Objevné plavby - Fakultní základní škola Olomouc

Transkript

Objevné plavby - Fakultní základní škola Olomouc
FAKULTNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC, HÁLKOVA 4
ZÁVĚREČNÁ PRÁCE
Objevné plavby
Olomouc, červen 2013
Martina PECHOVÁ
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
2
Obsah
1
2
3
4
Příčiny ............................................................................................................................................. 6
1.1
Nové poznatky usnadňující cesty ..................................................................................... 6
1.2
Hledání nových odbytišť, obchodních cest....................................................................... 7
1.3
Nedostatek drahých kovů ................................................................................................. 7
1.4
Šíření křesťanství .............................................................................................................. 8
1.5
Touha po dobrodružství, bohatství a slávě ....................................................................... 8
Průběh.............................................................................................................................................. 9
2.1
15. století .......................................................................................................................... 9
2.2
16. století ........................................................................................................................ 10
Důsledky........................................................................................................................................ 12
3.1
Vyvraždění původních obyvatel ..................................................................................... 12
3.2
Rozvoj ekonomiky .......................................................................................................... 13
3.3
Objevení nových kontinentů a jejich zmapování ............................................................ 14
3.4
Přesun obchodních středisek........................................................................................... 14
3.5
Rozšíření některých nemocí ........................................................................................... 15
Objevitelé ...................................................................................................................................... 15
4.1
Leif Ericsson ................................................................................................................... 15
4.2
Marco Polo ..................................................................................................................... 16
4.3
Bartolomeo Diaz ............................................................................................................. 17
4.4
Kryštof Kolumbus .......................................................................................................... 17
4.5
Amerigo Vespucci .......................................................................................................... 19
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
3
4.6
Vasco de Gama ............................................................................................................... 19
4.7
Fernando Magalhaes ....................................................................................................... 20
4.8
Francis Drake .................................................................................................................. 21
4.9
James Cook ..................................................................................................................... 22
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
4
Abstrakt
Tato práce se týká objevných plaveb. Popisuji zde, proč vlastně k objevným plavbám došlo, co se
dělo v 15. a 16. století a jaké byly na tyto objevy důsledky. Dále bych zde chtěla popsat zajímavé
životy některých známých, ale i často úplně neznámých mořeplavců, protože ti byli pro tento věk
velice důležití.
Abstract
This work is about discovery voyages. I write here, why discovery voyages began, what happened
in the 15th and 16 th century and what was sequels of that discoveries. Furthermore I’d like to
describe here interesting lives of famous and also mostly unknown voyagers, because they were
very important for this age.
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
5
ÚVOD
Moje závěrečná práce pojednává o objevných plavbách. Jsou zde uvedeny jejich příčiny, průběh a
důsledky. Také jsou zde stručně shrnuty životopisy některých významných objevitelů.
Toto téma jsem si vybrala, protože když jsem se o něm učila ve škole, přišlo mi velice zajímavé a
zábavné. V důsledku toho jsem se o něj začala více zajímat.
Chci se sama dozvědět více o zámořských objevech a také chci přenést čtenáře do této fascinující,
ale i nebezpečné doby, kdy se utvářela minulost a ukázat mu, že dějepis není nudný a jednotvárný
předmět.
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
6
1 Příčiny
1.1 Nové poznatky usnadňující cesty
V první polovině 15. století probíhaly hlavně ve Španělsku a Portugalsku přípravy na objevné
plavby. Například v Portugalsku Jindřich zvaný Mořeplavec, který se proslavil tím, že detailně
prozkoumal západní Afriku, založil slavné námořní učiliště.
Dále až do 15. století panoval názor, že svět je plochá placka. V roce 1492 navrhl Martin Behaim
první glóbus a tím obnovil starý antický názor, že svět je ve skutečnosti kulatý (to bylo potom
potvrzeno při Magalhaesově cestě kolem světa) a že obíhá kolem Slunce.
Další velký pokrok učinil Toscanelli v oblasti kartografie. Shrnul a rozšířil původní Erathotenovu
mapu z období starověku. Ta se pak stala podkladem pro cestu Kryštofa Kolumba. Také byl
zdokonalen kompas a různé astronomické tabulky.
Nezbytností pro objevné plavby byly lodě. Je samozřejmé, že během zámořských objevů prošly
velkým vývojem. Ze začátku však většinou byly nejrozšířenější karavely, lodi vhodné pro cesty.
Byly velmi stabilní, takže se při bouřích nepřeklopily, měly velký nákladový prostor, což se pro
dlouhé cesty náramně hodilo a byly většinou trojstěžňové.
Obr. 1 Portugalská karavela
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
7
1.2 Hledání nových odbytišť, obchodních cest
Protože na začátku 15. století započal velký rozvoj výroby a postupně se rozvíjel i obchod
s kořením, hedvábím nebo porcelánem, bylo zapotřebí vyhledat nové zdroje a odbytiště pro tyto
suroviny. K tomuto účelu skvěle sloužily kolonie. Z Evropy se tam vyvezly přebytečné nebo
neprodané suroviny jako různé druhy potravin nebo některé látky, které se vyměnily za věci žádané
v Evropě.
Dále bylo také zapotřebí hledat nové obchodní cesty, protože invaze Turků zabránila obchodnímu
spojení mezi Evropou a Orientem. Mezi těmito velmocemi putovaly karavany, které byly
přepadány a okrádány a jejich příslušníci pak byli dáváni do otroctví. Jedna z variant, jak nalézat
nové cesty, byla po moři. Lidé si mysleli, že by mohly být tyto cesty bezpečnější a rychlejší.
1.3 Nedostatek drahých kovů
Ve středověku se drahé kovy využívaly především pro výrobu mincí, ale doly se začaly rychle
vyčerpávat (za mince jste v té době mohli dostat zboží vyvážené z Orientu, po kterém byla velká
poptávka). V Evropě už nebylo odkud zlato a stříbro těžit, a proto se začalo spekulovat a doufat, že
někde v Indii nebo na různých, dosud neobjevených ostrovech se nachází prozatím nedotčené a
snadno přístupné zdroje drahých kovů.
Obr. 2 Drahé kovy
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
8
1.4 Šíření křesťanství
Jedna z příčin objevných plaveb se také týkala náboženství. Téměř po celé Evropě bylo rozšířeno
křesťanství, sice rozdělené na katolickou a protestanskou církev, ale stále to bylo křesťanství.
Naproti tomu na Blízkém východě panoval islám, což bylo pro křesťany nemyslitelné, protože
věřili, že křesťanství je jediné správné náboženství. Proto byli vysláni misionáři, aby měnili víru
domorodců.
1.5 Touha po dobrodružství, bohatství a slávě
Celou Evropou kolovaly zvěsti o tom, jak jsou neznámé země bohaté a mnoho lidí po tomto
bohatství bažilo. Koneckonců, kdo by nechtěl zažít úžasné dobrodružství a ještě k tomu se domů
vrátit bohatý a slavný? To přesně se stalo Marcu Polovi, který své poznatky zanesl do knihy
Milion, která se v objevitelské době stala velmi populárním čtivem. Mimo tento pravdivý cestopis
se začaly objevovat i příběhy smyšlené. Ironií je, že lidé v té době pokládali cestopisy, ve kterých
se vyskytovali obři, mořští hadi a různě zmutovaní lidé, za zcela normální a hlavně pravdivé,
zatímco Marcovu Milionu se vysmívali a tvrdili, že je to celé jen snůška blábolů.
Obr. 3 Stránka z knihy Marca Pola Milion
Cestopisy tedy byly jednou z věcí, která motivovala mořeplavce vydávat se na výpravy (tento
případ můžeme vidět v příběhu Kryštofa Kolumba). Když už se tedy někdo rozhodl, že tuto cestu
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
9
podnikne, nastal velký problém s financemi. Většina lidí v té době byla chudá a koupit si loď a
najmout posádku, která by na ní pracovala – no, to není zrovna levná záležitost. Naštěstí tu byli
movití panovníci, kteří si spočítali, že když nechají někoho plout pod jejich zástavou, získají
spoustu bohatství, které objevitelé přivezou, takže se jim peníze vložené do výpravy i s úrokem
vrátí, dále tím rozšíří svůj vliv po celé zemi a hlavně se jim podaří obnovit uvadající obchod
s Orientem. Proto není divu, že se panovníci i samotní mořeplavci pouštěli do takových akcí a
získávali si tím bohatství a věhlas, který přetrvává až dodnes.
2 Průběh
2.1 15. století
Objevné plavby oficiálně započaly válečným incidentem, kdy v roce 1415 Portugalci dobyli
námořní přístav Ceuta, který leží ve Španělsku. Následný záměr Portugalců byl proniknout do nitra
Afriky, aby získali zlato, ale nepodařilo se jim to, a tak alespoň zavedli obchod s pobřežní Afrikou.
Hlavními produkty, které se z Afriky převážely, byly slonovina, dřevo z pralesů a bohužel i otroci,
kteří přicházeli z města Lagos založeného Portugalci, kde vznikla otrokářská společnost.
V roce 1450 Portugalci překročili rovník ve snaze dostat se kolem Afriky do Indie. V letech 1487 a
1488 dosáhl Bartolomeo Diaz mysu Dobré naděje.
Mezitím nechtěli Španělé zahálet, a tak Ferdinand Aragonský schválil Kolumbovu objevnou
plavbu na západ. V srpnu roku 1492 vypluly z přístavu tři španělské lodě vedené Kryštofem
Kolumbem: Santa Maria, Pinta a Niňa. Po sedmdesáti dnech plavby spatřili námořníci ostrov
z dnešního Bahamského souostroví a nazvali jej San Salvador, což v překladu znamená spasitel. Ve
skutečnosti si Kolumbus myslel, že doopravdy doplul do Indie, ale tak tomu nebylo.
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
10
Obr. 4 Kolumbova Santa Maria
Roku 1494 vypukl spor mezi Španělskem a Portugalskem o objevená území, ale naštěstí se obě
země rozumně domluvily a uzavřely v Tordesillas smlouvu. Byla ustanovena demarkační linie,
která se táhla 2000 kilometrů na západ od Kapverdských ostrovů. Na východ od této linie podnikali
plavby Portugalci, západ zase ovládali Španělé.
Mezi lety 1497 a 1498 doplul Portugalec Vasco de Gama do Indie, kde se mu podařilo navázat
obchodní spojení. De Gama obchodoval hlavně s kořením, o které byl v 15. a 16. století obrovský
zájem. Portugalci v Indii vystavěli mohutné pevnosti na pobřeží, které chránily důležité obchodní
stanice a přístavy. Také měli snahu vytvořit na území Asie novou říši, to se jim ale nepodařilo,
protože tam již existovaly feudální státy.
2.2 16. století
Mezitím v Itálii Amerigo Vespucci, který se podílel na připravování první Kolumbovy výpravy,
spekuloval o tom, že Kryštof Kolumbus ve skutečnosti objevil nový kontinent. V roce 1507 byl
poprvé použit název Amerika, který se odvodil od Vespucciova křestního jména.
Dalším důležitým okamžikem v dějinách byl ten, kdy roku 1513 Vasco de Balboa přešel úzký pruh
země, kde se setkávají americké kontinenty, a objevil Tichý oceán.
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
11
Obr. 5 Vasco de Balboa objevuje Tichý oceán
V roce 1519 španělský dobrodruh Hernan Cortéz navštívil dnešní Mexiko a objevil říši Aztéků. Ti
už dlouho očekávali příchod bílých bohů a byli ke Cortézovi přátelští, což je stálo život. Hernan
Cortéz Aztéky nemilosrdně vyhladil a ukradl jim jejich zlato a stříbro.
V letech 1519 – 1522 Fernando Magalhaes, který se plavil ve španělských službách, vyplul na
cestu kolem světa společně s pěti loděmi. Do Tichého oceánu však vpluly už jen tři, protože se
jedna vrátila a jedna se rozbila. Při rozporu s domorodci na Filipínách, byl však Magalhaes
zavražděn. Zpět do Španělska doplula pouze jedna loď, ale i tím byl podán důkaz o tom, že Země
je kulatá. Problém byl v tom, že při této plavbě byla porušena smlouva uzavřená v Tordesillas,
protože Filipíny patřily Portugalsku, a tak Magalhaes neměl právo zde zakotvit. Z tohoto důvodu
byla roku 1529 uzavřena nová dohoda v Zaragoze, která Španělsku dala Filipíny a Portugalsku
ostrovy koření, tedy dnešní Moluky.
Koncem 16. století začalo Portugalsko i Španělsko ztrácet vliv, proto i dohody ztrácely na
významu. Další říše, které pořádaly objevné cesty, byly Anglie a Nizozemí. Výpravy se tak staly
základem pro vznik nových kolonií v Americe, přinesli státům velké bohatství a možný
ekonomický rozmach.
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
12
3 Důsledky
3.1 Vyvraždění původních obyvatel
Doba objevných plaveb byla pro původní obyvatele hrozná. Někteří byli úplně vyvražděni, jiní byli
dáni do otroctví. A protože byla Evropa hlavně africkými otroky doslova zaplavena, vznikla tam
myšlenka, že Evropa představuje vyšší stupeň civilizace a v důsledku toho byli někteří evropští
dobrodruzi tak omámeni nadřazeností, že si troufli srovnat se zemí dokonce celé říše.
Jedna z vyhlazených civilizací byli Inkové. Byli to dobyvatelé, kteří žili ve vysokých horách. Své
území si získali tak, že si podmanili domorodce a začali budovat mimořádně vyspělou říši. Stavěli
terasovitá pole, hnojili ptačím trusem, měli vyvinutý zavodňovací systém. Plodiny, které pěstovali,
byly brambory, pšenice, chinin a kokain, kterého používali jako léčiva. Inkové byli vynikající
stavitelé. Stavěli bez malty, z velkých otesaných kvádrů, mezi nimiž nebyly téměř žádné mezery.
Tyto stavby se uchovali až do dneška. Inkové stavěli města, která byla propojena dlážděnými
silnicemi. Nad řekami se tyčily majestátní visuté mosty. Největší město Cuzco leželo v nadmořské
výšce 3300 m n. m. a bylo obýváno 100 000 obyvateli. Inkové byli výtečnými astronomy a
spočítali, že rok má 365 a čtvrt dne, od čehož se potom odvíjel jejich kalendář. Kolem roku 1530
probíhala u Inků občanská válka, což říši hodně oslabilo a nemohla se pak bránit proti Španělům,
kteří přišli v letech 1531 a 1535. Francesco Pizarro a Diego Almagro obsadili celé Peru i Chile a
vyhladili celou říši Inků. Konec těchto dvou dobrodruhů byl takový, že se mezi sebou zavraždili.
Obr. 6 Rozvaliny města Machu Picchu
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
13
Dalším vyhlazeným národem byli Aztékové. Jejich říše se rozkládala na území dnešního Mexika.
Aztékové budovali ohromné množství měst, přičemž některé pozůstatky jsou stále ještě zachovány
(pyramidy, chrámy, …), ale jsou dobře skryty v pralesích. Aztécká říše vznikla někdy kolem roku
1428, kdy došlo ke spojení několika městských států v jeden. Stejně jako u Inků i tady probíhaly na
začátku 16. století nepokoje, čehož využil Španěl Hernan Cortéz při dobývání říše.
3.2 Rozvoj ekonomiky
Objevné plavby byly hlavní příčinou rozmachu ekonomiky. Velmi se rozvinul obchod mezi
koloniemi a Evropou. Do Evropy se z kolonií dovážely drahé kovy, kterých zde byl nedostatek, a
jejich velký příliv způsobil inflaci. Dále byly přiváženy i drahokamy, perly, pro Evropany dosud
neznámý tabák, pepř, brambory, kukuřice a kaučuk. V Americe bylo dokonce objeveno a k nám
přivezeno nové zvíře, a to krocan. Rozvíjel se také obchod s Orientem, který byl přerušen invazí
Turků. Nejčastějšími surovinami pocházejícími z Indie byly různé rozmanité druhy koření a
bavlna, z Číny to zase bylo hedvábí a porcelán a z Afriky slonovina, zlato a otroci. Na oplátku se
z Evropy vyvážely potraviny, především pro nás typické pivo, a taky různé druhy látek. Pěstoval se
tzv. „obchod do trojúhelníku“ což bylo obchodní spojení mezi třemi kontinenty, a to Evropou,
Afrikou a Amerikou.
Obr. 7 Krocan původně pocházející z Ameriky
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
14
3.3 Objevení nových kontinentů a jejich zmapování
K zásluhám objevných plaveb musíme připsat i to, že se začal zvětšovat svět. Lidé si před 15.
stoletím mysleli, že existuje jen Evropa, Asie a Afrika a vůbec nepochybovali o tom, že když
poplují na západ z Evropy tak doplují do Asie. Byli proto velmi překvapení, když Kryštof
Kolumbus doslova narazil do Ameriky. To byl velký zlom v dějinách a další mořeplavci začali
věřit, že přece jenom existuje něco víc, než jen dobře známý a probádaný svět. Proto se vypravili
na cesty, objevili a propátrali Ameriku, pojmenovali mys Dobré naděje, poznali zimy na Aljašce,
poprvé si omyli nohy v Tichém oceánu, navštívili Tahiti nebo okouzlující Nový Zéland a mnoho
dalšího. Není divu, že kartografové měli co dělat, aby zaznamenali do map všechny tyto objevy a
zachovali je pro další generace, kterým tak ukrátili čas s jejich opětovným objevováním.
Obr. 8 Mapa z 15. století
3.4 Přesun obchodních středisek
Před 15. stoletím se všechna obchodní střediska nacházela ve Středomoří, ale během objevných
plaveb, které se odehrávaly na mořích, musely být přesunuty na pobřeží Atlantiku. To byla příčina
pro to, že se důležitost ze Středomoří přesunula spíše k lépe dostupným přístavům.
Nejdůležitějšími přístavy se proto staly Lisabon, nizozemské Antverpy, španělský Cadiz a rovněž
španělská Sevilla. Co se týče měst, tak se hlavně Londýnu a Amsterdamu dostalo na konci 16.
století velkého uznání. Vzrostl jejich význam a proslulost, hlavně proto, že se v nich lidé nebáli
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
15
pokroku a že s otevřenou náručí přijímali nové věci a běžně používali a požívali cizokrajné
potraviny jako třeba brambory, rajčata, kukuřici nebo kakao.
3.5 Rozšíření některých nemocí
Negativní stránkou objevných plaveb bylo přenášení nemocí. Námořníci se nakazili, a když se
vrátili domů tak nemoc nevědomky rozšířili. Takto se do Evropy dostala syfilis, která se léčila rtutí,
což nebylo účinné a námořníci se otrávili. Naproti tomu z Evropy do Ameriky se přenesly
neštovice, spalničky a chřipka, které se tam staly smrtelnými chorobami.
4 Objevitelé
4.1 Leif Ericsson
Leif Ericsson byl Viking, který žil asi někdy mezi lety 980 a 1020 na Islandu nebo v Grónsku.
Vzhledem k tomu, že příběhy o něm jsou staré skoro tisíc let nelze nijak potvrdit jejich přesnost a
existují hned dvě verze. První je, že Leif Ericsson byl synem Erika Rudého, který kolonizoval
Island a Grónsko. Ericsson si pravděpodobně kolem roku 1000 koupil loď a vydal se objevovat
země na západě.
Obr. 9 Pomník Leifa Erikssona
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
16
Propátral část dnešní Severní Ameriky a přezimoval v zemi, kterou nazval Vinland (Země pastvin
nebo také Země vína). Archeologové se domnívají, že by mohlo jít o dnešní Newfoundland. Druhá
verze mluví o tom, že Ericsson na královský příkaz šířil křesťanství v Grónsku, kde byl díky jeho
matce postaven nejstarší kostel na tomto ostrově. Během své plavby objevil Leif země, které
pojmenoval Heluland (Země plochých kamenů), což je dnešní Baffinův ostrov a Markland (Země
hlubokých lesů), tedy dnešní Labradorský poloostrov. Ve zkazkách se nevypráví o konci tohoto
mořeplavce, ale odhaduje se, že skonal někdy kolem roku 1020.
4.2 Marco Polo
Marco Polo se narodil pravděpodobně v Benátkách 15. září 1254. Jeho otec a strýc byli známí
benátští obchodníci, kteří se roku 1260 vypravili na cestu do Číny. Cesta jim trvala čtyři roky, ale
když tam konečně dorazili, stálo to za to. Byli předvedeni před chána, kterého velmi zaujalo
křesťanství, a proto je požádal, zdali by mu mohli přivést z Říma svěcenou vodu. Cestovatelé
souhlasili, a tak se vypravili domů, obtěžkáni mnoha dary. Když však do Itálie dorazili, čekalo je
nemilé překvapení. Papež zemřel a kardinálové se nemohli dohodnout na tom, kdo by měl být jeho
nástupcem. Handrkování trvalo dva další roky, proto se Markův strýc, otec a tentokrát i samotný
Marco vypravili zpět do Číny. Po cestě je dohnala zpráva, že za papeže byl zvolen Řehoř X., který
chánovi posílá svěcenou vodu. Polovi tedy mířili přes Arménii a Persii do Hormuzu v Perském
zálivu, odkud chtěli pokračovat lodí. Plány se jim však zvrtly, protože v Perském zálivu kotvily
samé rybářské lodě naprosto nevhodné pro oceánské plavby. Proto pokračovali po souši. Úspěšně
přešli poušť Gobi, a když stanuli před chánem v Číně, byli s nadšením přivítáni.
Obr. 10 Cesty Marca Pola v rozpětí let 1271 a 1295
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
17
Marco mohl obdivovat nové objevy Číňanů, jako třeba to, že topili uhlím, používali papírové
peníze nebo měli skvěle rozvinutý a promyšlený poštovní systém. Marco tam vstoupil do služeb
chána, který mu přikázal podniknout několik cest. Tak Marco Polo navštívil jako první Evropan
Barmu a Cejlon. Na Cejlonu se prý nacházely dvě relikvie, po kterých chán velmi bažil a to
Buddhův zub a miska. Marco je koupil a přivezl chánovi společně s mnoha zajímavými příběhy
z cest. Polovým se však začalo stýskat po rodné Itálii, a tak využili příležitosti, že chán potřeboval
dostat do Persie jednu z princezen. Polovi jí dělali doprovod, a když ji vysadili v Persii, mohli jet
domů. Po cestě byli přepadeni a oloupeni, ale ve zdraví se do Itálie dostali roku 1295, téměř po
dvaceti třech letech cest. Posledním Marcovým dobrodružstvím bylo to, že vedl do války flotilu,
ale byl poražen a vsazen do vězení, kde napsal knihu Milion. V květnu 1299 byl Polo propuštěn a
roku 1324 zemřel. Jeho cestopis Milion se stal jednou z nejoblíbenějších knih středověku a
inspiroval mnoho dalších objevitelů.
4.3 Bartolomeo Diaz
Bartolomeo Diaz se narodil v roce 1450 do slavné mořeplavecké rodiny, která žila v Portugalsku.
V srpnu 1487 se Diaz se poprvé vydal na svou první plavbu, která mířila k jihu podél afrického
atlantického pobřeží. Přeplul obratník Kozoroha a dalších třináct dní se plavil přímo na jih. Pak se
však námořníci dostali do hrozné bouře a nikdo z nich nepostřehl, že obepluli nejjižnější část
Afriky a že jejich lodi teď už omývají vlny Indického oceánu. Po bouři tedy lodě nabraly severní
kurs a zakotvily v zálivu Algoa. Tam se všichni museli dát dohromady, protože bouře způsobila
velké škody. Diaz chtěl pokračovat dále na sever, ale jeho posádka protestovala, a tak se vrátil
stejnou cestou domů. Po cestě pojmenoval onen nejjižnější výběžek jako Bouřlivý mys, ale jméno
se neujalo, protože bylo hodně pesimistické a mohlo by odrazovat další námořníky. Z tohoto
důvodu tedy portugalský král změnil pojmenování na mys Dobré naděje. Po půlroce na moři
konečně Diaz zakotvil v Lisabonu a byl velmi oslavován. V dalších letech se pak na moře vypravil
ještě dvakrát. Poprvé ke Kapverdám a podruhé k Indii, ale po cestě ho právě u mysu Dobré naděje
stihla bouře, která se mu stala osudnou. Aby se na Bartolomea Diaze a jeho dobrodružství
nezapomnělo, napsal renesanční básník Luís de Camões epos s názvem Lusovci.
4.4 Kryštof Kolumbus
Ital Kryštof Kolumbus se narodil roku 1451 v Janovské republice, která v té době byla střediskem
zámořského obchodu. Už ve čtrnácti letech doplul do dnešního Tunisu a na řecký ostrov Chios. Do
roku 1478 cestoval Kolumbus po Atlantiku, podél Irska na Island a na ostrov Madeira, kde se
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
18
oženil. Mezitím Kolumbus pečlivě studoval umění navigace, které bylo pro řízení lodě nezbytné a
pročítal si zeměpisná a cestopisná díla, mezi nimiž byla i slavná kniha Marka Pola. Z těchto knih
Kolumbus vyjádřil hypotézu, že do Japonska lze doplout přes Atlantik směrem na západ a chtěl
hned podniknout výpravu, ale portugalský král Jan II. mu neposkytl lodě. Proto se Kryštof
přestěhoval do Španělska, kde v roce 1492 konečně dostal příležitost na potvrzení své teorie.
Během cesty se však přihodila nemilá věc. Posádka byla silně demoralizovaná a z důvodu hrozící
vzpoury musel Kolumbus změnit směr lodí na jih a doufat, že narazí na čínské pobřeží. V důsledku
tohoto rozhodnutí po třech dnech dorazil k ostrovu, zabral ho ve jménu Španělska a nazval ho San
Salvador. Přišlo ho přivítat několik tamějších obyvatel a Kolumbus si po krátké rozmluvě s nimi
pomyslel, že dorazil k jednomu z 1500 ostrovů ležících na východ od Číny. Další tři měsíce se
Kolumbus plavil podél ostrovů Long Island, Crooked Island a Kuby. Následně Santa Maria
ztroskotala u Haiti, které Kolumbus pojmenoval Hispaniola. Tam vystavěl pevnost Navidad, což se
dá považovat za první pokus Evropanů založit kolonii v dnešní Americe. Se získaným zlatem od
domorodců se vypravil zpět do Španělska, ale musel čelit velmi silným bouřím, které ho zdržely,
takže až v dubnu 1493 stanul Kolumbus před španělským dvorem. Tam mu byly uděleny všemožné
tituly a pocty a král byl z výsledků plavby tak spokojen, že začal plánovat hned druhou.
Obr. 11 Kolumbus objevuje Ameriku
Kolumbus se tedy 22. listopadu 1493 znovu ocitl na Hispaniole. Tam se dozvěděl, že pevnost
Navidad lehla popelem. Začal tedy budovat novou kolonii a v dubnu 1494 opustil Hispaniolu a
vyplul na jihozápad. Doufal, že nalezne čínskou pevninu, místo toho tam však objevil Jamajku a
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
19
široký pás moře směřujícímu ke Kubě. Pak se vrátil zpět na Hispaniolu do nové kolonie
pojmenované Isabele. Tam začaly propukat spory s domorodci, a tak Kryštof Kolumbus přesunul
kolonii na Santo Domigu a roku 1496 se vrátil domů. O dva roky později podnikl svou třetí
výpravu za účelem získání bohatství. Doplul k nejjižnějšímu ostrovu Karibského moře a objevil
Jižní Ameriku s ústím řeky Orinoka. Mezitím se lidé v nové kolonii začali bouřit a posílat stížnosti
na Kolumba králi, který roku 1500 vydal příkaz, aby Kryštofa zatkli. Ten se tak v poutech ocitl
zpět ve Španělsku, kde mu byl zakázán vstup do kolonie Isabele. Až po dvou letech se mohl znovu
Kolumbus vydat na svou poslední výpravu. Měl naději, že někde v Americe najde průliv, kterým
by mohl plout na jih a na západ. Po cestě nalezl spousty zlata, ale lodi byly tak poškozené od bouří
a vodních červů, že cestu zpět nevydržely a rozpadly se na Jamajce. Z té se Kryštof dostal až
v listopadu roku 1504 a do Španělska se vrátil v 55 letech. Tam 20. května 1506 zemřel.
4.5 Amerigo Vespucci
Významný italský cestovatel a objevitel Amerigo Vespucci se narodil roku 1454. V mládí získal
rozsáhlé znalosti z matematiky a astronomie, ale přesto pracoval v obchodě, který vystrojoval lodě.
Na moře se poprvé dostal v květnu 1499, kdy se vydal k již objeveným brazilským břehům. Tato
cesta mu sice nepřinesla velké bohatství, ale zato získal bohaté námořnické zkušenosti. V roce
1501 se přidal k portugalské výpravě, která měla za úkol objevit cestu kolem neznámého ostrova
(dnešní Ameriky), aby bylo možné doplout do Indie pro koření. Vespucci na této výpravě zastával
místo kreslíře map nebo možná lodivoda. Po cestě si uvědomil, že onen neznámý ostrov by mohl
být celým kontinentem a vydal k tomuto tématu leták, nazvaný Mondus Novus. Už v roce 1507
vznikl první návrh, aby se onen neznámý kontinent jmenoval Amerika. Lidé tento návrh přijali, a
tak byla tato země pojmenována po Vesspucim. Ten 22. února 1512 nakonec zemřel ve
Španělském městečku Sevilla.
4.6 Vasco de Gama
Portugalský objevitel Vasco de Gama se narodil v Sines asi v roce 1649. Byl vychován a vzděláván
jako šlechtic, protože pocházel z bohaté rodiny. V mládí sloužil na královském dvoře a roku 1492
velel jako námořní důstojník při obraně portugalských kolonií na pobřeží Guiney. Vzhledem
k tomu, že se Kolumbovi nepodařilo najít cestu do Indie, vyslali Portugalci na tuto výpravu De
Gamu. Vasco tedy vyplul 8. července 1497. Plavba byla plná útrap a trvala několik měsíců, ale
nakonec námořníci dopluli do Mosambiku, kde dostali dva schopné navigátory, kteří cestu do Indie
znali. Společnými silami tedy dopluli Portugalci do Indie v květnu roku 1498. Po neúspěšném
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
20
jednání s panovníkem se De Gama obrátil na cestu zpět, která trvala jeden rok. V Portugalsku
sklidil mnoho slávy a byl jmenován admirálem. Doma Vasco de Gama dlouho neposeděl, radši se
vypravil do Indie znovu. Tam porazil v Arabském moři nepřátelskou flotilu a začal obsazovat
města ve prospěch Portugalska. Třetí Vascova plavba opět mířila do Indie, ale neplavil se už jako
admirál, ale dokonce s titulem místokrál Indie. V Indii setrval čtyři měsíce, až nakonec na Štědrý
den roku 1524 zemřel.
4.7 Fernando Magalhaes
Portugalec Fernando Magalhaes nebo také Fernando Magellan se narodil roku 1480. Jeho otec byl
starosta města, proto se mohl mladý Magalhaes vzdělávat v oboru astronomie a přírodních věd.
Fernando sloužil u dvora a na moře se poprvé dostal až ve dvaceti letech. Poprvé byl poslán do
Indie a po konci této cesty byl povýšen na kapitána. V roce 1511 byl poslán do Maroka, kde
bojoval v bitvě a šeredně si zranil koleno. Proto až do konce života napadal na nohu. Stalo se, že
byl Magalhaes chycen, když podnikal nelegální obchody, a proto byl ihned zbaven velení a
vyhoštěn z Portugalska. Jeho kroky po tomto nemilém incidentu vedli do Španělska, kde byl přijat
do služeb a vyslán roku 1519 na výpravu k tak zvaným Ostrovům koření (ostrovy Moluky).
Obr. 12 Plán Magalhaesovi cesty kolem světa
Magalhaesova první zastávka se konala na Kanárských ostrovech a plavba potom směřovala
k Atlantickému oceánu. Dále pokračovali mořeplavci k Ohňové zemi, propluli zálivem, který dnes
hrdě nese název Magalhaesův a vpluli tak do Tichého oceánu. Jejich další cesta směřovala na
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
21
sever, ale pluli tak, že čtyři měsíce nenarazili na kousek země a posádka začala hrozně strádat. Po
přeplutí rovníku výprava zamířila na západ a dostala se tak k Mariánským ostrovům, kde ji čekalo
jídlo a pití. Po přestávce se pokračovalo k Filipínám, kde Magalhaes přislíbil pomoc v boji
domorodému náčelníkovi. Tam byl v dubnu roku 1521 zabit, ale jeho výprava pokračovala dále
k Barmě a na Moluky a potom přes Indický oceán až ke Kapverdám, kde byla zajata Portugalci. Po
propuštění se potom 18 z 265 mužů vrátilo šťastně domů. Magalhaesova výprava tedy obeplula
svět a tato výprava se stala velmi důležitým bodem v historii.
4.8 Francis Drake
Anglický mořeplavec sir Francis Drake se narodil v Tavistocku (Devon, Velká Británie), ale nikdo
přesně neví kdy, protože se narodil do rodiny sedláka, který nepovažoval za nutné vést si nějaké
úřední záznamy, a tak můžeme pouze odhadovat rok 1540. Ve svém mládí začal sloužit na
obchodní lodi a ve věku dvaceti let se vyplavil pod vedením svého příbuzného Johna Hawkinse do
Afriky. Tam měli v plánu pochytat otroky a prodat je ve španělské kolonii, Jižní Americe. Po
prodání otroků se Drake s celou výpravou dostal na okraj hurikánu, který je odvál až do Mexického
zálivu. Tam museli kvůli poškozeným lodím rychle někde zakotvit a nejbližší přístav patřil
Španělsku. V té době katolicky založený král Filip II. zakázal poskytovat přístavní služby
protestantským lodím, a proto došlo ke střetu kotvící španělské flotily s Angličany. Většina lodí
byla potopena, kromě těch pod velením Hawkinse a Drakea. Po tomto incidentu Francis Drake
začal nenávidět Španěly. Roku 1569, tedy ve 29 letech, se oženil s Mary Newman.
Obr. 13 Drakeův portrét
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
22
V letech 1570 a 1571 se plavil v Karibském moři, kde na panamské šíji přepadl španělskou
karavanu a díky tomu se potom mohl vrátit do Anglie jako hrdina a boháč. Královna Alžběta I. mu
potom sama svěřila úkol obeplout svět a co nejvíce uškodit Španělům. Roku 1577 tedy Francis
Drake vyplul spolu s dalšími pěti loďmi směrem na Tichý oceán. Po roce konečně proplul
Magellanovým průlivem, ale zbyla mu jen jediná loď. Přesto stále pokračoval dál a stal se prvním
člověkem, který obeplul svět a vrátil se živý domů. Díky tomu byl potom pasován na rytíře a
později se stal členem parlamentu. V následujících letech útočil Drake na Španělsko, což mělo za
následek válku. V roce 1588 tady připlula k Anglii velká španělská flotila obsahující 131 lodí, ale
protože měli Angličané lepší taktiku, Španělsko hravě porazili. Poslední Drakeova výprava
směřovala do Karibiku, ale po cestě se Drake nakazil úplavicí a 28. ledna 1596 ve věku 56 let
zemřel.
4.9 James Cook
James Cook se narodil jako druhé z osmi dětí 27. října 1728. V mládí se mu dostalo vzdělání a
začal pracovat v obchodě u přístavu. Poté, co si uvědomil, že ho čeká kariéra na moři a ne na souši,
plavil se deset let mezi přístavy severní Anglie a Londýna. Stal se z něj velmi zkušený námořník, a
tak se přihlásil ke královskému námořnictvu. V roce 1768 byl Cook vyslán na Tahiti, aby tam
pozoroval a zaznamenal zatmění Slunce Venuší. Do Tahiti zdárně dorazil 13. dubna 1769, a tak
stihl pozorovat onen neobvyklý úkaz. Po skončení měl za úkol plout na Nový Zéland. Tam ho
zaskočilo nepřátelské jednání Maorů, novozélandských domorodců. Velmi se lišili od přátelských
Tahiťanů a několikrát na Cookovu výpravu zaútočili. Cookovi trvalo skoro šest měsíců obeplout
Nový Zéland a vyvrátit mínění, že to není jeden, ale hned dva ostrovy. Na cestu domů zamýšlel jet
kolem dnešní Indonésie, ale nejprve chtěl prozkoumat Nové Holandsko. Bohužel Cook narazil se
svou lodí na korálový útes, a proto musel zakotvit a loď opravit. Domů se tak vracel přes Indický
oceán kolem mysu Dobré naděje a přes Atlantik až k Anglii. Tam byl povýšen na vrchního velitele
a vyslán na další výpravu, která směřovala na Antarktidu.
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
23
Obr. 14 James Cook obsazuje nové kraje pro Anglii
Třetí a poslední plavba, která se stala Cookovi osudnou, měla za úkol najít průjezd kolem Severní
Ameriky, který by spojoval Atlantik s Tichým oceánem. Cook znovu navštívil Tahiti a Nový
Zéland. Po cestě Cook nalezl pustý atol Vánočního ostrova a Havajské ostrovy. Tamější obyvatelé
byli přátelští, a dokonce námořníky vítali jako bohy. Roku 1778 Cook vyplul k Americe, obeplul
Aleuty a dorazil k Beringovu průlivu. Ledy však posádce zabraňovaly plavit se dál, a proto se Cook
vrátil na Havaj. Tam ho však nečekalo nic pěkného, protože původní obyvatelé Havaje se zdáli být
podvedeni, protože zjistili, že na námořníky působí smrt, a tak usoudili, že to nejsou bohové. Proto
začali posádce škodit, až jednoho dne Cooka napadli a zabili. Cookovo tělo bylo pohřbeno do moře
a posádka se vrátila domů do Anglie.
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
24
Závěr
Jak už jsem uvedla na začátku, objevné plavby byly tématem, které mě velice bavilo. Proto jsem
byla nadšená, když jsem mohla toto téma zpracovat jako závěrečnou práci. Samotné zpracování
nebylo jednoduché a nastávaly i okamžiky, kdy jsem měla chuť celou práci smazat, ale když se teď
na ni dívám, jsem na sebe hrdá. Zpracování mi přineslo mnoho nových poznatků. Třeba jsem
nevěděla nic o Jamesi Cookovi nebo jen velmi okrajově o Marcu Polovi. Nakonec jsem tedy ráda,
že mám práci napsanou a že jsem více vzdělaná o tom, co se dělo ve světě v době objevných
plaveb.
Prohlašuji, že na celé práci jsem pracovala samostatně a uvedla jsem použitou literaturu.
V Olomouci, červen 2013
_______________________
podpis
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
25
Literatura a zdroje
knihy:
Richard Humble: Objevitelé neznámých dálek. Bratislava: GEMINI, 1992
Oldřich Kašpar: Zámořské objevy. KORA, 1992
Andrew Donkin: Francis Drake a jeho husarské kousky. Praha: EGMONT, 2006
Antonio Pigafetta: Zpráva o první cestě kolem světa. Praha: MLADÁ FRONTA, 1975
webové stránky:
Quido Magazín. [online]. [2013-05-15]. Dostupné z: http://quido.cz/osobnosti/gama.html
wikipedie. [online]. [2013-05-16], [2013-05-02], [2013-05-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org
SEDS. [online]. [2013-05-20]. Dostupné z: http://messier.seds.org/xtra/Bios/magellan.html
Odmaturuj.[online]. [2013-05-21]. Dostupné z: http://www.odmaturuj.cz/dejepis/zamorske-objevy2/
Dějepis.com. [online]. [2013-05-28]. Dostupné z: http://www.dejepis.com/index.php?page=000
&kap=011&pod=1
Aztékové. [online]. [2013-05-28]. Dostupné z: http://aztekove.cz/
obrázky:
-http://images.google.com/imgres?q=marco+polo+mapa&biw=1280&bih=801&tbm=isch&tbnid=ThBFXF3h-FevM:&imgrefurl=http://enzocozzi.com/2011/04/25/nietos-de-marco-polo-hijos-de-colon-re-descubriendo-la-parte-china-de-la-ruta-de-laseda/&docid=tg5pCaquxMiwYM&imgurl=http://cloud3.enzocozzi.com/wpcontent/uploads/2011/04/marco_polo_travels_map.jpg&w=482&h=346&ei=qLSTUbClBciyOcjggNgG&zoom=1&iact=hc&vpx=2&vp
y=39&dhttp://images.google.com/imgres?q=leif+ericson&biw=1280&bih=801&tbm=isch&tbnid=------uu83D9LNJBM7M:&imgrefurl=http://en.wikipedia.org/wiki/Leif_Ericson&docid=RDvwLI2URCh8qM&imgurl=http://upload.wikimed
ia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7f/Viking_at_MN_Capitol.jpg/220px-Viking_at_MN_Capitol.jpg&w=220&h=265&ei=dbWTUcAMsiUOJOpgbAG&zoom=1&iact=rc&page=1&tbnh=148&tbnw=127&start=0&ndsp=31&ved=1t:429,r:0,s:0,i:78&tx=122&ty=71ur=
4500&hovh=190&hovw=265&tx=87&ty=99&page=1&tbnh=134&tbnw=187&start=0&ndsp=30&ved=1t:429,r:0,s:0,i:78
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
26
http://images.google.com/imgres?q=kry%C5%A1tof+kolumbus+objeven%C3%AD+ameriky&biw=1280&bih=801&tbm=isch&tbnid=
EugvZaoRSkjc1M:&imgrefurl=http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/kolumbuv-objev-prinesl-spanelsku-moc-ale-domorodcumzkazu/823436&docid=SiHutv021ECM4M&imgurl=http://i3.cn.cz/3/1137179303_200601130591_STY_1.jpg&w=360&h=289&ei=vO
KTUZyVK8TOOdrugDA&zoom=1&iact=rc&dur=328&page=2&tbnh=146&tbnw=177&start=36&ndsp=37&ved=1t:429,r:60,s:0,i:267
&tx=85&ty=86
http://images.google.com/imgres?q=james+cook&biw=1280&bih=801&tbm=isch&tbnid=TZN8ObVykb8UZM:&imgrefurl=http://ww
w.history.co.uk/shows/captain-cook.html&docid=UQGHXPw3gKyrxM&imgurl=http://www.history.co.uk/shows/captaincook/history/mainContent/0/image/james-cook-1.jpg&w=620&h=300&ei=TSTUaCXG8W0PIn1gNgF&zoom=1&iact=hc&vpx=2&vpy=70&dur=188&hovh=156&hovw=323&tx=157&ty=87&page=2&tbnh=125
&tbnw=250&start=34&ndsp=45&ved=1t:429,r:41,s:0,i:285
http://images.google.com/imgres?q=francis+drake&biw=1280&bih=801&tbm=isch&tbnid=kOLOd_4zn3U0M:&imgrefurl=http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gheeraerts_Francis_Drake_1591.jpg&docid=FBEUz61K9JbdM&imgurl=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7d/Gheeraerts_Francis_Drake_1591.jpg&w=1933&h=2500&ei=eWTUfi_BIHDOa8gfAM&zoom=1&iact=hc&vpx=1036&vpy=27&dur=5844&hovh=255&hovw=197&tx=170&ty=125&page=1&tbnh=140&tbnw=108
&start=0&ndsp=35&ved=1t:429,r:8,s:0,i:142
http://images.google.com/imgres?q=fernando+magalhaes+map&biw=1280&bih=801&tbm=isch&tbnid=iOzamuwBI5uc7M:&imgrefurl
=http://www.derivat.sk/index.php%3FPageID%3D793&docid=hYsfTdBP1ucYM&imgurl=http://www.derivat.sk/images/kalendarjul3obrazy/800px-Magellan-MapEn.png&w=800&h=379&ei=kEOaUZnSJcbeObXWgMAI&zoom=1&iact=rc&dur=125&page=3&tbnh=129&tbnw=274&start=66&nds
p=42&ved=1t:429,r:88,s:0,i:347&tx=148&ty=80
http://www.google.cz/imgres?q=machu+picchu&um=1&sa=N&biw=1280&bih=879&hl=cs&tbm=isch&tbnid=Z_j4a7d9PigXxM:&img
refurl=http://www.mrwallpaper.com/Machu-Picchuwallpaper/&docid=fLeSOZeYtk3OWM&imgurl=http://www.mrwallpaper.com/wallpapers/MachuPicchu.jpg&w=2560&h=1600&ei=rjasUZ2_MofltQbFpYGgBg&zoom=1&iact=hc&vpx=2&vpy=289&dur=2593&hovh=177&hovw=2
84&tx=161&ty=120&page=2&tbnh=138&tbnw=241&start=30&ndsp=35&ved=1t:429,r:48,s:0,i:287
http://www.google.cz/imgres?q=Milion+marco+polo&um=1&sa=X&hl=cs&biw=1280&bih=879&tbm=isch&tbnid=4d1rShqhykNbdM:
&imgrefurl=http://vtm.e15.cz/marco-polo-cestovatel-nebo-baronprasil&docid=KPdq1_DZH6qsUM&imgurl=http://vtm.e15.cz/files/imagecache/dust_filerenderer_percent60/upload/aktuality/4380/str_n
ka_z_knihy_mili_n_foto_wikipedia_4e53873ca1.jpg&w=370&h=567&ei=HjisUd3XGYSMtAbT5oC4Bg&zoom=1&iact=hc&vpx=922
&vpy=44&dur=704&hovh=278&hovw=181&tx=116&ty=168&page=1&tbnh=157&tbnw=97&start=0&ndsp=36&ved=1t:429,r:6,s:0,i:
99
http://www.google.cz/imgres?q=zlato&um=1&hl=cs&biw=1280&bih=879&tbm=isch&tbnid=S8n31Eu71UAj5M:&imgrefurl=http://djf
hasfgaisgfigauisfiasufsgfgagfasgfz.blogspot.com/2013/01/duhec.html&docid=9anBLry8iTgAAM&imgurl=http://3.bp.blogspot.com/ZhpkRD09rfQ/UOx7nog5j-I/AAAAAAAAAEk/H27dgYt7_A/s1600/zlato.jpg&w=488&h=250&ei=9zisUafnBMGQtAb9voGwBw&zoom=1&iact=hc&vpx=310&vpy=306&dur=1219&ho
vh=161&hovw=314&tx=184&ty=110&page=1&tbnh=136&tbnw=265&start=0&ndsp=30&ved=1t:429,r:14,s:0,i:202
http://www.google.cz/imgres?q=vasco+de+balboa&um=1&hl=cs&biw=1280&bih=879&tbm=isch&tbnid=SVGKYXHY5eRWDM:&i
mgrefurl=http://ushistoryimages.com/vasco-nunez-debalboa.shtm&docid=licIR8caFNVMrM&imgurl=http://ushistoryimages.com/images/vasco-nunez-de-balboa/fullsize/vasco-de-balboa1.jpg&w=600&h=595&ei=1jmsUYb1FoKAtAavy4G4Bg&zoom=1&iact=hc&vpx=962&vpy=20&dur=547&hovh=224&hovw=225&tx
=108&ty=160&page=1&tbnh=127&tbnw=129&start=0&ndsp=46&ved=1t:429,r:7,s:0,i:102
Fakultní základní škola Olomouc, Hálkova 4
27
http://www.google.cz/imgres?q=santa+maria&um=1&hl=cs&biw=1280&bih=879&tbm=isch&tbnid=BvWqs5dE0jypM:&imgrefurl=http://www.super-hobby.cz/products/Santa-Maria549375.html&docid=fn3qrDC7TfXonM&imgurl=http://www.superhobby.cz/zdjecia/5/7/3/550_rd.jpg&w=600&h=382&ei=HzusUbvaOMiTtAbemYHoBg&zoom=1&iact=hc&vpx=618&vpy=552&dur=6
085&hovh=179&hovw=281&tx=149&ty=105&page=1&tbnh=144&tbnw=230&start=0&ndsp=36&ved=1t:429,r:26,s:0,i:163
http://images.google.com/imgres?q=karavela&biw=1280&bih=823&tbm=isch&tbnid=8OItt87q2kPI_M:&imgrefurl=http://www.model
ylodi.cz/Typy_lodi/karavela.htm&docid=T3kIOX4Ez1L3FM&imgurl=http://www.modelylodi.cz/images/Lode/karavela_portugalska__96dpi.jpg&w=640&h=426&ei=BlGvUcn2HcXQOanWgMgB&zoom=1&iact=hc&vpx=2&vpy=167&dur=1750&hovh=183&hovw=2
75&tx=139&ty=135&page=1&tbnh=140&tbnw=217&start=0&ndsp=27&ved=1t:429,r:0,s:0,i:121
http://images.google.com/imgres?q=krocan+divok%C3%BD&biw=1280&bih=801&tbm=isch&tbnid=3hQ98HdLgdMUfM:&imgrefurl
=http://vtm.e15.cz/aktuality/podivny-duvod-domestikacekrocana&docid=eJJFWwdERjJ9vM&imgurl=http://vtm.e15.cz/files/imagecache/dust_filerenderer_big/upload/aktuality/krocan_jpg_4c1
87e93c2.jpg&w=500&h=375&ei=_1OvUcaiJoWkPd69gagF&zoom=1&iact=hc&vpx=2&vpy=283&dur=454&hovh=194&hovw=259&
tx=156&ty=127&page=1&tbnh=143&tbnw=201&start=0&ndsp=29&ved=1t:429,r:8,s:0,i:105
http://images.google.com/imgres?q=mapa+sv%C4%9Bta+z+15.+stolet%C3%AD&biw=1280&bih=801&tbm=isch&tbnid=hJak9l7SzQ0qM:&imgrefurl=http://magazin.e15.cz/veda-a-technika/nemci-objevili-neznamy-exemplar-mapy-z-15-stoleti830445&docid=jDtW2Hrtlsc3yM&imgurl=http://img.mf.cz/605/358/2mapa2.jpg&w=565&h=308&ei=dlmvUYRviNs6uIyBsAU&zoom=1&iact=rc&dur=313&page=1&tbnh=126&tbnw=226&start=0&ndsp
=26&ved=1t:429,r:0,s:0,i:78&tx=175&ty=76