Praxisteil und Zusammenfassung Część praktyczna i

Transkript

Leibnitzův ústav pro ekologický územní rozvoj
Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR)
Regionální plánovací sdružení Horní Lužice – Dolní Slezsko
Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien
Braniborské technické univerzity z Chotěbuzi,
Katedra environmentálního plánování
Brandenburgische Technische Universität Cottbus, Lehrstuhl Umweltplanung
Strategische Umweltprüfung (SUP) für die Regionalplanung –
Entwicklung eines transnationalen Prüf- und Verfahrenskonzeptes
für Sachsen, Polen und Tschechien
Praxisteil und Zusammenfassung
Strategiczna Ocena Oddziaływania na Środowisko (SOOŚ) dla planowania
regionalnego – Opracowanie transnarodowej koncepcji
badawczej i proceduralnej dla Saksonii, Polski i Czech
Część praktyczna i podsumowanie
Strategické zkoumání vlivu na životní prostředí (SEA) pro regionální plánování –
Vývoj transnárodní koncepce zkoumání a postupu
pro Česko, Sasko a Polsko
Praktická část a shrnutí
Drážďany, únor 2007
Podpořeno Evropskou unií
v rámci Iniciativy Společenství INTERREG III A
INTERREG III A
Podpořeno Evropskou unií
v rámci Iniciativy Společenství INTERREG III A
Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung e. V. (IÖR)
Weberplatz 1
01217 Dresden
Dipl.-Ing. Lars Stratmann
Prof. Dr. Stefan Heiland
Prof. Dr. Markus Reinke
cand. Dipl.-Ing. Marianne Hauff
Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien
Käthe-Kollwitz-Straße 17
02625 Bautzen
Dipl.-Ing. Dirk Bölitz
Brandenburgische Technische Universität Cottbus,
Lehrstuhl Umweltplanung
Erich Weinert Straße 1
03046 Cottbus
Dipl.-Ing. Hendrike Helbron
Prof. Dr. Michael Schmidt
Drážďany, únor 2007
Překlad do polštiny:
Henryk Luchowski, Wrocław, Oborniki Śląskie (PL)
Překlad do češtiny:
Sven Dietrich, Frýdlant v Čechách (CZ)
SEA pro regionální plánování
Obsah
Obsah
Obsah............................................................................................................................................................6
Tabulki ..........................................................................................................................................................7
Obrázky.........................................................................................................................................................8
Část A
Shrnutí – závěrečná zpráva INTERREG III A-Projekt transSEA..........................11
1
Představení projektu ........................................................................................................................12
2
Stav realizace Směrnice (ES) 2001/42 ............................................................................................14
3
Uspořádání státu a správní struktury .............................................................................................15
4
Systémy regionálního plánování a zkoumání vlivu na životní prostředí v Česku, Sasku
a Polsku .............................................................................................................................................17
5
Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti v Sasku...........................................................................20
6
Indikátory a datový materiál ............................................................................................................24
7
Přeshraniční vlivy .............................................................................................................................25
8
Metodika zkoumání...........................................................................................................................28
9
Monitoring .........................................................................................................................................29
10
Shrnutí ...............................................................................................................................................31
Část B
Praktická část ........................................................................................................33
1
Funkce praktické části .....................................................................................................................34
2
Podklady ............................................................................................................................................34
2.1
SEA z hlediska mezinárodních a národních legislativních norem .............................................34
2.2
Státosprávní uspořádání a správní struktury v Česku, Polsku a Sasku ....................................36
2.3
Systémy plánování a rámce pro integraci SEA do procesu regionálního plánování
v Česku, Sasku a Polsku ...........................................................................................................37
3
Integrace hodnocení vlivu na životní prostředí a průběh procesu v regionálním
plánování ...........................................................................................................................................39
4
Koncepce posuzování a postupu....................................................................................................40
4.1
Screening ...................................................................................................................................40
4.2
Scoping ......................................................................................................................................41
4.3
Předměty hodnocení ..................................................................................................................41
4.3.1
Předměty ochrany .........................................................................................................42
4.3.2
Konkretizace předmětů ochrany prostřednictvím zájmů ochrany .................................42
4.3.3
Souhrnný popis zájmů ochrany.....................................................................................43
4.3.4
Relevance jednotlivých zájmů ochrany v rámci přeshraničního posuzování................46
4.4
Datové podklady ........................................................................................................................48
4.5
Prognóza a hodnocení ...............................................................................................................50
4.5.1
Faktory účinku a indikátory účinku................................................................................50
6
Obsah
4.5.2
Přiřazení faktorů účinku k obsahům regionálního plánu, které je nutno hlouběji
hodnotit..........................................................................................................................50
4.5.3
Přiřazení indikátorů účinku k zájmům ochrany .............................................................52
4.5.4
Spojení obsahů regionálního plánu se zájmy ochrany prostřednictvím faktorů
účinku ............................................................................................................................53
4.5.5
Odvození indikátorů účinku z faktorů účinku ................................................................54
4.5.6
Stanovení zón účinku – rádius hodnocení ....................................................................54
4.6
Hodnocení alternativ ..................................................................................................................56
4.7
Kumulativní vlivy ........................................................................................................................58
4.8
Celkové hodnocení vlivů regionálních plánů na životní prostředí..............................................59
5
Členění zprávy o životním prostředí ...............................................................................................60
6
Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti .........................................................................................62
6.1
Informace - Kompetence / uvedení kontaktních míst ................................................................63
6.2
Okamžik informace ....................................................................................................................63
6.3
Obsah informace........................................................................................................................63
6.4
Forma zapojení veřejnosti dotčené strany .................................................................................64
6.5
Stanovení lhůt ............................................................................................................................64
6.6
Realizace ústních konzultací......................................................................................................64
6.7
Oznámení rozhodnutí.................................................................................................................65
6.8
Monitoring přeshraničních vlivů na životní prostředí..................................................................65
6.9
Překlady .....................................................................................................................................65
6.10 Dodržování lhůt ..........................................................................................................................66
7
8
Monitoring životního prostředí........................................................................................................67
7.1
Obsah monitoringu.....................................................................................................................67
7.2
Aktéři a vztahy............................................................................................................................69
7.3
Pracovní kroky ...........................................................................................................................69
Seznam literatury ..............................................................................................................................70
Část C
Právní základy mezinárodní SEA .........................................................................74
1
Právní základy ve svobodném státě Sasko ...................................................................................75
2
Právní základy v Polské republice ..................................................................................................78
3
Právní základy v České republice ...................................................................................................81
Tabulki
Tabulka 1:
Regionální plánování a SEA v Česku, Polsku a Sasku................................................ 19
Tabulka 2:
Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku.............................. 23
Tabulka 3:
Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku ...... 24
7
Obsah
Tabulka 4:
Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou ................................... 26
Tabulka 5:
Od EIA k SEA: národní a mezinárodní legislativní normy z oblasti životního
prostředí a územního plánování ................................................................................... 34
Tabulka 6:
Regionální plánování a SEA v Česku, Polsku a Sasku................................................ 37
Tabulka 7:
Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku.............................. 40
Tabulka 8:
Seznam předmětů ochrany v SEA pro regionální plánování........................................ 42
Tabulka 9:
Popis pro zájem ochrany „Pů 2, Filtrační / retenční funkce“......................................... 44
Tabulka 10:
Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou ................................... 46
Tabulka 11:
Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku ...... 49
Tabulka 12:
Přiřazení faktorů účinku k ustanovením regionálního plánu......................................... 51
Tabulka 13:
Zájmy ochrany dotčené faktory účinku ......................................................................... 52
Tabulka 14:
Přiřazení faktorů účinku k ustanovením regionálního plánu......................................... 53
Tabulka 15:
Matice paušálně stanovených zón účinku ve vztahu k obsahům regionálního plánu
a zájmům ochrany......................................................................................................... 55
Tabulka 16:
Seznam výběrových kritérií na příkladu prioritní oblasti / vhodné oblasti Využití
energie větru ................................................................................................................. 57
Tabulka 17:
Seznam - hodnocení jednotlivých případů pro prioritní oblasti / vhodné oblasti
Využití energie větru ..................................................................................................... 58
Tabulka 18:
Katalog otázek ke kumulativním vlivům pro screening a scoping ................................ 58
Tabulka 19:
Příslušné orgány / kontaktní místa v případě transnárodní SEA v regionálním
plánování ...................................................................................................................... 63
Tabulka 20:
Kategorie obsahu monitoringu...................................................................................... 67
Obrázky
Obraz 1:
Územní jednotky regionálního plánování v česko-polsko-saském pohraničí ............... 13
Obraz 2:
Porovnání uspořádání státu a správních struktur......................................................... 16
Obraz 3:
Návrh monitoringu SEA pro regionální plán ve Svobodném státě Sasko .................... 30
Obraz 4:
Porovnání uspořádání státu a správních struktur......................................................... 36
Obraz 5:
Informace – účast – kooperace: Formy účasti veřejnosti ............................................. 62
Obraz 6:
Návrh monitoringu SEA pro regionální plán ve Svobodném státě Sasko .................... 69
8
9
Obsah
Shrnutí
10
Část A: Shrnutí
ČÁST A
Shrnutí
SHRNUTÍ – ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
INTERREG III A-PROJEKT TRANSSEA
11
Část A: Shrnutí
Shrnutí
Část A, Kap. 1: Představení projektu
1 Představení projektu
Směrnicí (ES) 2001/42 Evropského Parlamentu a Rady o zkoumání vlivu určitých plánů a programů na
životní prostředí mají být v členských zemích EU nejpozději od roku 2004 realizována zkoumání vlivu
1
programů a koncepcí na životní prostředí (SEA). Cílem SEA je, s ohledem na podporu trvale
udržitelného rozvoje zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a přispět tak k zahrnutí zvažování
ekologických aspektů při pořizování plánů a programů.
V Německu představuje SEA nový nástroj. Oproti tomu předpokládá národní legislativa v Česku a Polsku
srovnatelné nástroje delší dobu. Česko a Polsko tak disponují zkušenostmi v této oblasti. Ale i tam je
novinkou skutečnost, že v rámci SEA je nutno provést transnárodní řízení. V současné době jsou v Sasku
aktualizovány regionální plány (územní plány velkých územních celků) dle Zemského rozvojového plánu
2003. Zde je nutno poprvé provést rovněž SEA.
Partnery projektu byl Leibnitzův ústav pro ekologický územní rozvoj (Leibniz-Institut für ökologische
Raumentwicklung e. V.), fakultA environmentálního plánování Braniborské technické univerzity
(Brandenburgische Technische Universität) z Chotěbuzi (Cottbus) a Regionální plánovací sdružení Horní
Lužice – Dolní Slezsko (Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien). Kooperačními
partnery projektu byly sousední regionální úřady regionů Liberec a Ústí a úřady maršála vojvodství
Lubušského a Dolnoslezského (Vojvodská urbanistická kancelář).
Cílem projektu „transSEA“ bylo vyvinout metody a postupy, kterými je možno realizovat přeshraniční
zkoumání vlivů programů a koncepcí na životní prostředí (strategická SEA) pro regionální plánování.
Součástí projektu bylo rovněž vyzkoušení tohoto postupu v rámci aktualizace Regionálního plánu
(územního plánu velkého územního celku) Horní Lužice – Dolní Slezsko.
Region Horní Lužice –Dolní Slezsko je nejvýchodnějším z celkem pěti plánovacích regionů ve
Svobodném státě Sasko. Region se nachází v česko – polsko –německém trojzemí a je tak mimořádně
vhodný pro realizaci přeshraniční účasti, odpovídající požadavkům Směrnice SEA (Obraz 1). Na pozadí
této skutečnosti byl v období od července 2004 do října 2006 realizován na praxi orientovaný projekt,
podporovaný z programu INTERREG III A „Zkoumání vlivu koncepcí na životní prostředí pro regionální
plánování – vývoj trilaterální koncepce zkoumání a procesu pro Česko, Sasko a Polsko".
1
Směrnice (ES) 2001/42 Evropského Parlamentu a Rady ze dne 27. června 2001 o zkoumání vlivu určitých plánů a programů na
životní prostředí (Směrnice SEA)
12
Shrnutí
Planungsregion
Lausitz-Spreewald
Obraz 1:
Územní jednotky regionálního plánování v česko-polsko-saském pohraničí
13
Shrnutí
Ústředními části projektu byly následující stavební kameny:
Zásady územního uspořádání a správní struktury a integrace SEA do regionálního plánování v
Česku, Polsku a Sasko,
Identifikace ekologických cílů pro regionální plánování a operacionalizace prostřednictvím
indikátorů pro hodnocení stavu životního prostředí a vlivů na životní prostředí a rešerše dat, které
jsou k dispozici v Česku, Polsku a Sasku,
Metody pro různé požadavky SEA pro regionální plánování (například alternativní zkoumání a
zkoumání kumulativních vlivů),
Procesy přeshraniční účasti orgánů a veřejnosti,
Monitoring trvalých vlivů na životní prostředí.
Těžištěm projektu byl vývoj a vyzkoušení přeshraniční účasti v rámci SEA mezi Českem, Saskem a
Polskem. Základem bylo porovnání systémů regionálního plánování a zkoumání vlivů na životní prostředí.
Při aplikaci Směrnice SEA je nutno respektovat národní specifika. Například rozdílná závaznost územních
plánů velkých územních celků (regionálních plánů) má za důsledek rozdílně silné zapojení veřejnosti.
Dané plánovací podklady poskytly odkazy na existující hodnotící měřítka pro životní prostředí. Již
existující mechanismy monitoringu jsou využitelné i pro přeshraniční monitoring.
Zveřejnění rozdílných systémů v Česku, Sasku a Polsku má orgánům pomoci při samostatné optimalizaci
návrhů v budoucnosti a přizpůsobit je odpovídajícím způsobem vlastním zkušenostem.
2 Stav realizace Směrnice (ES) 2001/42
Při zahájení tohoto projektu nebyly ve Svobodném státě Sasko k dispozici žádné zkušenosti se
zkoumáním vlivu programů a koncepcí na životní prostředí (SEA). Sousední regiony v Česku a Polsku
však již takovéto zkoumání pro své regionální plány provedly, neboť národní legislativa tuto záležitost
upravila ještě před vstupem evropské směrnice v platnost. Nicméně i tam dosud neproběhla žádná
přeshraniční SEA.
V Česku byl příslušná směrnice EU v národní legislativě zcela realizována v roce 2004 novelizací zákona
2
č. 100/2001 Sb. o zkoumání vlivů na životní prostředí. Zde se sice předpokládá přeshraniční proces
SEA, To se však zatím z důvodů přechodných lhůt netýká procesů pořizování regionálních plánů
(územních plánů velkých územních celků) v sousedním Libereckém a Ústeckém regionu.
V Polsku proběhla realizace v roce 2001 schválením zákona o environmentální legislativě s následující
3
změnou zákona. Pro plány obhospodařování území vojvodství platí zákon o prostorovém plánování a
4
obhospodařování prostoru. Ten vyžaduje zpracování tak zvané ekologické prognózy. V té jsou rovněž
popisovány významné přeshraniční vlivy na životní prostředí. Nepředpokládá se však přeshraniční proces
účasti. Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti v rámci procesu SEA probíhá v Polsku pouze pro
sektorální plány a programy.
V Německu se realizace Směrnice EU o SEA v důsledku federálního systému zdržela. Zákon o
5
prostorovém uspořádání byl sice v červnu 2004 sice ještě v dané lhůtě změněn, ale zákon o prostorovém
uspořádání spolkové republiky tvoří pouze legislativní rámec, který musí být konkretizován zemskými
2
Zákon č. 93/2004 Sb., ze dne 29. ledna 2004, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., 2001 o posuzování vlivů na životní
prostředí
3
Zákon ze dne 27.04.2001 o ekologické legislativě (Sb. Nr. 62, Pos. 627, několikrát měněn) (Ustawa z dnia 27.04.2001r. Prawo
ochrony środowiska (Dz.U. Nr. 62, Poz. 627 z późn. zm.)
4
Zákon ze dne 27. března 2003 o územním plánování a obhodpodařování (Sb. Nr. 80, Pos. 717 několikrát měněn), Ustawa z
dnia 27 marca 2003r. o planowaniu i zagospodarowaniu przestrzennym (Dz.U.Nr 80, poz. 717 z późn.zm.)
5
Zákona o územním plánování ze dne 18. srpna 1997 (Spolková sbírka zákonů I 2081, 2102), naposledy změněn zákonem ze
dne 3. Května 2005 (Spolková sbírka zákonů I STR. 1224)
14
Shrnutí
Část A, Kap. 2: Stav realizace Směrnice (ES) 2001/42
6
zákony o územním plánování. Saský zákon o zemském plánování je v současné době měněn a
předpokládá se, že v platnost vstoupí v lednu 2007. Do té doby je nutno používat spolkový zákon o
prostorovém uspořádání a evropskou Směrnici SEA.
3 Uspořádání státu a správní struktury
Rozdíly ve státosprávním uspořádání mají za důsledek rozdílné kompetence v oblasti pořizování SEA.
Zvláštností je federální struktura v Německu, neboť rozdílné správní struktury a kompetence nejsou
rozdílné pouze mezi Českem, Německem a Polskem, ale rovněž mezi jednotlivými spolkovými zeměmi.
Rozdíly mezi spolkovými zeměmi se mohou do budoucna ještě prohloubit, jelikož poslední změna
7
základního zákona v rámci tak zvané „reformy federálního uspořádání“ poskytuje spolkovým zemím do
budoucna možnost, se zcela odchýlit mimo jiné od spolkového zákona o územním uspořádání.
Pro Českou republiku to znamená, že se v případě přeshraničních zájmů musí připravit na rozdílné
správní struktury a postupy v sousedních spolkových zemích Sasku a Bavorsku. Pro Polsko totéž platí ve
vztahu na sousední spolkové země Sasko, Braniborsko a Meklenbursko - Pomořansko.
Státní úroveň je v Německu tvořena spolkovým státem a spolkovými zeměmi (viz Obraz 2), regionální
samosprávná úroveň zde existuje teprve na úrovni okresů (Landkreise). Regionální plánovací sdružení,
jako sdružení okresů a nezávislých měst pořizují z pověření Svobodného státu Sasko „regionální plány“.
6
Návrh zákona o zavedení zkoumání vlivů určitých plánů a programu na životní prostředí a účast veřejnosti v záležitostech
životního prostředí dle (ES) Směrnice 2001/42 ve Svobodném státě Sasko.
7
Zákona o změně základního zákona ze dne 28. srpna 2006 (Spolková sbírka zákonů I STR. 2034)
15
Německo
Svobodný stát Sasko
Spolkova země
Bundesstaat
Spolkova země
Bundesland
Vládní okres
Regierungsbezirk
Regionální sdružení
plánování
Regionaler Planungsverband
Okres
Landkreis
Shrnutí
Část A, Kap. 3: Uspořádání státu a správní struktury
Polsko
Česko
Národní stát
Państwo
Národní stát
Vojvodský uřad
Urząd wojewódzki
Maršálský uřad
Urząd marszałkowski
Kraj
Obec s rozšířenou
působnosti
Okres
Powiat
Obce s pověřeným
obecním úřadem
Obec
Gemeinde
Obec
Gmina
Obec
Příslušný orgán pro SEA pro regionální plánování
Obraz 2:
8
Porovnání uspořádání státu a správních struktur
V České republice existuje centrální vláda v Praze a od roku 2002 kraje jako samosprávné jednotky. Na
ně byly přeneseny úkoly v oblasti pořizování územních plánů velkých územních celků, případně tak
9
zvaných „zásad územního rozvoje“ dle nového stavebního zákona.
V Polsku existuje na státní úrovni centrální vláda ve Varšavě a v každém vojvodství vojvoda jako orgán
státního dozoru. Úkoly regionální samosprávy plní ve vojvodství Úřad maršála vojvodství, mimo jiné i
v oblasti pořizování „Plánu obhospodařování vojvodství“.
8
Knippschild, Robert: Prezentace: Trvale udržitelné územní a ekologické plánování. Bilaterální fórum Euroregionu Stýrsko –
Severní Slovinsko. Přeshraniční kooperace v oblasti životního prostředí jako konkurenční faktor. Maribor. 01.06.2006. Str. 18
(nepublikovaný manuskript)
9
Zákon č, 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu
16
Shrnutí
Část A, Kap. 4: Systémy regionálního plánování a SEA
4 Systémy regionálního plánování a zkoumání vlivu na životní
prostředí v Česku, Sasku a Polsku
Rozdílné systémy plánování a rozdílné systémy realizace zkoumání vlivu na životní prostředí vedou
rovněž k různé aplikaci Směrnice SEA v Česku, Polsku a Sasku (viz Tabulka 1).
V důsledku změn nového českého stavebního zákona se budou regionální plánovací dokumenty v Česku
a Sasku shodovat více, než tomu bylo doposud. Oba dokumenty jsou ve vztahu ke schvalovacím
orgánům závazné v části regionálně významných rozhodnutí. Pro podřízenou plánovací úroveň obcí
existuje povinnost přizpůsobení se regionálnímu plánu. Polský plán obhospodařování území je sice
rovněž závazný ve vztahu k ostatních orgánům, v případě konfliktů s plány obcí však musí dojít k jednání
o převzetí obsahů plánu obhospodařování území mezi maršálem vojvodstvím a představitelem obce.
10
Bezprostřední povinnost přizpůsobení plánů obcí neexistuje. Nicméně i v Polsku se připravuje změna
11
legislativy, kdy by mělo dojít ke zvýšení závaznosti regionálních plánů.
Regionální plány jsou ve všech třech sousedních zemích pořizovány na základě hodnocení přírody a
krajiny. Odpovídající dokumenty mohou být rovněž využity jako hodnotící měřítku pro SEA.
12
13
Ekofyziografické studie v Polsku a prognózy, koncepty a strategie ochrany přírody v Česku tak
představují odpovídající, veřejně přístupné dokumenty. V Sasku proti tomu neexistuje samostatný
krajinný rámcový plán. Tuto funkci přejímá současně v rámci tak zvané "primární integrace“ regionální
plán. Základem je sice odborný posudek ochrany přírody a péče o krajinu. Ten však představuje
neveřejný, nezávazný dokument.
V souvislosti s novým stavebním zákonem se v Česku zavádí povinnost zpracovat každé dva roky
monitorovací zprávu, která současně může být důvodem pro změnu, případně aktualizaci zásad
územního rozvoje v regionu. Tato monitorovací zpráva může rovněž převzít funkci dokumentace
monitoringu dle čl. 10 Směrnice SEA. Pozitivní je řešení, zakotvené v novém českém stavebním zákoně,
podle kterého je nutno návrh monitorovací zprávy odsouhlasit ještě před jejím schválením v regionálním
shromáždění s dotčenými orgány.
V Polsku je nutno předkládat Sejmiku (zastupitelstvo vojvodství) každé čtyři roky periodickou zprávu o
obhospodařování území, kterou je v rámci SEA možno rovněž využít. V Sasku se na regionální úrovni
předpokládá pouze průběžné sledování území, jehož výsledkem není systematické zpracování zprávy.
Zpráva musí být v Sasku zpracována společně se zprávou o rozvoji země pouze pro úroveň celého
území Svobodného státu Sasko.
Česko disponuje systémem zajištění kvality zkoumání vlivů na životní prostředí. Zkoumání vlivů na životní
prostředí tak může být zpracováno pouze akreditovaným znalcem, přičemž se v případě zpracovatele
musí jednat o fyzickou osobu. V Polsku je ke zpracování zprávy o životním prostředí oprávněn každý,
s výjimkou pořizovatele plánu. V Sasku bývá zvykem, že pořizovatel plánu pořizuje jak regionální plán tak
i zprávu o životním prostředí.
V Sasku a v Česku je přeshraniční účast orgánů a veřejnosti vyžadována v případě, pokud lze
předpokládat, že návrh regionálního plánu může mít významné přeshraniční vlivy. Naproti tomu v Polsku
není v souladu s polskou legislativou požadována účast sousedních zemí v rámci procesu SEA.
10
Dendewicz, Stanysław: Součásti systému regionálního plánování v Polsku, in: Województki Biuro Urbanistyczne, Regionaler
Planungsverband Oberlausitz – Niederschlesien (vyd.): Bulletin dolnoslezsko – saského pohraničí Svazek č, 1/2001, Vratislav,
Budyšín. Str. 11
11
Poznámka od paní Maja Wlosinske (Úřad maršála Lubušského vojvodství) na závěrečné konferenci k programu INTERREG III A
dne 5.10.2006 v Drážďanech
12
Představenstvo vojvodství, Vojvodská urbanistická kancelář ve Vratislavi (vyd.): Ekofyziografická studie vojvodství Dolního
Slezska. Vratislav, Lisotpad 2005 (Zarząd Województwa Dolnośląskiego, Wojewódzkie Biuro Urbanistyczne we Wrocławiu
(wyd.): Opracowanie ekofizjograficzne dla województwa dolnośląskiego. Vratislav, Listopad 2005)
13
Krajský úřad Libereckého kraje: Koncepce ochrany přirody a krajiny Libereckého kraje. Liberec 2004
17
Shrnutí
Oproti Česku a Polsku jsou v Německu zprávy o životním prostředí zpracovávány jako nesamostatná část
úředních správních postupů. SEA, stejně jako EIA není koncipována jako samostatný proces. Centrální
orgány SEA jako orgány odborného dozoru, jakými je v Česku například Ministerstvo životního prostředí,
v Německu neexistují. To platí i pro Sasko, kde zodpovědnost za pořízení SEA leží na pořizovateli plánu
a regionální plánovací sdružení tak na základě zprávy o životním prostředí a stanovisek orgánů a
veřejnosti samo hodnotí plán z hlediska jeho vlivů na životní prostředí (viz Tabulka 1). SEA v Sasku tak
nemá žádné materiálně – právní důsledky pro regionální plánování. SEA nekončí vlastním správním
aktem. Jinak je tomu v Česku a Polsku, kde na státní úrovni konstatují vlastní orgány SEA vliv na životní
prostředí a mohou mít vliv na rozhodování pořizovatele plánu.
18
Tabulka 1:
Shrnutí
Regionální plánování a SEA v Česku, Polsku a Sasku
Polská republika
Česká republika
Saský zákon o zemském
plánování
Zákon o územním plánování a
obhospodařování
Zákon č, 183/2006 Sb.
Název plánovacího
dokumentu
Regionální plán
Plán obhospodařování území
vojvodství
Zásady územního rozvoje
Měřítko regionálního
plánu
1: 100.000
1: 150.000
1: 100.000
Závaznost ve vztahu
k podřízeným plánovacím
úrovním
Povinnost přizpůsobení
plánů obcí
v případě konfliktů s plány obcí
musí dojít k jednání o převzetí
obsahů plánu obhospodařování
území mezi maršálem vojvodstvím a představitelem obce /
starostou / prezidentem města.
Povinnost přizpůsobení plánů
obcí
Zákon o SEA pro územní
plánování
plánování (v současné
době pozměňovací návrh,
Zákon o územním
plánován, Směrnice SEA
udává rámec)
Zákon o ochraně životního
prostředí Polské republiky
Zákon č, 100/2001 Sb,
o zkoumání vlivů na životní
prostředí ve znění zákona
č. 93/2004
Předmět
Příslušná legislativa
Hodnotící měřítko
ochrany přírody
obhospodařování
o územním plánování a stavebním řádu
(nový stavební zákon)
Odborný posudek ochrany
přírody a péče o krajinu,
Krajinný rámcový plán
(žádný samostatný dokument)
Ekofyziografická studie vojvodství
Pořizovatel regionálního
plánu
Regionální plánovací
sdružení
Úřad maršála
Regionální úřad
Schvalovací orgán
regionálního plánování
Saské státní ministerstvo
vnitra
(odborný a právní dohled)
Příslušný ministr pro stavebnictví,
obhospodařování území a bytovou politiku (právní dohled)
Ministerstvo pro místní rozvoj
(odborný a právní dozor)
Zpracovat zprávy o
životním prostředí
Každý, i pořizovatel plánu
sám
Každý, ne však pořizovatel plánu
Akreditovaná fyzická osoba
Orgán dohledu pro SEA
vnitra (právní dohled)
Vojvoda / zdravotní inspektor vojvodství (odborný a právní dozor)
Ministerstvo životního prostředí
(odborný a právní doholed)
Jako země původu >>
sdružení
(Ministerstvo životního prostředí
Polské republiky – pouze pro
spektrální plány)
České republiky
Jako dotčená země <<
sdružení (návrh zákona o
novelizaci některých
zákonů)14
Polské republiky
České republiky
Program ochrany životního
prostředí vojvodství
Koncepce ochrany přírody a
krajiny regionu
Limity využití území
Kdo zodpovídá?
Příslušný orgán pro
přeshraniční SEA
14
Dle návrh zákona o zavedení hodnocení vlivů určitých plánů a programů na životní prostředí a účast veřejnosti v záležitostech
životního prostředí dle (ES) Směrnice 2001/42 ve Svobodném státě Sasko, návrh zákona o novelizaci některých zákonů z
července 2006 je příslušným orgánem Regionální plánovací sdružení. Regionální plánovací sdružení hodnotí tento návrh v
současné době kriticky. Diskusi o kompetencích lze najít v závěrečné zprávě projektu, část B, kapitola 3.1.5.
Je – li sousední stát státem, provádějícím plánování a hodnocení a nelze – li jednoznačně identifikovat orgán, příslušný v Sasku
v oblasti transnárodního plánování, existuje další možnost navázání kontaktů. V tomto případě se sousední stát může obrátit na
Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství, které sousední stát odkáže na daný příslušný orgán.
19
Tabulka 1:
Shrnutí
Polská republika
Česká republika
Periodické vyhodnocení plánu
obhospodařování území
v intervalu 4 let (zpráva sejmiku
vojvodství a usnesení)
Monitorovací zpráva včetně
účasti orgánů v intervalu
maximálně 2 let (schválení
regionálním shromážděním)
Monitoring realizace regionálního plánu
Existující povinnost
monitorovat realizaci
plánu
Průběžné sledování území
(není povinnost zpracovat
zprávu)
5 Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti v Sasku
Směrnice SEA byla v národní legislativě realizována v Česku, Polsku a nakonec i v Německu. K realizaci
směrnice v legislativě Saska dojde v brzké době. Kromě toho bylo možno využít zkušenosti
15
z přeshraničních projektů zkoumání vlivu na životní prostředí.
Návrh, zpracovaný v rámci projektu, podpořeného z programu INTERREG III A, obsahuje pro
přeshraniční zkoumání mezi Českem, Saskem a Polskem následující komponenty:
•
Předmět přeshraničního procesu SEA
•
Kompetentní orgány / uvedení kontaktních míst
•
Okamžik a obsah oficiální informace
•
Forma zapojení orgánů a veřejnosti dotčené strany
•
Stanovení a dodržování lhůt
•
Realizace ústních konzultací
•
Oznámení rozhodnutí
•
Monitoring příhraničních vlivů na životní prostředí
•
Překlady.
Regionální plánu jsou v Česku, Sasku a Polsku předmětem procesu SEA. O tom, který regionální plán
může mít významné přeshraniční vlivy na životní prostředí, je nutno rozhodnout pro každý případ zvlášť.
V daném případě je nutno realizovat přeshraniční proces účasti. V Polsku není dle národní legislativy pro
plány obhospodařování předpokládán přeshraniční proces SEA. V případě, že česká a německá strana
dojdou k názoru, že mohou být dotčeni vlivy plánu obhospodařování území, mohou i přesto „příslušný
orgán požádat“ polské Ministerstvo životního prostředí o provedení přeshraničních konzultací. Ty by pak
bylo nutno poskytnout při dodržení mezinárodního práva.
Příslušným orgánem pro přeshraniční SEA v případě země původu je v Sasku pořizovatel plánu a tím
tedy regionální plánovací sdružení. V Česku je pro realizaci přeshraniční SEA je kompetentní Ministerstvo
životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí. V Polsku je kontaktním místem pro sousední
země zásadně Ministerstvo životního prostředí.
Je – li Česko dotčeno vlivy na životní prostředí ze sousední země, je příslušným orgánem Ministerstvo
životního prostředí. Rovněž v Polsku je příslušným kontaktním místem Ministerstvo životního prostředí, při
účasti veřejnost a posouzení vlivů na životní prostředí je však podporováno příslušným úřadem vojvody.
V Sasku zatím zákonná norma chybí. Ukazuje se však, že Saské státní ministerstvo životního prostředí a
15
Ministerstvo životního prostředí Finska; Ministerstvo životního prostředí Švédska a Ministerstvo pro bytové otázky, územní
plánování a životní prostředí Nizozemí (vyd.): Metodický návod pro aplikaci konvence Espoo. Dohoda o EIA v přeshraničním
rámci (UN ECE). Finský ekologický ústav (SYKE), Finsko. 2003, na internetu: http://www.unece.org/env/eia/espootools.html
20
Shrnutí
Část A, Kap. 5: Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti
zemědělství usiluje v rámci přeshraniční účasti orgánů a veřejnosti pouze o funkci „poštovní schránky“. To
znamená, obdrží – li Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství od Ministerstva životního
prostředí Polska nebo Ministerstva životního prostředí České republiky informace o vlivech českých či
polských programů na saské životní prostředí, odkáže sousední zemi na „příslušný orgán“, který
v Německu zodpovídá za „podobný záměr“.
16
V případě,jedná – li se o regionální plány by to bylo Regionální plánovací sdružení Tato úprava vychází
z německého principu realizace zkoumání vlivu na životní prostředí jako „nesamostatné části úředního
správního postupu". Z pohledu projektu INTERREG zde jsou předem naprogramovány všechny problémy
v případě, že pro každý případ českého či polského plánu, podléhajícího SEA, bude nutno identifikovat
„příslušný saský orgán“. Z tohoto důvodu by mimo jiné bylo smysluplné, přenést i v Sasku kompetence
orgánu SEA například na Saské státní ministerstvo pro životní prostředí a zemědělství jako nejvyšší
environmentální orgán pro případ, že by plán či program sousední země mohl mít významné vlivy na
životní prostředí v Sasku.
Oficiální informování sousední země probíhá na základě vhodných podkladů se zprávou o životním
prostředí. Aby bylo možno včas předat aktuální environmentální data, doporučuje se dobrovolná účast na
scopingu. Ta by měla být ze strany regionálních orgánů podporována.
Získat včas environmentální data ze sousedního státu, u něhož se předpokládají významné vlivy na
životní prostředí, je v případě Česka jako země původu zásadně zodpovědností akreditovaného experta.
Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán SEA a kontaktní místo jej přitom podpoří.
V Sasku je snaha o bezprostřední předání stanovisek dotčené veřejnosti a orgánů sousední země
17
saskému pořizovateli plánu na základě Německo – polské dohody o EIA v přeshraničním rámci . To je
odůvodňováno zásadou rovnocennosti a vzájemnosti při účasti druhého státu. Veřejnosti sousední země
mají být poskytnuta stejná práva účasti, jaké má veřejnost německá. V Česku a Polsku však musí
veřejnost předat svá stanoviska prostřednictvím příslušného orgánu SEA, který na jejich základě
vypracuje stanovisko vlastní a vše zašle pořizovateli plánu. Při informování by tak regionální plánovací
sdružení mělo poukázat na skutečnost, že materiály je nutno zveřejnit s odpovídajícím poučením o
možnosti napadení (ustanovení regionálního plánu – pozn. překladatele) před soudem a kopie je možno
dodatečně předávat přímo regionálnímu plánovacímu sdružení.
Návrh regionálního plánu je nutno v Sasko veřejně vyvěsit po dobu jednoho měsíce. Lhůtu pro slyšení
veřejnosti stanoví pořizovatel plánu sám, neměla by ale překročit tři měsíce. V případě, že dotčeným
státem je Česko, je pro přeshraniční účast navrhováno celkem maximálně 60 dní, přičemž veřejnost
18
může svá stanoviska předkládat během 30ti denní lhůty od zveřejnění informace. V Polsku činí lhůt pro
19
podávání stanovisek pro veřejnost minimálně 21 dní. Z tohoto důvodu by pro přeshraniční účast orgánů
a veřejnosti mělo být při zohlednění českého postupu stanoveno od přijetí sousední zemí až do okamžiku
doručení stanovisek minimálně 60 dní. Strany by se při zahájení přeshraniční SEA měly dohodnout na
stanovení lhůt a časovém harmonogramu.
V případě realizace ústních konzultací se zúčastní nejvyšší orgány SEA, pořizovatelé plánu (například
regionální plánovací sdružení) a zpracovatel regionálního plánu a zprávy o životním prostředí. Na saské
straně by kromě Saského státního ministerstva při životní prostředí a zemědělství (nejvyšší orgán pro
otázky životního prostředí v Sasku) i Saské státní ministerstvo vnitra (nejvyšší orgán pro otázky územního
a zemského plánování v Sasku) a Spolkové ministerstvo životního prostředí.
16
V souladu s § 9 b zákona o EIA ve znění Vyhlášky ze dne 5. září 2001 (Spolková sbírka zákonů I STR. I 2350), naposledy
změněn zákonem ze dne 3. května 2005 (Spolková sbírka zákonů I STR. 1224)
17
Čl. 4, 5 Dohody mezi vládami Spolkové republiky Německé a Polské republiky o realizaci dohody ze dne 25.února 1991 o EIA
v přeshraničním rámci ze dne 11. dubna 2006 v Neuhardenbergu (Art. 4, 5 der Vereinbarung zwischen der Regierung der
Bundesrepublik Deutschland und der Regierung der Republik Polen über die Durchführung des Übereinkommens vom 25. Februar 1991 über die Umweltverträglichkeitsprüfung (UVP) im grenzüberschreitenden Rahmen vom 11. April 2006 in Neuhardenberg)
18
§ 14 b zákona č. 100/2001 Sb., 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí
19
Čl. 66 zák. ze dne 27.4.2001 k ekologické legislativě (sbírka č. 62, pol. 627, několikrát změněno)
21
Shrnutí
Po schválení regionálního plánu je nutno bezodkladně informovat sousední stát. Po oznámení
rozhodnutí se jeden exemplář plánu spolu se zprávou o životním prostředí a souhrnným komentářem
odešle na příslušný kontaktní orgán sousední země.
K bližší konkretizaci přeshraničního monitoringu realizace regionálního plánu dosud v Česku, Sasku a
Polsku nedošlo. O dohodu v této záležitosti je možno usilovat v rámci přeshraničních konzultací.
Pro realizaci monitoringu přeshraničních vlivů na životní prostředí je příslušný ten pořizovatel
regionálního plánu, který může samostatně výsledky monitoringu realizace plánu předat sousední zemi.
S příslušnou sousední zemí by mělo být dohodnuto, že i tato by měla zemi původu v daném případě
předat informace o nepředpokládaných vlivech na životní prostředí. O nepředpokládaných vlivech na
životní prostředí by měl být pokaždé informován nejvyšší orgán pro otázky životního prostředí země
původu. Ten může po prvním vyhodnocení souvislostí příčin a vlivů informovat příslušné orgány případně
inicializovat opatření, vedoucí k nápravě.
Nutné překlady zajistí země původu. Přeloženy by měly být ty části dokumentů, které sousední zemi
umožní posouzení předpokládaných významných přeshraničních vlivů na životní prostředí.
Tyto návrhy byly na doporučení k integraci SEA zapracovány do saského procesu regionálního plánování
(viz Tabulka 2). Z důvodů prodlevy procesu regionálního plánování mohl být v regionu Horní Lužice Dolní Slezsko dosud vyzkoušen pouze přeshraniční scoping. Největší část přeshraniční účasti stojí ještě
před Regionálním plánovacím sdružením.
22
Tabulka 2:
Shrnutí
Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku
Kroky regionálního plánování
Kroky SEA
(dle Zákona o územním a zemském
plánování Svobodného státu Sasko)
(dle Zákona o prostorovém uspořádání,
Zákona o EIA ad.)
Usnesení o pořízení
Monitoring
Integrovaná účast orgánů a veřejnosti
v Sasku
(Regionální plánování a SEA)
Veřejné oznámení
(§ 12 SächsUIG)
Screening
Účast na zpracování plánu
(Koncept)
(§ 6 odst. 1 Zákona o územním a
zemském plánování Svobodného
státu Sasko (SächsLPlG))
(§ 7 odst. 5 věta 5-7 Zákona o prostorovém
uspořádání (ROG))
•
Schválení vyhlášky
•
Výsledků monitoringu
Účast orgánů
•
Zaslání konceptu nositelům veřejných
zájmů včetně sousedního státu
•
Zaslání konceptu orgánům životního
prostředí, včetně návrhu rámce
zkoumání SEA pro zpracování
stanoviska (v daném případě i
příslušným orgánům sousední země).
Stanovení rámce zkoumání Scoping
(§ 7 odst. 5 věta 4 ROG)
Zpráva o životním prostředí
(§ 7 odst. 5 ROG)
Účast veřejnosti
•
Písemná informace a zaslání návrhu
spolu se zprávou o životním prostředí
orgánům, zastupujícím veřejný zájem
ke zpracování stanoviska včetně
sousední země
•
Veřejné oznámení a vyvěšení návrhu a
zprávy o životním prostředí za účelem
získání stanovisek veřejnosti (v daném
případně i v dotčeném státě).
•
V případě nutnosti realizace ústních
konzultací ( v daném případě rovněž
s dotčeným státem)
Účast jiného orgánu
Veřejné slyšení
(návrh plánu)
(§ 6 odst. 2, § 6 odst. 3, § 6 odst. 4
SächsLPlG)
(§ 7 odst. 6 ROG)
Účast veřejnosti
(§ 7 odst. 6 ROG)
Přeshraniční účast
(§ 7 odst. 6 ROG a § 14 j Zákona o EIA)
Nalezení rozhodnutí
Souhrnný komentář
(§ 7 odst. 2-4 SächsLPlG)
(§ 7 odst. 9 ROG a § 14 j, l Zákona o EIA)
Monitoring
(§ 7 odst. 10 ROG)
23
•
Veřejné oznámení rozhodnutí a veřejné
vyvěšení plánu, zprávy o životním
prostředí a souhrnného komentáře
•
V daném případě Zaslání plánu a
zprávy o životním prostředí včetně
souhrnného komentáře dotčenému
státu
Shrnutí
Část A, Kap. 6: Indikátory a datový materiál
6 Indikátory a datový materiál
Příloha I písm. f) Směrnice o SEA uvádí ekologické aspekty, které je nutno v rámci SEA zkoumat: Půda,
voda, klima / ovzduší, fauna, flóra, biodiverzita, člověk, kultura a věcné statky. Předmětům ochrany bylo
pokaždé přiřazeno vícero zájmů ochrany ve vztahu na určité ekologické cíle, citlivost či předchozí zátěž
(například předmětu ochranu půda zachování plodnosti a absorpční a filtrační funkce, ale také míra
zpevnění jako předchozí zátěž).
Pro každý zájem ochrany byl zpracován popis, obsahující o něm veškeré relevantní informace. Přehledně
byly popsány definice předmětu ochrany, ekologické cíle, indikátory stavu a účinku, relevantní datové
podklady a rámec pro hodnocení stavu životního prostředí a vlivy na zájem ochrany. Byly zpracovány
pokyny k preventivním opatřením, pozitivním vlivům a odstupňování (vlivy, které je nutno zkoumat na
podřízené plánovací úrovni). Za základě popisů byla provedena klasifikace, které předměty ochrany a
zájmy ochrany mohou být s největší pravděpodobností dotčeny přeshraničními vlivy obsahů územních
plánů velkých územních celků (regionálních plánů) na životní prostředí.
Byla provedena rešerše datového materiálu, který je k jednotlivým zájmům ochrany k dispozici. Základem
20
jsou v Sasku ekologické cíle Zemského rozvojového plánu ve své funkci Krajinného programu ,
relevantní legislativní normy a další, odborné environmentální plány. Ty budou zapracovány do odborné
části Rámcového krajinného plánu, který jako odborný materiál obsahuje dokumentaci stavu a hodnocení
přírody a krajiny a rozvojové cíle regionu. Rovněž ze sousedních regionů v Česku a Polsku byly
poskytnuty relevantní environmentální studie, případně programy (viz Tabulka 3). Čeští a polští sousedé
navíc již pro své územní plány velkých územních celků strategickou SEA provedly. Zohledněny mohou
být rovněž ddpovídající zprávy o životním prostředí a informace o přeshraničních vlivech.
Tabulka 3:
Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku
Zemský rozvojový plán ve své funkci jako Krajinný program (2003)
[Landesentwicklungsplan in seiner Funktion als Landschaftsprogramm (2003)]
Celé teritorium
Region Horní Lužice –
Dolní Slezsko
20
Návrh odborné části ochrany přírody a péče o krajinu Krajinného programu Svobodného
státu Sasko (2003)
[Entwurf des Fachbeitrags des Naturschutzes und der Landschaftspflege zum Landschaftsprogramm des Freistaates Sachsen (2003)]
Regionální plán Horní Lužice – Dolní Slezsko ve své funkci jako Rámcový krajinný plán
(2002)
[Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien in seiner Funktion als Landschaftsrahmenplan
(2002)]
Návrh odborné části ochrany přírody a péče o krajinu a příloha k Rámcovému krajinnému
plánu pro region Horní Lužice – Dolní Slezsko (v současné době se zpracovává)
[Entwurf des Fachbeitrags des Naturschutzes und der Landschaftspflege zum Landschaftsrahmenplan der Region Oberlausitz-Niederschlesien (o. J., zurzeit in Erarbeitung)]
Nařízení Saské státní vlády o Zemském rozvojovém plánu Saska ze dne 2003
24
Tabulka 3:
Shrnutí
Část A, Kap. 6: Indikátory a datový materiál
Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku
Česká republika
Státní politika životního prostředí České republiky
Celé teritorium
Kapitola Příroda a Krajina
Koncepce ochrany přirody a krajiny Libereckého kraje, 2004
Koncept snižování emisi a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji (KSEI), stav 2006
Region Liberec
Liberecký kraj - územní plán velkého územního celku – KONCEPT : Posouzení vlivů
koncepce na životní prostředí dle §14 zákona č.244/1992Sb. v souladu se „strategie
environmental assessment“, 2003
Mapa „Limity Využití Území“ zadaní ÚP VÚC
Posuzení vlívů koncepce na životní prostředí dle § 14 zákona č. 244/1992 Sb
Region Ústí
Krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku Ústeckého kraje, 2004
Polská republika
Celé teritorium
II. Státné ekologické politiki Polské republiky, 2002-2010
[II Polityki Ekologicznej Państwa na lata 2002-2010]
Ekofyziografická studie vojvodství, 2005
[Opracowanie ekofizjograficzne dla województwa dolnośląskiego, 2005]
Vojvodství Dolní
Slezsko
Územní plán vojvodství – Prognóza vlivů na životní prostředí, 2002
[Plan zagozpodarowanie przestrzennego województwa dolnośląskiego – Prognoza
oddziaływania na środowisko, 2002]
Program ochrany životního prostředí vojvodství 2003-2010
[Program ochrona środowiska dla Woj. Lubuskiego na lata 2003-2010]
Vojvodství Lubušské
Prognóza vlivů územního plánu vojvodství na životní prostředí, 2002
[Prognoza skutków wpływu ustaleć planu zagospodarowania przestrzennego
województwa lubuskiego na środowiska, 2002]
7 Přeshraniční vlivy
Určité zájmy ochrany mají z hlediska možných přeshraničních vlivů zvláštní vztah, jiné – jako například
předmět ochrany půda – menší.
V případě předmětu ochrany voda je nutno sledovat přeshraniční zvodně a povodí vodních toků,
případně i přeshraniční stojaté vody. Negativní vlivy na kvalitu vody a strukturu vod (například v důsledku
průmyslových zón, povrchových dolů, regulace vodních toků) mohou mít přeshraniční charakter.
V případě protipovodňové ochrany se jedná o přeshraniční ochranu retenčních prostorů v rámci povodí.
Povodně mohou mimo jiné poškodit kulturní a věcné statky v sousední zemi v případě, kdy tato leží na
dolním toku a kdy protipovodňová opatření (v Sasku „preventivní protipovodňová ochrana“ a „technická
protipovodňová ochrana“) nejsou dostatečně mezi sousedními státy odsouhlasena a koordinována.
Na úrovni regionálního plánování je v přeshraničním kontextu pro předmět ochrany klima / ovzduší
relevantní především ochrana sídelního klimatu. Snížení vzniku studeného vzduchu nebo zablokování
výměny čerstvého vzduchu může mít vliv na sídla v sousední zemi. V této souvislosti je třeba sledovat
především důsledky množení lesa či jeho mýcení. Šíření látkových emisí z průmyslu a dopravy v ovzduší
25
Shrnutí
Část A, Kap. 7: Přeshraniční vlivy
lze zpravidla lépe sledovat na nižší úrovni, tedy v rámci projektové EIA, neboť zde jsou k dispozici
přesnější informace o druhu a míře stavebního využití a jaké vlivy to vyvolá.
Vlivy dopravních záměrů lze srovnatelně lépe sledovat na úrovni regionálního plánu. Vlastní vymezení
regionálního plánování je nicméně ve Svobodném státě Sasko řídkým jevem. Většinou se jedná o
převzetí z Odborného rozvojového plánu doprava, který je zpracováván Ministerstvem pro hospodářství a
práci a pro který je na úrovni regionálního plánu pouze malý tvůrčí prostor. Ovzduší a sídelní klima úzce
souvisí s předmětem ochrany člověk, který může být dotčen kromě přeshraničních imisí škodlivin i
imisemi hluku (například v případě dopravních záměrů, těžby surovin).
V případě předmětu ochrany fauna, flora a biodiverzita mají mimořádný význam existující a plánované
chráněné oblasti. Přeshraniční vlivy mohou negativně ovlivňovat sousední chráněné oblasti, především
tehdy, pokud existují souvislosti s předmětem ochrany Voda (například chráněné lužní lesy atd.). Při
hodnocení předpokládaných vlivů je nutno zohlednit účel ochrany, případně cíle zachování. Zohlednit je
nutno rovněž velkoplošné životní prostory chráněných druhů (například netopýrů).
V případě předmětu ochrany krajina mohou být dotčeny společné rekreační prostory (například
plánovaný Přírodní park Žitavské hory). Zvláštní pozornost by měla být věnována na možné vizuální vlivy
například větrných elektráren na sousední chráněné krajinné oblasti. Rovněž velká, neporušená volná
krajina se často, především na česko – německé hranici, rozprostírá přes státní hranici. Rozdělní
takovýchto území může negativně ovlivnit rekreační funkci těchto území i pro sousedy.
Tabulka 4:
Předmět
ochrany
Půda
Podzemní
voda
Povrchové
vody
Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou
Zájem ochrany
Indikátor stavu
Faktor účinku
Biotické funkce
životního prostoru
Specifické lokality
(extrémně vlhké nebo suché)
Ochrana před imisemi
škodlivin
Ochranný potenciál nadloží
podzemní vody hodnocen dle
vzdálenosti hladiny podzemní vody
od hrany povrchu v m a užitné
polní vodní kapacity
Imise škodlivin
Střední vzdálenost hladiny
podzemní vody od hrany povrchu
< 20 dm předevšímv biotopech,
závislých na podzemní vodě
Změna stavu
podzemní vody
Vzdálenost hladiny
podzemní vody od
hrany povrchu
Území ochrany pitné
vody a léčivých
pramenů
Zóny ochrany I, II a III
Retenční prostory
Záplavové oblasti stolené vody a
mapované zátopové oblasti
Změna stavu
podzemní vody
Pokles v důsledku čerpání
především ve směru
proudění podzemní vody
Především ve směru větru,
směr proudění podzemní
vody
přes zvodeň
Změna stavu
podzemní vody
Imise škodlivin
Změna stavu
podzemní vody
Imise škodlivin
Kvalita vody
Třídy jakosti vody dle
saprobiotického indexu (I - IV)
Imise škodlivin
Průchodnost
Příčné stavby
Zástavba,
zastavění
26
Zóna účinku, poznámky k
rozšíření
ZvodeňPokles v důsledku
čerpání především ve
směru proudění podzemní
vody
Především ve směru větru
a ve zvodni ve směru
proudění podzemí vody
Povodní vodního toku
Imise především z vodotečí
a podzemní vody
Životní prostory například
přeshraniční vodní toky
Tabulka 4:
Shrnutí
Část A, Kap. 7: Přeshraniční vlivy
Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou
Předmět
ochrany
Zájem ochrany
Chráněné a vzácné
druhy
Biokoridory
Fauna, flora,
biodiversita
Existující a plánované
chráněné oblasti
Indikátor stavu
Faktor účinku
Červený seznam Německo / Sasko
Rozdělení
Směrnice FFH (Příloha II)
Imise hluku
Směrnice SPA (Příloha I)
Imise škodlivin
Osy systémů územní ekologické
stability s přeshraničním /
zemským / regionálním významem
Rozdělení
Chráněná přírodní oblast
Rozdělení
Biosférická rezervace
Imise hluku
Národní park
Imise škodlivin
Rozdělení
Natura 2000
Území FFH a SPA
Imise hluku
Imise škodlivin
Zóna účinku, poznámky k
rozšíření
například přeshraniční
vodní toky, koridory
Přeshraniční životní
prostory
především ve směru větru
prostory
Les pro ochranu klimatu
Zalesněné plochy
Lesy v okolí větších měst a
aglomerací
Změny využití
(mýcení)
V závislosti na sklonu
terénu a směru větru
Lesy ve svahových a hřebenových
lokalitách horských oblastí
Klima,
ovzduší
Oblasti volné krajiny
Zátěž škodlivinami
Plochy volné krajiny, vyžadující
sanaci z klimatologického hlediska
Využití
Trasy pohybu čerstvého a
studeného větru
Imise škodlivin
Bariéry
100 - 500 m
Oblasti bydlení
Les pro imisní ochranu
Imise škodlivin
Člověk
Hluková zátěž
Se vztahem k osídlení
v závislosti na sklonu
terénu
Oblasti bydlení
Imise hluku
Protihlukový les
především po svahu a ve
směru větru
Zpravidla 100 - 500 m
Spolková silnice 1.500 m
Dálnice 3.000 m
Obraz krajiny
Jedinečný krajinný obraz
Vizuální vlivy
změn životního
prostředí
Reliéf, pohledové vztahy a
překážky ve výhledu
Imise hluku
Krajina
Chráněné oblasti pro
rekreaci
Rozlehlá neporušená
volná krajina
Kulturní a
Stavební prvky krajiny
věcné statky
Imise škodlivin
Vedení elektrické energie
2.000 m
Chráněná krajinná oblast
Vizuální vlivy
změn životního
prostředí
Dálnice 3.000 m
Rozlehlá neporušená volná krajina
> 40 km²
Rozdělení
Katastr památkové chráněných
stavebních objektů
Změna stavu
podzemní vody
Historické sídlení útvary
Záplavy
Oblasti s vysokým potenciálem
poškození (například průmyslové a
sídelní plochy v zátopových
oblastech)
Imise škodlivin
Přírodní park
27
Vizuální vlivy
změn životního
prostředí
-
Povodní vodních toků
Směr větru
Pohledové osy
Shrnutí
Část A, Kap. 8: Metodika zkoumání
8 Metodika zkoumání
V rámci regionálního plánování je nutno zkoumat na základě jejich funkce, stupně konkretizace a územní
platnosti především alternativy konceptu, případně struktur a alternativy jednotlivých lokalit. Tak jako na
žádné jiné plánovací úrovni je zde možno srovnávacím způsobem hodnotit a volit mezi konkrétními,
relativně přesně vymezenými alternativními lokalitami v rámci poměrně velkého území. Z těchto důvodů je
právě regionální úroveň velmi dobře vhodná pro zkoumání výskytu kumulativních vlivů a případně jim
zamezit. Koncepční případně strukturální alternativy regionálního plánování se vztahují na jednu
plánovací kategorii (například větrná energie) a zpravidla neobsahují zásadně rozdílné systémové
alternativy – jako například v oblasti likvidace odpadů spalování či skládkování – ale mnohem více
porovnání různých, zčásti podobných modelů územního rozvoje a využití území. Při porovnávání
jednotlivých lokalit jsou hodnoceny jednotlivé lokality z hlediska jejich vhodnosti pro plánované využití.
Rozsah zkoumání jednotlivých plánovacích kategorií koncepčních / strukturálních alternativ nebo
jednotlivých alternativ lokalit je rozdílný a závisí na kategorii plánu.
Oproti zkoumání alternativ nebyla pro zkoumání kumulativních vlivů (Příloha I písm. F Směrnice SEA)
na regionální úrovni v Sasku etablována žádná metodika. V Česku již existují zkušenosti z „Komplexního
popisu předpokládaných vlivů na životní prostředí“, dle něhož v rámci komplexního hodnotícího postupu
je možno hodnotit i kumulativní vlivy (Příloha 3 část C III starého zákona o zkoumání vlivu na životní
prostředí č. 244/1992). Za tímto zkoumání kumulativních vlivů byly rozlišovány
a) územně omezené, kumulativní vlivy vícero jednotlivých zátěží na předmět ochrany (například na půdu
či podzemní vodu) a
b) kumulativní vlivy všech jednotlivých zátěží v celém území plánovacího regionu na cíl ochrany
(například na úrodnost půdy nebo míru vytváření podzemní vody).
Definitivní celkové hodnocení územního plánu velkého územního celku (regionálního plánu) může
ukázat a bilancovat celkové trendy ve směru, zda jsou jejich vlivy na životní prostředí celkově pozitivní,
neutrální či negativní. Přitom lze použít dva metodické stavební kameny: a) porovnání vývoje životního
prostředí v regionu s a bez nového regionálního plánu dle prognózy statutu quo a b) sledování
kumulativních vlivů a c) porovnání pozitivních a negativních vlivů regionálního plánu celkově
(bilancování). Lze například kvantifikovat, jaká absolutní plocha nebo které plochy v regionu jsou
postiženy novým zpevněním nebo množením lesa.
Na závěr je nutno zdůraznit, že ve všech třech zemích Česku, Polsku a Německu existuje v oblasti metod
volnost. Metodické pokyny k SEA stanovují pouze rámec případně možné metody. Specifický je český
systém, kde je v rámci zajištění kvality zkoumání vlivu na životní prostředí zajišťováno externími
odborníky a vliv úřadů na použitou metodiku tak je nízký.
28
Shrnutí
Část A, Kap. 9: Monitoring
9 Monitoring
Monitoring významných vlivů plánů a programů je upraven článkem 10 směrnice SEA. Cílem však je
včasné rozeznání nepředpokládaných, negativních vlivů pro možnost realizace odpovídajících opatření.
V rámci projektu, podpořeného z programu INTERREG III A, bylo nutno vyvinout obsahy, metody a
postupy pro monitoring vlivů regionálních plánů na životní prostředí – především pro přeshraniční
monitoring.
V Sasku je pro sběr dat z oblasti životního prostředí kompetentní Zemský úřad pro životní prostředí a
geologii (Landesamt für Umwelt und Geologie) (monitoring životního prostředí dle § 12 Spolkového
21
zákona o ochraně přírody – BNatSchG) . Poskytuje vhodná data z oblasti životního prostředí ve velkém
rozsahu v různých formátech GIS. Kromě toho jsou digitální ortofotografie, poskytované Zemským
zeměměřičským úřadem (Landesvermessungsamt) díky jejich vysokému rozlišení velmi dobře vhodné
k rozeznání vlivů na životní prostředí a hodnotit je v rámci prvního odhadu. Regionální plánovací sdružení
má za úkol, dohlížet na realizaci regionálního plánu včetně jeho vlivů na životní prostředí.
Možné intervaly monitoringu se v podstatě řídí dle intervalů sběru a aktualizací daných dat z oblasti
životního prostředí, jelikož pro monitoring mají být v souladu se směrnicí SEA využívána především
existující data. Výlučné navázání monitorovacích intervalů na aktualizace nebo nové pořizování
regionálního plánu nevede v Sasku k cíli, neboť období mezi pořizováním dvou plánů činí zpravidla 10 let.
Tím by nebylo zajištěno včasné rozeznání negativních vlivů.
V Česku je možno monitoring SEA dobře integrovat do monitoringu územního plánování. Dle nového
stavebního zákona je nutno každé dva roky dokumentovat v monitorovací zprávě, zda se základy pro
regionální plánování nezměnily. Na základě stanovisek dotčených orgánů pak regionální shromáždění
schválí v daném případě změnu plánu. V Polsku je nutno předkládat Sejmiku (zastupitelstvo vojvodství)
každé čtyři roky periodickou zprávu o obhospodařování území, kterou je v rámci SEA možno rovněž
využít. Oproti tomu není v Sasku zpracování monitorovací zprávy zákonem předepsáno. To by však bylo
výhodou, neboť na tomto základě by bylo možno v daném případě schválit opatření vedoucí k nápravě
například v rámci změny plánu a opatření pro zlepšení kvality dalšího postupu zpracování regionálního
plánu, případně příští SEA.
Pro monitoring přeshraničních vlivů je ze strany projektu, podpořeného z programu INTERREG III A,
navrhována spolupráce orgánů ochrany životního prostředí dotčené sousední země. Kompetence za
monitoring zůstává na pořizovateli regionálního plánování v „regionu původu“, který je v daném případě
sousední zemí prostřednictvím nejvyššího orgánu pro otázky životního prostředí informován o
nepředpokládaných přeshraničních vlivech na životní prostředí.
21
Zákon o ochraně přírody a péče o krajinu (Spolkový zákon o ochraně přírody – BNatSchG) ze dne 25. března 2002 (Spolková
sbírka zákonů I STR. 1193), naposledy změněn čl. 40 G v. 21.6.2005 I 1818 (Gesetz über Naturschutz und Landschaftspflege
(Bundesnaturschutzgesetz – BNatSchG) vom 25. März 2002, BGBl. I S. 1193, zuletzt geändert durch Art. 40 G v. 21.6.2005 I
1818)
29
Shrnutí
Část A, Kap. 9: Monitoring
Regionální plánovací sdružení
(běžný evidence území, správa sledování)
Okres
dolní orgány životního prostředí
(běžný sledovaní životního
prostředí)
veřejnost
Vládní okresní uřad
vyšší orgán životního prostředí
(sledovaní životního prostředí)
vyšší orgán územního
plánovaní / územního řízení
(Evidence územního
plánovaní)
Zemský úřad pro životní
prostředí a geologi (LfUG)
horní odborný orgán životního
prostředí
sousedný státi
životního prostředí a
zemědělství (SMUL)
Saské státní ministerstvo vnitra (SMI)
nejvyšší orgán územního
(Sprava státního rozvoje)
nejvyšší orgán životního prostředí
Orgány prostorového uspořádání v Sasku
Orgány pro otázky životního prostředí v Sasku
Informace o realizaci plánu
Informace o nepředpokládaných vlivech na životní prostředí
Zpřístupnění výsledků z monitoringu
Obraz 3:
Návrh monitoringu SEA pro regionální plán ve Svobodném státě Sasko
30
Shrnutí
Část A, Kap. 10: Shrnutí
10 Shrnutí
V rámci projektu se ukázalo, že SEA podléhá ve třech sousedních zemích rozdílným rámcovým
podmínkám a interregionální kooperace v obou směrech je v případě SEA přeshraničně možná pouze
v omezené míře. To je způsobeno například rozdíly v kompetencích partnerských úřadů. Regionální
plánovací sdružení v Sasku tak zpracovávají ekologickou zprávu sami. Regionální plánovací sdružení
přejímá zvažování stanovisek veřejnosti jak k návrhu plánu, tak i ekologické zprávě a rozhodne pak samo
o vlivu plánu na životní prostředí. Rovněž realizace přeshraničního procesu SEA náleží regionálnímu
plánovacímu sdružení jako nositeli plánování. Kromě toho zpracovává odbornou část ochrany přírody a
péče o krajinu, jejíž cíle jsou přílohou územního plánu velkého územního celku (regionálního plánu), která
přejímá funkci rámcového krajinného plánu. Orgány regionálního plánování se prakticky hodnotí sami.
Odpovídající je zájem o metody a postupy SEA mezi nositeli plánování v Sasku a Německu.
V Česku je nositelem plánování regionální úřad a jako takový zodpovídá za bezproblémový průběh
procesu. Zpracováním ekologické zprávy je nutno pověřit nezávislého experta. Regionální úřad zveřejní
návrh plánu a ekologické zprávy, informuje veřejnost a provádí projednání návrhu a ekologické zprávy s
veřejností. Jaké metody jsou pro zpracování ekologické zprávy použity, zůstává na rozhodnutí
nezávislého experta. Odborný dohled náleží orgánům SEA na Ministerstvu životního prostředí jako
nositeli procesu SEA. Ministerstvo životního prostředí stanoví rámec zkoumání a zpracuje na základě
ekologické zprávy rozhodnutí o vlivu návrhu územního plánu velkého územního celku na životní prostředí.
Ministerstvo životního prostředí může v daném případě požadovat změny v plánu tak, aby byla zajištěna
jeho ekologičnost. Rovněž pro realizaci přeshraniční SEA je kompetentní Ministerstvo životního prostředí
(ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí). Vliv regionální úřadu je tak omezen především na řádnou
realizaci procesu pořizování regionálního plánu.
Kompetence v oblasti SEA pro regionálního plánování jsou na regionální úrovni v Polsku (úřad maršála)
podobně nízké, jako v Česku. Kompetence za proces SEA spočívá rovněž na státních orgánech (úřad
vojvody, ministerstvo životního prostředí), které rovněž zodpovídají za přeshraniční proces. Systém
akreditovaných expertů, srovnatelný se systémem v Česku, neexistuje. Z diskusí v obou národních
státech a z poskytnutých praktických příkladů vyplynula řada podnětů. Z hlediska rozdílného rozdělení
kompetencí v Česku, Sasku a Polsku však vznikla otázka, v jakém rozsahu je přeshraniční spolupráce na
regionální úrovni v oblasti SEA vůbec prakticky možná.
Největší možnosti přeshraniční spolupráce mezi sousedními regiony spočívají dle našeho názoru v
(dobrovolné) účasti na scopingu – společnému stanovení/odsouhlasení přeshraničního rámce zkoumání/
potřeby zkoumání, v rámci přeshraniční výměny dat a společného stanovení zamezujících,
minimalizačních či vyrovnávacích opatření. Začátek byl učiněn v rámci projektu, podpořeného z programu
INTERREG III A. Regionální plánovací sdružení obdrželo od orgánů životního prostředí sousedních
regionů v rámci scopingu relevantní dokumenty pro ochranu přírody a krajiny. Recipročně by po
dokončení měla být poskytnuta odborná část ochrany přírody a péče o krajinu a příloha k územnímu
plánu velkého územního celku (regionálního plánu), tvořená Rámcovým krajinným plánem po jeho
dokončení. Kromě toho se doporučuje zpracovat i v Sasku na počátku pořizování regionálního plánu
„limity využití území", tak, jako tomu je v Česku ve fázi „zadání". Včasné odsouhlasení rámce zkoumání
s českými a polskými kooperačními partnery v rámci scopingu je možno označit za úspěšné. V rámci
těchto jednání byly předloženy hodnotné návrhy. Smysluplná by mohla být rovněž přeshraniční výměna
informací mezi sousedními regiony o výsledcích monitoringu.
Transnárodní účast orgánů a veřejnosti s sebou na druhou stranu nese rovněž vícenáklady. Právě na
abstraktní úrovni regionálního plánování je pro orgány obtížené (alespoň v Sasku), mobilizovat vlastní
veřejnost. Větší účast veřejnosti bude odpovídat očekáváním s tím spojeným pouze v případě, pokud
budou účastníci i v přiměřené míře informováni. To v transnárodním rámci předpokládá vícejazyčnost.
Stále vyšší význam bude v této souvislosti mít internet. V Česku a Polsku je použití internetu pro účast
veřejnosti ve smyslu lepšího přístupu k informacím o životním prostředí přímo předepsáno zákonem.
Především internetovou transparentnost české správy je nutno vyzdvihnout jako příkladnou.
31
Praktická část
32
Část B: Praktická část
ČÁST B
Praktická část
PRAKTICKÁ ČÁST
33
Část B: Praktická část
Praktická část
Část B, Kap. 2: Podklady
1 Funkce praktické části
Tato praktická část popisuje hlavní obsah SEA pro regionální plánování tak, jak byl zpracován v rámci
projektu INTERREG III A „Strategické zkoumání vlivu na životní prostředí (SEA) pro regionální plánování
– Vývoj transnárodní koncepce zkoumání a postupu pro Česko, Sasko a Polsko“. Účelem této části je
umožnit snadnou orientaci v důležitých tématech rozsáhlých výsledků projektu. Orientuje se dle struktury
závěrečné zprávy k projektu. Odkazy na odpovídající části závěrečné zprávy jsou textu umístěny na
vhodných místech.
2 Podklady
2.1 SEA z hlediska mezinárodních a národních legislativních norem
Směrnice SEA souvisí s celou řadou dalších mezinárodních dohod jako jsou Dohoda z Espoo, Konvence
z Aarhus22 a Protokol SEA. Požadavky na přeshraniční účast orgánů a veřejnosti, dohodnuté v těchto
dokumentech, byly v rámci projektu, podpořeného z programu INTERREG III A, použity jako měřítko pro
aplikaci Směrnice SEA i když například třetí pilíř, Konvence Aarhus („Přistup k soudům“) dosud není
realizován a Protokol SEA dosud nevstoupil v platnost. V legislativě Česka, Německa a Polska je nutno
respektovat mezinárodní právo.
Tabulka 5 podává chronologický přehled o národních a mezinárodních legislativních normách z oblasti
životního prostředí a územního plánování, které jsou z hlediska realizace Směrnice SEA v Česku, Sasku
a Polsku významné.
Tabulka 5:
Od EIA k SEA: národní a mezinárodní legislativní normy z oblasti životního prostředí a územního
plánování
Úroveň
(UN, EU, stát,
spolková země)
V
platno
stiod
Legislativní normy
(výběr)
Účel
(ve vztahu na hodnocení vlivů na
životní prostředí)
1985
Směrnice EIA č. (EHS) 85/337
EIA v případě určitých veřejných a
privátních projektů
D
1990
Zákon o hodnocení vlivů na životní prostředí
Realizace Směrnice EIA
CZ
1992
Zákon č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů na
Zavedení „české EIA“ a „české SEA“.
PL
1995
Zákon ze dne 7. července 1994 o územním
23
plánování a obhospodařování prostoru
Plánování obhospodařování prostoru
včetně prognózy životního prostředí a tím
tedy „polské SEA“.
1997
Konvence Espoo
EIA v přeshraničním rámci
1998
Konvence Aarhus
Svobodný přístup k informacím (1. pilíř),
účast veřejnosti v rozhodovacím procesu
(2. pilíř), přístup k soudům v otázkách
životního prostředí (3. pilíř)
2001
Polská zákon o hodnocení vlivu na životní
24
prostředí
Zavedení „polské EIA“ a práva
svobodného přístupu k informacím
EU
UN
UN
PL
22
Svobodný přístup k informacím (1. pilíř), účast veřejnosti v rozhodovacím procesu (2. pilíř), přístup k soudům v otázkách
životního prostředí (3. pilíř)
23
Ustawa z 07.07.1994r. o planowaniu i zagospodarowaniu przestrzennym, Dz. U. nr. 89, poz. 415
24
Ustawa o dostępie do informacji o środowisku i jego ochronie oraz ocenach oddziaływania na środowisko, Dz. U. 2000, nr. 109,
poz. 1157
34
Tabulka 5:
Praktická část
Od EIA k SEA: národní a mezinárodní legislativní normy z oblasti životního prostředí a územního
plánování
Úroveň
(UN, EU, stát,
spolková země)
CZ
EU
V
platno
stiod
Účel
Legislativní normy
(ve vztahu na hodnocení vlivů na
životní prostředí)
(výběr)
2001
Zákon č, 100/2001 Sb ze dne 20. února 2001 o
hodnocení vlivů na životní prostředí a o změnách
některých souvisejících zákonů.
Realizace Směrnice EIA
2001
Směrnice SEA č. (ES) 2001/42
Realizace druhého pilíře Konv. Aarhus
Realizace Směrnice SEA, integrace
zákona o EIA, legislativní normy ke
svobodnému přístupu k informacím o
životním prostředí a k účasti veřejnosti
25
2001
Zákon o ochraně životního prostředí
EU
2003
Směrnice č. (ES) 2003/4 o informacích o
Realizace prvního pilíře Konvence Aarhus
EU
2003
Směrnice č. (ES) 2003/35 o účasti veřejnosti
Realizace druhého pilíře Konv. Aarhus
2003
Zákon o hodnocení vlivů na životní prostředí
ve Svobodném státě Sasko
Konkretizace Spolkového zákona o
hodnocení vlivů na životní prostředí na
úrovni spolkovézemě
D
2004
Zákon o informacích o životním prostředí
CZ
2004
Zákon č. 93/2004 Sb. ze dne 29. ledna 2004 o
změnách zákona č. 100/2001 Sb. o hodnocení
vlivů na životní prostředí
D
2004
Zákon o harmonizaci stavebního zákona
D
2005
Zákon o zavedení SEA a k realizaci Směrnice
28
č. (ES) 42/2001
Kompletní realizace Směrnice SEA na
úrovni Spolku
DPL
2006
Polsko - německá dohoda k realizaci hodnocení vlivu na životní prostředí v přeshraničním
29
rámci
Mezistátní dohoda Konkretizace hodnocení vlivů na životní prostředí v
přeshraničním rámci
2006
Zákon o svobodném přístupu k informacím o
30
životním prostředí pro Svobodný stát Sasko
Konkretizace Spolkového zákona o svobodném přístupu k informacím o životním
prostředí na úrovni spolkové země
-
Protokol SEA
Ustanovení k přeshraniční SEA
-
Zákon o zavedení SEA a o účasti veřejnosti
v záležitostech životního prostředí dle Směrnice
31
č. (ES) 2003/35 ve Svobodném státě Sasko
Konkretizace Spolkového zákona o SEA
na úrovni spolkové zeměa změna Zákona
o územním a zemském plánování
Svobodného státu Sasko
PL
Sas
ko
Sas
ko
UN
Sas
ko
26
27
Realizace Směrnice č. (ES) 2003/4
Kompletní realizace Směrnice SEA
Částečná realizace Směrnice SEA: ve
Spolkovém stavebním zákoně, Zákoně o
prostorovém uspořádání a v Zákoně o EIA
25
Ustawa z dnia 27.04.2001r. Prawo ochrony środowiska, Dz. U. Nr. 62, Poz. 627 z późn. zm.
26
Zákon o informacích o životním prostředí ze dne 22. prosince 2004 (Spolková sbírka zákonů BGBl I. 2004, 3704)
27
Zákon o změnách stavebního zákona a jeho harmonizaci se směrnicemi Evropských společenství ze dne 24. června 2004
(Spolková sbírka zákonů BGBl. I, č. 31, STR. 1359)
28
Zákon o zavedení hodnocení vlivu koncepcí a programů a k realizaci Směrnice (ES) 2001/42 (Směrnice SEA) ze dne 29. června
2005 (Spolková sbírka zákonů BGBl. 2005, část I S. 1746).
29
Dohoda mezi vládami Spolkové republiky Německé a Polské republiky o realizaci dohody ze dne 25. února 1991 o EIA v
přeshraničním rámci ze dne 11. dubna 2006 v Neuhardenbergu
30
Zákon o přístupu k informacím o životním prostředí pro Svobodný stát Sasko ze dne 1. června 2006 (Saská sbírka zákonů
SächsGVBl. 2006 č. 7, STR. 146)
31
Návrh zákona o zavedení zkoumání vlivů určitých plánů a programů na životní prostředí a účast veřejnosti v záležitostech
životního prostředí dle (ES) Směrnice 2001/42 ve Svobodném státě Sasko, návrh zákona o novelizaci některých zákonů z června
2006.
35
Praktická část
2.2 Státosprávní uspořádání a správní struktury v Česku, Polsku a Sasku
Uspořádání státu a správní struktury se významně liší. Specifický je federální systém v Německu, z čehož
pro Svobodný stát Sasko vyplývají určité legislativní kompetence. Zatímco v Česku a Polsku může
existovat pouze jeden centrální zákon o územním plánování, vydává v Německu každá spolková země
vlastní zákon o územním plánování dané spolkové země. Rozdíly mezi spolkovými zeměmi se mohou do
budoucna ještě prohloubit, jelikož poslední změna základního zákona v rámci tak zvané „reformy
federálního uspořádání“ poskytuje možnost, se zcela odchýlit od spolkového zákona o územním
uspořádání.
Německo
Spolkova země
Bundesstaat
Spolkova země
Bundesland
Vládní okres
Regierungsbezirk
Regionální sdružení
plánování
Regionaler Planungsverband
Okres
Landkreis
Polsko
Česko
Národní stát
Państwo
Národní stát
Vojvodský uřad
Urząd wojewódzki
Maršálský uřad
Urząd marszałkowski
Kraj
Obec s rozšířenou
působnosti
Okres
Powiat
Obce s pověřeným
obecním úřadem
Obec
Gemeinde
Obec
Gmina
Obec
Příslušný orgán pro SEA pro regionální plánování
Obraz 4:
32
Porovnání uspořádání státu a správních struktur
Pro Českou republiku to znamená, že se v případě přeshraničních zájmů musí připravit na rozdílné
správní struktury a postupy v sousedních spolkových zemích Sasku a Bavorsku. Pro Polsko totéž platí ve
vztahu na sousední spolkové země Sasko, Braniborsko a Meklenbursko - Pomořansko.
32
Knippschild, Robert: Prezentace: Trvale udržitelné územní a ekologické plánování. Bilaterální fórum Euroregionu Stýrsko –
Severní Slovinsko. Přeshraniční kooperace v oblasti životního prostředí jako konkurenční faktor. Maribor. 01.06.2006. Str. 18
(nepublikovaný manuskript)
36
Praktická část
2.3 Systémy plánování a rámce pro integraci SEA do procesu regionálního
plánování v Česku, Sasku a Polsku
Oproti Česku a Polsku jsou v Německu zprávy o životním prostředí tradičně zpracovávány jako
nesamostatná část úředních správních postupů. To platí i pro Sasko, kde zodpovědnost za realizaci
procesu SEA včetně hodnocení výsledků tohoto procesu a nalezení rozhodnutí spočívá na pořizovateli
plánu. Ústřední orgány pro EIA a SEA v té formě, jako v Česku či Polsku, neexistují. Zpráva o životním
prostředí v Sasku tak nemá žádné materiálně – právní důsledky pro regionální plánování. Orgány a
veřejnost mohou napadnout z formálně – právních důvodů pouze chybné zvážení. Jinak je tomu v Česku
a Polsku, kde na státní úrovni vlastní orgány SEA / EIA mohou prostřednictvím rozhodnutí o vlivu na
životní prostředí mít materiální vliv na rozhodování pořizovatele plánu.
Tabulka 6:
Polská republika
Česká republika
plánování
obhospodařování
Zákon č, 183/2006 Sb.
Název plánovacího
dokumentu
Regionální plán
Plán obhospodařování území
vojvodství
Zásady územního rozvoje
Měřítko regionálního
plánu
1: 100.000
1: 150.000
1: 100.000
Závaznost ve vztahu
k podřízeným plánovacím
úrovním
Povinnost přizpůsobení
plánů obcí
v případě konfliktů s plány obcí
musí dojít k jednání o převzetí
obsahů plánu obhospodařování
území mezi maršálem vojvodstvím a představitelem obce /
starostou / prezidentem města
Povinnost přizpůsobení plánů
obcí
Zákon o SEA pro územní
plánování
plánování (v současné
době pozměňovací návrh,
Zákon o územním
plánován, Směrnice SEA
udává rámec)
Zákon o ochraně životního
prostředí Polské republiky
Zákon č, 100/2001 Sb,
o zkoumání vlivů na životní
prostředí ve znění zákona
č. 93/2004
Předmět
Příslušná legislativa
Hodnotící měřítko
ochrany přírody
Odborný posudek ochrany
přírody a péče o krajinu,
Krajinný rámcový plán
(žádný samostatný dokument)
obhospodařování
Ekofyziografická studie vojvodství
Program ochrany životního
prostředí vojvodství
37
o územním plánování a
stavebním řádu
(nový stavební zákon)
Koncepce ochrany přírody a
krajiny regionu
Limity využití území
Tabulka 6:
Praktická část
Polská republika
Česká republika
Pořizovatel regionálního
plánu
sdružení
Úřad maršála
Regionální úřad
Schvalovací orgán
regionálního plánování
vnitra
(odborný a právní dohled)
Příslušný ministr pro stavebnictví,
obhospodařování území a bytovou politiku (právní dohled)
Ministerstvo pro místní rozvoj
(odborný a právní dozor)
Zpracovat zprávy o
Každý, i pořizovatel plánu
sám
Každý, ne však pořizovatel plánu
Akreditovaná fyzická osoba
Orgán dohledu pro SEA
vnitra (právní dohled)
Vojvoda / zdravotní inspektor vojvodství (odborný a právní dozor)
(odborný a právní doholed)
Jako země původu >>
sdružení
(Ministerstvo životního prostředí
Polské republiky – pouze pro
spektrální plány)
České republiky
Jako dotčená země <<
sdružení (návrh zákona o
novelizaci některých
zákonů)33
Polské republiky
České republiky
Periodické vyhodnocení plánu
obhospodařování území
v intervalu 4 let (zpráva sejmiku
vojvodství a usnesení)
Monitorovací zpráva včetně
účasti orgánů v intervalu
maximálně 2 let (schválení
regionálním shromážděním)
Kdo zodpovídá?
Příslušný orgán pro
přeshraniční SEA
Monitoring realizace regionálního plánu
Existující povinnost
monitorovat realizaci
plánu
33
Průběžné sledování území
(není povinnost zpracovat
zprávu)
současné době kriticky. Diskusi o kompetencích lze najít v závěrečné zprávě projektu, část B, kapitola 3.1.
38
Praktická část
Kap. 3: Integrace SEA do procesu regionálního plánování
3 Integrace hodnocení vlivu na životní prostředí a průběh procesu v
regionálním plánování
Asymetrie v uspořádání státu a ve struktuře správy vede pravidelně k nejistotám v otázce kompetencí
v rámci přeshraničních procesů. Kromě toho se mohou vyskytnout problémy v případě, pokud má k
přeshraničnímu odsouhlasení dojít na základě národních legislativních norem mezi různými správními
úrovni.
Rozdílné systémy plánování mohou vést k rozdílné interpretaci předmětu a rámce hodnocení v SEA.
Rozdílná závaznost a obsahy plánu a podklady pro plánování mají vliv na metody hodnocení.
Jednotlivé rámce integrace SEA do procesu regionálního plánování poskytují náměty pro organizaci
transnárodní koncepce procesu. Především pro dohodnutí kompetencí a při stanovování lhůt pomůže
znalost jednotlivých národních legislativních úprav.
I když je základem rámce transnárodního procesu SEA v jednotlivých zemích jednotná Směrnice SEA,
vyskytují se v národních úpravách některé rozdíly. To se týká především kompetencí orgánů, okamžiku
přeshraniční účasti a způsobu účasti veřejnosti.
39
Tabulka 7:
Praktická část
Kap. 3: Integrace SEA do procesu regionálního plánování
Návrh integrace SEA do procesu regionálního plánování v Sasku
Kroky regionálního plánování
Kroky SEA
(dle Zákona o územním a zemském
plánování Svobodného státu Sasko)
(dle Zákona o prostorovém uspořádání,
Zákona o EIA ad.)
Usnesení o pořízení
Monitoring
Integrovaná účast orgánů a veřejnosti
v Sasku
(Regionální plánování a SEA)
(§ 12 SächsUIG)
Screening
Účast na zpracování plánu
(Koncept)
(§ 6 odst. 1 Zákona o územním a
zemském plánování Svobodného
státu Sasko (SächsLPlG))
(§ 7 odst. 5 věta 5-7 Zákona o prostorovém
uspořádání (ROG))
•
•
Výsledků monitoringu
Účast orgánů
•
Zaslání konceptu nositelům veřejných
zájmů včetně sousedního státu
•
Zaslání konceptu orgánům životního
prostředí, včetně návrhu rámce
zkoumání SEA pro zpracování
stanoviska (v daném případě i
příslušným orgánům sousední země).
Stanovení rámce zkoumání Scoping
Zpráva o životním prostředí
(§ 7 odst. 5 ROG)
Účast veřejnosti
•
Písemná informace a zaslání návrhu
spolu se zprávou o životním prostředí
orgánům, zastupujícím veřejný zájem
ke zpracování stanoviska včetně
sousední země
•
Veřejné oznámení a vyvěšení návrhu a
zprávy o životním prostředí za účelem
získání stanovisek veřejnosti (v daném
případně i v dotčeném státě).
•
V případě nutnosti realizace ústních
konzultací ( v daném případě rovněž
s dotčeným státem)
Účast jiného orgánu
Veřejné slyšení
(návrh plánu)
(§ 6 odst. 2, § 6 odst. 3, § 6 odst. 4
SächsLPlG)
(§ 7 odst. 6 ROG)
Účast veřejnosti
(§ 7 odst. 6 ROG)
Přeshraniční účast
(§ 7 odst. 6 ROG a § 14 j Zákona o EIA)
Nalezení rozhodnutí
Souhrnný komentář
(§ 7 odst. 2-4 SächsLPlG)
(§ 7 odst. 9 ROG a § 14 j, l Zákona o EIA)
Monitoring
(§ 7 odst. 10 ROG)
•
Veřejné oznámení rozhodnutí a veřejné
vyvěšení plánu, zprávy o životním
prostředí a souhrnného komentáře
•
V daném případě Zaslání plánu a
zprávy o životním prostředí včetně
souhrnného komentáře dotčenému
státu
4 Koncepce posuzování a postupu
4.1 Screening
Dle spolkové rámcové legislativy podléhají regionální plány dle Přílohy 3 Spolkového zákona o hodnocení
vlivu na životní prostředí „Plány a programy, podléhající SEA“ obecně hodnocení vlivů na životní
prostředí, takže screening zpravidla odpadá.. Výjimkou je dle rámcové spolkové legislativy pouze případ,
kdy se „regionální plán změní pouze nepatrně nebo … stanoví využití malých území na lokální úrovni
(§ 14 odst.1 Spolkového zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí). Plány, u nichž se předpokládají
významné vlivy na životní prostředí, však podléhají hodnocení vlivu na životní prostředí v každém případě
(§ 7 odst. 5 věta 5 a 6 Zákona o prostorovém uspořádání).
Do budoucna by v Sasku mělo být „hodnocení vlivů na životní prostředí v případně méně významných
změn plánů prostorového uspořádání prováděno pouze tehdy, pokud bude dle kritérií, uvedených v
40
Praktická část
Část B, Kap. 4: Koncepce posuzování a postupu
Příloze II Směrnice (ES) 2001/42 (Směrnice SEA) shledáno, že v případě těchto změn lze předpokládat
významné vlivy na životní prostředí" (čl. 2 č. 2 d) návrh zákona o novelizaci některých zákonů.
4.2 Scoping
Scoping slouží k prodiskutování a stanovení obsahu a ustanovení plánu, podléhajících hodnocení a
metod hodnocení s obsahově dotčenými orgány. Náleží mu tak „řídící a strukturovací funkce procesu
SEA a obsahů SEA“ (Jacoby 2000, str. 471).
Obsah scopingu
•
Rozsah a obsahová hloubka hodnocení vlivů na životní prostředí, kritérii jsou druh a závaznost a
vztah k území ustanovení regionálního plánu, ekologická data, která jsou k dispozici, relevantní
faktory účinku, přeshrančiní relevantnost možných vlivů na životní prostředí a vlivy, které je nutno
hodnotit na podřízené plánovací úrovni.
•
Vymezení rámce hodnocení, přičemž dosah vlivů na životní prostředí, překračující hranice regionu,
je nutno zohlednit
•
Potřebná a vhodná ekologická data, která jsou k dispozici
•
Metoda hodnocení a rozsah hodnocení alternativ a výběr indikátorů a hodnotících měřítek
•
Obsah a metodika závěrečného celkového hodnocení vlivů regionálního plánu na životní prostředí
•
Hrubé rozčlenění procesu hodnocení (obsahy a časový harmonogram) a další organizace procesu
scopingu
•
Další, dosud nezúčastnění aktéři.
4.3 Předměty hodnocení
Obsahy regionálního plánu, které je nutno hodnotit detailněji (ve vztahu k lokalitě)
Dle čl. 3 odst. 2 této Směrnice SEA je hodnocení vlivu na životní prostředí prováděno v případě všech
plánů, "... které stanovují rámec pro budoucí schválení projektů, uvedených v Přílohách I a II Směrnice
85/337/EHS nebo [...] u nichž z hlediska jejich předpokládaných účinků na území je takovéto hodnocení
dle čl. 6 a 7 Směrnice 92/43/EHS považováno za nutné.“ Tento odkaz na projekty, podléhající EIA nebo
hodnocení FFH-EIA ve smyslu Směrnice FFH je využíván i při definování rozsahu a stupně detailu
hodnocení vlivu na životní prostředí. Z důvodů omezení, stanovených čl. 3 odst. 2 Směrnice SEA je
hodnocení vlivů na životní prostředí realizováno především pro takové obsahy plánů, které vytvářejí
rámec pro odpovídající projekty, podléhající EIA a FFH-EIA.
Hlubší hodnocení vlivů na životní prostředí se předpokládá především pro taková ustanovení regionálního
plánu, která jsou věcně a prostorově dostatečně konkrétní a kromě toho vhodná k vytvoření rámce pro
projekty, podléhající hodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona o hodnocení vlivu na životní prostředí
a zákona o studii vlivu na životní prostředí ve Svobodném státě Sasko, případně které mohou mít za
34
důsledek FFH-EIA.
34
vgl. Ad-hoc-Arbeitskreis „PlanUVP“ (2003): Zweites und abschließendes Positionspapier zur Umweltprüfung von
Raumordnungsplänen. S. 141. In: Eberle und Jacoby (Hrsg.) (2003): Umweltprüfung für Regionalpläne. (Pracovní skupina
„PlánUVP“ (2003): Druhý a závěrečný poziční dokument k hodnocení vlivu plánů prostorového uspořádání na životní prostředí.
STR. 141. In: Eberle, Dieter und Jacoby, Christian (vyd.) (2003): Hodnocení vlivů na životní prostředí pro regionální plánování.)
41
Praktická část
4.3.1 Předměty ochrany
Základem hodnocení vlivů na životní prostředí pro regionální plánování jsou dle Směrnice SEA předměty
ochrany, uvedené ve Směrnici SEA V Příloze 1 a další předměty ochrany:
•
Člověk, Lidské zdraví
•
Fauna, Flora, Biodiverzita
•
Půda
•
Voda (podzemní voda)
•
Voda (povrchová voda)
•
Klima, ovzduší
•
Krajina
•
Hmotné / kulturní statky
a jejich interakce (viz § 2 odst. 1 Zákona o hodnocení vlivu na životní prostedí (UVPG)).
4.3.2 Konkretizace předmětů ochrany prostřednictvím zájmů ochrany
Pro účely hodnocení vlivů na životní prostředí je nutno konkretizovat, které významné aspekty,vlastnosti
či významy předmětů ochrany je nutno hodnotit. Roli přitom hrají různé funkce předmětů ochrany,
citlivost, zvláštnosti nebo předchozí zátěže. Jako zájmy ochrany jsou označovány mimo jiné plošné
předměty hodnocení, odvozené mimo jiné z předmětů ochrany, obsahů Krajinného programu, Odborné
části ochrany přírody a péče o krajinu, Zemského rozvojového plánu a ekologických cílů. Tabulka 8
představuje zájmy ochrany, které je nutno v rámci SEA Regionálního plánu Horní Lužice – Dolní Slezsko
zohlednit.
Tabulka 8:
Seznam předmětů ochrany v SEA pro regionální plánování
Označení
Zájem ochrany
Předmět ochrany člověk
Čl 1
Zátěž hlukem v sídelních oblastech
Čl 2
Zátěž škodlivinami v sídelních oblastech
Předmět ochrany flora, fauna, biodiverzita
FFB 1
Biotypy
FFB 2
Stav druhů z Červené knihy ohrožených druhů / vzácných druhů
FFB 3
Územní systémy ekologické stability
FFB 4
Existující a plánované chráněné oblasti
FFB 5
Existující a plánované oblasti FFH / SPA
Předmět ochrany půda
Pů 1
Přirozená úrodnost
Pů 2
Filtrační / retenční funkce
Pů 3
Biotické funkce životního prostoru
Pů 4
Náchylnost k erozi
Pů 5
Zátěž škodlivinami / reliktní zátěže
Pů 6
Nezpevněná plocha
42
Praktická část
Tabulka 8:
Seznam předmětů ochrany v SEA pro regionální plánování
Označení
Zájem ochrany
Předmět ochrany podzemní voda
Pod 1
Obnova zásob podzemní vody
Pod 2
Ochrana podzemních vod
Pod 3
Vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu
Pod 4
Území ochrany pitné vody a léčivých pramenů
Předmět ochrany povrchové vody
Pov 1
Kvalita struktury vodních toků
Pov 2
Retenční prostory vodotečí a niv
Pov 3
Kvalita vody
Pov 4
Průchodnost vodních toků
Předmět ochrany klima, ovzduší
KO 1
Bioklimatická charakteristika
KO 2
Existující a potenciální zátěžové klima
Předmět ochrany krajina
Kr 1
Krajinný obraz
Kr 2
Rekreační prostory v okolí střediskových obcí
Kr 3
Kr 4
Existující a plánované chráněné oblasti pro rekreaci
Předmět ochrany kultura, věcné statky
KVS 1
Stavební kulturní a věcné statky
KVS 2
Krajinné kulturní statky
4.3.3 Souhrnný popis zájmů ochrany
Pro lepší srozumitelnost jednotlivých kroků hodnocení byly pro každý zájem ochrany vytvořeny
standardizované formuláře, tak zvané „popisy“. Jejich cílem je oddělený popis informací k věcné a
hodnotové úrovni a poukázat tak na možné ztráty informací. Veškerý obsah, který je základem pro
hodnocení, by měl být zpřístupněn v co nejtransparentnější formě.
Následně zde jako příklad uvádíme popis pro zájem ochrany „Pů 2, Filtrační / retenční funkce“.
43
Tabulka 9:
Pů 2
Praktická část
Popis pro zájem ochrany „Pů 2, Filtrační / retenční funkce“
Předmět ochrany půda – Filtrační / retenční funkce
Definice zájmu ochrany
„Pojmem filtrační a retenční funkce škodlivých látek je označována schopnost půdy, oddělovat rozpuštěné
nebo suspendované látky od jejich přepravního prostředku. Tuto schopnost lze vyvozovat z mechanických
nebo fyzikálně – chemických filtračních vlastností“ (Saské státní ministerstvo životního prostředí a
zemědělství 2005, str. 21).
Ekologické cíle (legislativní a plánovací ustanovení)
Cíle kvality životního prostředí a ekologické akční cíle:
•
„Půdy a jejich filtrační funkce (filtrační funkce, retenční funkce, produkční funkce, funkce vývoje biotopů,
archivní funkce, funkce volných ploch) je nutno trvale udržitelným způsobem zajistit, podpořit její
přirozený vývoj a v případně nutnosti jej obnovit. Využívání půdy pro účely zpevňování, půdní práce a
násypy by proto mělo probíhat citlivým a šetřícím způsobem“ (Saské státní ministerstvo vnitra, Zemský
rozvojový plán, Zásada 4.4.1).
Indikátory
Indikátor stavu (stav životního prostředí):
•
Retenční stupně koncepční mapy půd se stupni hodnot 5 a 4, 3, 2 a 1 zjištěné na základě výměnné kapacity kationů KAKeff v cmolc/kg a kapacity vzduchu v mm v závislosti na
-
Mocnosti
-
Druhu půdy, způsob vzniku a stupeň stavu (v případě orných ploch), případně druhu půdy Stavu a
poměrům v oblasti vodního hospodářství (v případě zeleně).
Indikátory účinku (hodnocení vlivů na životní prostředí):
•
Využívání ploch půd se zvláštním, obecným a podřadným významem filtrační a retenční funkce v ha
•
Změny využívání ploch půd se zvláštním, obecným a podřadným významem filtrační a retenční funkce v
ha
•
Změny stavu podzemních vod půd se zvláštním, obecným a podřadným významem filtrační a retenční
funkce v ha
•
Imise škodlivin půd se zvláštním, obecným a podřadným významem retenční a regulační funkce v ha
*
Odpovídající zóny účinku pro jednotlivá ustanovení regionálního plánu viz Tabulka 15.
Souvislosti s ostatními předměty a zájmy ochrany
Zájem ochrany Půda 2 je tak úzce spojen s ekologickými cíli a indikátory stavu dalších předmětů / zájmů ochrany. To znamená, že významné vlivy na životní prostředí na jeden zájem ochrany potenciálně povedou k
přímým či nepřímým, negativním či pozitivním vlivům na jiný zájem ochrany. Z těchto důvodů by měl být
výskyt vlivů na životní prostředí, týkající se Půda2, v každém případě prozkoumán z hlediska možných vlivů
na následující předměty´ochrany:
Půda
Pů 1) Přirozená úrodnost
Pů 3) Biotické funkce životního prostoru
Pů 4) Náchylnost k erozi
Podzemní voda
Pod 2) Ochrana podzemních vod
Pod 3) Vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu
44
Tabulka 9:
Praktická část
Datové podklady
Koncepční mapa půd (BKkonz), M. 1: 25.000, vydáno 2002-2004, Zemský úřad pro životní prostředí a geologii,
odd. ochrany půd, Freiberg.
Disponibilita dat
Datový materiál je k dispozici celoplošně.
Hodnocení
Třídy hodnocení stavu životního prostředí:
ZV = Zvláštní význam, OV = obecný význam, PV = podřadný význam
Hodnocení stavu životního prostředí
Filtrační / retenční funkce je dle Nástroje pro hodnocení půd Saska (Saské státní ministerstvo životního
prostředí a zemědělství ) roztříděna do pěti tříd. Každé třídě odpovídá jeden retenční stupeň.
Třídy hodnocení stavu životního
prostředí
P-stupeň
Hodnocení BKkonz
5
velmi vysoký
4
vysoký
3
střed
2
nízký
1
velmi nízký
ZV
OV
PV
Hodnocení vlivů na životní prostředí
Intenzita konfliktů
Popis
Vliv faktorů, případně indikátorů účinku na jednotlivé plochy s
významem dle hodnocení stavu životního prostředí
(viz výše: ZV, OV, PV)
Nárokování
plochy
1 a. Vysoký konflikt
s restrikcemi
Změny využití
ploch
Změny stavu
podzemních vod
Imise škodlivin
V současné době není k dispozici legislativně závazný ekologický
standart.
1 b. Vysoký konflikt
bez restrikcí
ZV
–
–
ZV
2. Střední konflikt
OV
ZV
ZV, OV
OV
3. Nízký konflikt
PV
OV, PV
Pozitivní vlivy na
životní prostředí
PV
Uvolnění zpevněných ploch, změna stavu ploch (například změna
z území těžby surovin v oblast množení lesa),regulace stavu podzemních vod nebo sanace ploch s regulační / retenční schopností
vysokým, středním nebo nízkým významem s prokazatelnými vlivy
na regulační a retenční schopnosti půdy
45
Tabulka 9:
Praktická část
Zamezení či snížení, celkové zajištění a odstupňování
Návrhy k zamezení a snížení
negativních vlivů na životní
prostředí
Ustanovení regionálního plánu
pro zohlednění při celkovém
hodnocení regionálního plánu
s pozitivním účinkem
Odstupňování na nižší plánovací úroveň
Nepřímá ochrana regulační / retenční funkce půd prostřednictvím zamezení, snížení nárokování ploch, změn stavu podzemních vod a / nebo imisí škodlivin:
•
Nařízení o pitné vody (zamezení imisí škodlivin)
•
Redukce velikosti ploch nebo ploch zásahu prostřednictvím vymezení
regionálním plánováním
Celková plošná bilance za zohlednění potenciálně účinných obsahů regionálního plánu, které není nutno hlouběji hodnotit:
•
Potenciální oblast vzniku povodní Opatření ke snižování povrchového odtoku
Zohlednění uvolnění pozitivně účinných zpevněných ploch
Ostatní poznámky / literatura
SASKÉ STÁTNÍ MINISTERSTVO VNITRA SVOBODNÉHO STÁTU SASKU (2003): Zemský rozvojový plán (LEP) Sasko,
schválen státní vládou dne 16.12.2003 a zveřejněný dne 31.12.2004 v sbírce č. 19/2003)
SASKÉ STÁTNÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ (2005): Nástroj pro hodnocení půd Saska. Stav
10/2005
4.3.4 Relevance jednotlivých zájmů ochrany v rámci přeshraničního posuzování
Tabulka 10: Zájmy ochrany a indikátory s specifickou přeshraniční vazbou
Předmět
ochrany
Půda
Podzemní
voda
Zájem ochrany
Indikátor stavu
Faktor účinku
Biotické funkce
životního prostoru
Specifické lokality
(extrémně vlhké nebo suché)
Ochrana před imisemi
škodlivin
Ochranný potenciál nadloží
podzemní vody hodnocen dle
vzdálenosti hladiny podzemní vody
od hrany povrchu v m a užitné
polní vodní kapacity
Imise škodlivin
Střední vzdálenost hladiny
podzemní vody od hrany povrchu
< 20 dm předevšímv biotopech,
závislých na podzemní vodě
Změna stavu
podzemní vody
Vzdálenost hladiny
podzemní vody od
hrany povrchu
Území ochrany pitné
vody a léčivých
pramenů
Zóny ochrany I, II a III
Změna stavu
podzemní vody
Především ve směru větru,
směr proudění podzemní
vody
přes zvodeň
Změna stavu
podzemní vody
Imise škodlivin
46
Zóna účinku,
poznámky k rozšíření
ZvodeňPokles v důsledku
čerpání především ve
směru proudění podzemní
vody
Především ve směru větru
a ve zvodni ve směru
proudění podzemí vody
Praktická část
Předmět
ochrany
Zájem ochrany
Retenční prostory
Povrchové
vody
Indikátor stavu
Záplavové oblasti stolené vody a
mapované zátopové oblasti
Faktor účinku
Změna stavu
podzemní vody
Imise škodlivin
Kvalita vody
Třídy jakosti vody dle
saprobiotického indexu (I - IV)
Imise škodlivin
Průchodnost
Příčné stavby
Zástavba,
zastavění
Červený seznam Německo / Sasko
Rozdělení
Směrnice FFH (Příloha II)
Imise hluku
Směrnice SPA (Příloha I)
Imise škodlivin
Osy systémů územní ekologické
stability s přeshraničním /
zemským / regionálním významem
Rozdělení
Chráněná přírodní oblast
Rozdělení
Imise hluku
Národní park
Imise škodlivin
Území FFH a SPA
Imise hluku
Chráněné a vzácné
druhy
Biokoridory
Fauna, flora,
biodiversita
Existující a plánované
chráněné oblasti
Rozdělení
Natura 2000
Imise škodlivin
Zóna účinku,
Povodní vodního toku
Imise především z vodotečí
a podzemní vody
například přeshraniční
vodní toky, koridory
prostory
prostory
Les pro ochranu klimatu
Zalesněné plochy
Lesy v okolí větších měst a
aglomerací
Změny využití
(mýcení)
V závislosti na sklonu
terénu a směru větru
Lesy ve svahových a hřebenových
lokalitách horských oblastí
Klima,
ovzduší
Oblasti volné krajiny
Plochy volné krajiny, vyžadující
sanaci z klimatologického hlediska
Využití
Trasy pohybu čerstvého a
studeného větru
Imise škodlivin
Bariéry
100 - 500 m
Oblasti bydlení
Les pro imisní ochranu
Imise škodlivin
Člověk
Hluková zátěž
Se vztahem k osídlení
v závislosti na sklonu
terénu
Oblasti bydlení
Imise hluku
Protihlukový les
především po svahu a ve
směru větru
Zpravidla 100 - 500 m
Spolková silnice 1.500 m
Dálnice 3.000 m
Obraz krajiny
Jedinečný krajinný obraz
Vizuální vlivy
změn životního
prostředí
Reliéf, pohledové vztahy a
překážky ve výhledu
Imise hluku
Krajina
Chráněné oblasti pro
rekreaci
Rozlehlá neporušená
volná krajina
Imise škodlivin
Vedení elektrické energie
2.000 m
Chráněná krajinná oblast
Vizuální vlivy
změn životního
prostředí
Dálnice 3.000 m
> 40 km²
Rozdělení
Přírodní park
47
-
Praktická část
Předmět
ochrany
Zájem ochrany
Kulturní a
Stavební prvky krajiny
věcné statky
Indikátor stavu
Faktor účinku
Zóna účinku,
Katastr památkové chráněných
stavebních objektů
Změna stavu
podzemní vody
Historické sídlení útvary
Záplavy
Oblasti s vysokým potenciálem
poškození (například průmyslové a
sídelní plochy v zátopových
oblastech)
Imise škodlivin
Povodní vodních toků
Vizuální vlivy
změn životního
prostředí
Směr větru
Pohledové osy
4.4 Datové podklady
Ekologická data, která lze využít a která jsou pro hodnocení vlivů na životní prostředí využitelná, nejsou v
Sasku shromážděna na jednom místě, ale z důvodů rozdílných sektorálních územních kompetencí jsou
uložena na nejrůznějších orgánech a institucích. Data se odpovídajícím způsobem liší z hlediska
přesnosti detailu, měřítka, plošného pokrytí nebo analogového či digitálního zpracování. Pro hodnocení
vlivu Regionálního plánu Horní Lužice – Dolní Slezsko na životní prostředí byla využita data následujících
orgánů:
•
Saský zemský úřad pro životní prostředí a geologii (Landesamt für Umwelt und Geologie,
LfUG)
•
Odbory životního prostředí na vládních prezídiích (dříve Státní odborné úřady životního
prostředí)
•
Zemský zeměměřičský úřad Svobodného státu Sasko (Landesvermessungsamt des
Freistaates Sachsen)
•
Státní podniky Saské lesy
•
Zemský úřad pro památkové péče Sasko, Zemský úřad pro archeologie Sasko
•
Regionální plánovací pracoviště / sdružení, okresní úřady a obce.
Detailní seznam všech ekologických dat, použitých v rámci SEA pro regionální plánování v regionu Horní
Lužice – Dolní Slezsko je možno získat v závěrečné zprávě, Část C, Kap. 4.1.
Následující tabulka podává přehled všech dokumentů na regionální úrovni v Česku, Sasku a Polsku,
obsahující vícero datového materiálu, shrnutého v plánech.
48
Praktická část
Tabulka 11: Relevantní dokumenty s datovým materiálem pro SEA v Česku, Polsku a Sasku
Zemský rozvojový plán ve své funkci jako Krajinný program (2003)
[Landesentwicklungsplan in seiner Funktion als Landschaftsprogramm (2003)]
Celé teritorium
Region Horní Lužice –
Dolní Slezsko
Návrh odborné části ochrany přírody a péče o krajinu Krajinného programu Svobodného
státu Sasko (2003)
[Entwurf des Fachbeitrags des Naturschutzes und der Landschaftspflege zum Landschaftsprogramm des Freistaates Sachsen (2003)]
Regionální plán Horní Lužice – Dolní Slezsko ve své funkci jako Rámcový krajinný plán
(2002)
[Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien in seiner Funktion als Landschaftsrahmenplan
(2002)]
Návrh odborné části ochrany přírody a péče o krajinu a příloha k Rámcovému krajinnému
plánu pro region Horní Lužice – Dolní Slezsko (v současné době se zpracovává)
[Entwurf des Fachbeitrags des Naturschutzes und der Landschaftspflege zum Landschaftsrahmenplan der Region Oberlausitz-Niederschlesien (o. J., zurzeit in Erarbeitung)]
Česká republika
Státní politika životního prostředí České republiky
Celé teritorium
Kapitola Příroda a Krajina
Koncepce ochrany přirody a krajiny Libereckého kraje, 2004
Koncept snižování emisi a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji (KSEI), stav 2006
Region Liberec
Liberecký kraj - územní plán velkého územního celku – KONCEPT : Posouzení vlivů
koncepce na životní prostředí dle §14 zákona č.244/1992Sb. v souladu se „strategie
environmental assessment“, 2003
Posuzení vlívů koncepce na životní prostředí dle § 14 zákona č. 244/1992 Sb
Region Ústí
Krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku Ústeckého kraje, 2004
Polská republika
Celé teritorium
II. Státné ekologické politiki Polské republiky, 2002-2010
[II Polityki Ekologicznej Państwa na lata 2002-2010]
Ekofyziografická studie vojvodství, 2005
[Opracowanie ekofizjograficzne dla województwa dolnośląskiego, 2005]
Vojvodství Dolní
Slezsko
Územní plán vojvodství – Prognóza vlivů na životní prostředí, 2002
[Plan zagozpodarowanie przestrzennego województwa dolnośląskiego – Prognoza
oddziaływania na środowisko, 2002]
Program ochrany životního prostředí vojvodství 2003-2010
[Program ochrona środowiska dla Woj. Lubuskiego na lata 2003-2010]
Vojvodství Lubušské
Prognóza vlivů územního plánu vojvodství na životní prostředí, 2002
[Prognoza skutków wpływu ustaleć planu zagospodarowania przestrzennego
województwa lubuskiego na środowiska, 2002]
49
Praktická část
4.5 Prognóza a hodnocení
4.5.1 Faktory účinku a indikátory účinku
Pro zjištění potenciálních vlivů regionálního plánu na životní prostředí jsou používány faktory účinku.
Slouží identifikaci a dostatečně přesnému plošnému popisu očekávaných vlivů obsahů regionálního
plánu, které podléhají hodnocení na životní prostředí.
Jako faktory účinku byly identifikovány následující:
•
Využití plochy
•
Změny využití ploch
•
Rozdělení, bariéry
•
Změna stavu podzemní vody
•
Záplavy, Zátopy
•
Imise škodlivin
•
Imise hluku
•
Vizuálně účinné změny životního prostředí
•
Pozitivní vlivy na životní prostředí.
Z faktorů účinku jsou pro každý zájem ochrany odvozovány indikátory účinku Indikátory účinku popisují ve
vztahu k prostoru a lokalitě vlivy vymezení regionálního plánu na daný zájem ochrany. Překrytím
s hodnocením stavu zájmu ochrany je hodnocena kvalita vlivů.
4.5.2 Přiřazení faktorů účinku k obsahům regionálního plánu, které je nutno
hlouběji hodnotit
Pro identifikaci a popis vlivů na životní prostředí se používají matice. Za pomoci dvou matic (Tabulka 12
und Tabulka 13) dochází ke spojení relevantních vymezení obsahů regionálního plánu, které je nutno
hlouběji hodnotit se seznamem faktorů účinku a faktory účinku s dotčenými zájmy ochrany, případně
indikátory stavu. Každé ustanovení regionálního plánu bylo hodnoceno z hlediska možných významných
ekologických důsledků na jednotlivou plochu, případně v zóně účinku. Přitom se používá nejjednodušší
forma matice jako čistě binární identifikace účinku (významný účinek očekáván / významný účinek není
očekáván). Matice obsahují přímé i nepřímé vlivy na jednotlivou plochu a zónu účinku.
50
Praktická část
Pozitivní vlivy na životní prostředí
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Prioritní a vyhražené oblasti pro využití domácích surovin (Zemský
rozvojový plán C 7.2)
Vymezení ložisek hnědého uhlí v důlních oblastech Nochten a Reichwalde
jako prioritní oblast těžby hnědého uhlí (Zemský rozvojový plán C 7.3)
Imise hluku
Záplavy / Zátopy
x
x
Imise škodlivin
x
Využití plochy
Rozdělení / bariéry
x
x
Prioritní a vyhražené oblasti opatření technické protipovodňové ochrany
(Zemský rozvojový plán C 4.3.9)
Obsahy regionálního plánu,
které je nutno hodnotit detailněji
x
Faktor účinku
Tabulka 12: Přiřazení faktorů účinku k ustanovením regionálního plánu
Úkoly Zemského rozvojového plánu (obligatorní)
x
Prioritní a vyhražené oblasti rozšiřování lesa (Zemský rozvojový plán C 9.4)
Zajištění územních předpokladů pro budoucí využití hnědého uhlí (Zemský
x
Zajištění územních předpokladů pro budoucí využití větrné energie jako
definitivního plánování (Zemský rozvojový plán C 11.4)
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Prioritní a vyhražené oblasti zdrojů vody (Zemský rozvojový plán C 13.2)
x
x
x
Úkoly Zemského rozvojového plánu (opční)
Hlavní oblasti sídelního rozvoje (Zemský rozvojový plán G 5.1.1)
x
x
x
x
x
x
x
Zajištění ploch pro výstavbu průmyslových zón nadregionálního významu
(Zemský rozvojový plán G 6.1.4)
x
x
x
x
x
x
x
Zachování a rozvoj infrastruktury pro rozvoj turistiky v celostátně a
regionálně významných turistických oblastech, včetně dopravy (Zemský
x
x
x
x
x
x
x
Vymezování vodotečí a částí vod s možností rekreačního a sportovního
využití a ploch, u nichž k tomuto využití nemá dojít (Zemský r. plán G 8.13)
x
Zajištění dopravních cest, případně koridorů
x
x
Ustanovení k územnímu využití obnovitelných zdrojů energie (Zemský
rozvojový plán G 11.3)
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Dodatečný obsah Regionálního plánu Horní Lužice – Dolní Slezsko
Přeshraniční využití vzdušného prostoru Polska pro letecký provoz
Vodní rekreace po ukončení těžby surovin (obnovení využití)
x
Využití zbytkové jámy pro rozšíření skládky průmyslových odpadů
(obnovení využití)
x
x
Nová výstavba přistávacích ploch
Vedení elektrické energie (110kV nadzemní vedení)
51
x
x
x
x
x
x
x
Praktická část
4.5.3 Přiřazení indikátorů účinku k zájmům ochrany
Kultura,
Věcné
statky
Krajina
Klima,
Ovzduší
Povrchové
vody
Podzemní
voda
Půda
Flora, fauna,
biodiverzita
Člověk
Čl 1
Zátěž hlukem v sídelních oblastech
Čl 2
Zátěž škodlivinami v sídelních oblastech
Pozitivní vlivy na životní prostředí
Imise hluku
Imise škodlivin
Záplavy / Zátopy
Rozdělení / bariéry
Zájem ochrany
Využití plochy
Faktor účinku
Tabulka 13: Zájmy ochrany dotčené faktory účinku
x
x
FFB 1
Biotypy
x
x
x
x
FFB 2
Chráněné druhů
x
x
x
x
FFB 3
Územní systémy ekologické stability
x
x
x
FFB 4
Existující a plánované chráněné oblasti
x
x
x
FFB 5
Existující a plánované oblasti FFH / SPA
x
x
x
Pů 1
Přirozená úrodnost
x
x
x
Pů 2
Filtrační / retenční funkce
x
x
Pů 3
Biotické funkce životního prostoru
x
Pů 4
Náchylnost k erozi
Pů 5
Zátěž škodlivinami / reliktní zátěže
x
Pů 6
Nezpevněná plocha
x
Pod 1
Obnova zásob podzemní vody
x
x
Pod 2
Ochrana podzemních vod
x
x
Pod 3
Vzdálenost hladiny podzemní vody od hrany povrchu
x
x
x
Pod 4
Území ochrany pitné vody a léčivých pramenů
x
x
x
Pov 1
Kvalita struktury vodních toků
x
x
x
Pov 2
Retenční prostory vodotečí a niv
x
x
x
Pov 3
Kvalita vody
Pov 4
Průchodnost vodních toků
KO 1
Bioklimatická charakteristika
x
x
KO 2
Existující a potenciální zátěžové klima
x
x
Kr 1
Krajinný obraz
x
Kr 2
Rekreační prostory v okolí střediskových obcí
x
Kr 3
x
Kr 4
Existující a plánované chráněné oblasti pro rekreaci
x
KV 1
Stavební kulturní a věcné statky
x
KV 2
Krajinné kulturní statky
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
52
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
Praktická část
4.5.4 Spojení obsahů regionálního plánu se zájmy ochrany prostřednictvím faktorů účinku
Následující matice představuje kombinaci obou předchozích matic. Má poskytnout rychlý přehled o tom, které zájmy ochrany jsou určitými ustanoveními regionálního plánu případným dotčeny velmi významným vlivem. Matice je zde
obsažena ve zkrácené podobě, celá je publikována v závěrečná zprávě.
Tabulka 14: Přiřazení faktorů účinku k ustanovením regionálního plánu
Klima,
Ovzduší
KO 1
KO 2
Kr 1
Kr 2
Kr 3
Kr 4
KV 1
KV 2
Pov 3
rb, zpv
vp, zvp,
rb, poz
vp, zvp,
poz
vp, VW,
poz
vp, zvp,
rb, VW,
poz
vp, rb,
poz
vp, zvp,
rb, VW,
poz
vp, zz,
VW, poz
vp, zvp,
zpv, VW
vp, rb
vp, rb,
zpv
zpv, š
rb, zpv
vp, rb, š
vp, š
vp, VW
vp, rb,
š, h, VW
vp, rb
vp, rb,
š, h, VW
vp, š,
VW
vp, zpv,
š, VW
vp, rb
vp, rb,
zpv
zpv, š
rb, zpv
vp, rb, š
vp, š
vp, VW
vp, rb,
š, h, VW
vp, rb
vp, rb,
š, h, VW
vp, š,
VW
vp, zpv,
š, VW
rb, zpv
zvp, rb,
poz
zvp, poz VW, poz
zvp, rb,
VW, poz
rb, poz
zvp, rb,
zvp, zpv,
VW, poz
VW, poz
VW
zpv, š
rb, zpv
vp, rb, š
vp, š
vp, VW
vp, rb,
š, h, VW
vp, rb
vp, rb,
š, h, VW
zvp, poz
rb
vp, zvp,
rb, poz
vp, zvp,
poz
vp, VW
vp, zvp,
rb, h,
VW, poz
vp, rb,
poz
vp, zvp,
vp, VW,
rb, h,
poz
VW, poz
zpv, poz zpv, poz
zpv
poz
poz
poz
poz
poz
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
rb, zz
zvp, š
rb
vp, zvp,
rb, š
vp, zvp,
š
vp, VW
vp, zvp,
rb, š, h,
VW
vp, rb
vp, zvp,
vp, zz, š,
rb, š, h,
VW
VW
vp, zvp,
š, VW
vp, zvp,
š
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
rb, zz
zvp, š
rb
vp, zvp,
rb, š
vp, zvp,
š
vp, VW
vp, zvp,
rb, š, h,
VW
vp, rb
vp, zvp,
vp, zz, š,
rb, š, h,
VW
VW
vp, zvp,
š, VW
vp, zvp,
š
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
rb, zz
zvp, š
rb
vp, zvp,
rb, š
vp, zvp,
š
vp, VW
vp, zvp,
rb, š, h,
VW
vp, rb
vp, zvp,
vp, zz, š,
rb, š, h,
VW
VW
vp, zvp,
š, VW
-
zvp, poz zvp, poz zvp, poz zvp, poz zvp, poz
zvp, zz,
poz
zvp, poz
-
zvp, poz zvp, poz
poz
zvp, h,
poz
poz
vp, zvp,
š
vp
vp, zvp
vp, zvp,
š
vp, zvp,
zpv
vp, zvp,
zpv, š
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
zvp, zpv,
rb, zpv,
š
zz
rb
vp, zvp,
rb, š
vp, zvp,
š
vp, VW
vp, zvp,
rb, š, h,
VW
vp, rb
zvp
vp, zvp
vp
vp, zvp
vp, zvp
vp, zvp
vp, zvp
vp, zvp
vp, zvp
zvp
-
vp, zvp
vp, zvp
vp
vp, zvp
-
š
-
-
š
-
š
-
-
š
-
š
š
-
š, h
zvp, rb,
poz
zvp, rb,
zpv,
poz
zvp, zpv,
š, poz
rb, zpv
zvp, rb,
poz
zvp, š
Pů 6
Pov 2
Kultura,
Věcné statky
Krajina
vp, zvp,
zvp, zpv,
rb, zpv,
poz
zz, poz
Pů 5
Pov 1
Povrchové vody
Pod 4
Pod 3
Pod 2
Pod 1
Podzemní voda
Pů 4
Pů 3
Pů 2
Pů 1
FFB 5
FFB 4
FFB 3
FFB 1
Půda
Pov 4
Čl 2
Čl 1
Zájem ochrany
FFB 2
Flora, fauna, biodiverzita
Člověk
Faktor účinku: vp = využití (nárokování) plochy, zvp = změna využití plochy, rb = rozdělení, bariéry, zpv = změna stavu podzemní vody, zz = zátopa, zatopení
š = imise škodlivin, h = imise hluku, viz = vizuálně účinné změny životního prostředí, poz = pozitivní vlivy na životní prostředí
Úkoly Zemského rozvojového plánu (obligatorní)
Prioritní a vyhražené oblasti opatření technické protipovodňové ochrany
(Zemský rozvojový plán C 4.3.9)
-
-
vp, zvp,
rb, zpv,
poz
vp, zvp,
rb, zpv,
zz, poz
vp, zvp,
rb, poz
vp, zvp,
rb, zpv,
poz
vp, zvp,
rb, zpv,
poz
vp, zvp,
zpv, zz,
poz
vp, zvp, vp, zvp, zvp, zpv,
zpv, poz zpv, poz
poz
Prioritní a vyhražené oblasti pro využití domácích surovin (Zemský rozvojový
plán C 7.2)
h
š
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, rb
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, zpv,
š
vp, zpv,
š
vp, zpv,
š
Vymezení ložisek hnědého uhlí v důlních oblastech Nochten a Reichwalde
jako prioritní oblast těžby hnědého uhlí (Zemský rozvojový plán C 7.3)
h
š
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, rb
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, zpv,
š
vp, zpv,
š
vp, zpv,
š
Prioritní a vyhražené oblasti rozšiřování lesa (Zemský rozvojový plán C 9.4)
-
-
Zajištění územních předpokladů pro budoucí využití hnědého uhlí (Zemský
h
š
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, rb
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, rb,
zpv,
š, h
vp, zpv,
š
vp, zpv,
š
vp, zpv,
š
Zajištění územních předpokladů pro budoucí využití větrné energie jako
definitivního plánování (Zemský rozvojový plán C 11.4)
h
-
vp, zvp,
rb, h,
poz
vp, zvp,
rb, h,
poz
vp, zvp,
rb, poz
vp, zvp,
rb, h,
poz
vp, zvp,
rb, h,
poz
vp, zvp,
poz
vp, zvp,
poz
vp, zvp,
poz
Prioritní a vyhražené oblasti zdrojů vody (Zemský rozvojový plán C 13.2)
-
-
zpv, poz zpv, poz
Hlavní oblasti sídelního rozvoje (Zemský rozvojový plán G 5.1.1)
h
š
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
rb, zz, š,
h
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
zz, š
vp, zvp,
š
vp, zvp,
š
Zajištění ploch pro výstavbu průmyslových zón nadregionálního významu
(Zemský rozvojový plán G 6.1.4)
h
š
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
rb, zz, š,
h
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
zz, š
vp, zvp,
š
Zachování a rozvoj infrastruktury pro rozvoj turistiky v celostátně a regionálně
významných turistických oblastech, včetně dopravy (Zemský r. plán C 8.3)
h
š
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
rb, zz, š,
h
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
zz, š
vp, zvp,
š
Vymezování vodotečí a částí vod s možností rekreačního a sportovního
využití a ploch, u nichž k tomuto využití nemá dojít (Zemský r. plán G 8.13)
h
-
zvp, h,
poz
zvp, zz,
h, poz
zvp, poz
zvp, h,
poz
zvp, h,
poz
zvp, poz zvp, poz zvp, poz zvp, poz
Zajištění dopravních cest, případně koridorů
h
š
vp, zvp,
rb, zpv,
š, h
vp, zvp,
rb, zpv,
zz, š, h
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
rb, zpv,
š, h
vp, zvp,
rb, zpv,
š, h
vp, zvp,
zpv, zz,
š
vp, zvp,
zpv, š
vp, zvp,
zpv, š
Ustanovení k územnímu využití obnovitelných zdrojů energie (Zemský
rozvojový plán G 11.3)
-
-
vp, zvp
vp, zvp
vp, zvp
vp, zvp
vp, zvp
vp, zvp
vp, zvp
š, h
š, h
-
š, h
š, h
š
š
zvp, rb, zvp, rb,
zpv, poz zpv, poz
zvp, rb,
poz
poz
vp, zvp
vp
vp, zvp,
poz
vp, zvp,
poz
zpv
vp, š
vp
vp
vp, š
vp, zpv
vp, zpv,
š
zpv
vp, š
vp
vp
vp, š
vp, zpv
vp, zpv,
š
zvp
-
zpv
vp, š
vp
vp
vp, š
vp, zpv
vp, zpv,
š
vp, rb
vp, rb,
zpv
zvp, poz
vp, zvp
vp
vp, zvp
vp, zvp,
poz
vp, zvp,
poz
vp, zvp,
poz
vp, zvp,
rb, poz
vp, zvp,
rb, poz
-
-
poz
poz
zvp
vp, zvp,
š
vp
vp, zvp
vp, zvp,
š
vp, zvp
vp, zvp,
š
vp, zvp,
š
zvp
vp, zvp,
š
vp
vp, zvp
vp, zvp,
š
vp, zvp
vp, zvp,
š
zvp
vp, zvp,
š
vp
vp, zvp
vp, zvp,
š
vp, zvp
zvp
zvp, zpv
vp, zvp
š
zvp, rb, zvp, rb, zvp, zpv, zvp, zpv, zvp, zpv, zvp, zpv,
zpv, poz zpv, poz
poz
poz
poz
poz
zpv, poz zpv, poz zpv, poz zpv, poz zpv, poz zpv, poz
zvp, poz zvp, poz
vp, zvp, vp, zvp,
zpv, poz zpv, poz
zvp, zpv, zvp, zpv,
poz
poz
zpv, poz zpv, poz
vp, zvp,
rb, poz
zvp, rb,
poz
poz
zvp, rb, zvp, zpv,
zpv, poz
poz
poz
vp, š,
VW
poz
vp, zpv,
š, VW
vp, zvp,
VW
zpv
Úkoly Zemského rozvojového plánu (opční)
zvp, h,
poz
poz
zvp
vp, zvp,
vp, zz, š,
rb, š, h,
VW
VW
vp, zvp,
zpv, š,
VW
vp
vp, zvp
vp
vp, zvp
-
š, h
š
š
rb, poz
zvp, rb,
š, h,
VW, poz
š, VW,
poz
zvp, zpv,
š, VW
-
zvp,
š, h, VW
š, VW
zvp, zpv,
š, VW
vp, š,
VW
vp, zvp,
š, VW
VW
zvp, zpv,
VW
Dodatečný obsah Regionálního plánu Horní Lužice – Dolní Slezsko
Přeshraniční využití vzdušného prostoru Polska pro letecký provoz
h
š
Vodní rekreace po ukončení těžby surovin (obnovení využití)
h
š
zvp, rb, zvp, rb,
zpv,
zpv,
š, h, poz š, h, poz
zvp, rb,
poz
zvp, rb, zvp, rb,
zvp, zpv, zvp, zpv, zvp, zpv, zvp, zpv,
zpv,
zpv,
š, poz
š, poz
š, poz
poz
š, h, poz š, h, poz
zvp, š
-
zvp, poz
zvp, š
zvp, zpv, zvp, zpv,
poz
š, poz
Využití zbytkové jámy pro rozšíření skládky průmyslových odpadů (obnovení
využití)
h
š
zvp, zpv, zvp, zpv,
š, h
š, h
zvp
zvp, zpv, zvp, zpv, zvp, zpv, zvp, zpv, zvp, zpv,
zvp, zpv
š, h
š, h
š
š
š
zvp, š
-
zvp
zvp, š
zvp, zpv
zvp, zpv,
š
zvp
zvp, zpv
zvp, zpv,
š
zpv
zvp
zvp, š
VW
h
š
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
rb, š, h
vp, zvp,
š
vp, zvp,
š
vp
vp, zvp
vp, zvp,
š
vp, zvp
vp, zvp,
š
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
rb
zvp, š
rb
vp, zvp,
rb
vp, zvp,
š
vp, VW
Vedení elektrické energie (110kV nadzemní vedení)
-
-
zvp, rb,
zpv
zvp, rb,
zpv
zvp, rb
zvp, rb,
zpv
zvp, rb,
zpv
zvp, zpv zvp, zpv
zvp
-
zvp
zvp
zvp, zpv
zvp, zpv
zvp, rb
zvp, rb,
zpv
zvp, zpv
rb, zpv
zvp, rb
zvp
VW
vp, zvp,
š
vp, zvp,
š
zvp
zvp, zpv zvp, zpv
53
zvp, rb,
VW, poz š, h, VW,
poz
zvp,
š, h, VW
vp, zvp,
rb, š, h,
VW
zvp, rb,
VW
vp, rb
rb
vp, zvp,
rb, š, h,
VW
zvp, rb,
VW
Praktická část
4.5.5 Odvození indikátorů účinku z faktorů účinku
Indikátory účinku je možno využít kromě hodnocení vlivů jednotlivých ustanovení rovněž pro hodnocení
kumulativních vlivů, celkové hodnocení plánu a monitoring.
Výslovně je nutno poznamenat, že faktor účinku a indikátor účinku nejsou identické. Faktor účinku
představuje fyzicko – materiální veličinu, účinnou v „životním prostředí“, zatímco indikátor účinku popisuje
či měří účinek, vycházející z faktoru účinku. V případě podobné či stejné terminologie to nesmíme ztrácet
ze zřetele. Faktor účinku „Využití (nároky na )plochy“, například v případě předmětu ochrany Půda je
měřen prostřednictvím indikátoru účinku „Využívání půd v ha se specifickým, obecným nebo podřadným
významem přirozené úrodnosti“.
4.5.6 Stanovení zón účinku – rádius hodnocení
Kromě bezprostředně dotčené jednotlivé plochy jsou v rámci SEA sledovány i zóny účinku. Ty zpravidla
nepřekračují vzdálenost deseti kilometrů a udávají tak maximální dosah přeshraničního hodnocení.
Hodnocení překračující toto pásmo může být v některých jednotlivých případech nutné. Zóny účinku pro
ustanovení regionálního plánu s vlivy na předmět ochrany voda (například stavební zásahy, lokality
technické protipovodňové ochrany nebo čerpání podzemních vod) se orientují podle úseků vodotečí a
spádových oblastí podzemních vod a lužních oblastí a morfologie terénu. Tyto zóny účinku tak mohou
v jednotlivých případech překročit desetikilometrový pás.
V Tabulka 15 jsou shrnuty zóny účinku, relevantní pro SEA pro regionální plánování Tabulka je zde
obsažena ve zkrácené podobě, celá je publikována v závěrečná zprávě.
54
Praktická část
Tabulka 15: Matice paušálně stanovených zón účinku ve vztahu k obsahům regionálního plánu a zájmům ochrany
Čl 1
Čl 2
FFB 1
FFB 2
FFB 3
FFB 4
FFB 5
Pů 1
Pů 2
Pů 3
Pů 4
Pů 5
Pů 6
Pod 1
Pod 2
Pod 3
Pod 4
Pov 1
Pov 2
Pov 3
Pov 4
KO 1
KO 2
Kr 1
Kr 2
Kr 3
Kr 4
KV 1
KV 2
Technická protipovodňová ochrana
–
–
1
1
–
3
3
1
–
–
–
1
–
3
–
3
3
1
3
–
–
–
–
3
3
–
3
3
1
Využití surovin
5
5
–
–
2
2
5
1
–
–
–
–
–
–
1
1
1
1
1
1
–
5
5
3
5
–
5
3
1
Množení lesa
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
10
–
3
–
–
–
–
–
Využití energie větru
5
–
2
60 10
5
15
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
5
5
–
–
–
–
20
20
–
5
50
20
Prioritní a vyhražené oblasti zdrojů vody
–
–
5
5
–
5
5
–
–
–
–
10
–
10
–
10
–
5
10
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
Výstavbu průmyslových zón nadregionálního
významu (Průmyslová zóna)
3
3
3
3
–
3
10
1
–
–
–
1
–
–
1
1
1
1
1
1
–
3
3
3
3
–
3
3
1
Turistických
3
3
3
3
–
3
3
–
–
–
–
1
–
–
1
1
1
1
1
1
–
1
1
10
3
–
3
3
1
Vymezování vodotečí a částí vod s možností
rekreačního a sportovního využití a ploch
–
–
–
3
–
3
3
–
–
–
–
1
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
3
3
–
3
1
1
Zajištění dopravních cest, případně koridorů:
silnice (<= 10.000 vozidel/d), místní doprava
8
2
5
8
–
8
8
2
2
2
–
–
–
–
1
1
1
1
1
1
–
1
1
3
8
–
8
1
1
Spolková silnice (> 10.000-50.000 vozidel/d)
případně regionální doprava
15
2
3
15
–
15
15
2
2
2
–
–
–
–
3
3
3
3
3
3
–
3
3
5
15
–
15
1
1
Dálnice (> 50.000 vozidel/d)
30
2
5
30
–
30
30
2
2
2
–
–
–
–
5
5
5
5
5
5
–
5
5
10 30
–
30
1
1
Přeshraniční využití vzdušného prostoru
Polska pro letecký provoz
3
3
–
3
–
3
3
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
3
3
–
3
–
3
–
–
Vodní rekreace po ukončení těžby surovin
1
–
–
1
–
1
1
–
–
–
–
–
–
–
–
–
1
–
–
–
–
–
–
1
1
–
1
–
–
Nutzung Restloch zur Erweiterung der Industrieabfalldeponie
3
3
1
1
–
1
1
1
1
1
–
1
–
–
1
1
1
1
1
1
–
1
1
1
1
–
1
1
1
3
3
3
3
–
3
3
3
3
3
–
3
–
–
–
3
3
3
3
–
–
1
1
3
3
–
3
1
1
Vedení elektrické energie (110-kV)
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
10 10
–
20
3
1
30
restrikce, zóna účinku v [100 m]
konflikt, zóna účinku v [100 m]
55
Podzemní voda
Povrchové vody
Kultura,
Flora, fauna, biodiverzita
5
Půda
Klima,
Ovzduší
Člověk
Zájem ochrany
Krajina
Věcné statky
Praktická část
4.6 Hodnocení alternativ
Alternativy jsou integrovány do SEA pro regionální plánování a v rámci procesu plánování jsou
hodnoceny na různých konkrétních úrovních. Cílem SEA ve vztahu k hodnocení alternativ je
dokumentace alternativ a tím i zvýšení transparentnosti a lepší účasti orgánů a veřejnosti.
Hodnocení alternativ lze dle měřítka konkrétnosti rozlišit do kategorií:
•
Koncepce lokalit / alternativy struktur
•
Alternativy jednotlivých lokalit
•
Prognózy potřeby a detailní alternativy.
35
Těžištěm hodnocení alternativ jsou koncepce lokalit / alternativy struktur a alternativy jednotlivých lokalit.
Koncepce lokalit případně alternativy struktur slouží optimalizaci a zamezení na koncepční úrovni.
Vhodná výběrová kritéria pro vývoj alternativ struktur (například minimální velikosti ploch,minimální
rozestupy a koncentrace využití na přírodní prostory nebo vyloučení přírodních prostorů). Při porovnání
dvou koncepcí se používá především verbálně – argumentační hodnocení. Alternativy jednotlivých
lokalit slouží pro srovnávací hodnocení několika nebo mnoha jednotlivých lokalit ve vztahu k budoucímu
využití. Zde se využívá hodnocení indikátoru účinků ve vztahu k zájmům ochrany (například využití ploch
biotopů zvláštního významu v ha). Cílem je identifikace lokalit s nízkým konfliktním potenciálem
z ekologického hlediska a odkazy na detailní alternativy, opatření zamezení a vyrovnávací opatření.
Dokumentace alternativ
Pro dokumentaci alternativ, hodnocených v rámci SEA, jsou navrženy dvě tabulky. Jedna tabulka je
určena pro dokumentaci použitých výběrových kritérií pro zjištění strukturních alternativ a alternativ
jednotlivých lokalit ve vztahu na kategorii plánu regionálního plánu (zde na příklad energie větru) a druhá
je určena detailní dokumentaci vlivů hodnocených alternativ jednotlivých lokalit včetně popisu možných
významných přeshraničních vlivů (rovněž na příkladu energie větru).
35
K pojmu Koncepce lokalit srv. Jacoby (2000, S. 435 a str. 520) a k alternativám struktur Schmidt et al (2004, str. 48 a str. 54).
Jsou označovány rovněž jako strategické alternativy.
56
Praktická část
Tabulka 16: Seznam výběrových kritérií na příkladu prioritní oblasti / vhodné oblasti Využití energie větru
Rozestupy vymezené plochy (zóna účinku)
Předmět
ochrany
Zájem ochrany
Indikátory, Datový materiál
Vyloučeno
Jednotlivý
případ
Není
relevantní
Potenciální faktory účinku
Pů
Pů 1
Přirozená
úrodnost
Půdní hodnoty 1-3
Půdní mapa 1: 25.000 (Zemský úřad pro
životní prostředí a geologii – LfUG)
…
…
…
Pod 1
Obnova zásob
podzemní vody
Stupně hodnoty 1-3
(zóna účinku, těleso podzemní vody)
GEOFEM 2004 (LfUG)
…
…
…
Pov 1
Retenční prostory
vodotečí a niv
Vodoteče a stojaté vody včetně okrajových
pásů případně břežních partií, TK 100
…
…
…
…
FFB 1
Regionálně
významné biotopy
Hodnocení typů biotopů na základě
Selektivního mapování biotopů (lesní biotopy, volná krajina dle § 26 Saského zákona
o ochraně přírody SächsNatSchG) a
cyhodnocení leteckých snímků na bázi CIR
Změna využití,
Využití plochy,
Imise škodlivin,
Zahlučnění
…
…
…
KO 1
Lesní plochy
(vznik čerstvého
vzduchu, imisní
ochrana)
les za účelem ochrany klimatu dle mapování funkcí lesa, dle odborné části k
Zemskému rámcovému plánu
…
…
…
Čl 1
v sídelních
oblastech
obytná zástavba / sídliště
(TK 100, ATKIS, CIR)
…
…
…
Kr 1
Krajinný obraz
kvalita krajinného obrazu
(Stupně hodnoty 3-5)
dle odborné části k Zemskému rámcovému
plánu
…
…
…
KV 1
Stavební kulturní a věcné
statky
historické stavby
- dle odborné části k Zemskému rámcovému plánu
…
…
…
X
Využití plochy
…
Pod
X
Využití plochy, změna stavu
podzemní vody
…
Pov
Využití plochy
(zpevnění, zástavba)
X
FFB
X
…
KO
Změny využití ploch,
Využití plochy
(mýcení lesa, zástavba)
X
…
Čl
X
Imise škodlivin
…
Kr
X
Vizuálně účinné změny
životního prostředí
…
KV
X
X
Vizuálně účinné změny
životního prostředí
…
57
Praktická část
Tabulka 17: Seznam - hodnocení jednotlivých případů pro prioritní oblasti / vhodné oblasti Využití energie větru
FFB 5
Pů 3
Pů 6
Pod 4
KO 1
Kr 1
KV 2
Celkem
Pořadí lokalit
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
5
X
EW 2
80
6
0
-2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
-3
32
X
EW 4
20
4
0
0
0
0
-2
0
0
0
0
0
0
0
-1
6
EW 5
35
7
0
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
-2
9
X
X
EW 6
35
7
0
0
0
-1
0
0
0
0
0
0
0
-1
-2
16
X
X
EW 7
10
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1
EW 9
29
4
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
-1
-2
8
X
EW 10
30
5
-1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
-1
7
X
868
153
0
2
0
4
2
2
0
0
0
0
1
19
-15
6
3
Region Ústí (ČR)
FFB 4
0
Region Liberec (ČR)
FFB 3
0
Vojv. Dolnośląskie (PL)
FFB 2
8
Vojv. Lubuskie (PL)
FFB 1
80
L-S (Braniborsko)
Čl 1
EW 1
OE/OE (Sasko)
Území
Maximální počet zařízení
pro využití větrné energie
Dotčené sousední regiony
Cca. Velikost v ha
Zájem ochrany
X
X
X
…
Celkem
*
3
6
0
Údaje v tabulce jsou příkladem a neodrážejí reálnou situaci v regionu Horní Lužice – Dolní Slezsko.
4.7 Kumulativní vlivy
Tabulka 18: Katalog otázek ke kumulativním vlivům pro screening a scoping
č.
Otázka
1
Jsou v řešené oblasti známy kumulační prostory z důvodů vysoké hustoty jednotlivých ustanovení /
využití území?
2
Jaké jsou důvody těchto kumulačních prostorů a je možno jim zamezit / zvýhodnit prostřednictvím nového
nebo aktualizovaného Regionálního plámu?
3
Jaké kategorie plánu a jaké faktory účinku jsou především vhodné k vyvolání kumulativních vlivů?
4
Jaké vztahy příčina – účinek jsou patrné mezi zamýšleným obsahem plánu a možnými kumulativnímu
vlivy?
5
Jaké předměty ochrany by na základě zamýšlených ustanovení regionálního plánu mohly být především
dotčeny kumulativními vlivy?
6
Které předměty ochrany jsou potenciálně ohroženy kumulativními vliv, jelikož plní mimořádně hodnotné
funkce v regionu nebo / a se vyskytují málokdy a na´základě svého územního přirazení mohou být
zvláštní měrou poškozeny kumulativními vlivy?
7
Jaké existující předchozí zátěže jsou vhodné k tomu, aby společně s dalšími negativními vlivy vyvolaly
významné kumulativní vlivy?
58
1
Praktická část
Pro další výzkum a hodnocení kumulativních vlivů jsou navrhovány kontrolní kroky pro analytický postup
na bázi GIS. Přitom je nutno rozlišovat mezi dvěma formami kumulativních vlivů:
a) kumulativní vlivy, vyplývající pro předmět ochrany z územního překrytí a zahuštění jednotlivých
zátěží,
b) kumulativní vlivy, vyplývající pro předmět ochrany / zájem ochrany z důvodů podobných dílčích zátěží
na různých místech celého regionu.
Popis jednotlivých kontrolních kroků je publikován v závěrečné zprávě Část C, Kap. 5.4.4.
4.8 Celkové hodnocení vlivů regionálních plánů na životní prostředí
Cíl a účel
Definitivní celkové hodnocení má ukázat vývojové trendy a konstatovat, zda jsou vlivy regionálního plánu
na životní prostředí celkově pozitivní, neutrální či negativní.
Popis celkových vlivů v rámci celkového hodnocení je nutný za účelem popisu příspěvku regionálního
plánu k ochraně životního prostředí a trvale udržitelnému rozvoji a k podpoře akceptace plánu a
zohlednění pozitivních vlivů v celkovém hodnocení.
Postup
Celkové hodnocení je možno provést za využití dvou metodických stavebních kamenů.
Porovnání s prognózou statutu quo, stavební kámen 1: Hodnocení a popis vlivů celkově probíhá formou
srovnání vývoje životního prostředí dle aktuálního regionálního plánu s vývojem podle prognózy
statutu quo. Prognóza statutu – quo má být zpracována analogicky se saským plánovacím
horizontem regionálního plánování na období cca 10 let. Toto hodnocení má být provedeno prioritně
jako verbálně – argumentační. Žádoucí vývoj životního prostředí lze při zohlednění vybraných
indikátorů prezentovat v grafické podobě.
Porovnání pozitivních a negativních´vlivů, stavební kámen 2 – Na doplnění je možno pro celkový vývoj
kvantitativně shromáždit a porovnat pozitivní i negativní vlivy v důsledku ustanovení indikátorů
v regionálním plánu. Toto porovnání pozitivních a negativních vlivů má být provedeno verbálně –
argumentačně.
Hodnocení kumulativních vlivů může přispět k celkovému hodnocení. Vzorem může být „Komplexní popis
předpokládaných vlivů na životní prostředí“ v Česku.
59
Praktická část
Část B, Kap. 5: Členění zprávy o životním prostředí
5 Členění zprávy o životním prostředí
Následně je popsáno vzorové členění zprávy o životním prostředí pro regionální plán.
1
2
Úvod
1.1
Souvislosti SEA pro regionální plán
1.2
Členění zprávy o životním prostředí
Obsah a cíle regionálního plánu, popis ustanovení
2.1
Regionální plánování a vztah k dalším plánům a programům
2.2
Obsah a cíle Regionálního plánu Horní Lužice – Dolní Slezsko
3
Cíle ochrany přírody a způsob jejich zohlednění
4
Rámec hodnocení a metodika
5
4.1
Předměty a zájmy ochrany
4.2
Falkony účinku
4.3
Rozsah hodnocení regionálního plánu
4.4
Hodnotící metoda
Současný stav životního prostředí
5.1
Půda
5.2
Podzemní voda
5.3
Povrchové vody
5.4
Fauna, flora, biodiversita, Natura 2000
5.5
Klima, ovzduší
5.6
Člověk
5.7
Krajina
5.8
Kulturní a věcné statky
6
Předpokládaný vývoj životního prostředí v případě, že plán nebude realizován
7
Hodnocení předpokládaných významných vlivů na životní prostředí
7.1
Přeshraniční využití vzdušného prostoru nad Polskem
7.2
Obnova využití území těžby surovin
7.3
Vymezení prioritních oblasti / vyhražených oblastí pro lokality pro technickou protipovodňovou
ochranu
7.4
Prioritní / vyhrazené oblasti pitné vody
7.5
Prioritní / vyhrazené území surovin
7.6
Vyhrazené území hnědého uhlí
7.7
Prioritní / vyhrazené rekreace
7.8
Prioritní / vyhrazené množení lesa
7.9
Prioritní / vyhrazené doprava
7.10 Prioritní / vyhrazené využití větrné energie
60
Praktická část
Část B, Kap. 5: Členění zprávy o životním prostředí
7.11 Lokalita elektrárny
7.12 Vyhrazená oblast vedení elektrické energie
8
Celkové hodnocení předpokládaných významných vlivů na životní prostředí
9
Opatření vedoucí k zamezení, redukci a vyrovnání negativních vlivů na životní prostředí
10 Přeshraniční vlivy
11 Vlivy na území NATURA 2000
12 Znaky a nedostatky použitých podkladů a hodnotících metod
13 Plánovaná opatření v oblasti monitoringu významných vlivů realizace regionálního plánu na
14 Netechnické shrnutí
Příloha
Mapa konfliktů 1: Mapa konfliktů Půda
Mapa konfliktů 2: Voda
Mapa konfliktů 3: Fauna, flora, biodiversita, Natura 2000
Mapa konfliktů 4: Klima, ovzduší, lidské zdraví
Mapa konfliktů 5: Krajina, Kulturní a věcné statky
Mapa konfliktů 6: Restrikce využití prostoru
61
Praktická část
Část B, Kap. 6: Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti
6 Přeshraniční účast orgánů a veřejnosti
Pojmem Účast lze chápat umožnění aktivní spoluúčasti osoby v plánovacím a rozvojovém procesu,
přesahující pouhé informování (viz Obraz 5) Zákonodárce tak zohlednil skutečnost, že silnější orientace
na realizaci prostorového uspořádání a předpokládané zvýšení závaznosti předpokládá silnější zapojení
veřejnosti do procesů prostorového uspořádání (BBR 2003, str. 1) Tuto možnost využívá Saský zákon o
36
zemském plánování (SächsLPlG) . V rámci dvoustupňového řízení tak dochází ve fázi zpracování plánu
k účasti nositelů veřejných zájmů nejprve na konceptu regionálního plánu. Ve druhé fázi procesu
pořizování plánu pak kromě opětovné účasti těchto veřejných orgánů dochází i k účasti veřejnosti.
Funkce
Forma účasti (výběr)
Účastníci
•
Veřejné vyvěšení
Intensivní komunikační proces:
•
Slyšení a projednání
Formální či neformální aktivní účast veřejnosti na procesu plánování a
rozvoje
•
Plánovací výbory
•
Forum, konference
•
Pracovní skupina
•
Občanský posudek, Plánovací skupina
•
Účast cílových skupin
•
Účast prostřednictvím internetu
Obraz 5:
Informace – účast – kooperace: Formy účasti veřejnosti
(Zdroj: BBR 2003, str. 22)
Přeshraniční potřeba koordinace
Při organizaci přeshraniční účasti se ukázala potřeba koordinace srovnatelná na úrovni EIA dle Konvence
Espoo a to především k následujícím aspektům:
1. Informace – Kompetence / uvedení kontaktních míst
2. Okamžik informace
3. Obsah informace
4. Forma zapojení orgánů a veřejnosti dotčené strany
5. Stanovení lhůt
6. Realizace ústních konzultací
7. Oznámení rozhodnutí
8. Monitoring přeshraničních vlivů na životní prostředí
9. Překlady
10. Dodržování lhůt.
36
Zákon o prostorovém uspořádání a zemském plánování Svobodného státu Sasko (Gesetz zur Raumordnung und
Landesplanung des Freistaates Sachsen (SächsLPlG)) ze dne 14. prosince 2001, změněn zákonem ze dne 14.listopadu 2002
62
Praktická část
6.1 Informace - Kompetence / uvedení kontaktních míst
Tabulka 19: Příslušné orgány / kontaktní místa v případě transnárodní SEA v regionálním plánování
Jako země původu
Jako dotčená země
(návrh zákona o novelizaci některých
37
zákonů)
Svobodný stát
Sasko
Polská
republuka
Polské republiky
Polské republiky
Česká
republika
České republiky
České republiky
6.2 Okamžik informace
Oficiální informování sousední země probíhá na základě zprávy o životním prostředí k návrhu plánu. To
odpovídá požadavkům Směrnice (ES) 2001/42, Dohody Espoo a Protokolu SEA OSN. Nezávisle na tom
se doporučuje včasná účast sousední země na scopingu. Při této příležitosti je možno současně podat
informace z transnárodního monitoringu a zahájit výměnu ekologických informací, potřebných pro
zpracování zprávy o životním prostředí.
„Strana původu“ by se při účasti sousední země na scopingu měla taktéž obrátit na oficiální kontaktní
místo sousední země (viz Tabulka 19).
6.3 Obsah informace
Informace o základu návrhu plánu a zprávy o životním prostředí obsahuje především:
1. návrh plánu a zprávu o životním prostředí s informací o předpokládaných přeshraničních vlivech na
2. prosbu o neprodlené potvrzení informace a sdělení, za je předpokládána účast v rámci hodnocení
vlivu na životní prostředí
3. informace o procesu rozhodování včetně přiměřené lhůty pro předání stanovise
38
4. prosbu o samostatné informování dotčených orgánů a veřejnosti
5. uvedení konkrétního příslušného orgánu, jemuž mají být předána stanoviska veřejnosti a orgánů
6. prosba o případnou informaci o stavu a vývojových tendencích životního prostředí v předpokládané
dotčené oblasti
7. prosba o údajích orgánu, příslušného pro převzetí rozhodnutí
37
současné době kriticky. Diskusi o kompetencích lze najít v závěrečné zprávě projektu, část B, kapitola 3.1.5.
38
Pro dodání stanovisek by s ohledem na ustanovení §14b Zákona č. 100/2001 o hodnocení vlivů na životní prostředí České
republiky měla být stanovena jako přiměřená lhůta 60 dní.)
63
Praktická část
8. případně odkaz na možné ústní konzultace
9. překlady do úředního jazyka dotčené země (viz Kapitola 6.9).
6.4 Forma zapojení veřejnosti dotčené strany
Příslušný orgán dotčené země informuje svoji veřejnost o zahájení přeshraničního procesu SEA a to
především o:
1. místu zveřejnění informací
2. příslušném orgánu nebo dalších úředních místech, na které lze adresovat dotazy k podkladům a
39
řízení a kam lze a během jakých lhůt předávat stanoviska.
Příslušný orgán země původu je informován příslušným orgánem dotčené země o termínu zveřejnění
dokumentů k veřejnému nahlédnutí.
6.5 Stanovení lhůt
Zákonem stanovené lhůty účasti veřejnosti dotčené země jsou v členských zemích EU rozdílně dlouhé a
rozdílně konkrétní.
Lhůta pro předávání stanovisek straně původu by měla být stanovena na minimálně 60 dnů.
V daném případě by mezi zemí původu a dotčenou zemí měly být dohodnuty lhůty delší.
6.6 Realizace ústních konzultací
Pokud příslušný orgán dotčené země v rámci svého stanoviska požádá o ústní konzultace, předá zemi
původu s touto žádostí současně i údaje o požadovaném obsahu a účastnících, kteří by se konzultací
měli zúčastnit.
Lhůta, během níž by měly být konzultace ukončeny, by měla být stanovena případ od případu, končit by
však měla před přijetím plánu.
Strany mohou k účasti na konzultacích přizvat dodatečné účastníky řízení a (externí) odborníky.
Významnými tématy jsou:
1. Možné přeshraniční vlivy plánu
2. Možné alternativy
3. Opatření ke snížení či zamezení vlivů na životní prostředí a
4. Opatření a postupy v oblasti monitoringu.
Tyto ústní konzultace jsou spíše poradního charakteru. K zabránění komplikací v důsledku účasti
rozdílných správních úrovní by měly být přizváni zástupci ministerstev. Tím je možno zajistit cílený průběh
jednání a zamezit vzniku problémů akceptací.
39
Srv. Příloha V Protokolu SEA (protokol o SEA k Dohodě o hodnocení vlivů na životní prostřední v přeshraničním rámci, Lijev dne
21. května 2003)
64
Praktická část
6.7 Oznámení rozhodnutí
Po přijetí plánu informuje strana původu o této skutečnosti neprodleně dotčenou zemi a současně předá
následující:
1. přijatý plán
2. souhrnné prohlášení, Souhrnné prohlášení dle čl. 9 odst. 1 pís. b) Směrnice SEA a
3. opatření,schválená pro přeshraniční monitoring v případě přeshraničních vlivů na životní prostředí.
Po obdržení rozhodnutí zajistí příslušný orgán dotčené země zpřístupnění rozhodnutí vlastní veřejnosti.
6.8 Monitoring přeshraničních vlivů na životní prostředí
K transnárodnímu monitoringu významných vlivů realizace programu na životní prostředí je zásadně
příslušná země původu. Na druhou stranu by mělo být dohodnuto, která relevantní ekologická data je
nutno předat zemi původu v případě jejich aktualizace za účelem transnárodního monitoringu. V případě
potřeby – například v rámci periodického sledování – by mělo regionální plánovací sdružení navázat
kontakt s dotčenou zemí. Kromě toho informuje dotčený stát regionální plánovací sdružení v případě, kdy
předpokládané vlivy na životní prostředí nebudou znatelné.
6.9 Překlady
Strana původu předá dotčené straně následující materiály, přeložené do úředního jazyka dotčené země:
1. informační dopis
2. netechnické shrnutí zprávy o životním prostředí dle Přílohy 1 písmeno j Směrnice (ES) 2001/42 a
části zprávy o životním prostředí a plánu, které dotčené zemi umožní vyhodnotit předpokládané
významné negativní přeshraniční vlivy na životní prostředí a zpracovat stanovisko
3. rozhodnutí o přijetí plánu včetně částí se zdůvodněním, které dotčené straně umožní poznat, do jaké
míry rozhodnutí zohledňuje následující body:
a) předpokládané významné negativní přeshraniční vlivy na životní prostředí, popsané ve zprávě o
b) stanoviska orgánů dotčené strany, relevantní pro rozhodnutí
c) výsledky ústních konzultací mezi stranou původu a dotčenou stranou a
d) opatření ke snížení nebo odstranění významných negativních přeshraničních vlivů na životní
prostředí.
4. poznatky z monitoringu po realizaci plánu, pokud proběhla analýza.
Strana původu kromě toho nese náklady na překlad dalších materiálů, které jsou pro přeshraniční průběh
procesu nezbytné, především pozvánky ke konzultacím, tlumočení a zápisy z konzultací.
Pokud dotčená strana shledá přeložené části zprávy o životním prostředí za nedostačující pro zpracování
stanoviska, sdělí toto neprodleně straně původu. Obě strany se pak budou snažit o souhlasné řešení jak
ohledně předání dodatečně přeložených částí zprávy o životním prostředí, stejně jako o prodloužení lhůt.
65
Praktická část
6.10 Dodržování lhůt
Země původu by na počátku transnárodního procesu měla předložit návrhy časového harmonogramu a
odsouhlasit jej s dotčenou zemí. Možnost prodloužení lhůt, běžných v dané zemi, zpravidla existuje.
E-maily jsou možné dodatečně a mohou proces urychlit. Zohlednění sdělení, stanovisek, připomínek či
námitek, u nichž nebyla dodržena lhůta, je na zvážení příslušného orgánu strany původu.
66
Praktická část
Část B, Kap. 7: Monitoring
7 Monitoring životního prostředí
Dle § 14 Zákona o hodnocení vlivu na životní prostedí (UVPG) a čl. 10 Směrnice SEA obsahuje
monitoring:
•
Sledování významných vlivů na životní prostředí
•
Hodnocení, do jaké míry odpovídají skutečné vlivy vlivům prognostikovaným
•
Další sledování těchto vlivů – minimálně ale možnost, inicializovat či přijmout nápravná, případně
preventivní opatření ve vztahu k významným negativním vlivům na životní prostředí.
7.1 Obsah monitoringu
Kategorizace a obsah monitoringu
Následující tabulka obsahuje uskupení obsahů monitoringu a další poznámky k obsahům (srv. Balla
2005, str. 136, Bunge 2005, str. 128).
Tabulka 20: Kategorie obsahu monitoringu
Kategorie
Komentář
Realizace plánu
Realizace plánu v intervalech nebo průběžně,
přitom dokumentace nekompletní nebo odchylné realizace (může obsahovat rovněž
opatření k zamezení, minimalizaci či kompenzaci, monitoring je v rámci kontroly realizace možný),
Příčiny - účinky - souvislosti Zjištění,
zda a do jaké míry lze významný vliv na životní prostředí vyvozovat z realizovaného
ustanovení regionálního plánu.
Nepředpokládané vlivy
z důvodů nejistoty
prognózy
Známý nedostatek dat nedostačující podklady plánu při dokumentaci a hodnocení
stavu životního prostředí
Známé chyby metody,
nedostatečná metodika pro zjišťování určitých vlivů nebo souvisejících vlivů
Tyto odchylky se
•
kvalitativně nebo
•
kvantitativně nebo
•
kvalitativně a kvantitativně
odchylují od prognózy, obsažené ve zprávě o životním prostředí.
Nepředpokládané vlivy
Neznalosti, kterým nelze zabránit,
Vlivy, které během hodnocení vlivu na životní prostředí vůbec nemohly být identifikovány (například z důvodů neznámých nedostatků dat).
Neznámá chyba hodnocení,
vlivy, které byly přehlédnuty nebo zanedbány, protože byly považovány na nevýznamné (obsahové či metodicky neznámé nedostatky hodnocení).
67
Praktická část
Obsahově – prostorové stanovení těžišť monitoringu
Těžiště monitoringu je při
•
sledování odchylek nutno stanovit z důvodů nejisté prognózy.
Další stanovení těžiště v rámci kategorie „Nepředpokládané vlivy z důvodů nejistoty prognózy“ může být
pro regionální plánovací úroveň provedena dle následujících kritérií. Koncentrace vlivů, které
•
jsou kumulativní, případně přesahují danou lokalitu,
•
měřeno regionálním měřítkem mohou mít závažné důsledky pro jednotlivé zájmy ochrany,
•
se vyskytují v oblastech specifického významu nebo zvláštní předchozí zátěže předmětů či zájmů
ochrany.
Velký význam je na regionální úrovni přisuzován především monitoringu kumulativních vlivů, vlivům,
přesahujících danou lokalitu a celoplošným vlivům, neboť tato plánovací úroveň umožňuje nutný přehled.
Příkladem jsou vlivy na regionální systém biokoridorů a na velkoplošné spádové oblasti vodotečí nebo
těles podzemních vod. Takovéto stanovení těžišť současně odpovídá nutnosti odstupňování, kdy by na
každé plánovací úrovni měly být monitorovány především ty vlivy, které z této úrovně lze monitorovat
nejlépe.
Metodické pokyny
Během zpracování zprávy o životním prostředí je nutno zvláštní důraz klást na dokumentaci nejistých
prognóz. Z této dokumentace lze odvodit vhodná monitorovací opatření.
Indikátory lze využít k přímému nebo nepřímému monitoringu vlivů na životní prostředí.
Měly by být formulovány či používány flexibilně tak, aby bylo možno popsat rovněž změněné stavy
životního prostředí a aby bylo možno povést přizpůsobení novým monitorovacím metodám nebo nový
datový materiál jiného druhu.
Monitoring musí probíhat průběžně / pravidelně tak, aby bylo možné včas rozeznat nepředpokládané,
významné negativní vlivy na životní prostředí a přijmout opatření, vedoucí k nápravě. Za tímto účelem by
mělo na regionální úrovni jednou ročně dojít k realizaci monitorovacích opatření.
68
Praktická část
7.2 Aktéři a vztahy
(běžný evidence území, správa sledování)
Okres
dolní orgány životního prostředí
(běžný sledovaní životního
prostředí)
veřejnost
vyšší orgán životního prostředí
vyšší orgán územního
(evidence územního
plánovaní)
Zemský úřad pro životní
prostředí a geologi (LfUG)
horní odborný orgán životního
prostředí
sousedný státi
životního prostředí a
zemědělství (SMUL)
Saské státní ministerstvo vnitra (SMI)
nejvyšší orgán územního
(Sprava státního rozvoje)
nejvyšší orgán životního prostředí
Orgány prostorového uspořádání v Sasku
Orgány pro otázky životního prostředí v Sasku
Informace o realizaci plánu
Informace o nepředpokládaných vlivech na životní prostředí
Zpřístupnění výsledků z monitoringu
Obraz 6:
Návrh monitoringu SEA pro regionální plán ve Svobodném státě Sasko
7.3 Pracovní kroky
•
Stanovení těžišť monitoringu a monitorovacího plánu
•
Monitoring realizace plánu
•
Sledování životního prostředí (rovněž prostřednictvím jiného sledování a plánů)
•
Transnárodní monitoring
•
Přehodnocení souvislostí příčin - účinků
•
Využití Rámcového krajinného plánu při příští aktualizaci / novém pořízení plánu
•
Informace veřejnosti
•
Management kvality / zlepšení metod hodnocení a hodnotících měřítek.
69
Praktická část
Část B, Kap. 8: Seznam literatury
8 Seznam literatury
AD-HOC-ARBEITSKREIS „PLANUVP“ (Pracovní skupina „PlánUVP“) (2003): Zweites und abschließendes Positionspapier zur Umweltprüfung von Raumordnungsplänen. S. 141. In: Eberle, Dieter und Jacoby,
Christian (Hrsg.) (2003): Umweltprüfung für Regionalpläne. (Druhý a závěrečný poziční dokument k
hodnocení vlivu plánů prostorového uspořádání na životní prostředí. STR. 141. In: Eberle, Dieter
und Jacoby, Christian (vyd.) (2003): Hodnocení vlivů na životní prostředí pro regionální plánování.)
BALLA, STEFAN (2005): Mögliche Ansätze der Überwachung im Rahmen der Strategischen
Umweltprüfung. (Možné rámce monitoringu v rámci SEA) In: UVP-report 19 (3+4), 131-136.
BUNDESAMT FÜR BAUWESEN UND RAUMORDNUNG (HRSG.) (SPOLKOVÝ ÚŘAD PRO STAVEBNICTVÍ A PROSTOROVÉ
USPOŘÁDÁNÍ – VYD.) (2003): Öffentlichkeitsbeteiligung bei Programmen und Plänen der
Raumordnung (Účast veřejnosti na programech a plánech prostorového uspořádání) In:
Forschungen; 113. Bonn.
BUNGE, T. (2005): Monitoring bei der strategischen Umweltprüfung (Monitoring v případě SEA). In: UVPreport 19 (3+4), 124-130.
DENDEWICZ, STANYSŁAW (2001): Bestandteile des Regionalplanungssystems und die Raumplanung in Polen. In: Województki Biuro Urbanistyczne, Regionaler Planungsverband Oberlausitz – Niederschlesien (Hrsg.): Bulletin des niederschlesisch-sächsischen Grenzgebietes. Heft Nr. 1/2001. Wrocław,
Bautzen. (Součásti systému regionálního plánování v Polsku, in: Województki Biuro Urbanistyczne,
Regionální plánovací sdružení Horní Lužice – Dolní Slezsko (vyd.): Bulletin dolnoslezsko – saského
pohraničí Svazek č, 1/2001, Vratislav, Budyšín.)
JACOBY, C. (2000): Die Strategische Umweltprüfung (SUP) in der Raumplanung – Instrumente, Methoden
und Rechtsgrundlagen für die Bewertung von Standortalternativen in der Stadt- und Regionalplanung (SEA v prostorovém plánování – nástroje, metody a legislativní rámce pro hodnocení
alternativ lokalit v rámci městského a regionálního plánování). Berlin.
KNIPPSCHILD, ROBERT (2006): Präsentation: Nachhaltige Raum- und Umweltplanung. Bilaterales Forum
der Euregio Steiermark-Nordslowenien. Grenzüberschreitende Umweltkooperation als Wettbewerbsfaktor. Maribor. 01.06.2006 (unveröffentlichtes Manuskript). (Prezentace: Trvale udržitelné
územní a ekologické plánování. Bilaterální fórum Euroregionu Stýrsko – Severní Slovinsko.
Přeshraniční kooperace v oblasti životního prostředí jako konkurenční faktor. Maribor. 01.06.2006.
(nepublikovaný manuskript))
MKRO – Ministerkonferenz für Raumordnung, Gemeinsame Arbeitsgruppe der Ausschüsse „Recht und
Verfahren“ und „Struktur und Umwelt“ (2004): Umweltprüfung von Raumordnungsplänen (Plan-UP)
– Erste Hinweise zur Umsetzung der RL 2001/42/EG. (Konference ministrů pro prostorové
plánování, společná pracování skupina pro výbory „Právo a procesy“ a „Struktura a životní
prostředí“ (2004): Hodnocení územních plánů – první poznámky k realizaci Směrnice (ES) 2001/42.
Zpráva z května 2004.)
REGIONALAMT DER REGION LIBEREC (KRAJSKÝ ÚŘAD LIBERECKÉHO KRAJE) (HRSG.) (2004): Konzeption des
Natur- und Landschaftsschutzes. (Koncepce ochrany přirody a krajiny Libereckého kraje.) Liberec
2004.
SCHMIDT, C., BLANK, J., GATHER, M., KNOLL, C., MÜNTZ, S., W URZLER, S. (2004): Die strategische Umweltprüfung in der Regionalplanung am Beispiel Nordthüringens. Forschungsprojekt im Auftrag des
Bundesministeriums für Bildung und Forschung. Fachhochschule Erfurt, Fachbereiche Landschaftsarchitektur und Verkehrs- und Transportwesen. (SEA v regionálním plánování na příkladu
Severního Durynska. Výzkumný projekt z pověření Spolkového ministerstva pro vzdělávání a
výzkum. Vysoká škola Erfurt (Fachhochschule Erfurt), obory krajinné architektury a dopravy.)
70
Praktická část
SMI – SÄCHSISCHES STAATSMINISTERIUM DES INNERN (SASKÉ STÁTNÍ MINISTERSTVO VNITRA SVOBODNÉHO
STÁTU SASKU) (2003): LEP – Landesentwicklungsplan Sachsen 2003, von der Regierung am
16.12.2003 beschlossen, am 31.12.2003 veröffentlicht (SächsGVBl. Nr. 19/2003), (Zemský rozvojový plán (LEP) Sasko, schválen státní vládou dne 16.12.2003 a zveřejněný dne 31.12.2004 v
sbírce č. 19/2003)
SMUL – SÄCHSISCHES STAATSMINISTERIUM FÜR UMWELT UND LANDWIRTSCHAFT (SASKÉ STÁTNÍ MINISTERSTVO
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZEMĚDĚLSTVÍ) (2005): Bodenbewertungsinstrument Sachsen. Stand 10/2005.
(Nástroj pro hodnocení půd Saska. Stav 10/2005)
VORSTAND DER W OJEWODSCHAFT, W OJEWODSCHAFTSBÜRO FÜR URBANISTIK IN W ROCŁAW (HRSG.) (2005):
Ökophysiographische Studie für die Wojewodschaft Niederschlesien. Wrocław. November 2005.
(Představenstvo vojvodství, Vojvodská urbanistická kancelář ve Vratislavi (vyd.): Ekofyziografická
studie vojvodství Dolního Slezska. Vratislav, Lisotpad 2005)
71
Praktická část
72
Praktická část
73
Část C: Právní základy mezinárodní SEA
ČÁST C
Praktická část
PRÁVNÍ ZÁKLADY MEZINÁRODNÍ SEA
74
Část C: Právní základy mezinárodní SEA
Praktická část
Část C, Kap. 1: Právní základy v Sasku
1 Právní základy ve svobodném státě Sasko
Zákon o zkoumání vlivů na životní prostředí40
(UVPG) ze dne 12. února 1990
(Spolkový zákoník I 1990, 205) ve znění vyhlášky ze dne 25.06.2005 I 1757, 2797;
změněn článkem 2 zákona ze dne 24.06.2005 I 1794)
UVPG § 14j Přeshraniční účast úřadů a veřejnosti (SEA)
(1)
Pro přeshraniční účast úřadů platí obdobně § 8. Při informování příslušného úřadu jiného státu musí být předáno jedno vyhotovení návrhu projektu nebo návrhu programu a zprávy o životním
prostředí. Příslušný úřad stanoví přiměřenou lhůtu, v průběhu které má příslušný úřad jiného státu
příležitost podat své stanovisko. Příslušný úřad předává při přijetí projektu nebo programu
zúčastněnému jinému státu informace zmíněné v § 14I odst. 2.
(2)
Pro přeshraniční účast veřejnosti platí obdobně § 9a. Veřejnost bydlící v jiném státu se může
zúčastnit řízení dle § 14i odst. 1 až 3.
(3)
Pro účast německých úřadů a veřejnosti na projektech a programech jiného státu platí obdobně
§ 9b.
UVPG § 8 Přeshraniční účast úřadů (EIA)
(1)
Pokud může mít záměr značné následky na chráněné zboží uvedené v §2 odst.1 věta 2 v jiném
státu, nebo takový jiný stát o to požádá, informuje příslušný úřad včas příslušný úřad jmenovaný
jiným státem pomocí vhodných podkladů o záměru a požádá během přiměřené lhůty o sdělení, zda
tento stát žádá o účast. Pokud jiný stát nejmenoval žádný úřad, je informován nejvyšší příslušný
úřad pro záležitosti životního prostředí jiného státu. Je-li účast považována za žádoucí, dává
příslušný úřad příležitost k zaujetí stanoviska jmenovanému příslušnému úřadu jiného státu a
dalším úřadům jiného státu , které tento uvedl ve stejnou dobu a ve stejném rozsahu jako úřadům
zúčastněným dle § 7 na základě podkladů dle § 6. Obdobně je aplikován § 73 odst. 3a zákona o
správním řízení.
(2)
Pokud je to žádoucí, nebo pokud jiný stát o to požádá, vedou příslušné nejvyšší spolkové a zemské
úřady během dohodnutého, časově přiměřeného období konsultace s jiným státem, zejména o
přeshraničních dopadech záměru na životní prostředí a o opatřeních k jejich zamezení nebo
zmírnění.
(3)
Příslušný úřad předává zúčastněným úřadům jiného státu rozhodnutí o schválení záměru nebo zamítavé rozhodnutí, vždy včetně zdůvodnění. Jsou-li předpoklady zásad vzájemnosti a rovnocennosti splněny, může přiložit překlad rozhodnutí o schválení.
(4)
Další ustanovení k realizaci závazků podle mezinárodního práva spolku a zemí zůstávají
nedotčena.
40
Až do vydání zákona o zavádění vlivů na životní prostředí určitých programů a projektů a o účasti veřejnosti na záležitostech
životního prostředí dle směrnice (ES) 2003/35 ve svobodném státě Sasko. Návrh tohoto zákona ovšem poukazuje ohledně
postupu účasti na zde vysvětlená ustanovení Zákona o zkoumání vlivů na životní prostředí (UVPG).
75
Praktická část
UVPG § 9a Přeshraniční účast veřejností (EIA)
(1)
Pokud může mít záměr značné následky na životní prostředí v jiném státu, mohou se osoby tam
bydlící zúčastnit připomínkového řízení podle § 9 odst. 1 a 3. Příslušný úřad má usilovat o to, aby
1. byl záměr v jiném státu oznámen vhodným způsobem,
2. bylo při tom uvedeno, u jakého úřadu se mohou předkládat námitky v řízení dle § 9 odst. 1 nebo protinávrhy k řízení dle § 9 odst. 3, a
3. bylo u toho upozorňováno na to, že v řízení podle § 9 odst. 1 po vypršení lhůty pro podávání
námitek byly vyloučeny všechny námitky, které se nezakládají na zvláštních soukromněprávních důvodech.
(2)
Příslušný úřad může požádat, aby mu nositel projektu dal k dispozici překlad shrnutí podle
§ 6 odst. 3 věta 2 a je-li to třeba, další pro přeshraniční účast veřejnosti důležité údaje k projektu,
zejména o přeshraničních následcích pro životní prostředí, pokud jsou ve vztahu k jinému státu jsou
splněny předpoklady zásad vzájemnosti a rovnocennosti.
(3)
Další ustanovení k realizaci závazků podle mezinárodního práva spolku a zemí zůstávají
nedotčena.
UVPG § 9b Přeshraniční účast úřadů a veřejností u zahraničních projektů (EIA)
(1)
Pokud může mít záměr plánovaný v jiném státu značné následky na životní prostředí ve Spolkové
republice Německo, žádá německý úřad, který by byl příslušný pro analogický záměr v Německu,
příslušný úřad jiného státu o podklady o projektu, zejména o popis projektu a o údaje o jeho
přeshraničních následcích pro životní prostředí. Pokládá-li se účast v řízení o schválení projektu za
žádoucí, sděluje toto příslušnému úřadu jiného státu a požaduje, pokud je to třeba, další údaje ve
smyslu § 6 odst. 3 a 4, informuje úřady ve smyslu § 7 o údajích a upozorňuje, kterému úřadu jiného
státu má být a případně během jaké lhůty doručeno stanovisko, pokud nepovažuje za vhodné
podání jednotného stanoviska. Příslušný německý úřad má požádat příslušný úřad jiného státu o
překlad vhodných údajů k projektu, zejména k přeshraničním následkům pro životní prostředí.
(2)
Na základě podkladů doručených jiným státem informuje příslušný německý úřad vhodným
způsobem veřejnost v pravděpodobně dotčených oblastech o projektu, pokud nastává účast
veřejnosti podle předpisů předávajícího státu nebo pokud by bylo tuto účast nutné provést podle
tohoto zákona. Přitom poukazuje na to, kterému úřadu jiného státu případně během jaké lhůty
může být doručeno stanovisko, a dává příležitost k nahlédnutí do podkladů během přiměřené lhůty.
(3)
§ 8 odst. 2 a 4 a § 9a odst. 3 platí přiměřeně.
76
Praktická část
Zákon o správním řízení
(VwVfG) ze dne 25. května 1976 (Spolkového zákoníku I 1976, 1253)
naposledy změněn článkem 4 odst. 8 zákona ze dne 5.5.2004 I 718)
VwVfG § 73 Připomínkové řízení
(3a)
Úřady podle odstavce 2 musí odevzdat své stanovisko během lhůty, kterou stanoví připomínkový
úřad a která nesmí překročit tři měsíce. Vyjádření, doručena po termínu projednávání, už nebudou zohledněna, ledaže by předložené záležitosti již byly úřadu schvalujícímu územní rozhodnutí
známy nebo by mu měly být známy, nebo pokud jsou pro oprávněnost rozhodnutí významné.
77
Praktická část
Část C, Kap. 2: Právní základy v Polské republice
2 Právní základy v Polské republice
ZÁKON
ze dne 27. dubna r. 2001
Právo na ochranu životního prostředí
1)
(Oddíl U ze dne 20 června r. 2001)
Kapitola I
VŠEOBECNÉ PŘEDPISY
Část VI
Postup v záležitostech hodnocení vlivu na životní prostředí
Hlava 3
Postupy týkající se přeshraničního vlivu na životní prostředí
Čl. 58.
(146)
V případě zjištění možného značného přeshraničního působení na životní prostředí
pocházejícího z území Polské republiky v důsledku:
1) realizace plánovaných projektů obsažených v rozhodnutí o podmínkách životního prostředí
2) realizace projektů politik, strategií, plánů nebo programů, uvedených v čl. 40 odst. 1 bod 2
bude provedeno řízení týkající se přeshraničního vlivu na životní prostředí.
Čl. 59. Řízení týkající se přeshraničního vlivu na životní prostředí se provádí také v případě, když by se
možné působení pocházející z vnější strany hranic Polské republiky mohlo projevit na jejím území.
Čl. 60. 1.
(147)
Správní orgán provádějící řízení ve věci hodnocení vlivu na životní prostředí v případě
zjištění možnosti značného přeshraničního působení na životní prostředí vlivem realizace
plánovaného projektu:
1) vydává rozhodnutí o provedení řízení tykajícího se přeshraničního působení na životní
prostředí, ve kterém stanoví obsah dokumentace nezbytné k provedení tohoto řízení a také
povinnost vyhotovení této dokumentace žadatelem a to v jazyce státu, na jehož území projekt může působit,
2) informuje neprodleně ministra zodpovědného za záležitosti životního prostředí o možném
přeshraničním působení plánovaného projektu na životní prostředí a předává informace obsahující údaje, uvedené v čl.49 odst. 3,
3) předává po obdržení zprávy o působení projektu na životní prostředí tuto zprávu ministrovi
zodpovědnému za záležitosti životního prostředí.
2. Proti rozhodnutí uvedenému v odst. 1 bod 1 lze podat stížnost.
3.
(148)
Dokumentací, uvedenou v odst. 1 bod 1 se rozumí informace obsahující údaje, popsané v
čl. 49 odst. 3 a také ta část zprávy o vlivu projektu na životní prostředí, která umožní státu,
na jehož území plánovaný projekt může působit, zhodnotit možné značné přeshraniční
působení na životní prostředí.
78
4.
(149)
Praktická část
V případě řízení týkajícího se přeshraničního působení na životní prostředí, prováděného
před vydáním integrovaného povolení, se dokumentací, uvedenou v odst. 1 bod 1 rozumí
ta část žádosti o vydání integrovaného povolení, která umožní státu, na jehož území může
působit zařízení vyžadující získání takového povolení, ohodnotit možné značné
přeshraniční působení na životní prostředí.
Čl. 61. 1. Ministr zodpovědný za životní prostředí po obdržení informace o možném přeshraničním
působení plánovaného projektu na životní prostředí o tom neprodleně informuje stát, na jehož
území tento projekt může působit, a také navrhuje termín odpovědi, zda má tento stát zájem se
zúčastnit řízení ve věcí hodnocení působení na životní prostředí.
2. Ministr zodpovědný za životní prostředí připojuje k oznámení údaje, uvedené v čl. 49 odst. 3.
Čl. 62.
(150)
Pokud stát, uvedený v čl. 61 odst. 1, oznámí, že má zájem zúčastnit se řízení ve věci
hodnocení působení na životní prostředí, ministr zodpovědný za životní prostředí :
1) po dohodě se správním orgánem, který provádí řízení ve věcí hodnocení působení na životní
prostředí, domlouvá s tímto státem termíny etap řízení,
2) po obdržení zprávy o působení projektu na životní prostředí předá neprodleně tomuto státu
část zprávy, uvedenou v čl. 60 odst. 3.
Čl. 63. 1.
(151)
(zrušen).
2. Správní orgán provádějící řízení ve věci hodnocení působení na životní prostředí provádí,
prostřednictvím ministra zodpovědného za životní prostředí, konzultace se státem, na jehož
území může působit projekt, ve věci prostředků k odstranění nebo omezení přeshraničního
3. Ministr zodpovědný za životní prostředí může zahájit provádění konzultací, uvedených v odst. 2,
pokud to uzná ze účelné s ohledem na důležitost nebo komplikovanost věci.
4. Na konzultacích uvedených v odst. 2 se zúčastňuje ministr zodpovědný za životní prostředí, a
na konzultacích uvedených v odst. 3 správní orgán provádějící řízení ve věci hodnocení
Čl. 64. 1.
(152)
Poznámky a žádosti týkající se informací obsahujících údaje uvedené v čl. 49 odst. 3,
podané státem zúčastňujícím se řízení ve věci hodnocení působení na životní prostředí, se
posuzují při vydávaní rozhodnutí ve věci stanovení rozsahu zprávy o působení projektu na
životní prostředí.
(153)
1a.
Poznámky a žádosti týkající se zprávy o působení projektu na životní prostředí, podané
státem zúčastňujícím se řízení ve věci hodnocení působení na životní prostředí a rovněž
výsledky konzultací, uvedených v čl. 63 se posuzují při vydávání rozhodnutí o podmínkách
životního prostředí.
2. Vydání rozhodnutí, uvedených v čl. 46 odst. 4 by nemělo předcházet ukončení řízení týkajícího
se přeshraničního působení na životní prostředí.
Čl. 65. Ministr zodpovědný za životní prostředí předává státu zúčastňujícímu se řízení ve věcí hodnocení
působení na životní prostředí, rozhodnutí uvedená v čl. 46 odst. 4.
Čl. 66. 1. Ministr zodpovědný za životní prostředí, poté co obdrží doklady obsahující informace o projektu
prováděném mimo hranice Polské republiky, který může působit na životní prostředí na jejím
území, tyto neprodleně předá příslušnému vojvodovi, kterému přísluší oblast možného
přeshraničního působení na životní prostředí.
2. Vojvoda v rozsahu, který je nezbytný pro analýzu působení projektu na životní prostředí, dává k
nahlédnutí doklady v polském jazyce, uvedené v odst. 1; předpis čl. 32 odst. 1 bod 1 se aplikuje
odpovídajícím způsobem.
79
Praktická část
3. Vojvoda předkládá ministru zodpovědnému za životní prostředí projekt stanoviska tykajícího se
projektu, který může působit na životní prostředí na území Polské republiky.
4. Ministr zodpovědný za životní prostředí informuje stát provádějící projekt, který může působit na
životní prostředí na území Polské republiky, o stanovisku týkajícím se tohoto projektu.
Čl. 67. Předpisy předchozí části jsou uplatňovány vhodným způsobem v případě zrušení, změny a
potvrzení neplatnosti rozhodnutí, uvedených v čl. 46 odst. 4.
Čl. 68. V řízení ve věci hodnocení vlivu na životní prostředí projektů politik, strategií, plánů nebo
programů, uvedených v čl. 40 odst. 1 bod 2, kterých realizace může zapříčinit přeshraniční
ovlivnění životního prostředí, se předpisy čl. 61-66 uplatňují odpovídajícím způsobem.
Čl. 69. V řízení týkajícím se přeshraničního vlivu na životní prostředí se předpisy čl. 20 a 21 uplatňují
odpovídajícím způsobem.
Čl. 70. Předpisy předchozí části se uplatňují, pokud mezinárodní smlouvy nepředpokládají jiný způsob
řízení týkajícího se přeshraničního ovlivňování životního prostředí.
Kapitola VII
SPRÁVNÍ ORGÁNY A INSTITUCE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Část I
SPRÁVNÍ ORGÁNY PRO ZÁLEŽITOSTI OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
(výňatek)
Čl. 381. 1. Orgánem ochrany životního prostředí zodpovědným ve věcech řízení ohledně hodnocení vlivu
na životní prostředí pro plány a programy uvedené v zákonu je:
1) minstr zodpovědný za životní prostředí – ve vztahu k řízením prováděným centrálním
orgánem vládní správy,
2) vojvoda – ve vztahu k zbývajícím řízením.
2.
(474)
(zrušen).
80
Praktická část
Část C, Kap. 3: Právní základy v České republice
3 Právní základy v České republice
Zákon č. 100/2001 Sb.,
o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
ČÁST PRVNÍ
Posuzování vlivů na životní prostředí
HLAVA II
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘESAHUJÍCÍCH HRANICE ČESKÉ REPUBLIKY
§ 11 Předmět posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky
(1) Předmětem posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky (dále jen
„mezistátní posuzování“) je
a) záměr uvedený v příloze č. 1 a koncepce podle tohoto zákona, pokud dotčené území může zasahovat i mimo území České republiky,
b) záměr uvedený v příloze č. 1 nebo koncepce podle tohoto zákona, pokud o takové posuzování
stát, jehož území může být zasaženo závažnými vlivy na životní prostředí (dále jen „dotčený stát“)
požádá,
c) záměr a koncepce, které mají být prováděné na území jiného státu (dále jen „stát původu“) a které mohou mít závažný vliv na životní prostředí na území České republiky.
(2) Příslušný úřad postupuje při mezistátním posuzování ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních
věcí.
(3) Orgán kraje je povinen v případě záměru uvedeného v příloze č. 1 sloupci B postoupit jeho posuzování ministerstvu, jestliže zjistí, že se jedná o záměr podle odstavce 1. Dále je povinen postoupit posuzování koncepce ministerstvu, jestliže zjistí, že jde o koncepci podle odstavce 1.
§ 12 Způsob mezistátního posuzování
(1) Při mezistátním posuzování se postupuje podle hlavy I tohoto zákona, pokud ustanovení hlavy II
tohoto zákona nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, postup při mezistátním
posuzování nestanoví jinak. Lhůty pro vyjádření při mezistátním posuzování může ministerstvo
prodloužit až o 30 dnů, požádá-li o to dotčený stát. Ostatní lhůty se v takovém případě prodlouží
přiměřeně.
(2) Při pochybnostech o tom, zda se mezistátní posuzování řídí předpisy platnými na území dotčeného
státu nebo předpisy platnými na území státu původu, se postupuje podle právních předpisů platných
na území státu původu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
(3) Stát původu a dotčený stát na žádost kteréhokoliv z nich určí, zda bude provedena poprojektová analýza, a pokud ano, pak v jakém rozsahu, a to s přihlédnutím k možnému významnému epříznivému
81
Praktická část
vlivu záměru přesahujícímu státní hranice, který byl předmětem mezistátního posuzování. Jakákoliv
poprojektová analýza bude zahrnovat především stálé pozorování důsledků provedení záměru a
určení jakéhokoliv nepříznivého vlivu přesahujícího státní hranice. Tato stálá pozorování a určení vlivu lze provádět za účelem dosažení těchto cílů:
a) monitorování dodržování podmínek stanovených v rozhodnutích, popřípadě opatřeních podle
zvláštních právních předpisů1a) a účinnosti zmírňujících opatření,
b) přezkoumávání vlivů záměru a vypořádat se s nejasnostmi vzniklými v průběhu poprojektové analýzy,
c) ověření předchozích prognóz s cílem využití získaných poznatků při provádění obdobných
záměrů v budoucnosti.
(4) Pokud má stát původu nebo dotčený stát na základě poprojektové analýzy oprávněné důvody usuzovat, že zde existuje významný nepříznivý vliv přesahující státní hranice, nebo pokud byly zjištěny faktory, které by mohly mít za následek takovýto vliv, bude okamžitě informovat druhý stát. Stát původu
a dotčený stát po dohodě následně stanoví nezbytná opatření na snížení nebo vyloučení tohoto vlivu.
§ 14a
Mezistátní posuzování koncepce prováděné na území České republiky
(1) Pokud ministerstvo zjistí, že se jedná o koncepci podle § 11 odst. 1 písm. a), nebo jestliže dotčený
stát o mezistátní posuzování požádal podle § 11 odst. 1 písm. b), zašle návrh koncepce do 10 dnů
ode dne jeho obdržení dotčenému státu k vyjádření. Současně ministerstvo nabídne dotčenému státu
konzultaci, zejména pokud je návrh koncepce zpracován ve variantách.
(2) Pokud obdržené vyjádření dotčeného státu k zaslanému návrhu koncepce obsahuje požadavek
zúčastnit se mezistátního posuzování, ministerstvo si od dotčeného státu vyžádá údaje o stavu
životního prostředí na jeho dotčeném území. Ministerstvo zašle tyto údaje do 5 pracovních dnů ode
dne jejich obdržení předkladateli a posuzovateli.
(3) Pokud dotčený stát projeví o konzultaci zájem, ministerstvo se konzultace zúčastní. Ministerstvo
předem neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne stanovení termínu konzultace,
informuje o místě a času konzultace předkladatele a jeho prostřednictvím posuzovatele. Ti jsou pak
povinni se konzultace rovněž zúčastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zveřejnit podle
§ 16.
(4) Ministerstvo vyjádření dotčeného státu ke konečnému návrhu koncepce zapracuje do stanoviska ke
koncepci nebo v něm uvede důvody neuvedení tohoto vyjádření nebo jeho uvedení jen zčásti.
Stanovisko ke koncepci zašle ministerstvo dotčenému státu do 10 dnů ode dne jeho vydání.
(5) Schvalující orgán je povinen zaslat ministerstvu jedno vyhotovení koncepce do 30 dnů ode
dne jejího schválení. Ministerstvo je povinno schválenou koncepci zaslat dotčenému státu.
§ 14b
Mezistátní posuzování koncepce prováděné mimo území České republiky
(1) Pokud ministerstvo obdrží návrh koncepce, která bude prováděna na území státu původu a
případnou nabídku ke konzultaci od státu původu, je povinno do 20 dnů od jejího obdržení zveřejnit
informaci o návrhu koncepce podle § 16 a zaslat návrh koncepce dotčeným správním úřadům a
dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření.
(2) K návrhu koncepce podle odstavce 1 je každý oprávněn zaslat ministerstvu písemné vyjádření do 30
dnů ode dne zveřejnění informace o návrhu koncepce. Ministerstvo všechna vyjádření spolu se svým
vyjádřením a informací, že se případně konzultace zúčastní, zašle státu původu do 40 dnů ode dne
zveřejnění informace o návrhu koncepce.
82
Praktická část
(3) Ministerstvo na žádost státu původu sdělí údaje o stavu životního prostředí na dotčeném území
České republiky, a to do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti, pokud tomu nebrání zvláštní právní
předpis.
(4) Pokud ministerstvo včas obdrží informaci o místě a času veřejného projednání konaného na území
státu původu, zveřejní ji podle § 16.
(5) Ministerstvo zveřejní podle § 16 informaci o schválení koncepce do 15 dnů ode dne obdržení takové
informace od státu původu. Pokud ministerstvo obdrží od státu původu schválenou koncepci, zveřejní
ji na internetu do 20 dnů ode dne obdržení.
[...]
83

Praxisteil und Zusammenfassung Część praktyczna i

Transkript

Podobné dokumenty

Třída 1. A OK 2. B KČ CU 1. M ME 2. M ME 3. M ME 2. A KA

proměny architektury 2. poloviny 20. století

References - Universitetet i Oslo

Zemský rozvojový plán 2013 - Landesentwicklung

Celý text - Česká společnost pro právo životního prostředí

Řízení rizik a příležitostí v projektech

Preventivní opatření ochrany před povodněmi prostřednictvím

CALS 5 - Modernizace postupů veřejné politiky a správy v České

Quartiers en Crise – European Regeneration Areas

Psychoenergetika II/2008 - Česká psychoenergetická společnost

Prodejte své ostrovy!

anotace předmětů (modulů) dobíhající plán

Rozhovor s Michalem Bobkem

PROHLÁŠENÍ K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ DLE ČL. 9 SMĚRNICE

Příručka Marketing obcí

activPilot Comfort PADK

ŽIVOTOPISY - GENEALOGIE 2.

Úvodník k Balíčku - Projekt Manažer 250+

Zprava pro ministra

Výsledky stanovení SPF a UVA-PF Doporučení Komise

Grand Ch., Ch., JCh. Caezare Chucky od Malého Kosíře