LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ

Transkript

Strategický plán LEADER: LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ
STRATEGICKÝ PLÁN LEADER
LEADER je most k rozvoji
NAD ORLICÍ
Předkladatel:
Místní akční skupina NAD ORLICÍ, o.p.s.
Zpracovatel:
NAD ORLICÍ, o.p.s. a členové MAS NAD ORLICÍ
Mgr. Petr Kulíšek – manažer MAS
Mgr. Marie Kršková – asistentka rozvoje
Konzultant a spoluzpracovatel:
Tima Liberec, s.r.o.
Podpora a spolupráce:
Partnerské MAS, členové a experti MAS NAD ORLICÍ, Královéhradecký kraj.
1
| Místní akční skupina NAD ORLICÍ, o.p.s., Kostelecká Lhota 40, 517 41, Kostelec nad Orlicí
11.. Ž
ŽAAD
DA
AT
TE
EL
L//P
PŘ
ŘE
ED
DK
KL
LA
AD
DA
AT
TE
EL
L
1.1. Přesný název místní akční skupiny
Místní akční skupina je registrována jako právnická osoba NAD ORLICÍ, o.p.s. MAS běžně používá název MAS NAD ORLICÍ. Plný
název MAS jako místního partnerství dle Statutu je Místní akční skupina Nad Orlicí. Sídlo: Kostelecké Horky 57, 517 41 Kostelec nad
Orlicí, IČO: 27513826.
1.2. Právní forma MAS
Obecně prospěšná společnost
22.. Z
ZÁÁK
S
AS
KL
LA
AD
DN
NÍÍ Ú
ÚD
DA
AJJE
EO
OÚ
ÚZ
ZE
EM
MÍÍ M
MA
Území MAS NAD ORLICÍ tvoří správní území 47 obcí (4 se statutem města, 1 se statutem městyse) a 69 katastrálních území, na nichž
lze dle územně identifikačního registru definovat 111 sídelních útvarů – vsí, měst, osad (statisticky 96 částí obcí). Většina území je
venkovského charakteru. Osou území je řeka Orlice, resp. Tichá a Divoká Orlice a poté „spojená“ Orlice. Vzhledem k poloze a způsobu
vymezeni zasahuje území MAS do dvou krajů (Královéhradecký-32 a Pardubický-15) a 4 okresů (Rychnov nad Kněžnou-24, Hradec
Králové-8, Ústí nad Orlicí-14 a Pardubice-1).
2.1. Rozloha v km2
Rozloha území MAS je 386,47 km2.
2.2. Počet obyvatel
Počet obyvatel za poslední kalendářní rok, tedy k 31.12.2007 činil 43 411.
33.. Z
ZPPRRAACCO
LM
S
PL
AS
OV
VÁ
ÁN
NÍÍ S
SP
MA
3.1. Způsob zpracování SPL MAS
SPL MAS byl zpracován dále v textu zmiňovanými postupy a přístupy. Souhrnně lze způsob charakterizovat jako výhradně
komunitní s využitím vnitřních zdrojů MAS a zapojením expertů a partnerských MAS ve fázi navrhování některých
postupů. Vnitřní zdroje MAS jsou dále komentovány, jde zejména o vlastní zaměstnance (MAS si již dříve uvědomila tuto potřebu a
realizuje i jiné činnosti), aktivní členy MAS v orgánech i mimo ně, experty z institucí a organizací v území. Metoda
zpracování spočívá ve využití ISU a dalších zdrojů, využití nových otevřených procesů, procesů dotazování a studií.
Charakteristický pro zpracování tohoto SPL je komunitní přístup: v době přípravy v MAS uskutečnili 53 schůzek a porad
tematických pracovních skupin, programového výboru a dalších orgánů MAS. Navštívili jsme šest jiných MAS za účelem studia dobré
praxe, uskutečnili jsme pět dotazníkových akcí a anket a jednali se zástupci všech 46 obcí v regionu.
SPL přistupuje k metodě LEADER jako k základnímu principu, podřízenému v tomto období velmi silně pravidlům EAFRD. Stále
však zůstává programem malých projektů a spolupráce.
Stručný přehled postupu práce (který je dále komentován v příslušných kapitolách):
1. Prvotními zdroji informací byly:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
integrovaná strategie území Mosty k budoucnosti
diskuse a evaluace v MAS v souvislosti s uzavřením programu LEADER ČR a s přípravou na PRV
projednávání v 6+1 tematických pracovních skupinách
dotazníky pro obce, podnikatele a NNO
rozhovory se starosty obcí
faktografické údaje z obcí
informace z Českého statistického úřadu
informace z městských úřadů a ORP
analýza neziskového sektoru v území
výstupy veřejných setkání
výstupy pracovních skupin k SPL
postupně odsouhlasené postupy Výběrovou komisí a Programovým výborem
2
• doporučení partnerských MAS a poznatky z návštěv jejich regionů včetně jejich hodnocení různých programů (LEADER POV,
LEADER+, LEADER ČR)
• analýza dokumentů krajů (Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje, Program rozvoje Pardubického kraje, analýza
cestovního ruchu aj.)
2. z analýz zaměstnanci ve spolupráci s experty zpracovali výtah (viz kap. 4).
3. závěry analýz byly vyhodnoceny a soustředěny do SWOT analýzy (kap. 5).
4. SWOT analýza spolu s dříve stanoveným posláním MAS 1 a se závěry (hlavními cíli) ISÚ byla východiskem pro návrh hlavních cílů
SPL (kap. 6).
5. hlavní cíle v rozvoji regionu, potřeby a záměry obcí a dalších místních subjektů (v projektových listech), odsouhlasené výstupy
z pracovních skupin,zkušenosti různých programů LEADER a pravidla PRV byly podkladem pro tvorbu Fichí (přílohy).
Na setkáních výborů (PV, MV, VK) a pracovních skupin MAS byly opakovaně projednávány jednotlivé kroky v přípravě dokumentu a
návrhy kapitol. Celkem se v období od 1.9.2007 (počátek práce na SPL po obdržení LEADERu ČR – kromě návštěv partnerů) do
22.10.2008 uskutečnilo 53 jednání (včetně jednání manažera MAS s některými členy MAS a s experty). 2
Místo zasedání
Albrechtice n. O.
Častolovice
Čemná n. O.
Hoděčín
Choceň
Kostelec n. O.
Kostelecká Lhota
Kostelecké Horky
Krchleby
Krňovice
Podlesí
Polom
Vrbice
Výrava
Zářecká Lhota
Mimo území MAS
Celkem v území
Celkem
VH
PV/SR
MV
VK
PS
1
1
1
1
3
4
2
2
ZO a
Partneři
veřejná
a MAS
zasedání
1
1
1
1
1
1
5
1
1
2
1
1
1
1
11
2
2
4
1
2
1
1
1
2
1
1
4
4
13
4
6
12
53
Zdroj: MAS
Tento SPL byl schválen Valnou hromadou MAS dne 9.10.2008 v Podlesí. Zpracování v kanceláři bylo ukončeno 22.10.2008.
3.2. Způsob zapojení místních aktérů do zpracování SPL
Místními aktéry jsou všichni, kdo působí v regionu a mohou přímo ovlivnit jeho rozvoj a realizaci SPL. Podrobněji je zapojení
popsáno v kapitole 7. Jsou to především:
•
•
•
•
•
•
•
obce a jejich představitele
představitelé svazků obcí Třebechovicko, Orlice, Brodec a Poorlicko
vedoucí pracovníci útvarů rozvoje městských úřadu v Kostelci n. O., Choceň
představitelé institucí státní správy, v jejichž působnosti je region (okresní Hospodářská komora, aj.)
majitelé a manažeři místních drobných, malých a středních podniků
podnikatelé v zemědělství a mimo zemědělství (ve výrobě i službách)
nestátní neziskové organizace občanského typu (zejména zájmová sdružení a poskytovatele sociálních a jiných služeb)
Mnozí z těch, kteří byli vtaženi do procesu tvorby se později staly členy nebo jejich zástupci. Logicky tak lidé, kterým
není lhostejná další budoucnost regionu a také zájemci o financování záměrů svých obcí a firem přispívali nejvíce. Ti jsou pochopitelně
nejlépe informovaní a také se aktivně účastnili přípravy SPL ve výborech a pracovních skupinách (viz k. 11, 9.1 a 7.2).
3
1
2
Poslání MAS je definováno ve Statutu NAD ORLICÍ, o.p.s.
zmíněné aktivity slouží pouze jako ilustrativní příklady. Přesný rozpis aktivit je na http://www.nadorlici.cz/dalsi/3strategie%20mas/postup.htm
3.3. Zapojení expertních zpracovatelů do zpracování MAS
Zpracování SPL probíhalo zejména vlastními pracovníky a dobrovolně i členy MAS.
MAS učinila dobrou zkušenost při navrhování strategických úvah a doporučení postupů hodnocení, administrace, výběru a směřování
cílů s experty PhDr. Oldřichem Čepelkou a Ing. Stanislavem Jägerem z výzkumné a poradenské agentury Tima Liberec (Erbenova 2, 460
08 Liberec 8 - tel. 485 151 742, e-mail: [email protected]).
Nicméně nejcennější konzultace přímo s prováděním poskytly již úspěšné partnerské MAS (kontakty na ně jsou známy SZIF i
hodnotitelům): MAS Český Západ – místní partnerství (Jan Florian, Miroslava Válová), MASiF (PhDr. Jitka Doubnerová), MAS SPLAV
(Ing. arch. Kateřina Holmová), Dr. Daniel Wibmer (LAG Pillerseetal-Leogang), MAS Strážnicko (Mgr. Vít Hrdoušek), MAS Poodří (Ing.
Oldřich Usvald), RNDr. Zuzana Guthová (MAS Sdružení Růže), Mgr. Zdeněk Sedláček (MAS Krajina srdce). Tito lidé se přímo nestali
placenými zpracovateli, nicméně nám poskytli cenné materiály a podklady k postupu.
4
AN
S
AS
4.. A
NA
AL
LÝ
ÝZ
ZA
AÚ
ÚZ
ZE
EM
MÍÍ M
MA
4.1. Hodnocení území
Identifikace regionu a jeho homogenita
Území MAS NAD ORLICÍ má v mnoha ohledech jednotný charakter vycházející z historických, geografických a sociálních hledisek
(viz další text SPL).
MAS NAD ORLICÍ působí na území s rozlohou 386,47 km2, kde je v současné době žije 44 349 obyvatel ve 47 obcích.
Region je součástí Královéhradeckého a Pardubického kraje a NUTS II Severovýchod. Rozkládá se na území okresů Rychnov nad
Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Hradec Králové. Území MAS NAD ORLICÍ, které přesahuje tři okresy a dva kraje, tak vzniklo
na základě přirozených potřeb obyvatel a regionu, na základě původních vazeb a spádovosti. Vzájemná
spolupráce obyvatel v rámci MAS potvrzuje, že tyto obyvatele spojují společné cíle a aktivity. Jedná se o
homogenní území s podobnými geografickými, demografickými, sociálními a hospodářskými znaky a mnoha
pojítky v historickém vývoji – starosídelní krajina, panství a vazba na tradiční komunikační směry.
Na území působí 6 mikroregionů (Poorlicko, Brodec, Orlice, Třebechovicko, Černilovsko, Vysokomýtsko) pokrývající téměř celé
území MAS mimo jižní oblasti - části Choceňska. Mikroregiony plní aktivní roli spolupráce samospráv a iniciátorů
územního rozvoje a spolupráce.
V území dochází k prolínání spádovosti, prolínání sociálních vazeb a hranice krajů jsou do značné míry spíše spojující (včetně využití
služeb v obcích, vytížení venkovských školy, aj.). Některé obce okresu Rychnov n. K. jsou i dnes službami a zaměstnáním vázány do
velké míry na Choceň (dáno i významností tohoto železničního a průmyslového uzlu), naopak většina území je přirozeně vázána na
blízký Hradec Králové. MAS NAD ORLICÍ sídlí v obci Kostelecká Lhota.
Samospráva je v území silně a tradičně rozvinutá. Na území MAS se navrátily k samosprávě i menší obce do 100 obyvatel (Bošín,
Plchovice, Krchleby, Vysoký Újezd). Výjimku tvoří některé místní části měst, které neobnovily svoji samostatnost (nejvíce spadá pod
Týniště n. O. a Choceň). Po redukci o tyto části by v území zůstaly jen čtyři sídla většího významu – Choceň, Kostelec nad Orlicí Týniště
nad Orlicí a Třebechovice pod Orebem. I tyto místní části jsou významnými středisky aktivního občanského života. Charakteristická jsou
města jako centra ekonomiky a služeb a okolní vsi se silnou vazbou na tato centra místního významu.
MAS působí na území 47 obcí: Albrechtice nad Orlicí, Běleč nad Orlicí, Běstovice, Blešno, Bolehošť, Borohrádek,
Borovnice, Bošín, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Čestice, Hřibiny-Ledská, Chleny, Choceň, Jeníkovice, Jílovice,
Koldín, Kosořín, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Krchleby, Ledce, Lhoty u Potštejna, Lípa nad Orlicí,
Mostek, Nasavrky, Nová Ves, Očelice, Olešnice, Orlické Podhůří, Plchovice, Podlesí, Polom, Proruby, Seč,
Skořenice, Sudslava, Svídnice, Třebechovice pod Orebem, Týniště nad Orlicí, Veliny, Vrbice, Výrava, Vysoký
Újezd, Zářecká Lhota, Zdelov, Žďár nad Orlicí.
V roce 2007 bylo součástí MAS NAD ORLICÍ 30 obcí, poté se připojily další z okolních regionů (dnes 47).
Základní údaje o obcích 3
36 obcí v regionu (81 %) má méně jak 500 obyvatel. 35 obcí (80 %) má do 10 km2, 7 obcí má rozlohu mezi 10 a 20 km2, 3 obce
mají rozlohu mezi 20 a 30 km2, pouze Týniště nad Orlicí má rozlohu nad 50 km2. Jedná se vesměs o menší obce.
Jde o venkovský region se značným počtem menších měst. Nejvíce obyvatel (celkem 64 % z celého regionu) žije ve čtyřech
významných městech - Třebechovice pod Orebem (5 870 obyv.), Kostelec nad Orlicí (6 220 obyv.), Týniště nad Orlicí (6 316 obyv.) a
Choceň (9 080 obyv.). Nejméně obyvatel žije v obcích Poruby (53) a Vysoký Újezd (58).
3
Zdroj: MOS 31.12.2007 Lexikon Obcí ČSÚ
4
První písemná zmínka šesti obcí je již ze 13. stol. Více jak polovina obcí v regionu má první písemnou zmínku datovanou ke 14. stol.
Toto svědčí o dlouhodobé tradici osídlení v regionu.
Průměrná hustota je 116 obyvatel na km2. Hustota obyvatel na km2 je nejmenší v Kosteleckých Horkách (10 obyv.) a Bělči nad Orlicí
(14 obyv.), největší je v Častolovicích (219 obyv.) a Chocni (418 obyv.). V celé České republice je hustota 130 obyvatel na km2.
Vzhledem k celé republice se jedná o podprůměrnou hodnotu, ve srovnání s hustotou obyvatelstva
Královéhradeckého kraje se jedná o hodnotu průměrnou.
Region patří statisticky ke populačně nadprůměrným ve srovnání s průměrným počtem obyvatel MAS v ČR (cca 28 tisíc
obyv.), je však hustěji obydlen než regiony ostatních českých MAS. Plné srovnání s MAS v Královéhradeckém kraji, se souborem většiny
MAS působících v ČR a s výběrem MAS v zemích EU podává tabulka:
průměrné hodnoty
počet obyvatel
%
NAD ORLICÍ
rozloha
km2
%
NAD ORLICÍ
hustota
ob./km2
%
NAD ORLICÍ
13 MAS v KHK
27 859
65
321
88
87
74
136 MAS v ČR
27 842
65
367
101
76
64
132 MAS v EU
62 672
146
1 877
514
33
28
MAS NAD ORLICÍ
43 411
100
365
100
118
100
Zdroj: Zjištění a propočty Tima Liberec (2007).
Čísla ve sloupcích „% NAD ORLICÍ“ znamenají, kolik činí průměrná hodnota MAS z velikosti regionu Nad Orlicí. Například 13 MAS z
Královéhradeckého kraje má v průměru o 35 procentních bodů méně obyvatel než MAS Nad Orlicí, o 13 % menší rozlohu a o 26 % nižší
hustotu zalidnění.
Vývoj počtu obyvatel
Celkem za MAS
rozdíl
rozdíl
rozdíl
1991
2000
31.12.2007
1991 - 2000
2000 - 2007
1991 - 2007
42 372
42 271
43 411
-99
1 140
1041
Zdroj MOS k 31.12.2007, Lexikon Obcí ČSÚ
Region v současné době není postižen úbytkem obyvatel. K úbytku došlo mezi roky 1991 a 2001. Tento trend se netýkal
pouze malých obcí, ale i všech větších měst, nejvíce pak Chocně. Odchod obyvatel z regionu byl způsoben především rozvojem tržního
hospodářství a stěhováním do velkých měst. V posledních letech je trend vyrovnaný. Strukturální problém je vylidňování venkova
v celém území a odchod mladé zejména více vzdělané generace do center.
Populační nadprůměrnost regionu je výhodou při realizaci aktivit MAS. Vyšší lidský potenciál regionu se může
pozitivně promítnout do jeho rozvoje (více vzdělaných a zaměstnaných osob, investice lidí do bydlení, rozvoj
služeb apod.).
Rozvoji regionu jednoznačně přispěje: 1. stabilizace počtu obyvatel v obcích, 2. zabránění odchodu mladých
rodin z venkova, 3. přilákání malých a středních podnikatelů.
Vybavenost obcí
Vybavenost jednotlivých obcí v regionu se liší podle počtu stálých obyvatel a přímo souvisí s největším ohrožením udržitelnosti
středních a malých sídel – přepočty daňové výtěžnosti, malé obce jsou dlouhodobě podfinancovány.
Občanská vybavenost souvisí s velikostí jednotlivých obcí. Statistická data (viz MOS, obce regionu 2008) dokládají, že v některých
obcích není vybavenost na potřebné úrovni, v nemalém počtu obcí chybí kanalizace (32 obcí), v 6 obcích chybí vodovod, plynovod je
zaveden v 35 obcích regionu. Pouze 15 obcí má vlastní školské zařízení, v ostatních musí děti předškolního i školního věku dojíždět. Ve
35 obcí chybí zdravotnické zařízení.
Policejní stanice jsou pouze ve 4 městech v regionu, chybí v Albrechticích (1066 obyvatel) a Borohrádku (2108 obyvatel), které patří k
větším obcím v regionu. Téměř ve všech obcích se nachází veřejná knihovna, kdežto ostatní kulturní zařízení nejsou tak hojně
zastoupena. Například v regionu mají pouze 3 obce stálé kino, 5 obcí muzeum a ve 3 obcích je galerie.
Rozšíření občanské vybavenosti by nemělo chybět v rozvojových plánech regionu. Budoucí investice se musí
zaměřovat především na doplnění či rekonstrukce zařízení pro služby a život na venkově, kultivaci veřejných
prostor obcí, infrastrukturu (se zvážením využitelnosti v malých obcích a roztroušených osadách), ale také
financování a podporu místních kulturních zařízení, která neslouží jen místním obyvatelům, ale rozvíjejí případný
cestovní ruch. Malá obecní muzea a galerie prezentují mikroregion turistům a zároveň slouží jako zázemí pro
udržení historické tradice a identity regionu.
5
Služby, které nejsou zastoupeny v jednotlivých obcích (včetně školství a zdravotnictví), jsou vzhledem k husté
dopravní síti v dobré dojezdové vzdálenosti. Toto se týká zejména obcí, které jsou napojeny na hlaví silniční a
železniční trasy (časté spojení autobusem a vlakem). Problémem se jeví veřejná doprava v obcích mimo hlavní
dopravní koridory.
Obyvatelé obcí chtějí, aby nemuseli za službami dojíždět a přivítali by (po vzoru některých českých a mnoha zahraničních
obcí) tzv. multifunkční centra (např. obchod, pošta a další služby).
Potenciál cestovního ruchu dosud není naplněn. Graf uvádí zařízení a objekty pro sportovní vyžití a aktivní trávení volného
času a kapacity ubytování.
1079
dost. ubytovací kapacity v obci
1079
počet stálých lůžek
356
počet pokojů
46
počet ubytovacích zařízení
80
počet míst pro karavany
10
stadiony otevřené
46
tělocvičny
138
hřiště
6
koupaliště a bazény
0
200
400
600
800
1000
1200
Zdroj: MOS, obce regionu 2008
Ve většině obcí je obyvatelům, respektive i turistickým návštěvníkům, k dispozici hřiště. V některých obcích jsou
k dispozici tělocvičny, v celém regionu se nachází 7 koupališť a bazénů.
Ubytování má pro návštěvníky základní význam pro příjem obcí z cestovního ruchu. Jednodenní návštěvy znamenají pro obce
většinou jen malý přínos. V 11 obcích regionu je k dispozici ubytovací zařízení, nejvíce lůžek nabízí Kostelec nad Orlicí a Choceň.
Ubytovací kapacity jsou tedy relativně dostupné v centrech, schází na venkově a téměř chybí agroturistické ubytování
a zážitky.
V regionu má 24 % obcí alespoň jedno ubytovací zařízení, v celé České republice 28 %. Jedná se tedy o lehce
podprůměrný stav. Zázemí pro cestovní ruch je v regionu v útlumu i díky tomu, že v minulosti nebyl region (až na výjimky) významným
turistickým lákadlem. V regionu chybí ubytovací kapacity (především střední a vysoké úrovně), dále dostatečná síť stravovacích
zařízení (většina restaurantů v malých obcích má otevřeno výjimečně spíše v odpoledních hodinách a pro místní občany, případní
turisté tak mají málo možností stravování). Pro zvýšení návštěvnosti a zajištění, aby se návštěvníci v regionu zdrželi na více
dní, je nutné vybudovat síť ubytovacích a stravovacích zařízení různého typu.
Pro celé území platí významná blízkost Orlických hor a přitom blízkost center. Dopravně je území velmi dobře dostupné
silniční i železniční dopravou, s horami je propojeno i cyklo a ski-busy. Území je vybaveno hustou sítí cyklotras a cyklistika je nejsilněji
rozvíjejícím se druhem turistiky. Sílí tendence na tento ruch reagovat a vytvářet sítě služeb a ubytovacích kapacit, méně
zatím nabídky zážitkových forem.
Významnou formou rekreace vázanou na okolí Orlice a vodních ploch je chataření, početné v Bělči n. o., Nové Vsi, Čermné n.O., aj.).
Řeka je i velkým potenciálem pro další formy rekreace jako rybaření, vodní sporty, poznávací trasy. Pro tento účel chybí
lávky a drobné vybavení. Ve východní části se dobře rozvíjí hippoturistika a stoupá i zájem obyvatel v chovu koní. V území působí tři
Informační centra – Třebechovice, Kostelec n. O. a Choceň. Chybí informační body vázané na atraktivity místního významu. Lokální a
sezónní informační místa jsou např. na Vrbické rozhledně, v Podorlickém skanzenu, v Modrém domě nebo městské v Týništi n. Orlicí.
Přírodní podmínky
Území MAS tvoří krajina dolního toku Orlice, soutoku její Tiché a Divoké zdrojnice a mezilehlý hřbet s odlišnou krajinnou strukturou.
Nejvyšším bodem je návrší Kapraď nad obcí Proruby a nejnižším je meandrující koryto Orlice v Bělči nad Orlicí. 4
4
Nadmořská výška se pohybuje mezi 237 - 526 m. n. m.
6
Meandrující Orlice je největší českou řekou se stále relativně přirozeným formováním nivy. Tok je významně regulován jen v sídlech a
každoroční dynamika řeky je stále běžnou součástí života obyvatel. Orlice je jedna z mála zachovaných řek s přirozeným režimem. Po
dlouhá staletí se venkov a především zemědělství tomuto režimu adaptoval a jedním z důležitých cílů je zachovat původní nivní
krajinu. V místech, kde je přirozený režim řeky poškozen nebo omezen, bývají dopady pravidelných záplav.
Území se na svoji nížinnou polohu vyznačuje vysokou lesnatostí. V stejně položených regionech je zpravidla vyšší podíl zemědělské a
zastavěné půdy.
Zdroj: ČSU, 2008
Péče o krajinný ráz je ovlivňována šetrnou zemědělskou výrobou, která krajinu říční nivy Orlice přetváří v stabilizační a s
přírodními procesy provázaný prvek území, je zde nejvíce patrný obrat k ekonomicky udržitelnému šetrnému zemědělství s výhledem a
jasnou koncepcí.
Pro západnější polovinu spíše odpovídá termín Poorličí, pro východní část je již charakteristický klimatický i ekonomický kontakt
s Orlickými horami – Podorlicko.
Vzhledem k lesnatosti území a vazbě na řeku je region, velmi příhodným prostředím pro život a bydlení. Problémy životního prostředí
spočívají místy v nedostatečném čištění odpadních vod a jejich oddělení, struktuře topných médií domácností na venkově
a v zatížení některými místními podniky (Častolovice, Třebechovice, Choceň, Kostelec).
Negativní dopady na životní prostředí obyvatel má doprava v průtazích sídly. Krajiny se velmi dotýká rozsáhlá těžba
stavebních surovin, která ve vazbě na stavební rozkvět nabývá na intenzitě. Další zátěží jsou divoké skládky a místy nedořešené
odpadové hospodářství. Poměrně malé je zastoupení obnovitelných zdrojů energie, spíše jsou vázány na Orlici. Naopak, některé výroby
jsou energeticky velmi náročné.
Ochrana přírody a krajiny se realizuje plošně nejvýznamněji Přírodním parkem Orlice, procházejícím celým územím v nivě a okolí.
Podél toku Orlice je významným územím NATURA 2000 lokalita Orlice a Labe. V rámci těchto ploch najdeme i nejvýznamnější
maloplošná chráněná území – Bošínská obora, Peliny, Štěpánovsko, aj. - v regionu je dvanáct přírodních parků a rezervací.
Společným tématem je ochrana krajinného rázu nivy s meandrující řekou, reziduí lužních porostů lesů a
podmáčených luk.
Na území MAS NAD ORLICÍ jsou dobré přírodní podmínky. Oblast většinou nezatěžují výrazné ekologické
problémy. Významnou část území zaujímají přírodní parky a přírodní rezervace. Aktivity MAS budou i nadále
pokračovat v ochraně přírody, v aktivitách zajišťujících čištění odpadních vod a změny ve prospěch ekologického
vytápění domácností.
Kulturní hodnoty regionu
Větší města v regionu mají zpravidla částečně dochovaná centra a je zde patrný historický vývoj. V okrajových částech jsou města
často poškozena průmyslem a panelákovými sídlišti. Domovní fond na vesnici je dobře zachován, jeho historická část však v posledních
letech zejména v západní polovině území chátrá, některé obce mají nedostatečné koncepční územní plánování. Ve venkovských
sídlech je ale řada objektů, zachovávající tradiční ráz a nebo umožňující návrat k tradičním typům staveb a jejich
trvalé obydlení.
Mezi navštěvované památky v území patří významná a známá sídla rodů (zámek v Borohrádku, Kostelci n. O., Častolovicích), památky
na osídlování (Kostelec n. O.). Jsou zde méně významné církevní památky - venkovské kostelíky v Ledcích, Skořenicích), kostely
v Kostelci, Chocni, Třebechovicích, Častolovicích, Borohrádku, zvonice a kaple v centrech vesnic jako Nepasice, Vrbice, Kostelecké
Horky, Bošín, a dále drobné památky místního významu. Významná jsou poutní místa Homol a Oreb.
V regionu je nejvýznamnějším a nejznámějším Třebechovické muzeum Betlémů s památkově chráněným Betlémem, dále je aktivní
Orlické muzeum v Chocni. Menší expozice jsou ve formě galerií autorů, památníků (Častolovice) nebo novodobé záměry NNO ve
venkovských lokalitách.
7
Základem rozvoje nových generací je zachování venkovského školství, rozvoj tradic, aktivní zapojení mladých
do života obcí, neziskových aktivit a zájmových organizací. Kvalitní a dostupná lékařská péče a sociální služby. To
vše je možné díky podpoře samostatných venkovských obcí, které po daňových reformách úspěšně v dialogu s
obyvateli zvládají rozvoj a správu obce s celým územím. Spolupráce již dávno není jen formalitou, ale nástrojem.
Zaměstnanost – zaměstnavatelé
V regionu je velmi nízká nezaměstnanost, průměrně 3,98 %. Dvě obce nemají dokonce žádné nezaměstnané (Krchleby,
Plchovice). Nejvyšší nezaměstnanost na území MAS je v Bošíně, s hodnotou 16,7 % a v obci Ledce (13,99 %). Ostatní obce (až na Lhoty u
Potštejna a Veliny) mají nezaměstnanost do 8 %.
dosažitelní
celkem
Celkem za MAS
uchazeči ekonomicky
obyvatelé
776
aktivní
20 960
míra
nezaměstnanosti
(%)
volná
místa
3,98%
616
Zdroj: MPSV ČR, 2008
Míra nezaměstnanosti je nižší než celorepublikový průměr, který v květnu 2008 činil 5 %, a je i pod průměrem
Královehradeckého (v květnu 2008 3,8 %) a Pardubického kraje (v květnu 2008 4,5 %). Ze sociálně ekonomického hlediska se jedná
převážně o takzvanou přirozenou míru nezaměstnanosti, která představuje procento ekonomicky aktivních obyvatel, kteří v danou
dobu mění zaměstnání, a ovšem v nevyhnutelné míře i o nezaměstnanost osob, které se rozhodly nepracovat, ale jsou v evidenci Úřadu
práce.
Příčinami malé nezaměstnanosti jsou především dopravní dostupnost do větších měst a dostatek zaměstnavatelů
v regionu a jeho okolí (např. Kvasiny, Vamberk, Hradec Králové apod.). V regionu bylo v květnu 2008 529 volných pracovních míst.
Ekonomický potenciál
Po ekonomické stránce patří území k regionům s relativně vysokým podílem místní ekonomiky. Přesto je v poslední době velmi
ohroženo změnami ve výrobě a přesunu výroby do jiných částí světa. Je zde velké množství průmyslových podniků střední velikosti
soustředěných v malých městech (nejvýznamnější je Choceň, Třebechovice, Častolovice, Kostelec n.O.).
Větší podniky a sektor služeb jsou tradičně v dojezdové vzdálenosti – v krajských centrech, na Rychnovsku (Vamberk, Rychnov) a
průmyslové zóně Kvasiny. Střední zaměstnavatelé a podniky musí hledat diverzifikovanější programy, protože vazba na silné subjekty je
ohrožena nebo mizí. Konkurenčně silným jsou i průmyslové zóny na Hradecku a v Kvasinách. Jednak nabízejí zaměstnání obyvatelům,
ale jednak mění podmínky v zaměstnanosti.
Oborově jsou významné:
• dřevozpracující průmysl (Borohrádek, Třebechovice, …),
• automobilový subdodavatelský průmysl (Choceň, Kostelec),
• stavebnictví (Kostelec, Častolovice),
• strojírenství (Choceň, Kostelec, Týniště),
• potravinářství a zpracování produkce (Borovnice, Choceň, Bolehošť, …),
• zemědělství s pestrou strukturou.
Velký ekonomický potenciál v regionu bude využívat a zároveň podporovat i MAS realizací své strategie. Snahou
MAS je udržet v regionu stávající a přilákat nové podnikatele. Lze předpokládat, že budou podporovány především
malé podniky vyrábějící tradiční místní výrobky a mikropodniky v tradičních odvětvích v oblasti jako je např.
strojírenství, zemědělství, potravinářství, turistický ruch, dřevozpracující obory, aj. zejména pak ty realizované ve
venkovském prostoru.
K největším zaměstnavatelům obyvatel i mimo region patří:
• Pardubice: Foxcon (elektronika), Synthesia (chemický průmysl), Paramo (paliva, oleje)
• Vysoké Mýto: Karosa (výroba autobusů)
• Kostelec nad Orlicí: Federal-Mogul Friction Products (díly pro brzdy a brzdové systémy),
• Choceň: Mlékárna, Kögl, Rietter, AQ okna
• Běstovice: AGRO, Oseva a další zemědělské podniky
• Bolehošť: Agrospol Bolehošť (zemědělství)
• Častolovice: Saint-Gobain Orsil (výroba izolací)
• Borohrádek: - dřevozpracující průmysl
• Hradec Králové: mnoho
8
• Třebechovice pod Orebem: Strojírna
• Kvasiny: Škoda auto, a.s.
• Vamberk: ESAB, Řetězy, PEVAG
Charakteristika a zhodnocení území
Celé území je ekonomicky i sociálně stabilní, města nabízejí dostatek pracovních příležitostí (v některých obcích je dokonce
nulová nezaměstnanost). Region v novější historii nebyl postižen sociálními ani ekonomickými otřesy, nedošlo k výraznější migraci
obyvatelstva, k hromadnému zániku hospodaření na půdě ani k ukončení činnosti významných zaměstnavatelů.
Region má velký lidský, finanční, hospodářský a geografický potenciál, je vhodný pro budování místního
partnerství v podobě místní akční skupiny a lze i nadále předpokládat jeho rozvoj.
Homogenita a zvláštnosti území, které vedou k zaměření Strategie
Programový výbor a pracovní skupina znovu na počátku práce na SPL definovaly základní rysy území MAS. I když nelze tímto výčtem
nahrazovat SWOT analýzu, přesto hovoří o prvním dojmu vysloveném těmi nejaktivnějšími.
Společné rysy:
• Velké množství malých obce a sídel (samostatné i pod samosprávou menších měst)
• Starosídelní krajina s vyplývajícími rysy (historické vazby, síť komunikací, urbanistický charakter)
• Kontinuita osídlení a skladba obyvatel, kvalifikované obyvatelstvo
• Přírodní krajina v okolí řeky
• Provázané turistické využití a jeho potenciál (mezi centry a horami)
• Hospodářské vazby jsou stálé, i když problematické
• Poloha „mezi“ (městy a horami, kraji, řekou a vrchovinou)
Zvláštnosti a specifika:
• Odlišnost území na JV – již se nejedná o nížinný charakter, má však naopak silné vazby s okolím
• Závislost na velkých sídlech mimo MAS na okrajích území
• Zemědělství v nivní krajině vs. okolí
Problémy:
• Málo doceněné investice ve vsích pod správou měst
• Málo atraktivit pro obyvatele i návštěvníky a jejich nekoordinovanost
• Školy na venkově
• Úpadek řemesel
• Nerozvinuté služby na venkově
• Nevyužité domy
• Odchod mladých
• Podfinancované spolky
• Negativně malá nezaměstnanost
Logika vymezení území MAS poměrně dobře odpovídá příležitosti dříve nevyužitého území a pojem MOST dobře
vystihuje zaměření SPL jako příležitosti pro spolupráci:
• Řeka a poříční krajina vymezují hranice MAS
• Fungující mikroregiony spolupracují
• Společné aktivity procházející územím
• Řeka procházející územím
• Sounáležitost lidí s krajem
• Hranice již vzniklých MAS v okolí
• Prolínání a spojování správních celků – krajů
• Spojování sektorů ke spolupráci: lidí, organizací, oddělených zájmů v MA21
4.2. Zdroje území pro realizaci SPL
Institucionální zdroje:
Dostatečný počet, kapacita a stabilita institucí soukromého i veřejného sektoru je základní podmínkou úspěšné realizace SPL a jeho
udržitelnosti nejen po dobu financování z PRV ale také po skončení této finanční podpory. Následující tabulka uvádí přehled současných
institucí, které na území MAS působí.
9
7876
Na území MAS bylo vydáno celkem 7806 živnostenských listů (ŽL) a obdobných
oprávnění vč. Zemědělských. Dá se předpokládat pohyb a řada neaktivních, ale číslo
je relativně vysoké. Jedná se však i o podnikatele zaměstnávající více osob.
550
Na území MAS bylo registrováno celkem 550 podnikatelských PO, z toho 35 a.s..
V území působí nebo jej ovlivňují další subjekty se sídlem jinde. 2 a.s. jsou členy
MAS.
Nestátní neziskové organizace
449
449 NNO – podle analýzy neziskového sektoru byly získány reference od obcí o
362 aktivních, nejvíce se zaměřuje na sport, hasičskou činnost (často všestranná),
více než deset na myslivost, církevní aktivity, ochranu přírody. Na regionální rozvoj
jen 1 – sama MAS.
Zemědělské podniky a subjekty
podnikající v lesích
731
Na území je registrováno 731 zemědělských podnikatelů a podniků, z nich více než
polovina SHR, často neaktivních, větší plochy krajiny obsluhuje jen malé procento
(cca 25 subjektů včetně cizích). Členy MAS je XXX
Municipality
46
Na území MAS existuje 9 obcí a 1 město. Municipality se svými obecními
(městskými) úřady představují významné administrativně-správní zázemí pro
realizaci SPL a obecní rozpočty jsou také jedním ze základních finančních zdrojů pro
realizaci SPL.
Vzdělávací instituce
62
Na území MAS působí 62 příspěvkových organizací, z toho 26 škol. Řada z nich je
venkovských a nabízejí kapacitu prostor pro projekty, městské naopak disponují
potenciálem lidským.
Podnikatelé – živnostníci
Podnikatelské
subjekty
právnické
Zdroje: údaje MAS, CSÚ, D. Dušánek: Analýza NNO
Lidské
Území MAS NAD ORLICÍ disponuje dostatečný objemem lidských zdrojů. Důkazem toho jsou jak realizované, tak plánované projekty
obcí, podnikatelů a neziskových organizací. Tyto subjekty mají zkušenosti jak z programu Leader, tak z operačních programů. MAS má
seznam 165 potenciálních záměrů za více jak 467 milionů korun. Jedná se o projekty investiční i neinvestiční od žadatelů ze všech tří
sektorů.
Některé projekty nejsou sice vhodné k financování z PRV, ale žadatelé v regionu se mohou obrátit na kancelář MAS, která jim
doporučí jiný vhodný zdroj fin. prostředků. Vzhledem k tomu, že MAS nemůže získat z PRV na realizaci svého SPL více jak 70 mil. Kč,
bude se snažit podporovat takové projekty, které budou pro region největším přínosem (v souladu se stanovenými cíli, prioritami,
SWOT analýzou a Fichemi).
V regionu je řada aktivních lidí, rekrutujících se zejména ze samospráv malých obcí, aktivních NNO a menších podnikatelů, kteří znají
hodnotu území, jeho jedinečnost a potenciál, a kteří mají zájem aktivně se podílet na jeho dalším rozvoji. Tito lidé se sdružili v MAS a
často byli aktivní v jejich orgánech a pracovních skupinách. Venkovské osídlení území, které stále udržuje tradice, sociální vazby a je
bohaté spolkovým životem, vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj venkovského prostorů. Jako nezanedbatelný zdroj se jeví
obyvatelé ve městech a obcích, ve výrobních a obchodních podnicích a v neziskových organizacích.
Neziskový sektor v MAS: MAS opírá zaměření SPL o závěry ze studie Analýza neziskového (občanského) sektoru na území
MAS NAD ORLICÍ, mapující stav neziskového sektoru v území. Ten významně vystihuje kontinuitu sociálních vazeb v regionech a
potenciál dobrovolných aktivit. MAS nad Orlicí lze charakterizovat jako venkovský region. Území je tvořeno především menšími obcemi.
Také obce na území klasifikované jako města jsou spíše menší. Této skutečnosti odpovídá v podstatě také struktura neziskového sektoru
na území.
Z hlediska počtu tvoří po sportovních organizacích největší podíl sbory dobrovolných hasičů, myslivecké jednoty a sdružení přátel
škol atd. Tyto organizace ve většině případů spolupracují s obcemi, dalšími subjekty a vyvíjejí činnost pro veřejnost. Na místní úrovni
jsou důležitými činiteli veřejného života a regionálního rozvoje.
V regionu působí také několik významnějších neziskových organizací majících zkušenosti s realizací složitějších a rozsáhlejších
projektů a aktivit. Tyto organizace lze do budoucna považovat za důležité pro rozvoj regionu a realizaci rozvojových a strategických
projektů. Zkušenosti neziskových organizací jsou využity při rozvoji MAS ve spolupráci s obcemi a podnikatelskými subjekty. Informace
o obyvatelích, zaměstnanosti a jejich aktivitách jsou podrobně v kapitole 4.1.
Finanční
V území je předpoklad dostatečného počtu podnikatelských i veřejných subjektů s dobrým finančním ratingem a pozitivní platební
minulostí, kteří jsou přijatelní jako realizátoři rozvojových aktivit. Jak je uvedeno v předchozím odstavci, MAS předpokládá, že bude
dostatek projektů ze všech tří sektorů. Bohužel pravidla PRV jsou nastavena tak, že není možné zálohové financování. Toto může být
problémem pro kapitálově slabší žadatele (především NNO). Východiskem mohou být partnerské projekty těchto žadatelů s např.
obcemi, bankami, podnikateli apod. Pro MAS je podstatné, že rozpočty obcí mohou poskytnout jednak bezúročné půjčky neziskovým
žadatelům, jednak sami disponují volnými prostředky (malé obce velmi omezeně) a jednak mohou dle předběžných příslibů poskytnout
překlenovací půjčky MAS. Zkušenosti s čerpání fondů v území MAS uvádíme v kapitole 8.1.
10
Hospodářské
Cíle a priority SPL a jednotlivé Fiche vycházejí z potřeb území. Tyto potřeby identifikovala MAS 1.) na veřejných setkáních, 2.) pomocí
dotazníků pro obce a členy MAS (celkem více jak 80 ks dotazníků), 3.) na základě jednání pracovních skupin, 4.) na základě ISÚ, 5.) na
základě získaných předprojektových listů (záměry potenciálních žadatelů - mimo jiné i podnikatelské záměry v oblasti služeb,
zemědělství, lesnictví a výroby).
Potenciál regionu z hospodářského hlediska je popsán v kapitole 4.1.
Jiné
Jako další zdroje pro realizaci SPL uvádí MAS:
• spolupráce s velkými městy a svazky obcí
• dobrou vzájemnou komunikaci uvnitř MAS i mezi MAS a ostatními subjekty
• podporu činnosti ze strany samosprávy,
• spolupráce s MAS v ČR a v zahraničí, a další.
Některé uvedené zdroje jsou více popsány v dalších kapitolách SPL.
Závěr analýzy území MAS
Popsané území MAS NAD ORLICÍ:
• má dostatečně velký lidský, finanční, hospodářský a geografický, kulturní a přírodní potenciál, který lze
dále rozvíjet a využít pro spolupráci různých subjektů rozvoje venkovského regionu (především
komunitním přístupem),
• má přírodní a kulturní zajímavosti a zdrojů, které jsou základem pro rozvoj cestovního ruchu a podnikání,
včetně kulturních a dalších tradičních akcí,
• v území existuje dostatek subjektů (v podnikatelském, neziskovém i veřejném sektoru), se kterými je možné
do budoucna budovat partnerství.
55.. S
T AAN
OT
WO
SW
NA
AL
LÝ
ÝZ
ZA
A
5.1. Vymezení SWOT analýzy
Významné skutečnosti, které jsou výsledkem SWOT analýzy, neřadíme, jak tomu obvykle bývá, podle tematických oblastí, ale již podle
cílů, které byly stanoveny pro tento SPL (viz cíle SPL v odd. 6.1). 5
Silné stránky:
Cíle
aktivní přístup měst s rozšířenou působností k okolním obcím
1,2,4,8
dostupnost kvalitní pitné vody
1
strategicky výhodná poloha území (dopravní dostupnost)
1,2,3,4
území je ekonomicky i sociálně stabilní
2,4
region patří ke statisticky populačně nadprůměrným
4,6,7
členitá krajina vhodná pro turistiku a cykloturistiku
3
existující bohatá síť značených cyklotras
3
vznikající páteřní cyklostezka Třebechovice – Týniště – Kostelec n. O .
3
blízkost Orlických hor jako turistického cíle
3,5
kvalitní životní prostředí - vysoká lesnatost a zachovalé přírodní prostředí
1,5
přírodní park řeka Orlice (jako osa regionu)
5
bohatství kulturních a přírodních památek
5
absence velkých „ekologických“ problémů
5
dobře obhospodařované zemědělsky využívané plochy
1,4
zemědělská tradice v území
4
nízká průměrná nezaměstnanost regionu
4,7
5
*/ Takto označené skutečnosti jsou především věcí aktivizace občanů a zapojování veřejnosti do přípravy rozhodnutí a plánů v obcích, do vlastního podnikání apod. a proto
spadají pod prioritu II a III (viz odd. 6.1).
Položky v rastru jsou převážné tzv. vnější faktory, jichž se jak příležitosti, tak ohrožení týkají především. Mohou však nejlépe působit v kombinaci s jinými budoucími aktivitami,
proto jsou seznamy doplněny o další budoucí vlivy vnitřního charakteru MAS.
11
dostatek pracovních příležitostí
4,7
Slabé stránky:
špatná občanská vybavenost a služby včetně veřejné dopravy na území regionu mimo hlavní dopravní tahy
(např. severovýchod Třebechovicka, Choceňsko)
nedostatek dostupných služeb na venkově, nedostatečná síť obchodů na vesnici
1,2
2
nedostatek zdrojů na údržbu velké hustoty místních komunikací využívaných též jako cyklostezky a cyklotrasy
1,2,3
nedostatečná infrastruktura pro udržení turistů na venkově
3
špatně udržované pozemky podél komunikací a marginální malé pozemky, které opustili jejich původní uživatelé
(v obcích i mimo obec) – přítomnost invazních rostlin, neatraktivní vzhled, zhoršená přehlednost komunikací
1,3
malá odpovědnost občanů ke třídění odpadů – vznik černých skládek
1,6
nedostatečné čištění odpadních vod
1,3
zatížení životního prostředí - struktura topných médií domácností na venkově (především na tuhá paliva)
1,5,6
pocit nejistoty podnikatelů v zemědělské prvovýrobě – často se měnící podmínky a požadavky na zemědělské
podnikání, obtížnost vytvořit si dlouhodobější plán podnikání
nerovné podmínky českých zemědělců ve srovnání s farmáři z EU15
2,4
2,4
nedostatek kvalifikovaných řemeslníků
4
nízká účast a zájem obyvatel o činnost orgánů obcí
2,7,9 *
Příležitosti
cíle
nárůst cyklodopravy v regionu
1,3,4
v zařízení, vybavení a službách CR nemyslet jen pro návštěvníky regionu (= důvody přijet), ale i na místní
obyvatele („denní turistika“)
1,2,4,9
rozvoj a spolupráce s obcemi a regiony v ČR a v zahraničí
8,9
rozvoj přeshraniční spolupráce s obcemi a organizacemi v Polsku
8,9
možnost využití dotací z prostředků EU, ČR a kraje
1-9
využití toku Orlice jako turistického produktu - projekt „Vodácká řeka Orlice“
3,5
vhodné podmínky pro rozvoj agroturistiky a hippoturistiky
3,4
vytváření a uplatnění produktů šetrného cestovního ruchu
3,5
využití obnovitelných zdrojů energie a jeho podpora z národních a krajských úrovní
1,4,5
rozvoj podnikání zaměřeného na ekologické vytápění (energetické plodiny, výroba kotlů a zařízení, sluneční
energetika, …) a využití toku Orlice jako zdroj energie
obnova a rozvoj výroby tradičních produktů, rozvoj potravinářství a bioproduktů
1,4
4
intenzívní veřejná podpora drobného podnikání a regionálních produktů
4
diverzifikace podnikání zemědělských subjektů (služby pro obyvatele a cestovní ruch)
1,2,3,4
zvýšení podpory občanských sdružení a aktivní části veřejnosti prostřednictvím MAS NAD ORLICÍ
2,7,8,9 *
Ohrožení
cíle
snižování zájmu obyvatel o společenské dění
2,8,9 *
ze strany bank zpřísnění podmínek pro získání úvěru
1-4
nepříznivé změny v rozpočtovém určení daní pro malé obce - upřednostňování větších měst
1,2,3
nárůst silniční nákladní dopravy (nad 12 tun) – hustota a nižší bezpečí v dopravě, hlučnost, poškození
komunikací – v částech území se silnicemi I. a II. třídy
1,3,4
likvidace tradiční maloobchodní sítě velkoobchodními řetězci způsobená růstem velkých obchodních center
2,4
pokračující zánik školství na venkově
2,7,9
administrativní náročnost při získávání dotací, složitost, neprůhlednost a náročnost při získávání dotací
1-9
zvyšování atraktivity okolních venkovských regionů (Orlické hory)
1,2,3
malá obnova a údržba vodních toků, vodních ploch a nádrží v zastavěném území
1,3
hrozba místních povodní
1,3,5
ukončení masivní podpory podnikání ze strany státu a kraje po realizaci současných operačních programů
(OPPI)
malý zájem investorů mimo region
region není „problémovou“ ani hospodářsky zanedbanou oblastí, je však třeba překonávat setrvačnost v chování
lidí a příliš velkou závislost na velkých zaměstnaneckých centrech (Hradec Králové, Pardubice, ale i Kvasiny)
4
4
2,4,6 *
5.2. Metodika SWOT analýzy
MAS klade důraz na komunitní zpracování SPL. SWOT analýza vznikala v několika fázích, kdy se různou měrou zapojovaly skupiny
členů a veřejnosti. Pro SWOT analýzu SPL byly použity tyto informační zdroje:
1.
SWOT analýza v ISÚ a výsledky jejího projednávání v pracovních skupinách MAS.
Základní SWOT analýza vznikala zdola v pracovních skupinách Lidé nad Orlicí, Rozvoj na d Orlicí a Krajina nad Orlicí se
zapojením aktivních lidí ze všech sektorů, odehrálo se celkem 12 setkání, která formulovala a upravovala položky SWOT (celkem se
12
účastnilo 46 osob, setkání byla načasována tak, aby se jich mohl účastnit každý – v odpoledních hodinách v různých
bezbariérových místech regionu v různém čase). Tvorba vyvrcholila společným hodnocením stránek na společném setkání
PS v Kostelci n. O. u Kapličky, kde metodou posunu v kruhu 25 osob hodnotilo práci skupin a kde také formulovalo kaskádovou
metodou Vizi MAS pro rok 2015.
2.
aktualizaci analýzy pro účely SPL
Aktualizace nastala s přičleňováním nových území, kdy proběhla další setkání v Chocni, Podlesí, Třebechovicích p. O.,
Krňovicích a veřejnost i zvaní potenciální členové měli možnost přidat a ohodnotit charakteristiky regionu.
3.
doplnění analýzy pro účely SPL
Ve stejném období byla také zpracována strategie rozvoje pro Třebechovicko, kde řada kroků vznikala komunitním přístupem. SWOT
analýza byla také doplněna o výstupy z tohoto dokumentu, protože většina obcí regionu přistoupila až v tomto období.
4.
expertní posouzení dalšího možného vývoje
Expertní posouzení vyšlo z dostupných analytických strategických dokumentů měst a ze dvou zasedání Programového výboru, který
schválil dosavadní SWOT a doformuloval znění. Programový výbor také dále postupoval v tvorbě Priorit ISU.
Tyto podklady vznikaly komunitní metodou, s rozsáhlým zapojením obyvatel, starostů, představitelů podnikatelů a
neziskových organizací.
Pro další zpracování SWOT SPL došlo k výběru významných a vysoce hodnocených položek SWOT a výstupů z dalších podkladů a)
dotazníkové šetření provedené v obcích (na OÚ), b) diskuse v pracovních skupinách, c) ohodnocení jednotlivých položek SWOT
dotazníkem pro členy MAS a další osoby. Proběhlo zvláštní dotazníkové šetření mezi členy ke SWOT analýze a výsledky jsme
vzali v úvahu při vyhodnocení. Šlo vlastně o odpověď na otázku, co členové MAS považují pro region za nejvíce charakteristické – co by
v hodnocení regionu nemělo chybět. Ukázka z výsledků:
Dotazník byl anonymní, avšak z dalších odpovědí plyne, že byl dostatečně průřezový („reprezentativní“) pro rozmanité skupiny
obyvatel: Starosta nebo zastupitel 12, zaměstnanec samosprávy 3, podnikatel či farmář 3, představitel NNO 8, představitel školy, úřadu
2, jiní podnikatelé 2. Celkem 13 bylo členy MAS a 15 do 45 let. Prostorové rozmístění respondentů odpovídalo poměrům území MAS.
Opakované projednávání v pracovních skupinách přineslo další poznatky a zkušenosti, jakož i náměty na tvorbu Fichí. Proto lze říci,
že na tvorbě SWOT analýzy se významnou měrou podíleli jak členové MAS, tak další obyvatelé a představitelé obcí a
organizací.
Výsledky SWOT analýzy použila MAS ke stanovení cílů SPL, tj. těch směrů, které jsou financovatelné z Programu rozvoje
venkova. Proto také SPL využívá jen některé příležitosti a silné stránky a minimalizuje jen některá ohrožení a nedostatky v regionu,
které odpovídají prioritě I (viz dále odd. 6.1).
6
STTRRAATTEEGGIIEE
6.. S
6.1. Priority a cíle
Východiskem pro stanovení našich priorit je koncepce „tří cípů“ rozvoje venkovského regionu:
Řečeno jedinou větou, metodu Leader uplatňuje na daném území místní mezisektorové partnerství (MAS NAD ORLICÍ), a to
pomocí své strategie rozvoje regionu v souladu s pravidly pro využívání EAFRD administrovaného Ministerstvem zemědělství.
Každému cípu odpovídá jedna priorita SPL.
13
MAS NAD ORLICÍ přijala tuto plánovací logiku:
analýza předností, problémů, příležitostí a rizik regionu (SWOT)
→ priority SPL a dílčí cíle
→ opatření SPL (která jsou rozpracována do Fichí)
Pro rozhodování o prioritách a cílech SPL měl PV MAS k dispozici následující zdroje informací:
a) závěry SWOT analýzy regionu a analýzy území
b) priority a opatření integrované strategie ISÚ,
c) závěry pracovních skupin,
d) projektové záměry místních subjektů,
e) propojení na opatření IV.1.1 a IV.1.2 Programu rozvoje venkova (financovatelnost záměrů),
f) zkušenosti partnerských MAS
Na základě toho se MAS NAD ORLICÍ rozhodla formulovat tři priority SPL, v nich sledovat devět cílů, rozpracovat
je do devíti opatření a v příloze je popsat pomocí 11 Fichí opatření PRV a dalších nástrojů.
Specifičnost cílů SPL vychází z procesů a faktů:
• MAS učinila první pozitivní zkušenosti s programem LEADER ČR 2007 a vyvodila závěry
• MAS (zástupci a členové) navštívila projekty a manažery a členy několika velmi úspěšných MAS a vyvodila závěry
• MAS zhodnotila dosavadní praxi dotací pro venkovský prostor v území, včetně podnikatelského a neziskového a vyvodila
požadavky
• MAS provedla SWOT generickou strategií určila dosažitelné cíle
• MAS zapojila členy, obce, NNO i veřejnost do celé tvorby a vždy využila náměty, podřídila se hodnocením
• MAS analyzovala zásobník projektových záměrů
• MAS stanovila specifika území a navrhla jejich využití (kapitola 3)
• MAS provedla průzkum mezi členy, jinými MAS a veřejností a stanovila očekávané požadavky
• MAS analyzovala PRV a jeho možnosti oproti dřívějším možnostem, vyložila LEADER jako program malých projektů a
spolupráce
• MAS zhodnotila potenciál území a zhodnotila zatím využité metody jeho zvyšování – vzdělávání, spolupráce, komunitní
postupy
Na základě těchto úkonů stanovila tři programové priority, k jejich naplnění pak devět cílů reálně dosažitelných
v rámci využití opatření PRV v daném území, metodou LEADER a v daném čase.
Priority MAS pro tento strategický plán jsou:
1.
Mobilizovat vnitřní rozvojový potenciálu regionu NAD ORLICÍ
Mobilizovat vnitřní sociální, ekonomický a environmentální potenciál na principu trvalé udržitelnosti a posílení spolupráce a místních
vazeb. Tato priorita musí obsáhnout všechny tři rozměry strategie politiky soudržnosti EU na léta 2007-2013: ekonomický, sociální a
environmentální. Základní prioritou SPL je uvést v pohyb a spolupráci potenciál různých subjektů rozvoje venkovského regionu. Oblast
má relativně velký potenciál vnitřní i vnější vyplývající ze SWOT analýzy. LEADERovský přístup jej zejména využívá oživením vazeb,
slabých míst, spolupráce a komunitních přístupů prostřednictvím malých projektů a spolupráce. Tato priorita musí obsáhnout všechny
tři rozměry strategie politiky soudržnosti EU na léta 2007-2013: ekonomický, sociální a environmentální.
2.
Partnerství v MAS jako klíč k rozvoji venkova
Zajišťovat vnitřní rozvoj MAS – jejích organizačních, lidských, finančních, materiálních a informačních kapacit a zdrojů potřebných
pro plnění budoucích úkolů, tj. pro redistribuci zdrojů místním žadatelům, pro potřebné vzdělávací, poradenské a další služby.
Zajišťovat rozvoj i vnějších vztahů, především skrze budování partnerství s dalšími MAS.
3.
Šíření myšlenky LEADERu
Podporovat komunitní přístup v plánování rozvoje regionu NAD ORLICÍ, tzn. účast veřejnosti a místních organizací na přípravě a
rozhodování o dalším rozvoji komunit, obcí a regionu, podpora partnerství mezi místními subjekty. Zajišťovat šíření a aktivní používání
metod a principů LEADER a to především komunitní a partnerský přístup.
MAS NAD ORLICÍ chce působit v plném souladu s politikami Evropské unie a proto v první prioritě aplikuje hlavní zásady přijaté
Radou ES a Evropskou komisí pro období 2007-13. Jsou to:
a) hlavní účel existence místních akčních skupin, formulovaný Radou Evropských společenství,
14
b) tři rozměry politiky soudržnosti stanovené Radou Evropských společenství.
Pro SPL bylo vybráno devět cílů:
1.
Upravená tvář regionu
Cílem opatření je podpořenými projekty přispět k zlepšení upravené tváře regionu - veřejných prostranství a ploch
sloužících jako veřejné prostory, a to jak v intravilánu obcí, tak na místech se stejným účelem v krajině a celkové zvýšení atraktivity
obcí pro život obyvatel po všech stránkách. Cílem je i zapojení NNO, podnikatelů a občanů do tvorby a vymezení nových a lepších
prostranství pro všechny cílové skupiny venkova, zajištění lepšího provozu a bezpečnosti zvýšení podílu zeleně. Nástrojem je i
kultivace plánování v obcích, zlepšování vztahu k místnímu dědictví, zvýšení spolupráce na projektech mezi různými
subjekty a zvýšení podílu mladých na tvorbě tváře obcí. Opravené a čisté obce s dostatkem zeleně, veřejná místa k odpočinku, udržovaná
zemědělská krajina - to vše vytváří celkový obraz regionu, kterého chceme dosáhnout. Slovy PRV: podporovat obnovu a rozvoj obcí,
jejich vybavení a vzhled, zajistit občanům pro jejich běžné potřeby a zájmy potřebnou infrastrukturu a příjemné prostředí.
2.
Živý region
Cílem opatření je podpořenými projekty zlepšit nebo obnovit odpovídající zázemí pro spolkový a kulturní život a rozšířit
rovnoměrně dostupnou nabídku služeb potřebných pro život na venkově. Chceme dosáhnout pestřejšího veřejného života
na vesnicích, kde obyvatelé i návštěvníci mají k dispozici základní služby a bohatou nabídku příležitostí k trávení volného času. Cílem je
i zapojení NNO, podnikatelů a občanů do plánování a realizace zázemí pro všechny cílové skupiny venkova a
intenzivnější spolupráce mezi sektory. Nástrojem je mj. kultivace prostor a vybavení objektů, zapojení škol do komunitního
života, zvýšení spolupráce na projektech mezi různými subjekty a zvýšení podílu mladých na životě regionu. Slovy PRV: podporovat
obnovu a rozvoj obcí, jejich vybavení, rozvíjet základní služby pro obyvatele a návštěvníky zajistit občanům pro jejich běžné potřeby a
zájmy potřebnou infrastrukturu, úplné a dostupné služby a příjemné prostředí.
3.
Za odpočinkem na venkov
Cílem je zajistit vybavenost území pro rekreaci místních obyvatel a návštěvníků regionu, podporovat diverzifikaci
aktivit na venkově, přispět k udržení turistů v území nabídkou zážitků a zázemí pro provázané turistické produkty. Zařízení by měla
zaměřovat na místní obyvatele tak i cizí návštěvníky. To na jedné straně znamená dostatek ubytovacích a stravovacích míst, na
druhé straně bohatý výběr možností turistického vyžití. Slovy PRV: zvyšovat atraktivitu a vybavenost území pro místní cestovní ruch.
Dlouhodobým cílem je obnovovat a rozvíjet vybavenost obcí sloužící návštěvníkům regionu i jeho obyvatelům, vytvářet podmínky pro
zvýšení přínosu environmentálně šetrného cestovního ruchu pro region, vybudovat nové a upravit původní lesní cesty sloužící
cestovnímu ruchu a zároveň zlepšit péči o lesy v regionu.
4.
Rozvoj místní ekonomiky
Cílem je podpořit oživení a diverzifikaci venkovské ekonomiky, podpořit vzájemné vazby a spolupráci mezi podnikateli
a zajistit rovnoměrně rozloženou, diverzifikovanou a provázanou ekonomickou aktivitu na venkově, která nejen udržuje aktivní subjekty
i v menších sídlech a podporuje zaměstnanost, ale i produkuje regionální specifika a přispívá k prosazení jména regionu. Chceme mít i
na venkově mnoho drobných obchodníků, hostinských, opravářů a dalších živnostníků, zemědělců a jiných aktivních hybatelů. Chceme
přispět k udržení sebezaměstnávání a víceodvětvovému zaměření podnikání na venkově. Slovy PRV: podporovat rozvoj místní
ekonomiky (živností, zemědělského a nezemědělského podnikání, zájmových sdružení podnikatelů apod.) pomocí investic, poradenství
a vzdělávání.
5.
Přírodní a kulturní dědictví v nás a kolem nás
Cílem je zajistit uchování tradic a povzbuzení identity občanů s regionem a obcí, pomocí podpory obnovy a využití
místní architektury, tradičních prvků vzhledu obcí, drobných i větších místních památek a významných objektů movitých
i nemovitého dědictví podpořit jejich oživení. Oživené a obnovené kaple, křížky, památky v krajině, tradiční domy, sloupy, domy
slavných rodáků a jiné památky, vznik místních muzeí a skanzenů, ukázky řemesel, vydávání publikací o místní historii či přírodě, vznik
naučných stezek, obnova zašlých hradišť, to vše pomáhá uchovat přírodní a kulturní dědictví našeho regionu pro další generace. Slovy
PRV: chránit a zhodnocovat přírodní a kulturní dědictví venkova a místní tradice. Dlouhodobým cílem je obnova a zhodnocování
přírodních a kulturních hodnot regionu.
6.
Vzdělaný aktivní region.
Cílem je zajistit všeobecné podvědomí obyvatel o problematice možností rozvoje venkova, podporovat spolupráci a
ukazovat příklady dobré praxe. Chceme zapojit do spolupráce venkovské školy, vzdělávací subjekty a možné aktivní
subjekty v rozvoji venkova. Chceme mj. také podpořit nabídku vzdělávání na venkově. Chceme mít na venkově vzdělané lidi, lidi, kteří
budou odborníky ve své oblasti, lidi, kteří se budou zajímat o dění kolem nich, lidi, kteří budou mít chuť se dále vzdělávat či předávat své
zkušenosti ostatním. Chceme udržet malé venkovské školy a využít je jako místo dalšího vzdělávání obyvatel. Slovy PRV: vzdělávat a
informovat občany v tématice související s rozvojem venkova a místní ekonomiky, zvyšovat jejich odbornost a zájem o obory
uplatnitelné v regionu.
15
7.
Vnitřní rozvoj MAS
Cílem je zajišťovat rozvoj organizačních, lidských, finančních, materiálních a informačních kapacit NAD ORLICÍ,
o.p.s. a zdrojů potřebných pro plnění budoucích úkolů, tj. pro redistribuci zdrojů místním žadatelům, pro potřebné vzdělávací,
poradenské a další služby.
8.
Partnerské projekty
Cílem je podpořit vytváření partnerství s českými i zahraničními MAS a dalšími subjekty, realizaci tzv. projektů spolupráce a
jiných partnerských aktivit a to zejména jako mostů spolupráce, příkladů dobré praxe a tvorby nových a inovativních záměrů.
9.
Metody a principy LEADER
Cílem je podporovat komunitní přístup v plánování rozvoje regionu NAD ORLICÍ, tzn. účast veřejnosti a místních organizací
na přípravě a rozhodování o dalším rozvoji komunit, obcí a regionu, podpora partnerství mezi místními subjekty a v konečném důsledku
realizace Místní-regionální agendy 21.
Následující schéma ilustruje vztahy a souvislosti Priorit SPL, cílů SPL a jejich naplňování v jednotlivých Fichích:
Specifičnosti cílů v regionu:
Cíle a priority jsou jasně definovány, avšak jejich konkrétnost může být jen úměrná jejich účelu – střednědobé strategii pro celý
region. Jejich konkrétnost není menší než konkrétnost cílů a priorit samotného PRV. Cíle SPL jsou v přiložených Fichích rozpracovány
do specifických cílů a jak je zřejmé z porovnání s PRV, jsou v souladu s vybranými cíli opatření PRV 6.
16
6
cíle PRV zde nereprodukujeme, lze je nalézt přímo v PRV (viz http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd
Vztah SPL ke struktuře PRV je v tabulce (v řádcích jsou Fiche SPL a ve třech sloupcích jim odpovídající opatření a podopatření
PRV):
stručný název
hlavní opatření PRV
Vedlejší opatření 1 PRV
A.1 Upravený venkov – vlídná
tvář našeho regionu
III.2.1.1. Obnova a rozvoj vesnic
III.2.1.2 Občanské vybavení a
služby
B.1 Radosti na venkově
III.2.1.2. Občanské vybavení a
služby
B.2 Služby a život na venkově
služby
III.1.3.2 Ubytování, sport
C.1 Vytváření pohostinné
tváře regionu
C.2 Rozvoj venkovského
podnikání
III.1.2. Podpora zakládání podniků
a jejich rozvoje (kromě b)
C.3 Údržba krajiny a rozvoj
místní produkce
I.1.1.1. Modernizace zemědělských
podniků
D.1 Stezky, pěšiny a mosty
mezi lidmi
D.2 Lesy pro odpočinek a pro
lidi
III.1.3.2. Ubytování, sport
III.1.3.1. Rozhledny, pěší trasy,
vinařské stezky, hippostezky a další
tematické stezky
II.2.4.2. Neproduktivní investice v
lesích
III.1.1. Diverzifikace činností
nezemědělské povahy
I.1.2.2. Technické vybavení
provozoven
I.1.3.1. Přidávání hodnoty
zemědělským a potravinářským
produktům
Vedlejší opatření 2 PRV
III.1.3.1 Rozhledny, pěší trasy,
tematické stezky
III.2.2. Ochrana a rozvoj
kulturního dědictví venkova
III.1.3.1 Rozhledny, pěší trasy,
tematické stezky
III.3.1. Vzdělávání a informace
služby
I.1.3.2. Spolupráce při vývoji
nových produktů, postupů a
technologií
II.2.2. Ochrana a rozvoj
I.1.4. Pozemkové úpravy
E.1 Oživení památek a tradic
regionu
III.1.3.1. Rozhledny, pěší trasy,
tematické stezky
E.2 Obnova a paměť kulturní
krajiny
F.1 Vzdělávání a spolupráce
pro aktivní rozvoj
II.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního
dědictví venkova
III.3.1 Vzdělávání a informace
III.3.1. Vzdělávání a informace
I.3.1. Další odborné vzdělávání a
informační činnost
Zdroj: MAS
Z tabulky je patrné, že SPL MAS NAD ORLICÍ využívá všechna opatření III. osy PRV a šest podopatření z I. a II. osy. To
je vyvoláno jednak rozmanitými potřebami našeho regionu, jednak výchozím uspořádáním PRV.
Popis Fichí využívajících opatření a podopatření PRV pro realizaci cílů SPL.
A.1 Upravený venkov - vlídná tvář našeho regionu
Cíl: Podporovat obnovu a rozvoj obcí, jejich vybavení a vzhled, rozvíjet základní služby pro obyvatele a návštěvníky. Dlouhodobým
cílem je zajistit občanům pro jejich běžné potřeby a zájmy potřebnou infrastrukturu, služby a prostředí. Dílčí cíle: zlepšování vzhledu
obcí, provázat obnovu veřejných prostor s prvky rekonstrukce a modernizace základní dopravní a technické infrastruktury, zlepšení
životních podmínek a zvýšení atraktivity vesnic pro život obyvatel, podnikání a cestovní ruch, využití prvků komunitního plánování
především v přípravných fázích projektů, obohacení a obnovu historických prvků veřejných prostor v intravilánu a extravilánu, zapojení
mladých lidí a tvůrčích skupin do tvorby veřejných prostor.
Cíle Fiche tak budou naplňovány realizací investičních projektů, které jsou v souladu s dílčími cíli Fiche. Realizací projektů dojde ke
zvýšení atraktivnosti obcí a regionu pro trvalé bydlení, aktivní život, rozvoj podnikání a relaxaci.
Cíl: Zlepšit nebo obnovit odpovídající zázemí pro spolkový a kulturní život a rozšířit rovnoměrně dostupnou nabídku služeb
potřebných pro život na venkově. Dosáhnout pestřejšího veřejného života na vesnicích, kde obyvatelé i návštěvníci mají k dispozici
základní služby a bohatou nabídku příležitostí k trávení volného času. Cílem je i zapojení NNO, podnikatelů a občanů do plánování a
realizace zázemí pro všechny cílové skupiny venkova a intenzivnější spolupráce mezi sektory. Nástrojem je mj. kultivace prostor a
vybavení objektů, zapojení škol do komunitního života, zvýšení spolupráce na projektech mezi různými subjekty a zvýšení podílu
mladých na životě regionu. Podporovat obnovu a rozvoj obcí, jejich vybavení a vzhled, rozvíjet základní služby pro obyvatele a
návštěvníky. Dlouhodobým cílem je zajistit občanům pro jejich běžné potřeby a zájmy úplné a dostupné služby a příjemné prostředí a
podporovat rozvoj podnikání v obcích Dílčí cíle: zlepšování vzhledu obcí, vytváření zázemí pro společenské, sportovní a kulturní akce,
které přispívají k zachování tradic a upevňují mezilidské vztahy, zajištění nových nebo obnova původních služeb pro občany, příp.
návštěvníky, oživení a zachování vzdělávacího potenciálu venkovských škol a podpora mimoškolních vzdělávacích aktivit, využití prvků
komunitního plánování především v přípravných fázích projektů, podpora spolupráce obcí s poskytovateli služeb, podpora
samofinancování činnosti neziskových subjektů a obcí, podporovat cestovní ruch, sport a rekreaci v regionu, zakládání a rozvoj
mikropodniků
Cíle Fiche tak budou naplňovány realizací investičních projektů zaměřených na rekonstrukce stávajících a vybudování nových zařízení
sloužících pro akce občanů obcí, zařízení určených pro služby obyvatelům a jejich vzdělávání. Realizací projektů v rámci této Fiche dojde
ke zvýšení atraktivnosti obcí a regionu pro trvalé bydlení a život obyvatel.
Cíl:Podporovat obnovu a rozvoj obcí, jejich vybavení a vzhled, rozvíjet základní služby pro obyvatele a návštěvníky. Dlouhodobým
cílem je zajistit občanům pro jejich běžné potřeby a zájmy úplné a dostupné služby a příjemné prostředí a podporovat rozvoj podnikání
v obcích. Fiche řeší problematiku žadatelů ve Fichi B.1 Podmínky pro společenský život, kteří nesplňují kritérium neveřejné podpory.
Dílčí cíle: podpora spolupráce obcí s poskytovateli služeb, podpora samofinancování činnosti neziskových subjektů a obcí, vytváření
17
zázemí pro společenské, sportovní a kulturní akce, které přispívají k zachování tradic a upevňují mezilidské vztahy, zajištění nových
nebo obnova původních služeb pro občany, příp. návštěvníky, oživení a zachování vzdělávacího potenciálu venkovských škol a podpora
mimoškolních vzdělávacích aktivit, využití prvků komunitního plánování především v přípravných fázích projektů, podporovat cestovní
ruch, sport a rekreaci v regionu, zakládání a rozvoj mikropodniků.
V obcích je dostatek nevyužitých objektů vhodných k umístění služeb. Jelikož majiteli těchto objektů jsou často obce, podpoří
realizace Fiche spolupráci obcí s poskytovateli služeb, čímž bude naplňováno mezisektrorové partnerství. Cíle Fiche budou naplňovány
především realizací investičních projektů zaměřených na rekonstrukce stávajících a vybudování nových zařízení sloužících pro akce
občanů obcí, zařízení určených pro služby obyvatelům a jejich vzdělávání, malokapacitní ubytovací a stravovací zařízení, rozvoj sportu v
regionu (např. půjčovny sportovního vybavení) a na aktivity související se zakládáním a rozvojem mikropodniků. Podporovány budou
především multifunkční zařízení, které zároveň plní více funkcí. Realizací projektů s veřejnou podporu získají neziskové subjekty a obce
finanční zdroje, které sníží jejich finanční závislost na dalších zdrojích, včetně státních. Realizací projektů v rámci této Fiche dojde ke
zvýšení atraktivnosti obcí a regionu pro trvalé bydlení i rekreaci, a lze předpokládat i zvýšení životní úrovně.
C.1 Vytváření pohostinné tváře regionu
Cíl:Zvyšovat atraktivitu a vybavenost území pro cestovní ruch. Dlouhodobým cílem je obnovovat a rozvíjet vybavenost obcí sloužící
návštěvníkům regionu i jeho obyvatelům, vytvářet podmínky pro zvýšení přínosu environmentálně šetrného cestovního ruchu pro
region. Dílčí cíle: zvýšit návštěvnost regionu, zlepšit infrastrukturu pro cestovní ruch, zvýšit počet a kvalitu ubytovacích a stravovacích
zařízení, podporovat podnikání v CR.
Podporovány budou především malokapacitní ubytovací a stravovací zařízení a služby podporující CR (půjčovny sportovních potřeb,
zázemí pro sportovní a rekreační vyžití).
C.2 Rozvoj venkovského podnikání
Cíl: Podporovat rozvoj místní ekonomiky (živností, zemědělského a nezemědělského podnikání, zájmových sdružení podnikatelů
apod.) pomocí investic, poradenství a vzdělávání. Dlouhodobým cílem je rozvíjet hospodářský potenciál regionu a udržet či obnovit
ekonomickou činnosti na venkově. Dílčí cíle: zakládání a rozvoj mikropodniků (především venkovských) a živností, udržení a zvyšování
zaměstnanosti v regionu, především v obcích a místních částí do 500 obyvatel, rozvoj především tradičních řemesel a výroby
nezemědělského charakteru, podpora místních výrobků a služeb, jejich zpracování a prodej, budování spolupracujících sítí producentů,
podpora samozaměstnávání.
Cíle Fiche budou naplňovány realizací investičních projektů zaměřených na zakládání nových a rozvoj stávajících mikropodniků a
jejich vybavení technologií (včetně technologií pro zpracování biomasy). Preferovány budou činnosti tradiční pro region nebo jejich
umístění v malých obcí či místních částech. Naplnění Fiche povede ke zvýšení konkurenceschopnosti místních podniků, sníží dojezdové
vzdálenosti do zaměstnání a skrze podporu tradičních odvětví upevní tradice a sounáležitost obyvatel k regionu. Celkově tak povede k
vyšší kvalitě života na venkově.
C.3 Údržba krajiny a rozvoj místní produkce
Cíl: Zvýšení produktivity zemědělských a zpracovatelských podniků v regionu, zvýšení jejich odbytu a podpora prodeje jejich
produktů, a to především v rámci regionu. Dlouhodobým cílem je zachování stávajících podniků, zvyšování kvality jejich produkce a
celkové konkurenceschopnosti. Dílčí cíle: podpora místních výrobků, modernizace stávajících výrobních provozů s ohledem na nové
předpisy (např. hygienické), vznik nových a zachování stávajících pracovních míst, zlepšení hospodárnosti v zemědělství, podpora
ekologického zemědělství, podpora nových technologií a vývoj nových produktů.
Cíle Fiche budou naplňovány realizací rekonstrukci a výstavbou nových zemědělských staveb, podporou výkonnosti zemědělských
subjektů a zpracovatelských podniků, rozvojem nových odbytišť pro zemědělské produkty, podporou marketingu zemědělských
výrobků, zlepšováním kvality výrobků a podporou vývoje nových produktů, postupů a technologií v oblasti potravin a krmiv.
Podporovány budou především projekty šetrné k životnímu prostředí a šetrné k přírodním i lidským zdrojům.
D.1 Stezky, pěšiny a mosty mezi lidmi
Cíl: Zvyšovat atraktivitu a vybavenost území pro cestovní ruch. Dlouhodobým cílem je obnovovat a rozvíjet vybavenost obcí sloužící
návštěvníkům regionu i jeho obyvatelům, vytvářet podmínky pro zvýšení přínosu environmentálně šetrného cestovního ruchu pro
region. Dílčí cíle: zvýšit návštěvnost regionu, zlepšit infrastrukturu pro cestovní ruch, zvýšit propojenost regionu díky nově
vybudovaným trasám a stezkám, rozvíjet venkovskou turistiku a agroturistiku, posílit rekreační funkci lesů, obnova místních
historických a kulturních památek
Podporovány budou především investiční projekty zaměřené na budování nových tras a stezek, jejich značení a vybudování zázemí
pro turisty (odpočinková místí, parkoviště, přístřešky apod.).
D.2 Lesy pro odpočinek a pro lidi
Cíl: Území MAS je i přes nízkou nadmořskou výšku z velké části pokryto lesními porosty (39%), z nichž jen malá část má omezený
režim návštěvnosti (vojenské prostory, rezervace, obory). Naopak určitá plocha porostů jsou lesy obecní a rekreačně vymezené. Jejich
vybavení pro rekreaci je zatím územně omezeno. Využití lesních oblastí a jejich přírodního dědictví pro rekreaci místních obyvatel a
návštěvníků. Dlouhodobým cílem je vybudovat nové a upravit původní lesní cesty sloužící především k cestovnímu ruchu, a zároveň
18
zlepšit péči o lesy v regionu. Dílčí cíle: podporovat cestovní ruch v regionu, směřovat rekreační využití do lokalit, kde bude méně
narušovat ostatní funkce lesa (okraje, návaznost na další atraktivity a směry pohybu návštěvníků lesa), podporovat společenské funkce
lesů, zlepšit péči o les, ochrana přírodního dědictví, využití lesních lokalit jak pro rekreační využívání, tak pro potřeby lesního
hospodářství.
Cíle budou naplňovány prostřednictvím investičních záměrů, zaměřených na výstavbu, modernizaci, rekonstrukci a celkové opravy
lesních cest, včetně souvisejících objektů, zařízení upravujících vodní režim v lesích a ostatních infrastrukturních objektů a zařízení
sloužících lesnímu hospodářství. Fiche je tak zaměřena na projekty, které propojují hospodářské a rekreační využití lesů v regionu.
Potenciál projektů je tak ve využívání lesů k rekreaci a cestovnímu ruchu (s maximálním ohledem na životní prostředí, zachování
biodiverzity lesního prostředí včetně ochrany rostlin a živočichů.
E.1 Oživení památek a tradic regionu
Cíl: Chránit, zhodnocovat a prezentovat a předávat přírodní a kulturní dědictví venkova a místní tradice. Dlouhodobým cílem je
obnova a zhodnocování přírodních a kulturních hodnot regionu aktivitami, budování vztahu obyvatel k místním hodnotám, prezentace
a využití nehmotného dědictví regionu včetně tradic, slovesné a výrobní kultury a prvků venkovského a místního života při péči o místní
specifika, podpora komplexního mapování místních kulturních hodnot a zejména šíření dobré praxe v obnově venkova. Fiche je
zaměřena na mapování a šíření povědomí o místních kulturních hodnotách, o nástrojích zachování místního dědictví hmotného i
nehmotného, na spolupráci subjektůDílčí cíle: obnova místních historických, kulturních památek a místního dědictví v regionu,
podpora místních tradic (tradiční výroba místních produktů, tradiční kulturní a společenské akce apod.) a místních specifik, obnova a
rozvoj venkovské krajiny, budování místních expozic a muzeí pro prezentaci místním obyvatelům a návštěvníkům, zvýšit počet
kvalitních expozic a publikací vzniklých na základě obsáhlejšího a místně zaměřeného zhodnocení kulturních hodnot na místní úrovni
Cíle Fiche budou naplňovány realizací investičních projektů zaměřených na udržování, obnovu, zhodnocování nebo využití kulturního
a přírodního dědictví venkova. Podporovány budou především projekty, které budou zajišťovat kromě rekonstrukcí a obnovy také
budoucí využívání objektů (neziskové aktivity zaměřené na kulturní a společenské akce).
E.2 Obnova a paměť našeho kraje
Cílem Fiche je podpora komplexního mapování místních kulturních hodnot a zejména šíření dobré praxe v obnově venkova, v
zachování místních specifik a odlišností. Fiche je zaměřena na mapování a šíření povědomí o místních kulturních hodnotách, o
nástrojích zachování místního dědictví hmotného i nehmotného, na spolupráci subjektů. Cílem je zvýšit počet kvalitních expozic a
publikací vzniklých na základě obsáhlejšího a místně zaměřeného zhodnocení kulturních hodnot na místní úrovni, na přenositelnost
místních specifik do rozvoje a dokumentů územního plánování.
V regionu je vysoká potřeba zvyšování sounáležitosti obyvatel s regionem a místní historií, rozvoj vztahu k místnímu hmotnému
nehmotnému dědictví, potřeba kvalitního plánování rozvoje venkova při zachování jeho tváře a zvýšená podpora péče o šíření dobré
praxe z jiných evropských leader-regionů. Zejména kulturnost stavení obnovy venkova a úcta k tradicím jsou klíčem k udržení
identifikace obyvatel s regionem.
F.1 Vzdělávání a spolupráce pro aktivní rozvoj
Cíl: Vzdělávat a informovat občany v tématice související s rozvojem venkova a místní ekonomiky, zvyšovat jejich odbornost a zájem o
obory uplatnitelné v regionu. Rozšířit nabídku vzdělávání na venkově a využít současné vzdělávací zařízení (především školy) pro další
aktivity. Dílčí cíle: podpořit certifikaci regionálních výrobků, zajistit podporu zapojení veřejnosti do rozhodování v území, zlepšit
komunikaci mezi občany (veřejná správa vs. občané obcí), zlepšit všeobecné podvědomí o regionu MAS, podporovat vzdělávací aktivity
zaměřené na podporu zaměstnanosti, informovanosti a využívání informačních technologií.
Vzdělávání obecně je jednou z hlavních priorit MAS NAD ORLICÍ, protože vzdělanost je základním předpokladem dalšího rozvoje.
Tato Fiche tak vytváří podpůrný prostředek pro naplňování cílů ostatních Fichí a dalších priorit SPL. Potencionální žadatelé v PRV i
další klíčové osoby budou motivování k aktivitě a budou školeni v oblasti podávání projektů a v oblastech, na které jsou Fiche zaměřeny.
V rámci vzdělávání budou preferovány takové projekty, které jsou jasně zacíleny na region nebo se vážou na ostatní Fiche. Cíle Fiche tak
budou naplňovány realizací projektů zaměřených na občany, kteří chtějí zahájit podnikání v regionu, rozšířit si svoje znalosti a
dovednosti, které uplatní při aktivitách vedoucích k rozvoji regionu a ke zvýšení kvalifikace pro lepší uplatnění na trhu práce. Dále
budou podporovány aktivity vedoucí k posílení pocitu sounáležitosti obyvatel k regionu, cílem je zmírnit odliv mladých lidí z regionu.
Jelikož většina vzdělávacích aktivit je koncentrovaná ve městech, preferovány budou projekty umístěné na venkově, čímž se zvýší kvalita
života na venkově.
6.2. Způsob dosahování cílů a priorit
SPL není prováděcí dokument, u něhož by bylo možné časově rozvrhnout dosažení jednotlivých cílů a vyjádřit je jako jednotlivý
konkrétní výstup (např. kdy bude něco postaveno, opraveno apod.). SPL je strategií a nemůže předjímat, kdy bude který konkrétní
projektový záměr schválen a realizován.
Cíle SPL budou dosahovány zejména:
19
1. Realizací projektů schválených projektových žádostí místních žadatelů podle výše uvedených jednotlivých 11 Fichí opatření
SPL v rámci opatření IV.1.2 PRV ČR. SPL byl totiž vytvořen právě pro tento účel.
2. Realizací projektů spolupráce MAS NAD ORLICÍ s jinými MAS v ČR a v zahraničí, jejich nositelem bude MAS v roli
koordinační nebo partnerské.
3. Pokud jde o dosahování cílů celé ISÚ, resp. té části ISÚ, které jsme nemohli promítnout do SPL, pak jsou k dispozici další
způsoby a MAS je bude plně využívat.
Další způsoby, zpravidla již realizované, zahrnují zejména:
A.
Tvorba vlastních zdrojů pro podporů menších veřejně prospěšných projektů mimo dosah PRV.
B.
vyhledávání a doporučování těchto finančních zdrojů místním zájemcům:
•
C.
Program rozvoje venkova ČR
•
Regionální operační program NUTS II Severovýchod,
•
program Přeshraniční spolupráce Polsko – Česko pro obce a neziskové organizace,
•
operační programy Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Podnikání a inovace, Lidské zdroje a zaměstnanost,
Životní prostředí aj.,
•
krajské grantové programy, zejména Program obnovy venkova a příspěvky na činnost MAS a obcí,
•
dotační programy ministerstev kultury, pro místní rozvoj a dalších,
•
granty tuzemských a zahraničních nadací, příspěvky sponzorů aj.
Spolupráce subjektů v rámci regionu a spolupráce a v zahraničí.
D. Rozvoj a využívání vlastních aktivit MAS.
Příklady pro způsob A: V roce 2007 již byl podpořen společným financováním úspěšných žadatelů v LEADER ČR osmý malý
projekt RC Domeček ve výši 80.000,- Kč formou darů a jiné podpory, kterou organizoval MAS. Na základě strategie MAS v této aktivitě
pokračuje a v zimě 2008 opět vyhlásí výzvu na podporu malých projektů.
Příklady pro způsob B: V roce 2008 již byly z krajského grantového programu získány například tyto příspěvky pro svazky obcí,
obce a další subjekty v regionu: město Borohrádek na cyklotrasu, svazky obcí Brodec, Černilovsko, Orlice, Podorlicko a Třebechovicko
na profesionalizaci manažerů DSO, Albrechtice n. O. na protipovodňovou ochranu, J. Vanický na zřízení biocentra a biokoridorů v
pramenné části potoka Konopic, město Třebechovice p. O. na lesopark Bor, INEX - SDA Kostelecké Horky na zkvalitnění
environmentální osvěty a vzdělávání, ZO ČSOP Orlice na dobudování skanzenu, R. Sus na péči o přírodně cenné území u Častolovic,
Římskokatolická farnost v Týništi n. O. na střechu kostela sv. Mikuláše, Bolehošť na základní školu, Vrbice na Obecní dům, Žďár n. O.
na místní komunikaci a další. To všechno jsou projekty, které pomáhají naplňovat priority a cíle ISÚ a SPL.
Příklady pro způsob C: MAS NAD ORLICÍ připravuje nebo již zahájila spolupráci s MAS SPLAV, OKO, Strážnicko, Podchlumí,
Poodří, Vyhlídka, Sdružení Růže, POHODA venkova, MASiF, 2 tyrolskými MAS, jak je rozvedeno v kap. 8.
Příklady pro způsob D: Jak bude zmíněno ještě v odd. 9.1, MAS nechce hrát pouze roli redistributora příspěvků z PRV, nýbrž také
plnit mnohostrannou úlohu regionální rozvojové agentury. To zahrnuje například tyto aktivity:
•
služby a zázemí ve vzdělávání a poradenství zaměřené na přípravu a realizaci projektů,
•
předávání zkušeností, meziregionální a přeshraniční spolupráce a předávání modelových zkušeností,
•
vedení projektů a jejich harmonogramu ve vztahu ke smlouvám o podpoře pro různé typy žadatelů,
•
zpracování dotačních profilů malých obcí,
•
koordinace spolupráce (společných projektů) různých subjektů a partnerství mezi sektory.
Dopady SPL a přínosy pro region
Plánované přínosy lze dobře vyčíst z jednotlivých Fichí (odd. 10 každé Fiche), příp. z monitorovacích ukazatelů (odd. 6.6 SPL).
Realizací SPL, resp. jeho jedenácti opatření dojde k těmto očekávaným přínosům pro region:
- zlepšení životních podmínek a zvýšení atraktivity malých obcí pro bydlení, podnikání a cestovní ruch,
- výrazný pokrok v dobudování občanské infrastruktury, ve zlepšení vzhledu obcí
- vytvoření zázemí pro společenské, sportovní a kulturní akce, které přispívají k zachování tradic a upevňování
sociálních vazeb v komunitách,
- zajištění nových nebo obnova původních služeb pro občany a návštěvníky,
- oživení a zachování vzdělávacího potenciálu venkovských škol a podpora mimoškolních vzdělávacích aktivit,
- rozvoj podnikání v cestovním ruchu, venkovské turistiky a agroturistiky, zvýšení návštěvnosti regionu, zlepšení
infrastruktury pro cestovní ruch, zvýšení počtu a kvality ubytovacích a stravovacích zařízení,
- posílení rekreační funkce lesů,
- obnova historických kulturních památek v regionu,
- nárůst počtu a propagace místních výrobků,
- posílení místních tradic (tradiční výroba, tradiční kulturní a společenské akce apod.),
- obnova a šetrné využívání kulturní venkovské krajiny,
20
- udržení a zvyšování zaměstnanosti v regionu,
- modernizace výrobních provozů s ohledem na hygienické a jiné předpisy,
- vznik nových a zachování stávajících pracovních míst,
- rozvoj ekologického zemědělství,
- rozvoj nových technologií a vývoj nových produktů.
- rozvoj tradičních řemesel a výroby nezemědělského charakteru,
- širší zapojení veřejnosti do rozhodování v území, v obcích,
- vznik a rozšíření vzdělávacích aktivit zaměřených na podporu zaměstnanosti, informovanosti a využívání
informačních technologií.
Současně díky uplatnění metody Leader dojde k dlouhodobým efektům:
• ke společnému postupu subjektů ze soukromého a veřejného sektoru při spolufinancování projektů (PPP) a
společné realizaci projektů,
• k lepšímu využití rozvojového potenciálu regionu – podnikatelských subjektů, neziskových organizací a obcí,
• k celkovému zlepšení spolupráce aktivních subjektů v obcích, k překonávání jejich izolovanosti.
SPL musí být výslovně zaměřen na využití časově omezeného Programu rozvoje venkova ČR a proto nemohl být nastaven tak, aby
zaručoval pokračování aktivit i po ukončení jejich financování z EAFRD. I po ukončení financování SPL v r. 2015 však budou pokračovat
jak aktivity MAS, tak naplňování aktualizované ISÚ. Z přehledu cílů (odd. 11 Fichí), oblastí podpor (22) a preferenčních kritérií (26)
jednotlivých Fichí je zřejmé, že jak očekávané projekty, tak SPL jako celek má dlouhodobý a udržitelný charakter
Soulad s trvale udržitelným rozvojem
Současně se rozvojová strategie opírá o všechny tři principy udržitelného rozvoje:
a) ekonomická udržitelnost: MAS podporuje rozvoj podnikání založeného především na místních produktech s důrazem na
ekologickou šetrnost a rozvoj sociálního podnikání , např.
• zakládání a rozvoj nových, malých, inovativních podniků
• rozvoj výrob a služeb pro místní obyvatele
• vznik nových turistických produktů především v oblasti agroturistiky
• vznik nových pracovních míst (se speciálním zaměřením na ženy a mladé lidi)
• výměnu a sdílení informací, marketing, obchod, propojování výrobců a výrobců a poskytovatelů služeb
• tematické vzdělávací akce na všech úrovních
• podporuje zapojování výrobců do regionálního značení výrobců Orlické hory
b) kulturní a environmentální udržitelnost: MAS podporuje péči o přírodní, kulturní a historické dědictvím, především cestou
• posilování identity venkovské oblasti a image regionu
• péče o přírodní a kulturní hodnoty v území, kreativní využívání místního přírodního, historického a kulturního dědictví
s důrazem na jeho ochranu
• podporuje zakládání místních expozic, muzeí, naučných stezek
• podporuje vznik vzdělávacích projektů zaměřených na EVVO
c) sociální udržitelnost: MAS podporuje zlepšování organizace venkovské společnosti, rozvíjí schopnosti vytvářet sociální sítě a
vstupovat do nich především tak, že podporuje
• zvyšování kvality života v území
• posilování spolupráce, síťování, integrace
• vznik multifunkčních zařízení a různorodé využití projektů podpořených ze SPL
• spolupráci venkovských škol, NNO,
• budování infrastruktury pro oživení různě zaměřených NNO
Také samotný SPL je formulován tak, že jak hlavní cíle v odd. 6.1, tak jednotlivá opatření v přiložených Fichích jsou
trvale udržitelné. Tak například v šesti Fichích je požadavek prokázání udržitelnosti projektu v provozní fázi analýzou nabídky a
poptávky po zamýšlené investici. Šest Fichí zvýhodňuje využití dosud nevyužívaného objektu, k čemuž zpravidla může dojít po rozsáhlé
rekonstrukci, která je sama o sobě určitou zárukou pokračování činností příjemce. Dva projekty zvýhodňují rozšiřování ubytovací
kapacity. V jiném opatření žadatel dokládá, jak budou objekty, na které je požadovaná dotace (např. muzea, drobné památky, skanzeny
apod.) provázány na další aktivity a jak budou do budoucna využívány.
Navíc preferenční kritéria v sedmi Fichích (A.1, B.1, B.2, C.1, C.2, C.3 a E.1) obsahují výslovné zvýhodnění žadatele, který
prokáže příznivý vliv na životní prostředí, čímž se podporuje environmentální udržitelnost projektů - např. jestliže se jeho projekt
zaměřuje se především na ochranu životního prostředí, obnovitelné zdroje energie nebo na využívání odpadního tepla, předmětem
projektu jsou technologie a činnosti, které jsou ekologicky šetrné a nahrazují dosavadní neekologické technologie a aktivity.
Ještě více preferenčních kriterií posiluje sociální vazby v území a přispívá k sociální udržitelnosti, např. cíl udržet podmínky pro
život na venkově, zhodnotit tradice a zlepšit identifikaci s obcí jsou dobré příklady sociální udržitelnosti.
21
I sama MAS svým environmentálně šetrným provozem, způsobem finančního plánování a strategie, stavěním se na
více ekonomických a strategických pilířů, otevřeným jednáním a zapojováním veřejnosti dle nejlepších postupů
Místní agendy 21 naplňuje a svým přístupem motivuje k posilování trvalé udržitelnosti v rozvoji regionu (MAS je
zapojena v Národní síti zdravých měst a regionů a manažer je dlouholetým členem STUŽ)
6.3. Zapojení inovačních prvků
MAS ve své činnosti a zejména v SPL uplatňuje všechny podstatné a osvědčené principy metody LEADER, včetně akcentu inovací,
spolupráce, přístup bottom-up a partnerství v území. Pro ilustraci uvádíme, kde nebo čím se uplatňují:
uplatnění na úrovni
Princip
iniciativa a náměty
„zdola nahoru“
spolupráce a
partnerství
Inovace
A/ celého SPL
B/ jednotlivých projektů
komunitní přístup k tvorbě ISÚ a SPL (zapojování veřejnosti a aktivních subjektů)
trvalá metoda práce v MAS, vznik a
fungování prac. skupin a komisí MAS
využití pref. kritérií (viz Fiche v příloze
SPL)
metoda Leader jako taková je v
regionu inovací
pref. kritéria viz Fiche a další text
Inovativnost proto není jediným klíčovým principem práce MAS NAD ORLICÍ. Uplatňuje se na více úrovních:
A/ Inovaci na úrovni regionu a SPL spatřujeme již ve způsobu řešení problémů obcí a regionu, nikoliv jen v
jednotlivých aktivitách a akcích. V regionu Nad Orlicí dosud převažuje – s výjimkou několika projektů svazků obcí – podobně jako jinde
v ČR tendence žadatelů či investorů postupovat samostatně, na sobě nezávisle, izolovaně. Tato „konkurenční strategie“ subjektů je
bohužel podporována i operačními programy a PRV, které většinou nepreferují partnerské projekty a spolupráci.
MAS NAD ORLICÍ naproti tomu usiluje o alespoň dílčí prosazení „kooperační strategie“, v níž jsou oceňovány a preferovány
postupy založené na partnerství, tj. na dlouhodobé, vzájemně výhodné, obecně prospěšné a eticky korektní spolupráci sektorů uvnitř
jednotlivých sektorů i mezi sektory. V regionu již existuje řada případů kooperačních, resp. partnerských projektů, mimojiné i díky
přijatému programu LEADER ČR.
Novinkou je i to, že pro toto území byla díky MAS zpracována poprvé jak Integrovaná strategie (ISÚ), tak plán (SPL).
B/ Inovace na úrovni jednotlivých projektů jsou oceňovány ve Fichích.
Inovaci spotřebujeme jak ve výstupech a výsledcích z projektů, tak v používaných postupech. Tak například mezi
preferenční kritéria ve Fichích A1, B1,B2, D1, E1 a E2 patří to, že „příprava nebo realizace projektu obsahuje ve velké míře prvky
komunitního plánování, které znamenají aktivní podíl konečných uživatelů zařízení nebo služby (zákazníků, občanů, návštěvníků)
ve fázi přípravy projektu, resp. ve fázi realizace, je-li jeho obsahem příprava definitivního řešení. K technikám komunitního plánování
patří např. veřejná slyšení, setkání a diskuse s uživateli, jejich aktivní podíl při koncipování řešení, ankety a průzkumy apod.
Komunitním plánováním se nemíní pouze podíl občanů nebo zaměstnanců na samotné realizaci již přijatého řešení.“
Uvádíme příklady inovací, které MAS vítá a oceňuje pomocí preferenčních kritérií (viz Fiche):
• zprovoznění služby, která v současné době v obci chybí,
• zlepšení návštěvnosti mimo hlavní sezónu
• nová studie kulturního dědictví a budoucího zhodnocení v rámci cestovního ruchu,
• zaměření vzdělávací aktivity na mladé lidi do 30 let a na začínající podnikatele,
• soustředění vzdělávacích aktivit do nových celků a) územních (tj. působnost pro více obcí), b) tématických (např. ucelené kurzy
pro zájemce o podnikání) ,
• investice zaměřená na výrobu nového výrobku (nového v činnosti žadatele a obce), nové technologie skladování, zpracování
nebo balení, výrazné prodloužení trvanlivosti dosavadních výrobků jinak než použitím běžných konzervačních látek,
• rekonstrukce a nové využití objektu, který je zchátralý nebo dlouhodobě nevyužívaný.
Záměry, které zájemci v období přípravy SPL poskytli do databáze projektů (celkem je zde 156 projektových záměrů), obsahují v řadě
případů výrazné inovace uvedených druhů. Konkrétní příklady zde nejsou uvedeny z důvodu ochrany obchodního tajemství.
6.4. Finanční plán
|Finanční plán SPL byl sestaven podle řady zásad:
1. Měsíce únor, červen a říjen představují termíny příjmu vybraných žádostí na SZIF, těm bude předcházet přijetí žádostí MAS a
vyhlášení výzvy MAS si vyčleňuje dva měsíce na administrativní kontrolu žádostí, provedení výběru včetně veřejného slyšení a lhůty na
odvolání a dva měsíce žadatelům na přípravu projektů. S přihlédnutím k očekávanému tempu výběru podpořených MAS plánujeme
22
registraci prvních vybraných projektů na SZIF v červnu 2009, přičemž lhůty pro přípravu a výběr projektů zde mohou být zkráceny. V
dalších letech preferujeme jarní (únor) a podzimní termíny (říjen).2. Plán je prozatím stanoven pouze na období 2009-13 (neboť je
to v souladu s požadavkem MZe), jako kdyby neplatilo pravidlo (n+2). Ve skutečnosti však můžeme očekávat výzvu v roce 2014, která
bude čerpat prostředky z let 2012-13.
3. Plán bere v úvahu a) určitou pravidelnost výzev, b) závislost počtu výzev na alokaci (nabízený objem by měl činit alespoň 1
mil. Kč), c) většinou i periodicitu v závislosti na ročním období (neinvestiční E.2 a F.1 a investiční akce typu „převážně pod střechou“ v
podzimních termínech), d) administrativní kapacitu MAS (nelze vyhlásit všechna opatření hned v prvním termínu, i když by pro ně
byli potenciální žadatelé).
4. V průběhu let počítáme s nerovnoměrnou potřebou finančních prostředků. Je to logické a potřebné: nyní existuje větší
počet připravených projektů, které odpovídají naléhavým potřebám jak podnikatelů, tak obcí a NNO. Plán zatím nepočítá s kumulací
finančních prostředků do pozdějších let v důsledku realokací mezi různými SPL.
Tabulka prezentuje navrhované rozdělení dotace mezi jednotlivé výzvy v procentech po odečtení částky na administraci MAS.
Období značí měsíc registrace vybraných projektů na SZIF. Jedná se však pouze o předpoklad založený na množství neznámých faktorů,
stejně jako tomu bylo v prvním kole výběru MAS.
Fiche
celkem
A.1 Upravený venkov -vlídná tvář
regionu
C.1 Vytváření pohostinné tváře regionu
C.2 Rozvoj venkovského podnikání
C.3 Údržba krajiny a rozvoj místní
produkce
D.1 Stezky, pěšiny a mosty mezi lidmi
D.2 Lesy pro odpočinek a pro lidi
E.1 Oživení památek a tradic regionu
E.2 Obnova a paměť kulturní krajiny
F.1 Vzdělávání a spolupráce pro aktivní
rozvoj
počet výzev v daném kole
celkem %
celkem % za rok
13 %
30 %
0%
10 %
10 %
10 %
4%
4%
18 %
0%
1%
100
100
5. Schválením předkládaného SPL budeme považovat za schválenou i tuto tabulku alokací. Pochopitelně v ní budeme požadovat
přesuny, resp. změny v souladu s pravidly pro opatření IV.1.1 PRV a s vývojem potřeb regionu.
Model rozdělení alokace mezi Fiche
Jelikož přesná alokace pro období 2007- 2013 není předem známa (výpočet dle kursu CZK a vybraných MAS bude následovat), je výše
uvedený plán uveden pouze v procentech. Pro konkrétnější představu uvádíme model, který předpokládá dotaci cca 70 mil. Kč (odhad
se řídí velikostí MAS v prvním kole výběru) pro celé dotační období a slouží jako ilustrace navrhovaného rozdělení prostředků mezi
jednotlivé Fiche a administrativu MAS.
Zdůvodnění finančního plánu
Celý SPL vznikal jako výsledek společného rozhodování orgánů MAS s předchozím projednáváním v pracovních skupinách.
1. Při stanovení finančních alokací na jednotlivá opatření a Fiche jsme vzali v úvahu tyto skutečnosti:
a) rozdělení finančních požadavků potenciálních žadatelů: Ze zmíněných 156 záměrů přijatých do databáze projektů v
regionu jsme
aa) vyloučili ty, jejichž předmět leží mimo obsah PRV a neobsahují proto způsobilé výdaje,
ab) u těch záměrů, jejichž předpokládané způsobilé výdaje překračují horní hranici (např. 2 mil. Kč pro opatření A.1) jsme
vzali v úvahu jen příslušné maximum,
ac) z takto zjištěných způsobilých výdajů a z ostatních záměrů (s nižšími rozpočty) jsme vypočítali procentní podíl, který
odpovídá každému opatření s přihlédnutím ke kategorii žadatele (tedy např. v opatření A.1 to bylo 90 % pro NNO a 70 %
pro ostatní žadatele).
Tím vznikl první hrubý odhad potřebného rozdělení finančních prostředků. Tak například ve Fichi A.1 by takto odhadnutý souhrn
příspěvků činil 40,5 %, ve Fichi B.1 by činil 29,6 %, v C.1 pak 14 % atd.
23
b) odhad dosud neprojevené potenciální poptávky a propočet potřeb regionu: Zpracování ISÚ a výborná znalost
regionu (díky hojné účasti v pracovních skupinách, které představovaly průřez celou společností) umožnila
ba) alespoň zhruba odhadnout potřeby, které by v regionu mohly být adresovány jednotlivým opatřením,
bb) zvážit velikost oprávněné poptávky (tj. poptávky uspokojující potřeby regionu a naplňující cíle ISÚ a SPL), která může
vzniknout v důsledku vyhlášení příslušné výzvy.
Podle toho jsme odhadli potřebnou výši prostředků například pro Fichi B.2 (Občanské vybavení a služby s veřejnou podporou) nebo
F.1 (Vzdělávání) – obě po 5 % celkových výdajů na všechna opatření. I když v době zpracování nebyly pro tato opatření podány
relevantní záměry, můžeme očekávat, že se takové najdou, jakmile bude taková možnost zveřejněna (B.2), resp. je v zájmu regionu, aby
se příslušné aktivity realizovaly (F.1).
Tento strohý popis nemůže nahradit délku, bohatství a složitost úvah a jednání o finančních alokacích, neboť celý proces probíhal po
tři měsíce za účasti řady členů MAS, manažerů MAS a externistů.
7. Pokud jde o rozdělení do jednotlivých let
c) nemůže MAS přesně předjímat, jak velké prostředky může získat (není jednoznačný algoritmus propočtu), avšak pro
zjednodušení předpokládá, že by ročně mohlo jít v průměru o 10 mil. Kč (mimo prostředky na činnost MAS). Jak je však
patrné z bodu 4, vynakládání prostředků nebude rovnoměrné, nýbrž bude zhruba lineárně klesat. MAS proto nebude
každoročně vyhlašovat více než 10 výzev, rozmělnila by vynakládané prostředky bez viditelného efektu a nadměrně by zatížila
vlastní kapacity;
d) protože se nemohou převádět prostředky určené na jednotlivá opatření do dalších let, použije MAS schéma výzev, kdy pro
podzimní kola stanoví výzvy, z nichž aspoň jedna (B.1) bude co nejlépe odpovídat konkrétním záměrům způsobilých žadatelů a
pokryje plánovanou alokaci očekávanou poptávkou.
Věcné zdůvodnění rozdělení finančních prostředků do opatření (Fichí) lze nalézt především v samotném ISÚ, zčásti v kapitole 4
tohoto SPL a v jednotlivých Fichích.
Alokace prostředků na jednotlivé Fiche:
6.5. Integrovaná strategie území
Integrovaná strategie území působnosti MAS byla zpracována na období 2007-2015 s vizí formulovanou k roku 2015 a její první
ucelená verze byla schválena v roce 2007. Zpracování probíhalo dlouhodobým komunitním postupem za facilitace procesů současným
manažerem. V průběhu roku 2008 byla v souvislosti s novými územími začleněnými do území působnosti MAS připomínkována a
doplněna o opatření, aktivity a patřičná fakta v analytické části. Vychází z dříve přijatých strategií rozvoje, které zpracovaly
svazky obcí působící na daném území (Poorlicko, Brodec, Orlice, Třebechovicko, Vysokomýtsko), z aktualizace
analýzy regionu, z podnětů, záměrů a cílů 46 obcí regionu a několika desítek soukromých subjektů (podniky,
podnikatelé a neziskové organizace občanského typu).
ISU od počátku předpokládá, že LEADER bude jen jedním z nástrojů naplňování priorit. Stejně tak se MAS zaměřuje na
podporu absorpční kapacity území, podporu žadatelů, vlastní projekty zaměřené a propojování sektorů a spolupráci, na mládež
aj. K prioritám ISU vznikly Stále pracovní skupiny při PV MAS, které pod vedením garantů sledují naplňování celé ISU.
Postup zpracování ISÚ a souvislost s otevřeností MAS a uplatněním metody LEADER:
Práce na ISU byly prvním úkolem který MAS měla a zároveň prvním nástrojem pro prezentaci metody LEADER, zapojení široké
veřejnosti, vyvolávání očekávání v regionu, oslovení skupin veřejnosti běžně strategiemi nedotčených. Byla tak pro svoje komunitní
postupy spouštěcím mechanismem spolupráce a setkávání lidí. Hlavní postupy se soustředily na vytvoření průřezových pracovních
skupin nejprve formulujících SWOT území, poté její hodnocení a doplnění dle metody osvojených manažerem-facilitátorem v MA21.
Dalším krokem byla kaskádová formulace Vize a následoval postup v pracovních skupinách k formulaci Priorit a opatření. Proces se tím
24
významně prodloužil, nicméně zasáhl pro svou „aktivní otevřenost“ (každý přiváděl nové účastníky) širokou veřejnost regionu. Následné
formulace Opatření ISU se ujal Programový výbor MAS. ISU byla několikrát vystavena během jednoho roku připomínkám v souvislosti
s rozšířením území. Souhrnem řečeno tvorba ISU a vize uplatnění LEADERu byla a je základním nástrojem udržování a
rozšiřování partnerství, navazují se nové spolupráce subjektů a posiluje se odpovědnost za rozvoj.
Priority ISÚ MAS NAD ORLICÍ „Mosty k budoucnosti“ jsou:
P.1 Udržitelný rozvoj venkova a podmínek pro kvalitní život v obcích
Cíle a zaměření: Zastavit odliv obyvatel z venkovských obcí a udržení mladých lidí na venkově. Oživit zázemí pro život v obcích a
zaměstnanost na venkově a obohatit ji o nejrůznější obory. Zlepšením podmínek, obohacením výhod a rozvojem zázemí pro obyvatele
zvyšovat zájem o bydlení na venkově, o využití stavebního fondu pro bydlení a ekonomické aktivity. Spolupráce a sdružování
prostředků malých obcí.
P.2
Rozvoj přívětivé a pohostinné tváře regionu jako
v regionu.
podmínky pro návštěvnost a zvýšení kvality života
Cíle a zaměření: Cílem je vytvoření turisticky atraktivního území s nabídkou krátkodobé i dlouhodobé rekreace a aktivního vyžití
s dostatkem kapacit budovaných s ohledem na veškerou klientelu včetně místních obyvatel. Vybudování kvalitních a rozmanitých
ubytovacích a stravovacích zařízení, případné zlepšení stávajících zařízení. Další rozšiřování a úprava stávajících cyklostezek a
budování cyklostezek nových. Úprava silniční infrastruktury, budování technické podpory rekreačních a sportovních zařízení.
Udržování a zatraktivnění turistických zajímavostí pro všechny věkové kategorie návštěvníků a obyvatelů regionu. Přitažlivost
regionu nesmí být určena jen pro jeho návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Obecným principem by mělo být i protěžování
rekonstrukcí a snah na využití stávajících objektů na úkor stavby nových objektů.
P.3 Rozvoj a provázanost místní ekonomiky a uplatnění místní produkce.
Cíle a zaměření: Zvyšování zaměstnanosti v území MAS. Cílem je rozvoj a propojení sítě služeb a řemesel v jednu celistvou síť,
aby nešlo o vzájemnou konkurenci ale spíše podporu. Dostatečná informovanost v celé síti a propagace služeb a řemesel jako celku
přes IC v regionu i mimo něj. Cílem je udržet a rozvíjet zemědělské podnikání, místní produkci, zachovat a rozvíjet tradiční i nové
místní služby a řemesla, nastavit pestrou a trvalou spolupráci ekonomických subjektů s cílem rozptýlit ekonomické aktivity v území.
Podpora zaměstnanosti a rozvoj vzdělanosti v souladu s potřebami regionu. Rozvoj celoživotního vzdělávání a využití stávajícího
zázemí. Podpora spolupráce a partnerství, předávání zkušeností. Vzdělávání ve vztahu k regionu a životnímu prostředí. Vzdělávací
mimoškolní aktivity. Podpora vzdělávacích projektů a institucí v regionu, včetně SEV. Rozvoj a udržení multifunkčního základního
školství a oborového učňovského školství v regionu ve vazbě na zaměstnatelnost a rozvoj místního podnikatelského prostoru.
Jednotný informační systém pro podnikatele o dotačních možnostech, rozvoj spolupráce mezi mikropodniky.
P.4 Zvyšování úrovně a otevřenosti správy veřejných věcí a rozvoj partnerství a spolupráce, zapojování veřejnosti
Cíle a zaměření: Zvýšení úrovně místní demokracie a rozhodování o území. Zlepšení samostatnosti a ekonomických možností
místních samospráv. Posilování svébytnosti, odpovědnosti a síly samosprávných orgánů v opoře v místním obyvatelstvu. Podpora
spolupráce směrem k úspoře v investicích. Posílení účasti veřejnosti v přípravě veřejných investic, podpora partnerských projektů
spolupráce a přeshraniční spolupráce obcí. Posilování soudržnosti obyvatel, jejich identifikace s obcí a regionem, propojování obcí a
jejich obyvatel. Podpora samostatnosti samospráv projekty umožňujícími efektivnější samosprávu zejména na venkově. Ukotvení
principů PPP v regionu. Posun venkovské samosprávy k uspokojení potřebných rovných podmínek a adekvátní přístupy. Spolupráce
samosprávy v rozvoji schopností kvalitně a široce pečovat o území a obyvatele, rozvoj nových řešení a přístupů spolupráce, nové
metody a nástroje.
P.5 Rozvoj kulturního bohatství a spolkového života, sounáležitosti obyvatel.
Cíle a zaměření: Opatření této prioritní oblasti musí směřovat k vyváženosti mezi cestovním ruchem a ochranou přírody i
památek. Celkové zlepšování vzhledu krajiny a sídel. Záchrana a obnova historických venkovských či městských domů (nejen
památkově chráněných). Záchrana technických památek. Zvyšování povědomí obyvatel regionu o architektuře a zásadách
začleňování nových staveb do sídel. Posouvat myšlení obyvatel od egocentrického k altruistickému. Vzbudit v lidech zájem o činnost
místních samospráv, motivovat je k aktivnímu postoji v životech měst a obcí. Podnítit mládež ke snaze o svůj osobní a profesní růst.
Nabídnout jí pestré možnosti k plnohodnotnému trávení volného času. Zapojit NNO do společenského života. Vytvořit zázemí pro
zintenzivnění společenského života a potkávání lidí. Podporovat zakládání a činnost spolků, zprostředkovávat jim know-how, aby
byly progresivními a užitečnými články v občanském životě obcí.
P.6 Udržitelná péče o kulturní krajinu zvyšování její ekologické stability, udržitelné nakládání s prostředím
Cíle a zaměření: Cílem je upravená krajina s absencí neudržovaných a zanedbaných ploch v komunálním i agrárním prostoru,
atraktivní pro místní obyvatele i turisty. Využití místní produkce, zvyšování její hodnoty a jejího dalšího využití. Víceúčelové
zemědělské využití krajiny. Zvyšování kvality a uplatnění místních produktů a zapojení do propagace regionu. Opatření této prioritní
oblasti musí směřovat k vyváženosti mezi cestovním ruchem a ochranou přírody i památek. Zachování a rozvoj průchodnosti
krajinou je klíčovým prvkem pro život obyvatel i návštěvník. Diverzifikace zemědělských aktivit a podpora údržby krajiny.
Zlepšování životního prostředí a udržitelné venkovské krajiny. Zkvalitnění hospodaření s odpadovými surovinami. Šetrné využívání
25
místních zdrojů a rozvoj ve využití obnovitelných zdrojů energie. Obnova krajinotvorných prvků a péče o krajinu. Revitalizace
krajinných prvků a funkcí. Protierozní a krajinotvorné úpravy. Podpora šetrného zemědělství v nivě a ekologicky citlivých územích.
P.7 MAS jako opora a zázemí rozvoje regionu
Zaměření: Služby a zázemí ve vzdělávání a poradenství zaměřené na asistenci při vypracování a realizaci projektů. Předávání
zkušeností, meziregionální a přeshraniční spolupráce a předávání modelových zkušeností. Partnerství mezi sektory. Podpora
místních subjektů v projektové činnosti.
Tato strategie se postupně naplňuje pomocí aktivit a akcí místních subjektů, které jsou financované jednak z obecních rozpočtů,
jednak z příspěvků a grantů Královéhradeckého kraje, nadací a operačních programů ČR. V současné době minimálně 27 subjektů z
regionu podalo projektové žádosti pro financování záměrů, které vycházejí z ISÚ a které by mohly být realizovány pomocí ROP
Severovýchod, IOP a OP Životní prostředí.
Při vzniku priorit ISÚ se uplatnily a) výsledky analýzy problematiky regionu a jeho SWOT analýzy, b) záměry místních subjektů,
c) souvislosti problematiky regionu se záměry Královéhradeckého kraje (Strategie rozvoje kraje) a regionální politiky ČR a EU (záměry
IOP a dalších OP).
Poté byly všechny záměry místních zájemců roztříděny podle priorit ISÚ a současně klasifikovány z hlediska financovatelnosti v PRV.
Vznikl tak rozsáhlý přehled, z něhož jsme čerpali při rozhodování o opatřeních SPL. Tak vznikla jedna z pomůcek pro rozhodování a
tom, která opatření budou popsána pomocí Fichí a financována v rámci SPL (viz výsek tabulky).
Soulad a souvislost SPL a ISÚ
SPL důsledně vyšel z přijaté a řádně vyhodnocené ISÚ, jejích jednotlivých priorit a hodnocených opatření, z práce tematických
pracovních skupin ke každé prioritě. Věcný soulad je patrný z oddílu 6.1 a z dalších tabulek. Vzájemný soulad ISÚ a přijatelných
opatření PRV ČR však není díky nastavení PRV a díky specifičnosti každého území MAS možný přímo. Pro maximální využití
prostředků opatření pro rozvoj spolupráce v území, pro nastartování pohybu v obnově venkovského prostoru a pro
dostatečný počet podpořených subjektů vzhledem k velikosti území MAS a dopadům přístupu LEADER bylo nutné
přístupná opatření PRV využitelná v SPL rozebrat na jednotlivé kombinace žadatel/typ projektu/výše a druh
podpory a z nich nakombinovat vhodné Fiche. Výsledkem je nastavení různorodé škály připravených Fichí řešících jednotlivá
opatření SPL jako hlavní a podpůrné.
Souvislost je přímá jak na úrovni cílů, tak opatření (Fichí). Vztah mezi cíli SPL a prioritami ISÚ lze vyjádřit tabulkou:
+++
++
+
P.2
Rozvoj přívětivé a pohostinné tváře
regionu jako podmínky pro
návštěvnost a zvýšení kvality života
v regionu
++
++
+++
P.3
P.4
P.5
P.6
P.7
Rozvoj a provázanost místní
ekonomiky a uplatnění místní
produkce
++
++
+
+++
++
++
+++
Zvyšování úrovně a otevřenosti
správy veřejných věcí a rozvoj
partnerství a spolupráce, zapojování
veřejnosti
+
+
Rozvoj kulturního bohatství a
spolkového života, sounáležitosti
obyvatel
+
++
+++
+
++
++
+++
+++
+
+
+
++
+
Udržitelná péče o kulturní krajinu
zvyšování její ekologické stability,
udržitelné nakládání s prostředím
MAS jako opora a zázemí rozvoje
regionu
+
7. Vnitřní rozvoj
MAS
6. Vzdělaný aktivní
region.
5. Přírodní a kulturní
dědictví v nás a
kolem nás
+
+
+
+
+++
9. Metody a
principy LEADER
Udržitelný rozvoj venkova a
podmínek pro kvalitní život v obcích
8. Partnerské
projekty
P.1
4. Rozvoj místní
ekonomiky
3. Za odpočinkem
na venkov
2. Živý region
1. Upravená tvář
regionu
SPL: LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ
ISU: Mosty k budoucnosti
+
+
++
+
+
+
++
+
++
+
+
+
+++
+++
Tabulka ukazuje, že všechny priority ISÚ financovatelné z PRV jsou pokryty Strategickým plánem Leader.
26
Realizací SPL sleduje MAS NAD ORLICÍ nepřímo další cíl: rozvíjet činnost a vnitřní kapacity MAS jako jednoho z hlavních subjektů
rozvoje venkova v regionu NAD ORLICÍ. Působit jako iniciátor komunitních a participativních forem plánování a rozhodování v obcích
a regionu.
Priorita P.7 se realizuje nepřímo díky činnosti MAS a uplatňování metody Leader při realizaci SPL. Některé priority ISÚ však
nemají dostatečnou podporu v opatření PRV IV.1.1 (zejména P.4 a P.6) a proto ji bude třeba naplňovat s pomocí jiných nástrojů (jiné
OP, prostředky nadací, dobrovolná činnost občanů aj.). Bude se také naplňovat díky projektům v opatření PRV IV.2.1 (spolupráce mezi
MAS, blíže viz oddíl 8.2).
Cíle ISÚ jsou vždy komplexní a problémy, které je třeba v regionu řešit a příležitosti, které chceme naplňovat, jsou
mnohostranné a jako celek jim neodpovídá žádné opatření PRV, z nichž se skládají Fiche. Proto také se většiny priorit ISÚ týká více
opatření SPL.
6 priorit do 11 Fichí
Naplňování priorit ISU 7
ozn.
VP
P1
A.1
N
1 Upravený venkov - vlídná tvář našeho regionu
B.1
N
2 Radosti na venkově
B.2
A
3 Služby a život na venkově
C.1
A
4 Vytváření pohostinné tváře regionu
C.2
A
8 Rozvoj venkovského podnikání
C.3
A
9 Údržba krajiny a rozvoj místní produkce
číslo
název Fiche
D.1
N
5 Stezky, pěšiny a mosty mezi lidmi
D.2
N
6 Lesy pro odpočinek a pro lidi
E.1
N
7 Oživení památek a tradic regionu
E.2
N
11 Obnova a paměť kulturní krajiny
F.1
N
10 Vzdělávání a spolupráce pro aktivní rozvoj
P2
P3
P4
P5
P6
P7
0 MAS jako klíč k rozvoji venkova
Zdroj: MAS
Další relevantní dokumenty pro rozvoj regionu
ISÚ a SPL nejsou jedinými programy rozvoje, které se na území vztahují. V platnosti je Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje na
léta 2006-15 a Program rozvoje kraje – jsou však již z roku 2006 a tudíž odpovídají aktuální potřebám našeho regionu jen zčásti.
Obdobná situace je u dokumentů v Pardubickém kraji. Obojí jsou pak velmi obecné, a vlastní zkušenost manažera je taková, že jejich
konečné formulace byly ovlivněny politickým rozhodnutím. Podobně tomu je s tématickými plány a koncepcemi – např. Akční plán
územní energetické koncepce kraje.
Dále to jsou strategické plány rozvoje mikroregionů (Nad Orlicí zahrnuje šest mikroregionů), z nichž poslední - Třebechovicko
– byl zpracován v letošním roce Centrem evropského projektování Hradec Králové. Města v území mají (Kostelec nad Orlicí,
Třebechovice p.O.) nebo tvoří své vlastní strategické plány, přesahující i do okolí.
Další typy strategií ovlivňující MAS jsou na úrovni kraje a státu, jejich výčet by však byl velmi dlouhý.
6.6. Monitoring naplňování cílů SPL
Pro monitoring SPL jako celku navrhuje MAS následující monitorovací ukazatele. Žadatel musí naplňovat alespoň dva monitorovací
indikátory stanovené v dané Fichi SPL. Další informace ohledně monitoringu jsou v kapitole 10.
Odůvodnění jednotlivých monitorovacích indikátorů je uvedeno v popisu Fichí.
Ze seznamu je zřejmé, že cílem je podpora více projektů, posílení efektů spolupráce a komunitních metod. Pro úspěšné
naplnění je velmi podstatné nastavení dílčích cílů a opatření SPL na vzdělávání a spolupráci včetně té mezi MAS a jejich nástrojů
ve Fichích a projektech spolupráce. Jsou koncipovány jako spouštěcí pro řadu neprojevujících se tendencí v území a pro zájem o
některé z Fichí a jejich předpokládaných dopadů v ukazatelích - indikátorech.
Neméně silně jsou preferovány projekty oživující objekty a památky na venkově, zlepšující podmínky NNO a spolupráci
sektorů. Stejně tak jsou velmi preferovány inovační postupy. Všechny tyto aspekty se odrážejí ve výběru ukazatelů pro monitoring
SPL.
Pečlivé monitorování dopadů je též součástí sebeevaluační strategie MAS. A protože MAS systematicky vyvíjí nástroje
evaluace a přijímání opatření, potřebuje větší škálu indikátorů i pro dopady SPL jako celku.
7
Zelená barva značí silnou vazbu a naplňování, žlutá slabší.
27
Kriterium
počet strojů a technologických zařízení zakoupených nebo instalovaných pro zlepšení vzhledu
40
obcí, služby občanům a zpracování obnovitelných zdrojů energie
počet obnovených nebo nově využitých objektů nebo ploch (parcel) opuštěných,
15
zanedbaných, zdevastovaných nebo dlouhodobě nevyužívaných
počet projektů připravených a realizovaných s partnerem z jiného sektoru (alespoň 1
20
partner příjemce s významným podílem na přípravě a realizaci projektu)
počet projektů obcí realizovaných metodami komunitního plánování (s účastí veřejnosti)
18
počet nových nebo rekonstruovaných objektů občanské vybavenosti a nově zavedených
30
služeb v obcích
počet projektů zaměřených převážně na mladé lidi do 30 let nebo na ženy anebo
20
realizovaných těmito skupinami
počet nově vybudovaných nebo rekonstruovaných objektů určených cestovnímu ruchu
18
počet nových lůžek v ubytovacích zařízeních
0
počet podniků se zavedenou novou technologií nebo s inovovanými produkty
14
počet nově založených mikropodniků
5
počet ukončených kurzů o rozsahu minim. 3 výukové dny
12
počet kurzů zaměřených na profesní vzdělávání, zahájení a rozvoj podnikání
14
počet oživených památek místního významu nebo zhodnocených technických a jiných
15
památek
počet podpořených projektů neziskových organizací
30
obnovené nebo nové služby na venkově v sídlech do 2000 obyvatel
17
počet publikací, studií, plánovacích dokumentací a sborníků vzniklých v projektech
8
podpořených v SPL
počet nových nebo obnovených nebo nově vybavených zařízení pro vzdělávací činnosti,
40
spolkové činnosti, sportovní nebo další veřejný život oživující účely
počet projektů vybraných k podpoře celkem
80
do konce
roku 2010
CELKEM
V tabulce jsou vedeny monitorovací ukazatele za celý SPL, tj. jsou následně rozepsané do jednotlivých Fichí (viz části č. 32 v každé
Fichi).
9
2
5
2
3
3
1
6
1
1
0
0
2
2
2
0
2
25
77.. P
PAARRTTN
S
AS
NE
ER
RSST
TV
VÍÍ M
MA
Seznam členů/partnerů MAS se předkládá v samostatné příloze – viz. Příloha č. 8 k těmto Pravidlům.
7.1. Historie MAS
Historie vzájemné spolupráce 8
MAS NAD ORLICÍ datuje počátky svého vzniku do konce roku 2006, kdy se po regionu začaly šířit informace o kvalitě metody
LEADER. Zájemci o spolupráci se scházeli na různých platformách, ať už se jednalo o Dobrovolné svazky obcí, setkání podnikatelů či
neziskových organizací. Přípravné práce vyvrcholily 13. února 2007 uzavřením smlouvy o založení Orlice, o.p.s., která byla později kvůli
shodě názvu přejmenována na NAD ORLICÍ, o.p.s. Myšlenka využití principu LEADERu se od té doby šířila úspěšně po regionu. Jako
facilitátor byl určen současný manažer, který na základě dlouhodobých zkušeností s metodou, zapojováním veřejnosti, s účastí na
workshopech hnutí Prepare a po zkušenostech se založením MAS KJH navrhl modely obsahující zejména dobrou praxi ze současně
fungujících LEADER regionů postavenou na principu otevřenosti. Byl vybrán model obecně prospěšné společnosti. K formování
pravidel a strategie byli přizváni i manažeři úspěšných MAS (MASiF, MAS SPLAV, MAS Posázaví, Český západ – místní partnerství,
LAG Pillerseetal-Leogang, aj.). Partnerské návštěvy MAS byly základním příspěvkem k formování postupů LEADER. (Došlo
k postupnému nárůstu členů (z 11 na 48) a výraznému rozšíření území (z původního území části DSO Orlice a Poorlicko na současný
stav čítající území 46 obcí). Členové a partneři MAS byli oslovováni jak cíleně na základě jejich zkušeností či zařazení do sektorů, tak i
velmi pečlivě různorodým oslovováním široké veřejnosti (plakáty a pozvánky na setkání k tvorbě strategie, intervence u obcí, oborové a
jiné direkt mailingy, dotazníky a představení na zastupitelstvech obcí). Do činnosti MAS se tak mohl zapojit kdokoli. Základním
principem členství v MAS je od samého počátku otevřenost a rovný přístup ke všem skupinám obyvatel.
Od počátku svého založení vyvíjela MAS NAD ORLICÍ aktivní činnost. Na ustavující se Valné hromadě, která se konala 9. 3. 2007, byl
schválen statut MAS, orgány MAS a první směrování činnosti a strategie MAS. Dále proběhla volba orgánů MAS a jmenování
manažera.
28
8
Chronologicky řazený přehled aktivit MAS najdete na http://www.nadorlici.cz/dalsi/3strategie%20mas/postup.htm
V březnu se začaly setkávat pracovní skupiny, které se komunitním způsobem podílely na vytváření strategie rozvoje
území. Současně probíhala setkání pro veřejnost, semináře a návštěvy partnerských MAS. V dubnu 2007 se MAS zúčastnila ustavující
Valné hromady Národní sítě MAS a stala se jejím členem, od té doby v ní zástupce MAS aktivně působí.
Po vyhlášení programu LEADER ČR 2007 se MAS rozhodla zúčastnit, vyzkoušet si tak mechanismy a posbírat zkušenosti, a uspěla se
záměrem Mosty nad Orlicí – cesty k rozvoji venkova. Záměr vycházel ze závěrů pracovních skupin a Integrované strategie území, která
se v té době dotvářela. Do výzvy se přihlásilo 19 projektů (nejvíce v ČR!), z nichž MAS vybrala maximální možný počet – 7 projektů.
Velký převis projektů v tak krátké době oproti jiným MAS svědčí o bohatém potenciálu projektových záměrů v území. Konec roku
2007 byl ve znamení kontrol podpořených projektů. Důsledkem partnerství a spolupráce byla i podpora osmého přihlášeného projektu
formou redistribuce darů od členů v prvním grantovém schématu MAS. Manažer MAS se aktivně účastnil pracovních skupin při
Monitorovacím výboru EAFRD.
V roce 2008 pokračoval proces rozšiřování území a seznamování veřejnosti s myšlenkou a principy LEADER. Kromě toho se konaly
semináře a partnerské návštěvy – které dále formovaly principy a strategie MAS (více v kapitole Spolupráce). MAS úspěšně
podala projekt „Naučné stezky v kraji Mezi Orlicemi“ v rámci opatření III.1.3. Podpora cestovního ruchu PRV ČR.
Postupně narůstala intenzita práce na SPL. K tomuto účelu byla opět zapojena široká veřejnost. Na základě priorit ISU bylo
ustanoveno šest pracovních skupin. Dále se setkávaly oborové pracovní skupiny a PS žen, mládeže, zemědělců, vlastníků lesa.
Přestože je MAS NAD ORLICÍ poměrně mladou MAS, od svého založení nasbírala celou řadu cenných zkušeností. Významný podíl
svých aktivit věnovala vzdělávání, otevřenému zapojování veřejnosti, sdílením zkušeností s jinými MAS a tvorbě sítí
MAS. Od svého počátku je plně aktivní, a to především díky velkému potenciálů aktivních lidí v regionu. S nadsázkou lze říci, že
program LEADER působil jako spouštěcí knoflík k realizaci záměrů a myšlenek, které v aktivních lidech už delší dobu čekaly na
příležitost. Právě tento potenciál činorodých lidí, kteří mají chuť přispět prací a zkušenosti z jiných programů, jsou největším
zdrojem dalšího rozvoje regionu.
Náplní činnosti MAS není jenom získat prostředky z programu LEADER, ale aktivně šířit myšlenku a principy metody LEADER ve
společnosti a regionu. Kvůli tomu se MAS snaží spolupracovat s co nejširší veřejností a oslovovat stále nové subjekty. Činnost MAS je
založena především na komunitním způsobu práce, o čemž svědčí velký počet pracovních skupin a subjektů zapojených do
přípravy SPL. MAS důsledně analyzuje různá schémata LEADER v minulých obdobích, snaží se využít a přenést přínosná
natavení do SPL, což je však po stránce nastavení PRV v řadě oblastí problém.
Propojení veřejného a soukromého sektoru
Při svém založení měla NAD ORLICÍ, o.p.s 11 členů, z nichž pouze 2 byli zástupci veřejného sektoru. Zbytek tvořily hlavně
podnikatelské subjekty, 5 z nich v zemědělství, a 2 neziskové organizace. Zapojení členů MAS je postaveno na myšlence rovného
zastoupení veřejného, podnikatelského a neziskového sektoru, jsou tak stanovena mnohem přísnější pravidla, než je
nutné dle pravidel PRV. Jelikož zajistit rovný počet členů je vzhledem k otevřenému členství nemožné, je tato rovnost zajištěna v rámci
volených orgánů MAS, kde mají tyto sektory garantovaný stejný počet členů.
Smlouva o partnerství v MAS uzavíraná s NAD ORLICÍ, o.p.s i Statut a Jednací řád (v příloze) zaručují všem členům rovná práva,
možnosti ovlivňovat vývoj MAS, kontrolovat a přispívat k posunu; veřejnosti zaručují informace o dění v MAS.
Jak je uvedeno výše u vzniku MAS stál hlavně soukromý sektor. Postupně však docházelo k zapojování veřejného sektoru, a to
především v rámci procesu rozšiřování území. Mnohé obce se tak kromě poskytnutí území staly i členy MAS a aktivně se zapojily do její
činnosti. Ze začátku byla u řady obcí nedůvěra k novému typu subjektu a bylo nutno osvětlovat znovu zastupitelstvům odlišnost
odpovědnosti v přístupu zdola v LEADERu od navyklých schémat v dobrovolných svazcích obcí. K propojení obou sektorů často
docházelo na základě osobních vazeb, nicméně nové vazby a spolupráce zejména na půdě MAS vznikají – nové spolupráce obcí a NNO,
podnikatelské vazby, posílení důvěry. K 20. říjnu 2008 měla NAD ORLICÍ, o.p.s. 48 partnerů, a tedy MAS NAD ORLICÍ členů. (17
zástupců veřejné správy, 21 zástupců podnikatelského sektoru a 10 zástupců neziskového sektoru). Veřejný sektor tak oproti původnímu
stavu významně navýšil své zastoupení na 35,4%, soukromý sektor je v mírné převaze s 64,6%.
Rychlý nárůst počtu členů je dán především dobrými zkušenostmi obyvatel s činností MAS a její úspěšností, kdy za jeden rok činnosti
získala prostředky z programu LEADER ČR i Programu rozvoje venkova. A zejména se na hranicích s jinými připravujícími se MAS šíří
dobré vnitřní fungování a navazování partnerství v MAS a připojují se obce z území, kde je příprava prováděna expertně (připojilo se
několik obcí u Chocně z regionu Vysokomýtska a jako poslední obec Veliny, která přestoupila z MAS Holicko).
Datum vzniku MAS
NAD ORLICÍ, o.p.s. byla registrována dne 12. dubna 2007 v rejstříku obecně prospěšných společností, vedeného Krajským soudem
v Hradci Králové, oddíl O, vložka 153. Vznik partnerské spolupráce je staršího data, jak je uvedeno výše.
7.2. Zapojení partnerů do přípravy SPL
Příprava SPL probíhala s použitím komunitních metod a byli do ní maximální možnou měrou zapojováni členové MAS, představitelé
jednotlivých zájmových a oborových skupin a zástupci široké veřejnosti. I když to proces prodloužilo, je tak zaručen postup zdola a
29
reálnost opatření SPL. Nakonec v rámci týmu pro zpracování SPL působili zástupci všech typů partnerů, kteří v MAS existují – tzn.
podnikatelé, zemědělci, zástupci NNO a veřejné správy.
Práce na ISÚ území MAS jsou stanoveny kompetentním Programovým výborem jako kontinuální proces etapovité aktualizace.
Přispěje k tomu i dále uvedená průběžná evaluace SPL.
Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při zpracování SPL
Za přípravu a zpracování SPL je odpovědný Programový výbor (PV). Jeho statut je součástí Statutu MAS a OPS. PV
schvaloval postupně jednotlivé kroky vytváření SPL a sám se aktivně podílel na vytváření Strategie. K tomuto účelu se scházel jednou za
dva týdny po dobu 3 měsíců předcházejících odevzdání SPL. Méně frekventovaně pracoval standardně celý rok.
Jedním z hlavních zdrojů vytváření SPL byla Integrovaná strategie území (ISÚ), na jejímž vzniku se podílely tři pracovní skupiny
– PS Lidé nad Orlicí, PS Krajina nad Orlicí a PS Rozvoj nad Orlicí. ISÚ stanovila 6 prioritních oblastí rozvoje MAS NAD ORLICÍ a 7.
prioritu, která se zaměřuje na rozvoj potenciálu samotné MAS. K těmto šesti prioritám byly utvořeny pracovní skupiny, jejichž cílem
bylo vybrat nejdůležitější věci z jednotlivých priorit ISÚ a stanovit priority financování. K tomu jim byla nápomocná kancelář MAS,
která poskytovala informace o tom, co je financovatelné z programu LEADER, a o ostatních pravidlech PRV 2007 – 2013. Pracovní
skupiny se sešly většinou dvakrát (v červenci a srpnu 2008), poprvé v užším kruhu, podruhé se širší veřejností. Na setkání pracovních
skupin byli cíleně oslovováni a zváni potencionální účastníci, vždy podle daného tématu. Díky tematickému zaměření bylo složení
pracovních skupin převážně mezisektorové, čímž se upevňovala spolupráce jednotlivých sektorů. Každá pracovní skupina měla svého
garanta, z pravidla člena PV. Tyto pracovní skupiny byly následující 9:
• PS1: Udržitelný rozvoj venkova a podmínek pro kvalitní život v obcích - Garantem je Ing. Pavel Bílek
• PS2: Rozvoj přívětivé a pohostinné tváře regionu jako podmínky pro návštěvnost a zvýšení kvality života v regionu - Garantem je
Pavel Hubálek
• PS3: Rozvoj a provázanost místní ekonomiky a uplatnění místní produkce – Garantem je Mgr. Marie Kršková.
• PS4: Zvyšování úrovně a otevřenosti správy veřejných věcí a rozvoj partnerství a spolupráce, zapojování veřejnosti - Garantem je
Mgr. Martina Bělková
• PS5: Rozvoj bohatství kulturního a spolkového života, sounáležitosti obyvatel - Garantem je Ing. Václav Záruba
• PS6: Udržitelná péče o kulturní krajinu zvyšování její ekologické stability, udržitelné nakládání s prostředím - Garantem je Ing.
Zbyněk Myšák
• PS7: MAS jako opora a zázemí rozvoje regionu - o prioritu pečuje Správní rada OPS.
Protože PS jsou ve vztahu k opatřením SPL v přímé vazbě (řeší však i problematiku území v LEADERu PRV neřešitelnou), jsou i
prvním evaluačním orgánem dosahování cílů SPL.
Dále se scházely speciální pracovní skupiny. Jejich cílem byla konzultace SPL, především návrhu Fichí, s vytipovanými
skupinami obyvatel. Tyto pracovní skupiny byly následující: 10
Pracovní skupina žen
PS Mladí pro venkov
Setkání s hospodáři a majiteli lesů
Vznikající skupina zemědělců byla oslovena dotazníky
Ze všech pracovních skupin byly pořizovány zápisy, které byly využity jako další zdroj formulace SPL. Pracovní skupiny jsou pojaty
jako stálé neformální orgány MAS, svolány jsou minimálně jednou za rok, konzultují jiné vlastní projekty MAS (mládež aj.). Závěry
pracovních skupin sloužily jako vodítko při zpracování Fichí a návrhu preferenčních kritérií. Současně setkání pracovních skupin
sloužila pro sběr dalších projektových záměrů. Jelikož setkání pracovních skupin byla otevřena veřejnosti a mnozí účastníci se zde
poprvé dozvěděli o činnosti MAS, byla tato setkání důležitá i z pohledu propagace MAS v regionu a šíření metody LEADER.
Za přípravu a navrhování preferenčních kritérií je odpovědná Výběrová komise. Její členové se účastnili v červenci 2008
školení o tvorbě preferenčních kritérií. Po té se sami dvakrát sešli (v srpnu a září) a schvalovali konkrétní znění a nastavení
preferenčních kritérií. Jako podklad jim sloužily závěry pracovních skupin a návrhy ze strany kanceláře MAS a konzultační firmy.
Formulace preferenčních kritérií ze strany Výběrové komise je výhodná z několika důvodů. Členové VK mají s posuzováním projektů již
zkušenosti a uvědomují si nutnost jednoznačné formulace kritérií. Dále jim to usnadní proces samotného vybírání. Účast VK na
formulaci preferenčních kritérií garantuje jejich jednotný výklad a následně větší transparentnost celého procesu posuzování projektů.
Účast jednotlivých partnerů na projednávání SPL
30
9
Data a místa setkání najdete na http://www.nadorlici.cz/dalsi/3strategie%20mas/postup.htm.
Data a místa setkání najdete na http://www.nadorlici.cz/dalsi/3strategie%20mas/postup.htm.
10
Proces tvorby SPL plynule navázal na tvorbu Integrované strategie území. Jedná se v podstatě o kontinuální proces od založení MAS
na jaře 2007. Strategický plán LEADER byl vytvářen postupně, kdy každá fáze zpracování byla vystavěna kritice co největšího počtu
subjektů. Kromě orgánů MAS, která schvalovaly jednotlivé dílčí části SPL, se do procesu zapojily pracovní skupiny. Dále byla pořádána
dotazníková šetření nebo speciální setkání, aby se zajistil názor zájmových a oborových skupin obyvatelstva. O procesu tvorby SPL byly
pravidelně informovány obce v území MAS a byl jim tak dán prostor k připomínkám. Celkem se procesu tvorby SPL zúčastnilo více než
100 osob.
Rozhodnutí o tvorbě Fichí bylo podpořeno hlasováním členů MAS – jejich výběrem toho, co by mělo být v regionu
přednostně financováno. V přehledu jsou výsledky hlasování, které vznikly sečtením odpovědí na zvláštní dotazník:
Námět dle PRV
Zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu obcí
Občanské vybavení a služby (stavební výdaje a vybavení v oblasti veřejné správy, školství,
zdravotnictví, kultury, sociálních služeb, spolkové činnosti, předškolní a mimoškolní péče, zakládání
obchodní infrastruktury, tělovýchovy a sportu)
Podpora cestovního ruchu (stezky, malokapacitní ubytovací a stravovací zařízení, půjčovny
sportovních potřeb apod.)
Zázemí pro společenské, kulturní, spolkové a církevní aktivity
Obnova a zhodnocování kulturního dědictví venkova
Veřejné vodovody, kanalizace a ČOV
Podpora zahájení činnosti mladých zemědělců (investice do rostlinné i živočišné výroby, nákup
strojů, pozemků, budov)
Péče o louky a pastviny
Modernizace zemědělských podniků (investice do zeměděl. staveb (rekonstrukce a výstavba
nových staveb) a technologií, využití a zpracování biomasy pro vlastní potřebu)
Zvyšování kvality zemědělských a potravinářských produktů (zlepšování kvality výrobků, podpora
marketingu, rozvoj nových odbytišť, rozvoj inovací, apod.)
Integrovaná informační a školící centra s využitím ICT
Vzdělávání a informování občanů (podnikání nebo jiné působení na venkově)
Obnova lesních porostů
Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření
Studie a programy obnovy, využití a regenerace kulturního dědictví venkova
Technické vybavení provozoven (zakládání a udržení malých provozů)
Poradenství v zemědělství (poradenské a konzultační služby)
Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití
Rekonstrukce a údržba lesních cest
Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství
Ekologické zemědělství
Podpora zakládání podniků (mikropodniků a živností) a jejich rozvoj v oblasti výroby a zpracování
Územní plán
Nákup lesnické techniky
Spolupráce producentů potravinářských výrobků
Odborné vzdělávání zemědělců a jejich informování
Zlepšování druhové skladby lesních porostů
počet
13
13
ve Fichi
A1
B1,B2
12
C1,D1
10
9
8
6
B1
E1
A1
-
6
5
C3
5
C3
4
4
3
3
3
2
2
2
1
1
1
1
1
0
0
0
0
F1
F1
E2
C2
D1
C3
C2
E2
C3
-
Mínění členů zjištěné pouhým součtem odpovědí byl však nutně jen jeden ze zdrojů informací při přípravě rozhodnutí. V úvahu jsme
museli brát také perspektivní potřeby regionu (které zatím nemají dostatek přímých zájemců – např. v oblasti vzdělávání) atd. (viz kap.
6). Z vícekrát uváděných možností dvě nejsou v SPL podporované – tj. „Podpora zahájení činnosti mladých zemědělců“ a „Péče o louky a
pastviny“ – protože se počítá s uplatněním příslušných žádostí přímo v jednotlivých výzvách Programu rozvoje venkova (mimo SPL).
Kompletní verze SPL byla na závěr dána k poslednímu připomínkování, které proběhlo elektronickou formou.
Předpoklad vývoje spolupráce v budoucím období
MAS předpokládá další prohlubování spolupráce a zapojování stále širšího okruhu osob. Účast v programu LEADER ČR 2007
ukázala, že tato spolupráce může mít trhliny v podobě neuspokojených žadatelů. Nicméně většina žadatelů na MAS nezanevřela a podílí
se na její činnosti dále, což svědčí o silnější motivaci než je pouhé poskytnutí dotace. Případným sporům se snaží předcházet
jednoznačné a všeobecně známé stanovení pravidel činnosti MAS i posuzování projektů. Byla vytvořena i komise řešení konfliktů a
v SPL působí MV jako odvolací orgán. Zárukou pokračování spolupráce je autorita jednotlivých členů MAS a jejich silná motivace
podílet se na rozvoji regionu. Právě tento fakt, že většina členů staví rozvoj regionu nad svůj osobní prospěch, vytváří základ další
spolupráce. Cílem MAS je zajišťovat rozvoj regionu po všech stránkách, a to i z jiných zdrojů než je LEADER. Proto MAS zůstává
atraktivní pro své partnery i do budoucna.
31
Spolupráce s mikroregiony: Aktivní spolupráce je zejména s regiony působícími uvnitř území MAS, které se podílely na iniciaci vzniku
MAS v lednu 2007. Vzájemné výměny informací, spolupráce na projektech, účast v pracovních skupinách s DSO Brodec, DSO Orlice,
DSO Poorlicko.
7.3. Vztah k obyvatelstvu
Jaké byly vyvinuty snahy o zapojení obyvatel do MAS a její činnosti?
Proces zapojování obyvatel do MAS kontinuálně běží od jejího založení. MAS se snaží být otevřená všem bez rozdílu. Obyvatelé se do
činnosti MAS zapojovali postupně, jak vzrůstalo všeobecné povědomí o MAS a její činnosti. Obyvatelé byli o činnosti MAS informováni
následujícími způsoby, kdy byla vždy zdůrazněna výzva k zapojení obyvatel do činnosti MAS: 11
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Veřejná setkání – ty byla organizována pro konkrétní obec či širší oblast (např. 1.3.2007 Prezentace MAS na zasedání
ZO Chleny, 13.6.2007 Prezentace na zasedání Mikroregionu Třebechovicko, 19. 2. 2008 – Veřejné setkání MAS NAD
ORLICÍ v Chocni a mnohé další)
Prostřednictvím samosprávy
Vydáváním vlastního zpravodaje
Zprávami v tisku a místních zpravodajích, na webových stránkách měst a obcí
Skrze informační centra v území – IC Choceň, RTIC Kostelec nad Orlicí
Vlastní webovou stránkou – www.nadorlici.cz
Cílené oslovování – např. 6.8.2007 Setkání s podnikateli v zemědělství v Albrechticích n. O. nebo 16. 9. 2008 Setkání
s majiteli a hospodáři v lesích v Kostelci nad Orlicí
školení a semináře (např. 28.2.2007 Seminář a plánovací setkání o značení výrobků v Orlických horách a Podorlicku,
28.3.2007 Seminář pro podnikatele o LEADERu a EZFRV – Bolehošť, 12.7.2007 – Seminář o principech LEADER PRV
a LEADER ČR)
společenská setkání (např. 18. 7. 2008 – Společenské setkání zastupitelů a členů MAS NAD ORLICÍ – „Grilování
s MAS“ ve Vrbici)
dotazníky do škol regionu se zjišťováním zájmu o život v regionu a vlastní obci
Proces informování a zkušenosti s ním vedly k zpracování Komunikační strategie MAS, která je použita pro následné procesy
realizace SPL.
Jak byly zjišťovány potřeby místního obyvatelstva?
Potřeby místního obyvatelstva byly zjišťovány následujícími způsoby:
• Skrze členy MAS – členové MAS rovnoměrně zastupují veřejný, podnikatelský i neziskový sektor a mají o regionu velmi dobré
znalosti. Společně tak dokáží zhodnotit region jako celek a potřeby obyvatel z různých úhlů pohledu.
• Skrze samosprávu – obce mají ke svým obyvatelům nejblíže a působily tak jako cenný zdroj informací o stavu regionu a
potřebách obyvatelstva.
• Skrze pracovní skupiny k zájmovým tématům
• PS k ISÚ – cílem PS bylo definovat potřeby regionu a priority pro region, PS se podílely i na vzniku SWOT analýzy regionu
• PS k SPL - pracovní skupiny vznikly ke každé prioritě ISU. Mezi jejich účastníky patřili reprezentanti dané oblasti v regionu.
Dále vznikly pracovní skupiny žen a mladých, které zajišťovaly názor těchto skupin obyvatelstva.
• Dotazníková šetření – k zjištění potřeb obyvatelstva MAS využila několik dotazníkových šetření, a to jak obecných tak i
zacílených. Projektové listy sloužily široké veřejnosti k vyjádření jejich záměrů. Členové a obce v území MAS se
k potřebám regionu vyjadřovali ve speciálním dotazníku. Další dotazníková šetření byla provedena ve školách, mezi
zemědělci nebo v neziskovém sektoru.
• Dále byly potřeby obyvatel zjišťovány rozhovory s obyvateli na veřejných setkáních MAS a při dalších příležitostech,
telefonickými rozhovory s vytipovanými jedinci (např. zemědělci) a osobními zkušenostmi zaměstnanců MAS.
Jak je informováno obyvatelstvo o MAS, o SPL?
MAS průběžně informovala veřejnost o postupu vzniku a schvalování jak ISÚ tak SPL na svých webových stránkách www.nadorlici.cz
a prostřednictvím emailového Informatoria, vydávaného Zpravodaje a informování obcí a členů elektronicky a písemně (celkem
přes 80 plošně rozesílaných zpráv). Informace o vznikající strategii a činnosti MAS byly propagovány skrze Zpravodaj MAS NAD
ORLICÍ, zpravodaje obcí, webové stránky obcí, informační centra v území, úřední desky a jiné veřejné vývěsky. Dále byly
členové MAS a představitelé obcí byli pravidelně informování o činnosti MAS a tvorbě SPL prostřednictvím elektronické pošty.
Manažer MAS se svými spolupracovníky informoval při osobních jednáních zástupce obcí v regionu. Zároveň zástupci MAS využívali
příležitostných setkání, workshopů a seminářů (týkajících se rozvoje venkova, kraje apod.), aby informovali občany o činnosti MAS
NAD ORLICÍ a přípravě SPL. Příležitostně též informovali o postupu na setkáních NNO, mikroregionů, organizovali setkání
starostů a zastupitelů obcí jak v části území tak jedno společné, informovali a vyjednávali nejvhodnější zaměření též v oborových
skupinách (majitelé lesů, mládež, …). Konečná verze SPL byla umístěna před odevzdáním na webové stránky obcí, které požadavku
vyhověly a před konečným schválením na www MAS (z obav před plagiátorstvím však ne příliš dopředu), zároveň bude vydána
tisková zpráva místním deníkům a dalším médiím. Průběžné verze i konečná byly rozeslány všem členům a obcím.
32
11
zmíněné aktivity slouží pouze jako ilustrativní příklady. Přesný rozpis aktivit je na http://www.nadorlici.cz/dalsi/3strategie%20mas/postup.htm
O činnosti MAS bylo obyvatelstvo informováno průběžně nástroji zmíněnými v bodě 7.3 a). Informace o činnosti MAS byli průběžně
prezentovány na každém setkání MAS. Rovněž o tvorbě SPL byli obyvatelé informováni průběžně, a to jak na setkáních MAS, tak skrze
komunikační prostředky. Mezi využívané komunikační prostředky patří:
•
•
•
•
•
•
Webová stránka – www.nadorlici.cz
Zpravodaj MAS NAD ORLICÍ
Zpravodaje obcí, webové stránky obcí
Informační centra v území – IC Choceň, RTIC Kostelec nad Orlicí
Úřední desky a jiné veřejné vývěsky
Členové a představitelé obcí byli pravidelně informování o činnosti MAS a tvorbě SPL prostřednictvím elektronické pošty.
7.4. Otevřenost MAS
Jakým způsobem lze vstoupit do MAS?
Základním principem členství v MAS je otevřený přístup. Podle Statutu se členem MAS může stát jakákoliv fyzická osoba starší 18 let
nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo v daném území nebo má v tomto území působnost. Členy se tak mohou stát jak
fyzické tak právnické osoby, obce, podnikatelé, soukromí hospodáři i spolky. Cílem MAS je zajistit vyvážené zastoupení sektorů – tedy
aby 1/3 členů byla z veřejného, podnikatelského a neziskového sektoru, ne vždy to je však možné. Jediným omezením tedy je pravidlo
společné pro všechny MAS, že podíl veřejného sektoru nesmí být vyšší než 50%. Procedura vstupu se řídí Statutem NAD ORLICÍ, o.p.s.
a je popsána na webových stránkách, kde žadatel rovněž najde příslušné dokumenty. 12 Kroky vstupu jsou následující:
•
•
•
•
Žadatel vyplní přihlášku a odešle ji do sídla MAS.
Přihlášku schvaluje Správní rada NAD ORLICÍ, o.p.s..
Po schválení je s žadatelem podepsána Smlouvou o partnerství a vzájemné spolupráci v MAS NAD ORLICÍ.
Pokud přihlášku Správní rada neschválí, musí být odmítnutí členství zájemci do 30 dnů od podání přihlášky písemně
odůvodněno.
• Členství zaniká rozvázáním nebo výpovědí Smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci v MAS NAD ORLICÍ.
Jaké skupiny členů/partnerů mohou vstoupit do MAS?
Jak je zmíněno výše, členství není nijak omezeno z hlediska příslušenství k určité skupině, pokud je zastoupení veřejného sektoru do
50%. MAS NAD ORLICÍ usiluje o vyvážené zastoupení tří sektorů – veřejného, podnikatelského a neziskového. Tohoto cíle se však snaží
dosáhnout aktivní politikou oslovování vytipovaných potenciálních členů, namísto odpírání vstupu dalším členům.
MAS NAD ORLICÍ se snaží být otevřená všem bez rozdílu. Tento přístup MAS aplikuje i na nečlenské subjekty, kteří mají možnost se
na činnosti MAS a vypracování strategie podílet. MAS rovněž garantuje rovný přístup k členům a nečlenům při pozdějším výběru
projektů.
Kromě členství spočívá otázka otevřenosti MAS i v budování partnerství s jinými MAS a spolupráci s jinými subjekty v území. MAS
NAD ORLICÍ je tedy otevřenou MAS ve všech možných směrech.
8
ZK
8.. Z
KU
UŠŠE
EN
NO
OSST
TII A
A SSP
PO
OL
LU
UP
PR
RÁ
ÁC
CE
E
8.1. Zkušenosti
Zkušenosti MAS NAD ORLICÍ v uplatňování metody LEADER a rozvojem venkovských oblastí jsou několikerého druhu:
A) Zkušenosti s účastí MAS v programu LEADER ČR 2007: MAS úspěšně zrealizovala časově náročnou realizaci záměru
LEADER v roce 2007 Mosty nad Orlicí – cesty k spolupráci, kdy podpořila 7 z 19 podaných žádostí (nejvíce ze všech
MAS), počet podaných žádostí svědčí o míře podpory žadatelům při zpracování a informovanosti v území, zároveň i kvalitě potenciálu.
MAS administrovala 7 úspěšných projektů v náročných podmínkách 6 týdnů realizace. Byly podpořeny projekty v celkové hodnotě
projektů 4.101.000,- Kč dotací o celkové výši 2.481.000,- Kč. Probíhá monitoring dopadů a každoroční kontroly udržitelnosti.
Orgány MAS (výběrová komise, a programový výbor) se po ukončení vícekrát zabývaly evaluací zejména procesů a nastavení
pravidel, navrhly dopracování metodiky a další činnosti MAS, zejména pak vytvoření fondu pro malé veřejně prospěšné projekty, který
by byl financován z darů a MAS by fungovala jako místní nadace (první zkušenosti učinila MAS hned v roce 2007, kdy podpořila vysoce
hodnocený malý projekt - došlo tak k podpoře 8 žadatelů v rámci procesu). Zkušenosti z realizace záměru MAS spolu se zkušenostmi
z jiných MAS s LEADER+ a LEADER ČR byly základem pro formulaci mnoha preferenčních kriterií, nastavení Fichí a zejména pro
nastavení administrativních procesů. Důraz je kladen na zlepšení transparentnosti a informovanosti celého území MAS, na průběžnou a
následnou podporu žadatelů, na vstřícnost vůči nim při předkládání projektů ve výzvách. Jako podstatný pozitivní efekt realizace
záměru LEADER ČR 2007 se ukázala spolupráce a utužení vztahů mezi členy, společná vůle zlepšit procesy a nastavit pravidla pro další
realizaci SPL (bohužel některé příklady dobré praxe z úspěšných MAS nebo návrhy z jednání nejsou slučitelné s nastavením PRV a tak
12
Viz http://www.nadorlici.cz/dalsi/1mas%20nad%20orlici/clenstvi.htm.
33
nemohou být uplatňovány - měkké projekty společných aktivit, forma provádění projektů spolupráce bez zapojení vnitřních sil MAS,
nemožnost mobilních investic a strojů ve spolupráci, délka realizace projektů a povinné přílohy, etapy projektů, samostatné pořízení
dokumentace, …). V mnoha aspektech je však LEADER v PRV lépe odpovídající metodě LEADER než v LEADER ČR, zejména nejvíce
problematické momenty mohou být lépe nastaveny: časové nastavení, jasná pravidla pro kontroly přijatelnosti, širší a volné spektrum
preferenčních kriterií, více Fichí na delší časový úsek s možností změn a monitoringu. Z evaluace též vyplynul podstatný efekt v posílení
důvěryhodnosti procesu LEADER, který byl novým v území, po příkladech z jiných území bylo možno obyvatelům regionu předvést
reálný dopad v území. Pozitivně hodnocené postupy byly posíleny v SPL: metody hodnocení pravidlem 4 očí a experty, období
k doplnění žádosti, dostatečný čas od zveřejnění výzvy, jasná pravidla, zpracování příruček pro žadatele aj..
B) Zkušenosti MAS ze spolupráce s úspěšnými a zkušenými MAS přenášené na členy a tým, které jsou popsány v kapitole 8.2..
C) Zkušenosti manažera – jako člena pracovních skupin při MV PRV, účastníka mezinárodních školení TEPA a Prepare,
vyškoleného experta na zapojování veřejnosti.
D) Zkušenosti s programem LEADER a programy zapojujícími veřejnost a postupy bottom-up z programů v předešlých obdobích byly
předmětem vzdělávání v roce 2007 i 2008, jednak byly nastudovány Programovým výborem pro přenos dobré praxe (mj. vytěžením
informačních zdrojů LEADER+ Contact Point). Formou konzultací s jinými MAS byly zhodnoceny příklady dobré i špatné praxe a MAS
se jich od počátku snažila využít pro nastavení metody v regionu NAD ORLICÍ.
E) MAS se stala iniciátorem ustavení nejprve společných setkání a poté i neformální Krajské sítě místních akční skupin, kde probíhá
čilá výměna zkušeností a zástupci MAS jsou v pracovní skupině připravující krajské schéma LEADER, které by mělo vyplnit mezery ve
financování PRV i územní pokrytí a dále se pokouší aktivně šířit metodu LEADER do rozvoje regionu.
F) Zkušenosti členů týmu v metodě LEADER, jejích součástech a souvislostech: zejména zapojením do NS MAS ČR, tři členové byli
účastníky ročního kursu „Profesionálové v místních akčních skupinách“ 2006 – 2007.
G) Zkušenosti MAS s jinými programy: MAS NAD ORLICÍ realizuje jako nositel projekt Naučné stezky v kraji mezi Orlicemi,
podpořený v opatření III.1.3. PRV (07/002/3130a/452/001530) ve spolupráci s partnerem DSO Brodec o celkové výši uznatelných
nákladů 995.200,- Kč. Dále je subdodavatelem projektu pro území dvou okresů a okolí (cca 4x plocha MAS) podpořeného v opatření
III.3.1 (07/002/3310a/452/001001) a zaměřeného na předávání zkušeností a zvyšování připravenosti žadatelů v PRV. MAS dále
realizuje již druhý projekt na vzdělávání uvnitř MAS podpořený POV v kraji nebo ČR. MAS jako servisní organizace mimo partnerské
projekty popsané v následující kapitole též administruje a připravuje řízení podávaného partnerského projekt meziregionální spolupráce
v OP Central Europe pro Sdružení lidových řemeslníků a výrobců ČR, které zastupuje jeho předseda – člen MAS, kovolitec Jan Šeda.
Projekt bude jen v ČR mít dopad kolem 12 mil. Kč.
H) Zkušenosti ostatních subjektů v území ve vazbě na PRV: V území Mas jsou velké zkušenosti s operačními programy
přeshraniční spolupráce s Polskem, v minulém i tomto období, zejména fond mikroprojektů čerpají členské obce a jejich DSO
(Častolovice, Borovnice, Brodec,…), v posledním roce členská NNO a město Kostelec n. O. realizuje větší projekty z Evropského
uprchlického fondu, Střední školy v Kostelci n. O. a Chocni čerpají několik projektů z ESF, obec Čestice realizuje investiční projekt
z FM EHP/Norsko. Na menší projekty je využíván INTERERG IIIA. Více žadateli byl využit OP Zemědělství. V poslední výzvě
ROP Severovýchod byli podpořeni i dva členové MAS, kteří získají i administrativní podporu ve vedení a přípravě projektu jako
příkladné projekty, což bude mít velký význam pro žadatele v okolí. Celkem 3 obce z území a několik dalších subjektů bylo podpořeno i
v PRV. V území MAS bylo dosud podpořeno více než 40 projektů a počet žádostí rychle roste s otevíráním výzev. Celková výše
z dostupných zdrojů EU a obdobných dosahuje do současnosti pro různé typy subjektů až 200 mil. Kč. Je to relativně málo na velikost
území, protože v minulých obdobích bylo čerpání zdrojů spíše pod průměrem. O to přínosnější může být spolupráce na platformě
LEADER jako první impuls.
I) Dva členové týmu (P. Kulíšek za NNO, P. Kotoučová za mikroregion) byli zapojeni jako Euromanažeři v rámci posilování absorpční
kapacity území Královéhradeckého kraje a dva roky spolupracovali na vyhledávání projektů a na formulaci Strategie rozvoje
Královéhradeckého kraje
8.2. Spolupráce
Spolupráce a postup bottom-up jsou základním posláním a prvkem založení i principem partnerství v MAS NAD ORLICÍ. Spolupráce
jak mezi členy na projektech, tak s dalšími MAS tvoří po celou dobu existence více než polovinu činností MAS a pracovníků.
Aspekty spolupráce obecně:
-
U samotného založení a formování principů zástupci MAS aktivně navštívili několik MAS v ČR, nejvýznamnějším impulsem byla
návštěva Posázaví, Český Západ – místní partnerství, a zejména tyrolské LAG Pillerseetal-Leogang, která se stala vůdčí v této
spolkové zemi a šíří LEADER i na Balkáně. V průběhu dalšího formování strategie byly znovu využívány zkušenosti navštívených
MAS: Sdružení Růže, Strážnicko, Poodří, MASiF, SPLAV.
-
U tvorby principů a struktur a pravidel partnerství jsme spolupracovali s dalšími MAS a konzultovali zkušenosti s procesy
v LEADER ČR a LEADER+ (
34
Přenos metody LEADER – MAS konzultovala procesy LEADER v MAS OKO na Slovensku (Miniregion Ružín) a o odlišném pojetí
LEADER v PRV školila v MAS Broumovsko+, MAS regionu pod Kunětickou horou a MAS Železné hory.
Současná spolupráce s jinými LEADER regiony a MAS NAD ORLICÍ se odehrává ve dvou koordinovaných směrech:
A)
Spolupráce a aktivní tvorba sítí MAS v ČR s přesahem na evropskou úroveň.
-
MAS NAD ORLICÍ se stala iniciátorem a facilitátorem vzniku Krajské sítě MAS, krajská setkání se stala platformou pro
vyjednání podpory LEADERu z kraje a pro sdílení zkušeností, usiluje o zapojení do krajských struktur Celostátní sítě pro venkov.
MAS reprezentovala síť MAS z Kraje na Krajských Dožínkách v Hradci Králové.
-
Úzce spolupracuje se SPOV, který je významnou organizací podporující LEADER, manažer MAS je členem předsednictva
SPOV ČR a zástupcem člena MV EAFRD, místopředsedou KO SPOV v kraji, která podpořila snahy o vzájemnou platformu MAS.
-
MAS je aktivním členem NS MAS ČR, o.s., manažer je členem kontrolního orgánu a připravoval po dobu půl roku novou
verzi stanov této sítě, která byla schválena v Praze. MAS se účastnila výstavy Země Živitelka a organizovala účast mas
z Královéhradeckého kraje.
-
Manažer MAS je náhradníkem NS MAS v zastupování v ELARD (Evropská asociace pro LEADER a venkovský rozvoj).
B)
Spolupráce s konkrétními regiony a MAS na společných projektech, vzdělávání členů, uplatňování přístupu zdola a
plánování.
Projekty Spolupráce v přípravě a podání v téže výzvě PRV – jasná součást SPL jsou projekty spolupráce zaměřené na vzdělávání a
přenos zkušeností v ČR i přes hranice (s ohledem na jinou praxi metody leader v zemích EU, šíření metody do dalších zemí ve
spolupráci s partnery), na místní produkty a udržení řemesel, na vzdělávací zázemí a inkubátory aktivit k sebevědomí venkovských
lídrů. MAS NAD ORLICÍ se účastní těchto podávaných projektů spolupráce v opatření IV.2.1. PRV ČR:
1)
MAS NAD ORLICÍ je Koordinační MAS projektu „Obnova a využití venkovských tradic s důrazem na vztah ke
krajině“ s partnery Strážnicko MAS, MAS Podchlumí, MAS České Středohoří. Projekt ve výši 4,5 mil.Kč uznatelných
nákladů. Projekt spolupráce je zaměřen realizaci vzdělávacích aktivit, podpory spolkové činnosti spojené s tradicemi regionů,
s občanským zušlechťováním krajiny, spolupráci obcí se a spolky, zaměřuje se na aktivity v území využívající místního bohatství
pro zlepšení identity regionů a oživení občanských aktivit, prvky naučných stezek jako součásti vzdělávací činnosti, návštěvnická
místa MAS, vzdělávání aktérů spolkového života a šetrného turismu.
2)
MAS NAD ORLICÍ je partnerská MAS projektu pod koordinací MAS SPLAV a s MAS Vyhlídka, o.s. jako druhým
partnerem, zaměřeného na zlepšení vzdělávacích kapacit a prostor pro zázemí MAS ve vztahu k veřejnosti a spolupráci. Výše
projektu bude 4,8 mil. Kč uznatelných nákladů.
3)
MAS NAD ORLICÍ je partnerská MAS projektu pod koordinací MAS SPLAV a s MAS OKO (Slovensko), LAG JÄNNDA
– NGO Jarva Development Partners (Estonsko) jako dalšími partnery, zaměřeného na zapojení mládeže do péče o
kulturní dědictví regionu.
Další spolupráce s MAS a LEADER regiony:
1)
Na základě Smlouvy o partnerské spolupráci MAS spolupracuje s těmito MAS: MASiF, o.s., Podchlumí, o.s., MAS
Sdružení Růže. Tato spolupráce se odehrává formou vzájemných předávání zkušeností, školením členů a veřejnosti, v poslední
době i dohodou o podílu na hodnocení projektů a procesech evaluace MAS. Vyúsťuje také ve výše uvedené projekty a ve
spolupráci v oblasti využití místních tradic, péči o kulturní dědictví a dalších souvisejících tématech.
2)
Na základě Prohlášení o spolupráci dlouhodobě MAS NAD ORLICÍ spolupracuje v předávání zkušeností s MAS Český
západ – místní partnerství, o.s.. Poslední aktivity se odehrávají na půdě NS MAS, kde jsou zástupci obou MAS aktivní.
3)
Zájem o spolupráci projevila i finská MAS Sepra, která operuje v jihovýchodní části země na území s 57 tisíci obyvateli. Jejich
vize je podobná naší vizi ISU: "... We want our villages and population centres to be pleasant places to live, with a variety of lively
activities. We want to see them grow economically and culturally. We picture plenty of cooperation between active inhabitants, as
well as creation of new companies and new jobs."
4)
MAS spolupracuje s MAS POHODA venkova, o.s. a MAS Vyhlídka, o.s. na projektu Značení místních výrobků v regionu
Orlických hor. Územní působnosti značky ORLICKÉ HORY originální produkt® zasahuje i velkou část území MAS NAD
ORLICÍ. Jsou certifikovány i výroby z území MAS.
5)
MAS připravuje projekt s partnery MAS Region Poodří a MAS Mezi Úpou a Metují, zaměřený na spolupráci MAS
v poříčních regionech a jejich specifika, projekt na sdílení zkušeností, vzdělávání, obnovu krajiny v nivě, místní produkty –
nebude podán v probíhající výzvě.
6)
Spolupráce v úrovni vzájemného přenosu zkušeností s programy typu LEADER s rakouskými LAG (LEADERVerein) Pillerseetal-Leogang a LEADER-Verein Mittleres Tiroler Unterinntal s cílem ovlivnění vývoje v regionálních
sítích rozvoje venkova EAFRD (oba regiony jsou aktivní, Tyrolský je odpovědným subjektem).
35
7)
Projekt Školy a regiony zapojující školy z regionu MAS NAD ORLICÍ, MAS Sdružení Růže a dalších dvou regionů bude do
konce října podán do OP VpK.
Soulad SPL a záměrů spolupráce
Projekty spolupráce jsou jednou z priorit SPL MAS NAD ORLICÍ (viz. Strom cílů v kapitole Strategie). Opatření 8. SPL Partnerské
projekty regionů MAS je zaměřen na využití přístupu LEADER ve spolupráci MAS v tématech, která naplňují Ostatní opatření SPL nebo
je doplňují o interakce, předávání zkušeností a vznik nových partnerství.
9
ORRGGAAN
S
AS
9.. O
NIIZ
ZA
AC
CE
EA
AZ
ZD
DR
RO
OJJE
EM
MA
9.1. Organizační struktura a rozdělení odpovědností
Základní organizační struktura a provázanost partnerů včetně vztahů vystihuje následující schéma. Popis odpovědností je podrobně
rozepsán ve Statutu a Jednacím řádu 13. Základní ideou je podřízení registrovaného subjektu NAD ORLICÍ, o.p.s. plně demokratickým
principům uvnitř partnerství MAS. Místní akční skupina je smluvním partnerstvím partnerů obecně prospěšné společnosti, toto schéma
je jediné možné o právní formy OPS. Zároveň je v případě MAS NAD ORLICÍ nastavena tak, aby partneři měli silná práva a
odpovědnost a orgány MAS plně ovládaly zákonné orgány OPS.
Kancelář MAS tvoří ředitel OPS, který je (hlavním) manažerem MAS a podléhá mu další tým pracovníků. Je odpovědný Správní radě
po stránce účetní, hospodářské, právní a Programovému výboru po stránce strategické a v organizaci a facilitaci procesů partnerství.
Současná a navržená struktura MAS je následující (ne všechny pracovní pozice jsou míněny jako celé úvazky, na řadě míst jde o
oddělení rolí, ale pracovník může místy vykonávat dvě role):
Pro programový výbor, výběrovou komisi a monitorovací výbor jsou základní a transparentnost a operativnost
zaručující mechanismy stanoveny Statutem, dále pak upraveny jednacím řádem.
Valná hromada je nejvyšším orgánem MAS, sestávající z pověřených zástupců všech členů s rovným právem. Schází se minimálně
jednou ročně, v období příprav SPL 4x ročně. Dnes má 48 členů. Mezi pravomoci patří především:
• Volby a odvolání členů Programového výboru, Monitorovacího výboru, orgánů OPS (návrh na osoby podávají členové)
• Schválení členů Výběrové komise na návrh PV
13
http://www.nadorlici.cz/dalsi/1mas%20nad%20orlici/dokumenty.htm
36
• Schvalování koncepce činnosti jednou za delší období
• Změny Statutu
• Rozhoduje o členských příspěvcích a změně partnerských smluv
• Přijímá základní strategické dokumenty jako ISÚ, SPL, aj.
Programový výbor je hlavním koncepčním orgánem a orgánem pro realizaci strategií. Je desetičlenný s poměrný sektorovým
zastoupením (jeden člen je za FO a veřejnost). Zadává úkoly managementu, spolupracuje s managementem, přijímá návrhy pracovních
skupin, odpovídá za směřování MAS. Z jeho středu je volena Správní rada OPS. Mezi pravomoci patří především nástroje:
• Volba členů Výběrové komise
• Schválení výběru projektů a další konkrétní opatření strategie
• Schválení organizační struktury MAS
• Schválení dalších projektů MAS zasahujících do celkového chodu MAS
• Sledování naplňování strategií
• Jmenování garantů pracovních skupin
• Tvorba a schválení koncepcí financování, komunikace, zapojování, aj.
Monitorovací výbor je hlavním kontrolním a monitorovacím orgánem. Je šestičlenný s poměrným sektorovým zastoupením.
Kontroluje procesy a rozhodování PV. Z jeho středu je volena Dozorčí rada OPS. Zatímco Monitorovací výbor především vystupuje
v procesech naplňování strategií a poslání, Dozorčí rada plní roli kontrolního orgánu ze zákona. Monitorovací výbor je odvolacím
orgánem v procesech výběru projektů VK, v procesech nakládání s členstvím a obdobných případech.
Správní a Dozorčí rada jsou orgány obecně prospěšné společnosti s pravomocemi danými statutem. Správní rada schvaluje
veškerá rozhodnutí o hospodaření přesahující rámec managementu, rozpočet, výroční zprávy, jmenování ředitele = manažera. Navrhuje
také změny v rejstříku OPS na návrh Valné hromady MAS. Dozorčí rada je kontrolním orgánem a z toho titulu zejména kontroluje
hospodaření, plnění poslání společnosti.
Pro činnost MAS je důležitá existence dalších stálých pracovních skupin, zaměřených programově a na zájmové skupiny.
Jejich garanti jsou jmenováni Programovým výborem a mají za úkol komunikovat s orgány MAS, svolávat jednání, za pomoci
kanceláře oslovovat případné zájemce o projednávaná témata a problematiky. Jejich činnost je také specificky věnována projektům
řešeným MAS, tématům spolupráce a dalším. Koncepčně jsou vedeny jako otevřená fóra pro nové náměty, zapojování zájemců, diskusi
problémů. Členství je otevřené a dobrovolné, garanti sledují udržení jistého okruhu stabilních zájemců.
MAS NAD ORLICÍ má schváleno několik nástrojů zajišťujících zákonnost, transparentnost a konkrétní popisy postupů. Jedná se
zejména tyto nástroje a dokumenty 14:
– Komunikační strategie MAS: dokument popisující schválené procesy komunikace s různými cílovými skupinami
(obyvatelé regionu, zastupitelé měst a obcí, fyzické a právnické osoby podnikající v zemědělské a lesnické činnosti a regionální média),
cíli komunikace, metodami a nástroji (hlavním cílem této komunikace je poskytnout informace a získat podporu od cílových
skupin pro poslání a činnost MAS NAD ORLICÍ)
- Sebe-evaluační plán MAS: schválený plán slouží k sebereflexi MAS z hlediska naplňování cílů její činnosti, tedy i realizaci
SPL, z pohledu vnitřního fungování a vztahu k veřejnosti a popisuje procesy sebeevaluační zprávy
V současné době MAS NAD ORLICÍ připravuje několik dalších dokumentů, které budou potřebné po získání grantu, avšak již nyní
v procesu tvorby vedou k hlubšímu pochopení budoucí práce MAS. Jsou to:
- Směrnice pro hodnotitele projektů (směrnice je nahrazena podrobným rozborem kritérií ve fichích)
- Směrnice pro monitoring (díky tomu připravujeme vlastní systém diferencovaného monitoringu projektů),
- Příručka pro žadatele - obsahuje popisy jednotlivých Fichí, podmínky PRV a SPL, vysvětlení, metodiky, osnovy projektů
s komentáři, materiály ze školení, harmonogram pro žadatele, projektový cyklus v LEADERu, následné procesy, vzory a popisy pro
vedení výběrových řízení na dodavatele a další relevantní dokumenty.
Orgán pro přípravu SPL a orgán pro dozor nad jeho realizací
Valnou hromadou MAS (v březnu 2008) byla znovu potvrzena role Programového výboru jako orgánu pro přípravu SPL a dozor nad
jeho realizací a byl schválen jeho statut (viz povinná příloha 9). Jako spolupracující subjekty jsou jednoznačně určeny Pracovní skupiny
dle priorit ISU jsou vedeny svými stálými garanty většinou z řad právě Programového výboru. Výkonem je pověřen manažer MAS, resp.
kancelář MAS.
Rotace členů kolektivních orgánů MAS: Dle Statutu, zákona o obecně prospěšných společnostech a dalších principů MAS je
zajištěna rotace ve volených orgánech. Výběrová komise má volební období maximálně 2 roky. Rotace členů ve Správní a Dozorčí radě je
dle zákona 1/3 členů v každé 1/3 tříletého období. Protože je však členství v SR a DR zároveň vázáno na členství v Programovém, resp.
14
http://www.nadorlici.cz/dalsi/1mas%20nad%20orlici/dokumenty.htm
37
Monitorovacím výboru, je ovlivněno volbou či rezignací v těchto orgánech a dochází i k dřívějším rotacím. Stejně tak je ve všech
orgánech vždy před volbami ověřeno paritní zastoupení sektorů a tak mnozí členové rotují častěji. Větší část však stále zůstává a
zajišťuje kontinuitu, která je podpořena vzděláváním všech orgánů.
Způsob sestavení výběrové komise je stanoven ve Statutu: Programový výbor zvolí členy dle nominací jednotlivých členů
s přihlídnutím k diverzitě, zastoupení sektorů a skupin, Valná hromada volbu schvaluje (poslední doplnění VK MAS proběhlo
9.10.2008). Důvody výběru členů jsou tak dány demokratickým postupem a kandidáti mohou předložit důvody svého zvolení. Pro
výběr a bodování projektů může komise přizvat experty, v případě SPL je nastaveno na účast zkušených zástupců partnerských MAS a
oborových expertů. O celém závěru výběru hlasuje jen volená Výběrová komise.
Osoby, které budou řídit realizaci SPL: dle organizačního schématu je patrné, že realizaci SPL bude řídit manažer MAS, jemuž
podléhá tým pracovníků se specifickými rolemi, respektujícími nutnost oddělení některých procesů realizace personálně. Manažer
zajistí komunikaci s Programovým výborem, který je odpovědný a přijímá návrhy na změny mechanismů a procesů. Další pracovník je
ve schématu pověřen přípravou podkladů pro Výběrovou komisi. Funkci manažera a facilitátora zastává Mgr. Petr Kulíšek.
Úloha a odpovědnost jednotlivých subjektů při realizaci SPL a jednotlivých organizačních složek:
Oblast činnosti
Vstup členů
Volba orgánů MAS
Rozdělení významných kompetencí uvnitř MAS
Dílčí činnosti
příjem přihlášek
schválení přijetí
uzavření smlouvy
evidence členů
stanovení výše členských příspěvků
evidence plateb členských příspěvků
volí a odvolává Programový výbor
volí a odvolává Monitrovací výbor
navrhuje členy Správní rady
navrhuje členy Dozorčí rady
navrhuje Výběrovou komisi
volí Výběrovou komisi
jmenuje a odvolává manažera MAS
zpracování návrhů
Zpracování
strategických
dokumentů
Realizace a
naplňování strategie
(SPL)
zpracování odborných podkladů
připomínkování
schválení
koordinace a řízení realizace SPL
koordinace s dalšími aktivitami MAS
realizace strategie
finanční řízení
monitoring realizace
vyhodnocování realizace a přijímání opatření
vedení účetnictví
kontrola účetnictví
kontrola další činnosti MAS
vyhlašování výzvy na předkládání projektů
příjem žádostí - registrace
administrativní kontrola
Výběr projektů
Řešení stížností
hodnocení projektů a stanovení pořadí
schvaluje výběr projektů
odvolací orgán
archivace dokumentace k projektům
monitoring a kontrola realizace projektů
příjem námitek a stížností
projednávání stížností členů a zpracování stanoviska
stanovení nápravného opatření
Odpovědný orgán MAS
Kancelář MAS
Správní rada
předseda SR
Programový výbor
Valná hromada MAS
účetní
Valná hromada MAS
Valná hromada MAS
Valná hromada MAS
Valná hromada MAS
Programový výbor
Valná hromada MAS
předseda SR
Programový výbor
Pracovní skupiny
Kancelář MAS
Manažer MAS
Zajišťuje kancelář (externě)
členové MAS
veřejnost
obce v území
Valná hromada MAS
Manažer MAS
Manažer MAS
Programový výbor
Ekonom/Manažer MAS
Monitorovací výbor
Programový výbor
účetní
Správní rada
Dozorčí rada
předseda Programového výboru
Kancelář MAS
Projektový manažer
Manažer MAS
Kancelář MAS
Výběrová komise
Programový výbor
Manažer MAS
Kancelář MAS
Programový výbor
Zdroj: MAS
38
9.2. Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL
MAS NAD ORLICÍ, o.p.s. má na základě zimního sebehodnocení a následných kroků zajištěny odpovídající zdroje pro svoji činnost a
připraveny dostatečné zdroje pro veškeré realizaci SPL, projektů spolupráce MAS, vlastních projektů a dalších aktivit v území, které
vyplývají ze Statutu. Při každém startu nové činnosti jsou přijata opatření pro aktualizaci zajištění zdrojů rozhodnutím Programového
výboru MAS a výkonem kanceláře MAS.
Úkoly MAS v realizaci SPL jsou zejména následující:
-
Administrace výzev, výběru projektů, kontrol a veškerého managementu procesu financování záměrů v území (tak jak je
popisováno v tomto dokumentu).
-
Zajištění informovanosti obyvatel regionu o příležitostech v SPL a obecně o příležitostech v činnostech MAS
-
Podpora žadatelů a potenciálních žadatelů v SPL i mimo něj
-
Příprava a realizace projektů Spolupráce MAS a zapojení členů a aktérů v území MAS
-
Vzdělávání potenciálních žadatelů, nositelů projektů,
-
Šíření metody LEADER v území i širším regionu
-
Aktivní účast v sítích MAS na úrovni kraje, ČR i EU a výměna zkušeností
-
Monitoring dopadů SPL a dalších činností MAS
-
Příprava na další období a využití metody LEADER v budoucnosti, účast ve strukturách Celostátní sítě pro venkov
MAS nechce pouze poskytovat doplňkový zdroj financování záměrů místních subjektů. Chce v budoucnu působit jako malá
rozvojová agentura, která bude vykonávat poradenské, vzdělávací, servisní a další činnosti. Budou to například:
-
poradenství pro zájemce o financování vlastních záměrů, vyhledávání finančních zdrojů,
pomoc zájemcům při zpracování projektových žádostí,
fundraising pro obce a NNO a podpora sponzoringu a společenské odpovědnosti firem,
poskytování vybraných služeb zejména malým příjemcům (vedení účetnictví, vedení administrativy projektů apod.),
vyhledávání a koordinování společných aktivit a akcí (projektů) více subjektů,
pomoc při rozvoji kvalifikace pracovníků z MÚ a dalších, kteří se v regionu zabývají rozvojem obcí,
iniciace a organizace vzdělávacích akcí pro podnikatele, pracovníky MÚ a OÚ, starosty a další,
organizace setkání obcí, podnikatelů, NNO a dalších k aktuálním tématům v regionu,
spolureprezentování regionu a obhajoba jeho zájmů v jednáních s veřejnou správou (např. připomínkování krajských programů),
pomoc obcím při komunitním plánování veřejných služeb a rozvoji obcí metodou MA 21,
podpora zájemců při navazování meziregionální a mezinárodní spolupráce, studijních cest apod.,
spolupráce na propagaci regionu v oblasti cestovního ruchu a podnikání na venkově.
Zdroje potřebné pro realizaci SPL nejsou totožné s těmi, které jsou potřebné pro současné potřeby MAS, ani pro jiné samostatně
řešené projekty. V případě schválení SPL k financování se potřeby a nároky na MAS podstatně zvýší (rozdělení rolí v týmu zaměstnanců,
patřičné vybavení, prostory, naplnění připravených mechanismů administrace po stránce archivace, zajištění chodu výborů, komisí a
pracovních skupin). MAS je na toto připravena, jak vyplývá z níže uvedených faktů.
Lidské zdroje MAS
Současné (tučně) a plánované lidské zdroje MAS pro realizaci SPL jsou uvedeny v tabulce. V současnosti MAS disponuje dvěma
zaměstnanci a dalšími pracovníky na DPP, včetně účetní (viz povinná příloha 7 a 8). Programový výbor odsouhlasil následující rozšíření
týmu a organizační struktury a odrazil jej v rozpočtu čerpání opatření IV.1.1..
Funkce a jméno
pracovně právní vztah
hlavní manažer MAS a ředitel
OPS
Mgr. Petr Kulíšek
pracovní poměr na plný úvazek/nyní na
80% HPP
Projektový manažer pro
jednotlivá opatření SPL a
partnerství v MAS
Mgr. Marie Kršková
pracovní poměr na plný nebo částečný
úvazek HPP / nyní naplněn částečně pro
přípravu SPL a vlastní projekty
Projektový manažer pro
jednotlivá opatření SPL a
vlastní projekty (Ing. Pavlína
Kotoučová)
pracovní poměr na plný nebo částečný
úvazek HPP / nyní naplněno jen
dobrovolně orgány MAS
PR (Barbora Čermáková,
Mgr. Šárka Kulíšková)
Smluvní nebo částečný úvazek HPP /
dnes jen externí služby a pomoc
Administrátor projektů a
kontroly (Jitka Prossová)
částečný úvazek HPP / nyní pracující na
DPP při přípravě SPL
Asistent vzdělávání a asistent
Částečný úvazek HPP / nyní DPP
pracovní náplň
Facilitace procesů, řízení
organizace, PR a projekty
spolupráce, sítě MAS a evropská
spolupráce
Podpora žadatelů, podpora
zpracování projektů v území,
podpora ve spolupráci.
Zlepšování a udržování partnerství
v MAS, členové….
Podpora žadatelů, podpora
zpracování projektů v území,
podpora ve spolupráci.
Administrace vlastních projektů
OPS v území.
Odděleně veškeré PR aktivity,
Zpravodaj, Informatorium, grafika,
webové stránky, tiskové zprávy.
Kontrola projektů a žádostí,
administrativní zázemí Výběrové
komise, archivace. Servis pro MV
MAS.
Příprava vzdělávacích aktivit MAS
39
manažera (Daniela Bůžková,
Jana Červinková)
garanti pracovních skupin
ekonom
Účetní
Ludmila Šabatová
externí poradce
Hodnotitelé a evaluátoři:
zmínění dále v textu
DPP apod. nebo neplaceně členové a SR
OPS
pracovní poměr nebo smluvní vztah ve
výši 30% úvazku
pracovní poměr na DPČ úvazek / nyní
na DPP, na další období
smluvní vztahy, využívání různých
konzultantů, viz níže
smluvní vztahy
v SPL i mimo, realizace vzdělávání
v projektech spolupráce.
Asistence manažera a ředitele.
Členové Programového výboru a
další
Naplňování směrnic, finanční
řízení
Vedení účetnictví a mzdové
agendy, příprava pro audit
Hodnocení, evaluace
V případě schválení SPL budou během jara vypsána výběrová řízení a budou probíhat školení pracovního týmu. Výše finanční
náročnosti pracovníků a externích služeb je zapracována do rozpočtu MAS v rámci SPL, s tím, že náklady na činnosti těchto pracovníků
mimo SPL budou financovány z jiných zdrojů.
MAS již standardně pracuje s externími experty zejména v oblasti supervize procesu LEADER, propagace, projektů spolupráce,
hodnocení projektů, monitoring. Svědčí o tom smlouvy o spolupráci s MAS a příprava SPL. Dalšími externisty jsou studenti jako
zpracovatelé dílčích analýz a postupů. Externě též využíváme tlumočníky v polštině a němčině. Externě využíváme zkušené manažery
partnerských MAS pro roční evaluaci procesů LEADER v naší MAS a pro školení o postupech (MAS Český západ – místní partnerství:
Jan Florian, MASiF: PhDr. Jitka Doubnerová, MAS Sdružení Růže: Mgr. Michal Jarolímek, RNDr. Zuzana Guthová, MAS Strážnicko:
Mgr. Vít Hrdoušek, MAS SPLAV, o.s.: Ing. arch. Kateřina Holmová). Externími experty v přípravě projektů spolupráce a dalších jsou
mimo aktéry partnerských MAS i další: Ing. arch. Jan Florian – spoluautor a administrátor POV ČR, LEADER POV na MMR ČR,
spoluzakladatel SPOV ČR a člen předsednictva (příprava projektu spolupráce na téma kvalita územního plánování v obcích a souvislosti
s pozemkovými úpravami – projednávání s MAS NAD ORLICÍ, MAS Vysokomýtsko a Košumbersko),
Mimo pracovníky zapojené do realizace SPL výše uvedené, jsou dle aktuálního stavu projektů vykonávány práce pro příjemce dotací z
jednotlivých opatření PRV, vedení a facilitace procesů zapojování veřejnosti, vzdělávání o rozvoji venkova. To vše v rámci služeb OPS
navenek.
MAS má dobře zajištěnu schopnost komunikace v cizích jazycích v následujících osobách: Mgr. Petr Kulíšek, manažer (angličtina na
dobré úrovni, pasivní francouzština a španělština), Mgr. Marie Kršková, manažerka (angličtina na dobré úrovni), Pavel Hubálek,
předseda – němčina plynně, Mgr. Ida Kohoutková, externistka (polština, angličtina), Mgr. Marcela Smutková, externistka (němčina tlumočení), Jana Červinková, externistka (němčina a angličtina), Mgr. Veronika Mikysková, externistka (angličtina, portugalština).
Odbornost a připravenost členů MAS pro realizaci SPL vyplývá z jejich profesních zaměření a z jejich rolí v MAS. MAS také těží ze
zkušeností úspěšných podnikatelů v různých odvětvích, zkušených úředníků a pracovníků z různých oblastí neziskového sektoru
(kultura, sport, spolková činnost, životní prostředí). Neuvádíme všechny členy (48), ale jen členy nejaktivněji se podílející na SPL:
Kvalifikace manažera MAS a dalších pracovníků:
Jméno a příjmení
Mgr. Petr Kulíšek
Datum narození
1.11.1971, Dvůr Králové nad Labem
Bydliště
Kostelecké Horky 28, 517 41, ČR
Vzdělání
VŠ Přírodovědecká fakulta UK Praha, botanika a ekologie 1990 -1996, obecná antropologie
Pracovní zkušenosti
Dlouholetá praxe v neziskovém sektoru:
12 let předseda INEX – Sdružení dobrovolných aktivit
Projekty a zkušenosti: Kříž smíření v Teplicích nad Metují, lektor a vedoucí Střediska environmentální výchovy Modrý dům,
vedení týmu zaměstnanců, Venkovské školicí centrum, vedení skupin dlouhodobých zahraničních dobrovolníků na venkově a
program Setkávání v krajině – spolupráce mezinárodních dobrovolníků ve venkovských obcích
Dlouholetá praxe v regionálním rozvoji:
2007 – 2008: manažer MAS a ředitel NAD ORLICÍ, o.p.s.
2003 – 2007: manažer mikroregionu Společenství obcí Podkrkonoší – projekty DSO, řízení chodu a týmu externistů
2005 – 2006: zpracování územního plánu obce – vedení týmu a praxe v terénu
Státní správa:
Správa CHKO Broumovsko (NATURA2000, strategie rozvoje Broumovska, 2003-2004
Zpracování rozvojových dokumentů 2 regionů a jejich aktualizace a rozvoj (Nad Orlicí, Podkrkonoší)
Cerifikáty
Kurs Profesionálové v MAS o rozsahu 150 hodin, Tima Liberec 2007. Akreditace MŠMT (18. 3. 2008, č. j.: 2323/08-20/8):
Fundraising, Zapojování veřejnosti, začlenění programů LEADER do EU politik, řízení MAS, strategické plánování MAS,
administrace projektů, 2007
Vyškolený Euromanažer v krajském projektu Centrum evropského projektování a jeho síť euromanažerů v rozsahu 200 hodin:
Balance Scorecard, Místní agenda 21, Řízení projektů a projektový cyklus, Strategické plánování rozvoje regionů, … 2005 -2006
Kurs zapojování veřejnosti do správy chráněných území – Wales, zapojování veřejnosti a spolupráce sektorů, 2004
Kursy metod zapojování veřejnosti Nadace Partnerství a praxe na dvou projektech NNO (Tvorba vize komunity, Plánovací víkend,
…) a Nadace VIA 2005
Školení místních poradců a konzultantů, TEREZA 2005
40
Komunitní rozvoj za účasti veřejnosti, NROS, 2004
Efektivní komunikace, Centrum dohody, 2005
Kursy facilitace a práce s veřejností, CpKP
Škola obnovy venkova v Libčevsi, roční kurs, 1999 - 2000
Kvalifikační
předpoklady,
znalosti a zkušenosti
Středoevropské školení Training for European Partnership Animators v Slovinsku a Maďarsku, zkušenosti s tamními projekty
LEADER
Prepare – Evropská iniciativa obnovy venkova, travelling workshop na Slovensku a v Polsku – inspirativní setkání s projekty
LEADER a participativním rozvojem komunit
Hodnotitel projektů v rámci projektu PAAK – modelové projekty ROP SV.
Místopředseda organizace Spolku pro obnovu venkova Královéhradeckého kraje a člen celorepublikového předsednictva
Zástupce člena MV EAFRD a MV ROP NUTS II SV
Aktivní zástupce NNO ve tvorbě Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje
Facilitátor vzniku 2 MAS v regionu
Organizátor vzdělávacích exkurzí a navazování venkovských partnerství
Člen Společnosti pro trvale udržitelný život
Člen asociace pro krajinnou ekologii CZ IALE
Ostatní zkušenosti v LEADERu popsány výše v popisu zkušeností MAS - organizátor
Řidičský průkaz B
Práce s PC (Win, MS Office, Adobe In Design a Illustrator, …)
Jazykové znalosti
Angličtina – plynně
Španělština, Ruština – slabě
Mgr. Marie Kršková (Běstovice, nar. 1984): absolventka oboru Mezinárodní vztahy na FSS MU, bakalářské studium obor Evropská
studia, dokončuje studium oboru Hospodářská politika na ESF MU, 4-měsíční jazykový pobyt v Kanadě a 4-měsíční pracovní pobyt
v USA. Od června 2008 zaměstnanec NAD ORLICÍ, o.p.s., v době přípravy SPL na plný úvazek – aktivní podílí na formulování strategie,
zajišťuje servis pro členy a orgány MAS. Skautská vedoucí, spolupráce s Nadačním fondem Josefa Luxe (administrativa, organizování
vzdělávacích a benefičních akcí), účastnice řady mezinárodních setkání mládeže Hnutí Fokoláre, Fórum 2000 ve Florencii, aktivní podíl
na organizování řady společenských akcí v regionu. Plynná angličtina.
Ing. Pavlína Kotoučová (Častolovice, nar. 1967): absolventka VŠE Praha, 1993 – 2003 učitelka odborných předmětů, od r. 2003
vedoucí oddělení regionálního rozvoje na MÚ Kostelec n.O. Kursy a školení zaměřené na strategické plánování, projektové řízení,
dotační zdroje, Školení euromanažerů, školení „Profesionálové v MAS“. Úzce spolupracuje se starosty obcí v rámci ORP a DSO. Tvoří
žádosti o dotační zdroje krajské, národní, evropské, spolupracuje na tvorbě strategií kraje, DSO, města. Zakládající člen MAS, členka
Monitorovacího výboru a Dozorčí rady, aktivní v pracovních skupinách.
Jitka Prossová (Kostelec nad Orlicí, nar. 1975): státní jazyková zkouška z AJ, maturita z NJ a FJ, státní průvodcovská zkouška; od r.
1990 praxe v regionálním cestovním ruchu, od r. 2002 práce v oddělení logistiky mezinárodní firmy Federal Mogul v Kostelci n.O. (z
toho 3 roky na pozici manažerka logistiky); členka výkonného výboru TJ Sokol Kostelecká Lhota, která je členem MAS; členka Osadního
výboru pro Kosteleckou Lhotu, Koryta a Kozodry. Aktivní v práci v MAS na poli zlepšení situace neziskových organizací, obyvatel vesnic
v regionu, a především žen, práce v pracovních skupinách a Monitorovacím výboru, účast na tvorbě strategie a partnerských setkání
MAS a vzdělávacích aktivit. Zkušenosti se zajišťováním a administrací grantů, zapojování veřejnosti do plánovacích i realizačních
procesů, zadávání výběrových řízení v projektech místního a komunitního charakteru, projekt TJ Sokol Kostelecká Lhota,
podpořený z Evropského uprchlického fondu poskytnutého MVČR; další drobné projekty TJ Sokol Kostelecká Lhota (kulturní akce).
Ludmila Šabatová (Doudleby nad Orlicí, nar. 1972): SEŠ Nový Bydžov, účetní praxe ve veterinární ordinaci 5let, ve fy ADEVA 5 let
hlavní účetní, od r. 2007 účetnictví střediska Junáka Vamberk a okresní rady Junáka Rychnov nad Kněžnou, nyní účetní na DPP, od
roku 2009 na DPČ v NAD ORLICÍ, o.p.s.. Pravidelně se účastní školení a specifických školení pro NNO.
Odbornost členů/partnerů MAS (vlastnosti a dovednosti, získané certifikáty, zkušenosti apod.)
Do činnosti MAS je v rámci Pracovních skupin k prioritám ISÚ, oborových skupinách, skupinách žen, mládeže, zemědělců, do tvorby
SPL, v orgánech MAS a ve spolupráci na konkrétních úkolech zapojeno 77 osobností, které nemůžeme v této kapitole podrobně
jmenovat.
Kvalifikace pro naplňování SPL externistů:
PhDr. Oldřich Čepelka: lektor v problematice EU a rozvoje venkova, poradce a školitel pro neziskový sektor v problematice EU a
rozvoje kapacit nestátních neziskových organizací, spoluautor vzdělávacího cyklu „Rural Voice“ pro poradce venkovských regionů a
lektorem pro tématiku přípravy a řízení projektů (2005), byl vedoucím projektu kvalifikační přípravy místních akčních skupin na
období 2007-13 v Královéhradeckém kraji a spoluřešitelem v podobných projektech v Jihočeském, Libereckém, Plzeňském a
Středočeském kraji, zpracovatel projektů a projektových žádostí měst, obcí, NNO a MAS pro PHARE 2003 (RLZ), SROP, pro Program
obnovy venkova, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Program rozvoje venkova ČR aj. V 7 venkovských regionech připravil
vznik a rozvoj místních partnerství (MAS), rozvojových strategií a dílčí projekty typu LEADER, poradce a zpracovatel rozvojových
strategií MAS v ČR a strategických plánů Leader (Region Haná, Podještědí, Krkonoše, Pošembeří, Pohoda venkova aj.), je v aktivním
41
kontaktu s MAS a národními sítěmi MAS v Irsku, Švédsku, Finsku a v některých nových členských zemích (Lotyšsko, Estonsko,
Slovinsko…). Krátkodobé studijní pobyty: Švédsko, UK, Finsko, Španělsko, Portugalsko, Francie, Itálie, Rakousko, Polsko, Estonsko,
Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Francie, Ukrajina, Slovensko aj. (1998-2008) k problematice rozvoje venkova,
programů typu LEADER, využití EAGGF, EAFRD, místního partnerství a ESF, autor publikací o iniciativě Evropské unie LEADER pro
rozvoj venkova (MMR ČR, Praha 2001), Místní partnerství a rozvoj venkova (příprava na iniciativu LEADER) (Omega, Liberec 2004),
Místní akční skupiny v roce Pět (Tima, Liberec 2008), spoluautor publikace MAS – krok za krokem (ÚZPI, Praha 2006).
Ing. Stanislav Jäger: byl vedoucím projektu Profesionalizace obnovy a rozvoje venkova Libereckého kraje – vzdělávacího projektu pro
MAS (2006-8), zpracovatel projektů a projektových žádostí měst, obcí, NNO, MAS pro OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství,
ROP, Program rozvoje venkova ČR aj., podílí se na zpracování strategických plánů Leader (Pohoda venkova) a strategií rozvoje
(Pošembeří, Krkonoše), metodik komunitního plánování sociálních služeb v Libereckém kraji.
Ing.arch. Kateřina Holmová (Kostelec nad Orlicí, nar. 1959): povoláním architektka, od r. 2004 manažerka partnerské MAS –
Sdružení SPLAV. Praxe na Ministerstvu pro místní rozvoj, Okresním úřadě v Rychnově nad Kněžnou a Regionální rozvojové agentuře
Euroregionu Glacensis - přípravy a realizace projektů podpořených dotačními programy Evropské unie, práce pro obce - více než 25
úspěšných žádostí o dotaci. Manažerka Sdružení SPLAV - příprava a realizace projektů LEADER ČR, LEADER+ i PRV OSE IV:LEADER.
Příprava projektů pro ohrožené skupiny obyvatel a projektů přeshraniční spolupráce. Plynná němčina a ruština.
Ing. Ivana Červinková (Kostelec nad Orlicí, nar. 1966): inženýrka ekonomie, od r. 1991 učitelka ekonomických předmětů OA, poté
VOŠ a od r. 2000 externí učitelka na Univerzitě Hradec Králové (personální management, marketing). Od r. 2002 starostka v Kostelci n.
O., od r. 2003 předsedkyně DSO Orlice, předsedkyně správní rady RTIC, o.p.s., v r. 2004 nominována SMO do Výboru regionů (poradní
orgán evropského parlamentu).
Kvalifikace pro naplňování SPL u členů:
Pavel Hubálek (Kostelecká Lhota, nar. 1976): absolvent hotelové školy, zahraniční praxe v SRN, majitel firmy zabývající se
zajišťováním školního, závodního stravování a zajišťování cateringových akcí,, 13-letá praxe v oboru, ocenění – bronzová medaile M.D.
Rettigové od Asociace kuchařů a cukrářů ČR za dlouhodobý přínos v gastronomii, člen výboru AKC ČR, SDH Kostelecká Lhota, TJ
Sokol Kostelecká Lhota, člen osadního výboru v Kostelecké Lhotě. Jeden ze zakladatelů MAS, předseda správní rady o.p.s. a
programového výboru MAS NAD ORLICÍ. V MAS a pracovních skupinách se zabývá oblastmi podnikání, rozvoje cestovního ruchu a
problematikou neziskových organizací.
Jan Šeda (Kostelec nad Orlicí, ) agronom, od roku 1990 zvonař a kovolitec, zakladatel a předseda Sdružení lidových řemeslníků a
výrobců ČR, pořadatel městských slavností po celé ČR, do r. 2008 radní města, aktivní v práci v MAS na poli analýzy postupu, zlepšení
situace živností, pracuje v pracovních skupinách a Výběrové komisi, účastní se tvorby finanční strategie a partnerských setkání MAS a
vzdělávacích aktivit. Propojuje neziskový, samosprávný a podnikatelský sektor.
Jaromír Žid (Vrbice, nar. 1965): Vzdělání střední odborné v oboru zemědělství, zaměstnanec JZD Přestavlky, od r.. 990 OSVČ v oboru
zemědělství lesnictví, technické výuky. Od r. 2006 neuvolněný starosta obce Vrbice, zakládající člen MAS NAD ORLICÍ, o.p.s., člen
správní komise a programového výboru.
Ing. Adam Záruba (Krňovice, nar. 1978): Absolvent oboru inženýrství životního prostředí na Stavební fakultě ČVUT, dokončuje
postgraduální studium se zaměřením na územní plánování. Předseda a od roku 2007 zaměstnanec ZO ČSOP Orlice, organizace je
členem MAS Nad Orlicí. Spolupracuje na výstavbě Podorlického skanzenu v Krkovicích, zkušenosti s realizací programů záchrany
starých a krajových odrůd ovocných dřevin, obnovy památek či inženýrské činnosti při přípravě projektu revitalizace vodního toku a
slepých ramen Orlice, zkušenosti s přípravou projektů a grantů, činnost v ekologické výchově v rámci ekocentra Orlice a Podorlického
skanzenu Krňovice. Člen komise pro životní prostředí v Hradci Králové. Člen výběrové komise MAS.
Ing. Pavel Bílek (Vrbice, nar. 1971): absolvent strojní fakulty – specializace ekonomika a řízení firmy (1995), Absolvent Ústavu
soudního inženýrství v Brně (1997), 13 let učitel odborných předmětů na SOŠ, Od r. 1997 soudní znalec, nyní OSVČ v oblasti
informačních technologií, 2002-2006 starosta obce Vrbice, nyní zastupitel, manažer dotačních projektů obce Vrbice (SROP, Leader ČR,
POV).
Bc. Michal Marek (Choceň, nar. 1984): Absolvent bakalářského oboru Geoinformatika a regionální rozvoj, student oboru Geografická
kartografie a geoinformatika na MU v Brně. Od roku 2007 zaměstnancem MÚ Choceň (správce GIS), člen obecní komise pro regionální
rozvoj, bývalý člen programového výboru MAS, pracuje v pracovní skupině Udržitelná péče o kulturní krajin, spolupořadatel kulturně –
benefičního projektu: Modrý bál, člen tělovýchovné organizace Orel, dlouholetý spolupořadatel dětských farních táborů.
Mgr. Šárka Kulíšková (Kostelecké Horky, nar. 1971): absolventka Ff UP Olomouc, půlroční pobyt v UK, 9-letá praxe v NNO,
projektová manažerka, práce v EVVO v SEV Modrý dům v Kosteleckých Horkách, lektorka EVVO, koordinátorka volnočasových aktivit
pro venkovské děti, mládež a rodiče, absolventka kursu RWCT, frekventantka kurzu Gestalt přístup v organizacích, aktuálně OSVČ,
jednatelka o.s. Spolek Dům z modrého kamene, členka Výběrové komise MAS. Plynná angličtina.
Mgr. Ing. Jindřich Drozd (Třebechovice p. Orebem, nar.1941): ekonomické a právní vzdělání, uvolněný místostarosta města, Před
zvolením do zastupitelstva obce (2006) OSVČ v obchodním, úpadkovém a finančním právu. Předseda východočeské sekce Komory pro
krizové řízení a insolvenci, Komory daňových poradců ČR, soudní znalec v oboru ekonomická odvětví, mezinárodní certifikace
bilančního účetnictví. Předsedy Monitorovacího výboru a Dozorčí rady v MAS, aktivní v pracovních skupinách.
42
Ing. Ladislav Libotovský (Malá Ledská, nar. 1954): ing. Chemie, postgraduály: životní prostředí; ekonomika; doprava, ministerské
zkoušky zvláštní způsobilosti z investiční výstavby. 1979 – 1986 samostatný výzkumně vývojový pracovník (8 autorských osvědčení).
1986-1990 vedoucí technické skupiny Jednoty (technický náměstek) a místopředseda družstva. 1990 až do teď sam. Výv. výuk.
pracovník; vedoucí výroby, manažer výroby. Od roku 2002 majitel a provozovatel palírny. Zástupce drobných podnikatelů malých
regionů, v MAS členem Výběrové komise.
Bc. David Dušánek (Kostelecké Horky, nar. 1979): VOŠ a SOŠ obor „Sociální práce“, Slezská univerzita v Opavě, Fakulta filozofickopřírodovědecká, obor „Veřejná správa a regionální politika“, aktuální studium: - Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií,
obor „Studia občanského sektoru“. Předseda INEX-SDA Kostelecké Horky (člen MAS), člen SDH Kostelecké Horky, aktivity pro MAS
nad Orlicí: mapování neziskového sektoru na území MAS nad Orlicí – realizace analýzy neziskového sektoru a jeho potenciálu pro
rozvoj regionu MAS nad Orlicí. Kursy a vzdělávání Projektový management, personální management. Plynná angličtina.
Ing. Václav Záruba (Třebechovice pod Orebem, Krňovice, nar. 1971): stavební inženýr – vodohospodář, od r. 1997 spolumajitel a
zaměstnanec Dřevozpracujícího družstva, zaměření na opravy a rekonstrukce dřevěných objektů, výstavba nových dřevostaveb. Od r.
1996 práce na vzniku (realizace stavební i provoz areálu) Podorlického skanzenu v Krňovicích. Člen ZO ČSOP Orlice – člen výboru), od
r. 2000 člen Ústřední výkonné rady ČSOP. V rámci ČSOP se věnuje záchraně starých a krajových odrůd ovocných dřevin. Člen
Programového výboru MAS, aktivní v pracovní skupině v oblasti památkové péče, krajinného rázu a ochrany přírody, spojení
neziskového a podnikatelského sektoru.
Ing. Vladimír Macháň, CSc. (Lípa nad Orlicí, nar. 1944): jaderný chemik, od roku 1995 soukromě hospodařící rolník, chovající masný
skot v systému ekologického zemědělství, držitel akreditace Mze k programu SAPARD, zakládající člen MAS, člen Programového výboru
MAS, finalista Živnostník roku 2008 Královéhradeckého kraje.
Ing. Radek Sus (Šachov, nar. 1974): lesní inženýr, specializace aplikovaná ekologie, praxe ve státní správě, živnostník v oblasti
ochrany ŽP, péče o krajinu a souvisejících podpůrných finančních nástrojů. Od r. 2006 podniká v zemědělství - ekologický ovocnář.
Spolupráce na tvorbě strategických dokumentů MAS, člen Monitorovacího výboru.
Ing. Zbyněk Myšák (Krchleby, nar. 1978): zemědělský inženýr, 2001-2002 Technické služby Kostelec nad Orlicí – civilní služba, Od r.
2003 technik živočišné výroby v ZOPOS Přestavlky a.s. Absolvent odborných exkurzí po farmách ve Švýcarsku a USA. Od r. 2007
zároveň živnostník v oblasti údržby veřejné zeleně a přípravných stavebních prací. Od roku 1996 starosta SDH Krchleby, od roku 2005
člen správní rady WBH Orlice o.s., člen TJ Sokol Kostelecká Lhota. Práce v MAS od jejího vzniku , člen programového výboru, člen
správní rady. Tvorba programových dokumentů a práce v pracovních skupinách MAS. Propojuje neziskový a podnikatelský sektor.
Systém vzdělávání je vícekolejný, pro každou roli v MAS jsou vymezena odpovídající školení (rozlišuje veřejnost v území, členy a
aktivní osobnosti, členy týmu, řídící pracovníky). Nicméně MAS vždy nabízí školení a vzdělávání široké veřejnosti a snaží se o
maximální propagaci vzdělávacích akcí, často zve i partnerské (dnes konkurující) MAS.
Vzdělávání týmu MAS (členové orgánů, management): zkušení a stabilní členové týmu a zástupci členů se účastní celostátních nebo
mezinárodních školení pořádaných na úrovni Střední Evropy, ČR. Manažeři MAS jsou povinni se účastnit školení MAS ze strany Mze,
NS MAS, NOV. o.p.s., v budoucnu UZEI, tak, aby sdíleli zkušenosti a udržovali pojetí principu LEADER a měli odpovídající informace.
Zcela specifické je postavení manažera – ředitele: sám je lektorem na téma LEADER v jiných územích, některé kursy UZEI jsou na
úrovni jeho dříve absolvovaných školení o LEADERu a proto spíše směřuje do mezinárodních vzdělávacích aktivit a do specifických
kursů řízení atd. (projekt TEPA, travelling workshop Prepare, kurs zapojování veřejnosti do správy chráněných území pořádaná Nadací
Partnerství, ….). Současní členové rozhodovacích orgánů se výběrově účastní seminářů a konferencí NS MAS, a celkem tři členové
navštěvovali roční kurs o LEADERU a místním partnerství pod NOV, o.p.s. a získali certifikát. Výběrová komise a programový výbor již
dříve sami iniciovali školení (lektorka J. Doubnerová, MASIF) zkušenými MAS. Manažer a manažerka projektů se účastnili letošního
vzdělávání pořádaného pro připravující se MAS v ČR (Tima Liberec, NOV, o.p.s.).
Vzdělávání v území: členové i veřejnost jsou cílovou skupinou mnoha typů vzdělávacích akcí, MAS je dodavatelem vzdělávacích akcí
pro dva okresy a okolí v rámci opatření III.3.1., jehož nositelem je KO SPOV Král. kraje, vlastní realizace SPL klade velký důraz na
přípravu žadatelů a vzdělávání v území (viz rozpočet). Tyto vzdělávací aktivity realizují a plánují nadále realizovat a školit sami
pracovníci MAS ve spolupráci s experty. V SPL bude zajištěno vzdělávání v přípravě a řízení projektů, veřejné podpoře, výklady
potenciálu výzev, metody zapojování veřejnosti, partnerské projekty, aj.. MAS provozuje vlastní školicí prostory v nájmu, nicméně akce
umisťuje do venkovských lokalit plošně.
Vzdělávání ve spolupráci: MAS již dnes předkládá nebo se účastní projektů spolupráce podávaných v téže výzvě. Jsou výhradně nebo
částečně zaměřeny na vzdělávání, přenos zkušeností a praxe mezi MAS a to i na mezinárodní úrovni. Tato aktivita navazuje na řadu
vzdělávacích a partnerských akcí (6 celkem) již realizovaných s podporou POV a ve spolupráci s jinými MAS v ČR a zahraničí (Tyrolsko).
I tyto akce jsou otevřené – dokládají to i prezenční listiny.
Technické prostředky
Uvádíme souhrnnou a přehlednou tabulku technického a materiálního zázemí, nahrazující dlouhý popis. Níže uvedený popis
postačuje pro rozšíření pracovních pozic a organizační struktury. Z podpory IV.1.1. je třeba jen vybavit dále školicí prostory, vybavit
pracovníky a prostory nábytkem a technikou. Obecně se MAS řídí pravidlem snižování zátěže a spoluvyužívání např. automobilu,
prostor, zařízení s členy MAS, většinou z řad NNO. Ošetřeno je vždy smluvně.
43
Položka
druh a počet
samostatná kancelář MAS
jednací místnosti a sály
Kontaktní místa v regionu
Informační a komunikační technika
Vysokorychlostní připojení na internet
Mobilní telefon
Automobil
Vybavení členů kteří pro MAS pracují a
podílejí se na přípravě a v budoucnu i
realizaci SPL
MAS má v dlouhodobém podnájmu od občanského sdružení část prostor ve
Venkovském školicím centru INEX – SDA v Kosteleckých Horkách (budova bývalé
školy). V oficiálním sídle MAS v Kostelecké Lhotě je prováděna rekonstrukce
objektu a je zde do budoucna zajištěn zabezpečený archiv, ten zatím je v kanceláři
MAS 15. Nájem je dlouhodobý a nezávislý na samosprávě. Pronajímatel má
dlouhodobý nájem od obce (10 let) a ve spolupráci s obcí zlepšuje stav objektu.
MAS zahrnuje zlepšení vybavení do projektu spolupráce s MAS SPLAV. Kromě
kanceláře je v podnájmu stálá a vybavená školicí místnost (zde probíhá většina
jednání MAS, nejsou-li záměrně rozptýlena v území), vybavená kuchyň a sociální
zařízení, možnost ubytování. Jako záložní a odloučené pracoviště jsou prostory
členů (Skanzen Krňovice, Modrý dům v Kost. Horkách, sídlo MAS po dokončení
rekonstrukce objektu). V prostorách jsou vždy zajištěny i služby – úklid, topení, aj..
Pro rozptyl jednání a možnost návštěvy veřejnosti využívá MAS krátkodobé
pronájmy na různých místech regionu (obecní sály, restaurace, kulturní domy,
prostory NNO). Valné hromady se dosud uskutečňují v místních obecních sálech
s důrazem na souvislost s projekty LEADER ČR (Krňovice,Vrbice).
Mas již od realizace LEADER ČR využívá možnost pronájmu prostor, služeb a
pracovníků členů a obcí k zajištění dostupnosti MAS pro žadatele v tzv.
Kontaktních místech MAS (zajišťují informovanou osobu s pověřením a
mlčenlivostí, možnost stažení a tisku materiálů a žádostí, distribuci informací a
možnosti konzultací pro žadatele i veřejnost) Pro SPL je jich připraveno 7 (v IC
skanzenu v Krňovicích, IC Choceň, RTIC Kostelec n.O. OU Albrechtice n. O., UM
Častolovice a další v jednání).
Vlastní vybavení kanceláře (PC, notebook, diaprojektor), jako součást služeb
k nájmu od pronajímatele prostor využívá a hradí další potřebné vybavení
(nábytek, A3 kopírka, barevná laserová tiskárna, fotoaparát, notebook, místní síť),
plně k dispozici i členům a žadatelům. MAS vlastní programové vybavení
základního kancelářského balíku, účetní software Pohoda, ochranu sítě, program
CashFlowManagement NGO.
Je dvojího druhu pouze v kanceláři MAS, v kontaktních místech, manažer využívá
mobilního připojení notebooku z vlastních zdrojů.
Pro každého zaměstnance je automaticky pořízen mobilní telefon v rámci smlouvy
MAS s operátorem (nyní 2).
K zajištění mobility využívá MAS najatý automobil od člena MAS (INEX – SDA
Kostelecké Horky) a snaží se tak vytěžovat jeden stroj a méně zatěžovat prostředí.
Další automobily na služební a partnerské cesty ve vlastnictví členů orgánů MAS.
Využíváme technické zázemí členů MAS (zejména garanti PS, Programový a
Monitorovací výbor a Výběrová komice) v práci doma a dobrovolné práci – vlastní
PC, tiskárny, automobily pro společná setkání a partnerské návštěvy, diaprojektor,
ozvučení, zázemí pro catering akcí, cateringové služby členů, kapacitní pártystan
DSO Orlice, prostory pro kulturní akce
Informační zdroje: MAS trvale spolupracuje s obcemi na zveřejňování informací navenek formou plakátu, hlášení, místních
zpravodajů (v menších obcích jsou ale málo operativní). Zavedla pravidelná periodika (viz kapitola….). Vnějšími zdroji informací jsou
pravidelně ÚZEI, SPOV, SZIF, servisní weby pro NNO, kde všude jsme odběrateli informačních servisů. Přísun informací je též plynulý
díky aktivnímu zapojení no NS MAS ČR, o.s. a Krajské sítě MAS v kraji.
Mezi informační zdroje zařazujeme také informace vzešlé ze sebehodnocení MAS (vycházíme ze Sebe-evaluačního plánu MAS NAD
ORLICÍ), z evaluačních zpráv, které pravidelně zpracovává Programový a Monitorovací výbor MAS s asistencí pracovníků MAS.
Sebehodnocení je zdrojem informací ohledně kvality a úrovně dosažených cílů, funguje jako zdroj informací použitelný pro rozhodování
a další plánování.
Organizační zdroje: MAS má více činností a z její strategie vyplývá možnost využívat pracovníky na různé činnosti v různých
obdobích. Dále pravidelně využívá služeb svých členů z řad NNO – servis informací, zázemí, …..
Komunikační zdroje: Tyto spočívají především ve znalostech a zkušenostech manažera a některých členů a v dobrém vztahu se
samosprávami, kde zejména města považují za součást své zákonné odpovědnosti za rozvoj území i spolupráci s MAS a podporu v šíření
důvěryhodných informací (na setkáních starostů, ve zpravodajích, na www).
44
Finanční prostředky MAS
Jedním z hlavních cílů a vývojových trendů v MAS bylo zajištění finanční udržitelnosti, naplňování činností dle Statutu a posílení
důvěryhodnosti MAS. MAS po konzultacích, návštěvách partnerských MAS, založení Krajské sítě MAS, zkušenostech v národní síti MAS
a jinde vytvořila vlastní Strategii finanční udržitelnosti. Z ní vyplývají níže uvedené skutečnosti a úspěchy.
V současné době má MAS zajištěno předfinancování (přílohy) ve výši 1,2 násobku ročního rozpočtu realizace SPL.
To je doloženo prohlášením České spořitelny o poskytnutí revolvingového úvěru na realizaci SPL ve výši 1,8 mil. Kč na
celkové postupné předpokládané náklady realizace opatření IV.1.1 ve výši 11.200.000,- Kč. K tomu má MAS Závazný příslib
Královéhradeckého kraje na poskytnutí dotace na úroky z úvěru na tento účel. Obě skutečnosti jsou již dnes písemně deklarovány.
typy zdrojů
stávající
rozpočet kraje
Potenciální / zajištěné finanční zdroje
členské příspěvky
Granty a dotace na činnosti v poslání
granty domácích a zahraničních nadací (např.
Nadace Partnerství, Nadace Via, Nadace ČEZ,
Nadace Vodafone)
příjmy z vlastní činnosti
individuální projektové žádosti MAS do
operačních programů ČR
úvěry, půjčky
zajišťované
administrativní činnosti pro členy, žadatele.
rozpočty měst a svazků obcí
příspěvek z PRV, opatření IV.1.1
příspěvek na činnost MAS 150 tis. Kč ročně, po dva roky a do budoucna, MAS
byla jedním z vyjednavačů vůči kraji za plošnou podporu. Kraj dal na základě
jednání Krajské sítě MAS závazný příslib financování úroků z úvěrů (příloha).
Jsou zavedeny v úrovni stejné pro různé členy MAS, pro letošní rok byly
vzhledem k náročnosti přípravy SPL navýšeny na 2000,- Kč. Jejich změna se
projednává každoročně.
MAS čerpá prostředky na vzdělávání obyvatel území v partnerství, postupech
LEADERU aj. (samostatně či v partnerských projektech) Programu obnovy
venkova na krajské i národní úrovni, taktéž krajské granty na vzdělávání. (za rok
a půl činnosti ve výši 230.000,- Kč)
NAD ORLICÍ, o.p.s. jako NNO realizuje vlastní projekty, kde je žadatelem
podporujícím své neformální členy a skupiny aktivních osobností. Realizuje
projekt Na Plácku – zlepšení veřejného prostranství v obci svého sídla (70 tis.
Kč).
NAD ORLICÍ, o.p.s. smluvně zajišťuje vedení projektů členům (projekt
z programu OP Central Europe pro Sdružení lidových řemeslníků a výrobců ČR),
konzultuje projektové řízení žadatelům a dalším, poskytuje konzultace o
zapojování veřejnosti obcím. Významným zdrojem je poskytování služeb jiným
subjektům ve vzdělávání, facilitaci, rozvoji venkova (SPOV, jiné MAS, jiné NNO –
Sdružení řemeslníků). Dosud tržby 70 tis.Kč.
Je připravována žádost v OP PS Česko-Polsko, op. 33 - Fond mikroprojektů. Je
připravován partnerský projekt z OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
zapojující venkovské školy do rozvoje venkova a identifikace obyvatel. Realizuje
se projekt z PRV na Naučné stezky v kraji mezi Orlicemi ve výši cca 920 tis. Kč.
MAS již čerpá úvěr od ČS, a.s. na realizaci projektu z PRV a na přípravu SPL
v celkové výši 1,3 mil. Kč. Má závazný příslib na úvěr na předfinancování
v revolvingovém režimu (příloha).
Ve strategii finanční udržitelnosti je podstatným příjmem pro udržitelnost i
administrativní zainteresování žadatelů na principu rovnosti (zálohy na
administraci projektu motivující ke kvalitě přípravy ve výši 2% dotace vratné při
neúspěchu), nabízena je podpora při řízení projektu – zpracování a monitoring
průběhu projektového cyklu – mimo běžnou podporu .
Druhým rokem podporují MAS iniciátorské DSO Poorlicko a Orlice (dary v celk.
výši 45tis. Kč).
S městy a obcemi zapojenými do přípravy dlouhodobě jsou předjednány
bezúročné půjčky délky 15 měsíců – celkově ve výši 1 mil. Kč na předfinancování
SPL a projektů.
Ve finančním plánu se počítá s 15,5 % celkové alokace na MAS (odhad cca 1,8
mil. Kč). Na předfinancování existují zajištěné zdroje samospráv a banky.
Spolupráce s univerzitami
110
AD
0.. A
DM
MIIN
NIISST
TR
RA
AT
TIIV
VN
NÍÍ P
PO
OSST
TU
UP
PY
Y
MAS NAD ORLICÍ má nastavené jednoznačné, transparentní a snadno kontrolovatelné postupy a vnitřní předpisy pro příjem a
registraci projektů, jejich administrativní kontrolu, hodnocení přijatelnosti a bodování. Stejně tak má obecně ve svém Statutu a
Jednacím řádu zajištěny základní principy velké otevřenosti a transparentnosti ve veškerém rozhodování, vycházející z nejlepší praxe
zapojování veřejnosti a přístupu LEADER. V této kapitole se v souladu s předepsanou osnovou SPL míchají postupy prováděné na
úrovni MAS (SPL) a postupy provádění na úrovni žadatelů (projektů). Zpracovatelé SPL to respektují. V celém procesu informování a
podpory nebudou v žádném případě zvýhodňovány některé skupiny potenciálních žadatelů.
45
10.1. Registrace projektů
Propagace SPL v území MAS dosud a v realizaci SPL
Pro realizaci SPL bude SPL v tištěné verzi poslán na každou obec/město v území, kde bude veřejnosti k nahlédnutí (na úřadě či
knihovně). Veřejnost si bude moci vytištěné verze SPL včetně příruček pro žadatele převzít na obvyklých distribučních a
kontaktních místech MAS (7 v celém území: Informační centrum města Choceň, Oddělení regionálního rozvoje na MěÚ v Kostelci
nad Orlicí, v kanceláři MAS v Kosteleckých Horkách, na obecním úřadu v Albrechticích nad Orlicí, v IC ve skanzenu v Krňovicích, další
dvě v jednání).
Informování konečných příjemců o možnosti předkládání projektů v rámci dané SPL
Na základě zkušeností a dle doporučení jiných MAS i Monitorovacího výboru bude prováděna intenzivní informační kampaň o
realizaci SPL a možnostech předkládat projekty. Budou využity dosavadní a výše jmenované nástroje a cílené nástroje na určité skupiny
obyvatel.
MAS bude informovat potenciální příjemce dotace několika způsoby, které se jí osvědčily v rámci informování občanů při zpracování
SPL:
1. Informace o výzvách budou na webových stánkách MAS (www.nadorlici.cz).
2. Výzvy budou vyvěšeny na úředních deskách obcí spadajících do území MAS, případně i na webových stránkách jednotlivých obcí.
3. MAS uspořádá sérii informačních seminářů. Každý seminář bude zaměřený na vybrané typy projektů (podle Fichí), vybrané
problémy podpory, metodické postupy např. v zapojování veřejnosti, partnerství, …...
4. MAS zveřejní tzv. konzultační hodiny, kdy budou na požádání poskytnuty každému potenciálnímu žadateli osobní konzultace.
Konzultace povedou vyškolení členové MAS a jejich zástupci, kteří v případě zájmu budou žadateli nápomocni při zpracování projektu.
Konzultace mimo určené hodiny lze uskutečnit po telefonické dohodě.
5. V distribučních a kontaktních místech (7 v celém území) budou v obdobích před příjmem žádostí ve vybraných hodinách
poskytovány i úplné tištěné informace a konzultace.
6. Tiskové zprávy nechá MAS zveřejnit v regionálních denících, případně dalších médiích.
7. Členové MAS, obce, účastníci tvorby ISU a SPL a další zájemci, kteří se k odběru Informatoria zaregistrují, obdrží výzvu i následné
dokumenty elektronicky.
Pro žadatele je rozpracována Příručka pro LEADER v MAS NAD ORLICÍ, která sestává z několika kapitol (dokončena a
publikována bude v případě výběru naší MAS):
-
Popisy specifik programu LEADER a IV.osy PRV
-
Popisy Fichí a jejich vysvětlení
-
Výtah pravidel PRV platných pro jednotlivé kombinace žadatelů a Fichí
-
Podrobnou a komentovanou osnovu projektu s uvedením způsobů, jak a kde uvádět splnění kriterií
-
Podrobné vysvětlení příloh
-
Výklad termínů a pojmů
-
Logický popis projektového cyklu v SPL, harmonogramů a postupů
-
Popis administrativního postupu
-
Doplňovány průběžně budou příklady dobré praxe a zajímavé výstupy ze školení
Školení potenciálních předkladatelů projektů
V období vyhlášení výzev budou v území 2-5 informační semináře-školení (putující po území) k tématům dané výzvy. Zde bude
možno konzultovat vztah vlastních záměrů a Fichí, bude demonstrován postup a představena Příručka pro žadatele, kterou MAS nyní
zpracovává. V období od vyhlášení výzvy do MAS stanoveného data (předpokládá se měsíc před ukončením sběru žádostí) uspořádá
MAS školení pro potenciální předkladatele projektů. Témata školení budou především:
-
podrobné informace o pravidlech pro vyhlašované Fiche,
-
prezentace formulářů a vzorů dokumentů s vysvětlením a příklady,
-
vstupní konzultace pro individuální záměry, posouzení vhodnosti v rámci vyhlašovaných Fichí,
-
způsoby zvýšení hodnoty projektů,
-
způsobilé výdaje.
Školení budou volně přístupná veřejnosti a bez účastnických poplatků. Mimo uvedená školení lze informace získat na tzv.
konzultačních hodinách (viz předchozí odstavec).
46
Postup a časový plán při vyhlášení příjmu Žádostí
Pro jednotlivá opatření bude MAS v souladu s jejich Fichemi vyhlašovat výzvy k příjmu žádostí podle předem stanoveného
harmonogramu. MAS předpokládá, že během jednoho kalendářního roku zveřejní výzvy ve dvou kolech (pro registraci na SZIF
v termínu červen a říjen).
Od vyhlášení Výzvy do ukončení příjmu žádostí bude lhůta 4 – 8 týdnů. Během této doby budou intenzivně fungovat výše uvedená
kontaktní a distribuční místa s možností konzultací projektových záměrů, kdy na nich budou v různém čase a místě k dispozici
pracovníci MAS. Po dohodě budou možné i konzultace u žadatelů.
Administrativní postupy příjmu a registrace projektů
Administrativní postupy příjmu a registrace projektů se skládají z následujících kroků:
1.
Přijetí projektu
2.
Kontrola úplnosti žádosti, povinných a nepovinných příloh a jejich forem (originály, ověřené kopie apod.),
doplnění
3.
Registrace u MAS
4.
Kontrola oprávněnosti žadatele
5.
Zveřejnění
Příjem žádostí bude probíhat minimálně deset dní před koncem lhůty. Pracovník MAS bude mít k dispozici „check list“ na základě
kterého bude postupovat. Ve chvíli přijetí je založena složka projektu s níže uvedenými náležitostmi zajišťujícími jednoznačnost
úkonů procesu zpracování a možnost kontroly. Průvodní list bude zajišťovat kontrolu obsahu, zaznamenávat data vzniku
dokumentů a jejich zpracování s potvrzením oprávněných osob. Kontrolu úplnosti žádosti provede Administrátor. Kontrola bude
provedena bezprostředně po příjmu žádosti a vystaví potvrzení o příjmu a úplnosti. V případě, že projektová žádost, nebo její přílohy
nebudou po formální stránce k dispozici, vyzve MAS žadatele k doplnění. Výzvu k doplnění formálních nedostatků dostane žadatel v
písemné formě a to hned v místě registrace projektu. Pokud v lhůtědané MAS žadatel nedostatky neodstraní, považuje se žádost za
neúplnou a bude vyřazena. V případě, že jsou všechny formální náležitosti v pořádku, je projekt zaregistrován (zapsán do seznamu
registrovaných projektů), žadatel zároveň dostane potvrzení o registraci.
Administrativní kontrolu a kontrolu přijatelnosti provede Administrátor s asistencí dalšího pracovníka pravidlem čtyř očí
nejpozději do 15 pracovních dnů od ukončení příjmu žádostí. O jejím výsledku bude písemně a elektronicky informovat žadatele na
uvedených adresách. Seznam přijatých žádostí a stav jejich administrace (přijetí, úplnost, přijatelnost) bude do 2 pracovních dnů od
ukončení administrativních kontrol, tedy do 18 dnů od ukončení příjmu žádostí, zveřejněn na www.nadorlici.cz. Žadatelé se mohou
odvolat do 7 dnů od zveřejnění písemnou stížností doručenou do této lhůty do kanceláře MAS. Stížnost proti postupu projedná za
přítomnosti pracovníků a možnosti účasti žadatele Monitorovací výbor, který zasedne do pěti dnů. O výsledku je žadatel informován
písemně do vlastních rukou.
Časovou návaznost uvádíme v grafickém harmonogramu, který je nutno považovat za orientační.
Měsíce roku 2009
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1
0
1
1
1
2
Podpis Dohody - předpoklad
Vyhlášení výzvy k předkládání
projektů pro žadatele
Propagace, konzultace pro
žadatele
Příjem žádostí
Administrativní kontrola
projektů - doplnění příloh a
opravy
První zasedání výběrové komise
Návštěvy hodnotitelů na místě
Bodování projektů
Druhé zasedání VK
Veřejné slyšení žadatelů
Jednání výběrové komise –
výběr projektů
Odvolání k MV
Zasedání MV
Zasedání PV k revizi rozhodnutí
Předložení žádostí SZIF
Schválení žádostí SZIF
Zahájení realizace projektů,
propagace výsledků výzvy 16
16
Jedná se o orientační harmonogram. Realizace projektů bude závislá na konkrétních podaných projektových žádostech. Ostatní body harmonogramu
budou proto přiměřeně posunuté. Žadatel sice může začít realizovat svůj projekt po datu podání žádosti na SZIF (způsobilé výdaje), ale MAS předpokládá, že
většinou budou projekty realizovány až po podpisu smlouvy o financování.
47
Kontrolní a dokumentační
činnost MAS
Předložení žádosti o proplacení
MAS
Zajištění osob podílejících se na příjmu, administrativní kontrole a registraci projektů
MAS disponuje nebo v případě schválení SPL bude disponovat dle uvedeného schématu dostatečným množství osob, které se budou
podílet na příjmu, administrativní kontrole a registraci projektů.
Hlavní odpovědnou osobou, která bude zodpovědná za dodržování stanovených postupů při příjmu, administrativní kontrole a
registraci projektů bude manažer MAS. Pracovníkem pro kontrolní část administrace a postupy bude administrátor/ka podpory a
podporu ve vypracování projektů bude poskytovat projektový/á manažer/ka. S pracovníky budou v klíčových milnících postupu
spolupracovat zástupci Monitorovacího výboru, Programového výboru resp. další najatí mladí členové týmu (i z řad členů MAS), kteří
projdou řádným školením. Objektivnost, transparentnost a nestrannost je zajištěna nastavením administrativních postupů.
Administrativní postupy jsou nastaveny tak, aby příjem a registraci projektů prováděli vždy pracovníci, kteří:
• jsou řádně proškoleni, znají postupy a předpisy,
• nejsou ve střetu zájmuadministrativní kontrola projektů je prováděna ve dvojici (metoda čtyř očí).
Vymezení rolí pracovníků MAS je uvedeno v části 9.1.
10.2. Způsob výběru projektů
MAS NAD ORLICÍ využije postupy, které se osvědčily v programech jako SROP a dalších a které jsou založeny na transparentnosti, na
dostatečných kontrolních mechanismech (např. princip dvou hodnotitelů) a na časově nenáročném průběhu.
Postupy hodnocení přijatelnosti v návaznosti na kritéria přijatelnosti
Hodnotit se budou pouze ty projekty, které úspěšně prošly předešlými administrativními kontrolami a splňují kritéria přijatelnosti.
Kritéria přijatelnosti pro jednotlivé Fiche budou součástí zveřejněné výzvy. V případě, že žádost nebude splňovat jedno z kritérií
přijatelnosti, nebude již dále hodnocena a bude z dalšího hodnocení vyloučena. Žadatel dostane písemné vyrozumění, které kritérium
přijatelnosti nebylo splněno.
Způsob bodování v návaznosti na preferenční kritéria
MAS NAD ORLICÍ má zájem na kvalitních projektech, které naplňují priority stanovené v ISÚ a pravidla PRV a zároveň co nejlépe
odpovídají principům metody Leader. Z těchto důvodů je soustava preferenčních kritérií pro výběr projektů koncipována takto:
• zvýhodňuje projekty leaderovského typu, tj. založené na partnerství (společné, především mezisektorové projekty více
subjektů), inovace (tj. důraz na aktivity a akce, které jsou v území nové a mají rozvojový efekt) a komunitní formy (účast
uživatelů zařízení a služeb na přípravě a realizaci projektů – tzv. zapojení veřejnosti),
• má vazbu na nepovinné přílohy (např. ke zvýšení jistoty, že navrhovaná služba bude užitečná či nové zařízení využité,
požadujeme v některých Fichích analýzu poptávky a nabídky, u velmi inovativních projektů analýzu a řešení rizik, u projektů
s možným podílem partnera partnerskou smlouvu),
• má vazbu na opatření a priority SPL nebo ISU ve smyslu postupu nebo není uplatnitelné prostřednictvím projektů
(např. větší zapojení venkovských škol skrze bodování spolupráce se školami pro obce a NNO),
• má vazbu na systém monitoringu schválených projektů (např. zvýhodněny budou projekty s kratší dobou realizace, s
nižším požadovaným objemem uznatelných nákladů, s prokázanými zkušenostmi žadatele apod., protože takové projekty
obecně zakládají pro MAS nižší riziko).
Všechny tyto principy jsou využity ve Fichích jednotlivých opatření. Navíc byly zahrnuty další zdůvodněné požadavky pracovních
skupin, které v regionu pracovaly v období červen a srpen 2008 na optimalizaci zaměření SPL.
Rozlišujeme preferenční kritéria obecná (společná pro většinu nebo všechna opatření) a specifická. Z obecných kritérií, která
předložilo ve svých pravidlech MZe, ponecháváme některá v různých Fichích beze změny. Ostatní musí být podrobněji definována a
činíme tak v jednotlivých Fichích.
Současně však rozlišujeme a) kritéria odrážející priority SPL, tj. obsahové zaměření efektů realizace, a b) kritéria
snižující rizikovost žadatele a projektu, vztahující se k realističnosti (snadné proveditelnosti) projektu a k
důvěryhodnosti žadatele. Posledně uvedená skupina má pro MAS zásadní význam, protože pomáhá snižovat rizikovost
realizace celého SPL. Například projekt zkušeného žadatele, s nižšími náklady a s kratší dobou realizace představuje nižší riziko. Více
viz část 10.6.
Vedle toho klademe velký důraz na tzv. inovační kritéria, která se týkají inovací, a každé opatření obsahuje ve své Fichi popis
specifických inovací a jejich odraz v preferenčních kritériích.
Soustava kritérií tedy respektuje současně:
- rozmanitost možných projektů,
48
- priority vzniklé při zpracování ISÚ a při jednáních pracovních skupin MAS,
- potřebnou kvalitu, proveditelnost, rizikovost a inovativnost projektů.
Preferenční kritéria mají rozlišit mezi záměry z hlediska jejich větší či menší vhodnosti pro cíle MAS (formulované v SPL). Tato
kritéria jdou vstříc žadatelům, tím že vytvářejí co největší prostor, v němž se mohou rozmanité projekty uplatnit. Ve Fichích jsme zvolili
větší počet preferenčních kritérií. Výhodou většího počtu je, že mohou lépe postihnout velkou rozmanitost záměrů, se kterými žadatelé
přicházejí. Záměrem bylo, aby každý žadatel plnil více kritérií a mohl se tak ucházet o dostatečný počet bodů. Kvalitní projekty tak
pomocí pref. kritérií nakumulují více bodů a budou podpořeny.
V každé Fichi je uveden seznam preferenčních kritérií, jejich charakteristika a počty bodů, které lze dosáhnout po jejich splnění (nebo
částečném splnění) daného kritéria. Zároveň je jasně uvedeno, na základě jakých dokumentů bude bodování provedeno (dokumenty
jsou součástí předloženého projektu jak povinné nebo nepovinné přílohy)
Postupy při výběru projektů
1. Stanovení na žadateli nezávislých hodnotitelů (nezávislost je doložena podepsaným prohlášení o nestrannosti a důvěrnosti), každý
projekt hodnotí dva proškolení hodnotitelé (z řad členů VK MAS nebo jimi zvolených externích expertů – viz níže), kteří stanoví počet
bodů podle preferenčních kritérií, projekty zasílá hodnotitelům výběrová komise ve spolupráci s pracovníkem kontroly v kanceláři MAS.
2. V případě, že je počet bodů obou hodnotitelů v rozpětí do 20 % maximálního bodového zisku, výsledným počtem bodů je
aritmetický průměr obou získaných bodových hodnot.
3. V případě, že je počet bodů obou hodnotitelů v rozpětí větším než 20 % maximálního bodového zisku, posuzuje projekt třetí
nezávislý hodnotitel; výsledným počtem bodů je aritmetický průměr získaných bodových hodnot, které mají k sobě blíže.
4. Výsledným hodnocením je stanovení počtu bodů (zaokrouhleno na dvě desetinná místa) a slovní hodnocení (DOPORUČENO x
NEDOPORUČENO k financování) s možným doporučením ke zkrácení uznatelné části rozpočtu.
5. Konečným výstupem hodnocení je stanovení pořadí žádostí dle počtu bodů pro každou Fichi. Na základě výsledků hodnocení a
plánovaného objemu fin. prostředků pro danou výzvu určí výběrová komise (přednostně na základě konsenzu), které projekty budou
podpořeny. O výsledcích vypracuje komise zápis, ve kterém budou uvedeny všechny hodnocené projekty, bodové ohodnocení, celkový
počet bodů, zda byla nebo nebyla žádost doporučena k financování. Následně Programový výbor potvrdí výběr projektů učiněný
Výběrovou komisí.
6. Vyrozumění žadatelům o výsledcích hodnocení bude zveřejněno na www a elektronicky žadatelům, žadatelé budou i písemně
vyrozuměni. . Každý žadatel může nahlédnout do svého bodového hodnocení.
V rámci hodnocení výběrové komise může hodnotitel navštívit místo realizace projektu a ověřit si tak oprávněnost požadovaných
preferenčních kritérií.
Výběr projektů bude provádět Výběrová komise, která provede konečný výběr dle výše uvedeného bodování hodnotitelů, která má
v současné době 10+1 členů, viz příloha.
Způsob zajištění osob podílejících se na hodnocení a výběru projektů
Hodnocení projektů budou provádět nezávislí hodnotitelé. Hodnotitelem se může stát jak člen VK MAS tak externí hodnotitel.
Tyto hodnotitele má MAS předjednány v partnerských MAS (SPLAV, Sdružení Růže, Poodří, Strážnicko, MASiF, Podchlumí) a v řadách
členů MAS dle odborností. Hodnotitelé musí projít školením, seznámit se dokumenty potřebnými k hodnocení žádostí a podepsat
prohlášení o nestrannosti a důvěrnosti.
Opravné postupy
a) Hodnocení formálních náležitostí: V případě nedostatku v náležitostech jako opomenutí přílohy, chybějící podpis apod., vyzve MAS
žadatele k doplnění do pěti pracovních dnů od doručení výzvy (výzva bude sdělena i telefonicky, popř. osobně předána) a žádost bude
podmínečně zaregistrována. Po marném uplynutí výzvy bude žádost vyřazena z dalšího posuzování.
b) Hodnocení přijatelnosti: Pokud žadatel nebude souhlasit s odmítnutím žádosti z důvodů nepřijatelnosti, může se obrátit na
Monitorovací výbor MAS s písemnou žádostí o přezkoumání rozhodnutí podanou kanceláři MAS. Žádost je nutno podat osobně
v kanceláři MAS nebo v kontaktním místě proti protokolu, protokol i vzor budou zároveň dostupné fyzicky i na www. Monitorovací
výbor rozhodne do sedmi dnů a vyrozumění bude doručeno pracovníky kanceláře MAS opět osobně. Tento postup zamezí časové
prodlevě.
c) Hodnocení vhodnosti projektů bodováním: Jako opravný postup MAS stanoví hodnocení třetím hodnotitelem v případě, že počet
bodů přidělený dvěma hodnotiteli je v rozpětí větším než 20 % maximálního bodového zisku v daném opatření). Rozhodnutí Výběrové
komise potvrzené Programovým výborem je konečné.
d) Proti postupu a ovlivnění výběru lze podat stížnost opět k Monitorovacímu výboru, nebo ke společnému orgánu sítě MAS, pokud
bude zřízen. Tento postup již nemá odkladný účinek, nicméně přispěje k přijetí opatření.
49
10.3. Realizační část
Podpora příjemců
Po schválení seznamu vybraných projektů uspořádá MAS informační seminář pro příjemce o specifických rysech projektového cyklu,
základním managementu rizik, pokyny pro výběr dodavatelů – MAS má vypracovány vzory, pravidlech čerpání. MAS bude také
nabízet podporu v hlídání procesů pro žadatele. Po celou dobu budou možné individuální konzultace. MAS bude provázet žadatele až
k předání žádosti proplacení a její úspěšné administraci.
Administrace v průběhu realizace projektů
Při příjmu žádosti je založena složka projektu s jedním paré žádosti a všech povinných a nepovinných příloh, do které je zakládána
veškerá dokumentace výběru žádostí. Zároveň je i založen tzv. „průvodní list“, kde jsou zaznamenány všechny důležité události
související s projektem (např. schválení projektu k financování, zahájení realizace projektu, kontrola apod.). Z průvodního listu bude
zřejmé, v jaké fázi se projekt nachází.
Administrace je v souladu s předpisy uvedenými v pravidlech PRV.
MAS dále zajistí kontrolu výchozího stavu projektu, průběžné kontroly realizace projektů (včetně příjmu a vyhodnocení průběžných
monitorovacích zpráv a konečné vyhodnocení projektu.
Vedení složek projektů
Složka projektu bude založena při jeho přijetí včetně průvodního listu (viz předchozí část) s náležitostmi zajišťujícími
jednoznačnost úkonů procesu zpracování a možnost kontroly. Složka bude vedena jak ve fyzické podobě tak (pokud to bude
možné) v elektronické podobě. Za správné vedení složek projektů odpovídá manažer MAS. Ve složce budou všechny dokumenty na
předepsaných formulářích. Manažer projektu odpovídá za jednotný systém označování dokladů (fyzických i elektronických) a za to, že v
každé složka bude obsahovat všechny dokumenty od přijetí projektové žádosti až po ukončení projektu a jeho vyúčtování). Průvodní list
bude zajišťovat kontrolu obsahu, zaznamenávat data vzniku dokumentů a jejich zpracování s potvrzením oprávněných osob. Jednotlivé
události budou doloženy datem a podpisem zásahu do složky, resp. zařazení nového dokumentu.
Administrace proplácení projektů
Proplácení projektů bude v souladu s pravidly vydanými Ministerstvem zemědělství a RO SZIF. Bohužel není možné zálohové
financování, proto po ukončení projektu podá žadatel žádost o proplacení, která bude po kontrole a potvrzení správnosti předána na RO
SZIF. Proplacení dotace bude provedeno převodem na účet žadatele (příjemce) až po řádném vyúčtování a administrativním schválení
projektu. MAS bude tyto události pouze evidovat do složky projektu.
Ke každé Žádosti o dotaci, která se předkládá na RO SZIF, musí MAS navíc doložit:
-
kontrolní list povinných a nepovinných příloh,
-
bodové hodnocení Výběrové komise MAS
Předložené materiály RO SZIF v rámci administrativní kontroly posoudí a v případě zjištění pochybení při kontrole přijatelnosti a
výběru projektů vyzve MAS k nápravě.
RO SZIF provede ověření administrativní kontroly Žádosti o dotaci, která byla provedena místní akční skupinou. V případě zjištění
nedostatků vyzve do 35 kalendářních dnů od zaregistrování Žádosti o dotaci žadatele k tomu, aby provedl odstranění uvedených
konkrétních závad. Nedojde-li k odstranění závad Žádosti o dotaci do 14 kalendářních dnů ode dne následujícího po dni odeslání výzvy
žadateli, považuje se Žádost o dotaci uplynutím této lhůty automaticky za chybnou a z tohoto důvodu také bude ukončena administrace
Žádosti o dotaci. Lhůta pro výzvu SZIF k odstranění závad počíná běžet dnem, který následuje po dni zaregistrování Žádosti o dotaci,
lhůta pro odstranění závad v Žádosti o dotaci počíná běžet dnem následujícím po dni odeslání výzvy žadateli k jejich odstranění. V
případě, že by měl poslední den lhůty připadnout na den pracovního klidu nebo volna, lhůta se prodlouží a bude končit až nejbližší
následující pracovní den.
Další postup je dán pravidly osy IV. PRV a schválenými metodikami SZIF.Metodika plánování a provádění kontrol projektů
Metodika plánování a provádění kontrol projektů
Monitoring a kontrolu v celém procesu realizace jednotlivých projektů zajišťuje monitorovací výbor spolu s manažerem MAS.
Kontroly budou provedeny na základě plánu kontrol a to 1. před zahájením realizace projektu (ex-ante), 2. v průběhu realizace
projektu (on-going), 3. po ukončení realizace projektu (ex-post). Tyto kontroly budou probíhat nezávisle na kontrolách SZIF.
Kontrolu ex-ante ve většině případů nahrazuje návštěva výběrové komise při hodnocení projektů.
Termín kontroly bude realizátorovi projektu oznámen min. 7 dní předem. V případě, že by nastaly pochybnosti při realizaci projektu
nebo při zvýšeném riziku s ohledem na realizaci projektu je možné uskutečnit kontrolu na místě realizace bez nutnosti ohlásit žadateli
předem datum kontroly. Z kontroly bude vždy vypracován zápis podepsaný těmi, co kontrolu provedli a realizátorem projektu.
Zajištění osob podílejících se na administraci a kontrole realizace projektů
50
Na zajištění administrace a kontrole realizace projektů se budou podílet manažer MAS, administrátor projektů, členové
monitorovacího výboru a další pracovníci MAS. Uvedení pracovníci budou řádně instruováni a seznámeni se schválenými postupy. Je
popsáno v kapitole 9.
10.4. Kontrola činnosti MAS
Zajištění kontroly činnosti jednotlivých pracovníků MAS
Základní a obecné principy shrnuje Statut a Jednací řád. Jednotliví pracovníci MAS jsou vázání pracovními smlouvami a dohodami. V
době vzniku SPL prování kontrolu jednotlivých pracovníků většinou manažer MAS a předseda MAS. Důležitou součástí kontroly je
tzv. metoda čtyř očí - tj. vykonanou práci jednoho pracovníka zkontroluje nebo připomínkuje další pracovník. Postupy a dodržování
pravidel MAS kontroluje pravidelně Monitorovací výbor a provádí zápisy a doporučení předsedovi Programového výboru a Správní
rady. Po schválení SPL MAS předpokládala rozšířenou organizační strukturu pracovníků MAS, že zaměstná další pracovníky a zároveň
vypracuje vnitřní předpis kontrolního mechanismu. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům ve skupině 32+ nemá další
pracovníky.
Kontrolu řídí tříčlenná Dozorčí rada, ustanovená ve Statutu obecně prospěšné společnosti NAD ORLICÍ, která je součástí
šestičlenného Monitorovacího výboru. Ke kontrole projektů a žadatelů viz též konec odd. 10.6.
Zajištění kontroly účetnictví MAS
Účetnictví MAS bude vedeno v souladu se zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. v aktuálním znění. Dodržování zákonných
předpisů bude od roku 2009 nezávisle na schválení SPL – MAS administruje i další projekty - kontrolovat nezávislý auditor vždy po
skončení účetního období (kalendářní rok). Současně je účetnictví NAD ORLICÍ, o. p. s. kontrolováno Správní radou a Dozorčí
radou. Správní rada schvaluje roční účetní závěrku a roční zprávu o výsledcích hospodaření, členové Dozorčí rady nahlíží do účetních
knih a kontrolují jejich údaje a dále prozkoumávají roční účetní závěrku. Pravidla kontroly jsou součástí platných účetních směrnic
organizace.
Postupy při sebehodnocení MAS
MAS pravidelně provádí zpětné hodnocení, které dále využívá k zefektivnění následných činností a to v následujících oblastech:
1. každoroční hodnocení stanovených cílů - zda byly cíle splněny a pokud ne, co bylo příčinou;
2. čtvrtletní hodnocení pracovníků MAS - přínos pracovníků pro MAS, vlastní iniciativa, plnění pracovních povinností;
3. každoroční hodnocení přínosu MAS pro region - jak MAS působí navenek, jak ji vnímá veřejnost a instituce působící v
regionu MAS;
4. „průzkum bojem“ - zapojování nových členů do činnosti MAS prostřednictvím pracovních skupin a komisí,
rozšiřování členské základny, získání významných členů (to jsou organizace a instituce, které mají význam pro život v obcích, např. úřad
práce, střední škola a další, i kdyby se nemohly stát příjemci).
Sebehodnocení MAS provádí Programový výbor, jemuž zajišťuje servis kancelář MAS. Monitoring naplňování postupů a naplňování
monitorovacích indikátorů provádí Monitorovací výbor opět s asistencí pracovníků MAS. Zadává specifické kroky, schvaluje výstupy a
doporučení.
Jako příklad k hodnocení přínosu pro region uvádíme výňatek z hodnotícího dotazníku, který vyvinula Tima Liberec. Jeho účelem je
zjistit, jak postavení a výsledky práce MAS vnímají její členové a zainteresovaná veřejnost.
Dotazník pro členy MAS a pro zájmové skupiny v jejím okolí
…V každém řádku je jedno tvrzení. Nakolik platí o hodnocené MAS NAD ORLICÍ? Zakroužkujete jedno z čísel šestibodové
stupnice. Pouze kdybyste se k dané otázce nemohli vyslovit, zakroužkujte vpravo písmeno X = opravdu nevím, nemohu situaci
posoudit. Čísla znamenají:
1 = naprosto nesouhlasím, o MAS to rozhodně neplatí,
2 = do velké míry nesouhlasím, o MAS to převážně neplatí,
3 = spíše nesouhlasím,
4 = spíše souhlasím,
5 = do velké míry souhlasím, o MAS to převážně platí,
6 = plně souhlasím, o MAS to rozhodně platí
Partnerství
je užitečným partnerem, na kterého se lze spolehnout
1 2 3 4 5 6
x
uznává jiné subjekty, které s regionu působí a má s nimi dobré vztahy
1 2 3 4 5 6
x
našla svou působnost jako „regionální rozvojová agentura“
1 2 3 4 5 6
x
Identita
zná dobře prostředí, ve kterém působí (region, významné instituce veřejné správy, a další
51
1 2 3 4 5 6
x
významné subjekty)
má u svého okolí plnou důvěru ve své schopnosti uskutečňovat cíle, pro které vznikla
zná svůj potenciál rozvoje a své limity (svou sílu, schopnosti)
Důvěryhodnost
pravidla vyhlášená MAS a jejich uplatňování jsou jasná
jednání MAS podporuje rovné příležitosti všech partnerů a členů
je snadné dozvědět se o nové výzvě nebo jiném důležitém opatření
1 2 3 4 5 6
1 2 3 4 5 6
x
x
1 2 3 4 5 6
1 2 3 4 5 6
1 2 3 4 5 6
x
x
x
atd.
Výsledky hodnocení se projednávají v Programovém výboru, v Monitorovacím výboru, příp. na Valné hromadě MAS a podle potřeby
se přijímají opatření ke zlepšení stavu.
10.5. Archivace
Plán archivace dokumentace
MAS má zpracován vlastní Archivační řád odpovídající nezbytným zákonným ustanovením. MAS předpokládá archivaci třech
druhů dokumentů:
1. Dokumenty MAS (zakládací listina, stanovy, výpisy z rejstříku, partnerské smlouvy, zápisy z jednání, prezenční listiny,
informační materiály, apod.)
2. Účetní doklady (podle zákona o účetnictví)
3. Projektové žádosti (žádosti včetně povinných a nepovinných příloh)
Uvedené dokumenty budou archivovány chronologicky, jednotlivá období na sebe budou navazovat. Dokumentace bude vedena po
dobu vázanosti projektu, pokud není příslušnými zákony určeno jinak (zejména mzdová agenda).
Technické zázemí pro archivaci
Uvedené druhy dokumentů budou archivovány ve fyzické podobě a pokud to bude možné tak také v elektronické podobě (zálohy na
CD nebo DVD). Archiv bude v sídle MAS. Dokumenty budou v označených šanonech tak, aby bylo možné kdykoliv provést kontrolu.
Místnost, kde bude archiv, bude zajištěna proti vstupu cizích osob.
Doklady budou uloženy tak, aby se předešlo jejich poškození. Ověřené kopie důležitých dokumentů týkajících se např. založení a
vzniku MAS budou uloženy na jiném místě než v sídle MAS (např. u manažera MAS nebo u předsedy). Toto opatření je pro případ
zničení originálních dokumentů (např. požárem).
10.6. Monitoring
MAS odlišuje monitoring na úrovni SPL (kap. 6.6) a monitoring na úrovni projektů místních žadatelů. Pro MAS NAD ORLICÍ není
monitoring pouhou soustavou kontrolní činnosti a příslušných ukazatelů. Klademe důraz na dlouhodobé dopady metody Leader v
našem regionu. Jsou to:
• zlepšení spolupráce aktivních subjektů v obcích, překonání izolovanosti při přípravě realizaci záměrů,
• větší zapojení soukromého kapitálu do rozvoje obcí, efekt společného postupu subjektů soukromé a veřejné
sféry,
• posílení místní demokracie, komunitní metody plánování a rozhodování v obcích,
• integrovaný rozvoj území, založený na jednotné strategii rozvoje a na inovacích,
• orientace na specifika regionu a jeho částí.
Očekávání těchto dopadů se promítá do formulace Fichí a zejména do preferenčních kritérií. Tak jsou v opatřeních např.
zvýhodňovány partnerské projekty, inovace a regionální specifika. Počet bodů každého preferenčního kritéria je stanoven na základě
dokumentů přiložených k žádosti (většinou nepovinné přílohy - např. logický rámec, partnerská smlouva, podnikatelský plán, analýza
nabídky a poptávky a další).
Souhrnným dlouhodobým dopadem aktivit MAS by měla být mobilizace vnitřního rozvojového potenciálu regionu, jak to
předpokládá EU v dokumentech, které se týkají podpory rozvoje venkova.
V monitorovacích kriteriích se také odráží pojetí LEADERu jako programu malých projektů a spolupráce.
Plán monitoringu
52
Monitoring bude prováděn průběžně, po celou dobu realizace SPL. Odpovědní pracovníci (především manažer MAS) budou
shromažďovat data a sestavovat jejich přehledy tak, aby Programový výbor a Monitorovací výbor měly pro své rozhodování a kontrolu
měly kdykoli k dispozici aktuální data. Přehled monitorovacích ukazatelů bude pravidelně aktualizován a to:
1. po ukončení realizace každého projektu (podle uvedených ukazatelů v závěrečné monitorovací zprávě a podle výsledků
kontroly na místě),
2. na konci každého kalendářního roku (v případě potřeby),
3. po ukončení každé výzvy (registraci projektů na RO SZIF) ,
4. z pravidelných kontrol (předběžných, průběžných, náhodných a následných) prováděných pracovníky MAS (důraz bude kladen
na kontroly, které budou zjišťovat udržení výstupů a výsledků projektů po stanovenou dobu - viz Pravidla MAS) .
Monitorovací výbor bude dělat namátkové kontroly plnění monitorovacích ukazatelů především u složitějších projektů nebo u
těch, které jsou náročné na realizaci, slibují více druhů nebo vyšší hodnoty monitorovacích ukazatelů.
V případě zjištění neplnění monitorovacích ukazatelů bude MAS vyzve realizátora projektu k plnění svých závazků plynoucích ze
smlouvy o financování. Pokud by realizátor i po ukončení projektu nedodržel počet, výši a druh monitorovacích ukazatelů, bude mu v
příslušném poměru zkrácena dotace z PRV.
Plnění monitorovacích ukazatelů bude MAS zveřejňovat na svých webových stránkách.
3
1
2
1
1
1
1
1
2
2
1
1
1
2
2
2
6
3
3
1
1
2
5
4
20
1
2
1
2
2
2
2
2
1
1
3
2
4
1
6
2
2
2
9
8
2
15
5
14
2
12
2
12
2
10
1
24
6
8
1
5
1
12
0
5
5
0
8
1
15
2
12
2
4
0
3
4
2
25
12
3
2
6
1
1
1
2
1
1
1
2
3
1
2
4
1
2
CELKEM
7
F.1
vzdělávání
3
E.2
studie
1
E.1
dědictví
2
D.2
lesy
7
D.1
stezky
C.3
zemědělci
C.2
mikropodniky
C.1
CR
B.2
služby
B.1
spolky
počet strojů a technologických zařízení
zakoupených nebo instalovaných pro zlepšení
vzhledu obcí, služby občanům a zpracování
obnovitelných zdrojů energie
počet obnovených nebo nově využitých
objektů nebo ploch (parcel) opuštěných,
zanedbaných, zdevastovaných nebo dlouhodobě
nevyužívaných
počet projektů připravených a
realizovaných s partnerem z jiného sektoru
(alespoň 1 partner příjemce s významným
podílem na přípravě a realizaci projektu)
počet projektů obcí realizovaných
metodami komunitního plánování (s účastí
veřejnosti)
počet nových nebo rekonstruovaných
objektů občanské vybavenosti a nově
zavedených služeb v obcích
počet projektů zaměřených převážně na
mladé lidi do 30 let nebo na ženy anebo
realizovaných těmito skupinami
počet nově vybudovaných nebo
rekonstruovaných objektů určených
cestovnímu ruchu
počet nových lůžek v ubytovacích
zařízeních
počet podniků se zavedenou novou
technologií nebo s inovovanými produkty
počet nově založených mikropodniků
počet ukončených kurzů o rozsahu minim. 3
výukové dny
počet
kurzů
zaměřených
na
profesní
vzdělávání, zahájení a rozvoj podnikání
počet oživených památek místního významu
nebo zhodnocených technických a jiných
památek
počet podpořených projektů neziskových
organizací
obnovené nebo nové služby na venkově
v sídlech do 2000 obyvatel
počet
publikací,
studií,
plánovacích
dokumentací
a
sborníků
vzniklých
A.1
prostranství
Fiche
do konce roku 2010
MAS NAD ORLICÍ sestavila vlastní seznam monitorovacích ukazatelů, jejichž plněním bude průběžně sledovat cíle SPL. Monitorovací
ukazatele zvolila MAS tak, aby byly objektivní a měřitelné. Jednotlivé ukazatele jsou rozepsány do Fichí a jsou provázány se
stanovenými preferenčními kritérii.
2
53
v projektech podpořených v SPL
počet nových nebo obnovených nebo nově
vybavených zařízení pro vzdělávací činnosti,
spolkové činnosti, sportovní nebo další
veřejný život oživující účely
počet projektů vybraných k podpoře celkem
Ktiréria pouze pro monitoring MAS ( ve Fichích a dalších)
počet nových místně specifických výrobků,
produktů nebo služeb vzniklých díky podpoře
projektu v SPL
počet
podnikatelů
zapojených
do
spolupráce na projektech v území MAS a mezi
MAS
počet realizovaných naučných tras, expozic
nebo místních muzeí
počet km nových nebo rekonstruovaných
komunikací (včetně chodníků a stezek)
počet účastníků všech vzdělávacích akcí
počet nově vzniklých nebo obnovených
víceúčelových objektů nebo zařízení
počet vzdělávacích akcí pro potenciální žadatele
v území MAS
5
1
1
1
4
2
2
4
4
2
1
2
2
2
80
20
5
4
3
3
1
5
3
20
1
10
6
10
10
3
8
1
290
300
8
20
Způsoby ověřování monitorovacích kritérií
MAS bude průběžně sledovat plnění stanovených monitorovacích kritérií, která jsou uvedena v každé z Fichí. Hlavními podklady
budou:
1. monitorovací zprávy žadatelů (příjemců),
2. místní šetření u jednotlivých žadatelů,projektová dokumentace staveb a kolaudací,
3. doklady o provozu zařízení u žadatelů, vč. ekonomických
4. výsledky kontrol (především následných).
Kontrola na úrovni projektů
Kontrola na úrovni projektů bude selektivní. MAS vychází ze zkušenosti, že není třeba kontrolovat „vše a stále“, ale že je
možné a nutné vybírat ke kontrole nejslabší místa (tzv. rizikové uzly). V současné době si k tomu MAS připravuje směrnici. Její hlavní
zásady jsou:
• Plán vypracuje a bude realizovat Monitorovací výbor MAS s využitím dalších členů MAS a zaměstnanců (manažer,
ekonom aj.).
• Všichni příjemci budou na počátku rozdělení do tří skupin: A – bez nutnosti častých kontrol (půjde o příjemce, kteří
prokázali hodně zkušeností s podobnými projekty, jsou finančně soběstační, mají potřebný personál pro řízení a realizaci
projektu apod. – půjde např. o většinu obcí, ale také o zkušené organizace), B – přechodná skupina (s přechodně častější
nebo jednorázovou kontrolou – např. v případě pochybností, oznámení o nesrovnatelnosti apod.), C – skupina, která si
zaslouží častější a pravidelnou kontrolu, zejména ex-ante na místě, pomocí častějších zpráv apod. (půjde především o
žadatele bez zkušeností s využíváním veřejných prostředků, resp. dotací).
• Všechny schválené projekty budou rovněž rozděleny do tří skupin: A – projekty jednoduché (např. nákup a instalace
stroje), neinvestiční, s krátkou dobou trvání, s nízkým rozpočtem apod., B – projekty zaměřené na jednoduchou výstavbu či
rekonstrukci, s trváním 6 - 12 měsíců, s rozpočtem 0,5 – 1,5 mil. Kč, C – náročné projekty, tj. složitá výstavba nebo
rekonstrukce, trvání více než 1 rok, rozpočet vyšší než 1,5 mil. Kč.
• Každý projekt tedy obdrží dvě známky: za „rizikovost“ příjemce a za „rizikovost“ projektu. Podle toho Monitorovací výbor
stanoví časový a věcný plán kontrol. Ve skupině AA nejméně náročný atd., až ve skupině CC nejnáročnější. Například
malý neinvestiční projekt zkušeného žadatele (AA) nemusí projít fyzickou kontrolou ex-ante, kdežto unikátní projekt, který
je časově, finančně a personálně náročný, a byl schválen nezkušenému žadateli (tj. CC), bude kontrolován častěji pomocí
fyzických návštěv i zpráv.
• Vždy však bude hlavním účelem kontroly pomoci příjemci s realizací projektu, nikoliv ho „nachytávat“ a sankcionovat.
MAS bude rovněž sledovat, zda žadatelé/příjemci budou plnit uvedené monitorovací ukazatele i po dobu udržitelnosti
projektů, která je stanovena v pravidlech PRV. Plnění a udržení monitorovacích ukazatelů bude sledovat Monitorovací výbor (Dozorčí
rada).
10.7. Vyhodnocení SPL
Plán vyhodnocování
54
MAS bude pravidelně vyhodnocovat svůj Strategický plán Leader. Každoroční hodnocení se bude týkat především:
• sledování monitorovacích ukazatelů v rámci jednotlivých Fichí – dopady každé výzvy předkládané 1x ročně MV MAS
• plnění cílů stanovených v SPL – průběžné roční hodnocení MV MAS
• přínos realizace SPL pro region – na základě vnějšího dopadu
• budování partnerství mezi jednotlivými sektory (podnikatelský, veřejný, neziskový).
Další důležité informace o postupu MAS při hodnocení a sebehodnocení jsou uvedeny v oddíle 10.4.
Postupy vyhodnocování a zajištění evaluace
Postupy při evaluaci SPL jsou obdobné jako při kontrole činnosti MAS (viz oddíl 10.3). MAS si vypracuje vnitřní předpis, podle
kterého bude evaluaci provádět. Pro získání dat potřebných k evaluaci využije MAS osvědčené zdroje a techniky sběru dat, doporučení
partnerských MAS a dosavadních zkušeností.
Evaluace bude probíhat ve čtyřech různých časových rovinách (vzhledem k realizaci SPL):
1. Předběžná (ex-ante) - evaluace před zahájením realizace SPL (stanovení výchozích hodnot monitorovacích ukazatelů, popis
výchozího stavu regionu - popisná část SPL apod.),
2. Namátková (ad-hoc) - evaluace, která bude provedena nahodile (vedení MAS předpokládá, že tento způsob evaluace využije v
krajním případě, tj. pokud by hrozilo, že monitorovací ukazatele nebudou naplněny včas),
3. Průběžná (on-going) - evaluace, která se uskuteční během realizace SPL, evaluátoři budou průběžně sledovat plnění
monitorovacích ukazatelů, evaluátoři budou komunikovat s příjemci dotací tak, aby byly potřebné informace k dispozici průběžně a aby
případné změny neohrozily úspěšnou realizaci projektu,
4. Následná (ex-post) - po skončení realizace SPL bude vypracována závěrečná evaluační zpráva, která zhodnotí naplnění
monitorovacích ukazatelů, dopady SPL v regionu (pozitivní i případné negativní),
Evaluace SPL se především bude zabývat sledováním a ověřování monitorovacích indikátorů, které jsou popsány v části 10.6.
Návrh způsobu zpracování výsledků vyhodnocování SPL
Výsledky vyhodnocování SPL budou zveřejněny ve výročních zprávách MAS. Závěrečná evaluační zpráva, která bude zpracovaná pro
skončení realizace SPL, bude zveřejněna na webových stránkách MAS. Evaluaci budou provádět pracovníci MAS za spolupráce se
zkušenými evaluátory (členové MAS nebo externí spolupracovníci).
V případě, že by hrozilo, že by některé monitorovací ukazatele nebyly včas naplněny, navrhne MAS příslušná nápravná opatření.
Konkrétní opatření budou závislá na tom, jaká kritéria bude nutné plnit.
Způsoby zveřejňování výsledků vyhodnocování SPL
Výsledky evaluace SPL budou zveřejněny na webových stánkách MAS, kde také budou pravidelně aktualizovány a zároveň budou
každoročně součástí výroční zprávy MAS. Veškeré informace o evaluaci SPL, o činnosti MAS apod. lze také získat v sídle MAS (po
telefonické dohodě s manažerem MAS, předsedou nebo jiným pracovníkem).
10.8. Propagace MAS
Způsob zajištění propagace MAS
MAS bude propagovat svoji činnost osvědčenými metodami a formami, které již využívá a které jsou podrobně popsány
v Komunikační strategii MAS schválené v září 2008. Vyjímáme zde jen nástroje v ní obsažené:
• www stránky (www.nadorlici.cz),
• elektronické Informatorium zasílané na adresy členů, obcí, zaregistrovaných tazatelů a uživatelů,
• Zpravodaj MAS vycházející třikrát ročně, s možnými přílohami,
• odkazy na www stránky MAS umístěné na webových stránkách obcí a členů
• informační letáky o akcích na plakátovacích plochách a úředních deskách v obcích,
• ve spolupráci s obcemi prováděné výlepy na úředních deskách a připravené texty pro zveřejnění v rozhlase,
• tiskové zprávy v regionálním tisku, a rozhlasových mediích,
• osobní setkání - informování občanů na různých akcích pořádaných MAS i akcí, které MAS nepořádá, ale účastní se jich,
• neformální setkávání členů a příznivců MAS, kde se též neformálně hodnotí,
• propagační letáčky, informační brožury,
• výroční zprávy činnosti MAS,
• účast na propagačních akcím v kraji i mimo: Země Živitelka, Krajské Dožínky, mezinárodní setkání
Podrobnější popis ve vztahu k SPL je uveden v kapitole 10.1.. Na veškerých dokumentech bude uveden zdroj financování (logo EU,
logo PRV ČR, slogan, logo MAS, logo LEADER). MAS dodržuje požadavky EU na publicitu podle příslušných nařízení.
Způsob informování obyvatelstva, zájmových sdružení apod.
55
MAS bude informovat obyvatelstvo, zájmová sdružení apod. stejnými metodami jako v případě propagace. Pro zvolený způsob
samotného založení MAS a naprosté otevřenosti nerozlišujeme v informačním servisu mezi členy a dalšími osobami. K široké veřejnosti
jsou směrovány zejména Zpravodaj nebo pro registrující se i emailové Informatorium, webové stránky, plakáty a media.
Zhodnocení účinnosti propagace MAS
Při každé formě propagace, která bude použita, vyhodnotí MAS její přínos podle následující tabulky:
www stránky (www.nadorlici.cz)
odkazy na www stránky MAS umístěné na webových
stránkách obcí
informační letáky na plakátovacích plochách a
úředních deskách v obcích
tiskové zprávy v regionálním tisku
osobní setkání - informování občanů na různých
akcích pořádaných MAS i akcí, které MAS nepořádá,
ale účastní se jich
propagační letáčky, informační brožury
výroční zprávy činnosti MAS
hodnocení činnosti MAS pomocí dotazníku dle odd.
10.4
statistika návštěvnosti
noví členové MAS, ohlasy občanů na
zveřejněné informace, počty podaných
žádostí, počet návštěvníku inzerovaných
akcí, nabídky na spolupráci apod.
vyhodnocení pomocí průměrných známek
Aktualizace www stránek
Všechny důležité dokumenty se zveřejňují na webových stránkách. Písemnou formu těchto dokumentů bude mít MAS v archivu ve
svém sídle. Webové stánky bude aktualizovat manažer MAS podle potřeby (podle frekvence aktualizací, pořádaných akcí, důležitých
činností MAS apod.). Aktualizace bude probíhat minimálně jedenkrát měsíčně. Na současných stránkách probíhá pravidelná
aktualizace, i jejich členění odpovídá pojetí MAS jako otevřené struktury. Je připraven k spuštění nový informační systém s výstupem na
www a v dalších komunikačních kanálech (email, intranet), který odpovídá standardům úředního zveřejňování, uvádí autory, je řízený je
nemanipulovatelný a otevřený. Přechod proběhne po dofinancování v případě schválení SPL.
Plán informování
MAS bude pravidelně informovat o své činnosti a výsledcích a to formami a metodami uvedenými v první části tohoto oddílu. Znovu
zde odkazujeme na zpracovanou Komunikační strategii MAS. KS stanoví nástroje komunikace, jejich frekvenci, hodnocení dopadu
a různé cílové skupiny. Stanoví také odpovědnosti.
metoda informování
www.nadorlici.cz
www obcí
emailové Informatorium
Zpravodaj Mosty přes Orlici
zpravodaje obcí
informování obcí
informační akce MAS
výroční zpráva MAS
informační centra v regionu
úřední desky a další vývěsky
osobní jednání
příležitostná setkání
letáky
Propagační akce
1111..
upřesnění
pravidelnou aktualizaci provádí manažer MAS
tiskové zprávy a elektronické informační letáky zveřejňují zaměstnanci obcí
pravidelné zasílání aktualit
čtvrtletník
tiskové zprávy a informační letáky zveřejňují zaměstnanci obcí
elektronicky
písemně (cca100 dopisů)
4 akce ročně (10 000 Kč/akci)
počet výtisků 100
tiskové zprávy a informační letáky zveřejňují zaměstnanci informačních center
tiskové zprávy a informační letáky zveřejňují zaměstnanci obcí
semináře, konference
4 x ročně, po 200 ks
Země Živitelka, Krajské Dožínky, výstava MAS krajské sítě
Z
ZAAPPO
OJJE
EN
NÍÍ Ž
ŽE
EN
N,, M
ML
LA
AD
DÝ
ÝC
CH
HL
LIID
DÍÍ A
AZ
ZE
EM
MĚ
ĚD
DĚ
ĚL
LC
CŮ
Ů
11.1. Zapojení žen, mladých lidí do 30 let a zemědělců mezi členy MAS
K 20. říjnu 2008 má MAS NAD ORLICÍ 48 členů, většina z nich zastupuje různé právnické osoby. Podíly sledovaných skupin jsou
následující:
• ženy: 9 osob (19%)
• mladí lidé do 30 let: 6 osob (13%)
• zemědělci: 19 osob (40%)
56
Zastoupení sledovaných skupin odráží charakter členské základny a problematiku těchto skupin obecně. Mladí lidé a ženy často
zastupují neziskový sektor, na druhou stranu mají nižší zastoupení mezi podnikateli a ve veřejném sektoru (zástupci obcí), protože
v České republice obecně jsou tyto sektory tvořeny převážně muži a generací starší 30 let. Nicméně mezi členy MAS je řada organizací,
která ač zastupována muži či starší generací se na problematiku žen a mladých přímo zaměřuje. Příkladem může být Rodičovské
centrum Domeček o.s., Mateřské centrum Kamínek, Šťastný domov o.s., INEX-SDA Kostelecké Horky, TJ Sokol Častolovice, TJ Sokol
Kostelecká Lhota nebo SDH Krchleby.
11.2. Účast žen, mladých lidí do 30 let a zemědělců při činnostech MAS a v orgánech MAS
Zastoupení sledovaných skupin v orgánech MAS, Programový výbor (PV) má 10 členů, Monitorovací výbor (MV) má 6 členů a
Výběrová komise (VK) má 10 členů.
• ženy: 4 osoby v PV (40%), 3 osoby v MV (50%), 4 osoby ve VK (40%)
• mladí lidé do 30 let: 3 osoby v PV (30%), 2 osoby v MV (33%), 3 osoby ve VK (30%)
• zemědělci: 3 osoby v PV (30%), 2 osoby v MV (33 %), 4 osoby ve VK (40%)
Z výše uvedeného vyplývá, že každá z cílových skupin má poměrně silné zastoupení v orgánech MAS, které je často silnější než jejich
podíl mezi členy MAS. Při volbě členů orgánu MAS je uplatňováno kritérium rovného zastoupení veřejného, podnikatelské a
neziskového sektoru (viz. Jednací řád). MAS tedy nemůže přímo ovlivnit zastoupení sledovaných skupin.
Následující schéma ilustruje zastoupení sledovaných skupin a sektorů v orgánech MAS.
Zastoupení sledovaných skupin mezi zaměstnanci MAS. V současnosti má MAS 2 zaměstnance na HPP, 4 zaměstnance na
DPP a 3 externí spolupracovníky.17
• ženy: 1 osoba na HPP (50%), 4 osoby DPP (100%), 2 osoby externě (66%)
• mladí lidí do 30 let: 1 osoba na HPP (50%), 2 osoby na DPP (50%)
• zemědělci: nejsou zastoupeni
Mezi zaměstnanci a externími spolupracovníky mají ženy a mladí lidé většinové zastoupení. Zemědělci přímo zastoupeni nejsou, ale
jedna z pracovnic na DPP studuje Českou zemědělskou univerzitu, takže se dá říci, že zastupuje zemědělský sektor alespoň přeneseně.
Důležitou součástí činnosti MAS je existence pracovních skupin. Ke zpracování SPL vzniklo 6 pracovních skupin, sledované
skupiny zde měly následující zastoupení:
• ženy: PS1 (33%), PS2 (29%), PS3 (25%), PS4 (43%), PS5 (40%), PS6 (14%)
• mladí lidé do 30 let: PS1 (11%), PS2 (14%), PS3 (25%), PS5 (40%), PS6 (43%)
• zemědělci: PS1 (22%), PS2 (13%), PS3 (25%), PS4 (17%), PS5 (20%), PS6 (29%)
• Všechny sledované skupiny tak měly v rámci pracovních skupin poměrně vysoké zastoupení.
57
17
Jmenný seznam pracovníků je součástí kapitoly 9.1.
11.3. Existence komisí či pracovních skupin zaměřených na tuto problematiku
Otázka existence speciálních pracovních skupin vyvolávala uvnitř MAS rozpaky a otázky nad jejich smysluplností. Sledované skupiny
jsou zastoupeny jak mezi členy, pracovníky, orgány, tak i v rámci pracovních skupin SPL, která často otázku těchto skupin také řeší.
Programový výbor, který je zodpovědný za strategii MAS, se shodl, že speciální pracovní skupiny budou ustanoveny a o své
smysluplnosti si rozhodnou sami. Tuto problematiku tedy řeší následující pracovní skupiny:
• Pracovní skupina žen – sešla se 26. 8. 2008 v Albrechticích nad Orlicí
o
o
Složení: Zdeňka Bílková, Jaroslava Bouchnerová, Jana Hubálková, Marie Kršková, Jarmila Novohradská, Jitka
Prossová,
Závěr: Účastnice s dosavadní prací MAS vyjádřily spokojenost a hodnotí ji jako genderově vyváženou. Rovněž
zastoupení žen v orgánech MAS hodnotí jako dostatečné. Nicméně se usnesly na roční pravidelnosti scházení skupiny
žen. Cílem těchto setkání bude zhodnotit dosavadní naplňování strategie a její dopad na ženy.
• PS Mladí pro venkov – sešla se 9. 9. 2008 v Kosteleckých Horkách
o
o
Složení: Jana Červinková, Marie Kršková, Petr Kulíšek, Michaela Šedová
Závěr: Účastníci s dosavadní prací MAS vyjádřili spokojenost a hodnotí ji jako věkově vyváženou. Skupina se usnesla
na pravidelném scházení, 4x do roka. Cílem těchto setkání bude zhodnotit dosavadní naplňování strategie a její
dopad na mladé a rozvíjení samostatných projektů mladých (i mimo program LEADER).
• Pracovní skupina zemědělců – vzhledem k velkému pracovnímu vytížení zemědělců během letního období, nebyla tato skupina
zatím ustanovena, nicméně se to plánuje v nejbližší době. Názory zemědělců k SPL byly zjišťovány strukturovaným
dotazníkem pro zemědělce a telefonickým dotazováním. Zemědělskou oblastí se přímo zabývala PS6: Udržitelná péče o
kulturní krajinu zvyšování její ekologické stability, udržitelné nakládání s prostředím, kde měli zemědělci silné zastoupení.
11.4. Analýzy potřeb a problémů žen, mladých lidí a zemědělců
Problematika žen, mladých lidí a zemědělců byla zkoumána v rámci SWOT analýzy území.
Mladí lidé byli jednak zapojeni do tematických pracovních skupin. Dále probíhala cílená šetření, jako např. dotazník do škol, kterého
se zúčastnilo 8 škol a 784 respondentů, s cílem jednak informovat, že téma rozvoje regionu existuje, jednak zjistit postoje k domovské
obci a vlastní vize dalšího setrvání v obci nebo regionu. Na základě tohoto šetření se ukázalo, že žáci sice mají dobré znalosti o faktech
své obce (počet obyvatel, starosta..), ale naopak neznají místní výrobky, tradice a zvyky (přes 70% dotázaných). Závěry potvrdily obavy o
úmyslu dětí a mládeže v dospělosti opustit region do věších měst a trendy zmíněné ve SWOT analýze a ukázaly nutnost zapojení školní
mládeže do projektů a zlepšování identifikace s obcí. Mas v tomto připravuje projekty spolupráce. Uvedená zjištění byla promítnuta do
nastavení Fichí – podpora vzdělávání o regionu, podpora udržení tradic a místních zvyků, snaha udělat region atraktivní pro trvalé
bydlení.
58
Názory zemědělců byly zkoumány v rámci dotazníku, ve kterém zemědělci přiřadili preference jednotlivým opatřením PRV, které se
jim zdá nejvýhodnější. Na základě tohoto šetření bylo jako hlavní opatření Fiche pro zemědělce zvoleno opatření I.1.1.1. Modernizace
zemědělských podniků, i když původní záměr kanceláře a PV MAS byl jiný.
Dále byla problematika žen, mladých lidí a zemědělců rozebírána v rámci jednání pracovních skupin.
11.5. Vztah cílů a Fichí k sledovaným cílovým skupinám
Jelikož nastavení cílů a Fichí probíhá křížem, tedy že Fiche může zároveň naplňovat více cílů, bude pro větší přehlednost představeno
pouze nastavení Fichí vzhledem ke sledovaným skupinám.
•
Problematika žen – ženy tvoří specifickou skupinu obyvatel se svými problémy. Typickou oblastí přinášející problémy ženám
je mateřství, které ženy ve spoustě směrů omezuje. Jelikož se otázka žen prolíná průřezově všemi tématy, nemá MAS speciální
Fichi na ženy, ale snaží se je podporovat v rámci všech vhodných oblastí. Jejich situaci MAS řeší skrze podporu mateřských
center (Fiche B.1), podporu zázemí spolků pro děti i dospělé (Fiche B.1), podporu žen jako podnikatelek (Fiche C.2) a
zemědělců (Fiche C.3), podporou dalšího vzdělávání (Fiche F.1), které tak ulehčí ženám na MD návrat do zaměstnání. Podpora
v těchto Fichích je nastavena jak jejich zaměřením, tak bodováním účasti žen či zaměřením na ženy v rámci preferenčních
kritérií.
•
Problematika mladých lidí – skupina mladých lidí do 30 let se svojí charakteristikou velmi podobá skupině žen. Jedná se opět
o skupinu obyvatel, která je zastoupena téměř ve všech oblastech a proto nevznikla speciální Fiche pro mladé. Vzhledem
k nastavení pravidel PRV by to stejně nebylo možné. MAS problematiku mladých lidí řeší především podporou volnočasových
aktivit (Fiche B.1), podporou jejich vzdělávání v kurzech (Fiche F.1) i skrze praxe (Fiche C.2). Mladí lidé jsou preferováni
v rámci Fiche zaměřené na podnikatele (C.2) a zemědělce (C.3). Jelikož mladí lidé cestují častěji než jiné skupiny obyvatel, dají
se za jejich podporu považovat i Fiche zaměřené na cestovní ruch (C.1, D.1).
•
Problematika zemědělců – zemědělci tvoří specifickou skupinu obyvatel, což umožnilo vytvořit Fiche pouze pro ně. Jedná se o
Fichi C.3 Údržba krajiny a místní produkce, která je zaměřena na modernizaci zemědělských podniků a následné zpracování
jejich produkce. Další Fiche pro zemědělce je v oblasti cestovního ruch (Fiche C.1 a D.1), což má podpořit jejich diverzifikaci.
Fiche zaměřená na vzdělávání (F.1) umožní zemědělcům zvýšení jejich kvalifikace a tím zvýší jejich konkurenceschopnost.
59

LEADER je most k rozvoji NAD ORLICÍ

Transkript

Podobné dokumenty

i. teoretické základy

rydlo vzor konec

Generální partner zpravodaje - Místní akční skupina Posázaví

Nástroj pro interkulturní / Přeshraniční projektový

2009 - Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS

Halo_03-2015_WEB - Obec Očelice

Kapacita, dostupnost, struktura a kvalita sociálních

Svět BVE - Brno BVE Website

1 ISSN: 1805-4951 - Acta Informatica Pragensia

23_6_Pohoří_MAS_Rychnovsko

Strategický plán statutárního města Přerova pro období

strategický plán leader

Nitrofilní rostliny

Monitorovaci zprava MAS Karlstejnsko, o.s., IX.-XII.2012