zde

21/10
Téma týdne:
Kubica může
v Renaultu zůstat
Chvíli měl pocit, že se mu do netovárního týmu nechce,
ale pak ochutnal jeho výhody.
Stalo se:
Mercedes se nakonec neodvolal
Před závodem:
Před Velkou cenou Turecka
Rozhovor:
Colin Kolles
MS silničních motocyklů:
Druhé zlato pro Lorenza
Historie:
Muž, jenž pomstil Ferrariho
Speciál:
FIA GT1 v Brně
Téma týdne
Kubica může
v Renaultu zůstat
Autor: Tomáš Richtr
Robert Kubica patří k těm, kteří se neohlíží
vlevo vpravo a dřou do úmoru. Když v roce
2008 ochladl jeho vztah s vedením týmu,
nebylo to proto, že by byl vítěz Velké ceny
Kanady téhož roku náladový. Ale zkrátka
nebyl přesvědčen o tom, že by BMW dělalo
maximum pro to, aby jeho vůz byl ve srovnání
s konkurencí co nejlepší. Ba co víc, BMW
v sezoně 2008 vzdalo boj o titul a Kubica
varoval, že taková šance se nemusí už nikdy
naskytnout. Do současné chvíle to vypadá,
že měl pravdu.
1
21/10
Když se Robert Kubica rozhodl opustit
BMW, protože automobilka končila své
účinkování ve formuli 1, netušil, že si
zvolil jinou, ale se zcela stejnými úmysly.
V Polákově táboře zavládla panika po
ohlášení Renaultu, že se také stahuje
z formule 1. Na rozdíl od BMW byl ale
přesun vlastnictví samotného týmu F1
daleko hladší. Stáj odkoupila lucemburská
kapitálová firma Genii Capital a post šéfa
týmu obsadil Francouz Eric Bouiller.
Zdecimovanou morálku vlivem turbulentní
singapurské aféry ale nezregenerujete
zde dne na den, tím spíš, že navzdory
ponechání jména ‚Renault‘ a dodávky
motorů je potřeba zajistit budoucnost
týmu se statusem ‚soukromý‘.
Robert Kubica se po chvíli rozhodl zůstat
a podpořit snahy stáje zvednout se
z nejhoršího. Týmovým kolegou se stal
Vitalij Petrov, první ruský jezdec ve formuli
1. Jeho výkony coby nováčka dávají
příslib světlým zítřkům, protože navzdory
občasným chybám mu nechybí nasazení
a rychlost. Jak by to asi vypadalo, mít
Petrov zkušenosti, ukazuje právě Robert
Kubica. V každé letošní kvalifikaci se
dokázal Robert Kubica probojovat až do
její finální části (9., 9., 6., 8., 7., 2. místo).
S výjimkou úvodní Velké ceny Bahrajnu
také vždy bodoval (11., 2., 4., 5., 8.,
3. místo). Kubica je šestý v průběžné
klasifikaci šampionátu se ztrátou pouhých
19 bodů na lídra Webbera (za vítězství
se bere 25 bodů). Renault je pátý se 65
body – 90 % z nich přinesl právě rodák
z polského Krakova.
V posledních dnech se objevily zprávy,
že má o něj zájem Ferrari. Tam končí
Felipemu Massovi na konci sezona
smlouva, a tak se Maranello rozhoduje,
jak dál. Kubica zcela jistě nebude jediným
závodníkem, se kterým Ferrari jedná,
nebo to má přinejmenším v úmyslu.
Je však jisté, že je Kubica hodně vysoko.
Sám Kubica tvrdí, že jeho hlavní prioritou
je zůstat s Renaultem, ALE!
ALE tým musí nabídnout rychlou
a spolehlivou techniku. To znamená nejen
držet krok ve vývojovém boji s ostatními,
ale stáhnout ztrátu tak, aby měl Kubica
šanci příští rok pravidelně bojovat
o vítězství. Dalším důvodem, proč se
zatím Kubica do Ferrari nehrne, je jeho
velmi dobrý vztah s Fernandem Alonsem.
Ten si rychle vybudoval status neoficiální
jedničky v týmu a vysoce konkurenční
prostředí vždy mělo, má a bude mít vliv
na vztah obou jeho závodníků. Tím se ale
Robert Kubica zatím trápit nemusí. Ačkoli
to žádná ze stran (tedy Renault i Kubica)
veřejností nekomunikují, F1mag zjistil, že
skončí-li Renault na konci sezony nejhůře
šestý, může si Renault Kubicu ponechat.
A čím lepších výsledků bude chtít Kubica
s Renaultem dosahovat, tím větší šance,
že jej Renault nikam nepustí. Možná by
se našli šílenci, které by napadlo zajíždět
horší výsledky tak, aby tým spadl za šesté
místo v Poháru konstruktérů, a pilot se tak
stal volným. To je ale naštěstí nesmyslná
úvaha a o takového jezdce by hlavně
neměl nikdo zájem. A už vůbec ne Ferrari.
Současné výsledky týmu také výrazně
přispívají k zotavení z již zmíněného
skandálu Singapur 2008. Tehdy ještě
pod původním vedením Flavia Briatoreho
a Pata Symondse během závodu
záměrně boural Nélson Piquet mladší do
zdi, aby pomohl vyhrát svému kolegovi
Alonsovi. Renault ve formuli 1 udržela
pouze krize šampionátu, který bojoval
o setrvání automobilek v soutěži. Tehdejší
šéf Mezinárodní automobilové federace
Max Mosley skandálu naopak využil
pro to, aby se zbavil Flavia Briatoreho.
Což v konečném důsledku nemusela
být vůbec špatná věc: vedení v podobě
Eric Boullier, Jean-François Caubet,
technický ředitel Bob Bell získalo
důvěru zaměstnanců v továrnách ve
francouzském Viry-Châtillon a britském
Enstone, a těm zase novou víru a motivaci
přinesly výkony Vitalije Petrova a Roberta
Kubici přímo na dráze.
Ano, před Velkou cenou Monaka Robert
Kubica prozradil, že si Renault nemůže
dovolit to, co běžně dělávalo BMW, jako
například dovézt přední přítlačné křídlo
vyvinuté a vyrobené exkluzivně pro
trať v Monte Carlu. Jenomže na straně
druhé BMW také méně naslouchalo
jezdcům, čímž ignorovalo Kubicovy výzvy
nevzdávat boj o titul až do posledních
okamžiků roku 2008. A právě tato méně
„firemní“, spíše „týmovější“ atmosféra by
se mohla Kubicovi líbit.
2
21/10
Stalo se
Mercedes
se nakonec
neodvolal
Autor: Filip Fikejz
Přestože se během uplynulého
týdne
nejela
velká
cena
formule 1, ve světě královny
motoristického sportu se pořád
něco děje. Tým Mercedes se
rozhodl respektovat rozhodnutí
FIA, Williams zveřejnil, proč oba
jeho vozy v Monaku havarovaly,
a Cosworth se zastal nových
týmů, které opět kritizoval Luca
di Montezemolo.
MERCEDES AKCEPTOVAL
SCHUMACHEROVU
PENALIZACI
Stáj Mercedes GP se nakonec rozhodla
neodvolat
proti
dvacetisekundové
penalizaci,
kterou
dostal
Michael
Schumacher při Velké ceně Monaka za
předjetí Fernanda Alonsa v posledním kole.
Tým pochopil situaci na trati jako restart
závodu, což v souladu s článkem 40.7
Sportovních regulí umožňuje předjíždět
od tzv. safety car čáry umístěné v Monaku
v zatáčce La Rascasse. Své jezdce proto
informoval, že po zabočení safety caru do
boxů mohou předjíždět. Toho Schumacher
využil a pohotově se dostal na šesté místo
před Alonsa. Podle verdiktu Mezinárodní
automobilové federace byl závod v souladu
s článkem 40.13 dokončen za safety
carem, který do boxů zabočil jen proto, aby
nekazil fotografie vozů po průjezdu cílem.
Zpřehlednění situace určitě nepomohla
skutečnost, že se na monitorech objevila
pouze zpráva „SAFETY CAR IN THIS
LAP“, což podle článku 40.11 znamená,
že už je možné safety car stáhnout
z tratě. Samotná FIA přiznala, že pravidla
v tomto případě nemluví zcela jasně a je
třeba je změnit. Vyjasnit by se měla také
signalizace, protože v Monaku někteří
maršálové začali po zabočení safety caru
mávat zelenými vlajkami. Komise F1 má
na základě návrhu Sportovní pracovní
skupiny předložit změny, které Světová
rada motorsportu projedná 23. června
v Ženevě. Mercedes podle svého
tiskového prohlášení vyjádřil potěšení nad
skutečností, že FIA uznala jeho důvody
interpretace pravidel a rozhodl se nakonec
proti změně výsledků závodu v zájmu
sportu neodvolat. Na celé situaci je pikantní,
že jedním z těch, kteří o Schumacherově
3
21/10
trestu rozhodovali, byl Němcův velký rival
z poloviny devadesátých let mistr světa
z roku 1996 Damon Hill, který v Monaku
patřil mezi stewardy. FIA totiž letos
zavedla novinku, že při každé velké ceně
pomáhá stewardům někdo z bývalých
pilotů F1. Hillovi nebylo příjemné, že musí
posuzovat událost, do které byl zapojen
Schumacher. I když prohlásil, že jednal
podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,
byl zasypán řadou nepříjemných e-mailů,
převážně od německých fanoušků. Podle
Angličanova názoru by bývalí jezdci měli
mít spíše poradní roli a nepůsobit jako
oficiální stewardi.
WILLIAMS ZKOUMAL PŘÍČINY
NEHOD SVÝCH VOZŮ
Úplně jiné starosti měl po Velké ceně
Monaka tým Williams, který řešil příčiny
havárií obou svých vozů. Nico Hülkenberg
neujel během svého prvního monackého
závodu v F1 ani celé kolo. Na startu mu
selhal senzor ovládání spojky a propadl
se až na konec závodního pole. Pak si
v první zatáčce o jeden z vozů HRT
poškodil uchycení předního křídla. To se
mu v tunelu ulomilo a německý pilot
tvrdě narazil do zdi. Rubensi Barrichellovi
selhalo pro změnu zadní zavěšení, jehož
strukturu narušil kryt kanálu. To pak
způsobilo nehodu. Jako jeden z prvních na
tuto skutečnost upozornil pilot stáje Force
India Vitantonio Liuzzi, který si při jízdě
za Brazilcem všiml zvedajícího se krytu.
Podle vyjádření Williamsu používá stáj
tyto verze dílů ve vozech FW32 od začátku
sezony. Nejednalo se tedy o speciální
úpravy pro GP Monaka.
MONTEZEMOLO NOVÉ TÝMY
KRITIZUJE, COSWORTH JE
BRÁNÍ
Prezident Ferrari Luca di Montezemolo
se opět obul do nových týmů, které by prý
nejraději poslal o kategorii níž do GP2. Řekl
to při příležitosti připomenutí, že Ferrari je
stálicí formule 1 a letos oslaví osmistý start
v F1. Na stranu nových týmů se naopak
postavil jejich dodavatel motorů Cosworth,
který považuje kritiku za nespravedlivou.
Šéf Cosworthu Mark Gallagher zdůraznil,
že týmy vstoupily do formule 1 v době
celosvětově
nepříznivé
ekonomické
situace a mají velké odhodlání uspět.
Gallagher dodal, že podle jeho názoru
všechny týmy tvrdě pracují a Cosworth je
považuje za dobré partnery po obchodní
i technické stránce.
Před závodem:
Před Velkou cenou Turecka
Hon na Red Bull, sedmý díl. Z hlavních rolí se Webbera a Vettela pokusí vystrnadit piloti McLarenu i Ferrari. Zda přeobsazení
vyjde, uvidíme již za pár dní.
4
21/10
Před závodem
Před Velkou
cenou Turecka
Autor: Michal Mikoláš
Formule 1 se dva týdny po závodě v Monaku
stěhuje opět mimo Evropu. Pravda, pouze
těsně. Již tradičně se totiž Grand Prix
Turecka bude pořádat v moderním Istanbul
Parku, který se nachází východním směrem
od největšího města této lidnaté muslimské
země. Boje na horké subtropické půdě by se
měly odehrávat v duchu honu na Red Bull
a jeho jezdce, Sebastiana Vettela a Marka
Webbera. Rychlý okruh by měl sedět
například týmu McLaren. Nechat se zahanbit
se nechtějí ani u Ferrari. Zejména Felipe
Massa má Turecko velice rád. Zda bude
mít opět příležitost přemýšlet o tureckém
občanství, či zda bude trvat nadvláda Red
Bullu, se dozvíme již tuto neděli.
5
21/10
Sezona 2010 ubíhá závratným tempem.
30. května je na pořadu již sedmý závod
tohoto ročníku. Čest přivítat technicky
nejvyspělejší odvětví motorsportu bude
mít Turecko. Formule 1 se sem podívá již
pošesté. Turecko je jednou z mála zemí,
které můžeme nazvat euroasijskými.
Rozkládá se totiž na území obou
kontinentů. Na ploše o výměře 783 tisíc
kilometrů čtverečních žije 72 milionů lidí.
To dává slušný základ pro obrovský trh
a je známo, že právě taková místa jsou pro
formuli 1 vysoce atraktivní. Okruh Istanbul
Park patří k nejmladším tratím v kalendáři.
Slavnostně otevřen byl 21. srpna 2005,
tedy v den konání historicky první Grand
Prix Turecka. Trať z rýsovacího prkna
Hermanna Tilkeho měří 5338 metrů a čítá
čtrnáct zatáček. Je řazen mezi nejzdařilejší
díla německého architekta. Jedná se
o levotočivý okruh, což je jev jinak typický
spíše pro zámořské závody. V letošní
sezoně se proti směru hodinových
ručiček jede jen na třech dalších tratích –
v Brazílii, Singapuru a Abú Zabí. Istanbul
Park je mezi „tilkedromy“ výjimkou.
Není totiž vystavěn na rovině, naopak
je plný převýšení (rozdíl mezi nejvyšším
a nejnižším bodem je 46 metrů). Tilke
se nechal slyšet, že záměrně okruh
podřídil kopcovité krajině, aby byl pro
jezdce větší výzvou. Istanbul je typický
řadou náročných zatáček. Kupříkladu
hned první zatáčka bývá přirovnávána té
v Interlagosu, či legendární Corkscrew
v Laguna Seca. Zdaleka nejpřitažlivější
sekcí okruhu je ovšem extrémně dlouhá
a rychlá zatáčka číslo 8. Láme se na
čtyřikrát a projíždí se téměř s plynem na
podlaze. Jezdec přitom musí čelit silnému
přetížení. Za pouhých pět let si zatáčka
vydobyla podobné renomé jako kupříkladu
Eau Rouge ve Spa či 130R ze Suzuky.
Okruh je schopen pojmout až 155 tisíc
diváků. Na hlavní tribunu, stojící podél
cílové rovinky, se může vměstnat 25 tisíc
lidí. Mimo formule 1 a GP2 se do Istanbulu
podívalo i MotoGP, WTCC či DTM.
Za svou krátkou historii Istanbul stihl
divákům nabídnout mnoho napínavých
momentů. Tak jako celá sezona 2005,
nesla se i první Grand Prix Turecka
ve znamení boje mezi McLarenem a
Renaultem, potažmo Kimim Räikkönenem
a Fernandem Alonsem. Navrch měl
tentokrát Fin, který vyhrál jak kvalifikaci,
tak i závod. Alonso byl druhý a Juan
Pablo Montoya třetí. Kolumbijský pilot
v devětatřicátém kole zajel nejrychlejší
kolo závodu, které dodnes zůstává
6
21/10
oficiálním rekordem okruhu. Má hodnotu
1:24.770. Mohl se zasloužit o double
McLarenu, při předjíždění Tiaga Monteira
o kolo si ovšem poškodil difuzor. V zatáčce
8 vyjel z trati a druhé místo tím přepustil
Alonsovi. V roce 2006 byla Grand Prix
Turecka čtrnáctým závodem sezony. Svou
první pole position v kariéře si vyjel Felipe
Massa. Porazil i svého zkušenějšího
kolegu, Michaela Schumachera. Ve druhé
řadě stály oba vozy Renaultu. Giancarlo
Fisichella po startu způsobil hromadnou
havárii několika vozů. Po bouračce
Liuzziho na trať musel safety car.
Po zastávkách v boxech se Alonso dostal
před Schumachera. Tím bylo zaděláno
na strhující souboj v posledních patnácti
kolech. Sedminásobný mistr světa ovšem
svou stíhací jízdu nedotáhl do úspěšného
konce a do cíle dojel těsně za Alonsem.
Aféru vyvolala ceremonie na stupních
vítězů. Vítěz Felipe Massa převzal trofej
z rukou prezidenta Severokyperské
turecké republiky, tedy státu uznávaného
pouze Tureckem. Vláda Kyperské
republiky podala stížnost Mezinárodní
automobilové federaci. Ceremonií měla
být narušena politická neutralita závodu,
kterou se FIA snaží za každých okolností
udržet. Organizátoři nakonec museli
uhradit pokutu 5 milionů dolarů. O rok
později se na prvním místě opět usadil
Felipe Massa. Stejný scénář měl i závod
před dvěma lety. Massa tak v Turecku
získal čistý hattrick v kvalifikacích
i závodech. Před rokem ovšem Ferrari
na vítězství zdaleka nemělo. Zvítězil
Jenson Button, který tak vyhrál šest
ze sedmi úvodních závodů. Na stupně
vítězů ho doprovodili Mark Webber a vítěz
kvalifikace, Sebastian Vettel. O rozruch se
postaral Rubens Barrichello, který se po
problémech se spojkou na startu propadl
a neukočíroval svou snahu o zlepšení
pozice. Nakonec odstoupil pro poruchu
převodovky.
VELKÁ CENA TURECKA - program
Pátek 28. května 2010
1. trénink
2. trénink
GP2 - kvalifikace
1. trénink - záznam
08:55 - 10:30
12:55 - 14:30
14:55 - 15:30
23:45 - 01:05
NOVA Sport
NOVA Sport
NOVA Sport
NOVA Sport
09:10 - 09:55
09:55 - 11:00
12:55 - 14:00
14:35 - 16:00
00:05 - 01:00
NOVA Sport
NOVA Sport
NOVA Sport
NOVA Sport
NOVA Sport
10:35 - 11:25
11:55 - 12:55
13:30
20:00 - 21:00
NOVA Sport
NOVA Sport
TV NOVA
NOVA Sport
Sobota 29. května 2010
GP2 - kvalifikace (záznam)
3. trénink
kvalifikace
GP2 - 1. závod
kvalifikace - záznam
Neděle 30. května 2010
GP2 - 2. závod
kvalifikace - záznam
závod
GP2 - 2. závod (záznam)
Rozhovor
Colin Kolles
Autor: Filip Fikejz
Německý zubař rumunského
původu Colin Kolles na
začátku sezony převzal vedení
týmu Campos Meta, který se
transformoval na HRT. Kolles
tak navazuje na své zkušenosti
z vedení stáje Midland. Ta se
postupně vlivem změn majitelů
přejmenovala na Spyker
a posléze Force India.
Sezona už běží. V jaké situaci se nyní
tým nachází? Jste rád, že tam jste, nebo
vás frustruje jeho výkonnost?
Colin Kolles: „Nejsem frustrovaný. Musíme
pracovat, abychom se zlepšili. To je vše.“
Dosáhli jste toho, co jste považovali
vzhledem k času na rozběhnutí týmu za
reálně možné?
CK: „Možná jsme dosáhli víc, než jsme
očekávali. Bohužel musíme hodně
zapracovat na autě, ale tak je to vždy.“
Jediná věc, která měla být v pořádku,
se stala největším problémem. Byla pro
vás tato skutečnost největší frustrací
od vašeho nástupu do čela týmu?
CK: „Víte, na tuto otázku odpovím trochu
jinak. Jsou tu určitá fakta. A fakta vždy
vyplavou na povrch.“
Během posledních týdnů se objevily
různé zprávy, že jste ukončili kontrakt
s Dallarou. Je to pravda?
CK: „Byla to první věc, kterou jsem udělal.“
Takže momentálně máte auto pro tuto
sezonu a vývoj už je na vás?
CK: „Ano. Tak to vidím já.“
A dokážete to auto vylepšovat?
CK: „Myslím, že máme odborníky. Některé
věci už jsou, jak mají být, některé brzy
budou. Uvidíme.“
A pro příští sezonu chystáte nové auto
od nuly?
CK: „Ano.“
Je za něj zodpovědný Geoff Willis?
CK: „Takový je náš plán.“
Podepsal smlouvu na plný úvazek,
nebo zůstává na částečném?
CK: „Máme s Geoffem velmi dobrý vztah.
Je nám jasné, čeho chceme dosáhnout.
Mezi námi je velké porozumění.“
7
21/10
Jaká je finanční situace týmu? Zlepšuje
se?
CK: „Jsme malý tým a musíme tvrdě
pracovat, abychom měli peníze na
každodenní chod. To není žádné tajemství.
Je to stejné pro všechny. Možná se někteří
lidé z jiných týmů přetvařují a měli by být
nominováni na Oscara.“
Jaký je váš reálný cíl pro tuto sezonu?
CK: „Možná být nejlepší z nových stájí.“
Pořád si myslíte, že je to možné?
CK: „Vím, že máme silný tým, ale stále
máme před sebou dost práce.“
Což stojí peníze.
CK: „Samozřejmě, ale největší problém
je čas.“
Bruno Senna mluvil o vylepšeních,
která mají přijít.
CK: „Plánujeme na autě dvě vylepšení,
ale nedokážu říct kdy. Možná jedno
představíme během měsíce, ale v plánu
máme dvě. Soustředíme se na určité
oblasti, jako je přední křídlo a difuzor,
protože se nemůžeme soustředit na celé
auto. Uvidíme.“
Krátce před Velkou cenou Španělska
jste podepsali smlouvu s Christianem
Klienem jako testovacím a rezervním
jezdcem. Co vás k tomu vedlo?
CK: „Důvody byly velmi logické. Pokud si
vzpomínáte, ve Force Indii jsme se podle
novinářů odstřelili, když jsme měli málo
jezdců. Přitom až informace od dalších
závodníků nám pomohly zlepšit auto bez
utrácení peněz. Předtím jsme měli Adriana
Sutila, který nikdy nejezdil v jiném autě,
a Sakona Jamamota, který také nebyl moc
zkušený. Takže důvod, proč to děláme je,
že máme talentované nováčky, kteří dělají
dobrou práci, ale nikdy neřídili srovnatelné
auto. Potřebujeme znát zpětnou vazbu
a zaměřit se na klíčové věci.“
Jakou výzvou je vedení HRT pro vás
osobně ve srovnání s vaším působením
v Midlandu / Spykeru / Force Indii?
CK: „Největší výzvou bylo dostat tým do
Bahrajnu. Toho jsem chtěl dosáhnout.
Myslím, že od té doby jsme udělali pokrok.
Pochopitelně máme s autem problémy, ale
děláme, co můžeme, abychom vypadali
profesionálně a odváděli profesionální
práci.“
Je to zábava, nebo spíš tvrdý oříšek?
CK: „Pochopitelně si užívám toho, co
dělám. Abych si užíval ještě víc, musím
víc pracovat. Každý den chci vidět pokrok.
Když se podíváte do padoku, nevypadá
to, že jsme byli tým, který desátého února
neexistoval. Podívejte se do garáže.
Zdá se, že je tu správná struktura. Je tu
všechno. Musíte znát časové souvislosti.
Mám dobré lidi, na které se mohu
spolehnout, a jsem na to hrdý. Samozřejmě
nejsme konkurenceschopní. To nebylo
pod mou kontrolou, ale pochopitelně
mě to činí nešťastným. Proto musíme
přidat a pořádně zatlačit. Je jedno jakým
způsobem. Znamená to investovat více
peněz do vývoje a posunout se kupředu.“
MS silničních motocyklů:
Druhé zlato pro Lorenza
Španělovi se ve Francii daří, protože v posledních třech závodech MotoGP tam jednou skončil druhý a dvakrát vyhrál.
8
21/10
MS silničních motocyklů
Druhé zlato pro
Lorenza
Autor: Petr Czyž
Závodní víkend ve Francii přinesl opět
adrenalinové závodění. Tři závody nabité
emocemi a touhou po vítězství musely nadchnout
každého. Druhý triumf v řadě zaznamenal na
půdě slavného okruhu v Le Mans španělský
jezdec továrního týmu Yamahy Jorge Lorenzo.
Třiadvacetiletý rodák z Mallorky si v závěru
neodpustil malé zpestření, když si sedl do
křesla před velkoplošnou obrazovkou, dal
si praženou kukuřici a v klidu a pohodě si
vychutnal konec závodu královské kubatury.
Bylo to v letošní sezoně jeho druhé zlato a před
závodem v italském Mugellu vede šampionát
s devítibodovým náskokem. Mugello je ale
okruhem Valentina Rossiho a Ducati, takže už za
dva týdny se máme na co těšit.
9
21/10
Letošní sedmačtyřicátý ročník francouzské
Grand Prix provázelo na okruhu Bugatti
v Le Mans krásné slunečné počasí. Určitě
příjemná změna ve srovnání s poslední
návštěvou slavné dráhy nedaleko Paříže,
kde na jezdce motocyklového šampionátu
čekalo chladné a deštivé prostředí.
Tentokrát měli všichni během přípravy
na suché dráze možnost zapracovat
na ideálním závodním nastavení svých
motocyklových prototypů, ale v samotném
nedělním klání se ne všem tuto příležitost
podařilo plně využít.
V nejnižší kubatuře do 125ccm si
z Francie odváží maximum bodů Pol
Espargaró, Španěl z týmu Tuenti Racing.
Jezdec Derbi v kvalifikaci sice nedosáhl
na pole position, ale v druhé polovině
závodu si vytvořil drtivou převahu,
předjel dosud vedoucího Nicolase Terola
a po čtyřiadvaceti kolech vyhrál třetí
podnik sezony. Jako smolaře nedělního
závodu můžeme označit Bradley Smithe
z Bancaja Aspar. Britský talent jel celý
závod na třetím místě, ale v posledním
kole mu jeho Aprilie nebezpečně
odskočila, díky tomu přišel o celkem
jasné umístění na stupních vítězů a cílem
projel dokonce až pátý. Český závodník
Jakub Kornfeil odstartoval do závodu
třiadvacátý, dojel těsně za Němcem
Schrötterem devatenáctý a na body to
tentokrát nebylo.
Jednačtyřicet jezdců třídy Moto2 znovu
předvedlo, že při takovém počtu závodníků
na dráze se jen těžko dá předpokládat, že
v prvních zatáčkách po startu nedojde
k nějaké kolizi. Bohužel tentokrát se to
týkalo jednoho z dvojice českých jezdců
Karla Abrahama. Zástupce brněnského
týmu Cardion AB Motoracing v Le Mans
poprvé závodil na prototypu britského
výrobce FTR poté, co stejně jako
španělský Aspar ukončili spolupráci
s italským dodavatelem podvozků RSV.
Pro všechny to byl nový materiál, takže
vše ladili za pochodu, ale zvládli to. Těsně
po startu Abrahama sestřelil za ním
jedoucí jezdec, který navíc trefil českého
závodníka do krku. Následkem toho měl
Abraham problém se zrakem, v závodu
již dále nepokračoval a okamžitě odešel
k vyšetření do Mobilní kliniky přímo na
okruhu. Lékařská prohlídka neprokázala
žádné poškození v podobě zlomenin
a pro závod v italském Mugellu by už měl
být v pořádku.
Něco podobného si minule prožil Lukáš
Pešek v Jerezu, odkud si odvezl pět
naražených žeber, ale ve Francii se jezdi
Matteoni CP Racing dařilo podstatně víc
a po startu z dvaadvacáté pozice dokončil
závod v Le Mans na bodované třinácté
příčce. Pádů v nedělním klání bylo
10
21/10
víc než dost, protože celkem jedenáct
závodníků cílem francouzské Grand
Prix neprojelo. Mezi ně patřil například
vedoucí jezdec šampionátu Tomizawa,
vítěz kvalifikace Kenny Noyes, oba jezdci
domácího týmu Tech3 Raffaele de Rosa
a Yuki Takahashi nebo Alex De Angelis,
jednoznačně největší smolař v Moto2.
V šestém kole spadl z motocyklu jeden
z jezdců na divokou kartu a jeho již
nikým neřízená šestistovka narazila do
De Angelisovy GP210, což jezdce týmu
RSM Scot celkem drsně vyřadilo z boje
o jeho první body. Bývalý jezdec MotoGP
a před sezonou jeden z favoritů, tak stále
zůstává bez bodu.
Ten, kdo se v cíli radoval nejvíc byl
jednoznačně Španěl Toni Elías, vítěz
třetího podniku sezony a nyní vedoucí
jezdec třídy Moto2. Druhé místo obsadil
Julián Simón z Mapfre Aspar, který jel
svůj první závod na stroji Suter a jeho
první stupně vítězů jen potvrdily správnost
volby opustit italskou RSA. S téměř
třísekundovou ztrátou za Elíasem pak
cílem projel Ital Simone Corsi na Motobi.
Velmi dobrý závod má také za sebou
dvojice Fimmco Speed Up, protože Andrea
Iannone získal body za čtvrté a Gábor
Talmácsi za páté místo. Průběžné pořadí
po víkendu ve Francii je první Toni Elías
z Gresiniho týmu Moto2, druhý je Japonec
z Technomag-CIP Shoya Tomizawa a třetí
Simone Corsi z JiR Moto2.
V průběhu víkendu byla v třídě MotoGP
rychlá trojice Jorge Lorenzo, Valentino
Rossi a Casey Stoner. V sobotní kvalifikaci
se k nim přidal Dani Pedrosa a nedělní
závod sliboval zajímavou podívanou.
Po startu z pole position se do vedení
okamžitě dostal Valentino Rossi a to si
udržel až do dvanáctého kola, protože to
byl moment, kdy Itala předjel jeho týmový
kolega Lorenzo, jenž také závod vyhrál
a oslavil druhé vítězství v řadě. Casey
Stoner byl po výkonu v přípravě velkým
favoritem, ale pádem v třetím kole závodu
pro Australana veškeré naděje na úspěch
skončily a tak špatný začátek sezony
u Ducati určitě nepamatuje. O velké smůle
může také hovořit Dani Pedrosa. Španěl
jel většinu závodu třetí, ale v posledním
kole neustál tlak týmového kolegy
Doviziosa, což ho rozhodilo natolik, že
v posledních metrech před cílem prohrál
další souboj s Američanem Haydenem
a skončil až pátý.
Závod ve Francii byl katastrofou pro
domácí tým Tech3 za jehož kormidlem
stojí zkušený manažer Herve Poncharal.
Ani jeden z jezdců jejich týmu v Moto2
závod nedokončil a v královské kubatuře
MotoGP Colin Edwards dojel s problémy
dvanáctý a Ben Spies po pádu v šestém
kole ze závodu odstoupil. Víkend, na který
bude dobré co nejdřív zapomenout má za
sebou také tovární Rizla Suzuki. Týden
před cestou do Francie si zlomil klíční kost
Álvaro Bautista, ale pro závod v Le Mans
dostal zelenou. Nicméně pád v druhém
tréninku Španěla definitivně odsoudil do
role pozorovatele a na Italu Capirossim
spočívaly veškeré naděje japonského
výrobce. Přes solidní progres v přípravě
asi nikdo nečekal, že pro Suzuki vše
skončí po několika úvodních kolech
Italovým pádem.
Po třetím kole sezony je ve vedení dvojice
Fiat Yamahy první Jorge Lorenzo, druhý
Valentino Rossi a třetí jezdec tovární
Hondy Andrea Dovizioso. Za dva týdny je
na programu Velká cena Itálie v Mugellu
a čtvrté kolo šampionátu na domácí dráze
Ducati slibuje další napínavou podívanou.
Historie
Muž, jenž
pomstil
Ferrariho
Autor: Petr Minařík
Jose-Froilan Gonzales je
dnes nejstarším žijícím
vítězem některého ze závodů
MS vozů F1. A navíc stál na
počátku úspěchů dnes zdaleka
nejúspěšnější stáje šampionátu
– Ferrari.
Poněkud tělnatý Argentinec, zvaný Pepe,
do světového šampionátu vozů F1 vstoupil
hned v jeho druhém závodě (GP Monaka
1950). Řídil soukromé Maserati 4CLT,
jenže hned v prvním kole musel kvůli jeho
požáru odstoupit. Cíl neviděl ani při dalších
dvou startech, ale všechno se začalo
měnit v červenci 1951. V té době jej totiž
za nemocného Taruffiho do GP Francie
angažoval Enzo Ferrari. Muž, jehož tehdy
ještě zdaleka ne tak známé vozy za sebou
měly v mistrovství světa sedm závodů a tři
druhá místa. Zároveň i uražený ješita, který
doslova hořel touhou porazit v šampionátu
rudé Alfy Romeo. Tedy monoposty, které
považoval za svá ukradená dítka. Alfetty
se totiž narodily v době, kdy byl Ferrari
v milánskému továrnímu týmu, z něhož
byl ještě před válkou vystrnaděn, šéfem.
A právě porážka bývalého zaměstnavatele
se pro Enza Ferrariho stala nejdůležitějším
motivem i hnacím motorem jeho tehdejšího
závodění.
V době, kdy tehdy 30letý Argentinec
k Ferrari přišel, už začínalo být jasné,
že nesmírně rychlé, ale zároveň
i neobyčejně žíznivé alfy s přeplňovaným
jedenapůllitrovým motorem (spotřeba
165 l/100 km!), začínají mít problém.
Zastávka navíc, kterou musely oproti
vozům Ferrari 375, vybaveným 4,5litrovým
atmosferickým 12válcem, už totiž začala
být neúnosná.
Při své premiéře byl Gonzales už
v 11. kole nucen vůz předat týmové
jedničce Ascarimu, u jehož vozu selhala
převodovka a který s ním za vítěznou Alfou
dojel druhý. V jeho dalším závodě pro
Ferrari – v britské GP 1951 - se Alfy, v nichž
startoval i Gonzalesův krajan a přítel Juan
Manuel Fangio, snažily svou spotřebu
eliminovat přídavnou nádrží. A tak se celý
závod Fangio o prvenství tahal právě se
125 kg vážícím Gonzalesem. Maranellská
jednička Alberto Ascari, jezdící v jejich
závěsu, měl v 57. kole smůlu a opět
přišel o převodovku. Gonzales proto
předpokládal, že mu bude muset při další
zastávce vůz opět předat. Jenže Ascari –
snad pod dojmem jeho nebojácné jízdy
– naznačil, ať jede dál a tak tím, kdo po
162 minutách závodu dovedl konečně
Ferrariho pomstu do finále, byl on. Přesto,
že mu maranellský šéf vlastně nikdy jeho
– ostatně nepříliš lukrativní – jezdeckou
smlouvu neproplatil a že jeho odměnou za
roční ježdění pro Maranello byl darovaný
vůz Ferrari, s karoserií od firmy Vignale...
VYHRÁL I V LE MANS
Někdy poněkud impulzivně až divoce
jezdící „Býk z pampy“ sice dokázal ve
zbytku sezony 1951 pokaždé vůz Ferrari
dovést na bednu, ale v následujícím
roce už přesto jezdil v úplně jiném italské
týmu: v Maserati. I tam si vedl víc než
dobře, ovšem v sezoně 1954 už byl zase
v Maranellu. A v Silverstone opět stal
vítězem britské GP. Tentokrát v dešti,
před svým týmovým kolegou Mikem
Hawthornem a za volantem monopostu
626, který pro Ferrari postavil Aurelio
Lampredi.
V tomto roce pro Ferrari vyhrál také čtyři
závody sportovních vozů (s Trintignantem
i 24hodinovku Le Mans), ale těžce
havaroval při tréninku na Tourist Trophy.
Tak, že po této nehodě oficiálně ze závodů
vycouval a začal v Argentině se svou
ženou provozovat zasilatelství. Ale tak
úplně to s tím koncem nemyslel. O tom
svědčí i to, že ještě v letech 1957 a 1960
odjel s vozy Ferrari 801 a Ferrari D246 dvě
argentinské Velké ceny (pátý a desátý).
V roce 2003, kdy mu bylo 81 let, se sice
dočkal infarktu, ale jezdce, který v mládí
závodně plaval, hrál fotbal a jezdil na kole,
to nezlomilo...
A s čím se může v F1 Argentinec pochlubit?
Odjel v MS s vozy čtyř značek (Ferrari,
Talbot Lago, Maserati a Vanwall)
26 závodů a 7 593 km. Dva závody vyhrál,
třikrát získal pole position, šestkrát zajel
nejrychlejší kolo a 15krát mu patřilo místo
na pódiu. Získal 77,5 bodů (průměr 2,99
bodů na závod) a 1 525 km strávil na čele
mistrovských GP. Z nemistrovských GP
stačil Gonzales vyhrát v roce 1951 také
GP Pescary a Richmond Trophy (s Ferrari
375) a v roce 1954 za volantem Ferrari
625 i GP Bordeaux, GP Bari a britskou
International Trophy. A to není málo...
11
21/10
Speciál
FIA GT1
v Brně
Autorka: Eva Křivánková
Foto: BPA/Milan Bydžovský
Musel to být pro Tomáše
Engeho vyčerpávající
konec týdne. Minulý čtvrtek
absolvoval působivou prohlídku
u hasičů, v pátek mezi
tréninkem a předkvalifikací
hlídal děti, v sobotu byl druhý
v kvalifikaci a v neděli vybojoval
s kolegou Darrenem Turnerem
druhé místo v hlavním závodě.
A to si všiml až v první zatáčce,
že závod už začal.
Masarykův okruh zažil o uplynulém víkendu
jeden z vrcholů sezony. Brno tu hostilo
třetí závod Mistrovství světa FIA GT1.
Pozornost českých fanoušků se přirozeně
soustředila především na Tomáše Engeho
a jeho britského kolegu Darrena Turnera.
Pro Engeho začal závodní víkend
netradičně, když ho brněnští hasiči ve
čtvrtek pozvali na exkurzi do své zbrojnice
na Lidické. Enge se tam s Jánem Danišem,
Martinem Matzkem a Štefanem Rosinou
učil sjíždět po šestimetrové tyči a zkoumal
hasičská auta. V pátek si s Turnerem
na mokré trati připsali desáté místo ve
volných trénincích. Jejich Aston Martin
DBR9 doznal po víkendu na Silverstonu
menších změn. Protože se jezdci týmu
Young Driver AMR drželi ve Velké Británii
mezi nejlepšími, přidala jim FIA do Brna
třicetikilovou zátěž a ubrala na výkonu
motoru zmenšením restriktoru vzduchu.
„Na zdejší trati je to znát. Ale víme, kde
se zlepšit. Celý den zkoušíme různé
možnosti. Darren tady navíc nejel šest let,
takže si znovu zvykal na trať,“ vysvětloval
Enge, který v poledne strávil hodinu
v boxech s dětmi z dětských domovů.
V sobotu
ráno
skončili
Enge
s Turnerem třetí v třífázové kvalifikaci.
V podvečerním kvalifikačním závodě
se pak posunuli díky rychlé zastávce
na druhé místo před Michaela Krumma
a Petera Dumbrecka s Nissanem GT-R.
„Darren s Tomášem odvedli při výměně
jezdců skvělou práci a stejně rychlí byli
i mechanici. Na Nissan tím vydělali více
než deset sekund,“ velebilo je vedení
týmu. Enge se pak pokoušel přiblížit
i prvnímu Andreovi Bertolinimu v Maserati
MC12. „Zkoušel jsem to, ale na téhle trati
není šance. Mají skvělé auto a jsou vážně
dobří,“ poznamenal Enge. Za kvalifikační
závod inkasovali s Turnerem šest bodů.
Nejdiskutovanější událostí soboty bohužel
nebyly kvalifikace FIA GT1, ale dramatická
nehoda, která se přihodila při doprovodném
závodě Lamborghini Super Trofeo krátce
po poledni. Giorgio Bartocci dostal smyk
na navlhlém obrubníku v poslední zatáčce
a ve vysoké rychlosti narazil do svodidel
a zdi na cílové rovince. Vrak začal
okamžitě hořet a Bartocci zůstal uvězněný
uvnitř. Strašlivou scénu umocňoval
zoufalý křik techniků kolem. Zraněného
dostali ven po necelých dvou minutách.
Se zlomeninami a popáleninami ho pak
vrtulník transportoval do nemocnice, kde
si Bartocci nějakou dobu poleží. Podle
nejrůznějších zdrojů, je jeho stav vážný,
ale v ohrožení života už není. Otřesení
pořadatelé zrušili sobotní i oba nedělní
závody Lamborghini.
Ostatní série však pokračovaly podle
plánu. Start nedělního závodu FIA GT1
se Engemu vůbec nepovedl. Při letmém
startu zaspal a propadl se z druhého místa
až na šestnácté. „Byl tam problém se
světly a vůbec celou startovní procedurou.
Podle mě to neproběhlo správně. Počítal
jsem se zrušeným startem, protože ředitel
závodu ukázal extra formation lap, tedy
ještě jedno zaváděcí kolo navíc. Najednou
se rozsvítila oranžová světla a následně
zelená, které už jsem nezaznamenal.
Závod byl odstartován, na což jsem přišel
v první zatáčce, když všichni kromě mě
závodili,“ popsal Enge. Český jezdec se
musel prokousávat dopředu. Turnerovi
předával auto na jedenáctém místě. „Měli
jsme štěstí. Stavěli jsme, když byl na
trati safety car, a měli jsme zase skvělou
zastávku. Mechanici vyměnili hodně rychle
pneumatiky, a my jsme poskočili na třetí
místo,“ řekl Enge. Turner se pak posunul
ještě o jednu příčku a v závěru odolal tlaku
třetího v pořadí. Posádka s číslem osm si
tak připsala ještě 18 bodů. První letošní
body ji katapultovaly na osmé místo
průběžného pořadí mistrovství.
Nedělní závod vyhráli Romain Grosjean
a Thomas Mutsch s Fordem GT Matech.
Ti startovali ze šestého místa. Bertolini,
který byl původně na pole position, se
propadl kvůli penalizaci za pokažený
start. Nakonec dojel pátý. Souboj o deváté
místo málem skončil inzultací. Belgický
závodník Bas Leinders a Řek Alexander
Margaritis uvízli mimo trať, přičemž
rozzuřený Leinders se do Margaritise
verbálně pustil hned v kačírku. „Najednou
prostě považoval za nutné to do mě
opřít. Dokonce i jeho manažer se mi pak
přišel omluvit. Je to neštěstí ztratit skvělý
výsledek kvůli jednomu nemotornému
idiotovi,“ nechal se slyšet Leinders.
12
21/10