m3.s-1]
200
0
24-Oct-09 23-Nov-09 23-Dec-09 22-Jan-10 21-Feb-10 23-Mar-10 22-Apr-10 22-May-10
Obr. 6. Vodná hodnota snehu na lokalite Červenec v zime 2010 a prietok v povodí
Jaloveckého potoka – vlny zo snehu sa vyskytli v októbri 2009, marci a apríli 2010 a na konci
mája 2010.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 11
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Poďakovanie
Citované práce boli podporené projektami VEGA 2/0079/08 a APVV SK-RU-0005-07.
Literatúra
Holko, L., Bičárová, S., Kostka, Z., Pribulová, A. (2009) Climatic conditions and
development of skiing in the Skalnata dolina valley, the High Tatra Mountains. Eds. A.
Pribullová, S. Bičárová, Sustainable development and bioclimat:e: Rreviewed Conference
Proceedings, Stará Lesná: Geophysical Institute of the Slovak Academy of Sciences,
Slovak Bioclimatological Society of the Slovac Academy of Sciences, ISBN 978-80900450-1-9, 24-25.
Holko, L., Kostka, Z., Parajka, J., Khan, V. (2010) Snow water equivalents in the European
part of Russia in period 1966-2005. Geophysical Research Abstracts, Vol. 12, EGU20105880, 2010, EGU General Assembly 2010.
Shmakin A.B. (1998) The updated version of SPONSOR land surface scheme: PILPSinfluenced improvements. Global and Planetary Change, vol. 19, No. 1-4, 49-62.
Shmakin, A., Holko, L., Kostka, Z., Turkov, D. (2009) Simulation of snow characteristics in a
mountain environment. Geophysical Research Abstracts, Vol. 11, Vienna, EGU General
Assembly 2009.
Resume
The paper informs about the acitvites of Experimental Hydrological Base of the Institute of
Hydrology SAS in the field of snow hydrology since the last snow meeting in spring 2009.
We have analysed conditions for operation of skiing facilities in the Skalnatá dolina valley
(Holko et al., 2009), finished the maps of snow water equivalents in the European part of
Russia for 20 December, 20 January, 20 February and 20 March 1966-2005 (Holko et al.,
2010) and continued in simulation of layered snow in the Western Tatra Mountains, Slovakia
(Shmakin et al., 2009). As usually, the last part of this paper is devoted to a brief information
on snow cover evolution in winter 2010 in the Jalovecký creek catchment which was very
untypical. The first snow appeared around the mid-October (2009). When it melted, the snow
cover was very small (Fig. 5). Thus, the first regular measurements started just on 1 February
2010. The snow cover melted several weeks earlier than usually, but in the second half of
May a heavy snowfall occurred again.
ÚVOD DO PROBLEMATIKY VÝSKUMU
MIKROBIOLOGICKÝCH VLASTNOSTI SNEHU
Miriam Hanzelová2, Zuzana Perháčová2, Matúš Hríbik1, Jaroslav Škvarenina1
1
2
Katedra prírodného prostredia, Lesnícka fakulta, Technická Univerzita vo Zvolene
Katedra biológie a všeobecnej ekológie, Fakulta ekológie a environmentalistiky, Technická
Univerzita vo Zvolene
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 12
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Úvod
Tak ako kaţdý výskum aj výskum základných vlastností snehovej pokrývky má svoju
históriu. Prvé pozorovania snehovej pokrývky sa na území Slovenska začali spracovávať uţ
v 50. rokoch 19. storočia. Zo začiatku sa jednalo len o sledovanie najjednoduchších
charakteristík (výška snehu, maximálna výška snehu, trvanie snehovej pokrývky), časom sa
riešili komplikovanejšie vlastnosti snehovej pokrývky (hustota, vodná hodnota snehu,
snehové pomery rôznych oblastí) a dnes sa pouţívajú na výskum snehu a snehových kryštálov
elektrónkové mikroskopy a nanotechnológie a na monitoring snehovej pokrývky sa pouţívajú
metódy diaľkového prieskumu Zeme (satelitné snímky, druţicové merania...)
Tieţ vieme zisťovať pomerne presnými metódami aj rôzne komponenty obsiahnuté v snehu
a snehovej pokrývky. Či uţ je to atmosférická depozícia, obsah bázických katiónov,
acidifikačných aniónov, ťaţkých kovov, alebo výskyt rôznych mikroorganizmov.
V tejto práci sa práve venujeme načrtnutím problematiky výskumu práve posledne
menovanému problému. Tieţ sa venujeme načrtnutiu moţného ďalšieho riešenia
problematiky na území Slovenska, tak ako nám to dovoľujú podmienky na Katedre
prírodného prostredia, TU vo Zvolene.
Problematika
Napriek skutočnosti, ţe viac ako 80% biosféry (podľa objemu) je trvalo pod 5 ° C a väčšina
biomasy je mikrobiálneho charakteru (CHRISTNER et. al, 2008), je veľmi málo známa biológia
mikroorganizmov obývajúcich trvalo chladné prostredie.
Mikroorganizmy boli nájdené v ľadovcoch a iných zamrznutých prostrediach uţ dávno. Od
Fostera z roku 1887 je známych pár druhov baktérií, ktoré sú schopné rásť aj pri teplote pod 0
°C. V 1918 McLean izoloval zo snehu, ľadu a zamrznutých rias z Antarktídy gram pozitívne
koky a gram negatívne tyčinky tvoriace a netvoriace spóry. V Antarktíde taktieţ skúmali
Darling a Siple mikróby v snehu a guáne (HOOVER, PIKUTA, 2009).
Terénnymi pozorovaniami si ľudia všímali, ţe sneh nemusí byť vţdy len bielej farby. Boli
prípady, keď bol zafarbený do červena, ţlta, čierna ba aj modra. Príčiny boli rôzne. Ţltú
a čiernu farbu snehu mala za následok prítomnosť prachu minerálneho charakteru, ktorý
zrejme vietor vyzdvihol do vzduchu a jednotlivé zrnká prachu sa tak stali kondenzačnými
jadrami pri tvorení snehu. Červené zafarbenie snehu, ktoré spomína uţ Aristoteles vo svojich
spisoch, je fenomén dnes známy ako „red snow“ alebo fenomén „melónového snehu“ na
snehových poliach v letných obdobiach. Je výsledkom fyziologickej aktivity niekoľkých
druhov sneţných rias, ktoré rastú pri teplotách pod 10 °C (BIALOBŢESKIJ, 1953, GÁÁLOVÁ,
2007, MITEVA, 2008). Vo vysokých horách sa na snehu medzi nimi vyskytuje druh
Chlamidomonas nivalis, ktorý má v bunkách karotenoidy. Riasa pravdepodobne rastie na
snehu ako zelená pigmentová vegetatívna bunka a následne sporuluje. Na jar vyklíči, pri
oteplení sa pomnoţí a svojim metabolizmom prispieva k roztápaniu snehu. Riasy sa
koncentrujú na jeho povrchu a zanechávajú červené stopy (ŠEDOVÁ, 2006). Výskyt rozsievok
v antarktických ľadových kryhách zapríčiňuje zase hnedé sfarbenie ľadu (BETINA, NEMEC,
1977).
Vo vzduchu sa vyskytujú baktérie, riasy, kvasinky a výtrusy húb. Vzduch nad obývanými
miestami obsahuje oveľa viac mikróbov ako vzduch nad vysokými vrchmi, ľadovcami,
morami. No aj v týchto priestoroch sa vyskytuje aspoň malé mnoţstvo mikroorganizmov,
ktoré sa sem dostali so vzdušnými prúdmi alebo na čiastočkách prachu, a môţu tak prenikať
do veľkých vzdialeností (BETINA, NEMEC, 1977).
Zo vzoriek ľadovcov z Antarktídy sa podarilo vedcom izolovať viaceré typy psychrofilných
baktérií. V grame vzorky ľadu našli pribliţne sto baktérií (BETINA, NEMEC, 1977).
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 13
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Schmidt-Nielson v roku 1902 navrhol pre organizmy schopné rásť termín psychrofilné
mikroorganizmy. Ingraham, Stokes a Stokes termín definovali presnejšie ako
mikroorganizmy, ktoré rastú dostatočne rýchlo pri 0°C a stávajú sa makroskopicky
viditeľnými počas jedného alebo dvoch týţdňov. Rozdelili ich na striktné resp. obligátne
psychrofily a fakultatívne psychrofily, závisiace od podmienok v ktorých rastú najrýchlejšie
pod alebo nad 20 °C. Morita definoval psychrofily ako mikroorganizmy, ktoré majú
minimálnu teplotu rastu <0°C, optimálnu 15°C a maximálnu teplotu rastu 20°C (HOOVER,
PIKUTA 2009, GOUNOT, 1986).
Psychrofilné mikroorganizmy sa zaraďujú medzi indikátory všeobecného znečistenia vôd.
Charakterizujú stupeň mikrobiálneho oţivenia vôd, ktorý je závislý od prítomnosti rýchlo
utilizovateľných organických látok.
Práca DUDOVEJ 2006, ktorá vychádza z RASHID et. al., 1999, TAKAMI et. al., 1997 a
MÄNNISTÖ, HÄGGBLOM, 2006, uvádza najčastejšie izolované rady psychrofilných
mikroorganizmov :
Gramnegativné koky a tyčinky: Pseudoalteromonas, Moraxella, Psychrobacter,
Polaromonas,Psychroflexus, Polaribacter, Moritella, Vibrio a Pseudomonas
Grampozitivné koky a tyčinky: Arthrobacter, Bacillus, Micrococcus,
Archaea: Methanogenium, Methanococcoides a Halorubrum
Kvasinky: Candida a Cryptococcus
Mikroskopické huby: Penicillium a Cladosporium
Mikroskopické riasy: Chloromonas
Psychrofilné môţu byť aj plesne, konkrétne z taxonomickej skupiny Deuteromycotina a
Ascomycotina. Dôleţitý je rod Botrytis, ktorý spôsobuje hnilobu mäsa skladovaného pri
nízkych teplotách. Za vlhkého počasia spôsobuje aj hnitie jahôd a cibule.
Psychrofily sa môţu vyuţiť aj na ekologické účely, ako napríklad sanácia pôd po jej
kontaminácii ropnými derivátmi. Kvasinky Debaryomyces, Leucosporidium alebo
Rhodotorula, ktoré patria tieţ medzi psychrofilysa vyuţívajú pri ropných haváriách vo veľmi
chladných oblastiach (ŠILHÁNKOVÁ, 2002).
Extrémne psychrofilné mikroorganizmy sú schopné preţívať v drsnom mrazivom prostredí v
prítomnosti ľadu a snehu ako napríklad polárne oblasti, alpínske pôdy, jazerá a jaskyne, ktoré
sa zdajú byť bez ţivota. Okrem baktérií tu ţijú aj zástupcovia sneţných rias a siníc, húb,
rozsievok, vírusov, vírnikov a pomaliek (BARRY et al., 2007, GÁÁLOVÁ, 2007) V pobreţnej
oblasti Antarktídy boli pozorované viaceré druhy sneţných rias, či uţ modrých, zelených
alebo červených. Vo vzorkách z Sign Island, malého subantarktického ostrov, zistili, ţe
v zafarbenom snehu sa nachádzajú riasy pribliţne 5x103 buniek v mm3 a v čistom snehu iba
1-2 bunky na mm3 . Väčšina nájdených rias bola sústredená vo vrchných centimetroch
snehovej pokrývky, aj keď pohyblivé zelené riasy boli nájdené aj v určitej vzdialenosti pod
červenými škvrnami snehu (HODSON, 2008).
Psychrofilné organizmy majú vyvinuté mechanizmy, ktoré im umoţňujú vysporiadať sa
s rôznymi stres vyvolávajúcimi faktormi prostredia. Vplyvy, ktoré extremne pôsobia na
bunky organizmov sú napríklad teplota pod bodom mrazu a opakované zmrazenie a
rozmrazenie, vysušenie, vysoká alebo nízka úroveň slanosti alebo pH, a dlhé obdobia tmy v
zime. Polárne formy ţivota musia byť tieţ schopné preţiť za pôsobenia vysokej úrovne
slnečného UVB (280 do 314 nm) (HOOVER, PIKUTA, 2008). Vďaka vyššiemu obsahu
nenasýtených mastných kyselín v lipidickej časti cytoplazmatickej membráne a proteínovým
konformáciám funkčných aj pri nízkych teplotách sú bunky schopné zachovať si tekutosť
vnútrobunkovej vody aj pri mrazoch, čo vplýva na spomalenie reprodukcie a zníţenie
metabolickej aktivity (GÁÁLOVÁ, 2007), takţe sa môţu vyskytovať v mrazivých oblastiach.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 14
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Metodika
Cieľom mikrobiologického rozboru snehu je získanie kvalitatívnych a kvantitatívnych údajov
o výskyte mikroorganizmov. Pouţívame mikroskopické a kultivačné metódy.
Pri mikroskopických metódach vzorky snehu najprv zcentrifugujeme, vytvoríme preparát
a následne pozorujeme pomocou mikroskopu Olympus BX40, Gramovho farbenia
a kvantitatívny obsah zistíme v Burkerovej komôrke. Týmto spôsobom identifikujeme druhy
mikroorganizmov, ich počet a zaznamenáme ich pouţitím softwaru Quick Photo Micro 2.2.
Pri kultivačných metódach sa pridrţiavame noriem STN ISO 83 0531.
Tomuto najviac vyhovujú také spôsoby stanovenia , ktoré pouţívajú pevné kultivačné média.
Súhrn ţivných médií, teplota a čas kultivácie pre psychrofilné mikroorganizmy sú v Tab.1.
Tab 1. Prehľad pouţitých kultivácií pre psychrofilné mikroorganizmy
Table 1 View of used cultivations for a psychrophile microorganisms
Mikroorganizmy
Teplota a čas kultivácie
Kultivácia
psychrofilných
20 °C ± 1 °C 72 h ± 3 h
mikroorganizmov - baktérií
Kultivácia
psychrofilných
mikroorganizmov – kvasinky 30 °C ± 1 °C 5 dní a viac
a mikromycéty
Ţivé médium
Nutrient agar No. 2
Czapek – Doxov agar
Analýza snehu metódou kultivácie na ţivných médiách
Tento spôsob očkovania sa pouţíva pre stanovenie psychrofilných a mezofilných baktérií.
Pracovný postup:
1. Na dno označenej sterilnej Petriho misky sa napipetuje príslušný objem 1ml vzorky.
2. Hneď po napipetovaní vzorky sa do misky naleje 15 – 20 ml roztopeného a na +45°C
ochladeného kultivačného média a miska sa hneď uzavrie.
Pre stanovenie psychrofilných- kultivovateľných baktérií sme pouţili Nutrient agar No
2, od firmy Biomark.
Na stanovenie - kultiváciu kvasiniek a mikroskopických plesní sme pouţívali CzapekDoxov agar, od firmy Biomark.
3. Pre rovnomerné rozptýlenie mikroorganizmov po celej ploche misky, sa musí obsah misky
hneď (pred stuhnutím agaru) krúţivým pohybom v jednom aj opačnom smere premiešať.
4. Po premiešaní sa nechá agarové medium stuhnúť a aţ po úplnom stuhnutí sa misky
ukladajú dnom nahor do termostatu. Vzorky sme kultivovali v termostate INCUCELL pri
teplote 30˚C, pri kvasinkách a plesniach, pri teplote 20 ºC pri baktériách.
5. Z nárastov kolónií na Petriho miskách sme vyhotovili mikroskopické preparáty farbené
metylénovou modrou a Gramovým farbením, ktoré sme pozorovali a fotografovali.
Výsledky
Keďţe výskum mikrobiálnej aktivity v snehu, tak ako sme ho prezentovali na 15. Stretnutí
snehárov nebol ešte ukončený a laboratórne výsledky v čase písania tohto článku ešte nie sú
plne zosumarizované, len v krátkosti uvádzame najdôleţitejšie výsledky.
Náš výskum bol situovaný v priestore orografického celku Nízke Tatry na výškovom
tranzekte Srdiečko Dereše (1000- 2000 m n. m.), kde viac ako 80% územia je tvoreného
lesmi. Les, ako vieme, plní významné hydrické funkcie v krajine a má tieţ veľký význam pre
hydro-fyzikálne vlastnosti snehovej pokrývky a tieţ významne ovplyvňuje aj akumuláciu,
topenie a rozloţenie snehovej pokrývky. V našej práci sme sa rozhodli zamerať na lesa a jeho
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 15
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
vplyv na výskyt mikroorganizmov v snehovej pokrývke. Z odobraných vzoriek sme určili
mikrobiologické zloţenie snehu, v závislosti od druhu porastu a nadmorskej výšky na výskyt
mikroorganizmov v snehovej pokrývke.
Výsledky kultivácie vzoriek snehu z konca marca roku 2009 zo skúmaných plôch Nízkych
Tatier na tranzekte Srdiečko – Dereše, ktoré boli odobraté v rôznej nadmorskej výške na
voľnej ploche alebo v lese sú zobrazené v Tab.2.
Tab. 2 Príklad výsledkov kultivácie vzoriek snehu z marca roku 2009
Table 2 Example of snow cultivation results from March 2009
Lokalita: NAPANT : Srdiečko - Dereše
Prítomnosť mikroorganizmov
Kultivované na Nutrient agar No. 2
Nad.
pri 20 °C
výška
KTJ/ml > 500
[m. n. m.]
Baktérie
tyčinkovité vláknité
kokovité
1000 V
+
1000 L
+
+
1100 V
+
1100 L
+
1200 V
+
1200 L
+
1300 V
+
+
1300 L
+
1400 V
+
+
1400 L
+
1500
+
+
1600
+
1700
+
+
1800
+
1900
+
2000
+
-
Kultivované na Czapek – Doxov agare
pri 30 °C
KTJ/ml < 5
Kvasinky
Plesne
Riasy
+
+
+
-
-
+
+
+
+
-
V voľná plocha, L les, + prítomné, - neprítomné
Vypracované analýzy vzoriek snehu neukazujú ţiadne vplyvy lesného porastu na výskyt
mikroorganizmov aj keď z Tab. 1 si môţeme všimnúť, ţe výskyt kokovitých baktérií sa
nachádzal len v lese. Na voľnej ploche bol zitený väčší výskyt vláknitých baktérií.
Tyčinkovité baktérie sú prítomné všade, rovnako v lese aj na voľnej ploche. V malom
zatúpení sa vyskytli kvasinky a riasy. Jedince rias sme identifikovali v 4 vzorkách z toho 3
boli odobraté z voľnej plochy. Závislosti výskytu mikróbov od nadmorskej výšky neprekazujú
ţiadnu logickú spojitosť.
Nasledujúce snímky zobrazujú gram pozitívne a gram negatívne psychrofilné baktérie zistené
na tomto území. Na obr. 1,2, je Bacillus sp. Vo vzorkách z niţších polôh sme izolovali
a analyzovali prítomnosť mikroskopickej plesne Aspergillus sp., ktorá je na obr.3,4.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 16
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obr.1 Psychrofilné baktérie G+ a G- zväčšenie 15x100x2
Fig. 1 Psychrophile bacteria G+ a G- maximizable15x100x2
Obr. 2 Mikroskopické plesne r. Aspergillus sp. pri zväčšení 300 krát
Fig. 2 Microscopic fungi Aspergillus sp. maximizable 300 times
Záver
Dokázali sme, ţe aj v nehostinnom prostredí ako je snehová pokrývka sa môţu vyskytovať
mikroorganizmy. V našom prípade sme vyizolovali jedince baktérií, plesní a rias, ktoré sa vo
vzorkách obsiahnuté rôznou kvantitou, najpočetnejšími boli baktérie.
Pri našich odberoch vzoriek sme sa na ţiadnom z výskumných plôch nestretli s farebnými
známkami mikroorganizmov na povrchu snehovej pokrývky, len v ojedinelých prípadoch bol
sneh jemne sfarbený dosiva. Napriek tomu analýzy neukazujú výrazné zmeny výskytu
mikroorganizmov oproti čistému snehu.
Z doterajších výsledkov zatiaľ nemôţe určiť, ţe by les nejako vplýval na mikrobiologické
zloţenie snehu v poraste. Taktieţ sa nám nepotvrdila hypotéza závislosti výskytu psychrofilov
od nadmorskej výšky.
V budúcnosti výskumu by sme sa ďalej chceli venovať
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 17
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
1, presnejšej kvantifikácií mikroorganizmov vo vzorkách (počítanie v Burkerových
komôrkach)
2, zatriedeniu psychrofilných baktérií do druhov na základe genetickej analýzy (PCR –
analýzy)
3, skúmaniu závislosti výskytu mikroorganizmov v jednotlivých vrstvách snehovej
pokrývky, nie len na jej povrchu.
Resume
In this paper we clarified the basic biological composition of snow.
Field monitoring is carried out on transect Srdiečko (1100 m) - Dereše (2003 m), which shall
be taken once a month as an open area as well as in the stand. The results show that in the
sample taken is a large amount psychrophil bacteria, a smaller representation occurring fungi.
With the advent of spring snow cover on the surface of emerging individuals of spiders, insect
larvae, which includes wind bye. From previous research we have not found differences in the
occurrence of microorganisms in the forest and open space, nor any dependence of microbes
on the altitude. In the future we plan to classify the bacteria species and to determine the exact
number of organisms in the samples.
Keywords: Nízke Tatry Mts., snow cover, microorganisms
Literatura
BARRY, R. G. et al. Snow in UNEP. Global Outlook for Ice and Snow. 1st ed. Norway:
Birkeland Trykkeri A/S. 2007. 235 pp. ISBN 9789280727999
BETINA, V. – NEMEC, P. Všeobecná mikrobiológia. 1. vyd. Bratislava: ALFA, 1977. 477 S.
BIALOBŢESKIJ, G. V. Sneh a ľad.1. vyd. Martin: Vydavateľstvo OSVETA, 1953. 53 s.
CHRISTNER, B. C. – SKIDMORE, M. L. – PRISCU, J.C. – TRANTER, M. – FOREMAN,
M. Bacteria in Subglacial Environments. in MARGESIN, R. et al. Psychrophiles: from
biodiversity to biotechnology.1st ed. New York: Springer Verlag,2008. 462pp. ISBN 978-3540-74334-7
DUDOVÁ, P. Psychrofilní a psychrotolerantní mikroorganizmy a jejich vyuţití k
biodegradaci škodlivin : bakalárska práca. Brno: Masarykova univerzita. 2006. 36 s.
GÁÁLOVÁ, B. Indikátory mikrobiálnej kontaminácie rôznych typov vôd: bakalárska práca.
Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave. 2007. 44 s
GOUNOT, A. M. Psychrophilic and psychrotrophic microorganisms 1986 in GÁÁLOVÁ,B.
Indikátory mikrobiálnej kontaminácie rôznych typov vôd: bakalárska práca. Bratislava:
Univerzita Komenského v Bratislave. 2007. 44 s.
HODSON, A.J. – ANESIO, A.M. – TRANTER, M. – FOUNTAIN, A.G. – OSBORN, M. –
PRISCU, J. C. - LAYBOURN-PARRY, P. – SATTLER, B. Glacial Ecosystems In the
Ecological Society of America. Ecological Monographs. 2008. 78(1):pp 41-67.
HOOVER, R. B. – PIKUTA, E. V. Psychrophilic and Psychrotolerant Microbial
Extremophiles in BEJ, A.S. – AISLABIE, J. – ATLAS, R.M. Polar microbiology: The
Ecology, Biodiversity and Bioremediation Potential of Microorganisms in Extremely Cold
Environments, 1st ed., USA: CRC Press. 2009. 424 pp. ISBN 978-1-4200-838-4-2
MÄNNISTÖ, M. K. – HÄGGBLOM, M. Characterization of psychrotolerant heterotrophic
bacteria from Finnish Lapland in Systematic and Applied Microbiology 29. 2006. pp. 229–
243.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 18
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
MITEVA, V.. Bacteria in Snow and Glacier Ice. In Margesin, R. et al. Psychrophiles: from
biodiversity to biotechnology.1st ed. New York : Springer Verlag,2008. 462pp. ISBN 978-3540-74334-7
RASHID, N. – KIKUCHI, H. – RZALI, S. – ATOMI, H. – IMANAKA, T. Isolation and
characterization of psychrotrophs from subterranean environments. Journal of Bioscience and
Bioengineering. 1999. Volume 87, Number 6, pp. 746-751.
ŠEDOVÁ, D. Mikrobiológia snehu in PROKŠOVÁ, M. – SEMAN, M. Mikrobiológia vody a
prostredia. Bratislava: Československá spoločnosť mikrobiologická, 2006. s. 28-33.
ŠILHÁNKOVÁ, L. Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology 2002 in GÁÁLOVÁ,B.
Indikátory mikrobiálnej kontaminácie rôznych typov vôd: bakalárska práca. Bratislava:
Univerzita Komenského v Bratislave. 2007. 44 s
TAKAMI, H. – INOUE, A. – FUJI, F. – HORIKOSHI, K. Microbial flora in the deepest sea
mud of the Mariana Trench in FEMS. Microbiology Letters. 1st ed. Blackwell Publishing,
2006. pp. 279-285.
VYHODNOTENIE ZÁSOB VODY V SNEHOVEJ POKRÝVKE
V POVODÍ NITRY POČAS ZIMY 2009/2010, POROVNANIE
SO ZIMOU 2008/2009
K. Matoková, T. Masár, P. Smrtník
Slovenský hydrometeorologický ústav Bratislava
Úvod
Expedičné merania snehovej pokrývky, zamerané na zistenie zásob vody v snehovej
pokrývke, vykonávané v rámci Hydrologickej informačnej a predpovednej sluţby (HIPS)
SHMÚ, majú na Slovensku uţ viac ako 20- ročnú tradíciu. Prvé merania sa uskutočnili na
regionálnom stredisku Ţilina - v povodí Váhu a boli zamerané na stanovenie jarných prítokov
do nádrţí z topiaceho sa snehu. V rámci týchto meraní sa v spolupráci so SAV vypracovala
presná metodika merania výšky snehovej pokrývky a stanovenia jej vodnej hodnoty. Postupne
sa rovnaké merania začali uskutočňovať aj v ďalších povodiach v oblasti severného,
stredného a východného Slovenska. Výsledky expedičných meraní slúţia nielen pri
samotnom operatívnom vyhodnocovaní zásob vody v snehovej pokrývke za účelom
spresnenia hydrologických predpovedí odtoku z topiaceho sa snehu, ale sa zároveň vyuţívajú
aj pri mapovom spracovaní výšky snehu (VS) a vodnej hodnoty snehovej pokrývky (VHS) na
Slovensku. Výsledky expedičných meraní, organizovaných jednotlivými Regionálnymi
strediskami SHMÚ, najmä v stredohorských a vysokohorských oblastiach Malých a Bielych
Karpát, Javorníkov, Malej a Veľkej Fatry, Moravských a Oravských Beskýd, Nízkych,
Vysokých a Západných Tater, slúţia nielen pri samotnom operatívnom vyhodnocovaní zásob
vody v snehovej pokrývke, ale sa zároveň vyuţívajú pri mapovom spracovaní výšky snehovej
pokrývky (VS) a vodnej hodnoty snehovej pokrývky (VHS) na Slovensku. Mapy sa
aktualizujú raz týţdenne.
Zásoby vody v snehu sa pravidelne určujú zo siete snehomerných staníc, ktorá je vybraná zo
siete zráţkomerných staníc, ktoré však vo vyšších nadmorských výškach chýbajú. Výška
snehu ako aj jeho vodná hodnota je vo vyšších nadmorských výškach veľmi premenlivá a nie
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 19
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
je jednoduché ich extrapolovať z údajov z niţších výškových pásiem. Z tohoto dôvodu je
potrebné, za účelom získania informácií o snehovej pokrývke vo vyšších nadmorských
výškach, organizovať expedičné merania. V rámci jednotlivých RS SHMÚ sa kaţdý pondelok
vykonávajú menšie expedičné merania do vybraných lokalít a na sklonku zimy sa uskutoční
veľké expedičné meranie, ktoré rovnomerne pokryje celé povodie.
Na rozdiel od ostatných regionálnych stredísk, majú expedičné merania snehu na pracovisku
HIPS v Bratislave len krátku minulosť a vo vývojovej fáze. Prvé expedičné meranie snehovej
pokrývky sa tu uskutočnilo v povodí rieky Myjavy koncom januára 2007, kedy súvislá
snehová pokrývka nebola príliš vysoká a udrţala sa len niekoľko dní, ale uskutočnené
meranie nám pomohlo otestovať vhodnosť vybraných snehomerných profilov. Nasledovala
zima v roku 2007/2008, ktorá bola na súvislú snehovú pokrývku v rámci západného
Slovenska veľmi chudobná a nebolo moţné uskutočniť ţiadne expedičné merania.
Rozdielna situácia nastala v zime 2008/2009 a následne aj 2009/2010. Počas zimy 2008/2009
sa súvislá snehová pokrývka na území západného Slovenska a teda aj v povodí Nitry udrţala
takmer aţ do 23. februára 2009, keď sa po prechode teplého frontu výrazne oteplilo a zráţky
sa vyskytovali vo forme daţďa. Tesne pre týmto výrazným oteplením bolo moţné uskutočniť
expedičné merania nielen v povodí Myjavy, ale aj v Malých Karpatoch a v povodí rieky
Nitry. Situácia počas zimy 2009/2010 bola obdobná, pričom súvislá snehová pokrývka sa
vytvorila v druhej polovici januára a tá pretrvávala aţ do polovice februára v niţších polohách
a do začiatku marca v horských pramenných oblastiach Nitry a Ţitavy.
Stručný popis povodia rieky Nitry
Rieka Nitra (Mapa č. 1) pramení v juţnej časti pohoria Malá Fatra, pod Fačkovským sedlom
a ústi do rieky Váh severne od Komárna. Priemerná výška územia je cca. 315 m n. m.
a celková plocha povodia je 4500,9 km2 (Obr. 1). Najvyšším miestom povodia je vrch
Vtáčnik, ktorý má výšku 1346 m n. m. Územie povodia je v hornej a strednej časti hornaté a
veľmi členité, v strednej časti prechádza do menej členitej pahorkatiny a v dolnej časti je
tvorené takmer rovinnou níţinou.
Mapa č. 1 Fyzicko-geografické podmienky v povodí Nitry
Map 1 Physically geographical conditions of Nitra river basin
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 20
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Hypsometrická krivka - toku Nitra (vrátane Žitavy)
1400
1300
1200
Nadmorská výška [m n. m.]
1100
1000
900
800
700
600
500
400
Hs = 315 m
300
200
100
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
4000
4500
Plocha povodia [km2]
Obr. 1 Hypsometrická krivka toku Nitra
Fig. 1 The area elevation curve of Nitra river basin
Príprava a realizácia expedičných meraní v povodí Nitry
V roku 2009 bolo pre povodie Nitry na základe hydrologických máp mierky 1:50:000
vybraných 54 snehomerných profilov v nadmorských výškach od 110 do 1082 m n. m., ktoré
boli rovnomerne rozmiestnené takmer v celom povodí Nitry, s výnimkou povodia jej
ľavostranného prítoku Ţitava s plochou subpovodia 922,5 km2, ktoré bolo z kapacitných
dôvodov vynechané. Rieka Ţitava svojou plochou povodia predstavuje cca. 20% z plochy
povodia celej Nitry. Expedičné meranie sa uskutočnilo na konci zimy - koncom februára
2009, v dňoch 23.-25.2. a výsledky z tohoto merania uţ boli prezentované na 14.
Medzinárodnom stretnutí snehárov na Šumave v marci 2009.
Keďţe sa jednalo o vôbec prvé expedičné meranie snehovej pokrývky v povodí Nitry, bolo
prirodzené, ţe niektoré z vybraných profilov boli pre tento účel nevyhovujúce, prípadne
veľmi ťaţko prístupné. Z tohto dôvodu bol počet profilov do začiatku zimy 2010 upravený a
do meraní sa zahrnula uţ aj Ţitava. Spolu bolo vybraných 32 reprezentatívnych merných
profilov, pričom najvyššie situovanými lokalitami bola Homôlka – 813 m n. m. a Fačkove
sedlo – 838 m n. m.
Zima 2009/2010 bola v povodí Nitry pomerne štedrá na snehové zráţky, pričom sneţiť začalo
krátko po prvom januári a v priebehu celého januára aţ do polovice februára sa v nadmorskej
výške od 190 m n. m. súvislá snehová pokrývka nielenţe udrţala, ale jej výška sa neustále
zvyšovala. Vývoj snehovej pokrývky sme sledovali na základe pravidelných pondelkových
hlásení od pozorovateľov (Obr. 2, 3), pričom najvyššie hodnoty VS aj VHS boli zaznamenané
v prvej februárovej dekáde.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 21
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Výška snehovej pokrývky vo vybraných profiloch v povodí Nitry v období
4.1. - 8.3. 2010 (údaje od pozorovateľov)
35
30
Výška snehu [cm]
25
20
15
10
5
0
4.1.
11.1.
18.1.
25.1.
1.2.
8.2.
15.2.
22.2.
1.3.
8.3.
Dátum (pondelok)
Bánovce nad Bebravou - 194 m n. m.
Motešice - 225 m n. m.
Obr. 2 Výška snehovej pokrývky [cm] vo vybraných profiloch počas zimy 2010
Fig. 2 Snow depth [cm] in chosen profiles during the winter season 2010
Vodná hodnota snehu vo vybraných profiloch v povodí Nitry v období
4.1. - 8.3. 2010 (údaje od pozorovateľov)
80
70
Vodná hodnota snehu [mm]
60
50
40
30
20
10
0
4.1.
11.1.
18.1.
25.1.
1.2.
8.2.
15.2.
22.2.
1.3.
8.3.
Dátum (pondelok)
Bánovce nad Bebravou - 194 m n. m.
Motešice - 225 m n. m.
Obr. 3 Vodná hodnota snehu [mm] vo vybraných profiloch počas zimy 2010
Fig. 3 Water equivalent of snow [mm] in chosen profiles during the winter season 2010
V polovici februára nastala náhla zmena v charaktere počasia, a podľa predpovedí
meteorológov malo od 19. 2. nastať výrazné oteplenie sprevádzané výdatnými tekutými
zráţkami a preto sme v dňoch 15. a 16. februára 2010 uskutočnili plánované expedičné
meranie.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 22
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Meranie vykonávali súbeţne dve skupiny a pre kaţdý snehomerný profil sa pomocou GPS
zamerala aj presná poloha (súradnice JTSK) a nadmorská výška. Merania sa robili
štandardným spôsobom – pomocou snehomernej tyče, snehomerného valca a snehomernej
váhy typu WMD 03. V kaţdom profile sa vykonalo 10 meraní VS (pričom vzdialenosť medzi
meranými bodmi bola cca. 10 m) a 3 merania VHS (v 1., 5. a 10. bode merania). Priemerná
hodnota výšky snehovej pokrývky a jej vodná hodnota reprezentovala zásoby snehu v danom
mernom profile.
V čase merania sa v celom povodí Nitry, čiţe aj v najniţších polohách, vyskytovala súvislá
snehová pokrývka (Mapa č. 2, 3). Výška snehovej pokrývky v niţších polohách do 300 m n.
m. sa pohybovala v rozpätí od 10 do 29 mm, v stredných polohách od 300 – 500 m n. m.
v rozpätí zväčša od 18 do 30 mm a vo výškach nad 500 m n. m. bola výška snehu zväčša od
22 do 45 mm (Obr. 6). VHS mala v danom termíne v závislosti od nadmorskej výšky taktieţ
mierne stúpajúcu tendenciu – zatiaľ čo v polohách do 500 m n. m. sa pohybovala v rozpätí 24
aţ 64 mm, tak v polohách nad 500 m n. m. to bolo v rozpätí 43 aţ 91 mm.
Z nameraných údajov o VHS sme si pre jednotlivé výškové pásma vypočítali zásoby vody
v snehovej pokrývke v mil.m3 (Tab. 1), pričom najväčšie zásoby boli, s ohľadom na plochu a
rovnomerné rozloţenie snehovej pokrývky v povodí, v niţších výškových pásmach – do 300
m n. m. – 50,68 mil. m3 a od 300-400 m n. m – 22,92 mil. m3 (Obr. 4). V celom povodí Nitry
bolo v snehovej pokrývke ku dňu 15. 2. 2010 naakumulovaných 178,28 mil. m3 vody (Tab.1).
Mapa č. 2 Výška snehovej pokrývky [cm] na
Slovensku dňa 15. 2. 2010 zo zráţkomernej
siete a expedičných meraní.
Map 2 Snow depth [cm] February, 15 2010 in
Slovakia calculated both from SHMI network
and field measurement, as well
Mapa č. 3 Vodná hodnota snehovej pokrývky
[mm] na Slovensku dňa 15. 2. 2010 zo
zráţkomernej siete a expedičných meraní
Map 3 Water equivalent of snow [mm]
February, 15 2010 in Slovakia calculated both
from SHMI network and field measurement, as
well
Tab. 1 Zásoby vody v snehovej pokrývky v jednotlivých výškových zónach
Tab. 1 Water content of snow cover in particular altitude zones
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 23
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Zásoby vody v snehovej pokrývke v jednotlivých výškových zónach v
povodí Nitry na konci zimy 2009/2010
60,0
Zásoby vody v snehovej pokrývke [mil. m 3]
50,0
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
110-200 m
200-300 m
300-400 m
400-500 m
500-600 m
600-700 m
700-800 m
800-1346 m
Výškové pásmo [m n. m.]
15.2.2010 Nitra so Žitavou (4500,9 km2)
Obr. 4 Zásoby vody v snehovej pokrývky v jednotlivých výškových zónach
Fig. 4 Water content of snow cover in particular altitude zones
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 24
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Zásoby vody v snehovej pokrývke v jednotlivých výškových zónach v
povodí Nitry - koniec zimy 2008/2009 a 2009/2010 (porovnanie)
180,0
Zásoby vody v snehovej pokrývke [mil. m 3]
160,0
140,0
120,0
100,0
80,0
60,0
40,0
20,0
0,0
110-200 m
200-300 m
300-400 m
400-500 m
500-600 m
600-700 m
700-800 m
800-1346 m
Celkovo
Výškové pásmo [m n. m.]
23.2.2009 Nitra bez Žitavy (3578,4 km2)
15.2.2010 Nitra so Žitavou (4500,9 km2)
Obr. 5 Zásoby vody v snehovej pokrývky v jednotlivých výškových zónach a sumárne v celom povodí
Fig. 5 Water content of snow cover in particular altitude zones and in whole river basin
Zmena výšky snehovej pokrývky (VS) v závislosti od nadmorskej výšky v
povodí rieky Nitry - porovnanie zimy 2008/2009, 2009/2010
80
y = 7E-06x2 + 0,0375x + 14,838
70
Výška snehu [cm]
60
50
40
y = -6E-07x2 + 0,0303x + 11,048
30
20
10
0
100
300
500
700
900
1100
1300
Nadmorská výška [m n.m.]
VS 15.02.2010
Polynomický (VS 15.02.2010)
VS 23.02.2009
Polynomický (VS 23.02.2009)
Obr. 6 Zmena výšky snehovej pokrývky (VS) v závislosti od nadmorskej výšky
Fig. 6 Snow depth (VS) as a function of altitude
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 25
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Zmena vodnej hodnoty snehu (VHS) v závislosti od nadmorskej výšky v
povodí rieky Nitry - porovnanie zimy 2008/2009, 2009/2010
250
y = 0,0002x2 - 0,0344x + 32,51
Vodná hodnota snehu [mm]
200
150
100
y = 2E-05x2 + 0,0277x + 29,084
50
0
100
300
500
700
900
1100
1300
Nadmorská výška [m n.m.]
VHS 15.02.2010
Polynomický (VHS 15.02.2010)
VHS 23.02.2009
Polynomický (VHS 23.02.2009)
Obr. 7 Zmena vodnej hodnoty snehu (VHS) v závislosti od nadmorskej výšky
Fig. 7 Water equivalent of snow (VHS) as a function of altitude
Záver
Výsledky expedičného merania v tohoročnej zime sme sa, rozhodli porovnať s výsledkami zo
zimy 2009. V oboch prípadoch sa jednalo o merania na konci zimy, krátko pred oteplením,
kedy bol predpoklad, ţe snehová pokrývka uţ nebude narastať, ale naopak, dôjde k jej
rapídnemu úbytku a v niţších polohách aj k úplnému roztopeniu. Pri tomto porovnaní je však
potrebné brať do úvahy skutočnosť, ţe zásoby vody v snehu v roku 2009 neboli stanovené pre
celé povodie Nitry, ale len pre časť bez Ţitavy – s rozdielom 922,5 km2. Zásoby vody
v snehovej pokrývke na konci zím 2008/2009 a 2009/2010 v povodí Nitry, v jednotlivých
výškových pásmach, ale aj celkovo, sú graficky znázornené na Grafe 5.
Podľa vyššie uvedeného bolo na konci zimy 2009/2010 v celom povodí Nitry v snehovej
pokrývke naakumulovaných 178,28 mil. m3 vody. Takmer rovnaké zásoby 178,77 mil. m3
sme vypočítali aj z meraní na konci zimy 2008/2009, avšak pre povodie s plochou o 20%
menšou (bez Ţitavy). Z uvedeného vyplýva, ţe počas poslednej zimy bolo v povodí Nitry
v snehovej pokrývke naakumulované menšie mnoţstvo vody ako počas zimy
predchádzajúcej. Tento záver potvrdzuje aj tá skutočnosť, ţe v zime 2009 bola vo všetkých
výškových pásmach oveľa väčšia výška snehovej pokrývky ako v zime 2010 (Obr. 6) a nad
500 m n. m. aj vyššia vodná hodnota snehu.
Ako moţno vidieť aj na grafoch (Obr. 6, 7), tak výsledky meraní z oboch zím zhodne
dokumentujú rastový trend výšky snehu aj vodnej hodnoty snehu so stúpajúcou nadmorskou
výškou.
Resume
Terrain expedition measurement of snow cover was realized in the Nitra river basin. It was
focused on measure the snow depth and its water equivalent in localities without
measurement station, especially in higher altitudes. It was done for the first time in 2008/2009
winter season and repeated last winter season (2009/2010). 54 snow cover measurement
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 26
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
profiles in altitudes from 110 to 1082 m above the sea level have been chosen. (only in upper
Nitra river basin without leftside tributary Ţitava). Lot of profiles have been estimated as
functionless and for the next season (2009/2010) their number has decreased to 32 and the
interest area was spread to whole Nitra river basin (Ţitava river subbasin included). Water
content of snow cover in particular altitude zones has been calculated from expedition
measurements data. The highest water storage was in zones with lower altitude ( to 300 m –
50,68 mil m3 and from 300 to 400 m – 22,92 mil m3). This fact is caused by relatively
balanced snow cover depended on altitude with combination of largest area of these altitude
zones. In whole Nitra river basin the water storage of snow package was 178.28 mil m 3 of
water (valid for 15.2.2010). Finally calculated amount of water in snow package in Nitra river
basin was about 20% lower than in previous winter season (2008/2009).
Literatúra
Babiaková G., Hollá M., Masár T., Smrtník P., Wendlová V., 2009: Zásoby vody v snehovej
pokrývke – povodie Nitra, Stretnutie snehárov – Zborník príspevkov, Kubova Huť, 2009
Atlas krajiny Slovenskej republiky
OTN ŢP 3109:02 Kvantita povrchových vôd, Meranie a vyhodnocovanie snehových zásob
v povodí, schválená 25. 9. 2002
VYUŢITÍ GIS V PŘÍPRAVĚ DAT PRO HYDROLOGICKÝ
MODEL HYDROG
Martin Jonov, Martin Stříţ
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Úvod
Programový systém HYDROG je určen pro simulaci, operativní předpovědi a operativní
řízení odtoku vody z povodí z příčinné přívalové nebo regionální sráţky. resp. odtoku
způsobeného táním sněhové pokrývky
Program umoţňuje zadávat příčinnou sráţku proměnlivou v čase, a to buď s intenzitou:
* rovnoměrně rozloţenou po celé ploše povodí
* nerovnoměrně rozloţenou po ploše povodí podle Thiessena
* nerovnoměrně rozloţenou po ploše povodí pomocí lineární interpolace
Totéţ platí i pro tloušťku a vodní hodnotu sněhové pokrývky.
Programový systém předpokládá uţití numerických předpovědních modelů pro předpověď
sráţek, např. model ALADIN, ECMWF atd.
Schematizace modelu HYDROG
Schematizace povodí je provedena náhradou povodí orientovaným ohodnoceným grafem.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 27
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Ohodnocením grafu se rozumí jednoznačný popis fyzikálních vlastností zavěšených ploch a
hran (úseků) grafu a geomorfologické vlastnosti a parametry uzlů řízení (nádrţe).
Princip schematizace povodí je patrný z následujícího obrázku:
Úseky:1, 3, 4
Úseky s akumulací (nádrţe):2
Zavěšené plochy:1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8
Přiřazení meteorologických dat metodou Thiessena
Pomocí nástrojů GIS byly vytvořeny Thiessenovy polygony pro efektivní distribuci
meteorologických dat modelu HYDROG.
Meřená data:
- sráţky (radarové, staniční, kombinace)
- výška sněhu, vodní hodnota
- teplota vzduchu
Předpovídaná data:
-sráţka (Nowcasting, ALADIN, ECMWF)
-teplota
Výpočet plošné hodnoty výšky sněhové pokrývky a vodní hodnoty ze staniční sítě
sněhoměrných stanic
Pro kvalitní předpovědi hydrologického modelu je v zimním období zvláště důleţité mít
podrobnou informaci o výšce sněhu a její vodní hodnotě na modelovaném povodí.
Staniční síť měření těchto dat je v různých regionech různě hustá.
Data jsou však lokalizována ke stanici jejich měření, coţ při metodě rozloţení metodou
Thiessna způsobovalo problémy v operativním provozu.
Byla zavedena metoda výpočtu plošné hodnoty pro tloušťku a vodní hodnotu sněhové
pokrývky a to interpolací v GIS prostředí. Výpočet výšky sněhové pokrývky touto metodou
probíhá jednou denně, vţdy k 07:00 hod. V pondělky pak 3x denně. Výpočet vodní hodnoty
je realizován jednou denně v pondělí. Samotný výpočet je pak realizován pomocí lokální
lineární regrese v závislosti na nadmořské výšce. Výsledkem výpočtu je grid o rozlišení
500m. Na závěr je plošná informace rozdělena do příslušných polygonů formou průměru
dotčených pixelů a poté uloţena do databáze.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 28
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Visualizace výsledků
K prohlíţení výsledků máme k dispozici intranetovou aplikaci Hydroview.
Novinkou je pokus o zobrazení výsledků za pomoci mapového serveru a Google Earth.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 29
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
SNÍH Z POHLEDU PŘEZIMOVÁNÍ POLNÍCH PLODIN
Tomáš Středa1, Martin Hajzler1, Hana Pokladníková1, Jan Brotan2
1
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2Mendelova univerzita v Brně
Úvod
Sněhové pokrývce a jejím kvantitativním a kvalitativním parametrům věnují pozornost
zejména hydrologové z důvodu povodňových rizik, horská sluţba z důvodu lavinového
nebezpečí, provozovatelé zimních středisek pro rekreační aktivity lyţařů a spol., odborníci
zabývající se silniční meteorologií a případně také vědci zabývající se sněhovou erozí.
Poněkud nedoceněnou a opomíjenou veličinou je sněhová pokrývka v agrometeorologii, kde
je při hodnocení tuhosti zimy kladen důraz spíše na teplotní charakteristiky (přízemní
minimum, teplota půdy). Sněhová pokrývka a její parametry (výška a doba trvání) mají
přitom často pro zemědělce zásadní vliv z pohledu úspěšného přezimování ozimých plodin a
vytrvalých kultur. Současně je voda z tajícího sněhu velmi významným zdrojem půdní vláhy.
Obdobně je sníh významný pro lesníky z pohledu dostupnosti přirozené potravy pro divoce
ţijící zvěř. Špunar et. al. (1993) udávají, ţe absolutně nejniţší teplota není měřítkem moţnosti
poškození porostu. Rozhodující je, v jaké růstové fázi se nízké teploty vyskytují, zda jsou
doprovázeny silným větrem, malou nebo ţádnou sněhovou pokrývkou. Veisz et al. (1996)
uvádí jako moţné riziko pro ozimé plodiny sníţení sráţkových úhrnů v zimním období v
souvislosti s globálním oteplováním. Zvýšený zájem o vliv průběhu počasí na přezimování a
následně výnos ozimých plodin a trvalých kultur byl v ČR zaznamenán především po
hospodářském roce 2002/2003. Nízké teploty a výrazné kolísání teplot při absenci sněhové
pokrývky (holomráz) způsobili v tomto roce v ČR zaorávky 20 % ploch ozimů. Jarní
zaorávky porostů řepky ozimé činily v některých oblastech i více neţ 80 % (Baranyk et al.,
2003). Příčinou bylo zejména nepříznivé počasí a související problémy při zakládání porostů,
holomrazy a výrazné střídání teplot v zimním období. Mráz způsobuje tvorbu ledových
krystalů a následnou dehydrataci rostlinných buněk. Například pro pšenici ozimou uvádí
Gusta, Burke a Tyler (1982) u většiny chladu tolerantních, plně otuţilých rostlin
bezproblémové přeţití při teplotě -15 °C přetrvávající po dobu max. šest dnů, při -18 °C max.
24 hodin a při -23 °C max. 12 hodin.
Přezimování odrůd pšenice ozimé je v odrůdových pokusech Ústředního kontrolního a
zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) hodnoceno devítibodovou stupnicí. Hodnocení
stupněm 9 odpovídá velmi dobrému stavu porostu bez úhynu rostlin. Stupeň 1 potom
znamená totální vyzimování rostlin.
Pro definování limitující úrovně agrometeorologického prvku mají velký význam porostní
měření. Důvodem jsou zejména odlišné podmínky při měření na standardních
klimatologických stanicích a v polních podmínkách, v porostu. Například minimální přízemní
teplota vzduchu je na standardní klimatologické stanici ČHMÚ měřena nad travním porostem
anebo nad sněhovou pokrývku, kdy je čidlo pokládáno na napadený sníh (ČHMÚ, 2003).
Přízemní minimum tak nevystihuje podmínky zásadní pro rostlinu – podmínky pod sněhem.
Podle výšky sněhové pokrývky můţe být teplota pod sněhem o 10 i více °C vyšší neţ teplota
okolní. Oproti tomu např. Czarnecka (1998) uvádí jako nevhodný faktor pro přezimování
větší vrstvu sněhu neţ 20 cm, leţící na pozemku nepřetrţitě déle neţ 30 dnů.
Analýzou sněhové pokrývky v souvislosti s přezimováním polních plodin se zabývali např.
Středa, Muţíková, Roţnovský (2007). I kdyţ byla měření realizována v teplé, kukuřičné
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 30
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
oblasti, byly ve čtyřletém sledování zaznamenány holomrazy s přízemními minimy
s absolutní hodnotou -23,4 °C a mezidenní teplotní amplitudy v extrémech aţ 30 °C. Tímto
bylo potvrzeno, ţe i v letech hodnocených jako teplotně nadprůměrných je nutné brát v úvahu
výskyt nízkých teplot a proto se při výběru odrůd musí přihlíţet k jejich mrazuvzdornosti.
V práci byl prokázán význam volby vhodných odrůd s adekvátní zimovzdorností, resp.
mrazuvzdorností a to i pro teplé oblasti ČR. Důvodem je zejména častá absence sněhové
pokrývky v nejchladnějších obdobích. Izolační schopnost sněhové pokrývky vysoké 15 cm
způsobovala korekci nízkých teplot aţ o 12 °C. Obdobně Středa a Roţnovský (2007)
analyzovali průběhy výrazně odlišných zim 2002/2003 a 2005/2006 a jejich vliv na
přezimování a výnosy řepky olejné. Pro hodnocení byly zvoleny prvky, které lze pro
přezimující plodiny povaţovat z agroklimatického pohledu za jedny z nejpodstatnějších
(minimální přízemní teplota vzduchu, teplota půdy v hloubce 5 cm, výška a doba trvání
sněhové pokrývky, amplituda denních minimálních a maximálních teplot vzduchu). Průběh a
vzájemné interakce uvedených meteorologických činitelů přispěly v zimním období
2002/2003 na sledované lokalitě Kroměříţ ke značné devastaci porostů. Příčinou byly
zejména nízké přízemní teploty vzduchu (aţ -21 °C) a výrazné kolísání teplot vzduchu
(amplituda aţ 20 °C) při absenci sněhové pokrývky. Teplota půdy v 5 cm tak v zimě
2002/2003 poklesla aţ na -5,7 °C. Výrazně extrémnější průběh zejména přízemních
minimálních teplot vzduchu s hodnotami aţ okolo -26 °C v zimním období 2005/2006
poškození porostů a následnou redukci výnosu řepky ozimé nezpůsobil. Teplota půdy v
hloubce 5 cm klesla maximálně na -1,1 °C. Důvodem byl výskyt sněhové pokrývky s
průměrnou výškou 21 cm nepřetrţitě po dobu 84 dnů. Negativní vliv dlouho leţícího sněhu na
zdravotní stav porostů se v tomto roce nepotvrdil.
Pokladníková, Středa, Roţnovský (2008) tak uvádí, ţe vyšší pravděpodobnost výskytu
sněhové pokrývky můţe paradoxně umoţňovat pouţití méně zimovzdorných odrůd ozimých
plodin neţ v oblastech s vyšší průměrnou roční teplotou, avšak s nedostatkem sněhu. Při
výběru odrůd vhodných pro danou oblast by tak měl být zohledňovány i ukazatele sněhové
pokrývky.
Materiál a metody
K měření teploty vzduchu v porostu pšenice ozimé byly pouţity elektronické registrátory
HOBO (výrobce Onset Computer, USA) s intervalem měření 15 minut. Čidla byla umístěna
do výšky 5 cm nad povrch půdy (přízemní výška) a 200 cm nad povrch půdy. Při sněţení a
výskytu sněhové pokrývky bylo přízemní čidlo ponecháno ve výšce 5 cm nad zemí a měřilo
tak teplotu pod sněhem (narozdíl od systému na klimatologických stanicích, kdy je čidlo
umísťováno nad sněhovou pokrývku; ČHMÚ, 2003). Hodnoceny jsou hodinové teploty
(průměr ze čtyř patnáctiminutovek) z období od 1.11. do 31.3., které je z pohledu moţného
vyzimování a vymrznutí ozimých plodin zásadní. Výška sněhové pokrývky byla
zaznamenávána v týdenním kroku (vzhledem k tomu, ţe se jedná o odloučené pracoviště).
Výsledky
Výsledky monitoringu teplot vzduchu v porostu pšenice ozimé během let 2005 aţ 2009 na
lokalitě Ţabčice jsou uvedeny v grafech 1 aţ 5. Grafy 1, 2, 4 a 5 znázorňují rozdíly mezi
teplotami naměřenými v přízemní výšce a ve 2 m, přičemţ byla odečítána teplota ve 2 m od
teploty přízemní.
V Grafu 1, který zachycuje diference mezi přízemní teplotou (měřeno pod sněhovou
pokrývkou) a teplotou ve 2 m je patrný výrazný izolační efekt sněhové pokrývky, zejména od
7. do 12. a od 22. do 25. ledna 2006, kdy byla nepřetrţitá sněhová pokrývka o výšce 15-16
cm. Rostliny tak byly částečně chráněny před mrazem okolo -16 °C, respektive aţ -21,8 °C.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 31
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Diference mezi přízemní teplotou a teplotou ve 2 m, způsobená sněhovou pokrývkou, činila
aţ 10,9 °C. Průměrný stav porostů v oblasti po zimě 2005/2006 klasifikoval ÚKZÚZ 8,79
body. Spíše neţ mrazem utrpěly porosty napadením plísní sněţnou (sníh napadl na nezmrzlou
půdu, rostliny tak vegetovaly, byly oslabeny a následně napadeny patogenem).
15,00
Rozdíl teplot (°C)
10,00
5,00
0,00
-5,00
-10,00
27.03.2006
21.03.2006
15.03.2006
08.03.2006
02.03.2006
23.02.2006
17.02.2006
11.02.2006
04.02.2006
29.01.2006
22.01.2006
16.01.2006
10.01.2006
03.01.2006
28.12.2005
22.12.2005
15.12.2005
09.12.2005
02.12.2005
26.11.2005
20.11.2005
13.11.2005
07.11.2005
01.11.2005
-15,00
Graf 1: Rozdíly teplot vzduchu mezi přízemní výškou a 2 m – Ţabčice 1.11.2005 – 31.3.2006
Figure 1: The air temperature differences between ground height and 2 m – Ţabčice 1st
November 2005 to 31st March 2006
15,00
Rozdíl teplot (°C)
10,00
5,00
0,00
-5,00
-10,00
30.03.2007
23.03.2007
16.03.2007
08.03.2007
01.03.2007
22.02.2007
15.02.2007
08.02.2007
01.02.2007
25.01.2007
18.01.2007
11.01.2007
03.01.2007
27.12.2006
20.12.2006
13.12.2006
06.12.2006
29.11.2006
22.11.2006
15.11.2006
08.11.2006
01.11.2006
-15,00
Graf 2: Rozdíly teplot vzduchu mezi přízemní výškou a 2 m. – Ţabčice 1.11.2006 – 31.3.2007
Figure 2: The air temperature differences between ground height and 2 m – Ţabčice 1st
November 2006 to 31st March 2007
Chladné období 2006/2007 lze charakterizovat jako teplotně velice mírné. Souvislá sněhová
pokrývka se na pozemku nacházela pouze po dobu několika dnů ve třetí dekádě ledna, to
znamená během epizody s jediným výraznějším poklesem teplot. Sněhová pokrývka díky
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 32
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
izolačním schopnostem korigovala zmíněný prudký pokles teplot a nedošlo tak k ohroţení
porostů mrazem. Absolutní minimum ve výšce 5 cm na zemí činilo maximálně -8,5 °C.
Diference mezi přízemní teplotou a teplotou ve 2 m, způsobená izolačními vlastnostmi sněhu
činila aţ 10,2 °C (Graf 2 a 3). Přezimování pšenice ozimé proběhlo v oblasti bez problémů –
všechny odrůdy byly hodnoceny devíti body.
10,00
teplota vzduchu (°C)
5,00
0,00
-5,00
-10,00
-15,00
přízemní teplota
28.01.2007
28.01.2007
27.01.2007
27.01.2007
27.01.2007
27.01.2007
27.01.2007
27.01.2007
27.01.2007
26.01.2007
26.01.2007
26.01.2007
26.01.2007
26.01.2007
26.01.2007
25.01.2007
25.01.2007
25.01.2007
25.01.2007
25.01.2007
25.01.2007
25.01.2007
24.01.2007
24.01.2007
24.01.2007
-20,00
teplota ve 2 m
Graf 3: Průběh teplot vzduchu v přízemní vrstvě a ve 2 m při výšce sněhové pokrývky 15 cm –
Ţabčice 24.– 28.1.2007
Figure 3: Course of air temperature at ground level and at 2 m in a height of snow cover 15
cm - Ţabčice 24th – 28th January 2007
15.00
10.00
Rozdíl teplot (°C)
5.00
0.00
-5.00
-10.00
28.3.2008
21.3.2008
14.3.2008
7.3.2008
29.2.2008
22.2.2008
15.2.2008
8.2.2008
1.2.2008
24.1.2008
17.1.2008
10.1.2008
3.1.2008
27.12.2007
20.12.2007
13.12.2007
6.12.2007
29.11.2007
22.11.2007
15.11.2007
8.11.2007
-15.00
Graf 4: Rozdíly teplot vzduchu mezi přízemní výškou a 2 m. – Ţabčice1.11.2007 – 31.3.2008
Figure 4: Differences of air temperature between ground height and 2 m – Ţabčice 1st
November 2007 to 31st March 2008
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 33
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Chladné období 2007/2008 lze opět charakterizovat jako teplotně velice mírné, s jediným
výraznějším poklesem teplot (-14,1 °C v přízemní výšce). Souvislá sněhová pokrývka se
v tomto sledovaném období na pozemku nevyskytla. Diference mezi přízemní teplotou a
teplotou ve 2 m (Graf 4), byly způsobeny radiačními procesy - nahříváním tmavého povrchu
půdy vlivem slunečního záření během dne atd. Přezimování pšenice ozimé proběhlo v oblasti
bez problémů – všechny odrůdy byly hodnoceny devíti body.
15.00
10.00
Rozdíl teplot (°C)
5.00
0.00
-5.00
-10.00
29.3.2009
22.3.2009
15.3.2009
8.3.2009
1.3.2009
22.2.2009
15.2.2009
8.2.2009
1.2.2009
24.1.2009
17.1.2009
10.1.2009
3.1.2009
27.12.2008
20.12.2008
13.12.2008
6.12.2008
29.11.2008
22.11.2008
15.11.2008
8.11.2008
-15.00
Graf 5: Rozdíly teplot vzduchu mezi přízemní výškou a 2 m. 1.11.2008 – 31.3.2009
Figure 5: Differences of air temperature between ground height and 2 m – Ţabčice 1st
November 2008 to 31st March 2009
Chladné období 2008/2009 se vyznačovalo nízkou intenzitou slunečního svitu a tím málo
intenzivním nahříváním tmavého povrchu půdy. Současně se během zimy vyskytovala pouze
malá sněhová pokrývka (3 cm v polovině ledna a 6 cm ve třetí dekádě února). Z těchto
důvodů byly zjištěné diference mezi teplotami malé a vliv sněhu na přízemní minimum
minimální (Graf 5). Přezimování pšenice ozimé proběhlo v oblasti v podstatě bez problémů –
všechny odrůdy byly hodnoceny v průměru 8,94 body.
Resume
Snow cover and its properties are factors that cannot be affected by the farmer. However, they
may significantly influence the varieties of planted crops (in relation to their winter and frost
resistance). Therefore, a snow data are important supporting information within
agrometeorological characteristics of the area. The reason is also the frequent lack of snow in
the cold periods. Microclimate measurements in the winter wheat crop demonstrated the
importance of snow cover for crop overwintering. Although the measurements were realized
in the warm maize productive region the black frosts with ground temperature minimum of 23.4°C and interdiurnal temperature amplitude in the extremes to 30°C were recorded in the
four years of monitoring. Isolation of snow cover deeper than 15 cm high caused the
correction of low temperatures up to 12°C.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 34
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Poděkování
Práce vznikla jako výstup projektu MŠMT č. 2B06101 s názvem „Optimalizace zemědělské
a říční krajiny v ČR s důrazem na rozvoj biodiverzity“.
Literatura
Baranyk, et al. Stanovisko k odrůdové skladbě řepky pro rok 2003/04 – doporučení SPZO.
Praha, SPZO, květen 2003. 32 s. ISBN 80-239-0636-4.
Gusta, L.V., Burke, M.J., Tyler, N.J. Factors influencing hardening and survival in winter
wheat. In Li, P.H. and Sakai, A. (editors): Plant cold hardiness and freezing stress, 1982, vol.
II. Academic Press, New York. pp. 23-40.
Návod pro pozorovatele meteorologických stanic. Metodický předpis č. 13. Ostrava, ČHMÚ,
2003.
Pokladníková, H., Středa, T., Roţnovský, J. Sněhová pokrývka v agrometeorologii. In
Kyselová, D., Hrušková, K., Slivka, M. XIII. stretnutie snehárov. Bratislava: Slovenský
hydrometeorologický ústav, 2008, s. 77-85. ISBN 978-80-88907-62-6.
Středa, T., Muţíková, B., Roţnovský, J. Podmínky pro přezimování pšenice ozimé v
kukuřičné výrobní oblasti. In 15. Posterový deň s medzinárodnou účasťou a Deň otvorených
dverí na ÚH SAV "Transport vody, chemikálií a energie v systéme pôda-rastlina-atmosféra".
Bratislava: Ústav hydrológie SAV, Bratislava, 2007, s. 626-634. ISBN 978-80-89139-13-2.
Středa, T., Roţnovský, J. Vliv průběhu počasí na přezimování a výnos řepky ozimé. In „Vliv
abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin. Sborník příspěvků z konference, Praha,
21. 3. – 22. 3. 2007.“ Editor: Bláha, L. VÚRV Praha – Ruzyně a ČZU v Praze, Praha, 2007, s.
127-132. ISBN 978-80-87011-00-3.
Špunar, J., et al. Přezimování obilovin a jeho hodnocení. Obilnářské listy, 1993, vol. 11, no. 6.
VUKROM
Kroměříţ,
1993.
[On-line]
http://www.vukrom.cz/www/obilist/obil_listy_seznam.PDF.
ISSN 1212-138X.
Veisz, O. et al. Overwintering of winter cereals in Hungary in the case of global warming.
Euphytica, 1996, vol. 96, no. 1/2 s. 249-253.
KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ SNĚHOVÉ POKRÝVKY NA
POVODÍ UHLÍŘSKÁ, APLIKACE METODY DEGREE-DAY
Jan Šmídl1, Martin Šanda1, Alena Kulasová2
1
České vysoké učení technické v Praze, F. stavební
Výzkumný ústav vodohospodářský, T.G.M., v.v.i
2
Úvod
Výzkumné povodí ČHMÚ Uhlířská, se nachází v západní části v Jizerských hor, severně
nedaleko vodní nádrţe Bedřichov. Se svou rozlohou 1.78 km2 se jedná o nejmenší výzkumné
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 35
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
povodí v síti ČHMÚ v Jizerských horách. Hydrologická měření zde probíhají od roku 1982.
Pravidelně v zimním období jsou prováděna pracovníky ČHMÚ ruční měření výšky a vodní
hodnoty sněhové pokrývky (Bercha et al., 2008). V letech 1999-2004 byl ČHMÚ na povodí
Uhlířská provozován automatický sněhoměr MATT-SOMMER. Automatická a ruční měření
vodní hodnoty sněhu provozuje od roku 2006 ČVUT v Praze, F. stavební v lokalitě nedaleko
původního automatického sněhoměru.
Měření odtoku, sráţek a teploty vzduchu
Pozorování tání sněhové pokrývky je z hydrologického hlediska velmi důleţité.
Z dlouhodobého pozorování je zřejmé, ţe v období tání jsou dosahovány dlouhodobě vysoké
průtoky, ale také, ţe 32% celkového ročního odtoku z povodí je právě v období jarního tání
v březnu a v dubnu. Odtok z povodí v březnu odpovídá v průměru 12% a odtok z povodí
v dubnu dokonce 20% z ročního odtoku z povodí. Toto lze pozorovat na vývoji pardé
koeficientu pro jednotlivé měsíce obr. 1 (poměr průměrného ročního průtoku a dlouhodobého
měsíčního průtoku pro daný měsíc) (Šanda, 2009).
2.50
180
2.25
denní průměr 82-08
160
MQm/MQy 82-08
2.00
140
1.75
Pardé koeficient [-]
Qprům (l/s)
120
100
80
60
1.50
1.25
1.00
0.75
40
0.50
20
0.25
0.00
0
11
12
01
02
03
04
05
měsíc
06
07
08
09
10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc
Obr.1 Denní průměrné hodnoty průtoků v uzávěrovém profilu povodí Uhlířská (vlevo),
hodnoty pardé koeficientu pro jednotlivé měsíce za období 1982-2008 (vpravo). Data ČHMÚ.
Fig.1 Daily average outflow at Uhlířská (left), pardé monthly coefficient 1982-2008 (right).
V zimní období je obtíţné měřit mnoţství sráţek kontinuálním způsobem. Z tohoto důvodu
jsou data přejímána z nedaleké stanice Bedřichov-přehrada. Obr. 2 dokumentuje srovnávací
pozorování na lokalitě Uhlířská, Tomšovka, kde jsou sráţky od r. 2006 odebírány
kumulativně měsíčně i v zimní období. Měření ukazuje, ţe v zimní období je systematicky o
18% více sráţek v lokalitě Uhlířská, Tomšovka oproti stanici Bedřichov-přehrada. To můţe
být způsobeno orografickým vlivem. U stanice Bedřichov-přehrada můţe do jisté míry
ovlivňovat místní klima vodní nádrţ Bedřichov. Toto odlišné mnoţství můţe mít zásadní vliv
na bilanci vody v povodí.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 36
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
250
srážky Uhlířská, Tomšovka
200
150
100
y = 1.1789x - 3.6229
R2 = 0.936
50
0
0
50
100
150
200
srážky Bedřichov-přehrada
Obr. 2 Měsíční sráţkové úhrny na stanici Bedřichov přehrada a Uhlířská za měsíce listopadduben v letech 2006-2010 (vlevo), sněhový totalizátor (vpravo).
Fig. 2 Monthly precipitation totals at Bedřichov přehrada and Uhlířská for November-April
period of 2006-2010 (left), snow totalizer (right).
Tab. 1 Srovnání naměřených údajů pro hydrometeorologickou stanici Bedřichov-přehrada za
zimní období (1.11.-1.5.) let 1996-2009.
Tab. 1 Comparison of measured data at Bedřichov-přehrada for Nov 1st to May 1st of 19962009.
Celkový úhrn
sráţek [mm]
1996/1997
1997/1998
19981999
1999/2000
2000/2001
2001/2002
2002/2003
2003/2004
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
2008/2009
516,9
558,7
593,2
650,8
477,6
445,6
399,5
426,2
734,9
527,2
526,5
604,2
567,7
Max.výška sněhové
pokrývky [cm]
69
36
146
100
71
130
70
139
235
217
47
74
178
Max. vodní
hodnota sněhu
[mm]
128,2
50,6
212,0
282,0
85,3
106,3
66,2
242,3
470,5
442,3
139,0
130,0
420,0
Průměrná denní
teplota [°C]
-1,40
0,86
0,54
0,02
0,27
-0,53
-2,06
-1,13
-1,04
-2,31
2,28
-0,04
0,05
Porovnání výšky a vodní hodnoty sněhové pokrývky
Na povodí Uhlířská se provádí ruční i automatické měření. Měří se výška sněhové pokrývky a
vodní hodnota sněhu (SVH). Ručně se na povodí měří výška sněhové pokrývky a vodní
hodnota sněhu celkem v 5 lokalitách od roku 1981. Z těchto dat je dopočítána hustota sněhu.
Tuto činnost zajišťují pracovníci ČHMÚ v pravidelném týdenním intervalu na různých
místech povodí a v různých vegetačních podmínkách (otevřená plocha, les). Ruční měření
sněhové pokrývky na povodí Uhlířská provádí téţ pracovníci VÚV T.G.M., v.v.i. jako
kontrolní pozorování doplňující automatická měření.
Pro ukázku rozdílů bylo vybráno období 1.11.2005-1.5.2006 z důvodu největšího počtu
provedených ručních měření, ovlivněných výškou a dobou trvání sněhové pokrývky za
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 37
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
srovnatelná období let 1999-2009. V lese je pomalejší nástup výšky sněhové pokrývky neţ na
otevřené ploše vlivem usazování části sněhové pokrývky v korunách stromů. Vlivem stínění
stromů dochází k pomalejšímu úbytku výšky sněhové pokrývky v lese neţ na otevřené ploše.
To odpovídá pomalejšímu tání sněhu v lese neţ mimo les. Vývoj vodní hodnoty sněhu z ručně
měřených dat je prezentován na obr. 3. Ve shodě s výškou sněhu je v lese je pomalejší nástup
vodní hodnoty sněhu neţ na mýtině. Toto je způsobeno tím, ţe část sněhu zůstává v korunách
stromů a díky vyšší evapotranspiraci na zem nespadne. Vlivem stínění stromů dochází
k pomalejšímu úbytku vodní hodnoty v lese neţ na mýtině. Je vidět, ţe na mýtině dochází
k mnohem větším výkyvům hodnot vodní hodnoty sněhu neţ v lese, to je způsobeno stíněním
stromů, způsobující sniţování teplotních výkyvů, především během denního cyklu při jarním
tání. Různé vodní hodnoty sněhu jsou vykazovány nejen v porovnání les a volný prostor, ale i
na různých lokalitách na povodí. Tyto rozdílné hodnoty způsobuje různá nadmořská výška a
orientace lokalit.
Tab. 2 Hodnoty koeficientů determinace z porovnání naměřených hodnot vodní hodnoty sněhu
z ručních měření na různých lokalitách v povodí Uhlířská za 1.11.2005-1.5.2006.
Tab. 2 Coefficient of determination of snow water equivalent in manually measured
snowcover Uhlířská 1.11.2005-1.5.2006.
Pramen CN
- mýtina
Pramen CN
- les
Uhlířská mýtina
Uhlířská –
les
Olivetská
hora - les
Tomšovka mýtina
Uhlířská mýtina
Uhlířská les
Olivetská
hora - les
0,8019
0,9154
0,8683
0,6626
0,9779
0,8019
X
0,9128
0,8826
0,9189
0,8769
0,9154
0,9128
X
0,8279
0,9665
0,9136
0,8683
0,8826
0,8279
X
0,9512
0,8856
0,6626
0,9189
0,9665
0,9512
X
0,9797
0,9779
0,8769
0,9136
0,8856
0,9797
X
Pramen CN
- mýtina
Pramen CN
- les
X
Tomšovka mýtina
700
PRAMENY CERNE NISY - mytina
600
PRAMENY CERNE NISY - les
CERNA NISA /UHLIRSKA/ - mytina
CERNA NISA /UHLIRSKA/ - les
OLIVETSKA HORA - les
SVH [mm]
500
TOMSOVKA - mytina
400
300
200
100
0
1.12.05
31.12.05
30.1.06
1.3.06
31.3.06
Obr. 3 Vývoj vodní hodnoty sněhu z ručních měření na různých lokalitách v povodí Uhlířská
za rok 2005/2006. Data ČHMÚ.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 38
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Fig. 3 Development of snow water equivalent in manually measured snow cover at multiple
sites of Uhlířská catchment during 2005/2006. ČHMÚ data.
Automatické sledování sněhové pokrývky na povodí Uhlířská
Automatické měření je velmi závislé na provozních podmínkách. Především na správném
nakalibrování. Důleţité je kontrolovat měřené hodnoty ručním měřením v okolí sněhoměru.
Sněhoměr je nutné chránit před poškozením. V případě polštářového sněhoměru nesmí dojít
k protrţení polštáře a následnému úniku nemrznoucí kapaliny. Deformační čidla u váhových
sněhoměrů jsou náchylná na nárazy a odtíţení čidla rozpínajícím se ledem, čidla je nutné
odclonit od povětrnostních vlivů.
Hmotnost sněhu je na povodí Uhlířská od roku 1997 měřena pomocí polštářového či
váhového sněhoměru. Naměřené hodnoty jsou automaticky přepočítávány na vodní hodnotu
sněhu. Získaná data za období 1996 - 2005 pochází z polštářového sněhoměru MATTSOMMER o půdorysných rozměrech 6x6 m pod svahem Tomšovka. V roce 2006 byl
nahrazen novějším polštářovým sněhoměrem menších rozměrů v nedaleké lokalitě (přibliţně
200 m JV). Došlo tedy nejen k výměně sněhoměru, ale i ke změně lokality. Za období 2006 –
2008 měřená data pochází z polštářového sněhoměru na svahu Tomšovka (obr. 4 vlevo)
v nadmořské výšce 823 m.n.m o půdorysných rozměrech 1x2 m. Od října roku 2009 jsou data
poskytována váhovým sněhoměrem (obr.4 vpravo) o půdorysných rozměrech 1x2 m
nahrazující polštářový sněhoměr na svahu Tomšovka. K výměně došlo z důvodu
nespolehlivosti těsnění pryţového vaku polštářového sněhoměru.
Obr. 4 Polštářový sněhoměr (vlevo) a váhový sněhoměr (vpravo) na lokalitě svahu Tomšovka,
ČVUT.
Fig. 4 Snow pillow (left) a snow scale (right) at Tomšovka site, ČVUT.
180
350
160
300
140
Automatická SVH
ruční SVH
automatická SVH
ruční SVH
250
SVH [mm]
SVH [mm]
120
100
80
200
150
60
100
40
50
20
0
1.11.06
1.12.06
31.12.06
30.1.07
1.3.07
31.3.07
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
0
1.12.09
31.12.09
30.1.10
1.3.10
31.3.10
30.4.10
Stránka 39
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obr. 5 Záznam měřeného průběhu vodní hodnoty sněhu z polštářového sněhoměru za zimní
období 2006/2007 (vlevo) a z váhového sněhoměru za zimu 2009/2010 (vpravo) na svahu
Tomšovka, ČVUT.
Obr. 5 Automatic record from snow pillow 2006/2007 (left) and snow scale 2009/2010 (right)
at Tomšovka site with complementary manual measurements.
Modelování sněhové pokrývky Degree-day model
Model Degree day vyuţívá metodu teplotního indexu. Sleduje úbytek vodní hodnoty sněhu
v závislosti na teplotě vzduchu. Úbytek vodní hodnoty M za 1 den je vyjádřen rov. 1.
Průběh vodní hodnoty sněhu za celé období je pak vyjádřen rov. 2 (Holko et al., 2009).
M
DDF.(T Tc )
(1)
kde:
M – úbytek vodní hodnoty sněhu za den [mm.den-1]
DDF – degree-day faktor [mm. °C. den-1]
T - teplota vzduchu [°C]
Tc - kritická teplota [°C]
SVH n
1
SVH n
S
M
(2)
kde:
SVH – vodní hodnota sněhu [mm]
S – sráţky [mm]
M – denní úbytek SVH [mm]
Pro pouţití tohoto modelu musí být stanoveny okrajové podmínky. Jde především o určení
hodnoty kritické teploty vzduchu umoţňující tání sněhu a hodnotu degree-day faktoru (Holko
et al., 2009). Vodní hodnota sněhu nikdy nenabývá záporných hodnot. Velikost vodní
hodnoty sněhu pro určitý den je závislá na vodní hodnotě sněhu v předešlém dni zvýšené o
pevné sráţky a sníţené o úbytek táním. Počáteční vodní hodnota je vţdy 0 mm. Kritická
teplota vzduchu vyjadřuje stav, kdy při jejím překročení dochází k tání a případné kapalné
sráţky se neuvaţují jako sněhové. Kapalné sráţky nezvyšují ani nesniţují vodní hodnotu
sněhu. Pokud je teplota niţší neţ kritická teplota, jsou sráţky uvaţovány jako sněhové a
zvyšují vodní hodnotu sněhu. Kritická teplota ovlivňuje průběh aktuálního denního úbytku
vodní hodnoty. Úbytek vodní hodnoty sněhu je uvaţován jen tehdy, kdyţ je teplota vzduchu
vyšší neţ kritická teplota. Pokud tomu tak není je denní úbytek uvaţován jako 0 mm.den-1.
Degree-day faktor je určující hodnota pro úbytek vodní hodnoty sněhu. Její správné určení je
rozhodující pro přesnost modelu. Na hodnotu degree-day faktoru má vliv, zda-li se jedná o
volný prostor či les, jaká je skladba vegetace, hustota sněhu, rychlost a směr převládajících
větrů a reliéf terénu. Rozdílné hodnoty vykazuje také za jednotlivá období pro stejnou
lokalitu. Obecně se dá říci, ţe větších hodnot nabývá faktor na volném prostranství a na
svazích vystavených slunečnímu záření. Naopak v místech, která jsou zastíněna vykazuje
faktor niţší hodnoty (Kuusisko, 1980).
Model je optimalizovaný pro povodí Uhlířská v lokalitě Tomšovka. Pro lokalitu byla
stanovena hodnota kritické teploty na +1°C jako optimální hodnota nejlepší shody
modelovaných a měřených dat. Pro model jsou jako vstupní data slouţí celkový denní úhrn
sráţek z hydrometeorologické stanice Bedřichov-přehrada přepočtený koeficientem 1,1789
vycházejícího z pozorování sráţek na stanici Bedřichov-přehrada a Uhlířská, Tomšovka. Dále
jsou pouţity průměrné denní teploty z teplotního čidla instalovaného na povodí Uhlířská
lokalita Tomšovka ve 2 m nad terénem. Při optimalizaci modelu byl kladen důraz na správné
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 40
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
určení degree-day faktoru. Kvůli jiţ zmíněné variabilitě faktoru, byla vţdy stanovena tato
hodnota pro kaţdé zimní období zvlášť tak, aby modelovaná hodnota vodní hodnoty sněhu
popisovala průběh naměřené vodní hodnoty sněhu a aby bylo modelované tání sněhu
ukončeno ve stejný den jako při měření. Za ukončení tání sněhu je povaţována hodnota vodní
hodnoty sněhu rovna 0 mm. Při stanovení degree-day faktoru byl porovnáván modelovaný
průběh vodní hodnoty sněhu s měřeným průběhem vodní hodnoty sněhu (obr. 6). Zjištěné
hodnoty degree-day faktoru za jednotlivá období jsou uvedeny v tab.3. Pro model Uhlířská–
Tomšovka byl modelovaný průběh vodní hodnoty sněhu porovnáván s kontinuálním
záznamem vodní hodnoty sněhu z automatického sněhoměru přímo na povodí Uhlířská,
lokalita Tomšovka.
Tab. 3 Degree day factor Uhlířská - Tomšovka
Zimní období
Hodnota DDF [mm x °C x den-1]
2006/2007
1,8
2007/2008
1,3
2009/2010
2,7
140
350
120
300
automatická SVH
Model SVH
modelovaná SVH
250
SVH [mm]
SVH [mm]
100
80
60
200
150
100
40
50
20
0
1.11.06
Automatická SVH
1.12.06
31.12.06
30.1.07
1.3.07
31.3.07
0
1.12.09
31.12.09
30.1.10
1.3.10
31.3.10
30.4.10
Obr. 6 Porovnání vývoje vodní hodnoty sněhu modelované a měřené za zimu 2006/2007
(vlevo) a 2009/2010 (vpravo) pro stanici Uhlířská-Tomšovka.
Fig. 6 Comparison of measured and modelled snow water equivalent during 2006/2007 (left)
and 2009/2010 (right) at Uhlířská-Tomšovka.
Modelované hodnoty vodní hodnoty sněhu kopírují průběh naměřených hodnot vodní
hodnoty sněhu, zárověň byl model porovnáván i s ručním měřením v dalších částech povodí
V obr. 6 je u modelovaného průběhu vodní hodnoty sněhu vţdy uvedena maximální a
minimální ručně naměřená vodní hodnota sněhu. Model správně simuluje rostoucí či klesající
průběh vodní hodnoty sněhu. Po většinu případů model nevystihuje náhlé epizody ve změně
vodní hodnoty sněhu. Jedná se o velikost nárůstu či poklesu vodní hodnoty sněhu. Je patrné,
ţe model vodní hodnoty sněhu v některých případech velice nadhodnocuje či podhodnocuje
naměřené vodní hodnoty sněhu. Z toho důvodu byla provedena bilance.
Modelované respektive vypočítané kumulativní mnoţství uvolněné vody ze sněhové
pokrývky bylo vţdy pro kaţdé zimní období porovnáváno s kumulativními sráţkovými úhrny
pro dané období. Jako uvolněná voda ze sněhové pokrývky byla uvaţována přímo odtátá voda
a tekuté sráţky. V případě tekuté sráţky bylo vţdy uvaţováno, ţe celá sráţka proteče
sněhovou pokrývkou beze změny vodní hodnoty sněhu. Porovnání bylo provedeno z důvodu
bilance modelu vodní hodnoty sněhu a sráţek. Z bilančního hlediska v modelu nedochází
k úbytku či nárůstu vody, tím byl potvrzen jeden z předpokladů pro optimalizaci modelu.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 41
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Závěr
Z hydrologického hlediska je při vyhodnocování sněhové pokrývky nejdůleţitější hodnotou
vodní hodnota sněhu. Avšak právě tato hodnota je velice rozmanitá. Rozdílné ukládání sněhu
nejen na volném prostranství a v lese, ale i orografické vlivy jako návětrná a závětrná strana
a rozdílné ukládání sněhu s nadmořskou výškou jsou toho důkazem. Za pomoci plošné
informace o rozloţení vodní hodnoty sněhu po povodí lze odhadnout mnoţství vody
akumulované ve sněhu pro příslušné povodí. Doplněním tohoto odhadu o modelování
průběhu tání lze předpovídat mnoţství uvolněné vody ze sněhové pokrývky.
Z hlediska měření sněhové pokrývky je dobré kombinovat automatické měření s ručním
měřením. Výsledkem automatického měření je nepřetrţitý kontinuální záznam. Tento
kontinuální záznam postihne jednotlivé události, které by nebyly změřeny při ručním měření.
V průběhu jednoho týdne, který je intervalem pro ruční měření, můţe dojít k rychlému odtání
sněhové pokrývky a následnému napadnutí nové pokrývky. Tato událost by nemusela být při
ručním měření zaznamenána. Z tohoto důvodu je lepší kontinuální záznam z automatického
sněhoměru. Nevýhodou takového záznamu je, ţe se jedná o informaci pouze z lokality, kde je
sněhoměr umístěn. Z důvodu rozmanitosti vodní hodnoty sněhu je nezbytné pro představu o
ukládání sněhu po celém povodí měřit ručně na více lokalitách v povodí. Ruční měření
v blízkosti automatického sněhoměru můţe slouţit jako doplňující informace o přesnosti a
také odhalit případné poruchy v měření automatického sněhoměru. Na konci období kdy
dochází k tání sněhu a jiţ se nejedná o souvislou sněhovou pokrývku je těţké určit hodnotu
vodní hodnoty sněhu. Neexistuje ţádný metodický pokyn jak určit vodní hodnotu sněhu kdyţ
se nejedná o souvislou pokrývku. Je pouze na uváţení osoby která měření provádí zda řekne,
ţe tání skončilo nebo provede měření na ploše kde sníh ještě zbyl.
Pomocí degree-day modelu lze získat představu o vývoji vodní hodnoty sněhu a ověřit tak
ruční nebo automatická měření. Tento model zdaleka nenahrazuje ruční či automatické
měření vodní hodnoty a nebo mnohem přesnější energetické modely. Model je často pouţíván
především pro jednoduchost získání vstupních hodnot. Pro kaţdé zimní období a pro kaţdou
lokalitu se musí model zvlášť znovu optimalizovat. Jedná se především o určení degree-day
faktoru. I přes veškerou snahu co nejvíce model nastavit pro danou lokalitu nelze, aby model
popsal náhlé epizody. Model je velmi nepřesný v období, kdy se průměrná denní teplota
pohybuje v okolí kritické teploty. Zde dochází v případě sráţkových období k chybám, kdy
není správně určeno zda se jedná o sráţky pevné či tekuté. Část dne kdy došlo ke sráţce
mohla být aktuální teplota pod či nad kritickou teplotou. V modelu je charakter sráţek
definován pouze průměrnou denní teplotou. Dále zde není zachycen případ, kdy je průměrná
denní teplota pod kritickou teplotou, ale část dne můţe být aktuální teplota nad kritickou
teplotou a dochází tedy k odtávání. Takovou situaci, kdy je průměrná denní teplota těsně pod
kritickou teplotou vyhodnotí model jako den kdy nedochází k odtávání.
Resume
Experimental catchment Uhlířská (1.78 km2) is situated in western part of the Jizera
Mountains. Hydrological measurements are carried out since 1982 by CHMI. That includes
weekly activities related to snow cover evaluation (snow depth and snow water equivalent) by
means of manual measurements at open and forested areas (Bercha et al., 2008). Automated
measurements are performed at one location since 1999 by means of snow pillow and later by
snow scale.
Observation of the snowmelt is important from hydrological point of view. Here, 32% of
annual outflow occurs during snowmelt within months of March and April (fig. 1).
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 42
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Difficulties of precipitation measurements restrict to refer to consistent record at nearby
Bedrichov-dam station. In 2006-2009 measurements of monthly totals showed that Uhlířská
at Tomšovka location received approximately 18% higher precipitation during November to
April periods (fig. 2). This might significantly influence thoughts about hydrological balance
of the catchment. Tab. 2 and fig. 3 present variability of the snow cover at different parts of
the catchment showing faster snow deposition and snow melt at open areas as compared to
forested sites.
Development of the snow cover as measured by automated snow pillow or snow scale (fig.4)
which is controlled by manual snow sampling (fig.5) was modeled by degree day factor
model with satisfying results, where general features were captured, while certain particular
effects of rapid snowmelt or snow build up are not satisfactorily explained (fig.6).
Literatura
Bercha Š., Bubeníčková L., Jirák J., Řičicová P. (2008). Water Storage in Snow Cover and
Runoff in Experimental Basins in the Jizerské hory Mountains. Soil Water Res, 3 (3), 175182.
Hanslianová, K. (1999): Ukládání a tání sněhu v zalesněném a odlesněném terénu Jizerských
hor, UJEP,Ústí nad Labem.
Holko L., Sokratov S.A., Shmakin, A.B., Kostka, Z. 2009. Simulation of snow water
equivalent by mathematical models of different complexity. Materialy Glyatsiologicheskikh
Issledovanii [Data of Glaciological Studies], 107, 72-80.
Kuusisko, E. 1980. On the values and variability of degree-day factor i Finland. Nordic
hydrology. 1980, 11, s. 235-241.
Šanda, M. 2009, Uhlířská, poster 33. Status and Perspectives of Hydrology in Small Basins.
On the occasion of 60 years of hydrological measurements in the Bramke research basins in
the Upper Harz Mountains, Germany Goslar-Hahnenklee, Federal Republic of Germany, 30
March - 2 April 2009.
VLIV VEGETACE NA AKUMULACI A TÁNÍ SNĚHU – VÝBĚR
Z VÝSLEDKŮ VÝZKUMU KATEDRY FYZICKÉ GEOGRAFIE
A GEOEKOLOGIE PŘF UK V LETECH 2009 A 2010
Michal Jeníček, Alice Taufmannová
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie,
Úvod
Na Katedře fyzické geografie a geoekologie začal pravidelný výzkum sněhové pokrývky z dat
naměřených v terénu v zimní sezóně 2006/07 (Jeníček et al. 2008; Kocum et al. 2009). Od
této sezóny jsou charakteristiky sněhové pokrývky sledovány několikrát během zimy na
zvolených experimentálních povodí na Šumavě (Černý a Ptačí potok, Rokytka) a v Krušných
horách (horní Bystřice, Zlatý potok). Průběţně je monitorována výška sněhové pokrývky a
vodní hodnota sněhu pomocí válcového sněhoměru. Monitoring sněhové pokrývky je
intenzivně prováděn v době jarního odtávání sněhu ve snaze zachytit dynamiku tání sněhu a
její projevy v závěrových profilech pozorovaných toků, na nichţ jsou instalovány automatické
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 43
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
hladinoměry. Změřená data jsou dále analyzována a slouţí jako vstupy do hydrologických
modelů.
Cíle výzkumu sněhové pokrývky na katedře je moţné shrnout do následujících bodů.
Zhodnocení vybraných fyzicko-geografických faktorů na dynamiku akumulace a tání
sněhu (nadmořská výška, vítr, vegetace, sklon, expozice)
Vývoj metodiky měření a prostorové interpretace dat o sněhu pomocí pozemních
metod a DPZ
Modelování akumulace a tání sněhu v experimentálních povodích katedry, kombinace
různých přístupů (Degree-Day, Energy Balance), tvorba scénářů odtoku z tajícího
sněhu
V Krušných horách je sněhová pokrývka sledována na celém povodí Bystřice, zvlášť pak
v její horní části uzavřené profilem Abertamy a na Zlatém potoce (profil Zlatý kopec, obr. 1).
Horní Bystřice a Zlatý potok představují nejen dvě vegetačně odlišná povodí, ale odlišují se
také různými projevy návětří a závětří. Zhruba polovinu území horní Bystřice tvoří
nezalesněné otevřené plochy, naopak povodí Zlatého potoka je zalesněno téměř celé.
Monitoring sněhové pokrývky a sráţko-odtokových procesů začal na konci roku 2008.
Data a metody
V zimě 2009 a 2010 proběhla měření v Krušných horách ve čtyřech termínech. Měření
neprobíhalo pouze bodově, ale v rámci kaţdé lokality (obr. 1) bylo měřeno v profilech o délce
100 m a celkovém počtu 10 bodů. Výška sněhu byla měřena v kaţdém bodě, měření SWE
probíhalo v rámci profilu ve třech bodech. Profil byl ve většině případů umístěn tak, aby
v něm byly obsaţeny body jak na louce, tak v lese. Naproti tomu nadmořská výška, sklonitost
a expozice je v rámci vytyčeného profilu konstantní. Interpolace v prostředí ArcGIS vychází
z průměrné hodnoty měření pro daný profil. Samostatné analýzy v rámci profilů jsou
předmětem aktuálního výzkumu.
Fyziko-geografický charakter území určuje rychlost a intenzitu tání na různých místech
povodí. Nedílnou součástí sledování odtoku ze sněhové pokrývky je i monitoring
hydrologických a klimatologických charakteristik území. Klimatologická stanice na Hřebečné
poskytuje údaje o úhrnu sráţek, teplotě vzduchu a půdy, vlhkosti vzduchu, radiaci, směru a
rychlosti větru a také o výšce sněhové pokrývky. Obě experimentální povodí jsou uzavřena
automatickými hladinoměry s kontinuálním sledováním vodního stavu. Data získaná z vlastní
pozorovací sítě jsou doplněna o data z měřicí sítě ČHMÚ, Povodí Ohře, s. p a Deutscher
Wetterdienst (DWD).
Data získaná v terénu jsou převedena do prostorové reprezentace pomocí interpolačních
technik v ArcGIS (geostatistické metody, mapová algebra). Naměřená data slouţí dále jako
vstupy do hydrologických modelů, s jejichţ pomocí probíhá jejich kalibrace a následné
variantní simulace dynamiky akumulace a tání sněhové pokrývky.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 44
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obrázek 1 Poloha experimentálních povodí horní Bystřice (na jihu) a Zlatého potoka (na
severu) s vyznačenými měřenými body
Fig. 1 Location of experimental catchments upper Bystřice River basin (south) and Zlatý
Brook basin (north) with measured points.
Vybrané výsledky výzkumu
VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ 2009/2010
V zimě 2009/2010 byly v povodích horní Bystřice a Zlatého potoka provedeny 4 měření.
První měření proběhlo 16. 2. 2010. Nejvyšší hodnoty výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu
byly zaznamenány 18. 3. 2010, následující měření v druhé polovině března proběhly
v průběhu tání sněhu. Měření v kaţdé lokalitě probíhalo jak v lese, tak na otevřených
plochách. Průměrné hodnoty v jednotlivých termínech jsou zobrazeny na obrázku 2. Oproti
očekávání (viz např. Pobříslová a Kulasová 2000) nebyly prokázány vyšší hodnoty SWE
v lese neţ na otevřených plochách v úplném závěru zimy, které by byly způsobeny
pomalejším odtáváním sněhu v lese. Je ale potřeba zdůraznit, ţe především hodnoty měřené
na konci zimy mohou být zatíţeny velkou chybou, která vychází z velkého rozpětí měřených
hodnot.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 45
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
300
250
Bystřice - SWE
les
otevřená plocha
250
Zlatý potok - SWE
les
otevřená plocha
200
SWE [mm]
SWE [mm]
200
150
150
100
100
50
50
0
0
16.2.2010
18.3.2010
24.3.2010
Datum
30.3.2010
16.2.2010
Bystřice - výška sněhu
80
60
Výška sněhu [cm]
Výška sněhu [cm]
les
otevřená plocha
70
60
30.3.2010
Zlatý potok - výška sněhu
80
les
otevřená plocha
70
18.3.2010
24.3.2010
Datum
50
40
30
50
40
30
20
20
10
10
0
0
16.2.2010
18.3.2010
24.3.2010
Datum
30.3.2010
16.2.2010
18.3.2010
24.3.2010
Datum
30.3.2010
Obrázek 2 Vodní hodnota sněhu (SWE) a výška sněhu v lese a na otevřených plochách v zimě
2009/2010 v povodích horní Bystřice a Zlatého potoka
Fig. 2 Snow water equivalent (SWE) and snow depth in the forest and in open areas in the
winter 2009/2010 in the upper Bystřice River basin and Zlatý Brook basin
VARIANTNÍ SIMULACE JARNÍ POVODNĚ 2006
Výsledky publikované v této části ukazují, na podkladě pouţitých dat a modelovacích metod,
změny v dynamice tání sněhové pokrývky a extremitě odtoku z tajícího sněhu v podmínkách
měnícího se krajinného pokryvu. Hodnocení probíhalo na horském povodí Bystřice
v centrální části Krušných hor po závěrový profil Ostrov. Plocha povodí je 127,6 km2.
Modelování vlivu krajinného krytu na odtok z povodí proběhlo pro tři scénáře krajinného
pokryvu hodnocené na podkladě databáze CORINE Land cover 2000. První variantou byl
skutečný stav, druhou variantou byl hypotetický stav, ve kterém byly listnaté lesy, smíšené
lesy, orná půda, louky a pastviny nahrazeny jehličnatým lesním porostem. Třetí varianta byla
simulována za předpokladu nahrazení všech lesů za louky a pastviny. Takto mohl být vliv
vegetace na tání sněhové pokrývky sledován při zohlednění tří hlavních typů pokryvu –
jehličnatý les, opadavý les a otevřená plocha (obr. 3 a tab. 1)
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 46
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obrázek 3 Krajinný pokryv v povodí Bystřice pro současné a hypotetické stavy pokrytí (EEA,
2010, upraveno)
Fig. 3 Land cover in the Bystřice River basin – real and hypothetical stages (data: EEA 2010)
Tabulka 1 Plocha a procentní pokrytí vegetací v povodí Bystřice pro skutečný a hypotetický
stav krajinného pokryvu
Table 1 Area and percentage vegetation cover of simulated variants of land cover in the
Bystřice River basin
Krajinný pokryv
Jehličnatý les
Skutečný stav
2
Varianta “les”
2
Varianta “otevřená plocha”
Plocha [km ]
Podíl [%]
Plocha [km ]
Podíl [%]
Plocha [km2]
Podíl [%]
65,3
51,2
121,3
95,1
0,0
0,0
Listnatý les
9,3
7,3
0,0
0,0
0,0
0,0
Otevřená plocha
53,0
41,5
6,3
4,9
127,6
100,0
Suma
127,6
100,0
127,6
100,0
127,6
100,0
V programovém prostředí HEC-HMS byl sestaven diskretizovaný model povodí. Pro kaţdé
dílčí povodí modelu (celkem 22 dílčích povodí) byly odvozeny parametry charakterizující
jejich strukturu a chování. Pro výpočet parametrů komponent sráţko-odtokového procesu
bylo pouţito standardních metod, které jsou v podobných případech často aplikovány
(Jeníček, 2009). Nejdůleţitější modelovou technikou pouţitou byl sněhový model. Byla
pouţita metoda teplotního indexu (Temperature Index), která počítá akumulaci a tání sněhu
na základě vstupních hodnot úhrnu sráţek a teploty vzduchu. V tomto modelové systému
HMS je klasický degree-day model doplněn o výpočet procesů zrání sněhové pokrývky,
především zohlednění teplotního deficitu sněhu (Cold Content) a sezónní změny faktoru
DDF. Rozšířený model temperature-index zohledňuje pomocí dodatečných parametrů rozdíly
v tání sněnu ve sráţkovém i bezesráţkovém období a zjednodušeně počítá i výměnu tepla
mezi sněhovou pokrývkou a zemským povrchem. Principy modelu jsou podrobně popsány
v manuálu programu a další literatuře (Scharffenberg a Fleming, 2009; Beven, 2001).
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 47
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Modelování pomocí HEC-HMS proběhlo ve dvou navazujících krocích. V prvním kroku
proběhla kontinuální simulace od 1. 11. 2005 do 7. 4. 2006. Jejím cílem byla kalibrace
parametrů přímého odtoku a parametrů sněhového modelu. Na základě zmíněné simulace
byly odvozeny počáteční hodnoty sněhového modelu (SWE, Cold Content, Liquid Water). Ty
byly ve druhém kroku pouţity jako vstupní parametry epizodní simulace, povodeň od
25. 3. 2006 do 7. 4. 2006 způsobenou vysokými teplotami, vysokým úhrnem kapalných
sráţek a následným intenzivním táním sněhové pokrývky. Úspěšnost kalibrace modelu na
uvedené dlouhodobé události lze vyjádřit Nash-Sutcliffovým koeficientem, který dosáhl
hodnoty 0,9. Relativní chyba objemu odtoku dosáhla hodnoty 2,0 % a relativní chyba
kulminace jarní povodňové vlny byla 1,7 %.
Na povodni od 25. 3. 2006 do 7. 4. 2006 byl sledován vliv vegetačního pokryvu na průběh
tání a odtoku ze sněhové pokrývky. Byly modelovány tři varianty krajinného pokryvu
sestavené podle výše uvedené metodiky, tedy varianta současného stavu a dále hypotetické
varianty s převaţujícím lesním porostem, resp. bez lesního porostu, pouze se zastoupením
otevřených ploch. U těchto variant byl sledován vliv na průběh tání sněhu a následné
povodňové vlny (obr. 4, tab. 2). V modelu se jednotlivé krajinné pokryvy lišili hodnotou
DDF, při jejichţ výpočtu se vycházelo ze studie Federea (1972) a následné kalibrace hodnot.
Výsledné hodnoty DDF pouţité v modelu byly 4,1 mm.°C.d-1 pro skutečný stav, 2,7
mm.°C.d-1 pro hypotetický stav „les“ a 6,3 mm.°C.d-1 pro hypotetický stav „otevřená
plocha“).
35
0
2
30
Průtok [m3 .s-1 ]
25
6
8
20
10
15
12
14
10
Úhrn srážek
16
Q - současný stav
5
Denní úhrn srážek [mm]
4
Q - les
18
Q - otevřená plocha
0
20
25.3.06 26.3.06 27.3.06 28.3.06 29.3.06 30.3.06 31.3.06 1.4.06
Datum
2.4.06
3.4.06
4.4.06
5.4.06
6.4.06
7.4.06
Obrázek 4 Modelované hydrogramy průtoku v závěrovém profilu Ostrov od 25. 3. 2005 do
7. 4. 2006 pro skutečný stav a hypotetické varianty krajinného pokryvu „les“ a „otevřená
plocha“
Fig. 4 Simulated discharge in the outlet profile Ostrov from 25 Mar 2006 to 7 Apr 2007 – real
stage and hypothetical stages „forest“ and „open area“
Tabulka 2 Vybrané parametry modelovaných skutečných a hypotetických vln
Tabulka 2 Selected flood wave parameters of real and hypothetical variants
Skutečný stav
Les
Otevřená plocha
Změna „les“ /
skutečný stav [%]
Změna „otevřená
plocha“ / skutečný
stav [%]
16,8
9,7
29,8
-42,2
77,2
Qk - 2. vlna [m .s ]
27,0
18,6
33,0
-31,0
22,0
Odtoková výška [mm]
127,8
88,2
176,9
-31,0
38,4
Qk - 1. vlna [m3.s-1]
3
-1
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 48
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Skutečný stav
Les
Otevřená plocha
Změna „les“ /
skutečný stav [%]
Změna „otevřená
plocha“ / skutečný
stav [%]
Čas Qk - 1. vlna
28.3.06 9:00
28.3.06 13:00
28.3.06 6:00
4h
-7 h
Čas Qk - 2. vlna
1.4.06 6:00
1.4.06 10:00
31.3.06 14:00
4h
-16 h
Z výsledných hydrogramů je moţné vyvodit vliv různého typu krajinného pokryvu na odtok
ze sněhové pokrývky. Příčinné sráţky spadly ve dvou dílčích epizodách, a tedy i na
výsledném hydrogramu jsou patrné dva vrcholy. Pomalejší tání sněhové pokrývky v lesním
porostu má logicky za následek skutečnost, ţe oproti skutečnému stavu zůstávají v povodí
velké zásoby sněhu i po proběhlé povodňové vlně (obr. 5). Dá se očekávat, ţe další případné
dešťové sráţky mohou opět způsobit rychlé tání sněhu s následkem povodně, kulminace by
ale neměla dosáhnout jiţ tak vysokých hodnot. Lesní pokryv v povodí ovlivňuje rychlost
odtávání sněhu, které rozkládá do delšího časového období s více dílčími maximy průtoku. Ty
ale nedosahují tak vysokých hodnot jako v případě zastoupení pouze otevřených ploch
v povodí.
400
350
Bystřice 1
979 m n. m.
350
Současný stav
Les
Otevřená plocha
200
150
200
150
100
100
50
50
0
25.3.06
Současný stav
Les
Otevřená plocha
250
250
SWE [mm]
SWE [mm]
300
Suchá
884 m n.m.
300
0
27.3.06
29.3.06
31.3.06
2.4.06
4.4.06
6.4.06
25.3.06
27.3.06
29.3.06
Datum
250
31.3.06
2.4.06
4.4.06
6.4.06
Datum
60
Bystřice 3
758 m n. m.
Současný stav
Les
Otevřená plocha
200
Jesenice
563 m n.m.
Současný stav
Les
Otevřená plocha
50
SWE [mm]
SWE [mm]
40
150
100
30
20
50
10
0
25.3.06
0
27.3.06
29.3.06
31.3.06
2.4.06
4.4.06
6.4.06
Datum
25.3.06
27.3.06
29.3.06
31.3.06
2.4.06
4.4.06
6.4.06
Datum
Obrázek 5 Vývoj vodní hodnoty sněhu (SWE) v povodí Bystřice při modelování hypotetických
situací od 25. 3. 2006 do 7. 4. 2006 na vybraných dílčích povodích v různých výškových
pásmech
Fig. 5 Simulated SWE in selected sub-basins in different elevation bands for simulated
variants from 25 Mar 2006 to 7 Apr 2006 in the Bystřice River basin
Shrnutí a závěry
V rámci výzkumu katedry fyzické geografie a geoekologie byla na experimentálních územích
v Krušných horách v roce 2010 provedena měření výšky sněhu a vodní hodnoty sněhu.
Změřená data budou postupně analyzována, především z hlediska vlivu vegetace na dynamiku
ukládání a tání sněhové pokrývky. Dále byly pomocí koncepčního modelu HEC-HMS a
metody teplotního indexu provedeny simulace vlivu lesa a otevřených ploch na průběh
akumulace a tání sněhové pokrývky a na následný odtok ze sněhu na příkladu jarní povodně
2006 způsobené vysokými teplotami, vysokým úhrnem kapalných sráţek a následným táním
sněhové pokrývky v povodí.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 49
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Výsledky modelování ukázaly na nejednoznačnost hodnocení vlivu lesa a otevřených ploch
na odtok z povodí v případě, ţe událost je tvořena více vlnami. V případě lesa sice u první
vlny dojde k výraznému sníţení, naproti tomu zůstanou v povodí vyšší zásoby sněhu, které
mohou způsobit vyšší kulminaci případné druhé vlny. Přesto lze na základě výsledků
předpokládat, ţe kulminační průtoky v případě zalesnění nebudou dosahovat tak vysokých
hodnot, jako v případě vyššího zastoupení otevřených ploch.
Modelování sráţko-odtokových procesů v povodí ukázalo na řadu nejistot vyplývajících
jednak ze vstupních dat a jednak z pouţitého modelu a modelovacích technik. Jednu z nejistot
představuje samotný princip měření sněhu v povodí a interpretace dat. Nejistota pouţitého
modelu vychází především z parametrizace sněhového modelu (určení teplotního faktoru tání
nebo infiltrace vody do půdy) a průběhu výpočtu (nezohlednění denního chodu tání). Je třeba
zdůraznit, ţe získané výsledky jsou příkladem v povodí s konkrétními fyzicko-geografickými
podmínkami a pro konkrétní příčinnou situaci. Proto je důleţité při interpretaci vnímat spíše
rozdíly a trendy v provedených simulací spíše neţ absolutní hodnoty modelovaných
povodňových vln a důkladně hodnotit nejistoty vzniklé při sběru a interpretaci dat a
následném pouţití sráţko-odtokového modelu a jeho metod.
Resumé
The measurements of snow depth and snow water equivalent was done in experimental
catchments in the Krušné Mountains during winter 2009/2010. Data will be consecutively
analysed, taking into account mainly the impact of vegetation cover on snow accumulation
and melting dynamics. Simulations of the effect of forests and open areas on the dynamics of
snow cover deposition and melting and on the subsequent runoff from snow were done in the
rainfall-runoff model HEC-HMS. Runoff simulation was done for the period of the spring
flood in 2006. The effect of the factors mentioned in the paper on the course of snow melting
and runoff was observed using the temperature index model.
The results indicated an ambiguity in the evaluation, namely in a situation where the event
consists of two waves. It is true that a considerable decline can be seen for the forest. On the
contrary, higher amounts of snow remain in the river basin, which may cause higher
culmination of any potential second wave. In spite of that, it can be assumed based on the
results that the culmination flows shall not reach as high values for the case of forests as for
the case of higher representation of open areas.
Modelling of rainfall-runoff processes in the river basin indicated that a number of
uncertainties exist, which follow from input data and also from the model and modelling
techniques applied. One of such uncertainties consists in the principle itself of snow
measurement in the river basin, and data interpretation. Uncertainties of the model applied
stem particularly from parametrization of the snow model (determining the degree-day factor
or water infiltration in the soil) and from the course of the calculation (failure to take into
account the diurnal melting process). It should be emphasized that the results obtained
provide an example for a river basin with specific physical-geographic conditions and for a
specific causal situation. Therefore in any interpretation efforts, it is important to take notice
of the differences and trends in the undertaken simulations, rather than absolute values of the
modelled flood waves, and to thoroughly evaluate the uncertainties created during data
collection and interpretation and during subsequent application of the precipitation-runoff
model and its methods.
Seznam literatury
Beven, K. J. (2001). Rainfall-Runoff Modelling, The Primer. Chichester: John Wiley & Sons,
360 s.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 50
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
EEA (2010). Corine land cover [online]. [cit. 2010-05-26], Copenhagen: European
Environment Agency. <http://www.eea.europa.eu/data-and-maps>.
Federer, C. A., Pierce, R. S., Hornbeck, J. W. (1972). Snow management seems unlikely. In
Proceedings Symposium on Watersheds in Transition, American Water Resources
Association, 212-219.
Jeníček, M., Kocum, J., Jelínek, J. (2008). Monitoring sněhové pokrývky v povodí Rokytky
v letech 2007 a 2008. In Broţa, V., Szolgay, J., Fošumpaur, P. (Eds.). Extrémní
hydrologické jevy v povodích. Praha: ČVÚT, 227-236.
Jeníček, M. (2009). Runoff changes in areas differing in land-use in the Blanice River basin –
application of the deterministic model. Journal of Hydrology and Hydromechanics, 57, 3,
154-161.
Kocum, J., Jelínek, J., Jeníček, M. (2009). Monitoring sněhové pokrývky a vyhodnocení
sněhových zásob na Šumavě a v Krušných horách. In Hanková, R., Klose, Z., Pavlásek,
J. (Eds.) XIV. Medzinárodné stretnutie snehárov. Praha: Česká zemědělská univerzita,
105-113.
Pobříslová, J., Kulasová, A. (2000). Ukládání a tání sněhu v lese a na odlesněných partiích
Jizerských hor. Opera Corcontica, 37, 113-119.
Scharffenberg, W. A., Fleming, M. J. (2009). Hydrologic Modeling System HEC-HMS,
User’s Manual. Davis: USACE, 289 s.
MONITORING SNĚHOVÉ POKRÝVKY Z DAT DPZ
Kateřina Spazierová, Lukáš Brodský
Gisat s.r.o., Praha
Úvod
Druţicová data jsou dnes jiţ neodmyslitelně spjata s řadou oborů lidské činnosti. Vedle
klasického vyuţití ve vojenských aplikacích, zemědělství, lesnictví, geografii, meteorologii
apod. nachází své uplatnění i např. v hydrologii. Zejména rychlý technologický vývoj v
oblasti dálkového průzkumu Země (DPZ), umoţnil přesun tohoto oboru z oblasti výzkumné a
vojenské do komerční sféry. Velký potenciál tkví především v rychlosti a komplexnosti sběru
dat z rozsáhlých území, stejně jako v aktuálnosti, přesnosti a objektivnosti těchto informací.
Cílem tohoto příspěvku je informovat o moţnosti vyuţití dat DPZ pro monitoring sněhové
pokrývky na území České republiky. Pozornost bude věnována optickým i radarovým datům
a odvozeným produktům. Problematika byla řešena v rámci projektu FLOREO programu
PECS ESA zaměřeného na vybudování systému monitoringu vzniku povodňového jevu na
regionální a národní úrovni ČR a vizuální prezentaci výsledků pomocí webového portálu a
mapového serveru. Hlavním cílem tohoto systému spojujícího vyuţití dat dálkového
průzkumu Země a in-situ dat je podpora stávajících monitorovacích činností, zejména tání
sněhu a povrchového odtoku vody, jeţ významně přispívají ke vzniku povodní. Celý systém
tvoří dvě hlavní části, první je zaměřena na monitoring sněhové pokrývky a tání sněhu z dat
DPZ a druhá na modelování a monitorování povrchového odtoku vody prostřednictvím
druţicových dat a in-situ dat. Předkládaný příspěvek se věnuje pouze první části.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 51
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Monitoring sněhové pokrývky a tání sněhu z dat DPZ
Tématu monitoringu sněhové pokrývky a tání sněhu z dat DPZ je v projektu FLOREO
věnována značná pozornost. V první řadě bylo nutné zváţit moţnosti, které jednotlivé scény
z různých druţic a senzorů přinášejí. Kromě toho vyvstala také otázka zda pouţít data optická
či radarová. Následující kapitola přináší diskusi tohoto problému.
Optická data
Pro účely monitorování sněhové pokrývky České republiky bylo testováno celkem šest typů
druţicových scén. Hlavní kritéria rozhodující o vhodnosti vybraných dat jsou prostorová a
časová rozlišovací schopnost, pořizovaná spektrální pásma a jejich dostupnost. Vedle dat
nízkého prostorového rozlišení, jako jsou NOAA a MSG, byla zkoušena i data středního
rozlišení (MERIS a MODIS) a scény vysokého rozlišení (AWiFS a SPOT). Diskutována je i
moţnost vyuţití dat z druţic systému Sentinel-2, jejichţ vypuštění je plánováno na rok 2013.
Meteorologické druţice MSG a NOAA
Scény z meteorologických druţic METEOSAT - MSG (Meteosat Second Generation) a
NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) se staly první testovanou
skupinou dat. K meteorologickým předpovědím pouţívané scény MSG s prostorovým
rozlišením 3 km jsou pořizovány kaţdých cca 15 minut, coţ je jejich hlavní předností. Pro
účely monitoringu sněhové pokrývky však není uvedené prostorové rozlišení dostačující a
proto jsme přistoupili k datům podrobnějším. Konkrétně ke scénám z druţice NOAA, jejichţ
prostorové rozlišení 1 km se však také ukázalo jako příliš hrubé. Z tohoto důvodu jsme se
zaměřili na data s větším prostorovým rozlišením. Ukázku scény MSG a NOAA přináší
následující obrázky č. 1 a 2.
Obr. 1.: METEOSAT - MSG (Meteosat Second Generation) - standardní druţice pouţívaná
ČHMÚ, rozlišení 3 km
Fig. 1: METEOSAT - MSG (Meteosat Second Generation) - standard satellite used by CHMI,
spatial resolution 3 km
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 52
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obr. 2: NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) - rozlišení 1 km, perioda
snímání 1 den
Fig. 2: NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) - spatial resolution 1 km,
revisit time 1 day
Data středního rozlišení – MERIS a MODIS
Multispektrální senzor MERIS (Medium Resolution Imaging Spectrometer) nesený druţicí
Envisat provozované ESA (European Space Agency) od roku 2002 pořizuje data v 15ti
spektrálních pásmech v prostorovém rozlišení 300 m. Scény MERIS splňují se svou
prostorovou rozlišovací schopností a periodou snímání jeden den základní kritéria. Střední
infračervené pásmo (SWIR), nezbytné pro odlišení sněhu od oblačnosti, však není tímto
senzorem pořizováno. Ve vlnových délkách spektrálního kanálu SWIR jsou patrné největší
rozdíly v odrazivosti mraků a sněhové pokrývky. Své uplatnění scény MERIS nachází
v projektu FLOREO jako zdroj informací o krajinném pokryvu (fCover, FAPAR).
Obr.3: Envisat MERIS (Medium Resolution Imaging Spectrometer) - rozlišení 300 m, perioda
snímání 1 den
Fig. 3: Envisat MERIS (Medium Resolution Imaging Spectrometer) - spatial resolution 300
m, revisit time 1 day
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 53
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Senzor MODIS (Moderate-resolution Imaging Spectroradiometer) umístěný na palubě druţice
Terra provozované NASA od roku 1999 se stal stěţejním zdrojem druţicových dat pro
monitoring sněhové pokrývky projektu FLOREO. Multispektrální senzor pořizuje optická
data v prostorovém rozlišení 250 m s periodou snímání 1 den. Vedle prostorové a časové
rozlišovací schopnosti je nespornou výhodnou těchto dat také přítomnost středního
infračerveného pásma. V rámci projektu FLOREO jsou scény MODIS zpracovávány a
poskytovány uţivatelům prostřednictvím mapového serveru kaţdý den. Stejně tak klasifikace
sněhové pokrývky a další produkty k jejichţ tvorbě se vyuţívají. Následující obrázek č. 4 je
ukázkou scény Terra MODIS z 7. 3. 2010.
Obr. 4: Terra MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer) - rozlišení 250 m,
perioda snímání 1 den
Fig.4: Terra MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer) - spatial resolution
250 m, revisit time 1 day
Data vysokého rozlišení – IRS a SPOT
Scény s vysokým prostorovým rozlišením jsou dostupné pouze z komerčních druţic.
Faktorem limitujícím jejich vyuţití je tedy především cena pořízení.
Scény IRS AWiFS by díky svému prostorovému rozlišení 56 m a snímání ve středním
infračerveném pásmu byly vhodným zpřesněním monitoringu sněhové pokrývky. Bohuţel 5ti
denní perioda snímání zapříčiňuje, ţe v období tání sněhové pokrývky neposkytují dostatečně
aktuální informace a vyšší perioda snímání také sniţuje pravděpodobnost pořízení bezoblačné
scény resp. scén. K pokrytí území celé České republiky je totiţ potřeba více snímku např.
následující ukázka (obr. 5) vznikla kombinací 2 scén.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 54
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obr. 5: IRS AWiFS - rozlišení 56 m, perioda snímání 5 dní
Fig. 5: IRS AWiFS - spatial resolution 56 m, revisit time 5 days
K datům vysokého rozlišení patří i SPOT5 s rozlišením 10 m. Velikost jedné scény je
60x60 km, velké mnoţství scén potřebných pro pokrytí celé ČR by tak bylo velmi nákladné.
Své vyuţití však mohou nacházet v případech, kdy je zkoumáno pouze malé území. Perioda
snímání 3 dny by v některých situacích rychlého odtávání sněhové pokrývky mohla být příliš
dlouhá.
Obr. 6: SPOT 5 HRG2 - rozlišení 10 m, perioda snímání 3 dny
Fig. 6: SPOT 5 HRG2 - spatial resolution 10 m, revisit time 3 days
Sentinel-2
V neposlední řadě se pozornost upírá na druţice systému
Sentinel – 2, jejichţ vypuštění je plánováno na rok 2013.
Optická data s 13ti spektrálními pásmy a prostorovým
rozlišením 10, 20 a 60 m by se mohla stát dostupnou
alternativou pro monitoring sněhové pokrývky ve větším
rozlišení. Doba oběhu pohybující se od 3 do 5 dní není ideální,
ale tento nedostatek by mohl být vykompenzován prostorovým
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 55
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
rozlišením a poskytováním těchto dat zdarma. Mohla by se tak stát doplňkem popř.
zpřesněním denních scén s niţším prostorovým rozlišením.
Radarová data
Projekt FLOREO vyuţívá k monitorování sněhové pokrývky kromě optických dat také data
radarová. Jejich nespornou výhodou je nezávislost na oblačnosti a denní době. Jedná se však o
méně obvyklý zdroj informací vyţadující sloţitější a náročnější postup zpracování. Radarový
snímek je měřením pouze na jedné vlnové délce, tudíţ pro monitoring sněhové pokrývky je
nutná kombinace více snímků. Vyuţitá metoda umoţňuje mapovat pouze tající sníh
obsahující dostatečně velký obsah kapalné vody.
ENVISAT ASAR
Projekt FLOREO vyuţívá scény ENVISAT ASAR s rozlišením 150 m. Východní část České
republiky je jimi pokryta cca 5x a západní 3-4x do měsíce. Celá Česká republika je zpravidla
na snímána jednou za 10 aţ 14 dní.
Postup zpracování radarových dat zaloţený na metodice určování sněhové pokrývky známé
z literatury ověřovala v rámci projektu FLOREO PřF UK a firma GISAT v současné době
pracuje na její implementaci do operačního systému. Základ představuje porovnání dvou scén
ENVISAT ASAR, referenční a aktuální. Celý proces zpracování začíná staţením aktuální
scény ENVISAT ASAR (obr. 7) a nalezením referenčního snímku. Oba snímky musí být
pořízeny ze stejného orbitu čímţ se minimalizuje vliv geometrického zkreslení. Snímek
s aktuální sněhovou pokrývkou obsahuje tající sníh a naopak referenční snímek by měl být
pořízen v období bez sněhové pokrývky popř. se zmrzlým sněhem. Dále musí být splněna
podmínka zachování krajinného pokryvu v období mezi pořízením dvojice snímků. Změny
krajiny ve scéně ovlivňují odrazivost radarových vln v C pásmu a mohou degradovat
výslednou klasifikaci sněhové pokrývky. Po získání vhodné dvojice snímků je vytvořen
rozdílový snímek, který je následně převeden mapovací funkcí na pravděpodobnost výskytu
sněhové pokrývky. Prahová hodnota pro stanovení výskytu sněhové pokrývky je určována na
základě měření na meteorologických stanicích, podle klasifikace získané z optických dat nebo
experimentálně. Výsledkem zpracování radarových dat je mapa pravděpodobnosti výskytu
sněhové pokrývky, kde pravděpodobnost je vyjádřena v % (viz. obr. 8).
Obr. 7: ENVISAT ASAR (Advanced Synthetic Aperture Radar) - rozlišení 150 m, 3 – 5 přeletů
nad ČR měsíčně (pokrytí celé ČR: 10 – 14 dní)
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 56
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Fig. 7: ENVISAT ASAR (Advanced Synthetic Aperture Radar) - spatial resolution 150 m,
revisit time from 3 to 5 times per month
Obr. 8: Klasifikace sněhové pokrývky ze scény ASAR
Fig. 8: Classification of snow cover based on ASAR
Produkty z klasifikace scén MODIS
Získaná maska sněhové pokrývky ze scén Terra MODIS popř. ENVISAT ASAR umoţňuje
další zpracování. Typickým příkladem je analýza výskytu sněhu dle krajinného pokryvu,
nadmořské výšky či sklonitosti terénu. Všechny tyto faktory mající vliv na tání sněhové
pokrývky a následný povrchový odtok mohou být prezentovány jednak jako mapa, graf nebo
tabulka. Ukázku přináší následující obrázek č. 9 uvádějící rozloţení sněhové pokrývky
v povodí Horního a Středního Labe dle nadmořské výšky z 3. 4. 2009.
Obr. 9: Ukázka rozloţení sněhové pokrývky dle nadmořské výšky v povodí Horního a
Středního Labe
Fig. 9: Example of distribution of snow cover by elevation in basin Horní a Střední Labe
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 57
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Závěr
Určování rozsahu sněhové pokrývky z dat dálkového průzkumu Země přináší nové informace
pro stávající monitorovací činnosti. Jejich začlenění do jiţ fungujících předpovědních modelů
by mohlo znamenat zpřesnění podkladů potřebných pro vyhodnocení aktuální povodňové
situace. Implementace celého konceptu do monitorovacího systému demonstruje operační
vyuţití DPZ a in-situ dat pro včasné varování před moţností vzniku povodně. Optická data a
SAR druţicové technologie s vysokou frekvencí pořízení (v nejlepším případě denně) a
širokým záběrem jsou důleţitým prvkem takovéhoto systému.
Všechny monitorovací sluţby jsou dostupné přes mapový server FLOREO
(http://mapserver.floreo.cz) a také prostřednictvím globálního portálu SSE.
Resumé
This paper informs about the possibility of using Earth Observation data for monitoring of
snow cover in the Czech Republic. The attention is paid to the optical and radar data and also
products derived from MODIS snow cover classification. This issue was studied in the project
FLOREO. FLOREO (Demonstration of ESA Environments in support to FLOod Risk Earth
Observation monitoring) is oriented on development and implementation of relevant EObased services in the Czech Republic to support existing hydrological monitoring activities,
especially snow melt and surface water runoff contributing to flooding events. The system
consists of two main parts accordingly, the first is snow cover and snow melt monitoring
driven mainly by EO data and the other is surface water runoff modeling and monitoring
driven by synergy of in-situ and EO data. This article discusses only snow cover monitoring
by Earth Observation technology.
Snow cover and snow melt monitoring system is implemented as hybrid model that provides
information derived from combined snow products of Terra MODIS, Envisat ASAR and
degree day model. We also examined the EO data from optical satellite METEOSAT, NOAA,
Envisat MERIS, IRS AWiFS and SPOT5. The monitoring information is provided weekly in
spatial resolution of 250 m over the whole region of the Czech Republic.
The implementation of the complex concept into monitoring system demonstrates operational
use of EO and in-situ data for early warning flood hazard. The Middle-Resolution optical and
SAR satellite technology with frequent acquisitions (at best daily) and wide swath is
important element of such a system. All monitoring services are available through the map
server FLOREO (http://mapserver.floreo.cz/) and global portal SSE.
Literatura
Bartsch, A. et al. (2007): Monitoring of spring snow melt with ENVISAt ASAR WS in the
Eastern Alps by combination of ascending and descending orbits, in Proceedings “ENVISAT
Symposium 2007”, Montreux, Switzerland, pp. 23-27 April 2007.
ESA Sentinel-2 Team (2010): GMES Sentinel-2 mission requirements document. ESA, 42 p.
Malnes. E., Guneriussen, T. (2002): Mapping of snow covered area with RADARSAT in
Norway, IEEE International Geoscience and Remote Sensing Symposium, vol.1, pp. 683 –
685.
Malnes, E., Storvold, R. (2004): Near Realtime Snow Covered area mapping with ENVISAT
ASAR Wideswath in Norwegian Mountaineous Areas, In Proceedings: ENVISAT and ERS
Symposium, Saltzburg.
Nagler, T., Rott, H. (2000): Retrieval of wet snow by means of multitemporal SAR data,
IEEE Transactions on Geoscience and Remote Sensing, vol. 38, pp. 754 – 765.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 58
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Rott, H.; Nagler, T. (1995): Monitoring temporal dynamics of snowmelt with ERS-1 SAR,
International Geoscience and Remote Sensing Symposium, 1995. IGARSS '95. 'Quantitative
Remote Sensing for Science and Applications', vol. 3, pp. 1747-1749.
Salomonson, V.V., Appel, I. (2003): Estimating fractional snow cover from MODIS using the
normalized difference snow index, Remote Sensing of Environment, vol. 89, pp. 351–360.
Sirguey, P., Mathieu, R., Arnaud, Y. (2008): Subpixel monitoring of the seasonal snow cover
with MODIS at 250 m spatial resolution in the Southern Alps of New Zealand: Methodology
and accuracy assessment. Remote Sensing of Environment, vol. 113, pp. 160–181.
Storvold, R., Malnes, E., Lauknes, I. (2005): Using ENVISAT ASAR wide swath data to
retrieve snow covered area in mountainous regions, in EARSeL eProceedings 4, 2/2005.
Šobra, Josef (2008): Nová generace druţic ESA pro GMES – Sentinel 1-5.
(http://www.czechspace.cz/cs/gmes/nova-generace-druzic-esa-vyvijenych-gmes-sentinely-15).
Vermote, E. F., Kotchenova, S. Y., Ray, J. P. (2008): MODIS Surface Reflectance User’s
Guide Version 1.2, MODIS Land Surface Reflectance Science Computing Facility
( http://modis-sr.ltdri.org).
METEOROLOGICAL ELEMENTS AND THE STABILITY OF
SNOW COVER IN THE WINTER 2009/10
Dr Anna Fiema
Institute of Meteorology and Water Management, Cracow, Poland
An avalanche – is on one hand “a separated mass of snow which flows down the slope of the
mountain”. On the other hand we can also describe this phenomenon as a loss of balance in a
snow cover which causes snow masses, driven by their own weight, to move with some speed
along a surface with a bigger or smaller slope. Schematically, we can consider the snow cover
as a balanced substance on a sloping surface influenced by two types of forces. One of the
forces draws the snow masses down the mountain and the other one causes the snow to
remain on the spot. The forces which draw the snow down the slope generally depend on its
weight the same as, potentially, an additional increase of weight on the surface of the snow
cover. The forces which retain snow masses on the sloping surface are friction forces which
act as “anchors” and resist the forces drawing the snow down the slope.
To make the occurrence of an avalanche possible, the forces causing the snow to flow down
the slope have to be bigger than the forces which stop snow masses on the spot. However the
snow is never an inert material. On the contrary, it is always in the state of evolution, which
never changes despite the meteorological conditions. One type of forces always dominates the
other, either the one causing the snow to remain on the spot or that which makes it move.
This is really surprising that since the beginning of a snow period 2009/2010 until the end of
February, with such a thin snow cover, we had so many avalanche accidents engaging people.
Maybe there were so many of them because of people’s belief that avalanches occur only
when there is lots of snow. But it is not true. Snow crystals and grains, which constituted the
layers of the February snow cover, were characterized by a very small cohesion among them.
The deeper layer the smaller cohesion. In the region of Lake Morskie Oko, almost for the
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 59
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
whole month, in the layer of snow cover approaching the ground (about 20 cm), depth hoar
was observed (Fig. 1, 4).
Fig. 1 Stratographic profile of snow cover - on the 10th and 17th of February 2010, Lake
Morskie Oko 1408 m above the sea level
Despite the small amount of snow (little above 50 cm), and the fact that its weight was not so
heavy (about 300 kg/m3), an additional increase of weight on the surface of the snow cover
(caused by a human factor), could easily produce an avalanche. It was proved by weekly
measures of the snow cover, e.g. resistance to pressure tests through sounding by stamping
(Fig. 2). A sonde was immersed in the snow cover in two stages: 2 and 57cm (Fig. 1).
Fig. 2 Sounding by stamping
Obviously other factors, e.g. wind or air temperature, influenced a very low snow cover
stability too. We should always remember that even the smallest amount of snow on a slope
undergoes the rules of physics. Meteorological conditions are very important and, at the same
time, very changeable factors, very often difficult to be forecasted, which cause avalanches to
occur. Among those factors the most important are:
- atmospheric precipitation,
- air temperature,
- wind.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 60
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
The atmospheric precipitation brings about the formation and increase of the snow cover.
50 centimeters is considered to be the critical point of the snow cover thickness, at which
avalanches may occur. The more new snow falls in the shorter time, the bigger avalanche
danger, as in such conditions the self-stability of the snow cover is impossible. The sudden
increase of a new snow layer up to about 30 cm of height is a sign of the avalanche danger.
When the snowfall is long-lasting and intensive, the critical point of the snow increase equals
5 cm/h. The ratio between the increase of snow cover and the speed of its subsidence is very
important for the avalanche dangers caused by the snowfall. If the increase is slower, then
binding of snow crystals and the creation of a new layer on the old foundation is performed
properly. It guarantees the snow cover stability. If though the increase of the new snow layer
is faster than the process of snow subsidence, then the loss of balance takes place. Such
phenomenon was observed in October and November 2009. The increase of snow cover on
Hala Gąsienicowa was 99 cm/4 days and nights. The snow subsidence was very slow and still
the avalanche activity was not observed (Fig.3, Fig.4).
[cm]
Hala Gąsienicowa 1520m n.p.m.
120
100
80
60
40
20
0
X
XI
Fig.3. Thickness of snow cover in October and November 2009 on Hala Gąsienicowa, 1520m
above the sea level
Fig. 4. Stratographic profile of snow cover on the 14th and 21st of October 2009 on Hala
Gąsienicowa 1520m above the sea level
The next meteorological factor - air temperature – is one of the fundamental elements
influencing the course of metamorphosis of snow in the snow cover and the formation of its
layers. As snow is a very bad heat conductor, the penetration of the temperature down the
snow cover is carried out with a considerable delay. The distribution of temperatures in the
snow cover profile is diverse and dependent on the snow cover thickness, structure and the
time of air temperature influence on the snow cover. The biggest fluctuations and usually the
lowest temperatures appear in the 20-centimetre-layer of snow cover approaching the ground,
called an active layer. The migration of water steam particles is performed from the lower
warmest layers upwards. It causes porosity and loosening of the lower layers and, as a
consequence, leads to a shaky balance of the snow cover. Low temperatures in upper layers of
the snow cover lead to the creation of the so-called depth hoar, constituting the slide layer
(Fig. 5).
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 61
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
The influence of low temperatures also causes the so-called counteraction phenomenon,
namely shrinking of snow mass, which leads to the appearance of fractures and cracks. At a
longer time of plus temperature influence on the snow cover the saturation of water down the
snow takes place. If water drops do not meet the freezing point, wet snow is created. When
the content of water in the snow reaches 10% a self-occurrence of avalanches may occur (in
the time of spring).
Fig. 5. Stratographic profile of snow cover on the
3rd, 10th , 17th and 24th of February 2010, Lake
Morskie Oko 1408m above the sea level (as a result
of prolonging low air temperatures the depth hoar
was present in the layer approaching the ground
almost for the whole February).
Wind (direction and speed), in the connection with the ground conditions, is one of the most
important factors conductive to the occurrence of avalanches. Its influence consists in
deflation and ramming snow on the windward slopes. The wind carries snow and leads to its
gathering on ridges (overhangs) and leeward slopes (wedges, pillows). It powders and breaks
snow crystals during their transport.
[º]
36
30
25
[m/s]
27
Decembe
20
18
15
10
9
5
0
0
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
36
30
25
27
January
20
18
15
10
9
5
0
0
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
36
30
25
27
February
20
18
15
10
9
5
0
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
Fig. 6. Average speed and direction of wind on Kasprowy Wierch (grey color shows direction
[º], red color stands for the speed [m/s]).
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 62
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
In the winter period 2009/10 in Poland we dealt with some kind of snow inversion. It
consisted in the fact that almost the whole Poland, apart from its southern part, said one thing
– it was extremely snowy. To illustrate, the maximum thickness of snow cover in February on
Hala Gąsienicowa reached 54cm (1520m above the sea level), which was almost the same
amount as in Warsaw – 53cm (110m above the sea level). In spite of so little thickness of
snow cover in the Tatra Mountains, strong wind transported the snow causing spatial
diversity in its thickness. The wind of over 10m/s often blew, which caused the formation of
snow overhangs. Depending on the speed of wind, amount of transported snow and its
properties, the overhangs in the Tatras could reach several or even a dozen or so meters. The
wedges created on the leeward slopes were also a danger due to big amounts of additionally
gathered snow. It was probably one of the reasons of the avalanche occurrence in the region
of Kocioł near Rysy on the 30th of December 2009 (3 fatalities). Almwind, apart from
transporting snow, caused a sudden increase of temperature, which led to rapid changes in the
snow structure as a consequence.
Summary
Until the end of February 2010 as much as 39% of recorded avalanches in the Polish Tatras
were caused by man (Fig. 7). Even if the general features of the lack of stability in snow cover
are recognized, many particulars of the avalanche creation are not understood. In particular
territories avalanches are predicted mainly empirically, based on experience. And even if the
avalanches traverse the same paths each year and the dangerous zones are known, it
sometimes happens that exceptional weather conditions can produce exceptional avalanches,
even if the snow cover thickness reaches 50cm. The avalanche can occur anywhere, it is
sufficient that snow is deposited on the surface with a considerable slope.
2009/2010 (to February)
39% !
$
1161
$
1894
$
1704
$
1829
1653
$
$
2004
$
$
2192
2087
$
$
$
1991
$
$
2112
$
$
$
2155
$
2301
$
$
2291
$
$
$
2115
$
$
2003
$
2066
$
$
$
2235
$
2172
$
$
$
2078
$
$
$
$
2070
$2259
$
$
2159
$
2499
Fig. 7. Places of avalanche occurrence (pink areas – avalanches caused by man – without
fatalities; black areas - – avalanches caused by man – with fatalities).
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 63
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
VÝZKUM BŘEČKOTOKŮ V ROCE 2010 NA KVHEM
Roman Juras, Jiří Pavlásek
Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování, Fakulta ţivotního prostředí,
Česká Zemědělská Univerzita v Praze
Úvod
Tento příspěvek popisuje především metodiku a rozšíření výzkumu břečkotoků a sněhových
vlastností spojených s tímto přírodním jevem. Juras (2009) popsal dosavadní problematiku
měření a výsledky z rozličných pokusů a analýz. V roce 2010 byl výzkum zaměřen spíše na
zlepšení metodiky výzkumu a na nazírání na problematiku břečkotoků v širších souvislostech.
Zadešťovací experiment
Jak bylo popsáno v některých zdrojích (Juras 2009, Nobles 1966), tak mechanismus vzniku
břečkotoku závisí především na vývoji sněhové pokrývky (především v období tání), ale
hlavně na dotaci vody do sněhu (např. Hestnes 1998). Největší zdroj vody pro břečkotoky
představují sráţky a tání (Gude et Scherer 1995, Hestnes et Sandersen 1987). Je dobře známo,
ţe akumulovaná voda ve sněhové pokrývce zmenšuje její pevnost a zároveň sniţuje smykové
tření (Onesti 1987). Tento fakt má často za následek vznik břečkotoků (Nobles 1966; Smart et
al 2000; Spusta et al 2003; Tómasson et Hestnes 2000) a mokrých lavin (Conway 1994;
Conway et Raymond 1993; Singh et Singh 2001). V této souvislosti je klíčové mít informaci
o vodní kapacitě sněhu (Liquid water holding capacity), která se definuje jako maximální
mnoţství vody ve sněhu v daném stádiu, jenţ je sníh schopen zadrţet proti gravitačním silám.
Vodní kapacita závisí na vlastnostech sněhové pokrývky, konkrétně na: hustotě, výšce, výška
ledových vrstev, tvaru a velikosti sněhových krystalů (Singh et Singh 2001). Obecně můţeme
říci, ţe sněhová matice je schopná udrţet 2-5% tekuté vody na svojí hmotnost (např. Singh et
Singh 2001).
Originální přístup k měření vodní kapacity sněhu ukázal Singh et al. (1997), který pomocí
zadešťovacího experimentu simuloval přírodní déšť a měřil průtok vody sněhovou matricí.
Tento přístup pomocí fyzikálního modelování se zadešťovacím experimentem se v roce 2010
začal uplatňovat i na KVHEM, FŢP, ČZU. V roce 2010 bylo vyvinuto zadešťovací zařízení
na simulaci dešťových sráţek. Jedná se o přenosné zařízení pouţitelné pro terénní měření.
Dešťový simulátor generuje umělý déšť, který následně dopadá na povrch sněhu, kde dále
perkoluje a časem vytéká. Část tekuté vody sníh zadrţí (vodní kapacita sněhu), zbylá část
proteče aţ na rozhraní půda/sníh. Na tomto rozhraní se část infiltruje do půdy a část odteče po
povrchu půdy. Mnoţství odteklé vody je měřeno průtokoměrem. Objem absorbované vody do
sněhu se určí bilancí. Simulátor můţe generovat různé intenzity umělého deště, různé doby
trvání. Pokusy, které budou probíhat v zimě 2011, si kladou za cíl zjistit závislost vodní
kapacity sněhu na jeho hustotě a ostatních zmiňovaných vlastnostech. Výsledky mohou být
uţitečné pro rozšíření některých povodňových a lavinových predikčních modelů.
Měření pomocí referenční GPS
V roce 2010 bylo také provedeno měření zásoby sněhové pokrývky na Stříbrném hřbetě v
Krkonoších pomocí referenční GPS Leica 1200. Opět se jedná o rozšíření moţností studia
břečkotoků a jejich vzniku. Na této lokalitě je pravidelně pozorováno břečkové pole, ze
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 64
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
kterého můţe potenciálně vzniknout břečkotok (Juras 2009). Tavná voda ze sněhové
pokrývky je jedním ze zdrojů vody pro břečkotok (Hestnes et Sandersen 1987) a proto je
klíčové především stanovení mnoţství sněhu na sledované lokalitě. Hodnoty výšky sněhu
měřené v síti bodů můţeme intepolovat, čímţ dostaneme celkové rozloţení výšky sněhu na
území. Měřením hustoty a SWE v několika liniích a jejich následnou interpolací určíme
mnoţství tavné vody jako potenciální zdroj pro břečkotok. Objem odteklé vody ze sněhové
pokrývky je sledován ČHMU na vybraných profilech jako důleţitý faktor při odhadování
denních průtoků ve vodních tocích. Odhadování zásob sněhu pomocí referenční GPS
poskytuje alternativní metodu ke klasickému ručnímu měření sněhoměrnou latí. Výška
sněhové pokrývky byla měřena referenční GPS Leica 1200 ve 25 m gridu. Tato GPS je
schopna měřit s přesností aţ 1 cm ve všech třech osách. Naměřené body výšky sněhu se
následně interpolují pro získání celkové rozloţení výšky sněhové pokrývky na sledované
lokalitě. Podobným způsobem byl získán také digitální model terénu (DMT), kdy se opět se
nejdříve vytyčí síť bodů po 25 m, na kterých se následně zaměří souřadnice pomocí GPS.
Interpolací těchto bodů v programu ArcGIS se získá celkový DMT. Nakonec se obě vzniklé
vrstvy od sebe odečtou, tak vznikne vrstva výšek sněhu. Z této vrstvy se následně získá
celkový objem sněhové pokrývky, potaţmo potenciální objem tekuté vody. Měření bylo
prováděno několikrát během období tání, tak aby byla moţnost vymodelovat změnu objemu
sněhové pokrývky v závislosti na meteorologických podmínkách. Veškeré výsledky budou
publikovány během roku 2011.
Porovnání vlastností sněhové pokrývky v Krkonoších a v Abisku
Poslední výzkum týkající se břečkotoků se zaměřil na srovnání vlastností sněhové pokrývky v
Krkonoších a ve švédském Abisku, které bylo vybráno z několika důvodů:
Vyskytují se zde pravidelně břečkotoky a proto slouţí jako modelová srovnávací lokalita.
Horní partie Krkonoš a Abisko můţeme označit jako oblasti tundry a proto lze očekávat jisté
podobnosti přírodních fenoménů.
Výzkumné práce v Abisku proběhly na přelomu května a června, to znamená v období, kdy je
nejpravděpodobnější výskyt břečkotoků, neboť probíhá období tání (Nyberg 1985).
Výzkumné práce zahrnovaly především průzkum lokalit, které popsal ve své práci Nyberg
(1985). Během průzkumu se vykopalo několik sněhových profilů na vybraných lokalitách a
pozorovaly se případné následky břečkotoků, tzn. různé nánosy, erozní rýhy, případně další
známky pohybu břečkotoku. Dále byla analyzována meteorologická situace za dané období.
Zde je nutno podotknout, ţe Abisko leţí ve sráţkovém stínu Abisko Mts. Meteorologická
stanice se nachází u jezera Torneträsk mezi dvěma horskými masívy. Sráţková data proto
musíme brát s rezervou, protoţe především sráţková data jsou podhodnocena. Během
průzkumných prací byly známky po výskytu břečkotoku objeveny na dvou lokalitách
(Kärkevagge a Rakasjokk). Břečkotok se pravděpodobně vyskytl i na lokalitě Västliga
(Jonasson in verb. 2010). Bohuţel nebyl pozorován ţádný břečkotok přímo, ale vţdy pouze
jeho následky. Všechny události byly pravděpodobně způsobeny mohutnými dešti na konci
května 2010 (Obr. 1). Srovnáme-li události z Abiska a z Krkonoš, tak v Krkonoších vznikla
břečka pouze následkem tání, kdeţto v Abisku byly události způsobeny pravděpodobně
následkem deště v kombinaci s táním. Podrobnější analýza bude zpracována na konci
projektu v roce 2011.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 65
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obr. 1 – Vývoj základních meteorologických charakteristik v měsíci květnu ve švédském
Abisku. V tomto období vrcholí tání. Sníh na stanici Abisko sice roztál sníh v první třetině
měsíce, ale na okolních horách se běţně vyskytovala pokrývka vysoká 50 – 100 cm i na
začátku června. 30.5.2010 byl změřen sněhový profil na Rakasjokk (Obr. 2). Důleţitá je
především dešťová událost z 26.5.2010, která pravděpodobně způsobila několik břečkotoků v
oblasti. Vzhledem k umístění meteorologické Abisko ve sráţkovém stínu, můţeme
předpokládat, ţe břečkotoky byly způsobeny ještě mohutnějšími dešti. Následky břečktotoků
byly pozorovány na lokalitě Rakasjokk (Obr. 7) a Kärkevagge (Obr. 6).
Obr. 2 – Sněhový profil z lokality Rakasjokk. Za povšimnutí stojí především spodní část
profilu vrstva 28-7 cm. Tato vrstva se vyznačovala poměrně malou tvrdostí a hustotou
s relativně velkými sypkými ostrohrannými krystaly. Šlo pravděpodobně o metamorfovanou
dutinovou jinovatku, která se v tamějším chladném klimatu tvoří velmi často. Dutinová
jinovatka se vyznačuje malou pevností a tvrdostí a velkými dutinovými krystaly. Je to zároveň
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 66
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
častá příčina vzniku břečkotoků (Hestnes 1998, Nyberg 1989, Hestnes et Bakkehøi 2004) a
lavin (McClung et Schaerer 2006; Satyawali 1998). Pokud se do této vrstvy dostane voda, tak
velmi malé smykové tření má za následek pohyb sněhové masy.
Obr. 3 – Sněhový profil na spodní části lokality Stříbrný hřbet. Sněhová pokrývka v té době jiţ
rychle tála. Za zmínku stojí podobnost především vertikálního vývoje velikosti zrna a tvrdosti.
Ve spodní části se vyskytly dvě sypké vrstvy s velkými krystaly a malou tvrdostí (20-12 cm, 105 cm). Jednalo se pravděpodobně opět o metamorfovanou dutinovou jinovatku. Zde můţeme
vysledovat podobnost ve struktuře sněhové pokrývky na Stříbrném hřbetě a v Abisku, ze které
se později vytvoří břečka nebo břečkotok.
Obr. 4 – Na Lokalitě Stříbrný hřbet (stanice Luční bouda) bylo pozorováno velké břečkové
pole 25.4.2010. Břečka se vytvořila na místě rozsáhlého rašeliniště poblíţ polských hranic.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 67
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Na rozdíl od Abiska nebyly na Stříbrném hřbetě zaznamenány skoro ţádné sráţky a břečka
tak pravděpodobně vznikla pouze následkem tání. Na Obr. 3 je znázorněn sněhový profil,
který byl vykopán poblíţ břečkového pole. Na místě sněhového profilu ale ţádná břečka
nebyla pozorována, coţ potvrzuje, ţe se jedná pouze o lokální jev.
Obr. 5 - Organický materiál nanesený břečkotokem na lokalitě Kärkevagge, který byl
akumulován na několika místech. Na sněhu byly pozorovány vrstvy hlíny (výška nánosu 5-10
cm) a říčních sedimentů (výška nánosu 10-15 cm). Největší nános dosahoval délky 16 m a
šířky 2 m.
Obr. 6 – Stopy po břečkotoku pozorované 31.5.2010 na lokalitě Kärkevagge. Z této oblasti
popisuje břečkotoky například Gude & Scherer (1995). Tento pozorovaný břečkotok byl
mnohem většího rozsahu neţ druhý břečkotok na lokalitě Rakasjokk (Obr. 7). Celková délka
se ale kvůli nepřístupnosti terénu nepodařila změřit.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 68
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obr. 7 – Rakasjokk 30.5. 2010. Koryto vymleté následkem břečkotoku, který strhl také velké
mnoţství organického materiálu (listy, větve apod.), nános ovšem neobsahoval hlínu. Rozměry
vymletého koryta byly: výška cca 50 cm, délka 23 m a šířka 3-4 m.
Literatura
Conway H., 1994: Physical processes in snowpack during melt or melt events. p: 1-8.
Conway H. et Raymond C. F., 1993: Snow stability during rain. Journal of glaciology, Vol.
39, p: 635-642.
Gude A. et Scherer D., 1995: Snowmelt and Slush Torrents: Preliminary Report from a Field
Campaign in Kerkevagge, Swedish Lappland. Geografiska Annaler. Series A, Physical
Geography, Vol. 77, No. 4, Paper from Symposium: Arctic and Alpine Geomorphology and
Environmental Change: s. 199-206.
Hestnes E., 1998: Slushflow hazard – where, why and when? 25 years of experience with
slushflow consulting and research. Annals of Glaciology 26: s. 370 – 376.
Hestnes, E. & Bakkehøi, S., 2004: Slushflow hazard prediction and warning, in Annals of
Glaciology 38: s. 45 – 51.
Hestnes, E. et Sandersen F., 1987: Slushflow activity in the Rana district, North Norway.
Avalanche Formation, Movement and Effects (Proceedings of the Davos Symposium,
September 1986). IAHS Publ. no. 162: s. 317-330.
Juras R., 2009: Nebezpečí břečkotoků na území KRNAP a moţnosti jejich predikce. Fakulta
ţivotního prostředí, ČZU v Praze, Diplomová práce, deponováno SIC ČZU, s: 123.
McClung, D. & Schaerer, P., 2006: The avalanche handbook 3rd ed., The Mountaineers
books: s. 342.
Nobles, L. H., 1966: Slush avalanches in northern Greenland and the classification of rapid
mass movement. International Assocciation Science Hydrology, publ. 69: s. 267-272.
Nyberg, R., 1985: Debris flow and slush avalanches in Northern Swedish Lappland. Lunds
Univ. Geogr. Inst., Medd., Avh. XCVII.
Nyberg, R., 1989: Observations Swedish Mountain Area. Geografiska 3/4 (1989): s. 185-198.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 69
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Onesti, J. O., 1987: Slushflow release mechanism: A first approximation. Avalanche
Formation, Movement and Effects (Proceedings of the Davos Symposium, September 1986).
IAHS Publ. no. 162: s. 331-336.
Singh P., Spitzbart G., Hübl H. et Weinmeister H.W., 1997: Hydrological response of
snowpack under rain-on-snow events: a field study, Journal of Hydrology, 202, p: 1-20.
Singh P. et Singh V.P. 2001: Snow and Glacier Hydrology. Kluwer Academic Publisher
Group (Netherlands), p: 764, ISBN: 9780792367673.
Satyawali, P. K., 1998: Temperature gradient metamorphism and its relation with the
avalanche release. NGI Publication 203: s. 224 – 228.
Smart, C. C., Owens, I. F., Lawson, W & Morfia, A. L., 2000: Exceptional ablation arising
from rainfall-induced slush¯ ows: Brewster Glacier, New Zealand. Hydrol. Process. 14: s.
1045-1052.
Spusta, V., Spusta V. jun. & Kocianová M., 2003: Avalanche Cadastre and winter condition
in summit area of the Giant Mts. (Czech part) during 1998/1999-2002/2003. Opera
Concortica, 40: s. 5-86.
Tómasson, G. G. & Hestnes, E., 2000: Slushflow Hazard and Mitigation in Vesturbyggd,
Northwest Iceland. Nordic Hydrology, 31 (4/5): s. 399-410.
POROVNÁNÍ VÝVOJE SNĚHOVÉ POKRÝVKY
V OBLASTECH S ODLIŠNÝM ŘEŠENÍM KŮROVCOVÉ
KALAMITY V CENTRÁLNÍ ČÁSTI NP ŠUMAVA
Zbyněk Klose, Jiří Pavlásek
FŢP ČZU Praha
Abstrakt
Experimentální povodí Modrava 2 leţí v centrální části NP Šumava, v jedné z nejdeštivějších
oblastí České republiky. Na tomto povodí, kde FŢP ČZU dlouhodobě monitoruje sráţkoodtokové procesy, probíhá od listopadu 2007 podrobný monitoring kvantitativních parametrů
sněhové pokrývky a vlivu sněhu na hydrologickou bilanci povodí. V zimě 2009/2010 bylo
provedeno porovnání vývoje sněhu v lokalitách s odlišným přístupem řešení kůrovcové
kalamity. Modrava 2 reprezentuje oblast, kde došlo při kůrovcové kalamitě k vytěţení
napadeného lesa, zatímco na nedaleké Velké Mokrůvce, která reprezentuje druhou variantu
řešení, zůstal suchý les. Tento článek je shrnutím porovnání vývoje sněhu na obou lokalitách.
Úvod
Cílem projektu je porovnat vývoj zásoby vody ve sněhu na dvou stanovištích s odlišným
managementem řešení kůrovcové kalamity, případně kvantifikovat tyto rozdíly z hlediska
vývoje sněhové pokrývky.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 70
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Výzkumné plochy
Důleţité bylo nalézt plochy s podobnými geomorfologickými a klimatickými parametry tak,
aby jediným zásadním rozdílem byl jejich pokryv.
První výzkumná plocha, experimentální povodí Modrava 2, o výškovém rozpětí 1200 m –
1330 m. n. m. leţí na severním svahu Malé Mokrůvky, pramenné oblasti potoku Mokrůvka.
Druhá výzkumná plocha o výškovém rozpětí 1250 m – 1370 m. n. m. leţí na severním svahu
Velké Mokrůvky.
Vrcholy Malé a Velké Mokrůvky jsou od sebe vzdáleny 1600 m. Těţiště výzkumných ploch
jsou od sebe vzdálena 1 km a obě plochy se vyskytují ve srovnatelné nadmořské výšce.
Zatímco svah Malé Mokrůvky je tvořen zarůstající pasekou (po odtěţení dřeva po kůrovcové
kalamitě), svah Velké Mokrůvky je pokryt suchým lesem. V obou případech dochází
k postupnému obnovení smrku v niţších etáţích. Přibliţná rozloha ploch, na nichţ probíhalo
měření, je 2 x 8 ha. Obě plochy jsou znázorněné na obrázku 1.
Obr. 1: Výzkumné plochy na severních svazích Malé a Velké Mokrůvky (zeleně). Přerušovaná
červená linie znázorňuje sněhoměrnou trať, červený čtverec pozici teploměrů pro měření
teploty vzduchu.
Fig. 1: Study areas on the northern slopes of Mala and Velka Mokruvka (green). The dashed
red line represents the snow course, red squares then the position of thermometers for air
temperature measurement.
Metodika
Sběr dat probíhal 8. 2. 2010 minimálně jednou týdně (pondělí), při vyšší rychlosti tání byla
měření prováděna 2x týdně (pondělí, pátek). Pozorovanými parametry byly výška a váha
sněhu nad plochou 50 cm2. K tomuto účelu bylo pouţito sněhoměrného válce z dílny Rudolfa
Hancvencla. Gravimetrickou metodou byla spočtena hustota, respektive zásoba vody ve
sněhové pokrývce. Celkem bylo provedeno 28 celodenních měření a to v období od 8. 2. 2010
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 71
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
do 26. 4. 2010. Měření sněhu probíhalo podél sněhoměrné tratě, které vedla oběma svahy
(obrázek 1.). Na této trase docházelo v pravidelném intervalu k měření výšky a váţení sněhu.
Teplota vzduchu byla měřena u spodní hranice obou výzkumných ploch pomocí
automatických meteorologických stanic (pozice znázorněna na obrázku 1.). Interval měření
teploty vzduchu byl stanoven na 10 minut a pro vyhodnocení byl z těchto hodnot stanovena
průměrná denní teplota.
Výsledky
a) Celkový přehled
Obr. 2: Celkový přehled vývoje teplot a zásoby vody ve sněhu na experimentálních plochách.
Fig. 2: Overview of the air temperature and Snow Water Equivalent development on the
experimental areas.
Graf na obrázku 2 poskytuje základní přehled vývoje teplot a zásoby vody ve sněhu (SWE)
před a během tání. Data teplot jsou denním průměrem měřených hodnot. Z grafu je zřejmé, ţe
teploty byly na obou výzkumných plochách velice podobné.
Obr. 3: Ukázka měřených výšek sněhu na experimentálních plochách ze dne 15. 3. 2010.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 72
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Fig. 3: An example of measured snow depth values on the study areas from the 15. 3. 2010.
Na grafu na obrázku 3 je ukázka záznamu měřených hodnot výšky sněhu z 15. 3. 2010
(takových záznamů bylo celkem 28). Variační koeficient těchto dat je 8 % pro Malou
Mokrůvku a 11% pro Velkou Mokrůvku.
b) Podrobná analýza teploty
Následující grafy (obrázek 4) zobrazují korelaci mezi teplotami na obou stanovištích.
Korelace byla provedena pro teploty měřené v 10 min kroku a pro hodinové a denní průměry.
Rovnice popisují lineární závislost teplot z obou výzkumných ploch. Naměřené hodnoty
neukazují ţádné výrazné odlišnosti a v případě denního kroku jsou naměřené teploty
prakticky zaměnitelné (y = 1.001 x při koeficientu korelace 0.99).
Obr. 4: Porovnání teplot vzduchu na obou stanovištích v 10minutovém, hodinovém a denním
kroku.
Fig. 4: Air temperatures comparison on the study areas in the time-step of 10min, 1 hour and
1 day.
c) Analýza tání
Obr. 5: Celkový přehled vývoje tání a model lineární regrese.
Fig. 5: Overview of the melting period and model of linear regression.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 73
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Graf na obrázku 5 zobrazuje celkový vývoj tání na obou plochách. Z rovnic lineárních regresí
je zřejmé, ţe při uspokojivé spolehlivosti (R2 = 0,85 a 0,93) lze rychlost tání stanovit na 8,3
mm/den pro paseku (Malá Mokrůvka) a 8,7 mm/den pro suchý les (Velká Mokrůvka).
Obr. 6: Rozdělení tání do dvou etap (A) podle rychlost (pomalejší modře - B, rychlejší
červeně - C) a nahrazení měřených dat modelem lineární regrese.
Fig. 6: Dividing of the snowmelt period into two phases (A) according to the snowmelt rate
(slower – blue – B, faster –red - C) and substitution of the measured data by linear regression
model.
Obrázek 6 zobrazuje grafy, na nichţ je vývoj SWE na obou plochách rozdělen do dvou etap.
Při takovém rozdělení je moţné nahradit data modelem lineární regrese (R2 se pohybuje
v rozmezí 0,95 – 0,99).
Rychlosti tání dle modelu lineární regrese následující uvedeny v tab. 1.
Tab. 1: Rychlosti tání dle modelu lineární regrese.
Tab.1: Melting rate based on linear regression.
1. etapa
Malá Mokrůvka (paseka)
4.5 mm/den
Velká Mokrůvka (suchý les)
3.4 mm/den
2. etapa
16.1 mm/den
22.8 mm/den
Zatímco v první etapě je tání rychlejší na pasece (Malá Mokrůvka), ve druhé etapě je naopak
tání rychlejší v suchém lese (Velká Mokrůvka).
Závěr
Při pohledu na celkový vývoj tání na obou plochách není zřejmý ţádný výrazný rozdíl.
Z pozorovaných dat a podrobnější analýzy tání vyplývá, ţe s postupující dobou, resp. při
dosaţení určité hranice, roste rychlost tání v suchém lese významněji, neţ je tomu na pasece.
Tání bude podrobněji analyzováno pomocí modelu, který bude porovnávat více variant
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 74
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
průběhů rychlosti tání (konstantní, lineárně rostoucí, exponenciálně rostoucí) v závislosti na
čase.
Jako jeden z moţných důvodů se nabízí vliv obnaţených leţících tmavých kmenů, které
sniţují albedo lokality a zvyšují tak teplotu, respektive tání sněhu. Pro toto tvrzení by bylo
nutné monitorovat teplotu vzduchu pomocí sítě teploměrů na celé ploše. Bodové měření
teploty neposkytuje informace o distribuci teploty napříč územím.
VYUŢITÍ EXPERIMENTÁLNĚ MĚŘENÝCH A
ZPRACOVÁVANÝCH KLIMATOLOGICKÝCH DAT V
HYDROPROGNÓZNÍ PRAXI
Libuše Bubeníčková , Martina Kimlová, Pavla Řičicová, Šimon Bercha
Český hydrometeorologický ústav, Oddělení hydrologického výzkumu
Abstrakt
Součástí hydrologických předpovědních modelů, které se pouţívají na území České
republiky, je proces akumulace a tání sněhové pokrývky. Jedná se o poměrně sloţitou
proceduru, která v předpovědní praxi bývá méně přesná neţ předpovědi v období beze sněhu.
Model kontinuálně počítá odtok ze sněhu a současně i vodní hodnotu pro jednotlivá povodí.
Terénní profilová měření sněhové pokrývky a údaje automatických sněhových polštářů
umoţňují provádět kontrolu a případnou korekci těchto výpočtů. V poslední době jsme se
soustředili i na analýzu tání v bezesráţkových obdobích v experimentálních povodích
Jizerských hor. Nejvýznamnějším faktorem, který ovlivňuje mnoţství vody odteklé ze sněhu
za časovou jednotku, je teplota vzduchu, ale nemalou měrou se na tání podílí také síla a směr
větru. Rozbor těchto případů přispěje i jako varianta odborného odhadu k modelovému
výpočtu předpokládaného odtoku či úbytku výšky sněhu a jeho vodní hodnoty. Další
hydroprognózní pomůckou je kompletní zpracování celé řady pozorování, více neţ 70 let
údajů o sněhové pokrývce v reprezentativní stanici, která charakterizuje povodí Sázavy. V
oblastech s niţší nadmořskou výškou je často problém odhadnout, kdy výška sněhu dosáhla
svého maxima, aby čas a vynaloţené náklady pracovníků byly efektivní. Rozhodnutí se řídí
podle údajů naměřených ve staniční síti a znalosti jak kvalitní je měření.
Klíčová slova: akumulace a tání sněhové pokrývky, výška a vodní hodnota sněhu, teplota
vzduchu, rychlost a směr větru
1. Vyuţitelnost naměřených a spočtených údajů sněhové pokrývky
Vodní hodnotu a výšku sněhové pokrývky získáváme z více zdrojů, ovšem ne všechny údaje
jsou vhodné pro kontrolu a případnou opravu hodnot spočtených hydrologickým modelem.
Nejvhodnějším zdrojem jsou údaje naměřené při profilových měřeních na volných
prostranstvích a v lese. Pro povodí Jizery se vyuţívá měření, která provádějí pracovníci
aplikovaného hydrologického výzkumu v 27 profilech v Jizerských horách a v 13 profilech v
západních Krkonoších. Profily byly vybrány tak, aby měření zahrnovalo různé terény,
nadmořské výšky i porosty. V době maxima vodní hodnoty sněhu a před předpokládaným
obdobím tání je profilové měření rozšířeno i do dalších oblastí České republiky, pro praţské
předpovědní pracoviště se jedná o povodí Sázavy.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 75
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Dalším zdrojem kvalitních údajů jsou automatické sněhoměrné stanice, které kontinuálně
měří výšku a vodní hodnotu sněhu. Na území ČR byly zatím instalovány 4 stanice v
lokalitách Desná – Souš v Jizerských horách, Hanapetrova paseka v Krkonoších, Churáňov na
Šumavě a Herálec ve Hornosvratecké vrchovině. Vzhledem k tomu, ţe testovací provoz
prokázal, ţe zařízení pracují spolehlivě, měření jsou kvalitní a denně dostupná na internetu,
bude se síť automatických polštářů rozšiřovat i do dalších horských či podhorských oblastí
ČR v Javořické vrchovině (Českomoravská vrchovina), Orlických horách, Hostýnskovsetínské hornatině a Hrubém Jeseníku.
V neposlední řadě je důleţitou informací při zpracování parametrů sněhové pokrývky i
kaţdodenní automatický výpočet vodní hodnoty sněhu – SVHV pro klimatologické stanice,
který je ukládán v databázi CLIDATA. Výpočet je prováděn v závislosti na denním úhrnu
sráţek, výšce nového sněhu, celkové výšce sněhu a průměrném denním tlaku par (autorem
algoritmu L. Němec). Předpovědní pracoviště zatím tyto údaje vyuţívají velmi málo, ale
porovnání s terénními měřeními vykazují dobré výsledky, takţe v budoucnu lze předpokládat
všeobecně širší pouţití i v prognózní praxi.
2. Sněhový model a faktory ovlivňující tání
Proces tání a vytváření sněhové pokrývky na základě údajů o sráţkách a teplotě vzduchu je v
našich podmínkách neoddělitelnou součástí s-o modelů. Modelovací technika SNOW-17,
vyjadřuje matematicky nejdůleţitější procesy, které tvorbu tání sněhové pokrývky provázejí:
výpočet výšky plošného rozsahu sněhové pokrývky, výměnu tepla mezi sněhem a ovzduším,
mezi sněhem a půdou, výpočet obsahu vody ve sněhové pokrývce. Pro upřesnění výpočtu
model vyuţívá v terénu naměřené vodní hodnoty sněhu. V poslednich několika letech se
uplatňuje při hodnocení měření vodní hodnoty sněhu ve stanicích i vypočtená vodní hodnota
jako funkce sráţek, výšky a hustoty sněhu a tlaku vodních par. Nespornou výhodou je, ţe
takto získáváme údaje denně pro všechny klimatologické stanice, kdeţto ve staniční síti
ČHMÚ se vodní hodnota měří jednou týdně v pondělí. Sněhový model obsahuje řadu
parametrů, které byly empiricky odvozeny a jsou i dobře v literatuře popsány. Jedná se o vliv
větru, opravný parametr na sráţky, faktor tání v závislosti na okolní vegetaci, pokrytí povodí
sněhem, několik teplotních parametrů ve vztahu k předchozím podmínkám, k teplotě půdy, ke
kapacitě sněhové pokrývky vzhledem k moţnosti zadrţování tekuté vody a další. Důleţitou
roli při tání sněhu zastává zejména směr a rychlost větru, na kterém závisí rozsah a pohyb
vodních par. Absence vstupních údajů ve sněhovém modelu je někdy nahrazována zvýšením
teplot, aby bylo dosaţeno mnoţství odtálého sněhu odpovídající realitě. Proto rozbor
odtokových epizod v bezsráţkových obdobích v experimetálních povodích Jizerských hor
umoţní lépe pochopit sloţité zákonitosti chování sněhové pokrývky, kdy v podobných
synoptických situacích jsou často výsledné dílčí odtoky odlišné.
3. Tání sněhu v bezsráţkových obdobích v experimetálních povodích Jizerských hor
Pro hodnocení odtokových epizod při jarním tání v bezsráţkovém období byly pouţity údaje
o sráţkách, teplotě vzduchu, rychlosti a směru větru, vodní hodnotě sněhu a odtoku v letech
2005, 2006 a 2009, které byly z hlediska výšky sněhové pokrývky nadprůměrné. Hodnoceno
bylo sedm experimentálních povodí v centrální části Jizerských hor, které leţí v nadmořské
výšce cca 780 -1122 m n. m. Pro studii byla pouţita data ze stanic Desná-Souš 772 m n. m.,
Bedřichov-přehrada 777 m n. m. (klimatologická databáze ČHMÚ) a z měření prováděných
pracovníky Oddělení hydrologického výzkumu z pracoviště v Jablonci nad Nisou (databáze
OEX). Pro jednotlivá povodí byly průměrné výšky sněhové pokrývky (SCE) a denní vodní
hodnoty sněhu (SVHV) vypočteny z měření prováděných v týdenním intervalu tak, aby co
nejlépe vystihovaly poměrné zastoupení nadmořských výšek a rozloţení lesa a mýtin. Podle
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 76
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
vzorce L. Němce byly upraveny dle stanic Bedřichov a Souš do denních údajů. Pro
následující demonstraci bylo vybráno povodí Bílé Smědé s největší naměřenou výškou sněhu
a s vlastním měřením teplot vzduchu (T-BSM). Údaje o větru (F) a vstupní údaje vodní
hodnoty sněhu SVH pro přepočet vypočítané vodní hodnoty sněhu SVHV byly pouţity ze
stanice Desná-Souš. Kumulovaná teplota (Tkum-BSM) byla stanovena jako suma hodnot od
0:00 do 23:00 hodin, obdobně z hodinových průměrných hodnot bylo vypočteno FkumDesná.
3.1 Průběh tání 2005
V roce 2005 začala odtávat sněhová pokrývka po vydatnějších sráţkách v polovině března
(obr.1). Maximum vodní hodnoty sněhu (SVHV) 766 mm bylo na Bílé Smědé dosaţeno 16.3.
Denní kolísání průtoků naznačuje, ţe nesouvislá pokrývka sněhu se udrţela aţ do začátku
května. Úhrny sráţek nebyly v průběhu tání velké, pouze ve dvou epizodách dosahovaly aţ
10 mm. Tání sněhu mezi 24.3.- 27.4. bylo ovlivňováno zejména teplotou vzduchu
v kombinaci s poměrně silným větrem ve vyšších polohách. Denní úbytky SVHV dosahovaly
zpočátku 10 aţ 20 mm, později aţ 30 mm. K nejintenzívnějšímu tání bez přispění sráţek
došlo 18.4. (42 mm SVH a 9 cm SCE), kdy kumulované teploty (Tkum) několik dní
dosahovaly nejvyšších hodnot, zároveň byly vysoké i hodnoty maximální rychlosti větru
(Fmax).
Průběh SVHV, SCE a srážek 2005
800
30
25
20
15
10
5
0
600
400
200
SRA Desná
SVHV - Desná- Souš
SVHV -BSM
SCE v cm- Desná Souš
mm
25.4
22.4
19.4
16.4
13.4
10.4
7.4
4.4
1.4
29.3
26.3
23.3
20.3
17.3
mm
0
SCE v cm- BSM
SVH-Desná měření
Průběh tání 2005 - Bílá Smědá
20
3
2.5
2
10
0
1.5
1
0.5
0
-10
m *s -1
27.4
3
25.4
23.4
21.4
19.4
17.4
15.4
13.4
9.4
11.4
7.4
5.4
3.4
1.4
30.3
28.3
26.3
24.3
22.3
20.3
18.3
17.3
o
C
-20
průtok
teplota
Porov nání rozdílů SVHV, kumulov aných teplot, objemů v ln a ry chlosti v ětru F
2005
600
35
500
30
400
25
300
20
200
15
100
10
rozdíl SVHV-BSM [mm]
Fkumul [m*s-1]-Desná
19.4
18.4
17.4
16.4
15.4
14.4
13.4
12.4
11.4
10.4
9.4
8.4
7.4
6.4
5.4
4.4
3.4
2.4
1.4
31.3
30.3
29.3
28.3
27.3
26.3
0
25.3
5
-100
24.3
0
Tkumul-BSM [°C]
odtok W-BSM [mm]
Obr. 1 Vybrané parametry tání 2005 ve stanici Bílá Smědá (BSM)
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 77
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
3.2 Průběh tání 2006
V roce 2006 začalo tání sněhu na konci druhé dekády března, dne 18.3. byla dosaţena
maximální hodnota SVHV 732 mm (obr.2). Zejména na přelomu března a dubna bylo tání
podpořeno rychlým nárůstem teplot a několikadenními vydatnějšími sráţkami. Bezsráţková
období byla poměrně krátká, na začátku hodnoceného období (1.4. do 30.4.) se ještě
vyskytovaly sráţky 7 aţ15 mm. Sráţky do 2 mm nebyly brány v úvahu. Denní úbytky SVHV
byly zpočátku do 10 mm, v následujících dnech se nejčastěji pohybovaly od 10 do 30 mm. K
nejintenzívnějšímu tání bez přispění sráţek došlo 26.4. (37 mm SVH a 10 cm SCE), kdy
kumulované teploty (Tkum) několik dní dosahovaly nejvyšších hodnot.
Průběh SVHV, SRA a SCE 2006
800
20
SRA Desná
SVHV - Desná- Souš
SVHV -BSM
SCE - Desná Souš
SCE - BSM
SVH-Desná měření
Průběh tání 2006 - Bílá Smědá
30
mm
30.4.
28.4.
26.4.
24.4.
22.4.
20.4.
18.4.
16.4.
14.4.
12.4.
10.4.
8.4.
6.4.
4.4.
2.4.
31.3.
29.3.
27.3.
25.3.
0
23.3.
5
0
21.3.
10
200
19.3.
15
400
mm
600
2.5
20
2
10
1.5
0
1
průtok
teplota
m3*s-1
30.4
28.4
26.4
24.4
22.4
20.4
18.4
16.4
14.4
12.4
10.4
8.4
6.4
4.4
2.4
31.3
29.3
27.3
25.3
23.3
o
21.3
0
19.3
0.5
-20
C
-10
Porovnání rozdílů SVHV, kumulovaných teplot, objemů vln a rychlosti větru
2006
30.4.
29.4
28.4
27.4
26.4
25.4
14.4.
rozdíl SVHV-BSM [mm]
Desná Fkumul-Desná v m*s-1
24.4
0
23.4
5
-50
22.4
10
50
21.4
150
20.4
20
15
19.4
250
18.4
25
17.4.
350
16.4
30
15.4
35
450
13.4
550
Tkumul-BSM [°C]
odtok W - BSM [mm]
Obr. 2 Vybrané parametry tání 2006 ve stanici Bílá Smědá (BSM)
3.3 Průběh tání 2009
Maximálních hodnot SVHV v experimentálních povodích bylo dosaţeno většinou 27.3.
(obr.3). V porovnání s ostatními sledovanými roky bylo bezsráţkové období v tomto roce
zdaleka nejdelší, sráţky do 4 mm se vyskytly pouze na začátku tání, pak se jiţ nevyskytovaly
nebo byly málo významné. Tání sněhu od 1.4. bylo zpočátku pozvolné, s denními úbytky do
10 mm, v následujícím období se denní rozdíly nejčastěji pohybovaly od 15 do 35 mm.
K nejintenzivnějšímu tání sněhové pokrývky docházelo v období od 11. do 13. 4., kdy byly
dosaţeny 3 dny po sobě nejvyšší hodnoty kumulovaných teplot (Tkum). Následující ochlazení
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 78
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
tání trochu zpomalilo, následné vyšší teploty 16.4. opět zvýšily intenzitu tání. Do konce
sledovaného období (28.4.) se nejvyšší hodnoty Tkum vyskytly od 20. do 21.4. Zatímco
úbytky SVHV byly jiţ ve většině ostatních povodí niţší (do 20 mm), v povodí Bílé Smědé
byly vzhledem k větší akumulaci sněhu stále poměrně vysoké (30-50 mm).
Průběh SVHV, SCE a srážek 2009
800
5
4
600
3
400
0
SRA Desná
SCE v cm - BSM
SCE v cm - Desná Souš
28.4
26.4
24.4
22.4
20.4
18.4
16.4
14.4
12.4
10.4
8.4
6.4
4.4
2.4
31.3
29.3
27.3
0
mm
1
mm
2
200
SVHV -BSM
SVHV - Desná- Souš
SVH-Desná Souš měřená
Průběh tání 2009 - Bílá Smědá
2
25
20
15
10
1.5
1
5
0
-5
-10
28.4
1
0
průtok
teplota
Porov nání rozdílů SVHV, kumulov aných teplot, objemů v ln a ry chlosti v ětru F
2009
400
m3*s-
27.4
26.4
25.4
23.4
22.4
21.4
20.4
18.4
17.4
16.4
15.4
14.4
12.4
11.4
10.4
9.4
8.4
6.4
5.4
4.4
3.4
2.4
31.3
30.3
29.3
28.3
mm
27.3
0.5
30
25
300
20
200
15
10
100
rozdíl SVHV-BSM [mm]
Fkumul [m3*s-1]-Desná
30.4
28.4
26.4
24.4
22.4
20.4
18.4
16.4
14.4
12.4
10.4
8.4
6.4
4.4
2.4
31.3
0
29.3
5
27.3
0
-100
Tkumul-BSM [°C]
odtok W-BSM [mm]
Obr. 3 Vybrané parametry tání 2009 ve stanici Bílá Smědá (BSM)
3.4 Diskuze
V roce 2009 jsou hodnoty maximálního úbytku nejvyšší a vyskytovaly se v první polovině
tání. V letech 2005 a 2006 se největší úbytky objevily na konci tání. V tabulce jsou shrnuty
vybrané parametry tání v letech 2005, 2006 a 2009. Přestoţe délka, začátek, podmínky i
průběh tání jsou ve 3 sledovaných letech odlišné, hodnoty průměrných rozdílů denních
hodnot SVHV i velikosti odtoku se výrazně nelišily.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 79
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Tab. 1. Vybrané parametry ovlivňující tání a odtoky
2005
2006
max. denní
úbytek
SVHVBSM
42 mm
(18.4.)
37 mm
(25.4.)
Denní odtok
W -BSM
28,4 mm
max.denní
odtok W BSM
28,4 mm
(18.4.),
20,1 mm
26,1 mm
(22.4.)
2009
57 (12.4.)
20,6,mm
26 mm
(11.4.)
změna
SCE-BSM
Tkum-BSM
v [°C]
maximální
denní
teplota
Tmax–
BSM [°C]
minimální
denní
teplota
Tmin -BSM
[°C]
maximální
náraz větru
[m*s-1]
9 cm
206
15,4
2,5
12,5
10 cm
210
20,5
-0,8
10,5
6 cm
221
17,6
3
11
14 cm
165
19,8
-0,5
8,6
8 cm
199
20,8
0.3
10.1
Hodnoty odtoku (W) a rozdílů SVHV v letech 2005 a 2006 byly u všech hodnocených stanic
obdobné a při korelaci vykazovaly vysokou míru spolehlivosti. V roce 2009 nebyly závislosti
tak těsné a projevovaly se značné rozdíly mezi západní a východní částí experimentálních
povodí. Denní rozdíly SVHV se pohybovaly nejčastěji v rozmezí od 10 do 35 mm, rozdíly
v odtoku od 4 od 20 mm. Při Tmax do 5 oC probíhá tání velmi pozvolna. Pokles Tmin pod
0 oC proces tání velmi zpomalí nebo zastaví. Nejintenzívnější tání probíhá při Tmax nad 15
o
C, Tkum kolem 200 oC a zároveň kladných Tmin. Maximální úbytky SVHV dosahovaly
hodnot od 42 do 57 mm, Tmax překračovala 15 oC a Tmin neklesala pod 0 oC. Ve všech
případech bylo tání podpořeno vysokými hodnotami Fmax. Vliv větru se prokázal jako
podpůrná sloţka zesilující tání. Příkladem jsou dny s podobným průběhem teplot, kdy
velikost odtoku nebo úbytek vodní hodnoty sněhu byla vyšší v případě výskytu silného větru.
4. Vyhodnocení pozorování parametrů sněhové pokrývky v klimatologické stanici pro
prognózní účely
V oblastech s niţší nadmořskou výškou je často problém odhadnout, kdy na měření sněhu
vyjet, zda je vhodná doba – tedy zda výška sněhu dosáhla svého maxima, aby čas a
vynaloţené náklady pracovníků byly efektivní. Rozhodnutí se řídí podle údajů naměřených ve
staniční síti a znalosti jak kvalitní je měření, jaká bývá dosaţená maximální výška sněhu za
sezonu, kolik dnů se sněhová pokrývka ve stanicích v průměru vyskytuje, kolik sněhu
napadne za celou zimu a podobně. Je proto důleţité pro prognózní účely znát i historii
pozorování ve vytipované reprezentativní stanici v povodí.
V povodí dolního a středního úseku toku Sázavy je takovou orientační stanicí klimatologická
stanice v Ondřejově (485 m n.m.), kde se výška sněhu soustavně měří od roku 1942.
Vzhledem k tomu, ţe na začátku 40.let byly zimy bohaté na sněhovou pokrývku, doplnili
jsme údaje od sezóny 1938/1939 z Ročenek klimatologického pozorování podle nejbliţších
stanic přibliţně stejné nadmořské výšky (Líšno a Benešov) a získali soubor 71 let.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 80
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
100
90
výška sněhové pokrývky (cm)
80
70
60
50
40
30
20
10
2008/2009
2006/2007
2004/2005
2002/2003
2000/2001
1998/1999
1996/1997
1994/1995
1992/1993
1990/1991
1988/1989
1986/1987
1984/1985
1982/1983
1980/1981
1978/1979
1976/1977
1974/1975
1972/1973
1970/1971
1968/1969
1966/1967
1964/1965
1962/1963
1960/1961
1958/1959
1956/1957
1954/1955
1952/1953
1950/1951
1948/1949
1946/1947
1944/1945
1942/1943
1940/1941
1938/1939
0
datum
sezónní maximum SCE (cm)
spojnice trendu (polynomická)
Obr. 4 Sezónní maximum výšky sněhové pokrývky 1939 – 2009 ve stanici Ondřejov
V obr. 4 jsou vynesena roční maxima výšek sněhové pokrývky za celé období pozorování. V
období 1969/1970 byla zaznamenána nejvyšší hodnota 89 cm, druhá v pořadí byla zima
1940/1941 s 62 cm, třetí pak 1941/1942 s 60 cm. Průměrná výška sněhu pro stanici Ondřejov
je 29 cm. V 71leté řadě pozorování není patrný ţádný významný cyklus opakování
dosaţených maximálních výšek sněhové pokrývky. Naznačený trend (polynomická funkce) je
mírně klesající, s převahou poklesu v prvních 30 letech, pak je tendence spíše setrvalá. Podle
počtu dnů, ve kterých se vyskytovala sněhová pokrývka, byla první v pořadí sezona
2005/2006, kdy sníh leţel 130 dnů, druhá byla sezona 1969/1970 se 127 dny, třetí 1962/1963
se 114 dny, průměr pro toto období je 71 den. V hodnocení, které zimy patří mezi nejvíce
bohaté na sněhovou pokrývku, se tedy nejčastěji opakují sezony 1969/1970 a 2005/2006.
Naopak mezi období chudá na sníh patřily zimy 1960/1961 s maximem 7 cm, 1997/1998 s 10
cm a 1945/1946 s 12 cm. Nejmenší počet dnů se sněhovou pokrývkou byl zaznamenán
v zimě 2006/2007 (21 den), dále 1997/1998 (30 dnů) 1974/1975 (32 dny). V tomto pohledu
na zimy s nedostatkem sněhu se vícekrát opakuje pouze zima 1997/1998.
Tab. 2 Maximum výšky sněhové pokrývky, počet dní se sněhem, max dosaţený průtok
Max výška Počet dní
sněhu (cm) se sněhem
Qmax
Poříčí n.S
(Nespeky)
Pořadí
Sezona
1
1969/1970
89
127
2
1940/1941
62
93
10 letý
3
1941/1942
60
97
½ až 1letý
4
1980/1981
59
91
½ až 1letý
5
1952/1953
56
102
½ až 1letý
6
1964/1965
56
87
2letý
7
1943/1944
51
103
2 až 5letý
8.
2005/2006
49
130
20letý
20
1987/1988
39
54
10letý
21
2004/2005
38
72
2letý
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
1 až 2 letý
Stránka 81
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Četnost výskytu maxim výšky sněhové pokrývky není jednoznačně soustředěn do určitého
měsíce, ale je rozloţen vcelku rovnoměrně. Mírně převaţují maxima zaznamenaná v únoru
(23x) nad lednem (20x) a březnem (15x).
Z 65-členné řady průměrných měsíčních teplot je patrné, ţe prvních třicet let bylo
chladnějších v zimních měsících prosinec-březen, oproti následnému 35letému období.
Nejbliţší hydrologickou stanicí je Poříčí n. Sázavou, od roku 2000 pak Nespeky. Délka
pozorování vodních stavů a průtoků je zde od roku 1915, zahrnuje tedy roky měření
v Ondřejivě. Za 95 let se zde vyskytl v období tání jedenkrát 20letý průtok (2006), dvakrát
10letý (1941 a 1948) a jednou 2 aţ 5letý (1944). V ostatních letech s nadprůměrnou výškou
sněhu se vyskytly průtoky s opakováním nejvýše 2 roky, ale častěji ½ aţ 1rok, viz tab. 2. Z
tabulky je patrné, ţe jednoduchá závislost mezi výškou sněhové pokrývky, počtem dní se
sněhem a maximálním dosaţeným průtokem neexistuje. K prokázání těsnějšího vztahu by
musely být předmětem zkoumání i další parametry (sráţky teploty, vodní hodnota apod.).
Platí pouze, ţe v zimách bohatých na sníh v povodí dolní Sázavy byl vţdy dosaţen průtok
alespoň půlletý.
Pro odhad, kdy provádět terénní měření v povodí Sázavy, je doba vhodná k výjezdu zřejmě
nejpozději při dosaţení výšky sněhu 29 cm (průměr) ve stanici Ondřejov. Ovšem za
předpokladu, ţe bude zohledněna i meteorologická předpověď počasí. Při niţší výšce sněhové
pokrývky není výjezd z hlediska moţného budoucího odtoku tak významný.
5.Závěr
V našich geografických podmínkách je znalost chování sněhové pokrývky jako významného
hydrologického prvku velmi zásadní. Hydrologické modely jsou schopny spočítat velikost
odtoku. Úspěšnost těchto předpovědí je do značné míry závislá na spolehlivosti a přesnosti
měřených dat, v zimním období tedy na parametrech sněhové pokrývky. Prováděné rozbory
historických klimatologických řad, nové metody měření sněhu nebo analýzy procesu tání v
experimentálních povodích Jizerských hor mohou být přínosem pro předpovědi i v ostatních
regionech ČR. Dílčí závěry jsou uvedeny v jednotlivých kapitolách.
Tento příspěvek byl napsán za podpory projektu SP/1c4/16/07 „Výzkum a implementace
nových nástrojů pro předpovědi povodní a odtoku v rámci zabezpečení hlásné a předpovědní
povodňové sluţby v ČR“.
Literatura
Zpráva projektu za rok 2009 SP/1c4/16/07 “Výzkum a implementace nových nástrojů pro
předpovědi povodní a odtoku v rámci zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové sluţby v
ČR“.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 82
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
POROVNÁNÍ INTERPOLOVANÉ VODNÍ HODNOTY SNĚHU
S TERÉNNÍM MĚŘENÍM V HRUBÉM JESENÍKU
Šimon Bercha, Libor Ducháček, Jan Jirák, Václav Vajskebr
Český hydrometeorologický ústav, Oddělení hydrologického výzkumu
Úvod
Tradičním doplňkem kaţdého Stretnutie snehárov je zajímavý výlet v okolí konání
konference. Tentokrát byl spojen s praktickou ukázkou měření výšky a vodní hodnoty
sněhové pokrývky v různých nadmořských výškách tak, aby se daly změřené hodnoty
porovnat s mapkou vygenerovanou prognózním pracovištěm ČHMÚ ke stávajícímu týdnu.
Pracoviště OHV v Jablonci nad Nisou se snaţí prosadit svá pravidelná terénní měření
z Jizerských hor a Krkonoš do pondělní prognózy a měření v Jeseníkách, tak mělo porovnat
přesnost terénního měření a vygenerovaného gridu na malém experimentálním území.
Prognóza SVH pro ČR
CPP Praha provádí během zimního období pravidelné vyhodnocení sněhové pokrývky pro
Českou Republiku z více neţ 350 monitorovacích stanic. Data jsou vyhodnocována po
pondělním hlašení pozorovatelů a jejich zpracování je provedeno v prostředí ArcGIS za
vyuţití nástavby AGHI (orografická interpolace).
Obr.1.: Interpolovaná SVH ze stanic ČHMÚ pro ČR k 15.3. 2010
Monitoring sněhové pokrývky
Expediční měření v okolí Pradědu a Mravenčníku se uskutečnilo ve středu 17.3. 2010
v odpoledních hodinách. Zájemci o lehčí sportovní výkon byli podle zájmu i výbavy rozděleni
do dvou skupin. Běţkařská skupinka vyrazila na hřebenovou trasu z Červenohorského sedla
na Švýcárnu s následným sjezdem do Koutů nad Desnou. Druhá vrcholová skupina se
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 83
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
skialpinistickou výbavou se po exkurzi na VE Dlouhé Stráně vydala přímo vzhůru na horní
nádrţ vodního díla.
Obr.2.: Měření sněhu skialpinistickou skupinou
Jednotlivá měření se snaţila postihnout elevační pásma v intervalu přibliţně 100 m a pokud to
místní podmínky a terén umoţňoval, měřilo se na co nejméně větrem exponovaných
plochách. Zároveň bylo poměrně obtíţné vyhledat profil v reprezentativní vegetaci a s co
nejmenším moţným sklonem.
K měření byla pouţita sněhoměrná souprava SN 50/150 a digitální váha KERN 10K10. Tyto
profily byly měřeny stejnou metodou, tedy 10 měření výšky sněhu v úseku cca 30 m, 3
odběry sněhu do válce a jeho zváţení a následný výpočet:
SVH = Ø ρ * Ø SCE [mm]
… (1.1.)
SVHi [mm] = mi [g] * 2
… (1.2.)
… (1.3.)
Ø SCE =
[mm]
… (1.4.)
Takto vypočítaná hodnota přesněji zachycuje podmínky v okolí profilu a tudíţ je
reprezentativnější neţli jedno bodové měření výšky a vodní hodnoty.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 84
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
jméno profilu
Dlouhé stráně - hráz dolní přehrady
Nad Dolní nádrží
Rozcestí pod Horní nádrží
Rozcestí pod Horní nádrží
U Horní nádrže
Pod Výrovkou
Kamzík
Švýcárna
na zelený do Koutů 1
na zelený do Koutů 2
nadmořská
výška
825
985
1175
1180
1315
1100
1200
1310
820
700
typ vegetace
louka
mýtina
mýtina
les
louka
mýtina
mýtina
louka
vzrostlý bukový les
mýtina
SCE SVH hustota
73
88
54
123
109
100
84
84
52
72
209
238
135
300
329
252
197
248
118
163
0,286
0,270
0,250
0,244
0,302
0,252
0,235
0,295
0,227
0,226
Tabulka 1.: Přehled změřených hodnot a nadmořská výška profilů.
Ze změřených dat je patrný pozvolný nárůst výšky sněhové pokrývky a její vodní hodnoty
s nadmořskou výškou. Vhodnou vypovídající veličinou je i hustota měřeného sněhu, která se
pohybuje v intervalu od 0,226 do 0,302 a tedy nevykazuje ţádné podstatné odchylky, jeţ by
mohly indikovat chybné měření.
Vyhodnocení
Porovnáním výsledků z terénního měření a interpolované mapky by se měla zjistit odchylka
simulovaného výpočtu od empiricky zjištěných dat. Jelikoţ variabilita sněhové pokrývky a
jejích vlastností je značně vysoká, je kaţdé měření v terénu specifické a nemůţe přesně
odpovídat hodnotě gridu. Významnějším ukazatelem je sledování trendu přírůstku SVH
s nadmořskou výškou a úzký interval hustoty sněhové pokrývky.
jméno profilu
na zelený do Koutů 2
na zelený do Koutů 1
Dlouhé stráně - hráz dolní přehrady
Nad Dolní nádrží
Pod Výrovkou
Rozcestí pod Horní nádrží
Kamzík
Švýcárna
U Horní nádrže
* hodnoty z 15.3.2010, nutno přičíst 20 mm
nadmořská
výška
700
820
825
985
1100
1180
1200
1310
1315
SVH GRID* (+ 20 mm)
163
118
209
238
252
300
197
248
329
125-150
150-175
105-175
225-250
175-200
225-250
175-200
225-250
300-325
Tabulka 2.: Porovnání hodnot SVH z terénu a prognózního gridu
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 85
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obr.3.: Porovnání terénního měření s interpolovaným gridem
Výše uvedená mapka vykresluje detailní výřez interpolovaného gridu 500x500 m společně
s v terénu neměřenou vodní hodnotou. Jelikoţ vygenerovaná mapa je vztaţena k hodnotám
z pondělka 15.3. 2010 a terénní měření proběhlo o 2 dny později, je třeba započítat přírůstek
SVH za předchozí dny. Ten byl dle nejblíţe poloţených stanic vypočten na 20 mm. Po
odečtení těchto 20 mm od hodnot SVH naměřených v terénu se ještě přesněji přiblíţíme
k hodnotám vygenerovaných v gridu. Změřené hodnoty pak mírně převyšují hodnoty gridu,
ale odchylka nepřesahuje 50 mm, coţ svědčí o poměrně přesné metodě vyhodnocování SVH.
Přesnost měření je dána kvalitní sítí monitorovacích stanic v Hrubém Jeseníku a vhodnými
podmínkami pro přírůstek sněhu v předcházejícím období, který mohla správně vyhodnotit
interpolační metoda AGHI. Za zmínku stojí také vhodný výběr profilů v terénu. Naopak
nepřesnosti lze spatřit v neznalosti podloţí v měřených profilech, které mohlo být v daném
úseku značně rozlišné, a průměr změřených hodnot v jednotlivých profilech nemusel přesně
vystihovat podmínky ukládání sněhu v dané oblasti.
Závěr
Výsledky tohoto projektu je však nutno brát stále jako orientační a spíše demonstrující určitý
stav sněhové pokrývku k určitému datu. Pro vyhodnocování trendů a závislostí by pro
zmíněnou oblast byla potřeba mnohem hlubší a delší pozorování a lepší znalost fyzickogeografických podmínek.
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 86
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
Obr.4.: Vrcholová skupina na koruně hráze horní nádrţe
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 87
XV. Medzinárodné stretnutie snehárov, Kouty nad Desnou, Hrubý Jeseník
SEZNAM PŘEDNESENÝCH PŘÍSPĚVKŮ A JEJICH AUTORŮ
autoři
příspěvek
e-mail
Holko Ladislav
Kostka Zdeněk
Hydrológia snehu na Ústave Hydrológie
SAV od posledného snehárskeho stretnutie
[email protected]
[email protected]
Miriam Hanzelová
Zuzana Perháčová
Matúš Hríbik
Jaroslav Škvarenina
Úvod do problematiky výskumu
mikrobiologických vlastnosti snehu
[email protected]
[email protected]
Katarína Matoková
Tomáš Masár
Peter Smrtník
Martin Jonov
Martin Stříţ
Tomáš Středa
Martin Hajzler
Hana Pokladníková
Jan Brotan
Jan Šmídl
Martin Šanda
Alena Kulasová
Michal Jeníček
Alice Taufmannová
Kateřina Spazierová
Lukáš Brodský
Anna Fiema
Roman Juras
Jiří Pavlásek
Zbyněk Klose
Jiří Pavlásek
Zbyněk Klose
Jiří Pavlásek
Šimon Bercha
Libuše Bubeníčková
Martina Kimlová
Pavla Řičicová
Šimon Bercha
Libor Ducháček
Jan Jirák
Václav Vajskebr
Vyhodnotenie zásob vody v snehovej
pokrývke v povodí Nitry počas zimy
2009/2010, porovnanie so zimou
2008/2009
Vyuţití GIS v přípravě dat pro
hydrologický model HYDROG
Sníh z pohledu přezimování polních plodin
Kontinuální sledování sněhové pokrývky
na povodí uhlířská, aplikace metody
degree-day
Vliv vegetace na akumulaci a tání sněhu –
výběr z výsledků výzkumu Katedry fyzické
geografie a geoekologie Přf UK v letech
2009 a 2010
Monitoring sněhové pokrývky z dat DPZ
Meteorological elements and the stability
of snow cover in the winter 2009/10
Výzkum břečkotoků v roce 2010 na
KVHEM
Porovnání vývoje sněhové pokrývky
v oblastech s odlišným řešením kůrovcové
kalamity v centrální části NP Šumava
Porovnání vývoje sněhové pokrývky
v oblastech s odlišným řešením kůrovcové
kalamity v centrální části NP Šumava
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Porovnání interpolované vodní hodnoty
[email protected]
sněhu s terénním měřením v Hrubém
[email protected]
Jeseníku
[email protected]
Vyuţití experimentálně měřených a
zpracovávaných klimatologických dat v
hydroprognózní praxi
ČHMÚ Oddělení Hydrologického Výzkumu
Stránka 88

Podobné dokumenty

Hodnotenie hydrických funkcií lesa na úrovni základných povodí

Hodnotenie hydrických funkcií lesa na úrovni základných povodí Jan Hnilica, Václav Šípek 21 Hydrologický vplyv vybraných meteorologických prvkov na zásoby vody v snehu v povodí Hučavy v rokoch 2004 – 2008 Matúš Hríbik, Alexandra Jakubišinová, Jaroslav Škvareni...

Více

str. 11 12 13 14 15 16 17 Jaký vliv mělo povodí Střely na povodeň v

str. 11 12 13 14 15 16 17 Jaký vliv mělo povodí Střely na povodeň v Tomáš Fürst, Rostislav Vodák, Miloslav Šír, Miroslav Tesař Kvantifikácia dlhodobého vývoja zásob vody v pôdach depresného nížinného územia Milan Gomboš, Andrej Tall, Dana Pavelková Zmeny vodnej bil...

Více

Podzim 2012PDF - FOKUS České Budějovice

Podzim 2012PDF - FOKUS České Budějovice vědci předpokládali i u Enceladu, tedy úplně mrtvý. Enceladus je na rozdíl od něj totiţ další zmrzlý „vodní“ svět. Je neuvěřitelně bílý. No bílý jako čistý sníh. Je to proto, ţe daleko dál od Slunc...

Více

Book of papers 2012 - Voda a krajina

Book of papers 2012 - Voda a krajina v ďalšom texte. Hlavným cieľom bolo poukázať na odchýlku týchto metód od globálneho optima rovnako ako aj pravdepodobnosť s akou sú tieto metódy schopné nachádzať riešenia v relatívnej blízkosti pr...

Více

Intercepce - Univerzita Karlova

Intercepce - Univerzita Karlova kde DDF (mm.°C-1.d-1) udává úbytek vodní hodnoty sněhu za den způsobený změnou teploty T o 1 °C oproti kritické hodnotě Tc, při které začíná proces tání (Degree-Day Factor). T je průměrná teplota v...

Více