murphyho zákony - MZSAOA Tanvald

Č. 107 – 2/2008 MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE TANVALD
V ÈÍSLE...
Žáky s vyznamenáním
chválíme na str. 2
Ü
Ü Hned tři ankety vás se-
známí s našimi zkušenostmi
i nectnostmi, a to
na str. 2 , 3 a 6
Ü Máte rádi běžky? Tak se
vydejte na Černou horu podle trasy, kterou pro vás připravil Joe
na str. 5 + 12
Ü S akcemi studentské společnosti ACADEMY se potkáte
na str. 1, 8 a 13
Ü Povídání o tom, jak se žije
lidem se zdravotním postižením připravil Mára
na str. 9 a 10
Na cestu do kantorovy
duše se můžete vydat
na str. 11
Ü
Ve čtvrtek 20. prosince k nám přišly studentky naší obchodní akademie, pracující pod hlavičkou studentské
společnosti Anomaly, o.s., a měly pro nás připravený vánoční projekt. Rozdělili jsme se do tří tříd a začali jsme
vyrábět dárečky na Vánoce. První skupina pracovala s bavlnou a vyrobila si pěkné bambule, které si mohla
přetvořit různými doplňky na stašidýlka. Druhá skupina navlékala korálky - buď náramek nebo náhrdelník,
podle toho, jakou měl kdo trpělivost: jedna korálka, dvě korálky, jedna korálka... Třetí skupina vyráběla z rozmixované novinové hmoty vánoční ozdoby. Děvčata měla projekt dobře připravený, měla s námi také fůru trpělivosti. Užili jsme si i spoustu legrace a ještě jsme si všichni nesli domů několik pěkných výrobků. Studentkám
z OA moc děkujeme a všechny je moc chválíme. Těšíme se, že pro nás zase nějaký projekt vymyslí.
Žáci a žákyně 4.B a učitelky ze Šumburku
Úvodník na prahu nového a v polovině školního roku
Hojky lidičky! Vítám vás v roce 2008. Snad se
vaše tajná přání vyplnila a všechny oslavy vydařily, doufám, že jste to nepřehnali s alkoholem na
Silvestra a že vám Ježura donesl kotel dárečků.
Jestli jste si dali předsevzetí, tak ho určo splňte,
přece nebudete měkoty!
Čas letí, hlavně nám deváťákům, 29. ledna jsme
psali testy CERMAT, na kterých záleží nejvíce.
Každý z nás do toho dal, co nejvíc v něm bylo!
Přiznám se vám, že jsem z nich byla nervózní a
měla velký strach už o Vánocích. Stále mě napadají otázky jako: Co když to dopadne hrozně? Co
když se nedostaneme na školu? Toto vše se mi
honí v hlavě, pronásleduje ve snech, ale nejen mě,
asi všechny deváťáky. Už brzo se dozvíme, jak
jsme dopadli, ale než to budeme vědět, můžeme
jen tiše doufat, že jsme to zvládli a nezkazili!
Chtěla bych poděkovat naší třídní Zdeňce Juklové
a paní učitelce Renatě Janatové, že s námi stále
zkoušely Cermaty nanečisto. Myslím si, že nám
moc pomohly, takže DĚKUJI jménem všech
deváťáků za podporu a čas!
Už je po pololetním vysvědčení, určo vám dopadlo co nejlépe, a když ne, nebojte, do konce roku
zbývá času dost na vylepšení známek. A my deváťaci, kteří jsme si mysleli, že se poslední půlrok
budeme flákat, mýlili jsme se, protože učitelé říkají: v druhém pololetí vám dáme zabrat, jen si
nemyslete, když máte školu jistou, že budete lenošit! Takže nás čeká perný půlrok. 14. února bude
svatého Valentýna, to znamená svátek všech zamilovaných. Zaláskovaný pár ho jistě oslaví
krásnou romantickou večeří při svíčkách, vymění
si dárečky a valentýnky z lásky. Všem zamilovaným přeji, aby jejich láska vydržela co nejdéle, a
nezadaným, aby si našli tu pravou lásku, která na
každého čeká. Na závěr vás vyzývám: pište, kreslete do našich školních novin. Je to super pocit mít
článek v novinách.
Denísek 9. A
Na elektrické křeslo si
odskočil z Rokytnice n. J. Ing.
Petr Ceé
na str. 7
Ü
Ü Školní skřítek se usídlil
na str. 9
Ü ... výlety, aktuální infor-
mace, soutěž, pravidelné
rubriky a další čtení ...
...na všech stranách
MURPHYHO
ZÁKONY
L Nekonečný je vesmír a školní
rok.
J Když jde student k tabuli,
všechny jeho chyby jsou způsobeny chybnou křídou.
L Nikdo neposlouchá, co říkáte,
dokud neuděláte chybu.
L Zákon zkoušení: to, co žák
neumí, učitel zjistí během jedné
minuty, a to, co umí, ho nezajímá.
L Vždy propadneš v té písemce,
na kterou ses nejvíc připravoval.
... a ještě jeden úvodník
Máme tu nový rok 2008! Pro někoho je to důvod
k radostem, protože tento rok bude určitě lepší
než ten minulý, a pro někoho je to jen skutečnost,
že je zas o rok starší. Ale pro téměř každého je to
znamení, že se sebou má něco konečně dělat.
Proto si mnozí z nás dávají předsevzetí (budu
víc sportovat, začnu hubnout, nebudu taková
drbna...), ale upřímně, jen málokdo „nezhřeší“.
Další kapitolou, která je aktuální, je pololetní
vysvědčení, kterého se většina z nás obávala jako
čert kříže a jen málokdo s tím papírem šel domů
s klidným srdcem. Neměla bych zapomenout na
deváťáky, kteří nedávno psali CERMAT testy
nebo se chystají na přijímačky. Někteří z nich se
ještě teď klepou nad svými „moudry", která by
dnes samozřejmě napsali líp. Každopádně my
jim všem přejeme hodně štěstí a mnoho úspěchů
v tom o něco „dospělejším“ životě.
Lucka
Ze školního parlamentu
Na lednových
zasedáních parlament odsouhlasil barevné
dny, to znamená, že vždy jeden den v měsíci
se budou žáci
snažit co nejvíce
využít na svém
oblečení určené
barvy. Doufáme,
že se zapojí i
učitelé. Všechny pokyny najdete na nové
nástěnce v prvním poschodí. Dále parlament přidělil každé třídě druhého stupně
nástěnku v prvním poschodí, která by měla
od února sloužit k prezentaci určené třídy.
Nakonec 9.A navrhla, že by na konci roku
uspořádala školní akademii s názvem
Soutěž talentů. Těšíme se na nové nápady.
Denísek
ZPRÁVIČKY...
l Zápis do 1. třídy. V úterý 15. ledna se
konal zápis žáků do 1. třídy Masarykovy
základní školy. Děti i rodiče si mohli prohlédnout nejen třídy, ale celou školu. Bylo
zajímavé pozorovat rozzářené a zvědavé
děti, jak říkaly básničky a kreslily obrázky.
Za odměnu si mohly vybrat dáreček, který
vyrobili jejich starší spolužáci. Strašně se
nám to líbilo, ale zároveň nám bylo smutno,
když jsme si uvědomily, že za pár měsíců
musíme tuto školu opustit. Nejraději
bychom si to s těmi nejmenšími vyměnily.
Denísek a Andys
l V prosinci se konalo ve velké tělocvičně
školy divadelní představení, které nás vneslo do třicetileté války. Herci nám přiblížili
život téměř před čtyřmi sty lety, mohli jsme
si zahrát na pěšáky, střelce….Všechny nás
to velice zaujalo a doufáme, že opět budeme
mít možnost zhlédnout něco stejně zajímavého.
Denísek 9.A
l Do výtvarné soutěže „ Kůň terapeut“ bylo
10. 1. 2008 vybráno a odesláno pět nejzdařilejších prací těchto žáků z naší školy:
Martina Gojdy (1.A), Zuzany Votočkové
(4.A), Nikoly Hýskové (6.A), Daniely Jériové (6.A) a Jarmily Šolcové (8.A.). Žákům
gratulujeme a přejeme hodně štěstí.
Průběh soutěže můžete sledovat na
www.cpkchrpa.cz.
-redl První letošní vlašťovky. Nemyslím tím
žádné opeřené ptactvo, ale první letošní
úspěchy šikovných žáků naší školy. Na
konci ledna proběhlo okresní kolo matematické olympiády, kde se na skvělých místech
umístili: Ota Zaplatílek – žák 9. třídy – druhé místo a Tereza Hermannová – žákyně 5.
třídy – druhé místo. Tímto jim gratulujeme.
A vy ostatní máte šanci je následovat v dalších soutěžích, třeba i v jiných předmětech.
O. Dolenská
Co o nás prozradila anketa "Jak jsme pořádní"
Na naší škole v 8. a 9. třídách proběhla
anketa, která měla zjistit, jak jsme pořádkumilovní. A tady jsou vaše nejčastější odpovědi na otázky (v závorce uvedeny počty
odpovědí).
Co si představuješ pod pojmem úklid?
1. úklid (24)
2. čistota (10)
3. nuda (7)
Jak často (a) uklízíš a co (b)?
a) 1. denně (17)
2. 1x týdně (8)
3. „když je bordel“
b) 1. pokoj (22)
2. „bordel“(5), „když musím“ (5)
3. cokoli (4)
Uklízíš: a) pravidelně? (8)
b) nepravidelně? (14)
Uklízíš: a) dobrovolně (27)
b) z donucení (23)
c) za peníze (8)
Jak ses zapojil do předvánočního úklidu?
1. Nepomohl jsem (12)
2. úklid vlastního pokoje (6), pomoc ve všem
(6)
3. zdobení stromečku (5), o co mamka
požádala (5), pečení cukroví (5)
Myslím, že to s naším úklidem a pomocí
v domácnosti není nejhorší, ale polepšení
by neuškodilo. A na závěr jsem vybrala
několik nejvtipnějších odpovědí: Odpověď
na první otázku: „Jeden z mudrců nám radí
dát věci tam, kde nejsou tolik vidět a nepřekáží".
Na otázku, jak často uklízíš, odpověděl
jeden z vás: „Když se mi na stole něco hromadí a nevidím na obrazovku“. A jak jsme se
zapojili do předvánočního úklidu nám
sdělila jedna spolužáčka: „Musela jsem všechno uklidit za mámu, takže úžasná zábava!“ Ale
někteří k tomuto shonu zaujali poněkud jiné
stanovisko: „Ležel jsem na posteli a hlídal
bezpečnost matky“ nebo „psychicky jsem je
podporovala“.
Lenka Dittrichová 9.A
Blahopřejeme
vyznamenaným
V 1. pololetí školního roku 2007/2008
tito žáci a studenti prospěli
s vyznamenáním:
5.A
Zdeňka Pulová 1,22
5.B
Tereza Hermannová 1,00
Karolína Johnová 1,00
Martina Krištofová 1,00
Lukáš Strýček 1,00
Marcela Zajptová 1,33
Nikola Žantová 1,00
6.A
Hana Klaciková 1,33
Jana Marková 1,33
Dalibor Mevald 1,27
Kristýna Nováková 1,27
7.A
Marek Fišera 1,43
Michal Klacik 1,14
Kristýna Vrbová 1,07
8.A
Eva Klimková 1,4
Bára Hrabcová 1,4
8.B
Lucie Moudrá 1,00
Filip Seidel 1,00
Daniel Řeháček 1,00
Jan Pěnička 1,26
9.A
Lenka Dittrichová 1,5
Kristýna Hofericová 1,5
Denisa Šepsová 1,5
David Kuch 1,44
9.B
Lucie Hromádková L. 1,40
Markéta Jiskrová M. 1,31
Ota Zaplatílek O. 1,12
OA
1. roč.
Lenka Zikešová 1,31
Martina Votočková 1,44
2. roč.
Martin Veverka 1,00
Jana Bláhová 1,5
3. roč.
Vlaďka Kolářová 1,27
4. roč.
Elena Vlhová 1,27
Hana Vrabcová 1,27
ŠKOLNÍ NOVINY / 2
Byli jsme na návštěvě v mateřských školkách
Poslední týden před Vánoci jsme se vydaly na průzkum do školek. Jako první jsme
navštívily školku na Výšině. Děti nás přivítaly velkým jásotem. Všechny děti se do
školy těší, nejvíce na tělocvik, psaní a úkoly.
Většině se bude stýskat po hračkách a dětech. Po otázkách nám nakreslily krásné
obrázky, hned po tom si s námi hrály, skládali jsme puzzle a bojovali s vojáčky. Nakonec jsme je odměnily sladkůstkou, děti poděkovaly a hezky se s námi rozloučily.
Hned druhý den nás čekala školka na
Šumburku. I zde se děti těší do školy, také
nám namalovaly pěkné obrázky. Jen nás
trochu mrzelo, že s námi méně komunikovaly. Zajímavé ale je, že se dětem nebude
stýskat po školce ani po hračkách. Za odměnu dostaly sladkost. V obou školkách se nám
moc líbilo, děti si nás získaly, byly hodné,
přátelské a hrozně moc roztomilé. Přejeme
jim, aby byly ve škole spokojené, aby se
dobře učily, měly hodnou paní učitelku a
mnoho krásných zážitků. A jako ukázku zde
máte nejhezčí obrázek z MŠ Výšina (princezna od Natálky) a z MŠ Šumburk (domeček od Lucky).
Denísek a Andys
PRO NEJMENŠÍ ANEB
Z DENÍKU ŠKOLNÍHO
SKŘÍTKA
Posloucháte rádi pohádky? I ty o lesních
skřítcích, třeba takových, které znáte z pohádky Tři veteráni? Já vám o jednom skřítkovi budu vyprávět. Byl to malý a zvědavý
neposeda. Všechno chtěl vidět, u všeho
musel být. A to se mu stalo osudným.
Pamatujete se na ten velký vítr? Hejkal
pobíhal po lese a upozorňoval všechny
obyvatele na to, že přijde vichřice, aby se
dobře ukryli. Ale náš malý skřítek si klidně
poskakoval, skákal na pařezy a dělal samou
neplechu. Vtom se zvedl vítr, větve stromů
se začaly ohýbat, vítr byl čím dál silnější,
bral s sebou listí a jeden takový větrný
poryv zvedl milého skřítka a nesl ho
vzduchem spolu s listím a větvičkami.
A víte kam? Až na střechu naší školy. Skřítek se honem přidržel tašky na střeše,
sjel dolů po okapu a vklouzl oknem, které
se prudkým větrem pootevřelo, do školy.
Byl vyděšený, že i své jméno zapomněl.
Rozhlížel se. „Kde to jsem?“ divil se. Když
se uklidnil, začal si prohlížet školu. O tom,
jak se mu u nás líbilo, si přečtete v příštím
čísle Školních novin. Ale přemýšlejte a vymyslete jméno. Jaké by se asi pro skřítka,
který bude žít v naší škole, nejlépe hodilo?
Napište nám.
Angel
VTIPY...
J Hodina dějepisu.
Učitel: „Alešku, copak víš o významných
matematicích starého Řecka?“
Alešek: „Všichni zemřeli...“
J „Prosím, paní učitelko...!“
„Ano, co je Jeníčku?“
„Prosím, co to je? Je to velké, chlupaté a má
to šest nohou?“
„To nevím, Jeníčku. Ty ano?“
„No, já taky ne, ale sedí vám to na hlavě!“
J Učitelka k žákům: „Musíte si zvykat na
větší samostatnost při učení. Jste už ve
třetí třídě a vaši rodiče už na probíranou
látku nebudou stačit...!“
Anketa mezi bývalými Šumburáky, aneb jak se jim líbí v Tanvaldě
Už je to půl roku co jsme se přestěhovali
ze šumburské školy do školy v Tanvaldě.
Rádi vzpomínáme na Šumburk. Všem se
nám stýská, vzpomínáme na naši malou
milou školičku na Šumburku, vzpomínáme
na kamarády, učitelky a vychovatelky a na
výlety… Na Šumburku nezvoní, byla to pro
nás velká změna. Přestávky byly všechny
patnáctiminutové. Na konci pololetí nám
paní učitelka Kolzrtová navrhla, abychom
si udělali ve třídě anketu.
Jaké byly první reakce na tuto školu?
36% dětí škola připadá dobrá, 29% dětí
překvapilo více učitelů, 21% dětí napsalo,
že je zaskočilo zvonění a dalších 21% si
myslí, že je horší než na Šumburku.
Co bylo lepší na Šumburku a co je lepší
zde?
43% dětí se na Šumburku líbilo méně učitelů, 29% dětí napsalo, že na Šumburku bylo
lepší všechno, 29% se líbí větší tělocvičná
hala a 29% se líbí zvonění.
Na co nejvíce na Šumburku vzpomínáš?
Nejvíce dětí vzpomíná na paní učitelku
Šostkovou a na všechny učitelky a vychovatelky. 31% dětí vzpomíná na časté výlety.
Je učivo v pátém ročníku náročnější? Je tvůj
prospěch lepší/stejný/horší?
Polovina dětí má prospěch stejný, 43% dětí
se prospěch zhoršil. Více jak polovina dětí
si myslí, že učivo je náročnější.
Které předměty máš nějradši?
Polovina třídy má ráda tělocvik, 19% dětí
má nejraději matematiku.
Tereza Hermannová 5.B
ŠKOLNÍ NOVINY / 3
...A CO NA TO
IVAN?
Čtenáři, přátelé, nepřátelé, všichni! JÁ
VÁS ZDRAVÍM! DOBRÝ DEN!! AHOJ!!!
PAPAPÁ!!!!
Nic? – Ale jak to?! Vždyť já vás pozdravil!
Já vám zamával! Já vám i na pozdravení
odpověděl!!!
Pravda, není tomu až tak dávno, co jsem
o zdravení psal. Ale ono pro některé, co se
včera stalo, je už minulostí. A úroveň zdravení je bohužel čím dál horší. Snad i den ode
dne. V našem libém zařízení (ve škole) je
mezi žáky několik skupin:
NEZDRAVIČI – možná i traviči, protože
ti by vás nejenže nikdy nepozdravili, ale
v nestřežené chvilce i jed do kafe přisypali.
No prostě vás nemají rádi!
PŮLHUBNÍCI – ano, jak název vypovídá,
zdraví vás „na půl huby“, tak, aby jim nemohlo být vyčteno, že vás nepozdravili. Ale
na pozdrav samotný kyslíkem a energií
rozhodně neplýtvají! Vždyť to jsou vlastně
takoví malí ekologánci, že?!
ZDRAVIČI – absolutní „normoši“, kteří
vás pozdraví vždy a všude a navíc normálním, tedy přiměřeně zdvořilým způsobem.
Takových bohužel moc není.
ULTRAMEGAZDRAVIČI – ti vás sice
pozdraví, ale upoutávají na sebe pozornost
netradičními pozdravy doprovázenými
gesty maniaka. Některý poddruh by se
svým pozdravem rád vetřel nejen do vaší
přízně, ale i do… – však víte kam.
Abych nerýpal jen do žactva či studentstva – bohužel i mezi personálem této školy,
mezi dospělci, lze vysledovat ony shora
uvedené typy. A věřte – není mi dvakrát
milé potkat třeba i kolegu – nezdraviče.
Protože když se od něj nedočkám odpovědi
na pozdrav, i ve mně samotném to vzbuzuje
pocit trapnosti a studu.
Takže: Zdravme se. Hezky, normálně,
přirozeně, zdvořile. Na to se ani nemusíme mít až tak moc rádi. A zas někdy
nashledanou.
Na předvánoční návštěvě Drážďan
Naše škola pořádala předvánoční zájezd
do německých Drážďan od čtvrtka 13. do
neděle 17. prosince. Ubytování bylo v tamním Domě dětí a mládeže INSEL. Každý
den se uskutečnil zajímavý výlet. Prohlédli
jsme si dva tradiční vánoční trhy. Také jsme
navštívili Muzeum hygieny s českým průvodcem (viz foto) a pak velký obchodní dům
KARLSTADT, kde jsme potkali i další krajany. Navštívili jsme také vyučování ve
škole na prvním stupni. Šest z nás si zahrálo florball s žáky druhého stupně a trenér
zdejší školy označil Daniela Havránka za
nejlepšího českého hráče ve florbalu a Barboru Geletičovou (tedy mě) za nejlepší
hráčku. Sobotní odpoledne bylo ve znamení mezinárodních Vánoc, kde jsme si mohli
vyrobit: 3D přání (viz foto), odlité figurky
z olova, svícen, svíčku nebo upaličkovat si
nějaký náramek (paličkování se nejvíce zalíbilo našim českým dívkám). Techniku
paličkování předvedla Romana Guluszková
z Desné. Domů si každý z nás odvážel kromě mnoha zážitků i letošní hit německých
Vánoc - 3D hvězdu, kterou si sám sestavil.
Všem se v Drážďanech líbilo a já doufám,
že i letos další žáci naší školy pojedou
s námi.
Bára Geletičová
PS: Upozornění pro všechny, kteří chtějí
prožít aktivní prázdniny!!!!! Letos znovu
od 20. 7. do 3. 8. 2008 vyrážíme k Baltskému
moři. Bližší informace se již brzy objeví na
nástěnce.
Vaši vyučující německého jazyka.
PO NAŠEM...
Čédina. Mateřský jazyk, mateřština. Kdyby
však měla zadek, pěkně by na něj dostávala!
Žáci totiž mluví „žákovštinou“, což je jakýsi mix neologismů (nově vznikajících slov),
slov citově zabarvených záporně a „mumlismů“ (což jsou slova drcená skrze přivřená
a zkřivená ústa). Někdy nelze jinak, než
kantorům – a obzvláště jazyka českého –
popřát upřímnou soustrast!
Fýza. Předmět pojednávající nejen o nakloněné rovině, ale plný i lákavého tajemna
v podobě různorodých elektrických výbojů!
Možná i z tohoto důvodu jest v našem ústavu učebna fyziky až v suterénu, aby pablesky a detonace neohrozily jinak spořádaný
chod školy!
ŠKOLNÍ NOVINY / 4
Výlet do Střevlíku v Oldřichově v Hájích
KAM NA VÝLET?
na běžkách
na Černou horu
Dne 20. 12. 2007 se 6.A a 7.A vypravily na přírodopisnou exkurzi do Oldřichova v Hájích. Měli
jsme sraz u Penny marketu, kde jsme čekali na autobus. Když přijel, celí natěšení jsme se do něj
nahrnuli. Byla to docela dlouhá cesta, a tak jsme si vyndali brambůrky a poslouchali písničky na
mobilu. Když jsme dojeli do Oldřichova, vydali jsme se k ekologickému centru Střevlík. Pan učitel
Přikryl nás rozdělil po třídách do dvou pracovních skupin. Sedmá třída šla na ekologicko-výchovný
program „Letem ptačím světem“ a my šesťáci na „Kouzlo Vánoc“. Vyrobili jsme si krásné věnce,
dostali vánočku a horký vánoční čaj. Povídali jsme si o vánočních zvycích, hráli hry a odpovídali
na otázky týkající se Vánoc. Když to skončilo, rozloučili jsme se a za vše poděkovali. Potom jsme se
se sedmou třídou vyměnili. Vytvořili jsme skupiny a dostali papíry se stopami zvířat. Dostali jsme
také další úkoly, které jsme museli splnit. A pak už jsme zamířili do terénu. Nejvíc nás bavilo odlévání stop sádrou, byla to zábava. Byli jsme smutní, když jsme měli odcházet na autobus. Bylo to
opravdu hezké a doufám, že tam zase někdy pojedeme.
Hýsková Nikola 6.A
Předvánoční koncert se nám líbil
Dne 21. 12. 07 se v učebně VV uskutečnil předvánoční koncert. Poslechli jsme si klasickou hudbu
od Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Bylo to hezké, protože pan Lamač hrál na housle a kytaru. Zazpívali jsme si s ním známé písničky jako Vymyslel jsem spoustu nápadů, Holubí dům a
další. Na závěr jsme zpívali vánoční Tichou noc. Každý z nás si mohl vybrat, zda bude zpívat
česky, německy nebo anglicky. Bylo to opravdu hezké a já doufám, že se podobný koncert uskuteční
někdy v budoucnu znovu!
Hýsková Nikola 6.A
V čas zimních radovánek byste měli zkusit výlet na lyžích a nabízím jeden v délce
pětadvaceti kilometrů na Černou horu
z Josefova Dolu. Nejkratší cesta pro běžkaře do Pekla je po zelené značce 3,5 km.
Vynesete lyže nad chatu Jizera, která bývala původně loveckým zámečkem hraběte
Desfourse Walderode. Nad serpentinou se
už dá jet na lyžích. Chcete-li jít pozvolnější
cestou, pokračujte silnicí, kolem kostela
Proměnění Páně, před kterým stojí pomník
básníka, spisovatele a ředitele zdejší školy
G. Leutela.
Před zdravotním střediskem odbočíte
místní komunikací směr Peklo a budete tam
možná dřív než lyžaři, pokud nebudete
zacházet k zajímavostem kolem. A těch tu
je dost. Odbočíte-li asi sto padesát metrů po
cestičce u prvního potůčku vzhůru, dostanete se ke Kamenné komoře nazývané nyní
současným obyvatelstvem Partyzánka.
Úzkým skalním průchodem se dá obejít
kamenný blok, u něhož stávala restaurace i
s věžičkou. Dnes tam najdete jen rovnější
plochy teras, na nichž bývaly lavičky a
stoly s vyhlídkou do údolí.
Za odbočku stojí znovu upravená skalní
vyhlídka na Jůslově vrchu nad křižovatkou
u restaurace Peklo. Kolem chalup vystoupáte po červené značce nejstrmější úsek
silničky a jste na křižovatce se zelenou před
nově otevřeným penzionem Hájenka.
Zde si už lyže nasadíte i vy. Po dvouapůlkilometrové rovince minete odbočku
k lovecké chatě Velcovka, kde byla kratší
cesta na Rozmezí zrušena, a přejedete potok
Jedlovou. Nad křižovatkou s Mořskou
cestou, nyní již po modré, je na levé straně
cesty kovaný kříž bez označení. Na infarkt
zde zemřel 3. 1. 2004 Erich Tischer. Na
další velké křižovatce s cestou od Kyselé
Vody je bílý křížek Martina Pařízka, o němž
si podrobnosti můžete přečíst sami na tabulce. Ještě dvě stě metrů a jste na hlavní
jizerské magistrále. Potřebujete-li občerstvení, naleznete je v kiosku na Knajpě dalších dvě stě metrů vpravo. Jinak jeďte doleva, kolem kamene zavražděného Viktora
Gacka, o němž se dočtete v Knize o Jizerských horách. Minete odbočku na Rozmezí,
odkud je na Černou horu blíž, ale pokračujte kolem Čihadel po Štolpišské silnici
dál. Odbočovat na vyhlídkovou věž Čihadel v zimě nemá smysl, ale zase je tu znatelnější relief rašelinného vrchoviště, které
je rozvodím dvou moří.
Příjemným sjezdem se dostanete k rozcestí nad Černým potokem, ale vy pokračujte dál. Ta voda pod mostkem teče vlastně až do Baltského moře. Vybruslíte na
nepatrné návrší a jste na křižovatce
Pokračování na str. 12
ŠKOLNÍ NOVINY / 5
STUDENTSKÉ LISTY
Jaké jsou dojmy nejmladších studentů na OA
První pololetí je už za námi, další před
námi, my prváci jsme se už rozkoukali a zde
vám přinášíme naše dojmy a pocity:
Všimli jste si rozdílu mezi výukou na
základní škole a střední škole?
Karlíto :-*:-*:-*: Nóó? Rozdíl pociťuju v tom,
že popíšu víc stránek a vypíšu víc propisek.
No a ještě morálka a režim je takový volnější JJ.
Maul: Styl výuky na některých hodinách,
místo poslouchání učitele máme diskutovat
sami.
Makyšta: Nás jako studenty berou učitelé už
jinak než na základce ty „pubertální parchanty“. Ve výuce se tady víc diskutuje.
Malý: Osobně jsem čekal, že tady jakožto na
střední škole s námi budou všichni zametat,
jak učitelé, tak i studenti vyšších ročníků,
opak je však pravdou.
B68: Je to tady takové hezčí, na ZŠ se věčně
něco rozbíjí a ničí… Tady už mají většinou
lidé alespoň trochu rozum, tudíž to tu může
být pěkné, útulné a můžou zde být třeba i
nějaké drahé nebo cenné věci…
Pozitiva a negativa.
Petr Chlomek: Příjemně mě překvapilo, že
jsem dobře zapadl do kolektivu a také i mezi
druhačky. Nepříjemné „potěšení“ je to
ranní vstávání.
Leva: Pozitivní – nikdo mi neorganizuje, co
mám třeba dělat o přestávce. Negativní –
přibylo více předmětů.
Orange: Docela dobrý kolektiv, řekla bych,
že učitelé jsou v pohodě (jak kdo). Někdy
moc velké požadavky na žáka!
B68: Negativní – když je v Eurestu nabídka
ze čtyř jídel, my končíme déle než ZŠ, některá jídla už tam nejsou a je výběr ze tří nebo
dvou jídel. Proto chodím po páté hodině i
přesto, že bych z toho mohl mít problémy,
ale chceme stejné podmínky jako ZŠ.
Předměty, které máte rádi?
Makyšta: AJ – protože hodiny s panem
učitelem Nývltem jsou zábavné. EKO – Je
zajímavá a člověk se dozví víc o světě.
Tělák… J
H.P.: ČJ a AJ, protože pan učitel je srandovní a dokáže z toho udělat legraci.
Orange: TV – protože je to zábava a člověk
se zabaví a uklidní a vypne! AJ – pan učitel
je go(o)d a rychle to utíká.
Honza: EKO – dobrý přístup, hodně poví-
První ročník na lyžařském výcviku
dání, je to takový ze života. MAT – dobrý
přístup vyučujícího, PEK – je to suprová
hodina.
Co si myslíte, že by se mohlo změnit?
Luca. Svooby: Přístup některých učitelů ke
studentům. Aby se k nám chovali jako ke
studentům na SŠ a ne jako na ZŠ.
Leenyss: Aby bylo WC v přízemí J.
Agc: Jak v kterých předmětech. Když se
učím AJ deset let a tady začínám odznova,
tak si myslím, že je to zbytečné! Studenti by
se měli rozdělit na skupiny podle začátečníků a pokročilých.
Orange: Zmenšit nátlak na žáky… Trochu,
aspoň trochu chodit třeba do divadla nebo
do kina, prostě na nějaké akce. A ještě bychom taky někdy mohli mít třeba ředitelské
volno J.
Makyšta: Mohl by tu být automat na kafe.
I.Š. a Marťa
Krátce...
Beseda o komunismu
Poslední listopadový den se u nás ve
škole v rámci projektu „Jeden svět“, kterého
se OA účastní již třetí rok, konala beseda
o období socialismu v ČR. Projekt má za cíl
předávat informace mladé generaci, která
nezažila složité období komunistické diktatury, jež definitivně skončila roku 1989 sametovou revolucí. Prvnímu a druhému
ročníku OA byly promítány čtyři krátké
dokumentární filmy o ženách, co zažily
perzekuci. Po jejich zhlédnutí následovala
debata s panem Šimůnkem a panem Raulímem, na niž ale nezbylo moc času.
Beseda byla velmi poučná i zajímavá,
filmy taktéž, ale příště bychom uvítali více
vyměřeného času, protože povídání o komunistickém období je velmi zajímavé i
pro nás, kteří jsme komunismus nezažili, a
neumíme si tudíž ani představit, jaké to
muselo být.
Marťa
Předvánoční hry
Povinný lyžařský výcvik v sedmé třídě a
v prvním ročníku na střední škole zažil nebo
zažije každý z nás, ani letošní prváci tedy
nebyli výjimkou. Společně s profesorkami
Vaňkovou, která dohlížela na sjezdaře, a
Ježkovou, jež měla na starosti malou skupinku běžkařů, jsme se vydali do lyžařského
areálu Rokytnice nad Jizerou. Dny probíhaly v klidu a v pohodě, první a druhý den
jsme lyžovali na sjezdovce, jen ten druhý
den nebyly podmínky moc ideální, sjezdovka byla v hrozném stavu. Třetí a čtvrtý den
jsme strávili na Lysé hoře. Už pořádně zmožení a unavení jsme ale pokračovali dál, pátý
den vyrazila naše ne moc početná skupina
do Jablonečku. Strávili jsme tam moc příjemné dopoledne a odpoledne nás čekala přednáška od horské služby. Večer byla skvělá
diskotéka, která trvala dlouho do noci.
Šestý den. Ach jo. Poslední budíček, snídaně, oběd, a už žádné lyžování, ale balení.
Kolem desáté ráno jsme všichni vyrazili na
malou procházku. Po obědě rolba naložila
naše lyže, marody a jela dolů k autobusu.
Zbytek se prošel v lijáku tři kilometry pěšky.
Ani jsme si pořádně neuvědomili, že lyžák
skončil a všichni už jsou doma u rodičů.
Myslím, že mluvím za všechny, když
řeknu, že to byl krásný lyžák.
Lůca a Marťa
Poslední školní den před vánočními
prázdninami se nesl v duchu soutěží a zábavy. Všechny ročníky OA vytvořily družstva o pěti členech, která pak mezi sebou
soutěžila v nejrůznějších disciplínách, od
házení si s vajíčkem po hádání slov až k přetahování lanem. Zapěli jsme si i pár koled a
zhlédli působivé taneční a kouzelnické vystoupení Trio Dance Magic, s jehož členkou
Monikou Huškovou přinášíme rozhovor…
Perličkou bylo, že když svou kouzelnickou
iluzi dívky zakončily malým ohňostrojem,
tak většina diváků odešla. Ne snad, že by
se program nelíbil, ale výpary z prskavek
nutily silně ke kašli, což vyvolalo docela
vtipnou situaci: představte si celou malou
tělocvičnu, jak kýchá a kašle a hrne se
z tělocvičny ven J.
M. V.
ŠKOLNÍ NOVINY / 6
STUDENTSKÉ LISTY
Rozhovor s iluzionistkou
Monikou Huškovou
Možná i vy jste byli v malé tělocvičně a
viděli jste vystoupení Trio Dance Magic.
S jednou z nich, Monikou Huškovou, která je zároveň studentkou I. ročníku OA,
vám přinášíme rozhovor.
V poslední den školy před Vánoci jsi spolu
dalšími dvěma dívkami měla velmi zajímavé kouzelnické vystoupení. Mohla bys nám
své trio nějak přiblížit?
Dostala jsem se k tomu přes kamarádku asi
před rokem, jezdíme po různých soutěžích,
diskotékách i oslavách, kde předvádíme
kouzelnické iluze.
Je tento koníček hodně časově náročný?
Ani ne, pravidelně trénujeme jednou týdně,
před závody ale víckrát.
Existuje mezi tebou a holkami z tria nějaká
profesní nevraživost?
Ne, jsme kamarádky... Někdy se nepohodneme, třeba v tom, jaké budeme mít kostýmy anebo jakou budeme mít sestavu... Ale
nakonec se vždy dohodneme.
Byly jste se svým vystoupením i někde
v zahraničí?
Byly, ale ještě ve staré sestavě, ve které jsem
nebyla.
Co jinak děláš ráda ve volném čase?
Občas se věnuji modelingu, jezdím na kole,
lyžuji a ještě také tancuji v taneční skupině
Takt, kam chodím od září. Nyní nám začíná
soutěžní období, takže možná i něco
vyhrajem.
Za rozhovor děkuje
Marťa
ELEKTRICKÉ KØESLO
Na elektrické křeslo jsme dnes posadili a
pro vás vyzpovídali Ing. Petra Ceé, který
na naší škole učí externě bankovnictví.
Není to sice nejaktuálnější, ale přece se
zeptám: Prožil jste vánoční svátky ve spěchu a chaosu jako většina lidí, anebo jste si
je užil v klidu a míru?
Byl jsem spokojený. Vánoce proběhly tradičně ve spěchu i klidu a v chaosu i míru.
Od všeho trochu. Tím, že bylo letos na horách dost sněhu (což jsem jako manažer
lyžařského střediska uvítal) jsem se musel i
o svátcích věnovat provozu areálu (což jsem
jako „otec od rodiny“ už tolik rád neviděl).
Snad by trochu víc toho klidu neškodilo…
A ani toto nebude o nic aktuálnější otázka:
Dal jste si někdy nějaké předsevzetí, které
jste dodržel?
Dodržel jsem snad jediné předsevzetí, nedávat si žádná ta novoroční – a to úspěšně
plním. Jinak si dávám předsevzetí pořád a
pořád je neplním.
Jak jste se dostal k učení na naší škole?
To bylo tak… Za onoho času, když jsem
ještě pracoval v bance, slíbil jsem paní ředitelce a jejímu zástupci, že najdu někoho, kdo
by mohl přednášet bankovnictví na OA.
A protože jsem nikoho nenašel, tak jsem
Fejetonek o pomluvách
Všichni jsme se setkali s pomluvami. Je to úplně běžná obrana i útok, někdo chce někoho
ponížit, zesměšnit a jiní se snaží přitáhnout pozornost a ukázat se v lepším světle. Jak se
pomluvám bránit? Neexistuje žádná obrana proti pomluvám. Vždycky se najde někdo,
kdo vám závidí nebo koho to baví a myslí si, že je zajímavý. Pro každého z nás je nejhorší, pomlouvá-li nás blízký kamarád. Nejlepší je si to s ním vyříkat z očí do očí. A pokud
nevíte, kdo o vás šíří pomluvy, snažte se jich nevšímat a chovat se přirozeně a buďte sami
sebou. Opravdoví přátelé vědí, jací jste, a nemají důvod nějakým drbům věřit. Horší bude,
když začnete pomlouvat taky. Nebudete o nic lepší a věřte, že ostatní začnou pomluvám
o vás věřit. Pomlouvání nemá žádné kladné stránky a všechno se obrátí proti těm, kdo
pomluvy rozšiřují…
Andy a Marťa
musel jít do toho sám. Myslel jsem tak na
jeden školní rok – a už to dělám (jak jsem si
teď přepočítal a ani se mi tomu nechce věřit)
sedm roků.
Objevily se po vstupu ČR do EU pro vás
jako podnikatele nějaké nové příležitosti?
Určitě se objevily – já to pociťuji zejména
v tom, že se otevřely hranice (zejména teď
vstupem do schengenského prostoru).
Vidíme to zejména v růstu zahraničních
návštěvníků střediska. Důležité jsou i možnosti využívání „evropských peněz“ – tedy
prostředků z Evropských fondů, o jejichž
získání budeme usilovat.
Snad každý rád vzpomíná na svá studentská léta. Co vy? Byl jste šprt nebo rebel?
Nepovažuji se ani za šprta, ani za rebela, ale
přesto na studentská léta rád vzpomínám
– jak na roky na gymnáziu v Semilech, tak
na pět let v Praze na Vysoké škole ekonomické. Byly to asi nejkrásnější roky v životě.
Člověk měl spoustu ideálů a představ, byly
to roky studentských lásek, návštěv hospůdek, nic nebylo problémem, i spánek se zdál
být zbytečnou ztrátou času. Ještě nevím, jak
se bude cítit člověk v důchodu, ale lepší to
asi nebude.
Pracujete jako sportovní ekonom v lyžařském areálu v Rokytnici nad Jizerou, máte
nějaké neobvyklé zážitky nebo zkušenosti
z lyží nebo jiných sportů?
Zážitků a příběhů je spousta, ale nejradši
mám, když se po ránu areál rozjíždí. Když
se „nasazují“ sedačky z depa na lanovku a
vyjedu si na nich na vršek Lysé hory docela
sám. Je to nádherný zážitek, dívat se z vršku
na probouzející se svět a pak se pustit na
lyžích dolů do údolí v době, kdy se teprve
rozednívá a kdy určitě na sjezdovce nikoho
nepotkáte.
Za rozhovor děkuje
Marťa
ŠKOLNÍ NOVINY / 7
STUDENTSKÉ LISTY
Filmový festival „Jeden svět“ se blíží
V loňském školním roce studenti OA
uspořádali v rámci filmového festivalu
„Jeden svět“ několik projekcí v Tanvaldě.
Ohlas byl kladný a pořádající organizace
Člověk v tísni nabídla možnost, aby se Tanvald stal jedním z 28 festivalových měst.
Filmy, které diváci uvidí, jsou dokumenty
z celého světa a spojuje je téma lidských
práv.
I letos se dala dohromady parta nadšenců,
složená ze studentů všech ročníků Obchodní akademie. Rozhodli se ukrojit ze svého
volného času a uspořádat několik promítání včetně doprovodného programu.
Studenti požádali starostu Petra Poláka,
aby převzal nad festivalem v Tanvaldě
záštitu. Dostali příslib pomoci a dohodli se
na promítání pro veřejnost v městském kině
Jas.
Školní promítání se rozhodli přemístit na
půdu Masarykovy školy. Po každé projekci
následuje diskuse s odborníkem a chceme
vytvořit komornější prostředí pro maximálně padesát žáků či studentů, aby se lépe
debatovalo.
Těšíme se na vaši účast při projekcích ve
dnech 2. a 3. dubna 2008. Další konkrétní
informace získáte z webových stránek školy, popřípadě z propagačních materiálů.
Za studenty Obchodní akademie v Tanvaldě
Zdenka Juklová
Členové studentské společnosti ANOMALY se připravují na akce.
J
Profesor při přednášce náhle přeruší výklad a praví: „Pánové tam vzadu,
kdybyste se o fotbalu bavili trochu tišeji, a vy, slečny tam v prostřední
řadě, kdybyste luštily křížovku trochu klidněji, tak by se vašim kolegům
v první lavici určitě spalo lépe!“
Studentka OA třetí
Se soutěžemi se poslední dobou zdá se
skoro roztrhl pytel. A nás může jen těšit, že
jedné literární soutěže, konané městskou
knihovnou z Jablonce nad Nisou, se zúčastnila studentka 1. ročníku Lenka Zikešová.
Do 7. ročníku soutěže „Co dělám rád, dělám
dobře“ poslalo své výtvory 130 žáků studentů, kteří soutěžili ve třech kategoriích.
Literární práce mohla být úvaha, poezie
nebo próza. Lenka Zikešová soutěžila ve
třetí kategorii v poezii a vyhrála krásné
třetí místo. Gratulujeme!
Marťa
Studentská společnost
má dosti napilno!
l V prosinci zorganizovala několik workshopů zaměřených na výrobu vánočních
dárků, především pro školní mládež. Proběhlo celkem sedm akcí, kterých se zúčastnilo téměř dvě stě dětí. Akce proběhly nejen
na půdě obchodní akademie, ale i v několika třídách Základní školy v Tanvaldě, na
Šumburku i v Základní škole Výšina. Učili
jsme děti a dospělé vyrábět Bambuláky
(strašidýlka z vlny) a různé předměty z papírové hmoty. Každý měl možnost si pod
vedením našich studentek vyrobit levný
dárek k Vánocům a udělat tak svým blízkým
radost.
l Další povedenou akcí bylo cvičení na
hudbu o velkých přestávkách v naší škole
(viz foto na str. 13). Dvakrát týdně se scházely zejména děti z prvního stupně ZŠ s
našimi cvičitelkami. Při pohybu a cvičení si
užili také mnoho legrace. Pro velký úspěch
bylo cvičení prodlouženo i po Vánocích. Ale
pozor, přichystali jsme změny: jiná cena
permanentek, nové rozcvičky a začneme i s
výukou hip hopových tanců a breakdance.
l Chceme vás pozvat na další akci studentské společnosti Anomaly, a to maškarní karneval, který se uskuteční v pátek: 22.
února od 16 hodin v restauraci U dubu v
Horním Tanvaldě. Máme připraven bohatý
program a také tombolu. Bude oceněna
nejlepší maska! Těšíme se na všechny děti i
jejich rodiče, co si udělají čas a přijdou se s
námi pobavit. Informace hledejte na plakátech a našich webových stránkách
www.anomaly.websnadno.cz.
Přijďte se pobavit se studentskou společností Anomaly při Obchodní akademii
v Tanvaldě.
Petra Ferencová, tisková mluvčí
Fejeton na téma Dospělí a my
21. století se nese v duchu pokroku a modernizace. Na dospělé i mladé lidi se kladou
vysoké nároky, co se týče vzdělanosti, kreativity a vlastního názoru. Dospělí často zapomínají, jací byli, a vyčítají nám puberťákům naše chování, které je podle nich mnohem
horší než za jejich mladých či dětských let. Jenže: dnešní teenageři jsou nejen drzejší, ale
také průbojnější a nestydí se říci svoje vlastní názory na věc. Jenže: často se stává, že když
mladý člověk řekne nahlas, co si myslí, rodiče, učitelé a jiní dětským střevícům odrostlí
to berou jako útok na svoji osobu nebo jako snahu se hádat. Nesmí se potom nikdo divit,
že nemáme náladu diskutovat o událostech, když jedinou odpovědí nám je věta typu: „To
je blbost.“ Nebo „To sem teď nepatří.“ Či „Nebuď drzý a nehádej se se mnou, nic o tom
nevíš.“ Ale to je chyba, jelikož my víme víc, než si myslíte, akorát to někdy neumíme
vyjádřit slovy. A tohle je náš názor.
Andy a Marťa
ŠKOLNÍ NOVINY / 8
STUDENTSKÉ LISTY
Jak se žije lidem se zdravotním postižením?
Rok 2007 byl Evropskou unií vyhlášen
jako „rok rovných příležitostí“. Cílem tohoto projektu bylo poukázat na to, že každý
člověk má na světě stejné postavení, stejná
práva a měl by mít i stejné možnosti. Cílem
různých mezinárodních průzkumů a místních projektů bylo zjistit, jak společnost
vnímá diskriminaci na základě například
tělesného postižení, sexuální orientace,
pohlaví nebo náboženského vyznání. Výzvu
Evropské unie využila společnost Člověk
v tísni, která se dlouhodobě zabývá pomocí
lidem v tísni a hlavně mezilidskými vztahy.
Jelikož naše profesorka Zdenka Juklová
s touto organizací spolupracuje, dostala za
úkol vypracovat projekt pro žáky středních
škol na některé z vybraných témat. Spolu
s mými spolužáky jsem měl štěstí stát se
součástí pilotního projektu na téma „Jak se
žije se zdravotním postižením?“ Zajímá tě,
jak vypadá realizace takového projektu a jak
ten náš konkrétně vyústil? Čti dále a možná
získáš podnět nebo inspiraci do vlastní
podobné činnosti.
Začalo to „Jako motýl“
Když za námi profesorka Juklová přišla
s nápadem, že by na nás ráda vyzkoušela
svůj pilotní projekt, kde bychom řešili problematiku zdravotně postižených lidí, jejich
zapojení do společnosti, diskriminaci a
podceňování jejich duševního zdraví, byl
jsem sice rád (každý projekt je pro mě výzvou), ale upřímně řečeno jsem si nedokázal
představit, jak by projekt měl vypadat, jak
a na čem budeme vlastně pracovat…
Zapojení se do projektu většina naší třídy
uvítala, takže jsme na nic nečekali a
odstartovali jsme do neznáma. Když nám
paní profesorka sdělila, že nám pustí film
o postiženém chlapci a že by to pro slabší
povahy mohlo být docela silné kafe, nikdo nevěděl, co si pod tím má představit. S postiženými lidmi se setkáváme běžně
a osobně mi nedělá problém s nimi jakkoliv
komunikovat, nemám vůči nim žádné předsudky. Jenže zhruba půlhodinový dokument s titulky zapůsobil snad na každého.
Jednalo se o příběh chlapce v našem věku
(asi 16 let), který byl trvale upoután na invalidní vozík. Byl to jeden z těch „šťastlivců“, kterým bylo umožněno vlastnit elektrický vozík ovládaný pomocí joysticku, ale
bohužel na úkor toho, že byl celý ochrnutý.
Nemohl mluvit, nemohl se hýbat, mohl jen
pozorovat okolní svět a naslouchat mu.
Problém byl v tom, že jakkoliv byl vážně
tělesně postižený, duševně na tom byl velice dobře. Ale nemohl to dát najevo, nikdo
se mu nevěnoval, většina lidí ho odepsala
jako „vadný kus“. Bylo mu odepřeno právo
na vzdělávání, zavřeli ho do nemocnice a
doufali, že tak dožije svůj život. To musí být
život, co? No schválně si to představ – celý
den ležíš, bez cizí pomoci se jen těžko pohneš, nemůžeš se sám/sama ani napít a co
je nejhorší – nemůžeš nijak rozumně vyjádřit své pocity, nemůžeš si s nikým popovídat. Chlapec v tomto filmu však byl duševně zdravý, dával to najevo, ale k jeho smůle
to pracovníci zdravotního zařízení brali
přesně naopak – jako projev slaboduchosti.
Tento chlapec měl však v jednom neuvěřitelné štěstí, protože si ho všimla učitelka,
která mu dala to, co nikdy předtím nezažil.
Naučila ho komunikovat pomocí speciálního obrázkového písma pro postižené – chlapec už mohl vyjádřit své pocity, komunikovat s okolním světem, ale co je hlavní – mohl
dát najevo, že stav jeho mysli je jako u tělesně zdravého člověka. Díky této učitelce,
která se mu soustavně věnovala, dokázal
složit zkoušku věrnosti u skautů a dokonce
i napsat báseň. Potřeboval k tomu však
mnoho píle a trpělivosti.
Musím říci, že nebylo příjemné se podívat
realitě do očí. Najednou nás všechny pohltil
pocit štěstí z toho, že máme ten obrovský
dar být zdraví, každý měl hlavu plnou
myšlenek, atmosféra byla „šokovaná“, tento film nás prostě posadil na zadek. Jeho
emotivní podtext dokreslilo to, že se jedna
moje spolužačka rozbrečela.
Tvrdý podnět
a následná realizace
Po zhlédnutí filmu se rozběhla diskuse.
Byli jsme vyzváni k tomu, abychom se tímto
tématem zabývali a vytvořili na ně konkrétní projekt s konkrétním obsahem a závěrem,
který bychom poté mohli prezentovat. Film
byl pouze takovým počátečním impulsem
či podnětem pro nás, abychom trošku
zapojili mozky a něco vymysleli.
Netrvalo to dlouho a byl tu první breafing
(=volná diskuse, burza nápadů) na toto
téma. Je skvělé vědět, že i mezi postpubertálními studenty, jako jsme my, se dá uspořádat pohodová burza nápadů, kde nikdo
nekoulí očima po přednesení nějakého návrhu a nikdo za svůj názor není kritizován.
Výsledkem našich myšlenkových pochodů
byly tyto body:
• Prohlídka chráněných dílen
• Návštěva školy pro tělesně postižené
• Výlet do ZOO se studenty školy
• Zhlédnutí filmu a diskuse se studenty
školy
S naší šikovností jsme to všechno spojili
a dali dohromady následující program:
Návštěva liberecké střední školy při Jedličkově ústavu, kde bychom si prohlédli
chráněné dílny, jako podnět zhlédli film na
podobné téma a následně se stejně starými
studenty diskutovali. Odpoledne bychom
s případnými zájemci celý program zakončili návštěvou ZOO, kterou bychom okořenili vědomostními testy o zvířatech.
Návštěvu jsme naplánovali na prosinec
2007, ale zbývalo nám vyřešit docela podstatnou otázku – přijmou nás tam vůbec?
Stojí tam o nás a náš program někdo? Kontaktovali jsme tedy školu e-mailem a následně telefonicky a velice vstřícné zástupkyni
ředitelky představili naši vizi. Návštěva i
program byl schválen, bylo skoro vyhráno.
Rozdělili jsme se do pracovních skupinek
o zhruba pěti členech.
Pokračování na straně 10
ŠKOLNÍ NOVINY / 9
STUDENTSKÉ LISTY
Jak se žije lidem se zdravotním postižením?
Pokračování ze strany 9
Každá skupina dostala za úkol zařídit a
připravit realizaci jednoho bodu programu.
V tu chvíli se začaly objevovat první problémy, které se objevují snad u každého
projektu – začalo se spekulovat o etické
otázce celé návštěvy a smysluplnosti jednotlivých bodů programu. Našli se ti, kteří
se snažili návštěvu co nejlépe naplánovat,
a na druhou stranu i tací, kterým to moc
starostí nedělalo.
Mají stejné starosti,
stejné sny…
Nakonec jsme se však dokázali domluvit
a poslední středu před Štědrým dnem se
vydali směr Liberec. Do vlaku spolu s námi
nastoupilo očekávání, chuť rozdávat radost,
ale možná také obavy z toho, jak to celé
bude vypadat, a z toho, abychom něco
nezkazili.
Je devět hodin ráno a my jsme na místě.
Vstupujeme zadním vstupem do budovy
střední školy při Jedličkově ústavu. Ze stěn
se na nás usmívají všemožné barvy, výkresy, výrobky studentů. Z každé zdi na nás
dýchá radost a chuť do života.
Po chvíli se nás ujímá starší paní, která je
zástupkyní ředitelky. Je velice vstřícná,
přívětivá, vše nám ukazuje, seznamuje nás
s běžným chodem školy. Až na to, že je tu
všude bezbariérový přístup, nemůžu najít
žádný rozdíl, kterým bych výrazně odlišil
tuto školu od těch „normálních“. Ba naopak
mi to tu přijde velice útulné, všude vládne
taková rodinná atmosféra, posílená předvánoční pohodou. Procházíme chráněnými
dílnami. Když jsem poprvé slyšel pojem
„chráněné dílny“, představil jsem si hlučné
stroje s nějakými plastovými ochrannými
prvky. Jak to ale často bývá, realita můj
názor vyvrátila. Chráněné dílny jsou vlastně takové místnosti, kde se ručně pracuje.
Překvapila mě šikovnost místních studentů
– malují zde nádherné obrazy, pletou košíky, pracují s keramikou nebo vyšívají. Domácí atmosféru dokresluje papoušek, který
na nás vesele mrká za paní, která nám zrovna vysvětluje, že většinu výrobků prodali
na předvánočních trzích. „Za utržené peníze koupíme nový materiál, barvy…,“ vysvětluje nám paní učitelka, proč si nemůžou
dovolit žádný luxus navíc.
Nyní by mělo následovat promítání filmu
a diskuse, ale co se to děje. Náš program se
nám rozpadá pod rukama? Naplánovali
jsme to snad špatně? Ne! Důvod je zcela
jiný. Bylo nám dovoleno se rozdělit do
skupinek a jít se podívat do jednotlivých
tříd. Navazujeme se svými vrstevníky kontakt. Povídáme si s nimi. Najednou zjišťujeme, že mezi námi není žádný rozdíl –
máme stejné problémy, stejné sny, podobné
pohledy na svět, tak proč se na
tyto lidi někteří koukají skrze
prsty? Je to opravdu nádherné,
přirozené, i když se neznáme,
tak vždy najdeme nějaké společné téma, ke kterému si máme
co říci. Spolužačka Ála vtipkuje s vozíčkářem Míšou, který
shodou okolností byl nedávno
s jejím tátou v nemocnici. Ostatní holky se snaží také zapojit. Já
se dávám do řeči s dívkou,
která se mi svěřuje, že nemá
hotovou základku, protože ji
tam prostě nechtěli a kvůli
tomu je pro ni těžší se v budoucnu prosadit. Nikoho v tu chvíli nezajímá, že
jsme měli naplánovaný nějaký program,
každý si našel kamaráda, se kterým si povídá. Víte, vždycky, když jsem sledoval, jak
celebrity chodí do dětských domovů nebo
podobných zařízení udělat dětem radost,
přišlo mi to takové umělé, ale tady jsem
poznal, že těm lidem to udělá opravdu radost. Učitelky jsou velice vstřícné, ukazují
nám výrobky svých studentů, povídají nám
o tom, co se zrovna učí.
Při hodině hudební výchovy si společně
zazpíváme (nikdo se nestydí, občas se někdo
zasměje svému falešnému tónu), při hodině
informatiky pan učitel vysvětluje základy
HTML a tvorby webových stránek.
Pomalu se čas chýlí k poledni, studenti
školy při JU nám přednášejí básničky a
zpívají písničky, které mají připravené na
předvánoční besídku pro rodiče. Jedna
z dívek nám zatancuje břišní tance, my naopak vyhodnocujeme situaci, a jelikož je
jasné, že do ZOO se už nepůjde, odměňujeme za správně zodpovězené otázky v připraveném kvízu. Na konec za mnou přichází dvacetiletá holčina, představuje se mi,
krátce si povídáme a se slovy, že mě ráda
poznala a děkuje za návštěvu, mi potřese
rukou a odchází. I ostatní se neradi loučí,
byl to pěkně prožitý den a skvělé zakončení
několikaměsíčního projektu. Více z atmosféry snad přiblíží fotky… (Na té poslední
jsou bambuláci, náš vánoční dárek dětem
Jedličkova ústavu.)
Mára
ŠKOLNÍ NOVINY / 10
Cesta do hlubin kantorovy duše
Co je tam dole?
Jedna
nebo dvě?
Sakra!
Moje
vlasy!
Trochu se usmát
a jsou fuč.
Tohle by tak
nešlo!
Nesměj se mi!
ŠKOLNÍ NOVINY / 11
KAM NA VÝLET?
na běžkách na Černou horu
Pokračování ze str. 5
„Na Žďárku“, nazvané podle lovecké chaty
poblíž. Pojedete po zelené značce, která se
k vám připojila již dole u mostu a pokračujete do sedla Holubníku. Vpravo před ním
minete „Bílou smrt“ s pěkným příběhem
známým z knihy Míly Nevrlého. Škoda jen,
že německý text kdosi vytrvale přesprejovává. Za sedlem jsou dva sloupky s čidly
zjišťujícími návštěvnost hor. Proto vás sem
však neženu. Ještě níž u rozcestníku je
tabulka s označením pramene Kamenice.
Zůstala tu z natáčení seriálu „Zpět k pramenům“.
Na výstup k vrcholu Černé hory po žluté
značce bude nejlépe vzít lyže do ruky. Horší by však byl touto cestou sjezd dolů. Před
samým vrcholem znalci odbočují na křižovatce průseků vlevo ke kameni Hanse
Simmona. Nyní je u plotu obory.
Vrchol v 1084,7 metrů vás asi zklame, ale
Černá hora má vrcholů víc. Tato kristiánovská je však nejvyšší. Po žluté značce lehce
sjedete podle plotu ke křižovatce průseků.
Zde se cesta lomí vlevo, ale podívejte se
ještě dál. Doprava odbočuje ke Kristiánovu
„Dalekohledový průsek“. Půjdete-li přímo
dál k vyhlídkové skále, jste na „Čertově
odpočinku“. Ta správná skála, kde zlomyslní skřítci přivázali za ocas spícího čerta, je
však dvacet metrů vedle. Na opačné straně,
než je zakreslena na nejnovější mapě 1:25000.
Vraťte se na křižovatku a sjíždějte do
dolíku Jeleního potoka, pramenícího na
Vánoční louce v sedle Černé hory. Na dalším rozcestí můžete zanechat své unavené
kamarády, neboť sem se opět vrátíte. Nenechte si však nikdo ujít odbočku ke Sněžným věžičkám, které jsou pod Černou
horou hejnickou. Stojí to za podívání.
Nevede-li tam lyžařská stopa, tak se tam
žlutě značená odbočka špatně hledá. Mezi
starými pahýly smrků a mlaziny stopa náhle vede dolů, pokaždé jinudy, jak ji kdo
kdy našlápne. Najedou se ocitnete mezi
skalami šest až osm metrů vysokými. Dvě
skály si pojmenovali horolezci jako Sněžná
hlavička a věžička. Mezi nimi je žebříkem
přístupná skalka s vyhlídkovou plošinkou.
Stojí za to sundat si lyže. Sněžná hlavička je
často fotografována, neboť bývá obalena
námrazou a sněhem.
Vraťte se zpět na rozcestí, vyzvedněte
prochladlé kamarády a sjeďte dolů na Rozmezí, kde se napojíte na upravené stopy
magistrály. Dejte se po modré vpravo, směr
Kristiánov. Pohodovým sjezdem přejedete
Jelení potok, minete pomníček svážeče
dřeva Karla Jägra, a když budete opět vjíždět na paseku, můžete se rozhodnout pro
jeden ze dvou směrů. Pokud znáte Kristiánov s jeho památkami a dva pomníčky
cyklistů u cesty, dejte se na křižovatce vlevo
a prudce zpět. Udržovaná stopa vás zavede
k Chatě věčného mlčení, které se také říká
„Šizita“. Je nyní v dobrých rukách, jak o tom
svědčí pořádek a obraz se sv. Hubertem jako
památka všem zastřeleným jelenům. Pod ní,
před sjezdem k přehradě, je vpravo pomníček Jiřiny Splítkové, která tam zmrzla v roce
1968, a opodál je opravená tabulka s informací, že zde před deseti lety zřel MUDr.
Čumlivski živou kunu. Podobný text tam
byl už před rokem 1978.
Po prudkém sjezdu jste na hrázi josefodolské přehrady na Kamenici. Ještě jeden
krkolomný sjezd po cestě se žlutou značkou
a jste na začátku nebo konci Josefova Dolu
u vleku. Dva kilometry po silnici obcí k vlaku už půjdete pěšky. Dobře namazané
běžky přeje
Joe (čti Joe)
FENOMÉN
POČÍTAČ
F.E.A.R aneb mysl bláznivá Fettela Paxtona. Fear je hra často srovnávaná s hrou
Doom 3 a už jen to napoví, že se jedná o klasickou fps lekavku. Definice slova leknutí
zde znamená leknutí a ne strach, protože se
tu není čeho bát (až na občasné halucinace
hlavního hrdiny), je zde jediný typ nepřítele a to pokusná armáda naklonovaných
vojáků. Jako správná americká pokusná
armáda se samozřejmě dá ovládat holou
myslí několika vybraných vojevůdců,
v čemž by nebyl háček, kdyby jeden z oněch
vyvolených (ano pan Fettel) náhodou nezískal (jakési) psychické potíže, působením
kterých se rozhodl, že začne papat mrtvé
vojáčky. A protože má opravdový hlad,
rozhodl se ty své vyslat na ty americké.
K ději vše. Teď bych se věnoval zbraním,
mezi které patří opravdu vypečené kousky,
jako například plasmové udělátko, které
z vás v mžiku udělá topinku, a to v tom
lepším případě, v tom horším nebudou mít
ani ti nejlepší doktoři co spravovat, jelikož
z vás nezbude nic jiného než běloučká hromádka kostí. Z klasiky pak uvidíme pistolky v klasickém i ve dvojitém provedení,
sponkovačku a spoustu dalších užitečných
věciček. Technické provedení by mohlo být
lepší, hlavní problémy vidím ve vodě, kterou sice moc často neuvidíte, ale jestli se tam
rozhodli dát tohle, bylo by lepší vodu vůbec
nepoužívat. Engine hry je vynikající, víc se
k němu říct nedá. Posledním prvkem, o kterém se chci zmínit, je bullet-time, docela
okoukaná věc, řeknete si, ale tady tomu tak
není. Výborný engine hry dává bullet-timeu
nový rozměr. A ještě jedna věc, jestli jsem
vás natolik zviklal, že se rozhodnete hru si
pořídit, rozhodně tak udělejte na www.funstore.cz, kde dostanete zlatou edici za cenu,
kterou zaplatíte jinde za samostatnou hru.
Jan Kadeřávek
* ÚNOROVÝ *
* HOROSKOP *
Beran – půl roku školy je za námi a vy teď
sklízíte, co jste zaseli. Ale pamatujte, že vždy
může být ještě hůř.
Býk – máte sílu nejen v těle, ale i v mysli,
proto se nemusíte bát druhého pololetí.
Blíženci – nebojte se přiblížit k učení, to vám
nikdy neublíží.
Rak – zatněte zuby a nebojte se doma ukázat
vysvědčení.
Lev – v klidu odpočívejte, ale ne moc
dlouho, jinak usnete na vavřínech.
Panna – vaše čistota a svěžest vás nenechá
udělat nic špatně.
Váhy –váš klid a rozvaha je vaše plus,
zkuste je využít.
Štír – pokud vás něco trápí, hoďte to za
hlavu a zapomeňte na to.
Střelec – když to netrefíte, nechte to běžet,
přijde jiná možnost.
Kozoroh – nepovedlo se vám první pololetí? Nastavte rohy a napravte to v tom
druhém.
Vodnář – nebojte se, všechny problémy
uplynou a bude tu jaro.
Ryby – kapříci jsou už dávno snědení,
můžete být v klidu.
P. H.
Z. Moudrá, 4. B
Zimní báseň
Zima pomalu přichází
rozhází bílé vločky
všude je děti nachází
tak jako zrnka čočky.
Jsou tak malé
hezky bílé
poděkuj sněhové víle
ta je všechny stvořila
zahradu nám zbělila.
Máme vloček plný dům
zahradu, kůlnu i dvůr.
Já se na ně hezky dívám
a tu písničku si zpívám.
Jana Peschková 4.B
ŠKOLNÍ NOVINY / 12
SPORTOVNÍ SLOUPKY
Předvánoční projekt
Poslední školní den před Vánocemi připravila naše třída spolu se školním parlamentem a ve spolupráci s vedením školy
třetí ročník turnaje ve florbalu v kategorii
pátých až devátých tříd. Bojovalo se ve dvou
skupinách po čtyřech týmech, první dva
týmy dále postoupily do vyřazovacích bojů.
Do semifinále postoupila družstva Negři
(9.A) a díky lepšímu skóre i celek Profíci
(9.B), ze skupiny B si postup vybojovalo
družstvo Antislávisti (9.A), které prošlo
skupinovou fází bez porážky spolu s celkem
Ganjamans (8.A). V prvním semifinále se
utkali Antislávisti s Profíky. Utkání bylo
vyrovnané, ale celek 9.A si hlídal brankový
odstup a zvítězil. V druhém semifinále se
setkaly celky 9.A s 8.A. Favorit utkání 9.A
nezaváhal a mohl se radovat z postupu do
finále, takže bylo jisté, že vítěz turnaje bude
z naší třídy. Hráči byli motivovaní a poslední zápas si velice užívali, nebyla nouze
o zvraty v utkání a o ten poslední se postarali hráči týmu Antislávie. Obhájili tak titul
mistra z minulého roku a odnesli si diplom
a bonbony. V přehazované první místo
získaly holky z 8.A, druhé místo obsadila
9.A a třetí si vybojovala 7.A. Všechna tři
místa byla odměněna sladkostmi a
diplomem.
Mimo tyto sportovní soutěže byla pro
žáky, kteří se o sport příliš nezajímají, připravena další tři stanoviště, kde se mohli
věnovat svým zájmům. V jedné třídě se
hrály šachy, v další si zájemci vyráběli věci,
které měly ozdobit vánoční stůl, a v další
probíhala výroba rozkošných vánočních
dárků pod vedením studentek z obchodní
akademie (viz strana 1). Na závěr školního
roku chceme připravit další projekt, který
zaměříme na letní aktivity.
Chtěli bychom poděkovat kantorům,
kteří poskytli dozor, konkrétně p. učitel
Malec spolu s pí učitelkou Juklovou, a dále
paní učitelce Kolzrtové, bez které by se
žádný turnaj nekonal. Doufáme, že to byl
pěkně vydařený předvánoční den.
Denísek a David 9.A
Celoroční soutěž
Tak a máme tu nový rok a s ním čeká šplh
na tyči. Ještě před návštěvou Ježíška jsme si
všichni zkusili střelbu na koš, ve které nejvíce zazářil Marek Rochl, který dokázal dát
všech šest košů za pouhých 16,69 sekund a
tím si připsal deset bodů do celkového
hodnocení. Po něm se umístil Deák s časem
17,10 sekund, který byl pouze o patnát setin
před Pešatem. Na čtvrté místo se dostal
Kůtek a na páté Pompa. Z dívek byla nejlepší Klimková s časem 21,65 sekund.
V průběžném hodnocení je z chlapců na
první příčce Deák, který dokázal nasbírat
už 24 bodů. Po něm Rochl 22 bodů. Třetí
místo patří Kůtkovi 21 bodů, čtvrté místo si
zasluhuje Zaplatílek 18 bodů a na pátém
místě Divíšek 17 bodů. Z dívek je na prvním
místě Dittrichová s 26 body, čímž se dostala
na první místo i mezi chlapci. Druhé místo
patří Klimkové 23 bodů, o třetí místo se dělí
Vrbová a Chlumecká, které mají po 19 bodech. Čtvrté místo má Geletičová 17 bodů.
A o páté místo se také musí dělit Jiskrová
s Šeblovou, obě mají 14 bodů. Spolužákům
v čele tabulky předběžně blahopřeji a ostatní
vyzývám: „Dožeňte je!“
J. Kareš 9.B
ÈTENÁØSKÝ
KOUTEK
Začátkem prosince jsme udělali průzkum, kde
jaké knihy vybrat a objednat. Později školní
knihovna obdržela vánoční dar – několik jednotlivých knih pro děti a mládež (detektivní, napínavé, dívčí romány a příběhy). Hned, jen co se
knihy zapsaly a umístily do volných polic, se
objevily první čtenářky, které nenechaly knihu
zavřenou ani na minutku (viz foto čtenářek
v knihovně). A natotata čtenářů neustále přibývalo. Dnes míváme ve školní knihovně pěkný
frmol a o knížky je, se dá říct, „boj“. Za knihy
jsme moc rádi a hlavě nás těší pravidelně
navštěvující čtenáři a čtenářky.
Kulhánek R. 9.B
Knížka z pod stromečku
Při cvičení, které pro děti připravily studentky ze studentské společnosti ANOMALY, se
užilo i dost legrace.
Pod vánočním stromkem jsem našla krásný
balíček a v tom balíčku knížku od mé nejoblíbenější spisovatelky Lenky Lanczové.
Tato kniha se jmenuje Letní něžnosti. Příběh
vypráví o Simoně, která je opakem své samotářské sestry Kamily. Zatímco ta se
utápí v depresích způsobených nepřijetím
na žádnou z vysokých škol, mladší a extrovertní Simona si užívá léta plnými doušky.
Skoro celé prázdniny strávila na brigádě. A
není to léto ledajaké – pro Simču zlomové,
nabité událostmi, zážitky a především láskou, pro Kamču pak přímo osudové. Ačkoli jsou sestry povahově rozdílné, jedno mají
společné – chtějí milovat a být milovány,
přestože jejich představy jsou rozdílné.
Nový román je o hledání a nalezení, vzletech i pádech, touhách a snech, poznání a
rozsvěcení, a také o tom, že láska umí být
něžná i krutá zároveň. Doporučuju vám
tuhle knihu přečíst, neboť vás doopravdy
pohltí, a uvědomíte si, co se vám vše může
stát.
Denísek 9.A
ŠKOLNÍ NOVINY / 13
SOUTĚŽ*SOUTĚŽ*SOUTĚŽ
3. kolo
1. Co je masopust – jak vznikl tento
název?
2. Čím začíná a čím končí masopust?
3. Přelož výraz ze šumburského nářečí do
spisovné češtiny – čuhne.
4. Kde se odehrává děj knihy (i televizního
seriálu) Maharal (město)?
5. Kde najdeme Ermitáž (město i stát)?
6. Co významného objevil Archimedés?
7. Co je polyfonie?
8. Na vlajce kterého státu se objevují
symboly jin a jang?
9. K následujícím bohům napiš zemi, kde
byli uctíváni: Isis, Zeus, Neptun, Bráhma.
10. Uveď jméno současného panovnického
rodu ve Švédsku – odkud svým původem
pochází?
Pořadí v 2. kole
1. – 31 b. – Hermannová 5.B
2. – 21 b. – Mevald 6.A
3. – 20 b. – Nováková 6.A
4. – 19 b. – Klaciková 6.A
5. – 18 b. – Strýček 5.B, Pátra 6.A
7. – 17 b. – Žantová 5.B
8. – 16 b. – Johnová 5.B, Buchar a Hubka
6.A, Krištofová 5.B
12. – 15 b. – Schmidt 5.B, Vedral 6.A
14. – 14 b. – Marková 6.A
15. – 13 b. – Jériová, Kotusová, Záděrová
6.A
18. – 12 b. – Hýsková 6.A
19. – 11 b. – Sodomka 6.A
20. – 10 b. – Zelinková, Kohout 6.A
22. – 9 b. – Popelka 6.A
23. – 8 b. – Šolcová, Štěpánová 6.A
25. – 6 b. – Novák 6.A
24. – 10 b. – Kohout 6.A, Zajptová 5.B
26. – 9 b. – Popelka 6.A, Řehořková 5.B
28. – 8 b. – Pánek, Polášek 5.B
30. – 7 b. – Tylová 5.B
Správné odpovědi
minulého kola
1. Advent (z lat. Adventus = příchod)
– období radostného očekávání příchodu
Spasitele – Ježíše Krista.
2. Advent trvá čtyři týdny – 1. neděle bývá
mezi 27. 11. a 3. 12., konec adventu představuje Štědrý den.
3. Svatý Mikuláš byl biskup z Nupy, byl
pronásledován, vězněn, vynikal štědrostí.
Zemřel 6. 12. mezi lety 345 – 351.
Obdarovával chudé.
4. Svatá Barbora byla pohanská dívka, přijala křesťanství, nakonec byla popravena
vlastním otcem, je patronkou horníků.
5. Tři králové se jmenovali Kašpar, Melichar
a Baltazar.
6. Betlémy začal stavět František z Assisi
v roce 1223 n. l.
7. Lidových zvyků je celá řada – například
krájení jablek, pouštění svíček v ořechových
skořápkách, lití olova atd.
8. Staří Slované slavili v době našich Vánoc
slunovrat.
9. Štědrovnice je vánočka.
10. Na Štědrý den se jedl mimo jiné hubník
(s kroupami, houbami...).
*HITPARÁDA*
Když jsem vybírala téma pro další článek,
zabrousila jsem na jednu nejmenovanou
hitparádu, kde obsadili čtvrté místo Him,
což mi přijde docela slušné. Slovo Him
zkracuje název His Infernal Majesty. Jeho
původ sahá až k roku 1995, kdy ve Finsku
založil zpěvák Ville Valo s dalšími členy
Love-metalovou skupinu.
V roce 1996 skupina vydává své první
album – Greatest Lovesong vol. 666. Na
rádiích prorazili se songem Wicked Game,
která měla dobrý ohlas kritiků, a lidé si je
začínali víc a víc oblibovat. Měli víc koncertů a byli známí i v zahraničí.
V roce 1999 vydali album Razorblade
Romance, které obsahovalo trhák Join me.
Ten okamžitě obsadil přední příčky hitparád a oblíbili si ho lidé po celém světě. Tím
začal „hon na Him“. Focení, plakáty, rozhovory – kapele však náhlá publicita nijak
nevadila. V roce 2001 potěšili své fanoušky
albem Deep shadows and briliant highlights
a historie se opakuje. Him vyrážejí na turné,
poskytují rozhovory… Ale je na nich vidět,
že nejsou úplně v pořádku. Znavení, nemocní v roce 2002 vyhlašují pauzu.
V roce 1996 vydávají album The best of
album and love said no, 2005 vychází Dark
light.
Jejich nejnovějším albem je Venus Doom,
což je v překladu Venušina zkáza.
Velký úspěch zaznamenala písnička kiss
of Dawn a nejnovějším songem zůstává
Bleed Well.
Lucie Hromádková
Pořadí po dvou kolech
1. – 44 b. – Hermannová 5.B
2. – 41 b. – Mevald 6.A
3. – 28 b. – Strýček 5.B, Klaciková 6.A
5. - 27 b. – Nováková 6.A, Žantová 5.B
7. – 25 b. – Johnová 5.B
8. – 22 b. – Marková 6.A
9. – 21 b. – Hýsková 6.A
10. – 18 b. – Pátra 6.A
11. – 17 b. – Zelinková a Štěpánová 6.A
13. – 16 b. – Krištofová 5.B, Buchar a
Hubka 6.A
16. – 15 b. – Schmidt 5.B, Novák, Vedral,
Šolcová 6.A
20. – 13 b. – Záděrová, Jériová, Kotusová
6.A
23. – 11 b. – Sodomka 6.A
Školní noviny.
Vydává Masarykova škola v Tanvaldě,
uzávěrka vždy 25. dne v měsíci. VIII.
ročník.
Šéfredaktorka Martina Votočková,
zástupce šéfredaktorky Denisa Šepsová.
Sazba Jana Daníčková,
tisk SATO TANVALD.
Náklad 500 kusů. Cena 2 Kč.
Tereza Janoušková, 3.B