pdf 1,2 MB, s. 69-100

Transkript

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 1 /
M E T O D I K A P A M ÁT K O V É P É Č E
69
70
M E T O D I K A P A M ÁT K O V É P É Č E
JUBILEUM
struována. Komisi pro NKP Vy‰ehrad se podafiilo prosadit nov˘ archeologick˘ v˘zkum, svûfien˘ archeologu
Bofiivoji Nechvátalovi, s mimofiádnû objevn˘mi v˘sledky. Na PSSPPOP pokraãoval Karel Kibic ve v˘zkumu
K Ïivotnímu jubileu prof.
Ing. arch. Karla Kibice, DrSc.
praÏsk˘ch historick˘ch radnic (jeho v˘sledky publikoval
ve sborníku Staletá Praha) i radnic mimopraÏsk˘ch.
Radnici mûla v minulosti jen historická mûsta, kte-
Dne 11. února 2005 se doÏil sedmdesáti pûti let
rá Karel Kibic v souvislosti s rozsáhl˘m v˘zkumem
prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc., profesor dûjin archi-
radnic dobfie poznal. Dobfie si pfiitom uvûdomoval, jak
tektury na Fakultû architektury âVUT v Praze a dlouho-
veliké nebezpeãí pfiedstavovala pro tato mûsta mini-
let˘ obûtav˘ pracovník v oboru památkové péãe.
mální stavební údrÏba a tehdej‰í pfievládající panelová
PraÏsk˘ rodák vystudoval reálné gymnázium v Mûl-
v˘stavba, vícepodlaÏní i v˘‰ková. Proto opustil v˘hodné
Prof. Ing. arch. Karel Kibic, DrSc. (Foto rodinn˘ archiv K. Ki-
níce a v letech 1949–1953 Vysokou ‰kolu architektu-
vedoucí místo v praÏské památkové péãi a v roce
bice)
ry a pozemního stavitelství âVUT v Praze. Kulturní zá-
1967 pfie‰el do Státního ústavu památkové péãe
zemí vlastní rodiny a vynikající profesofii Oldfiich
a ochrany pfiírody v Praze jako vûdeck˘ pracovník, poz-
le pfiedná‰í na NPÚ pro studium památkové péãe,
Stefan, Oldfiich Star˘ a V. V. ·tech usmûrnili jeho zá-
dûji jako samostatn˘ vûdeck˘ pracovník s cílem napo-
v kurzech dûjin architektur y a umûní Agentur y AHA
jem o dûjiny architektur y a památkovou péãi. JiÏ na
moci záchranû památkov˘ch hodnot na‰ich historic-
a pfiíleÏitostnû v Národním muzeu. V rámci fakultního
‰kole se úãastnil v˘zkumu ãeské historické architek-
k˘ch mûst. V novém pracovi‰ti mûl na starosti nûkterá
v˘zkumu architektur y se vûnuje del‰í dobu v˘zkumu
tury a u pfiíleÏitosti v˘stavy k padesátému v˘roãí Klu-
rezervaãní mûsta (âesk˘ Krumlov, Cheb, Loket, Fran-
‰kolních budov v ãesk˘ch zemích.
bu Za starou Prahu vstoupil do této v˘znamné kultur-
ti‰kovy Láznû) a pro tfii poslednû jmenovaná vypraco-
Rozsáhlá je také publikaãní ãinnost Karla Kibice,
ní organizace. Po skonãení vysoko‰kolského studia
val nové rezer vaãní v˘nosy. Dostal v‰ak na starost
která dosahuje 340 prací z problematiky dûjin archi-
byl pfiijat jako interní vûdeck˘ aspirant na Fakultu ar-
i v‰echna ostatní mûsta, nerezer vaãní. V mnoh˘ch
tektury a v˘voje urbanismu, památkové péãe a peda-
chitektury a pozemního stavitelství SV·T v Bratislavû,
z nich projednával navrÏené územní plány. V˘chodisko
gogiky. Radnicím vûnoval Karel Kibic dvû knihy (1971,
v oboru dûjiny architektur y. Jeho ‰kolitelem se stal
z jejich velkého ohroÏení tehdy spatfioval v zásadním
1988) a fiadu monografick˘ch statí. Je spoluautorem
prof. Ing. arch. Alfréd Piffl. Tématem jeho aspirantské
prohloubení památkové ochrany. Pokusy o zvût‰ení
knihy o mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vacích PamûÈ
práce, úspû‰nû obhájené v roce 1959, byly Rene-
poãtu rezervaãních mûst v‰ak u ministerstva kultury
mûst (1975, 1981). V dal‰ích studiích se vûnoval
sanãní radnice v ãesk˘ch zemích a na Slovensku. Na
v podstatû neuspûly s odÛvodnûním, „Ïe nejsou sta-
mûstsk˘m dominantám, branám, ka‰nám a jednotli-
bratislavské technice se úãastnil i prací katedry teo-
vební kapacity obnovy ani pro âesk˘ Krumlov“. Proto
v˘m mûstsk˘m památkov˘m rezervacím. Také je auto-
rie a dûjin architektury – obnovy Bratislavského hradu
Karel Kibic pro tato mûsta navrhl druhou formu pa-
rem textÛ o v˘znamn˘ch architektech J. B. Santinim,
a v˘zkumu v mûstsk˘ch památkov˘ch rezer vacích
mátkové ochrany. Tento návrh byl pfiijat a jiÏ tehdy se
K. I. Dientzenhoferovi, J. Pleãnikovi, J. Goãárovi,
v Banské ·tiavnici, Banské Bystrici a v Bratislavû. Ka-
jednalo o jeho doplnûní do pfiipravovaného novelizova-
J. E. Koulovi a jin˘ch. Napsal fakultní skripta Dûjiny
rel Kibic pak vÏdy zdÛrazÀoval, Ïe za své dal‰í vynika-
ného zákona o památkové péãi.
jící pracovní v˘sledky vdûãí z velké míry studijnímu pobytu na bratislavské univerzitû.
Druhá forma ochrany sídel (tzv. památková zóna,
pro historická mûsta i vesnice) pak byla zaãlenûna do
architektur y renesanãní a barokní (1983) a s prof.
D. Majzlíkem federální uãebnici pro stejné období
(Bratislava 1991).
Po absolvování vûdecké aspirantury chtûl Karel Ki-
zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi.
V oboru památkové péãe sledoval Karel Kibic pro-
bic odejít do praxe a pokusit se získat místo v SÚRPMO
V celém tomto úsilí bylo velmi prospû‰né programové
blematiku v˘‰kov˘ch novostaveb ve vztahu k historic-
nebo v SÚPPOP v Praze, ale v tehdej‰ích podmínkách
spojení a vzájemná podpora s dal‰ím pracovníkem
k˘m mûstÛm (dva ãlánky – v ãasopise Památková péãe
kádrového pfiijímání do zamûstnání se mu to nepodafii-
SÚPPOP, s Ing. arch. Ale‰em Vo‰ahlíkem, CSc. Památ-
v roce 1967 a Památky a pfiíroda v roce 1969). Návrh
lo. Jako architekt a urbanista nastoupil v roce 1957
kové zóny byly vyhlá‰eny ve 160 mûstech. (Návrh dru-
na vytvofiení druhé formy ochrany historick˘ch mûst,
do Státního projektového ústavu zemûdûlsk˘ch a les-
hé formy památkové ochrany sídel se ukázal jako pro-
sledující hlavní KibicÛv zámûr na prohloubení památ-
nick˘ch staveb v Praze. Od roku 1961 pracoval jako
spû‰n˘ i po roce 1990.) Prohla‰ování památkov˘ch
kové ochrany mûst, dokládají dvû stati z roku 1973
vedoucí projekãní skupiny, navrhoval územní plány
zón orgány KNV spolu s Ministerstvem kultury SR tedy
publikované v ãasopise Památky a pfiíroda a ve sborní-
mal˘ch mûst a stfiediskov˘ch obcí (napfiíklad LuÏe, Ra-
bylo moÏné. Ov‰em prosadit u tehdej‰ích liberálních
ku Památková péãe 1945–1970 i dal‰í studie. V˘vo-
domy‰l), také v‰ak rajónové plány okresÛ. BliÏ‰í po-
vlád âeské republiky vyhlá‰ení dal‰ích mûstsk˘ch pa-
jem památkové péãe o ãeská mûsta ve druhé polovinû
znávání rÛzn˘ch území v âechách pro nûho znamenalo
mátkov˘ch rezervací se nepodafiilo.
20. století se K. Kibic zab˘vá také v kritické souborné
velk˘ pfiínos. Zku‰enosti z osmileté projekãní ãinnosti
V roce 1979 pfie‰el Karel Kibic po konkurzu na Fa-
analytické studii Tfiicet let úsilí o prohloubení památ-
vyuÏil Karel Kibic v památkáfiské praxi i v následné v˘-
kultu architektur y âVUT v Praze, na katedru teorie,
kové ochrany na‰ich historick˘ch mûst, publikované
uce projektování na Fakultû architektury âVUT v Praze.
v˘voje architektury a rekonstrukcí. Dvacet pût let vyu-
v ãasopise Zprávy památkové péãe 64, 2004, ã. 3.
PÛsobení Karla Kibice v oboru památkové péãe za-
ãoval dûjiny architektury starovûké, stfiedovûké, rene-
V Polsku vy‰la Kibicova kniÏní publikace o rekonstrukci
poãalo v roce 1965, kdy nastoupil po úspû‰ném kon-
sanãní a barokní, vãetnû semináfiÛ památkové péãe,
historick˘ch mûst v âesk˘ch zemích (Var‰ava 1982).
kurzu jako památkov˘ architekt v PraÏském stfiedisku
v letech 1979–1990 pÛsobil i jako vedoucí ateliéru
V zahraniãí byly vydány i Kibicovy stati o na‰ich pa-
státní památkové péãe a ochrany pfiírody. Tehdej‰í fie-
Rekonstrukãní projekt. Docentem pro obor dûjiny ar-
mátkov˘ch rezervacích, o problematice barevné obno-
ditel PSSPPOP, Zdislav Bufiíval, vytvofiil velmi pfiíznivé
chitektury se stal v roce 1980 po obhajobû habilitaãní
vy prÛãelí památek, o technick˘ch památkách v âeské
podmínky pro rozvoj praÏské památkové péãe. Hlav-
práce Rekonstrukce historick˘ch mûst v âeskosloven-
republice a dal‰í.
ním úkolem Karla Kibice na novém pracovi‰ti bylo vû-
ské republice, profesura mu byla udûlena v roce
Karel Kibic úspû‰nû spojuje pedagogickou ãinnost
novat se novû prohlá‰en˘m národním kulturním pa-
1998. Od roku 1990 uãil i dva povinnû volitelné pfied-
v˘uky dûjin architektury na FA âVUT s aktivní podpo-
mátkám. U NKP se sloÏitûj‰í problematikou inicioval
mûty s tematikou historick˘ch staveb a sídel. ZároveÀ
rou památkové péãe. Prokazuje to zmínûn˘m cyklem
vytvofiení komisí pro jejich rehabilitaci, tak byla zfiízena
se od roku 1999 podílel na vedení specializaãních
pfiedná‰ek v odborn˘ch kurzech NPÚ a úãastí v rÛz-
napfiíklad komise pro rehabilitaci NKP Novomûstské
a rekvalifikaãních kurzÛ dûjin architektury a památko-
n˘ch památkov˘ch komisích. PÛsobí jako pfiedseda
radnice. Po systematické práci komise a na základû
vé péãe. Od roku 1996 pfiedná‰í ve dvou kurzech dû-
Komise pro úãelov˘ v˘zkum Ministerstva kultur y âR
zdárného projektu Václava Girsy byla budova rekon-
jin architektury Univerzity tfietího vûku na FA âVUT. Dá-
v oboru památková péãe, jako ãlen Komise pro insti-
JUBILEUM
71
tucionální v˘zkum památkové péãe, jako místopfiedse-
1973
1983
da Hodnotící komise MK âR pro prohlá‰ení objektÛ
K památkové ochranû na‰ich historick˘ch mûst, in:
kulturními památkami i jako ãlen âeského národního
Památková péãe 33, 1973, s. 83–104.
wart, in: Architektur der DDR, 1983, ã. 1, s. 41–44.
komitétu ICOMOS, vûdecké rady Národního památko-
Kategorizace historick˘ch mûst v ãesk˘ch zemích, in:
Ke zrodu architektoniky v období III.–V. dynastie Staré
vého ústavu a redakãní rady ãasopisu Zprávy památ-
Sborník Památková péãe 1945–1970, Praha 1973,
fií‰e v Egyptû, in: âsl. architekt 1983, ã. 20.
kové péãe.
s. 78–98.
V˘voj architektury a urbanismu III. Architektura renesanãní
Dobrosrdeãnému, drahému pfiíteli, oblíbenému
1974
Böhmische und mährische Rathaüser in der Gegen-
a barokní (v Itálii a ãesk˘ch zemích), âVUT, Praha 1983.
u sv˘ch spolupracovníkÛ v Praze i v Bratislavû, prof.
K. KIBIC, J. WAGNER: Krajem západoãesk˘ch lázní
V˘voj architektury a urbanismu III. Architektura rene-
Ing. arch. Karlu Kibicovi, DrSc., pfieji do dal‰ích let
(Památky západních âech), Orbis, Praha 1974.
sanãní a barokní v mimoitalsk˘ch zemích, koloniální a is-
1975
pevné zdraví a Ïivotní pohodu.
Jan BUKOVSK¯
K. KIBIC, J. SVATO≈, A. VO·AHLÍK, J. WAGNER: PamûÈ
1958
1984
mûst. Mûstské památkové rezervace, Odeon, Praha
Betlémská kaple v Praze a její rekonstrukce, in: Stale-
1975, 2. vyd. 1981.
tá Praha XIV., 1984, s. 29–40.
1976
P ro f . I n g . a rc h . K a re l K i b i c , D r S c .
V˘ b û ro v á b i b l i o g r a f i e
lámská architektura 16.–18. století, âVUT, Praha 1983.
Das Stadtdenkmalschutzgebiet Hradec Králové, in: Ar-
âesk˘ architekt Josef Goãár (1880–1945), in: âesko-
chitektur der DDR, 1984, ã. 11, s. 690–693.
slovensko, 1976, ã. 10, s. 34–35.
Jan BlaÏej Santini – tvÛrce baroka, in: âsl. architekt,
Rekonstrukce staré radnice ve Îìáru nad Sázavou, in:
1984, ã. 5, s. 1, 4.
Památky a pfiíroda 36, 1976, s. 70–75, 84–85.
1985
Renesanãní dÛm radní v na‰ich zemích. Závûreãná
V˘voj ãesk˘ch mûst, in: Bulletin ICOMOS, Praha 1976.
Rekonstrukce b˘v. Horáãkova statku ãp. 1 v Kruhu na
kandidátská práce, Bratislava 1958.
Památková kategorizace historick˘ch mûst v âSR,
Rekreaãní a v˘ukové stfiedisko Fakulty architektur y
tamtéÏ.
âVUT, in: Architektura âSR, 1985, ã. 6, s. 265–268.
1966
Zfiízení reanimaãní ústfiedny v Praze v nemocnici Na
1977
Zabytki techniki w Czechach, in: Spotkania z zabytka-
Franti‰ku, in: Památková péãe 26, 1966, s. 217–221.
K problematice novostaveb v historick˘ch mûstech,
Novomûstská radnice v Praze, její stavební v˘voj
in: Památky a pfiíroda 27, 1977, s. 65–80.
a problémy rehabilitace, in: Sborník Staletá Praha II.,
Pováleãné soutûÏe na dostavbu Staromûstské radni-
Zur baugeschichtlichen Enwicklung der Stadt Telã, in:
1966, s. 198–224.
ce, in: sborník Staletá Praha VIII., 1977, s. 129–144.
Architektur der DDR, 1986, ã. 1, s. 52–55.
1967
PraÏské ka‰ny a fontány, tamtéÏ, s. 197–211.
K problematice v˘‰kov˘ch staveb v historick˘ch jád-
1978
mi, 1985, ã. 1, s. 54–57.
1986
1987
Farbestaltung historischer Rathausfassaden in der
rech mûst a v jejich zájmovém území, in: Památková
Rekon‰trukcia historického mestského jadra v Chebe,
âSSR, in: Farbe und Raum, 1987, ã. 2, s. 44–46.
péãe 27, 1967, s. 139–149.
in: Projekt 20, 1978, ã. 8, s. 24–27.
Farbestaltung eines denkmalgeschützten Stadtkerns
Radnice Men‰ího Mûsta praÏského, in: Sborník Stale-
Publikace o mûstsk˘ch památkov˘ch rezervacích na Slo-
am Beispiel der südmährischen Stadt Telã, tamtéÏ,
tá Praha III., 1967, s. 91–110.
vensku, in: Památky a pfiíroda 38, 1978, s. 285–287.
ã. 4, s. 104n.
Vy‰ehrad v nov˘ch perspektivách, tamtéÏ, s. 187–195.
1968
1979
Neue Bauten in Prag, in: Architektur der DDR, 1979,
Radní dÛm v âechách a na Moravû a jeho v˘vojové
promûny, doktorská dizertaãní práce, 1987.
Regenerace historick˘ch mûst (Historical towns get a new
ã. 3, s. 174–176.
lease of lite), in: Technical Digest 9/68, s. 534–543.
Novomûstská radnice v Praze a její nejstar‰í jádro, in:
Historické radnice, Praha 1988.
1969
1988
Staletá Praha IX., 1979, s. 213–230.
SoutûÏe na Staromûstskou radnici v letech 1901 aÏ
Îidovská radnice v Praze, in: Sborník Staletá Praha IV.,
Rekonstrukce historick˘ch mûst v âSR, habilitaãní
1967, in: Architektura âSR, 1988, ã. 5, s. 6–14.
1969, s. 65–74.
práce, FA âVUT, Praha 1979.
Staromûstská radnice. Soupis základní literatur y,
Námûstí Republiky v Praze, tamtéÏ, s. 172–186.
Novomûstská radnice v Praze, in: Sborník kolokvia
tamtéÏ, s. 95.
Renesanãní dÛm radní na‰ich mûst a jeho kompoziãní
ICOMOS Nové Mûsto praÏské – urbanistické dílo Karla
Zur Wiederherstellung der Farbigkeit denkmalge-
v˘voj, in: sborník Monumentorum tutela 4, 1969,
IV., Praha 1979, s. 107–112.
schützter Fassaden in der âSR, in: Farbe und Raum,
s. 163–240.
1980
1988, ã. 2, s. 40–43.
Staromûstská radnice v Praze a její v˘znam v dûjinách
Zur Rekonstruktion der Stadt Cheb, in: Architektur der
na‰í architektury, in: staletá Praha V., 1969, s. 33–63.
DDR, 1980, ã. 12, s. 764–765.
K. KIBIC, V. TINTùRA: K v˘sledkÛm prÛzkumu gotické
Malé mûsto v dûjinách a souãasnosti, in: Architektura
Prager „Königsweg“, Rekonstruktion führte zu farbiger
radnice v Chebu, in: Památková péãe 29, 1969,
âSR, 1980, ã. 8, s. 353–359.
Neugestaltung, in: Farbe und Raum, 1989, ã. 1,
s. 149–163.
Zur Rekonstruktion der Stadt Loket (âSSR), in: Archi-
s. 23–26.
Pfiíspûvek k ver tikální v˘stavbû v na‰ich mûstech,
tektur der DDR, 1980, ã. 2, s. 111–113.
V˘znamné jubileum Kiliána Ignáce Dientzenhofera, in:
tamtéÏ, s. 225–240.
1982
Farbe und Gegenwartsarchitektur, tamtéÏ, s. 140–142.
1989
âeskoslovensk˘ architekt 23, 1989, s. 4–5.
¤e‰ení pfiestavby centra mûsta Bruntálu, tamtéÏ,
Cheb – miasto rezer wat, in: Spotkania z zabytkami,
s. 12–24.
1982, ã. 10, s. 48–52.
Barockarchitektur in Böhmen von 1700 bis 1720, in:
Stará radnice v Tachovû, in: Sborník okresního muzea
Ochrona i przebudowa miejskich zespolow zabytko-
sborník Matthäus Daniel Pöppelmann 1662–1736,
v Tachovû, 1969, ã. 3.
wych – Czechy (Ochrana a pfiestavba mûstsk˘ch pa-
Dresden 1990, s. 291–296.
mátkov˘ch areálÛ v ãesk˘ch zemích), Var‰ava 1982.
Radnice praÏsk˘ch pfiedmûstí, in: sborník Staletá Pra-
Ochrona i przebudowa miest – Czechi, Warszawa 1971.
Pfiíspûvek k poznání barokního v˘voje ãesk˘ch mûst
ha XX., 1990, s. 180–208.
Radnice, TEPS, Praha 1971.
v 17. století, in: Acta polytechnica – práce âVUT v Pra-
Historické jádro Olomouce a jeho problematika, in:
ze, 1982, ã. 5, s. 129–132.
Care of Historical Monuments in the Czech Lands and
Památková péãe 31, 1971, s. 51–53.
V˘voj urbanismu ve starovûku, Kapitoly o v˘stavbû
Public Opinion, in: Cities of Europe: The Public’s Role
mûst a sídel 2, in: Estetická v˘chova, 1982, ã. 2, s.
in Shaping the Urban Enviroment, Moskva 1991,
32–34.
s. 246–254.
1971
72
JUBILEUM
1990
1991
V˘znamní architekti ãeského baroka jako autofii rad-
V obou tûchto oblastech zvefiejnil Suchomel po roce
nic. Pfiíspûvek k poznání profánního díla Kiliána Igná-
2000 hned nûkolik závaÏn˘ch studií. U sochafisk˘ch
ce Dientzenhofera, in: Umûní, 1991, s. 66–72.
dûl, která podstoupila nebo podstupují restaurátorsk˘
Památkové ztráty v na‰ich historick˘ch mûstech po
zásah, analyzoval zmûny jejich podoby, k nimÏ dochází
r. 1945, in: Památky a pfiíroda 51, 1991, ã. 1, s. 1–13.
v souvislosti se sochafisk˘mi plastick˘mi nebo skulp-
Urbanistick˘ prostor v ãesk˘ch renesanãních a barok-
tivními doplÀky ztracen˘ch a po‰kozen˘ch ãástí. Zab˘-
ních mûstech, in: Urbanistick˘ prostor, 1991, s. 9–17.
val se také otázkami spojen˘mi s ãi‰tûním povrchu
soch a snímáním barevn˘ch povrchov˘ch úprav ze so-
1992
K. KIBIC, D. MAJZLÍK: V˘voj architektury v renesanci
chafisk˘ch dûl vytvofien˘ch ze dfieva i novodob˘mi nátû-
a baroku, uãebnice, Bratislava 1992.
ry povrchu kamenosochafisk˘ch dûl (jako protikladnou
tendencí k diskutabilnímu razantnímu ãi‰tûní). Závûry,
1995
Ochrana sídelních útvarÛ formou památkov˘ch zón,
ke kter ˘m dospûl, jasnû formuloval a vÏdy je doloÏil
in: Sborník k poctû Milana Pavlíka, Historická archi-
mnoÏstvím názorn˘ch pfiíkladÛ. Modelovû tak ukázal,
tektura, Praha 1995, s. 43–52.
jak je nezbytné postupovat pfii fie‰ení problémÛ restaurování pfiedev‰ím kamenosochafisk˘ch památek syste-
1996
Milo‰ Suchomel. (Foto rodinn˘ archiv, 2004)
Panoramatické hodnoty na‰ich historick˘ch mûst, in:
maticky. Poukázal pfii tom na jedno z velk˘ch nebezpe-
Sborník Spoleãnosti pfiátel staroÏitností, k Ïivotnímu ju-
ãí pro zachování památkov˘ch hodnot restaurovaného
bileu dr. Dobroslava Líbala, Praha 1996, s. 185–198.
díla, které pfiedstavují v‰echna zdánlivû ne‰kodná
K Wagnerovu varování pfied razantní oãistou kameno-
Monuments et les sites en République tchèque, in:
a jednoduchá fie‰ení, uplatÀují-li se ‰ablonovitû a bez
sochafisk˘ch památek a pfied odstraÀováním historic-
Régéneration des villes historiques, mezinárodní pub-
dÛkladné rozvahy, v níÏ by byly vyhodnoceny jak klady,
k˘ch pfiemaleb dfievofiezeb, in: Zprávy památkové péãe
likace ICOMOS, Srí Lanka 1996, s. 87–106.
tak rizika navrhované metody restaurování.
60, 2000, s. 106–110.
2000
Kromû uvedené památkáfiské ãinnosti – mnohdy
Faktory zpÛsobující promûny kamenosochafisk˘ch pa-
Formování námûstí Republiky a pfiilehlé ãásti PfiíkopÛ,
velice neradostné a skliãující, pfii níÏ badatel b˘vá
mátek II., in: Zprávy památkové péãe 60, 2000,
in: Mûsto a jeho dÛm. Kapitoly ze stoleté historie
v praxi ãastokrát svûdkem základního nepochopení
s. 144–152.
Obecního domu hlavního mûsta Prahy (1901–2001),
smyslu restaurování jako nav˘sost odborné a specia-
Milo‰ SUCHOMEL, Pavel ZAHRADNÍK: Je‰tû jeden
Praha 2002, s. 307–332.
lizované interdisciplinární práce – se Milo‰ Suchomel
pfiíspûvek k sochafiské umûlecké tvorbû kosmonos-
vûnoval i tématu radostnûj‰ímu, sochafiské tvorbû ro-
k˘ch JelínkÛ, in: Zprávy památkové péãe 60, 2000,
diny JelínkÛ z Kosmonos u Mladé Boleslavi.
s. 153–159.
2003
V˘znamn˘ pfiínos úãelovû financovaného v˘zkumu
k rozvoji oboru památková péãe, in: Zprávy památkové
péãe 63, 2003, s. 213–215.
2004
JestliÏe Suchomelovy anal˘zy metod a koncepcí
K v˘stavû svatojánsk˘ch soch Ignáce Franti‰ka Platze-
restaurování kamenosochafisk˘ch dûl obohatily obor
ra v Národní galerii, in: Zprávy památkové péãe 60,
památkové péãe o jasnû formulované závûry vztahující
2000, s. 187–189.
Tfiicet let úsilí o prohloubení památkové ochrany na-
se k ochranû jiÏ poznan˘ch umûleck˘ch dûl v prÛbûhu
‰ich historick˘ch mûst, in: Zprávy památkové péãe
restaurování, pak jeho jelínkovská bádání v˘znamnou
Nûkolik slov k provenienci sochafiské v˘zdoby libo-
64, 2004, ã. 3, s. 232–243.
mûrou pfiispûla k poznání jedné ze souãástí na‰eho
chovické zahradní fontány, in: Kámen 7, 2001, ã. 1,
Gotické katedrály v Nûmecku, in: Panoráma 2005,
barokního sochafiství. Jde o ãin mimofiádn˘ sv˘m roz-
s. 13–17.
s. 10–12.
sahem i hloubkou poznání. Bylo potfieba zab˘vat se
Some Observations on the Reciprocal Similarities of
obrovsk˘m mnoÏstvím sochafisk˘ch dûl, která navíc
Seventeenth-Century Maríne Paintings; Glosa k reci-
vznikla rukama mnoha tvÛrcÛ v relativnû velmi dlou-
procitû podobnosti kompozic marín 17. století, in:
hém ãasovém období.
Bulletin of the National Galler y in Prague X. 2000,
Bibliografii zpracoval prof. Karel Kibic.
Také v pfiípadû publikovan˘ch jelínkovsk˘ch studií
Historik umûní a památkáfi Milo‰
Suchomel pûtasedmdesátilet˘
se v˘raznû uplatnila Suchomelova badatelská stfiízli-
2001
Praha 2001, s. 62–67, 108–110.
2002
vost, skromnost a sebekázeÀ. Uplatnûní v‰ech tûchto
O zanikl˘ch a mizejících jelínkovsk˘ch kamenosochafi-
vlastností je nutné k tomu, aby byl badatel, historik
sk˘ch dílech, in: Kámen 8, 2002, ã. 1, s. 17–20.
Je to jiÏ potfietí, kdy se ãtenáfii ãasopisu Zprávy pa-
umûní schopen, po mnohaletém intenzivním bádání
Milo‰ SUCHOMEL, Pavel ZAHRADNÍK: Nové poznatky
mátkové péãe mohou na jeho stránkách setkat s pfii-
zamûfieném na zkoumání jednoho tématu, prohlásit,
o sochafiské tvorbû Jana Hájka a kosmonosk˘ch Jelín-
pomenutím v˘znamného Ïivotního jubilea historika
Ïe práce „sice pokroãily, ale zdaleka neskonãily“.
kÛ, in: Zprávy památkové péãe 62, 2002, s. 1–9.
umûní a památkáfie Milo‰e Suchomela.
Na dal‰í pokraãování nejen jelínkovského bádání
Faktory zpÛsobující promûny kamenosochafisk˘ch pa-
Poprvé to bylo v roce 1990 pfii pfiíleÏitosti jeho ‰e-
se v‰ichni tû‰íme a pfiejeme si, aby mu je‰tû dlouho
mátek III., in: Zprávy památkové péãe 62, 2002,
desátin, podruhé v roce 2000 pfii jeho sedmdesáti-
pfiiná‰elo ono osvûÏení a uspokojení mysli, které je
s. 49–53.
nách a nyní, jiÏ potfietí, pfii dal‰í zakulacené, i kdyÏ ja-
spojeno s poctivû vykonanou prací.
Milo‰ SUCHOMEL, Pavel ZAHRADNÍK: Archivní prameVratislav NEJEDL¯
koby pfiechodné a k doplnûní vyz˘vající ãíslici –
historikov˘ch sedmdesát˘ch pát˘ch narozeninách.
JelínkÛ, in: PrÛzkumy památek 9, 2002, ã. 1,
Mezi rokem 2000 a 2005 ubûhlo pût let, které Mi-
s. 31–60.
lo‰ Suchomel vyplnil, jak je to u nûj nakonec dobr˘m
zvykem, badatelskou prací soustfieìující se do dvou
nejv˘znamnûj‰ích okruhÛ jeho odborného zájmu. Pro
pofiádek a pro ty, ktefií se s osobou Milo‰e Suchomela
2003
Milo‰ Suchomel, prom. hist.
V˘ b û ro v á b i b l i o g r a f i e z a l é t a
2000–2005
setkávají popr vé, musím pfiipomenout, Ïe se jedná
o problematiku restaurování kamenosochafisk˘ch dûl
ny o sochafisk˘ch a malífisk˘ch dílech kosmonosk˘ch
Milo‰ SUCHOMEL, Pavel ZAHRADNÍK: Archivní prameny o sochafiské tvorbû Jana Hájka, in: PrÛzkumy památek 10, 2003, ã. 1, s. 3–46.
2004
2000
K problematice záchrany braunovsk˘ch kamenoso-
a mapování a poznávání sochafiské produkce dílny
Nové autorské pfiipsání sochy sv. Vojtûcha z Kbel, in:
chafisk˘ch dûl v Novém lese u Îírãe, in: Kámen 10,
kosmonosk˘ch JelínkÛ.
Kámen 6, 2000, ã. 2, s. 15–19.
2004, ã. 2, s. 16–17.
JUBILEUM
73
Milo‰ SUCHOMEL, Pavel ZAHRADNÍK: Spolupracovníci
mene a) citovaného zákona ã. 20/1987 Sb. Velmi
fiízení a také s ohledem na v˘raznou specifiãnost fiízení
a následovníci kosmonosk˘ch JelínkÛ na Mladobole-
hodnotné je zejména hlavní, se snahou o monumenta-
podle § 2 a 3 zákona o státní památkové péãi, která
slavsku, in: PrÛzkumy památek 11, 2004, ã. 1, s.
litu komponované prÛãelí domu se zdobn˘m horizon-
nepochybnû byla dÛvodem, Ïe se na toto fiízení ne-
61–88.
tálním ãlenûním hladké klasicistní fasády parapetními
vztahují obecné pfiedpisy o správním fiízení, je nezbyt-
fiímsami, s opticky vyváÏen˘m rozvrÏením okenních
né konstatovat, kdy dan˘ správní akt zpÛsobuje ty
otvorÛ a citliv˘m tvarováním architektonick˘ch prvkÛ.
úãinky, které s nimi zákon o státní památkové péãi
Bibliografii zpracoval dr. Vratislav Nejedl˘.
Znaãn˘ je rovnûÏ v˘znam domu z hlediska urbanistického, popfiípadû archeologického, neboÈ se uplatÀuje
INFORMACE
jako ukonãení prÛhledu Navrátilovou ulicí z Vodiãkovy
■ Poznámky
ulice a jako podstatn˘ prvek v utváfiení historické kfiiv-
1 Dle ustanovení § 2 odst. 1 a 2 zákona ã. 20/1987
6
ky ·kolské ulice, která má stfiedovûk˘ pÛvod.
Sb., o státní památkové péãi, v platném znûní.
Îalobou podanou v zákonné lhÛtû se Ïalobce do-
2 Forma rozhodnutí byla motivována ustanovením § 44 zá-
máhal zru‰ení dotãeného rozhodnutí. Pfiedev‰ím namí-
kona o státní památkové péãi: „Obecné pfiedpisy o správ-
tal, Ïe toto rozhodnutí obsahuje formální i vûcné vady,
ním fiízení se nevztahují na fiízení podle § 3, 6, 8 a § 21
vychází z nedostateãnû zji‰tûn˘ch skutkov˘ch okol-
odst. 2 a 4.“
ností a zpÛsob hodnocení dÛkazÛ odporuje principu
3 Rozsudek Vrchního soudu v Praze (7 A 54/97):
zji‰Èování objektivní pravdy. Îalobce zejména uvedl, Ïe
„... Z v˘‰e citovaného ustanovení § 3 zákona o státní pa-
právní úprava prohlá‰ení vûci za kulturní památku, te-
mátkové péãi vypl˘vá, Ïe právní úprava prohlá‰ení vûci za
dy § 3 zákona o státní památkové péãi, je velmi kusá
kulturní památku, zejména pokud jde o úpravu proces-
¤ízení o prohlá‰ení vûci za kulturní památku bylo
a Ïe postup správního orgánu v této vûci má nûkteré
ních vztahÛ, je velmi kusá a neodpovídá v˘znamu takové-
ustanovením § 3 zákona ã. 20/1987 Sb., o státní pa-
shodné rysy se správním fiízením, proto se mûl (správ-
ho rozhodnutí. Proto nezb˘vá, neÏ se opfiít podle analogie
mátkové péãi, svûfieno Ministerstvu kultur y âR jako
ní orgán) v fiízení, které pfiedcházelo napadenému roz-
o nûkteré instituty a obecné zásady správního (procesní-
ústfiednímu orgánu státní správy na úseku památkové
hodnutí, opfiít o nûkteré instituty a obecné zásady
ho) práva, zejména kdyÏ postup správního orgánu pfii pro-
péãe. Jde o ucelen˘ nároãn˘ proces, v nûmÏ minister-
správního (procesního) práva. V této souvislosti Ïalob-
hlá‰ení vûci za kulturní památku má nûkteré shodné rysy
stvo kultury zkoumá, zda vûc vykazuje znaky kulturní
ce také namítl, Ïe napadené rozhodnutí je zmateãné,
se správním fiízením a jeho v˘sledkem má b˘t autoritativ-
památky, a kter˘ pro‰el pomûrnû sloÏit˘m v˘vojem.
neboÈ neobsahuje fiádné pouãení o opravném pro-
ní rozhodnutí, které zasahuje do vlastnického práva obãa-
Od pr votních v˘nosÛ, jeÏ mûly spí‰e charakter ozná-
stfiedku a neuvádí se v nûm, kdy toto rozhodnutí nab˘-
na. I pfii minimálních poÏadavcích na formální stránku roz-
vá právní moci. Dále namítl, Ïe v pouãení je pouze
hodnutí je proto tfieba trvat na tom, Ïe rozhodnutí má b˘t
stvo kultury v analogii se správním právem k rozhod-
zmínûno, Ïe rozhodnutí nab˘vá úãinnosti, coÏ podle
rozãlenûno na v˘rok, odÛvodnûní a pouãení o opravném
nutím, která jsou úãinn˘m nástrojem pro ochranu
názoru Ïalobce nemá v pfiípadû individuálního správní-
prostfiedku, pfiiãemÏ v˘rok má obsahovat rozhodnutí ve
a zachování na‰eho kulturního dûdictví.
ho aktu, kter ˘m toto rozhodnutí je, Ïádn˘ právní ani
vûci s uvedením právního pfiedpisu, podle nûhoÏ bylo roz-
Rozhodnutí o prohlá‰ení vûci za kulturní památku
faktick˘ v˘znam. Îalobce dále uvedl, Ïe Ïalovan˘
hodnuto. ¤ádné vyloÏení dÛvodÛ rozhodnutí je pak zá-
jsou stále ãastûji pfiedmûtem Ïalob, kter˘mi se vlast-
v prÛbûhu fiízení o prohlá‰ení vûci za kulturní památku
kladním pfiedpokladem, aby rozhodnutí mohlo b˘t podro-
níci vûcí domáhají zru‰ení pfiíslu‰n˘ch individuálních
zcela ignoroval jednu ze základních zásad, kterou je
beno kontrole jak ze strany vlastníka vûci, tak soudem
správních aktÛ. V tûchto soudních sporech neb˘vá po-
ovládáno správní fiízení – zásadu objektivní (materiál-
a koneckoncÛ v daném pfiípadû i vefiejností.
zice správního orgánu jednoduchá, pfiesto v‰ak bylo
ní) pravdy – a to tak, Ïe se v odÛvodnûní svého roz-
4 Rozsudek Nejvy‰‰ího správního soudu v Brnû ã. j. 6 A
ministerstvo kultury v poslední dobû úspû‰né hned ve
hodnutí nevypofiádal s otázkou vefiejného zájmu. To
106/2002–81 ze dne 28. 4. 2004.
dvou pfiípadech. Nejvy‰‰í správní soud v Brnû zamítl
znamená, zda pfiedmûtnou nemovitost je moÏné pova-
Ïalobu Ïalobce Fonsus Assets, a. s., zastoupeného
Ïovat za kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2
48/2002–40 ze dne 12. 5. 2004.
advokátkou JUDr. Janou SvatoÀovou, proti Minister-
odst. 1 zákona o státní památkové péãi, a je tudíÏ
6 Vlastník, popfiípadû jím pfiizvaní exper ti polemizovali
stvu kultury âR v fiízení o Ïalobû proti rozhodnutí Ïalo-
splnûn jeden ze základních pfiedpokladÛ k omezení
s názor y o architektonickém v˘znamu domu mimo jiné
vaného ze dne 11. 6. 2002, ã. j. 16918/2001, kter˘m
vlastnického práva Ïalobce.
s odkazem na skuteãnost, Ïe dÛm byl postaven v takzva-
Precedentní rozsudky Nejvy‰‰ího
správního soudu v Brnû
k prohla‰ování vûcí za kulturní
památky
1
2
mení o konstituci kulturní památky, dospûlo minister3
byl prohlá‰en dÛm ãp. 1325 (rodn˘ dÛm Jaroslava
V souvislosti s rodn˘m listem uvádûjícím dÛm ãp.
ném kasárenském, „tehdej‰ím úfiedním empirovém“ stylu
Ha‰ka) ve ·kolské ulici v Praze 1-Novém Mûstû za
1325 ve ·kolské ulici v Praze 1 jako místo narození
bez architektonické a umûlecké v˘zdoby. K tomu Minister-
4
kulturní památku, a také zamítl Ïalobu Ïalobce Îi-
Jaroslava Ha‰ka Ïalobce namítl, Ïe dosud nebylo pro-
stvo kultury âR pfiipomnûlo, Ïe uveden˘ styl, uplatÀující se
dovského muzea v Praze, zastoupeného JUDr. Tomá-
kázáno, Ïe právû dne‰ní dÛm ãp. 1325, kter˘ byl pÛ-
ve v˘stavbû Nového Mûsta praÏského zejména ve druhé
‰em Holasem, proti Ministerstvu kultury âR o Ïalobû
vodnû vût‰í a zasahoval pfied rokem 1928 aÏ do ·tû-
tfietinû 19. století, byl pro svoji asketiãnost a uniformitu
proti rozhodnutí Ïalovaného ze dne 20. 2. 2002, ã. j.
pánské ulice, je rodn˘m domem tohoto spisovatele,
hanlivû oznaãován jako kasárensk˘ nebo kasárnick˘ jeho
12180/2000, kter ˘m byl prohlá‰en soubor obrazÛ
nelze tedy vylouãit, Ïe je pfiím˘ vztah domu k osobnosti
souãasníky – odpÛrci a stoupenci konkurenãních roman-
z majetku Îidovského muzea v Praze za kulturní pa-
Jaroslava Ha‰ka v˘raznû potlaãen. Îalobce závûrem
tick˘ch smûrÛ v architektufie – a Ïe absence bohat‰í ar-
dodal, Ïe návrhy na prohlá‰ení domu za kulturní pa-
chitektonické a umûlecké v˘zdoby je zde projevem dobo-
V pfiípadû rozhodnutí o prohlá‰ení rodného domu
mátku byly podány teprve v souvislosti s fiízením o od-
vû podmínûného a slohovû vytfiíbeného fie‰ení, v jehoÏ dÛ-
Jaroslava Ha‰ka v Praze 1 za kulturní památku dospû-
stranûní stavby, a to ryze úãelovû, coÏ v koneãném dÛ-
sledku není v˘znam domu v souvislostech dobového umû-
lo Ministerstvo kultury âR k závûru, kter˘ dÛkaznû do-
sledku znevaÏuje v˘znam vefiejného zájmu na ochranû
leckého v˘voje oslaben, ale právû naopak zdÛraznûn.
loÏilo, Ïe dÛm ãp. 1325 ve ·kolské ulici v Praze 1 má
památek.
7 Úãinnost jako vlastnost správního aktu není v na‰í lite-
5
mátku.
pfiím˘ vztah k v˘znamné osobnosti, kterou spisovatel
Ministerstvo kultury âR v replice na Ïalobu pfiede-
ratufie neznámá, zmiÀuje se o ní právû ve v˘‰e uvedeném
Jaroslav Ha‰ek prokazatelnû byl, podle § 2 odst. 1
v‰ím uvedlo, Ïe základním obsahem pouãení by mûl
smyslu slova napfiíklad V. MIKULE, in: Du‰an HENDRYCH
písm. b) citovaného zákona ã. 20/1987 Sb. Po dal‰ím
i v tomto pfiípadû b˘t analogicky s ustanovením § 47
a kol.: Správní právo, obecná ãást, 4. zmûnûné a doplnû-
obsáhlém dokazování Ministerstvo kultur y âR dále
odst. 4 správního fiádu údaj, zda je rozhodnutí koneã-
né vydání, Praha 2001; nebo R. ONDRU· v díle Kapitoly
zjistilo, Ïe pfiedmûtn˘ dÛm souãasnû vykazuje znaky
né, nebo zda se lze proti nûmu odvolat (podat roz-
z vefiejné správy, V., evidenãní ãíslo 16012 (LIT), infor-
stanovené pro kulturní památky podle § 2 odst. 1 pís-
klad). Dále uvedlo, Ïe se domnívá, Ïe s ohledem na cíl
maãní systém ASPI.
74
INFORMACE
spojuje, tedy od jakého okamÏiku je úãinn˘ a na vûc je
bû pfied narozením Jaroslava Ha‰ka jako dÛm ãp.
■ Poznámky
tfieba pohlíÏet jako na kulturní památku a s ní jako
645.
8 Denkmalwürdigkeit, ã. 2.2.1., tfietí odráÏka PokynÛ
7
s kulturní památkou nakládat.
Ve svém rozsudku
13
Nejvy‰‰í správní soud v Brnû
Saského státního ministerstva vnitra k provedení saské-
Ministerstvo kultury dále uvedlo, Ïe pfiijalo dÛkazy
pfiedev‰ím konstatoval, Ïe v souzené vûci Ïalovan˘
ho památkového zákona z 10. kvûtna 1995.
Ïalobce, samo opatfiilo dal‰í dÛkazy a v‰echny dÛkazy
(Ministerstvo kultur y âR) rozhodl o prohlá‰ení pfied-
9 Robert PICKARD, Carsten LUND, Pierre-Laurent FRIER,
zhodnotilo nejprve jednotlivû, a poté v jejich vzájemné
mûtného domu za kulturní památku, a tak do‰lo k apli-
Myriam GOBLET: Guidance on the development of legisla-
souvislosti. Pfii hodnocení dÛkazÛ pak správní orgán
kaci ustanovení § 2 odst. 1 zákona ã. 20/1987 Sb.
tion and administration systems in the field of cultural
vycházel z moderních zásad evropského pojetí ochra-
Je tedy zfiejmé, Ïe podstata souzené vûci spoãívala ve
heritage, Strasbourg 2000, kapitola A 2.2.
ny kulturních památek. Z hlediska ochrany kulturních
zhodnocení toho, zda je moÏné pfiedmûtn˘ dÛm pova-
10 Usnesení z 28. 10. 1986, 3 ObOWi 107/86 bavor-
památek musí b˘t základním znakem chránûné vûci
Ïovat za v˘znamn˘ doklad historického v˘voje, Ïivotní-
ského Nejvy‰‰ího zemského soudu.
také to, Ïe má dÛstojnost b˘t kulturní památkou. Ra-
ho zpÛsobu a prostfiedí spoleãnosti, pfiípadnû zdá má
11 W. EBERL, G.-U. KAPTEUINA, R. KLEEBERG, D. MARTIN:
da Evropy uvádí, Ïe v˘bûr objektÛ, které budou chránû-
vztah k v˘znamn˘m osobnostem anebo historick˘m
c. d.; 2.1.2, ã. 1, s. 3.
ny, by mûlo urãovat oficiální stanovisko ke kulturnímu
událostem. Z obsahu pfiedmûtného rozhodnutí pfiitom
12 Umûlecké památky Prahy, Nové Mûsto, Vy‰ehrad, Vi-
v˘znamu objektu, tedy zda lze v konkrétním pfiípadû
vypl˘vá, Ïe Ministerstvo kultury âR shledalo naplnûní
nohrady – Praha 1, s. 620.
hovofiit o relativní v˘znamnosti daného objektu. Dal-
obou citovan˘ch podmínek. Nejvy‰‰í správní soud
‰ími prameny, které na mezinárodní úrovni pojem kul-
v této souvislosti souãasnû pfiedeslal, Ïe fiada uplat-
106/2002–81 ze dne 28. 4. 2004, s. 8–11.
turní v˘znam pouÏívají, jsou napfiíklad i Mezinárodní
nûn˘ch Ïalobních námitek s podstatou rozhodované
14 Za kulturní památky podle tohoto zákona prohla‰uje
charta o konzervaci a restaurování památek a sídel,
vûci bezprostfiednû nesouvisí, jelikoÏ se vztahuje v˘-
Ministerstvo kultury âeské republiky nemovité a movité
Benátky 1964, nebo Australská char ta ICOMOS
hradnû k otázce posouzení stavebnû-technického sta-
vûci, popfiípadû jejich soubory,
o uchování kulturnû v˘znamn˘ch míst, Burr 1979, re-
vu pfiedmûtné nemovitosti, coÏ s ohledem na v˘‰e
a) které jsou v˘znamn˘mi doklady historického v˘voje, Ïi-
vidována 1981, 1988 a 1999. K problematice, zda
uvedené není právnû v˘znamné.
votního zpÛsobu a prostfiedí spoleãnosti od nejstar‰ích
8
9
14
vûc vykazuje znaky kulturní památky, je tfieba uvést, Ïe
K jednotliv˘m Ïalobním bodÛm uvedl Nejvy‰‰í správ-
dob do souãasnosti, jako projevy tvÛrãích schopností
napfiíklad bavorsk˘ Nejvy‰‰í zemsk˘ soud konstatu-
ní soud následující: v pfiípadû tvrzení Ïalobce, Ïe právní
a práce ãlovûka z nejrÛznûj‰ích oborÛ lidské ãinnosti, pro
je,
10
Ïe základním znakem kulturní památky nemÛÏe
15
úprava prohlá‰ení vûci za kulturní památku
16
je velmi
kusá a vyluãuje pouÏití správního fiádu,
b˘t nadto stanovena potfieba jejího zachování. Pfiitom
právní názor publikovan˘ jiÏ v rozsudku Vrchního soudu
v Bavorsku je v první fiadû rozhodující stav poznání od-
v Praze,
born˘ch kruhÛ. Nûmecké soudy dále dodávají, Ïe po-
vé péãi vyluãuje pro fiízení o prohlá‰ení vûci za kulturní
15 § 3 zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové péãi,
jem v˘znamná v pfiípadû památky má z památkové
památku uÏití správního fiádu, musí správní orgán v ta-
v platném znûní.
ochrany vylouãit jen nedÛleÏité vûci, jako napfiíklad
kovém fiízení dbát základních zásad správního fiízení.
16 Viz § 44 zákona ã. 20/1987 Sb., o státní památkové
masové produkty. Naléhav˘m úkolem ochrany pamá-
Zde je v‰ak relevantní nikoliv samotná skuteãnost,
péãi, v platném znûní: „Obecné pfiedpisy o správním fiízení
tek je zjevnû nûco mnohem více neÏ chránit pouze tak-
zda bylo postupováno podle správního fiádu, n˘brÏ zda
se nevztahují na fiízení podle § 3, 6, 8 a § 21 odst. 2 a 4.“
fiíkajíc jedineãné, prvotfiídní památky (to je samozfiej-
Ïalovan˘ respektoval práva vlastníka pfiedmûtného do-
17 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ã. j. 7 A 13/99–28
mû otázka § 4 zákona o státní památkové péãi –
mu, nacházející oporu právû v základních zásadách
ze dne 30. 8. 2001.
Národní kulturní památky), má chránit také takové vû-
správního fiízení. V tomto smûru Nejvy‰‰í správní soud
ci, které jsou pod tímto prahem obzvlá‰tního svûdectví
zjistil, Ïe Ministerstvo kultury âR postupovalo v soula-
106/2002–81 ze dne 28. 4. 2004, s. 9.
v˘voje zemû a lidí. Podstatné je, Ïe vûci mají nikoli za-
du s ustanovením § 3 zákona o státní památkové péãi,
19 TamtéÏ.
nedbatelnou dokumentaãní hodnotu znaku uvedeného
umoÏnilo vlastníkovi (Ïalobci) uplatnit jeho argumenta-
20 Napfiíklad § 103 odst. 1 písm. c zákona ã. 150/2002
v zákonné skutkové podstatû. Tento patrn˘ vztah mu-
ci a pfiedkládat dÛkazy, s nimiÏ se následnû fiádnû vy-
Sb., soudní fiád správní, v platném znûní.
sí mít vûc jen k (minimálnû) jednomu v zákonû uvede-
pofiádalo, a souhrnnû bylo proto moÏno konstatovat,
21
Ïe Ïalovan˘ respektoval základní zásady správního fií-
(1) Stát chrání kulturní památky jako nedílnou souãást
nému znaku.
11
Pfii posuzování otázky autentiãnosti
17
18
odkázal na
jejich hodnoty revoluãní, historické, umûlecké, vûdecké
b˘t pouze její zafiazení do pfiedchozí epochy, ale musí
podle nûhoÏ, i kdyÏ zákon o státní památko-
a technické,
b) které mají pfiím˘ vztah k v˘znamn˘m osobnostem a historick˘m událostem.
Ha‰kova rodného domu se Ministerstvo kultury âR fií-
zení.
Nejvy‰‰í správní soud se neztotoÏnil ani s tvr-
kulturního dûdictví lidu, svûdectví jeho dûjin, v˘znamného
dilo zejména zji‰tûními, která vypl˘vají z v˘sledkÛ dlou-
zenou zmateãností napadeného rozhodnutí, spoãívající
ãinitele Ïivotního prostfiedí a nenahraditelné bohatství
hodobé vûdecké práce kolektivu autorÛ vytvofieného
v absenci pouãení o opravném prostfiedku a v tom, Ïe
státu. Úãelem zákona je vytvofiit v‰estranné podmínky
pfii Ústavu dûjin umûní Akademie vûd âeské republiky
hovofií o nabytí „úãinnosti“ namísto o nabytí „právní
pro dal‰í prohlubování politickoorganizátorské a kulturnû
za úãelem pofiízení soupisu umûleck˘ch památek
moci“ rozhodnutí,
12
v Praze,
kde je mimo jiné k problematice stavebního
19
protoÏe dÛvody zmateãnosti totiÏ
musejí dosahovat znaãného stupnû intenzity,
20
v˘chovné funkce státu pfii péãi o kulturní památky, o jejich
coÏ
zachování a vhodné vyuÏívání, aby se podílely na rozvoji
v˘voje pfiedmûtného domu uvedeno: „Na místû pÛv.
v daném pfiípadû zjevnû nedosahují. Obdobnû nebyla
kultury, umûní, vûdy a vzdûlávání, formování tradic a vlas-
domu ãp. 645 byla po jeho zbofiení vystavûna klasi-
shledána dÛvodnou ani námitka ohlednû pouãení
tenectví, na estetické v˘chovû pracujících, a tím pfiispíva-
cistní ãtyfikfiídlá novostavba dle plánÛ J. Nowotného
o „úãinnosti“ napadeného rozhodnutí, neboÈ bylo zjev-
ly k dal‰ímu rozvoji spoleãnosti.
z roku 1842. Rozkládala se mezi ul. ·kolskou a ·tû-
né, Ïe tato informace byla pro Ïalobce dostateãnû sro-
(2) Péãe státu o kulturní památky (dále jen „státní památ-
pánskou a byla v dobû v˘stavby rozdûlena na dvû ãp.:
zumitelná, o ãemÏ mimo jiné svûdãí i vãasnost podané
ková péãe“) zahrnuje ãinnosti, opatfiení a rozhodnutí, ji-
pÛv. 645 pfii ·tûpánské a nové ãp. 1325 pfii ·kolské
Ïaloby.
miÏ orgány a odborná organizace státní památkové péãe
ul.“ V˘sledky anal˘zy existujících historick˘ch zpráv
K námitce, Ïe Ministerstvo kultury âR poru‰ilo zá-
(§ 25 aÏ 32) v souladu se spoleãensk˘mi potfiebami za-
(F. Ruth, s. 1030), kvalifikovanû provedené nezávisle
sadu objektivní pravdy, kdyÏ se nevypofiádalo s otáz-
bezpeãují zachování, ochranu a vhodné spoleãenské
na pfiíslu‰ném fiízení vedeném ministerstvem kultury
kou vefiejného zájmu prohlá‰ení pfiedmûtné nemovi-
uplatnûní kulturních památek. Ostatní orgány státní sprá-
tedy prokázaly, Ïe pokud rodn˘ list Jaroslava Ha‰ka
tosti za kulturní památku, je nutno uvést, Ïe vefiejn˘
vy a jiné organizace spolupracují v oboru své pÛsobnosti
uvádí jako místo jeho narození dÛm ãp. 1325, ne-
zájem prohlá‰ení vûci za kulturní památku je obecnû
s orgány a odbornou organizací státní památkové péãe
mohlo se jednat o dÛm, kter ˘ sice tvofiil jeden sta-
vymezen v ustanovení § 1 zákona o státní památkové
a pomáhají jim pfii plnûní jejich úkolÛ.
vebnû-architektonick˘ celek s domem ãp. 1325, ale
péãi.
byl orientován do ·tûpánské ulice a evidován jiÏ v do-
u jednotliv˘ch druhÛ památek, kdy v pfiípadû kulturních
21
Tento obecn˘ úãel je dále blíÏe specifikován
INFORMACE
75
památek je tento vefiejn˘ zájem dostateãnû pfiesnû vy-
V pfiípadû rozhodnutí o prohlá‰ení souboru obrazÛ
povaha formulací o moÏnosti poskytnout pfiíspûvek je
mezen právû ve v˘‰e citovaném ustanovení § 2 záko-
z majetku Îidovského muzea v Praze za kulturní pa-
podfiízena generelní úpravû Listiny. Majitel chránûné
na ã. 20/1987 Sb., takÏe z tohoto hlediska nazíráno,
mátku dospûlo Ministerstvo kultur y âR k závûru, Ïe
vûci tedy nemÛÏe Ïádat náhradu bez zji‰tûní konkrét-
vypofiádání se s otázkou vefiejného zájmu na prohlá-
pfiedmûty z majetku Îidovského muzea pfiedstavují
ních potfieb pfiedem, mÛÏe se v‰ak odvolat na ãl. 11
‰ení vûci za kulturní památku v podstatû pfiedstavuje
velmi kvalitní umûlecká díla, která jednoznaãnû splÀu-
odst. 4 Listiny tehdy, zjistí-li v pfiípadû reálnû definova-
zji‰tûní naplnûní zákonn˘ch podmínek obsaÏen˘ch ve
jí kritéria kulturní památky, jak je stanoveno v § 2 ci-
teln˘ch konkrétních nákladÛ neochotu státu pfiispût
zmínûném ustanovení, pfiiãemÏ Nejvy‰‰í správní soud
tovaného zákona o státní památkové péãi – díla jsou
na takovou údrÏbu, jeÏ je v obecném zájmu uchování
konstatoval, Ïe na jednotliv˘ch proveden˘ch dÛkazech
v˘znamn˘m dokladem v˘voje ãeského a evropského
kulturní památky. Ústavní soud téÏ zdÛraznil, Ïe vzhle-
Ïalovan˘ dovodil naplnûní zákonn˘ch podmínek
moderního umûní.
dem k povaze kulturní památky je vlastník souãasnû
Proti tomuto rozhodnutí podal Ïalobce v zákonné
vázán ãl. 11 odst. 3 Listiny, kter˘ stanoví, Ïe vlastnic-
lhÛtû Ïalobu, v níÏ namítá nezákonnost napadeného
tví zavazuje a Ïe ho nesmí b˘t zneuÏito na újmu práv
Nejvy‰‰í správní soud odmítl také dal‰í Ïalobní ná-
rozhodnutí, kterou spatfiuje zejména ve skuteãnosti,
druh˘ch anebo v rozporu se zákonem chránûn˘mi
mitky, které brojily proti v˘sledkÛm provedeného do-
Ïe fiízení pfied ministerstvem kultury neprobûhlo v sou-
obecn˘mi zájmy. Obecn˘m zájmem je nepochybnû
kazování a proti jejich hodnocení, spoãívající zejména
ladu s ustanoveními § 2 a 3 zákona ã. 20/1987 Sb.,
i ochrana kulturních památek.
v tvrzení, Ïe pfiedmûtn˘ objekt nevykazuje znaky kul-
o státní památkové péãi, v platném znûní, a v dÛsled-
turní památky a podání návrhu na prohlá‰ení vûci za
ku tohoto pochybení do‰lo ministerstvo kultur y pfii
kulturní památku bylo ryze úãelové. Jakkoliv nebylo ve
svém rozhodování k nesprávnému právnímu závûru
■ Poznámky
správním fiízení zji‰tûno, ve kterém bytû se Jaroslav
o tom, Ïe pfiedmûtn˘ soubor obrazÛ a jeho jednotlivé
Ha‰ek narodil, byl pfiijat názor Ministerstva kultur y
souãásti splÀují kritéria kulturní památky.
âR, Ïe v souzené vûci byl posuzován rodn˘ dÛm tohoto
dále uvedl, Ïe posuzovan˘ soubor obrazÛ byl k prohlá-
23 Nejvy‰‰í správní soud v Brnû vycházel pfiedev‰ím
a nikoliv jeho rodn˘
‰ení za kulturní památku vybrán zcela náhodnû a úãe-
z rodného listu Jaroslava Ha‰ka, kter˘ byl souãástí doka-
byt a byl dostateãnû prokázán zákonn˘ dÛvod pro pro-
lovû bez náleÏitého posouzení jeho v˘znamu. Dal‰ím
zování Ministerstva kultury âR.
hlá‰ení vûci za kulturní památku ve smyslu ustanovení
uveden˘m dÛvodem nezákonnosti napadeného rozhod-
Ohled-
nutí byla skuteãnost, Ïe Îidovská náboÏenská obec by-
106/2002–81 ze dne 28. 4. 2004, s. 10.
nû architektonické a urbanistické hodnoty rodného
la tímto rozhodnutím omezena ve v˘konu svého vlast-
25 TamtéÏ, s. 10, 11.
domu Jaroslava Ha‰ka Nejvy‰‰í správní soud konsta-
nického práva v mífie a za podmínek, které jsou ve
26 TamtéÏ, s. 11.
toval, Ïe Ïalovan˘ správní orgán se neopomenul vyjád-
zfiejmém rozporu s ãl. 11 odst. 4 Listiny základních
27 Viz § 78 odst. 7 zákona ã. 150/2002 Sb., soudní fiád
fiit ke v‰em zpracovan˘m dÛkazÛm a dostateãnû zjistil
práv a svobod. Îalobce závûrem uvedl, Ïe pokud jde
správní, v platném znûní.
skutkov˘ stav vûci, kter ˘ interpretoval v souladu se
o posouzení zákonnosti pfiedmûtného rozhodnutí, je
zákonnou úpravou. Ministerstvo kultury âR tak nevy-
rovnûÏ nezbytné pfiihlédnout k tomu, Ïe posuzované
péãi, v platném znûní.
cházelo jen ze stanovisek dodan˘ch vlastníkem a or-
obrazy byly Ïalobci vydány z vlastnictví státu zákonem
29 Ustanovení § 2 odst. 2 zákona ã. 212/2000 Sb.,
ganizacemi státní památkové péãe, n˘brÏ opfielo se
o zmírnûní nûkter˘ch majetkov˘ch kfiivd zpÛsoben˘ch
o zmírnûní nûkter ˘ch majetkov˘ch kfiivd zpÛsoben˘ch
pfii rozhodování rovnûÏ o reprezentativní odbornou
holocaustem,
publikaci a svÛj závûr ohlednû architektonického a ur-
kultury je v rozporu se smyslem tohoto zákona.
a v Ïádném pfiípadû nedelegoval dokazování na svÛj
poradní orgán.
22
23
svûtovû proslulého spisovatele,
24
§ 2 odst. 1 písm. b) zákona ã. 20/1987 Sb.
29
28
Îalobce
s tím, Ïe úãelov˘ postup ministerstva
33
Ministerstvo kultury
106/2002–81 ze dne 28. 4. 2004, s. 9.
holocaustem, v platném znûní.
30 Obecnû známá skuteãnost o provázanosti a ovlivÀová-
Tyto námitky Ministerstvo kultury âR odmítlo s odÛ-
ní se jednotliv˘ch umûleck˘ch prostfiedí, a to bezpochyby
vodnûním, Ïe pfiedmûty z majetku Îidovského muzea
také v mezinárodním mûfiítku, je pro ãeské kulturní dûdic-
Koneãnû k argumentaci Ïalobce, Ïe dÛvod podání
pfiedstavují velmi kvalitní umûlecká díla, která jedno-
tví signifikantní (nelze napfiíklad pominout v˘razné nûmec-
návrhÛ na prohlá‰ení pfiedmûtného domu za kulturní
znaãnû splÀují kritéria kulturní památky dle § 2 v˘‰e
ké, italské, francouzské ãi polské vlivy na ãeskou hmot-
památku byl ryze úãelov˘, protoÏe touto formou mûlo
citovaného zákona o státní památkové péãi, pfiiãemÏ
nou i nehmotnou kulturu).
b˘t pouze zabránûno jeho demolici, Nejvy‰‰í správní
jednotlivá díla jsou v˘znamn˘m dokladem v˘voje mo-
31 K rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 12.
soud konstatoval, Ïe tyto námitky jsou irelevantní, ne-
derního umûní. Pro posouzení vûci není rozhodující
1993 sp. zn. 6 A 175/93, respektive k té ãásti jeho odÛ-
boÈ brojí proti vnitfiním motivÛm iniciátorÛ tohoto
skuteãnost pÛvodu nebo autorství vûci, která je pro-
vodnûní, v níÏ tento soud dospûl k závûru, Ïe prohlá‰ením
správního fiízení (které není fiízením návrhov˘m), pfii-
hla‰ovaná za kulturní památku, ale její hodnota dle
nemovitosti za kulturní památku podle ustanovení § 2 zá-
ãemÏ soudní pfiezkoumání se t˘kalo pouze jeho prÛ-
§ 2 zákona o státní památkové péãi. Obecnû lze kon-
kona o státní památkové péãi do‰lo k omezení vlastnické-
bûhu a v˘sledku. Jinak fieãeno, motivace k podání
statovat, Ïe památky poÏívají ochranu i mimo zemi
ho práva bez náhrady, tudíÏ v rozporu s ãl. 11 odst. 4 Lis-
pfiedmûtného návrhu mohla b˘t prakticky jakákoliv, ne-
svého pÛvodu.
banistického v˘znamu pfiedmûtné nemovitosti dosta25
teãnû a pfiesvûdãivû odÛvodnilo.
30
tiny.
boÈ sama o sobû nepodléhá soudnímu pfiezkoumání,
Ministerstvo kultury také nesouhlasilo s názorem,
32 Tato náhrada spoãívá pfiedev‰ím v tom, Ïe je v pfiípadû
a relevantní se jeví toliko zji‰tûní, zda pro prohlá‰ení
Ïe pfiedmûtné správní rozhodnutí je protiústavní, a po-
obnovy kulturní památky poskytována bezplatná odborná
pomoc, podklady a informace dle § 14 odst. 7 citovaného
domu za kulturní památku byl dán, ãi nikoliv pfiíslu‰n˘
ukázalo na názor Ústavního soudu, kter˘ byl uveden
zákonn˘ dÛvod. Navíc je vhodné dodat, Ïe úãelem zá-
v nálezu sp. zn. I. ÚS 35/94.
Ústavní soud v citova-
zákona. Dále – na Ïádost vlastníka – mÛÏe pfiíslu‰n˘
kona o státní památkové péãi je ochrana kulturních
ném nálezu konstatoval, Ïe poté, co je vûc prohlá‰ena
správní úfiad, pfiípadnû ministerstvo kultury pro údrÏbu ãi
památek, takÏe nemÛÏe b˘t chápáno jako v rozporu
za kulturní památku, je vlastník vûci povinen sná‰et
uchování kulturní památky poskytnout pfiíspûvek na zv˘‰e-
s tímto úãelem zákona, pokud byly návrhy na prohlá-
fiadu omezení, av‰ak tato omezení vlastníka kulturní
né náklady (§ 16 zákona). RovnûÏ ústfiední orgán státní
‰ení pfiedmûtného domu za kulturní památku podány
památky jsou v zákonû kompenzována fiadou ustano-
památkové péãe zabezpeãuje projektové a stavebnû-re-
26
jako jeden z prostfiedkÛ k jeho ochranû.
31
32
V odÛvodnûní
staurátorské práce pfii obnovû vybran˘ch kulturních pamá-
Ze v‰ech shora uveden˘ch dÛvodÛ Nejvy‰‰í správní
rozhodnutí Ústavního soudu se uvádí, Ïe prohlá‰ení
tek (§ 32 odst. 2 písmeno h). Pfiíslu‰ná odborná organiza-
soud v Brnû dospûl k názoru, Ïe napadené rozhodnutí
za kulturní památku není zákonem pojato jako jedno-
ce státní památkové péãe poskytuje kromû toho bezplat-
bylo vydáno na základû dostateãnû zji‰tûného skutko-
stranné omezení vlastnického práva bez náhrady, ale
nou odbornou pomoc vlastníkÛm kulturní památky, zpra-
vého stavu a z hlediska uplatnûn˘ch Ïalobních námitek
v˘‰e a zpÛsob náhrady jsou dány povahou vûci, zejmé-
covává odborná vyjádfiení k provádûní obnovy, zabezpeãu-
odpovídá zákonu, proto soud Ïalobu jako nedÛvodnou
na téÏ odvisí od v˘‰e nákladÛ, jimiÏ údrÏba kulturní pa-
je prÛzkum, v˘zkum a dokumentaci kulturní památky (§
mátky pfiekraãuje obvyklé náklady údrÏby. Fakultativní
33 odst. 2 písmene g) zákona o státní památkové péãi).
27
zamítl.
76
vení, která za nû poskytují náhradu.
INFORMACE
dále vyslovilo názor, Ïe námitka Ïalobce – nenaplnûní
§ 3 tohoto zákona by mûla b˘t maximální, ale pro plat-
Praha 1, kter˘m patfií parcely dotãené uveden˘m zá-
úãelu zákona ã. 212/2000 Sb. – je právnû zcela po-
nost právního úkonu, kter˘m se pfievádí vlastnické právo,
mûrem.) V odÛvodnûní svého souhlasného rozhodnutí
chybná, jak je zfiejmé s odkazem na splnûní postupu
musí b˘t naplnûny podmínky zákona. Postup Îidovského
se pracovníci OPP MHMP odvolali na dva (!) kladnû vy-
podle § 1 odst. 2 a § 4 zákona ã. 212/2000 Sb., tedy
muzea v Praze je právnû moÏn˘ jen mimo právní úpravu zá-
pracované odborné posudky (jeÏ byly vyÏádány samot-
Ïe vûci ve vlastnictví státu uvedené v pfiíloze k tomuto
konem ã. 212/2000 Sb., tedy pouze s vyuÏitím jin˘ch zá-
n˘m magistrátem). Odmítavá vyjádfiení mnohem vût‰í-
zákonu jiÏ byly pfievedeny bezúplatnû do vlastnictví Îi-
konÛ právního fiádu âeské republiky. Îalovan˘ musí re-
ho poãtu odborníkÛ i odborn˘ch institucí prakticky
dovského muzea v Praze. Zde ministerstvo kultury do-
spektovat právní fiád v jeho celku, tedy i zákon ã. 20/1987
nebyla vÛbec zohlednûna.
dalo, Ïe si zákon ã. 212/2000 Sb. nekladl za cíl na-
Sb. Zákon ã. 212/2000 Sb. neobsahuje ustanovení vyme-
Magistrát tímto sv˘m diskutabilním rozhodnutím
pravit kfiivdy v absolutním mûfiítku (ani nemÛÏe zmírnit
zující jeho vztah k obecn˘m právním pfiedpisÛm, ani usta-
podnítil nejen dal‰í jednání v konkrétní kauze, ale vy-
34
novení umoÏÀující napfiíklad fiízení o odstranûní tvrdosti zá-
volal i minimálnû dvû zásadní a velmi aktuální otázky
Nejvy‰‰í správní soud pfiezkoumal napadené roz-
kona a pro uplatnûní zásady „Lex posterior derogat priori“
obecnûj‰ího charakteru:
hodnutí v mezích Ïalobních bodÛ a dospûl k závûru, Ïe
není dÛvod. Úãelem zákona ã. 20/1987 Sb. je totiÏ
Pr vní okruh otázek: Je správné nakládat s voln˘m
protoÏe rozhodnutí správního
ochrana kulturních památek, tedy jiná oblast neÏ u záko-
mûstsk˘m prostranstvím leÏícím v památkové rezerva-
orgánu vy‰lo ze spolehlivû zji‰tûn˘ch podkladÛ obsa-
na ã. 212/2000 Sb., jehoÏ cílem je ãásteãné napravení
ci a v lokalitû zapsané na Seznamu svûtového kultur-
Ïen˘ch ve správním spise, které byly obstarány v sou-
nûkter˘ch kfiivd zpÛsoben˘ch holocaustem. Mezi dÛvody
ního dûdictví UNESCO, jeÏ je navíc v majetku obce (ne-
ladu se zákonem o státní památkové péãi. Pfii rozho-
vedoucími k prohlá‰ení vûci za kulturní památku a dÛvody
jedná se tedy o soukromé vlastnictví) tak, Ïe je
dování dospûl soud k názoru, Ïe uvedené vûci splÀují
vedoucími Ïalobce k pfievedení vlastnického práva podle
dotyãná obec dovolí zastavût objektem urãen˘m k ry-
kritéria kulturní památky dle ustanovení § 2 zákona ã.
obãanského zákoníku není pfiíãinná souvislost, a nelze
ze soukrom˘m úãelÛm? V tomto pfiípadû to bude obyt-
20/1987 Sb., o státní památkové péãi. Také pfii posu-
proto dovozovat, Ïe zákon ã. 20/1987 Sb. odporuje záko-
n˘ dÛm se ãtyfimi byty a dvaceti ‰esti garáÏov˘mi stá-
zování zbyl˘ch Ïalobních námitek dal Nejvy‰‰í správní
nu ã. 212/2000 Sb.
ními! A není alespoÀ v etické rovinû stfietem zájmÛ
soud za pravdu argumentÛm Ministerstva kultury âR,
skuteãnost, Ïe vlastník ãásti pozemku (hlavní mûsto
kdy odkázal na nález Ústavního soudu zn. I. ÚS 35/94
48/2002–40 ze dne 12. 5. 2004, s. 4.
Praha) Ïádá svÛj v˘konn˘ orgán (OPP MHMP) o roz-
(námitka protiústavnosti rozhodnutí) a na obsáhlé
36 § 78 odst. 7 zákona ã. 150/2002 Sb., soudní fiád
hodnutí? Nebylo by mnohem správnûj‰ím fie‰ením
odÛvodnûní rozhodnutí správního orgánu (námitka ná-
správní, v platném znûní.
(pokud vÛbec pfiipustíme vznik novostavby na takto ex-
hodného v˘bûru vûcí).
37 § 51 odst. 1 téhoÏ pfiedpisu.
kluzivním místû, které je velmi cenné právû pro svou
v‰echny kfiivdy), ale jen nûkteré.
Ïaloba není dÛvodná,
35
pfiirozenou a nikdy trvale nezastavûnou podobu), aby
Z uveden˘ch dÛvodÛ Nejvy‰‰í správní soud v Brnû
36
Ïalobu jako nedÛvodnou zamítl,
se do podobnû v˘znamn˘ch vefiejn˘ch lokalit umisÈo-
pfiiãemÏ rozhodl bez
37
valy pfiedev‰ím stavby slouÏící vefiejn˘m úãelÛm (lépe
jednání za podmínky souhlasu úãastníkÛ jednání.
Závûr y vyfiãené soudem, zejména v souvislosti
s motivací podání návrhÛ na prohlá‰ení vûcí za kulturní památku a jeho formální stránkou, se nutnû odrazí
Bludn˘ kruh památkové péãe
aneb zámûr novostavby
v areálu Hergetovy cihelny
podruhé
neÏ soukromé byty odpovídajícím oné exkluzivitû místa) vãetnû vypsání vefiejné soutûÏe pro jejich návrh
a realizaci?
Druhá oblast otázek úzce souvisí se souãasnou situací v postupech rozhodování a kompetencí orgánÛ stát-
v dal‰í práci orgánÛ a organizací státní památkové péãe, ale mohou pÛsobit také na práci obãansk˘ch sdru-
Úvodní rubrika In medias res ãísla 2 (rok 2004) ãa-
ní správy a samosprávy v oblasti památkové péãe. Jak
Ïení ãi jednotliv˘ch nad‰encÛ pfii ochranû kulturního
sopisu Zprávy památkové péãe byla vûnována tehdy
je moÏné, Ïe v památkové rezevaci mÛÏe v˘konn˘ or-
dûdictví âeské republiky. Vûfime, Ïe právû tyto judikáty
velmi aktuální památkové záleÏitosti – zámûru zbudo-
gán památkové péãe, v tomto pfiípadû OPP MHMP, vy-
se stanou dal‰ím dÛleÏit˘m právním nástrojem na po-
vat novostavbu v areálu Hergetovy cihelny v Praze na
dat rozhodnutí, které je v rozporu s vyjádfiením odbor-
li památkové péãe.
Kampû. Na stránkách ãasopisu se ke zmínûnému zá-
n˘ch orgánÛ téÏe památkové péãe? Jistû, z právního
mûru v anketû vyjádfiily bezmála dvû desítky odborní-
hlediska je v‰e v pofiádku – existuje pfiece samosprá-
kÛ z fiad architektÛ i památkáfiÛ (nechybûla ani pre-
va obcí... Je to ale také v pofiádku z hlediska obecné-
zentace projektu, kterou zpracoval jeho autor, arch.
ho, nebo lidovûji fieãeno z hlediska takzvaného „sel-
■ Poznámky
Jakub Cigler), a to v drtivé vût‰inû zamítavû. Negativní
ského rozumu“?
stanoviska vypracovala i odborná organizace státní
péãi, v platném znûní.
památkové péãe – jak územní odborné pracovi‰tû
Na uvedené otázky neexistují jednoznaãné odpovû-
34 Podle Ministerstva kultury âR se jednalo spí‰e o opak
v Praze, tak i ústfiední pracovi‰tû NPÚ. Cel˘ pfiípad
di, respektive obû strany jsou pfiesvûdãeny o sv˘ch
toho, co ve svém vyjádfiení v fiízení o prohlá‰ení kulturní pa-
v dané dobû vypadal velmi jednoznaãnû, ale jeho v˘voj
pravdách. PovaÏuji v‰ak za dÛleÏité je prezentovat,
mátky Ïalobce tvrdil, tedy Ïe oprávnûn˘m osobám mají b˘t
konãil (pfiesnûji fieãeno byl pfieru‰en) v bodû jakéhosi
abychom si lépe uvûdomili patovou (alespoÀ proza-
pfiedmûty navráceny v maximální moÏné mífie. Zmírnûním
odloÏení ad acta z podnûtu Ïadatele (tedy spoleãnosti
tím) situaci, v níÏ se památková péãe na poãátku
nûkter˘ch kfiivd mûlo b˘t podle § 1 zákona ã. 212/2000
IMMOVISION), kter˘ se v listopadu 2003 rozhodl Ïá-
21. století v âeské republice nachází.
Sb., o zmírnûní nûkter˘ch majetkov˘ch kfiivd zpÛsoben˘ch
dost o vydání stanoviska OPP MHMP pro územní roz-
holocaustem, v platném znûní, právû vydání zvlá‰tû v˘-
hodnutí stáhnout a pfiedloÏit projekt v upravené verzi.
Jifií VAJâNER
Nyní se vraÈme k dal‰ímu dûní ve sledované kauze.
znamn˘ch obrazÛ pocházejících z majetku obûtí holocaustu
Dnes se jiÏ mÛÏeme ptát, zda nebyla prav˘m dÛvo-
Na základû rozhodnutí OPP MHMP zpracoval a podal
v âeské republice Îidovskému muzeu v Praze jako jedné
dem ke staÏení Ïádosti skuteãnost, Ïe situace okolo ná-
Klub Za starou Prahu podnût k mimoodvolacímu fiízení
z vrcholn˘ch institucí Ïidovské kultury v âeské republice,
vrhu byla velmi rozjitfiená, mediálnû prezentovaná a zmí-
adresovan˘ MK âR, ãímÏ posunul jednání o úroveÀ
a pokud se muzeum pfii fiízení o prohlá‰ení za kulturní pa-
nûnému projektu hrozilo zamítnutí. Po více neÏ roce se
v˘‰. Na definivní rozhodnutí je tfieba poãkat, jen pfiipo-
mátku dovolávalo etick˘ch zásad, mûlo na základû tohoto
v‰ak nejen památkáfiská vefiejnost doãkala pokraãování
mínám, Ïe tento jedin˘ legální zpÛsob, jak rozhodnutí
principu alespoÀ vysvûtlit, v ãem vidí etiku svého postupu
pfiípadu, a to pokraãování velmi pfiekvapivého.
OPP MHMP zvrátit, není úplnû ideální. Uveìme v této
vedoucího k vyjmutí tohoto majetku z jeho historického pro-
Dne 20. 12. 2004 vydal OPP MHMP k opûtovnû
souvislosti jin˘ pfiípad, v nûmÏ do‰lo k podání podnûtu
stfiedí, a tedy vedoucí pfiedev‰ím k zapomenutí na utrpení
pfiedloÏenému projektu kladné stanovisko. (Tentokrát
mimoodvolacího fiízení – na projekt v˘stavby objektu
toho, kdo se o získání tohoto majetku zaslouÏil. Snaha po-
v‰ak jiÏ o vyjádfiení neÏádala spoleãnost IMMOVISION,
brnûnského Velkého ·palíãku. NeÏ bylo mimoodvolací
moci oprávnûn˘m osobám pfii hledání majetku ve smyslu
n˘brÏ hlavní mûsto Praha spoleãnû s mûstskou ãástí
fiízení ministerstvem kultury projednáno, stihl investor
INFORMACE
77
získat platné stavební povolení, ãímÏ se pÛvodní rozhodnutí stalo nezvratn˘m.
Klub Za starou Prahu spoleãnû s âesk˘m národním
komitétem ICOMOS, Spoleãností pfiátel staroÏitností
a Umûleckohistorickou spoleãností v ãesk˘ch zemích
podpofiily stanovisko Národního památkového ústavu
a dne 24. ledna 2005 zorganizovaly tiskovou konferenci, jejímÏ cílem bylo protestovat proti rozhodnutí
magistrátu, zviditelnit cel˘ problém, poukázat na hlav-
2|3
ní sporné body a vyvolat tolik potfiebnou diskusi. Zatím není moÏné objektivnû zhodnotit, nakolik se podafiilo uvedené zámûry realizovat, faktem v‰ak zÛstává,
lidovou architekturu Podkrkono‰í a oblasti âeského
r y. Rouben˘ch objektÛ ãi torz domÛ v této oblasti je
Ïe v situaci, ve které se souãasná odborná sloÏka pa-
ráje). Z. Gutwir th bohuÏel neuvádûl u své hodnotné
dnes v terénu dochovan˘ch velice málo (pomineme-li
mátkové péãe nachází, je medializace sporn˘ch pfiípa-
dokumentace ãísla popisná ani pojmenování domÛ ãi
pfiirozenû napfiíklad nûkteré roubené stavby transfero-
dÛ jedním z mála zpÛsobÛ, jak zaãít hledat cestu
zemûdûlsk˘ch usedlostí. Gutwirthovy kresby pfiedsta-
vané do nedalekého Polabského národopisného mu-
z „bludného kruhu“.
vují cenn˘ pramen ke studiu staré mûstské zástavby
zea v pfiírodû v Pfierovû nad Labem) a postupnû bohu-
Brand˘sa nad Labem a âelákovic. VyuÏitelnost kre-
Ïel mizí i objekty tradiãní zdûné zástavby vesnic,
sebné dokumentace autora je pomûrnû ‰iroká. Patfií
zvlá‰tû ‰ir‰ího okolí Brand˘sa nad Labem a âelákovic.
k ní i moÏnost studia bohatû zdoben˘ch pozdnû barok-
Lubomír PROCHÁZKA
Krist˘na KOLAJOVÁ
Kresby ZdeÀka Gutwirtha
ních bran statkÛ (napfiíklad v Dfievãicích, Tou‰eni,
(Oblastní muzeum Praha-v˘chod Brand˘s nad Labem-
v Lobkovicích a v Sudovû Hlavnû), dále vstupÛ na pÛdu
Soupis zdokumentovan˘ch lokalit:
-Stará Boleslav)
ve ‰títû domÛ (napfiíklad u usedlosti ãp. 3 v Dfievãicích)
okres Praha-v˘chod – Brand˘s nad Labem, Cvrãovice,
a pomûrnû bohatû ãlenûn˘ch lomenic vesnick˘ch do-
âakoviãky, âelákovice, Dfievãice, Jen‰tejn, Jirny, Mratín,
Zdenûk Gutwirth (1892–1969) patfiil mezi v˘znam-
mÛ (dnes se jiÏ témûfi nevyskytujících polabsk˘ch lo-
Nehvizdy, Nová Ves, Nov˘ Vestec, Pfiezletice, Tou‰eÀ
né regionální dokumentátory lidové architektury a au-
menic, které v dobû Národopisné v˘stavy ãeskoslovan-
okres Mûlník – Dfiísy, Jifiice, Kfienek, Lhotka, Lobkovi-
tor y národopisné dokumentární kresby na území
ské v 90. letech 19. století kreslil pfied Z. Gutwirthem
ce, Neratovice
stfiedních âech. Nebyl profesionálnû ‰kolen˘m kreslí-
Václav Smutn˘ v okolí Sadské, okres Nymburk).
okres Mladá Boleslav – Hlavenec, Podbrahy, Sudovo
fiem (v roce 1911 absolvoval uãitelsk˘ ústav). Pracoval
Z. Gutwirth (a to je velk˘ pfiínos jeho dokumentace pro
Hlavno
tedy jako uãitel (pÛsobil na rÛzn˘ch místech okresu
souãasné studium regionálních forem lidové architek-
Praha-v˘chod) a zároveÀ kronikáfi v Jirnech. Perokres-
tury) zachycoval lidové stavitelství a vesnickou zástav-
bou zachycoval projevy lidového stavitelství, zejména
bu na v˘chodním okraji Prahy, tedy v oblasti, kde dnes
v okolí Brand˘sa nad Labem, âelákovic a Tou‰enû
jiÏ ãasto není moÏné sledovat jím zdokumentované ar-
(okresy Praha-v˘chod, v men‰í mífie pak Mûlník a Mla-
chitektonické prvky pfiímo v terénu. Gutwirthovy kres-
dá Boleslav). Z. Gutwirth je autorem zhruba 70 pero-
by umoÏÀují rovnûÏ poznání rÛzn˘ch druhÛ spalné i ne-
kreseb uloÏen˘ch ve sbírkách Oblastního muzea Pra-
spalné krytiny umístûné na obytn˘ch i hospodáfisk˘ch
ha-v˘chod se sídlem v Brand˘se nad Labem-Staré
objektech sledovan˘ch usedlostí. Sám autor publiko-
Boleslavi. Autorovy kresby vznikaly v prÛbûhu 20. let
val své kresby ve vlastivûdném sborníku Na‰e Polabí
20. století (pfieváÏná ãást jich byla vytvofiena v letech
(sv. 3, 1925–1926, sv. 5, 1927).
1924–1929). Z. Gutwirth se v nich zamûfiil pfiedev‰ím
V Jen‰tejnû zachytil autor kresbou ‰títové prÛãelí
na dokumentaci vesnického roubeného domu, dále
roubeného omítnutého domu s bohatû ãlenûnou lome-
rouben˘ch ‰p˘charÛ a drobn˘ch sakrálních objektÛ
nicí, kabfiincem a do‰kem jako stfie‰ní krytinou. Cenná
(zvoniãek) této ãásti stfiedního Polabí a dolního Pojizefií.
je také dokumentace star˘ch hospod v Brand˘se nad
Gutwir thovy kresby vynikají peãliv˘m pfiístupem
Labem a v Mratínû. Zajímavé zvoniãky zdokumentoval
k zachycení detailÛ (lze je v tomto ohledu srovnat na-
Z. Gutwirth v Podbrahách a v Novém Vestci. Kolekce
pfiíklad s zhruba o desetiletí pozdûji vznikající kreseb-
kreseb Z. Gutwirtha tvofií dnes jiÏ nepostradateln˘ pod-
nou dokumentací Antonína Chmelíka, kter˘ ztvárÀoval
klad pro studium projevÛ vesnické roubené architektu-
Obr. 1. Dfievãice (okres Praha-v˘chod), 1929. (Oblastní
muzeum Praha-v˘chod)
Obr. 2. Skorkov (okres Mladá Boleslav), 1929. (Oblastní
Obr. 3. Tou‰eÀ (okres Praha-v˘chod), 1924. (Oblastní
SEMINÁ¤E
KONFERENCE
AKCE
Kulturní dûdictví v souãasnosti
– vyuÏití památek
Obãanské sdruÏení Spoleãnost ochráncÛ památek
ve v˘chodních âechách ve spolupráci s Krajsk˘m úfiadem Královéhradeckého kraje a Národním památkov˘m ústavem – územním odborn˘m pracovi‰tûm v Pardubicích pofiádali druh˘ roãník konference o památkové
péãi Kulturní dûdictví v souãasnosti s podtitulem VyuÏití památek. Konference se uskuteãnila ve ãtvrtek 17.
bfiezna 2005 v pfiedná‰kovém sále Muzea v˘chodních
âech v Hradci Králové. Konference, která byla urãena jak
odborné, tak laické vefiejnosti, byla zahájena v 9 hodin
a potrvá do 16 hodin. Vstup byl zdarma.
V pfiedveãer konference se uskuteãnila pfiedná‰ka
1
78
INFORMACE | SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
doc. PhDr. Vladimíra Hrubého, vedoucího katedr y
V˘ s t a v a p l á n Û p e v n o s t i
a m û s t a Te r e z í n z 1 8 . s t o l e t í
památky pevnostního stavitelství. Terezínu se dostalo
památky na území v˘chodních âech (stfieda 16. bfiezna 2005 od 18 hodin rovnûÏ v pfiedná‰kovém sále
Berlín, 28. 6. – 10. 7. 2004
nostních systémÛ a obnovû mûsta.
v˘tvarné v˘chovy Univerzity Hradec Králové – Církevní
Muzea v˘chodních âech).
celosvûtové podpory pfii rekonstrukci pÛvodních pevPevnostní mûsto Terezín vzniklo v blízkosti hranic
Tematika vyuÏití památek patfií podle na‰eho názoru
Pevnost Terezín je z hlediska stavebního provedení
s Pruskem v záhybu Labe na základû projektu generála
k v˘znamn˘m problémÛm souãasné památkové péãe.
obzvlá‰tû v˘znamn˘m pfiíkladem pevnostního stavitel-
Karla Klementa Pellegriniho, kter˘ se opíral o vzorové
Ze strany vefiejnosti je ãasto negativnû vnímáno, kdyÏ
ství na území âech. Zfiizování pevností bylo souãástí
návrhy francouzského pevnostního stavitele Sebastia-
se vynaloÏí znaãné finanãní prostfiedky na rekonstruk-
vojensk˘ch reforem, které zavedli Marie Terezie a císafi
na Le Pestre de Vaubana, vytvofiené podle zásad vo-
ci památky, a ta pak není adekvátnû vyuÏita. Takov˘ch
Josef II. po zku‰enostech z rakousk˘ch válek o ná-
jenské akademie v Mézières, zaloÏené roku 1759.
pfiíkladÛ existuje mnoho. Z na‰eho bezprostfiedního
stupnictví a ze sedmileté války. Terezín je celosvûtovû
I mûsto uvnitfi hradeb je navrÏeno podle plánÛ Vauba-
okolí lze pfiipomenout rouben˘ kostel v Louãné Hofie
spojován se vzpomínkami na holocaust. Ménû známé
na, o jehoÏ stavitelském umu dodnes svûdãí pevnost-
na Královéhradecku, pro kter˘ po obnovû spolufinan-
jsou dûjiny vzniku tohoto pevnostního mûsta, z vût‰iny
ní mûsto Neuf Brisach (1699). V dne‰ní podobû Tere-
cované státem vlastník, jímÏ je obec, nena‰el vhodné
dochovaného ve zcela pÛvodní podobû z doby zaloÏení
zína je koncepce mûsta, vzniklého podle plánu
uplatnûní. Na druhé stranû jsou mnohé památky sv˘-
císafiem Josefem II., tedy z let 1780–1790. Nov˘m ob-
v pravidelném rastru, dochována vãetnû pÛvodní zá-
mi majiteli vyuÏívány nevhodnû, takÏe mÛÏe dojít aÏ
jevem jsou plány a v˘kresy z doby zaloÏení a v˘stavby
stavby. Po zaloÏení âeskoslovenské republiky se Tere-
k zániku jejich památkové podstaty, pfiípadnû je cha-
mûsta. Tyto materiály, poprvé publikované na uvedené
zín, do té doby oficiálnû naz˘van˘ Theresienstadt, stal
rakter jejich souãasného vyuÏití nesluãiteln˘ s pÛvod-
v˘stavû, stavûjí Terezín mezi dochovan˘mi evropsk˘mi
v˘znamn˘m posádkov˘m mûstem âeskoslovenské ar-
ním posláním (tato otázka se t˘ká zejména církevních
pevnostními mûsty z 16. aÏ 18. století na pfiední místo.
mády.
Poté, co v polovinû 90. let 20. století opustila Tere-
Kontinuita vojenského mûsta byla pfieru‰ena po
Vlastní konference byla rozdûlena do nûkolika blo-
zín armáda, konala se na podzim roku 1997 první me-
vzniku Protektorátu âechy a Morava následn˘m zfiíze-
kÛ. Po úvodním vystoupení hlavního konzervátora Ná-
zinárodní konference, zamûfiená pod názvem Terezín
ním Ïidovského ghetta, slouÏícího jako pfiestupní sta-
rodního památkového ústavu PhDr. Josefa ·tulce se
po roce 2000 – památné místo a moderní mûsto na
nice pfii transpor tech do koncentraãních táborÛ. Do
jednotliví fieãníci zab˘vali vyuÏitím církevních památek
nutnou pfiemûnu mûsta. Na základû vzniklé diskuse
roku 1942 byla zru‰ena mûstská samospráva a vy-
(P. Jaroslav Smrãek, diecézní konzer vátor, Hradec
iniciovala prof. dr. Astrid Debold-Kritterová, vedoucí
sídleno pÛvodní obyvatelstvo. Od fiíjna 1941 do kvût-
Králové) i vyuÏitím svûtsk˘ch staveb (doc. PhDr. Jifií T.
katedry památkové péãe Institutu mûstského a územ-
na 1945 pro‰lo Terezínem na 155 000 ÎidÛ z rÛz-
Kotalík, AVU Praha, Ing. arch. Milo‰ Solafi a Mgr. Petr
ního plánování Technické univerzity v Berlínû, mapová-
n˘ch evropsk˘ch zemí. Jen nemnoho z nich pfieÏilo.
Kovafiík, oba NPÚ). Odpolední program zahájila pfied-
ní historick˘ch stop a památkov˘ prÛzkum s meziná-
Je aÏ neuvûfiitelné, Ïe první stavebnû-urbanistick˘ po-
ná‰ka Ing. BoÏeny Pacákové o vyuÏití zahrad a parkÛ
rodní skupinou studentÛ. V roce 1988 zahájen˘
pis Terezína pochází z roku 1943. Dosud nezvefiejnû-
a poslední blok se t˘kal technick˘ch památek (Bc. Ka-
v˘zkum a dokumentace poslouÏily jako základ pro prv-
n˘ spis je souãástí manuskriptu vûznû Dr. Hugo Isra-
rel Ksandr z Národního technického muzea). Hlavní
ní úvahy o revitalizaci mûsta a návrhy na vyuÏití opu‰-
ele Friedmanna pod názvem Umûlecká prohlídka
referáty byly doplnûny koreferáty, zejména s praktick˘-
tûn˘ch vojensk˘ch budov, vznikl˘ch do roku 2003,
Terezína. Odkaz tohoto knihovníka ústfiední knihovny
mi pfiíklady vyuÏití památek, v‰e pak vizuálnû doplnû-
v úzké spolupráci s mûstem a jeho obyvateli. Dal‰í
ghetta zahrnuje procházky umûleckou topografií Tere-
no fotografiemi.
rozsáhl˘ v˘zkum, kter ˘ roz‰ífiil jiÏ získané poznatky,
zína, uskuteãnûné v létû 1943. Popisy staví na ob-
První konference Kulturní dûdictví v souãasnosti se
pfiedstavovaly re‰er‰e prof. dr. Astrid Debold-Krittero-
zvlá‰tû citlivém umûleckohistorickém pohledu a hlu-
uskuteãnila v listopadu 2003 a na rozdíl od druhého
vé bûhem podzimu a zimy 1998–1999 zpracované
bok˘ch znalostech dûjin mûsta, nashromáÏdûn˘ch
roãníku nebyla monotematicky zamûfiena. Jednalo se
v âechách a Rakousku, jejichÏ poznatky byly doplnûny
obyvateli ghetta.
spí‰ o pokus vhledu do aktuálního stavu památkové
a dále rozvinuty v diplomové práci Ing. Uty Fischerové
Po 2. svûtové válce a zru‰ení ghetta se Terezín stal
péãe v na‰í republice, a to z pohledu v‰ech subjektÛ
(Nûmecko, 2001) a Ing. Marie Luisy Miccoliové (Itálie,
znovu posádkov˘m mûstem a zÛstal jím do druhé po-
vstupujících do této problematiky – od odborn˘ch pra-
2002). Mnohostranné mezinárodní úsilí, jehoÏ cílem
loviny 90. let 20. století. Bûhem pfiíprav zmûny vyuÏití
covi‰È památkové péãe, státní správy pfies majitele
bylo zachování a rozvoj Terezína, získalo po zniãující
památkov˘ch objektÛ aÏ po památekmilovnou vefiej-
povodni v roce 2002 pfiekvapivou ‰anci. Koordinací
Obr. 1. Nejstar‰í plán Terezína z roku 1790, signoval jej vo-
nost vãetnû obãansk˘ch aktivit pÛsobících v této ob-
místních a mezinárodních aktérÛ se podafiilo upozornit
jensk˘ inÏen˘r Milanes. Plán znázorÀuje 398 ha plochy zahr-
lasti. Jednotlivé referáty a pfiíspûvky jsou obsaÏeny ve
jak na kritickou situaci po povodni, tak i na jedineãné
nující pevnost a její okolí.
objektÛ).
sborníku, kter˘ byl vydán na konci roku 2004.
Spoleãnost ochráncÛ památek ve v˘chodních âechách (SOP) je neziskov˘m obãansk˘m sdruÏením, jehoÏ cílem je ochrana a propagace na‰eho národního
kulturního dûdictví, pfiedev‰ím nemovit˘ch kulturních
památek. ZaloÏeno bylo v lednu 1990, je ãlenem
ãeské stfiechové organizace Nezávislá památková
unie a evropské organizace Europa Nostra se sídlem
v Haagu (od roku 1991). âleny spoleãnosti jsou obãané z rÛzn˘ch regionÛ, rÛzn˘ch vûkov˘ch kategorií
a rÛzné profese. SOP pÛsobí na území b˘valého V˘chodoãeského kraje, to znamená na území kraje Královéhradeckého, Pardubického, malé ãásti Libereckého (okres Semily) a kraje Vysoãina (okres HavlíãkÛv
Brod).
Ludmila ÎLÁBKOVÁ
SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE
79
2
3
parcelovány plochy pro civilní zástavbu. Roku 1827
vrÏení parcel, které bylo pozdûji místy podle potfieby
byla jiÏ z velké ãásti zastavûna hlavní ulice v západní
upraveno – napfiíklad spojením men‰ích nároÏních
ãásti mûsta mezi PraÏskou a Litomûfiickou branou.
parcel. V˘stavba mû‰Èansk˘ch domÛ byla pravdûpo-
Plán z roku 1869 dokumentuje rozvoj mûsta s novou
dobnû podporována ze státní pokladny, pfiesné pod-
radnicí, ãetnou mû‰Èanskou zástavbou, roz‰ífien˘mi
mínky dotací se v‰ak dosud nepodafiilo dohledat.
vefiejn˘mi prostranstvími a zelení. Roku 1898 zbofiená
Od druhé poloviny 19. století se jiÏ stavûlo i v jin˘ch
PraÏská brána je zobrazena v pohledu od hlavního pfií-
stylech neÏ jen strohém vojenském z dob zaloÏení
kopu. DÛm komandatury na námûstí, zbrojnice a dûlo-
pevnosti. Stále silnûji se prosazovala malomûstská
stfielecká kasárna a proviantní sklad patfií jiÏ od 16.
architektura s individuálnû zdobenou fasádou, která
století k tradiãnímu kánonu reprezentativních staveb
mûla za následek zmûnu jednotného v˘razu blokové
vojensk˘ch mûst. Kasárny odpovídají Vaubanovû typu
uliãní zástavby. Po vzniku âeskoslovenska do‰lo jiÏ
budov (se ãtyfimi a více kfiídly) urãen˘ch vÏdy celému
jen k dílãím zásahÛm do obrazu mûsta, projekt v˘stav-
pluku. Vnitfiní dvory tvofií plochu pro nástup a v˘cvik.
by pfiedmûstí na úkor vût‰í ãásti pevnostního systému
PÛdorysy objektÛ vykazují pfiesné rozvrÏení místností
nebyl v celém svém rozsahu realizován. ProtoÏe ani
urãené rozliãn˘m funkcím: byty dÛstojníkÛ, loÏnice po-
zaloÏení ghetta nezanechalo v obrazu mûsta v˘razné
sádky, prostory pro správu, dílny, stáje a dal‰í. Vstup
stopy, zÛstalo v Terezínû v˘znamné stavební dûdictví –
do místností byl moÏn˘ z chodby, otevírající se arkáda-
pÛvodní mûsto z konce 18. století v souboru jedné
mi smûrem do dvora. V detailech fiezÛ jsou zakresleny
z posledních vojensk˘ch pevností vznikl˘ch pfied ná-
klenuté stropy, odolávající ostfielu tûÏk˘mi dûlov˘mi
stupem industrializace.
Astrid DEBOLD-KRITTER
koulemi, s poÏáruvzdornou stfie‰ní konstrukcí.
Zatímco vût‰ina vojensk˘ch a vût‰í ãást civilních
vojensk˘ch budov a pfiemûny posádkového mûsta po
staveb byla dokonãena jiÏ bûhem prvních deseti let,
Obr. 2. Bloková zástavba realizovaná v roce 1788 podle plánÛ
roce 1997 bylo vÛbec poprvé moÏné provést podrob-
radnice vznikla aÏ po roce 1830, tedy poté, co svobod-
vojenského inÏen˘ra George d’Anthona. Tyto bloky osídlili obãa-
nûj‰í prÛzkum historick˘ch budov. Díky rozsáhlému no-
né královské mûsto Terezín ustavilo svÛj vlastní magis-
né z âeské Lípy po poÏáru tohoto mûsta. Plány zástavby jsou do-
vû získanému archivnímu materiálu mohl b˘t v˘zkum
trát. Na v˘stavû byl ukázán její pÛvodní, nerealizovan˘
chované a také byly prezentovány na berlínské v˘stavû.
roz‰ífien o dal‰í vûdecké poznatky. Soustavnou prezen-
návrh. Na základû stavebních plánÛ bylo moÏné doloÏit
Obr. 3. Ukázka prvních domÛ, které byly uÏívány k civilnímu
tací v˘sledkÛ v˘zkumu v Terezínû a díky v˘stavû v Ra-
nejen v˘voj v˘stavby vojensk˘ch budov, ale i domÛ civil-
bydlení, av‰ak navrÏeny je‰tû v takzvaném vojenském stylu
kouském kulturním institutu v Praze (kvûten 2000) se
ního obyvatelstva na pravideln˘ch parcelách mûsta.
v první tfietinû 19. století.
postupnû podafiilo docílit ‰ir‰ího ocenûní historické
V˘znamn˘ je nález celkem dvanácti listÛ z roku 1788,
hodnoty této památky. Z celkovû nûkolika stovek do-
systematicky dokumentujících dva bloky mû‰Èanské
V˘stava historick˘ch plánÛ mûsta Terezín bude v âeské republice
sud nezvefiejnûn˘ch v˘kresÛ a plánÛ z archivÛ v Praze,
zástavby od sklepÛ vãetnû kanalizace aÏ po pÛdu. Zají-
zahájena dne 12. 5. 2005 v prostorách krypty Betlémské kaple
v Lovosicích a ve Vídni bylo vybráno bezmála padesát.
mavé je i znázornûní pfiíslu‰ného vybavení dvora nejen
a potrvá do 5. 6. 2005.
Jejich barevné reprodukce byly poprvé vefiejnosti pfied-
s pÛdor ysem studny, prádelny a stájí, ale i pohledy
staveny na v˘stavû v Berlínû, uspofiádané v létû 2004
a fiezy dílen rozliãného zamûfiení. Soubor tûchto plánÛ
(28. 6. – 10. 7.). V˘bûr prezentoval v˘znamné vojen-
blokové zástavby kasárenského typu, podle kter˘ch by-
ské budovy s charakteristickou civilní zástavbou v pro-
la roku 1788 realizována jiÏ dvû karé, nese na kaÏdém
storovém i funkãním uspofiádání. Plány vût‰inou dosud
jednotlivém listu podpis vojenského inÏen˘ra George
dochovan˘ch staveb byly doplnûny fotografiemi, které
d’Anthona. Na plánu datovaném 1790 oznaãil Milanes
vznikly bûhem v˘uky, a workshopÛ katedry památkové
tyto bloky názvem Horní âeskolipsk˘ pfiistûhovaleck˘
péãe Institutu mûstského a územního plánování Tech-
kvart˘r. Oznaãení vzniklo podle obãanÛ âeské Lípy,
Dne 19. srpna 2004 se uskuteãnily oslavy 10. v˘ro-
nické univerzity v Berlínû v letech 1997–2000.
ktefií zÛstali po zniãujícím poÏáru bez pfiístfie‰í a ucháze-
ãí zahájení ãinnosti hornického muzea na dole Mayrau
D Û l M a y r a u v e Vi n a fi i c í c h
u Kladna, 130. v˘roãí zaloÏení
dolu a 10 let ãinnosti hornického
muzea
Plány byly na v˘stavû rozdûleny do následujících te-
li se o moÏnost usadit se v Terezínû. KaÏd˘ blok byl nej-
ve Vinafiicích u Kladna spojené zároveÀ s oslavou 130.
matick˘ch celkÛ: pevnost – mûsto – vojenské stavby –
prve osídlen devíti rozliãn˘mi fiemeslníky, jejichÏ domo-
v˘roãí zaloÏení dolu pod zá‰titou OKD, a. s., za úãasti
vefiejné budovy – civilní budovy. Nejstar‰í plán, kter˘ je
vy odpovídaly osovû symetrickému rozvrÏení budov do
pfiedních odborníkÛ z oboru hornictví.
k dispozici, pochází z roku 1790 a signoval jej vojen-
pûti rozliãn˘ch velikostí. Nejprve byly bloky zastavûny
S v˘stavbou dolu zapoãala 23. ãer vence 1874
sk˘ inÏen˘r Milanes. Plán znázorÀuje 398 ha plochy
pouze z poloviny své hloubky, a teprve pozdûji uzavfie-
PraÏská Ïelezáfiská spoleãnost v prostoru klasického
zahrnující pevnost a její okolí. Terezín leÏí v záhybu La-
ny i ze západní strany.
kladenského kamenouhelného revíru. DÛl byl v ãin-
be na soutoku s Ohfií. Její koryto bylo zregulováno, coÏ
Na severozápadû ulice zbudoval stavitel Wiesner
nosti od roku 1877 do roku 1993, kdy byla tûÏba
umoÏnilo zatápûní pfiíkopÛ a pfiilehl˘ch ploch za úãelem
monumentální palác se zdobnou fasádou a dvoupo-
ukonãena. V následujícím roce bylo rozhodnuto o zfií-
obrany mûsta. Podzemní systém galerií, min a odpo-
dlaÏním sálem. Plán, dochovan˘ pravdûpodobnû z do-
zení hornického skanzenu v autentick˘ch prostorách
slouchávacích chodeb chránil pevnost v západním
by v˘stavby, ukazuje rozdûlení budovy na dvû ãásti.
dochovaného areálu, kter ˘ se skládá ze dvou jam –
a v˘chodním smûru. Kavalír VI patfií k vnitfinímu opev-
V jedné z nich pfiekvapí ãlenûní na samostatné jednot-
Mayrau a Robert – s dochovan˘mi tûÏními stroji a dal-
nûní, zobrazen byl z poloviny v povrchovém profilu,
ky s kuchynûmi, které vypovídá spí‰ o lukrativním pro-
‰ími technologick˘mi zafiízeními.
z poloviny pak v fiezu s kasematy. V nûkolika fiezech by-
nájmu jednotliv˘ch bytÛ neÏli o vyuÏití paláce jakoÏto
Cel˘ areál nabízí unikátní prohlídku, umocnûnou ze-
lo znázornûno sloÏení valÛ s jílovitou v˘plní a vyzdûnou
panského sídla. Z doby po roce 1815 se zachovaly
jména dochovan˘m autentick˘m stavem objektÛ i pro-
vnitfiní konstrukcí se vzpûrami a klenutím. Zdokumen-
plány rozliãn˘ch mû‰Èansk˘ch a fiemeslnick˘ch domÛ
stor, které jsou prezentovány tak, jak po ukonãení tûÏby
továny byly i spojovací budovy slouÏící jako vojenská
nesoucích vût‰inou podpis pevnostního mistra Josefa
pracovníci dÛl opustili. Trvalá expozice sleduje dûjiny
ubytovna, které uzavírají vÏdy pûtistrann˘ dvÛr kavalíru.
Riedla. Jako stavitelé a budoucí obyvatelé tûchto pûti
dolování PraÏské Ïelezáfiské spoleãnosti. Velk˘m zpest-
Dva plány mûsta ukazují ‰achovnicov˘ pÛdorys ulic
aÏ dvanáctios˘ch domÛ s obchody, dílnami a hospo-
fiením pro náv‰tûvníky jsou instalovaná umûlecká díla
s pravideln˘mi domovními bloky. Roku 1790 byly jiÏ
dami jsou jmenováni fiemeslníci a kupci. Tato zãásti
pfiedních v˘tvarníkÛ jak tuzemsk˘ch, tak zahraniãních.
prakticky dokonãeny ve‰keré vojenské stavby a roz-
i honosná sídla vznikla na pÛvodním pravidelném roz-
Skanzen je otevfien celoroãnû v pátek, v sobotu a v ne-
80
dûli. Na Kladensku pfiedstavuje tento areál ojedinûlou
fii bylo konstatování, Ïe vápenné omítky vyrobené na
moÏnost seznámit se s prostfiedím, které pomalu mizí
bázi souãasného hydraulického vápna nejsou odolné
a které díky zpfiístupnûní unikátní technické památky
vÛãi kr ystalick˘m solím, zatímco omítky pucolánové
nezanikne. Do pfií‰tích let je tfieba pracovníkÛm zaji‰Èu-
odolávají podstatnû lépe. (Podrobnû je toto téma zpra-
jícím chod skanzenu popfiát mnoho úspûchÛ, jen díky
cováno ve sborníku z konference.) Ing. arch. Milo‰ So-
nim „cestiãka k Mayrovce“ nezaroste.
lafi z Národního památkového ústavu ve své pfiedná‰-
Eva DVO¤ÁKOVÁ
ce Omítky a vápenné nátûr y jako tradiãní ochrana
konstrukcí historick˘ch staveb zhotoven˘ch z kamene
zdÛraznil, Ïe vápenné omítky jsou úãinn˘m, ‰etrn˘m
a lacin˘m materiálem dlouhodobû pÛsobícím jako
26. konference
Sanace a rekonstrukce staveb
ochrana zdûn˘ch stavebních konstrukcí.
2
Ing. Jan Loukotka z firmy âESK¯ CAPAROL popsal
poÏadavky na materiály pro povrchovou úpravu sa-
Ve dnech 23. a 24. listopadu 2004 se konala
naãních omítek, Ing. Roman Vitner podrobnû rozebral
v kongresovém sále Masar ykovy koleje v Praze
vápenn˘ sanaãní omítkov˘ systém firmy PREMIX. Zá-
26. konference Sanace a rekonstrukce staveb 2004.
stupce firmy MURUS, s. r. o., popisoval opravu vnûj‰í-
Pro pofiadatele bylo velikou ctí, Ïe zá‰titu nad touto
ho plá‰tû chrámu sv. Barbor y v Kutné Hofie vãetnû
konferencí pfievzal prof. Ing. Jifií Witzany, DrSc., rektor
âVUT Praha, a PhDr. Josef ·tulc, hlavní konzer vátor
NPÚ a prezident âNK ICOMOS.
statického zaji‰tûní opûrného systému.
Sanaãní omítkové systémy podle smûrnice WTA
2-2-91 podrobnû pfiedstavil pr vní zahraniãní host,
Dr. Ing. Günter Glock z firmy BAUMIT-BAYOSAN, GmbH.
PouÏití pfiírodních kamenÛ jako dÛleÏité sloÏky v˘zdoby
zahrady v Trojském zámku ve své pfiedná‰ce zpracoval
3
kolektiv autorÛ: RNDr. Richard ·trouf (vedoucí referátu
WTA – Kámen), restaurátofii MgA. J. Brabec a akad. malífi
Václav ·pale a kunsthistoriãka PhDr. Petra Hoftichová.
Blok pfiedná‰ek Sanace vlhkého zdiva zahájil informací o normû âSN 730610 Hydroizolace staveb – sanace vlhkého zdiva Ing. Václav Sokol, CSc., z Expertní
a znalecké kanceláfie KUTNAR – Izolace staveb. Na tuto základní hydroizolaãní normu navazují smûrnice
WTA, které jiÏ konkretizují jednotlivé technologie sana1
ce vlhkého zdiva. O tomto tématu pfiedná‰el Ing. Jaroslav Pánik, vedoucí referátu Zdivo. Jedná se o tyto
smûrnice: Smûrnice WTA 2-2-91, 4-4-96, 4-3-98,
Konferenci zahájil fieditel Kloknerova ústavu âVUT,
4-5-99, 4-6-98, 4-7-02, 4-11-02. Mûlo by se stát pra-
doc. Ing. Tomá‰ Kleãka, CSc. Generální referát pfied-
vidlem, Ïe uvedené smûrnice budou pouÏívat památ-
nesl prof. Ing. Jifií Witzany, DrSc., na téma: V‰estrann˘
káfii, projektanti i stavební firmy.
Obr. 1. Pohled do kongresového sálu Masarykovy koleje
âVUT v Praze na probíhající 26. konferenci Sanace a rekonstrukce staveb 2004. Zúãastnilo se jí více neÏ 200 posluchaãÛ. (Foto M. Havel)
Obr. 2. âestné pfiedsednictvo konference ve sloÏení (zleva):
prof. Ing. Jifií Witzany, DrSc., rektor âVUT v Praze, doc.
Ing. Tomá‰ Kleãka, CsC., fieditel Kloknerova ústavu
âVUT v Praze, Ing. Miroslav Havel, pfiedseda WTA CZ,
a PhDr. Josef ·tulc, hlavní konzervátor Národního památkového ústavu.
Obr. 3. Zá‰titu nad konferencí pfievzal rektor âVUT
v Praze, prof. Ing. Jifií Witzany, DrSc., kter˘ zároveÀ pfiednesl úvodní referáty.
úãinek vlhkosti na stavby a vliv vlhkosti na dlouhodobé
Dále je pfiipravována nová smûrnice WTA 4-4-04, In-
pfietváfiení zdiva. PhDr. Josef ·tulc hovofiil o nutné spo-
jektáÏe zdiva proti kapilární vlhkosti, podle které se
areálu a blíÏe seznámil úãastníky konference s dostav-
lupráci památkáfie, projektanta, restaurátora a prová-
mají provádût zkou‰ky úãinnosti injektáÏích látek ve
bou nového Ïelezobetonového kostela v tomto areálu.
dûcí firmy na v‰ech opravách a rekonstrukcích památ-
vlhkém zdivu. V˘sledky zkou‰ek chemick˘ch injektáÏ-
Vystoupení druhého zahraniãního hosta z Rakouska,
kovû chránûn˘ch objektÛ. Ostatní pfiedná‰ky byly
ních prostfiedkÛ do zdiva proti kapilárnímu vzlínání
pana Dipl. Ing. Herwiga Haböcka, spoluautora patent-
rozdûleny do následujících sekcí: sanace dfieva, povr-
a proti zemní vlhkosti byly pfiedmûtem pfiedná‰ky ko-
ního systému HW – ZaráÏení nerezocelov˘ch plechÛ do
chové úpravy, sanace kamene, sanace zdiva, sanace
lektivu autorÛ z Kloknerova ústavu âVUT Praha: doc.
zdiva, bylo prospû‰né pro posluchaãe ze stavební pra-
betonu, fyzikálnû-chemické vlastnosti materiálÛ, stati-
Ing. Tomá‰e Kleãky, CSc., Ing. Jifiího Kolíska, PhD.,
xe i pro projektanty. Novinky v oblasti sanace betonu
ka a dynamika staveb.
a Ing. Martina Volfa. Firma BETOSAN Praha byla pre-
ve své pfiená‰ce pfiedstavil prof. Ing. Rostislav Dro-
zentována v pfiedná‰ce Ing. Václava Pumpra, CSc.
chytka, CSc., z VUT BRNO, Fakulty stavební.
O rekonstrukci dfievûného památkovû chránûného
objektu zajímavû hovofiil Ing. arch. Karel Doubner, de-
Ing. Miroslav Havel, pfiedseda spoleãnosti WTA CZ,
O moÏnostech a zpÛsobech dotváfiení hydroizolací
gradace dfieva ve stavebnictví na konkrétních objek-
shrnul v krátkosti ve svém referátu vyuÏití normy âSN
betonov˘ch konstrukcí pojednal Ing. Petr âeli‰ z firmy
tech byla pfiedmûtem pfiedná‰ky Ing. Jana Vanûrka,
730610 Hydroizolace – Sanace vlhkého zdiva pfii ná-
REALSAN. S novinkou v oblasti o‰etfiování a sanace
vedoucího referátu WTA – Ochrana a sanace dfieva.
vrhu a provedení sanace vlhkého zdiva suterénu bu-
korodujících Ïelezobetonov˘ch konstrukcí, materiálem
Na téma Nátûry historick˘ch fasád pfii pouÏití vápna ja-
dovy Krajského soudu v Plzni. Dále jsou k dispozici
PROTECTOSIL CIT – inhibitorem koroze nové generace
ko pojiva nátûrov˘ch hmot pfiedná‰el Ing. arch. Jan
smûrnice WTA 4-4-96 InjektáÏe, 4-6-98 Dodateãná izo-
– úãastníky konference seznámil zástupce firmy
Bárta (AQUA – Obnova staveb, s. r. o., PRAHA). Pan ar-
lace stavebních dílÛ ve styku se zeminou a smûrnice
DEGUSSA Stavební hmoty, s. r. o., Ing. Jifií Litera.
chitekt zdÛraznil potfiebu urychleného vydání smûrnice
WTA 2-2-91 Sanaãní omítkové systémy.
WTA – Vápenné omítky v památkové péãi.
Dále se pfiedstavila firma SIKA CZ, s. r. o., s izolací
Na závûr bloku byla zafiazena pfiedná‰ka plzeÀského
chránící konstrukci pruÏn˘m systémem SIKALASTIC.
Velmi zajímavou pfiená‰ku pfiednesla prof. RNDr.
architekta Ing. arch. Jana Soukupa, kter˘ pfiedstavil za-
O v˘hodách a moÏnostech pouÏití tohoto systému ho-
Pavla Rovnaníková, CSc. porovnávala v ní odolnost
jímav˘ objekt klá‰tera trapistÛ v Dobré Vodû, tzv. Nov˘
vofiil Ing. Roman Dra‰ner.
ãistû vápenn˘ch a vápeno-pucolánov˘ch omítek proti
DvÛr u TouÏimi. Pan architekt zaujal publikum fotografi-
Doc. Ing. Richard Wasserbauer, DrSc., s kolekti-
krystalick˘m solím. Závûrem jejích zkou‰ek v laborato-
emi z prÛbûhu pfiestavby klá‰tera, respektive celého
vem v˘stiÏnû rozebral problematiku biologick˘ch de-
SEMINÁ¤E, KONFERENCE, AKCE |
81
4
konstrukcí. Prof. Dr. Ing. Ervin Schwing ze SRN ve své
– V˘bûru vhodn˘ch materiálÛ je tfieba vûnovat znaã-
pfiedná‰ce rozebíral zabezpeãení opûrn˘ch zdí z ka-
nou péãi.
mene. Dr. Ing. Har tvig Kunzel z Ústavu pro fyziku
– Je Ïádoucí vypracovat metodiku prÛzkumu barev-
v SRN pfiedná‰el o problematice zateplování star˘ch
nosti a systém evidence vzorkÛ.
objektÛ. Ze zahraniãních hostÛ dále vystoupil Dieter
Závûrem svého vystoupení dr. ·tulc konstatoval, Ïe
Proksch, zástupce firmy AQUAPOL z Rakouska, s pfií-
tato doporuãení jsou dosud velmi aktuální, pfiiãemÏ
spûvkem na téma Vysu‰ování zdiva na principu mag-
poslední ze závûrÛ se dosud nepodafiilo splnit.
netokineze. Na tuto pfiedná‰ku navázal Ing. Hofiava
Konference, z níÏ vze‰ly dal‰í podnûty pro chysta-
z âANOS Praha a pozdûji se na téma magnetokineze
nou metodiku, pfiedstavovala dal‰í krok k nápravû stá-
vyvinula ‰iroká diskuse se zástupci WTA INTER.
vající situace. Návrh metodiky, kter˘ pfiipravuje NPÚ –
Konference Sanace a rekonstrukce staveb se stá-
ústfiední pracovi‰tû na základû poznatkÛ z prÛzkumÛ
vá místem setkání pro ‰irokou odbornou vefiejnost,
a s ohledem ke kritickému zhodnocení realizací za
k dispozici je sborník pfiedná‰ek, v nûmÏ jsou podrob-
dvacetileté období, bude následnû podroben co nej-
nû zpracována jednotlivá témata. Leto‰ní roãník kon-
‰ir‰í diskusi, k níÏ J. ·tulc pfiítomné vyzval.
Prof. Mojmír Horyna (UK) se ve svém filozoficky ladû-
ference nav‰tívilo 220 úãastníkÛ.
Miroslav HAVEL
Obr. 4. Prof. Dr. Ing. Hans Peter Leimer, prezident Wissenschaftlich-Technische Arbeitsgemeinschaft für Denkmalpflege und Bauwerkserhaltung, e. V., pfii vystoupení
v rámci programu 26. konference Sanace a rekonstrukce
staveb 2004.
nost staveb vyvíjela v minulosti. Pfiipomnûl etapy nátûrÛ
Ïiv˘mi bar vami i období víceménû monochromních
úprav. Do doby klasicismu barevnost ãasto nemûla jen
Konference Barevnost fasád
– prÛzkum, dokumentace
a obnova
gradaãních faktorÛ mostních konstrukcí a provádûní
mikrobiologické anal˘zy hydroizolaãního souvrství jednoplá‰Èové stfiechy bez parotûsné zábrany.
ném referátu dotkl fiady souvislostí, v nichÏ se barev-
estetick˘ v˘znam, ale souvisela také se sloÏit˘mi symbolick˘mi my‰lenkov˘mi systémy, pÛsobícími jak na volbu barevn˘ch odstínÛ, tak na kompozice celkÛ i proporce detailÛ. Na závûr svého vystoupení prof. Hor yna
Dne 7. 12. 2004 uspofiádal NPÚ spolu s âesk˘m
konstatoval, Ïe dne‰ní situace je krajnû neuspokojivá.
národním komitétem ICOMOS konferenci zamûfienou
Arch. Ondfiej ·efcÛ (NPÚ – ÚP) se zab˘val podmín-
Poslední blok, vûnovan˘ statice a dynamice, zahájil
na problematiku prezentace barevnosti stavebních
kami vnímání barev lidsk˘m zrakem. Upozornil na pfií-
doc. Ing. Pavel Kuklík, CSc., a hovofiil o problematice
památek, která je stále citliv˘m tématem na‰í památ-
ãiny ãast˘ch problémÛ pfii interpretaci zkouman˘ch
základov˘ch desek pod hladinou podzemní vody. Vel-
kové péãe.
historick˘ch odstínÛ i na rizika práce s firemními vzor-
mi zajímav˘ pfiíspûvek pfiednesl prof. RNDr. Ing. Petr
V úvodním vystoupení dr. Josef ·tulc (hlavní kon-
·tûpánek, CSc., z VUT Brno – pfiedmûtem jeho pfiís-
zer vátor NPÚ, prezident âNK ICOMOS) zdÛraznil, Ïe
níky moderních fasádních barev.
Ing. Petr Macek seznámil úãastníky konference s te-
pûvku bylo hledání pfiíãin poruch stropních hurdisko-
pfiestoÏe v uplynul˘ch desetiletích probûhlo mnoho
zemi metodiky prÛzkumu barevnosti fasád. Pozornost
v˘ch konstrukcí. Tato problematika se fie‰í jiÏ nûkolik
diskusí na toto téma a je k dispozici dostatek pozitiv-
vûnoval praktickému provádûní prÛzkumÛ barevnosti, te-
let, základní problém pfiedstavuje otázka, proã dochá-
ních i negativních pfiíkladÛ, dosud se nepodafiilo do-
dy sondáÏnímu prÛzkumu in situ a laboratornímu hodno-
zí k odtrÏení spodní ãásti stropnice. Poruchy a zpÛso-
sáhnout jednoznaãné shody v tom, jak má památková
cení barevnosti. Upozornil na skuteãnost, Ïe poznatky
by rekonstrukce kostelních vûÏí ve své pfiedná‰ce vy-
péãe k obnovû barevnosti fasád pfiistupovat. Dr. ·tulc
z nábrusÛ jsou ãasto oznaãovány jako vûdeck˘ podklad
svûtlil doc. Ing. Jaroslav Solafi, PhD., z V·B TU
pfiipomnûl obdobnou konferenci, která se konala pfied
bez ohledu na limity laboratorního prÛzkumu barevnosti.
Ostrava, Fakulty stavební.
22 lety, a shrnul závaÏné pfiíspûvky ze sborníku z kon-
Ve vztahu k provádûní terénního prÛzkumu uvedl, Ïe son-
Ing. Tomá‰ Plicka z firmy MC BAUCHEMIE, s. r. o.,
ference konané roku 1982. Vyzdvihl nadãasovost pfií-
dy by mûly b˘t zásadnû provádûny restaurátorsk˘mi po-
pfiednesl pfiíspûvek nazvan˘ Zku‰enosti a zpÛsoby pou-
spûvkÛ osobností, jak˘mi byli Dobroslav Líbal, Oldfiich
stupy. Za zcela zásadní oznaãil nutnost pfiesné a vãasné
Ïití zesilovacích uhlíkov˘ch lamel. Na jeho pfiedná‰ku
J. BlaÏíãek, Jan Muk, Jaroslav Wagner, Milada Vilímko-
dokumentace sond a míst odbûrÛ vzorkÛ. Uvedl, Ïe pa-
navázal zástupce firmy SIKA CZ, s. r. o., Ing. Zdenûk
vá, Jaroslav Macek, Milan Pavlík, Jifií BlaÏej, Antonín
mátkáfi by mûl ve svém stanovisku zcela pfiesnû popsat,
Roska, kter˘ hovofiil zejména o pfiedpínání CFK lamel.
Novák, a pfiipomenul nûkteré jejich my‰lenky, s jejichÏ
v jakém rozsahu má b˘t prÛzkum provádûn. Závûrem
Prof. Ing. Tomá‰ Vanûk, DrSc., z âVUT Praha upou-
obsahem se mÛÏeme i po ãasovém odstupu ztotoÏnit,
Ing. Macek zdÛraznil, Ïe pfiipravovan˘ koncept metodiky
tal v‰echny posluchaãe pfiedná‰kou o konkrétních pfií-
napfiíklad Ïe vnímání barevnosti je závislé mimo jiné na
bude po zapracování pfiipomínek z konference podroben
kladech havárií zdûn˘ch staveb a naznaãil zpÛsoby fie-
povrchové úpravû, tedy na struktufie povrchu; barev-
dal‰í odborné diskusi, poãítá se napfiíklad se zpfiístupnû-
‰ení prezentovan˘ch závad.
nost jednotlivého objektu je nutné studovat a interpre-
ním konceptu metodiky na webov˘ch stránkách NPÚ.
Na této konferenci jsme byli poctûni moÏností uví-
tovat v závislosti na mnoha souvislostech prostoro-
Ing. Ivana Kopecká (vedoucí technologické labora-
tat také zahraniãní hosty, pfiedstavitele WTA EVROPA
v˘ch i ãasov˘ch, tedy jak z hlediska promûn samotné
tofie NPÚ) se zab˘vala v˘vojem barevn˘ch úprav nejen
v ãele s prezidentem WTA, prof. Dr. Hansem Peterem
stavby, tak s ohledem na v˘voj okolní situace. Samot-
na omítkách, ale také na ostatních materiálech v ex-
Leimerem, kter˘ hovofiil o v˘znamu WTA v Evropû a dá-
n˘ fakt, Ïe byla zji‰tûna historická barevnost, nemá
teriéru i interiéru. Nastínila chemické sloÏení nûkte-
le o opravách a údrÏbû budov z hrázdûného zdiva pod-
b˘t podnûtem ke zmûnû dochovaného stavu.
r˘ch pigmentÛ a v˘voj uÏívání nûkter˘ch pojiv.
le smûrnice WTA. Dr. techn. Clemens Hecht a univ.
Dr. ·tulc zároveÀ shrnul hlavní závûry konference
Ing. Jan ÎiÏka a arch. Eva Vyletová (oba NPÚ – ÚOP
prof. Ing. Dr. Jürgen Dreyer z Technické univerzity ve
z roku 1982, a to zejména:
stfiedních âech) v koreferátu na fiadû pfiíkladÛ pamá-
Vídni mûli velmi zajímavou pfiedná‰ku na téma První
– Provedení prÛzkumu barevnosti a dokumentace ob-
tek ze stfiedních âech ilustrovali pfiínos dokumentace
poznatky ze zkou‰ek úãinnosti injektáÏích látek uve-
jektu a míst odbûru vzorkÛ by mûly b˘t povinností.
i drobn˘ch reliktÛ barevnosti na tûÏce po‰kozen˘ch za-
den˘ch v nové smûrnici WTA 4-4-04. Prof. Dr. Dionys
– Dokumentovat je tfieba nejen nejstar‰í dochovanou
nedban˘ch stavbách.
Van Gemert z Belgie upoutal posluchaãe dvûma zají-
barevnost, ale v‰echny dochované barevné úpravy, te-
mav˘mi pfiedná‰kami: Konsolidace a zpevÀování
dy cel˘ v˘voj barevnosti.
nosti v západních âechách. V˘klad doplnil ukázkami
struktury starého zdiva a PoÏadavky na kompatibilitu
– Je nezbytné zachovávat pÛvodní omítky i souvrství
fiady realizací. Demonstroval jak vhodná fie‰ení, re-
tradiãních a novodob˘ch materiálÛ pro restaurování
nátûrÛ, dokládající v˘voj barevn˘ch prezentací.
spektující nálezy, tak zcela nepodloÏené v˘sledky, opo-
82
Dr. Lubomír Zeman (NPÚ) se zab˘val v˘vojem barev-
míjející stanoviska památkové péãe. V˘raznû negativní
Ing. Dagmar Michoinová (technologická laboratofi
ho secesního umûní. Nûkteré z v˘robkÛ jeho závodu
realizace uvádûl na pfiíkladû Karlov˘ch VarÛ, kde jsou
NPÚ) se ve svém pfiíspûvku pfiipojila k podpofie kon-
v‰ak pfiitom je‰tû nadále stylovû ãerpaly z období his-
v dÛsledku tlaku siln˘ch investorÛ provádûny zcela
zervaãního pfiístupu péãe o fasády a vûnovala se defi-
torismÛ.
ahistorické „natûraãské“ úpravy fasád.
nování technologick˘ch zásad, které vymezují v˘bûr
Rodinné a pfiátelské styky uvedly Franti‰ka An˘Ïe
Arch. Vojtûch Láska (fieditel NPÚ – ÚOP stfiedních
materiálÛ vhodn˘ch pro udrÏitelnou péãi o historické
mezi tehdej‰í umûleckou elitu. Pracoval pro pfiední
âech) se vûnoval poznatkÛm z dlouhodobého sledová-
natírané omítky. Své poznatky shrnula do pûti zásad:
ãeské architekty a sochafie. PfiipomeÀme na tomto
ní barevnosti fasád. Uvedl, Ïe základním problémem
o respektování a ochranû originálních materiálÛ,
místû kupfiíkladu souãást sbírky architekta Josefa
na‰í doby je dalekosáhlé odstraÀování historick˘ch
o pfiednostním pouÏívání adekvátních (na stavbû do-
Hlávky v objektu západoãeského zámku v LuÏanech –
souvrství a pouÏívání ahistorick˘ch materiálÛ pfii obno-
chovan˘ch) materiálÛ pfii obnovû fasád, o nutnosti
An˘Ïem odlévané souso‰í âer t a Káãa od Ladislava
vû fasád, zatímco vût‰ina historick˘ch úprav barevnos-
shody struktury i barevnosti doplÀku s originálním ma-
·alouna. Mezi zákazníky – jak dokazují jiné ãásti sbírek
ti byla pouh˘m vyspravením omítky a pfiekrytím pfied-
teriálem, o potfiebû revitalizace tradiãních fiemesel
na‰ich památkov˘ch objektÛ – patfiili nejenom v˘znam-
chozí úpravy. Arch. Láska vyslovil poÏadavek vût‰í úcty
i jejich pfiednostním pouÏívání pfii obnovû fasád a o v˘-
ní umûlci a úspû‰ní podnikatelé té doby, ale také nûk-
k dochovanému stavu fasád, zejména k úpravám
znamu dodrÏování technologické káznû pfii provádûní
tefií ãlenové ‰lechtick˘ch rodin. Dokládá to napfiíklad
z 19. století, které tvofiily charakteristické prostfiedí na-
obnovy. Ing. Michoinová se téÏ velmi kriticky vyjádfiila
zajímav˘ exponát mûlnického souboru LobkowiczÛ. Ve
‰ich mûst je‰tû do 70. let 20. století.
k pouÏívání sanaãních omítek a zdÛvodnila ‰kodlivé
sbírce hradu Karl‰tejna je uchováván An˘ÏÛv pozoru-
Doc. Václav Girsa (FA âVUT) kriticky zhodnotil sou-
dopady hydrofobizace na trvanlivost vápenn˘ch mate-
hodn˘ soubor bohosluÏebn˘ch pfiedmûtÛ.
ãasn˘ stav na‰ich památek ve vztahu k barevnosti fa-
riálÛ. Závûrem zdÛraznila nezastupiteln˘ v˘znam ma-
Sortiment v˘robkÛ závodu se bûhem doby podstat-
sád. Na drastick˘ch, ale bohuÏel typick˘ch pfiíkladech
teriálov˘ch prÛzkumÛ a projektové dokumentace
nû roz‰ifioval, a to zejména v souvislosti s elektrifikací.
z plo‰nû chránûn˘ch lokalit nûkter ˘ch historick˘ch
v procesu péãe o fasády.
Kromû Prahy nabízely jeho vzorkovny brzy nová svítidla
mûst popisoval rozklad struktury na‰ich sídel a jejich
V rámci odborného setkání do‰lo bezesporu ke
i v Brnû, Bratislavû a v Teplicích. An˘Ïovy stolní lampy
materiálovou a v˘razovou degradaci. Stav na‰ich sídel
shodû v názoru, Ïe stav barevn˘ch úprav fasád domÛ
ve funkcionalistickém stylu je moÏno povaÏovat za
oznaãil jako katastrofick˘, coÏ velmi pfiesvûdãivû ilus-
v na‰ich sídlech i u fiady solitérních staveb není uspo-
nadãasová, vrcholná díla umûleckého prÛmyslu.
troval srovnáním na‰ich mûst s pfiíklady celistvû za-
kojiv˘, pfiiãemÏ souhrnnû je celkov˘ vzhled na‰ich
V˘stava se koná v místech, kde se firma kdysi v˘-
chovan˘ch mûst v zahraniãí (Francie, Por tugalsko).
mûstsk˘ch celkÛ skliãující. Vzhledem k nabitému pro-
znamnû pracovnû angaÏovala a také tu pozdûji oslavi-
Nedostatky souãasné praxe shrnul do osmi kritick˘ch
gramu jednodenní akce, kter˘ se protáhl aÏ do veãer-
la pûtadvacáté v˘roãí svého zaloÏení. Doprovází ji ob-
poznámek: znaãn˘ rozsah laick˘ch úprav, chybné in-
ních hodin, v‰ak uÏ nebylo moÏné rozvinout zevrubnûj-
sáhl˘ a bohatû dokumentovan˘ katalog. Obojí se stalo
terpretace nálezÛ, ignorování ‰ir‰ích souvislostí
‰í fundovanou diskusi. ZávaÏné téma vyÏaduje
dÛstojnou pfiipomínkou sedmdesátého v˘roãí úmr tí
a historické posloupnosti, individualistické korekce
bezpochyby dal‰í odborná setkání a ‰ir‰í odbornou
Franti‰ka An˘Ïe.
doloÏen˘ch odstínÛ, uÏívání nevhodn˘ch technologií
diskusi k formulování metodick˘ch zásad pro tuto pro-
a nátûrov˘ch hmot, pfiehlíÏení v˘znamu podkladu a ne-
blematiku. Jedná se o koncipování takov˘ch závûrÛ,
dostateãná ochrana originálních omítek, pfiehlíÏení
které se stanou zároveÀ úãinnûj‰ím nástrojem pro ná-
nutnosti celistvé a dÛstojné prezentace památky, apri-
pravu souãasné situace.
Dagmar MICHOINOVÁ, Jan SOMMER
orní návyk mûnit vzhled památek za kaÏdou cenu.
Kvûta K¤ÍÎOVÁ
O v˘stavu projevilo zájem Muzeum v˘chodních âech
v Hradci Králové. Zde byla zahájena dne 24. února
2005 a potrvá do konce záfií téhoÏ roku.
Doc. Girsa uvedl, Ïe souãasn˘ trend ahistorické roz-
Obr. 1. Pozvánka na v˘stavu. (Reprofoto Jaromír Novotn˘)
háranosti vzhledu na‰ich sídel je nutné zastavit, pfiiãemÏ hledání nápravy musí zaãít u odborníkÛ. Zejména
v pfiípadech dosud renovacemi neponiãen˘ch, autentic-
V˘ s t a v a d í l a F r a n t y A n ˘ Ï e
k˘ch památek, jichÏ neustále ub˘vá, je tfieba dÛslednû
prosazovat konzervaãní pfiístup a restaurátorské meto-
Franta An˘Ï (1876–1934), Obecní dÛm, Praha,
dy. Pfii péãi o památky se musí více uplatÀovat kolektiv-
10. listopadu 2004 – 6. února 2005. Pofiadatel: Obec-
ní spolupráce, uváÏlivost a organizaãní pfiipravenost.
ní dÛm, autorky: Jana Pauly, Alena KfiíÏová, Jana Omar.
ZdÛraznil, Ïe památková péãe by se mûla dÛslednû di-
V˘stavou je splácen letit˘ dluh v˘znamné a done-
stancovat od sanaãních omítek a od ahistorick˘ch fa-
dávna neprávem opomíjené osobnosti oboru ãeské-
sádních barev, vût‰í péãi by mûla vûnovat propagaci
ho umûleckého fiemesla – Franti‰ku An˘Ïovi (1876–
tradiãních materiálÛ a fiemesel pfii obnovû stavebního
1934). F. An˘Ï od mládí projevoval hlub‰í zájem o kov.
fondu. Na závûr svého vystoupení doc. Girsa poukázal
Citlivost k tomuto materiálu získal zfiejmû díky otci,
na v˘znam citlivého restaurování staveb vãetnû zacho-
kter˘ pracoval v Ïelezárnách. V˘jimeãn˘ An˘ÏÛv talent
vání autentick˘ch povrchÛ a patiny stáfií. V˘klad doplnil
se projevil bûhem studií na praÏské UmûleckoprÛmy-
ãetn˘mi realizacemi konzervaãního pfiístupu na pfiíkla-
slové ‰kole. V˘uka zde sice byla vedena schopn˘mi
dech z Bezdûzu, Zlaté Koruny, Horního hradu v âeském
v˘tvarníky, ale zamûfiovala se pfiedev‰ím na individuál-
Krumlovû a z dal‰ích obnoven˘ch památek.
ní ateliérovou tvorbu bez pfiímé návaznosti na praxi
J. ·tulc se pfiipojil s názorem, Ïe konzer vaãní pfií-
a prÛmyslovou v˘robu. Tento nedostatek si vnímav˘
stupy musí památková péãe prosadit pfiedev‰ím u pa-
student uvûdomoval a po ukonãení studia zaloÏil je-
mátek, jeÏ má ve své správû.
den z posléze nejlépe fungujících stfiedoevropsk˘ch
Arch. Milo‰ Solafi (NPÚ – ÚP) se zab˘val vztahem
kovozpracujících závodÛ. Zde se s bohatou v˘tvarnou
kamenn˘ch prvkÛ k natíran˘m fasádám. Na instruktiv-
invencí vyrábûly pamûtní desky, svítidla, zábradlí, tvo-
ních pfiíkladech ukázal zniãující dopad stále bûÏného
fiila sochafiská díla, funerální plastika i fiada jin˘ch uÏit-
odhalování kamenn˘ch ãástí fasád. Kamenné pr vky
kov˘ch a umûleck˘ch pfiedmûtÛ. Spoleãnû se sv˘mi
i sochafiské dekorace by mûly b˘t dÛslednû o‰etfiová-
nûkdej‰ími profesory Celdou Klouãkem, Emanuelem
ny jako souãást celku.
Novákem a dal‰ími se stal An˘Ï protagonistou ãeské-
83
RECENZE
BIBLIOGRAFIE
nutím nûkter˘ch z nich mohlo dojít ke korekci mnoha
kdy je doslova uvedeno: „Kyseliny lze pouÏít pouze
tvrzení, uvádûn˘ch v recenzované publikaci.
tehdy, je-li pfiípustné naru‰ení svrchní zneãistûné vrst-
Mechanické pfievzetí komerãních názvÛ materiálÛ
vy mramoru.“ Existuje v‰ak pfiípad památkového ob-
do odborného textu, urãeného praktick˘m uÏivatelÛm,
jektu, kdy je pfiípustné „naru‰ení svrchní zneãistûné
je nepfiijatelné. Látky s oznaãením GKÎ-11 a podobnû
vrstvy“? Obdobnû nebezpeãné je doporuãení dezinfek-
jsou u nás (a moÏná, Ïe i v souãasném Rusku) zcela
ce papíru β-naftolem, zejména po zku‰enosti s dezin-
nesehnatelné. Jejich sloÏení vãetnû zdravotních rizik
fekcí pergamenov˘ch listin Archivu ãeské koruny touto
nebylo ani v dfiívûj‰í dobû pfiesnû známé, ãasto bylo
látkou v 60. letech minulého století, kdy byly archivá-
M. K. NIKITIN, E. P. MELNIKOVÁ: Chemie v konzer-
pfiedmûtem utajení. „Pfievodní“ tabulka na poãátku
lie uveden˘m zpÛsobem (na doporuãení sovûtsk˘ch
vátorské a restaurátorské praxi, Masarykova univerzi-
knihy nemÛÏe, zvlá‰tû pro nechemiky, tento nedosta-
odborníkÛ) prakticky zniãeny (s. 196).
ta, Brno 2003. Z ru‰tiny text pfieloÏil J. Pfiíhoda.
tek nahradit.
Kniha Chemie v konzervátorské
a restaurátorské praxi
Je v‰ak moÏné, Ïe nûkterá sporná tvrzení vznikla
Vlastní text je rozdûlen do deseti kapitol, které
v dÛsledku dodateãného zpracování textu nebo velmi
Publikaci Chemie v konzer vátorské a restaurátor-
jsou, s v˘jimkou obecného úvodu, tematicky zamûfieny
‰patného pfiekladu. Pfieklad obsahuje fiadu nepfies-
ské praxi autorÛ M. K. Nikitina a E. P. Melnikové vyda-
na jednotlivé skupiny materiálÛ (malba; kámen; beton
ností a chyb, a to nejen terminologick˘ch, ale i vûc-
la Masarykova univerzita v Brnû jako uãební pomÛcku
a Ïelezobeton; dfievo; kovy; smalt, sklo, porcelán
n˘ch. Jako pfiíklad nepfiesnosti lze uvést termíny „pro-
pro studenty, ktefií by se mûli v budoucnosti profesio-
a umûlecká keramika; tkaniny; papír; kost, kÛÏe a po-
vûrka kyselosti papíru“, „ãerné kovy“ ve v˘znamu
nálnû zab˘vat ochranou kulturního dûdictví. Kniha vy-
lodrahokamy), v sedmi pfiílohách jsou pak specifiková-
Ïelezné kovy, „hlubinná impregnace“ a dal‰í. Jako ne-
‰la v roce 1990 (první vydání), druhé vydání je z roku
ny vlastnosti nûkter˘ch uveden˘ch chemikálií.
smysly pak „klihy ze ‰krobu“ nebo „kaseinov˘ klih“.
2002. Je zfiejmé, Ïe podstatná ãást textu vznikla v 80.
Pro v‰echny kapitoly je bohuÏel spoleãné, Ïe text
Pfiekladatel volnû zamûÀuje natolik odli‰né pojmy jako
letech 20. století, neboÈ nese v‰echny znaky odbor-
nedosahuje ani formálnû úrovnû uãebnice. Nepodává
roztavit, rozpustit a roztopit (s. 22). Zcela do oblasti
n˘ch prací, které v té dobû vznikaly v b˘valém Sovût-
informace o podstatû popisovan˘ch problémÛ, nevy-
humoru patfií pfieklady slov ãi jmen, které ru‰tina pfie-
ském svazu. V dobû, kdy se vûda a v˘roba (i památko-
svûtluje souvislosti. Uvádí jen postupy, které jsou ãas-
vzala z angliãtiny a upravila jejich tvar. Tak jsou chemi-
vá péãe) této zemû vyvíjely v podstatû izolovanû od
to v rozporu se zásadami péãe o kulturní dûdictví,
ci Mark a Houwink (po nichÏ je naz˘ván vztah závislos-
ostatního svûta.
s etick˘m kodexem restaurování a konzervace, nûkdy
ti mezi molekulovou hmotností polymerÛ a limitním
JiÏ v pfiedmluvû pfiekladatel uvádí, Ïe se jedná
i s bezpeãnostními a hygienick˘mi pfiedpisy. Na tyto
viskozitním ãíslem [η]) v uãebnici pfiedstaveni jako
o svého druhu „kuchafiku“, Ïe sloÏení mnoh˘ch materi-
skuteãnosti není v textu, byÈ jen poznámkou, poukázá-
Marek a Chuvinek. Zvlá‰tní pÛvab má i termín „biolo-
álÛ je citováno jen pod dobov˘mi obchodními názvy,
no. Je zcela opomíjen fakt, Ïe volbû vhodn˘ch materiá-
giãtí naru‰itelé obrazÛ“ (s. 46).
které nevypovídají nic o jejich chemickém sloÏení, Ïe
lÛ pro restaurování a konzervaci musí vÏdy pfiedcházet
I pfies uvedené nedostatky je v‰ak tato kniha pro
fiada citovan˘ch prostfiedkÛ byla ve své dobû dostupná
zhodnocení dochovaného stavu (a to nejen stavu vlast-
obor aplikovaného pfiírodovûdného zkoumání historic-
pouze v zemích b˘valého SSSR, Ïe mnohé postupy
ního materiálu, ale také zhodnocení historické, este-
k˘ch materiálÛ jist˘m pfiínosem. Uvádí celou fiadu his-
uvedené v publikaci nejsou zcela v souladu s postupy
tické a dokumentární hodnoty objektu) a vyhodnocení
torick˘ch a dobov˘ch návodÛ pro o‰etfiování materiá-
uÏívan˘mi u nás, Ïe mnohé doporuãované prostfiedky
pfiíãin daného typu po‰kození ãi degradace materiálu.
lÛ, a mÛÏe tedy b˘t v jistém smûru vyuÏita jako urãit˘
i postupy jsou zastaralé. S pfiekladatelem lze souhlasit
Právû poznání mechanismÛ degradace historick˘ch
prÛfiez historie oboru, bohuÏel bez kritického zhodno-
i v konstatování, Ïe mnohé uvádûné postupy je tfieba
materiálÛ je nezbytné pro volbu vhodn˘ch konzervaã-
cení, které by bylo moÏné se souãasn˘mi zku‰enost-
chápat v pr vní fiadû jako doklad historického v˘voje
ních nebo restaurátorsk˘ch postupÛ, které by degra-
mi uãinit.
oboru.
daãní proces pomohly zpomalit nebo zastavit.
Mnohé z uveden˘ch materiálÛ byly dfiíve pouÏívány
Nelze v‰ak souhlasit s dal‰ím tvrzením pfiekladate-
Kniha je pouze sbírkou pracovních metod a recep-
i u nás. Tyto konzervátorské a restaurátorské postupy
le, Ïe totiÏ poslední obdobné publikace (rozumí se pub-
tur, navíc vût‰inou jiÏ pfiekonan˘ch. Zku‰en˘ konzervá-
by tedy bylo moÏné s jist˘m odstupem kriticky zhodno-
likace v ãe‰tinû, zamûfiené na technologické problémy
tor si z nich moÏná vybere nûkteré pouÏitelné. V rukou
tit. Z tohoto pohledu je publikace alarmujícím dokladem
konzervace památkov˘ch objektÛ a pfiedmûtÛ) pochá-
zaãáteãníka je v‰ak tato publikace nebezpeãná. A to
pfiekotného v˘voje a zásadních promûn názorÛ v oboru.
zejí z 80. let 20. století. Pfiekladatel i recenzenti zcela
nejen pro objekty, které mají b˘t konzervovány, ale ta-
Je dokladem o tom, jak fatální pro cenné originály mÛÏe
opomíjejí fiadu speciálních publikací na dané téma,
ké pro samotné restaurátor y a konzer vátor y, neboÈ
b˘t pouÏití nedostateãnû vyzkou‰en˘ch technologií ãi
které byly v ãe‰tinû vydány od 90. let dodnes. Mezi ni-
podstatná ãást doporuãovan˘ch chemikálií patfií mezi
pouÏití nov˘ch „zázraãn˘ch“ materiálÛ, o jejichÏ vlast-
mi lze jmenovat napfiíklad uãební texty Základy muzejní
nebezpeãné, anebo dokonce zvlá‰tû nebezpeãné jedy.
nostech a o jejichÏ kompatibilitû s historick˘mi materiá-
konzervace (Moravské muzeum, Brno 1989), Obecná
Nûkteré z nich jsou jiÏ dlouhou dobu zcela zakázané
ly nemáme dostatek informací a znalostí.
chemie pro posluchaãe oboru restaurátorství a kon-
(napfiíklad slouãeniny pentachlorfenolu). V tomto mís-
Publikace v‰ak nebyla vydána jako unikátní prÛfiez
zer vace umûleck˘ch dûl (P. STRAKA, ·RKT, Litomy‰l
tû je nutné zmínit i pfiílohy 5–7 (s. 225–231), které po-
dobov˘mi postupy. Byla vydána pfiedev‰ím jako uãební
1994), uãební text Stavební materiály historick˘ch ob-
skytují pfiehled doporuãen˘ch biocidÛ. I zde se vysky-
pomÛcka pro studenty Pfiírodovûdecké fakulty Masary-
jektÛ (P. KOTLÍK a kol., V·CHT, Praha 1999), mono-
tuje mnoÏství látek hygienicky závadn˘ch. Mimo jiné:
kovy univerzity v Brnû, ktefií by se mûli se sloÏitou, me-
grafie Restaurování a konzer vování archiválií a knih
chlorované biocidy, plynn˘ chlor, pentachlor fenol, or-
zioborovou problematikou péãe o kulturní dûdictví
(M. ëUROVIâ a kol., Paseka, Praha 2002), metodiky
ganokovové slouãeniny, azbest, slouãeniny arsenu,
teprve seznamovat. Jsme pfiesvûdãeni, Ïe v˘uka pfiíro-
vydávané Národním památkov˘m ústavem (dfiíve Stát-
rtuti, baria a olova.
dovûdcÛ by mûla vést k tomu, aby budoucí specialisté
ním ústavem památkové péãe) a celou ‰kálu speciali-
Nûkterá z prezentovan˘ch tvrzení jsou chybná a za-
své znalosti umûli vyuÏívat k nalézání souvislostí
zovan˘ch publikací vydávan˘ch Spoleãností pro tech-
vádûjící. Dozvídáme se napfiíklad, Ïe arabská guma
a k systematickému a kreativnímu fie‰ení problémÛ.
nologie ochrany památek STOP. Kromû toho existuje
(polysacharid) je vápenatá sÛl kyseliny arabonové ne-
V tomto smûru jim publikace Chemie v konzer vátor-
mnoho kvalitních zahraniãních monografií, které jsou
bo Ïe z kamence (dodekahydrát síranu hlinitodrasel-
ské a restaurátorské praxi sotva mÛÏe pomoci.
jiÏ léta pouÏívány jako vysoko‰kolské pomÛcky ve vût-
ného) se uvolÀuje síran amonn˘... Mnoho z uveden˘ch
‰inû evropsk˘ch státÛ. V souãasné dobû jsou komerã-
materiálÛ a technologií pro konzervaci památek pova-
Plné znûní dílãích posudkÛ publikace od kolektivu
nû dostupné i v âR a hledisko jazykové by, alespoÀ pro
Ïujeme s ohledem na souãasnou úroveÀ poznatkÛ za
recenzentÛ je k dispozici na webov˘ch stránkách NPÚ.
vysoko‰kolské studenty, rovnûÏ nemûlo b˘t pfiekáÏkou.
nepfiijatelné. Jako ilustraci citujeme v knize uvádûnou
Za kolektiv recenzentÛ
Jejich prostudováním, nebo alespoÀ zbûÏn˘m prohléd-
moÏnost pouÏití siln˘ch kyselin pro ãistûní mramoru,
Ivana KOPECKÁ a Dagmar MICHOINOVÁ
84
RECENZE, BIBLIOGRAFIE
Kniha Národní kulturní komise
1947–1951
muzeum, Národní technické muzeum, Náprstkovo muzeum, ale i desítky dal‰ích) to bude uÏiteãná ãetba
Kriegswinter 1944/45 (Eine Photodokumentation
aus dem Bildarchiv des Landesamtes), s. 56–57.
Publikováno je 12 historick˘ch fotografií památek
i pro tamûj‰í kolegy.
Kristina Uhlíková: Národní kulturní komise 1947–
Chtûl bych spí‰e naznaãit jistá desiderata do bu-
po‰kozen˘ch nálety v uvedené dobû. Je pfiipomenuto,
1951, Ar tefactum, Ústav dûjin umûní AV âR, Praha
doucnosti – autorka se omezuje na popis urãit˘ch
Ïe v období zimních mûsícÛ 1944–1945 do‰lo ke zni-
2004; vy‰lo jako jedenáct˘ svazek edice Fontes histo-
„mechanismÛ“, právních instrumentÛ, reglementÛ,
ãení více památek neÏ v pfiedcházejících letech Hitle-
riae artium.
kter ˘mi tehdej‰í spoleãnost fie‰ila zestátnûní cca
rovy dobyvaãné války. Fotografie mûly pÛvodnû slouÏit
1500 zámkÛ a cca 1 milionÛ opu‰tûn˘ch bytÛ vãetnû
jako podklad k vymáhání náhrad po‰kození po pfiípad-
Kniha je sloÏena ze dvou hlavních oddílÛ – pr vní
jejich inventáfie. Domnívám se, Ïe samotné zvefiejnûní
ném vítûzství tfietí fií‰e. V archivu bavorského památ-
z nich tvofií studie na zhruba ‰edesáti stránkách
metodik zpÛsobu práce tehdej‰ích institucí (Národní
kového úfiadu jsou jich tisíce.
a druhou komentovaná edice pramenÛ a pfiíloh
pozemkov˘ fond, Fond národní obnovy, obû Národní
o rozsahu pfiibliÏnû tfiikrát vût‰ím. Pfiesto je tfieba
kulturní komise a dal‰í) má jen podmínûnou „vypoví-
V rubrice Aktuelles jsou podány informace o nûkolika dokonãen˘ch opravách bavorsk˘ch památek.
ocenit zejména pr vní oddíl jako solidní pokus o kri-
dací“ hodnotu. Z hlediska oboru dûjin umûní by bylo
V ãlánku Uli WALTERA (s. 14–15) je pfiipomenuto na-
tick˘ pfiehled období bezprostfiednû následujícího
pfiece jen nutné se pfies pracné anal˘zy postupnû
vrácení soch evangelistÛ od mnichovského dvorního
po 2. svûtové válce a spojeného s bezprecedentním
dobrat k urãit˘m „ideov˘m rekonstrukcím“ zanikl˘ch
sochafie Balthasara Ableithnera (1613–1705) z mni-
vyvlastnûním kulturního majetku. Druhá ãást je
jednotliv˘ch, konkrétních zámeck˘ch objektÛ s jejich
chovského theatinského kostele zpût na jejich pÛvodní
i pfies svÛj rozsah pouze urãitou sondou do takfika
mobiliáfiem, ze kter ˘ch by pak bylo moÏné vycházet
místa do kostela, ke kterému do‰lo po padesáti le-
bezbfiehého materiálu, kter ˘ by bylo tfieba kvÛli sta-
pro urãité obecné, syntetické závûry a hodnocení his-
tech. Sochy jsou vysoké 3,5 m.
novenému pfiedmûtu studovat. Jedná se tak spí‰e
torické materiální kultury ve stfiední Evropû. Není totiÏ
âlánek Bernta VON HAGEN (s. 15–18) popisuje re-
o ukázku nûkter ˘ch „typÛ“ archiválií – vedle rÛzn˘ch
nejmen‰ích pochyb o tom, Ïe fenomén aristokratic-
staurování poutního kostela Maria Brünnlein ve Wem-
smûrnic, dohod, zápisÛ z jednání, úfiední i osobní
k˘ch sídel, pojíman˘ch jako komplexní celky, nezmizí
ding, kter˘ byl postaven v letech 1748–1752, a poté
korespondence zde najdeme i pfiíklad inventáfie mo-
vzhledem ke svému obrovskému duchovnímu v˘zna-
vyzdoben a zafiizován.
bilií, a jako kuriozitu dokonce i báseÀ o svozech.
mu z badatelsk˘ch plánÛ historikÛ umûní, i kdyÏ právû
Pfiíspûvek Irmhildy HECKMANN-VON WEHREN
Skuteãn˘m „tûÏn˘m dolem“ (nûmecky Fundgrube),
jim jmenovaná publikace ozfiejmila, o jak sisyfovsk˘
(s. 18–20) informuje o ukonãení restaurování barok-
ze kterého autorka nejvíce ãerpá, je pozÛstalost
úkol pfiitom pÛjde.
ních soch andûlÛ stráÏcÛ z roku 1763 od mnichovskéIvan P. MUCHKA
ZdeÀka Wir tha o úctyhodném rozsahu 464 kar tonÛ,
v Mnichovû. Sochy, které patfií k nejv˘znamnûj‰ím pra-
VyuÏity jsou v‰ak i archiválie z jin˘ch lokalit (napfiíklad z fondu Státní památková správa v SÚA, z PNP
a dal‰í). Pro orientaci v celé problematice je ale zvlá‰È
ho dvorního sochafie Ignáce Günthera (1725–1775)
a jejich vrácení na pÛvodní místo do Bürgersaalkirche
uloÏená v LA PNP.
Publikace Denkmalpflege
Informationen
dÛleÏitá i tehdej‰í legislativa, jejíÏ zpracování pfiedsta-
cím bavorského rokoka, byly restaurovány od roku
1995 v restaurátorsk˘ch dílnách bavorského Památkového úfiadu. Podobnû byly o‰etfieny sochy andûlÛ stráÏ-
vuje pfii aÏ lakonické struãnosti tehdej‰ích dekretÛ, v˘-
Denkmalpflege Informationen, Bayerisches Lande-
cÛ, které pro farní kostel sv. Marina a Aniana v Rottu
nosÛ a zákonÛ (vzpomeÀme na jednovût˘ Lex Schwar-
samt für Denkmalpflege, Ausgabe B 129, November
nad Innem vytvofiil podle Güntherov˘ch návrhÛ po jeho
zenberg) také znaãn˘ badatelsk˘ zábûr, jehoÏ se
2004, ISSN 1617-3155, 92 stran, ãernobílá vyobra-
smrti sochafi Josef Götsch. „Bavorsk˘ památkov˘ úfiad
autorka úspû‰nû zhostila.
zení v textu.
mûl stráÏné andûle, nyní jsou pryã“ fiíká autorka ãlán-
Naproti tomu skromná odborná literatura k tématu
ku.
pfiipomíná spí‰e „sanctum silentium“, popfiípadû „per-
Publikace je rozdûlena, jak se jiÏ stalo tradicí, na
V rubrice Denkmalforschung je v ãlánku Archäolo-
petuum silentium“, jak b˘vá v právní literatufie ozna-
následující bloky: Editorial, Aktuelles, Denkmalfor-
gische Stadtkataster Bayern (s. 25–29) vûnována po-
ãována záleÏitost, o které se jiÏ dále nejedná, která
schung, Museum, Idee und Werk, Por träts, Recht,
zornost uplatnûní poÏadavkÛ na plo‰nou ochranu ar-
byla dána „k ledu“. Pfied rokem 1989 bylo mlãení dá-
Personalrat, Photodokumentation, Über der Zaun, Be-
cheologick˘ch památek v rámci územního plánování
no tiskovou cenzurou a po tomto roce zase „autocen-
richte, Termine, Nachlese, Postscriptum, Literatur.
v mûstsk˘ch obvodech.
zurou“, která se bohuÏel vztahuje i na potomky teh-
V roce 2004 je to jiÏ tfietí ãíslo Denkmalpflege In-
Dále je v samostatném pfiíspûvku (s. 30–31) pfiipo-
dej‰ích aktérÛ. Domnívám se, Ïe právû v tom spoãívá
formationen. Pr vní bylo vydáno pod ãíslem B 127
menuto 250. v˘roãí vzniku poutního kostela ve Wiesu,
jádro problému – obtíÏnost aÏ nemoÏnost získání hod-
v bfieznu 2004 a druhé pod ãíslem B 128 v ãervenci
kter˘ je zapsán na Seznamu svûtového kulturního dû-
novûrn˘ch poznatkÛ o dobû nedávno minulé – dobû
2004. Zvlá‰tní pfiílohu pak tvofiilo ãíslo A 91 vydané
dictví UNESCO.
pohnut˘ch individuálních osudÛ historikÛ umûní, o je-
v ãervenci 2004 ke Dni otevfien˘ch dvefií bavorsk˘ch
Zvefiejnûny jsou také v˘sledky stavebního prÛzkumu
jichÏ vinû ãi nevinû se lidem z pochopiteln˘ch dÛvodÛ
památek, kter ˘ se konal 12. záfií 2004. V˘znamnou
kaple sv. ·ebestiána u Inchenhofenu v okrese Ai-
tûÏko hovofií. Hlavním aktérem, jehoÏ jméno by mohlo
ãást publikace tvofií vyobrazení.
chach-Friedberg (s. 31–33).
stát v podtitulu knihy, je ov‰em Zdenûk Wir th. Jeho
Baudenkmäler im Landkreis Roth (Historische Pho-
Pfiipomenuty jsou i objekty moderní architektur y –
nepfiikrá‰leného Ïivotopisu se autorka zhostila s „em-
tos von 1880–1925 aus dem Bildarchiv des Bayeri-
soudní budova v Mnichovû od architekta Friedricha von
patickou objektivitou“ – bez emocí, ale i bez sebe-
schen Landdesamtes für Denkmalpflege), s. 38–39.
Triersche z let 1903–1905 (s. 33–34) a areál „spolko-
men‰í známky neúmûrného kriticismu, kter˘ by vzhle-
Publikováno je zde 12 historick˘ch fotografií pamá-
vé zpravodajské sluÏby“ v Pullachu (s. 35), v nûmÏ prv-
dem k Wir thovû tûsnému vztahu k osobû ZdeÀka
tek z uvedeného regionu. Fotografie pfiipomínají v˘sta-
ní objekty vznikaly v letech 1936–1938 jako sídlo „‰tá-
Nejedlého dost nabízel. Publikace by se tedy mohla
vu, která zde byla uspofiádána v fiíjnu a listopadu
bu vÛdcova zástupce“. Areál v Pullachu hledá po
stát uÏiteãnou (nechceme-li pfiímo fiíci nepostradatel-
2004, a dokládají v˘znam tohoto druhu dokumentace
pfiesídlení vládních institucí do Berlína nové vyuÏití.
nou) pfiíruãkou pro badatele nejen z úzkého okruhu
pro vyhodnocení ztrát památkového fondu a ocenûní
památkové péãe, ale i pro historiky kultur y, politiky
toho, co pfieÏilo do souãasnosti.
a národnostní problematiky. Vzhledem k rozptylu mo-
Nejstar‰í z fotografií pochází z roku 1883 (Stadt
biliárních pfiedmûtÛ do fondÛ desítek institucí (mezi
Abenberg, pohled na hrad a pohled na mûsto od foto-
nûÏ patfiila nejen Národní galerie, Národní muzeum,
grafa F. Schmidta), nejmlad‰í z doby kolem roku 1925
UmûleckoprÛmyslové muzeum, Vojenské historické
(Stadt Greding, pohled k námûstí).
RECENZE, BIBLIOGRAFIE
Stranou zájmu prÛzkumu nezÛstaly ani movité
pfiedmûty, coÏ dosvûdãuje pfiíspûvek o kadidelnici
z farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Landsbergu nad Lechem.
Jako ãervená nit se cel˘m ãíslem „Památkov˘ch informací“ táhnou reakce na souãasnou situaci v bavor-
85
ském Památkovém úfiadû. Dochází k reorganizacím,
metera. V pfiíspûvku se mimo jiné pí‰e o tom, jak ge-
podle projektu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofe-
sniÏování poãtu poboãek a pracovníkÛ a také k celko-
nerální konzervátor Greipl jiÏ od poãátku svého pÛso-
ra a umístûného v karlovarském kostele sv. Máfií Mag-
vému sniÏování dotací na opravy památek.
bení na památkovém úfiadû postupuje podle lidové
dalény. Mûl sestávat z architektonické konstrukce, na
Tato situace je reflektována jiÏ na pr vních strán-
moudrosti, pfiísloví „Práce pro práci je proti pfiírodû“,
níÏ by stála postava zesnulého z bílého mramoru. Je
kách publikace, na nichÏ pod titulem Die ersten 1826
a svou metodou „prozkoumat a objasnit, rozhodnout,
zfiejmé, Ïe takov˘ projekt pfiedpokládal úãast nûkteré-
Tage (s. 4–7) odpovídá generální konzervátor památ-
naplánovat a provést“ se snaÏí odbourat neobyãejnû
ho z barokních sochafiÛ: ne-li pfiímo Matyá‰e Brauna,
kové péãe v Bavorsku prof. Dr. Egon J. Greipl na otáz-
vysok˘ poãet pfiesãasov˘ch hodin, které mají pfiede-
pak jiného mistra jeho úrovnû, s nímÏ Dientzenhofer
ky redaktora vydání Informací, Dr. Karlheinze Hemme-
v‰ím pracovníci na úseku praktické památkové péãe
spolupracoval.
tera.
(aÏ 500 hodin). Práci pfies ãas se podafiilo sníÏit na
Greipl zde mimo jiné rekapituloval pût let svého pÛ-
cca 100 hodin.
Vratislav NEJEDL¯
sobení ve funkci generálního konzer vátora a vyjádfiil
Umûní 2004/6
se k aktuálním otázkám bavorské památkové péãe.
(pfievzato z webu http://www. intimate. cz/umeni/cz/
JiÏ po svém nástupu v roce 1999 zaãal reorganizovat
index. html)
strukturu památkového úfiadu, která neodpovídala modernímu zpÛsobu fiízení a ztûÏovala transparentnost
Maritta ISELER: Der Treppenaufgang am Rathaus in
ãinnosti úfiadu. Existovalo zde zde totiÏ 100 samostat-
Görlitz – Ein Bauwerk bürgerlicher Repräsentation.
n˘ch referátÛ a sedm oddûlení podfiízen˘ch pfiímo generálnímu konzervátorovi.
Greipl také zdÛraznil, Ïe jednou z priorit jeho ãinnosti je podpora v˘zkumu slouÏícího potfiebám památ-
Z OBSAHU
ODBORN¯CH
âASOPISÒ
kové péãe, protoÏe bez v˘zkumu stojí praxe oboru na
Venkovní schodi‰tû radnice ve Zhofielci – stavba mû‰Èanské reprezentace, s. 474–489.
Schodi‰tû zhofielecké radnice pfiedstavuje jedno
z nejv˘znamnûj‰ích renesanãních dûl dotyãného mûsta. Podle nápisu bylo dokonãeno roku 1537 a dekoro-
hlinûn˘ch nohou. TatáÏ podpora se t˘ká i dokumenta-
valo vchod k soudní síni. Pfiíspûvek se zab˘vá v ‰ir‰ím
ce památek. Pfiipomnûl, Ïe památková péãe je „sluÏba
Umûní 2004/5
kontextu jeho stylovou a ikonografickou anal˘zou, pfii-
památkám“ a není vhodné ji zamûÀovat s „památko-
(pfievzato z webu http://www. intimate. cz/umeni/cz/
ãemÏ poukazuje na skuteãnost, Ïe neexistují Ïádné
vou policií“.
index. html)
dÛkazy pro tradované autorství jeho návrhu, pfiisuzova-
V Bavorsku je 120 000 památek, památkov˘ úfiad
ného Wendelu Roskopfovi, ani pro sochafiské ztvárnû-
má 250 zamûstnancÛ. Rozpoãet úfiadu na léta 2005–
Kaliopi CHAMONIKOLA: K autorské identitû archi-
2006 je 8,5 milionu euro. Dotace na jednu památku
tekta a sochafie Antona Pilgrama. Zur Identität Archi-
ãiní v Bavorsku cca 35 euro roãnû. K 31. 12. 2008
tekten und Bildhauers Anton Pilgram, s. 414–426.
ní pfiipisované Andreasi Walterovi I.
·tûpán VÁCHA: Ikonografie fundátorsk˘ch a donátorsk˘ch scén v cisterciáck˘ch klá‰terech v âechách
musí b˘t stav zamûstnancÛ úfiadu sníÏen o deset pro-
âlánek shrnuje dosavadní stav bádání o architektu
a na Moravû. Barocke Stiftungs- und Gründungssze-
cent. V rámci reorganizace jiÏ byl redukován poãet
a sochafii Antonu Pilgramovi. Tato problematika pro‰la
nen in Zisterzienserklöstern in Böhmen und Mähren,
územních odborn˘ch pracovi‰È bavorského Památko-
v poslední dobû v˘razn˘mi zmûnami, a je tudíÏ Ïádou-
s. 490–505.
vého úfiadu z osmi na ãtyfii (Würzburg byl pfiifiazen
cí nynûj‰í situaci kriticky reflektovat. Jedním z pod-
Donátorské a fundátorské scény mají v ikonografii
k Bamberku, Norimberk k Augsburku, Landshut k ¤ez-
statn˘ch v˘sledkÛ nov˘ch studií bylo vyvrácení Pilgra-
barokního umûní zvlá‰tní místo, jelikoÏ oscilují mezi
nu a Ingolstadt k Mnichovu). Greipl povaÏuje památ-
mova autorství kostela sv. Kiliána v Heilbronnu.
profánním a sakrálním zobrazením. Jejich tématem je
kovou péãi za „krizov˘ management“, kde „úspûch je
dosaÏení cíle s co nejmen‰ími ztrátami“.
Kimberly Elman ZARECOR: Jifií Kroha Reconsidered. Jifií Kroha pfiehodnocen˘, s. 435–444.
buì odevzdání pfiíslu‰n˘ch listin zakladatelem ãi donátorem mnichÛm, nebo urãitá legendická událost.
Vystoupil také proti zmûnû paradigmatu, v nûmÏ
Náhlé ukonãení profesionální kariér y Jifiího Krohy
âlánek sleduje roli tûchto scén na konkrétních pfiíkla-
jsou podle „feti‰istického ekonomismu“ v‰echny pro-
dosud pfiedstavovalo neznámou stránku jeho Ïivota.
dech ãesk˘ch a moravsk˘ch cisterciáck˘ch klá‰terÛ
blémy vãetnû spoleãensk˘ch fie‰itelné pfiedev‰ím hos-
Prostfiednictvím nalezen˘ch pramenÛ ve Státním
(Osek, Plasy, Zbraslav, Sedlec), vysvûtluje okolnosti
podáfisk˘mi prostfiedky. Podle tohoto názoru je moÏné
ústfiedním archivu v Praze jsou ve studii ozfiejmeny ide-
jejich vzniku, v˘znam, typologii a ikonografii.
v‰e fiídit jako podnik, dûlat ãtvrtletní vyúãtování. Podle
ologické dÛvody, které vedly v roce 1956 ke zru‰ení
Guido CARRAI: Nuovi documenti su Giovanni Piero-
Greipla to neplatí o spoleãensk˘ch hodnotách, které je
Mistrovského ateliéru národního umûlce Jifiího Krohy
ni ed un’ipotesi per Palazzo Wallenstein, s. 537–542.
tfieba spatfiovat v kultufie, vzdûlání, zdraví a také v hos-
(MANU) a jeho odchodu do ústraní. Od té doby tvÛrce
Zpráva pfiiná‰í a interpretuje dosud neznámé doku-
podáfiství.
vystupoval jiÏ jen jako pfiíleÏitostn˘ poradce památkáfiÛ
menty o architektovi Giovannim Pieronim. Na jejich zá-
a zab˘val se dûjinami sovûtské architektury.
kladû formuluje novou hypotézu o stavbû Vald‰tejn-
Zmûnám a úsporn˘m opatfiením, která se dot˘kají
bavorské památkové péãe, je vûnován i pfiíspûvek
Blanka KUBÍKOVÁ: Kopie Candidova Zvûstování
pfiedsedy personální rady úfiadu Karlheinze Demmete-
Pannû Marii. Nová akvizice Muzea umûní Olomouc, s.
ra Ein Arbeiter ist seines Lohnes wer t (s. 55–58).
445–449.
V tomto pfiípadû jde pfiedev‰ím o vyuÏívání pracovní
Muzeum umûní Olomouc zakoupilo loÀského roku
doby. Reorganizace úfiadu, personální zmûny a úspor-
na aukci dosud nepublikovan˘ obraz Zvûstování Pannû
ná opatfiení jsou obsaÏeny také v pfiehledu tisku z kon-
Marii. Dílo je kopií malby Pietera de Witte ml., zvaného
ce roku 2003 a poãátku roku 2004 (s. 78–80), kter˘
Candid, která se dochovala pouze prostfiednictvím ryti-
je pfievzat z deseti periodik (napfiíklad Welt am Son-
ny Johanna Sadelera. Autorka se vûnuje stylovému
tag, Süddeutsche Zeitung, Nürnberger Nachrichten
rozboru dotyãného obrazu, a to pfiedev‰ím z hlediska
a dal‰í).
jeho vztahu k nezachovanému Candidovu originálu.
Posledním textem (je tfieba pfiipomenout, Ïe je na-
Arkadiusz WOJTY¸A: Projekt náhrobku od Kiliána
psan˘ se satirickou nadsázkou), kter˘ se zab˘vá aktu-
Ignáce Dientzenhofera v Karlov˘ch Varech. Neznám˘
álním stavem bavorské památkové péãe, je Die er-
doklad architektovy tvorby, s. 449–452.
sten 1826 Tage oder „Arbeit um der Arbeit willen ist
Zpráva informuje o nerealizovaném zámûru zfiízení
gegen die Natur“ (s. 83–88), opût od Karlheinze Dem-
náhrobku hrabûte Georga Esterházyho, provedeného
86
RECENZE, BIBLIOGRAFIE | Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
ského paláce.
Mojmír HORYNA: V zrcadle stínÛ. Morava v dobû
baroka 1670–1790, s. 549–553.
Recenze katalogu v˘stavy v Musée des Beaux-Arts
v Rennes.
Josef VÁLKA: Pavel Preiss, Antonín ·pork a barokní
kultura v âechách, s. 554–556.
Recenze pfiepracovaného a roz‰ífieného vydání knihy.
Stavba 2004/5
Norber t SCHMIDT: Krok z prÛmûrnosti. Klá‰ter
z roku 1925 jako k zásadní pfiestavbû. Z pÛvodní bu-
U pfiíleÏitosti 50. v˘roãí svého zaloÏení vyhla‰uje ãa-
Svou autorskou zprávu dokládají plány a fotografiemi.
sopis Architekt 10 nejv˘znamnûj‰ích staveb âR. Jsou
Matky BoÏí v Novém Dvofie u Plznû, s. 14–25.
jimi: rekonstrukce Karolina J. Fragnera a kol., hotel
âlánek je obsáhlou recenzí rekonstrukce a dostavby premonstrátského klá‰tera pro fiád trapistÛ od lon-
Jalta A. Tenzera, pavilon a restaurace pro EXPO 58
Architekt 2004/11
d˘nského architekta Johna Pawsona. Úvod je vûnován
historii trapistického fiádu jako vûtve cisterciákÛ. Dále
autor popisuje stavbu – kromû zdafiilé obnovy staré
Deset domÛ 1955–2004, s. 36–51.
dovy ponechali pouze obvodové stûny a vnitfiní skelet.
(Cubr, Hrub˘, Pokorn˘), vysílaã na Je‰tûdu (Hubáãek,
Zachafi, Patrman, Binar), âs. velvyslanectví v Lond˘nû
Mar tin STRAKO·: Meziváleãná prÛmyslová architektura. Zpráva z konference, s. 54.
(·rámek, Boãan), Federální shromáÏdûní (Prager, Kadefiábek, Albrecht), Ingstav v Brnû (I. Ruller), Adminis-
barokní rezidence a vytvofiení harmonického klá‰tera,
Zpráva o konferenci, která probûhla v Nostickém
trativní budova âKD v Praze (·rámek, ·rámková), Ga-
v nûmÏ se kloubí baroko a minimalismus, je tfietím vr-
paláci v fiíjnu 2004 a jejímiÏ pofiadateli bylo V˘zkumné
lerie B. Rejta v Lounech (E. Pfiikryl) a Administrativní
cholem Nového Dvora novostavba kostela. V závûru se
centrum prÛmyslového dûdictví pfii âVUT v Praze a dá-
budova Nationale-Nederlanden (F. O. Gehr y, V. Milu-
autor zam˘‰lí nad tvrzením o „cisterciáckém charakte-
le FA âVUT v Praze a ãesk˘ národní komitét ICOMOS.
niã). âlánek uveden˘ odÛvodnûním poroty prezentuje
ru“ klá‰tera, na které se Pawson a mni‰i ãasto odvo-
Konference sestávala z prezentace odborn˘ch pfiíspûv-
vyhlá‰ené stavby fotografiemi a plány a krátce pfied-
lávají, ale které je podle autora recenze zavádûjící. Ar-
kÛ, v˘stavy posterÛ vûnovan˘ch prÛmyslov˘m lokali-
stavuje i dal‰í nominované. Doplnûn je statí Z my‰le-
chitektura klá‰tera je podle N. Schmidta vedle kaple
tám z celé republiky a z exkurze po prÛmyslov˘ch stav-
nek autorÛ nominovan˘ch staveb a Anketou autorÛ
v Jestfiebí od L. Kuby tím nejlep‰ím z na‰í porevoluãní
bách v okolí Prahy. Malé poznání pohraniãních oblastí
nominovan˘ch dûl na stranû 59–63.
sakrální architektonické tvorby. âlánek je doplnûn foto-
âech a Moravy bude podle autora ãlánku nutno pfieko-
grafickou dokumentací klá‰tera pfied rekonstrukcí a po
návat ve spolupráci s dal‰ími pracovi‰ti.
ní vãetnû plánÛ.
Panos DRAGONAS: Souãasná architektura v Aténách. Architektura 20. století v antické krajinû, s. 27–
55.
Pavel HALÍK: Kupka – Nepra‰. Setkání v architektufie, s. 68.
Autor se u pfiíleÏitosti v˘stavy, která probûhla v Galerii Jaroslava Fragnera, zam˘‰lí nad spoluprací archi-
Jindfiich VYBÍRAL: O nesamozfiejmém setkání historikÛ umûní s architekty, s. 79–81.
Upravená verze pfiedná‰ky, pfiednesené v fiíjnu
2003 pfied vûdeckou radou Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brnû.
Václav JANDÁâEK: Povrch a podstata materiálu.
Autor si v‰ímá v˘voje aténské architektury v prÛbû-
tekta a sochafie. V‰ímá si pfiedev‰ím rekonstrukce
hu 20. století od 20. do 80. let a dokládá svou cha-
Lichten‰tejnského a Toskánského paláce a Ha‰kova
12. ãást seriálu.
rakteristiku obrázky jednotliv˘ch typick˘ch staveb.
pomníku pro ÏiÏkovské Prokopovo námûstí.
Zdenûk TROUP: Nad krásnou publikací, s. 86.
Souãasnou architekturu pak prezentuje skrze profily
jednotliv˘ch staveb na samostatné dvoustranû vãetnû
fotografií a plánÛ.
David MATEÁSKO: Vivat Toskána, s. 56–61.
Postfiehy a fotografie z toskánské krajiny a v˘znamn˘ch mûst.
Václav JANDÁâEK: Povrch a podstata materiálu.
Beton s ocelovou v˘ztuÏí, s. 73.
Beton a sklo, s. 82.
Polemická recenze správce klá‰tera Zlatá Koruna
k publikaci Obnova a restaurování opatství klá‰tera
11. ãást seriálu.
Zlatá Koruna, kterou vydal GIRSA AT, s. r. o., spolu
Luká‰ BERAN: Altán ve ·ternberku. Pozdní rezo-
s NPÚ – ÚOP v âesk˘ch Budûjovicích.
Blanka KYNâLOVÁ
nance kubismu na Moravû, s. 74.
âlánek upozorÀuje na zajímavou drobnou stavbu
patrnû z roku 1931, stojící v dne‰ních Tyr‰ov˘ch sadech. Altán slouÏíval jako stánek s obãerstvením na
Stavba 2004/6
promenádû. PÛvabná stavbiãka, která se podobá v˘luãn˘m projevÛm ãeského kubismu, se podle autora
Martin HORÁâEK: Bratfii ·lapetové znovuobjevení,
s. 8.
Recenze knihy Petra Pelãáka, Vladimíra ·lapety, Jakuba PotÛãka a Pavla Zatloukala, kter˘ byl rovnûÏ editorem.
fiadí spí‰e do stylu art deco. Její v˘tvarná kvalita je pfiinejmen‰ím v rámci regionu zcela v˘jimeãná. Altán není
Recenzovan˘ ãasopis pro historickou vlastivûdu
památkovû chránûn a nyní mu akutnû hrozí demolice.
a muzejnictví. Vydává Národní muzeum v Praze ve
Benjamin FRAGNER: Pfiehazování stfiíbrné koule
spolupráci se Spoleãností pfiátel staroÏitností. Praha
nad Libní, s. 75.
Polyfunkãní dÛm Zlín, s. 70–73.
Autorská zpráva o zástavbû úzké proluky na námûstí Míru ve Zlínû na místû secesního hotelu Balkán, kte-
né v Galerii U zlatého prstenu v Praze na Starém Mûstû. Katalog vydalo nakladatelství Gallery.
Smíchovská synagoga, s. 74–77.
Karel KUâA: Novû pov˘‰ená mûsta v âeské repubStädte in der Tschechischen Republik und Fragen um
Architekt 2004/12
pasáÏi má zÛstat zachováno pû‰í propojení do ulice
podpofien fotografiemi a plány objektu.
Rubrika âlánky
lice a otázky kolem dal‰ího v˘voje – Neu erhobene
dÛm autorÛ Karla Havli‰e a Svatopluka Sládeãka, ob-
Zarámí, které se vÏilo v dobû existence proluky. Text je
2004. ISSN 0027-5255, 64 s., obr.
Recenze katalogu v˘stavy LibeÀsk˘ plynojem, kona-
r ˘ byl zbourán v 80. letech 20. století. Polyfunkãní
sahuje kanceláfie, byty a pfiízemní prodejny. V pfiízemní
Muzejní a vlastivûdná práce
– âasopis Spoleãnosti pfiátel
staroÏitností 42/112, ã. 3
die weitere Entwicklung, s. 129–136. Informace o obcích v letech 1998–2002 novû pov˘‰en˘ch na mûsto
Zlínská Jednadvacítka. Vladimír Karfík 1935–1938.
Ivan Bergmann, Ladislav Pastrnek, Petr V‰eteãka,
s. 3–15.
a kvalifikovaná prognóza dal‰ího v˘voje.
Marie RYANTOVÁ: Lobkovické panství Vysok˘ Chlumec za tfiicetileté války a po ní – Lobkowiczsche Herr-
Autory rekonstrukce a dostavby Smíchovské syna-
Autorská zpráva o obnovû správní budovy firmy Ba-
schaft Vysok˘ Chlumec während des dreissigjährigen
gogy jsou M. Tycar, J. Matula a R. Sidej z architekto-
Èa pro sídlo Krajského úfiadu Zlínského kraje a Finanã-
Krieges und danach, s. 136–144. Hospodáfisk˘ v˘voj
nické kanceláfie Znamení ãtyfi – architekti, s. r. o. Ve
ního úfiadu ve Zlínû. ¤editelské patro a BaÈÛv v˘tah
panství byl v letech 1637–1680 nerovnomûrn˘, av‰ak
své autorské zprávû, doplnûné fotografiemi a plány,
byly restaurovány, ve 2. patfie byla zfiízena expozice
v koneãném hodnocení vykazoval ve v‰ech rezortech
pfiipomínají historii objektu, pfiedstavují svÛj návrh a je-
o budovû. Zpráva je doplnûna fotografiemi a plány
stoupající tendence.
ho provozní fie‰ení.
a navazuje na ni ãlánek Vladimír Karfík vzpomíná. Te-
Jifií ·OU·A, Jaroslav ·ÒLA: Pfiípravy a emise ãesko-
maticky se k ní váÏe je‰tû ãlánek Obnova pÛvodních
slovensk˘ch mûditiskov˘ch bankovek v letech 1953
oken zlínské jednadvacítky v rubrice Konstrukãní de-
(1958) aÏ 1959 (1961) (Pr vní obmûna ofsetov˘ch
tail na stranû 52.
bankovek vzoru 1953 za mûditiskové) – Vorbereitung
Rekonstrukce zastupitelského úfiadu âR v AlÏírské
republice, s. 78–82.
Autofii z Atelieru M 1 architekti, s. r. o. – J. Hájek, P.
Joba a J. Havlas – pfiistoupili k rekonstrukci budovy
Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ
und Emission tschechoslowakischer Kupferdruck-
87
-Banknoten in den Jahren 1953 (1956) – 1959
hrad byl tûÏce postiÏen zniãujícím poÏárem v roce
(1961), s. 145–168. Komplikované osudy v˘mûny of-
1854. Pro svÛj v˘znam spojen˘ s rodinou Hunyadi,
le neobhajitelná. Ne‰lo o konzervaci a prezentaci pamá-
setov˘ch bankovek za bankovky mûditiskové, proti pa-
umocnûn˘ je‰tû maìarsk˘m nacionalismem 19. stole-
tek, ale o moderní tvÛrãí architektonick˘ poãin, nepo-
dûlání odolnûj‰í, v prvé etapû sabotované i osloven˘mi
tí, byl nejprve v souvislosti s oãekávan˘m císafisk˘m
chybnû velmi kontroverzní a dal‰í diskusi vyÏadující.
v˘tvarníky, realizované pouze u nominálÛ 10 a 25 Kãs.
pobytem neogoticky doplnûn, a poté restaurován spí-
Busso VON DER DOLLEN: Zur Ausstellung „Bur-
Rubrika Odborná sdûlení
‰e ve stylu neorenesance a návratu k originální podo-
genromantik und Burgenrestaurierung um 1900. Der
Jifií ÚLOVEC: Kamenn˘ kfiíÏ z Mlázov, s. 169. Novû
bû. Pfiemûna hradu v národní symbol vedla ke stavbû
Architekt und Burgenforscher Bodo Ebhardt in seiner
ponûkud zmen‰en˘ch replik pro v˘stavu k mileniu
Zeit“, s. 196–199. V rámci v˘kladu o v˘stavû v Kob-
Uherského království v roce 1896 v Budape‰ti a pro
lenzi je zhodnoceno dílo B. Ebhardta.
zji‰tûn˘ hrub˘ kamenn˘ kfiíÏ nejasného stáfií.
Michal FLEGL: Skalní poustevny ve Strahovské zahradû, s. 170–171. Drobné do pískovcové stûny vyte-
svûtovou v˘stavu v PafiíÏi v roce 1900.
uÏiteãn˘ úãel), která je zde charakterizována jako nadá-
âíslo dále obsahuje rubriky Zprávy (informace
sané prostor y v zahradû praÏského Strahovského
Kazimierz POSPIESZNY: Conrad Steinbrechts „Kre-
o tfiech kastellologick˘ch akcích), V˘stavy (referovány
klá‰tera vznikly zfiejmû jako provizorní poustevny
ation” der Marienburg am Beispiel des Hochschlos-
tfii v˘stavy – o bitvû u Hochstädtu, hradech v okolí Bol-
v prÛbûhu 16. století.
ses (1882 bis 1902), s. 148–155. Autor dokládá, Ïe
zana a Hessensku v dobû reformace), Památky ohro-
Jan ADÁMEK: Relikvie na písecké vûÏi, s. 172–173.
v rámci Steinbrechtovy regotizace byly pro architekta
Ïeny – památky zachránûny (informace o konkrétních
V makovici velké vûÏe kostela Nanebevzetí Panny Ma-
dÛleÏitûj‰í archivní prameny neÏ konkrétní nálezy na
kauzách podané podle spolkov˘ch zemí) a Recenze
rie v Písku byly kromû dokumentÛ nalezeny i relikvie
místû samém. Jmenovatelem Steinbrechtovy pfiestav-
(celkem recenzovány ãtyfii tituly, mezi nimi i obsáhlá
v osmi papírov˘ch balíãcích, uloÏené na tomto místû
by byl intenzivní zájem a pfiedstavy nûmeckého císafie.
práce o hradech v Horní Falci).
v roce 1785.
Tomá‰ DURDÍK
Dankwart LEISTIKOW: Die Restaurierung der Burg
Rubrika Diskuse
zu Krautheim (1888/89) in der Rückschau nach ei-
Miloslav SOVADINA: O hrozn˘ch nestvÛrách,
nem Jahrhunder t, s. 156–166. Zatímco v pfiípadû
s. 181–184. Podnûtné zamy‰lení nad bujícími mimo-
bergfritu, paláce a ‰títové zdi byl v podstatû konzervo-
vûdeck˘mi historick˘mi publikaãními aktivitami, pfieja-
ván dochovan˘ stav, v˘znamná hradní kaple z 13. sto-
té ze sborníku Bezdûz.
letí mûla b˘t referovan˘mi úpravami pokud moÏno uve-
Rubrika Teze pfiedná‰ek SPS
dena do pÛvodního stavu. To bylo provedeno v kvalitû,
Vûra KUâOVÁ: Seznam svûtového dûdictví a âeská
která byla po v‰ech stránkách v dobovém kontextu
republika, s. 184–185. Informace o na‰ich památkách
‰piãková. Pfiesto je nutno k nûkter ˘m ãástem zau-
zapsan˘ch v Seznamu svûtového kulturního dûdictví
jmout kritick˘ postoj. Autor hrad charakterizuje jako
UNESCO a podmínkách nominace lokalit do tohoto se-
památku památkové péãe 19. století.
DISKUSE
VáÏená redakce,
s úÏasem jsme si pfieãetli ve Va‰em ãasopisu Zprávy památkové péãe 64/2004/5 pfiíspûvek v anketû
Monique FUCHS: Versuch einer Rechtfertigung der
Novostavba památky, kter˘ napsal doc. Ing. arch. Jifií
âíslo dále obsahuje rubriky Muzejní a vlastivûdná
Restaurierung der Hochkönigsburg oder die wissen-
·kabrada. V nûm se autor negativnû zmiÀuje o zachá-
ãinnost (informace o cenách Gloria musaealis 2003,
schaftlichen Prinzipen einer Restaurierung um 1900,
zení s ãástmi zámku KynÏvar t pfii jeho rekonstrukci
konferenci Tolerance místo intolerance a v˘stavû Kou-
s. 167–170. Autorka shledává dÛvody kontroverznosti
v letech 1999–2002. Na‰e kanceláfi Památkov˘ atelier
zeln˘ svût hraãek) a Literatura (referáty o tfiech svaz-
dostavby hradu spí‰e v politické neÏ v odborné rovinû.
v Plzni byla generálním projektantem obnovy a projek-
cích dodatkÛ Zmizelé Prahy z pera K. Beãkové a ‰esti
Bodo Ebhardt zde spí‰e provádûl „pedagogickou re-
tovou dokumentaci jsme zpracovávali v letech 1994–
dal‰ích publikacích vãetnû broÏury o mûstském opev-
konstrukci“, která mûla pfiedev‰ím demonstrovat
1995. Nahrazovali jsme tak projekt z 80. let 20. stole-
nûní v Poliãce).
a umoÏnit pochopení fungování stfiedovûkého hradu,
tí tehdej‰ího SÚRPMO Praha. Podle tohoto projektu se
neÏ konzer vovat a prezentovat dochovan˘ stav kon-
totiÏ odehrálo leccos – napfiíklad demontáÏ ãásti his-
krétní památky.
torick˘ch parket (mimochodem uloÏen˘ch v b˘valé ga-
znamu.
Tomá‰ DURDÍK
Michael LOSSE: Die „Burg“ Hospelt in der Eifel. Eine
ráÏi na dvou hromadách), dvefií, oken a podobnû. Pak-
Burgen und Schlösser
„Neuschöpfung“ Paul Schultze-Naumburgs an histori-
liÏe doc. ·kabrada mluví o této ãásti rekonstrukce
Nûmecko
schen Ort (1924 bis 1926) – oder: Warum die Wens-
zámku KynÏvart, mûl to jako správn˘ vûdeck˘ pracov-
burg nicht „wiederaufgebaut“ wurde, s. 171–176.
ník uvést.
45. Jahrgang, Heft 3/2004.
Novostavba sídla prÛmyslníka ze 20. let 20. století by-
Nám totiÏ pfii zpracovávání projektové dokumentace
Zeitschrift für Burgenforschung und Denkmalpflege.
la provedena v tradiãních, av‰ak umûfien˘ch formách
a potom pfiímo na stavbû v rámci autorského dozoru tr-
Europäisches Burgeninstitut – Einrichtung der Deu-
i materiálech v duchu níÏinného hradu.
valo desítky hodin, neÏli jsme v nejrÛznûj‰ích ãástech
tschen Burgenvereinigung. ISSN 0007-6201, 76 s.
Gabriela Nina STRICKHAUSEN-BODE: Der Aufbau
tehdy znaãnû devastovaného zámku spolu s památká-
s obrazovou dokumentací. Hlavní ãlánky jsou opatfieny
der Burg Stahleck bei Bacharach (1926 bis 1967) –
fii vyhledali a zdokumentovali v‰echny ãásti stavby, kte-
struãn˘m anglick˘m souhrnem.
Aspekte des Heimatschutzes, der Denkmalpflege und
ré byly v minulosti necitlivû demontovány a je‰tû necit-
Rubrika âlánky
zum Erhalt des Landschaftsbildes, s. 177–184. Totál-
livûji uloÏeny. AÈ se jednalo o kamennou dlaÏbu, sokly
V rubrice âlánky je zafiazena druhá ãást aktualizo-
ní dostavba a pfiestavba zfiícenin por˘nského hradu na
fasády, okna, dvefie, mfiíÏe ãi dal‰í prvky. Tyto pfiedmû-
van˘ch pfiíspûvkÛ z konference Burgenrestaurierung
mládeÏnickou ubytovnu (coÏ je v Nûmecku velmi popu-
ty byly odbornû restaurovány a osazeny zpût na pÛvod-
zwischen Romantik und Postmoderne, kterou uspofiá-
lární vyuÏití hradÛ) je vysvûtlována estetick˘mi a kraji-
ní místa. TakÏe prakticky v‰echny v˘plnû otvorÛ v re-
dalo DBV u pfiíleÏitosti v˘roãí Bodo Ebhardta v Koblen-
notvorn˘mi dÛvody.
prezentativních prostorách prvního patra zámku a ve
zi ve dnech 15.–17. 10. 1999 v souvislosti s tamtéÏ
Klaus TRAGBAR: Eine Kunst, die Leben in sich trägt.
vût‰inû ostatních místností jsou pÛvodní. Souãasnû se
uspofiádanou rozsáhlou a objevnou v˘stavou. Pfiíspûv-
Gottfried Böhm und der Umbau von Burgen,
zachovaly i ãásti historick˘ch omítek jak v interiérech,
ky z konference mûly b˘t publikovány formou samo-
s. 185–195. Kritické zhodnocení vestavby restaurace
tak na fasádû, které jsou odbornû zakryté.
statné knihy, jejíÏ realizace v‰ak z ekonomick˘ch dÛ-
a hotelu do zfiícenin Godesburgu u Bonnu (1959–
Shrneme-li tento krátk˘ v˘ãet rekonstrukãních pa-
vodÛ není moÏná.
1960), radnice do hradu v Bensbergu (1962–1972)
mátkov˘ch prací na zámku KynÏvart, potom mÛÏeme
József SISA: Vajdahunyad – ein Musterbeispiel der
a restaurace na zbytcích hradu Kauzenburg (1969–
vefiejnû prohlásit, Ïe kníÏe Metternich si sáhl v zámku
Burgenrestaurierung in der zweiten Hälfte des 19.
1976). Tyto moderní invazivní novostavby se odvolávají
na leccos, co se zachovalo dodnes, pokud si napfií-
Jahrhunderts, s. 143–147. V˘znamn˘ sedmihradsk˘
na Benátskou chartu (restaurace památek pro sociálnû
klad dvefie a okna otevíral sám a ne jeho lokaj.
88
Z OBSAHU ODBORN¯CH âASOPISÒ | DISKUSE
Stává se bohuÏel velmi ãasto, Ïe rÛzní odborníci
ské pfiestavby, coÏ je patrné z polodetailního zábûru ve
Bauwerke planten, haben diese stets mit Rücksicht
v oblasti památkové péãe vyjadfiují své názor y k vû-
zmínûné knize. ZáÏitek z mnoÏství tûchto pr vkÛ byl
auf das gegebene Umfeld erdacht – mit anderen
cem, které nemají podloÏené fakty. Pfiípad doc. Jifiího
dosti zdrcující – celková fotografie, kterou pfiikládám
Worten, sie waren gleichzeitig auch fähige Urbanisten,
·kabrady je toho dokladem. MÛÏeme ho ujistit, i kdyÏ
k dne‰nímu textu, nemohla zachytit skládku v úplnosti.
wie unter anderen der Barockarchitekt Kilian Ignaz
jeho v˘roky útoãí na na‰i profesní úroveÀ, Ïe v pfiípadû
To je v‰echno – moÏná jsme ta okna nevidûli, moÏná
Dientzenhofer mit seinen Bauten unter Beweis gestellt
KynÏvartu se mûl podrobnûji informovat, neÏ nám na
nebyla ze zámku?
hat.
vefiejnosti zaãne neprávem kazit renomé. Ubezpeãu-
Pokud bylo zacházení s historick˘mi okny pfii kynÏ-
jeme ho, Ïe evropské peníze na rekonstrukci zámku
vartské opravû v pofiádku, staãí prostû mluvit konkrét-
historischen Städten hat der Zweite Weltkrieg mit sich
KynÏvart byly na rozdíl od jeho pfiedstav vyuÏité opti-
nû – ukázat jejich lokalizovanou katalogizaci a násled-
gebracht. Im Vergleich zu den umliegenden Ländern
málnû, s kladn˘m v˘sledkem, jak o tom svûdãí evrop-
né porovnání s dne‰ní situací v objektu. Na jafie bude
waren die Verluste in den tschechischen Städten eher
ská medaile EUROPA NOSTRA za kvalitní obnovu,
ostatnû vûnována péãi o historická okna konference –
gering. In den Hauptstädten (Praha, Brno, Olomouc)
udûlená v roce 2002 v Kodani z rukou prince Henri-
takto v˘znamná akce pfiedstavuje jistû ideální téma
wurden nur vereinzelte Baudenkmäler zerstört,
ka, manÏela dánské královny. A to nebylo za vyhoze-
pro referát (ostatnû jiÏ prÛzkumové poznatky ze setká-
ernstere Schäden haben einige mittelgroße Städte
né peníze.
ní s takov˘mto souborem historick˘ch v˘plní otvorÛ
erlitten (Ústí nad Labem, Opava), zu großen Schäden
Doufáme, Ïe tato odpovûì bude v rámci obrany pro-
mûly b˘t pfiedneseny na konferenci v Nov˘ch Hradech).
ist es stellenweise in Kleinstädten gekommen, die
ti nepravdivému nafiknutí ve Va‰em ãasopise uvefiej-
Osobní naráÏky a útoky (vãetnû osu‰ování m˘ch
nûna, jak se slu‰í a patfií na solidní tiskov˘ orgán pa-
slz) jsou asi zbyteãné a nechci se k nim vyjadfiovat.
(Osoblaha). Zu einem einigermaßen hochwertigen
mátkové péãe.
Pokud se t˘ká „vlastnoruãní“ obsluhy oken panem kní-
Wiederaufbau ist es bei uns nur vereinzelt gekommen
Souãasnû doufáme, Ïe tyto fiádky osu‰í slzy na tvá-
Ïetem, jednalo se o pfienesen˘ smysl nûãeho jiného
(Moravsk˘ Krumlov, Fulnek – Abb. Nr. 1, 2, 3,
fii doc. ·kabrady prolité nad rekonstrukcí KynÏvartu.
a dÛleÏitûj‰ího, pfiiãemÏ to, Ïe si okna v tomto pfiípadû
Mirotice). Für eine Wiederherstellung von Städten und
Jen v jedné vûci mu v‰ak musíme dát za pravdu. KníÏe
nemusel stavebník otevírat sám, mne samozfiejmû na-
die Gestaltung von Neubauten in historischem Umfeld
Metternich si nikdy nesáhl na v˘tah pro invalidy, kter˘
padlo také, a proto je v mém textu formulace, která
sind die Erfahrungen mit dem Wiederaufbau von
jsme na zámku vyprojektovali.
postihuje i tuto moÏnost. Smysl závûreãné pointy
Städten im Ausland äußerst lehrreich – in
s Metternichov˘m saháním na v˘tah pro invalidy jsem
Deutschland (Freiburg i. B., Ulm, Rothenburg ob der
nepochopil.
Tauber – Abb. 4, Nürnberg – Abb. 5, München), in
S pozdravem
Památkov˘ ateliér Knoflíãek – Pohofialá
PlzeÀ dne 4. ledna 2005
Jifií ·KABRADA
Außerordentliche Gelegenheiten für Neubauten in
gegebenenfalls ganz vernichtet worden sind
Frankreich (St. Malo) und anderen, bei denen vom
Grundsatz ausgegangen wurde, das „Stadtbild“ zu
NaráÏku na zacházení s historick˘mi okny pfii posledních opravách na zámku KynÏvart jsem uvedl na
Obr. âást skládky oken, okenic a dvefií, pocházejících pfieváÏnû z metternichovské pfiestavby zámku KynÏvart, pfied
budovou ml˘na u zámku v bfieznu 2001. (Foto Jifií ·kabrada)
bewahren. Bedeutende Baudenkmäler wurden
rekonstruiert, maßstabgerechte Neubauten
respektierten die ursprünglichen Häusergevierte
sowie die Parzellierung und große Aufmerksamkeit hat
dvou místech – kromû zmiÀované ankety je‰tû u jedné
man der Dachlandschaft zukommen lassen. Aus all
z fotografií v knize Konstrukce historick˘ch staveb
dem ergaben sich wertvolle Erfahrungen für die
(s. 351). Podnûtem byl v obou pfiípadech záÏitek z ná-
Gestaltung von Neubauten in den böhmischen
v‰tûvy zámku (20. 3. 2001), která byla vûnována nûãemu jinému, konkrétnû zbytkÛm zajímavého teplo-
RESUMÉ
vzdu‰ného vytápûní v pfiízemí. V pfiilehl˘ch místnostech
vorliegen. Lehren über die Errichtung von
hochwertigen Neubauten in historischem Umfeld
jsme si nemohli nev‰imnout nov˘ch jakobarokních
oken, tu‰ím zdvojen˘ch, zavû‰en˘ch pomocí kovan˘ch
Landen, für die einfach keine inländischen Beispiele
liefert die Analyse ausgeführter Bauvorhaben in den
Zusammenfassung
napodobenin venkovních barokních závûsÛ. Tedy pfies-
tschechischen Städten, die im vorliegenden Artikel
den Gruppen exempla docent, exempla nocent und
nû ten zpÛsob, kter ˘ není dobr ˘ – stará okna pr yã,
exempla trahunt zugeordnet werden.
a na jejich místech okna nová, která se snaÏí (alespoÀ
Zur Problematik von Neubauten in historischen
Neubaugelegenheiten boten sich bei der Schließung
pro nezasvûcené) tváfiit jako stará (nebo je‰tû star‰í).
Stadtkomplexen
von Baulücken. In den bedeutendsten historischen
Dotvrzením tohoto nedobrého pocitu bylo následující
Karel KIBIC
Städten wurden diese häufig vom Spezialinstitut
setkání s hromadami vyházen˘ch historick˘ch oken,
SÚRPMO Praha projektiert, manchmal als wertvolle
okenic a dvefií u nedalekého zámeckého ml˘na. Tyto
In historischen Städten sind seit eh und je bald
prvky pocházely podle kování zejména z metternichov-
nach der Gründung Neubauten entstanden. Kirchen
in anderen Fällen nur als eine neutrale Architektur,
und andere öffentliche Gebäude wurden von
ihrem Umfeld angemessen, jedoch ohne höhere
prunkvolleren Bauten abgelöst, Holzhäuser machten
künstlerische Ambitionen (Rekonstruktion des
mit der Zeit steinernen Bürgerhäusern Platz usw. Die
historischen Stadtkerns von Cheb – Abb. 7). Auf dem
Stadtväter und auch die herrschaftlichen Eigner der
Prager Wenzelsplatz wurden in den Jahren
Städte pflegten ein Auge auf eine angemessene
1945–2000 nach und nach viele Neubauten errichtet,
Ausführung zu haben. Als Beispiel kann der
die in einigen Fällen die Nachkriegsentwicklung der
Wiederaufbau der Stadt Pardubice nach der
Architektur ganz treffend belegen. Das Haus der
Feuersbrunst von 1538 dienen, als der Stadtherr Jan
Lebensmittel (Nr. 812-II) ist ein Neoklassizismusbau,
z Pern‰tejna der Stadt als Aufsicht seinen Architekten,
das Hotel Jalta (Nr. 818-II) ein Beispiel für den sog.
den Baumeister Jifiík an die Seite stellte: „...dass ein
sozialistischen Realismus – Abb. 15, das Kaufhaus
jeder nach seinen eigenen Kopfe bauen möge...
Krone (Nr. 831-II) bietet ein Musterbeispiel für
darein mag ich nur ungern einwilligen, denn was
brutalistischen Architektur – Abb. 13, das âKD-
anderes werde ich da erleben als eine Verschandelung
Gebäude (Nr. 388-I) liefert einen Beleg für den
der Stadt.“ Große Architekten, die in Städten ihre
Postmodernismus – Abb. 14. Auch in anderen Teilen
D I S K U S E | R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G
Architektur (DomaÏlice – Abb. 11, Litomûfiice – Abb. 8),
89
Prags sind Neubauten entstanden – das Kaufhaus
architektonischen Frontgestaltung, deren Struktur und
Kotva (Nr. 656-I) – Abb. 19, das Hotel Intercontinental
mit ihrer Überdachung die Beziehungen zu den
Milan Blahut am Marktplatz. (Foto K. Kibic)
(Nr. 43-I) – Abb. 17 und weitere. Als wertvollster
umliegenden Bauten nicht. Hochwertige Neubauten im
26. Îìár nad Sázavou. Marktplatz mit der neu
Neubau im historischen Prag der Nachkriegszeit gilt
Umfeld historischer Städte sind eine wesentliche Frage
bebauten Ostseite. (Foto K. Kibic)
der Rektoratsflügel des Karolinums (Nr. 541-I) von
für deren künftige Existenz.
27. Kutná Hora. Hotel U MedínkÛ am Markt.
Abbildungen:
28. Písek. Fertigbau der Ecke am Marktplatz.
Architekt J. Fragner – Abb. 16. Nur schade, dass nicht
die ganze vom Architekten P. Kupka entworfene
25. Îìár nad Sázavou. Hotel Weißer Löwe von Arch.
(Foto K. Kibic)
Bebauung neben dem historischen Haus des
1. Fulnek (Bez. Nov˘ Jiãín). Marktplatz, Ost- und
(Foto V. Hyhlík)
Nationaltheaters – Abb. 20, 21, 22 zur Ausführung
Südseite vor 1945.
29. Tfiebíã. Hotel Slavia, Neubau am Markt.
gekommen ist. An die Stelle von dessen
2. Fulnek (Bez. Nov˘ Jiãín). Rathausneubau mit
(Foto K. Kibic)
Gesellschaftshaus an der Nationalstraße wurde der
Renaissanceturm. (Foto K. Kibic)
30. Kolín. Gesellschaftshaus-Neubau in der
umstrittene Komplex der Neuen Szene von Architekt
3. Fulnek (Bez. Nov˘ Jiãín). Instandsetzung des Hofs
Schlossgasse. (Foto K. Kibic)
K. Prager gesetzt – Abb. 23.
mit Restaurant und Marienkirche im Hintergrund. (Foto
31. Sobûslav (Bez. Tábor). Kaufhausneubau am
Neubauten in anderen historischen Städten
M. Posselt)
Marktplatz. (Foto K. Kibic
Tschechiens sind in der Regel von minderem Wert, was
4. Rothenburg ob der Tauber (Deutschland),
32. Znojmo. Häuserblock am Markt, zerstört 1945.
vor allem von der fortschreitenden Orientierung auf die
„Stadtbild“.
33. Znojmo. Kaufhaus Dyje, Neubau am Marktplatz.
Großplatten-Bauweise herrührt. Nur einige wenige
5. Nürnberg (Deutschland). Wiederherstellung der
(Foto V. Hyhlík)
Gebäude kann man als kontextverbunden (und das
Blockbauweise.
34. Jihlava. Marktplatz mit Rathaus und später
auch nur mit Vorbehalt) bezeichnen – z. B. das Hotel
6. Hor‰ovsk˘ T˘n (Bez. DomaÏlice). Neue Giebelhäser
abgerissenem Häuserblock. (Foto H. Hyhlík)
U MedníkÛ in Kutná Hora – Abb. 27, das Hotel Bíl˘ lev
in der Straße des 5. Mai. (Foto M. Posselt)
35. Bechynû (Bez. Tábor), Kaufhaus. (Foto K. Kibic)
(Weißer Löwe) in Îìár nad Sázavou – Abb. 25, das
7. Cheb. Neubauten in der Judengasse Nr. 405 von
36. âesk˘ Krumlov. Markplatz-Westseite, Neubau,
Gebäude der Tschechoslowakischen Sparkasse in
Arch. V. Fojtl. (Foto K. Kibic)
Haus Nr. 13 mit einer Gebäudefront, die der Fassade
HavlíãkÛv Brod. Im Gegensatz dazu stören manche
8. Litomûfiice. Neubau an der Stelle des Hauses Nr.
des abgerissenen Hauses entspricht (zweites Haus
Neubauten den historischen Stadtkern ganz empfindlich
47 in der Langen Gasse. (Foto K. Kibic)
von links). (Fotoarchiv NPÚ)
und müssen unter exempla nocent angeführt werden,
9. Îatec (Bez. Louny). Modulgliederung der neuen
37. Prag 1, Altstadt. Haus bei ·álek am Karlsplatz.
beispielsweise das Kaufhaus Prior in Jihlava (Iglau).
Wohnhäuser mit Laubengang am Marktplatz.
(Foto I. Papou‰ková)
(Foto K. Kibic)
38. Prag 1, Altstadt. Neubau des Amtsgebäude am
Eine völlig andere Situation ergab sich nach der
Revolution von 1989. An den langfristig links liegen
10. Tachov. Neubau an der Stelle des abgerissenen
Karlsplatz. (Foto I. Papou‰ková)
gelassenen Baulücken in den Stadtzentren meldete
Hauses Nr. 121 am Marktplatz. (Foto K. Kibic)
39. Prag 1, Altstadt. Wenzelsplatz, Palast Euro. (Foto
sich sofort ein reges Interesse, häufig gepaart mit
11. DomaÏlice. Restaurant-Neubau am Marktplatz.
I. Papou‰ková)
dem Bestreben nach unangemessener Nutzung der
(Foto K. Kibic)
40. Prag 1, Altstadt. Hypobank-Neubau am Platz der
Stelle und einem überstürzten Aufbau.
12. Prostûjov. Modulgliederung der Kaufhausfront.
Republik. (Foto I. Papou‰ková)
Musterbeispiele für solche Neubauten in Prag sind
(Foto M. Posselt)
41. Prag 1, Altstadt. Neubebauung der Baulücke
etwa der Geschäfts- und Verwaltungskomplex Myslbek
13. Prag 1, Altstadt. Kaufhaus Krone Nr. 831-II am
Myslbek zum Obstmarkt. (Foto I. Papou‰ková)
in der Altstadt – Abb. 41, die Hypobank am Platz der
Wenzelsplatz. (Foto K. Kibic)
42. Prag 1, Altstadt. „Tanzendes Haus“ Nr. 1981-II auf
Republik – Abb. 40 und der Palast EURO am
14. Prag. Spätbarockhaus Nr. 378-I und âKD-
dem Ra‰ín-Kai. (Foto I. Papou‰ková)
Wenzelsplatz – Abb. 39. Einige Bauwerke haben Prag
-Bürohaus-Neubau Nr. 388-I. (Foto V. Obereigner)
43. Prag 1, Kleinseite. Neubau Hotel Hoffmeister
eine Stilbereicherung gebracht: Das Hotel Hoffmeister
15. Prag 1, Altstadt. Hotel Jalta, Nr. 818-II am
Nr. 144-III an der Ecke der Chotek-Gärten. (Foto I.
(Nr. 144-III auf der Kleinseite ist ein bedeutendes
Wenzelsplatz. (Foto I. Papou‰ková)
Papou‰ková)
Beispiel für den Postmodernismus – Abb. 43, das
16. Prag 1, Altstadt. Der neue Rektoratsflügel des
44. Prag 1, Kleinseite. Neubau des Hauses in der
Tanzende Haus (Nr. 1981-II) in der Neustadt liefert ein
Karolinums Nr. 541-I. (Foto K. Kibic)
Vla‰ská Straße. (Foto I. Papou‰ková)
Beispiel für den Dekonstruktivismus – Abb. 42. Und
17. Prag 1, Altstadt. Hotel Intercontinental, Nr. 43-I.
45. TfieboÀ (Bez. JindfiichÛv Hradec). Restaurant-
ein anderseits architektonisch abschreckendes
(Foto K. Kibic)
-Neubau Zum Weißen Lamm, Nr. 20 am Marktplatz.
Exempel ist das Bürohaus auf dem Karlsplatz,
18. Prag. Gebäude der ehemaligen
(Foto K. Kibic)
welches das mittelalterliche Gepräge dieses auf seine
Nationalversammlung Nr. 52-II. (Foto K. Kibic)
46. âáslav (Bez. Kutná Hora). Neubau der Komerãní
Weise erstrangigen Platzes schlichtweg negiert.
19. Prag 1, Altstadt. Warenhaus Kotva Nr. 656-I am
banka am Marktplatz. (Foto K. Kibic)
Platz der Republik. (Foto K. Kibic)
47. âesk˘ Krumlov. Umgebautes Postamt, Nr. 193.
architektonisch vorbildliche Bauwerke genannt, zu
20. Prag 1, Altstadt. Neubauentwurf für das
(Foto L. Bezdûk)
denen auch eine entsprechende Analyse vorgenommen
Gesellschaftshaus (Modell) an der Nationalstraße.
In der Schlusspassage des Artikels werden
wird. Zu diesen Beispielen, die zur Gruppe exempla
Arch. Pavel Kupka, nicht ausgeführt. (Foto V. Uher)
trahunt gehören, kann man das Haus zum Weißen
21. Prag 1, Altstadt. Modell des entworfenen
Die Prager Majoratsbibliothek der Grafen von Nostitz
Lamm (U bílého beránka), Nr. 20 in TfieboÀ – Abb. 45
Gesellschaftshauses neben dem Nationaltheater,
und Rieneck
zählen, den Versicherungsneubau in Vysoké M˘to, das
Ansicht von der Nationalstraße aus. (Foto V. Uher)
Richard ·ÍPEK
Gebäude der Komerãní banka in âáslav, den Umbau
22. Prag 1, Altstadt. Nationaltheater und
der Post (Nr. 193) von Arch. V. Girsa in âesk˘ Krumlov
Gesellschaftshaus in Prag – Modell, Ansicht vom
– Abb. 47, das neue Haus Nr. 44 in Koufiim und
Moldauufer aus. (Foto V. Uher)
-Rieneck ist eine der letzten zwei im ursprünglichen
andere. Architektonisch wertvolle Neubauten im
23. Prag 1, Altstadt. Gebäude der Neuen Szene neben
Interieur erhaltenen Prager Palastbibliotheken. Sie
historischen Stadtbereich knüpfen an die umliegende
dem Nationaltheater von Arch. Karl Prager, Ansicht
wurde in 60. Jahren des 17. Jhs. vom regierenden
Bebauung an (sind kontextbezogen), respektieren
von der Nationalstraße.
Grafen des Stammhauses von Nostitz, Johann
Blockaufteilung und Straßenflucht, berücksichtigen die
24. Svitavy. Kaufhaus-Neubau auf dem Marktplatz.
Hartwig, gegründet. Von Anfang an wurde sie in zwei
historische Zusammensetzung und stören mit ihrer
(Foto K. Kibic)
Räumen im zweiten Stock des neu errichteten
90
R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G
Die Majoratsbibliothek der Grafen von Nostitz-
Nostitz’schen Palastes auf der Prager Kleinseite
2. Prag 1, Kleinseite, Nostitz-Bibliothek. Das Buch
2. Der hl. Petrus, Fresko-Ausschnitt, Friedhofskirche
untergebracht.
Hortus Eystettensis Basilia Beslera (Nürnberg, 1613).
bei Berende, Bulgarien, 13. Jahrhundert. Von den
(Foto R. ·ípek)
Augen des Heiligen gekratzter heiliger Staub,
d. J. von Nostitz, des Kanzlers beider Schlesien, die von
3. Prag 1, Kleinseite, Nostitz-Bibliothek. Zustand vor
vermutlich als Arznei für Augenleiden oder gegen
Johann Hartwig gekauft und der neu gegründeten
der Rekonstruktion. (Foto T. Binková)
Blindheit. (HANSMANN, KRISS-RETTENBECK, zit. in
Majoratsbibliothek zugrunde gelegt wurde, bildet bis
4. Prag 1, Kleinseite, Nostitz-Bibliothek. Zustand vor
Anm. 13, Abb. 325, S. 214)
heute den bedeutendsten Bestandteil der Nostitz’schen
der Rekonstruktion. (Foto T. Binková)
3. Reliquienbeutel – „Erde / vom Grabe der / sel. M.
Majoratsbibliothek. Mit ihr kamen in die
5. Prag 1, Kleinseite, Nostitz-Bibliothek. Eine Bibel aus
Kreszentia“. Umschlag mit heiligem Staub vom Grab
Majoratsbibliothek prächtigste und wertvollste Drucke
dem End des 14. Jahrhunderts. (Foto R. ·ípek)
der seligen Kreszenz Höss aus Kaufbeuren (Allgäu),
und Handschriften. Unter anderem auch das Autograph
6. Prag 1, Kleinseite, Nostitz-Bibliothek. Zustand nach
einer Franziskaner-Terziarin, Äbtissin, Bekennerin und
der Schrift De revolutionibus orbium coelestium von
der Rekonstruktion. (Foto L. Bezdûk, G. âapková)
Mystikerin (1682–1744), der anlässlich der
Die ehemalige Jauerer Schlossbibliothek Ottos
Nicolaus Copernicus und die prächtig illuminierte 42-
Seligsprechung im Jahr 1900 verteilt wurde.
zeilige Gutenberg Bibel aus dem Jahr 1455 in zwei
Sammlung Kriss im Bayerischen Nationalmuseum
Pergamentbändern. Mit Ottos Schlossbibliothek kamen
Heilige Loretoschüsseln, heiliger Staub und heiliges
in die Nostitz’sche Majoratsbibliothek nicht nur die
Wasser von Loreto
Anm. 13, Abb. 329c, S. 125)
zeitgenössischen Druck-produktionen der berühmtesten
Vítûzslav ·TAJNOCHR
4. Siegelerde (Heilerde), Pastille mit Prägung aus
europäischen Offizinen, sondern auch eine größere
Anzahl von Wiegendrucken. Ein Schwerpunkt der
München. (HANSMANN; KRISS-RETTENBECK, zit. in
Maltakaolin von St. Paulus. Germanisches
In den Beständen von Schloss Daãice (Bez. JindfiichÛv
Nationalmuseum Nürnberg. (HANSMANN; KRISS-
Bibliothek von Otto lag in einer größeren Sammlung von
Hradec) sind zwei heilige Loreto-Schüsseln aus dem Jahr
-RETTENBECK, zit. in Anm. 13, Abb. 324, S. 124)
durch den Druckort oder durch den Inhalt mit Schlesien
1888 hinterlegt, Originalgefäße aus Keramik mit einer
5. Apothekerlöffel aus Buchsbaum zur Verabreichung
verbundener Drucke, die zum größten Teil noch immer
ganz spezifischen Funktion. In solchen Schalen wurden
von Arznei im Zeichen des Herrn mit Pastille aus
in der Majoratsbibliothek aufbewahrt ist.
heiliger Staub und heiliges Wasser gereicht – die
pharmazeutischen Kaolin Terra sigillata orientalischer
Benefizien der Jungfrau Maria von Loreto.
Herkunft. 17. Jahrhundert. Länge 17 mm.
Johann Hartwig und die nachfolgenden regierenden
Grafen des Nostitz’schen Hauses ergänzten
Die Keramikmasse von Loreto-Schüsseln enthält
Germanisches Nationalmuseum Nürnberg.
Majoratsbibliothek mit neuen Bucherwerbungen.
Partikel von loretanischen Reliquien – winzige Teilchen
Unter dem Graf Anton Franz von Nostitz erlebte die
von heiligem Staub und heiligem Wasser von Loreto.
Abb. 322, S. 124)
Bibliothek ihre goldene Zeit. Graf Anton Franz gehörte
Die Loreto-Schüsseln sind mit charakteristischen
6. Heilpastille mit Prägung der Heiligen Dreifaltigkeit
zu den wichtigen Förderern böhmischer Kultur und in
Authentiken, Inschriften und Siegeln versehen.
von Sonntagsberg. Heiliger Rötel, 28 x 35 x 5 mm.
(HANSMANN; KRISS-RETTENBECK, zit. in Anm. 13,
seinen Diensten wirkten bedeutende Persönlichkeiten
Die heiligen Loreto-Schüsseln interpretieren wir
der nationalen Wiedergeburt: der erste Professor der
also aufgrund von Erkenntnissen über die Arten des
Niederösterreich, 18. Jahrhundert. Sammlung
tschechischen Sprache an der Karls- Universität und
heiligen Staubs (auch von heiliger Erde oder heiligem
Abteilung für Völkerkunde HMNM in Prag, Iv. Nr. 17.
der letzte Nostitz’sche Bibliothekar Franz Martin Pelzl
Ton) von wie von Erkenntnissen über die Arten von
884. (·TAJNOCHR, SCHEUFLER, zit. in Anm. 17, Abb.
(1734–1801), der bedeutende Topograf der
heiligem Wasser (auch heiligem Öl sowie weiteren
149)
böhmischen Länder Jaroslav Schaller (1738–1809)
Beimengungen des heiligen Staubs).
7. Schabe- und Schreckstein. Veterinärpastille mit
und der Gründer der Slavistik Josef Dobrovsk˘.
Ein wichtiger historischer Umstand beim Erhalt der
Allerheiligstes der hl. Dreifaltigkeit von Sonntagberg,
Prägestempel der hl. Dreifaltigkeit von Sonntagsberg.
Alle drei Gelehrten benutzten den Buchbestand der
Loreto-Schüsseln war die Verehrung der Jungfrau
Heiliger Rötel. Höhe 11,4 cm. Sakramenthäuschen
Nostitz’schen Majoratsbibliothek auch zu eigenen
Maria von Loreto in Daãice. Diese war Mater domus
der hl. Dreifaltigkeit auf dem Sonntagsberg,
wissenschaftlichen Arbeiten und Forschungen, wodurch
des dortigen Schlosses, Patronin der Datschitzer
Niederösterreich, erstes Drittel des 20. Jahrhunderts.
die Schätze der Bibliothek auch der Öffentlichkeit
Obrigkeit, Schutzpatronin der Pfarrkinder und Patronin
Sammlung Kriss im Bayerischen Nationalmuseum in
bekannt wurden.
von Namensschwestern in vier Generationen der
München. (HANSMANN; KRISS-RETTENBECK, zit. in
Im 19. Jh. erreichte der Buchbestand den heutigen
Umfang von 14 000 Büchern, und es wurden keine
Familie Dalberg.
Im Jahr 1888 nahm Karl Heribert, Kämmerer von
Anm. 13, Abb. 327, S. 125)
8. Tafel des hl. Ulrich von Augsburg (Fragment).
Neuerwerbungen mehr hinzugefügt. Neue Bücher
Worms (d. h. bischöflicher Erbkämmerer von Worms),
Heiliger Staub mit Blutbeimischung. 22 x 30 x 4 mm.
wurden fortan auf dem Schloss Mû‰ice (Meschitz)
Freiherr von und zu Dalberg, Wallhausen, Male‰ov,
Inschrift: „S. Vlrici / Er“. Abt. Völkerkunde HMNH in
aufbewahrt. Während des Zweiten Weltkriegs wurde
Roztûze und ¤eãice, kaiserlicher und königlicher
Prag, inv. Nr. 1859. In der Dokumentation findet sich
die Majoratsbibliothek wegen der Gefährdung durch
Kammerherr, Herrenhausmitglied (* ¤eãice – † 1920
die Anmerkung: „Gefunden in einem Dachbalken eines
Bombardierungen nach Jindfiichovice (Heinrichsgrün)
Male‰ov) an einer großen Pilgerfahrt von Gläubigen
alten Forsthauses in der Gegend von Hofiovice. War
umgesiedelt. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde die
aus den Ländern der Monarchie nach Rom teil und hat
gänzlich in den Balken gekerbt...“. Die Tafel weist
Majoratsbibliothek den ursprünglichen Besitzern
dabei unter anderem auch das Heiligtum in Loreto
Insektenschäden auf, ist unsachgemäß ausgebessert
konfisziert und im Jahr 1954 dem Nationalmuseum zur
kurz besucht.
wurden. (·TAJNOCHR, SCHEUFLER, zit. in Anm. 17,
Verwaltung übergeben, dessen Handschriftenabteilung
Die Datschitzer Schalen kann man mit den bislang
Abb. 147)
die Nostitz’sche Majoratsbibliothek somit bis heute
bekannten historischen Exemplaren loretanischer und
9. Teil eines Bogens mit Schluckbildern mit der
verwaltet. In den 50-er Jahren des vorigen Jh. wurde
anderer heiliger Schalen vergleichen (von Mariahilf bei
Jungfrau von Mariazell. Kupferstich, 1,7 x 7,5 mm.
auch die Schlossbibliothek von Mû‰ice in den
Passau).
Zwei Bilder mit der thronenden Madonna von Mariazell
Nostitz’schen Palast auf der Prager Kleinseite verlagert
und der Inschrift „Maria Zell“, ein Bild mit der
und ist in denselben zwei Räumen der
Abbildungen:
Majoratsbibliothek untergebracht.
1. Festa di San Domenico – das Fest des hl.
„M. Schatzk“ (Privatbesitz).
Dominikus. Die Gläubigen sammeln heiligen Staub
10. Schabefigürchen aus Altötting. Arzneifigur aus
Abbildungen:
vom Sakramenthäuschen des hl. Dominikus in
Rötel, wohl von der Wende vom 19. zum 20.
1. Prag, Kleinseite, Nostitz-Bibliothek. Zustand nach
Cocullokres L’Aquila, Provinz Abruzzo, Mittelitalien.
Jahrhundert, angeblich unter Verwendung einer
der Rekonstruktion. (Foto L. Bezdûk, G. âapková)
(Medicine e Magie 1989, Abb. 187, S. 175)
älteren Model. Höhe 7,7 cm. Sammlung Kriss im
Mariazeller Madonna aus der Schatzkammer, Inschrift
91
Bayerischen Nationalmuseum in München.
18. Loreto-Häubchen. Originalgetreue Abbildung des
Kampf des Herkules mit dem Riesen Antäus
Gnadenbilds mit der Jungfrau Maria von Loreto.
Ein neu entdecktes Werk von Lazar Widmann aus
Abb. 328, S. 125)
Silberdruck auf berührtem Seidenstoft. 13,5 x 12,5
dem Schloss in Vinofi
11. Kartons mit Flaschen von heiligem Jordanwasser.
cm. Loreto, 17. Jahrhundert.
Tomá‰ HLADÍK
Authentik-Inschrift: „HOLY WATER / from / JORDAN
(Wallfahrt kennt keine Grenzen, zit. in Anm. 11, Kat.
Unlängst ist es gelungen, in tschechischen
RIVER: Ausstellung des Bayerischen
351a, S. 222)
Nationalmuseums in München. (Foto Autor 2000)
19. TRASLAZIONE DELLA S. CASA DI LORETOKRES
Sammlungen zwei unikate Kabinettstücke zu
12. Hirnschale und „Hirnschalenmoos“,
Devotionalbild mit Text eine Mariengebets aus
entdecken, die dem Bildhauer Lazar Widmann
Schädelknochen als Gefäß zur Verabreichung einer
Italienisch und Französisch, Farbdruck, 6,9 x 10,9 cm.
(1697–1769) zugeschrieben werden konnten, einer
Arznei aus Heilmoos mit Authentik aus dem Jahr
Darstellung der Legende von der wunderbaren
der markantesten Gestalten auf dem Feld der
1693. Aus einer ungenannten Nürnberger Apotheke
Überführung des heiligen Hauses durch Gottes Gnade
einheimischen Spätbarock-Plastik. Neben der
stammend. Germanisches Nationalmuseum Nürnberg.
mit Offenbarung der Jungfrau Maria; aus Nazareth
Alabaster-Immaculata aus einer Privatsammlung in
bringen Engel das Heilige Haus über Trsat/Triest? in
Königgrätz wurde im Depositorium des nationalen
Abb. 272, S. 105)
Illyrien und das Meer auf den Loretohügel bei Ancona
Denkmalpflege-Instituts für Mittelböhmen eine nicht
13. Jungfrau Maria von Loreto in Daãice.
und schließlich nach Loreto, in den Jahren
sonderlich große Plastikgruppe entdeckt, die aus dem
Devotionalienbild, Kupferstich, 6,2 x 11,2 cm. Grafische
1291–1295. Hrsg. N. Banrcondi, Loreto.
âernínschen Schloss in Vinofi stammt. Es handelt sich
Wiedergabe einer Devotionalienfigur der Jungfrau Maria
(·TAJNOCHR, zit. in Anm. 2, Abb. XI., S. 40)
um die erste belegte Elfenbeinarbeit des Künstlers,
von Loreto in der loretanischen Wallfahrtskapelle der St.
20. Loretoschüssel. Fayence, Mittelitalien,
die um das Jahr 1730 entstanden sein muss. Die
Laurentius-Patronatpfarrkirche in Daãice. Inschriften: „B.
19. Jahrhundert. Darstellung der Überführung des
Figuren in der Oberpartie stellen den Kampf des
V. MARIA LAURETANA / quae Datschitzii piè colitur. / in
Heiligen Hauses von Loreto durch die Engel – Mariä
Herkules mit dem Riesen Antäus dar: Dieser größte
der dt. Übers.: Machtvollen Ablass erlangest du, wann
Gnadenthron. Auf den Boden ist der Invocatio-Text aus
griechische Sagenheld hält hier den lybischen Riesen
immer du die Mutter / Gottes so grüßest: /Gegrüßet
der Litanei zum Jahrestag der Gebendeiten Jungfrau
Antäus umklammert, um ihn nach einem
seist du Tochter Gottvaters; / Gegrüßet seist du, Mutter
Maria gedruckt: „SC. AC. Stella Maris“. (GOCKERELL,
erbarmungslosen Ringen in die Höhe zu heben und zu
von Gottes Sohn; / Gegrüßet seist du, Braut des
zit. in Anm. 14, Abb. 23, S. 40)
erwürgen. Die Frontseite des Holzsockels wird von
Heiligen Geistes / gegrüßet sei der Tempel der
21. Ciotola devozionale. Loretoschüssel. Fayence.
einem Elfenbeinrelief zum Thema Apoll straft Marsyas
heiligsten Dreifaltigkeit.“ Signatur: „Joh. Hen. Marzy...“
Castelli, 18. Jahrhundert. Durchmesser 14,7 cm, Höhe
geziert, das sich an einen Stich aus einem größeren,
Gedruckt in Jihlava, mutmaßlich zur Weihung der
5 cm. Inschrift: „EX PVLVERE PARIETUM ET EX AQUA
1681 in Augsburg gedruckten Illustrationszyklus zu
Patronat-Pfarrkirche des hl. Laurentius zu Daãice im Jahr
SACRAE SCUTELLAE ALMAE DOMUS LAURETANAE“.
Ovids Metamorphosen lehnt. Alle Elfenbeinschnit-
1788. Repro aus dem Marienalbum aus den Beständen
Darstellung: Überführung des Heiligen Hauses von
zereien des neu entdeckten Kunstwerks weisen
des staatlichen Schlosses Daãice, Bez. JindfiichÛv
Loreto und Mariä Gnadenthron durch die Engel. Auf der
zahlreiche Stil- und Formübereinstimmungen mit dem
Hradec (liebenswürdigerweise von PhDr. Jana Bisová
Unterseite Szene mit Mariä Heimsuchung. Museo
übrigen Widmannschen Schaffen auf und rufen
überlassen).
Internazionale delle Ceramiche in Faenza. (G. C.
hinsichtlich der materiellen Seite Erinnerungen an eine
14 a, b, c. Loretoschüssel a) mit Unterteller b) und
BOJANI, C. R. GUIDOTTI, A. FANGFANI: La Donazione
Nachricht aus der alten topographischen Literatur über
Authentik c). Fayence, blau-gelbe Bemalung.
Galeazzo Cora, Mailand 1985, Kat. 34, S. 29)
des Künstlers außergewöhnliche Handfertigkeit wach.
Durchmesser 12 cm u. 17 cm, Höhe 5 cm u. 2 cm.
22. Loretoschüssel. Fayence. Mittelitalien, 18.
Loreto, erworben 1888. Originalgetreue Abbildung des
Jahrhundert. Darstellung der Offenbarung von Mariä
durchsetzende Auffassung von Herkules Kampf mit
Gnadenthron – des Heiligen Hauses von Loreto. Auf
Antäus ging von der Komposition eines antiken
Inschrift: „CON POLVERE DI S. CASE“. Authentik-
dem Boden die Authentik, Siegel aus rotem Wachs.
Bildwerks aus, das durch eine aus der
-Fragment, Siegel aus rotem Wachs, Inschriftteil:
(GOCKERELL, zit. in Anm. 14, Abb. 23, S. 40)
zeitgenössischen Grafik bekannten Raffaelzeichnung
„…DI LORETTO“. Fond Staatliches Schloss Daãice,
23. Loretoschüssel. Fayence. Mittelitalien,
popularisiert wurde. Das barocke Prag hat zu Beginn
Bez. JindfiichÛv Hradec. (Foto Autor 2002)
18. Jahrhundert. Durchmesser 11,2 cm. Offenbarung
des 18. Jahrhunderts vermittels zweier
15. Lorettoschüssel. Fayence, blau-gelbe Bemalung.
der gnadenreichen Marienstatue von Loreto mit dem
prestigeträchtiger Bildhaueraufträge mit der
Deruta, erstes Drittel des 20. Jahrhunderts.
Gnadenthron – des Heiligen Hauses von Loreto.
gestalterisch aktuellen Lösung des Themas
Originalgetreue Abbildung des Gnadenbilds mit der
Inschrift: „CON. POL. DI. S. C...“ Bayerisches
Bekanntschaft gemacht: Zum einen durch die
Jungfrau Maria von Loreto. Inschrift: „NOC POLVERE
Nationalmuseum in München. (HANSMANN, KRISS-
Herkules-Gruppe im Garten des Kleinseitner
DI S. CASE“. Auf dem Boden Inschrift „GRAZIA
-RETTENBECK, zit. in Anm. 13, Abb. 323 auf S. 124)
Lobkowicz-Palais, zum anderen durch das Relief von
DERUTA“. (GOCKERELL, zit. in Anm. 14, Abb. 23, S. 40)
24. Loretoschüssel. Fayence. Mittelitalien,
B. Braun auf der Fassade des Clam-Gallas-Palais in
16. VIRGO LAURETANA. Originalgetreue Abbildung des
18. Jahrhundert. Offenbarung der gnadenreichen
der Altstadt. Die Urheber der Prager Ausführungen
Marienstatue von Loreto mit dem Gnadenthron – des
konnten sich auf eine Reihe von inspirierenden
Devotionalbild mit Mariengebet auf Italienisch und
Heiligen Hauses von Loreto. Inschrift: „CON. POL.
Vorlagen aus der Zeit der italienischen Renaissance
Latein. Farbdruck, 6,6 x 11,8 cm. Hrsg. Mailand.
DI. S. CASA“. (GOCKERELL; zit: in Anm. 14, Abb. 23,
stützen. In Italien selbst wurde das Thema erstmalig
(·TAJNOCHR, zit. in Anm. 2, Abb. 132, S. 166)
S. 40)
von Antonio Pollaiuolo bearbeitet, dessen
17 a, b. Unterteller zur heiligen Schüssel a), mit
25. Heilige Schüssel der Hilfreichen Jungfrau Maria
Ausgangskomposition (um 1475 als Gemälde, um
Authentik b). Porzellan, Schwarz bedruckt, gelbe
von Passau. Fayence, tetrachrome Bemalung.
1478 als Bronzeplastik) Bartolomeo Ammanati in den
Ringe. Durchmesser 17 cm. Loreto, erworben 1888.
Gmunden, nach 1842. Durchmesser 12,5 cm,
Bronzefiguren an der Fontäne der Medici-Villa in
Originalgetreue Abbildung des Gnadenbilds mit der
Höhe 6 cm. Offenbarung der Hilfreichen Jungfrau
Castello bei Florenz (1559–1560) vorlagengetreu
Jungfrau Maria von Loreto. Inschriften: „ VIRGO
Maria von Passau. Sammlung Abt. Völkerkunde HMNM
nachvollzogen hat, ebenso Giovanni Bologna im
LAURETANA“. „CON POLVERE DI S. CASE“. Authentik-
in Prag, Inv. Nr. 88. 953. (Publiziert von
Bronze-Kabinettstück aus der berühmten Reihe mit
-Fragment, Siegel aus rotem Wachs, Inschriftteil:
V. ·TAJNOCHR, Kat. 313, S. 147)
den zwölf Arbeiten des Herkules.
„…MARI…/…LAVARE…“. Fond Staatliches Schloss
Daãice, Bez. JindfiichÛv Hradec. (Foto Autor 2002)
92
Die sich in der italienischen Renaissanceplastik
Lazar Widmann hatte unter allen einheimischen
Meistern unbestritten die beste Gelegenheit zum
Detailstudium dieser florentinischen Bildwerke. Umso
12. Matthias Bernard Braun, Prager Altstadt, Clam-
2. âervené Pofiíãí (Bez. Klatovy), Schloss.
überraschender wirkt, dass die Gestaltung seiner
-Gallas-Palais, Nordportal – Detail mit Herkules-
Deckenmalerei zu einem Thema aus der antiken
Plastik von Schloss Vinofi in einem ganz wesentlichen
gestalten und dem Relief Herkules im Kampf mit
Mythologie, Detail. Autor J. G. Major. (Foto V. Ry‰av˘)
Aspekt von den italienischen Vorbildern abweicht:
Antäus, um 1715, Sandstein. (Foto NPÚ – ÚP,
Widmanns Antäus berührt immer noch mit beiden
Fotoarchiv, Negativ Nr. 152. 298)
Füßen den Erdboden, aus dem er seine
13. Antonio Pollaiuolo, Herkules im Kampf mit dem
Mythologie, Autor J. G. Major. (Foto V. Ry‰av˘)
übermenschliche Kraft bezog. Dasselbe Motiv findet
Riesen Antäus, um 1478, Bronze, Florenz, Museo
man auch an der Elfenbeinplastik von Herkules mit
nazionale del Bargello. (Repro Nationalgalerie in Prag,
Antäus aus den Sammlungen des Metropolitan
J. Divi‰)
Museum in New York, die praktisch dieselbe
14. Bartolomeo Ammanati, Herkules und Antäus,
Komposition darbietet. Es mutet daher an, als hätte
1559–1560, Bronze, Plastikgruppe vom
sowohl hinter der Plastikgruppe aus Vinofi, die in ihrem
Springbrunnen der Medici-Villa in Castello bei Florenz.
bildhauerischen Resultat eine ziemlich rare Variante
(Repro Nationalgalerie in Prag, J. Divi‰)
dieser längst stabilisierten und offensichtlich sehr
15. Giambologna und Antonio Susini, Herkules und
populären Komposition darstellt, als auch hinter dem
Antäus, nach 1578, Bronze, Wien, Kunsthistorisches
Mythologie, Detail. Autor J. G. Major. (Foto V. Ry‰av˘)
anonymen Kabinettstück aus New York eine
Museum. (Repro Nationalgalerie in Prag, J. Divi‰)
gemeinsame Vorlage gestanden, wahrscheinlich noch
16. Wien, Österreich (?), 17. Jahrhundert, Herkules
irgend ein weiteres, uns unbekanntes Bildwerk
und Antäus, New York, Metropolitan Museum, Jack
Beiträge zur Geschichte der Denkmalpflege in der
italienischer Provenienz. Diese Vorlage hat Widmann
and Belle Linsky Collection 1982. 60129. (Repro
Tschechoslowakischen Republik in den Jahren
noch aus dem Augenschein direkt in Florenz kennen
Nationalgalerie in Prag, J. Divi‰)
1918–1838
lernen können, an dessen Akademie er ungefähr ab
Teil 3. – Sonstige Denkmalpflege-Instutionen und
1725 weilte. Unbeantwortet bleibt die Frage, ob es
Organisationen
sich bei der Gruppe von Schloss Vinofi um einen
Der Maler Johann Georg Major auf dem Schloss in
Direktauftrag der Grafen âernín gehandelt hat oder um
âervené Pofiíãí
ein Gelegenheitsgeschenk von Seiten eines der Grafen
Vratislav RY·AV¯
Vrtba, für die Widmann den größten Teil seines langen
und künstlerisch fruchtbaren Lebens gearbeitet hat.
Petr ·TONCNER
Ein weiterer nicht wegzudenkender Bestandteil der
staatlichen Denkmalpflege-Organisation waren neben
Zum 21. Februar 1771 ist im Taufregister der Pfarrei
dem Ministerium und den Denkmalämtern die
von Vfieskovice ein „Johann Georg Major, Maler von
freiwilligen Kuratoren. Diese wurden für die einzelnen
Abbildungen:
Pofiíãí“ als Pate angeführt. Es konnte sich um
Bezirke ernannt und der hauptsächliche Inhalt ihrer
1. Lazar Widmann, Herkules im Kampf mit dem Riesen
niemanden anderen als um den gleichnamigen, aus
Tätigkeit bestand in Berichterstattung und Erfassung,
Antäus – Ansicht von vorn, um 1730, Elfenbein. (NPÚ
dem norditalienischen Friaul stammenden Maler
wodurch sie die Arbeit der staatlichen Denkmalämter
– ÚOP Mittelböhmen in Prag)
handeln, der später in Böhmen ansässig geworden und
unterstützten. In Sonderfällen und nach vorab erteilter
1744 in der Stadt Jiãín verstorben ist. Bislang werden
Einwilligung konnten sie bei Verhandlungen diese
Antäus – Ansicht von links.
in der Literatur als seine Werke nur zwei Altarbilder
Ämter sogar vertreten. Das grundlegende Rechts-
genannt, nämlich Die heilige Familie in Nová Paka
dokument, auf das sich ihre Tätigkeit stützte, war das
Antäus – Ansicht von rechts. (Sämtliche Fotografien:
(1734) und Der hl. Johann von Nepomuk in Brand˘s
Statut der Wiener Centralcommission aus dem Jahr
nad Orlicí (1744). In âervené Pofiíãí (bei Klatovy)
1911 in der Novellisierung von 1916.
konnte er im Februar, also im tiefsten Winter, nur in
Antäus, Ansicht von hinten.
einem geheizten Raum gearbeitet haben, also auf dem
ersten Ernennung von Konservatoren, als das
Nach Entstehung der Republik kam es 1919 zur
5. Michelangelo, Herkules und Kakus (?), 1508 oder
dortigen Schloss. Mit größter Wahrscheinlichkeit hat er
Ministerium für diese besondere Instruktionen
1528–1530, ungebrannter Ton, Florenz, Casa
die Deckenspiegel in den Räumen des ersten
herausgab. Unter den Konservatoren für Geschichts-,
Buonarotti. (Repro Nationalgalerie in Prag, J. Divi‰)
Stockwerks gemalt, denn das Schloss hatte kurz davor
Kunst- und Volkstumsdenkmäler fand sich eine ganze
6. Giambologna und Antonio Sisini, Herkules und
einen Barockumbau erfahren. Die meisten Gemälde
Reihe bedeutender Kunst- und Architekturhistoriker.
Lichas, 1580–1590, Bronze, Privatsammlung,
sind unter neueren Anstrichen erhalten geblieben.
Die Instruktionen für sie wurden später noch erweitert
versteigert am 15. 7. 1986 bei Christie’s, London.
Mindesten zwei von ihnen am westlichen Ende weisen
und präzisiert. Im Jahr 1936 wurden erstmalig
(Repro Nationalgalerie in Prag, J. Divi‰)
einige Stilmerkmale auf, die auch bei den genannten
Konservatoren für das Gebiet von Karpato-Russland
7. Melchior Küsell nach Johann Wilhelm Bauer, Ovidii
Altarbildern aus Ostböhmen auftauchen. Major konnte
ernannt.
Nasonis Metamorphosis: Apoll und Marsyas,
hier folglich auch verschiedenartige Wandgemälde
Kupferstich (?) mit Radierung, Augsburg 1681. (Repro
geschaffen haben. Falls eine gründlichere Stilanalyse
Präsidentensitz, hatte eine ganz ausgeprägte
Majors Urheberschaft an einigen der hier erhaltenen
Sonderstellung inne. Aufgrund des Gesetzes über die
Deckengemälde bestätigt oder wenigsten ihre
Kanzlei des Staatspräsidenten von 1919 wurde mit
Antäus – Relief Apoll mit Marsyas. (Foto NPÚ – ÚOP
Wahrscheinlichkeit stützt, wäre dies das bislang erste
der Denkmalpflege eine Sonderabteilung der
Mittelböhmen in Prag, E. Formánková)
und einzige Beispiel für Wandgemälde dieses Malers in
Bauverwaltung betraut, an deren Spitze der
9. Lazar Widmann, Ringkämpfer, um 1730, Alabaster,
unserem Land. In jedem Fall handelt es sich um den
Burgarchitekt (J. Pleãnik) stand. Auf dessen
Kfiivice, Ing. J. Lobkowicz, ausgeliehen an die
bislang ältesten Beleg für das Wirken dieses Malers
Veranlassung trat dann in unregelmäßigen Abständen
Nationalgalerie in Prag. (Foto Nationalgalerie in Prag,
auf unserem Gebiet.
eine Kunstkommission zusammen, die aus
Der Denkmalschutz auf der Prager Burg, dem
verschiedenen Fachleuten zusammengesetzt war.
J. Divi‰)
10. Pier Jacopo Alari-Bonacolsi, genannt Antico,
Abbildungen:
Neben dieser wirkte hier auch noch eine
Herkules und Antäus – Kopie, 17. Jahrhundert,
Archäologiekommission.
Houston, Museum of Fine Arts. (Repro Nationalgalerie
in Prag, J. Divi‰)
Im Jahr 1921 nahm in Prag das von der Stadt
gegründete und finanzierte Denkmalpflegegremium
93
Summary
der Hauptstadt Prag seine Tätigkeit auf. Neben den
umfangreiche Archiv des Gremiums entstanden.
Delegierten der im Rathaus vertretenen politischen
Langjähriges Ratsmitglied im Klub für Alt-Prag, 1940
Parteien saß darin eine ganze Reihe von
Präses. (Repro âasopis spoleãnosti pfiátel
unabhängigen Fachleuten. Das Denkmalpflege-
staroÏitností 39, 1951, S. 52)
On New Buildings in the Historical Town Environment
gremium legte auf Aufforderung von Seiten des
4. Karolinum, Prag 1. Die zeichnerische
Karel KIBIC
Stadtrats oder auf Antrag einzelner Ämter seine
Rekonstruktion der Häuseransicht am Ende des 14.
Stellungnahmen vor. Es befasste sich auch
Jahrhunderts ist im Zuge der Plandokumentation bei
verschiedentlich mit dem Vermessen und
den Vermessungs- und Forschungsarbeiten
towns shortly after the town foundation. Churches and
Fotografieren von Denkmälern. Im Lauf des
entstanden, welche von der Staatlichen Fotometrie-
other public buildings were gradually replaced by
betrachteten Zeitraums errang die 1919 vom
Anstalt in der 2. Hälfte der 30. Jahre in
constructions of more imposing architecture, timber
Ministerium als wissenschaftliche Arbeitsstätte für die
Zusammenhang mit der Gesamtrekonstruktion des
houses gave way to burgher houses built of bricks and
staatliche Denkmalpflege gegründete
Karolinums vorgenommen wurden.
others. The town representatives, as well as the
Fotometrieanstalt eine bedeutende Stellung. Deren
(Autor F. X. Margold, 1938, Archiv NPÚ – ÚP)
owners supervised the selection of a suitable
Aufgabe bestand darin, ein systematisches
5. Lubo‰ Jefiábek (1864–1937), Jurist, Richter,
solution. Renovation of the town of Pardubice after the
Übersichtsverzeichnis der Geschichts- und Kunst-
Landtagsabgeordneter und Mitglied im Gremium der
fire of 1538 can serve as an example. After the fire,
denkmäler auf dem Gebiet der tschechoslowakischen
Gemeindeältesten der Hauptstadt Prag. Vor 1918
the town’s owner Jan von Pernstein commissioned his
Republik zu erarbeiten. Ferner sollte sie bedrohte oder
Landeskonservator der Wiener Centralcommission, in
architect Master Jifiík to supervise the construction:
neu entdeckte Denkmäler dokumentieren und die
den Jahren 1918–1924 Vorstand des SPÚ für Böhmen
“...I want to avert a situation when anybody builds by
Arbeitsresultate fachgerecht aufarbeiten. Gleichzeitig
in Prag, Mitglied des Denkmalpflege-Gremiums der
anybody‘s own ideas, ...that would damage the
arbeitete sie auch an einem Verzeichnis der Bohemika
Hauptstadt Prag und der Kunstkommission auf der
town’s appearance.” Great architects designing new
im Ausland.
Prager Burg. Gründungsmitglied des Klubs für Alt-Prag
buildings in towns always respected the environment.
und in den Jahren 1908–1918 dessen Präses, ferner
In other words, they turned out to be good urban
auch den verschiedenen Freiwilligenverbänden und
Vorsitzender des Tschechoslowakischen Verbands der
planners, too, as for example Baroque architect, Kilian
– organisationen zu, die sich satzungsgemäß um
Verschönerungsvereine. (Foto Klub Za starou Prahu,
Ignaz Dientzenhofer, as evidenced by his projects.
Denkmäler kümmerten. Diese haben dann in ihren
archiv)
Vereinszeitschriften regelmäßig über ihre Tätigkeit
6. Büttenpapierfabrik, Prá‰ily (Stubenbach), Bez.
projects in historical towns. In Czech towns, war
informiert.
Klatovy. Das nicht zur Ausführung gekommene
losses were not so heavy as in the neighbouring
Rekonstruktionsprojekt der Büttenpapierfabrik aus
countries. In major cities (Prague, Brno, and
Abbildungen:
dem Jahr 1934 als Beleg für das Interesse der
Olomouc), only individual monuments were damaged;
1. Gruppenfoto von Mitarbeitern des Staatlichen
Staatlichen Fotometrie-Anstalt auch an technischen
some of the medium-sized towns (Ústí over the Elbe
Denkmalamts, der Fotometrie-Anstalt und des
Denkmälern. Die Papierfabrik aus dem Jahr 1819 war
and Opava) were damaged seriously; small towns
Staatlichen archäologischen Instituts, aufgenommen in
vor allem dadurch von Bedeutung, dass sich hier bis
sometimes suffered heavy losses, others were totally
den Vojan-Gärten Ende der 30er Jahre. Stehend von
zum Jahr 1933, in dem sie einem Brand zum Oper
destroyed (Osoblaha). High-quality reconstruction was
links: Zdenûk Wirth (M·NO und SFÚ, ?, ?, ?, Antonín
fiel, die Herstellung von handgeschöpftem
rarely conducted in Czech towns (Moravsk˘ Krumlov
Riedl (SFÚ), Emanuel Poche (SFÚ), Václav Wagner
Büttenpapier halten konnte (seither nur noch in der
and Fulnek – fig. 1, 2, 3, Mirotice). Therefore, the
(SPÚ), ?, Viktor Kotrba (SFÚ), Josef ·ebek (SPÚ),
Papierfabrik in Velké Losiny). Die Papierfabrik
experience gained in town renovation abroad, e. g. in
Jaroslav Böhm (1939–1962 Direktor des SAÚ), ?. Unter
belieferte mit ihren Erzeugnissen auch die Kanzlei des
Germany (Freiburg im B., Ulm, and Rothenburg ob der
den Sitzenden und Lächelnden mit den Sekretärinnen
Staatspräsidenten. Autor F. X. Margold, 1934. (Archiv
Tauber - fig. 4, Nuremberg – fig. 5, Munich), in France
Cyril Merhout (1936–1940, SPÚ – Vorstand).
NPÚ – ÚP, hier auch Grundrisse, Schnitte, Ansichten
(St. Malo) and in other places became very important
Unter den übrigen nicht identifizierten Mitarbeiter
und Zeichnung einer hölzernen Presse)
for town reconstruction and design of new buildings in
Eine unentbehrliche Rolle kam beim Denkmalschutz
New buildings came into existence in historical
World War II created great opportunities for new
könnten sich ferner befinden F. X. Margold (SFÚ),
the historical environment of Czech towns. The town
J. Opitz (SFÚ), W. Turnwald (SPÚ), K. Pecánek (SPÚ).
renewal abroad ensued from the principle of
(Archiv LA PNP in Prag)
maintaining the “town’s appearance”. Major
2. Zdenûk Wirth (1878–1961) wirkte in den Jahren
monuments were reconstructed, well-balanced new
1918–1938 als Vorstand der Volksbildungsabteilung
projects respected the original blocks, as well as the
am Ministerium für Schulwesen; in seinen
parcelling, and much attention was given to the roof
Zuständigkeitsbereich fielen Volksbildung und
landscape. The experience accumulated in other
Denkmalpflege in vollem Umfang. Ab End der 20er
countries is very valuable to the design of new
Jahre stand er an der Spitze der Staatlichen
buildings in the Czech lands, which cannot draw from
Fotometrie-Anstalt. Er war Mitglied des Denkmalpflege-
local projects.
-Gremiums der Hauptstadt Prag, der Kunstkommission
Analysis of sample projects completed in Czech
auf der Prager Burg, des Klubs für Alt-Prag (48 Jahre
towns provides guidance for the construction of good-
im Rat, 1922 Präses) und ferner Mitglied so gut wie
quality new buildings in the historical environment.
aller bedeutenden, sich mit Denkmälern befassenden
This paper divides the completed constructions into
Vereinigungen. (Foto http://home. tiscali. cz/portrety/
exempla docent, exempla nocent and exempla
v-z/wirth_zdenek. htm)
trahunt. In-fill building became an opportunity for the
3. Rudolf Hlubinka (1888–1951), Jurist, Vorstand des
development of new constructions. In large historical
Baureferats beim Prager Magistrat. Mitglied und
towns, they were often designed by a specialized
Hauptinitiator des Denkmalpflege-Gremiums der
institute, the State Institute for Reconstructions of
Hauptstadt Prag. Durch sein Verdienst ist auch das
Historical Towns and Monuments in Prague, which
94
R E S U M É | Z U S A M M E N FA S S U N G | S U M M A R Y
sometimes worked with good-quality architecture
added. These examples, classified as exempla
(DomaÏlice – fig. 11, Litomûfiice – fig. 8), other times
trahunt, also include the house U Bílého Beránka
20 Prague 1, Old Town. Designed new construction of
with neutral architecture adequate to its surroundings,
No 20 in TfieboÀ – fig. 45, the new building of the
the Social House (model) in Národní Street. Arch.
but lacking higher artistic ambitions (reconstruction of
insurance company in Vysoké M˘to, the building of the
Pavel Kupka, unaccomplished. (Photo by V. Uher)
the historical centre of the town of Cheb – fig. 7). In
Commercial Bank âáslav, the reconstruction of the
21 Prague 1, Old Town. Model of the designed building
Prague’s Wenceslas Square, numerous new buildings
post-office building No 193 by arch. V. Girsa in âesk˘
of the Social House beside the National Theatre, view
were erected one by one between 1945–2000. They
Krumlov – fig. 47, a new house No 44 in Koufiim, and
from Národní Street. (Photo by V. Uher)
clearly show the development of post-war architecture.
others. New constructions of high architectural value
22 Prague 1, Old Town. Model of the National Theatre
The House of Food No 812-II is a neo-classicist
in the historical town environment fit into the
and Social House in Prague – view from the riverbank.
building, the Jalta Hotel No 818-II is an example of the
surrounding development (contextual), respect the
(Photo by V. Uher)
so called socialist realism – fig. 15, the Krone
block layout and street lines, reflect the historical
23 Prague 1, Old Town. Building of the New Stage
Department Store No 831-II is a demonstration of
structure, without disrupting relations to the
beside the National Theatre by arch. Karel Prager,
brutalist architecture – fig. 13, and the CKD Building
surrounding buildings with their architectural
view from Národní Street.
No 388-I is evidence of postmodernism – fig. 14. In
structuring of the front, the front’s structure and the
24 Svitavy. New building of a department store in the
Prague, new buildings were also erected in other
roofing method. Good-quality new buildings in the
square. (Photo by K. Kibic)
parts, such as the Kotva Department Store No 656-I –
environment of historical towns are an essential
25 Îìár over the Sázava River. Bíl˘ Lev Hotel by arch.
fig. 17, hotel Intercontinental No 43-I – fig. 18 – and
condition of the towns’ further existence.
Milan Blahut in the square. (Photo by K. Kibic)
as exempla docent. The Rector’s Wing of Carolinum
Illustrations:
construction on the East side. (Photo by K. Kibic)
No 541-I designed by arch. J. Fragner, fig. 16, is the
1 Fulnek (Nov˘ Jiãín district). The eastern and
27 Kutná Hora. Hotel U MûdínkÛ in the square.
best-quality new construction in the historical
southern side of the square prior to 1945.
(Photo by K. Kibic)
environment of Prague of the post-war period. The fill-
2 Fulnek (Nov˘ Jiãín district). The new building of the
28 Písek. Completion of a construction of a corner in
-in building beside the National Theatre, designed by
town hall with its Renaissance tower. (Photo by K.
the square. (Photo by V. Hyhlík)
others. The above listed examples can be classified
656-I in the Square of the Republic. (Photo by K. Kibic)
26 Îìár over the Sázava River. Square with the new
architect P. Kupka – fig. 20, 21, 22 was not
Kibic)
29 Tfiebíã. New building of the Slavie Hotel in the
unfortunately completed fully. His Social House close
3 Fulnek (Nov˘ Jiãín district). The reconstruction of
square. (Photo by K. Kibic)
to Národní Street was replaced by a controversial
a courtyard with a restaurant and the Cathedral of the
30 Kolín. New construction of the Social House in
complex of the New Stage designed by arch. K. Prager
Virgin Mary in the background. (Photo by M. Posselt)
Zámecká Street. (Photo by K. Kibic)
– fig. 23.
4 Rothenburg ob der Tauber (Germany), “the picture of
31 Sobûslav (Tábor district). New building of the
the town”.
department store in the square. (Photo by K. Kibic)
New constructions erected in other Czech historical
towns are commonly of a lower quality as a result of
5 Nuremberg (Germany), renovation of the block
32 Znojmo. Block of flats in the square, destroyed in
progressing orientation towards panel technology of
development.
1945.
construction. Only some buildings can be called
6 Hor‰ovsk˘ T˘n (DomaÏlice district). New gable
33 Znojmo. New building of the department store Dyje
contextual (under reservations), such as the hotel
houses in 5. Kvûtna Street. (Photo by M. Posselt)
in the square. (Photo by V. Hyhlík)
U MûdínkÛ in Kutná Hora – fig. 27, the hotel Bíl˘ Lev
7 Cheb. New development – Street Îidovská No 405
34 Jihlava. Square with the town hall and a block of
in Îìár Over the Sázava River – fig. 25, and the
by arch. V. Fojtl. (Photo by K. Kibic)
flats demolished later. (Photo by V. Hyhlík)
building of the Czech Savings Bank in HavlíãkÛv Brod.
8 Litomûfiice. New building in the place of the house
35 Bechynû (Tábor district). Department store. (Photo
However, other new buildings disturb the historical
No 47 in Dlouhá Street. (Photo by K. Kibic)
by K. Kibic)
centre, and should be mentioned among exempla
9 Îatec (Louny district). Modularly articulated new
36 âesk˘ Krumlov. West side of the square with the
nocent, e. g. the department store Prior in Jihlava.
residential buildings with an arcade in the square.
new construction of the house No 13 with the front
The revolution of 1989 created a totally new
(Photo by K. Kibic)
built by the facade of the demolished house (the
situation. Long neglected gap sites in town centres
10 Tachov. New building in the place of a demolished
second house from the left). (Photoarchive of the
immediately captured close attention which was often
house No 121 in the square. (Photo by K. Kibic)
National Monument Preservation Institute)
accompanied by efforts to exploit the spaces
11 DomaÏlice. New building of the restaurant in the
37 Prague 1, Old Town. ·álek’s House on the Charles
inproportionately and build hastily. The examples of
square. (Photo K. Kibic)
Square. (Photo by I. Papou‰ková)
new buildings in Prague include for instance the
12 Prostûjov. Modularly articulated front of
38 Prague 1, Old Town. New building on the Charles
commercial and administration complex of Myslbek in
a department store. (Photo by M. Posselt)
Square. (Photo by I. Papou‰ková)
the Old Town, fig. 41, Hypobank in the Square of the
13 Prague. Late Baroque house No 378-I and a new
39 Prague 1, Old Town. Wenceslas Square, Palace
Republic, fig. 40, and the Euro Palace in Wenceslas
construction of the administration building of CKD No
Euro. (Photo by I. Papou‰ková)
Square, fig. 39. Some of the buildings make the
388-I. (Photo by V. Obereigner)
40 Prague 1, Old Town. New building of the Hypobank
Prague style richer, e. g. the Hoffmeister Hotel No
14 Prague 1, Old Town. Hotel Jalta No 818-II in
in the Square of the Republic.
144-III in the Lesser Town is a significant example of
Wenceslas Square. (Photo by I. Papou‰ková)
(Photo by I. Papou‰ková)
postmodernism – fig. 43, the Dancing House No
15 Prague 1, Old Town. Department store Krone No
41 Prague 1, Old Town. New development of the
1981-II in the New Town is an example of
831-II in Wenceslas Square. (Photo by K. Kibic)
Myslbek gap site in Ovocn˘ Trh.
deconstructivism, fig. 42. On the other hand, the
16 Prague 1, Old Town. New Rector’s Wing in
(Photo by I. Papou‰ková)
administration building in Charles Square, which
Carolinum No 541-I. (Photo by K. Kibic)
42 Prague 1, Old Town. “Dancing House” No 1981-II
negates the medieval structure of this first-rate space
17 Prague 1, Old Town. Hotel Intercontinental No 43-I.
on Ra‰ín‘s Embankment. (Photo by I. Papou‰ková)
of its kind, is an architecturally negative example of
(Photo by K. Kibic)
43 Prague 1, Lesser Town. New building of the
new building.
18 Prague. The building of the former Federal
Hoffmeister Hotel No 144-III on the corner of
Assembly No 52-II. (Photo by K. Kibic)
Chotek’s Park. (Photo by I. Papou‰ková)
In conclusion, this paper presents architecturally
prominent constructions, the analysis of which is
19 Prague 1, Old Town. Department store Kotva No
RESUMÉ | SUMMARY
95
44 Prague 1, Lesser Town. New buildong in the
Through their publications was many a book from the
the patron of the parishioners, and the patron of the
Vla‰ská Street. (Photo by I. Papou‰ková)
Nostic Library introduced to the general public.
namesakes of Mary in four generations of the Dalberg
45 TfieboÀ (JindfiichÛv Hradec district). New building of
During the 19th century, the Nostic book collection
family.
the restaurant U Bílého Beránka No 20 in the square.
reached its present extent of 14 000 volumes and
(Photo by K. Kibic)
since then no new acquisitions were added. Newly
(i.e. the hereditary Episcopal Chamberlain of Worms),
In 1888, Karl Heribert, Kämmerer von Worms
46 âáslav (Kutná Hora district). Building of the
gained books were collected in the Nostic chateau
nobleman of Dalberg, in Dalberg, Wallhausen,
Commercial Bank in the square. (Photo by K. Kibic)
Mû‰ice. In the World War II., on acount of bombing of
Male‰ov, RoztûÏ and ¤eãice, imperial and royal
47 âesk˘ Krumlov. Modified post-office building No
Prague, was the Nostic Family Library moved to
chamberlain, hereditory member of the house of lords
193. (Photo by L. Bezdûk)
another family chateau in Jindfiichovice. The library
(* 1849 ¤eãice – † 1920 Male‰ov) took part in a great
was confiscated from its original owners after the end
pilgrimage of worshippers from the lands belonging to
of the war and was commited to care of the National
the monarchy to Rome. Among other things, he also
The Family Library of the Counts of Nostic-Rieneck
Museum in 1954. Later on, the younger Nostic library
briefly visited the place of worship in Loreto.
Richard ·ÍPEK
of Mû‰ice was moved to Prague and placed together
The Daãice Chalices are compared with hitherto
with Nostic Family Library in the Nostic Palace. The
known historical specimens of both Loreto and other
Holy Chalices (The Virgin Mary the Patron of Passau).
The Family Library of Counts of Nostic-Rieneck
Dept. of Manuscripts and Rare Prints of the Library of
figures one of the two last palace libraries in Prague,
the National Museum administrates the Nostic Family
which were preserved in their original place of
Library and its usage up to the present.
deposition up to the present. The library was founded
Illustrations:
1 Festa di San Domenico – Feast of St Dominic.
by the ruling count of the house of Nostic, Jan Hartvík.
Illustrations:
Collection of holy ash by worshippers at the sanctuary
From the very beginning of its existence was the
1 Prague 1, Lesser Town, Nostic Library. Condition
of St Dominic in Cocullokres L’Aquila, the province of
Nostic Library placed in two rooms on the second floor
after reconstruction. (Photo by L. Bezdûk and
Abruzzo, central Italy. (Medicine e Magie 1989, fig.
of recently finished building of the Nostic Palace in the
G. âapková)
187, p. 175)
Prague neighbourhood Malá Strana.
2 Prague 1, Lesser Town, Nostic Library. The book
2 Saint Peter, detail of the fresco, churchyard near
The core of the Nostic Family Library is formed by
Hortus Eystettensis Basilica Beslera, 1613. (Photo by
Berende, Bulgaria, 13th century. Holy ash rasped from
former chateau library of Jan Hartvík’s stepbrother,
R. ·ípek)
the saint’s eyes, most probably used as an eye cure
Otto Jr. count of Nostic who collected carefully chosen
for blindness. (HANSMANN, KRISS-RETTENBECK, cit.
books in his chateau in Silesian city Jawor, in order to
prior to reconstruction. (Photo by T. Binková)
in note 13, fig. 325, p. 124)
provide an auxiliary library for an exercise of his office
3 Reliquienbeutel – “Erde / vom Grabe der / sel. M.
of the chancelor of both Silesias. After Otto’s death,
prior to reconstruction. (Photo by T. Binková)
Kreszentia.” Casing with holy ash from the gravesite
his library was bought by Jan Hartvík in 1670 and laid
5 Prague 1, Lesser Town, Nostic Library. A bible from
of the Hallowed Crescencia Höss from Kaufbeuren
as a foundation for the newly established Nostic
the end of 14th century. (Photo by R. ·ípek)
(Algavia in Bavaria), tertiary of the Franciscan Order,
Family Library. The books coming originally from
abbess, Devotees, mystics (1682–1744), distributed
Otto’s collection represent probably the most
after reconstruction. (Photo by L. Bezdûk and
on the occasion of beatification in 1900.
interesting part of the Nostic Family Library, as there
G. âapková)
Kriss’s collection in the Bavarian National Museum in
were to be found the most rare and precious prints
Munich. (HANSMANN, KRISS-RETTENBECK, cit. in note
and manuscripts, e. g. autograph of Nicolaus
13, fig. 329c, p. 125)
Copernicus’ work De revolutionibus orbium coelestium
The Holy Chalices, Holy Ash and Holy Water of Loreto
4 Siegelerde (Heilerde), tablet with an inscription
and two volumes of the rich illuminated 42-line
Vítûzslav ·TAJNOCHR
made from St Paul’s Maltese clay. Germanisches
Gutenberg Bible printed on the parchment. Not only
that, there was a great number of incunabulas among
Nationalmuseum Nürnberg. (HANSMANN, KRISSThe collection of the Daãice Chateau, in the district
-RETTENBECK, cit. in note 13, fig. 324, p. 124)
the books of Otto’s library and a collection of books
of JindfiichÛv Hradec, contains two holy chalices of
5 Apothekerlöffel, pharmaceutical spoon for
connected with Silesia by the place of edition or by the
Loreto from 1888, original ceramic vessels of
administering medication under the sign of God from
topic of their content was emphasized. Those books
a specific function. The chalices were used for serving
a box, with a tablet from special clay terra sigillata
are from greater part still preserved in the Prague
holy ash and holy water – beneficia of the Virgin Mary
from the Orient. 17th century. Length 17 cm.
Nostic Family Library.
of Loreto.
Jan Hartvík and later ruling counts of Nostic house
The ceramic material of the Loreto Chalices
(HANSMANN, KRISS-RETTENBECK, cit. in note 13, fig.
amplified the book collection with their own new
contains pieces of Loreto relics – pieces of holy ash
322, p. 124)
acquisitions. In the 2nd half of the 18th century, in
and holy water of Loreto. The Chalices of Loreto bear
6 Medicinal tablet with the inscription of the
the golden times of the library, the ruling count of
characteristic authentic features, inscriptions and
Sonntagsberg Holy Trinity. Reddish sacred clay.
Nostic, Antonín Franti‰ek belonged to the active
seals.
28 x 35 x 5 mm. Sanctuary of the Holy Trinity at
supporters of the Czech culture. In his service were
The Holy Chalices of Loreto can be interpreted
Sonntagsberg, Lower Austria, 18th century.
the most important representants of the Czech
based on the knowledge of the types of holy ash (as
Collections of the Ethnographic Section of the History
National Revival: the first professor of the Czech
well as sacred soil and sacred clay) and the
Museum as part of the National Museum in Prague,
language at the Charles University in Prague and the
knowledge of the types of holy water (as well as holy
inventory number 17. 884. (·TAJNOCHR, SCHEUFLER,
last librarian of the Nostic Family Library Franti‰ek
oil and other specific ingredients of holy ash).
cit. in note 17, fig. p. 149)
Martin Pelcl (1734–1801), the author of Topography
Major historical circumstances facilitating the
of the Czech kingdom Jaroslav Schaller (1738–1809)
preservation of the Chalices of Loreto included the
the inscription of the Sonntagsberg Holy Trinity.
and the founder of slavistic Josef Dobrovsk˘. All three
worship of the Virgin Mary of Loreto in Daãice. The
Sacred clay. Height 11.4 cm. Sanctuary of the Holy
of them used the books from the Nostic Library for
Virgin Mary of Loreto was the Mater Domus of the
Trinity of Sonntagsberg, Lower Austria, the first third
their own scientific work and research as well.
Daãice Chateau, the patron of the manorial nobility,
of the 20th century. Kriss’s collection in the Bavarian
96
RESUMÉ | SUMMARY
7 Schabe- und Schreckstein. Veterinary (?) tablet with
National Museum in Munich. (HANSMANN, KRISS-
S. CASE.” Fragment of authentic inscription, seal from
Faience. Central Italy, 18th century. Representation of
-RETTENBECK, cit. in note 13, fig. 327, p. 125)
red wax, part of the inscription: “…DI LORETTO”.
the Revelation of the Throne of Grace of the Virgin
8 Table of St Ulrich Augsburg (torso). Holy ash with the
Collection of the State Chateau in Daãice, in the
Mary – the Holy Place of Loreto. Authentic inscription
addition of blood. 22 x 30 x 4 mm. Inscription: “S.
district of JindfiichÛv Hradec. (Photo by the author,
on the bottom, seal from red wax. (GOCKERELL, cit. in
VLRICI / ER.” Ethnographic Section of the History
2002)
note 14, fig. 23, p. 40)
Museum as part of the National Museum in Prague,
15 Loretoschüssel. Faience, blue and yellow drawing.
23 Loretoschüssel. The Holy Chalices of Loreto.
inventory number 1859. Note in the documentation:
Deruta, the first third of the 20th century. The original
Faience. Central Italy, 18th century. Diameter 11.2 cm.
“Found in a roof beam of an old gamekeeper’s lodge
representation of the graceful statue of the Virgin
Representation of the Revelation of the graceful
in the Hofiovice region. It was completely dapped in
Mary of Loreto. Inscription: “CON POLVERE DI
statue of the Virgin Mary of Loreto with the Throne of
the beam …” The table was damaged by insects,
S. CASA.” Inscription on the bottom: “GRAZIA
Grace – the Holy Place of Loreto. Inscription: “CON.
unprofessionally reconstructed. (·TAJNOCHR,
DERUTA”. (GOCKERELL, cit. in note 14, fig. 23, p. 40)
POL. DI. S. C..” Bavarian National Museum in Munich.
SCHEUFLER, cit. in note 17, fig. p. 147)
16 VIRGO LAURETANA. The original representation of
9 A slip of a small sheet of paper with edible pictures
the graceful statue of the Virgin Mary of Loreto.
323, p. 124)
of the Virgin Mary of Zell. Engraving, 1.7 x 7.5 cm.
Devotional picture with the Marian prayer in Italian and
Two pictures of the Virgin Mary of Zell Seated on the
Latin. Colour printing, 6.6 x 11.8 cm. Published in
Faience. Central Italy, 18th century. Diameter
Throne, inscribed “Maria Zell”, one picture of the
Milano. (·TAJNOCHR, cit. in note 2, fig. 132, p. 166)
11.2 cm. Representation of the Revelation of the
Virgin Mary of Zell from Pokladnice, inscribed
17 a, b The saucer of the Holy Chalices of Loreto a),
graceful statue of the Virgin Mary of Loreto with the
“M. Schatzk”. (Private collection)
with authentic inscriptions b). Chinaware, black print,
Throne of Grace – the Holy Place of Loreto. Inscription:
10 Schabefigürchen aus Altötting. Medicinal figure,
yellow circles. Diameter 17 cm. Loreto, gained in
“CON. POL. DI. S. CASA.” (GOCKERELL, cit. in note
shaped from reddish clay. From around the turn of the
1888. The original representation of the graceful
14, fig. 23, p. 40)
19th and 20th century, an older mould allegedly used.
statue of the Virgin Mary of Loreto. Inscriptions:
25 The Holy Chalices of the Virgin Mary the Patron of
Height 7.7 cm. Kriss’s collection of the Bavarian
“VIRGO LAURETANA.” “CON POLVERE DI S CASA.”
Passau. Faience, tetrachromium painting. Gmunden,
National Museum in Munich. (HANSMANN, KRISS-
Fragment of the authentic inscriptions, seal from red
after 1814. Diameter 12.5 cm, height 6 cm.
-RETTENBECK, cit. in note 13, fig. 328 on p. 125)
wax, part of the inscription: “...MARI.../...LAVRE...”
Representation of the Revelation of the Virgin Mary
11 Packages with bottles filled with holy water of the
Collection of the State Chateau in Daãice, the district
the Patron of Passau. Collection of the Ethnographic
Jordan. Authentic inscriptions: “HOLY WATER / from /
of JindfiichÛv Hradec. (Photo by the author, 2002)
Section of the History Museum as part of the National
JORDAN RIVER.” Exposition of the Bavarian National
18 Loreto-Häubchen. Little bonnet of Loreto. The
Museum in Prague, inventory number 88. 953.
Museum in Schleissheim near Munich. (Photo by the
original representation of the statue of the Virgin Mary
author, 2000)
of Loreto. Silver printing on touched silk brandeu.
Fight of Hercules with Giant Anteus
12 Hirnschale und “Hirnschalenmoss”, vault of the
13.5 x 12.5 cm. Loreto, 17th century. (Wallfahrt kennt
Newly Discovered Work of Lazar Widmann in the
skull used as a vessel for administering medicine,
keine Grenzen, cit. in note 11, cat. 351a, p. 222)
Vinofi Chateau
cranial moss, with authentic inscription from 1693.
19 TRASLAZIONE DELLA S. CASA DI LORETOKRES.
Tomá‰ HLADÍK
Coming from an unspecified pharmacy in Nuremberg.
Devotional picture with the text of the Marian prayer in
Italian and French, colour printing, 6.9 x 10.9 cm.
Representation of the legend on the miraculous
have been discovered. These works of art can be
272, p. 105)
transport of the Holy Place by the Grace of God, with
attributed to Lazar Widmann (1697–1769), a sculptor,
13 The Virgin Mary of Loreto in Daãice. Devotional
the revelation of the Virgin Mary; Angels are
one of the prominent artists creating sculpture in the
picture, copperplate, 6.2 x 11.2 cm. Graphic
transporting the Holy Place from Nazareth via Trsat in
period of Late Baroque. In addition to alabaster
reproduction of a devotional statue of the Virgin Mary
Illyria and across the sea to a hill in Lauretania near
Immaculata from a private collection in Hradec
of Loreto in the Loreto pilgrimage chapel of the parish
Ancona to Loreto, in 1291–1295. Ed. by N. Brancondi,
Králové, the depository of the National Monument
Church of St Laurence in Daãice. Inscriptions:
Loreto. (·TAJNOCHR, cit. in note 2, fig. XI., p. 19)
Preservation Institute in Central Bohemia contains
“B. V. MARIA LAURETANA / quae Datschitzii piè colitur.
a small sculptural group which comes from the
/ PlnomoÏne Odpustky dossahness kolikratekoliwiek
Faience. Central Italy, 19th century. Representation of
Czernin Chateau in Vinofi. It is the first discovered
Matk(u) / BoÏj pozdrawiss takto: / Zdráwas bud Dcero
the Divine Transport of the Holy Place of Loreto – the
work of art created by this artist which was made of
Boha Otce; / Zdráwas bud Matko Boha Syn(a;) /
Throne of Grace of the Virgin Mary. Text of invocation
ivory around 1730. The figures in the upper part of
Zdráwas bud Newûsto Ducha S(wa-) / (te)ho; /
from the litany printed on the bottom on the day of the
the sculpture represent Hercules’ Fight with Giant
Zdráwas bud Chrame Neys(wû) / (tû)gssy Trogice.”
Name of the Beatified Virgin Mary: “SC. AC. STELLA
Anteus. Here, the greatest hero of Greek mythology
Signature: “Joh. Hen. Marzy…” Printed in Jihlava,
MARIS.” (GOCKERELL, cit. in note 14, fig. 23, p. 40)
is holding Libyan giant Anteus, who he lifted up and
most probably on the occasion of the consecration of
21 Ciotola devozionale. The Holy Chalices of Loreto.
throttled after a fierce fight, in a crushing embrace.
the patronal parish Church of St Laurence in Daãice in
Faience. Castelli, 18th century. Diameter 14.7 cm,
The front side of the wooden pedestal is also
1788. Reproduced from the Marian album from the
height 5 cm. Inscription: “EX PVLVERE PARIETVM ET
decorated by an ivory relief depicting Apollo Punishing
collection of the State Chateau in Daãice, the district
EX AQUA SACRAE SCVTELLAE ALMAE DOMUS
Marsyas and leaning against an engraving from
of JindfiichÛv Hradec (by courtesy of PhDr. Jana
LAVRETANAE.” Representation of the Divine Transport
a larger series of illustrations on
Bisová).
of the Holy Place of Loreto – the Throne of Grace of
Ovid’s Metamorphoses, published in Augsburg in
14 a, b, c Loreto Holy Chalices a), with a saucer b),
the Virgin Mary. Representation of the scene of the
1681. All the ivory carvings of the newly discovered
with authentic inscription c). Faience, blue and yellow
Visitation of the Virgin Mary on the lower side. Museo
work of art show considerable style and formal
drawing. Diameter 12 cm and 17 cm, height 5 cm and
Internazionale delle Ceramiche in Faenza. (G. C.
agreement with the other sculptures made by
2 cm. Loreto, obtained in 1888. The original
BOJANI, C. R. GUIDOTTI, A. FANFANI: La Donazione
L. Widmann; materially, they bring reminiscences
representation of the graceful statue of the Virgin
Galeazzo Cora, Milano 1985, cat. 34, p. 29)
about reports from old topographic literature on the
Mary of Loreto. Inscription: “CON POLVERE DI
artist’s exceptional craftsmanship.
RESUMÉ | SUMMARY
Recently, two unique pieces of art small in size
97
(Reprophoto National Gallery in Prague, by J. Divi‰)
Painter Jan Jifií Major in the Chateau of âervené
recognition in Italian Renaissance sculpture, ensued
6 Giambologna and Antonio Susini, Hercules and
Pofiíãí
from the composition of the ancient sculpture,
Lichas, 1580–1590, bronze, private collection, sold at
Vratislav RY·AV¯
popularized by Rafael’s drawing known from
an auction at Christie’s in London 15. 7. 1986.
The concept of Hercules’ fight with Anteus, which won
The birth register of the vicarage in Vfieskovice lists
contemporary graphic arts. Baroque Prague familiarized
itself with the contemporary art treatment of the topic in
7 Melchior Küsell by Johann Wilhelm Baur, Ovidii
“Jan Jifií Major, Pofiíãí painter” as a godparent as of
the early 18th century through two prestigious sculpture
Nasonis Metamorphosis: Apollo and Marsyas,
February 21, 1721. The entry must have referred to
orders, including Hercules’ group in the park of the
copperplate (?) with etching, Augsburg 1681.
the painter of the same name who came from Friaul in
Lobkowicz Palace in the Lesser Town, as well as M. B.
North Italy and who later settled in Bohemia and died
Braun’s relief on the facade of Clam-Gallas Palace in the
8 Lazar Widmann, Hercules fights with giant Anteus –
in Jiãín in 1744. Professional literature presents two
Old Town. Prague artists could rely on a number of
relief of Apollo and Marsyas. (Photo National
altar pictures, the Holy Family in Nová Paka (1734),
inspiring examples coming from the period of Italian
Monument Preservation Institute – Central Office in
and St. John of Nepomuk in Brand˘s Upon Orlice
Renaissance. In Italy, this topic was initially treated by
Central Bohemia in Prague, by E. Formánková)
(1744) as his artworks. The only place where he could
Antonio Pollaiuolo, whose first composition (in painting
9 Lazar Widmann, Fighters, around 1730, alabaster,
work in âervené Pofiíãí (near Klatovy) in February, that
around 1475, in a bronze sculptural group around 1478)
Kfiimice, Ing. J. Lobkowicz, lent to the National Gallery
is in winter time, was some heated space, in other
was repeated almost literally by Bartolomeo
in Prague. (Photo National Gallery in Prague, by J.
words, the local chateau. Most probably, he painted
Ammanati’s bronze figures on a fountain of the Medicei
Divi‰)
the ceiling mirrors in the first floor rooms because the
Villa in Castello near Florence (1559–1560), and
10 Pier Jacopo Alari-Bonacolsi, named Antico,
painting jobs were preceded by Baroque
Giovanni Bologna in a small bronze sculpture from
Hercules with Anteus – copy from 17th century,
reconstruction of the chateau. Most of the paintings
a well-known series of twelve works of Hercules.
Houston, Museum of Fine Arts. (Reprophoto National
were preserved below new paints. At least two of
Gallery in Prague, by J. Divi‰)
them, situated at the west end of the chateau, bear
had the best opportunity for detailed examination of
12 Matyas Bernard Braun, Prague-Old Town, Clam-
style characteristics which are also typical of the two
these monuments of Florence sculpture. It is therefore
-Gallas Palace, North portal – detail with figures of
above mentioned altar pictures from East Bohemia.
surprising that the concept of his sculptural group from
Hercules and the relief of Hercules fighting with giant
Major could have painted wall paintings of various
the Vinofi Chateau differs from Italian examples in one
Anteus, around 1715, sandstone. (Photo National
types here. If in-depth style analyses confirm or at
substantial aspect. Widmann’s Anteus always stands
Monument Preservation Institute – Central Office,
least support the probability of Major’s authorship of
with both feet on the ground, from which the giant drew
Photoarchive, No of the negative 152. 298)
some of the preserved ceiling paintings, they will be
his superhuman force. The same theme can be found
13 Antonio Pollaiuolo, Hercules fights with giant
the first and only examples of wall paintings made by
in an ivory sculpture Hercules with Anteus kept in the
Anteus, around 1478, bronze, Florence, Museo
this artist on the Czech territory. In any case, these
collections of the Metropolitan Museum in New York,
Nazionale del Bargello. (Reprophoto National Gallery
paintings have been the oldest proof of activities of
offering a practically identical composition. Therefore,
in Prague, by J. Divi‰)
this painter in the Czech lands.
it appears that both the group in Vinofi, representing
14 Bartolomeo Ammanati, Hercules and Anteus,
quite a rare alternative of a stable and obviously
1559–1560, bronze, sculptural group from the
Illustrations:
popular composition in the sculpture output, and the
fountain of the Medicei Villa in Castello near Florence.
1 âervené Pofiíãí (Klatovy district), chateau. Ceiling
anonymous small piece from New York had a common
painting devoted to the subject from ancient
model, probably another, unknown to us sculpture of
15 Giambologna and Antonio Susini, Hercules with
mythology, made by J. J. Major. (Photo V. Ry‰av˘)
Italian provenience. Widmann could get to know this
Anteus, after 1578, bronze, Vienna, Kunsthistorisches
composition from his experience in Florence where he
Museum. (Reprophoto National Gallery in Prague, by J.
stayed at the academy after approximately 1725. What
Divi‰)
mythology, detail, made by J. J. Major.
remains unanswered is the question whether the
16 Vienna, Austria (?), 17th century, Hercules with
(Photo V. Ry‰av˘)
sculptural group in the Vinofi Chateau was a direct
Anteus, New York, Metropolitan Museum, Jack and
order made by the Czernins, or it was a casual gift of
Belle Linsky Collection 1982. 60129. (Reprophoto
a piece of art from somebody from the Vrtba family, for
National Gallery in Prague, by J. Divi‰)
Among home masters, Lazar Widmann undoubtedly
which Widmann worked during most of his long and
artistically rich life.
Illustrations:
front view, around 1730, ivory. (National Monument
mythology, detail, made by J. J. Major.
Preservation Institute – Central Office in Central
(Photo V. Ry‰av˘)
Bohemia in Prague)
left view.
right view.
back view.
All photographs: National Gallery in Prague (J. Divi‰)
5 Michelangelo, Hercules and Kakus (?), 1508 or
1528–1530, unburnt clay, Florence, Casa Buonarotti.
98
RESUMÉ | SUMMARY
Contributions to the History of Monument
their agenda. They provided regular information on
Central Commission, in 1918–1924 chief of the
Preservation in the Czechoslovak Republic in
this activity in their journals.
Monument Preservation Institute for Bohemia in
Prague, a member of the Monument Preservation
1918–1938
Part 3 – Other Monument Preservation Institutions
Illustrations:
Board of the Capital of Prague, and the Art Committee
and Organizations
1 Photo of the staff members of the State Monument
of the Prague Castle. Founding member of The Club
Petr ·TONCNER
Preservation Institute, State Photometric Institute and
for the Old Prague and its chairman in 1908–1918,
State Archaeological Institute, taken in Vojan’s Park in
and the chairman of the Czechoslovak Union of
the late 1930’s. From the left: Zdenûk Wirth (Ministry
Decorative Societies. (Photo The Club for the Old
Voluntary preservers became an integral part of the
organization of monument preservation controlled by
of Education and Public Education and State
Prague)
the state. Their appointment applied to individual
Photometric Institute), ?, ?, ?, Antonín Friedl (State
6 Manual paper-mill, Prá‰ily (Stubenbach), Klatovy
districts and it was their main task to carry out
Photometric Institute), Emanuel Poche (State
district. Unaccomplished reconstruction project of
reconnaissance and inventory activities, thus
Photometric Institute), Václav Wagner (State
a manual paper-mill from 1934, documenting the care
supporting the work of state monument preservation
Monument Preservation Institute), ?, Viktor Kotrba
of the State Photometric Institute about technical
offices. In special cases and upon previous consent,
(State Photometric Institute), Josef ·ebek (State
monuments. The paper-mill from 1819 was
they could represent these offices in various
Monument Preservation Institute), Jaroslav Böhm
particularly important as it maintained manual paper
proceedings. The basic legal document which their
(1939–1962 director of the State Archaeological
production until 1933, when it burnt down (later, it
activity was based on was the statute of the Viennese
Institute), ?. Cyril Merhout (1936–1940, head of the
was maintained only in a paper-mill in Velké Losiny).
Central Committee as of 1911, modified in 1916.
State Monument Preservation Institute) among sitting
The paper-mill delivered its products even to the
and smiling secretaries.
Office of the President. Author – F. X. Margold, 1934.
Republic, the first preservers were appointed in 1919,
In addition, F. X. Margold (State Photometric Institute),
(Archive of the National Monument Preservation
when the Ministry issued special instructions for
J. Opitz (State Photometric Institute), W. Turnwald
Institute – Central Office; also plans, sections, views,
them. The preservers of historical, art and folk
(State Monument Preservation Institute),
and a drawing of a wooden press)
monuments comprised a number of major art
and K. Pecánek (State Monument Preservation
historians and architects. Instructions for them were
Institute) among other staff members who could not
later expanded and detailed. In 1936, preservers for
be precisely identified. (Literature Archive of the
Following the establishment of the Czechoslovak
the area of Sub-Carpathian Russia were appointed for
National Literature Memorial in Prague)
the first time.
2 Zdenûk Wirth (1878–1961). In 1918–1938, he
In the Prague Castle, at the seat of the President of
worked as a chief of the Education Section of the
the republic, monument preservation had a special
Ministry of Education and Public Education; and
position. Based on the Act on the Office of the
monument preservation fell within his power. From the
President of the Republic as of 1919, monument
late 1920’s, he stood at the head of the State
preservation was entrusted to a specific department
Photometric Institute. He was a member of the
of the Construction Administration, with the castle
Monument Preservation Board of the Capital of
architect (J. Pleãnik) at its head. On his instigation,
Prague, Art Committee of the Prague Castle, The Club
the Artistic Commission, comprising a number of
for the Old Prague (48 years on the home board, in
specialists, convened irregularly. In addition to it, the
1922 chairman), and a member of all important
Archaeological Commission worked.
societies dealing with monuments.
In 1921, the Monument Preservation Board of the
(Photo http://home. tiscali. cz/portrety/v-z/
Capital of Prague, established and financed by the
wirth_zdenek.htm)
town, commenced its activities. Beside delegates of
3 Rudolf Hlubinka (1878–1951), lawyer, head of the
political parties represented at the town hall,
building section of the Prague Municipal Government.
a number of independent experts sat on it.
Member and the main initiator of the Monument
The Monument Preservation Board submitted its
Preservation Board of the Capital of Prague. Thanks to
opinions upon invitation of the Town Council or
his activities, the Board established its large archives.
individual offices. The Board also made surveys and
Long-term member of the home committee of The
photography of various monuments.
Club for the Old Prague; chairman in 1940.
During the monitored period, the State Photometric
(Reprophoto Journal of the Society of Friends of
Institute won a significant position. It was established
Antiquities 39, 1951, p. 52)
by the Ministry in 1919 as a scientific institute for
4 Carolinum, Prague 1. Drawn reconstruction of the
monument preservation. It was its task to work on
appearance of the buildings in the late 14th century
a systematic inventory of historical and artistic
was created as part of the project documentation of
monuments on the territory of the Czechoslovak
the surveying and investigation carried out by the
Republic. Further, it was supposed to document newly
State Photometric Institute within a total
discovered and endangered monuments and to
reconstruction of Carolinum in the late 1930’s.
process research outcomes. At the same time, it
(Author – F. X. Margold, 1938, Archive of the National
participated in making the inventory of Bohemian
Monument Preservation Institute – Central Office)
artefacts abroad.
5 Lubo‰ Jefiábek (1864–1937). Lawyer, judge, deputy
An insubstitutable place in monument protection
of the Provincial Assembly and a member of the Board
also belonged to various voluntary associations and
of the Community Aldermen of the Capital of Prague.
organizations which listed monument conservation on
Before 1918, provincial preserver of the Viennese
RESUMÉ | SUMMARY
99
Z P R ÁV Y P A M ÁT K O V É P É â E
Do ãísla 1/2005 pfiispûli
roãník 65 / 2005 / ãíslo 1
âasopis státní památkové péãe
PhDr. Katefiina BEâKOVÁ, Muzeum hlavního mûsta Prahy,
ISSN 1210-5538
NPÚ – ÚP / prof. Jan BUKOVSK¯, Fakulta architektury,
Praha, leden 2005
VUT Brno / Prof. Dr. Astrid DEBOLD-KRITTER, Technische
Recenzovan˘ ãasopis
Universität, Berlin / doc. PhDr. Tomá‰ DURDÍK, DrSc.,
Vydává Národní památkov˘ ústav – ústfiední pracovi‰tû, Vald‰tejnské nám. 3/162, 118 01 Praha 1
Archeologick˘ ústav AV âR, Praha / Ing. arch. Eva
s finanãní podporou Ministerstva kultury âeské republiky.
DVO¤ÁKOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Ing. Miroslav HAVEL,
pfiedseda WTA – CZ, Praha / PhDr. Tomá‰ HLADÍK, Národní
Vychází 6x roãnû. Rozsah jednoho roãníku vãetnû pfiíloh ãiní pfiibliÏnû 600 stran.
galerie, Praha / Adam HNOJIL, ÚP – NPÚ, Praha
/ Karel KIBIC, DrSc., Fakulta architektury âVUT, Praha
Vedoucí redaktorka: PhDr. Katefiina Beãková
/ PhDr. Krist˘na KOLAJOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha / Ing. Ivana
Redakce: PhDr. Krist˘na Kolajová
KOPECKÁ, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Kvûta K¤ÍÎOVÁ, NPÚ – ÚP,
Pfieklad do nûmãiny: Jürgen Ostmeyer
Praha / Mgr. Blanka KYNâLOVÁ, Fakulta architektury
Pfieklad do angliãtiny: PhDr. Stanislava Kasíková
âVUT, Praha / Ing. Dagmar MICHOINOVÁ, NPÚ – ÚP, Praha
Grafická úprava a sazba: MgA. Jan Hora
/ PhDr. Ivan Prokop MUCHKA, Ústav dûjin umûní, Praha
Redakãní rada:
/ PhDr. Vratislav NEJEDL¯, NPÚ – ÚP, Praha / PhDr. Lubomír
PhDr. Katefiina Beãková, doc. PhDr. Tomá‰ Durdík, DrSc., doc. Ing. akad. arch. Václav Girsa,
PROCHÁZKA, CSc., Okresní muzeum Pfiíbram / PhDr. Vratislav
prof. ing. arch. Karel Kibic, DrSc., PhDr. Krist˘na Kolajová, PhDr. Petr Kroupa, PhDr. Kvûta KfiíÏová,
RY·AV¯, NPÚ – ÚOP v Plzni / Ing. Jan SOMMER, NPÚ – ÚP,
Bc. Karel Ksandr, Ing. arch. Karel Kuãa, Ing. Petr Macek, doc. PhDr. Ing. arch. Mgr. Milo‰ Matûj,
Praha / PhDr. Richard ·ÍPEK, Knihovna Národního muzea,
Ph.D. et Ph.D., Ing. Dagmar Michoinová, PhDr. Ivan Prokop Muchka, PhDr. Vratislav Nejedl˘, CSc.,
Praha / Vítûzslav ·TAJNOCHR Ph.D., Praha
Ing. Hana Samková, Ing. arch. Dagmar Sedláková, doc. PhDr. Josef ·tulc – pfiedseda, PhDr. Michal Tryml
/ Mgr. Petr ·TONCNER, NPÚ – ÚP, Praha
/ Jifií Vajãner, zástupce vedoucí oddûlení ochrany kulturních
Adresa redakce: ZPP, Vald‰tejnské nám. 3, 118 01 Praha 1, tel.: 257 010 144–5, 257 010 551,
památek odboru památkové péãe MK âR, Praha
e-mail: [email protected]
/ Mgr. Ludmila ÎLÁBKOVÁ, Hradec Králové /
Pfiedtisková pfiíprava: NLN, s. r. o., Jana Masaryka 56, 120 00 Praha 2, tel.: 222 519 660
Do ankety pfiispûli:
PhDr. Martin HORÁâEK, Univerzita Palackého v Olomouci /
Tisk: EKON druÏstvo, Srázná 17, 586 01 Jihlava
Ing. arch. Karel KUâA, Praha / Ing. arch. Vûra KUâOVÁ,
NPÚ – ÚP, Praha / Ing. arch. Milo‰ SOLA¤, NPÚ – ÚP, Praha
Objednávky pfiedplatného pfiijímá redakce
/ PhDr. Josef ·TULC, hlavní konzervátor NPÚ, Praha
Roãní pfiedplatné roãníku 65 je 510 Kã.
/ prof. Rostislav ·VÁCHA, Ústav dûjin umûní AV, Univerzita
Cena jednotlivého ãísla roãníku 65 je 95 Kã.
Palackého v Olomouci.
Registrace povolena pod ã. MK âR 5993. MIâ 47 992.
Podávání novinov˘ch zásilek povoleno RPP Bratislava, ã. j. 465 – RPP/952 ze dne 18. 1. 1995.
NevyÏádané rukopisy nevracíme.
Prodejní místa
Za pÛvodnost a vûcnou správnost uvefiejnûn˘ch pfiíspûvkÛ odpovídají autofii.
Obsah pfiíspûvkÛ nemusí souhlasit se stanoviskem vydavatele.
Redakce ãasopisu / Vald‰tejnské nám. 3, Praha 1
V‰echna práva k obsahu pfiíspûvkÛ a oti‰tûné dokumentaci náleÏejí autorÛm. Jakékoliv dal‰í pfievzetí obsaÏe-
Knihkupectví Academia / Václavské námûstí 34, Praha 1, /
n˘ch údajÛ musí b˘t doloÏeno uvedením pramene (§ 31 autorského zákona).
Národní tfiída 7, Praha 1
Vydavatel Ïádá o zaslání pfiípadné recenze ãi publikace citující z ãasopisu Zprávy památkové péãe.
Knihkupectví KAROLINUM / Celetná 20, Praha 1
Vydavatel neodpovídá za obsah inzerátÛ a jejich pravdivost (viz § 5 tiskového zákona). Podle § 420
Knihkupectví TeyflÛv dÛm / Melantrichova 15, Praha 1
obãanského zákoníku nenese odpovûdnost za zpÛsobené ‰kody. PouÏití inzerovan˘ch v˘robkÛ ãi sluÏeb
Knihkupectví STUDENTCENTRUM / KfiíÏkovského 14,
v jednotliv˘ch pfiípadech nezakládá souhlasné stanovisko v˘konného orgánu státní památkové péãe.
Olomouc 2
Knihkupectví Michala Îení‰ka / Alfa pasáÏ, Po‰tovská 4,
Uzávûrka ãísla 1 byla ke dni 30. 1. 2005.
Obr. na 1., 2. a 4. stranû obálky – Praha 1, Malá Strana, Nostick˘ palác, knihovna. (Foto V. ·krabánek, 2005)
100
Brno

pdf 1,2 MB, s. 69-100

Transkript

Podobné dokumenty