rt 194 195

A DRASLIKU SLINAMI u KRYS Po cELorEsoplru
zMENy vE vyLUCovANI
LOVEM OZAR6NI. J. Ondrdikoad, Biofysikdlni ristav KU, Bratislava. Piedneseno na I L fysiologickfch dnech v Bratislav6 dne 29. l. 1963
ZrnEny metabolismu elektrolytir hraji dirleZitou ulohu v prubdhu nemoci z oztien| Dosud byla
v6novdna mal6 pozornost kolis{ni iejich koncentrace ve slindch po celotElov€m ozAieni X paprsky.
Proto jsme tuto ot6zku zkoumali. Odebirali isme sliny u krys v ndkolika dasovfch intervalech po
ozfieni. Na plamenn€m spektrofotometru jsme urdovali koncentraci sodiku a drasliku. Ziistili
jsrne, Ze v prvnich hodin6ch po ozriieni dochSzi k poklesu koncentrace obou iontt. V intervalu
48-96 hod. koncentrace sodiku stoupi nad hladinu normy, koncentrace drasliku kles6 pod tuto
hladinu. Po 96hod. intervalu koncentrace sodiku klesd a drasliku stoupi vzhledem k hladin6 normy,
ODPOVEDI NA ZVYSENOU TENSI
VYZNAM STANoVENI KRIVEK VENTILACNI
UCtNfu
FARMAK. F. Paletek, B. Korech!, J. Jelinek5 Vfzkumnf
Coz PRI HoDNOCENI
ustav piirodnich l6div a Usnv experimentrllni fysiologie FDL KU, Praha. Piedneseno na ll' fysiologickfch dnech v BratislavEdne 30. l. 1963
\R
=0016P*",'
NroevR
016
=0016P*,,
A0.9VR
0.6t6
Ihr"evR=0816P.a
0754
Graf zndzoriuie relativni ventiladni
odpovEd (VR) na zvli5en6 napdti CO2
v alveol6rnlm vzduchu (Prcoz) . N:
: regresni piimka ventiladni odpov6di krdlika bez farmakologick6ho
ovlivntni, A : po piedchozim pod{ni
hydroxydionu, Th : po thiopentalu.
Stanoveni reaktivity dfchaciho centra na zvj'Senou
tensi COz ie vhodnou metodou pii klinickdm hodnoceni riiinku farmak na dfchfni (1,2). V na5ich pokusech
jsme pracovali na nenarkotisovanfch krrilicich. Sledovali
isme Pcoz v alveolfrnim vzduchu a korelovali s minutovlim objemem. Normrilni ventiladni odpovEd naSich
krdlikrilze vyiddiit rovnici: log VR : 0,0126 Pacoz-0,416. Alveoldrni ventilace v na5i pokusne sesbve
byla ukazatelem citlivEj5im, nikoliv v5ak piesnEj5im,
V!'znam tdto metody pii hodnoceni udinku farmak na
dfch6ni lsme demonstrovali na dvou pfikladech. Steroidni narkotikum, hydroxydion, netlumi piiliS dfchdni
podle ndktegjch praci experimentriinich (3)i podle zkuSenosti klinickj'ch (4). Porovnali isme proto hydroxydion
s b€Znfm nitroZilnim narkotlkem, thipentalem, v ieiich
udincich na d!ch6ni. Z grafit ie zielm€, ie deprese
dlchdni po hydroxydionu se neli5i vfznamn6 od thiopentalov6 (ovtieno analysou rozptylu), a to v narkotickfch
ddvkAch 40 melke hydroxydionu a 20 mglkg thiopentalu i.v. Ddlka narkosy po tdchto iednor6zovich d6vkich byla vfznamnd del5i u hydroxydionu. Druhj'piiklad se tfk6 morfinovdho derivdtu, antitusika folkodinu.
ZmEny v djchrini po folkodinu bez sou<lasn6hosledov6nl ventiladni odpov6di na zvti5eni Pcoz nebyly piiliS
prrikazn6, Sestroieni kiivek ventiladni odpovddi viak iednoznadnE prokdzalo budivf vliv folkodinu na plicni
ventilaci. Uveden6 piiklady dokumentufi vhodnost pouiiti kiivek ventiladni odpovEdi pii hodnoceni irdinku
farmak na dichdni i v ookusu na zviiatech.
rt
VySetiovali isme soustavnEji bioelektrickj potenci6l sliznice hornich dj'chacich a zativacich cest
a zlskali isme velmi zaiimav6 vfsledkv,
. Argentchloridovj'mi -nepolarizovateGimi elektrodami a Poggendorfovou kompenzadni metodou
,sme _meill bloelektnckli potenciSl sliznice vridi koZni skarifikaci na voldrni pl,ole z{pEsti. podet
vyletienfch osob byl I20.
je po sliznici hornich dfchac ich a zaLivacich cest zdkonitd distribuov6n.
- Bioelektrickf potencidl
Je vesm€snegativni, nejvy55inegativni hodnoru m6
hibet jazyka, nermzsi
nrbet,azyka,
neiniZii le
tonsildchapakvhltanu.
!e na tonsildchapakvhltanu,
.
-chronick{ch
,lI
tedy v predilekinich mistech akutnich i
_l"l^'.^[|
rwrul
zdn€tri,V istimus faucium se srlkaii v bezprostiedni
blizkosti rlrl[lury
struktury ss Icrvyssrll
nefvy5Sim'a'nejniZiim
potenpotena nernrzslm
ToNstLy
t(JN)tLr
|L
I
ci{lem, dimZ vznik{ elektrick6 pole o intensit€ asi
|
\
15 V/cm, takle mriZeme mluvir o elekrrostarickem
_
_ - -l
\
7s0001
filtru.
\
Mikroby maji vesmEsnegarivni n6boj (1, 5, 6, S),
PHARYNX
I
\
musi tedy na n6 prisobit i toro elektrickd pole. Z HelI
\
mholtzovyrovni"" (rr:
5o00ol
q obdrZime pro
\
ltz\K
h
elektroforetickou rychlost mikroba v mistd maximdl|
ni.intensity pole 75 rni/sec., takZe mikrob mriZe bft
I
v isthmus faucium ve zlomku vteiiny piesunut na
_" I
z)wl
".
povrch.tonsily nebo pii polknuti na zadni stenuhltanu. Vfsledky vyietiov6ni hustoty mikroflory na rrizI
nfch mistech sliznice,kter6 isme prov{d6[ s M. HeI
gtem, mohou potvrzovat tento piepoklad.
-r
jsme ridinek etektrostatick6ho pole v
Zkoumali
_10 -v -?o-.
;0-isthmus faucium i na inhalovan6 66stice s elektricklim ndbofem,kterd maji vliv na viraliru sliznice d,iTdvislost mezi viSi. bio_el.potencirilu slizchacich cest (s7. za" ."
i. .rj".".i*.iv
nice a hustotou mikroflory, zii5t6nd u 15
"t"r"i",
filtr l7aldeyerova-Pirogovova
li,it
-E i""
piipadri.
"
nf.vfznam'pro zadrleii lehkfch iontri,
; 6 ""pJr'6;;.
pii vdechovdni risty.
l. Kaier Z.: Rozhl. tbc, l7 : 393, 1957 - 2. Kornblueh I. H., Grilfn J. E.; Amer. J. phys. Med.
p., Smith R. F.:
I. Gen. phyiiol. qO ,"955, tisg _ 41,'Lot*onirooa
1+:-0t1. 1.9-55 3. \yu-egerA.
L. V-: Fiziol. Zurn. SSSR 45 :710,1959 - 5. Lerihe Ch.: Eleclrophoresisoffnni"to"ot",r. pyogenes
Ay"ryr, Copenhagen 1953 6.- Salzman J., Kuta O...Rozhl. tLc, l8 : i73, 1t5S-:-7. S;lt; H.:
The Stress, Montreal 1950 - 8. stdrha J.: Fysiologie a biochemie mikrobrl,-!pN, prarra1959.
FREKVENCNI PRENOS NEUROEFEKTORO ODPOROVYCH CEV.
J. PCiItiZ,P. BUridNEK,
Fysiologickf ristav I6k. fak. university J. E. purkyn€, Brno. piedneseno na 11".fysioloiickj,ch dnech
v Bratislavddne 29. 1. 1963
Elektrofysiologie vtnuje t€mdi veikerou svoii pozornost bioelektrickj'm projevim specificky
vzrulivj'ch elementir a piece nemdnd zivaLnt a zajimav€ isou klidov6 potencidly bunEk a tkrni,
hrajici dfileZitouulohu v jejich metabolismu (2. 4,7\.
Metodou frekvendnd modulovan6ho dr6ZdEni, ti. drdZddnim podndty, jejichZ frekvence kolis6
v piesn6 sinusov6m rytmu (1, 2,3), jsme analysovali dynamiku vaiomotoriciych reakci odporov6ho
tiseku c6vniho._iedi5tE.
V pokusechna kr{licich v uretanovenarkosejsme slidovali prirok v s, carotis comm. pii frekvendnd modulovandm dr:iidEnt krdniho sympaiiku. K registraci arteri{lniho
prritoku jsme pouzili foroelektrick6ho kapkovdho prritokomEru (4)-s optickjm ie.n^mr^ dasoqich
intervalt mezi_kapkami(5). Sinusove zm6ny dr:izdici frekvence'(pii'mod-ulaini hloubce I : j. I ,9 zprisobuji pii velmi ,pomal6m,rytmu(perioda 30-60 sec)'vlnovit6kolisdni krevniho prirtoku. ZkracuiemeJi,postupnd d6lku vln pii konstantni hloubce modulace, dochdzi k nripadn6mu
a zdkonit€mu zmen5ov{ni amplitudy cdvni reakce. Sou6asnd narristri uiel frizov€ho :zpoLd1ni
7.ts-lo! ve vln:ichdlouhlch 30-60 secaZ na 250-3000 ve vlndch 2-3 vteiinovj,ch. K obr6ceni
fize, tj. ke zpoLdEni o 1800 dochdzi pii d€lce cyklu asi 5 sec. Na rozdil od diive analysovan6ho
chovani kapacitnich c6v (6), studovan6ho na t€mze obiektu, jsou vasokonstrjkdni reakce neuroefektoni odporovj'ch c6v podstatnd rychlejii a nelze u nich prok6zat integraini sloiku. Mezi dynamid<lim chovdnim jednotlivlch neuroefektorri krevniho obEhu isou tedtpodstatn6 kvantitativni
i kvalitativni rozdily. ZiiStdn6 zdvislosti maji zdsadni vlznam pro piesnou analysu chov6ni obdhov6ho autoreguladniho obvodu a piispivaji tiZ k dosud spo.n€ irte.p.etaci visomotorickfch vln
krgynjhg tlaku, kter6 ie moZno na zdkladd naiich kvantitativnich ridajtr poklidat za oscilacevznikl6
v diisledku zpoLdEni ve zpEtne vazb6 (7, 8, 9).
194
Cs. fysiol. 12 (1963)
FILTR \TALDEYEROVA-PIROGOVOVA
KRUHU. I. PAUIih,
ELEKTROSTATICKY
Sanatorium Palace,Luhadovice. Piedneseno na I l. fysiologickj'ch dnech v Bratislavd dne 28. 1. 1963
Cr. fysiol. 12 (1961)
195
Tabulka
5
svAzEK 12 (1963)
tuku a jdtrech mortst, Iiaenjch
Obsah aitaminu C a nadledainkdch, aitaminu A a celhniho
syntlretickou dietou a Lundeho dietou. Obd diety byly doplitoadny 5 mg aitaminu C dennd.
Dieta
Lunaleho
Synthetick6
-l
vit.Cvmgo/o
vnadledvink:ich
I
I
39,0+ 5,93
vit.Avmgo/o
vidtrech
0,32+ 0,19
3s,2+ 4,60
0,33+ 0,21
I
I
t_I
i-
* ,.oo
4 . 3+ 1 . 5 0
Souhrn
Uvedli jsme piehled piirozenj'ch a synthetickjch diet pouZivanyich v pokusech s mordaty.
Navrhujeme synthetickou dietu pro mordata, kterou jsme ov€iili krmnfm pokusem, trvajicim
90 dni. Podle v6hovlich piirristkfr, klinick6ho stavu zviiat, hladin vitaminri A a C v org6nech a tuku
v jdtrech lze soudit, Le navrien| dieta vyhovuje pro pokusy trvajici 90 dni.
Literatura:
BanerjeeS., Brsacs D. ,<..' J. biol. Chem. 234 :3094, 1959.
Booth A. N., ElxehjemC. 4., Hart E. B.: I. Nur. 37 :263, 1949.
Briggs G. M., Spiaey M. R., Keresztest J. C., Silaerrun.M..' Proc. Soc. exp. biol. Med. N. Y.
8 1 : 1 1 3 ,1 9 5 2 ,
CasselmanW. G. B.: Nature 173 :210, 1954.
Catel \V., SchuphanW., Barth L., Kehlen H., WetnmannJ..' Biochem. Z.:325 :109' 1954.
CollinsM., ElvehjemC. A.: I. Nutr. 64 : 503, 1958.
ConstableB. j..' Brit. J. Nutr. 14 :259, 1960.
CotereauH., GabeM., Gero 8., Parrot J.1..' Nature 161 : 557, 1948.
Coward K. H., KassnerE. If. Biochem. J. 30/3: 1719,1936.
CramptonE. t"V.:J. Nutr. 33 : 491, 1947.
Ginter E.: Sbornik pr6c UVVL, str. 275, tsratislava,1961.
Handler P..'Proc. Soc. exp. Biol. Med. N. Y. 70 :70, 1949.
Ileinicke H. R., Harper A.8., ElaehjcmC. A.: J. Nutr. 57 :483, 1955.
HegstedD. M., Milk R.C., EluehjemC. 4., IIart E. B.: l. biol. Chem. 138 :459, 1941.
Hellman L., Burns J. J.: J. biol. Chem. 230 : 923, 1958.
Hogan A. G., Hamilton J. W.: J. Nutr. 23 : 533, 1942.
Hogan A. G., Regan O. W., House W. B.: .J. Nutr. 4l : 203, 1950.
Hromddkoxd.V,, Hrubd F..' Soubor praci UVVL, str. 81, Praha, 1957.
Hrubd F., Malek J.: Piednesenona konferenci o vitaminech 2. 7.11. 1960 v Sofii.
HubbellR. 8., Mendel L. 8., WakemanA. 1.: I. Nutr. 14 : 273, 1937.
JarusoaaN. S..' ,,Sovremenyievoprosy sovEtskoivitaminologii'c st.242, MEDGIZ, 1955
Krjuiakoaa F. 1..'Vitaminy I, str.208, Izd. Akad. Nauk. USSR, Kijev, 1953.
Lunde H.: ref.: Hanke H.: ,,Vitamine und Chirurgie" G. Thieme, str. 141, Leipzig' 1943.
ManneringG. J.,CannonM. D., Barki H.V., ElvehjemC.4., Hart E. B.: J. biol. Chem. 151: 101,1943.
Mettier S. R., Cheu W'. B.: l. exp. Med. 55 :971, 1932.
O s b o r nN
e . , M e n d e lL . B . ; J . b i o l . C h e m . 1 5 : 3 1 7 , 1 9 1 3 .
l. G..' ScienceN. Y. 75:339, 1932.
Osbune N., Mendel L. B.: ref . W'esson
PatersonJ. S..' Proc. Nutr. Soc. 16 : 81, 1957.
Reid trtI.E., Briggs G. M.: I. Nutr. 5l :341, 1953.
R o i n e P . , B o o t h A . N . , E l a e h j e mC . A . , H a r t . L ' . - B . . ' P r o c . S o c .e x p . B i o l . M e d . N . Y . 7 l : 9 0 ' 1 9 4 9 .
ShermanH. C., LaMer V. K., Campbell1L l..' Amer. Soc. 44 : 165' 1922.
Sigal A.: Proc. Soc. exp. Biol. Med. N. Y. 42 :163, 1939.
Sober H. A., Mannering M. D., CannonM. D.' Elvehjem C. 4., Hart E.8..' J. Nut. 24 : 503' 1942Trofimovii I/. P..' ,,Sovremenyjevoprosy sov€tskoivitaminologii" str. 215,MEDGIZ, Moskva, 1955.
Zilua S. S..' Biochem. J. 30 : 1419, 1936.
Dollo:28.1.1962.
t68
eislo 3
Pr6cepiednesen6na 11. fysiologickfch dnech
celkovjtukvo/"
vj6trech
L.n
{
e E s r o s u o v E N sF
KY
As r o L o c r E
naii
Cs. fysiol. f2 (196f)
STIMULACNI
MIKROMYoGRAFIE.
R. Berdnek, Fysiologickf ristav CSAV, Praha. Piedneseno na 11. fysiologickfch dnech v BratislavE dne 28. l. 1963
Popisuieme zaiizeni, iimZ ie moZno isolovan€ podrdtdit jedin6 lidskd svalovd vldkno in situ
a soudasndregistrovat jeho elektrickou odpov6d nitrobunddnou technikou. DrdZd6ni i snim6ni
providi se soudasn6 touZ elektrodou, sklenEnou ultramikropipetou s hrotem menSim neZ 1 p
plnEnou dvou aZ tiimol6rnim citroianem nebo chloridem draselnj'm, Elektrodou, kterd je zavedena do nitra svalov6 buiky prostiednictvim jehlov6ho troak6ru (Berrinek 1959, 1961) se prohdni
dr62dici proud i6du 5.107 A, kterj'ie s to vyvolat depolarisaci membrdny nutnou ke vzniku vzruchu. Nap6ti, kter6 vznik6 na elektrod6 v drisledku prichodu dr6Zdiciho proudu fe vykompensov6no odporovlim mrlstkem, tvoienfm Re (odporem elektrody), odporem Rr (100 MO), a prorndnnfmi odpory P1 (10 kO) a P, (11 kJ2). Mrlstek ie kapacitnE vyrovndvdn prorndnnou kapacitou
paralelni k Pr. Nastavime-li pom€r P1 : P2:p. : Re, nevychyili driZdici puls nulovou linii zesilovade, zatimco elektrickd odpovdd bun66n6 membrdny ie zaregistrov6na, nebot mdni potenci6lni
rozdil mezi vstupem zesilovade a zemi, iak bylo demonstrovdno na kodi6ich motoricklich neuronech Frankem a Fuortesem (1956). Casovri konstanta elektrometrick6ho vstupniho obvodu, zhor5en6 piedev5im kapacitou mezi elektrodou a troakdrem, je vyrovnfvdna positivni zpdtnou vazbou
na vstupu zesilovade s jednotkovjm ziskem v zapoieni Backovd (1958). Takovfmto zprisobem je
moZno registrovat akdni potenci6iy, vyvol6van6 jak zapnutim proudu depolarisadniho, tak pieruSenim proudu hyperpolarisatniho. Isolovanost kontrakce a jeji Siieni symetricky na ob6 strany
od mista vpichu elektrody natolik sniZi pohybouf artefakt, Le driLdtni s registraci lze mnohokr6t
opakovat, aniZ dojde ke zm€n6 zaznamenan€odpov6di. Na dvoupaprskov6m osciloskopu soudasn6
s elektrickou odpov6di membrriny zaznamendv6me prubdh drdtdiciho proudu, odpor elektrody
a iasovou konstantu ieiiho obvodu.
1. Back A. F..' Electroenceph.clin. Neurophysiol. lO:745, 1958 - 2. Berdnek R.: es. fysiol.
8 :172, 1959- 3. Ber<inekR..' Physiol. bohemosl. 10 :94, 1961 - 4. Frank K., FuortesM. G. F.:
J . P h y s i o l .1 3 4 : 4 5 1 , 1 9 5 6 .
SRDECNIHO
SVALU. P. Braaenj,,
A TRVANI KONTRAKCE
vzTAIJ AMPLITUDY
Fysiologickf ristav 16k. fak. univ. J. E. Purkyn€, Bmo. Piednesenona 11. fysiologickfch dnech
v BratislavEdne 29. l. 1963
V dal5im sledov6ni zmEn kontraktility, kter6 provizeji pravidelnd zmdny rytmu dinnosti myokardu, isme sledovali zmdny trvdni stahu, tj. aktivniho stavu. Pokusy jsme provid6li na lev6 sini
mor6ete pii teplotfch kolem 23'C, kdy jsou kontrakce velk6 a pomal6, takie zm6ny lze dobie
sledovat. U vyrovnanfch staht, kdy ie velikost piizpirsobena piisluSn6 frekvenci a restitu6ni ddie
jsou nastaveny na urditou hodnotu, je pii ruznfch frekvencich dinnosti nepiim6 zrivislost mezi
amplitudou a rrvdnirn stahu. Cim je frekvence iinnosti vySSi, tim isou amplitudy v6tii a trvdni
kratii. Korelace je signifikantni pro p<0,01. Naproti tomu pii zmEnfch amplitudy sousedicich
stahri, vyvoianfch n6hlfmi iednorSzovfmi zmdnami rytmu, je mezi amplitudou a tNinim piime
korelace. Vy55i stahy (napi. po prodlouZeni intervalu nebo po pieddasn6m stahu) trvaii delSi dobu,
mal6 stahy (pieddasn€) maji kratSi trvrini. Zivislost je line6rni a vysoce vliznamnd. Zm€ny trvini
isou v5ak ien zlomkem odpovidaiicich zmdn amplitudy, takZe se vznistem velikosti stahu se vZdy
z6rovefi stah zrychluje. Pii vy3Sich teplotdch senepiimd z6vislost mezi amplitudou a trvinim stahu,
charakteristick6 pro vyrovnan6 vf5ky stahri za ruznlch frekvenci dinnosti, zmeniuje a nakoncc
mizi, takZe za tdlesn6 teploty lze zjistit jen piinou korelaci mezi ob6ma parametry.
Tyto nilezy jsou dal3im dokladem pro rozdilnost bezprostiednich a kumulovanfch zmdn kontraktility. Skuteinost, Ze se na zv6tieni stahu myokardu uplatiuje iak urychleni prribdhu stahu, tak
i prodlouZeni aktivniho stavu, je pravd6podobnd v souhlase s novdj5i piedstavou dvou elemcntdrnich mechanickfch dejt na rirovni myofilament v pnib6hu kontrakce.
Cs. fysiol. 12 (1963
t69