Hornická kapela slavila 100 let

Hornická kapela slavila 100 let
Horník
N O V I N Y Z D A R M A N E J E N P R O H AV Í ¤ E
16. fiíjna 2008 • Roãník 38
DNES V HORNÍKU
âSM: Slu‰n˘ meziãas
STONAVA Slu‰n˘ meziãas mají,
fieãeno sportovní terminologií, na
Dole âSM pfii zavádûní první
etapy programu POP 2010. S upínáním sekcí v porubu ãíslo 320 207
na závodû Sever sice zaãali o ãtyfii
dny pozdûji, ale v souãasné dobû
jsou uÏ oproti harmonogramu v
plusu o deset sekcí!
str. 2
Bakala o bytech RPG
OSTRAVA Téma bytového fondu
RPG, pfiedev‰ím pak otázka jeho
pfiípadného prodeje nájemníkÛm,
je ãast˘m námûtem ãlánkÛ, reportáÏí, vefiejn˘ch vystoupení a diskusí. Zdenûk Bakala chce proto jako
jeden z tûch, kdo nepfiímo vlastní
spoleãnost, jeÏ je majitelem pfiedmûtného bytového fondu, fiíci k
celé vûci nûkolik slov.
str. 3
Zpûvaãky se svûfiují
KARVINÁ Co má spoleãného
laborantka z pitevny a úfiednice z
banky? No pfiece hornické písniãky! Lenka Kufiatková (38) a
Romana Swaczynová (37) jsou
sólistkami karvinské Malé ãerné
hudby. Obû dámy byly ochotné
podûlit se o své dojmy a záÏitky
nejen z orchestru.
str. 5
Znáte autora ,‰ipky’?
OSTRAVA V rámci budování
jednotného grafického stylu pro
v‰echny ãleny skupiny OKD, bude
jiÏ brzy nahrazeno souãasné logo
OKD nov˘m. ZÛstane nicménû
znak – tûÏní vûÏ stylizovaná do
podoby jednoduché ‰ipky, jejiÏ
autorem je ostravsk˘ malífi, v˘tvarník a grafik Arno‰t Sasín.
str. 7
âetba s Nadací OKD
KOMORNÍ LHOTKA Na pokles
zájmu dûtí a mládeÏe o ãetbu reagovali v knihovnû v Komorní
Lhotce zpÛsobem neb˘val˘m. Projekt „Co chtûjí ãíst dûti“ jim nabídne vybrat si knihu, která se koupí,
a bude ve vypÛjãním fondu. Podpofiila to i Nadace OKD.
str. 11
www.tydenik-hornik.cz
ãíslo
strana 6
42
Gulakovi chlapi se pochlapili
KdyÏ klape spolupráce mezi kolektivy, dá se toho udûlat hodnû
DÒL KARVINÁ 105 tisíc tun uhlí
pfii celkovém postupu 150 metrÛ!
·est˘ nejlep‰í v˘sledek v mûsíãní
tûÏbû a osm˘ v postupu, jak˘ byl na
závodû âSA Dolu Karviná zaznamenán v období posledních 10 let!
Taková je záfiijová vizitka 120 ãlenného kolektivu dodavatelské firmy
Alpex, kterému ‰éfují vedoucí
úseku Ireneusz Czarniakowski a
hlavní pfiedák Stefan Gulak.
„Je to superkolektiv, dlouhodobû jeden z nejlep‰ích na závodû
âSA,“ chválí práci polsk˘ch horníkÛ vedoucí v˘roby Dolu Karviná
Petr ·korpík. Ihned v‰ak dodává, Ïe
tentokrát byl posílen o jednu osádku z vlastního kolektivu Tadeusze
Szweda, kterou vedl pfiedák Rostislav Koláfi. „To proto, aby mohl b˘t
zaji‰tûn opravdu nepfietrÏit˘ provoz,
vãetnû sobot a nedûlí,“ vysvûtluje.
Mimofiádn˘ v˘sledek se zrodil
v poli doubravského ohradníku,
v porubu 22 3452/1. Rubání o délce
160 metrÛ a mocnosti 3,1 metru
bylo dob˘váno za pouÏití kombajnu KGS 440 RW, mechanizované
v˘ztuÏe FAZOS 15/31 MOD a dal‰í
techniky. PrÛmûrn˘ denní postup
za 30 pracovních dnÛ ãinil 5 metrÛ
a denní tûÏba 3500 tun. Kolektiv
splnil i parametry limitního v˘konu
a po skvûlém v˘sledku z konce
minulého roku si pfiipsal k dobru
dal‰í „skuru“.
„V˘sledek je o to cennûj‰í, Ïe
jde o nejvzdálenûj‰í pracovi‰tû
v celém závodû,“ zdÛrazÀuje Petr
·korpík, Ïe úspûch nepfii‰el jen tak.
„Od jámy jsou to asi ãtyfii kilometry. Chlapi musí jet na pracovi‰tû
kolejovou a závûsnou lokomotivou
a zbytek cesty urazit pû‰ky. Zabere
to asi hodinu. Kdyby nezÛstávali na
prodlouÏen˘ch smûnách, a to stejnû tak Poláci, jako i âe‰i, nikdy by
na takovou metu nedosáhli.“
Technici dodavatelské firmy Alpex a chlapi z kolektivu Stefana Gulaka na pracovi‰ti v porubu 22 3452/1
FOTO: DÛl Karviná
v poli doubravského ohradníku.
Kolektiv Stefana Gulaka bude
v porubu 22 3452/1 kopat je‰tû asi
dva mûsíce. Podmínky v rubání se
ale mûní, bohuÏel k hor‰ímu. ObtíÏn˘ bude zejména pfiechod zasypané
jámy Doubrava I. Její prÛmûr je
osm metrÛ a neprojít ji by znamenalo velké obtíÏe pfii obtínce a
dodateãné náklady. „¤e‰ení nebu-
de jednoduché. Pokud se nám v‰e
podafií, jak jsme to naplánovali,
bude to úspûch je‰tû vût‰í neÏ nakopan˘ch 105 000 tun v záfií,“ popisuje situaci Petr ·korpík.
Gulakov˘m chlapÛm stoprocentnû vûfií. „KdyÏ nenakopou oni,
nezvládne to nikdo,“ fiíká a pfiipomíná, Ïe je to s mal˘mi obmûnami
stejná osádka, která si v roce 2001
pfiipsala i nejlep‰í v˘sledek
v posledním desetiletí vÛbec. „V
porubu 13 032 natûÏila za mûsíc
151 650 tun uhlí a dosáhla postupu
231,3 metru,“ upfiesÀuje vedoucí
v˘roby. Zatím se nena‰el nikdo,
kdo by tyto parametry pfiekonal.
Pokraãování na stranû 2
Mizí poslední stonavská halda
Ekologick˘ program, v jehoÏ uskuteãnûní kdysi vûfiil málokdo, spûje k naplnûní i díky OKD
STONAVA (bk) Poslední halda na
území obce Stonava, nevzhledné
dûdictví b˘valého Dolu 9. kvûten,
pozvolna mizí. Dennû se u ní toãí
osm mamutích náklaìákÛ spoleãnosti OKD, Doprava, které pfieváÏejí haldovinu asi deset kilometrÛ
dál do areálu b˘valého Dolu Franti‰ek v Horní Suché. Zde slouÏí
jako zásypov˘ materiál pro sanaci
star˘ch odkalovacích nádrÏí.
„Likvidaci haldy na Novém
Svûtû jsme zahájili v srpnu a do
tûchto dnÛ jsme odvezli okolo 70
Poslední stonavská halda v ãásti Nov˘ Svût by mûla zmizet
do bfiezna pfií‰tího roku. Na vyklizeném území vyroste les.
FOTO: OKD, Doprava
tisíc tun materiálu,“ informoval
fieditel provozní oblasti stavebnûmechanizaãní OKD, Doprava
Andrzej Santarius. Pfiedstavuje to
bezmála 3000 náklaìákÛ s 24tunov˘m nákladem nebo 36kilometrovou ‰ÀÛru 12metrov˘ch nákladních souprav. Podle odhadÛ zb˘vá
odvézt je‰tû asi 450 tisíc tun haldoviny. OKD, Doprava by to mûla
zvládnout do bfiezna pfií‰tího roku.
„Na vyklizeném území budou
vysázeny stromky a vznikne tu
lesní úprava, podobnû jako na
okolních pozemcích,“ upfiesnil
Andrzej Santarius.
S uspokojením sleduje likvidaci
poslední stonavské haldy starosta
obce Ondfiej Feber. KdyÏ pfied
osmnácti lety pfii pfiíchodu na sto-
navskou radnici prosazoval program ozdravení Ïivotního prostfiedí a likvidace star˘ch dÛlních zátûÏí, nikdo na jeho brzké uskuteãnûní moc nevûfiil. „Jsem proto rád,
Ïe díky dobré spolupráci s OKD
se tento program naplÀuje,“ uvedl
pro Horník Ondfiej Feber. „My se
nestavíme proti dolÛm. Uvûdomujeme si, Ïe dávají práci tisícÛm
horníkÛ. To v‰ak neznamená, Ïe
bychom jakkoli rezignovali na
kvalitu Ïivota lidí ve Stonavû.
Díky vstfiícnému pfiístupu tûÏafiÛ
se pfiibliÏujeme standardu moderních evropsk˘ch zemí, kde i
v centru prÛmyslov˘ch aglomerací
existuje neporu‰ená pfiíroda.“
Více o rekultivacích
ve Stonavû i na stranû 3
2
ÚVODEM
Pro rozvoj kraje
Rozvoj
Moravskoslezského
kraje je jiÏ od
nepamûti svázan a velice
úzce spojen s
vyspûlostí
techniky a s
inovativním
pfiístupem k fie‰ení problemÛ v˘roby. Tradiãní v˘robní odvûtví, tak
ãasto v posledních dvaceti letech
zatracovaná a bohuÏel i opomíjené,
ukázala a ukazují (na rozdíl od
mnoha jin˘ch oborÛ) svou sílu a
pevné základy svého podnikání.
Hornictví spoleãnû s oceláfistvím a
tûÏk˘m strojírenstvím pro‰lo, speciálnû v Moravskoslezském kraji,
nároãn˘m obdobím zmûn a v˘voj
posledních let ukazuje, Ïe velice
úspû‰nû. Jedním z dÛleÏit˘ch pfiedpokladÛ úspû‰né promûny byl a
nadále bude technologick˘ rozvoj,
investice do moderních zafiízení a
do bezpeãnosti provozÛ. Spoleãnost OKD sv˘mi investicemi do
nov˘ch dob˘vacích, razicích a
jin˘ch technologií jenom podtrhuje
své pfiesvûdãení o správnosti tohoto smûru. Novû vydaná dvojjazyãná publikace Technická vyspûlost
Moravskoslezského kraje, shrÀující technologick˘ v˘voj posledních
let v na‰em kraji, mÛÏe poslouÏit
kaÏdému ãtenáfii jako velice dobr˘
pomocník pfii orientaci v tom, kdo
za rozvojem kraje stojí. Mnû osobnû velice potû‰il fakt, Ïe historie
tohoto kraje, byÈ v technické nebo
i spoleãenské rovinû, je v této knize
kladena do popfiedí a ne naopak.
V‰ichni ti, ktefií k tomu pfiispûli, si
to urãitû zaslouÏí.
Nicménû je tfieba se dívat do
budoucnosti. Právû vydaná publikace k tomu hodnû pfiispívá. Je
ukázkou spoleãné snahy v‰ech velk˘ch hráãÛ pÛsobících v tomto
regionu prezentovat nበkraj jako
dynamicky se rozvíjející, perspektivní územní celek, ve které má
smysl podnikat a Ïít. Tak to cítím
také já, tak to vnímá i na‰e tûÏební
spoleãnost, která úzce spolupracuje s hornick˘mi mûsty a obcemi a
také mnohostrannû podporuje
jejich rozvoj i ãetné aktivity na‰eho
kraje. V tomto smûru bude OKD
pokraãovat i v dal‰ích letech.
Ján Fabián,
místopfiedseda pfiedstavenstva
a fieditel pro rozvoj a strategii
OKD
16. fiíjna 2008
Z OKD
Slu‰n˘ meziãas vybavování na Dole âSM
Na závodû Sever zaãali s upínáním o ãtyfii dny pozdûji, teì jsou deset sekcí v plusu
STONAVA Slu‰n˘ meziãas mají,
fieãeno sportovní terminologií, na
Dole âSM pfii zavádûní první etapy
programu POP 2010. S upínáním
sekcí v porubu 320 207 na závodû
Sever sice zaãali o ãtyfii dny pozdûji, ale aktuálnû jsou oproti harmonogramu v plusu o deset sekcí! Do
nedûle 12. fiíjna mûli upnuto 57
sekcí z celkového poãtu 104. Pokud
jim tempo vydrÏí, zbude více ãasu
na vyladûní celého komplexu.
„Urychlili jsme upínání sekcí,
díky dobfie zvolenému a propracovanému systému dopravy a upínání
v˘ztuÏe, dohnali zpoÏdûní a získáme nûjak˘ ãas navíc. Tím jsme si
vytvofiili prostor pro dÛsledné odladûní a odzkou‰ení komplexu pfied
zahájením provozu,“ uvedl Petr
Skyva vedoucí v˘roby. Dennû je v
úseku vedoucího Jána Mraãky
odpracováno devadesát smûn; dvû
Vybavování porubu 320 207 nov˘mi sekcemi v programu POP 2010.
tfietiny kolektivem vybavování
hlavního pfiedáka Josefa Bílého a
zbytek dodavatelskou partou od
Bastavu.
Sekce mají nejstar‰í i nejmodernûj‰í
STONAVA (uzi) Nejmodernûj‰í sekce od Bucyrusu sice dostávají ãi
dostanou v‰echny ‰achty na‰eho revíru, ale jediná se mÛÏe pochlubit i
tûmi nejstar‰ími. DÛl âSM pr˘ jako poslední na svûtû (s v˘jimkou
neãinné muzejní expozice na ostravském Landeku) uÏívá archaick˘ typ
DVP 7. Ty byly v âesku svého ãasu zkopírovány od FrancouzÛ.
„Je‰tû v záfií jsme tím mûli vybaveny tfii poruby. Pak TomበLangr se
sv˘m kolektivem dokopal spodní lávku v porubu 402 503/1. Zb˘vají
úseky 300 316 na Jihu, kde pracuje Karel Szczotka, a 300 209 na závodû Sever s hlavním pfiedákem RosÈou ·palkem,“ informoval inÏen˘r
Petr Skyva. TûÏí zde s rusk˘mi kombajny „gej‰a“ neboli G· 68B.
„Po dráÏce jedeme se sekcemi
v celku a upínáme na originální agregátovou stanici Hauhinco, která je
asi dva a pÛl kilometru od vybavovaného porubu,“ vysvûtlovali havífii
dÛvod „zrychlování“. Porub s délkou
179,3 metru a smûrnou délkou 825
metrÛ má zahájit tûÏbu 7. listopadu.
VytûÏitelné zásoby jsou vyãísleny na
437 600 tun, pfiiãemÏ letos chtûjí ze
stûny ukrojit sto tisíc tun.
V rámci POP 2010 tam bude 96
sekcí 1,3 – 3,1 od Bucyrusu, dal‰ích
‰est prodlouÏen˘ch kusÛ stejného
typu i v˘robce plus pár FazosÛ 17/37
– POZ – 3R1. Kombajn dostanou
od Eickhoffu – typ SL 300 s frézami
prÛmûru 1600/850 mm. Pracovat
FOTO: Radomíra Grimmová, DÛl âSM
s tím zaãne kolektiv Pol-Carbo hlavního pfiedáka Grzegorze Dàmbka
od vedoucího úseku Miroslawa
Nowaka, kter˘ tvofií 115 horníkÛ
vãetnû THZ.
Radek Luk‰a
Rozdíly techniky
20. a 21. století
• sekce DVP 7 mají odpor v˘ztuÏe maximálnû 330 kN/m2
• sekce Bucyrus mají odpor v˘ztuÏe maximálnû 1000 kN/m2
• kombajn G· 68B má v˘kon
v rameni 160 kW
• kombajn Eickhoff má v˘kon
v rameni 420 kW
Gulakovi chlapi se pochlapili
Pokraãování ze strany 1
„KdyÏ se práce dafií, je to samozfiejmû super. Koneãnû jsme dostali porub, kter˘ nabízel solidní podmínky, a chlapi toho dokázali vyuÏít,“ pfiibliÏuje svÛj pohled vedoucí
úseku Ireneusz Czarniakowski.
„To, na ãem stavíme, jsou kvalifikovaní a zku‰ení lidé. Klíãová je
spolupráce se zamûstnanci provozÛ
Vedoucí úseku Ireneusz Czarniakowski prezentuje „skuru“
za rekordní v˘sledek v tûÏbû.
FOTO: Bohuslav KrzyÏanek
sluÏeb. To znamená s mechaniky,
elektrikáfii, pracovníky centrálního
odtûÏení, centrální údrÏby, dopravy, vrtaãi a dal‰ími. Bez jejich úsilí
by nic takového nebylo moÏné.
Teì nám pomáhali i chlapi z kolektivu Tadeusze Szweda. A kdyÏ
v‰ichni táhnou za jeden konec, dá
se udûlat hodnû.“
Zb˘vá dodat, Ïe na závodû âSA
Dolu Karviná se v souãasné dobû
hodnû dafií v‰em osádkám firmy
Alpex, které jednoznaãnû táhnou
v˘robu. Dob˘vají tfii z devíti ãinn˘ch porubÛ a dodávají okolo 60
procent celkového objemu tûÏby.
Bohuslav KrzyÏanek
Náborové pfiíspûvky stále zabírají
Pfiivádûjí si na ‰achty své parÈáky, nastupují havífii, co drÏí partu
OSTRAVA Pût tisíc korun pro
toho zamûstnance OKD, kter˘ dá
úspû‰n˘ tip na kvalifikovaného
horníka, 3000 Kã za tip na nekvalifikovaného pracovníka. Pokud se
nov˘ horník na ‰achtû uchytí,
dostane po pÛlroce nov˘ zamûstnanec 10 tisíc korun, za dal‰í pÛlrok opût 10 tisíc. U dÛlních zámeãníkÛ a dÛlních elektrikáfiÛ je to
polovina. To byla hlavní lákadla
náborové kampanû, kterou spoleãnost OKD rozjela na zaãátku
leto‰ního ãervence pod názvem
„Pfiiveì si svého parÈáka“ aneb
„Hledáme chlapy, co drÏí partu“.
A jak nábor vypadá po tfiech mûsících?
„Zatímco v prvním pololetí
jsme evidovali mûsíãnû v prÛmûru
129 zájemcÛ a do pracovního
pomûru jsme pfiijímali pfiibliÏnû 60
nov˘ch zamûstnancÛ, po kampani
je to zhruba dvojnásobek. V záfií to
bylo dokonce 412 zájemcÛ a do
pracovního pomûru nastoupilo 152
lidí,“ bilancuje Libor Dürrer,
vedoucí centrálního stfiediska lidsk˘ch zdrojÛ OKD. „Od ãervence
do konce záfií jsme pfiijali 336
nov˘ch zamûstnancÛ, coÏ je témûfi
stejnû jako za celé první pololetí.“
Ne kaÏd˘ zájemce má v‰ak
‰anci na pracovní pozici v OKD
dosáhnout. Pfiísn˘m sítem je zdravotní stav uchazeãe. Tfieba hor‰í
zrak je dÛvodem k nepfiijetí. A
vstupní zdravotní prohlídkou musí
projít kaÏd˘. Je‰tû pfied ní se chlapi obyãejnû zajímají o v˘‰i v˘dûlku, pracovní dobu, pracovní podmínky, mnozí chtûjí nastoupit na
konkrétní ‰achtu mezi své kamarády... To neb˘vá problém. ·achtu si
zájemce mÛÏe vybrat. VÏdyÈ situace je prakticky v‰ude stejná.
„Tfiímûsíãní náborová kampaÀ
je prakticky ukonãena. Samozfiejmû Ïe pfiijímáme dal‰í uchazeãe a
nabízíme aÏ 20tisícov˘ pfiíspûvek.
Teì se v‰ak soustfieìujeme hlavnû
na získávání kvalifikovan˘ch lidí,
ktefií uÏ dûlali v pfiípravách a rubání,“ informuje Libor Dürrer. „Hledáme pro nû dal‰í motivaãní prvky.
Napfiíklad uvaÏujeme o tom, Ïe
bychom horníkÛm ze zahraniãí,
pfiedev‰ím ze Slovenska a Polska,
nabídli kromû 20 tisícÛ korun pfii
nástupu i pfiíspûvek na ubytování,
pfiípadnû na dopravu. Rozhodnout
by se mûlo co nevidût.“
K úspû‰nému náboru nov˘ch sil
do hornictví pfiispívá také nedávno
novû zfiízené Zamûstnanecké centrum v Karviné. To funguje od
pondûlí do pátku, vÏdy od 8 do 16
hodin (s v˘jimkou polední pauzy
13.00-13.30 h). Více informací lze
získat na bezplatné tel. lince
800 264 646, nebo písemnou formou pfies internet: [email protected].
Josef Lys
16. fiíjna 2008
3
Z OKD / Za branami OKD
Byty momentálnû nejsou na prodej
Prohlá‰ení ZdeÀka Bakaly k záleÏitostem t˘kajícím se rozsáhlého bytového fondu skupiny RPG Industries
OSTRAVA Téma bytového fondu,
jehoÏ vlastníkem je skupina RPG
Industries, pfiedev‰ím pak otázka
jeho pfiípadného prodeje nájemníkÛm, je v poslední dobû stále ãastûj‰ím námûtem ãlánkÛ, reportáÏí,
vefiejn˘ch vystoupení a diskusí.
BohuÏel, autofii ãlánkÛ a rÛzn˘ch
prohlá‰ení vycházejí mnohdy z
neúpln˘ch, nepfiesn˘ch, moÏná i
zámûrnû zkreslen˘ch informací, na
jejichÏ základû pak ãiní nesprávné
závûry a vzná‰ejí nepatfiiãná nafiãení. Nezfiídka jsem já osobnû obviÀován z nedodrÏení daného slova,
nájemníci na‰ich bytÛ jsou pak líãeni jako lidé bez zastání, ktefií se
musejí strachovat o svou budoucnost. Nic z toho není ve skuteãnosti pravda. PovaÏuji proto za potfiebné, jako jeden z tûch, kdo nepfiímo
vlastní spoleãnost, jeÏ je vlastníkem
pfiedmûtného bytového fondu, fiíci
k celé vûci nûkolik slov.
Není pravdou, Ïe bych nájemníkÛm slíbil byty odkoupit. Ve skuteãnosti jsem od hojnû citované tiskové konference pfied tfiemi a pÛl
rokem aÏ donedávna fiíkal stále
totéÏ: totiÏ, Ïe teprve po provedení
podrobn˘ch anal˘z a jednání s dal‰ími subjekty budeme moci nájemníkÛm fiíci, zda a pfiípadnû kdy by
mohly b˘t byty na prodej. K tomu,
abychom mohli provést toto detailní zmapování stavu celého portfolia
bytÛ, prodiskutovat s hypoteãními
bankami moÏnosti financování pfiípadn˘ch prodejÛ a souãasnû i
rekonstrukcí, jsme potfiebovali
dostatek ãasu. Nyní po dÛkladné
anal˘ze a konzultacích víme, Ïe
kdysi zam˘‰len˘ spoleãn˘ projekt s
bankami a dal‰ími subjekty není
realistick˘. Víme také jiÏ, Ïe na‰e
tehdej‰í my‰lenka pokusit se prodat byty v nynûj‰ím stavu plo‰nû
tûm nájemníkÛm, ktefií by je chtûlikoupit, byla nesprávná. Po tfiíapÛlletém rozm˘‰lení jsme se rozhodli
bytové portfolio v tom stavu, v
jakém se nyní nalézá, a za podmínek, které panují na hypoteãních a
penûÏních trzích, nyní neprodávat a
to ani po ãástech, ani jako celek.
Odpovûì, kterou jsem pfied tfiemi a
pÛl roku slíbil na‰im nájemníkÛm
dát, tedy zní: byty momentálnû
nejsou na prodej.
Není také pravdou, Ïe by nájemníci na‰ich bytÛ byli vystaveni nejistotû ohlednû své budoucnosti. Ve
skuteãnosti mají na‰i nájemníci
mnohem vût‰í jistotu neÏ kdykoli
pfiedtím. Bydlí v bytech, jeÏ mají silného, kapitálovû vybaveného ma-
V bytech patfiících RPG Ïijí v regionu tisícovky lidí.
jitele. Tento majitel nehodlá v
dohledné dobû své bytové portfolio
jako celek prodat Ïádnému tfietímu
subjektu. Nehrozí tedy, Ïe by se
nájemníci ocitli na pospas jakémukoliv nezodpovûdnému spekulantovi, kter˘ by je chtûl z jejich bytÛ
vystrnadit.
A jako vlastníci máme jasn˘
úmysl na‰e byty, domy, bloky i celé
ulice modernizovat a revitalizovat.
Tento plán dalekosáhle pfiesahuje
celkové finanãní moÏnosti jednotliv˘ch uÏivatelÛ bytÛ a vyÏádá si rovnûÏ zapojení obcí v takovém rozsahu, jak˘ by jednotliví vlastníci
FOTO: Archiv
nikdy nemûli moÏnost sjednat.
Máme v plánu do bytového fondu
nadále rozsáhle investovat, a to
prostfiedky mnohem vy‰‰í, neÏ jaké
nám v tuto chvíli poskytuje vybrané neúmûrnû nízké (regulované)
nájemné.
Pozornû sledujeme ãinnost
nûkter˘ch novû vznikl˘ch sdruÏení,
jeÏ se prohla‰ují za reprezentanty
v‰ech desítek tisíc nájemníkÛ
na‰ich bytÛ. Nevíme, koho ve skuteãnosti zastupují, pfiesto nasloucháme jejich v˘rokÛm a ãteme
dopisy a prohlá‰ení, které nám
zasílají. Na‰e odpovûì je jednodu-
chá: ctíme zákony, ctíme své závazky a ctíme principy vlastnictví.
TotéÏ oãekáváme od ostatních.
Otázka odprodejÛ bytÛ není
dnes aktuální. Toto rozhodnutí
vlastníka nemÛÏe zmûnit Ïádná
forma nátlaku. Jakákoli diskuse k
tomuto tématu je tedy bezpfiedmûtná. Pokud bychom se v budoucnu
rozhodli nûkteré byty prodat, bude
to za férovou cenu a za férov˘ch
podmínek a budeme o tom jednat
vÏdy s tûmi, jichÏ se to bezprostfiednû t˘ká, tedy s konkrétními nájemníky – na‰imi smluvními partnery.
Partnerem pro jednání nám nikdy
nebude Ïádn˘ kolektivistick˘
orgán, tím ménû takov˘, jehoÏ
metodami jsou nátlak, skandalizace
a politizace.
Naopak, velmi aktuální je projekt revitalizace bytov˘ch domÛ,
ulic a ãtvrtí, kter˘ pfiipravujeme.
KaÏd˘, kdo by chtûl pfiijít s vlastními
námûty, jak tento projekt rychleji ãi
lépe uskuteãnit, pfiípadnû kdo by
chtûl pfiiloÏit ruku k dílu, má u nás
dvefie otevfieny – obyvatelé domÛ,
rÛzná sdruÏení, novináfii, zástupci
obcí i politick˘ch stran. Diskuse k
tomuto tématu je totiÏ nejen moÏná,
ale nanejv˘‰ potfiebná.
Zdenûk Bakala
Více svûtla, vût‰í bezpeãnost Ocenûní pro M. TrgiÀovou
z nejv˘znamnûj‰ích Ïen ãeského byznysu
Staré lampy budou postupnû nahrazeny lehãími a úãinnûj‰ími Jedna
P R A H A / O S T R AVA
dali pfiezdívku MaOSTRAVA Lep‰í pracovní komfort a také zv˘‰ení bezpeãnosti
zaruãují nové ochranné pracovní
prostfiedky, které jsou testovány a
postupnû dodávány lidem na dÛlních pracovi‰tích OKD v rámci
programu POP 2010 (Program
optimalizace produkce). Mezi nû
patfií nové osobní svítidlo s oznaãením T 1005.1. Jaké jsou jeho pfiednosti pfied doposud pouÏívanou
lampu T 1002.09?
Je to patrné uÏ na první pohled.
Nové svítidlo je men‰í zhruba o 70
procent (12x2x10 cm). Také jeho
váha ‰la v˘raznû dolÛ – o cel˘ kilogram. T 1005.1 díky svému suchému ãlánku NiMh váÏí pouze 0,8 kg.
Svítidlo je vybaveno led diodou se
svítivostí 2500 luxÛ, tedy vy‰‰í, neÏ
tomu je u star‰í lampy. Tato svítivost je zaruãena i v 10. hodinû uÏívání. Hlavice svítidla je vybavena
pasivní anténou, která nejen pomáhá sledovat pohyb uÏivatele, ale
také si dokáÏe „zapamatovat“ ,
jak˘ materiál ãi pomÛcky horník
nafasoval. Such˘ monoãlánek je
pak s hlavicí svítidla propojen
kabelem s reflexním povrchem. To
proto, aby pracovník byl lépe vidûn
ve svûtle sv˘ch kolegÛ.
Obal nové lampy T 1005.1 bude
chránûn proti mechanickému
po‰kození koÏen˘m pouzdrem.
Stovka lamp T 1005.1 byla testována od ãervence do konce záfií
v provozech dolÛ Paskov a Karviná, závodû Lazy. V tvrd˘ch dÛlních
podmínkách se osvûdãily, a tak se
zaãínají nasazovat do provozu
dal‰í. Do konce roku by jich mûly
b˘t mezi na‰imi horníky dva tisíce.
Celková v˘mûna je plánována do
konce roku 2010. To by jich mûlo
b˘t v na‰em revíru 17 tisíc. Do té
doby se na ‰achtách musejí vymûnit
stávající nabíjecí stojany svítidel za
nové. TEXT A FOTO: Josef Lys
(syl) Ve spoleãnosti
OKD pÛsobí jedna z 25
nejv˘znamnûj‰ích Ïen
ãeského byznysu. Takto
ohodnotila finanãní a
personální
fieditelku,
ãlenku pfiedstavenstva
OKD Miloslavu TrgiÀovou odborná porota sloÏená z expertÛ, ktefií se
personalistikou a hledáním talentÛ zab˘vají jako
profesionálové. Îebfiíãek v minulém t˘dnu zvefiejnily Hospodáfiské
noviny. O jedné z nejv˘znamnûj‰ích Ïen tento deník napsal:
„Miloslavu TrgiÀovou zajímala
od dûtství ãísla. O prázdninách
pomáhala mamince, která pracovala jako vedoucí úãetní. Po maturitû
ji v‰ak zlákalo kouzlo fyziky a
vystudovala proto Matematickofyzikální fakultu Univerzity Karlovy se specializací na jadernou fyziku. Mladá vûdkynû, které kolegové
rie
Sklodowská,
ovûfiovala moÏnosti
spojení vodíkov˘ch
jader. Po roce 1989
se rozhodla vûnovat
oboru financí.
Miloslava TrgiÀová je místopfiedsedkyní pfiedstavenstva a finanãní a
personální fieditelkou tûÏební spoleãnosti OKD, která je souãástí skupiny NWR. Její kariéra ve finanãním
svûtû zaãala ve spoleãnosti Price
Waterhouse, kde získala první
manaÏerské zku‰enosti a také britské finanãní vzdûlání ACCA. Po
ãtyfiech letech ode‰la do firmy Sun
Microsystems, kde naposledy pfied
odchodem do OKD pÛsobila jako
finanãní fieditelka pro stfiední Evropu a Rakousko a mûla na starosti
finanãní servisní centrum firmy pro
100 zemí svûta.“
Kfiiv˘ dÛl – fajn spolupráce obce s tûÏafii
STONAVA (uzi) Kfiiv˘ dÛl se mûní! V minulosti pro plavení uheln˘ch kalÛ vyuÏívaná oblast u Stonavy je skoro z poloviny rekultivovaná. Do roku 2012 tady má rÛst tráva ãi stromy a v‰e vyhlíÏet v souladu s okolní pfiírodou. Je to ukázkov˘ pfiíklad spolupráce obce a tûÏafiÛ.
„Obec má zájem na tom, aby území Kfiivého dolu bylo co
nejrychleji asanováno, a tak zaãlenûno do místní jiÏ dfiíve
rekultivované krajiny. Je to dlouhodob˘ plán, se kter˘m
jsem vstupoval pfied osmnácti lety na radnici,“ nechal se sly‰et stonavsk˘ starosta Ondfiej Feber.
Kaly byly vytûÏeny a zaãala samotná rekultivace. Podle
Jifiího ·pírka, obchodního námûstka OKD, HBZS, na‰li zpÛsob jak na to ekologicky i ekonomicky. „VyuÏili jsme certifikovaného stabilizátu vyrábûného v technologickém zafiízení
z dováÏen˘ch fluidních a granulaãních popílkÛ,“ popsal.
Starosta Stonavy Ondfiej Feber (zcela vpravo) na rekulFOTO: HBZS Ostrava
tivovaném území.
Prospûch pro v‰echny
• Stonava získá opût nepo‰kozen˘ kus pfiírody, na kterém
nebude po hornické ãinnosti ani památky, místo vhodné
pro aktivní odpoãinek obyvatel obce ãi okolí.
• OKD, Doprava ve spolupráci z EKO-KARBO, která v té
dobû zaji‰Èovala pro OKD nakládání s popelovinami,
dûlá samotnou rekultivaci ekonomicky v˘hodnûji,
s novou technologií v˘roby stabilizátu a vyuÏitím sv˘ch
pfiepravních a manipulaãních prostfiedkÛ.
• HBZS (pfiedtím i EKO-KARBO, a. s., která do ní fúzovala) mÛÏe pouÏívat zafiízení na Kfiivém dole na v˘robu
stabilizátu – tím je lépe zaji‰tûn pravideln˘ odbûr fluidních a granulaãních popílkÛ z tepláren v dobû vy‰‰í produkce popelovin, jeÏ byla nad poÏadavky plavení na
dolech OKD.
4
16. fiíjna 2008
Za branami OKD
Zkvalitní zdravotní péãi
Mûsto zaplatí Karvinské hornické nemocnici mobilní dial˘zu
INFORMOVALI
O NÁS
RPG: nájem zv˘‰íme, byty opravíme
Mladá fronta DNES (10. 10.) O 44
tisíc bytÛ, o hotely a vyuÏití pozemkÛ b˘val˘ch dolÛ OKD, které patfií
do skupiny RPG RE ZdeÀka
Bakaly, se uÏ pÛl roku stará jako
nejvy‰‰í ‰éf Kanaìan Tony Aksich
(na snímku Radka Luk‰i). Byty,
vût‰inu z nich s regulovan˘mi
nájmy, prodávat nebudou. Naopak,
chtûjí do nich investovat a zvedat
nájmy, kupovat dal‰í a stavût startovní byty pro mladé a byty pro
seniory. Problémy s nájemníky,
ktefií chtûjí své byty koupit, je
neodrazují. „UÏ jsme do toho investovali tolik ãasu a uãili se, jak to
dûlat, Ïe v tom mÛÏeme pokraãovat,“ fiíká Aksich v rozhovoru pro
MF DNES.
Jak se Kanaìan dostane k práci
v Ostravû?
Primáfi interny Ale‰ Barnet.
KARVINÁ (uzi) ·ek na 650 tisíc
korun pfiinesl do Karvinské hornické nemocnice a do rukou fieditele
Ivana Stejskala pfiedal primátor
mûsta TomበHanzel. Zdravotnické zafiízení si díky tomu pofiídí
automatick˘ mobilní pfiístroj Klimal Hygiena Ultima pro akutní
náhradu funkce ledvin a mimotûlní
ãi‰tûní krve.
¤editeli KHN (vlevo) pfiedal ‰ek primátor mûsta.
„Uplatnûní najde na mezioborové jednotce intenzivní péãe a jeho
pfiínos bude v˘znamn˘. Máme tady
septické pacienty, pacienty na dlouhodobé umûlé plicní ventilaci s
komplikacemi, vãetnû selhání ledvin. Mít tento eliminaãní pfiístroj je
v dne‰ní medicínû prakticky nutností,“ nechal se sly‰et primáfi
interního oddûlení Ale‰ Barnet.
FOTO: Radek Luk‰a
V KHN budou moci s novinkou
fungující na principu dial˘zy ãili
„umûlé ledviny“ léãit i otravy.
„Umí to odfiltrovat nûkteré toxické látky buì hemodial˘zou nebo
hemodial˘zou s perfúzní uhlíkovou
ãi pryskyfiicovou kapslí,“ upfiesnil
primáfi. Pfiístroj pomÛÏe i pfii globálním srdeãním selhání a akutním
renálním kolapsu.
Stále debatují o hornictví
KdyÏ promovali na V·B, psal se rok 1960…
OSTRAVA Málokde má slovo kamarád takovou váhu
jako mezi horníky. Absolventi Vysoké ‰koly báÀské
v Ostravû z roku 1960 by mohli vyprávût. KaÏd˘ druh˘
rok se scházejí a vzpomínají na léta studií. Pfied témûfi
padesáti lety jich na hornicko-geologické fakultû promovalo pfiesnû 131. Dnes pfiijíÏdûjí na srazy uÏ jen tfii aÏ
ãtyfii desítky nejvûrnûj‰ích. Zhruba stejn˘ poãet je moÏná
pozoruje z báÀského nebe, jiné osud zavál snad na
v‰echny svûtové strany. Po Mostû, Îìáru nad Sázavou a
Praze si nedávno dali dostaveníãko v Ostravû. V rámci
tfiídenního pobytu v na‰em mûstû byli pfiijati ãeln˘mi
pfiedstaviteli své „alma mater“ V·B-Technické univerzity a statutárního mûsta Ostrava. Nemohli vynechat ani
náv‰tûvu Hornického muzea OKD pod Landekem, kde
poloÏili kytiãku u pamûtní desky jeho zakladatele a
svého spoluÏáka Stanislava Vopaska. „Na‰e debaty
o hornictví i o Ïivotû b˘vají nekoneãné,“ pfiipustil Jan
Schenk z Ostravy. Kdysi zaãínal jako dÛlní mûfiiã na
Hlubinû. Nejdéle, témûfi tfii desítky let, ale pfiedná‰el na
V·B.
TEXT A FOTO: Libor Vidliãka
Jsou pfiipraveni na zajímavé projekty
Na mnichovském veletrhu Expo Real byla i skupina RPG Real Estate
MNICHOV/OSTRAVA (tz) MoÏné dopady finanãních otfiesÛ na trh
s nemovitostmi byly klíãov˘m
tématem jednání developerÛ, investorÛ, bankéfiÛ, realitních agentÛ i
regionálních politikÛ na veletrhu
evropsk˘ch komerãních nemovitostí Expo Real, kter˘ se konal ve
dnech 6. aÏ 8. fiíjna v Mnichovû.
Toho se jako partner MS kraje
a mûsta Ostravy zúãastnila skupina RPG Real Estate.¨Ta vznikla
v polovinû roku 2006 v dÛsledku
transformace tûÏební spoleãnosti
OKD. RPG Real Estate vlastní a
spravuje v˘znamn˘ majetek,
jehoÏ souãástí jsou obytné domy,
nebytové prostory, komerãní
objekty, hotelové domy, hotely i
rozsáhlé pozemky pfieváÏnû na
území Moravskoslezského kraje.
Bûhem 11. roãníku nejvût‰ího
evropského realitního veletrhu se
pfiedstavily na dva tisíce vystavo-
vatelÛ z témûfi padesáti zemí
svûta. Své samostatné stánky mûly
v Mnichovû také Praha, Moravskoslezsk˘ kraj a statutární mûsto
Ostrava.
„DÛvodem, proã jsme rádi pfiijali nabídku partnerské úãasti na
obou tûchto expozicích, je to, Ïe
jak v Moravskoslezském kraji, tak
ve mûstû Ostravû má na‰e realitní
skupina nejen rozsáhlé bytové
portfolio, ale také fiadu komerãních nemovitostí a v neposlední
fiadû i rozsáhlé pozemky vhodné
k dal‰ímu rozvoji. Z tohoto pohledu jsme jak pro kraj, tak pro
mûsto Ostravu v˘znamn˘m partnerem pfiipraven˘m spoleãnû realizovat celou fiadu zajímav˘ch projektÛ,“ fiíká Tony Aksich, generální fieditel realitní skupiny RPG
Real Estate, a dodává: „Osobnû
mû velmi tû‰í, Ïe pfiedstavitelé
kraje i mûsta vnímají siln˘ rozvo-
jov˘ potenciál tohoto regionu a
snaÏí se vytváfiet pro nové projekty co nejlep‰í podmínky.“
Expo Real je pro Ostravu i její
partnery dÛleÏit˘m místem, na
kterém prezentuje své rozvojové
projekty a pfiedstavuje je potenciálním investorÛm. Náv‰tûvníci
veletrhu se tak mohli seznámit s
nejv˘znamnûj‰ími projekty mûsta
v realizaci, ale i s tûmi, které na
své uskuteãnûní teprve ãekají.
Mûsto investorÛm nabízí nejenom
strategickou polohu, husté osídlení a rozvinutou infrastrukturu, ale
také kvalitní lidské zdroje. A to
jak absolventy vysok˘ch ‰kol, pfiedev‰ím technick˘ch oborÛ, tak i
absolventy odborn˘ch uãili‰È. Na
veletrhu byly prezentovány vybrané plochy vhodné pro investice do
lehkého prÛmyslu, do oblasti bydlení, kanceláfisk˘ch prostor, retailu a dal‰ích komerãních aktivit.
To není Ïádná dlouhá historie.
Pfied rokem jsem mluvil na konferenci o realitách v Moskvû. Potom
se mi ozval jeden z pfiátel ZdeÀka
Bakaly, kter˘ na konferenci byl,
jestli se nechci pfiijet podívat do
âeska. Pro‰li jsme si s ním, kam má
skupina smûfiovat, kam chce investovat. V minulosti jsem 12 let
spravoval reality soukromé Kanadsko-tichomofiské Ïeleznice, fie‰il
jsem vyuÏití star˘ch prÛmyslov˘ch
objektÛ. TakÏe se to hodnû podobalo tomu, co fie‰í RPG.
domluvit. Podívejte, my investujeme a vy tím u‰etfiíte, jste pfiipraveni podpofiit tuto investici?
To bude asi dost tûÏké vysvûtlit.
Teì máme vytipovan˘ch 700
bytÛ, které chceme opravit, i kdyÏ
ekonomicky to nespûchá. Zeptáme
se nájemníkÛ, co chtûjí, jestli nová
okna, zateplení. AÈ si vyberou ze
seznamu. Chceme se domluvit.
A kdyÏ to nepÛjde?
Pak mohou renovace trvat
hodnû dlouho. Dám vám pfiíklad.
Máme budovu, ve které jsou nutné
nové rozvody elektfiiny a vody,
nová stfiecha. KdyÏ si na to pÛjãíme
u banky na 15 let, vyjde nás to na
35 korun za metr ãtvereãní mûsíãnû. A nájem je 28 korun za metr
ãtvereãní mûsíãnû. To jsou ãísla, se
kter˘mi bojuji.
Co dûláte pfiímo tady?
Vytváfiím strategick˘ kapitálov˘
plán – vyuÏití území b˘val˘ch dolÛ,
investice do bytÛ, koupû nov˘ch
pozemkÛ, realitní partnefii.
Která ãást va‰eho podnikání je
teì nejvût‰í?
Urãitû byty. Chceme zlep‰it
jejich stav a v pfií‰tích letech do
nich investovat 17 miliard korun.
Je to obrovsk˘ plán, protoÏe ty
domy jsou aÏ padesát let neudrÏované. Obrovsk˘ je i proto, Ïe musíme nájemníkÛm vysvûtlit, jak to
funguje. Je to pro nû nov˘ svût. My
si na rekonstrukce musíme najít
peníze, jít do banky a pÛjãit si.
Nûkdo to musí zaplatit.
Co nájmy?
Nestaãí na to. V‰echno, co na
nájmech vybereme, zase investujeme zpût. A letos to bude i více.
Máte paneláky a potfiebujete je
zateplit. Nová okna, izolace, to
v‰echno stojí dost penûz. A vydûlá
na tom nájemník, kter˘ u‰etfií za
energie a topení. Musíme se nûjak
ZE
Co udûláte s patnáctkou hotelÛ?
Jsou to spí‰e ubytovny neÏ hotely. Nûkteré zru‰íme a zmûníme je
na byty, vût‰ina více stojí, neÏ vydûlává. Pfiem˘‰líme o tom, Ïe nûkteré
z nich pfiemûníme na startovní byty
pro mladé nebo byty pro seniory.
Nemáte toho uÏ tak dost? Starat
se o problémy star˘ch domÛ a
nájemníky, ktefií nejsou zvyklí na
nové ekonomické podmínky?
UÏ jsme do toho investovali
tolik ãasu a uãili se, jak to dûlat, Ïe
v tom mÛÏeme pokraãovat.
(Redakãnû kráceno)
SVùTA
Vláda podpofií otvírku pole v Bani Nováky
SLOVENSKO Slovenská vláda oãekává, Ïe v nejbliωích letech bude
zemû trpût nedostatkem elektrické
energie. DÛvodem je zastavení dvou
blokÛ jaderné elektrárny v Jaslovsk˘ch Bohunicích koncem roku
2008, o nûmÏ rozhodl je‰tû pfiede‰l˘
kabinet Mikolá‰e Dzurindy. Souãasná Ficova vláda se proto snaÏí zajistit nové energetické zdroje pro provoz tepeln˘ch elektráren. Pfiislíbila
pfiidûlit Bani Nováky z vefiejn˘ch
zdrojÛ aÏ 30 procent investiãních
prostfiedkÛ na pfiípravu k dob˘vání
11. tûÏebního úseku, v nûmÏ se má
v nejbliωích 10 letech tûÏit roãnû
okolo pÛl milionu tun hnûdého uhlí.
Pomoc státu by pfiedstavovala více
neÏ 36,6 mil. eur. Souãástí investice
bude mj. pfieloÏka inÏen˘rsk˘ch sítí,
koryta fieky a Ïelezniãní trati mezi
mûsty Nováky a Ko‰e.
Ustoupí obãané energetick˘m potfiebám?
POLSKO VáÏné obavy o dostatek
elektrické energie má také sousední Polsko. Zemû pfiitom vlastní
v okolí mûsta Legnica nejvût‰í
evropské loÏisko hnûdého uhlí,
v nûmÏ se nachází podle odhadÛ asi
35 miliard tun v˘znamné energetické suroviny. Pro srovnání – zásoby
v okolí mûsta Belchatow, kde jsou
v souãasné dobû situovány nejvût‰í
polské hnûdouhelné elektrárny,
skr˘vá „pouze“ 2 miliardy tun této
suroviny. Problém je v tom, Ïe na
legnickém nalezi‰ti byly vystavûny
nové osady a jejich obyvatelé se
brání pfiestûhování. Experti varují,
Ïe pokud nebudou v dohledné
dobû zahájeny práce na zpfiístupnûní tohoto loÏiska pro úãely tûÏby,
produkce elektrické energie z hnûdouheln˘ch elektráren poklesne ve
srovnání se souãasn˘m stavem aÏ
na padesát procent.
Pfiipravil: Lubomír Hájek
Po ‰ichtû
Z A J Í M AV O S T I A Z Á B AVA N E J E N P R O H O R N Í K Y
Reprezentují ãernou a zelenou barvu
Sólistky karvinské Malé ãerné hudby hovofiily o orchestru i vztahu k havífiinû
KARVINÁ Co má spoleãného
laborantka z pitevny a úfiednice z
banky? No pfiece hornické písniãky! Lenka Kufiatková (38) a
Romana Swaczynová (37) jsou
sólistkami karvinské Malé ãerné
hudby (MâH). Dechovkymilné
publikum v celém âesku zná
v jejich podání zejména „Havífiíãka“ ãili skladbu petfivaldského
rodáka Antonína ·tefaníka. Obû
dámy byly ochotné podûlit se o své
dojmy a záÏitky nejen z orchestru.
Tam dole mi chybûla okna...
...na masáÏ do fitcentra, BoÏka, nechoì! V televizi bude zdarma
v podání politikÛ v boji o voliãe...
Kresba: V. Novák
SOUTùÎ HORNÍKA
Hra o tfii stokoruny
Na originální obsah soutûÏní
fotografie ã. 41 reagovali na‰i ãtenáfii neménû originálními komentáfii.
Jakou technikou byl snímek pofiízen
a koho vlastnû zachycuje, se v‰ak
nepodafiilo zatím zcela pfiesnû zjistit
nikomu. TfiebaÏe nûktefií z pisatelÛ,
jak se zdá, mají v tom jasno.
V˘herci soutûÏní fotografie ã. 41
jsou Miroslav Ol‰ar z Orlové-Lutynû, BoÏena Make‰ová z Havífiova a
pan Radomír Kloda z Albrechtic.
SoutûÏní foto ã. 41
„Teda v‰ichni pod pantoflem, no to je síla!“
(mo)
„Na‰i stínoví ministfii pfii spoleãné procházce v prÛbûhu jednání na ·umavû…“
(bm)
„Kam nám zmizeli potenciální havífii?!“
KdyÏ se nûco upije a nepfieÏene
se to, pak je obyãejnû ve spoleãnosti veselo. Zfiejmû tomu tak bylo
i pfied objektem V·B-TU v Ostravû-Porubû, kde aktéfii, jak je vidno
na soutûÏní fotce ã. 42, zanechali
své stopy. Îe by bûhem své alkoholické akce se snaÏili rozveselit i
kamennou skulpturu...?
Uzávûrka je v úter˘ 21. 10. 2008.
Odpovûdi posílejte po‰tou na
adresu redakce: T˘deník Horník,
Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Ostrava,
SoutûÏní fotografie ã. 42
(jk)
faxem na tel. ãíslo: 596 113 648,
nebo e-mailem: [email protected]. Zaslan˘ text oznaãte
SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat
své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V˘herci si mohou
odmûnu vyzvednout po pfiedchozí
telefonické domluvû s Renatou
Pavlíkovou na ãísle 732 829 149,
nejpozdûji v‰ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v˘hra propadá. Jména v˘hercÛ
soutûÏní fotografie ã. 42 zvefiejníme v dal‰ím ãísle novin.
fiíkala sestfiiãka z patologie
Lenka Kufiatková o svém prvním
a posledním „fáracím“ záÏitku.
Radûji proto bude o hornících zpívat. Dostala se k tomu ostatnû
pfies jednoho z nich – bohuÏel uÏ
zesnulého pfiítele a zpûváka Milana Jano‰ce. „Sedûla jsem doma,
mûla nohu v sádfie, krátila si ãas
hraním na kytaru a písniãkami.
Milan fiíkal, aÈ to zkusím s orchestrem,“ vysvûtlila. Nejprve to byl
…jsou zpûvaãkami karvinského havífiského dechového orchestru
FOTO: Radek Luk‰a a Malá ãerná hudba
Malá ãerná hudba.
Májovák, z nûhoÏ se MâH utvofiila. Pfií‰tí rok bude MâH slavit
dvacáté narozeniny, sopranistka
Lenka je v ní osmnáct let.
„KdyÏ
jsme
v rozhlase natáãeli
Havífiíãku mÛj, chtûla jsem to odb˘t,
prostû to mít co nejdfiíve za sebou. Teì
jsem na tu skladbu
py‰ná, chodívají za
námi lidi i v Praze,
chtûjí ji sly‰et. Uvûdomila jsem si, Ïe
reprezentujeme ná‰
region,“ konstatovala
zpûvaãka.
Havífiinu poznala
pfies svého zmínûného pfiítele, fárání na
Barborce (kde ji
podle jejích slov
„protáhli pûkn˘ma
ìurama“) a pion˘rské gratulace pfii
rekordech na âSA.
„Dûlat bych tam
nemohla,
musím
Zdravotnice Lenka Kufiatková (vlevo) a ban- smeknout pfied tûmi
kovní úfiednice Romana Swaczynová…
chlapy,“ prohlásila.
JAK
TO VIDÍ STRYK
Koníãek? Spí‰e pofiádn˘ kÛÀ…
tak hovofií o svém pÛsobení
v kapele úfiednice z banky Romana Swaczynová. Za svobodna byla
Schwarzová, takÏe si ji lidé mylnû
spojovali s Petrem Schwarzem,
jehoÏ do ãe‰tiny pfieloÏené pfiíjmení (ãern˘) dalo MâH ãást jejího
názvu. „K havífiinû jsem pfiiãichla
daleko dfiív, máma dûlala úãetní
na Dole Darkov, jezdila jsem tam
s ní na povinné sobotní smûny, a
byla tam jako doma,“ tvrdila. I
jejím zamûstnavatelem se stalo
hned po maturitû OKD, sedmnáct
let dûlala ekonomku na Kosmosu.
„PfiibliÏnû tutéÏ dobu jsem u
orchestru. Pfietáhl mû nበkapelník z KovoÀáku, kde jsem zpívala,“ líãila altová zpûvaãka vystupující tak jako kolegynû v civilu –
tj. bez havífiského mundúru. âernou a zelenou barvu ale ctí. Úãinkování v MâH je jak˘msi pokraãováním rodinné tradice. Kromû
ní a mámy mûl se ‰achtou co do
ãinûní bratr i jeden ze str˘ãkÛ.
Dal‰í str˘c je na BáÀském úfiadû.
„Jsme regionální hornická kapela,
i kdyÏ repertoár je ‰ir‰í,“ dodala
s tím, Ïe sama robotu pod zemí
obdivuje.
Radek Luk‰a
LOJZEK
Zase s tlakomûrem na dupû
UÏ sem pisal o tym, jak mi dochtofii zistili vysoki tlak a musim
kaÏdy den do sebe tlaãiÈ tfii pra‰ki.
Navic se mi bliÏi prvni „vyroãi“
moji tûÏke operace, takÏe sem byl
dosÈ vynervovany, kdyÏ sem pfii‰el
na preventivni prohlidku. Asik sem
fakt dosÈ vnitfinû blbnul, bo mi sestfiiãka namûfiila tlak 120 na 170.
MoÏna ale, Ïe se kapku jebla ona...
Faktem v‰ak je, Ïe dochtor byl z
teho na vûtvi a nevûdûl, co s tym. Tak
nafiidil sestfie, aÏ mi zase pfiipnû na
dupu tyn pfienosny tlakomûr. Sestfiiãka mi omotala levu ruku nafukovaci manÏetu, z ni vyvedla taku
hadiãku, keru pfiipevnila do krabiãky a tu mi zavûsila na pasek kolem
bfiucha tajak to mivaju kovboji
enemÏe s pistolami. Pak mû pouãila:
„Dûlejte si, co chce, jezte a pijte, co
chcete, jenom se s tím pfiístrojem
nekoupejte a dávejte na nûj pozor, aÈ
vám nespadne, protoÏe stojí sto tisíc!
Zítra v poledne sem pfiijdete, já vám
to sundám a domluvíte se s panem
doktorem, co dál.“ Odevfiel sem
pysk nad tym, jak mi sestra uÏ pfies
tu krabiãku namûfiila tlak enem 80
na 110! „Ale nad tím se neradujte,
protoÏe mÛÏe ve va‰em pfiípadû jít o
kolísav˘ tlak, a to je moÏná hor‰í
neÏ vysok˘,“ postra‰ila mû e‰ãe, a ja
sem raãi vypadnul mezi kamo‰e Na
Upadnicu.
Samo, Ïe sem tam byl zas terãem
posmû‰kuv, z nichÏ publikovatelne
su enem pokfiiky Lojzek-tlakafi ãi
Kovboju. A kdyÏ se mi navic dvakrat za sebu stalo, Ïe pfii piÈu piva
mi ta hadiãka z manÏety vypadla z
tej krabiãky, nasral sem se, a chtûl to
v‰ecko hodiÈ z okna. „Lojzek, nûhlupni, vi‰, kolik to stoji! Ma‰ tolik
v penûÏnim ustavû ãi ve ‰trozoku?“
varoval mû Poldek. Tu‰ sem pfiibrzdil. Ale ani noc s tu krabiãku nûbyla nejpfiijemnûj‰i, bo co hodinu se
mi ta manÏeta nafukla a tym mû
zbudila a navic sem spal jak na
jehlach, bo sem se bal, Ïe tu krabiãku za sto tisic rozbiju. A tak sem se
pfiipomnûl, jak sem ve ‰pitale spal s
tym pytlikem pisku na kulkach, aby
se mi zacelila ìura ve slabinach po
vy‰etfieÀu na angio lince. Ale stalo
to za to, bo druhy den v ordinaci mi
dochtor-srcafi pravil, Ïe je to v prumûru dobre a Ïe moÏeme sniÏit
poãet pra‰kuv ze tfii na jeden. Ale
musim ho braÈ dva razy za den.
KdyÏ sem odpoledne kamo‰um
Na Upadnici vyliãil svoje noãni
pocity a zaÏitki s krabiãku, zdalo se,
Ïe puknu smichem. A tak sem byl
rad, Ïe se ze mnû nûzrobil srandu
Erìa, bo jeho frk byl o Maradonovi
a svatym Petrovi: „To pfii‰el Maradona do nebe a svaty Peter se ho
pta: ,Kdo jsi a ãím ses Ïivil?’ ,Jsem
Maradona a hrál jsem fotbal!’ ,Tak
to sem nemÛÏe‰! My fotbalisty
nebereme!’ Maradona se v‰ak v‰imnul, Ïe za Petrem jacisik chlopi
kopu do balona. ,A co tamti? To
nejsou fotbalisti? Kdo je to?’ A
Peter na to: ,Banik, pião!’ Fajne,
ni?!“
TuÏ zdafi buh, va‰ Lojzek
6
Po ‰ichtû
16. fiíjna 2008
OKD podporuje
Úspûchy regionu
Spoleãnost OKD podpofiila vydání knihy
Technická vyspûlost Moravskoslezského kraje
OSTRAVA Na tûÏk˘ prÛmysl v
na‰em kraji by na poãátku 90. let
minulého století nikdo nevsadil ani
zlámanou gre‰li. Nicménû po jeho
mohutném útlumu opût oÏil, mohutní, je perspektivní. Je v mnoha smûrech tahounem na‰í ekonomiky.
JenÏe bez odborníkÛ, kvalifikované
pracovní síly, bez vûdy, v˘zkumu,
inovace se neobejde. A tady je
kámen úrazu. V technick˘ch oborech chybûjí vzdûlaní lidé. Mladí se
do prÛmyslu pfiíli‰ nehrnou.
v˘znamn˘mi podnikateli se shodli,
Ïe tûÏk˘ prÛmysl, kter˘ má v
na‰em kraji bohatou historii a ‰iroké zázemí, je tfieba podporovat.
Vãetnû rozvoje vûdy, v˘zkumu a
technick˘ch uãebních a studijních
oborÛ.
Zv˘raznûním tûchto zámûrÛ byl
kfiest nové v˘pravné publikace
nazvané Technická vyspûlost
Moravskoslezského kraje, na jejimÏ
vydání se podílel Moravskoslezsk˘
kraj spoleãnû s firmami Vítkovice,
Chvíle památná, neboli koncert ke st˘m narozeninám Hornické kapely.
FOTO: Bohuslav KrzyÏanek
Hornická kapela slavila 100 let
STONAVA (bk) Jubilejním koncertem v sále Domu PZKO ve Stonavû oslavila v sobotu 11. fiíjna sté
v˘roãí zaloÏení Hornická kapela
Dolu Darkov – Stonava. Mezi
vdûãn˘mi diváky a posluchaãi
nechybûli zástupci matefiského
dolu, obce Stonava v ãele se starostou Ondfiejem Febrem a samozfiejmû milovníci dechové hudby z ‰irokého okolí.
Slavnostní kfiest nové publikace v aule V·B-TU.
To bylo jedním z hlavních
témat leto‰ního setkání podnikatelÛ s hejtmanem Moravskoslezského kraje EvÏenem To‰enovsk˘m.
V nové aule V·B-TU v OstravûPorubû se ho mj. zúãastnili Václav
Roubíãek, senátor a president
SdruÏení pro rozvoj MS kraje,
Tomበâermák, rektor V·B-TU
Ostrava, Pavel Barto‰, pfiedseda
pfiedstavenstva Krajské hospodáfiské komory MS kraje, Miroslav
Fabian, generální fieditel SdruÏení
pro rozvoj MS kraje a také Ján
Fabián, místopfiedseda pfiedstavenstva a fieditel pro rozvoj a strategii
OKD. Spoleãnû s pfiítomn˘mi
FOTO: Josef Lys
OKD, Tfiinecké Ïelezárny a ArcelorMittal Ostrava. Kniha o 176 stranách mapuje nejen souãasn˘ stav
rozvoje kraje, ale také ukazuje moÏnosti jeho dal‰ího rozvoje. Kromû
historického v˘voje kraje a statistick˘ch dat obsahuje ‰piãkové technologie a pfiíklady patentÛ a prÛmyslov˘ch vzorÛ, kter˘ se v kraji
vymyslely, prezentuje vysoké ‰kolství v regionu, podniky s letitou
tradicí a pfiibliÏuje perspektivu dal‰ího v˘voje regionu. Kniha je urãena pfiedev‰ím odborné vefiejnosti. K
dostání je u vydavatelÛ: na Krajské
hospodáfiské komofie MSK a SdruÏení pro rozvoj MSK.
Josef Lys
O knize Technická vyspûlost MS kraje
Knihu vydala Krajská hospodáfiská komora MSK spoleãnû se SdruÏením pro rozvoj MSK.
Vydavatelství: Montanex
Náklad: 6000 kusÛ
Cena: 200 Kã
Z obsahu:
• Zachycuje prÛfiez hospodáfiského zázemí na‰eho kraje.
• Pfiedstavuje nejv˘znamnûj‰í
podniky Moravskoslezského kraje.
• Prezentuje tradiãní i moderní
technologie, které se v podnicích kraje vyuÏívají.
• Uvádí fiadu ‰piãkov˘ch
oborÛ, které mají v kraji i
staletou tradici a také
budoucnost.
• Na vydání spolupracovaly:
MS kraj, Vítkovice, OKD,
Tfiinecké Ïelezárny, Arcelor-Mittal Ostrava
¤EKLI
O PUBLIKACI
„Nûkdy mám pocit, Ïe na‰emu
kraji schází pfiimûfiená dávka sebedÛvûry a odvahy zásadním zpÛsobem prezentovat své úspûchy, své
‰piãkové technologie, ‰piãkové
v˘robky. Malou snahou zlep‰it
tento stav je na‰e iniciativa – vydá-
ní této publikace. Vûfiím, Ïe kniha
bude pfiínosem pro vytvofiení
objektivního pohledu na technickou vyspûlost kraje.“
Pavel Barto‰, viceprezident Hospodáfiské komory âR a první viceprezident SdruÏení pro rozvoj MSK
Hornická kapela jim naservírovala bohatou smûs krásn˘ch melodií, které ãerpá nejenom z klasického repertoáru dechovek, ale také
z operní, operetkové, muzikálové ãi
swingové tvorby. Potleskem byly
odmûnûny v˘kony sólistÛ Markéty
Domesové, AlÏbûty ·indelové a
Josefa Skopalíka. K obohacení programu pfiispûla vystoupení maÏoretek Dixi, které pÛsobí podobnû
jako kapela u zájmového klubu
Dolu Darkov. „Orchestr zahrál nad
svoje moÏnosti a to ãlovûka samozfiejmû tû‰í,” neskr˘val spokojenost
kapelník Jaroslav ·indel.
A co pfiát kapele do dal‰ích 100
let? „Aby se na‰li noví mladí
hudebníci, ktefií budou v této tradici pokraãovat a dále ji rozvíjet,“
svûfiil pro Horníka kapelník. Tak
tedy, hornická hudbo, Zdafi BÛh!
16. fiíjna 2008
I úãelové vûci mohou b˘t hezké
Arno‰t Sasín: Seznamte se s autorem ,‰ipky’, která se stala symbolem OKD
OSTRAVA V rámci budování
takzvané korporátní identity, to
znamená jednotného grafického
stylu pro v‰echny ãleny skupiny
OKD, bude do konce leto‰ního
roku nahrazeno souãasné logo
OKD nov˘m. I na nûm v‰ak uvádí
v˘razná písmena OKD znak, kter˘
je s tûÏební spoleãností spojen uÏ
pfies ãtyfiicet let – tûÏní vûÏ stylizovaná do podoby jednoduché ‰ipky.
Asi jen málokdo ví, Ïe jeho autorem je místní malífi, v˘tvarník a grafik Arno‰t Sasín.
„Bylo to je‰tû za fieditele Jaroslava Misky, nûkde v období let
1965 – 1966,“ vzpomíná dnes dvaasedmdesátilet˘ autor. „Jako pracovník propagace OKD jsem
dostal poÏadavek na vypracování
nového loga. Pfiiznám se, Ïe mi to
dalo hodnû práce. Ta »‰ipka« vypadá velmi jednodu‰e, ale neÏ jsem na
ni pfii‰el, strávil jsem u stolu mofie
ãasu a vypracoval na padesát rÛzn˘ch návrhÛ. Je to ale pûkné logo a
jsem rád, Ïe se líbí i ostatním.“
Arno‰t Sasín se narodil v Ostravû, ale vyrÛstal v Bohumínû. Vystudoval
umûlecko-prÛmyslovou
‰kolu v Brnû, oddûlení nástûnné
malby, a svoji Ïivotní dráhu zahájil
v Chebu pfii opravách nástûnn˘ch
maleb v tamûj‰ích star˘ch gotick˘ch domech. KdyÏ se po základní
vojenské sluÏbû vrátil domÛ,
Po ‰ichtû
Panoráma
TIPY HORNÍKA
Ostrava
PRÒMYSLOVÉ PAMÁTKY NA
PLÁTNù Ludzie z w´gla / Lidé
zrození z uhlí – takov˘ je název
v˘stavy fotografií polského umûlce
Arka Goly v Ostravském muzeu,
uspofiádané v rámci festivalu filmÛ
Techné Ostrava 2008. Festival se
bude konat od 22. do 24. fiíjna v KD
Poklad v Porubû. VernisáÏ v˘stavy
je ve stfiedu 22. fiíjna v 17.00.
PAVEL ·PORCL V OSTRAVù
Jeden z nejv˘raznûj‰ích osobností
souãasné mladé generace ãesk˘ch
houslistÛ zahraje v pondûlí 20. fiíjna
od 19.00 hodin v Ostravû. Koncert
v rámci turné Vivaldi tour 2008 se
bude konat v kostele Církve ãeskoslovenské husitské na ulici Kremliãkovû v Mariánsk˘ch Horách.
Arno‰t Sasín a jeden z dfiívûj‰ích obrazÛ s hornickou tematikou.
nastoupil v propagaci tehdej‰ího
závodu Pokrok Dolu Julius Fuãík.
To se psal rok 1958. O rok pozdûji
zakotvil v centrální propagaci
OKD v Ostravû.
„Popravdû, tak snadné to zas
nebylo. Na propagaci musel ãlovûk
umût v‰echno. Za pochodu jsem se
proto uãil grafiku a písmomalífiské
práce, se kter˘mi jsem nemûl zku‰enosti. Ale práce mû zaujala a dûlal
jsem ji rád,“ fiíká Arno‰t Sasín.
Z jeho dílny
vycházely plakáty, letáky, diplomy, pfiání, novoroãenky, gratulace, dárkové
publikace, vlajeãky a mnoho
dal‰ích
dílek,
která se vedle
úãelovosti
mohla py‰nit i
umûleckou hodnotou. Ve voln˘ch
chvílích
zaãal malovat
také
obrazy
s
hornickou
Dílka vzniklá v dobû práce v propagaci OKD.
tematikou. „I
kdyÏ tûch chvil ale moc nebylo,“
usmívá se v˘tvarník. „Museli jsme
chodit na brigády a také fárat, abychom poznali prostfiedí ‰achty a hornického svûta; ten ãas pak chybûl.“
Centrální propagace byla zru‰ena v roce 1993. „Byla to ‰koda,“
nemÛÏe se s tím smífiit Arno‰t
Sasín. „U vedení jsme byli vÏdycky
tak trochu popelkou. Pfiesto jsme ve
své dobû patfiili v regionu k nejlépe
vybaven˘m pracovi‰tím. Pfiipravovali jsme tfieba i v˘stavy v Brnû a
Moskvû pro západní firmy. TakÏe
jsme i vydûlávali, a to dokonce v
»tvrdé« mûnû,“ vysvûtluje.
Dnes by si mohl Arno‰t Sasín
uÏívat dÛchodu, ale ãinorodost ho
neopou‰tí. I nadále nabízí své zku‰enosti, pfiedev‰ím se ale vrátil
k malování. Jen témata teì volí
jiná. „Vûnuji se hlavnû krajináfiství.
Mám chalupu v Jeseníkách a rád
bych zachytil jesenickou krajinu.
Pfií‰tí rok plánuji koncem prázdnin
v˘stavu v porubském Dolíãku,
takÏe bude pfiíleÏitost se na tyto
nové obrazy podívat,“ zve autor
nejznámûj‰ího symbolu OKD.
TEXT A FOTO:
Bohuslav KrzyÏanek
7
P¤ÍMLUVA K PATRONCE Pfiímluvu k svaté Hedvice, patronce
Slezska, pofiádá v nedûli 19. fiíjna
Muzeum Keltiãkova kovárna na
Keltiãkovû ulici ve Slezské Ostravû. Sraz úãastníkÛ u kapliãky sv.
Hedviky nad slezskoostravskou
radnicí poblíÏ muzea v 15.00 hodin.
Karviná
SBOROVÁ PÍSE≈ V LÁZNÍCH
Ve Spoleãenském domû Lázní
Darkov bude v nedûli 19. fiíjna od
15.30 hodin znít sborov˘ zpûv. Hostem akce Darkowska jesieƒ, pofiádané místním pûveck˘m sborem
PZKO Lira, bude Polsk˘ pûveck˘
sbor PZÂ Hutnik z Tfiince.
V RYTMU COUNTRY HUDBY
Bavíte se rádi pfii americké venkovské hudbû? Pokud ano, zamifite
v pátek veãer ve 20.00 hodin do
klubu C.C. Alabama v KarvinéMizerovû. Country bálem vás bude
provázet skupina Country Music
Holátka ze ·umperka.
SÍLA STROMÒ A MEDITACE
O stromech v na‰em fyzickém
svûtû, o jejich léãivé síle a jejich
bytostech bude pfiedná‰et v úter˘
21. fiíjna v Mûstském domu kultury
v Karviné Zora Moulisová. Pfiedná‰ka zaãíná v 17.00 hodin. Ve stfiedu 22. fiíjna od 17.00 hodin bude
v malém sále hovofiit na téma léãebn˘ch meditací Renáta Bittová.
Havífiov
BANÁNOVÁ VELRYBA
Úspû‰ná autorka, novináfika a
tvÛrkynû televizního pofiadu
Banánové rybiãky Halina Pawlowská zavítá v pondûlí 20. fiíjna od
19.00 hodin do Kulturního domu
Petra Bezruãe v Havífiovû s nov˘m
zábavn˘m pofiadem z cyklu Banánová velryba. Vyslechnete si
humorné vyprávûní pfiíbûhÛ ze
Ïivota a televizního natáãení a
samozfiejmû spoustu moudr˘ch rad.
TANEâNÍ VEâER Hezkou zábavu s dobrou hudbou nabízí Taneãní
veãer v havífiovském Kulturním domû Radost v nedûli 19. fiíjna od 17.00
hodin. Hrát bude Jaroslav Jeziorski.
KOUZLO HOUSLOVÉHO KLÍâE
Housle a klavír – to jsou hudební
nástroje, jeÏ mistrovsky ovládají
Petr Grabovsk˘ a Alexand Star˘.
Houslov˘ recitál v jejich provedení
si mÛÏete poslechnout v úter˘ 21.
fiíjna od 19.00 hodin v Kulturním
domû Radost v Havífiovû.
Fr˘dek-Místek
SÓLO NA PùTI¤AD¯ XYLOFON
Unikátní koncert v˘jimeãné
umûlkynû
se
uskuteãní v pondûlí 20. fiíjna od
19.00 hodin na
Fr˘deckém zámku. Na pûtifiad˘
xylofon originální konstrukce
zahraje váÏnou hudbu Bena HavlÛ,
autorka nové techniky hry na tento
nástroj, jíÏ se podafiilo prosadit
xylofon v sólovém projevu na koncertní pódia doma i v zahraniãí.
Orlová
KETLOVÁNÍ V KNIHOVNù
Víte co je ketlování? Ketlování je
v˘roba ‰perkÛ. Jak na to?
To vám pfiedvede paní Zofia Iwanuszková ve stfiedu 22. fiíjna v 17.00
hodin v pfiedná‰kovém sále Mûstské knihovny v Orlové. Vyrobit si
mÛÏete náu‰nice a náhrdelníky.
Vodní plochy = pozitivní v˘sledky
Pfiíklad profesionálního pfiístupu k rozvoji území ostravsko-karvinského regionu (11)
Rozsáhlá rekultivace území
Darkova není zdaleka jedin˘m
pozitivním pfiíkladem zaãlenûní
vzniklé vodní plochy do sanovaného a rekultivovaného území. Vodní
plocha v lokalitû Kozí Becirk
v dob˘vacím prostoru Dolu Lazy je
sice podstatnû men‰í neÏ v pfiípadû
Darkova a tedy i rozsah rekultivaãních prací byl podstatnû men‰í a
neprobíhala zde tak úzká spolupráce mezi tûÏafii a biology, v˘sledky
jsou v‰ak obdobné. Práce na lokalitû byly ukonãeny jiÏ na poãátku
tisíciletí. Na ãásti bfiehu byla
dokonce vytvofiena pláÏ naváÏkou
jemného ‰tûrkopísku, i zde se tedy
poãítá s rekreaãním vyuÏitím. âást
zatopeného a zamokfieného území
za úãelovou komunikací byla jako
cenn˘ biotop ponechána bez zásahu.
V dob˘vacím prostoru Dolu
Lazy je dal‰í, rozsáhlej‰í vodní plocha v území oznaãovaném jako
Orlová-Lazy, 1. stavba. Také zde
byla sanace a rekultivace dokon-
ãena na poãátku tisíciletí. S vytváfiením specifick˘ch podmínek pro
rekreaci se nepoãítalo, jde tedy
pfiedev‰ím o pfiírodnû hodnotnou
lokalitu. V tomto pfiípadû má
území doznat je‰tû zmûn v dÛsledku poklesÛ vyvolan˘ch pokraãující
tûÏbou, doufejme, Ïe tyto zmûny
území neznehodnotí.
Na lokalitû Lipiny v dob˘vacím
prostoru Dolu Darkov se pfii sanaci a rekultivaci podafiilo zachovat
hned nûkolik men‰ích vodních
ploch vznikl˘ch po poklesech
území v terénních depresích. Celá
lokalita byla pfiitom sanována pro
sportovnû rekreaãní vyuÏití, pro
vybudování golfového hfii‰tû. Lze
jen uvítat, vzniká-li golfové hfii‰tû
na devastovaném území na rozdíl
od ãasto diskutabilních lokalit
tfieba v podhorsk˘ch oblastech.
Jen doufejme, Ïe se tento zámûr
podafií dotáhnout do konce, protoÏe jinak pÛsobí ãlenitû vytvarovan˘ terén v ploché nivû fiek Stonávky a Ol‰e velmi nepfiirozenû.
Pfiedev‰ím jako esteticky velmi
zdafiil˘ pfiíklad sanace a rekultivace s ponecháním malé vodní plochy na naváÏkách hlu‰iny mÛÏeme
zmínit lokalitu JindfiichÛv DvÛr
v dob˘vacím prostoru Dolu âSA.
Na vodní plochu i zde navazuje
mokfiadní biotop.
Ve v‰ech pfiedchozích pfiípadech pozitivních v˘sledkÛ sanaãní
a rekultivaãní ãinnosti vystupuje
vodní plocha. Dokumentuje to
zásadní v˘znam, kter˘ má voda
pro pfiírodu. Zejména s navazujícími kvalitními lesnick˘mi rekultivacemi pak mohou vznikat vyváÏené krajinné komplexy. Souãasnû
voda je tím, co ãlovûka obvykle
velmi láká k náv‰tûvû a pobytu,
takÏe jde i o dÛleÏit˘ prvek návratu ãlovûka do jinak opu‰tûné
pohornické krajiny. Vûnujeme-li
tolik pozornosti pfiítomnosti vodních ploch v rekultivované krajinû,
pak nemÛÏeme opomenout alespoÀ zmínku o neménû dÛleÏité
formû pfiítomnosti vody – vodních
Stonávka pfied vyústûním do Ol‰e, ãlovûk zde nezasáhl, fieka se
FOTO: archiv
volnû rozlévá, mûní koryto.
tokÛm. Na pozitivní pfiíklady
zaãlenûní revitalizovan˘ch vodních tokÛ do rekultivované krajiny
si je‰tû musíme poãkat. Ale nûkdy
postaãí, aby ãlovûk do území za
kaÏdou cenu násilnû nezasahoval.
Na snímku je fieka Stonávka
v závûreãném úseku svého toku
pfied ústím do Ol‰e. Tok se zde
volnû rozlévá, ukládá sedimenty a
mûní koryto, coÏ pfied ãasem ocenil svou pfiítomností také bobr
evropsk˘. I díky nûmu se podafiilo
zabránit zámûrÛm na zasypání
celé lokality hlu‰inou a vytvofiení
umûlého koryta.
Vítûzslav Zámarsk˘
Tomislav Stfielec
8
Po ‰ichtû
K¤ÍÎOVKA
PRO
O KNIHU
Tajenka: „Tati, proã nemÛÏu fiídit na‰e auto? VÏdyÈ jsem uÏ dost star˘!“ „Ty jo,...
Vedlej‰í
místnost
16. fiíjna 2008
Zábava
Líh
SmÛla
Zkratka na
receptech
Mûkká
textilní
látka
Otvor
ve zdi
·v˘carsk˘
kanton
Solmizaãní
slabika
Karetní
hra
ZASMÁNÍ
(dokonãení v tajence)
A sice
Îenské
jméno
Napadení
Novinka
PrÛsvitná
tenká
tkanina
Dosna
Vãelín
(zastarale)
Tkanice
âapkovo
drama
Svazek
ro‰tí
Îenské
jméno
Spojka
odporovací
Kamarád
·ebestové
Láhevníkokvûtá
rostlina
Obyvatel
Japonska
Harold
Lloyd
·ok
Souhlas
Stropy
(náfieãnû)
Slovensky
„jestliÏe“
Pfiikr˘vka
Skupina
cyklistÛ
Autonomní
oblast
Obilniny
Francouzsk˘
sochafi
Vût‰í plachetnice
TAJENKA
Promoãní
sál
Zn. nátûrové
hmoty s obs.
hliníku
PfiedloÏka
Ticho
Otec
(kniÏnû)
Typ
Pot
Zvraty
Horská
skupina
v Himálaji
Pfiijde havífi do galanterky a ptá
se: Pani, matû korale?“ A prodavaãka fiíká: „Mám, pane, na co byste je potfieboval?“
Havífi odpovídá: „Ale deme ze
staru na ma‰karni ples.“
Prodavaãka fiíká: „Tak to je
v˘borné, ta bude záfiit!“
On fiíká: „Ona nûjdû za fiiÈ, ona
de za kralovnu!!!“
âíslovka
Kanceláfi
prezidenta
republiky
SPZ Ústí
nad Labem
...nevím, co se s ním dûje! KaÏdé ráno zametá pfied sv˘m prahem a
fiíká, Ïe do voleb chce b˘t ãist˘...
Kresba: V. Novák
Ledovec
Biã
Mimo
Znaãka
molybdenu
Krylovy
iniciály
¤eka
v Jihoafrické
republice
Zlí
Rusk˘ ‰achov˘ velmistr
Hornická
svítilna
✿
Tajenka z minulého ãísla: „Mladá paní, vበka‰el je dnes mnohem lep‰í. Mám z toho radost.“ Já taky, pane
doktore, cviãila jsem ho vãera cel˘ den.
PomÛcky: Ainu, Aluna.
Autor: Franti‰ek Krejãa
Na vylosovaného lu‰titele ãeká za správné fie‰ení kniha z nakladatelství Alpress, kterou si mohou osobnû
vyzvednout v na‰í redakci. Z lu‰titelÛ minulé kfiíÏovky byl vylosován Jan Bfiicháãek z Karviné-Hranic. Prosíme v˘herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã. 596 264 803, e-mail: [email protected].
HOROSKOP
Beran
21. 3. – 20. 4.
od 16. do 22. fiíjna 2008
B˘k
21. 4. – 21. 5.
BlíÏenci
22. 5. – 21. 6.
K neãekané pfiekáÏce
se odváÏnû postavíte
ãelem. Nedáte na
pesimistické náfiky
svého okolí a zafiídíte
se podle svého. MoÏná se vám dosaÏení va‰eho cíle trochu oddálí, ale
nic víc. Pozitivní vliv Merkuru vám
pomÛÏe najít originální v˘chodisko
z kaÏdé zamotané situace. RoztrÏce
v milostn˘ch vztazích lze pfiedejít
upfiímn˘m rozhovorem.
Peníze radûji nechávejte doma, neboÈ je
málo pravdûpodobné, Ïe odoláte lákavé
reklamû. Také byste
nikomu v tûchto dnech nemûli pÛjãovat vût‰í obnosy penûz. Vzru‰ující chvíle vás ãekají po boku opaãného pohlaví. MoÏná vás potû‰í, Ïe
známost, které jste nepfiikládali
velkou váhu, se zmûní v trval˘
vztah.
Spoustu proÏitkÛ slibuje nová známost.
Neváhejte,
seberte
odvahu a pusÈte se do
dob˘vání svého idolu.
Jste ve formû, va‰e konverzaãní
schopnosti k vrcholu. Konflikt s osobou ve státních sluÏbách neÏeÀte do
krajnosti. ·ance na úspûch je mizivá.
Spokojte se s tím, Ïe jí fieknete své.
S blíÏícím se vysvûdãením se snaÏte
zachovat klid a ratolesti pochopte.
Rak
Lev
Panna
22. 6. – 22. 7.
23. 7. – 23. 8.
Vyh˘bejte se riskantním rozhodnutím a
nehazardujte s penûzi. Nahráli byste jistému
vypoãítavému
chytrákovi, kter˘ se uÏ del‰í dobu
nedoãkavû tfiese na va‰i chybu.
Dbejte o své zdraví, hlídejte si kondici. Máte spoustu povinností, které
byste nemuseli stihnout v termínu.
Dobfie vám udûlá pobyt na ãerstvém vzduchu.
Realizace
va‰ich
plánÛ nesnese ani den
odkladu. Neváhejte,
je
vhodná
doba
k razantním a trochu
riskantním krokÛm. Chvílemi se
budete pohybovat na hranû, ale
rovnováhu udrÏíte. Pevnûj‰í základy dostane vበmilostn˘ vztah.
Hvûzdy vám pfiejí, záleÏí jen na va‰í
aktivitû a vynalézavosti. Nebojte se
hodnû pfiehánût.
Váhy
·tír
Stfielec
24. 10. – 22. 11.
23. 11. – 21. 12.
PfiestaÀte si stûÏovat,
Ïe se vám nedafií a
v‰ichni se proti vám
spikli. VraÈte se ke
sv˘m plánÛm a trochu
je zredukujte. Nûkteré va‰e pfiedstavy mohou b˘t pfiehnané. Hvûzdy
nabádají k respektování reality a
vlastních moÏností. Zlep‰ení v partnersk˘ch vztazích napomÛÏe, kdyÏ
se budete dívat do budoucnosti.
Vyh˘bejte se pochybné spoleãnosti. Snadno vás nûkdo pfiemluví
k vûcem, které by vás
samotné nikdy nenapadly. Není dÛvod odkládat dÛleÏité
jednání, nabízená ‰ance velmi rychle
zmizí. Boufilivé chvíle s novou známostí vás témûfi pfiipraví o hlavu.
Jste-li zadaní, hrozí vám pfiekroãení
jist˘ch hranic nedozírn˘mi následky.
První dny nového t˘dne probûhnou pomûrnû v pohodû, ale potom naberou události
rychlé tempo. Nespoléhejte na to, Ïe své okolí pfiekvapíte
pfievratn˘mi podnûty. Máte pár
nepfiátel, ktefií je udusí hned v zárodku. Pokud plánujete nûjaké stavební
úpravy, velmi dobfie si vybírejte firmu,
mohli byste narazit na podvodníky.
Kozoroh
Vodnáfi
Ryby
22. 12. – 20. 1.
DÛleÏitá je dÛslednost
a vytrvalost. NemÛÏete si dovolit nûco
odb˘t a odevzdat poloviãní práci. Nespoléhejte na cizí velkorysost nebo
nepozornost. Naopak, vÏdycky se
najde nûkdo, kdo na va‰e chyby rád
a ochotnû ukáÏe prstem. Neustále se
kolem vás budou pohybovat rÛzní
lidé a dostanete pár zajímav˘ch
pozvánek na spoleãenské akce.
21. 1. – 19. 2.
NehoÀte nûkolik zajícÛ naráz. V‰echny
problémy najednou
nevyfie‰íte. Nastal ãas
rozhodnout, co je nejdÛleÏitûj‰í a co mÛÏete odloÏit na
pozdûji. V opaãném pfiípadû nedopadnete nijak slavnû. Velmi aktivní
budete aÏ odpoledne, ale veãer vám
velmi rychle dojdou síly. Mohlo by
to vyvolat velké nedorozumûní
v citov˘ch vztazích.
✿
„Koukám, sousede, Ïe jste si
koupil nové auto, copak se stalo s
tím star˘m?“
✿
Pfiijde chlap na konkurs na policajta a oni se ho zeptají. „Kolik je 1+1?“
On odpoví: „Tfii.“
No, to není zase tak ‰patn˘, je to
skoro správnû. Tak dal‰í otázka:
Dva dny v t˘dnu na P.
Policista po chvilce pfiem˘‰lení
odpoví pozítfií a popozítfií.“
„No dobfie.. a víte je‰tû, kdo
zabil Heidricha?“
„To nevím...“
„Tak si to rozmyslete a fieknete
nám to pfií‰tí t˘den.“
Chlap pfiijde domÛ a povídá
manÏelce: „Pfiedstav si první den a
oni mi daj vraÏdu!“
SUDOKU
JAK LU·TIT SUDOKU:
KaÏd˘ fiádek, sloupec a kaÏd˘
ãtverec (3x 3 políãka) musí
obsahovat ãísla od 1 do 9.
SPRÁVNÉ VYLU·TùNÍ:
24. 8. – 23. 9.
Pfiijde za vámi pfiítel,
kter˘ má rodinné problémy a potfieboval
by zmûnit místo. Udûláte, co bude ve
va‰ich silách, ale v˘sledek nebude
odpovídat vynaloÏené námaze. Na
nezi‰tnou pomoc kolegÛ rozhodnû
nespoléhejte. Pokud moÏno si
v‰echno vyfiiìte a udûlejte sami. Se
zajímav˘m návrhem pfiijdou dûti.
Zamyslete se nad ním.
24. 9. – 23. 10.
Do texaského saloonu vbûhne
kovboj a povídá popíjejícímu farmáfii: „Va‰i Ïenu nabral na rohy b˘k!“
Farmáfi mlãí. Kovboj je‰tû jednou pofiádnû zakfiiãí: „B˘k vám
nabral na rohy Ïenu!“
„Sly‰ím,“ povídá farmáfi, „ale
nemohu se smát, bolí mû zub!“
„Ale, zaseklo se mi centrální
zamykání dvefií.“
„Tak proã to nespravíte? KvÛli
tomu si pfiece nemusíte kupovat
nov˘ vÛz.“
„To víte, Ïe bych to spravil, ale
tchynû zÛstala sedût uvnitfi.“
20. 2. – 20. 3.
V práci se chovejte
jako na minovém
poli. Pohybujte se ti‰e
a obezfietnû, dávejte
si pozor, abyste nûkomu hodnû vlivnému ne‰lápli na kufií
oko. Vût‰inû problémÛ se vyhnete
intuicí. Napûtí kolem vás roste a
snadno mÛÏete pfiijít k újmû. Planety varují pfied riskantními investicemi a zbrkl˘mi nákupy zbyteãn˘ch
vûcí.
NÁ·
RECEPT
Kufie plnûné zelím
Potfiebujeme: 1 kufie, 300 kysaného zelí (ne sterilované), 1 ãervenou papriku, 2 jablka, lÏiãku ‰krobu, olej nebo lÏíci sádla, sÛl, cukr,
bobkov˘ list, nové kofiení, tymián,
ãesnek, kousek másla.
Má-li zelí moc tekutiny, ãást odlijeme a dáme do hrnce spolu se sádlem, bobkov˘m listem, solí, nov˘m
kofiením. Ihned také pfiidáme cukr
podle chuti, nûkdo má rád zelí hodnû
kyselé, nûkdo slad‰í. Jablka zbavíme
jadfiincÛ, nakrájíme na ãtvrtky a se
slupkou pfiidáme k zelí. V‰e spoleãnû
V Horníku ã. 42 nejsou
poÏadavky na vyhlá‰ení
v˘bûrov˘ch fiízení
dusíme aÏ do zmûknutí. Papriku
nakrájíme na prouÏky, osmahneme
na oleji a nakonec vmícháme do zelí.
Hotové zelí by nemûlo mít Ïádnou
tekutinu. Necháme vychladnout a
vmícháme lÏiãku ‰krobu.
Kufie omyjeme, nasolíme a naplníme zelím. Nádivku za‰ijeme.
Takto pfiipravené kufie vloÏíme na
pekáã, pfiidáme lÏiãku tymiánu a
strouÏky ãesneku. Pokapeme olejem a podlijeme trochou teplé vody
a dáme péci. Nakonec pfiidáme
máslo a odkryjeme, aby mûlo kÛrãiãku. Podáváme s bramborov˘m
knedlíkem.
Górnik
Miesiàc pod znakiem ,Alpex-u’
Brygada Stefana Gulaka: 105 tysi´cy ton w´gla i 150 metrów post´pu!
D A R M O WA G A Z E TA N I E T Y L K O D L A G Ó R N I K Ó W
16 PAèDZIERNIKA 2008 2008 • ROCZNIK 5
NUMER 42
Brygada g∏ównego przodowego Stafana Gulaka i kierownika oddzia∏u Ireneusza Czarniakowskiego ze
skórà za osiàgni´cie kolejnego tzw. wyniku limitowego.
Zdj´cia: Kopalnia „Karwina”
Mi∏ym akcentem koncertu jubileuszowego by∏ wyst´p karwiƒskiego folklorysty Józefa Chmiela, który zagra∏ m.in. na w∏asnej roboty
trombicie. Ponad czterometrowy instrument pomóg∏ mu potrzyFot. Bogus∏aw Krzy˝anek
maç wójt Stonawy Andrzej Feber.
100 lat na scenie!
Âwi´to Kapeli Górniczej Kopalni „Darków”
STONAWA (bk) Prawdziwa uczta
dla uszu i oczu. Tak pokrótce
mo˝na by opisaç jubileuszowy koncert Kapeli Górniczej Kopalni
„Darków” – Stonawa, który odby∏
si´ w sobot´ 11 paêdziernika w sali
Domu PZKO w Stonawie z okazji
100. rocznicy powstania zespo∏u.
Pi´kne melodie, ∏adne wyst´py
solistów oraz taƒce ma˝oretkowe w
wykonaniu uroczych dziewczàt z
utytu∏owanego zespo∏u „Dixi” –
równie˝ pracujàcego przy Kopalni
„Darków” – to wszystko musia∏o
zadowoliç, jeÊli nie zachwyciç licznie zebranych goÊci. „Orkiestra
zagra∏a ponad swoje mo˝liwoÊci, to
cieszy” – nie kry∏ zadowolenia
kapelmistrz Jaroslav ·indel.
Kapela Górnicza Kopalni „Darków” powsta∏a przed I wojnà Êwia-
towà jako stonawska orkiestra
gminna. Jej historia to okresy wzlotów i upadków, ÊwietnoÊci i kryzysów. Wa˝nym momentem jest 1962
rok, w którym przygarn´∏a jà nowo
wybudowana Kopalnia „SuchaStonawa”. Od tej pory wyst´puje
jako kapela górnicza.
„DziÊ jesteÊmy zaliczani do Êrednich orkiestr d´tych. Wyst´pujemy
zwykle w sk∏adzie do 50 osób i
gramy szeroki repertuar, od tradycyjnych utworów dla orkiestr d´tych
po melodie operowe, operetkowe,
musicalowe, swingowe i wspó∏czesne” – powiedzia∏ Jaroslav ·indel
Najbli˝szy koncert kapeli odb´dzie
si´ w sobot´ 25 paêdziernika w Domu
Towarzyskim „Reneta” w Hawierzowie. Orkiestra zagra na obchodach
30-lecia ma˝oretek „Dixi”.
˚yczenia dla stuletniego górnika
KOPALNIA „KARWINA“ (bk)
Alpeksowskie brygady Êcianowe w
zak∏adzie „âSA” Kopalni „Karwina” prze˝ywajà dobry okres.
Wszystkie trzy pracujà na dobrych
Êcianach i w chwili obecnej dajà
oko∏o 60 procent wydobycia ca∏ego
zak∏adu, w którym aktualnie czynnych jest 9 Êcian.
Na szczególne wyró˝nienie
zas∏uguje 120-osobowa brygada
Êcianowa g∏ównego przodowego
Stefana Gulaka z oddzia∏u Ireneusza Czarniakowskiego: We wrzeÊniu wyeksploatowa∏a w czasie 30
dni roboczych 105 tysi´cy ton w´gla
przy post´pie 150 metrów! Przedstawia to szósty najlepszy wynik
pod wzgl´dem miesi´cznego wydobycia oraz ósmy pod kàtem post´pu, jaki odnotowano w zak∏adzie
„âSA” w okresie ostatnich 10 lat!
„Ta brygada to naprawd´ super
kolektyw, d∏ugofalowo absolutna
czo∏ówka” – chwali prac´ polskich
górników kierownik produkcji
Kopalni „Karwina” Petr ·korpík.
Natychmiast jednak dodaje, ˝e tym
razem zespó∏ wzmocni∏a jedna
zmiana z „w∏asnej” brygady g∏ównego przodowego Tadeusza Szweda, prowadzona przez przodowego
Rostislava Koláfia. „To dlatego,
˝eby zapewniono naprawd´ ruch
non-stop, w∏àcznie z sobotami i niedzielami“ – t∏umaczy.
Nadzwyczajny wynik narodzi∏ si´
w polu dàbrowskiego filara ochronnego, w Êcianie nr 22 3452/1 o d∏ugoÊci 160 metrów i wysokoÊci 3,1
metra. Eksploatowana jest przy
zastosowaniu kombajnu Êcianowego
polskiej produkcji KGS 440 RW, tarnogórskiej obudowy zmechanizowanej FAZOS 15/31 MOD i dalszej
techniki. Brygada osiàgn´∏a jedno-
czeÊnie parametry tzw. wyniku limikolektyw, który w 2001 roku zalitowego, przypisujàc sobie na konto –
czy∏ tak˝e absolutnie najlepszy
po wspania∏ym wyniku z koƒca
wynik w zak∏adzie „âSA“ w ostatminionego roku – kolejnà „skór´“.
nim dziesi´cioleciu. „W Êcianie nr
„Wynik jest tym cenniejszy, ˝e
13 032 nafedrowa∏ za miesiàc
chodzi o najbardziej odleg∏e miejsce
151 650 ton w´gla, osiàgajàc miepracy w ca∏ym zak∏adzie“ – podkresi´czny post´p 231,3 metra“ – konÊla Petr ·korpík. „Od szybu dzielà
kretyzuje Petr ·korpík.
go cztery kilometry. Trzeba jechaç
„Zawsze to mi∏o, kiedy robota
kolejà oraz kolejkà podwieszanà, a
idzie. Nareszcie otrzymaliÊmy Êciareszt´ drogi pokonaç na piechot´.
n´, która oferowa∏a solidne warunZajmuje to prawie godzin´. Gdyby
ki, i ch∏opcy potrafili to wykorzygórnicy – tak samo Polacy, jak i
staç“ – opisuje sytuacj´ kierownik
Czesi – nie pracowali w zmianach
oddzia∏u Ireneusz Czarniakowski.
przed∏u˝onych, nigdy by nie mogli
„To, na czym budujemy, to ludzie z
osiàgnàç takiego rezultatu“.
wysokimi kwalifikacjami i doÊwiadBrygada Stefana Gulaka b´dzie
czeniem. Sprawà kluczowà jest
„kopaç“ na Êcianie 22 3452/1 jeszcze
dobra wspó∏praca z pracownikami
przez mniej wi´cej dwa miesiàce.
s∏u˝b – z mechanikami, elektrykaWarunki w Êcianie zmieniajà si´ jedmi, pracownikami odstawy urobku
nak, niestety, na gorsze. Trudno
i innymi. Bez ich zaanga˝owania
b´dzie przede wszystkim „przejetrudno marzyç o sukcesach. Teraz
chaç“ przez zasypany szyb Dàbrowa
pomagali nam górnicy z brygady
I. Jego Êrednica wynosi oko∏o 8
Tadeusza Szweda. Sami poprosili o
metrów i gdyby trzeba go by∏o
naszego sztygara, aby wspó∏praca
obejÊç, oznacza∏oby to du˝e probleuk∏ada∏a si´ jak najlepiej. JeÊli
my i dodatkowe koszty. „Nie b´dzie
wszycy ciàgnà lin´ w jednà stron´,
to ∏atwe. JeÊli uda si´ wszystko tak,
mo˝na wiele zdzia∏aç“.
jak zaplanowano,
b´dzie to kolejny
sukces.
mo˝e
nawet wi´kszy
ni˝ ten wrzeÊniowy“ – przybli˝a
sytuacj´ kierownik ·korpík.
Do górników
Stefana Gulaka
ma pe∏ne zaufanie. „JeÊli nie
dajà rady oni, nie
zrobi tego nikt“
– mówi i przypomina, ˝e jest to z
ma∏ymi zmianami
ten
sam Polscy górnicy w swym miejscu pracy.
W miejscu zwa∏owiska wyroÊnie las
KARWINA (bk) Nierzadko mo˝na spotkaç si´ z opinià, ˝e górnikom nie jest
sàdzone d∏ugie ˝ycie. Pan Maxmilian Cichy z Karwiny pracowa∏ jako górnik
w Kopalni „âSA“ (dziÊ zak∏ad „âSA“ Kopalani „Karwina“) przez d∏ugich
38 lat. Na emerytur´ przeszed∏ w 1963 roku. W poniedzia∏ek prezydent Karwiny TomበHanzel przyby∏ z∏o˝yç mu gratulacje z okazji... 100. urodzin!
Jubilat pomimo podesz∏ego wieku zachowuje pe∏ni´ si∏ i ˝yciowego wigoru.
Nadal prowadzi samochód, ma ma∏ego fiata. Przez ca∏e ˝ycie mieszka∏ w
Karwinie. Wychowa∏ córk´, ma wnuczk´ i prawnuka. ˚yje sam, choç nie brakuje mu przyjació∏ i kolegów. Interesuje si´ Êwiatem i sprawami spo∏ecznymi:
W czasie weekendu zamierza pójÊç do wyborów. A jaka jest jego recepta na
d∏ugowiecznoÊç? Nie pali, rzadko pije alkohol, je z umiarem...
Fot. ·árka Swiderowa
CARBOKOV
Górnik
DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW
Redakcja Horník-Górnik • Adres redakcji: Proke‰ovo nám. 6,
702 00 Moravská Ostrava • Redaktor kolumny: Mgr Bogus∏aw Krzy˝anek
E-mail: [email protected] • Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125
STONAWA (bk) Górnicza gmina Stonawa ju˝ wkrótce pozb´dzie si´ ostatniego zwa∏owiska ska∏y p∏onnej,
które zalega w pobli˝u osiedla na Nowym Âwiecie.
Jak poinformowa∏ dyrektor wydzia∏u budowlanomechanizacyjnego spó∏ki OKD, Doprava Andrzej
Santarius, oko∏o siedemdziesi´ciu tysi´cy ton materia∏u wyrobiskowego przewieziono ju˝ na teren oddalonej o oko∏o 10 kilometrów by∏ej Kopalni „Franciszek“ w Suchej Górnej, gdzie wykorzystywany jest
przy rekultywacji zbiorników osadowych.
„Prace rozpocz´liÊmy w sierpniu. Przewieêç trzeba
jeszcze oko∏o 450 tysi´cy ton materia∏u. Roboty przy
likwidacji zwa∏owiska powinniÊmy zakoƒczyç w
marcu przysz∏ego roku“ – sprecyzowa∏ Andrzej Santarius. „Teren by∏ej ha∏dy zostanie nast´pnie zalesiony, podobnie jak okoliczne grunty“ – doda∏ dyrektor.
Z zadowoleniem obserwuje likwidacj´ ostatniej
stonawskiej ha∏dy wójt gminy Andrzej Feber. Kiedy
przed osiemnastu laty, obejmujàc funkcj´ szefa
gminy, forsowa∏ program uzdrowienia Êrodowiska
i likwidacji starych szkód górniczych, nie bardzo wierzono w jego realizacj´.
„Dlatego ciesz´ si´, ˝e dzi´ki dobrej wspó∏pracy
z OKD program ten wchodzi w ˝ycie“ – powiedzia∏
wójt Feber. „My nie walczymy przeciwko kopalniom.
UÊwiadamiamy sobie, ˝e dajà one prac´ tysiàcom
górników. To jednak nie oznacza, ˝e rezygnujemy na
jakoÊç ˝ycia mieszkaƒców Stonawy. Dzi´ki przychylnej postawie przedsi´biorstw górniczych zbli˝amy si´
do standardu nowoczesnych paƒstw europejskich,
gdzie w centrum aglomeracji przemys∏owych istnieje
nienaruszona przyroda“.
W miejscu ostatniej stonawskiej ha∏dy wyroÊnie
Fot. OKD, Doprava
za kilka lat cienisty las.
10
16. fiíjna 2008
Inzerce
OKD, HBZS, a. s.
R11/42
se sídlem v Ostravû-Radvanicích
pfiijme
PROVOZNÍHO
DISPEâERA
POÎADAVKY: • základní znalosti práce s PC podmínkou
• báÀsk˘ záchranáfi nebo absolvent prÛmyslové
‰koly hornické v˘hodou.
R210/42
Práce v nepfietrÏitém provozu.
Fr˘decká 332,719 00 Ostrava-Kunãice
100 m vpravo za mostem
Rudná–Fr˘decká smûr Vratimov
Venkovní kanalizace:
• PVC roury a tvarovky hladké pro vnûj‰í kanalizace
• PP a PE ãisticí kanalizaãní ‰achty a vpustû
• Betonové v˘robky pro venkovní kanalizace
R124/42
VELKOOBCHOD
VELKOOBCHOD – MALOOBCHOD
MALOOBCHOD
S MATERIÁLY PRO V¯STAVBU
• Tlakové trouby z tvárné litiny, tvarovky z ‰edé a tvárné litiny, litinové A OPRAVY INÎEN¯RSK¯CH SÍTÍ
poklopy, podzemní a nadzemní hydranty, mfiíÏe a vzpûry a vpustû
• HD-PE trubky a tvarovky pro domovní pfiípojky
MoÏnost nákupu a slev
• Ocelové pfiíruby, fólie, tûsnûní, ‰rouby pozinkované a ãerné
Plynovody:
i pro maloodbûratele
• I-PE roury, armatury, chrániãky
Vodovody:
Domovní odpady:
• HT potrubí a tvarovky hladké pro vnitfiní odpady s odolností do 100 °C
• NG potrubí a tvarovky tfiívrstvé Polo – KAL NG („náhrada odpadní litiny “)
• Vpustû, sifony a odpady fy HUTTERER+LECHNER
Ostatní:
• PVC roury drenáÏní, chrániãky pro vedení kabelÛ
• OdvodÀovací Ïlábky
• Stfie‰ní Ïlaby a okapy z PVC
• Vnitfiní rozvody pitné vody, topení, mirelon
• Ostatní stavební doplÀky z plastÛ (vodomûrné ‰achty,
vpustû, mfiíÏe, gajgry, Ïumpy, splachovaãe aj.)
• Betonové v˘robky pro terénní úpravy, dlaÏby, obrubníky
Prodejní doba:
Po – Pá 6.30 –16.00
SOBOTNÍ PRODEJ
R207/42
V·E PRO VÁ· ODPAD, KANALIZACI, VODOVOD, ODVOD≈OVACÍ TECHNIKU
Bliωí informace: p. Smiãka, [email protected],
telefon: 721 010 558, 596 258 341
7 0 0 – 1 10 0
(kvûten – fiíjen)
VelkoodbûratelÛm poskytujeme
mnoÏstevní slevy!!!
Telefon: 596 237 498-9, Fax: 596 238 970, E-mail: [email protected], www.pcvalfa.cz
GE Money Bank,a.s.,
Havífiov, Dlouhá tfi. 97,
tel: 596 496 741
GE Money Bank,a.s.,
Karviná, ÎiÏkova 2379,
tel: 595 391 101
GE Money Bank,a.s.,
Orlová, Masarykova tfiída 1333,
tel: 596 540 131
R184/42
PÛjãky
jen na OP!
R198/42
AÏ 200 tisíc úplnû v‰em!
773 551 578, 603 317 378
✧ PRODEJ
ZAMùSTNANCÒM OKD
pro zamûstnance, dÛchodce aÏ do 75 let
i pro zaãínající OSVâ s nulov˘m daÀov˘m pfiíznáním
od 20.000 do 400.000 bez ruãitele
50.000 Kã – splátka jiÏ od 888 Kã
100.000 Kã – splátka jiÏ od 1.888 Kã
200.000 Kã – splátka jiÏ od 3.666 Kã
RPSN jiÏ od 9,51%
Bankovní a nebankovní pÛjãka!
MoÏnost Ïádat i bez partnera!
Peníze v hotovosti!
Staãí jen zavolat a nav‰tívit kanceláfi
R2/42
Ostrava, 606 790 691 Karviná, 606 790 697
Orlová, 606 790 683 Havífiov, 606 790 698
Tfiinec, 558 329 036, 606 790 696
Fr˘dek-Místek, 558 639 759, 606 790 690
PÛjãíme 10 000 Kã, 30 000 Kã,
50 000 Kã atd.
Vrátíte 11 628 Kã, 34 884 Kã
58 140 Kã atd.
VOLEJTE 774 828 496
PÛjãka pro v‰echny!
Hotovostní na cokoliv
Pro zamûstnance, dÛchodce, MD
• se zástavou vozidla
• se zástavou nemovitosti
fie‰íme exekuce na LV
tel.: 736 120 270
R 208/42
PODZIMNÍ ÚVùROVÁ AKCE!
R 205/42
NABÍDKA PÛJâKY
ZDARMA
✧ OZNÁMENÍ
✧ VZPOMÍNÁME
Oznamujeme v‰em pfiátelÛm a znám˘m, Ïe nás
dne 11. 10.
2008
náhle
opustila
ve
vûku nedoÏit˘ch 77 let
na‰e maminka, tchynû, babiãka a prababiãka,
paní Drahomíra Adamãíková,
b˘valá zamûstnankynû Dolu Jan
·verma v Ostravû-Svinovû.
S drahou zesnulou se rozlouãíme
dne 17. 10. 2008 v 16.00 ve smuteãní síni v Ostravû-Vfiesinû. Kdo
jste ji znali, vûnujte, prosím,
tichou vzpomínku s námi. Zar212/42
moucená rodina.
Smutn˘ je domov, smutno je v
nûm, chybí‰ nám, tatínku, chybí‰
nám v‰em. Jak tûÏké je bez tebe Ïít.
Utichly kroky, umlkl hlas, ale tvÛj
obraz zÛstává v nás.
Dne 15. fiíjna jsme vzpomnûli 1.
smutné v˘roãí náhlého úmrtí b˘valého zamûstnance Dolu Mír,
pozdûji zamûstnance âSAD Karviná ·tefana Horvátha. ZároveÀ v
lednu 2009 vzpomeneme jeho
nedoÏit˘ch 55 let. S láskou vzpomínají manÏelka, dcera a synové.
Kdo jste ho znali, vûnujte mu
tichou vzpomínku s námi.
B385/42
Dne 20. fiíjna to bude rok, co
nás navÏdy opustil ve vûku 44 let
mÛj manÏel a b˘val˘ zamûstnanec
dolu âSM-jih Pavel My‰ka. Kdo
jste ho znali a mûli rádi, vzpomeÀte s námi. ManÏelka a syn. B386/42
• Prodám ‰tûnata NO bez p. p. po
v˘bor. rodiãích (matka s p. p.).
âerná se svûtl˘mi znaky, odãervená, oãkovaná. Odbûr moÏn˘
polovina fiíjna. Cena 2000 Kã.
Kontakt: Karviná, mob.: 724 829
875.
B387/42
✧ AUTO-MOTO
• Pr. os. auto Ford Sierra 1,8 TD,
rok v˘r. 1990, barv. ãerná, bez TP,
registr. znaãky uloÏeny na dopr. ins.
Ostrava. Inf. na tel.: 777 894 758.
Zn.: Velmi levnû.
B388/42
✧ BYTY
• Prodám byt l. kat., 2+1, 2.
poschodí, v Ostravû-Porubû,
v osobním vlastnictví, po úpravách, plast. okna, zateplení,
lodÏie 7,5 m, neprÛchozí pokoje,
poblíÏ MHD, parkovi‰tû. Cena:
1 300 000 Kã. Inf na telefonu:
603 258 893.
B389/42
R211/42
GE Money Bank,a.s.,
Havífiov-Tesco,
tel: 596 805 981
16. fiíjna 2008
Nadace OKD
11
Chce‰ ãíst? Vyber nûco do knihovny!
Projekt podpory ãetby pro dûti a mládeÏ v Komorní Lhotce je u nás v˘jimeãn˘
KOMORNÍ LHOTKA (uzi) Na pokles zájmu „moderních“ dûtí a mládeÏe o ãetbu reagovala knihovnice Pavlína Mlãochová z Komorní Lhotky
v Beskydech zpÛsobem neb˘val˘m a nevídan˘m. Projekt „Co chtûjí ãíst
dûti“ nabídne klukÛm a holkám vybrat si, samozfiejmû v rámci urãit˘ch
moÏností, jakoukoliv vhodnou knihu, zafiadit ji do v˘pÛjãního fondu a
podûlit se tak s jejím obsahem i s kamarády. Nadace OKD, do jejíhoÏ programu „Pro radost a vzdûlání“ se pfiihlásila, tomu dala zelenou. A dvacetitisícovou dotaci na pofiízení kníÏek! Jak to tedy bude fungovat?
VYBÍRÁNÍ KNÍÎEK prakticky není omezeno. Dûti tak mohou uãinit
v knihovnû po internetu, prostfiednictvím nabídkov˘ch letákÛ ãi pfiímo
v knihkupectvích. Má to i „skryt˘“ cíl – nenásilnou formou se seznámí se
jmény spisovatelÛ, ilustrátorÛ ãi vydavatelství a tak i dûním v literatufie.
Inspirován koulí,
vajíãkem, semínkem
KARVINÁ (uzi) Nadace OKD, Nadace Landek i tûÏební spoleãnost OKD
jsou mezi sponzory v˘stavy v Galerii Zdravého mûsta v Karviné. Své díla
zde má malífi a sochafi Petr Boreãek (na snímku), letos tfiia‰edesátilet˘ rodák
z KromûfiíÏe, aktuálnû Ïijící v Tfiinci. Základní tvary mnoh˘ch jeho v˘tvorÛ vycházejí z koule, vajíãka ãi semínka.
„K pochopení Petra Boreãka je tfieba zaãít u geneze díla. Zdá se, Ïe jednotlivé vrstvy umûlcovy tvorby se znovu a znovu vracejí k pÛvodní inspiraci: vodû, kamenÛm, pfiírodû, která je v souladu s fiádem svûta. Jeho dílo
je tedy inspirováno nejen formou, ale pfiedev‰ím úÏasnou pokorou pfied
svûtem, jehoÏ pomíjiv˘m zlomkem je i duchovní vzepûtí ãlovûka,“ uvedl
k v˘stavû galerista a znalec v˘tvarného umûní Karel Bogar.
V˘stava potrvá do 14. listopadu, tento den bude ukonãena pfiesnû hodinu po poledni. Galerie Zdravého mûsta má otevfieno v pondûlí od 13 do
17, v úterky, stfiedy a pátky od 10 do 17, ve ãtvrtky od 10 do 18 a v nedûle
FOTO: Edmund Kijonka
od 14 do 17 hodin.
AUTORKA PROJEKTU podpory ãtenáfiství Pavlína Mlãochová z obecní knihovny v Komorní Lhotce chce k ãetbû pfiilákat dûti od 5 do 15 let.
Tûch zde Ïije více neÏ pÛldruhého sta. „Podmínkou pfiitom není bydli‰tû
v na‰í obci. Staãí si v knihovnû vyzvednout lístek k vyplnûní informací
o vyhlédnuté publikaci, vypsat ho a odevzdat,“ vysvûtlovala. Podle poãtu
pfiihlá‰en˘ch se pak vypoãítá ãástka, za niÏ mÛÏe úãastník knihy pofiizovat
– nûkdo jednu, ale moÏná i dvû ãi tfii.
TEXT A FOTO: Radek Luk‰a
HRAJÍ SI NA KNIHOVNÍKA –
to znamená vypsání dokumentace
k publikacím, jejich orazítkování,
oãíslování, zafiazení do regálu.
Projekt roz‰ífií nabídku kniÏního
fondu a prospûch z toho budou mít
samy dûti pÛjãující si „ãtivo“.
12
16. fiíjna 2008
Sport
V Hranicích málem chytal Vala!
Házenkáfii Karviné koneãnû zvládli závûr zápasu
Bohemka Karvinou rozkopala
KARVINÁ (tam) Pokud jsou fotbalisté MKF OKD Karviná povûstní sv˘m dÛrazem a tvrdostí, pak na
hfii‰ti Bohemians 1905 tvrdû narazili. Dostali „nakopáno“ a je‰tû dva
góly navrch.
„Cel˘ t˘den jsme kluky pfiipravovali na tvrdou hru, ale stejnû
nakonec hráli ustra‰enû. A rozhodãí agresivní hru soupefie pou‰tûl,
takÏe jsme moc nadûjí na úspûch
nemûli,“ hodnotil zápas trenér
Leo‰ Kalvoda. Pár ‰ancí si Karvin‰tí vypracovali, ale Ïádnou nepromûnili. Pfiipsali si tak dal‰í poráÏku.
V‰ichni v‰ak vûfií, Ïe si spraví
chuÈ v sobotu proti Fulneku (15.30).
„Fulnek hraje fotbal, ne ragby,
takÏe bychom mûli uspût. Mohl by
to b˘t pohledn˘ zápas a doufám, Ïe
s vítûzn˘m koncem pro nás,“ fiekl za
v‰echny útoãník Martin Opic.
Bohemians 1905–MFK
OKD Karviná 2:0 (1:0)
Branky: 37. SÀozík z pen., 62.
Róth, rozhodãí: Zelinka, ÎK:
Adam-Gill, Opic, Juska, 5984
divákÛ. Karviná: Kuãera –
Hoffmann, Jeliç, Gill, Juska –
Macek, Ficek (65. Milosavljev),
R˘del (58. Ditrich), Jursa–Opic,
Juroszek (81. Richter). Trenér
Leo‰ Kalvoda.
MFK OKD Karviná–Fulnek
II. fotbalová liga
sobota 18. 10. v 15.30 na Mûstském stadionu
Pfiípravy Hornické desítky
Karvin‰tí chtûjí po úspûchu v Hranicích nastartovat vítûznou sérii.
KARVINÁ (tam) Pouze s jedním
brankáfiem odjíÏdûli házenkáfii
Baníku OKD Karviná k extraligovému zápasu do Hranic. Lefan chytal v˘bornû a na‰tûstí se nezranil,
jinak by musel do brány nûkdo
z jeho spoluhráãÛ z pole!
Brankáfisk˘ post nebyl jedin˘m
problémem, kter˘ musel trenér Martin Kostelník fie‰it. „Do poslední
chvíle jsem nevûdûl, jak poskládám
obranu. Nakonec to ale v˘bornû
zvládli Korƒan s BroÏem. V ofenzivû
byli zase v˘borní Sliwka a KruÏík,
takÏe i bez tfií hráãÛ základní sestavy
jsme uspûli.“ Kostelníkovi spadl
kámen ze srdce, protoÏe bilance
obhájce titulu uÏ zaãínala b˘t hodnû
‰patná. „Toto vítûzství jsme potfiebovali, a kdyÏ ho potvrdíme v nedûli
doma proti Kopfiivnici, bude pohled
na tabulku pfiece jen veselej‰í,“ míní
Julius KorÀan.
A kdo by chytal, kdyby se jedin˘
gólman Lefan bûhem zápasu
v Hranicích zranil? „Pfiednû jsme
dali Lefanovi pokyn, aby hrál opatrnûji neÏ jindy. A kdyby se pfiece
Baník OKD Karviná–Kopfiivnice
extraliga házenkáfiÛ
nedûle 19. 10. v 10.30 v hale házené
FOTO: Ivo Dudek
Hranice–Baník OKD
Karviná 28:30 (15:16)
Nejvíce branek: StrÏínek 8,
BrÛna 6, Kovafiík 6/3 – Sliwka
8/4, KruÏík 5, Hastík 4, rozhodãí: Pe‰ek, Pavlát, sedmiãky: 5/56/5, vylouãení: 4 (âK StrÏínek) –
3, 400 divákÛ. Karviná: Lefan,
Sliwka 8/4, KruÏík 5, Hastík 4,
Vala, Pavlíãek 2, BroÏ 2, Vanão
1, Heinz 3/1, Faith 1, ·ulc 2,
Mrázek 1, KorÀan 1. Trenér
Martin Kostelník.
jen nûco stalo, ‰anci by asi dostal
Vala,“ prozradil trenér. Univerzál
Martin Vala by do toho ‰el: „Vzal
bych to na sebe, snad by mû i párkrát trefili.“
Zápas proti Kopfiivnici zaãíná
v nedûli v 10.30, ve stfiedu ãeká
Karvinou dal‰í tûÏk˘ duel v Jiãínû.
FR¯DEK-MÍSTEK (syl) První listopadovou sobotu se tradiãnû koná nejvût‰í bûÏecké akce na Moravû, silniãní závod – Hornická desítka. Její 23.
roãník se koná 1. listopadu opût za vydatné podpory OKD, Dolu Paskov.
BûÏí se v jedenácti kategoriích na tatích od 150 m do 10 km. Na Hornickou
desítku je dobré pfiihlásit se uÏ teì. Ve‰keré informace najdete na stránkách
www.slezanfm.naproti.cz, pfiípadnû na telefonu 606 257 453.
Z
V¯SLEDKÒ
HÁZENÁ
Extraliga muÏÛ: Hranice–Karviná 28:30, pofiadí: 1. Zubfií 2, 2. Pre‰ov 10, 3. Dukla 10, 4. Karviná 6.
FOTBAL
II. liga: Bohemians 1905–Karviná 2:0, po 11. kole: 1. âáslav 23, 2.
Jihlava 22, 3. Sokolov 20, …13.
Karviná 12. MSFL: Fr˘dek-Místek–Uniãov 0:1, Ostrava B–Jihlava
B 3:1, po 11. kole: 1. Hluãín 25, 2.
Znojmo 22, 3. KromûfiíÏ 22, …6.
Ostrava B 17, 10. FM 14. Divize E:
Poruba–Havífiov 1:1, Slaviãín v.
Orlová 2:0, po 11. kole: 1. Slaviãín
26, 2. V. Losiny–M. Albrechtice 3:0,
po 11. kole: 1. Slaviãín 26, 2. V.
Baro‰ a spol.: P˘cha pfiedchází pád!
PÛvodní reportáÏ Horníka z kvalifikace mistrovství svûta v Polsku
CHORZÓW Katovické ‰achty uÏ
zdaleka vítaly polské i ãeské fotbalové fanou‰ky, ktefií se vydali na
Národní stadion v Chorzówû
(pfiedmûstí Katovic) na kvalifikaãní utkání o postup na mistrovství
svûta Polsko–âesko. A HORNÍK
byl také u toho.
Pfiehnané sebevûdomí a arogance, se kter˘m pfiiletûli ãe‰tí fotbalisté na katovické leti‰tû, nevûstily nic dobrého. Pol‰tí novináfii
ãekali na ãesk˘ t˘m kvÛli zpoÏdûní
tfii a pÛl hodiny, ale nedoãkali se
ani slova. Baro‰ a spol. leti‰tní
halou prolétli bez zastavení po
vzoru tryskáãÛ, nezastavili se a na
Ïádost o rozhovor ani neodpovûdûli. „Pfiesnû takto se chovali na‰i
fotbalisté pfied tím, neÏ vyhofieli
na evropském ‰ampionátu,“ prohodil polsk˘ fotbalov˘ zpravodaj
Michal Wojak.
Situace se v tomto smûru
nezlep‰ila ani po páteãním tréninku. Petr âech sice s rozhovorem
pro televizi Nova souhlasil,
v tomto okamÏiku se ale do toho
vloÏil tiskov˘ mluvãí t˘mu Luká‰
Tuãek: „Rozhovory jsou moÏné
pouze na tiskové konferenci,“
upozornil. Na tu ov‰em chodí
pouze trenér Rada a kapitán Ujfalu‰i, âech nikoliv.
Právû Ujfalu‰i popudil polské
fotbalisty a novináfie v˘rokem, Ïe
âe‰tí fotbalisté v padesátitisícovém kotli zklamali.
FOTO: TomበTikal
polsk˘ t˘m vlastnû ani nezná.
„Nezná? Tak nás brzy pozná,“
vzkázal polsk˘ t˘m a nejlep‰í
odpovûì dal na hfii‰ti. âeské hvûzdy se nestaãily divit a prohrály 1:2.
Ale abychom nûkter˘m fotbalistÛm nekfiivdili. Baníkovec Václav Svûrko‰ a také dal‰í fotbalista,
kter˘ ‰el do velké fotbalu z Ostravy, Zdenûk Pospûch, zÛstali
(zatím) normální. S novináfii i pfies
nesmyslné zákazy mluvãího Tuãka
(nemá náhodou mluvãí rozhovory
spí‰e domlouvat, neÏ je zakazovat?) ochotnû komunikovali. Zato
dal‰í ostravsk˘ odchovanec Baro‰
je arogantním chováním v poslední dobû proslul˘. „UÏ ho ani o rozhovor neÏádáme, vÏdy nás poslal
do háje,“ pfiiznal redaktor Práva
Jan KrÛta.
Seãteno a podtrÏeno: ãesk˘m
fotbalistÛm citelnû chybûli v Polsku nejen tfii záloÏníci, ale také
pokora. A bez té se velké souboje
vyhrávat nedají.
TomበTikal
Losiny 26, 3. ·umperk 20, 4. Poruba 18, …6. Havífiov 17, 7. Orlová
15. Okresní pfiebor: Doubrava–Sn
Orlová 2:3, Karviná B–TJ Petfivald
4:1, Bohumín B–âSAD Havífiov
1:2, Louky–B. F. Orlová 0:3, Sj
Rychvald–H. Bludovice 3:1. Havífiov B–B. Rychvald 5:0, V. Bohumín–Domaslavice 5:3, L. Petrovice
B–Tûrlicko 1:2, H. Îukov–VûfiÀovice 3:0, po 13. kole: 1. MFK Karviná
B 34, Sj Rychvald 26, 3. Tûrlicko 25.
HOKEJ
I. liga: Havífiov–Chrudim 6:8,
Poruba–Most 4:2, po 12. kole: 1.
Kometa 28, 2. Vrchlabí 27, 3. Ústí
24, …8. Havífiov 19, 12. Poruba 14.
Triumf plavcÛ
Slávie Havífiov
HAVͤOV (red) Havífiovsk˘ plavec Ondfiej Broda opût prokázal,
Ïe patfií do absolutní ãeské sprinterské ‰piãky. Na kontrolních
závodech v Novém Jiãínû vyhrál
uÏ popáté v fiadû závod na 50
metrÛ kraul. Jako jedin˘ z plavcÛ
se dostal pod 24 vtefiin (23,98).
Hned za ním se umístil dal‰í
závodník Slávie Havífiov Alexander Jusku. Broda bral zlato i na
stometrové trati voln˘m zpÛsobem, juniorsk˘ reprezentant Jusku
zase zvítûzil na 50 m prsa. „Cílem
pro tuto sezonu je splnûní limitu
na mistrovství Evropy, které se
koná v prosinci v Chorvatsku,“
prohlásil Ondfiej Broda.
CO
NÁS âEKÁ
SOBOTA
Fotbal – I. liga: Baník–Bohemians
(17). II. liga: Karviná–Fulnek
(15.30), divize E: Orlová–V. Karlovice (10.15), Havífiov–Fren‰tát
(10.15). Hokej – I. liga: Havífiov v.
Chomutov (17).
NEDùLE
Házená – extraliga muÏÛ: Karviná
v. Kopfiivnice (10.30).
Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., • Pfiedseda v˘konné redakãní rady: Vladislav Sobol, e-mail: [email protected] • ·éfredaktor: Mgr. Josef Lys, e-mail: [email protected] • Adresa redakce: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava,
e-mail do redakce: [email protected]. Telefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 • e-mail: [email protected] • ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 • www.tydenik-hornik.cz • Vychází ve ãtvrtek • Registrace MK âR E 12 767
Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 • Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 • NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.