Festival pohádek Od Evrop - Business

Transkript

Festival pohádek Od Evrop - Business
chorvatsko
Lika – Karlovac
Lika – Karlovac
li-ka
Ozalj
Festival pohádek
Karlovac
Duga Resa
Bosiljevo
Generalski Stol
Vrbovsko
Krnjak
Ogulin
Josipdol
Slunj
Klenovica
Jezerane
Brinje
Senj
Saborsko
Letinac
Rakovica
Grabovac
Dabar
Sv. Juraj
Biljevine
Podum
Lukovo
Prozor
Krasno
Kuterevo
Starigrad
Sinac
Vrhovine
Prijeboj
Goljak
Rab
Lipovo Polje
Kosinjski Bakovac
Jablanac
Borje
D. Kosinj
Korenica
G. Kosinj
Vrpile
Bakovac
Krbava
St. Novalja
Novalja
Smiljan
Cesarica
Budak
Donji Lapac
Karlobag
Kolan
Ljubovo
Klanac
Prizna
Trnovac
Metajna
Udbina
Bilaj
Medak
Pag
Gorica
Lovinac
Sv. Rok
Povljana
Rtina
Starigrad
Festival pohádek
Lika – Karlovac
Od Evropy
chorvatsko
Lika – Karlovac
Lika – Karlovac
li-ka
Ozalj
Festival pohádek
Karlovac
Duga Resa
Bosiljevo
Generalski Stol
Vrbovsko
Krnjak
Ogulin
Josipdol
Slunj
Klenovica
Jezerane
Brinje
Senj
Saborsko
Letinac
Rakovica
Grabovac
Dabar
Sv. Juraj
Biljevine
Podum
Lukovo
Prozor
Krasno
Kuterevo
Starigrad
Sinac
Vrhovine
Prijeboj
Goljak
Rab
Lipovo Polje
Kosinjski Bakovac
Jablanac
Borje
D. Kosinj
Korenica
G. Kosinj
Vrpile
Bakovac
Krbava
St. Novalja
Novalja
Smiljan
Cesarica
Budak
Donji Lapac
Karlobag
Kolan
Ljubovo
Klanac
Prizna
Trnovac
Metajna
Udbina
Bilaj
Medak
Pag
Gorica
Lovinac
Sv. Rok
Povljana
Rtina
Starigrad
Festival pohádek
Lika – Karlovac
Od Evropy
Lun
Lun
24
Starigrad
Novalja
23
ok
ot
g
pa
ok
ot
pa
g
Sveti Juraj
Senj
Caska
Stara Novalja
Jablanac
li-ka
Novalja
Caska
Prizna
Karlobag
Karlobag
Krasno
35
Smiljan
Plaški
simonovića
Smiljan
Otočac
Tounj
Perušić
Plaški
Josipdol
Oštarije
Bosiljevo
Ribnik
stapina
Tounj
Josipdol
Oštarije
Otočac
Baške Oštarije
Kuterevo
Ribnik
Bosiljevo
Baške Oštarije
Brinje
Ogulin
kiza
Kuterevo
Brinje
sokolac
lilium
Ogulin
đulin ponor
Krasno
velebitica
degenia
stijene
samarske
bijele i
veliki kozjak
lukina jama
Sveti Juraj
Senj
nehaj
alpinum
Stara Novalja
Starigrad
chorvatsko
li-ka
leontopodium
Jablanac
chorvatsko
Gospić
Perušić
Slunj
Saborsko
Lički Osik
Vrhovine
zir
71
22
Krnjak
Lovinac
Korenica
Cetingrad
Vojnić
Lovinac
Korenica
Cetingrad
Rakovica
rastoke
Barilović
jezera
novigrad
Vojnić
Rakovica
rastoke
Draganić
Krnjak
Barilović
Draganić
plitvička
Karlovac
Duga Resa
Ozalj
grede
tulove
Lički Osik
Generalski Stol
Netretić
Gospić
Slunj
Saborsko
3
dubovac
Karlovac
Duga Resa
Vrhovine
croatica
iris
Generalski Stol
Netretić
Ozalj
Udbina
Udbina
Donji Lapac
1. Mezinárodní festival folkloru,
www.ka-mff.org
2. Autocross, www.ribnicka-dolina.com
3. Vinckovo, www.tz-dugaresa.hr
4. Městské muzeum Karlovac, www.gmk.hr
5. Dny piva, www.danipiva.com
6. Rybolov, www.tzkz.hr
7. Historia viva www.karlovac-touristinfo.hr
8. Karlovac most wanted,
www.promenada-klub.hr
9. Šlechtické trhy Dubovac,
www.karlovac-touristinfo.hr
10. Cyklopohádka, www.tz-grada-ogulina.hr
11. Bicykliáda Tři jezera, www.babaroge.hr
www.karlovac-touristinfo.hr
12. Dny zelí, www.ogulin.hr
www.aktivni-odmor.com
13. Dny medu, www.ogulin.hr
14. Čluny na Mrežnici, www.tzkz.hr
15. Rafting, www.kanuking-avantura.hr
16. Foto safari, www.tzkz.hr
17. Naučná botanická stezka,
www.tz-grada-ogulina.hr
18. Ogulinský festival pohádek,
www.tz-grada-ogulina.hr
19. Dětské dílny, www.tz-grada-ogulina.hr
20. Veslování na jezeře Sabljace,
www.tz-grada-ogulina.hr
21. Prohlídka, www.lickosenjska.com
22. Svadba v Raztokách,
www.slunj-rastoke.com
23. Lyžování, www.tzkz.hr
24. Plachtění, www.tz-senj.hr
25. Sambastico, www.tz-senj.hr
26. Sáňkování, www.tzkz.hr
27. Lovectví, www.tzkz.hr
28. Ochutnávka sýrů Slunj, www.tzkz.hr
29. Festival severojadranských sborů (klap),
www.senj.hr
30. Uskocké dny, www.tz-senj.hr
31. Pálenka „rakie“, www.tzkz.hr
32. Maškary, www.rakovica.hr
33. Festival Winnetouland, www.rakovica.hr
34. Rybářská veselice ve Sv.Jurji,
www.tz-senj.h
35. Výstup na Závižan, www.tz-senj.hr
36. Letiště Otočac, www.otocac.hr
37. Střelectví, www.tzkz.hr
38. Dny léčivých bylin Karlovacké župy,
www.rakovica.hr
39. Jezdecký maraton, www.rakovica.hr
40. Rybolov Starigrad, www.tzkz.hr
41. Velebitská botanická zahrada,
www.np-sjeverni-velebit.hr
42. Ekologicko-etnický trh, www.tz-otocac.hr
43. Sportovní rybolov na Gacce,
www.gacka.hr
44. Plitvický maraton, www.tzplitvice.hr
45. Naučná stezka Stari grad,
www.rakovica.hr
46. Kuterevka, www.tz-otocac.hr
47. Lov divokých prasat, www.lovac.info
48. Lunjská oliviáda, www.tz-novalja.hr
49. Surfař, www.tz-senj.hr
50. Premužićeva stezka, www.pp-velebit.hr
51. Útočiště medvíďat,
www.kuterevo-medvjedi.hr
52. Rosijeva koliba, www.np-sjeverni-velebit.hr
53. Veslováni na jezeře Krušćica,
www.lickosenjska.com
www.tz-grada-ogulina.hr
54. Podzim v Lice, www.tz-gospic.hr
55. Speleologie, www.lickosenjska.com
56. Výstava pažské ovce a sýrů,
www.tz-novalja.hr
57. Vzpomínkové centrum Nikola Tesla,
www.mcnikolatesla.hr
58. Lické výtvarné anále, gospic-online.com
59. Lický med, www.lickosenjska.com
60. Potápění, www.tz-novalja.hr
61. Zrće, www.zrce.hr
62. Hotel Velebno, Baške Oštarije,
www.tz-karlobag.hr
63. Muzeum Liky, gospic-online.com
64. Lické brambory, www.lovinac.hr
65. Pláže, www.tz-novalja.hr
66. Gospické hudební léto, gospic-online.com
67. Dny bikerů, www.tz-gospic.hr
68. Horolezectví, www.np-sjeverni-velebit.hr
69. Volné lezení, www.paklenica.hr
70. Lovectví, www.lickosenjska.com
71. Trh lických produktů, www.gracac.hr
www.pp-velebit.hr
75. Štekavac (Haliaeetus albicilla),
74. Sladkovodní ryby, www.lickosenjska.com
Donji Lapac
73. Tulovy stěny, www.pp-velebit.hr
www.pp-velebit.hr
72. Had „poskok“ (Vipera ammodytes),
71. Zir, www.lickosenjska.com
70. Mirila, www.rivijera-paklenica.hr
69. Simonovića Stapina, www.plsavez.hr
68. Pažská krajka, www.pag-tourism.hr
67. Sanpjero (Zeus faber), www.tz-novalja.hr
66. Jehličnaté lesy, www.hrsume.hr
www.speleologija.hr
65. Netopýři (Chrioptera),
64. Gospić, www.tz-gospic.hr
www.tz-gospic.hr
63. Rodný dům Ante Starčević,
62. Baške Oštarije, www.tz-gospic.hr
61. Klášter sv. Josefa, www.tz-karlobag.hr
60. Antická naleziště, www.amzd.hr
59. Lički Osik, www.tz-gospic.hr
www.pp-grabovaca.hr
58. Jeskynní park Grabovača,
57. Kiza, www.plsavez.hr
hirc.botanic.hr
56. Velebitská degenie (Degenija Velibitica),
55. Caska, www.tz-novalja.hr
54. Novaljský relikviář, www.tz-novalja.hr
53. Japodská náušnice, www.min-kulture.hr
52. Kosinjský most, www.lickosenjska.com
51. Člověčí rybka, www.speleologija.hr
50. Veliký Kozjak, www.pp-velebit.hr
49. Mořská rezervace, www.tz-novalja.hr
48. Lun, www.lun.hr
47. Lunjská oliva, www.lun.hr
46. Plješevické lesy, www.plsavez.hr
45. Plitvická jezera, np-plitvicka-jezera.hr
44. Lická ovce „pramenka“, www.hpa.hr
43. Gacka, www.gacka.hr
42. Kosinjský misál, tz-perusic.hr
41. Svatyně Matky boží, www.krasno.hr
www.speleologija.hr/lukinajama
40. Lukina jeskyně,
www.tz-senj.hr
39. Slávka (Mytilus galloprovincialis),
38. Otočac, www.tz-otocac.hr
37. Japodská čepice, www.udbina.com
www.tz-senj.hr/planinarski-dom-zavizan
36. Zavižan,
35. Drežnik, www.tzkz.hr
34. Lický dům, www.lickosenjska.com
33. Kosatec (Iris), mojcvijet.hr
32. Pstruh (Salmo trutta), www.gacka.hr
31. Senjská katedrála, www.tz-senj.hr
30. Baraćevy jeskyně, www.baraceve-spilje.hr
29. Medvěd (Ursus arctos), www.brinje.hr
28. Sokolac, www.brinje.hr
27. Nehaj, www.tz-senj.hr
www.tz-senj.hr
26. Srdela (Sardina pilchardus),
25. Cetingrad, www.cetingrad.org
24. Rastoke, www.tz-slunj.hr
23. Slunj, www.tz-slunj.hr
22. Plaški, www.plaski-lika.com
21. Lilie (Lilium), mojcvijet.hr
20. Vlk (Canis lupus), www.life-vuk.hr
19. Protěž (Leontopodium alpinum),
www.np-sjeverni-velebit.hr
18. Rys (Lynx lynx),
17. Čisté řeky, www.tzkz.hr
16. Tounjský sýr, volimsir.com
15. Tounj, www.tounj.hr
14. Ogulin, www.tz-grada-ogulina.hr
13. Bílé a samarské skály, www.tzkz.hr
12. Novigrad, www.udruga-kameleon.hr
11. Đulina propast, www.tz-grada-ogulina.hr
10. Barilović, www.opcina-barilovic.hr
9. Bosiljevo, www.bosiljevo.hr
8. Karlovac, www.karlovac-touristinfo.hr
7. Duga Resa, www.tz-dugaresa.hr
6. Dubovac, www.dubovac.info
5. Netretić, www.netretic.hr
4. Ribnik, www.ribnicka-dolina.com
3. Munjara, www.ozalj-tz.hr
www.vinari-vocari-ozalj.hr
2. Ozaljsko-vivodinská vinná cesta,
1. Středověké město Ozalj, www.ozalj.hr
Lun
Lun
24
Starigrad
Novalja
23
ok
ot
g
pa
ok
ot
pa
g
Sveti Juraj
Senj
Caska
Stara Novalja
Jablanac
li-ka
Novalja
Caska
Prizna
Karlobag
Karlobag
Krasno
35
Smiljan
Plaški
simonovića
Smiljan
Otočac
Tounj
Perušić
Plaški
Josipdol
Oštarije
Bosiljevo
Ribnik
stapina
Tounj
Josipdol
Oštarije
Otočac
Baške Oštarije
Kuterevo
Ribnik
Bosiljevo
Baške Oštarije
Brinje
Ogulin
kiza
Kuterevo
Brinje
sokolac
lilium
Ogulin
đulin ponor
Krasno
velebitica
degenia
stijene
samarske
bijele i
veliki kozjak
lukina jama
Sveti Juraj
Senj
nehaj
alpinum
Stara Novalja
Starigrad
chorvatsko
li-ka
leontopodium
Jablanac
chorvatsko
Gospić
Perušić
Slunj
Saborsko
Lički Osik
Vrhovine
zir
71
22
Krnjak
Lovinac
Korenica
Cetingrad
Vojnić
Lovinac
Korenica
Cetingrad
Rakovica
rastoke
Barilović
jezera
novigrad
Vojnić
Rakovica
rastoke
Draganić
Krnjak
Barilović
Draganić
plitvička
Karlovac
Duga Resa
Ozalj
grede
tulove
Lički Osik
Generalski Stol
Netretić
Gospić
Slunj
Saborsko
3
dubovac
Karlovac
Duga Resa
Vrhovine
croatica
iris
Generalski Stol
Netretić
Ozalj
Udbina
Udbina
Donji Lapac
1. Mezinárodní festival folkloru,
www.ka-mff.org
2. Autocross, www.ribnicka-dolina.com
3. Vinckovo, www.tz-dugaresa.hr
4. Městské muzeum Karlovac, www.gmk.hr
5. Dny piva, www.danipiva.com
6. Rybolov, www.tzkz.hr
7. Historia viva www.karlovac-touristinfo.hr
8. Karlovac most wanted,
www.promenada-klub.hr
9. Šlechtické trhy Dubovac,
www.karlovac-touristinfo.hr
10. Cyklopohádka, www.tz-grada-ogulina.hr
11. Bicykliáda Tři jezera, www.babaroge.hr
www.karlovac-touristinfo.hr
12. Dny zelí, www.ogulin.hr
www.aktivni-odmor.com
13. Dny medu, www.ogulin.hr
14. Čluny na Mrežnici, www.tzkz.hr
15. Rafting, www.kanuking-avantura.hr
16. Foto safari, www.tzkz.hr
17. Naučná botanická stezka,
www.tz-grada-ogulina.hr
18. Ogulinský festival pohádek,
www.tz-grada-ogulina.hr
19. Dětské dílny, www.tz-grada-ogulina.hr
20. Veslování na jezeře Sabljace,
www.tz-grada-ogulina.hr
21. Prohlídka, www.lickosenjska.com
22. Svadba v Raztokách,
www.slunj-rastoke.com
23. Lyžování, www.tzkz.hr
24. Plachtění, www.tz-senj.hr
25. Sambastico, www.tz-senj.hr
26. Sáňkování, www.tzkz.hr
27. Lovectví, www.tzkz.hr
28. Ochutnávka sýrů Slunj, www.tzkz.hr
29. Festival severojadranských sborů (klap),
www.senj.hr
30. Uskocké dny, www.tz-senj.hr
31. Pálenka „rakie“, www.tzkz.hr
32. Maškary, www.rakovica.hr
33. Festival Winnetouland, www.rakovica.hr
34. Rybářská veselice ve Sv.Jurji,
www.tz-senj.h
35. Výstup na Závižan, www.tz-senj.hr
36. Letiště Otočac, www.otocac.hr
37. Střelectví, www.tzkz.hr
38. Dny léčivých bylin Karlovacké župy,
www.rakovica.hr
39. Jezdecký maraton, www.rakovica.hr
40. Rybolov Starigrad, www.tzkz.hr
41. Velebitská botanická zahrada,
www.np-sjeverni-velebit.hr
42. Ekologicko-etnický trh, www.tz-otocac.hr
43. Sportovní rybolov na Gacce,
www.gacka.hr
44. Plitvický maraton, www.tzplitvice.hr
45. Naučná stezka Stari grad,
www.rakovica.hr
46. Kuterevka, www.tz-otocac.hr
47. Lov divokých prasat, www.lovac.info
48. Lunjská oliviáda, www.tz-novalja.hr
49. Surfař, www.tz-senj.hr
50. Premužićeva stezka, www.pp-velebit.hr
51. Útočiště medvíďat,
www.kuterevo-medvjedi.hr
52. Rosijeva koliba, www.np-sjeverni-velebit.hr
53. Veslováni na jezeře Krušćica,
www.lickosenjska.com
www.tz-grada-ogulina.hr
54. Podzim v Lice, www.tz-gospic.hr
55. Speleologie, www.lickosenjska.com
56. Výstava pažské ovce a sýrů,
www.tz-novalja.hr
57. Vzpomínkové centrum Nikola Tesla,
www.mcnikolatesla.hr
58. Lické výtvarné anále, gospic-online.com
59. Lický med, www.lickosenjska.com
60. Potápění, www.tz-novalja.hr
61. Zrće, www.zrce.hr
62. Hotel Velebno, Baške Oštarije,
www.tz-karlobag.hr
63. Muzeum Liky, gospic-online.com
64. Lické brambory, www.lovinac.hr
65. Pláže, www.tz-novalja.hr
66. Gospické hudební léto, gospic-online.com
67. Dny bikerů, www.tz-gospic.hr
68. Horolezectví, www.np-sjeverni-velebit.hr
69. Volné lezení, www.paklenica.hr
70. Lovectví, www.lickosenjska.com
71. Trh lických produktů, www.gracac.hr
www.pp-velebit.hr
75. Štekavac (Haliaeetus albicilla),
74. Sladkovodní ryby, www.lickosenjska.com
Donji Lapac
73. Tulovy stěny, www.pp-velebit.hr
www.pp-velebit.hr
72. Had „poskok“ (Vipera ammodytes),
71. Zir, www.lickosenjska.com
70. Mirila, www.rivijera-paklenica.hr
69. Simonovića Stapina, www.plsavez.hr
68. Pažská krajka, www.pag-tourism.hr
67. Sanpjero (Zeus faber), www.tz-novalja.hr
66. Jehličnaté lesy, www.hrsume.hr
www.speleologija.hr
65. Netopýři (Chrioptera),
64. Gospić, www.tz-gospic.hr
www.tz-gospic.hr
63. Rodný dům Ante Starčević,
62. Baške Oštarije, www.tz-gospic.hr
61. Klášter sv. Josefa, www.tz-karlobag.hr
60. Antická naleziště, www.amzd.hr
59. Lički Osik, www.tz-gospic.hr
www.pp-grabovaca.hr
58. Jeskynní park Grabovača,
57. Kiza, www.plsavez.hr
hirc.botanic.hr
56. Velebitská degenie (Degenija Velibitica),
55. Caska, www.tz-novalja.hr
54. Novaljský relikviář, www.tz-novalja.hr
53. Japodská náušnice, www.min-kulture.hr
52. Kosinjský most, www.lickosenjska.com
51. Člověčí rybka, www.speleologija.hr
50. Veliký Kozjak, www.pp-velebit.hr
49. Mořská rezervace, www.tz-novalja.hr
48. Lun, www.lun.hr
47. Lunjská oliva, www.lun.hr
46. Plješevické lesy, www.plsavez.hr
45. Plitvická jezera, np-plitvicka-jezera.hr
44. Lická ovce „pramenka“, www.hpa.hr
43. Gacka, www.gacka.hr
42. Kosinjský misál, tz-perusic.hr
41. Svatyně Matky boží, www.krasno.hr
www.speleologija.hr/lukinajama
40. Lukina jeskyně,
www.tz-senj.hr
39. Slávka (Mytilus galloprovincialis),
38. Otočac, www.tz-otocac.hr
37. Japodská čepice, www.udbina.com
www.tz-senj.hr/planinarski-dom-zavizan
36. Zavižan,
35. Drežnik, www.tzkz.hr
34. Lický dům, www.lickosenjska.com
33. Kosatec (Iris), mojcvijet.hr
32. Pstruh (Salmo trutta), www.gacka.hr
31. Senjská katedrála, www.tz-senj.hr
30. Baraćevy jeskyně, www.baraceve-spilje.hr
29. Medvěd (Ursus arctos), www.brinje.hr
28. Sokolac, www.brinje.hr
27. Nehaj, www.tz-senj.hr
www.tz-senj.hr
26. Srdela (Sardina pilchardus),
25. Cetingrad, www.cetingrad.org
24. Rastoke, www.tz-slunj.hr
23. Slunj, www.tz-slunj.hr
22. Plaški, www.plaski-lika.com
21. Lilie (Lilium), mojcvijet.hr
20. Vlk (Canis lupus), www.life-vuk.hr
19. Protěž (Leontopodium alpinum),
www.np-sjeverni-velebit.hr
18. Rys (Lynx lynx),
17. Čisté řeky, www.tzkz.hr
16. Tounjský sýr, volimsir.com
15. Tounj, www.tounj.hr
14. Ogulin, www.tz-grada-ogulina.hr
13. Bílé a samarské skály, www.tzkz.hr
12. Novigrad, www.udruga-kameleon.hr
11. Đulina propast, www.tz-grada-ogulina.hr
10. Barilović, www.opcina-barilovic.hr
9. Bosiljevo, www.bosiljevo.hr
8. Karlovac, www.karlovac-touristinfo.hr
7. Duga Resa, www.tz-dugaresa.hr
6. Dubovac, www.dubovac.info
5. Netretić, www.netretic.hr
4. Ribnik, www.ribnicka-dolina.com
3. Munjara, www.ozalj-tz.hr
www.vinari-vocari-ozalj.hr
2. Ozaljsko-vivodinská vinná cesta,
1. Středověké město Ozalj, www.ozalj.hr
po Středozemí
Kolik obdivuhodný je z jedné strany pohled na daleké moře,
tolik z druhé strany překvapují dolomity, strmé prohlubně,
propasti, temné soutěsky, hluboké lesy…
Dragutin Hirc
(1853. – 1921.)
přírodovědec, horolezec
a cestopisec.
1
4
Li-Ka
42
Kontinuální osídlováni
Prastaré město
6
Cesta na Jadran
Champion of Globetrotter
44
Město Drežnik
Pevnost
Hranice řiší
Panonské a alpské ozdoby
46
Ribnik
Tvorba jazyku
Nejhezčí hory, nejčistší moře
Hory a moře radosti
48
Dubovac
Známé tržiště
50
Bohatství tyrkysových jezer
8
10
12
Prvotni příroda
Prostor trvalé přitažlivosti
2
14
Můj domov
52
Lika
Země vlků
16
Krasový skvost
Vodní svět
54
Winnetou a orel
Foto lovec medvědů
Evropský prales
Černý les
56
Zlatá levice
Fair Play Trophy
58
Hajdučki kukovi
Město-muzeum
Zrcadlo kultury
60
Uskoci
Na Nehaju
Ideální renesanční město
Říční hvězda
62
Brána podzemí
Đulina láska
Světová rezervace biosféry
Krásné místo
64
Na turecké hranici
Vojenská hranice
Born a Lika
Vládce blesků
66
Rakovická vzpoura
Povstání
Lun
Divoký olivovník
68
Přístup
Jeskynní pevnosti
Mořská pěna
Bouře zážitků
70
Pažský a lický sýr
Ovce
34
Kámen s nápisem
72
Masopust a maškary
Senjské karnevaly
36
Japodové
Život na vodě
74
UFO
Pažský trojúhelník
Hlaholské hnízdo
Národní písmo
76
Novaljské pláže
U tří moří
Svědek gramotnosti
Město Frankopanů
78
Zrće
Dnem i nocí
18
20
22
24
26
28
30
32
38
40
Lické brambory, ogulinské zelí
Rodinné společenství
80
Dream Waters
118
Zátoka
Zavratnica
82
Tyrkysové řeky
Řeka s nejkrásnějším pramenem
120
Bílé a Samarské skály
Kouzelně krásné
Jaro v Ozlju
Ideální akvarel
122
Voňavý smil
Různokvěté rostliny
Zelená údolí
Čtyři řeky
124
Rastoke
Víliny vlasy
Otočac
Uprostřed řeky
126
Klek
Uspaný obr
84
86
88
90
92
Duga Resa
Zahradní město
128
Kuterevo
Medvídci a tamburice
Gospić
Vodonoska Marta
130
Krasno
Podivuhodný květ
94
Baške Oštarije a Karlobag
Kněz a válečník
132
Velkolepý rekreační park
96
Kultovní místa
Oltář přírody
134
Cyklistika a rafting
Cycling with Soul
Ogulin
Kolébka pohádky
136
Horolezectví a potápění
Tracking with Heart
100
Festival pohádek
138
Světové dědictví
102
Chráněná krajinná oblast
Přebytek půvabu
139
Kredity
140
104
Plitvická jezera
Pod vodopádem perel
Seznam zastupitelství Chrovatského
turistického sdružení
106
Samograd
Palác z perel
108
Baračevy jeskyně
Pohodně ve dvoranách
110
Štirovača
Les všemožných zázraků
112
Cisa a Novalja
Potopené město
114
Bohorodička
Svatá Marie
116
Od mysu Kijca do zátoky Mandalina
Křišťálově průzračné
98
3
Li-Ka
4
Lika-Karlovac nejmladší, desátý turistický region Chorvatska
vznikl spojením dvou žup, Karlovacké a Licko-senjské, které
dopravně a geostrategicky spojují sever a jih Chorvatska.
Region hraničí s dvěmi sousedními zeměmi, Slovinskem a Bosnou a Hercegovinou a dotýká se i se třech chorvatských regionů: Středního Chorvatska, Kvarneru a Dalmácie-Zadaru.
5
Cesta na Jadran
Champion
of Globetrotter
Ljeto na Lujzijani – Léto na Lujzijaně
Prilišće i Netretić, červen
www.lujzijana.com
Gradski muzej Karlovac
Městské muzeum Karlovac
www.gmk.hr
6
Historia viva
oživování známých osobností z karlovackých dějin
Karlovac
www.historia-viva.hr
Tímto prostorem prochází cesty, které od prehistorie spojují
střední Evropu s pobřežím Jadranu a Středozemním mořem.
Pravděpodobně i to povzbudilo karlovacké výzkumníky Mirka
a Stjepana Seljany, aby se vydali do světa. Bratři Seljanové podnikali po roce 1899 významné geomorfologické a etnografické
průzkumy po Africe a Jižní Americe a Mirko se před odchodem
na ostatní kontinenty proslavil rychlou chůzí, když v roce 1898
přešel za sto dnů trasu od Sankt Petěrburgu do Paříže a získal
titul Champion of Globetrotter.
Krásy řek Karlovacké župy – Kupy, Korany, Mrežnice a Dobry,
zalesněnost pohoří Veliké a Malé Kapely, zelený porost krasu,
tranzitní poloha a bohaté historické dědictví jsou trvalými
hodnotami a základem místního hospodářství. Čtyři řeky
nabízí v každém ročním období jinou atmosféru, kterou
návštěvník zažije při procházce po jejich březích, jízdě na kole,
letním koupání, rybolovu nebo návštěvě nedalekých jeskyní a
milovníci dobrodružství si mohou vyzkoušet rafting a kanoing. Lesy nabízejí možnost foto safari, ale i pravého lovu různé
zvěře. Oblast Karlovacké župy je od pradávna nejdůležitějším
tranzitním územím mezi severním Chorvatskem a přímořím.
Tak se i město Karlovac od samého založení v roce 1579
stává strategickým, hospodářským a dopravním centrem
hraničářského i civilního Chorvatska a důležitým dopravním
uzlem. Vedle historických cest Karoliny (Karlovac-Bakar,
stavěné 1726 -1733), Jozefiny (Karlovac-Senj, 1775-1779), Lujzijany (Karlovac-Rijeka, 1805-1813) a Rudolfiny (Ogulin-Novi
Vinodolski, 1874), Karlovac i župa v současnosti získávají
moderní dálnici, která spojuje podunajské země s Jaderským
mořem.
Čtyři řeky
mezinárodní etno & jazz festival
Karlovac, červen, červenec
www.tzkz.hr
7
Hranice říší
Panonské a alpské
ozdoby
Župská přehlídka původního folkloru
Ogulin, začátkem června
www.ogulin.hr
Výstavba karlovacké tvrze
zahájena 13. července 1579
8
Generál Ivan Ferenberg
byl prvním velitelem Karlovce
Ferenbergův pramen,
vodní čerpací stanice na Borlinu,
pojmenovaná podle prvního velitele
města.
Bouřlivou historii připomíná veliké množství opevnění. Stará
města, tvrze, stopy uprchlíků v jeskyních… dodnes svědčí o
tom, že zde po staletí hraničily dvě veliké říše, Habsburská a
Osmanská.
Ples milenia
oslava narozenin města
Dlouholetá válčení měla velmi špatný vliv na rozvoj, obzvláště
industrializaci, proto je tato oblast dodnes řídce obydlena.
Přesto pro dnešní generaci zůstaly zachovány přírodní hodnoty a tradiční způsob života. Na prostoru Karlovacké župy
se spojují přírodní rysy alpské, panonské a krasové oblasti.
O tom spojení svědčí i bohaté etnologické dědictví. Lidové
kroje Pokuplja jsou přechodem mezi panonskou přezdobeností a alpskou jednoduchostí zdobení, která má vlastní míru
elegance. Pokupské rohaté čepce a krajka “jalba”, vypovídají o
vlivu středověké lidové i dvorní kultury, obzvláště pěstované
v knížecí rodině Frankopanů. Ostatní část župy etnograficky
připadá dinarickému areálu a kroje jsou možná vytvářené i
pod vlivem prehistorické japodské kultury. Muzea Karlovce,
Ogulinu a Ozlju občas vystavují i několik století staré kroje, jejichž jednotlivé detaily ženy dodnes rády nosí. Na přechodné
rysy tohoto kraje poukazuje i tradiční architektura. Časté jsou
domy staršího typu na kopci i v údolí, stavěné ze dřeva nebo
kamene, lépe řečeno z jednoho i druhého materiálu, podle
toho co v dané oblasti bylo dostupné.
9
Nejhezčí hory a nejčistější moře.
Málokde je člověk současně tak přivržený horám i moři a ony
tak hluboce vtisknuté do jeho nitra jako v Licko-senjské župě.
Veslování na Lice
regata na řece Lice
Perušić, květen
http://tz-perusic.hr
Lické výtvarné anále
Výstava obrazů
Muzeum Liky, Gospić,
říjen – listopad – prosinec
www.gospic-online.com
Hory a moře radosti
Nejhezčí chorvatské pohoří Velebit, a
nejčistější část moře s Pagem
10
Gospické hudební léto
koncerty vážné hudby
Gospić, červen – červenec
www.gospic-online.com
Jak jinak by to i mohlo být na prostoru, kde se podél 150
kilometrů dynamicky prolínají největší a nejkrásnější pohoří
Velebit a nejčistší část moře s Pagem, jedním z nejčlenitějších
jadranských ostrovů. S obrovsky přitažlivou silou Velebitu a
moře, dávnověká spojitost zdejších lidí a přírody je výsledkem
i zvláštní energie, která obíhá horskou a středozemní ekologickou soustavou ve spleti krasu, slunce a bóry. Západní
kontinentální část župy podle přírodních rysů připadá
horskému Chorvatsku a celý tento prostor má charakteristiku
porostlého krasu, v jehož krajině se střídají rozmanitě zelené
tóny lesů a luk doplněné modří povrchových vod, zatímco
krasové podzemí, obzvlášť ve střední části, oplývá speleologickými objekty.
Dynamické prolínání pohoří s mořem
Gacka v současnosti získává zpět svoji idntitu
11
Prvotní příroda
Prostor trvalé
přitažlivosti
Eko-etno trh
med, sýr, léčivé byliny, rakije, marmelády
Otočac, červenec
www.tz-otocac.hr
Mýtické území chorvatských hor vždy fascinuje
Dynamický pejzáž je zvláštním
znamením tohoto prostoru
12
Premužićeva stezka
přístup do srdce Velebitu bez velikých
výstupů
www.pp-velebit.hr
Okouzleni procházíme stezkou pod hřebeny, nad propastí,
přes loučky a údolíčka, přes kamenné mosty, můstky a ochozy,
kolem teprve vzrostlých smrků a nesetlelých pařezů mlčky,
abychom nenarušily ticho kolem nás.
Dr. Ante Rukavina
(1928. – 1994.)
veterinář, horolezec a milovník Velebitu.
Za dávných časů pouze nejstatečnější obchodníci a pastevci měli odvahu klestit cesty mezi skalními stěnami. První
kvalitnější cesty byly vyznačeny v XVIII. století, odkdy posiluje
hospodářská a kulturní výměna mezi dvěma, dříve téměř
zcela rozdělenými světy. I dnes, kdy je výstavbou tunelu sv.
Roka útroba Velebitu konečně probita, s úctou vzpomínáme
na sněhem pokrytá a bórou bičovaná horská sedla: Vratniku,
Velikého Alanu, Ontarijských vrat, Malého Alanu a Prezidu.
Přesto mnohá tajemství Velebitu by nikdy obyčejným návštěvníkům nebyla dostupná, kdyby nebylo milovníků přírodyhorolezců a vědců, kteří upravili a označili četné horské cesty
a stezky, z nichž nejznámější je šedesát kilometrů dlouhá
Premužićeva stezka (budovaná 1930 -1933), která umožňuje každému dosáhnout vrcholů tohoto mýtického pohoří,
projít výšiny vykreslené v překrásných krasových tvarech, od
nejmenších útvarů po nejvyšší skalní trámoví, kotlinky, věže
a kamenné sloupy. Tato stezka spojuje člověka s původní
divočinou a člověk, který tudy prochází, se stává přítelem hor
a hory přítelem člověka. Pojmenovaná je podle projektanta,
lesního inženýra Ante Premužiće (1889-1979), ještě jednoho
milovníka Velebitu.
Hory, moře, jezera a řeky, to je Licko-senjská župa
Premužićeva stezka prochází vrcholky
severního a středního velebitu
13
Můj domov
Ó, pohleďte na její krásu, vy hvězdy udivené,
To je můj domov, můj je domov!
Silvije Strahimir Kranjčević
(1865. – 1908.)
chorvatský básník
14
15
Krasový skvost
Šestnáct co jezer, co nádrží, třicítka větších i menších vodopádů,
čtyři potoky, jedna řeka, množství kopců a pahorků s něžnými
dolinami a hrůzostrašnými propastmi, pralesy a bujná zeleň
a kromě všeho i pitná voda jakou by i Bozi pili, krášlí toto
perpetum mobile vodního světa.
Vodní svět
Plitvický maratón
Plitvická jezera, červen
www.np-plitvicka-jezera.hr
www.tzplitvice.hr
Orchideje - 55 druhů, tři druhy masožravých rostlin
Popsáno kolem 1400 rostlinných
druhů, z čehož 72 endemických
16
Lesní pokrývku tvoří buk, jedle, smrk,
javor, jasan, borovice a jiné stromy
Velké množství savců - medvěd, rys,
vlk, divoká kočka, srna, jelen, divoké
prase, jezevec, bílá kuna, kuna lesní,
vydra…
Adolf Veber Tkalčević
(1825. – 1889.)
záhřebský kanovník, jazykovědec,
spisovatel a politik
V Chorvatsku je veliké množství krásných vod, klidných i tekoucích, pomalých i divokých, velikých i malých, povrchových
i podzemních, ale Plitvická jezera jsou jedinečná. Málokde je
vliv vody tak výrazný jako v této části dinarického krasu, kde ve
velkolepém procesu tvoření i ničení tvaruje povrch i podzemí
vápencového podloží. Nejzářivějším příkladem této tvůrčí
symbiózy kamene a vody v krasu jsou nepochybně Plitvická
jezera, nejstarší chorvatský národní park a přírodní památka na
seznamu světového přírodního dědictví UNESCA.
Vědeckým výzkumem potvrzena
přítomnost 321 druhů motýlů, 2
druhy raků, sedm druhů ryb, 12 druhů
obojživelníků, 13 druhů plazů, 157
druhů ptáků, 20 druhů netopýrů….
17
Evropský prales
Mozaikovitě se na malých plochách mohou vidět všechny
vývojové fáze evropského pralesa: jeho nejlepší období, období
stárnutí, období rozpadu a omlazování a nakonec období
mladého lesa. Jsou zde jedle i smrky, které přesahují výšku 50
metrů.
Černý les
Klepina duliba
smrkový a bukový prales
Zvláštní rezervace lesní vegetace
Štirovača
18
Čorkovo údolí
nejhezčí prales Dinarid: buk, jedle,
smrk
Zvláštní rezervace lesní vegetace
V tomto regionu se nacházejí dva pralesy. Jeden prales je v
Klepině dulibi a druhý v Čorkově údolí. Klepina duliba je
známá chladnou vodou štirovackého pramene a osobitá
čerstvým horským vzduchem a bohatstvím rostlinného a
živočišného světa. Prales Čorkovo údolí v Národním parku
Plitvická jezera je jedním z nejhezčích a nejzachovalejších
pralesů na prostoru Dinarid, který se rozvíjel bez většího
vlivu člověka. Prostírá se na 84 hektarech a tvoří ho smíšený
bukovo-jedlový dinárský les. (E.5.2.1.As. Omphalodo-Fagetum
Ht. 1950). Vyznačuje se osobitým krasovým reliéfem, ve
kterém se nachází kotlinky, příkopy, srázy i kamenné bloky.
Prales představuje školu přírodní dokonalosti se zcela stabilní
a trvalou lesní ekologickou soustavou. Zvláštní rezervací lesní
vegetace byl prohlášen v roce 1965.
19
Lické brambory, ogulinské zelí
Rodinné společenství
Dny zelí
festival ogulinského kyselého zelí
Ogulin, září
www.ogulin.hr
Srub, dřevěné stavení, které má kvůli nerovnému
terénu kamennou podezdívku
20
Podzim v Lice
tradice, zvyky a jídlo
Gospić, říjen
www.tz-gospic.hr
V dnešní době převahy města a jeho atomizovaného
odcizeného způsobu života, relaxace v Licko-senjské a
Karlovacké župě s lidmi, kteří pěstují a zachovávají tradiční
hodnoty, působí jako návrat do klidné, dobré a uvolňující
minulosti.
Zimní pohádka
Ogulin, prosinec
www.tz-grada-ogulina.hr
Lické brambory na nejlepší cestě k
trendu; kvalitou jsou bez konkurence v
celém Chorvatsku
Lická rakije – slivovice se v
přiměřeném množství může považovat za pomocný léčebný prostředek
Tento dojem doplňují i tradiční předměty, které zde nejsou
pouze muzejními exponáty, ale lidé je každodenně používají.
A zatímco jsou lidové kroje a tradice ve většině západních
zemí dávno zapomenuty, zde jsou charakteristické přikrývky,
tlusté vlněné punčochy mošny a brašničky dodnes přítomné a
zdá se, že se na ně usmívá i světlá budoucnost. Jsou důležitými
detaily obrazu venkovské idyly, bezesporu základního rysu
budoucího licko-karlovackého turizmu. Při pouhém pohledu
na domácí potraviny – brambory, zelí, polentu, uzené
maso, sýr, med, domácí rakiji – je jasné, do jaké míry jsou
tyto produkty součástí silné regionální identity, která se v
době neosobní globální konfekce stává stále důležitějším
činitelem přitažlivosti. Zvláštnost místních specialit se zakládá
především na ekologické čistotě a způsobu přípravy, které se
přenáší z pokolení na pokolení. Díky tomu se lické brambory
a ogulinské kyselé zelí staly dalekoznámým lickým trendem.
21
Město-muzeum
Zrcadlo kultury
Festival severojadranských klap (sborů)
Senj, červenec
www.senj.hr
Senj je nejstarším městem v severní části chorvatského Jadranu
22
Vrstevnatý historický rozvoj tohoto regionu je nejvýraznější
v Senji, přímořském městě-muzeu, významném národně
kulturním ohnisku již od středověku.
Umístěný na úpatí Velebitu, Senj je největším městem mezi
Rijekou a Zadarem a možná i nejstarší přímořské město mezi
Istrií a Dalmácií. Senj, zrcadlo kultury severního Jadranu, dal
naší vlasti mnohé význačné osobnosti a zvlášť impozantní
je seznam literátů. Ze Senje pochází veliká chorvatská
literární jména: nejvýznamnější chorvatský básník realizmu
Silvie Strahimir Kranjčević (1865-1908), romanopisec a
novelista Vjenceslav Novak (1859-1905), spisovatel a novinář
Milutin Cihlar Nehajev (1880-1931) a spisovatel, historik a
jazykovědec Pavao Ritter Vitezović (1652-1713).
Mnozí spisovatelé umístili děj svých děl do města Senje
23
Ideální renesanční město
Říční hvězda
Oslava narozenin města Karlovce
kulturní, zábavné a sportovní akce
Karlovac, 13. července
www.karlovac.hr
Karlstadt festival
Karlovac, červen – červenec
www.karlovac-touristinfo.hr
Jarní promenády
květinový trh, promenádní koncerty,
tradiční výrobky, fiakry
Karlovac, duben – květen
www.karlovac-touristinfo.hr
V povodí Korany, Kupy, Mrežnice a Dobry je v XVI. století vybudováno ideální renesanční město ve tvaru šesticípé hvězdy. I
fortifikačně i urbánně je Karlovac perlou italské stavební školy,
kterou angažovala Válečná rada v Grazu. Prostor uvnitř mohutných bastionů a hradeb byl rozčleněný do 24 pravidelných
bloků. V centru města se nacházela kasárna s muničním skladem, katolický i pravoslavný kostel.
Hvězda, půdorys pevnosti
Karlovac byl založen jako tvrz v XVI. stol.
24
Karolině, Lujzijaně a Jozefině odváží do terstského, rijeckého,
bakarského a senjského přístavu. Karlovac se stává ohniskem
městského života a kultury a tím se světu otevírají i krásy
celého regionu. V průběhu těchto významných změn baron
Nikola Vranyczany zakládá v Karlovci roku 1854 Karlovacký
pivovar, který dodnes vyrábí Karlovacké pivo, známé a oblíbené i mimo hranice Chorvatska.
25
Jakov Šašel, Panorama Karlovca, 1874.
Kvůli obraně před tureckými nájezdy byla na majetku Zrinských pod starým městem Dubovcem zahájena 13. července
1579 výstavba veliké pevnosti. Stavbu vedl známý stavitel
Martin Gambon. Jméno Karlovac (Carlstadt) město dostalo
na počest zakladatele, rakouského arcivévody Karla Habsburského. Historický osud Karlovce byl určen podvojností jeho
prostoru: zde se současně vytvářely hranice a křižovatky cest,
vodních i pozemních. Již v prvních desetiletích XVIII. století
a zvlášť poté, co byli Turci zahnáni z Korany dále na východ,
se město šíří mimo hradby. Otevírá se i takzvaná Obilní magistrála: v Karlovci se panonské obilí dovezené po Sávě a Koraně překládá z obilných lodí na koňské povozy a po cestách
Světová rezervace biosféry
Krásné místo
Výstupy
ze stezky vede několik výstupů
na Gromovaču, Crikvenu, Šatorinu
Horské objekty
PD (Horská chata) Zavižan, PK Alan,
Rossijeva koliba
Pohled ze Závižanu ve směru Kvarnerských ostrovů
Lika-Karlovac, vynikající kvalita vody a osobitá
svěžest horského vzduchu
26
Výstup na Zavižan
bicykliáda
Senj – Zavižan, červen
www.tz-senj.hr
Co je to za krásné místo mezi malebnými skalnatými masivy….
uprostřed tolika kamenných tvarů, obelisků všeho druhu, věží a
věžiček a oblých balvanů odraných větry a zubatých od blesků!
Dr. Ante Rukavina
(1928. – 1994.)
veterinář, horolezec a milovník Velebitu
Příroda zde spojila jednotlivé krásy a atrakce v jedinečnou mozaiku, nejkrásnější horskou ekologickou soustavu v Chorvatsku
a zcela jistě i jednu z nejhezčích na světě – pohoří Velebit. V
dotyku moře s kontinentem se v jeho floře a fauně nacházejí
kromě rysů Dinarid, kterým připadá, také rysy středozemního,
alpského a i panonsko-peripanonského prostoru. Proto se
nelze divit, že UNESCO Velebit pro geomorfologickou výjimečnost a biologickou rozmanitost zařadil do svého seznamu a
celý prohlásil Světovou rezervací biosféry. A skutečně, kamkoliv
se podíváte, uvidíte hrdé vrcholy, bílé vápencové skály, kotliny
a prohlubně, narazíte na hluboké propasti a jeskyně, objevíte
rostliny, které jste ještě nikdy neviděli…
Bohatství rostlinného a živočišného
světa krášlí Štirovaču
Jehličnatý komplex
Štirovačkého pralesa
27
Born a Lika
Vládce blesků
Vzpomínkové centrum Nikola Tesla
věda, umění, turizmus
Smiljan
www.mcnikolatesla.hr
Lický rodný kraj Nikoly Tesly
Vzpomínkové centrum Nikola Tesla
28
Když jako dítě pozoroval blesky, jak sjíždí po skalách Velebitu,
Nikola Tesla hluboko v sobě rozvíjel myšlenku, jakým způsobem
by se dala přírodní energie využít pro dobro lidí. Myšlenka,
která mu pro výboj několika milionů voltů co vyrobil a zahlušující doprovodné hřmění, které bylo slyšet dvacítku kilometrů
daleko od jeho laboratoře v Colorado Springs, jednoho dne přinese přezdívku „vládce blesků“.
I v Evropě jsou ještě kraje, kde si člověk připadá velmi
maličkým v poměru s nezkrotitelnou silou přírody, ještě
jsou oblasti, kde sníh, led, bóra, hory a divočina rozhodují o
osudu člověka, který se je musí naučit respektovat, aby přežil.
Kontrast hor a krasových polí, nepřehledných lesů a holých
vápencových srázů, modře bórou protkaného moře a bělost
členitého kamenitého pobřeží ostrova Pagu, to je skica Lickosenjské župy. Možná právě toto okolí a úzká spojitost zdejších
lidí s přírodou, byly rozhodující pro zrození Nikoly Tesly
– světového génia, vědce a vynálezce více než 700 patentů
především z oblasti elektromagnetizmu, narozeného v roce
1856 v malé vsi Smiljanu na úpatí Velebitu, nejkrásnějšího
chorvatského pohoří.
Nikola Tesla, synonymum velikých
elektrotechnických objevů
Z pozůstalosti lického chlapce,
vědeckého vizionáře
Multimediální centrum
prezentuje Teslův život a objevy
Dokumentární materiál,
doposud většinou nezveřejněný
Teslova výzkumná stanice v Colorado Springs (ve
zmenšeném měřítku) 1899-1900
29
Lun
Divoký olivovník
Lunské olivové slavnosti
pořad zasvěcený olivám a olivovému
oleji
květen
www.tz-novalja.hr
Na ostrově Pagu najdeme výjimečný olivový olej, získaný z
malých plodů ojedinělých divokých olivovníků z Lunu, místa
na konci úzkého, jako jehla protaženého severozápadního cípu
ostrova. Kolem půldruhého tisíce stromů původního divokého
olivovníku na téměř dvaceti pěti hektarech staletých olivových
hájů, se zelená navzdory tomuto kamenitému ostrovu.
Cesta olivovými háji
procházka, při které se užívá v kořenech z biblických časů
www.tz-novalja.hr
Kolem 1500 stromů vynikajících
velikostí a fantastickými tvary
Architektura přírodních tvarů:
směs dřeva a kamene
Oblast divokých olivovníků na Lunu je
chráněna jako rezervace od roku 1963
30
Divoký olivovník – Olea oleaster – dosahuje výšky až osmi
metrů. Lokalita lunských, nebo jak místní říkají, lunjských
olivových hájů je pro botanické a estetické hodnoty chráněna
již více než čtyřicet let jako botanická rezervace, jediná toho
druhu na Jadranu. Lun je velikou vzácností i ve světovém
rámci. Kromě Řecka a Izraele nikde jinde neexistují takové
násady divokých olivovníků a lunská má prvenství pro
koncentraci stromů a jejich stáří. Nepochybné hodnoty
tohoto prostředí jsou ve velké míře zachovalá autentičnost
stavebnictví a krajiny, tradiční způsob života především
nabídka zdravé domácí stravy. V krásách tohoto podnebí
budete užívat nejen od května do září, ale i ve zbylé části
roku a to i tehdy, kdy příroda předvádí svoji moc divokou
bórou nebo těžkými jižními větry. Lunské olivovníky obvykle
nerodí velké množství plodů, ale zato je olej výjimečné
kvality. Nejstarší stromy byly zasazeny již před 1500 léty, ta
skutečnost svědčí o tradici pěstování oliv na Pagu a kde je
tradice, tu je bezpochyby i kvalita.
Tisíce stromů na dvacítce hektarech
země
Plody oliv, čerstvé i upravené různými způsoby,
jsou důležitou součástí jídla
Dřevo tohoto olivovníku se používalo k
výrobě nábytku a řezbářství
31
Mořská pěna
Bouře zážitků
Pravá bouře zážitků očekává každého, kdo přijde do tohoto
kraje a rozhodne se zůstat několik dnů. Dynamická krajina a
nejrůznější výzvy se dají srovnat se silou bóry, větru, který jako
žádný jiný čistí ovzduší.
Horské auto závody
Karlobag, květen
www.tz-karlobag.hr
Moto setkání
Senj, červen
www.tz-senj.hr
Senjské letní hry
Senj, červen
www.tz-senj.hr
Nehaj-tvrz, strážkyně Senje, Velebitský průliv a ostrov Krk
32
Sambastico
festival samby
Senj, červenec
www.tz-senj.hr
Fascinující jsou zimní obrazy zpěněného moře a ledem okovaného senjského nábřeží, jehož zamrzlý maják připomíná
hrdé senjské uskoky, válečníky, kteří se při nočních hlídkách
museli řetězem připoutávat k nezničitelným stěnám nepokořené Nehaj-tvrze, aby je bóra neodnesla. Zcela jiná situace
je v létě. Tehdy bóra jen občas nažene vlny k pobřeží a přináší
doušek svěžesti do podvelebitských osad a povzbuzuje četné
turisty, milovníky této krajiny, aby se probrali z dřímoty a
věnovali aktivnímu odpočinku, pro který je na podvelebitském přímoří velké množství příležitostí, od horolezectví,
cyklistiky a výletů podél pobřeží nebo na zalesněnou severní
stranu, po návštěvy nedalekých ostrovů.
Zamaskované postavy v každé uličce
33
Kámen s nápisem
34
Na cestě z Kosinja do Štirovače se prochází kolem vodního
pramene na Begovači. Tisíc šest set metrů dále po cestě, třicet
kroků vlevo, stojí pět metrů vysoká a sedm metrů široká
skála, na které je vyklesán latinský nápis oznamující, že tu
kdysi byla hranice mezi pradávnými kmeny Ortoplinců a
Parentinců. Liburnské Ortoplince zmiňují antičtí spisovatelé
Ptolomeus a Plinius a jejich území se zřejmě prostíralo od
tohoto hraničního kamene směrem na západ až k moři.
Parentinci, o kterých se ví pouze na základě tohoto nápisu,
pravděpodobně žili na východ od pramene Begovače, kolem
dolního povodí Liky a možná jejich hlavním sídlištěm byl
Kosinj Gornji.
35
Japodové
Život na vodě
Japodská kultura byla velmi živá a
bohatá
Japodové, ilyrské plemeno, osidlovalo
území Gacky
36
Advent v Otočci
vánoční kouzlo v údolí Gacky
Otočac, prosinec
www.otocac.hr
Ateliér Janja Gora
místo pátrání po ztraceném japodském pokladu
www.janjagora.com
Hliněná válečná jízda
Kolapijanci, sbírka mohyl
Městské muzeum Karlovac
gradski-muzej-karlovac
www.gmk.hr
www.mdc.hr/karlovac
Dny Gacky
Otočac, červen – červenec
www.tz-otocac.hr
Jazyk Japodů, národa, který zde žil před třemi tisíci léty, zůstal
téměř neznámý; jedinou stopou o něm jsou náhrobní nápisy
(tafonymy), římské seznamy japodských osad a zaznamenaná
japodská jména okolních řek. Podle těchto nedostatečných
údajů se zdá, že původní japodský jazyk byl přechodným
tvarem mezi jazykem Panonců a jižnějších, čistokrevných Ilyrů.
Japodové (lat. lapodes, řecky lapydoi) jsou ilyrská plemena,
která žila na území mezi řekami Kupou (antická Colapis)
a Unou (Oeneus) a mezi Velebitem (Mons Baebius)
a Vinodolem (Valdevinum). V jejich již značně rozvité
společnosti byli nejdůležitější horníci, kováři, sedláci, pastýři
a válečníci. Je známo, že chovali dobytek i drobné zvířectvo,
a z rostlinných kultur pěstovali obilniny a luštěniny. Jejich
náhrdelníky z kovu a jantaru, spirálovité a trojhranné přívěsky
jsou atraktivní dodnes. Vzhledem k tomu, že japodský rodný
kraj byl bohatý horskými lesy, selská obydlí byla především
dřevěná a tak se z nich prakticky nic nezachovalo. Kamenné
domy se stavěly pouze ve městech, která se většinou
nacházela na vrcholcích kopců a měla až 3000 obyvatel.
Hlavní a největší japodská města byla: hlavní město Metulum
u Josipdolu, Monetium (hradiště Humac) u Brinje, Avendo
(Latica) u Kompolje, Arupium (Vital) u Lického Prozoru
a mnohá jiná. Dosud je mezi Kupou a Unou objeveno
asi osmdesát jejich hradišť. Méně jsou známí Kolapijané,
plemeno, které v železném období osidlovalo Pokuplje a po
němž jsme v Chorvatsku zdědili jedinečnou malou armádu
hliněných jezdeckých idolů.
Zelené louky a řeka opálové barvy
Kouzlo přírody, do které se člověk
harmonicky začlenil
Jantarové a skleněné šperky, kultura
zpracování mědi
37
Hlaholské hnízdo
Národní písmo
Městské muzeum Senj
v goticko-renesančním paláci ze
XIV. – XV. stol.
www.tz-senj.hr
Od XII. stol. hlaholice – písmo, které pravděpodobně vzniklo
ještě v IX. stol. pro potřebu pokřesťanštění Slovanů – existuje již
jen na území Chorvatska a zvlášť rozvité je v senjské oblasti. V
Senji fungovala i hlaholská tiskárna, založená kolem roku 1494,
která byla jednou z prvních tiskáren v celé jihovýchodní Evropě.
Senjské koncertní večery
slavnost vážné hudby
Senj, červenec – srpen
www.tz-senj.hr
Senjská deska
sbírka hlaholice a hlaholského
tiskařství
www.tz-senj.hr
Kosinjská tiskárna vydala v roce 1483
první knihu v chorvatském jazyce
Senj je známý hlaholicí, písmu z IX. stol.
Románská katedrála Nanebevzetí Panny
Marie byla postavena v roce 1169
38
Na základě povolení papeže Inocenta IV. z roku 1248,
mohl senjský biskup jako jediný v katolickém světě
používat hlaholici a slovanský jazyk při liturgii. To bylo
nové povzbuzení pro rozvoj hlaholského písma během
XIV. a XV. století. Vytrvalý boj o zachování hlaholice senjští
hlaholité okorunovali založením hlaholské tiskárny, jedné z
nejdůležitějších chorvatských kulturních institucí XV. století.
Hlaholice se totiž mohla jako živé písmo zachovat pouze
pokud sledovala dosahy latinky a proto necelých třicet let
po vydání Gutenbergovy Bible, naši hlaholité v roce 1483
vydali první tištěnou knihu v hlaholici a v roce 1494 založili i
významnou senjskou tiskárnu. O zakořenění hlaholice v Senji
a okolí svědčí i hlaholský nápis na kameni, odhalený v roce
1964 při rekonstrukci Nehaj-tvrze, zřejmě inventář starého
kostelíka, objeveného v základech tvrze, protože tzv. Senjská
deska je pravděpodobně stejně stará jako Bašćanská.
Hlaholské písmo v Senji a okolí pečlivě
střežili mniši
Muzejní sbírky hlaholice a hlaholského tiskařství
Hlaholice byla v Senji národním
písmem
39
Svědek gramotnosti
Město Frankopanů
Frankopanské letní večery
zábavná akce
Ogulin, červen
www.radio-ogulin.hr
Kamenný most přes řeku Dobru na
Karolinské cestě, XVIII. století
Zříceniny kdysi významného starého
města Novigradu
40
Cyklopohádka
jízda na kolech Trasou báje
Ogulin, červen
www.tz-grada-ogulina.hr
www.babaroge.hr
Pevnosti, zámky a pozůstatky starých hradišť jsou svědky jak
gramotnosti tak i kultury této oblasti. Obzvlášť období, kdy byla
rodina Frankopanů na vrcholu moci a slávy. Modruš byl v XV.
století důležitým centrem chorvatské gramotnosti a hlaholice
a v XVII. století ráz chorvatské kultuře dodává „Ozaljský kruh“.
Kníže Bernardin Frankopan (1453-1529), pán Modruše a
stavitel Ogulinu, je jedním z šlechticů, kteří organizovali
obranu Chorvatska v době nejtěžších tureckých nájezdů. Ve
známém „Hovoru pro Chorvatsko“ (Oratio pro Croatia) žádá
v roce 1522 od papeže Hadriána VI. o pomoc evropských
sil a v tomtéž roce se obrací se stejným požadavkem na
německý sněm v Norimberku. Ozaljský kruh představují
řeholník a lexikograf Ivan Belostenec, básnířka hraběnka
Ana Katarina Zrinská roz. Frankopan (Bosiljevo kolem
1625), její manžel hrabě Petar Zrinský, bán a vojevůdce a
Anin nevlastní bratr Fran Krsto Frankopan (Bosiljevo 1643),
šlechtic, válečník a básník, oba chorvatští bohatýři jako
spiklenci v roce 1671 popraveni ve Vídeňském Novém Městě.
Robustní zříceniny starých měst jako je Modruš, Slunj nebo
Cetingrad vítají návštěvníka, který projíždí historickými
cestami. Právě v rekonstrukci, pouhých deset kilometrů
od Dubovce, se na staré Karolinské cestě nachází ještě
jedno frankopanské město, Novigrad na Dobri. Nedaleko
něho je i dobře zachovalý kamenný most, vrstevník
historické cesty. V roce 1783 šlechtici Patačići zde hostí
císaře Josefa II., který objížděl pohraniční oblasti císařství.
Bájná krajina
pahorků a tvrzí
Zalesněné zelené kopce nad
řekou Dobrou
Stará Církevní ves s farním kostelem,
starou školou a obecním úřadem
41
Kontinuální osidlování
Prastaré město
Středověké město Ozalj
přestavěné na palác v XVIII. stol.
www.ozalj.hr
Domovské muzeum
umístěné v paláci
www.ozalj.hr
Sokolac , staré město u Brinje
42
Prastaré město Ozalj, později zařazené mezi 100
nejvýznamnějších archeologických nalezišť Chorvatska, je
jedním z nejpůsobivějších svědectví kontinuálního osidlování.
Z vrstevnaté výstavby je nutné vyčlenit vstupní věž, kterou
dal postavit Juraj Zrinský a do které se vchází přes pradávný,
do roku 1821 zvedací most. Nikola Šubić Zrinský (15081566), který padl v hrdinské obraně Sigetu při pochodu
sultána Sulejmana I. na Vídeň, je stavitelem Paláce přímo nad
ozaljským útesem, v němž se spojuje gotická a renesanční
stylistika a grafity v interiéru svědčí o houževnatosti hlaholice.
Vzorně zařízená románská obranná věž, nazývaná také
Babonić-věž, se opírá o barokované severní křídlo. První zápisy
jména Drežnik se datují z XII. stol. a pozemky starochorvatské
farnosti Drežnik a župa Drežnik jako feudální panství jsou
zmiňovány v mnohých dokumentech od XIII. do XV. století.
Staré město Drežnik je vybudováno koncem XV. století kvůli
strategickým potřebám. Během XVI. a XVII. stol. je tato oblast
pod tureckou nadvládou a v poslední veliké protiturecké
válce v roce 1788 je město osvobozeno a stává se součástí
Vojenské hranice.
Středověké město Ozalj bylo v XVIII.
stol. přestavěné na zámek
První zápisy jména Drežnik se
datují z XII. stol.
43
Město Drežnik
Pevnost
Naučná stezka Staré město (Stari grad)
Na 2000 m dlouhé stezce kaňonem
řeky Korany od Drežniku do
Autokepmu Korana se návštěvníci
seznámí s rostlinným a živočišným
světem a s geologickou strukturou
kaňonu.
www.rakovica.hr
44
Jezdecký maratón
jezdeckými stezkami rakovického
a plitvického kraje a okolních
prostranství
Rakovica, červen
www.rakovica.hr
www.jelovklanac.com
Středověké město Drežnik na skále nad strmým kaňonem řeky
Korany je zmiňováno ve starých zdrojích již v roce 1185. Byl
majetkem různých pánů, Nelepićů, Gisingovaců, Babonićů a
od roku 1321 knížat Krčkých, pozdějších Frankopanů, kteří ho
dodatečně opevnili, ale v roce 1592 stejně padl pod nadvládu
Turků. V poslední protiturecké bitvě 1788 po dvoudenním
obléhání a silné dělostřelbě rakouských císařských jednotek byl
osvobozen a zařazen do Vojenské hranice.
Umístěné na severním břehu Korany, město bylo článkem
řetězce fortifikací pro obranu proti Turkům, kordonu, podle
čeho tato oblast i dostala jméno Kordun. Staré město má
nepravidelný, čtvercový tvar a kamenné hradby s dvěma
čtyřúhelnými a jednou okrouhlou věží, která se nachází na
severní straně. Když pominulo turecké nebezpečí, pevnost
rychle ztrácí důležitost a propadá, ale z obnovené drežničké
věže budou mít návštěvníci pohled na okolí stejný, jako kdysi
její vojenské posádky. Dnešní Drežnik je maličká osada a
dobré místo pro odpočinek na cestě z kontinentálního do
přímořského Chorvatska. Kromě skvělé nabídky jídel, mezi
nimiž vynikají rybí speciality a zvěřina, okolí a přírodní krásy
poskytují specifický zážitek a tak zůstane milovníkům klidu,
relaxace, dlouhých procházek a čistého vzduchu trvalou
vzpomínkou.
Dny léčivých bylin Karlovacké župy
Výstavně-prodejní akce
Rakovica, září
www.rakovica.hr
Modruš byl v XV. století důležitým centrem
chorvatské gramotnosti a hlaholice
45
Ribnik
Tvorba jazyku
Motocross
závody v Ribniku
www.ribnicka-dolina.com
46
Jako vzácný příklad opevněné budovy v nížině stojí Ribnik,
se stále viditelným ochranným vodním příkopem (později
rybníkem), který se zavodňoval z potoka Obrha. Nedaleko
Ribniku se narodil teolog, jazykovědec a politický myslitel Juraj
Križanić, jehož přáním bylo vytvořit jazyk srozumitelný všem
Slovanům.
Jeden z prvních přímluvčích panslovanské ideje, Juraj Križanić
(1618 -1683) věřil, že je rozkol mezi křesťany škodlivý pro
slovanský svět. Doufal, že by se Slované s pomocí Ruska mohli
osvobodit od tureckého jařma a německého nebezpečí a
pozvednout jako veliký národ. S tou myšlenkou i odjel do
Ruska, kde byl místo podpory vyhnán na 15 let na Sibiř, ale
nepodlehl malomyslnosti a bavil se psaním. Psal o specifické
směsici různých slovanských jazyků v jazyce, který sám
vymyslel tak, aby byl srozumitelný všem Slovanům a napsal
i gramatiku toho jazyku, ve které se zrcadlí i ideje ozaljského
literárního kruhu. Ve svém nejvýznamnějším díle Politice a
jiných pracích, vyložil četné výrazně pokrokové ekonomické
a politické myšlenky. Po návratu z Ruska se zastavil v Polsku.
Padl v řadách polského vojska při obraně Vídně proti
tureckému obležení.
V malém podvodním údolí, kdysi s hlubokým
příkopy kolem pevných hradeb
Staré město Ribnik, „vodní“ hrad u
strategicky důležité obchodní cesty
47
Dubovac
Známé tržiště
Šlechtické tržiště Dubovac
Středověký jarmark: tradiční řemesla,
prezentace umění a dovednosti XVI.
stol. – střelectví, lidové tance, bubeníci,
knoflíkáři, oživené dějiny Ušlechtilého
kraje Dubovackého
Staré město Dubovac, Karlovac
květen – červen
www.karlovac-touristinfo.hr
www.dubovac.info
48
Karlovac most wanted
mezinárodní soutěž v breakdanc
Karlovac, květen
www.promenada-klub.hr
Na kopci u řeky Kupy se nad městem Karlovacem tyčí hradiště Dubovac, jedna z nejhezčích a nejzachovalejších památek
chorvatského feudálního stavitelství. Dubovac býval i známým
tržištěm, kde se obchodovalo především s mořskou solí, pokupským a i slavonským obilím.
Opevněné město vyrostlo na místě prehistorické akropole.
Byly zde nalezeny pozůstatky sídlišť od mladší doby kamenné
až po dobu bronzovou (třetí až první tisíciletí před naším
letopočtem). Předpokládá se, že Dubovac byl jedním z
nejdůležitějších středisek Kolapianů, národa, který na území
dnešního Pokuplja dosáhl v prvním tisíciletí před naším letopočtem poměrně vysoké úrovně kulturního rozvoje. Z pozůstatků jeho osad vznikla mohyla, na které byla ve XII. století
postavena kruhová věž dubovacké obecní správy. Proto je i
samotný pahorek a nejen hradiště na něm významné památkové dědictví. Dubovac v XV. století získává stavbou hradeb,
čtvercové obranné věže (dnes široko daleko nejlepší vyhlídka)
a tří kruhových věží, ráz renesanční pevnosti. Majiteli byli slavonští šlechtici Sudarové, Frankopané, Zrínští a Gašpar Šubić
Peranský. Od roku 1671 do příchodu Francouzů v roce 1809,
byli majiteli města karlovačtí generálové a v roce 1837 ho
odkoupil hrabě Laval Nugent a obnovil v duchu romanismu
(cimbuří na věžích a hradbách). Město se znovu obnovovalo
od roku 1952 do roku 1963 (architektka Greta Jurišić) podle
plánu M. Stiera z roku 1657 a grafickému nákresu z konce
XVIII. století.
49
Bohatství tyrkysových
jezer
50
Světoznámá Plitvická jezera, nejstarší chorvatský národní park
a jediný z našich národních parků na seznamu světového
přírodního dědictví UNESCA, jsou nejlepší ukázkou složení
krasové hydrografie na světě. Zde nám příroda názorně
předvádí vznik krápníkových útvarů, přes jejichž bariéry co
dělí 16 kaskádovitě položených jezer, se z jednoho do druhého
přelévá tyrkysová voda. Vrcholem tohoto přírodního souladu je
vodopád potoka Plitvice, jehož vody kolmým pádem z téměř 80
metrů, tvarují údolí řeky Korany.
51
Lika
Země vlků
Mezinárodní svaz pro zachování
přírody (IUCN)
Vlci jsou na Červeném seznamu
chorvatských savců
Podle jednoho výkladu, jméno Lika pochází z řeckého slova
„likos“, což znamená vlk. A vlk jménem Lik, který vyrostl u
ekologa Pavla Balenoviće, je první evropskou ukázkou, že s XXI.
stoletím nastává doba, která mění vztah civilizace a divočiny,
člověka a zvířete. Proto není divu, že dokumentárním filmem
„Vlk a člověk“, v němž odhaluje intimní citový život těchto
představitelů divočiny, Davis Wallace (BBC), získává světovou
veřejnost.
Jméno Lika pochází od řeckého slova
likos, což znamená vlk
Vytí vlků ve velebitské vánici
Vlci jsou stále přítomní v oblasti
Liky
52
Teprve s příchodem třetího tisíciletí znovu objevujeme, že
zvěř se dá ochočit přátelstvím a nejen to. Film BBC odhaluje
potlačený charakter vlka, který probuzený může být přátelský. Není to pouze instinkt, ale velkou roli hraje i vlčí
inteligence: ve velebitské vánici, sněžné bezvýchodné situaci,
Lik podobně jako ovčácký pes, přebírá roli vůdce a odvádí
Balenoviće zavátými horskými stezkami do bezpečného cíle.
Balenović dokazuje, že je možné zvěř ochočit „důvěrným
partnerstvím“. Důvěrné partnerství je uskutečnitelné a
nutné k dosažení nových forem soužití člověka s přírodou,
takových, které zaručují zachování Modré planety a
udržitelný rozvoj lidské společnosti, vzkazují lický vlk Lika a
jeho člověčí přítel.
Balenović a Lik, důvěrné partnerství
V Chorvatsku žije od 180 do 230 vlčích
jedinců
Vlci jsou na seznamu ohrožených
druhů
53
Winnetou a orel
Foto lovec medvědů
Azyl pro medvíďata
založený v roce 2002 s cílem záchrany
medvědích sirotků
Kuterevo
www.kuterevo-medvjedi.hr
Pro naši dobu ojedinělý jev Pavla Balenoviće, který našel
společnou řeč s vlky, stejně jako otevření azylu pro opuštěná
medvíďata v podvelebitské vsi Kuterevu, jsou příklady
vzbuzující naději, že člověk a příroda si jednoho dne upřímně
podají ruku.
Dny medu
výstavně-prodejní akce
Ogulin, prosinec
www.ogulin.hr
Biotop medvědů dává příležitost rozvoji ekoturizmu
Hnědý medvěd, vysoká zvěř lického bezcestí
54
Draví ptáci nejlépe načrtávají surovou přitažlivost pohoří
– Velebitu, Malé a Veliké Kapely a Ličké Plješivice, které
nám připomínají pradávné zákony přírody, v níž je nutné
být rozhodný, vytrvalý a silný aby se mohlo obstát. Každý
živočišný druh zde má jasně určené místo v potravinovém
řetězci, vytvářejíc tak jedinou správnou rovnováhu, tu
přirozenou. Proto v dnešní době ekologicky osvícení
návštěvníci se stále častěji vydávají s fotoaparátem na
lov vysoké zvěře lického bezcestí – tmavého medvěda,
vlka, divokého prasete, lišky, divoké kočky, rysa, nebo
na představitele plazů, ostrého poskoka, hrdého vládce
kamenitého krasu a dravých ptáků jako jsou orel a sokol.
Tímto způsobem přenechávají přírodě, aby impresivní fauně
tohoto prostranství vládla podle svých, přírodních zákonů.
Fascinující pejzáže se střídají v
malých vzdálenostech
Horské oblasti kde žijí medvědi, vlci
a rysové
55
Zlatá levice
Fair Play Trophy
Mezinárodní festival folkloru
Karlovac, červenec
www.ka-mff.org
Mezinárodní etno-jazz festival
Karlovac, červen – červenec
www.karlovac-touristinfo.hr
56
Bicykliáda Tři jezera
Ogulin, červen
www.babaroge.hr
www.tz-grada-ogulina.hr
Zlatá levice, mistr světa (1979) a třikrát mistr Evropy ve hře
mužských párů a vicemistr světa 1975 v konkurenci jednotlivců,
Antun Stipančić Tova, vítěz Fair Play Trophy R. Bergmann, byl
světoobčanem.
Budou si ho pamatovat generace stolních tenistů všech kontinentů, generace, které hrály s ním i proti němu a nebo užívaly
v jeho mistrovských kouscích u zeleného stolu. Vynikajícími
sportovními výsledky Tova zanechal nesmazatelnou stopu a
stal se součástí chorvatské i světové sportovní historie i své
Duge Resy, městečka známého textilní výrobou. Duga Resa
s okolím je oblastí neobvykle přitažlivé krásy, na přechodu
z jehličnatých lesů Gorskog kotaru do krasových formací s
hluboko vrytými, bujně zarostlými dolinami a prostrannými
loukami v povodí řeky Mrežnice. Nedaleký kopec Vinica (321
m), umožňuje příjemnou chůzi (promenáda Tušmer) nebo
jízdu na kole, jak po lehkých horských stezkách, tak podél
modrozelené krasavice Mrežnice, která barvou, čistou vodou,
vápencovými bariérami, kaskádami, peřejemi a vodopády přitahuje plavce, rybáře a všechny ostatní milovníky řek.
57
Hajdučki kukovi
(Hajducké boky)
58
Chráněnou krajinnou oblast Hajducké a Rožanske kukove
tvoří vysoké skalní masivy a hluboké kotliny. Rožanská skupina je o něco větší a přístupnější než těžko průchodný ostrý
kras sousedních Hajduckých kukova, protože její západní
stranou prochází známá Premužićeva stezka, mistrovské dílo
starých kamenických mistrů. Kukove rozděluje vysoké horské sedlo Lubenovačké brány. Do některých částí Chráněné
krajinné oblasti ještě nevstoupila lidská noha, což jí dodává
kouzlo čehosi neznámého a tajemného. Tento specifický reliéf
výrazného krasu vytváří jednu z nejneprůchodnějších oblastí
Velebitu. Kukovi byly bezpečným úkrytem hajduků, slavných
zbojníků, oslavovaných v epických lidových písních a podle
nich jsou i pojmenovány.
59
Uskoci
Tvrz Nehaj uskokům sloužila jako vojenská pevnost a místo,
z kterého bránili město Senj a připravovali útoky a Osmany
a Benátčany.
Na Nehaju
Uskocká formace
vystupuje v různých kulturních akcích
Senj
www.tz-senj.hr
Uskocké dny
akce oživených dějin
Senj, červenec
www.tz-senj.hr
Jako andělská podoba strážce
Koruna korunuje čelo tvoje
Tam kde se slavný Nehaj,
Nad tebou nachýlil!
S. S. Kranjčević
z básně Senju-gradu (Městu Senji)
Uskocká tvrz legendární Nehaj
Uskoci z tohoto místa napadali
Osmany a Benátčany
60
Uskoci byli vojensky organizované sdružení, vytvořené uprchlíky z chorvatských, hercegovských a bosenských oblastí,
které padly do rukou Osmanů. Osmanská válečná tažení na
Liku a Chorvatské přímoří obzvlášť zesílila v první polovině
XVI. století. Tehdy kraj kolem Senje zcela zpustnul a samotné
město se stalo útočištěm uprchlíků z okupovaných území. Z
uprchlíků se vytváří vojenské formace, známí senjští uskoci,
kteří již začátkem XVII. stol. úspěšně brání Senj a způsobují
těžké ztráty jak Osmanům, tak i Benátčanům při jejich tažení na chorvatské kraje pod rakouskou vládou. Pro potřeby
obrany byla na kopci Trbušnjak v roce 1558 pod dohledem
kapitána a generála chorvatské Vojenské hranice, Ivana Len-
koviće, dokončena výstavba tvrze Nehaj a do ní umístěna
uskocká posádka. Pro hrdinský odpor mnohokrát silnějšímu
nepříteli, tito stateční bojovníci vstoupili do dějin a jako legenda i do národních písní. V současné době je ve tvrzi Nehaj
několik stálých výstav a jedna z nich je věnována i uskokům.
Mimo senjské městské hradby se kdysi nacházely kostely a ještě nějaké objekty. V době budování tvrze Nehaj, byly všechny
tyto stavby zbořeny a materiál použit k výstavbě tvrze.
Tvrz Nehaj byla postavena na
kopci Trbušnjak v roce 1558
61
Brána podzemí
Đulina láska
Đulina propast a jeskyně Medvedica
podzemní jeskynní soustava
www.speleologija.hr/DjulaMedvedica
Domovské muzeum města Ogulinu
nejbohatší sbírka horolezectví a alpinistiky v Chorvatsku ve Frankopanské
tvrzi
www.ogulin.hr/grad/muzej.htm
www.ogulin-uciliste.hr
Dny chorvatské slavice Ilme de Murské
kulturní akce na památku operní
zpěvačky
Ogulin, únor
www.ogulin-uciliste.hr
Đulina propast v Ogulinu, do které se ponořuje řeka Dobra, aby
se po několika kilometrech znovu vynořila na povrch, je pojmenována, podle ústního podání ze XVI. stol. po nešťastné dívce
Đule neboli Zulejce ze šlechtické rodiny Gušićů. Đula skočila do
propasti, když se doslechla, že v boji s Osmany zahynul mladý
krajišký kapitán, kterého milovala bez ohledu na odpor svých
rodičů, protože byl chudého původu.
Den města Ogulinu
četné události
Ogulin, 14. září
www.ogulin.hr
Ze světa bájí pochází většina místních jmen
Některá místní jména pocházejí z bájí
a legend
62
Đulina propast se nachází uprostřed Ogulinu a je zakončením
malebného kaňonu řeky Dobry, která se ponořuje do země
pod 40 metrů vysokou skálou. Propast je zároveň největším
vchodem do soustavy jeskyní Đulin ponor – Medvedica
(neboli Đula – Medvedica), nejdelší speleologické soustavy v
Chorvatsku, s celkovou horizontální délkou chodby přes 16
km. Ogulin je jediným městem v Chorvatsku a mezi vzácnými
na světě, které je postavené doslova nad jeskynními dvoranami a chodbami bohatými vodou a vápencovými ozdobami.
Nejdelší jeskynní chodba prochází pod hlavní ogulinskou ulicí
(ulice Bernardina Frankopana). Vstupní části soustavy, Đula,
Medvedica a Badanj se nachází uprostřed města a známé jsou
již po staletí. Ogulinské podzemí vždy přitahovalo pozornost
jeho obyvatel a povzbuzovalo fantazii. Đulinu propast a Medvědici zmiňovali ve svých dílech mnozí chorvatští i zahraniční
přírodovědci, obzvlášť od XIX. století, ale nevcházeli hlouběji
do jejich vnitrozemí. První průzkumy provedli geologové Josip
Poljak (1926) a Mirko Malez (1956 - 1957).
Speleologové dávají jména jeskynním
prostorům a výzdobě
Ogulin byl postaven nad jeskynními dvoranami
63
Na turecké hranici
Vojenská hranice
Muzeum sbírky výzbroje vlastenecké
války
Karlovac – Turanj
www.ka-net.net/muzej/muzej.html
Veslařská regata
jezero Sabljaci
Ogulin, září
www.vsz.hr
64
Bicykliáda Ogulinskými stezkami
Ogulin, září
www.babaroge.hr na Petrově hoře
www.tz-grada-ogulina.hr
Vojenská hranice je název speciálně organizovaného pohraničního území Chorvatska, které kvůli obraně před tureckými
nájezdy začal zřizovat již král Matyáš Korvinský (vládl 1443
-1490), a v období Habsburské monarchie přerostlo v ohromnou
válečnou provincii, podřízenou císařské válečné radě a tím,
kromě menší části, vyjmuté z moci bána a chorvatského sněmu.
V období od XVI. do začátku XIX. století Vojenská hranice
byla rozdělena na několik generálských oblastí. Karlovacký
generalát zaujímal veliké prostranství mezi řekou Kupou a
mořem, tak zvanou Chorvatskou hranici, ke které se v roce
1712 připojuje nově osvobozená Lika a Krbava. Po zřízení moderní vojenské formace polovinou XVIII. století, se Karlovacký
generalát rozděluje na Lický (Gospić), Otočký, Ogulinský a
Slunjský pluk. Hraničáři, jejichž hlavním úkolem byla obrana a
válčení, měli výsadní práva na rozdíl od selského obyvatelstva.
Vojenská hranice byla znovu začleněna do chorvatského politického systému teprve v roce 1881, dlouho poté co pominulo turecké nebezpečí.
65
Rakovická vzpoura
Povstání
Dny okresu Rakovica
Turisticko-zábavná akce
Rakovica, srpen
www.rakovica.hr
66
V rakovickém kraji vzplanulo 7. října 1871 pod vedením lidového tribuna Eugena Kvaternika, Ante Rakijaše a Rade Čuiće
ozbrojené povstání, známé jako Rakovická vzpoura.
Byla to reakce na Chorvatsko-uherskou smlouvu z roku 1868,
kterou byly zklamány naděje chorvatského národa, že v rámci
Habsburské monarchie bude mít zajištěnou samosprávu a
celistvost. Vzpoury se zúčastnili i Chorvaté i Srbové tohoto
kraje. V malém místě Rakovici, v zájezdním hostinci Plitvice,
byl zřízen generální štáb národní chorvatské armády a zde
Dočasná chorvatská národní vláda vydala první prohlášení.
Povstání bylo brzy potlačeno a vůdci pobiti, ale Rakovická
vzpoura se hluboce vryla do povědomí lidu a posílila touhu
po samostatném chorvatském státu. Vzhledem k tomu, že
se Rakovica nachází u severního vstupu do Národního parku
Plitvická jezera, svými ubytovacími kapacitami (kempy, hotel,
penziony, malé rodinné restaurace s ubytováním, soukromé
ubytování) a nabídkou aktivního odpočinku (cyklostezky,
naučná stezka, jezdectví, jeskyně, mlýnice; off road, paintball,
střelectví…), spadá mezi turisticky nejdynamičtější obce v
této části Chorvatska.
67
Přístup
Jeskynní pevnosti
Dny sýru
srpen, Rakovica
www.rakovica.hr
V Chorvatsku bylo dosud nalezeno více než 50 opevněných
jeskyní, výjimečně zajímavých pozůstatků evropských dějin. Nejvíce jeskyní upravených k obraně, kolem třiceti, se nachází na karlovackém území.
OPG Novković
výroba ochutnávka sýrů
www.tzkz.hr/hr/gastro/opg-novkovic
Lidé tohoto kraje byli dobrými válečníky
Všechny jeskyně pravděpodobně nebyly objevené
68
Největší počet opevněných jeskyní a polojeskyní je umístěn v
soutěskách horních toků Korany a Mrežnice. Pravděpodobně
nebyly ani všechny nalezeny, nebo po hradbách nezůstaly
žádné stopy a jsou případy, že se takové někdejší jeskyně
propadly. Jeskynní pevnosti jsou podivuhodným příkladem
stavitelského umění a němí svědci boje obyčejných lidí těchto
prostranství, sedláků a vojáků, kteří se v nich skrývali při boji
proti nepřátelům. Nepřítelem, před kterým se národ skrýval,
byli především cizí dobyvatelé, ale často i zpupná domácí
šlechta a důstojnictvo. V historických zdrojích jsou tyto jeskyně zmiňovány zřídkakdy, což je pochopitelné, protože lidé
jejich polohu tak snadno neprozrazovali. Jeskyně sloužily jako
útočiště uprchlíkům, ale zároveň to byly i pravé malé pevnosti.
Ke vchodům do některých se dá dojít velmi snadno, zatímco
u jiných je přístup ukrytý, nebo se nachází vysoko na skalách.
Sýry z karlovacké oblasti jsou
vynikající kvality
Pohled na krajinu je obdivuhodný i v současnosti
69
Pažský a lický sýr
Pokud o některém chorvatském kraji můžeme říci, že nějaké
domácí zvíře určilo lidský osud, dělíce s ním dobré i zlé, pak je
to oblast Liky, jejíž obyvatelé existovali díky soužití pastýře a
jeho věrné družky – odolné ovce pramenky.
Ovce
Výstava pažské ovce a sýru
gastronomicko-hospodářská
výstava a degustace známého sýru
Novalja, první víkend v červenci
www.tz-novalja.hr
Pažské ovce spásají rozmanitý
porost, nasáklý mořskou solí
70
Dny sýru Karlovacké župy
výstavně-prodejní akce
Rakovice, srpen
www.rakovica.hr
Žijíc v nouzi a využívajíc všeho, co mu skoupá příroda dávala,
lický a velebitský pastýř se nejvíce spoléhal na stáda ovcí. Z
ovčí vlny a kůže vyráběl oblečení, masem se stravoval, z mléka
dělal daleko známé sýry, jako jsou krasnarský, velebitský a sýr
škripavac, jehož jméno pochází od zvuku, který je slyšet při
každém zakousnutí a nesmíme zapomenout ani na „basu“ –
ojedinělý lický produkt z ovčího mléka. Na ostrově Pagu
najdeme stejný obraz. Pohled na stáda ovcí v kamenitém kraji
stále vyvolává otázku, jak je možné, že v takové pustině mohou existovat, vzdorujíc nárazům bóry a žáru slunce, které by
v létě chtělo vysušit i poslední kapku vody a spálit i nejmenší
stéblo trávy. Nejen že člověk i ovce v této nouzi obstáli, ale
jakoby se Pážani a Ličani předháněli v umění žití v kamenitém
krasu, kladouce nám věčnou otázku, zdali je lepší pažský nebo
lický sýr, jestli je chutnější lické nebo pažské jehněčí.
Osobitost sýru z ostrova dodává mléko pažské ovce
Krasnarský sýr, výherce mnoha zlatých medailí
za kvalitu v Chorvatsku i zahraničí
Škripavac, uzený a jiný vynikající tounjský
sýr a ostatní lické sýry
71
Masopust a maškary
Senjské karnevaly
Přijď do Senje, je hymna letního karnevalu
72
Mezinárodní senjský letní karneval
četné kulturní a estrádní události
Senj, srpen
www.tz-senj.hr
Mesopust
– maškarní plesy
Senj, leden – únor
www.tz-senj.hr
Mačkare –maškary
v Rakovici
www.rakovica.hr
Gospičký karneval
přehlídka masopustních obyčejů
Gospić, únor
www.tz-gospic.com
Šest dní letního šílenství začíná v pondělí jízdami v kariole,
přenášením rybářských kašet (přepravek), vody v putnách a
jinými hrami, pokračuje maškarním turnajem v košíkové, maškarní moto-alkou, nošením praporu za doprovodu městské muziky a v pátek představováním mezinárodních karnevalových
skupin a končí v sobotu velikým karnevalovým průvodem od
tvrze Nehaj do Velike place (Velkého náměstí), na kterém veselice trvá až do rána.
Každoročně v období masopustu se v Senji od první soboty
po Novém roce do úterka před Popeleční středou, pořádají
maškarní plesy i obdoba plesů pouze pro děti. Zvlášť zajímavé
je Masopustní úterý, kdy městem prochází karnevalový průvod.
Aby hosté co nejvíce užívali v tomto prostředí, organizuje se již
od roku 1967 několikadenní Letní karneval, nejstarší událost
tohoto druhu v Chorvatsku, který začíná druhý víkend v srpnu.
Zatímco se v Senji zachovává masopust, v Rakovici lidé odjakživa chodí za maškary. Maskované skupiny obchází osady, pohostinské objekty, rozveselují hosty zpěvem a tancem a hospodář
je obdaruje vejci, slaninou, rakijí a v současnosti i penězi. Tento
zvyk se pěstuje v celém kordunském kraji.
Heslem senjského leního karnevalu je
Karneval běží, co kdo chytí, ať drží
Karnevalové události trvají čtyři dny
Nejstarší událost tohoto druhu v Chorvatsku
73
UFO
Pažský trojúhelník
Novaljské kulturní léto
Novalja, červen – září
www.tz-novalja.hr
Novaljské kulturní léto začíná
před Dnem města Novalje
74
Pouhých několik kilometrů od Novalje se nachází na kameni
otisk velikosti 32x32x22 m, známý jako „Pažský trojúhelník“. Je
to oblast jakéhosi tajemného kultu prehistorického člověka,
otisk NLO (UFO), obojí nebo něco jiného – všechny tyto teze
mají své zastánce a někteří tvrdí, že nad Pagem vídali i „neznámé létající objekty“ (unidentified flying objects).
Město Novalja je umístěné v klidném zálivu severozápadní části
ostrova Pagu. Vzhledem k tomu, že je na trase ze severního na
jižní Jadran, je Novalja přístavem četných jachtařů, kteří zde,
kromě jiného, mohou natankovat pohonné hmoty. Má velmi
dobré spojení s pevninou: trajekty na lince z Prizny na pevnině
do Žigljena na ostrově Pagu v sezoně vozí nepřetržitě ve dne i v
noci a v ostatní části roku až třináctkrát denně. Na ostrov se lze
dostat i přes Pažský most v jižní části. Četné denní autobusové
linky spojují Novalju téměř s celým Chorvatskem a rychlá lodní
katamaránová linka ji spojuje s Lošinjem, Rábem a Rijekou a v
létě i se Silbou a Suskem. Letiště Zemunik – Zadar je vzdálené
od Novalje asi 80 km, nebo hodinu jízdy.
75
Novaljské pláže
U tří moří
76
Novalja má své krásné pláže dokonce u tří moří: nejdříve na
straně Kvarneriće, obrácené k ostrovům Lošinji a Cresu – pláž
Straško, pak v oblasti Stare Novalje v hluboké zátoce Trinćel – pláž Planjku a konečně v severozápadní části Pažského
zálivu – pláže Casku a Ručicu a nejznámější mezi novaljskými
plážemi – Zrče.
Kromě nich je tu i řada menších, ale také jedinečných a nesmí
se zapomenout ani na východní polovinu ostrova, protože se
jeho dvě části, rozdělené mezi dvě župy, vzájemně doplňují
a zušlechťují. Přístup pláži Caska je většinou písčitý a vstup
do moře oblázkový. Nachází se na místě někdejšího římského města, jehož pozůstatky můžete vidět nedaleko pláže
a na mořském dnu, které se velmi strmě spouští do velké
hloubky. Planjka je překrásná, teplá a mělká pláž, pokrytá
jemným pískem, ideální pro malé děti. Disponuje pohostinskou nabídkou a různými sportovně-rekreačními obsahy. Již
od roku 2004 na ní vlaje Modrá vlajka stejně jako i na 1,5 km
dlouhé a o něco kamenitější pláži Straško, která se nachází v
zátoce na otevřené moře. Ta pláž je velmi oblíbená, protože je
obklopena překrásným borovicovým lesem a má hodně stínu.
Sveti duh (Svatý duch) je písečně-oblázková pláž, jejíž půlka
je určena nudistům a Ručica je neodhalená písečná pláž, do
které se dojde přes malebný úsek zvaný Kanjon. Je kombinací
čistého průzračného moře a překrásné měsíční pejzáže. Nejhezčí a nejatraktivnější pláží je prostranný oblázkový povrch
Zrča, pod jejíž Modrou vlajku se vejde několik tisíc lidí.
77
Zrće
Dnem i nocí
Zrće
dlouhá oblázková pláž nedaleko
Novalje
www.tz-novalja.hr
www.zrce.hr www.otok-pag.net
V letních měsících destinace
„bláznivé zábavy“
Oblíbené cílové místo mladých
chtivých zábavy
78
Na Zrču, hlavním epicentru letních párty v této části Evropy, se
mluví nejrůznějšími jazyky a nejčastěji jazykem pohybu. Mladí
se ze všech světových stran slévají na dlouhou písečnou pláž a
ostrovu, který od pradávna absorbujíc sílu větru a slunce, sám
vyzařuje velikou energií, dodávají svůj rytmus.
Na jednom místě ostrova Pagu nedaleko Novalje, se před
desítkou let začalo dít něco zcela nečekaného na prostoru, jehož klid v létě ruší pouze píseň cvrčků a zalívání vln – dlouhá
písečná pláž místo v rytmu přílivu a odlivu se začala pohupovat podle inspirace DJ house a trance hudby. Na hromadné
letní párty na Zrću mnozí zpočátku pohlíželi s podezřením,
ale Novalja se – protože na jejích plážích je místo pro každého
– rychle stala symbolem mládežnického zábavného turizmu.
Každým novým rokem na Zrće přijíždí stále více lidí ze stále
většího počtu zemí. Vše začalo s domácí mládeží a potom
globální síť způsobila nájezd Němců, Britů, Italů, Rusů…Dnes
je Zrće polygonem nejznámějších světových DJ a nevyhnutel-
nou destinací milovníků jejich umění z celého světa. Dnem
i nocí, nocí i dnem, při neustálých změnách dynamiky, ve 24
hodinovém rytmu, neexistuje bod začátku, jedině je známo,
že šílené after beach party začíná ve dvě po půlnoci.
Hudební programy mezinárodního charakteru
79
Dream Waters
80
Prostor krasu nejvíce zušlechťují panensky čisté a průzračné
řeky a potoky. Hra kamene a vody, bílé a zelené, pozemního
a podzemního odtékání, ponořování a nového vyvěrávání, to
je veselý tanec života ve všech jeho pozemních i podzemních
tvarech, rozdílný v každém ročním období, ale vždy vzrušující
a povzbudivý.
81
Tyrkysové řeky
Řeka s nejkrásnějším
pramenem
Slunjské léto
sportovně-rekreační události
Slunj, červenec – srpen
www.slunj.hr
82
Rastraft
sportovně-hudební akce
Slunj, duben
www.rastraft.com
Vápencová bariera, pod kterou řeka Korana ožívá, je jednou z
nejznámějších lokalit Plitvických jezer. O Koraně se říká, že je
řekou s nejkrásnějším pramenem. Pramen Slunjčice se nachází
v hlubokém kaňonu, je okrouhlého tvaru s vodou tmavě
tyrkysové barvy a hloubkou do 25 metrů.
Dny města Slunje
sportovně-hudební akce
Slunj, červenec – srpen
www.slunj.hr
Pramen Slunjčice vyvěrá u vsi Slušnice a tak jezero nazývají
i Slušnickým jezerem a Slunjčici i Slušnicí. Slunjčice je
pokračováním ponorné Ličke Jasenice, která se ztrácí v
podzemí asi patnáct kilometrů jihozápadně od Slunje a
vyvěrá jako Slunjčice šest kilometrů jižněji. Slunjčica protéká
kaňonem a v několika místech i přes krápníkové bariery.
V Rastokách se Slunjčice „stáčí“ a vlévá do Korany, druhé
krasavice, která se klikatí od Plitvických jezer do Slunje tokem
dlouhým asi třicet kilometrů. Od pramene k ústí do řeky
Kupy v Karlovci je dlouhá 144 km. Mrežnice, levý přítok řeky
Korany, je vhodná k plavbě člunem stejně jako pro rafting
a v létě si mnozí užívají koupání v její průzračné vodě. Řeka
Una, stále ještě neodhalená vápencová krasavice, která se na
východě dotýká Liky, vyvěrá impresivním pramenem z útroby
skalních stěn v nedaleké severní části Zadarské župy.
83
Jaro v Ozlju
Ideální akvarel
Ozaljsko-vivodinská vinná cesta
vinohradnická podoblast Plešivica
www.vinari-vocari-ozalj.hr
Kaštaniáda na Vučjaku a Kamanju
pořádá se bez ohledu na počasí
Vučjak a Kamanje, říjen
www.kamanje.hr
84
Chorvatská krajka Jalba
na seznamu Ministerstva kultury
jako chráněné nemateriální dědictví.
Oživování zaniklé techniky výroby
krajky – paličkování
Trg kraj Ozlju
www.poukz.hr
Slava Raškaj, narozena v Ozlju v roce 1877, je jednou z
nejvýznamnějších osobností chorvatského malířství přelomu
XIX. a XX. století. Významná je svojí originalitou výběru motivů,
zvláště originalitou svého malířského ducha a používáním
vzácné techniky v malířství té doby: akvarelu a pastelu…Její
akvarely, přeludné a lehké, jsou příkladem ideálního akvarelu.
Matko Peić
Její měkké krajinomalby z okolí Ozlju s folkloristickým rysem
jsou možná prvními toho druhu v Chorvatsku. Obrazy,
vlastně portréty selských obydlí, jsou neobyčejně živé a
jedinečné. Jarní krajinomalby ozaljského kraje jsou víc, než
obyčejné obrázky. Během let 1898 a 1899 nejvíce času tráví
doma v Ozlju, a při toulkách přírodou tvoří krajinomalby,
naplněné přeludným ovzduším. Uzavřena do svého světa
ticha, nadaná velikým talentem, dokázala stvořit vlastní
malířský výraz a zcela ovládnout techniku akvarelu. Kolem
roku 1900 nastává série nezapomenutelných obrazů Bílé
lekníny a její nejcennější díla: Strom ve sněhu, Předjaří, Zimní
krajina, Jaro v Ozlju…
Hlubokým citem a upřímnou malířskou zpovědí dosáhla čisté,
dětinsky naivní interpretace všeho kolem sebe. Světem Slavy
Raškaj je tichá Kupa, vrboví na jejích březích, ostřice i jilm,
duboví i květiny, bílý leknín i lesíky, stejně jako malé dřevěné
domky co se stulili na příkrém břehu a přes které prochází
dech jara, žár léta, rujnost podzimu a bílá pokrývka zimy.
85
Zelená údolí
Koncem XVIII. století prožíval Karlovac, stavěný v
zelených údolích čtyř řek pod starým městem Dubovcem,
první a polovinou XIX. století druhé zlaté období.
Čtyři řeky
Foginovo koupaliště je tradičním
letním shromaždištěm
Centrální městské náměstí s františkánským
klášterem a kostelem Nejsvětější Trojice
86
Prvomájová bicykliáda
na kole ke zdraví
Karlovac, 1. května
www.karlovac.hr
Dny piva
„pátá řeka“, která protéká Karlovacem
Karlovac, srpen – září
www.karlovac-touristinfo.hr
Svatojánský oheň
pálení ohně v centru města
Karlovac, 23. června
www.karlovac-touristinfo.hr
Karlovacká výtvarná setkání
galerie Vjekoslav Karas
Karlovac, Den města
www.gmk.hr
S karlovackým hospodářským blahobytem vzrůstá i
měšťanská třída. Obchodníci obilím obvykle lidového
původu, se svojí ekonomickou mocí vyrovnávají šlechtě.
Noví zbohatlíci ve spojení s vlasteneckou aristokracií také
touží po politické a kulturní afirmaci svého lidu a své
(Krásné naší!) vlasti, a tak je Karlovac jedním z vedoucích
středisek národního obrození, které se ozývá prostřednictvím
politických spisů hraběte Janka Draškoviće, malířství
Vjekoslava Karase, písně Prvního chorvatského pěveckého
spolku Zora, obětavé práce „Ilyrského společenského čtení“,
deníků Dragojle Jarnević, veršů Ivana Mažuraniće… Staré cesty
se částečně staly městskými ulicemi a krásné biedermayer
a historické paláce jsou dodnes domovem Karlovčanů a
významných institucí. Zachovalé jsou i četné vojenské budovy,
které se od barokního období dále stávají monumentálními.
Osobitostí Karlovce jsou čtyři řeky,
které protékají městem
87
Otočac
Uprostřed řeky
Eko-etno akce
výstavně-prodejní trh
Otočac, červenec
www.tz-otocac.hr
Otočac vděčí za své jméno a existenci říčnímu ostrovu. Až do
XVIII. století byl totiž umístěný na přírodním ostrůvku uprostřed
řeky Gacky. Ostrov byl kvůli obraně opevněný hradbami a
věžemi. Přístupný byl pouze člunem přes vodu. Tím pádem by
nedobytelný a ve své dlouhé historii Otočac nikdy nebyl dobyt.
Sportovní rybolov na Gacce
kurzy rybolovu, chytání na mušku
Gacka, od začátku dubna do konce
září
www.gacka.hr
Neapolský král daruje pozemky i
město knížeti Krčkom (1300)
Otočské biskupství založil v roce
1460 papež Pius II.
Otočac papežskou listinou získává
status města
88
Úplným kontrastem surovosti a nehostinnosti Velebitu
je plodná a krotká krajina Gackého pole, opravdová venkovská idyla, s vodami na nichž žijí hejna hus a kachen. V
jihovýchodní části Gackého pole se nachází devět krasových
pramenů, jedinečných Vrila Gacke, kterými voda vyvěrá z
podzemí na povrch a poté se slévá do toku křišťálově čisté
a rychlé ponorné řeky Gacky, známé proslulými pstruhy,
kteří zde vyrůstají až pětkrát rychleji než v ostatních řekách
krasového prostoru. Kromě toho, že je památkou krasové
hydrografie, tato část Gackého pole, protkaná meandrovými
toky, je zároveň i etnografickým rájem. Ve vodních mlýnicích
kolem Majerova a Velikého a Malého Tonkovićeva pramene
se dodnes mele prvotřídní obilí a v tloucích se v průzračné
svěží vodě vypírají různobarevné tkaniny.
Otočac se nachází v Gackém údolí
Jedna z nejstarších osad s chorvatským
obyvatelstvem
89
Duga Resa
Zahradní město
Léto na Mrežnici
rekreace: plavání, cyklistika podél
pobřeží
Duga Resa, červenec – září
www.tz-dugaresa.hr
Milovníky umění stále více ovládá stavitelské dědictví Duge
Rese: zde již v roce 1884 byla zakreslena koncepce tak zvaného
zahradního města s dělnickými domy a tak „přádelna
a tkalcovna“ určovala míru nejen hospodářského, ale i
soukromého a společenského života.
Zima: Vincekovo
tradiční události
Duga Resa, 22. ledna
www.tz-dugaresa.hr
Podzim v Duge Rese
zábavná akce
Duga Resa, říjen
www.tz-dugaresa.hr
Koupání v Mrežnici je zvláštním požitkem
Munjara (Bleskovka), jejíž exteriér
v roce 1908 vytvořil Herman Bolle
Architektonické dědictví
průmyslového města XIX. stol.
90
Samotné město se rozvilo díky výstavbě textilní továrny.
Do té doby existovaly pouze okolní vesnice a od roku 1884
se formuje malé průmyslové městečko. Dělnické osady
Kasar a Inzl, úřednická budova, nemocnice, jesle a mateřská
školka, budova veliké a malé vily jsou ukázky zachovalého
architektonického dědictví průmyslového města XIX. století.
Stavitelské dědictví je doplněno ozaljskou elektrárnou, tak
zvanou munjarou,(bleskovkou), kterou v roce 1908 dali
postavit sousedé Karlovčané. Její velmi romantický exteriér
vytvořil známý Herman Bollé. Malíř a grafik Dugoresan
Miroslav Šutej je autorem jednoho z nejosobitějších opusů
moderního chorvatského umění. Jeho díla se nacházejí jak ve
sbírkách záhřebského a rijeckého muzea moderního umění,
tak i ve vedoucích světových galeriích a muzeích jako jsou
Galerie Tate v Londýně a Muzeum moderního umění v New
Yorku.
Letní pobyt u řeky – starodávný zvyk
Barvou a čistou vodou Mrežnica
přitahuje milovníky říčních sportů
91
Gospić
Vodonoska Marta
Vzpomínkový dům dr. Ante
Starčeviće
v jeho rodné vsi Velikom Žitniku
svědčí o životu významného chorvatského politika a bojovníka za
nezávislé a civilní Chorvatsko
Bužim
Pouhých 10 km od Gospiće se
nachází pozůstatky středověkého
města
Gospić je od roku 1699 správním a
kulturním centrem lického prostoru
Gospicko-senjské biskupství má
sídlo v Gospići
92
Muzeum Liky
atraktivní sbírky zbraní a nábytku
www.tz-gospic.hr/kultura/detaljnije/
muzej_like_gospic
e-mail: [email protected]
Sídlo Přírodního parku Velebit
Kaniža Gospićka 4b, 53000 Gospić
www.pp-velebit.hr
Centrum Gospiće od roku 1893 zdobí bronzová socha
Vodonosky Marty, dílo Roberta Frangeše-Mihanoviće, odhalená
na počest otevření městského vodovodu, čímž byla dokončena
konverze středověkého sídliště a turecké kasaby na moderní
provinční město.
Přes Liku od pradávna vedla jedna větev tzv. jantarové cesty,
a v antické době tudy procházela cesta od Siscie na Salonu,
polovinou XVIII. stol. moderní cesta Terezijana spojuje
Gospić s Karlobagem a první vlak projel Gospićem v roce
1921. Na znamení moderní doby bylo v gospickém lesoparku
Jasikovac v roce 1900 zřízeno tenisové hřiště, první v této
části Evropy. Po vyhnání Osmanů z Liky v roce 1699 se Gospić
stává sídlem Lického pluku a správním i kulturním centrem
lického prostoru. Kromě mnohých staveb určených správě,
osvětě a vojsku, byla během XVIII. stol. postavena i katedrála
Zvěstování Panny Marie (vybudovaná v létech 1781 – 1783).
Na jejím průčelí byl později na památku bitvy, která se
odehrála v roce 1809 u Gospiće mezi francouzskými silami
pod vedením maršála Marmonta a krajišniky připevněn
bronzový reliéf, také dílo Frangeše-Mihanoviće. Z ostatních
starých budov vyniká budova Muzea Liky s nejkompletnější
sbírkou dinarské tradiční kultury v Chorvatsku, Vysoké školy
pedagogické (1869), Župy Licko-senjské (1894), stará vodní
mlýnice Murkovićův mlýn na Novčici a rodný dům známého
chorvatského malíře Miroslava Kraljeviće.
Vánoční a Novoroční svátky městu
dodávají osobitou přitažlivost
93
Baške Oštarije a Karlobag
Kněz a válečník
Kapucínský klášter v Karlobagu
s vzácnými uměleckými obrazy, farní
kostel sv. Josefa z roku 1713 a kostel
Blažené Panny Marie sedmibolestné,
mezi lidem známější jako Kalvárie.
Karlobag byl pojmenován podle
arcivévody Karla II.
Střední Velebit se prošeřuje až do Baška
Oštarijí na cestě Karlobag – Gospić
94
Nad Karlobagem
Se nachází středověké tvrze - Fortice
a pozůstatky kostela sv. Karla Boromejského, postavené v roce 1615.
V Karlobagu se narodil Marko Mesić (1640 – 1713), chorvatský
kněz a válečník, který v roce 1689 podnítil Ličany k povstání za
konečné osvobození od osmanské nadvlády.
V překrásné velebitské krajině, pouhých 18 km od Gospiće v
nadmořské výšce 1000 m se nachází Baške Oštarije, destinace
pro ty co si považují bohatství flory a fauny, horolezectví a
alpinizmu a v zimě lyžování a zimních sportů. Dole u moře,
jen 15 minut pomalé jízdy autem, leží Karlobag, město, které
se nachází na všech starých zeměpisných mapách již od
antického období. Římské Vegium, poté Scrissa a Bag bylo
v roce 1525 při tureckém nájezdu zpustošeno a spáleno a v
roce 1580 je poprvé zmiňováno pod jménem Karlobag podle
arcivévody Karla II. (1540 – 1590), který měl zásluhu na jeho
obnovení.
Pro turisty bylo v roce 1920 zřízeno městské koupaliště. Jako
centrum jižní části Velebitského přímoří v délce 42 km, je
Karlobag s okolními místy – Ribaricí, Cesaricí, Lukovim
Šugarjem, Barić Dragom a Baškir Ośtarijama –pro svoji
netknutou přírodu, čisté moře a spojení s horami obzvlášť
atraktivní turistickou destinací.
Na úpatí skal jsou markantní
údolí
Bílé vápencové skály se prošiřují
směrem na jihovýchod
95
Kultovní místa
Oltář přírody
Impresivní reliéfní tvary
a bohatství flory, jedinečné ukázky
vegetace a vzácné ukázky fauny. Vrcholy a skály, prameny a vřídla, moře,
voda a kámen…
Pro Chorvatsko
jsou to nejen místa fascinace
neobyčejnými pejzáži, ale některá z
kultovních míst chorvatského národa
Věz, že musíš být silného a smělého srdce, protože hrozné a podivné věci s mými nosníky uvidíš, mezi něž vejít snadné je, ale
pak ven na světlo vyjít je obtížné a náročné…A vyšli jsme do hor,
velmi kamenitých a strmých. I sotva prošli provláčejíc se hustým
propleteným porostem, došli k otvoru jednoho přístřešku, a uvnitř
široká jeskyně…Jdouc napřed mocný vítr na nás udeřil…Neboj se!
Ten vítr, abys věděl, z pekelné brány vychází, která se jen píď od
nás nachází…to je on, vítr který se mezi vámi bórou nazývá.
Petar Zoranić
Hory
V rezervacích najdeme téměř
všechny krasové útvary
96
Přitažlivou stránkou tohoto regionu je specifická kombinace
dynamického reliéfu a krasových ekologických soustav horské a středozemní přírody, spojených intenzivním oběhem
energie uvnitř složité krasové laboratoře. Jedním z kultovních
míst co probouzí emoce a povzbuzují k přemýšlení, je především Velebit. Velebit je nejen nejhezčím chorvatským
pohořím, ale i svatou horou chorvatského národa. V prvním
chorvatském románu – Hory -, který napsal Petr Zoranić v
roce 1536, víla Zorice posílá „pastíře Zorana“ do hor, kde
se nachází bylina, která vyléčí jeho bolest z neopětované
lásky. V horách, kterými ho vedou četné jiné víly, chránící ho
od „zvěře“, přichází k „Pekelné bráně“ – Paklenici a pastýři
kromě jiného vyprávějí báji o vzniku Velebitu. Po četných
jiných událostech se mu zdá o víle Latince, Kadeljce, Crkinji a Hrvatici, z nichž první tři drží zlatá jablka, symbol
literárního díla, a víla Hrvatica si stěžuje, že je ochuzena.
Tímto spojením hrdinova duševního stavu s překrásnou
přírodou došlo k osvícení a potřebě kulturního obrození.
Tyto oblasti připadají k nejlepším
krasovým krajinám světa
Divoká zvířata jsou špičkovou
ozdobou této krajiny
97
Ogulin
Kolébka pohádky
Výjimečná cesta pohádky
sjednocuje krásu krajiny a imaginaci
slavné spisovatelky, povzbuzuje k
pátrání, rozpaluje fantazii a zve k
aktivitě.
Advent v Ogulinu
Ogulin, prosinac
www.ogulin.hr
Ogulin se stal kolébkou pohádky
Ogulin je koncem jara nejoblíbenějším
cílovým místem dětí
98
Ivaniny úžasné příběhy
co pochází z jejího rodného kraje,
jsou dnes známou světovou kulturní
hodnotou, protože v četných
překladech vyvolávají nadšení u dětí v
celém světě a neustále inspirují nová
díla ve všech formách uměleckého
výrazu.
Z Ogulinu pocházejí první silné dojmy, na které si pamatuji… vzpomínám si na zvláštní vzrušení, které ve
mně vyvolalo neobyčejné okolí a místní kroje. Zvláštní a
nápadné tvary Kleku a romantičnost Dobry poskytovaly
mé fantazii tolik potravy, že jsem dlouho do noci v hlavě
převracela nejpodivnější obrazy a fantastické možnosti:
co všechno se odehrává v hluboké noci kolem Kleku.
Ivana Brlić Mažuranić
Příběhy dávných časů, slavné dílo Ivany Brlić Mažuranić
jsou inspirovány vzpomínkami na rodný Ogulin. Spisovatelka s výjimečnou fantazií, Ivana Brlić Mažuranić, pochází
ze známé intelektuální měšťanské rodiny Mažuranićů: její
otec Vladimír Mažuranić, spisovatel, právník a historik, babička Alexandra Mažuranić byla sestrou lingvisty Dimitrije
Demetra a jejím dědečkem byl Ivan Mažuranić, slavný
politik, chorvatský bán a básník. Tak získala vynikající
vzdělání včetně znalosti cizích jazyků. Ivana motivy svých
pohádek, napsaných později ve Slavonském Brodu, kde žila
a tvořila, nacházela ve vzpomínkách na rodný Ogulin a
jeho okolí. Díky těmto skvostům chorvatské i světové lite-
ratury se v Ogulinu, jako kolébce pohádky, každým rokem
v červnu pořádá mezinárodní Ogulinský festival pohádky
(OGFB) a na děti i dospělé během celého roku čekají kreativní
dílny svobodné fantazie a rozvíjení uměleckého nadání.
Ogulinský festival pohádek,
červen
www.ogfb.hr
Zábava, při které se malé děti
i hodně naučí
Uvolňování fantazie a rozvíjení
uměleckého nadání
99
Festival pohádek
100
V této oblasti vytváří příroda svou rozmanitostí, krásou a
osobitostí pravou pohádkovou přehlídku. Kouzelné výjevy
se řadí, jeden za druhým a neví se, který na návštěvníka
udělal větší dojem. Takové prostředí, plné mýtů a legend,
fascinujících přírodních tvarů a naplněného žití muselo být
rodištěm spisovatele, který to vše obejme svým srdcem a
přetvoří v pohádku. Není proto náhoda, že se v Ogulinu
narodila Ivana Brlić Mažuranić, (1874 - 1938), spisovatelka,
která napsala nejkrásnější stránky chorvatské dětské literatury.
Její Příběhy dávných časů, jak sama zapsala, byly inspirovány
vzpomínkami na romantičnost toku řeky Dobry, prazvláštní
a divoké tvary Kleku, lidový kroj a obyčeje. Sílu jejího slova
můžete i dnes zažít v Ogulinu – kolébce pohádky! Skutečně
její postavy Kosjenka, Regoč, Stribor, Jaglenac, Rutvica,
Palunko, Vjest, Potjeh, Malik Tintilinić, Svarožič, Bjesomar…
ještě obývají horské skalní stěny, lesy, jeskyně, řeky, jezera a
zříceniny pravěkých měst, rozsutých v této části Chorvatska.
Ivanin dům pohádek v Ogulinu je multimediální kulturní
centrum, spojené s jinými městy v zemi i zahraničí, která
pěstují lásku k pohádkám.
101
Chráněná krajinná oblast
Přebytek půvabu
Smrky
ze Škribinih zátok se ukázaly jako
dobrý materiál pro výrobu houslí,
možná proto, že rostly v místech,
kde v zimních nocích větry pořádají
„nejdivočejší“ koncerty.
Skály (kukovi) jako by se spájely a každou chvíli předváděly
novými tvary, jako kdyby se v této říši kamenné spleti četla
historie tisíců bór a bouří a smrky, co rostou ze skalních puklin,
byly svědky života. Jejich stíny po kopcích přispívají půvabu,
jako by ho bez toho bylo málo.
Ante Rukavina
1979.
Velebitská degenija je přísně chráněným druhem
Půvab na všechny strany
Obrovské skalní masivy s bílými vápencovými vrcholy
102
Ve střední části pohoří Veliké Kapely na hranici Karlovacké
a Primorsko-goranské župy, se nacházejí Bílé a Samarské
skály, jejichž oblast je pro výjimečné krasové fenomény,
prohlášena Chráněnou krajinnou oblastí, jedním ze dvou
takto chráněných prostorů v Chorvatsku. Druhou chráněnou
oblastí jsou Hajdučki a Rožanski kukovi v Národním parku
Severní Velebit. V těchto rezervacích jsou rozvity prakticky
všechny krasové tvary, od nejmenších útvarů, příkopů,
údolin, kotlinek, skal, věží, trámů po hluboké propasti.
Množstvím, rozmanitostí a krásou tato území spadají mezi
nejkrásnější krasová území světa. Tady, kde ticho jedlových,
smrkových a bukových lesů občas narušuje křik zvěře nebo
třepot ptačích křídel, stejně děsí i hluboké neprozkoumané
kotliny. Do některé z nich ještě lidská noha nevstoupila. Pod
dramatickým povrchem se ukrývá velebný svět podzemní
krasové morfologie. Hluboké velebitské propasti jsou
světoznámé. Soustava propastí Lukina jama – Trojama
hluboká 1392 m, je jednou z nejhlubších na světě. Patkov gušt
je podle délky vertikály, (553 m), ve světě na druhém místě.
Jeskyně Velebitu má zase na světě nejdelší vnitřní vertikálu
(513 m) a jeskyně Meduza je hned za ní.
Skály (kukovi) jsou oddělené hlubokými kotlinami
a propastmi
103
Plitvická jezera
Pod vodopádem perel
Zlatna jezičnica
(Ligularia sibirica) se nachází na
Červeném seznamu IUCN v kategorii
kriticky ohrožených příbuzných
druhů a Národní park Plitvická jezera
je jediným nalezištěm tohoto druhu
nejen v Chorvatsku, ale i dále na
prostoru jihovýchodní Evropy.
Masožravé rostliny:
okruglolisna rosika (Drosera rotundifolia) a tustica kukcolovka (Pinguicula
vulgaris) jsou na Červeném seznamu
IUCN v kategorii kriticky ohrožených
příbuzných druhů. Mala mješinka
(Utricularia minor) je velmi vzácná
vodní masožravá rostlina.
Tato nádherná voda stvořila samu sebe. Ukládáním vápence
do mechu již po tisíciletí buduje přehrady, aby se před nimi
mohla hromadit a pak je přeskakovat ne jednou, ale v
kaskádách, přepadávajíc hned z větší, hned z menší výšky
hladkými peřejemi nebo jako vysoký graciézní vodopád.
Gospina papučica
(Cypripedium calceolus) – nejkrásnější
evropská orchidej!
Osudové „ano“
si na tomto krásném místě řekli
mnohé šťastné páry!
Národní park byl prohlášen v roce 1949
Vodopády a kaskády spojují jezera
Světové přírodní dědictví (UNESCO) od 1979.
104
Plitvická jezera jsou v každém ročním období jiná – plná
květů na jaře, bujně zelená v létě, na podzim prskají
ohňostrojem zeleného, žlutého a červeného listí všech odstínů
a v zimě se zahalují ledem a sněžnou přikrývkou. Ale po celou
dobu jejich vody budují svoje vápencové skokanské můstky
složitými fyzikálně-chemickými a biologickými procesy. Srážky
absorbují kysličník uhličitý a prosakováním skrz zem vzniká
kyselina uhličitá, která rozpouští vápenec, rozstřikem vody na
slapech uvolňuje kysličník uhličitý a nerozpustný vápencový
karbonát a ten se hromadí na mechovinách a alkách. Přestože
je tento fenomén již z větší části prozkoumán, Plitvická
jezera ukrývají ještě mnohá tajemství a jsou výzvou pro
vědce i vědu. Mezi pohořím Ličke Plješevice a Male Kapele
se umístilo 16 větších a řada menších jezer, zásobovaných
vodou horských říček a potoků. Dělí se na dvě skupiny, Gornja
– Horní (Prošćanské jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac,
Vir, Veliki a Mali Jovinovac, zvaný také V. a M. jezero, Galova,
Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget a Kozjak) a
Donja – Dolní jezera (Milanovac, Gavranovac, Kaluderovac
a Novakovića brod). Prošćansko jezero a Kozjak jsou největší
a zároveň nejhlubší (37 a 46 m), hloubka ostatních většinou
nepřesahuje 15 m. Na konci se vody těchto krásných jezer
slučují a 78 metrů vysokým Velikým vodopádem potoku
Plitvice, největším a nejhezčím v Chorvatsku, vytváří řeku
Koranu, která se probíjí kaňonem směrem na sever.
Jezera se dělí na Gornja-Horní a Donja-Dolní
Travertinové sedimenty se vytváří z pleistocénu
Nejnavštěvovanější chorvatský národní park
105
Samograd
Kdyby bylo možné vpustit do jeskyně sluneční paprsek, aby
ozářil tyto kouzelné prostory, Samograd by se proměnil v
perlový palác, jako vílou stvořený.
Palác z perel
Návštěvy jeskyní
v jarní, letní a podzimní sezoně
Samograd, největší a nejpřitažlivější
jeskyně na Grabovači
106
Jeskynní park Grabovača
www.pp-grabovaca.hr
Dragutin Hirc
(1853-1921)
přírodovědec, horolezec
a cestopisec.
Samograd, což znamená „sám stvořený“, „sám postavený“, je
největší a nejpřitažlivější jeskyně na východních svazích kopce
Grabovače, výjimečného tím, že se na jeho malé lokalitě
nachází dokonce šest jeskyní a jedna propast. Samogradskou
jeskyni zdobí bohatství stalaktitů, stalagmitů, krápníkových
sloupů a dva krápníkové mosty. Vchod se nachází v 675
metrech nadmořské výšky, leží v elipsovité kotlince a má
tvar užší chodby, která se rozšiřuje ve velikou dvoranu a na
jejím konci opět sužuje. Přístup není těžký a postupování
osvětlenou jeskyní po kamenných schodech a stezkách je
jednoduché pro všechny generace.
Přírodovědec Dragutin Hirc
popsal i toto území
Samograd, „sám stvořený“,
„sám postavený“
Ozdoby v jeskyni ale i mimo ni
107
Baračevy jeskyně
Pochodně ve
dvoranách
Jeskyně Vrlovka u Kamanje
nalezeno různé prehistorické a římské
nářadí, úlomky hrnčířských výrobků a
římské mince císaře Claudia II. Gotického, (vládl 268 - 270)
www.kamanje.hr
Veliká jeskynní soustava
paleontologické a archeologické
nálezy, podzemní živočišný svět
www.baraceve-spilje.hr
Baračevy jeskyně jsou na topografických mapách zakreslené již
v roce 1699 a pro návštěvníky otevřené v roce 1882. V té době
se panstvo z Karlovce k jeskyním vozilo v kočárech a průvodci
je jeskyněmi provázeli za světla pochodní.
Baračevy jeskyně
organizované turistické návštěvy
Baračevých jeskyní
Gajina jeskyně
Archeologické naleziště z období
Japodů a místo pro sportovní výstupy
a odpočinek.
www.rakovica.hr
Tři jeskyně, Horní, Dolní a Nová
Vchody do všech tří
jeskyní na severní straně
Baraćevy jeskyně se nacházejí
asi 6 km od Rakovice
108
Východně od Rakovice se nacházejí Baračevy jeskyně –
Gornja (Horní), Donja (Dolní) a Nova. Tato jeskynní soustava
je dlouhá 12 km a pro návštěvníky jsou upravené dvorany
a štoly Horní jeskyně. Autorem prvního záznamu o těchto
jeskyních Die Wassernoth im Karst, vydaného v roce 1874,
byl I. T. Bunek a zvláštní pozornost paleontologickým a
archeologickým průzkumům jeskyní věnuje profesor Mijo
Kišpatić, který je popisuje v roce 1885 ve Viestniku Chorvatské
archeologické společnosti a i ve své knize Obrázky z geologie.
Jeho iniciativou a přáním, aby se co nejlépe zachovalo
toto cenné naleziště, byl již v roce 1892 založen Výbor pro
průzkum a úpravu Baračevých jeskyní.
Živý svět Baraćevých jeskyní
Výlet do Baračevých jeskyní
popisuje Josip šl. Sugh 1898
Paleontologické a archeologické
průzkumy provádí Mijo Kišpatić
109
Štirovača
Les všemožných
zázraků
Muzeum lesnictví
v jedné ze tří nejstarších lesních správ
v Chorvatsku
Krasno
www.tz-senj.hr
Štirovača
horská akce shromažďování a družení
PD Šumar, koncem června
www.pdsumar.hr
Nejrozšířenějším lesním společenstvím
horského vegetačního pásma je bukový les
Bukovo-jedlové lesy v nadmořské
výšce nad 800 m
110
Kempování v Mrkvišti
horské túry, horolezectví a družení
PD Zavižan Senj, koncem července
www.hpd.zavizan.com
Miluji tvé divotvorné víly,
děti tvého důmyslného žertu,
plachá údolí rodné Liky,
vysoké duby, topoly i plošiny….
Danilo Medić
(1844-1879)
chorvatský spisovatel
Svou jižní částí Národní park Severní Velebit obchvacuje i část
horského údolí Štirovače, známého velikými a zachovalými
jehličnatými lesy a osobitého svým čerstvým horským
vzduchem a bohatstvím rostlinného i živočišného světa.
Štirovača je jednou z vzácných lokalit Parku s pramenem
pitné vody a několika potůčky, které zavlažují okolní vlhké
louky. V minulosti byla Štirovača výjimečně živým místem,
obzvlášť v teplých letních měsících. Byla tu pila, restaurace,
obydlí, ve kterých žili pastevci se svými rodinami, dělníci
polesí a pily a dodnes zůstala oblíbeným výletním místem
lokálních obyvatel a příjemným místem pro odpočinek hostů.
Spolupráce institucí a jednotlivců v
pozorování živého světa
Lesní prostředí vhodné pro velký počet zvířat
Velebitské veliké jehličnaté lesy
111
Cisa a Novalja
Potopené město
Novaljské kulturní léto
Novalja, červen - září
www.tz-novalja.hr
Městské muzeum Novalja
archeologická, podvodně archeologická, etno, umělecká a sbírka
fotografií
www.muzej.novalja.hr
Cissa byla největším římským sídlištěm na ostrově Pagu.
Pozůstatky tohoto města, podle legendy zničeného a
potopeného během zemětřesení ve IV. století, se dnes mohou
vidět na písečném a oblázkovém dně pláže Caska.
Talijanova buža – Italova díra
antický podzemní vodovod dlouhý
1050 m
www.otok-pag.net
Na písečném dně je vidět
pozůstatky potonutého města
Amfora, pozůstatky nákladu z
potopené antické lodi
Jméno Novalja pochází z latinského slova novalia – přístav
112
Z období římského města Cissy (I. stol. před Kristem) zůstal
kilometr dlouhý podzemní vodovod, probitý skrz skálu, který
zásoboval Cissu i jeho přístav Novalju, jehož jméno pochází
od latinského slova novalia - přístav. Městské muzeum
Novalja, postavené nad vchodem do antického vodovodu,
svými atraktivními sbírkami dokumentuje všechna historická
období. Bezpočet je římských nálezů na pevnině i v moři, jako
jsou pozůstatky villa rustica – rustikálních vil s mozaikami
apod., nebo pozůstatky nákladu potopené antické lodi na
mořském dně. Po zkáze Cissy se Novalja v V. století rozvila
ve veliké sídliště, o čemž svědčí i pozůstatky třech velebných
ranně křesťanských bazilik.
Ryby byly základem kuchyně tohoto
kraje již v antickém období
Talijanova buža, kilometr
dlouhý podzemní vodovod
Římské nálezy na pevnině i v
moři jsou četné
113
Bohorodička
Svatá Marie
Nejstarší známé zjevení Bohorodičky na východním pobřeží
Jadranu se nachází v novaljském relikviáři. Její postava s
rukama rozšířenýma k modlitbě vznikla stovku let před
Efezským koncilem roku 431 a poté se mnohé kostely
podél jadranského pobřeží zasvěcují Panně Marii.
Novaljský relikviář
Jeden z nejhezčích relikviářů ranně
křesťanského období
Novaljský relikviář z V. století
Kate Novaljka
Kostelík sv. Antonína v novaljském poli
114
Ostrov Pag byl osídlený již v mladším paleolitu.
V posledních stoletích starověku ho obydlují Liburnové,
jejichž zbořená hradiště jsou na pahorcích viditelná dodnes.
Po pádu Západní římské říše roku 476, v době velikých
stěhování, ostrov obsazují různé národy a v VII. století
ho osidlují Chorvati, jejichž hlavním sídlištěm byla Keša
(jméno pochází od staré Cissy). V souboji Rabu a Zadaru
o nadvládu nad ostrovem ve XII. století Keša zaniká a
vedoucí úlohu přebírá město Pag. V roce 2010 vyvolal
senzaci nález nejstarších chorvatských bronzových šperků
(IX. – XI. st.), v dětském hrobě poblíž kostela s. Jiří.
V obdobích velkých stěhování
ostrov obsazují mnohé národy
Ranně křesťanský relikviář je uložen v
Archeologickém muzeu v Zadaru
115
Od mysu Kijca do zátoky Mandalina
Křišťálově průzračné
Plachetnicová regata
Senj, červenec
www.tz-senj.hr
Křišťálově průzračné je moře v této
části Jadranu
Bóra je osobitostí senjské oblasti
116
Rybářské veselice
Senj a Sv. Juraj, červenec
www.tz-senj.hr
Kolem města Senje, jehož kdysi slavné uskocké a později
obchodní námořnictvo dnes představuje Plachtařský klub Senj,
jsou menší přímořské osady Bunica, Kalić, Sveti Juraj, Lukovo
Otočko, Donja Klada, Starigrad, Jablanac, Stinica, Prizna,
Cesarica, městečko Karlobag, Lukovo Šugarje a Barič Draga.
Moře je tu křišťálově průzračné.
Úzké přímořské pásmo Licko-senjské župy pod Velebitem co
se v délce 118 km táhne od mysu Kijce severně od Senje až k
zátoce Mandalina jižně od městečka Barić Drage, je jednou
z nejpůsobivějších částí celé chorvatské riviéry. I když jsou
méně známá, protože turistická sezona v podhůří je kratší,
stará rybářská městečka poskytují klid a mír, radost z plavání,
procházky horskými cestami nebo horolezectví. Odtud je
velmi snadné změnit prostředí: na nedalekých ostrovech
vládne pravá letní atmosféra chorvatského Jadranu a v horách
se nabízejí rozkvetlé pastviny, lesní chládek a překrásné
potoky a říčky.
Menší přímořské osady jsou velmi malebné
Změna prostředí je velmi jednoduchá
Jedna z nejpůsobivějších částí celé
chorvatské riviéry
Stará rybářská městečka poskytují
klid a mír
117
Zátoka
Zavratnica
Zavratnica – od roku 1964 chráněná krajina
118
Zavratnica, jedna z nejkouzelnějších zátok velebitského přímoří,
začátkem XX. století, kdy se buduje horní stezka s vyhlídkou
a pěšina kolem moře, se stává skrytým letoviskem vídeňské a
pražské elity.
Atraktivní, 900 m dlouhá, do velebitské skály ponořená úzká
zátoka se podobá norským fjordům. Její šířka se pohybuje od
50 do 150 m, a kaňon se zvedá do výšky 100 m. Od Jablance
je vzdálená pouhých 15 minut chůze podél moře. Do zátoky
se dá dojít ze vsi Zavratnice, písečnou stezkou od vyhlídky
směrem k moři. Zavratnica vznikla tektonickými pohyby,
které rozlomily karbonátové skály a poté kaňon prohloubily
vody Velebitu. Vzhledem k tomu, že jadranské pobřeží
pomalu tone, tak se i kaňon Zavratnice postupně spustil
do moře. Kouzelné přitažlivosti Zavratnice nemohl odolat
ani známý spisovatel Vjenceslav Novak, který zde nacházel
inspiraci pro svá díla.
Zavratnica od roku 1981 součást
Přírodního parku Velebit
Skryté letovisko vídeňské a pražské
elity začátkem XX. stol.
119
Bílé a Samarské skály
Kouzelně krásné
Bílé a samarské skály
ojedinělý geomorfologický krasový
fenomén
www.tz-grada-ogulina.hr
www.tz-senj.hr
Bílé a Samarské skály jsou jedinečné svojí krásou, s ničím
nesrovnatelné a ničemu podobné. Krása jejich surové a
pradávné přírody neodolatelně přitahuje. Příroda zde vytvořila
labyrint krasových útvarů, četné vysoké svislé skály a hluboké
neprůchodné kotliny a strže s věčným sněhem na jejich dně.
Vihoraški put (Vihoraška cesta)
spojuje Bílé a Samarské skály
Zahrady
malé mýtiny bohaté florou
Bílé a Samarské skály dostaly jméno podle svislých
bílých skal
Les je ve vrchových částech netknutý
Bílé a Samarské skály poskytují výjimečný
estetický zážitek
120
Bílé a Samarské skály jsou součástí pohoří Velika Kapela. Na
počátku oba hřebeny vytvářely jednolitý horský masiv, ale
později tektonické síly tento celek rozdrobily na mnoho
menších částí, které pod atmosférickým a chemickým vlivem
získaly dnešní obdivuhodné tvary. Podle asociací které
vyvolávaly, byly tyto tvary pojmenovány: Palác (Dvorac),
Človíček (Čovuljak), Žralok (Morski pas), Amfiteátr, Pyramida,
Věžní zámek, Prsty…Pro svoji krásu a vzácné endemické
rostlinné druhy byly Bílé a Samarské skály v roce 1985
prohlášené chráněnou krajinnou oblastí. Díky nepřístupnosti
byly skály izolované a málo známé a tak jejich přírodní
vlastnosti zůstaly zachovány. Cestu do Bílých skal jako první
objevili lesníci, kteří 28. července 1899 sledovali medvědí
stopu a našli průchod naoko neprůchodným územím.
První botanik, který zdolal Bílé skály, byl Dragutin Hirc
28. července 1899.
Krasové dílo přírody poskytuje stále
nové zážitky a nový detail
Skály vyrůstají z neprůchodných kotlin a strží s
věčným sněhem na dně
121
Voňavý smil
Různokvěté rostliny
Velebitská botanická zahrada
Národní park Severní Velebit
www.np-sjeverni-velebit.hr
Meteorologická stanice Zavižan
nejvýše položená meteorologická
stanice v Chorvatsku
Floristicky výjimečně různorodá oblast
Horské louky a pastviny jsou důležité k
zachování biologické různorodosti
122
Velebite, vílinské stěnoví
Miluji tvůj voňavý smil.
Tvých údolí rostliny různokvěté,
i povýšenost tvých skal.
Štíhlé jedle, nazdobené větve…
Danilo Medić
1873.
Velebitu
123
Různorodost životního prostředí
příznivě ovlivňovala vývoj osobité flory
Sbírání a determinace jednotlivých druhů ve spolupráci
s institucemi, sdruženími i jednotlivci
Na území Velebitu je zaznamenáno více než 1850 rostlinných
druhů a poddruhů a mezi nimi je dokonce asi osmdesát
endemických a nejznámější jsou velebitská degenija,
chorvatská sibireja a chorvatská guštarka, velebitský hřebíček
a Kaitabelův pakujac. Proto celé pohoří dostalo status Parku
přírody, v jehož rámci jsou prohlášeny dva národní parky.
Na jižních svazích se nachází Národní park Paklenica a na
severních Národní park Severní Velebit. V Parku přírody
Velebit jsou zvlášť chráněné přírodní celky Chráněná krajinná
oblast Hajdučki a Rožanski kukovi, Rezervace lesní vegetace
Štirovača a Velebitská botanická zahrada na Zavižanu a
chráněné jsou i četné jednotlivé přírodní fenomény.
Rastoke
Okouzlující a velkolepý je obraz řeky Slunjčice. Tento bájný
svět nabízí vápencové přehrady, perlově orosenou mechovinu,
nesčetné blýskající vodopády a roztančené peřeje a v místě, kde
se Slunjčice vlévá do Korany až deset metrů vysoké vodopády, z
nichž nejhezčí je Veliký buk, Hrvoje a Víliny vlasy.
Víliny vlasy
Prvomájové svátky
vzrušující události na Koraně a
Mrežnici
Rastoke, květen
www.mirjana-rastoke.com
Pod rastockou střechou
svátek tradičního domácího jídla
Rastoke, během roku
www.slunj-rastoke.com
Svatba na Rastokách
na pozemku rodiny Holjevac
Rastoke, během roku
www.slunj-rastoke.com
Rastokám se říká i Malé Plitvice
Kouzelný velkolepý obrázek
124
Rastoke okouzlují svými slapy, vodopády, peřejemi, ostrůvky,
potoky, zelení, vegetací, pohádkovými obytnými domky a
mlýnicemi. Samotný název osady říká, že se tady roztéká a
přelívá voda. Slapy Slunjčice jsou zde bohatě rozvětvené. S
více než dvaceti slapy a vodopády se Slunjčica roztéká do
mnoha ramen, přelévá mezi domy a mlýnicemi, protéká
pod dřevěnými můstky, hned mírné jezírko a hned bouřlivá
a šustivá, prýští a vypařuje se. V čisté vodě pod maličkými
mosty plují pstruzi. Raztokám říkají i Malé Plitvice, protože
slapy, průzračnost vody, vůně a svěžest, jsou skutečným
předdvořím nejznámějšího a nejstaršího chorvatského
národního parku.
Slunjčice hlučí a šustí, prýští
a mizí
Raztoke jsou nazvané podle vody,
která se zde roztáčí a přelévá
125
Klek
V celém Chorvatsku není hory, kterou by se lidová fantazie
tolik zabývala, jako je Klek. Podle ústního podání je Klek sídlem
čarodějnic, které se téměř staly symbolem Kleku a Ogulinu.
Při pohledu z dálky vypadá jako uspaný obr, jehož nohy jsou
Klečice a horní skála hlava.
Uspaný obr
Naučná botanická stezka
poznávání rostlinných společenství a
endemických druhů
Klek
www.aktivni-odmor.com
www.tz-grada-ogulina.hr
HOC Bjelolasica
Chorvatské olympijské centrum
www.bjelolasica.hr
Klek, výrazná hora na východním okraji masivu
Velike Kapele
126
Čarodějnice, víly a čarodějníci
festival, skládání zkoušek v letu na
koštěti
animace pro všechny generace
Klek, červen
www.ng-junior.com
www.tz-grada-ogulina.hr
Klek má tvar 3 - 4 km dlouhého hřbetu ve směru severozápad
-jihovýchod, který je od úpatí až po tepnu pokryt lesním
porostem, zatímco kolem úpatí hory se prostírají rozlehlé
louky s bohatou jarní florou. Klek je jednou z našich
nejznámějších hor, jak pro zajímavost vzhledu, tak i pro 200
m vysokou skálu, která přitahuje horolezce. Je to lesnatý
hřeben dlouhý téměř 4 km, z kterého se zvedá ohromný
skalnatý masiv na jednom a dvě kamenné hlavy, Klečice, na
jeho druhém konci. Připadá masivu Veliké Kapele. Okouzlen
krásou Kleku, Johannes Frischauf, profesor matematiky
z Grazu, v roce 1874 inicioval založení horolezeckého
spolku v Chorvatsku. Na památku začátku organizovaného
horolezectví u nás se Klek nachází ve znaku Chorvatského
horolezeckého svazu.
Geologická naučná stezka Klek
poznávání geologického dědictví
chráněného území přírody-významného
pejzáže Kleku
www.karlovac-nature.hr
www.tz-grada-ogulina.hr
Oslava horolezeckého nového roku
Klek, první víkend po Novém roce
www.plsavez.hr
www.tz-grada-ogulina.hr
Oton Postružnik, Klek, 1929.
Klekova jihovýchodní skalní stěna, první škola
chorvatských horolezců
Kouzelný Klek, uspaný obr
127
Kuterevo
Medvídci a tamburice
Útočiště pro mladé medvědy
Kuterevo
záchrana pro medvídky, kteří zůstali
bez matky
www.kuterevo-medvjedi.hr
Medvídci kteří zůstali bez matky nachází
útočiště v Kuterevu
128
Dvě horské osady, Krasno v Parku přírody Velebit na 800 a
Kuterevo na 559 metrech nadmořské výšky, dnes zná celé
Chorvatsko.
Kuterevo, osada na svazích severního Velebitu, je od dávna
známá tesaři, kteří prodávají své soudky, bukary a židle i
na vzdálených trzích v Dalmácii. Především jsou dobrými
výrobci tamburic dangubice nebo samice, které se také říká
kuterevka. Jako zruční tesaři někdy zhotovují dlouhá vesla
pro mořské bárky. V současnosti Kuterevo mnozí znají podle
zmiňovaného útočiště medvídků, kteří kvůli strádání nebo
jinému důvodu zůstali bez mateřské péče medvědice. Turisti,
kteří přicházejí užívat v klidu, tak přece jen nejsou v úplné
divočině, ale ona je pouhých několik set metrů dále a vždy
mohou odpovědět na její volání.
Výrobci tamburice známé jako
kuterevka
Volontéři různých znalostí a povolání jsou
stálými návštěvníky Kutereva
129
Krasno
Podivuhodný květ
Krasnarský sýr
ztělesňuje velebitská prostranství a
píli lických pastevců
Krasno
www.tz-senj.hr
Antonja v Krasnu
obnovování zvyků a Lická olympiáda
Krasno, 13. června
www.tz-senj.hr
Krasno se umístilo pod Nadžak-tepnou,
Senjskou a Švičkou tepnou
Krasnarský sýr se vyrábí z kravího i ovčího
mléka
130
Panna Marie krasnarská
svatyně, kterou navštěvují věřící z celého
Chorvatska
Krasno, 15. srpna
www.tz-senj.hr
Legenda vypráví, že dětští pastýři spatřili podivuhodný květ,
který měl uprostřed tvář Bohorodičky. Utrhli ho a odnesli do
vsi, ale ráno ho zase našli na stejném místě. To se několikrát
opakovalo a poté Krasňané postavili kapličku Matce Boží, jejíž
oltář se nachází právě na místě, kde rostl květ. Do svatyně kdysi
přicházeli při příležitosti srpnových Mariánských svátků (5. a
15.8.) poutníci ze západní Bosny, Kordunu, Liky a Krbavy a dnes
přicházejí z celého Chorvatska i světa.
Krasno je idylická horská vesnice, umístěná v údolí v 800
metrech nadmořské výšky, pod Nadžak-žilou a Senjskou
a Švičkou žilou. Tvoří ji 14 vísek, umístěných v okrajových
částech Krasnog pole, malebného údolí dlouhého 7 km, ze
všech stran obklopeného zalesněnými stráněmi a kopci.
Tradiční činností tohoto kraje je lesnictví a Krasno se může
pochlubit první lesní správou v Chorvatsku, založenou v
dávném roce 1725. Původem oslavy 240. výročí založení
lesní správy bylo ve vesnici otevřeno i první muzeum
lesnictví, které nám připomíná, že s lesy je potřeba hospodařit rozumně. Díky dlouholeté zkušenosti, tradičním
receptům a domácímu mléku, místní sýrárna vyrábí vyni-
kající kravský i ovčí sýr. Krasno je i sídlem Správy NP Severní Velebit.
Podivuhodný květ podle legendy našli
dětští pastýři nad Krasnem
131
Velkolepý rekreační
park
132
Na území turistické oblasti Lika-Karlovac se nabízejí výjimečné podmínky pro aktivní dovolenou. Jsou zde zastoupeny
četné příhodnosti pro sport a rekreaci všech generací a kondiční vybavení. Od klidných procházek na čistém lesním vzduchu, obohaceném horským ozonem nebo mořským aerosolem, po horské přiměřeně těžké túry a alpinistické extrémně
těžké výkony. Od organizovaných turistických návštěv jeskyní
po speleologická spouštění do ještě neprozkoumaných propastí nebo ponoření do malých i velikých hloubek podmoří.
Od letního osvěžení v průzračných řekách, jezerech nebo
na jadranských plážích po jízdu kajakem či kanoí, plachtění
a rafting. Lov a rybolov nabízejí ve všech částech regionu.
Zimní sporty jsou jednou z hlavních předností a cyklistika
se stále více stává ochrannou známkou aktivní dovolené v
oblasti Liky a Karlovce.
133
Cyklistika a rafting
Cycling with Soul
Chorvatské olympijské centrum
Bjelolasica,
umístěné v Jasenku
www.bjelolasica.hr
Bike&Bed
Stovka ubytovacích objektů, které
splňují Bike&Bed kriteria
www.bicikl.hr
www.tzkz.hr
Horská turistika, pěšiny, naučné stezky,
nordická chůzehodanje
134
Cykloturistika
11 župských cyklistických tras v
celkové délce přes 700 km
Cykloturistické mapy, signalizace,
možnost pronájmu kola, cyklistické
servisy
cikloturizam.tzkz.hr
Jízdní kolo se po příchodu do Chorvatska rychle stalo miláčkem
místního obyvatelstva, později ho většinou vystřídal automobil.
Dnes nová síť dálnic osvobozuje státní a lokální silnice od motorového provozu a umožňuje bezpečnou jízdu na kolech. Po cestě
lze v selských domácnostech kromě úsměvu na uvítanou dostat
nejen pitnou vodu, ale i domácí jídlo. Skutečně, Karlovacká
župa nabízí nezapomenutelné víkend-jízdy a aktivní odpočinek.
Je zážitkem jezdit po cyklistických trasách Karlovacké župy,
vstřebávat krásy přírody a přijímat pohostinnost obyvatelstva. Fyzicky nenáročná jízda po lokálních cestách, které
sledují toky průzračných řek, je určena nejen „svátečním“
cyklistům, ale i opravdovým milovníkům přírody, zatímco
jsou horské stezky, které čerpají poslední atom síly, výzvou
pro ty, kteří kladou na sebe i své kolo vyšší požadavky. Každá trasa nabízí jiný zážitek, doplněný výjimečným výběrem
jídla přijatelných cen. Lokální speciality při pohledu na slapy
nebo klidné jezero, bohatství dějin okořeněných legendami,
Bike&Bed ubytování, cyklistický hotel, servis a obchod s cyklistickými potřebami – vše, co jeden cyklista může potřebovat!
Teplice Lešće,
umístěné přímo u řeky Dobry
www.toplice-lesce.com
Ubytování
www.tzkz.hr/cgi-bin/smjestaj/
smjestaj_trazilica.asp
Turistické centrum Petrova hora
www.muljava.hr
Turistické centrum Mirjana,
Rastoke
www.mirjana-rastoke.com
SrCe Priroda,
selské hospodářství Srakovčić
priroda.hotelkorana.hr
135
Horolezectví a potápění
Tracking with Heart
Zvlaštni nabidka
Alpinistika, kanoing, návštěva jeskyní
a propastí, lov a rybolov
www.lickosenjska.com
www.bk-barkan.spaces.live.com
www.pp-velebit.hr/turponuda
www.np-plitvicka-jezera.hr
www.tzplitvice.hr
www.rizvancity.com
136
www.hpdzeljeznicar.hr
www.quad-klub-otocac.hr
www.gacka.hr
www.kkk-gacka-otocac.hr
www.sru-lika-gospic.com
www.krpan-lov.com
Různorodý prostor a dynamická krajina Licko-senjské župy, od
kontinentálního zázemí a hor do mořského pobřeží a ostrovů,
umožňují bavit se různými aktivitami.
Treking, cyklistika a horolezectví jsou pouze některé z aktivit,
které se nabízí na pevnině a potápění, plachtění, surfování
a podvodní rybolov na moři. Hlavní přednost této oblasti je
široká škála rekreačních aktivit v kontinentální i přímořské
části. Od rekreační chůze a horolezectví po alpinistiku, od
plavání, přes surfování, potápění a podvodního rybolovu po
plachtění na veliké plachetnici. A především možnost jejich
denní a týdenní kombinace, což je také určitým uznáváním
tradice, protože obyvatelstvo pod Velebitem bylo odjakživa
spojeno s mořem i horami.
Svatá hora (1752 m) v jihovýchodním cípu
Velebitu, kde začíná Zadarský region
137
Světové dědictví
Horský masiv Velebitu v rámci
programu Člověk a biosféra,
(M & b) v roce 1978 UNESCO
zařadilo do Mezinárodní sítě
rezervací biosféry.
NP Plitvická jezera byl v roce 1979
zařazen na Seznam světového
přírodního dědictví.
NP Severní Velebit je na seznamu
deseti nejvýznamnějších lesních
oblastí ve Středozemí v rámci
programu World Wilkdlife Funda
138
Dar na zemi.
Nakladatel
Chorvatské turistické sdružení
Za nakladatele
mr. sc. Niko Bulić, ředitel
Redaktorka
Slavija Jačan Obratov
Asistentka redaktorky
Iva Puđak
Redaktorský výbor
Dina Begić (předsedkyně), Ivan Radošević,
Tihana Bakarić, Marijana Biondić,
Tatjana Peranić-Samardžija, Ankica Puškarić,
Maja Šikić a Mira Spoljarić
Fotografie
Mario Romulić a Dražen Stojčić (krajiny, podmoří,
život,), Aleksandar Gospić (Přímoří a Velebit,
úvodní stránka), Goran Sekula (Gacka), Stipe Surać
(krajina, Novalja, život), Ivo Pervan (krajina, život,
Lika), Mario Hlača, Ante Zubović a Romeo Ibrišević
(krajina, Pag, Velebit), Boris Krstinić a Krunoslav Rac
(vegetace, flora a fauna), Filip Trezner,
Igor Čepurkovski a Robert Fajt (karlovacká
koupaliště a akce), Goran Šafarek (podvodní svět),
Davor Rostuhar (rafting, kajak, kanoe), Saša Pjanić
(Senj), Zvonimir Tanocki (Modruš, Karlovac),
Šime Strikoman (fotografie tisíciletí, Karlovac,
Ogulin), Goran Vranić (reprodukce).
Design
Bojan Sivački
Recenze
prof. dr. Dane Pejnović
Jazykové varianty
Goran Šoša a Leo Vinković
Koncepce
Milan Sivački
Ilustrace
Vančo Rebac
Redaktor
Mario Rebac
Produkce
Shm
Na textech spolupracovali
Miroslav Ambruš Kiš, dr. sc. Vuk Tvrtko Opačić,
(zeměpisné oddělení Přírodovědecko-matematické
fakulty v Záhřebu), Milan Kranjčević (Župní komora
Otočac), Igor Čulig (Městské muzeum Karlovac),
Goran Majetić, Irena Glavičić a Svjetlana LupretObradović (NP Severní Velebit), Dalibor Dabo (TZ
Novalja).
Tisk
Národní noviny, Záhřeb
Lektorka
Katarina Cvijanović
Překlady
Marija Jakuš (italsky), Karin Gazarek (německy),
Asiatis, Paris (francouzsky),Tihana Šurbek (slovinski),
Rajka Kuhar (anglicky), Mira Horváth (maďarsky),
Helena Jajac (česky).
Náklad
Chorvatské turistické sdružení 2012
Chorvatské turistické sdružení
Iblerov trg 10/IV, 10000 Záhřeb, Chorvatsko
Telefon: 385 1 46 99 333, telefax: 385 1 45 57 827
[email protected]
www.chorvatsko.hr
Tato publikace se dělí zdarma.
139
hrvatska turistička zajednica
chorvatské turistické sdružení, 110
narodowy ośrodek informacji
kroatische zentrale für tourismus,
Iblerov trg 10/IV, p.p. 251
00 Praha 1, Krakovská 25,
turystycznej republiki chorwacji,
8004 Zürich, Badenerstr. 332,
10000 Zagreb, Hrvatska
Česká Republika
00-695 Warszawa,
Switzerland
T +385 1 46 99 333,
T +420 2 2221 1812,
ul. Nowogrodzka 50, Polska
T +41 43 336 2030,
F +385 1 455 7827
F +420 2 2221 0793
T +48 22 828 51 93,
T+41 43 336 2031,
E [email protected]
E [email protected]
F +48 22 828 51 90
T +41 43 336 2032,
www.hrvatska.hr
http://cz.croatia.hr
E [email protected]
T +41 43 336 2034,
http://pl.croatia.hr
F +41 43 336 2039,
http://ch.croatia.hr
www.facebook.com/croatia.hr
140
www.youtube.com/croatia
chorvátske turistické združenie,
issuu.com/croatia.hr
821 09 Bratislava, Trenčianska 5,
kroatiska turistbyrån,
Slovenská Republika,
11135 Stockholm, Kungsgatan 24,
kroatische zentrale für tourismus,
T +421 2 55 562 054,
Sverige
oficina nacional de turismo de
Liechtensteinstraße 22 a, 1/1/7
T +421 2 55 415 415
T +46 8 53 482 080, +46 8 5348 2081,
croacia, 28001 Madrid, Calle Claudio
A- 1090 Wien, Österreich,
F +421 2 55 422 619
F +46 8 20 24 60
Coello 22, esc.B,1°C, España
T +43 1 585 38 84,
E [email protected]
E [email protected]
T +3491 781 5514,
F +43 1 585 38 84 20
http://sk.croatia.hr
http://se.croatia.hr
F +3491 431 8443
horvát idegenforgalmi közösség,
kroatisch nationaal bureau voor
www.visitacroacia.es
E [email protected]
E [email protected]
http://at.croatia.hr
E [email protected]
1054 Budapest, Akademia u. 1,
toerisme,
kroatische zentrale für tourismus,
Magyarország
1081 GG Amsterdam, Nijenburg 2F,
クロアチア政府観光局
60313 Frankfurt/M, Hochstrasse 43,
T+36 1 267 55 88,
Netherlands
Ark Hills Executive Tower N613,
Deutschland
F +36 1 267 55 99,
T +31 20 661 64 22,
Akasaka 1-14-5, Minato-ku,
T +49 69 23 85 350,
E [email protected]
F +31 20 661 64 27
Tokyo 107-0052
F +49 69 23 85 35 20
http://hu.croatia.hr
E [email protected]
T +81 03 6234 0711,
http://nl.croatia.hr
F +81 03 6234 0712
E [email protected]
http://de.croatia.hr
office national croate de tourisme,
E [email protected]
75116 Paris, 48, avenue Victor Hugo,
office national croate
kroatische zentrale für tourismus,
France
du tourisme,
80469 München, Rumfordstrasse 7,
T +33 1 45 00 99 55,
1000 Bruxelles, Vieille Halle aux Blés
Deutschland
T +33 1 45 00 99 57
38, Belgique
T +49 89 22 33 44,
F +33 1 45 00 99 56
T +32 2 55 018 88,
F +49 89 22 33 77
E [email protected]
F + 32 255 018 83
E [email protected]
http://fr.croatia.hr
E [email protected]
http://de.croatia.hr
http://be.croatia.hr
croatian national tourist office,
ente nazionale croato per
London W6 9ER, 2 Lanchesters,
хорватское туристическое
il turismo,
162-164 Fulham Palace Road,
сообщество,
20122 Milano, Piazzetta Pattari 1/3,
United Kingdom
123610 Moscow, Krasnopresnenskaya
Italia
T +44 208 563 79 79,
nab. 12, office 1502, Russia
T +39 02 86 45 44 97,
F +44 208 563 26 16
T +7 495 258 15 07,
F +39 02 86 45 45 74
E [email protected]
F +7 495 258 15 93
E [email protected]
http://gb.croatia.hr
E [email protected]
http://it.croatia.hr
http://ru.croatia.hr
croatian national tourist office,
ente nazionale croato per il
New York 10118, 350 Fifth Avenue,
hrvaška turistična skupnost,
turismo,
Suite 4003, U.S.A.
1000 Ljubljana, Gosposvetska 2,
Via Lucullo 3, 00187 Roma, Italia
T +1 212 279 8674,
Slovenija
T +39 06 32 11 0396,
T + 1 212 279 8672,
T 386 1 23 07 400,
F +39 06 32 11 1462
toll-free: 800 829 4416
F 386 1 23 07 404,
E [email protected]
F + 1 212 279 8683
E [email protected]
E [email protected]
http://si.croatia.hr
http://it.croatia.hr
http://us.croatia.hr
www. visitcroatia.jp
Lun
Lun
24
Starigrad
Novalja
23
ok
ot
g
pa
ok
ot
pa
g
Sveti Juraj
Senj
Caska
Stara Novalja
Jablanac
li-ka
Novalja
Caska
Prizna
Karlobag
Karlobag
Krasno
35
Smiljan
Plaški
simonovića
Smiljan
Otočac
Tounj
Perušić
Plaški
Josipdol
Oštarije
Bosiljevo
Ribnik
stapina
Tounj
Josipdol
Oštarije
Otočac
Baške Oštarije
Kuterevo
Ribnik
Bosiljevo
Baške Oštarije
Brinje
Ogulin
kiza
Kuterevo
Brinje
sokolac
lilium
Ogulin
đulin ponor
Krasno
velebitica
degenia
stijene
samarske
bijele i
veliki kozjak
lukina jama
Sveti Juraj
Senj
nehaj
alpinum
Stara Novalja
Starigrad
chorvatsko
li-ka
leontopodium
Jablanac
chorvatsko
Gospić
Perušić
Slunj
Saborsko
Lički Osik
Vrhovine
zir
71
22
Krnjak
Lovinac
Korenica
Cetingrad
Vojnić
Lovinac
Korenica
Cetingrad
Rakovica
rastoke
Barilović
jezera
novigrad
Vojnić
Rakovica
rastoke
Draganić
Krnjak
Barilović
Draganić
plitvička
Karlovac
Duga Resa
Ozalj
grede
tulove
Lički Osik
Generalski Stol
Netretić
Gospić
Slunj
Saborsko
3
dubovac
Karlovac
Duga Resa
Vrhovine
croatica
iris
Generalski Stol
Netretić
Ozalj
Udbina
Udbina
Donji Lapac
1. Mezinárodní festival folkloru,
www.ka-mff.org
2. Autocross, www.ribnicka-dolina.com
3. Vinckovo, www.tz-dugaresa.hr
4. Městské muzeum Karlovac, www.gmk.hr
5. Dny piva, www.danipiva.com
6. Rybolov, www.tzkz.hr
7. Historia viva www.karlovac-touristinfo.hr
8. Karlovac most wanted,
www.promenada-klub.hr
9. Šlechtické trhy Dubovac,
www.karlovac-touristinfo.hr
10. Cyklopohádka, www.tz-grada-ogulina.hr
11. Bicykliáda Tři jezera, www.babaroge.hr
www.karlovac-touristinfo.hr
12. Dny zelí, www.ogulin.hr
www.aktivni-odmor.com
13. Dny medu, www.ogulin.hr
14. Čluny na Mrežnici, www.tzkz.hr
15. Rafting, www.kanuking-avantura.hr
16. Foto safari, www.tzkz.hr
17. Naučná botanická stezka,
www.tz-grada-ogulina.hr
18. Ogulinský festival pohádek,
www.tz-grada-ogulina.hr
19. Dětské dílny, www.tz-grada-ogulina.hr
20. Veslování na jezeře Sabljace,
www.tz-grada-ogulina.hr
21. Prohlídka, www.lickosenjska.com
22. Svadba v Raztokách,
www.slunj-rastoke.com
23. Lyžování, www.tzkz.hr
24. Plachtění, www.tz-senj.hr
25. Sambastico, www.tz-senj.hr
26. Sáňkování, www.tzkz.hr
27. Lovectví, www.tzkz.hr
28. Ochutnávka sýrů Slunj, www.tzkz.hr
29. Festival severojadranských sborů (klap),
www.senj.hr
30. Uskocké dny, www.tz-senj.hr
31. Pálenka „rakie“, www.tzkz.hr
32. Maškary, www.rakovica.hr
33. Festival Winnetouland, www.rakovica.hr
34. Rybářská veselice ve Sv.Jurji,
www.tz-senj.h
35. Výstup na Závižan, www.tz-senj.hr
36. Letiště Otočac, www.otocac.hr
37. Střelectví, www.tzkz.hr
38. Dny léčivých bylin Karlovacké župy,
www.rakovica.hr
39. Jezdecký maraton, www.rakovica.hr
40. Rybolov Starigrad, www.tzkz.hr
41. Velebitská botanická zahrada,
www.np-sjeverni-velebit.hr
42. Ekologicko-etnický trh, www.tz-otocac.hr
43. Sportovní rybolov na Gacce,
www.gacka.hr
44. Plitvický maraton, www.tzplitvice.hr
45. Naučná stezka Stari grad,
www.rakovica.hr
46. Kuterevka, www.tz-otocac.hr
47. Lov divokých prasat, www.lovac.info
48. Lunjská oliviáda, www.tz-novalja.hr
49. Surfař, www.tz-senj.hr
50. Premužićeva stezka, www.pp-velebit.hr
51. Útočiště medvíďat,
www.kuterevo-medvjedi.hr
52. Rosijeva koliba, www.np-sjeverni-velebit.hr
53. Veslováni na jezeře Krušćica,
www.lickosenjska.com
www.tz-grada-ogulina.hr
54. Podzim v Lice, www.tz-gospic.hr
55. Speleologie, www.lickosenjska.com
56. Výstava pažské ovce a sýrů,
www.tz-novalja.hr
57. Vzpomínkové centrum Nikola Tesla,
www.mcnikolatesla.hr
58. Lické výtvarné anále, gospic-online.com
59. Lický med, www.lickosenjska.com
60. Potápění, www.tz-novalja.hr
61. Zrće, www.zrce.hr
62. Hotel Velebno, Baške Oštarije,
www.tz-karlobag.hr
63. Muzeum Liky, gospic-online.com
64. Lické brambory, www.lovinac.hr
65. Pláže, www.tz-novalja.hr
66. Gospické hudební léto, gospic-online.com
67. Dny bikerů, www.tz-gospic.hr
68. Horolezectví, www.np-sjeverni-velebit.hr
69. Volné lezení, www.paklenica.hr
70. Lovectví, www.lickosenjska.com
71. Trh lických produktů, www.gracac.hr
www.pp-velebit.hr
75. Štekavac (Haliaeetus albicilla),
74. Sladkovodní ryby, www.lickosenjska.com
Donji Lapac
73. Tulovy stěny, www.pp-velebit.hr
www.pp-velebit.hr
72. Had „poskok“ (Vipera ammodytes),
71. Zir, www.lickosenjska.com
70. Mirila, www.rivijera-paklenica.hr
69. Simonovića Stapina, www.plsavez.hr
68. Pažská krajka, www.pag-tourism.hr
67. Sanpjero (Zeus faber), www.tz-novalja.hr
66. Jehličnaté lesy, www.hrsume.hr
www.speleologija.hr
65. Netopýři (Chrioptera),
64. Gospić, www.tz-gospic.hr
www.tz-gospic.hr
63. Rodný dům Ante Starčević,
62. Baške Oštarije, www.tz-gospic.hr
61. Klášter sv. Josefa, www.tz-karlobag.hr
60. Antická naleziště, www.amzd.hr
59. Lički Osik, www.tz-gospic.hr
www.pp-grabovaca.hr
58. Jeskynní park Grabovača,
57. Kiza, www.plsavez.hr
hirc.botanic.hr
56. Velebitská degenie (Degenija Velibitica),
55. Caska, www.tz-novalja.hr
54. Novaljský relikviář, www.tz-novalja.hr
53. Japodská náušnice, www.min-kulture.hr
52. Kosinjský most, www.lickosenjska.com
51. Člověčí rybka, www.speleologija.hr
50. Veliký Kozjak, www.pp-velebit.hr
49. Mořská rezervace, www.tz-novalja.hr
48. Lun, www.lun.hr
47. Lunjská oliva, www.lun.hr
46. Plješevické lesy, www.plsavez.hr
45. Plitvická jezera, np-plitvicka-jezera.hr
44. Lická ovce „pramenka“, www.hpa.hr
43. Gacka, www.gacka.hr
42. Kosinjský misál, tz-perusic.hr
41. Svatyně Matky boží, www.krasno.hr
www.speleologija.hr/lukinajama
40. Lukina jeskyně,
www.tz-senj.hr
39. Slávka (Mytilus galloprovincialis),
38. Otočac, www.tz-otocac.hr
37. Japodská čepice, www.udbina.com
www.tz-senj.hr/planinarski-dom-zavizan
36. Zavižan,
35. Drežnik, www.tzkz.hr
34. Lický dům, www.lickosenjska.com
33. Kosatec (Iris), mojcvijet.hr
32. Pstruh (Salmo trutta), www.gacka.hr
31. Senjská katedrála, www.tz-senj.hr
30. Baraćevy jeskyně, www.baraceve-spilje.hr
29. Medvěd (Ursus arctos), www.brinje.hr
28. Sokolac, www.brinje.hr
27. Nehaj, www.tz-senj.hr
www.tz-senj.hr
26. Srdela (Sardina pilchardus),
25. Cetingrad, www.cetingrad.org
24. Rastoke, www.tz-slunj.hr
23. Slunj, www.tz-slunj.hr
22. Plaški, www.plaski-lika.com
21. Lilie (Lilium), mojcvijet.hr
20. Vlk (Canis lupus), www.life-vuk.hr
19. Protěž (Leontopodium alpinum),
www.np-sjeverni-velebit.hr
18. Rys (Lynx lynx),
17. Čisté řeky, www.tzkz.hr
16. Tounjský sýr, volimsir.com
15. Tounj, www.tounj.hr
14. Ogulin, www.tz-grada-ogulina.hr
13. Bílé a samarské skály, www.tzkz.hr
12. Novigrad, www.udruga-kameleon.hr
11. Đulina propast, www.tz-grada-ogulina.hr
10. Barilović, www.opcina-barilovic.hr
9. Bosiljevo, www.bosiljevo.hr
8. Karlovac, www.karlovac-touristinfo.hr
7. Duga Resa, www.tz-dugaresa.hr
6. Dubovac, www.dubovac.info
5. Netretić, www.netretic.hr
4. Ribnik, www.ribnicka-dolina.com
3. Munjara, www.ozalj-tz.hr
www.vinari-vocari-ozalj.hr
2. Ozaljsko-vivodinská vinná cesta,
1. Středověké město Ozalj, www.ozalj.hr
Lun
Lun
24
Starigrad
Novalja
23
ok
ot
g
pa
ok
ot
pa
g
Sveti Juraj
Senj
Caska
Stara Novalja
Jablanac
li-ka
Novalja
Caska
Prizna
Karlobag
Karlobag
Krasno
35
Smiljan
Plaški
simonovića
Smiljan
Otočac
Tounj
Perušić
Plaški
Josipdol
Oštarije
Bosiljevo
Ribnik
stapina
Tounj
Josipdol
Oštarije
Otočac
Baške Oštarije
Kuterevo
Ribnik
Bosiljevo
Baške Oštarije
Brinje
Ogulin
kiza
Kuterevo
Brinje
sokolac
lilium
Ogulin
đulin ponor
Krasno
velebitica
degenia
stijene
samarske
bijele i
veliki kozjak
lukina jama
Sveti Juraj
Senj
nehaj
alpinum
Stara Novalja
Starigrad
chorvatsko
li-ka
leontopodium
Jablanac
chorvatsko
Gospić
Perušić
Slunj
Saborsko
Lički Osik
Vrhovine
zir
71
22
Krnjak
Lovinac
Korenica
Cetingrad
Vojnić
Lovinac
Korenica
Cetingrad
Rakovica
rastoke
Barilović
jezera
novigrad
Vojnić
Rakovica
rastoke
Draganić
Krnjak
Barilović
Draganić
plitvička
Karlovac
Duga Resa
Ozalj
grede
tulove
Lički Osik
Generalski Stol
Netretić
Gospić
Slunj
Saborsko
3
dubovac
Karlovac
Duga Resa
Vrhovine
croatica
iris
Generalski Stol
Netretić
Ozalj
Udbina
Udbina
Donji Lapac
1. Mezinárodní festival folkloru,
www.ka-mff.org
2. Autocross, www.ribnicka-dolina.com
3. Vinckovo, www.tz-dugaresa.hr
4. Městské muzeum Karlovac, www.gmk.hr
5. Dny piva, www.danipiva.com
6. Rybolov, www.tzkz.hr
7. Historia viva www.karlovac-touristinfo.hr
8. Karlovac most wanted,
www.promenada-klub.hr
9. Šlechtické trhy Dubovac,
www.karlovac-touristinfo.hr
10. Cyklopohádka, www.tz-grada-ogulina.hr
11. Bicykliáda Tři jezera, www.babaroge.hr
www.karlovac-touristinfo.hr
12. Dny zelí, www.ogulin.hr
www.aktivni-odmor.com
13. Dny medu, www.ogulin.hr
14. Čluny na Mrežnici, www.tzkz.hr
15. Rafting, www.kanuking-avantura.hr
16. Foto safari, www.tzkz.hr
17. Naučná botanická stezka,
www.tz-grada-ogulina.hr
18. Ogulinský festival pohádek,
www.tz-grada-ogulina.hr
19. Dětské dílny, www.tz-grada-ogulina.hr
20. Veslování na jezeře Sabljace,
www.tz-grada-ogulina.hr
21. Prohlídka, www.lickosenjska.com
22. Svadba v Raztokách,
www.slunj-rastoke.com
23. Lyžování, www.tzkz.hr
24. Plachtění, www.tz-senj.hr
25. Sambastico, www.tz-senj.hr
26. Sáňkování, www.tzkz.hr
27. Lovectví, www.tzkz.hr
28. Ochutnávka sýrů Slunj, www.tzkz.hr
29. Festival severojadranských sborů (klap),
www.senj.hr
30. Uskocké dny, www.tz-senj.hr
31. Pálenka „rakie“, www.tzkz.hr
32. Maškary, www.rakovica.hr
33. Festival Winnetouland, www.rakovica.hr
34. Rybářská veselice ve Sv.Jurji,
www.tz-senj.h
35. Výstup na Závižan, www.tz-senj.hr
36. Letiště Otočac, www.otocac.hr
37. Střelectví, www.tzkz.hr
38. Dny léčivých bylin Karlovacké župy,
www.rakovica.hr
39. Jezdecký maraton, www.rakovica.hr
40. Rybolov Starigrad, www.tzkz.hr
41. Velebitská botanická zahrada,
www.np-sjeverni-velebit.hr
42. Ekologicko-etnický trh, www.tz-otocac.hr
43. Sportovní rybolov na Gacce,
www.gacka.hr
44. Plitvický maraton, www.tzplitvice.hr
45. Naučná stezka Stari grad,
www.rakovica.hr
46. Kuterevka, www.tz-otocac.hr
47. Lov divokých prasat, www.lovac.info
48. Lunjská oliviáda, www.tz-novalja.hr
49. Surfař, www.tz-senj.hr
50. Premužićeva stezka, www.pp-velebit.hr
51. Útočiště medvíďat,
www.kuterevo-medvjedi.hr
52. Rosijeva koliba, www.np-sjeverni-velebit.hr
53. Veslováni na jezeře Krušćica,
www.lickosenjska.com
www.tz-grada-ogulina.hr
54. Podzim v Lice, www.tz-gospic.hr
55. Speleologie, www.lickosenjska.com
56. Výstava pažské ovce a sýrů,
www.tz-novalja.hr
57. Vzpomínkové centrum Nikola Tesla,
www.mcnikolatesla.hr
58. Lické výtvarné anále, gospic-online.com
59. Lický med, www.lickosenjska.com
60. Potápění, www.tz-novalja.hr
61. Zrće, www.zrce.hr
62. Hotel Velebno, Baške Oštarije,
www.tz-karlobag.hr
63. Muzeum Liky, gospic-online.com
64. Lické brambory, www.lovinac.hr
65. Pláže, www.tz-novalja.hr
66. Gospické hudební léto, gospic-online.com
67. Dny bikerů, www.tz-gospic.hr
68. Horolezectví, www.np-sjeverni-velebit.hr
69. Volné lezení, www.paklenica.hr
70. Lovectví, www.lickosenjska.com
71. Trh lických produktů, www.gracac.hr
www.pp-velebit.hr
75. Štekavac (Haliaeetus albicilla),
74. Sladkovodní ryby, www.lickosenjska.com
Donji Lapac
73. Tulovy stěny, www.pp-velebit.hr
www.pp-velebit.hr
72. Had „poskok“ (Vipera ammodytes),
71. Zir, www.lickosenjska.com
70. Mirila, www.rivijera-paklenica.hr
69. Simonovića Stapina, www.plsavez.hr
68. Pažská krajka, www.pag-tourism.hr
67. Sanpjero (Zeus faber), www.tz-novalja.hr
66. Jehličnaté lesy, www.hrsume.hr
www.speleologija.hr
65. Netopýři (Chrioptera),
64. Gospić, www.tz-gospic.hr
www.tz-gospic.hr
63. Rodný dům Ante Starčević,
62. Baške Oštarije, www.tz-gospic.hr
61. Klášter sv. Josefa, www.tz-karlobag.hr
60. Antická naleziště, www.amzd.hr
59. Lički Osik, www.tz-gospic.hr
www.pp-grabovaca.hr
58. Jeskynní park Grabovača,
57. Kiza, www.plsavez.hr
hirc.botanic.hr
56. Velebitská degenie (Degenija Velibitica),
55. Caska, www.tz-novalja.hr
54. Novaljský relikviář, www.tz-novalja.hr
53. Japodská náušnice, www.min-kulture.hr
52. Kosinjský most, www.lickosenjska.com
51. Člověčí rybka, www.speleologija.hr
50. Veliký Kozjak, www.pp-velebit.hr
49. Mořská rezervace, www.tz-novalja.hr
48. Lun, www.lun.hr
47. Lunjská oliva, www.lun.hr
46. Plješevické lesy, www.plsavez.hr
45. Plitvická jezera, np-plitvicka-jezera.hr
44. Lická ovce „pramenka“, www.hpa.hr
43. Gacka, www.gacka.hr
42. Kosinjský misál, tz-perusic.hr
41. Svatyně Matky boží, www.krasno.hr
www.speleologija.hr/lukinajama
40. Lukina jeskyně,
www.tz-senj.hr
39. Slávka (Mytilus galloprovincialis),
38. Otočac, www.tz-otocac.hr
37. Japodská čepice, www.udbina.com
www.tz-senj.hr/planinarski-dom-zavizan
36. Zavižan,
35. Drežnik, www.tzkz.hr
34. Lický dům, www.lickosenjska.com
33. Kosatec (Iris), mojcvijet.hr
32. Pstruh (Salmo trutta), www.gacka.hr
31. Senjská katedrála, www.tz-senj.hr
30. Baraćevy jeskyně, www.baraceve-spilje.hr
29. Medvěd (Ursus arctos), www.brinje.hr
28. Sokolac, www.brinje.hr
27. Nehaj, www.tz-senj.hr
www.tz-senj.hr
26. Srdela (Sardina pilchardus),
25. Cetingrad, www.cetingrad.org
24. Rastoke, www.tz-slunj.hr
23. Slunj, www.tz-slunj.hr
22. Plaški, www.plaski-lika.com
21. Lilie (Lilium), mojcvijet.hr
20. Vlk (Canis lupus), www.life-vuk.hr
19. Protěž (Leontopodium alpinum),
www.np-sjeverni-velebit.hr
18. Rys (Lynx lynx),
17. Čisté řeky, www.tzkz.hr
16. Tounjský sýr, volimsir.com
15. Tounj, www.tounj.hr
14. Ogulin, www.tz-grada-ogulina.hr
13. Bílé a samarské skály, www.tzkz.hr
12. Novigrad, www.udruga-kameleon.hr
11. Đulina propast, www.tz-grada-ogulina.hr
10. Barilović, www.opcina-barilovic.hr
9. Bosiljevo, www.bosiljevo.hr
8. Karlovac, www.karlovac-touristinfo.hr
7. Duga Resa, www.tz-dugaresa.hr
6. Dubovac, www.dubovac.info
5. Netretić, www.netretic.hr
4. Ribnik, www.ribnicka-dolina.com
3. Munjara, www.ozalj-tz.hr
www.vinari-vocari-ozalj.hr
2. Ozaljsko-vivodinská vinná cesta,
1. Středověké město Ozalj, www.ozalj.hr
chorvatsko
Lika – Karlovac
Lika – Karlovac
li-ka
Ozalj
Festival pohádek
Karlovac
Duga Resa
Bosiljevo
Generalski Stol
Vrbovsko
Krnjak
Ogulin
Josipdol
Slunj
Klenovica
Jezerane
Brinje
Senj
Saborsko
Letinac
Rakovica
Grabovac
Dabar
Sv. Juraj
Biljevine
Podum
Lukovo
Prozor
Krasno
Kuterevo
Starigrad
Sinac
Vrhovine
Prijeboj
Goljak
Rab
Lipovo Polje
Kosinjski Bakovac
Jablanac
Borje
D. Kosinj
Korenica
G. Kosinj
Vrpile
Bakovac
Krbava
St. Novalja
Novalja
Smiljan
Cesarica
Budak
Donji Lapac
Karlobag
Kolan
Ljubovo
Klanac
Prizna
Trnovac
Metajna
Udbina
Bilaj
Medak
Pag
Gorica
Lovinac
Sv. Rok
Povljana
Rtina
Starigrad
Festival pohádek
Lika – Karlovac
Od Evropy
chorvatsko
Lika – Karlovac
Lika – Karlovac
li-ka
Ozalj
Festival pohádek
Karlovac
Duga Resa
Bosiljevo
Generalski Stol
Vrbovsko
Krnjak
Ogulin
Josipdol
Slunj
Klenovica
Jezerane
Brinje
Senj
Saborsko
Letinac
Rakovica
Grabovac
Dabar
Sv. Juraj
Biljevine
Podum
Lukovo
Prozor
Krasno
Kuterevo
Starigrad
Sinac
Vrhovine
Prijeboj
Goljak
Rab
Lipovo Polje
Kosinjski Bakovac
Jablanac
Borje
D. Kosinj
Korenica
G. Kosinj
Vrpile
Bakovac
Krbava
St. Novalja
Novalja
Smiljan
Cesarica
Budak
Donji Lapac
Karlobag
Kolan
Ljubovo
Klanac
Prizna
Trnovac
Metajna
Udbina
Bilaj
Medak
Pag
Gorica
Lovinac
Sv. Rok
Povljana
Rtina
Starigrad
Festival pohádek
Lika – Karlovac
Od Evropy

Podobné dokumenty