Kaskáďan červen 2013

ČERVEN 2013
O B Č A S N Í K G O L F O V É H O C L U B U B R N O • W W W. G O L F B R N O . C Z
editorial
V tomto čísle klubového zpravodaje Kaskáďan Vám kromě obvyklých informací přinášíme také zamyšlení nad pravidly golfu
a jejich vývojem. Někde jsem četl, že snad prý kdysi byl fotbal hrou gentlemanů, hráči přiznávali, když zahráli rukou nebo když
šel míč do autu od nich. Nešvindlovali a nelhali, nefilmovali fauly. Dnes patří lhaní, švindl a zdržování v kopané k bežné taktické
strategii. Dokonce prý i diváci si kdysi cenili hry protivníků. Údajně ve starých filmech o fotbalu je vidět, jak se v hledišti ani
neradují z gólů v síti soupeře, aby se nedotkli jejich citů.
Bylo to podobné jako dnes v golfu. Také se neradujeme nahlas, když soupeř nedá pat, v televizi hráči neposkočí nadšením,
když soupeř narve míč do autu. Přestože snad každý raději vyhrává. Takže je to pokrytectví? Určitý náznak vývoje je v týmových soutěžích, (např. Ryder Cup) - tam diváci nahlas fandí svým hráčům a chovají se někdy až „neslušně“. Je tedy možné, že
se golf dostane někdy až tak daleko jako fotbal. Je možné, že budou postupem času hráči také lhát a švindlovat, aby vyhráli?
Věřím, že ne, protože golf je z podstaty jiná hra.
Jaromír Klanica
Kam kráčíte, pravidla?
Asi víte, co se stalo na začátku dubna Tigerovi Woodsovi na turnaji Masters v Augustě. Hotová tragédie. V sobotu, den před
finálovým kolem, ztrácel pár ran na prvního hráče. Zahrál pak dobrou a přesnou ránu na grín, která trefila vlajkovou tyč a od ní
odskočil míček do vody. Strašná smůla. Jedna trestná za míč ve vodní překážce. Rozhodl se ránu opakovat z původního místa.
Dropl míč, ale podle jeho vlastních slov asi o 2 yardy (1,8 metru) dál dozadu, než hrál původní ránu. Tedy porušení pravidel, a další
dvě trestné rány, protože má správně hrát co nejblíže původního místa. Náš nejzkušenější rozhodčí Michael Jon dokonce tvrdí,
že správně měla být diskvalifikace, protože po hře podepsal skorekartu se špatným výsledkem. Námitky proti tomuto verdiktu
jsou takové, že to konzultoval s rozhodčími a ti takto rozhodli a tímto rozhodnutím se Tiger řídil. Rozhodčí jsou přece od toho, aby
rozhodli. Zkrátka zapeklitá situace zvláště proto, že je to hráč číslo jedna na celém světě. A navíc má moje sympatie.
O tom ale nechci psát. Chci psát o pravidlech.
Správně měl přece dropovat míč co nejblíže původnímu místu, odkud hrál ránu. Jenomže Tiger
tou první krásnou ránou vysekl řízek. A ještě
ke všemu tak nešťastně, se ten drn trávy roztrhal
a nešel vrátit zpět do divotu. Tedy přesně nad tou
vyseknutou dírou v trávě měl spouštět svůj míč.
Je to strašně riskantní, že se míč do té holé hlíny
zakutálí zpět a nepůjde čistě trefit. Já tam cítím
nespravedlnost.
Tak moje otázka, která směřuje na naše dva naše
uznávané rozhodčí je: „Jsou pravidla tak přísná,
že svádí k pokušení porušit je a dropnout si o nějaký ten centimetr jinam než přesně nad divotem? A opravdu každý hráč postupuje správně,
i když strašně riskuje?“
A taky se ptám, kdo z vás hráčů dropuje svoji
ránu přesně na holinou v trávě? Nám o nic nejde,
ale hráčům na PGA jde o slávu a peníze na živobytí a Tigerovi ještě navíc o nesmrtelnost.
Opravdu musím dropovat
do holiny po svém vyseknutém
řízku?
Jsou opravdu pravidla golfu tak krutá, že jsou
hráči hnaní touhou vyhrát sváděni k podvodům?
Nebo je to prostě smůla? Je tedy ve hře faktor
štěstí, podobně jako u hazardní hry Texas Hold’em Poker?
V předminulém čísle jsme konzultovali možnost, jestli lze hrát ztracený míč u vody jako míč
ve vodní překážce. V odpovědi od Josefa Slezáka
zaznělo: „Správně by ale měl chtít jít zpět sám
hráč – aby náhodou nepoškodil své soupeře –
ale to je asi v Česku jen pohádka. Rafy, zejména
na svahu před vodou, neumožňují nikomu z nás
tvrdit, že míč je ve vodní překážce.“
Tedy potrestat se, pokusit se vhodit si míč přesně do divotu, abych nepoškodil své soupeře.
Jsou tohle spravedlivá pravidla gentlemanské
hry zvané golf? Kde je pak snaha vyhrát a vůle
po vítězství? Znamená to, tuhle touhu překonat
a být na sebe tak tvrdý a přísný? Doufám, že to
nedopadne jako ve fotbale, kde se běžně lže
a filmuje a kde je podvod a švindl legální strategií
(přestože všichni na obrazovkách vidí pravdu).
Poprosil jsem o komentář na tohle téma Michaela Jona, a Josefa Slezáka - naše dva uznávané
golfové rozhodčí.
Michael Jon
Golfovým pravidlům jsem propadnul snad i proto, že se
téměř ideálně potkaly s mojí životní filozofií, podle které by nejpřísnějším arbitrem vlastního konání měl být
člověk sám. Hrajte míč, jak leží. Hrajte hřiště, jak je naleznete. Pokud toto nelze, učiňte, co je správné. Když si pak
místo slova „správné“ doplníte „nepoškozovat ostatní“
a dokážete tento přístup aplikovat do své hry, stanou
se pro vás golfová pravidla jednoduchou a přirozenou
součástí vaší osobnosti.
Golf totiž není o spravedlnosti. V golfu se neokopávají
kotníky, když se sudí nedívá. V golfu se nevyhrává tím,
že uhádáte ránu. Na druhou stranu, pokud si u dané
konkrétní situace dokážete odpovědět na otázku, zda
jste svým postupem nepoškodil jiného hráče, se kterým
soupeříte, a odpověď bude znít ne, váš postup bude
správný.
Připočítat si trestnou a vrátit se na původní místo pak
patří k nejzákladnějšímu golfovému postupu, jehož
aplikace se vám nabízí pro každou situaci, do které se
kdy dostanete, a při jehož použití si můžete být jisti, že
jednáte správně. A jak to tedy bylo, nebylo s Tigerem?
A musím dropovat do holiny po svém vyseknutém
řízku, když se vracím zpět na původní místo? Posuďte
a rozhodněte sami!
1) Obecné pravidlo říká, že když víte hned, že budete
opakovat ránu, nemáte právo si upravit místo, kam míč
budete spouštět ani vrácením vyseknutého drnu.
2) Obecné pravidlo říká, že když se budete vracet na původní místo (jinde než na greenu), má se míč dropovat.
3) Když dropujete míč, tak ten se může zakutálet až
na dvě hole od místa dopadu (ne blíže jamce), z čehož
vyplývá, že když se vracíte zpět, určitě nemusíte dropovat tak dlouho, než vám míč zůstane v holině po vyseknutém řízku.
4) Při dropování by se měl ale míč poprvé dotknout
země co nejblíže místu, na které se vracím, nebo místu,
které jsem si určil (to když tam není holina po řízku).
5) Pod slovem co nejblíže si já osobně představuji vzdálenost do 30 cm, maximálně jsem ochoten tolerovat
vzdálenost do „jedné“ hole. Původní holina tak slouží
zejména jako ukazatel, zda se míč nezakutálel blíže
jamce.
6) Když se míč zakutálí do holiny, ať už hráčovy původní, nebo jiné, jde o smůlu a pokud nedošlo k porušení
nějaké jiné podmínky o dropování, hraje se míč, jak leží.
Text: Josef Slezák, ilustrace: Patrick Chamberlein
2
Tigerova kauza má, aspoň podle mne, několik
rovin. Ale úplně na začátek musím říct jednu
zásadní věc. Je jedno, jestli se hrají Masters nebo
handicapový den. Je jedno, jestli je to Josef Novák nebo Tiger Woods. Vždyť právě proto, aby
všichni hráli stejnou hru, jsou vymýšlena pravidla.
A o tom, že to má celé smysl, svědčí i moment,
kdy se Pravidla celosvětově sjednotila a R&A definitivně – byť v úzké spolupráci s USGA – za Pravidla a jejich jednotný výklad zodpovídá.
Tiger udělal věc, která má do klukoviny daleko.
Couvnul si o dva yardy dál. Ne kvůli divotu, ale
kvůli tomu, aby při stejné ráně nedošel stejnému výsledku. Tedy aby „to měl lepší“. Zahrál
z nesprávného místa. Za to jsou dvě. A ty si
nedal do karty, kterou podepsal. Tiger poškodil
všechny hráče v turnaji tím, že na rozdíl od nich
Pravidla nedodržoval. Jak se budete tvářit, až si
v turnaji někdo z vašich spoluhráčů dropne aut
kdesi dvě stě metrů vepředu, místo toho, aby zahrál další ránu s trestnou z původního místa? No
asi se ho budete snažit kopnout do zadku. A když
nedej bože skončí na bedně, tak tady bude fůra
protestů. A o tom to celé je. Proč by měl někdo
na hřišti v turnaji hrát jinou hru než já, a ještě si
třeba dojít pro nějakou cenu? Je fuk, jestli je to
pohár za sto padesát korun, nebo šek na tři čtvrtě
milionu dolarů. Rozumíte, je to fuk. Princip je
jinde než v ceně a názvu turnaje.
No a pak je tady oficiální zdůvodnění. Ke kterému
se už svým rozborem postavilo i R&A. Já mám
obrovský problém s tím, abych akceptoval, že
sice soutěžní výbor může ve výjimečných případech odpustit diskvalifikaci, ale nikoliv v případě
odevzdaného nižšího výsledku. A že v případě
Mr. Woodse to byly mimořádné okolnosti, které
ke zrušení DQ vedly a bylo to správně, ale je to
opravdu pouze souběh mimořádných okolností.
A proč? Že soutěžní výbor pochybil, protože původní oznámení přešetřil a umožnil TW podepsat
kartu a dohrát turnaj? Protože nehledal pochybení na straně hráče? Proč s ním tedy mluvili až
druhý den ráno? I na českých turnajích, pokud
jsou tedy „plně funkční“, se soutěžní výbory
zabývají chybami hráčů společně s nimi. To, že
Tiger v televizním rozhovoru řekl, že „šel záměrně
víc dozadu“ (prosím to je můj volný překlad), ho
usvědčuje z úmyslného porušení Pravidel za účelem hry „z lepšího místa pro další ránu“.
Není potřeba chodit pro Rozhodnutí. Stačí si
přečíst Pravidla 26-1a, 27-1 a následně 20-7
a Pravidlo 6-1 plus Pravidlo 6-6d. Naruby to zní
takhle. Zahrál jsem do vody? Chci jít na místo,
kde jsem hrál původní ránu. Tam se mi ale zdá,
že když půjdu o 2 yardy dál, bude to lepší, protože míč přistane na greenu a neodrazí se znova
od tyče do vody. Tak si dropnu o ty dva yardy dál.
Tím jsem naplnil reguli hry z nesprávného místa.
Za dvě. Jsem zodpovědný za znalost Pravidel…
Ty dvě si do karty nedám a podepíšu ji. Odevzdám. Jsem mrtev, ať žije král!
V Augustě zvítězil nad Pravidly marketing. Dost
hrubě, ale po pravdě řečeno. A vzít si na sebe
zodpovědnost za to, že mi v turnaji zůstane
chlap, co tam nemá co dělat, byť je to třeba Tiger
Woods, to je tak trochu kopanec do choulostivých míst. A v tom případě mělo nastat to, co
od TW očekával dost veliký kus profesionálního
golfového světa. Mohl si projít katarzí a postavit
si absolutně nezničitelný pomník, který by snad
přežil i hru samotnou. Stačilo jen ráno přijít,
omluvit se a nenastoupit…
A taky je ještě prima sledovat reakce. Už tu zase
máme dva tábory. Ty, kdo tvrdí, že DQ můžou
chtít po Tigerovi jen rasisté a ti, co se nejsou
schopni smířit s jeho schopnostmi a úspěchy.
A pak druhý tábor, ti, kdo prostě jen chtějí ctít
literu zákona a používat jeden metr. Vzpomínáte
si na Verizon Heritage a Briana Davise? To je pro
mne Pan Golfista…
text: Michael Jon
Sp olečná 0 - 1 1,4
1. PR OS Stanislav
2. BEGO Er ic
3. KOŘÍNEK Aleš
Sp olečná 11,5 - 19,4
1. B udigová Dana
2. K achlíková Veronik a
3. H lavinka R adovan
Sp olečná 19,5 - 36
1. Ř ehola Emanuel
2. Pavelka M ar tin
3. H udečková J ana
Sp olečná 36 - 54
1. U rb á nek J iř í
2. N ovotn ý A leš
3. M arečková J ana
Nedělní klubový turnaj
12. 5. 2013
3
Myslíte si, že na Kaskádě neexistuje bohatý klubový
život? Já tvrdím, že pro aktivní členy existuje!
Je dost členů Golf Clubu Brno, kteří si stěžují, že na Kaskádě není klubový život. Také jsem dlouho o fenoménu „Klubový život golfisty“ dlouho přemýšlel a motal se v jakýchsi snových představách. Abych
se z těchto utopistických představ klubového života vymanil, musel jsem nejprve realisticky vnímat
posloupnost skutečností, jak GCB vznikal, co je teď, kde působí, kdo jsou jeho členové a jaké jsou vazby
klubu a hřiště. Potom jsem se zamyslel, co jsou kluby, jejichž klubový život jsem srovnával, a čím se liší
od toho, jak to chodí na Kaskádě. A došlo mi, že nelze porovnávat neporovnatelné.
Hráč-cestovatel mnohdy vidí na některých hřištích, které navštívil, nádherné klubové prostory,
kam může vstoupit jen člen klubu, popřípadě
host v doprovodu člena klubu, a začne srovnávat. Z vlastní zkušenosti vím, že je to krásný
pocit – vstoupit jako host v doprovodu člena
do klubovny starého anglického golfového
klubu, pobýt tam po hře u sklenky s doutníkem
v ruce a nasávat tu skvělou atmosféru. Samozřejmě každého, kdo něco podobného zažil,
hned napadá myšlenka: Proč něco takového
není na našem hřišti. Abychom mohli zůstat, jak
se říká „na zemi“, musíme vycházet z relevantních východisek.
Golfové kluby původně vznikaly převážně tak,
že se dala dohromady parta nadšenců, kteří
investovali své vlastní peníze do stavby hřiště
a potřebného zázemí nebo nějaký silný investor
postavil hřiště a „prodal“ ho skupině solventních
golfistů, kteří založili golfový klub. Takže hřiště
i zázemí patří členům klubu, kteří investovali
do vybudování hřiště, hřiště provozují, hradí
provozní náklady a neočekávají zisk z této činnosti. Zakládající členové se pak rozhodnou,
jestli zůstanou uzavřenou společností, do které
nové členy budou přibírat zcela výjimečně –
a vznikne privátní klub – nebo za přiměřený
vstupní poplatek členství v klubu nabídnou
i dalším zájemcům, popřípadě hřiště budou
provozovat jako veřejně přístupné za hrací poplatek i pro nečleny klubu.
Na hřišti privátního klubu hrají převážně jen čle-
4
nové klubu a jejich hosté a ve vymezeném čase
umožní hru i nečlenům, ale za velmi drahé fee.
Klubový život podle našich snových představ
tak existuje zejména v privátních klubech, ale je
nutno připomenout, že luxus pobývat v uzavřených golfových klubech je většinou velmi drahá
záležitost. V klubu, kde jsem měl čest být dva
dny hostem (Royal Ashdown Forest Golf Club
v hrabství East Sussex), se mohl zájemce stát
členem jen na základě doporučení váženého
člena klubu (člen více jak 10 let), ale podle informace mého hostitele se klub i hřiště bude více
otevírat veřejnosti. Bylo mi doporučeno neptat
se na výši vstupního poplatku, takže jej neznám,
ale jestli jsem rozuměl správně (moje angličtina
je bídná), tak roční členský poplatek se pohyboval mezi 2000-3000 £. Hrací poplatek za hru
na 18 jamek ve dnech, kdy je hřiště přístupné
veřejnosti, je 80 £ a jako zajímavost uvádím, že
u vstupu do resortu byla umístěna nápadně-nenápadná cedule s Visitor Information, kde byl
i předepsaný Dress Code pro pohyb v resortu.
Žádné krátké kalhoty a povolené bylo jen polo
s límečkem. Pro vstup do privátních prostor klubu (Members Area Only) mi byl zapůjčen Club
Jacket (červené sako s černým límečkem a černými konci rukávů; jen jsem jako host neměl
na kapse znak klubu). Takže anglický privátní
golfový klub (zřejmě i americký) je něco, co zřejmě v České republice nemá srovnávací parametr a tak nemůžeme srovnávat ani klubový život,
ani intimitu klubovny se standardem, který mají
kluby u nás, včetně toho našeho.
Malá vsuvka: V hrabství East Sussex je 28 veřejně přístupných resortů, kde se dá zahrát
za „rozumný peníz“. Např. v Hastings Golf Club
se dal zabukovat den předem tee time a zahrát
si na nádherném parkovém hřišti za 40 £, popří-
padě o pár km dál si zahrát na velmi pěkných
veřejných hřištích Beauport Park Golf Course
a Sedelscombe, obě za 18 £. Ferveje i přilehlé
plochy jsou ve stavu, za který by se nestyděl
ani mnohý z našich rádoby prestižních resortů
požadující za green fee zcela nesmyslné částky.
Ovšem všude, i na veřejných hřištích, byly oddělené prostory vyhrazené členům klubu, kam
nečlen neměl přístup.
Ale psát jsem nechtěl o klubovém životě v Anglii, ale v našem klubu. Golf Club Brno se během
několika málo let po vybudování areálu Kaskáda
rozrostl z cca 300 členů na současných 1274 členů. Při hodnocení čehokoliv, co je součást golfu
na Kaskádě, nejprve v duchu poděkujme těm,
kdo se postarali o to, že můžeme na okraji
Brna hrát golf na pěkném hřišti s potřebným
zázemím (i když i já postrádám alespoň malý
intimní prostor „Members Area Only“), a svůj
dík směřujte i těm, kdo se o výbornou kvalitu
hřiště starají. Zároveň musíme vzít na vědomí,
že 1274 členů klubu, kteří jsou rozdílní věkem,
sociálním postavením i vnímáním životních priorit, znamená stejně široké spektrum představ
o tom, jak by měl vypadat klubový život. Takže
mnoho na klubový život brblajících členů, kteří
jen čekají, co pro ně klub udělá, si vůbec neuvědomuje, že klub tvoří i oni, že všichni členové
klubu jsou spolutvůrci klubového života, a tak
vlastně brblají sami na sebe.
Je mnoho podob klubového života. Někomu
stačí, když si odskočí obden zahrát devítku,
popřípadě o víkendu osmnáctku s kamarády
a po společenském klubovém životě nijak netouží, jiný jde hrát jen párkrát do měsíce a občas
si zahraje klubový turnaj, někdo zase piluje svůj
styl na drivingu v Žabinách a na Kaskádu si zajede, jen aby se přesvědčil, že nic nenatrénoval.
Ale jsou mezi námi tací, kteří hrají často, berou
golf nejenom jako zábavu, ale i jako smysluplnou náplň života. To jsou členové, kteří využívají
zázemí Kaskády v celém rozsahu a zúčastňují se
i většiny společenských akcí organizovaných vedením klubu. Během svého působení ve Správní radě klubu jsem se přesvědčil, že není v silách
žádného vedení klubu, aby z hlediska tematické
náplně zajistil společenský život klubu v míře,
která by byla přitažlivá pro převážnou většinu
členů a už vůbec ne tak, aby vyhovoval úplně
všem. Prostě to nejde! Berme na vědomí, že vedení klubu se snaží, aby nabídka byla rozmanitá,
sledujme pozorně, co nám nabízí, vyberme si
z nabídky, co nám vyhovuje. Musíme ale přijmout jako fakt i to, že převážnou náplň svého
klubového života si utváříme sami. Klubový
život přece netvoří jenom akce, které pro nás
připraví vedení klubu, ale i to, co si sami jako
kolektivní zábavu zorganizujeme sami.
Mohu-li radit těm, kdo brblají a stále dokola
srovnávají nesrovnatelné: Nekažte si radost
z golfu, využívejte co nejvíce možnosti hrát
s přáteli na pěkném hřišti a porozhlédněte se
kolem sebe. Když si všimnete, pro jak velké
spektrum možností pobýt v partě stejně golfem
„postižených“ lidiček náš klub vytváří podmínky, přestanete snít o nějakém ideálním golfovém klubu. Když v klubové nabídce nenajdete
nic, co by vás zaujalo, popřípadě sami nemáte
čas ani energii něco vymyslet či zorganizovat
pro druhé, připojte se k nějaké samovolně
vzniklé skupině a spolupodílejte se na krásných
setkáních s golfem v příjemné společnosti.
Osobně jsem zjistil, že bavit se golfem v přátelské atmosféře na akcích, které si sami s přáteli
zorganizujeme, se pro mne stalo smysluplnou
náplní klubového života!
Jan Ráž
Mami, tati, chci se bavit,
NE se nudit!
Taneční škola Fénix pořádá 2. ročník příměstských táborů na Kaskádě. Příměšťák Fénix je pro děti
a mládež od 6 do 15 let. Týdenní program je nabytý tancem pod vedením špičkových lektorů, řadou
her, výletů, ale i výuky angličtiny, golfu a welness.
Cena včetně obědů: 3 490 Kč, pro sourozence nabízíme slevu 10 %.
NOVINKA! Příměšťák „Škola stylu“ (pod garancí TONI&GUY) je určen pro teenagery ve věku
od 13 do 18 let, pro kluky i holky. Zcela unikátní projekt, v rámci kterého účastníci zábavnou formou zapracují na své image a dokonale ovládnou společenská pravidla. Z programu vybíráme: styl
a image, sestavení vlastního šatníku, péče o vlasy a pleť, etiketa, životospráva, ... Součástí je i výuka
golfu a angličtiny, výlety, bowling, wellness atd.
Cena včetně obědů: 4 490 Kč, pro sourozence nabízíme slevu 10 %.
Pozor! Škola stylu na Kaskádě není jen pro děti! Pro dospělé muže i ženy, managery
a obchodní zástupce pořádáme ve stejném termínu týdenní výukový kurz.
Více informaci na www.centrumfenix.cz, tel.: +420 601 581 066, +420 530 515 515
UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK DO 31. 5. 2013
Frajeři a ti ostatní
V minulém čísle Kaskáďana se Jirka Milfajt v článku
nazvaném „Black list“ věnoval problematice častých
prohřešků hráčů především na hřišti. Black list je poměrně nehezký název, navíc nevystihující podstatu,
neboť seznam hráčů, kteří prohřešky dělají, existuje,
ale nevyvozuje se z něj však žádné omezení, či dokonce postih. Článek nevyvolal žádnou odezvu. Nepostřehli jsme žádnou zápornou reakci. Nepostřehli
jsme však ani žádnou kladnou ve stylu ano, konečně
pojďme něco udělat s různými frajery, kteří získávají
výhody de facto na úkor jiných.
Jaký je vlastně názor většiny členů klubu, kteří zmiňované prohřešky nedělají? Máme hříšníky trestat, je
vůbec na ně nějaká páka? Měli bychom v resortu společně s klubem přemýšlet a něco zorganizovat proti
hráčům, kteří blokují rezervace tee timů, neboť chtějí
hrát ve flajtu sami? Nebo proti těm, kteří opakovaně
bez svolení marshala hrají jiné kombinace jamek, než
je předepsáno a tím blokují hru tam, kde by neměli
být? Co udělat hráči, který vjíždí vozíkem do rafů
a stopy po něm jsou vidět ještě dlouho a dlouho?
Nebo co s těmi, co nevypichují pitchmarky, nehrabou
bankry, nevrací řízky a podobně?
Ostatně, velice podobná je i situace s placením členských příspěvků. Je zajímavé, že seznam těch, kteří
členské příspěvky platí až po stanoveném datu, se
nápadně shoduje s „black listem“.
Někdy mám ze sledování počínání těchto hráčů pocit,
že nedodržování pravidel je koníček, způsob zvedání
si sebevědomí, frajeřina, která má zasluhovat obdiv.
Jaký na to má názor mlčící většina? Co si o tom myslíte? Poraďte nám, máme za vás bojovat s ještě větší
sílou? Jak velkou? Zatím tyto hráče prosíme, upozorňujeme, vyzýváme, ale se zlou se potážeme. Někteří
na nás křičí nebo se tváří ukřivděně a hloupě se
vymlouvají. Nicméně to příště udělají znovu. Známe
je. Znáte je. Jsou mezi námi. Kazí hru i den ostatním
a ještě vydávají své chování za normu, čím ovšem
všem pořádným golfistům prokazují medvědí službu.
Máme zájem, aby Kaskáda byla hřištěm kde je pořádek. Kaskáda je totiž nadprůměrně frekventované
hřiště a pouze disciplína všech zajistí jeho plynulou
průchodnost a tím i radost ze hry.
Napište mi, prosím, oslovte mne. Pokud máte nápad
z jiného hřiště nebo klubu, rád si ho vyslechnu a něco
s tím ve spolupráci s klubem uděláme, neboť si myslím, že frajeřina je pravidla dodržovat, a ne opačně.
[email protected]
5
„Je jedno, jestli je kočka bílá nebo černá, jen když chytá myši.“
Teng Siao-pching
Zapomeňte na pýchu, hrajte svoji hru
Muži si často kazí golf tím, že do něj příliš vpouštějí svou pýchu a ego. Namísto toho, aby hráli podle svých
reálných možností a dle subjektivní strategie, snaží se vyrovnat jinak disponovaným hráčům a dostávají
se tak mimo své přirozené komparativní výhody. Lidově řečeno – měří si přirození namísto toho, aby
poměřovali skóre. Nevím, co si měřívají v golfu ženy, ale určitě se také dopouštějí zmíněné chyby, která
spočívá v přílišné pozornosti vůči strategii jiných, v „trumfování se“ a v nedostatečném soustředění
na strategii vlastní zohledňující reálné subjektivní možnosti.
Každý z vás to někdy zažil. Třeba na paru 3, když
někdo zahraje krásnou ránu na grín a dva spoluhráči čekající na ránu hned vyzvídají: “Číms to
hrál?“ Autor působivé rány nonšalantně odvětí:
“Sedmička železo, pánové, nic víc. Ta mi tady
stačí.“ A dva troubové hned schovají již připravené hybridy nebo pětky železa a vytáhnou
sedmičky – jen proto, aby skončili krátcí v bankru nebo ve vodě, podle dispozice jamky. Identicky s drajvrem. Nějaký „bijec“ dokáže přehrát
vzdálený bankr nebo strom a ti, kteří jdou hrát
po něm, najednou uvěří, že zrovna v té chvíli
je golfový Bůh zázračně obdařil délkou, kterou
v předešlé kariéře nikdy neprokázali. Výsledek
lze shrnout do lapidární fráze: Bez překvapení.
Myslím, že by se rekreační golfisté měli poučit
z výroku, jehož autorem je Teng Siao-pching,
člověk zodpovědný za počátek reformování
Číny ze zaostalé komunistické země směrem
k ekonomickému tygrovi. Prostřednictvím starého čínského přísloví - „Je jedno, jestli je kočka
bílá nebo černá, jen když chytá myši“ - Teng
Siao-pching vyhrál spor mezi ideologií a produktivitou. Nikomu z nás se asi příliš nelíbí, když
nám levně pracující Číňané berou zaměstnání,
ale přinejmenším bychom se měli zamyslet nad
hloubkou toho přísloví.
I rekreační golfista si hru více užije a je podstatně úspěšnější, když věnuje více pozornosti
strategii a poznání svých přesných možností,
komparativních výhod a nevýhod. Když pozná
skutečnou barvu té svojí „kočky“. Přicházíme
na svět v různých velikostech a s rozdílnými
možnostmi. A věřte mi – není to naprosto žádná
ostuda hrát hybrid tam, kde někomu stačí třeba
osmička železo. Je to úplně jedno. Je to pouze
jiná barva téže kočky. Věnujte více pozornosti
poznání vlastní hry a buďte pak realisticky sví
při volbě holí a úderů. I když ta vaše kočka třeba
na první pohled vypadá neduživá, může nakonec po svém nachytat více myší než soupeřův
pyšný kocour.
Ondřej Kašina
Exkluzivně pro Zpravodaj
Pozvánka na letní golfové turnaje na Kaskádě
Vážení spolugolfisté,
ráda bych všechny pozvala na klubové turnaje,
které se budou konat v průběhu června a července. Jedná se o známý turnaj Family Cup
(16.6.) , který hrají dvojice v kategoriích Family
a Friends. Na jednotlivých jamkách se započítává lepší z obou výsledků (best ball). Často se tak
dá dosáhnout o dost nižší celkový výsledek, než
na jaký jsme běžně zvyklí na svých skórkartách.
V červenci bych ráda všechny dámy opět pozvala na doufám již tradiční turnaj Ladies Cup
(14.7.), který je určen výhradně pro hezčí polovinu klubu. Muži jsou samozřejmě vítáni jako
doprovod nebo ještě lépe v roli kedíků, kteří
džentlmensky pomohou dámám s holemi. Budeme rády, když se přihlásí v hojném počtu.
Všichni hráči se mohou těšit na skvělé ceny,
které věnuje náš generální partner, brněnská
zubní klinika Modec. Hlavní předností kliniky
je to nejpreciznější ošetření pod operačním
mikroskopem a naprostá bezbolestnost jakéhokoliv zákroku. Díky nejmodernějšímu vybavení
znamenají služby kliniky maximální přínos pro
pacienty.
Heslem společnosti je, že nejen šaty, ale zejména zuby dělají člověka! Za více než patnáct let
své existence mají specialisté Modec kliniky ty
nejlepší zkušenosti a znalosti. Přesně tak vědí,
jak udržet zuby zdravé a dodat jim zářivý vzhled.
6
Jak tedy dosáhnout na dokonalý úsměv? Stačí
si jen zahrát golfový turnaj Family Cup a Ladies
Cup, kde bude možné kromě dalších zajímavých cen získat také hodnotné poukazy právě
na služby našeho generálního partnera, zubní
kliniky Modec Brno.
Nejen zdraví je důležité, ale pro nás ženy je důležitý i vzhled. Proto se můžete těšit také na francouzskou kosmetiku DELAROM. Tuto exkluzivní
značku uvítají zejména milovnice aromaterapie,
protože kosmetika Delarom je známa svými
osvěžujícími éterickými oleji. Pro výherkyně
jsou připraveny nejen hodnotné poukazy, ale
i kosmetický koutek, kde vám rádi poradí s péčí
o obličej i tělo.
Na klubových turnajích se na všechny těší
Martina Sedlářová
Turnaj O pohár kapitána klubu
28. 4. 2013 se konal již podruhé turnaj „O pohár kapitána klubu“ – v novém a méně obvyklém formátu
Texas Scramble.
Amatérští hráči si mohli zahrát s reprezentanty z Extraligy a I. ligy a jejich profesionálními kouči a mohli si rovněž užít více vložených soutěží, nežli je
obvyklé. Míčky k soutěži Nearest to pin si účastníci zakoupili a společně se startovným touto cestou přispěli na konto reprezentace. Po skončení turnaje
proběhl společenský program, ve kterém vystoupili mladí hudebníci ze třídy klávesových nástrojů Petra Jedličky ml. na ZUŠ Kuřim, a byly představeny
školní golfové projekty, na kterých spolupracují trenéři akademie GC Brno.
Děkujeme kuřimské radnici za záštitu a podporu celé akce, všem účastníkům za celkový příspěvek na konto reprezentace ve výši přes 80 000 Kč, dětem
za krásné vystoupení a resortu Kaskáda za perfektně připravené hřiště a organizaci turnaje.
Kateřina Veselá
kapitánka reprezentace GC Brno
7
Objevte novou Octavii Combi
Ať je stále nad čím žasnout
Ano, konečně je tady. Přijíždí nová ŠKODA Octavia Combi. Je nutné cokoliv dodávat? Nová Octavia Combi dál rozvíjí
všechny silné stránky, pro něž se v předchozích generacích stala bezkonkurenčně nejoblíbenějším rodinným vozem
u nás, a navíc přidává dlouhou řadu nových. Nabízí více prostoru, je dynamičtější a nabitá množstvím špičkových
technologií. Mohli bychom o ní říci mnohem víc. Ale proč ztrácet čas? Pusťte se sami do objevování. Nová ŠKODA
Octavia Combi na Vás čeká.
www.zazijteoctavii.cz
Kombinovaná spotřeba a emise CO2 modelu Octavia Combi: 3,8–6,1 l/100 km, 99–141 g/km
ŠKODA Finance od ŠkoFINu
Váš autorizovaný prodejce vozů ŠKODA:
AUTONOVA BRNO s.r.o.
Masná 20
602 00 Brno
www.autonova.cz
Tel.: 543 424 222
[email protected]
A7comb_K21_CZ_DYN_c4d17c467b50455cb57c003d89a5209a_indd 1
5/14/2013 1:10:42 AM
Tiráž
Kaskáďan
zpravodaj Golfového Clubu Brno
Vydavatel: GOLF CLUB BRNO, č. p. 1772,
664 34 Kuřim
8
Šéfredaktor: Jaromír Klanica
Redakční rada: Juraj Werner,
Jiří Hůrek, Michal Král, Jaroslav Sedlář
Grafické zpracování: adFABRIK s. r. o.,
Místo vydání: Brno
E-mail: kaskadan@golfbrno. cz
www.golfbrno.cz