Podzemí hradů a klášterů Historická podzemí a sklepy Krypty

Podzemí hradů a klášterů Historická podzemí a sklepy Krypty

www.plzensky-kraj.cz
www.turisturaj.cz
2
12
3
4
15
Historická podzemí a sklepy
Krypty
Podzemí hradů a klášterů
Plzeň
Plzeňské historické podzemí
Krypty pod kostely
Podzemní prostory hradů, zámků a klášterů
Krypty a podzemní hrobky bývají často podzemní součástí kostelů, ale třeba i jen malých pohřebních kaplí. Nejinak je tomu v mnoha případech v Plzeňském kraji, který sakrální architekturou oplývá. Z těchto nejzajímavějších prostor uveme:
Jedním z hlavních turistických lákadel v Plzni je autentická prohlídka středověkého
plzeňského podzemí. Pod jádrem starého města se již od středověku nachází důmyslný, složitý a až třípatrový labyrint historických sklepů, chodeb, odvodňovacích štol, kanalizace a přes
200 středověkých studní. Podzemí ještě dodnes není kompletně prozkoumáno.
14
13
1
Katakomby v Klatovech vznikly při výstavbě kostela Neposkvrněného početí P. Marie,
kterou prováděli jezuité v letech 1656 – 1675. Stavbu vedl jezuitský stavitel Jan Dominik
Orsi. První pohřby se datují rokem 1676, poslední pohřbený zde byl v roce 1783. Celkem
zde bylo pohřbeno přes 200 osob. Do dnešních dnů se zachovalo přes 30 těl. Mrtvá těla
nebyla mumifikována uměle, ale k přirozené mumifikaci docházelo vysoušením vzduchem.
Vzduch proudí vzduchovými kanály, které ústí na střeše kostela. Těla dnes váží 8 – 10 kg.
Galerie Sgrafito
Jeden z historických klenutých sklepů ve městě je možné spatřit při návštěvě galerie.
Kontakt: Rooseveltova 15, 301 00 Plzeň, : +420 377 832 939. Otevřeno: po-pá 13-18 hod., so 9.30--12 hod.
Restaurace, vinárny a kluby
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Plzeň
Chodová Planá
Planá
Stříbro
Kašperské Hory
Salka u Pasečnice
Domažlice
Klatovy
Švihov
Chudenice
Lacembok
Plasy
Zbiroh
Břasy – Bašta
Hromnické jezírko
9
6
restaurace Ve Skále v Chodové Plané
Plzeňské podzemí je možné navštívit i v rámci příjemného posezení v zachovalých sklepních prostorách celé řady restaurací či klubů, jejichž výčet by bylo velice složité udělat.
Studentský klub Pivoňka v Riegrově ulici využívá tři podzemní patra sklepů.
11
7
10
zámek
hrad
5
klášter
zřícenina hradu
hranice národního parku
hranice CHKO
Přijměte pozvání do Plzeňského kraje, poznejte naše historické podzemní památky
a zajímavosti. V částečně přístupném plzeňském podzemí, v galeriích, v některých
podzemních vinárnách a dalších hostinských podnicích můžete získat povědomí o
historických velice rozsáhlých důmyslných několikapatrových sklepech a chodbách pod
Plzní a dalšími městy. Zajímavá jsou i podzemí hradů, klášterů a klatovské katakomby
pod jezuitským kostelem. Řízné pivo můžete ochutnat v pivovarských sklepech.
V minulosti velice bohatou hornickou činnost je možno spatřit na mnoha místech kraje.
V současné době jsou, až na jednu výjimku, veškeré rudné doly nejen v Plzeňském
kraji, ale i v České republice uzavřeny. Toto je pozvánka do některých přístupných
expozic, ale i zmínka o dalších místech, kde jsou dosud patrny vstupy do bývalých dolů
či dalších podzemích děl. Materiál není návodem k tomu, jak tato stará a opuštěná díla
navštěvovat. Vstupy bývalých děl nejsou vždy vlastníkem správně zabezpečeny a ev.
pobyt v nich může být životu nebezpečný, a to nejen z důvodu sesuvu půdy či
nečekaného pádu do prohlubně, ale i pro větší koncentraci nebezpečných plynů. Díla
jsou zmiňována zejména z důvodu bohaté historie jak rudného dolování, tak
i hlubinného těžení vápence, kamence, živce, grafitu a kaolinu a v posledních
desetiletích zejména černého uhlí v bohaté karbonské plzeňské pánvi.
Vydal Plzeňský kraj. Layout: nakladatelství KLETR Plzeň. Foto: Jan Kavale, Jiří Berger, Miroslav
Landsmann, Jaroslav Jaroš, Martin Doležal a KPP Klatovy. Texty: Mgr. Luděk Krčmář. Děkujeme za
cenné připomínky p. Karlu Grotzovi, Jiřímu Pechovi ,Hornicko-historickým spolkům ve Stříbra a Plané
a členům Klubu přátel podzemí v Klatovech. Tisk: Tiskařské závody Typos, a. s. Vyšlo v říjnu 2005.
expozice pivní sklep v Pivovarském muzeu
hrad Klenová
Chodovar Chodová Planá
Staré pivovarské sklepy při historickém pivovaru, vysekané v žulovém podloží, jsou přístupné původní vylámanou chodbou. Jedna z etap tesání sklepů je datována k roku 1831.
Dnes se ve sklepích nachází stylová restaurace Ve skále s malou pivovarnickou expozicí.
Zdejší pivovarské sklepy, vybudované v roce 1870, jsou raritou díky svému umístnění
mimo pivovar pod kostel sv. Jiří.
Plzeňské historické podzemí
Kralovice, kostel sv. Petra a Pavla
Plasy, kostel sv. Václava
Plasy, hrobka rodu Metternichů
Plzeňské historické podzemí
Plzeňské historické podzemí
katakomby v Klatovech
Hrad Nečtiny – hrobka Mensdorf-Pouilly
Klášter Chotěšov, Dobřanská 6, 332 14 Chotěšov, : 377 900 421, www.pruvodce.com/chotesov
Otevřeno: V-IX: Ne, prohlídky: 13.00, 14.30, 16.00 hod. Jindy pouze po předchozí telefonické dohodě.
klášter Plasy
Plasy – vodoznak pod klášterem. Cisterciácký klášter v Plasích byl založen již v roce
1144. Zcela unikátní je řešení výstavby kláštera na 5100 dubových pilotech, které zpevňují
zdejší bažinatý podklad. Hladinu spodní vody dodnes udržuje důmyslný systém nádrží a štol.
Klášter Plasy, Plzeňská 2, 331 01 Plasy, : 373 322 174, www.cestujme.cz/npu
Otevřeno: IV, X: So, Ne* 9-15 hod., V, IX: Út-Ne 9-16 hod., VI-VIII: Út-Ne 9-17 hod.
Mezi Železnou Rudou a Prášily na Šumavě se nachází bývalá osada Stará Hůrka, která
měla velkou sklárnu na výrobu světově proslulých benátských zrcadel. Na Hůrce byl velký
kostel, vedle něhož stála hřbitovní kaple, v jejíž kryptě byli pohřbeni členové sklářských
rodin Hafenbrädelů a Abelů. Zmumifikovaná těla byla uložena ve skleněných rakvích a na
mramorových deskách byly nápisy se jmény. Dnes již hrobka s nově zrekonstruovanou
kaplí svou pietní funkci neplní, rakve byly vandaly poničeny.
Kout na Šumavě
sklepy v Plzeňském Prazdroji
Chotěšovský klášter – v areálu kláštera, v místech pod proboštstvím, jsou
zachovány patrové středověké sklepy s gotickými portály z přelomu 14. a 15. století.
Stará Hůrka
Kontakt: Chodovar, spol. s r. o., Pivovarská 107, 348 13 Chodová Planá +420 374 794 181-2, www.chodovar.cz
zámek Horšovský Týn
Hrad a zámek Horšovský Týn, nám. Republiky 1, 346 01 Horšovský Týn, : 379 423 111,
www.cestujme.cz/npu. Otevřeno: IV, X: So, Ne 9-16 hod., V, IX: Út-Ne 9-16 hod., VI-VIII: Út-Ne 9-17
hod., 26. 12.-1. 1. denně bez příplatku 10-15 hod.
Turisticky zajímavé hrobky
Nečtiny
V obci Hrad Nečtiny je zdáli viditelná pseudorománská hrobka sv. Teresie, kterou nechali vybudovat poslední feudální majitelé panství Mensdorf-Pouilly. Patřili ke kosmopolitní belgicko-rakousko-francouzské šlechtě. V kapli hrobky je umístěný kamenný krucifix,
tesaný sochařem Em. Maxem.
hrad Kašperk
ního přízemí, suterénu a kaple středověkého biskupského hradu z přelomu 13. století v hmotě
dnešního zámku.
Hrobka je naproti klášteru a je přístupná v otevírací době kláštera, časy viz vedlejší strana.
galerie Sgrafito v Plzni
klášter Chotěšov
Horšovský Týn – velkým zážitkem pro milovníky gotické architektury je návštěva původ-
Původně gotický hřbitovní kostel sv. Václava byl roku 1827 upraven na rodinnou hrobku rodu Metternichů, kde je pochován i rakouský kancléř Metternich († 1859).
Kontakt: Návštěvnické centrum, U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň,+420 377 062 888,
e-mail: [email protected], www.beerworld.cz.
sklepy jsou jedinými podzemními prostory v Domažlicích. Mají jednu stěnu gotickou,
ostatní cihelné z 18. stol. a jsou veřejnosti přístupné, ve dvou místnostech je zde umístěna zajímavá expozice.
Muzeum Chodska – Chodský hrad, Chodské nám. 96, 344 01 Domažlice: 379 776 009, www.kultinfo.cz
Otevřeno:16. 10.-31. 3. Po-Pá: 10-12 hod. a 13-15 hod. 15. 4.-15. 10. Út-Ne 9-12 a 13-17 hod.
Plasy
Pilsner Urquell – Svět piva v Plzni
V areálu světoznámého pivovaru Plzeňský Prazdroj je možno zhlédnout expozici a prohlídky po
historickém i současném provozu včetně ochutnávky piva v historických sklepích. Součástí původně
gotického právovárečného domu v centru města jsou nejen sklepy ke zrání piva se studnou, ale
i například původní sladovna, sušárna a sklady. V domě jsou dnes Pivovarské muzeum a vyhlášená
pivnice Na Parkánu. Všechny expozice je možno prohlédnout v „balíčku Beer World“.
náměstí v Klatovech s jezuitským kostelem
Městu dominuje původně gotický jednolodní farní kostel sv. Petra a Pavla, upravený
renesančně. Pod kostelem se nachází krypta s prosklenými rakvemi významného rodu
Gryspeků. Zachovalost zesnulých, která je raritou, jim vysloužila označení kralovické mumie. Krypta je nepřístupná veřejnosti.
Na území kraje se dodnes nachází řada objektů, které sloužily dříve jako pivovary. A snad
u každého jsou zachovány pivovarské sklepy, nutné pro technologii výroby tohoto zlatavého moku.
www.turisturaj.cz
Hradní sklepení v Domažlicích – Chodský hrad leží v jz. nároží města. Jeho
Informace: www.mksklatovy.cz. Katakomby jsou otevřeny: IV. so-ne 9-12, 13-16 hod., V.-IX. denně
kromě pondělí 9-12, 13-17 hod.
Kralovice
Pivovarské sklepy
8
Suterénní prostory jsou vždy předmětem romantického zájmu návštěvníků a bývají
často opředeny řadou pověstí. Na mnoha významných lokalitách v kraji, pod řadou objektů hradů, zřícenin hradů, tvrzí či zámků, jsou podzemní prostory více či méně zachovány.
V rámci prohlídky zřícenin středověkých hradů Rabí, Klenová a Švihov je možné spatřit
jejich podzemní prostory. Na Kašperku je podsklepené purkrabství. Zajímavé je i sklepení
kostela na hradě Rabí, kde se v létě konají pravidelné výstavy. V závěru turistické sezony
2005 byla zatím jednorázově zpřístupněna podzemní část kladrubského kláštera. Při prohlídce volně přístupných zřícenin hradu Krašov si povšimněme sklepení pod zbytky starého
paláce s pěkným gotickým portálem.
Klatovy
Kontakt: Perlova č. 4, 301 14 Plzeň, : 377 225 214, e-mail: [email protected], www.central.cz/Esprit
Otevřeno: IV.-V., X.-XI.: Stř-Ne 9-17 hod., VI.-IX.: Út-Ne 9-17 hod. Poslední prohlídka v 16.20.
www.plzensky-kraj.cz
Švihov – gotické sklepy s cihlovou klenbou se nacházejí pod hradním jádrem a jsou
přístupné v rámci prohlídky hradu. Místní expozice se věnuje uchovávání potravin,
v jedné z místností zůstala po natáčení filmu věznice.
Hrad Švihov, 340 12 Švihov, /fax: 376 393 378, www.cestujme.cz/npu
Otevřeno: IV, X: So, Ne 9-15 hod., V, IX: Út-Ne 9.30-16 hod., VI-VIII: Út-Ne 9.30-17 hod.
hrobka na Hůrce
Švihov – podzemí hradu
Švihov – podzemí hradu
Klenová – hradní studna
Plasy – vstup do větracích chodeb
Středověké rudné doly na Šumavě a v Pošumaví
Středověké rudné doly na Tachovsku
Ostatní doly a jeskyně
Další zajímavosti z podzemí
Kašperskohorský revír
Plánský revír, Hornické muzeum Planá
Ostatní doly
Studny a cisterny
Plzeňský kraj je územím s velkou koncentrací pozůstatků staré hornické činnosti. Největšímu věhlasu se určitě dostalo Kašperskohorskému revíru. S místní historií těžby zlata
se nejlépe seznámíte na naučné stezce Cestou zlatokopů. (Délka: 7,5 km, zelené
značení, střídavě po asfaltu, lesních cestách a pěšinách). Naučná stezka do Amálina údolí
vás provede jádrem nejvýznamnějšího zlatonosného revíru předhusitských Čech s četnými
památkami dolování od 14. do 20. století. Část stezky z Kašperských Hor ke Zlatému
potoku byla součástí původní, tzv. Zlaté stezky z Pasova do Kašperských Hor. Stezka je
doplněna informačními panely. Uvidíte stopy hlubinného i povrchového dolování – šachty,
štoly a pinky, mlýnské kameny ze zlatorudných mlýnů u jižní stěny kostela sv. Markéty
a zbytky středověké úpravny zlaté rudy ze 13. a 14. století na jihovýchodním okraji Kašperských Hor, jež jsou archeologickým unikátem a patří k nejstarším svého druhu na světě.
Štola Kristina v údolí Zlatého potoka je využívána jako hlavní seismická stanice České
republiky. Její výsledky ji řadí mezi nejvýznamnější stanice v Evropě i na světě. Zařízení je
schopno zaznamenat blízká i vzdálená zemětřesení i atomové výbuchy na celé planetě.
Nedaleko od Kristiny můžete vidět štolu Naděje, svědka pokusu o znovuobnovení těžby
zlata v posledních létech. Ta by však byla díky menší koncentraci zlata v rudě a jiným technologiím těžby neekologická a významně by poškodila krásnou šumavskou krajinu v okolí.
Těžbě zlata v Kašperských Horách a v okolí (k revíru patřily i Rejšten a Ždánov) je
věnována poutavá expozice v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách.
Těžba v okolí Plané se soustředila na polymetalická ložiska obsahující stříbro, olovo, mě,
antimon, nikl, kobalt, železo a další. Rudní suroviny se střídaly dle konkrétní poptávky.
V meziválečném období vzrostla poptávka po těžbě pegmatitu obsahující živec a strategickou
slídu pro vojenské účely. V bezprostředním okolí středu města se nachází několik štol z 16.
a 17. století. V roce 1998 byla veřejnosti zpřístupněna štola Ondřej Šlik ze 16. století, ve které
je dnes umístěna veřejnosti přístupná historická expozice přibližující zařízení dolu. Celková
délka chodeb tohoto důlního díla je 200 metrů, místy je patrná přesná ruční práce starých
horníků. Chodby tvoří labyrint, který umožnil instalaci mnoha tematicky utříděných exponátů, dokumentujících vývoj zdejšího rudného hornictví. Štola byla pojmenována podle hrabat
Šliků, za kterých byla díky vysokým výnosům z těžby stříbra zřízena ve městě mincovna.
Otevřeno: VI-VIII – denně kromě pondělí,IV, V, IX – o sobotách a nedělích. Vždy 10-12 hod, 13-16 hod. Prohlídky
v 10, 11, 13, 14 a 15 hod. v VII a VIII i v 16 hodin. Jinak na telefonickou objednávku. Kontakt: Hornickohistorický spolek, Sadová 816, 34815 Planá, www.muplana.cz/kultura, tel.: 737 658 320, ing. Teplík.
Kašperské Hory, úbočí Suchého vrchu – štola Josef
sněžné jámy
Hartmanicko
I v okolí Hartmanic obdobně jako v Kašperských Horách probíhala ve středověku rozsáhlá důlní
činnost. Zmínky o těžbě najdeme např. na naučné stezce Hamižná. Zajímavostí jsou tzv. sněžné
jámy na hoře Křemelná nedaleko Babylonu, dnes v I. zóně Národního parku Šumava. Jsou to
hluboké šachty po dolování zlata, na jejichž dně zpravidla téměř po celý rok zůstává ležet sníh.
Nalžovské Hory, okolí Velhartic, Hory Matky Boží
V těchto místech bývala dvě těžební ložiska, revír byl po krátkou dobu nejvýnosnějším
v českých zemích. Ve Velharticích můžete najít v blízkosti modré turistické značené cesty
zamřížovaný vstup do Dědičné štoly. V Horách Matky Boží je jedna z expozic místního
muzea věnována těžbě drahých kovů v okolí.
Nejstarší zmínky o dolování stříbrných rud v okolí města jsou z let 1183 a 1186.
Později se zde těžily hlavně rudy obsahující olovo a zinek, svého času se jednalo
o nejvýznamnější ložisko tehdejší Evropy. Těžba byla ukončena v 60. letech 20. stol. Na
posledním dole Jáma I byl po r. 1989 vystaven závod Siemensu (dnes Alcoa Fujikura).
Zejména v údolí řeky Mže najdeme mnoho vstupů do historických štol. Za zmínku stojí
štola sv. Michaela a upravené okolí a vstup do štoly Unterlangenzug u červené značky pod
Stříbrem. Bývalým centrálním revírem při jižním a východním okraji města při řece Mži
vede naučná stezka Historie hornictví na Stříbrsku zaměřená na hornickou činnost, geologii, mineralogii a historii. Stezka o délce 3 km má 7 zastavení, začíná a končí
u hotelu Branka, počítá se s jejím rozšířením směrem k obci Vranov. Jediná přístupná štola
na naučné stezce je Svatá Barbora nesoucí jméno po patronce horníků. Je ražena přímým směrem do vzdálenosti 35,5 m. V zimě vchod promrzá a vytváří se zde ledová výzdoba ve formě stalagmitů a stalaktitů. Zároveň je dílo zimovištěm několika druhů netopýrů.
V případě, že se dostanete na konec štoly, uvidíte díky její přímosti až ven.
Planá – Hornické muzeum
Stříbro – slavnostní otevření
Hornického skanzenu
Kašperské Hory – Zlatá stezka
Muzeum v Horách Matky Boží
Planá – portál muzea
Strašínská jeskyně
Výstavba lehkého opevnění na „Plzeňské čáře“ započala roku 1936. Linie procházela od
Čerňovic přes Blahoutskou přehradu, dále podél Stříbra, přes Kladruby až ke Zhoři. Pevnůstky
byly často stavěny na skalách s výstřelem na komunikace. Některé objekty se dochovaly.
Bunkr upravený jako muzeum můžete spatřit např. naproti vstupu do kláštera v Kladrubech.
Loreta
Kašperské Hory – Dědičná štola
Strašínská jeskyně s jezírkem a pozoruhodnými mísovitými a hrncovitými prohlubněmi ve stropu (přírodní památka) je jediná větší krasová jeskyně v systému Sušicko-Strakonických vápenců. Její prostory vytvořily podzemní vody v souvrství krystalických vápenců.
V minulosti byla využívána i jako menší důl na železnou rudu a okr. V okolí jeskyně jsou menší
jeskyňky. např. jeskyně Fík. Jeskyně jsou nepřístupné, o zpřístupnění Strašínské se jedná.
Jeskyně Peklo I. a II. – rovněž nepřístupné jeskyně Peklo I. a II. jsou menší krasové
jeskyně v údolí Pekelského potoka u zelené značky 2 km od Hartmanic směrem na Těšov.
Jsou přírodní památkou.
Hornický skanzen Stříbro
Hornický skanzen Stříbro
vápencové štoly u Bolfánku
Špičák – pod stejnojmennou horou se nachází nejdelší železniční tunel v Čechách (délka 1748 m). Náročné technické dílo bylo postaveno současným ražením čtyřmi soupravami
v letech 1874 – 1877 převážně italskými dělníky (mnozí z nich na stavbě zahynuli).
Dálniční tunel – nejdelší dálniční tunel v Čechách na dálničním obchvatu Plzně pod
kopcem Valík je jedním z nejmodernějších a nejzabezpečenějších tunelů v Evropě.
Válečná opevnění
Jeskyně na Šumavě
Kontakt: Hornicko-historický spolek Stříbro, Mgr. R. Strankmüller, tel.: 606 634 220.
železniční tunel na Špičáku
Tunely
Při hlubinné těžbě kyzové břidlice, ze které se získávala tzv. dýmavá kyselina sírová,
vzniklo zanesením odvodňovací štoly tzv. Červené jezírko, dnes chráněné včetně jeho okolí
jako přírodní památka. Najdete jej u zelené značky 500 m severně od Hromnic.
V září 2005 byla otevřena venkovní expozice věnovaná důlním mechanismům,
v průběhu roku 2006 se připravuje i otevření historické Královské dědičné Prokopské štoly, která je pokládána za nejvýznamnější dílo v revíru. Byla ražena jako páteř
všech hlavních rudných žil v centrálním revíru pro odvodňování hornických děl.
V pozůstatku hlubokého lomu ze 17. století je vylámaná i krátká štola podobná jeskyňce
pod vrcholem Orlovické hory na žluté značce u Orlovic na Kdyňsku.
Mezi podzemní prostory nezbytné pro chod panských sídel musíme zahrnout i životně
důležité hradní studny a cisterny, které byly součástí snad každého významnějšího sídla
(např. Radyně, Rabí, atd.). Mezi nejznámější patří:
Zbiroh – na zdejším středověkém hradě se nachází 163 metry hluboká hradní studna,
která patří k nejhlubším v Čechách i v Evropě. Je obdélníkového tvaru, tesaná do skály.
Lacembok – cisterna v pozůstatcích středověkého hradního jádra je unikátní tesanou
boční chodbičkou, která sloužila pravděpodobně pro vypouštění zkažené vody. Leží na žluté značce poblíž Staňkova nedaleko naučné stezky Po stopách Jiráskovy Lucerny.
Kašperk – v nejvýše položeném královském hradu v Čechách se nachází cisterna,
která je vytesána přímo ve skále.
Přírodní památka Hromnické jezírko
Hornický skanzen Stříbro
Zlatá jáma u Pocinovic
Velhartice
Stříbrský revír
Můžete navštívit i další přístupné ústí štol u Michalových Hor. Na naučných stezkách
Údolím Úterského a Nezdického potoka, Kosí potok a Kladruby je jedno či více zastavení
v blízkosti štoly věnováno historické těžbě. Pro návštěvníky regionu se v blízké době připravuje otevření Geoparku a stříbrné stezky propojující bývalé rudné doly v Čechách
s obdobnými oblastmi v Německu.
Salka u Pasečnice – romanticky tu působí ústí do starých kamencových dolů zatopených vodou tak, že připomínají podzemní jezero. K Salce se dostanete bu po zelené značce
z Domažlic (10 km) nebo po červené z České Kubice (4 km) nebo po žluté z Babylonu (4 km).
V Plzeňském kraji jsou v soukromém majetku další nepřístupné rozsáhlé vápencové
doly z 19. století s více než 1 km průchodných chodeb. V kraji najdeme i stopy po hlubinné
těžbě kaolínu. Zejména na Rokycansku najdeme haldy po hlubinné těžbě železné rudy.
Obsah železa v rudě ale postupně klesal a ruda se začala obohacovat v tzv. hrudkovnách.
Hrudkovny brzy zanikly, ale na Rokycansku díky této neefektivní těžbě vzniklo rekreační
Ejpovické jezero (přírodní památka Ejpovické útesy). Další rekreační jezero (dnes soukromé) vzniklo z povrchového dolu na černé uhlí u Ovčína u Přívětic na Radnicku. Rozsáhlá
karbonská pánev zejména při ústí řek na Plzeňsku poskytovala po dvě století zásoby kvalitního černého uhlí, které se postupně těžilo na více než 800 dolech. Výchozy uhelných
slojí najdete u Břas (přírodní památky Bašta a Kateřina).
Ještě jednou varujeme před laickými návštěvami štol, jeskyň a dalších nezajištěných
hlubinných děl. Pokud máte o tato dobrodružství zájem, rádi Vás přijmou mezi sebe v Klubu
přátel podzemí v Klatovech. Kontakt M. Kozák, tel. 724 774 211.
Salka u Pasečnice
Hromnicke jezirko
dálniční tunel pod kopcem Valík (ve výstavbě)
Kašperk – hradní cisterna
Malé jeskyně a pukliny
Petrovská díra – základ volně přístupné jeskyně na severním okraji Plzně, v přírodní rezervaci Petrovka na Sigmundově stezce na žluté značce, se vytvořil vodní erozí. Později byla dutina
rozšířena a sloužila k obývání, prý i loupežníky. Sloužila i jako protiletadlový kryt.
Chudenice – v parku, nad zámkem Lázeň, se nachází 45 metrů vysoká věž Bolfánek,
upravená na rozhlednu. Při ní je přístupná podzemní prostora se skalní puklinou, opředenou, jako celé místo, mnoha pověstmi.
Sedlo – před vstupem do valem a skalkami vymezeného prostoru starobylého šumavského hradiště na vrchu Sedlo u Sušice se nachází přírodní sluj s archeologickými nálezy, utvořená z obrovských balvanů.
Lacembok – cisterna
bunkr (řapík)
na Sedle u Sušice